VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Možnosti uplatnění osob se zdravotní m postižení m na trhu práce v Pelhři mově

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

M ož no s t i u p l at ně n í os o b s e z dr a v ot ní m p os t i ž e ní m n a t r h u p r ác e v P e l h ř i mo v ě Bakalářská práce

Autor: Renáta Bělohlávková Vedoucí práce: JUDr. Alena Prchalová, Ph.D. Jihlava 2011

Anotace Bakalářská práce se dělí na pět částí. První část se zabývá vysvětlením pojmů postiţení a zdravotní postiţení. Druhá část se zabývá osobami se zdravotním postiţením a jejich rozdělením. Třetí část pojednává o zaměstnávání osob se zdravotním postiţením, o významu práce pro tyto osoby, o úloze úřadu práce a jeho prostředcích, kterými pomáhá při uplatnění osob se zdravotním postiţením na trhu práce a o moţnostech, kterými se podporuje zaměstnávání těchto osob. Čtvrtá část se věnuje uplatnění osob se zdravotním postiţením na trhu práce v průběhu pěti let. Poslední část se zaměřuje na dotazníkový průzkum mezi zaměstnavateli, jeho vyhodnocení a doporučení.

Klíčová slova Osoba se zdravotním postiţením, trh práce, postiţení, Pelhřimov, druhy práce.

Annotation Submitted bachelor thesis is divided into 5 sections. First section is aimed to describe the terms used to denote two different types of “disability”. Second part of the thesis is focused on disabled persons and their theoretical division. Third part deals with several issues concerning the employment of disabled people. It depicts the importance of employment of disabled people and what it means to them as well as it discusses the role of the Employment Office. Furthermore, it focuses on the means

that the

Employment Office has to help disabled people to obtain work and also on the means used to encourage the employment of such persons. Fourth section summarizes the utilization of disabled people on the employment market while in the last – fifth – part of the thesis a survey in which several employers had been questioned is presented along with its results and recommendations for future development.

Key words Disabled person, employment market, disability, Pelhřimov, types of work.

Chtěla bych poděkovat paní JUDr. Aleně Prchalové, Ph.D., vedoucí práce za její trpělivost, ochotu a cenné připomínky, které přispěly k dokončení této práce. Také bych chtěla poděkovat firmám za jejich ochotu při vyplňování dotazníků, úřadu práce v Pelhřimově za spolupráci a poskytnutí údajů a paní Věře Kovářové za poskytnutí cenných informací. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat své rodině a přátelům, kteří mi byly oporou po celou dobu studia na této škole a při zpracování bakalářské práce.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ................................................... Podpis

Obsah Úvod a cíl práce ............................................................................................................7 I. Teoretická část .......................................................................................................9 1 Vymezení pojmu postiţení a zdravotní postiţení....................................................9 1.1 Vymezení pojmu postiţení ..............................................................................9 1.2 Vymezení pojmu zdravotní postiţení ............................................................. 10 2 Rozdělení osob se zdravotním postiţením ............................................................ 12 2.1 Osoby invalidní ve třetím stupni .................................................................... 12 2.2 Osoby invalidní v prvním a druhém stupni .................................................... 13 2.3 Osoby zdravotně znevýhodněné .................................................................... 14 2.4 Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav........................................................... 14 3 Zaměstnávání osob se zdravotním postiţením ...................................................... 16 3.1 Význam práce pro osoby se zdravotním postiţením ....................................... 17 3.2 Úloha úřadu práce při zaměstnávání osob se zdravotním postiţením ............. 17 3.2.1 Pracovní rehabilitace .............................................................................. 19 3.2.2 Příprava k práci ...................................................................................... 20 3.2.3 Rekvalifikace ......................................................................................... 22 3.2.4 Specializované rekvalifikační kurzy ....................................................... 23 3.3 Podpora osob se zdravotním postiţením ........................................................ 23 3.3.1 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením ......24 3.3.2 Práva a povinnosti zaměstnavatelů ......................................................... 25 3.3.3 Chráněné pracovní místo ........................................................................ 27 3.3.4 Chráněná pracovní dílna ......................................................................... 28 II. Praktická část....................................................................................................... 30 4 Uplatnění zdravotně postiţených osob na trhu práce od roku 2006 do 1. čtvrtletí roku 2011 v Pelhřimově .............................................................................................. 30 4.1 Charakteristika města Pelhřimov ................................................................... 30 4.2 Rok 2006....................................................................................................... 31 4.3 Rok 2007....................................................................................................... 35 4.4 Rok 2008....................................................................................................... 38 4.5 Rok 2009....................................................................................................... 42 4.6 Rok 2010....................................................................................................... 46 4.7 1. čtvrtletí roku 2011 ..................................................................................... 50 4.8 Srovnání roků 2006–1. čtvrtletí 2011 ............................................................. 54 5 Druhy práce, ve kterých se osoby se zdravotním postiţením uplatňují v Pelhřimově 59 5.1 Pouţitá metoda výzkumu – dotazníkové šetření ............................................. 59 5.2 Harmonogram výzkumu ................................................................................ 59 5.3 Výsledky výzkumu ........................................................................................ 59 5.3.1 Soukromý sektor do 25 zaměstnanců ...................................................... 60 5.3.2 Veřejná správa ....................................................................................... 60 5.3.3 Soukromý sektor nad 25 zaměstnanců .................................................... 60 5.4 Shrnutí ..........................................................................................................62 Závěr ........................................................................................................................... 64 Seznam pouţitých zdrojů ............................................................................................. 66 Seznam tabulek ...........................................................................................................68 Seznam grafů .............................................................................................................. 68 Seznam příloh ............................................................................................................. 71 6

Úvod a cíl práce Pro bakalářskou práci na téma „Moţnosti uplatnění osob se zdravotním postiţením na trhu práce v Pelhřimově“ jsem se rozhodla na základě toho, ţe je mi velmi blízká, jelikoţ s osobou se zdravotním postiţením ţiji celý svůj ţivot a tato osoba mě taktéţ celý ţivot v mnohém ovlivňuje. Tato tématika mi zároveň umoţňuje více se přiblíţit a vcítit se do jejich situace související s hledáním pracovního uplatnění, jelikoţ to nemají snadné v osobním ţivotě, natoţ v pracovním ţivotě. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jak se osoby se zdravotním postiţením uplatňovaly v předchozích letech na trhu práce v Pelhřimově a také, jak se zde uplatnily na začátku letošního roku. Zároveň dalším cílem je zjistit, na jakých pracovních pozicích se v podnicích a organizacích v Pelhřimově uplatňují. První cíl byl proveden na základě údajů poskytnutých úřadem práce v Pelhřimově, kdy byly dále zpracovávány. Druhý cíl byl proveden prostřednictvím dotazníkového šetření u 50 podniků a organizací v Pelhřimově. Dotazníkové šetření zjišťovalo především, zda zaměstnávají osoby se zdravotním postiţením, jakou formou plní zákonnou povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postiţením, pokud tuto povinnost mají a jakou práci u nich v podniku a organizaci osoba se zdravotním postiţením zastává. První kapitola se zabývá pojmy vztahujícími se k osobám se zdravotním postiţením. Vysvětluje z různých pohledů, co je to postiţení všeobecně a také co je to zdravotní postiţení. Druhá kapitola rozděluje osoby se zdravotním postiţením do třech skupin podle české legislativy. Vymezuje, za jakých podmínek spadá osoba se zdravotním postiţením do konkrétní skupiny a kdo je do konkrétní skupiny zařazuje. Také vymezuje, jaké povinnosti mají osoby se zdravotním postiţením, kdyţ jsou zařazeny do některé z uvedených skupin. Zabývá se také pojmem dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav, který souvisí se zařazením do konkrétní skupiny. Třetí kapitola se zabývá zaměstnáváním osob se zdravotním postiţením, kde je uvedeno, na co mají podle legislativy tyto osoby právo. Také se zabývá významem práce pro osoby se zdravotním postiţením, co pro ně práce vlastně znamená. Je v ní uvedena i úloha úřadu práce, který pomáhá hledat zaměstnání osobám se zdravotním postiţením. Lehce je v ní zmíněna historie úřadu práce a také, jaké oddělení má hlavní 7

úlohu při pomáhání osobám se zdravotním postiţením najít práce. Také vymezuje povinnosti, které musí úřad práce dodrţovat a jakými prostředky zlepšuje moţnost uplatnit se na trhu práce osobám se zdravotním postiţením. Tyto prostředky jsou v kapitole podrobně popsány. Dál se kapitola zabývá, jak se podporuje zaměstnávání osob se zdravotním postiţením, jaká práva a povinnosti mají zaměstnavatelé vůči úřadu práce a osobám se zdravotním postiţením a v neposlední řadě je zde vymezeno chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna. Na začátku čtvrté kapitoly je stručně charakterizováno město Pelhřimov. Kapitola se věnuje tomu, jak se osoby se zdravotním postiţením uplatňovaly v předchozích letech na trhu práce v Pelhřimově a také, jak se zde uplatnily na začátku letošního roku. Tato kapitola je zpracována na základě některých údajů, které poskytl úřad práce v Pelhřimově. Tyto poskytnuté údaje jsou dále zpracovávány podrobněji. Na konci kapitoly je shrnutí zjištěných údajů. Poslední pátá kapitola se věnuje výzkumu, který byl proveden formou dotazníkového šetření mezi podniky a organizacemi v Pelhřimově, kterým byly tyto dotazníky rozesílány v elektronické podobě pomocí e-mailů. Na základě výsledků zjištěných výzkumem je zjištěno, zda zaměstnavatelé zaměstnávají osoby se zdravotním postiţením, na jakých pracovních pozicích se u nich uplatňují, v případě, ţe nezaměstnávají osoby se zdravotním postiţením, tak z jakého důvodu a pokud mají zákonnou povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postiţením, tak jakou formou tuto povinnost plní. Výzkum je doplněn vlastním doporučením na zaměstnávání těchto osob. Součástí bakalářské práce jsou přílohy, které se týkají teoretické části, další přílohou jsou údaje poskytnuté úřadem práce v Pelhřimově potřebné při zpracovávání čtvrté kapitoly a poslední přílohou je dotazník, který byl rozesílán do podniků a organizací.

8

I.

Teoretická část

1 Vymezení pojmu postižení a zdravotní postižení Jak pojem postiţení, tak pojem zdravotní postiţení nejsou přesně definovány, ale jsou vysvětlovány mnohými definicemi. Tyto definice si jsou ovšem v mnohém podobné. Všechny se schylují k významu, ţe jde o jakési znevýhodnění vůči zdravým jedincům.

1.1 Vymezení pojmu postižení Pojem postiţení je v dnešní době často nahrazován jinými výrazy, jako např. znevýhodnění, handicap, poškození, omezení. Jedna z takovýchto definic pojmu postiţení vysvětluje, ţe se jedná o postiženého jedince nějakým druhem trvalého tělesného, duševního, smyslového nebo řečového poškození, které mu bez speciální pomoci víceméně znemožňuje splňovat požadavky běžného vzdělávacího procesu a provozu. 1 Jiný slovník vymezuje postiţení v přeneseném významu jako znevýhodnění, které výrazně ztěžuje výkon nebo plnění nějakého významného úkolu pro jedince, ztěžuje soutěžení s vrstevníky, dosažení běžných životních cílů, určitého zaměstnání apod. a je ho nutné odlišovat od neschopnosti.2 Jiná definice říká, ţe postižení je duševní nebo tělesné znevýhodnění jedince vůči vrstevníkům, často na organickém základě.3 V jedné knize je postiţení vysvětlováno ve smyslu pedagogickém. Za postiţené povaţuje všechny děti, mladé lidi a dospělé, kteří jsou v učení, sociálním chování, v komunikaci a řeči nebo v psychomotorických schopnostech tak omezeni, že jejich spoluúčast na životě ve společnosti je podstatně ztížena. Jednotlivé druhy postiţení mají své východisko v omezeních, která se projevují klinickým obrazem nebo určitým chronickým onemocněním a často to jsou kombinace postiţení. Mezi tato omezení patří: zrak,

1

PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J.: Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001. Defektologický slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. 3 HARTL, P.: Psychologický slovník. Praha: Budka, 1994. 2

9

sluch, řeč, podpůrné a pohybové funkce, inteligence, emocionalita. 4

1.2 Vymezení pojmu zdravotní postižení Zdravotní postiţení je velmi často nazýváno tělesným postiţením, jelikoţ jedinec je omezen v pohybu, ať uţ je to z jakékoliv příčiny. Takovýto jedinci potřebují často pomoc od druhých lidí, kteří jsou zdraví nebo jsou na tom alespoň lépe neţ oni sami. Zdravotní postižení omezuje ve větší či menší míře pohyb, v nejtěžších případech vede až k celkové nehybnosti. Takováto osoba se zdravotním postižením je omezena ve svých pohybových schopnostech následkem poškození nosného nebo pohybového ústrojí či jiného organického poškození. Rovněž má vliv na celou osobnost jedince. Mezi takováto postiţení patří omezení: tělesné, zrakové, sluchové, mentální, autismus, vady řeči, souběţné postiţení více vadami, specifické poruchy učení nebo chování. 5 Jiný názor ho vysvětluje jako osobu postiženou defekty pohybového a nosného ústrojí (např. kostí, kloubů, svalů aj.) nebo poruchou nebo poškozením nervového ústrojí, jestliže se projevuje porušenou hybností. Hlavním znakem takovýchto osob je celkové nebo částečné omezení hybnosti, mezi něž patří např. omezení chůze, sedění ve třídě, zacházení s učebními pomůckami apod. Omezení hybnosti jim způsobuje velké obtíže

4 5

PIPEKOVÁ, J.: Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, 2006. PIPEKOVÁ, J.: Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, 2006.

10

v běžných činnostech jak ve škole, tak i v denním životě. Ke zmírnění poruch hybnosti slouží některé speciální pomůcky, mezi které patří invalidní vozík nebo protézy.6 Zdravotní postižení je vymezeno jako tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby.7 Za osobu se zdravotním postiţením se bere fyzická osoba, která je: orgánem sociálního zabezpečení uznána invalidní ve třetím stupni (tj. osoba s těţším zdravotním postiţením), orgánem sociálního zabezpečení uznána invalidní v prvním nebo druhém stupni, rozhodnutím úřadu práce uznána zdravotně znevýhodněnou (tj. osoba zdravotně znevýhodněná).8

6

PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J.: Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, § 3, ve znění pozdějších předpisů. 8 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 67, ve znění pozdějších předpisů. 7

11

2 Rozdělení osob se zdravotním postižením Osoby se zdravotním postiţením se rozdělují do třech skupin, a to na: osoby invalidní ve třetím stupni (osoby s těţším zdravotním postiţením), osoby invalidní v prvním a druhém stupni, osoby zdravotně znevýhodněné. 9

2.1 Osoby invalidní ve třetím stupni Osoba spadá do třetího invalidního stupně, pokud z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles její pracovní schopnosti nejméně o 70 %. Do této skupiny patří i osoby, které byly uznány plně invalidními podle předchozí právní úpravy. 10 Zdravotní stav občana posuzují lékaři lékařské posudkové sluţby České správy sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“), kteří také posuzují, zda je za zcela mimořádných podmínek schopen výdělečné činnosti. Hodnotí vliv nemoci, úrazu či jiného postiţení na celkový stav jedince. Způsob, kterým posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost, je stanoven v § 2 aţ § 6 vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. Lékaři vypracují posudek pro okresní správu sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“), kdy tento posudek z OSSZ postoupí ČSSZ, která vydá rozhodnutí o tom, zda bude nebo nebude občanovi přiznána dávka invalidního důchodu. Proti posudku o zdravotním stavu se nelze odvolat, odvolat se lze aţ na základě rozhodnutí vydaného ČSSZ. Tyto námitky lze podat přímo na ČSSZ nebo u kterékoliv OSSZ do 30 dnů ode dne oznámení posuzované osobě. Do 30. 9. 2007 se za osoby invalidní ve třetím stupni povaţovaly i osoby, které byly uznány osobami se změněnou pracovní schopností s těţším zdravotním postiţením na základě rozhodnutí OSSZ nebo posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru (dále jen „ONV“). 11 Skutečnost, ţe jsou osobami se zdravotním postiţením, musí fyzické osoby doloţit potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. Za potvrzení se kromě posudku povaţuje i výpis ze záznamu z jednání o posouzení zdravotního stavu, pokud nebyl posudek do 1. 1. 2010 fyzické osobě ještě vydán. Fyzická osoba, která byla do 9

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 67, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, § 39, ve znění pozdějších předpisů. 11 Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, § 8, ve znění pozdějších předpisů. 10

12

30. 9. 2007 povaţována za osobu s těţším zdravotním postiţením, musí tuto skutečnost doloţit rozhodnutím OSSZ nebo posudkovou komisí sociálního zabezpečení ONV. 12 Nepředloţí-li takovéto rozhodnutí a nemá-li k dispozici jiný doklad, ze kterého by tato skutečnost vyplynula, můţe úřad práce poţádat o její sdělení OSSZ.13

2.2 Osoby invalidní v prvním a druhém stupni Osoba spadá do prvního a druhého invalidního stupně, pokud z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles její pracovní schopnosti nejméně o 35 %. U prvního stupně musí pracovní schopnost klesnout nejméně o 35 % a nejvíce však o 49 %. U druhého stupně musí pracovní schopnost klesnout nejméně o 50 % a nejvíce však o 69 %. Do této skupiny patří i osoby, které byly uznány částečně invalidními podle předchozí právní úpravy. 14 Zdravotní stav občana posuzují lékaři lékařské posudkové sluţby ČSSZ. Hodnotí vliv nemoci, úrazu či jiného postiţení na celkový stav jedince. Způsob, kterým posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost, je stanoven v § 2 aţ § 6 vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. Lékaři vypracují posudek pro OSSZ, kdy tento posudek z OSSZ postoupí ČSSZ, která vydá rozhodnutí o tom, zda bude nebo nebude občanovi přiznána dávka invalidního důchodu. Proti posudku o zdravotním stavu se nelze odvolat, odvolat se lze aţ na základě rozhodnutí vydaného ČSSZ. Tyto námitky lze podat přímo na ČSSZ nebo u kterékoliv OSSZ do 30 dnů ode dne oznámení posuzované osobě.15 Skutečnost, ţe jsou osobami se zdravotním postiţením, musí fyzické osoby doloţit potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. Za potvrzení se kromě posudku povaţuje i výpis ze záznamu z jednání o posouzení zdravotního stavu, pokud nebyl posudek do 1. 1. 2010 fyzické osobě ještě vydán.16 Nepředloţí-li takovéto

12

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 67, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, § 8, ve znění pozdějších předpisů. 14 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, § 39, ve znění pozdějších předpisů. 15 Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, § 8, ve znění pozdějších předpisů. 16 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 67, ve znění pozdějších předpisů. 13

13

rozhodnutí a nemá-li k dispozici jiný doklad, ze kterého by tato skutečnost vyplynula, můţe úřad práce poţádat o její sdělení OSSZ.17

2.3 Osoby zdravotně znevýhodněné Zdravotně znevýhodněnou osobou je fyzická osoba, která má zachovanou schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost. Její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo ji získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.18 O tom, zda se jedná o osobu zdravotně znevýhodněnou nebo ţe se fyzická osoba nepovaţuje za osobu zdravotně znevýhodněnou, rozhoduje příslušný úřad práce. Vyšetření zdravotního stavu fyzické osoby provádí posudkový lékař OSSZ na ţádost úřadu práce (Příloha č. 1). Poté úřad práce vydá ve správním řízení rozhodnutí o tom, zda se jedná či nejedná o osobu se zdravotním postiţením. Do 30. 9. 2007 byly za osoby zdravotně znevýhodněné povaţovány osoby se změněnou pracovní schopností, o kterých rozhodovala posudková komise sociálního zabezpečení ONV před 1. 10. 1990 a po tomto datu do 30. 6. 2009, o nich rozhodovala OSSZ. V současné době jsou jiţ platná pouze rozhodnutí vydaná úřady práce. 19 Skutečnost, ţe je osobou zdravotně znevýhodněnou, musí fyzická osoba doloţit rozhodnutím úřadu práce. Osoby, které byly za zdravotně znevýhodněné povaţovány před datem 30. 6. 2009, musí tuto skutečnost doloţit novým rozhodnutím vydaným příslušným úřadem práce. Rozhodnutí OSSZ a rozhodnutí posudkové komise sociálního zabezpečení ONV jiţ pozbyly platnosti.20

2.4 Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav Jedna definice bere za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav takový nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá déle než jeden rok a omezuje

17

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, § 8, ve znění pozdějších předpisů. 18 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 67, ve znění pozdějších předpisů. 19 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §8, ve znění pozdějších předpisů. 20 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 67, ve znění pozdějších předpisů.

14

duševní, smyslové nebo fyzické schopnosti. Má také vliv na péči o vlastní osobu a soběstačnost.21 Jiné definování dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu říká, ţe zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti významné pro jeho pracovní schopnost. Tento zdravotní stav musí trvat déle než jeden rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než jeden rok.22 Další definice říká, ţe za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se povaţuje nepříznivý stav, který podle poznatků lékařské vědy bude trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění.23

21

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, § 3, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, § 26, ve znění pozdějších předpisů. 23 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 67, ve znění pozdějších předpisů. 22

15

3 Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu má každý.24 Osoby zdravotně postižené mají právo na pomoc při přípravě k povolání, na zvýšenou ochranu zdraví při práci, na zvláštní pracovní podmínky a na zvláštní ochranu v pracovních vztazích. 25 Při zaměstnávání osob se osobám se zdravotním postižením poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce.26 Široká veřejnost a potencionální zaměstnavatelé osob se zdravotním postiţením jsou málo informovaní o zaměstnávání těchto osob. Naštěstí se míra informovanosti začíná postupně lepšit. Čím dál častěji se osoby se zdravotním postiţením setkávají s intaktními spoluobčany. Bohuţel ještě přetrvávají předsudky zaměstnavatelů ohledně zaměstnávání osob se zdravotním postiţením. Zaměstnavatelé totiţ mají spíše negativní zkušenosti se zaměstnáváním zdravotně postiţených z minulých let. V současnosti však zaměstnavatelé povaţují spíše za společensky prospěšné zaměstnávat tyto osoby a poukazují na kladné zkušenosti. Avšak díky nízké míře informovanosti je stále nízká angaţovanost těchto osob.27 Na trhu práce najde uplatnění pouze malý počet mladých zdravotně postiţených osob. Tito lidé získávají uplatnění většinou na chráněném pracovišti navzdory nedostatku pracovníků na trhu práce. Během posledních let byly naštěstí podniknuty kroky, které vedou ke zlepšení stávající situace. Problémem je řízení, které vyţaduje přímé zapojení samotných mladých osob s postiţením. 28 Při zaměstnávání osob se nejčastěji stále dává přednost osobám bez zdravotního postiţení. Na osoby se zdravotním postiţením se totiţ především pohlíţí jako na lidi s určitým handicapem, a proto se předpokládá, ţe při své práci budou pomalejší a méně kvalitní neţ zdraví zaměstnanci. Samozřejmě, ţe jejich handicap určitým způsobem ovlivňuje jejich pracovní výkonnost. Avšak mnohem více ovlivňuje jejich psychiku, která hraje velmi důleţitou roli jak v osobním tak v pracovním ţivotě. Proto by se jim měla poskytovat pomoc, která zlepší jejich situaci. Takovouto pomocí můţe být i 24

Ústavní zákon č. 23/1991 Sb., Listina základních práv a svobod, článek 26. Ústavní zákon č. 23/1991 Sb., Listina základních práv a svobod, článek 29. 26 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 67, ve znění pozdějších předpisů. 27 DOLEŢAL, R., VÍTKOVÁ, M.: Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Brno: Paido, 2007. 28 BARTOŇOVÁ, M., PIPEKOVÁ, J., VÍTKOVÁ, M.: Integrace handicapovaných na trhu práce v mezinárodní dimenzi. Brno: MSD, 2005. 25

16

pomoc při hledání pracovního uplatnění. Proto je dobře, ţe se pomáhá osobám se zdravotním postiţením,

například pomocí individuální konzultace odbornými

pracovníky, díky nimţ mohou osoby se zdravotním postiţením lépe nalézt práci.

3.1 Význam práce pro osoby se zdravotním postižením Pro osoby se zdravotním postiţením má práce veliký význam, jelikoţ je podstatou lidského ţivota. Práce totiţ poskytuje ekonomickou nezávislost a vyšší ţivotní standard, ovlivňuje sebeurčení člověka, a to pozitivně, vytváří a rozvíjí sociální interakci na pracovišti, umoţňuje další učení a rozvíjení kompetencí a je jedním z aspektů, kterým se dosahuje status dospělosti. Pro člověka s postiţením je velice důleţité, aby byl zaměstnán, jelikoţ to pozitivně ovlivňuje postoje společnosti k lidem s postiţením obecně.29 Osoby se zdravotním postiţením patří do tzv. „rizikové skupiny“ zaměstnanců, kam patří např. i osoby starší 50 let, absolventi škol nebo těhotné a kojící ţeny. Osoby se zdravotním postiţením oproti zdravým jedincům těţko shání zaměstnání. Avšak dokáţou zastat v zaměstnání spoustu práce, jelikoţ jsou za ni vděčni a váţí si jí. Práce je pro ně stejně důleţitá jako pro jedince bez postiţení, jelikoţ udává smysl ţivota a mohou do ní vloţit něco ze sebe. Dalším významem pro ně je, ţe díky práci si nepřipadají v ţivotě zbyteční, protoţe mají určitý pocit sebeuplatnění, kdy mohou uplatnit své zkušenosti, vědomosti a dovednosti a také mohou získávat nové. Rovněţ práce má pro ně i své výhody a to takové, ţe jsou mezi zdravými jedinci, se kterými mohou navazovat kontakt a tím se socializovat ve společnosti.

3.2 Úloha úřadu práce při zaměstnávání osob se zdravotním postižením Úřady práce vznikly ve 2. polovině 90. let. Před nimi zde fungovaly odbory pracovních sil. Jednalo se o zcela novou instituci, která kopírovala německý model úřadů práce. Tím pádem nikdo z občanů nevěděl, k čemu vlastně takový úřad práce slouţí. Proto bylo nutné, aby je někdo seznámil s tím, k čemu zde vlastně jsou. Zaměstnanci úřadu práce přednášeli občanům zdlouhavě, jaká je pracovní náplň úřadu práce a k čemu bude

29

DOLEŢAL, R., VÍTKOVÁ, M.: Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Brno: Paido, 2007.

17

prospěšný jim. V současné době je působnost úřadů práce a jeho činnost daná zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Úřad práce má na starosti spoustu činností. Hlavní činností úřadu práce je zprostředkování zaměstnání a vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Dále má na starost činnost oddělení trhu práce, které provádí analýzy a prognózy nezaměstnanosti a podílí se na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti. 30 Hlavní úlohu na úřadu práce při pomoci osobám se zdravotním postiţením hraje oddělení poradenství. Toto oddělení se mimo jiné zabývá poradenstvím pro volbu povolání, zajišťováním rekvalifikací a hlavně realizací pracovních rehabilitací. Nicméně práce s osobami se zdravotním postiţením je velice náročná a specifická, jelikoţ to jsou občané s určitým zdravotním handicapem. Ten ovlivňuje jejich pracovní výkonnost, ale mnohem více má vliv na jejich psychiku, coţ se projevuje jejich velice nízkou sebedůvěrou a obavou ze selhání. Samozřejmě záleţí na tom, jestli mají handicap jiţ od narození nebo ho získaly v pozdějších letech. Ti, co s ním ţijí od narození, se s ním také dříve vyrovnají a snášejí ho lépe neţ ti, kteří ho získají v pozdějších letech buď na základě nějaké nemoci, nebo havárie. Proto oddělení poradenství se jim věnuje individuálně podle potřeby kaţdého z osob se zdravotním postiţením, aby jim co nejlépe pomohlo. Úřad práce přijímá opatření na podporu a dosaţení rovného zacházení s osobami se zdravotním postiţením v souvislosti s přístupem k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravě k práci a specializovaným rekvalifikačním kurzům. Dále také přijímá opatření pro zaměstnávání těchto osob. Pro osoby se zdravotním postiţením proto zřizuje školicí, rekvalifikační a pracovně rehabilitační střediska 31 a věnuje jim zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání. Osoby se zdravotním postiţením, kterým úřad práce poskytuje sluţby ohledně zprostředkování vhodného zaměstnání, musí úřadu práce sdělit, ţe jsou osobami se zdravotním postiţením a tuto informaci musí doloţit rozhodnutím úřadu práce nebo rozhodnutím OSSZ. 32

30

Věra Kovářová, IV. 2011, in verb. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 8, ve znění pozdějších předpisů. 32 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 67, ve znění pozdějších předpisů. 31

18

Úřad práce vede evidenci osob se zdravotním postiţením. Evidence musí obsahovat určité údaje. Mezi tyto údaje patří identifikační údaje o osobě se zdravotním postiţením, údaje o jejích omezeních ze zdravotních důvodů u pracovního uplatnění, údaje o právním důvodu, na jehoţ základě byla uznána osobou se zdravotním postiţením a údaje týkající se poskytování pracovní rehabilitace. Veškeré údaje z evidence osob se zdravotním postiţením jsou výhradně určeny pro účely začlenění a setrvání těchto osob na trhu práce a také jsou určeny pro statistické účely. Pokud dojde k ukončení poskytování sluţeb osobě se zdravotním postiţením nebo tato osoba přestane být osobou se zdravotním postiţením, musí úřad práce údaje týkající se této osoby znepřístupnit do doby, neţ nastanou nové důvody pro jejich další zpracování. 33 Pro účely zaměstnanosti vede také evidenci volných pracovních míst, kde je informace o tom, zda jde o pracovní místo vyhrazené nebo vhodné pro osobu se zdravotním postiţením. Proto na vyţádání úřadu práce musí zaměstnavatel vybrat z hlášených volných pracovních míst ta, která jsou vhodná pro osobu se zdravotním postiţením. 34 Tyto údaje předává do centrálních evidencí vedených ministerstvem. Úřad práce rovněţ poskytuje zaměstnavatelům příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením, pokud zaměstnávají více jak 50 % takovýchto zaměstnanců. 35

3.2.1 Pracovní rehabilitace Před tím, neţ jsou vůbec na pracovní rehabilitaci poslány osoby se zdravotním postiţením, je nejprve na oddělení poradenství s nimi probráno, jaká by pro ně vlastně pracovní rehabilitace byla vhodná. Poradenství jim poskytuje odborný pracovník, který s nimi projedná několik variant nejvhodnějších pracovních rehabilitací, které by se pro ně hodily na základě jejich zdravotního postiţení a oni si sami vyberou tu, která je zaujala a myslí si, ţe by jim byla prospěšná při uplatnění v práci. Poté jim je poskytnuta pracovní rehabilitace, která se zaměřuje na to, co si vybraly. Pracovní rehabilitace je definována jako souvislá činnost, která je zaměřena na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením.

33

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 68, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 36, ve znění pozdějších předpisů. 35 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 8, ve znění pozdějších předpisů. 34

19

Na pracovní rehabilitaci mají právo osoby se zdravotním postiţením na základě jejich ţádosti (Příloha č. 2), která obsahuje jejich identifikační údaje a součástí ţádosti musí být doklad, který určuje, ţe jde o osobu se zdravotním postiţením. Zabezpečuje ji úřad práce ve spolupráci s pracovně rehabilitačními středisky. Další moţností je, ţe úřad práce pověří zabezpečením pracovní rehabilitace jinou právnickou nebo fyzickou osobu (Příloha č. 3) na základě písemné dohody. Veškeré náklady související s pracovní rehabilitací hradí úřad práce. 36 Mezi úřadem práce a právnickou nebo fyzickou osobou, která zabezpečuje pracovní rehabilitaci, se uzavírá dohoda o zabezpečení pracovní rehabilitace, která musí obsahovat přesně stanovené náleţitosti. 37 Úřad práce ve spolupráci s osobou se zdravotním postiţením sestavuje individuální plán pracovní rehabilitace, při jehoţ sestavování bere ohled na zdravotní způsobilost, na schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost a na kvalifikaci osoby se zdravotním postiţením. Individuální plán musí sestavovat rovněţ s ohledem na situaci na trhu práce. Obsah individuálního plánu pracovní rehabilitace, druhy nákladů spojených s ní a způsob úhrady stanovuje ministerstvo prováděcím právním předpisem. Pracovní rehabilitace zahrnuje hlavně poradenskou činnost, která se zaměřuje na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo volbu jiné výdělečné činnosti. Dále se také zaměřuje na teoretickou a praktickou přípravu týkající se zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. 38 Teoretická a praktická příprava zahrnuje přípravu na budoucí povolání podle zvláštních právních předpisů, přípravu k práci a specializované rekvalifikační kurzy.39 Pracovní rehabilitace se dále zaměřuje na zprostředkování, udrţení, případně změnu zaměstnání, změnu povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti.40

3.2.2 Příprava k práci Stejně jako u pracovní rehabilitace i zde funguje pro osoby se zdravotním postiţením odborný pracovník, který na základě zdravotního postiţení osoby, která se chce

36

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 69, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 70, ve znění pozdějších předpisů. 38 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 69, ve znění pozdějších předpisů. 39 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 71, ve znění pozdějších předpisů. 40 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 69, ve znění pozdějších předpisů. 37

20

připravovat k práci, poskytuje individuální poradenství. V tomto poradenství se věnuje hlavně věcem, týkajících se obsahu a rozsahu vhodné přípravy k práci. Jde o cílenou činnost, která směřuje k zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo. Také směřuje k získání znalostí, dovedností a návyků, které jsou nutné pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Může trvat maximálně 24 měsíců. Příprava k práci je prováděna individuálně na pracovištích zaměstnavatele osoby se zdravotním postiţením (Příloha č 4), která jsou přizpůsobena zdravotnímu stavu této osoby. Můţe zde být prováděna i za pomoci asistenta. Dále se můţe provádět v chráněných pracovních dílnách nebo na chráněných pracovních místech právnické nebo fyzické osoby. Nebo také ve vzdělávacích zařízeních státu, územních samosprávních celků, církví a náboţenských společností, občanských sdruţení a dalších právnických a fyzických osob (Příloha č. 5).41 Úřad práce můţe uhradit náklady týkající se přípravy k práci osob se zdravotním postiţením tomu zaměstnavateli, který na svém pracovišti provádí tuto přípravu k práci. O tom, ţe ji zaměstnavatel provádí na svém pracovišti, uzavírá úřad práce se zaměstnavatelem písemnou dohodu. Pokud přípravu k práci provádí právnická nebo fyzická osoba, pak se také uzavírá písemná dohoda s úřadem práce. Obě tyto dohody obsahují přesně stanovené náleţitosti, které si jsou podobné. 42 Úřad práce uzavírá písemnou dohodu o přípravě k práci s osobou se zdravotním postiţením. Tato dohoda obsahuje identifikační údaje všech účastníků dohody, obsah přípravy k práci, dobu a místo jejího konání, způsob zabezpečení přípravy k práci a způsob ověření získaných znalostí a dovedností a ujednání týkající se vypovězení dohody. Dokladem, kterým se potvrzuje absolvování přípravy k práci, je osvědčení, které vydává právnická nebo fyzická osoba, u které byla příprava k práci provedena. Po dobu účasti na přípravě k práci náleţí osobě se zdravotním postiţením podpora při rekvalifikaci, o které rozhoduje úřad práce. Tuto podporu dostane i v případě, ţe není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání. V případě, ţe pobírá dávky nemocenského

41 42

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 72, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 73, ve znění pozdějších předpisů.

21

pojištění, starobní důchod, mzdu nebo plat, náhradu mzdy nebo platu, tak jí tato podpora při rekvalifikaci nenáleţí. 43

3.2.3 Rekvalifikace Opět osobám se zdravotním postiţením poskytuje individuální poradenství odborný pracovník. Na základě jejich zdravotního postiţení jim doporučí vhodné rekvalifikace, mezi kterými si osoba se zdravotním postiţením vybere tu, která by mu do budoucna pomohla najít uplatnění na trhu práce a také by mu i vyhovovala. Přitom se bere ohled na kvalifikaci osoby se zdravotním postiţením. Rekvalifikace slouží k získání nové kvalifikace nebo ke zvýšení, rozšíření a prohloubení dosavadní kvalifikace, jakož i její udržování a obnovování. Rekvalifikace slouţí i k získání kvalifikace pro pracovní uplatnění osoby, která dosud nezískala ţádnou kvalifikaci. Zajišťuje ji úřad práce. Rekvalifikaci provádí zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem, škola v rámci oboru vzdělání, který má zapsán v rejstříku škol a školských zařízení, vysoká škola, která má akreditovaný studijní program anebo zařízení (Příloha č. 6), které má vzdělávací program (dále jen „rekvalifikační zařízení). Vzdělávací program je program, kterému byla udělena akreditace, která se uděluje na základě písemné ţádosti. Součástí akreditace je vymezení obsahu a rozsahu vzdělávání, vymezení forem a metod výuky a způsob ověřování výsledků vzdělávání v rekvalifikaci. Pokud má rekvalifikační zařízení uzavřenou písemnou dohodu s úřadem práce, pak mu úřad práce můţe uhradit náklady spojené s touto rekvalifikací. Dohoda má přesně stanovené náleţitosti, které musí obsahovat.44 Rekvalifikace se můţe také provádět na základě písemné dohody uzavřené mezi úřadem práce a účastníkem rekvalifikace za podmínky, ţe to vyţaduje jejich uplatnění na trhu práce. Úřad práce hradí náklady rekvalifikace za účastníka rekvalifikace a také mu můţe poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů, které jsou s rekvalifikací spojené.45 Rekvalifikaci můţe provádět i zaměstnavatel (Příloha č. 6) v zájmu dalšího pracovního uplatnění

jeho

zaměstnanců

na

základě

písemné

dohody

uzavřené

mezi

43

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 72, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 108, ve znění pozdějších předpisů. 45 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 109, ve znění pozdějších předpisů. 44

22

zaměstnavatelem a zaměstnancem. Tato rekvalifikace probíhá v pracovní době a je tudíţ překáţkou v práci na straně zaměstnance, za kterou mu náleţí náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Rekvalifikace můţe být uzavřena i na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a úřadem práce. Pokud zaměstnavatel uzavírá dohodu s úřadem práce, tak úřad práce můţe plně nebo částečně hradit náklady rekvalifikace a náklady s ní spojené. Kdyţ rekvalifikaci zaměstnanců pro zaměstnavatele zařizuje rekvalifikační zařízení, pak se dohoda uzavírá mezi zaměstnavatelem a rekvalifikačním zařízením nebo ještě navíc s úřadem práce. Údaje, které musí písemná dohoda obsahovat, jsou přesně vymezené. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem formy rekvalifikace, druhy jejích nákladů a nákladů s ní spojených. 46

3.2.4 Specializované rekvalifikační kurzy Dále jsou pro osoby se zdravotním postiţením organizovány specializované rekvalifikační kurzy. Tyto kurzy jsou velice podobné jako rekvalifikace a proto se uskutečňují za stejných podmínek jako rekvalifikace. Po dobu konání specializovaného rekvalifikačního kurzu náleţí osobě se zdravotním postiţením podpora při rekvalifikaci, o které rozhoduje úřad práce. Tuto podporu dostane i v případě, ţe není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání. V případě, ţe pobírá dávky nemocenského pojištění, starobní důchod, mzdu nebo plat, náhradu mzdy nebo platu, tak jí tato podpora při rekvalifikaci nenáleţí. 47

3.3 Podpora osob se zdravotním postižením Osoby se zdravotním postiţením, které se ucházejí o zaměstnání, se na trhu práce ocitají v nerovné konkurenci se zdravými jedinci. Proto se jedinci s postiţením podporují v oblasti zaměstnanosti. Tato podpora spočívá ve státní finanční pomoci při zřizování a provozu chráněných dílen a pracovišť, rekvalifikačních kurzů a v povinnosti zaměstnavatelů zaměstnávat určité procento zaměstnanců se zdravotním postiţením. U podporovaného

zaměstnávání

se

jedná

o

smysluplnou,

placenou

a

konkurenceschopnou práci, kde je pracovní náplň sestavena z pomocných a 46 47

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 110, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 74, ve znění pozdějších předpisů.

23

nekvalifikovaných činností a můţe jim být zajištěna dlouhodobá podpora ve formě pracovní asistence. Jedinec se zdravotním postiţením pracuje na běţném pracovišti, takţe je v kontaktu se spolupracovníky bez postiţení (Doleţal, Vítková, 2007).48 Chráněných pracovních dílen a pracovišť je velmi málo. Také podporované zaměstnávání je velmi omezené vzhledem k počtu osob s těţším zdravotním postiţením, které by o tuto formu pomoci při zaměstnávání měli zájem.49 Je velice důleţité, aby se osoby se zdravotním postiţením podporovaly v uplatnění na trhu práce, jelikoţ jsou oproti jiným jedincům na trhu práce znevýhodněny v tom, ţe mají určitý handicap. Ačkoli by se většinou chtěly začlenit do normálního ţivota jako kaţdý jiný, díky svému handicapu to není tak moţné. Proto se jim stát snaţí pomoci alespoň po stránce pracovní. Poskytuje finanční podporu při zřizování pracovišť určených speciálně pro ně a také poskytuje různé příspěvky zaměstnavatelům za to, ţe zaměstnají osobu se zdravotním postiţením. Díky zřízeným pracovištím určeným výhradně pro osoby se zdravotním postiţením, mají jistotu, ţe najdou uplatnění alespoň zde. Bohuţel pracovišť určených výhradně pro ně není mnoho.

3.3.1 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením je úřadem práce poskytován tomu zaměstnavateli, který zaměstnává více jak 50 % těchto osob z celkového počtu svých zaměstnanců. Příspěvek mu náleţí měsíčně ve výši skutečně vynaloţených mzdových nákladů na zaměstnance, který je u něj v pracovním poměru a je osobou se zdravotním postiţením. Je však vyplácen čtvrtletně, a to zpětně na základě písemné ţádosti zaměstnavatele (Příloha č. 7). Ţádost musí být úřadu práce doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce, který následuje po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí. Aby příspěvek dostal, nesmí mít k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí ţádné nedoplatky. Součástí ţádosti musí být doloţení celkového průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postiţením a s těţším zdravotním postiţením. Další součástí je jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postiţením a s těţším zdravotním postiţením, kde se uvádí 48

DOLEŢAL, R., VÍTKOVÁ, M.: Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Brno: Paido, 2007. BARTOŇOVÁ, M., PIPEKOVÁ, J., VÍTKOVÁ, M.: Integrace handicapovaných na trhu práce v mezinárodní dimenzi. Brno: MSD, 2005. 49

24

určité náleţitosti o těchto osobách (Příloha č. 8). Poslední součástí je doloţení skutečnosti, ţe zaměstnanec je osobou se zdravotním postiţením. Příspěvek se neposkytuje za zaměstnance se zdravotním postiţením, pokud tento zaměstnanec bral starobní důchod za čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnancem, anebo mu byl za čtvrtletí, kdy byl zaměstnancem, poskytován úřadem práce jiný příspěvek. 50

3.3.2 Práva a povinnosti zaměstnavatelů Pro zaměstnavatele má zaměstnávání osob se zdravotním postiţením i mnohé výhody. Mohou vyuţít moţnost daňových odpočtů a také od úřadu práce ţádat různé příspěvky za to, ţe přijmou do pracovního poměru osobu se zdravotním postiţením. Také mají svá práva, která mohou uplatnit u úřadu práce. Naproti tomu zaměstnávání těchto osob přináší pro zaměstnavatele i řadu povinností. Zaměstnavatelé mají právo poţadovat od úřadu práce: informace a poradenství, které se týkají zaměstnávání osob se zdravotním postiţením, spolupráci při vyhrazování pracovních míst, která jsou vhodná pro osoby se zdravotním postiţením, spolupráci při vytváření pracovních míst, která budou vhodná pro osoby se zdravotním postiţením, spolupráci při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek týkajících se osob se zdravotním postiţením. 51 Zaměstnavatelé mají povinnost: rozšiřovat moţnost zaměstnávání osob se zdravotním postiţením individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek podle svých moţností a spolupráce s lékařem závodní preventivní péče, a rozšiřovat moţnost zaměstnávání těchto osob vyhrazováním pracovních míst pro ně, spolupracovat s úřadem práce při zajišťování pracovní rehabilitace osob se zdravotním postiţením,

50 51

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 78, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 79, ve znění pozdějších předpisů.

25

vést evidenci zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postiţením, která také obsahuje údaje o důvodu, na jehoţ základě byla tato osoba uznána zdravotně postiţenou, vést evidenci pracovních míst, která jsou vyhrazena pro osoby se zdravotním postiţením, 52 zaměstnávat osoby se zdravotním postiţením ve výši povinného podílu, který činní 4 % těchto osob z celkového počtu zaměstnanců, pokud zaměstnává více jak 25 zaměstnanců. Zaměstnavatelé, kteří musí zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postiţením, mohou tuto povinnost splnit i jinak. První moţností je zaměstnávat tyto osoby. Druhou moţností je odebírat výrobky nebo sluţby nebo zadávat zakázky zaměstnavatelům zaměstnávajícím více jak 50 % osob se zdravotním postiţením z celkového počtu svých zaměstnanců. Odebírat výrobky nebo sluţby nebo zadávat zakázky chráněným pracovním dílnám nebo osobám se zdravotním postiţením, které jsou samostatně výdělečně činné. Třetí moţností je odvod do státního rozpočtu a poslední moţností je kombinace těchto moţností.53 Výše odvodu do státního rozpočtu za kaţdou osobu se zdravotním postiţením činí 2,5 násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první aţ třetí čtvrtletí kalendářního roku, ve kterém vznikla zaměstnavateli povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postiţením. Odvod do státního rozpočtu musí zaměstnavatel provést do 15. února následujícího roku prostřednictvím úřadu práce.54 Příklad: Průměrná měsíční mzda pro rok 2011 činí 24 740 Kč. Kdyţ vynásobíme tuto průměrnou měsíční mzdu 2,5 násobkem, dostaneme částku 61 850 Kč. To znamená, ţe za kaţdou osobu se zdravotním postiţením, kterou by měl zaměstnavatel zaměstnávající víc jak 25 zaměstnanců zaměstnat a nečiní tak, musí odvést do státního rozpočtu do 15. února 2012 částku 61 850 Kč za rok 2011 (zdroj: vlastní zpracování).

52

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 80, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 81, ve znění pozdějších předpisů. 54 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 82, ve znění pozdějších předpisů. 53

26

Zaměstnavatel je povinen písemně ohlásit úřadu práce taktéţ do 15. února následujícího roku plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením, jakoţ i způsob jejího plnění (Příloha č. 9).55

3.3.3 Chráněné pracovní místo Chráněné pracovní místo je pracovní místo, které vytváří zaměstnavatel pro osobu se zdravotním postiţením na základě dohody uzavřené s úřadem práce, která musí být písemná. Tuto dohodu můţe úřad práce uzavřít i s osobou se zdravotním postiţením, která se rozhodla vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Toto pracovní místo musí být provozováno minimálně 2 roky ode dne, který je sjednán v dohodě. Dohoda o vytvoření chráněného pracovního místa musí obsahovat předem stanovené náleţitosti. Na jeho vytvoření poskytuje úřad práce zaměstnavateli (Příloha č. 10) nebo osobě se zdravotním postiţením, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost (Příloha č. 11), příspěvek na základě ţádosti o příspěvek. K ţádosti se musí přiloţit charakteristika chráněných pracovních míst a jejich počet, potvrzení o stavu závazků pojistného na sociálním a veřejném zdravotním pojištění, potvrzení o příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a doklad, který potvrzuje zřízení účtu u peněţního ústavu. Příspěvek, který úřad práce poskytuje, činí pro osobu se zdravotním postiţením maximálně osminásobek a pro osobu s těţším zdravotním postiţením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první aţ třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Jestliţe se na základě jedné dohody s úřadem práce vytváří 10 a víc takovýchto míst, pak příspěvek na vytvoření jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postiţením činí maximálně desetinásobek a pro osobu s těţším zdravotním postiţením činí maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy (viz Tab. 1). Tento příspěvek se však poskytuje za podmínky, ţe zaměstnavatel nebo osoba se zdravotním postiţením, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost, nemá ţádné nedoplatky. 56

55 56

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 83, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 75, ve znění pozdějších předpisů.

27

Tab. 1: Maximální výše příspěvku poskytovaného úřadem práce na vytvoření chráněného pracovního místa pro rok 2012 (zdroj: vlastní zpracování)

Osminásobek Dvanáctinásobek Desetinásobek Čtrnáctinásobek

Osoba se zdravotním postižením 197 920 Kč 247 400 Kč -

Osoba s těžším zdravotním postižením 296 880 Kč 346 360 Kč

Průměrná mzda pro rok 2011 činí 24 740 Kč.

Na základě písemné dohody můţe úřad práce poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo (Příloha č. 12, Příloha č. 13), které je obsazeno osobou se zdravotním postiţením. Roční výše příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů činí maximálně trojnásobek výše uvedené průměrné mzdy57, coţ činí maximálně 74 220 Kč pro rok 2012. Charakteristiku chráněného pracovního místa, druhy nákladů, na které je poskytnut příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa a způsob poskytnutí příspěvku stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. Ministerstvo také vyhlásí ve Sbírce zákonů výši průměrné mzdy za první aţ třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.58

3.3.4 Chráněná pracovní dílna Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postiţením a je vymezena na základě dohody uzavřené s úřadem práce. V průměrném ročním přepočteném počtu je v ní zaměstnáno minimálně 60 % osob se zdravotním postiţením. Chráněná pracovní dílna musí být provozována minimálně 2 roky ode dne, který je sjednán v dohodě. Dohoda o vytvoření chráněné pracovní dílny musí obsahovat předem stanovené náleţitosti. Na její vytvoření poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek na základě ţádosti o příspěvek (Příloha č. 14). Příspěvek činí na kaţdé pracovní místo v chráněné pracovní dílně pro osobu se zdravotním postiţením maximálně osminásobek a pro osobu s těţším zdravotním postiţením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první aţ třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Jestliţe

57 58

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 75, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 77, ve znění pozdějších předpisů.

28

zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce vytváří 10 a víc takovýchto míst, pak příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postiţením činí maximálně desetinásobek a pro osobu s těţším zdravotním postiţením činí maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy (viz Tab. 1). Tento příspěvek se však poskytuje za podmínky, ţe zaměstnavatel nemá ţádné nedoplatky. Na základě dohody můţe úřad práce zaměstnavateli poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny (Příloha č. 15). Roční výše příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postiţením, činí maximálně čtyřnásobek a na jednoho zaměstnance, který je osobou s těţším zdravotním postiţením, činí maximálně šestinásobek výše uvedené průměrné mzdy. 59 Na osobu se zdravotním postiţením činí maximální výše příspěvku 98 960 Kč pro rok 2012 a na osobu s těţším zdravotním postiţením činí maximální výše příspěvku 148 440 Kč pro rok 2012. Charakteristiku pracovních míst v chráněné pracovní dílně (Příloha č. 16), druhy nákladů, na které je poskytnut příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny a způsob poskytnutí příspěvku stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. Ministerstvo také vyhlásí ve Sbírce zákonů výši průměrné mzdy za první aţ třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.60

59 60

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 76, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 77, ve znění pozdějších předpisů.

29

II.

Praktická část

4 Uplatnění zdravotně postižených osob na trhu práce od roku 2006 do 1. čtvrtletí roku 2011 v Pelhřimově Cílem je zjištění, jak se osoby se zdravotním postiţením uplatňovaly na trhu práce v Pelhřimově v posledních pěti letech. Data byla získána od úřadu práce v Pelhřimově, na jejichţ základě byla tato tématika dále zpracována (Příloha č. 17).

4.1 Charakteristika města Pelhřimov Okres Pelhřimov se rozkládá v Českomoravské vrchovině v západní části kraje Vysočina. Nadmořská výška je zde v rozmezí 550 aţ 600 m n. m. Do současného uspořádání vznikl při územní reorganizaci v roce 1960 z okresů Pelhřimov, Humpolec, Kamenice nad Lipou a Pacov. Díky své rozloze je třetí největší v kraji, ale má nejniţší počet obyvatel a tím i nejmenší hustotu obyvatelstva z pěti okresů v kraji. V kraji se vyznačuje svou dlouhodobě nejniţší mírou nezaměstnanosti, která ovšem v poslední době výrazně vzrostla.61 Z národohospodářského hlediska je okres Pelhřimov poznamenán absencí přírodních surovinových zdrojů a přirozené úrodnosti půdy. Dopravní síť se skládá ze státních silnic, které tvoří zhruba 1 000 km, z ţeleznic, které tvoří traťové úseky, úzkokolejné ţelezniční tratě a okrajové úseky tratí a z autobusové sítě. Díky ţelezniční síti je Pelhřimov napojen na všechna města a asi dvacet dalších obcí a části obcí. Autobusová síť se skládá z autobusových linek a dálkových linek, díky nimţ je Pelhřimov spojen s městy a obcemi. 62 První osídlení Pelhřimova se předpokládá v první polovině 13. století. Rozvoj města příznivě ovlivnila těţba stříbra v okolí Křemešníku. Také zde byla rozvinuta celá řada řemesel. Mezi hlavní řemesla patřilo soukenictví, plátenictví, tkalcovství, barvířství, perníkářství a pivovarnictví. V 19. století se zde rozvíjel průmysl. Objevil se zde

61

Historie Pelhřimova [online]. 2009 [2011-04-26]. Dostupný z WWW: http://www.pelhrimovsko.cz/cz/48-47-mesto-pelhrimov/poloha-mesta.htm. 62 Pelhřimov charakteristika [online]. 2010 [2011-04-26]. Dostupný z WWW: http://www2.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/pelhrimov_charakteristika.

30

především průmysl kartáčnický, pletařský a výroba zemědělských strojů. Mnohá průmyslová odvětví zde přetrvala dodnes. 63 V současné době ţije v Pelhřimově 16 434 obyvatel a rozkládá se na území 9 528 ha. Pelhřimov je obec s rozšířenou působností. Do katastrálního území města Pelhřimova spadá 24 obcí.64

4.2 Rok 2006 V České republice se v roce 2006 pohybovala míra obecné nezaměstnanosti průměrně na 7,1 %. Přičemţ průměrná míra registrované nezaměstnanosti byla 8,13 %.65 V Pelhřimově byla průměrná míra registrované nezaměstnanosti 3,73 %, coţ bylo nejméně z okresů v kraji Vysočina.66 V roce 2006 bylo na úřadu práce v Pelhřimově registrováno celkem 1 476 uchazečů o zaměstnání. Z tohoto počtu jich na trhu práce našlo uplatnění 958. To znamená, ţe z celkových 100 % registrovaných uchazečů o zaměstnání na úřadu práce v Pelhřimově se jich podařilo zaměstnat přibliţně 64,9 % (viz Graf 1).

63

Historie Pelhřimova [online]. http://www.pelhrimovsko.cz/cz/48-47-mesto-pelhrimov/polohamesta.htm. 64 Pelhřimov [online]. http://www.obce-mesta.info/obec.php?id=Pelhrimov-547492. 65 Český statistický úřad: Hlavní makroekonomické ukazatele ČR [online]. http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/analyzy-statistiky/hlavni-makroekonomicke-ukazatelecr/1000431/49089/#miraregnezam. 66 Trh práce v okresech [online]. http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/vysocina/okresy/hospodarske-prostredi/trh-prace/#o1.

31

1500

1000 1476 500 958 (64,9 %) 0 Počet uchazečů celkem Počet uplatněných celkem

Graf 1: Celkový počet uchazečů o zaměstnání a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání na trhu práce za Pelhřimov v roce 2006 (zdroj: vlastní zpracování)

Z celkového počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání na úřadu práce v Pelhřimově bylo 1 241 zaregistrovaných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení. Uplatnění na trhu práce jich z těchto 1 241 zaregistrovaných uchazečů o zaměstnání našlo 867. Uplatnění na trhu práce tedy našlo 69,9 % zaregistrovaných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení z celkového počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení (viz Graf 2).

1400 1200 1000 800 600

1241

400 867 (69,9 %)

200 0 Počet uchazečů bez ZP

Počet uplatněných bez ZP Graf 2: Celkový počet uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení na trhu práce za Pelhřimov v roce 2006 (zdroj: vlastní zpracování)

32

Rozdíl mezi celkovým počtem uchazečů o zaměstnání a celkovým počtem uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení tvoří celkový počet uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením. Těch tedy v roce 2006 bylo na úřadu práce v Pelhřimově registrováno 235. Z těchto 235 registrovaných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením jich uplatnění na trhu práce našlo pouhých 92. Uplatnění na trhu práce tedy našlo 39,1 % z 235 registrovaných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením (viz Graf 3).

250 200 150 100

235

50 92 (39,1 %)

0 Počet uchazečů se ZP

Počet uplatněných se ZP Graf 3: Celkový počet uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením na trhu práce za Pelhřimov v roce 2006 (zdroj: vlastní zpracování)

Porovnáním jednotlivých dat se dostane následující grafické znázornění (viz Graf 4). Z něj je na první pohled vidět, kolik bylo v roce 2006 na úřadu práce v Pelhřimově celkem registrovaných uchazečů o zaměstnání, uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení a uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením. Také z něj lze vyčíst, kolik jich našlo uplatnění na trhu práce.

33

1500

1476 1241

1000 500

958

235

867

Počet uchazečů

0

92 celkem

bez ZP

Počet uplatněných

se ZP

Graf 4: Porovnání uchazečů o zaměstnání a uplatněných uchazečů o zaměstnání za Pelhřimov v roce 2006 (zdroj: vlastní zpracování)

Převedením na procenta je z celkového počtu uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadu práce v Pelhřimově 84,1 % registrovaných uchazečů bez zdravotního postiţení a 15,9 % registrovaných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením. Převedením na procenta i počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání, kteří našli uplatnění na trhu práce, se dostane, ţe z celkového registrovaného počtu uplatněných uchazečů o zaměstnání je 90,5 % uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení a 9,6 % uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením (viz Graf 5).

100% 84,1% 100% 80% 60%

100%

40%

90,5%

15,9% Počet uchazečů

20%

9,6%

Počet uplatněných

0% celkem

bez ZP

se ZP

Graf 5: Procentní vyjádření uchazečů o zaměstnání a uplatněných uchazečů o zaměstnání za Pelhřimov v roce 2006 (zdroj: vlastní zpracování)

34

4.3 Rok 2007 V České republice se v roce 2007 pohybovala míra obecné nezaměstnanosti průměrně na 5,3 %. Přičemţ průměrná míra registrované nezaměstnanosti byla 6,62 %.67 Oproti roku 2006 se jak míra obecné nezaměstnanosti, tak míra registrované nezaměstnanosti výrazně sníţila. U míry obecné nezaměstnanosti došlo ke sníţení o 1,8 % a u míry registrované nezaměstnanosti o 1,51 %. V Pelhřimově byla průměrná míra registrované nezaměstnanosti 3,22 %68, coţ bylo opět nejméně z okresů v kraji Vysočina, ale tato míra se sníţila jen nepatrně, a to o 0,51 %. V roce 2007 bylo na úřadu práce v Pelhřimově registrováno celkem 1 500 uchazečů o zaměstnání. Z tohoto počtu jich na trhu práce našlo uplatnění 970. To znamená, ţe z celkových 100 % registrovaných uchazečů o zaměstnání na úřadu práce v Pelhřimově se jich podařilo zaměstnat přibliţně 64,7 % (viz Graf 6).

1500

1000 1500 500

970 (64,7 %) 0 Počet uchazečů celkem

Počet uplatněných celkem

Graf 6: Celkový počet uchazečů o zaměstnání a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání na trhu práce za Pelhřimov v roce 2007 (zdroj: vlastní zpracování)

Z celkového počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání na úřadu práce v Pelhřimově bylo 1 256 zaregistrovaných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení. Uplatnění na trhu práce jich z těchto 1 256 zaregistrovaných uchazečů o zaměstnání

67

Český statistický úřad: Hlavní makroekonomické ukazatele ČR [online]. http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/analyzy-statistiky/hlavni-makroekonomicke-ukazatelecr/1000431/49089/#miraregnezam. 68 Trh práce v okresech [online]. http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/vysocina/okresy/hospodarske-prostredi/trh-prace/#o1.

35

našlo 885. Uplatnění na trhu práce tedy našlo 70,5 % zaregistrovaných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení z celkového počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení (viz Graf 7).

1400 1200 1000 800 600

1256

400 885 (70,5 %)

200 0 Počet uchazečů bez ZP

Počet uplatněných bez ZP Graf 7: Celkový počet uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení na trhu práce za Pelhřimov v roce 2007 (zdroj: vlastní zpracování)

Rozdíl mezi celkovým počtem uchazečů o zaměstnání a celkovým počtem uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení tvoří celkový počet uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením. Těch tedy v roce 2007 bylo na úřadu práce v Pelhřimově registrováno 244. Z těchto 244 registrovaných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením jich uplatnění na trhu práce našlo pouhých 95. Uplatnění na trhu práce tedy našlo 38,9 % z 244 registrovaných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením (viz Graf 8).

36

250 200

150 244

100 50

95 (38,9 %)

0 Počet uchazečů se ZP

Počet uplatněných se ZP Graf 8: Celkový počet uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením na trhu práce za Pelhřimov v roce 2007 (zdroj: vlastní zpracování)

Porovnáním jednotlivých dat se dostane následující grafické znázornění (viz Graf 9). Z něj je na první pohled vidět, kolik bylo v roce 2007 na úřadu práce v Pelhřimově celkem registrovaných uchazečů o zaměstnání, uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení a uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením. Také z něj lze vyčíst, kolik jich našlo uplatnění na trhu práce.

1500

1500 1256

1000 500

970

244

885 0

Počet uchazečů

95 celkem

bez ZP

Počet uplatněných

se ZP

Graf 9: Porovnání uchazečů o zaměstnání a uplatněných uchazečů o zaměstnání za Pelhřimov v roce 2007 (zdroj: vlastní zpracování)

37

Převedením na procenta je z celkového počtu uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadu práce v Pelhřimově 83,7 % registrovaných uchazečů bez zdravotního postiţení a 16,3 % registrovaných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením. Převedením na procenta i počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání, kteří našli uplatnění na trhu práce, se dostane, ţe z celkového registrovaného počtu uplatněných uchazečů o zaměstnání je 91,2 % uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení a 9,8 % uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením (viz Graf 10).

100% 83,7% 100%

80% 60%

100%

40%

91,2%

16,3% 9,8%

20%

Počet uchazečů Počet uplatněných

0% celkem

bez ZP

se ZP

Graf 10: Procentní vyjádření uchazečů o zaměstnání a uplatněných uchazečů o zaměstnání za Pelhřimov v roce 2007 (zdroj: vlastní zpracování)

4.4 Rok 2008 V České republice se v roce 2008 pohybovala míra obecné nezaměstnanosti průměrně na 4,4 %. Přičemţ průměrná míra registrované nezaměstnanosti byla 5,45 %.69 Oproti roku 2007 došlo opět ke sníţení míry nezaměstnanosti, a to v obou případech. U míry obecné nezaměstnanosti o 0,9 % a u míry registrované nezaměstnanosti o 1,17 %. V Pelhřimově byla průměrná míra registrované nezaměstnanosti 4,35 %70, coţ bylo sice nejméně z okresů v kraji Vysočina, ale oproti roku 2007 došlo ke zvýšení o 1,13 %.

69

Český statistický úřad: Hlavní makroekonomické ukazatele ČR [online]. http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/analyzy-statistiky/hlavni-makroekonomicke-ukazatelecr/1000431/49089/#miraregnezam. 70 Trh práce v okresech [online]. http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/vysocina/okresy/hospodarske-prostredi/trh-prace/#o1.

38

V roce 2008 bylo na úřadu práce v Pelhřimově registrováno celkem 1 835 uchazečů o zaměstnání. Z tohoto počtu jich na trhu práce našlo uplatnění 1 449. To znamená, ţe z celkových 100 % registrovaných uchazečů o zaměstnání na úřadu práce v Pelhřimově se jich podařilo zaměstnat přibliţně 79 % (viz Graf 11).

2000 1500

1000

1835

500

1449 (79 %)

0 Počet uchazečů celkem Počet uplatněných celkem

Graf 11: Celkový počet uchazečů o zaměstnání a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání na trhu práce za Pelhřimov v roce 2008 (zdroj: vlastní zpracování)

Z celkového počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání na úřadu práce v Pelhřimově bylo 1 550 zaregistrovaných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení. Uplatnění na trhu práce jich z těchto 1 550 zaregistrovaných uchazečů o zaměstnání našlo 1 226. Uplatnění na trhu práce tedy našlo 79,1 % zaregistrovaných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení z celkového počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení (viz Graf 12).

39

1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

1550 1226 (79,1 %)

Počet uchazečů bez ZP Počet uplatněných bez ZP Graf 12: Celkový počet uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení na trhu práce za Pelhřimov v roce 2008 (zdroj: vlastní zpracování)

Rozdíl mezi celkovým počtem uchazečů o zaměstnání a celkovým počtem uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení tvoří celkový počet uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením. Těch tedy v roce 2008 bylo na úřadu práce v Pelhřimově registrováno 285. Z těchto 285 registrovaných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením jich uplatnění na trhu práce našlo celých 223. Uplatnění na trhu práce tedy našlo 78,2 % z 285 registrovaných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením (viz Graf 13).

40

300 250 200 150

285

100

223 (78,2 %)

50 0 Počet uchazečů se ZP

Počet uplatněných se ZP Graf 13: Celkový počet uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením na trhu práce za Pelhřimov v roce 2008 (zdroj: vlastní zpracování)

Porovnáním jednotlivých dat se dostane následující grafické znázornění (viz Graf 14). Z něj je na první pohled vidět, kolik bylo v roce 2008 na úřadu práce v Pelhřimově celkem registrovaných uchazečů o zaměstnání, uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení a uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením. Také z něj lze vyčíst, kolik jich našlo uplatnění na trhu práce.

2000

1835 1550

1500 1000 1449 500

285

1226 223

0 celkem

Počet uchazečů

Počet uplatněných

bez ZP

se ZP

Graf 14: Porovnání uchazečů o zaměstnání a uplatněných uchazečů o zaměstnání za Pelhřimov v roce 2008 (zdroj: vlastní zpracování)

41

Převedením na procenta je z celkového počtu uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadu práce v Pelhřimově 84,5 % registrovaných uchazečů bez zdravotního postiţení a 15,5 % registrovaných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením. Převedením na procenta i počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání, kteří našli uplatnění na trhu práce, se dostane, ţe z celkového registrovaného počtu uplatněných uchazečů o zaměstnání je 84,6 % uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení a 15,4 % uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením (viz Graf 15).

100%

84,5% 100% 80% 60%

100%

40%

15,5%

84,6%

Počet uchazečů

20%

15,4%

0%

celkem

bez ZP

Počet uplatněných

se ZP

Graf 15: Procentní vyjádření uchazečů o zaměstnání a uplatněných uchazečů o zaměstnání za Pelhřimov v roce 2008 (zdroj: vlastní zpracování)

4.5 Rok 2009 V České republice se v roce 2009 pohybovala míra obecné nezaměstnanosti průměrně na 6,7 %. Přičemţ průměrná míra registrované nezaměstnanosti byla 7,98 %.71 Oproti roku 2008 došlo k výraznému zvýšení míry nezaměstnanosti, a to v obou případech. U míry obecné nezaměstnanosti o 2,3 % a u míry registrované nezaměstnanosti o 2,53 %. V Pelhřimově byla průměrná míra registrované nezaměstnanosti 7,43 %72, coţ bylo sice opět nejméně z okresů v kraji Vysočina, ale oproti roku 2008 došlo ke zvýšení dokonce o 3,08 %.

71

Český statistický úřad: Hlavní makroekonomické ukazatele ČR [online]. http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/analyzy-statistiky/hlavni-makroekonomicke-ukazatelecr/1000431/49089/#miraregnezam. 72 Trh práce v okresech [online]. http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/vysocina/okresy/hospodarske-prostredi/trh-prace/#o1.

42

V roce 2009 bylo na úřadu práce v Pelhřimově registrováno celkem 3 473 uchazečů o zaměstnání. Z tohoto počtu jich na trhu práce našlo uplatnění pouhých 966. To znamená, ţe z celkových 100 % registrovaných uchazečů o zaměstnání na úřadu práce v Pelhřimově se jich podařilo zaměstnat pouze 27,8 % (viz Graf 16).

3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

3473

966 (27,8 %) Počet uchazečů celkem Počet uplatněných celkem

Graf 16: Celkový počet uchazečů o zaměstnání a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání na trhu práce za Pelhřimov v roce 2009 (zdroj: vlastní zpracování)

Z celkového počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání na úřadu práce v Pelhřimově bylo 3 045 zaregistrovaných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení. Uplatnění na trhu práce jich z těchto 3 045 zaregistrovaných uchazečů o zaměstnání našlo pouze 875. Uplatnění na trhu práce tedy našlo jenom 28,7 % zaregistrovaných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení z celkového počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení (viz Graf 17).

43

3500 3000 2500 2000 1500

3045

1000 500 0

875 (28,7 %) Počet uchazečů bez ZP Počet uplatněných bez ZP

Graf 17: Celkový počet uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení na trhu práce za Pelhřimov v roce 2009 (zdroj: vlastní zpracování)

Rozdíl mezi celkovým počtem uchazečů o zaměstnání a celkovým počtem uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení tvoří celkový počet uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením. Těch tedy v roce 2009 bylo na úřadu práce v Pelhřimově registrováno 428. Z těchto 428 registrovaných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením jich uplatnění na trhu práce našlo pouhých 91. Uplatnění na trhu práce tedy našlo jenom 21,3 % ze 428 registrovaných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením (viz Graf 18).

44

450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

428

91 (21,3 %) Počet uchazečů se ZP Počet uplatněných se ZP

Graf 18: Celkový počet uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením na trhu práce za Pelhřimov v roce 2009 (zdroj: vlastní zpracování)

Porovnáním jednotlivých dat se dostane následující grafické znázornění (viz Graf 19). Z něj je na první pohled vidět, kolik bylo v roce 2009 na úřadu práce v Pelhřimově celkem registrovaných uchazečů o zaměstnání, uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení a uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením. Také z něj lze vyčíst, kolik jich našlo uplatnění na trhu práce.

4000 3000

3473 3045

2000 1000

428 Počet uchazečů

966 875

0 celkem

bez ZP

91

Počet uplatněných

se ZP

Graf 19: Porovnání uchazečů o zaměstnání a uplatněných uchazečů o zaměstnání za Pelhřimov v roce 2009 (zdroj: vlastní zpracování)

45

Převedením na procenta je z celkového počtu uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadu práce v Pelhřimově 87,7 % registrovaných uchazečů bez zdravotního postiţení a 12,3 % registrovaných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením. Převedením na procenta i počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání, kteří našli uplatnění na trhu práce, se dostane, ţe z celkového registrovaného počtu uplatněných uchazečů o zaměstnání je 90,6 % uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení a 9,4 % uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením (viz Graf 20).

100% 87,7%

100% 80% 60%

100%

90,6%

12,3%

40%

Počet uchazečů

20%

9,4%

Počet uplatněných

0%

celkem

bez ZP

se ZP

Graf 20: Procentní vyjádření uchazečů o zaměstnání a uplatněných uchazečů o zaměstnání za Pelhřimov v roce 2009 (zdroj: vlastní zpracování)

4.6 Rok 2010 V České republice se v roce 2010 pohybovala míra obecné nezaměstnanosti průměrně na 7,3 %.73 Přičemţ průměrná míra registrované nezaměstnanosti byla 9,57 %.74 Zatímco u míry obecné nezaměstnanosti nedošlo k tak razantnímu zvýšení oproti roku 2009, u míry registrované nezaměstnanosti tomu tak bylo. Míra obecné nezaměstnanosti se zvýšila pouze o 0,6 % a míra registrované nezaměstnanosti o celých 1,59 %. V Pelhřimově byla průměrná míra registrované nezaměstnanosti 7,78 %75, coţ bylo sice

73

Český statistický úřad: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS – časové řady [online]. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_cr. 74 Tab. G.3 Nezaměstnanost podle krajů a okresů k 31. 12. 2010 [online]. http://www.scitanilidu.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/620045CA18/$File/w-71130210q4g3.pdf. 75 Tab. G.3 Nezaměstnanost podle krajů a okresů k 31. 12. 2010 [online]. http://www.scitanilidu.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/620045CA18/$File/w-71130210q4g3.pdf.

46

opět nejméně z okresů v kraji Vysočina, ale oproti roku 2009 došlo k mírnému zvýšení o 0,35 %. V roce 2010 bylo na úřadu práce v Pelhřimově registrováno celkem 4 102 uchazečů o zaměstnání. Z tohoto počtu jich na trhu práce našlo uplatnění pouhých 1 733. To znamená, ţe z celkových 100 % registrovaných uchazečů o zaměstnání na úřadu práce v Pelhřimově se jich podařilo zaměstnat pouze 42,2 % (viz Graf 21).

5000 4000

3000 2000

4102

1000 1733 (42,2 %)

0 Počet uchazečů celkem

Počet uplatněných celkem

Graf 21: Celkový počet uchazečů o zaměstnání a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání na trhu práce za Pelhřimov v roce 2010 (zdroj: vlastní zpracování)

Z celkového počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání na úřadu práce v Pelhřimově bylo 3 624 zaregistrovaných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení. Uplatnění na trhu práce jich z těchto 3 624 zaregistrovaných uchazečů o zaměstnání našlo pouze 1 632. Uplatnění na trhu práce tedy našlo jenom 45 % zaregistrovaných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení z celkového počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení (viz Graf 22).

47

4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

3624

1632 (45 %) Počet uchazečů bez ZP Počet uplatněných bez ZP

Graf 22: Celkový počet uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení na trhu práce za Pelhřimov v roce 2010 (zdroj: vlastní zpracování)

Rozdíl mezi celkovým počtem uchazečů o zaměstnání a celkovým počtem uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení tvoří celkový počet uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením. Těch tedy v roce 2010 bylo na úřadu práce v Pelhřimově registrováno 478. Z těchto 478 registrovaných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením jich uplatnění na trhu práce našlo pouhých 101. Uplatnění na trhu práce tedy našlo jenom 21,1 % ze 478 registrovaných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením (viz Graf 23).

48

500 400

300 478

200 100 0

101 (21,1 %) Počet uchazečů se ZP Počet uplatněných se ZP

Graf 23: Celkový počet uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením na trhu práce za Pelhřimov v roce 2010 (zdroj: vlastní zpracování)

Porovnáním jednotlivých dat se dostane následující grafické znázornění (viz Graf 24). Z něj je na první pohled vidět, kolik bylo v roce 2010 na úřadu práce v Pelhřimově celkem registrovaných uchazečů o zaměstnání, uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení a uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením. Také z něj lze vyčíst, kolik jich našlo uplatnění na trhu práce.

5000 4000

4102 3624

3000

2000 1000

1733

0

478 Počet uchazečů

1632 101

celkem

bez ZP

Počet uplatněných

se ZP

Graf 24: Porovnání uchazečů o zaměstnání a uplatněných uchazečů o zaměstnání za Pelhřimov v roce 2010 (zdroj: vlastní zpracování)

49

Převedením na procenta je z celkového počtu uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadu práce v Pelhřimově 88,3 % registrovaných uchazečů bez zdravotního postiţení a 11,7 % registrovaných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením. Převedením na procenta i počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání, kteří našli uplatnění na trhu práce, se dostane, ţe z celkového registrovaného počtu uplatněných uchazečů o zaměstnání je 94,2 % uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení a 5,8 % uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením (viz Graf 25).

100%

88,3%

100%

80% 60%

100%

94,2% 11,7%

40% 20%

5,8%

Počet uchazečů Počet uplatněných

0% celkem

bez ZP

se ZP

Graf 25: Procentní vyjádření uchazečů o zaměstnání a uplatněných uchazečů o zaměstnání za Pelhřimov v roce 2010 (zdroj: vlastní zpracování)

4.7 1. čtvrtletí roku 2011 V České republice se v 1. čtvrtletí roku 2011 pohybovala míra obecné nezaměstnanosti průměrně na 7,2 %.76 Přičemţ průměrná míra registrované nezaměstnanosti byla 9,6 %.77 Oproti roku 2010 došlo ke sníţení míry obecné nezaměstnanosti, a to o 0,1 % a u míry registrované nezaměstnanosti došlo k minimálnímu zvýšení, a to o 0,03 %. V Pelhřimově byla průměrná míra registrované nezaměstnanosti 7,28 %78, coţ bylo opět nejméně z okresů v kraji Vysočina a oproti roku 2010 došlo ke sníţení o 0,5 %.

76

Český statistický úřad: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS – časové řady [online]. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_cr. 77 Český statistický úřad: Vybrané ukazatele hospodářství [online]. http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cvyb041311.doc. 78 Kejřová, D.: Informace o trhu práce v okrese Pelhřimov [online]. http://www.mestopacov.cz/upload/dokumenty/ost/prehled-nezamestnanost-brezen-2011.pdf.

50

V 1. čtvrtletí roku 2011 bylo na úřadu práce v Pelhřimově registrováno celkem 1 238 uchazečů o zaměstnání. Z tohoto počtu jich na trhu práce našlo uplatnění pouhých 282. To znamená, ţe z celkových 100 % registrovaných uchazečů o zaměstnání na úřadu práce v Pelhřimově se jich podařilo zaměstnat pouze 22,8 % (viz Graf 26).

1500

1000

500

1238

0 282 (22,8 %) Počet uchazečů celkem Počet uplatněných celkem

Graf 26: Celkový počet uchazečů o zaměstnání a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání na trhu práce za Pelhřimov v 1. čtvrtletí roku 2011 (zdroj: vlastní zpracování)

Z celkového počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání na úřadu práce v Pelhřimově bylo 1 103 zaregistrovaných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení. Uplatnění na trhu práce jich z těchto 1 103 zaregistrovaných uchazečů o zaměstnání našlo pouze 265. Uplatnění na trhu práce tedy našlo jenom 24 % zaregistrovaných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení z celkového počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení (viz Graf 27).

51

1200 1000 800

600

1103

400 200 0

265 (24 %) Počet uchazečů bez ZP Počet uplatněných bez ZP

Graf 27: Celkový počet uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení na trhu práce za Pelhřimov v 1. čtvrtletí roku 2011 (zdroj: vlastní zpracování)

Rozdíl mezi celkovým počtem uchazečů o zaměstnání a celkovým počtem uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení tvoří celkový počet uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením. Těch tedy v 1. čtvrtletí roku 2011 bylo na úřadu práce v Pelhřimově registrováno 135. Z těchto 135 registrovaných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením jich uplatnění na trhu práce našlo pouhých 17. Uplatnění na trhu práce tedy našlo jenom 12,6 % ze 135 registrovaných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením (viz Graf 28).

52

140 120 100 80 135

60 40

20

17 (12,6 %)

0 Počet uchazečů se ZP

Počet uplatněných se ZP Graf 28: Celkový počet uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením na trhu práce za Pelhřimov v 1. čtvrtletí roku 2011 (zdroj: vlastní zpracování)

Porovnáním jednotlivých dat se dostane následující grafické znázornění (viz Graf 29). Z něj je na první pohled vidět, kolik bylo v 1. čtvrtletí roku 2011 na úřadu práce v Pelhřimově celkem registrovaných uchazečů o zaměstnání, uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení a uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením. Také z něj lze vyčíst, kolik jich našlo uplatnění na trhu práce.

1500 1238

1000 500

1103 282

135

265

0

17

celkem

bez ZP

Počet uchazečů Počet uplatněných

se ZP

Graf 29: Porovnání uchazečů o zaměstnání a uplatněných uchazečů o zaměstnání za Pelhřimov v 1. čtvrtletí roku 2011 (zdroj: vlastní zpracování)

53

Převedením na procenta je z celkového počtu uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadu práce v Pelhřimově 89,1 % registrovaných uchazečů bez zdravotního postiţení a 10,9 % registrovaných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením. Převedením na procenta i počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání, kteří našli uplatnění na trhu práce, se dostane, ţe z celkového registrovaného počtu uplatněných uchazečů o zaměstnání je 94 % uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení a 6 % uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením (viz Graf 30).

100%

89,1%

100%

80% 60%

100%

94,0% 10,9%

40%

Počet uchazečů

20%

6,0%

Počet uplatněných

0% celkem

bez ZP

se ZP

Graf 30: Procentní vyjádření uchazečů o zaměstnání a uplatněných uchazečů o zaměstnání za Pelhřimov v 1. čtvrtletí roku 2011 (zdroj: vlastní zpracování)

4.8 Srovnání roků 2006–1. čtvrtletí 2011 Srovnáním registrovaných uchazečů o zaměstnání celkem, uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení a uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením na úřadu práce v Pelhřimově v období od roku 2006 do 1. čtvrtletí 2011 se dostane následující graf (viz Graf 31). Tento graf vyjadřuje, kolik bylo celkem uchazečů o zaměstnání v jednotlivých letech registrováno na úřadu práce v Pelhřimově a kolik bylo z tohoto celkového počtu uchazečů o zaměstnání registrovaných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení a se zdravotním postiţením. Tento graf také vyjadřuje, ţe v roce 2007 se celkový počet registrovaných uchazečů o zaměstnání na úřadu práce v Pelhřimově oproti roku 2006 navýšil pouze o 1,63 %, v roce 2008 se tento počet navýšil o 22,33 % oproti roku 2007, v roce 2009 se navýšil

54

o celých 89,26 % oproti roku 2008, v roce 2010 se navýšil oproti roku 2009 o 18,11 % a v 1. čtvrtletí 2011 je celkový počet uchazečů o zaměstnání oproti roku 2010 zatím niţší o 69,82 %. Registrovaných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení na úřadu práce v Pelhřimově v roce 2007 přibylo o 1,21 % oproti roku 2006, v roce 2008 jich přibylo o 23,41 % oproti roku 2007, v roce 2009 došlo k navýšení těchto uchazečů dokonce o 96,45 % oproti roku 2008, v roce 2010 jich přibylo o 19,01 % oproti roku 2009 a v 1. čtvrtletí 2011 je uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení oproti roku 2010 zatím méně o 69,56 %. Registrovaných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením na úřadu práce v Pelhřimově v roce 2007 přibylo o 3,83 % oproti roku 2006, v roce 2008 jich přibylo o 16,80 % oproti roku 2007, v roce 2009 se tento počet navýšil o celých 50,18 % oproti roku 2008, v roce 2010 se navýšil o 11,68 % oproti roku 2009 a v 1. čtvrtletí 2011 je uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením zatím o 71,76 % méně neţ tomu tak bylo v roce 2010.

5000 4102

3473

4000 3000

1476

1500

1835

2000 1000 0

1241 235

1256 244

1550 285

3045 428

3624

478

1238

1103 135

celkem bez ZP se ZP

Graf 31: Srovnání registrovaných uchazečů o zaměstnání na úřadu práce v Pelhřimově celkem, uchazečů bez zdravotního postiţení a uchazečů se zdravotním postiţením v letech 2006–1. čtvrtletí 2011 (zdroj: vlastní zpracování)

55

Srovnáním uplatněných uchazečů o zaměstnání na trhu práce celkem, bez zdravotního postiţení a se zdravotním postiţením, které registroval úřad práce v Pelhřimově v období od roku 2006 do 1. čtvrtletí 2011, se dostane následující graf (viz Graf 32). Tento graf vyjadřuje, kolik se celkem uplatnilo na trhu práce uchazečů o zaměstnání v jednotlivých letech, které registroval úřad práce v Pelhřimově a kolik bylo z tohoto celkového registrovaného počtu uplatněných uchazečů o zaměstnání registrovaných uplatněných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení a se zdravotním postiţením. Tento graf také vyjadřuje, ţe v roce 2007 se celkem na trhu práce uplatnilo z registrovaných uplatněných uchazečů o zaměstnání o 1,25 % víc uchazečů neţ v roce 2006, v roce 2008 se jich na trhu práce uplatnilo o celých 49,38 % víc neţ v roce 2007, v roce 2009 se jich uplatnilo na trhu práce méně o 33,33 % neţ v roce 2008, v roce 2010 se jich opět uplatnilo na trhu práce o celých 79,40 % víc neţ v roce 2009 a v 1. čtvrtletí 2011 je celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání na trhu práce oproti roku 2010 zatím niţší o 83,73 %. Uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení, kteří se uplatnili na trhu práce a jsou registrovaní úřadem práce v Pelhřimově, se v roce 2007 uplatnilo na trhu práce o 2,08 % víc neţ v roce 2006, v roce 2008 se jich na trhu práce uplatnilo o 38,53 % víc neţ v roce 2007, v roce 2009 se jich uplatnilo na trhu práce méně o 28,63 % neţ v roce 2008, v roce 2010 se jich opět na trhu práce uplatnilo o celých 86,51 % víc neţ v roce 2009 a v 1. čtvrtletí 2011 je počet uplatněných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení na trhu práce oproti roku 2010 zatím niţší o 83,76 %. Uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením, kteří se uplatnili na trhu práce a jsou registrovaní úřadem práce v Pelhřimově, se na trhu práce uplatnilo v roce 2007 o 3,26 % víc neţ v roce 2006, v roce 2008 se jich uplatnilo na trhu práce o celých 134,74 % víc neţ v roce 2007, v roce 2009 se jich uplatnilo na trhu práce o 59,19 % méně neţ v roce 2008, v roce 2010 se jich na trhu práce uplatnilo o 10,99 % víc neţ v roce 2009 a v 1. čtvrtletí 2011 je počet uplatněných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením na trhu práce oproti roku 2010 zatím niţší o 83,17 %.

56

2000

1733

1449 1500

958

970

966

1000

867

885

500 0

92

95

1632

1226 875

282

223 91

101

265 17

celkem bez ZP se ZP

Graf 32: Srovnání uplatněných uchazečů o zaměstnání na trhu práce registrovaných úřadem práce v Pelhřimově celkem, bez zdravotního postiţení a se zdravotním postiţením v letech 2006–1. čtvrtletí 2011 (zdroj: vlastní zpracování)

Shrnutím se dá říct, ţe uplatnění osob se zdravotním postiţením na trhu práce, které registruje úřad práce v Pelhřimově, se rok od roku liší. Záleţí na mnohých faktorech při uplatňování těchto lidí. V období, které je zde uvedeno, propukla celosvětová ekonomická krize, která se samozřejmě projevila i v Pelhřimově. Způsobila tak masivní propouštění lidí, mezi nimiţ byli i osoby se zdravotním postiţením. Tito lidé těţko shání zaměstnání právě kvůli svému postiţení i za normálních okolností, a pokud jsou propuštěni, pak zaměstnání shání mnohem hůř neţli předtím, jelikoţ si uţ tolik nevěří a jejich sebedůvěra a obava ze selhání roste. Proto je úřad práce v Pelhřimově umisťuje i na dotovaná místa, čímţ jim zajišťuje uplatnění na trhu práce a umoţňuje jim tak znovu získat sebedůvěru. Těmito dotovanými místy jsou veřejně prospěšné práce a společensky účelová pracovní místa. V roce 2006 bylo úřadem práce v Pelhřimově umístěno 6 osob se zdravotním postiţením na dotovaná místa, v roce 2007 jich takto umístil také 6, v roce 2008 jich umístil 17, v roce 2009 jich umístil 24 a v roce 2010 jich umístil 29. V roce 2006 a 2007 se na trhu práce uplatnilo zhruba kolem 40 % osob se zdravotním postiţením z registrovaných osob se zdravotním postiţením na úřadu práce v Pelhřimově. Ovšem v roce 2008 se tento počet výrazně zvýšil. Uplatnilo se dokonce

57

necelých 80 % osob se zdravotním postiţením z registrovaných osob se zdravotním postiţením na úřadu práce v Pelhřimově ucházejících se o práci. Naproti tomu se v roce 2009 a 2010 uplatnilo těchto osob na trhu práce pouze 21 % z registrovaných osob se zdravotním postiţením na úřadu práce v Pelhřimově. V 1. čtvrtletí 2011 se zatím na trhu práce uplatnilo necelých 13 % osob se zdravotním postiţením z registrovaných osob se zdravotním postiţením na úřadu práce v Pelhřimově, kdy je pravděpodobné, ţe se procento uplatněných osob se zdravotním postiţením zvýší.

58

5 Druhy práce, ve kterých se osoby se zdravotním postižením uplatňují v Pelhřimově Tato kapitola je zpracována na základě vlastního dotazníkového šetření. Cílem tohoto dotazníkového šetření je zjištění, ve kterých oblastech se osoby se zdravotním postiţením uplatňují v Pelhřimově.

5.1 Použitá metoda výzkumu – dotazníkové šetření Zvolenou metodou výzkumu je dotazníkové šetření. Důvodem zvolení této metody je snaha o zjištění informací přímo od zaměstnavatelů. Data se tak dají rychle získat, zpracovat a vyhodnotit. Vzhledem k velikosti města Pelhřimov a mnoţství firem sídlících v něm bylo rozesláno celkem 50 dotazníků, z nichţ se řádně vyplněných dotazníků vrátilo pouze 15, coţ tedy činí 30% návratnost. Data byla rozeslána v elektronické podobě prostřednictvím e-mailů a byla adresována přímo do podniků a organizací k jejich personálnímu oddělení nebo ředitelům a jednatelům firem. Dotazník byl anonymní. Dotazník tvořilo celkem 7 otázek. Většina otázek v dotazníku jsou volné otázky s moţností vlastní odpovědi a malá část otázek v dotazníku jsou uzavřené otázky s moţností výběru odpovědi. Dotazník je přílohou bakalářské práce.

5.2 Harmonogram výzkumu Příprava dotazníku: duben 2011 Rozeslání dotazníků do podniků a organizací: duben 2011 Vyhodnocení dotazníků: květen 2011

5.3 Výsledky výzkumu Dotazník byl rozeslán do podniků a organizací, které mají různorodý hlavní obor činnosti. Mezi podniky a organizacemi, které poslaly vyplněný dotazník zpět, byly jak podniky a organizace zaměstnávající méně neţ 25 zaměstnanců, tak zaměstnávající více jak 25 zaměstnanců. Byly to podniky veřejné správy, soukromého sektoru do 25 zaměstnanců a soukromého sektoru nad 25 zaměstnanců. 59

5.3.1 Soukromý sektor do 25 zaměstnanců Z došlých dotazníků bylo pět z podniků a organizací spadajících do soukromého sektoru zaměstnávajícího méně neţ 25 zaměstnanců. Z těchto pěti podniků a organizací pouze jedna zaměstnává osoby se zdravotním postiţením. Zbylé čtyři podniky a organizace nezaměstnávají osoby se zdravotním postiţením. Hlavním oborem podniků a organizací nezaměstnávajících osoby se zdravotním postiţením je vnitrostátní nákladní doprava, výroba a montáţ výplní stavebních otvorů jako jsou okna, dveře, garáţová vrata atd., výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely, bankovnictví a finance. Osoby se zdravotním postiţením nezaměstnávají z důvodu náročnosti práce nebo charakteru prováděné práce, kdy potřebují, aby zaměstnanci byli fyzicky zdatní a měli dobrý zdravotní stav. Jedna organizace z těchto čtyř, které nezaměstnávají osoby se zdravotním postiţením, připustila moţnost, ţe by se to do budoucna mohlo změnit a mohla by zaměstnat osobu se zdravotním postiţením. Organizace, která zaměstnává osoby se zdravotním postiţením, se zabývá vzděláváním ţáků se zdravotním postiţením. Její zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postiţením, se uplatňují na pracovních pozicích učitelky, ekonomické pracovnice a uklizečky.

5.3.2 Veřejná správa Z došlých dotazníků byly dva z organizací spadajících do veřejné správy. Obě tyto organizace zaměstnávají osoby se zdravotním postiţením a mají víc jak 25 zaměstnanců. Zákonnou povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postiţením plní výhradně formou zaměstnáváním osob se zdravotním postiţením v pracovním poměru. Hlavním oborem obou organizací je výkon státní správy. U jedné organizace se osoby se zdravotním postiţením uplatňují na pozici referenta, u druhé jako administrativní pracovníci.

5.3.3 Soukromý sektor nad 25 zaměstnanců Z došlých dotazníků bylo osm z podniků a organizací spadajících do soukromého sektoru zaměstnávajícího nad 25 zaměstnanců. Z těchto osmi podniků a organizací jich

60

šest zaměstnává osoby se zdravotním postiţením. Zbylé dva podniky nezaměstnávají osoby se zdravotním postiţením. První podnik nezaměstnávající osoby se zdravotním postiţením má za hlavní obor dopravu. Zákonnou povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postiţením plní formou vzájemné kombinace. Touto vzájemnou kombinací je odvod do státního rozpočtu a odebírání výrobků nebo sluţeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více jak 50 % osob se zdravotním postiţením z celkového počtu svých zaměstnanců nebo z chráněných pracovních dílen nebo od osob se zdravotním postiţením, které jsou samostatně výdělečně činné. Tento podnik nezaměstnává osoby se zdravotním postiţením, jelikoţ to nelze, protoţe skoro všichni jeho zaměstnanci jsou řidiči nákladních vozidel. Hlavním oborem druhého podniku nezaměstnávajícího osoby se zdravotním postiţením je výroba, obchod a sluţby v zemědělství. Zákonnou povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postiţením plní formou odebíráním výrobků nebo sluţeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více jak 50 % osob se zdravotním postiţením z celkového počtu svých zaměstnanců nebo z chráněných pracovních dílen nebo od osob se zdravotním postiţením, které jsou samostatně výdělečně činné. Tento podnik nezaměstnává osoby se zdravotním postiţením z důvodu náročnosti práce. Z podniků a organizací zaměstnávajících osoby se zdravotním postiţením jich pět plní zákonnou povinnost formou vzájemné kombinace, která spočívá v zaměstnávání osob se zdravotním postiţením v pracovním poměru a odvodu do státního rozpočtu a jedna ji plní formou zaměstnáváním osob se zdravotním postiţením v pracovním poměru. Hlavním

oborem

tohoto

podniku,

který

zákonnou

povinnost

plní

formou

zaměstnáváním osob se zdravotním postiţením v pracovním poměru, je potravinářství. Osoby se zdravotním postiţením se v tomto podniku uplatňují na pracovních pozicích uklízeče, obsluhy výrobního zařízení a řidiče vysokozdviţného vozíku. Dvě organizace mají za hlavní obor vzdělávání a u obou těchto organizací se osoby se zdravotním postiţením uplatňují na pracovních pozicích učitelů. Další podnik má za hlavní obor výrobu kartáčnického zboţí a osoby se zdravotním postiţením se u něj uplatňují na pracovních pozicích dělníka v kartáčnické výrobě, skladníka manipulanta, údrţbářeseřizovače, technika výpočetního střediska, účetních, technologů a referentů prodeje. Další organizace se zabývá zdravotním pojištěním a osoby se zdravotním postiţením se u ní uplatňují na pracovních pozicích v administrativě. Poslední podnik, který 61

zaměstnává osoby se zdravotním postiţením, se zabývá galanterní výrobou. Osoby se zdravotním postiţením se u něj uplatňují jako vrátná, topič a švadlena.

5.4 Shrnutí Na základě dotazníkové šetření bylo zjištěno, ţe pokud podniky a organizace nezaměstnávají víc jak 25 zaměstnanců a tím pádem nemají zákonnou povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postiţením, tak povětšinou osoby se zdravotním postiţením nezaměstnávají. Organizace veřejné správy zaměstnávající víc jak 25 zaměstnanců zaměstnávají osoby se zdravotním postiţením a zákonnou povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postiţením plní taktéţ formou zaměstnáváním osob se zdravotním postiţením v pracovním poměru. Podniky a organizace zaměstnávající víc jak 25 zaměstnanců, většinou zaměstnávají osoby se zdravotním postiţením a zákonnou povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postiţením většinou plní vzájemnou kombinací, která se skládá ze zaměstnávání osob se zdravotním postiţením a odvodem do státního rozpočtu. Osoby se zdravotním postiţením se v Pelhřimově uplatňují na různých pracovních pozicích, ovšem v ţádném podniku ani organizaci se nevyskytují na vyšší pracovní pozici jako je například vedoucí pracovník. Uplatňují se na méně fyzicky náročných pracovních pozicích.

Doporučení Většina podniků a organizací, které nezaměstnávají osoby se zdravotním postiţením, je nezaměstnávají z důvodu fyzické náročnosti práce, kterou vyţaduje jejich obor podnikání. Přitom by osobu se zdravotním postiţením mohly zaměstnat na pracovní pozici, která nevyţaduje takovou náročnost související s oborem jejich podnikání. Tito lidé by u podniků a organizací s náročným oborem podnikání mohli pracovat například jako administrativní pracovníci, ekonomičtí pracovníci, účetní, referenti nebo v oblastech souvisejících s výpočetní technikou. Jelikoţ podniky a organizace se zákonnou povinností zaměstnávat osoby se zdravotním postiţením mají prakticky čtyři moţnosti výběru, mezi nimiţ i nemusejí zaměstnávat ţádnou osobu se zdravotním postiţením, tak většinou podniky a organizace průmyslového charakteru tyto osoby nezaměstnávají, ale vyberou si jinou moţnost. 62

Přitom některé osoby se zdravotním postiţením by mohly u nich pracovat, jelikoţ jejich zdravotní stav nemusí být tak závaţný pro práci v oboru jejich činnosti. V dnešní době existuje mnoho rekvalifikačních a rehabilitačních kurzů, kde se připravují tito lidé na práci, kterou by chtěli dělat, ale podniky a organizace je nepřijmou, jelikoţ si myslí, ţe kvůli svému handicapu by to nezvládli. Kdyby byly tyto organizace a podniky lépe a podrobněji seznámeny se zdravotním stavem konkrétní osoby se zdravotním postiţením, která by se u nich ucházela o práci, pak by moţná změnily svůj názor a daly by jí šanci ve své organizaci nebo podniku.

63

Závěr Jsem si vědoma, ţe problematika týkající se osob se zdravotním postiţením je velice náročná a obsáhlá. Proto jsem se snaţila zachytit ty nejdůleţitější z nich. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jak se osoby se zdravotním postiţením uplatňovaly v předchozích letech na trhu práce v Pelhřimově a také, jak se zde uplatnily na začátku letošního roku. Zároveň dalším cílem bylo zjistit, na jakých pracovních pozicích se v podnicích a organizacích v Pelhřimově uplatňují. Myslím si, ţe se mi cíle podařily naplnit. Pokud bych měla porovnat jednotlivé roky, vychází mi, ţe na uplatnění osob se zdravotním postiţením na trhu práce byl nejhorším rokem rok 2009 a 2010, jelikoţ se uplatnilo na trhu práce jen 21 % uchazečů, kteří byli osobami se zdravotním postiţením. Samozřejmě nejméně se uplatnilo osob se zdravotním postiţením na trhu práce v roce 2011, ale to nemůţu brát tolik v potaz, jelikoţ je tento rok brán pouze za 1. čtvrtletí, zatímco ostatní roky jsou za všechna čtyři čtvrtletí. Nejlépe byly uplatňovány osoby se zdravotním postiţením na trhu práce v roce 2008, kdy se uplatnilo téměř 80 % uchazečů, kteří byli osobami se zdravotním postiţením. Tento rok byl úspěšným v uplatnění na trhu práce nejen pro osoby se zdravotním postiţením, ale také pro osoby bez zdravotního postiţení, kdy se taktéţ uplatnilo téměř 80 % uchazečů. Stejně jako rok 2009 a 2010 si jsou podobné roky 2006 a 2007, kdy se uplatnilo na trhu práce v těchto obou rokách téměř 40 % uchazečů, kteří byli osobami se zdravotním postiţením. Z dotazníkového šetření vyšlo, ţe v podnicích a organizacích, které spadají do soukromého sektoru do 25 zaměstnanců, se většinou nezaměstnávají osoby se zdravotním postiţením, jelikoţ jim to zákon neukládá, a proto nemají zákonnou povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postiţením. Organizace veřejné správy zaměstnávající víc jak 25 zaměstnanců zaměstnávají osoby se zdravotním postiţením. Ze zákona mají zákonnou povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postiţením. Tuto povinnost plní formou zaměstnáváním osob se zdravotním postiţením v pracovním poměru. Podniky a organizace, které spadají do soukromého sektoru nad 25 zaměstnanců, většinou zaměstnávají osoby se zdravotním postiţením. Ze zákona mají 64

zákonnou povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postiţením. Tuto povinnost většinou plní vzájemnou kombinací, která se skládá ze zaměstnávání osob se zdravotním postiţením a odvodem do státního rozpočtu a většinou u nevýrobních firem je zákonná povinnost plněna pouze formou zaměstnáváním osoby se zdravotním postiţením v pracovním poměru. Podniky a organizace, které nezaměstnávají osoby se zdravotním postiţením, tak činní z důvodu náročnosti práce v jejich podniku nebo organizace, kterou by osoby se zdravotním postiţením nebyly schopny zvládnout. Pracovní pozice, na kterých se osoby se zdravotním postiţením v podnicích a organizacích uplatňují, jsou méně fyzicky náročné. U nevýrobních organizací se osoby se zdravotním postiţením většinou uplatňují jako administrativní pracovníci nebo referenti. Ve školství se uplatňují jako učitelé, ale i ekonomové nebo uklízeči. U výrobních podniků se uplatňují na nejrůznějších pracovních podnicích. Vyskytují se jak v kancelářích, kde vykonávají činnost účetní, technika výpočetního střediska, referenta prodeje či technologa, tak v dílnách a skladech, kde vykonávají činnost dělníka ve výrobě, skladníka, údrţbáře-seřizovače, švadlenu, řidiče vysokozdviţného vozíku nebo obsluhují výrobní zařízení. Také jsou uplatnitelní na jiných pozicích v podniku, jako uklízeči, vrátná nebo topič. Práce s osobami se zdravotním postiţením je velice náročná a specifická, jelikoţ jejich handicap ovlivňuje jejich pracovní výkonnost i jejich psychiku. Také často mají nízkou sebedůvěru a obavu ze selhání. Samozřejmě záleţí na druhu handicapu a také jestli mají handicap jiţ od narození nebo ho získali v pozdějších letech nemocí nebo havárií. A v neposlední řadě záleţí na věku osoby se zdravotním postiţením. Starší ročníky těchto občanů jsou většinou lidé se základním vzděláním a pravděpodobnost, ţe naleznou zaměstnání je velice nízká, jelikoţ profese, které dříve vykonávali, jiţ většinou neexistují. Proto mají snahu získat plný invalidní důchod, jelikoţ se těţko adaptují do nové profese. U mladých lidí je většinou situace jiná. Většina totiţ touţí po pracovním uplatnění, a tak podstupují pracovní rehabilitaci, která určí jejich zbytkový pracovní potenciál, na jehoţ základě je vybrána vhodná rekvalifikace, která vede k zaměstnání.

65

Seznam použitých zdrojů Literární zdroje: BARTOŇOVÁ, M., PIPEKOVÁ, J., VÍTKOVÁ, M.: Integrace handicapovaných na trhu práce v mezinárodní dimenzi. 1. vyd. Brno: MSD, 2005. ISBN 80-86633-31-4. Defektologický slovník. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. DOLEŢAL, R., VÍTKOVÁ, M.: Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-143-0. HARTL, P.: Psychologický slovník. 2. vyd. Praha: Budka, 1994. ISBN 80-901549-0-5. PIPEKOVÁ, J.: Kapitoly ze speciální pedagogiky. 2. vyd. Brno: Paido, 2006. ISBN 80-7315-120-0. PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J.: Pedagogický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-579-2.

Legislativa: Ústavní zákon č. 23/1991 Sb., Listina základních práv a svobod. Vyhláška č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míra poklesu pracovní schopnosti a náleţitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Webové stránky: Historie Pelhřimova [online]. 2009 [2011-04-26]. Dostupný z WWW: http://www.pelhrimovsko.cz/cz/48-47-mesto-pelhrimov/poloha-mesta.htm. 66

Tab. G.3 Nezaměstnanost podle krajů a okresů k 31. 12. 2010 [online]. [2011-04-26]. Dostupný z WWW: http://www.scitanilidu.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/620045CA18/$File/w71130210q4g3.pdf. Pelhřimov [online]. [2011-04-26]. Dostupný z WWW: http://www.obcemesta.info/obec.php?id=Pelhrimov-547492. Pelhřimov charakteristika [online]. 2010 [2011-04-26]. Dostupný z WWW: http://www2.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/pelhrimov_charakteristika. Český statistický úřad: Hlavní makroekonomické ukazatele ČR [online]. 2011 [2011-0426]. Dostupný z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/analyzystatistiky/hlavni-makroekonomicke-ukazatele-cr/1000431/49089/#miraregnezam. Český statistický úřad: Vybrané ukazatele hospodářství [online]. 2011 [2011-04-26]. Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cvyb041311.doc. Český statistický úřad: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS – časové řady [online]. 2011 [2011-04-26]. Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_cr. Kejřová, D.: Informace o trhu práce v okrese Pelhřimov [online]. 2011 [2011-04-26]. Dostupný z WWW: http://www.mestopacov.cz/upload/dokumenty/ost/prehlednezamestnanost-brezen-2011.pdf. Trh práce v okresech [online]. 2010–2011 [2011-04-26]. Dostupný z WWW: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/vysocina/okresy/hospodarske-prostredi/trh-prace/#o1.

67

Seznam tabulek Tab. 1: Maximální výše příspěvku poskytovaného úřadem práce na vytvoření chráněného pracovního místa pro rok 2012 (zdroj: vlastní zpracování) ........................ 28

Seznam grafů Graf 1: Celkový počet uchazečů o zaměstnání a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání na trhu práce za Pelhřimov v roce 2006 (zdroj: vlastní zpracování) ........ 32 Graf 2: Celkový počet uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení na trhu práce za Pelhřimov v roce 2006 (zdroj: vlastní zpracování) ....................................................... 32 Graf 3: Celkový počet uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením na trhu práce za Pelhřimov v roce 2006 (zdroj: vlastní zpracování) ....................................................... 33 Graf 4: Porovnání uchazečů o zaměstnání a uplatněných uchazečů o zaměstnání za Pelhřimov v roce 2006 (zdroj: vlastní zpracování) ....................................................... 34 Graf 5: Procentní vyjádření uchazečů o zaměstnání a uplatněných uchazečů o zaměstnání za Pelhřimov v roce 2006 (zdroj: vlastní zpracování) ............................. 34 Graf 6: Celkový počet uchazečů o zaměstnání a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání na trhu práce za Pelhřimov v roce 2007 (zdroj: vlastní zpracování) ........ 35 Graf 7: Celkový počet uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení na trhu práce za Pelhřimov v roce 2007 (zdroj: vlastní zpracování) ....................................................... 36 Graf 8: Celkový počet uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením na trhu práce za Pelhřimov v roce 2007 (zdroj: vlastní zpracování) ....................................................... 37 Graf 9: Porovnání uchazečů o zaměstnání a uplatněných uchazečů o zaměstnání za Pelhřimov v roce 2007 (zdroj: vlastní zpracování) ....................................................... 37 Graf 10: Procentní vyjádření uchazečů o zaměstnání a uplatněných uchazečů o zaměstnání za Pelhřimov v roce 2007 (zdroj: vlastní zpracování) ............................. 38 Graf 11: Celkový počet uchazečů o zaměstnání a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání na trhu práce za Pelhřimov v roce 2008 (zdroj: vlastní zpracování) ........ 39 Graf 12: Celkový počet uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení na trhu práce za Pelhřimov v roce 2008 (zdroj: vlastní zpracování) ....................................................... 40 Graf 13: Celkový počet uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením na trhu práce za Pelhřimov v roce 2008 (zdroj: vlastní zpracování) ....................................................... 41 Graf 14: Porovnání uchazečů o zaměstnání a uplatněných uchazečů o zaměstnání za Pelhřimov v roce 2008 (zdroj: vlastní zpracování) ....................................................... 41 68

Graf 15: Procentní vyjádření uchazečů o zaměstnání a uplatněných uchazečů o zaměstnání za Pelhřimov v roce 2008 (zdroj: vlastní zpracování) ............................. 42 Graf 16: Celkový počet uchazečů o zaměstnání a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání na trhu práce za Pelhřimov v roce 2009 (zdroj: vlastní zpracování) ........ 43 Graf 17: Celkový počet uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení na trhu práce za Pelhřimov v roce 2009 (zdroj: vlastní zpracování) ....................................................... 44 Graf 18: Celkový počet uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením na trhu práce za Pelhřimov v roce 2009 (zdroj: vlastní zpracování) ....................................................... 45 Graf 19: Porovnání uchazečů o zaměstnání a uplatněných uchazečů o zaměstnání za Pelhřimov v roce 2009 (zdroj: vlastní zpracování) ....................................................... 45 Graf 20: Procentní vyjádření uchazečů o zaměstnání a uplatněných uchazečů o zaměstnání za Pelhřimov v roce 2009 (zdroj: vlastní zpracování) ............................. 46 Graf 21: Celkový počet uchazečů o zaměstnání a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání na trhu práce za Pelhřimov v roce 2010 (zdroj: vlastní zpracování) ........ 47 Graf 22: Celkový počet uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení na trhu práce za Pelhřimov v roce 2010 (zdroj: vlastní zpracování) ....................................................... 48 Graf 23: Celkový počet uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením na trhu práce za Pelhřimov v roce 2010 (zdroj: vlastní zpracování) ....................................................... 49 Graf 24: Porovnání uchazečů o zaměstnání a uplatněných uchazečů o zaměstnání za Pelhřimov v roce 2010 (zdroj: vlastní zpracování) ....................................................... 49 Graf 25: Procentní vyjádření uchazečů o zaměstnání a uplatněných uchazečů o zaměstnání za Pelhřimov v roce 2010 (zdroj: vlastní zpracování) ............................. 50 Graf 26: Celkový počet uchazečů o zaměstnání a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání na trhu práce za Pelhřimov v 1. čtvrtletí roku 2011 (zdroj: vlastní zpracování).................................................................................................................. 51 Graf 27: Celkový počet uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání bez zdravotního postiţení na trhu práce za Pelhřimov v 1. čtvrtletí roku 2011 (zdroj: vlastní zpracování) ......................................52 Graf 28: Celkový počet uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením a celkový počet uplatněných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením na trhu práce za Pelhřimov v 1. čtvrtletí roku 2011 (zdroj: vlastní zpracování) ......................................53 Graf 29: Porovnání uchazečů o zaměstnání a uplatněných uchazečů o zaměstnání za Pelhřimov v 1. čtvrtletí roku 2011 (zdroj: vlastní zpracování) ......................................53 Graf 30: Procentní vyjádření uchazečů o zaměstnání a uplatněných uchazečů o zaměstnání za Pelhřimov v 1. čtvrtletí roku 2011 (zdroj: vlastní zpracování) ............ 54

69

Graf 31: Srovnání registrovaných uchazečů o zaměstnání na úřadu práce v Pelhřimově celkem, uchazečů bez zdravotního postiţení a uchazečů se zdravotním postiţením v letech 2006–1. čtvrtletí 2011 (zdroj: vlastní zpracování) .............................................. 55 Graf 32: Srovnání uplatněných uchazečů o zaměstnání na trhu práce registrovaných úřadem práce v Pelhřimově celkem, bez zdravotního postiţení a se zdravotním postiţením v letech 2006–1. čtvrtletí 2011 (zdroj: vlastní zpracování) ......................... 57

70

Seznam příloh Příloha č. 1: Ţádost o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou. Příloha č. 2: Ţádost o pracovní rehabilitaci. Příloha č. 3: Nabídka zabezpečení pracovní rehabilitace. Příloha č. 4: Nabídka provedení přípravy k práci u zaměstnavatele. Příloha č. 5: Nabídka provedení přípravy k práci v chráněných pracovních dílnách a na chráněných pracovních místech právnické nebo fyzické osoby a ve vzdělávacích zařízeních státu, územních samosprávných celků, církví a náboţenských společností, občanských sdruţení a dalších právnických a fyzických osob. Příloha č. 6: Nabídka zabezpečení rekvalifikace. Příloha č. 7: Ţádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením. Příloha č. 8: Jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postiţením. Příloha č. 9: Oznámení za rok 2010 úřadu práce místně příslušnému podle sídla zaměstnavatele o plnění povinného podílu osob se zdravotním postiţením na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele podle § 83 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, (dále jen „zákon“). Příloha č. 10: Ţádost o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postiţením. Příloha č. 11: Ţádost o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Příloha č. 12: Ţádost o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa. Příloha č. 13: Ţádost o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa osoby samostatně výdělečně činné. Příloha č. 14: Ţádost o příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny. Příloha č. 15: Ţádost o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny. Příloha č. 16: Ţádost o vymezení chráněné pracovní dílny. Příloha č. 17: Data poskytnutá úřadem práce v Pelhřimově. Dotazník

71

Dotazník Dobrý den, jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a studuji obor Finance a řízení. Píši bakalářskou práci na téma „Moţnosti uplatnění osob se zdravotním postiţením na trhu práce v Pelhřimově“. Mým cílem je zjistit, ve kterých oblastech se mohou osoby se zdravotním postiţením uplatnit v Pelhřimově. Proto bych Vás chtěla poprosit, jestli byste mi mohl/a vyplnit tento dotazník. Dotazník je anonymní a odpovědi v něm uvedené poslouţí pouze pro účel mé bakalářské práce. Vybrané odpovědi zakříţkujte, případně doplňte. 1. Jaký je hlavní obor činnosti Vašeho podniku/organizace? …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 2. Kolik zaměstnáváte v současné době zaměstnanců? ……………………………… 3. Zaměstnáváte osoby se zdravotním postižením? Ano Ne 4. Pokud ano, kolik zaměstnáváte osob se zdravotním postižením v Pelhřimově? ………………………………… 5. Jakou práci ve Vašem podniku/organizaci zastává tato osoba se zdravotním postižením v Pelhřimově? …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 6. Pokud má Váš podnik/organizace více jak 25 zaměstnanců, jakou formou plníte zákonnou povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením podle § 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti:

72

pracovním poměru

7. Pokud nezaměstnáváte osoby se zdravotním postižením, z jakého důvodu? …………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………….…………

Děkuji Vám za Váš čas a spolupráci Bělohlávková Renáta

73