Masarykova Univerzit

Masarykova Univerzit Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě

Srovnání tréninku silničních cyklistů různé výkonnosti v zimním období Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Vypracoval:

Mgr. Sylva Hřebíčková Ph.D.

Bc. František Rozsypal 1. ročník, TV45 – ZE2

Brno, 2011

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích. V Brně dne 4. května 2011

Podpis:……………………….

Na tomto místě chci poděkovat vedoucí mé závěrečné práce, Mgr. Sylvě Hřebíčkové Ph.D., za odborné vedení, podnětné náměty, rady a připomínky při řešení tohoto úkolu.

OBSAH 1 STAV DOSAVADNÍCH POZNATKŮ………………………………..…….6 1.1 . Funkční a metabolická stránka silniční cyklistiky......……………..........6 1.2

Rozdělení silničních cyklistů do výkonnostních skupin……………...… 8

1.3

Vymezení a charakteristika zimní části cyklistické sezóny…...……... …9

1.4

1.5

1.3.1

Plánování a struktura zimní přípravy……...…………………. …11

1.3.2

Princip postupného zvyšování zátěže …...………….…………...14

1.3.3

Všeobecná a cílená příprava…..….………………………….......16

Regenerace……………………………………..………….………….. ..17 1.4.1

Aktivní regenerace…………………………..………………….. 17

1.4.2

Pasivní regenerace……………………………….….……...……28

Aktivity v zimním období………………….…………..………………..19 1.5.1

Běh…………………..…………………………….…………......19

1.5.2

Plavání……………………………………………………………20

1.5.3

Posilovna……………………………………………………........20

1.5.4

Běh na lyžích……………………………………………………..22

1.5.5

Sportovní hry…………………………………………………. ...23

1.5.6

Trénink na trenažéru……………………………………………..23

1.5.7

Příklad skladby jednotlivých aktivit...…………. … …………. ..26

2 CÍL VÝZKUMU………………………………………………………….....27 3 METODY VÝZKUMU……………………………………………………..28 3.1

Sběr dat a zpracování…………………………………………………...28

3.2

Struktura rozhovoru………………………………………………….…29

3.3

Charakteristika zkoumaného vzorku……………………...…………….30

4 VÝSLEDKY…………………………………………………………….…...35 4.1

Otázky zaměřené na trénink……………………………………………35

4.2

Otázky zaměřené na trénink v zimním období……………………........41

4.3

Otázky zaměřené na regeneraci v zimním období……………………...51

4.4

Otázky zaměřené na aktivity v zimním období…………………...........53

5 ZÁVĔR..……………………………………… ………………………….....64 6 RESUMÉ …………………………………………………………………....67 7 POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ………………………………………..68 8 PŔÍLOHY …………………………………………………………………..70

Úvod Téma mé diplomové práce je úzce spjato s mou láskou pro tento nádherný a velmi těžký sport jako je silniční cyklistika. Zanedlouho tomu bude deset let, kdy jsem poprvé sedl na kolo a ujel na mé poměry docela dost kilometrů, které jsem však na konci hodně protrpěl. Jako by tomu bylo včera. Nicméně od té doby se hodně změnilo. Poznal jsem mnoho nových kamarádů – cyklistů, ochutnal pocity vítězství, ale i proher, tvrdost asfaltu i aut. Vystřídal několik kol, na kterých jsem objel takřka celou republiku a zavítal i do zahraničí. Cyklistika mně dala a doufám, že i nadále bude dávat krásné a nezapomenutelné zážitky. Diplomovou práci jsme rozdělili na dvě základní části – teoretickou a praktickou část. Teoretické část bude sloužit jako přiblížení dané problematiky. Zaměříme se na základní poznatky o cyklistice, zpracujeme množství informačních zdrojů týkající se zimní přípravy, regeneračních prostředků a doplňkových aktivit. Tyto informace nám poslouží dále v praktické části, kde budeme provádět kvalitativní výzkum. Jako cíl jsme si stanovili rozvést hlouběji jednotlivá témata z teoretické části a to pomocí polostrukturovaného rozhovoru a zjistit hlavní rozdíly v přípravě profesionálního a amatérského cyklisty. Povedeme rozhovory s vybranými cyklisty, kteří patří mezi nejlepší v dané kategorii. Jsou zkušení, pravidelně závodící a jsou na vysoké výkonnostní úrovni. Na závěr provedeme shrnutí celého výzkumu.

5

1 Stav dosavadních poznatků 1.1 Funkční a metabolická stránka silniční cyklistiky Silniční závody trvají přibližně tři až šest hodin a z fyziologického hlediska se jedná o práci nízké až střední intenzity se střídáním úseků submaximální intenzity s opakovanými přechody do nízké a střední intenzity [ 4 ]. Silniční cyklistika je z hlediska charakteru sportovního výkonu odvětvím, v němž existují snad největší rozdíly mezi jednotlivými disciplínami. Některé silniční závody bývají dlouhé pouze několik kilometrů (časovky), jiné jednorázové běžně přes 200km. Například nejdelším jednorázovým závodem profesionálů je jarní klasika Milán San - Remo, která měří takřka 300 km. U nás je to znovuobnovený závod Praha – Karlovy Vary – Praha s 268 km. Co se týče amatérů, tak je to král Šumavy s 253 km. Etapové závody bývají od několika dnů po několik týdnů mají délku 500 až 3500km [ 4 ]. Výdej energie je závislý hlavně na rychlosti jízdy, ale také na věku, pohlaví a hmotnosti jedince. Během dlouhých závodů se pohybuje kolem 700 – 750 % nál. BM (bazální metabolismus je energie, kterou organismus v klidu potřebuje na udržení životních pochodů) [ 4 ]. Svalová hmota u cyklistů dosahuje v průměru 45,1 kg, soustřeďuje se do oblasti dolních končetin, tuková 6,4 kg a podkožní tuk 2,6 kg. Podle těchto údajů nám vychází, že jsou štíhlí, střední postavy a relativně málo vážící, patří dle mezinárodní stupnice do kategorie převážně thorakálně – svalového a svalového typu. Mají delší končetiny při relativně střední výšce, velký obvod hrudního koše, stehna v poměru k holením jsou delší, široká ramena. Dále úzká pánev, středně dlouhý cylindrický trup, dobrou klenbu nohy a výrazné kontury svalů. Ektomorfní mezomorf nejlépe vystihuje jeho somatotyp. Cyklisté dosahují vynikajících hodnot v zátěžových testech. VO2max se pohybuje v rozmezí 2,8 – 5,0 l/min. Maximální tepový kyslík (VO2/TFmax) je 17,4 – 26,1. Tělesné orgány vlivem každodenního tréninku se přizpůsobují, zvětšují se. Například srdce je o 500g větší a dosahuje objemu až 1400 ml. Plíce a jejich vitální kapacita přesahuje 7 litrů. Taky má větší kapilarizaci svalů, převažuje podíl pomalých oxidativních vláken [ 4 ]. Sportovec věnující se silniční cyklistice odtrénuje přes 1000 hodin během roku, což představuje zhruba tři hodiny denně. Je to jeden z energeticky nejnáročnějších sportů. Vezmeme-li, že průměrná spotřeba energie na kole je 800 6

J/kg/min, tak denní u 70 kg cyklisty je 11 000 kJ a se součtem BM nám vychází číslo 18 000kJ. [ 4 ]. Energii získáváme z více zdrojů. Hlavní a největší zásobárnou jsou tuky, které vydrží hodiny až dny. Poskytují nejstabilnější výkon, bohužel organismus je špatně využívá. Výhodnější jsou cukry různých druhů, ukládající se v krvi, v játrech a ve svalech. Jejich základem je glykogen, který má organismus asi 400 – 900 gramů a vydrží při zátěži zhruba 2 hodiny. Posledními zdroji energie využitelné v řádu několika vteřin a které se nachází u svalových buněk se nazývají kreatinfosfát (CP) a adenosintrifosfát (ATP). Tato rychlá energie má několik výhod. Je rychle obnovitelná a při uvolnění vzniká málo škodlivin. Využívá se zejména při maximálním úsilí jako je sprint. Schopnost využívat různou energii ze zdrojů závisí na přísunu kyslíku. Jestli tedy je dostatečný přísun kyslíku, hovoříme o aerobní energii. Konečným produktem je oxid uhličitý a voda. Při nedostatku kyslíku – anaerobní energie dochází k hromadění nežádoucí kyseliny mléčné neboli k laktátu. Získávání energie ze všech jednotlivých zdrojů probíhá současně a nejsou od sebe nijak ostře odděleny. Pouze se mění

jejich procentuální

zastoupení. Následující obrázek 1 nám ukazuje podíl využití tuků a cukrů při různém výkonu. [ 1, 7 ].

obr. 1: Zastoupení tuků a cukrů při různém výkonu Z obrázku 1 můžeme vyčíst tři základní fáze. První fáze využívá zejména tuky, jedná se o aerobní energii. V druhé přechodové fázi se zvětšuje intenzita pohybu a tím pádem podíl tuků klesá a naopak stoupá podíl cukrů. V poslední fázi, kde překračujeme anaerobní práh využívá tělo z velké části cukry, především je to svalový a jaterní glykogen.

7

1. 2 Rozdělení silničních cyklistů do výkonnostních skupin Není to tak dávno, kdy svět znal dělení na amatéry a profesionály podle jiného

klíče.

Blok

socialistických

zemí

ostentativně

odmítal

přijmout

profesionalismus ve sportu, a tak i lépe zabezpečení, často pod armádou schovaní a státem plně podporovaní sportovci museli být i na mezinárodní scéně uznáni za amatéry. Kdo přiznával sport za své povolání, byl profesionál [23]. Tyto časy jsou ale pryč a dnes poměrně dobře můžeme rozlišit skupiny cyklistů, které dělíme na tři základní – rekreační (nezávodící), amatérskou a profesionální (závodící). My se budeme zabývat pouze závodníky na amatérské a profesionální úrovni. Abychom lépe vymezili tyto skupiny, provedeme si jejich stručnou charakteristiku.

Rekreační cyklisté Jezdí na kole čistě pro radost, kdy se jim chce a většinou za pěkného počasí. Najedou ve srovnání s dalšími skupinami méně kilometrů. Nejezdí pro zvyšování výkonnosti. Technické vybavení a doplňky mají různých kvalit. Nejsou organizovaní

do

sportovních

oddílů,

nezávodí

a

nepřizpůsobují

svým

cyklistickým aktivitám nějak zásadně svůj život.

Amatérští cyklisté Jezdí pro radost, ale své tréninky plánují dlouho dopředu, mnohdy mají i placených trenérů, vedou si tréninkový deník. Vyjíždí za každého počasí, i v zimě. Veškeré technické vybavení, které je na vysoké úrovni si obstarávají sami. Zúčastňují se pravidelně závodů, zejména ve svém okolí. Mají své oblíbené, ve kterých chtějí uspět a podřizují jim svůj trénink. Jsou většinou organizovaní v místních klubech. Jejich výkonnost je na vysoké úrovni, ale často rozdílná. Podřizují tréninku denní chod, mnohdy i práci nebo školu. Práce je pro nich zdrojem financí, nikoliv cyklistika. Mohou si však něco přivydělat na cenách za umístění na stupních vítězů. Nasedají na kolo pravidelně, minimálně třikrát týdně a celkový objem tréninkových hodin může dosahovat i tisíc..

8

Profesionální cyklisté Tato kategorie je specifická tím, že je pro profesionální cyklisty profesí. Dostávají měsíčně mzdu a podle výkonů i odměny. Cyklistika na vrcholové úrovni je dominantní náplní práce a nikoli pouhou zábavou sportovce. Podávaný výkon a výsledky jsou důležité pro zachování práce. Veškerý svůj život podmiňuje tréninku pro dosažení maximální výkonnosti v závodě. Trénují za každého počasí. Mají své osobní trenéry, veškerý velo materiál dostávají, popř. i civilní oblečení s logy sponzorů. Závody, kterých se účastní si většinou nevybírají, ale jsou jim přiděleny sportovními řediteli jednotlivých cyklistických týmů..

1.3 Vymezení a charakteristika zimní části cyklistické sezóny Každá část cyklistické sezóny má svá určitá specifika. Vytváření tréninkových plánů se odvíjí mj. od ročního období a hlavně závodů. Příprava na ně představuje několikaměsíční dřinu, proto tréninkové metody je zapotřebí chytře koordinovat, aby nejvyšší výkonnost přišla v době, kdy ji cyklista potřebuje [ 7 ]. Během roku se úkoly a zaměření tréninku mění. Tomu odpovídá podle [ 1 ] standardní periodizace. Rozlišujeme přípravné období, předzávodní neboli specializace, závodní a přechodné neboli regenerační.. Dále si můžeme jednotlivá období rozdělit na mezocykly, což jsou 4 týdny a ty do mikrocyklů – dnů. Mezocykly se používají raději, umožňují nám přesně rozdělit rok do 13 mezocyklů, z nichž můžeme určit, které budou závodní, tréninkové nebo regenerační. Cyklistická sezóna se plánuje po podzimním odpočinku, jak je vidno na obrázku 2.

obr. 2: Struktura cyklistické sezóny 9

Obrázek nám ukazuje, že přípravné – zimní období začíná listopadem a končí březnem. V březnu přichází specializace až do poloviny dubna. Následuje závodní období trvající do konce září. Po tomto datu přichází přechodná, regenerační fáze v měsíci říjnu. Zimní přípravné období je dlouhé přibližně čtyři měsíce. Během těchto měsíců musíme položit základní kámen pro následující závodní období. Nedostatečná příprava v této fázi by vedla v pozdějším tréninkovém cyklu k nestabilní výkonnosti. Tuto dobu však velmi ovlivňují nepříznivé klimatické podmínky, které panují v České republice. Myslí se tím hlavně teploty pod bodem mrazu, zmrazky a sníh na silnicích, které mohou dopomoci k pádu a případně zraněním. Dále brzký západ slunce může komplikovat objemovou přípravu. Všechny tyto vlivy se snažíme eliminovat doplňkovými aktivitami vhodné pro cyklistu. Jaké to jsou aktivity si řekneme v kapitole 1.5. Nejdůležitější cíl v tomto přípravném období je rozvoj vytrvalostních parametrů, kompenzace svalových dysbalancí a zdokonalení kulatého šlapání. Na rozvoj vytrvalosti potřebujeme nejdéle času, je alfou a omegou v pozdějším výkonnostním růstu, jak nám dokazuje obrázek 3.

obr. 3: Schéma vlivu nejen základní vytrvalosti na krátkodobou, střednědobou a dlouhodobou vytrvalost, ale i rychlosti a síly podle Harreho [ 7 ].

10

Zařazujeme taky u některých cyklistů neoblíbenou posilovnu, avšak důležitou pro ochablé svaly, zejména horní poloviny těla. Rovněž posilujeme i svaly dolních končetin, u kterých se snažíme zvýšit jejich sílu. Na řadu taky přichází technicko organizační záležitosti, jako je změna cyklistického materiálu a tím taky souvisí i jiná geometrie kola a změna posedu. Věnujeme pozornost taky kadenčnímu plynulému šlapání a technice jízdy.

1.3.1 Plánování a struktura zimní přípravy Úvod

přípravy

patří

nespecifickým

aktivitám.

Postupem

času

přecházíme ke specifickému zatížení a jejich intenzita se později zvyšuje. Schéma na obrázku 4 nám názorně ukazuje tento princip.

obr. 4: Intenzita zatížení nespecifického a specifického cvičení [ 1 ] V kapitole 1.3 jsme si rozdělili zimní přípravu na 4 mezocykly. V prvních dvou se zaměříme na zpevnění těla, odstraňování dysbalancí a zapracování do tréninkového chodu. Další dva mezocykly nám poslouží k omezení některých aktivit, méně vhodných a budeme upřednostňovat specifické cvičení, zejména už jízdu na kole. Cílem v tomto období je rozvoj aerobní vytrvalosti, jak již bylo uvedeno. Do anaerobního metabolismu se však dostaneme po půl hodinové aktivity. Trvá li tedy trénink hodinu a půl, efektivní zatížení je tudíž jen hodinové. Toto musíme brát do úvahu a sestavovat plán, kam zařazujeme cvičení delší než tři hodiny. 11

Tréninková jednotka, tzv. mikrocyklus se skládá ze tří částí. První fáze je půlhodinové rozjetí sloužící k nastartování aerobního metabolismu. Druhá je hlavní fáze, kde se pohybujeme v zóně základní vytrvalosti, no a konečně třetí, závěrečná, slouží ke kadenčnímu vyjetí, které by mělo trvat do půl hodiny a slouží k odplavení kyseliny mléčné a zároveň k urychlení regenerace. Dále je zapotřebí si uvědomit cíl tréninkové jednotky. Údaje, které vyčteme z tachometru, jako je celkový počet kilometrů, průměrná rychlost a tep je pro naši potřebu zbytečný. Důležitý je čas strávený v efektivní tréninkové zóně. Vezmeme li průměrný tep 140, může to znamenat, že jsme pracovali v efektivní zóně 135 až 145 tepů nebo také, že jsme se nerovnoměrně a zbytečně pohybovali v intervalu 110 až 180 tepů, což je nežádoucí a efekt na aerobní vytrvalost malý. Proto při plánování musíme myslet, zda trénink se skupinou cyklistů jisté výkonnostní skupiny bude mít pozitivní účinek na náš organismus nebo zda li radši neobjedeme trénink sami, v námi vymezeném tepovém pásu. Na obrázku 5 a 6 můžeme vidět záznam jednoho efektivního a neefektivního tréninku.

obr. 5: Efektivní trénink

obr. 6: Neefektivní trénink 12

Na prvním obrázku, kromě samotného hlavního tréninku základní vytrvalosti jsou vidět i fáze rozjetí a vyjetí. Tepová frekvence je v horní polovině základní vytrvalosti, ale nepřekračuje ji příliš. Tímto způsobem nejefektivněji trénujeme vytrvalost. Druhý obrázek ilustruje neefektivní jízdu ve skupině a ve vlnitém terénu, důsledkem toho je i ztráta většího množství energie, která nám může chybět v dalších tréninkových jednotkách.

1.3.2 Princip postupného zvyšování zátěže V předchozí kapitole jsme se zmínili, že objem a intenzita zatížení se postupem času zvyšuje. Vycházíme z toho, že organismus po zátěži potřebuje doplnit energetické zásoby nejen na předchozí úroveň, ale snaží se předzásobit na další očekávanou stresovou situaci, jde o tzv. superkompenzaci, kterou nám částečně ukazuje obrázek 7.

obr. 7: Princip superkompenzace Trénink je tedy založený ve správném zařazení dalšího zatížení (obr.8), když organismus je odpočinutý a jeho energetický potenciál překročil předchozí úroveň nebo minimálně zůstal na stejné úrovni (modré pole) [ 1 ]. Červené pole zobrazuje ještě nedostatečnou energetickou zásobu, nevhodnou pro další tréninkovou jednotku.

13

obr. 8: Správné dávkování zatížení

Čas odpočinku je dán na míře vyčerpání a na zdrojích, které byly použity. Tuky, které má tělo nadbytek se doplňovat nemusí, tak jako cukry ve formě glykogenu, kdy jejich obnova trvá poměrně dlouho. Proces obnovování není konstantní a na výchozí hodnotu se dostanou až za dva dny, při velkém zatížení jsou to dny tři (obr. 9) [ 1 ].

obr. 9: Obnova cukrů [ 10 ] Princip superkompenzace se uplatňuje na všech úrovních přípravy. Nejenom u tréninkových jednotek, ale také u mezocyklů. Obr. 10 vyjadřuje stupňovitou zátěž po dobu tří týdnů, po nich následuje poslední, čtvrtý mikrocyklus, který je regenerační, pravidlo 3-1.

14

obr. 10: Počet odtrénovaných hodin týdně (%) [ 26 ] Procentuální vyjádření je přibližné, slouží k pochopení dané situace. Druhý mezocyklus bychom zase začínali na 22%, ale už při jiném celkovém objemu. Plánujeme proto dopředu a na časově náročný třetí týden si necháváme nejméně pracovních, školních či jiných povinností, které se přesouvají na týden čtvrtý. I rozvrh mikrocyklu uzpůsobujeme běhu týdne. Dlouhé tréninkové objemy na kole zařazujeme na víkend, v týdnu provozujeme doplňkové aktivity. Pokud máme čas, klidně můžeme na kolo i v pracovní dny, zde stačí menší objem zhruba 2 – 2,5 hodin [ 14 ]. Tyto pravidla se týkají zejména amatérů. Profesionálové nemusejí brát časové ohledy a trénink uzpůsobují dle aktuálních podmínek.

1.3.3 Všeobecná a cílená příprava Rozdělení přípravného období na čtyři mezocykly znamená, že konec prvních dvou mezocyklů vychází na Vánoce. Tento sváteční čas je dobré využít malým soustředěním a tím završit všeobecnou přípravu. V listopadu začínáme posilovnou, kde jak již bylo zmíněno se soustřeďujeme na zanedbanou horní polovinu těla (zádové a břišní partie). Tréninkový prvek jako je terénní běh se doporučuje individuálně, záleží na technice běhu samotného jedince. Pokud je technika špatná je zapotřebí zvážit rizika plynoucí z nesprávného pohybu. Vynikajícím doplňkem je plavání, kde se spojuje vytrvalost s posílením problematických partií nebo i jako forma regenerace, podle cíle tréninkové jednotky. Sportovní hry nám mohou nahradit obecnou vytrvalost a pohyb ve vyšších intenzitách. Trénink by jsme měli zaměřit na slabinu sportovce, pokud máme třeba ochablé břišní svalstvo, což je častý problém cyklistů, měli bychom zařadit posilovnu s náležitými cviky. Silné břišní svalstvo totiž slouží jako opora pánvi při šlapání. Často už v měsíci listopad padají první sněhové vločky, pokud 15

je jich dostatek můžeme vyrazit na běžky. Intenzita běžeckého lyžování by měla být srovnatelná jako s jízdou na kole. Jelikož tělo není na jiný způsob pohybu zvyklé, tak zpočátku rychlost běhu bude velmi nízká, ale strávený čas dlouhý (3 – 4 hodiny). Volíme spíše rovinaté okruhy. Všeobecná příprava by měla vyvrcholit v období Vánoc s největším tréninkovým objemem, třeba jako forma soustředění na horách [ 13 ]. Následující další dva mezocykly jsou zaměřeny na speciální přípravu. Ostatní aktivity podle klimatických podmínek nadále zařazujeme, ale snažíme se už upřednostňovat specifický pohyb jízdy na kole. V posilovně trávíme pořád stejný čas se zaměřením na posílení dolních končetin. Síla takto získaná je využitá speciálně na kolo. Venkovní tréninkové objemy pomalu navyšujeme, avšak intenzita nadále zůstává stejná. Při nedodržení stanovené intenzity a zvýšení objemu by se mohlo stát, že dojde k neadekvátnímu přetížení organismu. V tento čas hrozí tzv. laktátová bariéra [ 22 ], což je stav, kdy tělo nemůže překročit určitou hladinu laktátu. Tomuto stavu se můžeme vyhnout tak, že do doplňkových aktivit jednou týdně zařadíme krátkodobé necyklické intenzity v maximálních srdečních

frekvencích.

Ideální

prostředek

pro

dosáhnutí

maximálních

necyklických intenzit jsou sportovní hry. Pokud by jsme intenzity zařazovaly na kole, mohlo by dojít, že si už v tomto období vybudujeme nežádoucí předčasnou sportovní formu. Objemy na kole se nedají ničím ideálně nahradil, je to specifický pohyb svalů, kdy si osvojujeme a zdokonalujeme šlapání a zlepšujeme nervosvalovou činnost [ 1 ]. Po ukončení zimní přípravy, ve fázi specializace se odehrává objemové soustředění. Jezdí nebo se letí do destinací, kde jsou lepší klimatické podmínky a reliéf krajiny není moc kopcovitý. Soustředění trvá i dva týdny. Nejvýznamnější lokality jsou Mallorka, Istrie, Toskánsko a u nás jižní cíp jižní Moravy, ale také jih Slovenska.

16

1.4 Regenerace Pojem regenerace ve sportu zahrnuje veškerou činnost, která má za cíl urychlovat přirozené zotavující procesy po náročné tělesné námaze. Kvalitní a dostatečná regenerace pomáhá taky předcházet zraněním a nemocem. Vytrvalostním sportům, jakým je cyklistika se přikládá regeneračním opatřením velký význam. Úspěšné zvyšování výkonnosti je možný jen za předpokladu přiměřeně zvolené a nadávkované regenerace [ 8 ]. Rozeznávají se dva druhy regenerace – aktivní a pasivní.

1.4.1 Aktivní regenerace Do aktivní regenerace patří všechny vnější zásahy, metody a procedury, které jsou použité plánovitě a cíleně tak, aby urychlila pasivní regeneraci. Patří sem zejména strečink, sauna, pára, masáže a další metody [ 8 ]. Strečink se stal nedílnou součástí přípravné části tréninkové jednotky a první části zotavné fáze cyklisty bezprostředně po skončení tréninku. Účinnost strečinkových cvičení je podmíněna jejich pravidelnou realizací. Kromě přípravy na trénink a první části zotavné fáze po skončení jízdy, zajišťují strečinková cvičení zmírnění svalových dysbalancí a ochraňují před zraněním [ 8 ]. Sauna má výborný preventivní účinek. Pravidelné užívání sauny zvyšuje odolnost organismu proti běžným infekcím horních cest dýchacích, povzbuzuje a vylaďuje nervové i hormonální funkce organismu a pomáhá orgánům při intenzivním pocení zbavovat se ve zvýšené míře zplodin látkové přeměny. Sauna zvyšuje látkovou výměnu, odplavuje únavové látky, zlepšuje zásobování kyslíkem, apod. Komplexní působení těchto a dalších faktorů ovlivňuje stav sil získaných tréninkem. Sauna se zařazuje zejména v přípravném období. Naopak v závodním obdobím sauna není moc vhodná, protože jak při tréninku, tak při saunování dochází ke zvýšenému odplavování minerálů a tím jejich zásob, které tělo musí doplňovat, což může mít za následek zvýšení výskytu rizika křečí při výkonu [ 2, 8 ].

17

Masáž patří mezi nejstarší prostředky regenerace. Kladně působí na tělesný a se

duševní stav člověka. Odstraňuje svalovou místní únavu. Neaplikuje

bezprostředně po těžkém tréninku, závodě, ale v dostatečném časovém

odstupu. Čím větší je únava, tím později se masáž využije. Největší efekt má masáž v kombinaci s ostatními regeneračními prostředky, zejména s vodními procedurami [ 2 ].

1.4.2 Pasivní regenerace Pasivní regenerací se rozumí taková činnost organismu, kdy následky zátěže jsou kompenzovány přirozenou cestou podle daných zákonitostí bez vnějšího zásahu zpět do původního stavu. Spánek je nenahraditelnou a základní součástí procesu regenerace a zotavování. Kvalitní spánek nemůže nic nahradit. V režimu dne by si měl sportovec najít dostatek času na spánek, jak v nočních hodinách, tak by se měl naučit, pokud k tomu má čas a prostor, spánek racionálně využívat ke krátkodobému odpočinku bezprostředně po zatížení, po obědě a podobně [ 8 ]. Odpočinek je doba bez tělesného zatížení, kdy dochází k doplnění tělesných a psychických sil.

1.5 Aktivity v průběhu zimní přípravy Cyklistika je sportem vytrvalostním. Přípravě věnujeme mnoho desítek až stovek hodin. Není možné a i nežádoucí abychom zimní část objeli jen na kole. Nahrazujeme proto jízdu i jinými sporty a to především vytrvalostními. Zatížení organismu by mělo být, pokud to jde fyziologicky podobné. Musíme si ale uvědomit, že žádná aktivita nenahradí bicykl absolutně, musí být kromě fyziologické také potřeba svalové příbuznosti [ 13 ]. V kapitole 3 jsme se zmínili, že v České republice nepanují příliš vhodné podmínky v přípravném období, které někdy neumožňují vyjet na kole. Je zapotřebí proto cyklistický trénink něčím nahradit. Nejčastějšími sportovními aktivitami, které se dále zkusíme popsat jsou běh, posilovna, plavání, běh na lyžích, některé sportovní hry a trenažéry. 18

1.5.1. Běh Běh je nejčastěji vyhledávaný, je to dáno tím, že je jednoduché si zorganizovat trénink. Nepotřebujeme k tomu nic speciálního, kromě dobré běžecké obuvi. Funkční oblečení se dá použít i z kola. Běhat se dá rovněž večer, kdy není možné nebo je obtížné se věnovat jiným venkovním sportům. Negativem běhu je rozdílné zapojování svalových skupin. Většina cyklistů má špatný styl a díky tomu zatěžuje více klouby a úpony, což je nežádoucí a můžou si takto přivodit zranění. To je také důvod, proč někteří neběhají. Snažíme se to eliminovat během po nezpevněných a lesních cestách [ 13 ]. Cyklista neběhá celoročně, jen v zimním období a to znamená, že každý rok začíná prakticky zase od nuly. Toto musíme brát do úvahy a zařazovat nejprve běh s rychlou chůzí do 30 minut. Po adaptování se tréninkovou jednotku prodlužujeme až na okolo 60 minut na přelomu roku. Běh uzpůsobujeme různému zatížení. Nejvíce převládá aerobní vytrvalost nebo meziprahová, přelom aerobní a anaerobní. Pokud jsme dobře rozběháni je dobrým prostředkem silový trénink do kopce. Délka tohoto opakovaného intenzivního běhu se pohybuje do 40 vteřin a délka odpočinku, kdy se vracíme pod kopec lehkým klusem je přibližně 3 minuty [ 12, 13 ]. Pro zpestření běžeckého tréninku si mohou stylově zdatní cyklisté zúčastnit přespolního regionálního závodu. Cíl by neměl

být o dosažení co

nejlepšího výsledku, ale závod si jen užít ve vyšších tepových intenzitách. Ideální profil tratě je jen do kopce, ale ty se moc v zimě u nás nepořádají až na výjimky [ 12, 13 ].

1.5.2 Plavání Plavání může být částečná náhrada posilovny. Zapojují se svalové skupiny, které potřebujeme posílit. Volíme všechny plavecké styly, tak abychom komplexně zatížili tělo. Pokud nepěstujeme kolektivní hry, můžeme se dopřát i intervaly. V opačném případě stačí nepřerušovaný trénink aerobní vytrvalosti pod dobu 1 hodiny. Plavání slouží taky jako kompenzační a regenerační prostředek spolu s vířivkou, párou a dalšími doplňkovými procedurami [ 13 ]. Voda působí na organismus pozitivně. Při plavání se relativně 19

nezatěžuje pohybový aparát. Celkově dochází k uvolnění a protažení svalů, šlach a posílení horní poloviny těla. Nevýhodou této doplňkové aktivity spatřujeme na výskyt plaveckého bazénu, který se nenachází v každém městě, proto je potřeba cestovat a je na zvážení, jestli stojí časová dopravní náročnost na využívání tohoto sportu [ 13, 18 ].

1.5.3 Posilovna Součástí většiny sportů je posilovna. Cyklistika není výjimkou. Do posilovny se chodí z několika důvodů. První je vyrovnat svalové dysbalance, které vznikají jednostrannou cyklickou zátěží. Pokud by se ochabující svalstvo zanedbalo, mohlo by dojít ke zdravotním potížím a to zejména bolest zad od krční páteře až po bederní.

Druhým důvodem je obnovit a zvýšit hustotu kapilár

svalového krevního řečiště a nárust mitochondrií produkující ve svalech energii. Také dochází ke zpevnění kostí, šlach a kloubů. To zaručuje se lépe vyrovnávat se zátěží v závodním obdobím a více odolávat mechanickým vlivům okolí jako jsou pády, které jsou součástí závodní silniční cyklistiky. Dalším důvodem, nejčastějším je návštěva posilovny za účelem budování všeobecné síly. Jde o to si vytvořit pevné základy, které poslouží k dalšímu rozvoji v rámci cyklistického tréninku [ 20 ]. Posilovací cvičení má několik specifických faktorů. Každý rok se začíná prakticky od nuly, protože většina cyklistů nenavštěvuje posilovnu celoročně. Systémy cvičení máme několik druhů, jsou si však podobné a je zapotřebí dodržet určitá pravidla. V tabulce 1 je ukázka jednoho takového propracovanějšího plánu [ 20 ].

20

tab. 1: Posilovací plán [ 20 ]

V tab. 1 vidíme jednotlivé fáze v přípravném období. Ty obsahují délku fází, počet tréninků týdně, počet sérií každého cviku, počet opakování v 1 sérii, zátěž vyjádřená procentuálním zastoupením maximální zátěže a poslední údaj je délka přestávky mezi sériemi. Přípravná fáze – období, ve kterém se učí zvládat techniku jednotlivých cviků a adaptovat pohybový aparát na vyšší zátěž. Růstová fáze – tato je asi nejvíce podobná klasickému kulturistickému tréninku. Důležitý je počet opakování každého cviku a postupné soustavné zvyšování zátěže. Tento způsob tréninku má poměrně výrazný anabolický účinek. Zde již není třeba se šetřit a zátěže by se měly volit tak, aby se poslední opakování v každé sérii provádělo s maximálním úsilím. Silová fáze – přesněji fáze maximální síly. Počet opakování je velmi nízký, ale zátěž maximální. Vede právě k rozvoji silových schopností. Výbušná síla – mírně se sníží zátěž a zvýší počet opakování oproti předchozí silové fázi a zaměří se na dynamičnost, rychlost a výbušnost. Předpokladem je správná technika cviku.

21

Silová vytrvalost – s blížícím se jarem a přibýváním cyklistického tréninku se i trénink v posilovně zaměří více vytrvalecky, tedy na silovou vytrvalost. Zátěž se výrazně sníží a počty opakování výrazně zvýší. I když se cvičí s nízkou zátěži, tak při počtech opakování mezi 30-ti až 40-ti se poslední cviky dělají s dost velkým vypětím. Tato fáze je vhodná pro velmi zkušené [ 20 ]. Nesprávným posilováním si lehce můžeme ublížit, je proto potřeba dodržovat základní zásady. Tou první je se rozehřát aerobní aktivitou přibližně do 10 minut a k tomu nejlépe poslouží trenažéry uvedené v kapitole 1.5.6 Po nastartování organismu následují strečinkové cviky hlavních partií. Teprve po 15 minutách se můžeme pustit do posilování. Není zapotřebí navštěvovat speciální fitcentra, postačíme si doma vlastním tělem, popřípadě si můžeme pořídit základní činky. Jestliže trénujeme dvoufázově je vhodnější zařadit posilovnu před jízdou na kole a to tímto způsobem. Po cvičení co nejdříve doplníme energii. Tréninková jednotka na kole by měla trvat do dvou hodin ve vytrvalostním pásmu. Můžeme dát frekvenční nebo naopak silové intervaly v nízkých intenzitách v aerobním prahu. Zaměřujeme se na čistou techniku kulatého šlapání. Účel takového tréninku je přetransformovat nespecifickou sílu budovanou v tělocvičně na specifickou sílu a techniku kulatého šlapání na kole [ 15, 21 ].

1.5.4 Běh na lyžích Běh na lyžích vyžaduje několik specifických podmínek. Ať už jsou to podmínky sněhové nebo příhodný terén v okolí. Složitější to mají lidé, kteří bydlí ve městech a mají to do hor daleko. Často se zařazují nejčastěji ve třetím nebo čtvrtém mezocyklu do tréninkového plánu soustředění na běžkách. Zbavíme se tak.tréninkového.stereotypu. .

Tato aktivita oproti klasickému běhu harmonicky zatěžuje pohybový aparát

a tím rovnoměrně zvyšuje funkční zdatnost organismu. Pohyb je plynulý a trénink celkem rychle ubíhá i díky zimní krajině, takto se dá vydržet i několik hodin. Styl běhu volíme podle dovednosti a technické vyspělosti [ 6, 13 ].

22

1.5.5 Sportovní hry Většinou volíme sporty, které nás baví. Jsou to především fotbal v hale, hokej, florbal, basketbal a další. Kolektivní pojetí hry má pozitivní psychologické účinky, kterými se vykompenzují tréninky absolvované osamoceně na kole. Musíme si dávat pozor na zvýšené riziko úrazu, proto tyto nespecifické aktivity někteří cyklisté vypouští z tréninkového plánu. Vlastní hra je necyklická, dochází ke střídání zátěže, často i maximální a odpočinku. Jak jsme se zmínili v kapitole 3.3. dosahovaná maxima jsou žádoucí, kvůli prolomení laktátové bariéry. Na kole se do takových intenzit nedostáváme [ 13 ].

1.5.6 Trénink na trenažéru Trenažéry jsou všechny stroje, které nahrazují cyklistický pohyb. Těmi nejpoužívanějšími jsou válce (obr. 18) a ergometry (obr. 14). Méně využívanější jsou spinningová kola (obr. 17) a takřka opomíjené rotopedy (16). Současná technologie umožňuje takřka dokonalý pocit z jízdy. Třeba televize propojená s přístroji do kterých můžeme nahrát jakoukoli trasu na světě i s výškovým profilem. Sledujeme všechny parametry jako na skutečném kole, tj. rychlost, kadence šlapání, výkon a mnoho dalších. Velkou nevýhodou je, že se nepohybujeme a šlapeme na místě, to může být pro některé nepřekonatelnou psychickou překážkou [ 8 ].

obr. 14: Ergometr [ 19 ]

23

obr. 16.: Rotoped [ 24 ]

obr. 17: Spinningové kolo [ 17 ] Ergometry jsou pevně spojeny s podložkou. Využijeme zadní kolo svého bicyklu, který upneme do zařízení, tím odpadá nastavování posedu. Dosáhneme tím takřka shodného pohybu. Jsou určeny k domácímu použití a aktivita probíhá v teple, nezávisle na klimatických podmínkách [ 8 ]. Podle tabulky 2 někdy převádíme čas strávený uvnitř na venkovní dobu. Vychází tedy, že doba pod střechou se navýší zhruba o 20% [ 16 ].

24

tab. 2: Převod času podle [ 16 ] Venkovní doba tréninku (hod)

Doba tréninku uvnitř (hod)

2,5

2

2

1,5

1,5

1,25

1

0,75

Mění se i tepová frekvence. Díky horšímu proudění vzduchu a zvýšené termoregulaci stoupá při stejné zátěži tep. Je zapotřebí upravit tepové zóny a přičíst k nim přibližně 4 až 6 tepů. Na trenažérech se nezaměřujeme na objem, ale spíše na dílčí tréninkové prvky jako je rozvoj rychlosti nebo silových schopností [ 16 ]. Další skupinou jsou volné trenažéry neboli válce pracují na principu tří vzájemně propojených válců. Cyklista na nich používá k „jízdě“ vlastní kolo. Dva zadní válce jsou poháněny pohybem zadního kola a na předním válci je položeno přední kolo bicyklu. Pohyb na válcích se nejvíce přibližuje jízdě na silnici a nutí cyklistu dodržovat všechny podmínky dynamické rovnováhy [ 8 ]. Při tomto specifickém tréninku se cyklista zaměří zejména na frekvenci (110-120 ot./ min), s cílem točit co nejrychleji a zabírat co nejplynuleji. Výsledkem je zefektivnění cyklického pohybu, odnaučení se tzv. šlapání do „čtverce“. Válce jsou tedy technickým pomocníkem, který rozvíjí hlavně švih a techniku šlapání, ale mohou být také náhražkou silového tréninku, díky existujícím magnetickým bržděným válcům, které svým odporem dokáží vyvinout sílu pro silový trénink dostačující. [ 16 ].

obr. 18: Cyklistické válce [ 27 ] 25

Trenažéry jsou dobrým pomocníkem pro zahřátí organismu před posilováním nebo strečinkem. Také po ukončení aktivit, kdy se pomocí vyjetí vyplaví odpadní látky z těla a zrychlí se regenerace.

1.5.7 Příklad skladby jednotlivých aktivit Jednotlivé aktivity se volí individuálně. Je mnoho proměnných, které ovlivňují týdenní skladbu. Obrázek 17 ukazuje přibližné složení typického týdne.

obr. 17: Struktura tréninkových aktivit V průběhu pracovního týdne pro amatérské sportovce bude určující nedostatek času, proto volí aktivity méně časově náročné. V pondělí je v sezóně většinou volný den, to platí i v přípravném období, kdy můžeme zařadit saunu, jinak je taky možný terénní běh. Na středu je naplánovaná posilovna doplněná o kompenzaci v podobě vyjetí na trenažéru. Měla by následovat ihned po posilovně z důvodů, které jsme zmínili v kapitole 1.5.3. V pátek po plavání následuje vytrvalostní víkendový blok na kole nebo na lyžích, kdy amatéři mají nejvíce času.

26

2 Cíl výzkumu Cílem výzkumu bylo analyzovat strukturu tréninku silničních cyklistů a porovnat rozdíly mezi cyklisty různých výkonností. Na základě studia dostupných materiálů, jsme si položili následující výzkumné otázky:

Jaké jsou rozdíly v přípravě profesionálních a amatérských cyklistů? Jaké jsou nejpoužívanější aktivity v průběhu zimní přípravy?

27

3 Metody výzkumu Na objasnění vybrané problematiky jsme volili kvalitativní typ výzkumu. Existuje množství definic takového přístupu, od negativního vymezení, kdy za kvalitativní je považován "jakýkoli výzkum, jehož výsledky se nedosahují pomocí statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace" [ 11 ] až po podrobnější vymezení kvalitativního výzkumu jako "proces hledání porozumění založeného na různých metodologických tradicích zkoumání daného sociálního nebo lidského problému, kdy výzkumník vytváří ucelený, celostní obraz a převádí zkoumání v přirozených podmínkách“ [ 5 ]. Polostrukturovaný

rozhovor

zamezuje

některým

nevýhodám

strukturovaného i nestrukturovaného rozhovoru - výzkumník má připravené otázky a okruhy, kterým se chce v rozhovoru věnovat, zároveň je však ponechán dostatečný prostor k tomu, aby výzkumník mohl sledovat nové myšlenky a témata, které přinese respondent během rozhovoru [ 9 ]. Pro potřeby výzkumu jsme tedy na základě současných teoretických znalostí přiřadili soubor otázek, čímž vzniklo přibližné schéma rozhovoru. Z tohoto schématu jsme v rozhovorech vycházeli, ale podle potřeby zařazovali nové otázky, měnili pořadí okruhů a přizpůsobovali se plynutí rozhovoru, případně novým neočekávaným tématům, které jsme se snažili blíže prozkoumat. Pracovali jsme, vzhledem k povaze zvolené metody, s relativně malým vzorkem. Sběr dat jsme ukončili v momentě, kdy jsme měli pocit, že se při analýze neobjevují žádné nové kategorie, resp. variabilita výsledných kategorií je dostatečná.

3.1 Sběr dat a zpracování U kvalitativního výzkumu je obvyklé, že výzkumný vzorek je vybrán záměrně. Počet respondentů jsme výběrem stanovili na jedenáct, čtyři profesionální a sedm amatérských cyklistů. Výzkumný vzorek jsme sestavovali na základě našich osobních zkušeností. Nejprve jsme si udělali seznam osob, které splňují kritéria výběru (viz. kapitola 3.3). Poté jsme je kontaktovali osobně, mailem nebo telefonicky. Seznámili je s tématem diplomové práce a s cílem výzkumu. Takto se vykrystalovalo jedenáct respondentů. Rozhovory byly vedeny 28

v tichém prostředí, výběr a čas konání byl po vzájemné domluvě, snažili jsme se co nejvíce přizpůsobit. Na úvod jsme se pokusili navodit přátelskou a uvolněnou atmosféru a představit ještě jednou náš výzkum. Dotázali jsme se, že rozhovor bude nahráván na diktafon a zda souhlasí s jeho záznamem. Rozhovory se pohybovaly v rozmezí 35 – 60 minut a byly pořízeny v průběhu jednoho měsíce. Prvním krokem při zpracování dat bylo přepsání audiozáznamů, které byly vedeny v hovorovém jazyce kvůli přirozenosti. Všech jedenáct přepsaných rozhovorů, které prošly jen částečnou korekturou je na digitálním disku. Toto řešení jsme volili z ekologických důvodů. Taky na DVD najdeme jednu audio nahrávku

s profesionálem

Janem.

Ostatní

záznamy

jsme

se

rozhodli

nezveřejňovat, kvůli některým osobním věcem, které s tématem neměly nic společného. Tyto pasáže byly při přepisování záměrně vynechány. Úpravy na výsledky práce neměly žádný vliv. Pak následovalo několikanásobné čtení rozhovorů, při kterém jsme si dělali poznámky na základě prvního dojmu. Nejdříve jsme analyzovali každý rozhovor zvlášť, následně jsme se pokusili najít společné a specifické znaky v zkušenostech cyklistů. Pokud jsme si nebyli jisti odpovědí, popřípadě jsme ji chtěli ještě doplnit, kontaktovali jsme je znovu, ale již pouze písemnou formou pomocí e-mailu.

3.2 Struktura rozhovoru Okruhy rozhovoru vyplynuly z povahy zkoumané problematiky, inspirace plynula z prostudování literatury, z teoretické části a z vlastních zkušeností. Na počátku jsme formulovali šest okruhů, z toho první dva okruhy jsou úvodní obecné otázky. Zbylé čtyři okruhy se věnují přípravnému období. Srozumitelnost a vhodnost jsme vyzkoušeli na prvním respondentovi. Při tomto rozhovoru jsme se drželi seznamu a formulaci otázek, v přesvědčení, že po případné nutné modifikaci budeme tento seznam otázek používat u všech respondentů ve snaze zajistit rovné podmínky pro každý případ. V následujících rozhovorech jsme se poučili z prvního interview, po kterém došlo k mírné korekci otázek, ty už probíhaly volnější, přirozenou formou, kdy jsme se jen drželi vytyčených okruhů zájmu, které jsem se v každém z 29

interview snažil obsáhnout, se zachováním flexibility nutné při snaze zachytit jedinečnou osobní zkušenost každého z respondentů. Jednalo se tedy o rozhovor pomocí návodu, jak jej definuje Hendl [ 5 ]. Struktura rozhovoru je v rámci přílohy na DVD.

3.3 Charakteristika zkoumaného vzorku Výběr respondentů pro výzkum jsme provedli cíleně, záměrně. Tento přístup je pro náš výzkum nejvhodnější, jelikož jak uvádí [ 5 ] „záměrný výběr je potřebný proto, aby vybrané osoby byly vhodné, tj. aby měly potřebné vědomosti a zkušenosti z daného prostředí. Jen tak mohou podat informačně bohatý a pravdivý obraz o něm. Výběr je vždy reprezentativní – osoby dobře reprezentují dané prostředí.“ Jelikož se jedná tedy o kvalitativní výzkum, který má za cíl zmapovat určitou oblast v její rozmanitosti, otázka reprezentativnosti výzkumného souboru ustupuje do pozadí, větší význam má otázka teoretické nasycenosti souboru. I když je možná určitá míra samovýběru respondentů, považujeme zvolenou metodu oslovení z hlediska časového a finančního za velmi výhodnou. Respondenti, se kterými jsme prováděli rozhovory jsou osoby, se kterými se občas potkávám na závodech, trénincích nebo jiných akcích. Mají dlouhodobé zkušenosti se závodní cyklistikou a jsou relativně na vysoké výkonnostní úrovni. Hlavní kritéria pro výběr byla následující: a) Muž b) Hlavní disciplína je silniční cyklistika c) Věk minimálně 20 let d) Cyklistice se věnuje přes 10 let e) Ročně najede 15 000 km a více f) Během roku se zúčastní více než 20 závodů g) Amatér x profesionál h) O trénink se zajímá a dělá cyklistiku zodpovědně ch) Snadné kontaktování a osobní schůzka

30

Musíme upozornit, že ne všechna kritéria byla splněna, několik dotázaných neprošlo jedním, maximálně dvěma podmínkami, nicméně pouze nepatrně. Usoudili jsme, že minimálně ovlivní výsledky práce, proto byly ponechány ve výzkumném vzorku. Bližší charakteristiky participantů jsou uvedeny v tabulce 3. Abychom zajistili jejich anonymitu, ponechali jsme jen křestní jméno, které se však nemusí shodovat se skutečným jménem. Věk respondentů se pohybuje od 23 do 39 let. Ve výzkumném souboru je jedenáct mužů. Sedm respondentů jsou amatérští cyklisté a čtyři profesionální cyklisté. Doba, kterou se věnují cyklistice je v rozmezí 8 až 18 let. Variabilita v zmíněných charakteristikách by měla napomoci větší rozmanitosti odpovědí a tím i pokrytí větší škály jevů a vztahů ve zkoumané oblasti. Tab.3: Základní charakteristika výzkumného souboru

Jméno

Věk

Amatér (A)

Počet let

Výška

Hmotnost

Stav

x

věnující

(cm)

(kg)

(svobodný

Profesionál (P)

se

x ženatý)

cyklistice 1.

Jirka

25

A

8

178

70

svobodný

2.

Libor

33

A

9

195

80

svobodný

3.

Petr

33

A

15

182

70

svobodný

4.

Václav

39

A

9

178

75

ženatý

5.

Jiří

28

A

13

181

74

svobodný

6.

Michal

32

A

17

175

63

svobodný

7.

Radek

29

A

10

175

71

svobodný

8.

Jan

26

P

12

184

72

svobodný

9.

Petr

27

P

18

184

73

ženatý

10.

Tomáš

27

P

15

183

73

svobodný

11.

Martin

29

P

18

177

66

svobodný

Pro přehlednost a rozlišení mezi amatéry a profesionály budeme od této chvíle používat před každým jménem písmeno A jako amatér nebo písmeno P jako profesionál (příklad: A – Michal, P – Petr).

31

Základní údaje o respondentech: A – Jirka – začínal jako orientační běžec, poté pozvolna přesedlal na horské kolo a věnoval se MTBO, což je orientační závod na horských kolech. Před osmi lety však začal více jezdit silnici, které se věnuje doposud. Tento pětadvacetiletý závodník považuje za svůj nejlepší výsledek 4. místo na závodě Českého poháru v Kyjově, dále 8. místo na etapovém závodě Košice – Tatry – Košice a dokončení největší znovuobnovené klasiky v České republice Praha – Karlovy Vary – Praha. A – Libor – ke kolu se dostal docela náhodou, když neměl na čem jezdit. Pořídil si nejprve trekingové a začalo ho to bavit. Po škole nastoupil do obchodu, který se specializoval na cyklistiku. Koupil si silniční kolo a od té doby se snaží trénovat a připravovat se na závody. Docela se mu to daří, už v prvních letech začal vyhrávat regionální závody. Dopracoval se na amatérského mistra České republiky v časovce. Vyhrál jeden z nejprestižnějších závodů u nás a to Krále Šumavy na 200 km a taky ovládl třikrát celkové pořadí amatérské série Moravský pohár v kategorii. A – Petr – sportuje už 27 let, z toho cyklistiku 17 let, ke které se dostal přes triatlon. Stal se dvakrát amatérský mistr České republiky (MR S.A.C.), a k tomu jednou stříbrný a dvakrát bronzový. Je celkový vítěz amatérské série UAC (unie amatérský cyklistů) a Masters (celorepubliková soutěž pro amaterské závodníky kategorie masters). Jak on sám říká, každý dobře odjetý a vyhraný závod potěší. A – Václav – dříve hrával fotbal, po skončení aktivní kariéry mu ale chyběl pohyb, proto hledal nějaký sport. Našel cyklistiku, která ho začala bavit. Každým rokem se zlepšuje. Soustřeďuje se hlavně na časovky a jeho zatím nejlepším výsledkem je celkové šesté místo v Moravském poháru v kategorii B. A – Jiří – v patnácti letech začínal s kolem rekreačně a ve dvaadvaceti se pravidelně začal zúčastňovat závodů. Jeho nejlepším umístěním je celkové sedmé místo ve Velosérii a dílčí úspěchy v Moravském poháru. Jeho slibně se rozvíjející závodní kariéru přerušily zdravotní komplikace. V současnosti i nadále závodí, ale vzhledem ke zdravotnímu stavu nedosahuje výsledků jako v minulosti. 32

A – Michal – jeho subtilní postava je předurčena ke kopcovitým závodům a taky ho nejvíce baví. Za sedmnáct let získal mnoho zkušeností, které se snaží předávat dále. Otevřel si cykloprodejnu, která ho docela zaměstnává, ale snaží se čas rozdělit mezi trénink a prací, i když jak sám říká je to docela těžké. Proto i jeho celkový počet najetých kilometrů klesl zhruba o pět tisíc, to se taky projevilo na výsledcích posledních let. Nicméně stále patří mezi slušné závodníky. A – Radek – ze začátku to byla taková cykloturistika. Před deseti lety se zúčastnil prvního amatérského závodu a od té doby je jeho pravidelný účastník. Za svůj největší úspěch považuje, tak jako A – Jirka, dojetí do Prahy velmi náročného závodu Praha – Karlovy Vary - Praha spolu s profesionály, po více než 260-ti kilometrech. Je taky celkovým vítězem UAC v kategorii. P – Jan -

na profesionála začal docela pozdě, ve čtrnácti letech.

K cyklistice se dostal přes bratra, který závodil za místní klub. Ze základní školy přešel na sportovní gymnázium do Pardubic, kde se plně začal rozvíjet pod Regecem. Vystřídal několik klubů, i zahraničních. Před dvěma lety se dostal do nově vzniklého, současně nejlepšího německého týmu, kde působí dodnes. Reprezentoval Českou republiku v silničním závodě na Mistrovství světa v Mendrisiu. Jak říká, to považuje za svůj největší úspěch spolu s vyhraným závodem okolo Rakouska a dojetí největší klasiky světa Paříž – Roubaix. Patří do nejužší špičky cyklistů Česka. P- Petr – v osmi letech viděl v televizi závod horských kol a moc se mu to zalíbilo a chtěl to zkusit. Na podzim začal trénovat za tým SK Sigma Olomouc a rok na to dostal svoji první licenci. V mládí se věnoval dráze, odtud pochází jeho největší výsledky, kterých si váží – 3. místo ve stíhačce družstev a 5. místo v madisonu na mistrovství světa v Austrálii Melbourne. Dále je to celkové 3. místo v Rakouském poháru a v jeden čas byl i průběžně vedoucí závodník. Jak poznamenal, cyklistiku dělá jako koníček a pro zábavu, již není nejdůležitější v jeho životě. Kdyby ho nebavila, tak ji nedělá.

33

P – Tomáš – do cyklistické klubu se dostal ve dvanácti letech, předtím hrával fotbal, který mu moc nešel. Vystřídal několik tuzemských týmu, až se usídlil v jednom pražském, kde je už 5 let. Za své největší úspěchy považuje dvě vítězství v Českém poháru. P – Martin – jeho otec byl bývalý závodník, ale do cyklistiky ho nenutil. Chtěl sám jezdit a tak ho přihlásil před osmnácti lety do místního cyklistického klubu. Předtím jezdil s otcem na vyjížďky. Stal se v juniorech mistrem republiky a v mužích byl třetí. Jinak si považuje každého vítězství, kterého dosáhl. Snažili jsme se, aby výzkumný vzorek byl reprezentativní. Podle výše zmíněných charakteristik jednotlivých závodníků se nám to doufejme povedlo. Máme zde amatérské a profesionální mistry České republiky a v současnosti stále pohybující se na předních místech výsledkových listin.

34

4 Výsledky Vyhodnocení rozhovorů V této kapitole se budeme zabývat čtyřem jednotlivým okruhům, které se věnují tréninku závodních cyklistů. Každý okruh a otázka je náležitě okomentována a doložena některými doslovnými citacemi respondentů Jsou zde také uvedeny tabulky, které shrnují jednotlivé okruhy. Na úvod každé kapitoly je základní seznam otázek, které se věnovaly danému tématu.

4.1 Otázky zaměřené na trénink Máš trenéra? Vedeš si nějaký deník, kam zaznamenáváš svůj trénink? Kolik hodin, kilometrů ročně odtrénuješ? Můžeš je rozdělit na jízdu na kole, ostatní sporty, posilování, regenerace …? Používáš pomůcky jako je sporttester, wattmetr …? Chodíš na pravidelné diagnostické vyšetření? - Kolikrát, kdy a na jaké? - Jestli ne, tak proč? Tab. 4: Stručné vyhodnocení odpovědí na trénink

Jméno

Má

Vede si

Počet

Celkový

Sport-

Watt -

Diagnostické

trenéra

tréninkový

najetých

počet

tester

metr

vyšetření

deník

kilometrů

tréninkových

(ročně)

hodin 1.

A -Jirka

Ne

Ano

14 000

705

Ano

Ne

Ne

2.

A - Libor

Ne

Ne

-

650

Ne

Ne

Ne

3.

A - Petr

Ano

Ano

-

650

Ano

Ne

Ano 1x

4.

A - Václav

Ano

Ano

14 000

600

Ano

Ano

Ne

5.

A - Jiří

Ne

Ano

17 500

700

Ne

Ne

Ne

6.

A - Michal

Ano

Ano

15 000

650

Ano

Ano

Ne

7.

A - Radek

Ne

Ano

11 000

500

Ne

Ne

Ne

8.

P- Jan

Ne

Ano

34 000

1200

Ano

Ano

Ano 3x

9.

P - Petr

Ne

Ano

27 000

1000

Ano

Ne

Ano 2x

10.

P -Tomáš

Ano

Ano

28 000

900

Ano

Ne

Ano 3x

11.

P -Martin

Ne

Ano

27 000

1150

Ano

Ano

Ano 2x

35

Výše uvedená tab. 4 nám poskytuje stručné shrnutí všech otázek směřovaných obecně na trénink V následujícím textu se k tabulce budeme vracet.

Máš trenéra? Hned úvodní otázka byla překvapující. Týkala se, jestli profesionální závodník má trenéra. Čekali by jsme opačného výsledku. Jen jeden profesionál uvedl, že trenéra má, týmového.

„Trenéra máme týmového, takže mám, konzultuji s ním vše potřebné a spíše dolaďujeme plán. Jinak trénuji podle vlastního uvážení.“ (P – Tomáš) Ostatní uvedli, že nemají. Důvody byly následující: „Nemám momentálně.“ Týmového máte, ne? „Týmového máme, ale já pod ním netrénuju.“ Proč? „Jde o to, že týmový trenér staví trénink na soustředění nebo tak, takže to podle něho trénuju, ale jinak vlastně má každý svého nebo trénuje podle svého.“ Takže jenom na soustředění? „Jinak ne, myslím, že mám dostatek zkušeností a navíc on za to taky něco chce a myslím, že je to dost, na to, že platím ještě manažera přes kterého jsem se tam dostal.“ (P- Jan)

„No už v Olomouci jsme měli trenéra, a pak od 19 let mě další čtyři roky trénoval Josef Regec. Ten mě naučil asi nejvíc, jeho systém mi zcela vyhovoval a nyní pořád trénuji trénuju stejným systémem.“ Takže v současnosti trenéra nemáš? „Trenéra nemám.“ (P- Petr) „Dřív do 18 let jsem měl oddílového, který se staral o nás všechny v klubu. A teď? Teď nemám, když nepočítám otce, který mně dával a ještě pořád dává rady, i když už teď méně. Jak jsem starší, tak vím, jak mám trénovat a tak. To spíš, když si nejsem v něčem zcela jistý, tak se zeptám, ale to je už výjimečně. Jak říkám, dokážu se trénovat sám za ty léta už vím, jak trénovat.“ (P – Martin)

36

Tři amatéři odpověděli kladně a dva v minulosti trenéra měli. Důvody proč nemají byly u A – Jiřího nabyté zkušenosti během let, kdy se sám dostal na pozici trenéra a u A – Radka snížení tréninkového úsilí. Dva trenéra nemají, jeden by podle něj netrénoval a druhý se snaží vzdělávat sám.

„Nemám. Snažím se trénovat podle toho, co jsem si přečetl a taky podle rad od zkušenějších.“ (P – Jirka)

„Já bych stejně podle něho nejezdil. Já nevím, já jezdím když chceš nebo když nechceš“ „…možná by mně to trošku posunulo. Přijde mně to, že je to taková módní vlna, jak každý má trenéra.“ „…že by mně někdo posílal po internetu tréninkový plán nebo něco takového jak mám jet a tak, tak to asi ne.“ (P – Libor)

„Ano, ale jen krátkou dobu, zatím se my s ním dobře spolupracuje.“ „…od října 2010, takže fakt jen pár měsíců. Jo, docela jo. Trochu mě usměrnil v intenzitách a trénuji podle wattmetru, tak jsi myslím, že trénink se ubírá tím správným směrem a mám z toho dobrý pocit, uvidíme co přinese následující sezóna, už se na ni velice těším. Předtím jsem trénoval, spíše netrénoval, když to srovnám nyní.“ (A – Václav)

Vedeš si nějaký deník, kam zaznamenáváš svůj trénink? Všichni, kromě A – Libora odpověděli, že si vedou tréninkový deník. U těch, co mají trenéra se to předpokládá a ti co nemají, tak pravidelnému zapisování byli už od mládí vedeni. Další důvod je ten, že si musí zapisovat kvůli týmovému trenérovi.

„Dřív jsem si psal kilometry za týden, už jsem s tím ale přestal asi před třemi lety. Nechtělo se mně to psát. Psával jsem si to po týdnu a říkal jsem si co z toho, stejně si jezdím podle sebe. (A – Libor)

„Jo, vedu si na internetu…“ (A – Petr) 37

„Jo vedu, jsem tak naučený od žáků a taky to vyžaduje týmový trenér, s tím problém nemám. I kdyby to nevyžadoval, tak pro sebe určitě bych si zapisoval.“ (P – Tomáš)

„No zaznamenávám si trénink, musím v NetAppu. Kvůli týmovému trenérovi, který, když se mu něco nelíbí, tak mně k tomu něco řekne. Třeba říkal, že přes zimu hodně trénuju.“ (P – Jan)

Kolik hodin, kilometrů ročně odtrénuješ? Na první pohled z tabulky 4 je zřetelné, že celkový počet kilometrů a hodin se liší. V některém případě až trojnásobně. Jinak je to většinou to, co amatéři natrénují, poloviční hodnota profesionála. Jen A – Libor a A – Petr celkový počet kilometrů neudali. V případě A – Libora je to nedostatečně vedený záznam a u A – Petra opomenutí se zeptat.

Používáš pomůcky jako je sporttester, wattmetr …? U amatérů sporttestry využívají čtyři z nich a současně s wattmetry pouze dva. Nicméně každý odpověděl, že už někdy měřič tepu používal. Důvody proč nevyužívají wattmetr byla i jeho vysoká cena. „Jednoduchý sportester, na wattmetr nebyli zatím peníze.“ Takže počítáš s koupí wattmetru? „Ne, že bych ho chtěl teď kupovat, ale kdyby mi ho někdo chtěl dát tak bych asi věděl jak ho využít. Ale jak říkám, zatím ne.“ (A – Jirka) „Sporttester, když ho nezapomenu.“ Aha, takže až tak podle něj netrénuješ a není pro tebe moc důležitý? „Ale jo, trénuji, teď jak mám toho trenéra, tak sporttester využívám víc, ale někdy se prostě stane, že si ho nedám a vzpomenu si na něj až vyjedu z domu, ale vracet se mně už pro něj nechce, tak to objedu i bez něj a jedu podle pocitu.“ (A – Petr)

38

„Wattmetr spolu se sporttestrem. Ale ten taky jenom chvíli, přibližně od té doby, co jsem začal spolupracovat s trenérem.“ Dodržuješ striktně trénink podle něj? Nebo je to jen pro tebe taková hračka a informace z něj ti slouží jen pro zajímavost? „Jo používám, jinak bych si ho nepořizoval, takže trénuji výhradně podle něho.“ (A- Václav) Všichni profesionálové používají sporttestry a zároveň dva i wattmetry, které mají od týmového sponzora. Jak tvrdí P- Jan, dokázal by i bez této pomůcky trénovat.

„My máme SRM, tam je sporttester a wattmetr dohromady, takže používám obojí.“ Trénuješ podle toho? „Někdy úseky podle toho jezdím, ale jak kdy. Dřív jsem jezdil bez toho a myslím si, že až tak moc to nepotřebuju, ale využívám to.“ (P – Jan)

„Druhým rokem používáme wattmetr, tam je i tepák. Takže používám obojí. Pak po závodě si můžu projít jeho průběh, a pak od toho odvíjet trénink.“ A v tréninku ho nepoužíváš? „Jo používám i při tréninku.. Třeba úseky podle něj jedu.“ (P – Martin)

„Používám už dlouhou dobu Polar S 725x, právě ale nyní přecházím na Garmin, který jsme v týmu dostali. Wattmetr nepoužívám.“ Proč? „Nefasovali jsme ho a sám si ho pořizovat nebudu. Zatím mě stačí ten tepák.“ (P- Petr)

Chodíš na pravidelné diagnostické vyšetření? Tato otázka se velice lišila. Nejprve se musíme zmínit, že každý byl alespoň jednou na diagnostickém vyšetření, kde převažoval odběr krve při zátěži a stanovovala se laktátová křivka. Pouze A – Petr chodí na pravidelné vyšetření, protože pracuje ve zdravotnictví a má tak větší možnost si provádět rozbor krve a biochemii. A – Václav a A – Michal uvedli, že mají wattmetr a vyšetření je pro ně zbytečné.

39

„Byl jsem asi na dvou a dopadnul jsem hodně dobře, tak si to nechci pokazit. Když nemám trenéra, tak by mně to bylo k ničemu.“ Takže ses ani podle výsledků neřídil.“ No jo. Vylepšil jsem si jenom ego, jak jsem na tom dobře.“ (A – Libor)

„Ne. Vyhozené prachy, z dat wattmetru ve spojení s programem WKO se dá zjistit daleko více informací. (A – Václav)

Poslední dva roky už jsem nebyl, ale dříve dvakrát za rok na laktátovou křivku. S tím wattmetrem a nabytými zkušenostmi už to vůbec nepotřebuji.“ (A – Michal) Profesionálové chodí pravidelně i několikrát do roka. Mají povinné týmové vyšetření. P – Petr chodí z vlastní vůle.

„Zátěžové testy, na ty chodíme. Na těch jsem byl v letošní sezóně třikrát. První byl v listopadu po odpočinkové fázi, podruhé v lednu, dá se říci, že před soustředěním a poslední před vysokohorským soustředěním na konci února nebo začátek března, přelom únor březen byl poslední test, jakoby na začátku sezóny. Jaké jsou testy? Spiro? Spirometrie to není, je to zátěžový test, kdy se odebírá pravidelně laktát. Jede se po třech minutách, kdy se výkon zvedá o 40 wattů a na konci těch třech minut se bera laktát, plus je tam tep, takže se sledují tepy, watty a laktát. A podle toho se staví tréninkové zóny.“ (P – Jan)

„Jo, jednou ročně v prosinci chodím na zátěžové testy a spyro testy, rozbor krve.“ A kam? „Do fakultní nemocnice Olomouc, tělovýchovné oddělení. Už když jsem bydlel v Olomouci, tak jsem tam chodil, tak už jsem zvyklý.“ (P- Petr)

40

4.2 Otázky zaměřené na trénink v zimním období Jak se stavíš k tomuto období? Baví tě? Kdy přesně u tebe začíná přípravné zimní období a kdy končí? Podle jakých kritérií ho vymezuješ? Jezdíš za každého počasí? Popř. kdy ne? Spatřuješ nějaké nevýhody v jízdě na kole v zimě? Trénuješ sám nebo ve skupině? Jezdíš jen na silničním kole? Kolik hodin, kilometrů odtrénuješ za tento čas? Můžeš je rozdělit na jízdu na kole, ostatní sporty, posilování, regenerace …? Jaké jsou tvé hlavní cíle zimní přípravy? Charakterizuj, jestli se mění a jak trénink v průběhu měsíců. Popiš strukturu a plánování tréninku. + (týdenní plán se vším všudy) Zařazuješ několikadenní soustředění mimo domov? -

Kdy a kam?

Tab. 5: Stručné vyhodnocení odpovědí na trénink v zimním období Jméno

Postoj k

Jezdí jen na

období

silničním kole

Soustředění

1.

A -Jirka

neutrální

ano

ano 2x

2.

A - Libor

pozitivní

ne

ne

3.

A - Petr

pozitivní

ano

ano 2x

4.

A - Václav

negativní

ano

ne

5.

A - Jiří

pozitivní

ne

ano

6.

A - Michal

neutrální

ne

ano

7.

A - Radek

negativní

ne

ne

8.

P- Jan

neutrální

ne

ano 3x

9.

P -Petr

pozitivní

ne

ano 2x

10.

P -Tomáš

negativní

ne

ano 2x

11.

P -Martin

neutrální

ano

ano 3x

Tabulka 5 nám shrnuje otázky, které se dají vyhodnotit jedním slovem, nicméně si jednotlivé okruhy hlouběji probereme v následujícím textu.

41

Jak se stavíš k tomuto období? Baví tě? Čtyři odpovědi podle tabulky 5 byly pozitivní. Je to dáno tím, že si odpočinou od kola a zařazují sporty, které je baví a zima na kole jim až tak nevadí. Naproti tomu tři se staví negativně. Největší překážkou je v tomto období u A – Václava posilovna, kterou přímo nesnáší a P – Tomáš zase nemá rád zimu. A – Radek si uvědomuje, že je to nejdůležitější část sezóny, přesto ho nebaví. Ostatní berou přípravné období jakou nedílnou součást cyklistické přípravy, která má své pozitiva i negativa.

Nemám s tím problém, dá se říci, že ano. Zase je větší klid, není takový provoz. Sice někdy kosa.“ (A – Libor)

„Pro mě je to dá se říci nejdůležitější část z celého roku. V zimním období trénuji nejvíce z celého roku. Snažím se kombinovat sporty, tak aby mě to bavilo, to se i daří.“ (P – Petr) „Neba.“ Proč tě nebaví? „Tak například posilovnu přímo nesnáším, ale vím, že je to nutné zlo.“ (A – Václav) „Nebaví.“ Proč? „Protože se nezávodí. Nebo možná první měsíc, kdy si odpočinu, ale pak mě začnou cukat nohy a rád bych už závodil. Jo a ještě jeden důvod, nesnáším zimu.“ (P – Tomáš)

„Je to důležité období, je potřebné, ale moc mě to nebaví.“ (A – Radek) „Jako kdyby bylo pořád léto, nezlobil bych se. Ale dá se to přežít.“ Takže se stavíš jak? „Neutrálně, je to přirozená součást přípravy.“ (A – Michal)

42

Kdy přesně u tebe začíná přípravné zimní období a kdy končí? Pro názornost uvádíme obr. 19, který nám pomůže k lepší orientaci vytyčeného přípravného období u jednotlivých závodníků.

Obr. 19. Délka zimní přípravy cyklistů Dá se říci podle obrázku 19, že vymezení zimní přípravy je u všech přibližně stejné. Nejkratší má A – Radek, který začíná až v prosinci a končí v polovině března. Naopak nejdelší přípravu má A – Michal, a to od půli listopadu do konce dubna. Kritéria pro stanovení časového úsek byly u většiny dány posledními, resp. prvními závody. Dále byly zmíněny u amatérů ukončení běhání a plavání, jarní najíždění nebo prostě stanovení trenérem. Všichni vypověděli, že před přípravným obdobím odpočívají, jen někteří zařazují kolo, ale jen velmi lehce, spíše cykloturisticky.

„Když skončí závody a je třeba pěkně sucho, teplo, tak jezdím, ale úplně výletně volně na výlety. Takže pak třeba trochu protáhnu odpočinek. A končí prvními závody, to znamená začátek dubna.“ (A – Jirka)

43

„…..končí, když přestávám běhat, plavat ke konci února. Pak už jen kolo. Jinak se snažím i po tomto datu trochu pocvičit, aby mě nebolely záda, zpevnit malinko.“ (A –Libor)

„…v podstatě do prvního závodu je to přípravné období“ (A – Petr) „V listopadu, tak jako snad u všech a končí v únoru.“ Podle jakých kritérií ji vymezuješ? „Podle trenéra.“ (A – Václav)

„Začíná přibližně v polovině listopadu, končí s prvními závody to znamená koncem dubna. Je to období bez cyklistických závodů.“ (A – Michal)

„Je to dáno skladbou závodů. Snažím se po celou závodní sezony držet stálý výkon, takže proto už k začátku dubna již chci být 100% připraven a podávat ty nej výsledky. Jaro totiž docela bolí a pokud nejsi připraven, tak bolí ještě víc.“ (P – Petr)

Jezdíš za každého počasí? Popř. kdy ne? Pokud hodně neprší a nesněží, tak na kolo usedne pět amatérů a tři profíci. Ostatní, kromě deště a sněhu mají i teplotní limity. Dříve A – Michal jezdíval i v mrazu, ale s přibývajícím věkem si vybírá jiné aktivity. A – Petr a P - Petr zase nejezdí, když teplota klesne pod mínus pět.

„Dříve jsem jezdíval, ale s postupujícím věkem si počasí čím dál víc vybírám, na kole už zásadně nejezdím v mrazu, radši se věnuji jiným aktivitám. (A – Michal)

„Když je moc zima, sněží nebo moc prší a je zima, tak nejezdím. Nevidím v tom efekt. Jediný, kdy vyjedu i v opravdovém nečase je závod nebo když mám pauzu delší než 3 dny.“ (A – Petr)

„Nejezdím v dešti, tomu se vyhýbám a myslím si, že nejsem sám a taky nejezdím pod -5 stupňů, to radši zůstanu doma a jdu na válce. V takovém mrazu to nemá smysl a je to mnohdy i o zdravý, sice jsou už dobré oblečení na kolo, ale přeci jenom.“ (P – Petr) 44

„Když je sucho a mrzne, tak to mi nevadí. A vyjedu.“ (A – Václav)

„To musí ale fakt pršet. Když jako poprchá a jsou přeháňky a potřebuji jet, tak jedu.“ „Já jezdím na silnici jenom v plusu, do mínusu jezdím jenom na bikovy.“ „Na biku se dá říci kdykoli. Když není moc sněhu. Např. -10 mě nevadí, jezdím v lese, tam je teplo a když se dobře oblečeš, já s tím nemám problém. A více jak -10 tu stejně nebývá.“ (P – Jan)

Spatřuješ nějaké nevýhody v jízdě na kole v zimě? Odpovědi mezi kategoriemi se nelišily. Nejčastější zmiňovaná nevýhoda byla zima. Pro A – Jirku je taky limitující tma, to se nedá říct o A – Liborovi, který jezdí i ve tmě a naopak jako výhodu uvedl i nižší automobilový provoz. Velké zdravotní riziko a nebezpečí pádu na kluzké vozovce vidí jako nevýhodu A – Michal. P – Jan se zmínil o nebezpečí profouknutí průdušek a kolen od studeného větru, upozornil na vhodné oblečení, tak aby se nezpotil, protože pokud se zpotí, tak následně promrzne.

„Potmě skoro nejezdím přijde mi to nebezpečnější a většinou se snažím jet za světla.“ (A – Jirka)

„Jen výhodu, že je menší provoz. Možná trochu zima, ale to tomu patří.“ „…blikačku a světla jsem si pořídil, takže. Člověku to připadne, že jede rychleji a víc to utíká, sice nevidí díry, ale nebojím se, jen z kopce nejezdím rychle.“ (A – Libor)

Hlavně velké zdravotní rizika, taky při špatném počasí riziko nehody. Při delším tréninku máš takové zatuhlé svaly a to má za následek nižší kvalitu tréninku .“ (A – Michal)

45

„Určitě jsou tam nevýhody, protože je to horší na průdušky, používám vestičky, noviny, jak kdy. Vítr tě může profouknout a když nepracuješ vrškem, tak je náchylnější. Určitě se prochlazují taky kolena, na ty si dávám hodně bacha, vozím často pod čapákama návleky na kolena. Jinak jsou to rizika, že můžeš spadnou na ledě. V zimě musíš vědět jak se obléknout, abys ani nezmrzl a ani nezpotil. Když se zpotíš, tak pak promrzneš. Tak se musíš bléknou tak akorát. Jinak zima mně moc nevadí.“ (P – Jan)

„Zima a marast., ale jinak se to dá na tom kole vydržet, když se dobře oblečeš, tak se to dá.“ (A – Václav)

Trénuješ sám nebo ve skupině? Tato otázka dala jednoznačnou odpověď, že všichni amatéři trénují sami a někteří přes víkend ve skupině. Je to dáno hlavně pracovní dobou. Naproti tomu profesionálové jezdí ve dvojici nebo ve více lidech i v týdnu, podle toho jak chtějí a domluví se.

„Jak kdy, ve Zlíně o víkendu ve skupině v týdnu spíše sám.“ (A – Jirka)

„Přes týden většinou sám, o víkendech se skupinou, jak to vyjde. V zimě to vychází většinou se skupinou, protože se přes týden na kolo nedostanu.“ (A – Libor) „Obojí, většinou sám.“ Kdy ve skupině? „Jen o víkendech a to nepravidelně, podle počasí.“ (A – Petr)

„Většinou jsme dva, ten druhý je oddílový kolega a bydlíme kousek od sebe.“ (P – Petr)

„Většinou s někým, ve dvojici, trojici, jak se domluvíme, mně to tak vyhovuje. Sám vyjedu jen občas. Rychleji ty tréninky uběhnout a taky je zábava.“ (P – Martin)

46

Jezdíš jen na silničním kole? Podle tabulky 5 vidíme, že silniční kolo využívá jen A – Jirka, A – Petr, A – Václav a P – Martin. A – Petra bike nebaví, protože to na něm neumí. Ostatní kombinují s horským nebo cyklokrosovým kolem. A – Radek považuje za výhodu, že nejede tak rychle a tím pádem ho neochlazuje studený vítr. P – Petr jezdí zásadně na horském kole, protože silnici má už dost a potřebuje změnu. A – Libor využívá cyklokrosové kolo s blatníky, na kterém jezdí jen po silnici.

„…na biku to neumím a ani mě to moc neba, furt to drncá. To není pro mě.“ (A – Petr)

„…mám ještě horské kolo, tak ho používám, zejména v tom zimním období. Výhoda je v tom, že nejedeš tak rychle, takže tě neochlazuje studený vítr.“ (A – Radek)

„V zimě v měsících listopad, prosinec a leden jezdím zásadně jen na horském kole. Za celý rok mám silnice plné zuby a potřebuji změnu. To horské kolo je snad nejlepší, objevuji stále nové lesní cestičky v mém okolí a nevíš kam dojedeš a je to taková příjemná změna.“ (P – Petr)

„Mám přes zimu cyklokrosové kolo s blatníky, ale jezdím jenom po silnici, takže se to může brát jenom jako silnička. No jenom po silnici ne, někdy když si chci odpočinout od stereotypu vjedu do terénu, tam kde to neznám.“ (A – Libor)

Kolik hodin, kilometrů odtrénuješ za tento čas? Podle získaných dat a odpovědí jsme sestavili tab. 6, která nám říká jaké je mj. procentuální hodinové zastoupení z celkového počtu v zimním období u každého cyklisty. Taky nám dává informaci o poměru mezi speciální a všeobecnou přípravou.

47

Tab. 6: Počet odtrénovaných hodin a kilometrů nejen za zimní období

Jméno

Celkový

Počet

% vyjádření

Speciální

Všeobecní

počet

tréninkových

z celkového

příprava

příprava

tréninkových

hodin

počtu

v zimním

v zimním

hodin

v zimním

tréninkových

období

období

období

hodin

1.

A -Jirka

705

155

22 %

60 %

40 %

2.

A - Libor

650

200

31 %

70 %

30 %

3.

A - Petr

650

200

31 %

50 %

50 %

4.

A - Václav

600

150

25 %

50%

50 %

5.

A - Jiří

700

230

33 %

-

-

6.

A - Michal

650

250

39 %

33 %

66 %

7.

A - Radek

500

110

22%

80 %

20 %

8.

P- Jan

1200

490

41 %

77 %

23 %

9.

P - Petr

1000

480

48 %

66 %

33 %

10.

P -Tomáš

980

420

42 %

71 %

29 %

11.

P - Martin

1150

480

42 %

62%

38 %

Na první pohled vidíme, že u profesionálních cyklistů celkový počet hodin v zimním období překračuje hranici 40 % z celkového ročního objemu. Interval je od 41 % do 48 %. U amatérů se přes hranici 40 % nedostal nikdo. Nejblíže k tomu měl A – Michal s 39%, naopak nejdále A – Jirka a A – Radek s 22 %. Je to dáno i tím, že mají různou délku přípravného období. Další zajímavostí je, že speciální příprava u profesionálů tvoří přes 60 % z celkového zimního objemu. Tzn. že všeobecná příprava nepřesahuje 40 % a pohybuje se v rozmezí 23 % až 38 %. U amatérů jsou tyto údaje variabilnější. U A – Michala převládá všeobecná příprava s 66 %. A – Petr a A - Václav mají rozdělenou přípravu rovnoměrně a u A – Libora ze 70 % zaujímá speciální příprava.

Jaké jsou tvé hlavní cíle zimní přípravy? Všichni odpověděli relativně stejně. Za hlavní cíle si kladou zvýšení tělesné zdatnosti, tj. posílit ochablé svalstvo, vybudovat si obecnou vytrvalost, zvýšit imunitu a připravit se co nejlépe na nadcházející sezónu. 48

„No udělat si pořádný základ na sezonu a pokusit se trochu napravit slabiny.“ Jaké máš slabiny? „Hlavně ve svalech a síle, jsem od přírody málo svalnatý.“ (A- Petr)

„…posílení obecné fyzické kondice, odstranění svalových disbalancí a silová příprava…“ (A – Jiří)

„Zaměřuji se na vytrvalost a silovou vytrvalost. Přečkat zimu bez nemoci a posílit imunitu. Pokud se cítím slabý nebo jakýkoli náznak nemoci tak přestávám trénovat. Nemá to cenu, vím, že zdraví je důležité. Tak proto, no a pokud zdraví drží, tak co nejvíce odtrénovat hodin.“ (P – Petr)

„Najet kilometry, tím pádem se dobře připravit na závodní sezónu. Taky dohnat z předešlé sezóny neduhy a posílit svalstvo, prostě se dát dohromady.“ (P – Martin)

Charakterizuj, jestli se mění a jak trénink v průběhu měsíců. V teoretické části jsme si řekli, že úvod přípravy patří nespecifickým aktivitám a postupem času přecházíme ke specifickému zatížení. Intenzita specifických cvičení se později zvyšuje. Z rozhovorů jsme nabyli dojmu, že podle těchto zásad se řídí všichni a nic speciálního v přípravě jsme nezaznamenali. Na ukázku dokládáme některé odpovědi.

„Ze začátku spíš obecnější příprava, listopad, prosinec, pak se snažím už co nejvíce na kole, když dovolí počasí.“ (A –Jirka)

„Tak čím více se blíží závody, tím přibývá intenzit, roste poměr kola vůči ostatnímu. Jinak nic speciálního.“ (A – Petr)

49

„Začínám dá se říct volně, málo a pak přidávám hlavně teda na tom objemu na kole. Když začínám, tak třeba do té posilovny jdu taky jednou týdně a pak tam začnu chodit dvakrát, takže ne jenom na kole celkově, přidávám objemy a na konci zimního objemu už zařazuji nějaké ty intenzity. Třeba ty výběhy zařazuji v druhé půlce, prostě věci které jsou intenzivnější a i na kole zařazuji nějaké úseky.“ (P - Jan)

„Tak jsou určitá pravidla, že ze začátku dejme tomu listopad, prosinec se na tom kolem jen vozíš, spíš se zaměřuješ na posilovnu a ostatní aktivity. Ještě v tom prosinci vyvrcholí ta všeobecná příprava a po novém roce už najíždíš kilometry, když se dá. Pokud je hnusně a nevypadá to, že by se to mělo zlepšit, tak jedu na jih Itálie. Mám tam známého, takže to je výhoda.“ (P – Martin)

Zařazuješ několikadenní soustředění mimo domov? Tři amatéři soustředění nezařazují. Je to kvůli práci a zároveň i rodině, jako v případě A – Václava. Další dva absolvují jednu speciální přípravu na Mallorce a na jižní Moravě. A – Jirka a A – Petr se zúčastnili dokonce dvakrát. V obou případech to byla Mallorka, bohužel A – Jirka na druhém pobytu koncem února onemocněl. Trochu jiná situace panuje u profesionálů. Každý minimálně absolvuje dvě soustředění. P – Petr jako všichni letí na Mallorku a v březnu ještě do Chorvatska, kde se zúčastní prvních přípravných závodů. P - Tomáš a P – Martin kromě speciální přípravy na Mallorce mají i týdenní všeobecnou na horách s lyžemi. P – Martin jezdí v lednu podle počasí i do jižní Itálii. Španělsko, Mallorka a Jihoafrická republika, to jsou destinace kam zavítal při poslední zimě P – Jan.

„Mám rodinu. Mám dvě malé děti a taky vedu firmu, nemůžu si to dovolit na 14 dní odejít někam.“ (A – Václav)

„ …byl jsem na Mallorce v posledních dvou sezónách tak za 15 dní se mně podařilo najet asi 2000km“ Kdy tam jezdíš? „Zatím podle volna ve škole, takže konec ledna začátek února, letos jsem byl ještě koncem února ale to jsem tam onemocněl a pak se mi to táhlo 4 týdny takže to bylo blbé.“ (A – Jirka) 50

„Každý rok letím na Malorku 15 až 17 dní, tak abych se vrátil 14 dnů před prvním závodem a ty, když to vyjde, tak do Chorvatska na 10 dní v březnu, kde mám první přípravné závody.“ (P – Petr)

„Jezdím pravidelně na Mallorku, to bývá v lednu a pak to vysokohorské soustředění bylo s Sierra Nevadě, která je níže než Mallorka, ale zase jsou tam hory a teplo tam až takové není, to bylo na začátku března dva a půl týdne. Pak jsem byl ještě dva a půl týdne v prosinci na soustředění v Jihoafrické republice.“ (P – Jan)

4.3 Otázky zaměřené na regeneraci v zimním období: Jaké využíváš formy pasivní regenerace? Jaké využíváš formy aktivní regenerace? - proč právě tyto? - kdy a jak často je zařazuješ? Tab. 7: Využívané regenerační aktivity v zimním období Aktivní regenerace Jméno

Pasivní regenerace

Strečink

Sauna

Masáž

Odpočinek

Spánek

Jiné

1.

A -Jirka

o

o

o

o

o

x

2.

A - Libor

o

x

x

o

o

x

3.

A - Petr

o

x

x

o

o

o

4.

A - Václav

x

x

x

o

x

x

5.

A - Jiří

o

x

o

o

o

o

6.

A - Michal

o

x

x

o

o

x

7.

A - Radek

x

x

x

o

o

o

8.

P- Jan

o

x

o

o

o

o

9.

P -Petr

o

o

x

o

o

x

10.

P -Tomáš

o

x

x

o

o

x

11.

P -Martin

o

x

o

o

o

x

Vysvětlivky: o - využívané x - nevyužívané

51

Výsledky jsme shrnuli do tab. 7. Strečink jako formu aktivní regenerace kromě A – Václava a A – Radka provádějí všichni. Někteří musí, protože mají problémy se zády. Saunu vidí P – Petr, jako nejlepší prevenci proti nemoci a taky mu zlepšuje astma. A – Jirka, A – Jiří a P – Jan si dopřávají masáž, i když nepravidelně, více závodníků ji využívá spíše v létě, jen P – Tomáš chodí v pondělí i přes zimu. Někteří přímo na otázku neodpověděli, ale z jednotlivých rozhovorů celkově vyznělo, že všichni se snaží odpočívat a důkladně spát, až na A – Václava, který vede firmu, a se kterou má někdy starosti, takže jak sám říká mu pravidelný spánek nevychází. Zaujala nás odpověď A – Petra, který navštěvuje ještě fyzioterapeuta. A – Jiří pro odbourání únavy využívá teplou vanu. Za aktivní regeneraci považuje A – Radek, A – Jiří a A - Petr lehké plavání v bazénu a P – Jan dostal od týmového sponzora nejen kompresní podkolenky, ale i celé oblečení, které mu napomáhá k rychlejší regeneraci. A strečink? „To dělám jako součást posilování. Jak jsem byl u doktora s těmi zády, tak mně dal nějaký cviky na protažení.“ A dřív, když tě nebolely záda, neprotahoval ses? „Vyloženě strečink, jen to od toho doktora pak. A v sezóně, když dojede z kola je člověk takový utahaný a většinou se nepřinutí. Možná jen každé to pondělí, ale když dojedu z kola ne.“ (A – Libor)

„Strečink je výborný na uvolnění svalů po tréninku a ráno po zahřátí svalů. Sauna jako prevence proti

nemoci a snížení dýchacích problémů. Mám totiž lehké

astma.“ (P – Petr)

„První řadě je to strečink po tréninku. Asi tak 15 minut ho dělám. Mám už takové cviky, které provádím léta a je to lepší. Cítím se pak uvolněnější a taky kvůli zkrácení.“ (P – Tomáš)

„Masáže a jestli se počítá i plavání, tak i plavání. Je to dobrá forma uvolnění, zařazuji pravidelně 1x týdně.“ (A – Jiří) Myslím jako třeba dobrý spánek. „Jak kdy, to je těžké říct, někdy mám starosti a nevychází to tím pádem.“ (A – Václav) 52

„No používám i podkolenky a nejenom ty, my máme vlastně celé kalhoty, takže kompresní oblečení.“ (P – Jan)

4.4 Otázky zaměřené na aktivity v zimním období: Nahrazuješ kolo i jinou alternativou, jako jsou válce, trenažery, spinning…? Co, jak často, za jaké situace? Zařazuješ běh? Proč ano/ne? Kdy a jak často… Zařazuješ posilovnu? Proč ano/ne? Kdy a jak často… Zařazuješ plavání? Proč ano/ne? Kdy a jak často… Zařazuješ běh na lyžích? Proč ano/ne? Kdy a jak často… Zařazuješ sportovní hry? Jaké? Proč ano/ne? Kdy a jak často… Uveď příklad typické týdenní skladby doplňkových aktivit Tab. 8.: Využívané doplňkové aktivity v zimním období Jméno

Náhrada kola

Běh

Posilování Plavání

Běh na

Sportovní

lyžích

hry

1.

A -Jirka

válce, trenažér

o

o

o

o

o

2.

A - Libor

spinning

o

o

o

x

o

3.

A - Petr

válce, trenažér

o

o

o

o

o

4.

A - Václav

válce

o

o

o

o

x

5.

A - Jiří

válce

o

o

o

o

x

6.

A - Michal

válce

o

o

o

o

o

7.

A - Radek

x

x

x

o

o

x

8.

P- Jan

válce

o

o

o

o

o

9.

P -Petr

trenažér

o

o

x

o

x

10.

P -Tomáš

válce

o

o

o

o

o

o

o

o

x

x

P -Martin válce, trenažér 11. Vysvětlivky: o - využívané x - nevyužívané

Z tab. 8 můžeme vyčíst jaké jednotlivé doplňkové aktivity využívají jednotliví závodníci, bohužel nám už ale neříká, jak často, dlouho a jaký mají vztah k těmto doplňkovým sportům. Pokusíme se v následujícím textu vysvětlit, proč právě tyto aktivity zařazují a jak vypadá jejich tréninkový týden. 53

Nahrazuješ kolo i jinou alternativou, jako jsou válce, trenažery, spinning…? Nejlépe simulují jízdu jsou válce, proto jsou nejpoužívanější u amatérů, tak i u profesionálů, i když dost nepravidelně. Pokud je možnost jet ven, tak raději zvolí tuto variantu. Jestli není možnost, tak P – Jan vydrží na válcích i čtyři hodiny, které jsou rozloženy na dvě hodiny dopoledne a dvě hodiny odpoledne. Až třikrát týdně usedá pravidelně na válce nebo trenažér A – Petr po dobu jedné až dvou hodin. A – Jiří a P - Martin je využívají zase na kratší dobu jako regenerační a kadenční trénink.

„Pouze válce, přijdou mně nejlepší a nejvíce simulují jízdu na kole.“ (A – Michal)

„Když to nejde ven nebo nestíhám trénink za světla, tak sednu na válce nebo trenažér, podle toho, jak se mně chce.“ (A – Petr)

„Mám válce a myslím si, že válce jsou lepší. Na těch válcích se to podobá více na jízdu na kole, protože tam držíš rovnováhu a jsou dobré pro rozvoj koordinace a rozvoj kulatého šlapání.“ Jak často zařazuješ válce a kdy? „Pravidelně nezařazuji, jen podle počasí, když bude půl metru sněhu a nemůžu vyjet ani na bikovi. Jen když je škaredě a potřebuji na kole jet, jako den před závody nebo v den, kdy potřebuji trénovat a není možné jet ven.“ Kolikrát ses dostal letos na válce? „V tuto zimu jsem možná ani na nich neseděl.“ Takže jsi vyjel pokaždé na kole? „Pokud to jde, tak já jedu radši ven.“ Válce tě nebaví? „Přece jenom, člověk jede na místě, takže ho to moc nebaví a neutíká to.“ Když přece jenom na nich sedneš, tak jak dlouho vydržíš? „Jezdím na nich hodinu a půl minimálně a dvě a půl maximálně. Pokud však potřebuji jet víc, tak to rozdělím na dvě a dvě hodiny.“ (P – Jan)

Jo ten, pokud to nejde na MTB a nebo je méně jak -5 venku nebo prší.“ (P – Petr) „Jenom válce a to zejména jako regenerační trénink, či kadenční trénink.“ Kdy a jak často, za jaké situace? „Většinou po posilovně nebo běhu, takové vyjetí odplavení kyseliny mléčné a zklidnění organismu a zrychlení regenerace.“ (A – Jiří)

54

Válce nepoužíváš? „Ne, ani jsem to nezkoušel.“ Proč? „Asi by mě to nebavilo, co máme doma rotoped, sice je to něco jiného, ale je to úplně moc na palicu a člověk se nepřinutí. Můžeš se dívat na cokoli v televizi… To radši jdu běhat.“ (A – Libor)

Zařazuješ běh? Proč ano/ne? Kdy a jak často… Všichni kromě A – Radka běhají, i když někteří kvůli zdravotním potížím dočasně přestali. A – Václav si při běhu způsobil svalové zranění a P – Jana bolely kolena nebo kyčle. Naopak A - Jirkovi jako bývalému orientačnímu běžci nedělá potíže a jeho tréninková jednotka časově dosahuje i dvě, tři hodiny. Do jedné hodiny se dostává A – Petr a A – Libor, který vyhledává spíše asfalt, protože se bojí dalšího zvrtnutí kotníku. P – Tomáš se běhu vyhýbá, ale když už, tak raději ve sněhu.

„Záporně, neběhám z důvodu, že mě nebaví.“ (A – Radek)

„Ano, hlavně v listopadu a prosinci, běhat se dá i potmě respektive ve větší zimě“ (A – Jirka)

„Jo, je to dobrý pro celkovou kondici. Navíc mě to ba. A jak dlouho? Na půl hodiny, až hodinu. Jinak ještě ze začátku než přejdu do běhu provádím různé pěší tůry po horách.“ (A – Petr)

„Běh je zařazen podle tréninkového plánu, letos po zranění lýtkového svalu jsme se dohodli, že dále se běhat nebude. Sval jsem si natrhnul právě při tom běhu.“ (A – Václav)

„Letošní zimu jsem běh vypustil. Vždy jsem běhával kvůli sněhu.Loni jsem nejvíce běhal v únoru, to bylo kolem 22 hodin. Vytrvalost 1,5 hodiny a 1x týdně výběhy kolem 30 sekund na doraz s maximálním úsilím, takové sprinty.“ (P – Petr)

55

„Běh jsem dřív zařazoval, teď už jenom výjimečně a to v podobě výběhů do kopce. Celý trénink trvá hodinu. Půl hodina tam a zpátky a půl hodina samotné výběhy. To zařazuji jednou za čtrnáct dní. Předtím to bylo vícekrát, ale měl jsem problémy, teď už nevím, jestli s koleny nebo kyčlemi, teď už se toho snažím vyvarovat. Sem tam jdu běhat, i po rovině, ale to je zcela výjimečně.“ (P – Jan)

Zařazuješ posilovnu? Proč ano/ne? Kdy a jak často… Kromě A – Radka, kterého nebaví, mají posilovnu ve svých tréninkových plánech všichni. Uvádějí, že je potřebná a pro A – Libora a A – Petra i nezbytná, kvůli problémům se zády. Profesionálové uvádějí častější návštěvu do týdně, zejména na začátku přípravného období je to třikrát týdně po dobu jedné až dvou hodin. Amatéři si uvědomují, že nevěnují až tak velkou pozornost této aktivitě a doba tréninkové jednotky je kratší a i frekvence posilování nižší.

„Hlavně v listopadu a prosinci 1-2 týdně. Jinak potom už ne. Asi bych tomu měl věnovat více času, ale zatím mně to stačí. Jak dlouho a na co se zaměřuješ? Spíš na všechno, ruce, nohy, břicho moc to nehrotím zvedám pár kilo.“ (A – Jirka)

„Tu taky jednou, dvakrát. To počítám s tím protahováním kvůli zádům. Vím, že jsem byl vloni v sousední vsi v posilovně, ale nastaly tam nějaké organizační změny, tak jsem ji vypustil. S činkami doma neposiluješ? Ne, jen svým vlastním tělem.“ (A – Libor)

„Jedenkrát týdně, jsem totiž hroznej chcípák a mám co dohánět. Chtělo by to o trochu víc.“ (A – Petr)

„Zařazuji během celého zimního období, jednou až dvakrát týdně hodinu a půl až dvě hodiny. Je to z důvodu zvýšení síly dolních končetin a za druhé pro zpevnění celého těla, aby si člověk zpevnil záda, trup, vršek abych neměl problémy. Cviky obměňuji trochu, ale dá se říci rok od roku. Začínám lehce, i na nohy, výbušnou sílou. Já vršek cvičím v delších sériích, poté trochu přidám, ale ne moc. První dva týdny lehce a pak přidám. Pak se dostanu na váhu a cvičím furt stejně.“ (P – Jan) 56

„Tu ano, je potřeba a docela mě baví, ale nechodím do žádné speciální tělocvičny. Něco mám doma a to mě stačí. Hodně taky posiluji vlastním tělem a stačí to. Jde to pak poznat na kole a cítím se na něm lépe.“ (P – Tomáš)

Zařazuješ plavání? Proč ano/ne? Kdy a jak často… Dá se říci, že alespoň jednou týdně až 14 dní si cestu na bazén udělají všichni, kromě P – Petra, kterého plavání nebaví. Tato aktivita je buď součástí plnohodnotného tréninku nebo, jak jsme se zmínili v kapitole 1.5.3 určitá forma regenerace. A – Michal má ještě jeden důvod a to, že mu pohyb ve vodě rovná kulatá záda z kola. A – Libor volí styl prsa, jiný totiž neumí. Prsa střídaná s kraulem využívá A – Jiří.

„Jedenkrát týdně, možná jednou za čtrnáct dní chodím plavat, zhruba na 45 minut. Plavu jen prsa, protože nic jiného neumím. Když jsem chtěl plavat usilovněji, tak jsem si udělal výron na kotníku asi mám špatný plavecký styl, ale baví mě to.“ (A – Libor)

„Hodinu, podle vstupu, stejně bych tam déle nebyl. Plavu zpravidla jeden bazén prsa a jeden bazén kraul, přičemž kraul intenzivněji a prsa odpočinkově.“ (A – Jiří)

„Dá se říci, že jsem docela dobrý plavec, alespoň si to myslím a nedělá mně to žádný problém. Ale nechodím nijak pravidelně plavat, pokud to vyjde tak v pondělí, když mám volný den a jdu něco zařídit nebo mám cestu do města, tak toho využiji.“ (P – Tomáš)

„Ano, jedenkrát až dvakrát týdně, chodím hlavně plavat, protože mně plavání rovná kulatá záda z kola. Tak proto.“ (A – Michal)

57

Zařazuješ běh na lyžích? Proč ano/ne? Kdy a jak často… Nejvíce záleží na přírodních a klimatických podmínkách a proto se zařazuje dost nepravidelně. Je jedno jestli dotyčný je amatér nebo profesionál. Ti, co bydlí ve výhodné lokalitě, tak jako A – Jirka a A – Petr, tak toho určitě využívají. Naopak A – Libor, než aby jel někam lyžovat, tak radši jede na kolo. Je to jediná aktivita, která se dá provozovat i několik hodin ve vytrvalostním pásmu, jak říkají A – Michal a A – Jirka.

„Ano, loňský prosinec jsem celkem dost lyžoval, dá se jet i 4-5 hodin takže se trénují objemy a je to příjemnější na horách než v inverzi a zimě. (A – Jirka)

„Ne, nejsou podmínky a než bych dojel někam na vysočinu, tak to raději jedu na kole.“ (A – Libor)

„Jo, jednak mě to strašně baví a jednak to mám na tratě cca 10 km, toho nelze nevyužít.“ (A – Petr)

„Ano. Podle sněhových podmínek, když jsou dostatečné tak i několikrát týdně. Je to jediná aktivita mimo kolo, ve které můžu dát opravdu vytrvalostní trénink, to znamená i několik“ (A – Michal)

„Ano, pokud jsou na to podmínky, ale žádné soustředění, že bych jel někam na hory. Pouze nárazově a nepravidelně.“ (P – Petr)

„Minimálně, za poslední roky jsem byl tak 2 týdny. Není na to vhodný terén a podmínky, musím vyjet na hory, abych si zalyžoval.“ (P – Martin)

58

Zařazuješ sportovní hry? Jaké? Proč ano/ne? Kdy a jak často… Fotbal, florbal, basketbal a tenis, to jsou sporty, které náš výzkumný vzorek provozuje. Jen A – Václav je už na to starý a A – Radek nemá možnost nikam chodit a i kdyby měl, tak ji nejspíše nevyužije. P – Petr se zase bojí zranění. A – Petr hrával 11 let tenis a v současnosti se k němu zase vrátil. Všechny sportovní hry v tréninkovém plánu se objevují maximálně jednou týdně. Je to i zábava v kolektivu jak uvedl A – Michal.

„Jo, scházíme se pravidelně každé pondělí v tělocvičně a střídáme fotbal, florbal a bastketbal. Je to zábava v kolektivu, což u ostatních sportů se říci nedá, třeba jedeš na kole ve skupině, ale to se nedá srovnávat, je to zase něco jiného.“ (A – Michal)

„Jedině basketbal, ale je to spíše takové plácání. Trochu to omezuji, protože při velkém úsilí mě můžou chytnou záda, takže v klidu. Dřív jsem, když byla možnost chodil na florbal a taky fotbal v hale, ale to bylo jak basket, taky mě bolely z toho záda a když člověk dlouho fotbal nehraje tak z toho vyjde ze cviku a pak si tam připadá jako páté kolo od vozu.“ (A – Libor)

„Jo, fotbálek, minimálně jednou týdně v zimě. Pak ještě nově tenis, hrál jsem ho 11 let, tak jsem zase v zimě začal, ale to tak jednou týdně maximálně.“ (A – Petr)

„ Na to jsem už moc starej, abych si ještě zlomil nohu.“ (A – Václav)

„Ty také ne, bojím se zranění. Je tam vysoké riziko.“ (P – Petr)

„Já jsem ne všechny kolektivní sporty nemehlo a vyhýbám se jim.“ (P – Martin)

„Jo ten florbal, ale ten nepravidelně, jak se podaří a taky podle počasí.“ (P – Tomáš)

59

Uveď příklad typické týdenní skladby doplňkových aktivit Z výpovědí jsme se pokusili sestavit tréninkový týden každého z nich, kromě A – Radka, u něhož údaje nebyly dostačující, proto byl vynechán. Můžeme si všimnout podstatného rozdílu, že profesionálové využívají jízdu na kole i přes pracovní týden a současně ji doplňují jinou aktivitou, jejich trénink je tedy dvoufázový. Amatéři kvůli pracovnímu vytížení a brzké tmě odkládají kolo na víkend a v týdnu se snaží zařazovat sporty méně časově náročné a taky vhodné k provozování i po setmění jako je běh, plavání, hry a posilování. A – Jirka - všechny aktivity zařazuje v listopadu a prosinci. Už od ledna, pokud to jde, jezdí jen na kole. Tréninková jednotka běhu u něj trvá i dvě hodiny. Pokud z jakýchkoliv důvodů se nedostane na kolo, tak v závorce jsou uvedeny aktivity, které jízdu nahrazují. (tab. 9) Tab. 9: Týdenní plán A – Jirky Pondělí

Úterý

Středa

Čtvrtek

Pátek

Sobota

Neděle

Volno

fotbal

kolo

kolo

kolo

kolo

kolo

posilování

(běh)

(plavání)

(lyže,

(lyže,

válce)

válce)

A – Libor – přes týden chodí do práce, takže využívá aktivity méně časově náročné a které se dají provozovat po setmění. Jezdí skoro za každého počasí, takže kolo nenahrazuje žádnou aktivitou, jen výjimečně během. Cyklistické tréninkové jednotky jsou u něj dlouhé i za nepříznivého počasí. (tab. 10) Tab. 10: Týdenní plán A - Libora Pondělí

Úterý

Středa

Čtvrtek

Pátek

Sobota

Neděle

posilování

běh

basketbal

plavání

kolo

kolo

kolo

A – Petr – snaží se trénovat dvoufázově. Ve čtvrtek má volno nebo podle chuti zařadí do tréninkového plánu další aktivitu. Pokud jsou dobré sněhové podmínky, tak jde místo kola na lyže a to i v týdnu, protože má blízko domova upravené lyžařské tratě. (tab. 11) 60

Tab. 11: Týdenní plán A - Petra Pondělí

Úterý

Středa

Čtvrtek

Pátek

Sobota

Neděle

regenerace -

běh

lyže x

volno

posilování x

kolo

kolo

plavání

posilování

válce

běh

(lyže)

(lyže)

A – Václav – takto vypadal Václavův tréninkový týden na začátku února. Ve středu měl volno kvůli práci. V úterý, čtvrtek a sobotu má dvoufázový. Po plavání a posilování následuje jízda na válcích nebo na kole v aerobním pásu. (tab. 12) Tab. 12: Týdenní plán A - Václava Pondělí

Úterý

Středa

Čtvrtek

Pátek

Sobota

Neděle

posilovna

plavání

volno

posilování

plavání

kolo

kolo

válce

válce

posilovna

A – Jiří – jen čtvrtek má dvoufázový, jinak v úterý podle situace zařazuje běh nebo plavání. Kolo jen o víkendu kvůli práci a taky ještě školním povinnostem. (tab. 13) Tab. 13: Týdenní plán A - Jiřího Pondělí

Úterý

Středa

Čtvrtek

Pátek

Sobota

Neděle

posilování

běh x

posilování

běh

posilování

kolo

kolo

(Válce)

(válce)

plavání

válce

A – Michal – jeho trénink je hodně individuální. Pokud mrzne tak o víkendu trénuje dvoufázově, vždy běh a k tomu buď válce nebo plavání. Přes týden se rovněž na kolo nedostane ze stejných důvodů jako např. A - Jiří. (tab. 14) Tab. 14: Týdenní plán A - Michala Pondělí

hry

Úterý

běh

Středa

válce

Čtvrtek

posilování

61

Pátek

běh

Sobota

Neděle

kolo

kolo

(běh

(běh

válce)

plavání)

P – Jan – trénuje dvoufázově a blokově, to znamená tři dny má kolo doplněné ještě jednou aktivitou a čtvrtý den má volnější, následují další tři dny, takže každý týden není stejný. Volnější den tedy připadá pokaždé na jiný den v týdnu. Pokud venku panují nepříznivé podmínky, tak usedne na válce a vydrží i dvakrát dvě hodiny. (tab. 15) Tab. 15: Týdenní plán P - Jana Pondělí

Úterý

Středa

Čtvrtek

Pátek

Sobota

Neděle

volno

kolo

kolo

kolo

volno

kolo

kolo

posilování

běh

plavání

(kolo)

posilování

(válce, lyže)

P – Petr – pondělí je volnější nebo má úplné volno. V úterý, čtvrtek a sobota má trénink dvoufázový, jízda na horském kole je doplněna devadesátiminutovým posilováním. Jezdí jen na MTB, který nahrazuje klasickým během nebo na běžkách, popřípadě i trenažérem. Saunu si dopřává pravidelně ve čtvrtek a dvakrát denně provádí strečink po celý týden. (tab. 16) Tab. 16: Týdenní plán P - Petra Pondělí

Úterý

Středa

Čtvrtek

Pátek

Sobota

Neděle

volno

MTB

MTB

MTB

MTB

MTB

MTB

posilování

(běh,

posilování

(běh,

Posilování

(běh,

běžky,

sauna

běžky,

(běh,

běžky,

trenažér)

běžky,

trenažér)

trenažér)

trenažér)

P – Tomáš – rovněž má v pondělí volno, nebo si jde zaplavat. Přes týden má dvoufázový trénink, ke kolu v úterý a čtvrtek zařazuje posilování a ve středu saunu. V pátek má na programu kratší kolo do dvou hodin a podle situace zařazuje ještě florbal. O víkendu převládá jen kolo nahrazené podle počasí válci. (tab. 17)

62

Tab. 17: Týdenní plán P - Tomáše Pondělí

Úterý

Středa

Čtvrtek

Pátek

Sobota

Neděle

volno

posilování

kolo

kolo

kolo

kolo

kolo

(plavání)

kolo

sauna

posilování

hry

(válce)

(válce)

(válce)

P – Martin – jediný chodí v pondělí na masáže. Jako předchozí profesionálové trénuje dvoufázově a ke kolu přidává obden posilování. Ve středu kombinuje plavání s během. Každý den provádí strečink. (tab. 18) Tab. 18: Týdenní plán P - Martina Pondělí

Úterý

Středa

Čtvrtek

Pátek

Sobota

Neděle

masáž

kolo

plavání

kolo

kolo

kolo

kolo

posilování

běh

posilování

63

posilování

5 Závěr Tato práce se snažila odpovědět na otázky týkající se tréninku silničních cyklistů v zimním období. Jejím cílem bylo analyzovat strukturu tréninku silničních cyklistů a porovnat rozdíly mezi cyklisty různých výkonností. Studie, která se zabývá srovnání tréninku silničních cyklistů různé výkonnosti, je koncipována jako kvalitativní výzkum. V rámci výzkumu byly provedeny rozhovory s jedenácti silničními cyklisty na vysoké úrovni. Sedm z nich byli amatéři a zbylí čtyři profesionálové. Stěžejní metodu, kterou jsme při výzkumu použili byl polostrukturovaný rozhovor, díky kterému jsme získali data, které se v této části pokusíme shrnout a propojit s fakty, popisovaná v teoretické části. Výsledkem by pak měl být obraz zimní přípravy silničních cyklistů, přičemž důraz bude kladen na jejich vzájemné srovnání. V rámci diskuse se také budeme alespoň částečně snažit odpovědět na výzkumné otázky, které jsme uvedli v cílech naší diplomové práce. Práce má taktéž i mnoho nedostatků, které si uvědomujeme a rádi bychom se o některých zmínili. Ten první je malý počet respondentů, zejména v kategorii profesionálních cyklistů. Na druhou stranu se musíme ale zmínit, že v České republice není mnoho ryzích profesionálů a těch úplně nejlepších, kteří reprezentují Českou republiku a zúčastňují se závodů nejvyšších kategorií je přibližně pětice! A právě jeden z nich je zahrnutý v našem souboru respondentů. Ostatní patří také do kategorie profesionálů, ale závodící na nižších závodech než je ProTour. Dalším nedostatkem bylo z naší strany nezkušenost s vedením polostukturovaného rozhovoru. Jsme si vědomi chyb, které jsme se dopustili při interview a občas špatně kladených otázek, doufejme, že na výsledky práce to nemělo zásadní vliv. Posledním problémem, se kterými jsme se potýkali a na který bychom rádi poukázali byla stručnost a neschopnost odpovědět přesně na naši otázku, z důvodů nevědomosti a špatně pochopené otázky. Rozhovor byl složen ze šesti okruhů otázek. V prvním a druhém okruhu jsme se zaměřili na úvodní základní informace popisující respondenta. Další série otázek směřovala obecně na trénink a poté na trénink v zimním období. Také nás zajímalo jaké formy regenerace, které jsou důležitou součástí přípravy, využívají a poslední okruh byl v duchu doplňkových aktivit v zimním období. 64

Nyní bychom rádi interpretovali výsledky z jednotlivých okruhů, ke kterým jsme ve výzkumu došli a také nastínili diskuzní otázky pro možné další zpracování. Z úvodních otázek s respondenty vyšlo najevo, že profesionálové se věnují cyklistice už od svého útlého mládí a brzká specializace je jednou z nezbytných podmínek pro vstup do „velké cyklistiky.“ Dva jsou ženatí, ostatní svobodní a to je jim více než 25 let. Z toho můžeme usuzovat, že velká časová náročnost sportu vede k odsouvání svatby na pozdější věk nebo je to jen demografický trend posledních let? Stálo by určitě za pozornost se této úvazu v budoucnu věnovat a zpracovat. Alespoň částečně se nyní pokusíme zodpovědět výzkumnou otázku „Jaké jsou rozdíly v přípravě profesionálních a amatérských cyklistů?“. K silniční cyklistice všichni přistupují zodpovědně, baví je a chtějí se stále zlepšovat. Vedou si deník, kam zaznamenávají své tréninkové dávky a právě v nich jsou největší rozdíly. Vycházíme-li z tabulky 6, tak amatérský cyklista odtrénuje za rok polovinu toho, co profesionál. Co se týče zimního období je rozdíl ještě markantnější, méně než polovina. Taky procentuální zastoupení speciální a všeobecné přípravy v zimním období se různí. U amatéru je podíl zhruba vyrovnaný, zatímco u druhé skupiny převládá speciální příprava. Je to dáno i tím, že mají lepší možnosti vycestovat do zahraničí za teplem i několikrát za zimu, organizovaně jako tým, díky sponzorské podpoře. Amatér si to nemůže dovolit z pracovních důvodu. Další z hlavních rozdílů je systém tréninku, který je u profesionála dvoufázový. Jízda na kole, většinou ve skupině i v pracovním týdnu je doplněna v jeden den další doplňkovou aktivitou. Amatér to má přes týden složitější, protože chodí do práce a po příchodu domů bývá často tma a na kolo se už tím pádem nedostane. V kapitole věnované regeneraci v zimním období jsme nedošli k nějakým závažným rozdílům. Většina si uvědomuje důležitost odpočinku a snaží se dodržovat základy stupňované zátěže prolínané regenerací. Poslední okruh otázek na aktivity v zimním období dává odpověď na námi položenou druhou výzkumnou otázku, která zněla: „Jaké jsou nejpoužívanější aktivity v průběhu zimní přípravy?“ Můžeme říci, že se shodovali s aktivitami zmíněné v teoretické části. I důvody proč zrovna tyto jsou využívané souhlasily s teorií. Cyklisté si chtějí také zpříjemnit přípravné období a snaží se nespadnout do stereotypu, proto všichni využívají všechno, by se dalo říci. To všechno znamená běh, posilování, plavání, běh na lyžích a sportovní hry 65

(fotbal, florbal, basketbal). Samozřejmě se vyskytli i netradiční sporty, jako byl například tenis. Je to dáno zejména individuální vztahové potřebě jednotlivého jedince. Jestliže se vrátíme k první výzkumné otázce, řekli jsme, že u profesionálů převládá v zimním období speciální příprava nad všeobecnou. To znamená, že i podíl aktivit je nižší. Dva profesionálové vzpomenuli, že vypouští z přípravy sportovní hry a to z důvodu velkého rizika zranění. Práce může také sloužit pro cyklisty, kteří nedosahují takových výborných výsledků jako naše jedenáctka respondentů. Částečný náhled do „kuchyně“ každého z nich si můžeme vytvořit představu, co obnáší být mezi nejlepšími ve výsledkových listin závodů. Práce také může být pomocníkem při sestavování tréninkového plánu, ale pozor! Musíme si uvědomit, že na takovou úroveň se dostali během několika dlouhých let tvrdé práce, a jestli by jsme bez předchozí adaptace začali polykat stejné tréninkové objemy, vedlo by to dříve nebo později k výkonnostnímu propadu a v některých případech i k poškození zdraví. Zpracovávání této diplomové práce nám umožnilo hlubší pohled do problematiky tréninku zejména profesionálních cyklistů. Všechny vedené rozhovory jsme si náležitě užili a čas strávený komunikací, nejen o tématu věnující se dané problematice, byl příjemný.

66

Resumé: Obsahem této diplomové práce je srovnání tréninku silničních cyklistů různé výkonnosti v zimním období V teoretické části se zabýváme obecně základními poznatky tréninku cyklistů. V praktické části bylo cílem hlouběji rozvést jednotlivá témata z části teoretické a to pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výsledkem nakonec je určení rozdílností v přípravě amatérského a profesionálního cyklisty v zimním období.

Summary: The subject-matter of the thesis is comparison of training of road cyclists of various performance levels during winter time. The theoretical part focuses on general basic knowledge acquired in the area of cyclists training. The practical section deals with individual topics from the theoretical part in more depth using semi-structured interview. As a result we determined the differences in training of amateur and professional cyclists during winter season.

67

Použité zdroje informací: Monografie 1. Dovalil, J. a kol. Výkon a trénink ve sportu. 1.vyd. Praha: Olympia, 2002. 336 s. ISBN 80-7033-760-5 2. FORMÁNEK, J., HORČIC, J., Triatlon. 1. vyd. Praha: Olympia, 2003. 248 s. 3. FOŘT, P., Co jíme a pijeme?: Výživa pro 3. tisíciletí. 1. vyd. Praha: Olympia, 2003. 246 s. ISBN 80-7033-814-8. 4. HAVLÍČKOVÁ, L., Fyziologie tělesné zátěže II : Speciální část - 1. díl. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 238 s. ISBN 80-7066-815-6 5. HENDL, J., Kvalitativní výzkum : základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha : Portál, 2008. 407 s. ISBN 9788073674854. 6. CHOVANEC, F., POTMĚŠIL, J., JAVORSKÝ, M., Běh na lyžích. 2.vyd. Praha: Olympia, 1983. 207 s. 7. KONOPKA, P. Cyklistika: rádce pro vybavení, techniku, trénink, výživu, závody, medicínu. Jablonec nad Nisou: Jana Hájková, 2007. 198 s. ISBN 978-80-254-0258-0 8. LANDA, P., Cyklistika: trénink a jeho plánování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 120 s. ISBN 80-247-0725-X 9. MIOVSKÝ, M., Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Vyd. 1. Praha : Grada, 2006. 332 s. ISBN 8024713624 10. NEUMANN, G., PFŰTZNER, A., HOTTENROTT, K. Trénink pod kontrolou. Praha: Grada Publishing, 2005. 184 s. ISBN 80-247-0947-3 11. STRAUSS, A; CORBIN, J.,. Základy kvalitativního výzkumu : postupy a techniky metody zakotvené teorie. Vyd. 1. Boskovice : Albert, 1999. 196 s. ISBN 808583460X Články v časopisech 12 MATĚJKA, L. Cyklista bez kola. Velo, 2005, č. 12. s. 30 – 34. 13. MATĚJKA, L. Nad kolo sice není, ale…. Velo, 2005, č. 1. s. 108 – 110. 14. MATĚJKA, L. Plánování tréninku. Velo, 2004, č. 12. s. 112 – 114. 15. MATĚJKA, L. S činkou po celý rok. Velo, 2005, č. 2. s. 26 – 28

68

Internetové zdroje: 16. Beran, V. Jak na účinný trénink na trenažéru či válcích [online]. c20072010. [cit 2011-01-18]. Dostupné na WWW: http://www.roadcycling.cz/index.php5?str=clanek&id=468&zpz=1 17. Co je spinning [online]. c2011. [cit 2010-11-25]. Dostupné na WWW: http://www.doldyspinning.cz/spinning.html 18. Doplňkový trénink neboli „cross“ [online] c2006. [cit 2010-12-27]. Dostupné na WWW: http://www.behy.cz/2006022801-doplnkovy-trenink-neboli-cross.html 19. Flow T1680. [online]. c2006. [cit 2011-01-24].Dostupné na WWW: http://www.tacx.com/en/producten/ergotrainers/flow/index.dot 20. CHADIM, M. Cyklista v posilovně I. [online]. c2007- 2010. [cit 2011-02-15].Dostupné na WWW: http://www.roadcycling.cz/index.php5?str=clanek&id=186&zpz=1 21. CHADIM, M. Cyklista v posilovně III. [online]. c2007- 2010. [cit 2011-02-15]. Dostupné na WWW: http://www.roadcycling.cz/index.php5?str=clanek&id=231&zpz=1 22. Laktátová bariéra. [online]. c2006. [cit 2010-11-05]. Dostupné na WWW: http://www.cyklotrenink.com/poradna/laktatova-bariera 23. RAUFER, M. Amatérský guláš. [online]. c2001. [cit 2011-03-02]. Dostupné na WWW: http://www.ivelo.cz/casopis/2001-3/ukazka1/ 24. Rotopedy – FormerFit. [online]. c2010. [cit 2010-11-05]. Dostupné na WWW: http://www.formerfit.cz/rotopedy.htm 25. Sportovní výkon – fyziologie a biochemie. [online]. c2007-2009 [cit 2010-11-05]. Dostupné na WWW: http://www.sportovnitesty.cz/sportovni-vykon.php 26 .Superkompenzace. [online]. c2007 - 2009 [cit 2011-02-20]. Dostupné na WWW: http://www.kpo.cz/fyziologie/fyziologie.htm 27. Tréninkové válce TCX1000 Antares. [online]. c2007 - 2009 [cit 2011-01-15]. Dostupné na WWW: http://www.cykloonline.cz/treninkove-valce-tcx1000-antares-detail-174- zbozi-3066.htm

69

SEZNAM PŘÍLOH DVD – obsah: - struktura rozhovoru - otázky - audiovizuální záznam P - Jana - přepis rozhovoru A - Jirky - přepis rozhovoru A - Libora - přepis rozhovoru A - Petra - přepis rozhovoru A - Václava - přepis rozhovoru A - Michala - přepis rozhovoru A - Radka - přepis rozhovoru P - Jana - přepis rozhovoru P - Petra - přepis rozhovoru P – Tomáše - přepis rozhovoru P – Martina

70