VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Osvojení a pěstounská péče v Kraji Vysočina

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra sociální práce

Osvojení a pěstounská péče v Kraji Vysočina Bakalářská práce

Autor: Miroslava Horáková Vedoucí práce: Mgr. Markéta Dubnová, Dis. Jihlava 2016

Copyright © 2016 Miroslava Horáková

Anotace Bakalářská práce se zabývá problematikou náhradní rodinné péče. Cílem je porovnat institut osvojení a pěstounské péče v Kraji Vysočina s ohledem na proces a počty evidovaných žádostí. Zjistit důvody pro preferenci jednoho z uvedených typů náhradní rodinné péče z pohledu pracovníků odborů sociálně právní ochrany dětí v Kraji Vysočina. Teoretická část popisuje náhradní rodinnou péči, včetně platné legislativy, která ji upravuje. Podrobně se věnuje institutu osvojení a pěstounské péče - základními pojmy, charakteristikou, legislativou, procesem zprostředkování a souvisejícími dávkami státní sociální podpory. Praktická část analyzuje odpovědi sociálních pracovníků odborů sociálně právní ochrany dětí na otázku, který typ náhradní rodinné péče je preferovanější, zda osvojení nebo pěstounská péče a zároveň zjišťuje důvody preference jednoho z uvedených typů náhradní rodinné péče. K tomuto zjištění bylo provedeno dotazníkové šetření na odborech sociálně právní ochrany dětí v Kraji Vysočina. Klíčová slova: Náhradní rodinná péče, osvojení, pěstounská péče, státní sociální podpora, sociálně právní ochrana dětí (OSPOD)

Annotation Bachelor thesis deals with the issue of foster care. The goal is to compare the institute of adoption and foster care in Vysočina region considering the process and the number of registered applications. To find out the reasons for preference one of the said types of foster care from the point of view of employees of departments of social and legal protection of children in Vysočina region. The theoretical part describes spare family care, valid legislation included, which adjusts it. Likewise the theoretical part deals with institute of adoption and foster care.With the basic concepts, characteristics, legislation, mediation process and the related state social support benefits. The practical part analyzes the answers of the social workers of the social and legal protection of children division to the question which type of the spare family care is more preferred,whether the adoption or the foster care and simultaneously establishes the reasons of the preference of the one of the stated types of the spare family care.For this finding was carried out interview survey on thesocial and legal protection of children in the Vysočina region. Key words: adoption,arranging of the adoption,foster care,arranging of the foster care foster care, benefits

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí práce Mgr. Markétě Dubnové, Dis. za odborné vedení bakalářské práce, trpělivost, rady a čas, který mi věnovala. Také bych chtěla poděkovat respondentům, kteří si udělali čas a podíleli se na dotazníkovém šetření. Dále bych chtěla poděkovat také rodině a přátelům, kteří mi byli po celou dobu studia velkou oporou.

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne

……………………… Podpis

Obsah 1

Úvod........................................................................................................................ 10

2

Teoretická část ........................................................................................................ 12

3

2.1.

Historie náhradní rodinné péče ........................................................................ 12

2.2.

Počátky náhradní rodinné péče ........................................................................ 12

2.3.

Období mezi osvícenstvím a první světovou válkou ....................................... 12

2.4.

Meziválečné období ......................................................................................... 13

2.5.

Období po 2. světové válce .............................................................................. 14

2.6.

Současnost ........................................................................................................ 14

Náhradní rodinná péče ............................................................................................ 15 3.1.

4

Formy náhradní rodinné péče........................................................................... 16

3.1.1.

Svěření do péče jiné osoby než rodiče ...................................................... 16

3.1.2.

Pěstounská péče ........................................................................................ 16

3.1.3.

Pěstounská péče na přechodnou dobu ...................................................... 17

3.1.4.

Adopce (osvojení) ..................................................................................... 17

3.1.5.

Poručenství................................................................................................ 18

Osvojení (adopce) ................................................................................................... 18 4.1.

Legislativa ........................................................................................................ 18

4.2.

Pojem osvojení ................................................................................................. 18

4.2.1. 5

Proces zprostředkování osvojení .............................................................. 20

Pěstounská péče ...................................................................................................... 27 5.1.

Proces zprostředkování pěstounské péče ......................................................... 29

5.2.

Dávky pěstounské péče .................................................................................... 31

6

Porovnání osvojení a pěstounské péče.................................................................... 33

7

Praktická část .......................................................................................................... 36

8

7.1.

Metodika výzkumné práce preference pěstounské péče .................................. 36

7.2.

Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ......................... 36

7.3.

Cíl práce ........................................................................................................... 37

7.4.

Výzkumné otázky............................................................................................. 37

7.5.

Průběh výzkumu............................................................................................... 38

7.6.

Výsledky výzkumu........................................................................................... 39

7.7.

Návrh na řešení a doporučení pro praxi ........................................................... 63

Shrnutí výzkumu ..................................................................................................... 66

9

Závěr ....................................................................................................................... 68

Použitá literatura ............................................................................................................. 71 Seznam grafů: ................................................................................................................. 73 Seznam tabulek ............................................................................................................... 73 Seznam příloh: ................................................................................................................ 74

1 Úvod Tématem bakalářské práce je „Osvojení a pěstounská péče v Kraji Vysočina“. Práce se zabývá názory sociálních pracovníků, kteří pracují v oblasti náhradní rodinné péče. Tyto názory se zaměřují na dvě formy náhradní rodinné péče - na osvojení a pěstounskou péči. Cílem je porovnat institut osvojení a pěstounské péče v Kraji Vysočina s ohledem na proces a počty evidovaných žádostí. Zjistit důvody pro preferenci jednoho z uvedených typů náhradní rodinné péče z pohledu pracovníků odborů sociálně právní ochrany dětí v Kraji Vysočina. V teoretické části stručně popisuji historii náhradní rodinné péče a všechny nejdůležitější pojmy týkající se osvojení a pěstounské péče, pak i dávky pro pěstouny a porovnání osvojení a pěstounské péče. Dále se ve své práci podrobně věnuji osvojení, jeho druhům a procesu zprostředkování, u pěstounské péče popíši co pěstounská péče je, zmíním se o dávkách pro pěstouny a zprostředkování pěstounské péče. V praktické části se věnuji výzkumnému šetření za účelem naplnění cíle, který jsem si pro svoji bakalářskou práci zvolila. Cílem je zjistit, který typ náhradní rodinné péče je v Kraji Vysočina dle respondentů preferovanější a jaké jsou důvody pro preferenci jednoho z uvedených typů náhradní rodinné péče z pohledu pracovníků odborů sociálně právní ochrany dětí v Kraji Vysočina. Téma jsem si zvolila, protože považuji rodinu za základ společnosti. Pokud chceme, aby společnost správně fungovala, musíme zajistit i správný chod rodiny. Jsou rodiny, které ve své funkci selhaly a nedokázaly se o své dítě postarat nebo děti nemají rodinu z jiných důvodů. O tyto děti se pak musí postarat stát a musí se pokusit těmto dětem rodinu nahradit. Bohužel stát nedokáže nahradit dítěti lásku a péči, jakou by mělo v normální fungující rodině. Každé dítě má právo na to, aby vyrůstalo v rodině. Je jedno, jestli je rodina biologická nebo je vytvořena pomocí náhradní rodinné péče, jde hlavně o to, aby dítěti dávala lásku a péči, kterou si zaslouží. Mnoho dětí je umístěno v dětských domovech, protože jejich biologická rodina selhala. Děti, které jsou umístěny v dětských domovech, čekají 10

na to, až se dostanou do nové rodiny. Nezáleží, jestli se do rodiny dostanou formou osvojení nebo pěstounské péče, hlavně že budou mít rodinu, která je bude milovat. To jsem poznala i z vlastní zkušenosti, kdy jsem během praxe byla v dětském domově. Viděla a slyšela jsem, jak si povídají o tom, že se těší na novou rodinu a že to bude určitě krásné. To mě dovedlo i k myšlence zpracovat na toto téma svoji bakalářskou práci. Jsou rodiny, kde se nedaří mít vlastní dítě a právě pomocí náhradní rodinné péče se dá pomoci jak těmto rodinám, tak i dětem v dětských domovech. Přesto je v dětských domovech stále mnoho dětí, které na tuto příležitost čekají. V současné době začíná být osvojení a pěstounská péče čím dál více aktuálnějším tématem. Je to hlavně z důvodu, že se čím dál častěji setkáváme s rodinami, které nemohou mít vlastní dítě. Proto se pak obracejí na odbory sociálně právní ochrany dětí, kde si zjišťují, co obnáší náhradní rodinná péče, zejména právě osvojení a pěstounská péče. Právě proto se v této práci zaměřuji na proces zprostředkování osvojení a pěstounské péče. Z hlediska zaměření mé práce bylo nejdůležitější zjistit, který z těchto dvou typů náhradní rodinné péče je preferovanější a jaké jsou důvody, které vedou žadatele si vybrat daný typ náhradní rodinné péče. Jak při osvojení, tak i při pěstounské péči by mělo být hlavním cílem žadatelů dát dítěti lásku a vytvořit mu takové prostředí, které bude vhodné pro jeho vývoj. Mezi osvojením a pěstounskou péčí existují podstatné rozdíly, které popisuji v teoretické části, ale cíl u obou je stejný. Právě v praktické části se věnuji tomu, zda je více využívané osvojení nebo pěstounská péče a jaké jsou možné důvody upřednostňování jednoho z těchto typů náhradní rodinné péče. Důvodů může být mnoho. U osvojení to může být dlouhá čekací doma, protože vše zde ovlivňuje počet právně volných dětí, přičemž tento status dítě dostává po určité době nezájmu biologických rodičů. To je jedna z negativních věcí týkající se procesu osvojení. Naopak pozitivním důvodem je fakt, že žadatel pak má všechna práva a povinnosti jako biologický rodič. U pěstounské péče je negativum právě to, že žadatel nemá práva jako biologický rodič a některá rozhodnutí podléhají schválení soudem. Naopak pozitivem je skutečnost, že si může vzít do své péče více dětí a stát se profesionálním pěstounem. Tuto roli pak může z části vnímat i jako své zaměstnání, jehož prostřednictvím pomáhá dětem vyrůstat v rodinném prostředí, nikoliv v ústavní výchově. Z tohoto důvodu mě zaujala možnost zjistit pomocí zkušeností sociálních pracovníků, kteří se zabývají náhradní rodinnou péčí, důvody, které vedou žadatele k volbě daného typu náhradní rodinné péče. 11

2 Teoretická část 2.1.

Historie náhradní rodinné péče

V této kapitole je hlavním cílem seznámit se s vývojem náhradní rodinné péče. Cílem je popis hlavních mezníků, které ovlivnily vývoj osvojení a pěstounské péče. Zároveň jde o jednoduchý souhrn celého vývoje náhradní rodinné péče v České republice.

2.2. Počátky náhradní rodinné péče Historie osvojení a pěstounské péče úzce souvisí s historií lidstva. Hlavní motivace pro přijetí dítěte do nebiologické rodiny se odvíjí od nastavení společnosti v dané době. V minulosti se lidský život vyznačoval nízkou hodnotou. Nejdůležitějším zájmen při osvojení byl právě zájem osvojitele. Osvojení získává právní podobu už ve starém Římě. Právě v Římě bylo právem dáno, že dítě si mohl osvojit jen muž, protože muž disponoval v té době více právy než žena. Ve starém Římě nebylo dovoleno mužům si adoptovat vlastní nemanželské dítě. První zmínky o osvojení jsou již známy od doby vzniku prvních nalezinců v 1.st., kdy se začali odkládat tzv. přespočetné děti. Takovéto děti byly odloženy vždy tak, aby přežily a měli možnost se dostat do nové rodiny a tam se adaptovat. Naopak pěstounská péče má svůj začátek jednoznačně od najímání placených kojných od počátku 2.st. Na pěstounskou péči můžeme narazit již v řeckých městských státech, ale i v Římě. Samotná pěstounská péče byla mnohokrát kritizována a to z důvodů, že lidé byli přesvědčeni, že dítě nabývá z mateřského mléka vlastnosti kojné. Celkový počátek vývoje pěstounské péče a osvojení byl pak v této době usměrněn zřizováním nalezinců a vysokou dětskou úmrtností. (Nožířová, 2012)

2.3. Období mezi osvícenstvím a první světovou válkou V období osvícenství byly ve velkém množství zřizovány nalezince, to ale nic nezměnilo na tom, aby byly trvale využívány kojné. Děti byly převezeny na venkov, kde u kojné zůstávaly až do svého šestého roku života, až pak se vracelo zpět ke své původní rodině. Lidé v této době, ale proti kojným protestovali. Kojné pro lidi znamenali nerespektování Boha. I v tomto období lidé věřili, že dítě díky kojení přebírá vlastnosti kojné, proto byly později kojné vybírány podle vlastností, které chtěli dítěti předat. Nadále pokračuje zakládání nalezinců, avšak s nastupujícím kapitalismem se 12

začínají hromadit hlasy proti ústavní výchově. Začíná se poukazovat na význam péče v rodině a šíří se názor, že společnost má povinnost vynahradit opuštěným dětem rodinu. Je kladen důraz na řádnou výchovu dítěte tak, aby byla prospěšná pro společnost. V Čechách dne 3.12.1868 vstupuje v platnost právní dokument v péči o děti a tím byl Zemský zákon chudinský pro Čechy. K tomuto přibyla v roce 1908 i Česká zemská komise pro péči o mládež při zemské školní radě. Komise se během první světové války starala o děti, kterým zemřeli rodiče nebo o děti ze sociálně slabých rodin. Dlouholetou historii má i pěstounská péče. Právě o pěstounské péči se intenzivně pojednávalo již v 19.století, kdy se právě o tuto náhradní péče zasazoval například lékař a psycholog Vojtěch Franc. Ten zdůrazňoval pečlivou výchovu osiřelých dětí a uváděl, že řádná výchova je nejlepší prevencí před vznikem dalších sociálně patologických jevů. Vojtěch Franc mluvil v této době i o finanční motivaci pěstounek. Samotné pěstounky se totiž potýkaly s chudobou a tak se finanční motivací stalo 3-6 zlatých. Tato částka, ale měla sloužit pro zvýšení životní úrovně pěstounek. Finanční ohodnocení bylo sestupné s věkem dítěte. I v této době musela pěstounka doložit svůj zdravotní stav a i schopnost péče o dítě. Pěstounská péče nepřesahovala období šesti let dítěte, pak bylo navráceno do ústavní výchovy nebo byla prodlužována, ale na vlastní náklady pěstounů. (Nožířová, 2012)

2.4. Meziválečné období V období po 1. světové válce nastává další zásadní obrat. Hlavní již není jen zájem osvojitelů, ale také se bere ohled na zájmy dítěte. Zemská ústřední péče o mládež zřizovala ve 30. letech 24 okresních sirotčinců, na to stát zřizoval 60 dětských domovů. Vedle těchto dvou po 1. světové válce vznikaly další nezávislé organizace. Vznikem těchto organizací nastává také povinnost potřebné specializace. Dochází k nárůstu kvalifikovaných sociálních pracovníků. Jejich činnost byla většinou dobrovolná a bezplatná. V této době měla velký význam organizační střediska, která pomáhala se sociální péčí o mládež. Zároveň byla nápomocná těhotným ženám a to nejen před porodem, ale i po něm. V tuto dobu vzniká také první jednotná právní úprava institutu osvojení, kterou je Zákon č. 56/1928 Sb., o osvojení, ze dne 28.března 1928. V tomto zákoně je oproti dnešní právní úpravě, cíl osvojení pojat jinak. Podle dnešní úpravy je hlavním cílem, aby osvojení bylo k prospěchu osvojenci. Ale zákon č. 56/1928 viděl 13

hlavní cíl v tom, najít vhodného dědice pro osvojitele a nebral v potaz, zda se v rodině vytvoří vhodné rodinné prostředí. Tento zákon se zabýval pouze osvojení zrušitelným.(Nožířová, 2012)

2.5. Období po 2. světové válce Po 2. světové válce Zákon č. 265/1949 Sb., o právu rodinném, poukazoval jen na osvojení zrušitelné, které bylo uvedeno v § 63 až 69. V tomto zákoně osvojení nemělo už svůj majetkoprávní charakter. Stát se začal více zajímat o dítě, kterému mělo být zaručeno dobré náhradní rodinné a výchovné prostředí. Veškeré náležitosti, týkající se náhradní rodinné péče začaly být zakládány na svolení soudu. Dítě, které bylo osvojeno, ztratilo práva vůči své biologické rodině a nově začalo platit ustanovení o příbuzenském vztahu mezi osvojencem a rodiči osvojitele. Nezrušitelné osvojení bylo pak do české legislativy uzákoněno až Zákonem č. 15/1958 Sb., o změně předpisů o osvojení. Díky tomuto zákonu byl pak osvojitel zapsán do matriční knihy místo biologických rodičů. Po 2. světové válce byla náhradní rodinná péče chápána jinak, než je v současnosti a to hlavně ze strany politiků. Začíná se brát v úvahu i blaho dítěte, tato ochrana se stává jakýmsi celonárodním programem. Pěstounská péče pak byla uvedena v Zákoně č. 50/1973 Sb. (Nožířová, 2012)

2.6. Současnost Po roce 1989 se česká společnost rychle adaptovala na modely západoevropských hospodářských systémů. Se změnami demografických údajů se zvyšoval výskyt nežádoucích jevů. Změny v demografických údajích byly ve změně chování české společnosti, např. klesá počet uzavřených manželství a zvyšuje se věk matek prvorodiček. Právě s navyšujícím se věkem je spojeno velké množství vrozených chorob dětí a také narůstá počet lidí, kteří se stávají neplodnými. Velký význam pro náhradní rodinnou péči má vývoj medicíny. Díky novým poznatkům klesá kojenecká úmrtnost. Postoj společnosti bere ohledy na zájem dítěte a neustále se utváří. Základním dokumentem je mezinárodní dokument Úmluva o právech dítěte, která v preambuli zdůrazňuje, to že hlavní je zájem o plnohodnotný a harmonický vývoj dítěte, které by mělo žít v rodinném prostředí plném štěstí, lásky a porozumění. Zásadními dokumenty a to i pro ČR obecně, je ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, v platném znění a Listina základních práv a svobod. V Listině základních práv a svobod je 14

v článku 32 uvedeno stanovení, že rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona. V současné době se naše republika inspiruje různými modely z různých zemí. Nemělo by však dojít ke smíchání více modelů najednou. (Matějček, 1999) V současné době byl zákon o rodině zrušen a nahradil ho Zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, účinný od 1.1.2014. Podle statistických údajů Ministerstva práce a sociálních věcí je patrné zvýšení žádostí o pěstounskou péči. Tato skutečnost může mít více důvodů, kterými se zabývám v praktické části této práce. Zajímavé je, že podle nové úpravy je možné si osvojit i zletilé dítě, což v minulosti možné nebylo.

3

Náhradní rodinná péče

V minulosti se jednalo o výchovu dítěte, kdy osiřelé dítě bylo umístěno a vychováváno v nové rodině. Tato nová rodina se měla co nejvíce podobat přirozenému rodinnému prostředí, které je v každé jiné funkční rodině. Hlavním cílem bylo zaopatřit osiřelým dětem dobu trvalé nebo dlouhodobé péče, kterou mají mimo jejich vlastní rodinu. (Radvanová, S., Kolouchová, J., Dunovský, J., 1980) V současné době je již situace odlišná. Jak uvádí Bubleová (2011), „dnešní době systém náhradní rodinné péče pouze pomálu řeší případy, kdy se jedná opravdu o osiřelé děti, kterým zemřeli oba rodiče nebo jeden z nich. Dnes se bohužel setkáváme spíše s dětmi, které jsou sociálně osiřelé. Tyto sociálně osiřelé děti mají matku i otce nebo aspoň jednoho z nich. Tyto rodiče se však o své dítě nechtějí, neumějí nebo nemohou starat. V takových to situacích jsou děti přednostně svěřovány do péče osoby, kterou dítě zná nebo do péče osoby blízké rodině nebo patřící do širší rodiny. Svěření dětí do náhradní rodinné péče je až druhou volbou. Pak se pro tyto děti hledají osoby, které dítě nezná a jsou schopni se tohoto dítěte ujmout a vzít ho do své rodiny.“ Chtěla bych zmínit, že právě soud má podle nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., povinnost zvážit využití institutu náhradní rodinné péče, před tím než umístí dítě do ústavní výchovy. Pokud není možná ani jedna forma náhradní péče, pak teprve přichází ústavní výchova. Vše je podrobeno tomu, aby dítě mělo spíše přirozenou výchovu, která je lepší i pro jeho vývoj.

15

3.1. Formy náhradní rodinné péče Výchova dětí a péče o jejich zdárný vývoj je hlavním právem a povinností rodičů. Někteří rodiče se, ale o své dítě nechtějí nebo nemohou starat. V takovýchto situacích, kdy dítě nemůže vyrůstat ve své rodině, přichází využití různých forem náhradní rodinné péče. Toto hledání je úkolem činnosti orgánů sociálně – právní ochrany dětí. V České republice máme několik druhů náhradní rodinné péče – svěření do péče jiné osoby než rodiče, pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, adopce, poručenství. V následujících podkapitolách se zabývám jejich popisem, Adopci neboli osvojení a pěstounskou péči popisuji podrobněji v dalších kapitolách.

3.1.1. Svěření do péče jiné osoby než rodiče „V prvním okamžiku, kdy dojde k tomu, že se rodiče z jakéhokoliv důvodu přestanou starat o své dítě, dochází k přemístění dítěte do péče jiné osoby. Při volbě vhodné osoby soud dává přednost příbuznému dítěte. Může se, ale stát, že o výchovu se může postarat i zcela jiná osoba nebo jiná osoba blízká rodině. K této osobě má dítě vybudovaný citový vztah.“ (Bubleová, 2011) Práva a povinnosti pečující osoby jsou vymezena soudním rozhodnutím. Rodičům trvají vyživovací povinnosti. Návrh na svěření do péče může podat osoba, která dítě chce svěřit do péče jiné osoby. Tento návrh může k soudu podat i jiná osoba nebo organizace. Může být podán například obcí s rozšířenou působností. (Bubleová, 2011)

3.1.2. Pěstounská péče Pěstounská péče je upravena nově v novém občanském zákoníku č. 89/2012 Sb., dále je upravena v Zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (ustanovení o zprostředkování pěstounské péče, o zařízení pro výkon pěstounské péče). Pěstounská péče je jedna z forem náhradní rodinné péče. Při této formě náhradní rodinné péče se pěstoun o dítě stará a zodpovídá za jeho výchovu, ale jinak mezi pěstounem a dítětem nevzniká žádný poměr, tedy ne takový jako mezi rodiči a dítětem. Pěstounská péče nastává ve chvíli rozhodnutí soudu. Právě soud rozhoduje kdy je dítě do péče předáno a může také rozhodnout, kdy tato péče bude zrušena. (ADOPCE.COM 16

projekt náhradní rodinné péče [online]. Praha: Copyright, 2010 [cit. 2015-11-15]. Dostupné z: http://www.adopce.com/pestounska-pece/zakladni-pojmy/)

3.1.3. Pěstounská péče na přechodnou dobu Soud také může na návrh orgánu sociálně právní ochrany dětí svěřit dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu. Osoby, kterým je dítě svěřeno, musí být vedeny v evidenci osob, které odpovídají a jsou vhodní k tomu, aby vykonávali pěstounskou péči na přechodnou dobu. Dítě může být svěřeno na přechodnou dobu za níže uvedených předpokladů. a) Na dobu, po kterou se biologický rodič může o dítě ze závažných důvodů starat, b) na dobu, po jejíž uplynutí může rodič dát souhlas s osvojením, c) na dobu, kdy soud pravomocně usnese, že není potřeba souhlas rodičů k osvojení. (Ministerstvo práce a sociálních věcí, online,[cit. 2015-11-19], 2013) Soud musí vždy nejméně jednou za tři měsíce přezkoumat, jestli důvody, kvůli kterým bylo dítě do této péče dáno, stále trvají. Za takových to podmínek si soud vždy požádá o zprávy daného orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Tato forma péče smí trvat nejdéle jeden rok. V případě kdy rodině jsou svěřeni sourozenci, je to jinak. Pokud nebyli sourozenci svěřeni do péče naráz, ale byli svěřeni postupně, tak se tato doba počítá od doby svěření posledního sourozence. Biologičtí rodiče mají, nadále vyživovací povinnosti k dětem svěřeným do pěstounské péče. (Ministerstvo práce a sociálních věcí, online, [cit. 2015-11-19], 2013)

3.1.4. Adopce (osvojení) Při osvojení začíná mezi osvojencem a osvojitelem vztah jako mezi biologickým rodičem a dítětem. Tento vztah také vzniká mezi příbuznými osvojitele. Při osvojení mají osvojitelé stejná práva a povinnosti jako biologičtí rodiče. Získávají rodičovskou zodpovědnost a jsou uvedeni v matriční knize. Rozdíl mezi osvojením a pěstounskou péčí je takový, že při osvojení vztahy k původní rodině končí. Mezi osvojencem a osvojitelem musí být jasný věkový rozdíl a je zakázáno osvojení mezi sourozenci nebo mezi příbuznými v přímé linii. Dítě si smí osvojit jen manželé. Výjimkou je, když 17

jeden z manželů byl zbaven způsobilosti k právním úkonům. (Ministerstvo práce a sociálních věcí, online, [cit. 2015-11-19], 2013)

3.1.5. Poručenství Poručenství počíná ustanovením soudu. Soud určí poručníka v případě, kdy rodiče dítěte zahynuli, byla jim odebrána nebo pozastavena některá rodičovská práva a povinnosti nebo nejsou způsobilí k právním úkonům v plném rozsahu. Tímto rozhodnutím se poručník stává zákonným zástupcem dítěte. Může, ale nemusí tedy o dítě pečovat. Když poručník chce o dítě pečovat sám, vzniká mu nárok na stejné hmotné zabezpečení, jako je to u pěstounů. Někdy se může stát, že poručníkem je stanoven i pěstoun, který měl dítě do té doby ve své péči. Funkce poručníka je pod kontrolou osudu a to i v oblasti osobních záležitostí. Poručník je povinen soudu dodávat pravidelné zprávy o poručenci v rozmezí jednoho roku. Každé rozhodnutí poručníka v důležité věci týkající se dítěte musí soud vždy schválit.(Bubleová,2011)

4 Osvojení (adopce) 4.1. Legislativa Osvojení se v legislativě promítá v Zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, dále pak v Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí ve znění pozdějších předpisů . Od 1. 1. 2014 nabyl účinnosti nový Občanský Zákoník č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve kterém nalezneme všechny informace z oblasti náhradní rodinné péče. Tímto byl zrušen zákon o rodině č. 94/1963 Sb.

4.2. Pojem osvojení V České republice uplatňujeme dva výrazy, ale oba mají stejný význam. První užívaný termín je osvojení, které se používá v češtině, druhý pojem je adopce, toto slovo pochází z latinského slova adoptatio. V legislativě se však používá termín osvojení.

18

Osvojení v naší republice znamená nejdokonalejší formu náhradní rodinné péče. Osvojení je nově zakotveno v § 794 - § 854, Zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, kterým došlo k zániku zákona č. 94/1963 Sb. o rodině. (Rodinné právo: Sociálně-právní ochrana dětí; Mezinárodněprávní ochrana dítěte; Registrované partnerství: znění předpisů k 1.1.2014 Ostrava: Sagit, [2012]-. ÚZ.) Při osvojení se manželé či jednotlivec ujímají opuštěného dítěte a berou ho za vlastní. Vznikají u nich stejná práva a povinnosti, jako by byli jeho biologičtí rodiče. Při osvojení se vyvíjí nový právní a rodinný vztah. Mezi osvojencem a osvojitelem totiž vzniká takový poměr, jako je mezi biologickými rodiči a dětmi. Při osvojení dochází ke ztrátě veškerých práv a povinností, které jsou mezi osvojencem a jeho biologickou rodinou. Na základě rozhodnutí soudu jsou osvojitelé zapsáni do matriční knihy.(Matějček, 2002) Dítě, které je vhodné k osvojení, musí být právně volné. Dítě se stává právně volným, pokud dali rodiče předem souhlas s osvojením. Tento souhlas mohou dát nejdříve po šesti týdnech po narození dítě. Rodiče se musí dostavit k soudu nebo OSPOD a zde musí prohlásit svůj souhlas. Druhou variantou, kdy se dítě stává právně volné je varianta, kdy soud určí tzv. absolutní nezájem rodičů k dítěti. Tento nezájem trvá po dobu dvou měsíců od narození dítěte a přitom rodičům nic nebrání k tomu, aby se o dítě zajímali. Vedle absolutního nezájmu může soud určit tzv. kvalifikovaný nezájem rodičů. Takovýto nezájem trvá nejméně šest měsíců. Další variantou je, že rodiče zemřeli nebo je soud zbavil rodičovské zodpovědnosti. Rozdělení osvojení Osvojení v České republice můžeme rozdělit na osvojení zrušitelné a osvojení nezrušitelné. Ale podle nového zákona došlo ke změně týkající se zrušitelného osvojení. Osvojení podle nového zákona jde zrušit pouze během prvních tří let, po třech letech se i osvojení zrušitelné stává osvojením nezrušitelným. Dnes také podle nového občanského zákoníku lze osvojení dále rozdělit na osvojení nezletilého a na osvojení zletilého dítěte nebo na osvojení přímé a nepřímé. Přímé osvojení znamená, že do procesu nevstupuje žádný zprostředkovatel, ale jen sami rodiče a nepřímé musí mít zprostředkovatele.

19

Podmínky, které musí osvojitel splňovat Podle Zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, v §803 musí být mezi osvojencem a osvojitelem přiměřený věkový rozdíl, obvykle ne menší než šestnáct let. Jen v případě, že s osvojením souhlasí i opatrovník dítěte a je to v zájmu dítěte smí být tento rozdíl menší než šestnáct let. (Rodinné právo: Sociálněprávní ochrana dětí; Mezinárodněprávní ochrana dítěte; Registrované partnerství: znění předpisů k 1.1.2014 Ostrava: Sagit, [2012]-. ÚZ.) Podle názorů některých odborníků by tento věkový rozdíl neměl být méně než 25 let a neměl by přesahovat nejvýše 40 let. Vše, ale vždy záleží na vyzrálosti a dispozicích osvojitele. Důležitá je i jeho duševní a fyzická kondice. Nejdůležitější však je, aby osvojitel dokázal být schopný se o dítě postarat a dokázal zajistit, jeho řádnou výchovo, jeho zdravotní, sociální a psychický vývoj. Podle zákona §804 je vyloučeno, aby proběhlo osvojení v přímé linii nebo mezi sourozenci. Je nutno zmínit, že dítě se nesmí osvojit jeho babička nebo jiný takto blízký příbuzný, ale může si ho osvojit jeho strýc nebo teta. O všem však musí rozhodnout soud, který uzná, jestli je to pro dítě vyhovující. Osvojit dítě si smí jen manželé, pokud se však stane, že dítě chce adoptovat jen jeden z manželů, potřebuje k tomu souhlas toho druhého. Pokud se jedná o pár, který není sezdaný, jde tedy o druha a družku, tak osvojit si dítě smí jen jeden z nich. Vhodným osvojitelem se také může stát i člověk, který žije sám, udržuje vztah bez uzavření manželství, má vlastní děti a může je mít. Takovýto člověk má i přiměřené představy jaké dítě by chtěl. Osvojit dítě smí i člověk, který má sice zdravotní problémy, ale jeho stav má dobrý průběh a nijak ho neomezuje v pečovatelské a výchovné péči. (Novotný, Ivičičová, Syrůčková a Vondráčková, 2014, Bubleová, 2011)

4.2.1. Proces zprostředkování osvojení Než soud dokáže rozhodnout o osvojení dítěte tak tomu předchází velká řada různých činností. Tyto činnosti uskutečňuje orgán sociálně-právní ochrany dětí a také soudy. Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, reguluje postupy žadatelů. Tyto orgány přebírají žádosti o osvojení nebo zařazují osoby do evidence osob. Tyto osoby jsou do této evidence zapsány až po té co jsou prověřeni a stanou se tak vhodnými osvojiteli.

20

Celkový proces zprostředkování je uveden v zákoně. Tento proces má několik fází. Tyto fáze jsou uvedeny v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, v §19a. Fáze zprostředkování: 

vyhledávání dětí, které potřebují najít novou rodinu formou osvojení,



nacházení vhodných kandidátů, kteří se mohou stát osvojitelem,



odborná příprava osob, které jsou vhodnými osobami a mohou se ujmout dítěte a vzít ho do své rodiny



výběr osoby, která bude vhodná stát se novým rodičem a je to zároveň osoba, které se osvojení zprostředkovává a dochází k seznámení této osoby a dítěte. (Rodinné právo: Sociálně-právní ochrana dětí; Mezinárodněprávní ochrana dítěte; Registrované partnerství: znění předpisů k 1.1.2014 Ostrava: Sagit, [2012]-. ÚZ.)

Podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí nesmí zprostředkování osvojení realizovat jiné orgány nebo fyzické osoby, než jsou orgány sociálně-právní ochrany dětí. Pokud se tohoto ujme jiná fyzická osoba než je orgán sociálně-právní ochrany dětí, tak tato osoba páchá přestupek. Toto zprostředkování se koná na žádost fyzické osoby. Takováto osoba má zjevný zájem o přijetí dítěte do své rodiny. Žádost se odevzdává na obecním úřadě obce s rozšířenou působností a to podle místa trvalého pobytu. Fyzická osoba, která o zprostředkování žádá, musí být občanem České republiky a musí zde mít i trvalý pobyt. U občana cizí národnosti je podání žádosti možné pokud má povolený trvalý pobyt na našem území nebo je podle zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt cizinců na území České republiky, hlášen k pobytu po dobu nejméně 365 dnů. (Rodinné právo: Sociálně-právní ochrana dětí ; Mezinárodněprávní ochrana dítěte ; Registrované partnerství : znění předpisů k 1.1.2014 Ostrava: Sagit, [2012]-. ÚZ.) Jsou zde i případy kdy zprostředkování se neprovádí. Zprostředkování se neprovádí pokud, rodiče dali jasný souhlas k osvojení. Tento souhlas byl dán předem s tím, že je určena osoba jako osvojitel. Dalším případem kdy se zprostředkování neprovádí, je, pokud byl návrh podán manželem rodiče dítěte nebo pozůstalý manžel po rodiči nebo osvojiteli dítěte. Třetím případem je podání návrhu osobou příbuznou dítěte, u které osvojení

není

zakázáno.

(Rodinné

právo:

Sociálně-právní

ochrana

dětí;

Mezinárodněprávní ochrana dítěte; Registrované partnerství: znění předpisů k 1.1.2014 Ostrava: Sagit, [2012]-. ÚZ.) 21

V případech kdy se zprostředkování neprovádí, osoba, která má zájem dítě osvojit, má možnost podat žádost přímo u soudu aniž by podávala žádost o zprostředkování u orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jak je to uvedeno v zákoně. Vnitrostátní zprostředkování osvojení zajišťují krajské úřady. O dítě, které má být osvojeno do ciziny, se zajímá Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, který sídlí v Brně. (Ministerstvo práce a sociálních věcí, online, [cit. 2015-11-24], 2013) Podání žádosti Pokud se osvojitel odhodlá osvojit si dítě, je třeba nejprve podat žádost na obecní úřad obce s rozšířenou působností. Na obecní úřad se musí obrátit v místě trvalého bydliště. Tato žádost musí být podána na odboru sociálních věcí a to na oddělení sociálně-právní ochrany dětí. V případě, že na odboru je oddělení péče o rodinu a děti tak smí podat žádost tam. (Matějček, 2002) Osvojitel, který se rozhodne osvojit si dítě, musí jako první zažádat o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování osvojení. Tuto žádost musí podat na sociálním odboru a to u obce s rozšířenou působností v místě jeho bydliště. Nejlépe by to mělo být v místě, kde se fakticky zdržuje, ale to není podmínkou. Při podání žádosti se začne osvojiteli věnovat sociální pracovník, který má na starost náhradní rodinnou péči. Sociální pracovník s osvojitelem probere danou situaci a vydá mu formulář žádosti. Takovýto formulář je volně přístupný na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Po tomto rozhovoru by měl úřad zahájit řízení ve věci. Pokud chybí nějaké informace tak bude osvojitel vyzván k jejich doplnění tak, aby všechny potřebné dokumenty byly kompletní a byla tak založena spisová dokumentace. Pokud je vše v pořádku, dostává se tato žádost na krajský úřad, který dále vše posuzuje. (Bubleová, 2011) Přímou adopcí se rozumí situace, kdy biologičtí rodiče dají souhlas s osvojením ve vztahu k určité osobě. Pokud dojde k takovéto situaci, tak posuzování probíhá až během soudního řízení, kdy je jedná o svěření dítěte. Takovéto řízení je zahájeno po té, kdy byl podán návrh budoucími osvojiteli. Pro posouzení žadatele slouží spisová dokumentace. Do této dokumentace podle zákona patří: 

žádost s osobními údaji, 22



doklad o státním občanství, popřípadě povolení k trvalému pobytu,



výpis z evidence Rejstříku trestů,



zprávu o zdravotním stavu žadatelů,



veškeré údaje o sociálních a ekonomických poměrech,



písemné vyjádření žadatele, s tím, že souhlasí, aby po uplynutí lhůty, která je stanovena zákonem, byl zařazen do evidence pro zprostředkování osvojení z ciziny nebo o tom, že žádá výlučně dítě z ciziny,



písemný souhlas o tom, že orgán sociálně-právní ochrany zprostředkovává osvojení,



stanovisko úřadu k žádosti o zprostředkování osvojení, (Bubleová, 2014)

Ukázky formulářů jsou přidány v přílohách této práce. Než bude žádost předána krajskému úřadu, tak přijde na šetření do rodiny sociální pracovnice. Ta musí posoudit bytovou a rodinnou situaci osvojitele. Po té co sepíše vyjádření je žádost poslána na krajský úřad.(Matějček, 2002) Posuzování žadatelů krajským úřadem Zda bude žadatel zařazen do evidence žadatelů, rozhoduje krajský úřad. Ten nezhotovuje jen evidenci uchazečů, ale také evidenci dětí. Toto zařazení je založeno na různých odborných posouzeních, které má krajský úřad k dispozici. U žadatele se posuzuje jejich osobnost a psychický stav. K posouzení psychického stavu a osobnosti žadatele slouží psychologické posouzení. V písemném posouzení jsou uvedeny zkušenosti ze života, dětství, manželství a také jeho stabilita, jsou v něm posouzeny vlastnosti a rodičovské postoje žadatele. Také se zaměřují na důvody, které vedou žadatele k přijetí dítěte do své rodiny. Toto posouzení se pak stává součástí žádosti. Také se posuzuje zdravotní stav. Tato podmínka je podpořena zákonem. Zpráva o zdravotním stavu musí obsahovat údaje o zdravotním stavu, jméno a příjmení ošetřujícího lékaře. Dále dochází k posouzení majetkových a sociálních poměrů rodiny, do které má být dítě přijato. Součástí spisové dokumentace je i zpráva o přípravném kurzu, který musí každý žadatel podstoupit. Tento kurz obstarává okresní úřad nebo krajský úřad. Tento kurz slouží jako zdroj informací pro budoucí osvojitele v otázkách potřeb dětí žijících mimo svoji biologickou rodinu a v otázkách náhradní rodinné péče. Tento kurz je zprostředkován formou přednášek, diskuzí a výcvikových seminářů. Tyto 23

kurzy považuje zákon za důležité a účelné. Účastnit se jich nemusí žadatelé, kteří se ho účastnili už dříve při přijetí dítěte. Co se týče nákladů tak tento kurz hradí okresní úřad. Žadatelé si platí jen dopravu, ubytování a stravování. Ke spisové dokumentaci patří i spis o bezúhonnosti žadatele. Když žadatelé dojdou až do fáze zprostředkování tak by měli mít už i jasné představy o dítěti, které chtějí přijmout do své péče. Měli by mít jasno, zda si přejí přijmout dítě jedno nebo třeba sourozence, jakého pohlaví a věku by dítě mělo být. Žadatelé mají možnost přivést do své rodiny i dítě jiného etnika. V této situaci, ale musí počítat s tím, že při budování identity dítěte bude vše náročnější. Co se týče dítěte, které smí být předáno do nové rodiny, tak o něm rozhoduje poradní sbor. Tento sbor je složen z odborníků, jakou jsou sociální pracovníci, psychologové, dětští lékaři, ředitelé buď dětských, nebo kojeneckých ústavů. Při prozkoumání veškeré dokumentace pak navrhují konkrétní dítě do nové rodiny. (Matějček, 2002, Bubleová, 2011) Období očekávání Při splnění všech potřebných náležitostí nastává takzvané období očekávání. Toto období může žadatel využít k přípravě na svoji budoucí roli a věnovat se všemu co má rád. Mohou přemýšlet, jaký pokoj dítěti vytvoří, tak aby se v něm cítilo příjemně a v bezpečí. Budoucí rodiče se mohou také účastnit různých setkání, kde přijdou do kontaktu s rodinami, které mají dítě v osvojení nebo pěstounské péči. Je důležité, jak se v tomto období na novou roli připravíte. Může to být velice důležité pro další vývoj rodiny. (Bubleová, 2011, Archerová, 2001) Výběr osvojitelů pro dané dítě Někteří žadatelé si představují, že po schválení a zařazení do evidence se hned rozjedou do dětských domovů, kde si vyberou dítě, které se jim bude líbit. Tak to však nefunguje. Během čekání může dojít k tomu, že si krajský úřad pozve žadatele k pohovoru. Tam budou seznámeni o údajích dítěte, které jim bylo vybráno. Úřad s žadateli vše probere a pak nechá čas na vyjádření názorů a také na zhodnocení jejich současné situace. Krajský úřad vybírá pro dítě takovou rodinu, která bude ochotná přijmout dítě takové jaké je. S jeho osobní i rodinnou anamnézou. Vše závisí nejen na pořadníku, ale také na nárokách žadatelů. Nikdo neví, co se kdy stane a tak může dojít i k tomu, že do života žadatele vejde situace, která mu neumožní si dítě osvojit. V takovém případě smí žadatel požádat o přerušení či pozastavení žádosti. Je důležité, aby tato žádost 24

o pozastavení byla uvedena písemně. Žadatel musí v této žádosti uvést dobu, na kterou má být úkon pozastaven. (Matějček, 2002) První kontakt s dítětem Žadatelé byli už dříve seznámeni se spisovou dokumentací dítěte, kde si přečetli jeho osobní údaje a další informace. Pokud se jim dítě líbí, zařídí sociální pracovnice přímí kontakt s dítětem. Bude dohodnuto, kdy a kam se má žadatel dostavit. Při této návštěvě se žadatel setká s lékaři, psychology a vychovateli, kteří dítě dobře znají. První kontakt je posuzován podle věku dítěte a také se v mnoha věcech liší. U dětí v kojeneckých ústavech se vyžaduje adaptační fáze, která probíhá v kojeneckém ústavu a trvá po dobu tří dnů. Je to důležité proto, aby si rodiče s miminkem na sebe zvykli. Budoucí rodiče mají také možnost informovat se o věcech kolem miminka. Mohou si zjistit jeho denní režim, zvyklosti a jiné informace, které pro ně budou důležité. Mají zde možnost ptát se i na biologické rodiče, pokud pracovníci mají o nich informace. U starších dětí je tomu už trochu jinak. Do seznámení se zapojuje i samotné dítě. Samotné dítě se s budoucími rodiči seznámí a bude mít větší důvěru. V tomto věku dokáže dítě přemýšlet už samo a má své pocity. Ze seznámení může mít obavy nebo strach, proto je důležité, aby se žadatelé domluvili s vychovatelem dítěte, jaký přístup mají použít tak, aby dítě nezatěžovali a tím se i lépe s dítětem seznámit. (Zezulová, 2012) Už od prvního kontaktu dítě prožívá změny, které se ho mohou vážně dotknout. Mění se mu identita a osobnost během jeho životních fází. Tyto životní fáze popsal Erikson. Proto bych tu ráda uvedla tabulku z knihy J. Kovaříka, z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti.

25

Vývojové (věkové) údobí

Eriksonovy psychosociální krize a úkoly

Specifické úkoly osvojence

Rané dětství, věk kojenecký a mladší batolecí

Základní důvěra vůči základní nedůvěře

Přizpůsobení přechodu do nového domova; Navázání a rozvoj bezpečného citového vztahu, zejména v případě opožděného umístění

Batolecí věk a věk předškolní

Autonomie vůči studu, hanbě a pochybám; Iniciativa vůči vině

Školní věk

Snaživost, úsilí vůči méněcennosti

Dospívání

Identita vůči konfúzi (znamení) rolí Intimita vůči izolaci

Dovídání se o rození a rozmnožování; Přizpůsobení se prvotním informacím o osvojení; Rozpoznávání rozdílů ve fyzickém zjevu, zejména u mezinárodní a mezirasové adopci Porozumění významu a důsledkům, toho že jsem adoptovaný; Pátrání po odpovědích na otázky vlastního původu a důvodů opuštění; Vyrovnávání se s problémem tělesných odlišností od ostatních členů rodiny; aj. Propojení faktu adopce s pocitem vlastní identity Další zkoumání důsledků osvojení, pokud se vztahují k růstu, zrání a vývoji vlastního „já“ Další zkoumání důsledků osvojení, vztahujících se k stárnoucímu „já“; Další utváření psychologického odkazu a jeho smíření a vyrovnání s vlastní neznámou minulostí Konečné vyřešení a převzetí důsledků osvojení v kontextu revize a bilancování vlastního stáří života; Konečná úvaha ohledně pátrání po žijící biologické rodině

Raná dospělost Střední dospělost

Generativita (tvořivá plodnost) vůči stagnaci

Pozdní dospělost, zralost

Integrita „já“ (moudrost) vůči zoufalství

Tabulka 1 Životní fáze podle Eriksona, Erikson in Kovařík, 2004

Adaptace – fáze Adaptace, která čeká na dítě při příchodu do nové rodiny je velice obtížná. S touto situací se jinak vyrovnávají miminka a jinak děti staršího věku. Tato adaptace se však netýká jen samotného dítěte, ale také rodičů a jiných členů rodiny. Každá ta fáze má jiný průběh a je jinak dlouhá a intenzivní. (Zezulová, 2012) Fáze u dětí probíhají v tomto pořadí: 1. fáze – poznávání: Tato fáze u miminek probíhá tak, že přichází o jistotu prostředí, kterou měli v ústavu. U větších dětí se tato fáze projevuje zvýšenou tendencí se zabílit. 2. fáze – uvolnění: V této fázi dítě už dokázalo pochopit, že má nový domov a začne zkoušet jeho stabilitu. Začíná rozpoznávat jaké je jeho místo v rodině, 26

jaká jsou pravidla. V tomto období je vše velmi náročné. Když do rodiny přijde dítě, které nezná hezké zacházení tak mu nerozumí a neví co čekat. Jiné děti mají strach, aby je nová rodina neopustila a tak se stanou závislými a to tak, že nedokáží respektovat ani intimní zónu rodičů. 3. fáze – přijetí: Zde už dítě ví, že se stalo součástí rodiny a chování rodičů dokáže akceptovat a vrací jim to stejným chováním. (Zezulová, 2012) Takovéto fáze jsou součástí i života rodičů a můžeme je rozdělit také na tři adaptativní fáze a to takto: 1. fáze – nadšení: Touto fází prochází rodiče ve chvíli, kdy se dozví, že pro ně bylo vybráno dítě. 2. fáze – rozčarování: Tato fáze je pro rodiče horší, když se nedokázali na příchod dítěte dostatečně připravit. Většinou se jedná o reakce na chování dítěte. V tuto dobu se rodiče začínají poznávat i z jiného pohledu a při nových situacích. 3. fáze – smíření: Obě strany poznají, že nikdo není dokonalý a naučí se spolu žít a poznávat se. V této fázi se začíná budovat vztah, který pak už nedokáže nic narušit a roste láska mezi členy rodiny. (Zezulová, 2012) Předadopční péče Před rozhodnutím soudu o předání dítěte do rodiny musí být dítě v péči předadopční. Tato péče musí být dlouhá 6 měsíců. Toto období slouží k tomu, aby došlo k přesvědčivému zjištění, že mezi osvojencem a osvojitelem vznikl vztah, který je cílem osvojení. Předadopční péče nemusí být realizována za předpokladu, že osvojitel měl toto dítě už dříve svěřeno do pěstounské péče nebo k němu byl jako poručník. Do doby se nezapočítává doba do uplynutí tří měsíců od udělení souhlasu rodičů k osvojení dítěte. (Novotný, Ivičičová, Syrůčková a Vondráčková, 2014 )

5 Pěstounská péče Další formou náhradní rodinné péče, která existuje, je právě pěstounská péče. U této formy náhradní rodinné péče dítě nedostává jiný status, než má. To je právě jeden z rozdílů od osvojení. Dítě smí být dáno do péče až po rozhodnutí soudu a to v případě, že o toto dítě nemá kdo jiný osobně pečovat, ať už je to rodič nebo poručník. Pěstounská péče je podle zákona upřednostňována před ustavní výchovou. Soud 27

v těchto řízení týkající se pěstounské péče musí zjistit, jestli byly vykonány všechny podmínky pro to, aby mohlo být dítě předáno do pěstounské péče. Soud zjišťuje, proč není výchova zaopatřena u rodičů a jaké to má důvody. Soud v tomto případě také zvažuje, jestli by nebylo případně lepší osvojení dítěte nebo jestli by nebylo lepší jiné opatření v zájmu dítěte. Pro dítě je vždy lepší pěstounská péče než ústavní výchova, ale do pěstounské péče nemůže být předáno, pokud se nesplnily všechny podmínky a to takové, že výchova u rodičů nemůže být zajištěna z dlouhodobých příčin. (Novotný, Ivičičová, Syrůčková a Vondráčková, 2014) V tomto případě náhradní rodinné péče je rozdíl od osvojení ten, že pěstoun dítě zastupuje a spravuje v situacích, které se prolínají do běžných věcí. Pokud se stane nějaká výjimečná situace, musí pěstoun vždy požádat o svolení a to buď zákonného zástupce, nebo soud. Takovou situací se může stát moment, kdy pěstoun se rozhodne vzít dítě na dovolenou a ono nemá cestovní pas, v tu chvíli musí žádat zákonného zástupce nebo soud. V této formě náhradní rodinné péče nevzniká mezi pěstounem a dítětem žádný zákonný vztah, jako by mohl být mezi rodičem a jeho dítětem. Podle zákona rozlišuje dvě formy pěstounské péče. Máme pěstounskou výchovu tzv. „klasickou“, kde se pěstouni starají o dítě delší dobu nebo až do jeho zletilosti. Druhá forma je tzv. pěstounská péče na přechodnou dobu. Tato forma u nás platí a má právní řád až od roku 2013. Tento typ je časově omezen. Pěstouni se o dítě starají jen po dobu, kdy ze závažných důvodů se o dítě nejsou schopni starat jeho rodiče. Dalším důvodem pro tuto formu péče může být období, kdy dítě nemůže být svěřeno zatím do péče budoucích osvojitelů z důvodu, že matka zatím nedala souhlas s osvojením. Pěstounská péče na přechodnou dobu je omezena na dobu trvání jednoho roku. To neplatí, pokud do rodiny byli přiděleni sourozenci a to postupně. Tato doba, ale nesmí být delší, než je dáno, tedy nesmí být delší než jeden rok od posledního přijatého sourozence. I v této formě pěstounské péče platí, že zůstávají vztahy k původní rodině a biologičtí rodiče mají vyživovací povinnost. Také je možný a dokonce se to předpokládá styk s původní rodinou a jejími pravidelnými návštěvami. Pokud se rodiče rozhodnou vzít si dítě zpět do své péče a soud zhodnotí, zda je to v zájmu dítěte tak to odsouhlasí. Naproti tomu povinností dítěte je pomáhat v rámci svých možností v domácnosti pěstouna. Když dítě nemá vlastní příjem, pomáhá pěstounům například v domácnosti, úklid, nákupy apod., ale pokud má vlastní příjem má povinnost přispívat na domácnost. (Novotný, Ivičičová, Syrůčková a Vondráčková, 2014) 28

5.1. Proces zprostředkování pěstounské péče Rozhodnutí o svěření dítěte do pěstounské péče je v kompetenci soudu. Proces se zahájí po návrhu osoby, která si přeje být pěstounem. V České republice zprostředkování zaopatřují krajské úřady a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Je zahájeno u obce s rozšířenou působností. Tento proces se skládá z několika fází a to: 1. První fáze spočívá ve vyhledávání dětí vhodných pro pěstounskou péči; 2. Druhá fáze hledá osoby, které jsou vhodné být pěstounem; 3. Třetí fáze spočívá v odborné přípravě pěstounů, aby mohli přijmout dítě do rodiny; 4. Čtvrtá fáze, je fází důležitou, dochází k seznámení dítěte s osobou, která se chce stát pěstounem.(Bubleová, 2011) Podání žádosti Žádost o zprostředkování pěstounské péče musí vždy podat fyzická osoba. Tato osoba musí mít zájem přijmout dítě do této formy náhradní rodinné péče. Tuto žádost musí předložit na úřadě obce s rozšířenou působností v místě trvalého bydliště. Fyzická osoba, která o zprostředkování žádá, musí být občanem České republiky a musí zde mít i trvalý pobyt. U občana cizí národnosti je podání žádosti možné pokud má povolený trvalý pobyt na našem území nebo je podle zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt cizinců na území České republiky, hlášen k pobytu po dobu nejméně 365 dnů. Svěření do ciziny není přípustné, protože dítě zůstává v kontaktu s biologickými rodiči. (Bubleová, 2011) Posuzování žadatelů obcí s rozšířenou působností Jako první do dokumentace o evidenci o zprostředkování náhradní rodinné péče vše zjišťuje úřad obce s rozšířenou působností. V dokumentaci, kterou úřad vede a shání údaje je obsaženo: 

Žádost, kde jsou uvedeny osobní údaje (jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu);



Potvrzení o státním občanství, popřípadě potvrzení o povolení k trvalému pobytu na území ČR;



Výpis z trestního rejstříku; 29



Lékařskou zprávu, která obsahuje zprávu o zdravotním stavu žadatele



Prověřené a zjištěné informace o ekonomické a sociální situaci rodiny



Písemný souhlas, že OSPOD smí zjišťovat potřebné údaje, které potřebuje vědět ke zprostředkování pěstounské péče (smí zjišťovat další údaje, aby měli jistotu, že prostředí je vhodné pro výchovu svěřeného dítěte; smí také zjišťovat, zda se nic v rodině nezměnil);



Spis musí obsahovat také písemný souhlas s účastí na přípravě osob k přijetí dítěte;



Vyjádření o postoji obecního úřadu s rozšířenou působností na podanou žádost;



Vyjádření zřizovatele zařízení pro výkon pěstounské péče. (Rodinné právo: Sociálně-právní ochrana dětí; Mezinárodněprávní ochrana dítěte; Registrované partnerství: znění předpisů k 1.1.2014 Ostrava: Sagit, [2012]-. ÚZ.)

Všem k těmto dokumentům jsou pořizovány kopie, které jsou poslány následně krajskému úřadu, který se žádostí zabývá dále. (Rodinné právo: Sociálně-právní ochrana dětí; Mezinárodněprávní ochrana dítěte; Registrované partnerství: znění předpisů k 1.1.2014 Ostrava: Sagit, [2012]-. ÚZ.) Posuzování žadatelů krajským úřadem Krajský úřad má za úkol vést evidenci dětí a žadatelů, kteří jsou vhodní k pěstounské péči. Vše je vedeno na základě odborného posouzení jak dětí, tak i žadatelů. Do odborného posouzení patří posouzení žadatelů, písemné zhodnocení přípravy k přijetí dítěte, kterou žadatel musí projít, součástí je i prohlášení dětí žadatele o tom zda chtějí přijmout a jsou schopni žít s dítětem, která má přijít do rodiny, bezúhonnost žadatele a osob, které žijí v domácnosti (za osobu bezúhonnou se nebere osoba, která byla pravomocně odsouzena za trestný čin, který směřoval proti životu, zdraví nebo lidské důstojnosti a jiné). Takovéto odborné posouzení zajišťuje krajský úřad nebo ministerstvo. Žadatel si musí nechat posoudit zdravotní stav. Při hodnocení zdravotního stavu se bere stav duševního, tělesného a smyslového zdraví. Dále do odborného posouzení patří psychologické posouzení, při kterém se hodnotí osobnost a psychický stav, předpoklady, které musí žadatel mít pro výchovu svěřeného dítěte a také motivace, která přivedla žadatele k přijetí dítěte. (Novotný, Ivičičová, Syrůčková a Vondráčková, 2014)

30

Přípravný kurz k přijetí dítěte Přípravný kurz je jednou z podmínek, které musí žadatel splňovat. Tento kurz je součástí odborného posouzení žadatele. Při tomto kurzu je žadatel připraven na přijetí dítěte do rodiny. Tento kurz zařizuje krajský úřad. Během průběhu kurzu i zprostředkování smí žadatel žádost pozastavit případně zrušit. (Bubleová, 2011) Výběr pěstounské rodiny Při výběru pěstounské rodiny pro dítě pomáhá poradní sbor. Úkolem sboru je vybrat pro dítě vhodného žadatele. Tento sbor tvoří odborníci, kteří působí v oblasti sociálněprávní ochrany dětí. Jde zejména o pediatry, psychology, pedagogy, zástupci škol, zdravotníci nebo zaměstnanci krajského úřadu. Sbor se schází v tu chvíli, kdy krajský úřad oznámí, že našel vhodného žadatele pro určité dítě. Pro dítě je hledána rodina, která ho přijme takové jaké je s jeho radostmi i starostmi, s jeho minulostí, s jeho osobností, s jeho důsledky, které má od doby pobytu v rodině, která nefunguje. Prostě hledá rodinu, která si dítě vezme ať je jakékoliv.(Bubleová, 2011) Navázání kontaktu s dítětem Pěstoun má právo se s dítětem seznámit. K tomuto seznámení dojde na základě oznámení krajského úřadu. Pak má žadatel právo se seznámit s dítětem. Ten u koho dítě přebývá má povinnost toto seznámení umožnit. Pak má žadatel možnost předložit žádost o svěření dítěte do své péče a to nejpozději do 30 dnů ode dne kdy mu bylo doručeno oznámení krajského úřadu. Stejným postupem postupuje i ministerstvo. (Bubleová, 2011)

5.2. Dávky pěstounské péče Nová právní úprava podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 401/2012, která se týká dávek pěstounské péče je platná od 1.1.2013. Nárok na dávky pěstounské péče mají osoby v evidenci (osoby, které jsou uvedeny v evidenci a mohou tedy uskutečňovat pěstounskou péči na přechodnou dobu) a také osoby pečující. Touto osobou, která se označuje, za osobu pečující je osoba: a) která se stala pěstounem (nikoli, ale pěstounem na přechodnou dobu)

31

b) která se o dítě starala do doby, než dosáhlo zletilosti a to po dobu, kdy dítě je nezaopatřené a má nárok na příspěvek, týkající se úhrady potřeb c) osoba, které je před rozhodnutím soudu dítě svěřeno do péče a osoba má zájem stát se pěstounem a to během trvání takové péče d) osoba, která je poručníkem a o dítě se osobně stará e) která má dítě ve své osobní péči a nemá k dítěti vyživovací povinnosti. (Integrovaný portál MPSV [online]. Praha, 2014 [cit. 2016-01-27]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/soc/dpp) Příspěvek, který zaopatřuje potřeby dítěte, se nazývá příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Na tento příspěvek má nárok dítě, které je nezletilé, nezaopatřené a svěřené do pěstounské péče. Na tento příspěvek má nárok i dítě, které je už zletilé, ale pouze do dvacátého šestého roku, pokud se jedná o nezaopatřené dítě. Toto dítě trvale žije a náklady na své potřeby uhrazuje s osobou, která se o dítě starala do jeho zletilosti. Tento příspěvek na úhradu potřeb se vydává každý měsíc. a) 4500 Kč pro dítě věku 6 let b) 5550 Kč pro dítě věku od 6 do 12 let c) 6350 Kč pro dítě věku od 12 do 18 let d) 6600 Kč pro dítě věku od 18 do 26 let. U dětí, které jsou závislé na pomoci jiné fyzické osoby, jsou příspěvky hrazeny jinak. Další dávkou, na kterou má dítě nárok, je příspěvek při ukončení pěstounské péče. Dítě má na tuto dávku nárok, pokud v době dosažení své zletilosti bylo v pěstounské péči a to ke dni kdy mu zaniká nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Příspěvek je jednorázovou formou ve výši 25 000 Kč. Nárok na příspěvek má i pěstoun a to dávkou, pod názvem odměna pěstouna. Na tento příspěvek má nárok osoba pečující a osoba v evidenci. Pokud jsou osobou pečující manželé, tak odměna náleží pouze jednomu z nich. Výše příspěvku se liší, v závislosti na tom o kolik dětí je pečováno. U jednoho dítěte náleží pěstounovi odměna 8 000 Kč, při pečování o dvě děti je odměna 12 000 Kč, další odměna je 20 000 Kč a to v případě, že rodina pečuje o 3 děti nebo jedno dítě, které je závislé na pomoci jiné fyzické osoby 32

ve stupni závislosti II až IV, a odměna 24 000 Kč pokud pečuje alespoň o jedno dítě závislé na jiné fyzické pomoc a to na dobu přechodnou. Za každé další dítě, které bude rodině svěřeno do pěstounské péče, náleží pěstounovi odměna vždy ve výši 4 000 Kč. Tato odměna se bere za příjem ze závislé činnosti. Na příspěvek při převzetí dítěte má nárok osoba pečující, která do své pěstounské péče převzala dítě. Tento příspěvek je ve výši 8 000 u dítěte do 6 let, 9 000 Kč u dítěte od 6 do 12 let, 10 000 Kč u dítěte od 12 do 18 let. Příspěvek týkající se zakoupení osobního motorového vozidla se týká osoby pečující, která má ve své péči nejméně 3 děti nebo osoba která má nárok na odměnu pěstouna z důvodu péče o 3 děti (patří sem i zletilé nezaopatřené děti). Příspěvek je dáván ve výši 70% pořizovací ceny motorového vozidla nebo výdajů na opravu, které prokáže, a jsou nejvýše 100 000 Kč. Toto auto, které je zakoupené z tohoto příspěvku nesmí sloužit k výdělečné činnosti. (Integrovaný portál MPSV [online]. Praha, 2014 [cit. 2016-0127]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/soc/dpp)

6 Porovnání osvojení a pěstounské péče Jak je již v textu uvedeno rozdíly mezi osvojením a pěstounskou péčí jsou velké. Pokud jde o osvojení, tak osvojitelem se nemůže stát osoba příbuzná, jako jsou například prarodiče nebo sourozenci daného dítěte zároveň musí mezi osvojitelem a osvojencem být jasný věkový rozdíl. U pěstounské péče je to tak, že pěstounem se smí stát osoba příbuzná nebo známá případně osoba uvedena v evidenci žadatelů o zprostředkování pěstounské péče. Mezi právní úpravou je také určitý rozdíl. Při osvojení získává osvojitel rodičovskou odpovědnost, u pěstounské péče, je to tak, že pěstoun dítě vychovává, stará se o něj, ale smí ho zastupovat jen ve věcech běžných potřeb. Odměny pro osvojitele nejsou žádné. U pěstounské péče je řada dávek, na které mají nárok. Přesto i osvojitel pobírá dávky, které jsou běžné pro rodiny s dětmi v sociálním systému, smí pobírat i peněžitou pomoc v mateřství do věku 7 let dítěte a za podmínky splnění všech požadavků, která jsou potřebné k nároku na peněžitou pomoc v mateřství. U pěstounské péče pěstoun pobírá dávky pěstounské péče a též má možnost i pobírat peněžitou pomoc v mateřství do věku 7 let dítě pokud byly splněny všechny podmínky. Rozdíl mezi těmito formami náhradní rodiné péče je i v právech biologických rodičů. U osvojení tak zanikají všechny vztahy k původní rodině, ale u pěstounské péče je to 33

tak, že biologičtí rodiče mají všechna práva a povinnosti zároveň mají i vyživovací povinnost ke svému dítěti, které momentálně přetrvává v pěstounské péči. Při podání žádostí musí jak žadatel o osvojení tak i žadatel o pěstounskou péči podstoupit podobný proces zprostředkování. U pěstounské péče je to o něco jednoduší, protože v tomto případě nemusí být dítě právně volné, ale u osvojení být musí. Žadatelé podstupují i stejné přípravné kurzy, které je mají připravit na přijetí dítěte do rodiny. Podle statistických údajů, které dokládá níže uvedená tabulka Ministerstva práce a sociálních věcí, se počet podaných žádostí o osvojení a pěstounské péče střídá. V Kraji Vysočina to bylo obdobné. V roce 2010 bylo v Kraji Vysočina podáno o jednu žádost o pěstounskou péči více než o osvojení. V následucích letech 2011 a 2012 bylo podáno více žádostí o osvojení než o pěstounskou péči. Největší rozdíl v počtu podaných žádostí byl v roce 2013 kdy podaných žádostí o pěstounskou péči bylo o 24 žádostí více než o osvojení.

V roce 2014 rozdíl mezi počtem žádostí o osvojení

a pěstounskou péči klesl, ale i přesto bylo více podaných žádostí o pěstounskou péči. Podle statistických údajů o počtu žádostí o osvojení a pěstounskou péči, je viditelné, že nejde o výkyvy pouze v kraji Vysočina, ale v celé republice. Nejde tedy jen o jedinělou situaci. V roce 2013 bylo možné pozorovat větší změnu v počtu žádostí, jak v kraji Vysočina tak i v celé republice. K tomuto vzrůstu žádostí o pěstounskou péči přispěla pravděpodobně i novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která vešla v účinnost od 1.1.2013, jež přinesla změny v právní úpravě státní podpory v oblasti pěstounské péče a zvýšení příspěvků pro pěstouny.

34

počet podaných žádostí o osvojení v kraji Vysočina

rok

počet podaných žádostí o pěstounskou péči v kraji Vysočina

Počet podaných počet podaných žádostí o žádostí o pěstounskou péči v osvojení v ČR ČR

2010

27

28

682

621

2011

35

29

673

703

2012

35

34

729

1152

2013

24

48

626

1756

2014

22

32

548

1156

Tabulka 2 Statistické údaje o počtu osvojení a pěstounské péče, zpracované podle statistik Ministerstvo práce a sociálních věcí. (Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-01-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/3869) 1900 1700 1500 počet podaných žádostí o osvojení

1300 1100

počet podaných žádostí o pěstounskou péče

900 700 500 2010

2011

2012

2013

2014

Graf 1 - Statistické údaje o počtu osvojení a pěstounské péče v ČR, zpracované podle statistik Ministerstvo práce a sociálních věcí. (Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-01-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/3869)

Tyto rozdíly, které jsou v posledních dvou letech v Kraji Vysočina i v celé ČR, mohou mít více důvodů. Tyto důvody byly zjišťovány pomocí analýzy dat, které byli k dispozici z odpovědí sociálních pracovníků OSPOD v Kraji Vysočina na poskytnutý dotazník. Jeden z důvodů může být, že je málo právně volných dětí, které mohou být dány k osvojení nebo odměny, které pěstoun dostává, mohou být důvodem proč se lidé rozhodnou podat si žádost.

35

7 Praktická část 7.1.

Metodika výzkumné práce preference pěstounské péče

Šetření proběhlo kvantitativní metodou a nástrojem pro získání dat byl dotazník, který byl anonymní a obsahoval 19 otázek (viz. příloha), 14 otázek bylo uzavřených a 5 otázek polootevřených. Cílem bylo zjistit, který z uvedených typů náhradní rodinné péče je preferovanější v Kraji Vysočina a jaké jsou možné důvody této preference z pohledu pracovníků odborů sociálně právní ochrany dětí v Kraji Vysočina. Otázky jsem sestavila tak, abych dosáhla potřebných údajů, které odpovídají stanovenému cíli a výzkumným otázkám. Demografické údaje týkající se pracovní pozice a délky praxe jsem uvedla na konci dotazníku. Dále byly uvedeny údaje týkající se důvodu podání žádosti o náhradní rodinnou péči, finanční podpory pěstounských rodin, podpory státu ve věci náhradní rodinné péče, práv pěstounů k dítěti. Ke každé otázce byly respondentům nabídnuty 3 – 4 možnosti. U každé otázky byla možná vždy jen jedna odpověď.

7.2.

Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí

Vzorek respondentů, který jsem si pro výzkum vybrala, byli sociální pracovníci odborů sociálně právní ochrany dětí. Tyto pracovníky jsem si vybrala, protože jsem na jednom z odborů vykonávala praxi a zároveň jsou to pracovníci, kteří se daným tématem zabývají. Respondenti byli pracovníci, kteří se přímo zabývají náhradní rodinnou péčí. Dotazníky byly rozeslány za pomoci pana Bc. Jiřího Kafky, který pracuje jako kurátor pro mládež v Chotěboři. Pomohl mi dotazníky rozeslat pomocí elektronické pošty na adresy všech odborů v kraji. Návratnost dotazníků byla 100%. Na jednom oddělení jsem byla osobně, pracovníci byli velmi ochotní a byla s nimi dobrá spolupráce.

36

7.3.

Cíl práce

Porovnat institut osvojení a pěstounské péče v Kraji Vysočina s ohledem na proces a počty evidovaných žádostí. Zjistit důvody pro preferenci jednoho z uvedených typů náhradní rodinné péče z pohledu pracovníků odborů sociálně právní ochrany dětí v Kraji Vysočina.

7.4.

Výzkumné otázky

1.

Jaký je poměr žádostí o pěstounskou péči a žádostí o osvojení?

2.

Je finanční podpora státu motivem žadatelů pro upřednostnění žádosti

o pěstounskou péči před žádostí o osvojení? 3.

Považují pracovníci OSPOD osvojení za vhodnější formu náhradní rodinné péče

než je pěstounská péče? 4.

Jaká část pracovníků uvádí, že počet žádostí o osvojení ovlivňuje počet dětí

vhodných k tomuto typu náhradní rodinné péče?

37

7.5.

Průběh výzkumu

Výzkum probíhal v období od listopadu 2015 do ledna 2016 na všech pracovištích sociálně právní ochrany dětí v kraji Vysočina. Pracovníci, kteří vyplňovali dotazník, byli pracovníci, kteří se zabývají náhradní rodinnou péčí. Dotazník byl respondentům přeposílán elektronickou poštou prostřednictvím pana Bc. Jiřího Kafky, který tyto dotazníky rozeslal na odbory sociálně právní ochrany dětí v Kraji Vysočina. Vlivem této pomoci byla návratnost 100%.

38

7.6.

Výsledky výzkumu

Demografické údaje

0% 0%

0%

0%

Vedoucí odboru Referent SPOD Referent NRP Referent kurátor pro mládež Jiná pozice

100%

Graf 2 – Pracovní pozice respondenta

Z celkového počtu 18 respondentů odpovědělo celých 100%, že jsou referenty náhradní rodinné péče. Toto zjištění je dobré pro další vypracování údajů. Pracovníci, kteří se zabývají náhradní rodinnou péčí, vědí, o co se jedná, a proto odpovídají dle vlastních zkušeností. Proto je dobré, že na otázky odpovídali pouze tito pracovníci.

39

22% 39% 1 - 5 let 6 - 15 let 15 a více let

39%

Graf 3 – Délka praxe respondenta

Z celkového počtu 100% respondentů odpovědělo 39% respondentů, že na své pracovní pozici jsou 1 – 5 let, 39% respondentů odpovědělo, že ve své funkci působí 6 – 15 let a 22% respondentů odpovědělo, že jsou ve své funkci 15 a více let. Z výsledků tedy vyplývá, že na odborech pracuje většina služebně mladších pracovníků, kteří jsou na odboru méně než 15 let.

40

Výzkumná otázka č. 1: Jaký je poměr žádostí o pěstounskou péči a žádostí o osvojení? V dotazníku se této otázce věnují otázky č. 1 a č. 3.

11% Žadatelé nemohou mít vlastní děti

17%

Žadatelé chtějí poskytnout rodinu dítěti, které nemá rodiče Už jsou zkušenými osvojiteli 72%

Graf 4 – Důvody podání žádosti o osvojení

Nejvíce respondentů, tedy 72% odpovědělo, že nejčastějším důvodem pro podání žádostí o osvojení je skutečnost, že žadatelé nemohou mít své vlastní děti. Dále 17% respondentů uvedlo jako důvod podání žádosti, snahu poskytnout dítěti, které nemá rodiče, novou a fungující rodinu. Celých 11% respondentů považuje za důvod fakt, že důvod je ten, že jsou již zkušenými osvojiteli a chtějí si do své péče vzít další dítě.

41

6%

Žádosti o pěstounskou péči Žádosti o osvojení

94%

Graf 5 – Počet evidovaných žádostí

Na otázku, které žádosti evidují respondenti častěji na svém úřadě, odpovědělo celkem 94% respondentů ve prospěch pěstounské péče. Jeden respondent odpověděl, že na svém úřadě eviduje více žádostí o osvojení, nežli o pěstounskou péči. Zjištěné údaje korespondují se statistikami Ministerstva práce a sociálních věcí, které uvádí, že v Kraji Vysočina je podáváno více žádostí o pěstounskou péči nežli o osvojení. 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

počet podaných žádostí o osvojení počet podaných žádostí o pěstounskou péči

2010

2011

2012

2013

2014

Graf 6 - Statistické údaje o počtu osvojení a pěstounské péče v kraji Vysočina, zpracované podle statistik Ministerstvo práce a sociálních věcí. (Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-01-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/3869)

42

K výše uvedené výzkumné otázce č. 1 bylo zjištěno, že nejčastěji podávané žádosti jsou žádosti o pěstounskou péči. Celkem 94% respondentů odpovědělo, že na jejich úřadě evidují více žádostí o pěstounskou péči nežli o osvojení. Toto zjištění odpovídá i statistickým údajům získaných ze statistik Ministerstva práce a sociálních věcí, kde bylo zjištěno, že během posledních pěti let se zvýšil počet žádostí o pěstounskou péči. V Kraji Vysočina je tomu také tak. Významný rozdíl je v roce 2013 a 2014. V roce 2013 bylo zaznamenáno zvýšení počtu žádostí v celé České republice. V tomto roce podalo celkem 1756 žadatelů žádost o pěstounskou péči. V Kraji Vysočina bylo zaznamenáno celkem 48 podaných žádostí. V obou případech se jednalo o nejvyšší počet žádostí za poslední tři roky. Následující rok bylo také více žádostí o pěstounskou péči, ale rozdíl s předchozími lety nebyl tak velký jako v roce 2013. Je možné, že k tomuto nárůstu žádostí o pěstounskou péči přispěla novela zákona o sociálně právní ochraně dětí, která byla účinná od 1.1.2013. Tato novela přispěla nejen k rozvoji náhradní rodinné péče, ale také zvýšila podporu pěstounské péče. Novela přinesla změny hlavně v přípravě žadatelů stát se pěstounem, ale zároveň zvyšuje odměny pěstounů, přináší rozlišení příbuzenské pěstounské péče prarodičů zejména v oblasti hmotného zabezpečení. Samozřejmě jsou i jiné důvody, které k tomuto nárůstu napomohly, a ty zjišťuji dále v této práci.

43

Výzkumná otázka č. 2: Je finanční podpora státu motivem žadatelů pro upřednostnění žádosti o pěstounskou péči před žádostí o osvojení? V dotazníku se této otázce věnují otázky č. 2, 4, 5, 6, 7, 9.

11% Žadatelé chtějí poskytnout dítěti vhodné prostředí pro vývoj

11%

Jsou zkušenými pěstouny

78%

Žadatelé mají sice už své dítě, ale i tak chtějí další udělat šťastným

Graf 7 – Důvody podání žádostí o pěstounskou péči ve vztahu k dítěti

Z oslovených respondentů odpovědělo 78%, že s nejčastějším důvodem podání žádostí o pěstounskou péči je, že žadatelé chtějí poskytnout dítěti vhodné prostředí pro jeho vývoj. Další odpovědi byly vyrovnané a to v poměru 11%, že důvodem je zkušenost pěstounů z předchozí péče a 11% odpovědělo, že žadatelé mají sice své dítě, ale i tak chtějí poskytnout rodinu a štěstí jinému dítěti, které z nějakého důvodu muselo být odebráno od své biologické rodiny.

44

29%

Je pro žadatele vyhovující a dítě mají u sebe dříve Vyhnou se neustálému čekání a zvýšené administrativě Využívají této varianty z důvodu finanční podpory

59% 12%

Graf 8 – Nejčastější důvody žadatelů k podání žádosti o pěstounskou péči ve vztahu k žadateli

Tento graf navazuje na předchozí informace, že je více podávaných žádostí o pěstounskou péči. 59% respondentů se domnívá, že tento způsob náhradní rodinné péče využívají z důvodu finanční podpory. Informace o důvodech podání žádosti mají pracovníci často z dokumentace, ale co se týče důvodu finanční podpory tak je to jejich názor či domněnka. Variantu, že pěstounskou péči využívají žadatelé z důvodu finanční podpory, zvolilo celkem 59% respondentů.

Druhou nejčastější odpovědí je, že je

pěstounská péče pro žadatele více vyhovující než osvojení a mají dítě u sebe dříve. Na tuto variantu odpovědělo celkem 29% respondentů. Na variantu, že se žadatelé takto vyhnou neustálému čekání a zvýšené administrativě odpověděli 12% respondenti. K této informaci se vyjádřilo 17 respondentů, kteří v předchozí otázce odpověděli variantu pěstounské péče. Tedy jeden respondent na tuto otázku neodpovídal, protože zvolil v předchozí otázce variantu osvojení. Vedle důvodů finanční podpory jsou zde i jiné důvody, které vedou žadatele k této variantě náhradní rodinné péče. Mezi další důvody patří, že v tomto typu náhradní rodinné péče mají žadatelé u sebe dítě dříve a vyhnou se zvýšené administrativě a dlouhé čekací době.

45

0% 5%

Rozhodně ANO

28%

Spíše ANO Spíše Ne 67%

Rozhodně NE

Graf 9 – Důvodem podání žádosti o pěstounskou péči je finanční motivace žadatelů

Z grafu vyplývá, že celých 67% respondentů odpovědělo, že rozhodně finanční motivace je důvodem podání žádostí o pěstounskou péči. Celkem 28% respondentů odpovědělo, že finanční motivace je spíše důvodem pro podání žádostí. Po celkovém shrnutí se dá tedy říci, že 17 respondentů odpovědělo, že důvodem pro podání žádosti o pěstounskou péči je finanční motivace žadatelů. Pouze jeden z respondentů odpověděl, že finanční motivace není důvodem podání žádosti o pěstounskou péči.

46

22%

Ano Ne

78%

Graf 10 – Vhodnost finanční podpory pěstounů

Stát pěstouny podporuje dávkami v rámci státní sociální podpory. Na tuto skutečnost navazuje tento graf týkající se vhodnosti těchto dávek. Podle 78% respondentů je tato finanční pomoc vhodná. Další 22% respondenti si myslí, že finanční dávky, které jsou pěstounům dávány, nejsou vhodné.

47

0% 0%

Někteří žadatelé této finanční pomoci zneužívají

25%

Žadatelé by si měli brát dítě, protože chtějí rodinu Z dítěte by měli mít radost a né zisky Jiný důvod 75%

Graf 11 – Důvody, proč není finanční pomoc vhodná

Tento graf navazuje na graf předchozí, který se týkal vhodnosti finanční pomoci pěstounů. Na tuto otázku odpovídali pouze ti respondenti, kteří odpověděli, že finanční pomoc pro pěstouny není vhodná. Z těchto 4 respondentů odpověděli 75% respondentů, že finanční pomoc není vhodná z důvodu toho, že by si žadatelé měli dítě brát, protože chtějí rodinu a tuto rodinu chtějí nabídnout i dítěti, které si berou. Jeden respondent (25%) zvolil odpověď, že by si dítě měli žadatelé brát, aby měli radost z nového člena rodiny a ne kvůli tomu, že budou dostávat finanční prostředky.

48

0%

Finanční podpora 33% Když v 18 letech dítě odejde, mohou si vzít další Je pro ně lepší nemít všechna práva a povinnosti rodičů 67%

Jiné důvody

0%

Graf 12 – Důvody upřednostnění pěstounské péče

Tento graf se také týká otázky důvodů podání žádosti o pěstounskou péči. Obecně se hovoří a zároveň se postupně potvrzuje, že žadatelé o náhradní rodinnou péči upřednostňují pěstounskou péči. Tyto informace pak vyplývají z žádosti žadatelů o pěstounskou péči. Podle respondentů je nejčastějším důvodem výběru této náhradní rodinné péče finanční podpora klientů. Tuto variantu vybralo celkem 67% respondentů, kteří se domnívají ze svých zkušeností a získaných informací o žadateli. Pouze 33% respondentů odpovědělo, že je pro ně tato varianta lepší, protože nemusí mít všechna práva a povinnosti biologických rodičů. Na další dvě možné varianty neodpověděl ani jeden respondent. U osvojení to žadatelé dělají, aby dítě bylo právně jejich a měli práva jako biologičtí rodiče. Zde však někteří žadatelé žádají o pěstounskou péči z důvodu, že nemají všechna práva jako biologičtí rodiče.

49

K této výzkumné otázce se vztahuje nejvíce položených otázek v dotazníku. Jsou to otázky č. 2, 4, 5, 6, 7, 9. Z odpovědí, které byly položeny k první výzkumné otázce, týkající se nejčastěji podaných žádostí, vyplynulo, že je více žádostí o pěstounskou péči. Poukazuje na to nejen graf týkající se otázky v dotazníkovém šetření, ale vyplývá to i z údajů získaných ze statistik Ministerstva práce a sociálních věcí. Na tuto otázku navazovala otázka týkající se nejčastějšího důvodu, který vede žadatele k podání žádosti o pěstounskou péči. Nejvíce respondentů - 59% - odpovědělo, že v této variantě náhradní rodinné péče vidí finanční pomoc. Další navazující otázka zjišťovala, zda právě finanční motivace je důvodem nárůstu žádostí o pěstounskou péči. Rozhodně ano odpovědělo 67% respondentů. Zda je podle respondentů tato státní sociální podpora vhodná, 78% respondentů odpovědělo, že vhodná je. Našli se však čtyři respondenti, kteří odpověděli, že tato finanční pomoc vhodná není. Tuto svoji odpověď zdůvodnili nejčastěji vybranou odpovědí, že žadatelé by si měli dítě k sobě brát z důvodu, že chtějí založit rodinu nebo mít radost z dítěte a ne mít z něj zisky. Právě podle respondentů odborů, kteří mají možnosti nahlédnout do dokumentace žadatele, vyplývá, že právě finanční podpora je důvodem nárůstu žádostí. Tyto materiály jsou pracovníci povinni zakládat a vše do nich zapisovat. Jeden z respondentů zde však také uvedl možnou variantu, že je pro žadatele lepší pěstounská péče z důvodu, že nemají všechna práva a povinnosti rodičů. Podle 17 pracovníků OSPOD je právě finanční pomoc důvodem, proč je více žádostí o pěstounskou péči nežli o osvojení. K tomuto zjištění přispívá i fakt, že v roce 2013 nabyla účinnosti novela zákona o sociálně právní ochraně dětí. Kde se tato finanční pomoc pro pěstouny navyšovala. Je možné, že žadatelé chtějí vyzkoušet něco nového a jsou rádi, že jim stát finančně pomůže. Často se stává, že z pěstouna se pak rázem stane profesionální pěstoun a stará se o děti místo svého zaměstnání. V tomto případě se jedná o pěstounskou péči na přechodnou dobu, která trvá nejdéle rok. Jinak k pěstounské péči se vztahuje skutečnost, že pěstouni u sebe dítě mají do jeho zletilosti.

50

Výzkumná otázka č. 3: Považují pracovníci OSPOD osvojení za vhodnější formu náhradní rodinné péče než je pěstounská péče? K této výzkumné otázce jsou formulovány otázky č. 8, 14, 15, 17

17% 0% Osvojení Pěstounská péče Obojí vyjde nastejno

83%

Graf 13 – Adaptace dítěte do rodiny v rámci osvojení nebo pěstounské péče

Na tuto otázku odpovědělo celkem 83% respondentů, že je lepší pro dítě, aby bylo do rodiny přijato v rámci osvojení. Variantu, že by bylo lepší přijetí dítěte v rámci pěstounské péče, neodpověděl ani jeden z respondentů. Naopak 17% respondenti odpověděli, že jak osvojení tak i pěstounská péče jsou v tomto směru stejné.

51

60% 50%

56%

44%

40% 30% 20% 10% 0%

0%

Spíše NE

Rozhodně NE

0% Rozhodně ANO

Spíše ANO

Graf 14 – Je rozdíl v posuzování žadatelů o osvojení a pěstounskou péči?

U každé podané žádosti o osvojení nebo pěstounskou péči probíhá posuzování žadatelů. Žadatelé o náhradní rodinnou péči by se měli posuzovat jinak u osvojení a jinak u pěstounské péče. Proto se této skutečnosti týká otázka, zda je rozdíl v posuzování žadatelů o osvojení nebo pěstounskou péči. Podle odpovědí respondentů je zřejmé, že žadatel o osvojení se posuzuje jinak než žadatel o pěstounskou péči. Celkem 44% respondentů odpovědělo variantu rozhodně ano. Dále pak 56% respondentů odpovědělo spíše ano. Žádný z respondentů neodpověděl varianty spíše ne, rozhodně ne.

52

70% 61% 60% 50% 40% 30% 22% 17%

20% 10%

0% 0% Rozhodně ANO

Spíše ANO

Spíše NE

Rozhodně Ne

Graf 15 – Absence práv a povinností pěstounů

Na otázku zda pěstounům vadí, že nemají práva a povinnosti k dítěti jako biologický rodiče, odpovídali respondenti z velké části, že jim pěstouni vyjadřují, že jim vadí, že nemají práva a povinnosti jako biologičtí rodiče. Variantu rozhodně ano zvolilo celkem 61% respondentů. Odpověď spíše ano vybrali 17% respondentů. Objevuje se zde i varianta rozhodně ne a to v počtu 22% respondentů. Je zřejmé, že převažuje varianta ano. Dle názoru respondentů, pěstounům vadí absence práv a povinností, které k nim mají jejich biologičtí rodiče.

53

Tyto děti by si přáli, aby tehdy zůstaly v původní dysfunkční rodině

11%

11% Tyto děti by si přáli zůstat v ústavním zařízení

78%

Děti jsou spokojené, že mohly odejít z ústavního zařízení a vyrůstaly u pěstounů či osvojitelů

Graf 16 – Pohled dětí, které byly účastníky náhradní rodinné péče, dle názorů pracovníků

Tato otázka směřující k pohledu dětí, byla dána ze zájmu, jak děti vnímají situaci, do které se dostaly a prošly systémem náhradní rodinné péče. Tyto informace respondenti mají k dispozici, protože i po dovršení plnoletosti dětí jsou s nimi v kontaktu a zjišťují si, jak tuto zkušenost děti vnímají. Nejvíce respondentů má zkušenost s tím, že děti jsou spokojené, že mohly opustit ústavní zařízení a mohly vyrůstat u pěstounů či osvojitelů ve funkční rodině. Tuto odpověď zvolilo celkem 78% respondentů. Dalších 11% respondentů zvolilo možnost, že tyto děti by si přáli, aby tehdy zůstaly ve své původní dysfunkční rodině. Posledních 11% respondentů zvolilo variantu, že tyty děti by si přáli zůstat v ústavním zařízení. Podle těchto zkušeností respondentů se dá říci, že systém náhradní rodinné péče splnil u těch to dětí svoji funkci a děti byli spokojené, že mohou vyrůstat ve funkční a šťastné rodině.

54

K výše uvedené výzkumné otázce č. 3, dle výsledků vyplývajících z dat, je zřejmé, že pro dítě je podle pracovníků OSPOD lepší, když dítě vstupuje do prostředí nové rodiny v rámci osvojení nežli v rámci pěstounské péče. Takto mi odpovědělo celkem 83% respondentů. K této výzkumné otázce jsem připojila i otázku, která byla dána ze zájmu. Tato otázka zajímala nejen mě samotnou, ale i pracovníka OSPOD, se kterým jsem některé věci konzultovala. Týká se toho, jak děti vnímají systém náhradní rodinné péče. Pracovníci OSPOD jsou schopni na tuto otázku odpovědět, protože jsou často s těmito dětmi v kontaktu a vše si pečlivě zapisují do dokumentace. Tyto děti měly většinou možnost porovnat svoji původní dysfunkční rodinu, ústavní výchovu a náhradní rodinnou péči. Nejvíce dětí říká, že jsou spokojené s tím, že mohly odejít z ústavního zařízení a vyrůstat u pěstounů či osvojitelů. Takto odpovědělo 78% respondentů, 11% respondentů se domnívá, že by děti byly raději ve své dysfunkční rodině a zbývajících 11% by raději zůstaly v ústavním zařízení. Určitě je tento fakt dobré znamení. Na toto zjištění by mohl navázat další výzkum, jehož respondenty by byly děti, které prošly náhradní rodinnou péčí. Pro dítě je prospěšnější, když vyrůstá v klasické rodině nežli v ústavní výchově. Nic totiž nenahradí opravdovou rodinu, která jim může poskytnout vhodné a milující prostředí. Rodinné prostředí je vhodnější pro jejich další vývoj a chování. Rozhodně každé dítě, rodina a celý proces náhradní rodinné péče je zcela individuální. V mnoha případech dětem více vyhovuje, když do rodiny přichází v rámci osvojení, protože si určitě uvědomují, že je rozdíl mezi osvojením a pěstounskou péčí a tím, jaká práva jejich náhradní rodiče mají a co si smí k nim dovolit.

55

Výzkumná otázka č. 4: Jaká část pracovníků uvádí, že počet právně volných dětí ovlivňuje počet žádostí o osvojení? V dotazníku se k této otázce vztahují otázky č. 10, 11, 12, 13, 16.

Dlouhá čekací doba při osvojení 39%

39%

Nedostatek právně volných dětí Není zde optimální finanční pomoc Jiné důvody

0%

22%

Graf 17 – Důvody snížení žádostí o osvojení

U této otázky došlo k vyrovnaným odpovědím u variant dlouhá čekací doba při osvojení a jiné důvody. Na každou z těchto variant odpověděl stejný počet respondentů a to v počtu 39% respondentů. U varianty jiné důvody se nejčastěji objevila odpověď nezájem o tradiční rodinu, takto odpovědělo celkem 5 respondentů. Jeden z respondentů uvedl jako jiný důvod absenci zájmu o výchovu dítěte a další uvedl jako důvod nedostatek času na rodinu. Z těchto odpovědí by se dalo říci a podle dnešní doby, že mnoho rodin nemá zájem o tradiční rodinu. V současnosti tento trend tradiční rodiny upadá. Dále 22% respondentů odpovědělo, že důvodem je nedostatek právně volných dětí. Variantu týkající se neoptimální finanční pomoci nevybral žádný z respondentů.

56

60%

56%

50% 40% 30% 22% 20%

17%

10%

6%

0% Rozhodně ANO

Spíše ANO

Spíše NE

Rozhodně NE

Graf 18 – Snížení počtu žádostí o osvojení vlivem vyřizovací doby

Celkem 56% respondentů na tuto otázku odpovědělo variantou rozhodně ano. Dále pak 22% respondentů odpovědělo variantou spíše ano. Další respondenti odpovídali varianty spíše ne 6% a rozhodně ne 17%. Podle těchto odpovědí je tedy důvodem pro menší počet žádostí o osvojení dlouhá vyřizovací doba.

57

70%

67%

60% 50% 40% 28%

30% 20% 10%

6% 0%

0% Rozhodně ANO

Spíše ANO

Spíše NE

Rozhodně NE

Graf 19 – Závislost délky vyřizování na počtu právně volných dětí

Na tuto otázku celkem odpovědělo 67% respondentů, že délka vyřízení žádosti o osvojení je závislá na počtu právně volných dětí. Dále pak 28% respondentů odpovědělo variantou spíše ano, že je závislá na počtu právně volných dětí. Pouze jeden respondent 6% odpověděl, že délka vyřízení není závislá na počtu právně volných dětí.

58

0% Současná situace je vyhovující, je dostatek žadatelů o náhradní rodinou péči

17%

Děti jsou mnohdy spokojenější v ústavních zařízeních, není nutné více podporovat NRP 22% 61%

Stát by měl více propagovat osvětu náhradní rodinné péče Jiný důvod

Graf 20 – Role státu ve věci náhradní rodinné péče

Z grafu vyplývá, že podle 61% respondentů je součastná situace vyhovující a je dostatek žadatelů o náhradní rodinnou péči. Dále pak 22% respondenti odpověděli, že není potřeba více podporovat náhradní rodinnou péči, protože děti jsou mnohdy spokojenější v ústavních zařízeních. Zbylých 17% respondentů zvolilo variantu, že stát by měl více propagovat osvětu náhradní rodinné péče. Žádný respondent nezvolil jiný důvod. Z těchto výsledků se dá tedy říci, že není potřeba, aby stát více podporoval náhradní rodinnou péči.

59

80%

72%

70% 60% 50% 40% 28%

30% 20% 10%

0%

0%

Spíše NE

Rozhodně NE

0% Rozhodně ANO

Spíše ANO

Graf 21 – Upřednostnění osvojení kvůli právům a povinnostem jako biologický rodič

Respondenti mají k dispozici dokumentace žadatelů, kde zjišťují různé informace o potencionálních rodičích. Z této dokumentace jsou schopni vyčíst důvody, proč byla žádost o osvojení podána. Z těchto důvodů také vyplývá to, že žadatelé volí tento způsob z důvodu, že mají práva a povinnosti jako biologičtí rodiče. Variantu rozhodně ano vybralo celkem 72% respondentů. Další respondenti pak vybrali odpověď spíše ano, což bylo celkem 28% respondentů. Na varianty spíše ne nebo rozhodně ne neodpověděl žádný respondent. Z toho grafu se dá tedy vyčíst, že adopci volí především ti žadatelé, kteří chtějí mít k dítěti všechna práva a povinnosti jako biologičtí rodiče.

60

Výsledky se týkají výše uvedené výzkumné otázky. Podle výsledku dotazníkové otázky č. 12 vyplývá, že žadatelé této varianty náhradní rodinné péče využívají z důvodů více vhodných dětí. Takto odpovědělo 17 respondentů. Pouze jeden odpověděl, že na počtu právně volných dětí to nezávisí. Kvůli nedostatku právně volných dětí je u osvojení delší vyřizovací doba. U varianty pěstounské péče je více vhodných dětí a je zároveň kratší čekací doba pro vyřízení administrativních záležitostí, protože pěstouni k dětem nemají práva a povinnosti biologických rodičů. Jejich biologičtí rodiče mají stále tato práva a povinnosti. K této otázce byla připojena otázka týkající se důvodů, které vedly za posledních 5 let ke snížení počtu žádostí o osvojení a zároveň tak došlo k nárůstu žádostí o pěstounskou péči. Na otázku 39% respondentů uvedlo, že důvodem ke snížení žádostí o osvojení a tím i nárůstem žádostí o pěstounskou péči byla dlouhá čekací doba. Druhým nejčastějším důvodem byla varianta jiné důvody, tu zvolilo také 39% respondentů. Mezi jinými důvody se nejčastěji objevoval důvod týkající se tradiční rodiny. V současné době dochází k úpadku tradiční rodiny. Dalšími důvody, které byly uvedeny, byly důvody absence zájmu o výchovu dětí, nedostatek času na rodinu a také volná partnerství. K této otázce se dají připojit i otázky týkající se již zmiňovaných práv a povinností a toho, že pěstouni tato práva a povinnosti jako biologičtí rodiče nemají. V posuzování žadatelů o osvojení nebo pěstounskou péči je rozdíl, neboť pěstouni nemají stejná práva jako biologičtí rodiče. Podle dokumentace, kterou mají sociální pracovníci k dispozici, je zřejmé, že osvojení je voleno nejvíce z důvodu, že rodiče pak mají stejná práva a povinnosti jako biologičtí rodiče. 61% respondentů odpovědělo, že pěstounům rozhodně vadí, že tato práva a povinnosti nemají, 17% zvolilo variantu spíše ano. Pracovníci OSPOD tedy předpokládají, že pěstounům do určité míry vadí, že nemají práva a povinnosti jako biologičtí rodiče. Tato skutečnost se projevuje v tom, že pěstouni smí rozhodovat za dítě jen v běžných věcech, ve věcech důležitějších musí vždy dát vědět soudu a počkat, jak soud rozhodne. To je pro pěstouny ztěžující skutečnost. V rámci této otázky byl zjišťován i názor respondentů na roli státu ve věci náhradní rodinné péče. Nejvíce sociálních pracovníků odpovědělo, že současná situace je vyhovující. Je sice dostatek žadatelů o pěstounskou péči a dětí vhodných k tomuto typu náhradní rodinné péče, ale chybí větší propagace v oblasti žádostí o osvojení. Je pravdou, že osvojení trvá delší dobu, někdy i několik let, ale zase je to možnost mít plnohodnotnou rodinu. Ale i přesto je počet osvojení nižší než počet žádostí 61

o pěstounskou péči. Často k tomu přispívají i předsudky lidí, týkající se romských dětí. U osvojení mají žadatelé možnost dát kritéria, podle kterých je dítě pro ně vybíráno. Málokdy se ale setkáme s tím, že by si rodina hned dala požadavek, že by chtěla romské dítě.

62

7.7.

Návrh na řešení a doporučení pro praxi

Tato práce byla zaměřena na porovnání osvojení a pěstounské péče se zaměřením na možné zjištění, proč se počet žádostí o osvojení za posledních pět let snížil. Informace o snížení počtu žádostí o osvojení za posledních pět let byly zjištěny ze statistik Ministerstva práce a sociálních věcí. Výsledkem práce bylo popsání institutu osvojení a pěstounské péče v teoretické části práce. V praktické části bylo zjištěno, že v Kraji Vysočina pracovníci odborů evidují více žádostí o pěstounskou péči nežli o osvojení. Z výsledků vyplývá, že hlavním důvodem je finanční motivace žadatelů o pěstounskou péči. Zároveň to ale není jediný důvod. Dalším důvodem, proč se zvýšil počet žádostí o pěstounskou péči, je také problematika nedostatku právně volných dětí, které jsou vhodné pro osvojení. Právě tento problém prodlužuje čekací dobu a tím odrazuje potencionální osvojitele. Z výsledků dotazníkového šetření bylo zjištěno, že jak osvojení tak i pěstounská péče má pozitivní důvody. Obojí má hlavní smysl v založení rodinného a šťastného prostředí pro dítě, které nemá rodinu. V současné době ale někteří žadatelé vidí i jiné důvody pro podání žádostí a to hlavně u žádostí o pěstounskou péči. Za poslední roky se počet žádostí o osvojení snížil a naopak žádostí o pěstounskou péči přibylo. Ve výzkumu bylo zjištěno, že hlavními důvody pro podání žádosti o osvojení je fakt, že žadatelé nemohou mít vlastní dítě a chtějí založit plnohodnotnou rodinu. Jediné, co komplikuje průběh osvojení, je dlouhá administrativní stránka, která byla sama o sobě časově náročná i v minulosti, ale v současné době je prodlužována novými pravidly a změnami v zákoně. Je důležité, aby žadatelé byli správně prověřeni, že jsou vhodnými kandidáty, ale nemělo by to trvat tak dlouho, protože i když žadatelé mají velký zájem o dítě, je veškerá tato administrativa unavující. Zároveň k tomuto problému přispívá i fakt, že je zde málo právně volných dětí. Možná by se dalo uvažovat ještě o nějaké změně, kdy se dítě stává právně volné. V současné době rodiče musí dát k osvojení souhlas. Tento souhlas dávají před soudem a to zřejmě a prokazatelně. Ten souhlas dávají konkrétní osobě nebo pro anonymní adopci, kdy rodiče nezjistí, kdo jejich dítě adoptoval. Stejně je to i v případě, kdy těhotná žena nechce své dítě a chce ho dát k osvojení, i v této chvíli musí být dán souhlas s osvojením. Tento souhlas smí být dán až po 6 týdnech po narození dítěte. O kvalifikovaný nezájem se jedná tehdy, jestliže se žena o dítě 6 měsíců nezajímá. V případě absolutního nezájmu stačí jen dva měsíce. Už 63

jen toto prodlužuje čekací dobu. Když žena řekne, že dítě nechce, tak i přesto se musí čekat šest týdnů, aby toto prohlášení zopakovala. Ale když už žena jednou řekne, že dítě nechce, mělo by se to akceptovat. Pokud žena po tomto prohlášení zmizí, tak ji budeme těžko někde hledat. Ve většině případů se takováto žena nenajde a pak se musí čekat dalších 6 měsíců. Až po uplynutí 6 měsíců se dá říci, že žena o dítě nemá zájem. Proto by bylo možná vhodné přemýšlet nad tím, zda by se tato situace nedala ošetřit ještě jinak. Žena, která je v pořádku a netrpí žádnými psychickými problémy, je způsobilá adekvátně přemýšlet a může tedy jasně říci, že o dítě nemá zájem. Bylo by tedy vhodné, aby si s ní promluvil například psycholog, který zjistí důvody, které ji k tomuto rozhodnutí vedou. Sám pak může říci, jak to vidí a jak na tom žena je, aby mohla toto rozhodnutí učinit. Jestliže by odborníci chtěli ponechat nějakou dobou po porodu na rozmyšlení, tak bych navrhovala tuto dobu zkrátit. Pokud žena zmizí a do 6 týdnů se neobjeví, aby svůj výrok zopakovala, tak se doba se prodlužuje na dalších 6 měsíců. Je to dlouhá doba a pro vývoj dítěte a dítě samotné je to velký kus života. Proto by bylo asi dobré, kdyby se tato doba zkrátila a v danou chvíli se dítě stalo právně volným a mohlo být předáno rodině, která čeká na chvíli, kdy se vhodné dítě objeví. To by byla jedna z možností opětovného nárůstu osvojení. Co se týče pěstounské péče i zde jsou žadatelé prověřováni, ale jejich posuzování trvá kratší dobu a dítě mají u sebe dříve. Podle výsledků výzkumu si 95% respondentů myslí, že důvodem pro vzrůstající počet podání žádostí o pěstounskou péči, je finanční podpora, kterou stát pěstounům nabízí. Pěstouni jsou prověřováni a jsou zjišťovány důvody jejich žádosti. Při tomto prověřování pracovníci zjišťují, zda žadatelům nejde čistě jen o finanční pomoc, která jim je nabízena. Pěstoun tyto dávky dostává jako odměnu za službu státu. Když si pěstoun bere děti k sobě, usnadňuje tím i situaci státu. V současné době se v naší republice objevuje stále více pěstounů, kteří se stávají profesionálními pěstouny. Tato jejich funkce se však nejvíce používá u pěstounské péče na přechodnou dobu. Jejich pozice je náročná v tom, že během roku se u nich může prostřídat více dětí, které v tu chvíli nemají rodinu a dostávají se do pěstounské péče. Tím, že si dítě vezmou k sobě, pomáhají právě i jemu, aby nedošlo k nějakým psychickým problémům nebo patologickým jevům. Pěstouni jsou evidováni a mohou mít více dětí, kterým takto pomáhají. Mohou tuto funkci brát jako své zaměstnání. Umožňují dětem být v normální rodině. Je to záslužná práce, která pomáhá nejen dětem, ale i jim samotným. 64

Ústavní výchova je finančně náročná, a proto se stát snaží podporovat formy náhradní rodinné péče. Zároveň tak pomáhá dítěti a právě o to v náhradní rodinné péči jde, vše musí být v zájmu dítěte. Život v rodině, kde pocítí lásku a štěstí, je pro něj to správné řešení. Ale jak upozorňuji, je potřeba důkladně hlídat, aby toho někteří nezneužívali. Když se někdo stane pěstounem, může se stát, že ho někteří lidé budou podezřívat, že zneužívá dávek. To se v dnešní době podle mých zkušeností může stávat často, protože neustále zde existuje mnoho závistivých lidí. Ti však vidí pouze peníze. Není to klasické zaměstnání, kde je pracovní doba, ale je to péče o dítě nebo děti, které potřebují pomoci po dobu 24 hodin denně, 365 dní v roce. V roce 2013 došlo k právní úpravě o změně dávek pěstounů. Možná to byl jeden z důvodů, proč došlo k navýšení žádostí o pěstounskou péči.

65

8 Shrnutí výzkumu Nakonec bych tedy shrnula výsledky výzkumu. Cílem bylo porovnat institut osvojení a pěstounské péče v Kraji Vysočina s ohledem na proces a počty evidovaných žádostí. Zjistit důvody pro preferenci jednoho z uvedených typů náhradní rodinné péče z pohledu pracovníků odborů sociálně právní ochrany dětí v Kraji Vysočina. Institut osvojení a pěstounské péče byl zpracován v teoretické části této práce. V praktické části bylo z výsledků výzkumu zjištěno, že pracovníci OSPOD evidují více žádostí o pěstounskou péči nežli o osvojení. Preference pěstounské péče v Kraji Vysočina jsem měla možno porovnat s celostátními daty z Ministerstva práce a sociálních věcí. Po srovnání s celorepublikovými daty, tyto údaje jsou uvedeny v teoretické části, se ukázalo, že Kraj Vysočina se nijak neliší od celkové situace v naší republice. Důvody, které vedou k situaci, že je preferovanější pěstounská péče než osvojení, jsou různé. Podle výsledků hlavním důvodem je finanční motivace pěstounů. Na tuto skutečnost jsem se ptala ve více otázkách tak, aby se mi potvrdila. Když si žadatelé o pěstounskou péči podávají žádost, tak hledí na dvě skutečnosti. První skutečnost je ve vztahu k dítěti, kdy mu chtějí poskytnout vhodné prostředí pro jeho vývoj. Druhý aspekt je k nim samotným. Zohledňují sice finanční podporu, ale ta je právě motivuje k tomu vzít si dítě, i když k němu nebudou mít práva a povinnosti jako platný rodič. Ve většině případů je tato zkušenost pozitivní a oni si k sobě berou stále děti, které potřebují pomoc. Často se stává, že pomáhají mnoha dětem a nezbývá jim čas na vlastní zaměstnání. A právě i k tomu slouží tato finanční pomoc, kterou stát poskytuje. Je pro něj totiž lepší, když si pěstouni vezmou dítě k sobě, než aby bylo v ústavní výchově, která je sama o sobě dosti finančně náročná kvůli zajištění provozních nákladů. Dalším důvodem, který přispívá ke snížení počtu žádostí o osvojení, je fakt, že je málo právně volných dětí, které se mohou nechat osvojit. Aby se dítě stalo právně volné, předchází tomu dlouhá doba, která přispívá k tomu, že se tak prodlužuje i čekací doba, během které žadatelé čekají na vhodné dítě. Proto by se dalo možná uvažovat o tom, zda by tato doba, během které se čeká, zda bude mít o dítě někdo zájem, zkrátila a tím se stalo právně volné a vhodné pro proces osvojení. Bohužel nejen tyto dva důvody vedou k situaci, kdy osvojení není tak využíváno. Dalším důvodem, který respondenti uváděli, je úpadek zájmu o tradiční rodinu. V současné době se objevuje stále více párů, které neuvažují o tom, že by chtěli rodinu. Hodně tomu napomáhá i dnešní doba, kdy žena je na stejné pracovní úrovni jako muž a už se nepovažuje jen za ženu v domácnosti. 66

Všechny tyto důvody vedou k tomu, že je preferovanější pěstounská péče nežli osvojení. Možná by k tomu všemu napomohla trochu změna pravidel, kdy se dítě stává právně volným, protože právě to nám prodlužuje čekací dobu u osvojení a tímto zkrácením by bylo možné opětovné navýšení zájmu o osvojení. Je lepší, když dítě do rodiny vstupuje v nižším věku, protože si lépe zvyká. Ale pomohla by určitě i podpora mladých lidí v tom, aby měli zájem zakládat rodinu. U pěstounské péče je potřeba neustále a důkladně pěstouny prověřovat a hlídat, aby se nestalo, že by této záslužné funkce zneužívali. Obě formy náhradní rodinné péče jsou záslužné a zájemci si děti berou hlavně proto, aby dali dítěti rodinu a vhodné a podnětné prostředí.

67

9 Závěr Tato bakalářská práce se zaměřuje na shrnutí pojmů týkajících se osvojení a pěstounské péče s možným zjištěním, proč je pěstounská péče preferovanější než osvojení. Dotazníkový výzkum byl prováděn na odborech sociálně právní ochrany dětí v Kraji Vysočina. Na dotazník odpovídali sociální pracovníci zabývající se náhradní rodinnou péčí. Cílem mé bakalářské práce bylo porovnat institut osvojení a pěstounské péče v Kraji Vysočina s ohledem na proces a počty evidovaných žádostí. Zjistit důvody pro preferenci jednoho z uvedených typů náhradní rodinné péče z pohledu pracovníků odborů sociálně právní ochrany dětí v Kraji Vysočina. V teoretické části jsem se zabývala historickým vývojem náhradní rodinné péče, osvojením, jeho rozdělením a zprostředkováním, dále pak pěstounskou péčí, jejím zprostředkováním a dávkami pěstounů. V praktické části jsem popsala metodiku výzkumu, charakterizovala jsem vzorek respondentů, kterým byl dotazník rozdán, a výsledky výzkumu. Využila jsem kvantitativní formu výzkumu pomocí dotazníku pro sociální pracovníky. Vyhodnoceno bylo všech 19 otázek, které se v dotazníku objevily. Všechny výsledky jsou zobrazeny v grafech. Jsou doplněny komentářem. Nakonec jsem podle výsledků vyhodnotila výzkumné otázky, které jsem si dala na začátku výzkumu. Zhodnocení cíle: Porovnat institut osvojení a pěstounské péče v Kraji Vysočina s ohledem na proces a počty evidovaných žádostí. Zjistit důvody pro preferenci jednoho z uvedených typů náhradní rodinné péče z pohledu pracovníků odborů sociálně právní ochrany dětí v Kraji Vysočina. Hlavní otázkou bylo, který z typů náhradní rodinné péče je preferovanější. Podle výsledků výzkumu vyšlo najevo, že je to pěstounská péče. Tyto výsledky výzkumu potvrdila i celostátně evidovaná data. Pracovníci na svém pracovišti evidují právě více žádostí o pěstounskou péči. Většina respondentů zmínila, že důvodem je finanční odměna pro pěstouny a zároveň dalším důvodem je i malý počet právně volných dětí, které by byly vhodné pro osvojení. Dále podle výsledků bylo zjištěno, že některým pěstounům vadí, že nemají práva a povinnosti jako biologičtí rodiče. Ovšem i přes tuto 68

skutečnost je těchto žadatelů více. Zároveň ale většina pracovníků by preferovala přijímání dětí v rámci osvojení. Podle mého názoru to upřednostňují, protože dítě má větší jistotou rodiny a ví, koho má za rodiče a kde je určitá autorita. U pěstounských dětí může dojít k tomu, že když mají výchovný problém, tak nemusí pěstouna brát nijak vážně. Někteří respondenti odpověděli, že důvodem, proč se snížil počet žádostí o osvojení, je malý počet vhodných dětí, dlouhá administrativní stránka, ale i upadající zájem o tradiční rodinu a nezájem mít dítě. Volná partnerství jsou také jedním z důvodů, ale ne vždy to tak je. Myslím si, že i tyto důvody mají za následek snížení počtu žádostí o osvojení. V dnešní době se objevuje stále více párů, které se spíše chtějí věnovat své kariéře a zábavě než starostem o rodinu a děti. To je podle mého i důsledek toho, že ženy v dnešní době mají stejné pracovní zařazení jako muži, někdy dokonce i lepší. Tím pádem nemají zájem o založení rodiny. To ale podle mě není správné, vždyť rodina je základem společnosti. Je to skupina lidí, kteří se podporují, dávají si lásku a ochraňují se. Proto je potřeba podporovat vznik rodin. S tím souvisí právě i osvojení, které pomáhá rodinám, které nemohou mít své vlastní dítě. Zde je možnost pomoci jak rodině, tak i samotnému dítěti, které potřebuje lásku a vhodné prostředí pro svůj vývoj. U pěstounské péče je podle pracovníků důvodem finanční motivace. Tato možnost pomáhá tomu, aby dítě, které nemůže být adoptováno, mělo možnost dostat se do rodiny, která ho bude mít ráda a vytvoří pro něj vhodné prostředí, kde se bude cítit dobře a hlavně v bezpečí. Někteří lidé si myslí, že většina pěstounů to dělá právě kvůli finanční pomoci, ale není to tak. Většina těchto pěstounských rodin si bere více dětí a kvůli péči o ně nechodí do práce. Přesto to nedělají jen pro peníze, ale hlavně pro děti, které by jinak byly v ústavní výchově. Na toto takto nahlíží i stát. Pro stát je finančně náročnější dotovat ústavní výchovu, a proto podporuje pěstouny těmito dávkami, aby si brali děti k sobě do rodin a starali se o ně jako o vlastní. Na jednu stranu by se na to dalo nahlížet jako na úlevu pro stát. I stát sám chce podpořit rodiny v tom, aby si děti k sobě braly a tím jim pomohly žít v normální rodině. Taková rodina je pro vývoj dítěte důležitá. Už jsem zmínila, že některým pěstounům vadí, že nemají práva a povinnosti jako biologičtí rodiče, protože praví rodiče dítěte občas projeví zájem a tím pádem se dítě nemůže stát právně volné. Ale to by nemělo být překážkou pro to, aby dítě vychovávali ve správného člověka a ukázali mu, že existují i lidé, kterým na něm záleží.

69

Právě situace týkající se právně volných dětí je dalším důvodem k tomu, že je více žádostí o pěstounskou péči. Aby opět narostl počet žádostí o osvojení, bylo by možná vhodné přemýšlet o tom, zda by se trochu neměly změnit podmínky, které předchází tomu, aby bylo dítě právně volné. Je pravdou, že je situace těžší, když je dítě starší, ale určitě by se to dalo nějak upravit v případě, že se v porodnici objeví žena, která už předem ví, že dítě chtít nebude. Bylo by vhodné si s ní promluvit, zeptat se, jaké důvody ji k tomu vedou. Pokud by odborníci chtěli zde nechat nějakou dobou po porodu na rozmyšlení, tak bych navrhovala kratší dobu. Protože pokud žena zmizí a do 6 týdnů se neobjeví, aby svůj výrok zopakovala, tak se doba se prodlužuje na dalších 6 měsíců. Je to dlouhá doba a pro vývoj dítěte a dítě samotné je to velký kus života. Proto by bylo asi dobré, kdyby se tato doba zkrátila a v danou chvíli se dítě stalo právně volným a mohlo být předáno rodině, která čeká na chvíli, kdy se vhodné dítě objeví. To by byla jedna z možností opětovného nárůstu osvojení. V současné době by bylo vhodné, aby se udály nějaké změny, které by mohly pomoci tomu, aby se zvýšil počet žádostí o osvojení. Pěstounská péče je velice záslužná věc, ale pořád je lepší, aby dítě bylo v úplné rodině jako vlastní. Každopádně by si lidé měli uvědomovat, že rodina je základem společnosti a je potřeba ji stále podporovat. Ať jsou to rodiny, které mohou mít vlastní dítě, nebo rodiny, které využívají náhradní rodinnou péči. Není v tom rozdíl, protože všude je základem rodina, štěstí a vhodné prostředí pro děti, které třeba nemají své vlastní rodiče a jsou rády za rodiny, které si je k sobě vezmou a tu rodinu mu dají. Štěstí a radost dětí jsou důležité v každé situaci a my bychom měli být těmi, kteří jim to štěstí a radost poskytnou. Odměnou je hlavně právě ten úsměv na jejich tváři.

70

Použitá literatura

1) ARCHER, Caroline. Dítě v náhradní rodině: [nejčastější problémy při výchově mladších dětí v náhradní rodině]. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 119 s. ISBN 80-7178578-4. 2) BUBLEOVÁ, Věduna, Alena VÁVROVÁ, Lucie VRÁNOVÁ a Jana FRANTÍKOVÁ. Základní informace o náhradní rodinné péči. Vyd. 1. Praha: Středisko náhradní rodinné péče, 2011, 1 CD-ROM. ISBN 978-80-87455-01-2. 3) BUBLEOVÁ, Věduna. Základní informace o osvojení (adopci). 3., přeprac. vyd. Praha: Středisko náhradní rodinné péče, 2014, 57 s. ISBN 978-80-87455-18-0. 4) BUBLEOVÁ, Věduna. Základní informace o pěstounské péči a péči poručníka. 3., přeprac. vyd. Praha: Středisko náhradní rodinné péče, 2014, 60 s. ISBN 978-80-8745519-7. 5) BUBLEOVÁ, Věduna a Lucie BENEŠOVÁ. Hledáme nové rodiče. Praha: Středisko náhradní rodinné péče, 2001. 6) ČERMÁKOVÁ, Monika. Dítě v náhradní rodinné péči očima pediatra: informace pro zájemce o NRP a náhradní rodiny. Vyd. 1. Praha: Středisko náhradní rodinné péče, 2012, 54 s. ISBN 978-80-87455-10-4. 7) KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka. Rodinné právo v otázkách a odpovědích. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2000, xi, 112 s. Právo (Computer Press). ISBN 80-7226-365-x. 8) KOVAŘÍK, Jiří, Věduna BUBLEOVÁ a Kateřina ŠLESINGEROVÁ. Náhradní rodinná péče v praxi. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, 167 s. ISBN 80-7178-957-7. 9) MATĚJČEK, Zdeněk. Náhradní rodinná péče: průvodce pro odborníky, osvojitele a pěstouny. Vyd. 1. Praha: Portál, 1999, 183 s. ISBN 80-7178-304-8. 10) MATĚJČEK, Zdeněk (ed.) a Jarmila KOLUCHOVÁ. Osvojení a pěstounská péče. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 155 s. ISBN 80-7178-637-3 11) NOVOTNÝ, Petr. Nový občanský zákoník. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 194 s. Právo pro každého (Grada). ISBN 978-80-247-5167-2. 12) NOŽÍŘOVÁ, Jana. Náhradní rodinná péče. Praha: Linde Praha, 2012, 94 s. ISBN 978-80-86131-91-7 13) Úplné znění: Rodinné právo: Sociálně-právní ochrana dětí ; Mezinárodněprávní ochrana dítěte ; Registrované partnerství : znění předpisů k .. Ostrava: Sagit, [2014]-. ÚZ číslo 996.

71

14) SCHOOLEROVÁ, Jayne E. Adopce: vztah založený na slibu : užitečné rady a prostředky pro adoptivní rodiče a pěstouny. 1. vyd. Praha: Návrat domů, 2002, 217 s. ISBN 80-7255-066-7. 15) VÁGNEROVÁ, Marie. Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Vyd. 1. Praha: Středisko náhradní rodinné péče, 2012, 181 s. ISBN 978-80-87455-14-2. 16) ZEZULOVÁ, Dagmar. Pěstounská péče a adopce. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012, 197 s. ISBN 978-80-262-0065-9.

Internetové zdroje

1) ADOPCE.COM projekt náhradní rodinné péče. ADOPCE.COM projekt náhradní rodinné péče [online]. Praha: Copiright, 2010 [cit. 2016-02-28]. Dostupné z: www.adopce.com 2) Integrovaný portál MPSV. Integrovaný portál MPSV [online]. Praha: Oksystem a.s., 2015 [cit. 2016-02-28]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/ 3) Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Praha, 2014 [cit. 2016-02-28]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/ 4) Středisko náhradní rodinné péče. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Praha: Webpatron, 2016 [cit. 2016-02-28]. Dostupné z: http://www.nahradnirodina.cz/ 5) Zákon občanský zákoník. Zákony pro lidi [online]. Praha: © AION CS 2010-2016, 2012 [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89 6) Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Zákony pro lidi [online]. Praha: © AION CS 2010-2016, 1999 [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999359 7) Zákon o státní sociální podpoře. Zákony pro lidi [online]. Praha: © AION CS 20102016, 1995 [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-117

72

Seznam grafů: Graf 1 - Statistické údaje o počtu osvojení a pěstounské péče v ČR, zpracované podle statistik Ministerstvo práce a sociálních věcí. (Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-01-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/3869) ........................................................................................................................................ 35 Graf 2 – Pracovní pozice respondenta ............................................................................ 39 Graf 3 – Délka praxe respondenta .................................................................................. 40 Graf 4 – Důvody podání žádosti o osvojení ................................................................... 41 Graf 5 – Počet evidovaných žádostí ............................................................................... 42 Graf 6 - Statistické údaje o počtu osvojení a pěstounské péče v kraji Vysočina, zpracované podle statistik Ministerstvo práce a sociálních věcí. (Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-01-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/3869) ......................................................................................... 42 Graf 7 – Důvody podání žádostí o pěstounskou péči ve vztahu k dítěti ......................... 44 Graf 8 – Nejčastější důvody žadatelů k podání žádosti o pěstounskou péči ve vztahu k žadateli ............................................................................................................................ 45 Graf 9 – Důvodem podání žádosti o pěstounskou péči je finanční motivace žadatelů .. 46 Graf 10 – Vhodnost finanční podpory pěstounů ............................................................. 47 Graf 11 – Důvody, proč není finanční pomoc vhodná ................................................... 48 Graf 12 – Důvody upřednostnění pěstounské péče ........................................................ 49 Graf 13 – Adaptace dítěte do rodiny v rámci osvojení nebo pěstounské péče ............... 51 Graf 14 – Je rozdíl v posuzování žadatelů o osvojení a pěstounskou péči? ................... 52 Graf 15 – Absence práv a povinností pěstounů .............................................................. 53 Graf 16 – Pohled dětí, které byly účastníky náhradní rodinné péče, dle názorů pracovníků ...................................................................................................................... 54 Graf 17 – Důvody snížení žádostí o osvojení ................................................................. 56 Graf 18 – Snížení počtu žádostí o osvojení vlivem vyřizovací doby ............................. 57 Graf 19 – Závislost délky vyřizování na počtu právně volných dětí .............................. 58 Graf 20 – Role státu ve věci náhradní rodinné péče ....................................................... 59 Graf 21 – Upřednostnění osvojení kvůli právům a povinnostem jako biologický rodič 60

Seznam tabulek Tabulka 1 Životní fáze podle Eriksona, Erikson in Kovařík, 2004 ................................ 26 Tabulka 2 Statistické údaje o počtu osvojení a pěstounské péče, zpracované podle statistik Ministerstvo práce a sociálních věcí. (Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-01-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/3869) ........................................................................................................................................ 35

73

Seznam příloh: Obrázek 1 - Příloha č. 1: Žádost o zařazení do evidence žadatelů ................................. 75 Obrázek 2 – Příloha č. 2: Dotazník k žádosti ................................................................. 77 Obrázek 3 - Příloha č. 3: Lékařské vyšetření .................................................................. 85 Obrázek 4 - Příloha č. 4: Hodnocení zaměstnavatele ..................................................... 86 Obrázek 5 - Příloha č. 5: Dotazník ................................................................................. 87

74

Obrázek 1 - Příloha č. 1: Žádost o zařazení do evidence žadatelů

75

(Ministerstvo práce a sociálních věcí, online, [cit. 2015-11-24], 2013)

76

Obrázek 2 – Příloha č. 2: Dotazník k žádosti

77

78

79

80

81

82

83

(Ministerstvo práce a sociálních věcí, online, [cit. 2015-11-24], 2013)

84

Obrázek 3 - Příloha č. 3: Lékařské vyšetření

(Ministerstvo práce a sociálních věcí, online, [cit. 2015-11-24], 2013)

85

Obrázek 4 - Příloha č. 4: Hodnocení zaměstnavatele

(Ministerstvo práce a sociálních věcí, online, [cit. 2015-11-24], 2013)

86

Obrázek 5 - Příloha č. 5: Dotazník

DOTAZNÍK

Evaluace pěstounské péče a osvojení z pohledu sociálních pracovníků OSPOD v kraji Vysočina

Miroslava Horáková 604 347 309 [email protected] 87

Vážený/á pane, paní dovolte mi, abych se na Vás obrátila s prosbou o vyplnění dotazníku. Jmenuji se Miroslava Horáková a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Studuji obor Zdravotně sociální pracovník a tento dotazník bude využit k vypracování mé bakalářské práce na téma: „Evaluace pěstounské péče a osvojení z pohledu sociálních pracovníků OSPOD kraje Vysočina“. Dotazník obsahuje otázky týkající se tématu osvojení a pěstounské péče. Cílem mé práce je porovnání těchto dvou forem náhradní rodinné péče. Respondenty jsem zvolila Vás, sociální pracovníky OSPOD v kraji Vysočina, protože se danou problematikou systémově zabýváte a Vaše poznatky a zkušenosti považuji za důležité pro relevanci celého zkoumání.

Veškeré Vaše odpovědi jsou anonymní a poslouží pouze ke zpracování analýzy.

Za Vaši ochotu a čas strávený při vyplňování dotazníku děkuji. Miroslava Horáková

Upozornění !!!! Zde si můžete přečíst, jak nejlépe dotazník vyplnit. Otázku si vždy pečlivě přečtěte a poté vyberte odpověď, která nejvíce vystihuje právě Váš názor. Na otázku odpovíte tak, že ji v textu zvýrazněně tučným barevným písmem. Prosím Vás vždy o označení jedné možnosti.

A B C D E

Oprava Pokud odpověď není ta, kterou jste zrovna chtěli, vraťte jí do původní podoby a zvýrazněte tu odpověď, která Vám vyhovuje více. 88

1. Jako pracovníci Odboru sociálních věcí vedete ve spolupráci s Krajským úřadem evidenci žadatelů o náhradní rodinnou péči. Jaký je nejčastější důvod k žádosti o adopci, který vyplývá z dotazníků žadatelů? A. Žadatelé nemohou mít vlastní dítě B. Žadatelé chtějí poskytnout rodinu dítěti, které nemá rodiče C. Už jsou zkušenými osvojiteli 2. Jako pracovníci Odboru sociálních věcí vedete evidenci žadatelů o náhradní rodinnou péči. Jaký je nejčastější důvod k žádosti o pěstounskou péči, který vyplývá z dotazníků žadatelů? A. Žadatelé chtějí poskytnout dítěti vhodné prostředí pro vývoj B. Jsou zkušenými pěstouny C. Žadatelé mají sice už své dítě, ale i tak chtějí další udělat šťastným 3. Které žádosti Váš úřad eviduje častěji?, Pokud odpovíte variantu a, pokračujte otázkou č. 4, Pokud odpovíte variantou b, pokračujte otázkou č. 5 A. Žádosti o pěstounskou péči B. Žádosti o adopci 4. Vyberte variantu, která je dle žádosti klientů častějším důvodem pro žádost o pěstounskou péči. A. Je pro žadatele vyhovující a dítě mají u sebe dříve B. Vyhnou se neustálému čekání a zvýšené administrativě C. Využívají této varianty, z důvodu finanční podpory

5. Důvodem proč je více žádostí o pěstounskou péči než o adopci je dle Vašich pracovních zkušeností také finanční motivace žadatelů? A. Rozhodně ANO B. Spíše ANO C. Spíše NE D. Rozhodně NE

89

6. Stát podporuje pěstouny dávkami v rámci státní sociální podpory. Je podle Vašich pracovních zkušeností tato finanční pomoc vhodná? Pokud odpovíte “NE”, pokračujte otázkou č. 7, pokud odpovíte “ANO”, pokračujte otázkou č. 8 A. Ano B. Ne 7. Uveďte prosím, z jakého důvodu považujete finanční pomoc za nevhodnou? A. Někteří žadatelé této finanční pomoci zneužívají B. Žadatelé by si měli brát dítě, protože chtějí rodinu C. Z dítěte by měli mít radost a né zisky D.Jiný důvod (prosím konkrétně uveďte) …………….….………………………………… …………………………………………………. 8. Žadatelé o náhradní rodinou péči mnohdy volí způsob žádosti o adopci či pěstounskou péči dle svých vlastních požadavků. Je podle vás pro dítě přicházející do rodiny vhodnější být do nového prostředí přijat v rámci pěstounské péči či adopce? A. Adopce B. Pěstounská péče C. Obojí vyjde nastejno 9. Obecně se hovoří, že žadatelé o NRP upřednostňují pěstounskou péči. Vyplývá z žádostí klientů důvod k tomuto kroku? A. Finanční podpora B. Když v 18 letech dítě odejde, mohou si vzít další C. Je pro ně lepší nemít všechna práva a povinnosti rodičů D. Jiné (prosím konkrétně uveďte) 10. V následující otázce jsou uvedeny důvody, které by mohly vézt k tomu, že se za posledních 5 let snížil počet žádostí o osvojení. Označte prosím důvod, který vyplývá z Vašich pracovních zkušeností a projevuje se v žádostech klientů. A. Dlouhá čekací doba při adopci B. Nedostatek právně volných dětí C. Není zde optimální finanční pomoc D. Jiný důvod (prosím uveďte)

90

11. Je podle Vás, pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany, důvodem menšího zájmu žadatelů o adopci také doba vyřízení žádosti o tento typ náhradní rodinné péče? A. Rozhodně ANO B. Spíše ANO C. Spíše NE D. Rozhodně NE 12. Je podle Vašich statistických údajů, které zpracováváte pro MPSV ČR, délka vyřízení adopce závislá na počtu právně volných dětí. A. Rozhodně ANO B. Spíše ANO C. Spíše NE D. Rozhodně NE 13. Jak vnímáte jako sociální pracovníci roli státu ve věci náhradní rodinné péče? A. Současná situace je vyhovující, je dostatek žadatelů o náhradní rodinou péči B. Děti jsou mnohdy spokojenější v ústavních zařízeních, není nutné více podporovat NRP C. Stát by měl více propagovat osvětu náhradní rodinné péče D. Jiná odpověď (prosím uveďte): 14. Je rozdíl v odborném posuzování žadatelů o adopce nebo pěstounskou péči? A. Rozhodně ANO B. Spíše ANO C. Spíše NE D. Rozhodně NE 15. Při práci s pěstouny a během šetření v rodinách jste v častém kontaktu s žadateli. Vyjadřují se někdy, že jim vadí, že k dítěti nemají práva jako biologičtí rodiče? A. Rozhodně ANO B. Spíše ANO C. Spíše NE D. Rozhodně NE

91

16. Máte ze spisové dokumentace žadatelů o adopci informace o tom, že někteří z nich volí adopci především proto, aby měli stejná práva jako biologičtí rodiče? A. Rozhodně ANO B. Spíše ANO C. Spíše NE D. Rozhodně NE 17. Jak vnímáte pohled dětí, které již dosáhly plnoletosti a kteří prošli systémem náhradní rodinné péče a mají možnost srovnání s původní rodinou, ústavní výchovou nebo NRP? A. Tyto děti by si přáli, aby tehdy zůstaly v původní dysfunkční rodině. B. Tyto děti by si přáli zůstat v ústavním zařízení. C. Děti jsou spokojené, že mohly odejít z ústavního zařízení a vyrůstaly u pěstounů či osvojitelů 18. Délka praxe respondenta? A. 1-5 let B. 6 – 15 let C. 15 a více let 19. Pracovní pozice respondenta? A. Vedoucí odboru B. Referent SPOD C. Referent NRP D. Referent kurátor pro mládež E. Jiná pozice

92