VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
P ro b l é m y v k l i m a k t e r i u a j e j i c h ř e š e n í bakalářská práce
Autor: Klára Holá Vedoucí práce: PhDr. Marie Říhová Jihlava, 2012
Anotace: Bakalářská práce na téma „Problémy v klimakteriu a jejich řešení“ je rozdělena na část praktickou a část teoretickou. Teoretická část je rozdělena na dvě hlavní kapitoly. V první z nich je uvedena definice klimakteria, jeho fyziologie a rozebrané jednotlivé obtíže, které s klimakteriem souvisí. Ve druhé kapitole jsou uvedeny a popsány možnosti léčby, a to hormonální substituční terapie, přírodní preparáty a alternativní metody. V části praktické je vyhodnoceno dotazníkové šetření. V diskusi jsou srovnávány výsledky výzkumu s předem stanovenými hypotézami. V závěru se nachází shrnutí celé bakalářské práce. Klíčová
slova:
klimakterium,
hormonálně
substituční
terapie,
osteoporóza,
klimakterický syndrom, estrogen deficitní syndrom, homeopatie
Annotation: The bachelor's thesis "Menopausal Problems and their Treatment" is devided into a practical part and a theoretical part. The theoretical part is devided into two main chapters. Definition of menopause, physiology of menopause and analysis of the individual menopausal troubles are introduced in the first chapter. Treatment possibilities such as hormone replacement therapy, natural remedies and alternative methods are described in the second chapter. Results of the questionnaire study are in the practical part. The research results are compared with the predetermined hypothesis in discussion. The content of the bachelor's thesis is summarized in conclusion. Key words: menopause, hormone replacement therapy, osteoporosis, menopausal syndrome, estrogen deficiency syndrome, homeopatie.
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí své bakalářské práce PhDr. Marii Říhové za odborné vedení, cenné rady, připomínky, čas a ochotu, kterou mi věnovala. Dále děkuji zdravotnickým pracovníkům ve všech ordinacích, kteří mi umožnili provést výzkum pro svou bakalářskou práci.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Obsah 1 Úvod............................................................................................................................. 7
2
1.1
Cíl práce ............................................................................................................. 9
1.2
Pracovní hypotézy .............................................................................................. 9
Teoretická část ......................................................................................................... 10 2.1
2.1.1
Definice a vymezení pojmu klimakteria ................................................... 10
2.1.2
Hormonální změny v klimakteriu ............................................................. 11
2.1.3
Klimakterický syndrom ............................................................................ 12
2.1.4
Organický a metabolický estrogen deficitní syndrom .............................. 14
2.1.5
Postmenopauzální osteoporóza ................................................................. 17
2.1.6
Psychická stránka klimakteria .................................................................. 18
2.1.7
Sexualita v klimakteriu ............................................................................. 20
2.2
3
Klimakterium ................................................................................................... 10
Terapie klimakteria .......................................................................................... 22
2.2.1
Hormonálně substituční terapie ................................................................ 22
2.2.2
Možnosti léčby přírodními doplňky stravy ............................................... 23
2.2.3
Alternativní metody v léčbě klimakterických obtíží................................. 25
Praktická část .......................................................................................................... 27 3.1
Metodika výzkumné práce ............................................................................... 27
3.2
Charakteristika vzorku respondentů ................................................................. 27
3.3
Charakteristika výzkumného prostředí, průběh výzkumné činnosti ................ 29
3.4
Vlastní výsledky výzkumu ............................................................................... 30
4
Diskuse.................................................................................................................... 44
5
Závěr ....................................................................................................................... 46 Použitá literatura......................................................................................................48 Seznam příloh..........................................................................................................50
1 Úvod „Kouzlo ženy nespočívá v tom, kolik je jí let, ale v tom jaká je!“ S. Burešová
Pro svou práci jsem si vybrala téma „Problémy v klimakteriu a jejich řešení“. Tuto problematiku jsem si zvolila z jednoduchého důvodu. V mém okolí se nachází spousta žen, které toto období právě prožívají, a z jejich dotazů jsem usoudila, že nejsou v této problematice dostatečně informovány. V této práci bych tedy ráda uceleně shromáždila problémy, týkající se tohoto období, a různé způsoby jejich terapie. Klimakterium je období, kterým si musí každá žena projít. I přesto se ovšem o něm mnohé ženy stydí mluvit. Dalším důvodem, proč psát tuto práci, je tedy stud žen a s přibývajícím věkem i problémy, které toto období doprovázejí. Většina z nás – žen, slovu klimakterium rozumí, ale málokterá si umí přiznat, že je opravdu složité období. I když se o něm hodně píše v časopisech, knihách, odborných letácích, málokterá žena opravdu umí mluvit o svém problému, ať už s lékařem nebo svými blízkými. Většina žen často mlčky tento problém přechází. Trpí různými obtížemi, ale neřeší je. Mnoho z nich ani netuší, že jednotlivé problémy se dají jednoduše řešit. Zapomínáme na to, že tyto ženy jsou i matkami a v tomto období přichází nejenom problémy po stránce fyzické, ale i psychické a sociální, kdy jejich děti odchází z domova. Každý den se pro ně stává o něco těžším z důvodu hromadících se potíží z tělesných změn. Mění se sexuální život, což má dopad i na životního partnera a dochází ke změnám celkového chodu rodinného života. Žena se cítí často méněcenně a citově ochuzená. Je tedy důležité v tomto období věnovat ženě více pozornosti a to nejen ze strany nejbližších, ale i zdravotníků. Uplatňovat holistický přístup a brát v úvahu její potřeby ve všech oblastech. Ne vždy však má zdravotnický personál informace od klientky, že prochází tímto obdobím. Při prvních příznacích tedy nutno zasáhnout a daný problém řešit. Každá žena má možnost si zvolit po domluvě s lékařem svoji vlastní metodu léčby klimakteria, metodu, která jí vyhovuje. Je však nutné dodržovat správný životní styl, 7
životosprávu a pohybový režim. Žena se může věnovat svým zálibám a neměla by ztrácet smysl pro humor a optimistický pohled na svět. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou uvedeny jednotlivé obtíže po stránce fyzické i psychické. Poté jsou zde rozpracovány možnosti léčby, a to hormonální substituce, přírodní přípravky a alternativní metody. V části praktické je rozebrána četnost jednotlivých obtíží a dále užívání hormonálních či přírodních léčiv. Ráda bych, aby byla moje práce přínosem ženám v klimakteriu i ostatním čtenářům, objasnila tuto problematiku a byla vodítkem k řešení problémů v tomto období. Svou prací bych chtěla zmapovat problémy v klimakteriu a způsoby jejich léčby. Mým záměrem je také připomenout zdravotnickému personálu možný výskyt klimakterických potíží u pacientek a tyto příznaky zohlednit v další ošetřovatelské péči.
8
1.1 Cíl práce 1. Zmapovat problémy a onemocnění související s klimakteriem 2. Zmapovat jejich léčebná řešení 3. Porovnat léčebná řešení u žen s různým vzděláním 4. Porovnat rozdíly u žen, které pocházejí z města či z vesnice
1.2 Pracovní hypotézy 1. Nejčastěji udávaným problémem u žen v klimakteriu jsou návaly horka a noční pocení, které pociťuje více než 50% žen. 2. 60% žen užívá hormonálně substituční terapii v klimakteriu. 3. Méně než 50% žen užívá přírodní přípravky na zmírnění klimakterických potíží. 4. Ženy se středoškolským a vyšším vzděláním dávají přednost přírodním preparátům a ženy se základním a středoškolským vzděláním bez maturity volí hormonální léčbu. 5. Ženy, žijící ve městě, volí pro terapii svých potíží hormonální léčbu, zatímco respondentky žijící na vesnici dávají přednost přírodním preparátům.
9
2 Teoretická část 2.1 Klimakterium 2.1.1 Definice a vymezení pojmu klimakteria Klimakterium je přirozené období života ženy, kdy dochází k poklesu ovariálních funkcí (a tedy i k poklesu produkce pohlavních hormonů), které nastává fyziologicky mezi 45. – 60. rokem života. Klimakterium je tedy doba, kdy žena přestává být schopna splnit svou reprodukční funkci. Doprovází ho tělesné, psychické ale i sociální změny. Somatická oblast zahrnuje změny na sliznicích a kůži, kardiovaskulární onemocnění, osteoporózu, metabolické změny, nespavost a jiné. V duševní oblasti jsou to především depresivní stavy, úzkosti, snížené sebehodnocení, změny nálad a podrážděnost, které se mohou odrazit v pracovním i osobním životě. Dochází velmi často i ke změnám rodinných poměrů, děti jsou ve věku, kdy odcházejí z domova, žena může prožívat tzv. „syndrom opuštěného hnízda“. Klimakterium je pro každou ženu individuální a může patřit k obtížnému období v souvislosti s tolika změnami v životě. (Citterbart 2001) Světová zdravotnická organizace určila v roce 1981 následující terminologii: premenopauza označuje období před menopauzou, celé reprodukční období menopauza neboli poslední menstruace perimenopauza značí období, které těsně předchází menopauze, a období 1 rok po ní postmenopauza je období po poslední menstruaci. (Citterbart, 2001) Další pojmy užívané v souvislosti s klimakteriem se týkají věku a způsobu nástupu menopauzy, jedná se o: přirozenou
menopauzu,
kdy
dochází
ke
zcela
fyziologické
zástavě
menstruačního cyklu v průměrném věku 51 let předčasnou menopauzu, která označuje nástup poslední menstruace před 40. rokem života ženy
10
indukovanou menopauzu, zahrnující úmyslné ukončení menstruace buď chirurgickým odstraněním vaječníků, nebo chemoterapií, případně aktinoterapií. (Citterbart, 2008)
2.1.2
Hormonální změny v klimakteriu
Po 45. roce věku ženy začíná být menstruace více nepravidelná, než tomu bylo doposud. Může se měnit síla krvácení, dochází k prodlužování cyklu, vyskytne se i krvácení v jeho průběhu, tedy mimo menstruaci. Žena nastupujícím přechodem nebývá zaskočena, jelikož změny se ohlašují i několik let dopředu. (Eiseleová, 1999) K dostatečnému pochopení hormonální situace v klimakteriu, je potřeba znát a chápat tento stav v premenopauze (tedy za okolností plné reprodukční schopnosti). Menstruační cyklus je řízen hypotalamo - hypofyzární osou. Hypothalamus uvolní GnRH, což následně v hypofýze vyvolá vyloučení gonadotropních hormonů: FSH (folikulostimulační hormon) a LH (luteinizační hormon). V ovariu stoupá produkce estrogenů, které zase zpětně způsobí snížený výdej FSH. Hladiny estrogenů postupně dosáhnou vrcholu a spolu s náhlým vzestupem LH způsobí dozrání folikulu a ovulaci. Folikul se změní ve žluté tělísko, které produkuje další hormon a to progesteron, který připravuje děložní sliznici na vývoj plodu. Pokud nedojde k oplodnění, způsobí odloučení děložní sliznice (menstruaci). (Stoppardová, 1995) S blížící se menopauzou klesá odezva vaječníků na stimulaci gonadotropními hormony. To má za důsledek zvýšení jejich produkce. Toho se využívá především v praxi, zvýšení FSH je první ukazatel nastupujícího klimakteria. Snižují se hladiny inhibinu, avšak koncentrace LH a estradiolu zůstávají nezměněny. (Roztočil 2011) S nedostatečnou činností žlutého tělíska se nevylučuje progesteron a dochází ke změnám menstruačního cyklu. Mění se intenzita, frekvence a délka krvácení. Vlivem nedostatku progesteronu nastává krátkodobě relativní nadbytek estrogenů. FSH zůstává zvýšené, ale postupně klesá i estradiol. Objevují se projevy klimakterického syndromu, jako důsledek vasomotorických změn. (Citterbart, 2008) Pro postmenopauzu je typická amenorea (zástava menstruace) s vysokou hladinou gonadotropinů, především FSH. V tomto období je hlavním estrogenem estron. Vzniká
11
přeměnou z androstendionu a to především v tukové tkáni, v menší míře v děloze, játrech, svalech a v kůži. (Citterbart, 2008; Roztočil 2011) Může se projevit i relativní nadbytek mužských pohlavních hormonů. Dojde ke zvýraznění některých mužských rysů např. výskyt ochlupení v obličeji a specifické ukládání tuku na břiše. Srovnatelné je i riziko srdečně – cévních onemocnění pro obě pohlaví. (Phillipsová, 2005) Klimakterium je přechodem z premenopauzy do postmenopauzy, nekončící jen poslední menstruací, ale trvající i řadu let po ní.
2.1.3 Klimakterický syndrom Klimakterický syndrom je souhrnný název pro soubor příznaků, které doprovází perimenopauzu a postmenopauzu. Někdy se nazývá vegetativní syndrom. Zahrnuje v sobě vasomotorickou a psychickou stránku. Cílem této kapitoly je postupně si projít a porozumět jednotlivým problémům a uvést si základní možnosti jejich řešení. Je nutné ovšem podotknout, že tyto příznaky jsou značně individuální, a to jak ve výskytu, tak i ve způsobu jejich prožívání a jejich interpretace. Mohou se vyskytovat velmi často, i ojediněle a být ženou přijímány pozitivně i negativně. Tak jak je každá žena jedinečná, tak jsou i tyto potíže. Pojďme si tedy rozebrat alespoň ty nejčetnější. Návaly horka Jsou bezpochyby nejčastějším problémem, který ženy v tomto období trápí. Vyskytují se až u 85% žen. Trvají zhruba 3 – 4 minuty a jsou doprovázeny zvýšenou srdeční činností. Počet návalů horka se u žen značně liší, od minimálního výskytu až po více než 20 za den. (Roztočil, 2011) Mechanismem je „kožní vasodilatace, což je provázeno pocitem intenzivního horka. Následuje pak pokles hluboké vnitřní teploty, někdy spojený s pocitem mrazení.“ (Roztočil, 2011, s. 92) Nejvíce pociťovány bývají na obličeji, krku a bedrech, ale postihují celé tělo. V noci způsobují nespavost a následnou únavu. Poprvé se mohou objevit i několik let před
12
poslední menstruaci. Zpravidla se návaly zhoršují v horkých měsících. (Stoppardová, 1995) Jak se návalů horka nejlépe a nejrychleji zbavit? Někteří autoři uvádějí, že je jediným efektivním řešením estrogenní hormonální substituce. Podávat se mohou i androgeny. (Roztočil, 2011) Neméně důležité je, co pro sebe může žena udělat sama. Třeba výběrem vhodného oblečení (bavlněný, dobře savý materiál, volné u krku). Naučit se různé způsoby, jak se rychle zchladit - sprchou, ledovým nápojem, použití malého ventilátoru, či fénu, studené obklady kolem krku atp. Vyvarovat se potravinám, které jsou tzv. spouštěči (slaná, kyselá a hodně kořeněná jídla, sladkosti, čokoláda, káva a jiné nápoje s kofeinem, ale i alkohol). Jídelníček posílit o vitaminy, především E, B, C. I pravidelné fyzické cvičení a relaxace mohou přispět svým kladným vlivem na krevní oběh. Je důležité, v případě, že žena je kuřačka, alespoň kouření omezit. (Phillipsová, 2005; Stoppardová, 1995) Pomoci mohou různé bylinky, především Koniklec, Žen-Šen, Šalvěj, Lachesis a mnoho dalších. Vysoký úspěch v léčbě návalů zaznamenává akupunktura a akupresura. (Stoppardová, 1995) Zvyknout si na nové hormonální poměry v těle trvá dosti dlouho, návaly horka přetrvávají i 10 let po menopauze. (Eiseleová, 1999) Noční pocení Pocení doprovází většinou návaly horka, ale může se vyskytnout i samostatně. Vyskytuje se kdekoliv na těle a různě intenzivně. Vede k nespavosti a celkové únavě. Žena se budí uprostřed noci celá propocená a rozpálená. Zvýší se srdeční frekvence, poté nastává zimnice. Tento stav je doprovázen nepříjemnými psychickými pocity, především úzkostí a strachem. (Citterbart, 2001; Stoppardová, 1995) Způsoby řešení jsou zde stejné jako u návalů horka. Vedle hormonální substituční terapie různé relaxační techniky, dobře vyvětraná místnost na spaní, případně použití klimatizace, či ventilátoru, používání různých zchlazovacích metod atd.
13
Bolesti hlavy Příčinou bolesti v perimenopauze je nestabilita hormonů. Proto ženy, které v minulosti trpěly na tyto bolesti, je prožívají v tomto období výrazněji. K tomu přispívá i menopauza, která byla vyvolaná chirurgicky. Ženy, trpící na migrény, se musí vyvarovat spouštěcím potravinám (např. čokoláda, citrusy, alkohol, cibule, vejce, ořechy) a obohatit stravu o vitaminy B a E. V medikamentózní léčbě může pomoci hormonální terapie – především progesteron. Jinak běžná analgetická léčba, případně myorelaxancia a antidepresiva. (Rokyta, 2009; Phillipsová, 2005) Mimo výše uvedené se vyskytují palpitace, parestézie, dyspnoe, trávicí potíže, závratě a sexuální problémy, kterým se budu věnovat dále. (Citterbart, 2001) K hodnocení potíží se využívá tzv. Kuppermannův index (příloha č. 2) – ke každému přítomnému problému se přidělí počet bodů dle závažnosti (od 0 po 3), vynásobí se příslušným koeficientem a sečtou se všechny symptomy dohromady. Jedná se o vazomotorické potíže (x4), parestezie (x2), nespavost (x2), nervozitu (x2), deprese (x1), závratě (x1), únavu a slabost (x1), bolesti svalů a kloubů (x1), bolesti hlavy (x1), bušení srdce (x1), mravenčení (x1). Podle výsledných bodů se zhodnotí stupeň závažnosti klimakterického syndromu (0 – 10 žádný, 11 – 15 lehký, 16 – 30 střední a 31 – 51 těžký). (Roztočil 2011) Psychická část klimakterického syndromu, zahrnující především nespavost, únava, výkyvy nálad, úzkosti, snížení sebeúcty, plačtivost a depresivní stavy budou probrány níže ve vlastní kapitole (Psychická stránka klimakteria).
2.1.4 Organický a metabolický estrogen deficitní syndrom Dlouhodobý nedostatek estrogenů vede k degenerativním změnám a tedy k příznakům na všech oblastech lidského těla. Dotýká se každé lidské soustavy. Tyto změny se rozvíjejí postupně a dochází k nim první dvě desítky let po menopauze. Jedná se o atrofii rodidel, změny na prsou, kůži a sliznicích, ochabování močového měchýře a pánevního dna, změny v kardiovaskulárním a centrálním nervovém systému. (Roztočil, 2011)
14
Atrofická vaginitida Po menopauze má pochva tenčí dlaždicovitý epitel a smíšenou bakteriální flóru. Je tedy náchylnější k infekcím. Dochází ke změnám v elasticitě pochvy a mění se i její délka. Sliznice se vysušuje a často se vyskytuje svědění, což může být známkou infekce. Objevuje se bolestivost při styku z důvodu zhoršené lubrikace. (Roztočil, 2011; Phillipsová, 2005) Terapie spočívá v lokální aplikaci estrogenů. Existují ve formě krémů, čípků. Dávka hormonů, která se do těla dostane, je minimální, nehrozí nežádoucí účinky jako při systémové terapii. Tato léčba je velice účinná, a začne-li se brzy, sliznice pochvy se vrací k normálu. Vhodné je používat i poševní lubrikanty. Nemělo by se zapomínat na prevenci vaginálních infekcí, kde je důležitá především dostatečná hygiena, nepoužívat parfémovaná mýdla, neprovádět výplachy, které naruší přirozenou mikroflóru, naopak nosit volné a pohodlné oblečení z přírodních materiálů. Po rozvinutí infekce, neotálet a řešit tento problém se svým lékařem, který zahájí efektivní léčbu (nejčastěji antibiotiky a antimykotiky). (Phillipsová, 2005) Změny na prsou Po menopauze se prsy mění. Ubývá tukové tkáně i mléčné žlázy, která je nahrazována vazivem. (Citterbart, 2001) Po čtyřicátém roku věku se u některých žen objevují bolesti prsou (mastalgie), které nesouvisejí přímo s menstruačním cyklem, trvají až několik dnů, prsy jsou velice citlivé, což může budit i v noci ze spánku. Tomu přispívají špatné stravovací návyky. Bylo zjištěno, že tyto ženy mívají snížené hladiny esenciálních mastných kyselin a naopak zvýšené hladiny nasycených tuků. Tato bolest může být i vedlejším účinkem hormonální terapie s vysokými dávkami hormonů. Ke zmírnění bolestí se doporučuje výběr vhodné podprsenky, kterou je možno nosit i v noci a upravit jídelníček. Využívají se běžné léky proti bolesti, jako Ibuprofen či Paralen. (Stoppardová, 1995) Močové obtíže Ochablé pánevní dno může mít za následek pokles rodidel. Při sestupu dělohy dojde k porušení funkce svěrače močového měchýře. K tomu přispívá jeho ztenčená stěna, 15
která už není tak pružná a prokrvená. To vše vede ke vzniku stresové inkontinence. Poté i nejmenší zatížení např. zakašlání či kýchnutí vede k malému úniku moči. Nenapomáhá tomu fakt, že pro společnost je téma tabu a žena se stydí o svých potížích mluvit i s lékařem. Prodlužuje se pak doba možnosti léčby. Stejně jako u pochvy, je i u močového měchýře zvýšené riziko infekcí. Nutná jsou preventivní opatření, týkajících se hygienických návyků, pitného režimu apod. a v případě rozvinutí infekce její včasná léčba (opět nejčastěji antibiotiky). (Eiseleová, 1999) Léčba je založena na hormonální terapii, a to ve formě tablet, náplastí, či lokálních vaginálních krémů. Lokální krémy nebo čípky se dobře vstřebávají přes poševní sliznici a dostávají se tak i k močovému měchýři. (Stoppardová, 1995) Základem je posilování pánevního dna. Tomuto cvičení se dá lehce naučit a lze ho provádět kdekoliv. Princip spočívá v uvědomělém stahování svalů obepínající vstup do močové trubice, pochvy a konečníku. Jedná se o kontrakci těchto svalů na 5 – 10 sekund, případně i déle, a zase následující povolení. Může se provádět i při močení. Nutné je opakování několikrát za den, čím vícekrát, tím lépe. (Eiseleová, 1999) Poslední možností terapie jsou chirurgická řešení. Kůže a kožní adnexa Klesající hladiny estrogenů způsobují ztenčení kůže, která ztrácí na své pružnosti, větší lomivost vlasů a nehtů. Typická je tvorba vrásek, z důvodu horšího prokrvení. Změna poměru androgenů vůči estrogenům způsobí i růst vousů v obličeji. Naopak ochlupení ubývá v podpaží a pubické oblasti. (Citterbart, 2008) Kůži je zapotřebí dostatečně promazávat, volit vhodná neparfémovaná mýdla, chránit kůži před slunečními paprsky a doplňovat tělo o vitaminy skupiny A, B, C a E. Řešením je hormonální terapie, na kterou kůže reaguje rychle a navrací se do původního stavu, nabude na tloušťce i pevnosti. Má příznivé účinky také na vlasy a nehty. (Stoppardová, 1995) Kardiovaskulární systém V reprodukčním období byla žena chráněna před výskytem kardiovaskulárních onemocnění přítomností estrogenů. V postmenopauze se situace mění. Dá se říci, že
16
žena má vzhledem k mužům už téměř srovnatelné riziko vzniku ischemické choroby srdeční. (Citterbart, 2008)
2.1.5 Postmenopauzální osteoporóza Osteoporóza je bezpochyby nejčastější metabolické onemocnění, které postihuje kosti. Trpí jí častěji ženy a to po menopauze, vlivem úbytku estrogenů. Více trpí ženy, u kterých již v minulosti byla snížená denzita kostí, ať už zapříčiněná geneticky nebo výživou. (Navrátil, 2008) Pro osteoporózu (neboli řídnutí kostí) je typická rovnoměrná ztráta kostní tkáně (organická matrix i minerály). Kost je stále křehčí a může dojít ke zlomeninám, a to i po nejmenším zatížení kosti či úrazu. Osteoporóza patří k těm závažnějším stavům, které ohrožují zdraví ženy po menopauze. Etiologie osteoporózy je různá, pro klimakterium je důležitá primární, konkrétně postklimakterická osteoporóza. (Šafránková, 2006) V postklimakterické osteoporóze jde o nedostatek estrogenů, který způsobuje vyšší tvorbu osteoklastů a zvyšuje rozpad kostí. Estrogeny zároveň podporují vstřebávání vápníku z GIT a syntézu vitaminu D, i toto je po menopauze tedy porušeno. (Mačák, 2004) „Estradiol má své receptory v osteoblastech. Resorpce převažuje nad novotvorbou, což vede ke ztrátě kostní hmoty.“ (Roztočil, 2011, s. 93) Rizikovými faktory vzniku onemocnění u žen jsou především nedostatek vitaminu D, některé léky, kouření, kofein, alkohol a strava chudá na vápník. Stejně jako pozdní nástup menstruace a dřívější menopauza. (Weiss, 2010) Rizikové faktory přispívají ke vzniku osteoporózy - nemoci, která se rozvíjí velice pomalu, trvá léta, než se začnou objevovat první příznaky. V klinickém obraze nastoupí bolesti v zádech, které stoupají se zvýšenou zátěží. Vznikají změny na páteři, které vedou k přepětí zádových svalů, jež musí být oporou poškozeným obratlům. To následně působí prudké bolesti. Sníží se výška ženy, vlivem měnících se parametrů na páteři, změnou statiky a deformací kostry, záda se zakulatí. Dalším typickým příznakem onemocnění jsou patologické zlomeniny. Nejčastěji kompresivní zlomeniny obratlů, krčku stehenní kosti a předloktí (Collesova zlomenina). S léčbou by se proto nemělo
17
příliš otálet, jelikož může dojít až k několika desítkám procentnímu úbytku kostní hmoty. (Gerhardt, 1999) V diagnostice se využívá osteodenzitometrie a RTG. Při osteodenzitometrii se určí hustota kostní tkáně a její úbytek. Jestliže toto vyšetření prokáže snížení kostní hmoty o 25%, je už nález považován za patologický. Osteoporóza je velice dobře vidět i na rentgenových snímcích v případě, že došlo k úbytku nad 30%. (Šafránková, 2006) Jako prevence osteoporózy je nejideálnější dostatečný přirozený pohyb ženy (turistika, jízda na kole, plavání). Existuje mnoho metod a doporučení více či méně úspěšných, které zabraňují dalším ztrátám kostní tkáně. Na prvním místě je nejúčinnější metoda hormonálně substituční terapie. Progesteron podporuje novotvorbu kosti a estrogen zamezuje dalšímu úbytku hmoty kostí. Ženy, které nemohou estrogeny užívat, mohou využít prostředky nehormonální léčby. Jedná se o bifosfonáty (fluorid sodný), které převezmou funkci estrogenů. Je nutno léky brát uvážlivě a v předem rozmyšlených dávkách. Často se vyskytují nežádoucí účinky, především nauzea a zažívací potíže. Doplňují se vápníkem v tabletách. Při této léčbě byl objeven zvýšený výskyt zlomenin v kyčli, je tedy nutné pečlivé sledování léčby. Ať už žena podstupuje jakoukoliv léčbu, neměla by zapomínat na správný jídelníček a dbát na dostatečný příjem vápníku v potravě. Důležitá je i fyzioterapie. Zvyšuje svalovou sílu, zpevňuje páteř a kosti a pomáhá tišit bolest. U žen trpících osteoporózou se nesmí opomíjet tlumení bolesti. Mívají velké bolesti v zádech, či po různých zlomeninách, které se musí řešit (farmakologicky nebo elektroléčbou, aplikací tepla a chladu, zařízením domácnosti – židlemi, matrací). (Stoppardová, 1995)
2.1.6 Psychická stránka klimakteria V této kapitole pojednávám o psychické části klimakterického syndromu. Pokud tyto psychické problémy ženu příliš neomezují a neztěžují jí život, jsou do jisté míry normální odpovědí na probíhající hormonální změny v organismu. Psychické potíže jsou různorodé, jejich přítomnost je vysoce individuální. Nejčastějšími jsou nespavost, z ní plynoucí únava a pocity vyčerpání, změny nálad, emocionální labilita, úzkosti, snížení sebeúcty, výjimečně se vyskytují až depresivní stavy. Toto vše se odráží v osobním i pracovním životě, pociťuje se to v sociálních vztazích a to opět vede ke zhoršení těchto psychických problémů. Nutno včas zasáhnout a klimakterický syndrom 18
léčit. Někdy se právě psychické symptomy opomíjejí, gynekologové je často považují za „méně důležité“, ale od klimakterické nemoci je oddělit nelze, proto by s ní měli být i řešeny. (Donát, 2000) Prožívání samotného klimakteria je velice individuální. Velkou roli hraje zkušenost z mládí, jak prožívala přechod matka. Ženy pak často kopírují jejich chování a celé prožívání tohoto období a nesou si do svého života i stejné problémy. Následuje přehled a popis některých potíží, související s psychikou ženy. Nespavost Na poruchy spánku si stěžuje v pozdějším věku čím dál více pacientek. V klimakteriu se přidají návaly horka a noční pocení, které spánek velice zatěžují. Žena tak nemůže večer usnout, v noci nebo brzy ráno se vzbudí a už nespí. Následující den je unavená, rozlámaná a vyčerpaná. Tento stav může trvat několik měsíců i let. Obvykle následuje špatná nálada a poruchy soustředění, nekvalitní spánek se odrazí i na psychických a kognitivních funkcích. (Eiseleová, 1999) Základem léčby nespavosti je odstranit její příčinu. V případě nočního pocení není vhodné pít kofeinové nápoje, černý nebo zelený čaj, či alkohol. Spánek pomáhá navodit teplé mléko, z bylinných přípravků mučenka nebo kozlík lékařský. Může pomoci delší procházka nebo jiné aerobní cvičení. Rozhodně není vhodné na noc jíst těžké jídlo. Poruchy spánku způsobené klimakterickými vasomotorickými obtížemi zvládne hormonální terapie. Léky na spaní by měly být až poslední volbou, díky snadnému návyku na tyto preparáty. (Phillipsová, 2005) Problémy s pamětí a soustředěním Zapomnětlivost je další velmi častý příznak. Žena zapomíná, kam položila různé věci, že se měla s někým sejít, něco udělat, věci, které by si normálně pamatovala. Úbytek estrogenů se projeví i zde. Na zapamatování už žena musí vynaložit vyšší úsilí. Je proto vhodné paměť trénovat a nepoddávat se tomu. Často tyto problémy vyřeší nasazení hormonálně substituční léčby. (Stoppardová, 1995) Výkyvy nálad Změny nálad jsou v klimakteriu časté, od dobré nálady až euforie k podrážděnosti, nervozitě, či úzkosti. Jsou způsobeny nedostatkem estrogenů v mozku nebo 19
nedostatečným spánkem, který neustále narušují návaly horka a noční poty. K tomu se přidají i sociální změny a těžké životní události, které žena může prožívat. Je to často odchod dětí z domova, problémy s partnerem, starosti o vlastní stárnoucí rodiče apod. Výkyvy nálad se dají zvládnout i svépomocí, pokud je ale přítomná vážná porucha, či ženě nedovolí prožívat normálně svůj život, je na místě pomoc odborníka. (Stoppardová, 1995; Phillipsová, 2005) Deprese je chorobně smutná nálada, která se projevuje celkovým zpomalením, smutkem, plačtivostí, změněnou chutí k jídlu a změnami spánku (nadměrná spavost nebo naopak nespavost), někdy až myšlenkami na sebevraždu. V tomto případě už je na místě návštěva psychiatra. Úzkost je strach a to z neznámých či neopodstatněných příčin. Doprovází ho vegetativní příznaky, jako je třes, tenze, neklid a vnitřní napětí. (Pidrman, 2006) Lehké a život nenarušující výkyvy nálad lze snadno zvládnout cvičením, alespoň 3x týdně. To samo o sobě dokáže zlepšit náladu i na několik hodin. Příznivě působí i na spánek a návaly horka. Mohou se využít i různé relaxační techniky, jóga apod. U závažnějších je nutná medikamentózní léčba, nejlépe ve smyslu hormonální substituce, která u těchto stavů má prokazatelně dobré výsledky. V některých případech je na místě psychoterapie. (Stoppardová, 1995) Často je prožíván pocit, že se ztrátou plodnosti žena přichází o své pravé ženství. Cítí se být méněcenná a to poté vede i k problémům se sexualitou.
2.1.7 Sexualita v klimakteriu Sexualita se po menopauze nemusí nutně úplně změnit. Pokud žena před nástupem klimakteria žádné obtíže neměla a vedla pravidelný sexuální život, nemusí mít žádné problémy ani v tomto období. Možná právě naopak, s odchodem dětí z domova zůstává ženě na sebe a partnera více času. (Pastor, 2007) Menopauzu někdy doprovází snížení libida (pohlavního pudu). To způsobují jednak hormonální změny, jednak klimakterické obtíže (jako noční pocení, či nespavost) a změny na pohlavním ústrojí ženy – především změny pochvy. Poševní stěna je nyní tenčí a méně pružná. Pochva také mění svůj tvar, stává se užší a kratší. Stávajícím problémem je nedostatečná poševní lubrikace. Zatímco v mládí dochází ke zvlhčení 20
pochvy za 10 – 30 vteřin, po menopauze je to až za několik minut. Je nutná delší milostná předehra, či používání lubrikačních gelů. (Stoppardová, 1995) Dalšími fyzickými změnami jsou postupná ztráta pubického ochlupení, zmenšuje se klitoris, jeho předkožka se zatahuje a on se stává na dotek velice citlivý, což může při sexu vyvolávat bolestivost. Všechny tyto změny lze zvrátit užíváním estrogenových preparátů, ať už ve formě tablet nebo krémů. (Phillipsová, 2005) Změny se týkají také odlišného prožívání orgasmu. V postmenopauze dochází při vyvrcholení pouze k 3 – 5 kontrakcím, na rozdíl od 5 – 10, jak tomu bylo dříve. Ženy často po styku pociťují intenzivní nucení na močení, což je způsobeno atrofií poševní stěny a blízkostí močového měchýře. Příčinou sexuálních obtíží ovšem nebývají jen fyzické změny, ale i psychické obtíže pojednané výše. Často potíže souvisí s pocity méněcennosti. Ženy se domnívají, že menopauzou o své „ženství“ přišly, cítí se být neatraktivní a za své tělo se stydí, což snad snižuje libido nejvíce. (Weiss, 2010) Při řešení sexuálních problémů v klimakteriu je třeba přesně definovat problém. Pokud se jedná o těžkosti způsobené nedostatkem estrogenu, vyřeší je přísun těchto hormonů (substituční terapie, lokální terapie). Další možností je komplexní psychoterapeutický přístup. Využívání různých pomůcek, ať už autoerotických nebo používání lubrikačních prostředků. Někdy pomůže i úprava životního stylu a farmakoterapie. (Weiss, 2010) Důležitá je podpora partnera, vzájemná tolerance a porozumění. Pomůže vytvoření správné atmosféry, především mít dostatek času, prodloužená předehra a různé erotické masáže, které prohloubí vnímavost smyslů. (Stoppardová, 1995)
21
2.2 Terapie klimakteria Kapitola pojednává o léčbě a řešení klimakterických potíží. Jedná se o léčbu farmakologickou v popředí s hormonální substituční léčbou nebo využití různých alternativních metod, jako je např. aromaterapie, či homeopatie. Jsou zde shrnuty výhody a nevýhody jednotlivých způsobů řešení problémů.
2.2.1 Hormonálně substituční terapie První a nejčastější využívanou léčbou je hormonálně substituční terapie. Tedy doplnění chybějících estrogenů (případně i progestinu) do těla nejčastěji ve formě tablet, ale i různých mastí, náplastí, vaginálních krémů a injekcí. Tato terapie se předepisuje k odstranění či zmírnění všech nežádoucích účinků doprovázejících menopauzu, jako jsou příznaky klimakterického syndromu. Podávání estrogenů je prevencí onemocnění, vznikajících
z jejich
dlouhodobého
nedostatku,
jako
jsou
osteoporóza
a kardiovaskulární onemocnění. (Leifer, 2004) Existuje více forem hormonální substituce. Jedná se buď o estrogestagenní substituci, kde se podává estrogen v kombinaci s progestinem. Složení je podobné kombinované hormonální antikoncepci, ale množství hormonů je zde výrazně nižší. Způsob užívání je dvojí, buď kontinuální, kdy nedojde ke krvácení (v prvních měsících k němu ale často nepravidelně dochází), nebo se podává 21 dní a následuje 7 dní bez užívání. V té době dochází ke krvácení ze spádu. Další možností je androgenní substituce, která se ale podává velice málo, díky svým nežádoucím účinkům především na cévy a pleť. Využívá se i Tibolon, který splňuje požadavky jak estrogenní, tak gestagenní a androgenní substituce. Další volbou je pouze estrogenní substituce, která je ale využitelná pouze u žen po hysterektomii. U těchto žen totiž nehrozí vysoký až nežádoucí nárůst endometria. Samotné estrogeny se užívají kontinuálně. Při výskytu urogenitálních potíží je možná vaginální substituce estrogenů. Po dobu až dvou týdnů se aplikuje každodenně, poté asi dvakrát týdně. (Roztočil, 2011) Hormonální terapie pomáhá zvládnout většinu problémů doprovázející menopauzu. Odstraňuje příznaky klimakterického syndromu, estrogen deficitního syndromu a oddaluje potíže metabolických onemocnění. Bylo prokázáno, že až o polovinu snižuje riziko vzniku rakoviny kolorekta. (Donát, 2000) 22
Mezi kontraindikace hormonální léčby patří karcinom prsu, karcinom endometria, nemoci jater a hluboká žilní trombóza. (Citterbart, 2008) Stejně jako v mnohém hormonální léčba pomáhá, nese s sebou i určitá rizika a nežádoucí účinky. Mezi časté vedlejší účinky patří krvácení z dělohy, kdy ovšem nejsou zjištěny žádné patologické změny. Další zvláště při vysokých dávkách estrogenů je nevolnost, žaludeční a střevní potíže, zadržování vody v těle a otoky, nesnášenlivost kontaktních čoček, bolesti hlavy a citlivost prsů. Výjimečně se může objevit vyrážka či žloutenka. (Donát, 2000; Phillipsová, 2005) Užívání této léčby obnáší i rizika. Zde záleží na dávce hormonů a délce užívání. Dlouhodobá hormonální léčba zvyšuje riziko onemocněním rakovinou prsu, karcinomem endometria a trombózou. Je důležité k léčbě přistupovat zodpovědně a individuálně posoudit význam této léčby. Přínos terapie musí převažovat nad nežádoucími účinky a riziky. (Phillipsová, 2005) Proto se také klade důraz na snižující se dávky podávaných hormonů, ovšem při stálé účinnosti na klimakterické obtíže. Z toho důvodu se také užívá tzv. nízkodávková hormonální substituční terapie, u které je výskyt nežádoucích účinků minimální. (www.forumzdravi.cz) Průměrná doba podávání hormonální léčby je ke zmírnění klimakterických obtíží 2 – 5 let, často mnohem déle. Zvláště pokud má sloužit jako prevence osteoporózy, je užívání dlouhodobé – i více než 10 let. (Eiseleová, 1999)
2.2.2 Možnosti léčby přírodními doplňky stravy Mnoho žen nemůže nebo nechce z určitých důvodů užívat hormonální substituci. Důvodů je hned několik. Některé ženy se domnívají, že hormonální léky jsou pro tělo nepřirozené a škodlivé, mají strach z jejich rizik. Dalším důvodem jsou vedlejší účinky hormonální terapie, které žena těžce snáší. Nebo ze zdravotních důvodů je u ní hormonální substituce kontraindikována. Následně mnoho žen přistoupí k volbě přírodních preparátů na klimakterické obtíže. Těch je na trhu velké množství. Ve své práci uvádím často užívané.
23
Klonidin Tento lék není přímo na přírodní bázi, ovšem do nehormonální léčby patří. Jeho podíl na problémech menopauzy je takový, že snižuje návaly horka. Původně byl podáván k léčbě migrény a objevil se i tento účinek. Dnes je možné ho ke zmírnění návalů použít. (Stoppardová, 1995) Cimicifuga (Ploštičník smrdutý, „hadí kořen“) Tato rostlina má prokazatelné estrogenní účinky. Zmírňuje všechny obtíže menopauzy, ovšem v menší míře, než je tomu u hormonální substituce. Je vhodný pro ženy, které klimakterické problémy mají, ale nedosahují velkých rozměrů. Dlouhodobě by se ale neměla užívat bez lékařského dohledu, může totiž způsobit přílišný nárůst endometria. Tím se může stát rizikovým pro karcinom dělohy. Cimicifuga je obsažena v řadě léků např. Remifemin, Klimadynon. Drmek obecný Tato rostlina má mírné účinky na řešení problémů s poruchami cyklu a nepravidelným krvácením. Účinek je velmi slabý, proto většinou jako samostatné řešení nestačí. Šalvěj lékařská Může se používat jako čaj či tablety. Má pozitivní účinky na nadměrné pocení a návaly horka. Účinek přichází až po několika týdnech užívání (nejčastěji ve formě čaje 3x denně). (Eiseleová, 1999) Dong quai Slouží k úpravě menstruačního cyklu. Působí na hypofýzu a upravuje hormonální stabilitu. Taktéž má pozitivní účinky na anémii a jaterní onemocnění. Srdečník obecný Tlumí příznaky menopauzy, především psychického rázu, jako jsou napětí a úzkost. Může se využívat ke snížení krevního tlaku a ochraně srdce. Kontryhel obecný Využívá se při silném krvácení na začátku menopauzy.
24
Jetel luční Pro svůj obsah fytoestrogenů je jetel další vhodnou bylinou. Prodlužuje ovšem dobu srážení krve, proto by se neměl užívat současně s léky se stejným účinkem. Třezalka tečkovaná V klimakteriu se používá na psychické potíže. Zlepšuje náladu, uklidňuje, uvolňuje napětí a snižuje stres. Lékořice lysá Obsahuje malé množství estrogenů. Využívá se především při řešení suchosti pochvy jako krém, který zároveň působí jako lubrikant. Růže damašská a Damiána V období menopauzy je lze využít jako afrodiziakum. (Phillipsová, 2005)
2.2.3 Alternativní metody v léčbě klimakterických obtíží Někdy se využívá různých podpůrných alternativních metod, mezi něž patří akupunktura, akupresura, homeopatie, reflexologie a vodoléčba. Akupunktura Patří do čínské tradiční medicíny a je založena na vpichování drobných jehel do kůže a určitých bodů (meridiány), kterými proudí energie (čchi). Tyto body jsou propojeny s vnitřními orgány a jehly, které se využívají, mění tok probíhající energie. (Borzová, 2009) Akupresura Je založená na stejném principu jako akupunktura. Využívá opět merediánů, kterými proudí energie. Jediným rozdílem je využívání tlaku prstů na akupresurní body místo vpichování jehel. Z toho vyplývá, že si ji může provádět, ovšem při základní znalosti této metody, každý sám. (Stoppardová, 1995) Homeopatie Homeopatie využívá principu léčení podobné podobným. Každá látka má nějaké účinky na organismus, způsobí různé symptomy. Toho se využívá a ve velmi malém množství 25
této látky se povzbudí organismus a příznaky se vyléčí. V klimakteriu se používá Belladonna, která vyvolá překrvení, zčervenání a pocení. (Formánková, 2008) Reflexologie Pochází z Egypta a principem je masáž a zároveň stlačování určitých bodů na chodidlech. Využívá se jí mimo jiné k léčbě hormonální nerovnováhy. Dalšími indikacemi mohou být bolesti hlavy, zad, nespavost a stres. (Phillipsová, 2005) Vodoléčba Tato metoda využívá k léčbě potíží vodu a to různě, buď koupel celková, nebo jen různých částí těla. Nejprve se používá horká voda, která cévy roztáhne a zvýší prokrvení kůže, to může trvat až 15 minut. Následuje sprchování studenou vodou, která zase cévy stáhne a dochází k prokrvení vnitřních orgánů a srdce. (Stoppardová, 1995) Způsobů, jak se bránit nebo alespoň zmírnit klimakterické obtíže je mnoho. Každá žena si po konzultaci s lékařem volí nejoptimálnější postup řešení klimakterických potíží. Základem všeho je udržet si zdravou kondici, a to tělesnou i duševní. Žena nesmí zapomínat na zdravý životní styl v širokém slova smyslu.
26
3 Praktická část V praktické části práce je charakterizována metodika výzkumu, popsán vzorek respondentek a výzkumné prostředí. Následně také rozebrán celý průběh výzkumu a jeho výsledky.
3.1 Metodika výzkumné práce Jako metodu pro své výzkumné šetření jsem si zvolila kvantitativní výzkum formou anonymního dotazníku z důvodu jeho efektivnosti. Dotazník obsahoval tři identifikační otázky, které se týkaly věku, bydliště a vzdělání respondentek. Dalších 14 otázek se týkalo projevů klimakteria a případně užívané léčby. Otázky byly uzavřené, polootevřené i otevřené. Pro rozšíření dotazníků jsem zvolila dvě formy. První elektronickou, kde návratnost byla nulová. Další úspěšnější formou bylo rozdání tištěných dotazníků, zde už byla návratnost 100%. Dotazník je součástí příloh práce (příloha č. 1).
3.2 Charakteristika vzorku respondentů Respondentky, které se účastnily výzkumu a vyplňovaly dotazník, byly ženy starší 45 let. Jednalo se o 100 žen. Tabulka 1: Věk
Odpovědi
Počet respondentek
Počet (%)
Méně než 45 let
0
0
45 – 50 let
22
22
50 – 60 let
67
67
60 let a více
11
11
Celkem
100
100
27
Tabulka č. 1 udává věk respondentek. Nejpočetnější věkovou skupinu tvořily ženy ve věku 50 – 60 let, a to v 67%. Druhou nejčastější potom ženy ve věku 45 – 50 let v 22%. Ženy starší 60 let v 11% a mladší 45 let mezi respondentkami nebyly. Tabulka 2: Bydliště
Odpovědi
Počet respondentek
Počet (%)
Ve městě
63
63
Na vesnici
47
47
Satelit
0
0
100
100
Celkem
Tabulka č. 2 ukazuje, že 63% respondentek žije ve městě. 47% žen uvedlo jako místo svého bydliště vesnici. Možnost satelit nezvolila žádná žena. Tabulka 3: Vzdělání
Odpovědi
Počet respondentek
Počet (%)
Základní
23
23
Střední bez maturity
25
25
Střední s maturitou
40
40
Vyšší odborné
5
5
Vysokoškolské
7
7
100
100
Celkem
Tabulka č. 3 udává dosažené vzdělání respondentek. Nejvíce respondentek uvedlo jako své vzdělání střední s maturitou ve 40%. Druhou největší skupinu tvořily ženy se střední školou bez maturity ve 25%. Základní vzdělání ve 23%. Vysokoškolského vzdělání dosáhlo 7% respondentek. Nejméně žen mělo vyšší odborné vzdělání a to v 5%.
28
3.3 Charakteristika výzkumného prostředí, průběh výzkumné činnosti Výzkum probíhal v Jihočeském kraji a v Kraji Vysočina. Respondentky dotazníky vyplňovaly v ordinacích svých praktických a gynekologických lékařů. Jednalo se o ambulanci praktického lékaře v Dačicích, gynekologickou ambulanci v Dačicích a ambulanci praktického lékaře v Jemnici. Další skupina respondentek, oslovená mimo ordinace, byla ve městě Jemnice v okruhu mých známých. Výzkumné šetření probíhalo od listopadu 2011 do ledna 2012. Respondentky odpovídaly na otázky zaškrtnutím pouze 1 odpovědi, s výjimkou otázky č. 1, kde byla možnost zvolit více odpovědí. U některých otázek doplnily respondentky sami potřebné informace.
29
3.4 Vlastní výsledky výzkumu Otázka č. 1: Kde jste získala informace o klimakteriu? V této otázce, jako jediné v dotazníku, byla možnost zvolit více odpovědí. Tabulka 4: Kde jste získala informace o klimakteriu?
Odpovědi
Počet respondentek
Počet (%)
Gynekolog x sestra
39
31,7
Knihy, brožury, letáky
29
23,6
Internet
11
8,9
29
23,6
Nikde, nezajímá mě to
6
4,9
Jinde, kde
9
7,3
123
100%
Kamarádka x kolegyně z práce
Celkem
Graf 1: Kde jste získala informace o klimakteriu?
30
Nejvíce respondentek 31,7% odpovědělo, že informace získalo od svého gynekologa, či zdravotní sestry. 23,6 % žen je informováno z knih, brožur, letáků a od kamarádky či kolegyně z práce. 8,9% respondentek získalo informace na internetu. 7,3% odpovědělo, že byly informovány o menopauze v rámci svého vzdělání ve škole. Nejméně žen, a to 4,9%, zvolilo možnost nikde, nezajímá mě to.
Otázka č. 2: Máte návaly horka, noční poty?
Tabulka 5: Máte návaly horka, noční poty?
Odpovědi
Počet respondentek
Počet (%)
Ano, několikrát denně
34
34
Občas, 1x týdně a méně
43
43
Ne
23
23
Celkem
100
100
Graf 2: Máte návaly horka, noční poty?
31
43% dotázaných žen odpovědělo, že návaly horka trpí občas, 1x týdně a méně. 34% respondentek uvedlo několikrát denně. 23% žen tento problém nemá.
Otázka č. 3: Trpíte poruchami spánku? Tabulka 6: Trpíte poruchami spánku?
Odpovědi
Počet respondentek
Počet (%)
Ne
49
49
Ano
51
51
Celkem
100
100
Graf 3: Specifikujte vaši poruchu spánku
45,00% 40,00%
35,00% 30,00% 25,00%
20,00% 15,00% 10,00%
5,00% 0,00% Neschopnost večer usnout
Buzení v noci
Vstávání brzy ráno
Bez konkrétní odpovědi
Součástí otázky č. 3 byla i podotázka, jejichž výsledky ukazuje graf č. 4. Tabulka č. 6 popisuje, že 49% respondentek nemá problémy se spánkem. 51% žen tyto problémy má. Ženy nejčastěji odpověděly, že se budí v noci v 39,2%, stejný počet respondentek, a to 25,5% uvedlo, že nemůžou večer usnout, nebo tento problém blíže nepopsaly. 9, 8% žen se budí velmi brzo ráno a už nemohou usnout.
32
Otázka č. 4: Cítíte se podrážděná a reagujete neadekvátně v některých situacích?
Tabulka 7: Cítíte se podrážděná a reagujete neadekvátně v některých situacích?
Odpovědi
Počet respondentek
Počet (%)
Ano
60
60
Ne
40
40
Celkem
100
100
Graf 4: Cítíte se podrážděná a reagujete neadekvátně v některých situacích?
60% respondentek uvedlo, že cítí podrážděné. 40% žen tyto potíže neudává.
33
Otázka č. 5: Pozorujete pocit napětí v prsou? Tabulka 8: Pozorujete pocit napětí v prsou?
Odpovědi
Počet respondentek
Počet (%)
Ano
26
26
Ne
74
74
Celkem
100
100
Graf 5: Pozorujete pocit napětí v prsou?
74% respondentek odpovědělo na uvedenou otázku záporně, tedy že je netrápí pocit napětí v prsou. Kladně odpovědělo pouze 26% žen.
34
Otázka č. 6: Trpíte palpitací (bušením srdce)? Tabulka 9: Trpíte palpitací (bušením srdce)?
Odpovědi
Počet respondentek
Počet (%)
Ano, pociťuji to pravidelně
7
7
Ano, občas se mi to stává
45
45
Ne
48
48
Celkem
100
100
Graf 6: Trpíte palpitací (bušením srdce)?
Nejpočetnější skupinou, 48%, byly ženy, které palpitací netrpí. 45% respondentek zvolilo možnost „občas se mi to stává“ a nejméně, tedy 7% žen prožívá pravidelně bušení srdce.
35
Otázka č. 7: Jaký je Váš sexuální život? Tabulka 10: Jaký je Váš sexuální život?
Odpovědi
Počet respondentek
Počet (%)
Stejný jako před menopauzou
44
44
Horší, pozoruji úbytek libida
37
37
Lepší než před menopauzou
2
2
Žádný
17
17
Další varianta
0
0
100
100
Celkem
Graf 7: Jaký je váš sexuální život?
50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5%
0% Stejný jako před menopauzou
Horší, pozoruji úbytek libida
Lepší než před menopauzou
Žádný
Další varianta
44% žen uvedlo, že jejich sexuální život se menopauzou nezměnil. 37% naopak pozoruje výrazné zhoršení a úbytek sexuálního zájmu. 17% respondentek nevede žádný sexuální život. 2% žen ho považuje za lepší než před menopauzou. Odpověď „další varianta“ nezvolila žádná z respondentek.
36
Otázka č. 8: Máte potíže s udržením moče, močením? Tabulka 11: Máte potíže s udržením moče, močením?
Odpovědi
Počet respondentek
Počet (%)
Ne, nemám žádné potíže
46
46
Ano, při fyzické námaze, kýchnutí, kašlání
49
49
Ano, trpím pravidelným únikem moči
5
5
100
100
Celkem
Graf 8: Máte potíže s udržením moče, močením?
Ukázalo se, že 49% respondentek trpí únikem moči při fyzické námaze, kýchnutí, kašli. 46% žen nemá žádné problémy s udržením moče a močením. 5% žen trpí pravidelným únikem moči.
37
Otázka č. 9: Byla Vám odstraněna děloha? Tabulka 12: Byla vám odstraněna děloha?
Odpovědi
Počet respondentek
Počet (%)
Ne
75
75
Ano
25
25
Celkem
100
100
Graf 9: V kolika letech vám byla odstraněna děloha?
V této otázce byla podotázka, kterou ukazuje obrázek č. 10. Tabulka č. 12 ukazuje, že 75% respondentek odpovědělo na otázku záporně. 25% žen uvedlo, že podstoupily hysterektomii. Graf č. 9 udává věk žen, kdy jim byla hysterektomie provedena. Na tuto otázku odpovídaly pouze ženy (25% respondentek), které tuto operaci absolvovaly. 40% respondentek mezi 51 – 55 lety, 28% žen mezi 46 – 50 lety. 24% ve svých 41 – 45 letech. Nejméně, tedy 8% žen, do svých 40 let.
38
Otázka č. 10: Na jaké choroby se v současnosti léčíte? Tabulka 13: Na jaké choroby se v současnosti léčíte?
Odpovědi
Počet respondentek
Počet (%)
Žádné
42
31,34
Hypertenze
35
26,12
Osteoporóza
9
6,72
Onemocnění štítné žlázy
9
6,72
Diabetes mellitus
7
5,22
Karcinom prsu
4
2,99
Arytmie
1
0,75
Deprese
1
0,75
ICHDK
1
0,75
Revmatismus
1
0,75
Anemie
2
1,49
Alergie
1
0,75
Vysoký cholesterol
8
5,97
Artróza
1
0,75
Astma bronchiale
4
2,99
Glaukom
3
2,24
ICHS
3
2,24
Lupenka
1
0,75
Revmatoidní artritida
1
0,75
134
100
Celkem
Tabulka č. 13 ukazuje výčet chorob, které respondentky uvedly v dotaznících. Tato otázka byla otevřená. Nejvíce žen 31,34% neuvedlo žádnou nemoc, na kterou by se v současnosti léčily. Nejčastější uváděnou nemocí byla hypertenze, a to v 26,12%. Poté v 6,72% osteoporóza a onemocnění štítné žlázy. Dalším byl vysoký cholesterol v 5,97%. Dále diabetes mellitus v 5,22%. Ve stejném počtu 2,99% astma bronchiale a
39
karcinom prsu. 2,24% měli glaukom a ischemická choroba srdeční. Anemie v 1,49%. Ostatní nemoci, které jsou uvedené v tabulce, odpověděla pouze 1 žena.
Otázka č. 11: Užíváte některý z přírodních doplňků stravy na negativní projevy klimakteria? Tabulka 14: Užíváte některý z přírodních doplňků stravy na negativní projevy klimakteria?
Odpovědi
Počet respondentek
Počet (%)
Ne
76
76
Ano, užívám, užívala jsem
24
24
Celkem
100
100
Graf 10: Jaký přípravek užíváte x jste užívala?
Tabulka č. 14 udává, že 76% respondentů neužívá přírodní doplňky stravy na obtíže v klimakteriu. 24% žen tyto preparáty užívá, či užívalo. Graf č. 10 ukazuje podotázku, pokud ženy zvolily možnost „ano, užívám x užívala jsem.“ Jde o konkrétní přípravky, které ženy vypsaly v dotazníku. Nejvíce užívaný je Merilin, který bere 33,3% žen. 16,7% respondentek si název přípravku nepamatuje. 40
12,5% respondentek zvolilo buď Minapent nebo Sarapis. Menofem, Klima Lady nebo čaje uvedlo 8,3% žen.
Otázka č. 12: Pociťujete zlepšení po užívání výše uvedeného přípravku? Tabulka 15: Pociťujete zlepšení po užívání výše uvedeného přípravku?
Odpovědi
Počet respondentek
Počet (%)
Ne
14
58,3
Ano
10
41,7
Celkem
24
100
Graf 11: V jaké oblasti pociťujete zlepšení?
Na tuto otázku odpovídaly pouze respondentky, které uvedly v předchozí otázce, že užívají přírodní doplňky stravy na zmírnění obtíží. Tabulka č. 15 ukazuje, že 58,3% nepociťuje žádné zlepšení po užívání a 41,7% žen uvedlo, že výše uvedené přípravky jim pomohly od klimakterických obtíží. Graf č. 11 udává podotázku, která se týká oblasti, kde ženy zlepšení pociťují. 60% respondentek uvádí zmírnění návalů. 30% žen napsalo celkové zlepšení stavu. 10% odpovědělo, že nepociťují bušení srdce. 41
Otázka č. 13: Užíváte hormonální substituční terapii? Tabulka 56: Užíváte hormonální substituční terapii?
Odpovědi
Počet respondentek
Počet (%)
Ano
31
31
Ne
69
69
Celkem
100
100
Graf 22: Z jakého důvodu neužíváte hormonální substituční terapii?
Tabulka č. 16 ukazuje, že 69% respondentek neužívá hormonální substituční terapii. 31% žen ji užívá. Graf č. 12 uvádí podotázku, kde respondentky měly uvést, z jakého důvodu HRT neužívají. 29% žen odpovědělo, že nechtějí, stejný počet neodpověděl nic. 18,8% respondentek ji nepotřebují z důvodu mírných příznaků. 17,4% žen ji užívat nemohou ze zdravotních důvodů. 2,9% respondentek uvedlo, že užívá přírodní přípravky a u 2,9% se objevily nežádoucí účinky léčby.
42
Otázka č. 14: Pokud užíváte hormonální substituční terapii, pociťujete zlepšení? Tabulka 17: Pokud užíváte hormonální substituční terapii, pociťujete zlepšení?
Odpovědi
Počet respondentek
Počet (%)
Ne
8
25,8
Ano
23
74,2
Celkem
31
100
Graf 13: V jaké oblasti zlepšení pociťujete?
Na tuto otázku odpovídaly pouze respondentky, které užívají hormonální substituční terapii, tzn. pouze 31% respondentek. Tabulka č. 17 udává, že 74,2% žen pociťuje zlepšení, 25,8% žádné zlepšení nepozoruje. Graf č. 13 udává podotázku, kde ženy odpovídaly, v jaké oblasti zlepšení pociťují. Největší skupinu 57,1% tvořily respondentky, které odpověděly návaly horka. 25% žen uvádí celkové zlepšení stavu. 7,1% zlepšení nálady, psychického stavu a zlepšení spánku. Nejméně 3,6% uvedlo zmírnění bušení srdce.
43
4 Diskuse V diskusi jsou vyhodnoceny výsledky ke všem stanoveným hypotézám. Jsou zde porovnána dosud známá fakta s výsledky výzkumu. Nejprve jsem si stanovila 5 hypotéz, které jsem začlenila formou jednotlivých otázek do konkrétního dotazníku (příloha č. 1). Zhodnocením dotazníku bylo zjištěno, že ze stanovených hypotéz se 4 potvrdily a 1 nepotvrdila. Jedná se o následující hypotézy: Hypotéza č. 1: Nejčastěji udávaným problémem u žen v klimakteriu jsou návaly horka a noční pocení, které pociťuje více než 50% žen. Hypotéza se potvrdila. Mým prvním cílem bylo zjistit nejčastější problémy žen v klimakteriu. Literatura udává, že právě návaly horka a s nimi spojené noční pocení trápí ženy v klimakteriu nejčastěji. Mým výzkumným šetřením se tento fakt potvrdil. 77% respondentek uvedlo, že trpí návaly horka a nočním pocením. Hypotéza č. 2: 60% žen užívá hormonálně substituční terapii v klimakteriu. Hypotéza se nepotvrdila. Dalším cílem bylo zjistit způsoby řešení klimakterických obtíží. Pouhých 31% žen z celkového počtu dotázaných užívá hormonálně substituční terapii. Dle informací z výuky a nabízení hormonální terapie ze strany lékařů jsem se domnívala, že více respondentek zvolilo hormonální léčbu, ovšem z dotazníků vyplynulo, že ženy tuto terapii buď odmítají, nebo ji nemohou užívat ze zdravotních důvodů. Dalším důvodem mohou být i obavy respondentek z možných nežádoucích účinků např. přírůstek váhy. Nezastupitelnou roli zde hraje pravděpodobně i cena. Hypotéza č. 3: Méně než 50% žen užívá přírodní přípravky na zmírnění klimakterických potíží. Hypotéza se potvrdila. Z vyhodnocení dotazníků vyplývá, že 24% respondentek z celkového počtu dotázaných se přiklání k užívání přírodních přípravků. V dnešní postmoderní společnosti jsme zvyklí, že na každý zdravotní problém existuje farmaceuticky vyrobený lék, snadno dostupný v lékárně. Od čistě přírodních preparátů se postupně upouštělo. Nyní se tato 44
„éra“ znovu vrací, ovšem zatím v malém zastoupení. Z toho lze usuzovat, že zbývající počet respondentek dané přípravky buď nezná, či nevěří jejich možným příznivým účinkům na klimakterické obtíže. Hypotéza č. 4: Ženy se středoškolským a vyšším vzděláním dávají přednost přírodním preparátům a ženy se základním a středoškolským vzděláním bez maturity volí hormonální léčbu. Hypotéza se potvrdila. Cílem práce bylo dále porovnat volbu terapie u žen s různým vzděláním. Respondentky se základním a středoškolským vzděláním bez maturity užívají ve větším zastoupení, tedy v 31% hormonální léčbu. Ženy se středoškolským vzděláním a vyšším dávají přednost přírodním léčivým prostředkům, a to ve stejném zastoupení 31%. Lze předpokládat, že ženy s vyšším vzděláním se o problematiku více zajímají, mají více informací a diskutují s lékařem o možné kombinaci léčby, tedy nejen hormonální, která je jim nabídnuta v ordinaci pravděpodobně jako první volba, ale všímají si i možnosti přírodních doplňků stravy. Hypotéza č. 5: Ženy, žijící ve městě, volí pro terapii svých potíží hormonální léčbu, zatímco respondentky žijící na vesnici dávají přednost přírodním preparátům. Hypotéza se potvrdila. Posledním cílem bylo porovnat volbu léčby u žen, které žijí ve městě či na vesnici. Z dotazníkového šetření vyplývá, že ženy z města užívají více hormonální terapii v 25% než přírodní v 16%. Naopak ženy žijící na vesnici dávají přednost přírodní terapii v 32% a hormonální pouze v 23%. Ve společnosti převládá většinový názor, že ženy z vesnice více věří přírodním materiálům vzhledem k předávajícím tradicím na venkově.
45
5 Závěr Jako název své bakalářské práce jsem si zvolila „Problémy v klimakteriu a jejich řešení“. Téma jsem vybrala z důvodu často diskutovaného tématu u žen, ať už v rámci své odborné praxe ve zdravotnických zařízeních, tak v okruhu známých. Usoudila jsem, že ženy nejsou v dané problematice dostatečně informovány. Na začátku práce jsem si stanovila čtyři cíle a z nich odvodila pět hypotéz. Prvním cílem bylo zmapovat nejčastější problémy žen v klimakteriu. Druhým cílem zmapovat jejich léčebná řešení. Dalším bylo porovnat tato léčebná řešení u žen s různým vzděláním a posledním cílem porovnat rozdíly v terapii u žen pocházejících z města či z vesnice. Všechny cíle byly splněny. První částí bakalářské práce je část teoretická, rozdělená na dvě kapitoly. V první z nich je vysvětlen pojem klimakterium, jeho definice, fyziologie. Dále kapitola pojednává o klimakterickém syndromu, organickém a metabolickém estrogen deficitním syndromu a postmenopauzální osteoporóze. Opomenuta není ani psychická stránka klimakteria a sexualita ženy v tomto období, které jsou v závěru kapitoly. Druhá kapitola je věnována terapii klimakterických obtíží, je rozdělena na hormonální substituci, přírodní preparáty a alternativní metody, kde je popsána akupunktura, akupresura, homeopatie, reflexologie a vodoléčba. Dále je v práci část empirická, kde byl vyhodnocen kvantitativní výzkum prováděný formou dotazníku. Respondentky v něm odpovídaly na 14 otázek, které se týkaly klimakterických obtíží, jejich terapie a onemocnění, na které se ženy léčí. Jednalo se o 100 žen starších 45 let. Výzkumné šetření probíhalo v ordinacích praktických lékařů v Jemnici a Dačicích, v gynekologické ambulanci v Dačicích a v okruhu mých známých. V úvodu práce bylo dle cílů sestaveno 5 hypotéz. 4 hypotézy se potvrdily, 1 se nepotvrdila. První hypotéza se týkala návalů horka a nočního pocení. Předpokladem bylo, že ho pociťuje více než 50% žen, což se zhodnocením dotazníků potvrdilo. Další dvě hypotézy mapovaly léčebná řešení klimakterických obtíží. Předpokládala jsem, že hormonální terapii užívá 60% žen, ovšem výzkumné šetření toto vyvrátilo, hormony bere pouhých 31%. Následující hypotéza se týkala volby přírodních preparátů, které užívá méně než 50% respondentek, konkrétně 24%. Čtvrtá hypotéza porovnávala terapii 46
klimakterických problémů u žen podle vzdělání. Hypotéza se potvrdila a ukázalo se, že ženy se středoškolským a vyšším vzděláním dávají přednost přírodním preparátům a respondentky se základním a středoškolským vzděláním bez maturity volí hormonální léčbu. Poslední hypotéza se také potvrdila. Bylo zjištěno, že respondentky z města volí pro terapii svých potíží hormonální substituci, zatímco ženy z vesnice dávají přednost přírodním preparátům. Díky zpracované bakalářské práci jsem si i já podrobněji prostudovala problematiku klimakteria. Věřím, že získané vědomosti budu moci využít v rámci svého povolání, při tvoření ošetřovatelského plánu u pacientek, které se nacházejí právě v tomto problematickém období života.
47
Použitá literatura 1. BORROVÁ Claudia a kol. Nespavost a jiné poruchy spánku. 1. Praha: Grada Publishing, a. s., 2009. 144s. ISBN 978-80-247-2978-7 2. CITTERBART Karel a kol. Gynekologie. 1. Praha: Galén, 2001. 277s. ISBN 807262-462-8 3. CITTERBART Karel; ROB Lukáš; MARTAN Alois. Gynekologie. 2. Praha: Galén, 2008. 319s. ISBN 978-80-7262-501-7 4. DONÁT Josef. Klimakterium. 1. Praha: Czech edition by Jan Vašut, 2000. 32s. ISBN 80-7236-147-0 5. EISELEOVÁ Helga. Žena po 40. 1. Praha: Czech edition by Jan Vašut, 1999. 167s. ISBN 80-7236-058-2 6. FAIT Tomáš. Klimakterická medicína. 1. Praha: Maxdorf, s. r. o., 2006. 103s. ISBN 80-7345-001-8 7. FORMÁNKOVÁ Kateřina; KABELKOVÁ Miriam; LUDVÍKOVÁ Ilona. Poznáváme homeopatii. 1. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. 136s. ISBN 978-80-247-2736-3 8. GALLASOVÁ Martina. Poradenství pro ženy v klimakteriu. České Budějovice, 2010. Dostupné z: http://www.theses.cz/id/1353x2/downloadPraceContent_adipIdno_16809. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce PhDr. Drahomíra Filausová. 9. GERHARDT Günter. Chronické bolesti úspěšná léčba. 1. Praha: IŽ, s. r. o., 2001. 104s. ISBN 80-240-2148-X 10. HOFFMANNOVÁ Sabine. Velký rádce pro ženy. 1. Praha: Ikar, 1998. 246s. ISBN 80-7202-049-8 11. LEIFER Gloria. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. 1. Praha: Grada Publishing, a. s., 2004. 952s. ISBN 80-247-0668-7
12. MAČÁK Jiří; MAČÁKOVÁ Jana. Patologie. 1. Praha: Grada Publishing, a. s., 2004. 372s. ISBN 978-80-247-0785-3 13. NAVRÁTIL Leoš a kol. Vnitřní lékařství pro nelékařské zdravotnické obory. 1. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. 424s. ISBN 978-80-247-2319-8 14. PASTOR Zlatko. Sexualita ženy. 1. Praha: Grada Publishing, a. s., 2007. 204s. ISBN 978-80- 247-1989-4 15. PHILLIPSOVÁ Robin. Kniha knih o menopauze. 1. Praha: Czech edition by Fortuna print, 2005. 256s. ISBN 80-7321-163-7 16. PIDRMAN Vladimír. Žena a poruchy nálady. 1. Praha: Galén, 2006. 32s. ISBN 80-7262-462-8 17. ROKYTA Richard a kol. Bolest a jak s ní zacházet. 1. Praha: Grada Publishing, a. s., 2009. 184s. ISBN 978-80-247-3012-7 18. ROZTOČIL Aleš. Moderní gynekologie. 1. Praha: Grada Publishing, a. s., 2011. 528s. ISBN 978-80-247-2832-2 19. SHEELYOVÁ Gail. Průvodce dospělostí. 1. Praha: Portál, 1999. 456s. ISBN 80-7178-185-1 20. SLEZÁKOVÁ Lenka a kol. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. 1. Praha: Grada Publishing, a. s., 2010. 280s. ISBN 978-80-247-3373-9 21. STOPPARDOVÁ Miriam. Klimakterium. 1. Bratislava: Vydavatelství INA, s. r. o., 1995. 222s. ISBN 80-85680-60-2 22. ŠAFRÁNKOVÁ Alena; NEJEDLÁ Marie. Interní ošetřovatelství II. 1. Praha: Grada Publishing, a. s., 2006. 212s. ISBN 80-247-1777-8 23. WEISS Petr a kol. Sexuologie. 1. Praha: Grada Publishing, a. s., 2010. 747s. ISBN 978-80-247-2492-8
Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Kuppermannův index Příloha č. 3: Zdroj fytoestrogenů v potravinách Příloha č. 4: Zdroj vápníku v potravinách Příloha č. 5: Obrazová příloha – přírodní doplňky stravy
Příloha č. 1 Dotazník Dobrý den, jsem studentka Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru Všeobecná sestra. Píši bakalářskou práci na téma „Problémy v klimakteriu a jejich řešení“ a chtěla bych Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník je anonymní a bude sloužit pouze pro účely mé bakalářské práce. Předem děkuji za ochotu a pravdivé vyplnění. Klára Holá Váš věk je: a) méně než 45 let b) 45 – 50 let c) 50 – 60 let d) 60 let a více Doposud jste převážně žila: a) ve městě b) na vesnici c) satelit Jaké je Vaše dosažené vzdělání? a) základní b) střední bez maturity c) střední s maturitou d) vyšší odborné e) vysokoškolské 1. Kde jste získávala informace o klimakteriu? a) gynekolog × sestra b) knihy, brožury, letáky c) internet d) kamarádka × kolegyně z práce e) nikde, nezajímá mě to f) jinde, kde........................................................................................................ 2. Máte návaly horka, noční poty? a) ano, několikrát denně b) občas, 1x týdně a méně c) ne 3. Trpíte poruchami spánku? a) ne b) ano, specifikujte tyto problémy…………………………………..
4. Cítíte se podrážděná a reagujete neadekvátně v některých situacích? a) ano b) ne 5. Pozorujete pocit napětí v prsou? a) ano b) ne 6. Trpíte palpitací (bušením srdce)? a) ano, pociťuji to pravidelně b) ano, občas se mi to stává c) ne 7. Jaký je Váš sexuální život? a) stejný jako před menopauzou b) horší, pozoruji úbytek libida (ztráta sexuálního zájmu) c) lepší než před menopauzou d) žádný e) další varianta – doplňte ……………………………. 8. Máte potíže s udržením moče, močením? a) ne, nemám žádné potíže b) ano, při fyzické námaze, kýchnutí, kašlání c) ano, trpím pravidelným únikem moči 9. Byla Vám odstraněna děloha? a) ne b) ano, v jakém věku ………………………………… 10. Na jaké choroby se v současnosti léčíte? ....................................................................................................................... 11. Užíváte některý z přírodních doplňků stravy na negativní projevy klimakteria? a) ne (přejděte na otázku č. 13) b) ano, užívám × užívala jsem – jaký přípravek …………………………………………………… 12. Pociťujete zlepšení po užívání výše uvedeného přípravku? a) ne b) ano, v jaké oblasti …………………………………………………. 13. Užíváte hormonální substituční terapii? a) ano b) ne, z jakého důvodu …………………………………………………………
14. Pokud užíváte hormonální substituční terapii pociťujete zlepšení? a) ne b) ano, v jaké oblasti ………………………………………………….
Příloha č. 2 Kuppermannův index
Symptom Vazomotorické potíže Parestezie Nespavost Nervozita Deprese Únava a slabost Závratě Bolesti hlavy Bolesti svalů a kloubů Bušení srdce Mravenčení
Index 4 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1
Míra obtíží: Silné 3 Střední 2 Lehké 1 Žádné 0 Ke každému přítomnému problému se přidělí počet bodů dle závažnosti a vynásobí se příslušným koeficientem, poté se sečtou všechny symptomy dohromady. Hodnocení Podle výsledných bodů se zhodnotí stupeň závažnosti klimakterického syndromu: 0 – 10 žádný 11 – 15 lehký 16 – 30 střední 31 – 51 těžký.
(Roztočil, 2011)
Příloha č. 3 V příloze č. 3 se nachází abecedně seřazené potraviny, které jsou zdrojem fytoestrogenů. Zdroj fytoestrogenů v potravinách Burské ořechy Cizrna Červená vinná réva Červené fazole Čočka Datle Klíčky a výhonky různých semen (např. mungo, vojtěška, sója) Lékořice Lněná, sezamová, tykvová semena Otruby Ovoce (jahody, rybíz) Sójové boby Produkty z pylu nebo mateří kašičky Proso Rýže Zelenina (česnek) Zrna pšenice a ječmene
(Gallasová, 2010)
Příloha č. 4 Příloha č. 4 udává některé potraviny, které jsou zdrojem vápníku. Potraviny jsou řazeny abecedně. Zdroj vápníku v potravinách Brokolice Fíky Kakao Kapusta Květák Lískové oříšky Mák Mandle Mléčná čokoláda Mléko a mléčné výrobky Para ořechy Sardinky Sezam Slunečnicová semínka Vejce
(Gallasová, 2010)
Příloha č. 5 V příloze jsou vyfocené přírodní preparáty na klimakterické obtíže uváděné respondentkami. Obrazová příloha – přírodní doplňky stravy Obrázek 1
Obrázek 2
Obrázek 3
Obrázek 4
Obrázek 5
Zdroj: archiv autorky
