VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Financování projektu na tepelná čerpadla pro bytový dům

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

F i n a n c o v á n í p ro j e k t u n a t e p e l n á č e r p a d l a p ro b y t o v ý d ů m Bakalářská práce

Autor: Tomáš Růžička Vedoucí práce: Ing. Petr Jiříček Jihlava 2013

Anotace Cílem této bakalářské práce je seznámení s teorií tepelného čerpadla, jeho funkcemi a základními principy fungování. Dalším úkolem je představit projekt instalace tepelného čerpadla a seznámit s průběhem investice z pohledu projektového a investičního. Projektový pohled zachycuje jednotlivé fáze instalace tepelného čerpadla pro bytový dům. Poslední část řeší financování investice do tepelného čerpadla pomocí bankovního úvěru anuitního typu.

Klíčová slova alternativní zdroj energie, anuitní úvěr, bytový dům, fond oprav, nízkopotencionální zdroj, tepelné čerpadlo, topný faktor, úroková míra

Annotation The aim of this bachelor thesis is to introduce the theory of a heat pump, its functions and basic principles of its operation. Another task is to describe a project of a heat pump installation and bring the course of the investment into focus from both the project and financial perspectives. The project perspective shows individual stages of the installation of a heat pump for a block of flats. The last part describes financing the investment of a heat pump by using an annuity bank loan.

Key words alternative energy source, annuity loan, block of flats, repair fund, low-potential source, heat pumps, coefficient of performance, interest rate

Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat především vedoucímu bakalářské práce Ing. Petru Jiříčkovi za odborné rady a konzultace, které mi poskytoval v průběhu zpracování této práce. Zároveň patří také poděkování výkonné ředitelce společnosti TC MACH, s. r. o. paní Ing. Barboře Machové za ochotu v poskytnutí odborné praxe, podkladů a informací o popisovaném projektu. V neposlední řadě poděkovaní patří také Ing. Ivanu Kohoutovi, který je specialistou na podnikové úvěry, za poskytnutí podkladů z oblasti financování bytových družstev. Velké díky patří také všem ostatním lidem, kteří mi věnovali čas v souvislosti s touto prací, bez jejich pomoci by nebylo možné práci dokončit.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 12. 5. 2013 ...................................................... Podpis

Obsah 1

Úvod, cíle práce a metodika ...................................................................................... 7

2

Tepelné čerpadlo ....................................................................................................... 9

3

2.1

Princip tepelného čerpadla ................................................................................. 9

2.2

Typy tepelných čerpadel .................................................................................. 12

2.2.1

Tepelné čerpadlo typu země/voda ............................................................ 15

2.2.2

Tepelné čerpadlo typu voda/voda ............................................................. 18

2.2.3

Tepelné čerpadlo typu vzduch/voda ......................................................... 20

Investiční projekt Společenství vlastníků Vsetínská ............................................... 23 3.1

Představení společnosti TC MACH, s. r. o. ..................................................... 23

3.2

Projekt Vsetínská ............................................................................................. 24

3.2.1 4

5

Instalace tepelných čerpadel a suchých chladičů ...................................... 26

Modelová situace financování projektu Vsetínská .................................................. 32 4.1

Stanovení rozpočtu projektu ............................................................................ 32

4.2

Možnosti financování projektu ........................................................................ 33

4.3

Financování investice bankou .......................................................................... 34

Závěr ........................................................................................................................ 49

Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 51 Seznam obrázků .............................................................................................................. 53 Seznam tabulek ............................................................................................................... 54 Seznam grafů .................................................................................................................. 55

1 Úvod, cíle práce a metodika V současné době, kdy ceny běžných energií, jako je elektrická energie, plyn apod., neustále rostou, lidé hledají jinou, levnější cestu, jak takové potřeby uspokojit. K tomuto trendu přispívá i stále častější využívání alternativních zdrojů energie, které se snaží nejen uspořit náklady na výrobu energií, ale snaží se i splynout s přírodou, snaží se být co nejvíce ekologické. Hledání nových způsobů výroby energie se obrátilo do rukou technologie. Schopnost vyrobit energii co nejvíce ekonomicky a ekologicky je bohužel přímo úměrná technologickému vývoji lidstva. Dnes známe celou řadu alternativních zdrojů energie. Mezi nejběžnější patří větrné elektrárny, solární termické systémy přes fotovoltaické panely. Takovým zdrojem energie jsou i tepelná čerpadla. Tepelná čerpadla jsou také technologickým výdobytkem dnešní doby, avšak princip tepelných čerpadel je znám už více než století a půl a neustále, v přímé úměře na technologii, dochází k jeho zlepšování. V současné době existuje celá řada tepelných čerpadel, které řeší několik oblastí uspokojování potřeb. Tepelná čerpadla jsou využívána jako zdroj tepla, nebo naopak zdroj chladu. Této vlastnosti je nadále využíváno pro vytápění, ohřev vody, nebo také pro chlazení. Nevýhodou tepelných čerpadel však zůstává fakt, že spotřebovávají elektrickou energii. Ale každá mince má dvě strany. Tepelná čerpadla mají i své výhody a to ty, že svou technologií se snaží významně uspořit náklady spojené s výrobou tepla a jsou oproti fosilním palivům více ekologická. Tepelná čerpadla totiž jako zdroj pro výrobu tepla využívají energii okolního prostředí, ve kterém žijeme, odebíráním energie z okolního vzduchu, vody i země. Avšak v souvislosti s tepelnými čerpadly musíme zohlednit i dnešní ekonomický svět, kde není nic zadarmo. Platí tedy, že tepelné čerpadlo si koupíme za proto, že nám v budoucí hodnotě přinese úspory spojené s výrobou energie. Cílem této práce je informovat o jednotlivých druzích tepelných čerpadel, jak takové tepelné čerpadlo funguje, na co ho lze použít, proč bychom si ho měli pořídit. O tom, že tepelné čerpadlo je významný pomocník, svědčí i jeho široká škála využití pro rodinné domy, bytové domy ale i firmy nebo veřejné společnosti. Jeho široké využití si lze představit tak, že kdekoliv potřebujeme udržovat teplo, nebo naopak chlad, tam je tepelné čerpadlo vhodné použít. Příkladem může být nejen vytápění obytných prostorů, ale třeba i udržování přijatelné teploty vody v krytém bazénu. 7

To, že se dá tepelné čerpadlo použít pro rodinné domy, je už samozřejmostí, ale velké procento populace, především ve velkých městech, žije v bytech a panelových domech. Fakt, že tepelná čerpadla lze využít i pro tyto velkoformátové objekty, už je znám méně. Tím se dostáváme k hlavnímu cíli této práce. Bytové domy jsou většinou odkázány na dodávku energie z okolních firem, proto nelze snížit provozní náklady na energie. Dodávkami energie mohou být plynárny, teplárny, elektrárny apod., které si ceny samy regulují. Tepelné čerpadlo by tento problém závislosti na vnějších dodávkách a problémem s úsporami mohlo vyřešit. Hlavním cílem této práce bude na konkrétním případě panelového domu (společenství vlastníků jednotek) vytvořit modelovu situaci investice právě do tepelných čerpadel. Je vhodné se dívat na investici do teplených čerpadel ze dvou pohledů, a to z pohledu realizace (výstavby) samotného tepelného čerpadla a z pohledu finančního, jak investici ufinancovat. Proto v obsahu práce bude stručně zachyceno, jak se takový projekt realizuje a které jsou jeho hlavní části. V druhé řadě bude vytvořena modelová situace financování, která bude obsahovat informace, jak je možné tento alternativní zdroj v rámci bytových družstev, respektive společenství vlastníků jednotek, bezproblémově ufinancovat. Financování bude vycházet se situace, že disponujeme pouze částečnými finančními prostředky pro realizaci a zbylé finanční prostředky budou částečně vycházet z úvěrového produktu některé banky pro financování investic do nemovitostí. Práce by se dala rozdělit metodicky do tří částí. V první části, tedy teorie tepelných čerpadel, bude využito nejen odborných publikací z oblasti tepelných čerpadel pro rodinné domy, ale i poznatků nabytých za konání odborné praxe, jakožto i užití interních dokumentů společnosti, ve které byla praxe vykonána. Ve druhé části, která bude řešit konkrétní investici do tepelných čerpadel po projektové stránce, bude vycházeno opět z praxe, která byla vykonaná ve společnosti zabývající se tepelnými čerpadly, která projekt realizovala a kterého jsem se zúčastnil. Kromě praktických poznatků bude využito interních dokumentů, které byly v souvislosti s tímto projektem vytvořeny. V poslední třetí části práce, která bude řešit financování investice projektu na tepelná čerpadla, bude vycházeno z odborných publikací z oblasti bankovnictví a z osobní konzultace se specialistou pro podnikové úvěry z Komerční banky. Na základě takovéto konzultace byly zjištěny potřebné údaje pro zpracování této závěrečné části. Závěrečná část bude spočívat v substituci zjištěných údajů do bankovního produktu a vytvoření modelové situace financování.

8

2 Tepelné čerpadlo Tepelné čerpadlo (dále také TČ) slouží ve zjednodušeném pojetí pro vytápění a ohřev vody. Na první pohled TČ téměř nerozeznáme od jiného zdroje vytápění, kterým může být například hojně využívaný elektrický kotel, nebo kotel na tuhá paliva. Výhodou je také velikost, která se nijak neliší od běžných druhů kotlů. Velikost lze přirovnat k lednici, v obchodě s elektrickými spotřebiči najdeme celou škálu velikostí, ale také typů. Stejně tak je tomu i s tepelnými čerpadly. Na tuzemském i zahraničním trhu existuje celá škála velikostí, druhů a typů tepelných čerpadel. Dalšími nespornými výhodami, oproti ostatním druhům vytápění, je šetrnost k životnímu prostředí, úsporný druh vytápění a ohřevu vody, nízké provozní náklady, dlouhá životnost, komfort při vytápění a mnohé další. Šetrnost k životnímu prostředí vychází z jeho vlastnosti odběru tepla z okolního prostředí, ze vzduchu, země i z vody. Komfort a úsporný druh vytápění je dán nejen odběrem tepla z okolního prostředí, ale také multifunkčností samotného čerpadla. Nahrazuje jiné zdroje tepla v objektu a tím také šetří náklady spojené s vytápěním a ohřevem vody, jako jsou například různé typy bojlerů a kotlů, jak elektrických, tak plynových. TČ lze použít pro vytápění celého objektu pomocí radiátorů, podlahového topení, ale i pro ohřev teplé vody v bojlerech a z nich vyplývající teplé vody z kohoutku v koupelnách, kuchyních až po vyhřívání bazénů a vířivých van v topné sezóně i mimo ni. Může sloužit jako zdroj tepla v topné sezóně i jako zdroj chlazení v teplých letních obdobích, ale i k bezstarostnému udržení stabilní teploty v objektu po celý rok.

2.1 Princip tepelného čerpadla Podle Karlíka (2009) TČ řadíme mezi alternativní zdroje obnovitelné energie. O tom svědčí již zmiňovaný fakt, že TČ odnímají teplo z okolního prostředí vytápěného objektu (vzduchu, země, vody), pomocí primární funkce ho převedou na vyšší teplotní hladinu, vzniklé teplo lze následně použít pro vytápění a ohřev vody. Karlík (2009) také uvádí, že základní princip TČ vychází z druhé věty termodynamické, která byla vyslovena již v roce 1852 lordem Kelvinem. Část této druhé věty tvrdí, že teplo se šíří vždy ve směru od teplejší části ke studenější části, čehož princip tepelného čerpadla využívá. Tento princip se projevil i při prvním náhodném sestrojení tepelného čerpadla. První TČ v podstatě vzniklo čistě náhodnou při pokusu s nízkými teplotami,

9

když se Robert C. Weber omylem dotknul výstupního potrubí mrazícího stroje a to jej popálilo. Následně Robert C. Weber propojil tento mrazák s bojlerem a místo mrazení začal produkovat teplo, kterým ohříval vlastní dům. Výsledky svých experimentů ho natolik překvapily, že časem dokonce prodal i svůj starý kotel na uhlí. Před vysvětlením samotného principu je vhodné seznámit se s některými důležitými pojmy tepelného čerpadla a jejich funkcemi. Mezi několik základních pojmů patří především topný výkon, elektrický příkon, topný faktor, chladící výkon, chladící faktor a tepelné ztráty. Topný výkon je dán součtem obou vložených hodnot energií, a je proto vždy větší než vynaložená hnací energie. Na celkovém výstupním množství tepla, které je předávané do druhého prostředí (vytápěný objekt) se podílí teplo odebrané z prvního prostředí (nízkopotenciální zdroje tepla, které jsou dostupné zdarma) asi 60 % až 70 % a hnací elektrická energie, která se musí platit asi 30 % až 40 %. Tepelný výkon se u tepelných čerpadel uvádí v kW (kiloWatt). (podle interního dokumentu společnosti TC MACH, s. r. o.) Dalším neméně důležitým pojmem je elektrický příkon, podle Tintěry (2003) je to množství energie, které je nezbytné pro chod tepelného čerpadla, tedy procesu přečerpávání tepla. Elektrický příkon se běžně uvádí opět v kW (kiloWatt). A v neposlední řadě topný faktor (COP – Coefficient of Performance). Ten je uváděn jako bezrozměrné číslo, které říká, jak je TČ účinné. Toto číslo je poměr mezi topným výkonem a elektrickým příkonem TČ. Obecně platí, že čím vyšší je topný faktor, tím lepší je tepelné čerpadlo, protože jeho provozní náklady jsou nižší. (podle Karlík, 2009) Topný faktor může u velice dobrých TČ nabývat až hodnoty 4, avšak běžněji se COP pohybuje v rozmezí od 2,5 do 3,5. (podle Karlík, 2009) Topný výkon a topný faktor jsou ovlivňovány vnějšími podmínkami, tedy jak na teplotě zdroje nízkopotencionálního tepla, tak na straně otopné soustavy. (podle Tintěra, 2003) Závislost na vnějších podmínkách můžeme přirovnat ke stříhání nůžkami, kdy je můžeme rozevřít od teploty studené strany (teplota vody 10 °C) až k požadované teplotě pro vytápění (teplota vody 35 °C). Čím více budeme nůžky rozevírat, tím hůře se s nimi bude stříhat, tedy tím větší musíme vynaložit energii. Příkladem může být, že při ještě nižší teplotě na straně studené (teplota vody 0 °C) a při vyšší požadované teplotě pro 10

vytápění (teplota vody 55 °C) je spotřeba elektrické energie vyšší a topný faktor logicky klesá. (podle Tintěra, 2003) Opozitem již zmíněného topného výkonu je chladící výkon, který Tintěra (2003) charakterizuje jako množství tepla za časovou jednotku, které je odebrané nízkopotenciálnímu zdroji tepla (zemi, vodě, vzduchu). S pojmem topný faktor se často setkáme v zápisech COP při S0/W50 je 2,7, COP při W10/W35 je 4,5 nebo při A7/W35 je 3,2. Pod velkými písmeny S, W, A se ukrývají zkratky anglických slov. Písmeno S je zkratkou anglického soil, které v překladu znamená půda, W z anglického water, tedy voda a velké písmeno A je zkratkou pro air, které nemůže znamenat nic jiného než vzduch. Pokud si větu ještě jednou pozorně přečteme, zjistíme, že písmena S, W, A značí zkratky nízkopotencionálních zdrojů půdy, vody, vzduchu a nachází se vždy v přední části zápisu zkratky S0, W10, A7. Již zmíněná zkratka COP při S10/W40 je 3,2 tedy značí, že se jedná o tepelné čerpadlo typu země (S)/voda (W) a jeho topný faktor (COP) při vstupní teplotě půdy 10 °C a výstupní teplotě vody 40 °C je 3,2. Obdobně COP při W10/W35 je 4,5 říká, že se jedná o tepelné čerpadlo typu voda/voda a pokud venkovní voda, z které odebíráme teplo, bude mít 10 °C, tak výstupní voda určená pro vytápění, bude mít 35 °C při topném faktoru 4,5. Stejně tak zápis A7/W35 je 3,2 značí TČ typu vzduch/voda, při venkovní teplotě 7 °C vyrobí TČ teploto 35 °C pro ohřev vody při tepelném faktoru 3,2. Laicky řečeno, tepelné čerpadlo funguje ve své podstatě jako obyčejná lednička, kterou máme každý doma. Tato naše chladnička odebírá přebytečné teplo potravinám a předává ho svou zadní stranou, černou mřížkou, do vzduchu do prostoru, kde je umístěná a tím neustále vytápí třeba naši kuchyni. Dobrým příkladem je, když si představíme kutila, který do okenního prostoru umístí místo okna chladničku dvířky ven a zadní stranou chladničky dovnitř. Pokud nechá dvířka chladničky otevřená, chladnička bude po celou dobu chladit venkovní vzduch v místnosti, a naopak zadní část chladničky bude neustále topit. Tohle vlastně představuje princip tepelného čerpadla typu vzduch/vzduch. (podle Srdečný, Truxa, 2009) Jak tedy můžeme vyrobit teplo ze země, vody, nebo vzduchu, který má například 8 °C? Princip je založený na již zmiňované termodynamické větě. Pokud dodáme uvažované teplotě 8 °C nějakou vnější energii (v případě TČ je to elektřina pro pohon kompresoru), pak můžeme převést (přečerpat) již zmiňovaných 8 °C na vyšší teplotní hladinu, třeba

11

na teplotu kolem 50 °C, kterou již můžeme použít pro ohřev vody a následně pro vytápění. Odborně lze tyto skutečnosti převést do jednostupňového chladícího okruhu, který lze vidět na obrázku 1. Chladící zařízení, které na jedné straně chladí a na straně druhé vydává teplo, funguje tak, že kompresor nasává vypařené chladivo, tedy přehřáté páry chladiva z výparníku, a stlačuje ho na kondenzační tlak. Poté přechází do kondenzátoru, kde dochází ke zchlazení par, tedy k jejich zkapalnění. Takto zkapalněné chladivo dále putuje přes expanzní ventil, který udržuje rozdíl mezi stranou kondenzační a vypařovací, a je nastřikováno do výparníku. Ve výparníku dochází opět k vypařování chladiva, tj. z kapalného stavu do plynného. K vypaření je zapotřebí určité teplo, které odebíráme z chlazené látky (v našem případě vzduchu, případně vody, země). Tím je cyklus kompletní a probíhá neustále do té doby, dokud nedosáhneme požadované teploty, například ohřev vody do 50 °C. (Podle sborníku Chladicí a klimatizační technika, 2012)

Obrázek 1: Schéma jednoduchého jednostupňového parního oběhu (zdroj: Kolektiv autorů, Chladicí a klimatizační technika, 2012)

Tepelná čerpadla jsou ve své podstatě mnohem složitější než jednoduchý jednostupňový parní oběh. O tom svědčí i fakt, že jsou složena z mnoha dalších komponent kromě kompresoru, kondenzátoru, vstřikovacího ventilu a výparníku. V kompletních systémech tepelných čerpadel se setkáváme s dalšími nezbytnými komponenty pro správné fungování celého systému tak, aby plně odpovídal našim potřebám.

2.2 Typy tepelných čerpadel Jak už víme, tepelné čerpadlo pro svou funkci využívá dvou základních zdrojů energie. Prvním zdrojem je elektrická energie, která je běžně dostupná, a druhým zdrojem je 12

nízkopotenciální teplo ze vzduchu, vody, země nebo jiných zdrojů tepla, které je nutné hledat a podle kterých také volíme typ TČ. (podle Tintěra, 2003) Tintěra (2003) ve své publikaci rozděluje TČ podle toho, odkud teplo odebírají a kam teplo předávají (vzduch/voda, vzduch/vzduch, voda/voda, země/voda). Tepelné čerpadlo typu vzduch/voda odebírá teplo zpravidla z venkovního vzduchu, případně z okolního prostředí, a předává získané teplo do vody, například do otopného systému. Příkladem systému vzduch/voda může být tepelné čerpadlo vyráběné společností TC MACH, s. r. o. s označením MACH IN, které lze vidět na následujícím obrázku 2. Jedná se o tepelné čerpadlo vnitřního provedení, kdy vzduch je přiváděn do tepelného čerpadla přes zeď vytápěného objektu pomocí vzduchotechnického potrubí. Tepelné čerpadlo typu vzduch/vzduch předává teplo vnitřnímu vzduchu vytápěného objektu pro teplovzdušné vytápění nebo klimatizaci. A v neposlední řadě tepelná čerpadla typu země/voda a voda/voda, která jsou totožná a liší se pouze venkovní částí celého systému, kdy se energie získává ze země, nebo z vody.

Obrázek 2: Tepelné čerpadlo MACH IN typu vzduch/voda vnitřní provedení (zdroj: Fotobanka společnosti TC MACH, s. r. o.)

Jednotlivými typy tepelných čerpadel lze vytápět nebo ohřívat jakoukoliv vodu v cílovém objektu a lze ho použít jak pro nové domy, tak i pro modernizaci starších domů. Můžeme vytápět rodinné domy, bytové domy i průmyslové objekty. O těchto faktech svědčí i široké využití tepelného čerpadla. Lze ohřívat vodu, užitkovou vodu a následně tuto teplou vodu pouštět do podlahového, případně do klasického radiátorového topení. Přeneseně lze ohřívat vodu do běžně známého boileru a rozvádět

13

teplou vodu do celého domu pro sprchování nebo mytí nádobí. Rozšířeně lze uvažovat i o vyhřívání bazénové vody nebo třeba whirlpoolů. Sečteno a podtrženo, jako všechny druhy vytápění i tepelná čerpadla mají určité výhody a nevýhody. Srdečný a Truxa (2009) uvádí několik důvodů spojených s technologií TČ. Výhody: -

Vyrobí více energie, než samo spotřebuje.

-

Zajistí pohodlný způsob vytápění pomocí plně automatizovaného provozu.

-

Nevypouští žádné emise do okolí, lze říci, že je ekologické.

-

Ekologický prvek také spočívá v nižší spotřebě elektřiny vůči klasickému způsobu vytápění.

-

S tím také souvisí nižší nároky na instalovaný příkon.

-

Snadno dostupná elektrická energie potřebná pro provoz TČ.

Nevýhody: -

Poměrně vysoké pořizovací náklady, které se pohybují přibližně od 250 tis. Kč, u některých velkých projektů až několik milionů Kč.

-

Výstupní teplota topné vody se pohybuje kolem 50–55 °C.

-

U sytému voda/voda je nutné provést několik kontrol, jako je propustnost podloží, dostatečná vydatnost vodního zdroje, provedení chemické analýzy vody a s tím související dodržení limitů pro tvrdost a pH vody.

-

Prostorová náročnost především u systémů země/voda při stavbě plošného zemního kolektoru.

-

U systému vzduch/voda mohou nastat problémy s hlukem venkovní jednotky, i když jsou splněny hygienické normy.

-

Pro pohon se používá neobnovitelného zdroje elektrické energie.

14

2.2.1 Tepelné čerpadlo typu země/voda Tepelné čerpadlo typu země/voda patří mezi velice významné, a to vzhledem ke svým vlastnostem, oproti ostatním systémům TČ. Největší výhodou tohoto systému je jeho stabilita. Čerpadlo tohoto typu je většinou provozováno v tzv. bivalentním provozu, to znamená, že v určitém teplotním bodu se zapne také doplňkový zdroj tepla, kterým může být zabudovaný elektrokotel. Bivalentní provoz není pravidlem, tento systém lze provozovat i monovalentně, což však přináší řadu výhod i nevýhod. (podle Karlík, 2009) Za nevýhodu tohoto systému lze považovat zemní práce, které jsou s instalací TČ úzce spojeny. Pro čerpání tepla ze země potřebujeme buď zemní plošný kolektor, nebo geotermální vrty. S umístěním zemního plošného kolektoru nebo geotermálního vrtu jsou spjaty i relativně drahé zemní práce, avšak dlouhé výkopy pro plošné kolektory lze pořídit relativně levně ve srovnání s geotermálními vrty. Geotermální vrty bývají zpravidla nejdražší položkou při instalaci celého systému země/voda. (podle Karlík, 2009)

Obrázek 3: Zemní plošný kolektor systému země/voda s následným rozvodem teplé vody po domě (zdroj: web MVB OPAVA CZ s. r. o.)

Při výběru kolektorů se zohledňují faktory, jako je geologická situace a umístění budovy. U domů, které disponují dostatečným prostorem před objektem, se rozhodně doporučují zemní plošné kolektory. Kdežto v případě, že není dostatečná plocha pro plošný kolektor, přichází v úvahu druhá volba užití geotermálního vrtu. Teplo

15

z plošného kolektoru či geotermálního vrtu lze využívat nejen po dobu topné sezóny, ale i mimo ni. V letních měsících lze čerpadlo použít pro ohřev vody, nebo v případě geotermálních vrtů lze využít i jeho chladícího výkonu. (podle Karlík, 2009) Teplo odebírané z geotermálních vrtů vzniká v nitru Země, kde stále probíhá nukleární rozpad prvků. Při rozpadu prvků, který probíhá v zemském jádru, se vytváří energie, která ve formě tepla prostupuje na povrch. Vycházíme z myšlenky, která už je nám známá z prvních hodin zeměpisu, že s rostoucí hloubkou pod povrchem roste i teplota hornin. Obvykle se teplota zvýší o 1 °C při každém poklesu o 30 metrů směrem k zemskému jádru. V hloubce přibližně 100 m se teplota pohybuje kolem 10 °C, tedy dostatečná teplota pro chod TČ. (podle Srdečný, Truxa, 2009)

Obrázek 4: Geotermální vrt systému země/voda s následným rozvodem teplé vody po domě (zdroj: web MVB OPAVA CZ s. r. o.)

Obvyklá délka vrtu (resp. několika vrtů) se pohybuje kolem 50–150 m. Pokud je potřeba vybudovat více vrtů, je nutné vrty od sebe umístit ve vzdálenosti min. 10 m, resp. 10 % délky vrtu, aby nedocházelo k jejich vzájemnému ovlivňování. Lze zhruba říci, že na 1 kW výkonu TČ je potřeba okolo 12–18 m hloubky vrtu, která je závislá na tepelné vodivosti horniny. Tedy TČ o výkonu 10 kW potřebuje pro správné fungování vrt o délce přibližně 140 m (nebo dva 70 m). Obecně lze říci, že je lépe zvolit jeden delší vrt, než dva kratší, protože prvních 10 m vrtu má velice malý energetický přínos. (podle Srdečný, Truxa, 2009) Pro vrty je sice hloubka 10 m velice málo, ale pro způsob získávání energie půdním kolektorem stačí pouhých 1,5–2 m hloubky. Půda je ochlazována tepelným výměníkem 16

(půdním kolektorem) z polyetylenového potrubí naplněného nemrznoucí směsí. Jedná se o velice rozšířený způsob získávání nízkopotencionálního tepla zejména z důvodu ekonomického. (podle Srdečný, Truxa, 2009) Sečteno a podtrženo Tintěra (2003) uvádí několik výhod a nevýhod spojených s tepelnými čerpadly využívajícími zemské teplo. Výhody: -

Teplota země je v průběhu roku rovnoměrná, to se projevuje zvláště u geotermálních vrtů, tím je možné použít TČ jako monovalentní zdroj vytápění.

Nevýhody: -

Venkovní část systémů vyžaduje rozsáhlé stavební práce.

-

Sondy ve vrtech i zemní kolektory jsou po zahrnutí prakticky neopravitelné.

-

Krátké vrty mohou zamrznout, a proto z nich nelze po dlouhou dobu regenerace odebírat teplo.

-

Možnost rizika kontaminace spodních vod u vrtů, případně ztráty pramenů v okolních studnách.

-

Zemní plošné kolektory i vrtné spojovací potrubí musí být vedeno v dostatečné vzdálenosti od objektů a jejich základů, aby se zabránilo možnému riziku namrznutí půdy a následnému posunu staveb.

I přes značné nevýhody lze podle Karlíka (2009) tímto způsobem vytápění ušetřit až 70 % provozních nákladů na provoz tradičního topného systému. Úspora je dána především již zmíněnou vysokou stabilitou systému. Stabilita se i viditelně projeví na dlouhé životnosti tepelného čerpadla a ostatních komponent topného systému. Jedením z důležitých faktorů pro výkon tohoto čerpadla je závislost na teplotě vody zemního kolektoru a požadované teplotě topné vody. Příkladem mohou být výkonové parametry

tepelného

čerpadla

MACH

IN

S

(TČ

vyráběné

společností

TC MACH s. r. o.) při S0/W50, které lze vidět v následující tabulce. Hodnoty jsou stanoveny pro použití chladiva s označením R 407 C. Tepelné čerpadlo MACH IN S je konstruováno ve třech výkonnostních řadách MACH IN S 8, 10 a 15 [kW]. (podle interního dokumentu společnosti TC MACH, s. r. o.)

17

Tabulka 1: Topný výkon tepelného čerpadla MACH IN S ve třech výkonnostních řadách (zdroj: Interní dokument společnosti TC MACH, s. r. o.)

Výkonnostní řady MACH IN S

8

10

15

6

9,8

12,1

Příkon [kW]

2,2

4,3

4,1

Topný faktor (COP)

2,7

2,9

3

8–12

11–18

15–22

při S0/W50 Tepelný výkon [kW]

Tepelné ztráty objektu [kW]

2.2.2 Tepelné čerpadlo typu voda/voda Specifikem TČ typu voda/voda je odebírání nízkopotencionálního tepla z povrchové nebo podzemní vody. Za povrchovou vodu lze považovat řeky či rybníky, za podzemní vodu považujeme například studny rodinných domů. U studny musíme zvažovat především geologické dispozice a vydatnost pramene. Pokud jsou však tyto faktory splněny, jsou studny nejlepším zdrojem tepelné energie, protože podzemní voda se stabilně pohybuje v průměru kolem 10 °C, je tedy nejteplejším zdrojem přírodního tepla. Stabilita a vydatnost teploty je velice důležitá pro výkon a životnost tepelného čerpadla. Naproti tomu již zmíněné vodní plochy, jako jsou rybníky a řeky, se využívají spíše výjimečně vzhledem k velice náročné a složité administrativě, jako je povolení majitelů apod. (podle Karlík, 2009) Jak už bylo zmíněno, jako zdroj tepla pro tepelné čerpadlo typu voda/voda lze využít jak podzemní vodu, tak vodu povrchovou. Za vodu podzemní považujeme spodní vodu, která se zpravidla nachází ve studnách. Zajímavostí je, že tepelné čerpadlo vyžaduje studny dvě: studnu zdrojovou, kde dochází k odebírání vody, po ochlazení a odebrání tepla se voda vypouští zpátky do studny druhé, tzv. vsakovací studny. Nevýhodou tohoto zdroje je fakt, že musí být neustále zajištěn přísun vody. V opačném případě, např. při vysychání studny, hrozí okamžité zamrznutí výměníku, které vede až k jeho zničení. Je tedy nutné mít zdroj vody, který bude po celé roky vydatný. Dostatek vody však není úplnou výhrou. Aby bylo možné využívat tuto vodu bezproblémově, nesmí obsahovat velké množství minerálů. Minerály způsobují zanášení výměníku, dochází tak ke ztrátě jeho funkčnosti. Tomuto problému lze snadno předejít chemickým rozborem zdrojové vody. Druhým, méně vhodným zdrojem, je povrchová voda. Tento zdroj přináší spoustu komplikací. Stav voda z rybníků v průběhu roku velice kolísá,

18

voda zamrzá a obvykle je velice znečištěná. Opačným případem je voda z řek, za předpokladu dostatečné velikosti řeky. Nejvhodnějším zdrojem vody jsou náhony malých vodních elektráren, kam lze bezproblémově umístit výměník tepelného čerpadla. Teoreticky lze vodu také přivádět pomocí potrubního systému, to se však využívá zřídka vzhledem k pracnosti, ekonomické náročnosti a také kvůli již zmíněné administrativě.

Obrázek 5: Využití spodní vody systému voda/voda s následným rozvodem teplé vody po domě (zdroj: web MVB OPAVA CZ s. r. o.)

Z výše uvedeného lze stanovit řadu výhoda a nevýhod. Tintěra (2003) ve své knize uvádí souhrn. Výhody: -

odběr tepla z nejlepšího přírodního nízkopotencionálního zdroje

Nevýhody: -

nutnost velkého zdroje podzemní vody

-

provozní náklady na čerpání

-

v případě studní menšího průměru vzniká riziko zanášení a poškození čerpací techniky

19

Jako příklad tepelného čerpadla využívajícího vodu jako zdroj tepla lze použít tepelné čerpadlo MACH IN W (TČ vyráběné společností TC MACH s. r. o.). Jako u všech tepelných čerpadel i výkon tohoto čerpadla závisí velkou měrou na teplotě vody, zemního kolektoru a požadované teplotě topné vody. Některé výkonové parametry tohoto čerpadla řady W v závislosti na teplotě naleznete v následující tabulce. Tabulka zachycuje hodnoty při W10/W35. Hodnoty jsou stanoveny pro použití standardního chladiva R 407 C. Dobrou poznámkou je, že uvedené hodnoty platí pouze pro chladící okruh, nikoliv pro celý systém. Hodnoty se neuvádějí pro celý systém vzhledem k tomu, že každý projekt má jinou energetickou náročnost, více přídatných čerpadel určených k čerpání zdrojové vody apod. Tepelné čerpadlo MACH IN W je konstruováno ve třech výkonnostních řadách MACH IN W 8, 10 a 15 [kW]. (podle interního dokumentu společnosti TC MACH, s. r. o.) Tabulka 2: Topný výkon tepelného čerpadla MACH IN W ve třech výkonnostních řadách (zdroj: Interní dokument společnosti TC MACH, s. r. o.)

Výkonnostní řady MACH IN W

8

10

15

Tepelný výkon [kW]

8,1

9,6

15,1

Příkon [kW]

1,8

2,1

3,2

Topný faktor (COP)

4,5

4,6

4,7

8–12

11–18

15–22

při W10/W35

Tepelné ztráty objektu [kW]

2.2.3 Tepelné čerpadlo typu vzduch/voda Tepelné čerpadlo typu vzduch/voda patří mezi významné i hojně využívané systémy. Tepelná čerpadla tohoto typu jsou provozována většinou v bivalentním provozu, to znamená, že pod bodem bivalence připíná elektrokotel zabudovaný v čerpadle, a tím požadovanou teplotu zajišťují oba zdroje. Bod bivalence se pohybuje kolem minus 5 °C až minus 8 °C. Připínání elektrokotle je nezbytné, protože s klesající teplotou klesá i výkon tepelného čerpadla, potažmo i neschopnost čerpadla ohřát vodu do požadované teploty. Většina tepelných čerpadel je schopná fungovat do teplot minus 10 °C. Kvůli špatnému fungování čerpadel v záporných a nízkých teplotách, nejsou tato čerpadla doporučována především v horských oblastech, kde se teploty pohybují po většinu roku velice nízko. Výhodou tohoto systému je však fakt, že odpadají jakékoliv složité zemní práce tudíž i finální cena tepelného čerpadla bude výrazně nižší oproti ostatním systémů

20

vyžadující nákladné vrty, zemní kolektory apod. Další nespornou výhodou je fakt, že tepelná čerpadla se dají instalovat buď ze dvou jednotek a to vnitřní a venkovní, které se také nazývá dělená montáž, nebo se vyrábí v kompaktním provedení, tedy celé tepelné čerpadlo stojí venku, nebo naopak uvnitř budovy. V případě dělené montáže se z pravidla na jižní části objektu nachází venkovní část, která nasává venkovní vzduch, který přeneseně zajišťuje ohřev vody. U kompaktního vnitřního provedení je nutné propojit obvodovou zeď domu s venkovním prostředím k zajištění proudění potřebného vzduchu. Toto se provádí pomocí specializovaného vzduchotechnického potrubí. Množství protékaného vzduchu činí řádově tisíce m3/h, při čemž vzniká hluk. Množství akustického tlaku ve vzdálenosti 5 m od venkovní jednoty se pohybuje kolem 40 dB, proto je třeba brát ohled na umístění jednoty na pozemku. (podle Karlík, 2009)

Obrázek 6: Venkovní jednotka systému vzduch/voda s následným rozvodem teplé vody po domě (zdroj: web MVB OPAVA CZ s. r. o.)

Sečteno a podtrženo Tintěra (2003) ve své knize uvádí shrnutí výhod a nevýhod tohoto typu tepelných čerpadel. Výhody: -

instalace venkovní jednotky nevyžaduje velké stavební práce

21

Nevýhody: -

v době nejnižších teplot je třeba více topit, TČ ztrácí svůj výkon

-

venkovní část je zdrojem hluku, může vadit nejen majiteli, ale i případným sousedům

Jako příklad tohoto systémů lze uvést tepelné čerpadlo MACH IN, které je vyráběné již zmiňovanou společností TC MACH, s. r. o. Toto tepelné čerpadlo se vyrábí ve třech výkonnostních řadách MACH IN 8,3, dále 13,6 a řada 15. Výkonnostní řady jsou samozřejmě odvozovány od tepelných ztrát objektu. Jako u všech typů tepelných čerpadel, tak i výkon tohoto systému je ovlivňován velkou měrou venkovní teplotou a požadovanou teplotou topné vody. Výkonové parametry tepelného čerpadla MACH IN při A7/W35 naleznete v následující tabulce. Hodnoty jsou stanoveny pro použití standardního chladiva R 407 C a jsou určené pro tepelné čerpadlo jako celek, nikoliv pouze pro chladící okruh čerpadla. (podle interního dokumentu společnosti TC MACH, s. r. o.) Tabulka 3: Topný výkon tepelného čerpadla MACH IN ve třech výkonnostních řadách (zdroj: Interní dokument společnosti TC MACH, s. r. o.)

Výkonnostní řady MACH IN

8,3

13,6

15

Tepelný výkon [kW]

6,4

10,4

12,8

Příkon [kW]

2,1

3,3

3,8

Topný faktor (COP)

3,1

3,2

3,4

8–12

11–18

15–22

při A7/W35

Tepelné ztráty objektu [kW]

Existují i další odvozené typy TČ, však méně známé. Příkladem může být TČ typu vzduch/vzduch, tato tepelná čerpadla fungují na stejném principu jako čerpadla vzduch/voda s tím rozdílem, že tepelný výkon předávají vnitřnímu vzduchu objektu pomocí části čerpadla vypadajícího jako nástěnná klimatizace. (podle Karlík, 2009)

22

3 Investiční projekt Společenství vlastníků Vsetínská Investiční projekt s pracovním názvem Vsetínská proběhl mezi dvěma smluvními stranami, mezi objednavatelem a dodavatelem. Objednavatelem bylo společenství vlastníků Brno, Vsetínská 521/8–18 se sídlem Vsetínská 16, 639 00 Brno. A na druhé straně firma vyrábějící tepelná čerpadla na míru společnost TC MACH, s. r. o. s provozovnou U mostu 590, 672 01 Moravský Krumlov. Podepsáním smlouvy vznikl vztah mezi oběma stranami, kde společnost TC MACH, jako generální dodavatel, se zavázala k dodání a kompletní instalaci 4 tepelných čerpadel včetně nezbytných komponent

k jejich

fungování.

(podle

interního

dokumentu

společnosti

TC MACH, s. r. o.)

3.1 Představení společnosti TC MACH, s. r. o. Společnost TC MACH, s. r. o. je firma působící na českém trhu od roku 2002. Název společnosti je zkrácením slov tepelná čerpadla (TC) a dále odvozen ze jména majitele firmy pana Stanislava Macha. Společnost se aktivně zabývá vývojem, výrobou a instalací tepelných čerpadel. Čerpadla jsou produkována především pro účely vytápění objektů a ohřevu vody. V oblasti vývoje se společnost koncentruje na vývoj TČ produktového označení MACH. Společnost se může pyšnit stabilní pozicí a dlouholetým působením na českém trhu. Důkazem toho tvrzení je nejen celá škála spokojených zákazníků, ale také získání řady prestižních ocenění v konkurenci zahraničních i domácích výrobců tepelných čerpadel. Příkladem prestižních ocenění může být získání zlaté medaile za tepelné čerpadlo MACH IN na stavebním veletrhu SHK Brno v roce 2009 nebo zlatá medaile za tepelné čerpadlo MACH ZR 72 opět získané na každoročně pořádaném stavebním veletrhu SHK Brno v roce 2006. Činnost společnosti lze shrnout do čtyř hlavních bodů. Za prvé lze hovořit o výrobě a instalaci TČ typu země/voda, voda/voda, vzduch/voda pro rodinné domy. Rodinné domy nejsou jedinou oblastí, na kterou se společnost koncentruje. Zabývá se také výrobou a instalací tepelných čerpadel pro komerční objekty, jako jsou firemní provozovny, hotely, bytové domy apod. Třetí významná činnost je zastoupena vývojem, výrobou a instalací TČ pro speciální aplikace pro průmysl. V neposlední řadě se společnost věnuje konzultační činnosti nejen pro své zákazníky, ale i pro partnerské firmy. V rámci firemní strategie se společnost orientuje především na spokojeného zákazníka. Spokojenosti zákazníků

23

společnost dosahuje díky neustálému zvyšování kvality nabízených výrobků a služeb v oblasti efektivnosti a hledání nových technických řešení. Rozvoj efektivnosti vychází z přímého prodeje výrobků a očekávání zpětných vazeb od zákazníků. (Zdroj: web společnosti TC MACH, s. r. o.)

3.2 Projekt Vsetínská Všeobecně lze říci, že projekt Vsetínská vznikl jako projekt, který řeší snížení provozních nákladů na vytápění panelového domu pomocí využití dostupných technologií. Společenství vlastníků se tedy rozhodlo zrealizovat projekt doplňkového zdroje tepla pro vytápění a přípravu teplé vody, kterým je právě technologie tepelných čerpadel. Úkolem je tedy zajistit teplo pro panelový dům s osmi nadzemními podlažími, respektive teplo pro 150 bytových jednotek. (podle interního dokumentu společnosti TC MACH, s. r. o.) Projekt takového rozsahu vyžaduje znalosti v oblasti investičního rozhodování. Teorie v oblasti investičních projektů hovoří o čtyřech po sobě jdoucích projektových fázích. Projekt lze tedy rozdělit na předinvestiční přípravu, projektování, vlastní výstavbu projektu (pořízení) a samotné provozování investice až do doby její likvidace koncem životnosti. (podle Valach, 2006) Samotná předinvestiční příprava představuje základní předpoklad pro úspěšné zrealizování projektu a jeho následné fungování. Je velice náročná především na různorodé potřeby kvalifikace pracovníků, kteří se podílejí na realizaci projektu. Příkladem mohou být kvalifikovaní ekonomové, ekologové, technici a právníci. Cílem předinvestiční přípravy je především podrobná identifikace projektu a jeho různé varianty, následně vyloučení méně vhodné varianty projektu a výběr vyhovující, zohlednění účelnosti projektu z různých úhlů pohledu, návrh technického řešení a posouzení ekonomické stránky projektu včetně financování. (podle Valach, 2006) Před úplným zahájením práce (předinvestiční příprava) na projektu je nutné uskutečnit počáteční prohlídku objektu, tedy bytového družstva. Poté na základně získaných informací lze navrhnout první podobu projektu a jeho možnou realizaci. Na základě bohatých zkušeností firmy TC MACH, s. r. o. vznikl návrh, kdy celý systém tepelného čerpadla byl rozdělen do dvou částí, a to venkovní a vnitřní část. Uvažovaná venkovní část by se nacházela na střeše panelového domu Vsetínská. Venkovní část by se

24

následně propojila potrubím po vnější stěně panelového domu s nezámrznou směsí k zmiňované vnitřní části.

Obrázek 7: Fotografie venkovního potrubí, které pojí vnitřní a venkovní část systému tepelných čerpadel (zdroj: fotobanka společnosti TC MACH, s. r. o.)

Jako doplňkový zdroj tepla byla vybrána tepelná čerpadla typu vzduch/voda s plnou funkčností do venkovní teploty –6 °C. V případě, že venkovní teplota klesne pod uvedený stupeň, bude automaticky tepelné čerpadlo zastoupeno dosavadním zdrojem tepla, tedy teplem dodávaným z brněnských tepláren. Ostatně permanentně rostoucí ceny tepla dodávané z brněnských tepláren byly jedním z hlavních důvodů vybudování relativně levnějšího doplňkového zdroje tepla. (podle interního dokumentu společnosti TC MACH, s. r. o.) Zvolení systému tepelného čerpadla vzduch/voda je vcelku logické a jediné možné. Pokud uvažujeme teorii tepelných čerpadel, kde známe systémy tepelných čerpadel země/voda, vzduch/voda a voda/voda, můžeme si pomocí vylučovací metody stanovit optimální řešení projektu. Systém země/voda využívá tepla, které získáme buď z hloubkových vrtů, anebo pomocí zemního plošného kolektoru. Obě varianty získání nízkopotencionálního tepla není možné realizovat. Bytový dům se nachází uprostřed velkého města a je obestavěný dalšími bytovými domy a silnicemi. Je tedy zhola nemožné vybudovat před bytovým domem systém zemního plošného kolektoru. Kolektor by musel být obrovských rozměrů a na to mezi panelovými domy není místo. Zvolení hloubkového vrtu odpadá hned z několika důvodů. Prvním a zásadním

25

důvodem je, že vrtů by muselo být několik. Vzhledem k velikosti bytového družstva by vybudování takovýchto vrtů bylo vysoce neekonomické (vrty by byly mnohonásobně dražší než celý projekt). Dalším nesporným důvodem je nemožnost budování vrtů na ulici mezi ostatními panelovými domy, nemluvě o řadách potřebných povolení, u kterých to běžně skončí. Systém voda/voda lze vyřadit ihned po uvážení faktu, že v blízkosti panelového domu se nenachází žádný zdroj vody, ať už ve formě povrchové nebo podzemní. Jediným zdrojem, který je zdarma, a pro jeho odběr není nutné žádné povolení, zůstává vzduch, tedy systém tepelného čerpadla vzduch/voda. Systém vzduch/voda známe ve třech provedeních, a to venkovní provedení, vnitřní provedení a dělená montáž. Pro venkovní provedení bychom museli celý systém umístit před panelový dům, což je opět nemožné vzhledem k nedostatku prostoru. Vnitřní provedení tepelného čerpadla také není ideální. Vnitřní provedení tepelného čerpadla by vyžadovalo vybudování obrovského nasávacího potrubí, které by bylo nadměrně hlučné a následně by neprošlo akustickou zkouškou danou ze zákona. Systém také nelze využít vzhledem k technickým parametrům čerpadla, které nevyhovují velikosti panelového domu. Jedinou možnou variantou zůstává využití tepelného čerpadla vzduch/voda pomocí dělené montáže: suchý chladič, který odebírá venkovní teplo na střeše bytového domu a tepelná čerpadla umístěná do kotelny (technické místnosti domu) a nakonec jejich spojení pomocí potrubí po vnější straně domu. Celý projekt lze rozdělit do tří hlavních částí. První část zajištění doplňkového zdroje tepla s využitím systému čtyř tepelných čerpadel MACH ZR CH 19 o celkovém výkonu 41 kW při A5/W50. Dále pak výstavba dvou kusů venkovního suchého chladiče jako součást tepelného čerpadla na střeše panelového domu. A v neposlední řadě spojení tepelných čerpadel a suchých chladičů pomocí potrubí, doplňkové topenářské a střešní práce apod. (podle interního dokumentu společnosti TC MACH, s. r. o.)

3.2.1 Instalace tepelných čerpadel a suchých chladičů Dalo by se říci, že celý projekt je spuštěn dnem podepsání smlouvy o dílo a předáním staveniště. Podepsáním smlouvy jsou zahájeny všechny práce na projektu, které jsou naplánovány tak, aby došlo ke zdárnému dokončení a celý projekt mohl být předán. Některé dílčí části projektu však probíhají současně.

26

Společnost TC MACH, s. r. o. podepsáním smlouvy začíná pracovat na sestavení čtyř kusů tepelných čerpadel, dvou kusů suchých chladičů a na střešní konstrukci, na které budou postaveny suché chladiče. Naproti tomu subdodavatelé začínají pracovat na dalších součástech projektu, jako je instalace venkovního potrubí apod. Abychom mohli pracovat na již zmíněných součástech systému tepelných čerpadel, je nutné objednat potřebný materiál. U tepelných čerpadel může být příkladem objednání kompresorů, deskových výměníků a dalších komponent TČ. Dále pro suché chladiče musíme především objednat samotné chladiče, materiál pro konstrukci chladiče a materiál pro oplechování. A v neposlední řadě objednat materiál pro masivní nosnou konstrukci. Po objednání materiálu začíná výroba tepelných čerpadel a suchých chladičů, která probíhá v provozovně TC MACH, s. r. o. Výjimku tvoří masivní nosná konstrukce, která se sice připraví v provozovně ale následně je odeslána na povrchovou úpravu proti reznutí a poté je poslána zpět.

Obrázek 8: Nosná konstrukce pro suchý chladič již umístněná na střeše panelového domu (zdroj: fotobanka společnosti TC MACH, s. r. o.)

Po dokončení výroby na provozovně však práce nekončí, nýbrž začíná. Postupně jsou všechna teplená čerpadla odvezena na místo do panelového domu. Samotné umístnění tepelných čerpadel do suterénu je velice obtížené. Už jenom fakt, že každé čerpadlo váží několik set kilogramů, práci rozhodně neusnadňuje. Tepelná čerpadla musí být manuálně dopravena do suterénu, kde budou následně umístěna přesně podle potřeby. Do suterénu byl ještě obdobným způsobem dopraven velký ocelový zásobník na teplou

27

vodu. Komplikace umístění především spočívá ve stísněných prostorech, ve kterých je s předměty manipulováno. V době, kdy TC MACH usilovně pracovalo na zhotovení nutných součástí systému tepelných čerpadel, na panelovém domě už probíhaly stavební práce subdodavatele. Docházelo k návozu potrubního materiálu a armatur, následovaly přípravné montážní, demontážní a stavební práce. Výsledkem těchto prací byla výstavba potrubního stoupacího vedení, které spojuje venkovní suchý chladič a systém tepelných čerpadel po vnější straně domu. Následovala nutná tlaková zkouška potrubí, nátěry a nezbytné izolaci tohoto vedení. Před dodávkou čerpadel ještě dochází k dalším pracím elektromontáží a montáži strojoven a rozvodů. Další přípravnou prací, kterou zajistí TC MACH, je umístění a upevnění střešní konstrukce. Rozmontovaná střešní konstrukce je tedy připravena na firmě a vznikají otázky, jak takovouto konstrukci přepravit z Moravského Krumlova do Brna a následně jak ji dostat na střechu panelového domu. To vyžaduje objednání dopravní firmy a jeřábu tak, aby v době, kdy střešní konstrukce dorazí na místo určení, byl už nachystaný jeřáb, který by konstrukci vyzvednul na střechu panelového domu. Samotná doprava a především jeřábní práce jsou velice drahé, proto je nutná trocha manažerského plánování. Výsledek plánování by měl vypadat tak, že přepravní firma dorazí na místo provozovny firmy, naloží nosnou konstrukci a je připravena jí odvézt. Jeřábní technika musí být objednaná tak, aby dorazila současně s nosnou konstrukcí na místo určení a byla zde připravena k vyzvednutí konstrukce. Po vyzvednutí konstrukce dochází k jejímu upevnění přímo na střeše panelového domu. To s sebou nese i další střešní práce, jako je oprava izolace střešní krytiny apod. Nyní už máme připravenou střešní konstrukci, na kterou může být umístěn pár suchých chladičů. Toto opět vyžaduje jak jeřábní techniku, tak dopravní společnost, která přepraví suché chladiče o hmotnosti cca 2 tuny. Po přepravení chladičů na místo určení musí být každý chladič co nejrychleji vyzvednut na střechu, kde musí být s maximální přesností umístěn, připevněn apod. V praxi to probíhá tak, že jeřábní technika tento chladič vyzdvihne a několik techniků na střeše panelového domu pracuje na jejím přesném umístění. To vyžaduje spoustu měření, vrtání a šroubování, až nakonec je první chladič umístěn na konstrukci. Stejným způsobem je umístěn i druhý chladič.

28

Obrázek 9: Umisťování suchého chladiče na nosnou konstrukci (zdroj: fotobanka společnosti TC MACH, s. r. o.)

Jakmile jsou všechny potřebné komponenty na svém místě, zbývá už jen všechno pospojovat dohromady, tak aby vše dobře fungovalo. Následují proto další dokončovací práce, jako je: -

izolace a nátěry strojoven

-

stavební práce ve strojovně

-

propojení všech částí systému TČ

-

zprovoznění tepelných čerpadel

-

oplechování venkovního potrubí

-

dokončovací práce a úklid (podle interního dokumentu společnosti TC MACH, s. r. o.)

Tím je celý systém tepelného čerpadla připraven na spuštění. Následuje poslední fáze projektu, která je nejdůležitější a která ukáže všechna případná pochybení, kterých jsme se mohli dopustit při práci na realizaci. Tuto fázi bychom mohli nazvat fází kontroly a lze jí rozdělit na: -

topnou zkoušku

-

zkušební provoz a provozní zkoušky

-

hluková zkouška (podle interního dokumentu společnosti TC MACH, s. r. o.) 29

Topná zkouška, zkušební provoz a provozní zkoušky probíhají prakticky současně a tvoří nejdůležitější část od spuštění celého projektu. Dochází totiž k doladění funkčnosti celého systému a odhalení chyb. Všechny chyby jsou následně podle technických možností odstraněny. Hlavním kritériem, které se při této fázi sleduje, je jestli tepelné čerpadlo plní svůj primární účel a to, že topí a je schopné uspokojit potřeby všech 150 bytových jednotek. Poslední částí této fáze kontroly je zřejmě nejdůležitější a také nejvíce komplikovaná část projektu, tou je splnění hlukových norem, přesněji řečeno splnění normy akustického tlaku. Zkouška akustického tlaku je ze zákona povinná, proto není možné ji opomenout. Zkouška musí být provedena: -

u horních bytů, které se nachází pod suchými chladiči

-

u spodních bytů, které se nachází nad strojovnou s tepelnými čerpadly

Pro nutnou cirkulaci vzduchu jsou vestavěny do střešních suchých chladičů ventilátory, které společně s proudem vzduchu vydávají akustický tlak, který bude následně předmětem měření. Proto je nutné při konstrukci suchých chladičů vybrat ventilátory, které vydávají co nejmenší hluk. Venkovní jednotky obsahují dvakrát pět ventilátorů o průměru 91 cm s nízkými otáčkami okolo 480 otáček za minutu.

Obrázek 10: Vestavěné ventilátory suchého chladiče (zdroj: fotobanka společnosti TC MACH, s. r. o.)

Tyto ventilátory se ukázaly jako nejefektivnější a jsou používané společností už řadu let. Pro další zamezení šíření hluku jsou u ventilátorů umístěné zábrany, které jsou

30

následně vyizolované tak, aby omezily šíření akustického tlaku. Posledním problémem je šíření akustického tlaku (vibrací) po nosné konstrukci. Tento problém řeší řada pružin umístěných mezi chladičem a nosnou konstrukcí, které částečně zamezí šíření vibrací. (podle interního dokumentu společnosti TC MACH, s. r. o.) Zdrojem akustického tlaku u spodních bytů, které jsou umístěny nad strojovnou, je strojovna sama. Respektive zařízení, které se nachází v ní. Tepelná čerpadla totiž sama o sobě při své činnosti vydávají také jistou míru akustického tlaku. Firma TC MACH se snaží předejít tomuto problému dostatečným vyizolováním tepelného čerpadla z vnitřní strany tak, aby hluk technického zařízení čerpadla co nejméně pronikal ven do prostoru. Zdrojem hluku však nemusí být samotné čerpadlo, nýbrž jeho komponenty. Jako příklad lze uvézt hluk oběhových čerpadel, která zajišťují cirkulaci nezámrzné směsi v potrubí, které pojí tepelné čerpadlo se suchými chladiči apod. Často se však stává, že i když se firma snaží sebevíc zamezit akustickému tlaku, při případné nezávislé zkoušce neprojde. Jak už bylo zmíněno, firma se snaží tomuto akustickému tlaku zabránit, ale každé prostředí, do kterého čerpadla instaluje, je zcela jiné, proto je nutné se snažit omezit hluk zpětně. Často odstranění hluku vyžaduje změnu použité technologie, nebo opravu prostředí, ve kterém se čerpadla nachází. Závěrem pokud vše funguje naprosto jak má a celý systém tepelného čerpadla projde zkouškou akustického tlaku, může dojít ke konečnému předání díla, čímž se zbavíme závazku ujednaného ve smluvních podmínkách. (všechny poznatky z této kapitoly jsem nabyl za konání odborné praxe ve společnosti TC MACH, s. r. o. pokud není uvedeno jinak)

31

4 Modelová situace financování projektu Vsetínská 4.1 Stanovení rozpočtu projektu Před samotným zahájením realizace investice nastává řada otázek. Pokud už máme jasno, že chceme investovat do té či oné věci, je důležité si uvědomit první a velice důležitou otázku, a to kolik nás to bude stát. Stanovení ceny je velice důležitým krokem, jak pro stranu objednavatele, který následně řeší, kde na tuto investici získá peníze, tak pro stranu dodavatele, který musí určit jako generální dodavatel zakázky přesnou kalkulaci. Stanovení výsledné částky a kalkulace předchází řada projektových dokumentací, stanovení subdodavatelů, jednání o ceny apod. Špatné stanovení ceny projektu by mohlo mít pro firmu fatální následky. Teorie opět uvádí, jak stanovit celkové náklady na pořízení. Obecně lze říci, že náklady na pořízení investice vznikají na základě sečtení nákladů jednotlivých fází projektu, tedy přípravy, projektování a realizace projektu. Jejich jádrem je cena za zhotovení zařízení. Od ceny za zhotovení lze zpravidla odvodit ceny za různé dílčí inženýrské služby apod. Do celkových nákladů souhrnného rozpočtu patří zejména náklady na přípravu a celkové zabezpečení realizace, náklady na realizaci výstavby a finanční rezervy. Příkladem nákladů na přípravu můžou být náklady na průzkum, na přípravnou dokumentaci, inženýrské služby, konzultační činnosti, projektové dokumentace a jejich variantní řešení, a další náklady dodavatelů. Do nákladů na realizace řadíme především náklady na zařízení staveniště, náklady na zhotovení včetně nákladů na ztížené podmínky realizace, náklady na pořízení strojů, zařízení, montážních nákladů, náklady na uvedení do provozu a v neposlední řadě úroky z úvěru na pořízení majetku, pokud nejsou zahrnovány do celkových nákladů podniku. Velice často podceňovaná složka, a zároveň poslední složka nákladů, jsou finanční rezervy, které slouží pro krytí případných technických či cenových změn. (podle Valach, 2006) Na základě předchozích tvrzení by se celý projekt dal rozepsat do dílčího položkového rozpočtu, který vznikne na základě dohod se subdodavateli a jednotlivými kalkulacemi firmy. Jednotlivé položky celého rozpočtu, počty kusů a jejich ceny lze vidět v následující tabulce. Sečtením jednotlivých položek projektu dostáváme celkovou cenu projektu Vsetínská. Cena samozřejmě musí být následně předmětem smlouvy o dílo.

32

Tabulka 4: Položkový rozpočet projektu Vsetínská (zdroj: Interní dokument společnosti TC MACH, s. r. o.)

Položky

Ks

Tepelné čerpadlo MACH ZR CH 19 Venkovní suchý chladič Měření a regulace Uvedení do provozu SW pro řízení Doprava strojů a jeřábové práce Nezámrzná směs Tepelné isolace Strojovna – technologická část Zásobník TUV Rozvody potrubí Armatury Uchycení potrubí Stavební úpravy Elektrorozvody HZS

4 2 1 4 1 1 1 500 220 1 1 110 1 1 1 1 1

Cena bez DPH DPH 14 % Cena včetně DPH

Cena (Kč/Ks)

Celkem (Kč)

425 000 375 000 135 800 16 000 65 450 40 000 48 560 1 560 800 126 000 1 850 395 000 45 000 41 500 150 000 45 000

1 700 000 750 000 135 800 64 000 65 450 40 000 72 000 123 200 1 560 800 126 000 203 500 395 000 45 000 41 500 150 000 45 000 5 517 250 Kč 772 415 Kč 6 289 665 Kč

Jednotlivé položky projektu jsou sice důležité, nejdůležitější je však výsledná cena za kompletní projekt, tedy částka 6 289 665 Kč s DPH. Nabízí se tedy druhá a velice významná otázka pro Společenství vlastníků Vsetínská, a to jakým způsobem tuto investici ufinancovat.

4.2 Možnosti financování projektu V ekonomice rozlišujeme dvě základní možnosti financování, a to vlastní a cizí kapitál. Vlastním kapitálem rozumíme kapitál, který patří majiteli, případně majitelům společností. Jeho podíl na celkovém kapitálu je ukazatelem finanční jistoty potažmo i nezávislosti podniku. Je také známo, že vlastní kapitál není logicky stálou veličinou, ale mění se podle výsledku hospodaření za jednotlivá hospodářská období. Další neméně důležitou složkou celkového kapitálu je cizí kapitál, který lze zvolit pro financování. Faktem zůstává i tvrzení, že bez cizího kapitálu se obejde jen málokterá

33

společnost. Cizím kapitálem rozumíme kapitál, který společnost nevlastí a musí takto získaný kapitál v určité době splatit. (podle Synek, 2007) Podle doby splatnosti dělíme cizí kapitál na krátkodobý cizí kapitál a dlouhodobý cizí kapitál. Krátkodobý cizí kapitál, nebo také krátkodobé dluhy, jsou závazky společnosti s obvyklou dobou splatnosti do jednoho roku. Příkladem můžou být krátkodobé bankovní úvěry, dodavatelské úvěry apod. Druhý v pořadí je tzv. dlouhodobý cizí kapitál, který je tvořen například dlouhodobými bankovními úvěry (hypoteční úvěry), termínované půjčky pro financování dlouhodobého majetku apod. (podle Synek, 2007) Z předcházejícího vyplývá, že projekt Vsetínská může být financován pouze vlastním kapitálem, cizím kapitálem, případně kombinací obou. U cizího kapitálu je nutné uvažovat pouze užití dlouhodobého cizího kapitálu, vzhledem k faktu, že krátkodobý cizí kapitál není vhodný využívat k financování dlouhodobé investice. Investice do tepelného čerpadla o ceně přes 6 mil. Kč lze rozhodně považovat za dlouhodobou investici. „Cizí kapitál samozřejmě není poskytován zadarmo. Nákladem za používání cizího kapitálu je úrok a ostatní výdaje spojené s jeho získáním (bankovní aj. poplatky, provize); přesto je cizí kapitál obvykle levnější než kapitál vlastní.“ (Synek, 2007) Použití cizího kapitálu však nemusí být na škodu, pokud uvážíme, že společnost nemá dostatek vlastního kapitálu k financování investice. Druhou nespornou výhodou je, že poskytovateli úvěru nevznikají žádná práva v přímém řízení podniku. V neposlední řadě je nutné si uvědomit, že v České republice, ostatně jako i v jiných zemích, úroky z úvěru snižují daňové zatížení podniku (daňový štít). Důvodem je úrok, který je součástí nákladů, a tím snižuje daňové zatížení společnosti. Avšak každá karta má dvě strany a není třeba zdůrazňovat, že tzv. daňový štít funguje pouze tehdy, pokud společnost dosahuje zisku. Každý další dluh je dražší a snižuje finanční stabilitu společnosti. (podle Synek, 2007)

4.3 Financování investice bankou Banku lze definovat jednoduchou a naprosto běžnou definicí, která říká, že banky jsou finanční instituce, které přijímají depozita a poskytují úvěry. Přestože se jedná o definici

34

velice zjednodušenou, lze ji považovat za velice výstižnou, zachycuje veškeré klíčové aktivity bank. (podle Palouček, 2006) Základní činnosti obchodních bank lze rozdělit na soustřeďování peněžních prostředků, zprostředkování platebního styku, úvěrová činnost, obchodování na peněžních a kapitálových trzích a poskytování dalších finančně úvěrových a poradenských služeb. (podle Bankovnictví, kolektiv autorů, 2006) V rámci univerzálního bankovního systému ČR existují různé druhy obchodních bank, které se svým založením, obchodní politikou či legislativním rámcem do jisté míry odlišují. Kromě univerzálních obchodních bank rozlišujeme: -

Spořitelny, které se zaměřují na sběr vkladů od přebytkových subjektů a následně poskytují služby a úvěry pro drobnou a střední klientelu.

-

Stavební spořitelny, které se soustřeďují na sběr vkladů speciálně za účelem poskytování úvěrů do nemovitostí.

-

Úvěrová a spořitelní družstva, která jsou založena na družstevních principech a jejich činnost je specifická poskytováním finančních služeb a úvěrů svým členům.

-

Hypoteční banky, které prostřednictvím emise hypotečních zástavních listů získávají zdroje na poskytování úvěrů na nemovitosti pro občany, firmy případně obce. (podle Jiříček, 1999)

V současné době existuje na českém trhu celá řada bank, které se více či méně hodí pro naše účely, avšak pro účely modelové situace financování projektu na tepelná čerpadla pro Společenství vlastníků Vsetínská bude využito významně postavené banky na českém bankovním trhu, a to Komerční banky, a. s. Komerční banka, která vznikla roku 1990 po reformě bankovního systému a patří do bank se silnou majetkovou účastí státu, je řazena mezi banky univerzálního typu a stále patří mezi největší peněžní ústavy v zemi. (podle Jiříček, 1999) Komerční banka pro potřeby financování společenství vlastníků jednotek (SVJ) a bytových družstev využívá speciálně vytvořeného produktu s názvem Program Bytový dům. Tento program byl vytvořen právě pro potřeby rekonstrukcí, zateplování nebo modernizace celého bytového domu. Je tedy zcela vyhovující pro financování projektu na tepelná čerpadla Vsetínská, který lze zcela bezpečně považovat za modernizaci 35

bytového domu. Nespornou výhodou tohoto typu úvěru je fakt, že lze financovat až do 100 % hodnoty modernizace po dobu 25 let pro SVJ a 20 let pro BD. Tento program tedy usnadňuje bytovým družstvům a společenstvím vlastníků bytových jednotek přístup k možnosti financování pomocí úvěru. Další výhoda tohoto programu plyne z minimálních nároků na zajištění. Program Bytový dům dokonce přichází s možností získat úvěr zcela bez zajištění, a to v závislosti na míře zadluženosti na jednu bytovou jednotu a na lokalitě bytů. Tím se dostáváme k prvnímu limitu pro získání úvěru bez zajištění pro SVJ a tím je, že výše úvěru na jednu bytovou jednotku nesmí přesáhnout 300 tisíc Kč a lze tento úvěr poskytovat až na dobu 25 let. Souvisejícím limitem je i počet bytových jednotek (také BJ), v domě musí být nad 10. Druhým limitem je míra zadlužení na jednu bytovou jednotku do 10 tisíc Kč až na dobu 15 let při počtu bytových jednotek v domě nad 9. Dále existují limity spojené výhradně s bytovými družstvy, ale vzhledem k faktu, že předmětem práce je společenství vlastníků jednotek, tyto limity opomeneme. (podle webové stránky Program Bytový dům KB a podle Financování potřeb SVJ a BD, Kohout, 2012) Pro získání úvěru je dále vhodné mít informace o cenových parametrech úvěru, o způsobech úročení a splácení, o hlavních podmínkách úvěrových smluv a mít připravené podklady pro vyřízení žádosti o financování. (podle Financování potřeb SVJ a BD, Kohout, 2012) Do cenových parametrů úvěru lze zařadit komplexní zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr, které je poskytované zdarma. Dále pak samotná realizace úvěru (zpracování úvěrové smlouvy), který je také zdarma. A konečně poplatek za vedení úvěrového účtu, který činí 200 Kč měsíčně. (podle Financování potřeb SVJ a BD, Kohout, 2012) V rámci programu Bytový dům je výhradně uplatňován anuitní způsob úročení a splácení. Tedy pravidelné postupné splácení úvěru s konstantní výší splátky. Dále pak lze volit mezi pohyblivou a pevnou úrokovou sazbou. U pevné pak lze uvažovat mezi volbou fixace úrokové sazby na celou dobu obchodu, nebo fixace po celých letech až na 15 let. (podle Financování potřeb SVJ a BD, Kohout, 2012) Dalším oddílem, který je nutno mít na paměti, jsou hlavní podmínky úvěrových smluv, kam řadíme: -

každoroční předkládání účetní závěrky

36

-

přehled tvorby a použití fondu oprav za předchozí rok

-

informace o neplatičích

-

tvořit předem dohodnutou výši fondu oprav

-

nepřečerpávat roční tvorbu fondu oprav a při větších investicích vyžadovat stanovisko banky

-

nepřijímat ani neposkytovat půjčky, úvěry, zajištění

-

po celou dobu trvání úvěru mít bytový dům pojištěn

-

informovat o změnách stanov zvýšení tvorby fondu oprav (podle Financování potřeb SVJ a BD, Kohout, 2012)

V poslední řadě je nutné akceptovat dodání některých podkladů pro vyřízení žádosti o financování. Do hlavních podkladů řadíme: -

žádost o úvěr

-

aktuální výpis z Obchodního rejstříku a Katastru nemovitostí

-

účetní výkazy za poslední 2 roky

-

pojistná smlouva

-

měsíční předpis plateb záloh za služby a tvorba fondu oprav

-

přehled o platební morálce členů

-

podklady k plánované investici (návrh smlouvy o dílo, cenová nabídka včetně platebních podmínek)

-

stanovy, zápis ze schůze společenství SVJ o přijetí úvěru, pojistná smlouva na nemovitost. (podle Financování potřeb SVJ a BD, Kohout, 2012)

Z předcházejícího vyplývá, že jeden z hlavních podkladů pro vyřízení žádosti o financování je žádost o úvěr. Pro podání žádosti o úvěr, potažmo pro modelovou situaci a výpočet úvěru, je nutné znát některé údaje o Společenství vlastníků Vsetínská 521/8–18 se sídlem Vsetínská 16, 639 00 Brno, IČO 277 29 885. (Informace byly poskytnuty panem Musilem, předseda výboru Společenství vlastníků Brno, Vsetínská 521/8–18 prostřednictvím společnosti TC MACH, s. r. o.) 37

Pro výpočet úvěru je tedy nutné znát: Výše zamýšlené investice:

6 289 665 Kč

Výše vlastních zdrojů, které lze použít:

cca 3 500 000 Kč

Počet bytových jednotek:

150

Podíl bytových jednotek na projektu:

100 %

Celková plocha bytových jednotek:

9 438 m2

Měsíční příspěvek do fondu oprav (FO) na m2:

10 Kč

Měsíční příspěvek do fondu oprav:

94 379 Kč

Informace o možnosti zvýšení fondu oprav:

Zachování výše

Informace o fixování úrokové sazby:

Ano, po celou dobu úvěru

Informace o převedení veškerého platebního styku:

Ano

Pokud již známe bankou požadované údaje pro výpočet úvěru, stanoví banka limity v podobě minimální měsíční tvorby fondu oprav (FO). Na základě těchto částek se můžeme rozhodovat, jestli zachováme současnou tvorbu fondu oprav, případně navýšíme tuto tvorbu. Navýšení fondu oprav by pravděpodobně vedlo k nespokojenosti obyvatel bytových jednotek, proto měsíční příspěvek do fondu oprav zůstane po celou dobu úvěru konstantní, tedy na částce 94 379 Kč. Výši této částky si lze poté následně dosadit do následující tabulky, která zachycuje požadovanou minimální výši fondu oprav pro poskytnutí úvěru. Poté prostou srovnávací metodou můžeme zjistit varianty úvěru. Variantami úvěru rozumíme výši úvěru, kterou můžeme požadovat v závislosti na době splácení. Můžeme tedy uvažovat o úvěru ve výši 1–7 mil. Kč na dobu tří, pěti, deseti nebo i patnácti let. Podrobnějším srovnáním, kdy měsíční částka fondu oprav je menší než požadovaná minimální výše fondu oprav, zjistíme, že na některé kombinace výše úvěru v závislosti na době splácení nedosahujeme. Jedná se o úvěry na dobu 3 let s úvěrem rovným nebo vyšším než 3 mil. Kč. Tyto úvěry vyžadují minimální tvorbu fondu oprav vyšší než 139 000 Kč, a na tyto hodnoty s tvorbou fondu oprav ve výši 94 379 Kč prostě nedosahujeme. Úvěry, na které nedosahujeme, jsou v tabulce proškrtané. Taktéž jsou

38

proškrtnuté úvěry na dobu 5 let s výší úvěru rovným nebo vyšším než 4 mil. Kč. Takovouto jednoduchou metodou vyřadíme některé kombinace úvěrů, které není možné realizovat. Naopak vidíme ostatní kombinace, kdy můžeme financovat až do 100 % hodnoty investice bez zajištění vzhledem k faktu, že míra zadlužení na bytovou jednotku není vyšší než 300 000 Kč a počet bytových jednotek je vyšší než deset. Splňujeme i druhý stanovený limit, a to že míra zadlužení na jednu bytovou jednotku nesmí být vyšší než 150 000 Kč a počet bytových jednotek je vyšší než devět. Je nutné upozornit na fakt, že minimální výše fondů oprav jsou přepočteny orientačně, ale pro účely modelové situace jsou zcela dostačující. Upřesnění minimální výše fondu oprav může být provedeno bankou až po předložení účetních výkazů daného subjektu. Dále je nezbytné upozornit na fakt, že částky jsou propočteny v závislosti na informaci, že výše úrokové sazby bude fixována po celou dobu úvěru. Tabulka 5: Požadovaná minimální výše fondu oprav (zdroj: Nabídka služeb Komerční banky pro společenství vlastníků bytových jednotek, Kohout, 2012)

Výše úvěru

Doba úvěru v rocích při fixaci po celou dobu úvěru 3 roky 5 let 10 let 15 let

1 mil. Kč

45 000 Kč

28 000 Kč

16 000 Kč

14 000 Kč

2 mil. Kč

88 000 Kč

51 000 Kč

28 000 Kč

23 000 Kč

3 mil. Kč

139 000 Kč

75 000 Kč

39 000 Kč

32 000 Kč

4 mil. Kč

185 000 Kč

97 000 Kč

52 000 Kč

39 000 Kč

5 mil. Kč

230 000 Kč

120 000 Kč

65 000 Kč

50 000 Kč

6 mil. Kč

275 000 Kč

142 000 Kč

78 000 Kč

61 000 Kč

7 mil. Kč

310 000 Kč

185 000 Kč

90 000 Kč

66 000 Kč

Nyní už známe požadované minimální výše fondu oprav pro jednotlivé varianty úvěru. Dále pro výpočet je nutné zohlednit fakt, že se jedná o úvěr anuitního typu. Tento typ úvěru je charakteristický oddělenou fází čerpání a splácení úvěru. To tedy znamená, že není možné po začátku splácení stále čerpat úvěr. Rozdíl oproti klasickým postupně spláceným úvěrům tkví v metodě určování splátek. Celková výše úvěru včetně úroku je rozdělena na jistinu úvěru a splátku úroků. Tyto předchozí zmíněné splátky nejsou odděleny, jsou zahrnuty ve stejně velkých anuitních splátkách. Ty obsahují postupně klesající úrokovou část a rostoucí část úmoru jistiny. Jinými slovy, zpočátku úvěru platíme značnou část úroku, která se postupem doby splácení snižuje. A ze strany druhé zpočátku úvěru platíme malou část jistiny, která se postupně za dobu trvání

39

zvětšuje. Součet úmoru jistiny a splátky úroku tvoří výši splátky úvěru, která je po celou dobu splácení konstantní. (podle Jiříček, 1999) Úrokovou sazbu známe pevnou a pohyblivou. Pevná úroková sazba spočívá v její fixaci po celou dobu trvání úvěrového obchodu. Kdežto pohyblivá úroková sazba je charakteristická proměnlivostí po celou dobu trávní úvěrového obchodu. (podle Jiříček, 1999) Vzhledem k faktu, že pohyblivá sazba je v průběhu doby trvání úvěrového obchodu měněna a není jasné, jak vysoká bude, lze ji považovat za rizikovou. Proto pro účely financování investice projektu Vsetínská bude výhradně použito sazby pevné. Na základě předchozích poznatků je zřejmé, že pro účely výpočtu modelové situace úvěrování je nutné znát pevně dané úrokové sazby. Následující tabulka zachycuje nabízené pevné úrokové sazby pro uvažovanou dobu splácení tři, pět, deset nebo patnáct let. Je nutné opět upozornit na některé možné nesrovnalosti v následující tabulce. Ve všech variantách je uvažováno s dobou čerpání úvěru 5 měsíců, splácení je pak 31, 55, 115 nebo 175 měsíců. Výše úrokových sazeb jsou pouze orientační pro čtvrté čtvrtletí roku 2012. Pro účely výpočtu modelové situace jsou však dostačující. Přesná výše úrokových sazeb by musela být stanovena bankou na základě podrobné analýzy společnosti, respektive SVJ. Tabulka 6: Výše úrokové sazby v závislosti na době splácení úvěru (zdroj: Nabídka služeb Komerční banky pro společenství vlastníků bytových jednotek, Kohout, 2012)

Délka úvěru

Počet měsíců splátek

Úroková sazba v % / p. a.

3 roky 5 let 10 let 15 let

31 55 115 175

2,7 2,9 3,6 4,1

Nyní už známe vše pro výpočet měsíčních anuitních splátek. Podle Jiříčka (1999), pro výpočet měsíčních anuitních splátek A (m) platí vztah: ( )

40

kde:

a kde je: U

výše úvěru

w

úročitel

n

počet měsíců trvání úvěru

p

roční úroková míra

Výpočet měsíčních anuitních splátek lze vypočítat v následujících krocích. 1) Výpočet úročitele pomocí prostého dosazení do vzorce pro úročitel (w). 2) Výpočet měsíčních anuitních splátek A (m) postupným dosazováním jednotlivých možných variant úvěru. 3) Následné vybrání nejvhodnější varianty. Následující tabulka znázorňuje hodnoty vypočteného úročitele pro dobu trvání úvěru 3, 5, 10 a 15 let, kdy uvažujeme pevnou úrokovou míru po celou dobu trvání úvěru. Obecně platí, že čím je doba trvání delší, tím je roční úroková míra vyšší. Vyšší úroková míra je dána promítnutím úvěru do delšího časového intervalu, a tím i vyšší rizikovostí. Tabulka 7: Hodnoty úročitele ve vztahu k roční úrokové míře (zdroj: vlastní výpočet)

Délka úvěru v letech Úročitel (w) Počet měsíců úvěru (n) Roční úroková míra (p)

3 1,00225 31 2,7

5 1,00242 55 2,9

10 1,00300 115 3,6

15 1,00342 175 4,1

Jak už je zřejmé, tak modelová situace bude zobrazovat několik variant úvěrů. Jednak se pohybujeme v různých časových obdobích 3, 5, 10 a 15 let. Tím zachytíme varianty pro více časových období. Ale také, jak lze vidět v následující tabulce, zachytíme různé výše úvěru. Uvažujeme nad výší úvěru 1, 2, 3, 4, 5, 6 mil. Kč., nebo úvěrování do

41

100 % hodnoty investice, tedy 6 289 665 Kč. Na základě dalších výpočtů měsíčních anuitních splátek z těchto zmiňovaných variant se lze následně rozhodovat, která je ekonomicky nejvýhodnější. Následující tabulka už obsahuje jednotlivé vypočtené měsíční anuitní splátky. K výpočtům lze dojít dosazením do vzorce pro výpočet měsíčních anuitních splátek. Příkladem může být výpočet anuitní splátky při uvažovaném úvěru 1 mil. Kč při době splácení 3 roky, tedy 31 měsíců splácení (pět měsíců uvažujeme na realizaci projektu). Dosazení do vzorce pro anuitní splácení A (m) poté bude vypadat následovně: ( ) Obdobným způsobem lze vypočítat všechny uvažované varianty úvěrů. Opět musíme vyřadit výpočty pro úvěry větší nebo rovny 3 mil. Kč s dobou trvání 3 let a také úvěry větší nebo rovny 4 mil. Kč s dobou trvání 5 let. Vynechání výpočtů vyplývá z faktu, že nedosahujeme na požadovanou minimální výši fondu oprav, kterou požaduje banka. Důležité je, že veškeré výpočty v tabulkách vidíme v matematicky zaokrouhlených hodnotách na celé koruny. Veškeré výpočty i veškeré navazující výpočty jsou počítány z čísel, která nejsou zaokrouhlována a jsou zaokrouhlena až následovně ve finální tabulce. Proto bychom se mohli počítáním se zaokrouhlenými hodnotami například pomocí kalkulačky dobrat k jiným výsledkům, které však nejsou nějak významně zkresleny. Důvodem použití přesných čísel je především věrné zachycení měsíčních anuitních splátek tak, abychom v posledním měsíci splácení opět zaplatili splátku konstantní výše. Tabulka 8: Výše měsíčních anuitních splátek pro různé kombinace úvěrů (zdroj: vlastní výpočet)

Doba úvěru v rocích při fixaci po celou dobu úvěru Výše úvěru (U) 1 000 000 Kč 2 000 000 Kč 3 000 000 Kč 4 000 000 Kč 5 000 000 Kč 6 000 000 Kč 6 289 665 Kč

3 roky 33 432 Kč 66 865 Kč

5 let 19 439 Kč 38 878 Kč 58 317 Kč

10 let

15 let

10 295 Kč 20 589 Kč 30 884 Kč 41 179 Kč 51 473 Kč 61 768 Kč 64 750 Kč

7 601 Kč 15 203 Kč 22 804 Kč 30 405 Kč 38 007 Kč 45 608 Kč 47 810 Kč

42

Nyní už známe měsíční anuitní splátky, tudíž můžeme hodnotit úvěr po ekonomické stránce a to tak, že si vypočítáme, kolik nás celý úvěr bude vlastně stát výpočtem celkového úroku z úvěru. Jako příklad nám bude opět sloužit první varianta úvěru, kdy uvažujeme úvěr na dobu 3 let (31 měsíců splácení) při výši úvěru 1 mil. Kč. Z teorie víme, že součtem všech anuitních splátek úvěru dostaneme výši úvěru plus úrok. Pak tedy pro první variantu úvěru platí:

Interpretace by tedy byla taková, že pokud si půjčíme 1 mil. Kč při dané fixované úrokové míře na dobu 3 let, pak za půjčení peněz zaplatíme 36 405 Kč. Obdobný způsob použijeme pro dopočet všech možných variant úvěrů. Výsledky lze vidět v následující tabulce. Tabulka 9: Celková výše úroku za celou dobu splácení pro různé kombinace úvěrů (zdroj: vlastní výpočet)

Doba úvěru v rocích při fixaci po celou dobu úvěru Výše úvěru (U) 1 000 000 Kč 2 000 000 Kč 3 000 000 Kč 4 000 000 Kč 5 000 000 Kč 6 000 000 Kč 6 289 665 Kč

3 roky 36 405 Kč 72 809 Kč

5 let

10 let

15 let

69 136 Kč 138 272 Kč

183 884 Kč 367 767 Kč 551 651 Kč 735 534 Kč 919 418 Kč 1 103 302 Kč 1 156 566 Kč

330 232 Kč 660 464 Kč 990 695 Kč 1 320 927 Kč 1 651 159 Kč 1 981 391 Kč 2 077 048 Kč

207 409 Kč

Pokud tedy známe všechny ceny všech variant úvěrů, lze hodnotit úvěry po ekonomické stránce. Primární snahou je vybrat variantu úvěru, která je co nejvíce ekonomicky přijatelná. Při pohledu na předcházející tabulku si lze všimnout základní skutečnosti. Čím je doba splácení delší, tím je cena úvěru vyšší, a tudíž méně ekonomicky přijatelná. Příkladem může být úvěr 2 mil. Kč, kdy při době splácení 3 roky bude cena úvěru 72 809 Kč, při době splácení 5 let bude cena vyšší, a to 138 271 Kč a při době splácení 15 let bude cena úvěru už dosahovat výše 660 464 Kč. Dále pak čím je hodnota úvěru vyšší, tím i hodnota ceny úvěru opět roste. Jako příklad lze uvést úvěr na dobu 10 let. Pokud si půjčíme 1 mil. Kč, cena úvěru bude 138 884 Kč,

43

kdežto u úvěru 4 mil. Kč bude celková hodnota úroku dosahovat 735 534 Kč a pokud bychom šli opět do extrému a půjčili si na celou hodnotu investice, celkový úrok by činil 1 156 556 Kč. Touto teorií se dostáváme k další tabulce, ve které vidíme ekonomicky nejpřijatelnější úvěry. Tabulku dostaneme tak, že vybereme z předcházející tabulky cen úvěru ty hodnoty, které jsou nejnižší (ekonomicky nejvíce přijatelné) v závislosti na výších úvěrů, které zamýšlíme. Logicky tedy vybíráme hodnoty, které jsou v předcházející tabulce nejvíce vpravo. Tabulka 10: Výběr optimální celkové výše úroku v závislosti na době splácení a výši úvěru (zdroj: vlastní výpočty)

Výše úvěru v Kč 1 000 000 2 000 000 3 000 000 4 000 000 5 000 000 6 000 000 6 289 665

Výše úroku v Kč 36 405 72 809 207 409 735 534 919 418 1 103 302 1 156 566

Optimální doba splácení 3 roky 3 roky 5 let 10 let 10 let 10 let 10 let

Nyní už známe ekonomicky nejvíce přijatelné úvěry a stačí vybrat ten, který je nejpřijatelnější. K tomu nám postačí vylučovací metoda a trocha „selského rozumu“. Víme, že celková výše zamýšlené investice je 6 289 665 Kč a také víme, že výše vlastních zdrojů (výše fondu oprav), které lze použít, činní cca 3 500 000 Kč. Jednoduchým odečtením těchto dvou částek zjistíme, že hodnota úvěru musí být vyšší než 2 789 665 Kč. Dále z teorie finančního řízení víme, že při realizaci projektu je vhodné si část peněz odložit na finanční rezervy, které by sloužily pro případné krytí nečekaných technických či cenových změn. Proto tedy částku 2 789 665 Kč navýšíme na hodnotu 3 mil. Kč a tím dostaneme finanční rezervu 210 335 Kč, která zůstane ve fondu oprav. Tím také dostáváme informaci o minimální výši úvěru a hodnotu, která bude placena z vlastních zdrojů. Minimální výše úvěru je 3 mil. Kč a z vlastních zdrojů bude zaplaceno 3 298 665 Kč.

44

Pokud se podíváme na předcházející tabulku výběru optimálních výší úvěrů, můžeme na základě přechozích tvrzení vyřadit úvěry o hodnotě 1 a 2 mil. Kč, jsou pro účely ufinancování projektu Vsetínská nedostačující. Všechny další optimální varianty v tabulce jsou již zcela dostačující, ale některé jsou ekonomicky nevýhodné. Už jsme si řekli, že minimální výše pro ufinancování je 3 mil. Kč, tato varianta je očividně nejvíce ekonomiky přijatelná. S každým dalším vypůjčeným milionem Kč, roste i cena úroku a je ekonomicky nevýhodné takový úvěr realizovat. Jako ekonomiky přijatelná varianta se tedy jeví vypůjčit si 3 mil. Kč na dobu 5 let. Naše finanční zdroje, tedy fond oprav (FO) bezpečně pokryje všechny měsíční anuitní splátky a část měsíční tvorby fondu oprav bude zůstávat a nadále se kumulovat. Tuto teorii lze dále rozvíjet a využít ve prospěch financování investice. Pokud víme, že měsíční anuitní splátka činí 58 317 Kč a měsíční výše fondu oprav je 94 379 Kč, tak jednoduchým odečtem zjistíme, že ve fondu oprav nám každý měsíc přibude částka 36 062 Kč. Fond oprav se tedy bude každý měsíc navyšovat a následně ho lze použít k jednorázovému doplacení úvěru a zbavit se tak závazku k bance. Takováto situace nastane v době, kdy výše fondu oprav bude vyšší než zůstatková výše úvěru. Po výpočet je nutné znát výši FO v Kč pro každý měsíc splácení úvěru a zůstatkovou výši úvěru pro každý měsíc. Výše FO lze zjistit kumulací (součtem) jednotlivých měsíčních zůstatků ve fondu oprav po zaplacení měsíčních splátek tedy 36 062 Kč. Výpočet je poté následující: 1. měsíc splácení je zůstatek ve fondu oprav

36 062 Kč

2. měsíc splácení bude fond oprav

36 062 . 2 = 72 124 Kč

3. měsíc pak bude logicky

108 187 Kč

4. takovýmto způsobem bychom počítali až do 55. měsíce splácení. Jak už jsme si řekli, je dále potřeba vypočítat zůstatkovou výši úvěru v jednotlivých měsících. Zůstatková výše úvěru se rovná celkové výši úvěru plus úrok minus suma všech již zaplacených měsíčních anuitních splátek. Výpočet by potom mohl vypadat následovně:

45

1. měsíc

(3 000 000 + 207 409) – 58 317 = 3 149 092

2. měsíc

(3 000 000 + 207 409) – (2 . 58 317) = 3 090 776

3. přidáváním násobků anuitních splátek bychom pokračovali až do 55. měsíce splácení, kdy zůstatek dluhu musí být logicky 0 Kč Výřez výpočtu výše FO a zůstatkových výší úvěrů zachycuje následující tabulka. Tabulka zachycuje kumulativní výše FO a klesající zůstatkové výše úvěru v 30. až 40. měsíci. Úmyslně byly zvoleny tyto pořadové měsíce splácení, protože zde můžeme najít situaci, kdy výše FO převyšuje zůstatkovou výši úvěru. Zjednodušeně řečeno jsme našli místo v řadě měsíců splácení, kdy výše fondu oprav disponuje zbylou částkou, kterou musíme ještě zaplatit. Tímto hledaným měsícem je práce 34. měsíc splácení. Tabulka 11: Výřez výpočtu výše FO a zůstatkových výší úvěrů (zdroj: vlastní výpočty)

Měsíc splátek 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40.

Výše FO v Kč 1 081 874 1 117 937 1 153 999 1 190 062 1 226 124 1 262 187 1 298 249 1 334 312 1 370 374 1 406 437 1 442 499

Zůstatková výše úvěru v Kč 1 457 913 1 399 596 1 341 280 1 282 963 1 224 647 1 166 330 1 108 014 1 049 697 991 381 933 064 874 748

Veškeré kombinace výší fondu oprav a zůstatkových výší úvěru lze zachytit i graficky. Tyto vztahy zachycuje následující graf s názvem Vztah anuitních splátek a fondu oprav. V grafu je zachycen lineárně rostoucí fond oprav. Lineárnost je dána kumulací konstantních částek po celou dobu úvěru. Dále jsou do grafu zaneseny zůstatkové výše úvěru, které mají klesající charakter. Klesající charakter se dá opět jednoduše vysvětlit tak, že zůstatkovou výši úvěru ponižujeme o jednotlivé konstantní měsíční anuitní splátky.

46

Vztah anuitních splátek a fondu oprav (FO) 3 000 000

Výše úvěru v Kč

2 500 000 Výše FO > zůstatková výše úvěru

2 000 000

Výše FO

1 500 000

Zůstatková výše úvěru

1 000 000

34. měsíc splácení

500 000 0 0

10 20 30 40 50 Doba trvání úvěru v měsících

60

Graf 1: Vztah anuitních splátek a fondu oprav (Zdroj: vlastní výpočty)

Účel takto zakreslených hodnot byl zcela očividný. Hledáme bod v grafu, kdy výše FO převyšuje zůstatkovou výši úvěru. Tedy bod, kdy se protne rostoucí výše fondu oprav s klesající zůstatkovou výší a navíc bude fond oprav o trochu větší, aby pokryl zbylou část úvěru. Do doby, než se obě přímky protnou, tvoří pomyslný trojúhelník, který představuje nedostatek finančních prostředků pro krytí zbytkového úvěru. Naopak když se obě přímky protnou a rozbíhají se jedna směrem nahoru a jedna směrem dolů, tvoří další pomyslný trojúhelník, který znázorňuje přebytky ve fondu oprav s možností doplatit zbytkovou část úvěru. Na základě předcházejícího tvrzení je do grafu zakreslen bod, který znázorňuje 34. měsíc splácení, tedy situaci, kdy výše fondu oprav je o něco větší než zůstatková výše úvěru. Konkrétně fond oprav převyšuje o 1 477 Kč oproti zůstatkové výši úvěru. Pokud by byla tato teorie zcela platná, mohli bychom ve 34. měsíci (konkrétně pak na začátku čtvrtého čtvrtletí třetího roku splácení) zaplatit zbylou část zůstatku úvěru a zbavit se tak veškerých závazků k bance. Tato teorie musí být však doplněna o některá fakta, abychom ji mohli považovat za platnou. Patří tam především: -

měsíční poplatek za vedení úvěrového účtu

200 Kč

47

-

poplatek za rezervaci zdrojů 0,9 %

27 000 Kč

-

pravidelné servisní kontroly TČ (případně nutné opravy)

cca 20 000 Kč/rok

-

ostatní náklady spojené s TČ (správa přes dispečink apod.)

Pokud tedy tyto hodnoty promítneme do celkového výsledku, tak už logicky nelze celý úvěr doplatit ve 34. měsíci splácení, ale o několik měsíců splácení později, kdy fond oprav pokryje všechny tyto „ostatní náklady“. Rázem musíme posunout bod, kdy fond oprav je větší než zůstatková výše úvěru do doby cca 37. měsíce splácení, tedy na začátek 4. roku splácení úvěru (zbývá 18 měsíců splácení, 33 % celkového úvěru včetně úroků). Pokud bychom dále uplatňovali pravidla risk managementu, který by mohl spočívat v tom, že bychom drželi dostatečnou sumu peněz ve fondu oprav na případné další opravy, nejen na zrealizované TČ, museli bychom opět tento bod, kdy můžeme doplatit zbytek anuitních splátek, posunout na bod, kdy nám zbude cca 5–9 posledních splátek. Závěrem lze tedy konstatovat, že je vhodné jednorázově doplatit zůstatkovou hodnotu úvěru, pokud nám zbývá doplatit cca 9–16 % (5–9 posledních splátek) z celkové hodnoty úvěru včetně úroků.

48

5 Závěr Jak už bylo řečeno v úvodu, hlavním cílem této práce bylo na konkrétním případě společenství vlastníků jednotek vytvořit modelovu situaci investice do tepelných čerpadel, jakožto i seznámit s běžnou teorií. Celá práce i k těmto faktům směřovala. Je přehledně rozčleněna do třech okruhů. První okruh informuje o základní teorii rozdělení tepelných čerpadel a také seznamuje s názvoslovím v této oblasti. Tato kapitola je zcela nezbytná pro pochopení dalších kapitol. Druhý okruh informoval čtenáře o využití tepelných čerpadel pro bytová družstva, respektive společenství vlastníků jednotek. Reálná situace byla použita jako modelová a lze ji očekávat v menší či větší míře při každé realizaci projektu. Třetí část ukazuje vykonstruovanou modelovu situaci z oblasti financování. Přesněji řečeno operuje s reálnou situací a reálným bankovním produktem, tento model lze dále použít jako inspiraci pro financování dalších obdobně situovaných projektů. Výsledek práce by mohl sloužit jako inspirace pro další potencionální investory, jako zdroj informací pro další financování projektů do tepelných čerpadel pro bytová družstva a společenství vlastníků jednotek, potažmo i převzít navrhovanou modelovou situaci financování pro svoje účely investování. První část, tedy převážně část teoretická, jak už bylo řečeno, nás zavádí do problematiky tepelných čerpadel, avšak tato část je zaměřená pouze na základní pojetí druhů tepelných čerpadel, které je nutné při realizaci projektu znát. Avšak je nutné konstatovat, že je poněkud strohá (pro účely práce dostačující) a lze jí dále rozšířit o další kapitoly. Výklad by mohl být rozšířen o využití tepelných čerpadel pro jiné účely než pro vytápění rodinných domů, například komplexní využívání pro komerční objekty. Dále bychom mohli uvažovat o kapitolách o ekonomice tepelných čerpadel, zahrnout i myšlenky ekologie nebo kapitoly zaměřit více po technologické stránce. Druhý oddíl pojednává, jak už bylo řečeno, o konkrétním projektu a jak takovýto projekt probíhá. Opět bychom mohli tyto kapitoly rozšířit především v oblasti projektového řízení investice nebo třeba v tom, jak probíhají předinvestiční přípravy typu případových studií, co obnáší vyhotovení projektu a co obsahuje, nebo třeba i o nezbytných povoleních, která jsou daná legislativou.

49

Poslední částí je modelová situace financování s použitím konkrétních zjištěných informací. Modelová situace zachycuje jeden konkrétní případ financování a tohoto faktu lze využít pro následné rozšíření o další modelové a ekonomické aspekty. Samotná modelová situace zachycuje případ, kdy použijeme část vlastních a cizích zdrojů. Cizími zdroji rozumíme jeden typ bankovního úvěru. To nám dává prostor pro vytvoření dalších analýz, které by se týkaly rozboru různých bankovních produktů, z různé doby splácení, ať už s pevnou fixací úroku, nebo s pohyblivou. A dále bychom mohli uvažovat o využití citlivostní analýzy pro vyhodnocení nejlepší varianty. V práci také neuvažujeme různé rozvojové programy a granty, které lze samozřejmě využít při financování. Je očividné, že o rozšiřování práce není nouze, ale přesto musíme zmínit ještě jednu oblast, a tou je oblast hodnocení ekonomické efektivnosti investice. Příkladem by mohl být výpočet doby návratnosti, čisté současné hodnoty, vnitřního výnosového procenta apod. Tyto zmíněné výpočty je nutné mít na paměti, protože tvoří ve své podstatě nejdůležitější část ekonomického rozhodování. Na závěr je možno konstatovat, že stanovený cíl, informovat o investicích do tepelných čerpadel pro bytové domy (společenství vlastníků jednotek), byl splněn. Tématika této práce byla inspirována projektem Vysoké školy polytechnické Jihlava s názvem Výzkum, Vývoj, Vysočina se zaměřením na regionální výzkum v oblasti obnovitelných zdrojů energie, který započal v druhé polovině roku 2012.

50

Seznam použitých zdrojů BROŽ, Jiří, Zdeněk ČEJKA, Zdeněk FENCL, Marian FORMÁNEK, Michal HERDA, Pavel CHYSKÝ, Luděk KLAZAR, Lubor MUSIL, Miroslav PETRÁK a Ivan ZAHRÁDKA. Chladicí a klimatizační technika. 1. Vyd. Praha: Svaz chladicí a klimatizační techniky, 2012. Fotobanka společnosti TC Mach, s. r. o. se sídlem Maničky 5, 616 00 Brno, provozovnou U Mostu 590, 672 01 Moravský Krumlov, IČ: 263 06 301. Interní dokumenty společnosti TC Mach, s. r. o. se sídlem Maničky 5, 616 00 Brno, provozovnou U Mostu 590, 672 01 Moravský Krumlov, IČ: 263 06 301. JIŘÍČEK, Petr. Bankovnictví. Jihlava, 1999. Skriptum. VOŠ Jihlava. KARLÍK, Robert. Tepelné čerpadlo pro váš dům. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 109 s. ISBN 978-80-247-2720-2. KOHOUT, Ivan. KOMERČNÍ BANKA. Financování potřeb SVJ a BD: Postupy uplatňované Komerční bankou, a.s. Jihlava, 2012. KOHOUT, Ivan. KOMERČNÍ BANKA. Nabídka služeb Komerční banky pro společenství vlastníků bytových jednotek: Modelová situace. Jihlava, 2012. KOLEKTIV autorů. Bankovnictví. 6. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2006. ISBN 80-726-5099-8. MUSIL, Lev. SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ BRNO, Vsetínská 521/8-18. Informace o Společenství vlastníků Brno, Vsetínská 521/8-18 pro výpočet úvěru. Brno, 2012. MVB OPAVA CZ S. R. O. MVB OPAVA CZ s. r. o. [online]. c 2000 - 2013 [cit. 201303-18]. Dostupné z: http://www.mvb.cz/ POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, xvii, 716 s. ISBN 80-717-9462-7.

51

Program Bytový dům KB přináší snadné financování bytových družstev a společenství vlastníků jednotek. KOMERČNÍ BANKA, a. s.KB [online]. 2006 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/o-bance/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/programbytovy-dum-kb-prinasi-snadne-financovani-bytovych-druzstev-a-spolecenstvivlastniku-jednotek-378.shtml SRDEČNÝ, Karel a Jan TRUXA. Tepelná čerpadla. 1. vyd. Praha: EkoWATT, 2009, 71 s. ISBN 978-80-87333-02-0. SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2007, 452 s. ISBN 978-80-247-1992-4. TC MACH, s. r. o. Tepelná čerpadla Mach [online]. [2006] [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.tepelna-cerpadla-mach.cz/ TINTĚRA, Ladislav. Tepelná čerpadla. 1. vyd. Praha: ARCH, 2003, 121 s. ISBN 80861-6561-2. VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přeprac. vyd. Praha: Ekopress, 2006, 465 s. ISBN 80-869-2901-9. Výpis z obchodního rejstříku: TC MACH, s.r.o., C 42951 vedená u Krajského soudu v Brně. MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY. Obchodní rejstřík a Sbírka listin [online]. 2012 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/pdf$vypis.pdf?subjektId=isor%3a525328&typ=actual&klic=yqutld Výpis z rejstříku společenství vlastníků jednotek: Společenství vlastníků Brno, Vsetínská 521/8-18, S 5679 vedená u Krajského soudu v Brně. MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY. Obchodní rejstřík a Sbírka listin [online]. 2012 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/pdf$vypis.pdf?subjektId=isor%3a700019547&typ=actual&klic=j32e8f

52

Seznam obrázků Obrázek 1: Schéma jednoduchého jednostupňového parního oběhu ............................. 12 Obrázek 2: Tepelné čerpadlo MACH IN typu vzduch/voda vnitřní provedení .............. 13 Obrázek 3: Zemní plošný kolektor systému země/voda s následným rozvodem teplé vody po domě.................................................................................................................. 15 Obrázek 4: Geotermální vrt systému země/voda s následným rozvodem teplé vody po domě................................................................................................................................ 16 Obrázek 5: Využití spodní vody systému voda/voda s následným rozvodem teplé vody po domě........................................................................................................................... 19 Obrázek 6: Venkovní jednotka systému vzduch/voda s následným rozvodem teplé vody po domě........................................................................................................................... 21 Obrázek 7: Fotografie venkovního potrubí, které pojí vnitřní a venkovní část systému tepelných čerpadel .......................................................................................................... 25 Obrázek 8: Nosná konstrukce pro suchý chladič již umístněná na střeše panelového domu ............................................................................................................................... 27 Obrázek 9: Umisťování suchého chladiče na nosnou konstrukci ................................... 29 Obrázek 10: Vestavěné ventilátory suchého chladiče .................................................... 30

53

Seznam tabulek Tabulka 1: Topný výkon tepelného čerpadla MACH IN S ve třech výkonnostních řadách .............................................................................................................................. 18 Tabulka 2: Topný výkon tepelného čerpadla MACH IN W ve třech výkonnostních řadách .............................................................................................................................. 20 Tabulka 3: Topný výkon tepelného čerpadla MACH IN ve třech výkonnostních řadách ........................................................................................................................................ 22 Tabulka 4: Položkový rozpočet projektu Vsetínská ....................................................... 33 Tabulka 5: Požadovaná minimální výše fondu oprav ..................................................... 39 Tabulka 6: Výše úrokové sazby v závislosti na době splácení úvěru ............................. 40 Tabulka 7: Hodnoty úročitele ve vztahu k roční úrokové míře ...................................... 41 Tabulka 8: Výše měsíčních anuitních splátek pro různé kombinace úvěrů .................... 42 Tabulka 9: Celková výše úroku za celou dobu splácení pro různé kombinace úvěrů .... 43 Tabulka 10: Výběr optimální celkové výše úroku v závislosti na době splácení a výši úvěru ............................................................................................................................... 44 Tabulka 11: Výřez výpočtu výše FO a zůstatkových výší úvěrů ................................... 46

54

Seznam grafů Graf 1: Vztah anuitních splátek a fondu oprav ............................................................... 47

55