VYSOKÁ ŠKOLů POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Strategický plán rozvoje obce Hamry nad Sázavou se zam ením na infrastrukturu obce

VYSOKÁ ŠKOLů POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Katedra ekonomických studií

Strategický plán rozvoje obce Hamry nad Sázavou se zam ením na infrastrukturu obce Bakalá ská práce

Autor: Lucie Klusáková Vedoucí práce: Ing. V ra Nečadová Jihlava 2016

Anotace KLUSÁKOVÁ Lucie: Strategický plán rozvoje obce Hamry nad Sázavou Bakalá ská práce byla zpracována na základ vytvo ení strategického plánu rozvoje obce Hamry nad Sázavou. Plán je tvo en dv ma částmi Ěteoretickou částí a praktickou částíě. V teoretické části jsou zaznamenány d ležité pojmy, které jsou nezbytné k vytvo ení praktické části. Praktická část obsahuje profil obce, SWOT analýzu, vizi obce, analýzu nezam stnanosti, analýzu demografického stavu obyvatel a vyhodnocení dotazníkového šet ení týkající se kvality života obyvatel a celkového rozvoje obce.

Klíčová slova: obec, vize, cíle, SWOT analýza, orgány obce, hospoda ení obce

Annotation KLUSÁKOVÁ Lucie: Strategischer Entwicklungsplan der Gemeinde Hamry nad Sázavou Die

Bachelorarbeit

wurde

anhand

der

Ausarbeitung

eines

strategischen

Entwicklungsplan der Gemeinde Hamry nad Sázavou geschaffen. Der Plan setzt aus zwei Teilen (theoretischen und praktischen) zusammen. In dem theoretischen Teil werden wichtige Begriffe bezeichnet, die zu der Ausarbeitung des praktischen Teil notwendig sind. Der praktische Teil enthält ein Gemeindeprofil, eine SWOT – Analyse, eine Gemeinde – Vision, eine Analyse der Arbeitslosigkeit, eine Analyse des demographischen Standes der Einwohner und eine Auswertung der Umfrageergebnisse zum Thema Lebensqualität der Gemeindebewohner und zu der komplexen Entwicklung des Ortes. Stichwort: Dorf, Vision, Ziele, SWOT-Analyse, kommunale Behörden, kommunale Verwaltung

Pod kování Prost ednictvím této práce bych cht la pod kovat lidem, kte í strávili čas nad mojí bakalá skou prací. ůť už mé vedoucí bakalá ské práce, paní inženýrce V e Nečadové, která mi pomohla zhodnotit stav mé bakalá ské práce a p isp la svými poznatky, radami a zkušenostmi. Dále bych pod kovala panu starostovi, který m l zájem o vypracování strategického plánu rozvoje pro obec, a tím mi umožnil psát bakalá skou práci na toto téma, které m zajímá. V neposlední ad bych cht la pod kovat Ivet Klusákové a Ivan Hublové za kontrolu a p ípadnou opravu dokumentu. Na záv r bych cht la pod kovat občan m, kte í odevzdali vypln ný dotazník.

Prohlášení Prohlašuji, že p edložená bakalá ská práce je p vodní a zpracovala jsem ji samostatn . Prohlašuji, že citace použitých pramen je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva Ěve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o zm n n kterých zákon , v platném zn ní, dále též „AZ“). Souhlasím s umíst ním bakalá ské práce v knihovn VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnit ní pot eb VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalá skou práci se pln vztahuje AZ, zejména § 60 Ěškolní díloě. Beru na v domí, že VŠPJ má právo na uzav ení licenční smlouvy o užití mé bakalá ské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s p ípadným užitím mé bakalá ské práce (prodej, zap jčení apod.ě. Jsem si v doma toho, že užít své bakalá ské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat p im ený p ísp vek na úhradu náklad , vynaložených vysokou školou na vytvo ení díla Ěaž do jejich skutečné výšeě, z výd lku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlav dne 14. 12. 2015 ...................................................... Podpis

Obsah 1 Úvod............................................................................................................................... 9 2 Teoretická část ............................................................................................................. 11 2.1 Obecná charakteristika a člen ní ve ejné správy .................................................. 11 2.2 Kontrola ve ejné správy ........................................................................................ 12 2.3 Státní správa .......................................................................................................... 13 2.4 Samospráva ........................................................................................................... 13 2.5 Územní samospráva .............................................................................................. 14 2.5.1 Rozhodování je založeno na ve ejné volb a je realizováno buď .................. 14 2.6 Obce ...................................................................................................................... 15 2.7 P sobnost obce ..................................................................................................... 15 2.7.1 Charakteristika a p sobnost obce .................................................................. 17 2.7.2 Orgány obcí a jejich činnost .......................................................................... 17 2.8 Orgány obcí........................................................................................................... 17 2.8.1 Zastupitelstvo obce ........................................................................................ 17 2.8.2 Rada obce ....................................................................................................... 18

2.8.3 Starosta a jeho zástupci – místostarostové ..................................................... 18 2.8.4 Výbory ........................................................................................................... 18 2.ř Pojem ú ad ............................................................................................................ 20 2.10 Občan obce ......................................................................................................... 20 2.11 Struktura územního rozpočtu .............................................................................. 20 2.11.1 Rozpočet obce .............................................................................................. 21 2.11.2 Typologie dotací .......................................................................................... 21 2.12 Proces strategického plánování ........................................................................... 22 2.13 Kritéria strategického plánu ................................................................................ 22 2.13 Vize, poslání, funkce a cíle ................................................................................. 23 2.13.1 Vize .............................................................................................................. 23 2.13.2 Poslání .......................................................................................................... 24 2.13.3 Cíle ............................................................................................................... 24 2.14 SWOT analýza .................................................................................................... 25 3 Praktická část ............................................................................................................... 26 3.1 Údaje o obci Hamry nad Sázavou......................................................................... 26 3.1.1 Profil obce Hamry nad Sázavou .................................................................... 26 3.1.2 Poloha Hamr nad Sázavou ........................................................................... 27 3.1.3 P dní rozd lení obce Hamry nad Sázavou .................................................... 28 3.1.4 Historie obce Hamry nad Sázavou ................................................................. 29 3.1.5 Místní samospráva ......................................................................................... 31

3.2 Demografická situace obce Hamry nad Sázavou ................................................. 32 3.2.1 V ková struktura obyvatelstva....................................................................... 32 3.2.2 Pohyb obyvatel v obci.................................................................................... 35 3.5 Nezam stnanost .................................................................................................... 42 3.6 Technická infrastruktura ....................................................................................... 43 3.6.1 Vodovody....................................................................................................... 43 3.6.2 Kanalizace a ČOV ......................................................................................... 45 3.6.3 Internet, telekomunikace ................................................................................ 47 3.6.4 Elektrická energie .......................................................................................... 47 3.6.5 Plynofikace .................................................................................................... 48 3.6.6 Nakládání s odpady ........................................................................................ 48 3.7 Občanská vybavenost ........................................................................................... 48 3.7.1 AMK Hamry nad Sázavou ............................................................................. 49 3.7.2 TJ FC Hamry nad Sázavou ............................................................................ 50 3.7.3 Pionýrská skupina ÚDOLÍ SLUNCE ............................................................ 50 3.7.4 Myslivecký spolek ......................................................................................... 50 3.7.5 SDH Hamry nad Sázavou .............................................................................. 51 3.7.6 SDH Najdek ................................................................................................... 51 3.7.7 Kulturní d m .................................................................................................. 52 3.7.Ř T locvična ...................................................................................................... 52 3.7.ř D tský park .................................................................................................... 53

3.7.10 Místní knihovna ........................................................................................... 53 3.Ř Vyhodnocení dotazníkového šet ení ..................................................................... 53 3.10 SWOT analýza .................................................................................................... 81 3.11 Vize obce ............................................................................................................ 82 3.12 Prioritní osy rozvoje............................................................................................ 82 3.13 Strategické cíle obce ........................................................................................... 83 3.12.1 Strategické cíle – technická infrastruktura................................................... 83 3.13 Shrnutí praktické části ........................................................................................ 87 Seznam literatury ............................................................................................................ 93 A)

Knižní zdroje .................................................................................................... 93

B)

Legislativa ........................................................................................................ 94

C)

Internetové zdroje............................................................................................. 94

Seznam zkratek ............................................................................................................... 95 Seznam obrázk .............................................................................................................. 96 Seznam tabulek ............................................................................................................... 99 Seznam p íloh ............................................................................................................... 100 P íloha č. 1 – Dotazník ............................................................................................. 100 P íloha č. 2 – Rozpočet na rok 2016 ......................................................................... 100 P íloha č. 3 – Strategický plán rozvoje obce Hamry nad Sázavou ........................... 100

1 Úvod Zadání mé BP je Strategický rozvoj obce Hamry nad Sázavou se zam ením na infrastrukturu obce. Cílem bakalá ské práce je vypracování strategického plánu rozvoje obce Hamry nad Sázavou, upozornit ve vypracované SWOT analýze na silné a slabé stránky, jakož i p íležitosti a v úvahu p ipadající hrozby. Dalším cílem je provedení analýzy infrastruktury – ve ejné osv tlení, chodníky a komunikace v obci. Zároveň provedení dotazníkového šet ení, které se týká výše uvedené infrastruktury v obci a kvality života obyvatel obce. Toto téma jsem si vybrala z d vodu jeho d ležitosti pro obec, a protože si myslím, že bude má práce využita nejen k ukončení studia, ale také jako podklad pro obec do budoucna. Dalším d vodem pro výb r tohoto tématu bylo to, že v obci Hamry nad Sázavou od narození žiji se svojí rodinou, známými a kamarády, a proto mi není lhostejné, jak se bude obec dále rozvíjet. A to jak po stránce technické infrastruktury a sociální infrastruktury, ale i dopravní infrastruktury, životního prost edí a v neposlední ad samoz ejm i nap íklad kultury. Na obecním ú ad obce Hamry nad Sázavou jsem vykonávala semestrální praxi, která byla uskutečn na v rámci Vysoké školy polytechnické v Jihlav . Do bakalá ské práce jsem využila spoustu informací získaných z interních materiál obce, ale i od starosty obce Hamry nad Sázavou pana Huberta K esťana. Jak již napovídá slovo rozvoj, je patrné, že pro realizaci tohoto plánu jsou d ležité finanční zdroje, ze kterých se budou cíle rozvoje obce financovat. Nezbytné pro uskutečn ní stanovených cíl jsou určit dotace. Práce bude rozd lena na dv části, teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývám základními pojmy, které jsou nezbytné k pochopení a zároveň sepsání

9

praktické části bakalá ské práce. Mezi základní pojmy uvedené v práci jsou nap .: obecná charakteristika ve ejné správy, charakteristika a p sobnost obce, struktura územního rozpočtu, vysv tlení pojmu vize, poslání, SWOT analýza a v neposlední ad i pojem cíl. Druhou částí bakalá ské práce tvo í praktická část. Praktická část se skládá z profilu obce,

rozebrání

nezam stnanosti,

geografické

situace,

demografické

hospoda ení obce, vize, SWOT analýzy, stanovení prioritních cíl

situace,

a nakonec

vyhodnocení dotazníkového šet ení. V praktické části jsem využila studia odborné literatury a legislativy. Použila jsem statistické metody a následné jejich grafické znázorn ní dále jsem provedla šet ení v oblasti kvality života obyvatel v obci se zam ením na infrastrukturu v rámci vytvo eného dotazníku. Na základ svého úsudku ze zkoumaných oblastí Ěnap . tvorba prioritních cíl ě jsem dosp la k tvrzením a záv r m.

10

2 Teoretická část V teoretické části popisuji hlavní pojmy a zároveň pouze základní, které úzce souvisejí s tématem bakalá ské práce. Uvedené pojmy jsou nezbytné k pochopení a k sepsání práce, s tímto zam ením. V teoretické části rozebírám nap .: pojem ve ejná správa, základní charakteristiku obce, p sobnost obce, orgány obce, územní správu, pojem vize a poslání, cíle strategického plánování obce apod.

2.1 Obecná charakteristika a člen ní ve ejné správy Ve ejná správa je d ležitým pojmem správního práva a je k ve ejnému zájmu cílenou činností státu nebo jiného státem zmocn ného subjektu, která není soudnictvím ani zákonodárstvím. Ve ejná správa je člen na na samosprávu a státní správu. Ve společnosti zorganizované ve stát, se ve ejnou správou rozumí správa ve ejných záležitostí, která je realizovaná jako projev výkonné moci ve stát . Pro výkonnou moc je charakteristická ve ejná moc. Tato ve ejná moc se d lí na moc státní a zbývající ve ejnou moc. Zbývající ve ejná moc je státem v p íslušném rozsahu sv ena subjekt m územní samosprávy, které vykonávají určitou formu státní správy. Se státní mocí je v jistém smyslu odvozena, ale nem že být se zbývající ve ejnou mocí v rozporu. ĚPR CHů, 2004ě Na ve ejnou správu a její strukturu lze pohlížet ze dvou hledisek: 1) z hlediska toho, zda ve ejnou správu vykonává stát svými orgány jakožto státní správu, či stát p enechává určitý okruh záležitostí na nestátní ve ejnoprávní korporace, aby je spravovaly na samosprávném principu; 2) z hlediska geografického, tzn., zda se jedná o úst ední, územní, p ípadn místní správu. (PROVAZNÍKOVÁ, 2007,2009) Činnost ve ejné správy je kontrolována, a to zejména volenými orgány na p íslušné úrovni, nap . parlamentem, vládou, ale i nezávislými soudy, včetn správních soud , speciáln z izovanými kontrolními orgány, nap . v ČR i Nejvyšším kontrolním ú adem, 11

ale i občany Ěnap . formou peticě. Rozsah možné kontroly vymezují zákony a navazující p edpisy. (PEKOVÁ, 2008) Obrázek 1: Obecná charakteristika a člen ní ve ejné správy

Ve ejná správa Státní

Územní

správa

samospráva

Úst ední st.

Dekoncentráty

Krajská

Obecní

správa Místní správa

P sobnost P enesená

Samostatná Smíšený model

Zdroj: (PEKOVÁ, 2008)

2.2 Kontrola ve ejné správy Správní dozor je významnou činností orgán ve ejné správy sm rující ven od správních orgán a adresovanou fyzickým a právnickým osobám. Jedná se p edevším o správní úkony, které: 1) mají v první fázi charakter sledování a vyhodnocování, zda chování dozorovaných subjekt je „v souladu s normou“, 2ě ve druhé fázi pak nastupuje uplatn ní citliv jších prost edk , jako jsou ukládání povinností, zákazy, sankce, p ípadn

oznámení zjišt ných skutečností policií ČR.

ĚNEČůDOVÁ, 200řě 12

N které formy kontroly: - kontrola Parlamentem, - kontrola Nejvyšším kontrolním ú adem, - kontrola vládou, - kontrola soudní, - kontrola ve ejnosti. ĚNEČůDOVÁ, 200řě

Kontrola muže být: - p ímá, - nep ímá. (PEKOVÁ, 2008)

2.3 Státní správa Státní správa je ve ejnou správou uskutečňovanou státem a svým charakterem p edstavuje realizaci moci výkonné. Výkon státní správy lze sv it orgán m územní samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon Ěčl. 105 Ústavyě. V takovém p ípad hovo íme o p enesené státní správ ze státu na nestátní subjekty, kterými jsou obce nebo kraje, respektive hovo íme o p enesené p sobnosti obcí a kraj . (PEKOVÁ, 2005)

2.4 Samospráva Je ve ejná správa, která je uskutečňována jinými ve ejnoprávními subjekty než je stát, tudíž na subjekty nestátního charakteru. Samospráva je odvozena od autonomního postavení ve ejnoprávní korporací a je druhem společenského ízení. Spolu se státní správou se spolupodílí na realizaci ve ejných záležitostí. Samospráva se od státní správy liší metodami a formami p sobení na spravované objekty. Zejména v tom, že jde o 13

prost edky, které nemají státn mocenskou povahu. Samospráva je člen na na územní a zájmovou samosprávu. ĚPR CHů, 2004ě

2.5 Územní samospráva K tomu, aby mohla územní samospráva existovat, a realizovat svoje funkce je t eba v daném stát vytvo it legislativní a ekonomické p edpoklady. Legislativa prost ednictvím zákon

určuje vznik a postavení jednotlivých stupň

územní samosprávy; vymezuje jejich pravomoci, p sobnost, autonomii a odpov dnost; upravuje organizaci a vnit ní člen ní; vymezuje rozsah samostatné a p enesené p sobnosti; vymezuje i vzájemné vztahy mezi jednotlivými stupni územní samosprávy navzájem a vztahy státu a územními samosprávami. Územní samospráva tedy reprezentuje společenství občan

p ímo, jejich zájmy a

preference; je reprezentantem pluralitního demokratického systému v dané obci nebo regionu. (PROVAZNÍKOVÁ, 2007,2009)

2.5.1 Rozhodování je založeno na ve ejné volb a je realizováno buď - p ímou volbou Ěnap . referendemě, kdy občané p ímo rozhodují o zásadních otázkách v dané obci, či regionu, nebo - nep ímou Ězastupitelskou demokraciíě jako rozhodující forma. Zpravidla se využívá nep ímá volba prost ednictvím volených zástupc Ězastupitel ě. K tomu, aby mohla územní samospráva existovat, a realizovat svoje funkce je t eba v daném stát vytvo it legislativní a ekonomické p edpoklady. (PROVAZNÍKOVÁ, 2007,2009) V České republice existuje v současné dob dvoustupňový systém územní státní správy. Základní jednotkou územní samosprávy podle Ústavy ČR Ěústavní zákon č. 1/1řř3 hlava VII čl. řřě je obec Ěn kdy se používá i výraz místní samosprávaě. První stupeň je tvo en obecními ú ady, pop ípad pov enými obecními ú ady s rozší enou p sobností, které vykonávají adu úkol státní správy v rámci p enesené p sobnosti; druhý stupeň tvo í krajské ú ady, které vznikly na základ ústavního zákona č. 347/ 1řř7 Sb., o 14

vytvo ení vyšších územních samosprávných celk , jako nový prvek v soustav územních orgán na základ prob hlých voleb do krajských zastupitelstev v roce 2000. (KOLEKTOV, I. 2001)(PROVAZNÍKOVÁ, 2007,2009)

2.6 Obce Zákon č. 12Ř/2000 Sb. O obcích Ěobecní z ízeníě. Obec je základním územním samosprávným společenstvím občan tvo ící územní celek vymezený hranicí území obce. Je ve ejnoprávní korporací, která hospoda í s vlastním majetkem, v právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpov dnost za d sledky z t chto vztah vyplývajících. Pečuje o všestranný rozvoj svého území a o pot eby svých občan , kterými jsou fyzické osoby, které jsou státními občany České republiky a jsou v obci hlášeni k trvalému pobytu. Obec je spravována zastupitelstvem obce. Obec vykonává samostatnou p sobnost a p enesenou p sobnost. Do samostatné p sobnosti obce pat í spravování záležitostí, které jsou v zájmu obce a jejich občan . ĚREKTO ÍK, 2001ě

2.7 P sobnost obce P sobnost obcí se d lí na samostatnou a p enesenou v rozsahu stanoveném zákony. Samostatná p sobnost p edstavuje decentralizaci ve ejné správy, u p enesené p sobnosti jde o výraz dekoncentrace. (PROVAZNÍKOVÁ, 2009) Do samostatné p sobnosti obce ze zákona o obcích nap . pat í: - hospoda ení obce; rozpočet a záv rečný účet obce; pen žní fondy obce; - vydávání obecn závazných vyhlášek obce; místní referendum; obecní policie; - místní poplatky; z izování zdravotních za ízení; z izování a správa p edškolních za ízení V rámci výkonu p enesené p sobnosti se u obcí jedná o tyto činnosti: - vydávání na ízení obce; rozhodování o místních a účelových komunikacích; 15

- projednávání p estupk . (PROVAZNÍKOVÁ, 2007,2009)

Obec s pov eným obecním ú adem jsou p i výkonu státní správy v p enesené p sobnosti oprávn ny: - rozhodovat v prvním stupni ve správním ízení o právech, právem, chrán ných zájmech povinnostech osob, pokud zvláštní zákon nestanoví jinou p íslušnost; - rozhodnutí o poskytování pen žité a v cné dávky nebo p jčky; - zajišťují volby do Parlamentu České republiky, do zastupitelstev kraj , do zastupitelstev obcí a Evropského parlamentu; - jsou vodoprávním ú adem a povolují odb r a nakládání s vodami; - jsou orgánem ochrany p írody; - jsou orgánem ochrany zem d lského p dního fondu atd.

(PROVAZNÍKOVÁ,

2007,2009) U obcí s rozší enou p sobností se v p enesené p sobnosti jedná nap . o tyto kompetence: - evidence obyvatel, vedení registru obyvatel; - vydávání občanských pr kaz a cestovních doklad ; - vydávání idičských pr kaz ; - vodoprávní ízení a vydávání souhlasu k vodním stavbám; - živnostenský ú ad; - ochrana životního prost edí - vykonávání státní správy les ; - rozhodování na úseku myslivosti a rybá ství; - dávky a sociální služby; 16

- sociáln právní ochrana d tí; - atd. (PROVAZNÍKOVÁ, 2007,2009)

2.7.1 Charakteristika a p sobnost obce Obec je základní územní samosprávný celek a územní jednotka státu. Je vymezena t emi základními znaky: - území, - občané, - samospráva ve ejných záležitostí v hranicích obce. Obec plní tyto funkce vymezené zákonem o obcích: a) vlastní samosprávnou funkci, v ČR tzv. samostatná p sobnost bě p enesené funkce, v ČR tzv. p enesená p sobnost (PEKOVÁ, 2008)

2.7.2 Orgány obcí a jejich činnost Specifickou skupinou obcí jsou statutární m sta, která se mohou členit na m stské obvody p ípadn m stské části. P enesenou p sobnost neboli p enesenou státní správu, vykonávají za celá statutární m sta zejména jejich magistráty a za m stské části potom ú ady t chto m stských částí. D lba p enesené p sobnosti mezi magistráty a ú ady m stských částí vyplývá jednak ze zákon , jednak z p íslušných statut m st, které územn

člen ná statutární m sta, včetn

hlavního m sta Prahy, jenž má zvláštní

postavení, vydávají formou obecn závazné vyhlášky. ĚNEČůDOVÁ, 200řě

2.8 Orgány obcí 2.8.1 Zastupitelstvo obce Kolektivní volený orgán, ve m st jeho funkci plní zastupitelstvo m sta, v m stské části zastupitelstvo m stské části, v Praze zastupitelstvo hlavního m sta Prahy. 17

Zastupitelstvo obce má hlavní rozhodovací pravomoci v samostatné p sobnosti. Zvolení členové zastupitelstva volí ze svých člen

členy rady obce.

(PROVAZNÍKOVÁ,

2007,2009)

2.8.2 Rada obce Je výkonným orgánem. V samostatné p sobnosti podléhá zastupitelstvu obce, v rámci p enesené p sobnosti obce rozhoduje, jen stanoví-li tak zákon. Počet člen je lichý, nesmí p esáhnout jednu t etinu počtu člen zastupitelstva, p ičemž počet m že být 5-11 člen . Radu obce tvo í starosta a jeho zástupci – místostarostové a další členové. Jednání rady obce jsou neve ejná. (PROVAZNÍKOVÁ, 2007,2009)

2.8.3 Starosta a jeho zástupci – místostarostové Starosta je orgánem obce, který zastupuje obec navenek a plní další činnosti stanovené zákonem o obcích. Starostu a místostarostu volí zastupitelstvo obce z ad svých člen , kterému je také za své činnosti odpov dný, ale musí být občanem ČR. Je volen na čty i roky. Není-li starosta p ítomen, je zastoupen místostarostou. Pokud daná obec nemá tajemníka obecního ú adu, tak starosta je navíc nad ízený všem pracovník m obecního ú adu a současn plní funkce statutárního orgánu zam stnavatele podle zvláštních p edpis . Starosta spolu se svým zástupcem nebo jiným radním podepisuje obecn závazné vyhlášky nebo jiná usnesení obecního zastupitelstva. (HORZINKOVÁ, 2008)

2.8.4 Výbory Iniciativní a kontrolní orgány zastupitelstva obce. Počet výbor závisí na rozhodnutí zastupitelstva obce, počet člen musí být lichý. P edsedou každého výboru je vždy člen zastupitelstva obce. Vždy musí být z ízen podle zákona: - finanční výbor, - kontrolní výbor, 18

- výbor pro národnostní menšiny, - osadní výbor. (PROVAZNÍKOVÁ, 2007,2009) Obrázek 2: Fáze rozpočtového procesu

Analýza Finanční odbor

Návrh rozpočtu

Rada Projednání Finanční výbor Zastupitelstvo

Schválení rozpočtu Pln ní

Kontrola

Finanční odbor Finanční výbor Rada Zastupitelstvo Finanční odbor

Záv rečný účet obce

Rada Zastupitelstvo

Zdroj: (PROVAZNÍKOVÁ, 2007,2009)

19

2.9 Pojem ú ad Pojem ú ad, lze chápat v podstat trojím zp sobem: - jako zákonem stanovený, p esn ohraničený okruh záležitostí, které jsou p i azeny n které organizační jednotce, nebo p ímo orgány jako jejich p sobnost, kterou vždy vykonávají fyzické osoby jako monokratické nebo kolegiální orgány p íslušného subjektu ve ejné správy, tj. funkční pojetí. Toto se dá také vyjád it z hlediska správy jako vykovávání ú adu, nebo jako ustanovení do ú adu nap íklad prezidenta, ministra, hejtmana apod. - obecné označení organizační jednotky, které je p ikázána určitá v cná a územní p sobnost a pravomoc Ětj. institucionální pojetí). - soubor osob p idaný orgánu na pomoc p i výkonu jeho ú adu Ěfunkceě a tvo ící zpravidla organizační jednotku Ěpojetí pomocného útvaruě bez pravomoci vydávat na ízení nebo správní akty, nap íklad Kancelá prezidenta republiky, Ú ad vlády apod. ĚNEČADOVÁ, 2009)

2.10 Občan obce Občan obce je fyzická osoba, která je občanem České republiky a je hlášen ve správním obvod k trvalému pobytu bez ohledu na v k. Občan obce vzniká narozením a zaniká úmrtím. Občané se podílejí na ízení obce p ímo, a to dobrovolnou prací v r zných komisích, nebo aktivní účastí na ve ejných zasedáních zastupitelstva obce. Mohou se vyjad ovat v místním referendu, které se konají buď v celé obci, nebo v určité části obce. Občané se podílí i nep ímo a to prost ednictvím volených orgán zastupitel v zastupitelstvu obce. (HORZINKOVÁ, 2008)

2.11 Struktura územního rozpočtu Ve v tšin zemí se rozpočet obce Ěkrajeě zpravidla sestavuje ve dvojím pr ezu, a to b žný a kapitálový rozpočet. Odd lení b žného hospoda ení od hospoda ení investičního Ědlouhodobéhoě umožňuje p ehledn analyzovat, na co jsou vynakládány daňové i nedaňové p íjmy, umožňuje analyzovat nutnost využívání návratných p íjm 20

na financování investic a únosnou výši dluhové služby.

(PROVAZNÍKOVÁ,

2007,2009) B žný Ěn kdy se též uvádí název provozníě rozpočet je bilance b žných p íjm b žných výdaj , z nichž v tšina se každoročn

a

opakuje, vztahují se k danému

rozpočtovému roku. B žnými p íjmy se financují investiční Ěprovozníě pot eby prost ednictvím b žných Ěneinvestičníchě výdaj . (PROVAZNÍKOVÁ, 2007,2009) Naopak p íjmy, které se vztahují na financování investičních pot eb, které p esahují období jednoho rozpočtového roku, se zachycují v kapitálovém rozpočtu. Tyto p íjmy a výdaje jsou zpravidla jednorázové a neopakovatelné. (PROVAZNÍKOVÁ, 2007,2009)

Charakteristika rozpočtu obce Dlouhodobým cílem hospoda ení obce by m l být vyrovnaný rozpočet, p ípadn p ebytkový rozpočet. (PEKOVÁ, 2008)

2.11.1 Rozpočet obce P íjmy: daňové, nedaňové, p ijaté dotace – b žné neinvestiční, p ijaté dotace – kapitálové investiční transfery Výdaje: b žné, kapitálové (PEKOVÁ, 2008)

2.11.2 Typologie dotací Rozlišujeme dv základní formy dotací: specifické účelové, které jsou poskytovány na p edem stanovený účel. Všeobecné neúčelové dotace, které obec nebo kraj obdrží také na základ stanoveného kritéria, ale jejich užití je zcela v jejich kompetenci. Oba typy dotací mohou být používány na financování jak b žných, tak kapitálových výdaj . Účelové dotace mohou být podmín ny v tom smyslu, že vyžadují od obcí, jejich spoluúčast na financování daných výdaj . Dotace bez spoluúčasti jsou dotace, které p edstavují pevnou částku, kterou vyšší vládní úroveň poskytne obci na p edem určené 21

statky a služby bez ohledu na to, jestli obec vynakládá ješt své finanční prost edky na danou službu. (PROVAZNÍKOVÁ, 2007,2009) Pokud mají obce na dotace automaticky nárok a dostávají je pravideln , aniž by o n musely žádat, hovo íme o nárokových dotacích. V p ípad , že obec musí o dotaci žádat, musí splnit určitá kritéria a nemá na n

automatický nárok – jedná se o dotaci

nenárokovou. (PROVAZNÍKOVÁ, 2007,2009)

2.12 Proces strategického plánování B hem strategického plánování vzniká p edstava o tom, čím by se organizace cht la zabývat

v budoucnosti,

uspokojování, které

pot eby občan

by m la obec

up ednostňovat. Je vytvá ena vize a zároveň je mapována cesta, kterou musí organizace a obec projít, aby svou vizi uskutečnila. ĚREKTO ÍK, 2001ě

2.13 Kritéria strategického plánu Dlouhodobost Strategický plán je tvo en na delší časové období. Systematičnost Každý strategický plán by m l systematicky mapovat odv tví, která mohou mít vliv na budoucí rozvoj ešeného území. Selektivnost Strategický plán musí stanovit selektivn pouze n které prioritní osy rozvoje, prioritní sm ry nebo prioritní problémy, na které se chce jednoznačn zam it a tyto prioritní body podrobn

ešit.

Provázanost Rozhodnutí, které obec učiní nap íklad o rozvoji svého podnikatelského areálu, má pochopiteln

velký zprost edkovaný význam i na rozvoj bydlení, technické

infrastruktury nebo t eba organizaci dopravy. Proto je nutné jednotlivé kroky ve

22

strategickém plánu vždy velmi pečliv hodnotit z hlediska jejich vnit ní provázanosti, nikoliv pouze samy o sob . Soustavnost Součástí strategického plánování je tedy trvalé hodnocení dosavadních výsledk procesu strategického plánu. Otev enost Otev enost strategických dokument je dvojí. ů to otev enost takového dokumentu v či ve ejnosti, jejím podn t m a i jejich kritice a druhým významných je otev enost v či novým podn t m, ať už v dob p ípravy a projednání nebo schválení v dob realizace n kterých strategických sm r . Reálnost Reálnost je významnou podmínkou strategického plánu. ĚREKTO ÍK, 1řřřě

2.13 Vize, poslání, funkce a cíle 2.13.1 Vize Vize je definována jako budoucí model stavu organizace, který je dostatečn srozumitelný, pozitivní pro členy, motivující a hlavn aby udal dlouhodobý sm r pro budoucí plánování, stanovení cíl . ĚB LOHLÁVEK, 2006ě Charakteristika formulace vize: - hledí do daleké budoucnosti, - její definice je krátká, - je srozumitelná pro každého, - popisuje nem nný stav, - m že ji sdílet n kolik organizací v míst , v regionu, ve stát , na kontinent , ve sv t . ĚREKTO ÍK, 2001ě 23

K tomu, aby mohla být vize úsp šn formulována a zároveň nalezeny sch dné cesty k jejímu uskutečn ní, musí být navzájem slad ny následující t i faktory: - silné a slabé stránky, neboli to, co obec a organizace d lá dob e a s čím má problémy, - hrozby a p íležitosti, neboli to, co p ichází z vn jšího prost edí a na jedné stran obec a organizaci ohrožuje a na stran druhé jí to poskytuje možnosti k dalšímu rozvoji. ĚREKTO ÍK, 2001ě

2.13.2 Poslání Proti vizi má zcela konkrétní charakter ve vztahu k d vod m, proč byla nezisková organizace založena, a na rozdíl od ziskových organizací, které jsou zakládány za účelem podnikání, vyjad uje poslání modifikace činností, které realizuje, a dále p edstavuje definici zam ení organizace ve vztahu k dosažení p edpokládaných užitk . Musí být výstižné a formulované tak, aby odlišovalo danou organizaci od jiných podobn

zam ených organizací. Takové poslání je základním vodítkem pro

rozhodování o dlouhodobých cílech a strategii organizace. ĚREKTO ÍK, 2001ě

2.13.3 Cíle Od poslání jsou odvozeny cíle neziskové organizace. Rozumí se jimi stav, kterého má být dosaženo v určitém období. Cíle mohou být člen ny podle r zných kritérií, jako nap íklad: - Kritérium funkce - cíle primárních funkcí Ěa následn dle jednotlivých funkcíě, - cíle sekundárních funkcí Ěa následn dle jednotlivých funkcí). - Kritérium času - cíle dlouhodobé (10-15 let), - cíle st edn dobé Ě3-10 let), - cíle krátkodobé (pod 3 roky), 24

- cíle operativní. - kritérium adresnosti, kde jsou cíle člen ny podle jednotlivých organizačních útvar až po jednotlivé pracovníky. (REKTO ÍK, 2001ě Dob e formulovaný cíl je: - m itelný, - reálný, - náročný, ale dosažitelný, - srozumitelný, - hierarchický, - kvalitativní tam, kde je to možné. ĚREKTO ÍK, 2001ě

2.14 SWOT analýza Z jednotlivých fází strategického plánu rozvoje se pro úsp ch neziskové organizace jeví jako nejd ležit jší dob e realizovaná SWOT analýza. Nelze začít s plánováním, aniž jsou dokonale prozkoumány vnit ní i vn jší faktory p sobící na činnost neziskové organizace. Nástroje k takovému zkoumání slouží jednoznačn SWOT analýza (zkratka pro Strenghts – silné stránky, Weaknesses – slabé stránky, Opportunitis – p íležitosti a Threats – hrozby). Silné a slabé stránky jsou vnit ními faktory efektivnosti organizace. P íležitosti a hrozby vymezují vn jší prost edí, vn jší faktory efektivnosti organizace. Seznam p íležitostí v tšinou obsahuje dostupné finanční zdroje, zájem donátor a vymezeného segmentu společnosti a s tím související, nap íklad - podn ty ke zlepšení kvality služeb, podn ty k mezinárodní spolupráci a p edevším výsledky rozbory politického ovzduší. Seznam hrozeb obsahuje nap íklad výsledky pr zkumu z konkurenčního prost edí uvnit vybraného segmentu realizace poslání neziskové organizace, hrozbu omezenosti financování p ipravovaných projekt od ve ejného sektoru, ale také od nadnárodních organizací atd. ĚREKTO ÍK, 2001ě 25

3 Praktická část Praktická část navazuje na teoretickou část. Praktická část se skládá z profilu obce, zpracovaných statistických údaj

obce, SWOT analýzy a nakonec vyhodnocení

dotazníkového šet ení, v p ípad , že dotazník je zam en na technickou infrastrukturu a kvalitu života v obci.

3.1 Údaje o obci Hamry nad Sázavou 3.1.1 Profil obce Hamry nad Sázavou

Obrázek 3: Znak obce Hamry nad Sázavou

Zdroj: Interní materiály obce

26

Tabulka 1: Základní údaje o obci

Oficiální název obecního ú adu

Obecní ú ad Hamry nad Sázavou

ůdresa ú adu

Hamry nad Sázavou 322, 591 01 Hamry nad Sázavou

IČO

543870

Telefon

566 623 122, 566 629 229, 602 778 104

Email

[email protected]

Oficiální www stránky

www.hamrynadsazavou.cz

Bankovní spojení

1622328339, kód banky: 0800 ĚČeská spo itelnaě

Počet částí obce

4

Názvy místních částí

Dolní Hamry, Horní Hamry, Šlakhamry, Najdek

Počet obyvatel

(k 1. 1. 2015): 1 558

Rozloha

7,11 km2

Nadmo ská výška

545 až 570 m.n.m

Zdroj: Interní materiály obce, vlastní zpracování

3.1.2 Poloha Hamr nad Sázavou Obec Hamry nad Sázavu se nachází v kraji Vysočina v okrese Žďár nad Sázavou. Obec Hamry nad Sázavou leží v malebném kraji Žďárských vrch v t sné blízkosti m sta Žďáru nad Sázavou Ěcca 1 kmě. Tém

celou obcí protéká eka Sázava. ů

nadmo ská výška obce je 545-570 m n/m. Celá oblast je považována z hlediska turistiky, kultury, bydlení a dopravní dostupnosti za velice atraktivní. Obec sousedí s Velkou Losenicí, Sázavou, Českou mezí, Budčí, Radonínem a samoz ejm Žďárem nad Sázavou.

27

Obrázek 4: Umíst ní obce v či okolním m st m

Zdroj: www.mapy.cz, vlastní zpracování

Poloha a dostupnost obce: Nové M sto na Morav je vzdálené 14 km. Byst ice nad Pernštejnem a Havlíčk v Brod sídlí 2ř km od Hamr nad Sázavou. Velké Mezi íčí je ve vzdálenosti 30 km a Jihlava 41 km.

3.1.3 P dní rozd lení obce Hamry nad Sázavou

Jak m žeme vid t z níže uvedené tabulky. Obec je tvo ena vým rou 711,99 ha. Podle údaj z ČSÚ K 31. 12. 2015. Z toho je celková vým ra tvo ena 355,17 ha zem d lské p dy, což je 4ř,ř % z celkové vým ry a 356,82 ha nezem d lské p dy (50,1 %). Nejv tší část plochy zaujímá orná p da 246,89 ha (34,7 %) a lesní pozemky 257,77 ha (35,9%). 28

Tabulka 2: P dní rozd lení obce Hamry nad Sázavou

Celková výměra Zemědělská půda Orná půda Chmelnice Vinice Zahrada Ovocný sad Trvalý travní porost Nezemědělská půda Lesní pozemek Vodní plocha Zastavěná plocha a nádvoří Ostatní plocha

31. 12. 31. 12. 2014 2015 711,99 711,99 355,37 355,17 246,96 246,89 29,41 29,38 79,00 78,89 356,62 356,82 257,77 257,77 20,58 20,66 19,41 19,56 58,86 58,83

Zdroj: ČSÚ

3.1.4 Historie obce Hamry nad Sázavou V roce 1324 tu počátkem srpna údajn prob hlo zem t esení, p i kterém byly zničeny st íbrné doly na nedalekém Peperku, a proto se hledala nová p írodní bohatství v okolním pralesu. Již ve 2. pol. 14. století se na území dnešních Hamr nad Sázavou objevuje první železárna, tzv. hamr. Souvisí to s nálezem železné rudy v okolí a také dalších dvou surovin pot ebných k jejímu zpracování – d eva na výrobu d ev ného uhlí a vápence. Takže již v 15. stol. tu fungují 4 železárny, hamry, v částech zvaných Šlakhamry, Najdek, Dolní a Horní Hamry a jejich majitelem je žďárský cisterciácký klášter a v západní stran páni z Ronova. Železárny p ežívají, až do p elomu 17. a 18. století a b hem své historie projdou r znými zm nami majitel

a st ety šlechty a

m šťan o jejich vlastnictví. Postupem času se ale rozši ují a stávají se z nich rozlehlé panské dvory, nap . Frendl v statek v Horních Hamrech si kupuje v r. 170Ř nejznám jší žďárský opat V.Vejmluva a je tu první zmínka o tzv. zem d lské usedlosti. ůvšak upadáním železáren se do d jin začíná zapisovat vlastní vesnice a její nejstarší část Najdek, kde již v roce 17Ř4 stojí 32 dom s 39 rodinami a 20ř obyvateli, kte í se p edevším v nují tkalcovství, t žb a zpracování kamene, výrob cihel a d ev ného 29

uhlí. Po v tšinu času pat í žďárským cisterciák m i Leskovský dv r v dnešní části Leskovice a Fiklovský dv r v dnešních Dolních Hamrech a díky tomu se začínají psát d jiny obce Hamry nad Sázavou. Dnešní místní části Najdek a Šlakhamry se rozvíjely do druhé sv tové války jako dv samostatné obce. Vznikly tu drátovny a ková ské dílny, je tu mlýn a krčma. V roce 1Ř55 je v Najdeku postavena škola, d íve se učilo v pazdern . Na konce 1ř. stol. jsou tu časté požáry, proto se v roce 1ř0ř začíná s p estavbou mlýna na elektrárnu, která do budoucna dodává energii do okolních obcí i Žďáru nad Sázavou. V roce 1ř21 žije v Najdeku a Šlakhamrech 242 lidí v 61 domech, pracují v lomu nebo se živí malovýrobou či pletením vlasových sít k. Horní a Dolní Hamry se rozvíjí nezávisle na Najdeku, v roce 1878 je tu postaven monument obce – kamenný most p es eku Sázavu, v roce 1897 se tu staví železnice spojující N mecký Brod se Žďárem, 1ŘřŘ je tu založen Sbor dobrovolných hasič . V roce 1ř00 mají Dolní Hamry Ětzv.Flighamryě již 423 obyvatel, z nichž 76 muž odchází do první sv tové války. Pro padlé je postaven v Leskovicích pomník. V roce 1ř26 je otev ena prodejna, v které se prodává dodnes. V roce 1ř30 postihne až Ř0% okolních les rozsáhlý polom, který ale p inese místním v dob krize práci. Lidé dávají hlas sociálním demokrat m a komunist m. V dob 2. sv tové války p sobí v Hamrech organizace Národní souručenství, členství je jako potvrzení češství a v okolí operuje n kolik partyzánských skupin. Hamry jsou osvobozeny v noci z 9. na 10. kv tna. V roce 1ř46 vít zí ve volbách komunisté, 1ř4Ř se tu násiln zakládají zem d lská družstva. Buduje se místní rozhlas, h išt , národní výbor, opravuje se silnice a škola. V roce 1ř52 je otev eno kino, kterým prošlo 10 000 návšt vník

v prvním roce

promítání, v roce 1ř53 je zahájen provoz nové dvoukolejné železniční trati, v Najdeku dokončen vodovod, 1ř5Ř již pro celou obec. Objevují se první televizory, je z ízena autobusová doprava do Žďáru. V roce 1965 se narodila 1 000 občanka Hamr

a

p ipravuje se stavba kulturního domu, která je dokončena v roce 1975. V současné dob je kulturní d m po rekonstrukci a je zde nov umíst n obecní ú ad a ob adní síň. Od dubna 1ř75 je obec p ičlen na jako integrovaná část k okresnímu m stu Žďár nad Sázavou. V roce 1řŘ0 dokončena mate ská škola a začínají být po ádány p ebory české republiky v závodech terénních motocykl . 30

1. 7. 1řř0 se Hamry nad Sázavou po místním referendu osamostatňují od m sta Žďáru a vzniká samostatná obec s vlastní správou. Ve znaku obce najdete ve zlatém štítu šikmo položené kamenické palice p eložené hamernickým želízkem, oba nástroje černé s hn dými top rky. V devadesátých letech se tu provádí plynofikace obce, která je 1998 ukončena a obec se otvírá turistickému ruchu. Vzniká tu soukromý penzion v Najdeku a 15 km turistických tras tzv. Hamerský vycházkový okruh, který návšt vníky provede po pam tihodnostech i p kných p írodních koutech v okolí obce. Je možné projet i na kole. V současnosti je v obci možné navštívit Brdičk v mlýn, který je od roku 1ř76 ve správ Technického muzea a je tu ke zhlédnutí hamerské za ízení. Celý objekt je opraven a jsou tu po ádány pravidelné sobotní akce zam ené na ukázky tzv. černého emesla.

3.1.5 Místní samospráva Podle Ústavy ČR je obec samostatn spravována zastupitelstvem, které je složeno z člen zastupitelstva, a které rozhoduje ve v cech pat ících do samostatné p sobnosti obce. Funkční období zastupitelstva je čty leté. Zastupitelstvo obce se schází podle pot eby, v tšinou jedenkrát za 3 m síce. Zasedání zastupitelstva jsou dle zákona vždy ve ejná. K 1. 1. 2015 žilo v obci 1558 obyvatel a podle zákona č. 12Ř/2000 Sb., musí mít obec 7 až 15 člen zastupitelstva.

Starostou obce je pan Hubert K esťan a místostarosta je pan Stanislav Šípek. Členové obecní rady jsou: Ing. František Porubský, Ing. Št pán Lukeš a MVDr. Jaroslava Vondráčková. Obec má z ízen finanční výbor ĚIng. Josef Šenkě a revizní výbor ĚMartin Ptáčekě. Celkem má obec 15 člen zastupitelstva.

31

3.2 Demografická situace obce Hamry nad Sázavou I na základ výsledk z dotazníkového šet ení m žeme íci, že obyvatelé si obec Hamry nad Sázavou vybrali z d vodu čistého životního prost edí, p ekrásné p írody, klidného prost edí a turisticky zajímavých památek a míst. I p esto, že v obci naleznete spoustu klidných částí, tak je okresní m sto Žďár nad Sázavou pouhý 1 km od obce. V okolí obce m žeme najít i další v tší m sta ĚJihlava, Velké Mezi íčí, Byst ice nad Pernštejnem, Havlíčk v Brodě.

K 1. 1. 2015 žilo v obci 1558 obyvatel, z toho Ř13 žen a 745 muž . Pr m rný v k žen i muž byl v roce 2015 naprosto vyrovnaný a to 39,3 let.

3.2.1 V ková struktura obyvatelstva Obrázek 5: V ková struktura obyvatelstva obce Hamry nad Sázavou k 1. 1. 2015

Zdroj: ČSÚ

Z výše uvedeného obrázku lze usoudit, že nejv tší počet obyvatel je ve v ku 40-44 let. A naopak nejmenším počtem obyvatel jsou lidé ve v ku Ř5 a více let. 32

Index stá í obyvatel je Ř5,6 %. Index stá í vyjad uje kolik je obyvatel od 65 let a výše na 100 d tí ve v ku 0-14 let.

V ková struktura obyvatelstva člen na dle pohlaví

Obrázek 6: V ková struktura obyvatelstva

Zdroj: ČSÚ Z obrázku m žeme vyčíst, že nejv tší počet muž je ve v ku 35-3ř a u žen ve v ku 40-44. U d tí do 4 let v ku mají p evahu dívky Ě53ě. Naopak chlapc je 36. Dále m žeme na obrázku vid t rozd lení v kové struktury obyvatelstva na ženy a muže, kdy v nižším v ku zhruba od 11 let do 24 let p evládal počet žen. ů již ve vyšším v ku se rozdílný stav umírnil a byl počet žen a muž docela vyrovnaný.

33

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v obci

Obrázek 7: Vývoj počtu obyvatel obce Hamry nad Sázavou v letech 2004-2015

Zdroj: ČSÚ Lidé se st hují ze Žďáru nad Sázavou do klidné části v obci, proto je k ivka stále rostoucí. Na výše uvedeném obrázku m žeme vid t, že obec má stále rostoucí k ivku počtu obyvatel. Pouze v roce 2008 byl mírný pokles o 6 obyvatel. V letech 2009-2013 migrovalo 176 osob ze Žďáru nad Sázavou do obce Hamry nad Sázavou. Nejspíš z d vodu nov vzniklých pozemk , které byly na prodej. Nyní jsou v t chto místech vybudované rodinné domy.

34

3.2.2 Pohyb obyvatel v obci Tabulka 3: Stav obyvatel k 31. 12. 2014. Celkem

Muži

Ženy

Živ narození

17

6

11

Zem elí

9

3

6

P irozený p ír stek 8

3

5

P ist hovalí

63

30

33

Vyst hovalí

34

16

18

29

14

15

Celkový p ír stek

37

17

20

Sňatky

4

.

.

Rozvody

-

.

.

P ír stek st hováním

Zdroj: ČSÚ V tabulce je zaznamenáno, že v roce 2014 byla p evaha živ narozených nad zem elými. ů také p evyšující počet p ist hovalých obyvatel nad vyst hovalými obyvateli. V tabulce vidíme i další pozitivní zprávu pro obec, že byli uskutečn né pouze sňatky a nikoli rozvody.

35

Počet zem elých obyvatel člen ných podle pohlav

Obrázek 8: Zem elí obyvatelé obce Hamry nad Sázavou za rok 2012-2014

Zdroj: ČSÚ

Z výše uvedeného obrázku m žeme vyčíst, že b hem roku 2012-2014 p evažovalo úmrtí žen. A celkov bylo úmrtí nejvyšší v roce 2013 za uvedené roky. Dlouhodobý vývoj počtu živ narozených obyvatel člen ných podle pohlaví Obrázek 9: Živ narození obyvatelé obce Hamry nad Sázavou za rok 2012-2014

Zdroj: ČSÚ

36

Nevyšší počet živ narozených ve sledovaných letech byl v roce 2013, kdy celkový počet dosáhl 20 obyvatel z toho 13 žen a 7 muž . Celkov si m žeme na grafu všimnout, že v roce 2012 byl stav obyvatel u rozd lení na ženy a muže vyrovnaný. V roce 2013 a 2014 již byl počet žen vyšší než u muž .

Počet živ narozených a zem elých obyvatel dle pohlaví Obrázek 10: Živ narození a zem elí obyvatelé obce Hamry nad Sázavou k 31. 12. 2014

Zdroj: ČSÚ Z výše uvedeného grafického obrázku m žete vid t porovnání živ narozených a zem elých obyvatel obce. Z šet ení vyplývá, že muži i ženy mají počet úmrtí p ibližn v polovin počtu narození. Počet narozených p evládá nad zem elými obyvateli.

37

Dlouhodobé údaje p ist hovalých a vyst hovalých obyvatel obce Obrázek 11: Dlouhodobé údaje p ist hovalých a vyst hovalých obyvatel obce

Zdroj: ČSÚ V roce 1ř77 až 1ř7ř nebyl žádný p ír stek obyvatel v obci. V roce 2004 byl prudký nár st p ist hovalých obyvatel. V posledních letech je p ír stek obyvatel do obce markantní. K ivka vyst hovalých obyvatel je jako na houpačce, ale po ád p evládá množství p ist hovalých obyvatel.

38

Dlouhodobé údaje p irozených, migračních a celkových p ír stk obyvatel obce Obrázek 12: Dlouhodobé údaje p ír stk obyvatel obce za rok 1971-2014

Zdroj: ČSÚ Nejv tší celkový p ír stek byl v roce 2005 tedy 49 obyvatel a v roce 200Ř p ibylo 46 obyvatel. Nejmarkantn jší migrační p ír stky byly v roce 2005 a 2008. Kdy v roce 2005 p ibylo 4ř občan a v roce 200Ř p ibylo 3ř občan . P irozený p ír stek obyvatel byl v roce 1976 v počtu 24 lidí. Žádný p irozený p ír stek nebyl v roce 2005.

-

39

Dlouhodobý p ehled rozvodovosti a sňatkovosti v obci Obrázek 13: Dlouhodobý p ehled rozvodovosti a sňatkovosti v obci

Zdroj: ČSÚ

V roce 1997 byl v obci nejv tší počet rozvod v celkovém počtu 6 rozvod . Žádný rozvod se neuskutečnil v roce 1993,1994, 2000, 2005, 2006 a 2014. Naopak nejv tší počet sňatk byl v roce 1992 a to 12 sňatk a v roce 2012 se uskutečnilo ř sňatk . Každý rok se uzav ely minimáln 2 sňatky. 3.3 Dlouhodobý p ehled dokončených byt v obci Hamry nad Sázavou Obrázek 14: Dlouhodobý p ehled dokončených byt v obci za uvedené roky

Zdroj: ČS

40

3.4 Podnikání v obci V obci je celkem 360 registrovaných podnik , z nichž je 20ř aktivních. Z celkov registrovaných podnik p evažují fyzické osoby v počtu 324 podnik . ů pouze 1ŘŘ podnik fyzických osob je aktivních.

Podnikatelské subjekty podle právní formy v obci Tabulka 5: Podnikatelské subjekty podle právní formy v obci k 31. 12. 2015 Registrované podniky

Podniky se zjišt nou aktivitou

Celkem

360

209

Fyzické osoby

324

188

279

151

33

25

9

9

Právnické osoby

36

21

Obchodní společnosti

16

12

akciové společnosti

.

.

1

1

Fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona Fyzické osoby podnikající dle jiného než živnostenského zákona Zem d lští podnikatelé

Družstva Zdroj: ČSÚ

41

Evidované podnikatelské subjekty podle odv tví

Obrázek 15: Podnikatelské subjekty podle odv tví evidované k 31. 12. 2015

Zdroj: ČSÚ

Nejvíce registrovaných podnik je v odv tví velkoobchodu a maloobchodu. V počtu 76 podnik . Potom p evládá odv tví pr myslu, stavebnictví a v dy. Zajímavé ale je, že u aktivních podnik p evládá odv tví pr myslu a velkoobchod s maloobchodem zaujímá až druhé místo. ůktivních podnik v odv tví pr myslu je oproti celkov registrovaným pouze 34 z 50 podnik .

3.5 Nezam stnanost Údaje za b ezen roku 2016: Dosažitelných uchazeč o zam stnání ve v ku 15-64 let bylo 35. Podíl nezam stnaných osob je 3,3 %. Za b ezen 2016 bylo celkem 106Ř obyvatel obce Hamry nad Sázavu ve v ku 15-64 let, kte í mohou nastoupit do zam stnání a nemají žádnou p ekážku, nebo kte í již pracují. Porovnání s celou Českou republikou (údaje k 31. b eznu roku 2016): Celkový počet uchazeč o zam stnání poklesl o 3,ř % na 443 10ř uchazeč . 42

Počet hlášených volných pracovních míst vzrostl o 2,2 % na 117 335. Podíl nezam stnaných osob poklesl na 6,1 %.

3.6 Technická infrastruktura Technická infrastruktura je hlavní prioritou obce a podle zadání bakalá ské práce jsem se m la zam it p edevším na oblast infrastruktury obce. Mezi technickou infrastrukturu adíme nap . ČOV, plynofikaci, kanalizaci, vodovod, internet, telekomunikaci, elektrickou energii.

3.6.1 Vodovody Podle plán rozvoje vodovod a kanalizací Kraje Vysočina a informací vytvo ených k 30. 4. 2015 by m lo být celkem v roce 2000 p ipojených na vodu 1104 obyvatel, v roce 2015 už 145ř obyvatel a v roce 2020 již 1512 občan .

Tabulka 6: Počet obyvatel p ipojených na vodu. Údaje k 30. 4. 2015 Připoje í a vodu

2000

2015

2020

2025

2030

Hamry nad Sázavou

812

1104

1149

1192

1230

Najdek

228

257

258

255

251

64

98

105

112

118

Šlakha ry

Zdroj: Plán rozvoje vodovod a kanalizací Kraje Vysočina

Popis stávajícího stavu vodovodu Místní Ěm stskáě část Hamry nad Sázavou Místní část Hamry nad Sázavou je p ipojena na vodovodní síť II. tlakového pásma Žďáru nad Sázavou. Na odbočce z p ívodného adu Žďár nad Sázavou - Velká Losenice - Nížkov jsou p ed obcí osazeny redukční ventily, které redukují tlak na kótu cca 600 m n. m. Místní část má také 43

vlastní zdroj (0,1 - 0,7 l/s) a VDJ 50 m3 (580,0/578,10 m n. m.) s odkyselovací stanicí a odradonováním. Čerpací stanice čerpá vodu p ímo z prameništ do vodojemu. Z vodojemu je gravitací zásobena místní část. V letech 2006 a 2007 byla provedena rekonstrukce vodovodního adu E 3-3 v celkové délce 299 m a vodovodního p ivad če Žďár nad Sázavou - Velká Losenice - Nížkov v délce 30Ř m. Místní Ěm stskáě část Najdek Místní část Najdek je zásobena z p ivad če Žďár nad Sázavou – Velké Losenice - Nížkov, z kterého je horní pásmo obce zásobeno p es redukční ventil na p ivad či za místní částí Hamry nad Sázavou. Dolní pásmo je redukováno redukčním ventilem. Místní zdroj byl zrušen v r. 200Ř. V roce 2007 byla realizována stavba vodovodu Najdek - dolní tlakové pásmo v délce 547 m. Místní Ěm stskáě část Šlakhamry Místní část Šlakhamry má vlastní studnu ø 3,1 m, hl. 3,3 m, která má na dn vrstvu vápencové drti tl. 0,2 m. Zároveň tato studna slouží jako akumulace o cca 13,5 m3 (586,39/589,59 m n. m.). Úprava vody je provád na odradonováním vody a odkyselením vody. Popis navrhovaného stavu vodovodu Místní Ěm stskáě část Hamry nad Sázavou, Najdek a Šlakhamry Vzhledem k technickému stavu části vodovodní sít

se p edpokládá částečná obnova

Ěrekonstrukceě vodovodní sít včetn souvisejících objekt Ězejména VDJ). Dále se navrhuje dostavba vodovodní sít v lokalitách, kde dosud není vybudována. U místní části Šlakhamr p i zhoršení kvality vody ve zdroji bude obec p ipojena na vodovodní p ivad č Žďár nad Sázavou - Velká Losenice - Nížkov, který vede kolem místní části. Na odbočce z p ivad če bude vybudován nový vodojem a z n j zásobovací ad do místní části, který se napojí na stávající vodovodní síť.V místní části Šlakhamry se uvažuje o napojení na vodovodní p ivad č Žďár nad Sázavou - Velká Losenice - Nížkov. Nouzové zásobování vodou za krizové situace Užitková voda Obec bude zásobena užitkovou vodou z ve ejných i soukromých studní. 44

Pitná voda Obec bude zásobena pitnou vodou z cisteren pln ných ze zdroje Nížkov. Pro obec bude t eba dovézt 12,11 m3/d.

3.6.2 Kanalizace a ČOV Tabulka 7: Počet obyvatel p ipojených na ČOV. Údaje k 30. 4. 2015 ČOV

2000

2015

2020

2025

2030

Hamry nad Sázavou

0

300

1000

1192

1230

Najdek

0

0

0

255

251

Šlakha ry

0

0

0

0

118

Celkem

0

300

1000

1447

1599

Zdroj: Plán rozvoje vodovod a kanalizací Kraje Vysočina

Popis stávajícího stavu kanalizace

Místní Ěm stskáě část Hamry nad Sázavou Místní část Hamry nad Sázavou má jednotnou kanalizační síť vybudovanou v letech 1ř74 - 1990, na kterou je napojena pouze část obyvatel. P i výstavb kanalizace, jejíž celková délka činí cca 1537 m, byly použity betonové trouby profil

DN 200 - 400 mm. Celá kanalizační síť je

rozd lena do 2 povodí, jejichž hlavní stoky jsou zaúst ny do eky Sázavy. Odpadní vody odtékají po p edčišt ní v biologických septicích kanalizací p ímo do vodního toku, část rodinných domk má vybudovány bezodtoké jímky. V místní části není vybudována čistírna odpadních vod V obci je vybudována nová lokalita rodinných dom kolem silnice I/19, ve které je vybudována splašková kanalizace s napojením na ČOV Žďár nad Sázavou. Místní Ěm stskáě část Najdek a Šlakhamry 45

Místní část Najdek nemá ve ejnou kanalizační síť ani čistírnu odpadních vod. Odpadní vody jsou zachycovány do bezodtokých jímek.

Popis navrhovaného stavu kanalizace Místní (m stskáě část Hamry nad Sázavou Současný technický stav této kanalizace je nevyhovující. Proto je uvažováno v místní části s výstavbou nové kanalizace, odvád jící pouze splaškové vody. Stávající stoky budou plnit funkci dešťové kanalizace. Splašky budou čerpány na ČOV Žďár nad Sázavou. Místní Ěm stskáě část Najdek a Šlakhamry V místní části je navržena nová oddílná kanalizace, odvád jící pouze splaškové vody. Splašky budou čerpány na Hamry nad Sázavou a odtud odvedeny na ČOV Žďár nad Sázavou. V oblasti odkanalizování a čišt ní odpadních vod se pro obec Hamry nad Sázavou realizace navrhovaných opat ení p edpokládá do r. 2030. P edpokládaná ekonomická stránka Tabulka 8: P edpokládané investiční náklady v letech 2015-2030 Ěv tis. Kčě

Eko o i ká část Hamry nad Sázavou Najdek Šlakha ry Celkem Zdroj: Plán

Vodovod Kanalizace

ČOV

Celkem

6 600

40 000

0

46 600

0

13 000

0

13 000

4 500

6000

0

10 500

11 100

59 000

0

70 100

rozvoje vodovod a kanalizací Kraje Vysočina

46

Tabulka 9: Cena vody pro vodné a stočné na rok 2016 s účinností od 1. 1. 2016

Cena s DPH 2016

Cena bez DPH 2016

Cena s DPH 2015

Cena bez DPH 2015 A solut í árůst e y s DPH A solut í árůst e y ez DPH Pro e t í árůst s DPH

Vodné

Stoč é

Celkem

53,00

39,60

92,60

Kč/m

Kč/m

Kč/m

46,09

34,43

80,52

Kč/m

Kč/m

Kč/m

51,20

38,70

89,90

Kč/m

Kč/m

Kč/m

44,52

33,65

78,17

Kč/m

Kč/m3

Kč/m

,

Kč/m

,

Kč/m

,

,5 Kč/m

,

Kč/m

, 5 Kč/m

3,50%

2,30%

Kč/m

3%

Zdroj: Vodárenská akciová společnost, a. s.

3.6.3 Internet, telekomunikace V obecní knihovn je dostupné bezdrátové p ipojení ĚMatrigoě. Internetové p ipojení v knihovn je bez poplatku, p ipojení je p ístupné pouze b hem otevírací doby knihovny. Mezi nejv tší dodavatele bezdrátového p ipojení pro obec Hamry nad Sázavou m žeme za adit Matrigo, sattnet, unet, wifistar.net, DSL/ůDSL. Mobilní p ipojení zajišťuje STůRNET, s. r. o., DSL/ADSL.

3.6.4 Elektrická energie Elektrická energie a ve ejné osv tlení je zavedeno ve všech obecních částech. Ve ejné osv tlení není ale zapojeno ve všech ulicích obce. Nové domky mají lokální distribuční síť elektrické energie EASY POWER. 47

3.6.5 Plynofikace V devadesátých letech byla zam ena výstavba p edevším na plynofikaci celé obce, která byla definitivn dokončena v roce 1998.

3.6.6 Nakládání s odpady V obci Hamry nad Sázavou zajišťuje technické služby firma ODůS ODPůDY s. r. o., jejichž pracovníci mají na starost sb r a svoz komunálního odpadu, p edseparovaných složek KO Ěpapír, sklo, plastyě, svoz velkoobjemových odpad

a odpad

ze zelen formou velkoobjemových

kontejner . Dále mají na starost nakládání s nebezpečným odpadem formou mobilních sb r či provozováním sb rných dvor .

3.7 Občanská vybavenost Z hlediska občanské vybavenosti je obec, co se týče základních služeb celkem sob stačná. Je zajišt no kulturní za ízení, oddechová a sportovní plocha. Chybí zdravotní st edisko, pošta a obchod se základními potravinami. Občané mohou využívat nejbližší polikliniku (cca 3km) ve Žďá e nad Sázavou nebo nemocnici v Novém M st na Morav . Nejbližší lékárna a pošta je ve Žďá e nad Sázavou. V obci je zajišt na pošta jen prost ednictvím doručovatelky. Nejbližší prodejna potravin je ve Žďá e nad Sázavou Ěcca 2kmě.

V objektu bývalého obecního ú adu je sídlo knihovny se zapojeným internetem a hasičská zbrojnice s klubovnou. Ve Žďá e nad Sázavou také najdeme kino „Vysočina“ a divadlo. V obci se nachází školní za ízení. Mate ská škola i základní škola do 5. t ídy. MŠ je v provozu od roku 1řŘ0. Budova ZŠ byla postavena v roce 1ř03 a nová p ístavba s t locvičnou v roce 2002. Základní škola zajišťuje také družinu, školní jídelnu a zájmové kroužky – anglický jazyk, hraní na zobcovou flétnu a country tance. V rámci školní družiny mají d ti sportovní kroužek, pracují s počítači, chodí na vycházky do p írody, hrají hry a sout že. D ti p echázející na druhý stupeň základní školy a navšt vují školní za ízení ve Žďá e nad Sázavou, kde je n kolik škol tohoto typu. 48

Další vzd lání po základním m že mládež naší obce uplatnit na n kolika školách ve Žďá e nad Sázavou nebo dojížd t do Jihlavy, Brna či jiných okolních m st. Nejbližší D m pro seniory se nachází ve Žďá e nad Sázavou (cca 1,5 km).

Restaurant Na Ranči nabízí krom svých specialit a restaurace také ubytování a služby spojené s koňmi a jezdectvím. Penzion Najdek zajišťuje restauraci a ubytování. Spolkovou činnost zde provozují – Hasiči Hamry – SDH Hamry nad Sázavou. Každoročn po ádá hasičský sbor reprezentační hasičské plesy, Šib inky, slet čarod jnic, Srandamač a dále se účastní sout ží hasič . Sbor SDH Hamry nad Sázavou byl nominován denním a týdenním stacioná em Jihlava. Na tuto cenu mohli být nominováni jenom ti, kte í n jakým zp sobem pomohli lidem nap .: v t žké životní situaci, postiženým občan m, nebo t m, kte í byly ohroženi na život . Dále probíhá setkání hasičských senior . Druhým spolkem je SDH Najdek. Každým rokem se v obci uskutečňuje lampiónový pr vod, n kolik zábav a ples . V obci se nachází samoz ejm

sportovní hala a fotbalový stadión

s h išt m. V okolí obce zájemci mohou navštívit betonové sochy Ěsocha Mamuta, Kon , Hamron ě. V obci je také každoročn zajišt n výkup jablek a prodej osiva. Obec má železniční spojení. Leží na trati Havlíčk v Brod a Brno. Hamry nad Sázavou mají dobré spojení z okresního m sta Žďáru nad Sázavou. Jedna linka jede ze Žďáru nad Sázavou, až na konec Hamr nad Sázavou – Šlakhamr . V obci projíždí šesti zastávkami. Druhá linka jede ze Žďáru nad Sázavou na P ibyslav. Tato linka zastavuje jen na okraji obce. Další autobusové spojení je do Jihlavy a zp t, dále do Humpolce a zp t, a do menších oblastí jako je Nížkov je doprava také zajišt na.

3.7.1 AMK Hamry nad Sázavou V naší obci je již n kolik let úsp šn provozován oddíl biketrialu a cyklotrialu. AMK Hamry nad Sázavou byl založen v roce 2003 jako pokračovatel d ív jší úsp šné práce Svazarmu Hamry nad Sázavou. Od počátku své činnosti se v nují výhradn práci s mládeží, p edevším ve sportovních odv tvích. V roce 2005 se stal hlavní náplní činnosti klubu biketrial 49

Ěd íve cyklotrialě. Hamerští jezdci jsou každoročn nominováni do reprezentace České republiky a umisťují se na p edních místech v sout žích na republikové i sv tové úrovni.

3.7.2 TJ FC Hamry nad Sázavou T lovýchovná jednota s plným názvem TJ FC Hamry nad Sázavou o. s. vznikla zaregistrováním u Ministerstva vnitra 10. 7. 2007 schválením stanov. Dále byla 24. 9. 2007 p ijata do ČSTV a následn 15. 11. 2007 do Českomoravského fotbalového svazu. Zakladateli fotbalového oddílu byli Karel Dvo ák a Vladimír Stehlík. Do sout ží na sezónu 200Ř/200ř byly p ihlášeny t i oddíly – p ípravka, dorost a muži. B hem následujících let se členská základna rozr stala a v současné dob má hamerský fotbalový klub Ř5 aktivních člen .

P edevším muži ů učinili významný hráčský posun, neboť b hem čty let postoupili ze 4. t ídy, až na p ední p íčky II. t ídy okresního p eboru. Pro fotbalový klub je d ležitá také výchova mládeže. V současné dob zde hraje mladší p ípravka a mladší žáci. I p es krátkodobou účast ve fotbalových sout žích mají za sebou celou adu úsp ch . V roce 2009 byly z dotací Evropské unie a za finančního p isp ní obce vybudovány kabiny a multifunkční h išt , na kterém se odehrávají i fotbalové zápasy. H išt

slouží i ostatním

organizacím v obci, nap íklad hamerské mate ské a základní škole nebo místním hasič m. Každoročn v lét se za účasti hamerských hráč a pozvaných tým koná Memoriál Vladimíra Stehlíka na památku prvního p edsedy klubu. Pro d ti je o hlavních prázdninách p ipraveno fotbalové soust ed ní.

3.7.3 Pionýrská skupina ÚDOLÍ SLUNCE Po ádá r zné d tské karnevaly a každoročn organizuje tábor.

3.7.4 Myslivecký spolek Činnost Mysliveckého sdružení v Hamrech nad Sázavou je zam ena na: 50

péči o zv

– p ikrmování v zimním období, vytvá ení p irozených podmínek pro zv

kynologická činnost, ochrana zv e – tlumení škodné zv e, plán lovu zv e, propagace k ochran ohrožených a chrán ných druh zv e, účast na brigádách, finanční hospoda ení.

3.7.5 SDH Hamry nad Sázavou Obrázek 16: Erb sboru dobrovolných hasič Hamry nad Sázavou

Zdroj: interní zdroj obce Hasičské h išt V prostoru Na Kasance, poblíž fotbalového h išt , bylo v roce 2013 vybudováno sportovní multifunkční h išt . Nejv tší část tvo í travnatá plocha, na ni navazuje 100 metrová rychlostní dráha. Jako zázemí slouží malá d ev ná budova. Ke dni 1. 1. 2015 m l sbor 6ř člen , z toho 30 muž , 16 žen a 23 mládeže. V rámci činnosti Sboru dobrovolných hasič se soust edí zejména na práci s d tmi. Každým rokem se účastní okolo 20 sout ží a snaží se bojovat o p ední p íčky, což se jim ve v tšin závod da í. Sbor má d tská družstva v kategorii mladších, i v kategorii starších. Každé z d tí m že začít navšt vovat naše tréninky a závody od 6 let.

3.7.6 SDH Najdek Obrázek 17: Erb sboru dobrovolných hasič Najdek

51

Zdroj: interní zdroj obce Sbor dobrovolných hasič v Najdeku byl založen 1Ř. srpna 1ř45 a jeho činnost začínala ve velmi skromných podmínkách. Ke sboru se p i jeho založení p ihlásilo 47 místních občan , z toho 23 činných a 24 p ispívajících. Sbor dobrovolných hasič v Najdeku od svého založení funguje nep etržit . Permanentní výchovou a vzd láváním mládeže se sbor rozrostl do současné podoby, kdy členskou základnu tvo í celkem 106 člen , z toho 2ř člen mládeže a dorostu, 26 žen a 51 muž . Sbor dobrovolných hasič Najdek je ve své činnosti aktivní, v pr b hu roku po ádá pravidelné brigády, kde dochází k oprav , údržb a zlepšování požární techniky současn s budováním a zvelebování požární zbrojnice. Dále sbor b hem roku po ádá n kolik kulturních a sportovních akcí, mezi které lze za adit nap íklad velikonoční zábavu, stav ní máje, d tský den spojený s kácením máje, d tský tábor a v neposlední ad i tvorbu zimního kluzišt . V tšina t chto akcí je po ádána v místním areálu „Na Stráni“.

3.7.7 Kulturní d m Součástí budovy, kde se nachází obecní ú ad, je nov rekonstruovaný kulturní d m. Leží uprost ed obce v pom rn klidném území. Parkovišt u kulturního domu disponuje 64 místy. Dalších 15 míst pro osobní automobily a jedno parkovací místo pro autobus je situováno u nádraží, což je asi 100 metr

od kulturního domu. Samotný sál má kapacitu 300 osob.

K dispozici je modern vybavená kuchyň, bar a výčepní za ízení jak v p ízemí, tak v nadzemním podlaží. Každoročn se kulturní d m využívá k po ádání ples , tanečních zábav a koncert . Pionýrská skupina zde po ádá tradiční d tský karneval, místní spolky jej využívají pro kulturní programy určené nejen našim občan m.

3.7.8 T locvična V letech 2001 – 2002 v blízkosti Základní školy obec vybudovala moderní t locvičnu. Do provozu byla uvedena v íjnu roku 2002. Vzhledem k dispozicím lze t locvičnu využít tém

ke

všem sport m. Krom základního sportovního náčiní pro atletiku m žete využít volejbalovou síť, branky pro florbal a malou kopanou. K dispozici je také horolezecká st na. 52

3.7.9 D tský park V roce 2014 obec v rámci projektu Úpravy ploch u KD a nádraží v Hamrech nad Sázavou vybudovali d tský park. Je situován p ímo ve st edu obce, v t sné blízkosti t locvičny a školy. D ti zde naleznou houpačky, skluzavku, lanovou prolézačku a další sportovní vyžití.

3.7.10 Místní knihovna Místní knihovna zde funguje již z dob první republiky. Knihovna je umíst na v bývalé budov OÚ. V knihovn je ve ejnosti p ístupný internet. P jčovní doba je v úterý od 14 do 17 hodin. N které knihy lze číst i p es internet. Paní Marcela Vašková Ěknihovnice obceě zajišťuje p ípadnou donášku knih z knihovny ze Žďáru nad Sázavou. Knihovnu navšt vují také d ti z MŠ b hem dopoledních hodin s učitelkami, aby se seznámily s knihovnou, knihami a staly se tak novými čtená i.

3.8 Vyhodnocení dotazníkového šet ení Bylo rozdáno 352 dotazník . Z tohoto počtu byly dotazníky umíst né do mate ské školy, základní školy a do schránek náhodn vybraných dom

po celé obci. Respondenti mohli

dotazníky vrátit do mate ské školy, základní školy, na obecní ú ad a do uvedené schránky domu. Nejvíce dotazník se vrátilo ze základní školy a na druhém míst bylo nejv tší množství vráceno do schránky domu, která byla uvedena pro odevzdání. Bohužel výsledek byl mizivý. Celkov vrácených dotazník bylo ř3. Což je 26,4 % z celkového rozdaného počtu dotazník . Dotazník obsahoval n kolik oblastí otázek, které se týkaly technické infrastruktury a kvality života v obci Hamry nad Sázavou. Spokojenost občan se životem v obci je velmi ucházející. V procentuálním vyjád ení m žeme íci, že 6Ř% respondent je spíše spokojeno se životem v obci. A dokonce velmi spokojeno je 26% respondent . Pouze v 5 % odevzdaných dotazník je vypln no spíše nespokojenĚaě. 53

Obrázek 18: Spokojenost obyvatelstva se životem v obci

Zdroj: Dotazníkové šet ení Pouze 21,5% respondent by m lo zájem zakoupit stavební parcelu a 21,5% odpov d lo spíše ano. Obrázek 19: Zájem o zakoupení stavební parcely Obrázek 5

54

Zdroj: Dotazníkové šet ení Občané, kte í odevzdali dotazník, se domnívají, že nejv tším p ínosem by byla pro obec v tší nabídka služeb Ě4Ř respondent ě. Druhá d ležitá v c by byl podle občan rozvoj technické infrastruktury nap . vybudování kanalizace Ě27 respondent ě. Naopak nejmén respondent si myslí, že je p ínosem pro obec výstavba nových rodinných dom Ě6 respondent ě.

Obrázek 20: P ínos pro obec

Zdroj: Dotazníkové šet ení V druhé části dotazníkového šet ení jsme se zam ili na otázky, které se týkají obecního ú adu. Obecní ú ad spíše nenavšt vuje 57% respondent a v bec nenavšt vuje 20% respondent .

55

Obrázek 21: Návšt vnost obecního ú adu

Zdroj: Dotazníkové šet ení V tší polovina respondent Ě54%ě je spokojena s provozní dobou obecního ú adu. 43% respondent je spíše spokojeno. Obrázek 22: Spokojenost respondent s provozní dobou obecního ú adu

Zdroj: Dotazníkové šet ení

56

Respondenti jsou v celku spokojeni s vykonavateli služeb. V procentuálním vyjád ení 47% respondent je spokojeno a 43% spíše spokojeno. Obrázek 23: Spokojenost respondent s vykonavateli služeb na obecním ú ad

Zdroj: Dotazníkové šet ení Z hlediska zájmu o d ní v obci m žeme íci, že respondenti mají zájem 53% a spíše se zajímá o d ní v obci 33% respondent . Obrázek 24: Zájem respondent o d ní v obci Hamry nad Sázavou

57

Zdroj: Dotazníkové šet ení Na níže uvedeném obrázku m žeme vid t, že 35 respondent

Ě37%ě spíše nemá

dostatečné množství informací o zám rech v obci. Naopak 2Ř respondent Ě30%ě si myslí, že má spíše dostatečné množství informací o zám rech v obci. 22 dotázaných Ě24%ě dokonce odpov d lo, že má dostatečné množství informací o zám rech v obci. Obrázek 25: Dostatečné množství informací podle respondent o zám rech v obci

Zdroj: Dotazníkové šet ení Nejvíce respondent

čerpá informace z internetových stránek obce (36) a obecního

rozhlasu (34). Naopak nejmén

respondent

čerpá informace z sms zpráv od

zam stnanc obecního ú adu Ěř respondent ě.

58

Obrázek 26: Odkud nejčast ji respondenti čerpají informace o d ní v obci

Zdroj: Dotazníkové šet ení Z hlediska investování obce by respondenti nejvíce uvítali, kdyby se zainvestovalo do opravy místních komunikací, dále do vybudování d tského h išt a t etí nejčetn jší odpov dí bylo investování do obecních byt . U této otázky respondenti zaškrtávali více odpov dí. Obrázek 27: Do čeho by respondenti cht li, aby obec investovala

Zdroj: Dotazníkové šet ení 59

Více než polovina respondent nepovažuje za problém, že se v obci nenachází zdravotní st edisko. V procentuálním vyjád ení až 53% respondent . S odpov dí spíše ne jsme zaznamenali 3Ř% respondent . Pouze 2% odpov dí bylo s odpov dí ano. Obrázek 28: Obec bez zdravotního st ediska podle respondent

Zdroj: Dotazníkové šet ení

7Ř% respondent uvedlo, že jejich dít navšt vovalo mate skou školu a pouze u 22% odpov dí mate skou školu nenavšt vovalo. Obrázek 29: Návšt vnost mate ské školy podle odpv dí respondent

Zdroj: Dotazníkové šet ení

60

Na první pohled z níže uvedeného obrázku m žeme vid t, že odpov di jsou celkem rozdílné. ůle p evažují kladné odpov di. Velmi spokojených respondent je 28% a spíše spokojených je 42%. Žlutou oblast tvo í 20% respondent , kte í v bec neodpov d li na tuto otázku. Obrázek 30: Spokojenost respondent s mate skou školou a jejím provozem

Zdroj: Dotazníkové šet ení Když porovnáme odpov di u návšt vnosti mate ské školy a základní školy, tak zjistíme, že d ti, co navšt vovali mate skou školu v obci, tak po mate ské škole chodily i na základní školu. A také m žeme íct, že základní školu navšt vují i d ti, které do mate ské školy v obci v bec nechodily.

61

Obrázek 31: Návšt vnost základní školy podle odpov dí respondent

Zdroj: Dotazníkové šet ení Základní škola má vyšší procento odpov dí u velmi spokojených respondent , než má mate ská škola. ůle základní škola má nižšší počet odpov dí u spíše spokojených, než je u mate ské školy. Obrázek 32: Spokojenost respondent se základní školou

Zdroj: Dotazníkové šet ení

62

P evážná v tšina občan je spíše spokojena s kulturou v obci (59 % spíše spokojenĚaěě. Ale i nezanedbatelná část respondent je spíše nespokojena s kulturu v obci (36 % spíše nespokojen(a)). Obrázek 33: Spokojenost respondent s kulturou v obci

Zdroj: Dotazníkové šet ení 38 % respondent si myslí, že by se m l kulturní d m více využívat a 4ř % respondent odpov d lo, že by se m l spíše více využívat. Obrázek 34: V tší využití kulturního domu v obci podle respondent

Zdroj: Dotazníkové šet ení 63

Z hlediska celosv tov

ešeného tématu čtení knih vyplývá, že se čte mén než d íve a

toto tvrzení dokazuje i níže uvedený obrázek. 75 % odpov dí bylo záporných. Tedy 75 % respondent nenavšt vuje místní knihovnu. Obrázek 35: Využívání místní knihovny respondenty

Zdroj: Dotazníkové šet ení

Hodnotit m žeme jen odpov di u 25% respondent , kte í knihovnu navšt vují. 16% z 25% je spíše spokojeno s nabídkou knih v knihovn a Ř% je dokonce velmi spokojeno s nabídkou knih. Obrázek 36: Spokojenost respondent s nabídkou knih v knihovn

Zdroj: Dotazníkové šet ení

64

Jenom 5 % respondent je spíše nespokojeno s otevírací dobou knihovny. Obrázek 37: Spokojenost respondent s otevírací dobou knihovny

Zdroj: Dotazníkové šet ení Skoro polovina respondent je spokojena s nabídkou sport v obci (43 %ě. Odpov d ano (24 %ě a spíše ne Ě1ř %) jsou v procentuálním vyjád ení skoro vyrovnané. Dokonce 12 % není spokojeno s nabídkou sport . Obrázek 38: Dostatečná nabídka sport podle respondent

Zdroj: Dotazníkové šet ení 65

Podle výsledk jsme zjistili, že 47 % respondent nenavšt vuje v bec sportovní halu a 43 % ji navšt vuje pouze občas. Celkem 10 % respondent je častým návšt vníkem haly. Obrázek 39: Návšt vnost sportovní haly u základní školy podle odpov dí respondent

Zdroj: Dotazníkové šet ení Zajímavé je zjišt ní, že 47 % respondent halu v bec nenavšt vuje, ale p itom si 71 % myslí, že je hala pro obec p ínosem. 25 % respondent si myslí, že je hala spíše p ínosná pro obec. Obrázek 40: P ínos haly pro obec podle respondent

Zdroj: Dotazníkové šet ení 66

Nejv tší procentuální část zabírá odpov ď spíše spokojenĚaě a to 5Ř %. Velmi spokojeno je 27 % respondent . P ekvapiv byly odpov di i záporné. 12 % respondent je spíše nespokojeno s výstavbou fotbalového stadiónu s h išt m a 3 % dokonce velmi nespokojeni. Obrázek 41: Spokojenost respondent s výstavbou fotbalového stadiónu s h išt m

Zdroj: Dotazníkové šet ení Celkem 73 % zodpov zených odpov dí respondent

bylo, že by m li zájem o

vybudování p írodního koupališt v obci. Obrázek 42: Zájem respondent o vybudování p írodního koupališt v obci

Zdroj: Dotazníkové šet ení 67

46 % odpov dí bylo spíše ano a 17 % dokonce ano. Pouze 9 % respondent si myslí, že v obci není dostatečná nabídka volnočasových aktivit pro d ti. Obrázek 43: Dostatek volnočasových aktivit pro d ti podle odpov dí respondent

Zdroj: Dotazníkové šet ení V tší část odpov dí byla, že respondent není členem sboru dobrovolných hasič ĚŘ1 %). Obrázek 44: Je respondent členem sboru dobrovolných hasič ?

Zdroj: Dotazníkové šet ení

68

Sbor dobrovolných hasiš je podle 68 % p ínosem pro obec. 23 % respondent si myslí, že je sbor dobrovolných hasič pro obec spíše p ínosný. Pouze 5 % odpov d lo spíše ne a 2 % ne. Obrázek 45: Je sbor dobrovolných hasič podle respondent p ínosem pro obec?

Zdroj: Dotazníkové šet ení S dopravní infrastrukturou je spíše spokojeno 71 % respondent

a 16 % velmi

spokojena. Spíše nespokojeno je 13 % respondent . Obrázek 46: Spokojenost respondent s dopravní infrastrukturou obce

Zdroj: Dotazníkové šet ení 69

U této otázky p evažovaly kladné odpov di. 27 % respondent je velmi spokojeno a 60% je spíše spokojeno s osv tlením v obci. Velmi nespokojeni jsou pouze 2 % respondent a 11 % je spíše nespokojeno. Obrázek 47: Spokojenost respondent s ve ejným osv tlením v obci

Zdroj: Dotazníkové šet ení

Dobrý stav chodník a mísních komunikací v obci je podle 18 % respondent . A 60 % respondent si myslí, že je v obci spíše dobrý stav chodník a mísnich komunikací. Pouze 2 % jsou úpln nespokojena se stavem osv tlení v obci. Obrázek 48: Stav chodník a mísních komunikací v obci podle respondent

Zdroj: Dotazníkové šet ení

70

Velmi spokojeno je 25 % respondent a spíše spokojeno je 59 % respondent . Pouze 14 % je spíše nespokojeno a 2 % vesmi nespokojena. Obrázek 49: Spokojenost respondent se zimní údržbou koumunikací v obci

Zdroj: Dotazníkové šet ení Autobusová doprava je využívána. 65 % respondent

odpov d lo, že využívá

autobusové dopravy. 33 % respondent naopak nevyužívá autobusové dopravy. Obrázek 50: Využití autobusové dopravy respondenty v obci

Zdroj: Dotazníkové šet ení

71

Skoro 50 % respondent

si myslí, že je autobusové spojení spíše dob e časov

rozvržené. Zhruba 27 % respondent odpov d lo ano. Obrázek 51: Časové rozvržení autobusového spojení dle respondent

Zdroj: Dotazníkové šet ení Využívání vlakových spoj je menší než u autobusu. Vlakových spoj nevyužívá 5ř % respondent . Obrázek 52: Využití vlakových spoj respondenty

Zdroj: Dotazníkové šet ení 72

P evážné v tšin respondent vlakové spojení vyhovuje. Obrázek 53: Časové rozložení vlakových spoj dle respondent

Zdroj: Dotazníkové šet ení Pouze 2 % respondent odpov d lo, že net ídí odpad.

Obrázek 54: T íd ní odpad respondenty

Zdroj: Dotazníkové šet ení

73

11 % respondent

spíše není spokojeno s udržováním čistoty v blízkosti nádob na

t íd ný odpad v obci. Zbytek respondent odpov d lo kladn . Obrázek 55: Spokojenost s udržováním čistoty v blízkosti nádob na t íd ný odpad

Zdroj: Dotazníkové šet ení 73 % respondent si myslí, že jsou kontejnery na t íd ný odpad v dostatečné blízkosti od jejich dom . Obrázek 56: Blízkost kontejner od bydlišt respondent

Zdroj: Dotazníkové šet ení 74

75 % respondent je spokojeno s vývozem komunálního odpadu. Obrázek 57: Spokojenost respondent s vývozem komunálního odpadu

Zdroj: Dotazníkové šet ení Z níže uvedeného obrázku m žeme vyčíst, že respondenti odpov d li p ibližen na p l kladn a na p l záporn . Obrázek 58: Zájem o biopopelnici u bydlišt respondenta

Zdroj: Dotazníkové šet ení 75

Z celkového počtu odevzdaných dotazník odpov d lo 56 žen a 37 muž . Když to vyjád íme v procentech, ženy zaujímají 60% vyjád ení a muži 40% z celkového počtu odpov dí. Obrázek 59: Pohlaví respondent

Zdroj: Dotazníkové šet ení Nejvíce respondent , kte í vrátili dotazník žije v Horních Hamrech a Dolních Hamrech. A to v procentuálním vyjád ení u Horních Hamr bylo 35% a u Dolních Hamr 31% odpov dí. Nejmén dotazník bylo získáno od občan ze Šlakhamr a Leskovic.

76

Obrázek 60: Část obce, kde občan bydlí.

Zdroj: Dotazníkové šet ení

V rámci dotazníkového šet ení bylo zjišt no, že nejvíce vrácených dotazník bylo od občan ve v ku 30-49 let a to 61 %. Naopak nejmén dotazník bylo vyšet eno od občan ve v ku menším než 1Ř let a 1Ř-29 let. V procentuálním vyjád ení u občan mladších než 1Ř let 3 % a u občan ve v ku 1Ř-29 let 5 %. Obrázek 61: V k respondent

Zdroj: Dotazníkové šet ení

77

U otázky „Nejvyšší dozažené vzd lání“ jsme zjistili, že nejvyšší počet odpov dí bylo od obyvatel obce, kte í dosáhli st edoškolského vzd lání s maturitou. V procentuálním vyjád ení bylo respondent 40 %. Druhý nevyšší počet byl 24 % a to u st edoškolského vzd lání bez maturity.

Obrázek 62: Nejvyšší dosažené vzd lání

Zdroj: Dotazníkové šet ení

78

3.9 Rozpočet obce Tabulak 10: Rozpočet obce Hamry nad Sázavou za rok 2015RUHOVÝ ROZKLIKÁVACÍÝDAJE

Obec

Hamry nad Sázavou

B žné výdaje

Kapitálové výdaje

Schválený rozpočet Ěv tis. Kčě

Rozpočet po zm nách Ěv tis. Kčě

Skutečnost Ěv tis. Kčě

15 479

23 052

16 731

14 724

16 071

9 807

755

7 481

6 925

Zdroj: www.monitor.statnipokladna.cz

Tabulak 11: Rozpočet obce Hamry nad Sázavou za rok 2015ZKLIKÁVACÍ ROZPOČET PRÍJMY

Schválený rozpočet Ěv tis. Kčě

Rozpočet po zm nách Ěv tis. Kčě

Skutečnost Ěv tis. Kčě

Hamry nad Sázavou

15 479

28 306

29 738

Daňové p íjmy

14 589

15 106

16 553

Kapitálové p íjmy

20

517

517

Nedaňové p íjmy

599

911

895

P ijaté transfery

271

11 772

11 772

Obec

Zdroj: www.monitor.statnipokladna.cz

79

Tabulak 12: Rozpočet obce Hamry nad Sázavou za rok 2015RUHOVÝ DRUHOVPRO VÝDAJE

Schválený rozpočet (v tis. Kč)

Rozpočet po změnách (v tis. Kč)

Skutečnost (v tis. Kč)

15 479

23 552

16 731

496

501

365

Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství

6 604

7 470

2 432

Služby pro obyvatelstvo

5 521

12 270

11 024

199

199

180

2 568

3 021

2 694

91

91

37

Obec

Obec Hamry nad Sázavou

Bezpečnost státu a právní ochrana

Sociální věci a politika zaměstnanosti

Všeobecná veřejná správa a služby

Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství

Zdroj: www.monitor.statnipokladna.cz

Tabulak 13: Rozpočet obce Hamry nad Sázavou za rok 2015RUHOVÝ SOUHRNNROZPOČET

Schválený rozpočet Ěv tis. Kčě

Rozpočet po zm nách Ěv tis. Kčě

Skutečnost Ěv tis. Kčě

P íjmy

15 479

28 306

29 738

Výdaje

15 479

23 552

16 731

P íjmy-Výdaje

Zdroj: www.monitor.statnipokladna.cz

80

Obrázek 63: Schválená rozpočet obce Hamry nad Sázavou za rok 2015

Zdroj: http://monitor.statnipokladna.cz/2015/obce/detail/00543870 (vlastní zpracování)

3.10 SWOT analýza SWOT analýza uzavírá analytickou část strategického plánu. Podává strukturovaný p ehled možností tedy ohrožení či p íležitostí obce. Poukazuje na zásadní problémy, na jejichž ešení by se m la obec soust edit.

81

SWOT analýza obce Hamry nad Sázavou SILNÉ STRÁNKY - lízkost okres ího ěsta - krás á příroda v okolí - síť yklostezek v okolí o e - MŠ + )Š 1. stupeň v o i - tělo vič a + hřiště u )Š - auto usové zastávky - poutače a zastávká h - doprav í o služ ost auto us, vlak - třídě í odpadu a pravidel ý svoz - spoluprá e o e s Hasičský i s ory - vol očasové aktivity pro děti - vodovod - čerpa í sta i e v lízkosti o e - internet, telefon - hod íky - veřej ý rozhlas PŘÍLEŽITOSTI čerpá í dota í a vyřeše í: kanalizace v obci pečovatelský dů pro se iory doko če í hod íků záze í pro služ y o ča ů osvětle í o e

SLABÉ STRÁNKY - a ídka služe pro o ča y - hy í o hod - ydle í pro se iory - veřej é osvětle í - podpora tradic v obci - zapoje í MŠ a )Š do veřej ý h ak í - kanalizace - a se e zdravot ího zaříze í - alá spoluúčast o ča ů při rozhodova í - o veřej ý h záležitoste h - álo využíva á o e í k ihov a

HROZBY stár utí o yvatel zvýše í poplatků pro o ča y kanalizace - ekologie hátrá í evyužíva ý h o jektů ezíská í dostatku gra tový h prostředků

Zdroj: Vlastní zpracování

3.11 Vize obce Vize obce je zachování kvality životního prost edí, kterou tu občané nachází. Cílem je vytvo ení neustále se rozvíjející technické, dopravní, sociální infrastruktury v obci, zkvalitňování sportovního, kulturního a volnočasového vyžití tak, aby se občan m dob e žilo a byli hrdi, že jsou obyvateli obce Hamry nad Sázavou.

3.12 Prioritní osy rozvoje Základní oblasti rozvoje, jejichž realizací jsou naplňovány specifické cíle, jsou definovány jako tzv. prioritní osy. Prioritní osy jsou součástí každého strategického dokumentu. Obec si stanovila celkem 2 prioritní osy rozvoje a 8 prioritních cíl . 82

- technická infrastruktura - Sport, kultura, rekreace

3.13 Strategické cíle obce Obec si stanovila cíle, kterých by cht la dosáhnout. Tvorba stanovených cíl je závislá na získaných finančních prost edcích obce a dalším zdroj m financování. V realizaci prioritních cíl

by se nedalo pokračovat, kdyby nebyly k dispozici určité finanční

částky.

Technická infrastruktura - navázání na síť cyklostezek sm r obec Sázava - vybudování kanalizace do místních částí obce - postavení zálivu u autobusové zastávky jedné z částí obce (Leskovice) - tvorba osv tleného p echodu u ZŠ - ve ejné osv tlení - oprava dešťové kanalizace a silniční vpusti – oprava silnice

Sport a rekreace - vybudování p írodního koupališt - stavba nové pionýrské klubovny

3.12.1 Strategické cíle – technická infrastruktura Navázání na síť cyklostezek sm r obec Sázava Již vyasfaltovaná cyklostezka vede od Žďáru nad Sázavou a lidé tedy mohou navázat ze Žďáru nad Sázavou až na konec obce Hamry nad Sázavou sm rem na obec Sázava. 83

Obec Hamry nad Sázavou by cht la prodloužit síť cyklostezek práv ke zmín né obci Sázava, která je p ibližn 5 km vzdálená od Hamr

nad Sázavou. Prozatím jsou

problémem ke spln ní cíle pozemky. Získání pozemk od soukromník je zdlouhavé. Je to nelehký cíl, protože po trase se nachází pole, ale i les. Když se poda í získat pozemky, bude cyklostezka financována z dotace. Na již vybudované cyklostezky v rámci Hamerského okruhu obec získala dotaci z EU. Bližší informace k již vybudované cyklostezce v obci: Z hlediska bezpečnosti a plynulosti silničního provozu byl zrealizovaný projekt „cyklostezky s pruhem pro p ší v obci Hamry nad Sázavou“. Obec vybudovala na pozemcích, které jsou v jejím majetku, celkem, 2366 m nových cyklostezek s pruhem v ší i 3 km. Cyklostezky jsou napojené na stávající síť cyklostezek v ZR, na stran druhé budou napojeny na celostátní i regionální cyklistické trasy. Stavba začala 1. 4. 200ř a byla ukončena 1. 12. 2010. Poskytnutá dotace byla ve výši 16 984 456 Kč. Z této částky je ERDF 15 607 33Ř Kč. Doporučení - získání vhodných pozemk - vyhlášení dotace - výb rové ízení na vhodnou stavební firmu, která se zabývá stavbou cyklostezek - vytvo ení projektu - schválení projektu

Vybudování kanalizace do místních částí obce Kámen úraz je kanalizace, která je finančn náročná a bez dotace není obec schopná tento cíl splnit. Obec p edpokládá, že se v letošním roce zhotoví projekt pro stavební povolení a následn doufají, že se schválí a získají stavební povolení. Stavba by se m la rozd lit na t i etapy. Pokud bude dostatečná výše dotace, tak by se mohla začít první etapa asi v roce 201Ř. Dne 3. 3. 2016 byl schválen zám r na vypsání výb rového ízení na dodavatele projektu na výstavbu kanalizace a zajišt ní stavebního povolení.

84

Doporučení: - zhotovení projektu pro stavební povolení - zajišt ní stavebního povolení - získat dostatečnou výši dotace Postavení zálivu u autobusové zastávky jedné z částí obce ĚLeskoviceě V letošním roce by m la prob hnout stavba zálivu u autobusové zastávky v části obce Leskovice, kde je hlavní tah z m sta Žďár nad Sázavou na m sto Havlíčk v Brod bude provád na kv li velmi frekventované a nebezpečné silnici. Stavba zálivu se bude tedy provád t z d vodu velké frekvence aut, a tím vznikajícího nebezpečí nehody s autobusem. Doporučení: - vytvo it bezpečný projekt stavby zálivu - získat stavební povolení - získat finanční prost edky Tvorba osv tleného p echodu pro chodce u ZŠ V rámci bezpečnosti v obci by m l být vybudován osv tlený p echod pro chodce, který bude u ZŠ ve st edu obce Hamry nad Sázavou. Do konce dubna roku 2016 by m l být vydán územní souhlas. S územním souhlasem se začne s vybudováním osv tleného p echodu. Doporučení: - získání územního souhlasu - následné vybudování osv tleného chodníku Ve ejné osv tlení Uvažované vybudování ve ejného osv tlení je v lokalit Na bilisku. Problém je se soub žným vedením vysokého nap tí. Bude osloven projektant pro p ípravu projektu. Momentáln je tedy ve ejné osv tlení ve fázi projektování. 85

Doporučení: - oslovení projektanta - vytvo ení bezpečného projektu - získání finančních prost edk - vytvo ení cílu Oprava deš ové kanalizace a silniční vpusti – oprava silnice Ve Šlakhamrech je v nebezpečné cest dokončena dešťová kanalizace a silniční vpusti. Úsek, kde byla dešťová kanalizace, se zavezl frézovanou asfaltovou dutí, která se na ja e roku 2016 použije do silničního kufru. Takto se stavba zazimuje a na ja e se bude pokračovat ve výstavb nové silnice. Doporučení: - pokračování ve výstavb silnice, z d vodu bezpečnosti a bezproblémového projetí vozidel

3.12.2 Strategické cíle – Sport a rekreace vybudování p írodního koupališt Jeden z hlavních prioritních cíl je vybudování p írodního koupališt . Je vytipováno n kolik soukromých pozemk k odkoupení od jejich majitel . V současné dob není vyhlášená žádná dotace, která by se na vybudování koupališt mohla použít. Obec neztrácí nad ji a vybudování koupališt chce za adit do prioritních cíl obce. Už i na základ kladných odpov dí občan k vybudování p írodního koupališt v obci, které byly zodpov zené v dotazníku. Doporučení: - odkoupení vhodného pozemku - získání dotace - vytvo ení stavebního projektu - získání stavebního povolení - tvorba p írodního koupališt

86

stavba nové pionýrské klubovny

D m pionýr

se projektuje a v letošním roce se to musí dotáhnout do stavebního

povolení. Bude stát na míst dnešní klubovny. Obec zkouší hledat dotaci na stavbu. Po seznámení s uchazeči vybrala rada nejvýhodn jší a nejkomplexn jší nabídku. Nyní se stavba projektuje. Stavba nové pionýrské klubovny bude stát na míst dnešní klubovny. Doporučení: - získání stavebního povolení - získání finančních prost edk - tvorba stavby klubovny

3.13 Shrnutí praktické části V praktické části mé bakalá ské práce jsem sestavila profil obce Hamry nad Sázavou. Obsahem profilu obce jsou základní údaje o obci, poloha obce, p dní rozd lení obce, historie obce, místní samospráva, demografická situace obce, p ehled dokončených byt , podnikání v obci, nezam stnanost, technická infrastruktura, občanská vybavenost, vyhodnocení dotazníkového šet ení, rozpočet obce a SWOT analýza obce.

Jako poklad k vytvo ení SWOT analýzy jsem m la zpracovaný profil obce. Po konzultaci s vedením obce jsem vypracovala vizi obce. Cht la bych uvést nejd ležit jší údaje z vypracované SWOT analýzy. Silné stránky: - blízkost okresního m sta - krásná p íroda v okolí obce - MŠ + ZŠ 1. stupeň v obci - dopravní obslužnost Ěautobus, vlakě

87

Slabé stránky: - chybí obchod se základními potravinami - malá spoluúčast občan p i rozhodování - absence podpory tradic v obci - absence domu pro seniory P íležitosti: - čerpání dotací na kanalizaci, dokončení chodník , pro dostatečné osv tlení v obci Hrozby: - stárnutí obyvatel - zvýšení poplatk pro občany - nezískání dostatku grantových prost edk Společn s panem starostou jsem vytvo ila vizi obce, ve které chce obec usilovat o zachování kvality životního prost edí, kterou tu občané nachází. Vytvá et neustále se rozvíjející technickou, dopravní, sociální infrastrukturu v obci, zkvalitňovat sportovní, kulturní a volnočasové vyžití tak, aby se občan m dob e žilo a byli hrdi, že jsou obyvateli obce Hamry nad Sázavou.

Následn

jsme vytvo ili dv

prioritní osy, ke kterým jsme z p vodního dlouhého

seznamu cíl vybrali pouze ty nejd ležit jší cíle. Celkov tedy osm prioritních cíl . Z mého pohledu je nejd ležit jší vybudování zálivu u autobusové zastávky jedné z částí obce ĚLeskoviceě, protože obyvatelé jsou na této silnici ve značném nebezpečí p i výstupu z autobusu. Myslím si, že výstavba není tak finančn náročná jako nap íklad u stavby kanalizace. Obyvatel m by záliv zjednodušil výstup z autobusu a idič m by umožnil plynulý pr jezd po hlavní silnici, která spojuje Žďár nad Sáz. s Havl.Brodem.

Další d ležitým strategickým cílem podle m je tvorba osv tleného p echodu pro chodce u ZŠ p edevším z d vodu bezpečnosti d tí. ZŠ stojí hned u silnice, kde projede nemalé množství aut, protože je to hlavní tah obcí. Také mnoho akcí se koná v kulturním dom nebo obecním ú adu, který stojí v blízkosti ZŠ a MŠ. 88

Z oblasti sportu a rekreace bych vybrala jako nejd ležit jší stavbu p írodního koupališt , protože podle výsledk respondent

z dotazníkového šet ení vím, že celkem 73 %

si toto p álo zrealizovat. Navíc je v obci vytvo ena cyklostezka, která

spojuje Hamry nad Sázavou se Žďárem nad Sázavou a určit by vybudování koupališt oživilo turistický ruch. Do obce by zavítalo více návšt vník , kte í by se seznámili se zajímavými místy v obci, a navíc by to ekonomicky pomohlo podnik m, které zajišťují občerstvení. V dotazníku jsem se seznámila s rozmanitými názory občan . N které otázky byly pro m samotnou p ekvapivé. Bylo rozdáno 352 dotazník . Z tohoto počtu byly dotazníky umíst né do mate ské školy, základní školy a do schránek náhodn vybraných dom po celé obci. Respondenti mohli dotazníky vrátit do mate ské školy, základní školy, na obecní ú ad a do uvedené schránky domu. Nejvíce dotazník se vrátilo ze základní školy a na druhém míst bylo nejv tší množství vráceno do schránky domu, která byla uvedena pro odevzdání. Bohužel výsledek byl mizivý. Celkov vrácených dotazník bylo ř3. Což je 26,4 % z celkového rozdaného počtu dotazník . Dotazník obsahoval n kolik oblastí otázek, které se týkaly technické infrastruktury a kvality života v obci Hamry nad Sázavou. Z celkového počtu odevzdaných dotazník odpov d lo 56 žen a 37 muž . Když to vyjád íme v procentech, ženy zaujímají 60% vyjád ení a muži 40% z celkového počtu odpov dí. Nejvíce respondent , kte í vrátili dotazník žije v Horních Hamrech a Dolních Hamrech. A to v procentuálním vyjád ení u Horních Hamr bylo 35% a u Dolních Hamr 31% odpov dí. Nejmén dotazník bylo získáno od občan ze Šlakhamr a Leskovic. V rámci dotazníkového šet ení bylo zjišt no, že nejvíce vrácených dotazník bylo od občan ve v ku 30-4ř let a to 61 %. Naopak nejmén dotazník bylo vyšet eno od občan ve v ku menším než 1Ř let a 1Ř-29 let. V procentuálním vyjád ení u občan mladších než 1Ř let 3 % a u občan ve v ku 1Ř-29 let 5 %.

89

U otázky „Nejvyšší dozažené vzd lání“ jsem zjistila, že nejvyšší počet odpov dí bylo od obyvatel obce, kte í dosáhli st edoškolského vzd lání s maturitou. V procentuálním vyjád ení bylo respondent 40 %. Druhý nevyšší počet byl 24 % a to u st edoškolského vzd lání bez maturity. Spokojenost občan se životem v obci je velmi ucházející. V procentuálním vyjád ení m žeme íci, že 6Ř% respondent je spíše spokojeno se životem v obci. A dokonce velmi spokojeno je 26% respondent . Pouze v 5 % odevzdaných dotazník je vypln no spíše nespokojenĚaě. Občané, kte í odevzdali dotazník, se ale domnívají, že nejv tším p ínosem by byla pro obec v tší nabídka služeb Ě4Ř respondent ě. Druhá d ležitá v c by byl podle občan rozvoj technické infrastruktury nap . vybudování kanalizace Ě27 respondent ě. Naopak nejmén respondent si myslí, že je p ínosem pro obec výstavba nových rodinných dom Ě6 respondent ě. V druhé části dotazníkového šet ení jsme se zam ili na otázky, které se týkají obecního ú adu. Obecní ú ad spíše nenavšt vuje 57% respondent a v bec nenavšt vuje 20% respondent . Z hlediska zájmu o d ní v obci m žeme íci, že respondenti mají zájem 53% a spíše se zajímá o d ní v obci 33 % respondent . Když porovnáme odpov di u návšt vnosti mate ské školy a základní školy, tak zjistíme, že d ti, co navšt vovali mate skou školu v obci, tak po mate ské škole chodily i na základní školu. ů také m žeme íct, že základní školu navšt vují i d ti, které do mate ské školy v obci v bec nechodily.

90

4. Záv r Téma bakalá ské práce Strategický rozvoj obce Hamry nad Sázavou jsem si vybrala z d vodu jeho d ležitosti pro obec, a protože si myslím, že bude má práce využita nejen k ukončení studia, ale také jako podklad pro práci obce do budoucna. Dalším d vodem pro výb r tohoto tématu bylo to, že v obci Hamry nad Sázavou od narození žiji se svojí rodinou, známými a kamarády, a proto mi není lhostejné, jak se bude obec dále rozvíjet. A to jak po stránce technické infrastruktury a sociální infrastruktury, ale i dopravní infrastruktury, životního prost edí a v neposlední ad samoz ejm i nap íklad kultury. Bakalá skou práci jsem se snažila sepsat sv domit , a tak aby se v práci každý vyznal a bylo to pro n j p ehledné. Schváln

jsem použila více barev, i když k sepsání

obsáhlejších prací to není zcela doporučeno. Cht la jsem, aby vybraná barevnost zvýraznila použité grafy a tabulky a byla tím moje práce odlišná od ostatních a vystihovala mne samotnou. Cílem bakalá ské práce je vypracování strategického plánu rozvoje obce Hamry nad Sázavou, upozornit ve vypracované SWOT analýze na silné a slabé stránky, jakož i p íležitosti a v úvahu p ipadající hrozby. Dalším cílem je provedení analýzy infrastruktury – ve ejné osv tlení, chodníky a komunikace v obci, když autorka bakalá ské práce zároveň provedení dotazníkového šet ení, které se týká výše uvedené infrastruktury v obci a kvality života obyvatel obce. V praktické části mé bakalá ské práce jsem sestavila profil obce Hamry nad Sázavou. Obsahem profilu obce jsou základní údaje o obci, poloha obce, p dní rozd lení obce, historie obce, místní samospráva, demografická situace obce, p ehled dokončených byt , podnikání v obci, nezam stnanost, technická infrastruktura, občanská vybavenost, vyhodnocení dotazníkového šet ení, rozpočet obce a SWOT analýza obce. B hem tvorby bakalá ské práce jsem p išla na to, že obec má celkem ucházející občanskou vybavenost, pom rn nízkou nezam stnanost oproti České republice jako celku, dob e zajišt nou knihovnu a velmi výkonné a hlavn i úsp šné spolky obce. Oblast, kde obec podle mého názoru zaostává, je v poskytnutí prodeje základních potravin, dále v technické infrastruktu e a v p edání d ležitých informací občan m. 91

S vedením obce jsem se snažila vytvo it návrh, jak redukovat slabé stránky a pokračovat v dalším rozvoji obce. K tvorb navrhovaných cíl p ípadn

z finančních zdroj

jsou nezbytné finanční prost edky. P edevším z dotací, obce nebo by musela obec zažádat o poskytnutí

dlouhodobého úv ru. Obec by se m la zam it ve zvýšené mí e na získání finančních prost edk z fond EU. Tato zpracovaná bakalá ská práce bude využita jako podklad obce k tvorb zvolených cíl a k p ípadnému nahlédnutí do údaj o obci, které jsou obsahem p ílohy Strategického plánu rozvoje obce Hamry nad Sázavou.

92

Seznam literatury A) Knižní zdroje B LOHLÁVEK, F., KOŠ ůN, P., ŠULER, O. 2006. Management. Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2006. str. 724. 80-251-0396. HORZINKOVÁ, E., NOVOTNÝ, V. 2008. Základy organizace veřejné správy v ČR. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství ůleš Čan k, 200Ř. str. 234. ř7Ř-80-7380-096-3. NEČůDOVÁ, V. 200ř. Veřejná správa. 1. vyd. JIhlava : Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009. str. 143. 978-80-87035-19-1. NEČůDOVÁ, V. 2012.

Veřejné finance 1. vydání. Jihlava : Vysoká škola polytechnická

Jihlava, 2012. str. 339. 978-80-87035-69-6. PEKOVÁ, J. 2004. Hospodaření a finance územní samosprávy. Vyd. 1. Praha : Management Press, 2004. str. 375. 80-7261-086-4. PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETERMAN, M. 2008. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3, aktualiz. a rozš. vyd. Praha : ASPI, 2008. str. 712. 978-80-7357-351-5. PROVAZNÍKOVÁ, R. 2007,2009. Financování měst, obcí a regionů, 2. aktualizované vydání a rozšířené vydání. místo neznámé : GRADA Publishing, a. s., 2007,2009. 978-80-247-2789-9. PR CHů, P. 2004. Veřejná správa a samospráva. Vyd. 1. Praha : Vysoká škola aplikovaného práva, 2004. REKTO ÍK, J. 2001. Organizace neziskového sektoru - Základy ekonomiky, teorie a řízení. místo neznámé : EKOPRESS, 2001. 80-86779-41-6. REKTO ÍK, J., ŠELEŠOVSKÝ, J. 1řřř. Stretegie rozvoje měst, obcí a regionů a jejich organizací (ROPO, O.P.S., S.R.O., A.S., Sdružení obcí). 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita v Brn , 1999. str. 140. 80-210-2126-8.

ROSEN, H. 1992. Public finance. místo neznámé : Irwin: Homewood, 1992. 0-25608376-2

93

B) Legislativa Listina práv a svobod. Horšovský Týn: Nakladatelství Ji í Kriška, 1řř6, Ř s. Ústava ČR: Listina základních práv a svobod : podle stavu k 1.4.1998. Ostrava: Sagit, 1998, 88 s. ISBN 80-7208-065-2. Česká republika. Zákon č. 12Ř ze dne 12. dubna 2000 o obcích Ěobecní z ízeníě. ln: Sbírka zákon České republiky. 2000, částka 3Ř, s. 173Ř-1764. Petiční zákon č, Ř5/1řř0 Sb, o právu petičním. Česká republika. Zákon č. 12ř ze dne 12. dubna 2000 o krajích Ěkrajské z ízeníě. ln: Sbírka zákon České republiky. 2000, částka 3Ř, s. 1765-1782.

C) Internetové zdroje ČESKÝ STůTISTICKÝ Ú ůD. SLDB 2011 [online]. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/sldb Hamry nad Sázavou: oficiální stránky obce [online]. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: http://www.hamryns.cz/ Rychlost: P ipojení v Hamry nad Sázavou [online]. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: http://rychlost.cz/pripojeni/zdar-nad-sazavou/3714-hamry-nad-sazavou/ ODAS: Odpady [online]. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: http://www.odas.cz/cz/index.php Spolky a sdružení: ůMK Hamry nad Sazávou [online]. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: http://www.hamryns.cz/spolky-sdruzeni/amk-hamry-nad-sazavou/ Hamry nad sázavou: Kanalizace a vodárenská [online]. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: http://www.zdarns.cz/zodboru/UAP2010/karty-obci/hamry-nad-sazavou.pdf MPSV: ČůSOVÉ ůDY míry nezam stnanosti [online]. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady Hamry nad Sázavou: Finanční situace [online]. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: http://monitor.statnipokladna.cz/2015/obce/detail/00543870 Hamry nad Sázavou: Místní knihovna [online]. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: http://www.hamry.knihovna.info/

94

Hamry nad Sázavou: Spolky a sdružení -Pionýr i [online]. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: http://www.hamryns.cz/spolky-sdruzeni/pionyri/ Hamry nad Sázavou: Hamry nad Sázavou: Kulturní dům, tělocvična, dětský park [online]. [cit. 201604-30]. Dostupné z: http://www.hamryns.cz/kultura-sport/kulturni-dum/ Hamry nad Sázavou: Myslivecký spolek [online]. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: http://www.hamryns.cz/spolky-sdruzeni/myslivecky-spolek/ Hamry nad Sázavou: SDH Hamry [online]. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: http://www.hamryns.cz/spolky-sdruzeni/sdh-hamry/ Hamry nad Sázavou: SDH Najdek [online]. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: http://www.hamryns.cz/spolky-sdruzeni/sdh-najdek/

Seznam zkratek ČR = Česká republika SWOT = zkratka pro Strenghts – silné stránky, Weaknesses – slabé stránky, Opportunitis – p íležitosti a Threats – hrozby IČO = identifikační číslo organizace ČSÚ = Český statistický ú ad ČOV = čistička odpadních vod VDJ = velká dobytčí jednotka DPH = daň z p idané hodnoty ZŠ = základní škola MŠ = mate ská škola FC = fotbalový klub ČSTV = Český svaz t lesné výchovy KD = kulturní d m OÚ = obecní ú ad 95

EU = Evropská unie ZR = Žďár nad Sázavou ERDF = Evropský fond regionálního rozvoje SDH = sdružení dobrovolných hasič

Seznam obrázk Obrázek 1: Obecná charakteristika a člen ní ve ejné správy Obrázek 2: Fáze rozpočtového procesu Obrázek 3: Znak obce Hamry nad Sázavou Obrázek 4: Umíst ní obce v či okolním m st m Obrázek 5: V ková struktura obyvatelstva obce Hamry nad Sázavou k 1. 1. 2015 Obrázek 6: V ková struktura obyvatelstva obce člen na na muže a ženy k 1. 1. 2015 Obrázek 7: Vývoj počtu obyvatel obce Hamry nad Sázavou v letech 2004-2015 Obrázek 8: Zem elí obyvatelé obce Hamry nad Sázavou za rok 2012-2014 Obrázek 9: Živ narození obyvatelé obce Hamry nad Sázavou za rok 2012-2014 Obrázek 10: Živ narození a zem elí obyvatelé obce Hamry nad Sázavou k 31. 12. 2014 Obrázek 11: Dlouhodobé údaje p ist hovalých a vyst hovalých obyvatel obce Obrázek 12: Dlouhodobé údaje p ír stk obyvatel obce za rok 1971-2014 Obrázek 13: Dlouhodobý p ehled rozvodovosti a sňatkovosti v obci Obrázek 14: Dlouhodobý p ehled dokončených byt v obci za uvedené roky Obrázek 15: Podnikatelské subjekty podle odv tví evidované k 31. 12. 2015 96

Obrázek 16: Erb sboru dobrovolných hasič Hamry nad Sázavou Obrázek 17: Erb sboru dobrovolných hasič Najdek Obrázek 18: Spokojenost obyvatelstva se životem v obci Obrázek 19: Zájem o zakoupení stavební parcely Obrázek 20: P ínos pro obec Obrázek 21: Návšt vnost obecního ú adu Obrázek 22: Spokojenost respondent s provozní dobou obecního ú adu Obrázek 23: Spokojenost respondent s vykonavateli služeb na obecním ú ad Obrázek 24: Zájem respondent o d ní v obci Hamry nad Sázavou Obrázek 25: Dostatečné množství informací podle respondent o zám rech v obci Obrázek 26: Odkud nejčast ji respondenti čerpají informace o d ní v obci Obrázek 27: Do čeho by respondenti cht li, aby obec investovala Obrázek 28: Obec bez zdravotního st ediska podle respondent Obrázek 29: Návšt vnost mate ské školy podle odpv dí respondent Obrázek 30: Spokojenost respondent s mate skou školou a jejím provozem Obrázek 31: Návšt vnost základní školy podle odpov dí respondent Obrázek 32: Spokojenost respondent se základní školou Obrázek 33: Spokojenost respondent s kulturou v obci Obrázek 34: V tší využití kulturního domu v obci podle respondent Obrázek 35: Využívání místní knihovny respondenty Obrázek 36: Spokojenost respondent s nabídkou knih v knihovn Obrázek 37: Spokojenost respondent s otevírací dobou knihovny Obrázek 38: Dostatečná nabídka sport podle respondent 97

Obrázek 39: Návšt vnost sportovní haly u základní školy podle odpov dí respondent Obrázek 40: P ínos haly pro obec podle respondent Obrázek 41: Spokojenost respondent s výstavbou fotbalového stadiónu s h išt m Obrázek 42: Zájem respondent o vybudování p írodního koupališt v obci Obrázek 43: Dostatek volnočasových aktivit pro d ti podle odpov dí respondent Obrázek 44: Je respondent členem sboru dobrovolných hasič ? Obrázek 45: Je sbor dobrovolných hasič podle respondent p ínosem pro obec? Obrázek 46: Spokojenost respondent s dopravní infrastrukturou obce Obrázek 47: Spokojenost respondent s ve ejným osv tlením v obci Obrázek 48: Stav chodník a mísních komunikací v obci podle respondent Obrázek 49: Spokojenost respondent se zimní údržbou koumunikací v obci Obrázek 50: Využití autobusové dopravy respondenty v obci Obrázek 51: Časové rozvržení autobusového spojení dle respondent Obrázek 52: Využití vlakových spoj respondenty Obrázek 53: Časové rozložení vlakových spoj dle respondent Obrázek 54: T íd ní odpad respondenty Obrázek 55: Spokojenost s udržováním čistoty v blízkosti nádob na t íd ný odpad Obrázek 56: Blízkost kontejner od bydlišt respondent Obrázek 57: Spokojenost respondent s vývozem komunálního odpadu Obrázek 58: Zájem o biopopelnici u bydlišt respondenta Obrázek 59: Pohlaví respondent Obrázek 60: Část obce, kde občan bydlí. Obrázek 61: V k respondent 98

Obrázek 62: Nejvyšší dosažené vzd lání Obrázek 63: Schválená rozpočet obce Hamry nad Sázavou za rok 2015

Seznam tabulek Tabulka 1: Základní údaje o obci Tabulka 2: P dní rozd lení obce Hamry nad Sázavou Tabulka 3: Stav obyvatel k 31. 12. 2014 Tabulka 4: Podnikatelské subjekty podle právní formy v obci k 31. 12. 2015 Tabulka 5: Počet obyvatel p ipojených na vodu. Údaje k 30. 4. 2015 Tabulka 6: Počet obyvatel p ipojených na ČOV. Údaje k 30. 4. 2015 Tabulka 7: P edpokládané investiční náklady v letech 2015-2030 Ěv tis. Kčě Tabulka 8: Cena vody pro vodné a stočné na rok 2016 s účinností od 1. 1. 2016 Tabulak 9: Rozpočet obce Hamry nad Sázavou za rok 2015R Tabulak 10: Rozpočet obce Hamry nad Sázavou za rok 2015ZKL Tabulak 11: Rozpočet obce Hamry nad Sázavou za rok 2015RUHODRUHOVPRO JE Tabulak 12: Rozpočet obce Hamry nad Sázavou za rok 2015RUHOVÝ Tabulka 13: SWOT analýza obce Hamry nad Sázavou

99

Seznam p íloh P íloha č. 1 – Dotazník P íloha č. 2 – Rozpočet na rok 2016 P íloha č. 3 – Strategický plán rozvoje obce Hamry nad Sázavou

100