VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
B i op s y c h o s oc i ál n í po t ř e b y os o b s p or a n ě ní m mí c hy Bakalářská práce
Autor: Barbora Vágnerová Vedoucí práce: Mgr. Petra Vršecká Jihlava 2015
Anotace Bakalářská práce je zaměřena na biopsychosociální potřeby osob s poraněním míchy. Je složena ze dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické časti je popsána anatomie páteře a míchy, dělení poranění míchy, biopsychosociální potřeby a nejčastější problémy vozíčkářů. Praktická část byla prováděna za pomocí dotazníků a je cílená na osoby po poranění míchy. Její součástí je vyhodnocení výzkumu v grafické a slovní podobě.
Klíčová slova Vozíčkář, paraplegie, kvadruplegie, poranění míchy, biopsychosociální potřeby.
Annotation Diese Arbeit konzertriert sich auf die biopsychosozialen Bedürfnisse der Personen nach einer Rückenmakrverletzung. Sie besteht aus zwei Teilen, aus dem theoretischen und praktischen Teil. Im Theoretischen Teil wird Anatomie Wirbelsäule und des Rückenmarks, Teilung der Rückenmarksverletzungen, biopsychosoziale Bedürfnisse und die häufigsten Probleme der Rollstuhlfahrer beschreiben. Der praktische Teil wurde mittels Fragebögen durchgeführt und er wird auf Personen nach einer Rückenmarkverletzung gezielt. Sein Bestandteil ist auch die Bewertung der Forschung in graphischer und Wortform.
Schlüsselworter Der Rollstuhlfahrer, die Paraplegie, die Quadruplegie, die Rückenmarkverletzung, das biopsychosoziale Bedürfnis
Poděkování Na tomto místě bych velice ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Petře Vršecké za její rady, ochotu a čas, který mi věnovala při psaní této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout. A nakonec bych chtěla poděkovat svému bratrovi za rady a tipy, které mi při psaní mé bakalářské práce dal.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne
............................................. Podpis
Obsah 1
2
Úvod .....................................................................................................................8 1.1
Cíl práce ..........................................................................................................9
1.2
Hypotézy.........................................................................................................9
Teoretická část ..................................................................................................... 10 2.1
Anatomie páteře ............................................................................................ 10
2.2
Anatomie míchy ............................................................................................ 11
2.3
Etiologie poškození míchy ............................................................................ 11
2.3.1 2.4
Dělení poranění míchy .................................................................................. 12
2.4.1
Paraplegie .............................................................................................. 12
2.4.2
Kvadruplegie (tetraplegie) ......................................................................12
2.5
Biopsychosociální potřeby ............................................................................ 14
2.5.1
Charakteristika potřeb ............................................................................ 14
2.5.2
Maslowova hierarchie potřeb ................................................................. 14
2.5.3
Dělení potřeb podle obecných kritérií ..................................................... 15
2.5.4
Biologické potřeby ................................................................................. 16
2.5.5
Psychologické potřeby ...........................................................................16
2.5.6
Sociální potřeby ..................................................................................... 17
2.6
3
Míšní šok ............................................................................................... 11
Nejčastější problémy vozíčkářů ..................................................................... 18
2.6.1
Vyprazdňování moče.............................................................................. 18
2.6.2
Vyprazdňování stolice ............................................................................ 19
2.6.3
Dekubity ................................................................................................ 20
2.6.4
Spasticita ................................................................................................ 22
2.6.5
Autonomní dysreflexie ...........................................................................23
2.6.6
Sexuální oblast ....................................................................................... 23
2.6.7
Stravování a pitný režim ......................................................................... 24
2.6.8
Psychická oblast ..................................................................................... 24
Praktická část....................................................................................................... 25 3.1
Metodika výzkumu ........................................................................................ 25
3.2
Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ......................... 26
3.3
Průběh výzkumu ........................................................................................... 26
3.4
Zpracování získaných dat .............................................................................. 26
3.5
Výsledky výzkumu ........................................................................................ 27
3.6
Diskuze ......................................................................................................... 46
3.7
Návrh řešení a doporučení pro praxi .............................................................. 49
4
Závěr ................................................................................................................... 50
Seznam použité literatury ............................................................................................ 52 Seznam grafů .............................................................................................................. 55 Seznam použitých zkratek ........................................................................................... 56 Seznam příloh ............................................................................................................. 57
1 Úvod Do června roku 2012 mi byl svět vozíčkářů zcela neznámý. Nikdy jsem neměla žádnou zkušenost s člověkem s tímto postižením. Byly momenty, kdy se ke mně dostala zpráva např. z médií o člověku, který byl po úrazu upoután na invalidní vozík. Tato informace vždy vyvolává v lidech emoce, ale vždy jsou to osudy „cizích lidí“, které tak jak Vás náhle zasáhly, tak po několika dnech je nahradí jiné události či zprávy. O měsíc později se svět „cizích lidí“ stal naší každodenní realitou. Mám bratra po úrazu páteře a míchy, a proto jsem si toto téma zvolila, chtěla jsem se dozvědět nové informace, ale hlavně jsem byla zvědavá, zda mají vozíčkáři po poranění míchy stejné potřeby a problémy nebo se každý jedinec liší. Poranění páteře a míchy patří bezpodmínečně k velmi závažným traumatům. Úrazů páteře a míchy rok od roku přibývá, každým rokem stovky nových úrazů. Většinou se úraz stává mladým lidem, převážně mužům. Neopominutelným faktem zůstává, že do podvědomí lidí již zasáhli informace, které mají napomáhat k předejití úrazu páteře a míchy. Jsou běžně dostupné ochranné pomůcky k různým druhům sportu, ale přesto často slýcháme o vážném zranění cyklisty, který neměl cyklistickou helmu nebo o lyžaři bez bederního pásu. Další příčinou tohoto poranění bývá skok do neznámé či mělké vody. Přesto k nejčastějším důvodům upoutání na invalidní vozík patří autonehody. U nemalého procenta těchto úrazů hraje svoji roli alkohol. Už v minulém století se snažil profesor Beneš o otevření centra, kde chtěl léčit pacienty s poraněním míchy. První spinální jednotka byla založena v roce 1992 v Úrazové nemocnici v Brně. Spinální jednotka je pracoviště při větší nemocnici kde se snaží minimalizovat následky míšního úrazu. V důsledku přibývajících úrazů byly od roku 2003 postupně otevřeny další spinální jednotky ve větších městech jako je Ostrava, Praha (Motol), Liberec a Fakultní nemocnice v Brně. (Zdroj: http://www.fnmotol.cz) Bakalářská práce se dělí na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsána anatomie páteře a míchy, dělení poranění míchy, lidské potřeby a nakonec nejčastější problémy vozíčkářů. Praktická část se zabývá výzkumem, který vznikl na základě vyplněných anonymních dotazníků.
8
1.1 Cíl práce Hlavní cíl: Zjistit biopsychosociální potřeby osob po poranění míchy.
1.2 Hypotézy 1. Předpokládám, že alespoň polovina respondentů uvede jako největší obavu bezprostředně po úraze pocit beznaděje a strachu a alespoň polovina respondentů uvede jako svůj největší nynější problém soběstačnost. 2. Domnívám se, že 75 % respondentů bude mít upravené nebo zčásti upravené bezbariérové prostředí, nebudou žít sami a zcela nebo zčásti se budou cítit závislí na svém okolí. 3. Předpokládám, že nejčastěji používaná kompenzační pomůcka mimo vozíku bude polohovací postel. 4. Domnívám se, že 75 % respondentů bude používat antidekubitní pomůcky a alespoň polovina respondentů měla dekubity. 5. Předpokládám, že 75 % respondentů bude trpět spasticitou. 6. Domnívám se, že alespoň polovina respondentů nebude fyziologicky vyprazdňovat moč a stolici.
9
2 Teoretická část 2.1 Anatomie páteře Páteř (columna vertebralis) spolu s žebry a hrudní kostí tvoří osu celé kostry. Páteř se skládá z obratlů. Celkem máme 33- 34 obratlů (viz příloha č. 2). Páteř se dělí do pěti segmentů:
7 krčních obratlů - vertebrae cervicales, označujících se C1- C7, první krční obratel C1 se nazývá nosič (atlas) a druhý C2 čepovec (axis).
12 hrudních obratlů - vertebrae thoracicae, které označujeme Th1- Th12.
5 bederních obratlů - vertebrae lumbales, které značíme L1- L5.
5 křížových obratlů - vertebrae sacrales, které označujeme S1- S5, křížové obratle srůstají v kost křížovou (os sacrum).
4- 5 kostrčních obratlů - vertebrae cocygis, označující se Co1- Co5, kostrční obratle srůstají v kostrč (os cocigis).
Obratlové otvory a křížová kost vytváří páteřní kanál, jímž prochází mícha (medulla spinalis), která je obalená v plenách (Kachlík, 2013). Obratle se skládají z:
Těla obratle (corpus vertebrae) - tělo každého obratle je krátká kost, která je naplněna spongiózou s červenou kostní dření. Tělo je uloženo vpředu. V těle obratle se nachází meziobratlové ploténky.
Oblouku (arcus vertebrae) sloužící k ochraně míchy, zezadu je připojen k tělu obratle.
Výběžků, které slouží k pohybu páteře (Čihák, 2001).
Páteř dospělého člověka je zakřivena předozadně v tzv. sagitální rovině a mírně v rovině frontální (Dylevský, 2009).
10
2.2 Anatomie míchy Mícha (medulla oblongata) je součást centrálního nervového systému (viz příloha č. 3). Ve funkční návaznosti pracuje s ostatními strukturami nervové soustavy (Seidl, 2008). „Mícha je provazec dlouhý asi 40- 50 cm, který kraniálně přechází v prodlouženou míchu. Hranici mezi krční míchou a oblongatou tvoří výstup prvního krčního nervového kořene, na ventrální straně se v této výši kříží pyramidová dráha. Kaudálně se mícha zužuje v conus medullaris, který končí na rozhraní obratle L1- 2, pokračuje pak kaudálně uvnitř durálního vaku nitkovitým filum terminale až k druhému kostrčnímu obratli (S2), kde srůstá s jeho periostem“ (Seidl, Obenberger, 2004, str. 65). Z míchy vystupuje 31 párů míšních nervů. Nervy spojují míchu s jednotlivými částmi těla. Pravou polovinu těla inervují nervy na pravém úbočí míchy a naopak. Nervy varují míchu o tom, co tělo potřebuje či cítí. Mícha předá informace do mozku, který je vysílá zpět do míchy, ta je předá míšními nervy do svalu. Takto mozek ovlivňuje svalovou činnost (Faltýnková, 2004).
2.3 Etiologie poškození míchy K poranění míchy (míšní lézi) dochází nejčastěji při poranění páteře následkem úrazu. Nejčastěji úraz vzniká při dopravních nehodách, skoku do neznámé vody či pádů z výšky. Často se též úraz stává z důvodů sportovní aktivity (Stejskal, 2006). Částečná míšní léze nastává, pokud zůstala zachována nějaká forma čití nebo pohyby ovládané vůlí. Pokud člověk ztratí čití nebo vůlí ovládané pohyby pod poškozeným segmentem, pak mluvíme o úplné lézi míšní (Faltýnková, 2004) (viz příloha č. 4). Při poškození míchy se nemohou dostat informace o tom, co tělo cítí do mozku a naopak, informace, které mozek vysílá, nemohou projít poškozenou částí míchy ke svalům a dovolit jim pohyb (Holtz, Levi, 2010).
2.3.1 Míšní šok Míšní neboli spinální šok následuje při náhlém přerušení míchy. Stav kdy mícha přestává vykonávat svojí činnost, chybí citlivost pro chlad, teplo a dotyk. Končetiny jsou nehybné, nemocný nevnímá, v jaké poloze končetiny jsou.
11
Je porušená peristaltika střev, nastává porušení reflexní činnosti močového měchýře. Na kůži velice často vznikají proleženiny a otlaky. Spinální šok trvá okolo 4- 8 týdnů (Faltýnková, 2012).
2.4 Dělení poranění míchy 2.4.1 Paraplegie Paraplegie je úplné ochrnutí obou dolních končetin. Jde o senzitivní i motorické ochrnutí pod míšním segmentem C7. Paraplegii dělíme na vysokou a nízkou. Vozíčkáři bývají nezávislí na svém okolí (Faltýnková, 2004). Vysoká paraplegie Th1- Th6 Poškození míchy při vysoké paraplegii je v segmentu Th1 – Th6 v horní části zad. Tato paraplegie způsobuje úplnou ztrátu hybnosti dolní poloviny těla, tzn. dolních končetin a částečnou ztrátu hybnosti těla. Citlivost je zachovalá od hrudi nahoru, lidé s poraněním míchy nemají čití na nohách a břichu. Dýchání a kašlání bývá omezené (Faltýnková, 2004). Nízká paraplegie Th7- L3 Poškození míchy v oblasti dolní části zad, nízká paraplegie způsobuje úplnou nebo částečnou hybnost dolních končetin. Při nízké paraplegii má člověk citlivost od břicha nahoru zachovanou. Čití na dolních končetinách je zachované částečně (Faltýnková, 2004).
2.4.2 Kvadruplegie (tetraplegie) Poškození míchy v krčním segmentu způsobuje úplné ochrnutí dolních končetin a úplné nebo částečné ochrnutí končetin horních (Trojan, 2005). Kvadruplegie C1- C3 Osoby s tímto poraněním míchy jsou stále připojeni na umělou plicní ventilaci. Vozíčkáři s tímto poraněním jsou plně odkázáni na pomoc druhých při všech denních činnostech. Elektronická komunikace probíhá s elektronickou pomůckou či hlasem ovládaný PC. Pacient používá elektrický vozík, který ovládá hlavou nebo ústy přes 12
vzduchovou ústní tyčku. Přesuny probíhají pomocí stropního zvedáku (Faltýnková, 2012). Kvadruplegie C4 Vozíčkář s poraněním míchy v oblasti C4 není schopen osobní hygieny, oblékání se a každodenních činností. Komunikace též probíhá pomocí elektronické pomůcky. Elektrický vozík je ovládán bradou, u mechanického vozíku je plná asistence. Není zde mobilita na lůžku a přesuny probíhají pomocí stropního zvedáku (Faltýnková, 2012). Kvadruplegie C5 U osobní hygieny je vozíčkář schopen s pomůckou vyčistit si zuby či se oholit. Při oblékání dolní poloviny těla je pacient zcela odkázán na cizí pomoc, horní polovinu těla si oblékne. Jídlo s pomůckou zvládne sníst sám. Elektronickou komunikaci zvládá pomocí pomůcky nebo ortézy. Ovládání elektrického vozíku probíhá rukou, mechanický vozík ovládá jen na hladkém povrchu. Asistent pomáhá při polohování a posazování. Na přesuny se využívá stropní zvedák nebo skluznou desku (Faltýnková, 2012). Kvadruplegie C6 V osobní hygieně je pacient zcela nezávislý s použitím pomůcky. Oblékání zvládá sám s malou pomocí okolí. Je schopen připravit si jídlo i pití, potřebuje pomoci třeba s krájením. Vozíčkář je schopen psát s určitým druhem tužky. V exteriéru využívá elektrický vozík, na mechanickém vozíku v interiéru a rovném povrchu venku. U mobility na lůžku je potřeba asistence při posazování, otáčí se sám. Při přesunech využívá skluzné desky (Faltýnková, 2012). Kvadruplegie C7 Kvadruplegik s poraněním míchy v oblasti C7 je zcela nezávislý v oblasti osobní hygieny, oblékání a komunikace. Při běžných denních činnostech potřebuje pouze dopomoci. Pacient používá v interiéru i exteriéru mechanický vozík. Přesuny zvládá sám bez cizí pomoci (Faltýnková, 2012).
13
2.5 Biopsychosociální potřeby 2.5.1 Charakteristika potřeb Pod pojmem potřeba si představíme nedostatek či chybění něčeho. Odstranění tohoto nedostatku je velice důležité. Potřeba je to co lidská bytost potřebuje pro svůj život a vývoj. Nedostatek některé z potřeb zcela ovlivňuje psychický vývoj jedince. Lidské potřeby se vyvíjejí a mění. Všichni lidé mají stejné potřeby, ale každý je uspokojuje svým způsobem. Potřeby lze uspokojovat žádoucím či nežádoucím způsobem. Za žádoucí způsob považujeme ten způsob, který neškodí nám ani našemu okolí a nepřekračujeme hranici zákona. Za nežádoucí způsob uspokojování potřeb považujeme ten, který škodí nám, našemu okolí nebo převyšují meze zákona (Trachtová, 2013). Existuje celá řada faktorů, které znemožňují, znesnadňují, narušují, popř. mění způsob uspokojování potřeb člověka. Patří mezi ně:
Nemoc
Individualita člověka
Mezilidské vztahy
Vývojové stádium člověka
Okolnosti, za kterých nemoc vzniká (Trachtová, 2013, str. 16).
2.5.2 Maslowova hierarchie potřeb Abraham Harold Maslow byl jeden z nejvýznamnějších vědeckých pracovníků. V roce 1943 uvedl svoji hierarchii potřeb (Šamánková, 2011). Maslowova teorie předpokládá, že
budeme
uspokojovat
své
potřeby
od
nejnižší
po
nejvyšší.
Maslow
se rozhodl utřídit potřeby do pěti skupin, z kterých utvořil pyramidu (viz příloha č. 5). Uspořádání je od základních po nejvyšší (Plevová, 2012). Na pyramidě vidíme potřeby fyziologické, potřebu bezpečí a jistoty, společenské potřeby (potřeba lásky, pocit sounáležitosti), potřeba úcty, uznání a potřeba seberealizace (Trachtová, 2013).
14
2.5.3 Dělení potřeb podle obecných kritérií Podle důležitosti pro zachování života Primární - fyziologické, přirozené, biologické. Pokud nedojde k naplnění těchto potřeb, jedinec není schopen dlouho žít. Primární potřeby mají jedince motivovat k tomu, aby se staral o své tělo z fyziologického hlediska. Sekundární - získané, naučené, kulturní, sociální. Potřeby, kdy člověk potřebuje být ve společnosti druhých lidí (Šamánková, 2011). Podle podstaty člověka Biologické - do biologických potřeb patří potřeba spánku, odívání se, tekutin a potravy. Psychické - do psychických potřeb patří pocity bezpečí, pocity psychické vyrovnanosti, pocity vyrovnanosti z psychického hlediska. Sociální potřeby - jsou společenské potřeby, do kterých zařazujeme sociální zázemí, sociální snahy a sociální postavení. Estetické potřeby - odvíjí se od každého jedince a jeho požadavkům na krásno, estetický soulad. Sebevyjádření - do potřeb sebevyjádření patří touha pochopení, pojmenovávat svá přání a názory. Kulturní potřeby - patří sem potřeba společenského života, potřeba vzdělávání a kultury. Duchovní potřeby - duchovní zamření každého jedince (Šamánková, 2011). Podle počtu osob Individuální - potřeba člověka jako individua, plnění si svých plánů, potřeba seberealizace, sebeuplatnění. Kolektivní – potřeby, týkající se skupiny lidí nebo celé společnosti, potřeba sociální a zdravotnické péče (Šamánková, 2011).
15
Podle naléhavosti Hlavní potřeby - jsou potřeby, které zajišťují existenci jedince, potřeba pití, jídla. Zbytné potřeby - jsou potřeby, bez kterých se jedinec obejde např. značkové boty, vlastnit dům (Šamánková, 2011).
2.5.4 Biologické potřeby Biologická potřeba je projev narušení fyziologické rovnováhy. Mezi biologické potřeby řadíme potřebu jídla, pití, vzduchu, potřeba vylučování, potřeba spánku nebo také potřeba tepla. Mezi nejsilnější biologické potřeby patří potřeba uspokojení. Aktuální biologická potřeba může ovlivnit jednání a chování jedince. Biologické potřeby mají většinou subjektivní charakter. Pokud jedinec na potřebu neupozorní, jiný člověk tento problém nezpozoruje. Mezi základní biologické potřeby řadíme: Potřeba vzduchu - je potřebou dýchání, tato potřeba je uspokojena dostatkem kyslíku. Potřeba napít se - vzniká při pocitu žízně, potřebu uspokojujeme napitím se a dostatečnou hydratací. Potřeba najíst se - vzniká při pocitu hladu, aby jedinec dosáhl pocitu nasycení, musí se najíst. Potřeba spánku - na potřebu spánku nás upozorní únava, tuto potřebu uspokojujeme spánkem či odpočinkem. Potřeba močení - tato potřeba vzniká tlakem v močovém měchýři po jeho naplnění, tuto potřebu uspokojujeme mikcí, popř. katetrizací. Potřeba vyprazdňování - je způsobená tlakem v konečníku, uspokojení nastává po vyprázdnění tlustého střeva (Trachtová, 2013).
2.5.5 Psychologické potřeby Psychologické potřeby jsou zrozené, zčásti jsou tvořeny fyziologickými potřebami (Říčan, 2010). Jsou úzce spojeny s potřebami sociálními (Trachtová, 2013). 16
Potřeba být bez bolesti - objevuje se při pocitu bolesti, uspokojení nastává při odstranění bolesti. Potřeba bezpečí a jistoty - je vyvolána strachem, úzkostí či nebezpečím. Potřebu pociťujeme, když se ocitáme v nebezpečí. Potřeba víry - při nenaplnění víry dochází k frustraci nebo deprivaci. Potřeba životních hodnot - Při ztrátách životní hodnoty dochází k frustraci či deprivaci. Potřeba seberealizace - v hierarchii dle Maslowa je až na posledním místě, nedostatek této potřeby není závažný (Trachtová, 2013).
2.5.6 Sociální potřeby Sociální potřeby jsou potřeby společenské. Závisí na tom, v jaké společnosti jedinec žije, jaké má sociální zázemí. Potřeba komunikovat- je vnímána jako pocit, při němž dojde k úplnému chybění či nedostatku porozumění nebo naslouchání jak v komunikaci verbální či neverbální. Potřebu uspokojujeme naslouchání, povídáním si, empatií a zájmem o druhou osobu (Trachtová, 2013). Potřeba sociální interakce- V sociální interakci uspokojuje jedinec potřeby biologické (potřeba lásky, sexu, něhy), afiliaci (potřeba přátelství) a závislosti (nechat se vést osobami, které mají autoritu) a dokázat přijmout pomoc (Kelnarová, Matějková, 2010). Jedinec
může
sociální
interakci
vnímat
pocit
osamělosti,
méněcennosti
(Trachtová, 2013).
17
2.6 Nejčastější problémy vozíčkářů 2.6.1 Vyprazdňování moče Člověk po poškození míchy necítí nucení na močení, a proto se musí naučit jak se vyprázdnit. Pokud nastane situace, že se vozíčkář nenaučí, ovládat svojí potřebu močení bude mu moč unikat samovolně. Vozíčkář po poškození míchy má jednu ze dvou dysfunkcí močového měchýře: Spastický močový měchýř Spastický močový měchýř mají osoby trpící spasticitou. U spastického močového měchýře je porušen přenos vzruchů do mozku, nikoliv nervy mezi míchou a močovým měchýřem. Mozek není schopný ovládat vyprazdňování. Při naplňování močového měchýře se jeho stěny roztahují, pokud se roztáhnou příliš, způsobí to stah svalstva stěny močového měchýře. Stah způsobuje vyprázdnění měchýře. Ochablý močový měchýř Pokud vozíčkář netrpí spasmy, zpravidla má ochablý močový měchýř. U ochablého močového měchýře je poškozené nervové spojení mezi míchou a močovým měchýřem. Měchýř se naplňuje močí a roztahuje se do celkového naplnění. Pak moč odtéká, ale měchýř se nevyprázdní úplně. Při dlouhodobém zůstávání moči v močovém měchýři vzniká infekce (Faltýnková, 2004). Možnosti vyprazdňování moči: Suprapubická drenáž (epicystostomie) Epicystostomie se provádí v míšním šoku. Je obdoba uretrální katetrizace, katétr se zavádí břišní stěnou (Vytejčková, 2013). Vyklepávání moči Vyklepávání moči se provádí na lůžku, vozíku či toaletě. Postup při vyprázdnění spastického močového měchýře je takový že, si vozíčkář poklepává na dolní část břicha v oblasti močového měchýře a pak následuje jemný tlak dlaní. Toto opakuje, dokud nepřestane moč odtékat. U ochablého močového měchýře jemně tlačíme dlaní v hlubokém předklonu. Muži močí do urinálních kondomů či močové nádoby (bažanta). 18
U žen probíhá vyprázdnění do toalety nebo do plastové nádobky (lodičky). Pokud je u žen riziko inkontinence moči, musí používat absorpční pleny či vložky, které je třeba pravidelně měnit (Faltýnková, 2004). Čistá intermitentní katetrizace (ČIK) Cévkování se provádí, pokud se jednotlivec nemůže vymočit poklepem. Standardně se cévkování provádí každé 3- 4 hodiny. Katétr se zavádí vleže nebo vsedě na toaletě či vozíku. Tuto metodu používají lidé, kteří jsou schopni si provést čistou intermitentní katetrizaci sami nebo mají asistenta (Faltýnková, 2004). Permanentní močový katétr (PMK) Katétr zůstávající po celou dobu v močovém měchýři, zavádí se močovou trubicí. Tato metoda se používá v případě selhání ostatních metod. Nejčastější komplikací bývá infekce nebo močové kameny. Nejčastějším problémem při vyprazdňování moči je infekce. Infekcí močových cest trpí vozíčkáři velice často. Velice důležitá je prevence. Důležitý je také dostatek tekutin, pravidelné vyprazdňování močového měchýře po 3- 4 hodinách, mytí rukou a genitálií před každým cévkováním. Katétr musíme udržovat v čistotě, každý den vymýváme sběrný sáček (Faltýnková, 2004).
2.6.2 Vyprazdňování stolice Lidé s poraněním míchy velice často necítí potřebu na stolici a z toho důvodu se musí naučit nový způsob, kterým bude provádět defekaci. Pokud se vozíčkář nenaučí vhodný způsob defekace,
může
mít
s vyprazdňováním
problémy,
hrozí zde
zácpa
či inkontinence stolice. Funkční střevní poruchy: Spastické (reflexní) střevo Lidé trpící spazmy v dolních končetinách obvykle mívají spazmy i ve střevě. Je zde poškozená inervace do mozku nikoliv nervy mezi míchou a střevem. Mozek proto nemůže poznat kdy je potřeba střeva vyprázdnit. Spastické střevo se vyprazdňuje nejčastěji pomocí čípků, které, určí lékař. Čípek se musí vkládat šetrně, vozíčkář často
19
aplikaci necítí. Čípek začne účinkovat zhruba za 30 minut. Těsně před odchodem stolice můžeme masírovat anální otvor, usnadňuje tím odchod stolice. Ochablé střevo Nemá-li člověk spazmy v dolních končetinách, nemá spazmy ani ve střevech. Bývá zde poškození inervace mezi střevy a míchou. Stolici vybavujeme digitálně, z důvodu toho, že ochablé střevo nemá schopnost se stáhnout a vyprázdnit se. Prst vkládáme do análního otvoru a snažíme se odstranit stolici, pokud stolice v análním otvoru zůstává, zkoušíme vybavit stolici za pár minut znova. Při vyprazdňování stolice musíme být velice opatrní, kůže u análního otvoru je tenká a může se trhat (Faltýnková, 2004). Komplikace: Zácpa Ztížené a opožděné vyprazdňování stolice, neschopnost defekace alespoň 3x za týden (Vorlíček, Adam, Pospíšilová, 2004). Příčinou zácpy bývá nedostatek vlákniny v potravě, nedostatečný příjem tekutin, užívání projímadel, nedostatečný pohyb, některé tlumící léky např. morfium (Faltýnková, 2004). Průjem Průjem je nadměrný odchod řídké stolice, která obsahuje nestrávené zbytky jídel (Faltýnková, 2004). Inkontinence stolice U poranění míchy bývá inkontinence stolice velice častá. Samovolný odchod stolice je spojován s funkcí análních svěračů (Faltýnková, 2004).
2.6.3 Dekubity Dekubit (proleženina) je ohraničené odumírání tkáně jako důsledek dlouhotrvajícího tlaku způsobující poruchu prokrvení. Při míšní lézi je odolnost vůči tlaku nejnižší v období spinálního šoku v prvních dvou hodinách. U plegika čerstvě po úraze se dekubit může vytvořit i při otáčení po dvou hodinách. Další dny se odolnost vůči tlaku zlepšuje. Zdravý člověk, když sedí delší dobu a cítí se nepohodlně tak změní polohu. Člověk s poraněním míchy necítí nepohodlí, často si ani neuvědomuje, 20
že v jedné poloze jsou příliš dlouhou dobu a že polohu nezměnili (Mikula, Müllerová, Pospíšilová, 2008). Riziko vzniku dekubitů se hodnotí podle různých stupnic či škál. Mezi nejznámější stupnici patří škála podle Nortonové (viz příloha č. 6) nebo podle Knolla (Jarošová, Müllerová, Pospíšilová, 2007). Základní rizikové faktory pro vznik dekubitů:
Intenzita tlaku - po určitě době dochází ke stlačení kapilár a zvyšuje se kapilární tlak, dochází k nedostatku kyslíku a vzniku dekubitů.
Tření - při přesunech či manipulaci s pacientem po poranění míchy může dojít k porušení kůže a dekubitu.
Chemické vlivy - pot, moč a stolice narušují vrstvy kůže, snižuje se odolnost kůže, což vede ke vzniku dekubitu (Mikula, Müllerová, Pospíšilová, 2008).
Dělení dekubitů: (viz příloha č. 7, 8, 9, 10)
I. stupeň: erytém- tlaková léze bez poškození.
II. stupeň: puchýř- tlaková léze s poškozením kůže.
III. stupeň: nekróza- tlaková léze se zničením tkání mezi kostí a pokožkou.
IV.
stupeň:
vřed-
tlaková
léze
provázená
ostitidou
a
artritidou
(Mikula, Müllerová, Pospíšilová, 2008, str. 17). Výskyt dekubitů: Dekubity se mohou vytvořit na kterémkoliv místě těla. Nejčastější výskyt je na místech kostních vyvýšenin, tj. místa kde je slabá svalová a tuková vrstva mezi vrchní vrstvou kůže a kostí. Místům, která jsou riziková pro vznik dekubitů, se říká místa predilekční. U ležících lidí to jsou místa trupu, horních končetin, křížové krajiny, hýždí, trochanterů, dolních končetin a pat. U vozíčkářů, kteří na vozíku sedí, to jsou místa lopatek a obratlů, křížové oblasti, sedací oblasti, pat a chodidel (Faltýnková, 2004). Prevence vzniku dekubitů: Hlavní prevencí je včasné polohování, vozíčkář nesmí dlouho sedět či ležet ve stejné poloze. Nejlepším způsobem pro prevenci dekubitů bývá odlehčování tlaku.
21
Odlehčování tlaku na lůžku: Při odlehčování tlaku na lůžku je důležité polohování, polohu měníme max. po 4 hodinách. K odlehčování tlaku na lůžku používáme polohovací pomůcky, které snižují riziko vzniku dekubitů (Faltýnková, 2004). Odlehčování tlaku na vozíku: Všichni vozíčkáři musí sedět na speciálním antidekubitním polštáři. Výběr polštáře se konzultuje s ošetřujícím lékařem či ergoterapeutem. Sezení na tvrdém povrchu vozíku může způsobit dekubity. V případě, že vozíčkář sedí na vhodné podložce, neznamená to, že nebude odlehčovat tlak na sedacích partiích. Tlak odlehčujeme několika způsoby. Kterou metodu si vozíčkář zvolí, záleží na tom, která mu nejvíce vyhovuje, ale měla by trvat alespoň 1 minutu. Uvolňovat tlak na vozíku by se měl každou hodinu. V prvních měsících na vozíku po 30- ti minutách (Faltýnková, 2004). Používané techniky:
Vozík se nakloní na lůžko dozadu. Tato technika je vhodná pro ty, kteří potřebují asistenci.
Zatlačení rukou na kola a zvedání hýždí z vozíku.
Úklon do jedné a do druhé strany.
Vozíčkář se předkloní a spustí paže k zemi. Nejúčinnější metoda uvolnění tlaku (Faltýnková, 2004).
2.6.4 Spasticita Spasticita je nespecifický soubor příznaků z důvodů poškození centrálního nervového systému. Pro vznik a rozsah není důležitá příčina postižení, ale rozsah a lokalizace CNS (Houdek, 2007). Spasmy se mohou začít objevovat v období, kdy ustupuje míšní šok. Záškuby, křeče či chvění nejsou vůlí ovladatelné. Spasticita nastává, když není poškozená inervace pod poraněným segmentem míchy. Předávají se vzruchy z těla do míchy, které se už nedostanou do mozku z důvodu míšního poškození. Místo toho pošle mícha informace do svalů zpět a to způsobuje křeče. Tento pohyb nazýváme reflexní, není ovládaný vůlí. Pokud reflexní pohyby přetrvávají v řadě kratší dobu,
22
nazývají se spasmy. Častěji spasmy mají lidé s kvadruplegií či vysokou paraplegií. V prvních 2 letech po poranění míchy bývají silnější, než v pozdější době. Spasticita nikdy nevymizí zcela (Faltýnková, 2004). Spasticitu můžeme ovlivnit medikamenty, správným sezením na vozíku, cvičením, protahováním se, fyzickou aktivitou, pravidelným vyprazdňováním střev (Faltýnková, 2012).
2.6.5 Autonomní dysreflexie Autonomní dysreflexie (AD) je závažný stav, který ohrožuje život vozíčkáře. AD se nejčastěji objevuje po skončení míšního šoku. Může se objevit i jindy v životě po poranění míchy nad segmentem Th6. AD charakterizujeme zvýšením krevního tlaku, snížením pulzu, zčervenání kůže v oblasti obličeje, pocení nad míšní lézí a ohromnými tepajícími bolestmi hlavy. Nejčastějším důvodem AD bývá roztažení močového měchýře či střeva kvůli velké náplni. Léčba autonomní dysreflexie musí být okamžitá a rychlá. Kvadruplegik s touto diagnózou by měl mít u sebe zdravotní průkaz (Faltýnková, 2012).
2.6.6 Sexuální oblast Sex patří k základním biologickým potřebám člověka (Šrámková, 2013). Sexuální problémy u žen: Mezi největší sexuální problémy u žen bývá snížení chuti na sex z důvodů poranění. Ženy mívají pocit neatraktivity a studu. Dalším problémem žen bývá porucha citlivosti. Menstruaci ženy na vozíčku mívají cca 2 měsíce od poranění míchy, trvání vynechání menstruace může být i delší. Otěhotnět může žena na vozíku stejně jako před poraněním míchy (Faltýnková, 2012). Sexuální dysfunkce u mužů: Sexuální dysfunkce je důsledkem míšního poranění, znepříjemní život vozíčkáři i jeho sexuální partnerce. Oblast sexuální dysfunkce se týká oblastí vzrušení, orgasmu a sexuálního uspokojení (Šrámková, 2013). U mužů s poraněním míchy nad segmentem Th12 bývá erekce, ale velice často mívají poruchu ejakulace. Muži s poraněním míchy v dolní oblasti mívají poruchu erekce i ejakulace. Muži poruchu ejakulace řeší pomocí medikamentů, aplikováním 23
podpůrných
látek
intrakavernózními
injekcemi
do
penisu,
penilní
protézou
či vakuovanou pumpou (Faltýnková, 2012). Intrakavenózní léčba je doporučená mužům, u kterých nebyla účinná léčba medikamentózní (Weiss, 2010).
2.6.7 Stravování a pitný režim Strava je u paraplegiků i kvadruplegiků velice důležitá. Pokud se vozíčkář zvládne naučit všechny správné stravovací návyky, zamezí vzniku obezity a dalších zdravotních komplikací. I u vozíčkářů je také velice důležité jíst 5krát denně v pravidelném časovém intervalu. Rozložení živin bereme dle aktuálního zdravotního stavu. Důležitý je dostatečný příjem bílkovin, zeleniny, ovoce (zdroj cukrů a vitamínů) aj. Složení stravy je vhodné konzultovat s nutričním terapeutem. Důležitý je i příjem tekutin. Mělo by se střídat pití vody, bylinné či ovocné čaje nebo ředěné šťávy (Faltýnková, 2012).
2.6.8 Psychická oblast Poranění míchy neznamená pro vozíčkáře nejen změnu fyzickou, ale také psychické trauma. Většina vozíčkářů na spinální jednotce pociťuje hněv, lítost, zlobu a neschopnost uvěřit tomu co se stalo. Tyto pocity během hospitalizace postupně ustupují. Aby člověk s poraněním míchy zvládnul svůj život, musí vědět co nejvíce informací o svém zdravotním stavu a míšním onemocnění. Dále zůstat fyzicky aktivní i po úraze, najít si nové zájmy, které bude moci provozovat i na vozíku, mluvit o svých pocitech. Nejdůležitější je však chtít pokračovat ve svém životě (Faltýnková, 2012).
24
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Pro empirickou část jsem zvolila formu pomocí dotazníku. Dotazník byl zcela anonymní, dobrovolný a skládal se jak z otázek uzavřených tak polouzavřených. Dotazník jsem vložila na internetový portál survio.cz a rozeslala jsem ho cílené skupině vozíčkářů. Internetovou podobu dotazníku jsem zvolila z důvodu naprosté anonymity respondentů a též malé finanční nákladnosti. Dotazník se skládal z 19 otázek (viz příloha č. 1), které byly zaměřeny na zjištění biopsychosociálních
potřeb
osob
s poraněním
míchy.
Prvních
pět
otázek
je informativních. Zaměřené jsou na pohlaví, věk a otázky týkající se jejich poranění. Poté další otázky navazují na cíl a hypotézy. K hypotéze č. 1 (Předpokládám, že alespoň polovina respondentů uvedlo jako největší obavu bezprostředně po úraze pocit beznaděje a strachu a alespoň polovina respondentů uvedla jako svůj největší nynější problém soběstačnost.) se vztahuje otázka č. 6 a č. 7. V této otázce zjišťuji, jakou obavu měli vozíčkáři hned po úrazu a nynější nejčastější problém vozíčkářů. K hypotéze č. 2 (Domnívám se, že 75 % respondentů mají upravené nebo zčásti upravené bezbariérové prostředí, nežijí sami a zcela nebo zčásti se cítí závislí na svém okolí) se vztahují otázky č. 9, 11, 12. V této otázce zjišťuji, zda vozíčkáři mají upravené prostředí, zda s někým žijí a zda se cítí závislí na svém okolí. K hypotéze č. 3 (Předpokládám, že nejčastěji používaná kompenzační pomůcka mimo vozíku bude polohovací postel) patří otázka č. 14. Z této otázky zjišťuji jaká je nejčastěji používaná kompenzační pomůcka. K hypotéze č. 4 (Domnívám se, že 75 % respondentů používají antidekubitní pomůcky a alespoň polovina respondentů měla dekubity) slouží otázky č. 15, 16. Zde zjišťuji, zda vozíčkáři používají antidekubitní pomůcky a zda někdy dekubit měli. K hypotéze č. 5 (Předpokládám, že 75 % respondentů trpí spasticitou) patří otázka č. 17. Zjišťovala jsem zde, kolik osob s poraněním míchy trpí spasticitou. K hypotéze č. 6 (Domnívám se, že alespoň polovina respondentů nebude fyziologicky vyprazdňovat moč a stolici.) náleží otázky č. 18, 19. V otázce č. 18 zjišťuji, jak vozíčkáři vyprazdňují moč a otázce č. 19 jak vozíčkáři vyprazdňují stolici.
25
3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Dotazníky jsem pro anonymitu a co nejpravdivější odpovědi zvolila formou dotazníku pomocí internetového portálu survio.cz. Cílovou skupinou byly osoby s poraněním míchy.
3.3 Průběh výzkumu Výzkum probíhal v období od 3. 11. 2014 do 30. 1. 2015. Celkem bylo osloveno 115 respondentů. Vyplněných dotazníků se mi vrátilo 103, avšak 3 dotazníky nebyly vyplněny správně.
3.4 Zpracování získaných dat Bakalářská práce je psaná v programu Microsoft Office Word 2010. Získaná data jsem vyhodnocovala a následně zpracovávala v programu Microsoft Office Excel 2010. Každou otázku jsem zpracovala v grafech. Pod každým grafem je podrobné vyhodnocení každé otázky z dotazníku.
26
3.5 Výsledky výzkumu Otázka: Vaše pohlaví: 76
80
Absolutní četnost
70 60
50 40 30
24
20 10 0
Žena
Muž
Pohlaví Graf 1 Pohlaví Výzkumu se zúčastnilo 24 % žen (24 respondentů) a 76 % mužů (76 respondentů).
27
Otázka? Váš věk: 30
28 26 24
Obsolutní četnosr
25
20
15
13 9
10
5
0
15- 24 let
25- 34 let
35- 44 let 45- 54 let Věk respondentů
55 a více let
Graf 2 Věk respondentů Graf 2 znázorňuje věkovou hranici respondentů. 28 % (28 respondentů) je ve věku 15- 24 let, druhou skupinou je 26 % (26 respondentů) ve věku 25- 34 let. Třetí skupinou je 24 % (24 respondentů) je ve věku 35- 44 let. Dále pak 13 % (13 respondentů) ve věkové hranici 45- 54 let. Poslední skupinu tvoří 9 % (9 respondentů) ve věku 55 a více let.
28
Otázka: Jaký máte druh postižení? 54
53
Absolutní četnost
53 52 51 50 49 48
47
47 46 45 44
Kvadruplegie
Paraplegie Druh postižení
Graf 3 Druh postižení Graf 3 znázorňuje, že se výzkumu zúčastnilo 53 (53 %) respondentů kvadruplegiků a 47 (47 %) respondentů paraplegiků.
29
Otázka: Jak dlouho jste o úraze? 30
25 23
Absolutní četnost
25
22
23
20 15 10
7
5 0
Do 1 roku
1- 3 let
4- 5 let 6- 10 let Doba od úrazu
11 a více let
Graf 4 Doba od úrazu Tento graf ukazuje, že 25 (25 %) respondentů je po úraze v rozmezí 1- 3 let, 23 (23 %) respondentů v období mezi 4- 5 lety, taktéž 23 (23 %) respondentů 11 let a více. 22 (22 % respondentů) odpovědělo, že jsou po úraze 6- 10 let. A 7 (7 %) respondentů je po úraze do 1 roku.
30
Otázka: Jaká je příčina Vašeho úrazu? 45 39
Absolutní četnost
40 34
35 30 25 20
12
15
9
10
6
5 0
Autonehoda
Sportovní Pracovní úraz Skok do vody úraz Příčina úrazu
Jiné
Graf 5 Příčina úrazu Mezi nejčastější příčinu úrazu poranění páteře a míchy patří: 39 (39 %) respondentů uvedlo
skok
do
vody,
34
(34
%)
utrpělo
úraz
následkem
autonehody.
12 (12 %) respondentů utrpělo sportovní úraz. 9 (9 %) respondentů uvedlo, že se jim úraz stal v práci. 6 (6 %) respondentů uvedlo odpověď jiné. Mezi odpověď jiné patřilo: 4x pád z výšky, jeden respondent uvedl pád ze břehu rybníka a jednou byla odpověď zavalení náhradním kamenem.
31
Otázka: Z čeho jste měl (a) největší obavu bezprostředně po úrazu? (možné zaškrtnout více odpovědí)
Absolutní četnost
80 70
68
60 50 35
40 27
30
22
20
13
10 0
Pocit beznaděje a strachu
Starost a Ztráta vztahu, Sexuální rodinu a přátel či stránka zabezečení zaměstnání rodiny Největší obavy bezprostředně po úraze
Jiné
Graf 6 Největší obavy bezprostředně po úrazu Z grafu č. 6 vyplývá, že 68 (68 %) respondentů uvedlo jako svoji obavu bezprostředně po úrazu pocit beznaděje a strachu. 35 (35 %) respondentů uvedlo ztrátu vztahu, přátel a zaměstnání. 27 (27 %) respondentů uvedlo, že mezi největší obavu patřila starost o rodinu a zabezpečení rodiny. 22 (22 %) respondentů odpovědělo, že mezi největší obavy patřila sexuální stránka. 13 (13 %) respondentů uvedlo odpověď jiné. Mezi jiné patřilo: 4 respondenti se obávali, že nebudou moc dělat svůj oblíbený sport, 7 respondentů uvedlo, že neměli žádnou obavu a mysleli si, že budou opět chodit, 1 respondent strach z nedostudování, 1 respondent se obával ztráty bydlení.
32
Otázka: Co považujete za Váš nynější největší problém? (možné zaškrtnout více odpovědí)
Absolutní četnost
70
63
60 50
50
49 40
40 30
29
20
13
10
8
0
Nynější největší problém Graf 7 Nynější největší problém Na tomto grafu vidíme, že 63 (63 %) respondentů uvedlo jako nynější největší problém soběstačnost. Dále 50 (50 %) respondentů uvedlo, že mezi největší problémy patří bariéry. 49 (49 %) považuje za své největší problémy ty zdravotní. Mezi další patří mobilita, kterou uvedlo 40 (40 %) respondentů. 29 (29 %) uvedlo finance. Déle 13 (13 %) respondentů zvolilo odpověď založení rodiny. Poslední odpověď byla jiné, kterou zvolilo 8 (8 %) respondentů. 3 respondenti odpověděli, že mají problémy s vyprazdňováním močového měchýře, déle 2 respondenti uvedli jako odpověď problémy s erekcí a ejakulací. Dále mezi odpověď jiné patřilo navazování partnerského vztahu, při čemž takto odpověděl jeden respondent, jeden respondent uvedl obavu z budoucnosti a 1x se jako odpověď objevila ceny kompenzačních pomůcek.
33
Otázka: Považujete svůj život za plnohodnotný? 60
Absolutní četnost
50
49
40 28
30 23 20 10 0
Ano
Ne Plnohodnotný život
Částečně
Graf 8 Plnohodnotný život Na grafu č. 8 vidíme, že 49 (49 %) respondentů uvedlo, že svůj život považuje za plnohodnotný. 28 (28 %) respondentů považuje svůj život za plnohodnotný částečně a 23 (23 %) respondentů svůj život za plnohodnotný nepovažuje.
34
Otázka: Cítíte se fyzicky závislá/ý na svém okolí? 60
Absolutní četnost
50
49
40 31 30 20 20 10 0
Ano
Ne Fyzická závislost
Částečně
Graf 9 Fyzická závislost Graf č. 9 poukazuje na to, jak se respondenti cítí fyzicky závislí na svém okolí. 49 (49%) respondentů uvádí, že se cítí závislí na svém okolí. 31 (31 %) respondentů se cítí částečně závislí na svém okolí a 20 (20 %) se necítí závislí na svém okolí.
35
Otázka: Využíváte asistenční služby? 70
63
Absolutní četnost
60 50 40 30 20
22 15
10 0
Ano, často
Ano, zřídka Využívání asistenční služby
Ne
Graf 10 Využívání asistenční služby Tento graf poukazuje na využívání asistenčních služeb. 63 (63 %) respondentů nevyužívá asistenční služby vůbec. 22 (22 %) využívává asistenční služby zřídka a 15 (15 %) respondentů využívá asistenční služby často.
36
Otázka: Bydlení máte? 50 44
45
Absolutní hodnota
40 35
31
30 25 20
15
14
10 5
1
0
Sám, sama,
S rodiči
S manželem Ústav sociální (kou), partnerem péče (kou) Bydlení
Graf 11 Bydlení Graf č. 11 znázorňuje, s kým jednotlivý vozíčkář žije. 44 (44 %) respondentů žije s rodiči. 31 (31 %) respondentů žije s manželem, manželkou, partnerem či partnerkou. 14 (14 %) respondentů žijí sami a pouze 1 (1 %) respondent žije v ústavu sociální péče.
37
Otázka: Pokud žijete doma, máte prostředí upravené bezbariérově? 80
71
Absolutní hodnota
70 60 50 40 30
25
20 10
4
0
Ano
Ne Bezbariérové bydlení
Částečně
Graf 12 Bezbariérové bydlení Graf číslo 12 zobrazuje, zda respondenti mají upravené bezbariérové prostředí. 71 (71 %) respondentů má upravené prostředí bezbariérově. 25 (25 %) respondentů má bezbariérové prostředí částečně upravené a 4 (4 %) nemají bezbariérové prostředí.
38
Otázka: Jaký typ vozíku používáte? 70
62
Absolutní hodnota
60 50 40 30 30 20 8
10 0
Mechanický
Elektrický Typy vozíku
Oba typy vozíku
Graf 13 Typy vozíku 62 (62 %) respondentů uvedlo, že používá pouze mechanický typ vozíku, 30 (30 %) respondentů uvedlo, že používá oba typy vozíku a 8 (8 %) respondentů používá pouze elektrický vozík.
39
Otázka: Jaké používáte kompenzační pomůcky mimo vozíku? (možné zaškrtnout více odpovědí) 76
Absolutní hodnota
80 69
70 60
52 46
50
38
40 30 20
10
10 0
Kompenzační pomůcky Graf 14 Kompenzační pomůcky Graf č. 14 zobrazuje, jaké kompenzační pomůcky respondenti používají mimo vozíku. 76 (76 %) respondentů používá upravený automobil. 69 (69 %) respondentů používá polohovací postel. 50 (52 %) respondentů využívá sedačku do vany či sprchy. Schodišťovou plošinu vlastní 46 (46 %) respondentů. 38 (38 %) respondentů používá skluznou desku a 10 (10 %) respondentů má stropní zvedák.
40
Otázka: Používáte antidekubitní pomůcky? 100
Absoliutní hodnota
90
89
80 70
60 50 40 30 20
11
10 0
Ano Ne Používání antidekubitních pomůcek Graf 15 Používání antidekubitních pomůcek Graf č. 15 poukazuje na to, zda respondenti používají antidekubitní pomůcky. 89 (89 %) respondentů uvedlo, že antidekubitní pomůcky používají. 11 (11 %) respondentů antidekubitní pomůcky nepoužívá.
41
Otázka: Měl (a) jste někdy dekubity? 80 70
Absolutní hodnota
70 60 50 40 30 30 20 10 0
Ano
Ne Dekubity
Graf 16 Dekubity Graf č. 16 se týká toho, zda respondenti měli dekubity. 70 (70 %) respondentů uvedlo, že ano. 30 (30 %) respondentů dekubity neměli.
42
Otázka: Trpíte spasticitou? 90
83
Absolutní hodnota
80 70
60 50 40 30 17
20 10 0
Ano
Ne Spaticita
Graf 17 Spasticita 83 (83 %) respondentů uvedlo, že trpí spasticitou. 17 (17 %) respondentů spasticitou netrpí.
43
Otázka: Jak vylučujete moč?
Absolutní hodnota
70
65
60 50 40 30 20
17 10
10
5
3
0
Fyziologicky
Čistá Epicystostomie Vyklepávání Pernamentní intermitentní moči močový katétr katetrizace
Vyprazdňování moči
Graf 18 Vyprazdňování moči Graf č. 18 zobrazuje, jak respondenti vylučují moč. 65 (65 %) respondentů uvedlo, že čistou intermitentní katetrizací (ČIK). 17 (17 %) se vyprazdňuje fyziologicky. 10 (10 %) má zavedenou epicystostomii. 5 (5 %) respondentů používá techniku vyklepávání moči a 3 (3%) respondenti mají zavedený permanentní močový katétr.
44
Otázka: Jak vylučujete stolici?
Absolutní hodnota
60 50
52 42
40 30 20 10
3
3
0
Fyziologicky Pomocí čípku
Pomocí prázdnícího roztoku Vyprazdňování stolice
Jiné
Graf 19 Vyprazdňování stolice 50 (52 %) respondentů odpovědělo, že se vyprazdňují pomocí čípků. 42 (42 %) respondentů vyprazdňují fyziologicky. 3 (3 %) respondenti se vyprazdňují pomocí prázdnícího roztoku a 3 (3 %) respondenti zvolili odpověď jiné. Všichni tři respondenti provádí digitální vybavení stolice.
45
3.6 Diskuze Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit biopsychosociální potřeby osob po poranění míchy. K vyhodnocení jsem použila šest hypotéz. Hypotéza č. 1 Předpokládám, že alespoň polovina respondentů uvedlo jako největší obavu bezprostředně po úraze pocit beznaděje a strachu a alespoň polovina respondentů uvedla jako svůj největší nynější problém soběstačnost. K této hypotéze patřily otázky č. 6 a č. 7. Tato hypotéza měla prokázat, jaký pocit měli pacienti s poraněním páteře a míchy bezprostředně po úraze a jaký mají největší problém nyní. Největší obavou bezprostředně po úraze byl pocit beznaděje a strachu při čemž takto odpovědělo 68 % respondentů. Nyní jako největší problém považují respondenti soběstačnost v 63 %. Tato hypotéza se mi potvrdila. Z výzkumu Růžičkové (2007) vyplývá, že nejčastější obavou je sexuální stránka při čemž tuto odpověď vybralo 12 osob ze 43 lidí. A jako aktuální problém Růžičkové vyšla mobilita. Mobilitu zvolilo 21 osob z 61. Hypotéza č. 2 Domnívám se, že 75 % respondentů mají upravené nebo zčásti upravené bezbariérové prostředí, nežijí sami a zcela nebo zčásti se cítí závislí na svém okolí. K této hypotéze patří otázka č. 9, č. 11 a č. 12. Z výzkumného šetření vyplývá, že 71 % dotazovaných má upravené bezbariérové prostředí, 25 % zčásti. Celkem 96 %. Dále mi vyšlo, že 76 % respondentů nežije samo. 44 % respondentů žije s rodiči. 31 % respondentů žije s manželem, manželkou, partnerem či partnerkou a 1 % žije v ústavu sociální péče. Další část hypotézy se týkala fyzické závislosti na okolí. 49 % dotazovaných odpovědělo, že se cítí závisle na svém okolí. 31 % respondentů odpovědělo, že se cítí částečně závislí. Celkem 75 %. Tato hypotéza se mi potvrdila. 46
Hypotéza č. 3 Předpokládám, že nejčastější používanou kompenzační pomůckou mimo vozíku bude polohovací postel. K této hypotéze se vztahuje otázka č. 14. Domnívala jsem se, že nejčastější kompenzační pomůckou mimo vozíku bude u pacientů po poranění míchy polohovací postel. Polohovací postel používá 69 % všech respondentů, více respondentů však používá speciálně upravený automobil. Speciálně upravený automobil používá 76 % vozíčkářů. Tato hypotéza se mi nepotvrdila. Hypotéza č. 4 Domnívám se, že 75 % respondentů používají antidekubitní pomůcky a alespoň polovina respondentů měla dekubity. K této hypotéze se vztahují otáčky č. 15 a č. 16. 89 % respondentů uvedlo, že používají antidekubitní pomůcky. U dekubitů uvedlo 70 % respondentů, že dekubit měli. Hypotéza se mi potvrdila. Hypotéza č. 5 Předpokládám, že 75 % respondentů trpí spasticitou. K této hypotéze patří otázka č. 17. 83 % respondentů uvedlo, že trpí spasticitou. Tato hypotéza se mi potvrdila. Hypotéza č. 6 Domnívám se, že alespoň polovina respondentů nebude fyziologicky vyprazdňovat moč a stolici. K této hypotéze patří otázka č. 18 a č. 19.
47
Z výzkumu vyplývá, že pouze 17 % respondentů vyprazdňuje moč fyziologicky. 65 % respondentů vyprazdňuje močový měchýř pomocí čisté intermitentní katetrizace. 10 % respondentů má zavedenou epicystostomii. 5 % respondentů používá metodu vyklepávání moči a 3 % respondentů mají zavedený permanentní močový katétr. V závěru vychází, že 83 % respondentů nemočí fyziologicky. U vyprazdňování stolice se vyprazdňuje 42 % fyziologicky. Čípek používá 52 % respondentů. 3 % respondentů využívají prázdnící roztok a 3 % respondentů vybavují stolici digitálně. Z toho vyplývá, že 58 % respondentů nevyprazdňuje tlusté střevo fyziologicky. Tato hypotéza se mi potvrdila.
48
3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Vzhledem k rostoucímu počtu úrazů páteře a míchy by lidé měli znát preventivní opatření týkající se předejití úrazu. Určitě by byl vhodný např. dokument o vozíčkářích po skocích do vody, autonehodách, atd., který by byl odstrašujícím případem. Myslím si, že by si lidé rozmysleli, zda budou skákat do vody, nedodržovat pravidla silničního provozu či si nebrat bederní pásy a páteřní pásy. Každý vozíčkář čerstvě po úraze má obavy a strach, který by měl zmírnit už personál v nemocnici. Určitě je vhodné, když na ARO oddělení a spinálních jednotkách pracuje zdravotnický personál, který dokáže pacientům po úraze poradit, pomoci a motivovat do nového života. Vhodné by mohly být také příručky, které by pacientovi po míšním úraze ukázaly, že i na vozíku se dá prožít kvalitní a plnohodnotný život. Velice by se mi líbil dokument, který by byl určený pouze pro vozíčkáře po úrazu. Kde by vozíčkáře upozornili na možné strasti a trápení, které je mohou potkat. Bylo by dobré řešit problematiku dekubitů, které mají s poraněním míchy velice často. Zdravý jedinec pokud dlouho sedí, cítí např. brnění a to vozíčkář nikoliv. Také ukázat jak takový dekubit může vypadat. Myslím si, že mnoho lidí by pak bralo polohování mnohem vážněji. Dále by se dokument mohl dotknout oblasti autonomní dysreflexie nebo vyprazdňování což je taky veliký problém. Mnoho vozíčkářů si myslí, že jsou na problémy sami, tak by v televizi mohli vidět, že problémy které mají oni sami, mají i ostatní, že nejsou jediní, kdo se musí cévkovat, kdo trpí spasticitou nebo kdo má autonomní dysreflexii. Dále by bylo dobré zorganizovat např. nějaké pravidelné setkání, kde by si vozíčkáři mohli sdělit své trápení. Určitě by bylo skvělé, kdyby se takovýchto setkání účastnil lékař či speciálně školená sestra, aby mohli poradit každému, kdo bude mít nějaký problém. Dalším vhodným postupem myslím si by byla např. nějaká přednáška pro vozíčkáře čerstvě po úraze. Určit mnoho jich nevědělo, že se jich mohou týkat dekubity, jaké mohou mít problémy s vylučováním atd. A poslední by byly nějaké sexuální centra pro vozíčkáře. Aby sexuolog vozíčkáři řekl, jaké má možnosti. Jediným centrem v České republice ohledně sexuálních problémů je v České republice Fakultní nemocnice Brno.
49
4 Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na biopsychosociální potřeby osob s poraněním míchy. V teoretické části jsem popsala anatomii páteře a míchy, rozepsala jsem biopsychosociální potřeby a dále jsem podrobněji rozepsala nejčastější problémy vozíčkářů. K praktické části jsem zvolila kvantitativní metodu výzkumu. Kvantitativní výzkum byl pro tuto práci zvolen z důvodů porovnání většího vzorku osob. Respondenti odpovídali na 19 otázek. Dotazník byl zcela anonymní a byl určen pro osoby s poraněním míchy. Výsledky jsem vyhodnotila a znázornila pomocí grafů. Otázky se týkaly psychické stránky, bydlení, vyprazdňování, kompenzačních pomůcek, spasticity, dekubitů atd. Cílem mé bakalářské práce bylo zjištění biopsychosociálních potřeb osob po poranění míchy. Lidé s poraněním míchy mají určitě stejné biopsychosociální potřeby jako lidé bez hendikepu. Ale některé potřeby určitě hůře uspokojují např. potřeba defekace či potřeba močení. První hypotéza se zaměřovala na to, jakou měli vozíčkáři největší obavu bezprostředně po úraze a co je nejvíce trápí nyní. Z výsledku můžeme vidět, že nejčastější obavou bezprostředně po úraze byl pocit beznaděje a strachu. Za nynější největší problém považovali vozíčkáři soběstačnost. Tato hypotéza se mi tudíž potvrdila. V druhé hypotéze jsem se zajímala o to, zda jedinci mají upravené bezbariérové prostředí, nežijí sami a zda se cítí závislí na svém okolí. Domnívala jsem se, že 75 % respondentů na tyto otázky odpoví, že mají zcela nebo zčásti upravené prostředí, nežijí sami a cítí se zcela nebo zčásti závislí na svém okolí. Tato hypotéza se mi potvrdila. Třetí hypotéza se týkala kompenzačních pomůcek. Předpokládala jsem, že nejčastěji používanou kompenzační pomůckou bude polohovací postel. Tato hypotéza se mi nepotvrdila, nejčastěji používanou kompenzační pomůckou byl speciálně upravený automobil, který používá 76 % respondentů, přičemž polohovací postel pouze 69 %. Ve čtvrté hypotéze jsem zjišťovala, zda vozíčkáři používají antidekubitní pomůcky a zda se u nich někdy dekubity
vyskytly.
Tato
hypotéza
se
mi
potvrdila,
domnívala
jsem
se, že 75 % respondentů antidekubitní pomůcky používají a že polovina respondentů dekubity měla. U páté hypotézy jsem chtěla, zjistit kolik respondentů bude trpět spasticitou. Předpokládala jsem že, 75 % respondentů odpoví, že trpí. Odpověď ano uvedlo 83 % respondentů. A u poslední šesté hypotézy jsem předpokládala, že polovina respondentů nebude fyziologicky vylučovat moč a stolici. Tato hypotéza
50
se mi potvrdila. 83 % respondentů odpovědělo, že nemočí fyziologicky. A fyziologicky neprovádí defekaci 58 % respondentů. Myslím si, že se svět lidí s poraněním míchy posunul velice dopředu, dříve osoby s míšním poraněním žily automaticky v ústavech, nyní jsem zjistila, že pouze jeden člověk odpověděl, že žije v ústavu sociální péče. Určitě se k vozíčkářům změnil i postoj spoluobčanů. Stále přežívá fakt, že jsou vozíčkáři bezbranní a lidé jich litují, přitom je život vozíčkářů mnohdy kvalitnější než ostatních lidí. Když se podíváme, kolem sebe vidíme, že spousta prostor je již nyní bezbariérová. Stačí se podívat například na hromadnou dopravu. Řekla bych že, se s vozíčkáři více počítá. Myslím si, že tato bakalářská práce by mohla být přínosem pro občany, kteří nemají s vozíčkáři žádnou zkušenost. O nejčastějších problémech vozíčkářů určitě mnoho lidí vůbec netuší. Určitě mnoho lidí neví o tom, že vozíčkáře trápí např. spasticita či mají velice často problémy s vyprazdňováním. Byla jsem velice ráda, že jsem si toto téma zvolila. I já sama jsem se dozvěděla mnoho nových poznatků.
51
Seznam použité literatury 1. Anatomie páteře. [online]. z: https://wikisofia.cz/index.php/Kosti
[cit.
2015-04-17].
Dostupné
2. ČIHÁK, R. Anatomie 1. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001, 497 s. ISBN 80716-9970-5 3. Dekubity I. až IV. stupně. [online]. [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.eamos.cz/amos/index.php 4. DYLEVSKÝ, I. Funkční anatomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009, 532 s. ISBN 978-80-247-3240-4 5. FALTÝNKOVÁ, Z. Cesta k nezávislosti po poškození míchy. Praha: Svaz paraplegiků - Centrum Paraple, 2004, 83 s. ISBN 80-239-5555-1 6. FALTÝNKOVÁ, Z. Desatero moudrého vozíčkáře: průvodce pro klienty s poškozením míchy. Praha: Česká asociace paraplegiků - CZEPA, 2012. ISBN 8026050975. 7. FALTÝNKOVÁ, Z. Jak na to doma. 1. vyd. Praha: Česká asociace paraplegiků - CZEPA, 2012, 34 s. ISBN 978-80-260-5102-2. 8. FALTÝNKOVÁ, Z. Vše okolo tetraplegie. Praha: Česká asociace paraplegiků CZEPA, 2012, 59 s. ISBN 978-80-260-5098-8 9. Hodnocení rizika vzniku dekubitů podle Nortonové. [online]. [cit. 2015-04-17]. Dostupné
z:
http://gebymaruska.blog.cz/0908/vyhodnoceni-rizika-vzniku-
dekubitu-preventivni-opatreni-dle-stupne-rizika 10. HOLTZ, A., LEVI, R. Spinal cord injury. New York: Oxford University Press, 2010, vi, 319 p., [4] p. of plates. ISBN 019537276x 11. HOUDEK, M. Neuromodulace. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, 294 s. ISBN 978-802-4704-296 12. JAROŠOVÁ, D., MÜLLEROVÁ, N. a POSPÍŠILOVÁ, Y. Úvod do komunitního ošetřovatelství. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 99 s. ISBN 978-8024721-507.
52
13. KACHLÍK, D., Úvod do preklinické medicíny. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta, 2013, 135 s. ISBN 978-80-87878-01-9 14. KELNAROVÁ, J., MATĚJKOVÁ, E. Psychologie: pro studenty zdravotnických oborů. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 162 s. ISBN 978-802-4732-701. 15. Maslowova hierarchie potřeb. [online]. [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.paventia.cz/sluzby/dobrovolnictvi-/bio-psycho-socialni-potrebyditete/teorie-o-hierarchie-potreb/ 16. MIKULA, J., MÜLLEROVÁ N. a POSPÍŠILOVÁ, Y. Prevence dekubitů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 96 s. ISBN 978-80-247-2043-2. 17. PLEVOVÁ, I., Management v ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 304 s. Sestra (Grada). ISBN 978-802-4738-710 18. Průřez míchou. [online]. [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: www.swaraj-travels.com 19. PLEVOVÁ, I., Management v ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 304 s. Sestra (Grada). ISBN 978-802-4738-710 20. RŮŽIČKOVÁ, J., Kvalita života vozíčkářů, Jihočeská univerzita České Budějovice, 2007, 85 s., Bakalářská práce. 21. ŘÍČAN, P., Psychologie osobnosti: obor v pohybu. 6., rev. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2010, 208 s. ISBN 978-802-4731-339 22. SEIDL, Z., Neurologie: pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 168 s. ISBN 978-802-4727-332. 23. SEIDL, Z., OBENBERGER J., Neurologie pro studium i praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 363 s. ISBN 80-247-0623-7 24. Schéma
rozsahu
ochrnutí
[online].
[cit.
2015-04-17].
Dostupné
z:
http://navoziku.wz.cz/pater_micha.htm 25. Spinální
jednotky.
[online].
[cit.
2015-04-22].
Dostupné
z:
http://www.fnmotol.cz/kliniky-a-oddeleni/spolecna-pracoviste/spinalnijednotka-pri-klinice-rehabilitace-a-telov/pro-odbornou-verejnost/
53
26. STEJSKAL, L. Intraoperační stimulační monitorace v neurochirurgii. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 104 s. ISBN 80-247-0964-3 27. ŠRÁMKOVÁ, T. Poruchy sexuality u somaticky nemocných a jejich léčba. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013, 216 s., ISBN 978-80-247-4453-7. 28. TRACHTOVÁ, E., Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. Vyd. 3., nezměn. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2013. ISBN 80-701-3553-0. 29. TROJAN, S. Fyziologie a léčebná rehabilitace motoriky člověka. 3., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2005, 237 s. ISBN 80-247-1296-2 30. VORLÍČEK, J., ADAM, Z. a POSPÍŠILOVÁ, Y. Paliativní medicína. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada-Avicenum, 2004, 537 s., ISBN 80-247-02797. 31. VYTEJČKOVÁ, R., Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné II: speciální část. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s., ISBN 978-802-4734-200. 32. WEISS, Petr. Sexuologie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, 724 s. ISBN 978-80-2472492-8
54
Seznam grafů Graf 1 Pohlaví ............................................................................................................. 27 Graf 2 Věk respondentů............................................................................................... 28 Graf 3 Druh postižení .................................................................................................. 29 Graf 4 Doba od úrazu .................................................................................................. 30 Graf 5 Příčina úrazu .................................................................................................... 31 Graf 6 Největší obavy bezprostředně po úrazu ............................................................. 32 Graf 7 Nynější největší problém .................................................................................. 33 Graf 8 Plnohodnotný život........................................................................................... 34 Graf 9 Fyzická závislost .............................................................................................. 35 Graf 10 Využívání asistenční služby ............................................................................ 36 Graf 11 Bydlení ...........................................................................................................37 Graf 12 Bezbariérové bydlení ...................................................................................... 38 Graf 13 Typy vozíku ................................................................................................... 39 Graf 14 Kompenzační pomůcky .................................................................................. 40 Graf 15 Používání antidekubitních pomůcek................................................................ 41 Graf 16 Dekubity......................................................................................................... 42 Graf 17 Spasticita ........................................................................................................ 43 Graf 18 Vyprazdňování moči....................................................................................... 44 Graf 19 Vyprazdňování stolice .................................................................................... 45
55
Seznam použitých zkratek atd.
a tak dále
aj.
a jiné
AD
autonomní dysreflexie
č.
číslo
ČIK
čistá intermitentní katetrizace
PMK
permanentní močový katétr
popř.
popřípadě
tzn.
to znamená
56
Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Anatomie páteře Příloha č. 3: Průřez míchou Příloha č. 4: Schéma rozsahu ochrnutí Příloha č. 5: Maslowova hierarchie potřeb Příloha č. 6: Hodnotící škála rizika vzniku dekubitů podle Nortonové Příloha č. 7: Dekubit prvního stupně Příloha č. 8: Dekubit druhého stupně Příloha č. 9: Dekubit třetího stupně Příloha č. 10: Dekubit čtvrtého stupně
57
