VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Analýza hospodaření obce Hodonice se zaměřením na odpadové hospodářství

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Analýza hospodaření obce Hodonice se zaměřením na odpadové hospodářství Bakalářská práce

Autor: Soňa Bystřická Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2012

Anotace Bakalářská práce pojednává o analýze hospodaření obce Hodonice se zaměřením na odpadové hospodářství obce. Cílem práce je analyzovat hospodaření obce Hodonice v letech 2008 – 2010 se zaměřením na problematiku odpadového hospodářství a finančních prostředků, které se této problematiky týkají. Práce obsahuje dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy, které se týkají obce, rozpočtu obce a odpadového hospodářství. Tato část je zpracována dle odborné literatury a zákonů. Praktická část zahrnuje vývoj hospodaření obce Hodonice, analýzu odpadového hospodářství obce a dotazníkové šetření na závěr.

Klíčová slova Obec, rozpočet obce, odpadové hospodářství, komunální odpad

Abstract This bachelor dissertation presents an analysis of management of the village of Hodonice, focusing especially on waste management. The goal of this work is to analyse the management of the municipality of Hodonice between the years 2008 and 2010 while concentrating on the issues of waste management and related funds. The work has two parts – a theoretical and a practical one. The theoretical part explains the concepts relating to the municipality, the municipal budget and waste management. This section has been prepared in accordance with specialized literature and laws. The practical part includes the development of management of Hodonice, an analysis of the municipal waste management and a survey in the end.

Key concepts Municipality, municipal budget, waste management, communal waste

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Věře Nečadové za odbornou pomoc a rady, které mi poskytla v průběhu zpracování této práce. Dále chci poděkovat bývalému i současnému starostovi obce Hodonice, panu Františku Houštovi a Petru Korgerovi, a účetní Haně Prokešové, kteří mi poskytli informace a podklady pro tuto bakalářskou práci. V neposlední řadě chci poděkovat své rodině a blízkým, kteří mě podporovali a pomáhali při tvorbě mé práce.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne .......................................................... Podpis

Obsah Úvod .......................................................................................................................................... 8

1

TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................................... 10 1.1

OBEC .......................................................................................................................... 10

1.2

PŮSOBNOST OBCE .................................................................................................. 10

1.2.1

Samostatná působnost ......................................................................................... 10

1.2.2

Přenesená působnost ........................................................................................... 11

1.3

HOSPODAŘENÍ OBCE ............................................................................................. 13

1.4

OBČANÉ OBCE ......................................................................................................... 13

1.5

ÚZEMÍ OBCE ............................................................................................................ 14

1.6

ORGÁNY OBCE ........................................................................................................ 14

1.6.1

Starosta obce ....................................................................................................... 14

1.6.2

Zastupitelstvo obce.............................................................................................. 15

1.6.3

Rada obce ............................................................................................................ 16

1.6.4

Obecní úřad ......................................................................................................... 16

1.6.5

Výbory obce ........................................................................................................ 17

1.6.6

Komise ................................................................................................................ 17

1.6.7

Tajemník ............................................................................................................. 18 ROZPOČET OBCE .................................................................................................... 19

1.7 1.7.1

Rozpočtový výhled.............................................................................................. 20

1.7.2

Rozpočtové provizorium ..................................................................................... 20

1.8

ROZPOČTOVÝ PROCES .......................................................................................... 21

1.9

ROZPOČTOVÁ SKLADBA ...................................................................................... 23

1.9.1

Příjmy rozpočtu obce .......................................................................................... 25

1.9.2

Výdaje rozpočtu obce .......................................................................................... 26 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ ............................................................................... 27

1.10

2

1.10.1

Základní pojmy ................................................................................................... 27

1.10.2

Hierarchie způsobů nakládání s odpady (§9a) .................................................... 30

1.10.3

Povinnosti a oprávnění obce při nakládání s komunálním odpadem .................. 30

PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................. 31 2.1

OBEC HODONICE .................................................................................................... 31

2.2

VÝVOJ HOSPODAŘENÍ OBCE V LETECH 2008 – 2010 ...................................... 33

2.2.1

Hospodaření obce Hodonice v roce 2008 ........................................................... 34

2.2.2



2.2.3

FINANČNÍ ANALÝZA OBCE HODONICE ............................................................ 39

2.3 2.3.1

Čistý pracovní kapitál ......................................................................................... 39

2.3.2

Pohotová likvidita (likvidita II. stupně) .............................................................. 40

2.3.3

Běţná likvidita (likvidita III. stupně) .................................................................. 41

2.3.4

Celková zadluţenost............................................................................................ 43

2.3.5

Ukazatel dlouhodobé zadluţenosti ...................................................................... 44

2.3.6

Koeficient samofinancování................................................................................ 45 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ ............................................................................... 46

2.4 2.4.1

Odpadové hospodářství obce Hodonice .............................................................. 48

2.4.2

Celkový objem vyprodukovaných odpadů obce Hodonice ................................. 49

2.4.3

Příjmy týkající se odpadového hospodaření obce Hodonice............................... 52

2.4.4

Výdaje týkající se odpadového hospodaření obce Hodonice .............................. 54 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ...................................................................................... 55

2.5 2.5.1

Vyhodnocení dotazníku ...................................................................................... 56

2.5.2

Konečné vyhodnocení dotazníku ........................................................................ 71

2.6

SHRNUTÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI ............................................................................... 71

Závěr ....................................................................................................................................... 74 Seznam pouţité literatury........................................................................................................ 75 Seznam tabulek a obrázků ....................................................................................................... 77 Příloha 1

Úvod Obec je základním územním samosprávným celkem a je spravována zastupitelstvem obce. Hospodaří s vlastním majetkem na základě schváleného rozpočtu, který je součástí soustavy veřejných rozpočtů. Pokud obec dosahuje dobrých výsledků hospodaření, můţe se dále rozvíjet a poskytovat tak občanům lepší sluţby. Neustále se, ale mluví o tom, ţe obce trpí nedostatkem finančních prostředků, s čímţ se musí obce vyrovnat. Velmi aktuální tématem je také odpadové hospodářství. Kaţdoročně se na celém světě vyprodukuje velké mnoţství odpadů, které znečišťuje ţivotní prostředí a ohroţuje tak i náš ţivot. Proto se neustále rozvíjí třídění odpadů, coţ umoţňuje další jejich zpracování a sniţuje to tak celkovou produkci odpadů. Cílem mé práce je analyzovat hospodaření obce Hodonice se zaměřením na problematiku odpadového hospodářství a finančních prostředků, které se této problematiky týkají. Téma práce „Analýza hospodaření obce Hodonice, se zaměřením na odpadové hospodářství“ jsem si vybrala proto, ţe jsem se tématu rozpočtu obce věnovala jiţ jak na třítýdenní, tak na semestrální praxi. Proces plánování, sestavování a schvalování rozpočtu mě velmi zaujal a chtěla jsem se tomuto tématu věnovat hlouběji. Dále jsem také chtěla zjistit podrobnější informace o hospodaření obce, ve které ţiji. Není mi ani lhostejné ţivotní prostředí, proto jsem si vybrala zaměření na odpadové hospodářství, o kterém se v dnešní době velmi diskutuje. Práci jsem rozdělila na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část se skládá ze tří kapitol. První kapitola se zabývá charakteristikou základních pojmů týkajících se obce, jako například hospodaření, působnost, území, obyvatelstvo a orgány obce. Druhá kapitola je zaměřena na pojmy z oblasti rozpočtu obce a závěr teoretické části je věnován odpadovému hospodářství. Praktická část je rozdělena do šesti kapitol. V úvodu je charakterizována obec Hodonice. Dále je analyzován vývoj hospodaření obce v letech 2008 – 2010. Třetí kapitola je zaměřena na finanční analýzu obce, kde je zpracováno šest analýz (čistý pracovní kapitál, pohotová likvidita, běţná likvidita, celková zadluţenost, ukazatel dlouhodobé zadluţenosti a koeficient samofinancování. Čtvrtá kapitola je věnována 8

odpadovému hospodářství, kde je rozebrán celkový objem vyprodukovaných odpadů a jejich mnoţství svozů, příjmy a výdaje týkající se této oblasti. Pátá kapitola obsahuje vyhodnocení dotazníkového šetření a na závěr této části je shrnutí, které zdůrazňuje nejdůleţitější informace. Celá praktická část je doplněna o tabulky a grafy, aby veškeré uvedené údaje byli co nejvíce přehledné.

Při zpracování své bakalářské práce jsem pouţila následující metody: -

Výklad

-

Popis

-

Analýza

-

Syntéza

-

Dotazníkové šetření

9

1 TEORETICKÁ ČÁST

1.1 OBEC Česká republika má dvoustupňový systém územní samosprávy, a to základní územní samosprávní celek a vyšší územní samosprávní celek. Základním územním samosprávným celkem je obec a vyšším územním samosprávným celkem je kraj. Obec získává stále vyšší postavení, a to z důvodů decentralizace státní moci na územní samosprávu. (Provazníková, 2009) Obec v právních vztazích vystupuje svým jménem a na vlastní odpovědnost a je spravována zastupitelstvem obce. Můţe vlastnit majetek, se kterým samostatně hospodaří dle rozpočtu obce. Dále má svůj název, znak, vlajku a území. Obec má pravomoc zřizovat a zakládat neziskové organizace, obecní policii, obecní podniky, atd.1

1.2 PŮSOBNOST OBCE 1.2.1 Samostatná působnost Samostatná působnost vyjadřuje to, ţe obec sama vyřizuje záleţitosti, které s její činností bezprostředně souvisejí. Samostatná působnost je čistě v kompetenci obce a řídí se pouze zákony a obecně závaznými právními předpisy. Zasahovat do samostatné působnosti obce můţe pouze stát nebo orgány krajů, a to za účelem ochrany zákona a způsobem stanoveným zákonem.2

1

KÁŇA, P., Základy veřejné správy, 2004 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, § 2 odst. 1, § 5 odst. 1 2 Tamtéţ § 7 odst. 1

10

„Samostatná působnost obce dle zákona o obcích zahrnuje: -

Hospodaření obce

-

Rozpočet a závěrečný účet obce

-

Peněžní fondy obce

-

Právnické osoby a organizační složky obce a účast obce v právních osobách

-

Osobní a věcné výdaje na činnost obecního úřadu a zvláštních orgánů obce

-

Organizace, řízení, personální a materiální zabezpečení obecního úřadu

-

Vydávání obecně závazných vyhlášek obce

-

Místní referendum

-

Obecní policie

-

Ukládání pokut za správní delikty

-

Program rozvoje územního obvodu obce

-

Územní plán obce a regulační plán a vyhlašování jejich závazné části obecně závaznou vyhláškou

-

Spolupráce s jinými obcemi atd.

Dle zvláštních zákonů dále zahrnuje: -

Místní poplatky

-

Zřizování jednotky dobrovolných hasičů a zabezpečení úkolů požární ochrany

-

Zajišťování připravenosti obce na mimořádné události a podílení se na provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva

-

Zřizování a správa předškolních zařízení, základních škol, základních uměleckých škol a zařízení jim sloužících

-

Zřizování zdravotnických zařízení a ochrana veřejného zdraví

-

Ochrana před alkoholismem a jinými toxikomaniemi“ (Provazníková, 2009, str. 30)

1.2.2 Přenesená působnost Přenesená působnost obce vyjadřuje proces, kdy je vykonávání státní správy svěřeno obci na základě zákona. Přenesenou působnost vykonávají obce s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou působností.3 3

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, § 7 odst. 2

11

„Přenesená působnost obce zahrnuje následující činnosti: -

Vydávání nařízení obce

-

Rozhodování o místních a účelových komunikacích

-

Projednávání přestupků

-

Jsou vodoprávním úřadem a spravují drobné toky

-

Jsou povodňovým orgánem

-

Jsou orgánem ochrany přírody a ochrany ovzduší atd.

Obce s pověřeným obecním úřadem mají právo: -

Rozhodovat v právním stupni ve správním řízení o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech osob, pokud zvláštní zákon nestanoví jinou příslušnost

-

Rozhodují o poskytování peněžité a věcné dávky nebo půjčky

-

Zajišťují volby do Parlamentu České republiky, do zastupitelstev krajů, do zastupitelstev obcí a do Evropského parlamentu

-

Jsou vodoprávním úřadem a povolují odběr a nakládání s vodami

-

Jsou orgánem ochrany přírody a zemědělského půdního fondu atd.

Obce s rozšířenou působností mají právo: -

Evidence obyvatel, vedení registru obyvatel

-

Vydávání občanských průkazů a cestovních dokladů

-

Vydávání řidičských průkazů

-

Vodoprávní řízení a vydávání souhlasu k vodním stavbám

-

Živnostenský úřad

-

Ochrana životního prostředí

-

Vykonávání státní správy lesů

-

Rozhodování na úseku myslivost a rybářství

-

Doprava a silniční hospodářství pro silnice II. a III. třídy

-

Dávky a sociální služby

-

Sociálně právní ochrana dětí

-

Péče o staré a zdravotně postižené

-

Péče o nepřizpůsobivé občany atd.“ (Provazníková, 2009, str. 31)

12

1.3 HOSPODAŘENÍ OBCE Obec hospodaří s vlastním majetkem, který je vyuţíván co nejhospodárněji a nejúčelněji, tento majetek je veden v evidenci. Za své závazky obec zodpovídá sama, jestliţe závazek smluvně nepřevezme stát. Obec sleduje, jestli dluţníci hradí včas své závazky, a kontroluje, aby nedošlo k promlčení nebo ztrátě práv vycházejících z těchto závazků. Obec kaţdoročně ţádá o přezkoumání hospodaření krajský úřad nebo přezkoumání zadá auditorovi. Náklady s tímto spojené uhradí obec ze svých prostředků. Obec dále vypracovává závěrečný účet a zprávu o výsledku hospodaření za uplynulý rok do 30. června roku následujícího.4

1.4 OBČANÉ OBCE „Občanem obce je fyzická osoba, která: -

je státním občanem České republiky

-

je v obci hlášena k trvalému pobytu“5

Plnoletý občan má právo: -

„volit a být volen do zastupitelstva obce

-

hlasovat v místním referendu

-

vyjadřovat se k návrhu rozpočtu a k závěrečnému účtu

-

vyjádřit na zasedání zastupitelstva obce svá stanoviska k projednávaným věcem

-

nahlíţet do rozpočtu a závěrečného účtu obce

-

podávat návrhy a připomínky orgánům obce“6

4

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, § 38 odst. 1, 5, 7 Tamtéţ § 42 odst. 1,4 Tamtéţ § 43 5 Tamtéţ § 16 odst. 1 6 Tamtéţ § 16 odst. 2

13

1.5 ÚZEMÍ OBCE Kaţdá obec má jedno nebo více katastrálních území ohraničené hranicí obce. Obec se dělí na vnitřní (intravilán) a vnější (extravilán) část. Intravilán je obývaná část obce, zde mají pozemky větší hodnotu. Extravilán zahrnuje pozemky, zemědělskou půdu, lesy atd. V územním plánu je zaznačena celá plocha obce. Obec také určuje název obce, ulic a popisná čísla domů, tato činnost je upravena zákonem o obcích. Souhlas ke stanovení a změně názvu obce dává Ministerstvo vnitra, tyto změny musí být nahlášeny k příslušnému katastrálnímu úřadu. (Káňa, 2004)

1.6 ORGÁNY OBCE 1.6.1 Starosta obce Starosta reprezentuje obec navenek. Ve funkci ho zastupuje místostarosta. Starostu i místostarostu volí zastupitelstvo obce z členů zastupitelstva, a to tajnou nebo veřejnou volbou. Tudíţ i za výkon své funkce se zodpovídají zastupitelstvu obce. Starosta setrvává ve své funkci i po skončení volebního období, dokud není zvolen starosta nový.

Některé funkce starosty obce: -

je odpovědný za objednání přezkoumání hospodaření obce ve stanoveném termínu

-

plní úkoly zaměstnavatele – uzavírá a ukončuje pracovní poměr, stanovuje plat

-

můţe poţadovat spolupráci s Policií České republiky

-

informuje obyvatele o činnostech obce

-

zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích

-

svolává a řídí zasedání zastupitelstva, rady obce a podepisuje zápisy z těchto zasedání

-

7

podepisuje s místostarostou právní předpisy obce7

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, § 103 odst. 1, 2, 4, 5 Tamtéţ § 104 odst. 1, 2

14

1.6.2 Zastupitelstvo obce Zastupitelstvo je nejvyšším orgánem obce. Členové zastupitelstev jsou voleni tajným hlasováním v komunálních volbách a jejich funkční období je čtyřleté. Člen zastupitelstva má právo podávat návrhy, dotazy zastupitelstvu, radě, komisím a výborům obce a naopak má povinnost účastnit se zasedání zastupitelstva obce, plnit úkoly, které mu budou zadány a bránit zájmy občanů obce. Zasedání zastupitelstva se musí konat alespoň jednou za čtvrt roku. Zasedání svolává a většinou i řídí starosta obce a tato zasedání jsou veřejná. Obec musí o zasedání zastupitelstva informovat občany obce a to nejpozději sedm dní před zasedáním. O uskutečněném zasedání zastupitelstva je sepsán zápis, který je stvrzen podpisem starosty, místostarosty a ověřovatelů, kteří jsou voleni na začátku zasedání zastupitelstva. Tento zápis musí být vyvěšen na úřední desce. Usnesení, které zastupitelstvo vydá je platné, jestliţe pro něj hlasuje nadpoloviční většina členů. Počet zastupitelů obce stanovuje zastupitelstvo obce a to nejpozději do 85 dnů před komunálními volbami, jejich počet je vţdy lichý. Tento počet je odvozen především od počtu obyvatel (k 1. lednu v roce konání voleb) a velikosti území dané obce.8 „do 500 obyvatel ………………………..5 až 15 členů nad 500 do 3 000 obyvatel …………..7 až 15 členů nad 3 000 do 10 000 obyvatel……...11 až 25 členů nad 10 000 do 50 000 obyvatel…….15 až 35 členů nad 50 000 do 150 000 obyvatel…..25 až 45 členů nad 150 000 obyvatel ………………35 až 55 členů.“9 Některé funkce zastupitelstva obce: -

schvaluje program rozvoje obce, rozpočet a závěrečný účet obce

-

zřizuje trvalé i dočasné peněţní fondy obce

-

zřizuje a ruší příspěvkové organizace, výbory, obecní policii

-

vyhlašuje místní referenda, navrhuje změny katastrálních území

-

vydává obecně závazné vyhlášky obce10

8

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, § 67, § 82, § 83, § 87, § 92, § 93 Tamtéţ § 68 odst. 3 Tamtéţ § 95 odst. 1 9 Tamtéţ 68 odst. 1 10 Tamtéţ § 84 odst. 2

15

1.6.3 Rada obce Rada obce je výkonný orgán, který se za svou činnost zodpovídá zastupitelstvu obce. Obecní rada je tvořena starostou, místostarostou a dalšími členy z řad zastupitelstva obce. Počet členů je vţdy lichý, a to nejméně 5 a nejvíce 11 členů a dále nesmí jejich počet přesahovat 1/3 členů zastupitelstva. V malých obcích, kde je méně neţ 15 členů zastupitelstva, se rada obce nevolí a její funkci zastává starosta. Rada obce se schází dle potřeby. Toto zasedání je neveřejné a usnáší se nadpoloviční většinou všech členů. O zasedání rady obce je veden zápis, který je podepsán starostou a místostarostou nebo jiným členem rady. Některé funkce rady obce: -

zabezpečuje hospodaření obce podle schváleného rozpočtu a provádí rozpočtová opatření

-

vydává nařízení obce

-

projednává návrhy, připomínky a podněty od členů zastupitelstva obce nebo komisí rady obce

-

zřizuje a ruší komise rady obce

-

kontroluje plnění úkolů obecním úřadem a komisemi

-

stanovuje celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu

-

rozhoduje o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce

-

schvaluje organizační řád obecního úřadu11

1.6.4 Obecní úřad Obecní úřad je tvořen starostou, místostarostou, tajemníkem a dalšími zaměstnanci úřadu. V čele úřadu je starosta obce. Obecní úřad: -

plní úkoly stanovené zastupitelstvem nebo radou obce

-

pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti

-

rozhoduje v případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem12

11

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, § 99 odst. 1, 3 Tamtéţ § 101 odst. 1, 2, 3 Tamtéţ § 102 odst. 2 12 Tamtéţ § 109 odst. 1, 3

16

1.6.5 Výbory obce Zastupitelstvo obce můţe zřizovat nejrůznější výbory (kontrolní orgány). Vţdy však zřizuje finanční a kontrolní výbory. U těchto výborů nesmí být členy starosta, místostarosta, tajemník a osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce. Výbory předkládají své návrhy zastupitelstvu obce a plní úkoly jimi stanovené. Výbor má vţdy lichý počet členů a v čele je předseda, který je volen z řad zastupitelstva obce. Finanční a kontrolní výbor má vţdy nejméně 3 členy. Výbory se schází dle potřeby a ze schůzí vypracovávají zápis, který podepíše předseda. Usnesení výborů jsou platná, pokud pro ně hlasuje nadpoloviční většina všech členů. Finanční výbor -

kontroluje hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce

-

plní úkoly, které mu udělí zastupitelstvo obce

Kontrolní výbor -

kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce

-

kontroluje dodrţování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem

-

další kontrolní úkoly, které mu určí zastupitelstvo obce

1.6.6 Komise Komise je poradní orgán, který můţe zřídit rada obce. Můţe být také výkonným orgánem, pokud jí byla svěřena přenesená působnost. Počet komisí v obci není neomezený, stanovuje se podle počtu obyvatel obce a také záleţí na pravomoci a působnosti obecní samosprávy. Komise své návrhy předkládají obecní radě. Pro platné usnesení je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů.13

13

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, § 117 odst. 1, 2, 4 Tamtéţ § 118 odst. 1, 2, 3 Tamtéţ § 119 odst. 1, 2, 3 Tamtéţ § 122 odst. 1, 2, 4 Káňa, P., Základy veřejné správy, 2004

17

1.6.7 Tajemník Tajemník je zaměstnancem obecního úřadu. Vykonává funkci ředitele (řídí administrativu a má funkci zaměstnavatele). Zodpovídá se obecní radě a starostovi. Zúčastňuje se zasedání obecní rady a zastupitelstva. Pokud není jeho funkce v obci zřízena, zastává ji starosta obce.14

14

KÁŇA, P., Základy veřejné správy, 2004

18

1.7 ROZPOČET OBCE Hospodaření s finančními prostředky obce se řídí zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Hlavním nástrojem hospodaření obce je rozpočet a rozpočtový výhled. Rozpočet obcí a krajů se nazývá územní rozpočet, který je součástí soustavy veřejných rozpočtů. Rozpočet obce je finanční plán pro hospodaření dané obce, skládá se z příjmů a výdajů a ostatních peněţních operací uskutečněných v daném rozpočtovém roce. Sestavuje se na jeden kalendářní rok, a to jako vyrovnaný, lze jej však schválit i jako přebytkový nebo schodkový. Sestavený rozpočet musí schválit zastupitelstvo obce. Po schválení rozpočtu můţe docházet k jeho úpravám a to prostřednictvím rozpočtových opatření. Vyrovnaný rozpočet Ve většině případů bývá rozpočet sestaven jako vyrovnaný. Zde jsou veškeré příjmy obce vyuţity na krytí obecních výdajů. PŘÍJMY = VÝDAJE Přebytkový rozpočet V tomto případě rozpočtové příjmy převyšují výdaje. Důvodem pro schválení takto sestaveného rozpočtu je například splácení úvěru nebo záměr obce šetřit do budoucích let. Jestliţe na konci rozpočtového období vznikne přebytek, převádějí se tyto finanční prostředky do dalších let, např. ke krytí výdajů nebo se převádějí do peněţních fondů. PŘÍJMY > VÝDAJE Deficitní rozpočet Deficitní rozpočet neboli schodkový rozpočet znamená, ţe rozpočtové výdaje převýšili rozpočtové příjmy. U takto sestaveného rozpočtu musí být přesně definováno, jak obec plánuje tento deficit uhradit. Deficitní rozpočet se nejčastěji dofinancuje za pomocí rezerv vytvořených v minulosti, lze také vyuţít návratných finančních prostředků, jako jsou například úvěry. Zákon uvádí i další moţnost uhrazení deficitu a to prodejem finančních aktiv, které jsou vázány v jiné formě neţ v prostředcích na bankovním účtu. Jedná se o dluţné nebo majetkové cenné papíry. PŘÍJMY < VÝDAJE 19

Nejčastější důvody změn rozpočtu: -

organizační změny (například vznik nebo zánik příspěvkové organizace, společnosti s ručením omezeným)

-

metodické změny (změny právních předpisů, které ovlivňují výši rozpočtových příjmů nebo výdajů (např. změna regulovaných cen, změna sazby DPH))

-

věcné změny (například neuskutečnění investice, zvýšení cen dodávek elektrické energie)15

1.7.1 Rozpočtový výhled Při sestavování rozpočtu se vychází z rozpočtového výhledu. Zákonem není stanoven ţádný postup jak rozpočtový výhled sestavit, vychází se zejména z uzavřených smluvních vztahů (například poskytované sluţby, pronájem, dotace, kde je reálnost jejich získání) a přijatých závazků (například splátky úvěrů, půjčky, péče o vlastní majetek, investice). Při sestavování rozpočtového výhledu je třeba se drţet zásady, ţe se nesmějí nadhodnocovat příjmy a podhodnocovat výdaje budoucích let. Sestavuje se na období 2 aţ 5 let následujících po roce sestavení ročního rozpočtu.

1.7.2 Rozpočtové provizorium Jestliţe zastupitelstvo obce neschválí nový rozpočet k 1. lednu rozpočtového roku, musí obec hospodařit na základě rozpočtového provizoria. Příjmy a výdaje, které vzniknou během rozpočtového provizoria, přecházejí do rozpočtu po jeho schválení. Rozpočtové provizorium musí být schváleno zastupitelstvem stejně jako samotný rozpočet.16

15

16

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, § 2 odst. 1, 2 Tamtéţ § 4 odst. 1, 2, 4, 5, 6, 7 Tamtéţ § 6 odst. 1 Tamtéţ § 16 odst. 1, 2 Tamtéţ § 18 odst. 1 Nahodil, F., Veřejné finance, 2009 Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, § 3 odst. 1 Tamtéţ § 4 odst. 3 Tamtéţ §13 odst. 1, 3

20

1.8 ROZPOČTOVÝ PROCES Rozpočtový proces zahrnuje činnosti, které jsou nezbytné k sestavení rozpočtu. I kdyţ se rozpočet sestavuje na jeden rok, rozpočtový proces zahrnuje období 1,5 – 2 let.

Rozpočtový proces se skládá z následujících fází: -

„Analýza minulosti a stanovení priorit pro rozpočtové období

-

Sestavení návrhu rozpočtu

-

Zveřejnění návrhu rozpočtu

-

Projednání a schválení rozpočtu

-

Přehled o skutečném plnění rozpočtu – závěrečný účet

-

Následná kontrola

-

Aktualizace programu rozvoje a rozpočtového výhledu„ (Provazníková, 2009, str. 70)

Návrh rozpočtu obce sestavuje většinou finanční nebo rozpočtový odbor obce. Vycházejí z rozpočtového výhledu, jestliţe je podrobně zpracován jako rozpočet. Dále se vychází z příjmů a výdajů minulých let. Musí se také brát v úvahu vazby ke státnímu rozpočtu a dalším rozpočtům (krajů, svazků obcí, atd.). Sestavený návrh rozpočtu musí být zveřejněn na úřední desce a to alespoň 15 dnů před jeho projednáním na zastupitelstvu obce, aby se k návrhu mohli vyjádřit občané obce. Schválení rozpočtu mají zcela v rukou zastupitelé obce. Jestliţe jej schválí, obec na jeho základě hospodaří. V opačném případě hospodaří na základě rozpočtového provizoria. O tom jak obec ve skutečnosti hospodařila, vypovídá závěrečný účet, který můţe sestavit finanční nebo rozpočtový odbor nebo jiný výkonný orgán jako například rada obce. Hospodaření obce prochází dvojí kontrolou, jedna je průběţná, během rozpočtového období, a druhá je závěrečná. Průběţnou kontrolu provádí zvolený orgán, jako například zastupitelstvo obce, finanční výbor nebo rada obce. Na konci rozpočtového období je obec povinna nechat si přezkoumat hospodaření krajským úřadem nebo kontrolu zadá auditorovi. (Provazníková, 2009)

21

Tab. 1: Schéma rozpočtu obcí v ČR PŘÍJMY

VÝDAJE Běţné – neinvestiční

Běţné - Daňové – svěřené daně

- mzdy a platy

- sdílené daně

- povinné pojistné za zaměstnance

- místní poplatky

- materiálové

- správní poplatky

- energie

- Nedaňové – poplatky za sluţby

- nájemné

- příjmy z pronájmu majetku

- sociální dávky

- příjmy od organizačních sloţek

- výdaje na municipální podniky

a příspěvkových organizací - Zisk obecních podniků

- sankce za porušení rozpočtové kázně

- Dividendy z akcií, přijaté úroky

- úroky

- Transfery – dotace – neúčelové

- pokuty

- účelové

- ostatní (dary apod.) - dotace vlastním organizačním sloţkám a jiným subjektům - neinvestiční příspěvky příspěvkovým org.

Kapitálové - Z prodeje majetku

- výdaje na sdruţování fin. prostředků

- Z prodeje akcií a majetkových podílů

Kapitálové – investiční výdaje

- Kapitálové transfery – účelové

- na hmotný a nehmotný majetek

- neúčelové - Přijaté úvěry

- nákup cenných papírů - kapitálové poskytnuté dotace organizačním sloţkám a jiným subjektům

- Příjmy z emise komunálních obligací

- investiční příspěvky příspěvkovým org.

- Přijaté splátky půjček

- investiční půjčky různým subjektům - splátky úvěrů

Ostatní

Ostatní

- Doplňkové, přijaté sankční pokuty apod. Zdroj: Peková, 2005, str. 171

22

1.9 ROZPOČTOVÁ SKLADBA Rozpočtovou skladbu upravovala vyhláška Ministerstva financí ČR 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. Na základě této vyhlášky rozpočtová skladba vyhovuje poţadavkům mezinárodního srovnávání. Tato vyhláška byla nahrazena vyhláškou č. 440/2006 Sb., o rozpočtové skladbě. Změna nastala v rámci schválení nových zákonů a jiných právních předpisů, které rozpočtovou skladbu ovlivňují. Rozpočtové skladbě se také říká rozpočtová klasifikace. Jejím úkolem je stanovovat pevná pravidla pro třídění příjmů a výdajů veřejných rozpočtů. Coţ má za cíl zabezpečit jejich jednotnost a přehlednost.

„Rozpočtová skladba je postavena na těchto základních pilířích: -

Jednotnost pro všechny peněžní operace veřejných rozpočtů

-

Peněžní princip zaznamenávání operací

-

Možnost konsolidace, tj. kumulace jednotlivých veřejných rozpočtů bez dvojího načítání

-

Čtyři hlediska třídění příjmů a výdajů: o

Odpovědnostní

o Druhové o Odvětvové o Konsolidační“ (Hamerníková, 2007, str. 182)

Odpovědnostní hledisko (kapitolní hledisko) Toto hledisko se uţívá u příjmů a výdajů státního rozpočtu, pro územní samosprávu je nepovinné.

Druhové hledisko Druhové hledisko zahrnuje veškeré peněţní operace, které rozděluje na příjmy, výdaje a financování. Jedná se o základní třídění. Toto třídění dává moţnost diferencovat třídy, seskupení poloţek, podseskupení poloţek a jednotlivé poloţky příjmů a výdajů.

23

Tyto třídy můţeme rozčlenit následovně: „Třída 1. Daňové příjmy Třída 2. Nedaňové příjmy Třída 3. Kapitálové příjmy Třída 4. Přijaté dotace Třída 5. Běžné výdaje Třída 6. Kapitálové výdaje Třída 7. Financování“ (Lajtkepová, 2007, str. 90)

Odvětvové hledisko Zde se příjmy a výdaje člení dle odvětví. Řídíme se přitom účely, na které se finanční prostředky z rozpočtu uţily. Pouţíváme zde čtyřmístný kód, který se skládá z třídění na rozpočtové skupiny, oddíly, pododdíly a paragrafy. „Základní skupiny jsou: Skupina 1. Zemědělství a lesní hospodářství Skupina 2. Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství Skupina 3. Služby pro obyvatelstvo Skupina 4. Sociální věci a politika zaměstnanosti Skupina 5. Bezpečnost státu a právní ochrana Skupina 6. Všeobecná veřejná správa a služby“ (Lajtkepová, 2007, str. 91)

Konsolidační hledisko Elementem konsolidačního třídění je záznamová poloţka. Účelem tohoto třídění je vyloučit duplicitu podle interních transferů mezi fondy a korekci příjmů a výdajů. (Lajtkepová, 2007 a Provazníková, 2009)

24

1.9.1 Příjmy rozpočtu obce

příjmy z prodeje dlouhodobého majetku Kapitálové příjmy z prodeje akcií a majtkových podílů daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů VLASTNÍ

daňové

PŘÍJMY

daně ze zboţí a sluţeb v tuzemsku daně a poplatky z vybraných činností a sluţeb daně a cla za zboţí a sluţby ze zahraničí majetkové daně

Běţné

pojistné na SZ a veřejné zdravotní pojištění ostatní daňové příjmy příjmy z vlastní činnosti, odvody zřízených org organizací, příjmy z pronájmu nedaňové

úroky, dividendy, kursové zisky přijaté sankční platby a vratky transferů

PŘÍJMY

příjmy z prodeje nekapitálového majetku přijaté splátky půjčených prostředků od veřejných rozpočtů ústřední úrovně Běţné

od veřejných rozpočtů územní úrovně převody z vlastních fondů ze zahraničí

PŘIJATÉ

od veřejných rozpočtů ústřední úrovně

DOTACE

od veřejných rozpočtů územní úrovně Kapitálové

z vlastních fondů ze zahraničí Obr. 1: Druhové rozdělení příjmů (zdroj: Provazníková, 2009, str. 116)

25

1.9.2 Výdaje rozpočtu obce platby za provedenou práci (mzdy, OOV další) Neinvestiční nákupy

povinné pojistné placené zaměstnavatelem nákup zboţí a sluţeb BĚŢNÉ

úroky, kursové ztráty

VÝDAJE

poskytované zálohy a výdaje související s neinvestičními nákupy neinvestiční transfery podnikatelským neinvestiční transfery

VÝDAJE

subjektům a neziskovým organizacím neinvestiční transfery a některé další platby veřejným rozpočtům neinvestiční transfery vlastním fondům neinvestiční transfery obyvatelstvu neinvestiční transfery do zahraničí

KAPITÁL.

neinvestiční půjčky

(ve stejném členění jako nerv. transfery)

investiční výdaje

investiční nákupy

VÝDAJE

nákup akcií a majetkových podílů investiční transfery


investiční půjčky


Obr. 2: Druhové rozdělení výdajů (zdroj: Provazníková, 2009, str. 117)

26

1.10 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Odpadové hospodářství se zařadilo do národního hospodářství teprve nedávno. Ve vyspělých zemích se jím začali zabývat před 30 lety. V České republice dokonce vznikl první zákon o odpadech aţ v roce 1991, do té doby u nás nakládání s odpady nebylo nijak kontrolováno. Nyní v České republice upravuje odpadové hospodářství zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech. Tento zákon dává důraz na předcházení vzniku odpadu a ochranu ţivotního prostředí. Odpady vznikají kaţdý den, vytvářejí je všichni obyvatelé, jedná se o komunální odpad a kaly z čistíren. Denně však vznikají i další odpady jako průmyslové, stavební, nebezpečné odpady a mnoho dalších.17 Zákon o odpadech definuje odpad jako potřebu nebo povinnost člověka zbavit se určité movité věci, která je zařazena ve skupině odpadů. Tyto skupiny odpadů jsou sepsány v příloze č. 1 zmíněného zákona. Osoba se odpadu zbavuje v okamţik, kdy movitou věc odevzdá k dalšímu vyuţití nebo k odstranění osobě, která je oprávněna ke sběru nebo výkupu odpadů. Nebo pokud osoba danou věc odstraní sama. Lidem můţe být udělena povinnost se určité movité věci zbavit. Tato povinnost vzniká tehdy, pokud osoba danou věc nepouţívá k určeným účelům a ohroţuje tak ţivotní prostředí nebo byla tato věc vyřazena na základě zvláštního právního předpisu.18

1.10.1 Základní pojmy „Nebezpečný odpad Odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

Komunální odpad Veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání.“19 17

18

Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008 - 2011 [cit. 2011-10-15]. Odpadové hospodářství. Dostupné z WWW: . Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, § 3 odst. 1, 2, 4

27

„Komunální odpad zahrnuje: -

separovaně sbírané složky (papír, plast, sklo, nápojové kartóny)

-

nebezpečný odpad

-

objemný odpad

-

odpad ze zahrad a parků atd.„20

„Odpad podobný komunálnímu odpadu Veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti právnických nebo fyzických osob oprávněných k podnikání.

Odpadové hospodářství Činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, a kontrola těchto činností.

Nakládání s odpady Shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění odpadů.

Shromažďování odpadů Krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady.

Skladování odpadů Přechodné soustřeďování odpadů v zařízení k tomu určeném po dobu nejvýše 3 let před jejich využitím nebo 1 roku před jejich odstraněním.

19 20

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, § 4 Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008 - 2011 [cit. 2011-10-15]. Komunální odpady. Dostupné z WWW: .

28

Skládka Zařízení zřízené za účelem odstraňování vlastních odpadů a zařízení určeného pro skladování odpadů. Na skládce se odpady odstraňují ukládáním na nebo pod úrovní terénu.

Sběr odpadů Soustřeďování odpadů právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění.

Výkup odpadů Sběr odpadů v případě, kdy odpady jsou právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání kupovány za sjednanou cenu.

Úprava odpadů Každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů za účelem umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití, odstraňování nebo snížení jejich objemu, případně jejich nebezpečných vlastností.

Recyklace odpadů Jakýkoliv způsob využití odpadů, kterým je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky pro původní nebo jiné účely jejich použití.

Původce odpadů Právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejichž činnosti vznikají odpady. Právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které provádějí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadů. Dále obec od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném

21

(obec

se

současně

stane

vlastníkem

tohoto

odpadu).“21

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, § 4

29

1.10.2 Hierarchie způsobů nakládání s odpady (§9a)  „předcházení vzniku odpadů  příprava k opětovnému použití  recyklace odpadů  jiné využití odpadů, například energetické využití,  odstranění odpadů“22

Kaţdá osoba (jak fyzická tak právnická) je povinna snaţit se předejít vzniku odpadů, nebo alespoň omezit jejich mnoţství. Jestliţe vzniku odpadu nejde předejít, snaţíme se jej vyuţít nebo odstranit takovým způsobem, který neohrozí ţivotní prostředí.

1.10.3 Povinnosti a oprávnění obce při nakládání s komunálním odpadem Obec vystupuje jako původce odpadů. Můţe vydat vyhlášku obce o způsobu shromaţďování, sběru, přepravě, třídění, vyuţití a odstraňování komunálního odpadu na jejím území. Na základě této vyhlášky je obec oprávněna stanovovat a vybírat poplatek za komunální odpad, který vzniká na katastrálním území obce. Poplatníkem tohoto poplatku je fyzická osoba, která svou činností vytváří komunální odpad. Naopak plátcem poplatku je osoba, která vlastní nemovitost, ve které odpad vzniká. Obec musí výši poplatku stanovit na základě předpokládaných nákladů na nakládání s komunálním odpadem dané obce. Obec je povinna svým občanům vytyčit místa, kam mohou odkládat komunální odpady. Dále musí zajistit místo pro shromaţďování nebezpečného odpadu (například zářivky, pneumatiky, autobaterie) a minimálně dvakrát za rok zajistit odvoz tohoto odpadu.23

22 23

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, § 9a Tamtéţ § 10 Tamtéţ, § 17 odst. 2 Tamtéţ § 17a odst. 1, 3, 4, 5

30

2 PRAKTICKÁ ČÁST

2.1 OBEC HODONICE Název Hodonice vznikl z původního slovanského rodového jména Godoň Hodoň. Poloha obce a příznivé klima byli důvodem toho, ţe území obce bylo osídleno jiţ od starší doby kamenné, o čemţ svědčí archeologické nálezy. První zmínka o obci se objevuje v historických pramenech z roku 1229. Obec Hodonice se nachází v Jihomoravském kraji a spadá do znojemského okresu. Leţí 10 km od Znojma a 62 km od Brna, k rakouským hranicím pojedete pouhých 15 km. Obec se rozkládá v průměrné nadmořské výšce 210 metrů na ploše 871 hektarů a ţije zde přibliţně 1840 obyvatel. Obec Hodonice se vyznačuje pěstováním vinné révy a ovocných sadů, je zde však rozvíjen i průmysl. V obci naleznete mezinárodní firmu Saint-Gobain Adfors CZ, která zpracovává skelné vlákno, nebo také sladovnu Hodonice, která je jednou z pěti sladoven v České republice. Obecní úřad poskytuje svým občanům v přenesené působnosti sluţby stavebního úřadu a matriky. Dále také nabízí sluţbu Czech POINT, která zahrnuje například výpis z katastru nemovitostí, z obchodního rejstříku, z ţivnostenského rejstříku, z rejstříku trestů a datovou schránku. Obec nabízí velkou škálu i dalších sluţeb, naleznete zde Mateřskou školu, knihovnu, lékárnu, dům s pečovatelskou sluţbou, kostel, penziony, zdravotní středisko, kde ordinuje praktický i dětský lékař, gynekolog a zubař. Základní škola se nachází v sousední vesnici Tasovice, která přímo navazuje na obec Hodonice. V obci je také řada hostinců, vinotéka, pizzerie a diskotéka. Jsou tu dobré dopravní spoje, jezdí zde autobus a nachází se zde i vlakové nádraţí.

Struktura obce Zastupitelstvo obce Zastupitelstvo obce je sloţeno z 11 členů. Nynější zastupitelé byli voleni v komunálních volbách v roce 2010 a jejich funkční období je od roku 2010 do roku 2014. Jelikoţ je zastupitelů pouze 11 nesplňují podmínky pro volbu obecní rady.

31

Starosta obce Starostu obce volí zastupitelé ze svých řad a jeho hlavní funkcí je zastupovat obec navenek. Je jediným zastupitelem, který je ve své funkci uvolněný.

Místostarosta Místostarosta je taktéţ volen zastupitelstvem z jejich řad. Jeho funkcí je zastupovat starostu obce v jeho nepřítomnosti.

Výbory a komise V obci jsou sestaveny dva výbory, a to výbor finanční a kontrolní. Komise jsou čtyři, a to přestupková, bytová a majetková, kulturní a sportovní komise a komise pro ţivotní prostředí.

Obecní úřad Obecní úřad Hodonice je tvořen starostou a místostarostou a dalšími deseti stálými zaměstnanci. Jedná se o dvě pracovnice v úseku účtárna, správce majetku, vedoucí stavebního úřadu, matrikářku, vedoucí domu s pečovatelskou sluţbou, dvě pečovatelky, které pracují na poloviční úvazek, uklizečku a údrţbáře. V průběhu roku obecní úřad také uzavírá několik dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti.

32

2.2 VÝVOJ HOSPODAŘENÍ OBCE V LETECH 2008 – 2010 Obec Hodonice hospodaří na základě územního rozpočtu, který schválilo její zastupitelstvo dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Struktura rozpočtu se drţí pravidel, která jsou uvedena ve vyhlášce Ministerstva vnitra č. 323/2000 Sb., o rozpočtové skladbě. V následující části je zobrazen vývoj hospodaření obce v letech 2008 – 2010, a to se srovnáním jak schváleného, tak skutečného rozpočtu na konci roku. Podkladem pro zpracování této části byly rozpočty a závěrečné účty obce ve stanovených letech. Tabulka 2 znázorňuje schválený a skutečný rozpočet ve stanovených letech. Lze vidět, ţe obec ve všech třech letech schválila rozpočet jako schodkový. V letech 2008 a 2010 se jí však podařilo schodek zvrátit a hospodařit s přebytkem. V roce 2008 byl přebytek ve výši 233 292 Kč a v roce 2010 přebytek činil 207 692 Kč. V roce 2009 ovšem obec hospodařila ještě s větším schodkem, neţ který si schválila. Rozdíly mezi schváleným a skutečným rozpočtem byly opravdu značné. Tyto rozdíly mohou být způsobeny změnami, které během rozpočtového roku nastanou, jedná se například o změny v daňových zákonech, coţ ovlivňuje příjmy obce nebo o neplánované výdaje obce. Největší výkyvy nastali v roce 2009, kdy ekonomiku zasáhla finanční krize.

Tab. 2: Schválený a skutečný rozpočet obce Hodonice v letech 2008 – 2010 (Kč) Schválený rozpočet Rok

Skutečný stav rozpočtu k 31.12.

2008

2009

2010

2008

2009

2010

Příjmy

21 449 900

22 861 100

21 141 100

31 423 801

26 348 963

26 998 733

Výdaje

25 928 900

35 304 600

27 404 500

31 190 509

39 815 743

26 791 041

Saldo

-4 479 000

-12 443 500

-6 263 400

233 292

-13 466 780

207 692

Zdroj: Rozpočet a závěrečný účet obce ve stanovených letech, vlastní zpracování

33

1 000 000 0 -1 000 000

2008

2009

2010

-2 000 000 -3 000 000 -4 000 000 -5 000 000 -6 000 000

Schválený rozpočet

-7 000 000

Skutečný rozpočet

-8 000 000 -9 000 000 -10 000 000 -11 000 000 -12 000 000 -13 000 000 -14 000 000

Obr. 3: Schválené a skutečné saldo obce Hodonice v letech 2008 – 2010 (Kč) Zdroj: Rozpočet a závěrečný účet obce ve stanovených letech, vlastní zpracování

Obrázek 3 ukazuje, ţe hospodaření obce Hodonice je v poslední době velmi nevyrovnané. Největší odchylka nastala v roce 2009. Takto velký schodek by zapříčiněn především finanční krizí a také velkou investicí obce do rekonstrukce kulturního domu. Investice tehdy činila 15 000 000 Kč. V tomto roce také nastala velká změna v tom, ţe se obec stala plátcem DPH, coţ se projevilo na zvýšení cen sluţeb obce a na prodeji majetku, který podléhá DPH.

2.2.1 Hospodaření obce Hodonice v roce 2008 Rozpočet na rok 2008 byl schválen aţ 26. 3. 2008, do té doby obec hospodařila na základě rozpočtového provizoria, které bylo schváleno zastupitelstvem 21. 11. 2007. Obec během roku provedla 11 rozpočtových opatření. Tabulka 3 ukazuje, ţe rozpočet na rok 2008 byl schválen jako schodkový. Schodek měl činit 4 479 000 Kč. Po úpravách během rozpočtového roku, však skutečný stav rozpočtu dosáhl přebytku ve výši 233 292,44 Kč. Největší podíl na příjmech měly daňové příjmy, které v tomto roce dosahovaly 15 148 000 Kč, coţ je 48 % z celkových příjmů. Další zásadní poloţkou byly příjmy za bytové hospodářství, které činily 4 638 400 Kč, tedy 15 % z celkových příjmů. 34

Ve výdajích se projevily nejvíce následující poloţky. Výdaje na místní správu, které v tomto roce byly 3 458 000 Kč, největší poloţkou zde byly platy zaměstnanců a nákup nového sluţebního automobilu. Výdaje na zájmové činnosti v kultuře byly ve výši 3 642 100 Kč, z čehoţ největší část šla na rekonstrukci kulturního domu (3 000 000 Kč). Výdaje na odvádění a čištění odpadních vod činily 4 312 600 Kč, z čehoţ šla největší část na investici do dešťové kanalizace. Další větší částky šly na opravy a údrţbu silnic (1 575 000 Kč) a bytových jednotek (1 979 700 Kč) a na chod domu s pečovatelskou sluţbou (1 381 900 Kč). Tab. 3: Rozpočet obce Hodonice za rok 2008 (Kč) Schválený rozpočet

Skutečný stav k 31.12.

Příjmy

21 449 900

31 423 801,41

Výdaje

25 928 900

31 190 508,97

Saldo

- 4 479 000

233 292,44

Zdroj: Rozpočet a závěrečný účet obce v roce 2008 (vlastní zpracování)

Obrázek 4 názorně ukazuje jak se příjmy i výdaje během rozpočtového roku navýšily. 35 000 000 30 000 000 25 000 000 20 000 000 Schválený rozpočet Skutečný rozpočet

15 000 000 10 000 000 5 000 000 0 Příjmy

Výdaje

Obr. 4: Schválený a skutečný rozpočet obce Hodonice v roce 2008 (Kč) Zdroj: Rozpočet a závěrečný účet obce v roce 2008 (vlastní zpracování)

35

2.2.2 Hospodaření obce Hodonice v roce 2009 Rozpočet na rok 2009 byl schválen aţ 25. 3. 2009, do té doby obec hospodařila na základě rozpočtového provizoria, které bylo schváleno 3. 12. 2008. Obec během roku provedla 10 rozpočtových opatření. Tabulka 4 ukazuje, ţe rozpočet na rok 2009 byl schválen jako schodkový. Schodek měl činit 12 443 500 Kč. Po úpravách během rozpočtového roku, však skutečný stav rozpočtu dosáhl schodku ještě vyššího, a to 13 466 779,92 Kč. Největší podíl na příjmech měly daňové příjmy, které v tomto roce dosahovaly 15 269 600 Kč, coţ je 58 % z celkových příjmů. Další zásadní poloţkou byly příjmy za bytové hospodářství, které činily 4 933 400 Kč, tedy 19 % z celkových příjmů. Ve výdajích se projevily nejvíce následující poloţky. Výdaje na místní správu, které v tomto roce byly 3 031 300 Kč. Výdaje na zájmové činnosti v kultuře činily 15 597 600 Kč, z čehoţ největší část šla na rekonstrukci kulturního domu, a to 15 000 000 Kč. Výdaje na odvádění a čištění odpadních vod činily 2 161 600 Kč, z čehoţ šla největší část na investici do dešťové kanalizace (2 100 000 Kč). Další větší částky šly na opravy a údrţbu bytových jednotek (2 227 500 Kč), na chod domu s pečovatelskou sluţbou (1 372 400 Kč) a na komunální sluţby, přesněji na úpravy obecní návsi a sběrného dvoru (2 704 300 Kč). Tab. 4: Rozpočet obce Hodonice za rok 2009 (Kč) Schválený rozpočet


Příjmy

22 861 100

26 348 962,92

Výdaje

35 304 600

39 815 742,84

- 12 443 500

- 13 466 779,92

Saldo


36

Obrázek 5 názorně ukazuje jak se příjmy i výdaje během rozpočtového roku navýšily. 45 000 000 40 000 000 35 000 000 30 000 000 25 000 000

Schválený rozpočet

20 000 000

Skutečný rozpočet

15 000 000 10 000 000 5 000 000 0 Příjmy

Výdaje


2.2.3 Hospodaření obce Hodonice v roce 2010 Rozpočet na rok 2010 byl schválen aţ 31. 3. 2010, do té doby obec hospodařila na základě rozpočtového provizoria, které bylo schváleno 18. 11. 2009. Obec během roku provedla 9 rozpočtových opatření. Tabulka 5 ukazuje, ţe rozpočet na rok 2010 byl schválen jako schodkový. Schodek měl činit 6 263 400 Kč. Po úpravách během rozpočtového roku, však skutečný stav rozpočtu dosáhl přebytku ve výši 207 691 Kč. Největší podíl na příjmech měly daňové příjmy, které v tomto roce dosahovaly 14 863 700 Kč, coţ je 55 % z celkových příjmů. Další zásadní poloţkou byly příjmy za bytové hospodářství, které činily 4 389 800 Kč, tedy 16 % z celkových příjmů. Ve výdajích se projevily nejvíce následující poloţky. Výdaje na místní správu, které v tomto roce byly 3 083 500 Kč. Výdaje na zájmové činnosti v kultuře činily 11 672 600 Kč, z čehoţ největší část šla na rekonstrukci kulturního domu, a to 10 000 000 Kč. Další větší částky šly na opravy a údrţbu bytových jednotek (1 012 000 Kč), na chod domu s pečovatelskou sluţbou (1 417 400 Kč) a na komunální sluţby, největší část šla na úpravu okolí kulturního domu (2 190 000 Kč). 37

Tab. 5: Rozpočet obce Hodonice za rok 2010 (Kč) Schválený rozpočet


Příjmy

21 141 100

26 998 732,62

Výdaje

27 404 500

26 791 041,21

Saldo

- 6 263 400

207 691,41


Obrázek 6 názorně ukazuje jak se příjmy i výdaje během rozpočtového roku měnili. 30 000 000

25 000 000

20 000 000 Schválený rozpočet

15 000 000

Skutečný rozpočet 10 000 000

5 000 000

0 Příjmy

Výdaje


38

2.3 FINANČNÍ ANALÝZA OBCE HODONICE Finanční analýza vychází z finančního účetnictví, a to přesněji z jejich výkazů (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, cash-flow, přílohy k účetní závěrce). Údaje z těchto výkazů se navzájem porovnávají a zvyšuje se tak jejich vypovídací schopnost. Pomocí finanční analýzy můţe obec či podnik zjistit jak si stojí, jaké jsou jeho silné a slabé stránky a slouţí jako podklad pro budoucí rozhodování. (Jiříček, 2008) Finanční analýza obce Hodonice v letech 2008 – 2010 má ukázat, jak si obec v těchto letech vedla. Výsledky této analýzy mohou vést k zlepšení hospodaření v obci do budoucna. Podkladem pro zpracování této finanční analýzy byly rozvahy obce v daných letech. Pro tuto práci byly zvoleny následující analýzy: analýza pracovního kapitálu, pohotová a běţná likvidita, celková zadluţenost, ukazatel dlouhodobé zadluţenosti a koeficient samofinancování.

2.3.1 Čistý pracovní kapitál Čistý pracovní kapitál nám ukazuje krátkodobá aktiva očištěná od krátkodobých pasiv. Coţ znamená, ţe zbudou oběţná aktiva, která se financují z dlouhodobých zdrojů. Čím je hodnota čistého pracovního kapitálu vyšší, tím je vyšší likvidní schopnost obce či podniku splácet své dluhy. V opačném případě jsou dluhy nekryté. (Jiříček, 2008) Čistý pracovní kapitál = krátkodobá aktiva – krátkodobá pasiva

Výpočet a slovní vyhodnocení: Čistý pracovní kapitál 2008 = 24 552 688,88 - 1 485 373,80 = 23 067 315,08 Čistý pracovní kapitál 2009 = 19 186 440,67 - 1 873 027,82 = 17 313 412,85 Čistý pracovní kapitál 2010 = 18 872 186,64 - 4 006 603,25 = 14 865 583,39 Zpracování čistého pracovního kapitálu ukázalo, ţe obec Hodonice má vysokou likvidní schopnost splácet své dluhy, coţ zobrazuje tabulka 6. Obrázek 7 ukazuje vývoj čistého pracovního kapitálu od roku 2008 po rok 2010. Lze vidět, ţe hodnota tohoto ukazatele pomalu klesá. Od roku 2008 do roku 2010 nastal pokles o 8 201 731,69 Kč, coţ je rapidní skok. Obec by se měla snaţit, aby jiţ pokles čistého pracovního kapitálu nepokračoval, aby tak nedošlo k případnému nekrytí dluhů. 39

Tab. 6: Čistý pracovní kapitál obce Hodonice v letech 2008 - 2010 (Kč) 2008

2009

2010

Krátkodobá aktiva

24 552 688,88

19 186 440,67

18 872 186,64

Krátkodobá pasiva

1 485 373,80

1 873 027,82

4 006 603,25

23 067 315,08

17 313 412,85

14 865 583,39

Čistý pracovní kapitál

Zdroj: Rozvahy obce Hodonice v letech 2008 – 2010 (vlastní zpracování) 25 000 000,00 20 000 000,00 15 000 000,00 Čistý pracovní kapitál 10 000 000,00 5 000 000,00 0,00 2008

2009

2010

Obr. 7: Čistý pracovní kapitál obce Hodonice v letech 2008 - 2010 (Kč) Zdroj: Rozvahy obce Hodonice v letech 2008 – 2010 (vlastní zpracování)

2.3.2 Pohotová likvidita (likvidita II. stupně) Hodnota této likvidity by se měla pohybovat v rozmezí 1,0 – 1,5. Jestliţe je hodnota vyšší není to pro obec nebo podnik příznivé, protoţe tato aktiva nepřinášejí téměř ţádný úrok a nepříznivě tak působí na celkovou výnosnost vloţeného kapitálu. (Jiříček, 2008) Pohotová likvidita =

č í á

á á

40

Výpočet a slovní vyhodnocení: Pohotová likvidita 2008 =

= 15,94

Pohotová likvidita 2009 =

= 9,80

Pohotová likvidita 2010 =

= 4,70

Pohotová likvidita obce Hodonice se pohybuje mnohem výše neţ je stanovené rozmezí (1,0 – 1,5), coţ znázorňuje tabulka 7. Obec je tedy nadmíru likvidní, ovšem není to příliš pozitivní ukazatel. Přílišná likvidita znamená, ţe z vloţeného kapitálu obec získá minimální výnos. Bylo by vhodné, aby se obec zamyslela nad finanční investicí nebo uloţením finančních prostředků na termínované účty, aby tak dosáhla vyššího zhodnocení svého kapitálu. Ukládáním peněţ na běţné účty, totiţ získává minimální úroky. Tab. 7: Pohotová likvidita obce Hodonice v letech 2008 - 2010 2008 Finanční majetek (Kč)

2009

2010

21 638 590,36

16 476 932,41

14 997 033,45

Pohledávky (Kč)

2 042 890,50

1 878 537,57

3 820 107,07

Krátkodobá pasiva (Kč)

1 485 373,80

1 873 027,82

4 006 603,25

15,94

9,80

4,70

Pohotová likvidita

Zdroj: Rozvahy obce Hodonice v letech 2008 – 2010 (vlastní zpracování) 18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 Pohotová likvidita

8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 2008

2009

2010

Obr. 8: Pohotová likvidita obce Hodonice v letech 2008 - 2010 Zdroj: Rozvahy obce Hodonice v letech 2008 – 2010 (vlastní zpracování) 41

2.3.3 Běţná likvidita (likvidita III. stupně) Běţná likvidita má ukázat, zda obec či podnik můţe uspokojit věřitele, jestliţe smění všechna svá oběţná aktiva na hotovost. Hodnota této likvidity by se měla pohybovat v rozmezí 2,0 – 2,5. Čím je hodnota tohoto ukazatele vyšším, tím je obec či podnik schopnější dostát svých závazků. (Jiříček, 2008) Běţná likvidita =

ěţ á á

á

Výpočet a slovní vyhodnocení: Běţná likvidita 2008 =

= 16,53

Běţná likvidita 2009 =

= 10,24

Běţná likvidita 2010 =

= 4,71

Na základě vypočtených výsledků, lze vidět, ţe běţná likvidita obce je taktéţ vyšší neţ stanovené rozmezí (2,0 – 2,5). Coţ znamená, ţe obec je nadmíru likvidní a můţe tak okamţitě uspokojit všechny své věřitele. Ovšem i zde to pro obec znamená, ţe vloţené finanční prostředky nejsou dostatečně zhodnoceny.

Tab. 8: Běţná likvidita obce Hodonice v letech 2008 - 2010 2008 Oběţná aktiva (Kč) Krátkodobá pasiva (Kč) Běţná likvidita

2009

2010

24 552 688,88

19 186 440,67

18 872 186,64

1 485 373,80

1 873 027,82

4 006 603,25

16,53

10,24

4,71

Zdroj: Rozvahy obce Hodonice v letech 2008 – 2010 (vlastní zpracování)

42

18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 Běţná likvidita

8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 2008

2009

2010

Obr. 9: Běţná likvidita obce Hodonice v letech 2008 - 2010 Zdroj: Rozvahy obce Hodonice v letech 2008 – 2010 (vlastní zpracování)

2.3.4 Celková zadluţenost Čím vyšší hodnoty celková zadluţenosti dosahuje tím je obec či podnik více zadluţen a stává se nesolventním. Tento ukazatel lze rozčlenit dle doby splatnosti závazků na ukazatel dlouhodobé zadluţenost a koeficient samofinancování. (Jiříček, 2008) Celková zadluţenost =

í á

*100

Výpočet a slovní vyhodnocení: Celková zadluţenost 2008 =

* 100 = 16,75

Celková zadluţenost 2009 =

* 100 = 15,38

Celková zadluţenost 2010 =

* 100 = 15,13

Dle provedených propočtů se ukázalo, ţe obec Hodonice není příliš zadluţená a navíc její zadluţenost rok od roku klesá. Od roku 2008 po rok 2010 zadluţenost obce klesla o 1,62 %. Pro obec je to velmi pozitivní výsledek a měla by se i nadále snaţit, aby zadluţenost klesala. Vývoj celkové zadluţenosti je zobrazen v tabulce 9 a na obrázku 10. 43

Tab. 9: Celková zadluţenost obce Hodonice v letech 2008 - 2010 (Kč) 2008 Cizí zdroje Celková aktiva

2009

2010

37 566 361,10

35 766 390,12

36 183 280,75

224 233 936,90

232 526 061,12

239 162 607,30

16,75

15,38

15,13

Celková zadluţenost (%)

Zdroj: Rozvahy obce v letech 2008 – 2010 (vlastní zpracování)

17,00 16,50 16,00 15,50

Celková zadluţenost

15,00 14,50 14,00 2008

2009

2010

Obr. 10: Celková zadluţenost obce Hodonice v letech 2008 - 2010 (%) Zdroj: Rozvahy obce v letech 2008 – 2010 (vlastní zpracování)

2.3.5 Ukazatel dlouhodobé zadluţenosti Jak uţ název napovídá, tento ukazatel zobrazuje zadluţenost z dlouhodobějšího hlediska. Ideální hranicí tohoto ukazatele je hodnota 25 %. (Jiříček, 2008) Ukazatel dlouhodobé zadluţenosti =

á

* 100

Výpočet a slovní vyhodnocení: Ukazatel dlouhodobé zadluţenosti 2008 =

* 100 = 16,09

Ukazatel dlouhodobé zadluţenosti 2009 =

* 100 = 14,58

Ukazatel dlouhodobé zadluţenosti 2010 =

* 100 = 13,45 44

Propočet ukazatele dlouhodobé zadluţenosti obce Hodonice taktéţ vyšel velmi pozitivně. Výsledky zdaleka nedosahují stanovené hranici 25 % a navíc se tento ukazatel rok od roku sniţuje. Během stanovených tří let poklesl o 2,64 %. Vše je názorně zobrazeno v tabulce 10 a na obrázku 11.

Tab. 10: Ukazatel dlouhodobé zadluţenosti obce Hodonice v letech 2008 - 2010 (Kč)

Dlouhodobé dluhy Celková aktiva

2008

2009

2010

36 080 987,30

33 893 362,30

32 176 677,50

224 233 936,90 232 526 061,12 239 162 607,30

Ukazatel dlouhod. zadluţenosti (%)

16,09

14,58

13,45

Zdroj: Rozvahy obce Hodonice v letech 2008 – 2010 (vlastní zpracování)

16,50 16,00 15,50 15,00 14,50

Ukazatel dlouhodobé zadluţenosti

14,00 13,50 13,00 12,50 12,00 2008

2009

2010

Obr. 11: Ukazatel dlouhodobé zadluţenosti obce Hodonice v letech 2008 - 2010 (%) Zdroj: Rozvahy obce Hodonice v letech 2008 – 2010 (vlastní zpracování)

2.3.6 Koeficient samofinancování Koeficient samofinancování procentuálně ukazuje, jak jsou celková aktiva financována z vlastních zdrojů, neboli vyjadřuje finanční nezávislost obce či podniku. (Jiříček, 2008) Koeficient samofinancování =

í á

á

* 100

45

Výpočet a slovní vyhodnocení: Koeficient samofinancování 2008 =

* 100 = 83,25

Koeficient samofinancování 2009 =

* 100 = 84,62

Koeficient samofinancování 2010 =

* 100 = 84,84

I zde obec Hodonice dosahuje velmi kladných výsledků. Dle propočtů je obec v průměru na 84 % finančně nezávislá a nepatrně se tato nezávislost zvyšuje. Vše je zobrazeno v tabulce 11 a na obrázku 12.

Tab. 11: Ukazatel dlouhodobé zadluţenosti obce Hodonice v letech 2008 - 2010 (Kč) 2008

2009

2010

Vlastní kapitál

186 667 575,80 196 759 671,00 202 984 326,55

Celková aktiva

224 233 936,90 232 526 061,12 239 162 607,30

Koeficient samofinancování (%)

83,25

84,62

84,84

Zdroj: Rozvahy obce v letech 2008 – 2010 (vlastní zpracování)

85,00

84,50

84,00

83,50

Koeficient samofinancování

83,00

82,50

82,00 2008

2009

2010

Obr. 12: Ukazatel dlouhodobé zadluţenosti obce Hodonice v letech 2008 - 2010 (%) Zdroj: Rozvahy obce v letech 2008 – 2010 (vlastní zpracování) 46

2.4 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Produkce odpadů se neustále zvětšuje, ať uţ to jsou odpady v domácnostech nebo odpady velkých firem. Odpady však nenacházíme pouze v popelnicích, kontejnerech a na skládkách, ale i při procházce přírodou. Bohuţel existují bezohlední lidé, kteří si neváţí ţivotního prostředí a odhazují odpadky kdekoliv. Příroda se s tímto návalem nejrůznějších odpadů snaţí bojovat, ale bohuţel časem tento boj nezvládne. Uţ teď dochází k znečišťování půd, podzemních vod a vzniku ozonových děr. Co nás čeká dál? Je potřeba, aby lidé začali tento problém řešit a nečekali na to, co se stane. Proto vznikl nápad odpad dále vyuţívat a třídit jej. Mnoţství vytříděných odpadů se rok od roku zvyšuje, ale stále to nestačí. Lidé si musí uvědomit jak je recyklace odpadů důleţitá, odpad roztřídit a odnést do speciálních kontejnerů, které se v dnešní době nacházejí „na kaţdém rohu“. Dále je také potřeba, aby systém třídění byl lépe zorganizován. Lidé musí být dobře informování o moţnostech třídění a kontejnery na tříděný odpad by měli být častěji sváţeny. Jedním z velkých sporných bodů při třídění odpadů je poplatek za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů. Lidé se často ohrazují, ţe právě kvůli placení poplatek za komunální odpad, odpad netřídí. Běţná rodina, která odpad třídí, naplní svou popelnici komunální odpadem v průměru jednou za čtrnáct dní, ale poplatek platí stejný, jako občané, kteří odpad netřídí. Právě vzhledem k tomuto faktoru si značná část občanů rozmýšlí, zda odpad třídit. Tito lidé by se měli zamyslet důkladněji. Nynější výše poplatku za komunální odpad není příliš vysoká (maximálně 500 Kč) a moţnost zachovat ţivotní prostředí i pro další generace za to stojí.

47

2.4.1 Odpadové hospodářství obce Hodonice Obec Hodonice vydala obecně závaznou vyhlášku č. 1/2010 o místním poplatku za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů. Tato vyhláška stanovuje výši poplatku za komunální odpad, její splatnost, úlevy, osvobození, poplatníky a další náleţitosti. Jestliţe nebude poplatek včas uhrazen nebo ve stanovené výši, obec můţe poplatek zvýšit aţ na trojnásobek. Výše tohoto poplatku v obci Hodonice činní pro rok 2011 419 Kč/na osobu ročně. Od poplatku jsou osvobozeny osoby mladší 18 let a starší 65 let. Sazba poplatku je tvořena ze dvou částí, které jsou stanoveny zákonem č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. První část je pevně stanovena, a to 250 Kč na osobu a kalendářní rok. Druhá část se stanovuje jako poměr skutečných nákladů obce za předchozí rok na sběr a svoz komunálního odpadu a počtem poplatníků. Maximální výše této části je však 250 Kč. V obci se nachází 9 stanovišť na tříděný odpad. Občané zde mohou třídit papír, plast a barevné sklo. Kontejnery na tříděný odpad patří svozové společnosti, tedy společnost KJ spol. KJ - Svoz tuhého domovního odpadu, která sídlí v sousední vesnici v Tasovicích. Na devíti stanovištích nalezneme 15 kontejnerů na papír, 17 kontejnerů na plast a 9 kontejnerů na barevné sklo. Na plasty jsou určeny ţluté kontejnery, na papír modré a na barevné sklo zelené kontejnery. Obec vlastní sběrný dvůr, kde lidé mohou odkládat nebezpečný odpad. Odvoz tohoto odpadu zajišťuje společnost Ramat Znojmo, a to zpravidla dvakrát ročně. Obec také svým občanům poskytuje svoz objemného odpadu, tento svoz probíhá patnáctkrát aţ dvacetkrát ročně dle potřeby. O svozu tohoto odpadu a o místech, kde mohou tento odpad občané shromaţďovat, informuje obec místním rozhlasem a na svých internetových stránkách. Svoz objemového odpadu zajišťuje A.S.A. Únanov, s. r. o. Obec také uzavřela smlouvu s obalovou společností EKO-KOM. Smlouva spočívá v tom, ţe obec kaţdé čtvrtletí od společnosti obdrţí finanční odměnu za vytříděný odpad v obci. Čím větší mnoţství odpadů je vytříděno, tím větší finanční obnos obec získá.

48

2.4.2 Celkový objem vyprodukovaných odpadů obce Hodonice Celkový

objem

vyprodukovaných

odpadů

obce

Hodonice

je

znázorněn

v

následující tabulce 12, která zahrnuje objem vyprodukovaných odpadů v letech 2008 – 2010. Názorné zobrazení vyprodukovaných odpadů pak můţete vidět na obrázku 7. Objem odpadů v letech 2008 – 2009 se nijak zvláště nezměnil. Rozdíl v celkové produkci odpadů je pouhá tuna, ale na druhou stranu se objem tříděného odpadu navýšil. Zatímco v roce 2008 bylo z celkového objemu odpadů vytříděno cca 10,7 %, v roce 2009 to bylo jiţ 12,24 % odpadů. Výraznější změna v produkci odpadů nastala v roce 2010, kdy se objem vyprodukovaných odpadů sníţil přibliţně o 59 t oproti roku 2009. Jednou z příčin sníţení produkce odpadů je i sníţení počtu obyvatel obce, a to o 28 obyvatel. Bohuţel se sníţilo i mnoţství tříděného odpadu, procentuálně se sníţilo na pouhých 8,75 %. Kaţdý člověk ročně vyprodukuje 150 – 200 kg odpadů. Kdyby kaţdý třídil odpad, mohl by tak roztřídit přibliţně 30 % odpadů, které by mohli být dále zpracovány. Z uvedených údajů, lze vyčíst, ţe občané obce Hodonice vytřídí ročně pouze 10 % odpadů, coţ je velmi nízké číslo, které by se obec měla snaţit zvyšovat. Tab. 12: Celkový objem odpadů obce Hodonice v tunách v letech 2008 - 2010 Druh odpadu / rok

2008

2009

2010

Papír

32,989

48,284

24,584

Plast

10,989

11,683

10,778

Sklo barevné

21,999

18,616

16,417

3,540

1,065

0

582,344

570,9895

540,0697

66,600

56,400

45,000

421,170

400,290

401,880

svoz objemného odpadu

18,220

21,430

29,110

odděleně sbírané sloţky

71,354

92,869

64,0797

651,861

650,6375

591,8487

Kov Komunální odpad celkem Z toho:

odpad z komunálních sluţeb (čištění ulic, odpadkových košů, …) směsný odpad (tradiční svoz)

Celkem

Zdroj: Interní doklady obce Hodonice (vlastní zpracování)

49

660 650 640 630 620 610 Celkový objem odpadů v obci Hodonice

600 590 580 570 560 2008

2009

2010

Obr. 13: Celkový objem odpadů obce Hodonice v tunách v letech 2008 – 2010 Zdroj: Interní doklady obce Hodonice (vlastní zpracování)

Většina vyprodukovaných odpadů je ukládána na skládku, coţ znázorňuje tabulka 13. V průměru se na skládku uloţí okolo 65 – 70 % vyprodukovaných odpadů. Náklady na uloţení jedné tuny odpadu se postupně zvyšují. V roce 2010 obec Hodonice zaplatila za uloţenou tunu odpadu 1 446 Kč. Obec vyuţívá sluţeb skládky v Únanově – .A.S.A. ES Únanov, s. r. o.

Tab. 13: Mnoţství uloţeného komunálního odpadu na skládku a cena za uloţenou tunu Poloţka /rok Mnoţství uloţeného odpadu cena za uloţenou tunu na skládku

2008

2009

2010

421,17

421,72

430,99

1 423

1 437

1 446


50

Tabulka 14 ukazuje počet mobilních svozů odpadů obce Hodonice. Lze vidět, ţe komunální odpad, který občané vyprodukují a shromaţďují ve svých popelnicích je vyváţen pravidelně, a to kaţdé pondělí v ranních hodinách. Pro odstraňování nebezpečných odpadů, občané mohou vyuţívat sběrného dvora obce. Tento odpad je sice vyváţen pouze 2 aţ 3 ročně, ale jelikoţ je shromaţďován ve sběrném dvoře, nízké mnoţství odvozů nevadí. Zjevný problém je v mnoţství svozů tříděného odpadu. V obci je pouze devět sběrných míst na tříděný odpad, které byly například v loňském roce vyvezeny pouze 8krát. Občané se tak při snaze třídit odpad setkávají s přeplněnými kontejnery, do kterých se jiţ nic nevejde. Navýšení počtu svozů tříděných odpadů, by mohl být prvním krokem pro navýšení mnoţství tříděných odpadů v obci.

Tab. 14: Počet mobilních svozů odpadů obce Hodonice v letech 2008 - 2010 Druh odpadu / rok

2008

2009

2010

Tříděný odpad

6

7

8

Nebezpečný odpad

7

2

3

Objemný odpad

18

15

20

Stavební odpad

0

75

25

52

52

52

Komunální odpad


51

2.4.3 Příjmy týkající se odpadového hospodaření obce Hodonice Příjmy týkající se odpadového hospodaření tvoří přibliţně jen 4 % celkových příjmů obce. Největší část příjmů na odpadové hospodaření obce tvoří místní poplatek za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů. Obec na základě zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích si sama stanoví výši tohoto poplatku a jeho výši uvede v obecně závazné vyhlášce. Následující tabulka 15 ukazuje vývoj poplatku za komunální odpad obce Hodonice v letech 2008 – 2011. Lze vidět, ţe poplatek v letech 2008 – 2010 postupně vzrůstal a aţ v roce 2011 rapidně poklesl, navíc se v tomto roce zavedlo osvobození od placení tohoto poplatku. Poplatek neplatí občané mladší 18 let a starší 65 let. Logicky lze tedy očekávat, ţe v tomto roce obec získá méně finančních prostředků z tohoto poplatku.

Tab. 15: Vývoj poplateků za komunální odpad obce Hodonice v letech 2008 – 2011 (Kč) Rok

Poplatek (Kč)

2008

410

2009

420

2010

430

2011

412


Dalším významným příjmem do odpadového hospodářství patří dotace od společnosti EKO-KOM, a. s. Společnost platí obci dotace za zajištění zpětného odběru a vyuţití odpadů z obalů. Jednoduše řečeno, čím větší mnoţství tříděného odpadu obec vyprodukuje, tím větší finanční obnos od společnosti získá. Příjmy za odpadové hospodaření, ale zdaleka nedosahují výdajů za toto hospodaření. Obec tento rozdíl musí dorovnat z příjmů ze svého rozpočtu. Z tabulky 16 lze také vyčíst, ţe příjmy za odpadové hospodářství obce Hodonice se postupně navýšily, coţ bylo zapříčiněno postupným zvyšováním poplatku za svoz komunálního odpadu.

52

Tab. 16: Příjmy za odpadové hospodářství obce Hodonice v letech 2008 – 2010 (Kč) Poloţka / rok

2008

2009

2010

736 254

743 400

745 366

55 400

57 700

82 768

12 380

5 220

11 911

Dotace z EKO-KOMU

113 637

142 035

100 447

Celkem

917 671

948 355

940 492

Poplatek za komunální odpad od občanů nebo místní poplatek (celkem) Poplatek od ostatních původců odpadu za vyuţívání systému obce (celkem) Zisk z prodeje druhotných surovin


955 000,00 950 000,00 945 000,00 940 000,00 935 000,00 930 000,00 Celkové příjmy

925 000,00 920 000,00 915 000,00 910 000,00 905 000,00 900 000,00 2008

2009

2010

Obr. 14: Celkové příjmy na odpad. hospodářství obce Hodonice v letech 2008 – 2010 (Kč) Zdroj: Interní doklady obce Hodonice (vlastní zpracování)

53

2.4.4 Výdaje týkající se odpadového hospodaření obce Hodonice Výdaje týkající se odpadového hospodaření tvoří v průměru 3 – 5 % celkových výdajů obce. Největší poloţkou těchto výdajů jsou výdaje na směsný komunální odpad, tvoří přibliţně 75 % celkových výdajů na odpadové hospodaření obce. Pod pojmem směsný komunální odpad rozumíme odpady, které nám zůstanou po vytřídění ostatních odpadů, a to vyuţitelných odpadů (plast, papír, sklo, kovy, atd.), nebezpečných odpadů, objemných odpadů a výrobků, které podléhají zpětnému odběru (elektrospotřebiče, akumulátory, atd.). Směsný komunální odpad občané shromaţďují ve svých popelnicích, které se kaţdý týden vyváţejí. Další velkou poloţkou ve výdajích jsou výdaje za tříděný odpad, které tvoří přibliţně 22 % z výdajů na odpadové hospodaření. Z tabulky 17 lze také vyčíst, ţe výdaje se postupně zvyšují, a to i přesto, ţe se celkový objem odpadů sniţuje a poklesl i počet obyvatel obce. Toto zvyšování výdajů je způsobeno zvyšováním poplatků ať uţ za svoz odpadů nebo za jeho uloţení na skládku. Od roku 2008 se poplatek za uloţenou tunu na skládku zvýšil o 23 korun, z 1 423 Kč na 1 446 Kč.

54

Tab. 17: Výdaje na odpadové hospodářství obce Hodonice v letech 2008 – 2010 (Kč)

Poloţka / rok

2008

2009

2010

Tříděný sběr plastu

213 068

230 719

252 608

Tříděný sběr papír

16 952

52 571

16 335

Tříděný sběr skla

10 985

10 136

9 801

241 005

293 426

278 744

Nebezpečný odpad (mobilní sběr)

47 000

26 501

18 768

Objemný odpad (mobilní svoz)

46 000

47 733

66 788

921 000

925 434

892 546

Úklid veřejných prostranství

7 000

0

21 000

Černé skladky

6 000

0

0

12 000

12 000

14 000

Sběrný dvůr

0

13 465

20 370

Informování veřejnosti/propagace

0

0

1 000

Tříděný sběr vyuţitelných odpadů celkem

Směsný komunální odpad

Administrativa odpadového hospodářství obce

Celkem

1 280 005 1 318 559 1 313 216 Zdroj: Interní doklady obce Hodonice (vlastní zpracování)

1 330 000 1 320 000 1 310 000 1 300 000 Celkové výdaje

1 290 000 1 280 000 1 270 000 1 260 000 2008

2009

2010

Obr. 15: Celkové výdaje na odpad. hospodářství obce Hodonice v letech 2008 – 2010 (Kč) Zdroj: Interní doklady obce Hodonice (vlastní zpracování)

55

2.5 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ 2.5.1 Vyhodnocení dotazníku Do praktické části této bakalářské práce je zahrnuto i dotazníkové šetření, které je zaměřeno na odpadové hospodářství obce Hodonice. Cílem tohoto dotazníku bylo zjistit, jak jsou občané spokojeni se systémem odpadového hospodářství v obci Hodonice a jaký je jejich názor na výši poplatku za svoz komunálního odpadu. Dotazník zahrnuje 12 otázek zaměřených na odpadové hospodářství. Na konci jsou 3 otázky demografického typu, týkající se pohlaví, věku a počtu členů v domácnosti. Otázky byly uzavřené. Tedy s výběrem odpovědí, povětšinou ano x ne. Jedna otázka byla otevřená, jedná se o otázku číslo 8, „Jaká výše poplatku by byla dle Vašeho názoru přiměřená?“, zde mohli respondenti vyjádřit svůj názor. V úvodu dotazníku byli respondenti informováni o cílu dotazníku, o způsobu jak mají dotazník vyplnit a dále ujištěni, ţe dotazník je zcela anonymní a určen pouze pro zpracování bakalářské práce. (viz Příloha 1) Dotazníky jsem roznesla osobně, tedy zvolila jsem způsob šetření v terénu, a to náhodně vybrané skupině respondentů. Vyplněné dotazníky občané odevzdávali v místním obchodě do připravené krabice nebo do místní mateřské školy, podle toho jak jim to vyhovovalo. Několik dotazníků jsem rozeslala i pomocí e-mailu svým známým v Hodonicích. Roznesení a získání dotazníků zpět zabralo přibliţně dva týdny. Celkem se vrátilo 102 dotazníků, které jsou v následující části vyhodnoceny.

56

Tab. 18: 1. Třídíte v domácnosti odpad? Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost (%)

Ano

88

86

Ne

14

14

Celkem

102

100

Zdroj: Vlastní zpracování

14%

Ano Ne

86%

Obr. 16: 1. Třídíte v domácnosti odpad? Zdroj: Vlastní zpracování dle tabulky 18

Na otázku číslo 1, „Třídíte v domácnosti odpad?“, odpovědělo kladně 88 dotázaných respondentů. Naopak 14 respondentů přiznalo, ţe odpad netřídí. Dle grafického znázornění v obrázku 16 lze vyčíst, ţe tedy 86 % dotázaných respondentů odpad třídí, coţ je pozitivní výsledek. Je však otázka, zda všichni respondenti odpovídali upřímně.

57

Tab. 19: 2. Jestliţe ano, který odpad třídíte? Odpověď

Absolutní četnost


Papír

80

33

Plast

82

34

Sklo

78

33

Celkem

240

100


33%

33% Papír Plast Sklo

34%

Obr. 17: 2. Jestliţe ano, který odpad třídíte? Zdroj: Vlastní zpracování dle tabulky 19

Pokud respondent na první otázku odpověděl kladně, odpověděl i na druhou otázku, „Jestliţe ano, který odpad třídíte?“. Respondent si zde mohl vybrat ze tří odpovědí, a to papír, plast a sklo. Mohl zaškrtnout i více odpovědí. Dle výsledků lze vidět, ţe pokud respondent třídí odpad, většinou třídí všechny tři sloţky odpadu. Procentuálně jsou papír, plast a sklo tříděny v podstatě ve stejném mnoţství.

58

Tab. 20: 3. Má podle Vás třídění odpadu význam pro ţivotní prostředí? Odpověď

Absolutní četnost


Ano

98

96

Ne

4

4

102

100

Celkem


4%

Ano Ne

96%

Obr. 18: 3. Má podle Vás třídění odpadu význam pro ţivotní prostředí? Zdroj: Vlastní zpracování dle tabulky 20

Otázka číslo 3 zkoumala, zda si dotázaní respondenti myslí, ţe třídění odpadu je prospěšné pro ţivotní prostření. 96 % respondentů vyjádřilo svůj souhlas a většina z nich odpad i třídí. Pouze 4 % nesouhlasí a asi i proto odpad netřídí.

59

Tab. 21: 4. Jsou v obci Hodonice umístněny kontejnery na tříděný odpad? Odpověď

Absolutní četnost


Ano

100

98

Ne

0

0

Nevím

2

2

Celkem

102

100


0% 2%

Ano Ne Nevím

98%

Obr. 19: 4. Jsou v obci Hodonice umístněny kontejnery na tříděný odpad? Zdroj: Vlastní zpracování dle tabulky 21

Otázka číslo 4 zkoumala, zda občané Hodonic, mají povědomí o tom, jestli se v obci nacházejí kontejnery na tříděný odpad. Většina respondentů ví, ţe v obci tyto kontejnery umístněny jsou. Pouze dva respondenti odpověděli, ţe nevědí. Je to velmi zvláštní, asi si příliš nevšímají svého okolí a nezajímají se o prostředí, ve kterém ţijí.

60

Tab. 22: 5. Je podle Vás výše poplatku za svoz komunálního odpadu optimální? Odpověď

Absolutní četnost


Ano

86

84

Ne

16

16

Celkem

102

100


16%

Ano Ne

84%

Obr. 20: 5. Je podle Vás výše poplatku za svoz komunálního odpadu optimální? Zdroj: Vlastní zpracování dle tabulky 22

Otázka číslo 5 měla zjistit, jak jsou respondenti spokojeni se současnou výší poplatku za svoz komunálního odpadu. 84 % respondentů odpověděla, ţe současná výše poplatku je pro ně optimální a 16 % respondentů je s jeho výší nespokojená. Tito respondenti uvedli v otázce číslo 8, jaká výše poplatku by jim vyhovovala. Mnoho respondentů také vyjádřilo svůj názor, ţe výše poplatku je sice vyhovující, ale ţe by bylo třeba ošetřit placení poplatku za člena rodiny, který má pouze tzv. přechodné bydliště v obci (jedná se především o studenty).

61

Tab. 23: 6. Zdá se Vám, ţe výše poplatku za svoz odpadu je vysoká? Odpověď

Absolutní četnost


Ano

18

18

Ne

84

82

Celkem

102

100


18%

Ano Ne

82%

Obr. 21: 6. Zdá se Vám, ţe výše poplatku za svoz odpadu je vysoká? Zdroj: Vlastní zpracování dle tabulky 23

Většina respondentů, podle kterých je výše poplatku za svoz odpadů optimální, odpověděla u otázky 6, ţe výše poplatku není vysoká. Celkově 82 % respondentů si myslí, ţe výše poplatku vysoká není. Ovšem 18 % si myslí, ţe je vysoká a je nutná úprava výše částky.

62

Tab. 24: 7. Zdá se Vám, ţe výše poplatku za svoz odpadu je nízká? Odpověď

Absolutní četnost


Ano

6

6

Ne

96

94

Celkem

102

100


6%

Ano Ne

94%

Obr. 22: 7. Zdá se Vám, ţe výše poplatku za svoz odpadu je nízká? Zdroj: Vlastní zpracování dle tabulky 24

Opět většina respondentů, podle kterých je výše poplatku za svoz odpadů optimální, odpověděla u otázky 7, ţe výše poplatku není nízká. Celkově 94 % respondentů si myslí, ţe výše poplatku nízká není. Pouze 6 % respondentů by uvítala jeho navýšení.

8. Jaká výše poplatku by byla dle Vašeho názoru přiměřená? U této otázky mohli respondenti uvést svůj názor, mohli napsat jakoukoliv částku, která by jim osobně vyhovovala. Většina respondentů odpověděla, ţe jim vyhovuje současná výše poplatku a nic by na ní neměnili. Devět respondentů uvedlo částku niţší, a to v rozmezí 200 – 350 Kč. Je to dosti nízká částka a je velmi nerealistické, ţe by taková částka odpovídala nákladům na svoz komunálního odpadu. Pouze dva respondenti uvedli částku vyšší, a to v rozmezí 800 – 1 000 Kč. Určitě je pravda, ţe vyšší částka by lépe pokryla náklady na svoz, třídění a ukládání odpadů, ale bylo by to i velmi finančně zatěţující pro normální čtyřčlennou rodinu. 63

Tab. 25: 9. Slyšeli jste o tom, ţe vláda plánuje stoprocentní navýšení poplatku za svoz komunálního odpadu? Odpověď

Absolutní četnost


Ano

54

53

Ne

48

47

Celkem

102

100


47%

Ano 53%

Ne

Obr. 23: 9. Slyšeli jste o tom, ţe vláda plánuje stoprocentní navýšení poplatku za svoz komunálního odpadu? Zdroj: Vlastní zpracování dle tabulky 25

Otázka 9 měla zjistit povědomí respondentů o aktuálním dění v oblasti komunální odpadů. Reakce byla tak 50 na 50. 53 % o plánu vlády stoprocentně navýšit poplatek věděla, 47 % však o tom nemělo ponětí a byli ve většině případů nemile překvapeni.

64

Tab. 26: 10. Myslíte si, ţe by bylo finančně reálné platit za svoz komunálního odpadu přibliţně 1 000 Kč? Odpověď

Absolutní četnost


Ano

8

8

Ne

94

92

Celkem

102

100


8%

Ano Ne

92%

Obr. 24: 10. Myslíte si, ţe by bylo finančně reálné platit za svoz komunálního odpadu přibliţně 1 000 Kč? Zdroj: Vlastní zpracování dle tabulky 26

Na otázku číslo 10 odpovědělo 92 % respondentů negativně. Jelikoţ většina respondentů, kteří na dotazník odpovídali, ţijí ve tří aţ čtyřčlenné domácnosti, přijde jim dosti finančně náročné platit 1 000 Kč ročně za osobu. Pouze 8 respondentů si myslí, ţe by to aţ tak finančně náročné nebylo. Vezměme si například, ţe máme běţnou čtyřčlennou rodinu. Ta by musela za rok zaplatit 4 000 Kč za svoz komunálního odpadu. Přitom by však i třídila odpad a popelnici by naplnila pouze jednou za dva týdny. Mohlo by dojít k tomu, ţe taková rodina by si rozmyslela, jestli odpad opravdu třídit nebo ne.

65

Tab. 27: 11. Je v obci dostatečně často sváţen tříděný odpad? Odpověď

Absolutní četnost


Ano

12

12

Ne

78

76

Nezajímám se o to

12

12

Celkem

102

100


12%

12%

Ano Ne Nezajímám se o to

76%

Obr. 25: 11. Je v obci dostatečně často sváţen tříděný odpad? Zdroj: Vlastní zpracování dle tabulky 27

Otázka jedenáct zjišťuje, jestli jsou respondenti spokojeni s četností sváţení tříděného odpadu. Výsledek není pro obec příliš příznivý. 76 % respondentů si myslí, ţe odpad není dostatečně často sváţen. Při snaze třídit odpad se často setkávají s přeplněnými kontejnery, coţ můţe občany také odradit od třídění odpadu. Kdyby byl tento faktor zlepšen moţná by se navýšil i počet občanů, kteří by odpad třídili. Dalších 12 % respondentů je s četností spokojena a více svozů nepotřebuje a dalších 12 % respondentů se o tuto záleţitost nezajímají a to především z důvodů, ţe odpad netřídí.

66

Tab. 28: 12. Vyuţíváte sběrný dvůr v obci? Odpověď

Absolutní četnost


Ano

68

67

Ne

34

33

Celkem

102

100


33% Ano Ne 67%

Obr. 26: 12. Vyuţíváte sběrný dvůr v obci? Zdroj: Vlastní zpracování dle tabulky 28

Otázka 12 zjišťovala, kolik procent respondentů vyuţívá sběrného dvoru obce k odstranění objemného a nebezpečného odpadu. Sběrný dvůr v obci vyuţívá nadpoloviční většina respondentů, přesněji řečeno 67 % respondentů vyuţívá sběrného dvoru k ukládání odpadů. Zbývajících 33 % dvoru nevyuţívají a někteří z nich dokonce nemají ani povědomí, ţe obec sběrný dvůr má a vyuţívají pouze svozů objemného odpadu, který obec občanům předem oznamuje.

67

Tab. 29: 13. Pohlaví Odpověď

Absolutní četnost


Muţ

36

35

Ţena

66

65

Celkem

102

100


35% Muţ Ţena 65%

Obr. 27: 13. Pohlaví Zdroj: Vlastní zpracování dle tabulky 29

Jak je zřejmé z otázky 13, dotazník vyplnilo více ţen. Rozhodně to nebylo úmyslem oslovit více ţen, ale přeci jen ve většině případů se právě ţeny starají o placení sloţen a moţná i proto bylo více ţen ochotno na dotazník odpovědět. Mezi respondenty bylo 65 % ţen a 35 % muţů.

68

Tab. 30: 14. Váš věk? Odpověď

Absolutní četnost


Do 20 let

4

4

21 - 40

58

57

41 - 50

26

25

51 – 60

12

12

61 a více

2

2

Celkem

102

100


2% 4% 12% Do 20 let 21 - 40 41 - 50

25%

51 - 60 57%

61 a více

Obr. 28: 14. Váš věk? Zdroj: Vlastní zpracování dle tabulky 30

Respondenti jsou více či méně zastoupeni ve všech zvolených věkových kategoriích. Největší zastoupení měli respondenti ve věku 21 – 40 let, odpovědělo jich 57 %. Další velké zastoupení měli lidé ve věku 41 – 50 let, a to 25 % a lidé ve věku 51 – 60 let, a to 12 %. Malé zastoupení tu bylo i od občanů do 20 let, tedy od studentů a to 4 % a zastoupení tu mají i důchodci a to 2 %.

69

Tab. 31: 15. Počet členů v domácnosti? Odpověď

Absolutní četnost


1

0

0

2

12

12

3

18

18

4 a více

72

70

Celkem

102

100


0% 12%

18%

1 2 3 4 a více

70%

Obr. 29: 15. Počet členů v domácnosti? Zdroj: Vlastní zpracování dle tabulky 31

Poslední otázkou bylo, kolik členů v domácnosti respondent má. Ve většině případů respondent ţije ve čtyřčlenné domácnosti, přesněji řečeno ţije tak 70 % oslovených respondentů. Ve tříčlenné domácnosti ţije 18 % respondentů a ve dvoučlenné domácnosti ţije 12 % respondentů.

70

2.5.2 Konečné vyhodnocení dotazníku Cílem tohoto dotazníku bylo zjistit, jak jsou občané spokojeni se systémem odpadového hospodářství v obci Hodonice a jaký je jejich názor na výši poplatku za svoz komunálního odpadu. Dotazníkovým šetřením vyšlo najevo, ţe občané jsou ve většině případů spokojeni s výší poplatku za svoz komunálního odpadu. Přijde jim optimální a nic by na její výši neměnili. Vyplynulo však, ţe občané, kteří třídí odpad, jsou nespokojeni s četností svozů tříděného odpadu. Toto je velký nedostatek, který by obec měla vyřešit. Nabízejí se dvě moţnosti, buď navýšení počtu svozů tříděného odpadu, nebo navýšení počtu kontejnerů v obci.

2.6 SHRNUTÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI Praktická část je rozdělena do pěti kapitol. V úvodu je uvedena charakteristika obce Hodonice. Tato část obsahuje stručnou historii obce, její polohu a rozlohu, počet obyvatel, poskytované sluţby občanům obce a také je zde popsána struktura obce. Kapitola 2.2 je věnována vývoji hospodaření obce Hodonice v letech 2008 – 2010. Obec Hodonice hospodaří na základě územního rozpočtu, který dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích schválilo její zastupitelstvo. Struktura rozpočtu se drţí pravidel, která jsou uvedena ve vyhlášce Ministerstva vnitra č. 323/2000 Sb., o rozpočtové skladbě. Obec ve všech třech stanovených letech částečně hospodařila na základě rozpočtového provizoria, coţ bylo zapříčiněno povinností obce vypracovávat rozpočet na základě rozpisu státního a krajského rozpočtu. Tato povinnost obce často zapříčiní, ţe obec začne připravovat rozpočet aţ po novém roce. Dále byly rozpočty schváleny jako schodkové. Obec měla v plánu tyto schodky dofinancovat z prostředků minulých let. V roce 2008 a 2010 se obci podařilo schodku zabránit a na konci roku dosáhla přebytku, ovšem v roce 2009 obec dosáhla ještě většího schodku, neţ plánovala, tento schodek byl dofinancován z ukončeného termínovaného účtu a z prostředků minulých let. Tento propad v rozpočtu byl ovlivněn různými faktory, například velkou investicí obce do rekonstrukce kulturního domu ve výši 15 000 000 Kč a především finanční krizí, která v tomto roce zasáhla celý svět. Rozdíly mezi schválenými a skutečnými rozpočty byly opravdu velké, coţ také zobrazuje obrázek 3. Tyto rozdíly nastaly z různých důvodů, například změnami v daňových zákonech nebo neplánovanými výdaji obce. Výše zmíněná fakta ukazují, ţe obec by měla svému rozpočtu věnovat více pozornosti a pokusit se schvalovat rozpočet jako vyrovnaný. 71

V kapitole 2.3 je zpracována finanční analýza obce. Bylo zde zpracováno šest ukazatelů, které analyzují roky 2008 aţ 2010. Analýzy ukázaly, ţe obec si finančně stojí velmi dobře, je dostatečně likvidní, její zadluţenost je minimální a navíc se rok od roku sniţuje a je v průměru na 84 % finančně nezávislá. Obec by si však měla dávat pozor, aby její čistý pracovní kapitál nadále neklesal, jelikoţ za sledované tři roky poklesl o neuvěřitelných 8 201 731,69 Kč. Případný další rapidní pokles by mohl vést k nekrytí dluhů. Dále by obec měla sníţit svojí pohotovou likviditu, protoţe se pohybuje vysoko nad stanovenou hranicí 1,0 – 1,5. Obci se sice podařilo během sledovaných tří let tuto likviditu sníţit, ale i nadále se pohybuje nad hranicí, coţ pro obec znamená, ţe získává minimální výnosy z vloţeného kapitálu. Kapitola 2.4 je zaměřena na odpadové hospodářství obce Hodonice. Obec vydala obecně závaznou vyhlášku č. 1/2010 o místním poplatku za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů. Tato vyhláška stanovuje výši poplatku za komunální odpad, její splatnost, úlevy, osvobození, poplatníky a další náleţitosti. Od roku 2011 jsou od poplatku osvobozeny osoby mladší 18 let a starší 65 let. Vývoj výše poplatku v letech 2008 – 2011 je uveden v tabulce 15. Dalším významným příjmem do odpadového hospodářství jsou finanční odměny od obalové společnosti EKO-KOM. Obec s touto společností uzavřela smlouvu, která spočívá v tom, ţe obec kaţdé čtvrtletí od společnosti obdrţí finanční odměnu za vytříděný odpad v obci. Čím větší mnoţství odpadů je vytříděno, tím větší finanční obnos obec získá. Příjmy týkající se odpadového hospodaření tvoří přibliţně jen 4 % celkových příjmů obce. Tyto příjmy však nepokryjí výdaje za toto hospodářství, a proto je nutné, aby obec tento rozdíl dorovnala z dalších rozpočtových příjmů. Od roku 2008 – 2010 se příjmy za odpadové hospodářství navyšovaly, coţ bylo zapříčiněno navyšováním poplatku za svoz komunálního odpadu. Výdaje týkající se odpadového hospodaření tvoří v průměru 3 – 5 % celkových výdajů obce. Tyto výdaje se v průběhu let 2008 – 2010 postupně zvyšují, i přestoţe se celkový objem vyprodukovaných odpadů sniţuje. Zvyšování je způsobeno zvýšením poplatků za svoz odpadů a za uloţení odpadů na skládku. Největšími poloţkami těchto výdajů jsou výdaje na směsný komunální odpad, které tvoří přibliţně 75 % výdajů na odpadové hospodářství a výdaje na tříděný odpad, které tvoří cca 22 % výdajů na odpadové hospodářství.

72

Odpady v obci jsou sváţeny pravidelně v určitých intervalech. Komunální odpad z popelnic občanů je sváţen kaţdé pondělí. Dále obyvatelé obce mohou třídit papír, plast a barevné sklo. Nachází se zde 9 stanovišť na tříděný odpad s 15 modrými kontejnery na papír, 17 ţlutými kontejnery na plast a 9 zelenými kontejnery na barevné sklo. Na základě dotazníkového šetření, bylo zjištěno, ţe občané jsou nespokojeni s mnoţstvím svozů tříděného odpadu, tento odpad je totiţ sváţen v průměru pouze 8x ročně. Obyvatelé se tak často setkávají s přeplněnými kontejnery, coţ je můţe odradit od třídění. Obec také nabízí sluţby sběrného dvora a svoz objemného odpadu. Od roku 2008 se celková produkce odpadů v obci pomalu zmenšuje, coţ je zapříčiněno například i sníţením počtem obyvatel v obci (sníţení o 28 obyvatel). Vyprodukované odpady se ve většině případů ukládají na skládku, a to 65 – 70 % odpadů z celkové produkce. Náklady na uloţení vyprodukované tuny se od roku 2008 zvyšují. V roce 2010 činilo uloţení jedné tuny na skládku 1 446 Kč, coţ je o 23 Kč více neţ v roce 2008. Na závěr praktické části bylo zařazeno dotazníkové šetření zaměřené na odpadové hospodářství v obci Hodonice. Cílem tohoto dotazníku bylo zjistit, jak jsou občané spokojeni se systémem odpadového hospodářství v obci Hodonice a jaký je jejich názor na výši poplatku za svoz komunálního odpadu. Dotazník zahrnuje 15 otázek a přinesl tyto informace. Dotazník vyplnili ţeny i muţi různých věkových kategorií, s různým počtem členů domácnosti. Na dotazník odpovědělo 102 respondentů, z kterých pouze 14 netřídí odpad. Téměř všichni respondenti si však myslí, ţe třídění odpadů má velký význam pro ţivotní prostření. Občané Hodonic třídí papír, plast a barevné sklo v takřka stejném mnoţství. Velkým nedostatkem při třídění odpadu je, nedostatečný svoz těchto odpadů a tudíţ se občané setkávají s přeplněnými kontejnery. Občané musí kaţdoročně platit poplatek za svoz komunálního odpadu. Současnou výši poplatku vidí 84 % respondentů jako optimální a nic by na ní neměnili, dalších 16 % by poplatek z větší části sníţilo, našli se pouze 2 respondenti, kteří by uvítali poplatek vyšší. O plánu vlády zvýšit poplatek za svoz komunálního odpadu, slyšelo pouze 53 % respondentů a 93 % toto zvýšení přijde finančně příliš zatěţující. Občané také uţívají sběrného dvora obce, coţ potvrdilo 67 % respondentů. Domnívám se, ţe je nezbytné, aby obec navýšila četnost svozů tříděného odpadu a také by měla více motivovat i další občany, aby odpad třídily.

73

Závěr Cílem bakalářské práce bylo analyzovat hospodaření obce Hodonice se zaměřením na problematiku odpadového hospodářství a finančních prostředků, které se této problematiky týkají. Práce zahrnuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje nejdůleţitější pojmy, které se týkají obce, rozpočtu obce a odpadového hospodářství. Tato část je zpracována na základě odborné literatury, a to především z monografie a z odpovídajících zákonů. Praktická část jiţ obsahuje konkrétní data z hospodaření obce Hodonice, která jsou analyzována a zpracována do tabulek a grafů a dále doplněna slovním komentářem. Tato data byla získána z interních dokladů obce, a to především z rozpočtů, závěrečných účtů a rozvah obce ve sledovaných letech. Těmito analýzami bylo zjištěno, ţe obec si finančně stojí velmi dobře, je finančně samostatná, dostatečně likvidní a minimální zadluţená. Ovšem v hospodaření se objevili i nedostatky. Obec by se měla snaţit sestavovat rozpočet jako vyrovnaný a ne jako schodkový. Dále by si obec měla hlídat, aby její čistý pracovní kapitál nadále neklesal, další rapidní pokles by mohl vést k nekrytí dluhů. Na konec této části bylo zařazeno dotazníkové šetření, kterého se zúčastnilo 102 respondentů z obce Hodonice. Dotazník odhalil nedostatek v organizaci odpadového hospodářství. Občané jsou celkem spokojeni s odpadovým hospodářstvím obce, ale jsou velmi nespokojeni s počtem svozů tříděného odpadu. Při snaze třídit odpad se často setkávají s přeplněnými kontejnery, coţ je od třídění odpadů odrazuje. Obec by se nad tímto měla zamyslet a investovat více finančních prostředků do těchto svozů, ţivotní prostředí za to určitě stojí. Dle mého názoru stanovený cíl byl splněn. Bylo analyzováno jak odpadové hospodářství, tak hospodaření obce Hodonice a z této analýzy byly vyvozeny závěry. Obec poskytuje svým občanům kvalitní sluţby a neustále zvelebuje prostředí obce, coţ dokládají i obecní investice (rekonstrukce kulturního domu, návsi, stavba garáţí, atd.). Odborná čtrnáctitýdenní praxe, kterou jsem strávila na obecním úřadě a která mě vedla ke zpracování této práce a také práce samotná mě obohatila o nové znalosti a zkušenosti v oblasti hospodaření obce. Věřím, ţe zpracování této práce bude pro obec Hodonice přínosem. Údaje získané z dotazníkového šetření budou na obecním úřadě vyuţity a obec se bude v budoucnu rozhodně zjištěnými nedostatky zabývat. 74

Seznam pouţité literatury Monografie 1. BORŮVKOVÁ, Jana. Formální úprava bakalářské práce. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009. 36 s. 2. HAMERNÍKOVÁ, Bojka, et al. Veřejné finance. Praha : ASPI, 2007. 364 s. ISBN 978-80-7357-301-0.

3. JIŘÍČEK, Petr; MORÁVKOVÁ, Magda. Finanční analýza. Jihlava : Vysoká škola polytechnická, 2008. 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6.

4. KÁŇA, Pavel. Základy veřejné správy. Ostrava : MONTANEX, a. s., 2004. 302 s. ISBN 80-7225-139-2.

5. LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Brno : Akademické nakladatelství CERM, s. r. o., 2007. 151 s. ISBN 978-80-7204-495-5.

6. NAHODIL, František. Veřejné finance v České republice. Plzeň : Aleš Čeněk, s. r. o., 2009. 359 s. ISBN 978-80-7380-162-5.

7. NEČADOVÁ, Věra. Veřejná správa. Jihlava : Vysoká škola polytechnická, 2009. 143 s. ISBN 978-80-87035-19-1.

8. NEČADOVÁ, Věra. Základy podnikové ekonomiky. Jihlava : Vysoká škola polytechnická, 2008. 142 s. ISBN 978-80-87035-16-0.

9. PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance : úvod do problematiky. 4., aktualizované a rozšířené vydání. Praha : ASPI, a. s., 2008. 580 s. ISBN 978-80-7357-358-4.

10. PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Rinancování měst, obcí a regionů : teorie a praxe. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha : GRADA Publishing, a. s., 2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9.

11. RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2011 . Praha : ANAG, 2011. 1032 s. ISBN 978-80-7263-633-4.

Internetové zdroje 12. EKO-KOM, a. s. [online]. 2011 [cit. 2011-10-15]. Krátce o třídění. Dostupné z WWW: .

13. Hodonice [online]. 2011 [cit. 2011-11-06]. Úvodní strana. Dostupné z WWW: .

14. Hodonice [online]. 2011 [cit. 2011-11-06]. CZECH POINT. Dostupné z WWW: .

75

15. Hodonice [online]. 2011 [cit. 2011-11-06]. Poplatky. Dostupné z WWW: .

16. Hodonice [online]. 2011 [cit. 2011-11-06]. Zastupitelé. Dostupné z WWW: .

17. Hodonice [online]. 2011 [cit. 2011-11-06]. Komise a výbory. Dostupné z WWW: .

18. Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008 - 2011 [cit. 2011-10-15]. Odpadové hospodářství. Dostupné z WWW: .

19. Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008 - 2011 [cit. 2011-10-15]. Odpady. Dostupné z WWW: .

20. Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008 - 2011 [cit. 2011-11-06]. Komunální odpady. Dostupné z WWW: .

21. Vyplatí se třídit odpad aneb jak ušetřit. IDnes.cz [online]. 16. 12. 2010, [cit. 2011-1015]. Dostupný z WWW: .

Legislativa 22. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích 23. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 24. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech 25. Zákon č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích 26. Vyhláška Ministerstva vnitra č. 323/2000 Sb., o rozpočtové skladbě Interní doklady obce Hodonice 27. Obecně závazná vyhláška 1/2010 o poplatku za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů

28. Rozpočet obce Hodonice 2008 - 2010 29. Závěrečný účet obce Hodonice 2008 - 2010 30. Rozvaha obce Hodonice 2008 - 2010 31. Výkaz o celkovém mnoţství a druzích komunálního odpadu vytříděných a odstraněných v obci 2008

32. Roční výkaz o odpadech za rok 2009 33. Rozpis fakturace pro obec Hodonice od společnosti EKO-KOM, a. s. (2008 – 2010) 34. DOTAZNÍK o nakládání s komunálním odpadem v obci, se zaměřením na tříděný sběr, od společnosti EKO-KOM, a. s. (2008 – 2010) 76

Seznam tabulek a obrázků Obr. 1: Druhové rozdělení příjmů.……………………………………………….......................25 Obr. 2: Druhové rozdělení výdajů.………………………………………………...................... 26 Obr. 3: Schválený a skutečný rozpočet obce Hodonice v letech 2008 – 2010 (Kč).……….......34 Obr. 4: Schválený a skutečný rozpočet obce Hodonice v roce 2008 (Kč)...................................35 Obr. 5: Schválený a skutečný rozpočet obce Hodonice v roce 2009 (Kč).……………………..37 Obr. 6: Schválený a skutečný rozpočet obce Hodonice v roce 2010 (Kč).……………………..38 Obr. 7: Čistý pracovní kapitál obce Hodonice v letech 2008 - 2010 (Kč).……………………..40 Obr. 8: Pohotová likvidita obce Hodonice v letech 2008 – 2010.………………………………41 Obr. 9: Běţná likvidita obce Hodonice v letech 2008 - 2010…………………………………..42 Obr. 10: Celková zadluţenost obce Hodonice v letech 2008 - 2010 (%).………………………43 Obr. 11: Ukazatel dlouhodobé zadluţenosti obce Hodonice v letech 2008 - 2010 (%).………..44 Obr. 12: Ukazatel dlouhodobé zadluţenosti obce Hodonice v letech 2008 - 2010 (%).………..45 Obr. 13: Celkový objem odpadů obce Hodonice v tunách v letech 2008 – 2010 (Kč)…………49 Obr. 14: Celkové příjmy na odpad. hospodářství obce Hodonice v letech 2008 – 2010 (Kč)….52 Obr. 15: Celkové výdaje na odpad. hospodářství obce Hodonice v letech 2008 – 2010 (Kč).....54 Obr. 16: 1. Třídíte v domácnosti odpad?.……………………………………………………….56 Obr. 17: 2. Jestliţe ano, který odpad třídíte?.…………………………………………………...57 Obr. 18: 3. Má podle Vás třídění odpadu význam pro ţivotní prostředí?………………………58 Obr. 19: 4. Jsou v obci Hodonice umístněny kontejnery na tříděný odpad?……………………59 Obr. 20: 5. Je podle Vás výše poplatku za svoz komunálního odpadu optimální?……………..60 Obr. 21: 6. Zdá se Vám, ţe výše poplatku za svoz odpadu je vysoká?…………………………61 Obr. 22: 7. Zdá se Vám, ţe výše poplatku za svoz odpadu je nízká?…………………………...62 Obr. 23: 9. Slyšeli jste o tom, ţe vláda plánuje stoprocentní navýšení poplatku za svoz komunálního odpadu?…………………………………………………………….......63 Obr. 24: 10. Myslíte si, ţe by bylo finančně reálné platit za svoz komunálního odpadu přibliţně 1 000 Kč?……………………………………………………………………………64 Obr. 25: 11. Je v obci dostatečně často sváţen tříděný odpad?……………………………........65 Obr. 26: 12. Vyuţíváte sběrný dvůr v obci?.……………………………………………………66 Obr. 27: 13. Pohlaví……………………………………………………………………………..67 Obr. 28: 14. Váš věk?……………………………………………………………………….......68 Obr. 29: 15. Počet členů v domácnosti?………………………………………………………...69

77

Tab. 1: Schéma rozpočtu obcí v ČR…………………………………………………………….22 Tab. 2: Schválený a skutečný rozpočet obce Hodonice v letech 2008 – 2010 (Kč)……………33 Tab. 3: Rozpočet obce Hodonice za rok 2008 (Kč)…………………………………………….35 Tab. 4: Rozpočet obce Hodonice za rok 2009 (Kč)…………………………………………….36 Tab. 5: Rozpočet obce Hodonice za rok 2010 (Kč)…………………………………………….38 Tab. 6: Čistý pracovní kapitál obce Hodonice v letech 2008 - 2010 (Kč)……………………...40 Tab. 7: Pohotová likvidita obce Hodonice v letech 2008 - 2010……………………………….41 Tab. 8: Běţná likvidita obce Hodonice v letech 2008 - 2010…...………………………….......42 Tab. 9: Celková zadluţenost obce Hodonice v letech 2008 - 2010 (Kč)……………………….43 Tab. 10: Ukazatel dlouhodobé zadluţenosti obce Hodonice v letech 2008 - 2010 (Kč)……….44 Tab. 11: Ukazatel dlouhodobé zadluţenosti obce Hodonice v letech 2008 - 2010 (Kč)……….45 Tab. 12: Celkový objem odpadů obce Hodonice v tunách v letech 2008 – 2010 (Kč)…………48 Tab. 13: Mnoţství uloţeného komunálního odpadu na skládku a cena za uloţenou tunu….......49 Tab. 14: Počet mobilních svozů odpadů obce Hodonice v letech 2008 – 2010…………….......50 Tab. 15: Poplatek za komunální odpad obce Hodonice v letech 2008 – 2011 (Kč)………........51 Tab. 16: Příjmy za odpadové hospodářství obce Hodonice v letech 2008 – 2010 (Kč)………..52 Tab. 17: Výdaje na odpadové hospodářství obce Hodonice v letech 2008 – 2010 (Kč)……….54 Tab. 18: 1. Třídíte v domácnosti odpad?……………………………………………………......56 Tab. 19: 2. Jestliţe ano, který odpad třídíte?……………………………………………………57 Tab. 20: 3. Má podle Vás třídění odpadu význam pro ţivotní prostředí?………………………58 Tab. 21: 4. Jsou v obci Hodonice umístněny kontejnery na tříděný odpad?……………………59 Tab. 22: 5. Je podle Vás výše poplatku za svoz komunálního odpadu optimální?……………..60 Tab. 23: 6. Zdá se Vám, ţe výše poplatku za svoz odpadu je vysoká?…………………………61 Tab. 24: 7. Zdá se Vám, ţe výše poplatku za svoz odpadu je nízká?……………………….......62 Tab. 25: 9. Slyšeli jste o tom, ţe vláda plánuje stoprocentní navýšení poplatku za svoz komunálního odpadu?…………………………………………………………….......63 Tab. 26: 10. Myslíte si, ţe by bylo finančně reálné platit za svoz komunálního odpadu přibliţně 1 000 Kč?……………………………………………………………………………64 Tab. 27: 11. Je v obci dostatečně často sváţen tříděný odpad?……………………………........65 Tab. 28: 12. Vyuţíváte sběrný dvůr v obci?…………………………………………………….66 Tab. 29: 13. Pohlaví……………………………………………………………………………..67 Tab. 30: 14. Váš věk?…………………………………………………………………………...68 Tab. 31: 15. Počet členů v domácnosti?………………………………………………………...69

78

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Analýza hospodaření obce Hodonice se zaměřením na odpadové hospodářství

Recommend Documents