Souhrnná teritoriální informace Mongolsko

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Mongolsko

Souhrnná teritoriální informace Mongolsko Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Ulánbátaru ke dni 30.03.2012

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/74

© Zastupitelský úřad Ulánbátar (Mongolsko)


Mongolsko

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu Mongolsko, Монгол Улс (Mongol Uls)

1.2. Rozloha 2

1 564 100 km

(1259 km ze severu na jih, 2392 km z východu na západ) Celková délka hranice 8161,8 km, 3485 km s Ruskou federací, 4676,8 km s Čínou Průměrná nadmořská výška Mongolska je 1 580 m. Nejvyšší bod je „Chuiten Uul“ (4 374 m) Nejnižší bod je „Chuch nuurin chotgor“ (532 m)

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva 2 834 206 obyvatel (dle března 2012) 2

2

Hustota obyvatelstva: v Ulánbátaru 246,8 os./km ,na venkově kolem 0,9 os./km Podíl ekonomicky činného obyvatelstva v produktivním věku 43 % (2011) Podíl městského obyvatelstva: 68% (2011)

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 2005 – 1,2 %, 2006 – 1,3 %, 2007 -1,4 %, 2008 – 1,7 % , 2009 – 2%, 2010 – 1,8%, 2011 – 1,5% Demografické složení obyvatelstva Podle pohlaví Muži

Ženy

Podle věku

0-14 let

15-64 let

Nad 65 let

100 %

50,5 %

100 %

27,3 %

69 %

3,7 %

49,5 %

1.5. Národnostní složení mongolská etnika:87,7% chalchové (Khalkh - angl. Халх - mong.), 2,7% durvúdové (Durvud – angl. Д�рв�д - mong.), 1,9% bajadi (Bayad - angl. Баяд - mong.), 1,7% burjati (Buryat - angl. Бурят mong.), dále angl. Dariganga, Darkhad, Khoton, Myangad, Uuld, Torguud, Tsaatan, Uriankhai, Uzemchin, Zakhchin. nemongolská etnika: Kazaši (Kazakh - angl. Казах - mong.) – 5,9 %

2/74



Mongolsko

1.6. Náboženské složení Mongolská společnost je poměrně tolerantní k různým náboženským vyznáním. Ústava z roku 1992 zaručuje svobodu vyznání jako základní lidské a občanské právo. Zákon z roku 1993 privileguje buddhismus, islám a šamanismus, z nichž je dominantní náboženství buddhismus, který tvoří 94% (vadžrájána s elementy šamanismu), 6% vyznává islám, především kazašská menšina na západě země.

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Úřední jazyk: chalch mongolština. Ze světových jazyků se nejčastěji používá angličtina a ruština.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Území Mongolska se administrativně dělí na 21 provincie (ajmaků) a hlavní město Ulánbátar (Ulaanbaatar - angl.). Kraje se dělí na okresy (sum), kterých je 329, okresy na obce (bag) - 1600, města na městské obvody (dúreg), městské obvody na čtvrtě (choró). Provincie podle geografického umístění Zóna 1. Západní 2. Gobi-Altaj 3. Zavchan 4. Uvs 5. Chovd 2. Changaiská 2. Bajanchongor 3. Bulgan 4. Uvurchangai 5. Chubsugul 6. Orchon 3. Centrální 2. Dornogobi 3. Dundgobi 4. Umnugobi 5. Selenge 6. Tuv 7. Darchan-Uul 4. Východní 2. Suchbátar 3. Chentii 5. Ulánbátar

Provincie 1. Bajan-Ulgii Altaj Uliastai Ulángom Chovd 1. Archangai Bajanchongor Bulgan Arvaicheer Murun Erdenet 1. Gobi-Sumber Sainšand Mandalgobi Dalanzadgad Suchbátar Zuunmod Darchan 1. Dornod Baruun-Urt Undurchán 1. Ulánbátar

Název centra provincie Ulgii

Cecerleg

Čoir

Čoibalsan

Ulánbátar

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Mongolský „tugrik“ (Tugrug – angl., Т�гр�г – mong.) MNT, 1 MNT = 100 mongo. Mongo se vzhledem k nízké hodnotě nepoužívá. Nejčastěji používané cizí měny jsou americký dolar (1 USD = 1335 MNT k 03/2012) a euro (1740 MNT k 03/2012).

3/74



Mongolsko

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Oficiální svátky v Mongolsku jsou: 1. leden – Nový rok, 3 dny koncem ledna nebo v únoru – tradiční Nový rok „Cagán sar“ (lunární), 8.3. – MDŽ, 1.6. – Den dětí, 11.-13. červenec – tradiční svátek Nádam, 26. listopad – Den republiky. Hlavním svátkem byl a zůstal „Cagán sar“ (Bílý měsíc), mongolský lunární Nový rok. Obvykle se slaví tři dny koncem ledna nebo v únoru, přesné datum každoročně ohlašují místní lámové. Traduje se, že Cagán sar je den zrození všech Mongolů, a že od tohoto dne jsou všichni Mongolové starší o rok. Podobně, jako u jiných národů Dálného východu, každý nový rok má svou symboliku a název. V předvečer nového roku se každá rodina loučí s odcházejícím rokem, setkání s novým neprobíhá o půlnoci jako v ČR, ale brzo ráno v první den nového roku. Všichni se oblékají do slavnostních oděvů, blahopřejí nejdříve nejstarším, pak sousedům. Významným svátkem v Mongolsku je tzv. „Nádam“, který se oslavuje v den vítězství národní revoluce 11. července 1921. Oslavy začínají 11. července a trvají tří dny. Program oslav zahrnuje soutěže v tradičních sportovních disciplínách: zápas, střelba z luku, jízda na koni, v současnosti rovněž volejbal, basketbal, lehká atletika, šachy apod. Pracovní doba v úřadech je obvykle pondělí až pátek od 9 hod. do 18 s hodinovou přestávkou na oběd (13–14); o sobotách, nedělích a svátcích je volno. Prodejní doba je podobná, existuje mnoho obchodů s 24 hodinovou pracovní dobou a nemálo obchodů je otevřeno i v sobotu a v neděli.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Mongolsko jako jedna ze starých civilizací vždy přitahovalo pozornost různých národů svou neobvyklou historickou minulostí, krásnou a netknutou přírodou. Velký vliv, který Mongolové měli na sousední země ve 13.–15. století se jim jako bumerang vrátil ve středověku, kdy vojenská plemena kočovníků byla „usmířena“ lámaistickým náboženstvím z Tibetu. Později se stali závislými na čínských dynastiích. V rámci autonomie Číny se Mongolové přes buddhistické náboženství seznámili s kulturou Indie a Tibetu. Později se začali aktivně stýkat s ruskou kulturou. Ve svém duchovním rozvoji v 17.-19. století Mongolové převzali mnohé z kulturního dědictví sousedních zemí, např. tibetské písmo a tibetský jazyk, ve kterém probíhaly bohoslužby v mnohých chrámech, prvky čínské kultovní architektury i technické novinky z Ruska. Surové klimatické podmínky, nízká úroveň rozvoje průmyslu dorevolučního Mongolska, despotizmus, negativní vliv následků více než dvěstěletého mandžuského jha, to všechno způsobovalo konzervaci zaostalých forem společenského a kulturního života, což vyvolávalo u Mongolů pocit bezmocnosti před tváří sil přírody. Sebeoprávněnější pokusy změnit tradiční „liknavý“ postoj k času a dennímu režimu ve velké většině ztroskotává. Úspěšné jsou nanejvýš u městského obyvatelstva, které jako mnohokrát předtím v dějinách řeší dilema mezi technologickým pokrokem (a tudíž asimilací s usedlou civilizací), či zachováním kočovných tradic (za cenu technologické stagnace). Mongolové jsou velice talentovaní v těch činnostech, které nevyžadují přesný řád, nejlépe je to viditelné v duchovním životě. Umělci, spisovatelé, zpěváci, herci mohou plně konkurovat představitelům umění libovolné země. Potenciální talentovanost současně s neorganizovaností, schopností adaptovat se v jakémkoliv životním prostředí a situaci a vnitřní nezávislost – to jsou hlavní črty dynamicky se rozvíjející podnikatelské vrstvy. Vhodnými jednacími jazyky jsou ruština a angličtina s velikou sympatií jsou přijímáni cizinci, mluvící mongolsky. Mnozí západní podnikatelé navštěvují kurzy mongolštiny. Nevhodný jazyk není, někteří Mongolové ovládají i několik různých jazyků různých jazykových skupin. Vhodná doba k jednání není ničím limitována, spíše však až po 10. hodině ranní. Je příznivě hodnoceno, když cizinec pozve svého mongolského partnera k jednání na pracovní oběd nebo večeři. Vizitky bývají

4/74



Mongolsko

standardního typu, obsahují jméno, funkci a podnik s adresou včetně e-mailu. Pozornosti a dárky jsou přijímány s úctou, podávají se a přijímají pravou rukou, nebo oběma rukama současně. Pracovní doba je obvykle pondělí až pátek 9-18 hod. s přestávkou na oběd ve 13–14 hod. Bývá pravidlem, že ani jedna z uvedených hodin se nedodržuje a zpoždění i nad 30 minut nikoho neznepokojí. Východní mentalita, ta sporná jinakost obyvatel Asie, je ale v Mongolsku asi nejzřetelnější, pokud si s někým dáte schůzku. Možná dorazí, možná nedorazí. Také na úřadě můžete čekat třeba celý den. Čas se tu neměří na minuty, ale má časové jednotky odlišného charakteru – poněkud protaženější, pomalejší a s neohraničeným okrajem. Známé „maňána“ se ve stejném praktickém významu v mongolštině řekne „margaš“. Říká se, že čas a prostor nemají v Mongolsku cenu. Asi proto, že obojího mají Mongolové nadmíru. Na druhou stranu již je mnoho Mongolů zvyklých na dodržování domluvených schůzek na čas vzhledem ke svému pracovnímu vytížení. Zvláštní črtou mongolského charakteru je výjimečná pozorovací schopnost, pastýř bez problémů najde svou ovci v cizím stohlavém stádu, kočovník bezchybně nachází podle jakýchsi nepostižitelných příznaků cestu v nekonečných stepích, nebo poušti. Mongolové jsou nejen osamělými pastevci, vděčnými za novinky, ale (a to i v podmínkách městského života) také lovci s vynikajícím pozorovacím talentem, periferním zrakem zaznamenávajícím škálu drobných detailů a s logickým úsudkem stopařů. A zatím je ještě každý „žlutý člověk“, tj. cizinec s více či méně světlými vlasy, zajímavým předmětem k diskusi. Další charakterovou vlastností Mongolů je jejich pohostinnost, která však nesmí podnikatelovi zastřít zrak při vyjednávání o obchodních podmínkách. Pohostinnost v kteroukoliv denní i noční hodinu plyne historicky z rozlehlosti krajiny – neposkytne-li hospodář přístřeší, může poutník do rána zahynout, neboť k další jurtě jsou to desítky kilometrů větrnou mrazivou nocí plnou vlků. Vůči cizinci z Evropy se tato vlastnost v některých případech může stát s troškou nadsázky „pohostinností smrtelnou“ (obvykle se podává a není vhodné odmítnout – obrovské množství různých nezvyklých mléčných výrobků, tučného skopového masa, vodky a legendárního kumysu – ajraku – řídkého zkvašeného kobylího mléka, připomínajícího spíše zkvašenou syrovátku, s malým obsahem alkoholu, kterého Mongolové vypijí při přátelském posezení za odpoledne 2-3 litryna osobu). Většinou stačí dát najevo přirozenou lidskou úctu a zájem – a pak je dokonce možné slušně odmítnout pochoutky, které jsou nad cizincovy síly (pravděpodobně to bude kvitováno jen pobaveným smíchem). Jak se režim městských obyvatel v posledních desetiletích začal výrazně lišit od režimu pastevců, oslabily se postupně vazby mezi počasím, pracovním nasazením a skladbou potravy. Kladnou reakcí na městské pohodlí je zvyšující se spotřeba potravin dříve neužívaných: ovoce, zeleniny, drůbeže a sýrů. V minulosti bylo používané zeleniny nebo ovoce minimum – vysvětlením je skutečnost, že skot spásá na volné pastvě desítky druhů trav a rostlin, takže jeho mléko i maso je samo o sobě bohatým zdrojem vitamínů. Výrazným rysem mongolské povahy, rovněž plynoucí z historických podmínek, je snaha získat pro sebe maximum (jurty na venkově bývali otevřené kolemjdoucím, kteří, ačkoli nebyl nikdo přítomen, se mohli sami pohostit, čím našli). Mongolové neumí příliš říkat ne, ačkoli není vždy v jejich silách slíbené zařídit – je nutné být na uvedené připraven a informace ověřovat z několika zdrojů. Mongolský čaj je součástí všech „sezení“. Tzv. pití čaje je v Mongolsku široko rozšířenou tradicí. V jakékoliv roční době je podáván čaj – tzv. zelený či černý a s mlékem. Čaj bývá více či méně přisolený či mírně omaštěný máslem, někdo jej ochucuje praženou moukou či zrním. V neustálém větrném podnebí je čaj osvěžující, zahřeje a dodá tělu odpařenou sůl. Při pití čaje není vhodné diskutovat, probíhá mlčky. První miska s čajem se podává hostiteli a pak všem ostatním podle stupnice nejdříve nejstaršímu muži až po nejmladší dítě. Nese-li hospodyně misku čaje, nenecháme ji ho pouze postavit na stůl, ale přerušíme svou dosavadní činnost a čaj od ní oběma rukama převezmeme. Tradiční oblečení – „dél“ – je pro jezdce na koních praktický: hřeje záda, zpevňuje břicho a chrání vnitřnosti od neustálých otřesů, na prsou tvoří obrovskou kapsu, dlouhé rukávy chrání ruce, dlouhý chalát zase stehna a kolena od chladu. Zimní dély jsou podšité kožešinou, letní jsou tenčí. Původně byly asi z režného plátna nebo z kůží, díky obchodu s Čínou se ustálila tradice délů hedvábných. Dély nosí jak muži tak ženy. Obyvatelé měst, především mládež, upřednostňuje evropské oblečení. Zvláštností mongolského ornamentu je jeho bohatá symbolika. Symbolické ornamenty svou kombinací vyjadřují přání zdraví, štěstí, míru, radosti. Důležitá je rovněž symbolika barev v ornamentu. Modrá symbolizuje věčnost, věrnost, stabilitu, žlutá lásku, sympatii, červená radost, bílá čistotu a nevinnost, černá neštěstí, bídu. Symboliku rovněž vyjadřují různé ozdoby z vzácných kamenů a kovů. Nejstarším symbolem je emblém sojombo, který zdobí státní vlajku: navrchu je emblém opatřen symbolickým znakem ohně, který vyjadřuje rozkvět, obnovu, vzestup, tři jeho plameny znamenají 5/74



Mongolsko

rozkvět národa v minulosti, přítomnosti a v budoucnosti. Pod ohněm se nachází slunce a měsíc – starý totem mongolského národa, kde otec národa je mladý měsíc a matka zlaté slunce. Dva trojúhelníky znamenají společně smrt vrahům, dva pravoúhelníky čestně sloužit národu. Dvě ryby symbolizují jednotu muže a ženy, rozum a moudrost a dvě vertikální linie po bocích emblému označují pevné stěny a vyjadřují přání aby mongolský národ byl svorný, pak bude pevnější než kamenné stěny pevnosti. Vztahy mezi rodovými příbuznými jsou jedním z tradičních „příbuzenství“ v mongolské společnosti. Pro mnoho Mongolů není silnější příbuznosti a užší sounáležitosti než vědomí, že se narodili v jednom místě. Právě na základě této tradice se v současnosti bouřlivě rozvíjí nový druh příbuznosti jakoby obchodního typu. V minulých letech vyrůstaly po celé zemi tzv. „rodné rady“, které ačkoliv neměly oficiální status a které jsou v podstatě svazkem lidí pocházejících ze stejného místa či regionu. Přesto takováto „příbuzenská“ pouta mají obrovský vliv na společnost. Rodinná disciplína je u Mongolů přísná, ale ne surová. Rodiče se chovají k dětem velice dobře, ale vyžadují poslušnost. Ochráncem a pokračovatelem rodu je nejmladší syn. U Mongolů udivuje uctivé až starostlivé chování ke starším lidem. Závislost na přírodě se v pastevecké společnosti promítla i do vztahu k ní: voda v řece či jezeře nesmí být znečištěna, do země se nekope (proto prý mají mongolské boty špičky vzhůru), do přírodní scenérie se nezasahuje. V současnosti plynou z takových zásad, pokud jsou dodržovány, paradoxní situace: sebe a nádobí myjí Mongolové pečlivě v maličkých miskách, i když vedle nich teče řeka, která bývá již bohužel často znečištěna zcela neekologickými průmyslovými odvětvími. Městské byty, podobně jako jurty, jsou většinou čisté a upravené, zatímco chodby a ulice hyzdí odpadky, protože úprava okolí jurty není v tradiční mongolské mysli „zakódována“. Mongolsko konce minulého století prožívalo nepopíratelně závrať překotné „westernizace“. Od přídělového systému prodeje potravin, přes stovky stánkových prodejen se vydělila druhá kvalitativní vlna – specializované značkové obchody se standardním evropským designem. Objevila se stylová zařízení. Spolu s orientací na „spotřební život“ přicházejí k úhoně kvalitní lidské hodnoty a národní tradice. Ty ale, popravdě řečeno, „vzaly za své“ většinou již během 30. let minulého století. Dnešní povrchnost, nedovzdělanost a amatérizmus mnohých podnikatelských, politických, nebo vědeckých kádrů nejsou jen důsledkem vlivů, které s sebou přinášejí demokratické změny, nýbrž trpkým plodem celé předcházející socialistické éry. Historie rozvinutých západních zemí však dává alespoň naději, že teprve z generací synů a vnuků hokynářů a nečekaně zbohatlých drobných kapitalistů se rekrutují vzdělanci a profesionálové. Mongolsko vlastně navazuje na přervanou nit své historie: stojí dnes na obdobné startovní čáře od neproduktivního systému (na počátku století jím byl teokratický feudalismus, na konci 80. let megalomanský socialismus) k progresivnějšímu, ač jistě také ne dokonalému kapitalismu.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Lékařská péče v Mongolsku je bezesporu zcela nedostatečná a zejména pro rodiny s dětmi se jedná o vysoce rizikovou destinaci. V Ulánbátaru je několik nemocnic, ale vybavení i profesionalita personálu je obvykle tristní. Při hospitalizaci zajišťují stravu a léky pro pacienty rodinní příslušníci, záchranky přijíždějí k případům v rámci Ulánbátaru i po několika hodinách a lékaři často ordinují léky, které jsou v Evropě zakázané.

Cizinci se obvykle spoléhají na ulánbátarskou pobočku mezinárodní sítě zdravotnických zařízení v zemích třetího světa SOS International (jedná se pouze o pracoviště s ambulantní péčí a pohotovostí), která zaměstnává anglicky hovořící lékaře, avšak poplatky jsou tam neúnosně vysoké. V závažných případech zajišťuje SOS klinika leteckou evakuaci do Hongkongu, ale vzhledem k tomu, že letadlo – je-li k dispozici – je hangárované v Pekingu, nejedná se bohužel o okamžitou pomoc.

Nedaleko velvyslanectví se nachází korejská nemocnice, jejíž kvalita v mnohém ohledu předčí české standardy. Jedná se však prioritně o diagnostické centrum - lůžková část je malá a lékaři ambulantní části

6/74



Mongolsko

obvykle nemají stálé pacienty. Jedná se svým charakterem spíše o kliniku, která zajišťuje velmi přesnou a rychlou diagnostiku, kterou si pacienti dále nosí k posouzení svým ošetřujícím lékařům. Je zde možné bez objednání absolvovat celou škálu vyšetření včetně CT, sona, krevních testů, vyšetření trávicího traktu atd. Databáze výsledků vyšetření je plně digitalizovaná - snímky vám na vyžádání budou poskytnuty elektronicky s anglickými popisy. V korejské nemocnici je možné navštěvovat gynekologii - jak korejští, tak mongolští lékaři se zde domluví anglicky a rusky.

U vážných úrazů a zhoršených chronických stavů se doporučuje léčba v Pekingu či Soulu. Hospitalizaci v Ulánbátaru využíváme jen v nevyhnutelných případech. Pro všechny lékaře v Mongolsku platí, že běžně ordinují i v sobotu. Stejně jako u jiných služeb neexistují dlouhé objednací lhůty - v Ulánbátaru je převis nabídky nad poptávkou. Je velkou výhodou, že se pacientovi bez problému dostane ošetření prakticky ihned.

V Ulánbátaru je velké množství lékáren, které disponují základními léky (analgetika, antipyretika, antihistaminika, atd.). Léky se obvykle prodávají jednotlivě (je možné zakoupit například jednu pilulku aspirinu) či po platíčkách - nikoli po krabičkách. K lékům tak nejsou žádné popisky a nedočtete se datum výroby. Proto se doporučuje vybavit se dostatečně všemi druhy léků z ČR a mongolská léčiva dokupovat jen v případech nouze. Mongolové a mongolší lékaři jsou pověstní nadužíváním léků - každý lékař vám například předepíše aspirin, byť by se jednalo o očaře.

Mongolové - podobně jako ostatní Asiaté - nejsou příliš zvyklí nosit brýle. Přesto je v Ulánbátaru několik nevalně vybavených optik, ve kterých lze koupit i kontaktní čočky a roztoky na ně. Doporučujeme však i toto vybavení dovézt z ČR. V případě nouze doporučujeme optiku Mars v blízkosti obchodního domu Ich Delgúr.

Hygienické potřeby jsou v Mongolsku běžně k dostání včetně zahraničních výrobků.

Při neakutních problémech je v Mongolsku také možné využít tradiční mongolskou medicínu, kterou praktikují lámové v buddhistických klášterech a která má některé rysy podobné tradiční čínské medicíně. Jedná se o léčbu mongolskými bylinami, akupunkturou, či baňkováním a diagnostikou z tepu a z jazyka.

Hygienické podmínky jsou v Mongolsku velice špatné. Silný mráz zbavuje zemi každoročně epidemií, avšak v létě se nákazy šíří velmi rychle. Ačkoli v Ulánbátaru je voda pitná, doporučujeme dodržovat zásadu pití pouze převařené či balené vody. Do Mongolska se doporučuje očkování proti žloutence, vzteklině a břišnímu tyfu.

Nejdůležitější zdravotnická zařízení (Ulánbátar):

-

Pohotovostní služba – 103

SOS Medica – tel: (11) 464 325, anglicky hovořící lékaři, ambulantní zařízení s pohotovostí, nevyšší sazby za ošetření

7/74



Mongolsko

Songdo korejská nemocnice – klinika zaměřená na diagnostiku s velmi omezenou lůžkovou částí, cizince ošetřují anglicky a rusky hovořící lékaři, ceny za ošetření jsou zde nízké Yonsei Friendship Hospital, korejská nemocnice, tel.: 310945 – pracují korejští specialisti, dá se mluvit anglicky Nemocnice č. 2 - tel. 70150233 – tato nemocnice si ze státních institucí zachovává nejvyšší standard, nicméně nedosahuje úrovně soukromých klinik výše uvedených -

-

Zubní klinika Dental Group, Chingeltei obvod (dúreg), 1. čtvrť (choró), tel.: 325731

Zubní klinika Enerel Dent, v areálu nemocnice č. 2, tel.: 458847.

.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Požadovaným dokladem při cestě občana ČR do Mongolska je platný cestovní pas, jehož platnost musí přesahovat dobu platnosti požadovaného víza, a to o minimálně 12 měsíců. Držitelé cestovních pasů ČR jsou povinni si před cestou do Mongolska zajistit platné mongolské vízum, které vydává pro občany ČR jakýkoli mongolský zastupitelský úřad ve světě. V Praze na adrese:

Velvyslanectví Mongolska v ČR: Na Marně 5 160 00 Praha 6 tel.: 00420-2-24311198, 24325760 fax: 00420-2-24314827 e-mail: e-mail: [email protected] http://www.mongolembassy.net

Konzulární hodiny: pondělí až pátek od 10 do 16 hod.

Z evropských zemí má Mongolsko dále zastupitelský úřad např. v Budapešti, Berlíně, Bonnu, Paříži, Varšavě, Vídni, Bruselu, Londýně, Stockholmu, Římě, Moskvě a Sofii.

Občané ČR mohou pro vstup na území Mongolska kromě mezinárodního letiště „Čingis Chán“ v Ulánbátaru používat pouze dva železniční hraniční přechody, a to Suchbátar/Nauški (s RF) a Dzamyn Úd/ Ereen (s ČLR) a pět přechodů silničních - Altanbulag/Kjachta, Cagán núr/Tašanta a Ereencav/Soloviovsk (s RF) a Dzamyn Úd/Ereen a Bičigt/Zun Chatavč (s ČLR). Silniční přechody jsou v provozu každý den od 9.00 do 19.00 podle letního provozního řádu.

8/74



Mongolsko

Při příjezdu motorovým vozidlem označí pracovník pasové služby cestovní pas majitele vozidla a jeho hraniční průvodku razítkem "vstupuje dočasně" a poté celní orgán vozidlo propustí. Vůz musí území Mongolska opustit do 6 měsíců. Hlavní celní správa může tuto dobu jedenkrát prodloužit o dalších 6 měsíců. Při řízení motorového vozidla není potřeba mít mezinárodní řidičský průkaz, ačkoli české orgány sdělují opak. Mezinárodní řidičský průkaz není v Mongolsku uznáván – při krátkodobém pobytu postačuje český ŘP a při dlouhodobém pobytu je třeba zažádat o vystavení mongolského ŘP. Dálniční poplatky neexistují.

Při vjezdu do Ulánbátaru a některých dalších úsecích se platí silniční poplatek za vozidlo (mýtné).

Vyřízení ruského tranzitního víza na velvyslanectví RF v Ulánbátaru je spojeno se značnými obtížemi. Doporučuje se proto opatřit si ruské oboustranné tranzitní vízum už před odjezdem z ČR. Je třeba též věnovat pozornost vyplňování ruského celního prohlášení už při vstupu do Ruska.

Přihlašovací povinnost u cizinecké policie je zrušena pro ty cizince, kteří navštíví Mongolsko na dobu max. 30 dní. Registraci provádí úřadovna „Agentury pro cizince a otázky občanství“ v hlavním městě nebo policejní správa v centrech provincií do 7 dnů po příjezdu na mongolské území. Při nesplnění registrační povinnosti hrozí pokuta ve výši 140 400 - 280 800 MNT u soukromých osob a 702 000 – 1 404 000 MNT u právnických osob. Při registraci je nutné zakoupit formulář v ceně 2000 MNT. Registrace se provádí bezplatně. K registraci je potřeba cestovní pas, 1 fotografie a příslušná žádost. Není potřebné se dostavit na Agenturu osobně. Před odjezdem jsou zaregistrovaní cizinci povinni se v úřadovně Agentury odhlásit. Pokud tak neučiní, budou vystaveni nebezpečí, že nebudou propuštěni přes hraniční kontrolu. Zrušení registrace se provádí bezplatně na počkání. Není stanovena minimální či maximální doba pro zrušení registrace před plánovaným odjezdem z mongolského území; cizinci tento úřední krok činí zpravidla po zakoupení jízdenky či letenky.

O prodloužení je třeba požádat nejpozději 4 dny před skončením platnosti víza, a to u Agentury pro cizince. Vízum lze prodloužit jen jednou, a to na dobu maximálně 30 dní. Prodlužování mongolských víz je komplikované a finančně i časově náročné. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky doporučuje, aby si čeští občané před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky přicestování nezměnily. Celní předpisy vyžadují registraci dovážených předmětů osobní spotřeby i při průvozu. Jedná se především o elektroniku, šperky, výrobky ze vzácných kovů, alkohol (limit3 litrylihovin) a cigarety (limit 2 kartony). Je zakázán dovoz a převážení narkotik, omamných látek, jedů, střelných zbraní bez povolení příslušných úřadů a pornografie. Rovněž je zakázáno vyvážet lovecké trofeje, starožitnosti a archeologické/paleontologické nálezy bez příslušných povolení. Pro dovoz nebo vývoz rostlin a zvířat je povinná licence, kterou udělují odpovídající ministerstva. Udělení výjimky pro dovoz zvířat je vázáno na předložení veterinárního osvědčení. Není nutné prokazovat zajištění finančních prostředků pro pobyt a neexistuje povinná směna valut. Jako minimální denní částka se doporučuje 100,- USD. Místní měna je tugrik /MNT/. Směnu valut se doporučuje uskutečnit v hlavním městě. Kreditní karty je možné použít v hotelech a obchodech v Ulánbátaru.

9/74



Mongolsko

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Mongolsko postihují nákazy slintavky a kulhavky. Během epidemií vyhlašují úřady v postižených oblastech karanténu a nelze do nich cestovat. Osoby nacházející se v postižené oblasti (cizince nevyjímaje) ji nesmějí opouštět, a to i několik týdnů.

Za zvláště chladných zim dochází k hromadným úhynům dobytka. Mrtvá zvířata jsou ponechána svému osudu a mohou být zdrojem nákazy. Doporučujeme nepřibližovat se k uhynulým zvířatům.

Většinu území Mongolska tvoří pastviny. Z hygienických důvodů doporučujeme zvláštní opatrnost především při odběru vody.

Krádeže a s nimi spojená násilná kriminalita se stávají velmi výrazným problémem Ulánbátaru. Situace se za několik posledních let zhoršila – na turistických místech, přelidněných prostranstvích, jakož i v zapadlejších uličkách je nutné dbát maximální ostražitosti. Základní pravidla jsou: chodit minimálně ve dvojici, pokud možno nemít ŽÁDNÉ zavazadlo (přiměřený finanční obnos, mobil a kopii dokladu nosit po kapsách) a především chodit po hlavních a osvětlených ulicích. V žádném případě se nedoporučuje návštěva chudinských jurtových prstenců okolo Ulánbátaru – tamější obyvatelé vnímají takové turisty jako provokatéry a chovají se k nim obvykle velmi agresivně.

Upozorňujeme, že v Mongolsku není legální nošení a použití pepřového spreje či nože jakékoli velikosti! Pokud by k takovému případu byla přivolána policie, patrně by byl postih vyměřen nositeli např. nože, byť by byl použit v sebeobraně.

V Mongolsku bytní neonacistické hnutí, jehož pozornost byla v uplynulých dekádách směřována především proti občanům Číny. V poslední době se ale množí případy fyzického napadení i turistů bílé barvy pleti, a to bez finanční motivace a za bílého dne. Opět zdůrazňujeme, že je nutné chodit ve skupinkách a pouze na frekventovaných trasách v centru města. Pokud bude trávit večer v některém restauračním zařízení či klubu muž bílé barvy pleti ve společnosti mladé mongolské ženy, agresivní konfrontaci s mladými Mongoly se nevyhne.

V Mongolsku nebyl dosud zaznamenán žádný teroristický útok, riziko terorismu v zemi je mizivé.

Problém pro řidiče i chodce představuje silniční doprava, především v Ulánbátaru. Místní řidiči zpravidla ignorují veškeré dopravní předpisy a jezdí nepřiměřenou rychlostí.

Rizikovým faktorem jsou i extrémní klimatické podmínky v zemi a prudké změny počasí, a to i v letních měsících. Pro turistické cesty do Mongolska je proto velmi důležité kvalitní vybavení a ošacení.

10/74



Mongolsko

Velkou překážkou pro turisty v Mongolsku je řídká a krajně nekvalitní dopravní infrastruktura a obtížná orientace v krajině. Železnice spojuje pouze Ulánbátar s RF (Zabajkalská oblast) a ČLR (oblast Vnitřní Mongolsko). Krátká odbočka transsibiřské magistrály vede také do východomongolského města Čojbalsan. Dálkových silnic s asfaltovým povrchem je v Mongolsku minimum, naprostá většina cest nemá pevný povrch a je sjízdná jen pro terénní vozidla s náhonem na 4 kola. Průměrná rychlost zřídka překračuje40 km/hod. Kvůli obtížné orientaci a případné pomoci v nouzi (např. při závadě na vozidle) se mimo hlavní město doporučuje cestovat pouze s mongolským průvodcem. Auto s průvodcem je možné najmout prostřednictvím cestovních kanceláří. Některé cestovní kanceláře dopravují svoje klienty do vzdálenějších oblastí (Gobi, Altaj, jezero Chuvsgul) charterovými lety.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města Velvyslanectví ČR v Ulánbátaru: Olympic Street 12, P.O.Box: 665, Tel.: 00976-11-321 886, 00976-11-311 053, fax: 00976-11-323 791, 00976-11-326 661 E-mail:[email protected], [email protected] Úřední hodiny: Po.-Pá.: 7.45 – 16.15 hod. Generální ani honorární konzulát ČR v Mongolsku není. Spojení z letiště je nejlepší taxíkem cca za 10,- USD. Z centra města je spojení jednoduché – velvyslanectví se nachází asi 500 m jižně od Ministerstva zahraničních vztahů mezi Velvyslanectvím Bulharska a Jižní Koreje a v blízkosti Velvyslanectví Japonska.

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) Uvedené české organizace v Mongolsku nesídlí.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) Požární služba: 101 Policejní správa - 102 Pohotovostní služba - 103 Informace o místních telefonních číslech - 1109 Informace železnice – 24109, 1949 Informace letiště - 1980 Mezinárodní železniční pokladna - 24133 Vnitřní železniční pokladna - 24137 Dopravní policie: 70112100

11/74



Mongolsko

Pokladna pro mezinárodní letenky: 333999 ( MIAT ) Pokladna na vnitrostátní letenky: 333311, 330373 MZV Mongolska: hot-line 9191 2424 Taxislužba: Obecná: 341313, firma Imperial: 331212, firma City taxi: 344499

1.18. Internetové informační zdroje Informace o Mongolsku na Internetu: www.magic.mn/government http://www.pmis.gov.mn http://mongolia-foreign-policy.net http://www.cia.gov/cia/publications/factbook/geos/mg.htmlhttp://europa.eu.int/comm/ external_relations/mongolia/intro/index.htmwww.magic.mn/mongolia/index.htm http://www.open-government.mn http://www.mol.mn http://www.mongolnet.mn http://www.montsame.mn http://www.news.mn http://www.nso.mn http://www.washingtonpost.com/wp-srv/inatl/longterm/worldref/country/ mongolia.htmhttp://www.welcome2mongolia.com http://www.exportmongolia.com http://www.investmongolia.com http://www.mongolchamber.mn www.exportservices.be/mongolia.htm www.mit.pmis.gov.mn www.mof.pmis.gov.mn www.monjustice.url.mn www.pmis.gov.mn.mofa www.med.pmis.gov.mn www.moh.mn www.mswl.gov.mn

12/74



Mongolsko

www.mrav.mn www.spc.gov.mn www.mse.mn www.un.int/mongolia www.businessculture.com/mongolia.html www.worldbiz.com/mongolia.html www.mng.net/prezident

1.19. Adresy významných institucí Úřad prezidenta Mongolska: Státní budova, Ulánbátar 12, Suchbátár dúreg Parlament Mongolska (Ich Hural): Státní budova, Ulánbátar 12, Suchbátár dúreg Úřad vlády Mongolska: Státní budova, Ulánbátar 12, Suchbátár dúreg MZV Mongolska: Ulánbátar, Suchbátár dúreg, Peace avenue 7a Fax: 976-11-262495 Agentury pro cizince: Khan-Uul, Naadamchdin gudamj, Buyant Ukhaa (3-patrová budova blízko letiště) Úřední hodiny agentury: po-út 9-13, 14-17, středa 9-14, čt-pá 9-13, 14-17. Kontaktní tel.: 7011 9588, 1882 (informační linka)

13/74



Mongolsko

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Vnitropolitickou situaci v roce 2011 lze charakterizovat jako klidnou, bez zásadních změn a to i přes blížíci se parlamentní volby (2012)

Dominantní postavení na politické scéně si bezkonkurenčně udržuje Mongolská lidová strana (Mongolská lidová revoluční strana změnila v listopadu 2010 název). Mongolská lidová strana (MLS) tvoří vládní koalici spolu s Demokratickou stranou (DS). Tento status quo, který oběma stranám vyhovuje, vychází z povolebního návrhu (r. 2008) vítězné MLS, která nabídla Demokratické straně několik křesel ve vládě s cílem vyřešit vnitropolitickou krizi spojenou s násilnostmi. Klidná a konsolidovaná vnitropolitická situace zejména v druhé polovině roku 2010, kdy nedošlo k žádným veřejným projevům organizovaným „opozicí“ ostře kontrastuje s vnitropolitickou krizí roku 2008.

Mongolsko je stát s jednokomorovým parlamentem voleným většinovým systémem, poslední parlamentní volby se konaly v roce 2008, celkový počet z voleb vzešlých poslanců parlamentu je 76, přičemž současné rozložení politických sil v parlamentu vypadá následovně: z 76 křesel mají MLS 46, DS 27, Strana občanské vůle 1, Občanská koalice 1, jeden poslanec nezávislý. V rámci parlamentu byla vytvořena osmičlenná mongolsko-česká parlamentní skupina vlivných poslanců, se kterými ZÚ udržuje pracovní kontakty. Předsedou Parlamentu byl v roce 2008 jmenován Damdin Demberel, člen MLS.

Dne 29. října 2009 byl jmenován v pořadí již 26. premiér Mongolska Sukhbaatar Batbold, ministr zahraničních věcí, člen parlamentu a MLS.

Koaliční vláda se již tradičně musí zabývat neutěšenou situací v Mongolsku obecně, především pak bující korupcí ve státním aparátu, prohlubováním propasti v životních podmínkách mezi hlavním městem a na venkově, růstem životních nákladů a nezaměstnaností (2 % obyvatel patří mezi bohaté, 60 % obyvatel má průměrné příjmy a 38 % Mongolů žije v chudobě – toto jsou údaje, které zazněly na 26. Kongresu Mongolské lidové strany v listopadu 2010).

Vláda deklaruje snahu obnovit svůj pozitivní postoj vůči zahraničním partnerům, včetně investorů. V parlamentu jsou stále nejdiskutovanějším tématem nové zákony týkající se vlastnictví pozemků a licencí pro těžbu nerostného bohatství země. Ambice vládní garnitury posunout Mongolsko do pozice spolehlivého a transparentního partnera, který vytvoří vhodné investiční prostředí a bude garantovat zahraniční kapitál, se prozatím nedaří naplňovat tak rychle, jak by si přála.

V souvislosti s blížícími se parlamentními volbami došlo v lednu 2012 k odchodu Demokratické strany z koalice – celkem z vlády odešlo pět ministrů a první místopředseda vlády. Záhy byli jmenování noví členové vlády z řad Mongolské lidové strany – celkem pět nových ministrů, přičemž post prvního místopředsedy vlády zůstal neobsazený.

Ve své zahraniční politice vláda Mongolska nadále potvrzuje dlouhodobou orientaci své zahraniční politiky, která je zaměřena na přátelské vztahy se sousedy (RF, Čína), spolupráci s USA a partnery v Asii a v Evropě. Ani do budoucna se neočekávají žádné změny v uplatňování osvědčené koncepce hledání „třetího souseda“, která slouží k vyvážení sílícího vlivu dvou sousedů a budování nadstandardních vztahů 14/74



Mongolsko

s vybranými zeměmi. K takovým zemím patří USA, Japonsko, Jižní Korea, Německo a Austrálie. Do kategorie třetího souseda zařadilo Mongolsko také EU jako celek. Ve vztahu k Evropské unii byla důležitou událostí parafování Partnership and Cooperation Agreement (PCA) v Ulánbátaru 20. prosince 2010, jeho podpis, který je zdržován ratifikačním procesem v UK, se očekává koncem roku 2012. Důležitou prioritou Mongolska ve vztahu k EU je přebírání norem a standardů EU. Ve vztahu k Evropské unii je pro Mongolsko prioritou otevření plnohodnotného zastoupení EU v Mongolsku.

Vzájemné vztahy

Od momentu, kdy v květnu 1999 ministr J. Kavan znovuotevřel Velvyslanectví ČR v Mongolsku, se uskutečnila řada návštěv, z nichž doposud nejvýznamnější byla návštěva prezidenta ČR V. Klause v Mongolsku v roce 2006, v roce oslav 800. výročí založení jednotného mongolského státu, návštěva mongolského prezidenta N. Bagabandi v ČR v prosinci 1999, návštěva předsedy PS PČR L. Zaorálka v Mongolsku v květnu2005 anávštěva předsedy Státního velkého Churalu v ČR. Kromě toho se prakticky každoročně stýkají delegace parlamentů a ministerstev průmyslu a obchodu. Odezvou na návštěvu ministra průmyslu a obchodu ČR pana M. Urbana v lednu 2005, při které byla podepsána mezivládní dohoda o hospodářské spolupráci, byla návštěva ministra průmyslu a obchodu Mongolska v Praze v září 2005. Bezprostředně po návštěvě tohoto ministra se v Praze počátkem listopadu uskutečnilo jednání Smíšeného výboru, při kterém byly upřesněny oblasti a projekty rozvojové spolupráce a stanoveny hlavní oblasti spolupráce na další období. V návaznosti na 2. zasedání Smíšeného česko-mongolského výboru v Ulánbátaru dne 3.9.2009 proběhla mimo vlastního zasedání (které bylo osnovou a hlavní strategií) i řada dalších akcí, s větším, či menším dopadem do vzájemných (nejenom ekonomických ) vztahů na relaci ČR – Mongolsko.

Koncem roku 2006 se uskutečnila úspěšná návštěva ministra zemědělství Mongolska v Praze a v květnu 2007 navštívil ČR ministr stavebnictví a urbanistiky.

Intenzivní kontakty parlamentů obou zemí byly potvrzeny reciproční návštěvou delegace ústavněprávního výboru Velkého státního churalu v Praze na čele s předsedou výboru v říjnu roku 2006.

V září 2006 se uskutečnila návštěva delegace Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu ČR v Mongolsku, výboru pro obranu PSPČR v listopadu2007 avýboru pro životní prostředí v květnu 2009 .

V obchodní rovině existuje platforma česko-mongolského Smíšeného výboru zřízená Dohodou o hospodářské spolupráci. Předsedou za českou část je náměstek ministra průmyslu a obchodu a za mongolskou část ministr cest, dopravy, stavebnictví a urbanistiky. 1. zasedání proběhlo na přelomu X/XI roku 2005 v Praze, 2. zasedání pak v IX 2009 v Ulánbátaru. 3. zasedání Smíšeného výboru se konalo ve dnech 14.-15. března 2011 v Praze pod vedením náměstka ministra MPO ČR M. Hovorky a NM cest, dopravy, stavebnictví a urbanistiky T. Purevdorje. 4. zasedání proběhne v Ulánbátaru ve dnech 24.-25. dubna 2012. SV jsou doprovázeny podnikatelskými misemi.

Dne 10.12.2009 proběhla v Ulánbátaru Konference k 20.výročí demokracie, které se zúčastnili čelní představitelé Mongolska i zástupce diplomatických misí v Ulánbátaru. ZÚ Ulánbátar na žádost poradce

15/74



Mongolsko

prezidenta Mongolska pana Purevsurena zajistil na tuto konferenci poselství Václava Havla všem občanům Mongolska u této příležitosti.

V květnu 2010 (19.-20.05.) navštívil Mongolsko předseda vlády ČR Jan Fischer. V průběhu této vrcholové návštěvy jednal pan premiér s delegací se svým mongolským protějškem panem premiérem Batboldem. Nejdiskutovanějšími body byly vedle právě podepsaných dohod o spolupráci v oblasti kultury a školství také účast ČR na mongolském projektu přejímání standardů EU a oblasti možné obchodní spolupráce. Vedle již tradičních odvětví, na jakých Češi v Mongolsku participují (těžební a dopravní infrastruktura; zdravotnictví; vodohospodářství; energetika), vyzval premiér Batbold k angažovanosti v nových směrech těžebního průmyslu, jako je revitalizace přírody. Premiér Batbold ocenil českou rozvojovou pomoc a zvláštní pomoc vyčleněnou na boj s následky dzudu. Premiéra Fischera přijal také prezident Mongolska pan Elbegdorj a předseda Státního velkého Churalu pan Demberel. Vedle návštěvy Statistického úřadu Mongolska, nejvýznamnější továrny na kašmír Gobi a největšího projektu zahraniční rozvojové spolupráce České republiky Elektrárny č. 4 se premiér zúčastnil také slavnostní recepce, na níž předal medaile Karla Kramáře čtyřem oceněným.

Návštěva prezidenta Mongolska v České republice, jejíž realizace byla v roce 2011 plánována, byla z rozhodnutí české strany odložena.

Ve dne 8. – 9. prosince 2011 se uskutečnila cesta ministra obrany L. Bolda do České republiky. Tématem jednání bylo vymezení další spolupráce ve vojenské oblasti s důrazem na mírové mise, dodávky vojenské techniky, bojový výcvik a vědecký výzkum.

Ve dnech 8. - 10. ledna 2012 se z iniciativy mongolské strany uskutečnila pracovní návštěva ministra nerostných zdrojů a energetiky D. Zorigta v České republice. Primárním zájmem mongolské strany je navyšování objemu rozvojové spolupráce poskytované ČR Mongolsku (souvislost s parlamentními volbami – červen 2012).

Česká republika, která se realizací zahraniční rozvojové spolupráce řadí v Mongolsku mezi přední donory EU 27, reagovala společně se SRN jako první na výzvy mongolského vedení, které hodlá přejímat evropské normy a standardy, zorganizováním studijní cesty mongolských expertů do ČR (29.11– 05.12.2010). Skupina vedená 1. místopředsedou vlády p. Altankhuyagem kromě poznatků a informací z Prahy přivezla Memorandum o spolupráci mezi úřady pro standardizaci a normy.

I přes určitý útlum vztahů mezi Mongolskem a ČR v první polovině devadesátých let je Česká republika stále považována za tradičního a spolehlivého partnera s rozvinutou ekonomikou. Její pozice se zvýraznila se vstupem ČR do EU a po zařazení Mongolska mezi prioritní programové země, kam je směřována česká rozvojová spolupráce.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Hlavou státu je prezident volený jednou za čtyři roky v přímých volbách. Prezident má omezené ústavní pravomoci a funkci může vykonávat pouze po dvě volební období. Ode dne své přísahy je prezident uvolněn ze všech svých předchozích funkcí. Prezidentské volby probíhají ve dvou kolech. Každá parlamentní strana (sama, nebo společně s jinými) navrhuje svého kandidáta. Občané Mongolska s aktivním volebním právem (kteří dosáhli věk 18 let) 16/74



Mongolsko

se účastní prvního kola voleb přímým tajným hlasováním. Velký státní chural (parlament) považuje za zvoleného prezidenta kandidáta, který získal většinu hlasů všech voličů v prvním kole prezidentských voleb. Jestli ani jeden z kandidátů nezískal většinu, do druhého kola postupují dva pretendenti s největším počtem hlasů. V případě, že ani ve druhém kole nezvítězí žádný z kandidátů, vyhlašují se nové volby. Prvním mongolským prezidentem byl P. Očirbat – od roku 1993-1997, další dvě volební období byl prezidentem N. Bagabandi – 1997-2001 a2001-2005. V prezidentských volbách 22. května 2005 s převahou zvítězil kandidát Mongolské lidové revoluční strany Nambaryn Enchbajar. Poslední prezidentské volby proběhly v Mongolsku v květnu 2009, jejich vítězem se stal C. Elbegdorž, člen Demokratické strany.

2.3. Složení vlády Vláda jako vrcholný orgán výkonné moci je sborem, kolektivním exekutivním orgánem, který reprezentuje předseda vlády. Zásadní ústavní vztah vlády k Parlamentu je vztah ústavní odpovědnosti. Po parlamentních volbách byla až dne 21.9.2008 jmenována nová mongolská vláda, která ovšem doznala změny na šesti postech kvůli odchodu Demokratické strany z koalice do opozice. Složení vlády(k II 2012) p.č.

Funkce

1.

premiér

2.

1. vicepremiér

Příjmení a jméno( verze v angličtině) Sukhbaatar Batbold M. Enkhbold

3. 4.

2. vicepremiér vedoucí úřadu vlády

neobsazeno Chimid Khurelbaatar

zahraničních vztahů financí

Gombojav Zandanshatar D. Khayankhyarvaa Tsend Nyamdorj

Ministři 1. 2. 3. 4. 5.

6. 7.

8.

9. 10. 11.

17/74

spravedlnosti a vnitra obrany J. Enkhbayar potravinářství, Tunjin zemědělství Badanjunai a lehkého průmyslu sociální ochrany Tugsjargal Gandi a práce (žena) ochrany D. Tsogtbaatar životníhoprostředí a cestovního ruchu nerostných Dashdorj Zorigt surovin a energetiky zdravotnictví N. Khurelbaatar školství, kulturya Yondon vědy Otgonbayar cest,dopravy, Ts. Dashdorj stavebnictvía urbanistiky

Funkce do jmenování

strana*)

předseda MLS premiér Vicepremiér (2006-2007 premiér)

MLS

Právní poradce premiéra

MLS

MLS

Člen parlamentu (2004-2006ministr MPO) člen parlamentu

MLS

člen parlamentu

MLS

člen parlamentu Člen parlamentu, radní města Ulánbátar

MLS MLS

Člen parlamentu(v minulosti již ministryně tohoto ministerstva) bývalý poradce premiéra

MLS

MLS

MLS

ředitel „Erdenes Mongol“ MLS Company (polostátní fa. v nerost. surovinách) bývalý státní tajemník ministerstva MLS Tajemník MLS MLS Člen parlamentu, bývalý náměstek MLS ministerstva



Mongolsko

*) MLS - Mongolská lidová strana DS- Demokratická strana

18/74



Mongolsko

3. Zahraničně-politická orientace 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních Organizace spojených národů OSN (1961) Economic and Social Council for Asia and Pacific ESCAP (1962) UN Children`s Emergency Fund UNICEF (1963) UN Educational, Scientific and Cultural Organization UNESCO (1962) UN Conference on Trade and Development UNCTAD (1964) UN Industrial Development Organization UNIDO (1967) UN Conference on Disarmament UNCD (1969) UN Development Programme UNDP (1963) UN Environmental Programme UNEP (1973) UN Fund for Population Activities UNFPA (1978) Food and Agriculture Organization FAO (1973) World Health Organization WHO (1962) World Meteorological Organization WMO (1964) Universal Postal Union UPU (1963) International Telecommunications Union ITU (1963) International Labor Organization ILO (1968) International Atomic Energy Agency IAEA (1973) World Intellectual Property Organization WIPO (1979) International Civil Aviation Organization ICAO (1989) World Tourism Organization WTO (1990) International Fund for Agricultural Development IFAD (1994) International Maritime Organization IMO (1996) World Enviromental Association WEA (1988) International Statistical Institute ISI (1991) World Customs Organisation WCO (1992) International Organisation of Civil Defence IOCD (2002) World WB (1991) Bank International Monetary Fund IMF (1991) International Bank for Reconstruction and IBRD (1991) Development World Trade Organization WTO (1997) Asian Development Bank ADB (1991) Asian Productivity Organisation APO (1992) Organisation of Security and Cooperation of Europe OSCE (2004) Interpol Interpol (1991) European Bank of Reconstruction and Investment EBRI (2000) Asia-Europe Meeting ASEM (2006)

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách International Seabed Authority International Tribunal for the Law of the Sea Interparliamentary Union Afro-Asian Legal Consultative Committee Group of Seventy-Seven Non-Aligned Movement Asian Development Bank Asia-Pacific Telecommunity International Police Organization 19/74

(1996) (1996) (1962) (1980) G-77 (1989) (1991) (1991 ) (1991) Interpol (1991) © Zastupitelský úřad Ulánbátar (Mongolsko)


Mongolsko

International Civil Defense Organization World Customs Cooperation Council Regional Centre for Space Science and Technology Education for Asia and the Pacific International Vaccine Institute International Bureau of Exposition International Road Traffic Organization International Exhibition Board International Civil Defence Organization

(1992) (1992 ) (1997) (1997) (1997) (1997) (1997) (2002)

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. Mezi Československem/ČR bylo uzavřeno více než čtyřicet smluvních dokumentů, u řady z nich byla platnost ukončena automaticky (po splnění závazků, po uplynutí doby platnosti nebo nahrazením obdobnou aktuálnější smlouvou). V případě dalších smluv byla platnost ukončena ke dni vstupu ČR do EU. Seznam platných smluvních dokumentů (mimo smluv dle kap. 7.1.) přináší tabulka: Bilaterální smlouvy mezi ČR a Mongolskem ·

Dohoda o kulturní spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou MoLR (Praha,25.4.1973)

· Konzulární úmluva mezi ČSSR a MoLR a Protokol (Ulánbátar, 3.6.1976) · Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o vzájemném poskytování užívacího práva k pozemkům pro výstavbu administrativně-služebních budov velvyslanectví ČSSR v MoLR a velvyslanectví MoLR v ČSSR (Ulánbátar, 4.6.1976) · Dohoda o vzájemném prodeji budov velvyslanectví ČSSR v MoLR a velvyslanectví MoLR v ČSSR (Ulánbátar, 4.6.1976) · Smlouva mezi ČSSR a MoLR o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech (Ulánbátar, 15.10.1976) · Doplněk k Dohodě mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o vzájemném poskytnutí užívacího práva k pozemkům pro výstavbu administrativně-služebních budov velvyslanectví ČSSR v MoLR a velvyslanectví MoLR v ČSSR ze 4.6.1976 (Ulánbátar, 29.6.1982) · Smlouva mezi ČSSR a MoLR o úpravě dvojího státního občanství (Ulánbátar, 9.7.1984) · Ujednání mezi vládou ČSFR a vládou Mongolska o bezvízových stycích pro držitele diplomatických a služebních pasů (Ulánbátar, 26.6.1992) ·

Dohoda mezi vládou ČR a vládou Mongolska o zaměstnávání pracovních sil (Praha, 9.12.1999)

· Úmluva mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o spolupráci v oblasti zdravotnictví (pozměněna výměnou nót ze dne 23. března a 1. dubna 1999) · Dohoda mezi vládou ČR a vládou Mongolska o sukcesi dvoustranných mezinárodních smluv (24.5.1999) · Dohoda mezi vládnou ČR a vládou Mongolska o ukončení platnosti „pozemkových smluv“ týkajících se pozemku ZÚ MNG v Praze a ZÚ ČR v MNG (12/2010)

20/74



Mongolsko

4. Ekonomická charakteristika země 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Základ mongolského hospodářství i průmyslového sektoru leží primárně v těžebním odvětví, neboť pod povrchem země se nachází přibližně 69 druhů nerostů (viz obrázek níže), ale rovněž další horniny a vzácné zeminy. Například zásoby uhlí se v Mongolsku odhadují na 162 mld. t, přičemž celosvětová spotřeba se pohybuje kolem 8-10 mld. t. Odhaduje se, že Mongolsko má po Číně druhé největší světové zásoby nerostných surovin. Měřítkem 1:50 000 je však prozkoumána pouze necelá třetina mongolského území (90 % v měřítku 1:200 000). Pilířem v tomto směru je od r. 2011 nově těžba uhlí, která předčila těžbu a obohacování měďné rudy (dosud primárně z města Erdenet). Těžba uhlí v nesmírně bohaté oblasti Tavan Tolgoi je na svém počátku, podpisy smluv s investory se prozatím uskutečnily v říjnu 2011 pouze na východní část (australská Macmahon Holdings a německá BBM Operta Group), již několik měsíců se očekává konečné rozhodnutí o investorovi v západní části (zpoždění je způsobeno zájmem uspokojit všechny své velké partnery – Čínu, USA, Rusko, Koreu, Japonsko). V r. 2009 byla po několikaletém a velice složitém jednání podepsaná s Ivanhoe Mines klíčová dohoda o vydání mongolské těžební licence na exploataci nerostných surovin v jihomongolském ložisku Oyu Tolgoi – předpokládá se, že půjde o jedno z největších ložisek mědi na světě. Postavení Mongolska je např. oproti Číně rozdílné, neboť suroviny má, ale jejich domácí spotřeba je minimální.

Obr.: Přehled prvků nacházejících se v Mongolsku (zabarveny žlutě)

Zdroj: Mongolská centrální geologická laboratoř

Vzhledem k celosvětové poptávce po nerostných surovinách a velkých zahraničních investicích v Mongolsku, které generují další aktivity a rozvoj některých dalších sektorů, předpokládají mezinárodní instituce Mongolsku velký rozvoj. Makroekonomická stabilita, pokusy redukovat chudobu a vyrovnávání rozdílů mezi venkovem a městy zůstávají proklamovanými prioritami mongolské vlády, ovšem počet lidí žijících pod hranicích chudoby se za poslední roky v podstatě nijak nesnížil. Problematická je nedostatečná infrastruktura, a to jak dopravní, tak energetická, což se mongolská vláda začíná aktivně řešit – vypisování tendrů na projekty realizované pomocí koncesí (PPP), z donorských peněz, soukromými investicemi, ze státního rozpočtu.

Mongolské úřady vypisují mnoho infrastrukturálních tendrů. Zahraniční investoři nicméně začali poukazovat na ne zcela stabilní klima. Objevila se iniciativa některých poslanců za změnu investiční dohody z r. 2009 na obrovské měďno-zlaté ložisko Oyu Tolgoi (joint venture mongolské vlády a Ivanhoe Mines), aby se mongolský podíl zvýšil ze 34 % na 50 %. Otazníky se vznáší i nad uzavřením dohody nad uhelným dolem Tavan Tolgoi (západní část), neboť po rošádách neustálého rozšiřování vítězů byly vyhlášené výsledky anulovány.

Vedle surovin představují hlavní vývozní artikly Mongolska kašmír a kašmírové produkty. Přestože se počet kusů dobytka a dalších zvířat (kozy, ovce, velbloudi) v Mongolsku odhaduje na počet kolem cca40 mil. kusů, je prozatím zpracovatelský průmysl v tomto směru značně nerozvinutý. Vláda nicméně zřídila mikrofinancování s krátkou dobou splatnosti a za nízkého úročení pro malé a střední podniky, v r. 2011 byl rovněž zaveden nástroj záruk pro MSP. Půjčky poskytují rovněž některé další instituce (EBRD, WB, ADB, JICA).

21/74



Mongolsko

Mongolská vláda předpokládá další zvyšování podílu soukromého sektoru na ekonomice. Proces privatizace by měl proběhnout v různých sektorech (např. některé elektrárny, uhelné doly, cementárna, burza cenných papírů, telekomunikační úřad). Mongolsko navíc vyjadřuje zájem o jádro a zvažuje postavit vlastní jadernou elektrárnu. Pracuje se na reformách ve vlastnictví a držby půdy, počítá se s restrukturalizací sociálního sektoru, včetně vzdělávání a zdravotnictví.

Státní představitelé se mj. v rámci „Mongolského ekonomického fóra“ vyslovují (1. MEF II 2010, 2. MEF III 2011, 3. MEF III 2012) pro rovnoměrný regionální rozvoj a pro vyrovnávání rozdílů v rozvoji mezi městy a venkovem, zvláště pokud jde o příležitosti v oblasti vzdělání, zdravotních služeb, kultury, informací a sociálních služeb. Jako problematické do budoucna je vnímán závislost na jednom odvětví, tedy těžbě. Jako nutná podmínka k rozvoji Mongolska bylo stanoveno vybudování infrastruktury a zaměření se na odborné vzdělávání. Pokud jde o rozvoj venkova, zde si vláda klade za cíl zastavení poklesu zemědělství, zlepšení marketingu zemědělské produkce, vypracování politiky řešení následků přírodních katastrof, realizaci pozemkové reformy, ochranu životního prostředí, zlepšení venkovské infrastruktury a zajištění přiměřeného využívání přírodních zdrojů. Rovněž se vyslovuje pro omezení rizik spojených s pastevectvím diverzifikací zemědělské produkce (zejména zavedením pěstování brambor a zeleniny) a pro podporu spolupráce mezi pastevci.

Úderem pro mongolské hospodářství byly velice nepříznivé klimatické podmínky, které Mongolsko zasáhly na přelomu let 2009/10. Po relativně suchém létě, které zapříčinilo, že nebyly vytvořeny náležité zásoby krmiva pro hospodářská zvířata, zasáhla Mongolsko krutá zima. Ztráty na zvířatech dosáhly přibližně10 mil. Návazné období nicméně bylo naopak velmi příznivé a veškeré ztráty byly vymazány přírůstkem hospodářských zvířat v r. 2011 v počtu cca12 mil. kusů.

Životní prostředí představuje diskutovanou oblast. Je nezbytné reagovat na celosvětové klimatické změny, zahajovat preventivní opatření proti odlesňování, bojovat proti znečištění ovzduší (hlavní město Ulánbátar je dle oficiálních studií má v některých ukazatelích bezkonkurenčně nejhorší ovzduší celosvětově), řešit otázky odpadů. Opuštěných a narušených míst po těžbě se dle národních statistik v Mongolsku nachází 560. V této oblasti však prozatím téměř nejsou výsledky.

Mongolská burza cenných papírů, považovaná dosud za ne příliš efektivní, oslavila v lednu 2011 dvacáté výročí od svého vzniku a podepsala Dohodu o strategickém partnerství s London Stock Exchange Group s cílem restrukturalizovat a rozvinout MSE. V květnu zahájila činnost Mongolská rozvojová banka, která má sloužit k financování velkých infrastrukturálních projektů; pro svůj rozvoj návazně zvolila spolupráci s managementem Korejské rozvojové banky. Banka v březnu 2012 emitovala poprvé dluhopisy v hodnotě580 mil. USD.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Mongolsko patří dle klasifikace Světové banky mezi země s nižšími středními příjmy. Relativně ztížená situace vyplývá z vnitrozemské polohy (na druhou stranu strategická poloha v těsné blízkosti s globálními hráči), rozsáhlý je klientelismus a nepotismus. Neopominutelná je určitá umělá závislost na zahraničních donacích. Mongolsku dosud nebyl EU přiznán statut země s tržní ekonomikou.

22/74



Mongolsko

Růst HDP Mongolska byl v r. 2011 s hodnotou 17,3 % nejvyšší na světě; dle prognóz MMF poroste ekonomika v příštích 4 letech v průměru o 14 %. Oficiální míra nezaměstnanosti je oproti skutečnosti podhodnocena (v Mongolsku lze sledovat paradox, kdy je reálná nezaměstnanost vysoká, ovšem pracovní síla se importuje). V r. 2011 byl sice deficit státního rozpočtu nižší než očekávaný v důsledku vyšších příjmů, výdaje vlády však vzrostly o 56 % oproti předchozímu roku a v r. 2012 by dle schváleného rozpočtu měly vzrůst o dalších 32 %, a to i přes varování kvůli vysoké inflaci, která je přetrvávajícím problematickým indikátorem. Mongolská centrální banka v této souvislosti 3x zvýšila úrokovou míru v r. 2011 až na 12,25 %, také zvýšila bankám podíl požadovaných rezerv na 11 %. Objem půjček v r. 2011 vzrostl o úctyhodných 72 %, přičemž podíl nesplácených úvěrů činí cca 7 %. Přes některé (předvolební) kritiky politiků je udržován volný měnový kurz. Fiskální a monetární politika však působí ve vzájemném rozporu. V r. 2010 mongolský tugrik patřil vedle australského dolaru ke měně, která nejvíce posílila k USD, ovšem v r. 2011 došlo k depreciaci cca o 11 %.

V roce 2010 Mongolsko přijalo dva zásadní předpisy, a to Zákon o fiskální stabilitě a Rámec pro střednědobý rozpočet. V roce 2011 pak Rozpočtový zákon.

Základní makroekonomické ukazatele v letech 2006-2011 2007

2008

2009

2010

2011

Počet obyvatel 2,635 (mil.)

2,68

2,737

2,781

2,834

HDP na obyvatele (USD)

1491

1946

1685

2434

3067

Hrubý domácí produkt v současných cenách (mil. USD)

3930

5174

4567

6694

8562

Růst HDP v běžných cenách (%)

10,2

8,9

-1,3

6,4

17,3

Index 110,4 průmyslové produkce (r. 2006 = 100)

113,0

109,6

120,5

132,2

Míra inflace (%)

24,2

4,2

14,3

10,2

2,8

3,3

3,3*

5,0*

15,1

Míra 2,8 nezaměstnanosti (%)

23/74



Mongolsko

Devizové rezervy (mil. USD)

1001

637

1145

2091

2274

Saldo státního 2,8 rozpočtu (% ku HDP)

-4,5

-5,0

0

-3,6

Zahraniční zadlužení (% ku HDP)

39,0

31,0

43,3

30,3

22,8

Akciový index 2048 TOP20 (r. 2000 = 100)

1182

1229

2931

3984 (Jun)

Měnový kurz MNT/USD (k 31.12.)

1170

1267

1443

1257

1396

Měnový kurz EUR/MNT (k 31.12.)

1700

1787

2071

1680

1807

Zdroj: Světová banka, Mongolský národní statistický úřad, Bank of Mongolia * jedná se o oficiálně registrované nezaměstnané, SB uvádí pokles z 13 % v r. 2010 na 9 % v r. 2011

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Mongolská vláda si stanovila rozvoj průmyslové výroby orientované na export za prioritu. Problémem mongolského průmyslu zůstává využívání zastaralých technologií a zařízení a s tím související nízká produktivita. Většina průmyslové produkce vyplývá z těžby a tomu odpovídaly rovněž v r. 2011 rozsáhlé investice a dovozy.

Těžební průmysl

24/74



Mongolsko

Uvedený sektor je pro mongolské hospodářství naprosto klíčový, zajišťuje cca 21 % HDP, 59 % průmyslové produkce a 89 % z celkového mongolského exportu. To vyvolává potřebu stabilizovat a zpřesnit stávající legislativní rámec pro těžební aktivity (od r. 2010 stále pokračuje zákaz prodeje a obchodování s těžebními licencemi, přičemž znovuobnovení se očekává nejdříve v po volbách v červnu 2012), zlepšení infrastruktury nezbytné pro návaznou obslužnost dolů i celého těžebního průmyslu. Větší zapojení místních firem, zvýšení profesionality, neopomíjení ekologických hledisek.

Pokud jde o těžební průmysl, vláda očekává, že budou prozkoumány nové možnosti těžby a že budou postaveny nové závody, a to jak zahraničními, tak domácími investory. Na těžbě nerostů a jejich exportu je Mongolsko v podstatě závislé. Další rozvoj však bude bez vybudování příslušné infrastruktury velmi obtížný. Dlužno konstatovat, že naprostá většina všech nerostů se v Mongolsku těží povrchově.

Hodnotou vývozu v r. 2011 bylo nejvýznamnější uhlí a předčilo měď. Mongolsko se dokonce stalo největším vývozcem koksovatelného uhlí do Číny. Na významu však dále narůstá např. těžba železné rudy, zlata, uranu, molybdenu, ropy, wolframu, floritu a zinku. Celkem se v Mongolsku nachází 69 nerostů a další zeminy (včetně vzácných).

Ve střednědobé perspektivě je cílem zvýšit přidanou hodnotu v těžebním sektoru, zvláště pak zpracováním měděného koncentrátu do finálního výrobku a jeho vývozem.

Mongolská vláda považuje tyto doly za strategické:

č.

Název dolů

Název nerostů

Provincie

Obec (somon)

1

Tavan Tolgoi

Uhlí

Umnugobi

Cogtcecii

2

Nariin Suchait

Uhlí

Umnugobi

Gurvantes

3

Baganuur

Hnědé uhlí

Ulánbátar

Baganuur

4

Šivee-Ovoo

Uhlí

GobiSumber

Šivee-Gobi

5

Mardai

Uran

Dornod

Dašbalbar

6

Dornod

Uran

Dornod

Dašbalbar

7

Gurvanbulag

Uran

Dornod

Dašbalbar

8

Tumurtei

Železná ruda

Selenge

Chuder

9

Oyu Tolgoi

Měď, zlato

Umnugobi

Chanbogd

10

Cagaan suvarga

Měď, molybden

Dornogobi

Mandakh

25/74



Mongolsko

11

GOK-Erdenet

Měď, molybden

Orchon

Bayan-Undur

12

Burenchaan

Fosfor

Chubsugul

Alag-Erdene

13

Boroo

Zlato

Selenge

Bayangol

14

Tumurtein Ovoo

Zinek, olovo

Suchbaatar

15

Asgat

Stříbro

Bayan-Ulgii

Nogoonnuur

Zlato se těží povrchově s poměrně nízkými náklady. V roce 2008 bylo vytěženo celkově 15,2 tun zlata s postupnou klesající tendencí - v r. 2011 5,7 t. V r. 1992 vyhlásila vláda program „Zlato“. Koncem r. 2010 mongolská vláda vyhlásila zájem vyvlastnit 254 licencí na zlato, které se nacházejí v chráněné zóně. O této skutečnosti nebylo dosud rozhodnuto, nicméně faktem je, že ve státním rozpočtu nejsou tak obrovské peníze na odškodnění a navíc by tento krok mohl způsobit mnohé komplikace.

Hlavním zdrojem pro výrobu elektrické energie v Mongolsku je uhlí. Zásoby se odhadují až na 162 mld. tun, přičemž 1/3 je černé koksovatelné. Problémem je zadluženost v rámci energetického sektoru. Těžba uhlí v roce 2008 činila9,8 mil. tun, přičemž v r. 2011 již30,9 mil. tun. Tato čísla dramaticky porostou po úplném otevření ložiska Tavan Tolgoi.

Zahraniční firmy se v Mongolsku pokoušejí o těžbu ropy. V současné době firmy z USA, Austrálie a Číny těží několik stovek tis. barelů ropy ročně. Zásoby nejlépe prozkoumaného ložiska se odhadují na 1,5 mld. barelů. V roce 2008 se vytěžilo 1174 tis. barelů ropy, v r. 2011 již 2549 tis. barelů.

Vzhledem k tomu, že Mongolsko doposud nedisponuje ani jednou funkční rafinerií (ovšem jedná se o výstavbě), musí všechny zpracované ropné produkty dovážet. Problematická závislost na Rusku se projevila v květnu a červnu 2011, kdy v podstatě nebyla v celé zemi k dispozici nafta. V Mongolsku existuje několik firem, které dovážejí ropné produkty (benzin, nafta, motorové oleje). Hlavním exportérem ropných produktů do Mongolska je Ruská federace (RF), a to prostřednictvím firmy „Rosnafta“a.s. V menším množství vyváží tyto produkty do Mongolska také firma Petrovis (dceřiná firma Jukos). Z Čínské lidové republiky (ČLR) je vývoz realizován firmou „China Oil“, ovšem minimálně.

Zpracovatelský průmysl Základ mongolského zpracovatelského průmyslového sektoru (tvořil v r. 2011 22,3 % z celkové průmyslové výroby) leží v potravinářství, zpracování produktů získaných z živočišné výroby (vlna, kůže) a ve zpracování nerostných surovin (obohacování měďné rudy). Zpracovatelský průmysl ve venkovských oblastech je ale velmi slabý, negativní dopad měl zejména rozpad organizovaných řetězců výkupu surovin. Vážným problémem jsou zastaralé technologie a vybavení, nedostatek kapitálu a finančních služeb na venkově, vysoké dopravní náklady (spojené se slabě rozvinutou dopravní infrastrukturou), nedostatečné normy a standardy běžné pro vyspělé země a slabá dopravní obslužnost od velkých (sousedních) trhů RF a ČLR, ale i ostatních trhů (např. západní Evropa).

26/74



Mongolsko

Světově proslulé jsou mongolské výrobky z kašmíru.

4.4. Stavebnictví Stavebnictví po letech boomu zaznamenalo v posledním čtvrtletí roku 2008 v důsledku finanční krize a z ní vyvolaného zastavení poskytování hypotečních úvěrů (12/2008 hypotéky přestaly vydávat všechny komerční banky v Mongolsku) hluboký propad. Finanční protikrizová opatření zabránila i dostavbě mnoha rozestavěných objektů v hlavním městě. Teprve v letních měsících 2010 došlo k výraznému zlepšení a stavebnictví se znovu rozběhlo a v r. 2011 bylo stavebnictví jednou z hlavních hybných sil růstu. Vládní program na výstavbu 100 000 bytů (Nový střednědobý rozvojový program z 24.06.2010) zaznamenal významný posun na počátku r. 2012, kdy vláda rozhodla o poskytování zvýhodněných úvěrů v tomto směru (6 % p.a.). Nejvíce se staví bytové a kancelářské objekty. Menší aktivity jsou i citelné i v oblasti výstavby výrobních, ubytovacích a sportovních zařízení. .

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura V zemědělském sektoru bylo v r. 2011 zaměstnána více než třetina ekonomicky aktivního obyvatelstva Mongolska a na HDP se podílelo 13 %. Chov hospodářských zvířat hraje v mongolské ekonomice klíčovou roli a má zásadní význam pro zaměstnanost (s tím spojenou sociální oblast) i exportní příjmy. Pastevectví v Mongolsku zaměstnává podstatnou část venkovského obyvatelstva (v r. 2011 cca 311 tis. pastevců), nicméně jejich počet rok od roku klesá. Živočišná výroba tvoří zhruba 70 % celkové produkce sektoru. Chov hospodářských zvířat je extenzivní a produkce je závislá na přírodních podmínkách, zejména na teplotách v zimě. Adekvátní veterinární asistence je dostupná jen malé části chovatelů. V roce 2011 počet hospodářských zvířat dosáhl dle mongolských statistik cca36 mil. ks (15,9 mil. kozy,15,7 mil. ovce,2,3 mil. skot,2,1 mil. koně, 280 tis. velbloudů), ovšem odhaduje se až40 mil. ks hospodářských zvířat.

Skopové, koňské a hovězí maso jsou hlavním zdrojem obživy obyvatel venkova i měst. Kozy se chovají zejména kvůli kozí podsadě, která je surovinou pro výrobu kašmíru. Kozí podsada a kašmír jsou jedny z hlavních vývozních artiklů. Vyváží se rovněž ovčí vlna a dále kůže ovčí, kozí i hovězí. V Mongolsku existuje i chov velbloudů na srst a využívána je i srst jaků.

Maso a mléko se produkuje pro místní trh. Mongolsko se snaží o zvýšení exportu masa, zatím však výrobci nejsou schopni dodržet hygienické podmínky zpracování a speciální dopravu masa. Vývoz masa se realizuje v menší míře do RF (k dalšímu zpracování). Vývozu do zemí EU brání přísné veterinární zákony, které nedovolují dovoz masa a kůží ze zemí, kde se vyskytuje slintavka, mor a jiné veterinárně nebezpečné nemoci. Výskyt těchto nemocí lze vystopovat alespoň v některých oblastech Mongolska téměř každoročně.

Naopak velice pozitivní obrat nastal v pěstování obilovin, kde se Mongolsko po vyhlášení programu „Celina 3“ vymanilo z dlouhodobé závislosti na importech pšenice z RF a Kazachstánu. Toto bylo zvláště významné v průběhu r. 2010, kdy RF vydala zákaz na vývoz obilí. V r. 2011 byla vzhledem k příznivým klimatickým podmínkám úspěšná úroda obilí, brambor, zeleniny. V obilí Mongolsko dosáhlo soběstačnosti.

4.6. Služby Nejrychleji se rozvíjející oblastí služeb je maloobchod a velkoobchod, značný vývoj je patrný v oblasti cestovního ruchu a oblasti veřejného stravování. Doprava, skladování, vzdělávání, veřejná administrativa,

27/74



Mongolsko

finanční služby, zdravotnictví a sociální služby a hotelnictví jsou dalšími složkami tohoto sektoru, který tvoří okolo 45 % HDP.

V roce 2011 navštívilo Mongolsko cca 460 tis. turistů. Nejvíce turistů přicestovalo z ČLR, RF, Korejské republiky, další místa zaujímají Japonsko, USA, SRN, Francie a další země. Mongolská vláda považuje cestovní ruch za jednu z priorit rozvoje ekonomiky a má cíl přilákat milion turistů v r. 2015. V posledních letech představují příjmy z cestovního ruchu významnou část (cca 10 %) HDP.

Mongolsko je atraktivní nově objevenou destinací, úroveň služeb je sice průměrná, ale vláda podporuje agentury a programy na rozvoj incomingového cestovního ruchu (např. Mongolian Tourism Board a program Discover Mongolia). Vzhledem ke složitým podmínkám pro cestovatele převládá organizovaná turistika, většinou však cizinci přijíždějí ze soukromých důvodů.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Výstavba infrastruktury vzhledem k rozloze země a plánovanému rozvoji země patří mezi priority mongolské vlády. Do oblasti rozvoje infrastruktury směřuje nezanedbatelná část zahraniční rozvojové pomoci/spolupráce. Přesto je infrastruktura stále slabinou mongolské ekonomiky. Nejdůležitějšími oblastmi infrastruktury vzhledem ke klimatickým a geografickým podmínkám jsou energetika a doprava. Značná rozloha země a malá hustota obyvatelstva má za následek relativní nedostatek dopravních infrastruktur. V Mongolsku se nachází přes 11 tis. km silnic, z toho je ale pouze pětina asfaltovaných (nacházejí se v okolí hlavního města a měst nad 10 000 obyvatel) a 12 % silnic štěrkových. Ostatní komunikace jsou polního nezpevněného charakteru. Mongolská železniční síť má délku 1 815 km a téměř výhradně se jedná o železniční spojení RF a ČLR, Nejdůležitější a nejdelší tratí je tzv. Transmongolská magistrála (1111 km), která odbočuje z Transsibiřské magistrály v zabajkalském městě Ulan-Ude na mongolské území vstupuje ve městě Suchbátar, vede přes Ulánbátar a mezi pohraničními městy Zamin Úd a Ereen přechází na území ČLR. Odbočka z této trati vede do třetího největšího města Erdenet. Druhou, kratší tratí, je spojnice městem Čojbalsan na východě země a hranicí s RF. Železniční oproti silniční ztratila prvenství v přepravě nákladů a v r. 2011 činil její podíl 42 %.

Stávající mongolské železnice jsou v zastaralém stavu a ani po technické stránce neodpovídají současným potřebám na jejich vybavení i propustnost. V roce 1996 byl přijat nový železniční zákon a následně vznikl vládní Úřad pro železnice. Ten má navrhovat strategické směry dalšího rozvoje Mongolských železnic i majetkovou účast v nich. Výsadní postavení má Ulánbátarská železnice, která je společným mongolskoruským podnikem. Pro další rozvoj vznikla Mongolská železnice.

Mongolská vláda rozhodla vybudovat cca5700 kmdlouhou železnici. V r. 2011 bylo rozhodnuto, že první dvě fáze by měly být vybudovány jako jeden projekt. Termín vyhlášení tendru je odsouván; původní záměr vyhlásit mezinárodní tendr na EPC kontraktora je rovněž konfrontován s návrhy na realizaci prostřednictvím PPP s Japonskem a Koreou. Obr.: Navrhovaná koncepce mongolské železniční infrastruktury

Legenda: stávající železnice (černá), Fáze 1 (červená), Fáze 2 (zelená), Fáze 3 (modrá)

28/74



Mongolsko

24.06.2010 byl přijat Nový střednědobý rozvojový program, jehož cílem je vybudovat5572 kmsilnic, vystavět 100 tisíc bytů, převést městskou hromadnou dopravu na plynový pohon či pořídit vozy taxi na plynový pohon.

Letecká doprava obstarává zejména vnitrostátní a mezinárodní přepravu osob. V Ulánbátaru je jediné mezinárodní letiště Chinggis Khaan a v zemi pak dalších 19 vnitrostátních letišť. Z hlavního města existuje pravidelné letecké spojení do Moskvy, Irkutska, Berlína, Pekingu, Soulu, Osaky a Tokia (od léta 2011 by rovněž měly lety směřovat do Hongkongu) a vnitrostátní celoroční lety do Moron, Olgii, Uliastai, Khovd, Kharkhorin atd. Rozšiřování letecké dopravy se jeví jako zcela nevyhnutelné, a to i ve vazbě na rozvoj turismu – v r. 2011 vznikla nová letecká společnost Mongolian Airlines (dosud operoval pouze MIAT a Eznis). Mongolská vláda podepsala s Japonskem dohodu o soft-loanu na vybudování nového mezinárodního letiště – stavba by měla začít v r.2012 askončit do roku 2016 (dodávky z Japonska). V hlavním městě Ulánbátaru jezdí autobusy a trolejbusy. Japonská JICA vyhotovila studii proveditelnosti na výstavbu metra.

Pokud jde o zásobování elektrickou energií a její rozvodnou síť, liší se zásadně situace v centrálním regionu a ve vzdálenějších venkovských oblastech. Rozvodná síť je propojena s RF a ČLR. Délka přenosové sítě pro dodávky elektřiny v centrálním regionu je celkem22 763 km, pro západní region je 1 566 km a pro východní region dalších 1 610 km. Přibližně 35 % vyrobené energie spotřebuje průmysl, komunální sektor 14 %, zemědělství necelé 1 %. Téměř 30 % dosahují ztráty v procesu přenosu a distribuce el. energie a zhruba 20 % tvoří spotřeba samotných výrobců el. energie. Vzhledem k rozlehlosti země a nízkému stupni osídlení jsou velkým problémem náklady na přenos energie. Mongolský systém zásobování el.energie se skládá ze 4 ústředních systémů (tj. centrální, západní a východní oblast, Altai-Uliastai). Dvě provincie a přes 40 somonů (okresů) není připojeno na ústřední systém. Pro jejich zásobování elektřinou a teplem se využívá dieselových generátorů s výkonem 60 nebo 100 kW.

Naprostá většina elektrické a tepelné energie Mongolska (jako celku) se vyrábí v tepelných elektrárnách. Jako hlavní zdroj pro výrobu elektrické energie a tepla se využívá uhlí. V malé míře jsou využívány i vodní zdroje. Plyn a ropa (mazut) se k výrobě el. energie téměř nepoužívá (výjimku tvoří výše uvedené dieselagregáty). Mongolsko odhaduje své uhelné zásoby na objem přesahující 160 mld. tun. Z toho zásoby uhlí využitelné k výrobě el. energie představují 13 mld. tun. Celkový instalovaný výkon všech stávajících elektráren Mongolsku je necelých 940 MW, spotřeba je cca 840 MW (problematické jsou však výkyvy, proto se dováží zhruba 10 % z Ruska). Na tepelné elektrárny připadá 81 %, na dieselagregáty 8 %, 3 % na vodní elektrárny a 0,2 % na sluneční a větrné zdroje. Výstavbu prvního většího větrného parku zahájila mongolská investiční společnost Newcom (turbíny dodá GE).

Mongolsko rozhodlo o postupné privatizaci energetického sektoru. Tuto situaci však komplikuje fakt, že ceny energií jsou doposud regulované a ztrátové. Od roku 2014 by již ceny měly být tržní.

Jaderná energetika v zemi není využívána, a to i navzdory tomu, že na území Mongolska se nacházejí bohatá ložiska uranové rudy. Podle informací z různých zdrojů se zásoba uranu v Mongolsku pohybuje přibližně v rozmezí od 100 000 do1,3 mil. tun. Uvažuje se proto v dlouhodobějším horizontu i o výstavbě jaderné elektrárny. Tuto skutečnost však zkomplikovala tragická událost v japonské Fukušimě.

29/74



Mongolsko

V oblasti telekomunikací rychle narůstá počet mobilních telefonů, který již převýšil počet pevných linek. Počet uživatelů mobilních telefonů na konci r. 2011 dosáhl necelé tři miliony (růst o 16 % oproti předchozímu roku) a uživatelů kabelové televize 121 tis. V hlavním městě je dostatečné množství levných internetových kaváren. Do oblasti telekomunikací směřují zahraniční investice i zahraniční rozvojová pomoc, především z ČLR, Korejské republiky a Japonska.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Mongolsko je tradičním příjemcem zahraniční rozvojové pomoci/spolupráce (ZRS). Země patří mezi největší příjemce zahraniční pomoci na obyvatele. Rozvojová pomoc ve formě výhodných úvěrů a nenávratné pomoci směřuje zejména do sektorů energetiky, infrastruktury (silniční síť, doprava, telekomunikace), zemědělství, průmyslu a sociálního sektoru (blíže viz přiložený graf).

V současnosti poskytuje Mongolsku oficiální rozvojovou pomoc/spolupráci (Official Development Aid ODA) přibližně 20 zemí a finančních institucí. Mezi nejaktivnější patří: Japonsko, Asijská rozvojová banka, IDA, USA, SRN (viz přiložená tabulka). K donorům patří i ČR, která v rámci své zahraniční rozvojové spolupráce zařadila Mongolsko mezi 5 prioritních programových zemí zahraniční rozvojové spolupráce ČR. Donoři se v Mongolsku angažují kvůli úspěchům demokratizačního procesu a reformnímu úsilí mongolské vlády, mnozí ale především z čistě pragmatického obchodního hlediska.

Tabulka: Statistika OECD – hlavní donoři ODA v Mongolsku 2008 - 2010

Evropská unie v minulosti poskytovala Mongolsku rozvojovou pomoc v rámci programu TACIS (celkem60 milEUR). V roce 2004 EU zařadila Mongolsko do programu ALA, díky kterému začala směřovat svou pomoc a spolupráci hlavně na rozvoj venkova. V současnosti spadá Mongolsko do rozvojového programu DCI (Development Cooperation Instrument). EU se při svých rozvojových aktivitách zaměřuje primárně na: sociální rozvoj, udržitelné využití přírodního bohatství, posílení role nestátního sektoru, posílení demokracie a lidských práv, potravinovou bezpečnost, migraci.

V souladu s regionální strategií EU pro Asii a DCI implikuje EU v Asii celkem 18 individuálních rozvojových strategií – v případě Mongolska se jedná o Víceletý indikativní program na léta 2011-2013 v celkové výši15 mil. EUR. (8 mil. EUR na posílení „dobrého vládnutí“ – včetně přebírání norem a standardů EU, 7 mil. EUR na projekty posílení odborného vzdělávání).

V současné době probíhá příprava „EU Development Cooperation Instrument Programming 2014-2020. Za hlavní podmínku úspěchu při realizaci této strategie považuje EU kompatibilitu s národním plánem rozvoje vypracovaným mongolskou stranou.

30/74



Mongolsko

Součástí rozvojových aktivit ve program „Switch-Asia“ zaměřený na podporu udržitelné výroby a spotřeby. Program byl zahájen v roce 2007 s počátečním kapitálem 152 miliónů EUR na období 2007-2013. Jedná se o grantový program financovaný z DCI.

Mongolsko si však příliš zvyklo na výhody rozvojové spolupráce a mnohdy státní představitele více než úspěch projektu zajímá vlastní prospěch. Někteří donoři se z Mongolska stahují, neboť tato země již není „klasickou“ rozvojovou zemí, ale patří dle klasifikace Světové banky mezi země s nižším středním příjmem. Mongolsko poskytlo Japonsku po zemětřesení v březnu 2011 na pomoc 1 milion USD a zaslalo materiální pomoc v hodnotě cca dalších 1,2 miliónů USD (deky, lůžkoviny).

31/74



Mongolsko

5. Finanční a daňový sektor V r. 1991 byla založena Mongolská burza cenných papírů (MSE). V r. 2011 navázala spolupráci s Londýnskou burzou cenných papírů s cílem restrukturalizace a rozvoje, neboť dosud byla MSE považována za ne příliš efektivní. MSE je stále ve státním vlastnictví. Prostředky pro plánované velké těžební a infrastrukturální projekty by měly být emitovány skrze MSE.

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let V r. 1991 byla založena Mongolská burza cenných papírů (MSE). V r. 2011 navázala spolupráci s Londýnskou burzou cenných papírů s cílem restrukturalizace a rozvoje, neboť dosud byla MSE považována za ne příliš efektivní. MSE je stále ve státním vlastnictví. MSE by měla být důležitým nástrojem pro získávání prostředků pro těžební a infrastrukturální projekty.

1.1

Tab.: Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo v letech 2007-2011

Státní rozpočet jednotka

2007

2008

Vládní výdaje mil. USD

1942

Vládní příjmy mil. USD

32/74

2010

1 609

1495

Saldo

2009

2011 4,8 bln MNT

3,1 bln MNT 1 381

1607

1700

% HDP

2,8

-4,5

-5,0

mil. USD

83

-242,0

-228

4,4 bln MNT

3,1 bln MNT 0

-3,6



Mongolsko

Zdroj: Statistický úřad Mongolska

V roce 2010 Mongolsko přijalo dva zásadní předpisy, a to Zákon o fiskální stabilitě a Rámec pro střednědobý rozpočet, v r. 2011 pak Rozpočtový zákon. Přestože díky vyšším příjmům byl deficit státního rozpočtu v r. 2011 nižší než očekávaný, tedy -3,6 %, vláda dramaticky zvyšuje výdaje (rozporuplně je přijímáno rozhodnutí plošných dávek 21 tis. MNT měsíčně). Obavy v tomto směru rostou kvůli dalšímu růstu inflace, která přetrvává jako problematický indikátor.

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Tab.: Platební bilance, devizové rezervy v letech 2007-2011 (mil. USD) Platební bilance

2007

2008

2009

2010

2011

Běžný účet

171,8

-690,1

-341,8

-886,7

-2568,3

Kapitálový účet

0,0

84,1

160,5

152,2

115,0

Finanční účet

328,7

1148,1

608,3

1591,5

2151,1

Chyby a opomenutí

-212,4

-774,6

128,5

16,1

302,0

Změna devizových rezerv

-288,0

232,6

-555,5

-873,1

-0,2

Zdroj: Centrální banka Mongolska

V roce 2011 se nadále prohluboval deficit běžného účtu platební bilance a rostl přebytek finančního účtu. Rekordní výše dosáhly devizové rezervy v srpnu 2011 (2,5 mld. USD), ovšem kvůli tlaku na oslabování měny centrální banka prodala část rezerv a koncem roku tak dosáhly úrovně 2,27 mld. USD.

33/74



Mongolsko

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba Podle zprávy Světové Banky se zahraniční dluh v r. 2011 snížil na cca 23 % HDP.

Pokud jde o ekonomickou a finanční udržitelnost, vyslovuje se mongolská vláda pro pokračování reformy veřejných zakázek směrem k vyšší transparentnosti. Důležité je mj. další zjednodušení legislativy a posílení kapacit personálu. Vyzdvihuje potřebu zlepšení rozpočtové kontroly, zejména pak prostřednictvím včasného a přesného reportování a efektivního monitoringu. Konstatuje potřebu vytvořit strategii k otázce externího zadlužování a zdůrazňuje imperativ využívání půjček pro rozvoj exportně orientovaných sektorů. Za cíl dlouhodobé a střednědobé monetární politiky bylo stanoveno posílení makroekonomické a finanční stability se záměrem vytvořit prostředí umožňující hospodářský růst. Vše je ovšem otázkou zodpovědného přístupu a implementace.

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) V 90. letech probíhala konsolidace bankovního systému, privatizace státních bank a vznik nových subjektů. Výrazně se zvýšila důvěra fyzických a právnických osob v bankovní sektor, ve většině případů jsou spoluvlastníky zahraniční subjekty. V listopadu r. 2006 byla úspěšně privatizována poslední státní banka „Khadgalamj“. Finanční krize zasáhla ke konci roku 2008 však i Mongolsko, v důsledku čehož bylo zastaveno vydávání hypotečních úvěrů, ale i poskytování relativně levných a nezajištěných kreditů. Tato opatření a fakt nedobytných pohledávek silně podlomila důvěru k mongolským bankám. Některé bankovní instituce zbankrotovaly. Finanční nástroje však opětovně obnovují, i když úročení úvěrů je značně vysoké. Hlavní banky a pojišťovny: V současnosti je v Mongolsku 15 zaregistrovaných bank, z čehož 1 centrální a 14 komerčních.

Bank of Mongolia – centrální banka Mongolska Trade Development Bank Golomt Bank Anod Bank - t.č. pod kontrolou centrální banky Khan Bank (Mongolská zemědělská banka) Khas Bank State Bank (Původně Zoos Bank)Zoos banka (t.č. pod nucenou kontrolou státní) Kapitron Bank Kapital Bank Chinggis Khaan Bank Trans BankK Erel Bank

34/74



Mongolsko

Ulaanbaatar Bank Mongol Shuudan Bank (český překlad: Mongolská poštovní banka) Credit Bank of Mongolia Chorongo Oruulaltin Bank (český překlad: Národní investiční banka) Chadgalamj Bank (český překlad: Spořící banka) Pojišťovna „Mongol Daatgal“ Pojišťovna „BODI“ Pojišťovna „Nomin“ Pojišťovna „Prime Daatgal“

5.5. Daňový systém 01.01.2007 vstoupil v platnost nový daňový zákon a s tím nový daňový systém. Jednotlivé zákony se vztahují na jednotlivé daně, navíc existují další vztahující se k jednotlivým činnostem (zákon o zahraničních investicích, zákon o nerostných surovinách).

Daně jsou rozděleny na přímé a nepřímé (DPH, spotřební daň), státní a místní. Všeobecně platí, že mongolští rezidenti (FO i PO dle definice) podléhají zdanění na své celosvětové příjmy, zatímco nerezidenti pouze na příjmy generované v Mongolsku.

•

Daň z příjmu PO má progresivní podobu. 10% sazba se vztahuje na roční zisk do 3 mld. MNT (cca2,4 mil. mil. USD), a 25% na převyšující částku. Legislativa přesně vymezuje daňově uznatelné náklady. Daňové pobídky a zvýhodnění mohou být uplatněny v zemědělském a těžebním průmyslu (viz kapitola 9.1). Zahraniční společnosti nemohou být v Mongolsku plátci daně.

•

Daň z příjmu FO je proporcionální ve výši 10 % s ročním odpočtem z daňového základu ve výši 84 tis. MNT.

•

DPH na zboží a služby pořízené v Mongolsku a dovezené do Mongolska je jednotné ve výši 10 %. Zákon o DPH stanovuje nulovou sazbu daně a výjimky z platby daně. Plátci daně jsou povinni se registrovat pro účely DPH, jestliže jejich zdanitelný obrat přesahuje10 mil. MNT.

•

Spotřební daň se platí z alkoholu, osobních automobilů, cigaret, tabáku a některé luxusní zboží. Zákon rovněž uvaluje daň na hrací zařízení. Od 01.01.2012 byla z důvodu vysokých cen zrušena spotřební daň na pohonné hmoty.

•

V březnu 2012 byla zavedena nová daň vypočítávaná dle stáří automobilů (air pollution fee).

•

Daň z prodeje nemovitého a movitého majetku, dividend, úroků či práv se liší u PO a FO (do r. 2013 FO některé uvedené neplatí).

•

Daně sociálního zabezpečení je nutné platit na penzijní pojištění (zaměstnavatel i zaměstnanec 7 %), benefit insurance (zaměstnavatel i zaměstnanec 0,50 %), zdravotní pojištění (zaměstnavatel i zaměstnanec 2 %), pojištění proti úrazu a nemoci (zaměstnavatel 1-3 %), pojištění nezaměstnanosti (zaměstnavatel i zaměstnanec 0,50 %). U zaměstnanců je však měsíční strop ve výši 140 400 tis. MNT.

•

Od 01.01.2011 byla zrušena tzv. daň z neočekávaných zisků (windfall tax), která byla uvalována na zlato a měď, nicméně byla nahrazena jinou daní na odlišné nerosty.

35/74



Mongolsko

Daňová přiznání mohou vyplnit plátci daně, daňový agenti nebo jejich zástupci; musí být v mongolštině (podpůrná dokumentace taktéž) podány papírově i elektronicky.

Česká republika má s Mongolskem uzavřenu Dohodu o zamezení dvojího zdanění.

Mongolský daňový systém není jednoduchý a doporučuje se proto mít daňového poradce. Mongolský daňový systém není jednoduchý a doporučuje se proto mít daňového poradce.

36/74



Mongolsko

6. Zahraniční obchod země Obchodní výměna Mongolska zaznamenává od r. 2010 značný růst, přičemž rok 2011 byl s obratem cca 11,3 mld. USD rekordní (nárůst obratu o 83 %, exportu o 64 % a importu o 104 % oproti předchozímu roku). Pořadí obchodních partnerů na prvních místech je dlouhodobě poměrně stabilní a je dáno geografickou polohou země, význam Číny nicméně rok od roku posiluje v obou směrech toku zboží, v r. 2011 také významně posílil export USA, Japonska, Kanady a SRN do Mongolska. Obchodní výměna je poměrně málo diverzifikovaná – vývoz se soustředí především na suroviny (téměř polovinu tvoří export uhlí do Číny) a kašmírové výrobky, dovoz na stroje, dopravní prostředky, pohonné hmoty a potraviny.

Mongolsko požívá úlev ve zvláštním pobídkovém režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných unijního systému všeobecných celních preferencí GSP+.

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka 1.1 Obchodní bilance

Tab.: Obchodní bilance Mongolska v letech 2006-2011 (v mil. USD) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

Obrat 2 977

4 009,3

5 779,1

4 033,9

6 177,1

11 307,3

Vývoz 1 542

1 947,5

2 534,6

1 902,6

2 899,2

4 780,4

Dovoz 1 435

2 061,8

3 244,5

2 131,3

3 277,9

6 526,9

Saldo 107

-114,3

-709,9

-228,7

-387,7

-1 746,5

Zdroj: Národní statistický úřad Mongolska

Graf: Očekávaný růst zahraničního obchodu Mongolska

Zdroj: Úřad pro národní rozvoj a obnovu Mongolska

37/74



Mongolsko

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Mongolsko v roce 2011 exportovalo do 65 zemí, nejvíce do ČLR (92 %), RF (2 %), Kanady (1,9 %), Itálie (1,1 %), Koreje (1,1 %), Švýcarska, VB, Německa. Naopak importovalo zboží ze 124 zemí, nejvíce z ČLR (30,8 %), RF (24,5 %), USA (8,2 %), Japonska (7,4 %), Korejské republiky (5,4 %), SRN (4,2 %), Ukrajiny, Kanady, Francie, Austrálie.

Tab.: Obchodní bilance v letech 2007-2011 (v mil. USD) Obchodní bilance

2007

2008

2009

2010

2011

Obrat

4 009,3

5 779,1

4 033,9

6 177,1

11 307,3

Vývoz

1 947,5

2 534,6

1 902,6

2 899,2

4 780,4

Dovoz

2 061,8

3 244,5

2 131,3

3 277,9

6 526,9

Saldo

-114,3

-709,9

-228,7

-387,7

-1 746,5

Zdroj: Národní statistický úřad Mongolska

Evropská unie představuje pro Mongolsko třetího největšího obchodního partnera (po ČRL a RF) při srovnání s ostatními jednotlivými státy, ovšem dlužno konstatovat obrovský rozvoj exportu USA, Japonska, Kanady a Koreje do této země. V roce 2011 dosáhla hodnota vzájemné obchodní výměny hodnoty dle mongolských statistik797 mil. USD (oproti roku 2010 se jedná o 77% růst), z čehož export EU činil701 mil. USD (růst o 124 % především díky výsledkům Německa – růst o 220 %) a import z Mongolska96 mil. USD (pokles o 26 %; oproti r. 2010 pokles celkem o 57 %). Mongolsko požívá úlev ve zvláštním pobídkovém režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných unijního systému všeobecných celních preferencí GSP+ celkem pro více než 7200 položek.

Graf: Přehled obratu a vývozu jednotlivých zemí EU s Mongolskem v r. 2011 (v tis. USD)

Zdroj: Mongolský národní statistický úřad

Vztahy EU a Mongolska

38/74



Mongolsko

Vztahy mezi EU a Mongolskem byly ustaveny v r. 1989. Smluvní základna čítá EU-Mongolia Trade and Cooperation Agreement z r. 1993 (tato dohoda má být nahrazena vyjednávanou Partnership and Cooperation Agreement) a Agreement on certain aspects of air services z r. 2009.

EU je zastoupena v Mongolsku již od r. 1993 delegací EU, která má sídlo v Pekingu. V Ulánbátaru je od r. 2006 přímo zastoupena svou technickou kanceláří. V r. 2006 se uskutečnila první návštěva EU na úrovni „Troiky“. V průběhu CZ PRES se spolupráce EU DEL v Pekingu a mongolských institucí zintensivnila. Konalo se další jednání Troiky v Ulánbátaru, došlo k podpisu „Horizontal Aviation Agreement“, což umožnilo obnovení jednání ČZ EU o mandátu pro EK k sjednání PCA s Mongolskem.

a) Partnership and Cooperation Agreement (PCA)

Na základě schváleného mandátu připravovaného během CZ PRES v první polovině roku 2009 byla zahájena jednání o „Dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Mongolskem“ (PCA). Během zdlouhavého projednávání PCA v rámci EU měly členské země připomínky zejména ke kapitolám „migrace“, „životní prostředí“, „vývoz nerostných surovin“ a „boj s terorismem“. Proces projednávání dospěl dne 20. prosince 2012 k iniciaci PCA v Ulánbátaru, přičemž k samotnému podpisu, několikrát již odloženému dosud nedošlo a to z vnitřně legislativních důvodů některých členských zemí (např. UK, Francie). Vzhledem k plánovanému Joint Committee Meeting EU-MNG, které se uskuteční v Ulánbátaru na podzim 2012 (termín musí být ještě potvrzen mongolskou stranou) je žádoucí, aby ke dni konání zasedání Výboru byla PCA již konečně připravena k podpisu – po odstranění překážek na straně UK nyní podpis údajně zdržuje Francie.

b) Otevření plnohodnotného zastoupení Evropské unie v Ulánbátaru

Mongolsko dlouhodobě usiluje o otevření plnohodnotného zastoupení EU v Ulánbátaru a s ohledem na historické konotace obtížně snáší, že velvyslanec EU pro Mongolsko sídlí právě v Pekingu. Potřebnost fungujícího plnohodnotného zastoupení EU v Mongolsku zaznívá průběžně při každé příležitosti – důležitým je v této souvislosti společné prohlášení 8. meziparlamentního setkání Velkého Churalu Mongolska a Evropského Parlamentu ze 17. května 201, které zakotvuje že plnohodnotné zastoupení EU v Mongolsku by nejen posílilo možnosti spolupráce a zkvalitnilo informovanost, ale zároveň zvýšilo efektivitu vztahů mezi Mongolskem a EU. Podporu otevření plnohodnotného zastření EU v Mongolsku vyjádřili také předseda parlamentní delegace EU pro Střední Asii P. Bartolozzi a během své návštěvy v Mongolsku ve dnech 12. – 13. října 2011 i německá kancléřka A. Merkelová. Hlavní překážkou pro realizaci tohoto kroku jsou rozpočtová omezení na straně EU.

6.3. Komoditní struktura Komoditní struktura mongolského vývozu je stabilně nejvíce orientovaná na vývoz minerálů. V roce 2011 činily nerostné suroviny 89 % z celkového vývozu (z toho v objemu 47 %, uhlí a 20 % měděný koncentrát), dále pak textil a textilní výrobky 5 %, kameny, vzácné kovy a šperky, živá zvířata, maso a výrobky živočišného původu.

39/74



Mongolsko

Hlavní dovozní komodity, jejichž pořadí se v porovnání s předchozím rokem změnilo, do Mongolska představovaly v roce 2011 stroje a zařízení (27 %), dopravní zařízení (23 %), nerostné suroviny (hl. ropa; 19 %), potravinářské výrobky a chemikálie.

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Hlavním legislativním předpisem je Celní zákon z r. 1996. V r. 1997 Mongolsko vstoupilo do Světové celní organizace. Od r. 2003 užívá Mongolsko osmiúrovňový harmonizovaný systém označování produktů (HS 2002). Vzhledem ke svému členství ve WTO je uplatňována doložka nejvyšších výhod.

Při dovozu do Mongolska není zapotřebí souhlasu, nicméně dovozce musí být zaregistrován u daňového úřadu a Státního registračního úřadu. Na některé zboží musí být zařízena dovozní licence (např. chemikálie, lidská krev a orgány, zbraně a výbušniny), kterou vydávají příslušná sektorová ministerstva. Zakázán je dovoz některých léků, drog a alkoholu.

Cla musí být zaplacena do dvou měsíců od vstupu zboží. Cla jsou vypočítávána ad valorem z hodnoty CIF. Většina do Mongolska dováženého zboží se dle současných předpisů zatěžuje 5% dovozním clem, ovšem jsou i některé s 0% sazbou (zařízení pro prioritní sektory a exportně orientovaný průmysl, dalších cca 700 položek zařízení a náhradních součástek). Sezónní 15% clo (01.08.-01.04.) je uvaleno na mouku a zeleninu za účelem ochrany vnitřního trhu. V rámci doložky nejvyšších výhod zavázalo Mongolsko tarify na úrovni 20 % (bound tariff rate), škála uplatňovaných tarifů je 0-15 % (applied tariffs). Preferenční tarify Mongolsko neposkytuje.

Zahraniční dodávky pro projekty české zahraniční rozvojové spolupráce jsou osvobozeny od cla a DPH na základě ujednání mezi velvyslancem ČR v Mongolsku a Ministerstvem financí MN. Je nicméně nutná koordinace s Velvyslanectvím ČR v Ulánbátaru.

Doplňkové dovozní clo (dle mongolského zvláštního daňového zákona ze dne 26.06.2006) je zavedeno na dopravní prostředky podle stáří (500 USD 0-3 let, 1000 USD 4-19 let, 2000 USD nad 10 let) a na alkohol a tabák.

Na export z Mongolska se vztahují restrikce omezeně, a to exportním clem na vývoz kašmíru, velbloudí vlny, kozí kůže, dřevo, železný a hliníkový odpad. Některé položky podléhají plnému zákazu vývozu (narkotika, pornografie, chráněná zvířata a rostliny, zboží dovezené jako rozvojová pomoc) či udělení licence (předměty historické a kulturní hodnoty, archeologické a paleontologické nálezy, drahé kovy, železné a neželezné kovy, zbraně aj.).

Inspekce vyváženého zboží není obligatorní. Může být vykonána na základě požadavku kupujícího. Certifikáty vydává např. Mongolská národní obchodní a průmyslová komora.

Po přijetí mongolskou vládou zásad ES o lidských právech a svobodách v lednu r. 1991 bylo Mongolsko zahrnuto do GSP tedy tzv. systému všeobecných celních preferencí EU. Prostřednictvím tohoto nástroje EU snižuje, nebo odstraňuje cla a kvóty na dovoz z rozvojových zemí. Mongolsko bylo jako vůbec první země ze států střední a centrální Asii zařazeno do GSP+ (zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných). Hlavním rozdílem od základního režimu je rámec a objem umožňující 40/74



Mongolsko

partnerským státům více se prosadit na trhu EU. Celkem se zvýhodněný celní přístup vztahuje na cca 7200 druhů výrobků. Podle požadavku mongolské vlády Evropská komise rozhodla prodloužit platnost GSP+ pro Mongolsko až do roku 2013.

6.5. Ochrana domácího trhu Ochranářská opatření jsou minimální. V tomto směru není vedeno proti Mongolsku žádné řízení.

6.6. Zóny volného obchodu V Mongolsku zatím neexistují zóny volného obchodu. V r. 2004 zahájila mongolská vláda program zón volného obchodu. Připravuje se vybudování dvou zón volného obchodu na hlavních hraničních přechodech při transmongolské magistrále: s RF Altanbulag a jedna volná ekonomická zóna na hraničním přechodu s ČLR (Zamyn Úd). Zároveň se připravuje odpovídající legislativa, pro Altanbulag studie proveditelnosti. Třetí místo pro ZVO se zvažuje na západě Mongolska v Tsagán Núru.

41/74



Mongolsko

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna První dohody zasahující do hospodářské oblasti představovaly: Dohoda o vědecko-technické spolupráci z r. 1956, Smlouva o přátelství a kultuře z r. 1957 (stanovovala mj. mechanismus výměny zboží a plateb), Dohoda o hospodářské spolupráci z r. 1960, která se obnovovala v následujících „pětiletkách“ až do r. 1990. V současnosti platné a významné jsou: Dohoda o hospodářské spolupráci, Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku, Dohoda o podpoře a ochraně investic (probíhá proces renegociace ve smyslu kompatibility s předpisy EU). Název smluvního dokumentu Vstoupila v platnost Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o 18 .6. 1963 poskytnutí úvěru na provedení komplexního geologického mapování a vyhledávacího geologického průzkumu Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o 29. 3. 1971 poskytnutí hospodářské a technické pomoci ČSSR Mongolské lidové republice v letech 1971-1975 Protokol o některých změnách Dohody mezi vládou 19. 9. 1974 ČSSR a vládou MoLR o poskytnutí hospodářské a technické pomoci ČSSR Mongolské lidové republice na léta 1971-1975 ze dne 29. března 1971 Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o 7. 10. 1975 hospodářské spolupráci v letech 1976-1980 Druhý protokol o některých změnách Dohody 7. 10. 1975 mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o poskytnutí hospodářské a technické pomoci ČSSR Mongolské lidové republice na léta 1971-1975 ze dne 29. března 1971 Protokol mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o 26. 5. 1977 doplnění Dohody mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o hospodářské spolupráci v letech 1976-1980 ze dne 7.10.1975 První protokol o některých změnách Dohody 29. 1. 1979 mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o hospodářské spolupráci v letech 1976-1980 ze dne 7.10.1975 Třetí protokol o některých změnách Dohody 29. 1. 1979 mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o poskytnutí hospodářské a technické pomoci ČSSR Mongolské lidové republice v letech 1971-1975 ze dne 29.3.1971 Rámcová dohoda mezi vládou ČSSR a vládou MoLR 1. 9. 1979 o spolupráci při provádění geologicko-průzkumných prací, těžbě a úpravě nerostných surovin v MoLR Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o zřízení 1. 9. 1979 československo-mongolského podniku k provádění geologicko-průzkumných prací, těžbě a úpravě jednotlivých druhů nerostných surovin v MoLR Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o 1. 9. 1979 poskytnutí doplňkového úvěru na období 1976-1980 Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o 22. 9. 1981 hospodářské spolupráci na období 1981-1985 Čtvrtý protokol o některých změnách Dohody 22. 9. 1981 mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o poskytnutí hospodářské a technické pomoci ČSSR Mongolské

42/74



Mongolsko

lidové republice v letech 1971-1975 ze dne 29.3.1971. Ujednání mezi Ministerstvem financí ČSSR a Ministerstvem financí MoLR o způsobu přepočtu národních měn na převoditelné ruble pro zúčtování výstavby objektů velvyslanectví ČSSR v Ulánbátaru a velvyslanectví MoLR v Praze. Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o hospodářské spolupráci na období 1986-1990 Smlouva mezi vládou ČR a vládou Mongolska o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu Dohoda mezi vládou ČR a vládou Mongolska o podpoře a vzájemné ochraně investic Dohoda mezi vládou Mongolska a vládou České republiky o spolupráci a vzájemné pomoci v celních otázkách Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou ČR a vládou Mongolska

1. 3. 1984

28. 4. 1986 27. 2. 1997

13. 2. 1998 13. 11. 1998

24. 1. 2005

Dohoda o hlavních směrech spolupráce v oblasti životního prostředí č. 3/2002 Sb.m.s. Dohoda o rozvoji spolupráce v oblasti cestovního ruchu č. 121/2004 Sb.m.s.

Česko-mongolský mezivládní Smíšený výbor Dohodou o hospodářské spolupráci byla zřízena platforma česko-mongolského Smíšeného výboru. Jedná se významný instrument na podporu obchodně-ekonomických zájmů. V jeho rámci se řeší konkrétní náměty na spolupráci. Předsedou za českou stranu je náměstek ministra průmyslu a obchodu a za mongolskou stranu ministr cest, dopravy, stavebnictví a urbanistiky.

1. zasedání se uskutečnilo v Praze ve dnech 31.10.–03.11.2005. Dne 03.09.2009 proběhlo v Ulánbátaru 2. zasedání. Relativně velký časový odstup mezi jednotlivými zasedáními byl zapříčiněn konáním mongolských parlamentních voleb v roce2008 as nimi spojenými nepokoji, včetně vyhlášení výjimečného stavu.

3. zasedání Smíšeného výboru se konalo opět v Praze, a to ve dnech 14.-15.03.2011. Českou část vedl náměstek M. Hovorka, mongolskou náměstek T. Purevdorj (zastupoval ministra Kh. Battulgu). Ve dnech 24.-25.04.2012 se uskuteční v Ulánbátaru 4. zasedání SV na ministerské úrovni (ministr průmyslu a obchodu ČR M. Kuba). Podnikatelský doprovod a s tím i spojené aktivity za českou stranu organizuje HK ČR a na straně mongolské se podílí FIFTA (vládní Agentura pro zahraniční investice a zahraniční obchod).

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka Hodnota vzájemné obchodní výměny dosáhla v historii samostatné ČR v korunách nejvyšší úrovně v r. 1995, v USD pak v r. 2008. Po dramatickém poklesu vzájemného zahraničního obchodu v důsledku celosvětového hospodářského útlumu zaznamenal rok 2011 opětovné oživení. V roce 2011 tak obrat činil13,6 mil. USD, což představuje třetí nejlepší výsledek od r. 1993 (růst oproti předchozímu roku o 64 %), v českém vývozu sledujeme dokonce druhý nejlepší výsledek (růst o 66 %). Pro ilustraci uvádíme i hodnotu vzájemné obchodní výměny dle mongolských statistik, kde došlo v celkové bilaterální obchodní

43/74



Mongolsko

výměně v r. 2011 k růstu oproti r. 2010 o 17 % na9,7 mil. USD, přičemž mongolský export do ČR oproti zvýšenému importu poklesl na 147 tis. USD.

Tyto hodnoty bohužel neodpovídají potenciálu, úrovni vztahů obou zemí, existujícím příležitostem v Mongolsku ani objemu poskytované zahraniční rozvojové spolupráce ze strany ČR.

Tab.: Obchodní výměna ČR-Mongolsko v letech 2006-2011 (v tis. USD) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

I /2012

Obrat

5 517

10 485

15 611

8 546

8 298

13 590

2 062

Vývoz

4 920

10 130

12 715

8 126

7 895

13 129

2 062

Dovoz

597

355

2896

420

403

467

0

Saldo

4 323

9 775

9 819

7 706

7 492

12 662

2 062

Zdroj: Český statistický úřad

Tab.: Přehled česko-mongolské obchodní výměny v letech 2006-2011 (v tis. USD) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

I /2012

Obrat

6 733

6 378

16 901

8 090

8 377

9 678

1 621

Vývoz

5 944

6 306

13 838

7 975

8 216

9 531

1 621

Dovoz

789

72

3 063

115

161

147

0

Saldo

5 155

6 234

10 775

7 860

9 384

1 621

8 055

Zdroj: Mongolský národní statistický úřad

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu V českém exportu do Mongolska v r. 2011 stejně jako v roce předchozím převažovaly stroje a dopravní prostředky s 50% podílem na celku, následovaly chemikálie a příbuzné výrobky s 18 % a průmyslové spotřební zboží s 16 %. Mezi nejvýznamnější položky patřila silniční vozidla, kosmetické přípravky, topná tělesa, brázdicí a razicí stroje pro doly, klimatizační zařízení, potraviny a nápoje, papírové výrobky, kontejnery, plastové výrobky, potravinářské stroje, břitvy a holicí čepelky, laser, kompresory, měřicí a analyzační přístroje. Částečně se na xportu podepsala i realizovaná česká zahraniční rozvojová spolupráce.

44/74



Mongolsko

V mongolském exportu do ČR v roce 2011 šlo především o oděvní výrobky a doplňky, suroviny živočišného původu; trend je podobný v delším horizontu kromě „zmizení“ komodit písky a polodrahokamy.

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Možnosti vývozu spotřebního zboží jsou omezeny velikostí trhu a počtu jeho obyvatel. Z 2,7 milionů mongolských obyvatel, žije přibližně polovina kočovným způsobem a za peníze si pořizuje prakticky jen některé základní potraviny. I u části městského obyvatelstva je kupní síla nízká, avšak silnou poptávku představuje velmi bohatá část obyvatel a zahraniční investoři. Výhodou je minimální domácí výroba. Navíc má české zboží z dob minulých stále velmi dobré jméno.

Mongolsko nabízí řadu příležitostí, a to především v těžebním průmyslu. Ostatní průmyslový a zpracovatelský sektor je prozatím téměř nerozvinut, ovšem roste poptávka. Česká republika, jakožto tradičně průmyslový stát, disponuje širokou škálou produktů, které může Mongolsku nabídnout a v mnohých případech již nabízí. Navíc ČR má stále ještě určitou komparativní výhodu v podobě tradičních vazeb, české zboží má navíc z dob minulých stále velmi dobré jméno se zárukou kvality. Ovšem obrovsky narůstá mezinárodní konkurence a trh začíná být pomalu saturován. Perspektivní obory představují:

•

Těžební průmysl - můžeme nabídnout v podstatě všechny činnosti pokrývající tuto oblast od počátečních geologických map po dodávky těžebních zařízení, případně i výstavbu navazujících elektrárenských zařízení včetně distribuční sítě až po rekultivaci vytěženého prostoru. Výhodou jsou zkušenosti českých odborníků z České republiky (především uhlí) a z Mongolska, a to zvláště v období, kdy těžba v ČR je za svým zenitem. Nevýhodou je obsazení klíčových nalezišť zahraničními firmami zejména z Kanady a RF a kapitálová náročnost těžby na nových nalezištích. Existuje možnost zapojení českých firem jako subdodavatelů pro rozvíjející se projekty zahraničních těžařských firem. Mongolská vláda nabízí opci pro získání licence na těžbu firmám, které provedou geologický průzkum a zajistí návaznou těžbu (v současnosti však výdej a převod těžebních licencí pozastaven).

•

Energetika – ČR se svými mnohaletými zkušenostmi je schopna účastnit se v Mongolsku na programech rehabilitace, modernizace, rozšíření stávajících výrobních kapacit či výstavby nových elektráren. Rozvoj těžebního průmyslu se bez nových kapacit neobejde. Vzhledem k rozlehlosti a řídkému osídlení není podstatná část země pokryta elektrickou rozvodnou sítí a užívají se malé místní zdroje. V posledních letech se hodně diskutuje o rozvoji hydroenergetiky. Vláda má rozpracovaných několik projektů (včetně tepelné elektrárny č. 5 v Ulánbátaru), nedořešenou otázkou je však oblast financování.

•

Ochrana životního prostředí, včetně odpadového a vodního hospodářství – ekologická zátěž v podobě znečištění ovzduší, nedostatečného řešení odpadů, kontaminace půdy a vodních zdrojů nabývá v určitých částech země značných rozměrů.

•

Celky a dodávky pro potravinářský průmysl – rozvoj v této oblasti je značný, poptávka je po mlýnech, zpracování masa a masných výrobků, pekařských linkách apod.

45/74



Mongolsko

•

Celky a dodávky pro kožedělný průmysl.

•

Stavebnictví – Vzhledem k velmi špatnému stavu bytového fondu i veřejných a průmyslových staveb je plánována rozsáhlá bytová výstavba (výstavba 100 tisíc bytů je uvedena v Novém střednědobém rozvojovém programu z r. 2010, který by měl být uskutečněn do r. 2016). Poptávka po kvalitnějších bytových i kancelářských prostorech je vysoká.

•

Rozvoj infrastruktury – jedná se o příležitosti nejen v dopravě (např. železnice, silnice či plánovaný přechod městské hromadné dopravy v Ulánbátaru na plynový pohon, rozvoj trolejbusů, malá lehká letadla pro charterové lety či vnitrostátní linky), ale i při případném rozvoji města Sajnšand a vytvoření okolních průmyslových zón, Mongolsko také připravuje 2 volné ekonomické zóny (Altanbulag, Zamiin Uud).

•

Modernizace a intenzifikace zemědělství – drůbežárny, vepříny, kravíny, krmivárny apod. Dále zemědělské stroje.

•

Dodávky repasovaných či použitých strojů, zařízení a dopravních prostředků.

•

Obrana a bezpečnost – vhodné dodávky z jiných zemí než sousedních.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce V zemi nepůsobí mnoho stálých zástupců českých firem. Některé firmy mají mongolské zástupce nebo jejich čeští zástupci do Mongolska dojíždějí. Vzhledem k poměrně složitým podmínkám na mongolském trhu obstarávají většinu vzájemného obchodu mongolské subjekty.

Kdysi společný významný podnik Mongolčechmetall (původně Mongolčechoslovakmetall), jehož proces transformace a privatizace trvá dlouhá léta, po rozprodání téměř celkového majetku směřuje ke koupi mongolským partnerem.

Ke konci roku 2011 bylo v Mongolsku (podle mongolských údajů) zaregistrováno 69 společných podniků, mnoho z nich však není aktivních. K úspěšným českým firmám v teritoriu patří 1. Primossa corp., Vodní zdroje, Eurosound, AlphaCon, Geomin, Dvořák Engineering, Prokop Invest, J4. Svého zástupce či dealera mají dále Hanzl, Agromont Vimperk, Tatra, Škoda Auto, Barum Continental, Tescoma, Tonak, Bohemia Müller.

Vysoce ceněny byly v mongolských podmínkách autobusy Karosa. Po dodávce 40 nových městských autobusů Karosa v roce 1996 z prostředků Světové banky se již nové autobusy nedovezly, pouze několik kusů použitých. Do Mongolska jsou však dodávány autobusy jihokorejské, japonské a čínské, a to v rámci rozvojové pomoci či za zvýhodněných komerčních podmínek, cenové nabídce se dá obtížně konkurovat.

46/74



Mongolsko

Návrat (dovezeno v nedávné minulosti několik desítek kusů) v zemi dříve velice oblíbených motocyklů zn. JAWA je obtížný vzhledem k čínské konkurenci a produktové škále české společnosti (kovové robustní levné motorky nahradily plasty).

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci Většinu vzájemného obchodu, který tvoří téměř výhradně český vývoz do Mongolska, obstarávají mongolské firmy, a to buď s mongolskými vlastníky, případně českými (PZI). Tyto s velvyslanectvím často komunikují, avšak logistiku si zajišťují sami nebo prostřednictvím svých spolupracovníků a příbuzných pobývajících v ČR. Mongolské organizace a instituce projevují zájem o vyhledání českých partnerů pro společné podnikání v Mongolsku.

Velvyslanectví vyřizuje dotazy českých firem ohledně možnosti prodeje zboží či nabídky dodávek zařízení z ČR a zprostředkovává vzájemné kontakty. Mongolské poptávky a tendry jsou zasílány přímo, nebo vkládány na portál BusinessInfo.cz (tendry jsou však většinou pouze v mongolštině a s nedlouhým termínem pro předložení nabídek, české firmy bez zkušenosti s mongolským teritoriem proto v podstatě nemají šanci na účast či úspěch).

V minulosti Československo bývalo druhým největším obchodním partnerem Mongolska po Sovětském svazu. Bohužel tento trh ČR v podstatě opustila a obchodní kontakty se navazují pomalu, a to vzhledem k obrovskému průniku rozvinutých zemí a asijských států. České firmy neprávem opomíjejí mongolský perspektivní trh, který bude mít finanční prostředky zajištěn z těžby, navíc se zde pohybuje značné množství velkých mezinárodních společností.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce 7.7. 1. Bilaterální rozvojová spolupráce

Zahraniční rozvojová spolupráce je nedílnou součástí zahraniční politiky České republiky. Jejím prostřednictvím se ČR hlásí k mezinárodním závazkům v oblasti rozvoje a podílí se na naplňování Rozvojových cílů tisíciletí. ČR svými rozvojovými aktivitami přispívá k odstraňování chudoby, k ekonomickému a sociálnímu rozvoji, k ochraně životního prostředí, jakož i k podpoře demokracie, dodržování lidských práv a řádné správy věcí veřejných v partnerských zemích. Vychází mj. ze základních strategických dokumentů Mongolska i ČR.

Mongolsko patří v souladu s Koncepcí zahraniční rozvojové České republiky na období 2010-2017, kterou vláda ČR schválila v květnu 2010, mezi prioritní partnerské země ČR s programem spolupráce. Rozvojová spolupráce se v nadcházejícím období soustředí především do sektoru energetiky, sektoru obchodu a dalších služeb, (dříve tzv. ekonomický rozvoj), sektoru zásobování vodou a sanitace (dříve tzv. životní prostředí) a do sektoru zemědělství, lesnictví a rybolovu. Pozornost bude nadále věnována rovněž rozvojovým potřebám Mongolska v oblasti vzdělávání, sociální infrastruktury a služeb, včetně zdravotnických (dříve sektor sociálního rozvoje). Geograficky se bude spolupráce zaměřovat na nejchudší venkovské oblasti v jižní a západní části Mongolska a částečně, v návaznosti na dosavadní úspěšné rozvojové aktivity, na hlavní město Ulánbátar a Centrální region.

Vláda ČR definovala Mongolsko jako jednu z prioritních zemí pro dlouhodobou rozvojovou spolupráci, a to především z následujících důvodů:

47/74



Mongolsko

•

vysoká potřebnost rozvojové spolupráce

•

mimořádně silná tradice rozvojové spolupráce s ČR/Československem

•

potenciál vedlejších přínosů rozvojové spolupráce (rozvoj vzájemně výhodných hospodářských vztahů)

Přes deklarovaný potenciál rozvoje vzájemně výhodných hospodářských vztahů se však nedaří optimálně navazovat na rozvojovou spolupráci komerčními projekty. Z české strany chybí jakákoli strategie v tomto směru.

Intenzivní politické, hospodářské a kulturní vztahy mezi Československem a Mongolskem byly rozvíjeny v období po druhé světové válce, zejména pak po navázání diplomatických styků v roce 1950. Integrální součástí vztahů mezi Československem a Mongolskem byla i rozvojová spolupráce. Československo se v této oblasti zaměřilo mj. na výstavbu průmyslových závodů (zpracování kůží, cementárna) a sociální infrastruktury (nemocnice). Významnou oblastí spolupráce byly také geologické průzkumy, mezi výsledky spolupráce patřil např. objev největšího aktuálně těženého mongolského naleziště mědi v lokalitě Erdenet. Důležitou součásti rozvojové spolupráce představovalo i poskytování stipendií ke studiu na vysokých školách. Studium mongolských občanů na československých vysokých školách, stejně tak jako stáže mongolských pracovníků v československých závodech měly za následek skutečnost, že Mongolsko patří mezi země s velmi početnou skupinou občanů hovořících alespoň částečně českým jazykem (v ČR/ Československu studovalo, pracovalo nebo se účastnilo stáží a kurzů 20-25 000 mongolských občanů, vedle nich si český jazyk často pasivně osvojili i jejich rodinní příslušníci). Rozvojová spolupráce mezi ČR a Mongolskem byla obnovena ve druhé polovině 90. let. Realizovány byly projekty v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva vnitra. Seznam projektů realizovaných v rámci ZRS ČR přináší tabulky níže. ZRS ČR prošla transformací a v současnosti je gestorem všech projektů až na výjimky Česká rozvojová agentura. Vedle projektů ZRS jsou mongolským občanům nadále poskytována stipendia ke studiu na českých vysokých školách (pro rok 2011 je to 8 stipendií). Významným impulsem pro intenzifikaci rozvojové spolupráce, stejně tak jako politických, hospodářských a kulturních vztahů se stalo obnovení činnosti velvyslanectví ČR v Ulánbátaru v roce 1999. Tab. Projekty ZRS ČR realizované v Mongolsku v letech 1996-2009 Č.

Název projektu

1

Rekonstrukce MPO/ZPS Zlín koželužny a obuvnického závodu v Ulánbátaru

2

Rekonstrukce a modernizace nemocnice v Ulánbátaru

48/74

Gestor/realizátor Doba realizace

1996- 1997

MPO/Hospimed s.r.o. 1998-2003

Alokované prostředky (v Kč) 11 500 000

29 000 000



Mongolsko

3

Geologické a MŽP/Geomin geochemické družstvo, Jihlava mapování Zaaltajské Gobi v Mongolsku v měřítku 1:200 000

1999-2003

33 000 000

4

Zintenzivnění výroby Mze/AlphaCon s.r.o. 2001-2005 vajec a drůbežího masa v Mongolsku

25 104 000

5

Řešení systému MPO/Geotest Brno zdrojů a zásobování a.s. vodou v oblasti Mandalgobi

2002-2005

44 000 000

6

Modernizace pohonů MPO/ZAT a.s. a řízení bloku elektrárny č. 4, zřízení technického školícího střediska při Vysoké škole v Ulánbátaru

2003-2005

31 000 000

7

Ekologický audit MŽP/Geomin těženého ložiska Cu- Družstvo, Jihlava Mo rud ERDENET

2003-2005

6 782 000

8

Výměnná odborná stáž pracovníků státní správy

2003-2005

1 400 000

9

Geologické MŽP/Česká mapování vybraných geologická služba oblastí Mongolska v měřítku 1:100 000 a/nebo 1: 50 000

2003-2006

23 000 000

10

Geologické práce v Mongolsku – hydrogeologické práce, boj proti desertifikaci v kraji Dornogobi

2003-2006

10 500 000

11

Pomoc při MPO/Eurosound modernizaci a s.r.o. ekologickém odsíření vápenky Chutul

2005-2006

15 000 000

12

Modernizace výuky MZV/ ZÚ českého jazyka na Katedře bohemistiky Fakulty slovanských

2006

500 000

49/74

MPSV

MŽP/Geomin Družstvo, Jihlava



Mongolsko

jazyků Mongolské státní univerzity 13

Průzkum a monitoring oblastí kontaminovaných nebezpečnými látkami v důsledku těžby nerostných surovin v oblasti Selenge

MŽP/Geomin družstvo, Jihlava

2006-2008

9 820 000

14

Obnova a zajištění vodních zdrojů v polopouštních oblastech province Suchbátar v Mongolsku

MŽP/Geomin družstvo Jihlava

2007-2009

13 029 000

15

Označování zvířat Mze/ČZU v Centrálním regionu Mongolska

2007-2009

9 700 000

16

Zlepšení rostlinné Mze/Adra o.s. produkce v provincii Dornogobi v Mongolsku

2007-2009

12 000 000

17

Zajištění zdrojů a MŽP/Vodní zdroje dodavek pitné vody a.s. v nově osídlovaných částech města Ulánbátar

2006-2009

24 276 000

18

Zásobování města MŽP/Geomin Erdenet a jeho okolí družstvo, Jihlava pitnou vodou

2006-2009

12 799 000

19

Podpora chovu Mze/AlphaCon s.r.o. 2006-2009 drůbeže – Intenzifikace výroby vajec a drůbežího masa

9 980 000

20

Obnovení rostlinné výroby v semiaridních oblastech severní Gobi, Buchel

6 200 000

Celkem

50/74

Mze/Mendelova univerzita

2006-2009

328 590 000



Mongolsko

Tab. č.

Projekty české rozvojové spolupráce v letech 2006-2011 Název projektu

Gestor/

Doba realizace

Celkový rozpočet (Kč)

2006-2010

27 440 000

MPO ČR/Eurosound 2006-2010 s.r.o.

27 440 000

realizátor 1

Dodávka MPO ČR/ vodohospodářských celků pro oblasti Geotest a.s. s nedostatkem pitné vody

2

Výstavba čističky odpadních vod v kožedělném závodě v Darchanu

3

Zřízení technoparku MPO ČR/ZAT a s. pro výuku regulace točivých strojů na mongolské univerzitě v Ulánbátaru

2006-2010

15 000 000

4

Modernizace pohonů MPO ČR/ZAT a.s. a řízení bloku elektrárny č. 4

2006-2010

33 000 000

5

Příprava a zavedení MPSV ČR/Charita ČR 2006-2010 studijního programu Sociální práce – Ulánbátar

12 100 000

6

Obnova výrobního zařízení malého závodu na zpracování kůží

MPO ČR/AlphaCon s.r.o.

2007-2010 12 500 000

7

Socioekonomická MPSV ČR/Charita ČR 2008-2010 stabilizace geograficky a sociálně odloučených komunit, Mongolsko

8

Řešení krizové MŽP ČR/Vodní zdroje 2008-2010 situace v zásobování a.s. vodou ve vzdálených somonech v provincii Bulgan

9

Technická a technologická podpora pro

51/74

MŽP ČR/Geomin družstvo, Jihlava

2008-2010

15 176 000

16 550 000

12 600 000



Mongolsko

odstranění ekologických zátěží vzniklých při nelegální těžbě v centrální části Mongolska 10

Informační a MPSV ČR/Charita ČR 2008-2010 komunikační platforma pro sektor sociálně-zdravotní, Mongolsko

1 991 470

11

Reintegrační a stabilizační aktivity ČR v Mongolsku

MV ČR/IOM

2009-2010

1 500 000

12

Variantní řešení rozvoje rostlinné výroby v pouštních oblastech (zakázka malého rozsahu)

ČRA ČR/ČZU

2010

890 000

13

Dodávka vybavení ČRA ČR/TECTRA a.s. 2010 pro laboratoř elektrických točivých strojů Mongolské technické univerzity

1 513 299

14

Podpora zpracování MPO/AlphaCon s.r.o. 2006-2011 produktů živočišné výroby – „Závod na zpracování masa a kůži“

27 440 000

15

Modernizace MPO/Hospimed s.r.o. 2006-2011 technického vybavení a rozvoj lidských zdrojů v národní centrální nemocnici v Ulánbátaru

27 440 000

16

Prošetření ČRA/RMT VZ, a.s. technického stavu vodních zdrojů pro zásobování města Ulánbátar pitnou vodou a určení poškozených vrtů vhodných k rehabilitaci

1 402 500

Celkem

52/74

2011

233 983 269



Mongolsko

Tab. č.

V současnosti realizované a nově začínající projekty (2010-2013) Název projektu

Gestor/

Doba realizace

Celkový rozpočet (Kč)

realizátor 1

Průzkum znečištění ČRA/Dekonta a.s. a návrh sanace v průmyslovém areálu Hargia v Ulánbátaru

2010-2012

16 970 000

2

Vybudování nových ČRA/Geomin zdrojů vody pro družstvo, Jihlava venkovské oblasti Zalugiin Gol a Ulaan Tolgoi v širší oblasti města Erdenet

2010-2012

14 993 000

3

Systém identifikace ČRA/ČZU hospodářských zvířat

2010-2012

14 200 000

4

Podpora zvýšení kvality rostlinné produkce v Dornogobi

ČRA/Člověk v tísni, o.p.s.

2011 -2012

11 000 000

5

Rozvoj ČRA/Charita ČR (1. managementu fáze) vodních zdrojů v provincii Chuvsgul

2011 -2012

9 500 000

6

Rehabilitace nefunkčních vodních zdrojů pro zásobování města Ulánbátar pitnou vodou

2011 -2013

15 800 000

7

Záchrana ČRA/ZOO Praha ohrožených druhů mongolské fauny (koně Převalského) v chráněných územích západního Mongolska v kontextu sociálně ekonomického rozvoje

2011-2013

8 500 000

2011-2013

17 500 000

8

53/74

Zlepšení mongolských standardů přesné frekvence a času,

ČRA/Vodní zdroje a.s.

ČRA/UNMZ ČR



Mongolsko

vytvoření základních národních standardů pro měření délky 9

Automatizace ČRA/Bohemia Müller 2011-2013 chemické úpravny s.r.o. vody pro elektrárnu č.4 v Ulánbátaru

42 000 000

10

Podpora odborného ČRA/Člověk v tísni, vzdělávání o.p.s., Charita ČR, v Mongolsku ČZU s důrazem na učňovské školství

2011-2012

12 000 000

11

Podpora přístupu ČRA/ Člověk v tísni, 2011-2013 k lékařské péči o.p.s., Charita ČR v odlehlých oblastech Mongolska

18 000 000

Celkem

180 463 000

Kromě velkých rozvojových projektů jsou v Mongolsku realizované i tzv. MLP (Malé lokální projekty), které jsou poměrně nízkonákladové a zaměřené spíše na humanitární oblast.

Tab.: Seznam MLP realizovaných v roce 2008 Číslo projektu

Název projektu

Gestor

Doba realizace

Celkový rozpočet Kč

MN/08/MZV-01

Zajištění zdroje pitné vody pro nemocnici v obci Chužirt (Uvurchangai)

ZÚ ČR

2008

340 000

MN/08/MZV-02

Modernizace ZÚ ČR nemocnice ve městě Chatgal (Chubsugul)

2008

330 000

MN/08/MZV-03

Modernizace zdravotního střediska „Chaszagnúr“ pro ošetřování rodin a dětí v Jarmaku

2008

330 000

54/74

ZÚ ČR



Mongolsko

(okrajová chudinská část Ulánbátaru) Celkem

1 000 000

Tab.: Seznam MLP realizovaných v roce 2009 Číslo projektu

Název projektu

Gestor

Doba realizace

Rozpočet (v Kč)

MN/09/MZV-01

MN/09/MZV-02

M MN/09/ MZV-03

MN/09/MZV-04

Zajištění zdroje užitkové vody pro mateřskou školu v Chužirtu

ZÚ ČR

2009

350 000

Modernizace kuchyňského zařízení a elektroinstalace kuchyně v nemocnici v Chužirtu

ZÚ ČR

2009

270 000

Vybudování šicí ZÚ ČR dílny pro tělesně postižené občany v Ulánbátaru (stavebně rekonstrukční práce, dodávka strojů a zařízení, montáž, zaškolení obsluhy)

2009

460 000

Modernizace ZÚ ČR zdravotního centra dodávkou a výstavbou čističky odpadních vod (napájená solární energií), toalet, sprchy a zavedení recirkulace technické vody (Ulgii)

2009

470 000

Celkem

55/74

1 550 000



Mongolsko

Tab.: Seznam MLP realizovaných v roce 2010 Číslo

Název projektu

Gestor

Doba realizace

projektu MN/10/MZV-01

MN/10/MZV-02

Rozpočet (v Kč)

Vybudování počítačového školicího centra pro mladé lámy (Ulánbátar)Buddhistická univerzita

ZÚ ČR

2010

350 000

Zřízení mobilního ZÚ ČR zdravotního střediska pro nomádské obyvatele provincie Umnugobi/ somon

2010

350 000

Vydání skript pro ZÚ ČR studenty ze sociálně slabých rodin

2010

130 000

Počítačové centrum ZÚ ČR pro mládež ze sociálně slabých rodin z periferních oblastí Ulánbátaru/ vzdělávací středisko katolické komunity

2010

250 000

Podpora rozvoje pedagogickopsychologického poradenství

2010

170 000

Churmen

M MN/10/ MZV-03

MN/10/MZV-04

MN/10/MZV-05

ZÚ ČR

v Mongolsku 1 250 000

Celkem

Tab.: Seznam MLP realizovaných v roce 2011 Číslo

56/74

Název projektu

Gestor

Doba realizace

Rozpočet



Mongolsko

projektu MN/11/MZV-01

MN/11/MZV-02

M MN/11/ MZV-03

MN/11/MZV-04

(v Kč) Zřízení 2 kompletů ZÚ ČR mobilního zdravotního střediska pro nomádské obyvatele provincie Gobi Altaj a kočující pastevce

2011

450 000

Hospic „Hope“ – ZÚ ČR nákup některého zdravotního zařízení a použité sanitky pro pacienty

2011

238 400

Zajištění vodního zdroje pro střední školu v somonu Erdeneburen

ZÚ ČR

2011

333 400

Nemocnice v somonu Bugat –řešení nevyhovujícího zásobování vodou

ZÚ ČR

2011

350 000

Celkem

1 383 400

7.7. 2. Multilaterální rozvojová spolupráce

Vzhledem k provázanosti současného světa a komplexnosti problémů nelze rozvojových cílů dosáhnout pouze poskytováním rozvojové pomoci. Pro zásadní a dlouhodobé zlepšení situace v chudých zemích je nutná koordinovaná globální akce zahrnující rozsáhlý okruh politik – mezinárodní obchod, opatření v souvislosti se změnou klimatu, daňovou problematiku, boj proti korupci, otázky migrace, bezpečnosti atd. V tomto směru je multilaterální spolupráce nenahraditelná.

Česká republika se průběžně podílí na práci organizací v systému OSN, brettonwoodských institucí i orgánů EU. Účastní se diskusí o rozvoji prostřednictvím příslušných pracovních skupin a platforem EU, OSN i OECD, přispívá finančně na činnost těchto institucí a dbá na implementaci přijímaných závazků, a to zejména ve vztahu k Pařížské deklaraci (2005) a Akční agendě z Akkry (2008). Naplňování závazků bude vycházet z celkového objemu české rozvojové spolupráce a z možností a stavu českého rozvojového systému.

7.7.2.1. Organizace spojených národů

57/74



Mongolsko

Česká republika přispěla částkou 247 tisíc USD formou dobrovolného příspěvku Mezinárodní organizaci práce (ILO) na multilaterální rozvojový projekt realizovaný v letech 2011 – 2013 v Mongolsku, který byl zaměřen na posílení uplatnění handicapovaných osob na trhu práce.

7.7.2.2. Evropská unie

Evropská unie je kolektivně největším světovým poskytovatelem rozvojové pomoci a významným zastáncem pozitivních principů jejího uskutečňování. Na formulaci a provádění této politiky se od roku 2004 podílí i Česká republika. Podle Lisabonské smlouvy náleží rozvojová spolupráce do oblasti sdílených pravomocí, kdy se aktivity EU a členských zemí mají vzájemně doplňovat a posilovat. Základním dokumentem EU pro oblast rozvojové spolupráce, ke kterému se ČR přihlásila, je Evropský konsensus o rozvoji (The European Consensus on Development) z r. 2005.

ČR podporuje realistický přístup k rozvojové spolupráci, který zahraniční pomoc chápe jako stimul pro domácí reformy v rozvojových zemích a katalyzátor dalších zdrojů pro rozvoj. V souladu s principy EU, OSN a OECD bude ČR na národní i unijní úrovni klást důraz na tzv. koherenci politik pro rozvoj (Policy Coherence for Development – PCD), kterou pokládá za významný předpoklad pro naplnění Rozvojových cílů tisíciletí. Bude tedy dbát na to, aby vnější dopady jednotlivých resortních politik nepodkopávaly záměry a cíle politiky rozvojové (především v oblasti obchodu, zemědělství, migrace, životního prostředí a bezpečnosti). Východiskem aktivit bude zmapování českých politik a pozic v unijních politikách, které mají dopady na rozvojové perspektivy chudých zemí. Vhodným fórem pro projednání identifikovaných problémových okruhů je Rada pro ZRS jako meziresortní koordinační orgán, neboť dle svého Statutu[1] mj. „zajišťuje vzájemnou koherenci mezi cíli a prioritami zahraniční rozvojové spolupráce a ostatními nástroji vládní politiky, které mají nebo mohou mít přímý či nepřímý dopad na rozvojové země“.

V souladu s Pařížskou deklarací o efektivitě pomoci a s pravidly EU o komplementaritě pomoci a dělbě práce (EU Code of Conduct on Complementarity and Division of Labour) se ČR bude nadále snažit v rámci svých kapacitních možností výrazně profilovat ve vybraných prioritních zemích a sektorech a přispívat ke koordinaci dárců v daných zemích a harmonizaci aktivit donorské komunity s rozhodnutími partnerských vlád. V tomto procesu uplatní ČR své specifické zkušenosti, zvláštní pozornost bude věnována systematickému využití transformační historie. Z uvedených důvodů se ČR v říjnu 2009 přihlásila k roli tzv. „supporting donor“ vedle Moldavska i v Mongolsku.

V oblasti provádění rozvojové politiky EU se ČR bude prostřednictvím příslušných orgánů EU aktivně účastnit programování finančních instrumentů, zejména Nástroje pro rozvojovou spolupráci (DCI), Nástroje pro evropské sousedství a partnerství (ENPI) a Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR)[2]. Významným zdrojem pro financování rozvojové spolupráce EU je Evropský rozvojový fond (European Development Fund – EDF), který je určen nejchudším státům Afriky, Karibské oblasti a Tichomoří (AKT) a slouží jako implementační nástroj Dohody z Cotonou[3]. Je financován příspěvky členských států EU a ČR do něj přispívá od roku 2011.

V rámci poskytování pomoci EU směrem Mongolsku pomocí nástroje DCI je klíčovým dokumentem EU-Mongolia Strategy Paper for 2007 – 2013. Hlavním cílem rozvojových programů EU v Mongolsku je zlepšení životních podmínek na venkově a zpomalení exodu venkovského obyvatelstva. Indikativní víceletý plán spolupráce mezi EU a MNG na léta 2007 – 2010 alokoval celkem 14 miliónů EUR na podporu

58/74



Mongolsko

výše uvedených oblastí. Následný Víceletý indikativní plán spolupráce mezi MNG a EU na léta 2011 – 2013 počítá s objemem rozvojových aktivit v hodnotě 15 miliónů EUR, příčemž bude8 mil. EUR věnováno na projekty „governance, institucionální reformy a předávání EU norem a standardů“,7 mil. EU bude směřovat na projekty „vocational training“. Dle časového harmonogramu začne realizace příslušných projektů EU v roce 2013.

Mongolsko spadá i do programů regionální spolupráce EU, které jsou implikovány v rámci DCI. SWITCH Asia je regionální rozvojový program, spouštěný v roce 2007, který je zaměřený na podporu udržitelné spotřeby a výroby. Rozpočet na bienále 2010 – 2011 činí cca 24 miliónů EUR. Tento regionální program je zaměřen na poskytování grantů – pro na malé a střední podniky, poskytovatele služeb, finanční instituce a prodejce.

Od roku 1990 poskytovala EU rozvojovou pomoc Mongolsku v rámci programu TACIS (Technical Assistance to C.I.S.). Od r. 2004 bylo Mongolsko z tohoto programu vyňato a zařazeno do programu ALA (Asian and Latin American developing countries), který otevřel Mongolsku cestu k dalším zdrojům a umožnil větší flexibilitu z časového hlediska. Současným základním instrumentem spolupráce a pomoci EU v Mongolsku je Nástroj pro rozvojovou spolupráci (Development Cooperation Instrument – DCI), zřízený na základě směrnice EP a Rady č. 1905/2006, který definuje cíle, principy a způsoby provádění spolupráce a pomoci ze strany EU a nahrazuje původní programy. V r. 2001 přijala EK první Country Strategy Paper (CSP) a Mongolsko přijalo Národní indikativní program (NIP), který je v souladu s se strategií EU v Asii, a prioritou vzájemné spolupráce je podpora rozvoje venkovských oblastí Mongolska a společný boj proti chudobě. V rámci probíhajícího Indikativního plánu spolupráce mezi EU a Mongolskem na léta 2011 - 2013 (8 mil. EUR governance projects,7 mil. EUR vocational training) se připravuje implementace projektů zaměřených na modernizaci mongolského systému standardů a na posílení odborného vzdělání. V současné době se připravuje víceleté EU Development Cooperation Instrument Programming 2014 – 2020. Za základní podmínku spěchu považuje EU kompatibilitu s mongolskou národní strategií rozvoje. Dle platného dokumentu „EU-Mongolia Strategy Paper 2007-2013“ považuje EU při poskytování rozvojové spolupráce za prioritní následující oblasti: Human and Social Development / Investing in People Environment and Sustainable Management of Natural Resources including Energy Non-State Actors and Local Authorities in Development Democracy and Human Rights Food Security Migration and Asylum [1] Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci (příloha UV č. 1439/2007 ze dne 19. 12. 2007), čl. II, odst. 1b)

[2] DCI – Development Cooperation Instrument, ENPI – European Neighbourhood and Partnership Instrument, EIDHR – European Instrument for Democracy and Human Rights,

59/74



Mongolsko

[3] Dohoda o partnerství mezi ES a jeho členskými státy na jedné straně a africkými, karibskými a tichomořskými státy na straně druhé (Cotonou, 23. 6. 2000)

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb Služby se realizují v oblasti cestovního ruchu, dopravy a logistiky, kvalitě managementu a některá školení a výměna know-how v dalších oblastech.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR Pracovní vztahy reguluje Zákoník práce z r. 1999. Standardní pracovní týden činí 40 hodin s výjimkami pro sezónní práce. Minimální mzda je určena legislativně, v r. 2011 činila cca 108 tis. MNT. Odvod na sociální zabezpečení (včetně zdravotního) je 10 % pro zaměstnance (s měsíčním stropem ve výši 140 400 MNT) a 11-13 % pro zaměstnavatele.

Dle mongolského zákona o provádění vyrovnání v národní měně z r. 2009 musí být všichni zahraniční pracovníci, až na výjimky, vypláceni v MNT. Mzda se může převádět do zahraniční bez dodatečných srážek.

Pracovní povolení je vyžadováno pro všechny zahraniční zaměstnance firem a zastupitelských kanceláří (výjimku tvoří vlastníci nebo výkonní ředitelé mongolských firem se zahraniční kapitálovou účastí, kteří obdrží od FIFTA investiční kartu, vízum typu „T“ a povolení k dlouhodobému pobytu). Jeho získání může být časově náročné; až 4 týdny před odjezdem do Mongolska a 2 týdny v Mongolsku. Před vycestováním je nutné si zařídit pracovní vízum na některé mongolské ambasádě (např. v ČR v Praze). Po vstupu se pracovník musí do 7 dnů (vč. víkendu) zaregistrovat na Imigračním úřadu, jinak mu hrozí pokuta až1 mil. MNT. Samotné pracovní povolení vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí, na Pracovním úřadu se podají potřebné dokumenty a předem se platí poplatek 216 tis. MNT za každý měsíc pracovního povolení. Hradí se rovněž jednorázové poplatky za služby (žádost o povolení k zaměstnání -1 osoba 17 000 MNT, průkaz povolení k zaměstnaní - 2000 MNT). Jakmile je získáno pracovní povolení, je nutné si zařídit dlouhodobé pracovní vízum. Rovněž je nutné si na Imigračním úřadu návazně zařídit dlouhodobé povolení k pobytu.

Pro zaměstnávání cizinců jsou tedy požadovány níže uvedené záležitosti:

1. Oficiální žádost firmy, která chce zaměstnávat cizince (jakou práci má vykonávat, na jakou dobu, přesná adresa) 2. Kopie pracovní smlouvy 3. Doklad o vzdělání či kvalifikační certifikát 4. Kopie pasu cizince (musí mít víza typu „HG“ - hudulmuriin geree), 5. Poplatky za pracovní místo 6. Poplatky za služby 7. 1 foto 8. Vyplněný formulář pro registraci cizince

60/74



Mongolsko

Mongolský úřad práce a sociální péče musí vyřídit pracovní povolení do 5-10 pracovních dnů ode dne podání žádosti a prodloužení pracovního povolení musí vyřídit do 3 pracovních dnů. Pracovní povolení je platné maximálně 1 rok a může být každoročně obnovováno. Vyřídit lze pouze v Ulánbátaru, není však regionálně omezeno.

61/74



Mongolsko

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Většinu dovozů z ČR realizují mongolské firmy, které jsou obvykle i prodejci dovezeného zboží. Vzhledem ke specifikům mongolského trhu je pro české subjekty obtížné podnikat na něm bez mongolského partnera. V oblasti obchodu často celou fázi procesu obsluhují mongolské firmy, v případě kapitálových účastí či výrobní a jiné kooperace většinou české firmy spolupracují s místními subjekty.

Posun lze sledovat v chování velkých zahraničních investorů, kteří v zájmu sociální odpovědnosti stále více využívají jako dodávající mongolské firmy a nikoli přímé exporty.

Distribuční kanály jsou specifické. Mnoho zboží, které je k dostání v kamenných obchodech, se zároveň prodává za nižší ceny na lokálních tržištích.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Viz kapitola 7.9.

Nemongolští zaměstnanci

Zákon o zahraničních investicích říká, že „hospodářská jednotka se zahraničním kapitálem má primárně zaměstnávat mongolské občany. Osoby ze zahraničí mohou být zaměstnány na pozicích vyžadujících specifickou nebo vysokou kvalifikaci.“

Mongolský zaměstnavatel nebo společný podnik musí požádat o pracovní povolení pro zahraničního pracovníka u Agentury pro koordinaci práce při Ministerstvu práce a sociálních věcí. Zaměstnavatel musí dodat jména potenciálních zaměstnanců, data narození, profese, ubytovací podmínky a kopie zaměstnanecké smlouvy. Až poté mohou mongolská velvyslanectví v zahraničí vydat pracovníkovi vízum.

Mongolská vláda stanovuje každoročně kvóty na zahraniční pracovníky. Standardně se jedná o 5 % z celkového počtu zaměstnanců firmy, ovšem záleží i mj. na sektoru – pro společnosti těžící ropu je např. až 75 %.

Mongolští zaměstnanci

Některé dovednosti a pracovní morálka mohou u jednotlivých pracovníků nést jistá specifika. V Mongolsku je neoficiální nezaměstnanost vyšší než oficiální (naopak v byrokratické sféře vládne přezaměstnanost), přesto se zaměstnanci dováží. Některé profese jsou minimálně k dispozici, zejména pokud jde o učňovské

62/74



Mongolsko

obory, také pokud vyžadují jazykovou vybavenost. Jazyk, kterému rozumí starší generace, je ruština. Mladá generace, která vystudovala vysokou školu, se učila anglicky. Lze nalézt žadatele o práci, kteří mají zkušenosti se studiem v Evropě, USA, Číně, nebo RF a umí proto dobře jazyky těchto zemí.

Pro zaměstnávání místních sil neplatí žádná omezení. Zahraniční firmy zaměstnávají mongolské pracovníky za výhodnějších finančních podmínek než místní firmy či stát, neboť kvalitní mongolský zaměstnanec je velmi cenný.

Podle zákona by měly zahraniční firmy zaměstnávat pracovníky přes místní Pracovní úřady, které mají databázi žadatelů o práci a soupis potenciálních zaměstnavatelů. V praxi se obvykle zaměstnává po známosti, protože to je pro zaměstnavatele výhodné. Zaměstnavatelé mohou rovněž inzerovat v mongolskojazyčném a anglickojazyčném tisku vydávaném v Mongolsku.

Další podmínky zaměstnávání v Mongolsku

Standardní pracovní týden trvá 40 hodin, ale je možné si s pracovníkem sjednat smlouvu na kratší, nebo delší dobu. Zákoník práce stanovuje příplatky za přesčasy, noční směny, nebezpečnou práci a propouštění. Příplatek za přesčas je 50 % základní mzdy, při propuštění musí zaměstnavatel vyplatit jednorázově dávku rovnající se minimálně měsíční základní mzdě. Zákoník práce stanovuje odlišné podmínky pro zaměstnávání dětí mezi 14-17 lety.

Zákoník práce stanovuje oficiální svátky (osm ročně) a základní roční dovolenou v délce 15 pracovních dnů. Zákon také vyžaduje další dny dovolené podle výsluhy let. Zákoník práce garantuje 120 dnů mateřské dovolené, po jejím uplynutí si matka může vzít doplňkovou mateřskou dovolenou do tří let věku dítěte, pokud chce. Zaměstnavatel matku musí zaměstnat na stejnou pozici po uplynutí této doby, pokud jej o to požádá. V závislosti na době práce je běžná doba odchodu do důchodu pro muže 60 let a pro ženy (navíc v závislosti na počtu dětí) mezi 45-55 lety.

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Ekonomické a obchodní aktivity jsou v Mongolsku regulovány různými zákony, např. Zákonem o podnicích z r. 1999 (zásadní revize v r. 2007), Občanským zákoníkem z r.2002 aZákonem o zahraničních investicích z r. 1993.

Mongolská legislativa umožňuje několik forem podnikatelských jednotek, a to akciovou společnost (minimální základní kapitál10 mil. MNT), společnost s ručením omezeným (min. základní kapitál pro zahraniční investici činí 100 tis. USD), partnership (s omezeným ručením či bez omezeného ručení, nicméně vždy minimálně jeden společník ručí celým svým majetkem). Zahraniční podniky rovněž mohou zvolit svou přítomnost na trhu formou nesamostatných právnických osob – filiálka (komerční aktivity možné), zastupitelská kancelář (pouze zastupitelské aktivity, nikoli komerční). Několik zahraničních organizací může mít jedno společné zastoupení.

Mongolsko má relativně transparentní a nekomplikovaný proces registrace podniku, který probíhá na 3 institucích separátně: FIFTA (Agentura pro zahraniční investice a zahraniční obchod), SRO (Státní

63/74



Mongolsko

registrační úřad), místní daňový úřad. Celkový proces, včetně příprav dokumentů a překladů, se odhaduje na 4 týdny.

Celý proces začíná na FIFTA, která vydává certifikát novým společnostem, jež je nutný každoročně prodlužovat. Registrace dále pokračuje na SRO, který kontroluje, aby nevznikly dvě společnosti téhož jména. Aby mohla být registrace ukončena, musí společnost přinést dokument potvrzující, že se zaregistrovala u patřičné pobočky daňového úřadu (příslušnost dle zaregistrované adresy společnosti).

Kontaktní spojení na organizaci FIFTA:

Foreign Investment and Foreign Trade Agency Telephone: (+976-11)-326040, (+976-11)-320871, Fax: (+976-11)-324076 E-mail: [email protected] Postal Address: FIFTA, Sambuu Street-11, Ulaanbaatar-211238, Mongolia Office Address: Suites 801-810 and 1202, Government Building-11, Sambuu Street-11, Ulaanbaatar, Mongolia www.investmongolia.com

Daňový úřad registruje právnické osoby a registraci publikuje. Při registraci požaduje následující dokumenty:

•

dohodu a stanovy podepsané všemi zúčastněnými stranami;

•

osvědčení o způsobilosti od FIFTA;

•

notářsky ověřenou bilanci, která zobrazuje hodnotu vloženého jmění všech partnerů;

•

čísla účtů v místních bankách v MNT a směnitelných měnách, které bude společnost užívat;

•

kopii pasu zástupce zahraničního partnera;

•

osvědčení o kapitálu, kterým společnost disponuje v mateřské zemi;

•

osvědčení místní administrace z místa v Mongolsku, kde bude společnost umístěna.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Pro běžného mongolského spotřebitele je klíčová cena zboží. V širokém sortimentu spotřebního zboží se prosazuje zejména dovoz z ČLR, v menší míře z RF a Turecka. Kvalita s poměrem vyšší ceny podléhá vyjednávání, neboť v Mongolsku je nyní trend přebírat evropské normy a standardy a s tím i kvalitní zboží. V posledních letech roste vliv reklamy. Nové druhy zboží se prakticky bez reklamy neobejdou. Největší účinek má reklama v televizi, tisku a rozhlase. V hlavním městě vzrůstá využívání velkoplošných billboardů.

Firmy se nicméně samozřejmě prezentují rovněž na výstavách či konferencích, které jsou rovněž mediálně propagovány.

Mongolská národní obchodní a průmyslová komora (MNCCI, http://www.mongolchamber.mn) podporuje ze své podstaty ekonomické a obchodní vztahy. MNCCI nabízí služby svým členům i zahraničním firmám:

64/74



Mongolsko

•

poskytuje informace o mongolském obchodě a ekonomických podmínkách a příležitostech;

•

organizuje obchodní výstavy a mezinárodní obchodní veletrhy;

•

vydává čtrnáctideník Business Times, který informuje o možnostech zprostředkování obchodních kontaktů;

•

inzeruje mongolské zboží v zahraničí a zahraniční zboží v Mongolsku;

•

propaguje účast mongolských firem na mezinárodních veletrzích;

•

přijímá delegace zahraničních podnikatelů;

•

organizuje cesty mongolských podnikatelů do zahraničí;

•

vydává osvědčení o původu zboží pro mongolské zboží určené na export;

•

poskytuje arbitrážní služby pro obchodní spory.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů Všeobecně přijatým principem je snaha o řešení obchodních sporů dohodou. V případě, že to není možné, řeší se spory soudně, což ovšem pro cizí subjekt není nic jednoduchého. Pokud je ve smlouvě rozhodčí doložka, pak se spory řeší pomocí arbitrážních soudů; pokud je žalobcem mongolská strana, je příslušnost k Arbitrážnímu soudu Mongolské národní obchodní a průmyslové komory, je-li žalobcem zahraniční účastník, musí se obrátit k arbitrážnímu soudu dané země. Rozhodnutí je konečné. Dne 04.09.2009 bylo podepsáno memorandum o spolupráci mezi rozhodčími soudy ČR (HK a Agrární komora) a Mongolska. Odkup pohledávek prozatím v Mongolsku není rozšířen.

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Vyhlašování veřejných zakázek je v podstatě decentralizované. Zpravidla se publikují v HSP či nově na www.e-procurement.mn. Ze státního rozpočtu je každý rok alokována značná část peněžních prostředků na realizaci Národního rozvojové strategie 2008-2021 (Indikativní plán 2011-2013). Za dané výběrové řízení odpovídá vyhlašovatel soutěže. Vliv na výsledek mají často poskytovatelé finančních zdrojů. V mongolských podmínkách může zájemce jen obtížně vyhrát výběrové řízení bez lobování a zákulisních jednání.

Novým fenoménem v mongolských podmínkách je partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), které ovšem Mongolsko v podstatě chápe pouze jako koncese. Znění koncesního zákona a vypsané projekty lze v angličtině nalézt na www.ppp.mn.

Výběrová řízení na realizátory projektů rovněž vyhlašují mnozí donoři – ADB, WB, JICA.....

8.7. Problémy a rizika místního trhu Mongolská ekonomika prodělala v posledních deseti letech prudký vývoj, stále je však do značné míry nestandardní. Vzhledem k malému počtu obyvatel a velké rozloze země je jedinou koncentrovanou oblastí s rozvinutým tržním prostředím hlavní město Ulánbátar. Je nutné počítat s tím, že téměř každý proto zná každého. Rozsáhlý je klientelismus a nepotismus, korupce.

65/74



Mongolsko

Obchody je nutné zajišťovat a v žádném případě nespoléhat na „dobré slovo“. Bez dlouhodobé osobní přítomnosti je podnikání téměř nemožné.

Mongolští partneři často při jednáních přikývnou téměř na všechno, i když realita může být jiná. Dobré je pamatovat i na to, že vykazovaná pohostinnost se nemusí vždy rovnat čestným úmyslům.

Problematická je doprava zboží do Mongolska, která trvá z ČR vlakem přes RF několik týdnů, letecky lze zasílat omezený objem. Přestože je v Mongolsku více než 60 tisíc podniků, je obchodní síť v zemi málo rozvinutá.

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví Mongolsko je členem Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) a podepsalo a ratifikovalo většinu dohod a konvencí, včetně WTO TRIPS. V Mongolsku je Úřad duševního vlastnictví a Úřad kontroly autorských práv, který monitoruje otázku dodržování autorských práv. Jeho činnost však daleko zaostává za standardy, jaké známe z ČR. Falzifikáty lze potkat v oblasti knižních publikací, hudebních a filmových nosičů. Mongolská ekonomika nedisponuje kapacitami pro možnost „kopírování“ průmyslových či obdobných statků.

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Obchodní síť v zemi je málo rozvinutá. Mongolský bankovní systém doznává každým rokem určitého zlepšení a rozšiřuje své produkty (ve vedení většiny velkých bank jsou zahraniční pracovníci).

Vzhledem k rizikovosti trhu (5. skupina dle OECD) je obtížnější a dražší získávání garancí na úvěrování dovozu/vývozu. Při větších dodávkách je nutné konkurovat podmínkám nabízených firmami z Japonska, Korejské republiky, SRN, USA apod., které umožňují odklad splátek a jiné zvýhodněné formy prodeje.

Vzhledem ke značnému podílu projektů financovaných Asijskou rozvojovou bankou, jíž ČR není členem, musejí české firmy hledat jiné způsoby proniknutí na mongolský trh.

Obchody je nutné zajišťovat a v žádném případě nespoléhat na „dobré slovo“. Platební morálka je rozdílná, některé firmy dokonce hradí 90 % zakázky předem, což lze doporučit jako v podstatě jediný vhodný způsob, nemáme-li platbu jinak zajištěnu.

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu V Ulánbátaru se každoročně pořádají různé výstavy s mezinárodní účastí (viz webové stránky Velvyslanectví ČR v Ulánbátaru). Rovněž se zde koná mnoho mezinárodních konferencí, především se zaměřením na infrastrukturu a těžbu, které jsou většinou doprovázeny výstavní akcí firem.

Pro lepší informovanost je však nutné upozornit, že veletržní akce v Ulánbátaru (i když mají přívlastek mezinárodní) neodpovídají přesně středoevropským představám. Jedná se o akce spíše lokálního významu. České subjekty se zatím těchto akcí zúčastňovaly pouze v omezené míře. Organizátorem výstav je ve většině případů Mongolská národní obchodní a průmyslová komora. Často se však

66/74



Mongolsko

v současnosti organizují různá fóra a konference, jejichž součástí je i výstava – tyto pořádají mezinárodní či mongolské společnosti a instituce a tomu rovněž odpovídají poplatky.

67/74



Mongolsko

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Mongolský parlament přijal již v r. 1993 Zákon o zahraničních investicích za účelem podpory přílivu, ochrany práv a majetku investorů regulace. Upravuje rovněž možnost uzavření stabilizační dohody. V srpnu 2006 byl zrušen diskriminační přístup k zahraničním investorům vůči domácím. Cizinci musí investovat min. 100 tis. USD a mohou vlastnit i 100 % jakéhokoli registrovaného podniku, aniž by jakkoli museli začlenit mongolský subjekt. Mongolská strana si neprověřuje ani investice, ani investory, krom zjišťování, zda je navrhovaná aktivita podniku legální. Výjimkou z tohoto flexibilního investičního režimu je vlastnictví půdy, těžba ropy a strategická surovinová ložiska. Přestože není omezen vlastnický podíl cizinců, např. v těžbě uranu musí být vlastnictví potvrzeno Agenturou pro jadernou energetiku, které teoreticky může zasáhnout. Mongolsko již nenabízí investorům investiční pobídky. V legislativě je nicméně obsaženo významné daňové osvobození pro mnoho dovážených strojů a zařízení. V případě reinvestic zisku zahraničního investora ve stejném subjektu jsou tyto reinvestice vyňaty ze zdaňovaných příjmů. V některých případech může vláda či parlament rozhodnout i o osvobození dovozních poplatků. V případě, že investor hodlá investovat více než 20 milionů USD (u těžby je to již od5 mil. USD), má nárok uzavřít s vládou tzv. Investiční smlouvu (Stabilizační smlouva), která upravuje daňovou stabilitu a další podnikatelská práva.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Podle údajů Agentury pro zahraniční investice a zahraniční obchod Mongolska (FIFTA) předčil příliv přímých zahraničních investic v r. 2011 (4,9 mld. USD) celkovou kumulovanou hodnotu let 1990-2010 (cca 4,8 mld. USD). V r. 2010 byla největším investorem Čína s podílem 51 %, následovaná Kanadou s 8,3 %. Nejvíce zahraničních firem investovalo do geologie a těžby (cca 65 %). Mongolská národní bezpečnostní koncepce přijatá 15.07.2010 nicméně stanoví, že investice jednoho státu by neměly činit více než 1/3 ze všech investic v zemi.

Graf: Objem přílivu PZI do Mongolska v letech 2006-2011 (tis. USD)

Zdroj: FIFTA

9.3. České investice v teritoriu Pokud jde o výši přímých zahraničních investic, pohybovala se ČR dle údajů FIFTA v období 1990 až 2010 na 32. místě ze všech zemí, ovšem vlivem obrovského přílivu PZI ostatních států v r. 2011 podíl ČR klesl do zanedbatelných hodnot (z 0,14 % na 0,002 %). V roce 2011 dosáhly české PZI výše 258 tis. USD, přičemž z celkového objemu investic (cca7,1 mil.) směřovalo dosud 54 % do oblasti obchodu a stravování.

68/74



Mongolsko

Tab.: České investice v Mongolsku 1990-2011 1990-2011

2007

2008

2009

2010

2011

Objem (v tis. 7 091 USD)

81

2 015

80

436

258

Počet firem

8

4

1

4

2

69

(celkem;nových)

Zdroj: FIFTA

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Prioritními oblastmi přímých investic v Mongolsku jsou těžba, energetika, stavebnictví, infrastruktura, cestovní ruch a zpracování zemědělských surovin (včetně živočišných produktů).

Mongolská vláda definovala své rozvojové priority v dokumentu „Strategie podpory hospodářského růstu a omezování chudoby“ (Economic Growth Support and Poverty Reduction Strategy – EGSPRS) z roku 2003. Návazně pak v Národní rozvojové strategii pro roky 2008-2021 (National Development Strategy). Tento ambiciózní program zahrnuje Národní indikativní program pro období 2011-2013, který se soustředí na šest prioritních oblastí:

ü naplnění Rozvojových cílů tisíciletí, rozvoj exportu a ekonomiky založené na znalostech a vědomostech; ü

těžbu strategických nerostných surovin;

ü

rozvoj venkova za účelem zmenšení rozdílu mezi venkovem a městem;

ü

řešení nevyváženosti ekosystému;

ü

konsolidaci demokracie a odstranění korupce.

Vláda považuje za prioritu rozvoj malých a středních podniků s moderními technologiemi a exportní orientací a budování jejich kapacity a konkurenceschopnosti pro vstup na mezinárodní trhy. Deklarovaný důraz je na zboží s vyšší přidanou hodnotou. Využívány by měly být suroviny vzešlé z domácí zemědělské produkce, jako jsou kůže, usně, vlna a kašmír. Důležité je též zpracování masa a masných produktů, a to při dosahování světových standardů, což umožní zvýšení exportu a zásobování obyvatelstva zdravotně nezávadnými potravinami. Je však zapotřebí rozvinout na venkově i finanční služby. Zcela zásadní je také obnovení spolupráce mezi pastevci, zpracovateli a obchodníky. Vláda hodlá též uplatňovat politiku podpory řemeslnické malovýroby ve venkovských oblastech založené na specifických zdrojích a dovednostech daného regionu. Programy odborného školení budou mít za cíl zachování tradičních dovedností a zručnosti.

69/74



Mongolsko

Rozvojové programy financované mnoha donory směřují do nejrůznějších oblastí, zejména do oblasti infrastruktury (např. stavba silnic, komunální služby), energetiky, ale rovněž do rozvoje státní a místní správy a na sociální programy, vzdělávání.

Mongolsko objevilo „kouzlo“ projektů PPP (Public Private Partnership), které však nicméně vnímá pouze jako koncese. Koncesní zákon je vnímán ze strany zahraničních partnerů jako nedostačující. Informace lze nalézt na www.ppp.mn. Ke svému finiši směřuje první PPP v hodnotě miliardy USD – výstavba elektrárny č. 5 v Ulánbátaru.

Mezi privatizační záměry mongolské vlády patří:

•

Elektrárna č. 3;

•

Elektrárna Erdenet;

•

Baganuur – uhelný důl;

•

Shivee Ovoo – uhelný důl;

•

Úřad přenosu elektřiny v Ulánbátaru;

•

Mongolská burza cenných papírů;

•

Erdene zam – stavba silnic;

•

Mongolský telekomunikační úřad;

•

Autoimpex – prodejce ruských automobilů a náhradních dílů;

•

AZZA Ulánbátar – stavba silnic;

•

Cementárna Khotol.

9.5. Rizika investování v teritoriu Riziko investování je individuální, stejně tak návratnost investice. Větší šance mají investice do oblastí vyrábějících zboží na vývoz. Investor z ČR se vzhledem ke specifice místních podmínek neobejde bez spolupráce s místními subjekty ovšem za stálé přítomnosti českého partnera a jeho důsledné kontroly. Mongolští partneři mají často nereálná očekávání rychlých zisků a není pro ně obvyklé pracovat s dlouhodobou perspektivou, přesto lze nalézt několik povzbudivých podnikatelských aktivit.

Mongolské úřady vypisují mnoho infrastrukturálních tendrů. Zahraniční investoři nicméně poukazují na ne zcela stabilní klima. Objevila se iniciativa některých poslanců za změnu investiční dohody z r. 2009 na obrovské měďno-zlaté ložisko Oyu Tolgoi (joint venture mongolské vlády a Ivanhoe Mines), aby se mongolský podíl zvýšil ze 34 % na 50 %. Otazníky se vznáší i nad uzavřením dohody nad uhelným dolem Tavan Tolgoi, neboť po rošádách neustálého rozšiřování vítězů byly původně vyhlášené výsledky anulovány.

Vlastnictví půdy

V Mongolsku nebývalo ponětí o privatizaci nebo soukromém vlastnictví půdy, existovalo právo na užívání půdy. Mongolská ústava z roku 1924 hovořila o tom, že půdu vlastní mongolský lid. Až ústava z roku 1992 řeší problém vlastnictví půdy. Hlavní zákony, které tuto problematiku rovněž řeší je Zákon o půdě a Zákon o vlastnictví půdy mongolskými občany z r.2002 arovněž Zákon o poplatcích z půdy.

70/74



Mongolsko

Právo na vlastnictví půdy v Mongolsku mají pouze občané Mongolska, zahraniční subjekty a subjekty bez občanství právo vlastnit půdu nemají. Občané Mongolska nesmějí půdu zahraničnímu subjektu předat žádným komerčním způsobem, prodat, darovat, dát do zástavy apod. Pronajmutí půdy zahraničnímu subjektu musí schválit kompetentní státní orgán. Občané Mongolska nemají právo na vlastnictví nerostného bohatství pod povrchem, lesního porostu, fauny, vodních zdrojů apod. Právo právnické osoby se zahraničním kapitálem užívat půdu, způsob a dobu jejího užívání a další podmínky určuje vláda Mongolska.

V roce 2002 byl přijat nový zákon o vlastnictví půdy, který byl v roce 2005 upraven a podle kterého může každý občan Mongolska vlastnit (nebo získat) půdu o rozloze, která je diferencovaná podle lokalizace (viz tabulka).

Místo

Rozloha v ha

1.

Hlavní město Ulánbátar

do0,07 ha

2.

Centrum kterékoliv provincie (ajmaku)

do0,35 ha

3.

Centrum obce (somonu)

do 0,5

71/74



Mongolsko

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země V roce 2012 (červen) proběhnou v Mongolsku parlamentní volby.

V r. 2012 by měl být obnoven prodej těžebních licencí. Vláda očekává, že budou prozkoumány nové možnosti těžby a že budou postaveny nové závody, a to jak zahraničními, tak domácími investory. Ve střednědobé perspektivě je cílem zvýšit přidanou hodnotu v těžebním sektoru, zvláště pak zpracováním měděného koncentrátu do finálního výrobku a jeho vývozem. Vláda hodlá dosáhnout také zvýšení počtu zahraničních turistů. Turistický ruch by měl být podpořen rozvojem potřebných infrastruktur a posílením standardů služeb na mezinárodní úroveň. Klíčový prvek pro urychlení hospodářského růstu představuje vytvoření vhodného prostředí pro podnikání.

Mongolská vláda má ambiciózní plány. 24.06.2010 byl například přijat Nový střednědobý rozvojový program, v rámci něhož mj. plánuje vláda vybudovat5572 kmsilnic, vystavět 100 tisíc bytů, převést městskou hromadnou dopravu na plynový pohon či pořídit vozy taxy na plynový pohon. Velké plány existují na rozvoj železniční dopravy (tendr na EPC kontraktora byl odložen). Pokud jde o energetiku, zapotřebí je zajistit finanční soběstačnost sektoru zavedením cen reflektujících výrobní náklady a zlepšit organizaci a řídící kapacity, přesto již byl v r. 2011 vypsán tendr na realizátora Elektrárny č. 5 v Ulánbátaru. V sektoru telekomunikací si mongolská vláda předsevzala vytvoření regulačního rámce, který by podpořil kompetitivní poskytování spolehlivých a dostupných telekomunikačních služeb. Jako důležité pro rozvoj Mongolska je chápáno rozšíření internetových služeb.

V oblasti reformy státní správy předkládá mongolská vláda jako prioritní zlepšení řízení rozpočtu, odstranění duplikace činností, zvýšení efektivity alokace zdrojů a posílení otevřenosti a transparentnosti. Za potřebnou součást reforem je považováno zavedení nového modelu řízení zaměřeného na dosahování výsledků (results-based management), využíváno by též mělo být zadávání úkolů externím spolupracovníkům.

Vláda se vyslovuje pro rovnoměrný regionální rozvoj a pro vyrovnávání rozdílů mezi městy a venkovem, zvláště pokud jde o příležitosti v oblasti vzdělání, zdravotních služeb, kultury, informací a sociálních služeb. Pokud jde o rozvoj venkova, zde si vláda klade za cíl zastavení poklesu zemědělství, zlepšení marketingu zemědělské produkce, vypracování politiky řešení následků přírodních katastrof, realizaci pozemkové reformy, ochranu životního prostředí, zlepšení venkovské infrastruktury a zajištění přiměřeného využívání přírodních zdrojů. Zřetel bude brán na omezení rizik spojených s pastevectvím diverzifikací zemědělské produkce (zejména zavedením pěstování brambor a zeleniny) a pro podporu spolupráce mezi pastevci.

Vláda upozorňuje na potřebu předcházet desertifikaci (např. demonstrativním zasedáním v r. 2010 v poušti Gobi), a to racionálním využíváním pastvin a výsadbou keřů v pouštních oblastech. Vyslovuje se pro intenzifikaci zalesňování, přičemž vedle zřizování lesních školek a zalesňování samého je klíčová i ochrana lesů. Významnou prioritou, pokud jde o životní prostředí, je i likvidace a zpracování pevných odpadů, zvláště naléhavá je tato otázka v hlavním městě. Uvádí také urgentní potřebu zvýšení kvality pitné vody. Pokud jde o znečišťování ovzduší, vyzývá vláda k omezení spotřeby uhlí a dřeva v jurtovištích využíváním efektivnějších otopných těles.

72/74



Mongolsko

Plánů má mongolská vláda hodně, otázkou bude implementace.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Ekonomická politika současné vlády dostala základní legislativní obrysy v letech 2000 až 2002, proto se v tomto směru neočekávají výraznější změny. V březnu 2005 proběhla v Ženevě první prověrka obchodní politiky Mongolska se zaměřením na hlubší porozumění a vyjasnění obchodní a souvisejících politik. Členové komise oceňovali zejména pokrok Mongolska při transformaci z centrálně plánované na tržní ekonomiku, při privatizaci a zajištění transparentnosti regulačních opatření a při ochraně práv k duševnímu vlastnictví. Služby byly označovány za progresivně se vyvíjející odvětví. Byla oceněna také liberalizace obchodu, neboť většina dovozu podléhá 5% clu nebo je dovážena bezcelně.

Vyčkává se na rozhodnutí o vyvlastňování některých licencí na zlato, které nejsou v souladu se zákonem na ochranu vodních zdrojů.

Očekává se, kdy opětovně začne být povoleno vydávání a převádění těžebních licencí, které bylo z rozhodnutí prezidenta v dubnu 2010 pozastaveno.

Očekává se podpis PCA „Partnership Cooperation Agreement“ mezi EU a Mongolskem, půjde tak o základní vzájemný dokument upravující řadu oblastí. Vyjednávání o dohodě bylo započato v roce 2009 za českého předsednictví Rady EU.

V roce 2011 započalo Mongolsko dvouleté předsednictví ve Společenství demokracií, které představuje mezivládní organizaci demokratických státních zřízení a rodících se demokracií.

Mongolsko vyjadřuje svůj zájem stát se členem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. .

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR Pozitivním předpokladem pro dovoz českého zboží je především setrvačnost kladného hodnocení řady českých (československých) výrobků. Pozitivem je rovněž poměrně dobrá vzájemná znalost prostředí v obou zemích a existence zavedených toků zboží. Země má minimální průmyslovou výrobu, proto je závislá na dovozech. Negativem jsou omezené možnosti mongolského trhu, kupní síla trhu se však rychle zvyšuje v závislosti na příjmech z těžby. Určitým problémem je doprava zboží do Mongolska.

Perspektivní oblasti jsou uvedeny v kapitole 7.4.

73/74



Mongolsko

Výborným „startovním polem“ pro komerční aktivity jsou projekty zahraniční rozvojové spolupráce. Bohužel v některých případech české firmy zaváhaly. Příkladem může být například vodohospodářství – mnohé projekty jsou z oblasti hydrogeologie, přičemž čerpadla, trubky a ostatní dodávky jsou často dováženy z Číny či Ruska, protože na české produkty není v Mongolsku servis. Již dlouhá léta tak mohly patřičné české výrobní firmy mít v Mongolsku zastoupení a těžit tak zpočátku ze zakázek v rámci ZRS.

V těžební oblasti se jako vhodná kombinace jeví nákup licencí českými subjekty a návazné dodávky zařízení od českých firem.

Mongolsko také vydalo koncesní seznam mnoha projektů, které chce realizovat (viz stránky velvyslanectví, www.ppp.mn). Nabízí se také využívání dodávek pro etablované těžařské firmy, které inzerují poptávku na svých webových stránkách.

Další příležitostí je zapojení do projektů mezinárodních donorů – Světová banka, Millenium Challenge Account, Evropské unie (předávání norem a standardů), EBRD aj.

Energetika je prozatím regulována (ceny), avšak v řádu několika let se situace změní. Jedná se o příležitost, která by se již nyní měla zvažovat a připravovat projekty.

Je nutné upřesnit, že Mongolsko vyhledává projekty a zahraniční investice připravené tak zvaně „na klíč“. To znamená, že nabízený projekt je zajištěn nejen po stránce finanční, ale i vyškolení odborníků či obslužného personálu, s návazností na pomoc při zahájení výroby a následně i při prodeji vzniklých produktů či výrobků a stejně tak i způsob a kalendář pro úhradu vzniklé investice. Často jsou dnes poptávané operace BOT, nebo poptávky po investicích pro zahájení výroby nového produktu, které by byly hrazeny pozdější výrobou a z ní vzešlými zisky. Podobné aktivity ovšem ve zdejším, ještě ne zcela saturovaném prostředí nelze bez náležitého zajištění doporučit. Naopak pojištění všech vývozů jako i investic do Mongolska by mělo být samozřejmostí.

74/74


Souhrnná teritoriální informace Mongolsko

Recommend Documents