VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNCKÁ JIHLAVA
Katedra ekonomických studií
S ro v n á n í l i n e á r n í h o a p ro g re s i v n í h o zdanění příjmů fyzických osob v p o d m í n k á c h Č e s k é re p u b l i k y
Bakalářská práce
Autor: Věra Vobořilová Vedoucí práce: Ing. Markéta Lexová, Ph.D. Jihlava 2016
Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor práce:
Věra Vobořilová
Studijní program:
Ekonomika a management
Obor:
Finance a řízení
Název práce:
Srovnání lineárního a progresivního zdanění příjmů fyzických osob v podmínkách České republiky
Cíl práce:
Zhodnocení lineárního a progresivního zdanění u daně z příjmů fyzických osob v podmínkách České republiky, posouzení obou způsobů z hlediska spravedlnosti a disponibilního důchodu poplatníků.
Ing. Markéta Lexová, Ph.D
Ing. Roman Fiala, Ph.D
vedoucí bakalářské práce
vedoucí katedry
Anotace Tato práce se zabývá srovnáním progresivního a lineárního zdanění příjmů fyzických osob aplikovaného v české legislativě. První část je věnována základům daňové teorie, vysvětlení základních pojmů, konstrukci osobní důchodové dani a její konkrétní podobě v České republice. Druhá část je věnována ilustrativním propočtům zdanění fyzických osob v roce 2006 a v roce 2015, v letech, která umoţňují srovnání progresivního a lineárního modelu zdanění. Cílem aplikační části je zhodnocení lineárního a progresivního zdanění z hlediska spravedlnosti.
Annotation This thesis is focused on comparison the linear and progressive taxation. The first part is devoted to the basicsof tax theory, explanation of basic concepts and personal income tax. The second part is dedicated to illustrative calculation of taxation of individuals in 2006 and in 2015. The aim of practical part is an evaluation of a linear progressive taxation in view of justice.
Klíčová slova Daň z příjmů fyzických osob, progresivní zdanění, lineární zdanění, sazba daně, pojistné na sociální pojištění, daňové zatíţení, disponibilní důchod
Key words Personal income tax, progressive taxation, linear taxation, tax rate, premiums on social insurance, tax wedge, disposable income
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat především vedoucí bakalářské práce Ing. Markétě Lexové, Ph.D, za ochotu, trpělivost a cenné rady. Dále bych ráda poděkovala všem, kteří mne při psaní bakalářské práce podporovali.
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................... 8 1
Daňová teorie a konstrukce osobní důchodové daně v ČR ................................................... 9 Daň ................................................................................................................................ 9
1.1
Funkce daně .......................................................................................................... 9
1.1.1 1.1.1.1
Alokační funkce ................................................................................................ 9
1.1.1.2
Redistribuční funkce ....................................................................................... 10
1.1.1.3
Stabilizační funkce .......................................................................................... 10
1.1.1.4
Fiskální funkce ................................................................................................ 10 Daňové principy .................................................................................................. 11
1.1.2 1.1.2.1
Efektivnost ...................................................................................................... 11
1.1.2.2
Princip daňových stimulů ................................................................................ 12
1.1.2.3
Princip makroekonomické pruţnosti ............................................................... 12
1.1.2.4
Princip právní průhlednosti a perfektnost ....................................................... 12
1.1.2.5
Spravedlnost .................................................................................................... 12
Osobní důchodová daň ................................................................................................ 14
1.2 1.2.1
Poplatník a předmět osobní důchodové daně ...................................................... 15
1.2.2
Základ osobní důchodové daně ........................................................................... 15
1.2.3
Sazba daně........................................................................................................... 15
1.2.3.1
Lineární sazba daně ......................................................................................... 16
1.2.3.2
Progresivní sazba daně .................................................................................... 17 Povinné pojistné na sociální pojištění jako skrytá daň ........................................ 19
1.2.4
Stanovení osobní důchodové daně v ČR ve vybraných letech .................................... 20
1.3 1.3.1
Konstrukce daně z příjmu fyzických osob v ČR v roce 2006 ............................. 20
1.3.1.1
Základ daně ..................................................................................................... 21
1.3.1.2
Nezdanitelná část základu daně....................................................................... 22
1.3.1.3
Slevy na dani ................................................................................................... 22
1.3.1.4
Pojistné na sociální pojištění v ČR v roce 2006 .............................................. 22
1.3.2
Konstrukce daně z příjmu fyzických osob v ČR v roce 2015 ............................. 24
1.3.2.1
Solidární zvýšení daně .................................................................................... 24
1.3.2.2
Základ daně ..................................................................................................... 24
1.3.2.3
Nezdanitelná část základu daně....................................................................... 25
1.3.2.4
Slevy na dani ................................................................................................... 26
1.3.2.5
Pojistné na sociální pojištění v ČR roce 2015 ................................................. 27
2 Zhodnocení dopadů lineárního a progresivního zdanění na důchody poplatníků v ČR v porovnávaných letech .............................................................................................................. 29
2.1
Superhrubá mzda......................................................................................................... 29 Povinné pojistné na sociální zabezpečení ........................................................... 29
2.1.1 2.2
Je 15 % hodně nebo málo? .......................................................................................... 30
2.3
Vývoj výběru daně z příjmu fyzických osob v ČR ..................................................... 33
2.4
Porovnání odvedené daně při stejné výši hrubé mzdy v roce 2006 a 2015................. 35
2.4.1
Odvedená daň zaměstnanci ................................................................................. 35
2.4.2
Odvedená daň podnikateli ................................................................................... 38 Celkové odvody z hrubého příjmu .............................................................................. 41
2.5 2.5.1
Celkový odvod v roce 2015 ................................................................................ 42
2.5.2
Celkový odvod v roce 2006 ................................................................................ 43
2.6
Disponibilní důchod fyzických osob v roce 2006 a 2015 ........................................... 45
2.7
Posouzení spravedlnosti .............................................................................................. 48
Závěr ........................................................................................................................................... 50 Seznam literatury ........................................................................................................................ 52 Tištěné ..................................................................................................................................... 52 Elektronické ............................................................................................................................ 53 Seznam grafů, obrázků a tabulek ................................................................................................ 54 Přílohy ......................................................................................................................................... 55
ÚVOD Tato bakalářská práce se zabývá daňovou problematikou, konkrétně daní z příjmů fyzických osob a rozdíly mezi lineárním a progresivním zdaněním. Cílem této bakalářské práce je zhodnocení lineárního a progresivního zdanění příjmů fyzických osob v podmínkách České republiky, určení, který z těchto způsobů zdanění je spravedlivější a v jakém případě zůstane poplatníkovi vyšší disponibilní důchod. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V části teoretické definuji a vysvětlím základní pojmy související s daňovou problematikou, tedy definuji daň, daňové principy a funkce daně. Dále popíši konstrukci daně z příjmů fyzických osob ve vybraných letech v České republice, konkrétně v roce 2006, který reprezentuje období progresivního zdanění, a v roce 2015, v roce lineárního zdanění. V praktické části se důkladně zaměřím na rozdílné dopady lineárního a progresivního zdanění na disponibilní důchod občanů (fyzických osob). Graficky znázorním výši odvedené daně zaměstnancem a podnikatelem v letech 2006 a 2015 i jejich celkové povinné odvody z příjmů (včetně povinného pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění) a disponibilní důchod. Posoudím spravedlivost obou daňových reţimů na základě výše míry zdanění u různých úrovní hrubého příjmu. Okrajově také zmíním vývoj vybraných daní do veřejného rozpočtu za posledních deset let. Daňová teorie je téma velmi obsáhlé, které se řešilo jiţ v dávné minulosti. Názory na daně a daňové principy se postupně měnily a zdokonalovaly, mnohé názory přetrvávají dodnes ale ani dnes nejsou názory úplně jednotné. Dnes bychom teoreticky mohli rozdělit názory na daňový systém na názory hájené levicových a pravicových politiků.
8
1 Daňová teorie a konstrukce osobní důchodové daně v ČR V této části bakalářské práce definuji a vysvětlím základní pojmy, související s daňovou teorií, tedy definuji co je daň, daňové principy a funkce daně. A přiblíţí problematiku lineárního a progresivního zdaňování. 1.1
Daň
Daň je obligatorní, nenávratná, neúčelová a neekvivalentní platba do veřejného rozpočtu a to státního, regionálního nebo municipálního. Ve většině případů jsou to pravidelně se opakující platby. Daně dělíme na přímé a nepřímé, o tom ale podrobněji v následující kapitole. Obligatorní znamená povinná neboli nedobrovolná, odvod daní je uloţen zákonem. Nenávratná znamená, ţe pokud je daň správně vypočtená, poplatníkovy této daně neplyne nárok na její vrácení. Neúčelová toto kritérium znamená, ţe ve chvíli kdy daň odvádíme,nevíme, na jaký účel budou tyto prostředky vynaloţeny. Neekvivalentní znamená ţe, proti hodnotě, kterou na daních zaplatíme, nestojí ţádný konkrétně definovaný ekvivalent. Jinými slovy neplatí pravidlo, ţe za daně které odvedeme, dostaneme plně ekvivalentní protihodnotu (Peková, 2007).
1.1.1 Funkce daně Daně jsou nástrojem hospodářské politiky státu a je od nich očekáváno daleko více, neţ je naplnění veřejných rozpočtů. Nejdůleţitější funkce daní jsou: 1.1.1.1 Alokační funkce
Je uplatňována v případě, kdy efektivnost trţního mechanismu selhává. Řeč je o trţním selhání, jehoţ příčiny jsou: existence externalit a nedokonalé konkurence, asymetrie informací, existence veřejných statků. Tato funkce si tedy klade za cíl vkládat prostředky tam, kam jich trh vkládá málo, nebo naopak odčerpání prostředků kde je jich mnoho (Kubátová, 2010).
9
1.1.1.2 Redistribuční funkce Klade si za cíl spravedlivě rozdělit důchody a bohatství mezi subjekty. Pomocí transferů dochází k přesunu peněz od bohatších k chudším. Rozdělování důchodů mezi subjekty pouze na základě trţních mechanismů je neakceptovatelné. Tato funkce tedy zmírňuje rozdíly mezi subjekty na trhu. 1.1.1.3 Stabilizační funkce Tato funkce má za úkol zmírňovat cyklické výkyvy v ekonomice. V období expanze, kdy ekonomika roste, by daně měly odčerpávat větší část důchodů do veřejného rozpočtu. V období recese, kdy ekonomika upadá, by tomu mělo být naopak, z důchodů by měla být odčerpávána co nejmenší část. (http://nb.vse.cz/~klazar/1vf324/1_prvky_d_techniky.pdf). Stabilizační funkce uţívá dva nástroje, tzv. automatické a vestavěné stabilizátory. Automatický stabilizátor působí po zavedení automaticky. Příkladem můţe být například progresivní daň z příjmů, neboť se poplatníci v období expanze ekonomiky díky dosahovaným vyšším příjmům dostávají do pásma zdanění vyšší daňovou sazbou. Tudíţ míra zdaněných důchodů je vyšší, to zapříčiňuje, ţe poptávka soukromého sektoru roste méně neţ národní důchod (vyšší zdanění sniţuje kupní sílu). V období recese je tomu naopak. Řízené stabilizátory jsou záměrná opatření, jsou to jednorázová rozhodnutá vlády. S uţitím řízených stabilizátorů vzniká nebezpečí časového zpoţdění. Příkladem řízených stabilizátorů jsou změny daňových sazeb. (Kubátová, 2010) 1.1.1.4 Fiskální funkce
Někteří autoři odborné literatury zmiňují pouze výše uvedené funkce. A opomíjejí tak velmi důleţitou funkci daně, a to je naplnění veřejných rozpočtů – získání prostředků pro financování výdajů státního rozpočtu a ostatních veřejných rozpočtů (rozpočtů obcí a krajů). Respektive tuto důleţitou funkci neuvádějí spolu s ostatními funkcemi.
10
1.1.2 Daňové principy Daňové principy jsou v podstatě poţadavky na daně. Definují, jaké by daně měli být. Různí autoři uvádějí mírně odlišné principy a přikládají jim různou důleţitost. Optimální daňový systém by měl plnit následující kritéria: o efektivnost, o pozitivní vlivy na ekonomické chování subjektů (daňové stimuly), o právní perfektnost a politická průhlednost, o správné působení na makroekonomické agregáty (makroekonomická pruţnost), o spravedlnost (Kubátová, 2010). 1.1.2.1 Efektivnost
Poţadavek efektivnosti daně znamená ţe, by daně neměly způsobovat nepřiměřeně vysoké administrativní náklady, zjednodušeně řečeno náklady spojené s výběrem daní (na straně plátce i na straně správce daně) musí být co nejniţší. Daně nebudou povaţovány za efektivní, pokud budou negativně ovlivňovat ekonomické chování subjektů. Nesmí být potlačována nabídková stránka ekonomiky. To znamená, ţe daně by měly být takové, aby neodrazovaly subjekty od podnikání (Kubátová 2010). Jak jiţ bylo řečeno, poţadavek efektivnosti daně znamená, ţe administrativní náklady by měly být co nejniţší. Tyto náklady dělíme na přímé a nepřímé a) Administrativní náklady přímé
Tyto náklady dopadají na veřejný sektor, jsou zde zahrnuty všechny náklady státní správy na organizaci daňového systému, evidenci daňových poplatníků, výběr daní a kontrolu. Zahrnout sem můţeme i náklady jiných organizací např. českého statistického úřadu, který zajišťuje a zpracovává informace pro daňové úřady. Tyto náklady porostou, poroste-li sloţitost daňového systému, počet různých daní, počet daňových sazeb, frekvence výběru daně apod. b) Administrativní náklady nepřímé
Jsou náklady, které dopadají na soukromý sektor. Zahrnout sem můţeme peníze vynaloţené za účelem podání daňového přiznání (náklady na daňové poradce, účetní),
11
dokonce i čas strávený s podáním daňového přiznání. Tyto náklady jsou obtíţně vyčíslitelné, neboť nejsou statisticky vykazovány (Kubátová, 2010). 1.1.2.2 Princip daňových stimulů
Tento poţadavek souvisí s efektivností daní, znamená totiţ, ţe nabídková stránka ekonomiky nesmí být potlačována, pokud má dlouhodobě docházet k ekonomickému růstu. Dle tohoto poţadavku by daně neměly sniţovat pracovní úsilí, ochotu nést podnikatelská rizika a ochotu spořit (Kubátová, 2009). 1.1.2.3 Princip makroekonomické pružnosti
Je nutné, aby daňový systém
byl
značně flexibilní, aby podporoval
na
makroekonomické úrovni plnění funkcí fiskální politiky: redistribuční, alokační a stabilizační. Některé daně působí jako vestavěný stabilizátor, který zmírňuje cyklické výkyvy ekonomiky (Široký, 2008). 1.1.2.4 Princip právní průhlednosti a perfektnost
Jiţ Adam Smith povaţoval tento princip za velmi důleţitý, dokonce důleţitější neţ spravedlnost. Povaţoval právní vágnost za větší nespravedlnost, neţ nesprávně vyměřenou daň. (Šimáčková, 2006) Dle Kubátové dochází k nespravedlnosti a neefektivnosti, kdyţ se státu (s přispěním zájmových skupin) podaří získat nad poplatníkem převahu v informovanosti. 1.1.2.5 Spravedlnost
Spravedlnost je velmi obtíţně měřitelná a téţ je poměrně sloţité tento pojem v rámci ekonomie definovat. Dle Vančurové definoval spravedlnost velmi trefně Aristoteles (Etika Nichomakova) takto: „Spravedlnost je jeden ze základních pojmů pro dobré uspořádání lidských vztahů, regulativní idea pro uspořádání společnosti a zejména pro právo. Podle Aristotela je to nejdůležitější z ctností, protože se vztahuje ke druhému a „nazývá se také dobro pro druhé“.(Vančurová, 2013) Spravedlnost by měla vládnout ve všech vztazích (osobních, právních, pracovních). Spravedlnost lze charakterizovat čtyřmi principy: 1. rovné zacházení se všemi – spravedlnost znamená rovnost před zákony, 2. přiměřené tresty i odměny – retributivní spravedlnost, 12
3. spravedlivé rozdělování poţitků i břemen – distributivní spravedlnost 4. stejné případy rozhodovat stejně a nestejné odlišně – procesní spravedlnost. Daně se povaţují za spravedlivé, pokud je spravedlivá redistribuce bohatství, důchodů, nebo spotřeby. Spravedlivá redistribuce důchodů můţe být posuzována dle široké škály kritérií, např. distribuce na základě: rovnosti – takovouto distribuci velmi výstiţně charakterizuje socialistický pojem „spravedlivost rovných ţaludků“ dle tohoto kritéria by měly být důchody rozděleny rovným dílem, poměrnosti–dle tohoto kritéria by daňový poplatník měl nést právě takové břemeno, které by odpovídalo jeho moţnostem a postavení, pracovního úsilí - dle tohoto kritéria by měly být důchody ponechány těm, kteří se nejvíce podíleli na jeho výdělku, ale výnos z tohoto majetku je výrazně postiţen daní, nadání a schopností - na základě tohoto kritéria má být důchod ponechán tomu, kdo si ho nejvíce zaslouţil, užitku - na základě optimálního (maximálního) počtu osob, důchody tedy musí být přerozděleny tak, aby co nejvíce osob dosáhlo maximálního uţitku. To vede k vysoce progresivnímu zdanění. (Vančurová, 2013) Daně jsou pochopitelně vybírány za účelem naplnění veřejného rozpočtu, hlavním smyslem spravedlnosti daní je zmírnění nerovnosti mezi subjekty. Přičemţ je velmi obtíţné určit, co je vlastně spravedlivé. Můţeme uvést dva základní principy spravedlivého zdanění. a) Princip platební schopnosti
Dle tohoto principu by měl kaţdý subjekt platit daň dle své skutečné platební schopnosti. U tohoto principu je třeba stanovit kritérium schopnosti platit daň. Nejčastěji je pouţíván důchod (příjem), doplňuje se spotřebou (výdaji). V souvislosti s tímto principem rozlišujeme: Horizontální spravedlnost: dva jedinci se stejnou platební schopností, by měli platit stejnou daň.
13
Vertikální spravedlnost poţaduje, aby dva jedinci s různými důchody platili různou daň (ti, co mají vyšší důchod, platí vyšší daň, ti, co mají niţší důchod, platí niţší daň) b) Princip prospěchu
Tento princip můţe být také nazýván jako princip ekvivalence. Říká nám, ţe subjekt by měl platit takovou daň, která je rovna uţitku z veřejných statků, jeţ veřejný sektor zabezpečuje. Abychom mohli aplikovat tento princip, je nutné umět posoudit a zhodnotit poplatníkův uţitek ze státních sluţeb (Kubátová, 2009).
1.2 Osobní důchodová daň Daň z příjmů fyzických osob bývá často v odborné literatuře označována termínem osobní důchodová daň. Osobní důchodové daně jsou povaţovány za velmi důleţité. Neboť právě těmto daním je přiřazována nejvyšší míra komplexnosti, spravedlnosti a ekonomické efektivnosti. Jde zde o to, ţe poplatníci daně (viz níţe) zde mohou vyuţívat ve větší míře osvobození od této daně, sniţovat základ daně o nezdanitelné části, či uplatňovat daňové slevy a daňová zvýhodnění, coţ u jiných, například spotřebních daní moţné není. Podmínky zdanění tu jsou stejné pro všechny poplatníky.(Kubátová, 2010) Cílem osobní důchodové daně je zasáhnout část poplatníkova důchodu, který je určen k jeho spotřebě. (Vančurová, 2013) Základ daně -Nezdanitelné části základu daně = Upravený základ daně Sazba daně = Daň - Slevy na dani, daňová zvýhodnění = Výsledná daňová povinnost Tabulka 1 – Osobní důchodová daň - schéma zdanění
Zdroj:
vlastní
zpracování
na
základě
daňových
zákonů
14
1.2.1 Poplatník a předmět osobní důchodové daně Poplatníkem daně, tzn. tím, k jehoţ tíţi je daň stanovena a od něhoţ se vybírá, je fyzická osoba - občan, jejíţ příjmy z ekonomických aktivit jsou podrobeny zdanění. Příslušný daňový zákon (zákon o daních z příjmů) pak konkrétně stanoví, které příjmy a jakým způsobem vstoupí do základu daně a jaká bude konstrukce výsledné daňové povinnosti
1.2.2 Základ osobní důchodové daně Zde si je třeba uvědomit, ţe této dani zpravidla podléhají různé formy důchodů: a. z osobních aktivit (příjmy ze zaměstnání, podnikání, příp. jiné samostatné činnosti), b. příjmy (výnosy) z majetku poplatníka – z jeho pronájmu, investování nebo prodeje, c. různé nahodilé příjmy. Různorodost těchto příjmů nutně vede k tomu, ţe je třeba tyto příjmy rozčlenit do určitých kategorií podle společných kritérií a těm se pak přiřadí konkrétní způsob stanovení základu daně z kaţdé jednotlivé kategorie. Celkový základ daně je pak součtem takto vzniklých dílčích základů daně. Tomu odpovídá i aktuální úprava daně z příjmů fyzických osob v České republice. S ohledem na zaměření bakalářské práce se budu v dalším textu především soustředit na způsob stanovení základu daně u příjmů z osobních aktivit poplatníků: příjmů ze závislé činnosti – zaměstnání a příjmů z nezávislé činnosti (z podnikání, či jiné samostatné činnosti). Konkrétní přístup české daňové legislativy k těmto dvěma kategoriím příjmů bude popsán v kapitolách věnovaných konstrukci daně z příjmů fyzických osob v České republice ve vybraných letech. (Marková, 2015)
1.2.3 Sazba daně „Sazba daně je algoritmus, prostřednictvím kterého se ze základu daně (sníženého o odpočty) stanoví základní částka daně.“ (Vančurová, 2014)
15
Obrázek 1 – Sazba daně
Zdroj: Vlastní zpracování na základě: VANČUROVÁ, A. Daňový systém 2014, 1. VOX a. s., Praha 2014, ISBN 978-80-87480-23-6, str. 24. Jednotná sazba daně je stejná pro všechny typy a druhy předmětu daně, přičemţ nezávisí na jeho kvalitě nebo daňovém subjektu. Pokaţdé je tedy uplatněna stejná procentuální sazba. Například od roku 2008 sem patří i sazba daně z příjmů fyzických osob uplatňovaná v České republice. Jak jiţ napovídá název diferencovaná sazba daně je odlišná. Diferencovaná sazba je různá pro různé druhy předmětu daně. Typickým příkladem v České republice je daň z přidané hodnoty, kdy rozlišujeme tři úrovně sazeb daňových 10 %, 15 % a 21 %. (https://turbo.cdv.tul.cz/mod/book/view.php?id=5978&chapterid=6325) Pevná sazba daně je sazba, která je určená pevnou částkou nebo sazbou (relativní) za měrnou jednotku (1 m2 zastavěné plochy, 1 hektolitr piva nebo 1 kus cigarety). Přičemţ platí, ţe daň musí být stanovena v peněţních jednotkách, ve kterých je splatná. Relativní sazbu daně můţeme rozdělit na lineární (proporcionální) a progresivní. 1.2.3.1 Lineární sazba daně
Při pouţití lineární sazby daně, roste zdanění ve stejném poměru jako základ daně. Sazba daně je obvykle dána určitým procentem ze základu daně, toto procento se s výší
16
základu daně nemění. Značnou výhodou tohoto typu zdanění je jednoduchost výpočtu daně. Průběh lineárního zdanění lze naznačit následujícím grafem. (Vančurová, 2014)
Graf 1 – Lineární sazba daně 15 %
Zdroj: Vlastní zpracování na základě zákona o daních z příjmů aktuálně účinném v ČR V grafu byla pouţita sazba daně z příjmů fyzických osob aktuálně uplatňovaná v České republice, tedy 15 %. Graf názorně ukazuje, jak daň roste stejným tempem jako základ daně. Např. s kaţdým zvýšením základu daně o 5 000 se zvýší daň o 750. Grafické znázornění abstrahuje od vlivu nezdanitelných částí základu daně (poloţky sniţující základ daně) a od slev na dani či daňových zvýhodnění na děti. 1.2.3.2 Progresivní sazba daně
Výpočet daně je v tomto případě sloţitější neţ v případě předešlém. Progresivní zdaňování zajišťuje plynulé zvyšování míry zdanění se zvyšujícím se základem daně. Výše daně roste rychleji neţ základ daně. Dle daňových principů je správný, protoţe respektuje princip spravedlnosti (bohatší platí více neţ chudší). Existují dva základní typy progresivního zdanění: stupňovitá progrese a klouzavá progrese. Z nichţ jednodušší na výpočet daně je stupňovitá progrese kde se pouţívají tzv. pásmové sazby. 17
Základ daně je rozdělen do několika pásem, kaţdému pásmu je přiřazena sazba daně. (Vančurová, 2014)
Základ daně Sazba daně do 10 000 10% do 25 000 20% nad 25 000 30%
Graf 2 – Stupňovitá progrese
Zdroj: Vlastní zpracování na základě (Vančurová, 2014) Z tohoto grafu je zřejmé, ţe daň uţ neroste přímo úměrně se základem daně. Respektive nelineárně se daň zvyšuje, pouze pokud přecházíme z jednoho pásma do druhého. Dalším typem progresivního zdanění je klouzavá progrese. Jak jiţ bylo zmíněno, výpočet daně je v tomto případě sloţitější. V praxi se setkáváme právě s tímto typem progresivního zdanění. Důvodem je, ţe stupňovitá progrese by mohla značně odrazovat daňového poplatníka od další ekonomické činnosti, obzvlášť pokud by se jeho základ daně nacházel na konci intervalu příslušného daňového pásma.
18
8000 7000
6000
Základ daně Sazba daně do 10 000 10% do 25 000 20% nad 25 000 30%
Daň
5000 Sazba 30 %
4000
Sazba 20 % 3000
Sazba 10 %
2000 1000 0
5000
10000
15000
20000
25000
30000
35000
Základ daně
Graf 3 – Klouzavá progrese
Zdroj: Vlastní zpracování na základě (Vančurová, 2014) V tomto případě zdanění jde o to, ţe do dalšího, vyššího pásma sazby daně nespadne celý poplatníkův důchod, ale pouze ta část důchodu, která převýší hranici daného pásma. Daň se opět zvyšuje nelineárně pouze, přecházíme-li do dalšího pásma zdanění.
1.2.4 Povinné pojistné na sociální pojištění jako skrytá daň V souvislosti se zdaněním důchodů fyzických osob – občanů nelze opominout problematiku pojistného na sociální pojištění. Mnoho autorů odborné literatury píše o pojistném na sociální pojištění jako o skryté dani. Sociálním pojištěním se v podmínkách České republiky rozumí veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. Sociální zabezpečení zahrnuje: důchodové pojištění, státní politika zaměstnanosti a nemocenské pojištění. Jedná se o povinné výdaje, které krátí poplatníkův důchod. (Vančurová, 2013) Pojistné na sociální pojištění plní stejná kritéria jako daň, právě to je důvod, proč mnoho autorů píše o pojistném na sociálním pojištění jako o dani, pojistné je povinné, plyne do veřejného rozpočtu je nenávratné a neekvivalentní. Podmínku účelovostí plní
19
stoprocentně pouze pojistné na veřejné zdravotní pojištění, ale nikoliv pojistné na sociální zabezpečení. Pojistné na zdravotní pojištění je příjmem zdravotních pojišťoven, kdeţto pojistné na sociální zabezpečení je příjmem státního rozpočtu. V dalším textu budu pouţívat pro pojistné na sociální zabezpečení i termín sociální pojistné. Pro pojistné na veřejné (všeobecné) zdravotní pojištění bude v dalším textu pouţito i označení zdravotní pojistné.
1.3 Stanovení osobní důchodové daně v ČR ve vybraných letech Novodobý systém zdanění osobních důchodů daňových poplatníků byl nastaven daňovou reformou s účinností od roku 1993. Jiţ tehdy byla zvolena pro zdaňování příjmů fyzických osob klouzavá progrese, která trvala do roku 2007, během té doby prošla řadou změn. Od roku 2008 je uplatňovaná jednotná sazba 15 %, nově zaměstnanci odvádí daň z hrubé mzdy navýšené o pojistné na sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem. Volba let 2006 a 2015 tak není náhodná, protoţe s ohledem na cíl a zaměření bakalářské práce bylo nutné zvolit pro porovnání období, kdy platila klouzavá progrese a kdy platila lineární sazba daně u zdanění příjmů fyzických osob. Z období platnosti progresivního zdanění jsem zvolila rok 2006, protoţe dříve byl výrazně odlišný způsob konstrukce základu daně, coţ by mohlo značně zkreslit výsledky komparace. Z období platnosti lineárního zdanění jsem zvolila rok 2015, neboť jsem v tomto roce začala psát svou práci, zvolila jsem tedy současnost. Přičemţ rok 2016 nepřinesl ţádné výrazné změny, které by mohly ovlivnit závěry mého hodnocení.
1.3.1 Konstrukce daně z příjmu fyzických osob v ČR v roce 2006 Sazba daně byla v roce 2006 progresivní, jednalo se o klouzavou progresi. Základ daně byl rozdělen d€o čtyř pásem, jak ukazuje následující tabulka.
20
Tabulka 2- Sazby daně z příjmu v roce 2006
Zdroj: Vlastní zpracování na základě zákona o daních z příjmů účinného v ČR v roce 2006 Pokud daňový základ poplatníka nepřesáhl výši 121 200 Kč (ročně), jeho celý příjem byl zdaněn sazbou 12 %. Kaţdá další vyšší sazba daně se týkala pouze daňového základu, který přesáhl dané daňové pásmo 1.3.1.1 Základ daně
Základ daně z příjmů fyzických osob tvořil součet dílčích základů daně – vymezených v § 6 – § 10 zákona o daních z příjmů: -
§ 6 Příjmy ze závislé činnosti a funkční poţitky
-
§ 7 Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti
-
§ 8 Příjmy z kapitálového majetku
-
§ 9 Příjmy z pronájmu
-
§ 10 Ostatní příjmy
Co je s ohledem na zaměření bakalářské práce podstatné zmínit, základ daně (popř. dílčí základ daně) u příjmů ze závislé činnosti (u zaměstnanců) tvořila hrubá mzda sníţená o výši pojistného na sociální pojištění (sociální zabezpečení + veřejné zdravotní pojištění), které bylo zaměstnancům strháváno z mezd (viz dále kapitola Pojistné na sociální pojištění v roce 2006). Základ daně u příjmů z podnikání představoval zisk z podnikatelské činnosti (rozdíl mezi příjmy a výdaji z podnikání za podmínek stanovených zákonem o daních z příjmů). A povinné pojistné na sociální pojištění bylo daňovým výdajem v roce zaplacení, tzn. v tomto roce sniţovalo základ daně podnikatele.
21
1.3.1.2 Nezdanitelná část základu daně
Nezdanitelnou část základu daně představují poloţky sniţující daňový základ. V roce 2006 bylo moţné od základu daně z příjmů fyzických osob odečíst: -
Hodnotu darů, a to do výše maximálně 10 % základu daně.
-
Hodnotu úroků z úvěrů na bydlení, která nesměla překročit 300 000 Kč.
-
Částku, kterou poplatník zaplatil na penzijním připojištění sníţenou o 6 000 Kč avšak do výše 12 000 Kč.
-
Částku zaplacenou na soukromém zdravotním pojištění do výše 12 000 Kč.
-
Zaplacené členské příspěvky do limitu 3000 Kč, členem odborové organizace, která dle stanov obsahuje hospodářské a sociální zájmy.
1.3.1.3 Slevy na dani
Před rokem 2006 bychom tento pojem v zákoně nenašli, neboť dodnes známé slevy na dani spadaly do nezdanitelné části základu daně, byly tedy také odčitatelnými poloţkami, sniţovaly tedy základ daně. Nyní slevy na dani sniţují aţ vypočtenou daň. Poprvé sleva na dani byla uplatněna v roce 2005, a to pouze na nezaopatřené děti. (Puchinger, 2006) V roce 2006 byly uplatňovány tyto slevy (vše na roční bázi): -
Sleva na poplatníka – 7 200 Kč
-
Sleva na vyživovanou manželku/manžela (jejíţ/jehoţ příjmy za zdaňovací období nepřesahují 38 040 Kč) – 4 200 Kč
-
Sleva (resp. daňové zvýhodnění) na vyţivované dítě – 6 000 Kč
-
Sleva pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod – 1 500 Kč
-
Sleva pobírá-li poplatník plný invalidní důchod – 3 000 Kč
-
Sleva je-li poplatník drţitelem průkazu ZTP/P – 9 600 Kč
-
Sleva na studenta (připravuje-li se poplatník soustavně na budoucí povolání studiem) – 2 400 Kč (Novotný, 2006)
1.3.1.4 Pojistné na sociální pojištění v ČR v roce 2006
„Sociální pojištění v České republice se skládá z veřejného zdravotního, nemocenského a důchodového pojištění a ze státní politiky zaměstnanosti“. (Vančurová, 2006) Vyměřovací základ pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) – podnikatele pro výpočet sociálního a zdravotního pojistného je 50 % příjmů po odečtení nákladů na jejich dosaţení, udrţení a zjištění (50 % základu daně). Nemocenské pojištění pro 22
OSVČ nebylo povinné. Sazba pro pojistné na sociální zabezpečení činila 29,6 %, pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění 13,5 %. Vyměřovacím základem u zaměstnanců byla hrubá mzda. Pojistné na sociální zabezpečení strhávané zaměstnanci ze mzdy činilo 8 % hrubé mzdy, hrazené zaměstnavatelem 26 % (celkem 34 % z hrubé mzdy). Pojistné na veřejné zdravotní pojištění strhávané zaměstnancům ze mzdy činilo 4,5 % hrubé mzdy, hrazené zaměstnavatelem 9 % (celkem 13,5 % z hrubé mzdy). V roce 2006 byly také zavedeny maximální a minimální vyměřovací základy pro OSVČ. Dle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení ve znění účinném v daném roce činila maximální výše vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení 486 000 Kč ročně (tedy 40 500 Kč měsíčně), minimální výše vyměřovacího základu pak 56 508 (tedy 4 709 Kč měsíčně). Dále dle zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění činila maximální výše vyměřovacího základu pro pojistné na zdravotní pojištění také 486 000 Kč ročně, minimální pak 111 806 Kč ročně (tedy 9 318 Kč měsíčně). Tyto vyměřovací základy se plně vztahovaly na podnikatele, kteří vykonávají podnikání jako hlavní činnost. Minimální vyměřovací základ u zaměstnanců byl stanoven pro pojistné na zdravotní pojištění ve výši minimální mzdy (7 570 Kč měsíčně), jiné maximální nebo minimální vyměřovací základy pro zaměstnance stanoveny nebyly.
Osoba/sazba pojistného
Veřejné zdravotní pojištění
Zaměstnanec
1/3 z 13,5 %
8%
Zaměstnavatel
Zbytek
26 %
OSVČ Osoba bez zdanitelných příjmů
Nemocenské pojištění
Důchodové pojištění
Státní politika nezaměstnanosti
29,6 %
4,4 % 13,5 % -
Státní pojištěnec
Tabulka 3 - Sazby sociálního pojistného Zdroj: VANČUROVÁ, A. Daňový systém 2006, 1. VOX a. s., Praha 2006, ISBN 80-
86324-60-5.€ 23
1.3.2 Konstrukce daně z příjmu fyzických osob v ČR v roce 2015 Sazba daně je v roce 2015 lineární a to 15 %. Kaţdý základ daně je tedy zdaněn stejnou sazbou. 1.3.2.1 Solidární zvýšení daně
Povinnost odvádět solidární daň platí od 1. 1. 2013. Dle zákona č. 586/1992 Sb. solidární zvýšení daně postihuje zaměstnance a podnikatele, tedy příjmy ze závislé činnosti § 6 a zisky z podnikání § 7 zákona o daních z příjmů. Pokud součet příjmů spadajících do těchto paragrafů přesáhne 48násobek (ročně) nebo 4násobek (měsíčně) průměrné měsíční mzdy, je poplatník povinen zaplatit solidární zvýšení daně. Solidární zvýšení daně činí 7 % z výdělku přesahující uvedenou hranici. Toto zvýšení daně je pak připočítaná k výsledné dani, a následně jsou uplatňovány slevy na dani níţe jmenované. 1.3.2.2 Základ daně
Základ daně z příjmů fyzických osob tvořil součet dílčích základů daně – vymezených v § 6 – § 10 zákona o daních z příjmů: -
§ 6 Příjmy ze závislé činnosti
-
§ 7 Příjmy ze samostatné činnosti
-
§ 8 Příjmy z kapitálového majetku
-
§ 9 Příjmy z nájmu
-
§ 10 Ostatní příjmy
S pojmem základ daně u příjmů ze závislé činnosti (u zaměstnanců) v roce 2015 je nutné zmínit také pojem superhrubá mzda. Tento pojem se začal uţívat od 1. 1. 2008, kdy došlo k reformě veřejných financí, to znamenalo i změnu daňového systému, přešlo se z progresivního zdaňování u daně z příjmů fyzických osob na jednotnou sazbu daně 15 %. Základem daně u zaměstnanců je hrubá mzda navýšená o povinné pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění zaměstnance, které za něj odvádí zaměstnavatel, toto navýšení činí zpravidla 34 % hrubé mzdy. Superhrubou mzdu ustanovuje § 6 odst. 13 zákona o daních z příjmů. Superhrubá mzda je zlidovělý pojem pro výše popsanou konstrukci základu daně u zaměstnanců, který není uvedený v ţádném zákoně (Marková, 2015) 24
Základ daně u příjmů z podnikání představoval v roce 2015 (platí i pro rok 2016) zisk z podnikatelské činnosti (rozdíl mezi příjmy a výdaji z podnikání za podmínek stanovených zákonem o daních z příjmů). Na rozdíl od období platnosti klouzavé progrese do konce roku 2007, ale povinné pojistné na sociální pojištění odváděné podnikatelem není nikdy daňovým výdajem, tzn. nelze o ně sníţit základ daně podnikatele. (http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=252&CT1=0) 1.3.2.3 Nezdanitelná část základu daně
Jde o poloţky sniţující daňový základ a tím i daňové zatíţení (výslednou daň) poplatníka. V současné době je moţné od základu daně odečíst: -
Hodnotu bezúplatného plnění – darů
-
Úroky
-
Penzijní připojištění
-
Penzijní pojištění
-
Doplňkové penzijní spoření
-
Ţivotní pojištění
-
Odborové příspěvky
-
Úhradu za další vzdělání
-
Náklady na výzkum a vývoj
-
Odpočet na podporu odborného vzdělání
Kaţdá z uvedených poloţek je ovšem limitována. Hodnota bezúplatného plnění nemůţe být vţdy odečtena celá, ale maximálně do výše 15 % základu daně. Jako dar je oceněn i odběr (dárcovství) krve, a to ve výši 2000 Kč za kaţdý bezplatný odběr. Úrok z hypotéky či úvěru ze stavebního spoření lze odečíst do výše 300 000 Kč za rok, za celou domácnost. V případě penzijního připojištění, pojištění a doplňkového penzijního spoření je moţné odečíst maximálně 12 000 Kč, ale u penzijního připojištění aţ po odečtení 12 000 Kč z celkově odvedené částky za rok a stejně tak je tomu i u doplňkového penzijního spoření. U ţivotního pojištění je moţné opět odečíst maximálně 12 000 Kč ročně.
25
Od základu daně je moţné odečíst členské příspěvky placené odborové organizaci. Odečíst lze 1,5 % ze zdanitelných příjmů podle § 6 zákona o daních z příjmů (příjmy ze zaměstnání), vyjma příjmů zdaněných sráţkou. Maximální výše odpočtu činí 3 000 za zdaňovací období. Dále lze odečíst také úhrady za zkoušky, které ověřují výsledky dalšího vzdělání, pokud nebyly zaplaceny zaměstnavatelem, anebo nebyly poplatníkem uplatněny jako výdaj dle § 24 s příjmy dle § 7. Výše uvedených poloţek je stanovená na roční bázi. (Marková, 2015)
1.3.2.4 Slevy na dani
Jiţ z názvu můţeme rozpoznat, ţe jde o slevu, kterou odečítáme od daně, nikoliv od základu daně. Slevy na dani sniţují tedy celkovou daňovou povinnost. V současné době lze uplatňovat tyto slevy: -
Sleva na poplatníka
-
Sleva na manţelku/manţela
-
Sleva na manţelku/manţela, který je drţitelem ZTP/P
-
Sleva na invaliditu – pro poţivatele invalidního důchodu pro invaliditu I. nebo II. stupně
-
Sleva na invaliditu – pro poţivatele invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně
-
Sleva za umístění dítěte (školkovné)
-
Daňové zvýhodnění na vyţivované děti (sleva/bonus)
Sleva na poplatníka za rok 2015 činí 24 840 Kč ročně, tedy 2070 Kč měsíčně. Sleva na manţelku/manţela
je
ve
stejné
výši,
můţe
být
uplatněna,
pokud
příjmy
manţela/manţelky nepřesahují 68 000 Kč ročně. Pokud je manţel/manţelka drţitelem průkazu ZTP/P zvyšuje se částka 24 840 Kč na 49 680 Kč, tedy na dvojnásobek. Pokud pobírá poplatník invalidní důchod pro invaliditu I. nebo II. stupně, můţe si uplatnit slevu ve výši 2 520 Kč ročně (základní sleva). Pokud poplatník pobírá invalidní důchod pro invaliditu III. stupně, můţe si uplatnit slevu ve výši 5 040 Kč ročně (rozšířená sleva).
26
Sleva za umístění dítěte je relativně nová, platí od roku 2015. V tomto případě výše slevy odpovídá výši výdajů prokazatelně vynaloţených (pro uplatnění slevy musí být k dispozici doklad o zaplacení) za umístění dítěte do zařízení předškolního věku (školky). Tuto slevu lze uplatnit maximálně do výše minimální mzdy. Daňové zvýhodnění na 1. vyţivované dítě činilo v roce 2015 částku 13 404 Kč (1 117 Kč měsíčně), na 2. vyţivované dítě 15 804 Kč (1 317 Kč měsíčně), na 3. a další 17 004 Kč (1 417 Kč měsíčně). Daňové zvýhodnění na vyţivované dítě můţe být jako jediné uplatněné do mínusu, pak jde o tzv. daňový bonus, v praxi to znamená ţe, daň poplatník neplatí, naopak stát přispívá jemu. Ostatní slevy lze uplatnit pouze do výše daně. Výše uvedené slevy jsou vţdy na roční bázi. (Marková, 2015) 1.3.2.5 Pojistné na sociální pojištění v ČR roce 2015
V současné době je zaměstnancům strháváno z hrubé mzdy 4,5 % na pojistné na zdravotní pojištění a 6,5 % na pojistné na sociální zabezpečení. Dále je pak zaměstnavatel povinen odvést za svého zaměstnance (na svoje náklady) pojistné na sociální zabezpečení ve výši 25 % z hrubé mzdy a 9 % z hrubé mzdy na pojistné na zdravotní pojištění. Dohromady je tedy odváděno na povinné pojistné 34 % z hrubé mzdy. Právě proto superhrubá mzda činí zpravidla 134 % hrubé mzdy. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) - podnikatelé nesou náklady na pojistné na sociální a zdravotní pojištění sami. Vyměřovací základ pro výpočet sociálního a zdravotního pojistného činí 50 % příjmů po odečtení nákladů na jejich dosaţení, udrţení a zajištění. Sazba pojistného na zdravotní pojištění pak činí 13,5 % a pojistného na sociální zabezpečení 29,2 %, která zahrnuje pojistné na důchodové pojištění 28 % a státní politiku zaměstnanosti 1,2 %. Další sloţkou sociálního pojistného je pak pojistné na nemocenské pojištění, které OSVČ platit nemusí, ale můţe.
Tabulka 4 - Sazby sociálního pojistného
27
Zdroj: Vlastní zpracování na základě: VANČUROVÁ, A. Daňový systém 2014, 1. VOX a. s., Praha 2006, ISBN 80-86324-60-5 I pro rok 2015 jsou stanoveny minimální a maximální vyměřovací základy. Vycházím opět z předpokladu, ţe podnikání je pro OSVČ činnost hlavní. Dle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení ve znění pro rok 2015 pro OSVČ činí maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení 1 277 328 Kč ročně (48násobek průměrné mzdy), minimální vyměřovací základ pak činí 79 836 Kč ročně. Dále dle zákona 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění ve znění pro rok 2015 pro OSVČ činí pro pojistné na zdravotní pojištění minimální vyměřovací základ 159 666 Kč ročně, maximální vyměřovací základ není stanoven. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je stanoven u pojistného na sociální zabezpečení, a to ve stejné výši jako u podnikatele, tedy 1 277 328 Kč ročně (měsíčně 106 444 Kč - tedy čtyřnásobek průměrné měsíční mzdy). Maximální vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění u zaměstnanců stanoven není. Minimálním vyměřovacím základem pro zdravotní pojistné u zaměstnanců je minimální mzda (9 200 Kč měsíčně).
Pokud je maximální vyměřovací základ na sociální pojistné
u zaměstnance v daném roce překročen, vyšší pojistné uţ se neodvádí, proto se pak můţe stát, ţe superhrubá mzda nepředstavuje částku 134 % hrubé mzdy, ale částku niţší.
28
2 Zhodnocení dopadů lineárního a progresivního zdanění na důchody poplatníků v ČR v porovnávaných letech Tato část bakalářské práce je věnována srovnání lineárního (zdanění v roce 2015) a progresivního (zdanění v roce 2006) zdanění příjmů fyzických osob v České republice. Pomocí ilustrativních příkladů důkladně propočítám, který ze srovnávaných daňových reţimů přinesl poplatníkům vyšší disponibilní důchod. Inflace a vliv ostatních makroekonomických ukazatelů zde není zohledněn. Ale vše je přepočítáno i relativně. Další předpoklady prováděného porovnání jsou uvedeny v části Přílohy, které také obsahují tabulky se vstupními daty pro tuto část bakalářské práce
2.1 Superhrubá mzda Jedna z největších změn, kterou přinesla reforma daní z příjmu v České republice od roku 2008, je jednoznačně zavedení superhrubé mzdy. Na výplatní pásce zaměstnance jsou tedy nyní promítnuty i vedlejší mzdové náklady zaměstnavatele, tedy náklady na povinné pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Superhrubá mzda byla zavedena údajně kvůli transparentnosti mzdových nákladů. To představuje názor, ţe zaměstnanec má platit daň z celkových nákladů, které jsou s jeho odměnou za práci bezprostředně spojeny (http://finmag.penize.cz/kaleidoskop/263837-superhruba-mzdaa-stropy) Jak jiţ bylo zmíněno superhrubá mzda je hrubá mzda navýšená o povinné odvody pojistného sociální a zdravotní pojištění, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel. Tedy jinými slovy „základ daně“ zaměstnance se zvyšuje na částku, o kterou se celkově základ daně zaměstnavatele sniţuje (mzdové náklady a náklady na uvedené pojištění jsou daňově uznatelné). Zaměstnanec tedy platí daň z peněz, které fyzicky nedostane. Nepovaţuji za spravedlivé odvádět daň z peněz, které nejsou fyzickým příjmem poplatníka v daný rok. Domnívám se, ţe superhrubá mzda je pouze zbytečné ztíţení výpočtu daňové povinnosti.
2.1.1 Povinné pojistné na sociální zabezpečení Jak bylo zmíněno v předchozí části, povinné pojistné na sociální zabezpečení se skládá z pojistného na důchodového pojištění, které tvoří největší část, dále na státní politiku zaměstnanosti a nemocenské pojištění, které podnikatelé povinně platit nemusí, ani v minulosti nemuseli. 29
V roce 2006 na důchodové pojištění přispíval zaměstnavatel 21,5 % a zaměstnanci strhával z hrubé mzdy 6,5 % tedy dohromady za jeden měsíc 28 %. To platí i v současnosti, sazby důchodového pojištění se v průběhu let neměnily.(http://www.iporadce.cz/uzitecne-informace/sazby-pojistneho-na-zdravotni-pojisteni/92). Stejně jako daň z příjmů plyne do státního rozpočtu i zaplacené sociální pojistné. Povaţuji za značně nespravedlivé vzhledem ke všem zmiňovaným subjektům (zaměstnanec, zaměstnavatel i podnikatel - OSVČ) výši sazby pojistného na důchodové pojištění. Důchodový věk se zvyšuje, zvyšuje se i výše minimální mzdy a průměrné mzdy, z kterých jsou odvozeny některé minimální vyměřovací základy. Absolutně se tedy náklady jednotlivce na důchodové pojištění kaţdoročně spíše zvyšují. Je asi zřejmé, kam tímto mířím, je téměř nemoţné aby částku, která byla celkově odvedena na důchodovém pojištění v produktivním věku, v důchodovém věku subjekt vyčerpal v plné výši. To vysvětluje, proč mnoho autorů píše o pojistném na sociální pojištění jako o skryté dani. Tuto „daň“ tedy povaţuji za netransparentní, coţ je v rozporu s poţadavky na dobrou daň.
Mnoho daňových poplatníků netuší, kolik skutečně
přispějí do státního rozpočtu. Nejvíce jsou zde „biti“ osoby samostatně výdělečně činné, které nesou celé pojistné na svých bedrech. Ze zaplaceného sociálního pojistného jsou financovány současně vyplácené starobní důchody. Trochu jinak je tomu u pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které jsou osoby výdělečně činné a někdy i osoby bez příjmů povinny také hradit. Za tuto účelovou platbu je nám garantována bezplatná základní zdravotní péče, včetně hospitalizace
2.2 Je 15 % hodně nebo málo? Lineární sazba 15 % je ve srovnání s členskými zeměmi OECD nízká, ale celková míra zdanění práce v České republice je velmi vysoká. A to právě díky vysokému pojistnému na sociální pojištění. Jak jiţ bylo několikrát zmíněno, za zaměstnance velkou část pojistného hradí zaměstnavatel. Zaměstnavateli tak vznikají další náklady vedle nákladů na mzdy. Musí tedy tak dobře zváţit, zdali bude schopen financovat i tyto vedlejší náklady. Vzroste-li hrubá mzda, pak vzrostou i tyto náklady. Díky těmto vysokým nákladům můţe vznikat motivace zaměstnavatelů „zaměstnávat na černo“, coţ vede k daňovým únikům. V tomto případě nelze povaţovat daňový systém platný v České republice za efektivní, neboť do jisté míry ovlivňuje negativně ekonomickou činnost poplatníků. 30
(http://www.zivnostenskelisty.cz/clanky/2555-mame-jedno-znejvyssich-zdaneni-pracena-svete-kam-to-vede-ano-presne-tam-a-take) Pro rekapitulaci zaměstnavatel v současné době odvádí za kaţdého zaměstnance v klasickém pracovním poměru 34 % (25 % SP a 9 % ZP) z jeho hrubé mzdy, zaměstnanci je strháváno ze mzdy 11 % (6,5 SP a 4,5 ZP), přičemţ základ daně zaměstnance činí 134 % hrubé mzdy. Osobám samostatně výdělečně činným je stanoven vyměřovací základ pro SP a ZP jako 50 % z příjmů po odečtení výdajů, tedy ze zisku. Sazba SP pak činí 29,2 % a sazba ZP činí 13,5 %. Jak ukazuje následující tabulka, i v minulosti byla celková míra zdanění práce v České republice velmi vysoká.
31
Tabulka 5 - Daňové zatížení dle OECD
Zdroj:
OECD
Data:
Tax
wedge [online].
[cit.
2016-04-11].
Dostupné
z:
https://data.oecd.org/tax/tax-wedge.htm#indicator-chart (Upraveno)
32
Data jsou seřazeny dle míry daňového zatíţení od největšího po nejniţší a jsou uvedena v procentech. Česká republika se drţí na osmém místě, vysoko nad průměrem. Z kaţdé hrubé mzdy odchází do státního rozpočtu 31,5 % jen na sociální pojistné (sem nezahrnujeme pojistné na zdravotní pojištění). K tomu musíme připočítat daň ze superhrubé mzdy, která činí 21,01 % (0,15 × 1,34) z hrubé mzdy. Daň je ale nutné sníţit o základní slevu na dani (sleva na poplatníka). Pro tyto účely budu uvaţovat průměrnou hrubou mzdu v roce 2015 (26 611 Kč) 2 070/26 611 = 8 %. Z průměrné mzdy tedy odejde do státního rozpočtu 43,6 %. Lineární sazba 15 % je tedy poměrně mírná ve srovnání s ostatními zeměmi, ale pojistné na sociální pojištění je velmi vysoké. Jak je patrné z tabulky 4, uvedené mezinárodní statistiky také vycházejí z průměrné výše hrubé mzdy v daných letech.
2.3 Vývoj výběru daně z příjmu fyzických osob v ČR
Graf 4 - Vývoj vybrané daně z příjmu fyzických osob
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z finanční správy - oficiální web státní správy (http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/analyzy-a-statistiky/udaje-z-vyberudani)
33
Z grafu je patrné, ţe výrazně poklesly daňové příjmy státu na dani z příjmů od podnikatelských subjektů. A to i přesto, ţe oficiální statistiky uvádějí, ţe počet podnikatelských
subjektů
roste
(http://www.statistikaamy.cz/2015/09/v-poctu-
podnikatelu-patrime-v-unii-ke-spicce/). Za deset let (2005 – 2015) se daňové příjmy vybrané od osob samostatně výdělečně činných na dani z příjmů sníţily více neţ desetkrát. To můţe být jeden z důvodů, proč vláda schválila zákon o elektronické evidenci trţeb. Daňové příjmy ze závislé činnosti (od zaměstnanců) od roku 2009 neustále rostou. Celkově vybraná daň z příjmů od fyzických osob od roku 2009 roste. Nejsou zde zohledněny daňové příjmy z daně z příjmů, které byly vybrané sráţkou, neboť je obtíţné rozdělit tyto daňové příjmy, které plynou od právnických a fyzických osob a pak dále od zaměstnanců a podnikatelů. Vybrané daně (veškeré) tvoří největší část příjmů do státního rozpočtu. Jak ukazuje následující graf.
Graf 5 - Struktura příjmů státního rozpočtu
Zdroj: Ministerstvo financí ČR: Státní rozpočet v kostce 2015 [online]. [cit. 2016-0416]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Informacni-letak_2015_Statnirozpocet-v-kostce.pdf.
34
Příjmy z daně z příjmů tvoří menší část příjmů do státního rozpočtu v porovnání s nepřímými daněmi (DPH a spotřební daně). Naproti tomu výše zmiňované sociální pojistné tvoří značnou část, zhruba jednu třetinu veškerých příjmů státního rozpočtu.
2.4 Porovnání odvedené daně při stejné výši hrubé mzdy v roce 2006 a 2015 V této kapitole graficky znázorním rozdíly mezi výší odvedené daně v letech 2006 a 2015. Nejdříve srovnám odvedenou daň zaměstnanců, kteří uplatňují pouze slevu na poplatníka a nemají ţádné vyţivované děti, pak postupně zapojím vliv daňového zvýhodnění (slevy nebo bonusy)na jedno, dvě a tři děti. Poté porovnám odvedenou daň podnikateli. Ve srovnání bude opět uveden podnikatel bezdětný, s jedním, dvěma a třemi vyţivovanými dětmi. V níţe uvedených grafech uţívám pojem hrubá mzda v Kč. Hrubá mzda představuje měsíční průměr z celkového úhrnu zúčtovaných mezd za 12 měsíců příslušného roku, tzn. vychází se z předpokladu, ţe danou výši mzdy pobírá zaměstnanec kaţdý měsíc kalendářního roku a výše jeho měsíční mzdy je kaţdý měsíc stejná. Pojem sleva na děti v grafu znamená i úroveň záporné slevy, tedy daňový bonus, kdy je státem v podstatě poplatníkovi část daně vrácena.
2.4.1 Odvedená daň zaměstnanci
Graf 6 – Odvedená daň zaměstnancem při uplatnění slevy na poplatníka 35
Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů platných v roce 2006 a 2015
Graf 7 - Odvedená daň zaměstnancem při uplatnění slevy na poplatníka a jedno dítě
Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2006 a 2015
Graf 8 - Odvedená daň zaměstnancem při uplatnění slevy na poplatníka a dvě děti
Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2006 a 2015
36
Graf 9 - Odvedená daň zaměstnancem při uplatnění slevy na poplatníka a tři děti
Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2006 a 2015 V roce 2006 byla hrubá mzda zaměstnance při stanovování základu daně ze mzdy sniţována o sociální a zdravotní pojistné placené zaměstnancem. V roce 2015 tedy i v současnosti je z důvodu stanovení základu daně ze mzdy hrubá mzda zaměstnance navyšována o sociální a zdravotní pojistné hrazené zaměstnavatelem. Jinými slovy v roce 2006 byl základ daně sniţován a nyní je základ daně (superhrubá mzda) zvyšován v porovnání s úrovní hrubé mzdy. Při porovnání let 2006 a 2015 zjistíme, ţe výrazným způsobem byly upraveny slevy na dani, a to ve prospěch daňových poplatníků. Sleva na poplatníka ve sledovaném období porovnávaných let vzrostla zhruba 3,5 krát. Proto vše dopadlo trochu jinak, neţ jsem očekávala. Z výše uvedených grafů je patrné, ţe v roce 2006 odváděli zaměstnanci o něco více, neţ odváděli v roce 2015 a nyní. Výrazně byli zvýhodněni poplatníci s dětmi, sleva na druhé dítě je vyšší neţ na první a sleva na třetí dítě je vyšší neţ sleva na druhé. Toto zvýhodnění je velmi dobře vidět v sedmém grafu: Odvedená daň při uplatnění slevy na poplatníka a tři děti. Zaměstnanec, který v roce 2006 dosahoval hrubé mzdy 10 000 Kč, dosáhl daňového bonusu 1 050 Kč. Ale zaměstnanec, který dosáhl hrubé mzdy 10 000 Kč v roce 2015 a nyní dosahuje daňového bonusu 3 850 Kč. Rozdíl tedy činí 2 800 Kč. Jak víme z aktuálně přijaté novely zákona o daních z příjmů
37
tento trend zvýhodnění poplatníků s více vyţivovanými dětmi se má v budoucnu dále posílit. Pro bezdětné poplatníky střední příjmové skupiny (měsíčně: 15 000 Kč – 22 500 Kč) se toho moc nezměnilo. Respektive v současnosti odvádějí téměř stejné částky, rozdíly mezi odvedenou daní v roce 2006 a 2015 jsou minimální. Nízko příjmové skupiny si oproti roku 2006 polepšily díky vysoké slevě na dani, v roce 2006 byly jejich příjmy daněny sazbou 12 % a sleva na poplatníka činila pouhých 600 Kč, daň se tak nevyhnula ani poplatníkům s minimální mzdou. V roce 2015 a nyní se poplatníkům s minimální mzdou daň vyhne, je de facto „vynulována“ slevou na poplatníka, která nyní činní 2 070 Kč.
2.4.2 Odvedená daň podnikateli Následující čtyři grafy obsahují srovnání odvedené daně podnikateli v letech 2006 a 2015, kteří uplatnili slevu na poplatníka, slevu na poplatníka a jedno dítě, slevu na poplatníka a dvě děti a slevu na poplatníka a tři děti. V následujících grafech uţívám pojem hrubý zisk, coţ znamená průměrný měsíční hrubý zisk z podnikání za předpokladu, ţe podnikání trvalo celý rok, tedy 12 kalendářních měsíců a podle předpisů o pojistném na sociální pojištění představuje podnikání činnost hlavní (měsíční báze je zvolena, aby bylo umoţněno srovnání se zaměstnanci, viz předchozí grafy). Pojem sleva na děti v grafech (stejně jako u grafů zobrazujících situaci zaměstnanců) znamená i úroveň záporné slevy, tedy daňový bonus, kdy je státem v podstatě poplatníkovi část daně vrácena
38
Graf 10 - Odvedená daň podnikatelem při uplatnění slevy na poplatníka
Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2006 a 2015
Graf 11 - Odvedená daň podnikatelem při uplatnění slevy na poplatníka a jedno dítě
Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2006 a 2015
39
Graf 12 - Odvedená daň podnikatelem při uplatnění slevy na poplatníka a dvě děti
Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2006 a 2015
Graf 13 - Odvedená daň podnikatelem při uplatnění slevy na poplatníka a tři děti
Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2006 a 2015 Dříve (v grafech v roce 2006) se od zisku před zdaněním odečítalo sociální a zdravotní pojistné zaplacené podnikatelem. Základ daně byl tedy v porovnání s aktuální situací (v grafech rok 2015) o tyto platby sniţován, ale v současnosti uţ není, i přesto dříve 40
podnikatelé odváděli více, neţ odvádí nyní a v roce 2015. To je způsobeno výrazným nárůstem slev na dani (na poplatníka a na dítě). A také jednotnou sazbou 15 %, dříve byl totiţ základ daně, který přesahoval 10 100 Kč (měsíčně) daněn sazbou 19 % a více. U podnikatelů jsou rozdíly v odvedené dani v letech 2006 a 2015 větší neţ u zaměstnanců. Nový daňový reţim účinný od roku 2008 přinesl tedy větší zvýhodnění pro podnikatele. Výrazné rozdíly pak dramaticky narůstají kaţdým dalším dítětem, respektive na něj uplatněnou slevou (popř. bonusem). Můţeme si povšimnout, ţe v roce 2015 platí podnikatel výrazně niţší daň neţ zaměstnanec, protoţe zaměstnancův „základ daně“ je před zdaněním navyšován na 134 %hrubé mzdy. Ve výše uvedených grafech jsem znázornila skutečně odvedenou daň po uplatnění slev, je ale nutné si uvědomit, ţe daň není jediný „výdej“ který krátí disponibilní důchod zaměstnance nebo podnikatele. Jejich disponibilní důchod je dále krácen odvodem na sociální a zdravotní pojistné. Celkový odvod z příjmů fyzických osob je tak výrazně vyšší. Jak vypadají celkové odvody ze mzdy fyzických osob, znázorním v následující kapitole.
2.5 Celkové odvody z hrubého příjmu Domnívám se, ţe je správné pro tyto účely krom odvedené daně, posuzovat i výši sociálního a zdravotního pojistného, respektive tyto ukazatele posuzovat společně, neboť oba krátí důchod poplatníka. V grafech níţe uvedených uţívám pojem hrubá mzda, hrubý zisk a sleva ve stejném pojetí, jak bylo vysvětleno v části 2.4.
41
2.5.1 Celkový odvod v roce 2015
Graf 14 - Celkový odvod ze mzdy zaměstnanců v roce 2015
Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2015 Tento graf znázorňuje, kolik celkově (včetně sociálního a zdravotního pojistného) odvedli zaměstnanci při hrubé mzdě uvedené na vodorovné ose x v roce 2015. První sloupec reprezentuje zaměstnance bezdětného, druhý sloupec reprezentuje zaměstnance s jedním dítětem, třetí se dvěma a čtvrtý se třemi dětmi, na které je uplatňováno daňové zvýhodnění (daňový bonus). Pochopitelně nejniţší částku odvede zaměstnanec se třemi dětmi.
42
Graf 15 - Celkový odvod z hrubého zisku podnikatele v roce 2015
Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2015 Je patrné, ţe celkové odvody podnikatelů jsou vyšší neţ celkové odvody zaměstnanců. Protoţe zaměstnancům značnou část sociálního a zdravotního pojistného hradí zaměstnavatel. Celkový odvod u nízkých příjmů (konkrétně 10 000 Kč a 12 500 Kč) podnikatele velmi výrazně ovlivňuje existence minimálních vyměřovacích základů pro sociální a zdravotní pojistné.
2.5.2 Celkový odvod v roce 2006
Graf 16 - Celkový odvod ze mzdy v roce 2006
Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2006 43
Graf 17 - Celkový odvod ze zisku v roce 2006
Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2006 V roce 2006 jsou celkové odvody výrazně vyšší, jak u osob samostatně výdělečně činných tak u zaměstnanců. Výrazně více odvádí podnikatel oproti zaměstnanci v roce 2006 s nízkými příjmy, a to právě díky minimálním vyměřovacím základům stanoveným pro povinné odvody pojistného. Ze stejného důvodu dochází k tomu, ţe podnikatel s niţším příjmem odvede procentuálně více neţ podnikatel s příjmem vyšším, viz tabulky v přílohách. V roce 2015 jsou celkové odvody v porovnání s rokem 2006 jednoznačně niţší, a to u podnikatelů i zaměstnanců. Celkový odvod zaměstnanců s niţšími příjmy (do 17 500 Kč) je záporný (daňový bonus na děti je vyšší neţ odvody sociální a zdravotního pojistného strhávaného z mezd), pokud uplatňují slevu na jedno a více dětí. Změna daňového reţimu byla příznivější pro zaměstnance. Nízko příjmové podnikatele (do 12 500 Kč) změna mírně znevýhodnila, díky vysokým minimálním vyměřovacím základům na pojistné. Od roku 2014 je zavedena nová sleva na dani z příjmů fyzických osob, a to tzv. školkovné (sleva za umístění dítěte do předškolního zařízení). Tuto slevu lze uplatnit ročně maximálně ve výši minimální mzdy. Pro rok 2015 by strop pro tuto slevu činil 9 200 Kč. Tato sleva ve výše uvedených grafech není zohledněna. Uvaţujme tedy, ţe všechny vyţivované děti, na které je uplatňováno daňové zvýhodnění, jsou školního věku. 44
2.6 Disponibilní důchod fyzických osob v roce 2006 a 2015 V této kapitole graficky znázorním jednotlivé sloţky hrubé mzdy a hrubého zisku. Tedy znázorním, jak velkou část tvoří disponibilní příjem, sociální a zdravotní pojistné a daň z příjmu po uplatnění slevy na poplatníka. V grafech jsou opět uţívány pojmy (hrubá mzda, hrubý zisk, sleva), které byly jiţ několikrát vysvětleny výše.
Graf 16 - Disponibilní důchod zaměstnance v roce 2015
Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2015
45
Graf1 19 - Disponibilní důchod podnikatele v roce 2015
Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2015
Graf 7 - Disponibilní důchod zaměstnance v roce 2006
Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2006
46
Graf 21 - Disponibilní důchod podnikatele v roce 2006
Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2006 V obou srovnávaných daňových reţimech v letech 2006 a 2015 zůstává při srovnatelném příjmu vyšší disponibilní důchod zaměstnanci neţ podnikateli. V roce 2015 a nyní je tento rozdíl mnohem větší neţ v roce 2006. Jak jiţ bylo uvedeno, je to z důvodu, ţe podnikatel celé pojistné na sociální a zdravotní pojištění hradí sám. Podnikatelé ale oproti zaměstnancům odvádí méně na dani z příjmů. Daňový reţim daně z příjmů fyzických osob v roce 2015 mírně znevýhodňuje nízko příjmové podnikatele, v roce 2006 jim při stejném hrubém zisku zůstával vyšší disponibilní důchod, neboť vzrostly minimální vyměřovací základy pro pojistné na sociální i zdravotní pojištění. Sazba pojistného na veřejné zdravotní pojištění se nezměnila (pouze vzrostl minimální vyměřovací základ), výši disponibilního příjmu poplatníků ovlivnila změna vyměřovacího základu u pojistného na zdravotní pojištění pouze u podnikatelů s nízkými příjmy. Sazba pojistného na sociální pojištění se změnila se při porovnání let 2006 a 2015, u zaměstnanců klesla o 1,5 procentního bodu a u podnikatelů o 0,4 procentního bodu, přičemţ vyměřovací základ se nezměnil, ale stejně jako u veřejného zdravotního pojištění se zvýšil minimální vyměřovací základ (v důsledku růstu průměrné mzdy v národním hospodářství). Tato změna tedy ovlivnila výši disponibilních příjmů poplatníků příznivě. Pouze nízko příjmová skupina podnikatelů je na tom v roce 2015 o trochu hůře neţ v roce 2006, opět díky zvýšení minimálního vyměřovacího základu. 47
2.7 Posouzení spravedlnosti Princip platební schopnosti nám říká, ţe daň je spravedlivá, pokud daňový poplatník odvádí daň dle své skutečné platební schopnosti, která je určena jeho hrubým příjmem. Přičemţ platí, ţe poplatníci se stejnou platební schopností by měli platit stejnou daň a poplatníci s různou platební schopností různou daň. Nejobecnějším kritériem, dle kterého se dá posoudit spravedlnost zdanění, je hrubý příjem. V tomto srovnání je nutné postavit proti sobě subjekty s rovnými podmínkami, tzn. srovnávat bezdětného poplatníka s bezdětným, přesně jak ukazují následující tabulky. Míra zdanění v tabulkách 5 a 6 představuje podíl daně z příjmů fyzických osob na hrubém měsíčním příjmu (mzdě nebo zisku).
Hrubá mzda
Míra zdanění při uplatnění slevy na poplatníka
Míra zdanění při uplatnění slevy na poplatníka a dítě
Míra zdanění při uplatnění slevy na poplatníka a dvě děti
Míra zdanění při uplatnění slevy na poplatníka a tři děti
-
2006
2015
2006
2015
2006
2015
2006
2015
10 000 Kč 12 500 Kč 15 000 Kč 17 500 Kč 20 000 Kč 22 500 Kč 25 000 Kč 27 500 Kč 30 000 Kč 32 500 Kč 35 000 Kč 37 500 Kč 40 000 Kč 45 000 Kč 50 000 Kč 55 000 Kč 60 000 Kč 65 000 Kč 70 000 Kč
4,50% 6,17% 7,91% 9,16% 13,01% 14,34% 15,40% 16,28% 17,56% 18,67% 19,63% 20,45% 21,17% 22,38% 23,34% 24,13% 24,78% 25,34% 25,81%
3,54% 6,30% 8,27% 9,75% 10,90% 11,82% 12,57% 13,20% 13,73% 14,19% 14,58% 14,93% 15,50% 15,96% 16,34% 16,65% 16,92% 17,14%
-0,50% 2,17% 4,58% 6,30% 10,51% 12,12% 13,40% 14,46% 15,90% 17,14% 18,20% 19,12% 19,92% 21,26% 22,34% 23,22% 23,95% 24,57% 25,10%
-11,17% -5,40% -1,15% 1,89% 4,17% 5,94% 7,35% 8,51% 9,48% 10,29% 10,99% 11,60% 12,13% 13,02% 13,73% 14,31% 14,79% 15,20% 15,55%
-5,50% -1,83% 1,25% 3,44% 8,01% 9,89% 11,40% 12,64% 14,23% 15,60% 16,77% 17,78% 18,67% 20,15% 21,34% 22,31% 23,12% 23,80% 24,38%
-24,34% -15,93% -9,93% -5,64% -2,42% 0,08% 2,08% 3,72% 5,09% 6,24% 7,23% 8,09% 8,84% 10,09% 11,09% 11,91% 12,59% 13,17% 13,67%
-10,50% -5,83% -2,09% 0,59% 5,51% 7,67% 9,40% 10,82% 12,56% 14,06% 15,34% 16,45% 17,42% 19,04% 20,34% 21,40% 22,28% 23,03% 23,67%
-38,51% -27,27% -19,37% -13,73% -9,51% -6,22% -3,58% -1,43% 0,36% 1,88% 3,18% 4,31% 5,30% 6,94% 8,26% 9,33% 10,23% 10,99% 11,64%
Tabulka 6 - Míra zdanění zaměstnanců v roce 2006 a 2015
Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2006 a 2015
48
Míra zdanění byla v roce 2006 vyšší neţ v roce 2015. Oproti roku 2006 si výrazně polepšili poplatníci s dětmi.
Hrubý zisk
Míra zdanění při uplatnění slevy na poplatníka
Míra zdanění při uplatnění slevy na poplatníka a dítě
Míra zdanění při uplatnění slevy na poplatníka a dvě děti
Míra zdanění při uplatnění slevy na poplatníka a tři děti
-
2006
2015
2006
2015
2006
2015
2006
2015
10 000 Kč 12 500 Kč 15 000 Kč 17 500 Kč 20 000 Kč 22 500 Kč 25 000 Kč 27 500 Kč 30 000 Kč 32 500 Kč 35 000 Kč 37 500 Kč 40 000 Kč 45 000 Kč 50 000 Kč 55 000 Kč 60 000 Kč 65 000 Kč 70 000 Kč
2,71% 3,82% 5,88% 7,35% 7,62% 8,95% 10,02% 10,89% 11,62% 11,78% 12,73% 13,55% 14,28% 15,48% 16,44% 17,23% 17,89% 18,44% 18,92%
1,20% 3,17% 4,65% 5,80% 6,72% 7,47% 8,10% 8,63% 9,09% 9,48% 9,83% 10,40% 10,86% 11,24% 11,55% 11,82% 12,04%
-2,29% -0,18% 2,55% 4,50% 5,12% 6,73% 8,02% 9,07% 9,95% 10,24% 11,30% 12,22% 13,03% 14,37% 15,44% 16,32% 17,05% 17,67% 18,20%
-11,17% -8,94% -6,25% -3,21% -0,94% 0,84% 2,25% 3,41% 4,38% 5,19% 5,89% 6,50% 7,03% 7,92% 8,63% 9,21% 9,69% 10,10% 10,45%
-7,29% -4,18% -0,79% 1,64% 2,62% 4,51% 6,02% 7,25% 8,28% 8,70% 9,87% 10,89% 11,78% 13,26% 14,44% 15,41% 16,22% 16,90% 17,49%
-24,34% -19,47% -15,03% -10,74% -7,52% -5,02% -3,02% -1,38% -0,01% 1,14% 2,13% 2,99% 3,74% 4,99% 5,99% 6,81% 7,49% 8,07% 8,57%
-12,29% -8,18% -4,12% -1,22% 0,12% 2,28% 4,02% 5,43% 6,62% 7,16% 8,44% 9,55% 10,53% 12,15% 13,44% 14,50% 15,39% 16,13% 16,77%
-38,51% -30,81% -24,47% -18,83% -14,61% -11,32% -8,68% -6,53% -4,74% -3,22% -1,92% -0,79% 0,20% 1,84% 3,16% 4,23% 5,13% 5,89% 6,54%
Tabulka 7 - Míra zdanění podnikatele v roce 2006 a 2015
Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2006 a 2015 Podnikatelé odváděli a odvádějí niţší daň neţ zaměstnanci ale jejich celkový odvod ze zisku je vyšší neţ u zaměstnanců při stejné výši hrubého příjmu. V obou tabulkách je zohledněna pouze míra zdanění tedy nikoliv celková míra odvodové povinnosti, není zde tedy zohledněno jiţ několikrát zmiňované pojistné. Na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
49
Závěr Současná konstrukce daně z příjmů fyzických osob v České republice (srovnávaný rok 2015, ale s jistotu platí i pro rok 2016) ponechává daňovým poplatníkům aţ na několik málo výjimek vyšší disponibilní důchod neţ konstrukce daně z příjmů fyzických osob platná v roce 2006. Ve prospěch tohoto závěru hovoří následující změny v daňovém reţimu současném (r. 2015) v porovnáním s daňovým reţimem minulým (r. 2006): Klouzavé progresivní zdanění příjmů fyzických osob se sazbami daně pro daná pásma příjmů v rozmezí od 12 % aţ po 32 % byla nahrazena lineárním zdaněním s jednotnou sazbou daně 15 %. Pro vysoko příjmové poplatníky je v novém reţimu zavedeno ještě solidární zvýšení daně ve výši 7 %, které se platí ze zisků (podnikatelé) a z mezd (zaměstnanci) přesahujících na roční bázi 48násobek průměrné měsíční mzdy. Výrazně totiţ vzrostly slevy na dani, na poplatníka zhruba 3,5 krát, daňové zvýhodnění se zvýšilo také výrazně, dříve sleva činila 600 Kč za kaţdé vyţivované dítě. V roce 2015 je to 1 117 Kč za první dítě, 1 317 Kč za druhé a 1 717 za třetí a kaţdé další dítě. Jak víme z aktuálně přijaté novely zákona o daních z příjmů tento trend zvýhodnění poplatníků s více vyţivovanými dětmi se má v budoucnu dále posílit. Došlo také k mírnému sníţení sazby na pojistné na sociální pojištění, a to o 1,5 % v případě zaměstnanců a 0,4 % v případě podnikatelů. Na druhé straně se v současném daňovém reţimu lineárního zdanění v České republice zvýšil základ daně, jak u podnikatelů, tak i u zaměstnanců v porovnání s daňovým reţimem klouzavé progrese, jak platil v České republice do konce roku 2007. Současný i dřívější daňový reţim povaţuji za značně netransparentní, pojistné na důchodové pojištění nese svůj název zcela neoprávněně a tvoří největší část sociálního pojistného. Mnoho daňových poplatníků se zcela mylně domnívá, ţe ze sociálního pojistného, které odvedou v době, kdy jsou ekonomicky aktivní, jsou financovány jejich starobní důchody. Za nespravedlnost povaţuji výši této skryté daně a s tím spojenou superhrubou mzdu, tedy hrubou mzdu navýšenou o sociální a zdravotní pojistné hrazené zaměstnavatelem. Zaměstnavatel můţe mít tendenci podhodnocovat svého zaměstnance díky výši sociálního pojistného, které musí odvést za svého zaměstnance. Protoţe čím 50
vyšší finanční odměnu za práci přizná svému zaměstnanci, tím vyšší mu vzniknou vedlejší mzdové náklady. Ačkoliv se jedná o daňový únik, je vlastně oboustranně výhodné přiznávat zaměstnanci minimální mzdu, a zbytek vyplácet „bokem na ruku“. Bohuţel dnes častá praxe. Za takovýto daňový únik je pak ale zaměstnanec řádně vytrestán a to výší starobního důchodu, který je totiţ vypočítáván z průměrné dosahované mzdy. Superhrubou mzdu povaţuji za zbytečné ztíţení výpočtu daňové povinnosti a dále za neoprávněné navýšení základu daně a tím i výsledné daně. Očekávala bych, ţe daň z příjmů fyzických osob má postihovat pouze příjmy, které slouţí k uspokojení potřeb jednotlivce, prostřednictvím koupě statků a sluţeb. Tuto podmínku v ţádném případě nesplňují povinné odvody pojistného, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel a zaměstnanec ho daní jakoby to byl jeho příjmem. Zastávám názor, ţe progresivní zdanění není spravedlivější neţ lineární. Je nutné si uvědomit, ţe i přesto, ţe současná míra zdanění dosahuje 15 %, tak skutečná míra zdanění není 15 %. Ale pohybuje se v rozmezí (při hrubém příjmu 10 000 – 140 000 Kč) 0 – 19 %. Při progresivním zdanění (v roce 2006) byla míra zdanění rozdělena do jednotlivých pásem a byla uplatňována klouzavá progrese, v tomto případě dosahovala skutečná míra zdanění (při hrubém příjmu 10 000 – 140 000 Kč) 3,5 – 29 % (za předpokladu bezdětného zaměstnance). Domnívám se, ţe progresivní zdanění můţe odrazovat od ekonomické činnosti, z důvodu obavy z vysokého zdanění příjmů. Zejména ve chvíli, kdy se základ daně blíţí stropu pásma vymezeného pro danou sazbu daně.
51
Seznam literatury Tištěné KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie: úvod do problematiky. Praha: APSI, a. s., 2009. ISBN 978-80-7357-423-9. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. Praha: WoltersKluwer, 2010. ISBN 97880-7357-574-8. KUBÁTOVÁ, K., HAMERNÍKOVÁ, B. Veřejné finance. Praha: Eurolex Bohemia, s. r. o., 2004. ISBN 80-86432-88-2. MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2015: úplná znění platná k 1. 1. 2015. Praha: Gradapublishing, 2015. ISBN 978-80-247-5507-6. NOVOTNÝ, N. Daňové zákony 2006: úplná platná znění v roce 2006. Beroun: Newsletter, 2006. ISBN 80-7350-058-2. PEKOVÁ, J. Veřejné finance: úvod do problematiky. Praha: APSI, a. s., 2005. ISBN 80-7357-049-1 ŠIROKÝ, J. a kol. Daňové teorie s praktickou aplikací. Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7400-005-8. ŠIMÁČKOVÁ, K. Daně a právní stát: disertační práce. Praha: Masarykova universita, 2006. VANČUROVÁ, A. Daňový systém 2014, 1. Praha: VOX a. s., 2014. ISBN 978-8087480-23-6. VANČUROVÁ, A. Daňový systém 2006, 1. Praha: VOX a. s., 2006. ISBN 80-8632460-5. VANČUROVÁ, A. Zdanění osobních příjmů. Praha: WoltersKluwer, 2013. ISBN 97880-7478-388-3. Zákon č. 586/1992 Sb, o daních z příjmů ve znění účinném pro sledované období. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění ve znění účinném pro sledované období. Zákon č. 589/1992 Sb, o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění účinném pro sledované období.
52
Elektronické Aktugram - veřejnost: Daňové zákony [online]. [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: https://turbo.cdv.tul.cz/mod/book/view.php?id=5978&chapterid=6325 Česká správa sociálního zabezpečení [online]. [cit. 2016-04-04]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/casopis-narodni-pojisteni/archiv-vyda€nych-cisel/clanky/casopisnarodni-pojisteni-c-1-2006-clanek-2.htm - Vyměřovací základ 2006 Daň a její konstrukční prvky.[online].[cit. z:http://nb.vse.cz/~klazar/1vf324/1_prvky_d_techniky.pdf
2016-01-19].
Dostupné
Finanční správa: Vývoj inkasa vybraných daní v ČR v letech 1993-2015 [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/analyzy-astatistiky/udaje-z-vyberu-dani Ministerstvo financí ČR: Státní rozpočet v kostce 2015 [online]. [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Informacni-letak_2015_Statnirozpocet-v-kostce.pdf. OECD Data: Tax wedge [online]. [cit. 2016-04-11]. https://data.oecd.org/tax/tax-wedge.htm#indicator-chart
Dostupné
z:
Poslanecká sněmovna parlamentu české republiky: Sněmovní tisk 252/0, část č. 1/6 Novela z. o daních z příjmů - EU [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=252&CT1=0 PUCHINGER, Z. Úvodní kapitoly k daňové teorii. [online]. Olomouc, 2006 [cit. 201603-19]. Studijní text. Dostupné z: http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/knihovna/Skripta_FF/uvodni_kapitoly_k_da. pdf Sazby pojistného na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a důchodové spoření u zaměstnanců [online]. [cit. 2016-04-04]. Dostupné z: http://www.i-poradce.cz/uzitecneinformace/sazby-pojistneho-na-zdravotni-pojisteni/92 Statistka a my: V počtu podnikatelů patříme v Unii ke špičce [online]. [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.statistikaamy.cz/2015/09/v-poctu-podnikatelu-patrime-v-uniike-spicce/ Superhrubá mzda a stropy [online]. [cit. 2016-04-04]. http://finmag.penize.cz/kaleidoskop/263837-superhruba-mzda-a-stropy
Dostupné
z:
Živnostenské listy: Máme jedno z nejvyšších zdanění práce na světě. Kam to vede? Ano, přesně tam.. a také k nechuti zaměstnávat [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.zivnostenskelisty.cz/clanky/2555-mame-jedno-znejvyssich-zdaneni-prace-na-svetekam-to-vede-ano-presne-tam-a-take
53
Seznam grafů, obrázků a tabulek
Obrázek 1 – Sazba daně .............................................................................................................. 16
Tabulka 1 - Schéma zdanění ....................................................................................................... 14 Tabulka 2- Sazby daně z příjmu v roce 2006 .............................................................................. 21 Tabulka 3 - Sazby sociálního pojistného .................................................................................... 23 Tabulka 4 - Sazby sociálního pojistného .................................................................................... 27 Tabulka 5 - Daňové zatíţení dle OECD ...................................................................................... 32 Tabulka 6 - Míra zdanění zaměstnanců v roce 2006 a 2015 ....................................................... 48 Tabulka 7 - Míra zdanění podnikatele v roce 2006 a 2015 ......................................................... 49
54
Přílohy Komentář k přílohám (vysvětlivky a předpoklady řešení):
Přílohy obsahují 17 tabulek, z nichţ první je pouze pomocná pro následující 4 tabulky (míra zdanění zaměstnance v roce 2015 při uplatnění slev). Průměrný měsíční hrubý zisk podnikatele je stavěn proti průměrné hrubé měsíční mzdě zaměstnance.
Označení SP a ZP v tabulkách znamená povinné pojistné na sociální zabezpečení (SP) a na zdravotní pojištění (ZP) sráţené zaměstnanci ze mzdy. U podnikatele se jedná o jeho povinné odvody na pojistné na sociální zabezpečení (SP) – bez pojistného na nemocenské pojištění, protoţe to není pro podnikatele povinné, a o jeho povinné odvody na veřejné zdravotní pojištění (ZP).
Hrubá mzda představuje měsíční průměr z celkového úhrnu zúčtovaných mezd za 12 měsíců příslušného roku, tzn. vychází se z předpokladu, ţe danou výši mzdy pobírá zaměstnanec kaţdý měsíc kalendářního roku a výše jeho měsíční mzdy je kaţdý měsíc stejná.
Hrubý zisk představuje měsíční průměr z hrubého zisku (který je zároveň i základem daně z příjmů, tj. rozdílem mezi zdanitelnými příjmy a daňovými výdaji) dosaţeného za celý rok (za 12 kalendářních měsíců) podnikání.
Ve výsledném hrubém zisku podnikatele jsou zahrnuty všechny daňové výdaje, tzn. v roce 2006 i doplatky na povinné SP a ZP za minulé roky (platí se zpětně za předchozí kalendářní rok) i případné zálohy na toto pojistné. V roce 2015 jiţ tyto výdaje v hrubém zisku podnikatele obsaţeny nejsou, protoţe zákon o daních z příjmů nedovoluje jejich uplatnění jako daňové výdaje.
Označení sloupců: Daň 15%, Daň - znamená daň z příjmů před uplatněním slev.
Označení sloupce: Daň po slevě - znamená daň z příjmů po uplatnění slevy na poplatníka.
Označení sloupce: Celková daň (1 dítě, 2 děti, 3 děti) – znamená daň z příjmů po uplatnění slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění na daný počet dětí.
Označení v tabulce sleva na dítě představuje i případný daňový bonus, tzn. zápornou hodnotu ve výši vrácené daně poplatníkovi.
Označení sloupce: Solidární daň znamená solidární zvýšení daně z příjmů v souladu se zákonem o daních z příjmů. 55
V řešení jednotlivých variant, ať uţ za zaměstnance, nebo za podnikatele je abstrahováno od zaokrouhlování základu daně z příjmů na roční bázi na stovky dolů. Důvodem je právě porovnávání na měsíční bázi. Navíc uvedené zaokrouhlení znamená jen nevýznamné korunové odchylky ve výsledcích, tedy nezkreslí závěrečné hodnocení.
V tabulkách pro roky 2015 je u průměrných měsíčních hrubých mezd od úrovně 110 000,- Kč patrné, ţe superhrubá mzda neodpovídá 134 % hrubé mzdy, ale dosahuje niţší hodnoty. To je způsobeno tím, ţe jiţ je překročen maximální vyměřovací základ pro SP. Ten je stanoven pro rok 2015 v úrovni 4 x 26 611,Kč (tj. 4násobek průměrné mzdy vyhlášené pro rok 2015). Tzn. zaměstnavatel odvádí z průměrné měsíční hrubé mzdy na SP maximálně 26 611,- Kč (tj. 25 % z 4 x 26 611,- Kč) a zaměstnanci je sráţeno z takové mzdy na SP maximálně 6 919,- Kč.
Celková daňová povinnost musí dosahovat alespoň 200 Kč v opačném případě je daňovému poplatníkovi prominuta, dále daňový bonus musí dosahovat alespoň 100 Kč, v opačném případě daňovému poplatníkovi není vrácen.
Vypočítané částky daně z příjmů, SP a ZP jsou zaokrouhlovány na celé Kč nahoru.
56
Superhrubá Hrubá mzda mzda
Daň 15 %
Solidární daň
Celková daň
Sleva na poplatníka
Odvedená daň (po slevě)
Míra zdanění při uplatnění slevy na poplatníka
10 000 Kč
13 400 Kč
2 010 Kč
0 Kč
2 010 Kč
2 070 Kč
0 Kč
0,0%
12 500 Kč
16 750 Kč
2 513 Kč
0 Kč
2 513 Kč
2 070 Kč
443 Kč
3,5%
15 000 Kč
20 100 Kč
3 015 Kč
0 Kč
3 015 Kč
2 070 Kč
945 Kč
6,3%
17 500 Kč
23 450 Kč
3 518 Kč
0 Kč
3 518 Kč
2 070 Kč
1 448 Kč
8,3%
20 000 Kč
26 800 Kč
4 020 Kč
0 Kč
4 020 Kč
2 070 Kč
1 950 Kč
9,8%
22 500 Kč
30 150 Kč
4 523 Kč
0 Kč
4 523 Kč
2 070 Kč
2 453 Kč
10,9%
25 000 Kč
33 500 Kč
5 025 Kč
0 Kč
5 025 Kč
2 070 Kč
2 955 Kč
11,0%
27 500 Kč
36 850 Kč
5 528 Kč
0 Kč
5 528 Kč
2 070 Kč
3 458 Kč
12,6%
30 000 Kč
40 200 Kč
6 030 Kč
0 Kč
6 030 Kč
2 070 Kč
3 960 Kč
13,2%
32 500 Kč
43 550 Kč
6 533 Kč
0 Kč
6 533 Kč
2 070 Kč
4 463 Kč
13,7%
35 000 Kč
46 900 Kč
7 035 Kč
0 Kč
7 035 Kč
2 070 Kč
4 965 Kč
14,2%
37 500 Kč
50 250 Kč
7 538 Kč
0 Kč
7 538 Kč
2 070 Kč
5 468 Kč
14,6%
40 000 Kč
53 600 Kč
8 040 Kč
0 Kč
8 040 Kč
2 070 Kč
5 970 Kč
14,9%
45 000 Kč
60 300 Kč
9 045 Kč
0 Kč
9 045 Kč
2 070 Kč
6 975 Kč
15,5%
50 000 Kč
67 000 Kč
10 050 Kč
0 Kč
10 050 Kč
2 070 Kč
7 980 Kč
16,0%
55 000 Kč
73 700 Kč
11 055 Kč
0 Kč
11 055 Kč
2 070 Kč
8 985 Kč
16,3%
60 000 Kč
80 400 Kč
12 060 Kč
0 Kč
12 060 Kč
2 070 Kč
9 990 Kč
16,7%
65 000 Kč
87 100 Kč
13 065 Kč
0 Kč
13 065 Kč
2 070 Kč
10 995 Kč
16,9%
70 000 Kč
93 800 Kč
14 070 Kč
0 Kč
14 070 Kč
2 070 Kč
12 000 Kč
17,1%
75 000 Kč
100 500 Kč
15 075 Kč
0 Kč
15 075 Kč
2 070 Kč
13 005 Kč
17,3%
80 000 Kč
107 200 Kč
16 080 Kč
0 Kč
16 080 Kč
2 070 Kč
14 010 Kč
17,5%
85 000 Kč
113 900 Kč
17 085 Kč
0 Kč
17 085 Kč
2 070 Kč
15 015 Kč
17,7%
90 000 Kč
120 600 Kč
18 090 Kč
0 Kč
18 090 Kč
2 070 Kč
16 020 Kč
17,8%
95 000 Kč
127 300 Kč
19 095 Kč
0 Kč
19 095 Kč
2 070 Kč
17 025 Kč
17,9%
100 000 Kč 134 000 Kč
20 100 Kč
0 Kč
20 100 Kč
2 070 Kč
18 030 Kč
18,0%
105 000 Kč 140 700 Kč
21 105 Kč
0 Kč
21 105 Kč
2 070 Kč
19 035 Kč
18,1%
110 000 Kč 146 511 Kč
21 977 Kč
249 Kč
22 226 Kč
2 070 Kč
20 156 Kč
18,3%
115 000 Kč 151 961 Kč
22 795 Kč
599 Kč
23 394 Kč
2 070 Kč
21 324 Kč
18,5%
120 000 Kč 157 411 Kč
23 612 Kč
949 Kč
24 561 Kč
2 070 Kč
22 491 Kč
18,7%
125 000 Kč 162 861 Kč
24 430 Kč
1 299 Kč
25 729 Kč
2 070 Kč
23 659 Kč
18,9%
130 000 Kč 168 311 Kč 135 000 Kč 173 761 Kč
25 247 Kč 26 065 Kč
1 649 Kč 1 999 Kč
26 896 Kč 28 064 Kč
2 070 Kč 2 070 Kč
24 826 Kč 25 994 Kč
19,1% 19,3%
140 000 Kč 179 211 Kč
26 882 Kč
2 349 Kč
29 231 Kč
2 070 Kč
27 161 Kč
19,4%
Tabulka č. 1 – Míra zdanění bezdětného zaměstnance při uplatnění slevy na poplatníka, nezahrnuje SP a ZP v roce 2015 Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2015
57
Hrubá mzda
Superhrubá mzda
SP
ZP
Daň po slevě na poplatníka
Disponibilní důchod
10 000 Kč
13 400 Kč
650 Kč
450 Kč
0
8 900 Kč
12 500 Kč
16 750 Kč
813 Kč
563 Kč
443
10 683 Kč
3,5%
14,5%
15 000 Kč
20 100 Kč
975 Kč
675 Kč
945
12 405 Kč
6,3%
17,3%
17 500 Kč
23 450 Kč
1 138 Kč
788 Kč
1 448
14 128 Kč
8,3%
19,3%
20 000 Kč
26 800 Kč
1 300 Kč
900 Kč
1 950
15 850 Kč
9,8%
20,8%
22 500 Kč
30 150 Kč
1 463 Kč
1 013 Kč
2 453
17 573 Kč
10,9%
21,9%
25 000 Kč
33 500 Kč
1 625 Kč
1 125 Kč
2 955
19 295 Kč
11,8%
22,8%
27 500 Kč
36 850 Kč
1 788 Kč
1 238 Kč
3 458
21 018 Kč
12,6%
23,6%
30 000 Kč
40 200 Kč
1 950 Kč
1 350 Kč
3 960
22 740 Kč
13,2%
24,2%
32 500 Kč
43 550 Kč
2 113 Kč
1 463 Kč
4 463
24 463 Kč
13,7%
24,7%
35 000 Kč
46 900 Kč
2 275 Kč
1 575 Kč
4 965
26 185 Kč
14,2%
25,2%
37 500 Kč
50 250 Kč
2 438 Kč
1 688 Kč
5 468
27 908 Kč
14,6%
25,6%
40 000 Kč
53 600 Kč
2 600 Kč
1 800 Kč
5 970
29 630 Kč
14,9%
25,9%
45 000 Kč
60 300 Kč
2 925 Kč
2 025 Kč
6 975
33 075 Kč
15,5%
26,5%
50 000 Kč
67 000 Kč
3 250 Kč
2 250 Kč
7 980
36 520 Kč
16,0%
27,0%
55 000 Kč
73 700 Kč
3 575 Kč
2 475 Kč
8 985
39 965 Kč
16,3%
27,3%
60 000 Kč
80 400 Kč
3 900 Kč
2 700 Kč
9 990
43 410 Kč
16,7%
27,7%
65 000 Kč
87 100 Kč
4 225 Kč
2 925 Kč
10 995
46 855 Kč
16,9%
27,9%
70 000 Kč
93 800 Kč
4 550 Kč
3 150 Kč
12 000
50 300 Kč
17,1%
28,1%
75 000 Kč
100 500 Kč
4 875 Kč
3 375 Kč
13 005
53 745 Kč
17,3%
28,3%
80 000 Kč
107 200 Kč
5 200 Kč
3 600 Kč
14 010
57 190 Kč
17,5%
28,5%
85 000 Kč
113 900 Kč
5 525 Kč
3 825 Kč
15 015
60 635 Kč
17,7%
28,7%
90 000 Kč
120 600 Kč
5 850 Kč
4 050 Kč
16 020
64 080 Kč
17,8%
28,8%
95 000 Kč
127 300 Kč
6 175 Kč
4 275 Kč
17 025
67 525 Kč
17,9%
28,9%
100 000 Kč
134 000 Kč
6 500 Kč
4 500 Kč
18 030 Kč
70 970 Kč
18,0%
29,0%
105 000 Kč
140 700 Kč
6 825 Kč
4 725 Kč
19 035 Kč
74 415 Kč
18,1%
29,1%
110 000 Kč
146 511 Kč
6 919 Kč
4 950 Kč
20 156 Kč
77 975 Kč
18,3%
29,1%
115 000 Kč
151 961 Kč
6 919 Kč
5 175 Kč
21 324 Kč
81 582 Kč
18,5%
29,1%
120 000 Kč
157 411 Kč
6 919 Kč
5 400 Kč
22 491 Kč
85 190 Kč
18,7%
29,0%
125 000 Kč
162 861 Kč
6 919 Kč
5 625 Kč
23 659 Kč
88 797 Kč
18,9%
29,0%
130 000 Kč
168 311 Kč
6 919 Kč
5 850 Kč
24 826 Kč
92 405 Kč
19,1%
28,9%
135 000 Kč
173 761 Kč
6 919 Kč
6 075 Kč
25 994 Kč
96 012 Kč
19,3%
28,9%
140 000 Kč
179 211 Kč
6 919 Kč
6 300 Kč
27 161 Kč
99 620 Kč
19,4%
28,8%
Míra zdanění
Celková míra odvodové povinnosti 11,0%
Tabulka č. 2 – Míra zdanění bezdětného zaměstnance při uplatnění slevy na poplatníka v roce 2015 Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2015
58
ZP
Daň po slevě na poplatníka
Celková daň (1 dítě)
Disponibilní důchod
Míra zdanění
Celková míra odvodové povinnosti
650 Kč
450 Kč
0 Kč
-1 117 Kč
10 017 Kč
-11,17%
-0,2%
12 500 Kč
813 Kč
563 Kč
443 Kč
-675 Kč
11 800 Kč
-5,40%
5,6%
15 000 Kč
975 Kč
675 Kč
945 Kč
-172 Kč
13 522 Kč
-1,15%
9,9%
17 500 Kč
1 138 Kč
788 Kč
1 448 Kč
331 Kč
15 245 Kč
1,89%
12,9%
20 000 Kč
1 300 Kč
900 Kč
1 950 Kč
833 Kč
16 967 Kč
4,17%
15,2%
22 500 Kč
1 463 Kč
1 013 Kč
2 453 Kč
1 336 Kč
18 690 Kč
5,94%
16,9%
25 000 Kč
1 625 Kč
1 125 Kč
2 955 Kč
1 838 Kč
20 412 Kč
7,35%
18,4%
27 500 Kč
1 788 Kč
1 238 Kč
3 458 Kč
2 341 Kč
22 135 Kč
8,51%
19,5%
30 000 Kč
1 950 Kč
1 350 Kč
3 960 Kč
2 843 Kč
23 857 Kč
9,48%
20,5%
32 500 Kč
2 113 Kč
1 463 Kč
4 463 Kč
3 346 Kč
25 580 Kč
10,29%
21,3%
35 000 Kč
2 275 Kč
1 575 Kč
4 965 Kč
3 848 Kč
27 302 Kč
10,99%
22,0%
37 500 Kč
2 438 Kč
1 688 Kč
5 468 Kč
4 351 Kč
29 025 Kč
11,60%
22,6%
40 000 Kč
2 600 Kč
1 800 Kč
5 970 Kč
4 853 Kč
30 747 Kč
12,13%
23,1%
45 000 Kč
2 925 Kč
2 025 Kč
6 975 Kč
5 858 Kč
34 192 Kč
13,02%
24,0%
50 000 Kč
3 250 Kč
2 250 Kč
7 980 Kč
6 863 Kč
37 637 Kč
13,73%
24,7%
55 000 Kč
3 575 Kč
2 475 Kč
8 985 Kč
7 868 Kč
41 082 Kč
14,31%
25,3%
60 000 Kč
3 900 Kč
2 700 Kč
9 990 Kč
8 873 Kč
44 527 Kč
14,79%
25,8%
65 000 Kč
4 225 Kč
2 925 Kč
10 995 Kč
9 878 Kč
47 972 Kč
15,20%
26,2%
70 000 Kč
4 550 Kč
3 150 Kč
12 000 Kč
10 883 Kč
51 417 Kč
15,55%
26,5%
75 000 Kč
4 875 Kč
3 375 Kč
13 005 Kč
11 888 Kč
54 862 Kč
15,85%
26,9%
80 000 Kč
5 200 Kč
3 600 Kč
14 010 Kč
12 893 Kč
58 307 Kč
16,12%
27,1%
85 000 Kč
5 525 Kč
3 825 Kč
15 015 Kč
13 898 Kč
61 752 Kč
16,35%
27,4%
90 000 Kč
5 850 Kč
4 050 Kč
16 020 Kč
14 903 Kč
65 197 Kč
16,56%
27,6%
95 000 Kč
6 175 Kč
4 275 Kč
17 025 Kč
15 908 Kč
68 642 Kč
16,75%
27,7%
100 000 Kč
6 500 Kč
4 500 Kč
18 030 Kč
16 913 Kč
72 087 Kč
16,91%
27,9%
105 000 Kč
6 825 Kč
4 725 Kč
19 035 Kč
17 918 Kč
75 532 Kč
17,06%
28,1%
110 000 Kč
6 919 Kč
4 950 Kč
20 156 Kč
19 039 Kč
79 092 Kč
17,31%
28,1%
115 000 Kč
6 919 Kč
5 175 Kč
21 324 Kč
20 207 Kč
82 699 Kč
17,57%
28,1%
120 000 Kč
6 919 Kč
5 400 Kč
22 491 Kč
21 374 Kč
86 307 Kč
17,81%
28,1%
125 000 Kč
6 919 Kč
5 625 Kč
23 659 Kč
22 542 Kč
89 914 Kč
18,03%
28,1%
130 000 Kč
6 919 Kč
5 850 Kč
24 826 Kč
23 709 Kč
93 522 Kč
18,24%
28,1%
135 000 Kč
6 919 Kč
6 075 Kč
25 994 Kč
24 877 Kč
97 129 Kč
18,43%
28,1%
140 000 Kč
6 919 Kč
6 300 Kč
27 161 Kč
26 044 Kč
100 737 Kč
18,60%
28,0%
Hrubá mzda
SP
10 000 Kč
Tabulka č. 3 – Míra zdanění zaměstnance při uplatnění slevy na poplatníka a jedno dítě v roce 2015 Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2015
59
Míra zdanění
Celková míra odvodové povinnosti
Hrubá mzda
SP
ZP
Daň po slevě na poplatníka
10 000 Kč
650 Kč
450 Kč
0 Kč
-2 434 Kč
11 334 Kč
-24,34%
-13,3%
12 500 Kč
813 Kč
563 Kč
443 Kč
-1 992 Kč
13 117 Kč
-15,93%
-4,9%
15 000 Kč
975 Kč
675 Kč
945 Kč
-1 489 Kč
14 839 Kč
-9,93%
1,1%
17 500 Kč
1 138 Kč
788 Kč
1 448 Kč
-987 Kč
16 562 Kč
-5,64%
5,4%
20 000 Kč
1 300 Kč
900 Kč
1 950 Kč
-484 Kč
18 284 Kč
-2,42%
8,6%
22 500 Kč
1 463 Kč
1 013 Kč
2 453 Kč
19 Kč
20 007 Kč
0,08%
11,1%
25 000 Kč
1 625 Kč
1 125 Kč
2 955 Kč
521 Kč
21 729 Kč
2,08%
13,1%
27 500 Kč
1 788 Kč
1 238 Kč
3 458 Kč
1 024 Kč
23 452 Kč
3,72%
14,7%
30 000 Kč
1 950 Kč
1 350 Kč
3 960 Kč
1 526 Kč
25 174 Kč
5,09%
16,1%
32 500 Kč
2 113 Kč
1 463 Kč
4 463 Kč
2 029 Kč
26 897 Kč
6,24%
17,2%
35 000 Kč
2 275 Kč
1 575 Kč
4 965 Kč
2 531 Kč
28 619 Kč
7,23%
18,2%
37 500 Kč
2 438 Kč
1 688 Kč
5 468 Kč
3 034 Kč
30 342 Kč
8,09%
19,1%
40 000 Kč
2 600 Kč
1 800 Kč
5 970 Kč
3 536 Kč
32 064 Kč
8,84%
19,8%
45 000 Kč
2 925 Kč
2 025 Kč
6 975 Kč
4 541 Kč
35 509 Kč
10,09%
21,1%
50 000 Kč
3 250 Kč
2 250 Kč
7 980 Kč
5 546 Kč
38 954 Kč
11,09%
22,1%
55 000 Kč
3 575 Kč
2 475 Kč
8 985 Kč
6 551 Kč
42 399 Kč
11,91%
22,9%
60 000 Kč
3 900 Kč
2 700 Kč
9 990 Kč
7 556 Kč
45 844 Kč
12,59%
23,6%
65 000 Kč
4 225 Kč
2 925 Kč
10 995 Kč
8 561 Kč
49 289 Kč
13,17%
24,2%
70 000 Kč
4 550 Kč
3 150 Kč
12 000 Kč
9 566 Kč
52 734 Kč
13,67%
24,7%
75 000 Kč
4 875 Kč
3 375 Kč
13 005 Kč
10 571 Kč
56 179 Kč
14,09%
25,1%
80 000 Kč
5 200 Kč
3 600 Kč
14 010 Kč
11 576 Kč
59 624 Kč
14,47%
25,5%
85 000 Kč
5 525 Kč
3 825 Kč
15 015 Kč
12 581 Kč
63 069 Kč
14,80%
25,8%
90 000 Kč
5 850 Kč
4 050 Kč
16 020 Kč
13 586 Kč
66 514 Kč
15,10%
26,1%
95 000 Kč
6 175 Kč
4 275 Kč
17 025 Kč
14 591 Kč
69 959 Kč
15,36%
26,4%
100 000 Kč
6 500 Kč
4 500 Kč
18 030 Kč
15 596 Kč
73 404 Kč
15,60%
26,6%
105 000 Kč
6 825 Kč
4 725 Kč
19 035 Kč
16 601 Kč
76 849 Kč
15,81%
26,8%
110 000 Kč
6 919 Kč
4 950 Kč
20 156 Kč
17 722 Kč
80 409 Kč
16,11%
26,9%
115 000 Kč
6 919 Kč
5 175 Kč
21 324 Kč
18 890 Kč
84 016 Kč
16,43%
26,9%
120 000 Kč
6 919 Kč
5 400 Kč
22 491 Kč
20 057 Kč
87 624 Kč
16,71%
27,0%
125 000 Kč
6 919 Kč
5 625 Kč
23 659 Kč
21 225 Kč
91 231 Kč
16,98%
27,0%
130 000 Kč
6 919 Kč
5 850 Kč
24 826 Kč
22 392 Kč
94 839 Kč
17,22%
27,0%
135 000 Kč
6 919 Kč
6 075 Kč
25 994 Kč
23 560 Kč
98 446 Kč
17,45%
27,1%
140 000 Kč
6 919 Kč
6 300 Kč
27 161 Kč
24 727 Kč
102 054 Kč
17,66%
27,1%
Celková Disponibilní daň (2 děti) důchod
Tabulka č. 4 – Míra zdanění zaměstnance při uplatnění slevy na poplatníka a dvě děti v roce 2015 Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2015
60
Daň po slevě Celková poplatníka daň (3 děti)
Disponibilní důchod
Míra zdanění
Celková míra odvodové povinnosti
Hrubá mzda
SP
ZP
10 000 Kč
650 Kč
450 Kč
0 Kč
-3 851 Kč
12 751 Kč
-38,51%
-27,5%
12 500 Kč
813 Kč
563 Kč
443 Kč
-3 409 Kč
14 534 Kč
-27,27%
-16,3%
15 000 Kč
975 Kč
675 Kč
945 Kč
-2 906 Kč
16 256 Kč
-19,37%
-8,4%
17 500 Kč
1 138 Kč
788 Kč
1 448 Kč
-2 404 Kč
17 979 Kč
-13,73%
-2,7%
20 000 Kč
1 300 Kč
900 Kč
1 950 Kč
-1 901 Kč
19 701 Kč
-9,51%
1,5%
22 500 Kč
1 463 Kč
1 013 Kč
2 453 Kč
-1 399 Kč
21 424 Kč
-6,22%
4,8%
25 000 Kč
1 625 Kč
1 125 Kč
2 955 Kč
-896 Kč
23 146 Kč
-3,58%
7,4%
27 500 Kč
1 788 Kč
1 238 Kč
3 458 Kč
-394 Kč
24 869 Kč
-1,43%
9,6%
30 000 Kč
1 950 Kč
1 350 Kč
3 960 Kč
109 Kč
26 591 Kč
0,36%
11,4%
32 500 Kč
2 113 Kč
1 463 Kč
4 463 Kč
612 Kč
28 314 Kč
1,88%
12,9%
35 000 Kč
2 275 Kč
1 575 Kč
4 965 Kč
1 114 Kč
30 036 Kč
3,18%
14,2%
37 500 Kč
2 438 Kč
1 688 Kč
5 468 Kč
1 617 Kč
31 759 Kč
4,31%
15,3%
40 000 Kč
2 600 Kč
1 800 Kč
5 970 Kč
2 119 Kč
33 481 Kč
5,30%
16,3%
45 000 Kč
2 925 Kč
2 025 Kč
6 975 Kč
3 124 Kč
36 926 Kč
6,94%
17,9%
50 000 Kč
3 250 Kč
2 250 Kč
7 980 Kč
4 129 Kč
40 371 Kč
8,26%
19,3%
55 000 Kč
3 575 Kč
2 475 Kč
8 985 Kč
5 134 Kč
43 816 Kč
9,33%
20,3%
60 000 Kč
3 900 Kč
2 700 Kč
9 990 Kč
6 139 Kč
47 261 Kč
10,23%
21,2%
65 000 Kč
4 225 Kč
2 925 Kč
10 995 Kč
7 144 Kč
50 706 Kč
10,99%
22,0%
70 000 Kč
4 550 Kč
3 150 Kč
12 000 Kč
8 149 Kč
54 151 Kč
11,64%
22,6%
75 000 Kč
4 875 Kč
3 375 Kč
13 005 Kč
9 154 Kč
57 596 Kč
12,21%
23,2%
80 000 Kč
5 200 Kč
3 600 Kč
14 010 Kč
10 159 Kč
61 041 Kč
12,70%
23,7%
85 000 Kč
5 525 Kč
3 825 Kč
15 015 Kč
11 164 Kč
64 486 Kč
13,13%
24,1%
90 000 Kč
5 850 Kč
4 050 Kč
16 020 Kč
12 169 Kč
67 931 Kč
13,52%
24,5%
95 000 Kč
6 175 Kč
4 275 Kč
17 025 Kč
13 174 Kč
71 376 Kč
13,87%
24,9%
100 000 Kč
6 500 Kč
4 500 Kč
18 030 Kč
14 179 Kč
74 821 Kč
14,18%
25,2%
105 000 Kč
6 825 Kč
4 725 Kč
19 035 Kč
15 184 Kč
78 266 Kč
14,46%
25,5%
110 000 Kč
6 919 Kč
4 950 Kč
20 156 Kč
16 305 Kč
81 826 Kč
14,82%
25,6%
115 000 Kč
6 919 Kč
5 175 Kč
21 324 Kč
17 473 Kč
85 433 Kč
15,19%
25,7%
120 000 Kč
6 919 Kč
5 400 Kč
22 491 Kč
18 640 Kč
89 041 Kč
15,53%
25,8%
125 000 Kč
6 919 Kč
5 625 Kč
23 659 Kč
19 808 Kč
92 648 Kč
15,85%
25,9%
130 000 Kč
6 919 Kč
5 850 Kč
24 826 Kč
20 975 Kč
96 256 Kč
16,13%
26,0%
135 000 Kč
6 919 Kč
6 075 Kč
25 994 Kč
22 143 Kč
99 863 Kč
16,40%
26,0%
140 000 Kč
6 919 Kč
6 300 Kč
27 161 Kč
23 310 Kč
103 471 Kč
16,65%
26,1%
Tabulka č. 5 – Míra zdanění zaměstnance při uplatnění slevy na poplatníka a tři děti v roce 2015 Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2015
61
Daň po slevě celkem
Disponibilní příjem
Míra zdanění
Celková míra odvodové povinnosti
0 Kč
0 Kč
6 260 Kč
0
37,40%
1 875 Kč
0 Kč
0 Kč
8 760 Kč
0
29,92%
1 797 Kč
2 250 Kč
0 Kč
180 Kč
10 833 Kč
1,2%
27,78%
2 555 Kč
1 797 Kč
2 625 Kč
0 Kč
555 Kč
12 593 Kč
3,2%
28,04%
20 000 Kč
2 920 Kč
1 797 Kč
3 000 Kč
0 Kč
930 Kč
14 353 Kč
4,7%
28,24%
22 500 Kč
3 285 Kč
1 797 Kč
3 375 Kč
0 Kč
1 305 Kč
16 113 Kč
5,8%
28,39%
25 000 Kč
3 650 Kč
1 797 Kč
3 750 Kč
0 Kč
1 680 Kč
17 873 Kč
6,7%
28,51%
27 500 Kč
4 015 Kč
1 856 Kč
4 125 Kč
0 Kč
2 055 Kč
19 574 Kč
7,5%
28,82%
30 000 Kč
4 380 Kč
2 025 Kč
4 500 Kč
0 Kč
2 430 Kč
21 165 Kč
8,1%
29,45%
32 500 Kč
4 745 Kč
2 194 Kč
4 875 Kč
0 Kč
2 805 Kč
22 756 Kč
8,6%
29,98%
35 000 Kč
5 110 Kč
2 363 Kč
5 250 Kč
0 Kč
3 180 Kč
24 348 Kč
9,1%
30,44%
37 500 Kč
5 475 Kč
2 531 Kč
5 625 Kč
0 Kč
3 555 Kč
25 939 Kč
9,5%
30,83%
40 000 Kč
5 840 Kč
2 700 Kč
6 000 Kč
0 Kč
3 930 Kč
27 530 Kč
9,8%
31,18%
45 000 Kč
6 570 Kč
3 038 Kč
6 750 Kč
0 Kč
4 680 Kč
30 713 Kč
10,4%
31,75%
50 000 Kč
7 300 Kč
3 375 Kč
7 500 Kč
0 Kč
5 430 Kč
33 895 Kč
10,9%
32,21%
55 000 Kč
8 030 Kč
3 713 Kč
8 250 Kč
0 Kč
6 180 Kč
37 078 Kč
11,2%
32,59%
60 000 Kč
8 760 Kč
4 050 Kč
9 000 Kč
0 Kč
6 930 Kč
40 260 Kč
11,6%
32,90%
65 000 Kč
9 490 Kč
4 388 Kč
9 750 Kč
0 Kč
7 680 Kč
43 443 Kč
11,8%
33,17%
70 000 Kč 10 220 Kč 4 725 Kč 10 500 Kč
0 Kč
8 430 Kč
46 625 Kč
12,0%
33,39%
75 000 Kč 10 950 Kč 5 063 Kč 11 250 Kč
0 Kč
9 180 Kč
49 808 Kč
12,2%
33,59%
80 000 Kč 11 680 Kč 5 400 Kč 12 000 Kč
0 Kč
9 930 Kč
52 990 Kč
12,4%
33,76%
85 000 Kč 12 410 Kč 5 738 Kč 12 750 Kč
0 Kč
10 680 Kč
56 173 Kč
12,6%
33,91%
90 000 Kč 13 140 Kč 6 075 Kč 13 500 Kč
0 Kč
11 430 Kč
59 355 Kč
12,7%
34,05%
95 000 Kč 13 870 Kč 6 413 Kč 14 250 Kč
0 Kč
12 180 Kč
62 538 Kč
12,8%
34,17%
100 000 Kč 14 600 Kč 6 750 Kč 15 000 Kč
0 Kč
12 930 Kč
65 720 Kč
12,9%
34,28%
105 000 Kč 15 330 Kč 7 088 Kč 15 750 Kč
0 Kč
13 680 Kč
68 903 Kč
13,0%
34,38%
110 000 Kč 16 060 Kč 7 425 Kč 16 500 Kč
249 Kč
14 679 Kč
71 836 Kč
13,3%
34,69%
115 000 Kč 16 790 Kč 7 763 Kč 17 250 Kč
599 Kč
15 779 Kč
74 669 Kč
13,7%
35,07%
120 000 Kč 17 520 Kč 8 100 Kč 18 000 Kč
949 Kč
16 879 Kč
77 501 Kč
14,1%
35,42%
125 000 Kč 18 250 Kč 8 438 Kč 18 750 Kč 1 299 Kč 17 979 Kč
80 334 Kč
14,4%
35,73%
130 000 Kč 18 980 Kč 8 775 Kč 19 500 Kč 1 649 Kč 19 079 Kč
83 166 Kč
14,7%
36,03%
135 000 Kč 19 710 Kč 9 113 Kč 20 250 Kč 1 999 Kč 20 179 Kč
85 999 Kč
14,9%
36,30%
140 000 Kč 20 440 Kč 9 450 Kč 21 000 Kč 2 349 Kč 21 279 Kč
88 831 Kč
15,2%
36,55%
Hrubý příjem
Solidární Daň 15 % daň
SP
ZP
10 000 Kč
1 943 Kč
1 797 Kč
1 500 Kč
12 500 Kč
1 943 Kč
1 797 Kč
15 000 Kč
2 190 Kč
17 500 Kč
Tabulka č. 6 – míra zdanění bezdětného podnikatele při uplatnění slevy na poplatníka v roce 2015 Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2015
62
Daň po slevě (1 dítě)
Disponibilní příjem
Míra zdanění
Celková míra odvodové povinnosti
Hrubý zisk
SP
ZP
Daň 15 %
Solidární daň
10 000 Kč
1 943 Kč
1 797 Kč
1 500 Kč
0 Kč
-1 117 Kč
7 377 Kč
-11,17%
26,23%
12 500 Kč
1 943 Kč
1 797 Kč
1 875 Kč
0 Kč
-1 117 Kč
9 877 Kč
-8,94%
20,98%
15 000 Kč
2 190 Kč
1 797 Kč
2 250 Kč
0 Kč
-937 Kč
11 950 Kč
-6,25%
20,33%
17 500 Kč
2 555 Kč
1 797 Kč
2 625 Kč
0 Kč
-562 Kč
13 710 Kč
-3,21%
21,66%
20 000 Kč
2 920 Kč
1 797 Kč
3 000 Kč
0 Kč
-187 Kč
15 470 Kč
-0,94%
22,65%
22 500 Kč
3 285 Kč
1 797 Kč
3 375 Kč
0 Kč
188 Kč
17 230 Kč
0,84%
23,42%
25 000 Kč
3 650 Kč
1 797 Kč
3 750 Kč
0 Kč
563 Kč
18 990 Kč
2,25%
24,04%
27 500 Kč
4 015 Kč
1 856 Kč
4 125 Kč
0 Kč
938 Kč
20 691 Kč
3,41%
24,76%
30 000 Kč
4 380 Kč
2 025 Kč
4 500 Kč
0 Kč
1 313 Kč
22 282 Kč
4,38%
25,73%
32 500 Kč
4 745 Kč
2 194 Kč
4 875 Kč
0 Kč
1 688 Kč
23 873 Kč
5,19%
26,54%
35 000 Kč
5 110 Kč
2 363 Kč
5 250 Kč
0 Kč
2 063 Kč
25 465 Kč
5,89%
27,24%
37 500 Kč
5 475 Kč
2 531 Kč
5 625 Kč
0 Kč
2 438 Kč
27 056 Kč
6,50%
27,85%
40 000 Kč
5 840 Kč
2 700 Kč
6 000 Kč
0 Kč
2 813 Kč
28 647 Kč
7,03%
28,38%
45 000 Kč
6 570 Kč
3 038 Kč
6 750 Kč
0 Kč
3 563 Kč
31 830 Kč
7,92%
29,27%
50 000 Kč
7 300 Kč
3 375 Kč
7 500 Kč
0 Kč
4 313 Kč
35 012 Kč
8,63%
29,98%
55 000 Kč
8 030 Kč
3 713 Kč
8 250 Kč
0 Kč
5 063 Kč
38 195 Kč
9,21%
30,56%
60 000 Kč
8 760 Kč
4 050 Kč
9 000 Kč
0 Kč
5 813 Kč
41 377 Kč
9,69%
31,04%
65 000 Kč
9 490 Kč
4 388 Kč
9 750 Kč
0 Kč
6 563 Kč
44 560 Kč
10,10%
31,45%
70 000 Kč
10 220 Kč
4 725 Kč
10 500 Kč
0 Kč
7 313 Kč
47 742 Kč
10,45%
31,80%
75 000 Kč
10 950 Kč
5 063 Kč
11 250 Kč
0 Kč
8 063 Kč
50 925 Kč
10,75%
32,10%
80 000 Kč
11 680 Kč
5 400 Kč
12 000 Kč
0 Kč
8 813 Kč
54 107 Kč
11,02%
32,37%
85 000 Kč
12 410 Kč
5 738 Kč
12 750 Kč
0 Kč
9 563 Kč
57 290 Kč
11,25%
32,60%
90 000 Kč
13 140 Kč
6 075 Kč
13 500 Kč
0 Kč
10 313 Kč
60 472 Kč
11,46%
32,81%
95 000 Kč
13 870 Kč
6 413 Kč
14 250 Kč
0 Kč
11 063 Kč
63 655 Kč
11,65%
33,00%
100 000 Kč 14 600 Kč
6 750 Kč
15 000 Kč
0 Kč
11 813 Kč
66 837 Kč
11,81%
33,16%
105 000 Kč 15 330 Kč
7 088 Kč
15 750 Kč
0 Kč
12 563 Kč
70 020 Kč
11,96%
33,31%
110 000 Kč 16 060 Kč
7 425 Kč
16 500 Kč
249 Kč
13 562 Kč
72 953 Kč
12,33%
33,68%
115 000 Kč 16 790 Kč
7 763 Kč
17 250 Kč
599 Kč
14 662 Kč
75 786 Kč
12,75%
34,10%
120 000 Kč 17 520 Kč
8 100 Kč
18 000 Kč
949 Kč
15 762 Kč
78 618 Kč
13,14%
34,49%
125 000 Kč 18 250 Kč
8 438 Kč
18 750 Kč
1 299 Kč
16 862 Kč
81 451 Kč
13,49%
34,84%
130 000 Kč 18 980 Kč
8 775 Kč
19 500 Kč
1 649 Kč
17 962 Kč
84 283 Kč
13,82%
35,17%
135 000 Kč 19 710 Kč
9 113 Kč
20 250 Kč
1 999 Kč
19 062 Kč
87 116 Kč
14,12%
35,47%
140 000 Kč 20 440 Kč
9 450 Kč
21 000 Kč
2 349 Kč
20 162 Kč
89 948 Kč
14,40%
35,75%
Tabulka č. 7 – míra zdanění podnikatele při uplatnění slevy na poplatníka a jedno dítě v roce 2015 Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2015
63
Daň po slevě (2 děti)
Disponibilní příjem
Míra zdanění
Celková míra odvodové povinnosti
Hrubý zisk
SP
ZP
Daň 15 %
Solidární daň
10 000 Kč
1 943 Kč
1 797 Kč
1 500 Kč
0 Kč
-2 434 Kč
8 694 Kč
-24,34%
13,06%
12 500 Kč
1 943 Kč
1 797 Kč
1 875 Kč
0 Kč
-2 434 Kč
11 194 Kč
-19,47%
10,45%
15 000 Kč
2 190 Kč
1 797 Kč
2 250 Kč
0 Kč
-2 254 Kč
13 267 Kč
-15,03%
11,55%
17 500 Kč
2 555 Kč
1 797 Kč
2 625 Kč
0 Kč
-1 879 Kč
15 027 Kč
-10,74%
14,13%
20 000 Kč
2 920 Kč
1 797 Kč
3 000 Kč
0 Kč
-1 504 Kč
16 787 Kč
-7,52%
16,07%
22 500 Kč
3 285 Kč
1 797 Kč
3 375 Kč
0 Kč
-1 129 Kč
18 547 Kč
-5,02%
17,57%
25 000 Kč
3 650 Kč
1 797 Kč
3 750 Kč
0 Kč
-754 Kč
20 307 Kč
-3,02%
18,77%
27 500 Kč
4 015 Kč
1 856 Kč
4 125 Kč
0 Kč
-379 Kč
22 008 Kč
-1,38%
19,97%
30 000 Kč
4 380 Kč
2 025 Kč
4 500 Kč
0 Kč
-4 Kč
23 599 Kč
-0,01%
21,34%
32 500 Kč
4 745 Kč
2 194 Kč
4 875 Kč
0 Kč
371 Kč
25 190 Kč
1,14%
22,49%
35 000 Kč
5 110 Kč
2 363 Kč
5 250 Kč
0 Kč
746 Kč
26 782 Kč
2,13%
23,48%
37 500 Kč
5 475 Kč
2 531 Kč
5 625 Kč
0 Kč
1 121 Kč
28 373 Kč
2,99%
24,34%
40 000 Kč
5 840 Kč
2 700 Kč
6 000 Kč
0 Kč
1 496 Kč
29 964 Kč
3,74%
25,09%
45 000 Kč
6 570 Kč
3 038 Kč
6 750 Kč
0 Kč
2 246 Kč
33 147 Kč
4,99%
26,34%
50 000 Kč
7 300 Kč
3 375 Kč
7 500 Kč
0 Kč
2 996 Kč
36 329 Kč
5,99%
27,34%
55 000 Kč
8 030 Kč
3 713 Kč
8 250 Kč
0 Kč
3 746 Kč
39 512 Kč
6,81%
28,16%
60 000 Kč
8 760 Kč
4 050 Kč
9 000 Kč
0 Kč
4 496 Kč
42 694 Kč
7,49%
28,84%
65 000 Kč
9 490 Kč
4 388 Kč
9 750 Kč
0 Kč
5 246 Kč
45 877 Kč
8,07%
29,42%
70 000 Kč
10 220 Kč 4 725 Kč
10 500 Kč
0 Kč
5 996 Kč
49 059 Kč
8,57%
29,92%
75 000 Kč
10 950 Kč 5 063 Kč
11 250 Kč
0 Kč
6 746 Kč
52 242 Kč
8,99%
30,34%
80 000 Kč
11 680 Kč 5 400 Kč
12 000 Kč
0 Kč
7 496 Kč
55 424 Kč
9,37%
30,72%
85 000 Kč
12 410 Kč 5 738 Kč
12 750 Kč
0 Kč
8 246 Kč
58 607 Kč
9,70%
31,05%
90 000 Kč
13 140 Kč 6 075 Kč
13 500 Kč
0 Kč
8 996 Kč
61 789 Kč
10,00%
31,35%
95 000 Kč
13 870 Kč 6 413 Kč
14 250 Kč
0 Kč
9 746 Kč
64 972 Kč
10,26%
31,61%
100 000 Kč 14 600 Kč 6 750 Kč
15 000 Kč
0 Kč
10 496 Kč
68 154 Kč
10,50%
31,85%
105 000 Kč 15 330 Kč 7 088 Kč
15 750 Kč
0 Kč
11 246 Kč
71 337 Kč
10,71%
32,06%
110 000 Kč 16 060 Kč 7 425 Kč
16 500 Kč
249 Kč
12 245 Kč
74 270 Kč
11,13%
32,48%
115 000 Kč 16 790 Kč 7 763 Kč
17 250 Kč
599 Kč
13 345 Kč
77 103 Kč
11,60%
32,95%
120 000 Kč 17 520 Kč 8 100 Kč
18 000 Kč
949 Kč
14 445 Kč
79 935 Kč
12,04%
33,39%
125 000 Kč 18 250 Kč 8 438 Kč
18 750 Kč
1 299 Kč
15 545 Kč
82 768 Kč
12,44%
33,79%
130 000 Kč 18 980 Kč 8 775 Kč
19 500 Kč
1 649 Kč
16 645 Kč
85 600 Kč
12,80%
34,15%
135 000 Kč 19 710 Kč
9 113 Kč 20 250 Kč
1 999 Kč
17 745 Kč
88 433 Kč
13,14%
34,49%
140 000 Kč 20 440 Kč
9 450 Kč 21 000 Kč
2 349 Kč
18 845 Kč
91 265 Kč
13,46%
34,81%
Tabulka č. 8 – míra zdanění podnikatele při uplatnění slevy na poplatníka a dvě děti v roce 2015 Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2015
64
Solidární Daň po slevě Disponibilní Daň 15 % daň (3 děti) příjem
Míra zdanění
Celková míra odvodové povinnosti
Hrubý zisk
SP
ZP
10 000 Kč
1 943 Kč
1 797 Kč
1 500 Kč
0 Kč
-3 851 Kč
10 111 Kč
-38,51%
-1,11%
12 500 Kč
1 943 Kč
1 797 Kč
1 875 Kč
0 Kč
-3 851 Kč
12 611 Kč
-30,81%
-0,89%
15 000 Kč
2 190 Kč
1 797 Kč
2 250 Kč
0 Kč
-3 671 Kč
14 684 Kč
-24,47%
2,11%
17 500 Kč
2 555 Kč
1 797 Kč
2 625 Kč
0 Kč
-3 296 Kč
16 444 Kč
-18,83%
6,03%
20 000 Kč
2 920 Kč
1 797 Kč
3 000 Kč
0 Kč
-2 921 Kč
18 204 Kč
-14,61%
8,98%
22 500 Kč
3 285 Kč
1 797 Kč
3 375 Kč
0 Kč
-2 546 Kč
19 964 Kč
-11,32%
11,27%
25 000 Kč
3 650 Kč
1 797 Kč
3 750 Kč
0 Kč
-2 171 Kč
21 724 Kč
-8,68%
13,10%
27 500 Kč
4 015 Kč
1 856 Kč
4 125 Kč
0 Kč
-1 796 Kč
23 425 Kč
-6,53%
14,82%
30 000 Kč
4 380 Kč
2 025 Kč
4 500 Kč
0 Kč
-1 421 Kč
25 016 Kč
-4,74%
16,61%
32 500 Kč
4 745 Kč
2 194 Kč
4 875 Kč
0 Kč
-1 046 Kč
26 607 Kč
-3,22%
18,13%
35 000 Kč
5 110 Kč
2 363 Kč
5 250 Kč
0 Kč
-671 Kč
28 199 Kč
-1,92%
19,43%
37 500 Kč
5 475 Kč
2 531 Kč
5 625 Kč
0 Kč
-296 Kč
29 790 Kč
-0,79%
20,56%
40 000 Kč
5 840 Kč
2 700 Kč
6 000 Kč
0 Kč
79 Kč
31 381 Kč
0,20%
21,55%
45 000 Kč
6 570 Kč
3 038 Kč
6 750 Kč
0 Kč
829 Kč
34 564 Kč
1,84%
23,19%
50 000 Kč
7 300 Kč
3 375 Kč
7 500 Kč
0 Kč
1 579 Kč
37 746 Kč
3,16%
24,51%
55 000 Kč
8 030 Kč
3 713 Kč
8 250 Kč
0 Kč
2 329 Kč
40 929 Kč
4,23%
25,58%
60 000 Kč
8 760 Kč
4 050 Kč
9 000 Kč
0 Kč
3 079 Kč
44 111 Kč
5,13%
26,48%
65 000 Kč
9 490 Kč
4 388 Kč
9 750 Kč
0 Kč
3 829 Kč
47 294 Kč
5,89%
27,24%
70 000 Kč
10 220 Kč
4 725 Kč 10 500 Kč
0 Kč
4 579 Kč
50 476 Kč
6,54%
27,89%
75 000 Kč
10 950 Kč
5 063 Kč 11 250 Kč
0 Kč
5 329 Kč
53 659 Kč
7,11%
28,46%
80 000 Kč
11 680 Kč
5 400 Kč 12 000 Kč
0 Kč
6 079 Kč
56 841 Kč
7,60%
28,95%
85 000 Kč
12 410 Kč
5 738 Kč 12 750 Kč
0 Kč
6 829 Kč
60 024 Kč
8,03%
29,38%
90 000 Kč
13 140 Kč
6 075 Kč 13 500 Kč
0 Kč
7 579 Kč
63 206 Kč
8,42%
29,77%
95 000 Kč
13 870 Kč
6 413 Kč 14 250 Kč
0 Kč
8 329 Kč
66 389 Kč
8,77%
30,12%
100 000 Kč
14 600 Kč
6 750 Kč 15 000 Kč
0 Kč
9 079 Kč
69 571 Kč
9,08%
30,43%
105 000 Kč
15 330 Kč
7 088 Kč 15 750 Kč
0 Kč
9 829 Kč
72 754 Kč
9,36%
30,71%
110 000 Kč
16 060 Kč
7 425 Kč 16 500 Kč
249 Kč
10 828 Kč
75 687 Kč
9,84%
31,19%
115 000 Kč
16 790 Kč
7 763 Kč 17 250 Kč
599 Kč
11 928 Kč
78 520 Kč
10,37%
31,72%
120 000 Kč
17 520 Kč
8 100 Kč 18 000 Kč
949 Kč
13 028 Kč
81 352 Kč
10,86%
32,21%
125 000 Kč
18 250 Kč
8 438 Kč 18 750 Kč 1 299 Kč
14 128 Kč
84 185 Kč
11,30%
32,65%
130 000 Kč
18 980 Kč
8 775 Kč 19 500 Kč 1 649 Kč
15 228 Kč
87 017 Kč
11,71%
33,06%
135 000 Kč
19 710 Kč
9 113 Kč 20 250 Kč 1 999 Kč
16 328 Kč
89 850 Kč
12,09%
33,44%
140 000 Kč
20 440 Kč
9 450 Kč 21 000 Kč 2 349 Kč
17 428 Kč
92 682 Kč
12,45%
33,80%
Tabulka č. 9 – míra zdanění podnikatele při uplatnění slevy na poplatníka a tři děti v roce 2015 Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2015
65
Daň
Daň po slevě
Disponibilní příjem
Míra zdanění
Celková míra odvodové povinnosti
Hrubá mzda
SP
ZP
Základ daně
8 000 Kč
640 Kč
360 Kč
7 000 Kč
840 Kč
240 Kč
6 760 Kč
3,00%
15,50%
9 000 Kč
720 Kč
405 Kč
7 875 Kč
945 Kč
345 Kč
7 530 Kč
3,83%
16,33%
10 000 Kč
800 Kč
450 Kč
8 750 Kč
1 050 Kč
450 Kč
8 300 Kč
4,50%
17,00%
12 500 Kč
1 000 Kč
563 Kč
10 938 Kč
1 371 Kč
771 Kč
10 166 Kč
6,17%
18,67%
15 000 Kč
1 200 Kč
675 Kč
13 125 Kč
1 787 Kč
1 187 Kč
11 938 Kč
7,91%
20,41%
17 500 Kč
1 400 Kč
788 Kč
15 313 Kč
2 202 Kč
1 602 Kč
13 710 Kč
9,16%
21,66%
20 000 Kč
1 600 Kč
900 Kč
17 500 Kč
2 618 Kč
2 018 Kč
15 482 Kč
10,09%
22,59%
22 500 Kč
1 800 Kč
1 013 Kč
19 688 Kč
3 826 Kč
3 226 Kč
16 462 Kč
14,34%
26,84%
25 000 Kč
2 000 Kč
1 125 Kč
21 875 Kč
4 451 Kč
3 851 Kč
18 024 Kč
15,40%
27,90%
27 500 Kč
2 200 Kč
1 238 Kč
24 063 Kč
5 076 Kč
4 476 Kč
19 587 Kč
16,28%
28,78%
30 000 Kč
2 400 Kč
1 350 Kč
26 250 Kč
5 701 Kč
5 101 Kč
21 149 Kč
17,00%
29,50%
32 500 Kč
2 600 Kč
1 463 Kč
28 438 Kč
6 669 Kč
6 069 Kč
22 369 Kč
18,67%
31,17%
35 000 Kč
2 800 Kč
1 575 Kč
30 625 Kč
7 469 Kč
6 869 Kč
23 756 Kč
19,63%
32,13%
37 500 Kč
3 000 Kč
1 688 Kč
32 813 Kč
8 269 Kč
7 669 Kč
25 144 Kč
20,45%
32,95%
40 000 Kč
3 200 Kč
1 800 Kč
35 000 Kč
9 069 Kč
8 469 Kč
26 531 Kč
21,17%
33,67%
45 000 Kč
3 600 Kč
2 025 Kč
39 375 Kč
10 669 Kč
10 069 Kč
29 306 Kč
22,38%
34,88%
50 000 Kč
4 000 Kč
2 250 Kč
43 750 Kč
12 269 Kč
11 669 Kč
32 081 Kč
23,34%
35,84%
55 000 Kč
4 400 Kč
2 475 Kč
48 125 Kč
13 869 Kč
13 269 Kč
34 856 Kč
24,13%
36,63%
60 000 Kč
4 800 Kč
2 700 Kč
52 500 Kč
15 469 Kč
14 869 Kč
37 631 Kč
24,78%
37,28%
65 000 Kč
5 200 Kč
2 925 Kč
56 875 Kč
17 069 Kč
16 469 Kč
40 406 Kč
25,34%
37,84%
70 000 Kč
5 600 Kč
3 150 Kč
61 250 Kč
18 669 Kč
18 069 Kč
43 181 Kč
25,81%
38,31%
75 000 Kč
6 000 Kč
3 375 Kč
65 625 Kč
20 269 Kč
19 669 Kč
45 956 Kč
26,23%
38,73%
80 000 Kč
6 400 Kč
3 600 Kč
70 000 Kč
21 869 Kč
21 269 Kč
48 731 Kč
26,59%
39,09%
85 000 Kč
6 800 Kč
3 825 Kč
74 375 Kč
23 469 Kč
22 869 Kč
51 506 Kč
26,90%
39,40%
90 000 Kč
7 200 Kč
4 050 Kč
78 750 Kč
25 069 Kč
24 469 Kč
54 281 Kč
27,19%
39,69%
95 000 Kč
7 600 Kč
4 275 Kč
83 125 Kč
26 669 Kč
26 069 Kč
57 056 Kč
27,44%
39,94%
100 000 Kč
8 000 Kč
4 500 Kč
87 500 Kč
28 269 Kč
27 669 Kč
59 831 Kč
27,67%
40,17%
105 000 Kč
8 400 Kč
4 725 Kč
91 875 Kč
29 869 Kč
29 269 Kč
62 606 Kč
27,88%
40,38%
110 000 Kč
8 800 Kč
4 950 Kč
96 250 Kč
31 469 Kč
30 869 Kč
65 381 Kč
28,06%
40,56%
115 000 Kč
9 200 Kč
5 175 Kč 100 625 Kč 33 069 Kč
32 469 Kč
68 156 Kč
28,23%
40,73%
120 000 Kč
9 600 Kč
5 400 Kč 105 000 Kč 34 669 Kč
34 069 Kč
70 931 Kč
28,39%
40,89%
125 000 Kč
10 000 Kč 5 625 Kč 109 375 Kč 36 269 Kč
35 669 Kč
73 706 Kč
28,54%
41,04%
130 000 Kč
10 400 Kč 5 850 Kč 113 750 Kč 37 869 Kč
37 269 Kč
76 481 Kč
28,67%
41,17%
135 000 Kč
10 800 Kč 6 075 Kč 118 125 Kč 39 469 Kč
38 869 Kč
79 256 Kč
28,79%
41,29%
140 000 Kč
11 200 Kč 6 300 Kč 122 500 Kč 41 069 Kč
40 469 Kč
82 031 Kč
28,91%
41,41%
Tabulka č. 10 – Míra zdanění bezdětného zaměstnance po uplatnění slevy na poplatníka v roce 2006 Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2006
66
Hrubá mzda
Základ daně
Daň
Daň po slevě (1 dítě)
Disponibilní Míra příjem zdanění
Celková míra odvodové povinnosti
SP
ZP
8 000 Kč
640 Kč
360 Kč
7 000 Kč
840 Kč
-260 Kč
7 260 Kč
-3,25%
9,25%
9 000 Kč
720 Kč
405 Kč
7 875 Kč
945 Kč
-155 Kč
8 030 Kč
-1,72%
10,78%
10 000 Kč
800 Kč
450 Kč
8 750 Kč
1 050 Kč
-50 Kč
8 800 Kč
-0,50%
12,00%
12 500 Kč
1 000 Kč
563 Kč
10 938 Kč
1 371 Kč
271 Kč
10 666 Kč
2,17%
14,67%
15 000 Kč
1 200 Kč
675 Kč
13 125 Kč
1 787 Kč
687 Kč
12 438 Kč
4,58%
17,08%
17 500 Kč
1 400 Kč
788 Kč
15 313 Kč
2 202 Kč
1 102 Kč
14 210 Kč
6,30%
18,80%
20 000 Kč
1 600 Kč
900 Kč
17 500 Kč
2 618 Kč
1 518 Kč
15 982 Kč
7,59%
20,09%
22 500 Kč
1 800 Kč
1 013 Kč
19 688 Kč
3 826 Kč
2 726 Kč
16 962 Kč
12,12%
24,62%
25 000 Kč
2 000 Kč
1 125 Kč
21 875 Kč
4 451 Kč
3 351 Kč
18 524 Kč
13,40%
25,90%
27 500 Kč
2 200 Kč
1 238 Kč
24 063 Kč
5 076 Kč
3 976 Kč
20 087 Kč
14,46%
26,96%
30 000 Kč
2 400 Kč
1 350 Kč
26 250 Kč
5 701 Kč
4 601 Kč
21 649 Kč
15,34%
27,84%
32 500 Kč
2 600 Kč
1 463 Kč
28 438 Kč
6 669 Kč
5 569 Kč
22 869 Kč
17,14%
29,64%
35 000 Kč
2 800 Kč
1 575 Kč
30 625 Kč
7 469 Kč
6 369 Kč
24 256 Kč
18,20%
30,70%
37 500 Kč
3 000 Kč
1 688 Kč
32 813 Kč
8 269 Kč
7 169 Kč
25 644 Kč
19,12%
31,62%
40 000 Kč
3 200 Kč
1 800 Kč
35 000 Kč
9 069 Kč
7 969 Kč
27 031 Kč
19,92%
32,42%
45 000 Kč
3 600 Kč
2 025 Kč
39 375 Kč
10 669 Kč
9 569 Kč
29 806 Kč
21,26%
33,76%
50 000 Kč
4 000 Kč
2 250 Kč
43 750 Kč
12 269 Kč 11 169 Kč
32 581 Kč
22,34%
34,84%
55 000 Kč
4 400 Kč
2 475 Kč
48 125 Kč
13 869 Kč 12 769 Kč
35 356 Kč
23,22%
35,72%
60 000 Kč
4 800 Kč
2 700 Kč
52 500 Kč
15 469 Kč 14 369 Kč
38 131 Kč
23,95%
36,45%
65 000 Kč
5 200 Kč
2 925 Kč
56 875 Kč
17 069 Kč 15 969 Kč
40 906 Kč
24,57%
37,07%
70 000 Kč
5 600 Kč
3 150 Kč
61 250 Kč
18 669 Kč 17 569 Kč
43 681 Kč
25,10%
37,60%
75 000 Kč
6 000 Kč
3 375 Kč
65 625 Kč
20 269 Kč 19 169 Kč
46 456 Kč
25,56%
38,06%
80 000 Kč
6 400 Kč
3 600 Kč
70 000 Kč
21 869 Kč 20 769 Kč
49 231 Kč
25,96%
38,46%
85 000 Kč
6 800 Kč
3 825 Kč
74 375 Kč
23 469 Kč 22 369 Kč
52 006 Kč
26,32%
38,82%
90 000 Kč
7 200 Kč
4 050 Kč
78 750 Kč
25 069 Kč 23 969 Kč
54 781 Kč
26,63%
39,13%
95 000 Kč
7 600 Kč
4 275 Kč
83 125 Kč
26 669 Kč 25 569 Kč
57 556 Kč
26,91%
39,41%
100 000 Kč
8 000 Kč
4 500 Kč
87 500 Kč
28 269 Kč 27 169 Kč
60 331 Kč
27,17%
39,67%
105 000 Kč
8 400 Kč
4 725 Kč
91 875 Kč
29 869 Kč 28 769 Kč
63 106 Kč
27,40%
39,90%
110 000 Kč
8 800 Kč
4 950 Kč
96 250 Kč
31 469 Kč 30 369 Kč
65 881 Kč
27,61%
40,11%
115 000 Kč
9 200 Kč
5 175 Kč
100 625 Kč
33 069 Kč 31 969 Kč
68 656 Kč
27,80%
40,30%
120 000 Kč
9 600 Kč
5 400 Kč
105 000 Kč
34 669 Kč 33 569 Kč
71 431 Kč
27,97%
40,47%
125 000 Kč 10 000 Kč
5 625 Kč
109 375 Kč
36 269 Kč 35 169 Kč
74 206 Kč
28,14%
40,64%
130 000 Kč 10 400 Kč
5 850 Kč
113 750 Kč
37 869 Kč 36 769 Kč
76 981 Kč
28,28%
40,78%
135 000 Kč 10 800 Kč
6 075 Kč
118 125 Kč
39 469 Kč 38 369 Kč
79 756 Kč
28,42%
40,92%
140 000 Kč 11 200 Kč
6 300 Kč
122 500 Kč
41 069 Kč 39 969 Kč
82 531 Kč
28,55%
41,05%
Tabulka č. 11 – Míra zdanění zaměstnance po uplatnění slevy na poplatníka a jedno dítě v roce 2006 Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2006
67
Daň
Daň po slevě (2 dítě)
Disponibilní příjem
Míra zdanění
Celková míra odvodové povinnosti
7 000 Kč
840 Kč
-760 Kč
7 760 Kč
-9,50%
3,00%
7 875 Kč
945 Kč
-655 Kč
8 530 Kč
-7,28%
5,22%
450 Kč
8 750 Kč
1 050 Kč
-550 Kč
9 300 Kč
-5,50%
7,00%
1 000 Kč
563 Kč
10 938 Kč
1 371 Kč
-229 Kč
11 166 Kč
-1,83%
10,67%
15 000 Kč
1 200 Kč
675 Kč
13 125 Kč
1 787 Kč
187 Kč
12 938 Kč
1,25%
13,75%
17 500 Kč
1 400 Kč
788 Kč
15 313 Kč
2 202 Kč
602 Kč
14 710 Kč
3,44%
15,94%
20 000 Kč
1 600 Kč
900 Kč
17 500 Kč
2 618 Kč
1 018 Kč
16 482 Kč
5,09%
17,59%
22 500 Kč
1 800 Kč
1 013 Kč
19 688 Kč
3 826 Kč
2 226 Kč
17 462 Kč
9,89%
22,39%
25 000 Kč
2 000 Kč
1 125 Kč
21 875 Kč
4 451 Kč
2 851 Kč
19 024 Kč
11,40%
23,90%
27 500 Kč
2 200 Kč
1 238 Kč
24 063 Kč
5 076 Kč
3 476 Kč
20 587 Kč
12,64%
25,14%
30 000 Kč
2 400 Kč
1 350 Kč
26 250 Kč
5 701 Kč
4 101 Kč
22 149 Kč
13,67%
26,17%
32 500 Kč
2 600 Kč
1 463 Kč
28 438 Kč
6 669 Kč
5 069 Kč
23 369 Kč
15,60%
28,10%
35 000 Kč
2 800 Kč
1 575 Kč
30 625 Kč
7 469 Kč
5 869 Kč
24 756 Kč
16,77%
29,27%
37 500 Kč
3 000 Kč
1 688 Kč
32 813 Kč
8 269 Kč
6 669 Kč
26 144 Kč
17,78%
30,28%
40 000 Kč
3 200 Kč
1 800 Kč
35 000 Kč
9 069 Kč
7 469 Kč
27 531 Kč
18,67%
31,17%
45 000 Kč
3 600 Kč
2 025 Kč
39 375 Kč
10 669 Kč
9 069 Kč
30 306 Kč
20,15%
32,65%
50 000 Kč
4 000 Kč
2 250 Kč
43 750 Kč
12 269 Kč
10 669 Kč
33 081 Kč
21,34%
33,84%
55 000 Kč
4 400 Kč
2 475 Kč
48 125 Kč
13 869 Kč
12 269 Kč
35 856 Kč
22,31%
34,81%
60 000 Kč
4 800 Kč
2 700 Kč
52 500 Kč
15 469 Kč
13 869 Kč
38 631 Kč
23,12%
35,62%
65 000 Kč
5 200 Kč
2 925 Kč
56 875 Kč
17 069 Kč
15 469 Kč
41 406 Kč
23,80%
36,30%
70 000 Kč
5 600 Kč
3 150 Kč
61 250 Kč
18 669 Kč
17 069 Kč
44 181 Kč
24,38%
36,88%
75 000 Kč
6 000 Kč
3 375 Kč
65 625 Kč
20 269 Kč
18 669 Kč
46 956 Kč
24,89%
37,39%
80 000 Kč
6 400 Kč
3 600 Kč
70 000 Kč
21 869 Kč
20 269 Kč
49 731 Kč
25,34%
37,84%
85 000 Kč
6 800 Kč
3 825 Kč
74 375 Kč
23 469 Kč
21 869 Kč
52 506 Kč
25,73%
38,23%
90 000 Kč
7 200 Kč
4 050 Kč
78 750 Kč
25 069 Kč
23 469 Kč
55 281 Kč
26,08%
38,58%
Hrubá mzda
ZP
Základ daně
SP
8 000 Kč 9 000 Kč
640 Kč
360 Kč
720 Kč
405 Kč
10 000 Kč
800 Kč
12 500 Kč
95 000 Kč
7 600 Kč
4 275 Kč
83 125 Kč
26 669 Kč
25 069 Kč
58 056 Kč
26,39%
38,89%
100 000 Kč
8 000 Kč
4 500 Kč
87 500 Kč
28 269 Kč
26 669 Kč
60 831 Kč
26,67%
39,17%
105 000 Kč
8 400 Kč
4 725 Kč
91 875 Kč
29 869 Kč
28 269 Kč
63 606 Kč
26,92%
39,42%
110 000 Kč
8 800 Kč
4 950 Kč
96 250 Kč
31 469 Kč
29 869 Kč
66 381 Kč
27,15%
39,65%
115 000 Kč
9 200 Kč
5 175 Kč 100 625 Kč 33 069 Kč
31 469 Kč
69 156 Kč
27,36%
39,86%
120 000 Kč
9 600 Kč
5 400 Kč 105 000 Kč 34 669 Kč
33 069 Kč
71 931 Kč
27,56%
40,06%
125 000 Kč 10 000 Kč 5 625 Kč 109 375 Kč 36 269 Kč
34 669 Kč
74 706 Kč
27,74%
40,24%
130 000 Kč 10 400 Kč 5 850 Kč 113 750 Kč 37 869 Kč
36 269 Kč
77 481 Kč
27,90%
40,40%
135 000 Kč 10 800 Kč 6 075 Kč 118 125 Kč 39 469 Kč
37 869 Kč
80 256 Kč
28,05%
40,55%
140 000 Kč 11 200 Kč 6 300 Kč 122 500 Kč 41 069 Kč
39 469 Kč
83 031 Kč
28,19%
40,69%
Tabulka č. 12 – Míra zdanění zaměstnance po uplatnění slevy na poplatníka a dvě děti v roce 2006 Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2006
68
Daň po slevě Disponibilní (3 dítě) příjem
Míra zdanění
Celková míra odvodové povinnosti
Hrubá mzda
SP
ZP
Základ daně
Daň
8 000 Kč
640 Kč
360 Kč
7 000 Kč
840 Kč
-1 260 Kč
8 260 Kč
-15,75%
-3,25%
9 000 Kč
720 Kč
405 Kč
7 875 Kč
945 Kč
-1 155 Kč
9 030 Kč
-12,83%
-0,33%
10 000 Kč
800 Kč
450 Kč
8 750 Kč
1 050 Kč
-1 050 Kč
9 800 Kč
-10,50%
2,00%
12 500 Kč
1 000 Kč
563 Kč
10 938 Kč
1 371 Kč
-729 Kč
11 666 Kč
-5,83%
6,67%
15 000 Kč
1 200 Kč
675 Kč
13 125 Kč
1 787 Kč
-313 Kč
13 438 Kč
-2,09%
10,41%
17 500 Kč
1 400 Kč
788 Kč
15 313 Kč
2 202 Kč
102 Kč
15 210 Kč
0,59%
13,09%
20 000 Kč
1 600 Kč
900 Kč
17 500 Kč
2 618 Kč
518 Kč
16 982 Kč
2,59%
15,09%
22 500 Kč
1 800 Kč
1 013 Kč
19 688 Kč
3 826 Kč
1 726 Kč
17 962 Kč
7,67%
20,17%
25 000 Kč
2 000 Kč
1 125 Kč
21 875 Kč
4 451 Kč
2 351 Kč
19 524 Kč
9,40%
21,90%
27 500 Kč
2 200 Kč
1 238 Kč
24 063 Kč
5 076 Kč
2 976 Kč
21 087 Kč
10,82%
23,32%
30 000 Kč
2 400 Kč
1 350 Kč
26 250 Kč
5 701 Kč
3 601 Kč
22 649 Kč
12,00%
24,50%
32 500 Kč
2 600 Kč
1 463 Kč
28 438 Kč
6 669 Kč
4 569 Kč
23 869 Kč
14,06%
26,56%
35 000 Kč
2 800 Kč
1 575 Kč
30 625 Kč
7 469 Kč
5 369 Kč
25 256 Kč
15,34%
27,84%
37 500 Kč
3 000 Kč
1 688 Kč
32 813 Kč
8 269 Kč
6 169 Kč
26 644 Kč
16,45%
28,95%
40 000 Kč
3 200 Kč
1 800 Kč
35 000 Kč
9 069 Kč
6 969 Kč
28 031 Kč
17,42%
29,92%
45 000 Kč
3 600 Kč
2 025 Kč
39 375 Kč
10 669 Kč
8 569 Kč
30 806 Kč
19,04%
31,54%
50 000 Kč
4 000 Kč
2 250 Kč
43 750 Kč
12 269 Kč
10 169 Kč
33 581 Kč
20,34%
32,84%
55 000 Kč
4 400 Kč
2 475 Kč
48 125 Kč
13 869 Kč
11 769 Kč
36 356 Kč
21,40%
33,90%
60 000 Kč
4 800 Kč
2 700 Kč
52 500 Kč
15 469 Kč
13 369 Kč
39 131 Kč
22,28%
34,78%
65 000 Kč
5 200 Kč
2 925 Kč
56 875 Kč
17 069 Kč
14 969 Kč
41 906 Kč
23,03%
35,53%
70 000 Kč
5 600 Kč
3 150 Kč
61 250 Kč
18 669 Kč
16 569 Kč
44 681 Kč
23,67%
36,17%
75 000 Kč
6 000 Kč
3 375 Kč
65 625 Kč
20 269 Kč
18 169 Kč
47 456 Kč
24,23%
36,73%
80 000 Kč
6 400 Kč
3 600 Kč
70 000 Kč
21 869 Kč
19 769 Kč
50 231 Kč
24,71%
37,21%
85 000 Kč
6 800 Kč
3 825 Kč
74 375 Kč
23 469 Kč
21 369 Kč
53 006 Kč
25,14%
37,64%
90 000 Kč
7 200 Kč
4 050 Kč
78 750 Kč
25 069 Kč
22 969 Kč
55 781 Kč
25,52%
38,02%
95 000 Kč
7 600 Kč
4 275 Kč
83 125 Kč
26 669 Kč
24 569 Kč
58 556 Kč
25,86%
38,36%
100 000 Kč
8 000 Kč
4 500 Kč
87 500 Kč
28 269 Kč
26 169 Kč
61 331 Kč
26,17%
38,67%
105 000 Kč
8 400 Kč
4 725 Kč
91 875 Kč
29 869 Kč
27 769 Kč
64 106 Kč
26,45%
38,95%
110 000 Kč
8 800 Kč
4 950 Kč
96 250 Kč
31 469 Kč
29 369 Kč
66 881 Kč
26,70%
39,20%
115 000 Kč
9 200 Kč
5 175 Kč
100 625 Kč
33 069 Kč
30 969 Kč
69 656 Kč
26,93%
39,43%
120 000 Kč
9 600 Kč
5 400 Kč
105 000 Kč
34 669 Kč
32 569 Kč
72 431 Kč
27,14%
39,64%
125 000 Kč 10 000 Kč
5 625 Kč
109 375 Kč
36 269 Kč
34 169 Kč
75 206 Kč
27,34%
39,84%
130 000 Kč 10 400 Kč
5 850 Kč
113 750 Kč
37 869 Kč
35 769 Kč
77 981 Kč
27,51%
40,01%
135 000 Kč 10 800 Kč
6 075 Kč
118 125 Kč
39 469 Kč
37 369 Kč
80 756 Kč
27,68%
40,18%
140 000 Kč 11 200 Kč
6 300 Kč
122 500 Kč
41 069 Kč
38 969 Kč
83 531 Kč
27,84%
40,34%
Tabulka č. 13 – Míra zdanění zaměstnance po uplatnění slevy na poplatníka a tři děti v roce 2006 Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2006
69
Hrubý příjem Základ daně
SP
ZP
Daň
Disponibilní Daň po slevě příjem
Míra zdanění
Celková míra odvodové povinnosti
8 000 Kč
5 348 Kč
1 394 Kč
1 258 Kč
642 Kč
42 Kč
5 306 Kč
0,52%
33,67%
9 000 Kč
6 348 Kč
1 394 Kč
1 258 Kč
762 Kč
162 Kč
6 186 Kč
1,80%
31,26%
10 000 Kč
7 262 Kč
1 480 Kč
1 258 Kč
871 Kč
271 Kč
6 991 Kč
2,71%
30,09%
12 500 Kč
9 392 Kč
1 850 Kč
1 258 Kč
1 127 Kč
527 Kč
8 865 Kč
4,22%
29,08%
15 000 Kč
11 522 Kč
2 220 Kč
1 258 Kč
1 482 Kč
882 Kč
10 640 Kč
5,88%
29,07%
17 500 Kč
13 652 Kč
2 590 Kč
1 258 Kč
1 887 Kč
1 287 Kč
12 365 Kč
7,35%
29,34%
20 000 Kč
15 690 Kč
2 960 Kč
1 350 Kč
2 274 Kč
1 674 Kč
14 016 Kč
8,37%
29,92%
22 500 Kč
17 651 Kč
3 330 Kč
1 519 Kč
2 647 Kč
2 047 Kč
15 605 Kč
9,10%
30,65%
25 000 Kč
19 613 Kč
3 700 Kč
1 688 Kč
3 104 Kč
2 504 Kč
17 108 Kč
10,02%
31,57%
27 500 Kč
21 574 Kč
4 070 Kč
1 856 Kč
3 594 Kč
2 994 Kč
18 579 Kč
10,89%
32,44%
30 000 Kč
23 535 Kč
4 440 Kč
2 025 Kč
4 085 Kč
3 485 Kč
20 050 Kč
11,62%
33,17%
32 500 Kč
25 496 Kč
4 810 Kč
2 194 Kč
4 575 Kč
3 975 Kč
21 521 Kč
12,23%
33,78%
35 000 Kč
27 458 Kč
5 180 Kč
2 363 Kč
5 065 Kč
4 465 Kč
22 992 Kč
12,76%
34,31%
37 500 Kč
29 419 Kč
5 550 Kč
2 531 Kč
5 683 Kč
5 083 Kč
24 336 Kč
13,55%
35,10%
40 000 Kč
31 380 Kč
5 920 Kč
2 700 Kč
6 311 Kč
5 711 Kč
25 669 Kč
14,28%
35,83%
45 000 Kč
35 303 Kč
6 660 Kč
3 038 Kč
7 566 Kč
6 966 Kč
28 337 Kč
15,48%
37,03%
50 000 Kč
39 225 Kč
7 400 Kč
3 375 Kč
8 821 Kč
8 221 Kč
31 004 Kč
16,44%
37,99%
55 000 Kč
43 148 Kč
8 140 Kč
3 713 Kč
10 076 Kč
9 476 Kč
33 671 Kč
17,23%
38,78%
60 000 Kč
47 070 Kč
8 880 Kč
4 050 Kč
11 331 Kč
10 731 Kč
36 339 Kč
17,89%
39,44%
65 000 Kč
50 993 Kč
9 620 Kč
4 388 Kč
12 587 Kč
11 987 Kč
39 006 Kč
18,44%
39,99%
70 000 Kč
54 915 Kč
10 360 Kč
4 725 Kč
13 842 Kč
13 242 Kč
41 673 Kč
18,92%
40,47%
75 000 Kč
58 838 Kč
11 100 Kč
5 063 Kč
15 097 Kč
14 497 Kč
44 341 Kč
19,33%
40,88%
80 000 Kč
62 760 Kč
11 840 Kč
5 400 Kč
16 352 Kč
15 752 Kč
47 008 Kč
19,69%
41,24%
85 000 Kč
67 544 Kč
11 988 Kč
5 468 Kč
17 883 Kč
17 283 Kč
50 261 Kč
20,33%
40,87%
90 000 Kč
72 544 Kč
11 988 Kč
5 468 Kč
19 483 Kč
18 883 Kč
53 661 Kč
20,98%
40,38%
95 000 Kč
77 544 Kč
11 988 Kč
5 468 Kč
21 083 Kč
20 483 Kč
57 061 Kč
21,56%
39,94%
100 000 Kč
82 544 Kč
11 988 Kč
5 468 Kč
22 683 Kč
22 083 Kč
60 461 Kč
22,08%
39,54%
105 000 Kč
87 544 Kč
11 988 Kč
5 468 Kč
24 283 Kč
23 683 Kč
63 861 Kč
22,56%
39,18%
110 000 Kč
92 544 Kč
11 988 Kč
5 468 Kč
25 883 Kč
25 283 Kč
67 261 Kč
22,98%
38,85%
115 000 Kč
97 544 Kč
11 988 Kč
5 468 Kč
27 483 Kč
26 883 Kč
70 661 Kč
23,38%
38,56%
120 000 Kč
102 544 Kč
11 988 Kč
5 468 Kč
29 083 Kč
28 483 Kč
74 061 Kč
23,74%
38,28%
125 000 Kč
107 544 Kč
11 988 Kč
5 468 Kč
30 683 Kč
30 083 Kč
77 461 Kč
24,07%
38,03%
130 000 Kč
112 544 Kč
11 988 Kč
5 468 Kč
32 283 Kč
31 683 Kč
80 861 Kč
24,37%
37,80%
135 000 Kč
117 544 Kč
11 988 Kč
5 468 Kč
33 883 Kč
33 283 Kč
84 261 Kč
24,65%
37,58%
140 000 Kč
122 544 Kč
11 988 Kč
5 468 Kč
35 483 Kč
34 883 Kč
87 661 Kč
24,92%
37,39%
Tabulka č. 14 – Míra zdanění bezdětného podnikatele po uplatnění slevy na poplatníka v roce 2006 Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2006
70
Hrubý příjem Základ daně
SP
ZP
Daň
Daň po slevě Disponibilní (1 dítě) příjem
Míra zdanění
Celková míra odvodové povinnosti
8 000 Kč
5 348 Kč
1 394 Kč
1 258 Kč
642 Kč
-458 Kč
5 806 Kč
-5,73%
27,42%
9 000 Kč
6 348 Kč
1 394 Kč
1 258 Kč
762 Kč
-338 Kč
6 686 Kč
-3,76%
25,71%
10 000 Kč
7 262 Kč
1 480 Kč
1 258 Kč
871 Kč
-229 Kč
7 491 Kč
-2,29%
25,09%
12 500 Kč
9 392 Kč
1 850 Kč
1 258 Kč
1 127 Kč
27 Kč
9 365 Kč
0,22%
25,08%
15 000 Kč
11 522 Kč
2 220 Kč
1 258 Kč
1 482 Kč
382 Kč
11 140 Kč
2,55%
25,73%
17 500 Kč
13 652 Kč
2 590 Kč
1 258 Kč
1 887 Kč
787 Kč
12 865 Kč
4,50%
26,49%
20 000 Kč
15 690 Kč
2 960 Kč
1 350 Kč
2 274 Kč
1 174 Kč
14 516 Kč
5,87%
27,42%
22 500 Kč
17 651 Kč
3 330 Kč
1 519 Kč
2 647 Kč
1 547 Kč
16 105 Kč
6,87%
28,42%
25 000 Kč
19 613 Kč
3 700 Kč
1 688 Kč
3 104 Kč
2 004 Kč
17 608 Kč
8,02%
29,57%
27 500 Kč
21 574 Kč
4 070 Kč
1 856 Kč
3 594 Kč
2 494 Kč
19 079 Kč
9,07%
30,62%
30 000 Kč
23 535 Kč
4 440 Kč
2 025 Kč
4 085 Kč
2 985 Kč
20 550 Kč
9,95%
31,55%
32 500 Kč
25 496 Kč
4 810 Kč
2 194 Kč
4 575 Kč
3 475 Kč
22 021 Kč
10,69%
32,24%
35 000 Kč
27 458 Kč
5 180 Kč
2 363 Kč
5 065 Kč
3 965 Kč
23 492 Kč
11,33%
32,88%
37 500 Kč
29 419 Kč
5 550 Kč
2 531 Kč
5 683 Kč
4 583 Kč
24 836 Kč
12,22%
33,77%
40 000 Kč
31 380 Kč
5 920 Kč
2 700 Kč
6 311 Kč
5 211 Kč
26 169 Kč
13,03%
34,58%
45 000 Kč
35 303 Kč
6 660 Kč
3 038 Kč
7 566 Kč
6 466 Kč
28 837 Kč
14,37%
35,92%
50 000 Kč
39 225 Kč
7 400 Kč
3 375 Kč
8 821 Kč
7 721 Kč
31 504 Kč
15,44%
36,99%
55 000 Kč
43 148 Kč
8 140 Kč
3 713 Kč
10 076 Kč
8 976 Kč
34 171 Kč
16,32%
37,87%
60 000 Kč
47 070 Kč
8 880 Kč
4 050 Kč
11 331 Kč
10 231 Kč
36 839 Kč
17,05%
38,60%
65 000 Kč
50 993 Kč
9 620 Kč
4 388 Kč
12 587 Kč
11 487 Kč
39 506 Kč
17,67%
39,22%
70 000 Kč
54 915 Kč
10 360 Kč 4 725 Kč
13 842 Kč
12 742 Kč
42 173 Kč
18,20%
39,75%
75 000 Kč
58 838 Kč
11 100 Kč 5 063 Kč
15 097 Kč
13 997 Kč
44 841 Kč
18,66%
40,21%
80 000 Kč
62 760 Kč
11 840 Kč 5 400 Kč
16 352 Kč
15 252 Kč
47 508 Kč
19,07%
40,62%
85 000 Kč
67 544 Kč
11 988 Kč 5 468 Kč
17 883 Kč
16 783 Kč
50 761 Kč
19,74%
40,28%
90 000 Kč
72 544 Kč
11 988 Kč 5 468 Kč
19 483 Kč
18 383 Kč
54 161 Kč
20,43%
39,82%
95 000 Kč
77 544 Kč
11 988 Kč 5 468 Kč
21 083 Kč
19 983 Kč
57 561 Kč
21,03%
39,41%
100 000 Kč
82 544 Kč
11 988 Kč 5 468 Kč
22 683 Kč
21 583 Kč
60 961 Kč
21,58%
39,04%
105 000 Kč
87 544 Kč
11 988 Kč 5 468 Kč
24 283 Kč
23 183 Kč
64 361 Kč
22,08%
38,70%
110 000 Kč
92 544 Kč
11 988 Kč 5 468 Kč
25 883 Kč
24 783 Kč
67 761 Kč
22,53%
38,40%
115 000 Kč
97 544 Kč
11 988 Kč 5 468 Kč
27 483 Kč
26 383 Kč
71 161 Kč
22,94%
38,12%
120 000 Kč
102 544 Kč
11 988 Kč 5 468 Kč
29 083 Kč
27 983 Kč
74 561 Kč
23,32%
37,87%
125 000 Kč
107 544 Kč
11 988 Kč 5 468 Kč
30 683 Kč
29 583 Kč
77 961 Kč
23,67%
37,63%
130 000 Kč
112 544 Kč
11 988 Kč 5 468 Kč
32 283 Kč
31 183 Kč
81 361 Kč
23,99%
37,41%
135 000 Kč
117 544 Kč
11 988 Kč 5 468 Kč
33 883 Kč
32 783 Kč
84 761 Kč
24,28%
37,21%
140 000 Kč
122 544 Kč
11 988 Kč 5 468 Kč
35 483 Kč
34 383 Kč
88 161 Kč
24,56%
37,03%
Tabulka č. 15 – Míra zdanění podnikatele po uplatnění slevy na poplatníka a jedno dítě v roce 2006 Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2006
71
Hrubý příjem Základ daně
SP
ZP
Daň
Daň po slevě Disponibilní (2 děti) příjem
Míra zdanění
Celková míra odvodové povinnosti
8 000 Kč
5 348 Kč
1 394 Kč
1 258 Kč
642 Kč
-958 Kč
6 306 Kč
-11,98%
21,17%
9 000 Kč
6 348 Kč
1 394 Kč
1 258 Kč
762 Kč
-838 Kč
7 186 Kč
-9,31%
20,15%
10 000 Kč
7 262 Kč
1 480 Kč
1 258 Kč
871 Kč
-729 Kč
7 991 Kč
-7,29%
20,09%
12 500 Kč
9 392 Kč
1 850 Kč
1 258 Kč
1 127 Kč
-473 Kč
9 865 Kč
-3,78%
21,08%
15 000 Kč
11 522 Kč
2 220 Kč
1 258 Kč
1 482 Kč
-118 Kč
11 640 Kč
-0,79%
22,40%
17 500 Kč
13 652 Kč
2 590 Kč
1 258 Kč
1 887 Kč
287 Kč
13 365 Kč
1,64%
23,63%
20 000 Kč
15 690 Kč
2 960 Kč
1 350 Kč
2 274 Kč
674 Kč
15 016 Kč
3,37%
24,92%
22 500 Kč
17 651 Kč
3 330 Kč
1 519 Kč
2 647 Kč
1 047 Kč
16 605 Kč
4,65%
26,20%
25 000 Kč
19 613 Kč
3 700 Kč
1 688 Kč
3 104 Kč
1 504 Kč
18 108 Kč
6,02%
27,57%
27 500 Kč
21 574 Kč
4 070 Kč
1 856 Kč
3 594 Kč
1 994 Kč
19 579 Kč
7,25%
28,80%
30 000 Kč
23 535 Kč
4 440 Kč
2 025 Kč
4 085 Kč
2 485 Kč
21 050 Kč
8,28%
29,83%
32 500 Kč
25 496 Kč
4 810 Kč
2 194 Kč
4 575 Kč
2 975 Kč
22 521 Kč
9,15%
30,70%
35 000 Kč
27 458 Kč
5 180 Kč
2 363 Kč
5 065 Kč
3 465 Kč
23 992 Kč
9,90%
31,45%
37 500 Kč
29 419 Kč
5 550 Kč
2 531 Kč
5 683 Kč
4 083 Kč
25 336 Kč
10,89%
32,44%
40 000 Kč
31 380 Kč
5 920 Kč
2 700 Kč
6 311 Kč
4 711 Kč
26 669 Kč
11,78%
33,33%
45 000 Kč
35 303 Kč
6 660 Kč
3 038 Kč
7 566 Kč
5 966 Kč
29 337 Kč
13,26%
34,81%
50 000 Kč
39 225 Kč
7 400 Kč
3 375 Kč
8 821 Kč
7 221 Kč
32 004 Kč
14,44%
35,99%
55 000 Kč
43 148 Kč
8 140 Kč
3 713 Kč
10 076 Kč
8 476 Kč
34 671 Kč
15,41%
36,96%
60 000 Kč
47 070 Kč
8 880 Kč
4 050 Kč
11 331 Kč
9 731 Kč
37 339 Kč
16,22%
37,77%
65 000 Kč
50 993 Kč
9 620 Kč
4 388 Kč
12 587 Kč
10 987 Kč
40 006 Kč
16,90%
38,45%
70 000 Kč
54 915 Kč
10 360 Kč
4 725 Kč
13 842 Kč
12 242 Kč
42 673 Kč
17,49%
39,04%
75 000 Kč
58 838 Kč
11 100 Kč
5 063 Kč
15 097 Kč
13 497 Kč
45 341 Kč
18,00%
39,55%
80 000 Kč
62 760 Kč
11 840 Kč
5 400 Kč
16 352 Kč
14 752 Kč
48 008 Kč
18,44%
39,99%
85 000 Kč
67 544 Kč
11 988 Kč
5 468 Kč
17 883 Kč
16 283 Kč
51 261 Kč
19,16%
39,69%
90 000 Kč
72 544 Kč
11 988 Kč
5 468 Kč
19 483 Kč
17 883 Kč
54 661 Kč
19,87%
39,27%
95 000 Kč
77 544 Kč
11 988 Kč
5 468 Kč
21 083 Kč
19 483 Kč
58 061 Kč
20,51%
38,88%
100 000 Kč
82 544 Kč
11 988 Kč
5 468 Kč
22 683 Kč
21 083 Kč
61 461 Kč
21,08%
38,54%
105 000 Kč
87 544 Kč
11 988 Kč
5 468 Kč
24 283 Kč
22 683 Kč
64 861 Kč
21,60%
38,23%
110 000 Kč
92 544 Kč
11 988 Kč
5 468 Kč
25 883 Kč
24 283 Kč
68 261 Kč
22,08%
37,94%
115 000 Kč
97 544 Kč
11 988 Kč
5 468 Kč
27 483 Kč
25 883 Kč
71 661 Kč
22,51%
37,69%
120 000 Kč
102 544 Kč
11 988 Kč
5 468 Kč
29 083 Kč
27 483 Kč
75 061 Kč
22,90%
37,45%
125 000 Kč
107 544 Kč
11 988 Kč
5 468 Kč
30 683 Kč
29 083 Kč
78 461 Kč
23,27%
37,23%
130 000 Kč
112 544 Kč
11 988 Kč
5 468 Kč
32 283 Kč
30 683 Kč
81 861 Kč
23,60%
37,03%
135 000 Kč
117 544 Kč
11 988 Kč
5 468 Kč
33 883 Kč
32 283 Kč
85 261 Kč
23,91%
36,84%
140 000 Kč
122 544 Kč
11 988 Kč
5 468 Kč
35 483 Kč
33 883 Kč
88 661 Kč
24,20%
36,67%
Tabulka č. 16 – Míra zdanění podnikatele po uplatnění slevy na poplatníka a dvě děti v roce 2006 Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2006
72
Míra zdanění
Celková míra odvodové povinnosti
6 806 Kč
-18,23%
14,92%
-1 338 Kč
7 686 Kč
-14,87%
14,60%
871 Kč
-1 229 Kč
8 491 Kč
-12,29%
15,09%
1 258 Kč
1 127 Kč
-973 Kč
10 365 Kč
-7,78%
17,08%
2 220 Kč
1 258 Kč
1 482 Kč
-618 Kč
12 140 Kč
-4,12%
19,07%
13 652 Kč
2 590 Kč
1 258 Kč
1 887 Kč
-213 Kč
13 865 Kč
-1,22%
20,77%
15 690 Kč
2 960 Kč
1 350 Kč
2 274 Kč
174 Kč
15 516 Kč
0,87%
22,42%
22 500 Kč
17 651 Kč
3 330 Kč
1 519 Kč
2 647 Kč
547 Kč
17 105 Kč
2,43%
23,98%
25 000 Kč
19 613 Kč
3 700 Kč
1 688 Kč
3 104 Kč
1 004 Kč
18 608 Kč
4,02%
25,57%
27 500 Kč
21 574 Kč
4 070 Kč
1 856 Kč
3 594 Kč
1 494 Kč
20 079 Kč
5,43%
26,98%
30 000 Kč
23 535 Kč
4 440 Kč
2 025 Kč
4 085 Kč
1 985 Kč
21 550 Kč
6,62%
28,17%
32 500 Kč
25 496 Kč
4 810 Kč
2 194 Kč
4 575 Kč
2 475 Kč
23 021 Kč
7,62%
29,17%
35 000 Kč
27 458 Kč
5 180 Kč
2 363 Kč
5 065 Kč
2 965 Kč
24 492 Kč
8,47%
30,02%
37 500 Kč
29 419 Kč
5 550 Kč
2 531 Kč
5 683 Kč
3 583 Kč
25 836 Kč
9,55%
31,10%
40 000 Kč
31 380 Kč
5 920 Kč
2 700 Kč
6 311 Kč
4 211 Kč
27 169 Kč
10,53%
32,08%
45 000 Kč
35 303 Kč
6 660 Kč
3 038 Kč
7 566 Kč
5 466 Kč
29 837 Kč
12,15%
33,70%
50 000 Kč
39 225 Kč
7 400 Kč
3 375 Kč
8 821 Kč
6 721 Kč
32 504 Kč
13,44%
34,99%
55 000 Kč
43 148 Kč
8 140 Kč
3 713 Kč 10 076 Kč
7 976 Kč
35 171 Kč
14,50%
36,05%
60 000 Kč
47 070 Kč
8 880 Kč
4 050 Kč 11 331 Kč
9 231 Kč
37 839 Kč
15,39%
36,94%
65 000 Kč
50 993 Kč
9 620 Kč
4 388 Kč 12 587 Kč
10 487 Kč
40 506 Kč
16,13%
37,68%
70 000 Kč
54 915 Kč
10 360 Kč 4 725 Kč 13 842 Kč
11 742 Kč
43 173 Kč
16,77%
38,32%
75 000 Kč
58 838 Kč
11 100 Kč 5 063 Kč 15 097 Kč
12 997 Kč
45 841 Kč
17,33%
38,88%
80 000 Kč
62 760 Kč
11 840 Kč 5 400 Kč 16 352 Kč
14 252 Kč
48 508 Kč
17,82%
39,37%
85 000 Kč
67 544 Kč
11 988 Kč 5 468 Kč 17 883 Kč
15 783 Kč
51 761 Kč
18,57%
39,10%
90 000 Kč
72 544 Kč
11 988 Kč 5 468 Kč 19 483 Kč
17 383 Kč
55 161 Kč
19,31%
38,71%
95 000 Kč
77 544 Kč
11 988 Kč 5 468 Kč 21 083 Kč
18 983 Kč
58 561 Kč
19,98%
38,36%
100 000 Kč
82 544 Kč
11 988 Kč 5 468 Kč 22 683 Kč
20 583 Kč
61 961 Kč
20,58%
38,04%
105 000 Kč
87 544 Kč
11 988 Kč 5 468 Kč 24 283 Kč
22 183 Kč
65 361 Kč
21,13%
37,75%
110 000 Kč
92 544 Kč
11 988 Kč 5 468 Kč 25 883 Kč
23 783 Kč
68 761 Kč
21,62%
37,49%
115 000 Kč
97 544 Kč
11 988 Kč 5 468 Kč 27 483 Kč
25 383 Kč
72 161 Kč
22,07%
37,25%
120 000 Kč
102 544 Kč
11 988 Kč 5 468 Kč 29 083 Kč
26 983 Kč
75 561 Kč
22,49%
37,03%
125 000 Kč
107 544 Kč
11 988 Kč 5 468 Kč 30 683 Kč
28 583 Kč
78 961 Kč
22,87%
36,83%
130 000 Kč
112 544 Kč
11 988 Kč 5 468 Kč 32 283 Kč
30 183 Kč
82 361 Kč
23,22%
36,65%
135 000 Kč
117 544 Kč
11 988 Kč 5 468 Kč 33 883 Kč
31 783 Kč
85 761 Kč
23,54%
36,47%
140 000 Kč
122 544 Kč
11 988 Kč 5 468 Kč 35 483 Kč
33 383 Kč
89 161 Kč
23,85%
36,31%
Daň po slevě Disponibilní (3 děti) příjem
Hrubý příjem
Základ daně
SP
ZP
Daň
8 000 Kč
5 348 Kč
1 394 Kč
1 258 Kč
642 Kč
-1 458 Kč
9 000 Kč
6 348 Kč
1 394 Kč
1 258 Kč
762 Kč
10 000 Kč
7 262 Kč
1 480 Kč
1 258 Kč
12 500 Kč
9 392 Kč
1 850 Kč
15 000 Kč
11 522 Kč
17 500 Kč 20 000 Kč
Tabulka č. 17 – Míra zdanění podnikatele po uplatnění slevy na poplatníka a tři děti v roce 2006 Zdroj: vlastní zpracování na základě daňových zákonů účinných v roce 2006
73