VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Vývoj daňového systému v ČR se zaměřením na daň z příjmů fyzických osob

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Vývoj daňového systému v ČR se zaměřením na daň z příjmů fyzických osob Bakalářská práce

Autor: Dalibor Beneš Vedoucí práce: Ing. Marie Borská Jihlava 2012

Anotace Bakalářská práce popisuje vývoj českého daňového systému. Práce se skládá z části teoretické a z části praktické. Teoretická část se zabývá celosvětovým a českým vývojem daní, který je zaměřen na daň z příjmů fyzických osob. Závěr pak popisuje jiné podnikání podle zvláštních předpisů. Praktická část má za cíl ukázat vliv jednotlivých novel zákona o daních z příjmů na hospodaření konkrétní osoby samostatně výdělečně činné. Klíčová slova Daňový systém, daň z příjmů, vývoj, Česká republika.

Annotation The bachelor paper describes the development of the Czech tax system. The paper consists of theoretical and practical part. The theoretical part is dealing with global and Czech tax developments with main focus on a personal income tax. The conclusion of this part describes other types of businesses under special regulations. The goal of the practical part is to show an influence of particular amendments to the Act on Income Tax on specific economic self-employed persons.

Key words Tax system, income tax, evolution, Czech Republic.

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval své vedoucí bakalářské práce Ing. Marii Borské za její odborné vedení při zpracování bakalářské práce. Další poděkování patří podnikatelce, která poskytla informace k vypracování praktické části bakalářské práce.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 1 Teoretická část ............................................................................................................... 9 1.1 Charakteristika daní ................................................................................................ 9 1.1.1 Daň ................................................................................................................... 9 1.1.2 Daňový systém ................................................................................................. 9 1.1.3 Daňové principy ............................................................................................. 10 1.1.4 Funkce daní .................................................................................................... 11 1.2 Celosvětový vývoj daní ........................................................................................ 11 1.3 Vývoj daní na českém území ................................................................................ 13 1.4 Daňový systém České republiky........................................................................... 17 1.5 Klasifikace daní .................................................................................................... 21 1.6 Daň z příjmů ......................................................................................................... 23 1.6.1 Poplatníci daně z příjmů fyzických osob ....................................................... 23 1.6.2 Předmět daně z příjmů fyzických osob .......................................................... 24 1.6.3 Základ daně z příjmů ..................................................................................... 24 1.6.4 Nezdanitelná část základu daně z příjmů ....................................................... 25 1.6.5 Sleva na dani z příjmů ................................................................................... 25 1.6.6 Daňový bonus ................................................................................................ 25 1.6.7 Zálohy na daň z příjmů .................................................................................. 25 1.7 Jiné podnikání podle zvláštních předpisů ............................................................. 25 1.8 Postup výpočtu daně z příjmů fyzických osob podle § 7...................................... 27 1.9 Postup výpočtu čistého příjmu podnikatele .......................................................... 28 2 Praktická část ............................................................................................................... 28 2.1 Zadání ................................................................................................................... 28 2.2 Daňová povinnosti pro rok 2007 .......................................................................... 29 2.2.1 Výpočet daně na základě skutečně vynaložených nákladů ........................... 29 2.2.2 Popis výpočtu daně ........................................................................................ 30 2.2.3 Výpočet daně na základě paušálních výdajů ................................................. 33 2.2.4 Popis výpočtu daně ........................................................................................ 34 2.2.5 Srovnání ......................................................................................................... 35 2.3 Daňová povinnost pro rok 2008............................................................................ 36

6

2.3.1 Výpočet daně na základě skutečně vynaložených nákladů ........................... 36 2.3.2 Postup výpočtu daně ...................................................................................... 37 2.3.3 Výpočet daně na základě paušálních výdajů ................................................. 39 2.3.4 Postup výpočtu daně ...................................................................................... 40 2.3.5 Srovnání ......................................................................................................... 41 2.4 Daňová povinnost pro rok 2009............................................................................ 42 2.4.1 Výpočet daně na základě skutečně vynaložených nákladů ........................... 42 2.4.2 Postup výpočtu daně ...................................................................................... 43 2.4.3 Výpočet daně na základě paušálních výdajů ................................................. 44 2.4.4 Postup výpočtu daně ...................................................................................... 45 2.4.5 Srovnání ......................................................................................................... 46 2.5 Daňová povinnost pro rok 2010............................................................................ 47 2.5.1 Výpočet daně na základě skutečně vynaložených nákladů ........................... 47 2.5.2 Postup výpočtu daně ...................................................................................... 48 2.5.3 Výpočet daně na základě paušálních výdajů ................................................. 49 2.5.4 Postup výpočtu daně ...................................................................................... 50 2.5.5 Srovnání ......................................................................................................... 52 2.6 Vyhodnocení praktické části ................................................................................. 53 Závěr ............................................................................................................................... 57 Seznam použité literatury ............................................................................................... 59 Odborné publikace ...................................................................................................... 59 Daňové zákony ........................................................................................................... 59 Internetové zdroje ....................................................................................................... 60 Seznam obrázků .............................................................................................................. 61

7

Úvod Daň, pojem všem velmi dobře známý a všemi velmi neoblíbený. I přes tyto dvě skutečnosti jsem si pro psaní své bakalářské práce vybral téma týkající se daní. Učinil jsem tak z tohoto důvodu. Je jím ukázat změny v daňovém systému, které ať se zdají být nepřívětivé vůči občanům, přívětivé jsou. Pro tuto ukázku jsem si vybral právě daň všem dobře známou. Je jí daň z příjmů, jenž se týká všech výdělečně činných. V předchozím odstavci je okrajově zmíněn cíl práce. Tím je informovat o změnách v zákoně o daních z příjmů fyzických osob a určit, jak tyto změny v jednotlivých novelách zákona ovlivňují hospodaření podnikatele. V teoretické části bakalářské práce se zabývám charakteristikou daně a daňového systému. Vysvětluji, proč jsou daně zavedeny a na jakých principech fungují a to z důvodu, že jsou důležité pro vznik českého daňového systému, který následně popíši. Při

tomto

popisu

se

budu

zaměřovat

na

daň

z příjmů

fyzických

osob.

Před charakteristikou této daně se všemi jejími sounáležitostmi uvedu rozdělení všech daní podle různých hledisek. Konec bude patřit příjmům z činnosti podle zvláštních předpisů, které budou základním stavebním kamenem pro praktickou část bakalářské práce. Praktická část se týká podrobného prozkoumání určitých změn v zákoně o daních z příjmů fyzických osob. Jejich projev předvedu na příkladech výpočtu daně v letech 2007 až 2010. Výpočty v jednotlivých letech při tom budou vycházet ze stejných údajů, aby změny byly lépe rozpoznatelné. Tyto změny následně vyhodnotím s tím, zda mají kladný nebo záporný vliv na čistý příjem podnikatele.

8

1 Teoretická část 1.1 Charakteristika daní 1.1.1 Daň Daně, které jsou největším příjmem do státního rozpočtu, mají nesčetně definic. Daň představuje jednostranný pohyb finančních prostředků od soukromého sektoru k sektoru veřejnému. Daň je tedy definována jako povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová a neekvivalentní. Daň se pravidelně opakuje v časových intervalech, nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností. Dnes, v moderní společnosti, už není bráno placení daní za příliš velké omezování svobody jako tomu bylo v v dávných dobách, ale je spíše bráno za jednu základní občanskou povinnost. Nenávratností daně rozumíme, že plátci daně nevzniká žádný nárok na její vrácení v jakékoliv formě. Neúčelovostí daně je rozuměno, že poplatník odvádějící daň státu nikdy neví na jaké účely ve veřejném rozpočtu jeho odvod bude použit. Neekvivalentností chápeme, že plátce daně nemusí brát ohled při spotřebě veřejných statků na to, kolik do veřejných příjmů přispěl. Je nutné zmínit, že poplatky, cla, zdravotní a sociální pojištění jsou díky některým svým charakteristickým rysům považovány za daně (Kubátová, 2000). V současné době se daně platí v peněžní formě, oproti dobám dávno minulých, o kterých bude psáno v kapitole o vývoji daní (Kubátová, 2000).

1.1.2 Daňový systém Systém je určitá množina prvků, která obsahuje prvky se stejným nebo podobným účelem či vlastnostmi. V našem případě jsou těmito prvky daně. V každé zemi existuje jiný daňový systém, který je stanoven danými zákony tak, aby byl přizpůsoben ekonomickým podmínkám té země. Právě kvůli těmto podmínkám bývají daňové zákony jedny z nejčastěji se měnících, novelizovaných. Daňový systém také zajišťuje správné fungování daní a dohlíží na to, zda daně plní svou funkci. To proto, že každá daň má své specifické vlastnosti, silné a slabé stránky (Lénártová, 2009).

9

1.1.3 Daňové principy Aby daňový systém pracoval ideálně, je důležité stanovit pravidla, podle kterých by měl být systém řízen a která by měla být dodržována. Špatně nastavená pravidla mohou způsobit nedosažení cílů daňového systému. Tyto pravidla nazýváme daňovými principy. Jsou jimi: a) Princip daňové neutrality říká, že daň nesmí ovlivnit podnikatelské subjekty při jejich vzniku nebo jejich růstu v závislosti na druhu nebo způsobu podnikání, tzn. daň musí být rovná. b) Princip daňové univerzality říká, že aby byla daň neutrální, musí být také univerzální, tedy s minimem možných výjimek. c) Princip dostatečné daňové výnosnosti říká, že daně by měly být tak vysoké, aby zabezpečily tolik financí do státního rozpočtu pro chod státu, ale zároveň aby nebrzdily vývoj ekonomiky přílišným daňovým zatížením. d) Princip daňové pružnosti říká, že daně by měly být stanoveny tak, aby korespondovaly nejen s aktuálním stavem ekonomiky, ale aby pružně reagovaly na změny v ekonomice. e) Princip daňové únosnosti říká, že daně by měly být stanoveny v takové výši, aby je byl poplatník schopen platit. f) Na princip daňové spravedlnosti lze nahlížet z několika stran. Z první strany je za spravedlnost považováno platit do státního rozpočtu tolik, kolik z něj spotřebuji. Z druhé strany je za spravedlnost považováno platit stejně vysokou daň jako ti, kteří mají stejně vysoké příjmy. Z třetí strany je za spravedlnost považováno platit vyšší daň, jestliže mám vyšší příjem. g) Princip daňové spravovatelnosti říká, že daň musí být jednoznačně stanovená z důvodu jejího snadného kontrolování finančním úřadem (Dvořáková, 2000).

10

1.1.4 Funkce daní Ve výše

uvedených

charakteristikách

daní

a

principů

se

vyskytuje

jedna

z nejdůležitějších funkcí daní. Je jí funkce fiskální, tedy schopnost daní naplnit státní rozpočet. A jelikož v dnešní moderní době jsou daně nástrojem, kterým jsou řízeny veřejné finance státu, nemají pouze tuto jedinou funkci. Mezi další významné funkce řadíme: a) Funkci alokační - ta spočívá ve správném přemisťování finančních prostředků mezi soukromými subjekty a státem začínaje výběrem daní a konče poskytnutím transferových plateb. b) Funkci stabilizační - ta spočívá v udržení rovnoměrného a stabilního tempa růstu ekonomiky státu. Děje se tak pomocí snižování či zvyšování daní při výkyvech ekonomiky. c) Funkci stimulační - ta spočívá v poskytování zvýhodnění a úlev při platbě daní, aby nebyli poplatníci od jejich odvodu odrazeni. Všechny tyto funkce jsou vzájemně ovlivnitelné a jedna bez druhé nefunguje, proto jsou od sebe neoddělitelné (Vančurová, 2010).

1.2 Celosvětový vývoj daní Vznik daní velmi úzce souvisí s vývojem společnosti, se vznikem států a jejich peněžního hospodářství. A právě tyto státy mají schopnost daně vytvářet, upravovat je podle svých aktuálních potřeb a také je vybírat. Vznik daní a jejich vývoj je spjat jak s požadavky dané doby, tak s ideologií vlády státu. Proto mají daně různé určení, typ, formu a hlavně výši (Lénártová, 2009). V otrokářské společnosti patřily daně jen k občasným příjmům panovníkovy pokladny. V této době hrály v ekonomice druhořadou roli, a proto byly vybírány jako naturálie. Například ve starém Řecku a v antickém Římě byly daně dobrovolné a jejich platba vyjadřovala občanskou uvědomělost. Státní správa nebyla nucena vydávat příliš mnoho peněz na své fungování, protože výkon většiny vrcholných funkcí byl považován za čest a poctu a tyto byly vykonávány zdarma (senátorství či vojenská služba). Mezi hlavní příjmy panovníkovy pokladny se řadily válečné kořisti, mezi které lze zařadit i vlastnické právo na veškerý majetek podrobených zemí, a nájemné z užívání královského jmění, např. kanalizace, vodovody, k nimž se později přidaly i výnosy

11

z tributů (jednorázové dávky z pozemků) následně změněny na daň pozemkovou, cla, poplatky z držení dobytka, poplatek domovní či poplatek za narození syna (Široký, 2003). Ve feudální společnosti byly potřeby státu, myšleno peněžní potřeby, taktéž malé a proto měly daně spíše podpůrnou roli v příjmech do státní pokladny. Avšak s dalším vývojem začaly vznikat daně s peněžním charakterem, s čímž souviselo i mnoho výjimek z jejich placení. Církev či šlechta byla od placení daní osvobozena. Mezi nové daně 12. století patřily domény – převážně naturální poplatek za hospodaření na panovníkově pozemku, regály – poplatek za právo vařit pivo, těžit dřevo či razit mince, kontribuce – předchůdce daní přímých, které byly vybírány jen zřídka pro doplnění panovníkovy pokladny kvůli nerovnoměrnosti státních potřeb, akcízy – poplatky, první nepřímé daně, které prodejce platí z prodávaného zboží na tržišti nebo z jeho cesty na tržiště (daň z oběhu zboží a daň obchodová). Se vznikem nových poplatků, daní, vzniká funkce daňového pachtýře. Ten dostal za úplatu od panovníka licenci, která ho opravňovala vybírat buď jednu daň, nebo všechny daně. Výhodou této profese bylo, že výběrčího příjem závisel na velikosti výběru daní, čímž bylo zamezeno daňovým únikům a nedoplatkům (Lénártová, 2009). S nástupem kapitalismu už byly daně povinné, pravidelné a byly také hlavním příjmem do státního rozpočtu, protože v tomto období vzrůstá úloha státu. Angažuje se v oblasti školství, zdravotnictví a sociální politiky, což vyžadovalo na tyto činnosti více finančních prostředků. Daňové reformy na přelomu 19. a 20. století měly za následek, že se daňový výnos určoval podle skutečného stavu a nikoliv podle vnějších znaků, že cla byla uvalena jen na dovoz, že byla zavedena progresivní sazba daně, že daň se vybírá na základě daňového přiznání, že spotřební daně se vybírají už jen z lihu, cigaret, petroleje či cukru (Široký, 2003). V období světových válek rostly v některých vyspělých státech daňové kvóty až na 30 % HDP. Důvodem byla obnova válkou zdecimované ekonomiky. Proto také byly zaváděny válečné daně a majetkové dávky, které postihovaly nejbohatší obyvatele (Široký, 2003).

12

V poválečném období je daňové zatížení stejně vysoké jako v období válečném, progresivní sazby až 90 %, proto se klade důraz na stabilizaci daní, na jejich snižovaní, na zvýšení podílů nepřímých daní a na harmonizaci daní v mezinárodním měřítku (Široký, 2003).

1.3 Vývoj daní na českém území Tak jako na celém světě, tak i v českých zemích byly daně ve svých počátcích, vesměs v naturální podobě, dobrovolné. V 10. století za vlády knížete Václava byla zavedena první daň. Byl jí celní regál, jenž zpoplatňoval veškeré vyvážené zboží ze země. První povinnou daň, daň míru, zavádí kníže Boleslav I. Ta se vybírala v době nouze (Široký, 2003). Jako první ucelený náznak české daňové soustavy lze spatřit v 16. století za vlády Jagellonců. Jejich vysoká míra zadluženosti byla příčinou prvních větších svolení berních a správu daní přebírají do svých rukou stavové. Berní svolení z roku 1517 stanovilo všeobecnou daň z majetku a daň z výnosu kapitálu. Během dalších pěti let už vznikly tři přímé daně (majetková, z hlavy, z příjmu), dvě nepřímé daně (akcíz z piva, akcíz z vína) a cla. Taktéž se rozšiřuje okruh poplatníků a dani podléhají jak osoby, tak majetek obecní, královský, panský, rytířský i církevní (Široký, 2003). Významný vliv na vývoj daní má třicetiletá válka. Ta způsobila rozvrat hospodářství, tím zvýšení finančních nároků státní správy a tím zavádění dalších a zvyšování stávajících daní, které vyvrcholilo v roce 1625, kdy byla výše daní téměř dvojnásobná. Nejzákladnějšími pilíři tehdejší berní soustavy byly daně nepřímé, které se týkaly převážně předmětů snadno kontrolovatelných, např. dobytek, ryby, a daň domovní (Široký, 2003). „V první polovině 18. století mají země spojené pod vládou Habsburků odlišné daňové právo i vlastní daňové soustavy. Teprve v období osvícenského absolutismu Marie Terezie

a

Josefa

II.

dochází

k postupnému

odstraňování

těchto

růzností

a nerovnoměrností.“1 Mezi tyto změny se řadí postupné nahrazování daní kontribučních daněmi trvalými, řádnými platbami. Nejznámějšími řádnými daněmi je militare ordinarum, povinná platba z rustikální půdy, a militare extraordinarum, dobrovolná platba z vrchnostenské půdy. Od roku 1748, kdy byl sestaven první revisitační katastr, 1

Široký, Jan. Daňové teorie s praktickou aplikací. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 27.

13

je řádná daň změněná na daň pozemkovou, která je rovnocenná jak pro rustikální, tak pro vrchnostenskou půdu. Církvi a šlechtě bylo vzato právo neplatit tuto daň. Koncem 18. století je hlavním pilířem daňové soustavy daň pozemková, úroková, třídní, nepřímé daně a clo (Široký, 2003). Důležitým rokem je rok 1848, kdy bylo zřízeno první ministerstvo financí a daňová soustava se opět přetvářela. Nejrazantnější změnu zaznamenaly daně z příjmů. Byla zavedena daň osobní, která postihovala fyzické osoby zařazené do čtyř tříd. Tyto třídy se značně lišily v základech daně. „Třída I. byla v podstatě daní z hlavy, kterou platila hlava rodiny za všechny členy rodiny, již dosáhly 16 let. Dani ve II. třídě podléhali majitelé domů a pozemků. III. třída představovala výdělkovou daň o pevné sazbě z čistého výtěžku obchodníků, živnostníků, průmyslníků a příslušníků svobodných povolání. IV. třída byla daní s progresivní sazbou ze služebních platů, které podléhali zaměstnanci s platem převyšujícím stanovenou hranici.“2 Tímto krokem bylo zavedeno dvojí zdanění příjmu, kdy bylo nejdříve postižení daní výnosovou a poté osobní daní z příjmu (Široký, 2003). Poslední změnou rakousko-uherského daňového systému bylo vydání zákona o osobních daních přímých roku 1896 za vedení národohospodáře Böhm-Bawerka. Tento zákon pojednával o ucelení soustavy daněmi výnosovými, doplněné o daň výnosovou, nazývanou jako osobní daní z příjmu. Předmětem této daně byl od určité hranice důchod, který byl zdaňován progresivní sazbou od 0,6 % do 5 %. Dani výnosové podléhal úhrnný důchod ze všech příjmů peněžních nebo nepeněžních zahrnující nájemné hodnoty bytu i výrobků, které živnostník vyrobí a sám spotřebuje. Tento úhrn mohl být ze zákona snížen o výdaje na dosažení, zabezpečení a udržení těchto příjmů. Přípustnými srážkami z úhrnného důchodu byly také úroky z dluhů (Široký, 2003). V průběhu první světové války byla zavedena válečná daň, která postihovala válečné zisky podnikatelů a jejíž progresivní sazba se zvedla z původních 5 % na 45 % (Široký, 2003). Prvotní snahou po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 bylo sjednocení daňového systému celé země, protože Slovensko a Podkarpatská Rus měly odlišný systém. V těchto počátcích byla osobní daň z příjmů zařazena mezi dávky 2


14

přímo vyměřované a skládala se ze všeobecné daně výdělkové, výdělkové daně podniků veřejně účtujících, daně rentové, daně z příjmu, daně z vyššího služného a tantiémové dávky.

Mezi

dávky přímo

vyměřované

patřily i

majetkové

daně,

členící

se na pozemkovou a domovní daň. Rozpočtové problémy při sjednocování systému si vynutily ponechání sazeb válečných přirážek, kterým se postupně prodlužovala jejich platnost. I přes velký počet daní, které se setkaly při vzniku nové republiky, byla zavedena spousta daní nových, převážně spotřebních. Byly jimi: daň z masa, daň z droždí, daň z přípravků ke kypření těsta, daň z kyseliny octové, daň z uhlí, limonád, minerálních vod a motorových vozidel (Široký, 2003). V roce 1927 se rozběhla dlouho připravovaná daňová reforma. Byla zavedena časová shoda kalendářního roku s rokem berním, byly rozděleny daně přímé na důchodové a výnosové, daně nepřímé na obratovou, přepychovou a akcízy. U daně důchodové byly předmětem zdanění veškeré příjmy fyzické osoby, tedy celé její domácnosti, přesahuje-li daněprosté minimum. Daň, jejíž progresivní sazba se pohybuje od 1 % do 29 %, byla předepisována hlavě rodiny. Tato fyzická osoba vždy po uplynutí ročního zúčtovacího období podala daňové přiznání, na jehož základě byla daň vybírána. Byla zde povinnost platit čtvrtletní zálohy. Toto se netýkalo mezd, protože ty byly zdaňovány srážkou u zdroje. S daní důchodovou je úzce spjat i branný příspěvek. To byla 10% přirážka k důchodové dani a byli jí stíháni „všechny fyzické osoby od 25 do 50 let bez ohledu na pohlaví, pokud nevykonávaly ve svém životě vojenskou službu po dobu nejméně 12 týdnů.“3 U daní výnosových, mezi které patřila daň všeobecná výdělková, zvláštní rentová

daň

výdělková,

pozemková

daň, domovní daň,

daň, tantiémová daň, daň z vyššího služného a daň z obohacení, byly

předmětem zdanění různé druhy příjmů jako je služební plat, odměna členu společných orgánů akciové společnosti, příjem z pronájmu či výnos individuálního podniku. U nepřímé daně přepychové jsou předmětem zdanění dovážené přepychové předměty (fíky, datle, banány, lanýže, tkaniny, kožešiny, kosmetika, šperky), které jsou zdaněny základní a sníženou sazbou. Do snížené sazby se zahrnovaly předměty pro vědecké, vyučovací a léčebné účely (Široký, 2003).

3


15

V průběhu druhé světové války, kdy byl zřízen autonomní (znamená, že vykonával svoje práva, a to včetně daňového, ve shodě s potřebami Říše) Protektorát Čechy a Morava, byl samostatný vývoj českého berního práva zastaven. Nebylo nijak měněno, jen byly upravovány přirážky k některým daním a byla zrušena přepychová daň (Široký, 2003). K první důležité reformě v poválečném období došlo v roce 1948. To byla místo všech spotřebních daní zavedena všeobecná nákupní daň a příjmy z kapitálové činnosti byly více daňově zatěžovány než příjmy z pracovních poměrů. K 1. 1. roku 1954 byla kvůli reakci na novou hospodářskou situaci provedena další daňová reforma, která zapříčinila rozdělení celého daňového systému na dvě části. V první se nacházely daně placené podniky, v druhé daně placené obyvateli. U přímého zdanění obyvatel byla převládající daň ze mzdy, která nepřiměřeně zatěžovala soukromé podnikatele. Její sazba byla rozlišována dle druhu příjmu, pohlaví, věku či odbojářské činnosti. U přímého zdanění podniků se sazba daně rozlišovala dle odvětví, ve kterém se podnikalo, či druhu vlastnictví podniku (a. s., s. r. o.). Zavedla se také důchodová daň družstev, socialistické podniky platily daň z výkonu a byla obnovena daň z obratu. Při zvratu v rozvoji národního hospodářství kolem roku 1970 se zkoušely různé metody přímého zdanění v podnikové sféře. Pár let fungoval systém, kdy základem daně byl hrubý zisk, rozdíl mezi tržbami bez daně z obratu a vynaloženými náklady. Základ se směl upravit o zůstatkové ceny prostředků neuvedených do provozu či o náklady příštích období. Z tohoto se počítala 18% daň (Široký, 2003). Významný převrat v českém zdanění nastal po revoluci v 1989. K tomuto datu existovalo na jeden tisíc různých položek daně z obratu, což bylo jedním z mnoha důvodů k redukci. A proto bylo schváleno, že se daňový systém nebude reformovat, ale že se k 1. 1. 1993 vytvoří zcela nová daňová soustava. Začaly přípravy k přechodu na daň z přidané hodnoty, díky podpoře podnikání v soukromém sektoru byla daň z příjmů obyvatelstva rozšířena o různé úlevy a odčitatelné položky, byla možnost rychlého odepisování a paušálních výdajů. Hlavním cílem reformy bylo zjednodušit daňovou soustavu tak, aby byla efektivněji spravována, aby byla dostatečně pružná a zajišťovala dostatečný příjem do státního rozpočtu, aby byla spravedlivá ke všem daňovým subjektům, aby se přibližovala daňovému prostředí evropských zemí a aby byla dostatečně zabezpečena proti daňovým únikům a podvodům (Široký, 2003).

16

1.4 Daňový systém České republiky Generální reformou byl stanoven jeden základní zákon o daňové soustavě, a to zákon č. 212/1992 Sb. o soustavě daní. Tento zákon, který fungoval i po rozdělení Československa, tzn., že Slovensko a Česká republika měly jedno období v podstatě stejný daňový systém, ve svém prvním paragrafu zakazoval stanovení jiných daní než těch, které vymezoval: - daň z přidané hodnoty včetně daně při dovozu, - daně spotřební (z uhlovodíkových paliv a maziv, z lihu a destilátů, z piva, z vína, z tabáku a tabákových výrobků), - daně z příjmů fyzických a právnických osob, - daň z nemovitosti, - daň silniční, - daň z dědictví a darování, - daň z převodu nemovitostí, - daně k ochraně životního prostředí (Široký, 2003).

17

Před reformou

Po reformě

daň ze mzdy daň z příjmů z literární a umělecké činnosti

daň z příjmů fyzických osob

daň z příjmů obyvatelstva odvody (ze zisku, z objemu mezd) důchodová daň (ze zisku, z objemu mezd)

daň z příjmů právnických osob

zemědělská daň (ze zisku, z objemu mezd) domovní daň zemědělská daň z pozemku

daň z nemovitostí

notářský poplatek za dědictví

daň dědická

notářský poplatek za darování

daň darovací

notářský poplatek z převodu nemovitostí

daň z převodu nemovitosti

daň z obratu

daň z přidané hodnoty spotřební daně daň silniční

Obrázek 1: Daně před a po generální reformě. Zdroj: Široký, 2003.

Takto nastavený systém fungoval i přes mnoho úprav a novelizací, jež neměly na změnu struktury systému žádný vliv. Důležitým okamžikem byl vstup České republiky do Evropské unie. K tomu, aby do ní směla vstoupit, bylo zapotřebí zharmonizovat české daňové zákony se zákony Evropské unie. Tuto harmonizaci trvající pět šest let můžeme nazvat jako první velkou reformu daní v České republice. Harmonizace měla za důsledek zvyšování převážně spotřebních daní z tabáku a minerálních olejů nebo snižování daní přímých. Zde kromě snížení daňových sazeb u fyzických osob došlo i na snižování počtu daňových pásem. Současných šest bylo zredukováno na čtyři. U daně z přidané hodnoty, jejichž sazby byly také zvyšovány, se přeřazovaly některé předměty zdanění ze sazby zvýšené do sazby snížené či naopak. Do zvýšené sazby se posunula elektrická energie a plyn (Vančurová, online).

18

Další významná reforma českého zdanění se uskutečnila v letech 2007 – 2008, která přinesla řadu změn. Za příklad můžeme uvést daň z příjmů. Její sazba byla snížena, avšak toto snížení bylo kompenzováno rozšířením základu daně. Naopak zvýšení se dotklo snížené sazby daně z přidané hodnoty. Daně z příjmů fyzických osob se poprvé počítá z tzv. superhrubé mzdy, do které je započítáno i sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnancem. Úplně vymizely progresivní sazby, které byly stanoveny ve čtyřech daňových pásmech (Vančurová, online). Posledních pár let neustále slýcháme, že se některé daně budou snižovat, některé zvyšovat, některé sjednocovat, některé rušit. Daňový systém potřebuje být vždy optimální k dané ekonomické situaci, a nejspíše proto jsou tyto změny uskutečňovány. Poslední změny nastaly letos v lednu. Nejvýznamnější je opět změna u daně z příjmů. Zrušila se superhrubá mzda a znovu se počítá z hrubé mzdy, tak jak tomu bylo před čtyřmi lety. Nyní je však daň rovná, tzn. pro všechny stejná. Změny, které během posledních dvaceti let nastaly, neměly zásadní vliv na strukturu českého daňového systému. Dnes se v právní úpravě nenachází žádný zákon, který by upravoval celý daňový systém a daně v něm platné. Každá daň je uzákoněna svým samostatným platným právním předpisem. Proto je daňová soustava tvořena následovně: - daň z přidané hodnoty (zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů), - daň z příjmů fyzických osob (zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů), - daň z příjmů právnických osob (zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů), - silniční daň (zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů), - daň z nemovitostí (zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů),

19

- daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí (357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů), - spotřební daně (zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů) - daň z minerálních olejů, - daň z lihu, - daň z piva, - daň z vína a meziproduktů, - daň z tabákových výrobků, - ekologické daně (zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů) - daň z elektřiny, zemního plynu a některých dalších plynů a pevných paliv. Od roku 2009 je důležitým zákonem také zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje postupy, práva a povinnosti správce daně, daňových subjektů a třetích osob s cílem zajištění správného stanovení daní a jejich úhrady (Česká daňová správa, online).

1.5 Klasifikace daní Z předchozích kapitol jsme zjistili, že každá daň má svá specifika - vlastnosti, vazby a dopady, podle nichž se člení do různých skupin. a) Daně podle vazby na příjem poplatníka - přímé daně - jsou vyměřeny přímo z poplatníkova důchodu nebo majetku za předpokladu nepřenositelnosti na jinou osobu, - jsou rozděleny na důchodové (daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob) a majetkové (daň z nemovitosti, daň silniční, daň dědická, daň darovací, daň z převodu nemovitosti),

20

- nepřímé daně - jsou placeny v cenách zboží a služeb a proto nedopadají přímo na jejich nositele, - jsou jimi daň z přidané hodnoty a daně spotřební. b) Daně podle subjektu daně - jednotlivec - fyzická osoba charakteristická svým jménem a trvalým bydlištěm, - domácnost - hlava rodiny odvádějící daň za domácnost jako celek, - oba manželé - při společném zdanění manželů je možnost snížení celkové daňové povinnosti, - všichni členové domácnosti - souhrn všech příjmů dělen počtem osob v domácnosti nebo výdělečně činných, - firma - právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku s identifikačním číslem. c) Daně podle objektu daně - důchodové - jsou uvaleny na důchod poplatníka, - výnosové - jsou uvaleny na vnější reálné znaky výdělečné činnosti, - majetkové - jsou uvaleny na nemovitý a movitý majetek, - z hlavy - platí se z titulu samotné existence, - obratové - jsou uvaleny na hrubý nebo na čistý obrat výrobce, - spotřební - jsou uvaleny na veškerou spotřebu, - z obchodních operací - jsou uvaleny na spekulační finančních transakce. d) Daně podle vztahu k platební schopnosti poplatníka - osobní - jsou vyměřovány na základě osobního příjmu poplatníka, - na věc - jsou vyměřovány na základě vlastnického titulu majetku.

21

e) Daně podle vztahu mezi velikostí daně a velikostí daňového základu - jednotkové - jsou stanoveny podle množství jednotek daňového základu, - k hodnotě - jsou stanoveny nejčastěji procentem ze základu daně. f) Daně podle stupně jejich dopadu - progresivní - s růstem příjmů roste i jeho zdanění, - proporciální - s růstem příjmů se daňová zátěž nemění, - regresivní - s růstem příjmů jeho zdanění klesá. g) Daně podle daňového určení - nadstátní - do rozpočtů Evropské unie, - státní - do státního rozpočtu, - municipální - do krajských a obecních rozpočtů. h) Daně podle povinnosti - obligatorní - jsou-li zavedeny, jsou povinné, - fakultativní - daně závislé na rozhodnutí obce. i) Daně podle způsobu placení daně - vybírané srážkou u zdroje z příjmu - v případě, že plátce daně není shodný s poplatníkem daně, - vybírané na základě daňového přiznání - poplatník si sám daň vypočítá a je odpovědný za správnost a včasné zaplacení (Kubátová, 2000).

1.6 Daň z příjmů O dani z příjmů lze zaručeně říci, že je základním stavebním kamenem českého daňového systému. Tuto jedinečnost si zasluhuje díky několika skutečnostem. První významnou skutečností je pravidelnost, s kterou je poplatníky přispíváno do státního rozpočtu. Jako druhou skutečnost můžeme zmínit, že tato daň je díky svým poplatníkům, kterých je ze všech nejvíce, největším přispěvovatelem do státní pokladny. Další skutečností je její zásah jak do veřejného, tak i do soukromého sektoru,

22

jež může ovlivňovat. Tuto daň v klasifikaci daní řadíme mezi daně přímé, důchodové, osobní, státní. Je vybírána jak srážkou, tak i na základě daňového přiznání. Daň z příjmů je upravován zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon rozděluje daň z příjmů na daň z příjmů právnických osob a daň z příjmů fyzických osob. Já se budu dále zabývat jen daní z příjmů fyzických osob.

1.6.1 Poplatníci daně z příjmů fyzických osob Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů rozlišuje dva druhy poplatníků daně. Do první skupiny jsou řazeni poplatníci s neomezenou daňovou povinností, kteří se nazývají daňoví tuzemci nebo rezidenti. Tyto fyzické osoby mají své bydliště na území České republiky nebo se zde obvykle zdržují, a to po dobu alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce buď souvisle, nebo v několika obdobích, kdy se do této lhůty započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území České republiky je chápáno místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Daňovou neomezenou povinností zákon nařizuje zdanit příjmy získané na území České republiky i příjmy získané v zahraničí (Kdo je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, online). Do druhé skupiny jsou řazeni poplatníci s omezenou daňovou povinností, kteří se nazývají daňoví cizozemci nebo nerezidenti. Jsou to ty fyzické osoby, které nejsou uvedeny ve skupině první a o kterých to stanoví mezinárodní smlouvy. Řadíme sem i fyzické osoby zdržující se na území České republiky za účelem studia či léčení, a to i přesto, že zde obvykle pobývají. Daňovou omezenou povinností zákon nařizuje zdanit příjmy získané na území České republiky (Kdo je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, online). Aby bylo poplatníkům umožněno snížit svou daňovou povinnost, existují dvoustranné mezinárodní daňové smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené jednotlivými státy a Českou republikou (Zamezení dvojího zdanění, online).

23

1.6.2 Předmět daně z příjmů fyzických osob Zdanění podléhají příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy uvedené v paragrafu 10 tohoto zákona. Příjem může mít podobu peněžní i nepeněžní, který je dosažený směnou. Zákon přesně říká, jaké příjmy za předmět daně nepovoluje a jaké příjmy od daně osvobozuje (Zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů 2012).

1.6.3 Základ daně z příjmů Zákon za základ daně z příjmů fyzických osob považuje částku, kde příjmy plynoucí poplatníkovi za zdaňovací období přesahují výdaje prokazatelně vyložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Má-li poplatník za zdaňovací období více souběžně plynoucích příjmů, pak se tyto sčítají. Z uvedeného vyplývá, že poplatník neodvádí daň z celého svého příjmu, ale má možnost je snížit o zákonné výdaje, jejichž existenci a účel vynaložení musí řádně prokázat. Účel vynaložených výdajů musí vždy korespondovat s konkrétním dosaženým příjmem. Zákon přesně říká, jaké výdaje lze a nelze uznat pro daňové účely (Zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů 2012).

1.6.4 Nezdanitelná část základu daně z příjmů Od základu daně lze odečíst hodnotu darů, které jsou poskytnuty obcím, krajům, organizačním složkám státu či osobám provozujícím školská a zdravotnická zařízení. Dále je možno odečíst částku rovnou zaplaceným úrokům z úvěru ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru, příspěvky na penzijní připojištění, životní pojištění, členské příspěvky odborovým organizacím (Zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů 2012).

1.6.5 Sleva na dani z příjmů Poplatníkovi daně se daň za zdaňovací období, za které podává daňové přiznání, může snížit při zaměstnávání osob se zdravotním postižením či při vyživování dítěte v domácnosti. Dalšími možnostmi snížení daně, které zákon umožňuje, je odečtení částky na poplatníka a na manžela či manželku (Zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů 2012).

1.6.6 Daňový bonus V případě, že souhrn všech slev na dani je vyšší jak daň samotná, vzniká rozdíl nazývaný daňový bonus. Ten představuje pohledávku poplatníka vůči finančnímu úřadu a ten musí tento bonus uhradit (Zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů 2012). 24

1.6.7 Zálohy na daň z příjmů Každý poplatník je dle zákona o dani z příjmů povinen platit zálohy na daň z příjmů. Tyto jsou vypočteny z poslední daňové povinnosti podané v daňovém přiznání. V zákoně je přesně uvedeno, kdo a v jaké výši tyto zálohy platí (Zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů 2012).

1.7 Jiné podnikání podle zvláštních předpisů Podnikáním se podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikatelem tedy je osoba zapsaná v obchodním rejstříku, nebo osoba podnikající na základě živnostenského podnikání, nebo osoba podnikající na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, nebo osobo provozující zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštních předpisů. Určit činnosti vykonávané na základě oprávnění podle zvláštních předpisů pomůže zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Podle § 2 tohoto zákona je jasné, co je to živnost. Na druhou stranu § 3 tohoto zákona určuje, která činnost živností není. Pro praktickou část této bakalářské práce se budu odkazovat na druhý odstavec § 3, kde je výčet činností, které nejsou živností. Jsou jimi například lékaři, stomatologové, lékárníci, veterináři, advokáti, notáři, auditoři či daňoví poradci (Příjmy fyzických osob z jiného podnikání, nezávislého povolání a autorských práv, online). „U činností těchto fyzických osob můžeme nalézt určité společné rysy, které se u všech nebo alespoň u velké většiny těchto činností opakují. Úprava podmínek výkonu těchto povolání je vždy obsažena ve zvláštním zákoně či zákonech, kterými mohou být: - zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů; zákon České národní rady č. 220/ /1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, - zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), * zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, - zákon České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti,

25

- zákon České národní rady č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, - zákon České národní rady č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky. Při dalším zobecnění podmínek pro výkon těchto povolání lze říci, že na uchazeče jsou kladeny vyšší požadavky na kvalifikaci, to znamená převážně vysokoškolské vzdělání, absolvování praxe a složení profesní zkoušky. Dohled nad dodržováním těchto a dalších podmínek je pak těmito zákony svěřen zvláštním profesním komorám vykonávajícím tímto způsobem tzv. zájmovou samosprávu. Komory mohou stanovit i jiné než zákonné normy, zejména etická pravidla výkonu povolání apod. Splněním podmínek nutných pro výkon povolání a zápisem do seznamu vedeného příslušnou komorou, který je v některých případech podmíněn složením zvláštního slibu, je osoba oprávněna podnikat, k čemuž jí je vydáno osvědčení či oprávnění k podnikání a přiděleno identifikační číslo. Za předpokladu, že jsou naplněny znaky podnikání, jde o příjmy zdanitelné v dílčím základu daně podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.“4

4

Příjmy fyzických osob z jiného podnikání, nezávislého povolání a autorských práv. Účetní kavárna [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d493v469prijmy-fyzickych-osob-z-jineho-podnikani-nezavisleho-povol/.

26

1.8 Postup výpočtu daně z příjmů fyzických osob podle § 7 Příjmy −Výdaje § 24 nebo Paušální výdaje § 7 =Neupravený základ daně −Nezdanitelné části základu daně § 15 =Upravený základ daně Zaokrouhlený upravený základ daně =>Daň −Slevy na dani § 35 =Daň po slevě −Daňové zvýhodnění =Daň po slevách nebo daňový bonus (Důrasová, 2011).

1.9 Postup výpočtu čistého příjmu podnikatele Příjmy −Výdaje −Daňová povinnost / + Daňový bonus =Čistý příjem

27

2 Praktická část 2.1 Zadání V souvislosti s cílem práce, kterým je ukázat vliv jednotlivých novel zákona daně z příjmů na hospodaření podnikatele, budeme při analýze jednotlivých let vycházet ze stejného zadání. Měnit se budou pouze daňové sazby, daňová zvýhodnění, slevy na dani a tím i konečná daň a samozřejmě čistý příjem podnikatele. Pro analýzu daní z příjmů jsem si vybral období od roku 2007 do roku 2010. V tomto období prodělala daň z příjmů fyzických jednu radikální změnu. Ta spočívá v přechodu z progresivní daně na daň rovnou v letech 2007 až 2008. Tato změna byla hlavním důvodem pro výběr daného období. Následující roky 2011 a 2012 jsem z analýzy vyloučil, protože zde neproběhly žádné významné změny. K porovnání jednotlivých let mi posloužily některé informace od paní podnikatelky, která si nepřeje být jmenována. Podnikatelka, dále jen paní doktorka, je už v důchodovém věku, její roční starobní důchod je vyšší jak 38.040,- Kč a oborem jejího podnikání je stomatologie. Provedené změny v zákoně o dani z příjmů fyzických osob za toto období budu porovnávat pomocí dosažených příjmů za rok 2007, které činily 4.220.000,- Kč a skutečně vynaložených výdajů za rok 2007, které činily 1.700.000,- Kč. Následující skutečnosti jsou taktéž z roku 2007. Paní doktorka platí minimální měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Tyto jsou součástí skutečně vynaložených výdajů. Platí si životní pojištění v souhrnné roční částce 24.500,- Kč. Také si spoří pomocí penzijního připojištění částkou 1.500,- Kč měsíčně. Z hypotečního úvěru na bydlení byly zaplaceny úroky ve výši 289.000,- Kč. Paní doktorka věnovala dar v hodnotě 3.000,- Kč fotbalovému klubu, za nějž hrají její dva vnuci, sirotci, kteří s ní bydlí a připravují se na budoucí povolání. Úkolem je vypočítat daňovou povinnost/daňový bonus v jednotlivých letech a ukázat jejich vliv na čistý příjem paní doktorky. V každém roce bude vypracována verze jak se skutečně vynaloženými, tak i s paušálními výdaji.

28

2.2 Daňová povinnosti pro rok 2007 Veškeré informace v této kapitole vycházejí ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, platný pro rok 2007, a ze zadání.

2.2.1 Výpočet daně na základě skutečně vynaložených nákladů Příjmy

4.220.000,- Kč

Výdaje

1.700.000,- Kč

Neupravený základ daně

2.520.000,- Kč

−dar −úroky

3.000,- Kč 289.000,- Kč

−penzijní připojištění

12.000,- Kč

−životní pojištění

12.000,- Kč

Upravený základ daně

2.204.000,- Kč

Zaokrouhlený základ daně

2.204.000,- Kč

Daň Sleva na poplatníka Daň po slevě Daňová zvýhodnění Konečná daň Čistý příjem

660.508,- Kč 0,- Kč 660.508,- Kč 12.000,- Kč 648.508,- Kč 1.871.492,- Kč

2.2.2 Popis výpočtu daně Ze zadání víme, že paní doktorka má příjmy z podnikání podle § 7 odstavce 1c) zákona o daních z příjmů (dále jen zákona) ve výši 4.220.000,- Kč. Výdaje skutečně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů jsou 1.700.000,- Kč. Veškeré výdaje jsou prokazatelně uznané. Jelikož paní doktorka platí minimální povinné měsíční zálohy na zdravotní a sociální pojištění, měly by se tyto zálohy k výdajům připočítat podle § 24

29

odstavce 2f) zákona. Ze zadání ale víme, že tyto zálohy jsou součástí skutečně vynaložených výdajů, proto je připočítat nemusíme. Odečtením výdajů od příjmů získáme základ daně podle § 23 zákona, který se v roce 2007 pohybuje ve výši 2.520.000,- Kč. Co se týče základu daně, je důležité nezapomenout na § 7c zákona o minimálním základu daně. Pro paní doktorku je směrodatný odstavec 4d) tohoto paragrafu, kde se říká, že pro poplatníky pobírající starobní důchod se podmínky pro minimální základ daně nevztahují. Pro získání co nejnižšího základu daně je nutné vyloučit z něj ty nezdanitelné části, které nám dovoluje § 15 zákona. V našem případě paní doktorka splácí úvěr, z něhož platí úroky, věnovala dar fotbalovému klubu, spoří na penzijní připojištění a platí si životní pojištění. Co se týče úroků z hypotečního úvěru, paní doktorka je může uplatnit v plné výši, tj. 289.000,- Kč. § 15 odstavec 3 zákona říká, že částka odčítající se od základu daně rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období nesmí souhrnně přesáhnout 300.000,Kč. Podle prvního odstavce téhož paragrafu zákona si může paní doktorka od základu daně odečíst i výši daru, který věnovala fotbalovému klubu. Poskytnuté dary sportovním klubům lze od základu daně odečíst v případě, že souhrnná hodnota darů přesáhne 2 % základu daně anebo činí alespoň 1.000,- Kč, nejvýše však 10 % základu daně. Paní doktorka darovala 3.000,- Kč a podle těchto podmínek může odečíst celou částku. Díky spoření do penzijního fondu, které je doloženo smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem, v částce 1.500,- Kč za měsíc si může paní doktorka snížit daňový základ za celé zdaňovací období souhrnnou sumou 18.000,- Kč. Zákon o daních z příjmů v § 15 odstavci 5 bohužel říká, že částka, kterou lze od základu daně odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených za zdaňovací období sníženého o 6.000,- Kč. Maximální částku, kterou lze odečíst se rovná 12.000,- Kč. A o přesně takovouto částku si může paní doktorka snížit základ daně. Tu dostaneme po odečtení daných 6.000,- Kč od uspořených 18.000,- Kč. Poslední položkou, o kterou je možné snížit základ daně, je zaplacené roční pojistné na soukromou životní pojistku. Již několikrát zmiňovaný § 15 zákona ve svém šestém odstavci vymezuje, kdy je možné toto zaplacené pojistné odečíst od základu daně.

30

Je to za předpokladu, že pojištění je sjednáno podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem, pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou. Dalším předpokladem je, že výplata pojistného plnění je sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, kdy poplatník dosáhne 60 let. Maximální částka snižující základ daně je ve výši 12.000,- Kč. Paní doktorka, která svými zaplacenými 24.500,- Kč překročuje tuto maximální výši, bude uplatňovat maximálních 12.000,- Kč. Je nutné dodat, že maximální částka je souhrnná pro všechny smlouvy s více pojišťovnami. Upravený základ daně získáme odečtením všech čtyř nezdanitelných částí od neupraveného základu daně 2.520.000,- Kč. Těmito částmi jsou úroky z úvěru ve výši 289.000,- Kč, dar fotbalovému klubu ve výši 3.000,- Kč, zaplacené penzijní připojištění ve výši 12.000,- Kč a životní pojištění také ve výši 12.000,- Kč. Upravený základ tak činí 2.204.000,- Kč. Takto upravený základ daně je ještě nutné před samotným výpočtem daně zaokrouhlit podle § 16 zákona. Zaokrouhluje se na celá sta Kč dolů. Samotnou daň vypočítáme podle tabulky, která je uvedena v § 16 zákona.

Základ daně

Ze základu přesahujícího

Daň

od Kč

do Kč 0

121.200

12%

121.200

218.400

14.544 Kč + 19 %

121.200,- Kč

218.400

331.200

33.012 Kč + 25 %

218.400,- Kč

331.200

a více

61.212 Kč + 32 %

331.200,- Kč

Obrázek 2: Sazba daně z příjmů pro rok 2007. Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění pro rok 2007.

Tabulka je rozdělena do pásem podle výše základu daně. Základ daně paní doktorky patří do pásma posledního, protože činí 2.204.000,- Kč. Zde je výše daně 61.212,- Kč + 32 % ze základu přesahujícího 331.200,- Kč. Zde je postup výpočtu: Daň = 61.212 + 0,32 * (2.204.000 − 331.200) = 61.212 + 0,32 * 1.872.800 = 61.212 + 599.296 = 660.508,− Kč.

31

Od takto vypočítané daně může paní doktorka odečíst různé slevy uzákoněné v § 35, 35a, 35b, 35ba, 35c, 35d. Jí se týká pouze § 35c, který dovoluje snížit daň o částku 6.000,- Kč ročně v případě, že spolu s poplatníkem žije v jedné domácnosti dítě. Tato sleva se může uplatnit buď formou slevy na dani, daňového bonusu či slevy na dani a daňového bonusu. Paní doktorka uplatní pouze slevu na dani, protože celková sleva za dvě děti v částce 12.000,- Kč nepřevyšuje daň. V opačném případě by se jednalo o daňový bonus. Vychází nám tak závazek vůči finančnímu úřadu ve výši 648.508,- Kč, protože tato částka přesáhla 200,- Kč a příjmy jsou vyšší jak 15.000,- Kč. Tak praví § 38b zákona o minimální výši daně. Ve výpočtu daně je uvedená položka sleva na poplatníka. Paní doktorka si nemůže tuto slevu od daně odečíst, protože odstavec 2 § 35ba říká, že se daň u poplatníka nesnižuje, jestliže jeho starobní důchod z důchodového pojištění převyšuje částku 38.040,- Kč ročně. Ze zadání víme, že paní doktorka je v důchodovém věku a její starobní důchod tuto roční sumu přesahuje. Čistý příjem vypočítáme odečtením skutečně vynaložených výdajů a daňové povinnosti od dosažených příjmů, tj. 4.220.000 – 1.700.000 – 648.508 = 1.871.492,- Kč.

32

2.2.3 Výpočet daně na základě paušálních výdajů Příjmy

4.220.000,- Kč

Výdaje

1.688.000,- Kč

−měsíční zálohy na sociální pojištění

17.504,- Kč

−měsíční zálohy na zdravotní pojištění

16.320,- Kč

Neupravený základ daně −dar −úroky

2.498.176,- Kč 3.000,- Kč 289.000,- Kč


12.000,- Kč


12.000,- Kč


2.182.176,- Kč


2.182.100,- Kč


653.500,- Kč 0,- Kč 653.500,- Kč 12.000,- Kč 641.500,- Kč 1.890.500,- Kč

2.2.4 Popis výpočtu daně Paní doktorka má příjmy z podnikatelské činnosti podle § 7 odstavce 1c) zákona ve výši 4.220.000,- Kč. Výdaje skutečně vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů činící 1.700.000,- Kč se při uplatnění paušálních výdajů nepoužívají. Zde se vychází z § 7 odstavce 9 zákona, kde jsou určeny procentuální sazby ke stanovení výdajů z dosažených příjmů. U paní doktorky lze výdaje stanovit podle odstavce 9d) tohoto paragrafu, kde je daná sazba 40 %. Tímto jsou paušální výdaje v hodnotě 1.688.000,Kč. Ve stejném paragrafu v odstavci 10 je zmínka, že uplatní-li poplatník tyto výdaje,

33

jsou v nich zahrnuty veškeré výdaje vynaložené v souvislosti s dosažením příjmů z podnikání kromě pojistného na sociální a zdravotní pojištění. A § 24 odstavec 2 zákona říká, že tyto zálohy mohou být uznatelným výdajem. To znamená, že tyto zálohy musíme k výdajům stanovených procentem přičíst. Výše měsíčních záloh pro sociální pojištění je v roce 2007 rozdělena na období před podáním Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2006, tj. leden až duben v měsíční částce 1.394,- Kč, a na období po podáním tohoto přehledu, tj. květen až prosinec v měsíční částce 1.491,- Kč (Důležité údaje pro rok 2007, online). Celkem to pro rok 2007 dělá 17.504,- Kč (1.394 * 4 + 1.491 * 8). Výše měsíčních záloh pro zdravotní pojištění v roce 2007 je 1.360,Kč. Celkem to účtuje 16.320,- Kč (1.360 * 12). Pro získání neupraveného základu daně odečteme od dosažených příjmů v hodnotě 4.220.000,- Kč výdaje stanovené procentem v částce 1.688.000,- Kč a též zálohy na sociální, 17.504,- Kč, a zdravotní, 16.320,- Kč, pojištění. Po odečtení získáme sumu 2.498.176,- Kč. Aby byl základ daně co nejnižší, je nutné z něj vyloučit ty nezdanitelné části, které nám dovoluje § 15 zákona. V našem případě paní doktorka splácí úvěr, z něhož platí úroky, darovala dar fotbalovému klubu, spoří na penzijní připojištění a platí si životní pojištění. Tyto veškeré skutečnosti potřebné pro výpočet daně si vypůjčíme z kapitoly 2. 2., protože jsou totožné. Upravený základ daně tak vychází na 2.182.176,- Kč, který je nutno před výpočtem daně podle § 16 odstavce 1 zákona zaokrouhlit na celá sta Kč dolů, 2.182.100,- Kč. Ze zaokrouhleného základu daně se vypočítá daň stejným způsobem jako v kapitole 2. 2. Z obrázku v této kapitole vybereme pásmo, do kterého náleží základ daně. V něm je dána pevná daň částkou 61.212,- Kč obohacenou o 32 % ze základu přesahujícího 331.200,- Kč. Celkem tedy činí daň 653.500,- Kč. Jak víme z předchozí kapitoly, takto vypočtenou daň nemůžeme snížit o slevu na poplatníka podle § 35ba odstavce 2 zákona. Proto zůstává daň po této slevě stejná. Paní doktorka si však může snížit daň o částku 6.000,- Kč, která se týká slevy v případě sdílení domácnosti s dítětem, § 35c odstavec 1 zákona. U paní doktorky bydlí děti dvě a tak bude celkové daňové zvýhodnění ve výši 12.000,- Kč. Toto zvýhodnění se může uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu či slevy na dani a daňového bonusu.

34

V našem případě se jedná jen o slevu na dani. Po odečtení této slevy se nám dostává podle § 38b zákona o minimální výši daně daňová povinnost vůči finančnímu úřadu v hodnotě 641.500,- Kč. Čistý příjem vypočítáme odečtením výdajů, získaných procentem, a daňové povinnosti od dosažených příjmů, tj. 4.220.000 – 2.110.000 – 641.500 = 1.890.500,- Kč.

2.2.5 Srovnání Výpočet se skutečně vynaloženými výdaji

Výpočet s paušálními výdaji

Příjmy

4.220.000,- Kč

4.220.000,- Kč

Výdaje

1.700.000,- Kč

1.721.824,- Kč

648.508,- Kč

641.500,- Kč

1.871.492,- Kč

1.856.676,- Kč

Daňová povinnost Čistý příjem

Obrázek 3: Porovnání výpočtů v roce 2007. Zdroj: Vlastní.

Z výše uvedené tabulky lze rozpoznat, že daňové zatížení je vyšší u výpočtu se skutečně vynaloženými náklady k dosažení, zajištění a udržení příjmů než u výpočtu s paušálními výdaji stanovené procentem. Tento rozdíl činí 7.008,- Kč. Proto bychom volili pro výpočet daně cestu s paušálními výdaji. Avšak příznivěji vyšel čistý příjem u výpočtu se skutečně vynaloženými výdaji. A protože z obchodního zákoníku víme, že se podniká za účelem dosažení zisku, výhodnější bude pro paní doktorku výpočet daňové povinnosti pomocí skutečně vynaložených výdajů.

35

2.3 Daňová povinnost pro rok 2008 Veškeré informace v této kapitole vycházejí ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, platný pro rok 2008, a ze zadání.


4.220.000,- Kč

Výdaje

1.700.000,- Kč

+měsíční zálohy na sociální pojištění

18.732,- Kč

+měsíční zálohy na zdravotní pojištění

17.472,- Kč


2.556.204,- Kč 3.000,- Kč 289.000,- Kč


12.000,- Kč


12.000,- Kč


2.240.204,- Kč


2.240.200,- Kč


336.030,- Kč 24.840,- Kč 311.190,- Kč 21.360,- Kč 289.830,- Kč 2.266.374,- Kč

36

2.3.2 Postup výpočtu daně Paní doktorka má příjmy z podnikání za rok 2008 podle § 7 odstavce 1c) zákona ve výši 4.220.000,- Kč. Výdaje skutečně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů jsou 1.700.000,- Kč. Veškeré výdaje jsou prokazatelně uznané. Do těchto výdajů jsou započteny i povinné měsíční minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Právě u sociálního a zdravotního pojištění nastala v tomto roce změna. Zákon o daních z příjmů v § 25 odstavec 1g) nám tyto zálohy zakazuje řadit mezi výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů. Proto tyto zálohy musíme od skutečných výdajů odečíst, aby se v nich nevyskytovaly. V roce 2008 měsíční zálohy na sociální pojištění činily 1.491,- Kč v období do podání Přehledu o příjmech a výdajích pro rok 2007, tj. leden až duben, a 1.596,- Kč v období po podání tohoto přehledu (Změny v sociálním pojištění, online), (Zálohy na zdravotní, důchodové a nemocenské pojištění v roce 2009, online). Celkově to vychází na 18.732,- Kč, protože 1.491 * 4 + 1.596 * 8 = 18.732,Kč. Zálohy na zdravotní pojištění byly ve výši 1.456,- Kč měsíčně, celkově tedy 17.472,- Kč. Odečteme-li od skutečně vynaložených nákladů zálohy na sociální a zdravotní pojištění a toto následně odečteme od dosažených příjmů, vypočítáme neupravený základ daně ve výši 2.556.204,- Kč. V tomto roce se nemusíme pozastavovat nad tím, zda máme minimální základ daně, protože § 7c zákona je zrušen. Za nezdanitelné části, které snižují základ daně podle § 15 zákona, bude paní doktorka uplatňovat úroky z hypotečního úvěru, dar fotbalovému klubu, pojistné na penzijní připojištění a pojistné na životní pojištění. Úroky z hypotečního úvěru lze uplatnit v celé výši, tj. 289.000,- Kč, protože v § 15 odstavci 3 zákona je stanovena maximální možná částka odčitatelná od základu daně 300.000,- Kč. Poskytnutý dar v hodnotě 3.000,- Kč může paní doktorka uplatnit v celé výši. Podle zákona je dovoleno odečíst částku rovnající se minimálně 2 % základu daně anebo 1.000,- Kč, nejvýše však 10 % základu daně. Spoření do penzijního fondu doloženého smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem,

v částce 1.500,- Kč za měsíc, celkově 18.000,- Kč ročně je další

nezdanitelnou částí. Avšak zákon v § 15 odstavci 5 říká, že úhrn všech plateb

37

na penzijní připojištění může být maximálně 12.000,- Kč za zdaňovací období nebo ponížen o 6.000,- Kč. V našem případě to tak či tak vychází stejně, tedy od základu daně odečteme 12.000,- Kč. Poslední položka snižující základ daně je zaplacené roční pojistné na soukromou životní pojistku. I toto zmiňuje § 15 zákona, kde je vymezeno, za jakých předpokladů je možné tuto nezdanitelnou část uznat. Důležitá je maximální částka, která může snížit základ daně. Její výše je 12.000,- Kč. Paní doktorka, která svými zaplacenými 24.500,- Kč překročuje tuto maximální výši, bude uplatňovat maximálních 12.000,- Kč. Je nutné dodat, že maximální částka je souhrnná pro všechny smlouvy s více pojišťovnami. Upravený základ daně získáme odečtením těchto nezdanitelných částí od neupraveného základu daně činící 2.556.204,- Kč. Jsou jimi úroky z úvěru ve výši 289.000,- Kč, dar fotbalovému klubu ve výši 3.000,- Kč, zaplacené penzijní připojištění ve výši 12.000,Kč a životní pojištění také ve výši 12.000,- Kč. Upravený základ tak činí 2.240.204,Kč. Takto upravený základ daně je ještě nutné před samotným výpočtem daně zaokrouhlit podle § 16 zákona. Zaokrouhluje se na celá sta Kč dolů. Daň je v roce 2008 pro všechny poplatníky stejná a nezáleží na výši upraveného zaokrouhleného základu daně jako v roce 2007. Podle § 16 zákona je daň 15 % z upraveného zaokrouhleného základu daně a u paní doktorky dosahuje 336.030,- Kč. Vypočítanou daň je možné snížit o slevu na poplatníka, která v předcházejícím roce ještě nebyla pro důchodce za určitých podmínek vyskytujících se v § 35ba odstavci 2 možná. Tento odstavec byl pro letošní rok zrušen, a tak si paní doktorka může snížit daň o plných 24.840,- Kč. Slevu na poplatníka lze využít jen za předpokladu, že není vyšší než daň. U paní doktorky se o tuto situaci nejedná a ponížená daň se rovná částce 311.190,- Kč. Od daně po slevě na poplatníka odečteme i daňové zvýhodnění na děti žijící ve společné domácnosti. S paní doktorkou žijí dvě. Výše tohoto zvýhodnění se od minulého roku zvýšila na 10.680,- Kč. Celkem tedy 21.260,- Kč za obě dvě děti. Konečná daň vychází 289.830,- Kč, což je daňová povinnost, kterou musí paní doktorka dle § 38b zaplatit. Daňová povinnost je totiž vyšší jak 200,- Kč a celkové zdanitelné příjmy přesahují 15.000,- Kč.

38

Čistý příjem vypočítáme odečtením skutečně vynaložených výdajů a daňové povinnosti od dosažených příjmů, tj. 4.220.000 – 1.663.796 – 289.830 = 2.266.374,- Kč.


4.220.000,- Kč

Výdaje

1.688.000,- Kč


2.532.000,- Kč

−dar −úroky

3.000,- Kč 289.000,- Kč


12.000,- Kč


12.000,- Kč


2.216.000,- Kč


2.216.000,- Kč


332.400,- Kč 24.840,- Kč 307.560,- Kč 21.360,- Kč 286.200,- Kč 2.245.800,- Kč

39

2.3.4 Postup výpočtu daně Příjmy z podnikatelské činnosti podle § 7 odstavce 1c) zákona jsou ve výši 4.220.000,Kč. Skutečně vynaložené výdaje nás v tomto případě nezajímají, protože se stanovují procentem, které je dáno zákonem o daních z příjmů. V § 7 odstavci 7 zákona jsou dány sazby následovně: a) 80 % z příjmů podle odstavce 1 písmene a), b) 60 % z příjmů ze živností řemeslných, c) 50 % z příjmů podle odstavce 1 písmene b) s výjimkou příjmů ze živností řemeslných d) 40 % z příjmů podle odstavce 1 písmene c) nebo z příjmů podle odstavce 2 písmene a) s výjimkou příjmů podle odstavce 8, a nebo z příjmů podle odstavce 2 písmene a) až d). Jelikož má paní doktorka příjmy podle § 7 odstavce 1c) zákona, použijeme pro výpočet paušálních výdajů možnost d), tedy 40 % z dosažených příjmů 4.220.000,- Kč. Paušálně stanovené výdaje jsou proto 1.688.000,- Kč. V této částce jsou zahrnuty veškeré výdaje vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání, jak píše § 7 odstavec 8 zákona. Povinné minimální měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění jsou pro rok 2008 z těchto výdajů vyloučeny. Pro získání neupraveného základu daně odečteme od dosažených příjmů v hodnotě 4.220.000,- Kč výdaje stanovené procentem v částce 1.688.000,- Kč. Po odečtení získáme sumu 2.532.000,- Kč. Aby byl základ daně co nejnižší, je nutné z něj vyloučit ty nezdanitelné části, které nám dovoluje § 15 zákona. V našem případě paní doktorka splácí úvěr, z něhož platí úroky, poskytla dar fotbalovému klubu, spoří na penzijní připojištění a platí si životní pojištění. Tyto veškeré skutečnosti potřebné pro výpočet daně si vypůjčíme z kapitoly 3. 3., protože jsou totožné. Upravený základ daně tímto vychází na 2.216.000,- Kč, který je nutno před výpočtem daně podle § 16 odstavce 1 zákona zaokrouhlit na celá sta Kč dolů, 2.216.100,- Kč. Daň ze zaokrouhleného základu daně vypočítáme procentem, které je dáno v § 16 zákona ve výši 15 %. Celková daň vychází na 332.400,- Kč.

40

Daň ve výši 332.400,- Kč lze následně snížit o slevu na poplatníka činící 24.840,- Kč. Zde nastala změna oproti roku 2007, kdy si tuto slevu paní doktorka nemohla uplatnit. Daň se tímto sníží na celých 307.560,- Kč. U paní doktorky bydlí dvě děti, díky nimž je možné snížit daňovou povinnost o 21.360,Kč, což je dvojnásobek částky uvedené níže. Tuto skutečnost dovoluje zákon o daních z příjmů v § 35c odstavci prvním, kde je uvedena částka na jedno dítě, tj. 10.680,- Kč. Tuto slevu je možné uplatnit buď formou slevy na dani, daňového bonusu či slevy na dani a daňového bonusu. V případě paní doktorky se jedná o slevu na dani, protože daň je vyšší než uplatňovaná sleva. Konečná daň bude po daňovém zvýhodnění 286.200,- Kč a podle § 38b zákona se jedná o závazek vůči finančnímu úřadu. Čistý příjem vypočítáme odečtením výdajů, získaných procentem, a daňové povinnosti od dosažených příjmů, tj. 4.220.000 – 1.688.000 – 286.200 = 2.245.800,- Kč.



Příjmy

4.220.000,- Kč

4.220.000,- Kč

Výdaje

1.663.796,- Kč

1.688.000,- Kč

289.830,- Kč

286.200,- Kč

2.266.374,- Kč

2.245.800,- Kč



Tabulka ukazuje, že výše daně je nižší při výpočtu s paušálními výdaji o 3.630,- Kč oproti výpočtu se skutečně vynaloženými výdaji. U výpočtu se skutečně vynaloženými výdaji je vysoký základ daně, proto je i daň vysoká. Na druhou stranu je u této metody příznivější čistý příjem podnikatele, což je dáno nízkými výdaji. A čistý příjem jako hlavní ukazatel prozrazuje, že pro paní doktorku je výhodnější počítat daňové zatížení se skutečně vynaloženými náklady.

41



4.220.000,- Kč

Výdaje

1.700.000,- Kč


20.056,- Kč


19.080,- Kč


2.559.136,- Kč 3.000,- Kč 289.000,- Kč


12.000,- Kč


12.000,- Kč


2.243.136,- Kč


2.243.100,- Kč


336.465,- Kč 24.840,- Kč 311.625,- Kč 21.360,- Kč 290.265,- Kč 2.268.871,- Kč

42

2.4.2 Postup výpočtu daně Dosažené příjmy z podnikání podle § 7 odstavce 1c) zákona dosahují výše 4.220.000,Kč. Skutečně vynaložené výdaje k dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů jsou ve výši 1.700.000,- Kč a dle zadání v úvodu praktické části obsahují i povinné měsíční minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Zálohy na sociální pojištění v celkové hodnotě 20.056,- Kč jsou vypočítány jako násobek měsíců s hodnotou minimální zálohy před podáním (4 * 1.574,- Kč) a po podání (8 * 1.720,- Kč) Přehledu o příjmech a výdajích pro rok 2008 (Sociální pojištění v roce 2009, online). Zálohy na zdravotní pojištění v celkové výši 19.080,- Kč jsou vypočítány taktéž s tím rozdílem, že se nerozlišuje období před a po podání přehledu. Takto vypočtené zálohy je nutné od skutečně vynaložených výdajů odečíst, protože § 25 odstavec 1g) zákona je jako výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů neuznává. Pro získání neupraveného základu daně paní doktorky odečteme rozdíl mezi skutečně vynaloženými náklady a zálohami od dosažených příjmů. Hodnota bude činit 2.559.136,- Kč. Nezdanitelné části, které snižují základ daně podle § 15 zákona, si vypůjčíme z předcházejícího roku z kapitoly 3. 2., protože jsou zcela stejné a jedno vysvětlení zcela postačí. Tak tedy ve zkratce. Paní doktorka si může snížit základ daně o úroky z hypotečního úvěru ve výši 289.000,- Kč, o poskytnutý dar fotbalovému klubu ve výši 3.000,- Kč, o platby do penzijního fondu ve výši 12.000,- Kč a o platby na soukromé životní pojištění ve výši 12.000,- Kč. O tyto nezdanitelné části upravíme neupravený základ daně, jehož hodnota je 2.559.136,- Kč. Dostaneme částku 2.243.136,- Kč, kterou je nutné podle § 16 zákona zaokrouhlit na celá sta Kč dolů, čímž získáme zaokrouhlený základ daně 2.243.100,Kč. Daň je v roce 2009 pro všechny poplatníky stejná, tak jak tomu bylo o předchozím roce. Podle § 16 zákona je daň 15 % z upraveného zaokrouhleného základu daně a u paní doktorky dosahuje výše 336.465,- Kč. Vypočítanou daň je možné snížit o slevu na poplatníka. Tato sleva dle § 35ba odstavce 1a) činí 24.840,- Kč a lze ji využít v případě, že není vyšší než upravovaná daň, což u paní doktorky není. Daň se po této úpravě rovná 311.625,- Kč.

43

Od daně po slevě na poplatníka odečteme i daňové zvýhodnění na děti žijící ve společné domácnosti. S paní doktorkou žijí dvě. Výše tohoto zvýhodnění se od minulého roku zvýšila na 10.680,- Kč. Celkem tedy 21.260,- Kč za obě dvě děti. Konečná daň vychází 290.265,- Kč, což je daňová povinnost, kterou musí paní doktorka dle § 38b zaplatit. Daňová povinnost je totiž vyšší jak 200,- Kč a celkové zdanitelné příjmy přesahují 15.000,- Kč. Čistý příjem vypočítáme odečtením skutečně vynaložených výdajů a daňové povinnosti od dosažených příjmů, tj. 4.220.000 – 1.660.864 – 290.265 = 2.268.871,- Kč.


4.220.000,- Kč

Výdaje

2.532.000,- Kč


1.688.000,- Kč

−dar −úroky

3.000,- Kč 289.000,- Kč


12.000,- Kč


12.000,- Kč


1.372.000,- Kč


1.372.000,- Kč


205.800,- Kč 24.840,- Kč 180.960,- Kč 21.360,- Kč 159.600,- Kč 1.528.400,- Kč

44

2.4.4 Postup výpočtu daně Paní doktorka má příjmy z podnikatelské činnosti podle § 7 odstavce 1c) zákona, příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, ve výši 4.220.000,- Kč. Výdaje skutečně vynaložené a uvedené v zadání nelze při výpočtu daně pomocí paušálních výdajů využít. Paušální výdaje se počítají procentním poměrem k dosaženým příjmům. Toto procento je uvedeno v § 7 odstavci 7 zákona následovně: a) 80 % z příjmů podle odstavce 1 písmene a) a písmene b) z příjmů ze živností řemeslných, b) 60 % z příjmů podle odstavce 1 písmene b) s výjimkou příjmů ze živností řemeslných, a odstavce 1 písmene c) nebo z příjmů podle odstavce 2 písmene a), s výjimkou příjmů podle odstavce 6, anebo z příjmů podle odstavce 2 písmene b) až d). Jelikož má paní doktorka příjmy z jiné podnikatelské činnosti, zvolíme sazbu 60 %. Tímto získáme výdaje v hodnotě 2.532.000,- Kč. V této částce jsou zahrnuty veškeré výdaje paní doktorky vynaložené k dosažení příjmů z podnikání. Tato skutečnost je uvedena ve stejném paragrafu odstavci 8 zákona. Odečtením vypočítaných paušálních výdajů od dosažených příjmů získáme neupravený základ daně ve výši 1.688.000,- Kč. Aby byl základ daně co nejnižší, je nutné z něj vyloučit ty nezdanitelné části, které nám dovoluje § 15 zákona. V našem případě paní doktorka splácí úvěr, z něhož platí úroky ve výši 289.000,- Kč, poskytla dar fotbalovému klubu ve výši 3.000,- Kč, spoří na penzijní připojištění ve výši 1.500,- Kč měsíčně a platí si soukromé životní pojištění ve výši 24.500,- Kč ročně. V jaké výši lze veškeré tyto platby uplatnit a odečíst od neupraveného základu daně je popsáno v kapitole 2. 2. a není nutné vše popisovat znovu, protože v zákoně v tomto ohledu změna nenastala. Upravený základ daně po odečtení nezdanitelných částí vychází 1.372.000,- Kč, který je nutno před výpočtem daně podle § 16 zákona zaokrouhlit na celá sta Kč dolů. Sazba daně je uvedená také v § 16 zákona a činí 15 % ze zaokrouhleného upraveného základu daně. Hodnota daně je 205.800,- Kč. Takto vypočítanou daň si může paní doktorka snížit o slevy na dani uvedené v § 35 až § 35 d. Paní doktorka využije slevu na poplatníka podle § 35 ba odstavce 1a) ve výši 45

24.840,- Kč. Slevu na dani lze využít jen do výše daně, je-li sleva vyšší, činí daň po slevě 0,-. V našem případě je sleva nižší než samotná daň a tudíž daň po slevě bude vycházet 180.960,- Kč. Druhá sleva, kterou může paní doktorka uplatnit, je daňové zvýhodnění na vyživované děti žijící ve společné domácnosti. Toto je dle § 35c odstavce 1. U paní doktorky bydlí dvě děti, proto celkové daňové zvýhodnění činí 21.360,- Kč. Toto zvýhodnění lze uplatnit buď jako sleva na dani, nebo jako daňový bonus, a nebo jako sleva na dani a daňový bonus. Paní doktorky se týká sleva na dani. Po této slevě bude konečná daň ve výši 159.600,- Kč a jak říká § 38b zákona o minimální výši daně, je nutné ji uhradit finančnímu úřadu. Čistý příjem vypočítáme odečtením výdajů, získaných procentem, a daňové povinnosti od dosažených příjmů, tj. 4.220.000 – 2.532.000 – 159.600 = 1.528.400,- Kč.



Příjmy

4.220.000,- Kč

4.220.000,- Kč

Výdaje

1.660.864,- Kč

2.532.000,- Kč

290.265,- Kč

159.600,- Kč

2.268.871,- Kč

1.528.400,- Kč



Při porovnání obou metod výpočtu daně zjišťujeme, že v roce 2009 by byla daň z příjmů u paní doktorky podstatně nižší při použití paušálních výdajů, které byly pro tento rok dány sazbou 60 %, což je o třetinu více než v minulém roce. Toto se také projevilo na jejím čistém příjmu. S vysokými výdaji nelze dosáhnout vysokého zisku a proto je jeho výše dvoutřetinová oproti výpočtu se skutečně vynaloženými náklady. Výše čistého příjmu je pro podnikatele nejdůležitější bez ohledu na to, kolik zaplatí na dani. Proto je pro paní doktorku výhodná varianta výpočtu daně se skutečně vynaloženými náklady.

46



4.220.000,- Kč

Výdaje

1.700.000,- Kč


20.728,- Kč


19.212,- Kč


2.559.940,- Kč 3.000,- Kč 289.000,- Kč


12.000,- Kč


12.000,- Kč


2.243.940,- Kč


2.243.900,- Kč


336.585,- Kč 24.840,- Kč 311.625,- Kč 23.208,- Kč 288.537,- Kč 2.271.403,- Kč

47

2.5.2 Postup výpočtu daně Paní doktorka dosáhla za rok 2010 příjmů z podnikání podle § 7 odstavce 1c) zákona ve výši 4.220.000,- Kč. K tomu vynaložila skutečné výdaje na dosažení těchto příjmů ve výši 1.700.000,- Kč. Tyto výdaje jsou prokazatelně uznané. Povinné měsíční minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění jsou jejich součástí, a protože § 25 odstavec 1g) zákona toto nedovoluje, je nezbytné je z výdajů vyloučit. Měsíční zálohy na sociální pojištění činí pro rok 2010 1.720,- Kč v období do podání Přehledu o příjmech a výdajích pro rok 2009 a 1.731,- Kč v období po podání tohoto přehledu (Zdravotní a sociální pojištění: změny v roce 2010, online). Celkově tyto zálohy čítají 20.728,- Kč. Zálohy na zdravotní pojištění pro rok 2010 vyšplhaly na 1.601,- Kč měsíčně, ročně pak na 19.212,- Kč. Přičtením výše zmíněných záloh ke skutečným výdajům vznikne hodnota výdajů upravených a připravených pro výpočet neupraveného základu daně. Ten získáme rozdílem, který činí 2.559.940,- Kč, mezi dosaženými příjmy a těmito upravenými výdaji. Nezdanitelné části snižující základ daně podle § 15 zákona si vypůjčíme z předcházejícího roku z kapitoly 4. 2., protože jsou zcela stejné a nenastala u nich změna. Proto jen krátce. Paní doktorka si může snížit základ daně o úroky z hypotečního úvěru ve výši 289.000,- Kč, o poskytnutý dar fotbalovému klubu ve výši 3.000,- Kč, o platby do penzijního fondu ve výši 12.000,- Kč a o platby na soukromé životní pojištění ve výši 12.000,- Kč. Neupravený základ daně upravíme o nezdanitelné části, čímž vyjde upravený základ daně, jehož hodnota je 2.243.940,- Kč. Tuto hodnotu je nutné podle § 16 zákona zaokrouhlit na celá sta Kč dolů, čímž získáme zaokrouhlený základ daně 2.243.900,Kč. Sazba daně se pro rok 2010 oproti roku 2009 nezměnila a je pro všechny poplatníky stejná, tedy 15 % z upraveného zaokrouhleného základu daně. U paní doktorky dosahuje výše 336.465,- Kč. Vypočítanou daň je možné snížit o slevu na poplatníka. Tato sleva dle § 35ba odstavce 1a) činí 24.840,- Kč a lze ji využít v případě, že není vyšší než upravovaná daň, což u paní doktorky není. Daň se po této úpravě rovná 311.625,- Kč.

48

Daň po slevě může ještě paní doktorka snížit o daňové zvýhodnění na vyživované děti, které žijí spolu s ní v jedné domácnosti. Částka snižující daň se oproti přecházejícímu roku zvýšila z 10.680,- Kč na 11.604,- Kč a za obě dvě děti celková sleva vychází na 23.208,- Kč. I díky zvýšení daňového zvýhodnění je konečná daň pro tento rok 288.537,- Kč a nazýváme ji daňovou povinností. Čistý příjem vypočítáme odečtením skutečně vynaložených výdajů a daňové povinnosti od dosažených příjmů, tj. 4.220.000 – 1.660.060 – 288.537 = 2.271.403,- Kč.


4.220.000,- Kč

Výdaje

1.688.000,- Kč


2.532.000,- Kč

−dar −úroky

3.000,- Kč 289.000,- Kč


12.000,- Kč


12.000,- Kč


2.216.000,- Kč


2.216.000,- Kč


332.400,- Kč 24.840,- Kč 307.560,- Kč 23.208,- Kč 284.352,- Kč 2.247.648,- Kč

49

2.5.4 Postup výpočtu daně Dosažené příjmy podle § 7 odstavce 1c) zákona jsou ve výši 4.220.000,- Kč. Výdaje určíme procentní sazbou podle § 7 odstavce 7 zákona: a) 80 % z příjmů podle odstavce 1 písmene a) a odstavce 1 písmene b) z příjmů ze živností řemeslných, b) 60 % z příjmů podle odstavce 1 písmene b), s výjimkou příjmů ze živností řemeslných, c) 40 % z příjmů podle odstavce 1 písmene č) nebo z příjmů podle odstavce 2 písmene a), s výjimkou příjmů podle odstavce 6, anebo z příjmů podle odstavce 2 písmene b) až d). Podle doktorčiných příjmů z jiného podnikání uvedených v § 7 odstavci 1c) zákona stanovíme procentní sazbu paušálních výdajů, která je 40 %. Zde nastal oproti minulému roku pokles o 20 % a paušální výdaje tak činí jen 1.688.000,- Kč. Do nich jsou zahrnuty veškeré výdaje vynaložené k dosažení příjmů paní doktorky. Tuto skutečnost najdeme v § 7 odstavci 8 zákona. Povinné minimální měsíční zálohy dle § 25 odstavce 1g) jako výdaje k dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uznat. Pro získání neupraveného základu daně odečteme od dosažených příjmů v hodnotě 4.220.000,- Kč paušální výdaje v částce 1.688.000,- Kč. Po odečtení získáme sumu 2.532.000,- Kč. Aby měla paní doktorka co nejnižší základ daně a tím i co nejnižší daň, je nutné vyloučit ze základu daně ty nezdanitelné části, které nám dovoluje § 15 zákona. V našem případě paní doktorka splácí úvěr, z něhož platí úroky, věnovala dar fotbalovému klubu, spoří na penzijní připojištění a platí si životní pojištění. Co se týče úroků z hypotečního úvěru, paní doktorka je může uplatnit v plné výši, tj. 289.000,- Kč. § 15 odstavec 3 zákona říká, že částka odčítající se od základu daně rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období nesmí souhrnně přesáhnout 300.000,Kč. Paní doktorka si může od základu daně také odečíst hodnotu poskytnutého daru. Ten byl ve výši 3.000,- Kč pro fotbalový klub, v němž hrají její dva vnuci. Podle prvního odstavce § 15 může odečíst celou tuto hodnotu, protože je splněna podmínka

50

jak minimální, tak maximální výše poskytnutého daru. Je splněna i podmínka účelu, tzn. komu je dar poskytnut. Díky spoření do penzijního fondu, které je doloženo smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem, v částce 1.500,- Kč za měsíc si může paní doktorka snížit daňový základ za celé zdaňovací období souhrnnou sumou 18.000,- Kč. Zákon o daních z příjmů v § 15 odstavci 5 bohužel říká, že částka, kterou lze od základu daně odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených za zdaňovací období sníženého o 6.000,- Kč. Maximální částku, kterou lze odečíst se rovná 12.000,- Kč. A o přesně takovouto částku si může paní doktorka snížit základ daně. Tu dostaneme po odečtení daných 6.000,- Kč od uspořených 18.000,- Kč. Poslední položkou, o kterou je možné snížit základ daně, je zaplacené roční pojistné na soukromou životní pojistku. Již několikrát zmiňovaný § 15 zákona ve svém šestém odstavci vymezuje, kdy je možné toto zaplacené pojistné odečíst od základu daně. Je to za předpokladu, že pojištění je sjednáno podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem, pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou. Dalším předpokladem je, že výplata pojistného plnění je sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, kdy poplatník dosáhne 60 let. Maximální částka snižující základ daně je ve výši 12.000,- Kč. Paní doktorka, která svými zaplacenými 24.500,- Kč překročuje tuto maximální výši, bude uplatňovat maximálních 12.000,- Kč. Je nutné dodat, že maximální částka je souhrnná pro všechny smlouvy s více pojišťovnami. Odečtením všech nezdanitelných částí získáme upravený základ daně ve výši 2.216.000,- Kč, který podle § 16 zákona zaokrouhlíme na celá sta Kč dolů. Daň ze zaokrouhleného základu daně vypočítáme procentem, jenž je dáno v § 16 zákona. Sazba daně je 15 %. Daň tedy vychází na 332.400,- Kč. Daň ve výši 332.400,- Kč lze následně snížit o slevu na poplatníka činící 24.840,- Kč, co je dáno § 35ba odstavcem 1a) zákona. Daň po slevě bude činit 307.560,- Kč. Daňové zvýhodnění týkající se dětí žijící s paní doktorkou v jedné domácnosti bylo zvýšeno oproti roku předcházejícímu na 11.604,- Kč na jedno dítě. Tuto změnu lze najít v § 35c zákona odstavci 1, kde se také píše o formě uplatnění tohoto zvýhodnění.

51

Konečná daň bude po daňovém zvýhodnění 284.352,- Kč a podle § 38b zákona je splněna podmínka minimální výše daně a může se zaplatit finančnímu úřadu. Čistý příjem vypočítáme odečtením výdajů, získaných procentem, a daňové povinnosti od dosažených příjmů, tj. 4.220.000 – 1.688.000 – 284.352 = 2.247.648,- Kč.



Příjmy

4.220.000,- Kč

4.220.000,- Kč

Výdaje

1.660.060,- Kč

1.688.000,- Kč

288.537,- Kč

284.352,- Kč

2.271.403,- Kč

2.247.648,- Kč



Ze srovnání obou metod výpočtu je nižší daň počítaná z paušálních výdajů. Výdaje stanovené procentem jsou vyšší a snižují tak základ daně a tím i daň. Rozdíl mezi jednotlivými variantami je 4.185,- Kč. Vysoké náklady jsou sice výhodné pro výpočet daňového zatížení, avšak nikoli pro výpočet čistého příjmu. Ten vychází lépe u varianty se skutečně vynaloženými náklady, čímž se tato varianta stává pro paní doktorku výhodnější, protože podle podnikatelského zákoníku se podniká za účelem dosažení zisku.

52

2.6 Vyhodnocení praktické části Paní doktorka podniká v oboru stomatologie, což je podle živnostenského zákona podnikání podle zvláštních předpisů. Z tohoto podnikání, popsaného v kapitole 1.7, má pro naše srovnání paní doktorka v každém roce stejný příjem. Tento příjem je vymezen v zákoně o daních z příjmů v § 7 odstavci 1c) a činí 4.220.000,- Kč. Žádné další zdanitelné příjmy paní doktorka nemá. K dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů paní doktorka vynaložila skutečné výdaje prokazatelně uznané, které jsou také pro každý srovnávaný rok stejné, v hodnotě 1.700.000,- Kč. V případě, že by paní doktorka neevidovala své skutečné náklady, lze použít i náklady paušální. Tyto se vypočítají procentní srážkou s dosažených příjmů. Procentní sazby jsou uvedeny v § 7 zákona. Tyto jsou stanoveny v § 7 zákona. Každý rok není toto procento uvedeno ve stejném odstavci a pod stejným písmenem, což je dáno neustálými změnami v zákoně. Sazby paušálních výdajů se během let zužovaly a rozšiřovaly. Tyto změny a skutečnosti jsou také popsány v jednotlivých kapitolách při výpočtu daňové povinnosti. Níže uvedený obrázek zachycuje změny sazeb paušálních výdajů za srovnávané období a také jejich hodnoty. Rok

Procento z příjmů

Hodnota paušálních výdajů

2007 2008 2009 2010

40 40 60 40

1.688.000,- Kč 1.688.000,- Kč 2.532.000,- Kč 1.688.000,- Kč

Obrázek 7: Paušální výdaje. Zdroj: Vlastní.

Zde lze vypozorovat, že pro podnikatele podnikající podle zvláštních předpisů moc změn u sazeb paušálních výdajů nenastalo. Jediná, za to řádná, byla v roce 2009 a způsobila veliké zvýšení používání paušálních výdajů u podnikatelů podnikajících podle zvláštních předpisů. U paní doktorky by to vedlo k výraznému snížení daňové povinnosti pro tento rok, což by bylo velice uspokojivé, kdyby hlavním cílem zkoumání v této práci byla daňová povinnost. K našemu účelu tato změna moc nepřeje, protože čím vyšší jsou výdaje, tím nižší je i čistý příjem. Zde stojí za zmínku, že v každém

53

srovnávaném roce byl čistý příjem paní doktorky nižší při použití paušálních výdajů než při použití výdajů skutečně vynaložených. Tyto dvě položky, tedy příjmy a výdaje, by plně postačily po výpočet základu daně, který se získává odečtením výdajů od příjmů. Jenže v roce 2007 bylo možné za výdaje považovat i povinné měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění, jak říká § 24 odstavec 2f). V § 7, v tomto roce v odstavci 10, je uvedeno, co do paušálních výdajů patří a co ne. Podle desátého odstavce se do nich zálohy na sociální a zdravotní pojištění nezapočítávaly, a proto je bylo třeba k paušálním výdajům připočíst. Tímto se snížil základ daně i samotná daňová povinnost. Od roku 2008 se zálohy za výdaje podle § 25 zákona nepovažují a od skutečně vynaložených nákladů se musí odečítat, protože ze zadání víme, že jsou jejich součástí. Toto mělo opačný efekt jako u výdajů paušálních. Základ daně se zvyšoval a tím i samotná daňová povinnost. Ale naopak se snižovaly výdaje a tím rostly i čisté příjmy. Jelikož se s těmito zálohami v každém roce počítalo, víme, že byly rok od roku vyšší a nikdy nebyly stejné. Základ daně vypočítaný jak za pomoci skutečně vynaložených, tak i za pomoci paušálních výdajů, si paní doktorka může snižovat o nezdanitelné části. Pro jejich výpočet jsem vycházel ze zadání a z § 15 zákona, jenž definuje jejich přesné výše. Paní doktorka si směla snížit základ daně o poskytnutý dar, tj. 3.000,- Kč, o zaplacené úroky z hypotečního úvěru, tj. 289.000,- Kč, o zaplacené pojistné do penzijního fondu, tj. 12.000,- Kč, o zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění, tj. 12.000,- Kč. Jak bylo těchto částek dosaženo, je popsáno v každé kapitole výpočtu daně. Tyto částky byly po celé srovnávané období stejné a byly použity jak při výpočtu daně se skutečně vynaloženými, tak i s paušálními výdaji. Každý rok si tedy paní doktorka mohla snížit základ daně o 316.000,- Kč. Toto snížení také napomáhalo celkovému snížení daně a tím ke zvýšení čistého příjmu. Vychází-li se ze vzorce pro výpočet čistého příjmu uvedeného v kapitole 1.9, tak je jasné, že nízké výdaje a nízká daň znamenají vysoký čistý příjem. Základ daně snížený o nezdanitelné části nazýváme upravený základ daně. Aby se z něj dala vypočítat daň, je nutné ho vždy zaokrouhlit na celé sto Kč dolů, jak je uvedeno v § 16 zákona.

54

Rok

Výpočet se skutečnými výdaji


Sazba daně

Sazba daně

2007

61.212 + 32 % ze základu přesahujícího 331.200,- Kč

2008

Výše daně

Výše daně

61.212 + 32 % ze 660.508,- Kč základu přesahujícího 331.200,- Kč

653.500,- Kč

15%

336.030,- Kč

15%

332.400,- Kč

2009

15%

336.465,- Kč

15%

205.800,- Kč

2010

15%

336.585,- Kč

15%

332.400,- Kč

Obrázek 8: Sazby daní v jednotlivých letech. Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Při výpočtech daní se v roce 2007 postupovalo zcela odlišně než v letech následujících. V roce 2007 byla ještě zavedená progresivní daň. To znamená, že daň je vyšší, je-li vyšší základ daně. Podle výše základu daně byla stanovena čtyři daňová pásma, kde každé mělo odlišnou výši daně. V letech 2008 až 2010 je uzákoněna rovná daň. To znamená, že daň není závislá na výši základu daně a je stejně vysoká. Tabulka ukazuje, že daň dosahuje při progresivním zdanění téměř dvojnásobku oproti zdanění rovnému. Pro paní doktorku by tato změna znamenala velikou spokojenost nejen kvůli nízké daňové povinnosti, ale především kvůli zvýšení čistého příjmu, kvůli kterému podniká. Velice nízká daň se objevuje v roce 2009 u výpočtu s paušálními výdaji. Ta je dána již výše zmíněnou změnou v sazbě paušálních výdajů. Takto vypočítané daně nemusí být konečné, protože zákon o daních z příjmů je dovoluje snížit o různé slevy. Paní doktorka využívala slevu na poplatníka, a to od roku 2008. V roce 2007 si daň o tuto slevu snižovat nemohla. Její roční starobní důchod totiž přesahuje 38.040,- Kč, což je hranice, nad kterou je sleva na poplatníka vyloučena. Každý další rok tato sleva činila 24.840,- Kč a přispívala tak ke snížení daňové povinnosti a ke zvýšení čistého příjmu. Další slevou, kterou směla paní doktorka využívat, je daňové zvýhodnění na děti bydlící ve stejné domácnosti. S paní doktorkou bydlí dvě, proto se zvýhodnění bude násobit. V roce 2007 byla výše daňového zvýhodnění na jedno dítě 6.000,- Kč, v letech 2008 a 2009 činilo 10.680,- Kč a o rok později 11.604,- Kč. Toto zvýhodnění lze využívat

55

v několika formách, které jsou popsány v předchozích kapitolách. U paní doktorky šlo pouze o slevu, a proto také v každé situaci vyšla daňová povinnost. Z výše uvedeného lze odvodit, že během čtyř srovnávaných let došlo k několika změnám. Nejvýznamnější změna byla zaznamenána v sazbě daně, která by velice ovlivnila daňové zatížení paní doktorky a tím i její čistý příjem. Rovná daň je pro ní bezesporu výhodnější. Další významnou změnou, která by ovlivnila doktorčino podnikání, bylo zvýšení sazby u paušálních výdajů z roku 2008 na rok 2009. To by mělo za důsledek velice nízký základ pro výpočet daně a velice nízkou daň. Tato změna, která se zdá být výhodnou, by však na celkové hospodaření paní doktorky působila velmi negativně. Vždyť při této variantě výpočtu daně z příjmů se čistý příjem snižuje až o jednu třetinu. Další změny v podobě zvýšení slev na dani moc vzruchu u paní doktorky nepřinesly. Za to zrušení odpočtu povinných záloh na sociální a zdravotní pojištění bylo klíčové. V roce 2007 byly tyto zálohy zahrnuty ve skutečných výdajích a po zrušení jejich odpočtu v roce 2008 se musely od skutečných výdajů odčítat, což zvyšovalo daň oproti výpočtům s paušálními výdaji. I přesto je nutné z celkového hlediska považovat změny v zákoně o daních z příjmů za prospěšné, protože vedou ke snížení daňového zatížení podnikatele a tím i ke zvyšování jeho čistého příjmu, což dokazuje i níže uvedený obrázek.

Rok

Výpočet se skutečnými výdaji


Daňová povinnost

Daňová povinnost

Čistý příjem

Čistý příjem

2007

648.508,- Kč

1.871.492,- Kč

641.500,- Kč

1.856.676,- Kč

2008

289.830,- Kč

2.266.374,- Kč

286.200,- Kč

2.245.800,- Kč

2009

290.265,- Kč

2.268.871,- Kč

159.600,- Kč

1.528.400,- Kč

2010

288.537,- Kč

2.271.403,- Kč

284.352,- Kč

2.247.648,- Kč

Obrázek 9: Výčet daňových povinností a čistých příjmů. Zdroj: Vlastní.

56

Závěr V bakalářské práci jsem se zabýval změnami v zákoně o daních z příjmů v období 2007 až 2010. Toto období jsem si vybral hlavně kvůli změně sazby daně v roce 2008. Cílem této práce bylo určit, jak tato změna v sazbě daně, a mnoho dalších změn v zákoně, ovlivnily hospodaření podnikatele. Zda měly či neměly vliv jsem určoval podle toho, jak se snižoval či zvyšoval čistý příjem podnikatele, který považuji za nejdůležitější ukazatel při podnikání. Dle tohoto ukazatele nastaly nejpříznivější změny v již zmíněném roce 2008. Byla zrušena daňová pásma, která vzhledem k výši základu daně analyzovaného podnikatele nebyla pro něj vůbec výhodná. Zavedení rovné daně způsobilo snížení jeho daňové povinnosti o více než polovinu, čímž samozřejmě narostl jeho čistý příjem. Naopak nejméně příznivá změna nastala v roce 2009, kdy byla zvýšena sazba pro paušální výdaje a při volbě jejich uplatnění by podnikatel velmi ztratil. Sice by jeho daňová povinnost byla nejnižší za celé sledované období, avšak kvůli vysokým výdajům by byl jeho čistý příjem nejnižší. Jak by se vyvíjelo daňové zatížení a tím i čistý příjem podnikatele v dalších letech? Rok 2011 přinesl změnu pouze ve slevě na poplatníka. Byla snížena o tzv. povodňovou stokorunu, kterou poplatníci odvádějí na úhradu povodňových škod. Analyzovaný podnikatele by tuto změnu pocítil nepatrným zvýšením daňové povinnosti a snížením jeho čistého příjmu. Rok 2012 přinesl změn více. Sleva na poplatníka se vrátila na svojí předpovodňovou hodnotu a zvýšilo se daňové zvýhodnění na vyživované děti. Nejvýznamnější změnou bylo snížení maximálního limitu pro odpočet úroků na bydlení ze základu daně. Tímto by základ daně analyzovaného podnikatele vzrostl, což by bylo nepříznivé pro jeho daňovou povinnost a následně pak pro jeho čistý příjem, který by se v závislosti na vysoké dani snížil. Pro rok 2013 jsou hlášeny změny v sazbě daně z 15 % na 19 % a u slevy na poplatníka. Tu nebudou moci uplatnit ti, jejichž mzda bude čtyřnásobná oproti mzdě průměrné. Tyto změny mohou být do svého schválení ještě několikrát změněny, a proto raději nebudu vyvozovat žádné závěry. I přesto lze z tohoto krátkého výhledu do dalších let usoudit, že se podmínky pro daňové poplatníky nevyvíjejí nijak příznivě.

57

Z bakalářské práce jsem si odnesl poznatek, že ač se systém výběru daně z příjmů fyzických osob mění, pro podnikatele se čistý příjem s pomocí různých slev a zvýhodnění za analyzované období neustále zvyšuje, což tato práce i potvrzuje.

58

Seznam použité literatury Odborné publikace [1] DŮRASOVÁ, Ivana. Přednášky z předmětu Daně. VŠPJ, 2011. [2] DVOŘÁKOVÁ, Lilia. Daně I.. Bilance, spol. s r. o., 2000. ISBN 80-86371-04-2. [3] LÉNÁRTOVÁ, Gizela. Daňové systémy. 1. vydání. Bratislava: EKONÓM, 2009. ISBN 978-80-225-2720-0. [4] KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 3. publikace. Praha: Eurolex Bohemia, 2000. ISBN 80-902752-2-2. [5] ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie s praktickou aplikací. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2003. ISBN 80-7179-413-9. [6] VANČUROVÁ, Alena. Daňový systém ČR 2010. 10. vydání. Praha: 1. VOX a. s., 2010. ISBN 978-80-86324-86-9.

Daňové zákony [1] Zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném k 1. 1. 2007. [2] Zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném k 1. 11. 2008. [3] Zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném k 1. 9. 2009. [4] Zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném k 11. 1. 2010 [5] Zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném k 11. 1. 2012 [6] Zákon 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění platném k 1. 1. 2012. [7] Zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění platném k 1. 1. 2012. [8] Zákon 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění platném k 1. 1. 2012.

59

Internetové zdroje [1] VANČUROVÁ, Alena. Daňové reformy ČR. In: [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: Daňové reformy ČR. Komora daňových poradců České republiky [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z http://www.kdpcr.cz/Data/files/pdf/vancurova.pdf. [2] Digitální knihovna české směny. Parlament České republiky [online]. [cit. 2012-0502]. Dostupné z: http://www.psp.cz/eknih/snemy/v11b/1605-07/t010300.htm. [3] Daňová soustava. Střední škola Rýmařov [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.stredniskolarymarov.cz/soubory/htm/dokumenty/ekonomie/danova_so ustava.pdf. [4] Česká daňová správa [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/index.html?year=0. [5] Příjmy fyzických osob z jiného podnikání, nezávislého povolání a autorských práv. Účetní kavárna [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d493v469-prijmy-fyzickychosob-z-jineho-podnikani-nezavisleho-povol/. [6] Důležité údaje pro rok 2007. Business.center.cz [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/urady/social/dulezite-udaje2007.aspx. [7] Změny v sociálním pojištění. FinExpert.cz [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/zmeny-v-socialnim-pojisteni. [8] Sociální pojištění v roce 2009. FinExpert.cz [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/socialni-pojisteni-v-roce-2009. [9] Zálohy na zdravotní, důchodové a nemocenské pojištění v roce 2009. Ucto2000.cz [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.ucto2000.cz/UCTOINFO/pk0844.htm . [10] Zdravotní a sociální pojištění: změny v roce 2010. Peníze.ce [online]. [cit. 201205-02]. Dostupné z: http://www.penize.cz/zivnosti/68015-zdravotni-a-socialnipojisteni-zmeny-v-roce-2010.

60

[11] Zamezení dvojího zdanění. Finance.cz [online]. [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/dane-z-prijmu/dane-z-prijmu-zezahranici/zamezeni-dvojiho-zdaneni/. [12] Kdo je poplatníkem daně z příjmu fyzických osob. Epravo.cz [online]. [cit. 201205-05]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/kdo-je-poplatnikem-dane-zprijmu-fyzickych-osob-15422.html.

Seznam obrázků Obrázek 1: Daně před a po reformě. ............................................................................... 18 Obrázek 2: Sazba daně z příjmů pro rok 2007................................................................ 31 Obrázek 3: Porovnání výpočtů v roce 2007.................................................................... 35 Obrázek 4: Porovnání výpočtů v roce 2008.................................................................... 41 Obrázek 5: Porovnání výpočtů v roce 2009.................................................................... 46 Obrázek 6: Porovnání výpočtů v roce 2010.................................................................... 52 Obrázek 7: Paušální výdaje............................................................................................. 53 Obrázek 8: Sazby daní v jednotlivých letech.................................................................. 55 Obrázek 9: Výčet daňových povinností a čistých příjmů. .............................................. 56

61

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Vývoj daňového systému v ČR se zaměřením na daň z příjmů fyzických osob

Recommend Documents