NOCICEPCE U OSOB S TETOVÁNÍM

Pùvodní práce

PSYC HIATR IE ƒ ROÈNÍK 14 ƒ 2010 ƒ SUPPLEMENTUM 2

NOCICEPCE U OSOB S TETOVÁNÍM A S ROZDÍLNOU MOTIVACÍ K PROŽITKU BOLESTI NOCICEPTION IN HUMANS WITH TATTOO AND DIFFERENT MOTIVATION TO PAIN EXPERIENCE ANNA YAMAMOTOVÁ, PAVEL HRABÁK, PETR HØÍBEK, RICHARD ROKYTA Univerzita Karlova v Praze, 3. lékaøská fakulta, Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, Praha

SOUHRN V posledních letech roste poèet mladých lidí, kteøí si zámìrnì ubližují. Rovnìž stoupá poèet osob, které se v dùsledku módní vlny nechávají tetovat a dobrovolnì se podrobují bolestivým zákrokùm spojeným s piercingem, skarifikací èi brandingem. Zámìrnì poškozující se osoby èasto uvádìjí, že pøi tom bolest nepociśují. Naproti tomu o vnímání bolesti u návštìvníkù tetovacích salonù a piercingových studií nejsou k dispozici žádné informace. Cílem práce bylo porovnat nocicepèní citlivost u tøí skupin osob (n = 56, vìk 22–28 let, 27 žen a 29 mužù) s rùznou motivací k prožitku bolesti. Kontrolní skupina, s jednorázovým prožitkem pocitu bolesti pøi tetování, mìla významnì nižší práh tepelné bolesti než zbylé 2 skupiny (s opakovaným prožitkem, kde odmìnou byla buï bolest sama, nebo uspokojivý pocit z jejího pøekonání, nebo u skupiny s aktivním zájmem o prožitky osob z druhé skupiny, ale bez tìlesných modifikací). Poslední dvì skupiny byly mìøeny na Hell party, na akci, kterou poøádalo piercingové a tetovací studio. Zvýšený práh bolesti u úèastníkù Hell party nelze vysvìtlit pouze oslabeným senzorickým vnímáním bolesti, protože i skupina bez tìlesných modifikací, mìøená ve stejném prostøedí, mìla obdobnì zvýšený práh bolesti jako osoby s mnohoèetnými modifikacemi. Z výsledkù mùžeme pøedpokládat, že nezanedbatelný vliv hrálo prostøedí ovlivòující afektivní a kognitivní komponentu bolesti. Klíèová slova: práh bolesti, tetování, piercing, skarifikace

SUMMARY Over the last decade increases number of young adults and adolescents with self injurious behavior (SIB) as well as with decorative tattoo, piercing, scarification or branding. All these procedures are related with painful experience, however contrary to patients with SIB which do not report pain during SIB there are no information about pain perception in visitors of tattoo and piercing studios. Aim of our study was to compare nociceptive sensitivity in three group of subjects (n = 56, age 22–28 years, 27 women and 29 men) with different motivation to pain experience. Control group with single painful experience during tattooing had lower thermal pain threshold than two other groups either with repeated painful experience where the pain itself was rewarding stimulus or with active motivation to share feelings of the second group. Last two groups were measured on the Hell party which was organized by tattoo and piercing studio. Increased pain threshold in active participants of Hell party cannot be simply explained by decreased sensory-discriminative component of pain. The group without any body modification measured at the same party did not differ in pain perception from the former group. From these results it can be concluded that environmental factors influencing affective and cognitive component of pain played principal role. Key words: pain threshold, tattoo, piercing, scarification Yamamotová A, Hrabák P, Høíbek P, Rokyta R. Nocicepce u osob s tetováním a s rozdílnou motivací k prožitku bolesti. Psychiatrie 2010; 14(Suppl. 2): 56–60.

Úvod Bolest je definovaná jako nepøíjemná senzorická a emocionální zkušenost spojená s akutním nebo potenciálním poškozením tkání, nebo je výrazy takového poškození popisována. Bolest je vždy subjektivní. Jako každá definice, i tato mùže mít své omezení. Bolest by podle definice mìla být nepøíjemná. Ale co když není? Existují jedinci, kterým zámìrnì vyvolaná bolest utrpení nepøináší. Jedná se o osoby se sebepoškozujícím chováním, pøi kterém se uvolòuje psychická tenze a fyzická bolest pøehlušuje bolest duševní (Niedtfeld, Schmahl, 2009). Zámìrnì vyvolaná bolest mùže rovnìž pomáhat navracet èlovìka z disociovaného stavu do reality, anebo naopak pomùže z reality uniknout do disociovaného stavu (Fishbain et al., 2001). Do další kategorie spadají osoby, které se dobrovolnì podrobují bolesti za úèelem estetických zmìn na tìle v podobì tetování, piercingù, nebo vytváøení jizev øezáním (skarifikace) nebo vypalováním (branding).

56

Epidemiologické údaje posledních let poukazují na podobné narùstající trendy nejen ve výskytu sebepoškozování, ale i ve výskytu zmínìných tìlesných modifikací (Montgomery, Parks, 2001; Laumann, Derrick, 2006; Stirn et al., 2006). Nejstrmìjší nárùst se týká pøedevším adolescentních vìkových kategorií (Greydanus, Shek 2009). Pøestože byly nalezeny korelace mezi èetností piercingu v uších a hranièními poruchami osobnosti, tyto vztahy nebyly ani významné ani specifické (Mi, 1990). S èetnými tìlesnými modifikacemi bývají èasto spojovány snahy o hledání vlastní identity nebo pøináležení k urèité skupinì, avšak na druhou stranu bývají tito nositelé èasto považováni za osoby s antisociálním chováním. Mùže se jednat i o projev urèité neverbální komunikace. Pøestože díky módní vlnì tetování poèet tìchto osob významnì narùstá, není k dispozici žádná studie, která by porovnávala vnímání bolesti na místech tetovaných a netetovaných. Nelze vylouèit, že aplikace tetovací barvy (pøestože je sterilní) mùže díky obsaženým barvivùm v místì tetováže vyvolat nejdøíve zánìtlivou reakci, ale poz-

Pùvodní práce

P S Y CH I A T R I E ƒ ROÈNÍK 14 ƒ 2010 ƒ SUPPLEMENTUM 2

Obrázek 1: Práh tepelné bolesti u kontrolní skupiny. Porovnání tetovaných, shodných netetovaných míst a míst se simulovaným tetováním.

dìji by rovnìž mohla vytváøet patologické zmìny na nocisenzorech a ovlivòovat tak vnímání bolesti v daném místì. Cílem práce bylo porovnat vnímání bolesti u osob s tetováním na tetovaných a shodných netetovaných èástech tìla. Testovali jsme hypotézu, že tepelný práh bolesti na tetovaném místì bude nižší než na místì netetovaném. Dalším cílem bylo porovnat vnímání bolesti na tepelný a mechanický podnìt u skupin osob s rùznou motivací k prožitku bolesti. V první skupinì byli jedinci s jednorázovým prožitkem bolesti za úèelem tetování, druhou skupinu tvoøily osoby s mnohoèetným tetováním, piercingem nebo skarifikací. Tøetí skupinu tvoøily osoby bez tetování, ale aktivnì se podílející na prožitcích druhé skupiny. Testovali jsme hypotézu, že osoby s víceèetnými tìlesnými modifikacemi budou mít vyšší prahy bolesti než osoby bez tìlesných modifikací.

Soubor a metoda Experiment è. 1 probíhal ve standardních laboratorních podmínkám a soubor tvoøili pøevážnì studenti lékaøské fakulty a jejich pøátelé (n = 16, vìk = 25 let). Motivací této skupiny byl pouze v minulosti jednorázový prožitek bolesti za úèelem tetování, kde odmìnou bylo samo tetování. Tato skupina rovnìž posloužila jako kontrolní skupina. Experiment è. 2 probíhal ve zcela jiném prostøedí, a to na Hell party, o které její organizátoøi uvádìjí, že „HELL PARTY je takovej trochu drsnìjší veèírek ….“ „Na své si pøijdou nadšenci do piercingu, tetování a dalších tìlesných modifikací, stejnì jako pøíznivci BDSM (Bondage, Domination, Sadism and Masochism) …“. V tomto prostøedí byly mìøeny dvì skupiny dobrovolníkù. Motivací u skupiny è. 2 (n = 22, vìk = 22 let) s víceèetnými tìlesnými modifikacemi byl opakovaný prožitek bolesti, kde odmìnou byla buï bolest sama, nebo uspokojivý pocit z jejího pøekonání. Skupinu è. 3 (n = 18, vìk = 28 let) tvoøily osoby bez tìlesných modifikací, ale s aktivním zájmem o prožitky skupiny è. 2. Skupiny è. 2 a 3 byly mìøeny na Hell party. U skupiny è. 1 byl testován tepelný práh bolesti na vzájemnì si odpovídajících tetovaných a netetovaných místech tìla. Na netetovaném místì bylo rovnìž provedeno simulované tetování pomocí lihové fixy, které sloužilo jako barevná kontrola k tetované oblasti. Bylo to z toho dùvodu, že pøi použití tepelného stimulátoru mùže barva kùže nebo tetování hrát roli v absorpci tepelného záøení. Teplotní stimulátor pracoval na principu ohøívání pokožky horkým vzduchem v rozsahu od 20 °C do 70 °C, s teplotním gradientem 3 °C/s. Jako referenèní hodnota pro pozdìjší srovnání s mìøenými osobami na Hell party byly rovnìž zmìøeny prahy bolesti na tøech prstech nedominantní ruky za nehtovým lùžkem.

Obrázek 2: Pohlavní rozdíly v tepelném prahu bolesti u kontrolního souboru. *** p < 0,001.

V experimentu è. 2 jsme kromì tepelného prahu bolesti mìøeného na prstech ruky testovali i mechanický práh bolesti elektronickým pøístrojem Algometer Somedic (Švédsko), pùsobícím na plochu 1 cm2 tlakem v rozmezí od 0 do 2000 kPa. Prahy bolesti jsme rovnìž mìøili na 2.–4. prstu nedominantní ruky. Vzhledem k tomu, že vnímání bolesti mùže být kromì prostøedí ovlivnìno i dalšími faktory, vyplnili dobrovolníci na Hell party anonymní dotazník s uvedením nìkterých údajù, které jsme považovali za relevantní pro modulaci vnímání bolesti. Mezi tyto faktory jsme zahrnuli: 1) konzumaci alkoholu nebo jiných látek užitých pøed mìøením bolesti (uvádìná množství se pohybovala v rozsahu 1–2 piva nebo 1 sklenièka destilátu, jedna osoba uvedla, že brala Zoloft, nikdo neuvedl užití jiných návykových látek); 2) psychiatrickou anamnézu (hranièní poruchy osobnosti, sebevražedné pokusy); 3) sebepoškozování, vzhledem k jejich èastìjšímu výskytu u osob s hranièními poruchami osobnosti nebo s tìlesnými modifikacemi. Poslední faktory se týkaly povahy samotných tìlesných modifikaci, osoby uvádìly, zda mají tetování, piercing nebo skarifikaci. Údaje o poètech osob a vlivu jednotlivých faktorù na prahy tepelné a mechanické bolesti jsou uvedeny v tabulce è. 1. Pro posouzení rozdílù v citlivosti na bolest na tetovaných místech, netetovaných a místech se simulovaným tetováním jsme použili ANOVU pro opakovaná mìøení. Pro porovnání tepelného prahu bolesti na rukou u 3 skupin osob s rozdílnou motivací k prožitku bolesti byla použita jednofaktorová analýza rozptylu. Vliv ostatních hodnocených faktorù na tepelnou a mechanickou bolest (u skupin è. 2 a 3) byl hodnocen nepárovým Studentovým t-testem. Jako statisticky významné byly považovány rozdíly, kde p < 0,05.

Výsledky Porovnání tetovaných a netetovaných míst tìla U 1. kontrolního souboru se nelišil tepelný práh bolesti na místech tetovaných od netetovaných a ani od míst se simulovaným tetováním (F (2, 30) = 0,02, p = 0,98) (obr. 1). Ve všech pøípadech se bolestivý pocit dostavil pøi teplotì 54 °C. Ženy mìly nižší prahy bolesti než muži (F (1, 14) = 17,6, p = 0,001) (obr. 2). Tetovaná místa na konèetinách a trupu se v prahu bolesti nelišila (F (1, 14) = 0,06, p = 0,81). U kontrolního souboru byl tepelný práh bolesti mìøený na prstech ruky významnì nižší než na jiných netetovaných èástech tìla, která byla shodná s tetovanými místy (45,7 ± 4.1°C vs. 55,2 ± 9,7 °C, párový t-test p = 0,0006). Porovnání skupin s rùznou motivací k prožitku bolesti Kontrolní skupina mìla významnì nižší práh tepelné bolesti na prstech ruky než zbylé 2 skupiny, mìøené na Hell party, které se navzájem nelišily (F (2, 53) = 13,7, p = 0,00002) (obr. 3).

57

Pùvodní práce

PSYC HIATR IE ƒ ROÈNÍK 14 ƒ 2010 ƒ SUPPLEMENTUM 2

Tabulka 1: Vliv sledovaných faktorù na hodnoty tepelného a mechanického prahu bolesti u úèastníkù Hell party. Tepelný práh bolesti (°C)

P

Mechanický práh bolesti (kPa)

P

52,5 ± 6,2 56,3 ± 6,2

0,066

660 ± 240 763 ± 253

0,208

Pohlaví Ženy = 16 Muži = 24 Alkohol Ano = 21 Ne = 18 Psychiatrická anamnéza Ano = 5 Ne = 35 Sebepoškozování Ano = 12 Ne = 28

48,5 ± 3,0 55,7 ± 6,3

0,016

524 ± 156 750 ± 250

0,057

54,2 ± 7,1 55,1 ± 6,2

0,683

679 ± 252 741 ± 252

0,484

Tetování Ano = 8 Ne = 32

56,9 ± 7,6 54,3 ± 6,1

0,314

750 ± 234 715 ± 257

0,729

55,4 ± 6,3 54,5 ± 6,7

0,688

697 ± 224 735 ± 274

0,660

51,9 ± 8,6 55,1 ± 6,2

0,348

448 ± 155 753 ± 241

Piercing Ano = 15 Ne = 24 Skarifikace Ano = 4 Ne = 36

56,3 ± 6,6 53,4 ± 6,1

0,163

786 ± 252 655 ± 242

0,108

0,019

Data představují průměr ± SD, Porovnání dat nepárovým (two-tailed) T-testem.

Tabulka 2: Pohlavní rozdíly v hodnotách tepelného a mechanického prahu bolesti v závislosti na sledovaných parametrech u úèastníkù Hell party. Ženy Výskyt faktoru Alkohol (N) Tepelný práh bolesti (°C) Mechanický práh bolesti (kPa) Psych. léčba (N) Tepelný práh bolesti (°C) Mechanický práh bolesti (kPa) Sebepoškozování (N) Tepelný práh bolesti (°C) Mechanický práh bolesti (kPa) Tetování (N) Tepelný práh bolesti (°C) Mechanický práh bolesti (kPa) Piercing (N) Tepelný práh bolesti (°C) Mechanický práh bolesti (kPa) Skarifikace (N) Tepelný práh bolesti (°C) Mechanický práh bolesti (kPa)

Muži

Ano

Ne

Ano

Ne

5 56,6 ± 2,8 877 ± 107 4 49,2 ± 3 517±123 8 51,1 ± 2,2 579 ± 87 13 58,8 ± 3,5 773 ±146 8 53,2 ± 2,2 642 ± 91 2 48,7 ± 4,4 390 ± 168

10 50,7 ± 2,0 558 ± 76 12 53,6 ± 1,7 708 ±71 8 54,0 ± 2,2 742 ± 87 3 51,1 ± 1,7 635 ± 70 8 51,9 ± 2,2 679 ± 91 14 53,1 ± 1,7 699 ± 63

16 56,2 ± 1,5 757 ± 60 1 45,7 ± 6 551 ± 246 4 60,3 ± 3,1 880 ±123 19 55,7 ± 2,7 737 ± 113 7 58,0 ± 2,4 760 ± 98 2 55,1 ± 4,4 505 ± 168

8 56,6 ± 2,2 776 ± 85 23 56,8 ± 1,2 772 ± 51 20 55,5 ± 1,4 740 ± 55 5 56,5 ± 1,4 770 ± 58 16 55,9 ± 1,6 762 ± 65 22 56,4 ± 1,3 787 ± 51

Interakce faktor x sex 0,15 0,05 0,34 0,92 0,10 0,10 0,10 0,41 0,84 0,84 0,65 0,92

Data představují průměr ± SD

V prahu mechanické bolesti se skupiny mìøené na Hell party rovnìž nelišily (F (1, 38) = 0,34, p = 0,56) (obr. 4). Vliv intervenujících promìnných na vnímání bolesti u všech úèastníkù Hell party (tabulka 1) a rozdìlených podle pohlaví (tabulka 2) Ženy se nelišily od mužù ani v mechanickém ani v tepelném prahu bolesti. Rovnìž malá konzumace alkoholu neovlivnila mechanický a tepelný práh bolesti, když byl ignorován faktor pohlaví. Jako statisticky významná vyšla interakce alkoholu a pohlaví v prahu mechanické bolesti, kde pøítomnost alkoholu zvyšovala práh bolesti pouze u žen (z 558 na 877 kPa, p = 0,05). Práh tepelné a mechanické bolesti se nelišil u osob s tetováním a bez nìj ani u osob s piercingem a bez nìj. Naproti tomu osoby se skarifikací mìly významnì nižší práh mechanické bolesti než osoby bez skarifikací (448 kPa proti 753 kPa, p = 0,019). Práh tepelné bolesti se u tìchto osob nelišil. Faktor sebepoškozování se nepromítnul ani do hodnot tepelného ani mechanického prahu bolesti, na rozdíl od faktoru psychiatrické

58

anamnézy, kde se u léèených osob snižovaly oba prahy bolesti. V pøípadì tepelného prahu z 55,7 °C na 48,8 °C (p = 0,016), v pøípadì mechanického prahu z 750 kPa na 524 kPa (p = 0,057).

Diskuze Vliv tetování na nocicepci Problematika citlivosti na bolest na tetovaných èástech tìla nebyla u lidí doposud zkoumána. Jediná studie, která se èásteènì touto otázkou zabývala, se zamìøila na tìhotné ženy, kterým mìla být aplikována epidurální anestézie pøed porodem a tetování mìly umístìné v oblasti bederní páteøe. Autoøi si kladli otázkou, zda vpich v místì tetování nemùže prostøednictvím injekèní jehly pøenést tkáò s tetovací barvou do epidurálního prostoru a vyvolat tak nežádoucí reakci organizmu (Douglas, Swenerton, 2002). Výsledky na potkanech v plantar testu ukázaly, že na tetovací barvou znaèených zadních konèetinách je latence bolestivé reakce kratší ve srovnání s kontrolami, kterým byl místo tetovací barvy

P S Y CH I A T R I E ƒ ROÈNÍK 14 ƒ 2010 ƒ SUPPLEMENTUM 2

Obrázek 3: Rozdíly v tepelném prahu bolesti u souborù s rozdílnou motivací k bolestivém výkonu. Kontrola – jednorázovì podstoupená bolest pøi tetování, Hell – opakované tìlesné modifikace spojené s bolestivým prožitkem. Hell kontrola – úèastníci Hell party bez tìlesných modifikací. *** p < 0,001 (Dunnetùv test) aplikován fyziologický roztok nebo v porovnání s intaktními zvíøaty (Franìk et al., 2008). V plantar testu jsou packy zvíøat stimulovány koncentrovaným svìtelným paprskem, který je víc absorbován kùží s tmavou pigmentací, ta se rychleji zahøívá a dosahuje prahové intenzity pro vyvolání bolesti v kratším èase. Podobné výsledky byly popsány rovnìž u myší pøi tepelné stimulaci ocasu s rozdílnou pigmentací v tail-flick testu avšak nikoli v tail-immersion testu, kde je ocas ponoøen do horké vody (Wen et al., 2009). V našem pokusu se nelišily prahy tepelné bolesti na tetovaných, falešnì tetovaných a netetovaných místech. Nabízí se proto vysvìtlení, že pøi stimulaci horkým vzduchem mùže být absorpce tepla, nezávisle na pigmentaci, podobná. Z toho by vyplývalo, že citlivost tetovaných míst na tepelný podnìt zùstává nezmìnìná. Citlivost na bolest na tetovaných nebo shodných netetovaných místech byla významnì menší než na prstech ruky. Tetovaná místa se nacházela pøedevším na konèetinách a zádech, tedy na ochlupené kùži se silnìjší vrstvou podkožního tuku, kde rovnìž i tetování je ménì bolestivé. Vysvìtlení lze èásteènì hledat v rozdílné citlivosti ochlupené a neochlupené kùže (Tailor et al., 1993) a tedy i v hustotì volných nervových zakonèení (nocisenzorù) a typu nervových vláken. Odhaduje se, že kùže je pøibližnì ze 70 % inervována C-vlákny, z 10 % Aδ- a z 20 % Aβ-vlákny, avšak tyto pomìry mohou velmi široce variovat (Millan, 1999). V závislosti na použitých kvantifikaèních metodách se uvádí hustota pro C-vlákna asi 2–8/mm2 a pro Aδ-vlákna ménì než 1/mm2 (Lynn, Baranowski 1987). Vliv skarifikace na mechanický práh bolesti Osoby se skarifikací mìly významnì snížený práh mechanické bolesti. Mohlo by se jednat o projev hyperalgezie v dùsledku invazívního bolestivého zákroku. Skarifikace pøedstavovala v našem souboru zøejmì nejbolestivìjší proceduru, pøi které jsou seøezávány proužky kùže za úèelem vytvoøení viditelné ornamentové jizvy. Vzhledem k malém poètu osob je fyziologická interpretace velmi obtížná. Snížený práh mechanické bolesti se pozoroval na prstech ruky, avšak tepelný práh mìøený rovnìž na prstech se nelišil od osob bez skarifikací. Vliv psychiatrické anamnézy V našem souboru se ukázalo, že osoby, které se léèí s psychiatrickou diagnózou, mìly významnì snížený práh tepelné i mechanické bolesti. Vìtšina prací zabývajících se vnímáním bolesti u pacientù ze spektra psychiatrických onemocnìní popisuje naopak zvýšený práh bolesti (Lautenbacher, Krieg, 1994; Blumensohn et al., 2002). Pøestože interakce faktoru psychiatrické anamnézy a pohlaví byla u obou typù mìøení nevýznamná, je nutno tento výsledek interpretovat opatrnì, protože z celkového poètu 5 osob s psychiatrickou anamnézou byly 4 ženy.

Pùvodní práce

Obrázek 4: Rozdíly v mechanickém prahu bolesti u úèastníkù Hell party. Hell – opakované tìlesné modifikace spojené s bolestivým prožitkem. Hell kontrola – úèastníci Hell party bez tìlesných modifikací. Vliv prostøedí Bez ohledu na to, zda byly pokusné osoby úèastnící se Hell party s tìlesnými modifikacemi nebo bez nich, jejich prahy pro tepelnou a mechanickou bolest se nelišily. Tepelný práh bolesti byl u obou skupin významnì vyšší než u kontrolního souboru. Z hlediska mechanického prahu bolesti podobné srovnání s kontrolou nemáme k dispozici. Pro hrubou orientaci mohou posloužit publikované údaje o mechanické bolesti mìøené stejným algometrem na rùzných èástech tìla u zdravých dobrovolníkù, které ukázaly, že tlak vyvolávající pocit bolesti za nehtovým lùžkem se pohyboval v prùmìru kolem hodnoty 481 kPa (Rolke et al., 2005). V porovnání s našimi výsledky (660 kPa u žen a 763 kPa u mužù) jsou tyto prahy opìt nižší, jako i v pøípadì tepelné bolesti. Oèekávali jsme, že jedinci opakovanì se vystavující tìlesným modifikacím budou mít prahy bolesti vyšší a tedy pro nì bude snazší pøekonávat pocit bolesti, který je souèástí tìchto procedur. Toto pozorování lze nejsnadnìji vysvìtlit vlivem prostøedí, ve kterém Hell party probíhala. Pro aktivní i pasivní úèastníky byla party velmi excitujícím zážitkem, motivujícím pøesáhnout buï své vlastní hranice anebo empaticky sdílet prožitky bolesti jiných a následnì spoluprožívat pocit uspokojení z jejich pøekonání. Úloha opioidního systému U osob zámìrnì se sebepoškozujících a tedy dobrovolnì a opakovanì si pùsobících bolest se neurobiologický mechanizmus hledá nejèastìji v dysfunkci opioidního systému (Bednárová et al., 2010). U mnoha pacientù s repetitivním sebepoškozováním se rozvinula jakási závislost, založená na efektu rychlé odmìny, která by mohla být spojena buï s up-regulací opioidních receptorù v centrální nervové soustavì, nebo tyto osoby mohou mít už premorbidnì zmìnìnou aktivitu endogenního opioidního systému (Frecska, Arato, 2002). Naproti tomu, nejèastìji používané animální modely sebepoškozujícího chování využívají pøedevším zásahù do dopaminergního systému (Yamamotová, Papežová, 2009). Úloha opioidního a dopaminergního systému v motivaci a analgezii V mozku probíhá neustálý boj mezi vyhledáváním slasti a vyhýbáním se bolesti. Vše, co je pro pøežití potenciálnì dùležitìjší než bolest, mùže mít antinocicepèní úèinek. Anatomický substrát bolesti a slasti je pøitom velmi blízký, protože dopaminergní a opioidní systémy spolu tìsnì sousedí a velmi komplexnì navzájem interagují. Funkce dopaminu a opioidù se ve vztahu k motivaènì emoèním projevùm liší – zatímco opioidní systém ovlivòuje motivaci spíš nepøímo prostøednictvím subjektivních emoèních prožitkù bolesti a slasti, dopamin zvyšuje motivaci pøímo. Opioidy jsou dùležité pro hedonickou zkušenost (oznaèovanou jako liking), kdežto dopamin motivuje být vèas pøipraven, tedy chtít a toužit po nìèem (wanting) (Leknes, Tracey, 2008). Nutno však dodat, že to, co bylo zmínìno, pla-

59

Pùvodní práce

PSYC HIATR IE ƒ ROÈNÍK 14 ƒ 2010 ƒ SUPPLEMENTUM 2

tí pøedevším pro µ−opioidní systém, který vyvolává pozitivní posun na celé škále hedonického spektra; zvyšuje pøíjemnost pøíjemného a oslabuje averzivní povahu nepøíjemného. Jeho opakem je κ-opioidní systém, který rovnìž oslabuje bolest, ale na druhé stranì vyvolává pocit averze. Navíc κ-opioidní aktivita vyvolaná pøetrvávající bolestí narušuje zmínìnou pozitivní interakci mezi µ−opioidním systémem a mezolimbickým dopaminergním systémem (Wood, 2006).

Závìry Zjistili jsme, že vnímání bolesti se neliší na korespondujících tetovaných a netetovaných místech tìla. Víceèetnì tìlesnì modifikované subjekty na Hell party (u nichž estetika nemusí být primární motivací k zákroku) mají vyšší práh bolesti než osoby, u kterých je tetování primárnì zkrášlujícím prvkem. Vzhledem k tomu, že i netetovaní úèastníci Hell party se oproti oèekávání nelišili ve vnímání bolesti od víceèetnì tìlesnì modifikovaných osob a prahy bolesti mìli obdobnì zvýšené, nás pøivádí k domnìnce, že zvýšený práh bolesti u všech úèastníkù Hell party nelze vysvìtlit oslabeným senzorickým vnímáním, ale že nezanedbatelný vliv hrálo excitující a motivující prostøedí, tedy pøedevším afektivní a kognitivní komponenta bolesti. Podpoøeno projektem MŠMT ÈR 1M0517 a VZ 0021620816. doc. RNDr. Anna Yamamotová, CSc. Univerzita Karlova v Praze 3. lékaøská fakulta Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 3. LF UK Ke Karlovu 4 120 00 Praha 2 E-mail: [email protected]

Fishbain DA, Cutler RB, Rosomoff HL, Rosomoff RS. Pain-determined dissociation episodes. Pain Medicine 2001; 2:216-224. Franìk M, Yamamotová A, Vaculín Š. Ovlivòuje u potkana znaèení konèetin tetování výsledky termických nocicepèních testù? Psychiatrie 2007; 11(Suppl.3): 59-61. Frecska E, Arato M. Opiate sensitivity test in patients with stereotypic movements disorder and trichotillomania. Prog Neuropsychopharmacol Biol Psychiatry 2002; 26:909-912. Greydanus DE, Shek D. Deliberate self-harm and suicide in adolescents. Keio J Med 2009; 58:144-151. Laumann AE, Derrick AJ. Tattoos and body piercings in the United States: A national data sets. J Am Acad Dermatol 2006; 55:413-421. Lautenbacher S, Krieg JC. Pain perception in psychiatric disorders: a review of the literature. J Psychiatr Res; 1994 28:109-122. Leknes S, Tracey I. A common neurobiology for pain and pleasure. Nature Rev Neurosci 2008; 9:314-320. Lynn B, Baranowski RA. Relative numbers and properties of cutaneous nociceptors in different species. In: Fine afferent nerve fibers and pain (eds R. F. Schmidt, H. G. Schaible & C. Vahle-Hinz), 1987 pp. 86–94. Weinheim, Germany: VCH. Mi AH: Borderline personality and multiple earrings: a possible correlation? (letter). Am J Psychiatry 1990; 147:1251. Millan M J. The induction of pain: an integrative review. Prog. Neurobiol 1999; 57:1–164. Montgomery DF, Parks D. Tattoos: counseling the adolescent. J Pediatr Health Care 2001; 15:14-19. Niedtfeld I, Schmahl C. Emotion regulation and pain in borderline personality disorder. Curr Psychiatry Rev 2009; 5:48-54. Rolke R, Campbell KA, Magerl W, Treede R-D. Deep pain thresholds in the distal limbs of healthy human subjects. Eur J Pain 2005; 9:39-48. Stirn A, Hinz A, Brähler E. Prevalence of tattooing and body piercing in Germany and perception of health, mental disorders, and sensation seeking among tattooed and body-pierced individuals. J Psychiatry Res 2006; 60:531-534.

LITERATURA

Tailor DJ, Mc Gillis SLB, Greenspan JD. Body site variation of heat pain sensitivity. Somatosens Mot Res 1993; 10:455–465.

Bednárová B, Yamamotová A, Papežová H. Sebepoškozování u poruch pøíjmu potravy. Èes a slov Psychiat 2010; 106:173-178.

Wen T, Ansonoff MA, Pintar JE. The tail pigmentation pattern of C57BL/6J mice affects nociception/pain quantification in the tail flick test. Eur J Pain 2009; 13:564-567.

Blumensohn R, Ringler D, Eli I. Pain perception in patients with schizophrenia. J Nerv Ment Dis 2002; 190:481-483.

Wood PB. Mesolimbic dopaminergic mechanisms and pain control. Pain 2006; 120:230-234.

Douglas MJ, Swenerton JE. Epidural anesthesia in three parturients with lumbar tattoos: a review of possible implications. Can J Anesth 2002; 49:1057-1060.

Yamamotová A, Papežová H. Animální modely sebepoškozování a jejich klinické využití. Psychiatrie 2009; 13(Supp.2):11-12.

60