Vysoká škola ekonomická v Praze

Vysok´ aˇ skola ekonomick´ a v Praze Fakulta financ´ı a u ´ˇ cetnictv´ı

´ RSK ˇ ´ PRACE ´ BAKALA A

2013

Martin Jir´ asek

Vysok´ aˇ skola ekonomick´ a v Praze Fakulta financ´ı a u ´ˇ cetnictv´ı Katedra veˇrejných financ´ı Studijn´ı obor: Finance

Anal´ yza dotac´ı ze St´ atn´ıho fondu pro podporu a rozvoj ˇ cesk´ e kinematografie

Autor bakaláˇrské práce: Martin Jirásek Vedouc´ı bakaláˇrské práce: doc. Ing. Barbora Slintáková, Ph.D. Rok obhajoby: 2013

ˇ Cestn´ e prohl´ aˇ sen´ı: Prohlaˇsuji, ˇze bakaláˇrskou práci na téma Anal´ yza dotac´ı ze Státn´ıho fondu pro podporu ” a rozvoj ˇceské kinematografie“ jsem vypracoval samostatnˇe a veˇskerou pouˇzitou literaturu a dalˇs´ı prameny jsem ˇrádnˇe oznaˇcil a uvedl v pˇriloˇzeném seznamu. V Praze dne 24.1.2013 .......................... Martin Jirásek

Na tomto m´ıstˇe bych rád podˇekoval vedouc´ı mé bakaláˇrské práce pan´ı doc. Ing. Barboˇre Slintákové, Ph.D. za jej´ı odbornou pomoc a vˇzdy inspiruj´ıc´ı cenné rady a pˇripom´ınky. Také bych rád srdeˇcnˇe podˇekoval své rodinˇe za podporu po celou dobu mého studia.

Abstrakt ˇ e republiky pro podporu a rozvoj ˇceské kinematografie je jedn´ım z Státn´ım fond Cesk´ nástroj˚ u veˇrejné podpory ˇceské kinematografie. Podporuje filmové projekty v oblasti tvorba, v´ yroba, distribuce, propagace a technologická modernizace. Stˇeˇzejn´ı ˇcást´ı práce je anal´ yza dotovan´ ych film˚ u. C´ılem je analyzovat dotace pˇridˇelené vznikl´ ym filmov´ ym ’ sn´ımk˚ um v letech 2002 – 2011. Na základˇe anal´ yzy zjiˇst ujeme, zda má v´ yˇse pˇridˇelené dotace vliv na návˇstˇevnost, trˇzby ˇci divácké hodnocen´ı“ dotovaného filmu. Práce nab´ız´ı ” argumenty hovoˇr´ıc´ı ve prospˇech veˇrejné podpory kinematografie z ekonomické i kulturn´ı stránky. Vˇenuje se také hospodaˇren´ı a organizaˇcn´ı struktuˇre Fondu.

Obsah ´ Uvod

7

1 Historick´ y exkurz do ˇ cesk´ e kinematografie od poˇ c´ atku 20. 1.1 Obdob´ı pˇred rokem 1945 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ 1.2 Ceskoslovensk´ y státn´ı film – obdob´ı po roce 1945 . . . . . . 1.3 Situace kinematografie po roce 1989 . . . . . . . . . . . . . .

Stolet´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8 8 8 9

2 Argumenty pro podporu kinematografie 11 2.1 Proˇc podporovat kinematografii? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 2.1.1 Kulturn´ı hodnoty, umˇen´ı a identita národa . . . . . . . . . . . . . . 11 2.1.2 Ekonomické pˇr´ınosy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 3 St´ atn´ı fond pro podporu a rozvoj ˇ cesk´ e kinematografie 3.1 Státn´ı mimorozpoˇctové fondy . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Státn´ı fond pro podporu a rozvoj ˇceské kinematografie . 3.2.1 Organizaˇcn´ı struktura Fondu . . . . . . . . . . . 3.2.2 Podpora Fondem . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ adost o podporu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.3 Z´ 3.2.4 Rozhodován´ı Rady Fondu . . . . . . . . . . . . . 3.2.5 Pˇr´ıjmy Fondu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.6 V´ ydaje Fondu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

13 13 14 14 15 15 16 16 17

4 Anal´ yza dotovan´ ych film˚ u 4.1 Promˇenné filmu – filmové ukazatele . . . . . 4.1.1 Návˇstˇevnost filmu . . . . . . . . . . . 4.1.2 Trˇzby filmu . . . . . . . . . . . . . . 4.1.3 Celková dotace . . . . . . . . . . . . ˇ 4.1.4 Hodnocen´ı divácké u ´spˇeˇsnosti CSFD 4.2 Databáze film˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Informace o datovém souboru . . . . . . . . 4.4 Zkoumán´ı závislosti . . . . . . . . . . . . . . 4.5 Shluková anal´ yza . . . . . . . . . . . . . . . 4.6 Shrnut´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

22 22 22 22 23 23 23 24 27 30 34

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

Z´ avˇ er

35

Literatura

37

Pˇ r´ılohy

38

´ Uvod Film je mladé umˇen´ı – pokud ho tedy srovnáme s jin´ ymi druhy umˇen´ı. Divadlo, literatura, mal´ıˇrstv´ı, tanec, jsou tu uˇz tis´ıce let. Filmové umˇen´ı je staré pouze nˇeco pˇres sto let. Ale i pˇresto se z nˇej, za tak krátkou dobu, stala vitáln´ı a vlivná umˇelecká forma. Film nás doprováz´ı ˇzivotem na vˇsemoˇzn´ ych m´ıstech – kino, autobus, letadlo i domov. Nab´ız´ı nám zp˚ usoby jak vidˇet a vn´ımat vˇeci, situace a lidi odliˇsnˇe. Zprostˇredkovává nám uˇslechtilé myˇslenky ale i poskytuje ˇcistou formu zábavy. Nezpochybnitelnˇe se stává naˇs´ı souˇca´st´ı – jak kaˇzdého jedince, tak i spoleˇcnosti a národa. Od ostatn´ıch druh˚ u umˇen´ı se film liˇs´ı závislost´ı na sloˇzité technice. Vyˇzaduje aparát mnoha profesionálnˇe zainteresovan´ ych lid´ı. Film je totiˇz nejen tvoˇren, ale i vyrábˇen. Film je v závˇeru svého procesu distribuován divákovi, publika se tˇeˇs´ı z jeho prom´ıtán´ı. D˚ uraznˇe vˇsak mus´ıme pˇripomenout, ˇze bez penˇez se film v ˇza´dné jeho ˇzivotn´ı fázi neobejde. Filmov´ y pr˚ umysl, pˇredevˇs´ım vn´ımán jako obrovsk´ y byznys, má i svoj´ı sloˇzku filmové umˇen´ı“. M˚ uˇzeme j´ı chápat jako protiklad k filmovému byznysu. Avˇsak ˇzádná ” forma umˇen´ı v modern´ı spoleˇcnosti se nem˚ uˇze vymanit z ekonomick´ ych osidel, to plat´ı i pro film. Nˇekteré filmy jsou produkovány ˇcistˇe jako prostˇredek zhodnocen´ı finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u, u nˇekter´ ych pˇrevaˇzuje umˇelecká hodnota. Co je ale na filmu nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı, propojuje spoleˇcensk´ y a ekonomick´ y kontext1 . ˇ e repubTato bakaláˇrská práce se vˇenuje jednomu z nástroj˚ u veˇrejné podpory v Cesk´ ˇ e republiky pro podporu a rozvoj ˇceské kinematografie. Jak lice – t´ım je Státn´ı fond Cesk´ z názvu vypl´ yvá, Fond podporuje r˚ uzné sloˇzky kinematografie – tvorba, v´ yroba, distribuce, propagace a modernizace. C´ılem to práce je analyzovat dotace pˇridˇelené vznikl´ ym filmov´ ym sn´ımk˚ um v letech 2002 – 2011. Na základˇe anal´ yzy zjiˇst’ujeme, zda má v´ yˇse pˇridˇelené dotace vliv na návˇstˇevnost, trˇzby ˇci divácké hodnocen´ı“ dotovaného filmu. ” Anal´ yza je provedena pomoc´ı matematickou metodu zkoumán´ı závislost´ı. Rovnˇeˇz vyuˇz´ıváme statistické discipl´ıny shlukové anal´ yzy. K proveden´ı anal´ yzy pouˇz´ıváme data ˇ a informace obsaˇzené ve V´ yroˇcn´ıch zprávách Fondu, statistikách Ceského filmového cenˇ tra a Cesko-slovenské filmové databáze.

1

BORDWELL, David a Kristin THOMPSON. Umˇen´ı filmu: u ´vod do studia formy a stylu. 1. vyd. V Praze: Nakladatelstv´ı Akademie m´ uzick´ ych umˇen´ı, 2011, 639 s. ISBN 978-80-7331-217-6 (VáZ.).

7

1

Historick´ y exkurz do ˇ cesk´ e kinematografie od poˇ c´ atku 20. Stolet´ı

1.1

Obdob´ı pˇ red rokem 1945

V dobˇe prvn´ıch filmov´ ych sn´ımk˚ u1 byla tato ˇcinnost z pohledu státu oznaˇcována jako zábavn´ı produkce vˇseho druhu. Byla vn´ımána jako zábava podobná eskamotérstv´ı, loutkovému divadlu, provazochodectv´ı nebo vystavován´ı kuriozit. Stát ji nepodporoval a pro jej´ı provozován´ı vyˇzadoval licenci od zemského u ´ˇradu. V roce 1912 spatˇril svˇetlo svˇeta prvn´ı rakousko-uhersk´ y právn´ı pˇredpis o filmu, kter´ y upravoval provoz kinematografu. V pr˚ ubˇehu 20. let 20. stolet´ı se kinematografie zaˇcleˇ nuje pod Ministerstvo vnitra, které j´ı licencuje a cenzuruje, a zároveˇ n patˇr´ı pod Ministerstvo obchodu a ˇzivnost´ı, jenˇz se staralo o obchodn´ı záleˇzitosti v kinematografii. V 30. letech se objevuj´ı, hlavnˇe pod t´ıhou politické i hospodáˇrské situace, prvn´ı v´ yznamnˇejˇs´ı pokusy o veˇrejnou podporu ˇceskoslovenské kinematografie. Roku 1932 vznikl prvn´ı fond pro podporu filmu. Jeho finanˇcn´ım zdrojem byly poplatky z dovozu zahraniˇcn´ıch film˚ u.2 O dva roku pozdˇeji byla zavedena automatická podpora 40 000 korun pro v´ yrobu cizojazyˇcn´ ych ˇcesk´ ych film˚ u. Vznikl Filmov´ y poradn´ı sbor, kter´ y po posouzen´ı scénáˇre mohl udˇelit podporu ve v´ yˇsi 70 000 nebo 140 000 korun. V obdob´ı Protektorátu (1939 – 1945) byl ˇceskoslovensk´ y filmov´ y aparát pod nadvládou nˇemecké produkce, která naˇs´ı materiálnˇe technickou základnu hojnˇe vyuˇz´ıvala.3

1.2

ˇ Ceskoslovensk´ y st´ atn´ı film – obdob´ı po roce 1945

Beneˇsovy dekrety z roku 1945 mˇely velk´ y vliv i na kinematografii. Vˇsechny filmové ateliéry, ˇ v´ yrobny, kina a laboratoˇre byly zestátnˇeny a pˇreˇsly pod novˇe vzniklou Ceskoslovenskou ˇ ˇ ˇ filmovou spoleˇcnost (Cefis). Zásadn´ı byl vznik Ceskoslovensk´ eho státn´ıho filmu (CSF) v roce 1948, kter´ y pˇrevzal veˇskerou filmovou produkci, v´ yrobu, distribuci i dovoz a v´ yvoz film˚ u aˇz do roku 1956. Na zaˇca´tku 50. let vrchol´ı ideologická propaganda socialismu v ˇceskoslovenském filmu, d´ıky nˇemuˇz se hledáˇcek státn´ıch v´ ydaj˚ u jeˇstˇe v´ıce zamˇeˇril na film. Vznikaj´ı nové státn´ı podniky pro jednotlivé oblasti kinematografie – Filmové studio ´ redn´ı p˚ ˇ Barrandov, Krátk´ y film, Ustˇ ujˇcovna film˚ u, Ceskoslovensk´ y film export, Filmové laboratoˇre. Ke konci 50. let uˇz opadá zájem o kinematografii jako o ideologicko-politick´ y nástroj, a tak vznikaj´ı samostatné tv˚ urˇc´ı skupiny vedené dvojic´ı produkˇcn´ı – dramaturg. Role státu jako producenta se v´ yraznˇe oslabuje, tv˚ urˇc´ı skupiny disponuj´ı velkou m´ırou 4 nezávislosti. S nástupem normalizace v 70. letech stát v oblasti filmu znovu pˇreb´ırá funkci producenta. Tv˚ urˇc´ı skupiny, v podobˇe v jaké vznikly, zanikaj´ı. M´ısto nich nastupuj´ı poli” 1

Za poˇc´ atek kinematografie povaˇzujeme událost veˇrejného prom´ıtán´ı krátk´ ych sn´ımk˚ u bratry Lumiéry v paˇr´ıˇzské kav´ arnˇe Grand Café dne 28. prosince 1895. 2 Za jeden vyroben´ y dom´ ac´ı film bylo moˇzno dovést 7 zahraniˇcn´ıch film˚ u, pozdˇeji zmˇenˇeno na pomˇer 1:6, pozdˇeji 1:5. Poplatky za dovezen´ı byly 15 000, resp. 17 500, resp. 21 000 korun. 3 ˇ Ivan. Jazykové verze ˇcesk´ ˇ KLIMES, ych film˚ u a filmov´ y pr˚ umysl v CSR ve 30. letech. Iluminace. 2004, roˇc. 16, ˇc. 2, s. 16. 4 ˇ Vrcholem doby nez´ avislosti je tvorba tzv. Ceskoslovensk´ e nové vlny – uskupen´ı reˇzisér˚ u a scénárist˚ u, jenˇz z´ asadnˇe ovlivnili historii ˇceskoslovenského filmu. Mezi ˇcleny ˇrad´ıme Miloˇse Formana, Vˇeru Chytilovou, Ivana Passera, Jiˇr´ıho Menzela, Jana Nˇemce a dalˇs´ı.

8

ˇ ticky provˇeˇren´ı“5 tv˚ urˇc´ı pracovn´ıci. CSF je v té dobˇe samostatnou v´ yrobnˇe-hospodáˇrskou 6 jednotkou a spadá pˇr´ımo pod m´ıstopˇredsedu vlády. Konec 80. let nese znaky relativn´ıho uvolnˇen´ı s postupnou v´ ymˇenou ortodoxn´ıch tv˚ urˇc´ıch osobnost´ı.7

1.3

Situace kinematografie po roce 1989

Státn´ı filmové instituce byly transformovány, zprivatizovány a nˇekteré u ´plnˇe zanikly. ´ ˇ Ustˇredn´ı ˇreditelstv´ı CSF byl zruˇsen v roce 1991. Tyto události vytvoˇrily prostˇred´ı volného filmového trhu. Nastala doba dynamického r˚ ustu filmového pr˚ umyslu, spojená s velkou m´ırou deregulace. Postupnˇe vznikaly produkˇcn´ı spoleˇcnosti, které pomalu nahrazovaly funkce b´ yval´ ych státn´ıch podnik˚ u. D´ıky nedostateˇcné legislativn´ı u ´pravˇe vˇsak tento pro8 ces prob´ıhal velice pomalu. O rok pozdˇeji byl pˇrijat zákon upravuj´ıc´ı fungován´ı Státn´ıho fondu pro podporu a rozvoj ˇceské kinematografie. Dˇr´ıve u ´spˇeˇsná ˇceskoslovenská filmová ˇ a republika mohla tvorba se propadla na nˇekolik let do u ´tlumu. Na druhou stranu se Cesk´ ˇ tˇeˇsit z obrovského pˇr´ılivu zahraniˇcn´ıch producent˚ u. Casto zde pob´ yvali filmaˇri z celého svˇeta, kteˇr´ı vyuˇz´ıvali velmi levné, ale kvalifikované pracovn´ı s´ıly, profesionáln´ıch filmov´ ych ateliér˚ u a postprodukˇcn´ıch studi´ı a v neposledn´ı ˇradˇe také atraktivn´ıch geografick´ ych lokac´ı. Za zlomov´ y okamˇzik m˚ uˇzeme povaˇzovat natáˇcen´ı hollywoodského velkofilmu Mission: Impossible9 , které prob´ıhalo v praˇzsk´ ych ateliérech. Jméno hlavn´ıho herce, Toma Cruise, napomohlo k tomu, ˇze se velké americké produkce (Universal, 20th Century Fox) rozhodly ˇ natáˇcet své projekty v Cesku. Mezi nejv´ yznamnˇejˇs´ı z nich patˇr´ı Van Helsing10 , Tristan 11 12 13 ˇ a Isolda , XXX a Ceská spojka . Vznikaly zde ale i francouzské, nˇemecké a ruské filmy ˇci televizn´ı seriály.14 Rozv´ıjej´ıc´ı se filmov´ y pr˚ umysl pˇrinesl tzv. multiplikaˇcn´ı efekt – finanˇcn´ı prostˇredky vloˇzené od zahraniˇcn´ıch produkc´ı proudily pˇres sekundárn´ı odvˇetv´ı, zejména sluˇzby (hotelnictv´ı, pohostinstv´ı), jeˇz filmov´ y ˇstáb vyuˇz´ıvá. V roce 2003 dosáhla ˇca´stka utracená filmaˇri v sekundárn´ım sektoru hodnoty 7,4 mld. Kˇc.15 Na Grafu 1.1 m˚ uˇzeme pozorovat, jak celkov´ y objem produkce v témˇze roce (ˇceská, zahraniˇcn´ı, z reklamy) ˇcinil 7,6 mld. Kˇc. V následuj´ıc´ıch letech produkce z mnoha d˚ uvod˚ u v´ yraznˇe poklesla a uˇz nedosáhla takov´ ych finanˇcn´ıch ˇc´ısel jako ve zm´ınˇeném roce 2003. Za pˇr´ıˇcinu poklesu m˚ uˇzeme povaˇzovat ˇ jednak vstup Ceské republiky do EU, kdy doˇslo ke ztrátˇe konkurenceschopnosti zaloˇzené na n´ızk´ ych v´ yrobn´ıch a pracovn´ıch nákladech, tak neˇcinnost vlády v oblasti subvenc´ı ˇ a republika pˇrestala b´ a daˇ nov´ ych pob´ıdek. Cesk´ yt tolik atraktivn´ı destinac´ı pro zahraniˇcn´ı ˇ kteˇr´ı pouˇz´ıvaj´ı kinematografii jako nástroj politiky. Pˇrev´ aˇznˇe ˇclenové strany KSC, V´ yrobnˇe-hospod´ aˇrsk´ a jednotka je oznaˇcen´ı pro stˇredn´ı stupeˇ n organizaˇcn´ı struktury tvoˇr´ıc´ı základnu ˇ n´ arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı tehdejˇs´ıho socialistického Ceskoslovenska. 7 KALLISTA, Jarom´ır. Antologie pro 1. roˇcn´ık FAMU: Texty k u ´vod˚ um do oboru Produkce. Praha: FAMU, 33 s. Dostupné z: 8 ˇ e republiky pro podporu a rozvoj ˇceské kinematografie. Z´ akon ˇc. 241/1992 Sb., o St´ atn´ım fondu Cesk´ 9 Mission: Impossible, akˇcn´ı, 1996, USA, reˇzie: Brian de Palma, 110 minut 10 ˇ a republika, 2004, reˇzie: Stephen Sommers, 131 minut Van Helsing, akˇcn´ı, celoveˇcern´ı, USA/Cesk´ 11 ˇ Tristan a Isolda, dobrodruˇzn´ y, celoveˇcern´ı, VB/CR/USA/Nˇ emecko, 2006, reˇzie: Kevin Reynolds, 125 minut 12 XXX, akˇcn´ı, celoveˇcern´ı, USA, 2002, reˇzie: Rob Cohen, 119 minut 13 ˇ ˇ 2002, reˇzie: Joel Schumacher, 112 minut Cesk´ a spojka, akˇcn´ı, celoveˇcern´ı, USA/CR, 14 ˇ DANIELIS, Aleˇs. Cesk´ a filmov´ a distribuce po roce 1989. Iluminace. 2007, roˇc. 19, ˇc. 1, s. 52. 15 BOROVAN, Aleˇs. Filmy vydˇelaly st´ atu 720 mil. korun. Hospodáˇrské Noviny. 10. 5. 2006. Dostupné z: 5 6

9

produkce. Ty se pˇresouvaly dál na V´ ychod, kde postkomunistické zemˇe pruˇznˇe zareagovaly zmˇenou své státn´ı filmové“ politiky. Signalizováno poklesem celkové produkce o 3,5 mld. ” Kˇc mezi roky 2003 a 2004. Hlavnˇe Mad’arsko ale i Rumunsko a Bulharsko v letech 2003 a 2004 vytvoˇrily ucelen´ y systém podpory pro zahraniˇcn´ı i domác´ı producenty. V roce 2006 ˇceskou produkci (meziroˇcn´ı nár˚ ust o 308 mil. Kˇc) v´ yraznˇe pozvedl film Bathory16 . O rok pozdˇeji (meziroˇcnˇe o 762 mil. Kˇc) to byl zahraniˇcn´ı film Letopisy Narnie17 . ˇ (mil. Kˇc) Graf 1.1: Vývoj filmové produkce v CR

Zdroj: www.mkcr.cz/assets/media-a-audiovize/kinematografie/Strategie-konkurencescho pnosti-ceskeho-filmoveho-prumyslu-2011—2016 1.pdf

ˇ (mil. Kˇc) Tabulka 1.1: Vývoj filmové produkce v CR Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 ˇ Cesk´ e filmy 390 243 386 487 795 613 880 800 Zahraniˇ cn´ı filmy 4545 5024 1542 1961 1371 2133 705 744 Reklama 2237 2371 2107 2048 1804 2132 1937 1489 Celkem 7172 7638 4035 4496 3970 4878 3522 3033 Zdroj: www.mkcr.cz/assets/media-a-audiovize/kinematografie/Strategie-konkurencescho pnosti-ceskeho-filmoveho-prumyslu-2011—2016 1.pdf

ˇ a republika/Slovensko/Velká Británie, 2007, reˇzie: Juraj JakuBathory, historick´ y, celoveˇcern´ı, Cesk´ bisko, 138 minut 17 ˇ a republika/Slovensko, Letopisy Narnie,: Princ Kaspian, dobrodruˇzn´ y, celoveˇcern´ı, USA/Polsko/Cesk´ 2008, reˇzie: Andrew Adamson, 150 minut 16

10

2

Argumenty pro podporu kinematografie

2.1

Proˇ c podporovat kinematografii?

Vˇsechny zemˇe Evropské unie podporuj´ı sv˚ uj filmov´ y pr˚ umysl. Nejde pouze o finanˇcn´ı podporu, ale zahrnuje i nastaven´ı metodiky fungován´ı sektoru kinematografie a právn´ıho rámce, které je neménˇe d˚ uleˇzité. Nˇekteré státy vydávaj´ı v´ıce prostˇredk˚ u a u ´sil´ı na jej´ı podporu, nˇekteré ménˇe. Vˇsechny si ale uvˇedomuj´ı nutnost tohoto konán´ı. Následuj´ıc´ı body argumentuj´ı pro podporu kinematografie:

2.1.1

Kulturn´ı hodnoty, umˇ en´ı a identita n´ aroda

Kultura je jednou z ned´ıln´ ych sloˇzek tvoˇr´ıc´ı identitu národa. Obsahuje veˇskeré spoleˇcenské hodnoty a d´ıky pˇr´ıtomnosti kultury tyto hodnoty doslova pˇestuje1 . Jedn´ım z komunikaˇcn´ıch kanál˚ u kultury je umˇen´ı, které skrze své konkrétn´ı sdˇelovac´ı prostˇredky literaturu, divadlo, hudbu ale i kinematografii – ovlivˇ nuje sm´ yˇslen´ı jedinc˚ u daného národa. Film jako souˇca´st umˇen´ı tak nen´ı pouhou nadstavbou dneˇsn´ıho spoleˇcenského ˇzivota. Spoluvytváˇr´ı duˇsevn´ı hodnoty divák˚ u, pˇribliˇzuje jim soudobé problémy spoleˇcnosti, pˇripom´ıná historické události2 . Pavel Strnad, spoluzakladatel produkˇcn´ı spoleˇcnosti Negativ, na otázku proˇc by mˇel stát podporovat film odpov´ıdá: Domn´ıvám se, ˇze panuje obecná ” shoda v tom, ˇze film je souˇcást´ı kultury a národn´ı identity. Jestli tady po nás nˇeco zbude, tak to budou právˇe tˇreba filmy. Ne vyrobené ˇskodovky. Pokud stát nen´ı ochoten na vlastn´ı identitu pˇrisp´ıvat, tak je to velice ˇspatné.“ 3 V oblasti kultury a masmédi´ı (tedy i kinematografie) nacház´ıme externality. Jsou to pˇredevˇs´ım pozitivn´ı externality. Externalitou oznaˇcujeme u ´ˇcinky ekonomického rozhodnut´ı, které ovlivˇ nuj´ı i jiné osoby, neˇz p˚ uvodce takového rozhodnut´ı. Externality dˇel´ıme na pozitivn´ı (v´ ynosové) a negativn´ı (nákladové). Je známo, ˇze sama kultura je pozi” tivn´ı externalitou, nebot’ má vliv jak na jedince, tak na celé spoleˇcenské prostˇred´ı.“ 4 P˚ usoben´ı kultury zkvalitˇ nuje vzdˇelán´ı lid´ı, prostˇrednictv´ım kultivace lidského kapitálu, a t´ım zvyˇsuje kvalitu pracovn´ı sily zemˇe.

2.1.2

Ekonomick´ e pˇ r´ınosy

Filmov´ y pr˚ umysl jako souˇcást kultury pˇrisp´ıvá k tvorbˇe domác´ıho produktu. John Myerscough, britsk´ y ekonom, provedl v 80 letech minulého stolet´ı v´ yzkum, ve kterém se snaˇzil kvantifikovat ekonomické v´ ykony kultury. V´ ysledkem byla studie5 , která potvrdila hypotézu silného multiplikaˇcn´ıho efektu kultury na ekonomiku. Hlavn´ımi ekonomick´ ymi v´ ykony kultury jsou tvorba pracovn´ıch m´ıst a tvorba zisk˚ u resp. odvod dan´ı. 1

Slovo kultura poch´ az´ı z latinského colere“, neboli pˇestovat. ” Pˇr´ıkladem je film Lidice zobrazuj´ı pˇr´ıbˇeh vyhlazen´ı mˇesta nacistick´ ymi vojáky. Lidice, historick´ y ˇ v´ aleˇcn´ y film, CR/SR, 2011, 121 min, reˇzie: Petr Nikolaev 3 ˇ y film si na sebe nikdy nevydˇelá. Hospodáˇrské Noviny. 7. 12. 2012. STRNAD, Pavel. Cesk´ 4 ´ Bojka. Kultura a masmédia v trˇzn´ıch podm´ınkách: veˇrejná podpora a alternativn´ı HAMERNÍKOVA, zdroje financov´ an´ı. Dot. 1. vyd. Praha: Vysoká ˇskola ekonomická, 1996, 207 s. ISBN 80-7079-857-2. 5 MYERSCOUGH, John. The Economic Importance of the Arts in Britain (London Police Study Institute). 2008. ISBN: 978-08-5374-354-5. 2

11

Myerscoughotova studie mˇela dopad na municipáln´ı politiku mnoha mˇest, které se d´ıky pˇreorientován´ı na kulturn´ı pr˚ umysl vymanily ze sociáln´ıch a ekonomick´ ych problém˚ u. Jako pˇr´ıklad m˚ uˇzeme uvést Skotské mˇesto Glasgow. To bylo orientováno na tˇeˇzk´ y pr˚ umysl, ale pot´ ykalo se s vysokou nezamˇestnanost´ı. Mˇesto bylo nav´ıc suˇzováno spoleˇcensk´ ymi nepokoji. D´ıky zmˇenˇe municipáln´ı politiky se mˇesto pˇreorientovalo na kulturn´ı pr˚ umysly6 a situace se otoˇcila o 180 stupˇ n˚ u. V roce 1990 se stalo evropsk´ ym kulturn´ım mˇestem.7 Mezi dalˇs´ı externality, které nám kinematografie pˇrináˇs´ı, m˚ uˇzeme za pozitivn´ı externality oznaˇcit p˚ usoben´ı filmov´ ych dˇel na cestovn´ı ruch a podnikatelskou sféru. D´ıky filmov´ ym festival˚ um se v dobˇe konán´ı zvyˇsuje zájem o lokáln´ı restaurace, hotely a jiná ˇ rekreaˇcn´ı zaˇr´ızen´ı. Naopak festivaly skrze tuzemské filmy nepˇr´ımo prezentuj´ı Ceskou republiku, která se stává turisticky atraktivnˇejˇs´ı. Filmov´ı fanouˇsci rádi navˇstˇevuj´ı m´ısta, kde se sn´ımek odehrává nebo byl natáˇcen. V neposledn´ı ˇradˇe kinematografie také velmi p˚ usob´ı na u ´roveˇ n vzdˇelán´ı spoleˇcnosti. ˇ si v roce 2010 nechalo zpracovat studii s názvem Vyhodnocen´ı Ministerstvo kultury CR ˇ za 2010, anglicky RIA (Regulatory Programu pro podporu filmového pr˚ umyslu v CR Impact Assessment). Studie zkoumala, jaké dopady bude m´ıt zaveden´ı veˇrejné podpory ve filmovém pr˚ umyslu. Z celkové ˇca´stky 177 654 600 Kˇc poskytnut´ ych dotac´ı byl ˇcist´ y pˇr´ıjem do veˇrejného rozpoˇctu ve v´ yˇs´ı 32 414 874 Kˇc. Docház´ı k závˇer˚ um, ˇze ˇcistá v´ ynosnost dotace pro veˇrejn´ y rozpoˇcet ˇcin´ı 18%. ˇ a republika se m˚ Cesk´ uˇze pyˇsnit nab´ıdkou tˇech nejkvalitnˇejˇs´ıch filmov´ ych ˇstáb˚ u na svˇetˇe. Disponujeme velk´ ym poˇctem vysoce kvalifikovan´ ych pracovn´ık˚ u filmov´ ych ˇstáb˚ u, kteˇr´ı jsou hojnˇe vyhledáváni zahraniˇcn´ımi produkcemi. Tv˚ urˇc´ı pracovn´ıci, unikátn´ı Barrandovské ateliéry, jazyková vybavenost – to vˇse je naˇse konkurenˇcn´ı v´ yhoda. Avˇsak tato v´ yhoda je t´ım niˇzˇs´ı, ˇc´ım je propracovanˇejˇs´ı program podpory ostatn´ıch stát˚ u. Námi nab´ızené sluˇzby d´ıky své kvalitˇe nejsou levné. Okoln´ı evropské státy se snaˇz´ı pomoc´ı nejr˚ uznˇejˇs´ıch produkˇcn´ıch stimul˚ u pˇrilákat zahraniˇcn´ı produkce. Napˇr´ıklad Mad’arsko nab´ız´ı 20% nomináln´ı návratnost lokálnˇe vynaloˇzen´ ych prostˇredk˚ u. Produkce potom vol´ı mezi velmi kvalitn´ımi sluˇzbami nebo levnˇejˇs´ı variantou. V pˇr´ıpadˇe, kdy bychom byli schopni zároveˇ n nab´ıdnout jak stávaj´ıc´ı kvalitu tak i moˇznost sn´ıˇzen´ı náklad˚ u d´ıky poˇ b´ıdkám, by produkce pˇredevˇs´ım volily Ceskou republiku. P˚ usoben´ı zahraniˇcn´ıch produkc´ı ˇ v CR tvoˇr´ı zm´ınˇen´ y multiplikaˇcn´ı efekt a jejich pˇr´ıtomnost je velmi d˚ uleˇzitá.8

6

Kulturn´ı pr˚ umysl zahrnuje oblast kinematografie, literatury, hudby, v´ ytvarného umˇen´ı, knihoven, muze´ı, ale i reklamy, m´ ody a designu. 7 ´ CIKANEK, Martin. Kreativn´ı pr˚ umysly: pˇr´ıleˇzitost pro novou ekonomiku. 1. vyd. V Praze: Institut umˇen´ı - Divadeln´ı u ´stav, 2009, 79 s. ISBN 978-80-7008-231-7. 8 ˇ Vyhodnocen´ı programu pro podporu filmového pr˚ MINISTERSTVO KULTURY CR. umyslu za rok 2010. Dostupné z: <www.ppfp.cz/file/189/vyhodnoceni-ppfp.doc>

12

3

St´ atn´ı fond pro podporu a rozvoj ˇ cesk´ e kinematografie

ˇ e republiky pro podporu a rozvoj ˇceské V kapitole se pojednává o Státn´ım fondu Cesk´ kinematografie (dále Fond) jako o jednom z moˇzn´ ych nástroj˚ u veˇrejné podpory kinemaˇ Fond se ˇrad´ı mezi státn´ı mimorozpoˇctové fondy, proto si v u tografie v CR. ´vodu kapitoly tyto fondy definujeme. Je nutné poznamenat, ˇze v pr˚ ubˇehu psan´ı bakaláˇrské práce vznikl 1 nov´ y Zákon o audiovizuáln´ıch d´ılech a podpoˇre kinematografie. V práci se ˇr´ıd´ıme star´ ym ˇ e republiky pro podporu a rozvoj ˇceské kinematografie, Zákonem2 o Státn´ım fondu Cesk´ kter´ y byl nov´ ym zákonem k 1.1 2013 nahrazen a zruˇsen. Jelikoˇz v práci analyzujeme Fond v letech 2006 – 2011, vycház´ıme proto z jiˇz zaniklého zákona.

3.1

St´ atn´ı mimorozpoˇ ctov´ e fondy

Státn´ı mimorozpoˇctové fondy (téˇz naz´ yvané u ´ˇcelové) zákon3 definuje jako právnické ” osoby, zˇr´ızené pro finanˇcn´ı zabezpeˇcen´ı zvláˇst’ stanovených u ´kol˚ u a hospodaˇren´ı s prostˇredky pro nˇe urˇcenými.“ 4 Zamˇeˇruj´ı se na financován´ı jednotliv´ ych aktivit v odvˇetv´ıch veˇrejného sektoru. Pod t´ımto si m˚ uˇzeme napˇr´ıklad pˇredstavit oblast kultury, zemˇedˇelstv´ı nebo dopravy. Z toho nám vypl´ yvá, ˇze fondy jsou spravovány pˇr´ısluˇsn´ ymi ministerstvy (Ministerstvo kultury, Ministerstvo zemˇedˇelstv´ı, Ministerstvo dopravy). Podstatou existence fond˚ u je nab´ıdnut´ı jin´ ych moˇznost´ı, jak financovat urˇcité c´ıle vlády (alternativa ke státn´ımu rozpoˇctu). Zˇr´ızen´ı fondu je spojeno se samostatn´ ym zákonem o té dané instituci. Zákon upravuje zp˚ usoby poskytován´ı pˇr´ısnˇe vymezen´ ych u ´ˇcelov´ ych dotac´ı, finanˇcn´ı zdroje fondu a v´ ydaje na správu, ale také definuje orgány a zp˚ usob fungován´ı fondu. Pˇri vzniku fondu jsou mu udˇeleny ze státn´ıho rozpoˇctu finanˇcn´ı prostˇredky, se kter´ ymi nadále operuje. Fond je naprosto nezávisl´ y a stát za jeho závazky nenese ˇzádnou odpovˇednost. Pro kaˇzd´ y následuj´ıc´ı rok mus´ı fond pˇredloˇzit návrh rozpoˇctu, kter´ y je pozdˇeji pˇr´ısluˇsn´ ym ministrem ˇ Fond disponuje zp˚ pˇredloˇzen k projednáván´ı v Poslanecké snˇemovnˇe CR. usoby, jak zajistit své pˇr´ıjmy, m˚ uˇze ale poˇza´dat o dotaci ze státn´ıho rozpoˇctu (vˇetˇsinou jde o mimoˇrádnou v´ ypomoc). Nˇekteré u ´ˇcelové fondy maj´ı pravomoc vstupu na finanˇcn´ı trhy a poskytován´ı u ´vˇerov´ ych sluˇzeb. D˚ uvody hovoˇr´ıc´ı ve prospˇech mimorozpoˇctov´ ych fond˚ u:5 • u ´ˇcelovost fondu – Fond m˚ uˇze lépe rozpoznávat problémy a potˇreby v dané sféˇre právˇe d´ıky svému zamˇeˇren´ı na urˇcitou oblast. Jeho rozhodován´ı je efektivnˇejˇs´ı, neˇz kdyby je dˇelal orgán centráln´ı vlády. Je také schopen skrze pˇresnˇe vymezené prostˇredky fondu finanˇcnˇe zajistit aktivity, které by ze státn´ıho rozpoˇctu nebyly pokryty. 1

Z´ akon ˇc. 496/2012 Sb., o audiovizu´ aln´ıch d´ılech a podpoˇre kinematografie a o zmˇenˇe nˇekter´ ych zákon˚ u (z´ akon audioviz´ı) 2 ˇ e republiky pro podporu a rozvoj ˇceské kinematografie. Z´ akon ˇc. 241/1992 Sb., o St´ atn´ım fondu Cesk´ 3 Z´ akon ˇc. 218/2000 Sb., o rozpoˇctov´ ych pravidlech. 4 § 28 z´ akona ˇc. 218/2000 Sb., o rozpoˇctov´ ych pravidlech 5 ´ URBANEK, V´ aclav a kol. Veˇrejné finance. II, Soubor text˚ u k pˇredmˇetu. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005. 179 s. ISBN 80-245-0931-8.

13

• u ´ˇcelovost pˇr´ıjm˚ u a v´ ydaj˚ u – Fond uplatˇ nuje princip u ´ˇcelovosti pˇr´ıjm˚ u a v´ ydaj˚ u t´ım, ˇze pˇr´ıjmy vznikaj´ıc´ı v daném odvˇetv´ı do nˇej znovu vrac´ı formou v´ ydaj˚ u. • dlouhodobé projekty – Financován´ı dlouhodobˇejˇs´ıch projekt˚ u mimorozpoˇctov´ ymi fondy má své pozitivum v tom, ˇze jsou ve vˇetˇs´ı m´ıˇre eliminovány politické tlaky, které by mohly napˇr´ıklad d´ıky volebn´ımu cyklu naruˇsit financován´ı a t´ım i dokonˇcen´ı projekt˚ u. • hospodaˇren´ı fondu – politika hospodaˇren´ı s prostˇredky mimorozpoˇctového fondu je rozd´ılná ve srovnán´ım s pravidly hospodaˇren´ı státn´ıho rozpoˇctu. Mimorozpoˇctov´ y fond disponuje vhodnˇejˇs´ımi pravidly pro efektivnˇejˇs´ı alokaci zdroj˚ u. ˇ e republice existuj´ı tyto státn´ı fondy: V Cesk´ 1. Státn´ı fond pro podporu a rozvoj ˇceské kinematografie, 2. Státn´ı fond kultury, 3. Státn´ı fond ˇzivotn´ıho prostˇred´ı, 4. Státn´ı zemˇedˇelsk´ y intervenˇcn´ı fond, 5. Státn´ı fond pro z´ urodnˇen´ı p˚ udy, 6. Státn´ı fond rozvoje bydlen´ı, 7. Státn´ı fond dopravn´ı infrastruktury.

3.2

St´ atn´ı fond pro podporu a rozvoj ˇ cesk´ e kinematografie

Jedn´ım z nástroj˚ u státu, jak podporovat ˇcesk´ y filmov´ y pr˚ umysl, je Státn´ı fond pro podporu a rozvoj ˇceské kinematografie. Byl zˇr´ızen za u ´ˇcelem veˇrejné podpory filmové tvorby, napˇr. psan´ı scénáˇr˚ u, distribuce, propagace a v´ yroba film˚ u, za u ´ˇcelem technologické podpory a modernizace kin. Dále se pod´ıl´ı na spolufinancován´ı filmov´ ych festival˚ u a pˇrehl´ıdek ˇ e a jin´ ych projekt˚ u souvisej´ıc´ıch s kinematografi´ı. Fond vznikl na základˇe usnesen´ı Cesk´ národn´ı rady dne 14.4.1992. Legislativnˇe je upraven zákonem ˇc. 241/1992 Sb., o Státn´ım ˇ e republiky pro podporu a rozvoj ˇceské kinematografie. fondu Cesk´

3.2.1

Organizaˇ cn´ı struktura Fondu

ˇ e republiky, v jeho ˇcele stoj´ı ministr kultury, Fond je spravován ministerstvem kultury Cesk´ kter´ y je odpovˇedn´ y za hospodaˇren´ı s prostˇredky Fondu. Nejvyˇsˇs´ım orgánem Fondu je Rada Fondu. Ta rozhoduje o zp˚ usobu ˇcerpán´ı prostˇredk˚ u a jej´ı v´ yˇsi. Rada je tvoˇrena maximálnˇe 13 ˇcleny6 , jeˇz navrhuje ministr po projednán´ı s profesn´ımi organizacemi a sdruˇzen´ımi ” 6

Nynˇejˇs´ımi ˇcleny Rady Fondu jsou: Petr V´ıtek (pˇredseda), Tereza Brdeˇcková (m´ıstopˇredsedkynˇe), Vladim´ır Soj´ ak (m´ıstopˇredseda), Tereza Czesany Dvoˇráková, Pavel Dragoun, Jarom´ır Kallista, Ludˇek ˇ ˇ epánková, Eva Tomanová, Jiˇr´ı Klega, Zuzana Kopeˇckov´ a, Sylvie Legnerová, Jana Skopkov´ a, Zdena Stˇ Vor´ aˇc.

14

ˇ e kinematografie“ 7 . Jsou to tv˚ urc˚ u, zamˇestnavatel˚ u a pracovn´ık˚ u p˚ usob´ıc´ıch v oblasti Cesk´ v´ yznamné osoby z oblasti kultury a penˇeˇznictv´ı. Podm´ınkou ˇclenstv´ı v Radˇe je obˇcanská bez´ uhonnost a politická neutralita. Funkce ˇclena Rady nen´ı sluˇcitelná s funkc´ı prezidenta, ” poslance, pˇredsedy a m´ıstopˇredsedy vlády, ministra, vedouc´ıho jiného u ´stˇredn´ıho orgánu státn´ı správy nebo jeho námˇestka.“ Hlavn´ı ˇcinnost´ı Rady je posuzován´ı otázek t´ ykaj´ıc´ı se tvorby finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u a jejich uˇzit´ı. Rada rozhoduje o udˇelen´ı prostˇredk˚ u jednotliv´ ym ˇzadatel˚ um o finanˇcn´ı podporu. Dále navrhuje rozpoˇcet pˇr´ıjm˚ u a v´ ydaj˚ u pro jednotlivé roky a také pˇredkládá závˇereˇcn´ yu ´ˇcet Fondu. Veˇskeré náklady souvisej´ıc´ı s ˇcinnost´ı Rady nese Fond.

3.2.2

Podpora Fondem

Prostˇredky, kter´ ymi Fond disponuje, jsou dle zákona poskytovány na podporu nˇekolika oblast´ı kinematografie. Prvn´ı oblast´ı je podpora tvorby a v´ yroby ˇceského kinematografického d´ıla. Jde pˇredevˇs´ım o v´ yrobu samotného filmu, vˇcetnˇe psan´ı scénáˇre nebo distribuce filmu do kin. Dalˇs´ı oblast´ı je podpora propagace ˇceské kinematografie. Zde Fond podporuje filmové festivaly a snaˇz´ı se propagovat ˇceské filmy na zahraniˇcn´ıch filmov´ ych pˇrehl´ıdkách. Fond dále podporuje modernizaci a technick´ y rozvoj ˇceské kinematografie. V posledn´ıch letech jde hlavnˇe o digitalizaci kin a s n´ı spojené náklady na technické vybaven´ı. Posledn´ı oblast´ı, kterou Fond sv´ ymi prostˇredky podporuje, jsou kinematografická d´ıla souviˇ e republiky. Opˇet jde sej´ıc´ı s národnostn´ımi a etnick´ ymi menˇsinami ˇzij´ıc´ımi na u ´zem´ı Cesk´ o v´ yrobu, distribuci a propagaci tˇechto dˇel. Finanˇcn´ı prostˇredky, které Fond rozdˇeluje mezi ˇzadatele, jsou poskytovány jako u ´ˇcelové dotace, p˚ ujˇcky nebo návratné finanˇcn´ı v´ ypomoci. Maximáln´ı moˇzná v´ yˇse podpory v pˇr´ıpadˇe u ´ˇcelové dotace je polovina plánovan´ ych náklad˚ u na projekt. Fond má moˇznost, pˇri poskytnut´ı u ´ˇcelové dotace ˇzadateli, sjednat si pod´ıl na ˇ v´ ynosech z projektu. Zadatel m˚ uˇze vyuˇz´ıt tzv. návratné finanˇcn´ı v´ ypomoci. Fond poskytne ˇzadateli prostˇredky, ty ale mus´ı b´ yt navráceny v plné v´ yˇsi do 18 mˇes´ıc˚ u od premiéry.8

3.2.3

ˇ adost o podporu Z´

Podpora m˚ uˇze b´ yt pˇriznána právnické ˇci fyzické osobˇe s trval´ ym pobytem na u ´zem´ı ˇ ˇ Ceské republiky. Zádost se podává p´ısemnˇe, formou vyplnˇeného formuláˇre, kter´ y je volnˇe pˇr´ıstupn´ y na webov´ ych stránkách Ministerstva kultury. K podanému formuláˇri mus´ı b´ yt pˇriloˇzeny i povinné pˇr´ılohy, napˇr. v´ ypis z obchodn´ıho popˇr. ˇzivnostenského rejstˇr´ıku, rozpoˇcet a ˇcasov´ y harmonogram projektu. Spoleˇcnˇe s ˇza´dosti mus´ı ˇzadatel uhradit ˇzadatelsk´ y poplatek, kter´ y slouˇz´ı k u ´hradˇe náklad˚ u spojen´ ych s posuzován´ım ˇza´dosti. V´ yˇse poplatku je stanovena na 10 000 Kˇc pˇri ˇzádosti na v´ yrobu nebo tvorbu dlouhometráˇzn´ıho d´ıla nebo na technick´ y rozvoj a modernizaci a 5 000 Kˇc u ˇza´dost´ı na distribuci a propagaci d´ıla a na tvorbu nebo v´ yrobu krátkometráˇzn´ıho d´ıla9 . Správce Fondu pˇrijatou ˇza´dost zaeviduje do databáze a poté pˇredává ˇclen˚ um Rady Fondu. Na zasedán´ı Rady Fondu se hlasuje o pˇridˇelen´ı ˇci nepˇridˇelen´ı finanˇcn´ı podpory. Hlasován´ı je vˇzdy tajné, ale ˇzadatel má moˇznost se z´ uˇcastnit projednáván´ı. Závˇery z proˇ jednáván´ı nen´ı Rada povinna nikterak zd˚ uvodˇ novat. Zadatel p´ısemnˇe obdrˇz´ı rozhodnut´ı ˇ e republiky pro podporu a rozvoj ˇceské kinematografie. Z´ akon ˇc. 241/1992 Sb., o St´ atn´ım fondu Cesk´ Dokument Postup pˇri poskytov´ an´ı prostˇredk˚ u o podporu dostupn´ ych ze stránek Ministerstva kultury, dostupn´ y z: 9 Za kr´ atkometr´ aˇzn´ı d´ılo se povaˇzuje d´ılo s délkou do 60 minut. 7

8

15

Rady, nejdéle vˇsak do 3 mˇes´ıc˚ u ode dne doruˇcen´ı ˇzádosti. Pokud mu je podpora pˇridˇelena, uzavˇre správce Fondu s ˇzadatelem smlouvu o udˇelen´ı podpory. Pˇred t´ımto krokem vˇsak mus´ı ˇzadatel pˇredloˇzit správci aktualizovan´ y rozpoˇcet a harmonogram projektu, a to do 20 dn˚ u po doruˇcen´ı rozhodnut´ı.

3.2.4

Rozhodov´ an´ı Rady Fondu

Nynˇejˇs´ı ˇclenka rady Tereza Czesany Dvoˇra´ková10 uvad´ı, ˇze jedin´ ym kritériem pˇri rozhoˇ dován´ı o pˇridˇelen´ı dotace je scénáˇr. Clenové Rady obdrˇz´ı scénáˇr s dostateˇcn´ ym pˇredstihem pˇred hlasován´ım k prostudován´ı a utvoˇren´ı subjektivn´ıho názoru. Pˇri samotném aktu rozhodován´ı o podpoˇre má ˇzadatel moˇznost sv˚ uj projekt Radˇe prezentovat (vˇetˇsinou tak ˇcin´ı producent nebo reˇzisér filmu) a zodpovˇedˇet jejich dotazy t´ ykaj´ıc´ı se scénáˇre. Dvoˇráková vˇsak zmiˇ nuje jeden z problém˚ u Rady. T´ım je ˇcasová zaneprázdnˇenost ˇclen˚ u, kteˇr´ı p˚ usobnost v Radˇe Fondu vykonávaj´ı jako vedlejˇs´ı profesn´ı aktivitu. Na hlubˇs´ı rozbor a zamyˇslen´ı se nad ˇzádost´ı nemaj´ı dostatek ˇcasu. V´ ysledek o podpoˇren´ı ˇci nepodpoˇren´ı projektu, je sice profesnˇe fundovan´ y, ale ve v´ ysledku pouze a jen odhad. V tomto pˇr´ıpadˇe stoj´ı za zm´ınku v´ yrok Pavla Strnada11 : Chtˇel bych vˇsechny ty filmové kritiky vidˇet, jestli ” by z padesáti scénáˇr˚ u poznali tˇri, ze kter´ ych kvalitn´ı film vznikne.“12 Dalˇs´ım problémem Rady je neexistence dlouhodobé koncepce podpory. Rada se t´ımto chce vyhnout nechtˇenému upˇrednostˇ nován´ı filmov´ ych ˇzańr˚ u. Navenek vˇsak tato absence plánu p˚ usob´ı ” neprofesionálnˇe a my pak mus´ıme ˇcelit ˇradˇe kritik ze strany Ministerstva kultury,“ ˇr´ıká Dvoˇráková.

3.2.5

Pˇ r´ıjmy Fondu

Finanˇcn´ı prostˇredky proud´ıc´ı do Fondu jsou dle zákona13 rozdˇeleny na: ˇ e republiky na podnikán´ı právnick´ a) v´ ynosy z majetkov´ ych u ´ˇcast´ı Cesk´ ych osob ve filmovém pr˚ umyslu, b) v´ ynosy z cenn´ ych pap´ır˚ u nabyt´ ych Fondem od jin´ ych subjekt˚ u, c) u ´vˇery od právnick´ ych osob, d) u ´roky z návratn´ ych finanˇcn´ıch v´ ypomoc´ı a z p˚ ujˇcek poskytnut´ ych Fondem ˇzadatel˚ um, au ´roky z prostˇredk˚ u Fondu uloˇzen´ ych v bance, e) splátky p˚ ujˇcek a návratn´ ych finanˇcn´ıch v´ ypomoc´ı poskytnut´ ych Fondem ˇzadatel˚ um, f ) smluvn´ı pokuty placené ˇzadateli v pˇr´ıpadech, ve kter´ ych prostˇredky Fondu nebyly pouˇzity podle stanoven´ ych podm´ınek (§ 11 odst. 5), g) dary a dˇedictv´ı pro Fond, h) v´ ynosy z veˇrejn´ ych sb´ırek a loteri´ı organizovan´ ych Fondem, 10

Informace z´ıskané z osobn´ıho rozhovoru s Terezou C. Dvoˇrákovou byly pouˇzity s jej´ım osobn´ım svolen´ım. 11 Spoluzakladatel ˇceské produkˇcn´ı spoleˇcnosti Negativ. 12 ˇ y film si na sebe nikdy nevydˇelá. Hospodáˇrské Noviny. 7. 12. 2012. STRNAD, Pavel. Cesk´ 13 ˇ e republiky pro podporu a rozvoj ˇceské kinemato§ 7 z´ akon ˇc. 241/1992 Sb., o St´ atn´ım fondu Cesk´ grafie.

16

i) sjednané pod´ıly na pˇr´ıjmech z kinematografick´ ych dˇel, na které byly poskytnuty prostˇredky Fondu (§ 11 odst. 2), j) dotace ze státn´ıho rozpoˇctu, k) pˇr´ıplatek k cenˇe vstupného (§ 8), l) pˇr´ıjmy z vyuˇzit´ı filmov´ ych dˇel, pokud byly na Fond pˇrevedeny, m) pˇr´ıjmy za uˇzit´ı kinematografick´ ych dˇel, u nichˇz Fond vykonává autorská práva v´ yrobce, která na nˇej pˇreˇsla na základˇe zvláˇstn´ıho zákona, n) dalˇs´ı zdroje stanovené zvláˇstn´ımi právn´ımi pˇredpisy. Zdroje Fondu dˇel´ıme na daˇ nové, nedaˇ nové a transfery z veˇrejn´ ych rozpoˇct˚ u. Velice d˚ uleˇ astku vybranou ˇzit´ ym daˇ nov´ ym pˇr´ıjmem je pˇr´ıplatek k cenˇe vstupného ve v´ yˇsi 1 Kˇc.14 C´ na pˇr´ıplatc´ıch mus´ı kino odvést do Fondu vˇzdy po skonˇcen´ı ˇctvrtlet´ı. Pokud tak neuˇcin´ı, m˚ uˇze mu b´ yt udˇelena pokuta aˇz do v´ yˇse 50 000 Kˇc. Tuto pokutu vymáhá správce Fondu. Nedaˇ nové pˇr´ıjmy se dˇel´ı na pˇr´ıjmy z vlastn´ı ˇcinnosti a na ostatn´ı nedaˇ nové pˇr´ıjmy. Mezi pˇr´ıjmy z vlastn´ı ˇcinnosti ˇrad´ıme pˇr´ıjmy z obchodn´ıho vyuˇzit´ı film˚ u, pˇr´ıjmy které plynou z autorského zákona, pˇr´ıjmy tvoˇrené v´ ynosy z podpoˇren´ ych projekt˚ u a splátky 15 dˇr´ıve poskytnut´ ych finanˇcn´ıch v´ ypomoc´ı. Ostatn´ı nedaˇ nové pˇr´ıjmy zahrnuj´ı pronájem nemovitosti v ulici Lumier˚ u, pˇr´ıjmy zu ´rok˚ u, sankˇcn´ı platby od pˇr´ıjemc˚ u podpory za poruˇsen´ı smluvn´ıch povinnost´ı, vrácené finanˇcn´ı podpory od pˇr´ıjemc˚ u z d˚ uvod˚ u nerealizace projektu. Dále zahrnuje tzv. ˇzadatelské poplatky. Poplatky jsou urˇceny na u ´hradu náklad˚ u na expertn´ı posouzen´ı pˇredloˇzených 16 projekt˚ u a budou vy´ uˇctovány ˇzadatel˚ um. Zb´ yvaj´ıc´ımi poloˇzkami jsou splátky finanˇcn´ı v´ ypomoci právnick´ ym a fyzick´ ym osobám, od´ umrt’17 a vrácené autorské honoráˇre. Tˇret´ım druhem pˇr´ıjm˚ u Fondu jsou transfery z veˇrejn´ ych rozpoˇct˚ u, jeˇz plynou v podobˇe dotac´ı ze státn´ıho rozpoˇctu. Pˇr´ıjmy Fondu se v letech 2006 - 2011 pohybuj´ı mezi 200 aˇz 300 mil. korun. V´ yjimkou je rok 2008, kdy Fond obdrˇzel jednorázovou dotaci 90 mil. korun ze státn´ıho rozpoˇctu. Mezi ˇ dalˇs´ı v´ yznamn´ y zdroj z hlediska objemu penˇez je pˇr´ıjem z reklam poskytované Ceskou televiz´ı. Pro roky 2009 – 2011 byl tento pˇr´ıjem konstantn´ı ve v´ yˇsi 150 mil. korun. Daˇ nové pˇr´ıjmy Fondu se v daném obdob´ı pohybuj´ı v rozmez´ı 11 – 13 mil. korun. Druh´ ym, velmi podstatn´ ym zdrojem pˇr´ıjm˚ u, jsou nedaˇ nové pˇr´ıjmy. Objem prostˇredk˚ u se v daném obdob´ı v´ yraznˇe liˇs´ı (viz. Tabulka 3.1), dosahuj´ı hodnot 90 – 220 mil. korun. Nejvˇetˇs´ı pod´ıl na tom maj´ı poloˇzky Obchodn´ı vyuˇzit´ı film˚ u a Pˇr´ıjmy dle autorského zákona. Tˇret´ım zdrojem jsou Daˇ nové pˇr´ıjmy, tedy korunové pˇr´ıplatky ke vstupnému. Jak vid´ıme na Grafu 3.1, objem tohoto pˇr´ıjmu Fondu je v porovnán´ı s celkov´ ymi pˇr´ıjmy zanedbateln´ y.

3.2.6

V´ ydaje Fondu

V rámci rozpoˇctu Fondu dˇel´ıme v´ ydaje na bˇeˇzné a kapitálové. Mezi bˇeˇzné v´ ydaje ˇrad´ıme poloˇzky souvisej´ıc´ı s dosaˇzen´ım pˇr´ıjm˚ u Fondu a poloˇzky t´ ykaj´ıc´ı se ˇcinnosti a správy Fondu 14

V z´ akonˇe je st´ ale uvedena mˇena ve tvaru Kˇcs. ˇ 2008, dostupná z: 16 Tamtéˇz. 17 Od´ umrt´ı je naz´ yv´ ana platba dle autorského zákona. 15

17

Graf 3.1: Celkové pˇr´ıjmy Fondu

ˇ Zdroj: V´ yroˇcn´ı zpráva MKCR 2006 – 2011, vlastn´ı zpracován´ı, dostupné z: resp. Rady Fondu. Bˇeˇzné v´ ydaje také obsahuj´ı napˇr´ıklad v´ yplaty autorsk´ ych honoráˇr˚ u. V´ ydaje na podporu ˇzadatel˚ um jsou zahrnuty v kapitálov´ ych v´ ydaj´ıch, mus´ı vˇsak b´ yt investiˇcn´ıho18 charakteru. V´ ydaje Fondu v letech 2006 – 2011 se nacház´ıme v intervalu 140 aˇz 310 mil. korun. Na Grafu 3.2 vid´ıme, ˇze kapitálové pˇr´ıjmy (mimo rok 2006) vˇzdy tvoˇr´ı vˇetˇs´ı ˇca´st celkov´ ych v´ ydaj˚ u. Podstatnou ˇcást celkov´ ych v´ ydaj˚ u kaˇzdoroˇcnˇe tvoˇr´ı prostˇredky na podporu v´ yroby, scénáˇre, distribuci, propagaci a modernizaci kinematografického d´ıla. Souˇcet tˇechto poloˇzek se v letech 2007 – 2011, tedy celkové vyplacené podpory, pohybuje (viz. Graf 3.3) mezi 190 aˇz 230 mil. korun. Roku 2006 bylo udˇeleno na dotac´ıch pouze 70 mil. korun. V Tabulce 3.3 vid´ıme jednotlivé v´ yˇse vyplacen´ ych podpor, kde nejvˇetˇs´ı objem tvoˇr´ı podpory na V´ yrobu kinematografického d´ıla (130 – 160 mil. korun, mimo rok 2006), v´ ydaje na Propagaci (20 – 30 mil. korun). Nezanedbatelné v´ ydaje jsou na Modernizaci (10 – 30 mil. korun) a Distribuci (6 – 20 mil. korun). Za sledované obdob´ı nebyla poskytnuta Podpora etnografick´ ych menˇsin.

18

Pˇrev´ aˇznˇe v´ ydaje za modernizaci a technick´ y rozvoj ˇceské kinematografie.

18

Graf 3.2: Celkové výdaje Fondu

ˇ Zdroj: V´ yroˇcn´ı zpráva MKCR 2006 – 2011, vlastn´ı zpracován´ı, dostupné z:

Graf 3.3: Celková výˇse udˇelených podpor

ˇ Zdroj: V´ yroˇcn´ı zpráva MKCR 2006 – 2011, vlastn´ı zpracován´ı, dostupné z: 19

20 190 630 000 Kˇ c

222 079 000 Kˇ c

98 600 000 Kˇ c

98 600 000 Kˇ c

123 479 000 Kˇ c

501 000 Kˇ c 1 812 000 Kˇ c 65 000 Kˇ c 518 000 Kˇ c 1 401 000 Kˇ c 210 000 Kˇ c 54 000 Kˇ c 5 000 000 Kˇ c 9 561 000 Kˇ c 110 450 000 Kˇ c

42 000 Kˇ c 0 Kˇ c 100 889 000 Kˇ c

100 847 000 Kˇ c

2007 13 029 000 Kˇ c 13 029 000 Kˇ c

454 346 000 Kˇ c

137 501 000 Kˇ c 87 298 000 Kˇ c 224 799 000 Kˇ c

229 547 000 Kˇ c

514 000 Kˇ c 2 482 000 Kˇ c 120 000 Kˇ c 2 759 000 Kˇ c 1 462 000 Kˇ c 6 000 Kˇ c 633 000 Kˇ c 8 900 000 Kˇ c 16 876 000 Kˇ c 217 334 000 Kˇ c

196 607 000 Kˇ c 513 000 Kˇ c 88 000 Kˇ c 3 250 000 Kˇ c 200 458 000 Kˇ c

2008 12 213 000 Kˇ c 12 213 000 Kˇ c

318 072 000 Kˇ c

150 000 000 Kˇ c 0 Kˇ c 150 000 000 Kˇ c

168 071 000 Kˇ c

549 000 Kˇ c 2 275 000 Kˇ c 112 000 Kˇ c 1 112 000 Kˇ c 1 198 000 Kˇ c 5 000 Kˇ c 294 000 Kˇ c 850 000 Kˇ c 6 395 000 Kˇ c 154 788 000 Kˇ c

144 406 000 Kˇ c 2 267 000 Kˇ c 130 000 Kˇ c 1 590 000 Kˇ c 148 393 000 Kˇ c

2009 13 283 000 Kˇ c 13 283 000 Kˇ c

253 718 000 Kˇ c

150 000 000 Kˇ c 0 Kˇ c 150 000 000 Kˇ c

103 718 000 Kˇ c

260 446 000 Kˇ c

133 467 000 Kˇ c 0 Kˇ c 133 467 000 Kˇ c

126 978 000 Kˇ c

561 000 Kˇ c 745 000 Kˇ c 72 000 Kˇ c * * 2 000 Kˇ c * * 18 255 000 Kˇ c 115 717 000 Kˇ c

95 688 000 Kˇ c

75 453 000 Kˇ c 553 000 Kˇ c 1 715 000 Kˇ c 663 000 Kˇ c * 2 034 000 Kˇ c 78 000 Kˇ c 8 732 000 Kˇ c * 12 130 000 Kˇ c 89 853 000 Kˇ c

95 688 000 Kˇ c

2011 11 261 000 Kˇ c 11 261 000 Kˇ c

75 453 000 Kˇ c

2010 13 865 000 Kˇ c 13 865 000 Kˇ c

Pozn.: Hodnota poloˇ zky oznaˇ cen´ e [ *] nen´ı zn´ ama. ˇ 2006 – 2011, vlastn´ı zpracov´ Zdroj: V´ yroˇ cn´ı zpr´ ava MKCR an´ı, dostupn´ e z:

ˇ´ PR IJMY CELKEM

0 Kˇ c 0 Kˇ c 0 Kˇ c

190 630 000 Kˇ c

Celkov´ e daˇ nov´ e a nedaˇ nov´ e pˇ r´ıjmy

ˇ Od Cesk´ e televize z reklamy Ze st´ atn´ıho rozpoˇ ctu Transfery z veˇ rejn´ ych rozpoˇ ct˚ u

000 Kˇ c 000 Kˇ c 000 Kˇ c 000 Kˇ c 000 Kˇ c 000 Kˇ c 0 Kˇ c 10 946 000 Kˇ c 16 267 000 Kˇ c 190 630 000 Kˇ c

409 1 277 197 2 499 732 207

162 376 000 Kˇ c 934 000 Kˇ c 30 000 Kˇ c 0 Kˇ c 174 363 000 Kˇ c

2006 11 022 000 Kˇ c 11 022 000 Kˇ c

Pron´ ajem nemovitosti (ul. Lumier˚ u) Pˇr´ıjmy z u ´rok˚ u Sankˇ cn´ı platby od pˇr´ıjemcl podpory Vr´ acen´ e podpory od pˇr´ıjemc˚ u (nerealizov´ ano) Uhrazen´ eˇ zadatelsk´ e poplatky Vr´ acen´ e autorsk´ e honor´ aˇre Od´ umrt’ Spl´ atky finanˇ cn´ı v´ ypomoci PoaFO Ostatn´ı nedaˇ nov´ e Celkem nedaˇ nov´ e pˇ r´ıjmy

Obchodn´ı vyuˇ zit´ı film˚ u Pˇr´ıjmy dle autorsk´ eho z´ akona Pod´ıl na v´ ynosech dˇr´ıve podpoˇren´ ych projekt˚ u N´ arodn´ı filmov´ yu ´stav Z vlastn´ı ˇ cinnosti

Rok Korunov´ y pˇr´ıplatek ke vstupn´ emu Daˇ nov´ e pˇ r´ıjmy

Tabulka 3.1: Pˇr´ıjmy Fondu v letech 2006 – 2011

21

2006 2007 2008 2009 2010 2011 096 000 Kˇc 83 624 000 Kˇc 131 494 000 Kˇc 97 461 000 Kˇc 96 767 000 Kˇc 102 613 000 Kˇc 461 000 Kˇc 162 073 000 Kˇc 158 791 000 Kˇc 140 980 000 Kˇc 215 683 000 Kˇc 153 971 000 Kˇc 557 000 Kˇc 245 697 000 Kˇc 290 285 000 Kˇc 238 441 000 Kˇc 312 450 000 Kˇc 256 584 000 Kˇc

2007 504 000 072 000 230 000 857 000 905 000 0 568 000 Kˇc 1 Kˇc 145 Kˇc 18 Kˇc 30 Kˇc 15 Kˇc Kˇc 210

2008 470 000 436 000 186 000 064 000 017 000 0 173 000

Kˇc 2 Kˇc 128 Kˇc 16 Kˇc 33 Kˇc 9 Kˇc Kˇc 191

2009 518 000 884 000 527 000 431 000 787 000 0 147 000


2010 768 000 725 000 695 000 400 000 200 000 0 788 000


2011 900 000 900 000 335 000 210 000 300 000 0 645 000

Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc

ˇ 2006 – 2011, vlastn´ı zpracován´ı, dostupné z:

2006 Rok Tvorba 858 000 Kˇc 4 V´ yroba 55 164 000 Kˇc 137 Distribuce 7 785 000 Kˇc 20 Propagace 4 190 000 Kˇc 19 Modernizace 2 129 000 Kˇc 19 Podpora etnograf. Menˇ sin 0 Kˇc Celkem na dotac´ıch 70 126 000 Kˇc 201

Tabulka 3.3: Výdaje na podporách v letech 2006 – 2011

ˇ 2006 – 2011, vlastn´ı zpracován´ı, dostupné z:

Rok Bˇ eˇ zn´ e v´ ydaje 72 Kapit´ alov´ e v´ ydaje 59 Celkem v´ ydaje 131

Tabulka 3.2: Výdaje Fondu v letech 2006 – 2011

4

Anal´ yza dotovan´ ych film˚ u

Tato ˇcást bakaláˇrské práce analyzuje filmy podpoˇrené Státn´ım fondem pro podporu a rozvoj ˇceské kinematografii. Kapitola má dva c´ıle. Prvn´ım c´ılem je naj´ıt závislosti mezi jednotliv´ ymi promˇenn´ ymi film˚ u pomoc´ı statistické metody zkoumán´ı závislost´ı. Druh´ ym c´ılem je roztˇr´ıdˇen´ı prvk˚ u pozorován´ı (filmy) do skupin, které jsou utvoˇreny na základˇe podobnosti promˇenn´ ych. Ze statistick´ ych v´ ysledk˚ u jsou formulovány závˇery naˇseho zkoumán´ı ve vztahu k Fondu. Na zaˇca´tku této kapitoly mus´ıme zm´ınit, ˇze na základˇe námi provedené reˇserˇse, pouˇzit´ı shlukové anal´ yzy pro podobné u ´ˇcely nebyl doposud provedeno. V tomto smˇeru je provedená anal´ yza pr˚ ukopnickou.

4.1

Promˇ enn´ e filmu – filmov´ e ukazatele

Ukazatele byly vybrány takov´ ym zp˚ usobem, aby bylo moˇzné z´ıskat data k co moˇzná nejvˇetˇs´ımu poˇctu film˚ u. Vybrány byly následuj´ıc´ı ukazatele:

4.1.1

N´ avˇ stˇ evnost filmu

Tento ukazatel nám ˇr´ıká, kolik osob zhlédlo dan´ y film po dobu, kdy byl film distribuován v ˇcesk´ ych kinech. Má nám ukázat diváckou u ´spˇeˇsnost“ ve smyslu, kolik osob bylo ochotno ” pˇrij´ıt na film do kina. Tento u ´daj je snadno interpretovateln´ y a umoˇzn ˇuje nám jed´ noduˇse pomˇeˇrovat návˇstˇevnost jednotliv´ ych film˚ u. Udaje o návˇstˇevnosti byly ˇcerpány 1 ˇ eho filmového centra (CFC) ˇ z internetov´ ych stránek Cesk´ , které uvád´ı poˇcty návˇstˇevnost´ı 2 ˇ u dvaceti nejnavˇstˇevovanˇejˇs´ıch ˇcesk´ ych film˚ u za dan´ y rok. Data z CFC byla zpracována do samostatného datového souboru.

4.1.2

Trˇ zby filmu

Ukazatel trˇzeb film˚ u vypov´ıdá o tom, kolik dan´ y film vydˇelá sám o sobˇe“, neboli jakou ” celkovou ˇca´stku diváci zaplatili na l´ıstc´ıch. I zde maj´ı data jasnou vypov´ıdaj´ıc´ı schopnost. ˇ 3. Stejnˇe jako v pˇredchoz´ım pˇr´ıpadˇe jsou u ´daje o trˇzbách z´ıskány z CFC Trˇzby filmu vycházej´ı z návˇstˇevnosti, jejichˇz pˇr´ım´ y vztah je dám vzorcem: ´ ST ˇ EVNOST ˇ ´ ˇ NAV × CENA VSTUPNEHO = TRZBY Uvaˇzujeme, ˇze cena vstupenky se v rámci roku nemˇen´ı a je pro nás konstantn´ım ˇc´ıslem. Pˇresto se pr˚ umˇerná cena vyv´ıj´ı v ˇcasovém horizontu. Z pr˚ umˇerné ceny vstupenky jsme vypoˇc´ıtali jednotlivé meziroˇcn´ı nár˚ usty, které se bl´ıˇz´ı m´ıˇre inflace. Ve sledovaném obdob´ı 2002 – 2011 docházelo ke zvyˇsován´ı pr˚ umˇerné ceny vstupného meziroˇcnˇe maximálnˇe o 3%. V´ yjimkou je rok 2008 a 2010, kdy doˇslo ke zv´ yˇsen´ı o 6 resp. 10%. 1ˇ

Ceské filmové centrum/Czech film center, dostupné z: 2 N´ avˇstˇevnost je hlavn´ım kritériem pro oznaˇcen´ı tzv. TOP 20 ˇcesk´ ych film˚ u. 3ˇ Ceské filmové centrum/Czech film center, dostupné z:

22

Tabulka 4.1: Vývoj ceny vstupného v letech 2002 – 2011 Rok Pr˚ umˇ ern´ a cena vstupenky (Kˇ c)

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

88,5

89,3

91,8

90,15

90,65

93,53

94,61

100,33

110,61

112,13

Zdroj: Unie filmov´ ych distributor˚ u, dostupné z:

4.1.3

Celkov´ a dotace

Celkovou dotaci chápeme jako ˇcástku, kterou Fond finanˇcnˇe podpoˇril filmové d´ılo. Z kapitoly o Fondu v´ıme, ˇze se dotace dˇel´ı na dotace na tvorbu, dotace na v´ yrobu a dotace na distribuci a propagaci. Pro naˇse potˇreby statistické anal´ yzy pracujeme s celkovou dotac´ı, tedy souˇctem vˇsech tˇechto ˇctyˇr poloˇzek. Dále o Fondu v´ıme, ˇze film m˚ uˇze dostat kromˇe dotace tzv. P˚ ujˇcku nebo Vratnou finanˇcn´ı v´ ypomoc. Tyto ˇca´stky do naˇseho modelu nezahrnujeme z d˚ uvodu povinnosti jejich vrácen´ı. Je d˚ uleˇzité poznamenat, ˇze ukazatel celkové dotace vstupuje do filmu jeˇstˇe pˇred uveden´ım do kin, tedy ovlivˇ nuje podobu filmového d´ıla. Naopak trˇzby, návˇstˇevnost a divácká u ´spˇeˇsnost z filmu vystupuj´ı“ - jsou ukazateli, které hodnot´ı v´ ysledek filmového d´ıla. ”

4.1.4

ˇ Hodnocen´ı div´ ack´ eu ´ spˇ eˇ snosti CSFD

Posledn´ım ukazatelem je filmová u ´spˇeˇsnost u divák˚ u. Zde autor vyuˇz´ıvá internetového ˇ ˇ ´ eˇsnost filmu je vyjádˇrena v proportálu Cesko-Slovenská filmová databáze (CSFD). Uspˇ centech (0–100%). Ohodnotit film z filmové databáze m˚ uˇze kaˇzd´ y registrovan´ y uˇzivatel tohoto portálu. Hodnot´ı se zp˚ usobem udˇelen´ı známky 0 aˇz 5, pˇriˇcemˇz známka ˇc´ıslo 5 vyjadˇruje nejlepˇs´ı moˇzné ohodnocen´ı. Z takto udˇelen´ ych známek se vypoˇc´ıtává procentuáln´ı u ´spˇeˇsnost filmu. Hodnocen´ı filmu nen´ı nijak ˇcasovˇe omezeno, takˇze se m˚ uˇze hodnota v pr˚ ubˇehu ˇcasu mˇenit. Pˇredpokládáme vˇsak, ˇze taková zmˇena je pouze v ˇrádech jednotek procent. ˇ ıselné vyjádˇren´ı u C´ ´spˇeˇsnosti filmu mus´ıme chápat v nejobecnˇejˇs´ım pojet´ı, s ohledem na ˇ e jako obl´ıbenost nebo také l´ıbivost“ filmu. Jsem skladbu uˇzivatel˚ u tohoto portálu. Cistˇ ” pˇresvˇedˇcen, ˇze takovéto hodnocen´ı je jediné moˇzné hodnocen´ı, které lze provést napˇr´ıˇc spektrem divák˚ u. I pˇresto, ˇze se zde stˇretávaj´ı komerˇcn´ı a umˇelecké filmy, nerozliˇsuj´ı se ˇzánry ani styly vizuáln´ıho projevu. Pro nás je to dostateˇcn´ y d˚ uvod, a proto jsme se ˇ rozhodli hodnocen´ı CSFD pouˇz´ıt.

4.2

Datab´ aze film˚ u

Tento odstavec popisuje, jak´ ym zp˚ usobem byly vybrány filmy, které se staly datov´ ym základem pro statistickou anal´ yzu. D˚ uleˇzit´ ym pˇredpokladem pouˇzit´ı statistické metody bylo nalezen´ı co moˇzná nejvˇetˇs´ı skupiny film˚ u, ke kter´ ym máme vˇsechna potˇrebná data, tedy vˇsechny ˇctyˇri ukazatele. Nejrozumnˇejˇs´ı se zdálo zaˇc´ıt návˇstˇevnost´ı a trˇzbami filmu. Tyto ukazatele najdeme ˇ v kaˇzdoroˇcnˇe vydávané statistice CFC. Statistika zobrazuje TOP 20 ˇcesk´ ych film˚ u. Pozorované obdob´ı jsme zvolili v letech 2002 aˇz 2011 (zveˇrejnˇená data o dotac´ıch zaˇc´ınaj´ı 23

právˇe rokem 2002). Mˇeli jsme tedy skupinu 200 film˚ u. Ke kaˇzdému z film˚ u jsme z portálu ˇ CSFD pˇriˇradili ukazatel divácké u ´spˇeˇsnosti. Nejtˇeˇzˇs´ım u ´kolem bylo pˇriˇradit k film˚ um ukazatel celkové dotace. Ne vˇsechny filmy z poˇctu 200 byly dotovány. Potˇrebné informace jsme ˇcerpali ze stránek Ministerstva kultury4 . Problémem se ukázala b´ yt r˚ uzná kvalita z´ıskan´ ych informac´ı ve smyslu nejednotného zápisu, chaotického uspoˇrádán´ı informac´ı a rozd´ılného formátován´ı. Pˇres poˇca´teˇcn´ı problémy se podaˇrilo vytvoˇrit fináln´ı skupinu, ˇc´ıtaj´ıc´ı 64 film˚ u. Vˇsechny tyto filmy maj´ı veˇrejnˇe dostupné, námi poˇzadované, ukazatele.

4.3

Informace o datov´ em souboru

Abychom si námi vytvoˇren´ y datov´ y soubor pˇribl´ıˇzili, uvedeme v jak´ ych nomináln´ıch hodnotách se ukazatele pohybuj´ı. Uvedeny jsou vˇzdy minimáln´ı a maximáln´ı hodnoty, pro obecnˇejˇs´ı pohled na databázi uvád´ıme ˇcetnosti rozdˇelen´ı. Ukazatel návˇstˇevnosti nab´ yvá hodnot od 5 tis´ıc do 1 milionu divák˚ u, trˇzby se pohybuj´ı v rozmez´ı 170 tis´ıc a 90 milion˚ u Kˇc. Celkové dotace byly udˇeleny ve v´ yˇsi 400 tis´ıc aˇz 20 milion˚ u Kˇc. Koneˇcnˇe divácká u ´spˇeˇsnost se nacház´ı mezi hodnotami 22 a 83%. Následuj´ıc´ı diagram zobrazuje ˇcetnost návˇstˇevnosti film˚ u. V námi zkoumaném vzorku má 33 film˚ u hodnotu návˇstˇevnosti do 100 tis´ıc. Následuje 8 film˚ u s návˇstˇevnost´ı 100 – 200 tis´ıc a rovnˇeˇz 8 film˚ u v rozmez´ım 200 – 300 tis´ıc. V intervalu 300 – 600 tis´ıc leˇz´ı v souˇctu 11 film˚ u. Nejnavˇstˇevovanˇejˇs´ı sn´ımky reprezentuje jeden sn´ımek s návˇstˇevnost´ı do 900 tis´ıc a 3 filmy, v rozmez´ı 900 tis´ıc – 1 milion návˇstˇev. Diagram ukazuj´ıc´ı ˇcetnost trˇzeb nám ˇr´ıká, ˇze 34 film˚ u utrˇzilo ˇca´stku do 10 milion˚ u Kˇc, v rozmez´ı 10 – 20 milion˚ u Kˇc nacház´ıme 11 film˚ u. V intervalu 20 – 60 mil. Kˇc trˇzeb máme 15 film˚ u. Filmy s trˇzbami pod 90 milion˚ u Kˇc ˇc´ıtáme na ˇctyˇri. Tˇret´ı diagram se zab´ yvá celkovou dotac´ı. Zde interpretujeme - jaká je nejˇcastˇejˇs´ı v´ yˇse celkové dotace, která je filmovému d´ılu pˇriznána. Zde se ˇca´stka nejˇcastˇeji pohybuje v rozmez´ı 2 aˇz 6 mil. korun – v souˇctu u 33 film˚ u. Neménˇe byla pˇridˇelována dotace s v´ yˇs´ı do 2 mil. korun (13 film˚ u) a dotace v intervalu 6 – 8 mil. korun (11 film˚ u). Dotace v rozmez´ı 8 – 12 mil. korun byla pˇridˇelena v 5 pˇr´ıpadech. V´ yjimeˇcnˇe byly pˇridˇeleny vyˇsˇs´ı dotace – 15 a 20 mil. korun. Posledn´ı diagram zobrazuje ˇcetnost rozdˇelen´ı film˚ u dle jejich divácké u ´spˇeˇsnosti. Nejpoˇcetnˇeji je zastoupena skupina film˚ u s diváckou u ´spˇeˇsnost´ı 60%5 u 21 film˚ u. Druhou nejpoˇcetnˇejˇs´ı je skupina 70% s 15 filmy. Následnˇe 80% u 10 film˚ u resp. 50% u 9 film˚ u. Nejniˇzˇs´ı hodnocen´ı – do 40% - je v souˇctu u 6 film˚ u. Diagram nám ˇr´ıká jednu velmi d˚ uleˇzitou informaci. Pokud hodnota 60% je modus hodnotou pro databázi, pak tato hodnota rozdˇeluje soubor film˚ u na dvˇe skupiny – filmy s v´ıce neˇz 60% hodnocen´ım resp. ménˇe neˇz 60%. Ty skupiny m˚ uˇzeme oznaˇcit jako ménˇe ” l´ıbivé filmy“ a v´ıce l´ıbivé filmy“. M˚ uˇzeme tedy ˇr´ıci, ˇze Fond pˇreváˇznˇe dotoval filmy, které ” oznaˇcujeme jako v´ıce l´ıbivé“. ” ˇ Podpoˇrené projekty, MKCR, dostupné z: 5 Pro roztˇr´ıdˇen´ı hodnot do skupin byly jednotlivé hodnot´ı diváck´ ych u ´spˇeˇsnost´ı zaokrouhleny. 4

24

Graf 4.1: Rozdˇelen´ı ˇcetnost´ı návˇstˇevnosti

Zdroj: Vlastn´ı zpracován´ı

Graf 4.2: Rozdˇelen´ı ˇcetnost´ı trˇzeb


25

Graf 4.3: Rozdˇelen´ı ˇcetnost´ı celkové dotace


Graf 4.4: Rozdˇelen´ı ˇcetnost´ı divácké u ´spˇeˇsnosti


26

4.4

Zkoum´ an´ı z´ avislosti

Nyn´ı se pod´ıváme na studii, kde jsme hledali závislosti mezi jednotliv´ ymi ukazateli – trˇzby, návˇstˇevnost, celková dotace, divácká u ´spˇeˇsnost. K nalezen´ı závislost´ı a jejich grafickému znázornˇen´ı byl pouˇzit matematick´ y program Matlab. Nejv´ıce nás zaj´ımá vztah celkové dotace v˚ uˇci návˇstˇevnosti resp. trˇzbám a divácké u ´spˇeˇsnosti, neboli zda se s vyˇsˇs´ı celkovou dotac´ı zvyˇsuje návˇstˇevnost resp. trˇzby ˇci divácká u ´spˇeˇsnost. Zkoumána byla i závislost divácké u ´spˇeˇsnosti a návˇstˇevnosti resp. trˇzeb. Jako prvn´ı byla zkoumána závislost celkové dotace a návˇstˇevnosti. Nejv´ıce bod˚ u6 je koncentrováno ve vodorovné linii s hodnotou do sto tis´ıc návˇstˇevn´ık˚ u a celkovou dotac´ı 0 aˇz 7,5 mil. korun. Z grafu tedy nem˚ uˇzeme urˇcit ˇza´dnou viditelnou lineárn´ı ˇci kvadratickou závislost. V´ yˇse dotace nemá vliv na poˇcet návˇstˇevnosti. Graf 4.5: Závislost návˇstˇevnosti a pˇridˇelené dotace

Zdroj: Vlastn´ı zpracován´ı Velmi podobné je to se vztahem trˇzeb a celkové dotace. Dotované filmy opˇet tvoˇr´ı horizontáln´ı liniové uskupen´ı na u ´rovni trˇzeb s hodnotou 10 mil. Kˇc a dotac´ı 0 aˇz 7,5 mil. Kˇc. Nenacház´ıme ˇza´dnou lineárn´ı ani kvadratickou závislost. Graf závislosti celkové dotace a divácké u ´spˇeˇsnosti má tvar pomyslného troj´ uheln´ıku, v nˇemˇz jsou hodnoty rozm´ıstˇeny. M˚ uˇzeme odvodit, ˇze filmy s vyˇsˇs´ı dotac´ı se pˇribliˇzuj´ı hranici divácké u ´spˇeˇsnosti 80 procent. Je nutné podotknout, ˇze této hranice dosáhly i filmy s témˇeˇr nulov´ ymi dotacemi. Pˇri interpretaci závislosti návˇstˇevnosti a divácké u ´spˇeˇsnosti jsme narazili na problém, a to ˇze oba ukazatele z filmu vystupuj´ı“ (jinak je tomu v pˇr´ıpadˇe celková dotace, která ” do filmu vstupuje“). Tud´ıˇz, zda je závislost vypov´ıdaj´ıc´ı. Doˇsli jsme k závˇeru, ˇze je ” vypov´ıdaj´ıc´ı, nebot’ tvrzen´ı: ˇc´ım vˇetˇs´ı je u ´spˇeˇsnost, t´ım vyˇsˇs´ı je návˇstˇevnost“, nen´ı ” v logickém rozporu. Nem˚ uˇzeme vˇsak tuto závislost na základˇe grafu potvrdit. 6

Kaˇzd´ y jednotliv´ y bod na diagramu pˇredstavuje jeden film z databáze.

27

Graf 4.6: Závislost trˇzeb a pˇridˇelené dotace


Graf 4.7: Závislost divácké u ´spˇeˇsnosti a pˇridˇelené dotace


28

Graf 4.8: Závislost divácké u ´spˇeˇsnosti a trˇzeb


Graf 4.9: Závislost divácké u ´spˇeˇsnosti a návˇstˇevnosti


29

Závislost trˇzeb a divácké u ´spˇeˇsnosti je obdobná, jako závislost v pˇredchoz´ım pˇr´ıpadˇe, d´ıky pˇr´ımému vztahu návˇstˇevnosti a trˇzeb. Nenacház´ıme ˇzádnou lineárn´ı ˇci kvadratickou závislost.

4.5

Shlukov´ a anal´ yza

Shluková anal´ yza, nebo také clusterová anal´ yza, je statistická discipl´ına, která se zab´ yvá tˇr´ıdˇen´ım jednotek urˇcitého souboru. Tyto jednotky rozdˇeluje do shluk˚ u. Jednotlivé jednotky v rámci jedné skupiny jsou si navzájem podobnˇejˇs´ı, neˇz prvky jiné skupiny. Shluková anal´ yza pracuje i s v´ıce rozmˇery jedné jednotky souboru. Um´ı tedy pracovat se sloˇzitˇejˇs´ımi databázemi o v´ıce promˇenn´ ych. Shlukovou anal´ yzu dále dˇel´ıme na hierarchické a nehierarchické shlukován´ı. V naˇsem v´ yzkumu vyuˇz´ıváme hierarchického shlukován´ı, proto si pˇribl´ıˇz´ıme pouze tuto metodu. Hierarchické shlukován´ı je zaloˇzeno na pr˚ uniku podmnoˇzin daného souboru jednotek. Lidovˇe m˚ uˇzeme oznaˇcit tento proces jako postupné vˇetven´ı“ ” souboru na základˇe podobnost´ı. Nyn´ı bychom si mˇeli objasnit, jak se mˇeˇr´ı podobnost objekt˚ u. Shluková anal´ yza urˇcuje podobnost na základˇe prostorové vzdálenosti jednotek. Objevuje se ale problém, jak kvantitativnˇe tuto vzdálenost vyjádˇrit. V souvislosti s t´ımto vzniklo nˇekolik ukazatel˚ u.7 Pro pˇr´ıklad si nˇekteré uvedeme: • metrické ukazatele – nejzákladnˇejˇs´ım je euklidovská vzdálenost • korelaˇcn´ı koeficient – pouˇz´ıváme pro shlukován´ı promˇenn´ ych • koeficienty asociace – zaloˇzen´ y na poˇctu shod a poˇctu znak˚ u Pro náˇs pˇr´ıpad pouˇz´ıváme euklidovskou vzdálenost. Zde se nab´ız´ı nˇekolik typ˚ u metody hierarchického shlukován´ı: • metoda párové vzdálenosti – group average clustering – tato metoda urˇcuje vzdálenost na základˇe pr˚ umˇerné vzdálenosti vˇsech pár˚ u objekt˚ u z odliˇsn´ ych shluk˚ u • metoda nejbliˇzˇs´ıho souseda – single linkage – vzdálenosti skupin vznikaj´ı na základˇe dvou nejbliˇzˇs´ıch jednotek z odliˇsn´ ych shluk˚ u • metoda nejvzdálenˇejˇs´ıho souseda – complete linkage – vzdálenost shluk˚ u je oproti prvn´ı metodˇe urˇcována na základˇe nejvzdálenˇejˇs´ıch jednotek z odliˇsn´ ych skupin Vybrali jsme typ párové vzdálenosti“, nebot’ je ze zm´ınˇen´ ych typ˚ u metod nejobecnˇejˇs´ı, ” právˇe d´ıky pr˚ umˇerován´ı vˇsech pár˚ u objekt˚ u. Ke grafickému znázornˇen´ı pouˇz´ıváme dendrogram. Název vznikl z ˇreckého spojen´ı slov dendron“ neboli strom a gramma“- vykreslen´ı. Dendrogram nám ukazuje, jak se ” ” prvky shlukuj´ı v pr˚ ubˇehu celé anal´ yzy. Na svislé ose znázorˇ nujeme m´ıru shlukován´ı, na vodorovné ose pak vzdálenosti mezi prvky. D´ıky tomu, m˚ uˇzeme diagram ˇc´ıst zespoda“, ” tedy od nejmenˇs´ıch shluk˚ u, nebo zeshora“, z celého souboru jednotek. ” ´ Alena a Jana SARMANOV ˇ ´ Metody shlukové anal´ LUKASOVA, A. yzy. 1. vyd. Praha: Státn´ı nakladatelstv´ı technické literatury, 1985, 210 s. 7

30

S Dendrogramem vyvstává otázka, kde na grafu naj´ıt optimáln´ı m´ıru shlukován´ı – v´ ysledn´ y poˇcet shluk˚ u. Zde nám m˚ uˇze pomoci pˇribliˇzn´ y vzorec rule of thumb“ 8 . ” p k ≈ n/2 ˇ ıslo vypoˇctené na základˇe vzorce pro nás nen´ı zavazuj´ıc´ı a m˚ C´ uˇzeme zvolit menˇs´ı ˇci vˇetˇs´ı poˇcet shluk˚ u. Vzorec nám pomáhá v pˇr´ıpadˇe, kdy jsou rozd´ıly mezi prvky velmi malé, a tud´ıˇz urˇcen´ı hranic shluk˚ u z grafu je obt´ıˇzné. D˚ uvod, proˇc shlukovou anal´ yzu v naˇsem zkoumán´ı pouˇz´ıváme, je jednoduch´ y. Velké rozd´ıly mezi filmy v databázi (velké rozpˇet´ı hodnot v rámci jednoho ukazatele) nám neumoˇzn ˇuj´ı jejich vzájemné srovnáván´ı. Pomoc´ı shlukové anal´ yzy vytvoˇr´ıme skupinky, kde uˇz m˚ uˇzeme filmy mezi sebou snáze porovnávat, právˇe na základˇe podobnosti jejich ukazatel˚ u. Naˇsim c´ılem bylo naj´ıt v jednotliv´ ych skupinách filmy, které se od ostatn´ıch, v rámci skupiny, nˇejak odliˇsuj´ı – hlavnˇe pˇr´ıpady kdy je vysoká dotace a n´ızká návˇstˇevnost ˇci divácká u ´spˇeˇsnost. Nebo naopak n´ızká dotace a vysoká návˇstˇevnost ˇci divácká u ´spˇeˇsnost. D´ıky matematickému programu Matlab jsme provedli hierarchické shlukován´ı. Proces vˇetven´ı vid´ıme na dendrogramu. Jednotlivé filmy jsou z d˚ uvodu u ´spory m´ısta v grafu oznaˇceny ˇc´ıslem. To oznaˇcuje jejich m´ısto v abecednˇe ˇrazeném seznamu v databázi (viz. Pˇr´ıloha).

Graf 4.10: Dendrogram film˚ u

Zdroj: Vlastn´ı zpracován´ı 8

Determining the number of clusters in a data set“, pˇreloˇzeno, ”

31

dostupné

z:

Po dosazen´ı hodnot do vzoreˇcku rule of thumb“ jsme zjistili, do kolika skupin bychom ” mˇeli filmy roztˇr´ıdit. p k ≈ 64/2 = 5, 66 Vyˇsla nám hodnota 5,66 skupin; zaokrouhleno na 6 skupin. Vypoˇctené ˇc´ıslo je pro nás vod´ıtkem, avˇsak pˇri hledán´ı tˇechto 6 shluk˚ u v dendrogramu jsme usoudili, ˇze bude vhodnˇejˇs´ı utvoˇrit 9 shluk˚ u. Toto rozhodnut´ı je ˇcistˇe zaloˇzeno na vizuáln´ı odliˇsitelnosti shluk˚ u viditelné na dendrogramu. Kdybychom striktnˇe dodrˇzeli poˇcet 6 shluk˚ u, museli bychom slouˇcit filmy, které byly velmi rozd´ılné (po konkrétn´ım dohledán´ı film˚ u v databázi). Vznikly nám d´ıky tomu nav´ıc tˇri shluky po 2 resp. 3 resp. 4 prvc´ıch (viz. Tabulka 4.2 – shluk 3; 5; 7). Tabulka 4.2: Rozdˇelen´ı datového souboru do shluk˚ u. Vycház´ıme z dendrogramu. ˇ ıseln´ C´ e oznaˇ cen´ı filmu Shluk Shluk Shluk Shluk Shluk Shluk Shluk Shluk Shluk

1 57; 58; 1; 2 4; 9; 31; 51; 53; 10; 49; 21; 23; 3 4 2; 18; 33; 62; 11; 16; 61; 56; 8; 34; 3; 19; 13; 5; 27; 48; 35; 15; 5 6 7; 28; 12; 32; 47; 41; 55; 52; 7 20; 22; 8 14; 30; 17;63; 6; 44; 9

40; 24; 43; 36; 29; 60; 59; 50; 25;

39 64 45 54 42 46 37 26 38

Poˇ cet film˚ u 5 11 2 19 3 10 4 6 4

Zdroj: Vlastn´ı zpracován´ı Jednotlivé shluky krátce okomentujeme: V prvn´ım shluku nacház´ıme 5 film˚ u. Jde o filmy s n´ızkou návˇstˇevnost´ı (12 – 21 tis´ıc divák˚ u). S trˇzbami pohybuj´ıc´ımi se v rozmez´ı 600 000 aˇz 1 750 000 korun a diváck´ ym hodnocen´ım 60 aˇz 69% a v´ yjimkou 78%. Tˇri z pˇeti film˚ u byly schopni utrˇzit vˇetˇs´ı ˇcástku, neˇz jaká jim byla pˇridˇelena celková dotace. Z pˇetice se vyj´ımá film s názvem ...a bude h˚ uˇr9 . Z celé databáze film˚ u má jedno z nejvyˇsˇs´ıch ohodnocen´ı (78%) a se svoj´ı dotaci 680 000 korun dokázal témˇeˇr zdvojnásobit na trˇzby ve v´ yˇsi 1 210 000 korun. Druh´ y shluk obsahuje filmy, které nedokázaly vytvoˇrit trˇzby vˇetˇs´ı neˇz celkovou dotaci. V´ yˇse dotac´ı je mnohem vyˇsˇs´ı, neˇz v pˇr´ıpadˇe prvn´ıho shluku. Pohybuj´ı se od ˇcástky 3 000 000 do 8 000 000 korun. U tˇr´ı z jedenácti film˚ u byl rozd´ıl v dotaci a trˇzbách extrémn´ı. 10 Jimi jsou film Kruh s trˇzbou 173 000 korun a dotac´ı 4 000 000 korun, Kytice11 s trˇzbou 956 000 korun a dotac´ı 4 110 000 korun a film Lesn´ı chodci12 s trˇzbou 523 000 korun a dotac´ı 5 500 000 korun. Film Kruh nav´ıc nebyl u ´spˇeˇsn´ y ani v diváckém hodnocen´ı – pouh´ ych 54%. Naopak Kytice dosáhla 76% a Lesn´ı chodci 61% u ´spˇeˇsnosti. Tˇret´ı shluk tvoˇr´ı pouze dva filmy – Pˇreˇz´ıt sv˚ uj ˇzivot13 a Rodina je základ státu14 . Tyto ˇ reˇzie: Petr Nikolaev, 84 minut ...a bude h˚ uˇr, drama, 2007, CR, ˇ Kruh, drama, 2001, CR, reˇzie: Pl´ıvov´ a, Reˇ náková, 72 minut 11 ˇ reˇzie: F. Kytice, mysteri´ ozn´ı drama, 2000, CR, 12 ˇ Lesn´ı chodci, romantick´ y, celoveˇcern´ı, 2003, CR/SR/FR, reˇzie: Ivan Vojnar, 95 minut 13 ˇ ˇ Pˇreˇz´ıt sv˚ uj ˇzivot, animovan´ y, 2010, CR/SR, reˇzie: Jan Svankmajer, 105 minut 14 ˇ reˇzie: Robert Sedláˇcek, 103 minut Rodina je z´ aklad st´ atu, road movie, 2011, CR, 9

10

32

filmy maj´ı nejvˇetˇs´ı rozd´ıl mezi trˇzbami a dotac´ı. Oba dva byly dotovány 8 mil. korun. Malé trˇzby jsou odrazem n´ızké návˇstˇevnosti – Pˇreˇz´ıt sv˚ uj ˇzivot 5 394 divák˚ u (trˇzby 492 tis. Kˇc), Rodina je základ státu 16 123 divák˚ u (1,6 mil. Kˇc). U filmu Pˇreˇz´ıt sv˚ uj ˇzivot tvoˇr´ı trˇzby pouh´ ych 6% celkové dotace filmu. V pˇr´ıpadˇe Rodina je základ státu trˇzby dˇelaj´ı 20% dotace. Divácké hodnocen´ı film˚ u je z kategorie vyˇsˇs´ıch – 70 resp. 71%. Problém vyvstává ˇ u filmu Pˇreˇz´ıt sv˚ uj ˇzivot kultovn´ıho ˇceského reˇziséra Jiˇr´ıho Svankmajera. Celosvˇetov´ y 15 obdiv k jeho osobitému stylu tvorby film˚ u m˚ uˇze nejsp´ıˇse pˇreváˇzit ekonomickou“ ztrátu. ” Jak bylo zm´ınˇeno dˇr´ıve, v této práci nen´ı prostor ani snaha hodnotit umˇeleckou hodnotu d´ıla a porovnávat j´ı s hodnotou ekonomickou. ˇ Ctvrt´ y shluk je velmi poˇcetn´ y, obsahuje 19 film˚ u a jsou v nˇem jak filmy, které vydˇelaly v´ıce neˇz obdrˇzená dotace, tak filmy s trˇzbou niˇzˇs´ı neˇz celková dotace. Jejich návˇstˇevnost se pohybuje v rozmez´ı 100 aˇz 200 tis´ıc divák˚ u. Mus´ıme zm´ınit filmy Ulovit miliardáˇre16 ˇ a Mach, Sebestov´ a a kouzelné sluchátko17 . Jsou to naprosté protipóly film˚ um z tˇret´ıho shluku (Pˇreˇz´ıt sv˚ uj ˇzivot, Rodina je základ státu). Podaˇrilo sem jim z´ıskat dotaci z Fondu, ˇ vytvoˇrit trˇzby pˇresahuj´ıc´ı dotaci (v pˇr´ıpadˇe Mach, Sebestov´ a a kouzelné sluchátko je trˇzba 5,5 násobek dotace), ale divácká hodnocen´ı jsou nejniˇzˇs´ı z celé databáze, 22% resp. 27%. Opˇet se zde objevuje otázka ekonomického a umˇeleckého hodnocen´ı, na kterou nem˚ uˇzeme odpovˇedˇet. V pátém shluku najdeme pouze tˇri filmy. Jde o filmy stˇredn´ı-niˇzˇs´ı návˇstˇevnosti (80-130 tis´ıc), s velmi vysokou dotac´ı (10 – 14 mil. korun), trˇzbami v rozpˇet´ı 7 aˇz 13 mil. korun a hodnocen´ım 56% a dvakrát 78%. Film Habermann˚ uv ml´ yn18 pˇrev´ yˇsil svoj´ı 10 milionovou dotaci trˇzbami o necelé 4 mil. korun. Diváky byl ohodnocen na 78%. Stejné hodnocen´ı má film Protektor19 . Ten vˇsak ze 14 milionové dotace dokázal vytvoˇrit trˇzby 8 mil. korun. Posledn´ı film Mamas & Papas20 má velmi podobné dotace a trˇzby jako Protektor, divácky uˇz u ´spˇeˇsn´ y moc nebyl. Z´ıskal 56%. V ˇsestém shluku o 10 filmech se v´ yraznˇeji odliˇsuj´ı filmy Máj21 a Rok d’a´bla22 . Oba zm´ınˇené filmy dosáhly stˇrednˇe vysoké návˇstˇevnosti 200 tis´ıc a trˇzeb pod hranici 20 mil. korun, s dotac´ı 4 mil. korun. Dle ekonomick´ ych ˇc´ısel takˇrka identické filmy, jejich divácké hodnocen´ı se vˇsak velmi liˇs´ı – 40 resp. 81%. Sedmou skupinu tvoˇr´ı ˇctyˇri film, které maj´ı velmi podobnou návˇstˇevnost v ˇrádech 300 tis´ıc a trˇzby ve v´ yˇsi 30 mil. korun. Nalezneme zde film Obˇcansk´ y pr˚ ukaz23 , jenˇz obdrˇzel vysokou dotaci ve v´ yˇsi 12 mil. korun a u divák˚ u si z´ıskal hodnocen´ı 79 procent l´ıbivosti. 24 Dále je zde film Kráska v nesnáz´ıch s pouhou“ dotac´ı 1,5 mil. korun, u ´spˇeˇsnost´ı 63%, ” ale identick´ ymi trˇzbami (31 mil. korun) jako Obˇcansk´ y pr˚ ukaz. ˇ Jiˇr´ı Svankmajer byl v roce 2009 ocenˇen Kˇriˇst’álov´ ym glóbem za mimoˇrádn´ y umˇeleck´ y pˇr´ınos svˇetové kinematografii na festivalu v Karlov´ ych Varech. Dále roku 2010 obdrˇzel Cenu za celoˇzivotn´ı d´ılo na festivalu konané ve ˇspanˇelském mˇestˇe Segovia. Film Pˇreˇz´ıt sv˚ uj ˇzivot mˇel svoj´ı premiéru na festivalu v Ben´ atk´ ach, kde se tˇeˇsil velkému ohlasu a byl uveden na dalˇs´ıch dvanácti svˇetov´ ych pˇrehl´ıdkách film˚ u, napˇr´ıklad v Lond´ ynˇe, Torontu, Calgary a jiné. 16 ˇ reˇzie: Tomáˇs Vorel st., 88 minut Ulovit miliard´ aˇre, Komedie, 2009, CR, 17 ˇ ˇ reˇzie: Václav Vorl´ıˇcek, 94 minut Mach a Sebestov´ a a kouzelné sluch´ atko, rodinn´ y, komedie, 2001, CR, 18 ˇ Habermann˚ uv ml´ yn, celoveˇcern´ı, historick´ y, 2010, CR/Nˇ emecko/Rakousko, reˇzie: Juraj Herz, 104 minut 19 ˇ reˇzie: Marek Najbrt, 98 minut Protektor, drama, celoveˇcern´ı, 2009, CR, 20 ˇ reˇzie: Alice Nellis, 111 minut Mamas & Papas, psychologick´ y, celoveˇcern´ı, 2010, CR, 21 ˇ M´ aj, poetick´ y, 2008, CR, reˇzie: F. 22 ˇ reˇzie: Petr Zelenka, 88 minut Rok d’´ abla, drama-komedie, celoveˇcern´ı, 2002, CR, 23 ˇ Obˇcansk´ y pr˚ ukaz, komedie, celoveˇcern´ı, 2010, CR, reˇzie: Ondˇrej Trojan, 129 minut 24 ˇ reˇzie: Jan Hˇrebejk, 110 minut Kr´ aska v nesn´ az´ıch, drama, celoveˇcern´ı, 2006, CR, 15

33

Pˇredposledn´ı, osm´ y shluk, sdruˇzuje filmy s velmi vysokou návˇstˇevnost´ı dosahuj´ıc´ı p˚ ul 25 milionu návˇstˇev. Sn´ımek Lidice (72%) z´ıskal z Fondu doposud nejvyˇsˇs´ı pˇridˇelenou dotaci, 26 ˇ která se rovná 20 mil. korun. Divák˚ um se velmi l´ıbil film Zelary , kter´ y ohodnotili na 80%. ˇ Byl dotován 4 mil. korun. Stejnˇe velkou sledovanost jako Zelary, mˇel sn´ımek Snˇeˇzenky a machˇri po 25 letech27 , ale uˇz s hodnocen´ım pouh´ ych 38 procent a dotac´ı 3 mil. korun. Posledn´ı devátá skupina obsahuje nejsledovanˇejˇs´ı ˇceské filmy za posledn´ıch 10 letech. Jsou jimi Bathory28 , Pupendo29 , L´ıbáˇs jako b˚ uh30 , Obsluhoval jsem anglického krále31 . Jejich návˇstˇevnost je pod hranic´ı jednoho milionu divák˚ u. V´ yˇse dotace je v porovnán´ı s trˇzbami skoro zanedbatelná“. U filmu Obsluhoval jsem anglického krále (61%) tvoˇr´ı 8 ” mil. korun, u zbyl´ ych tˇr´ı film˚ u se pohybuje okolo 4 mil. korun. Divácká u ´spˇeˇsnost vˇsak nen´ı nijak ohromuj´ıc´ı, s v´ yjimkou filmu Pupendo (74%). L´ıbáˇs jako b˚ uh 45%; Bathory 56%. Otázkou je, zda dotovat takového velkofilmy.

4.6

Shrnut´ı

V pˇredeˇsl´ ych odstavc´ıch jsme si pˇribl´ıˇzili strukturu film˚ u, které obdrˇzeli r˚ uzné v´ yˇse dotac´ı z Fondu v letech 2002 – 2011. M˚ uˇzeme si tak udˇelat celkem jasn´ y obraz o tom, jaké filmy Fond podporuje – od sn´ımk˚ u s velmi malou návˇstˇevnost´ı a takˇrka nulov´ ymi trˇzbami aˇz po kasovn´ı trháky“ s obrovskou návˇstˇevnost´ı. Je d˚ uleˇzité dodat, ˇze kromˇe trˇzeb ” a návˇstˇevnosti mus´ıme brát v u ´vahu diváckou u ´spˇeˇsnost. Jak se ukázalo, l´ıbivost filmu je v pˇr´ıpadˇe naˇs´ı databáze velmi volatiln´ı promˇenná. Doˇsli jsme k závˇeru, ˇze se mezi promˇenn´ ymi filmu nenacház´ı signifikantn´ı závislost. Nejv´ıce nás zaj´ımal vliv celkové dotace na ostatn´ı vybrané promˇenné. Lineárn´ı ˇci kvadratickou závislost jsme ve vztahu dotace a návˇstˇevnosti resp. Trˇzeb nenaˇsli. M˚ uˇzeme ˇr´ıci, ˇze je urˇcitá souvislost mezi v´ yˇs´ı dotace a diváckou u ´spˇeˇsnost´ı. Vyˇsˇs´ı dotac´ı se zvyˇsuje divácké hodnocen´ı. Avˇsak i filmy s velmi malou dotac´ı dosahuj´ı vysok´ ych hodnocen´ı. Tato závislost nen´ı pˇr´ıliˇs v´ yznamná.

ˇ Lidice, historick´ y, celoveˇcern´ı, 2011, CR/SR, reˇzie: Petr Nikolaev, 121 minut ˇ Zelary, romantick´ y, drama, 2003, CR/SR/Rakousko, reˇzie: Ondˇrej Trojan, 142 minut 27 ˇ Snˇeˇzenky a machˇri po 25 letech, komedie, 2008, CR/SR, reˇzie: Viktor Tauˇs, 100 minut 28 ˇ Bathory, historick´ y, celoveˇcern´ı, 2008, CR/SR/Mad’arsko/Velká Británie, reˇzie: Juraj Jakubisko, 138 minut 29 ˇ reˇzie: Jan Hˇrebejk, 120 minut Pupendo, komedie, 2003, CR, 30 ˇ reˇzie: 116 minut L´ıb´ aˇs jako B˚ uh, romantick´ y, celoveˇcern´ı, 2009, CR, 31 ˇ Obsluhoval jsem anglického kr´ ale, drama, 2006, CR/SR/Nˇ emecko/Mad’arsko, reˇzie: Jiˇr´ı Menzel, 120 minut 25

26 ˇ

34

Z´ avˇ er Prvn´ı kapitola se vˇenuje v´ yvoji kinematografie v ˇcesk´ ych zem´ıch od poˇca´tku 20. stolet´ı. V prvn´ıch dvou ˇcástech se zamˇeˇruje hlavnˇe na vztah státu a kinematografie do roku ˇ 1989. Popisuje existenci filmov´ ych instituc´ı, zejména Ceskoslovensk´ eho státn´ıho filmu, ˇ tehdejˇs´ıho socialistického Ceskoslovenska, které mˇely v´ yhradnˇe v dikci v´ yrobu, tvorbu, distribuci filmu. V tˇret´ı ˇca´sti kapitoly je pˇribl´ıˇzena situace po roce 1989. Vstup zahraniˇcn´ıch produkc´ı na ˇcesk´ y trh, kter´ y mˇel raketov´ y“ nástup d´ıky levné a kvalifikované pracovn´ı ” s´ıle. Je popsán i následn´ yu ´padek tˇechto produkc´ı, z d˚ uvod˚ u zaveden´ı filmov´ ych pob´ıdek ˇ e republiky do EU. v okoln´ıch zem´ıch a ztráty konkurenceschopnosti d´ıky vstupu Cesk´ V druhé kapitole jsou zd˚ uraznˇeny argumenty pro veˇrejnou podporu filmového pr˚ umyslu. Mezi neoddiskutovatelné z nich patˇr´ı kulturn´ı pˇr´ınos filmového pr˚ umyslu v tvorbˇe národn´ı identity, kultivaci lidského kapitálu. Kinematografie vzdˇelává, ukazuje na soudobé problémy a pˇripom´ıná historické události. Jako hlavn´ı ekonomick´ y pˇr´ınos filmového pr˚ umyslu je jeho multiplikaˇcn´ı efekt. Hlavn´ımi efekty jsou tvorba nov´ ym pracovn´ıch m´ıst, tedy zvyˇsován´ı zamˇestnanosti a tvorba zisk˚ u resp. odvod dan´ı. Na základˇe studie, zpracované Ministerstvem kultury, s názvem Vyhodnocen´ı Programu pro podporu filmového pr˚ umyslu ˇ za 2010 se dozv´ıdáme, ˇze v´ v CR yˇse ˇcisté v´ ynosnosti dotace pro veˇrejn´ y rozpoˇcet ˇcin´ı 18%. Posledn´ı zm´ınˇenou ekonomickou pˇr´ınosem je vyuˇzit´ı naˇs´ı konkurenˇcn´ı v´ yhody na trhu v oblasti v´ yroby filmu. Samotn´ y Státn´ı fond pro podporu a rozvoj ˇceské kinematografie je popsán ve tˇret´ı kapitole. D˚ uvodem vzniku fondu, jako mimorozpoˇctového fondu, je u ´ˇcelovost, ve smyslu snazˇs´ıho rozpoznán´ı potˇreb a problém˚ u v dané oblasti. Mimorozpoˇctov´ y fond vybrané prostˇredky znovu do odvˇetv´ı vrac´ı v podobˇe podpor a dotac´ı. Zbylá ˇca´st kapitoly se vˇenuje ekonomick´ ym stránkám Fondu, a také jeho organizaˇcn´ı struktuˇre, zp˚ usobu poskytován´ı podpory a ˇza´dosti o ni. Fond v obdob´ı 2007 aˇz 2011 kaˇzdoroˇcnˇe podporoval projekty dotacemi v ˇra´dech 200 mil. korun. Nejvˇetˇs´ı ˇca´st tvoˇr´ı dotace na v´ yrobu ve v´ yˇsi 150 mil. korun, zbylé prostˇredky byly rozdˇeleny mezi dotace na tvorbu, distribuci, modernizaci a propagaci. Stˇeˇzejn´ı ˇca´st práce se nacház´ı ve ˇctvrté kapitole. Zde se nacház´ı anal´ yza dotovan´ ych film˚ u Fondem. Celkov´ y poˇcet analyzovan´ ych film˚ u je 64. Na zaˇca´tku kapitoly jsme definovali tzv. promˇenné filmu, jimi jsou návˇstˇevnost, trˇzby, celková dotace a divácká u ´spˇeˇsnost – tedy hodnoty, které máme ke kaˇzdému z dotovan´ ych film˚ u. Po proveden´ı rozdˇelen´ı ˇcetnost´ı tˇechto promˇenn´ ych jsme zjistili, ˇze nejˇcastˇeji jsou dotovány filmy s návˇstˇevnost´ı do 100 tis´ıc divák˚ u a trˇzbami do 10 mil. korun. Nejˇcastˇejˇs´ı udˇelená dotace se pohybuje v intervalu 4 – 6 mil. korun. Koneˇcnˇe, nejˇcastˇejˇs´ı udˇelená hodnota divácké u ´spˇeˇsnosti je 60%. Zjistili jsme, ˇze Fond v´ıce dotoval filmy s u ´spˇeˇsnost´ı vˇetˇs´ı neˇz 60%, neˇz film˚ u s menˇs´ım hodnocen´ım neˇz 60%. Pˇri anal´ yze vztah˚ u mezi promˇenn´ ymi jsme neobjevili v´ yznamné lineárn´ı ani kvadratické závislosti. Zaj´ımalo nás, zda v´ yˇse celkové dotace ovlivn´ı ostatn´ı promˇenné filmu. M˚ uˇzeme ˇr´ıci, ˇze je urˇcitá souvislost mezi v´ yˇs´ı dotace a diváckou u ´spˇeˇsnost´ı. Vyˇsˇs´ı dotac´ı se zvyˇsuje divácké hodnocen´ı. Avˇsak i filmy s velmi malou dotac´ı dosahuj´ı vysok´ ych hodnocen´ı. Tato závislost nen´ı pˇr´ıliˇs v´ yznamná. Shluková anal´ yza nám podala obraz o tom, jaké filmy byly v letech 2002 aˇz 2011 Fondem podporovány. I pˇri stejné v´ yˇse obdrˇzené dotace se filmy diametrálnˇe liˇs´ı jak návˇstˇevnost´ı a trˇzbami tak diváckou u ´spˇeˇsnosti. Dotované filmy byly zastoupeny nejnavˇstˇevovanˇejˇs´ımi filmy posledn´ı deseti let s obrovsk´ ymi trˇzbami, tak filmy s návˇstˇevnost´ı

35

okolo 5 tis´ıc divák˚ u. Divácká u ´spˇeˇsnost nab´ yvala hodnot od 20 do 80%, jak u film˚ u vysoké, tak stˇredn´ı i n´ızké návˇstˇevnosti. Jako rozˇs´ıˇren´ı zpracované anal´ yzy, by stálo za uváˇzen´ı provést anal´ yzu nedotovan´ ych film˚ u a porovnat je s filmy dotovan´ ymi. Zjistit, zda je podobná skladba film˚ u ve shluc´ıch ˇci zda je, stejnˇe jako v pˇr´ıpadˇe dotovan´ ych film˚ u, rozpˇet´ı hodnot jednotliv´ ych ukazatel˚ u (trˇzby, návˇstˇevnost, divácká u ´spˇeˇsnost) také tak velké. Za osobn´ı pˇr´ınosy práce povaˇzujeme detailn´ı seznámen´ı se s hospodaˇren´ım Fondu, jeho organizaˇcn´ı strukturou. Obohacuj´ıc´ı byla osobn´ı sch˚ uzka s ˇclenkou Rady Fondu, d´ıky které jsem mˇel moˇznost poznat, jak funguje proces rozhodován´ı o udˇelen´ı dotace. Velk´ y pˇr´ınos mˇela aplikovaná shluková metoda, skrze kterou jsem se nauˇcil vyuˇz´ıt pokroˇcilé statistické metody anal´ yzy.

36

Literatura [1] BORDWELL, David a Kristin THOMPSON. Umˇen´ı filmu: u ´vod do studia formy a stylu. 1. vyd. V Praze: Nakladatelstv´ı Akademie m´ uzick´ ych umˇen´ı, 2011, 639 s. ISBN 978-80-7331-217-6 (VáZ.). ´ [2] CIKANEK, Martin. Kreativn´ı pr˚ umysly: pˇr´ıleˇzitost pro novou ekonomiku. 1. vyd. V Praze: Institut umˇen´ı - Divadeln´ı u ´stav, 2009, 79 s. ISBN 978-80-7008-231-7. ´ Bojka. Kultura a masmédia v trˇzn´ıch podm´ınkách: veˇrejná pod[3] HAMERNÍKOVA, pora a alternativn´ı zdroje financován´ı. Dot. 1. vyd. Praha: Vysoká ˇskola ekonomická, 1996, 207 s. ISBN 80-7079-857-2. [4] KALLISTA, Jarom´ır. Antologie pro 1. roˇcn´ık FAMU: Texty k u ´vod˚ um do oboru Produkce. Praha: FAMU, 33 s. Dostupné z: ˇ Ivan. Jazykové verze ˇceských film˚ ˇ [5] KLIMES, u a filmový pr˚ umysl v CSR ve 30. letech. Iluminace. 2004, roˇc. 16, ˇc. 2, s. 16. ´ Alena a Jana SARMANOV ˇ ´ Metody shlukové analýzy. 1. vyd. Praha: [6] LUKASOVA, A. Státn´ı nakladatelstv´ı technické literatury, 1985, 210 s. ˇ [7] MINISTERSTVO KULTURY CR. Vyhodnocen´ı programu pro podporu filmového pr˚ umyslu za rok 2010. Dostupné z: <www.ppfp.cz/file/189/vyhodnoceni-ppfp.doc> [8] MYERSCOUGH, John. The Economic Importance of the Arts in Britain (London Police Study Institute). 2008. ISBN: 978-08-5374-354-5. ˇ y film si na sebe nikdy nevydˇelá. Hospodáˇrské Noviny. 7. 12. [9] STRNAD, Pavel. Cesk´ 2012. ´ [10] URBANEK, Václav a kol. Veˇrejné finance. II, Soubor text˚ u k pˇredmˇetu. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005. 179 s. ISBN 80-245-0931-8. [11] Zákon ˇc. 496/2012 Sb., o audiovizuáln´ıch d´ılech a podpoˇre kinematografie a o zmˇenˇe nˇekter´ ych zákon˚ u (zákon audioviz´ı). ˇ e republiky pro podporu a rozvoj ˇceské [12] Zákon ˇc. 241/1992 Sb., o Státn´ım fondu Cesk´ kinematografie. [13] Zákon ˇc. 218/2000 Sb., o rozpoˇctov´ ych pravidlech. ˇ e republiky pro podporu a rozvoj ˇceské [14] Zákon ˇc. 241/1992 Sb., o Státn´ım fondu Cesk´ kinematografie.

37

38

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25

N´ azev filmu . . . a bude h˚ uˇr 3 sez´ ony v pekle At’ ˇzij´ı ryt´ıˇri! Autopoh´ adky Bab´ı léto Bathory ˇ Cert v´ı proˇc ’ Deˇst ov´ a v´ıla 2D Dˇevˇc´ atko Divoké vˇcely Fimf´ arum - Do tˇretice vˇs.dob. Frantiˇsek je dˇevkaˇr Grandhotel Gympl Habermann˚ uv ml´ yn 2D Chyt’te doktora Jedna ruka netlesk´ a Karamazovi Katka Kr´ aska v nesn´ az´ıch Kruh Kuky se vrac´ı 2D Kytice Lesn´ı chodci L´ıb´ aˇs jako b˚ uh

Pˇ r´ılohy

N´ avˇ stˇ evnost 18 659 81 031 89 006 27 966 64 334 911 855 258 260 152 443 35 078 42 208 73 224 146 997 74 329 464 769 130 858 81 565 507 295 81 103 117 611 318 270 6 416 335 824 27 675 7 209 904 589 89

30

1 6 7 1 4 86 17 10 2 2 7 13 6 45 13 6 46 6 7 31

Trˇ zby 209 902 813 361 506 505 957 073 867 098 752 291 473 665 910 913 792 453 782 000 362 875 901 341 585 224 435 637 721 947 537 475 192 534 149 640 072 154 824 255 173 328 124 418 956 125 523 444 850 536 Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc 4 5

4

5

Tvorba 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 000 000 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 000 000 Kˇc 0 Kˇc 000 000 Kˇc 000 000 Kˇc 0 Kˇc

V´ yroba 0 Kˇc 6 000 000 Kˇc 1 000 000 Kˇc 4 000 000 Kˇc 0 Kˇc 5 000 000 Kˇc 5 000 000 Kˇc 6 000 000 Kˇc 5 000 000 Kˇc 0 Kˇc 3 000 000 Kˇc 5 000 000 Kˇc 0 Kˇc 5 000 000 Kˇc 10 000 000 Kˇc 4 000 000 Kˇc 2 000 000 Kˇc 5 000 000 Kˇc 0 Kˇc 1 500 000 Kˇc 0 Kˇc 10 000 000 Kˇc 110 000 Kˇc 0 Kˇc 4 000 000 Kˇc

Tabulka 4.3: Databáze dotovaných film˚ u Distribuce 680 000 Kˇc 2 000 000 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 1 500 000 Kˇc 0 Kˇc 800 000 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 800 000 Kˇc 0 Kˇc 750 000 Kˇc 1 500 000 Kˇc 1 000 000 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 2 030 000 Kˇc 400 000 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 500 000 Kˇc 1 500 000 Kˇc

Celkov´ a dotace 680 000 Kˇc 8 000 000 Kˇc 1 000 000 Kˇc 4 000 000 Kˇc 1 500 000 Kˇc 5 000 000 Kˇc 5 800 000 Kˇc 6 000 000 Kˇc 5 000 000 Kˇc 5 800 000 Kˇc 3 000 000 Kˇc 5 750 000 Kˇc 1 500 000 Kˇc 6 000 000 Kˇc 10 000 000 Kˇc 4 000 000 Kˇc 2 000 000 Kˇc 7 030 000 Kˇc 400 000 Kˇc 1 500 000 Kˇc 4 000 000 Kˇc 10 000 000 Kˇc 4 110 000 Kˇc 5 500 000 Kˇc 5 500 000 Kˇc

ˇ CSFD 78 68 47 55 81 56 58 52 53 67 68 47 60 60 78 43 68 83 78 63 54 73 76 61 45

39

26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50

Lidice ˇ Mach, Sebestov´ a a kouz. sluch. M´ aj Mamas & Papas Medv´ıdek Mistˇri Nejkr´ asnˇejˇs´ı h´ adanka Normal O rodiˇc´ıch a dˇetech O ˇzivot Obˇcan Havel Obˇcansk´ y pr˚ ukaz 2D Obsluhoval jsem ang. Kr´ ale Oko nad Prahou 2D Otes´ anek Peklo s princeznou Protektor Pˇreˇz´ıt sv˚ uj ˇzivot 2D Pupendo Rodina je z´ aklad st´ atu ’ Rok d ´ abla Roming Skˇr´ıtek Smradi Snˇeˇzenky a machˇri po 25 let.

N´ azev filmu

N´ avˇ stˇ evnost 511 064 202 475 206 921 82 654 440 135 34 900 300 478 56 665 98 614 87 591 159 392 326 858 857 359 21 323 12 133 269 593 88 097 5 394 988 351 16 123 228 113 219 153 117 993 63 960 510 240 87 1 19 23 10 4 52

20 7

49 11 16 8 46 2 22 5 9 9 14 33 81 1

Trˇ zby 581 197 100 683 206 441 513 970 605 489 702 615 338 380 952 035 847 453 149 255 382 108 905 750 704 549 761 222 602 454 644 324 727 617 492 038 242 241 640 612 833 267 037 789 698 692 216 048 931 406 Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc

Tvorba 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 100 000 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc

V´ yroba 20 000 000 Kˇc 2 000 000 Kˇc 3 500 000 Kˇc 12 000 000 Kˇc 6 000 000 Kˇc 4 500 000 Kˇc 3 000 000 Kˇc 7 000 000 Kˇc 8 000 000 Kˇc 3 500 000 Kˇc 1 000 000 Kˇc 12 000 000 Kˇc 8 000 000 Kˇc 1 382 000 Kˇc 0 Kˇc 6 000 000 Kˇc 12 000 000 Kˇc 8 000 000 Kˇc 3 000 000 Kˇc 8 000 000 Kˇc 2 000 000 Kˇc 4 000 000 Kˇc 3 000 000 Kˇc 4 500 000 Kˇc 3 000 000 Kˇc

Distribuce 0 Kˇc 0 Kˇc 800 000 Kˇc 0 Kˇc 1 000 000 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 500 000 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 1 800 000 Kˇc 0 Kˇc 2 000 000 Kˇc 0 Kˇc 400 000 Kˇc 0 Kˇc 2 700 000 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 2 000 000 Kˇc 1 300 000 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc

Celkov´ a dotace 20 000 000 Kˇc 2 000 000 Kˇc 4 300 000 Kˇc 12 000 000 Kˇc 7 000 000 Kˇc 4 600 000 Kˇc 3 000 000 Kˇc 7 500 000 Kˇc 8 000 000 Kˇc 3 500 000 Kˇc 2 800 000 Kˇc 12 000 000 Kˇc 10 000 000 Kˇc 1 382 000 Kˇc 400 000 Kˇc 6 000 000 Kˇc 14 700 000 Kˇc 8 000 000 Kˇc 3 000 000 Kˇc 8 000 000 Kˇc 4 000 000 Kˇc 5 300 000 Kˇc 3 000 000 Kˇc 4 500 000 Kˇc 3 000 000 Kˇc

ˇ CSFD 72 27 40 56 53 63 51 64 70 32 78 79 61 69 64 61 78 70 74 71 81 51 60 61 38

40

Zdroj: Vlastn´ı zpracov´ an´ı

51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64

N´ azev filmu ˇ S´ılen´ı ˇ est´ı Stˇ Tmavomodr´ y svˇet Tobruk U mˇe dobr´ y Ulovit miliard´ aˇre ´ Unos dom˚ u ´ ek do Bud´ına Utˇ V´ aclav Venkovsk´ y uˇcitel V´ ylet Zoufalci ˇ Zelary ˇ Zralok v hlavˇe

N´ avˇ stˇ evnost 32 580 228 006 63 848 153 603 204 840 81 507 13 522 12 315 367 788 192 936 94 706 47 257 546 034 18 700 30 19 7 4 42 1

2 20 3 12 20 8

Trˇ zby 629 476 047 113 212 654 557 458 346 830 100 638 744 834 909 146 314 489 191 630 076 994 705 125 881 284 601 598 Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc

Tvorba 0 Kˇc 0 Kˇc 4 000 000 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 150 000 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 4 000 000 Kˇc 0 Kˇc 3

5 5 1 1 6 6 5 6

4 6

V´ yroba 000 000 Kˇc 000 000 Kˇc 0 Kˇc 700 000 Kˇc 000 000 Kˇc 000 000 Kˇc 000 000 Kˇc 000 000 Kˇc 000 000 Kˇc 000 000 Kˇc 000 000 Kˇc 500 000 Kˇc 0 Kˇc 000 000 Kˇc

Distribuce 0 Kˇc 900 000 Kˇc 0 Kˇc 100 000 Kˇc 500 000 Kˇc 1 000 000 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 2 000 000 Kˇc 0 Kˇc 1 500 000 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc

Celkov´ a dotace 4 000 000 Kˇc 6 900 000 Kˇc 4 000 000 Kˇc 800 000 Kˇc 5 500 000 Kˇc 6 000 000 Kˇc 1 000 000 Kˇc 1 000 000 Kˇc 6 150 000 Kˇc 8 000 000 Kˇc 5 000 000 Kˇc 8 000 000 Kˇc 4 000 000 Kˇc 3 000 000 Kˇc

ˇ CSFD 73 73 79 62 64 22 63 60 70 71 71 59 80 64

Vysoká škola ekonomická v Praze

Recommend Documents