VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
R o v n á d a ň v Č R v p o ro v n á n í s e s v ě t e m Bakalářská práce
Autor: Kamil Hájek Vedoucí práce: Ing. Marie Borská
Jihlava 2010
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 14.5.2010 ......................................................
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí mé bakalářské práce Ing. Marii Borské za věnovaný čas, odborné vedení, dobré připomínky, ochotu a trpělivost při jejím vytváření. Dále děkuji své rodině, všem blízkým a přátelům, kteří mě při tvorbě této práce podpořili.
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá problematikou a uplatněním rovné daně nejen v České republice, ale i v jiných státech světa. V teoretické části poskytuje obecné informace o historii rovné daně, zabývá se jejím rozdělením a tyto složky podrobně charakterizuje. V praktické části srovnává zdanění progresivní daní v roce 2007 a zdanění rovnou daní v roce 2010, vysvětluje jednotlivé výpočty mezd zaměstnanců a zdanění osob samostatně výdělečně činných. Práce má čtenáři umožnit srovnání progresivní a rovné daně, objasnit rozdíly a upozornit na výhody a nevýhody těchto daní.
Klíčová slova Zdanění, rovná daň, hrubá mzda, osoba samostatně výdělečně činná
Annotation This thesis deals with the application of a flat tax only in the Czech Republic but also in other. The theoretical part provides general information on the history of the flat tax, dealing with the distribution of these components and describes detail. The practical part compares tax progressive tax in 2007 and tax flat tax in 2010, explains the different calculations of employee payroll tax and self-employed. The work is to enable readers than progressive and flat tax, clarify differences and highlight the advantages and disadvantages of these taxes.
Keywords Tax, flat tax, gross wages, self-employed
Obsah 1
ÚVOD.......................................................................................................... 8
2
HISTORIE ROVNÉ DANĚ .......................................................................... 9
2.1
Dějiny rovné daně ............................................................................................... 9
2.2
Rovná daň v nedávné minulosti a současnosti ................................................. 9
3 3.1
ROVNÁ DAŇ ............................................................................................ 11 Základní charakteristika .................................................................................. 11
3.2 Systém rovné daně ............................................................................................ 12 3.2.1 Rovná daň osobní – daň z příjmů fyzických osob ...................................... 12 3.2.1.1 Negativní daň .......................................................................................... 13 3.2.1.2 Progresivní zdanění................................................................................. 13 3.2.1.3 Progresivní zdanění v praxi .................................................................... 14 3.2.2 Rovná daň z podnikání – daň z příjmů právnických osob .......................... 14 3.2.2.1 Zrušení odpisů......................................................................................... 15 3.2.3 Rovná daň jako daň z přidané hodnoty....................................................... 15 3.3 Argumenty pro zavedení rovné daně .............................................................. 16 3.3.1 Jednoduchost ............................................................................................... 16 3.3.2 Dvojí zdanění .............................................................................................. 16 3.3.3 Zvýšení celkových daňových příjmů státu ................................................. 17 3.3.4 Doplňkové argumenty................................................................................. 17 3.4 Argumenty proti zavedení rovné daně............................................................ 17 3.4.1 Celková daňová struktura ........................................................................... 17 3.4.2 Závody ve snižování daní ........................................................................... 17 3.4.3 Relativní hodnota peněz.............................................................................. 18 3.5
Lafferova křivka ............................................................................................... 18
3.6
Principy daňové reformy a daňové správy podle Alvina Rabushky ............ 19
3.7
Základní daňové principy Adama Smithe ...................................................... 20
3.8
Shrnutí ............................................................................................................... 21
4 4.1
DAŇOVÉ ZATÍŽENÍ VE SVĚTĚ ............................................................... 23 Rovná daň na Slovensku .................................................................................. 23
4.2 Základní sazby daně v ostatních státech světa ............................................... 24 4.2.1 Poznámky.................................................................................................... 25 4.3
Daňové ráje ........................................................................................................ 26 6
Jak vybrat daňový ráj .................................................................................. 26 Proč hledat daňový ráj?............................................................................... 27 Které operace lze provádět v daňových rájích ............................................ 27 Země, které jsou daňovými ráje .................................................................. 28
4.3.1 4.3.2 4.3.3 4.3.4 5
VOLEBNÍ PROGRAMY POLITICKÝCH STRAN Z HLEDISKA DANÍ ..... 29
5.1
ODS .................................................................................................................... 29
5.2
ČSSD .................................................................................................................. 29
5.3
TOP 09 ............................................................................................................... 30
5.4
KSČM ................................................................................................................ 30
5.5
VĚCI VEŘEJNÉ ............................................................................................... 30
5.6
KDU-ČSL .......................................................................................................... 31
6
DOPADY ZAVEDENÍ ROVNÉ DANĚ NA DOMÁCNOSTI ....................... 32
6.1
Daň z příjmů fyzických osob............................................................................ 32
6.2
Vzorce pro výpočet mzdy měsíční daňové povinnosti ................................... 32
6.3 Dopad zavedení rovné daně na domácnosti ................................................... 35 6.3.1 Příklad 1 ...................................................................................................... 35 6.3.2 Příklad 2 ...................................................................................................... 36 6.3.3 Příklad 3 ...................................................................................................... 37 6.4
Průměrná hrubá měsíční mzda ....................................................................... 38
6.5 Společné zdanění manželů................................................................................ 39 6.5.1 Příklad 4 ...................................................................................................... 40 6.6 Zdanění osoby samostatně výdělečně činné.................................................... 42 6.6.1 Příklad 5 ...................................................................................................... 42 6.6.2 Příklad 6 ...................................................................................................... 42 7
ZÁVĚR ...................................................................................................... 45
8
SEZNAMY ................................................................................................ 47 Seznam použité literatury ................................................................................... 47 Seznam obrázků .................................................................................................. 48 Seznam tabulek ................................................................................................... 49 Seznam zkratek ................................................................................................... 50
7
1 Úvod Daňový systém zažívá v současné době nelehké období. Celý svět zasáhla hospodářská krize a nevynechala ani Českou republiku. Státní rozpočet se ocitl ve vysokém deficitu a je potřeba najít cestu k jeho snížení. Toto úzce souvisí s daňovým systémem, neboť je potřeba nejen zabránit dalšímu propouštění zaměstnanců, snížit výdaje ze státního rozpočtu, ale i zprůhlednit a zjednodušit výběr daní, aby se zabránilo daňovým únikům a snížily výdaje na státní aparát, který se výběrem a správou daní zabývá. A právě rovná daň přináší do systému zjednodušení a jejím dalším zdokonalováním může dojít k řešení finančních problémů a zvýšení ekonomického růstu. Její zavedení v sousedním Slovensku ukazuje, že je to cesta správná. V práci jsou přiblíženy daňové systémy v jiných zemích světa a Evropské unii. Tabulky ukazují, že rozdíly jsou velké. Cílem bakalářské práce je zmapování zdanění v ČR se zaměřením na rovnou daň, analýza rovné daně a její srovnání se zavedením rovné daně v jiných státech a také přínos rovné daně v českých domácnostech. Systém progresivní daně platný v ČR až do konce roku 2007 byl založen na solidaritě bohatých s chudými. Od roku 2008 došlo k zavedení rovné daně z příjmů fyzických osob. Tento systém by měl být spravedlivější pro všechny příjmové skupiny. V současné době ministerští úředníci v čele s ministrem financí Eduardem Janotou hledají cesty, kde získat chybějící miliardy do státního rozpočtu. Jedna z nich vede k živnostníkům, které podle ministerstva práce přispívají do rozpočtu méně než zaměstnanci. Za hlavní problém MPSV označuje nepřiznání všech příjmů, protože dodávají hlavně konečnému zákazníkovi, a ten na účtenkách nebazíruje. Tento trend samozřejmě podporuje „šedou“ ekonomiku.
8
2 Historie rovné daně 2.1 Dějiny rovné daně V dávných dobách, a to ve starověkém Řecku a Římě byla jednotná daň, neboli desátek, jediná daňová sazba, která byla pokládaná za spravedlivou, lehce vymahatelnou a ekonomicky stimulující. Lehce vybrané nízké daně stačily například na celou fiskální správu římského impéria a Řím si tak mohl udržovat několikamilionové legie i civilní infrastrukturu, která mu tehdy stačila nejen na nejdokonalejší komunikace, obecní služby, ale i efektivní státní úřednictvo. Díky chamtivosti vládnoucích se stupňovalo zdaňování a to znamenalo nenávist k úspěchu a potřebu úspěch trestat a zároveň neúspěch odměňovat. Aristokraté a duchovenstvo díky Francouzské buržoazní revoluci začali také platit daně, od kterých byli dříve zcela osvobozeni, nebo platili menší částky než ostatní poplatníci. Až během 19. století se ve většině evropských zemí ustálil daňový systém, ve kterém začaly platit relativně stejné daně. Progresivní zdanění se začalo prosazovat až po 1. světové válce v důsledku růstu vládních výdajů v oblasti sociálního zabezpečení a také z důvodu úhrad válečných výdajů. Většina lidí se domnívala, že relativně vyšší zdanění příjmů je správnější, protože nesnižuje sociální status plátce daně. Až později někteří ekonomové (Artur Laffer) ukázali na fakt, že neúčinné jsou právě vysoké daně, protože se k jejich platbě hlásí méně lidí, a tím se celkový daňový obnos snižuje. Zastánci vysokého zdanění naopak tvrdili, že například Švédsko si vede, i přes opravdu vysokou daňovou sazbu, dlouhodobě ekonomicky velmi dobře.
2.2 Rovná daň v nedávné minulosti a současnosti V USA v 80. letech za vlády Ronalda Reagana navrhli koncept tzv. ploché, jednotné či proporcionální daně (anglicky „flat tax“) ekonomové Robert Hall a Alvin Rabushky ze Stanfordské univerzity. Tuto původně čistě teoretickou myšlenku veřejně podpořilo osm nositelů Nobelovy ceny za ekonomii, a proto byla postupně rozpracována v celkový návrh reformy americké daňové soustavy. Došlo tedy ke snížení a zjednodušení daní, kdy byla u fyzických osob zavedena pouze dvě daňová pásma s 15% a 28%. Avšak na počátku 90. let došlo k opětovnému zvýšení daní, a to kvůli potřebě snížit federální deficit. Programy OBRA 90 a OBRA 93 (OBRA = Omnibus Budget Reconciliation
9
Act) jsou považovány v moderních dějinách USA za největší politický zločin. Jedním z leitmotivů volební kampaně prezidentského kandidáta Forbese se stal právě komplexní návrh americké daňové reformy v roce 1996. Koncepce Halla a Rabushky nemá komplexní podobu, bere v úvahu pouze daně důchodového typu (v nejužší podobě pouze osobni důchodovou daň) a naopak opomíjí obecně nepřímé daně - v USA maloobchodní daň z prodeje, v evropském prostředí DPH – a pojistné na sociální zabezpečení. Je založena na třech pilířích:1 Všechny příjmy jsou zdaněny pouze jedinou a stejnou nízkou sazbou. Daňový systém má být jednoduchý a náklady na jeho provoz nízké, daňové přiznání firem i jednotlivců má velikost strany A5 a vyplnění formuláře má trvat několik minut. Pokud příjmy sociálně nejslabších domácností nedosáhnou určité minimální úrovně, tak daně neplatí. Koncepce těchto dvou ekonomů představuje plně integrovaný systém, přestože jsou příjmy rozděleny na příjmy fyzických osob (rovná daň osobní, v podstatě daň ze mzdy a penze) a příjmy právnických osob (rovná daň z podnikání a daň z ostatních příjmů). Daňová sazba je nicméně pro obě daně totožná, tzn. že se nezvyšuje s rostoucím příjmem jako v systému progresivního zdanění. Především zásluhou zemí bývalého SSSR, resp. celého východního bloku, kde se podařil systém rovné daně poměrně úspěšně aplikovat, a to i přes různé námitky významných mezinárodních institucí, zažívá systém rovné daně relativně úspěšný návrat, protože eliminuje obrovské státní i podnikatelské výdaje na výpočty, odpočty a vrácení daní. Alespoň to tak vypadá na první pohled. Hongkong je jednou z nejliberálnějších a nejúspěšnějších ekonomik, kde od roku 1947 běží zvláštní daňový režim s volným výběrem (anglicky „dual tax“), ve kterém existuje jak progresivní zdanění (2 – 20 %) tak i rovná daň (16%). V Rusku po zavedení plošné rovné daně v roce 2001 - činila 13%, se daňové příjmy očištěné o inflaci během následujících 4 let více než zdvojnásobily. Od 40. let 19 st. funguje rovná daň také na Normandských ostrovech (Jersey má 20% daň již od roku 1940, Guernsey od roku 1960). Výraznou daňovou proměnou prošel 1
Dostupné z www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/.../Rovna_dan_v_teorii_a_praxi_pdf.pdf
10
v posledních letech Island, který mimo jiné dramaticky snížil daň ze zisku korporací z neuvěřitelných 50% na konci 80. let přes 33% v polovině 90. let minulého století na současných 18% (2002), výsledkem čehož opět bylo několikanásobné zvýšení příjmů do státní kasy. Rovná daň v zemích Evropské unie je zavedena ve všech pobaltských státech. Stalo se tak záhy po vyhlášení samostatnosti: v roce 1994 v Estonsku a o rok později v Lotyšsku a Litvě. V roce 2004 byla zavedena i na Slovensku, v následujícím roce v Rumunsku. Estonsko, Slovensko a Rumunsko má stejnou sazbu pro daň z příjmu fyzických a právnických osob.
3 Rovná daň 3.1 Základní charakteristika Rovná daň je systémem rovného zdanění všech příjmů s jednou sazbou a s jednotným nezdanitelným minimem pro každého poplatníka. Rovná daň znamená, že všechny příjmy jsou zdaňovány stejně, že neexistují žádné speciální daňové výjimky. 2 Základní myšlenkou je snižování a narovnání daňové sazby a naopak rozšiřování daňové základny zrušením celé řady výjimek, osvobození, slev atd., které pro velkou komplikovanost narušují princip horizontální spravedlnosti, tzn. pokud dva daňoví poplatníci mají stejný příjem, měli by také oba platit stejnou daň. Rovná daň zachovává osobní odečitatelné položky, a to na poplatníka, eventuálně na vyživované děti a současně znamená snížení mezních sazeb daně. Jednotné nezdanitelné minimum na každého poplatníka znamená, že své peníze může každý poplatník využít dle svého uvážení. Nižší mezní sazba znamená, že stát nechá lidem větší prostor pro financování aktivit, které uznají za správné sami, nikoliv stát. Nižší mezní sazba rovné daně samozřejmě snižuje motivaci zatajovat příjmy a unikat zdanění. Rovná daň zachází s každým stejně a tím daňové úniky omezuje. Také zvyšuje spravedlnost, protože v systému rovné daně se nestane, aby jedna rodina platila vyšší daně než jiná.
2
Rovná daň, Sborník textů, Petr Mach, Centrum pro ekonomiku a politiku, str. 18, ISBN 80-902795-4-6
11
Svou jednoduchostí šetří peníze a čas poplatníkům i státu. Nejdůležitějším zdrojem pro kolektivní rozdělení financí jsou právě daně. Smyslem provedení komplexní daňové reformy se zavedením rovné daně není pouze ve spravedlnosti, ale také ve snaze zvýšit výkon hospodářství, mít jednodušší daňový systém, snížit náklady na daňovou správu a hlavně zabránit daňovým únikům. Lidé kvůli komplikovanosti daňového systému příliš nevědí, jaké daně přesně platí a samotné daňové přiznání je natolik složité, že je často nutné si najímat daňové poradce.
3.2 Systém rovné daně Má tři základní složky ve smyslu systému všeobecného zdanění, které vyplývají z: Daně z příjmu fyzických osob Daně z příjmu právnických osob Daně z přidané hodnoty
3.2.1 Rovná daň osobní – daň z příjmů fyzických osob Předmětem rovné daně ze zaměstnání je peněžní příjem ze zaměstnání. Dani tedy podléhají mzdy, platy a funkční požitky, pokud jsou vypláceny v peněžní formě. U samostatně výdělečně činných osob je předmětem daně ze zaměstnání ta část jejich peněžních příjmů, kterou použijí pro osobní (rodinné) potřeby; tedy analog mzdy, kterou sami sobě „vyplatí“. Sazba rovné daně ze zaměstnání je stanovena jednotným procentem, daň se tak vypočítá vynásobením základu daně, tj. hrubé peněžní odměny za práci, snížené o základní odčitatelné položky, sazebním procentem. Osoba samostatně výdělečně činná sama platí běžné zálohy poměrně odvozené z výše daně ze zaměstnání za předchozí rok. S novým daňovým přiznáním vyrovnává obdobně jako dnes nejen své běžné zálohy, ale i případné zálohy sražené jejími zaměstnavateli.3 Nezdanitelným minimem je paušální částka stejná pro každého poplatníka. Díky tomu si zachovává progresivní charakter. To znamená, čím je větší příjem poplatníka nad nezdanitelné minimum, tím větší je daň. Zároveň daň roste lineárně s rostoucími příjmy nad nezdanitelné minimum.
3
Rovná daň, Sborník textů, Ladislav Minčič, Centrum pro ekonomiku a politiku, str.43-45, ISBN 80902795-4-6
12
Rovná daň se určí tímto vzorcem: RDO = (ZÁKLAD – NEZDANITELNÉ MINIMUM) x SAZBA Ostatní daňové úlevy typu výdajů (úroky) na hypotéky nebo úrokové platby, dobročinnost a daňové zápočty – slevy – jsou nepřípustné. Nedaní se výnosy z prodeje osobního majetku ani kapitálové příjmy – úroky z vkladů či dluhopisů, dividendy nebo kapitálové zisky). Rovná daň je neutrální i z časového hlediska, protože jednak neznevýhodňuje budoucí spotřebu před současnou a jednak je odstraněno duplicitní zdanění – kapitálové příjmy představují příjem již zdaněný. Díky odčitatelným položkám je RDO mírně progresivní, nikoliv tedy zcela proporcionální. V neposlední řadě odpadá v systému RDO riziko tzv. plíživého zdanění, kdy jsou v podmínkách vysoké inflace a neprovádění indexace pásem daňoví poplatníci přesouváni do vyšších daňových pásem a jejich reálné disponibilní příjmy se tedy rapidně snižují. Rovná daň zvýší svobodu jednotlivce tím, že ponechá lidem větší část jejich výdělku. 3.2.1.1 Negativní daň Navrhl ji v roce 1962 nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman. Spočívá v tom, že rovná daň by působila v závislosti na výši hrubého příjmu na obě strany, mohla by i zjednodušit a zprůhlednit jinak nepřehledný systém sociálních dávek. Je vlastně celkové zahrnutí podpory obyvatele od státu do daňového systému. 3.2.1.2 Progresivní zdanění Rovná daň není jediným možným zdaněním příjmů, existuje také tzv. progresivní zdanění, které prosazují spíše levicové strany (ČSSD, KSČM). Různá sazba daně z příjmu je aplikována na různé skupiny obyvatelstva. Ten, kdo má vyšší mzdu, odvede státu větší podíl ze svého příjmu než ten, který má příjmy v zaměstnání nižší. Progresivní zdanění bylo jedním z hlavních výdobytků hospodářské krize 30. let a původně se mělo jednat o nástroj automatické regulace hospodářského cyklu. Když se lidem dařilo lépe, než dovolovaly omezené zdroje společnosti a narůstal příjem lidí, stát automaticky odebíral vyšší příjem a ukládal na horší časy. Ale jakmile přišla krize, příjem se začal snižovat a tím se zároveň snižovaly i daňové sazby. Působí zde i faktor
13
různých sklonů k úsporám u nízko a vysokopříjmových skupin obyvatelstva a i další efekty. Progresivní zdanění z makroekonomického hlediska je velmi efektivním nástrojem pro vyhlazování cyklických výkyvů, které doprovází jakoukoliv dynamickou společnost. Díky inflaci a hospodářskému růstu dochází k rychlejšímu růstu nominálních mezd a díky tomu dochází i k automatickému zvyšování daní, aniž by se o zvýšení muselo mluvit. Hovořit o zvyšování daní je velmi nepopulární, ale pokud se daňové sazby zvýší automaticky, stačí o růstu daní jen mlčet. 3.2.1.3 Progresivní zdanění v praxi Dochází ke zvyšování sociální nerovnosti, protože tempo růstu nízkých a vysokých mezd v sobě reflektuje míru progrese, tzn. že vysoké mzdy rostou rychleji než mzdy nižší. Státnímu rozpočtu narůstají deficity, protože kvůli neustálému automatickému zvyšování daní dochází k postupné demotivaci vlastního úsilí a píle i k nárůstu černých pasažérů žijících ze státních podpor. Když
přijmeme
myšlenku,
že
progresivní
zdanění
v reálu
zvyšuje
mzdy
vysokopříjmových skupin, poté je zde další velmi závažný důsledek a tím je úbytek iniciativních podnikatelů a narůstání podílů zaměstnanců, protože rostoucí mzdy v zaměstnávajících organizacích dělají tento sektor stále atraktivnějším vůči sektoru svobodného podnikání.
3.2.2 Rovná daň z podnikání – daň z příjmů právnických osob Rovná daň z podnikání zatěžuje nejenom právnické osoby, ale veškeré podnikatelské subjekty, tedy i samostatně výdělečně činné fyzické osoby. Do této oblasti spadá i pronájem majetku. Je to tedy komplexní daň pro všechny druhy příjmů mimo mzdy a penze. Předmětem rovné daně z podnikání jsou všechny výnosy z podnikání, výdělky OSVČ, příjmy z pronájmu bytových i nebytových prostor. Základem daně je rozdíl mezi příjmy z prodeje zboží a služeb a výdaji na zboží a služby, které se používají k podnikatelským účelům – zahrnuje zboží krátkodobé i dlouhodobé spotřeby, tedy veškerý pořízený
14
investiční majetek, který poplatníkovi slouží k dosažení, udržení a zajištění příjmů. Každá investice se stoprocentně odepíše už v prvním roce svého pořízení, což je klíčovým prvkem RDP odstraňující komplikovaný systém odpisů. Roste tedy návratnost kapitálu a v inflačním prostředí se v důsledku znehodnocování reálné výše odpisů v čase daňové břemeno firem skrytě nezvyšuje. Nemůže ani dojít k situaci, kdy firma účetně vykazuje zisk a vzniká jí tím pádem daňová povinnost a přitom ve skutečnosti je právě díky pořízením investice ve ztrátě. Pokud doje k zápornému rozdílu mezi příjmy a výdaji – ke ztrátě – se formálně spočtená daň započítá na úhradu daně v příštích letech. RDP má zamezit diskriminaci financování z vlastních zdrojů oproti financování dluhovému, což by mohlo výrazně přispět k rozvoji akciových trhů. Sazba je v rámci zachování spravedlnosti stejná a nízká jako u RDO. Daň se platí ve formě běžných záloh poměrně odvozených z výše daně z podnikání za minulý rok. Pokud chtějí osoby samostatně výdělečně činné využít některých odčitatelných položek, platí daň jak z podnikání, tak i daň ze zaměstnání. Pro obě složky rovné daně jsou zálohy i vyrovnání splatné v týchž lhůtách. 3.2.2.1 Zrušení odpisů Vlastimil Tlustý, největší propagátor rovné daně v České republice, zahrnuje ve svém konceptu rovné daně z podnikání i změnu systému odpisů. Znamenalo by to, že nebudou různé výdaje rozděleny do odpisových tříd, kde se různé druhy odpisů zahrnují do nákladů postupně během několika příštích let, nikoliv najednou v roce pořízení majetku. Pokud uplatňujeme odpisy najednou, je zachována možnost uplatnit „nevyužité – nadbytečné“ odpisy do dalších let. V dnešní době lze zahrnout do nákladů najednou v roce pořízení pouze běžné výdaje do pořizovací ceny 40.000 Kč. Na všechny investice a výdaje pohlíží systém rovné daně zcela stejně.
3.2.3 Rovná daň jako daň z přidané hodnoty Je to systém s jedinou daňovou sazbou, do které splynou základní i snížená či snížené daňové sazby. Relativní ceny zůstávají nezměněné, nedochází tak k jejich deformaci a žádné zboží a ani služby nejsou zvýhodňovány před ostatními.
15
Avšak na druhou stranu má DPH s rovnou daňovou sazbou regresivní dopad na poplatníky, protože s růstem důchodu klesá sklon ke spotřebě, a to mohou záporně vnímat chudší vrstvy. Dle principu platební schopnosti se jeví spravedlivější zdanění spotřeby s různými sazbami. Základem daně je rozdíl mezi cenou poskytnutých plnění (bez daně) a cenou přijatých plnění (bez daně). Liší se tím, že daň je vybírána v zemi původu, nikoliv tedy v zemi určení, což znamená, že je rovnou daní zatížen vývoz namísto dovozu. Další odlišností je, že cena přijatých plnění zahrnuje i cenu služeb přijatých od vlastních zaměstnanců, to znamená vyplacenou mzdu a plátci jsou všechny podnikatelské subjekty včetně peněžních institucí. Pokud dojde k zápornému rozdílu mezi cenou výstupů a vstupů, převádí se formou zápočtu na daňovou povinnost v dalších zdaňovacích obdobích, přičemž se jako u RDP využívá diskontování4. Zdaňovacím obdobím pro tuto daň je rok a platí se standardně ve formě běžných záloh poměrně odvozených od výše daně z podnikání za předchozí rok.
3.3 Argumenty pro zavedení rovné daně 3.3.1 Jednoduchost Do daňových systémů přináší neobvyklou jednoduchost. Některé daňové zákony, např. v USA obsahují v současné době přes 9 milionů slov, mají mnoho odpočtů a výjimek, a proto je v součtu výběr daní složitý a neefektivní. Zastánci rovné daně tvrdí, že podpoří ekonomický růst a že její jednoduchost a průhlednost donutí část firem opustit „ tzv. šedou zónu“ a přihlásit se k placení daní. Například po zavedení rovné daně na Slovensku se zvýšil počet plátců z řad firem o 15%.
3.3.2 Dvojí zdanění Zároveň její obhájci tvrdí, že rovná daň je nejlepší metodou k odstranění dvojího zdanění, což je další podpůrný argument v úvahách, proč je rovná daň spravedlivější. Odstranění dvojího zdanění je důležité pro každého, kdo má příjmy firemních podílů, úspor atd. 4
Diskontování je matematický postup, kdy jsou přepočítány a sečteny budoucí výnosy (zisky/peníze/peněžní toky) v jednotlivých obdobích na současnou hodnotu investice s použitím diskontní míry
16
3.3.3 Zvýšení celkových daňových příjmů státu Zastánci tvrdí, že celkové daňové příjmy státu se po zavedení rovné daně zvýší, a to především v důsledku zjednodušení daňového systému odstraněním výjimek. Podle nich nejziskovější společnosti a nejbohatší jedinci využívají nepřehlednosti daňových systémů ke krácení daně.
3.3.4 Doplňkové argumenty Náklady na výběr daní jsou v současných systémech progresivního zdanění v některých státech velmi vysoké. Například v Německu se vydává na výběr daní kolem 3.7 mld. euro ročně. Pokud by však byla zavedena rovná daň, náklady by se podstatně snížily.
3.4 Argumenty proti zavedení rovné daně 3.4.1 Celková daňová struktura Všechny ostatní daně se v praxi jeví jako degresivní, proto by byl po zavedení rovné daně degresivní celý systém. To by mělo za následek, že nižší příjmové skupiny by platily relativně vyšší daně, než skupiny s vyššími příjmy. Dále by byl efekt umocněn faktem, že skupiny s nízkými příjmy mají příjmy především z platů a mezd, kdežto se vzrůstajícím příjmem roste i podíl z různých investic, úspor a firemních podílů, které by byly od daně osvobozeny. Nakonec by to vypadalo asi tak, že pro střední příjmovou skupinu by se v podstatě nic nezměnilo, ale vyšší příjmová skupina by platila v součtu méně daní, než by odpovídalo jejich příjmům.
3.4.2 Závody ve snižování daní Argument, že opravdoví boháči a ziskové firmy mohou kdykoliv odejít do země, kde jsou nižší daně, je logický. Není žádný technický problém „přemístit“ své jmění z jedné země do druhé. Pokud dochází ke snižování daní, tak se bohatí stávají stále bohatšími, ale středně příjmové a nízko příjmové skupiny z toho nijak neprofitují, někdy dokonce doplácejí i na odchod bohatých. Odpůrci rovné daně tvrdí, že jedinou obranou proti zhroucení společnosti je donucení bohatých k odvádění rozumného podílu z jejich bohatství státu. Daně mají sloužit i jako prostředek k udržování sociálního statutu quo a nemají mít výhradně ekonomický efekt.
17
3.4.3 Relativní hodnota peněz Dle filozofického argumentu platí, že zvažujeme-li hodnotu peněz, musíme uvažovat o penězích jako o zboží. Rovná daň může na oko vypadat neutrálně, avšak ve skutečnosti tomu, kdo mění své peníze za zboží nutné k prostému přežití, ubírá více, než tomu, kdo se bez dodatečných peněz z pohledu prostého přežití obejde.
3.5 Lafferova křivka
Obr. 1: Lafferova křivka 5
Je pojmenovaná po americkém ekonomovi Arturu Lafferovi. Zobrazuje závislost celkového objemu vybraných daní na míře zdanění (respektive na daňové sazbě). Lafferova křivka zachycuje elasticitu zdanitelného příjmu, tedy koncept, který nepřímo praví, že stát může maximalizovat daňový výnos nastavením daňového systému do optimálního bodu. Jak příliš nízké zdanění ekonomických subjektů, tak vysoké zdanění přinese do státní poklady nižší než maximální možný daňový příjem. Vlastností Lafferovy křivky je, že do určitého bodu roste, i když stále pomaleji, a od tohoto bodu začíná klesat. Křivka ukazuje, že maximální míra zdanění neznamená maximální příjem veřejných rozpočtů. Při nulovém zdanění nevybere na daních nic. Jeli míra zdanění (daňové sazby) příliš vysoká, daňové subjekty jsou odrazovány od zvyšování výkonu, od práce, od úspor atd., popřípadě přenášejí své bydliště nebo sídlo
5
Dostupné z www stránek: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lafferova_k%C5%99ivka.png
18
mimo daný stát, což se v konečném efektu projeví v pokladně daňových příjmů. Při 100% sazbě daně je objem vybraných daní nulový, protože se ekonomickým subjektům nevyplatí provádět jakoukoli ziskovou činnost. Někde mezi dvěma extrémy existuje optimální míra zdanění, které generuje maximální výnos. Do určitého bodu, tzv. Lafferův bod, se daňový výnos s rostoucím zdanění zvyšuje. Od tohoto bodu se zvyšování daňových sazeb již projeví negativně v podobě klesajícího celkového daňového výnosu (tzv. prohibitivní zóna). Jde tedy i o to, že dvě různá zdanění, jedno nižší a druhé vyšší, vedou ke stejným daňovým příjmům.6
3.6 Principy daňové reformy a daňové správy podle Alvina Rabushky Všechny příjmy by měly být zdaněny pouze jednou, a to co nejblíže u zdroje, což znamená, že jakákoliv ekonomická aktivita, která je zdaňovaná více než jednou, je znevýhodněna,
zatímco
aktivity,
které
nejsou
opakovaně
zdaňovány,
jsou
zvýhodňovány. Dvojí zdanění zasahuje do nákladů a cen, což znamená zásah státu do rozhodování o produkci a může vážně znevýhodnit úspory uvalením vysokých daní z úspor. Všechny druhy příjmů by měly být zdaňovány stejnou nízkou daňovou sazbou. Pokud různé druhy příjmů nebo různí daňoví poplatníci podléhají různým sazbám daně, bude poplatník využívat příležitostí, jak získat příjem podléhající nižším sazbám a jak na příjem podléhající vyšším sazbám získat různé úlevy. Dle Rabushky různé sazby daně vnášejí do produkce zboží a služeb nejmenší možné pokřivení. Nejchudší domácnosti by neměly platit žádné daně, pokud jejich příjmy nedosáhnou určené minimální úrovně, z toho plyne, že daňové úřady by neměly tolik kontrolovat domácnosti, které žijí v chudobě, čehož lze docílit uplatňováním rovné daňové sazby nad rámec stanoveného minimálního příjmu na hranici chudoby, který však nemůže být příliš vysoký, jinak by zúžil daňovou základnu a ostatní poplatníci by kvůli tomu museli platit vysoké sazby.
6
Dostupné z www stránek: http://www.finance-management.cz/080vypisPojmu.php?X=Lafferova+krivka&IdPojPass=54
19
Daňové přiznání domácností i firem by mělo být natolik jednoduché, aby se vešlo na půl stranu A4 či na korespondenční lístek.7 Hlavním principem je jednoduchost systému, protože složité daně vyžadují drahé daňové poradce a způsobují poplatníkům obavy z kontrol daňových úřadů. Daňoví poplatníci díky složitým daním zkouší hledat zvláštní možnosti, díky kterým by šlo uniknout ze zdanění některých příjmů nebo které by šlo využít k odečtení některých výdajů. Složité daně snižují důvěru ve vládu, rozšiřují nelegální úniky, ale i nabádají k nespolupráci s daňovými úřady. Tabulka 1: Návrh zjednodušeného daňového přiznání 8
DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ – ROVNÁ DAŇ OSOBNÍ – ROK 2010 Jméno
Příjmení
Rodné číslo
Adresa 1. hrubý příjem 2. základ rovné daně 3. počet dětí 4. nezdanitelné minimum 5. zdanitelný příjem (ř.2 minus ř.4, pokud je rozdíl kladný, jinak nula) 6. daň (ř.5 krát 15 procent) 7. již odvedená daň (na zálohách) 8. dlužná daň (ř.6 minus ř.5, pokud je rozdíl kladný, jinak nula) 9. daň k vrácení (ř.7 minus ř.6, pokud je kladný, jinak nula)
3.7 Základní daňové principy Adama Smithe Určitost – u každé daně má být jasné a zřejmé, kdo, v jaké výši, komu a v jakých termínech má platit daň Prospěch (ekvivalence) – výše daně by měla odpovídat individuálnímu prospěchu každého jedince z veřejných výdajů
7
Rovná daň, Sborník textů, Alvin Rabushka, Centrum pro ekonomiku a politiku, str. 72, ISBN 80902795-4-6 8 Převzato z: Rovná daň, Sborník textů, Vlastimil Tlustý, Centrum pro ekonomiku a politiku, str. 43-45, ISBN 80-902795-4-6, vlastní úprava a zpracování
20
Spravedlnost – daň má být spravedlivá (lidé mají právo na plody své práce; versus neoklasické pojetí: zdanění má přinést všem stejný mezní užitek, resp. mezní ztrátu; versus komunistické pojetí: zdanění má přinést všem stejné bohatství) Efektivnost – náklady s výběrem daně by měly být co nejnižší (a to nejen ty přímé, ale i nepřímé např. v podobě časových ztrát) Platební schopnost – velikost daně by měla být úměrná tomu, z čeho je vybírána Rovná daň všechny tyto daňové principy, které jsou starší než 200 let, splňuje. 9
3.8 Shrnutí Cílem zavedení rovné daně je zjednodušení včetně zefektivnění a zprůhlednění celého daňového systému tak, aby nedocházelo k většímu propadu v příjmech státního rozpočtu. V praxi by to měla být mimo jiné minimalizace celkových nákladů, tzn. nákladů na daňovou správu, administrativních a časových nákladů pro daňové plátce a minimalizací státních zásahů do preferencí spotřebitelů a právnických osob. Dle Lafferovy křivky se očekává alespoň částečná redukce daňových úniků a také zamezení dvojího zdanění. Vedou se spory, zda je rovná daň efektivní a spravedlivá. Rovné zdanění prosazují liberálové a konzervativci, naopak socialisté, sociální demokraté a křesťanští sociálové prosazují progresivní zdanění.
9
Zdroj: Rovná daň [online]. Praha : Centrum pro ekonomiku a politiku, 2002 [cit. 2010-05-17]. Dostupné z WWW:
. ISBN 80-86547-10-8.
21
Obr. 2: Evropské státy s rovnou daní 10
Státy, kde je rovná daň zavedena Státy, kde se uvažuje o zavedení rovné daně
Obr. 3: Rovná daň ve světě11
10 11
Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Flat_tax_in_Europe.svg Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Flat_tax
22
4 Daňové zatížení ve světě 4.1 Rovná daň na Slovensku V roce 2004 byl na Slovensku zaveden nový daňový systém, který realizoval daňovou reformu. Základní podstatou reformy byla jednotná sazba daně ve výši 19% pro daň z příjmu právnických osob a pro daň z příjmu fyzických osob, když výše nezdanitelného minima byla v roce 2008 stanovena v souladu s příslušnými předpisy výše 98 496 Sk. V roce 2009 kvůli finanční a hospodářské krizi vláda přijala opatření i v daňové oblasti - např. odpuštění daní a odvodů na jeden až dva roky pro nezaměstnaného, který si založil živnost, zvýšení nezdanitelné části základu daně z 3 435,3 Eur na 4 017,8 Eur. Stejná výše platila i u daně z přidané hodnoty. Od roku 2007 byla snížena sazba na 10%, která platí dodnes na léky, vybrané zdravotnické pomůcky a od roku 2008 také na knihy, učebnice a tiskárenské potřeby. Tento daňový systém patří k nejpropracovanějším a nejdůslednějším. Koordinovaně byla provedena společně se sociální, důchodovou a zdravotnickou reformou. Kvůli eliminaci daňových duplicit byly mimo jiné zrušeny některé fiskálně málo významné majetkové daně a také daň z dividend. Pouze na úrovni zisku společnosti se zdaňují i kapitálové příjmy. Rovná daň osobní zdaňuje agregátní, peněžní i naturální příjem. U kapitálových zisků existují tři výjimky u prodeje movitého a nemovitého majetku, jejichž nezdanitelnost je podmíněna stanovenou dobou trvání vlastnického práva, a jedna u prodeje cenných papírů. U těchto výjimek se roční zisk nedaní do výše pětinásobku životního minima. Zavedené nezdanitelné minimum (rok 2007) má progresívní charakter – jeho plná částka se uplatňuje do stanovené minimální výše ročního příjmu, při překročení se používá nižší nezdanitelné minimum a od jisté vyšší úrovně celkových ročních příjmů nelze nezdanitelné minimum použít vůbec. Odčitatelnými položkami jsou například částky na vyživovanou osobu a příspěvky na penzijní připojištění. Rovná daň z podnikání odstranila všechny výjimky a úlevy typu daňových prázdnin či zvláštních sazeb daně. Odpisy zůstaly zachovány v původní podobě, ztrátu lze započíst v pěti následujících obdobích, a to i v případě zániku bez likvidace. Všichni plátci DPH účtují v soustavě podvojného účetnictví. Zrušená paušální daň nahradila možnost využití paušálních výdajů. 23
Negativně na tuto reformu doplatila středněpříjmová skupina bezdětných. Avšak celková reforma stimuluje ke vstupu na pracovní trh, přestože jsou pracovní náklady stále vysoké.
4.2 Základní sazby daně v ostatních státech světa Tabulka 2: Státy, kde je rovná daň zavedena 12
stát
fyzických osob
právnických osob
Ukrajina
13 % (od r. 2004)
25 %
Rusko
13 % (od r. 2001)
24 %
Slovensko
19 % (od r. 2004)
19 %
Estonsko
22 % (od r. 2007)
24 %
Litva
24 % (od r. 2005)
15 %
Albánie
10 % (od r. 2008)
10 %
Lotyšsko
25 %
15 %
Rumunsko
16 %
16 %
Srbsko a Černá Hora
14 %
10 %
Gruzie
12 %
20 %
Hongkong
15 %
V Itálii lidé s příjmem od 28.000 eur (cca 740.000 Kč) do 55.000 eur (1,4 mil. Kč) platí 38% daň. Vyšší příjmové skupiny pak podléhají zdanění 41 a 43 procent. V Německu je progresivní zdanění s nejvyšší sazbou 45 procent pro příjmy nad 250.000 eur. Lidé s ročním příjmem do 7664 eur neplatí ale daně žádné. V případě, že je poplatník ženatý nebo vdaná, nepodléhá zdanění příjem do 15.329 eur. V Rakousku nejbohatší platí daň ve výši 50 procent, pokud vydělávají více než 60.000 eur za rok. Lidí s příjmem od 25.000 eur do 60.000 eur platí daně ve výši přibližně 43 procent. Zdanění ve výši 50 procent pro nejbohatší připravuje od roku 2010 také Velká Británie, a to pro příjmy nad 150.000 liber ročně (4,7 milionu Kč). Ve Franci se pohybují daňová pásma od nuly do 40 procent a v USA činí federální daň 10 až 35 procent.13
12 13
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rovn%C3%A1_da%C5%88 Zdroj: http://tiscali.cz/mone/mone_center_000000.0015359.html
24
Tabulka 3: Sazby základních daní v jednotlivých zemích EU14 Sazby základních daní (%) Země DPH DPFO DPPO 21 / 12 / 6
25 – 50
33,99
20 / 7
10
10
25
30,48 – 40,0
25
18 / 5
21
21
Finsko
22 / 17 / 8
25 – 52,5
26
Francie
19,6 / 5,5 / 2,1
5,5 – 40
15 – 33,33
Irsko
21 / 13,5 / 5,2
20 – 43
12,5
Itálie
20 / 10 / 4
23 – 43
31,4
Kypr
15 / 8 / 5
20 – 30
10
Litva
18 / 9 / 5
24
15
18 / 5
25
15
15 / 12 / 6 / 3
8 – 38
23,1
Maďarsko
20 / 5
18 – 36
16
Malta
18 / 5
15 – 30
35
Německo
19 / 7
15 – 45
19,825 – 32,825
Nizozemsko
19 / 6
33,65 – 52
20 – 25,5
Polsko
22 / 7 / 3
19 – 40
19
Portugalsko
21 / 12 / 5
10,5 – 42
26,5
Rakousko
20 / 10
38,33 – 50
25
Rumunsko
19 / 9
16
16
19 / 9 / 4,5
27 – 40
25
Slovensko
19
19
19
Slovinsko
20 / 8,5
16 – 41
22
Španělsko
16 / 7 / 4
24 – 45
25 – 30
Švédsko
25 / 12 / 6
31,6 – 56,6 a)
28
17,5 / 5
20 – 40
21 – 28
19 / 9
15
21
Belgie Bulharsko Dánsko Estonsko
Lotyšsko Lucembursko
Řecko
Velká Británie ČR
4.2.1 Poznámky15 V případě daně z přidané hodnoty (DPH) je na prvním místě uvedena základní sazba a následně případné snížené sazby. V řadě zemí existují služby či komodity nepodléhající DPH, legislativně je toto řešeno v některých případech nulovou sazbou 14
Zdroj: Kesti, J. et al. European Tax Handbook 2008. IBFD: Amsterdam, 2008. ISBN 978-90-8722-031-
0 15
Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/podnikatelske-prostredi/volny-pohyb-sluzeb-usazovanieu-usazovan/1000520/51936/
25
daně, v jiných vynětím z povinnosti odvádět DPH. Případné nulové sazby zde nejsou uváděny. Sazby DPFO představují základní sazby místní varianty daně z příjmu fyzický osob, a to pro příjmy z podnikání či závislé činnosti. Nejsou uvažovány zvláštní sazby, které se v jednotlivých zemích týkají např. úroků, dividend apod., uvažovány nejsou ani odčitatelné položky. Rozmezí naznačuje progresivní systém zdanění, uvedena je pouze nejnižší nenulová a nejvyšší možná sazba. Pokud v zemi existuje více daní uvalených na stejný příjem (např. státní a místní), je uvedena reálná výše zdanění příjmu. Sazby DPPO představují základní sazbu místní varianty daně z příjmů právnických osob. Nejsou uvažovány zvláštní sazby, které se v jednotlivých zemích týkají např. úroků, dividend apod., uvažovány nejsou ani odčitatelné položky či daňové úlevy a pobídky. Rozmezí naznačuje progresivní systém zdanění, uvedena je pouze nejnižší nenulová a nejvyšší možná sazba. Pokud v zemi existuje více daní uvalených na stejný příjem (např. státní a místní), je uvedena reálná výše zdanění příjmu.
4.3 Daňové ráje 4.3.1 Jak vybrat daňový ráj Daňové ráje mají z hlediska mezinárodního plánování různé charakteristiky, které závisejí na hospodářských, historických, zeměpisných a politických faktorech. V některých státech platí zákony, kde je účelem zmírnit daňové břemeno a kde poskytují výhody, které snižují zdanění. Naopak v jiných státech podléhají zdanění jen podnikatelské činnosti uskutečněné na území příslušné země, zatímco příjmy dosažené mimo toto území jsou zčásti nebo úplně osvobozeny od daně. Tyto statutární nástroje nesmíme chápat jako obcházení daňové povinnosti, ale jako snahu co nejlépe uskutečnit mezinárodní obchodní operace a transakce, a přitom využít zákony, které v některých státech stanoví zvláštní daňové sazby. Nadnárodní společnosti a průmyslové skupiny své strategie pečlivě plánují, analyzují různé faktory pro umístění svých podniků. Například Belgie je proslulá středisky pro
26
koordinaci finančních služeb, naopak Irsko nabízí zajímavé příležitosti pro řízení hotovostního toku a financí.
4.3.2 Proč hledat daňový ráj?16 Důvody můžeme shrnout následovně: Vysoké daně v zemi trvalého pobytu fyzických osob, jakož i prohibitivní daňové sazby pro právnické osoby Vysoké dědické a darovací daně Možnost vyhnout se vysokému daňovému břemenu realizací příslušné smlouvy v zahraničí Vyhnout se problémům znárodnění aktiv nebo konfiskace movitého a nemovitého majetku Snaha o anonymitu použitím společností s akciemi na držitele Ochrana úspor uložením v zemích, které zaručují ochranu bankovního tajemství Politická stabilita země, která může nabídnout dlouhodobé záruky Doba platnosti preferenčních daňových sazeb stanovená v zákonech příslušné země (např. na Madeiře jsou společnosti osvobozeny od placení daní do roku 2011) Země, které nabízejí zvláštní podněty pro výrobní a průmyslové iniciativy, umožňující získat významné fiskální a finanční výhody Možnost převést během krátké doby a bez zvláštních obtíží společnosti do zahraničí
4.3.3 Které operace lze provádět v daňových rájích17 Mezinárodní bankovní služby, zakládání a operace holdingových společností, nákupy realit ve světě, volba preferenčních daňových pravidel pro nehmotná aktiva (patenty, licence) Přesuny kapitálu a daňového režimu převodními společnostmi Poskytování mezipodnikových půjček 16
Zdroj: Ing. Josef R. Beneš,(překlad), Daňové ráje světa, Rebo Productions, Celetná 11, Praha 1, str.
14 – 15, ISBN 80-85815-93-1 17
Zdroj: Ing. Josef R. Beneš,(překlad), Daňové ráje světa, Rebo Productions, Celetná 11, Praha 1, str.
15, ISBN 80-85815-93-1
27
Zakládání bank pro vlastní potřebu v daňových oázách s cílem co nejlépe využít finanční aktivity nadnárodních skupin Zakládání pojišťoven pro vlastní potřebu v daňových oázách, tedy v zemích, které nezdaňují platy a umožňují odpočet pojistného Volba země pro trvalé usídlení, kde neexistuje zdanění příjmů (Monako) nebo s výhodnými podmínkami pro příjmy získané mimo zemi trvalého sídla či pobytu (Velká Británie) (6)
4.3.4 Země, které jsou daňovými ráje18 Státy s mírným zdaněním – Nizozemsko, Lucembursko, Švýcarsko Daňové ráje v Evropě – Lichnštejnsko, Andorra, Kypr, Gibraltar, Madeira, Malta, Monako Další daňové ráje ve světě – Hongkong, Mauricius, Cookovy ostrovy, Uruguay, Libérie, Vanautu, Labuan, Dubaj Daňové ráje v karibské oblasti a střední Americe – Panama, Nevis, Nizozemské Antily, Anguilla, Barbados, Bahamy, Antigua a Barbuda, Belize, Bermudy, Britské Panenské ostrovy, Kajmanské ostrovy
18
Zdroj: http://aktualne.centrum.cz/finance/grafika/2009/07/14/prehled-nejznamejsich-danovych-raju-vesvete/?cid=657316
28
5 Volební programy politických stran z hlediska daní Zanedlouho Českou republiku čekají volby do poslanecké sněmovny, a proto se všechny politické strany předhánějí v úsilí, jak získat voliče právě pro svou politickou stranu. V následujícím seznamu je volební program největších politických stran v České republice z hlediska daňové politiky, kterým se snaží upoutat voliče.
5.1 ODS19 zjednoduší daňové zákony chce udržet daně na současné úrovni nechce zvýšit odvody na sociální pojištění nechce zvýšit daň z příjmu pro firmy a živnostníky zachová zvýšené daňové paušály pro živnostníky a zrychlené odepisování i po roce 2010 propojí některé sociální dávky a daňové slevy (např. sociální příplatky, přídavky na děti a daňové odpočty na děti) umožní jednoroční daňové prázdniny pro řemeslné živnostníky a drobné služby, podmínkou je, aby podnikatel zaměstnal alespoň jednoho pracovníka na minimálně 2 roky a zároveň nepobíral sociální dávky
5.2 ČSSD20 zruší rovnou daň a zavede daňové pásmo ve výši 38% pro měsíční příjmy nad 100 tisíc Kč, to znamená, že chce zavést progresivní daň, která podle nich lépe motivuje obyvatelstvo zruší zdaňování superhrubou mzdou obnoví společné zdanění manželů zjednoduší daňové zákony u daně z příjmu právnických osob vrátí sazbu na úroveň roku 2008 19
Zdroj: http://www.ods.cz/volby2010/data/soubory-kestazeni/86/ODS_ESO_MFD_285x435_celostranaC_tisk.pdf 20
Zdroj: http://www.cssd.cz/soubory/ke-stazeni/dokumenty/velky_volebni_program.pdf
29
5.3 TOP 0921 sjednotí základ daně pro všechny přímé odvody (daň z příjmu a všechna povinná pojištění) vymýtí řadu zbytečných a systém zatěžujících výjimek sníží platy ústavních činitelů o 10% a bude dbát na důsledné zdanění všech paušálních náhrad zruší transakční daně (daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí), přičemž výnosy z těchto majetkových operací budou zdaněny běžnou daní z příjmu, v rámci rodinných vazeb (I. a II. skupina) budou od daně osvobozeny zavede systém jednoho inkasního místa pro výběr daně z příjmu, sociálního a zdravotního pojištění, kam bude poplatník odvádět jednu částku vypočtenou z jednoho základu uvedenou na jednom formuláři
5.4 KSČM22 chce obnovit progresivitu přímých daní chce zrušit kategorii „superhrubé mzdy“ chce zavést odstupňovanou daň z příjmu fyzických osob v pěti pásmech – snížit tuto daň na 9% u příjmů nižších než je průměrná hrubá měsíční mzda v České republice, a zvýšit až na 40% u příjmů vyšších než 1 milion ročně chce zavést úlevy pro nízko a středně příjmové skupiny obyvatel chce zavést dvě daňová pásma u právnických osob podle ročního zisku (24% do 10 mil. Kč ročního obratu, 32% nad 10 mil. Kč ročního obratu)
5.5 VĚCI VEŘEJNÉ23 budou podporovat v dlouhodobém horizontu snížení demotivujících přímých daní ve prospěch daní nepřímých zjednoduší daňový systém daň z příjmu právnických osob – pro následující 2 roky ponechají sazbu ve výši 20% 21 22 23
Zdroj: http://www.top09.cz/proc-nas-volit/volebni-program/volebni-program-2010/?clanek=1351 Zdroj: http://www.kscm.cz/article.asp?thema=3878&item=48073 Zdroj: http://www.veciverejne.cz/program-vv-ekonomika.html
30
daň z příjmu fyzických osob – chce zavést progresivní daň pro nejvyšší příjmové skupiny, konkrétně 25% pro příjmy nad šestinásobek průměrné hrubé měsíční mzdy (zhruba 145 000 Kč) nechtějí zvyšovat strop pro odvody sociálního a zdravotního pojištění zruší daň dědickou a darovací chce vytvořit jedno inkasní místo
5.6 KDU-ČSL24 chce prosadit odčitatelnou položku na dopravu pro zaměstnavatele chce snížit odvody sociálního a zdravotního pojištění u vybraných skupin chce zavést 2 daňová pásma 15% a 18%, s hranicí na úrovni 600 000 Kč hrubého ročního příjmu chce spravedlivou daňovou politiku vůči rodinám s dětmi chce zavést společné zdanění manželů chce novou slevu na dítě (bez možnosti uplatnit daňový bonus), a to první dítě 5000 Kč, druhé dítě 10 000 Kč, třetí dítě 20 000 Kč, čtvrté a každé další dítě 30 000 Kč
24
Zdroj: http://www.kdu-csl.cz/Kdu/media/Kdu/Volby/KDU_program.pdf
31
6 Dopady zavedení rovné daně na domácnosti 6.1 Daň z příjmů fyzických osob Tato daň je daní univerzální. Podléhají jí veškeré zdanitelné příjmy jednotlivců, tedy veškeré příjmy po odpočtu příjmů vyňatých a osvobozených. Požaduje se po ní, aby jednak byla dostatečně výnosná (plnila tedy funkci fiskální), ale také aby byla prostředkem redistribuce důchodů od bohatších k sociálně potřebným (funkce redistribuční) a zároveň má ovlivňovat chování poplatníka žádoucím směrem (například, aby přispíval různým humanitárním organizacím).25
6.2 Vzorce pro výpočet mzdy měsíční daňové povinnosti 2007 Úhrn příjmů ze závislé činnosti (hrubá mzda) - Zdravotní pojištění ve výši 4,5% z HM - Sociální pojištění ve výši 8% z HM = Základ daně z příjmu Základ daně z příjmu zaokrouhlený na 100 Kč nahoru x Sazba daně (viz tabulka 5) - sleva na dani dle § 35ba = Záloha na daň z příjmu k úhradě po odečtení slev
25
Hamerníková B, Maaytová A. a kol. Veřejné finance. Praha: ASPI, 2007, str. 126, ISBN 978-80-7357301-10
32
2010 Úhrn příjmů ze závislé činnosti (hrubá mzda) + Zdravotní pojištění ve výši 9% placené zaměstnavatelem + Sociální pojištění ve výši 25% placené zaměstnavatelem = Základ daně z příjmu (superhrubá mzda) Základ daně z příjmu zaokrouhlený na 100 Kč nahoru x Sazba daně 15% - Slevy na dani - Daňové zvýhodnění = Záloha na daň z příjmu k úhradě Tabulka 4: Roční slevy na dani (zdroj: daňové zákony 2007 a 2010)
Typ slevy
2007
2010
Základní na poplatníka
7 200
24 840
4 200
24 840
Na manžela/ku
(příjem do 38 040) (příjem do 68 000)
Částečný invalidní důchod
1 500
2 520
Plný invalidní důchod
3 000
5 040
Držitel průkazu ZTP/P
9 600
16 140
Student
2 400
4 200
Daňové zvýhodnění na dítě
6 000
11 604
Daňový bonus do částky
30 000
52 200
Tabulka 5: Základ pro výpočet zálohy na daň z příjmu (zdroj: daňové zákony 2007)
Základ daně
Daň
od Kč
do Kč
0
10100
12%
10100
18200
1212 Kč + 19% ze základu přesahujícího 10100 Kč
18200
27600
2751 Kč + 25% ze základu přesahujícího 18200 Kč
27600
a více
5101 Kč + 32% ze základu přesahujícího 27600Kč
33
Tabulka 6: Zdanění příjmů v roce 2007 (zdroj: daňové zákony 2007)
Základ daně od Kč
do Kč
0
121 200
Daň 12%
121 200 218 400 14 544 Kč + 19% ze základu přesahujícího 121 200 Kč 218 400 331 200 33 012 Kč + 25% ze základu přesahujícího 218 400 Kč 331 200
a více
61 212 Kč + 32% ze základu přesahujícího 331 200 Kč Tabulka 7: Zdanění příjmů v roce 2010 (zdroj: daňové zákony 2010)
2010
15%
Systém odvodů je v každé zemi variabilně složitý. Francie je kandidátem na označení země s nejsložitějším systémem, je zde nejsložitější systém odvodů ze mzdy. Zaměstnavatel odvádí příspěvky na sociální zabezpečení rozdělené do více než 10 různých sazeb, které se týkají různých častí mzdy. Mimo jiné zde existují některé další daně ze mzdy, které ukládají zaměstnavateli povinnost investovat jistou část mezd do bytové výstavby, odborného výcviku zaměstnanců atd. Naopak Česká republika patří spíše do skupiny, kde je systém přehlednější.
Tabulka 8: ZP a SP odváděné zaměstnancem a zaměstnavatelem v roce 2010 (zdroj: daňové zákony 2010)
Pojištění
Zaměstnanec
Zaměstnavatel
Celkem
Zdravotní
4,5%
9%
13,5%
Sociální
6,5%
25%
31,5%
Celkem
11%
34%
45%
34
6.3 Dopad zavedení rovné daně na domácnosti 6.3.1 Příklad 1 Rodina s nižšími příjmy, každý z manželů uplatňuje odpočet na 1 dítě Tabulka 9: Zdanění progresivní daní 2007 (zdroj: vlastní výpočet)
Manžel Hrubá mzda
Manželka
15 000
13 000
675
585
Soc.poj. 8%
1 200
1 040
Základ DzP
13 125
11 375
Zaokrohleno
13 200
11 400
Záloha DzP
1 801
1 459
Sleva - popl.
600
600
Sleva - děti
500
500
DzP po slevě
701
359
12 424
11 016
Zdrav.poj. 4,5%
Čistá mzda
Tabulka 10: Zdanění rovnou daní 2010 (zdroj: vlastní výpočet)
Manžel Hrubá mzda
15 000
Zdrav.poj. 9%
1 350
Soc.poj. 25%
3 750
Manželka
Manžel
13 000 Hrubá mzda
Manželka
15 000
13 000
1 170 Zdrav.poj. 4,5%
-675
-585
3 250 Soc.poj. 6,5%
-975
-845
Základ Dzp
20 100
17 420 Daň (bonus)
22
412
Zaokrouhlení
20 100
17 500 Čistá mzda
13 372
11 982
Záloha na Dzp 15%
3 015
2 625
Sleva na popl.
2 070
2 070
Záloha po slevě
945
555
Daň.zvýhod. - děti
967
967
Záloha na daň k
22
412
(bonus)
(bonus)
úhradě (bonus)
35
Celkový příjem rodiny v roce 2007 byl 23.440 Kč. V roce 2010 se příjem rodiny díky zavedení rovné daně zvýšil téměř o 2 tisíce korun na částku 25.354 Kč.
6.3.2 Příklad 2 Středně bohatá rodina, odpočet na 2 děti uplatňuje manžel Tabulka 11: Zdanění progresivní daní 2007 (zdroj: vlastní výpočet)
Manžel Hrubá mzda
Manželka
41 000
28 000
Zdrav.poj. 4,5%
1 845
1 260
Soc.poj. 8%
3 280
2 240
Základ DzP
35 875
24 500
Zaokrohlení
35 900
24 500
Záloha DzP
7 757
4 326
600
600
Sleva - děti
1 000
-
DzP po slevě
6 157
3 726
Čistá mzda
29 718
20 774
Sleva - popl.
Tabulka 12: Zdanění rovnou daní 2010 (zdroj: vlastní výpočet)
Manžel Hrubá mzda
41 000
Zdrav.poj. 9%
3 690
Soc.poj. 25%
10 250
Základ Dzp
54 940
Zaokrouhlení
55 000
Manželka 28 000 Hrubá mzda
28 000
2 520 Zdrav.poj. 4,5%
-1 845
-1 260
7 000 Soc.poj. 6,5%
-2 665
-1 820
37 520 Daň (bonus)
-4 246
-3 570
37 600 Čistá mzda
32 244
21 350
8 250
5 640
Sleva na popl.
2 070
2 070
Záloha po slevě
6 180
3 570
Daň.zvýhod. - děti
1 934
-
4 246
3 570
úhradě (bonus)
Manželka
41 000
Záloha na Dzp 15%
Záloha na daň k
Manžel
36
Celkový příjem rodiny v roce 2007 činil 50.492 Kč. V roce 2010 se rodině zvýšil příjem na 53.594 Kč.
6.3.3 Příklad 3 Rodina s vyššími příjmy, odpočet na 2 děti uplatňuje manžel Tabulka 13: Zdanění progresivní daní 2007 (zdroj: vlastní výpočet)
Manžel Hrubá mzda
Manželka
83 000
56 000
Zdrav.poj. 4,5%
3 735
2 520
Soc.poj. 8%
6 640
4 480
Základ DzP
72 625
49 000
Zaokrohlení
72 700
49 000
Záloha DzP
19 533
11 949
600
600
1 000
-
DzP po slevě
17 933
11 349
Čistá mzda
54 692
37 651
Sleva - popl. Sleva - děti
Tabulka 14: Zdanění rovnou daní 2010 (zdroj: vlastní výpočet)
Manžel Hrubá mzda
83 000
Zdrav.poj. 9%
7 470
Soc.poj. 25%
20 750
Manželka
Manžel
56 000 Hrubá mzda 5 040 Zdrav.poj. 4,5% 14 000 Soc.poj. 6,5%
Manželka
83 000
56 000
-3 735
-2 520
-5 395
-3 640
Základ Dzp
111 220
75 040 Daň (bonus)
-12 691
-9 195
Zaokrouhlení
111 300
75 100 Čistá mzda
61 179
40 645
Záloha na Dzp 15% Sleva na popl. Záloha po slevě Daň.zvýhod. - děti Záloha na daň k úhradě (bonus)
16 695
11 265
2 070
2 070
14 625
9 195
1 934
-
12 691
Celkový měsíční příjem rodiny se 2 dětmi v roce 2007 činil 92.343 Kč. Po zavedení rovné daně v roce 2010 se příjem zvýšil téměř o 9 tisíc korun na
9 195 101.824 Kč.
37
6.4 Průměrná hrubá měsíční mzda Je podíl mezd bez ostatních osobních nákladů, které připadají na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd spadají základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Jde o hrubé mzdy, to znamená mzdy před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo dohodnuté srážky se zaměstnancem. Do statistického výpočtu průměrné hrubé měsíční mzdy se nezahrnují osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů), soudci, ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (pokud nepracují současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zaměstnanci ekonomických subjektů statisticky nesledovaných. Průměrná mzda v České republice 25 000 Kč
Výše mzdy
20 000 Kč
22 691 Kč 18 344 Kč
19 546 Kč
23 598 Kč
20 957 Kč
15 000 Kč
10 000 Kč
5 000 Kč
0 Kč 2005
2006
2007 Rok
2008
Obr. 4: Průměrná mzda v České republice 26
26
Zdroj: http://www.finance.cz/ekonomika/prace/mzda/ , vlastní zpracování
38
2009
Průměrná měsíční mzda podle krajů v 1. - 4. čtvrtletí 2009
Kraj
Karlovarský
19 733
Zlínský
20 049
Olomoucký
20 289
Pardubický
20 297
Vysočina
20 351
Jihočeský
20 571
Královéhradecký
20 621
Liberecký
21 069
Ústecký
21 326
Moravskoslezský
21 524
Jihomoravský
22 013
Plzeňský
22 147
Středočeský
22 779
Hlavní město Praha 0
29 726 5 000
10 000
15 000
20 000
25 000
30 000
35 000
Výše částky Obr. 5: Průměrná měsíční mzda podle krajů v 1. – 4. čtvrtletí 2009 (zdroj: Český statistický úřad, vlastní zpracování)27
6.5 Společné zdanění manželů U daňového přiznání za rok 2007 mohli manželé uplatnit při splnění zákonných podmínek společné zdanění. Uplatnění společného zdanění manželů má v mnoha zemích dlouholetou tradici, např. USA. Cílem především bylo finančně pomoci manželským párům s výrazně různorodými příjmy. Typickým příklad bylo, např. jeden z rodičů byl na mateřské dovolené a pobíral pouze rodičovským příspěvek a druhý pracoval. Základní podmínkou bylo, že manželé museli vyživovat alespoň jedno dítě, které s nimi žilo ve společné domácnosti. Pokud měli oba manželé nějaký příjem, tak u jednoho z manželů tato částka nesměla být vyšší než 38.040 Kč (mezi tyto příjmy nepatřil rodičovský příspěvek a další dávky státní sociální podpory, stipendium apod., vlastním příjmem byla mimo jiné peněžitá pomoc v mateřství, nemocenská, dědictví, výhra v loterii a důchod). Avšak po zavedení rovné daně v roce 2008 ztratilo společné zdanění manželů smysl. 27
Zdroj: http://www.olomouc.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/prumerna_mzda_v_olomouckem_kraji_v_roce_2009
39
6.5.1 Příklad 4 V ukázkovém příkladě na společné zdanění manželů Novákových, kdy manžel pobírá nadstandardní mzdu ve výši 110.000 Kč měsíčně, manželka je na mateřské dovolené a nemá ani žádné vedlejší příjmy. Na jejich dvouleté dítě uplatňuje odpočet pan Novák, neuplatňuje odpočet ani na životní a ani na penzijní pojištění. Tabulka 15: Výpočet měsíční mzdy (zdroj: vlastní výpočet)
Hrubá mzda
110 000
Zdrav.poj. 4,5%
4 950
Soc.poj. 8%
8 800
Základ DzP
97 050
Zaokrohlení
97 100
Záloha DzP
27 341
Sleva - popl.
600
Sleva - děti
500
Sleva - manželka
350
DzP po slevě
25 891
Čistá mzda
71 159
Pan Novák zaplatil na zálohách na dani za rok 2007 celkem 310.692 Kč. Jeho čistá mzda činila 853.908 Kč.
40
Tabulka 16: Roční zúčtování daně pana Nováka (zdroj: vlastní výpočet)
Roční zúčtování daně za rok 2007 Příjem ze závislé činnosti
1 320 000
Zdravotní + sociální pojištění
165 000
Odpočet životní pojištění
0
Odpočet penzijní pojištění
0
Odpočet úroky
0
Odpočet ostatní
0
Daňový základ
1 155 000
Daň
324 828
Sleva na poplatníka
7 200
Sleva na děti
6 000
Sleva na partnera
4 200
Sleva ostatní
0
Daň po slevě
307 428
Daň - záloha
310 692
Nedoplatek
936
Pokud by pan Novák nepoužil výhody společného zdanění manželů a požádal by pouze o roční zúčtování daně, byl by mu vrácen přeplatek 3.264 Kč. Tabulka 17: Společné zdanění manželů (zdroj: vlastní výpočet)
Společné zdanění manželů
Manžel
Manželka
Daňový základ
577 500
577 500
Daň
140 028
140 028
Sleva
17 400
7 200
Daň po slevě
122 628
132 828
Daň - záloha
310 692
0
Přeplatek / nedoplatek
188 064 -132 828
Společné zdanění se v tomto příkladě opravdu vyplatí, protože celkem finanční úřad vrátí manželům Novákovým 55.236 Kč.
41
6.6 Zdanění osoby samostatně výdělečně činné 6.6.1 Příklad 5 Pan Chmelík je zaměstnán a zároveň podniká od roku 2008. Dílčí základ ze závislé činnosti za rok 2010 je 205.000 Kč, dílčí základ z podnikání za rok 2010 je 198.000 Kč. U zaměstnavatele podepsal „Prohlášení k dani z příjmu.“ Odvedené zálohy na daň z příjmu za rok 2010 byly ve výši 4.761 Kč. Úroky na běžném účtu za rok 2010 byly připsány ve výši 410 Kč. V roce 2009 hospodařil se ztrátou 42.000 Kč. Ve společné domácnosti s ním žije syn, na kterého uplatňuje odpočet. Platí si penzijní připojištění a na příspěvcích za rok 2010 zaplatil 19.000 Kč. Tabulka 18: Výpočet daně osoby samostatně výdělečně činné (zdroj: vlastní výpočet)
§ 6 závislá činnost
205 000
§ 7 dílčí základ daně
198 000
§ 8 příjmy z kapitálového majetku
410
§ 9 pronájem
0
§ 10 ostatní příjmy
0
Základ daně
403 410
- § 34 ztráta z předchozích let
- 42 000
- § 15 penzijní pojištění
- 12 000
Upravený základ daně
349 410
Zaokrouhleno na 100 dolu
349 400
Daň 15%
52 410
Sleva na poplatníka
- 24 840
Daň po slevě
27 570
Daňové zvýhodnění
- 11 604
Zaplacené zálohy
16 135
Přeplatek
169
6.6.2 Příklad 6 Pan Dvorský má dílčí základ daně z podnikání 450.000 Kč. Úroky na běžném účtu za rok 2010 byly připsány ve výši 348 Kč. Platí si životní pojištění a na příspěvcích za rok 42
2010 zaplatil částku ve výši 8.000 Kč. Ve vlastnictví má také panelový byt 2+1, který pronajímá za 7000/měsíc. V něm provedl nutné opravy za 13.500 Kč. Tabulka 19: Výpočet daně osoby samostatně výdělečně činné (zdroj: vlastní výpočet)
§ 6 závislá činnost
0
§ 7 dílčí základ daně
450 000
§ 8 příjmy z kapitálového majetku § 9 pronájem
348 70 500
§ 10 ostatní příjmy
0
Základ daně
520 848
§ 34 ztráta z předchozích let § 15 penzijní pojištění
0 8 000
Upravený základ daně
512 848
Zaokrouhleno na 100 dolu
512 800
Daň 15%
76 920
Sleva na poplatníka
24 840
Daň po slevě
52 080
Daňové zvýhodnění
0
Zaplacené zálohy
0
Nedoplatek
52 080
Tabulka 20: Výpočet zdravotního a sociálního pojištění (zdroj: vlastní výpočet)
50% z 450000
225 000
zdravotní pojištění 13,5%
30 375
sociální pojištění 29,2%
65 700
Ve skutečnosti pan Dvorský nezaplatí na dani 52.080 Kč, ale po přičtení dalších položek zdravotního ve výši 30.375 Kč a sociálního pojištění ve výši 65.700 Kč, státu odvede na daních ve skutečnosti 148.155 Kč. Většina veřejnosti by si myslela, že pan Dvorský zaplatí daň 52.080 Kč, ale o dalších odvodech už neví. Konkrétně myslím odvod sociálního a zdravotního pojištění, které je
43
vypočítané v tabulce 20. Samozřejmě tyto další odvody se podnikatelům nelíbí a snaží se je různými kličkami obejít. Například v pneuservisu si necháme vyměnit pneumatiky a při platbě za provedenou práci se nás zeptají, zda potřebujeme paragon, pokud ano, na účtence se objeví částka navýšená o DPH a tento příjem musí majitel dále danit a odvádět pojištění. Pokud paragon nepotřebujeme, budou v podstatě spokojené obě strany, zákazník nebude muset platit DPH a majitel nebude muset odvádět daň a pojištění. V tomto vidím velký problém, protože díky tomuto jednání roste šedá ekonomika České republiky.
44
7 Závěr Rovná daň je systémem rovného zdanění všech příjmů s jednou sazbou a jednotným nezdanitelným minimem pro každého poplatníka, tzn. všechny příjmy jsou zdaňovány stejně, a to bez dalších speciálních daňových výjimek. Byl zaveden nový pojem tzv. „superhrubá“ mzda, což je hrubá mzda zaměstnance zvýšená o ZP a SP zaměstnance o 34%, které však platí zaměstnavatel. Zvýšily se slevy na dani na poplatníka, vyživované osoby atd., které snížily mezní sazby. V bakalářské práci podávám ucelený přehled na problematiku zavedení rovné daně. Cílem bylo zmapovat zdanění v ČR, ale i ve světě, se zaměřením na lineární sazbu daně. Na základě řešení v praktické části, kdy jsem vybral tři typy domácností s různě vysokými příjmy, jsem k následujícím závěrům. 1. příklad – rodina s nízkými příjmy – po zavedení rovné daně se celkový příjem rodiny zvýšil o 7,5% 2. příklad – středněpříjmová rodina – oproti zdanění progresivní daní se díky rovné dani příjem rodiny zvýšil o 5,8% 3. příklad – rodina s vysokými příjmy – po zavedení rovné daně se celkový příjem rodiny zvýšil o 9,3% Z těchto výsledků tedy vyplývá, že rovná daň je výhodná pro všechny typy domácností. Avšak rovná daň nemá jen světlé stránky. V důsledku jejímu zavedení došlo ke zrušení společného zdanění manželů. Zabývám se jím ve 4. příkladě. Pokud by domácnost použila toto zdanění, v ročním zúčtování daně by si polepšila o 70,6%. V 5. a 6. příkladě se zaměřuji na zdanění OSVČ. Po zavedení rovné daně se v ročním zúčtování daně nedoplatek snížil o neuvěřitelných 282,7%. Na jedné straně tedy došlo ke snížení nedoplatku, ale na druhé straně musí zaměstnavatel odvádět ZP a SP za zaměstnance, což jsou relativně vysoké náklady. Neustále se hovoří o zdokonalování daňového systému v ČR. Nyní před volbami do poslanecké sněmovny přišly strany s novými programy, z nichž vyplývá, že levicové
45
strany jsou pro opětovné zavedení progresivní daně se zdaněním pro vysokopříjmové skupiny až 40%. Kdežto pravicové strany jsou pro zachování současného systému. Myslím si, že tento daňový systém je pro všechny spravedlivý, a proto by měl být zachován.
46
8 Seznamy Seznam použité literatury Ing. Josef R. Beneš,(překlad), Daňové ráje světa, Rebo Productions, Celetná 11, Praha 1, ISBN 80-85815-93-1 Hamerníková B., Maaytová A. a kol. Veřejné finance. Praha ASPI, 2007, ISBN 978-807357-301-10 Rovná daň [online]. Praha : Centrum pro ekonomiku a politiku, 2002 [cit. 2010-05-17]. Dostupné z WWW:. ISBN 80-86547-10-8. Mach Petr, Rovná daň, Sborník textů, Vydalo - Centrum pro ekonomiku a politiku, Praha 2, ISBN 80-902795-4-6 Děrgel M., Šmídová J., Roční zúčtování příjmů, Poradce, s. r. o., Český Těšín, 2009, ISBN 978-80-7365-318-7 Poradce daně z příjmů, PORADCE, s. r. o., Český Těšín, 2007, ISSN 1211-2437 Daňové zákony 2010, 1. vydání, Nakladatelství Donua Media, s. r. o., Bratislava, ISBN 978-80-89364-09-1
47
Seznam obrázků Obr. 1: Lafferova křivka ................................................................................................ 18 Obr. 2: Evropské státy s rovnou daní .............................................................................. 22 Obr. 3: Rovná daň ve světě ............................................................................................. 22 Obr. 4: Průměrná mzda v České republice ..................................................................... 38 Obr. 5: Průměrná měsíční mzda podle krajů v 1. – 4. čtvrtletí 2009 .............................. 39
48
Seznam tabulek Tabulka 1: Návrh zjednodušeného daňového přiznání .............................................................20 Tabulka 2: Státy, kde je rovná daň zavedena............................................................................24 Tabulka 3: Sazby základních daní v jednotlivých zemích EU .................................................24 Tabulka 4: Roční slevy na dani.................................................................................................33 Tabulka 5: Základ pro výpočet zálohy na daň z příjmu ...........................................................33 Tabulka 6: Zdanění příjmů v roce 2007....................................................................................34 Tabulka 7: Zdanění příjmů v roce 2010....................................................................................34 Tabulka 8: ZP a SP odváděné zaměstnancem a zaměstnavatelem v roce 2010 .......................34 Tabulka 9: Zdanění progresivní daní 2007 ...............................................................................35 Tabulka 10: Zdanění rovnou daní 2010 ....................................................................................35 Tabulka 11: Zdanění progresivní daní 2007 .............................................................................36 Tabulka 12: Zdanění rovnou daní 2010 ....................................................................................36 Tabulka 13: Zdanění progresivní daní 2007 .............................................................................37 Tabulka 14: Zdanění rovnou daní 2010 ....................................................................................37 Tabulka 15: Výpočet měsíční mzdy .........................................................................................40 Tabulka 16: Roční zúčtování daně pana Nováka......................................................................41 Tabulka 17: Společné zdanění manželů....................................................................................41 Tabulka 18: Výpočet daně osoby samostatně výdělečně činné ................................................42 Tabulka 19: Výpočet daně osoby samostatně výdělečně činné ................................................43 Tabulka 20: Výpočet zdravotního a sociálního pojištění..........................................................43
49
Seznam zkratek
ČR – Česká republika SSSR – Sovětský svaz socialistických republik RDO – rovná daň osobní RDP – rovná daň z podnikání OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná DPH – daň z přidané hodnoty DPFO – daň z příjmu fyzických osob DPPO – daň z příjmu právnických osob ODS – Občanská demokratická strana ČSSD – Česká strana sociálně demokratická KSČM – Komunistická strana Čech a Moravy KDU – ČSL – Křesťanská demokratická unie – Česká strana lidová HM – hrubá mzda ZP – zdravotní pojištění SP – sociální pojištění DzP – daň z příjmu MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí
50
