VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Možnosti a meze dalšího rozvoje cestovního ruchu Mongolsko

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Možnosti a meze dalšího rozvoje cestovního ruchu – Mongolsko Bakalářská práce

Autor: Zolzaya Nyamsaikhan Vedoucí práce: Mgr. Iva Schlixbierová Jihlava 2013

Copyright © 2013 Zolzaya Nyamsaikhan

2

Zadání Bakalářské práce

3

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá analýzou současného stavu cestovního ruchu v Mongolsku. Zahrnuje obecnou charakteristiku země a základní informace o této zemí. Shrnuje dosavadní rozvinutost cestovního ruchu a hledá možnosti a meze dalšího rozvoje na základě potenciálů turistických oblastí. Klíčová slova: Mongolsko, cestovní ruch, rozvoj, možnosti, meze.

Annotation This bachelor theses analyzes the current condition of tourism in Mongolia. It covers general characteristics of the state and basic information about the country. Summarizes the current condition of development of tourism and looks for possibilities and limits further development based on potential tourist areas. Keywords: Mongolia, tourism, development, options, limitations.

4

Poděkování Zde bych chtěla hlavně poděkovat vedoucí mé bakalářské práce, Mgr. Ivě Schlixbierové, Ph.D., za její cenné rady, připomínky a pomoc, které mi poskytla a za to, že měla pro mě vždycky pochopení a měla se mnou mnoho trpělivosti. Dále bych chtěla poděkovat panu Sh. Nergui, který mi poskytl mnoho cenných materiálů a rad.

5

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

6

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 9 1.

Diskuse literatury..................................................................................................... 10

2.

Cíle a metodika práce .............................................................................................. 10

3.

Teoretická část ......................................................................................................... 11 3.1.

Vymezení oblasti .............................................................................................. 11

3.2.

Poloha............................................................................................................... 11

3.3.

Rozloha ............................................................................................................ 12

3.4.

Geologie a geomorfologie ................................................................................ 12

3.5.

Klimatologie ..................................................................................................... 14

3.6.

Vodstvo ............................................................................................................ 15

3.7.

Půdy.................................................................................................................. 16

3.8.

Biota ................................................................................................................. 16

3.8.1.

Flora .......................................................................................................... 16

3.8.2.

Fauna ......................................................................................................... 17

3.9.

4.

Obyvatelstvo .................................................................................................... 18

3.10.

Sídla .............................................................................................................. 20

3.11.

Zemědělství .................................................................................................. 23

3.12.

Průmysl ......................................................................................................... 24

3.13.

Doprava ........................................................................................................ 25

3.14.

Služby ........................................................................................................... 26

3.15.

Kultura .......................................................................................................... 26

3.16.

Náboženství .................................................................................................. 29

Praktická část ........................................................................................................... 30 4.1.

Historie cestovního ruchu v Mongolsku .......................................................... 30

4.2.

Současný stav cestovního ruchu v Mongolsku ................................................ 32

4.2.1.

Zákony a legislativa .................................................................................. 32

4.2.2.

Turistické zóny Mongolska ...................................................................... 33

4.2.3.

Organizace CR .......................................................................................... 35

4.2.4.

CK, CA ..................................................................................................... 36

4.2.5.

Ubytovací služby ...................................................................................... 37

4.2.6.

Stravovací služby ...................................................................................... 39

4.2.7.

Dopravní služby ........................................................................................ 39 7

3.2.8. Ostatní služby ................................................................................................ 40 4.3.

Možnosti a meze dalšího rozvoje ..................................................................... 43

4.3.1.

Statistika CR ............................................................................................. 43

4.3.2.

Možnosti a meze dalšího rozvoje jednotlivých provincií ......................... 44

3.3.3. Plánované projekty ........................................................................................ 45 3.3.4.

Strategické plány rozvoje cestovního ruchu 2011 – 2015 ........................ 47

3.3.5.

Navrh řešení .............................................................................................. 49

5.

Závěr ........................................................................................................................ 50

6.

Seznam použitých ilustrací ...................................................................................... 52

7.

Seznam použité literatury a elektronických zdrojů ................................................. 53

8

Úvod Mým tématem pro bakalářskou práci jsou Možnosti a meze dalšího rozvoje ve vybrané oblasti. Vybrala jsem Mongolsko, protože pocházím z Mongolska a vždycky jsem chtěla psát o cestovním ruchu ve své zemi. Mongolsko je velká země nacházející se skoro uprostřed kontinentální Asie, ale bohužel ne příliš vyspělá. Cestovní ruch je teprve na začátku svého rozvoje. Z hlediska potenciálu cestovního ruchu Mongolsko nemá moc kulturně-historických památek, ale má krásnou přírodu a svůj osobitý životní styl. Z tohoto důvodů se domnívám, že největší možnosti rozvoje cestovního ruchu v Mongolsku jsou trvale udržitelný cestovní ruch šetrný k životnímu prostředí. Budu zkoumat, jestli státní zákony na ochranu přírody jsou dostatečně vyvinutý a jestli existuje odpovědný úřad, který kontroluje dodržování těchto zákonů. V tak rozsáhlé zemi jako je Mongolsko, může lehce docházet k přestupkům, jako je například lov chráněných zvířat. Proto orgány cestovního ruchu musí úzce spolupracovat s místními obyvateli. Hlavním cílem této bakalářské práce je analýza současného stavu cestovního ruchu a zjištění možností a mezí dalšího rozvoje. Abych toho dosáhla, musím prostudovat hodně materiálů a pročíst mnoho knih. Nejprve musím zjistit počet jednotek cestovního ruchu a jejich kvalitu poskytovaných služeb. Na základě statistiky cestovního ruchu zjistím, kolik turistů jezdí do Mongolska a jejich změnu za poslední tři roky. V teoretické části této práce se budu věnovat základním informacím o Mongolsku. Velmi stručně jsem charakterizovala geologii, klimatologii, a vodstvo země, také obyvatelstvo, sídla, ekonomickou situaci a kulturu. V praktické části se věnuji přímo analýze cestovního ruchu v Mongolsku, od jeho historie až po jeho současnosti. Dílčím cílem je poskytnout veřejnosti přehledně sestavené informace o Mongolsku a rozšířit jejich vědomosti alespoň o jednu zemi. Někdo si to možná přečte jako malého průvodce po této velké zemi. Některým zainteresovaným v cestovním ruchu může být přínosné jako malý přehled o trhu cestovního ruchu v Mongolsku a o jeho směru rozvoje.

9

1.

Diskuse literatury

Pro zpracování této práce jsem použila, jak tištěné zdroje, tak i elektronické zdroje. Všechny tištěné zdroje byli svým způsobem velmi zajímavé a přínosné. Z těchto knih, které jsem použila, bych doporučila MONGOLIA - Nomad Empire of Eternal Blue Sky od Carla Robinsona. Je to velmi vyčerpávající průvodce o Mongolsku v angličtině. Byl vydán relativně nedávno a to v roce 2010. Najdete zde skoro všechny informace, které budete potřebovat při cestě do Mongolska. Dále z tištěných zdrojů jsou velmi přehledné průvodce vydávané Mongolským národním centrem pro cestovní ruch. Z internetových zdrojů, které jsou užitečné znát, jsou stránky Ministerstva zahraničních věcí České republiky (www.mzv.cz), stránky Turistického informačního centra v Ulánbátaru

(http://www.touristinfocenter.mn/en/)

nebo

stránky

některých

mongolských cestovních kanceláři.

2.

Cíle a metodika práce

Cílem této bakalářské práce je charakteristika současného stavu cestovního ruchu v Mongolsku a analýza možností a směrů dalšího rozvoje. Na základě těchto charakteristik a analýz navrhnu další možnosti rozvoje CR. Pro vypracování praktické části jsem použila metodu šetření: analýza dokumentů. Na základě analýz učebnic, internetových zdrojů a dalších dokumentů, jsem do praktické části zahrnula historii cestovního ruchu v Mongolsku, současné stavy všech subjektů cestovního ruchu, možnosti rozvoje a návrh řešení.

10

3.

Teoretická část

3.1.

Vymezení oblasti

Jako oblast mé bakalářské práce jsem vybrala celé Mongolsko. Má rozlohu 1 564 000 km2. Ze severu je ohraničena hranicí s Ruskem a z jihu je hranice s Čínskou republikou.

Obrázek č. 1 – Mapa Mongolska [6]

3.2.

Poloha

Mongolsko se nachází v mírném podnebném pásu na severní polokouli, to znamená, že leží mezi 40° a 60° severní zeměpisné šířky. Mírné podnebné pásmo se vyznačuje teplým létem, mírnou zimou a rovnoměrnými srážkami po celý rok. Uvedené podmínky vyhovují jehličnatým a listnatým lesům, ve kterých žijí jeleni, lišky, srnci, divoká prasata, veverky nebo v Severní Americe např. bobři. Lesy jsou také útočištěm mnoha ptáků, pramení zde potoky a řeky. V Africe a v Austrálii se v této oblasti nachází rozsáhlé savany, které se vyznačují převážně travnatým společenstvem s roztroušenými stromy a trnitými keři. Podobná rozsáhlá travnatá území se v Severní Americe nazývají stepi neboli prérie a v Jižní Americe pampy.

11

Mongolsko leží ve vnitrozemí východní Asie. Patří mezi státy nejvíce vzdálené od moře (700 km).Jeho povrch je tvořen náhorními plošinami s horskými masívy, z jihovýchodu sem zasahuje poušť Gobi. Téměř 90% Mongolska pokrývá travnatá step (z níž asi jen 1% je vhodné k zemědělské činnosti) nebo poušť. Na severu a na západě se nacházejí jehličnaté lesy, které pokrývají zbylých 9% povrchu. [7]

3.3.

Rozloha

Mongolsko má rozlohu 1 564 100 km2. Je to zhruba o velikosti západní Evropy, amerického státu Aljaška nebo australského Queenslandu. Mongolsko je sedmou velkou zemí Asie a osmnáctou zemí světa podle rozlohy. Celková délka hranice činí 8 161,8 km z toho 3 485 km s Ruskou federací a 4 676,8 km s Čínskou lidovou republikou. (Mongolský„přístav“ v Číně je Tianjin a země má dokonce i obchodní loďstvo). Tibet, který má dlouholeté kulturní vlivy na Mongolsko, leží 1500 km na jih. Směrem k západu leží dnes nezávislé národy střední Asie, s nimiž Mongolsko má za sebou dlouhou - a často bouřlivou - historii. (ROBINSON, 2010). Ze severu na jih měří 1 259 km a z východu na západ asi 2 392 km. Mongolsko se nachází v průměrné nadmořské výšce 1580 m nad mořem. Největší mongolské pohoří Altai se nachází v západní části země. Toto pohoří se táhne 1500 km. Nejvyšším bodem v zemi jsou pohoří Chuiten Uul (4374 m n. m.) a nejnižším bodem Chuch núrín hotgor (560 m n. m.), který se nachází v provincii Dornod. Ve východní a jižní části zemi dominují rozsáhlé stepi, největší z nich je tzv. Menengiin Tal (5 400 km2). [8]

3.4.

Geologie a geomorfologie

Před 200 miliony lety mocné geologické síly nadzvedly Mongolsko z obrovského vnitrozemského moře do jednoho z nejvyšších zemí na světě s průměrnou nadmořskou výškou dnes 1 580 metrů. (Asi 80 procent leží nad 1 000 m). Přestože Mongolsko je v podstatě náhorní plošina klesající od západu na východ, tytéž dynamické síly přírody také vytvořily tří mohutné pohoří, každé velmi odlišného charakteru, které tvoří významné kontinentální rozvodí mezi Pacifikem a Severním ledovým oceánem a suchou vnitrozemí střední Asie. Mongolsko je tektonická koláž ze šesti hlavních terénů z bloků nebo úlomků zemské kůry, které narazilo proti prvotnímu podloží asijského kontinentu sibiřské desky před asi 120 miliony lety. Jeho obrovská krajina hornatých oblasti, údolí a stepi jsou, prostě 12

rozrušený povrch toho, co geologické síly stvořily. Jedná se o oblasti Tuva, jižní Gobi, jihomongolská oblast, oblast Ozernaya, západní Sayanský oblast Kharkhirina a oblast Changai - Chentii. Nejstarším pohořím jsou Chentii s průměrnou nadmořskou výškou 2 000 m, které se rozkládají na ploše 200 kilometrů severovýchodně od hlavního města k ruské hranici. Zde pramení tři nejvýznamnější řeky Mongolska, dvě tečou do Pacifiku a třetí do Arktidy. Tato oblast je také přechodné pásmo od sibiřské tajgy zvaného„horská lesnatá step“ kde cedr a modřín roste pouze na slunných svazích. S dominantním a velmi posvátným místem Burkhan Khaldunem, Chentii je také rodištěm Čingischána a mongolského národa. Na východě se rozléhá Velká východní step, včetně posledních nedotčených travnatých ploch na Zemi s jejími obrovskými stády běloocasých gazel, a vedle ní se zvedá masa oblasti Velké Hingan ve Vnitřním Mongolsku, nyní součástí Číny. Poslední sopečná činnost vytvořila fascinující plošinu Dariganga s 200 zbytkovými sopkami, bohatými na pastviny a hloubková jezera. Písečné duny zde ohraničují nejvýchodnější část pouště Gobi a polopouště, které se rozprostírá na západ až do oblasti Altaje. V západním Mongolsku, krajina byla utvářena během nedávných geologických událostí, a to při srážce Indického subkontinentu do Asie před asi 50 miliony lety a jeho tlačením na severovýchod. Tento střet, nejlépe známý pří vytváření oblasti Himaláje a Pamíru a i nyní pokračuje posunem pěti centimetry za rok. Třetím pohořím je Changai, která se nachází v západní části centrálního Mongolska.Rozsáhlý terén Changaje byl vytvořen stejnou geologickou sílou jako Altaj, ale s působením mnohem více sopečných činností s lávovými proudy a horkých pramenů. Jelikož je starší než Altaj, má také mnohem méně dramatický vzhled s více zaoblenými kopci, hustě zalesněné borovicemi a břízami. (ROBINSON, 2010). Mongolsko patří mezi významné producenty nerostných surovin, především drahých a barevných kovů, jako je zlato, měď, kobalt nebo molybden. Velká část tohoto státu není prozkoumaná a odborníci z České geologické služby pomáhají zmapovat některé území. V letech 2003 až 2008 zmapovali oblast v jižním Mongolsku a v roce 2013 zahájili tříletý projekt „Mongol Altai 50“ v západní části země. Cílem projektu je vytvořit geologické a geochemické mapy v měřítku 1:50 000. [9]

13

3.5.

Klimatologie

Jak jsem už dříve zmiňovala, Mongolsko leží v mírném podnebném pásu. V mírném podnebném pásu je typické střídání čtyř ročních období a nestálost počasí, které se mění často i každé tři dny. Má vnitrozemské podnebí a vyznačuje se velkými rozdíly teplot a slabými srážkami. Průměrná teplota v létě je 20 ˚C a průměrná teplota v zimě dosahuje – 23 ˚C. To znamená, že rozdíly teplotních extrému se může dosáhnout 90 ˚C. [10] Vlhký vzduch z Pacifiku, Indického a Atlantického oceánu je blokován velkými horskými masivy ze všech stran. S průměrem 260 slunečných dní v roce je Mongolsko známé jako „Země modrého nebe“. Průměrná teplota je pod bodem mrazu, ale v krátkých třech měsících léta, se změní počasí na teplé a příjemné na většině území země. Teplota v poušti Gobi v letních dnech stoupá na 40 ˚C, v noci ale klesají někdy až k nule. Zima trvá od poloviny října do dubna, leden je nejchladnější měsíc s průměrem – 26 ˚C. Jezera a řeky jsou zmrzlé až do jednoho metru tlusté vrstvy. V některých oblastech, jako například na severozápadě, zimní teploty klesají až na – 50 ˚C. Nejnižší teplota, která byla zaznamenána je – 58 ˚C na jezeře Uvs. I v poušti Gobi klesají zimní teploty až na – 40 ˚C. Jednou za čas v zimním období přichází zud, což jsou prudké vánice a větry v kombinaci rekordními nízkými teplotami, který zmrazí trávu pod vrstvou ledu azabrání dobytku přístupu k potravě. Obvykle následuje suché léto, kdy zud zabije miliony zvířat a devastuje hospodářství venkova. V zimě v letech 2000 a 2001, uhynulo více než šest milionů neboli jedna desetina dobytka, což si vyžádalo obrovskou domácí a zahraniční pomoc. Některé oblasti Mongolska se stále zotavují z této tragédie. Jarní počasí je proměnlivé, od března tlak vzduchu kolísá bláznivě a konstantně práší, a jsou vichřice. Na podzim teploty a srážky klesají. V polovině července začíná období dešťů, největší letní srážky padají v oblastech Chentii, Huvsgul a v Altaji (až 600 mm) a k jihu se snižují přes stepi do pouště Gobi, kde se obvykle obdrží méně než 100 mm srážek. Průměrné srážky v Ulánbátaru jsou 310 mm.(ROBINSON, 2010) 14

3.6.

Vodstvo

Mongolsko má 3 811 řek s délkou 67 000 km, včetně několika přítoků, které tečou do Pacifiku přes Čínu a do Severního ledového oceánu přes Sibiř. Má také přes 3 500 jezer a přibližně 7 000 pramenů, 190 ledových řek a 250 léčivých a teplých lázní a přes 139 podzemních zásob vody. Vodní systém je založen na následujících povodích: Khalkh gol, Cherlen gol, Onon, Shishhed, Bulgan gol, Selenge, Tes, oblast Velkého jezera a údolí jižního jezera. Mongolsko samo geograficky patří do tří hlavních vodních povodí a topovodí Pacifiku, Severního ledového oceánu a středoasijského vnitrozemí. Jsou zde také stovky jezer, a to jak sladké, tak i slané, které jsou roztroušené po celé zemi, ale rozmanitost ryb je nízká. Až na dalekém severu se nachází jezero Huvsgul, které je blízkým sousedem slavného ruského jezera Bajkal, nejhlubšího jezera na světě. Mnohé z těchto vod obsahují více minerálů a léčivých solí. V oblasti Changaje pramení několik důležitých řek Mongolska, které tečou na sever do jezera Bajkal a Severního ledového oceánu. Jsou to historické řeky Orhon a Tamir, kde kmenové svazy zakládali hlavní města, včetně hlavního města Karakorum v době mongolské říše. Z pohoří Chentii pramení další tři nejznámější řeky Mongolska. Těmito řekami jsou Tuul, který teče na západ kolem Ulánbátaru a pak na sever tečou řeky Orhon a Selenge. Mezi pohořím Altaj a Changai se nachází oblast Velkých jezer, je to rozsáhlý polosuchý kraj obsahující stovky sladkých a slaných jezer v unikátní krajině, kde rostou poslední rákosové porosty ve Střední Asii. Průměrná nadmořská výška těchto oblastí je mezi 750 a 2000 metrů a pokrývá zhruba 100 000 čtverečních kilometrů západního Mongolska. Pánev Velkých jezer obsahuje více než 300 jezer různých velikostí. Patří sem jezera, jako jsou Uvs Nuur, Hyargas Nuur, Har Us Nuur, Har Nuur nebo Dorgon Nuur. Největší z nich je slané jezero Uvs Nuur. Oblast Velkých jezer zahrnuje část aimagu, nebo provincie Uvs, Zavhan, Hovd a Gobi Altaj. Na 3 200 čtverečních kilometrů se rozkládá rozlehlý Har Us Nuur Národní park, zahrnující tři z největších jezer tohoto regionu a byl vytvořen k ochraně mokřadů a bohatých ptačích společenstev, včetně divokých kachen, hus, tetřeva hlušce, koroptví a racků, také vzácných reliktních racků a racků stříbřitých. 15

3.7.

Půdy

V Mongolsku existuje mnoho různých typů půd. V zemi se nachází například půdy písečné, prachové hlíny, hlinité, rašeliny, křídové. Na severu země je běžně tmavě hnědá půda, hnědá půda se nachází v centrální části, a šedá půda se šíří v jižní části země. Jak již bylo dříve zmíněno, permafrost neboli trvale zmrzlá půda tvoří více než 60 % země (Huvsgul, Orkhon-Selenge, v pohořích Altai, Changai, Chentii) a pouze 1 % je vhodné k zemědělské činnosti. Na středním východě Mongolska je 50 % půdy úrodná. 840 km2 ploch je se zavlažováním. [11]

3.8.

Biota

3.8.1. Flora Mongolsko je oblast sbližování a soužití rostlin, které pochází jak z Velké sibiřské tajgy, tak ze středoasijské stepi a pouště. 975 druhů kvetoucích rostlin z celkového počtu 3000 registrovaných druhů se používají pro tradiční mongolskou medicínu. Většina rostlin jsou divoké keře a keříky přizpůsobené extrémním povětrnostním podmínkám. Květy mají širokou škálu barev a tvarů. Nicméně většina květů jsou menší, kvůli malému množství srážek v této zemi. Je zde asi 150 endemických cévnatých a nižších rostlin, jako jsoukavyl (Stipa mongolorum),

hlaváček

(Adonis

mongolica),

bříza

(Betula

mongolica).

V regionech Changai, Gobi-Altai a mongolský Altaj roste nejvíce endemických druhů. Leontopodium, obyčejně známá jako protěž je původní rostlina z asijských stepí, roste v nadmořské výšce 1700 m. Tato rostlina je dobře přizpůsobena klimatickým extrémům. Další vzácný druh je sněžný lotos neboli vansemberuu, který se vyskytuje pouze ve vysokých nadmořských výškách a je vyhledávaný pro své léčivé vlastnosti. Nejběžnějšírostlinou v Mongolsku je Caryopteris, jsou to malé keře s bílými nebo modrými květy, které rostou až do výšky čtyř metrů. Aromatické listy rostou proti sobě, a s modrými květy jsou většinou známé pod jménem modrá mlha. Tyto rostliny se používají pro výrobu parfémů.

16

Obrázek č. 2 – Vansemberuu [12]

Mongolské lesy jsou rozšířením obrovské sibiřské tajgy - nejdelší souvislý les na světě a kryje 10 procent země, především na severu. Většinou se jedná o sibiřské modříny, opadavé jehličnany, sibiřské borovice, mechy a lišejníky ve vyšších nadmořských výškách. Lesy na severní straně horských stepních oblasti nabízí směs modřínu, osik, bříz a topolu, dokonce i rybízů a ostružin. [13] 3.8.2. Fauna V Mongolsku se nachází asi 136 druhů savců, 400 různých druhů ptáků, 76 druhů ryb a směs plazů, obojživelníků a hmyzu. Obrovské východní pastviny země jsou domovem jednoho z největších populací gazel na světě, se stády táhnoucí kam oko dohlédne. Třicet pět vzácných a ohrožených savců žije na celém území, včetně medvěda žijicího v Gobi medvěda (mazaalai), sněžného leoparda, kozorožce atd.

17

Obrázek č. 3 – Medvěd Mazaalai [14]

Pozorovatelé ptáků z celého světa se sjíždějí do Mongolska, aby se podívali na exotické druhy, jako jsou jeřáb bělošíjí, více než třicet druhů dravců, a největšího tetřeva na světě. Se skutečností, jako jsou tyto, není žádným překvapením, že Mongolsko se stalo vysněnou destinací pro přírodovědce, rybáře, lovce a turisty. Lokálně spravované přírodní rezervace, jako je okolí jezera Gun Galuut, jen hodinu jízdy z Ulánbátaru, se může pochlubit bezkonkurenční druhovou rozmanitostí v porovnání s mnoho nejlegendárnějšími národními parky světa. Jsou zde majestátní savci, jako je ovce argali (muflon) a vlk šedý, koexistují s rodinami pastevců, které se rozhodli ochránit tyto ohrožené druhy zachováním a udržením původního prostředí. V současné době zde žije 38 druhů ryb zejména jako tajmen, lenok, amur a mnoho dalších. Byly pozorovány v řece Kherlen, která teče přes Národní přírodní rezervaci Gun-Galuut. Dalšími přísně chráněnými zvířaty jsou např. los, sob, svišť, kůň převalský. [15]

3.9.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel Mongolska je 2,868 mil. (ke konci r. 2012). Z toho plyne, že hustota zalidnění je 1,8 obyvatel na jeden kilometr čtverečných. Například ve srovnání s Francii rozloha Mongolska je třikrát větší než Francie, ale jeho počet obyvatel je třicetkrát menší než obyvatelstvo Francie. [1] [13] 18

Bohatá kulturní a sociální struktura Mongolska se skládá z 20 různých etnických skupin, z nichž jedna je ne-mongolská skupina (Kazaši s muslimskou vírou). Kazaši (asi 5 % populace) jsou potomky tureckých kmenů známý pro své schopnosti vycvičit orly v zajetí a lovit s nimi. Dále je následuje Dorvod (asi 3% populace), Bayad (asi 2 % populace), Barga, Buriad (asi 2 % populace). Etnická skupina Dariganga je známá pro své jedinečné tradiční písně, kovářské a stříbrnické dovednosti a ostatními propracovanými řemesly. Jiné etnické skupiny jsou Zakhchin, Urianhai, Torguud, Darkhad, Myangad, a Tsaatan pastevci sobů. [13]

Obrázek č. 4 – Některé mongolské národnostní kroje [51]

Asi 80% populace je etnická skupina Khalkh. Navíc, v Číně je asi 3,5 milionu Mongolů (Vnitřní Mongolsko, Qinghai, Sing-ťien), a asi 500 000 v Rusku, zejména v sibiřském Burjatsku, ale také v Kalmuku. Odhaduje se, že 20 000 - 30 000 Mongolů, převážně mladí lidé, pracují a žíjí v jiných částech Asie, Evropy a Spojených států. Tisíce další studují v zahraničí. [17]

19

Mongolština patří k ural-altajickým jazykovým skupinám. V současné době více než 10 milionů lidí mluví mongolsky. Tyto lidé žijí v Mongolsku, Buriatské republice Ruské federace, Vnitřním Mongolsku v Číně a v oblastech Shingjan a Gansu v Číně a v Tibetu. Historie mongolského jazyka je rozděleno do starých, středních a moderních dob.

3.10. Sídla Území Mongolska je rozděleno do 22 administrativních celků - jednoho hlavního města Ulánbátaru a 21 aimagu nebo provincii. Provincie se dále dělí na 333 soumu (region) a soumy jsou dále rozděleny na 1664 bagu (osad). Provincie Jižní Gobi má největší území (165 400km2) a provincie Huvsgul má největší počet obyvatel (121 900 osob).

Obrázek č. 5 – Administrativní členění Mongolska [18]

Územně se Mongolsko dělí na pět oblastí a to na Centrální, Severní, Jižní, Západní a Východní části Mongolska. Oblast

Rozloha (km2) Počet obyv. (2011)

Severní Mongolsko

194673

451 491

Západní Mongolsko

415252

359 668

Centrální Mongolsko

308227

347 149

Jižní Mongolsko

355083

171 957

Východní Mongolsko

286209

189 726

Tabulka č. 1 – Rozloha a počet obyvatel jednotlivých oblastí

Provincie Bayan-Ulgii, Chovd, Uvs, Zavhan, Gobi-Altaj jsou v západní části Mongolska. Celkem 16 etnických skupin žije v tomto regionu a jejich kultura a životní

20

styl jsou velmi lákavé pro turisty. Západní Mongolsko je relativně neprozkoumaná země a nabízí velkolepé scenérie a vynikající možnosti pro cestování. Provincie Selenge, Darkhan-Uul, Orkhon, Huvsgul, Bulgan patřído severní části Mongolska. Některé provincie /Selenge, Huvsgul, Bulgan/ hraničí s Ruskem. Povodí řeky Orkhon a Selenge jsou důležité,z pohledu zemědělského a průmyslového odvětví. V centrálním

Mongolsku

se nachází

nejnavštěvovanější

provincie, jakojsou

Bajanhongor, Uvurchangai, Archangai a Tuv aimag. Krajiny jsou rozděleny podle rozsáhlých zalesněných svahu Khankhentii a meandrujících řek, jako je Tuul. Jeho obyvatelé tvoří většinou lidépůvodu khalkh. V této oblasti najdeme některé chráněné oblasti, jako je přísně chráněná oblast poušťě Gobi, pohoří Khangai, jezero Bílý-Khorgo v oblasti Terkh, Gobi Gurvan Saikhan národní přírodní park, horská přírodní rezervace Noyonkhangai a horská přírodní rezervace Batkhaan. Umnugobi, Dundgobi, Dornogobi, Gobisumber aimagy jsou v jižním Mongolsku. Poušť Gobi je hlavní turistická destinace, je to jedna z největších světových pouští, pokrývá většinu jižní části Mongolska. Na rozdíl od Sahary existuje zde méně písečných dun, spíše najdete velké holé štěrkové pláně a skalní výběžky. Odborníci došli k závěru, že mongolské Gobi bylo v dávné době dno moře.Klima je zde extrémní. Teploty dosahují 40 °C v létě a – 40 °C v zimě. Východní Mongolsko je tvořeno aimagy nebo provincii Chentii, Dornod a Suchbátar. Počasí se ve Východním Mongolsku pohybuje mezi - 24 a 20 °C. Vlhkost vzduchu je velmi nízká. Obyvatelé tvoří většinou lidé s původem khalkh, ale žijí tam také etnická skupina Buryat. Pozemek ve východním Mongolsku se používá převážně pro chov dobytka a zemědělství, zejména k pěstování pšenice a kukuřice. [17] Ulánbátar má rozlohu 4 704 km2 a v lednu 2013 bylo počet obyvatel 1 226 991 osob. Hustota zalidnění tohoto města je 261 osob na jeden kilometr čtverečných to také potvrzuje tvrzení, že zde žije skoro 50 % všech obyvatel a podíl městského obyvatelstva Mongolska je 68 %. Ulánbátar leží v nadmořské výšce skoro 1 400 metru nad mořem a kvůli svému extrémnímu podnebí je nejchladnějším hlavním městem na světě.

21

Město změnilo své umístění více než dvacetkrát za posledních 350 roků, než zapustil své kořeny v aktuálním místě. Ulánbátar je velice živé město, kde kontrastuje vedle sebe stojící nomádských tradic (jurty) a moderní společnosti s mrakodrapy.

Obrázek č. 6 – Suchbátarovo náměstí [19]

Srdcem Ulánbátaru je Suchbátarovo náměstí (od roku 2013 „Čingischánovo náměstí“). Podél jižního okraje náměstí setáhne Enkh Taivny Orgon Choloo (Peace Avenue), hlavní dopravní tepna Ulánbátaru. Na Peace Avenue, najdete nepřeberné množství nákupních zón, které prodávají vše od kašmíru, starožitností a suvenýrů, až po moderní módní salóny. Najdete zde také překvapující množství restaurací, barů a kaváren, nabízející např. italské, francouzské, korejské, čínské, turecké, americké a mongolské kuchyně. Kromě toho Ulaanbaatar má hodně co nabídnout návštěvníkům a cestujícím napříč státem. Město má osm muzeí (Zimní palác a muzeum Bogd Chána, Mongolské národní muzeum, Mongolské národní muzeum moderního umění, Muzeum v klášteru Čoižin Lama a další), kde jsou k zhlédnutí 3 000 let staré artefakty z dob Hunnu, pravěké kostry dinosaurů a brnění a zbraně z éry Čingischána. Desítky kulturních míst po celém městě nabízíkaždodenní taneční, divadelní a hudební představení. Město je také 22

domovem jednoho z největších světových otevřených trhu, Narantuul, s více než 250 prodejci, které prodávají vše, co najdete pod sluncem. Samozřejmě nemůžeme zapomenout na buddhistické kláštery, jako jsou Gandantegčilen, Daščoilon chiid nebo Čoižin Lama. [20] [21] Erdenet je druhým největším městem Mongolska s počtem obyvatel 120 000. Počátek rozvoje tohoto města je v hornictví, nachází se největší doly mědí a hutí, sahá až do sovětských dob. Erdenet je mladé město s dobrou polohou založené v roce 1973, jsou zde mnohá moderní sportoviště, jako je mongolská největší krytá sportovní aréna. Darkhan je třetí největší město Mongolska s počtem obyvatel 63 000 osob. Bylo založeno v roce 1967 a je velkým průmyslovým centrem pro zpracování oceli, stavebních materiálů, výroby koberců a kůže a zpracování potravin. Hlavní město provincie Dornod je mongolské čtvrté největší město. Choibalsan bylo pojmenováno po stalinistickém diktátorovi země. Dornod aimag je také ekonomickou sílou země s bohatými ložisky uhlí, ropy, zlata, železné rudy, živce, soli a uranu.

3.11. Zemědělství V zemědělském sektoru je zaměstnána více než třetina ekonomicky aktivního obyvatelstva Mongolska a na HDP se podílí cca 13 %. Chov hospodářských zvířat hraje v mongolské ekonomice klíčivou roli a má zásadní význam pro zaměstnanost i exportní příjmy. Živočišná výroba tvoří zhruba 70 % celkové produkce sektoru. V roce 2013 počet hospodářských zvířat dosáhl dle mongolských statistik neuvěřitelných 45 mil. ks (19 mil. koz, 20 mil. ovci, 2,9 mil skotu, 2,6 mil. koně, 320 tis. velbloudu). Skopové, koňské a hovězí maso jsou hlavním zdrojem obživy venkova i měst. Kozy se chovají zejména kvůli kozí podsadě, která je surovinou pro výrobu kašmíru. Kozí podsada a kašmír jsou jedny z hlavních vývozních jednotek. Maso a mléko se produkuje pro místní trh. Po vyhlášení programu „Celina 3“ se zaměřil na pěstování obilovin, aby se Mongolsko vymanilo

z dlouhodobé

závislosti

na

importech

pšenice

z Ruské

federace

a Kazachstánu. V roce 2011, 2012 a 2013 byla vzhledem k poměrné příznivým klimatickým podmínkám úspěšná úroda obilí, brambor a zeleniny. V roce 2013 bylo sklizeno 387 tis. tun obilí, 192 tis. tun brambor a 102 tis. tun zeleniny. [22]

23

3.12. Průmysl Průmysl představuje 38,5 % HDP a zahrnuje stavební a konstrukční materiály, těžbu, výrobu potravin a nápojů, zpracování živočišných produktů, výrobu kašmíru a výrobků z přírodních vláken. Mongolsko má rozsáhlé nerostné suroviny. Měď, uhlí, zlato, molybden, fluorit, uran, cín a wolfram tvoří velkou část průmyslové produkce a přímých zahraničních investic. Problémem mongolského průmyslu zůstává využívání zastaralých technologií a zařízení a s tím související nízká produktivita. Vláda očekává, že budou prozkoumány nové možnosti těžby a že budou postaveny nové závody, a to jak zahraničními, tak i domácími investory. Těžební průmysl je pro mongolské hospodářství naprosto klíčový a zajišťuje asi 22 % HDP, 67 % průmyslové produkce a 90 % z celkového mongolského exportu. Hodnotou vývozu v letech 2011 až 2013 bylo nejvýznamnější uhlí následované mědí. Mongolsko se dokonce stalo na chvíli největším konkurentem Austrálie při vývozu uhlí do Číny, ovšem

dopravní

náklady

výhodu

Mongolska

opět

znevýhodňují.

Celkem

se v Mongolsku nachází 69 nerostů a další zeminy. „Zlato se těží povrchově s poměrně nízkými náklady. V roce 2008 bylo vytěženo celkem 15,2 tun zlata s postupnou klesající tendencí do roku 2012.“ [22] „Hlavním zdrojem pro výrobu elektrické energie v Mongolsku je uhlí. Zásoby se odhadují až na 162 mld. tun, přičemž až 1/3 je černé koksovatelné uhlí. Problémem je zadluženost v rámci energetického sektoru. Těžba uhlí v roce 2008 činila cca 10 mil. tun, přičemž v roce 2011již 22 mil. tun.“ Od roku 2012 však klesá z důvodu celosvětové snížení cen a přepravních nákladu. [22] „Zahraniční firmy se v Mongolsku pokoušejí o těžbu ropy. V současné době firmy z USA, Austrálie a Číny těží několik stovek tisíc barelů ropy ročně. Zásoby nejlépe prozkoumaného ložiska se odhadují na 1,5 mld. barelu. V roce 2008 se vytěžilo 1 174 tis. barelů, v roce 2011 již 5 244 tis. barelů.“ [22] „Základem mongolského zpracovatelského průmyslu je potravinářství, zpracování produktů získaných z živočišné výroby (vlna, kůže) a ve zpracování nerostných surovin (obohacování měďné rudy).“ Vážným problémem jsou zastaralé technologie a vybavení, nedostatek kapitálu a finančních služeb na venkově, vysoké dopravní 24

náklady, nedostatečné normy a standardy běžné pro vyspělé země a slabá dopravní obslužnost od velkých sousedních trhů RF a ČLR, ale i ostatních trhů. [22]

3.13. Doprava „Značná rozloha země a malá hustota obyvatelstva má za následek slabou dopravní infrastrukturu. Ovšem od roku 2011 dochází k významnému rozšiřování silniční sítě (cca 3 000 km ve výstavbě, z čehož ke konci roku 2013 bylo dokončeno dle oficiálních vyjádření 1 700 km).“ [22] „Mongolská železniční síť má délku 1 815 km a téměř výhradně se jedná o železniční spojení RF a ČLR. Nejdůležitější a nejdelší tratí je tzv. Transmongolská magistrála (1 111 km), která odbočuje z Transsibiřské magistrály v zabajkalském městě Ulán-Ude na mongolské území a vstupuje ve městě Suchbátar, vede přes Ulánbátar a mezi pohraničními městy Zamin Úd a Erén přechází na území ČLR. Odbočka z této trati vede do třetího největšího města Erdenet. Druhou, kratší tratí, je spojnice s městem Čojbalsan na východě země a hranicí s RF.“ [22] „Mongolská vláda rozhodla vybudovat cca 5 700 km dlouhou železnici. V roce 2011 bylo rozhodnuto, že první dvě fáze by měly být vybudovány jako jeden projekt.“ [22] 24. 06. 2010 byl přijat Nový střednědobý rozvojový program, jehož cílem je vybudovat 5 572 km silnic, vystavět 100 tisíc bytů, převést městskou hromadnou dopravu na plynový pohon či pořídit vozy taxi na plynový pohon. „Letecká doprava obstarává zejména vnitrostátní a mezinárodní přepravu osob. V Ulánbátaru je jediné mezinárodní letiště Chinggis Khaan a v zemi pak dalších 19 vnitrostátních letišť. Z hlavního města existuje pravidelné letecké spojení do Moskvy, Irkutska, Berlína, Pekingu, Soulu, Osaky a Tokia, Hongkongu, nově Bangkoku. Existujízde čtyři mongolské letecké společnosti – MIAT (status národního leteckého dopravce), Eznis Mongolian Airlines, Aero Mongolia a Hunnu Airlines. Mongolská vláda

podepsala s Japonskem dohodu o soft-loanu

na vybudování

nového

mezinárodního letiště – stavba začala v roce 2012 a měla by skončit do roku 2016.“ [22] „V hlavním městě Ulánbátaru jezdí autobusy a trolejbusy. Japonská JICA vyhotovila studii proveditelnosti na výstavbu metra.“ [22] 25

3.14. Služby „Nejrychleji se rozvíjející oblastí služeb je maloobchod a velkoobchod, značný vývoj je patrný v oblasti cestovního ruchu a oblasti veřejného stravování. Doprava, skladování, vzdělávání, veřejná administrativa, finanční služby, zdravotní a sociální služby a hotelnictví jsou dalšími složkami tohoto sektoru, který tvoří okolo 45 % HDP.“ Pracovní síla je 1 068 mil. s 61% zabývající se odvětvím služeb a 34 % pracují v zemědělství a 5 %v průmyslu. [22] „V roce 2013 navštívilo Mongolsko cca 417 tis. turistů (meziroční snížení 12 %). Nejvíce turistů přicestovalo z ČLR, RF, Korejské republiky, další místa zaujímají Japonsko, USA, SRN, Francie a další země. Mongolská vláda deklaruje cestovní ruch za jednu z priorit rozvoje ekonomiky a má cíl přilákat milion turistů v roce 2015, ovšem patřičná opatření chybí. V posledních letech představují příjmy z cestovního ruchu významnou část HDP (cca 10 %). Vzhledem ke složitým podmínkám pro cestovatele převládá organizovaná turistika, většinou však cizinci přijíždějí ze soukromých důvodů.“ [22]

3.15. Kultura Mongolská kultura je silně ovlivněná mongolským kočovním způsobem života. Prvky svojí kultury přidali i sousední země. Významný vliv měl tibetský buddhismus a od 20. Století prostřednictvím Ruska i evropská kultura. Mongolští kočovníci žijí v tradičních jurtách a jsou velmi pohostinní. V kočovné kultuře, kde lidé jsou stále na cestách, jsou hosté na denním pořádku. Na Mongolské drsné stepi, kde počasí je extrémní a vzdálenosti jsou obrovské, odvrátit hosta je nemyslitelné. Každý je vítán a každému je se samozřejmostí nabídnut horký čaj a miska polévky. Ve větších městech, kde je vysoká míra kriminality, jsou lidé nedůvěřivější a uzavřenější. Ale většina občanů města, cizincům poradí a starším nabídne pomoc. Lidé stále dodržují staré tradice a zvyky. Starším osobám se vyká bez ohledu na to, jestli je to rodinný příslušník, známý, zaměstnanec, zaměstnavatel nebo i neznámý. Na venkově se zdraví se staršími osobami, i když ho neznáme. Obyvatelé stále pijí čaj s mlékem a z prvního ranního čaje se musí darovat přírodě a Chuch Terger neboli Modrému nebi o požehnání nebo o další prosby. [23]

26

Tsagán sar (Nový měsíc) – symbolizuje konec zimy a začátek jara a slaví se v lednu nebo v únoru podle lunárního kalendáře. Tsagán sar je oslavou nového života a symbolizuje bohatství a prosperitu v rodině. Svátek se slaví po dobu tří dnů, kdy jsou starší a nejvíce respektovaní rodinní příslušníci navštěvováni jako první. Rodiny se připravují na oslavu měsíce dopředutím, že připraví spousta jídla a dárků. Na venkově, vzhledem k vzdálenosti a povětrnostním podmínkám mohou oslavy občas trvat déle než jeden měsíc. Nádam - je oslavou testu odvahy, síly, obratnosti a lukostřelby nomádů. Koná se každoročně od 11. července do 13. července po celé zemi. Tři "mužné hry" se skládají z koňského dostihu, ze zápasu a lukostřelby. Dostihy se konají na vzdálenosti více než 30 km a závodí se mladí jezdci, někdy mladší šesti let. Zápas začíná tradičním "orlím tancem", který by měl zvednout zápasnického ducha. Lukostřelba se datuje až od dob Čingischána a jeho bojovníků. Mongolské boty - Mongolská boty jsou dlouhé boty vyrobené z hovězí kůže se zvednutou špičkou a složitými vzory a švů. Zvednuté špičky mají jak náboženský, tak praktický význam. Z buddhistického pohledu, zvednuté špičky slouží, aby člověk věděl, kam šlape, a aby nedošlo k poškození žádných forem života, včetně hmyzu. Z praktického hlediska boty se zvednutou špičkou umožňuje jezdci, aby se dobře držel třmenu.

Obrázek č. 7 – Mongolské boty [24]

27

Deel – tradiční mongolský oděv je střižený z jednoho kusu látky a zavazuje se v pase. Pastevci jej používajíi jako deku. Zimní deel je vyrobena s vysokým límcem a dlouhými rukávy zateplené ovčí vlnou. Po svázání v pase, se horní část oděvu používá jako kapsa. Po staletí tradiční deel sloužil jako ukazatel společenského postavení, podle použité látky, designu a příslušenství. Každá mongolská etnická skupina má své vlastní deely odlišné od ostatních. Hudební nástroje a zpěv - Nejznámější mongolský hudební nástroj je dvoustrunný Morin khuur. Tento smyčcový nástroj je zdobený koňskou hlavou a smyčce jsou z koňské žíně. Nástroj má výrazný zvuk, který evokuje ržání a rozptyl koňských kopyt. Další domorodé nástroje jsou flétna s názvem limbe nebo dvou-strunný nástroj s názvem ikel, který je používán menšinou Oirad v západním Mongolsku. Mongolsko má také mnohostrunné nástroje yatuga podobné citeru, dále primitivní klavír nebo cimbál, který se nazývá yočin. Urtiin duu nebo dlouhá píseň je jednou ze dvou hlavních forem mongolské zpěvu. Ten druhý se jmenuje Bogino duu nebo krátká píseň. Urtiin duu jako rituální forma projevu v souvislosti s významnými oslavy a slavností, má zvláštní místo v mongolské společnosti. Mongolský chuumii nebo hrdelní zpěv má 4 rozsahy. Během zpívání dvou simultánních tónu, vysoké a nízké tóny jsou vydávány hlasivkami. Chuumii je považován za uměleckou formu a ne přesně zpěv. Hrdinské epické písně, nebo Tuuli, jsou používány v náboženských a šamanských rituálech. [13] Tradiční mongolská kuchyně- Skládá se z vydatné polévky, vařeného nebo pečeného masa (hovězí, skopové), těstovin a mnoho mléčných výrobků. Mongolové jsou zvyklí jíst nekořeněná jídla, z velké části kvůli extrémnímu kontinentálnímu klimatu, které omezuje růst koření.

Obrázek č. 8 – Buuz [24]

Obrázek č. 9 – Airag (kobylí mléko) [25]

28

Během léta je zvykem jíst více mléčných výrobků (jogurt, sušený tvaroh, sýr a smetana), pečivo a pití čaj a airag. Pastevci mají tendenci jíst méně masa, aby očistili své tělo po zimních měsících. Mongolský čaj je vyrobený z drcených čajových lístků, soli a mléka, a je dobrý na zmírnění žízně zejména v horkých letních měsících. Airag je fermentované kobylí mléko. Obsahuje více než 12 důležitých vitamínů a v závislosti na regionu, kde se vyrábí, může obsah alkoholu dosáhnout 6 – 12 %. Do mongolské kuchyně patří například khorhog (různé druhy masa, propečené s horkými lávovými kameny), boodog (maso vařené ve vlastní kůži zvířete, obvykle skopové), buuz (mletá masa v těstě), lapsha (nudlová polévka) nebo tsuivan (orestované nudle s masem). V dnešní době mongolská strava se skládá z mezinárodní kuchyně, s dostatkem zeleniny a salátů. Návštěvníci muzea výtvarného umění Zanabazar a Klášteru Choijin Lama v Ulánbátar jsou ohromeni obřími barevnými maskam itsam, které jsou zde k vidění. Vyrábí se z papírové hmoty, jako nádhernými příklady Mongolské klasické buddhistické umělecké tradice a jsou používané při komplikovaných náboženských tanečních obřadech. Představení je obvykle kolem Nového roku nebo na konci léta. Tyto obřady byly „etické hry“ k vymítání zla a obrovská děsivá božstva vyprávějící příběhy z tibetského buddhismu a tradičního šamanismu.

3.16. Náboženství Ačkoli Tibetský buddhismus je mongolské dominantní náboženství, je to poměrně pozdní kulturní rozvoj. Ústava z roku 1992 zaručuje svobodu vyznání jako základní lidské a občanské právo. Zákon z roku 1993 privileguje buddhismus, islám a šamanismus, z nichž je dominantní náboženství buddhismus, který tvoří 94% (vadžrájána s elementy šamanismu) a 6% vyznává islám, především kazašská menšina na západě země. Dále se zde více a více rozšiřuje křesťanství.

29

4.

Praktická část

4.1.

Historie cestovního ruchu v Mongolsku

Historie vývoje cestovního ruchu v Mongolsku je velmi diskutovatelná oblast. Někteří odborníci říkají, že se cestovní ruch objevil se vznikem lidstva nebo další tvrdí, že cestovní ruch se začala vyvíjet až ve 20. století. Mongolsko je jedním z míst, kde vznikala lidská společnost, proto otázky se týkající cestovního ruchu musí začít řešit z této doby. (N. Žamsansuren, 2002) Toto tvrzení je založeno na tom, že lidé v této době pořád hledali příjemné prostředí k obývání a často se stěhovali. Kromě toho existuje i názor pana N. Bolda, že cestovní ruch vznikl se vznikem prvního státu v Mongolsku. Tyto státy začaly komunikovat s ostatními státy a nějakým způsobem cestovat. Dále existuje i pohled na cestování, který odmítá obě předchozí tvrzení. Cestovní ruch musí být založen na potřebě a zájmu cestování a lidé musí cestovat za určitým cílem. Ale cílem musí být potřeba poznání. (D. Gantumur, „Prameny cestovního ruchu“ 2003) Jelikož cestování obyvatel v této době bylo nutnosti, nemůžeme to považovat za cestovní ruch. Až ve 13. století se svět začal zajímat a zkoumat Mongoly, do této doby nevěděli o existenci této říše. Od této doby do současnosti, mnoho odborníků a cestovatelé ze zahraničí získávají informace o geografii a pracují s lepšími výsledky než sami Mongolové. Ruský výzkumník a vědec E. M. Murzajev rozdělil historií vývoje cestovního ruchu Mongolska takto: 1. Cestovní ruch ve středověku 2. Cestovní ruch v době od 18. století do roku 1870 3. Období od 1870 do 1979 4. Současná doba První cestovatelé, kteří přijeli do Mongolska, si zaznamenali hlavní vodní toky a živočichy, ale také životní styly a zvyky Mongolů do podrobnosti. Mezi první objevitele patří evropský mnich Plano Karpini, Vilém Rubruk, benátský kupec Marco Polo a čínský mnich Čan Čun, kteří strávili mnoho času v říši a zapsali si své dojmy. Jako jedinečné jim přišla velikost rozsáhlé země, extrémní teplotní rozdíly počasí, neobvyklé deště, hory, velká stáda divoké ovce agrali, koně převalské, gazely, gobi 30

bohaté na hory a údolí, ale se zakrslými rostlinami, lesnatý Chentí, kde stromy rostou pouze na severní straně. [26] Na konci 19. a na začátku 20. století do Mongolska jezdili vědci převážně z Ruska. Můžeme jmenovat např. generál N. M. Prževalského, Z. A. Matusovského, V. L. Kamarova, M. V. Pěvcova, G. N. Potanina, B. A. Obručeva, P. K. Kolzova a M. A. Usova. Člověk, který založil základy mongolské zeměpisné vědy je určitě N. M. Prževalský. V letech 1870–1880 zorganizoval čtyři velké výpravy do Střední Asie a posléze vydal i několik publikaci. V jeho knize „Mongolsko a země Tangutů“ se poprvé objevili zvířata, jako jsou jednohrbý divoký velbloud (havtgai) nebo tahi a právě tahi neboli kůň převalský byl pojmenován po něm. (GANTUMUR, 2003) [26] V současné době cestovní ruch jako takový se začal vyvíjet v 50. letech 20. století. Je to období, kdy byly založeny základy zahraniční spolupráce, kdy se začal zvyšovat počet zahraničních turistů a tranzitujících osob a také zájemci o návštěvu bývalého socialistického bloku. 2. října 1954 byl založen „Úřad pro poskytování služeb turistům“. Pod svým jménem si vzali hotel Altai, některé restaurace, Centrální divadlo nebo bufet na letišti a poskytovali domácím i zahraničním turistům, reprezentantům hlavy státu, pozvaným pracovníkům, zahraničním umělcům a novinářům služby ubytovací, stravovací a dopravní služby. Posléze si úřad uvědomil, že nedosahuje svých cílu a povinnosti, že má malou kapacitu turistických kempů, nedostatek práv a kvalifikovaných pracovníků. Proto byl 24. prosince 1955 přejmenován na „Podnik pro poskytování služeb zahraničním turistům“. Od roku 1956 se začal získávat členství různých světových organizací a také podepsali s tehdejšími

Sovětským

svazem,

Československem,

Maďarskem,

Rumunskem

a Spolkovými republiky Německa smlouvu o cestování železniční dopravou. V červenci tohoto roku na základě smlouvy s americkou společnosti Inturist, přijali prvních sedm turistů do Mongolska. Podnik pro poskytování služeb zahraničním turistům, dnes Juulchin také poslali své první turisty do Sovětského svazu. Do konce roku 1956 ještě stihli podepsat smlouvu s Francii, Anglii, Japonskem a Amerikou. Cestovní ruch se vyvíjel a od roku 1962 byli připraveni přijmout turisty zaměřené na lovecký cestovní ruch a od konce 70. let se začala rozvíjet i pěší turistika. Až do počátku 90. let byl Juulchin jediným podnikem

31

v tomto sektoru, na začátku roku 1990 přijali přes 10 000 turistů a přes 350 lovců. V roce 1991 podnik se stál společností s ručením omezeným. V roce 1992 bylo založeno Mongolské sdružení cestovního ruchu. Jejich prioritním cílem byla ochrana práv sdružených členů, poskytování informací, spolupráce s vládními organizacemi, rozvíjení domácí i zahraniční spolupráce, zlepšení vzdělání v tomto oboru nebo reprezentovat Mongolsko jako turistický atraktivní země. Teprve v roce 2000 byl přijat Zákon o cestovním ruchu. V roce 2002 existovalo přes 420 cestovních kanceláři a agentur, přes 130 turistických kempů s kapacitou 6 400 lůžek, 260 hotelů s kapacitou 7 000 osob, 10 prodejců letenek, 5 leteckých společností a přes 40 zařízení a škol, které připravovali pracovníku v tomto oboru. V roce 2008 sem přijeli celkem 512 tisíc turistů (okolo z dvaceti různých zemí), ze kterých měli zisk 4 930 miliónu amerických dollaru. I když počet cestujících do Mongolska se pravidelně zvyšuje, potřebuje pořád mnoho státních fondů na zlepšení kvality silnic a vnitrostátních leteckých linek, zlepšení kvality služeb, kontrola bezpečnosti cestujících a další patřičná opatření. (NERGUI, 2012)

4.2.

Současný stav cestovního ruchu v Mongolsku

4.2.1. Zákony a legislativa První Zákon o cestovním ruchu byl schválen 5. května 2000. Je rozdělen na 5 částí. V úvodním stanovení definuje cestovní ruch, podniky cestovního ruchu, oblasti CR, produkt CR, zákazníka, podniky poskytující služby CR, průvodce a ubytovací zařízení vysoké kvality. V druhé časti členění podniky CR, což jsou touroperátoři (туроператор) a tour agenti (турагент). Dále stanovuje podmínky vydání povolení k provozování hotelů s vysokým standardem,

zvláštní

povolení

k provozování

podniků

CR,

právo

a povinnosti cestovních kancelářů a cestovních agentur, definice cestovní smlouvy, podniky poskytující služby CR a systém vládních podpor v tomto sektoru. Ve třetí části jsou dány pouze požadavky na průvodce, jeho právo a povinnosti. Čtvrtá část zákona je věnována právům a povinnostem vlády, státní správy a veřejné správy v souvislosti s vydáváním novelizaci k zákonu nebo různých vyhlášek, směrnic a norem. Práva občanských sdružení v tomto oboru se také objevuje v této části. 32

V poslední části zákona je stanovena způsob založení a zdroje státního fondu pro cestovní ruch, a hlavně kontrola dodržování zákona a způsob sankce při porušení zákona. Zákon byl několikrát novelizován a to v letech 2001, 2002, 2003, 2005, 2006 nebo v roce 2009. Například v roce 2001 byl změněn podmínky vydání zvláštního povolení k provozování podniků cestovního ruchu a 29. Června 2006 byl zrušen státní fond pro CR. Provozovatelé podniků cestovního ruchu se musí řídit dalšími občanskými i živnostenskými zákony. Musí brát v úvahu ochranu přírody i životního prostředí. V neposlední řadě musí respektovat mezinárodní smlouvy a zákony. 4.2.2. Turistické zóny Mongolska Turistické zóny Mongolska jsou téměř totožné s geografickým rozdělením země. Okolí Karakorumu v centrálním Mongolsku Zaujímá plochu přibližně 150 000 km2 s počtem obyvatel 130 000 osob a zahrnuje provincie Bulgan a východní Archangaj. Na této území provozuje své činnosti 33 turistických kempů a jezdí sem 40 % všech zahraničních turistů. Jedinečnost území spočívá v rozsáhlé stepní krajině a ve městě Karakorum, kde se nachází klášter Erdenzuu a mnoho dalších památek. Většina návštěvníků sem jezdí převážně v letních měsících, od června do srpna, kdy se koná slavnosti jaků, koně a velbloudu. Okolí jezera Chuvsgul v severním Mongolsku Na ploše okolo 100 600 km2 žije 124 500 osob. Centrem této oblasti je město Murun, který je od hlavního města vzdálený 692 km, i z tohoto důvodu sem jezdí pouze 20 % turistů z celkového počtu. I když tento oblast je méně navštěvovaný než oblast Karakorumu, nachází se zde 50 turistických kempů. Největšími důvody návštěvy této krajiny, jsou život tsátanů nebo jak je pan Petr Jahoda nazval „indiány východu“. V zimě se zde konají zimní slavnosti. Oblast Mongolského Altaje v západním Mongolsku Jsou to západní provincie Mongolska. Přes 279 000 obyvatel žije na rozloze 192 000 km2. Podle návštěvnosti se řadí na třetí pozice, s podílem 10 % cestujících do této krajiny z celkové návštěvnosti Mongolska. Město Hovd je vzdálený z Ulánbátaru 1 200 km a zde poskytují své služby 29 turistických kemp. Jak jsem už zmiňovala, žijí zde 33

největší počet národnostních menšin a větší podíl mají lidé s kazašským původem. Právě jejich způsob života a hlavně umění vycvičit si orla přitahuje pozornost jak zahraničních, tak domácích turistu.

Obrázek č. 10 – Turistické zóny Mongolska (BYAMBASUREN, 2012)

Oblast Gobi v jižním Mongolsku Oblast zahrnuje přes 165 400 km2 a žijí zde pouze 46 100 osob. Město Dalanzadgad je hlavní město provincie Umnugobi i centrum této turistické oblasti a nachází se 553 km jižně od Ulánbátaru. Podíl na návštěvnosti státu je 20 %. Své činnosti zde provozují 20 turistických kempů. Turisté sem přijíždějí hlavně od června do srpna. Kvůli zvýšení návštěvnosti se zde každým rokem konají velbloudí slavnosti neboli festival. Ale hlavním důvodem cest do těchto pouští není jenom zmíněný festival, nýbrž překrásná příroda, divoká zvířata, nomádský způsob života a vykopávky dinosaurů. Oblast a okolí Chentí ve východním Mongolsku Hlavním centrem je město Undurchán, který je vzdálený z Ulánbátaru 331 km. Na rozloze 230 000 km2 žijí 130 000 obyvatel. Aktuálně jsou zde 17 kempů. 5 % turistů z celkové návštěvnosti Mongolska si berou tuto oblast za svoje cílové destinace. Své návštěvníky přitahuje nejen jako rodiště Čingischána, ale i svou jedinečnou krajinou a kulturním životem. Okolí Ulánbátaru Má přibližně 4 700 km2 a žije zde přes milion obyvatel. Skoro 90 % všech turistů navštíví Ulánbátar, protože na jedné straně je samo sobě velmi přitažlivé město, ale na druhé straně je to startovním místem pro turisty. Nachází se zde jediné mongolské mezinárodní letiště a nejdůležitější dopravní tepny pozemní komunikace. Jako všechny 34

hlavní města nabízí kulturně-historické památky, městský život a architektonické památky a resorty. (BYAMBASUREN, 2012) V Mongolsku existuje mnoho národních parku, chráněných oblastí i přírodních rezervací méně či více chráněné a kontrolované. Mezi nejchráněnější místa patří: Název Hora Bogdchán

Rozloha 41 651 ha

Rok vyhlášení 1957 (1978, 1995)

Gobi (zóna II)

1 839 176 ha

1996

Gobi (zóna I)

5 311 730 ha

1975

Východní (Dornod) Mongolsko

103 016 ha

1992

Mongol daguur

103 016 ha

1992

Numrug

311 205 ha

1992

95 510 ha

1992 (1995)

Jezero Uvs

712 545 ha

1993

Han Chentí

1 227 074 ha

1992

Hora Otgontenger

Hasagthairhan Hora Horidol Saridal Hora Chuch Serche

27 448 ha

1965 (1995)

188 634 ha

1997

65 920 ha

1977 (1995)

Tabulka č.2 – Národní parky Mongolska [27]

4.2.3. Organizace CR V Mongolsku existuje mnoho vládních i nevládních organizací. Na nejvyšší úrovni stojí ministerstvo, dále jsou vládní i nevládní organizace a sdružení. Na nižší úrovni jsou provinční orgány a sdružení. Samozřejmě existují zájmové sdružení hotelů, restaurací, průvodců nebo různých forem cestovního ruchu. Níže jsou uvedeny některé vybrané organizace a jejich funkce a cíle činnosti. Ministerstvo pro kulturu, sport a cestovní ruch by chtělo v budoucnosti udržet a uchovat národní kulturní dědictví, být přínosný v ekonomice státu, rozvoji společnosti a rozvíjet konkurenceschopnou kulturu, sport a cestovní ruch. Cílem ministerstva je podporovat rozvoj jednotlivce v Mongolsku, jedinečnou národní trvale udržitelnou kulturu, umění, tělesnou výchovu, sport a cestovní ruch. Také vytvořit národní značku v těchto oblastech. [28]

35

Mongolské národní centrum pro cestovní ruch je vládní organizace, která bude rozvíjet vládní myšlenky a realizovat národní rozvojové plány a opatření týkajících se cestovního ruchu. Bude také podporovat a poskytovat služby a informace pro provozovatelé služeb v cestovním ruchu, pro občany a turisty. Na jejich webových stránkách můžeme najít informace o jejich aktivitách, závěrech výzkumů v tomto sektoru, statistice cestovního ruchu, právních předpisech a normách a také zprávy a novinky o cestovním ruchu. [13] Nevládní organizace Mongolský svaz cestovního ruchu byl založen v roce 1992. Hlavním cílem této organizace je zastřešení všech organizací cestovního ruchu, ochrana jejich práva a povinnosti, zlepšení produktu a služeb cestovního ruchu pravidelným vzděláváním a zaškolováním pracovníků v tomto sektoru, posléze trvale zvyšování příjmu z cestovního ruchu a podílu rozvoje na společnost a ekonomiku státu. Organizuje nebo zajišťuje účast na výstavy a veletrhy v cestovním ruchu. Mongolský svaz dobrodružného sportovního cestovního ruchu byl založen v roce 1993 jako Mongolská asociace pro sportovní turistiku a posléze byl přejmenován na současný název. V dnešní době organizuje tyto sportovní akce: dobrodružná pěší turistika, pěší túry na delší a krátké vzdálenosti, vodní turistika, prohlídky jeskyní, projížďky na koních a velbloudech. [29] 4.2.4. CK, CA Cestovní kancelář nebo touroperátor může podle Zákona z roku 2000 provozovat činnosti, jako jsou plánování a tvorba balíčků služeb, propagace a prodej zájezdů, vyřizování turistických víz, podej nebo koupě letenek nebo jízdenek ostatních dopravních prostředků, rezervace hotelů nebo turistických kempů, služby spojené s uvítáním a odvozu turistu z nebo na letiště a poskytování dalších služeb cestovního ruchu. Cestovní agentura může provozovat všechny činnosti uvedené výše, kromě plánování a tvorby zájezdů nebo balíčků služeb. V roce 2011 bylo v Mongolsku registrováno 520 CK a CA. Z nichž pouze 10 % aktivních. Ale na konci roku 2013 při tvorbě Rejstříku podniků cestovního ruchu Mongolským centrem pro cestovní ruch bylo zjištěno pouze 212 cestovních kanceláři a agentur, s tím, že 60 podniků poskytují své služby aktivně a se ziskem. Cestovních agentur v Mongolsku moc nenajdete, protože většina podnikatelů jsou registrovány jako touroperátoři. 36

Nejstarší cestovní kancelář v zemi je Juulchin s. r. o., který byl založen v roce 1954 jako Úřad pro poskytování služeb turistům. Dnes je jedním z největších incomingových a

outgoingových

kanceláři.

Spolupracuje

se 150

mezinárodními

kancelářemi

a dopravními společnostmi z více než 30 zemí. Byl prvním členem Světové organizace cestovního ruchu. [30] I když má Juuchin World Tours s. r. o. podobný název jako předchozí cestovní kancelář, je to úplně jiná společnost. Organizační struktura podniku je rozdělena na dvě části a to na incomingové a outgoingové, které mají i svoje webové stránky zvlášť. Na stránkách www.juulchinworld.mn nabízí zájezdy do Mongolska pro zahraniční turisty. Na webových stránkáchwww.newjuulchin.com nabízí domácím cestovatelům zájezdy do více než dvaceti zemí. Z cestovních kanceláří, které nabízí pouze příjezdové zájezdy, můžeme uvést např. Ayan Trails s. r. o. Byl založen dvěma zkušenými páry, které pracují v tomto oboru od roku 1998. Nabízí zájezdy od pěších, klasických, rodinných až po luxusní nebo jednodenní. Jako další cestovní kanceláře můžeme uvést Active Adventure Tours Mongolia, Tseren Tours, Gobi Tours, Nomad Planet nebo Tsolmon Travel. [31] Většina větších cestovních kanceláři mají mimo svých smluvních partnerů, také své řetězce hotelů, turistických kemp, vozový park a svoje průvodce a řidiče. Snaží si vychovat spolehlivé, vzdělané a konkurenceschopné zaměstnance a tím získat větší podíl na trhu cestovního ruchu. 4.2.5. Ubytovací služby V současné době v Mongolsku existují 402 hotelů a skoro 350 turistických kempů. Existují klasifikace a třídění hotelů, ale nejsou pevně dány zákonem jako v České republice. V zákonech se objevuje pojem hotely s vyšším standardem, což jsou hotely třídy tří a více. Dále existují motely, pensiony a další ubytovací zařízení. Důvodem existence četných turistických kemp jsou rozsáhlost země, nedostatečná infrastruktura a nomádský život. Většina turistických kemp jsou zařízeny ve stylů jurty nebo jednoduchých dřevěných chat. Některé kempy jsou tematický upravené nebo vybavené velmi moderně a luxusně.

37

Prvním a jediným pětihvězdičkovým hotelem v Mongolsku je Terelj Hotel. Nachází se 70 km severně od Ulánbátaru v chráněné oblasti Gorkhi-Terelj. Nabízí pokoje od rodinného apartmá, executive, superior, až po prezidentské apartmá. Má všechny pokoje vybavené podle standardu hotelů třídy luxury např. bazény, rekreační zařízení, restaurace, kongresové centrum. Ceny se pohybují v mimosezóně od 260 000 do 5 735 000 tugriku a v hlavní sezóně od 360 000 do 5 735 000. Kurz tugriku ke koruně bývá okolo 100 MNT = 1, 124 CZK. [32] [33]

Obrázek č. 11 – Terelj Hotel [32]

Do Mongolska dorazili i velké hotelové řetězce jako jsou Kempinski, Best Western nebo Ramada. Kempinski Hotel Khan Palace má 102 pokoje zařízené v evropském stylu. BEST WESTERN PREMIER Tuushin Hotel se nachází přímo v centru města 100 metr od Suchbátarovo náměstí. Nabízí 198 pokojů od standardních až po prezidentské apartmá.

Ramada

Ulaanbaatar

Citycenter

se

nachází

v blízkosti

kláštera

Gandantegchilen a nabízí zákazníkům 128 pokojů v ceně od 120$ do 240$. Nemůžeme zapomenout na hotely Ulaanbaatar, Chinggis Khaan, White House, Bayangol nebo The Blue Sky Hotel &Tower. [34] [35] [36] Ve všech provinciích a kolem všech přírodních atraktivit a cílů turistů se nachází turistické kempy. Některé jsou zařízené obyčejnými nomádskými jurty, kde musíte vařit sami a toalety jsou zakopané díry do země jako za dávných dob, ale většina jurtové kempy jsou postavené tak, že kolem dokola jsou jurty a uprostřed je jedna velká stavba se všemi zařízeními (restaurace, toalety, sprchy, rekreační zařízení, sportovní hala atd.). Za zmínku stojí OUT OF NOW HERE Geologde šetrné k životnímu prostředí nacházející v provincií Umnugobi. Má kapacitu 50 osob s postelí velikostí king. 38

V restauraci můžete najít jídla evropské, národní, asijské kuchyni a také jídla pro děti a vegetariány. Sprchu nahrazují teplými mokrými ručníky, protože jeden člověk spotřebuje při sprchování průměrně 30 litrů vody. V provincii Archangaj existuje turistický kemp a léčebného lázně Haluun us s názvem DUUT Resort & Spa. Má kapacitu 70 osob a nabízí služby srovnatelné s hotelem. 4.2.6. Stravovací služby V hlavním městě nebo v ostatních větších městech Mongolska najdete mnoho kvalitních stravovacích zařízení. Od klasických čínských nebo italských kuchyni zde najdete restaurace nebo jiná stravovací zařízení nabízející thajská, česká, korejská, brazilská, anglická, indická, vietnamská jídla, prostě skoro všechna národnostní jídla, na které si vzpomenete. Tyto jídla jsou nabízeny ve specializovaných restauracích, ve veřejných restauracích větších hotelů, v barech, v rychlém občerstvení nebo v mongolských zařízeních tzv. tsainii gazar nebo zoogiin gazar. Seznam těchto restaurací najdete na stránkách Turistického informačního centra (www.touristinfocenter.mn) i s druhem podávaného jídla. Mongolská kuchyně najdete skoro ve všech restauracích, ale existují také zařízení specializující na některá mongolská jídla a nazývají se podle těchto jídel např. Buuz, Huushuur. Přidávají k nim i přívlastky jako jsou mongolský huushuur, chutný buuz nebo i buuz a huushuur s velkými porci. Pravé mongolské jídlo však uvaříte až na venkově nebo na cestách např. horhog nebo boodog (maso upečené ve vlastní kůži). I když to některým nebude líbit, je to velmi chutné a navíc je šetrný k přírodě, protože skoro nepotřebujeme různé spotřebiče a nádobí. Ze světově známých řetězců a zařízení můžeme vyjmenovat např. Irish pub, Shish a Dönner Kebab, Broadway, Berlin burger, Beijing duck, KFC, Steak house. Kromě těchto mezi oblíbené zařízení v Ulánbátaru patří restaurace a hospody, jako jsou Modern Nomads, Altai Mongolian grill, Silk road, Bayangol, Ulaanbaatar nebo Tse pub. 4.2.7. Dopravní služby V Mongolsku se nachází pouze jeden mezinárodní letiště a to Mezinárodní letiště Chinggis Khaan v Ulánbátaru. Působí zde letecké společnosti MIAT Mongolian Airlines, Aeromongolia, Areoflot, Korean air, Eznis, Hunnu air, Air china a Turkish

39

Airlines. Přímé lety jsou do Pekingu, Berlina, Frankfurtu, Moskvy, Tokia, Osaky, Soulu a Hong Kongu. Vnitrostátní lety jsou do měst Altai, Baynhongor, Uliastai, Dalanzadgad, Murun, Ulgí, Ulángóm, Chovd, Bulgan, Choibalsan, Ovót, Bayn-Ulgí a Tavan tolgoi. [37] [38] Přes Mongolsko vede pouze jedna mezinárodní vlaková trať přes celé území a to z města u hranice s Ruskem (Altanbulag) k hraničnímu městuZamiin Uud u Čínských hranic. Vlakem se můžete dostat do Ruské Moskvy a Irkutska, nebo do Čínského Pekingu a Hohhotu. V hlavním městě existuje pouze dvě městská hromadná doprava a to autobusová a trolejbusová. Jízdenka autobusu je 500 MNT a trolejbusu 300 MNT, na které můžete jet kolik zastávek budete chtít, ale bez přestupu. Na vzdálené městské části požadují 600 MNT. Služba taxi je také hodně používaná. Kilometrovné je 800 tugriku. Někdo je používá kvůli svému pohodlí a někdo, aby se rychle dostal tam, kam potřebuje. V době dopravní špičky bývají autobusy rychlejší než auta a taxi, protože jsou jim vyhrazeny první linky na silnici (samozřejmě některé řidiči to nedodržují) a na krátké vzdálenosti nebo i na delší, pokud nemáte větší zdravotní problémy, bývají chůze pěšky rychlejší než dopravní prostředky.[39] 3.2.8. Ostatní služby Turistické informační centrum Tourist information center (www.touristinfocenter.mn) – je online portál, poskytující základní informace ve dvou jazykových verzích (v mongolském a anglickém jazyce). Poskytují informace například: -

Turistické destinace a atraktivní místa

-

Obchody s kašmíry a se suvenýry

-

Hotely a penziony

-

Restaurace, bary a kavárny

-

Výtvarná a kulturní centra

-

Jízdní řady vlaku

-

Letecké společnosti a letové řády

-

Muzea a galerie

-

Doprava a taxi služby

-

Události, svátky a festivaly 40

-

Cestovní publikace (cestopisy, slovníky…)

-

Diplomatické zastoupení a konzulární úřady

-

Buddhistické kláštery

-

Kulturní a historické dědictví

-

Užitečné adresy a telefonní čísla

Vízum Požadovaným dokladem při cestě občana ČR do Mongolska je platný cestovní pas, jehož platnost musí přesahovat dobu platnosti požadovaného víza o minimálně 12 měsíců.Turistická víza jsou vystavována na 30 dní s možností jednorázového prodloužení na území Mongolska o dalších 30 dní. Pro delší dobu pobytu je třeba zažádat o zvláštní vízum, jehož vyřízení je výrazně procesně i časově náročnější. Dle novelizovaného cizineckého zákona Mongolska se cizinci při pobytech do 30 dní nemusí registrovat, avšak na hranicích je nutné vyplnit tzv. Arrival Card (k dispozici v letadlech a vlacích, odevzdávají se pasové kontrole). U veškerých pobytů nad 30 dní (včetně pobytů na prodloužená turistická víza) registrační povinnost do 7 kalendářních dnů platí od data příjezdu (na Úřadě pro imigraci, naturalizaci a cizince). Náležitosti pro udělení turistického víza: 1. písemná žádost o vízum 2. ověřené pozvání nebo plán cestování po Mongolsku 3. platný CD (pas) 4. správní poplatek 5. jedna fotografie 3x4 cm 6. vyplněný dotazník 7. rezervace letenky 8. cestovní zdravotní pojištění Z evropských zemí má Mongolsko velvyslanectví např. v Praze, v Budapešti, Vídni, Berlíně, Paříži, Varšavě, Bruselu, Londýně, Moskvě a Sofii. [40] [41] Peněžní služby V 90. letech probíhala konsolidace bankovního systému, privatizace státních bank a vznik nových subjektů. Výrazně se zvýšila důvěra fyzických a právnických osob v bankovním sektoru, ve většině případů jsou spoluvlastníky zahraniční subjekty. 41

V současnosti je v Mongolsku 14 zaregistrovaných bank, z čehož je 1 centrální a 13 komerčních.Jsou to např. Mongolská centrální banka, Golomt Bank, Khaan Bank, Capital Bank… „V dnešní době nezáleží na tom, zda si do Mongolska v případě hotovosti přivezete eura či dolary - obě měny jsou běžně směňovány na mongolské tugriky. Směna valut v hlavním městě není problém - vedle bank jsou směnárny v některých obchodních domech a na hlavní poště. Mimo Ulánbátar je směnáren velmi málo - doporučujeme jet na venkov s dostatkem hotovosti v tugrikách.“ [42] Zdravotní a bezpečnostní rizika V Mongolsku nebyl dosud zaznamenán žádný teroristický útok; riziko terorismu v zemi je mizivé. Rizikovým faktorem jsou extrémní klimatické podmínky země a prudké změny počasí, a to i v letních měsících. Pro turistické cesty do Mongolska je proto velmi důležité kvalitní vybavení. Doporučuje se očkovat proti Hepatitidě A, B a Tetanu. V letní sezóně se vyskytují případy dýmějového moru, který přenášejí stepní svišti. Doporučuje se nepřibližovat se k těmto zvířatům, ať už živým nebo mrtvým. MZV doporučuje dobrovolnou registraci před cestou v systému DROZD – v případě těžkostí to usnadní asistenci zastupitelského úřadu. Bližší informace o registraci, doporučených očkováních a aktuálních doporučeních týkající se ubytování a dopravy nalezněte na webových stránkách českého velvyslanectví v Mongolsku. Nejdůležitější zdravotnická zařízení (Ulánbátar): - Pohotovostní služba – 103 - SOS Medica – tel: (11) 464 325, anglicky hovořící lékaři, ambulantní zařízení s pohotovostí, nejvyšší sazby za ošetření - Songdo korejská nemocnice – klinika zaměřená na diagnostiku s velmi omezenou lůžkovou částí, cizince ošetřují anglicky a rusky hovořící lékaři, ceny za ošetření jsou zde nízké - Yonsei Friendship Hospital, korejská nemocnice, tel.: 310945 – pracují korejští specialisti, dá se mluvit anglicky - Nemocnice č. 2 - tel. 70150233 – tato nemocnice si ze státních institucí zachovává nejvyšší standard, nicméně nedosahuje úrovně soukromých klinik výše uvedených - Zubní klinika Dental Group, Chingeltei obvod (dúreg), 1. čtvrť (choró), tel.: 325731 [43] [44] [45] 42

4.3.

Možnosti a meze dalšího rozvoje

4.3.1. Statistika CR Při určení současného stavu cestovního ruchu i při zjištění a určení dalšího rozvoje je statistika cestovního ruchu velmi důležitá. Budu porovnávat počty návštěvníku v posledních třech letech a to v letech 2011 – 2013.

2011

2012

Změna

Změna v %

Celkem cestujících

626 993

623 838

-3 155

-0,5%

Z toho: turisté

457 514

475 917

18 403

4,0%

Asie, Tichomoří Evropa Amerika Blízký Východ Afrika

277 958 157 817 19 877 740 1 113

349 439 141 842 20 590 1 010 918

71 481 -15 975 713 270 -195

25,7% -10,1% 3,6% 36,5% -17,5%

Ukazatel

Tabulka č. 3 - Porovnání počtu návštěvníků roku 2012 s rokem 2011 [28]

Z tabulky můžeme vyčíst, že počet celkových návštěvníku Mongolska v roce 2012 bylo 623 838, což je o 0,5 % méně než v roce 2011. Největší počet turistů přichází z Asie a Tichomoří a v roce 2012 jich přišlo skoro o 26 % více než v předchozím roce. Nejvíce úbytků vykázali turisté z Afriky s poklesem 17,5 %.

Ukazatel

2012

2013

Změna

Změna v %

Celkem cestujících

623 838

515 205

-108 633

-17,4%

Z toho: turisté

475 917

417 815

-58 102

-12,2%

Asie, Tichomoří Evropa Amerika Blízký Východ Afrika

349 439 141 842 20 590 1 010 918

261 842 149 748 4 229 989 1 004

-87 597 7 906 -16 361 -21 86

-25,1% 5,6% -79,5% -2,1% 9,4%

Tabulka č. 4 - Porovnání počtu návštěvníků roku 2013 s rokem 2012 [13]

Celkový počet cestujících do Mongolska poklesl o 17,4 %. Největší pokles měli návštěvníci z Ameriky o 79,5 %, což jsou o 16 361 osob méně. Rostoucí tendenci v roce 2013 má Evropa a Afrika s růstem 5,6 % a 9,4 %.

43

V roce 2013 nejvíce návštěvníků přicestovalo z Číny (178 326), Ruska (74 468) a z Koreje (45 178). Na dalších místech jsou Japonsko, Amerika, Kazachstán, Německo, Francie, Austrálie a Anglie. Žádosti o vízum do České republiky v roce 2011 bylo 920, v roce 2012 1 202 a v roce 2013 1 658. Na nárůst v roce 2013 mělo vliv bilaterní dohoda zastupovat Maďarskou republiku. V roce 2011 mělo Mongolsko příjem z cestovního ruchu 282,6 milionu amerických dollaru. V roce 2012 to bylo 286,5 milionu USD, což je nárůst o 1,4 %. V roce 2013 měli o 23,2 mil. USD méně příjemů než v předchozím roce, což bylo 263,3 amerických dollaru. Důvodem poklesu přijmů v roce 2013 byl to, že nastal krátkodobý problém v hornictví a investoři nebo odborníci přestali jezdit do Mongolka. Tady je vidět meze v mongolské statistice, že nerozlišuje pracovní cestu od návštěvy z důvodu CR. [28] [13] 4.3.2. Možnosti a meze dalšího rozvoje jednotlivých provincií Okolí Karakorumu v centrálním Mongolsku – možnost a potřeba rozvoje historických a kulturních atraktivit, lázeňské zařízení u léčivých pramenů a ochrana archeologických nálezu a nálezišť u řeky Orchon. Je potřeba zvýšit hospodářství jaků a jejich festivalů. Návrh komplexů „Karakorum 13. století“ s mnoha muzei, s kulturními středisky, restauracemi, hotely, casiny a dalšími vybaveními. Zlepšení infrastruktury. Okolí jezera Chuvsgul v severním Mongolsku – možnost rozvoje zimní turistiky a řemesel. Vytvořit podmínky pro pěší turistiku, cykloturistiku nebo jiným adrenalinovým sportům. Vhodné k turistice na koni a jsou zde možnosti seznámení se životy tsátanu. Návrh vesnice Horidol Saridal s ukázkami životů tsátanu, aby nenarušovali jejich reálný život. Ve vesnici by měli být např. divadla, dětské hříště, bazény, hotely, horské středisko. Zlepšení dopravní infrastruktury vedoucí do vesnice. Oblast Mongolského Altaje v západním Mongolsku – možnost rozvoje dobrodružných, vodních sportů a zachování místní kultury. Návrh výstavby mnoho kulturního komplexu s výstavními a veletržními plochami a business centry. Cílem je zachování kultur a tradic všech zdejších etnických skupin. Oblast Gobi v jižním Mongolsku – potřeba rozvoje zájezdů jako jsou pozorování ptáků, divokých zvířat nebo zájezdy a semináře založené na rozšíření vědomosti o paleontologie. Návrh nového moderního, interaktivního Paleontologického muzea. 44

Kolem vybudovat potřebné ubytovací, stravovací zařízení s kulturním vyžitím a zlepšení infrastruktury. Oblast a okolí Chentí ve východním Mongolsku – možnost rozvoje cestovního ruchu založené na historii a kultury, také léčebně lázeňského cestovního ruchu. Jelikož je to rodiště Chinggis Khaana, může se zde postavit muzejní komplex založené na životě a historií tohoto khána. Největší jurta, kde bude muzeum, velká dostihová dráha a ostatní zařízení. Okolí Ulánbátaru – nutnost rozvoje business a konferenčních center, zimních sportů také zlepšení silniční, železniční a letecké dopravy. (BYAMBASUREN, 2012) 3.3.3. Plánované projekty Od roku 2006 se plánuje nové letiště a v roce 2013 byla podepsána smlouva o výstavbu nové letiště. V údolí Chushigtiin chundii, 50 km severozápadně od Ulánbátaru, bude postaveno nové mezinárodní letiště a svou činnost zahájí v roce 2016. Ve výběrovém řízení vyhrála japonská firma Mitsubishi and Chiyoda. Plán konstrukce na 43 měsíce zahrnuje 3 600 m dlouhá přistávací dráha, letištní terminál o velikosti 33 000 km2 s výkonem 2 až 3 miliony pasažéru za rok. Z mongolské strany bude na projektu pracovat Národní stavební korporace, která se skládá s pěti stavebních firem. Až skončí výstavba, vznikne nové přímé linky do Mongolska, tím i nové možnosti turistům, jak se dostat do této země. [46] [47]

Obrázek č. 12 – Plán letiště v údolí Chushigtiin Chundii [46]

45

Projekt Morin huur bude postavena v Ulánbátaru v letech 2013 až 2017. Morin huur je mongolský hudební nástroj a pýcha našeho národa. Celková výška s vyhlídkovými plošinami bude mít 300 metru a dolní část budovy bude mít 30 pater. V nejvyšších patrech budou umístěny muzea, knihovny, galerie, uvítací místnosti i výzkumné středisko s národní tématikou. V dalších patrech se plánují kanceláře, moderní nákupní střediska, hotely, restaurace, prostory na výstavu a obchody se suvenýry. První neboli nejnižší patra budou vybaveny například haly, muzei a koncertní halou inspirované a určené pro morin huury. Tento projekt nebude mít vliv jen na domácí cestovní ruch, ale možná i na příjezdový cestovní ruch. Tato stavba by mohla přitahovat zájem nejen obyvatel Mongolska, ale také i zájem obyvatel z ostatních zemí. [48] [49]

Obrázek č. 13 – Plán projektu Morin Huur [48]

46

Projekt Ikh Maidar je inspirována buddhistickým bohem Maitreyou. Socha Maitreya bude mít výšku 54 metru, což je vyšší než Socha Krista v Riu De Jenairu (39 metru) nebo Socha svobody v New Yorku (46 metru). Projekt se plánuje už od roku 2011, kdy se poprvé objevil v Nařízeních Prezidenta. Komplex bude stát v sumu Sergelen v provincií Tuv aimag. Tato jedinečná stavba by měla konkurovat ostatním stavbám, které proslavily metropole z celého světa a přitahovat turisty nejen z Asie. [50]

Obrázek č. 14 – Plán projektu Ikh Maidar [50]

3.3.4. Strategické plány rozvoje cestovního ruchu 2011 – 2015 Odborníci v cestovním ruchu což jsou ředitelé cestovních kanceláři a agentur, průvodci, ochránci životního prostředí, ředitelé muzeí, hotelů, učitelé a pracovníci ministerstva vytvořili strategický plán rozvoje cestovního ruchu na rok 2011 až 2015. Vytyčili si čtyři oblasti, kde je třeba více pozornosti a rychlého rozvoje. Za prvé jsou to zákony a právní předpisy, politika cestovního ruchu a trvale udržitelný cestovní ruch. Navrhují: -

aby, určitá procenta z příjmu z hornictví šla na rozvoj cestovního ruchu po dohodě a souhlasu těchto mimovládních orgánu 47

-

udělování zvláštních licenci pro určité druhy CR (horská turistika, rybářský nebo lovecký CR)

-

úplná novelizace Zákona o cestovním ruchu

-

určení pracovních míst v cestovním ruchu, jejich standardizace

-

všechny provincie i menší celky by měli vytvořit plán managementu chráněných krajinných oblastí

-

zelená certifikace (mělo by přinést do Mongolska zkušenosti ostatních státu)

-

podpora zapojení místních obyvatel k rozvoji cestovního ruchu s ohledem na jejich tradice a zvyky

-

řízení chráněných krajinných oblasti, jejich plně zavedení a udržování

Za druhé je to infrastruktura a investice. V této otázce navrhují: -

rozvoj cestovního ruchu rozdělením na regióny, po zjištění jejich únosností rozvíjet ekologický CR

-

podpora podmínek a možnosti zahrnovat potřeby cestovního ruchu při sestavování letových rádu a ceny letenek

-

zlepšení služeb turistických letů a národního letectva, vytvořit zásady a standardy dodržování pohodlí a bezpečnost cestujících

-

standardizace silničních značek

-

zahraničním firmám a investičním jednotkám cestovního ruchu poskytnout stejné podmínky jako domácím podnikům

Za třetí je to marketing cestovního ruchu. -

zpracování jednotného marketingu v cestovním ruchu, výzkum trhu cestovního ruchu a nechat schválit rozpočet na satelitní účet cestovního ruchu (zahraniční i domácí turisté, CK a CA)

-

marketingové strategie (image/branding/výzva, zvýšení konzulárních úřadů, zlepšení informačních a tiskových zpráv, poznávací zájezdy)

Za čtvrté je to lidské zdroje a zaškolování. V této souvislostí navrhují: -

vytvoření zvláštního postupů při vzdělávání a zaškolování zaměstnanců CR

-

rozvoj všech vzdělávacích programů, na základních školách vytvořit cestovní ruch jako volitelný předmět, na středních a vysokých školách zvýšit praxi předmětu CR

-

vytvořit jednotné webové stránky pro CR (informace, zaměstnání) 48

-

vytvořit a uskutečnit etické vzdělávací program pro pracovníky

-

podpora trhu cestovního ruchu

-

podpora výzkumů a vývoje v tomto oboru, vytvoření institutu CR a inovační strategie

-

spolupráce podnikatelů s nevládními institucemi na vychování průvodců

3.3.5. Navrh řešení -

novelize zákona

-

zlepšení vzdělávacích systému v oboru

-

rozvoj ekoturistiky

-

rozvoj sociálního cestovního ruchu a cestovního ruchu založené na kulturu

-

značení pěších turistických tras

-

vybudování horských středisek

-

zlepšení dopravní infrastruktury a propojenosti mezi městy

-

podpora středních a menších podniků v oboru

49

5.

Závěr

Během psaní a hledání informací, jsem získala mnoho nových i překvapivých informací. Jedna z takových informací byla, že 60 % Mongolska pokrývá trvale zmrzlá půda. Předpokládala jsem, že počet turistů přijíždějících do Mongolska se rok od roku zvyšuje. Ale byl to jenom subjektivní názor. Z uvedené statisty vyplývá, že alespoň za poslední dva roky počet návštěvníků klesl. V roce 2012 v porovnání s rokem 2011 to bylo o 0,5 %, ale v roce 2013 to bylo už o 17 %. Směrem rozvoje cestovního ruchu pro Mongolsko je určitě ekologický cestovní ruch nebo cestovní ruch založený na místní komunitě. To potvrzuje i první bod strategického plánu na rok 2011 až 2015. Statistiky CR za posledních několik let vykazují, že většina turistů směřuje do Asie. Lidé si chtějí alespoň na několik dní odpočinout od každodenního života a strávit dovolenou v klidné nebo exotické přírodě. Abychom neříkali jenom turistika šetrná k přírodě nebo trvale udržitelný cestovní ruch, uvedu některé druhy cestovního ruchu, které jsou zde možno rozvíjet. Většinou jsou to druhy sportovního cestovního ruchu. Jsou zde vhodné podmínky pro horskou cyklistiku, pěší turistiku nebo pro horolezectví. Ze společensky zaměřených nebo kulturních jsou to seznámení se s místní kulturou a tradicemi nebo i cesty do místa, odkud pochází předci. Za posledních několik let bylo schváleno několik stavebních projektů (viz. 3.3.3. Plánované projekty). Většina z nich souvisí s kulturou, náboženstvím a pýchou Mongolů. I když to poskytne mnoho pracovních míst a přidává na vzhledu města, není jisté, že pro cestovní ruch to bude přínosné a bude cílem turistů. Téměř ve všech městech existují podobné stavby a nikdy nepřekonají Eiffelovou věž nebo Sochu svobody. Výsledkem této práce jsou i nedostatky a meze rozvoje cestovního ruchu v Mongolsku. Je zde nedostatek infrastruktur pro cestovní ruch, nedokonalý zákon, který potřebuje novelizaci a nedostatečné množství kvalitních škol a vzdělávacích institucí. Při tvorbě zákona by měli spolupracovat se zástupci států, kde je cestovní ruch na vysoké úrovni.

50

V cestovním ruchu musí existovat jednotný dlouhodobý plán, který určuje směr a vedle toho i krátkodobé strategické plány, které jsou flexibilní vůči současnému stavu trhu. To musí být realizováno na všech úrovních státní správy. Výzkum existence rozvojového plánu na nižších úrovních může být podnětem pro další rozvoj. Dalším zajímavou možností výzkumu je analýza výjezdového cestovního ruchu v Mongolsku. V současnosti stále více rodin jsou finančně zajištěny a chtějí poznávat a cestovat. Jenom od února do dubna odletělo několik charterových letů do Dubaje, Vietnamu nebo na Korejský ostrov Čedžu.

51

6. Seznam použitých ilustrací Seznam obrázků Obrázek č. 1 – Mapa Mongolska [6] Obrázek č. 2 – Vansemberuu [12] Obrázek č. 3 – Medvěd Mazaalai [14] Obrázek č. 4 – Některé mongolské národnostní kroje [51] Obrázek č. 5 – Administrativní členění Mongolska [18] Obrázek č. 6 – Suchbátarovo náměstí [19] Obrázek č. 7 – Mongolské boty [24] Obrázek č. 8 – Buuz [25] Obrázek č. 9 – Airag (kobylí mléko) [25] Obrázek č. 10 – Turistické zóny Mongolska (BYAMBASUREN, 2012) Obrázek č. 11 – Terelj Hotel [32] Obrázek č. 12 – Plán letiště v údolí Chushigtiin Chundii [46] Obrázek č. 13 – Plán projektu Morin Huur [48] Obrázek č. 14 – Plán projektu Ikh Maidar [50] Seznam tabulek Tabulka č. 1 – Rozloha a počet obyvatel jednotlivých oblastí Tabulka č. 2 – Národní parky Mongolska [27] Tabulka č. 3 - Porovnání počtu návštěvníků roku 2012 s rokem 2011 [28] Tabulka č. 4 – Porovnání počtu návštěvníků roku 2013 s rokem 2012 [13]

52

7. Seznam použité literatury a elektronických zdrojů Použitá literatura 1. DROBNÁ, Daniela. MORÁVKOVÁ, Eva. Cestovní ruch pro střední školy a pro veřejnost. 1.vyd. Praha: Fortuna, 2007. 208 s. ISBN 80-7168-901-7 2. FROLICK, Larry. STOPY KENTAURŮ. 1.vyd. Praha: BB/art, 2005. 398 s. ISBN 80-7341-586-0 3. HALBERTSMA, Tjalling. Stepní říše/Zpráva o Mongolsku. 1.vyd. Praha: PROSTOR, 2008. 240 s. ISBN 978-80-7260-197-4 4. JAKEŠ, Antonín. Cestopisné reportáže z Indie, Nepálu, Mongolska a Japonska /kolem střechy světa/. 1.vyd. České Budějovice: Růže, 1977. 213 s. 5. MESSNER, Reinhold. GOBI – Poušť ve mně. 1.vyd. Praha: Epocha, 2007. 240 s. ISBN 978-80-87027-41-7 6. NOVÁKOVI, Lucie a Pavel. DVA ROKY PO ASII – ROK DRUHÝ. 1.vyd. Třebíč: Akcent, 2004. 299 s. ISBN 80-7268-275-X 7. ROBINSON, Carl. MONGOLIA – Nomad Empire of Eternal Blue Sky. 1. vyd. Hong Kong: Odyssey Books & Guides, 2010. 536 s. ISBN 978-962-217-808-3 8. JAHODA, Petr. MONGOLSKO – NA KONÍCH aneb zemí Čingischána za indiány východu. 1. vyd. Brno: AKÁCIE, 2013. 216 s. ISBN 978-80-903241-8-3 9. Д. Гантөмөр. Аялал жуулчлалын үндэс. Улаанбаатар: T&U printing ХХК, 2003. 182 s. ISBN 99929-77-16-7

Elektronické zdroje 1. Mongolsko: Základní informace o teritoriu. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online].

2013

[cit.

2013-12-02].

Dostupné

z:

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/mongolsko/ 2. Жуулчны мэдээллийн төв: TOURIST INFORMATION CENTER [online]. 2010 [cit. 2013-11-30]. Dostupné z: http://touristinfocenter.mn/Home.aspx?CateID=0 3. СТАТИСТИК МЭДЭЭЛЛИЙН ҮЙЛЧИЛГЭЭНИЙ СИСТЕМ [online]. 2012 [cit. 2013-12-02]. Dostupné z: http://www.1212.mn/ 4. EAST AND SOUTHEAST ASIA: Mongolia. Central Intelligence Agency: The World

Factbook [online].

2013

[cit.

2013-12-02].

Dostupné

z:

https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mg.html

53

5. GO NOMADIC. EXPERIENCE MONGOLIA: MONGOLIAN NATIONAL TOURISM

CENTER [online].

2013

[cit.

2013-12-02].

Dostupné

z:

http://www.mongoliatourism.gov.mn/ 6. Ptactvo ve světě: Mongolsko. Birdwatcher.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z:http://www.birdwatcher.cz/mongolsko.html 7. Mongolsko. Inkluzivní škola.cz: Informační portál zaměřený na začleňování žáků cizinců do českého vzdělávacího systému[online]. 2010 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.inkluzivniskola.cz/sites/default/files/uploaded/Mongolsko.pdf 8. General info: Geographical location. DISCOVER MONGOLIA: Unforgetable Adventures

&

Experiences [online].

2014

[cit.

2014-04-02].

Dostupné

z: http://www.discovermongolia.mn/country/where_is_mongolia.html 9. Věda:

Zlato,

kobalt

i

měď.

Čeští

geologové

hledají

suroviny

v

Mongolsku. Lidovky.cz: Zpravodajský server Lidových novin[online]. 2013 [cit. Dostupné

2014-04-02].

z: http://www.lidovky.cz/cesi-hledaji-suroviny-v-

mongolsku-d5d-/veda.aspx?c=A131014_121826_ln_veda_ape 10. Moje tvorba: Mírný podnebný pás. Stránky Michala Palase [online]. 2005 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z:http://michalp.wz.cz/Mirnypas.html 11. ABOUT

MONGOLIA:

Mongolia. InfoMongola.com [online].

General 2013

Information [cit.

2014-04-02].

about Dostupné

z:http://www.infomongolia.com/ct/ci/28/71/General%20info 12. Вансэмбэрүү цэцэг. Түмэнбаярын Бум-Эрдэнэ [online]. 2010 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z:http://bumerdene.blogspot.cz/2010/09/blog-post_15.html 13. АЯЛАЛ ЖУУЛЧЛАЛЫН ҮНДЭСНИЙ ТӨВ: MONGOLIA Nomadic by Nature [online].

2012

[cit.

2014-04-03].

Dostupné

z:http://mongoliantourism.gov.mn/ 14. Их говийн "Зожиг бор" буюу мазаалай баавгай. NATIONAL TIMES NEWS [online].

2013

[cit.

2014-04-03].

Dostupné

z:http://www.ntn.mn/mn/content?id=252002 15. Mongolia introduction: Fauna. Mongolia Tourism [online]. 2011 [cit. 2013-12-03]. Dostupné

z:http://www.mongoliatourism.org/mongolia-introduction/mongolia-

nature.html

54

16. General Info: Population & Language. DISCOVER MONGOLIA: Unforgetable Adventures

&

Experiences [online].

2012

[cit.

2014-04-03].

Dostupné

z: http://www.discovermongolia.mn/country/Population_Language.html 17. Central Mongolia. Mongolia Tourism [online]. 2011 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.mongoliatourism.org/travel-destinations/central-mongolia.html 18. Destinations of Mongolia. Mongolia Tourism [online]. 2011 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z:http://www.mongoliatourism.org/travel-destinations.html 19. “УЛААНБААТАР-ЭРҮҮЛ,

ЦЭВЭР,

АЮУЛГҮЙ

ХОТ”

уралдаан

зарлав. Өнөөдөр: Хэн сэтгэж байна, түүнд зориулав[online]. 2012 [cit. 2014-0403]. Dostupné z: http://www.mongolnews.mn/i/26707 20. Ulánbátar [online]. 2012 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://www.ulanbatar.cz/ 21. Ulaanbaatar (Ulan-Bator) General Information. InfoMongolia.com [online]. 2014 [cit.

Dostupné

2014-04-28].

z:http://www.infomongolia.com/ct/ci/208/137/Ulaanbaatar%20General%20Informa tion 22. Zahraniční

obchod:

Mongolsko:

Ekonomická

charakteristika

země. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export[online]. 2014 [cit. Dostupné

2014-04-15].

z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/mongolsko-

ekonomicka-charakteristika-zeme-18678.html 23. Mongolsko: Turistické informácie o Mongolsku. Kultúra [online]. 2010 [cit. 201404-05]. Dostupné z:http://mongolsko.sk/kultura/ 24. Бууз чимхэлтийн загварууд /фото/. Amjilt.com [online]. 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.amjilt.com/194478 25. Айрагны баяр болно. Local TIME [online]. 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://local.time.mn/content/33931.shtml 26. Монголын

аялал

жуулчлалын

түүхэн

хөгжил. "Монгол-Тур"

аялал

жуулчлалын клуб: "Монгол Тэнгэр" Оюутан Залуучуудын холбоо [online]. 2009

[cit.

Dostupné

2014-04-07].

z: http://www.mongoltur.miniih.com/index.php/home/post/80 27. ДАРХАН

ЦААЗТАЙ

INFORMATION

ГАЗАР. Жуулчны

CENTER [online].

2010

мэдээллийн [cit.

төв:

2014-04-07].

TOURIST Dostupné

z: http://www.touristinfocenter.mn/cate2.aspx?CateID=2

55

28. ТАНИЛЦУУЛГА: Хэвлэх Яамны зорилго, зорилт. СОЁЛ, СПОРТ, АЯЛАЛ ЖУУЛЧЛАЛЫН

ЯАМ [online].

2010

[cit.

Dostupné

2014-04-07].

z: http://mcst.gov.mn/p/22 29. ТАНИЛЦУУЛГА. МОНГОЛЫН АЯЛАЛ ЖУУЛЧЛАЛЫН ХОЛБОО [online]. 2013 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z:http://www.travelmongolia.org/#!373.gcms 30. ABOUT US. Juulchin TOURISM CORPORATION OF MONGOLIA [online]. 2013 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z:http://www.juulchin.com/ 31. ABOUT US. AYAN TRAILS [online]. 2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.toursmongolia.com/ 32. ABOUT TERELJ. TERELJ HOTEL [online]. 2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.tereljhotel.com/about-terelj/ 33. Devizový trh: Kurzy ostatních měn. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA [online]. 2014 [cit.

Dostupné

2014-04-10].

z:http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_ostatnich_men/kurzy.jsp 34. Overview. Kempinski Hotel Khan Palace [online]. 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z:http://www.kempinski.com/en/ulaanbaatar/hotel-khan-palace/overview/ 35. OVERVIEW: BEST WESTERN Gobi's Kelso. Best Western [online]. 2013 [cit. Dostupné

2014-04-10].

z:http://book.bestwestern.com/bestwestern/MN/Ulaanbaatar-hotels/BESTWESTERN-Gobi-s-Kelso/Hotel-Overview.do?propertyCode=78700 36. Зочид буудал: RAMADA. ЖУУЛЧНЫ МЭДЭЭЛЛИЙН ТӨВ [online]. 2013 [cit.

Dostupné

2014-04-10].

z:http://www.touristinfocenter.mn/cate24_more.aspx?CateID=24&ItemID=73 37. Нислэгийн хуваарь: Олон улсын нислэг. ӨДӨР ТУТАМ: news.mn [online]. 2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z:http://daily.news.mn/page/87.shtml 38. ЧИНГИС ХААН ОЛОН УЛСЫН НИСЭХ БУУДАЛ [online]. 2014 [cit. 201404-10]. Dostupné z: http://www.airport.mn/ 39. УБТЗ

Тухай:

ТОВЧ

ТАНИЛЦУУЛГА. МОНГОЛ-ОРОСЫН

ХУВЬ

НИЙЛҮҮЛСЭН НИЙГЭМЛЭГ УЛААНБААТАР ТӨМӨР ЗАМ [online]. 2012 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://ubtz.mn/page?id=22 40. Mongolská

víza

Ulánbátaru [online].

a

režim 2014

vstupu. Velvyslanectví [cit.

České

republiky

2014-04-10].

v

Dostupné

z:http://www.mzv.cz/ulaanbaatar/cz/konzularni_informace/mongolsko_informace_ pro_cesty_a_pobyt/pred_cestou/mongolska_viza_a_rezim_vstupu.html 56

41. Zahraniční obchod: Mongolsko: Finanční a daňový sektor. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/mongolsko-financni-a-danovy-sektor18683.html#TOP 42. Info o zemích: Mongolsko – informace, zajímavosti. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.chinatours.cz/info/mongolsko/ 43. EAST & SOUTHEAST ASIA: MONGOLIA. CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY: The World Factbook [online]. 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mg.html 44. Mongolsko: Ekonomika. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. 2014

[cit.

Dostupné

2014-04-10].

z:http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/mongolsko/ekonomika/index.h tml 45. ЖУУЛЧНЫ

МЭДЭЭЛЛИЙН

CENTER [online].

2010

ТӨВ:

TOURIST

[cit.

INFORMATION Dostupné

2014-04-10].

z:http://www.touristinfocenter.mn/cate31_more.aspx?CateID=31&ItemID=36 46. Mitsubishi and Chiyoda to build new international airport in Mongolia. Airporttechnology.com [online]. 2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.airporttechnology.com/news/newsmitsubishi-chiyoda-build-new-international-airportmongolia 47. Н.Энхбат: Хөшигтийн нисэх онгоцны буудал 2016 онд үйл ажиллагаагаа эхэлнэ. Өдрийн

сонин [online].

2013

[cit.

2014-04-10].

Dostupné

z: http://www.dnn.mn/?vfile=5&vmet_id=32400&vmet_main=5703 48. Р.ГАНХУЯГ: “МОРИН ХУУР ЦОГЦОЛБОР” МОНГОЛ УЛСЫН НЭРИЙН ХУУДАС БОЛНО. Улстөр.мн [online]. 2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.ulstur.mn/?p=5560%20i%20zdroj%20foto 49. Дэлхийн найм дахь гайхамшиг “Морин хуур цогцолбор”. Sonin.mn [online]. 2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z:http://sonin.mn/news/culture/21017 50. МЕДИА. Ikhmaidar.mn [online].

2013

[cit.

2014-04-10].

Dostupné

z: http://www.ikhmaidar.mn/photoalbum/414.shtml?sel=1313&subsel=1315 51. Heart

in

Mongolia:

Mongolia [online].

Mongolian 2013

Naadam [cit.

-

Ulaanbaatar 2014-04-10].

City. Heart

in

Dostupné

57

z:http://grecamongolia.blogspot.cz/2013/08/mongolian-naadam-ulaanbaatar-cityjuly.html Studijní materiály: PACHROVÁ, Stanislava. Trvale udržitelný cestovní ruch. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2011 PACHROVÁ, Stanislava. Šetrné formy cestovního ruchu. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2011

58