VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Strategický plán rozvoje obce Omice se zaměřením na rozvoj obce

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

St r a t e g i c k ý p l á n ro z v o j e o b c e O m i c e s e z a m ě ř e n í m n a ro z v o j o b c e bakalářská práce

Autor: Jana Mlíková Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2014

Anotace MLÍKOVÁ Jana: Strategický plán rozvoje obce Omice se zaměřením na rozvoj obce. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra ekonomických studií. Vedoucí práce Ing. Věra Nečadová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Bakalářská práce se zabývá sestavením strategického plánu rozvoje obce Omice. V teoretické části se zaměřuji na vymezení základních pojmů, které jsou důleţité pro sestavení strategického plánu rozvoje obce. Praktická část obsahuje profil obce, tvorbu strategického plánu rozvoje obce a vyhodnocení dotazníkového šetření. Klíčová slova Obec, územní samospráva, orgány obce (zastupitelstvo, obecní úřad, starosta...), strategický rozvoj, strategické řízení, SWOT analýza, vize, cíle, rozpočet obce, hospodaření obce, dotace.

Abstract MLÍKOVÁ Jana: The strategic development plan of the village of Omice focusing on the development of village. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Economy. Thesis supervisor Ing. Věra Nečadová. Degree of professional qualification: bachelor. The bachelor thesis is engaged in constructing the strategic development plan of the village of Omice. The theoretical part is focused on basic concepts, which are important for the compilation of the strategic development plan of the village. The practical part includes the profile of the village, the creation of the strategic development plan of the village and the evaluation of the questionnaire survey. Key words Municipality, local autonomy, municipal authorities (municipal council, local authority, mayor, …), strategic development, strategic management, SWOT analysis, vision, goals, municipality budget, management of the municipality, subsidies.

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Věře Nečadové za odborné připomínky a rady, které mi ochotně poskytovala v průběhu zpracovávání bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat zaměstnancům obecního úřadu za poskytnuté materiály a informace o obci. Také děkuji všem respondentů, kteří mi vyplnili dotazník. V neposlední řadě chci poděkovat své rodině za podporu a pochopení nejen při zpracovávání bakalářské práce, ale i v průběhu celého studia.

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a

jsem ji

samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne

Podpis

Obsah 1

Úvod ......................................................................................................................... 8

2

Teoretická část ...................................................................................................... 10

2.1

Územní samospráva ..................................................................................................... 10

2.2

Obec............................................................................................................................... 10

2.3

2.4

3 3.1

2.2.1

Typy obcí ........................................................................................................................... 11

2.2.2

Typy obcí podle přenesené působnosti .............................................................................. 12

2.2.3

Funkce obce ....................................................................................................................... 13

2.2.4

Orgány obce ....................................................................................................................... 14

Rozpočet obce ............................................................................................................... 16 2.3.1

Funkce veřejných rozpočtů ................................................................................................ 17

2.3.2

Struktura územního rozpočtu ............................................................................................. 18

2.3.3

Příjmy územních rozpočtů ................................................................................................. 19

2.3.4

Výdaje územních rozpočtů ................................................................................................. 23

Strategické řízení.......................................................................................................... 25 2.4.1

Důleţité pojmy strategického řízení ................................................................................... 25

2.4.2

Strategie jako nástroj rozvoje ............................................................................................. 26

2.4.3

Hlavní vlastnosti strategického procesu ............................................................................. 27

2.4.4

Proces strategického plánování .......................................................................................... 28

2.4.5

Dlouhodobé cíle obce......................................................................................................... 29

2.4.6

SWOT analýza ................................................................................................................... 30

2.4.7

Strategie rozvoje obce ........................................................................................................ 30

Praktická část ........................................................................................................ 33 Profil obce Omice ......................................................................................................... 33 3.1.1

Základní informace o obci ................................................................................................. 33

3.1.2

Poloha obce ........................................................................................................................ 34

3.1.3

Geografické údaje obce ...................................................................................................... 34

3.1.4

Historie............................................................................................................................... 35

3.1.5

Struktura obce .................................................................................................................... 36

3.1.6

Významné osobnosti .......................................................................................................... 37

3.1.7

Demografická situace ......................................................................................................... 37

3.1.8

Domovní fond .................................................................................................................... 43

3.2

3.3

3.1.9

Technická infrastruktura .................................................................................................... 44

3.1.10

Sociální infrastruktura ........................................................................................................ 45

3.1.11

Ţivotní prostředí................................................................................................................. 47

3.1.12

Dopravní spojení ................................................................................................................ 48

3.1.13

Podnikání a zaměstnanost .................................................................................................. 48

3.1.14

Zhodnocení hospodaření obce............................................................................................ 49

3.1.15

Trh práce a zaměstnanost ................................................................................................... 51

Tvorba strategického plánu ........................................................................................ 52 3.2.1

SWOT analýza ................................................................................................................... 52

3.2.2

Vize obce ........................................................................................................................... 54

3.2.3

Cíle obce ............................................................................................................................ 55

Dotazníkové šetření........................................................................................... 60 3.3.1

3.4

4

Vyhodnocení dotazníkového šetření .................................................................................. 61

Shrnutí praktické části ................................................................................................ 70

Závěr ...................................................................................................................... 78

Seznam pouţitých zdrojů ............................................................................................. 79 Seznam pouţitých zkratek ........................................................................................... 81 Seznam obrázků a tabulek ........................................................................................... 82 Seznam příloh ................................................................................................................ 84

1 Úvod Téma mé bakalářské práce jsem si vybrala z více důvodů, jednak proto, ţe mi téma „strategického rozvoje obce“ přišlo zajímavé, ale také proto, ţe mi přišlo uţitečné a dále v praxi pouţitelné např. pro vedení obce. Dalším důvodem bylo, ţe jsem měla moţnost na obecním úřadě absolvovat praxi. A v neposlední řadě také proto, ţe se obec Omice stala teprve před rokem a půl mým novým bydlištěm, a díky tomuto tématu jsem měla moţnost důkladně se seznámit se vším, co v obci funguje. V bakalářské práci se zabývám především sestavením profilu obce a z něho vycházejícího strategického plánu rozvoje. Cílem bakalářské práce je sestavení strategického plánu rozvoje obce Omice, kdyţ součástí bude i dotazníkové šetření, které se bude týkat kvality ţivota v obci a zároveň i rozvoje dané lokality. Dalším cílem je zhodnocení současného stavu hospodaření obce a moţnosti případného dalšího financování jednotlivých akcí. Bakalářkou práci jsem rozdělila na dvě části – teoretickou a praktickou. V teoretické části vymezuji základní informace týkající se obce a pojmy důleţité pro zpracování strategického plánu. Konkrétně jsem si ji rozdělila do čtyř kapitol – územní samospráva, obec, rozpočet obce a strategické řízení. V praktické části své bakalářské práci se zabývám nejprve profilem obce, kde vymezuji základní informace o obci, její polohu, historii, demografickou situaci nebo ŢP. V další části jsem zpracovala strategický plán rozvoje obce, kdy součástí je SWOT analýza, vize obce a cíle obce. V poslední části jsem rozebrala nejdůleţitější výsledky dotazníkového šetření, kdy součástí jsou i vypracované grafy. V průběhu práce jsem pouţila tyto metody:  sběr dat,  studium odborné literatury,  dotazníkové šetření, 8

 grafické a statistické metody, jejich vyhodnocení,  studium interních materiálů obce,  rozhovory s vedením obce,  popis. Ke zpracování bakalářské práce jsem pouţila odbornou literaturu, interní materiály obce, zákony a internetové zdroje.

9

2 Teoretická část V teoretické části své bakalářské práce se nejprve zaměřuji na charakteristiku obce - její typy, funkce a orgány. Dále se zabývám rozpočtem obce a strukturou příjmů a výdajů územních rozpočtů. V poslední části popisuji základní principy strategického řízení, konkrétně proces strategického plánování, SWOT analýzu, osnovu strategického rozvoje apod.

2.1 Územní samospráva Územní samosprávu vykonávají v České republice obce, kraje a hlavní město Praha, které má zvláštní postavení, protoţe je zároveň obcí i krajem. Územní samospráva je tedy veřejnou správou, kterou uskutečňují jiné subjekty, neţ je stát. Soukromé správě se územní samospráva podobá především tím, ţe se zaměřuje výhradně na vlastní záleţitosti. Se státní správou ji naproti tomu spojuje to, ţe všechny obecní záleţitosti spadají do oblasti veřejné správy. Základní principy fungování územní samosprávy jsou stanoveny v Ústavě. Právo na samosprávu vyplývá i z předpokladu, ţe obcím a krajům více záleţí na vyřešení lokálních záleţitostí (Nečadová, 2009, s. 56).

2.2 Obec Dle Pekové (2004, s. 78-86) je obec základním prvkem územní samosprávy. Je charakterizována především svým územím, občany a místní samosprávou. Obec je tedy veřejnoprávní korporací, tj. společenství občanů, kteří mají v obci trvalý pobyt a firem, které sídlí na území obce. Obci je zákonem svěřeno zabezpečovat záleţitosti, které jsou v jejím zájmu tj. v zájmu jejích občanů. Zajišťuje také některé úkoly veřejné správy. Čím dál významnější postavení obce je dáno neustálou decentralizací kompetencí a přesunem zodpovědnosti za zajišťování různých veřejných statků pro obyvatele ze státu na obce a celou územní samosprávu. Obec reprezentuje veřejné zájmy občanů a dalších subjektů na daném území. Věnuje se sociálně-ekonomickému rozvoji obce, potřebám občanů a zajišťování veřejných statků pokud je to ve veřejném zájmu. Snaţí se vyhovět potřebám občanů v oblasti 10

vzdělávání, bydlení, dopravy, kulturního rozvoje, ochrany zdraví a jeho zlepšování, veřejného pořádku a informovanosti občanů. Zabezpečuje veřejné statky a sluţby pro své občany. Můţe zřizovat tzv. organizační sloţky obce, které jsou neziskovými organizacemi nebo příspěvkové organizace či obecně prospěšné společnosti. Neziskovou organizaci můţe zaloţit také společně s jinou obcí k zabezpečení společných veřejných statků. Díky tomu můţe dosáhnout tzv. úspor z rozsahu, protoţe zabezpečuje sluţbu pro více lidí – sniţuje fixní náklady. Dále můţe veřejné statky zajišťovat pomocí veřejné zakázky soukromé firmě. Obec má vlastní majetek, se kterým můţe nakládat. Můţe se stát členem sdruţení obcí nebo dobrovolného svazku obcí. V mezích daných zákonem je vykonavatelem veřejné moci a v rámci samostatné působnosti upravuje tzv. obecně závaznými vyhláškami veřejné záleţitosti obce (Peková, 2004, s. 78-86).

2.2.1 Typy obcí Kadeřábková a Peková (2012, s. 54-55) říkají, ţe obec je základní jednotkou územní samosprávy. Má vymezený obvod, který se skládá z jednoho či více sídel. Naproti tomu sídlo je charakterizováno jako základní jednotka osídlení a na rozdíl od obce nemá právní subjektivitu. Z toho vyplývá, ţe obec je v kaţdém případě zároveň i sídlem, ale sídlo vţdy nemusí být obcí. Přechod mezi obcí a městem představuje městys. Jde o historický typ obce, která se v minulosti odlišovala od vsi především tím, ţe měla právo pořádat dobytčí a výroční trhy. V současné době se obec se stane městysem, pokud tak po návrhu obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny. Městys můţe vzniknout i územní změnou, např. kdyţ se sloučí obec s městysem nebo při rozdělení městyse. Obec je městem pokud má alespoň 3 000 obyvatel, a pokud tak po vyjádření vlády stanoví předseda Poslanecké sněmovny. Město také můţe vzniknout územní změnou, při sloučení obce s městem nebo při rozdělení města (Kadeřábková a Peková, 2012, s. 54-55). Statutární město má zároveň i postavení pověřeného obecního úřadu, většinou je také sídlem krajského úřadu. (Peková, 2004, s. 80). Jejich území můţe být dle zákona o obcích č. 128/2000 Sb. členěno na městské obvody či části s vlastními 11

samosprávnými orgány. Statutární město je spravováno zastupitelstvem a radou města a dalšími orgány jako je primátor nebo magistrát daného města. Hospodaření hlavního města Prahy je upraveno zvláštním zákonem. Dle zákona o obcích č. 128/2000 Sb. je členěno na městské části, které jsou spravovány příslušnými zastupitelstvy a dalšími orgány jako je rada, starosta nebo úřad městské části. Hlavní město jako celek je samostatně spravováno zastupitelstvem, radou, primátorem, Magistrátem hlavního města Prahy a dalšími zvláštními orgány.

2.2.2 Typy obcí podle přenesené působnosti Obce můţeme dělit také podle jejich přenesené působnosti, tj. dle rozsahu a povahy úkolů státní správy, které jim stát zákonem svěřuje. Určení obcí s pověřeným obecním úřadem a obcí s rozšířenou působností je dáno zákonem o obcích č. 14/2002 Sb. Podle velikosti, zeměpisné polohy a dalších hledisek dělíme obce tří typů:  Obce 1. typu – nejsou jim svěřeny ţádné nebo jen minimální přenesené působnosti, které vykonávají jen na svém územní. Do této skupiny patří přes 90 % všech obcí na územní ČR.  Obce 2. typu – obce s pověřeným obecním úřadem – těmto obecním úřadům je svěřen výkon přenesených působností státní správy, jako je např. poskytování finanční podpory osobám, které byly postiţeny přírodními katastrofami, vyplácení některých sociálních dávek, správní a organizační úkoly spojené s volbami do zastupitelských orgánů nebo Evropského parlamentu. Tyto činnosti vykonávají pro celý správní obvod zahrnující určené obce daného územní. Do této skupiny patří asi 5 % obcí.  Obce 3. typu – obce s rozšířenou působností – vykonávají ještě širší okruh přenesených působností státní správy. Vydávají občanské a řidičské průkazy, pasy, vedou registr motorových vozidel apod. Tyto úkoly zajišťují pro rozsáhlejší územní obvody neţ obce 2. typu. Obcemi 3. typu jsou města. Asi 3 % všech obcí ČR (Bernard, 2011, s. 62).

12

2.2.3 Funkce obce Nejdůleţitější je pro obec dle Pekové (2004, s. 83) tzv. samosprávní funkce neboli samostatná působnost ve věcech daných zákonem. Tzn., ţe obec můţe samostatně rozhodovat o záleţitostech územní samosprávy. Obec vykonává samosprávu i veřejnou správu prostřednictvím voleného zastupitelstva, které rozhoduje o záleţitostech obce a vlastní realizaci svěřuje výkonným orgánům obecního úřadu. Nejde ovšem pouze o zajištění veřejných statků – veřejné samosprávy, ale také o zajištění dalších lokálních veřejných statků (Peková, 2004, s. 83). Dle zákona o obcích č. 128/200 Sb. spadá do samostatné působnosti obce např.: 

hospodaření, rozpočet a závěrečný účet obce,



organizační sloţky obce,



výdaje na činnost obecního úřadu a ostatních orgánů obce,



obecně závazné vyhlášky obce,



ukládání pokut za správní přestupky,



program územního rozvoje obce,



územní a regulační plán obce,



místní referendum,



spolupráce s okolními obcemi.

Dle zvláštních zákonů patří do samostatné působnosti obce také: 

správa místních poplatků,



zajištění poţární ochrany v obci a zaloţení jednotky dobrovolných hasičů,



zaloţení a správa mateřských, základních, popř. uměleckých škol,



ochrana veřejného zdraví a zřizování zdravotnických zařízení,



ochrana před alkoholismem (Provazníková, 2009, s. 30).

13

Přenesená působnost obce spočívá dle Pekové (2004, s. 83) v tom, ţe kromě výkonu samosprávy zajišťuje i některé funkce státní správy. Touto činností jsou pověřeny výkonné orgány obce a jejich aktivity kontrolují orgány státní správy nebo krajské úřady. Rozsah výkonu státní správy v přenesené působnosti upravuje zákon o obcích. V rámci této působnosti zabezpečují obce veřejné statky nejen pro své občany, ale i pro občany sousedních obcí tzn., „jde o veřejné statky nadlokálního významu.“ (Peková, 2004, s. 83).

2.2.4 Orgány obce Zastupitelstvo obce je orgán, který volí sami občané. Zastupitelstvo rozhoduje o všech samosprávních záleţitostech, které nespadají do rozhodovací pravomoci vyššího územního samosprávního celku např. kraje. Počet členů se odvíjí především od počtu obyvatel a od velikosti samotného území obce (Peková, 2004, s. 87). Dle zákona o obcích § 68 zákona o obcích č. 128/2000 Sb. se stanoví počet členů zastupitelstva tak, aby mělo v obci: 

„do 500 obyvatel

5 až 15 členů



nad 500 do 3 000 obyvatel

7 až 15 členů



nad 3 000 do 10 000 obyvatel

11 až 25 členů




15 až 35 členů




25 až 45 členů



nad 150 000 obyvatel

35 až 55 členů.

Rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva obce je počet obyvatel obce k 1. lednu roku, v němž se konají volby.“ Členové zastupitelstva se schází na jednáních, která musí být ze zákona veřejná. Pokud je na jednání přítomna nadpoloviční většina všech členů, je zastupitelstvo usnášení schopné, tzn., můţe rozhodovat o ţádostech občanů či záleţitostech obce. Ze svých členů volí radu obce (Peková, 2004, s. 87).

14

Zastupitelstvo obce se zabývá především: 

programem rozvoje územního plánu obce,



rozpočtem obce a rozpočtovou prognózou,



rozpočtovými opatřeními,



výší nákladů obecního úřadu při respektování příslušných předpisů,



přijetím úvěru nebo půjčky, poskytnutím dotace nebo půjčky,



emisí komunálních obligací,



zaloţením, zřízením nebo zánikem neziskových organizací,



vstup nebo vystoupení obce ze svazku obcí,



obecně závaznými vyhláškami (Peková, 2004, s. 87).

„Rada obce je výkonným orgánem“ (Peková, 2004, s. 89). Její jednání jsou neveřejná. Usnesení rady je přijato, pokud pro dané usnesení hlasuje nadpoloviční většina všech členů. Počet členů je lichý a nesmí být vyšší neţ jedna třetina zastupitelstva a zároveň musí být počet členů 5-11. Jestliţe je počet členů zastupitelstva obce niţší neţ 15, rada obce se nevolí. Starosta je v čele rady obce, dalšími členy jsou místostarosta a ostatní členové. Rada obce se zabývá především: 

přípravou materiálů na zasedání zastupitelstva obce,



zabezpečením plnění rozhodnutí zastupitelstva obce,



hospodařením obce a rozpočtovými opatřeními,



uzavíráním nájemních smluv,



řízením organizačních sloţek a organizací, které zřídila obec,



zřizováním potřebných výkonných orgánů obecního úřadu. (Peková, 2004, s. 89)

15

Starosta je představitelem obce navenek. Je statutárním orgánem obce. Jeho řízení a kontrole podléhají všichni pracovníci obecního úřadu. Zodpovídá se zastupitelstvu obce. Svolává zastupitelstvo obce, připravuje a řídí jednání rady obce. Zodpovídá za provedení auditu. Vykonává svoji funkci, dokud není zvolen nový starosta (Peková, 2004, s. 90). Obecní úřad vykonává administrativní činnosti, které souvisejí s výkonem samosprávy a přenesené působnosti orgánů obce. Plní úkoly od zastupitelstva obce popř. rady obce. Je řízen starostou obce, popř. tajemníkem u obecních úřadů s rozšířenou působností. Je tvořen vlastními zaměstnanci ve výkonných orgánech (Peková, 2004, s. 90-91). Dalšími poradními a kontrolními orgány obce jsou výbory. O počtu výborů rozhoduje zastupitelstvo obce, ale vţdy musí být zřízen finanční a kontrolní výbor. Finanční výbor kontroluje hospodaření s obecním majetkem, finančními prostředky obce a plní další úkoly, které dostane od zastupitelstva obce. Kontrolní výbor dohlíţí na plnění usnesení zastupitelstva a rady obce a na dodrţování právních předpisů (Peková, 2004, s. 93).

2.3 Rozpočet obce Rozpočet můţeme definovat jako finanční plán nebo platební bilanci. V souvislosti s územními samosprávnými celky označujeme rozpočet jako decentralizovaný peněţní fond, ve kterém jsou soustřeďovány jak příjmy, tak výdaje. Rozpočet je také nástrojem řízení a prosazování cílů municipální politiky. Provazníková (2009, s. 57) říká, ţe stejně jako všechny veřejné rozpočty je i územní rozpočet vytvářen, rozdělován a uţíván dle principu nenávratného, nedobrovolného a neekvivalentního způsobu financování. Rozpočet i celý rozpočtový proces je moţno chápat jako nástroj zajištění a financování politiky obce tj. „nástroj, který dává do souladu plánované příjmy a výdaje obce“ (Provazníková, 2009, s. 57). Ale protoţe je rozpočet toková veličina, běţně během rozpočtového období dochází k časovému nesouladu mezi příjmy a výdaji daného územního rozpočtu.

16

Příjmy i výdaje územního rozpočtu jsou podrobně a závazně členěny tzv. rozpočtovou skladbou. Jedná se o jednotné, systematické třídění, které dle Kadeřábkové a Pekové (2012, s. 238) zajišťuje: 

jednotnost a přehlednost rozpočtů v rozpočtové soustavě,



moţnost analyzovat příjmy a výdaje rozpočtové soustavy, časově i prostorově, včetně srovnání,



moţnost sumarizace příjmů a výdajů v celé rozpočtové soustavě pomocí tzv. konsolidace, která eliminuje riziko několikanásobného sčítání jedné operace,



potřebné informace a další jejich vyuţití,



propojení na účtování daných peněţních operací.

2.3.1 Funkce veřejných rozpočtů Peková (2004, s. 201) říká, ţe kaţdý územní rozpočet musí plnit tři následující funkce: 

alokační funkce je pro územní samosprávu rozhodující. Jde o zajišťování veřejných statků lokálního významu prostřednictvím finančních prostředků, které jsou v územním rozpočtu soustředěny.



vyuţití redistribuční funkce je na úrovni územní samosprávy omezené (např. v souvislosti k sociálně slabším občanům), protoţe na této úrovni se zpravidla vyuţívají pouze sociální výpomoci. Více se vyuţívá na vyšším stupni územní samosprávy – část finančních prostředků se přerozděluje z rozpočtu regionu do rozpočtů obcí. Tím je moţné lépe ovlivňovat rovnoměrný ekonomický i sociální rozvoj obcí na území daného regionu.



vyuţití stabilizační funkce je na úrovni územní samosprávy také omezené. Jde o ovlivňování veličin jako je hospodářský růst, zaměstnanost, inflace apod. Ovšem ve vyspělých zemích můţe územní samospráva svou činností přispět k rozvoji daného území budováním technické infrastruktury např. výstavbou silnic, zajištění dopravních spojů či vodního a odpadového hospodářství.

17

2.3.2 Struktura územního rozpočtu Rozpočet obce se zpravidla sestavuje jako běţný a kapitálový. Toto rozdělení dává moţnost oddělit běţné hospodaření od investičního. Dále umoţňuje analyzování hospodaření s daňovými a nedaňovými příjmy. Běţný rozpočet je bilancí běţných příjmů a výdajů, z nichţ většina se kaţdoročně pravidelně opakuje. Jsou to výdaje, které se vztahují k danému rozpočtovému roku. Běţnými příjmy se financují provozní - neinvestiční potřeby pomocí běţných neinvestičních výdajů (Provazníková, 2009, s. 67). Příjmy

Výdaje



daňové:  svěřené daně  sdílené daně  místní (a regionální daně)  správní poplatky (daně)



nedaňové:  uţivatelské poplatky za sluţby  příjmy z pronájmu majetku  příjmy od vlastních NO  zisk z podnikání  ostatní



přijaté transfery:  běţné dotace ze státního rozpočtu  běţné dotace ze státních fondů  od územních rozpočtů  ostatní běţné příjmy (nahodilé, přijaté dary, sankce apod.)

 všeobecné veřejné sluţby (veřejná správa apod.)  veřejný pořádek (policie, hasiči apod.)  vzdělání  péče o zdraví (veřejné zdravotnictví atd.)  bydlení  komunální sluţby  na podnikání  ostatní běţné výdaje (nahodilé, placené pokuty apod.)  placené úroky  běţné dotace jiným rozpočtům

(Saldo – přebytek)

(Saldo – schodek) Obrázek 1: Schéma běţného rozpočtu (Zdroj: Provazníková, 2009, s. 67)

Běţný rozpočet by měl být sestaven jako vyrovnaný, kdy se běţné příjmy rovnají běţným výdajům, popř. jako přebytkový, kdy běţné příjmy převyšují běţné výdaje. Pokud jsou běţné příjmy niţší neţ běţné výdaje, pak je rozpočet schodkový neboli deficitní (Peková, 2004, s. 203-204). 18

Je-li běţný rozpočet dlouhodobě schodkový, je to neţádoucí a je nutné analyzovat příčiny deficitu. Důvodem můţe být špatné hospodaření územní samosprávy, také však můţe být ovlivněn „finanční nedostatečností (fiskálním stresem) v důsledku toho, že není koordinována decentralizace kompetencí ve veřejném sektoru a fiskální decentralizace“ (Peková, 2004, s. 204). Naopak dlouhodobě přebytkový rozpočet zajišťuje včasné splácení návratných příjmů, které slouţí k financování investic (Peková, 2004, s. 204). Kapitálový rozpočet zachycuje příjmy, které slouţí k financování investic a přesahují období jednoho roku. Zpravidla jsou to jednorázové a neopakovatelné příjmy a výdaje. Tento rozpočet by měl tedy slouţit ke kumulaci zdrojů na financování dlouhodobých aktiv či projektů (Provazníková, 2009, s. 68). Příjmy

Výdaje

 z prodeje majetku  kapitálové přijaté dotace z rozpočtové soustavy  příjmy z půjček apod.  příjmy z emise vlastních obligací  přebytek běţného rozpočtu  dary na investice apod.

   

na investice kapitálové dotace jiným rozpočtům na nákup obligací, akcií poskytované střednědobé a dlouhodobé půjčky  splátky dříve přijatých půjček  krytí deficitu běţného rozpočtu

Obrázek 2: Schéma kapitálového rozpočtu (Zdroj: Provazníková, 2009, s. 68)

2.3.3 Příjmy územních rozpočtů Podle Pekové (2004, s. 251-252) můţeme příjmy územních rozpočtů dělit na běţné a kapitálové. Běţné příjmy se zpravidla kaţdoročně opakují, ale ne ve stejném objemu. Financují se z nich běţné, kaţdoročně se opakující potřeby tj. veřejné lokální statky. Dle charakteru je dělíme na: 

daňové – nenávratné příjmy, coţ jsou povinně placené daně vymezené daňovými zákony a správní poplatky. Zastupují největší část běţných příjmů.

19



nedaňové – všechny ostatní příjmy, např. poplatky za sluţby příjmy z pronájmu majetku, zisk obecních podniků, přijaté úroky apod.

Dle původu: 

příjmy z přerozdělovacích procesů o nenávratné transfery – dotace z rozpočtové soustavy a příjmy od ostatních subjektů o návratné – krátkodobé, překlenovací úvěry do jednoho roku, popř. další finanční výpomoci či krátkodobé půjčky z rozpočtové soustavy, většinou bezúročné, určené ke krytí běţných výdajů.

Kapitálové příjmy územního rozpočtu jsou jednorázové a nepravidelné. Většinou jsou účelové a slouţí k financování dlouhodobých investic lokálního charakteru. Dělíme je na příjmy: 

vlastní – příjmy z prodeje, majetku, z majetkových papírů nebo cenných papírů koupených v minulosti



z přerozdělovacích procesů neboli: o nenávratné transfery – dotace ze státního rozpočtu určené k financování konkrétní investice, dále finanční prostředky poskytnuté z fondů EU slouţící k financování rozvojových projektů. o návratné – střednědobé a dlouhodobé bankovní úvěry určené na financování investic, příjmy z emise cenných papírů (komunálních obligací) a ostatní kapitálové půjčky.

20

Obrázek 3: Schéma rozdělení rozpočtového určení daní v letech 2013 aţ 2015 (Zdroj: www.mfcr.cz)

Dotace Dotace neboli nenávratné peněţní transfery mohou být poskytnuty do územních rozpočtů jako účelové (specifické) nebo neúčelové (všeobecné). Běţné dotace jsou poskytovány na financování pravidelně se opakujících (běţných) potřeb rozpočtového období. Kapitálové dotace jsou poskytovány na jednorázové (investiční) dlouhodobé potřeby (Peková, 2004, s. 294). Dle Provazníkové (2009, s. 91) rozlišujeme dva základní typy dotací: 

specifické účelové – jsou poskytnuty na předem daný účel a obec je zodpovědná za jejich pouţití na daný účel.



všeobecné neúčelové – obec je obdrţí na základě daného kritéria, ale uţití je v její kompetenci.

Tyto dva typy dotací mohou být pouţity jak na financování běţných tak i kapitálových výdajů.

21

Účelové dotace můţeme dále dělit na podmíněné a nepodmíněné tj. bez spoluúčasti. U podmíněných se obec musí spolupodílet na financování výdajů. Dotace bez spoluúčasti představují pevnou částku, kterou „vyšší vládní úroveň poskytne obci na předem určené statky a služby bez ohledu na to, jestli obec vynakládá ještě své finanční prostředky na danou službu“ (Provazníková, 2009, s. 91). Tento typ dotace se pouţívá pro činnosti, které jsou upřednostňované ústřední vládou, ale ne územní samosprávou, nebo také na financování externalit. Dotace se spoluúčastí mají formu stanoveného procentního podílu z celkové vynaloţené částky, tzn., ţe na kaţdou korunu dotace musí obec vynaloţit konkrétní sumu z obecního rozpočtu. Tento typ dotace můţeme dále dělit na rovnocennou a nerovnocennou podmíněnou účelovou dotaci. Pokud jde o pevně či procentně stanovený podíl vlastních příjmů obce i dotace státu na financování dané sluţby jde o rovnocennou dotaci. Někdy můţe být také označena jako dotace s otevřeným koncem, protoţe výška dotace záleţí jen na činnosti obce. Pokud je částka, kterou poskytuje stát stanovena fixně bez ohledu na vlastní vklad obce, jedná se o nerovnocennou dotaci. Je stanovena maximální výše příspěvku, jde tedy o dotaci s uzavřeným koncem (Provazníková, 2009, s. 91-92). 



běţné

kapitálové



neúčelové (převaţují)



účelové



účelové (převaţují) o nepodmíněné (převaţují) o podmíněné



-

nerovnocenné

-

rovnocenné

neúčelové Obrázek 4: Typy dotací

(Zdroj: Peková, 2004, s. 294)

Místní poplatky Místní poplatky dle Pekové (2004, s. 276-279) mají v České republice prozatím fakultativní charakter. Z toho vyplývá, ţe obec, resp. zastupitelstvo obce, rozhoduje o tom, jestli bude daný poplatek vybírán či nikoli. Maximální výše poplatků je 22

vymezena v zákoně o místních poplatcích č. 565/1990 Sb. Cílem vybírání místních poplatků je zajištění finančních prostředků na financování místních veřejných statků. Místní poplatky nepředstavují velký příjem do rozpočtu obce, ale příhodně doplňují příjmy rozpočtu a napomáhají tak ke snadnějšímu hospodaření s financemi obce. Při jejich vybírání se obec musí řídit zákonem o správě daní a poplatků. Zákon rozlišuje jednotlivé druhy místních poplatků a u kaţdého pak vymezuje základní náleţitosti jako je: 

poplatník – ten kdo platí poplatek,



předmět – k čemu se daný poplatek vztahuje,



základ – ze kterého se poplatek počítá,



sazbu – pevnou, v procentech, nebo danou paušální částkou,



osvobození, popř. slevy – upravuje zastupitelstvo obce, můţe zvýhodnit některé skupiny občanů např. invalidy, důchodce apod.,



splatnost – je vymezena v obecně závazné vyhlášce obce o místních poplatcích,



sankce – pro případ, ţe poplatek není zaplacen včas nebo ve správné výši.

Místní poplatky jsou spravovány a vybírány obecním úřadem. O tom jaké druhy místních poplatků obec zavede, o splatnosti, sazbách a úlevách, vzniku a zániku poplatkové povinnosti a případných sankcích rozhoduje zastupitelstvo obce. Rozhodnutí musí být zveřejněno na úřední desce obce obecně závaznou vyhláškou. „Poplatník má oznamovací povinnost k poplatku“ (Peková, 2004, s. 279). Při nesplnění této povinnosti má obec právo vyměřit dluţníkovi částku k úhradě za dobu, kterou určuje zákon o správě daní a poplatků. Soustava místních poplatků je v současné době upravována zákonem č. 565/1990 o místních poplatcích a zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

2.3.4 Výdaje územních rozpočtů Stejně jako příjmy územních rozpočtů dělíme i výdaje na běţné a kapitálové.

23

Podle Nahodila (2009, s. 75) je můţeme dělit dle rozpočtové skladby na:  návratné o splácení úvěrů a úroků a návratných půjček o výdaje na splácení finančních výpomocí poskytnutých jinými články rozpočtové soustavy o výdaje na úhradu nákladu emise obligací, včetně nákladů na zprostředkování takové emise a umístění na trhu o splácení emise včetně úrokových výnosů.  nenávratné o přímé adresné dotace sociálně slabším občanům na spotřebu smíšených veřejných statků, u nich je stanoven uţivatelský poplatek v ekonomicky nutné výši, o adresné sociální výpomoci niţším příjmovým kategoriím obyvatel, o dotace soukromým podnikatelům na podporu podnikání, o dary občanům, např. při významných ţivotních jubileích, o pokuty a jiné sankční platby, o placené daně, kdy je obec poplatníkem daní. Provazníková (2009, s. 216) říká, ţe dle charakteru infrastruktury dělíme výdaje na: 

ekonomickou infrastrukturu – obsahuje běţné i kapitálové výdaje na výrobní účely tzn. pro obecní či regionální podniky, které zabezpečují sluţby. Dále dotace a půjčky do soukromého sektoru na podporu podnikání a zvýšení zaměstnanosti. Také sem patří stavba a údrţba veřejných komunikací, vodovodů, kanalizací, výstavba ČOV, parků, veřejného osvětlení apod.



sociální infrastrukturu – obsahuje běţné i kapitálové výdaje

na provoz

sociálních zařízení, výdaje na vzdělání a péči o zdraví. Zpoplatnění těchto sluţeb by se mělo řídit sociální spravedlností. a dlouhodobou strategií obce. 24

Dle rozpočtového plánování na výdaje: 

plánovatelné – lze je docela přesně stanovit předem. Většinou mají mandatorní charakter – jsou vymezené zákonem a obec se jim nemůţe vyhnout. Např. sociální transfery, ale můţeme sem zařadit i výdaje na splácení úroků nebo placení daní.



neplánovatelné – nahodilé, jejich vznik lze těţko odhadnout (např. výdaje na povodně). Dále sem patří sankční výdaje např. za přestoupení rozpočtové kázně (Provazníková, 2009, s.216 ).

2.4 Strategické řízení Keřkovský a Vykypěl (2006, s. 6) říkají, ţe strategické řízení je moţné charakterizovat jako soubor základních manaţerských činností jako je plánování, organizování, vedení a kontrola. Mělo by být chápáno jako nekonečný proces, či jako posloupnost neustále se opakujících, logicky seřazených kroků. Nejprve je nutné definovat vizi, od které dále odvodíme poslání a cíle, které můţeme dále zapracovat do strategické analýzy. Potom formulujeme moţné varianty řešení a z nich následně vybereme tu nejlepší. Dále můţeme přejít k implementaci a následné kontrole. V případě odchýlení od stanovených cílů je nutné strategii upravit.

2.4.1 Důleţité pojmy strategického řízení Vize Vypracování vize je prvním krokem pro úspěšné vypracování strategického plánu obce. Vize by měla být krátká a srozumitelná pro kaţdého. Popisuje neměnný stav a hledí do daleké budoucnosti (Rektořík a Šelešovský, 1999, s. 54). Vize by měla vyjadřovat potřeby a zájmy občanů i místních podnikatelů (Wright a Nemec, 2003, s. 85). Poslání Poslání má oproti vizi zcela konkrétní charakter. Mělo by vycházet ze základní filozofie obce, tzn. z uspokojování potřeb jejích občanů. Musí být výstiţné a dostatečně konkrétní, tak aby mohlo slouţit jako podklad ke stanovení cílů a strategie obce (Rektořík a Šelešovský, 1999, s. 55). 25

Cíle Cíle jsou odvozeny od poslání. Popisují stav, kterého má být dosaţeno v určitém časovém horizontu. Dle časového hlediska můţeme cíle dělit na dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé (Rektořík a Šelešovský, 1999, s. 57). Kdyţ jsou vize a cíle definovány, je moţné přikročit k výběru vhodné strategie. Všeobecnou strategii je nutné dále rozpracovat na jednotlivé aktivity a úkoly. V průběhu je nutné kontrolovat, jestli určené aktivity a úkoly naplňují vytyčené cíle. Nesmíme také zapomínat na motivaci osob zapojených do procesu (Wright a Nemec, 2003, s. 87).

2.4.2 Strategie jako nástroj rozvoje Strategie, jako základní pojem strategického řízení, blízce souvisí s cíli, které obec sleduje. Jako cíl můţeme označit ţádoucí stav, kterého má být v budoucnosti dosaţeno (Keřkovský, Vykypěl, 2006, s. 8). Strategie pak představuje cestu jak daného cíle nebo záměru dosáhnout. Rektořík a Šelešovský (1999, s. 6-7) vysvětlují důleţité pojmy jako je např. strategické plánování, strategické rozhodnutí, strategický záměr nebo strategické řízení. Proces, při kterém vzniká představa o tom, co by obec chtěla rozvíjet, jaké sluţby a programy nabízet se nazývá strategické plánování. Při tomto plánování se zabýváme volbou vhodné cesty, která by vedla k úspěšnému dosaţení vytyčených cílů, Provádíme strategická rozhodnutí, formulujeme strategické záměry a volíme strategie, jak abychom cílů dosáhli. Strategické rozhodnutí musí být pečlivě zhodnoceno a zváţeno, protoţe ovlivňuje působení obce v dlouhodobém horizontu. Výsledkem přijatého strategického rozhodnutí je strategický záměr, který by měl být nejdříve veřejně prezentován a důkladně projednán, neţ bude schválen a dále rozpracován. V podmínkách obce však dané strategické rozhodnutí nemusí být realizovatelné a hrozí, ţe následné rozpracování aţ do konečné strategie můţe vyčerpat jak finanční prostředky, tak tým lidí snaţících se o změnu k lepšímu.

26

Výsledky procesu strategického plánování jsou zachyceny ve strategickém plánu. Tento dokument, pokud je přijat, se stává hlavním zdrojem dat pro strategické řízení dané obce. Strategické řízení je proces, při kterém dochází k naplňování představ ze strategického plánu. Zahrnuje především realizaci, případnou úpravu a vyhodnocení činností zaměřených na dosaţení cílů vytyčených ve strategickém plánu.

2.4.3 Hlavní vlastnosti strategického procesu Slovo strategický v sobě skrývá rozměr závaţnosti a dlouhodobosti. Závaţnost strategického plánování vyplývá především z toho, ţe významným způsobem určuje, na co se obec v budoucnu zaměří. Strategické plánování tak dává prostor všem, kterým na budoucnosti dané obce záleţí, aby si uvědomili jak na tom obec je, jaké hrozby vyplývají z vnějšího prostředí do budoucna a čeho by chtěli v určitém horizontu dosáhnout. Závaţnost tedy spočívá především v tom, ţe z mnoţství cest, po kterých se můţe obec vydat, je zapotřebí vybrat jen jedinou. Z tohoto rozhodnutí pak vyplývá riziko, ţe zvolená cesta se časem ukáţe jako nesprávná, či spíš ţe jiná cesta by byla výhodnější. Pokud to dané podmínky dovolují a vedení obce se rozhodne cestu změnit, tak to s sebou vţdy nese jisté náklady. Například ve formě ztráty času, peněz nebo příleţitostí (Rektořík a Šelešovský, 1999, s. 7). Dlouhodobost je dána obdobím, na které se strategie běţně zpracovává, obvykle na tři aţ pět let. Časový výhled, na který se strategický plán zpracovává, závisí na prostředí a vlivech, které na obec právě působí. Pokud je vnější prostředí stabilnější, můţe být strategický plán vypracovaný na delší období. Opakem jsou krátkodobé plány zahrnující období nejvýše do jednoho roku. Příkladem takového plánuje je rozpočet obce. Důleţitá vlastnost, která krátkodobým plánům chybí, je komplexnost. Oproti tomu strategické plány zahrnují všechny podstatné oblasti a vlivy působící na chod obce a jejich vzájemné provázanosti. V následujícím schématu jsou zjednodušeně zobrazeny klíčové pojmy a vztahy mezi nimi v procesu strategického řízení. Z obrázku vyplývá především komplexnost strategického plánování (Rektořík a Šelešovský, 1999, s. 8).

27

Implementace strategického plánu Strategické

Strategický

plánování

plán

stanovení kr. cílů vedení a org. lidí přidělování zdrojů

Vyhodnocení implementace monitorování - vstupů - procesů - výstupů vyhodnocování úprava implementačních akcí

Proces strategického řízení Obrázek 5: Proces strategického řízení (Zdroj: Rektořík a Šelešovský, 1999, s. 8)

2.4.4 Proces strategického plánování Dle Wrighta a Nemce (2003, s. 88) představuje strategické plánování na úrovni místní samosprávy schopnost vytvořit vizi a prosadit efektivní metodologii tak, aby si občané i představitelé obce uvědomili moţnosti dalšího vývoje do budoucna. Přesněji můţeme proces strategického plánování označit jako mechanismus, který přenáší hodnoty obyvatel do politického rozhodování orgánů místní samosprávy. Proces strategického plánování se podle Wrighta a Nemce (2003, s. 88) skládá ze tří základních sloţek. První je strategická analýza, pomocí níţ se snaţíme pochopit strategickou pozici obce či města. Druhou sloţkou je strategický výběr, který se zaobírá formulací konkrétních alternativ rozvoje, jejich následným hodnocením a výběrem. Třetí sloţkou je implementace strategie, která se zaměřuje na plánování realizace strategie. Následující schéma zobrazuje vzájemné vztahy těchto tří sloţek. Jednotlivé sloţky nejsou v lineárním vztahu, ale jsou navzájem propojeny. Strategická analýza je soustavným procesem, proto se můţe prolínat i s implementací (Wright a Nemec, 2003, s. 89).

28

Strategický

Strategická

výběr

analýza

Implementace strategie

Obrázek 6: Model procesu strategického plánováním (Wright a Nemec, 2003, s. 88)

Všechny aktivity obce se odvíjí od strategického plánování, které tyto činnosti zastřešuje. Krátkodobé plány, jako je např. rozpočet obce, se odvozují od platného strategického plánu, který vytváří podmínky pro sladění všech plánů obce, tak aby mohla úspěšně naplňovat své poslání (Rektořík a Šelešovský, 1999, s. 14).

2.4.5 Dlouhodobé cíle obce Jednotlivými kroky strategického plánování si obec podle Rektoříka a Šelešovského (1999, s. 10) určuje to, čeho chce dosáhnout v rámci několika následujících let. Časový horizont dlouhodobých cílů je shodný s časovým obdobím, na které je vypracován strategický plán. Pokud se tedy strategický plán zpracovává na pět let, budou vytyčené cíle odráţet stav obce ke konci pátého roku. Dlouhodobé cíle by neměly být kratší neţ čtyři roky, aby další zvolené zastupitelstvo obce mělo na co navázat. Dlouhodobé cíle jsou základním nástrojem strategického řízení, a proto by měly splňovat charakteristiky, které vyjadřuje princip SMART podle Keřkovského a Vykypěla (2006, s. 11): S – stimulating – cíle musí motivovat k dosahování co nejlepších výsledků, M – measurable – měřitelnost dosaţení nebo nedosaţení cíle, A – acceptable – cíle by měly akceptovatelné i pro ty, kteří je budou plnit, 29

R – realistic – realistické, dosaţitelné, T – timed – cíle by měly být určené v čase.

2.4.6 SWOT analýza Rektořík a Šelešovský (1999, s. 12) říkají, ţe existuje mnoho technik, pomocí kterých můţeme zmapovat pozici obce. Můţeme zhodnotit vnější i vnitřní vlivy, které ji ovlivňují. Nejznámější a často pouţívanou metodou je SWOT analýza. Název je odvozen z prvních písmen anglických slov: Strenghts – silné stránky Weaknesses – slabé stránky Opportunities – příleţitosti Threats – hrozby Silné a slabé stránky představují vlivy, které působí na obec zevnitř. Příleţitosti a hrozby představují vnější vlivy. SWOT analýza jako součást strategického plánování obce umoţňuje vytvoření strategické vize díky: 

rozvoji silných stránek



odstranění slabých stránek



vyuţívání budoucích příleţitostí



vyhýbání se rizikům (www.uur.cz).

2.4.7 Strategie rozvoje obce Vypracování strategického plánu rozvoje musí zahrnovat všechny vlivy, které působí na ţivot obce. Rozbor minulosti a zhodnocení současné situace umoţňuje objektivní posouzení moţností rozvoje do budoucna. Konečný produkt tj. komplexní program rozvoje, který obsahuje zvolené strategické postupy, se pak stane závazným informačním a řídícím dokumentem (Rektořík a Šelešovský, 1999, s. 14). 30

Osnova programu rozvoje Rektořík a Šelešovský (1999, s. 16-17) říkají, ţe malé obce nemohou reagovat na všechny oblasti rozvoje, jako např. města, ale mohou si vytvořit vlastní osnovu programu rozvoje podle vlastních potřeb. Osnova můţe obsahovat například: Základní údaje o obci 

poloha a prostorové uspořádání obce, historie, sloţení zastupitelstva, politická struktura orgánů obce.

Vnější vztahy obce 

umístění v regionu, bezprostřední územní vazby.

Vnitřní situace obce 

technická infrastruktura – vodovod, kanalizace, el. energie, plynofikace,



zaměření obce (zemědělství, průmysl, rekreace apod.).

Demografická situace obce 

věková struktura obyvatel, příliv nebo odliv obyvatel.

Trh práce 

pracovní příleţitosti v obci a v okolí obce, míra nezaměstnanosti.

Bytové a nebytové objekty, pozemky, lesy 

vlastnictví bytů a nebytových objektů, údrţba bytových domů.

Školství 

předškolní a školní zařízení, moţnosti středoškolského vzdělávání.

Zdravotnictví, sociální péče 

dostupnost zdravotnických a sociálních sluţeb (nemocnice, domov důchodců apod.).

Kultura, památky 

kulturní akce v obci, dostupnost kulturních zařízení, péče o památky.

Sport, rekreace 

sportovní a rekreační zařízení, sportovní organizace.

Obchody, sluţby 

dostupnost maloobchodních a komerčních sluţeb.

31

Moţnost podnikatelských aktivit 

drobné podnikání, řemesla.

Ţivotní prostředí 

likvidace komunálního odpadu, péče o ŢP na území obce a v blízkém okolí.

Doprava 

dopravní obsluţnost (silniční doprava, ţeleznice), stav komunikací.

Ekonomika obce 

majetek obce a moţnosti jeho vyuţití,



rozpočtová situace – hospodaření obce v minulosti, rozpočet pro aktuální rok.

Rozvoj obce 

vyhodnocení příleţitostí a silných stránek,



vyhodnocení hrozeb a slabých stránek.

Střednědobý, dlouhodobý ekonomicko-finanční výhled  zpracování plánu hospodaření a financování obce alespoň na 3 roky.

32

3 Praktická část Praktická část je rozdělena do tří částí. První část se zabývá profilem obce, druhá strategickým plánem rozvoje obce a v poslední části jsou rozebrány nejdůleţitější otázky dotazníkového šetření.

3.1 Profil obce Omice

Obrázek 7: Znak obce (Zdroj: www.omice.cz)

3.1.1 Základní informace o obci Tabulka 1: Základní údaje

Název

Omice

Počet obyvatel

781

Rozloha v (ha)

1046

Průměrná nadmořská výška

385 m.n.m.

Poštovní adresa

Tetčická 51, 664 41 Troubsko

IČ

004 88 232

Telefon

546 412 816

Bankovní spojení

14626514/0600

E-mail

[email protected]

Oficiální www stránky

www.omice.cz (Zdroj: www.omice.cz, vlastní zpracování)

33

3.1.2 Poloha obce Obec Omice se nachází v Jihomoravském kraji v okrese Brno-venkov. Leţí 15 km západně od Brna a 4 km východně od Rosic, na kopci nad údolím řeky Bobravy v nadmořské výšce 380-390 m. Sousedí s vesnicemi Troubsko, Tetčice a Střelice (www.turistika.cz).

3.1.3 Geografické údaje obce Územní obce patří do oblasti Bobravské vrchoviny. Obec se rozkládá na levém břehu řeky Bobravy a severní část území zasahuje do Přírodního parku Bobrava. Omice jsou obklopeny lesnatými stráněmi okolních kopců. Významnými vrcholy v okolí obce jsou Šibeničník 428 m.n.m., Hvízdalka 442 m.n.m. a Bučín 444 m.n.m. Kopec Bučín se v podobě sedmikilometrového hřebenu táhne jihovýchodně od Tetčic. Nachází se v něm také zřícenina hradu Bučína, o kterém je zmínka v roce 1349. Na jiţním okraji obce prochází ţelezniční trať na trase Brno-Jihlava. V blízkosti ţelezniční stanice roste památný strom Dub letní, který je 300 let starý (www.turistika.cz).

Obrázek 8: Okolí obce (Zdroj: www.mapy.cz, vlastní zpracování)

34

Přírodní park Bobrava Do katastrálního územní obce Omice zasahuje Přírodní park Bobrava. Tento park byl zřízen 1. ledna 1982 jako oblast klidu slouţící k zachování původního rázu krajiny. Je to lesnaté územní, které se nachází ve střední části povodí toku Bobravy. Můţeme zde najít kvalitní dřevinnou skladbu s významným zastoupením původních druhů listnatých stromů (Omice 1104-2004, 2004, s. 9).

3.1.4 Historie První písemná zmínka o Omicích, jako obci, se objevila v zakládací listině z roku 1104. Další písemné zprávy pocházejí ze 14. století, kde je zaznamenána tvrz, která patří ke královským statkům spolu se sousedními Bukovanami. Významnou stavbou v obci je původně románský kostel sv. Jakuba Většího, který byl postaven na přelomu 12. a 13. století (www.turistika.cz). Farnost omice Uţ od počátku 15. století byla v Omicích římskokatolická fara. Jiţním směrem nedaleko od kostela je od r. 1901 zřízen hřbitov. Dříve byl hřbitov kolem kostela, ten byl ale v r. 1902 zrušen. V okolí obce je pět kříţů (nejstarší z roku 1846), které byly v letech 1995-2004 zrekonstruovány na náklady obce (Omice 1104-2004, 2004, s. 21-25). Škola Základní škola byla v Omicích postavena aţ v roce 1856. Dříve byla podřízena škole v Rosicích. V roce 1997 byla základní škola zrušena a po celkové rekonstrukci byla nahrazena školou mateřskou. Od roku 2003 je MŠ příspěvkovou organizací obce (Omice 1104-2004, 2004, s. 25-28). Knihovna Veřejná knihovna byla v Omicích zřízena roku 1924. V tomto roce bylo v knihovně k půjčení 50 knih. Kaţdým dalším rokem knih přibývalo, a také se pořádaly přednášky s promítáním. Nyní je v knihovně 4 612 knih a 258 časopisů. V roce 2012 bylo zakoupeno 5 společenských her k rozšíření vědomostí.

35

3.1.5 Struktura obce V čele obce stojí starostka, kterou zastupuje místostarosta. Zastupitelstvo obce je sedmičlenné. Obec patří do pásma 501 – 3000 obyvatel, zastupitelstvo tedy můţe mít 7-15 členů. Rada obce není zřízena, protoţe počet zastupitelů obce je niţší neţ 15. Dále je v obci zřízen finanční a kontrolní výbor. Kaţdý se skládá z předsedy a dalších dvou členů.

Účetní

Referent Obec

Starostka

Omice Technický pracovník

Finanční výbor

Zastupitelstvo Kontrolní výbor Obrázek 9: Procesní model obce (Zdroj: Peková,2004, vlastní zpracování)

Další sluţby pro obec zajišťují: Finanční úřad:

Finanční úřad Brno – venkov, Příkop 8, 604 24 Brno

Pověřený úřad:

MÚ Šlapanice, Opuštěná 9/2, 656 70 Brno

Stavební úřad:

OÚ Střelice, nám. Svobody 1

Matriční úřad:

OÚ Troubsko, Zámecká 8

Policie ČR:

Rosice (Zdroj: www.omice.cz)

Obec s rozšířenou působností Pověřenou obcí s rozšířenou působností pro daný správní obvod je město Šlapanice, které je vzdálené asi 25 km od Omic. Bliţší oddělené pracoviště městského úřadu 36

Šlapanice sídlí v Brně na Opuštěné ulici. Tato obec s rozšířenou působností zajišťuje pro obce ze svého obvodu vydávání občanských průkazů, řidičských průkazů, cestovních pasu apod.

3.1.6 Významné osobnosti Mezi významné osobnosti Omic patří například JUDr. PhDr. František Holešovský, DrSc., významný výtvarný historik, kritik a překladatel, nositel ceny Marie Majerové z r. 1982 a člen československých i zahraničních vědeckých společností. Dále Ivan Chatrný, páter Antonín Špička nebo Jindřich Hořínek (Londýn, 2004, s. 25-28). Z novodobější historie můţeme zmínit Zdeňka Rotrekla, který zemřel 9. června 2013. Tento uznávaný básník, spisovatel a publicista měl v Omicích vilu, která se podle něj dodnes jmenuje. Nyní v ní ţije jeho syn. V současné době ţije Omicích bývalá profesionální tenistka Jana Novotná. Dále také hudební skladatel, vysokoškolský pedagog a rektor brněnské Janáčkovi akademie múzických umění prof. Ing. MgA. Ivo Medek, Ph.D. a jeho ţena Sára Medková, mezinárodně uznávaná hudební skladatelka (www.musica.cz).

3.1.7 Demografická situace Historický vývoj počtu obyvatel V současné době ţije v obci o 281 obyvatel více neţ při prvním sčítání lidu v r. 1869. Jak vyplývá z následující tabulky a grafu, tak počet obyvatel nejprve stoupá a to aţ do r. 1930, kdy nabývá svého maxima (876 obyvatel). Potom počet obyvatel klesá aţ do r. 1980 a od tohoto roku aţ do současné doby rovnoměrně stoupá.

37

Tabulka 2: Historický vývoj počtu obyvatel

Rok

Počet obyvatel

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2013

524 558 603 611 628 742 876 794 790 760 643 655 694 758 805

(Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování)

Obrázek 10: Historický vývoj počtu obyvatel (Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování)

V obci ţije přibliţně 800 obyvatel. Počet obyvatel má vzrůstající tendenci. Od r. 2005 do r. 2013 je průměrný nárůst přibliţně 11 obyvatel ročně. V následujícím grafu můţeme vidět vývoj počtu obyvatel od r. 2000 do r. 2013.

38

Tabulka 3: Vývoj počtu obyvatel

Rok

Počet obyvatel

2000

698

2001

688

2002

691

2003

719

2004

705

2005

704

2006

710

2007

722

2008

735

2009

744

2010

766

2011

769

2012

781

2013

805

(Zdroj: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

Obrázek 11: Vývoj počtu obyvatel (Zdroj: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

Věková struktura obyvatelstva Obyvatelstvo obce v předproduktivním věku 0-14 let se podílí na celkovém počtu obyvatel obce 15,1 %. Tato sloţka populace nabývá v okrese Brno-venkov 15,9 % v Jihomoravském kraji hodnotu 14,4 % a v celé České Republice 14,7 %. Z tohoto faktu 39

vyplývá, ţe tato hodnota je v porovnání s okresem Brno-venkov podprůměrná, ale ve srovnání s krajem i s celou ČR nadprůměrná. Obyvatelé v produktivním věku 15-64 let se podílí na celkovém počtu obyvatel obce 68,7 %. Tato hodnota je ve srovnání s okresem Brno-venkov (68,2 %) nadprůměrná. Ve srovnání s Jihomoravským krajem (68,9 %) i celou ČR (69,1 %) je to hodnota podprůměrná. Obyvatele v poproduktivním věku 65 a více let se podílí na celkovém počtu obyvatel obce 16,2 %. Pokud tento údaj porovnáme s okresem Brno-venkov (15,9 %), tak je tento údaj nadprůměrný, ale v porovnání s hodnotou Jihomoravského kraje (16,7 %) je to údaj podprůměrný. Hodnota pro celou ČR nabývá stejné hodnoty. Celkově lze tedy říci, ţe co se týče struktury obyvatelstva, není na tom Obec Omice nijak špatně. Hodnoty jsou sice o něco horší neţ v okrese Brno-venkov, ale ve srovnání s Jihomoravským krajem a celou ČR jsou to hodnoty lepší nebo stejné. Dalším důleţitým faktorem je průměrný věk obyvatelstva (viz níţe), který v obci Omice od roku 2009 klesá. U okresu Brno-venkov si také můţeme všimnout, ţe jako jediný má stejné procentní zastoupení obyvatel v předproduktivní a poproduktivní věkové kategorii. Průměrný věk obyvatel obce Omice je 40,4 let. Je to hodnota nepatrně vyšší neţ v okrese Brno-venkov (40,3), ale také o 0,7 roku niţší neţ v ČR a dokonce o 0,9 roku niţší neţ v Jihomoravském kraji. Shrnutí údajů obsahuje následující tabulka. Tabulka 4: Věková struktura obyvatel - srovnání

Obec Omice Předproduktivní věk (v %) Produktivní věk (v %) Poproduktivní věk (v %) Suma (v %) Průměrný věk

Okres Jihomoravský Brno-venkov kraj

Česká republika

15,1

15,9

14,4

14,7

68,7

68,2

68,9

69,1

16,2

15,9

16,7

16,2

100,0

100,0

100,0

100,0

40,4

40,3

41,3

41,1


40

Průměrný věk obyvatel v obci Omice má od r. 2001 do r. 2009 narůstající tendenci. Od r. 2009 můţeme sledovat poměrně prudký pokles. To je pravděpodobně způsobeno přílivem nových obyvatel, převáţně rodin s dětmi, které se stěhují z Brna do okolních vesnic. Tabulka 5: Průměrný věk obyvatel v obci

Rok

Průměrný věk obyvatel

2000

38,9

2001

39,7

2002

40,3

2003

40,1

2004

40,4

2005

40,2

2006

40,8

2007

41,1

2008

41,0

2009

41,5

2010

41,1

2011

40,6

2012

40,4


Obrázek 12: Průměrný věk obyvatel obce Omice (Zdroj: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

41

Dále můţeme vývoj průměrného věku obyvatel obce srovnat s vývojem v okrese Brno-venkov a v celé ČR. V obci Omice má do r. 2009 rostoucí tendenci a od tohoto roku strmě klesá. V okrese Brno-venkov i v celé ČR průměrný věk roste od r. 2006 aţ do r. 2012. V letech 2006-2010 je průměrný věk obyvatel Omic vysoce nadprůměrný, ale v roce 2012 uţ je na stejné úrovni jako v okrese Brno-venkov a průměrný věk v tomto roce je v celé ČR dokonce 0,9 roku vyšší. Tabulka 6: Průměrný věk obyvatel - srovnání

40,8

Brnovenkov 40

40,2

2007

41,1

40

40,3

2008

41

40,1

40,5

2009

41,5

40,1

40,6

2010

41,1

40,2

40,8

2011

40,6

40,3

41,1

2012

40,4

40,4

41,3

Rok

Omice

2006

ČR


Obrázek 13: Průměrný věk obyvatel – srovnání (Zdroj: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

42

3.1.8 Domovní fond Počet domu v obci od r. 1869 aţ do současnosti neustále narůstá. V r. 2011 je v obci 287 domů, coţ je více neţ čtyřnásobek počtu domů zjištěných v roce prvního sčítání. Tabulka 7: Historický vývoj počtu domů

Rok

Počet domů

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011

65 80 82 90 116 126 174 209 210 210 207 243 257 287 (Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování)

Obrázek 14: Historický vývoj počtu domů (Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování)

43

3.1.9 Technická infrastruktura Územní plán obce Obec má od r. 1999 schválený nový územní plán. Vodovod Vodovod spravuje firma Vodárenská akciová společnost, a.s, divize Brno-venkov, se sídlem na ulici Soběšické v Brně. V současné době vyuţívá obec Omice vlastní zdroj pitné vody – tři studny, které leţí západně od obce Popůvky. Kanalizace a ČOV V obci je vybudovaná splašková kanalizace (kromě ul. Nádraţní). Výstavba probíhala v několika etapách od r. 1941 - část Studýnka aţ do r. 2010, kdy byla vybudována kanalizace v části Nádavek. Stávající ČOV byla v obci vybudována v letech 1981-1982, ale její kapacita jiţ není dostačující. Elektrická energie Rozvody el energie byly v obci vybudovány v r. 1930. Dodávku zajišťuje firma E.ON. Česká republika, s.r.o. Plynofikace Omice jsou plynofikovány od r. 1992. Dodávku plynu zde nabízí firmy E.ON Česká republika, s.r.o., RWE Česká republika a.s. a další. Telekomunikace Území obce je pokryto signálem firem O2, Vodafone a T-mobile. Připojení k internetu v obci nabízí především firma Twist-net Rosice a Střelice-net. Dále v obci od r. 1949 funguje místní rozhlas.

44

3.1.10 Sociální infrastruktura Školství V obci se nachází pouze MŠ. Běţná kapacita školky byla 25 dětí, ale protoţe tato kapacita byla nedostačující, zaţádala ředitelka MŠ v r. 2008 o rozšíření kapacity. V současné době je kapacita MŠ 28 dětí a je plně vyuţívána. Další sluţbou, kterou MŠ poskytuje, jsou obědy s příspěvkem od obce. Tuto sluţbu vyuţívají převáţně starší lidé. Úřady Obecní úřad Obecní úřad se nachází ve středu obce v blízkosti kostela a MŠ. Celkem jsou zde zaměstnáni čtyři pracovníci – starostka, účetní, referent státní správy a samosprávy a technický pracovník. Místní pošta Obec spadá pod poštu v sousední obci Troubsko. V obci je zřízena poštovna, která má omezenou otevírací dobu, jinak je zde moţno vyřídit vše jako na ostatních poštách. Otevírací doba poštovny je od pondělí do pátku od 8 : 15 do 9 : 15 h. Sluţby pro občany Obec Omice zajišťuje pro své občany fungování obchodu, mateřské školy a knihovny. Dále spravuje místní hřbitov a pronajímá obecní byty. Další sluţbou je rozvoz obědů pro seniory s příspěvkem od obce. Zájmová sdruţení TJ Sokol TJ Sokol začal v Omicích fungovat jiţ v r. 1914, ale začátek války další plány překazil a fungování bylo obnoveno aţ po válce. První valná hromada se konala 30. 3. 1919. Cvičení probíhalo pravidelně třikrát týdně v místní sokolovně. V r. 1949 měl TJ Sokol 98 členů.

45

Záznam činnosti Sokola v letech 1940-1971 se dochoval v zápisech kroniky. Další informace o činnosti Sokola se nedochovaly kvůli poţáru části sokolovny v r. 1993. Činnost Sokola i nadále navazuje na tradici. Muţi se nejvíce věnují nohejbalu. Ţeny v zimě cvičí aerobic, v létě pořádají cyklistické výlety po okolí nebo hrají volejbal. V zimě je také moţnost vyuţít uměle vytvořenou ledovou plochu „Pod kaštany“ za sokolovnou k hokeji nebo bruslení. V sokolovně je také široká nabídka sportovního vyţití. Je zde nabídka pohybu pro maminky s dětmi, mladší ţáky i ţeny. Dále je zde moţnost zacvičit si zumbu a pilátes nebo si zahrát fotbal, florbal či nohejbal. Jeden den v týdnu zde mají cvičení také hasiči-ţáci. Celoročně se Sokol podílí na organizaci různých kulturně-společenských akcí, jako jsou plesy, hody, ostatky, pálení čarodějnic apod. Sbor dobrovolných hasičů Občanské sdruţení – sbor dobrovolných hasičů vznikl v Omicích v r. 1924. V současné době je počet členů 41 dospělých a 14 dětí. Sbor dobrovolných hasičů se také kaţdoročně podílí na organizaci kulturně-společenských akcí, jako je hasičský ples, dětský den apod. Jednotka sboru dobrovolných hasičů (je zřizována obcí) má v současnosti 11 členů. Stará se o bezpečnost v obci, pomáhá např. při odčerpávání vody ze sklepů, při ţivelných pohromách či poţárech. Občané se na ně také mohou obrátit, pokud potřebují odstranit hnízdo vos nebo sršňů. Včelařský spolek Omice Včelařský spolek funguje v Omicích od r. 1941. V současné době má 15 členů. Na územní obce se nachází 16 včelínů s více neţ sto včelstvy. Kulturně-společenské aktivity Sbor dobrovolných hasičů pořádá jiţ tradičně kaţdý rok v lednu hasičský ples a dětský karneval.

46

Děti navštěvující místní lidovou školu mívají kaţdý rok několik koncertů. Obvykle vystupují na jaře před Velikonocemi a také mívají v prosinci Vánoční koncert v kostele sv. Jakuba. Někdy také vystupují v místní Mateřské škole, kde mají vystoupení pro děti, nebo v sále na obecním úřadě. V říjnu 2012 byla obnovena činnost dětského lidového souboru, který se jmenuje Rákosníček. V tomto souboru se mohou děvčata od 4 do 12 let naučit různé lidové tance. Další tradiční událostí jsou květnové Mariánské hody a červnové Mladé hody, se kterými je také spojeno „stavění máje“ před sokolovnou. Mladé hody provází dopolední zvaní stárků, následuje odpolední průvod obcí a odpolední beseda. Večer se tančí druhá beseda a pokračuje se hodovou zábavou. Další akce, na kterých se podílí členové sokola a hasiči, jsou dětský den, pochod světlušek, silvestrovská zábava, ostatky a pochování basy, slet čarodějů a čarodějnic nebo vánoční nohejbalový turnaj.

3.1.11 Ţivotní prostředí Obec Omice se sice nachází v blízkosti velkého města (cca 10 km od Brna), ale přesto si zachovává klidné prostředí a neporušenou přírodu. Obec je ze všech stran obklopena lesy, které jí zajišťují čisté ovzduší, a také ji chrání před hlukem z blízké dálnice. Ţivotní prostředí je jednou ze silných stánek obce, a proto si ji snaţí udrţet. Vedení obce se brání nátlaku developerů na mohutnou výstavbu, spojenou s kácením okolních lesů, ani nechce, aby v obci vznikl satelit nebo jiné stavby, které by narušovaly ráz krajiny. Nakládání s odpady Obec Omice se staví kladně k hospodaření s odpady. V obci se nachází tři stanoviště kontejnerů na odpad. Konkrétně pět nádob na papír, třináct na plasty – smíšené, čtyři na PET lahve, pět na sklo čiré a šest na sklo barevné. Kontejnery jsou sváţeny jednou za dva týdny. Dále obec zajišťuje svoz komunálního dopadu, který probíhá také jednou za čtrnáct dní.

47

V letním období zajišťuje obec velkoobjemové kontejnery na bioodpad, a také nabízí občanům moţnost zakoupení menších nádob na tento odpad. Bioodpad je přes sezónu sváţen kaţdý týden. Dvakrát do roka je také přistaven kontejner na nebezpečný odpad a objemný odpad. Sběr starého elektrozařízení probíhá jednou ročně. V obci je také zřízeno sběrné místo, kam je moţné po domluvě na obecním úřadě, vyvézt ţelezný šrot, smíšený odpad nebo stavební suť. Svoz kontejnerů i komunálního odpadu zajišťuje pro obec společnost SITA, a.s.

3.1.12 Dopravní spojení Obci sice neprochází ţádná významná silnice, ale i přesto můţeme její dopravní dostupnost označit jako velmi dobrou, protoţe leţí jen 15 km od města Brna a na dálnicí D1 je to cca 10 km. Problémem je ale stav komunikace III/3946, která vede skrz obec. Tato komunikace vede z Tetčic přes Omice do Troubska a je vyuţívána při dopravě do Brna. Autobusová doprava V obci funguje autobusová doprava, kterou zajišťuje firma BusLine, a.s. Přes týden jezdí autobusy na trase z Omic na zastávku Brno – Osová (dále moţnost dopravy MHD) a zpět pravidelně od pěti ráno do osmi večer téměř kaţdou hodinu. Poslední spoj odjíţdí v jedenáct hodin večer. Vlaková doprava Obcí prochází i ţelezniční trať na trase Brno – Jihlava. Vlak v obci staví pravidelně téměř kaţdou hodinu od šesti ráno do jedenácti večer.

3.1.13 Podnikání a zaměstnanost V obci sídlí několik větších firem např.: stavební firma AZUL, ALSTEC s.r.o. - drobné stavební práce, Mostex – tabákové výrobky a Ivo Ţemmlička – vývoj a výroba implantátů.

48

Největší firmou v obci je HUTIRA–OMICE, s.r.o. Tato firma se zabývá těţbou a zpracováním kameniva pro stavební účely, dále vykupuje, třídí a zpracovává stavební odpady. Zabývá se také prodejem štěrkovin, recyklátu a zásypových materiálů a provádí stavební práce. Dále se v obci nachází několik drobných podnikatelů, kteří provozují např.: kadeřnictví, pohostinství, kamenosochařství, zednictví či malby a nátěry.

3.1.14 Zhodnocení hospodaření obce V letech 2003 a 2004 je rozpočet obce schodkový, ale v dalších třech letech (r. 20052007) je přebytkový. V r. 2005 je rozpočet přebytkový především díky sníţení celkových výdajů, které jsou nejniţší za sledované období. V r. 2006 je to způsobeno jednak vyššími daňovými příjmy a vysokými kapitálovými příjmy za prodej pěti pozemků občanům na výstavbu nových rodinných domů, dále také niţšími výdaji na opravu a údrţbu silnic. V r. 2007 je hlavním důvodem sníţení výdajů na veřejné osvětlení a odvádění a čištění odpadních vod. Od r. 2008 do r. 2010 je rozpočet deficitní. To je způsobeno vysokými kapitálovými výdaji např. na odkoupení domu č. 18, nákup nového hasičského vozidla a výbavy pro zásahovou jednotu hasičů obce (r. 2008), výdaji na opravu bytových domů a rekonstrukci MŠ (r. 2009) a výdaji na vybudování kanalizace v části Nádavek a realizaci hloubkového vrtu kvůli novému zdroji pitné vody (r. 2010). Od r. 2009 došlo také ke sníţení daňových příjmů (především DPPO a DPFO) kvůli finanční krizi. V letech 2011 a 2012 je rozpočet přebytkový. Od r. 2012 můţeme sledovat zvýšení jak příjmů, tak výdajů. Zvýšení výdajů v r. 2012 je spojené s bouráním stodol patřících k zakoupenému domu č. 18, v r. 2013 pak s přípravou investičních projektů nové ČOV, opravy chodníků a připojení na nový zdroj pitné vody.

49

Následující obrázek zobrazuje hospodaření obce za posledních jedenáct let.

Obrázek 15: Hospodaření obce v letech 2003-2013 (Zdroj: interní materiály obce, vlastní zpracování)

Následující tabulka zobrazuje podrobný rozpis příjmů a výdajů obce za posledních pět let. Tabulka 8: Příjmy a výdaje obce

Rok 2009

2010

2011

2012

2013

Rozpočet

Příjmy

Výdaje

Rozdíl

schválený

7 400 900

11 455 600

-4 054 700

skutečný

6 932 000

7 654 248

-722 248

schválený

7 040 400

11 811 200

-4 770 800

skutečný

7 885 245

8293358

- 408 113

schválený

8 100 800

10337500

-2 236 700

skutečný

7 699 321

6852349

846 972

schválený

7 512 000

9371140

-1 859 140

skutečný

9 276 507

8 293 358

983 149

schválený

8 867 000

11 031 100

-2 164 100

skutečný

8 805 400

10 673 300

-1 867 900

(Zdroj: interní materiály obce, vlastní zpracování)

Na r. 2014 má obec schválený vyrovnaný rozpočet ve výši 34 471 400 Kč. Velký rozdíl oproti předchozím rokům je způsoben předpokládaným příjmem dotace na výstavbu nové ČOV ve výši 20 555 936 Kč a na výdajové stránce především plánovanou investicí 50

na výstavbu nové ČOV, ale i dalšími kapitálovými výdaji v celkové výši 27 098 000 Kč.

3.1.15 Trh práce Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Ekonomicky aktivní obyvatelstvo, tj. pracovní sílu, tvoří zaměstnaní a nezaměstnaní. Za zaměstnané jsou povaţovány všechny osoby starší 15 let, které během daného období patřili mezi placené zaměstnance, příslušníky armády nebo osoby zaměstnané ve vlastním podniku. Za nezaměstnané jsou povaţovány osoby od 15 let, které ve sledovaném období souběţně splňují tři podmínky: 1. nemají placené zaměstnání, 2. zaměstnání aktivně hledají, 3. jsou připravení k nástupu do práce nejpozději do 2 týdnů (www.elseaz.cz). Dle posledního sčítání lidu, domů a bytů v r. 2011 bylo v obci 384 ekonomicky aktivních obyvatel. Strukturu ekonomicky aktivního obyvatelstva zobrazuje následující tabulka. Tabulka 9: Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva

Obyvatele celkem

758

Ekonomicky aktivní

384

 zaměstnaní

357



zaměstnanci

272



zaměstnavatelé

17



pracující na vlastní účet

53

 nezaměstnaní

27

Ekonomicky neaktivní

355

Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou

19

(Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování)

Míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu všech osob populace starších 15 let. 51

Z následující tabulky vyplývá, ţe obec Omice dosahuje vyšší hodnoty ve srovnání s Jihomoravským krajem i celou ČR. Tento dobrý výsledek je určitě ovlivněn i blízkostí Brna a mnoţstvím pracovních příleţitostí, které nabízí. Tabulka 10: Míra ekonomické aktivity - srovnání

Územní

Míra ekonomické aktivity (v %)

Obec omice

50,7

Jihomoravský kraj

49,2

Česká republika

48,7 (Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování)

3.2 Tvorba strategického plánu V předcházejících kapitolách jsem se snaţila nastínit základní informace o obci tj. její současný stav. V následující části bude popsána tvorba strategického plánu obce pomocí SWOT analýzy, vize a strategických cílů obce.

3.2.1 SWOT analýza Následující kapitola zachycuje SWOT analýzu obce Omice. Tato analýza souţí k definování silných a slabých stránek, neboli k vnitřní analýze, a vymezení příleţitostí a hrozeb, tj. k vnější analýze. Vnitřní analýza zkoumá současný stav obce. Vnější analýza zahrnuje vlivy, které působí na obec zvenčí, nemůţe je ovlivnit. SWOT analýza je uţitečná především v tom, ţe pokud obec dobře zná své silné stránky, můţe o ně lépe pečovat. Naopak slabé stránky můţe omezit či odstranit. Definování příleţitostí a hrozeb jí umoţní vyuţít příleţitostí v pravý čas a předcházet a vyhnout se hrozbám.

52

Tabulka 11: Silné a slabé stránky obce

Silné stránky 



Slabé stránky

dobré ţivotní prostředí – obec je



v obci chybí ZŠ

obklopena lesy



v obci není zdravotní středisko

výhodná

poloha

-

v blízkosti

a zubař

velkého města 

dobré dopravní spojení – obec má



kvalita chodníků



stav silnic



nedostatek parkovacích míst



horší

autobusovou i vlakovou dopravu 

klidné prostředí pro bydlení



aktivní dobrovolná sdruţení



moţnost kulturního a sportovního

sniţování

průměrného

pro

rozvoj

cestovního ruchu 

vyţití 

podmínky

omezené finanční zdroje obce

věku

obyvatel 

vysoká poptávka po bydlení v obci



obec má zpracovaný územní plán (Zdroj: interní materiály obce, vlastní zpracování)

53

Tabulka 12: Příleţitosti a hrozby obce

Příleţitosti

Hrozby



přistěhování mladých rodin s dětmi



získání dotací na různé projekty






spolupráce s okolními obcemi



rozvoj sluţeb pro občany



rozvoj

malého

a



ţivotní prostředí - narušení ŢP – kácení lesů, odpadky v okolních lecích,

tlak

developerů

na rozsáhlou výstavbu (bývalý vojenský areál)

středního



nedostatečná kapacita MŠ



blízkost dálnice – nutnost vyhledat nový zdroj pitné vody

podnikání


Hlavní silnou stránkou obce je klidné ţivotní prostředí a okolní příroda. Obec se snaţí si tuto výhodu udrţet a předcházet hrozbám vyplývajícím jak z rozsáhlého kácení okolních lesů, tak z moţné výstavby nového satelitní čtvrtě. Slabou stránkou obce je především nedostatek chodníků a kvalita chodníků stávajících, dále také omezené finanční prostředky, které komplikují realizaci jednotlivých projektů. Příleţitostí pro obec je další moţný rozvoj v souvislosti s rostoucím počtem obyvatel a vyššími dotacemi. V souvislosti s vyšším počtem mladých lidí ovšem vyvstává hrozba nedostatečné kapacity MŠ.

3.2.2 Vize obce Obec nemá definovanou vizi, ale mohli bychom ji vyjádřit např. takhle: „Vizí obce je neustálé zlepšování podmínek pro ţivot v obci, udrţování čistého a klidného prostředí pro bydlení a zachování neporušeného ŢP v okolí obce. Dále zvyšování kvality ţivota pomocí investic do technické a sociální infrastruktury.“ Z vize obce vyplývají následující cíle. Realizace těchto cílů je závislá především na finančních moţnostech obce a získaných dotacích.

54

3.2.3 Cíle obce V této kapitole jsou definovány strategické cíle obce. Tyto cíle jsou pro obec velmi důleţité. Jejich realizace je závislá na moţnostech rozpočtu obce. Obec můţe tyto projekty financovat buď z vlastních, nebo z cizích zdrojů. Velkou pomocí při financování mohou být např. dotace z EU a Státního fondu ţivotního prostředí. Cíle jsem rozdělila do následujících oblastí: 

Technická infrastruktura  stavba nové ČOV  vybudování kanalizace – ulice Nádraţní  vybudování vodovodu pro nový zdroj pitné vody  veřejné osvětlení



Dopravní infrastruktura  tvorba nových parkovacích míst  oprava chodníků



Ţivotní prostředí  sběrný dvůr



Sociální infrastruktura  multifunkční dům

Technická infrastruktura Stavba nové ČOV V současné době se v obci nachází ČOV, která byla postavena v letech 1981-1982 s kapacitou cca 500 EO. Areál se nachází pod obcí v blízkosti toku Bobravy na parcele č. 875/1 v katastrálním území Omice. V obci je také vybudovaná jednotná kanalizace, která přivádí odpadní vody gravitačně na ČOV.

55

Důvodem stavby ČOV je nedostačující kapacita vzhledem k rostoucímu počtu obyvatel (v současné době cca 800 obyvatel). Účelem stavby je likvidace splaškových odpadních vod na nově navrţené mechanicko-biologické ČOV. Navrhované řešení umoţňuje i výhledové odkanalizování rozvojových ploch, určených územním plánem obce k další zástavbě. Jedná se o ČOV s úplným zakrytím pomocí zděného domku. V rámci výstavby bude nutné dobudovat i celý areál čistírny tj. terénní úpravy, oplocení, příjezdovou komunikaci a zpevněné plochy. ČOV je určena pro úplné čištění odpadních vod z obce. Mechanicko-biologická ČOV typu BIOCLEANER je navrţena pro stav 900 EO. V případě potřeby by bylo moţné zvýšit kapacitu aţ na 1200 EO. Hydraulické zatíţeni ČOV odpovídá průměrnému stavu 155,3 m3/den. ČOV je moţno provozovat v reţimu zatíţení 30-120 % bez průkazného sníţení účinků čištění. Obec Omice jiţ v srpnu 2013 obdrţela rozhodnutí ministerstva ŢP o přidělení dotace na intenzifikaci ČOV. Ze státního fondu ŢP 984 604 Kč (5 %), z fondu soudrţnosti EU 16 738 272 Kč (85 %) z celkových uznatelných nákladů. Zbylých 10 % bude financovat z vlastních zdrojů. V březnu 2014 proběhlo výběrové řízení, které vyhrála firma Rovina, a.s. Ta by měla dle projektu postavit novou ČOV celkem za 19 692 085 Kč. Výstavba by měla začít jiţ v červnu 2014 a trvat by měla jeden rok. Veškeré plánované práce budou probíhat v areálu stávající ČOV. Kanalizace – ulice Nádraţní Téměř v celé obci je v současné době vybudovaná kanalizace, která odvádí splaškové vody gravitačně na stávající ČOV. Jen ulice Nádraţní není na tuto ČOV napojena a splaškové vody z nemovitostí v této ulici jsou odváděny převáţně do ţump nebo do septiků. Na novou kanalizaci jej jiţ vypracovaný projekt, který zahrnuje vybudování splaškové kanalizace a čerpací jímky pro ulici Nádraţní. Výstavba by mohla začít v r. 2015. Po vybudování kanalizace budou všechny ţumpy i septiky zrušeny, sanovány a přípojky budou napojeny na nové potrubí splaškové kanalizační větve. 56

Spádové poměry v ulici neumoţňují napojení kanalizační větve gravitačně na stokovou síť v obci, a proto bude nutné vybudovat čerpací jímku, ze které budou splaškové vody výtlakem přivedeny do stávající kanalizace v ulici Tetčická a dále na ČOV. Čerpací stanice je navrţena na dolním konci ulice Nádraţní. Objekt by měl být umístěn na zatravněném pozemku v blízkosti stávající zpevněné komunikace. Do této čerpací stanice budou svedeny gravitační stokou odpadní vody z 21 rodinných domků přibliţně od 63 osob. Pro čerpání odpadních vod jsou navrţena dvě ponorná čerpadla Důvodem plánované výstavby je především čistota ţivotního prostředí. Předpokládané náklady na realizace jsou cca 3 mil. Kč. Obec se pokusí získat na daný projekt dotaci. Pokud se jí to nepodaří, bude si muset vzít bankovní úvěr, anebo realizaci odloţit. Nový zdroj pitné vody - Střelice V současné době je obec Omice zásobena ze zdroje pitné vody, který se nachází západně od obce Popůvky. Tento zdroj tvoří tři studny, ze kterých se voda čerpá ponornými čerpadly. Zásadním problémem je v současné době kvalita jímané vody, konkrétně obsah chloridů (115 mg/l), který ve spotřebišti přesahuje mezní hodnotu danou legislativou (100 mg/l). Příčinou znečištění zdroje je blízká dálnice. V r. 2010 došlo k realizaci vrtu hlubokého 72 m, za účelem vyuţití niţšího horizontu podzemní vody. Kvalita vody se ale ukázala jako výrazně horší neţ ze současného zdroje jak v obsahu chloridů, tak i v lehce zvýšené hodnotě manganu a ţeleza. V současné době se zpracovává projekt na připojení ke zdroji pitné vody ze sousedních Střelic. Současně je v jednání územní řízení na nový vodovod. Střelice jsou napojeny na pitnou vodu z přehrady Vír. Výhodou je neomezená kapacita zdroje a dobrá kvalita vody. Na tento projekt bude obec ţádat o dotaci ze státního fondu ŢP. Pokud by vše šlo podle plánu a obci by se podařilo dotaci získat, mohla by realizace začít pravděpodobně v r. 2015 nebo v r. 2016. Výstavba by pak měla trvat cca 2 roky. Celkové náklady by se měly pohybovat v rozmezí 7 – 10 mil. Kč.

57

Veřejné osvětlení V současné době se také zpracovává projekt na vybudování nových rozvodů veřejného osvětlení. Důvodem je převod elektrického vedení do země firmou E.ON. Realizace by měla proběhnout v r. 2015. Nové rozvody veřejného osvětlení by měla obec zajistit cca v polovině obce. Tento projekt bude obec pravděpodobně financovat částečně z vlastních zdrojů a částečně bankovním úvěrem. Celkové náklady by měly být v rozmezí 3 – 5 mil. Kč. Dopravní infrastruktura Tvorba parkovacích míst Obec se celkově potýká s nedostatkem parkovacích míst, většina občanů parkuje podél silnice, anebo na chodnících, coţ není zrovna ideální, protoţe chodci nemohou vyuţívat chodníky ani tam kde jsou. Dvě krizová místa jsou především u sokolovny a u hřbitova. Sokolovna i hřbitov se nachází u hlavní silnice na nepřehledných místech. Lidé často nechávají svá auta zaparkovaná u silnice v zatáčce, a proto je zde vysoké nebezpečí nehody. V r. 2007 sice bylo vybudováno několik parkovacích míst před sokolovnou, ale kapacita stále není dostačující. V současné době je zpracováván projekt pro nová parkovací místa naproti hřbitovu. Na tomto místě by mělo vzniknout cca pět nových parkovacích míst. Realizace by měla začít ještě v tomto roce. Dále je v plánu vybudování cca 10-12 parkovacích míst v blízkosti MŠ. Výstavba těchto míst proběhne aţ firma E.ON dokončí svůj projekt – převod el. vedení do země. Také zde byl diskutován návrh na vybudování nových parkovacích míst na místě dnes jiţ nevyuţívané hasičské nádrţe, která leţí v blízkosti sokolovny. Tento projekt by obec ráda zrealizovala, ale v současné době jsou pro ni prioritní cíle stavba ČOV a nový zdroj pitné vody. Oprava chodníků Další oblastí, do které by obec chtěla investovat (a jak vyplývá z dotazníkového šetření, tak i občané), jsou chodníky. Jiţ dříve chtěla obec vybudovat nové chodníky na ulici Brněnské, kdy součástí projektu bylo také doplnění sjezdů podél ulice. Ale ne všechny 58

pozemky, na kterých stávající chodníky leţí, nebo kde měly vzniknout chodníky nové, jsou obecní. Obec proto potřebovala od všech dotčených osob souhlas s výstavbou. Kdyţ obec všechna potřebná povolení získala a chtěla výstavbu zahájit, přišla firma E.ON se svým projektem přemístění rozvodů el. vedení do země. Z tohoto důvodu se obce rozhodla projekt odloţit. Firma E.ON by měla začít s realizací v r. 2015 a délka trvání by měla cca 1 rok. Po dokončení můţe obec začít s výstavbou chodníků a parkovacích míst u MŠ. Celkové náklady na vybudování chodníků a sjezdů by dle projektu měly být 500 995 Kč. Obec bude tento projekt hradit vlastními zdroji. Rozsah zastavěných ploch zobrazuje následující tabulka: Tabulka 13: Rozsah zastavěných ploch ul. Brněnská

Kapacita a rozsah ploch Délka chodníku

120 m

 plocha s dláţděným krytem – chodník

325 m2

 plocha s dláţděným krytem – sjezdy

130 m2

 oprava stávající komunikace

325 m2


Ţivotní prostředí Sběrný dvůr Obec se staví kladně k odpadovému hospodářství a v této oblasti se snaţí vyjít občanům maximálně vstříc. V současné době se v obci nenachází sběrný dvůr, ale obec nabízí občanům odvoz nefunkčního elektrozařízení, které potom hromadně vyváţí. Dále je moţné po domluvě na obecním úřadě vyvézt do obecního kontejneru malé mnoţství suti, která je pak odvezena do místního lomu. Obec zvaţuje zřízení sběrného dvora do budoucna. Musí ovšem brát v úvahu i náklady spojené se zřízením sběrného dvora a jeho provozem. Nejsnadněji by obec projekt zrealizovala, pokud by se jí podařilo získat dotaci ze Státního fondu ţivotního prostředí. Pokud by se jí to nepodařilo, musela by část financovat vlastními zdroji, a také si vzít bankovní úvěr. Další moţností by bylo zřídit sběrný dvůr společně s několika okolními obcemi, mezi které by se náklady na realizaci rozdělily. 59

Sociální infrastruktura Multifunkční dům V r. 2008 se zastupitelstvo obce rozhodlo koupit rodinný dům č. p. 18 a přilehlé pozemky. V roce 2012 byly zbourány stodoly stojící na přilehlém pozemku, které vadily ve výhledu při projíţdění obcí. Zaměstnanci obecního úřadu spolu s brigádníky postavili na hranici pozemku nový plot a opravili fasádu a přispěli tak ke zvelebení této nemovitosti i obce, protoţe se tato nemovitost nachází u hlavní silnice. V současné době se zde nachází obecní knihovna, a také zde probíhají hodiny výuky Základní umělecké školy a anglického jazyka. Dříve zde fungovala například pedikúra nebo smíšené zboţí. V budoucnu by zde obec ráda vybudovala multifunkční dům. V horním patře by mohly být nové obecní byty a ve spodním patře např. knihovna, specializovaný obchod, cukrárna apod. Náklady na tento projekt bude muset obec nejspíše financovat z vlastních zdrojů popř. úvěrem.

3.3 Dotazníkové šetření Ke zjištění názorů a přání občanů, jsem v rámci své bakalářské práce pouţila také dotazníkové šetření. Dotazník měl celkem 31 otázek, které se týkaly:  infrastruktury  ţivotní prostředí  vedení obce  informovanosti  dopravy  mateřské školy  a volnočasových aktivit. Dotazník mohli anonymně vyplnit obyvatele obce Omice, a vyjádřit tak svůj názor na jiţ zmíněné oblasti, ale také mohli připsat jakékoli další připomínky. Na konci 60

dotazníku jsem zjišťovala demografické údaje respondenta – pohlaví, věk a dosaţené vzdělání. Dotazníky byly roznášeny do poštovních schránek spolu s místním zpravodajem, ale i do schránek těch, kteří zpravodaj neodebírají. Další byly umístěny na obecním úřadě a v místní samoobsluze. Na úvodní straně jsem respondentům vysvětlila, o jaký dotazník se jedná a k čemu získané výsledky pouţiji. Dále jsem zmínila, jak mají dotazník vyplňovat a kam a do kdy jej mohou odevzdat. Vrátilo se mi 136 dotazníků, s větším zastoupením ţen neţ muţů. V bakalářské práci jsem rozpracovala jen několik nejdůleţitějších otázek. Ostatní jsou i s vypracovanými grafy uvedeny v příloze.

3.3.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření V této kapitole jsem nejprve rozpracovala nejdůleţitější otázky dotazníkového šetření. Na konci jsem znázornila a popsala demografické údaje účastníků dotazníkového šetření. Výsledky jsem zobrazila pomocí koláčových grafů. Všechny uvedené hodnoty jsou v procentech. Pro lepší názorné zobrazení výsledků, jsem pro kladné odpovědi zvolila zelenou barvu (ano, spíše ano), pro záporné červenou (spíše ne, ne), moţnost nevím je znázorněna šedou barvou. Infrastruktura V této části mě zajímal hlavně názor občanů na počet parkovacích míst a kvalitu a počet chodníků. Otázka č. 1: Jste spokojen/á s počtem parkovacích míst v obci? Na tuto otázku mi většina (72 %) respondentů odpověděla záporně (z toho 31 % spíše nespokojeno, 41 % nespokojeno). Kladně odpovědělo pouze 23 % a 5 % označilo odpověď nevím.

61

Z výsledku vyplývá, ţe parkovacích míst je v obci opravdu málo. Nespokojenost zřejmě kromě řidičů, kteří mají s parkováním problém, vyjádřili i občané, coby chodci, protoţe většina aut parkuje na chodnících, a oni je tak nemůţou vyuţívat. Vedení obce si je tohoto problému vědomo. Jiţ dříve bylo v obci vybudováno několik parkovacích míst u sokolovny, ale počet stále není dostačující, např. pokud se zde koná větší akce. Dalšími problémovými místy bez parkovacích míst jsou hřbitov a školka. Hřbitov se navíc nachází na nepřehledném místě a lidé tam často parkují na silnici přímo v zatáčce. Nebezpečí nehody je zde vysoké. Snad jediná část obce s dostatečným počtem parkovacích míst jsou Dolny. V této části obce je docela nová silnice ze zámkové dlaţby a z obou stran jsou parkovací místa přerušovaná pouze zatravněnými úseky.

Obrázek 16: Jste spokojen/á s počtem parkovacích míst v obci? (Zdroj: dotazníkové šetření, zpracování vlastní)

Otázka č 2: Jste spokojen/á s mnoţstvím a kvalitou chodníků? Tuto otázku jsem nepoloţila úplně správě. Vhodnější by bylo zeptat se zvlášt na mnoţství a zvlášt na kvalitu chodníků. I přesto lze z grafu vyčíst vysokou nespokojenost občanů. Celkem 81 % respondentů odpovědělo záporně. Z toho téměr téměř 50 % není spokojeno vůbec a 32 % označilo odpověď spíše nespokojen. Pouze 19 % odpovědělo kladně. Moţnost nevím nezvolil nikdo. I tohoto dlouho trvajícího problému si je vedení obce vědomo. Jiţ delší dobu se vedení obce snaţilo získat souhlas s výstavbou nových chodníků na ul. Brněnské od všech 62

dotčených občanů, protoţe obec není vlastníkem všech pozemků, na kterých by chtěla chodníky zbudovat. Posléze se jí podařilo všechno vyřídit, ale vyskytla se další komplikace. Firma E.ON přišla s projektem na převod el. vedení v obci do země, právě v době kdy se mělo s výstavbou chodníků na ul. Brněnské začít. Z tohoto důvodu se obec rozhodla realizaci chodníků odloţit.

Obrázek 17: Jste spokojen/á s mnoţstvím a kvalitou chodníků? (Zdroj: dotazníkové šetření, zpracování vlastní)

Ţivotní prostředí V této části dotazníku jsem se ptala např. na otázky: Jste spokojen/á s životním prostředím v obci? Jste spokojen/á se svozem komunálního odpadu? Třídíte odpady? Výsledky v této části jsou oproti té předchozí znatelně více pozitivní. Většina občanů odpovídá kladně. Otázka č. 4: Jste spokojen/á s ţivotním prostředím v obci? S ţivotním prostředím v obci je spokojeno 88 % obyvatel (z toho 48 % spokojeno, 40 % spíše spokojeno). Nespokojeno je pouze 8 % respondetů (z toho 7 % spíše nespokojeno, 1 % nespokojeno). Odpověď nevím označila 4 % dotázaných. Zachovalé ŢP je silnou stránkou obce. I občané tento fakt potvrzují. Nespokojenost některých občanů je nejspíše způsobena (jak vyplývá z dalších komentářů občanů) např. odpadky u některých okolních cest, pálením zahradního odpadu na zahradách a psími výkaly na stezkách v okolí obce. Tento fakt můţe vedení obce těţko ovlivnit. Záleţí na kaţdém, jak se k otázce ŢP staví a jestli se snaţí brát ohled také na druhé. 63

Např. na psí výkaly jsou u odpadkových košů umístěny sáčky. Vyhlášku na zákaz pálení na zahradách obec v současné době nechystá, protoţe kdyby ji vydala, tak by také musela zajistit kontrolu dodrţování, a také by musela vyřizovat stíţnosti od občanů a ověřovat si zda jsou pravdivé. Pro obec by to bylo zátěţí nejen časovou, ale i finanční.

Obrázek 18: Jste spokojen/á s ţivotním prostředím v obci? (Zdroj: dotazníkové šetření, zpracování vlastní)

Otázka č. 5: Jste spokojen/á s počtem kontejnerů v obci? S počtem kontejnerů v obci je spokojeno 87 % občanů (z toho 60 % spokojeno, 27 % spíše spokojeno). Nespokojeno je 11 % respondentů (z toho 7 % spíše nespokojeno a 4 % nespokojeno). Zbylá 2 % označila odpověď nevím.

Obrázek 19: Jste spokojen/á s počtem kontejnerů v obci? (Zdroj: dotazníkové šetření, zpracování vlastní)

64

Z výsledku vyplývá, ţe většině obyvatel počet kontejnerů vyhovuje. Ti, kteří spokojeni nejsou, by nejspíše uvítali vyšší počet nádob na odpad. Svoz kontejnerů probíhá jednou za čtrnáct dní a někdy se stává, ţe jsou několik dní před odvozem plné (především kontejnery na plasty) coţ je nejspíš důvodem nespokojenosti. Otázka č. 6: Jste spokojen/á s umístěním kontejnerů v obci? S umístěním kontejnerů je spokojeno 90 % obyvatel, z toho 71 % je zcela spokojeno. Jen 8 % občanů je nespokojených a 2 % označili odpověď nevím. Z výsledku vyplývá, ţe obec zvolila pro kontejnery vhodná místa, která vyhovují téměř všem občanům.

Obrázek 20: Jste spokojen/á s umístěním kontejnerů v obci? (Zdroj: dotazníkové šetření, zpracování vlastní)

Otázka č. 8: Třídíte odpady? Na tuto otázku mi téměr všichni dotázaní (91 %) odpověděli kladně (z toho 68 % ano, 23 % spíše ano). Záporně odpovědělo 9 % respondentů (z toho 6 % spíše ne, 3 % ne).

Obrázek 21: Třídíte odpady? (Zdroj: dotazníkové šetření, zpracování vlastní)

65

Vedení obce Do následující části jsem zahrnula otázky jako např.: Jste spokojen/á s vedením obce?, Jste spokojen/á se službami, které zajišťuje obec? Jste spokojen/á s výší místních poplatků? V této části jsem pouţila i polo-uzavřené otázky, ve kterých mohli občané lépe vyjádřit svůj názor. Otázka č. 9: Jste spokojen/á s ţivotní úrovní obce? S ţivotní úrovní obce je většina (78 %) obyvatel spokojena (z toho 29 % spokojeno, 49 % spíše spokojeno). Nespokojenost vyjádřilo 15 % (z toho 11 % spíše nespokojeno, 4 % nespokojeno). Odpověď nevím označilo 7 % respondentů. Ti, kteří nejsou s ţivotní úrovní obce spokojeni, by si moţná přáli, aby v obci byla např. ZŠ, zdravotní středisko, nějaký specializovaný obchod, širší nabídka sluţeb či technická infrastruktura na lepší úrovni (chodníky, silnice apod.).

Obrázek 22: Jste spokojen/á s ţivotní úrovní obce? (Zdroj: dotazníkové šetření, zpracování vlastní)

Otázka č. 11: Jaké sluţby Vám v obci nejvíce chybí? Z následujícího grafu vyplývá, ţe nejvíce respondentů by si přálo, aby v obci byla základní škola (37 %), zdravotní středisko (24 %) a lékárna (10 %). Zubař chybí pouze 5 % obyvatel. Dále by si 9 % dotázaných přálo specializovaný obchod. Názory na to, jaký obchod by to měl být, se dosti lišily. Nejvíce hlasů dostala cukrárna (4). Po dvou hlasech dostalo smíšené zboţí, drogistické zboţí, vinotéka a řeznictví. V kategorii „jiné“ jsem našla odpovědi jako např. pošta otevřená celý den, lepší vybavenost 66

samoobsluhy, bazén, noční spoje s Brnem nebo sběrný dvůr. Pět respondentů uvedlo, ţe jim nechybí nic.

Obrázek 23: Jaké sluţby Vám v obci nejvíce chybí? (Zdroj: dotazníkové šetření, zpracování vlastní)

Otázka č. 15: Jste spokojen/á s vedením obce? Odpovědi na tuto otázku uţ nejsou tak jednoznačné, přesto ve výsledku převaţuje spíše spokojenost. Odpověď ano označilo 29 % dotázaných, odpověď spíše ano 33 %. Nespokojenost vyjádřilo odpovědí spíše ne 17 % a odpovědí ne 7 %. Odpověď nevím označilo 14 %.

Obrázek 24: Jste spokojen/á s vedením obce? (Zdroj: dotazníkové šetření, zpracování vlastní)

67

Otázka č. 16: Do čeho byste chtěl/a, aby obec investovala? Nejvíce občanů by si přálo, aby obec investovala do opravy chodníků (28 %), místních komunikací (18 %), parkovacích míst (18 %) a rekonstrukce sokolovny (11 %). Po 5 % získala rekonstrukce obecního domu č. 18 a dětské hřiště. Investici do vybavení hasičské zbrojnice a tvorby parku by chtěla 4 % respondentů. Pouze 2 % získala tvorba nových obecních bytů.

Obrázek 25: Do čeho byste chtěl/a, aby obec investovala? (Zdroj: dotazníkové šetření, zpracování vlastní)

Otázka č. 31: Co se Vám na Vaší obci nejvíce líbí? Z následujícího grafu vyplývá, ţe značně převaţuje odpověď blízkost přírody (58 %). Dále se občanům nejvíce líbí ŢP v obci (21 %), dopravní dostupnost (8 %), mezilidské vztahy (8 %), kulturní ţivot (3 %). Moţnost jiné označila 2 % respondentů.

Obrázek 26: Co se Vám na Vaší obci nejvíce líbí? (Zdroj: dotazníkové šetření, zpracování vlastní)

68

Demografické údaje Pohlaví Dle následujícího grafu mi dotazník mi vyplnilo více ţen (55 %) neţ muţů (45 %). Je dobře, ţe rozdíl není příliš velký a zastoupení názorů ţen i muţů je srovnatelné.

Obrázek 27: Pohlaví (Zdroj: dotazníkové šetření, zpracování vlastní)

Věková kategorie Z následujícího grafu vyplývá, ţe se do dotazníkového šetření zapojli všechny věkové kategorie. Nejniţší zastoupení mají skupiny obyvatel do 18 let (5 %) a 71 a více let (15 %). Do kategorii od 19 do 30 let spadá 19 % dotázaných a do kategorie 51 aţ 70 let 25 %. Nejvýraznější zastoupení má skupina od 31 do 50 let (36 %).

Obrázek 28: Věková kategorie (Zdroj: dotazníkové šetření, zpracování vlastní)

69

Nejvyšší dosazené vzdělání Co se týče vzdělanostní struktury dotázaných, tak nejmenší zastoupení mají respondenti se základním vzděláním a stejně tak ti, kteří dosáhli titulu bakalář (7 %). Téměř stéjné zastoupení mají občané vyučení (25 %) a absolventi vysokoškolského-magisterského vzdělání (26 %). Největší zastoupení mají ti, kteří dosáhli úplného středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (35 %).

Obrázek 29: Nejvyšší dosaţené vzdělání (Zdroj: dotazníkové šetření, zpracování vlastní)

Shrnutí dotazníkového šetření Z výsledků vyplývá spíše spokojenost občanů s jednotlivými oblastmi, ať uţ se jedná o ŢP či vedení obce. Pouze první část týkající se infrastruktury odráţí vysokou nespokojenost s kvalitou a počtem chodníků či parkovacích míst. Celkově z odpovědí vyplývá, ţe i občané by si přáli realizaci jednotlivých vytyčených cílů, ať uţ jde o opravu chodníků, tvorbu parkovacích míst či napojení na nový zdroj pitné vody. Tento výsledek jenom potvrzuje, ţe cíle, které chce vedení obce v několika následujících letech zrealizovat, zvolilo správně.

3.4 Shrnutí praktické části V praktické části mé bakalářské práce shrnuji veškeré důleţité informace nejen o současném stavu obce, ale také jsem nastínila důleţité cíle obce, které by bylo dobré v budoucnu zrealizovat. Veškeré informace jsem se snaţila zpracovat přehledně

70

a srozumitelně tak, abych splnila nejen svůj cíl, ale aby z mé práce mohlo čerpat i vedení obce. Obec Omice nemá doposud zpracovaný strategický plán rozvoje a moje práce by jí mohla poslouţit jako podklad k sestavení podrobnějšího a konkrétnějšího plánu rozvoje, protoţe obsahuje souhrnné a aktuální informace. V praktické části jsem nejprve podrobně popsala profil obce. V další části jsem se zaměřila na tvorbu strategického plánu obce počínaje SWOT analýzou přes vizi aţ k jednotlivým cílům obce. V poslední části jsem rozebrala nejdůleţitější otázky dotazníkového šetření, kdy jsem ke kaţdé otázce pro lepší znázornění výsledku vytvořila graf. V profilu obce jsem se snaţila zachytit všechny důleţité informace o současném stavu obce. Nejprve jsem popsala základní informace o obci, její polohu, historii a strukturu. Dále jsem se zaměřila na demografickou situaci, kterou jsem znázornila i několika grafy. Také jsem popsala současný stav technické a sociální infrastruktury v obci, ţivotního prostředí či hospodaření obce. V části „Tvorba strategického plánu“ jsem se nejprve zaměřila na SWOT analýzu, která zachycuje silné a slabé stánky obce a dále příleţitosti a hrozby, které vyplývají z vnějšího prostředí. V následující části jsem vypsala ty nejdůleţitější poloţky. Silné stránky 

dobré ţivotní prostředí – obec je obklopena lesy



výhodná poloha v blízkosti velkého města



dobré dopravní spojení – obec má autobusovou i vlakovou dopravu



klidné prostředí pro bydlení

Slabé stránky 

nedostatek parkovacích míst



horší kvalita chodníků



v obci chybí ZŠ 71



v obci není zdravotní středisko

Příleţitosti 




výstavba nových rodinných domů



získání dotací na různé projekty



spolupráce s okolními obcemi

Hrozby 

narušení ŢP – kácení lesů, odpadky v okolních lecích, tlak developerů na rozsáhlou výstavbu



nedostatečná kapacita MŠ



blízkost dálnice – nutnost vyhledat nový zdroj pitné vody

Vizí obce je především neustálé zlepšování podmínek pro ţivot v obci, udrţování čistého a klidného prostředí pro bydlení a zachování neporušeného ŢP v okolí obce. Dále také zvyšování kvality ţivota pomocí investic do technické a sociální infrastruktury. V další části jsem rozebrala cíle obce, které by obec chtěla v budoucnu zrealizovat. Tyto cíle se týkají především technické infrastruktury. Jejich realizace je závislá na finanční situaci obce a získaných dotacích. Aţ se obci podaří tyto cíle zrealizovat, jistě vyvstanou další, dost moţná jiného rázu, např. týkající se spíše sociální infrastruktury či ŢP. Pro obec jsou však v této době prioritní tyto cíle a jejich realizace bude pro obec velkým přínosem. Technická infrastruktura Stavba ČOV V současné době se v obci nachází ČOV, která byla postavena v letech 1981-1982 s kapacitou cca 500 EO. V obci je také vybudovaná jednotná kanalizace, která přivádí odpadní vody gravitačně na ČOV. 72

Důvodem stavby ČOV je nedostačující kapacita vzhledem k rostoucímu počtu obyvatel (v současné době cca 800 obyvatel). Účelem stavby je likvidace splaškových odpadních vod na nově navrţené mechanicko-biologické ČOV. Navrhované řešení umoţňuje i výhledové odkanalizování rozvojových ploch, určených územním plánem obce k další zástavbě. ČOV je určena pro úplné čištění odpadních vod z obce. Mechanicko-biologická ČOV typu BIOCLEANER je navrţena pro stav 900 EO. V případě potřeby by bylo moţné zvýšit kapacitu aţ na 1200 EO. Obec Omice jiţ v srpnu 2013 obdrţela rozhodnutí ministerstva ŢP o přidělení dotace na intenzifikaci ČOV. Ze státního fondu ŢP 984 604 Kč (5 %), z fondu soudrţnosti EU 16 738 272 Kč (85 %) z celkových uznatelných nákladů. Zbylých 10 % bude financovat z vlastních zdrojů. V březnu 2014 proběhlo výběrové řízení, které vyhrála firma Rovina, a.s. Ta by měla dle projektu postavit novou ČOV celkem za 19 692 085 Kč. Výstavba by měla začít jiţ v červnu 2014 a trvat by měla jeden rok. Kanalizace – ulice Nádraţní Téměř v celé obci je v současné době vybudovaná kanalizace, která odvádí splaškové vody gravitačně na stávající ČOV. Jen ulice Nádraţní není na tuto ČOV napojena a splaškové vody z nemovitostí v této ulici jsou odváděny převáţně do ţump, nebo do septiků. Na novou kanalizaci pro tuto ulici je jiţ vypracovaný projekt, který zahrnuje vybudování splaškové kanalizace a čerpací jímky pro ulici Nádraţní. Výstavba by mohla začít v r. 2015. Spádové poměry v ulici neumoţňují napojení kanalizační větve gravitačně na stokovou síť v obci, a proto bude nutné vybudovat čerpací jímku, ze které budou splaškové vody výtlakem přivedeny do stávající kanalizace v ulici Tetčická a dále na ČOV. Čerpací stanice je navrţena na dolním konci ulice Nádraţní. Do této čerpací stanice budou svedeny gravitační stokou odpadní vody z cca 21 rodinných domků přibliţně od 63 osob. Pro čerpání odpadních vod jsou navrţena dvě ponorná čerpadla

73

Důvodem plánované výstavby je především čistota ŢP. Předpokládané náklady na realizaci jsou 3 mil. Kč. Obec se pokusí získat na daný projekt dotaci. Pokud se jí to nepodaří, bude muset nejspíše projekt odloţit a náklady pak hradit bankovním úvěrem. Nový zdroj pitné vody - Střelice V současné době je obec Omice zásobena ze zdroje pitné vody, který se nachází západně od obce Popůvky. Tento zdroj tvoří tři studny, ze kterých se voda čerpá ponornými čerpadly. Zásadním problémem je v současné době kvalita jímané vody, konkrétně obsah chloridů (115 mg/l), který ve spotřebišti přesahuje mezní hodnotu danou legislativou (100 mg/l). Příčinou znečištění zdroje je blízká dálnice. V současné době je zpracováván projekt na připojení ke zdroji pitné vody ze sousedních Střelic, a také je v jednání územní řízení na nový vodovod. Střelice jsou napojeny na pitnou vodu z přehrady Vír. Výhodou je neomezená kapacita zdroje a dobrá kvalita vody. Na tento projekt bude obec ţádat o dotaci ze státního fondu ŢP. Pokud by všechno šlo podle plánu, mohla by realizace začít nejspíš v r. 2015 nebo v r. 2016. Výstavba by pak měla trvat cca 2 roky. Celkové náklady na připojení a vybudování vodovodu by se měly pohybovat v rozmezí 7 – 10 mil. Kč. Veřejné osvětlení V současné době se také zpracovává projekt na vybudování nového rozvodu veřejného osvětlení. Důvodem je převod el. vedení do země firmou E.ON, který je naplánovaný na rok 2015. Nové rozvody veřejného osvětlení by měla obec zajistit cca v polovině obce. Tento projekt bude obec pravděpodobně financovat částečně z vlastních zdrojů a částečně bankovním úvěrem. Celkové náklady by měli být v rozmezí 3 – 5 mil. Kč. Dopravní infrastruktura Tvorba parkovacích míst Obec se celkově potýká s nedostatkem parkovacích míst. V roce 2007 sice bylo vybudováno několik parkovacích míst před sokolovnou, ale kapacita stále není dostačující. 74

V současné době je zpracováván projekt pro nová parkovací místa naproti hřbitovu. Na tomto místě by mělo vzniknout cca 5 parkovacích míst. Realizace by měla začít ještě v tomto roce. Dále je v plánu vybudování cca 10-12 parkovacích míst v blízkosti MŠ. Výstavba proběhne aţ firma E.ON dokončí svůj projekt – převod el. vedení do země. Oprava chodníků Další oblastí, do které by obec chtěla investovat, jsou chodníky. Jiţ dříve chtěla obec vybudovat nové chodníky na ulici Brněnské, kdy součástí projektu bylo také doplnění sjezdů podél ulice. Ale ne všechny pozemky, na kterých stávající chodníky leţí, nebo kde měly vzniknout chodníky nové, jsou obecní. Obec proto potřebovala od všech dotčených osob souhlas s výstavbou. Kdyţ obec všechna potřebná povolení získala a chtěla výstavbu zahájit, přišla firma E.ON se svým projektem přemístění rozvodů el. vedení do země. Z tohoto důvodu se obce rozhodla projekt odloţit. Firma E.ON by měla začít s realizací v r. 2015 a délka trvání by měla cca 1 rok. Po dokončení můţe obec začít s výstavbou chodníků a parkovacích míst u MŠ. Celkové náklady na vybudování chodníků a sjezdů by dle projektu měli být 500 995 Kč. Obec bude tento projekt hradit vlastními zdroji. Ţivotní prostředí Sběrný dvůr V současné době se v obci nenachází sběrný dvůr, ale obec nabízí občanům odvoz nefunkčního elektrozařízení, které potom hromadně vyváţí. Dále je moţné po domluvě na obecním úřadě vyvézt do obecního kontejneru menší mnoţství suti, která je pak odvezena do místního lomu. Obec zvaţuje zřízení sběrného dvora do budoucna. Musí ovšem brát v úvahu i náklady s pojené se zřízením sběrného dvora a jeho provozem. Nejsnadněji by obec projekt zrealizovala, pokud by se jí podařilo získat dotaci ze Státního fondu ŢP. Pokud by se jí to nepodařilo, musela by část financovat vlastními zdroji, a také si vzít bankovní úvěr. Další moţností by bylo zřídit sběrný dvůr společně s několika okolními obcemi, mezi které by se náklady na realizaci rozdělily.

75

Sociální infrastruktura Multifunkční dům Obec v r. 2008 koupila dům č. 18 s přilehlými pozemky. V současné době se zde nachází obecní knihovna a také zde probíhají hodiny výuky Základní umělecké školy a anglického jazyka. Dříve zde také fungovala například pedikúra nebo smíšené zboţí. V budoucnu by zde obec ráda vybudovala multifunkční dům. V horním patře by mohli být nové obecní byty a ve spodním patře např. knihovna, specializovaný obchod, cukrárna apod. Náklady na tento projekt bude muset obec financovat z vlastních zdrojů popř. úvěrem. Dotazníkové šetření Součástí bakalářské práce je i dotazníkové šetření, které jsem prováděla na přelomu měsíce března a dubna. Dotazník jsem rozdělila do osmi částí: 

infrastruktura



ţivotní prostředí



vedení obce



informovanost



doprava



mateřské škola



volnočasové aktivity



demografické údaje.

Z dotazníků

vyplývá

spíše

spokojenost

občanů,

pouze

první

část

týkající

se infrastruktury odráţí vysokou nespokojenost s kvalitou a počtem chodníků či parkovacích míst. Celkově z odpovědí vyplývá, ţe i občané by si přáli realizaci jednotlivých cílů vytyčených výše, ať uţ se jedná o opravu chodníků, tvorbu parkovacích míst či napojení na nový zdroj pitné vody.

76

Výsledky dotazníkového šetření mohou dobře poslouţit i vedení obce k potvrzení jiţ vytyčených cílů a k podnětům pro cíle nové, protoţe to jakým směrem se bude obec ubírat, a do čeho bude investovat, by mělo vycházet především z potřeb a přání občanů. Celkem se mi vrátilo 136 dotazníků, s větším zastoupením ţen neţ muţů. V bakalářské práci

jsem

rozpracovala

jen

několik

i s vypracovanými grafy uvedeny v příloze.

77

nejdůleţitějších

otázek.

Ostatní

jsou

4 Závěr Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo sestavení „Strategického plánu rozvoje obce Omice“. V první části jsem zpracovala profil obce, kde jsem se snaţila zachytit a srozumitelně popsat současný stav obce včetně zhodnocení jejího hospodaření. V další části jsem se zaměřila za zpracování samotného strategického plánu. Začala jsem SWOT analýzou, kde jsem popsala silné a slabé stránky, příleţitosti a hrozby vyplývající z profilu obce a dotazníkového šetření. Dále jsem definovala vizi a cíle obce. Podrobně jsem rozpracovala osm cílů, kterých by obec chtěla v budoucnu dosáhnout. Většina z nich se týká technické infrastruktury obce. Pro realizaci jednotlivých cílů jsou velmi důleţité zdroje financování, ty má ovšem obec omezené. K financování můţe pouţít vlastní čí cizí zdroje, anebo zaţádat o dotaci. Získané dotace mohou rozvoj obce velmi urychlit. Obec pak není nucena brát si vysoké úvěry a neúměrně tak zatěţovat rozpočet obce. U jednotlivých projektů jsem se snaţila určit i moţné způsoby financování v budoucnu. V poslední části jsem rozebrala nejdůleţitější otázky dotazníkového šetření, kdy informace jím získané mohou vedení obce usnadnit rozhodování, protoţe především na názorech občanů záleţí. Všechny otázky i s vypracovanými grafy jsou uvedeny v příloze. Celou bakalářskou práci i s přílohami tj. vyhodnocení dotazníkového šetření a strategický plán rozvoje, poskytnu vedení obce, které tím získá nejen souhrnné informace o současném stavu obce, ale i názory občanů, které jsou důleţité pro rozhodování o budoucích investicích. Můţe ji proto pouţít jako podklad k vypracování podrobnějšího strategického plánu rozvoje. V bakalářské práci jsem pouţívala pouze pravdivá data získaná buď z interních zdrojů obce či dotazníkového šetření. Myslím, ţe vytyčené cíle jsem splnila. Vypracovala jsem strategický plán rozvoje obce, provedla dotazníkové šetření, zhodnotila současný stav hospodaření obce a navrhla moţné způsoby financování budoucích projektů.

78

Seznam pouţitých zdrojů Kniţní zdroje BERNARD, Josef. Samospráva venkovských obcí a místní rozvoj. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2011, 236 s. Studie (Sociologické nakladatelství), 75. sv. ISBN 978-807-3302-030. KADEŘÁBKOVÁ, Jaroslava a Jitka PEKOVÁ. Územní samospráva - udržitelný rozvoj a finance. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, 297 s. ISBN 978-8073579-104. KEŘKOVSKÝ, Miloslav a Oldřich VYKYPĚL. Strategické řízení: teorie pro praxi. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2006, xiv, 206 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9453-8. NAHODIL, František. Veřejné finance v České republice. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, 359 s. ISBN 978-80-7380-162-5. NEČADOVÁ,V.: Veřejné

finance, Studijní

opora,

Jihlava:

Vysoká

škola

polytechnická, 2012, 327 str. ISBN 978-80-87035-69-6. NEČADOVÁ, Věra. Veřejná správa. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2009. 143 s. ISBN 978-80-87035-19-1. NEČADOVÁ, Věra. Základy podnikové ekonomiky. Studijní opora,Jihlava : Vysoká škola polytechnická, 2008. 142 s. ISBN 978-80-87035-16-0. PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2004, 375 s. ISBN 80-726-1086-4. PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009, 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9. REKTOŘÍK, Jaroslav a Jan ŠELEŠOVSKÝ. Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1999, 140 s. ISBN 80210-2126-8. ROSEN, H. S.: Public finance. Irwin: Homewood. 1992. ISBN 0-256-08376-2.

79

WRIGHT, Glen a Juraj NEMEC. Management veřejné správy. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003, 419 s. ISBN 80-861-1970-X. Omice 1104-2004: sborník vydaný k 900. výročí první písemné zmínky o obci. 1. vyd. Rosice u Brna: Pro Obecní úřad Omice vydalo nakl. Gloria, 2004, 153 s. ISBN 80-8676004-9.

Legislativa Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích Zákon č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích

Internetové zdroje Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz Ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Else [online]. 2014 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z:http://www.elseaz.cz/slovnik/ekonomicky-aktivni-obyvatelstvo/ Nový model sdílených daní pro obce - rok 2013. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2013 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/prognozy/prijmy-kraju-a-obci/2013/novy-model-sdilenych-dani-pro-obce-10890 Omice. Turistika.cz [online].

2010

[cit.

2014-04-30].

Dostupné

z: http://www.turistika.cz/mista/omice Skladatelé: Medek Ivo. Musica.cz [online]. 2011 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.musica.cz/skladatele/medek-ivo.html SWOT.

In: Uur.cz [online].

2007

[cit.

2014-04-30].

Dostupné

z:http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/SWOT/AnalyzyS WOT20070613.pdf

80

Seznam pouţitých zkratek ČR – Česká Republika ČOV – čistička odpadních vod DPPO – daň z příjmů právnických osob DPFO – daň z příjmů fyzických osob EO – ekvivalentních obyvatel PR – Public Relations = vztahy s veřejností MŠ – mateřská škola NO – nezisková organizace ZŠ – základní škola ŢP – ţivotní prostředí

81

Seznam obrázků a tabulek Obrázek 1: Schéma běţného rozpočtu ....................................................................................................... 18 Obrázek 2: Schéma kapitálového rozpočtu ................................................................................................ 19 Obrázek 3: Schéma rozdělení rozpočtového určení daní v letech 2013 aţ 2015 ....................................... 21 Obrázek 4: Typy dotací.............................................................................................................................. 22 Obrázek 5: Proces strategického řízení ...................................................................................................... 28 Obrázek 6: Model procesu strategického plánováním ............................................................................... 29 Obrázek 7: Znak obce ................................................................................................................................ 33 Obrázek 8: Okolí obce ............................................................................................................................... 34 Obrázek 9: Procesní model obce ................................................................................................................ 36 Obrázek 10: Historický vývoj počtu obyvatel ........................................................................................... 38 Obrázek 11: Vývoj počtu obyvatel ............................................................................................................ 39 Obrázek 12: Průměrný věk obyvatel obce Omice ...................................................................................... 41 Obrázek 13: Průměrný věk obyvatel – srovnání ........................................................................................ 42 Obrázek 14: Historický vývoj počtu domů ................................................................................................ 43 Obrázek 15: Hospodaření obce v letech 2003-2013 .................................................................................. 50 Obrázek 16: Jste spokojen/á s počtem parkovacích míst v obci?............................................................... 62 Obrázek 17: Jste spokojen/á s mnoţstvím a kvalitou chodníků? ............................................................... 63 Obrázek 18: Jste spokojen/á s ţivotním prostředím v obci? ...................................................................... 64 Obrázek 19: Jste spokojen/á s počtem kontejnerů v obci? ......................................................................... 64 Obrázek 20: Jste spokojen/á s umístěním kontejnerů v obci? .................................................................... 65 Obrázek 21: Třídíte odpady? ..................................................................................................................... 65 Obrázek 22: Jste spokojen/á s ţivotní úrovní obce? .................................................................................. 66 Obrázek 23: Jaké sluţby Vám v obci nejvíce chybí? ................................................................................. 67 Obrázek 24: Jste spokojen/á s vedením obce? ........................................................................................... 67 Obrázek 25: Do čeho byste chtěl/a, aby obec investovala? ....................................................................... 68

82

Obrázek 26: Co se Vám na Vaší obci nejvíce líbí? .................................................................................... 68 Obrázek 27: Pohlaví................................................................................................................................... 69 Obrázek 28: Věková kategorie................................................................................................................... 69 Obrázek 29: Nejvyšší dosaţené vzdělání ................................................................................................... 70

Tabulka 1: Základní údaje ......................................................................................................................... 33 Tabulka 2: Historický vývoj počtu obyvatel .............................................................................................. 38 Tabulka 3: Vývoj počtu obyvatel ............................................................................................................... 39 Tabulka 4: Věková struktura obyvatel - srovnání ...................................................................................... 40 Tabulka 5: Průměrný věk obyvatel v obci ................................................................................................. 41 Tabulka 6: Průměrný věk obyvatel - srovnání ........................................................................................... 42 Tabulka 7: Historický vývoj počtu domů .................................................................................................. 43 Tabulka 8: Příjmy a výdaje obce ............................................................................................................... 50 Tabulka 9: Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva ......................................................................... 51 Tabulka 10: Míra ekonomické aktivity - srovnání ..................................................................................... 52 Tabulka 11: Silné a slabé stránky obce ...................................................................................................... 53 Tabulka 12: Příleţitosti a hrozby obce ....................................................................................................... 54 Tabulka 13: Rozsah zastavěných ploch ul. Brněnská ................................................................................ 59

83

Seznam příloh Příloha č. 1 - Dotazník Příloha č. 2 – Vyhodnocení dotazníkového šetření Příloha č. 3 – Strategický plán rozvoje

84

Příloha č. 1: Dotazník

Dobrý den, jsem studentkou třetího ročníku Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala Strategický plán rozvoje obce Omice, a proto bych Vás chtěla poţádat o vyplnění krátkého anonymního dotazníku. Výsledky pouţiji v praktické části své bakalářské práce. Otázky se týkají Vašich přání a představ, jak by naše obec měla fungovat, co Vám v ní chybí, nebo co byste rádi změnili. Chtěla bych Vás poţádat, abyste odpovídali pravdivě a pokusili se vyplnit všechny otázky. Také budu ráda za Vaše další nápady a připomínky. Pokud není uvedeno jinak, zaškrtněte prosím pouze jednu odpověď. Vyplněné dotazníky můţete vhodit do schránky domu č. p. 176 nebo do krabice připravené na obecním úřadě nejpozději do 7. dubna.

Děkuji Vám za čas, který jste věnovali vyplnění dotazníku.

Jana Mlíková

Infrastruktura 1)

Jste spokojen/á s počtem parkovacích míst v obci?  ano

 spíše ne

 spíše ano

 ne  nevím

2)

Jste spokojen/á s mnoţstvím a kvalitou chodníků?  ano

 spíše ne

 spíše ano

 ne  nevím

3)

Jste spokojen/á s údrţbou místních komunikací a chodníků?  ano

 spíše ne

 spíše ano

 ne  nevím

Ţivotní prostředí 4)

Jste spokojen/á s ţivotním prostředím v obci?  ano

 spíše ne

 spíše ano

 ne  nevím

5)

Jste spokojen/á s počtem kontejnerů v obci?  ano

 spíše ne

 spíše ano

 ne  nevím

6)

Jste spokojen/á s umístěním kontejnerů v obci?  ano

 spíše ne

 spíše ano

 ne  nevím

7)

Jste spokojen/á se svozem komunálního odpadu?  ano

 spíše ne

 spíše ano

 ne  nevím

8)

Třídíte odpady?  ano

 spíše ne

 spíše ano

 ne

Vedení obce 9)

Jste spokojen/á s ţivotní úrovní obce?  ano

 spíše ne

 spíše ano

 ne  nevím

10)

Jste spokojen/á se sluţbami, které zajišťuje obec (kontejnery na odpad, údrţba veřejných prostranství apod.)?  ano

 spíše ne

 spíše ano

 ne  nevím

11)

Jaké sluţby Vám v obci nejvíce chybí? (označte nejvýše 3 odpovědi)  základní škola  zdravotní středisko

 specializovaný obchod jaký (vypište) ______________________

 zubař

 jiné (vypište)

 lékárna ______________________ 12)

Jste spokojen/á s výší místních poplatků?  ano

 spíše ne

 spíše ano

 ne  nevím

13)

14)

15)

Jste spokojen/á s výší poplatku za odpady?  poplatek se mi zda přiměřený

 poplatek by se měl sníţit

 poplatek se mi zdá nepřiměřeně vysoký

 poplatek by se měl zvýšit

Jste spokojen/á s výší poplatku za psy?  poplatek se mi zda přiměřený

 poplatek by se měl sníţit

 poplatek se mi zdá nepřiměřeně vysoký

 poplatek by se měl zvýšit

Jste spokojen/á s vedením obce (reprezentace obce, hospodaření s rozpočtem apod.)?  ano

 spíše ne

 spíše ano

 ne  nevím

16)

Do čeho byste chtěl/a, aby obec investovala? (označte nejvýše 3 odpovědi)  dětské hřiště  park  oprava chodníků  oprava místních komunikací  tvorba nových parkovacích míst

 rekonstrukce obecního domu č. 18  rekonstrukce sokolovny  vybavení hasičské zbrojnice  jiné (vypište)_____________

 nové obecní byty

______________________

Informace 17)

Jste dostatečně informováni o tom, co se děje v obci?  ano

 spíše ne

 spíše ano

 ne  nevím

18)

Odkud nejčastěji čerpáte informace o dění v obci? (označte nejvýše 3 odpovědi)  obecní zpravodaj  obecní rozhlas  internetové stránky obce  úřední deska, vývěsky v obci

 od zaměstnanců obecního úřadu  jiné (vypište)____________ ¨ ______________________

 od známých, z doslechu 19)

Jste spokojen/á s kvalitou místního zpravodaje?  ano

 spíše ne

 spíše ano

 ne  nevím

Doprava 20)

21)

Vyuţíváte autobusovou dopravu?  ano

 spíše ne

 spíše ano

 ne

K jakým účelům autobusovou dopravu pouţíváte? K dopravě: (označte nejvýše 3 odpovědi)  do práce

 na nákupy

 do školy

 jiné (vypište)____________

 za kulturou  za rekreací/sportem

22)

_____________________  nepouţívám

Jste spokojen/á s časovými intervaly spojů?  ano

 spíše ne

 spíše ano

 ne  nevím

23)

24)

Vyuţíváte vlakovou dopravu?  ano

 spíše ne

 spíše ano

 ne

K jakým účelům vlakovou dopravu pouţíváte? K dopravě: (označte nejvýše 3 odpovědi)  do práce  do školy

 jiné (vypište)_____________

 za kulturou

_______________________

 za rekreací/sportem

 nepouţívám

 na nákupy 25)

Jste spokojen/á s časovými intervaly vlakových spojů?  ano

 spíše ne

 spíše ano

 ne  nevím

Mateřská škola 26)

Vyuţíváte, nebo jste v minulosti vyuţíval/a sluţeb místní mateřské školy?  ano

27)

 ne

Jste spokojen/á se sluţbami v tomto zařízení?  ano

 spíše ne

 spíše ano

 ne  nevím

28)

Myslíte si, ţe je kapacita mateřské školy dostatečná?  ano

 spíše ne

 spíše ano

 ne  nevím

Volnočasové aktivity 29)

Jste spokojen/á s kulturním vyţitím v obci?  ano

 spíše ne

 spíše ano

 ne  nevím

30)

Jste spokojen/á s moţnostmi sportovního vyţití v obci?  ano

 spíše ne

 spíše ano

 ne  nevím

31)

Co se Vám na Vaší obci nejvíce líbí?  ţivotní prostředí

 kulturní ţivot

 dopravní dostupnost

 jiné (vypište)____________

 blízkost přírody

_____________________

 mezilidské vztahy

Demografické údaje Pohlaví  ţena

 muţ

Věková kategorie  do 18 let

 51 – 70

 19 – 30

 71 a více

 31 – 50 Nejvyšší dosaţené vzdělání  základní

 vysokoškolské (bakalářské)

 střední odborné (vyučen)

 vysokoškolské (magisterské)

 úplné střední (ukončené maturitní zkouškou)

Příloha č. 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření

Otázka č. 1: Jste spokojen/á s počtem parkovacích míst v obci? Na tuto otázku mi většina (72 %) respondentů odpověděla záporně (z toho 31 % spíše nespokojeno, 41 % nespokojeno). Kladně odpovědělo pouze 23 % a dalších 5 % označilo odpověď nevím. Z výsledku vyplývá, ţe parkovacích míst je v obci opravdu málo. Nespokojenost zřejmě kromě řidičů, kteří mají s parkováním problém, vyjádřili i občané, coby chodci, protoţe většina aut parkuje na chodnících, a oni je tak nemůţou vyuţívat.

Otázka č. 2: Jste spokojen/á s mnoţstvím a kvalitou chodníků? Tuto otázku jsem nepoloţila úplně správě. Vhodnější by bylo zeptat se zvlášt na mnoţství a zvlášt na kvalitu chodníků. I přesto lze z grafu vyčíst vysokou nespokojenost občanů. Celkem 81 % respondentů odpovědělo záporně. Z toho téměr téměř 50 % není spokojeno vůbec a 32 % označilo odpověď spíše nespokojen. Pouze 19 % odpovědělo kladně. Moţnost nevím nezvolil nikdo.

Otázka č. 3: Jste spokojen/á s údrţbou místních komunikací a chodníků? S údrţbou místních komunikací a chodníků je většina obyvatel spokojena (69 %). Nespokojeno je 29 %. Nespokojenost občanů můţe být způsobena i obvykle pozdním úklidem hlavní silnice na jaře příslušnou firmou, která obvykle termín úklidu odkládá, takţe většina občanů si před domem raději zamete sama. Další 2 % označila odpověď nevím.

Otázka č 4: Jste spokojen/á s ţivotním prostředím v obci? S ţivotním prostředím v obci je spokojeno 88 % respondentů. Z toho 48% je spokojeno úplně. Pouze 1 % obyvatel není spokojeno a 7 % je spíše nespokojeno. Klidné ţivotní prostředí je pro obec velkou výhodou. Ačkoli leţí v blízkosti Brna, je obklopena lesy. Z dalších připomínek občanů vyplývá, ţe nespokojenost je způsobena např. pálením listí na zahradách, psími výkaly a také odpadky kolem cest v okolí obce.

Otázka č. 5: Jste spokojen/á s počtem kontejnerů v obci? Většina obyvatel (87 %) je spokojena s počtem kontejnerů v obci. Nespokojeno je 11 % a 2 % respondentů označila odpověď nevím. Svoz kontejnerů probíhá jednou za čtrnáct dní a někdy se stává, ţe jsou několik dní před odvozem plné (především kontejnery na plasty) coţ je nejspíš důvodem nespokojenosti.

Otázka č. 6: Jste spokojen/á s umístěním kontejnerů v obci? S umístěním kontejnerů je spokojeno 90 % obyvatel, z toho 71 % je spokojeno úplně. Jen 8 % občanů je nespokojených a 2 % označili odpověď nevím. Z tohoto výsledku vyplývá, ţe obec zvolila pro kontejnery vhodná místa, která vyhovují téměř všem občanům.

Otázka č. 7: Jste spokojen/á se svozem komunálního odpadu? Se svozem komunálního odpadu je spokojeno také 90 % občanů s tím rozdílem, ţe více občanů označilo odpověd spíše spokojen. Nejpokojenost vyjádřili pouze 3 % obyvatel. Odpověď nevím označilo 7 % respondentů.

Otázka č. 8: Třídíte odpady? Většina obyvatel (91 %) obce se snaţí třídit odpady. Netřídí pouze 3 % a odpověď spíše ne označilo 6 % respondentů.

Otázka č. 9: Jste spokojen/á s ţivotní úrovní obce? S ţivotní úrovní obce je spokojeno 78 % občanů (29 % respondentů označilo odpověď ano, 49 % spíše ano). Nespokojenost vyjádřilo 15 % občanů a 7 % označilo odpověď nevím.

Otázka č. 10: Jste spokojen/á se sluţbami, které zajišťuje obec? Se sluţbami, které zajišťuje obec je 47 % respondentů zcela spokojeno, 38 % je spíše spokojeno. Zcela nespokojena jsou pouze 3 %, spíše nespokojeno je 7 % obyvatel. Odpověď nevím označilo 5 % obyvatel.

Otázka č. 11: Jaké sluţby Vám v obci nejvíce chybí? Z následujícího grafu vyplývá, ţe nejvíce respondentů by si přálo, aby v obci byla základní škola (37 %), zdravotní středisko (24 %) a lékárna (10 %). Zubař chybí pouze 5 % obyvatel. Dále by si 9 % dotázaných přálo specializovaný obchod. Názory na to, jaký obchod by to měl být, se dosti lišily. Nejvíce hlasů dostala cukrárna (4). Po dvou hlasech dostalo smíšené zboţí, drogistické zboţí, vinotéka a řeznictví. V kategorii „jiné“ jsem našla odpovědi jako např. pošta otevřená celý den, lepší vybavenost samoobsluhy, bazén, noční spoje s Brnem nebo sběrný dvůr. Pět respondentů uvedlo, ţe jim nechybí nic.

Otázka č. 12: Jste spokojen/á s výší místních poplatků? S výší místních poplatků je spokojeno 81 % obyvatel z toho 44 % je zcela spokojeno. Nespokojenost vyjádřilo 14 %. Odpověď nevím označilo 5 % občanů.

Otázka č. 13: Jste spokojen/á s výší poplatku za odpady? V této otázce jsem se zaměřila konkrétně na výši poplatku za odpady. Z grafu vyplývá, ţe většina obyvatel je spokojena s výší poplatku – 76 % respondentů povaţuje poplatek za přiměřený. Dalších 21 % občanů by chtěla poplatek sníţit a 2 % by chtělo poplatek zvýšení. Pouze 1 % označilo poplatek jako nepřiměřeně vysoký.

Otázka č. 14: Jste spokojen/á s výší poplatku za psy? Další graf zobrazuje, jak jsou občané spokojeni s výší poplatku za psy. Většina obyvatel (78 %) označilo poplatek jako přiměřený. Zvýšit tento poplatek by chtělo 13 % respondentů. Z další komentářů vyplývá, ţe jim vadí především mnoţství psů v obci, kteří je ruší svým štěkotem, a také psí výkaly na okolních cestách. Nevyjádřilo se 8 % respondentů nejspíš proto, ţe nemají psa a na výši poplatku jim nezáleţí. Pouhé 1 % by chtělo poplatek sníţit.

Otázka č. 15: Jste spokojen/á s vedením obce? S vedením obce je spokojeno 62 % občanů, nespokojeno je 24 %. Odpověď nevím označilo 14 % dotázaných.

Otázka č. 16: Do čeho byste chtěl/a, aby obec investovala? Nejvíce občanů by si přálo, aby obec investovala do opravy chodníků (28 %), místních komunikací (18 %), parkovacích míst (18 %) a rekonstrukce sokolovny (11 %). Po 5 % získala rekonstrukce obecního domu č. 18 a dětské hřiště. Investici do vybavení hasičské zbrojnice a tvorby parku by chtěla 4 % respondentů. Pouze 2 % získala tvorba nových obecních bytů.

Otázka č. 17: Jste dostatečně informováni o tom, co se děje v obci? Většina obyvatel si myslí, ţe jsou dostatečně informováni o dění v obci (konkrétně 31 % ano, 46 % spíše ano). Dále si 19 % myslí, ţe není dostatečně informováno a 4 % neví.

Otázka č. 18: Odkud nejčastěji čerpáte informace o dění v obci? Občané Omic nejčastěji čerpají informace o dění v obci z obecního zpravodaje (31 %), obecního rozhlasu (19 %), úřední desky či vývěsky v obci (17 %). Dále čerpají informace od známých či z doslechu (14 %) nebo z internetových stránek, nebo od zaměstnanců obecního úřadu (5 %). Odpověď jiné označilo pouze 1 % např. ze zasedání zastupitelstva, z hospody apod.

Otázka č. 19: Jste spokojen/á s kvalitou místního zpravodaje? Úplně spokojeno s kvalitou místního zpravodaje je 18 % obyvatel. Spíše spokojeno je 48 %. Nespokojeno je 28 % (14 % spíše nespokojeno, 14 % nespokojeno). Odpověď nevím označilo 6 % občanů.

Otázka č. 20: Vyuţíváte autobusovou dopravu? Autobusovou dopravu pouţívá přibliţně polovina obyvatel (54 % nepouţívá, 46 % pouţívá).

Otázka č. 21: K jakým účelům autobusovou dopravu pouţíváte? K dopravě: Obyvatele pouţívají autobusovou dopravu nejčastěji k dopravě do práce (16 %), na nákupy (16 %), do školy (11 %) a za rekreací/sportem (5 %). Odpověď jiné označilo 14 %, většinou jako dopravu k lékaři (22 osob), nebo na úřady či posezení s přáteli. 22 % autobusovou dopravu vůbec nepouţívá.

Otázka č. 22: Jste spokojen/á s časovými intervaly spojů? Většina obyvatel, kteří autobusovou dopravu pouţívají, je spokojena s časovými intervaly spojů (11 % úplně spokojeno, 34 % spíše spokojeno). Nespokojeno je 24 % obyvatel (15 spíše nespokojeno, 9 % úplně nespokojeno). Moţnost nevím označilo 31 % respondentů pravděpodobně z důvodu, ţe autobusovou dopravu vůbec nepouţívají.

Otázka č. 23: Vyuţíváte vlakovou dopravu? Vlakovou dopravu pouţívá 35 % dotázaných, 65 % nepouţívá (26 % spíše nepouţívá, 39 % nepouţívá vůbec)

Otázka č. 24: K jakým účelům vlakovou dopravu pouţíváte? K dopravě: Nejvíce občanů pouţívá vlak k dopravě za kulturou (17 %), do práce (16 %), na nákupy (13 %) a za rekreací/sportem (10 %). Odpověď do školy a jiné označilo 7 %. Vlakovou dopravu nepouţívá 30 %.

Otázka č. 25: Jste spokojen/á s časovými intervaly vlakových spojů? S časovými intervaly vlakových spojů je spokojeno 43 % obyvatel. Nespokojeno je 17 %. Odpověď nevím vyuţilo 40 % respondentů kteří vlakovou dopravu nepouţívají.

Otázka č. 26: Vyuţíváte, nebo jste v minulosti vyuţíval/a sluţeb místní mateřské školy? Nadpoloviční většina (60 %) dotázaných vyuţívá, nebo v minulosti vyuţívala sluţeb místní MŠ. Dalších 40 % odpovědělo záporně.

Otázka č. 27: Jste spokojen/á se sluţbami v tomto zařízení? Se sluţbami v místní MŠ je spokojeno 48 % respondentů. Spíše nespokojena jsou pouze 2 %. Odpověď nevím označilo 50 %, buď protoţe daných sluţeb vůbec nevyuţívali, nebo vyuţívali v minulosti.

Otázka č. 28: Myslíte si, ţe je kapacita mateřské školy dostatečná? Kapacitu MŚ shledává jako dostatečnou jen 18 % obyvatel. Jako nedostatečnou ji shledává 32 %. Odpověď nevím označilo 50 %, protoţe se o tuto sluţbu v současné době nezajímají.

Otázka č. 29: Jste spokojen/á s kulturním vyţitím v obci? S kulturním vyţitím v obci je spokojeno 52 % obyvatel (17 % je úplně spokojeno 35 % spíše spokojeno). Nespokojenost vyjádřilo 28 % (26 % spíše nespokojeno, 2 % úplně nespokojeno). Zbylých 20 % označilo odpověď nevím.

Otázka č. 30: Jste spokojen/á s moţnostmi sportovního vyţití v obci? S moţnostmi sportovního vyţití v obci je spokojeno 49 % obyvatel, nespokojeno je 24 %, odpověď nevím označilo 27 % obyvatel.

Otázka č. 31: Co se Vám na Vaší obci nejvíce líbí? Na otázku „Co se Vám ve Vaší obci nejvíce líbí?“ občané nejčastěji označili odpověď blízkost přírody (58 %). Další nejčastější odpovědí bylo ţivotní prostředí (21 %). Po 8 % získaly odpovědi dopravní dostupnost a mezilidské vztahy, 3 % získal kulturní ţivot a zbylá 2 % označili moţnost jiné.

Demografické údaje Pohlaví Dotazník mi vyplnilo více ţen neţ muţů (konkrétně 56 % ţen a 44 % muţů).

Věková kategorie Nejvíce respondentů (36 %) spadá do věkové kategorie 31-50 let. Dalších 25 % spadá do věkové skupiny 51-70 let, 19 % patří do skupiny 19-30 let, 15 % do kategorie 71 let a více. Nejméně respondentů spadá do kategorie do 18 let.

Nejvyšší dosaţené vzdělání Nejvíce respondentů dosáhlo úplného středního vzdělání s maturitou (35 %), dále vysokoškolského-magisterského 26 % a střední odborné 25 %. Základní a vysokoškolské-bakalářské vzdělání označilo 7 % občanů.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Strategický plán rozvoje obce Omice se zaměřením na rozvoj obce

Recommend Documents