VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Finance a řízení. Vývoj nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a porovnání s ostatními kraji ČR v letech 2004 až 2010

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Finance a řízení

Vývoj nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a p o ro v n á n í s o s t a t n í m i k r a j i Č R v l e t e c h 2004 až 2010 Bakalářská práce

Autor: Radka Klusáčková Vedoucí práce: Ing. Libuše Měrtlová, Ph.D. Jihlava 2012

Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku nezaměstnanosti v České republice v letech 2004 až 2010. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy trh práce, nezaměstnanost, státní politika zaměstnanosti a další důležité pojmy. Praktická část se zabývá nejprve vývojem nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a dále ho srovnává se stavem v ostatních krajích a regionech soudržnosti. V závěru praktické části je porovnáván hrubý domácí produkt v souvislosti s nezaměstnaností v krajích a regionech soudržnosti.

Klíčová slova Nezaměstnanost, trh práce, Jihočeský kraj, míra registrované nezaměstnanosti, regiony soudržnosti, hrubý domácí produkt.

Abstract The thesis looks into the topic of unemployment in the Czech Republic from 2004 to 2010. The theoretical part explains the notions of labor market, unemployment rate, Government employment policy, and other important items. The practical part opens with the development of unemployment in the South Bohemian Region and later compares the data with the other administrative as well as NUTS2 regions. The practical part concludes in a comparison of the gross domestic product as projected to the unemployment rates in the administrative and NUTS2 regions.

Keywords Unemployment, labor market, South Bohemian Region, registered unemployment rate, NUTS2 regions, gross domestic product.

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí své bakalářské práce, paní Ing. Libuši Měrtlové, Ph.D., za cenné rady a připomínky, které mi poskytovala během psaní bakalářské

práce.

Ráda

bych

také

podporovala po celou dobu mého studia.

poděkovala

své

rodině,

která

mě

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 3. května 2012 ...................................................... Podpis

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................... 8 1

2

3

4

TRH PRÁCE ........................................................................................................... 9 1.1

Definice trhu práce ............................................................................................. 9

1.2

Rozdělení trhu práce ........................................................................................ 11

TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE .............................................................. 12 2.1

Vývoj trhu práce v České republice ................................................................. 12

2.2

Uchazeč o zaměstnání ...................................................................................... 13

NEZAMĚSTNANOST ......................................................................................... 14 3.1

Míra nezaměstnanosti....................................................................................... 14

3.2

Druhy nezaměstnanosti .................................................................................... 15

3.3

Faktory ovlivňující nezaměstnanost ................................................................. 17

3.4

Náklady spojené s nezaměstnaností ................................................................. 18

3.5

Inflace a nezaměstnanost.................................................................................. 19

STÁTNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI ........................................................ 21 4.1

Aktivní politika zaměstnanosti ......................................................................... 21

4.1.1

Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti .................................................... 21

4.1.2

Formy aktivní politiky zaměstnanosti ....................................................... 23

4.2

Úřady práce ...................................................................................................... 24

4.3

Financování státní politiky zaměstnanosti ....................................................... 25

4.4

Opatření politiky zaměstnanosti ....................................................................... 25

4.4.1 5

Národní plán zaměstnanosti ..................................................................... 26

JIHOČESKÝ KRAJ ............................................................................................. 28 5.1

Nezaměstnanost v Jihočeském kraji................................................................. 29

5.2

Porovnání nezaměstnanosti s ostatními kraji v ČR .......................................... 35

5.3

Závěrečné shrnutí výsledků.............................................................................. 46

5.3.1 Míra registrované nezaměstnanosti podle NUTS II ...................................... 46 5.3.2 Míra registrované nezaměstnanosti podle NUTS III ..................................... 48 6

VÝVOJ HDP V ČR............................................................................................... 51 6.1

HDP v běžných cenách podle NUTS II ........................................................... 51

6.2

HDP v běžných cenách podle NUTS III .......................................................... 53

ZÁVĚR .......................................................................................................................... 56 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................................................... 59 SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 60 SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................ 61 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................. 62

INTERNETOVÉ ZDROJE .......................................................................................... 62 PŘÍLOHA Č. 1 .............................................................................................................. 63

Úvod Ve své bakalářské práci Vývoj nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a porovnání s ostatními kraji České republiky v letech 2004 až 2010 jsem se rozhodla věnovat právě tématu nezaměstnanost. Nezaměstnanost je v současné době jedním z nejzávažnějších problémů v České republice, ale i ve světě. Je to jev, se kterým se v současné době moderní společnost potýká a musí mu čelit. Nezaměstnanost je složitým problémem, který má negativní dopad na ekonomickou, politickou, ale i sociální oblast. Vysoká míra nezaměstnanosti má nepříznivý vliv na hospodářskou situaci států, spokojenost lidí a také na jejich zdraví. Ztráta zaměstnání znamená pro člověka nejen pokles životní úrovně, ztrátu kontaktů, vztahů, ale také problémy v rodině. Pokud člověk ztratí práci v současné době, je těžké najít si práci novou. Při ztrátě zaměstnání se lidé cítí být méněcennými a mají problém uplatnit se ve společnosti. Čím déle nezaměstnanost trvá, tím jsou její důsledky závažnější. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část se zabývá obecnými pojmy souvisejícími s nezaměstnaností, trhem práce, ale i státní politikou zaměstnanosti. Druhá část bakalářské práce je částí praktickou. Tato část je pak zaměřena především na rozbor nezaměstnanosti v Jihočeském kraji v letech 2004 až 2010. Hlavním důvodem je znalost kraje, ve kterém jsem se narodila a žiji. Pokusila jsem se nejprve charakterizovat Jihočeský kraj jako celek. Následně jsem se pro detailnější vystižení daného problému zabývala také vývojem nezaměstnanosti v okresech Jihočeského kraje. Do práce jsem zahrnula i další důležitý ukazatel, který souvisí s trhem práce, a to počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. Pro zajímavost jsem zařadila i srovnání míry nezaměstnanosti u žen a mužů v kraji. V bakalářské práci jsem si stanovila hlavní a dílčí cíl. Hlavním cílem je analyzovat vývoj nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a zároveň porovnat tuto nezaměstnanost s ostatními kraji a regiony soudržnosti. V této části se snažím také analyzovat příčiny nezaměstnanosti. Dílčí cíl je potom zaměřený na vývoj hrubého domácího produktu v jednotlivých krajích a regionech soudržnosti v souvislosti s tím, jak se vyvíjela nezaměstnanost.

8

1 Trh práce 1.1 Definice trhu práce V tržní ekonomice nalezneme nejen trhy zboží a služeb, kapitálové trhy a další trhy výrobních faktorů, ale i trh práce jako součást těchto faktorů. Duben (1999) ve své publikaci uvádí, že „na tomto trhu se prodává a kupuje lidská práce, jejíž cenou je plat nebo mzda, či jiná forma odměny za práci. Člověk jako pracovní síla na tomto trhu specifickým způsobem „prodává“ svůj lidský kapitál.“ 1 Trh práce je místo, kde dochází ke střetu nabídky s poptávkou a vytváří se cena práce. Trh práce není jen místem, kde lidé soupeří o zaměstnání. Můžeme ho chápat jako místo, kde naopak jednotlivá pracovní místa soupeří o pracovníky. Na straně nabídky stojí lidé, kteří se ucházejí o zaměstnání, poptávku pak tvoří firmy. 2 Nabídka práce označuje množství hodin, které lidé chtějí věnovat na výdělečnou činnost. Mezi tři hlavní faktory nabídky práce řadíme odpracované hodiny, účast pracovní síly a imigrace. 3 Trh práce je velice specifickým trhem, neboť je úzce provázán s člověkem jako sociální bytostí, jeho osobností a individualitou. Stejně jako na ostatních trzích nabídka a poptávka práce je ovlivňovaná vzájemnou soutěží a konkurencí. Schopnost pracovat je neoddělitelná od člověka. Nabízející a poptávající vstupují do přímých osobních vztahů, kde uplatňují svoje preference (např. výše mzdy, výhodnost práce, kvalita pracovního prostředí). Pracovní trh je výrazným způsobem ovlivňován státem a jeho příslušnými orgány. Jedná se především o pracovně právní zákonodárství (zákoník práce, úprava pracovní doby, stanovení minimální mzdy, vyplácení dávek v nezaměstnanosti, celková délka školní docházky), vytváření nových pracovních příležitostí apod. To vše může

1

DUBEN, Rostislav. Teorie a praxe sociální politiky. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999, s. 96. ISBN 80-7079-479-8. 2 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. upravené vydání. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002, s. 55-56. Studijní texty, 6. svazek. ISBN 80-86429-08-3. 3 SAMUELSON, Paul A. a William D. NORDHAUS. Ekonomie: 18. vydání. Praha: NS Svoboda, 2007, s. 247. ISBN 978-80-205-0590-3.

9

podstatným způsobem ovlivňovat nabídku práce, a tím i ovlivňovat trh práce jako celek.4

Obrázek 1: Rovnovážný stav na trhu práce zdroj: Personální management – e-learningová opora

Strana nabídky práce je ovlivněna: 

reálnými mzdami (současná a očekávaná úroveň),



majetkovými poměry domácností,



mimopracovními příjmy (včetně státních transferů),



demografickým vývojem (počet, pohlavní a věková struktura obyvatelstva),



mírou ekonomické aktivity obyvatelstva,



pracovními zvyky, kulturou a tradicemi.

Strana poptávky po práci je ovlivněna: 

cenou práce, výší reálné mzdy nebo mzdového tarifu,



poptávkou po produktech a službách a jejich cenou,



produktivitou práce,



cenou ostatních vstupů,



očekávanými budoucími tržbami,



volnou disponibilní pracovní silou na trhu práce. 5

4

DUBEN, Rostislav. Teorie a praxe sociální politiky. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999, s. 96-98. ISBN 80-7079-479-8. 5 NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2002, s. 8-9. ISBN 80-245-0350-6.

10

1.2 Rozdělení trhu práce 

Primární a sekundární trh práce

Na primárním trhu práce dochází k lepší a výhodnější pracovní příležitosti s vyšší prestiží, která poskytuje řadu šancí, dobré možnosti profesionálního růstu a většinou také lepší pracovní podmínky. Pracovní místa na primárním trhu práce poskytují relativní bezpečí před ztrátou zaměstnání způsobené propouštěním. Naopak je tomu u sekundárního trhu práce, který je charakterizován pracovními místy s nižší prestiží a s nižší mzdovou úrovní. Pracovní kariéra je zde méně výhodná. Jde o trh s méně stabilními pracovními příležitostmi. Pracovníci se na tomto trhu práce častěji stávají nezaměstnanými. Existuje zde velký pohyb pracovníků. 

Formální a neformální trh práce

Formálním trhem práce rozumíme trh oficiálních pracovních příležitostí, kontrolovaný společenskými institucemi, sloužící k jeho regulaci. Neformální trh je oproti tomu většinou institucemi nekontrolovaný. Tento trh je řazený obvykle do tzv. šedé či dokonce černé ekonomiky (nelegální podnikání, podnikání obcházející pracovní a daňové zákony). V poslední době dochází k oblibě práce načerno. Týká se to nejen zahraničních pracovníků, kteří pracují velmi často bez pracovního povolení, ale i v rostoucí míře státních zaměstnanců a manažerů. 

Externí a interní trh práce

Interní trh není trhem v pravém slova smyslu, protože na něm dochází k rozmisťování pracovníků. Vnitřní trhy omezují mobilitu pracovníků. Mobilita je na externím trhu jednou z určujících podmínek pohybu mezd a vůbec jeho fungování. Mzdy jsou zde často vyšší než na vnějším trhu práce a jejich vývoj se přizpůsobuje podmínkám externího trhu práce s určitým zpožděním. Užší definice říká, že vnitřní trh práce je spojen se specifickou formou organizace, která poskytuje ve srovnání s vnějším trhem práce větší jistotu zaměstnání, vyšší životní výdělkový průměr a spolehlivější pracovní postup. 6

6

MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. upravené vydání. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002, s. 58-63. Studijní texty, 6. svazek. ISBN 80-86429-08-3.

11

2 Trh práce v České republice 2.1 Vývoj trhu práce v České republice Trh práce v České republice prošel za posledních 20 let rychlými změnami souvisejícími s restrukturalizací a privatizací ekonomiky. V průběhu devadesátých let změnila svou profesi více než polovina zaměstnaných. Tato změna byla jen v menší míře založena na vysokých kvalifikačních nárocích a v omezených případech byla spojena se zaváděním nových technologií. 7 V některých regionech České republiky došlo k nárůstu nezaměstnanosti související s rušením celých odvětví (např. textilní, zbrojařský, elektrotechnický průmysl). Náklady státu na vyplácení sociálních dávek a dávek v nezaměstnanosti rychle stouply v souvislosti

se

zhoršením

vývoje

nezaměstnanosti

v sektorech

národního

hospodářství.8 Míra ekonomické aktivity udává počet ekonomicky aktivních obyvatel (součet zaměstnaných a nezaměstnaných), dělený počtem všech osob starších 15 let, vyjádřený v %. Z dlouhodobého pohledu má tento ukazatel klesající tendenci. Tabulka 1: Míra ekonomické aktivity v ČR v letech 2006 až 2011 (v %)

Ukazatel Míra ekonomické aktivity

2006

2007

2008

2009

2010

2011

59,3

58,8

58,5

58,7

58,4

58,3

zdroj: www.czso.cz

Stát se snaží za pomoci aktivní politiky zaměstnanosti zabezpečované MPSV a úřady práce pozitivně ovlivňovat snížení nezaměstnanosti a zvýšení zaměstnanosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj realizují systém poskytování investičních pobídek, programy podpory malého a středního podnikání, programy zaměřující se na restrukturalizaci odvětví a regionů nejvíce ohrožených nezaměstnaností.

7

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 68. ISBN 97880-7179-893-4. 8 Personální management – e-learningová opora

12

2.2 Uchazeč o zaměstnání Práva a povinnosti občanů při zabezpečení vhodného zaměstnání vychází ze zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Hledání zaměstnání si občan zabezpečuje sám za pomocí příslušného úřadu práce nebo prostřednictvím soukromé zprostředkovatelské organizace. 9 Uchazečem o zaměstnání dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, podle § 24 je „fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání krajskou pobočku Úřadu práce, v jejímž územním obvodu má bydliště, a při splnění zákonem stanovených podmínek je krajskou pobočkou Úřadu práce zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání.“ 10 Uchazeč o zaměstnání má právo: 

na zprostředkování vhodného zaměstnání (odpovídající jeho zdravotnímu stavu, věku, kvalifikaci a schopnostem, délce předchozích dob zaměstnání a možnostem ubytování uchazeče),



na rekvalifikaci (nezbytná k pracovnímu uplatnění),



na podporu v nezaměstnanosti.

Uchazeč o zaměstnání je povinen: 

osobně docházet na příslušný úřad práce ve stanovených termínech,



jednat dle pokynu úřadu práce, který souvisí s nástupem do zaměstnání.

Dvořáková a kolektiv (2007) v literatuře uvádí: „uchazeč o zaměstnání může být z evidence vyřazen, jestliže bez vážných důvodů odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání nebo úmyslně maří součinnost s úřadem práce.“ 11

9

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 68-70. ISBN 978-80-7179-893-4. 10 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. In:http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zakon_c._435-2004_sb.pdf. 13. května 2004. 11 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 71. ISBN 978-80-7179-893-4.

13

3 Nezaměstnanost Nezaměstnanost je běžným společenským jevem, kde určitá výše nezaměstnanosti je prvkem fungujícího trhu práce. Pokud je nezaměstnanost vysoká a přetrvává dlouhou dobu, stává se tak složitým problémem. Vedle nepříjemných ekonomických ztrát jde také o problémy sociálního, psychologického i politického charakteru. 12 Ztráta zaměstnání je pro většinu obyvatel nepříjemnou událostí, protože znamená pokles životní úrovně a ekonomickou nejistotu do budoucnosti. Znamená také ztrátu kontaktů a vztahů. Pro některé je práce nejen zdrojem osobního příjmu, ale také smysluplnou činností naplňující část jejich životního času. Vyřazení z pracovního procesu vnímají někteří lidé také jako zpochybnění svých vlastních schopností uplatnit se ve společnosti a být tak plnohodnotným členem společnosti.13 Ekonomové se nemůžou shodnout na příčinách a léčení nezaměstnanosti. Neexistuje žádné jednoduché vysvětlení nezaměstnanosti ani žádné jednoduché řešení. 14

3.1 Míra nezaměstnanosti Dříve než definujeme míru nezaměstnanosti, musíme si vymezit, kdo je považován za zaměstnaného a nezaměstnaného. Za nezaměstnané se v ekonomii považují osoby v produktivním věku, které splňují dvě podmínky: 

nemají placené zaměstnání ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, jsou dočasně uvolněny z práce a čekají na výzvu k návratu do práce,



hledají práci aktivně, jsou ochotny do práce nastoupit. 15

Za zaměstnané považujeme ty osoby, které vykonávají placené zaměstnání nebo sebezaměstnání. Zaměstnaní jsou také osoby nepřítomni v práci z důvodu nemoci, dovolené. 12

BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2006, s. 105. ISBN 80-245-1120-7. 13 BROŽOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003, s. 76. Studijní texty, 26. svazek. ISBN 80-86429-16-4. 14 ARMSTRONG, Michael. Řízení lidských zdrojů: nejnovější trendy a postupy. 10. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, s. 190. ISBN 978-80-247-1407-3. 15 BUCHTOVÁ, Božena a kolektiv. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada Publishing, 2002, s. 65. ISBN 80-247-9006-8.

14

Nezaměstnaní a zaměstnaní společně tvoří ekonomicky aktivní obyvatelstvo (pracovní sílu země). Osoby, které nepatří ani do jedné z těchto skupin (např. důchodci, ženy v domácnosti, studenti), nazýváme ekonomicky neaktivním obyvatelstvem. 16 Míra nezaměstnanosti poměřuje počet nezaměstnaných k celkovému počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Míru nezaměstnanosti počítáme podle vzorce: u

U  100 L U

u … je míra nezaměstnanosti vyjádřená v %,

kde

U… je počet nezaměstnaných a L … je počet zaměstnaných. 17 V České republice máme dva různé ukazatele míry nezaměstnanosti: 

obecná míra nezaměstnanosti,



registrovaná míra nezaměstnanosti.

Obecná míra nezaměstnanosti vychází ze statistických dat, která jsou šetřena v rámci VŠPS (Výběrové šetření o pracovních silách) Českým statistickým úřadem a má široké využití při komplexních analýzách trhu práce. Tyto údaje využívá Eurostat, který zveřejňuje mezinárodně srovnatelnou míru nezaměstnanosti s ostatními evropskými zeměmi. Registrovaná míra nezaměstnanosti vychází z administrativních dat, která jsou poskytována Ministerstvem práce a sociálních věcí. S těmito daty se běžně setkáváme v tisku a televizi. Tato data se využívají při analýze registrované nezaměstnanosti na národní a regionální úrovni a při analýze vývoje čerpání sociálních dávek v nezaměstnanosti. 18

3.2 Druhy nezaměstnanosti Mezi tři základní typy nezaměstnanosti patří frikční, cyklická a strukturální.

16

BROŽOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003, s. 77. Studijní texty, 26. svazek. ISBN 80-86429-16-4. 17 BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2006, s. 105. ISBN 80-245-1120-7. 18 KOTÝNKOVÁ, Magdalena. Sociální ochrana chudých v České republice. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2007, s. 56-62. ISBN 978-80-245-1302-7.

15



Frikční nezaměstnanost bývá někdy označována jako normální nezaměstnanost, kdy lidé odcházejí z jednoho zaměstnání a hledají si jiné se stejnou nebo podobnou kvalifikací. Jde o způsob běžných přesunů v nabídce a poptávce po výrobcích a službách. Tento typ nezaměstnanosti je přechodný a trvá několik dní.



Cyklická nezaměstnanost je způsobena cyklickými změnami v hospodářském cyklu (snížení celkové úrovně výdajů v ekonomice). Konjunkturální nezaměstnanost trvá zpravidla několik měsíců až do té doby, dokud nezačne opět růst národní produkce a nezvýší se poptávka po práci.



Strukturální nezaměstnanost je způsobena především změnami v požadované kvalifikaci pracovníků kvůli změnám technologie výroby nebo došlo ke změnám v konkurenční schopnosti jednotlivých odvětví. Tato nezaměstnanost může trvat řadu let a je spojena s rekvalifikací pracovníků. 19



Frikční

a

krátkodobá

strukturální

nezaměstnanost

tvoří

nezaměstnanost

dobrovolnou. Dobrovolně nezaměstnaný je ten, kdo je ochotný přijmout práci jen za mzdu vyšší, než za mzdu, která na trhu právě převládá. Jelikož hledá práci za vyšší mzdu, nemůže ji najít. Dobrovolně nezaměstnaní čekají na to, až jim úřad práce najde práci za mzdu, kterou si představují. Nabídky za nižší mzdu odmítají, nebo místo po krátkém čase opouštějí a zůstávají tak příjemci sociálních dávek. 

Nedobrovolná nezaměstnanost postihuje především pracovníky, pro které je změna kvalifikace a profese obtížná. Nedobrovolně nezaměstnaní práci hledají a jsou ochotni pracovat za mzdu, která na trhu převládá, ale nemohou pracovní místo najít.20



Sezónní nezaměstnanost je krátkodobá a vyskytuje se v těch odvětvích ekonomiky, kde je výroba závislá na počasí (např. stavebnictví, rybolov, zemědělství či lesnictví).



Dlouhodobá nezaměstnanost znamená, že uchazeči o zaměstnání jsou registrováni po dobu delší než 1 rok. Dlouhodobě nezaměstnaní mají ve většině případů několik překážek současně. Jedná se zejména o mladé lidi, kteří absolvovali školu, ženy

19

RUSMICHOVÁ, Lada a Jindřich SOUKUP A KOLEKTIV. Makroekonomie: základní kurs. 5. vyd. Slaný: Melandrium, 2002, s. 21-22. ISBN 80-86175-24-3. 20 BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2006, s. 109-110. ISBN 80-245-1120-7.

16

s malými dětmi a osoby s nízkou kvalifikací. Tito lidé jsou vytlačováni z trhu práce.21 Přirozená míra nezaměstnanosti je výše nezaměstnanosti, která přetrvává na trhu a trh práce je v rovnováze. Přirozená míra nezaměstnanosti je odlišná v různých zemích a její výše se mění v čase. Závisí především na motivaci lidí hledat si práci, na míře jejich ochoty a snahy přizpůsobit se měnícím se podmínkám na trhu práce. Tato míra nezaměstnanosti zahrnuje obvykle frikční a krátkodobou strukturální nezaměstnanost. 22 Mezi faktory, které ovlivňují přirozenou míru nezaměstnanosti, řadíme: 

Demografické

změny

–

některé

skupiny

obyvatelstva

mají

větší

míru

nezaměstnanosti, než je průměr ve společnosti. Jedná se především o mladé lidi a ženy. 

Vládní politika – vláda výrazným způsobem může ovlivňovat trh práce. Pokud stanoví neúměrně vysokou podporu v nezaměstnanosti, lidé tak ztratí zájem hledat si práci.



Strukturální změny v ekonomice – útlumy některých odvětví a naopak expanze jiných odvětví působí na strukturální nezaměstnanost, která je součástí přirozené míry nezaměstnanosti. 23

3.3 Faktory ovlivňující nezaměstnanost 

Vládní politika zaměstnanosti – vláda může svým opatřením zlepšit informovanost o volných pracovních místech, financovat.



Vliv stanovené minimální mzdy a sociálních dávek – větší sociální jistoty mohou zapříčinit vyšší dobrovolnou nezaměstnanost.



Demografie a zaměstnávání zahraničních pracovníků – demografická struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva ovlivňuje pracovní trh.

21

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 73-76. ISBN 978-80-7179-893-4. 22 BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2006, s. 107. ISBN 80-245-1120-7. 23 PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. 3. vyd. Melandrium, 2007, s. 122. ISBN 978-8086175-58-4.

17



Vzdělání, kvalifikace a osobní kompetence – motivace najít si práci je faktorem, který ovlivňuje uplatnění na pracovním trhu, mezi další faktory patří osobní kompetence a způsobilost.



Mobilita, pružnost a ochota stěhovat se za prací – mobilitu a pružnost můžou ovlivňovat pracovní návyky, ochotu stěhovat se za prací můžou ovlivňovat náklady s tím spojené a omezené možnosti dopravy do práce. 24

3.4 Náklady spojené s nezaměstnaností Důsledkem nezaměstnanosti jsou ztráty jak na straně nezaměstnaného, tak i celé společnosti. Tyto ztráty lze rozdělit na individuální a společenské, oboje spolu úzce souvisí. 

Ztráta makroekonomického produktu je nejzávažnější ztrátou ve společnosti. Ekonomika se nenachází ve stavu plné zaměstnanosti, a proto je její výstup pod úrovní potenciálu. Mezi skutečným a potenciálním produktem existuje produkční mezera. Mezera vzniká proto, že lidé, kteří nemají pracovní místo, ale rádi by pracovali, nepřispívají k výrobě statků a služeb. Tuto ztrátu lze odhadnout na základě Okunova zákona. Tento zákon říká, že na každá 2 %, o která skutečný produkt poklesne vzhledem k potencionálnímu produktu, se míra nezaměstnanosti zvýší o 1 %. 25



Nevyužité ekonomické zdroje znamenají ztrátu. Pokud existuje nedobrovolná nezaměstnanost, tak není výrobní faktor práce plně využívaný. Nejen, že se některé zdroje nedostatečně využívají, některé se navíc snižují. Lidé, kteří jsou dlouhodobě bez práce, nedostávají mzdu a mají větší úspory.



Ztráty na daních jsou pro stát újmou. Stát totiž přichází o daňové příjmy, zatímco jeho

výdaje

stoupají

v důsledku

nezaměstnanosti.

Musí

najít

prostředky

na vyplácení sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti. 

Ztráty lidského kapitálu vedou ke ztrátám celé ekonomiky. Je-li člověk nezaměstnaný, nemá možnost získávat nové znalosti, zkušenosti, a to má

24 25

Personální management – e-learningová opora Původní Okunova verze z roku 1962 uvažovala o 3 % snížení HDP

18

za následek ztrátu kvalifikace. Vzdělání se znehodnocuje a hodnota lidského kapitálu, který je vzácným ekonomickým zdrojem, se snižuje. 26

3.5 Inflace a nezaměstnanost Inflace patří vedle nezaměstnanosti mezi největší makroekonomický problém moderní ekonomiky. Inflace znamená dlouhodobý růst cenové hladiny, který se vyjadřuje v procentech. Množství peněžních jednotek, které je zapotřebí vynaložit ke koupi určitého množství statků, se stále zvyšuje. To znamená, že si za peněžní jednotku můžeme pořídit stále menší množství statků. Kupní síla peněžní jednotky se tedy snižuje. Pro zkoumání vztahu mezi inflací a nezaměstnaností se používá tzv. Phillipsova křivka. Název je odvozený od ekonoma A. W. Phillipse, který v roce 1958 analyzoval dlouhodobý vztah mezi mírou změny nominálních mezd (mzdovou inflací) a mírou nezaměstnanosti. Tento vztah byl popsán jako nelineární, negativní, dlouhodobý a stabilní. Podle této původní Phillipsovy křivky je míra mzdové inflace nulová, pokud by činila míra nezaměstnanosti 6 %. Jestliže by míra nezaměstnanosti klesla pod tuto úroveň, míra mzdové inflace se zvýší a naopak.

Obrázek 2: Phillipsova křivka zdroj: BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2006, s. 159. ISBN 80-245-1120-7

26

BROŽOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003, s. 101-104. Studijní texty, 26. svazek. ISBN 80-86429-16-4.

19

Později P. A. Samuelson spolu s R. M. Solowem rozšířili klasickou Phillipsovu křivku na vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou cenové inflace.27

Obrázek 3: Phillipsova křivka (interpretace Samuelsona a Solowa) zdroj: BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2006, s. 159. ISBN 80-245-1120-7

27

KRAMEŠ, Jaroslav. Makroekonomie: základní kurz. 2.přepr.vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2008, s. 86-93. ISBN 978-80-245-1319-5

20

4 Státní politika zaměstnanosti Politika zaměstnanosti je definovaná jako činnosti, které směřují k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, k produktivnímu využití zdrojů pracovních sil a také k zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Základním právním předpisem je zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 28 Cílem této politiky je vytváření optimálních podmínek a předpokladů pro dosažení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti. Právo na zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, členství v politických stranách, národnost, zdravotní stav nebo věk je jedním ze základních práv občana. Stát ovlivňuje vývoj vztahů na pracovním trhu prostřednictvím: 

aktivní politiky zaměstnanosti,



pasivní politiky zaměstnanosti,



hospodářsko-politických opatření (např. investiční pobídky, podpora malého a středního podnikání). 29

4.1 Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politiku zaměstnanosti provádí Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s úřady práce. Je souhrnem opatření a nástrojů, které mají za cíl zabezpečit maximální možnou zaměstnanost. Součástí aktivní politiky zaměstnanosti jsou i cílené programy.

4.1.1 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti 

Rekvalifikace znamená získávání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající kvalifikace uchazeče nebo zájemce o zaměstnání. Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem nebo zájemcem o zaměstnání. Náklady spojené s rekvalifikací hradí za účastníka úřad práce. Uchazeč o zaměstnání má po tuto dobu nárok na podporu v nezaměstnanosti.



Investiční pobídky jsou nástrojem, kterým se u zaměstnavatele hmotně podporuje vytváření nových pracovních míst, rekvalifikace, školení nových zaměstnanců. Hmotná podpora rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců je poskytnuta

28

viz kapitola 2.2 Uchazeč o zaměstnání DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 77. ISBN 978-80-7179-893-4. 29

21

zaměstnavateli na úhradu nákladů, které skutečně vzniknou při rekvalifikaci nebo školení nových zaměstnanců. Tyto investiční pobídky poskytuje Ministerstvo práce a sociálních věcí a její výše je závislá na situaci na trhu práce. Prostředky jsou účelově určeny a nelze je použít na jiný účel. 

Veřejně prospěšné práce znamenají časově omezené pracovní příležitosti, které spočívají v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací. Vytváří je zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců.



Společensky účelná pracovní místa – zaměstnavatel je zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání. Společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo pro výkon samostatné výdělečné činnosti.



Překlenovací příspěvek může úřad práce na základě dohody poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem a které byl poskytnut příspěvek při vytvoření společensky účelného pracovního místa.



Příspěvek na dopravu zaměstnanců může úřad práce poskytnout zaměstnavateli zabezpečující

každodenně

dopravu

svých

zaměstnanců

do

zaměstnání

a ze zaměstnání, pokud hromadnými dopravními prostředky není

doprava

provozována. 

Příspěvek na zapracování poskytuje úřad práce zaměstnavateli, který přijme uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči.



Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program poskytuje úřad práce zaměstnavateli, který přechází na nový podnikatelský program a nemůže tedy zabezpečit pro své zaměstnance práci v daném rozsahu. 30

30

DURDISOVÁ, Jaroslava a kol. Sociální politika v ekonomické praxi (vybrané problémy). Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2005, s. 67-71. ISBN 80-245-0850-8.

22

4.1.2 Formy aktivní politiky zaměstnanosti 

Společensky účelná pracovní místa

K rozšíření nabídky pracovních příležitostí dávají úřady práce zaměstnavatelům podněty k vytvoření společensky účelných pracovních míst. Cílem poskytnutí příspěvku je zvýšení počtu pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání. 

Veřejně prospěšné práce

Znamenají nové pracovní příležitosti vytvořené za specifickým účelem. Cílem je nalézt pracovní uplatnění na přechodnou dobu zejména pro obtížně umístitelné a dlouhodobě nezaměstnané uchazeče evidované na úřadu práce. 

Rekvalifikace

Cílem rekvalifikace je změnit kvalifikaci uchazečů, a zvýšit tak jejich uplatnitelnost na trhu práce. Rekvalifikace mohou být krátkodobější, pokud se jedná o doplnění či rozšíření kvalifikace, nebo dlouhodobější. 31 

Absolventská a praktikantská místa

Finanční příspěvky poskytované úřady práce zaměstnavatelům usnadňují mladým lidem nástup do prvního zaměstnání a zároveň získání praktických dovedností. Dotovaná místa jsou vytvářena formou odborné praxe, kde o zabezpečení odborné praxe uzavírá příslušný úřad práce spolu se zaměstnavatelem písemnou dohodu. Dohody můžou být uzavřeny maximálně na dobu 1 roku. 

Chráněné dílny a chráněná pracoviště pro osoby se zdravotním postižením

Chráněné dílny a chráněná pracoviště jsou místy, ve kterých pracuje minimálně 60 % osob se zdravotním postižením. Za chráněné pracoviště považujeme rovněž pracoviště zřízené v domácnosti osoby se zdravotním postižením.

31

více viz kapitola 4.4.1 Nástroje aktivní politiky

23



Opatření na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

Zaměstnanci mají v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem právo na vyplacení mzdy od svého zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti. Úřady práce vyplácejí zaměstnancům jejich příslušné splatné mzdové nároky. 32

4.2 Úřady práce Úřady práce jsou územními orgány státní správy na úseku zaměstnanosti a jsou vybaveny právní subjektivitou. Správní obvody jsou shodné s územními obvody okresů. Ministr práce a sociálních věcí jmenuje a odvolává ředitele úřadu. Úřady práce sledují stav na trhu práce a hodnotí jej. Zpracovávají koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém územním obvodu. Úřady práce poskytují občanům a zaměstnavatelům služby, které souvisejí se zaměstnaností. Úřady práce plní např. tyto funkce: 

sledují a hodnotí stav na trhu práce,



informují občany o možnostech získání zaměstnání, o volných pracovních místech,



vedou evidenci uchazečů o zaměstnání,



poskytují

občanům

poradenské služby související

s hledáním

zaměstnání,

rekvalifikací, 

hospodaří s finančními prostředky, které jsou určené na zabezpečení státní politiky zaměstnanosti a provoz úřadu práce,



kontrolují dodržování právních předpisů, zákoníku práce,



ukládají pokuty při porušení právních předpisů.

Služby poskytované úřadem práce občanům a zaměstnavatelům jsou bezplatné. Úřady práce také poskytují aktuální informace žákům základních a zvláštních škol, studentům a absolventům středních a vysokých škol prostřednictvím Informačních a poradenských středisek. Základní činností úřadu práce je poskytování zprostředkovatelské a poradenské činnosti uchazečům o zaměstnání. Dochází k porovnávání předpokladů

32

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 95-97. ISBN 978-80-7179-893-4.

24

a schopností uchazeče o zaměstnání s požadavky zaměstnavatele a vhodné uchazeče vysílá k potenciálnímu zaměstnavateli. 33

4.3 Financování státní politiky zaměstnanosti Z hlediska financování rozdělujeme politiku zaměstnanosti na financování aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti. Financování pasivní politiky zaměstnanosti v podstatě představuje vyplácení podpor v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. Obsahem financování aktivní politiky zaměstnanosti je poskytování příspěvků v rámci jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Státní politika zaměstnanosti byla do roku 1992 financována z rezerv státního rozpočtu. Od roku 1993 je financována z příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. 34

4.4 Opatření politiky zaměstnanosti Politika zaměstnanosti má naplňovat tyto základní cíle: 

zavádět nová opatření hospodářské politiky zaměřená na podporu vzniku nové zaměstnanosti s důrazem na obnovení rovnováhy na trhu práce v nejvíc postižených regionech,



zvýšit motivaci pracovní síly ke vstupu nebo návratu do zaměstnanosti výrazným zvýhodněním pracovních příjmů před sociálními příjmy, bojovat proti nelegální práci,



sladit přípravu pracovní síly s požadavky, které jsou na trhu práce,



zlepšit ochranu trhu práce před nelegálními formami zaměstnávání a podnikání cizinců, postupem času přejít k formám aktivního výběru kvalifikovaných zahraničních pracovníků,



zvýšit rozsah i účinnost opatření aktivní politiky zaměstnanosti,



zabezpečit potřebné personální, finanční a organizační předpoklady fungování služeb zaměstnanosti.

33

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 79-81. ISBN 978-80-7179-893-4. 34 DURDISOVÁ, Jaroslava a kol. Sociální politika v ekonomické praxi (vybrané problémy). Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2005, s. 76. ISBN 80-245-0850-8.

25

Současný stav přeměny společnosti a české ekonomiky vyžaduje koncepci politiky zaměstnanosti provázanou s celkovou hospodářskou, regionální, sociální a vzdělávací politikou, která odpovídá měnícím se podmínkám trhu práce. Součástí střednědobé strategie politiky zaměstnanosti je tzv. Národní plán zaměstnanosti, na který navazují další opatření v oblasti zaměstnanosti, jako jsou investiční pobídky a podpora malého a středního podnikání. 35

4.4.1 Národní plán zaměstnanosti Národní plán zaměstnanosti je zpracovaný v cílech metodiky Evropské unie. Je zaměřený na opatření k zajištění rozvoje lidských zdrojů, mezi které patří kvalifikace a zaměstnatelnost pracovní síly, dále na opatření k oživení hospodářského růstu a zvýšení

konkurenceschopnosti

české

ekonomiky.

Jednotlivá

opatření

jsou

přizpůsobena aktuálním podmínkám a potřebám. Pilíře Národního plánu zaměstnanosti Metodika doporučená pro všechny členské země Evropské unie pro zpracování národních plánů zaměstnanosti se opírá o konkrétní směrnice členěné do 4 pilířů: 

Pilíř 1 – Podpora zaměstnatelnosti

Tento pilíř zahrnuje opatření vedoucí ke zvýšení zaměstnatelnosti pracovní síly tak, že se zajistí odpovídající úroveň její kvalifikace a flexibility ve vztahu k požadavkům trhu práce, usnadněním přechodu mladistvých ze školy do praxe, odstraňování bariér u zdravotně postižených osob, dlouhodobě nezaměstnaných a mládeže. Součástí podpory zaměstnatelnosti je také zvýšení motivace pracovní síly ke vstupu do zaměstnání. 

Pilíř 2 – Podpora podnikání

Opatření jsou zaměřena na obecné zlepšení podmínek pro malé a střední podniky, vyrovnání konkurenčního prostředí na domácím trhu, ale i ve srovnání s ostatními státy. Zlepšení podmínek podnikání velkých domácích či zahraničních investorů. Opatření zahrnují jak přímé pomoci ze státního rozpočtu, tak i nepřímé pomoci, jako jsou bankovní záruky a státní garance. 35

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 88. ISBN 978-80-7179-893-4.

26



Pilíř 3 – Podpora schopnosti podniků a zaměstnanců přizpůsobit se změnám

Cílem opatření v tomto pilíři je vytvoření předpokladů pro dosažení dynamického a pružného trhu práce v rámci ekonomiky. Jsou zaměřena hlavně na vytváření podmínek pro modernizaci organizace práce a forem pracovní doby. 

Pilíř 4 – Podpora rovných příležitostí všech osob

Opatření v tomto pilíři jsou zaměřena na odstranění diskriminace na trhu práce, na posílení právních nástrojů. Cílem je vytvoření podmínek pro přijímání mimořádných dočasných opatření pro skupiny občanů, kteří mají ztížený přístup k zaměstnání z důvodu příslušnosti k rase, pohlaví. 36

36

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 88-89. ISBN 978-80-7179-893-4.

27

5 Jihočeský kraj Jihočeský kraj je zemědělskou oblastí s rozvinutým rybníkářstvím a lesnictvím. Zde se můžeme setkat s tradičními formami nezaměstnanosti, jako jsou např. cyklická a sezónní nezaměstnanost. V průběhu minulého století se v Jihočeském kraji rozvinul průmysl se zaměřením na zpracovatelské činnosti. Podstatná část hranice kraje je tvořena státní hranicí s Rakouskem a Německem. Toto umožňuje efektivní přeshraniční spolupráci ve výrobní oblasti a v oblasti služeb. Cílem přeshraniční spolupráce je rozvoj cestovního ruchu, kde je využívána atraktivita kraje s méně narušenou přírodou a množstvím kulturních památek. Jihočeský kraj není územím bohatým na suroviny, nejsou zde téměř žádné zdroje energetických surovin. Významným přírodním bohatstvím jsou rozsáhlé lesy. Životní prostředí kraje můžeme charakterizovat jako méně poškozené. Zatížení emisemi se postupně snižuje díky zemědělství a průmyslu. Jihočeský kraj patří mezi kraje s nejmenší hustotou zalidnění v České republice. 37

Obrázek 4: Jihočeský kraj- okresy zdroj: www.czso.cz

37

Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích. Český statistický úřad [online]. © ČSÚ, 2012, 2.1.2012 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje

28

5.1 Nezaměstnanost v Jihočeském kraji Tabulka 2: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v ČR (v %)

38

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Jihočeský kraj

6,59

6,69

5,68

4,47

4,83

7,78

8,50

ČR

9,47

8,88

7,67

5,98

5,96

9,24

9,57

zdroj: vlastní tabulka vytvořena z dat ČSÚ, www.czso.cz

Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v ČR 12

v procentech

10 8 ČR

6

Jihočeský kraj 4 2 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Graf 1: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v ČR (zdroj: vlastní)

Jak můžeme vidět z následujícího grafu, trend vývoje mají obě křivky velmi podobný. Křivky mají přibližně stejné klesání a stoupání. Míra registrované nezaměstnanosti podle údajů MPSV k 31. 12. 2010 v Jihočeském kraji činila 8,50 %. V porovnání s rokem předcházejícím nezaměstnanost stoupla téměř o 1 %. Celková míra nezaměstnanosti za sledované období v České republice byla k 31. 12. 2010 také na vrcholu, neboť činila 9,57 %. Hlavní příčinou takto vysoké míry nezaměstnanosti mohla být přetrvávající finanční krize v České republice.

38

Změna výpočtu míry registrované nezaměstnanosti – metodika platná do 30. června 2004 (podíl počtu registrovaných uchazečů na pracovní síle), metodika platná od 1. července 2004 (podíl počtu dosažitel. uchazečů na pracovní síle vč. cizinců), zdroj: www.czso.cz

29

Tabulka 3: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji (v %)

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Jihočeský kraj

6,59

6,69

5,68

4,47

4,83

7,78

8,50

Z toho ženy

8,07

8,25

7,23

5,67

5,88

8,93

9,39

Z toho muži

5,45

5,49

4,49

3,55

4,03

6,92

7,82


Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji 10 9

v procentech

8 7

Míra reg.nezaměstnanosti Ženy

6

Muži

5 4 3 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Graf 2: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji (zdroj: vlastní)

Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji jsem dále porovnala s vývojem nezaměstnanosti u žen a mužů. Jak je z grafu patrné, ženy měly větší míru nezaměstnanosti než muži. V roce 2007 byla míra nezaměstnanosti u mužů na minimální hranici a tvořila 3,55 %. Oproti tomu ke konci roku 2010 míra nezaměstnanosti u mužů stoupla na více jak dvojnásobek v porovnání s rokem 2007.

30

Tabulka 4: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v Jihočeském kraji

Uchazeči o zaměstnání Z toho dosažitelní Volná pracovní místa

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

23 021

23 632

20 426

16 452

17 505

27 530

29 545

21 281

21 941

18 803

15 078

16 471

26 595

28 548

3 239

2 636

5 222

6 983

4 188

1 516

1 850


Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v Jihočeském kraji 35000 30000 25000 20000

Uchazeči o zaměstnání

15000

Volná pracovní místa

10000 5000 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Graf 3: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v Jihočeském kraji (zdroj: vlastní)

K poslednímu dni měsíce prosince v roce 2010 bylo na úřadech práce v Jihočeském kraji evidováno 29 545 uchazečů o zaměstnání, z toho dosažitelných uchazečů, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, bylo 28 548. Od roku 2007 došlo k nárůstu uchazečů o zaměstnání, přičemž došlo ke snížení volných pracovních míst na trhu práce. V roce 2009 se počet nezaměstnaných zvýšil o 10 000 vůči roku předcházejícímu. Podniky dostávaly méně zakázek a musely své zaměstnance propouštět. V roce 2004 ukončila svou činnost sklárna v Chlumu u Třeboně. V roce 2008 došlo k přerušení textilní výroby v podniku Jitka v Jindřichově Hradci.

31

Tabulka 5: Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v Jihočeském kraji

Uchazeč na volné pracovní místo

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

7,11

8,97

3,91

2,36

4,18

18,16

15,9

zdroj: vlastní výpočet

Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v Jihočeském kraji 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

Počet uchazečů

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Graf 4: Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v Jihočeském kraji (zdroj: vlastní)

Jedním z důležitých hledisek na trhu práce je počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. V Jihočeském kraji ke konci roku 2007 bylo přibližně 2,4 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Uchazeči o zaměstnání hledali pracovní místa v tomto roce nejlépe za sledované období. Koncem roku 2010 se počet zvýšil na 15,9. Z této skutečnosti vyplývá, že uchazeči o zaměstnání nacházeli v roce 2010 pracovní místa velmi těžce. Tabulka 6: Míra registrované nezaměstnanosti v okresech Jihočeského kraje v roce 2010 (v %)

Míra registrované nezaměstnanosti

ČB

ČK

JH

PI

PT

ST

TÁ

6,47

11,41

8,18

8,17

7,27

10,69

10,05


32

Míra registrované nezaměstnanosti v okresech Jihočeského kraje v roce 2010 12

v procentech

11 10 9 8

Míra registrované nezaměstnanosti

7 6

Graf 5: Míra registrované nezaměstnanosti v okresech Jihočeského kraje v roce 2010 (zdroj: vlastní)

V meziokresním srovnání míry registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji byla nejvyšší nezaměstnanost v okrese Český Krumlov, kde ke konci roku 2010 dosahovala 11,41 %. V tomto roce došlo k propuštění zaměstnanců v Papírnách ve Větřní. Český Krumlov

patří

dlouhodobě

k oblastem

s nejvyšší

nezaměstnaností

v kraji.

V zemědělském sektoru je zaměstnáno přibližně 6 % z celkového počtu zaměstnanců okresu, což je jeden z nejnižších podílů v rámci všech okresů v Jihočeském kraji.39 Nejnižší nezaměstnanost byla v roce 2010 zaznamenána v Českých Budějovicích. České Budějovice jsou krajským městem a je zde více pracovních příležitostí než v Českém Krumlově. Tabulka 7: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v okresech Jihočeského kraje v roce 2010

ČB

ČK

JH

PI

PT

ST

TÁ


6 692

4 042

4 179

3 169

2 122

3 954

5 387

Z toho ženy

3 268

1 833

2 104

1 546

892

1 779

2 692

652

129

159

176

194

372

168



39

Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích. Český statistický úřad [online]. © ČSÚ, 2012, 10.10.2011 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_ck

33

Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v okresech Jihočeského kraje v roce 2010 8000 7000 6000 5000 4000 3000


2000

Z toho ženy

1000


0

Graf 6: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v okresech Jihočeského kraje v roce 2010 (zdroj: vlastní)

V meziokresním srovnání vybraných ukazatelů ke konci roku 2010 jsem porovnávala uchazeče o zaměstnání a volná pracovní místa. Pro zajímavost jsem zařadila nezaměstnané ženy. Nejvyšší počet nezaměstnaných byl v Českých Budějovicích, v Jindřichově Hradci a v Táboře. České Budějovice patří co do počtu obyvatel na první místo v kraji a na deváté místo v celé České republice.

40

Nejméně neumístěných žen

o zaměstnání bylo v okrese Prachatice. Nejvíce volných pracovních míst nabízely České Budějovice. Tabulka 8: Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v okresech Jihočeského kraje v roce 2010

Uchazeč na volné pracovní místo

ČB

ČK

JH

PI

PT

ST

TÁ

10,3

31,3

26,3

18,0

10,9

10,6

32,1


40

Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích. Český statistický úřad [online]. © ČSÚ, 2012, 10.10.2011 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_cb

34

Počet uchazečů na volné pracovní místo v okresech Jihočeského kraje v roce 2010 35 30 25 20 15 Počet uchazečů na volné pracovní místo

10 5 0

Graf 7: Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v okresech Jihočeského kraje v roce 2010 (zdroj: vlastní)

V okresech Strakonice, Prachatice a České Budějovice nezaměstnaní nacházeli pracovní místa nejlépe. Počet uchazečů na jedno pracovní místo se v roce 2010 pohyboval kolem 10. Naopak velmi těžce lidé hledali práci v Českém Krumlově a v Táboře, kde počet uchazečů přesahoval 30. Podle počtu obyvatel Tábor patří k druhému největšímu okresu v kraji. 41

5.2

Porovnání nezaměstnanosti s ostatními kraji v ČR

Pro lepší přehlednost v grafech jsem porovnávala míru registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji spolu s dalšími kraji podle NUTS II. 42 Tabulka 9: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Praha (v %)

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Hl. m. Praha

3,58

3,25

2,72

2,16

2,14

3,66

4,07

Jihočeský kraj

6,59

6,69

5,68

4,47

4,83

7,78

8,50

zdroj: vlastní tabulka vytvořena z dat ČSÚ, www.czso.cz 41

Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích. Český statistický úřad [online]. © ČSÚ, 2012, 19.6.2009 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_ta 42 viz Příloha č. 1

35

Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Praha 9 8

v procentech

7 6 5

Hl. město Praha

4

Jihočeský kraj

3 2 1 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Graf 8: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Praha (zdroj: vlastní)

V grafu můžeme vidět, že registrovaná míra nezaměstnanosti v Praze byla velmi nízká oproti Jihočeskému kraji. Nezaměstnanost v hlavním městě v roce 2010 vystoupala na 4,07 %, ale i přesto patřila mezi nejnižší nezaměstnanost v krajích České republiky. Toto je zapříčiněno tím, že Praha je největším regionálním trhem v České republice. Hlavní město Praha dokáže pokrýt zvýšenou poptávku po práci. To je dáno značnou profesní pohyblivostí vnitřních zdrojů, ale i rostoucími zdroji mimopražských a zahraničních pracovníků. Pražský trh práce nabízí velkou šíři profesí. Praha působí také na zbytek České republiky, a to především na Středočeský kraj. Část Středočeského kraje je k Praze spojena intenzivní dojížďkou za prací a Praha zároveň snižuje nezaměstnanost Středočeského kraje. Pracovní místa v Praze nejsou jen příležitostmi pro obyvatele hlavního města a širokého okolí, ale v podstatě pro obyvatele celé České republiky. Pracovní síla v Praze má ve srovnání s ostatními regiony výrazně vyšší kvalifikaci. Více než 30 % zaměstnaných jsou osoby s vysokoškolským diplomem. Další výrazný vliv na nízkou míru nezaměstnanosti má také průměrná mzda, která v Praze dosahuje výrazně vyšších hodnot než v ostatních regionech. 43

43

Krajská správa ČSÚ v hl. m. Praze. Český statistický úřad [online]. © ČSÚ, 2012, 22.12.2010 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xa/redakce.nsf/i/charakteristika_hl_m_prahy

36

Tabulka 10: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Střední Čechy (v %)

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Středočeský kraj

6,85

6,25

5,32

4,25

4,47

7,01

7,73

Jihočeský kraj

6,59

6,69

5,68

4,47

4,83

7,78

8,50


Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Střední Čechy 9 8

v procentech

7 6 5

Středočeský kraj

4

Jihočeský kraj

3 2 1 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Graf 9: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Střední Čechy (zdroj: vlastní)

Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v Jihočeském a Středočeském kraji byl téměř stejný. Nižší nezaměstnanost je ve Středočeském kraji dána polohou kraje, která je pro něj velmi výhodná. Středočeský kraj je pro Prahu významným zdrojem pracovních sil. Mezi stěžejní průmyslová odvětví ve Středočeském kraji řadíme strojírenství, chemii a potravinářství.

V kraji je několika významnějšími podniky zastoupeno

sklářství a keramika. V současnosti došlo k útlumu v dříve tradičních oborech jako těžba uhlí a ocelářství. 44

44

Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj. Český statistický úřad [online]. © ČSÚ, 2012, 30.12.2011 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.stredocesky.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje

37

Velmi významným podnikem ve Středočeském kraji na Mladoboleslavsku je automobilka

Škoda

Auto,

a.s.,

která

v roce

2009

zaměstnávala

přes

27 000 pracovníků.45 Tabulka 11: Míra registrované nezaměstnanosti v NUTS II Jihozápad (v %)

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Plzeňský kraj

6,74

6,45

5,60

4,43

5,03

8,16

8,25

Jihočeský kraj

6,59

6,69

5,68

4,47

4,83

7,78

8,50


Míra registrované nezaměstnanosti v NUTS II Jihozápad 9 8

v procentech

7 6 5

Plzeňský kraj

4

Jihočeský kraj

3 2 1 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Graf 10: Míra registrované nezaměstnanosti v NUTS II Jihozápad (zdroj: vlastní)

Z tohoto grafu můžeme vyčíst, že vývoj míry registrované nezaměstnanosti v Plzeňském a v Jihočeském kraji byl velmi podobný. V zaměstnanosti Plzeňského kraje hraje významnou úlohu 42 subjektů s více než 500 zaměstnanci, z toho 20 subjektů zaměstnává více než 1 000 pracovníků. Mezi organizace s největším počtem pracovníků patří v Plzeňském kraji např. Fakultní nemocnice a Plzeňský prazdroj, a.s. V rámci České republiky se Plzeňský kraj řadí k oblastem s nižší mírou nezaměstnanosti. Příčinou takto nízké nezaměstnanosti je přeshraniční spolupráce se sousedním Bavorskem v rámci euroregionů.

45

Škoda [online]. © ŠKODA AUTO a.s. 2012, 29.7.2010 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.skoda-auto.cz/cs/about/info/news/news/pages/2010_57_hospvysledekzaipol2010.aspx

38

Z hlediska struktury pracovních sil nejobtížněji hledali práci lidé s nízkou kvalifikací, osoby se zdravotním postižením, absolventi škol a administrativní pracovníci, kteří mají středoškolské vzdělání. Naopak nedostatek zaměstnanců byl zaznamenán v technických profesích. 46 Tabulka 12: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Severozápad (v %)

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Karlovarský kraj

10,75

10,28

9,20

7,32

7,62

11,07

11,39

Ústecký kraj

15,85

15,41

13,77

10,96

10,26

13,61

13,90

6,59

6,69

5,68

4,47

4,83

7,78

8,50

Jihočeský kraj


Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Severozápad 18 16

v procentech

14 12 Ústecký kraj

10 8

Jihočeský kraj

6

Karlovarský kraj

4 2 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Graf 11: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Severozápad (zdroj: vlastní)

Míra

registrované

nezaměstnanosti

k 31.

12.

2010

v Ústeckém

kraji

byla

13,90 % (v České republice 9,57 %). Ústecký kraj je bohatý na nerostné suroviny, především na rozsáhlá ložiska hnědého uhlí. V Ústeckém kraji došlo k poklesu těžby hnědého uhlí, restrukturalizaci podniků, útlumu výroby i zemědělství. Toto má

46

Krajská správa ČSÚ v Plzni. Český statistický úřad [online]. © ČSÚ, 2012, 5.1.2012 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.plzen.czso.cz/xp/redakce.nsf/i/charakteristika_plzenskeho_kraje/$File/charakteristika.pdf

39

za následek, že v republikovém srovnání je v Ústeckém kraji dlouhodobě nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti. 47 Karlovarský kraj je proslulý lázeňstvím (Karlovy Vary, Mariánské lázně, Františkovy lázně). Okres Karlovy Vary můžeme charakterizovat jako průmyslově-zemědělský s významným podílem cestovního ruchu. V okrese jsou významná ložiska kaolinu, který je základní surovinou při výrobě porcelánu. Dále se zde těží kámen, písek, dřevní hmota. Dlouholetou tradicí je zde výroba porcelánu a skla. 48 V Karlovarském kraji byla poměrně vysoká míra nezaměstnanosti ve srovnání s Jihočeským krajem. K 31. 12. 2010 zde bylo 19 922 neumístěných uchazečů o zaměstnání a 748 volných pracovních míst. Míra registrované nezaměstnanosti ke konci roku 2010 byla 11,39 %. Jedním z důvodů nárůstu nezaměstnanosti v Karlovarském kraji byl útlum ve výrobě porcelánu. 49 Tabulka 13: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Severovýchod (v %)

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Liberecký kraj

8,22

7,73

7,04

6,05

6,95

11,24

10,54

Královéhradecký kraj

7,67

7,33

6,32

4,70

4,81

7,97

8,37

Pardubický kraj

8,94

8,35

6,91

5,43

5,95

9,58

9,87

Jihočeský kraj

6,59

6,69

5,68

4,47

4,83

7,78

8,50


47

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem. Český statistický úřad [online]. © ČSÚ, 2012, 14.1.2012 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.ustinadlabem.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje/$File/42101111chcz.pdf 48 Krajská správa ČSÚ v Karlových Varech. Český statistický úřad [online]. © ČSÚ, 2012, 9.1.2012 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.kvary.czso.cz/xk/redakce.nsf/i/okres_karlovy_vary 49 Krajská správa ČSÚ v Karlových Varech. Český statistický úřad [online]. © ČSÚ, 2012, 1.3.2012 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.kvary.czso.cz/xk/redakce.nsf/i/postaveni_kraje_v_ceske_republice_ve_vybranych_ukazatelic h/$File/Postaveni_v_CR.pdf

40

Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Severovýchod 12

v procentech

10 8

Liberecký kraj Jihočeský kraj

6

Královéhradecký kraj 4

Pardubický kraj

2 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Graf 12: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Severovýchod (zdroj: vlastní)

Vývoj nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji a v Jihočeském kraji byl velmi podobný za sledované období. Stejně jako ve všech krajích můžeme vidět v Královéhradeckém kraji nárůst nezaměstnanosti ke konci roku 2009. Královéhradecký kraj můžeme charakterizovat jako zemědělsko-průmyslový s bohatě rozvinutým cestovním ruchem. Průmysl je zde soustředěný do velkých měst. Největší koncentrací cestovního ruchu se vyznačují Krkonoše. 50 V Pardubickém kraji je rozvinutý chemický průmysl a energetika. Kraj se také zaměřuje na zemědělskou výrobu. Struktura průmyslu v tomto kraji odráží i vývoj nezaměstnanosti. Míra registrované nezaměstnanosti v Pardubickém kraji byla o něco vyšší

než

v kraji

Jihočeském.

Ke

konci

roku

2010

nezaměstnanost

činila 9,87 % (6. nejnižší mezi kraji v České republice). Nejvyšší nezaměstnanost v kraji byla v okrese Svitavy (12,97 %). Z pohledu vzdělání bylo nejvíce uchazečů o zaměstnání vyučených (45,4 %) a se základním vzděláním (23,7 %). 51 Liberecký kraj můžeme charakterizovat podobně jako Královéhradecký kraj. Kraj má převážně průmyslový charakter. V Libereckém kraji je rozvinutý průmysl skla, bižuterie 50

Krajská správa ČSÚ v Hradci Králové. Český statistický úřad [online]. © ČSÚ, 2012, 13.5.2011 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.hradeckralove.czso.cz/xh/redakce.nsf/i/strucna_charakteristika_kraje 51 Krajská správa ČSÚ v Pardubicích. Český statistický úřad [online]. © ČSÚ, 2012, 23.1.2012 [cit. 201203-12]. Dostupné z: http://www.pardubice.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/charakteristika_pardubickeho_kraje_(udaje_za_rok_2010)

41

a strojírenství. V posledních letech však došlo k útlumu tradičních průmyslových odvětví v kraji jako textilního a sklářského průmyslu. V porovnání s Jihočeským krajem měl Liberecký kraj vyšší míru registrované nezaměstnanosti. V roce 2010 se s mírou registrované nezaměstnanosti 10,54 % zařadil na 7. místo v pořadí krajů dle míry nezaměstnanosti. 52 Tabulka 14: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Jihovýchod (v %)

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

kraj Vysočina

8,85

8,23

7,10

5,63

6,27

10,25

10,73

Jihomoravský kraj

10,69

10,21

8,82

6,92

6,83

10,59

10,87

Jihočeský kraj

6,59

6,69

5,68

4,47

4,83

7,78

8,50


Míra registrované nezaměstnansoti v Jihočeském kraji a v NUTS II Jihovýchod 12

v procentech

10 8 kraj Vysočina 6

Jihočeský kraj Jihomoravský kraj

4 2 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Graf 13: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Jihovýchod (zdroj: vlastní)

V kraji Vysočina má tradiční významné postavení zemědělství. Vysočina se spolu s Jihočeským a Jihomoravským krajem zapojuje do aktivit v rámci přeshraniční spolupráce s Rakouskem. Co se týká nezaměstnanosti, byla o něco vyšší než v kraji Jihočeském. Míra registrované nezaměstnanosti byla v roce 2010 nejvyšší v okrese 52

Krajská správa ČSÚ v Liberci. Český statistický úřad [online]. © ČSÚ, 2012, 16.1.2012 [cit. 2012-0312]. Dostupné z: http://www.liberec.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje

42

Třebíč (téměř 14 %) a nejnižší v okrese Pelhřimov (necelých 8 %). Na jedno volné pracovní místo koncem roku 2010 připadalo v kraji Vysočina 32 uchazečů o zaměstnání. Nabídka míst pro kvalifikovanou pracovní sílu na Vysočině je nízká. 53 K tradičnímu odvětví v Jihomoravském kraji patří zemědělství a s tím související sezónní nezaměstnanost. Velmi dobrá úroveň přírodních předpokladů umožňuje kraji nadále pokračovat v dlouhodobé tradici specializovaných oborů zemědělské výroby, jako je vinařství, ovocnářství a zelinářství. Nezaměstnanost byla v Jihomoravském kraji od roku 2008 téměř stejná jako v kraji Vysočina. Jihomoravský kraj měl míru registrované nezaměstnanosti vyšší než kraj Jihočeský. Razantní nárůst nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji přinesl rok 2009 s mírou 10,59 %. 54 Tabulka 15: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Střední Morava (v %)

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

11,73

10,65

8,97

6,73

6,87

12,19

12,48

Zlínský kraj

9,53

9,27

7,75

6,02

6,13

10,83

10,74

Jihočeský kraj

6,59

6,69

5,68

4,47

4,83

7,78

8,50

Olomoucký kraj


53

Krajská správa ČSÚ v Jihlavě. Český statistický úřad [online]. © ČSÚ, 2012, 5.1.2012 [cit. 2012-0312]. Dostupné z: http://www.jihlava.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje 54 Krajská správa ČSÚ v Brně. Český statistický úřad [online]. © ČSÚ, 2012, 11.1.2012 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.brno.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_jihomoravskeho_kraje

43

Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Střední Morava 14 12

v procentech

10 Olomoucký kraj

8

Jihočeský kraj

6

Zlínský kraj 4 2 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Graf 14: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Střední Morava (zdroj: vlastní)

Zlínský kraj je chudý na nerostné suroviny. Průmyslový potenciál tohoto kraje tvoří podniky zpracovatelského průmyslu. Především jde o podniky kožedělného průmyslu, dřevozpracujícího, textilního a elektrotechnického. Nezaměstnanost ve Zlínském kraji byla vyšší než v kraji Jihočeském. K 31. 12. 2009 úřady práce evidovaly ve Zlínském kraji celkem 20 048 uchazečů o zaměstnání, míra registrované nezaměstnanosti dosahovala bezmála 11 % (10,83 %). V okresech Zlínského kraje měla nejvyšší míru nezaměstnanosti Kroměříž (12,72 %) a naopak nejnižší míra byla v Uherském Hradišti (9,61 %). 55 Z ekonomického hlediska je Olomoucký kraj rozvinutou oblastí průmyslu a služeb. V Olomouckém kraji působí celá řada průmyslových podniků. Olomoucký kraj je zemědělskou oblastí, na kterou navazuje množství potravinářských podniků. V kraji je rozvinutý průmysl optiky, textilní a oděvní průmysl. Míra registrované nezaměstnanosti ve sledovaném období byla v Olomouckém kraji vždy vyšší než v Jihočeském kraji. V roce 2004 rozdíl nezaměstnanosti v těchto krajích činil více než 5 %. Olomoucký kraj patří z hlediska nezaměstnanosti ke krajům s vyšší mírou nezaměstnanosti. Okres

55

Krajská správa ČSÚ ve Zlíně. Český statistický úřad [online]. © ČSÚ, 2012, 9.11.2010 [cit. 2012-0312]. Dostupné z: http://www.zlin.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje

44

Jeseník a severní část okresu Šumperk jsou kvůli své poloze a dopravní dostupnosti řazeny mezi ekonomicky slabší okresy Olomouckého kraje. 56 Tabulka 16: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Moravskoslezsko (v %)

Moravskoslezský kraj Jihočeský kraj

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

15,66

14,23

12,58

9,62

8,49

12,14

12,36

6,59

6,69

5,68

4,47

4,83

7,78

8,50


Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Moravskoslezsko 16 14

v procentech

12 10

Moravskoslezský kraj Jihočeský kraj

8 6 4 2 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Graf 15: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Moravskoslezsko (zdroj: vlastní)

Moravskoslezský kraj je považován od 19. století za průmyslovou oblast. Jádrem je ostravsko-karvinská

průmyslová

a

těžební

pánev,

jejíž

přeměna

z agrární

na průmyslovou oblast byla úzce spojena s využíváním místního nerostného bohatství. Kraj je celostátním centrem hutní výroby a současně je zde soustředěna i těžba téměř celé produkce černého uhlí České republiky, i když v současnosti dochází k poklesu vytěženého množství. Vedle těchto tradičních odvětví se v kraji soustřeďuje výroba dopravních prostředků, chemický a farmaceutický průmysl. Jelikož dochází k útlumu

56

Krajská správa ČSÚ v Olomouci. Český statistický úřad [online]. © ČSÚ, 2012, 4.1.2012 [cit. 2012-0312]. Dostupné z: http://www.olomouc.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje

45

v těžkém průmyslu a dobývání nerostných surovin, přináší to Moravskoslezskému kraji velké problémy spojené s vyšší mírou nezaměstnanosti. Vysokou míru nezaměstnanosti vykazují okresy Bruntál a Karviná, které zpravidla zaujímají jedny z posledních příček mezi všemi okresy v České republice. V roce 2004 dosahovala míra registrované nezaměstnanosti v kraji téměř 16 %. Od roku 2005 došlo k mírnému poklesu nezaměstnanosti v kraji a od roku 2008 opět k vzestupu. 57

Závěrečné shrnutí výsledků

5.3

5.3.1 Míra registrované nezaměstnanosti podle NUTS II Tabulka 17: Míra registrované nezaměstnanosti podle NUTS II (v %)

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Praha

3,58

3,25

2,72

2,16

2,14

3,66

4,07

Střední Čechy

6,85

6,25

5,32

4,25

4,47

7,01

7,73

Jihozápad

6,67

6,57

5,64

4,45

4,93

7,97

8,38

13,30

12,85

11,49

9,14

8,94

12,34

12,65

Severovýchod

8,28

7,80

6,76

5,39

5,90

9,60

9,59

Jihovýchod

9,77

9,22

7,96

6,28

6,55

10,42

10,80

Střední Morava

10,63

9,96

8,36

6,38

6,50

11,51

11,61

Moravskoslezsko

15,66

14,23

12,58

9,62

8,49

12,14

12,36

Severozápad

zdroj: vlastní výpočet, hodnoty viz kapitola 5.2 Porovnání nezaměstnanosti s ostatními kraji v ČR

57

Krajská správa ČSÚ v Ostravě. Český statistický úřad [online]. © ČSÚ, 2012, 29.12.2011 [cit. 201203-12]. Dostupné z: http://www.ostrava.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/charakteristika_moravskoslezskeho_kraje

46

Míra registrované nezaměstnanosti podle NUTS II 16

v procentech

14

Praha

12

Střední Čechy

10

Jihozápad Severozápad

8

Severovýchod

6

Jihovýchod

4

Střední Morava

2

Moravskoslezsko

0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Graf 16: Míra registrované nezaměstnanosti podle NUTS II (zdroj: vlastní)

Míra

registrované

nezaměstnanosti

podle

regionů

soudržnosti

je

nejvyšší

na Moravskoslezsku. Druhá nejvyšší nezaměstnanost je v regionu soudržnosti Severozápad, tzn. v Ústeckém a Karlovarském kraji. Nejnižší míra registrované nezaměstnanosti podle regionů soudržnosti je v Praze, dále potom ve Středních Čechách a na Jihozápadě. Do NUTS II Jihozápad patří Jihočeský a Plzeňský kraj. Jak Plzeňský, tak Jihočeský kraj mají vývoj míry registrované nezaměstnanosti velmi podobný. Oba tyto kraje řadíme ke krajům s nižší mírou nezaměstnanosti.

47

5.3.2 Míra registrované nezaměstnanosti podle NUTS III Tabulka 18: Míra registrované nezaměstnanosti podle NUTS III (v %)

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Hl. m. Praha

3,58

3,25

2,72

2,16

2,14

3,66

4,07

Jihočeský kraj

6,59

6,69

5,68

4,47

4,83

7,78

8,50

Středočeský kraj

6,85

6,25

5,32

4,25

4,47

7,01

7,73

Plzeňský kraj

6,74

6,45

5,60

4,43

5,03

8,16

8,25

Karlovarský kraj

10,75

10,28

9,20

7,32

7,62

11,07

11,39

Ústecký kraj

15,85

15,41

13,77

10,96

10,26

13,61

13,90

Liberecký kraj

8,22

7,73

7,04

6,05

6,95

11,24

10,54


7,67

7,33

6,32

4,70

4,81

7,97

8,37

Pardubický kraj

8,94

8,35

6,91

5,43

5,95

9,58

9,87

kraj Vysočina

8,85

8,23

7,10

5,63

6,27

10,25

10,73

Jihomoravský kraj

10,69

10,21

8,82

6,92

6,83

10,59

10,87

Olomoucký kraj

11,73

10,65

8,97

6,73

6,87

12,19

12,48

9,53

9,27

7,75

6,02

6,13

10,83

10,74

15,66

14,23

12,58

9,62

8,49

12,14

12,36

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

zdroj: hodnoty viz kapitola 5.2 Porovnání nezaměstnanosti s ostatními kraji v ČR

48

Míra registrované nezaměstnanosti podle NUTS III

Hl. m. Praha Jihočeský kraj

16

Středočeský kraj

14

Plzeňský kraj Karlovarský kraj

v procentech

12

Ústecký kraj Liberecký kraj

10


8

Pardubický kraj 6

kraj Vysočina

4

Jihomoravský kraj Olomoucký kraj

2

Zlínský kraj

0

Moravskoslezský kraj 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Graf 17: Míra registrované nezaměstnanosti podle NUTS III (zdroj: vlastní) Mezi nejvíce postižené kraje nezaměstnaností v České republice řadíme Ústecký kraj, Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj. Ústecký kraj patří v České republice dlouhodobě ke krajům s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Hlavní příčinou takto vysoké míry nezaměstnanosti je pokles těžby hnědého uhlí, ale také útlum v zemědělství. Obdobně vysoká míra nezaměstnanosti je v Moravskoslezském kraji. Moravskoslezský kraj je centrem těžby černého uhlí. V kraji dochází k poklesu těžby nerostného bohatství, především černého uhlí a to má za následek zvýšenou míru nezaměstnanosti. Vysoká míra nezaměstnanosti v České republice je také v kraji Olomouckém. Ekonomika okresů v Olomouckém kraji je stabilní. Nejvíce postiženým okresem je Jeseník, který se zpravidla řadí na poslední příčky v nezaměstnanosti v celé České republice. Nejméně postiženými kraji nezaměstnaností v České republice jsou hlavní město Praha, Středočeský kraj a Plzeňský kraj. Hlavní město Praha patří mezi kraje s nejmenší nezaměstnaností. Hlavní město Praha je největším regionálním trhem v České republice a nabízí širokou škálu pracovních příležitostí. Dochází zde k nárůstu mimopražských a zahraničních pracovníků. Praha dokáže pokrýt zvýšenou poptávku po pracovních místech. Další výrazný vliv na nízkou míru nezaměstnanosti má také průměrná mzda, 49

která zde dosahuje výrazně vyšších hodnot než v ostatních krajích. Praha má velký vliv na Středočeský kraj, který se řadí mezi kraje s nižší mírou nezaměstnanosti. Část Středočeského kraje je k hlavnímu městu spojena intenzivní dojížďkou za prací. Praha současně snižuje nezaměstnanost ve Středočeském kraji. Velmi významným podnikem v Mladé Boleslavy je Škoda Auto, a. s. Plzeňský kraj se v rámci České republiky řadí ke krajům s nižší mírou nezaměstnanosti. V Plzeňském kraji je významným zaměstnavatelem Plzeňský prazdroj, a. s. Výhodná spolupráce kraje se sousedním Bavorskem v rámci euroregionů vede ke zmírňování ekonomických rozdílů.

50

6

Vývoj HDP v ČR

Hrubý domácí produkt je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb, které byly vytvořeny v daném období na určitém území. Tento ukazatel se používá pro stanovení výkonnosti ekonomiky v dané zemi. 58 Vliv hrubého domácího produktu na nezaměstnanost je následující, pokud roste, nezaměstnanost se snižuje. Při růstu hrubého domácího produktu dochází k větší produkci statků a služeb, tím je vytvářeno více pracovních příležitostí. Pokud hrubý domácí produkt klesá, nezaměstnanost se zvyšuje. Je to dáno tím, že k produkci statků a služeb stačí menší počet osob, které zajišťují výrobu. Ostatní osoby se tak stávají nezaměstnanými.

6.1 HDP v běžných cenách podle NUTS II Tabulka 19: HDP v běžných cenách podle NUTS II (v mil. Kč)

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Praha

697 979

752 091

813 275

909 016

977 136

945 796

972 551

Střední Čechy

305 638

318 687

357 151

392 597

415 250

395 557

405 837

Jihozápad

313 994

331 711

357 233

377 027

374 278

371 748

371 130

Severozápad

264 751

278 408

294 430

316 261

328 007

331 513

330 112

Severovýchod

358 592

379 642

404 499

436 047

446 608

436 484

435 854

Jihovýchod

416 151

440 598

475 739

521 940

549 747

538 580

537 975

277 853

291 193

310 756

338 286

362 027

353 134

351 871

294 213

323 726

339 517

371 399

393 358

366 413

369 908

Střední Morava Moravskoslezsko


58

Hrubý domácí produkt. Český statistický úřad [online]. © Český statistický úřad, 2012, 8.2.2012 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_(hdp)

51

HDP v běžných cenách podle NUTS II 1 000 000

Praha

900 000

Střední Čechy

800 000

Jihozápad

v mil. Kč

700 000 600 000

Severozápad

500 000

Severovýchod

400 000

Jihovýchod

300 000

Střední Morava

200 000

Moravskoslezsko

100 000 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Graf 18: HDP v běžných cenách podle NUTS II (zdroj: vlastní)

Z grafu můžeme jednoznačně říct, že s vývojem hrubého domácího produktu podle regionů soudržnosti je na tom nejlépe Praha. Od začátku sledovaného období docházelo k růstu hrubého domácího produktu až do roku 2008, přičemž míra registrované nezaměstnanosti v tomto období klesala. Praha vytváří velkou část produkce celostátního hrubého domácího produktu. Praha má z hlediska ekonomiky výsadní postavení v České republice, je hospodářským centrem a střediskem pro uzavírání nadnárodních hospodářských vztahů na území celého státu. Pro hlavní města je typická vyšší úroveň tvorby hrubého domácího produktu. Toto je ovlivněno především vyšší úrovní mezd, umístěním nadnárodních společností a vyšší koncentrací centrálních orgánů veřejného sektoru. 59 Dalším regionem soudržnosti, který měl v průběhu sledovaného období vyšší hodnoty hrubého domácího produktu, byl Jihovýchod. Hrubý domácí produkt rostl až do roku 2008, poté mírně poklesl. Míra registrované nezaměstnanosti v regionu soudržnosti klesala do roku 2007. V regionu soudržnosti Severozápad dochází k nízké tvorbě statků a služeb. Jedná se o Karlovarský a Ústecký kraj. Tyto dva kraje mají dlouhodobě nejvyšší míru registrované nezaměstnanosti. 59

Krajská správa ČSÚ v hl. m. Praze. Český statistický úřad [online]. © ČSÚ, 2012, 22.12.2010 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xa/redakce.nsf/i/charakteristika_hl_m_prahy

52

Vývoj hrubého domácího produktu v regionech soudržnosti má podobný průběh. Zpravidla dochází k přelomu růstu a klesání v letech 2007 a 2008. Výjimkou je region soudržnosti Severozápad, kde dochází k poklesu hrubého domácího produktu až v roce 2010.

6.2 HDP v běžných cenách podle NUTS III Tabulka 20: HDP v běžných cenách podle NUTS III (v mil. Kč)

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Hl. m. Praha

697 979

752 091

813 275

909 016

977 136

945 796

972 551

Jihočeský kraj

161 177

172 956

185 379

193 864

195 803

195 195

195 732

Středočeský kraj

305 638

318 687

357 151

392 597

415 250

395 557

405 837

Plzeňský kraj

152 818

158 755

171 854

183 162

178 474

176 553

175 398

Karlovarský kraj

69 888

72 351

74 284

80 355

81 467

81 213

79 845

Ústecký kraj

194 863

206 058

220 146

235 905

246 541

250 301

250 267

Liberecký kraj

97 975

108 262

114 121

118 481

120 680

116 297

117 992


139 331

145 111

152 035

166 175

173 544

171 660

171 247

Pardubický kraj

121 286

126 270

138 343

151 391

154 384

148 528

146 614

kraj Vysočina

122 045

129 975

139 668

152 657

152 415

151 101

150 666

294 106

310 623

336 071

369 283

397 332

387 479

387 309

142 597

146 368

154 111

168 073

176 763

172 249

173 882

Zlínský kraj

135 256

144 825

156 644

170 213

185 264

180 885

177 989

Moravskoslezský kraj

294 213

323 726

339 517

371 399

393 358

366 413

369 908

Jihomoravský kraj Olomoucký kraj


53

HDP v běžných cenách podle NUTS III

Jihočeský kraj Středočeský kraj

1 000 000

Plzeňský kraj

900 000

Karlovarský kraj

800 000

Ústecký kraj

700 000

v mil. Kč

Hl. m. Praha

Liberecký kraj

600 000


500 000

Pardubický kraj

400 000

kraj Vysočina

300 000

Jihomoravský kraj

200 000

Olomoucký kraj

100 000

Zlínský kraj

0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Moravskoslezský kraj

Graf 19: HDP v běžných cenách podle NUTS III (zdroj: vlastní)

Při porovnání vývoje hrubého domácího produktu v krajích České republiky je jasné, že se hlavní město Praha bude nacházet na prvním místě. Praha je samostatným krajem, ale také regionem soudržnosti. Za Prahou následují kraje Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský. Středočeský kraj, díky své výhodné poloze vůči hlavnímu městu, ovlivňuje ekonomickou charakteristiku. Dalším velmi významným faktorem, který má vliv na vyšší hrubý domácí produkt v kraji, je automobilní závod Škoda Auto, a. s. Růst hrubého domácího produktu ve Středočeském kraji byl zaznamenán až do roku 2008, přičemž do tohoto roku se míra registrované nezaměstnanosti postupně snižovala. V Jihomoravském kraji je významný ekonomický potenciál. Vytvořený hrubý domácí produkt v tomto kraji představuje desetinu hrubého domácího produktu České republiky. V jižní oblasti Jihomoravského kraje převládá zemědělská činnost. Vývoj míry registrované nezaměstnanosti do roku 2008 klesal, oproti tomu hrubý domácí produkt do roku 2008 rostl. 60 Mezi kraje, které mají nejnižší vývoj hrubého domácího produktu v České republice, patří Karlovarský a Liberecký. Vytvořený hrubý domácí produkt Karlovarského kraje se v roce 2010 podílel na celkovém hrubém domácím produktu České republiky přibližně 60

Krajská správa ČSÚ v Brně. Český statistický úřad [online]. © ČSÚ, 2012, 11.1.2012 [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://www.brno.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_jihomoravskeho_kraje

54

2,1 %. Nezaměstnanost v Karlovarském kraji klesala do roku 2007 díky růstu hrubého domácího produktu a vytváření nových pracovních příležitostí. Liberecký kraj měl hrubý domácí produkt ve sledovaném období o něco vyšší než Karlovarský kraj. V roce 2010 se Liberecký kraj podílel na celkovém hrubém domácím produktu České republiky 3,1 %. Nezaměstnanost v Libereckém kraji klesala do roku 2007 v závislosti na růst hrubého domácího produktu do roku 2008. 61

61

Krajská správa ČSÚ v Liberci. Český statistický úřad [online]. © ČSÚ, 2012, 28.3.2012 [cit. 2012-0330]. Dostupné z: http://www.liberec.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje

55

Závěr Hlavním cílem bakalářské práce bylo analyzovat vývoj nezaměstnanosti a trh práce v Jihočeském kraji za období 2004 až 2010 a zároveň tyto hodnoty porovnat s ostatními kraji České republiky. Tato část se nejprve věnuje srovnání vývoje nezaměstnanosti v Jihočeském kraji s vývojem v celé České republice. Vývoj nezaměstnanosti v kraji jsem pak dále porovnala s nezaměstnaností u mužů a žen. Ženy mají oproti mužům vyšší nezaměstnanost přibližně o 2 % za sledované období. Důležitým ukazatelem, který souvisí s nezaměstnaností, je i počet neumístěných uchazečů o zaměstnání a počet volných pracovních míst. Rok 2007 byl přelomovým rokem, kdy došlo k nárůstu uchazečů o zaměstnání a zároveň snížení počtu volných pracovních míst na trhu práce v Jihočeském

kraji.

V roce

2009

se

zvýšil

počet

uchazečů

o

zaměstnání

o 10 000 vzhledem k roku 2008 a volná pracovní místa se snížila přibližně o 2 500 míst. Tato změna byla způsobena hospodářskou krizí v České republice, kdy došlo k velkému propouštění a zároveň utlumení ve výrobě. U některých podniků došlo dokonce k zániku. Konkrétně v Jihočeském kraji ve městě Jindřichův Hradec ukončila svou textilní výrobu Jitka v roce 2008. V roce 2004 ukončila svou činnost sklárna v Chlumu u Třeboně. Pro lepší vystižení daného problému jsem se věnovala i vývoji nezaměstnanosti v okresech Jihočeského kraje. Nejvíce postiženým okresem v Jihočeském kraji byl Český Krumlov, kde míra registrované nezaměstnanosti dosahovala v roce 2010 téměř 11,50 %. Nejlépe na tom byly České Budějovice s 6,5 % nezaměstnanosti. Při porovnání nezaměstnanosti Jihočeského kraje spolu s ostatními kraji v České republice jsem dospěla k závěru, že v krajích je velmi rozdílná míra nezaměstnanosti. V České republice není míra nezaměstnanosti stejnoměrně rozložena. Existují oblasti s vysokou mírou nezaměstnanosti, jako jsou kraje Ústecký, Moravskoslezský, Olomoucký, ale také kraj Karlovarský. V letech 2004 až 2010 průměrná míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji činila 13 %. Lidé v těchto krajích mají problém s nacházením nového pracovního místa. Naopak mezi kraje s nízkou nezaměstnaností řadíme hlavní město Praha, Středočeský kraj, Jihočeský kraj a také kraj Plzeňský. V těchto krajích lidé nacházejí pracovní místa lépe. Hlavní město Praha dosahovalo průměrné míry nezaměstnanosti jen 3 % za sledované období.

56

Porovnání míry nezaměstnanosti v regionech soudržnosti byla nejnižší nezaměstnanost v Praze, Středních Čechách a na Jihozápadě. Do NUTS II Jihozápad řadíme Jihočeský a Plzeňský kraj. Oba tyto kraje patří ke krajům s nižší mírou nezaměstnanosti v České republice. Nejhůře pak dopadl region soudržnosti Moravskoslezsko, který představuje Moravskoslezský kraj. Následuje region soudržnosti Severozápad, který se skládá z Karlovarského a Ústeckého kraje. Jak již bylo řečeno výše, jsou to kraje s vyšší mírou nezaměstnanosti. V krajích jsem také analyzovala příčiny nezaměstnanosti. Dílčí cíl bakalářské práce byl zaměřený na porovnání vývoje nezaměstnanosti v souvislosti s vývojem hrubého domácího produktu v krajích a regionech soudržnosti. Hrubý domácí produkt má vliv na nezaměstnanost. Růst hrubého domácího produktu napomáhá poklesu míry nezaměstnanosti a naopak. Pokud došlo ve sledovaném období k růstu míry nezaměstnanosti, hrubý domácí produkt se postupně snižoval. S vývojem hrubého domácího produktu je na tom podle regionů soudržnosti nejlépe Praha a nejhůře Severozápad, neboli Karlovarský a Ústecký kraj. Při porovnání hrubého domácího produktu v krajích České republiky dosahovalo nejvyšších hodnot hlavní město Praha, nejhůře pak dopadl Karlovarský kraj. Jednoduchý a rychlý způsob, jak snížit nezaměstnanost v České republice, pravděpodobně neexistuje. Nezaměstnanost a s ní související částky vyplácení podpor v nezaměstnanosti představují pro ekonomiku státu velkou zátěž. K postupnému snížení nezaměstnanosti v České republice došlo v období 2007 až 2008. Avšak s příchodem celosvětové finanční krize v roce 2009 došlo k razantnímu nárůstu nezaměstnanosti. V následujícím roce došlo zpravidla ve většině krajů a regionů soudržnosti k mírnému nárůstu míry nezaměstnanosti. Mezi opatření, která by vedla ke snížení nezaměstnanosti, bych zařadila rozvíjení lidských zdrojů na trhu práce. Konkurenční výhodou českých firem by byla kvalitní a vzdělaná pracovní síla. Lidé by se měli neustále vzdělávat a rekvalifikovat, aby se mohli lépe uplatnit na trhu. O schopné a kvalitní lidi je na trhu práce mezi zaměstnavateli velký boj. Kvalifikovaná pracovní síla je klíčovým faktorem pro vnitřní rozvoj daného regionu. Významně zvyšuje atraktivitu regionu pro příliv zahraničních investic. Některé firmy mají problém získat dostatečné množství kvalifikovaných lidí, především v technických a dělnických oborech. Tento problém souvisí také s nedostatky ve školství, kdy pro mladou, nastupující generaci jsou některé obory 57

nezajímavé. V České republice se tak postupně vytrácí tradiční obory, mezi které patří např. výroba skla, porcelánu a keramiky, z průmyslu se pak jedná např. o textilní, chemický, papírenský a průmysl hutnictví. Dále spatřuji přínos v rozvoji cestovního ruchu. Pokud by došlo ke zkvalitnění nabídky poskytovaných služeb, tak by do České republiky přijíždělo více zahraničních turistů i do méně navštěvovaných regionů. Český i zahraniční turista by se zde měl setkávat se službami na odpovídající úrovni. Také rozvoj dopravní infrastruktury má vliv na konkurenceschopnost státu a tím snižuje nezaměstnanost. Doprava je nástroj, který napomáhá vyrovnávat meziregionální rozdíly. Výstavba dopravní infrastruktury zajišťuje propojitelnost na evropské sítě. Pro rozvoj regionů a následně i České republiky bych viděla další opatření v realizaci rozdílných regionálních politik zaměřených na lidské zdroje, konkurenceschopnost, rozvoj dopravní infrastruktury, podporu zemědělství, podporu přeshraniční spolupráce a také podporu malého a středního podnikání. Zejména u zemědělských regionů se jedná o zatraktivnění území pro zahraniční investory, aby mohly vzniknout nové firmy. V neposlední řadě je také důležité rozvíjet venkovské oblasti a okrajové regiony v rámci kraje.

58

Seznam použité literatury ARMSTRONG, Michael. Řízení lidských zdrojů: nejnovější trendy a postupy. 10. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, s. 789. ISBN 978-80-247-1407-3. BROŽOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003, s. 140. Studijní texty, 26. svazek. ISBN 80-86429-16-4. BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2006, s. 173. ISBN 80-245-1120-7. BUCHTOVÁ, Božena a kolektiv. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada Publishing, 2002, s. 240. ISBN 80-247-9006-8. DUBEN, Rostislav. Teorie a praxe sociální politiky. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999, s. 203. ISBN 80-7079-479-8. DURDISOVÁ, Jaroslava a kol. Sociální politika v ekonomické praxi (vybrané problémy). Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2005, s. 246. ISBN 80-245-0850-8. DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 485. ISBN 978-80-7179-893-4. KOTÝNKOVÁ, Magdalena. Sociální ochrana chudých v České republice. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2007, s. 134. ISBN 978-80-245-1302-7. KRAMEŠ, Jaroslav. Makroekonomie: základní kurz. 2.přepr.vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2008, s. 194. ISBN 978-80-245-1319-5. MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. upravené vydání. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002, s. 172. Studijní texty, 6. svazek. ISBN 80-86429-08-3. NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2002, s. 152. ISBN 80-245-0350-6. PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. 3. vyd. Melandrium, 2007, s. 278. ISBN 978-80-86175-58-4. RUSMICHOVÁ, Lada a Jindřich SOUKUP A KOLEKTIV. Makroekonomie: základní kurs. 5. vyd. Slaný: Melandrium, 2002, s. 167. ISBN 80-86175-24-3. SAMUELSON, Paul A. a William D. NORDHAUS. Ekonomie: 18. vydání. Praha: NS Svoboda, 2007, s. 775. ISBN 978-80-205-0590-3.

59

Seznam tabulek Tabulka 1: Míra ekonomické aktivity v ČR v letech 2006 až 2011 (v %) ..................... 12 Tabulka 2: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v ČR (v %) ....... 29 Tabulka 3: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji (v %) ................... 30 Tabulka 4: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v Jihočeském kraji ........... 31 Tabulka 5: Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v Jihočeském kraji ........... 32 Tabulka 6: Míra registrované nezaměstnanosti v okresech Jihočeského kraje v roce 2010 (v %) ....................................................................................................................... 32 Tabulka 7: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v okresech Jihočeského kraje v roce 2010 ............................................................................................................ 33 Tabulka 8: Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v okresech Jihočeského kraje v roce 2010 ............................................................................................................ 34 Tabulka 9: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Praha (v %) ................................................................................................................................ 35 Tabulka 10: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Střední Čechy (v %) ........................................................................................................ 37 Tabulka 11: Míra registrované nezaměstnanosti v NUTS II Jihozápad (v %).............. 38 Tabulka 12: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Severozápad (v %) .......................................................................................................... 39 Tabulka 13: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Severovýchod (v %) ........................................................................................................ 40 Tabulka 14: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Jihovýchod (v %) ............................................................................................................ 42 Tabulka 15: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Střední Morava (v %) ..................................................................................................... 43 Tabulka 16: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Moravskoslezsko (v %) ................................................................................................... 45 Tabulka 17: Míra registrované nezaměstnanosti podle NUTS II (v %) ........................ 46 Tabulka 18: Míra registrované nezaměstnanosti podle NUTS III (v %)....................... 48 Tabulka 19: HDP v běžných cenách podle NUTS II (v mil. Kč) ................................... 51 Tabulka 20: HDP v běžných cenách podle NUTS III (v mil. Kč) .................................. 53

60

Seznam grafů Graf 1: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v ČR........................ 29 Graf 2: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji ................................... 30 Graf 3: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v Jihočeském kraji ................. 31 Graf 4: Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v Jihočeském kraji .................. 32 Graf 5: Míra registrované nezaměstnanosti v okresech Jihočeského kraje v roce 2010. ........................................................................................................................................ 33 Graf 6: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v okresech Jihočeského kraje v roce 2010...................................................................................................................... 34 Graf 7: Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v okresech Jihočeského kraje v roce 2010...................................................................................................................... 35 Graf 8: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Praha .... 36 Graf 9: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Střední Čechy .............................................................................................................................. 37 Graf 10: Míra registrované nezaměstnanosti v NUTS II Jihozápad.............................. 38 Graf 11: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Severozápad .................................................................................................................... 39 Graf 12: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Severovýchod .................................................................................................................. 41 Graf 13: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Jihovýchod ...................................................................................................................... 42 Graf 14: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Střední Morava ............................................................................................................................ 44 Graf 15: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Moravskoslezsko ............................................................................................................. 45 Graf 16: Míra registrované nezaměstnanosti podle NUTS II ........................................ 47 Graf 17: Míra registrované nezaměstnanosti podle NUTS III....................................... 49 Graf 18: HDP v běžných cenách podle NUTS II ........................................................... 52 Graf 19: HDP v běžných cenách podle NUTS III .......................................................... 54

61

Seznam obrázků Obrázek 1: Rovnovážný stav na trhu práce ................................................................... 10 Obrázek 2: Phillipsova křivka ....................................................................................... 19 Obrázek 3: Phillipsova křivka (interpretace Samuelsona a Solowa) ............................ 20 Obrázek 4: Jihočeský kraj- okresy ................................................................................ 28

Internetové zdroje www.czso.cz www.portal.mpsv.cz www.skoda-auto.cz Personální management – e-learningová opora

62

Příloha č. 1

zdroj: Regionální politika EU. BusinessInfo [online]. 30.4.2007 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zdroje-financovani-z-eu-2007-2013/regionalni-politika-evropskeunie/1001573/44179/?rtc=1

63

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Finance a řízení. Vývoj nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a porovnání s ostatními kraji ČR v letech 2004 až 2010

Recommend Documents