Vysok´ aˇ skola ekonomick´ a v Praze Fakulta financ´ı a u ´ˇ cetnictv´ı
´ RSK ˇ ´ PRACE ´ BAKALA A
2013
Martin Jir´ asek
Vysok´ aˇ skola ekonomick´ a v Praze Fakulta financ´ı a u ´ˇ cetnictv´ı Katedra veˇrejn´ych financ´ı Studijn´ı obor: Finance
Anal´ yza dotac´ı ze St´ atn´ıho fondu pro podporu a rozvoj ˇ cesk´ e kinematografie
Autor bakal´aˇrsk´e pr´ace: Martin Jir´asek Vedouc´ı bakal´aˇrsk´e pr´ace: doc. Ing. Barbora Slint´akov´a, Ph.D. Rok obhajoby: 2013
ˇ Cestn´ e prohl´ aˇ sen´ı: Prohlaˇsuji, ˇze bakal´aˇrskou pr´aci na t´ema Anal´ yza dotac´ı ze St´atn´ıho fondu pro podporu ” a rozvoj ˇcesk´e kinematografie“ jsem vypracoval samostatnˇe a veˇskerou pouˇzitou literaturu a dalˇs´ı prameny jsem ˇr´adnˇe oznaˇcil a uvedl v pˇriloˇzen´em seznamu. V Praze dne 24.1.2013 .......................... Martin Jir´asek
Na tomto m´ıstˇe bych r´ad podˇekoval vedouc´ı m´e bakal´aˇrsk´e pr´ace pan´ı doc. Ing. Barboˇre Slint´akov´e, Ph.D. za jej´ı odbornou pomoc a vˇzdy inspiruj´ıc´ı cenn´e rady a pˇripom´ınky. Tak´e bych r´ad srdeˇcnˇe podˇekoval sv´e rodinˇe za podporu po celou dobu m´eho studia.
Abstrakt ˇ e republiky pro podporu a rozvoj ˇcesk´e kinematografie je jedn´ım z St´atn´ım fond Cesk´ n´astroj˚ u veˇrejn´e podpory ˇcesk´e kinematografie. Podporuje filmov´e projekty v oblasti tvorba, v´ yroba, distribuce, propagace a technologick´a modernizace. Stˇeˇzejn´ı ˇc´ast´ı pr´ace je anal´ yza dotovan´ ych film˚ u. C´ılem je analyzovat dotace pˇridˇelen´e vznikl´ ym filmov´ ym ’ sn´ımk˚ um v letech 2002 – 2011. Na z´akladˇe anal´ yzy zjiˇst ujeme, zda m´a v´ yˇse pˇridˇelen´e dotace vliv na n´avˇstˇevnost, trˇzby ˇci div´ack´e hodnocen´ı“ dotovan´eho filmu. Pr´ace nab´ız´ı ” argumenty hovoˇr´ıc´ı ve prospˇech veˇrejn´e podpory kinematografie z ekonomick´e i kulturn´ı str´anky. Vˇenuje se tak´e hospodaˇren´ı a organizaˇcn´ı struktuˇre Fondu.
Obsah ´ Uvod
7
1 Historick´ y exkurz do ˇ cesk´ e kinematografie od poˇ c´ atku 20. 1.1 Obdob´ı pˇred rokem 1945 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ 1.2 Ceskoslovensk´ y st´atn´ı film – obdob´ı po roce 1945 . . . . . . 1.3 Situace kinematografie po roce 1989 . . . . . . . . . . . . . .
Stolet´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8 8 8 9
2 Argumenty pro podporu kinematografie 11 2.1 Proˇc podporovat kinematografii? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 2.1.1 Kulturn´ı hodnoty, umˇen´ı a identita n´aroda . . . . . . . . . . . . . . 11 2.1.2 Ekonomick´e pˇr´ınosy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 3 St´ atn´ı fond pro podporu a rozvoj ˇ cesk´ e kinematografie 3.1 St´atn´ı mimorozpoˇctov´e fondy . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 St´atn´ı fond pro podporu a rozvoj ˇcesk´e kinematografie . 3.2.1 Organizaˇcn´ı struktura Fondu . . . . . . . . . . . 3.2.2 Podpora Fondem . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ adost o podporu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.3 Z´ 3.2.4 Rozhodov´an´ı Rady Fondu . . . . . . . . . . . . . 3.2.5 Pˇr´ıjmy Fondu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.6 V´ ydaje Fondu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
13 13 14 14 15 15 16 16 17
4 Anal´ yza dotovan´ ych film˚ u 4.1 Promˇenn´e filmu – filmov´e ukazatele . . . . . 4.1.1 N´avˇstˇevnost filmu . . . . . . . . . . . 4.1.2 Trˇzby filmu . . . . . . . . . . . . . . 4.1.3 Celkov´a dotace . . . . . . . . . . . . ˇ 4.1.4 Hodnocen´ı div´ack´e u ´spˇeˇsnosti CSFD 4.2 Datab´aze film˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Informace o datov´em souboru . . . . . . . . 4.4 Zkoum´an´ı z´avislosti . . . . . . . . . . . . . . 4.5 Shlukov´a anal´ yza . . . . . . . . . . . . . . . 4.6 Shrnut´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
22 22 22 22 23 23 23 24 27 30 34
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
Z´ avˇ er
35
Literatura
37
Pˇ r´ılohy
38
´ Uvod Film je mlad´e umˇen´ı – pokud ho tedy srovn´ame s jin´ ymi druhy umˇen´ı. Divadlo, literatura, mal´ıˇrstv´ı, tanec, jsou tu uˇz tis´ıce let. Filmov´e umˇen´ı je star´e pouze nˇeco pˇres sto let. Ale i pˇresto se z nˇej, za tak kr´atkou dobu, stala vit´aln´ı a vlivn´a umˇeleck´a forma. Film n´as doprov´az´ı ˇzivotem na vˇsemoˇzn´ ych m´ıstech – kino, autobus, letadlo i domov. Nab´ız´ı n´am zp˚ usoby jak vidˇet a vn´ımat vˇeci, situace a lidi odliˇsnˇe. Zprostˇredkov´av´a n´am uˇslechtil´e myˇslenky ale i poskytuje ˇcistou formu z´abavy. Nezpochybnitelnˇe se st´av´a naˇs´ı souˇca´st´ı – jak kaˇzd´eho jedince, tak i spoleˇcnosti a n´aroda. Od ostatn´ıch druh˚ u umˇen´ı se film liˇs´ı z´avislost´ı na sloˇzit´e technice. Vyˇzaduje apar´at mnoha profesion´alnˇe zainteresovan´ ych lid´ı. Film je totiˇz nejen tvoˇren, ale i vyr´abˇen. Film je v z´avˇeru sv´eho procesu distribuov´an div´akovi, publika se tˇeˇs´ı z jeho prom´ıt´an´ı. D˚ uraznˇe vˇsak mus´ıme pˇripomenout, ˇze bez penˇez se film v ˇza´dn´e jeho ˇzivotn´ı f´azi neobejde. Filmov´ y pr˚ umysl, pˇredevˇs´ım vn´ım´an jako obrovsk´ y byznys, m´a i svoj´ı sloˇzku filmov´e umˇen´ı“. M˚ uˇzeme j´ı ch´apat jako protiklad k filmov´emu byznysu. Avˇsak ˇz´adn´a ” forma umˇen´ı v modern´ı spoleˇcnosti se nem˚ uˇze vymanit z ekonomick´ ych osidel, to plat´ı i pro film. Nˇekter´e filmy jsou produkov´any ˇcistˇe jako prostˇredek zhodnocen´ı finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u, u nˇekter´ ych pˇrevaˇzuje umˇeleck´a hodnota. Co je ale na filmu nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı, propojuje spoleˇcensk´ y a ekonomick´ y kontext1 . ˇ e repubTato bakal´aˇrsk´a pr´ace se vˇenuje jednomu z n´astroj˚ u veˇrejn´e podpory v Cesk´ ˇ e republiky pro podporu a rozvoj ˇcesk´e kinematografie. Jak lice – t´ım je St´atn´ı fond Cesk´ z n´azvu vypl´ yv´a, Fond podporuje r˚ uzn´e sloˇzky kinematografie – tvorba, v´ yroba, distribuce, propagace a modernizace. C´ılem to pr´ace je analyzovat dotace pˇridˇelen´e vznikl´ ym filmov´ ym sn´ımk˚ um v letech 2002 – 2011. Na z´akladˇe anal´ yzy zjiˇst’ujeme, zda m´a v´ yˇse pˇridˇelen´e dotace vliv na n´avˇstˇevnost, trˇzby ˇci div´ack´e hodnocen´ı“ dotovan´eho filmu. ” Anal´ yza je provedena pomoc´ı matematickou metodu zkoum´an´ı z´avislost´ı. Rovnˇeˇz vyuˇz´ıv´ame statistick´e discipl´ıny shlukov´e anal´ yzy. K proveden´ı anal´ yzy pouˇz´ıv´ame data ˇ a informace obsaˇzen´e ve V´ yroˇcn´ıch zpr´av´ach Fondu, statistik´ach Cesk´eho filmov´eho cenˇ tra a Cesko-slovensk´e filmov´e datab´aze.
1
BORDWELL, David a Kristin THOMPSON. Umˇen´ı filmu: u ´vod do studia formy a stylu. 1. vyd. V Praze: Nakladatelstv´ı Akademie m´ uzick´ ych umˇen´ı, 2011, 639 s. ISBN 978-80-7331-217-6 (V´aZ.).
7
1
Historick´ y exkurz do ˇ cesk´ e kinematografie od poˇ c´ atku 20. Stolet´ı
1.1
Obdob´ı pˇ red rokem 1945
V dobˇe prvn´ıch filmov´ ych sn´ımk˚ u1 byla tato ˇcinnost z pohledu st´atu oznaˇcov´ana jako z´abavn´ı produkce vˇseho druhu. Byla vn´ım´ana jako z´abava podobn´a eskamot´erstv´ı, loutkov´emu divadlu, provazochodectv´ı nebo vystavov´an´ı kuriozit. St´at ji nepodporoval a pro jej´ı provozov´an´ı vyˇzadoval licenci od zemsk´eho u ´ˇradu. V roce 1912 spatˇril svˇetlo svˇeta prvn´ı rakousko-uhersk´ y pr´avn´ı pˇredpis o filmu, kter´ y upravoval provoz kinematografu. V pr˚ ubˇehu 20. let 20. stolet´ı se kinematografie zaˇcleˇ nuje pod Ministerstvo vnitra, kter´e j´ı licencuje a cenzuruje, a z´aroveˇ n patˇr´ı pod Ministerstvo obchodu a ˇzivnost´ı, jenˇz se staralo o obchodn´ı z´aleˇzitosti v kinematografii. V 30. letech se objevuj´ı, hlavnˇe pod t´ıhou politick´e i hospod´aˇrsk´e situace, prvn´ı v´ yznamnˇejˇs´ı pokusy o veˇrejnou podporu ˇceskoslovensk´e kinematografie. Roku 1932 vznikl prvn´ı fond pro podporu filmu. Jeho finanˇcn´ım zdrojem byly poplatky z dovozu zahraniˇcn´ıch film˚ u.2 O dva roku pozdˇeji byla zavedena automatick´a podpora 40 000 korun pro v´ yrobu cizojazyˇcn´ ych ˇcesk´ ych film˚ u. Vznikl Filmov´ y poradn´ı sbor, kter´ y po posouzen´ı sc´en´aˇre mohl udˇelit podporu ve v´ yˇsi 70 000 nebo 140 000 korun. V obdob´ı Protektor´atu (1939 – 1945) byl ˇceskoslovensk´ y filmov´ y apar´at pod nadvl´adou nˇemeck´e produkce, kter´a naˇs´ı materi´alnˇe technickou z´akladnu hojnˇe vyuˇz´ıvala.3
1.2
ˇ Ceskoslovensk´ y st´ atn´ı film – obdob´ı po roce 1945
Beneˇsovy dekrety z roku 1945 mˇely velk´ y vliv i na kinematografii. Vˇsechny filmov´e ateli´ery, ˇ v´ yrobny, kina a laboratoˇre byly zest´atnˇeny a pˇreˇsly pod novˇe vzniklou Ceskoslovenskou ˇ ˇ ˇ filmovou spoleˇcnost (Cefis). Z´asadn´ı byl vznik Ceskoslovensk´ eho st´atn´ıho filmu (CSF) v roce 1948, kter´ y pˇrevzal veˇskerou filmovou produkci, v´ yrobu, distribuci i dovoz a v´ yvoz film˚ u aˇz do roku 1956. Na zaˇca´tku 50. let vrchol´ı ideologick´a propaganda socialismu v ˇceskoslovensk´em filmu, d´ıky nˇemuˇz se hled´aˇcek st´atn´ıch v´ ydaj˚ u jeˇstˇe v´ıce zamˇeˇril na film. Vznikaj´ı nov´e st´atn´ı podniky pro jednotliv´e oblasti kinematografie – Filmov´e studio ´ redn´ı p˚ ˇ Barrandov, Kr´atk´ y film, Ustˇ ujˇcovna film˚ u, Ceskoslovensk´ y film export, Filmov´e laboratoˇre. Ke konci 50. let uˇz opad´a z´ajem o kinematografii jako o ideologicko-politick´ y n´astroj, a tak vznikaj´ı samostatn´e tv˚ urˇc´ı skupiny veden´e dvojic´ı produkˇcn´ı – dramaturg. Role st´atu jako producenta se v´ yraznˇe oslabuje, tv˚ urˇc´ı skupiny disponuj´ı velkou m´ırou 4 nez´avislosti. S n´astupem normalizace v 70. letech st´at v oblasti filmu znovu pˇreb´ır´a funkci producenta. Tv˚ urˇc´ı skupiny, v podobˇe v jak´e vznikly, zanikaj´ı. M´ısto nich nastupuj´ı poli” 1
Za poˇc´ atek kinematografie povaˇzujeme ud´alost veˇrejn´eho prom´ıt´an´ı kr´atk´ ych sn´ımk˚ u bratry Lumi´ery v paˇr´ıˇzsk´e kav´ arnˇe Grand Caf´e dne 28. prosince 1895. 2 Za jeden vyroben´ y dom´ ac´ı film bylo moˇzno dov´est 7 zahraniˇcn´ıch film˚ u, pozdˇeji zmˇenˇeno na pomˇer 1:6, pozdˇeji 1:5. Poplatky za dovezen´ı byly 15 000, resp. 17 500, resp. 21 000 korun. 3 ˇ Ivan. Jazykov´e verze ˇcesk´ ˇ KLIMES, ych film˚ u a filmov´ y pr˚ umysl v CSR ve 30. letech. Iluminace. 2004, roˇc. 16, ˇc. 2, s. 16. 4 ˇ Vrcholem doby nez´ avislosti je tvorba tzv. Ceskoslovensk´ e nov´e vlny – uskupen´ı reˇzis´er˚ u a sc´en´arist˚ u, jenˇz z´ asadnˇe ovlivnili historii ˇceskoslovensk´eho filmu. Mezi ˇcleny ˇrad´ıme Miloˇse Formana, Vˇeru Chytilovou, Ivana Passera, Jiˇr´ıho Menzela, Jana Nˇemce a dalˇs´ı.
8
ˇ ticky provˇeˇren´ı“5 tv˚ urˇc´ı pracovn´ıci. CSF je v t´e dobˇe samostatnou v´ yrobnˇe-hospod´aˇrskou 6 jednotkou a spad´a pˇr´ımo pod m´ıstopˇredsedu vl´ady. Konec 80. let nese znaky relativn´ıho uvolnˇen´ı s postupnou v´ ymˇenou ortodoxn´ıch tv˚ urˇc´ıch osobnost´ı.7
1.3
Situace kinematografie po roce 1989
St´atn´ı filmov´e instituce byly transformov´any, zprivatizov´any a nˇekter´e u ´plnˇe zanikly. ´ ˇ Ustˇredn´ı ˇreditelstv´ı CSF byl zruˇsen v roce 1991. Tyto ud´alosti vytvoˇrily prostˇred´ı voln´eho filmov´eho trhu. Nastala doba dynamick´eho r˚ ustu filmov´eho pr˚ umyslu, spojen´a s velkou m´ırou deregulace. Postupnˇe vznikaly produkˇcn´ı spoleˇcnosti, kter´e pomalu nahrazovaly funkce b´ yval´ ych st´atn´ıch podnik˚ u. D´ıky nedostateˇcn´e legislativn´ı u ´pravˇe vˇsak tento pro8 ces prob´ıhal velice pomalu. O rok pozdˇeji byl pˇrijat z´akon upravuj´ıc´ı fungov´an´ı St´atn´ıho fondu pro podporu a rozvoj ˇcesk´e kinematografie. Dˇr´ıve u ´spˇeˇsn´a ˇceskoslovensk´a filmov´a ˇ a republika mohla tvorba se propadla na nˇekolik let do u ´tlumu. Na druhou stranu se Cesk´ ˇ tˇeˇsit z obrovsk´eho pˇr´ılivu zahraniˇcn´ıch producent˚ u. Casto zde pob´ yvali filmaˇri z cel´eho svˇeta, kteˇr´ı vyuˇz´ıvali velmi levn´e, ale kvalifikovan´e pracovn´ı s´ıly, profesion´aln´ıch filmov´ ych ateli´er˚ u a postprodukˇcn´ıch studi´ı a v neposledn´ı ˇradˇe tak´e atraktivn´ıch geografick´ ych lokac´ı. Za zlomov´ y okamˇzik m˚ uˇzeme povaˇzovat nat´aˇcen´ı hollywoodsk´eho velkofilmu Mission: Impossible9 , kter´e prob´ıhalo v praˇzsk´ ych ateli´erech. Jm´eno hlavn´ıho herce, Toma Cruise, napomohlo k tomu, ˇze se velk´e americk´e produkce (Universal, 20th Century Fox) rozhodly ˇ nat´aˇcet sv´e projekty v Cesku. Mezi nejv´ yznamnˇejˇs´ı z nich patˇr´ı Van Helsing10 , Tristan 11 12 13 ˇ a Isolda , XXX a Cesk´a spojka . Vznikaly zde ale i francouzsk´e, nˇemeck´e a rusk´e filmy ˇci televizn´ı seri´aly.14 Rozv´ıjej´ıc´ı se filmov´ y pr˚ umysl pˇrinesl tzv. multiplikaˇcn´ı efekt – finanˇcn´ı prostˇredky vloˇzen´e od zahraniˇcn´ıch produkc´ı proudily pˇres sekund´arn´ı odvˇetv´ı, zejm´ena sluˇzby (hotelnictv´ı, pohostinstv´ı), jeˇz filmov´ y ˇst´ab vyuˇz´ıv´a. V roce 2003 dos´ahla ˇca´stka utracen´a filmaˇri v sekund´arn´ım sektoru hodnoty 7,4 mld. Kˇc.15 Na Grafu 1.1 m˚ uˇzeme pozorovat, jak celkov´ y objem produkce v t´emˇze roce (ˇcesk´a, zahraniˇcn´ı, z reklamy) ˇcinil 7,6 mld. Kˇc. V n´asleduj´ıc´ıch letech produkce z mnoha d˚ uvod˚ u v´ yraznˇe poklesla a uˇz nedos´ahla takov´ ych finanˇcn´ıch ˇc´ısel jako ve zm´ınˇen´em roce 2003. Za pˇr´ıˇcinu poklesu m˚ uˇzeme povaˇzovat ˇ jednak vstup Cesk´e republiky do EU, kdy doˇslo ke ztr´atˇe konkurenceschopnosti zaloˇzen´e na n´ızk´ ych v´ yrobn´ıch a pracovn´ıch n´akladech, tak neˇcinnost vl´ady v oblasti subvenc´ı ˇ a republika pˇrestala b´ a daˇ nov´ ych pob´ıdek. Cesk´ yt tolik atraktivn´ı destinac´ı pro zahraniˇcn´ı ˇ kteˇr´ı pouˇz´ıvaj´ı kinematografii jako n´astroj politiky. Pˇrev´ aˇznˇe ˇclenov´e strany KSC, V´ yrobnˇe-hospod´ aˇrsk´ a jednotka je oznaˇcen´ı pro stˇredn´ı stupeˇ n organizaˇcn´ı struktury tvoˇr´ıc´ı z´akladnu ˇ n´ arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı tehdejˇs´ıho socialistick´eho Ceskoslovenska. 7 KALLISTA, Jarom´ır. Antologie pro 1. roˇcn´ık FAMU: Texty k u ´vod˚ um do oboru Produkce. Praha: FAMU, 33 s. Dostupn´e z:
8 ˇ e republiky pro podporu a rozvoj ˇcesk´e kinematografie. Z´ akon ˇc. 241/1992 Sb., o St´ atn´ım fondu Cesk´ 9 Mission: Impossible, akˇcn´ı, 1996, USA, reˇzie: Brian de Palma, 110 minut 10 ˇ a republika, 2004, reˇzie: Stephen Sommers, 131 minut Van Helsing, akˇcn´ı, celoveˇcern´ı, USA/Cesk´ 11 ˇ Tristan a Isolda, dobrodruˇzn´ y, celoveˇcern´ı, VB/CR/USA/Nˇ emecko, 2006, reˇzie: Kevin Reynolds, 125 minut 12 XXX, akˇcn´ı, celoveˇcern´ı, USA, 2002, reˇzie: Rob Cohen, 119 minut 13 ˇ ˇ 2002, reˇzie: Joel Schumacher, 112 minut Cesk´ a spojka, akˇcn´ı, celoveˇcern´ı, USA/CR, 14 ˇ DANIELIS, Aleˇs. Cesk´ a filmov´ a distribuce po roce 1989. Iluminace. 2007, roˇc. 19, ˇc. 1, s. 52. 15 BOROVAN, Aleˇs. Filmy vydˇelaly st´ atu 720 mil. korun. Hospod´aˇrsk´e Noviny. 10. 5. 2006. Dostupn´e z:
5 6
9
produkce. Ty se pˇresouvaly d´al na V´ ychod, kde postkomunistick´e zemˇe pruˇznˇe zareagovaly zmˇenou sv´e st´atn´ı filmov´e“ politiky. Signalizov´ano poklesem celkov´e produkce o 3,5 mld. ” Kˇc mezi roky 2003 a 2004. Hlavnˇe Mad’arsko ale i Rumunsko a Bulharsko v letech 2003 a 2004 vytvoˇrily ucelen´ y syst´em podpory pro zahraniˇcn´ı i dom´ac´ı producenty. V roce 2006 ˇceskou produkci (meziroˇcn´ı n´ar˚ ust o 308 mil. Kˇc) v´ yraznˇe pozvedl film Bathory16 . O rok pozdˇeji (meziroˇcnˇe o 762 mil. Kˇc) to byl zahraniˇcn´ı film Letopisy Narnie17 . ˇ (mil. Kˇc) Graf 1.1: V´yvoj filmov´e produkce v CR
Zdroj: www.mkcr.cz/assets/media-a-audiovize/kinematografie/Strategie-konkurencescho pnosti-ceskeho-filmoveho-prumyslu-2011—2016 1.pdf
ˇ (mil. Kˇc) Tabulka 1.1: V´yvoj filmov´e produkce v CR Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 ˇ Cesk´ e filmy 390 243 386 487 795 613 880 800 Zahraniˇ cn´ı filmy 4545 5024 1542 1961 1371 2133 705 744 Reklama 2237 2371 2107 2048 1804 2132 1937 1489 Celkem 7172 7638 4035 4496 3970 4878 3522 3033 Zdroj: www.mkcr.cz/assets/media-a-audiovize/kinematografie/Strategie-konkurencescho pnosti-ceskeho-filmoveho-prumyslu-2011—2016 1.pdf
ˇ a republika/Slovensko/Velk´a Brit´anie, 2007, reˇzie: Juraj JakuBathory, historick´ y, celoveˇcern´ı, Cesk´ bisko, 138 minut 17 ˇ a republika/Slovensko, Letopisy Narnie,: Princ Kaspian, dobrodruˇzn´ y, celoveˇcern´ı, USA/Polsko/Cesk´ 2008, reˇzie: Andrew Adamson, 150 minut 16
10
2
Argumenty pro podporu kinematografie
2.1
Proˇ c podporovat kinematografii?
Vˇsechny zemˇe Evropsk´e unie podporuj´ı sv˚ uj filmov´ y pr˚ umysl. Nejde pouze o finanˇcn´ı podporu, ale zahrnuje i nastaven´ı metodiky fungov´an´ı sektoru kinematografie a pr´avn´ıho r´amce, kter´e je nem´enˇe d˚ uleˇzit´e. Nˇekter´e st´aty vyd´avaj´ı v´ıce prostˇredk˚ u a u ´sil´ı na jej´ı podporu, nˇekter´e m´enˇe. Vˇsechny si ale uvˇedomuj´ı nutnost tohoto kon´an´ı. N´asleduj´ıc´ı body argumentuj´ı pro podporu kinematografie:
2.1.1
Kulturn´ı hodnoty, umˇ en´ı a identita n´ aroda
Kultura je jednou z ned´ıln´ ych sloˇzek tvoˇr´ıc´ı identitu n´aroda. Obsahuje veˇsker´e spoleˇcensk´e hodnoty a d´ıky pˇr´ıtomnosti kultury tyto hodnoty doslova pˇestuje1 . Jedn´ım z komunikaˇcn´ıch kan´al˚ u kultury je umˇen´ı, kter´e skrze sv´e konkr´etn´ı sdˇelovac´ı prostˇredky literaturu, divadlo, hudbu ale i kinematografii – ovlivˇ nuje sm´ yˇslen´ı jedinc˚ u dan´eho n´aroda. Film jako souˇca´st umˇen´ı tak nen´ı pouhou nadstavbou dneˇsn´ıho spoleˇcensk´eho ˇzivota. Spoluvytv´aˇr´ı duˇsevn´ı hodnoty div´ak˚ u, pˇribliˇzuje jim soudob´e probl´emy spoleˇcnosti, pˇripom´ın´a historick´e ud´alosti2 . Pavel Strnad, spoluzakladatel produkˇcn´ı spoleˇcnosti Negativ, na ot´azku proˇc by mˇel st´at podporovat film odpov´ıd´a: Domn´ıv´am se, ˇze panuje obecn´a ” shoda v tom, ˇze film je souˇc´ast´ı kultury a n´arodn´ı identity. Jestli tady po n´as nˇeco zbude, tak to budou pr´avˇe tˇreba filmy. Ne vyroben´e ˇskodovky. Pokud st´at nen´ı ochoten na vlastn´ı identitu pˇrisp´ıvat, tak je to velice ˇspatn´e.“ 3 V oblasti kultury a masm´edi´ı (tedy i kinematografie) nach´az´ıme externality. Jsou to pˇredevˇs´ım pozitivn´ı externality. Externalitou oznaˇcujeme u ´ˇcinky ekonomick´eho rozhodnut´ı, kter´e ovlivˇ nuj´ı i jin´e osoby, neˇz p˚ uvodce takov´eho rozhodnut´ı. Externality dˇel´ıme na pozitivn´ı (v´ ynosov´e) a negativn´ı (n´akladov´e). Je zn´amo, ˇze sama kultura je pozi” tivn´ı externalitou, nebot’ m´a vliv jak na jedince, tak na cel´e spoleˇcensk´e prostˇred´ı.“ 4 P˚ usoben´ı kultury zkvalitˇ nuje vzdˇel´an´ı lid´ı, prostˇrednictv´ım kultivace lidsk´eho kapit´alu, a t´ım zvyˇsuje kvalitu pracovn´ı sily zemˇe.
2.1.2
Ekonomick´ e pˇ r´ınosy
Filmov´ y pr˚ umysl jako souˇc´ast kultury pˇrisp´ıv´a k tvorbˇe dom´ac´ıho produktu. John Myerscough, britsk´ y ekonom, provedl v 80 letech minul´eho stolet´ı v´ yzkum, ve kter´em se snaˇzil kvantifikovat ekonomick´e v´ ykony kultury. V´ ysledkem byla studie5 , kter´a potvrdila hypot´ezu siln´eho multiplikaˇcn´ıho efektu kultury na ekonomiku. Hlavn´ımi ekonomick´ ymi v´ ykony kultury jsou tvorba pracovn´ıch m´ıst a tvorba zisk˚ u resp. odvod dan´ı. 1
Slovo kultura poch´ az´ı z latinsk´eho colere“, neboli pˇestovat. ” Pˇr´ıkladem je film Lidice zobrazuj´ı pˇr´ıbˇeh vyhlazen´ı mˇesta nacistick´ ymi voj´aky. Lidice, historick´ y ˇ v´ aleˇcn´ y film, CR/SR, 2011, 121 min, reˇzie: Petr Nikolaev 3 ˇ y film si na sebe nikdy nevydˇel´a. Hospod´aˇrsk´e Noviny. 7. 12. 2012. STRNAD, Pavel. Cesk´ 4 ´ Bojka. Kultura a masm´edia v trˇzn´ıch podm´ınk´ach: veˇrejn´a podpora a alternativn´ı HAMERN´IKOVA, zdroje financov´ an´ı. Dot. 1. vyd. Praha: Vysok´a ˇskola ekonomick´a, 1996, 207 s. ISBN 80-7079-857-2. 5 MYERSCOUGH, John. The Economic Importance of the Arts in Britain (London Police Study Institute). 2008. ISBN: 978-08-5374-354-5. 2
11
Myerscoughotova studie mˇela dopad na municip´aln´ı politiku mnoha mˇest, kter´e se d´ıky pˇreorientov´an´ı na kulturn´ı pr˚ umysl vymanily ze soci´aln´ıch a ekonomick´ ych probl´em˚ u. Jako pˇr´ıklad m˚ uˇzeme uv´est Skotsk´e mˇesto Glasgow. To bylo orientov´ano na tˇeˇzk´ y pr˚ umysl, ale pot´ ykalo se s vysokou nezamˇestnanost´ı. Mˇesto bylo nav´ıc suˇzov´ano spoleˇcensk´ ymi nepokoji. D´ıky zmˇenˇe municip´aln´ı politiky se mˇesto pˇreorientovalo na kulturn´ı pr˚ umysly6 a situace se otoˇcila o 180 stupˇ n˚ u. V roce 1990 se stalo evropsk´ ym kulturn´ım mˇestem.7 Mezi dalˇs´ı externality, kter´e n´am kinematografie pˇrin´aˇs´ı, m˚ uˇzeme za pozitivn´ı externality oznaˇcit p˚ usoben´ı filmov´ ych dˇel na cestovn´ı ruch a podnikatelskou sf´eru. D´ıky filmov´ ym festival˚ um se v dobˇe kon´an´ı zvyˇsuje z´ajem o lok´aln´ı restaurace, hotely a jin´a ˇ rekreaˇcn´ı zaˇr´ızen´ı. Naopak festivaly skrze tuzemsk´e filmy nepˇr´ımo prezentuj´ı Ceskou republiku, kter´a se st´av´a turisticky atraktivnˇejˇs´ı. Filmov´ı fanouˇsci r´adi navˇstˇevuj´ı m´ısta, kde se sn´ımek odehr´av´a nebo byl nat´aˇcen. V neposledn´ı ˇradˇe kinematografie tak´e velmi p˚ usob´ı na u ´roveˇ n vzdˇel´an´ı spoleˇcnosti. ˇ si v roce 2010 nechalo zpracovat studii s n´azvem Vyhodnocen´ı Ministerstvo kultury CR ˇ za 2010, anglicky RIA (Regulatory Programu pro podporu filmov´eho pr˚ umyslu v CR Impact Assessment). Studie zkoumala, jak´e dopady bude m´ıt zaveden´ı veˇrejn´e podpory ve filmov´em pr˚ umyslu. Z celkov´e ˇca´stky 177 654 600 Kˇc poskytnut´ ych dotac´ı byl ˇcist´ y pˇr´ıjem do veˇrejn´eho rozpoˇctu ve v´ yˇs´ı 32 414 874 Kˇc. Doch´az´ı k z´avˇer˚ um, ˇze ˇcist´a v´ ynosnost dotace pro veˇrejn´ y rozpoˇcet ˇcin´ı 18%. ˇ a republika se m˚ Cesk´ uˇze pyˇsnit nab´ıdkou tˇech nejkvalitnˇejˇs´ıch filmov´ ych ˇst´ab˚ u na svˇetˇe. Disponujeme velk´ ym poˇctem vysoce kvalifikovan´ ych pracovn´ık˚ u filmov´ ych ˇst´ab˚ u, kteˇr´ı jsou hojnˇe vyhled´av´ani zahraniˇcn´ımi produkcemi. Tv˚ urˇc´ı pracovn´ıci, unik´atn´ı Barrandovsk´e ateli´ery, jazykov´a vybavenost – to vˇse je naˇse konkurenˇcn´ı v´ yhoda. Avˇsak tato v´ yhoda je t´ım niˇzˇs´ı, ˇc´ım je propracovanˇejˇs´ı program podpory ostatn´ıch st´at˚ u. N´ami nab´ızen´e sluˇzby d´ıky sv´e kvalitˇe nejsou levn´e. Okoln´ı evropsk´e st´aty se snaˇz´ı pomoc´ı nejr˚ uznˇejˇs´ıch produkˇcn´ıch stimul˚ u pˇril´akat zahraniˇcn´ı produkce. Napˇr´ıklad Mad’arsko nab´ız´ı 20% nomin´aln´ı n´avratnost lok´alnˇe vynaloˇzen´ ych prostˇredk˚ u. Produkce potom vol´ı mezi velmi kvalitn´ımi sluˇzbami nebo levnˇejˇs´ı variantou. V pˇr´ıpadˇe, kdy bychom byli schopni z´aroveˇ n nab´ıdnout jak st´avaj´ıc´ı kvalitu tak i moˇznost sn´ıˇzen´ı n´aklad˚ u d´ıky poˇ b´ıdk´am, by produkce pˇredevˇs´ım volily Ceskou republiku. P˚ usoben´ı zahraniˇcn´ıch produkc´ı ˇ v CR tvoˇr´ı zm´ınˇen´ y multiplikaˇcn´ı efekt a jejich pˇr´ıtomnost je velmi d˚ uleˇzit´a.8
6
Kulturn´ı pr˚ umysl zahrnuje oblast kinematografie, literatury, hudby, v´ ytvarn´eho umˇen´ı, knihoven, muze´ı, ale i reklamy, m´ ody a designu. 7 ´ CIKANEK, Martin. Kreativn´ı pr˚ umysly: pˇr´ıleˇzitost pro novou ekonomiku. 1. vyd. V Praze: Institut umˇen´ı - Divadeln´ı u ´stav, 2009, 79 s. ISBN 978-80-7008-231-7. 8 ˇ Vyhodnocen´ı programu pro podporu filmov´eho pr˚ MINISTERSTVO KULTURY CR. umyslu za rok 2010. Dostupn´e z: <www.ppfp.cz/file/189/vyhodnoceni-ppfp.doc>
12
3
St´ atn´ı fond pro podporu a rozvoj ˇ cesk´ e kinematografie
ˇ e republiky pro podporu a rozvoj ˇcesk´e V kapitole se pojedn´av´a o St´atn´ım fondu Cesk´ kinematografie (d´ale Fond) jako o jednom z moˇzn´ ych n´astroj˚ u veˇrejn´e podpory kinemaˇ Fond se ˇrad´ı mezi st´atn´ı mimorozpoˇctov´e fondy, proto si v u tografie v CR. ´vodu kapitoly tyto fondy definujeme. Je nutn´e poznamenat, ˇze v pr˚ ubˇehu psan´ı bakal´aˇrsk´e pr´ace vznikl 1 nov´ y Z´akon o audiovizu´aln´ıch d´ılech a podpoˇre kinematografie. V pr´aci se ˇr´ıd´ıme star´ ym ˇ e republiky pro podporu a rozvoj ˇcesk´e kinematografie, Z´akonem2 o St´atn´ım fondu Cesk´ kter´ y byl nov´ ym z´akonem k 1.1 2013 nahrazen a zruˇsen. Jelikoˇz v pr´aci analyzujeme Fond v letech 2006 – 2011, vych´az´ıme proto z jiˇz zanikl´eho z´akona.
3.1
St´ atn´ı mimorozpoˇ ctov´ e fondy
St´atn´ı mimorozpoˇctov´e fondy (t´eˇz naz´ yvan´e u ´ˇcelov´e) z´akon3 definuje jako pr´avnick´e ” osoby, zˇr´ızen´e pro finanˇcn´ı zabezpeˇcen´ı zvl´aˇst’ stanoven´ych u ´kol˚ u a hospodaˇren´ı s prostˇredky pro nˇe urˇcen´ymi.“ 4 Zamˇeˇruj´ı se na financov´an´ı jednotliv´ ych aktivit v odvˇetv´ıch veˇrejn´eho sektoru. Pod t´ımto si m˚ uˇzeme napˇr´ıklad pˇredstavit oblast kultury, zemˇedˇelstv´ı nebo dopravy. Z toho n´am vypl´ yv´a, ˇze fondy jsou spravov´any pˇr´ısluˇsn´ ymi ministerstvy (Ministerstvo kultury, Ministerstvo zemˇedˇelstv´ı, Ministerstvo dopravy). Podstatou existence fond˚ u je nab´ıdnut´ı jin´ ych moˇznost´ı, jak financovat urˇcit´e c´ıle vl´ady (alternativa ke st´atn´ımu rozpoˇctu). Zˇr´ızen´ı fondu je spojeno se samostatn´ ym z´akonem o t´e dan´e instituci. Z´akon upravuje zp˚ usoby poskytov´an´ı pˇr´ısnˇe vymezen´ ych u ´ˇcelov´ ych dotac´ı, finanˇcn´ı zdroje fondu a v´ ydaje na spr´avu, ale tak´e definuje org´any a zp˚ usob fungov´an´ı fondu. Pˇri vzniku fondu jsou mu udˇeleny ze st´atn´ıho rozpoˇctu finanˇcn´ı prostˇredky, se kter´ ymi nad´ale operuje. Fond je naprosto nez´avisl´ y a st´at za jeho z´avazky nenese ˇz´adnou odpovˇednost. Pro kaˇzd´ y n´asleduj´ıc´ı rok mus´ı fond pˇredloˇzit n´avrh rozpoˇctu, kter´ y je pozdˇeji pˇr´ısluˇsn´ ym ministrem ˇ Fond disponuje zp˚ pˇredloˇzen k projedn´av´an´ı v Poslaneck´e snˇemovnˇe CR. usoby, jak zajistit sv´e pˇr´ıjmy, m˚ uˇze ale poˇza´dat o dotaci ze st´atn´ıho rozpoˇctu (vˇetˇsinou jde o mimoˇr´adnou v´ ypomoc). Nˇekter´e u ´ˇcelov´e fondy maj´ı pravomoc vstupu na finanˇcn´ı trhy a poskytov´an´ı u ´vˇerov´ ych sluˇzeb. D˚ uvody hovoˇr´ıc´ı ve prospˇech mimorozpoˇctov´ ych fond˚ u:5 • u ´ˇcelovost fondu – Fond m˚ uˇze l´epe rozpozn´avat probl´emy a potˇreby v dan´e sf´eˇre pr´avˇe d´ıky sv´emu zamˇeˇren´ı na urˇcitou oblast. Jeho rozhodov´an´ı je efektivnˇejˇs´ı, neˇz kdyby je dˇelal org´an centr´aln´ı vl´ady. Je tak´e schopen skrze pˇresnˇe vymezen´e prostˇredky fondu finanˇcnˇe zajistit aktivity, kter´e by ze st´atn´ıho rozpoˇctu nebyly pokryty. 1
Z´ akon ˇc. 496/2012 Sb., o audiovizu´ aln´ıch d´ılech a podpoˇre kinematografie a o zmˇenˇe nˇekter´ ych z´akon˚ u (z´ akon audioviz´ı) 2 ˇ e republiky pro podporu a rozvoj ˇcesk´e kinematografie. Z´ akon ˇc. 241/1992 Sb., o St´ atn´ım fondu Cesk´ 3 Z´ akon ˇc. 218/2000 Sb., o rozpoˇctov´ ych pravidlech. 4 § 28 z´ akona ˇc. 218/2000 Sb., o rozpoˇctov´ ych pravidlech 5 ´ URBANEK, V´ aclav a kol. Veˇrejn´e finance. II, Soubor text˚ u k pˇredmˇetu. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005. 179 s. ISBN 80-245-0931-8.
13
• u ´ˇcelovost pˇr´ıjm˚ u a v´ ydaj˚ u – Fond uplatˇ nuje princip u ´ˇcelovosti pˇr´ıjm˚ u a v´ ydaj˚ u t´ım, ˇze pˇr´ıjmy vznikaj´ıc´ı v dan´em odvˇetv´ı do nˇej znovu vrac´ı formou v´ ydaj˚ u. • dlouhodob´e projekty – Financov´an´ı dlouhodobˇejˇs´ıch projekt˚ u mimorozpoˇctov´ ymi fondy m´a sv´e pozitivum v tom, ˇze jsou ve vˇetˇs´ı m´ıˇre eliminov´any politick´e tlaky, kter´e by mohly napˇr´ıklad d´ıky volebn´ımu cyklu naruˇsit financov´an´ı a t´ım i dokonˇcen´ı projekt˚ u. • hospodaˇren´ı fondu – politika hospodaˇren´ı s prostˇredky mimorozpoˇctov´eho fondu je rozd´ıln´a ve srovn´an´ım s pravidly hospodaˇren´ı st´atn´ıho rozpoˇctu. Mimorozpoˇctov´ y fond disponuje vhodnˇejˇs´ımi pravidly pro efektivnˇejˇs´ı alokaci zdroj˚ u. ˇ e republice existuj´ı tyto st´atn´ı fondy: V Cesk´ 1. St´atn´ı fond pro podporu a rozvoj ˇcesk´e kinematografie, 2. St´atn´ı fond kultury, 3. St´atn´ı fond ˇzivotn´ıho prostˇred´ı, 4. St´atn´ı zemˇedˇelsk´ y intervenˇcn´ı fond, 5. St´atn´ı fond pro z´ urodnˇen´ı p˚ udy, 6. St´atn´ı fond rozvoje bydlen´ı, 7. St´atn´ı fond dopravn´ı infrastruktury.
3.2
St´ atn´ı fond pro podporu a rozvoj ˇ cesk´ e kinematografie
Jedn´ım z n´astroj˚ u st´atu, jak podporovat ˇcesk´ y filmov´ y pr˚ umysl, je St´atn´ı fond pro podporu a rozvoj ˇcesk´e kinematografie. Byl zˇr´ızen za u ´ˇcelem veˇrejn´e podpory filmov´e tvorby, napˇr. psan´ı sc´en´aˇr˚ u, distribuce, propagace a v´ yroba film˚ u, za u ´ˇcelem technologick´e podpory a modernizace kin. D´ale se pod´ıl´ı na spolufinancov´an´ı filmov´ ych festival˚ u a pˇrehl´ıdek ˇ e a jin´ ych projekt˚ u souvisej´ıc´ıch s kinematografi´ı. Fond vznikl na z´akladˇe usnesen´ı Cesk´ n´arodn´ı rady dne 14.4.1992. Legislativnˇe je upraven z´akonem ˇc. 241/1992 Sb., o St´atn´ım ˇ e republiky pro podporu a rozvoj ˇcesk´e kinematografie. fondu Cesk´
3.2.1
Organizaˇ cn´ı struktura Fondu
ˇ e republiky, v jeho ˇcele stoj´ı ministr kultury, Fond je spravov´an ministerstvem kultury Cesk´ kter´ y je odpovˇedn´ y za hospodaˇren´ı s prostˇredky Fondu. Nejvyˇsˇs´ım org´anem Fondu je Rada Fondu. Ta rozhoduje o zp˚ usobu ˇcerp´an´ı prostˇredk˚ u a jej´ı v´ yˇsi. Rada je tvoˇrena maxim´alnˇe 13 ˇcleny6 , jeˇz navrhuje ministr po projedn´an´ı s profesn´ımi organizacemi a sdruˇzen´ımi ” 6
Nynˇejˇs´ımi ˇcleny Rady Fondu jsou: Petr V´ıtek (pˇredseda), Tereza Brdeˇckov´a (m´ıstopˇredsedkynˇe), Vladim´ır Soj´ ak (m´ıstopˇredseda), Tereza Czesany Dvoˇr´akov´a, Pavel Dragoun, Jarom´ır Kallista, Ludˇek ˇ ˇ ep´ankov´a, Eva Tomanov´a, Jiˇr´ı Klega, Zuzana Kopeˇckov´ a, Sylvie Legnerov´a, Jana Skopkov´ a, Zdena Stˇ Vor´ aˇc.
14
ˇ e kinematografie“ 7 . Jsou to tv˚ urc˚ u, zamˇestnavatel˚ u a pracovn´ık˚ u p˚ usob´ıc´ıch v oblasti Cesk´ v´ yznamn´e osoby z oblasti kultury a penˇeˇznictv´ı. Podm´ınkou ˇclenstv´ı v Radˇe je obˇcansk´a bez´ uhonnost a politick´a neutralita. Funkce ˇclena Rady nen´ı sluˇciteln´a s funkc´ı prezidenta, ” poslance, pˇredsedy a m´ıstopˇredsedy vl´ady, ministra, vedouc´ıho jin´eho u ´stˇredn´ıho org´anu st´atn´ı spr´avy nebo jeho n´amˇestka.“ Hlavn´ı ˇcinnost´ı Rady je posuzov´an´ı ot´azek t´ ykaj´ıc´ı se tvorby finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u a jejich uˇzit´ı. Rada rozhoduje o udˇelen´ı prostˇredk˚ u jednotliv´ ym ˇzadatel˚ um o finanˇcn´ı podporu. D´ale navrhuje rozpoˇcet pˇr´ıjm˚ u a v´ ydaj˚ u pro jednotliv´e roky a tak´e pˇredkl´ad´a z´avˇereˇcn´ yu ´ˇcet Fondu. Veˇsker´e n´aklady souvisej´ıc´ı s ˇcinnost´ı Rady nese Fond.
3.2.2
Podpora Fondem
Prostˇredky, kter´ ymi Fond disponuje, jsou dle z´akona poskytov´any na podporu nˇekolika oblast´ı kinematografie. Prvn´ı oblast´ı je podpora tvorby a v´ yroby ˇcesk´eho kinematografick´eho d´ıla. Jde pˇredevˇs´ım o v´ yrobu samotn´eho filmu, vˇcetnˇe psan´ı sc´en´aˇre nebo distribuce filmu do kin. Dalˇs´ı oblast´ı je podpora propagace ˇcesk´e kinematografie. Zde Fond podporuje filmov´e festivaly a snaˇz´ı se propagovat ˇcesk´e filmy na zahraniˇcn´ıch filmov´ ych pˇrehl´ıdk´ach. Fond d´ale podporuje modernizaci a technick´ y rozvoj ˇcesk´e kinematografie. V posledn´ıch letech jde hlavnˇe o digitalizaci kin a s n´ı spojen´e n´aklady na technick´e vybaven´ı. Posledn´ı oblast´ı, kterou Fond sv´ ymi prostˇredky podporuje, jsou kinematografick´a d´ıla souviˇ e republiky. Opˇet jde sej´ıc´ı s n´arodnostn´ımi a etnick´ ymi menˇsinami ˇzij´ıc´ımi na u ´zem´ı Cesk´ o v´ yrobu, distribuci a propagaci tˇechto dˇel. Finanˇcn´ı prostˇredky, kter´e Fond rozdˇeluje mezi ˇzadatele, jsou poskytov´any jako u ´ˇcelov´e dotace, p˚ ujˇcky nebo n´avratn´e finanˇcn´ı v´ ypomoci. Maxim´aln´ı moˇzn´a v´ yˇse podpory v pˇr´ıpadˇe u ´ˇcelov´e dotace je polovina pl´anovan´ ych n´aklad˚ u na projekt. Fond m´a moˇznost, pˇri poskytnut´ı u ´ˇcelov´e dotace ˇzadateli, sjednat si pod´ıl na ˇ v´ ynosech z projektu. Zadatel m˚ uˇze vyuˇz´ıt tzv. n´avratn´e finanˇcn´ı v´ ypomoci. Fond poskytne ˇzadateli prostˇredky, ty ale mus´ı b´ yt navr´aceny v pln´e v´ yˇsi do 18 mˇes´ıc˚ u od premi´ery.8
3.2.3
ˇ adost o podporu Z´
Podpora m˚ uˇze b´ yt pˇrizn´ana pr´avnick´e ˇci fyzick´e osobˇe s trval´ ym pobytem na u ´zem´ı ˇ ˇ Cesk´e republiky. Z´adost se pod´av´a p´ısemnˇe, formou vyplnˇen´eho formul´aˇre, kter´ y je volnˇe pˇr´ıstupn´ y na webov´ ych str´ank´ach Ministerstva kultury. K podan´emu formul´aˇri mus´ı b´ yt pˇriloˇzeny i povinn´e pˇr´ılohy, napˇr. v´ ypis z obchodn´ıho popˇr. ˇzivnostensk´eho rejstˇr´ıku, rozpoˇcet a ˇcasov´ y harmonogram projektu. Spoleˇcnˇe s ˇza´dosti mus´ı ˇzadatel uhradit ˇzadatelsk´ y poplatek, kter´ y slouˇz´ı k u ´hradˇe n´aklad˚ u spojen´ ych s posuzov´an´ım ˇza´dosti. V´ yˇse poplatku je stanovena na 10 000 Kˇc pˇri ˇz´adosti na v´ yrobu nebo tvorbu dlouhometr´aˇzn´ıho d´ıla nebo na technick´ y rozvoj a modernizaci a 5 000 Kˇc u ˇza´dost´ı na distribuci a propagaci d´ıla a na tvorbu nebo v´ yrobu kr´atkometr´aˇzn´ıho d´ıla9 . Spr´avce Fondu pˇrijatou ˇza´dost zaeviduje do datab´aze a pot´e pˇred´av´a ˇclen˚ um Rady Fondu. Na zased´an´ı Rady Fondu se hlasuje o pˇridˇelen´ı ˇci nepˇridˇelen´ı finanˇcn´ı podpory. Hlasov´an´ı je vˇzdy tajn´e, ale ˇzadatel m´a moˇznost se z´ uˇcastnit projedn´av´an´ı. Z´avˇery z proˇ jedn´av´an´ı nen´ı Rada povinna nikterak zd˚ uvodˇ novat. Zadatel p´ısemnˇe obdrˇz´ı rozhodnut´ı ˇ e republiky pro podporu a rozvoj ˇcesk´e kinematografie. Z´ akon ˇc. 241/1992 Sb., o St´ atn´ım fondu Cesk´ Dokument Postup pˇri poskytov´ an´ı prostˇredk˚ u o podporu dostupn´ ych ze str´anek Ministerstva kultury, dostupn´ y z: 9 Za kr´ atkometr´ aˇzn´ı d´ılo se povaˇzuje d´ılo s d´elkou do 60 minut. 7
8
15
Rady, nejd´ele vˇsak do 3 mˇes´ıc˚ u ode dne doruˇcen´ı ˇz´adosti. Pokud mu je podpora pˇridˇelena, uzavˇre spr´avce Fondu s ˇzadatelem smlouvu o udˇelen´ı podpory. Pˇred t´ımto krokem vˇsak mus´ı ˇzadatel pˇredloˇzit spr´avci aktualizovan´ y rozpoˇcet a harmonogram projektu, a to do 20 dn˚ u po doruˇcen´ı rozhodnut´ı.
3.2.4
Rozhodov´ an´ı Rady Fondu
Nynˇejˇs´ı ˇclenka rady Tereza Czesany Dvoˇra´kov´a10 uvad´ı, ˇze jedin´ ym krit´eriem pˇri rozhoˇ dov´an´ı o pˇridˇelen´ı dotace je sc´en´aˇr. Clenov´e Rady obdrˇz´ı sc´en´aˇr s dostateˇcn´ ym pˇredstihem pˇred hlasov´an´ım k prostudov´an´ı a utvoˇren´ı subjektivn´ıho n´azoru. Pˇri samotn´em aktu rozhodov´an´ı o podpoˇre m´a ˇzadatel moˇznost sv˚ uj projekt Radˇe prezentovat (vˇetˇsinou tak ˇcin´ı producent nebo reˇzis´er filmu) a zodpovˇedˇet jejich dotazy t´ ykaj´ıc´ı se sc´en´aˇre. Dvoˇr´akov´a vˇsak zmiˇ nuje jeden z probl´em˚ u Rady. T´ım je ˇcasov´a zanepr´azdnˇenost ˇclen˚ u, kteˇr´ı p˚ usobnost v Radˇe Fondu vykon´avaj´ı jako vedlejˇs´ı profesn´ı aktivitu. Na hlubˇs´ı rozbor a zamyˇslen´ı se nad ˇz´adost´ı nemaj´ı dostatek ˇcasu. V´ ysledek o podpoˇren´ı ˇci nepodpoˇren´ı projektu, je sice profesnˇe fundovan´ y, ale ve v´ ysledku pouze a jen odhad. V tomto pˇr´ıpadˇe stoj´ı za zm´ınku v´ yrok Pavla Strnada11 : Chtˇel bych vˇsechny ty filmov´e kritiky vidˇet, jestli ” by z pades´ati sc´en´aˇr˚ u poznali tˇri, ze kter´ ych kvalitn´ı film vznikne.“12 Dalˇs´ım probl´emem Rady je neexistence dlouhodob´e koncepce podpory. Rada se t´ımto chce vyhnout nechtˇen´emu upˇrednostˇ nov´an´ı filmov´ ych ˇza´nr˚ u. Navenek vˇsak tato absence pl´anu p˚ usob´ı ” neprofesion´alnˇe a my pak mus´ıme ˇcelit ˇradˇe kritik ze strany Ministerstva kultury,“ ˇr´ık´a Dvoˇr´akov´a.
3.2.5
Pˇ r´ıjmy Fondu
Finanˇcn´ı prostˇredky proud´ıc´ı do Fondu jsou dle z´akona13 rozdˇeleny na: ˇ e republiky na podnik´an´ı pr´avnick´ a) v´ ynosy z majetkov´ ych u ´ˇcast´ı Cesk´ ych osob ve filmov´em pr˚ umyslu, b) v´ ynosy z cenn´ ych pap´ır˚ u nabyt´ ych Fondem od jin´ ych subjekt˚ u, c) u ´vˇery od pr´avnick´ ych osob, d) u ´roky z n´avratn´ ych finanˇcn´ıch v´ ypomoc´ı a z p˚ ujˇcek poskytnut´ ych Fondem ˇzadatel˚ um, au ´roky z prostˇredk˚ u Fondu uloˇzen´ ych v bance, e) spl´atky p˚ ujˇcek a n´avratn´ ych finanˇcn´ıch v´ ypomoc´ı poskytnut´ ych Fondem ˇzadatel˚ um, f ) smluvn´ı pokuty placen´e ˇzadateli v pˇr´ıpadech, ve kter´ ych prostˇredky Fondu nebyly pouˇzity podle stanoven´ ych podm´ınek (§ 11 odst. 5), g) dary a dˇedictv´ı pro Fond, h) v´ ynosy z veˇrejn´ ych sb´ırek a loteri´ı organizovan´ ych Fondem, 10
Informace z´ıskan´e z osobn´ıho rozhovoru s Terezou C. Dvoˇr´akovou byly pouˇzity s jej´ım osobn´ım svolen´ım. 11 Spoluzakladatel ˇcesk´e produkˇcn´ı spoleˇcnosti Negativ. 12 ˇ y film si na sebe nikdy nevydˇel´a. Hospod´aˇrsk´e Noviny. 7. 12. 2012. STRNAD, Pavel. Cesk´ 13 ˇ e republiky pro podporu a rozvoj ˇcesk´e kinemato§ 7 z´ akon ˇc. 241/1992 Sb., o St´ atn´ım fondu Cesk´ grafie.
16
i) sjednan´e pod´ıly na pˇr´ıjmech z kinematografick´ ych dˇel, na kter´e byly poskytnuty prostˇredky Fondu (§ 11 odst. 2), j) dotace ze st´atn´ıho rozpoˇctu, k) pˇr´ıplatek k cenˇe vstupn´eho (§ 8), l) pˇr´ıjmy z vyuˇzit´ı filmov´ ych dˇel, pokud byly na Fond pˇrevedeny, m) pˇr´ıjmy za uˇzit´ı kinematografick´ ych dˇel, u nichˇz Fond vykon´av´a autorsk´a pr´ava v´ yrobce, kter´a na nˇej pˇreˇsla na z´akladˇe zvl´aˇstn´ıho z´akona, n) dalˇs´ı zdroje stanoven´e zvl´aˇstn´ımi pr´avn´ımi pˇredpisy. Zdroje Fondu dˇel´ıme na daˇ nov´e, nedaˇ nov´e a transfery z veˇrejn´ ych rozpoˇct˚ u. Velice d˚ uleˇ astku vybranou ˇzit´ ym daˇ nov´ ym pˇr´ıjmem je pˇr´ıplatek k cenˇe vstupn´eho ve v´ yˇsi 1 Kˇc.14 C´ na pˇr´ıplatc´ıch mus´ı kino odv´est do Fondu vˇzdy po skonˇcen´ı ˇctvrtlet´ı. Pokud tak neuˇcin´ı, m˚ uˇze mu b´ yt udˇelena pokuta aˇz do v´ yˇse 50 000 Kˇc. Tuto pokutu vym´ah´a spr´avce Fondu. Nedaˇ nov´e pˇr´ıjmy se dˇel´ı na pˇr´ıjmy z vlastn´ı ˇcinnosti a na ostatn´ı nedaˇ nov´e pˇr´ıjmy. Mezi pˇr´ıjmy z vlastn´ı ˇcinnosti ˇrad´ıme pˇr´ıjmy z obchodn´ıho vyuˇzit´ı film˚ u, pˇr´ıjmy kter´e plynou z autorsk´eho z´akona, pˇr´ıjmy tvoˇren´e v´ ynosy z podpoˇren´ ych projekt˚ u a spl´atky 15 dˇr´ıve poskytnut´ ych finanˇcn´ıch v´ ypomoc´ı. Ostatn´ı nedaˇ nov´e pˇr´ıjmy zahrnuj´ı pron´ajem nemovitosti v ulici Lumier˚ u, pˇr´ıjmy zu ´rok˚ u, sankˇcn´ı platby od pˇr´ıjemc˚ u podpory za poruˇsen´ı smluvn´ıch povinnost´ı, vr´acen´e finanˇcn´ı podpory od pˇr´ıjemc˚ u z d˚ uvod˚ u nerealizace projektu. D´ale zahrnuje tzv. ˇzadatelsk´e poplatky. Poplatky jsou urˇceny na u ´hradu n´aklad˚ u na expertn´ı posouzen´ı pˇredloˇzen´ych 16 projekt˚ u a budou vy´ uˇctov´any ˇzadatel˚ um. Zb´ yvaj´ıc´ımi poloˇzkami jsou spl´atky finanˇcn´ı v´ ypomoci pr´avnick´ ym a fyzick´ ym osob´am, od´ umrt’17 a vr´acen´e autorsk´e honor´aˇre. Tˇret´ım druhem pˇr´ıjm˚ u Fondu jsou transfery z veˇrejn´ ych rozpoˇct˚ u, jeˇz plynou v podobˇe dotac´ı ze st´atn´ıho rozpoˇctu. Pˇr´ıjmy Fondu se v letech 2006 - 2011 pohybuj´ı mezi 200 aˇz 300 mil. korun. V´ yjimkou je rok 2008, kdy Fond obdrˇzel jednor´azovou dotaci 90 mil. korun ze st´atn´ıho rozpoˇctu. Mezi ˇ dalˇs´ı v´ yznamn´ y zdroj z hlediska objemu penˇez je pˇr´ıjem z reklam poskytovan´e Ceskou televiz´ı. Pro roky 2009 – 2011 byl tento pˇr´ıjem konstantn´ı ve v´ yˇsi 150 mil. korun. Daˇ nov´e pˇr´ıjmy Fondu se v dan´em obdob´ı pohybuj´ı v rozmez´ı 11 – 13 mil. korun. Druh´ ym, velmi podstatn´ ym zdrojem pˇr´ıjm˚ u, jsou nedaˇ nov´e pˇr´ıjmy. Objem prostˇredk˚ u se v dan´em obdob´ı v´ yraznˇe liˇs´ı (viz. Tabulka 3.1), dosahuj´ı hodnot 90 – 220 mil. korun. Nejvˇetˇs´ı pod´ıl na tom maj´ı poloˇzky Obchodn´ı vyuˇzit´ı film˚ u a Pˇr´ıjmy dle autorsk´eho z´akona. Tˇret´ım zdrojem jsou Daˇ nov´e pˇr´ıjmy, tedy korunov´e pˇr´ıplatky ke vstupn´emu. Jak vid´ıme na Grafu 3.1, objem tohoto pˇr´ıjmu Fondu je v porovn´an´ı s celkov´ ymi pˇr´ıjmy zanedbateln´ y.
3.2.6
V´ ydaje Fondu
V r´amci rozpoˇctu Fondu dˇel´ıme v´ ydaje na bˇeˇzn´e a kapit´alov´e. Mezi bˇeˇzn´e v´ ydaje ˇrad´ıme poloˇzky souvisej´ıc´ı s dosaˇzen´ım pˇr´ıjm˚ u Fondu a poloˇzky t´ ykaj´ıc´ı se ˇcinnosti a spr´avy Fondu 14
V z´ akonˇe je st´ ale uvedena mˇena ve tvaru Kˇcs. ˇ 2008, dostupn´a z: 16 Tamt´eˇz. 17 Od´ umrt´ı je naz´ yv´ ana platba dle autorsk´eho z´akona. 15
17
Graf 3.1: Celkov´e pˇr´ıjmy Fondu
ˇ Zdroj: V´ yroˇcn´ı zpr´ava MKCR 2006 – 2011, vlastn´ı zpracov´an´ı, dostupn´e z: resp. Rady Fondu. Bˇeˇzn´e v´ ydaje tak´e obsahuj´ı napˇr´ıklad v´ yplaty autorsk´ ych honor´aˇr˚ u. V´ ydaje na podporu ˇzadatel˚ um jsou zahrnuty v kapit´alov´ ych v´ ydaj´ıch, mus´ı vˇsak b´ yt investiˇcn´ıho18 charakteru. V´ ydaje Fondu v letech 2006 – 2011 se nach´az´ıme v intervalu 140 aˇz 310 mil. korun. Na Grafu 3.2 vid´ıme, ˇze kapit´alov´e pˇr´ıjmy (mimo rok 2006) vˇzdy tvoˇr´ı vˇetˇs´ı ˇca´st celkov´ ych v´ ydaj˚ u. Podstatnou ˇc´ast celkov´ ych v´ ydaj˚ u kaˇzdoroˇcnˇe tvoˇr´ı prostˇredky na podporu v´ yroby, sc´en´aˇre, distribuci, propagaci a modernizaci kinematografick´eho d´ıla. Souˇcet tˇechto poloˇzek se v letech 2007 – 2011, tedy celkov´e vyplacen´e podpory, pohybuje (viz. Graf 3.3) mezi 190 aˇz 230 mil. korun. Roku 2006 bylo udˇeleno na dotac´ıch pouze 70 mil. korun. V Tabulce 3.3 vid´ıme jednotliv´e v´ yˇse vyplacen´ ych podpor, kde nejvˇetˇs´ı objem tvoˇr´ı podpory na V´ yrobu kinematografick´eho d´ıla (130 – 160 mil. korun, mimo rok 2006), v´ ydaje na Propagaci (20 – 30 mil. korun). Nezanedbateln´e v´ ydaje jsou na Modernizaci (10 – 30 mil. korun) a Distribuci (6 – 20 mil. korun). Za sledovan´e obdob´ı nebyla poskytnuta Podpora etnografick´ ych menˇsin.
18
Pˇrev´ aˇznˇe v´ ydaje za modernizaci a technick´ y rozvoj ˇcesk´e kinematografie.
18
Graf 3.2: Celkov´e v´ydaje Fondu
ˇ Zdroj: V´ yroˇcn´ı zpr´ava MKCR 2006 – 2011, vlastn´ı zpracov´an´ı, dostupn´e z:
Graf 3.3: Celkov´a v´yˇse udˇelen´ych podpor
ˇ Zdroj: V´ yroˇcn´ı zpr´ava MKCR 2006 – 2011, vlastn´ı zpracov´an´ı, dostupn´e z: 19
20 190 630 000 Kˇ c
222 079 000 Kˇ c
98 600 000 Kˇ c
98 600 000 Kˇ c
123 479 000 Kˇ c
501 000 Kˇ c 1 812 000 Kˇ c 65 000 Kˇ c 518 000 Kˇ c 1 401 000 Kˇ c 210 000 Kˇ c 54 000 Kˇ c 5 000 000 Kˇ c 9 561 000 Kˇ c 110 450 000 Kˇ c
42 000 Kˇ c 0 Kˇ c 100 889 000 Kˇ c
100 847 000 Kˇ c
2007 13 029 000 Kˇ c 13 029 000 Kˇ c
454 346 000 Kˇ c
137 501 000 Kˇ c 87 298 000 Kˇ c 224 799 000 Kˇ c
229 547 000 Kˇ c
514 000 Kˇ c 2 482 000 Kˇ c 120 000 Kˇ c 2 759 000 Kˇ c 1 462 000 Kˇ c 6 000 Kˇ c 633 000 Kˇ c 8 900 000 Kˇ c 16 876 000 Kˇ c 217 334 000 Kˇ c
196 607 000 Kˇ c 513 000 Kˇ c 88 000 Kˇ c 3 250 000 Kˇ c 200 458 000 Kˇ c
2008 12 213 000 Kˇ c 12 213 000 Kˇ c
318 072 000 Kˇ c
150 000 000 Kˇ c 0 Kˇ c 150 000 000 Kˇ c
168 071 000 Kˇ c
549 000 Kˇ c 2 275 000 Kˇ c 112 000 Kˇ c 1 112 000 Kˇ c 1 198 000 Kˇ c 5 000 Kˇ c 294 000 Kˇ c 850 000 Kˇ c 6 395 000 Kˇ c 154 788 000 Kˇ c
144 406 000 Kˇ c 2 267 000 Kˇ c 130 000 Kˇ c 1 590 000 Kˇ c 148 393 000 Kˇ c
2009 13 283 000 Kˇ c 13 283 000 Kˇ c
253 718 000 Kˇ c
150 000 000 Kˇ c 0 Kˇ c 150 000 000 Kˇ c
103 718 000 Kˇ c
260 446 000 Kˇ c
133 467 000 Kˇ c 0 Kˇ c 133 467 000 Kˇ c
126 978 000 Kˇ c
561 000 Kˇ c 745 000 Kˇ c 72 000 Kˇ c * * 2 000 Kˇ c * * 18 255 000 Kˇ c 115 717 000 Kˇ c
95 688 000 Kˇ c
75 453 000 Kˇ c 553 000 Kˇ c 1 715 000 Kˇ c 663 000 Kˇ c * 2 034 000 Kˇ c 78 000 Kˇ c 8 732 000 Kˇ c * 12 130 000 Kˇ c 89 853 000 Kˇ c
95 688 000 Kˇ c
2011 11 261 000 Kˇ c 11 261 000 Kˇ c
75 453 000 Kˇ c
2010 13 865 000 Kˇ c 13 865 000 Kˇ c
Pozn.: Hodnota poloˇ zky oznaˇ cen´ e [ *] nen´ı zn´ ama. ˇ 2006 – 2011, vlastn´ı zpracov´ Zdroj: V´ yroˇ cn´ı zpr´ ava MKCR an´ı, dostupn´ e z:
ˇ´ PR IJMY CELKEM
0 Kˇ c 0 Kˇ c 0 Kˇ c
190 630 000 Kˇ c
Celkov´ e daˇ nov´ e a nedaˇ nov´ e pˇ r´ıjmy
ˇ Od Cesk´ e televize z reklamy Ze st´ atn´ıho rozpoˇ ctu Transfery z veˇ rejn´ ych rozpoˇ ct˚ u
000 Kˇ c 000 Kˇ c 000 Kˇ c 000 Kˇ c 000 Kˇ c 000 Kˇ c 0 Kˇ c 10 946 000 Kˇ c 16 267 000 Kˇ c 190 630 000 Kˇ c
409 1 277 197 2 499 732 207
162 376 000 Kˇ c 934 000 Kˇ c 30 000 Kˇ c 0 Kˇ c 174 363 000 Kˇ c
2006 11 022 000 Kˇ c 11 022 000 Kˇ c
Pron´ ajem nemovitosti (ul. Lumier˚ u) Pˇr´ıjmy z u ´rok˚ u Sankˇ cn´ı platby od pˇr´ıjemcl podpory Vr´ acen´ e podpory od pˇr´ıjemc˚ u (nerealizov´ ano) Uhrazen´ eˇ zadatelsk´ e poplatky Vr´ acen´ e autorsk´ e honor´ aˇre Od´ umrt’ Spl´ atky finanˇ cn´ı v´ ypomoci PoaFO Ostatn´ı nedaˇ nov´ e Celkem nedaˇ nov´ e pˇ r´ıjmy
Obchodn´ı vyuˇ zit´ı film˚ u Pˇr´ıjmy dle autorsk´ eho z´ akona Pod´ıl na v´ ynosech dˇr´ıve podpoˇren´ ych projekt˚ u N´ arodn´ı filmov´ yu ´stav Z vlastn´ı ˇ cinnosti
Rok Korunov´ y pˇr´ıplatek ke vstupn´ emu Daˇ nov´ e pˇ r´ıjmy
Tabulka 3.1: Pˇr´ıjmy Fondu v letech 2006 – 2011
21
2006 2007 2008 2009 2010 2011 096 000 Kˇc 83 624 000 Kˇc 131 494 000 Kˇc 97 461 000 Kˇc 96 767 000 Kˇc 102 613 000 Kˇc 461 000 Kˇc 162 073 000 Kˇc 158 791 000 Kˇc 140 980 000 Kˇc 215 683 000 Kˇc 153 971 000 Kˇc 557 000 Kˇc 245 697 000 Kˇc 290 285 000 Kˇc 238 441 000 Kˇc 312 450 000 Kˇc 256 584 000 Kˇc
2007 504 000 072 000 230 000 857 000 905 000 0 568 000 Kˇc 1 Kˇc 145 Kˇc 18 Kˇc 30 Kˇc 15 Kˇc Kˇc 210
2008 470 000 436 000 186 000 064 000 017 000 0 173 000
Kˇc 2 Kˇc 128 Kˇc 16 Kˇc 33 Kˇc 9 Kˇc Kˇc 191
2009 518 000 884 000 527 000 431 000 787 000 0 147 000
Kˇc 3 Kˇc 158 Kˇc 5 Kˇc 27 Kˇc 29 Kˇc Kˇc 224
2010 768 000 725 000 695 000 400 000 200 000 0 788 000
Kˇc 4 Kˇc 141 Kˇc 14 Kˇc 28 Kˇc 23 Kˇc Kˇc 212
2011 900 000 900 000 335 000 210 000 300 000 0 645 000
Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc
ˇ 2006 – 2011, vlastn´ı zpracov´an´ı, dostupn´e z:
2006 Rok Tvorba 858 000 Kˇc 4 V´ yroba 55 164 000 Kˇc 137 Distribuce 7 785 000 Kˇc 20 Propagace 4 190 000 Kˇc 19 Modernizace 2 129 000 Kˇc 19 Podpora etnograf. Menˇ sin 0 Kˇc Celkem na dotac´ıch 70 126 000 Kˇc 201
Tabulka 3.3: V´ydaje na podpor´ach v letech 2006 – 2011
ˇ 2006 – 2011, vlastn´ı zpracov´an´ı, dostupn´e z:
Rok Bˇ eˇ zn´ e v´ ydaje 72 Kapit´ alov´ e v´ ydaje 59 Celkem v´ ydaje 131
Tabulka 3.2: V´ydaje Fondu v letech 2006 – 2011
4
Anal´ yza dotovan´ ych film˚ u
Tato ˇc´ast bakal´aˇrsk´e pr´ace analyzuje filmy podpoˇren´e St´atn´ım fondem pro podporu a rozvoj ˇcesk´e kinematografii. Kapitola m´a dva c´ıle. Prvn´ım c´ılem je naj´ıt z´avislosti mezi jednotliv´ ymi promˇenn´ ymi film˚ u pomoc´ı statistick´e metody zkoum´an´ı z´avislost´ı. Druh´ ym c´ılem je roztˇr´ıdˇen´ı prvk˚ u pozorov´an´ı (filmy) do skupin, kter´e jsou utvoˇreny na z´akladˇe podobnosti promˇenn´ ych. Ze statistick´ ych v´ ysledk˚ u jsou formulov´any z´avˇery naˇseho zkoum´an´ı ve vztahu k Fondu. Na zaˇca´tku t´eto kapitoly mus´ıme zm´ınit, ˇze na z´akladˇe n´ami proveden´e reˇserˇse, pouˇzit´ı shlukov´e anal´ yzy pro podobn´e u ´ˇcely nebyl doposud provedeno. V tomto smˇeru je proveden´a anal´ yza pr˚ ukopnickou.
4.1
Promˇ enn´ e filmu – filmov´ e ukazatele
Ukazatele byly vybr´any takov´ ym zp˚ usobem, aby bylo moˇzn´e z´ıskat data k co moˇzn´a nejvˇetˇs´ımu poˇctu film˚ u. Vybr´any byly n´asleduj´ıc´ı ukazatele:
4.1.1
N´ avˇ stˇ evnost filmu
Tento ukazatel n´am ˇr´ık´a, kolik osob zhl´edlo dan´ y film po dobu, kdy byl film distribuov´an v ˇcesk´ ych kinech. M´a n´am uk´azat div´ackou u ´spˇeˇsnost“ ve smyslu, kolik osob bylo ochotno ” pˇrij´ıt na film do kina. Tento u ´daj je snadno interpretovateln´ y a umoˇzn ˇuje n´am jed´ noduˇse pomˇeˇrovat n´avˇstˇevnost jednotliv´ ych film˚ u. Udaje o n´avˇstˇevnosti byly ˇcerp´any 1 ˇ eho filmov´eho centra (CFC) ˇ z internetov´ ych str´anek Cesk´ , kter´e uv´ad´ı poˇcty n´avˇstˇevnost´ı 2 ˇ u dvaceti nejnavˇstˇevovanˇejˇs´ıch ˇcesk´ ych film˚ u za dan´ y rok. Data z CFC byla zpracov´ana do samostatn´eho datov´eho souboru.
4.1.2
Trˇ zby filmu
Ukazatel trˇzeb film˚ u vypov´ıd´a o tom, kolik dan´ y film vydˇel´a s´am o sobˇe“, neboli jakou ” celkovou ˇca´stku div´aci zaplatili na l´ıstc´ıch. I zde maj´ı data jasnou vypov´ıdaj´ıc´ı schopnost. ˇ 3. Stejnˇe jako v pˇredchoz´ım pˇr´ıpadˇe jsou u ´daje o trˇzb´ach z´ısk´any z CFC Trˇzby filmu vych´azej´ı z n´avˇstˇevnosti, jejichˇz pˇr´ım´ y vztah je d´am vzorcem: ´ ST ˇ EVNOST ˇ ´ ˇ NAV × CENA VSTUPNEHO = TRZBY Uvaˇzujeme, ˇze cena vstupenky se v r´amci roku nemˇen´ı a je pro n´as konstantn´ım ˇc´ıslem. Pˇresto se pr˚ umˇern´a cena vyv´ıj´ı v ˇcasov´em horizontu. Z pr˚ umˇern´e ceny vstupenky jsme vypoˇc´ıtali jednotliv´e meziroˇcn´ı n´ar˚ usty, kter´e se bl´ıˇz´ı m´ıˇre inflace. Ve sledovan´em obdob´ı 2002 – 2011 doch´azelo ke zvyˇsov´an´ı pr˚ umˇern´e ceny vstupn´eho meziroˇcnˇe maxim´alnˇe o 3%. V´ yjimkou je rok 2008 a 2010, kdy doˇslo ke zv´ yˇsen´ı o 6 resp. 10%. 1ˇ
Cesk´e filmov´e centrum/Czech film center, dostupn´e z: 2 N´ avˇstˇevnost je hlavn´ım krit´eriem pro oznaˇcen´ı tzv. TOP 20 ˇcesk´ ych film˚ u. 3ˇ Cesk´e filmov´e centrum/Czech film center, dostupn´e z:
22
Tabulka 4.1: V´yvoj ceny vstupn´eho v letech 2002 – 2011 Rok Pr˚ umˇ ern´ a cena vstupenky (Kˇ c)
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
88,5
89,3
91,8
90,15
90,65
93,53
94,61
100,33
110,61
112,13
Zdroj: Unie filmov´ ych distributor˚ u, dostupn´e z:
4.1.3
Celkov´ a dotace
Celkovou dotaci ch´apeme jako ˇc´astku, kterou Fond finanˇcnˇe podpoˇril filmov´e d´ılo. Z kapitoly o Fondu v´ıme, ˇze se dotace dˇel´ı na dotace na tvorbu, dotace na v´ yrobu a dotace na distribuci a propagaci. Pro naˇse potˇreby statistick´e anal´ yzy pracujeme s celkovou dotac´ı, tedy souˇctem vˇsech tˇechto ˇctyˇr poloˇzek. D´ale o Fondu v´ıme, ˇze film m˚ uˇze dostat kromˇe dotace tzv. P˚ ujˇcku nebo Vratnou finanˇcn´ı v´ ypomoc. Tyto ˇca´stky do naˇseho modelu nezahrnujeme z d˚ uvodu povinnosti jejich vr´acen´ı. Je d˚ uleˇzit´e poznamenat, ˇze ukazatel celkov´e dotace vstupuje do filmu jeˇstˇe pˇred uveden´ım do kin, tedy ovlivˇ nuje podobu filmov´eho d´ıla. Naopak trˇzby, n´avˇstˇevnost a div´ack´a u ´spˇeˇsnost z filmu vystupuj´ı“ - jsou ukazateli, kter´e hodnot´ı v´ ysledek filmov´eho d´ıla. ”
4.1.4
ˇ Hodnocen´ı div´ ack´ eu ´ spˇ eˇ snosti CSFD
Posledn´ım ukazatelem je filmov´a u ´spˇeˇsnost u div´ak˚ u. Zde autor vyuˇz´ıv´a internetov´eho ˇ ˇ ´ eˇsnost filmu je vyj´adˇrena v proport´alu Cesko-Slovensk´a filmov´a datab´aze (CSFD). Uspˇ centech (0–100%). Ohodnotit film z filmov´e datab´aze m˚ uˇze kaˇzd´ y registrovan´ y uˇzivatel tohoto port´alu. Hodnot´ı se zp˚ usobem udˇelen´ı zn´amky 0 aˇz 5, pˇriˇcemˇz zn´amka ˇc´ıslo 5 vyjadˇruje nejlepˇs´ı moˇzn´e ohodnocen´ı. Z takto udˇelen´ ych zn´amek se vypoˇc´ıt´av´a procentu´aln´ı u ´spˇeˇsnost filmu. Hodnocen´ı filmu nen´ı nijak ˇcasovˇe omezeno, takˇze se m˚ uˇze hodnota v pr˚ ubˇehu ˇcasu mˇenit. Pˇredpokl´ad´ame vˇsak, ˇze takov´a zmˇena je pouze v ˇr´adech jednotek procent. ˇ ıseln´e vyj´adˇren´ı u C´ ´spˇeˇsnosti filmu mus´ıme ch´apat v nejobecnˇejˇs´ım pojet´ı, s ohledem na ˇ e jako obl´ıbenost nebo tak´e l´ıbivost“ filmu. Jsem skladbu uˇzivatel˚ u tohoto port´alu. Cistˇ ” pˇresvˇedˇcen, ˇze takov´eto hodnocen´ı je jedin´e moˇzn´e hodnocen´ı, kter´e lze prov´est napˇr´ıˇc spektrem div´ak˚ u. I pˇresto, ˇze se zde stˇret´avaj´ı komerˇcn´ı a umˇeleck´e filmy, nerozliˇsuj´ı se ˇz´anry ani styly vizu´aln´ıho projevu. Pro n´as je to dostateˇcn´ y d˚ uvod, a proto jsme se ˇ rozhodli hodnocen´ı CSFD pouˇz´ıt.
4.2
Datab´ aze film˚ u
Tento odstavec popisuje, jak´ ym zp˚ usobem byly vybr´any filmy, kter´e se staly datov´ ym z´akladem pro statistickou anal´ yzu. D˚ uleˇzit´ ym pˇredpokladem pouˇzit´ı statistick´e metody bylo nalezen´ı co moˇzn´a nejvˇetˇs´ı skupiny film˚ u, ke kter´ ym m´ame vˇsechna potˇrebn´a data, tedy vˇsechny ˇctyˇri ukazatele. Nejrozumnˇejˇs´ı se zd´alo zaˇc´ıt n´avˇstˇevnost´ı a trˇzbami filmu. Tyto ukazatele najdeme ˇ v kaˇzdoroˇcnˇe vyd´avan´e statistice CFC. Statistika zobrazuje TOP 20 ˇcesk´ ych film˚ u. Pozorovan´e obdob´ı jsme zvolili v letech 2002 aˇz 2011 (zveˇrejnˇen´a data o dotac´ıch zaˇc´ınaj´ı 23
pr´avˇe rokem 2002). Mˇeli jsme tedy skupinu 200 film˚ u. Ke kaˇzd´emu z film˚ u jsme z port´alu ˇ CSFD pˇriˇradili ukazatel div´ack´e u ´spˇeˇsnosti. Nejtˇeˇzˇs´ım u ´kolem bylo pˇriˇradit k film˚ um ukazatel celkov´e dotace. Ne vˇsechny filmy z poˇctu 200 byly dotov´any. Potˇrebn´e informace jsme ˇcerpali ze str´anek Ministerstva kultury4 . Probl´emem se uk´azala b´ yt r˚ uzn´a kvalita z´ıskan´ ych informac´ı ve smyslu nejednotn´eho z´apisu, chaotick´eho uspoˇr´ad´an´ı informac´ı a rozd´ıln´eho form´atov´an´ı. Pˇres poˇca´teˇcn´ı probl´emy se podaˇrilo vytvoˇrit fin´aln´ı skupinu, ˇc´ıtaj´ıc´ı 64 film˚ u. Vˇsechny tyto filmy maj´ı veˇrejnˇe dostupn´e, n´ami poˇzadovan´e, ukazatele.
4.3
Informace o datov´ em souboru
Abychom si n´ami vytvoˇren´ y datov´ y soubor pˇribl´ıˇzili, uvedeme v jak´ ych nomin´aln´ıch hodnot´ach se ukazatele pohybuj´ı. Uvedeny jsou vˇzdy minim´aln´ı a maxim´aln´ı hodnoty, pro obecnˇejˇs´ı pohled na datab´azi uv´ad´ıme ˇcetnosti rozdˇelen´ı. Ukazatel n´avˇstˇevnosti nab´ yv´a hodnot od 5 tis´ıc do 1 milionu div´ak˚ u, trˇzby se pohybuj´ı v rozmez´ı 170 tis´ıc a 90 milion˚ u Kˇc. Celkov´e dotace byly udˇeleny ve v´ yˇsi 400 tis´ıc aˇz 20 milion˚ u Kˇc. Koneˇcnˇe div´ack´a u ´spˇeˇsnost se nach´az´ı mezi hodnotami 22 a 83%. N´asleduj´ıc´ı diagram zobrazuje ˇcetnost n´avˇstˇevnosti film˚ u. V n´ami zkouman´em vzorku m´a 33 film˚ u hodnotu n´avˇstˇevnosti do 100 tis´ıc. N´asleduje 8 film˚ u s n´avˇstˇevnost´ı 100 – 200 tis´ıc a rovnˇeˇz 8 film˚ u v rozmez´ım 200 – 300 tis´ıc. V intervalu 300 – 600 tis´ıc leˇz´ı v souˇctu 11 film˚ u. Nejnavˇstˇevovanˇejˇs´ı sn´ımky reprezentuje jeden sn´ımek s n´avˇstˇevnost´ı do 900 tis´ıc a 3 filmy, v rozmez´ı 900 tis´ıc – 1 milion n´avˇstˇev. Diagram ukazuj´ıc´ı ˇcetnost trˇzeb n´am ˇr´ık´a, ˇze 34 film˚ u utrˇzilo ˇca´stku do 10 milion˚ u Kˇc, v rozmez´ı 10 – 20 milion˚ u Kˇc nach´az´ıme 11 film˚ u. V intervalu 20 – 60 mil. Kˇc trˇzeb m´ame 15 film˚ u. Filmy s trˇzbami pod 90 milion˚ u Kˇc ˇc´ıt´ame na ˇctyˇri. Tˇret´ı diagram se zab´ yv´a celkovou dotac´ı. Zde interpretujeme - jak´a je nejˇcastˇejˇs´ı v´ yˇse celkov´e dotace, kter´a je filmov´emu d´ılu pˇrizn´ana. Zde se ˇca´stka nejˇcastˇeji pohybuje v rozmez´ı 2 aˇz 6 mil. korun – v souˇctu u 33 film˚ u. Nem´enˇe byla pˇridˇelov´ana dotace s v´ yˇs´ı do 2 mil. korun (13 film˚ u) a dotace v intervalu 6 – 8 mil. korun (11 film˚ u). Dotace v rozmez´ı 8 – 12 mil. korun byla pˇridˇelena v 5 pˇr´ıpadech. V´ yjimeˇcnˇe byly pˇridˇeleny vyˇsˇs´ı dotace – 15 a 20 mil. korun. Posledn´ı diagram zobrazuje ˇcetnost rozdˇelen´ı film˚ u dle jejich div´ack´e u ´spˇeˇsnosti. Nejpoˇcetnˇeji je zastoupena skupina film˚ u s div´ackou u ´spˇeˇsnost´ı 60%5 u 21 film˚ u. Druhou nejpoˇcetnˇejˇs´ı je skupina 70% s 15 filmy. N´aslednˇe 80% u 10 film˚ u resp. 50% u 9 film˚ u. Nejniˇzˇs´ı hodnocen´ı – do 40% - je v souˇctu u 6 film˚ u. Diagram n´am ˇr´ık´a jednu velmi d˚ uleˇzitou informaci. Pokud hodnota 60% je modus hodnotou pro datab´azi, pak tato hodnota rozdˇeluje soubor film˚ u na dvˇe skupiny – filmy s v´ıce neˇz 60% hodnocen´ım resp. m´enˇe neˇz 60%. Ty skupiny m˚ uˇzeme oznaˇcit jako m´enˇe ” l´ıbiv´e filmy“ a v´ıce l´ıbiv´e filmy“. M˚ uˇzeme tedy ˇr´ıci, ˇze Fond pˇrev´aˇznˇe dotoval filmy, kter´e ” oznaˇcujeme jako v´ıce l´ıbiv´e“. ” ˇ Podpoˇren´e projekty, MKCR, dostupn´e z: 5 Pro roztˇr´ıdˇen´ı hodnot do skupin byly jednotliv´e hodnot´ı div´ack´ ych u ´spˇeˇsnost´ı zaokrouhleny. 4
24
Graf 4.1: Rozdˇelen´ı ˇcetnost´ı n´avˇstˇevnosti
Zdroj: Vlastn´ı zpracov´an´ı
Graf 4.2: Rozdˇelen´ı ˇcetnost´ı trˇzeb
Zdroj: Vlastn´ı zpracov´an´ı
25
Graf 4.3: Rozdˇelen´ı ˇcetnost´ı celkov´e dotace
Zdroj: Vlastn´ı zpracov´an´ı
Graf 4.4: Rozdˇelen´ı ˇcetnost´ı div´ack´e u ´spˇeˇsnosti
Zdroj: Vlastn´ı zpracov´an´ı
26
4.4
Zkoum´ an´ı z´ avislosti
Nyn´ı se pod´ıv´ame na studii, kde jsme hledali z´avislosti mezi jednotliv´ ymi ukazateli – trˇzby, n´avˇstˇevnost, celkov´a dotace, div´ack´a u ´spˇeˇsnost. K nalezen´ı z´avislost´ı a jejich grafick´emu zn´azornˇen´ı byl pouˇzit matematick´ y program Matlab. Nejv´ıce n´as zaj´ım´a vztah celkov´e dotace v˚ uˇci n´avˇstˇevnosti resp. trˇzb´am a div´ack´e u ´spˇeˇsnosti, neboli zda se s vyˇsˇs´ı celkovou dotac´ı zvyˇsuje n´avˇstˇevnost resp. trˇzby ˇci div´ack´a u ´spˇeˇsnost. Zkoum´ana byla i z´avislost div´ack´e u ´spˇeˇsnosti a n´avˇstˇevnosti resp. trˇzeb. Jako prvn´ı byla zkoum´ana z´avislost celkov´e dotace a n´avˇstˇevnosti. Nejv´ıce bod˚ u6 je koncentrov´ano ve vodorovn´e linii s hodnotou do sto tis´ıc n´avˇstˇevn´ık˚ u a celkovou dotac´ı 0 aˇz 7,5 mil. korun. Z grafu tedy nem˚ uˇzeme urˇcit ˇza´dnou viditelnou line´arn´ı ˇci kvadratickou z´avislost. V´ yˇse dotace nem´a vliv na poˇcet n´avˇstˇevnosti. Graf 4.5: Z´avislost n´avˇstˇevnosti a pˇridˇelen´e dotace
Zdroj: Vlastn´ı zpracov´an´ı Velmi podobn´e je to se vztahem trˇzeb a celkov´e dotace. Dotovan´e filmy opˇet tvoˇr´ı horizont´aln´ı liniov´e uskupen´ı na u ´rovni trˇzeb s hodnotou 10 mil. Kˇc a dotac´ı 0 aˇz 7,5 mil. Kˇc. Nenach´az´ıme ˇza´dnou line´arn´ı ani kvadratickou z´avislost. Graf z´avislosti celkov´e dotace a div´ack´e u ´spˇeˇsnosti m´a tvar pomysln´eho troj´ uheln´ıku, v nˇemˇz jsou hodnoty rozm´ıstˇeny. M˚ uˇzeme odvodit, ˇze filmy s vyˇsˇs´ı dotac´ı se pˇribliˇzuj´ı hranici div´ack´e u ´spˇeˇsnosti 80 procent. Je nutn´e podotknout, ˇze t´eto hranice dos´ahly i filmy s t´emˇeˇr nulov´ ymi dotacemi. Pˇri interpretaci z´avislosti n´avˇstˇevnosti a div´ack´e u ´spˇeˇsnosti jsme narazili na probl´em, a to ˇze oba ukazatele z filmu vystupuj´ı“ (jinak je tomu v pˇr´ıpadˇe celkov´a dotace, kter´a ” do filmu vstupuje“). Tud´ıˇz, zda je z´avislost vypov´ıdaj´ıc´ı. Doˇsli jsme k z´avˇeru, ˇze je ” vypov´ıdaj´ıc´ı, nebot’ tvrzen´ı: ˇc´ım vˇetˇs´ı je u ´spˇeˇsnost, t´ım vyˇsˇs´ı je n´avˇstˇevnost“, nen´ı ” v logick´em rozporu. Nem˚ uˇzeme vˇsak tuto z´avislost na z´akladˇe grafu potvrdit. 6
Kaˇzd´ y jednotliv´ y bod na diagramu pˇredstavuje jeden film z datab´aze.
27
Graf 4.6: Z´avislost trˇzeb a pˇridˇelen´e dotace
Zdroj: Vlastn´ı zpracov´an´ı
Graf 4.7: Z´avislost div´ack´e u ´spˇeˇsnosti a pˇridˇelen´e dotace
Zdroj: Vlastn´ı zpracov´an´ı
28
Graf 4.8: Z´avislost div´ack´e u ´spˇeˇsnosti a trˇzeb
Zdroj: Vlastn´ı zpracov´an´ı
Graf 4.9: Z´avislost div´ack´e u ´spˇeˇsnosti a n´avˇstˇevnosti
Zdroj: Vlastn´ı zpracov´an´ı
29
Z´avislost trˇzeb a div´ack´e u ´spˇeˇsnosti je obdobn´a, jako z´avislost v pˇredchoz´ım pˇr´ıpadˇe, d´ıky pˇr´ım´emu vztahu n´avˇstˇevnosti a trˇzeb. Nenach´az´ıme ˇz´adnou line´arn´ı ˇci kvadratickou z´avislost.
4.5
Shlukov´ a anal´ yza
Shlukov´a anal´ yza, nebo tak´e clusterov´a anal´ yza, je statistick´a discipl´ına, kter´a se zab´ yv´a tˇr´ıdˇen´ım jednotek urˇcit´eho souboru. Tyto jednotky rozdˇeluje do shluk˚ u. Jednotliv´e jednotky v r´amci jedn´e skupiny jsou si navz´ajem podobnˇejˇs´ı, neˇz prvky jin´e skupiny. Shlukov´a anal´ yza pracuje i s v´ıce rozmˇery jedn´e jednotky souboru. Um´ı tedy pracovat se sloˇzitˇejˇs´ımi datab´azemi o v´ıce promˇenn´ ych. Shlukovou anal´ yzu d´ale dˇel´ıme na hierarchick´e a nehierarchick´e shlukov´an´ı. V naˇsem v´ yzkumu vyuˇz´ıv´ame hierarchick´eho shlukov´an´ı, proto si pˇribl´ıˇz´ıme pouze tuto metodu. Hierarchick´e shlukov´an´ı je zaloˇzeno na pr˚ uniku podmnoˇzin dan´eho souboru jednotek. Lidovˇe m˚ uˇzeme oznaˇcit tento proces jako postupn´e vˇetven´ı“ ” souboru na z´akladˇe podobnost´ı. Nyn´ı bychom si mˇeli objasnit, jak se mˇeˇr´ı podobnost objekt˚ u. Shlukov´a anal´ yza urˇcuje podobnost na z´akladˇe prostorov´e vzd´alenosti jednotek. Objevuje se ale probl´em, jak kvantitativnˇe tuto vzd´alenost vyj´adˇrit. V souvislosti s t´ımto vzniklo nˇekolik ukazatel˚ u.7 Pro pˇr´ıklad si nˇekter´e uvedeme: • metrick´e ukazatele – nejz´akladnˇejˇs´ım je euklidovsk´a vzd´alenost • korelaˇcn´ı koeficient – pouˇz´ıv´ame pro shlukov´an´ı promˇenn´ ych • koeficienty asociace – zaloˇzen´ y na poˇctu shod a poˇctu znak˚ u Pro n´aˇs pˇr´ıpad pouˇz´ıv´ame euklidovskou vzd´alenost. Zde se nab´ız´ı nˇekolik typ˚ u metody hierarchick´eho shlukov´an´ı: • metoda p´arov´e vzd´alenosti – group average clustering – tato metoda urˇcuje vzd´alenost na z´akladˇe pr˚ umˇern´e vzd´alenosti vˇsech p´ar˚ u objekt˚ u z odliˇsn´ ych shluk˚ u • metoda nejbliˇzˇs´ıho souseda – single linkage – vzd´alenosti skupin vznikaj´ı na z´akladˇe dvou nejbliˇzˇs´ıch jednotek z odliˇsn´ ych shluk˚ u • metoda nejvzd´alenˇejˇs´ıho souseda – complete linkage – vzd´alenost shluk˚ u je oproti prvn´ı metodˇe urˇcov´ana na z´akladˇe nejvzd´alenˇejˇs´ıch jednotek z odliˇsn´ ych skupin Vybrali jsme typ p´arov´e vzd´alenosti“, nebot’ je ze zm´ınˇen´ ych typ˚ u metod nejobecnˇejˇs´ı, ” pr´avˇe d´ıky pr˚ umˇerov´an´ı vˇsech p´ar˚ u objekt˚ u. Ke grafick´emu zn´azornˇen´ı pouˇz´ıv´ame dendrogram. N´azev vznikl z ˇreck´eho spojen´ı slov dendron“ neboli strom a gramma“- vykreslen´ı. Dendrogram n´am ukazuje, jak se ” ” prvky shlukuj´ı v pr˚ ubˇehu cel´e anal´ yzy. Na svisl´e ose zn´azorˇ nujeme m´ıru shlukov´an´ı, na vodorovn´e ose pak vzd´alenosti mezi prvky. D´ıky tomu, m˚ uˇzeme diagram ˇc´ıst zespoda“, ” tedy od nejmenˇs´ıch shluk˚ u, nebo zeshora“, z cel´eho souboru jednotek. ” ´ Alena a Jana SARMANOV ˇ ´ Metody shlukov´e anal´ LUKASOVA, A. yzy. 1. vyd. Praha: St´atn´ı nakladatelstv´ı technick´e literatury, 1985, 210 s. 7
30
S Dendrogramem vyvst´av´a ot´azka, kde na grafu naj´ıt optim´aln´ı m´ıru shlukov´an´ı – v´ ysledn´ y poˇcet shluk˚ u. Zde n´am m˚ uˇze pomoci pˇribliˇzn´ y vzorec rule of thumb“ 8 . ” p k ≈ n/2 ˇ ıslo vypoˇcten´e na z´akladˇe vzorce pro n´as nen´ı zavazuj´ıc´ı a m˚ C´ uˇzeme zvolit menˇs´ı ˇci vˇetˇs´ı poˇcet shluk˚ u. Vzorec n´am pom´ah´a v pˇr´ıpadˇe, kdy jsou rozd´ıly mezi prvky velmi mal´e, a tud´ıˇz urˇcen´ı hranic shluk˚ u z grafu je obt´ıˇzn´e. D˚ uvod, proˇc shlukovou anal´ yzu v naˇsem zkoum´an´ı pouˇz´ıv´ame, je jednoduch´ y. Velk´e rozd´ıly mezi filmy v datab´azi (velk´e rozpˇet´ı hodnot v r´amci jednoho ukazatele) n´am neumoˇzn ˇuj´ı jejich vz´ajemn´e srovn´av´an´ı. Pomoc´ı shlukov´e anal´ yzy vytvoˇr´ıme skupinky, kde uˇz m˚ uˇzeme filmy mezi sebou sn´aze porovn´avat, pr´avˇe na z´akladˇe podobnosti jejich ukazatel˚ u. Naˇsim c´ılem bylo naj´ıt v jednotliv´ ych skupin´ach filmy, kter´e se od ostatn´ıch, v r´amci skupiny, nˇejak odliˇsuj´ı – hlavnˇe pˇr´ıpady kdy je vysok´a dotace a n´ızk´a n´avˇstˇevnost ˇci div´ack´a u ´spˇeˇsnost. Nebo naopak n´ızk´a dotace a vysok´a n´avˇstˇevnost ˇci div´ack´a u ´spˇeˇsnost. D´ıky matematick´emu programu Matlab jsme provedli hierarchick´e shlukov´an´ı. Proces vˇetven´ı vid´ıme na dendrogramu. Jednotliv´e filmy jsou z d˚ uvodu u ´spory m´ısta v grafu oznaˇceny ˇc´ıslem. To oznaˇcuje jejich m´ısto v abecednˇe ˇrazen´em seznamu v datab´azi (viz. Pˇr´ıloha).
Graf 4.10: Dendrogram film˚ u
Zdroj: Vlastn´ı zpracov´an´ı 8
Determining the number of clusters in a data set“, pˇreloˇzeno, ”
31
dostupn´e
z:
Po dosazen´ı hodnot do vzoreˇcku rule of thumb“ jsme zjistili, do kolika skupin bychom ” mˇeli filmy roztˇr´ıdit. p k ≈ 64/2 = 5, 66 Vyˇsla n´am hodnota 5,66 skupin; zaokrouhleno na 6 skupin. Vypoˇcten´e ˇc´ıslo je pro n´as vod´ıtkem, avˇsak pˇri hled´an´ı tˇechto 6 shluk˚ u v dendrogramu jsme usoudili, ˇze bude vhodnˇejˇs´ı utvoˇrit 9 shluk˚ u. Toto rozhodnut´ı je ˇcistˇe zaloˇzeno na vizu´aln´ı odliˇsitelnosti shluk˚ u viditeln´e na dendrogramu. Kdybychom striktnˇe dodrˇzeli poˇcet 6 shluk˚ u, museli bychom slouˇcit filmy, kter´e byly velmi rozd´ıln´e (po konkr´etn´ım dohled´an´ı film˚ u v datab´azi). Vznikly n´am d´ıky tomu nav´ıc tˇri shluky po 2 resp. 3 resp. 4 prvc´ıch (viz. Tabulka 4.2 – shluk 3; 5; 7). Tabulka 4.2: Rozdˇelen´ı datov´eho souboru do shluk˚ u. Vych´az´ıme z dendrogramu. ˇ ıseln´ C´ e oznaˇ cen´ı filmu Shluk Shluk Shluk Shluk Shluk Shluk Shluk Shluk Shluk
1 57; 58; 1; 2 4; 9; 31; 51; 53; 10; 49; 21; 23; 3 4 2; 18; 33; 62; 11; 16; 61; 56; 8; 34; 3; 19; 13; 5; 27; 48; 35; 15; 5 6 7; 28; 12; 32; 47; 41; 55; 52; 7 20; 22; 8 14; 30; 17;63; 6; 44; 9
40; 24; 43; 36; 29; 60; 59; 50; 25;
39 64 45 54 42 46 37 26 38
Poˇ cet film˚ u 5 11 2 19 3 10 4 6 4
Zdroj: Vlastn´ı zpracov´an´ı Jednotliv´e shluky kr´atce okomentujeme: V prvn´ım shluku nach´az´ıme 5 film˚ u. Jde o filmy s n´ızkou n´avˇstˇevnost´ı (12 – 21 tis´ıc div´ak˚ u). S trˇzbami pohybuj´ıc´ımi se v rozmez´ı 600 000 aˇz 1 750 000 korun a div´ack´ ym hodnocen´ım 60 aˇz 69% a v´ yjimkou 78%. Tˇri z pˇeti film˚ u byly schopni utrˇzit vˇetˇs´ı ˇc´astku, neˇz jak´a jim byla pˇridˇelena celkov´a dotace. Z pˇetice se vyj´ım´a film s n´azvem ...a bude h˚ uˇr9 . Z cel´e datab´aze film˚ u m´a jedno z nejvyˇsˇs´ıch ohodnocen´ı (78%) a se svoj´ı dotaci 680 000 korun dok´azal t´emˇeˇr zdvojn´asobit na trˇzby ve v´ yˇsi 1 210 000 korun. Druh´ y shluk obsahuje filmy, kter´e nedok´azaly vytvoˇrit trˇzby vˇetˇs´ı neˇz celkovou dotaci. V´ yˇse dotac´ı je mnohem vyˇsˇs´ı, neˇz v pˇr´ıpadˇe prvn´ıho shluku. Pohybuj´ı se od ˇc´astky 3 000 000 do 8 000 000 korun. U tˇr´ı z jeden´acti film˚ u byl rozd´ıl v dotaci a trˇzb´ach extr´emn´ı. 10 Jimi jsou film Kruh s trˇzbou 173 000 korun a dotac´ı 4 000 000 korun, Kytice11 s trˇzbou 956 000 korun a dotac´ı 4 110 000 korun a film Lesn´ı chodci12 s trˇzbou 523 000 korun a dotac´ı 5 500 000 korun. Film Kruh nav´ıc nebyl u ´spˇeˇsn´ y ani v div´ack´em hodnocen´ı – pouh´ ych 54%. Naopak Kytice dos´ahla 76% a Lesn´ı chodci 61% u ´spˇeˇsnosti. Tˇret´ı shluk tvoˇr´ı pouze dva filmy – Pˇreˇz´ıt sv˚ uj ˇzivot13 a Rodina je z´aklad st´atu14 . Tyto ˇ reˇzie: Petr Nikolaev, 84 minut ...a bude h˚ uˇr, drama, 2007, CR, ˇ Kruh, drama, 2001, CR, reˇzie: Pl´ıvov´ a, Reˇ n´akov´a, 72 minut 11 ˇ reˇzie: F. Kytice, mysteri´ ozn´ı drama, 2000, CR, 12 ˇ Lesn´ı chodci, romantick´ y, celoveˇcern´ı, 2003, CR/SR/FR, reˇzie: Ivan Vojnar, 95 minut 13 ˇ ˇ Pˇreˇz´ıt sv˚ uj ˇzivot, animovan´ y, 2010, CR/SR, reˇzie: Jan Svankmajer, 105 minut 14 ˇ reˇzie: Robert Sedl´aˇcek, 103 minut Rodina je z´ aklad st´ atu, road movie, 2011, CR, 9
10
32
filmy maj´ı nejvˇetˇs´ı rozd´ıl mezi trˇzbami a dotac´ı. Oba dva byly dotov´any 8 mil. korun. Mal´e trˇzby jsou odrazem n´ızk´e n´avˇstˇevnosti – Pˇreˇz´ıt sv˚ uj ˇzivot 5 394 div´ak˚ u (trˇzby 492 tis. Kˇc), Rodina je z´aklad st´atu 16 123 div´ak˚ u (1,6 mil. Kˇc). U filmu Pˇreˇz´ıt sv˚ uj ˇzivot tvoˇr´ı trˇzby pouh´ ych 6% celkov´e dotace filmu. V pˇr´ıpadˇe Rodina je z´aklad st´atu trˇzby dˇelaj´ı 20% dotace. Div´ack´e hodnocen´ı film˚ u je z kategorie vyˇsˇs´ıch – 70 resp. 71%. Probl´em vyvst´av´a ˇ u filmu Pˇreˇz´ıt sv˚ uj ˇzivot kultovn´ıho ˇcesk´eho reˇzis´era Jiˇr´ıho Svankmajera. Celosvˇetov´ y 15 obdiv k jeho osobit´emu stylu tvorby film˚ u m˚ uˇze nejsp´ıˇse pˇrev´aˇzit ekonomickou“ ztr´atu. ” Jak bylo zm´ınˇeno dˇr´ıve, v t´eto pr´aci nen´ı prostor ani snaha hodnotit umˇeleckou hodnotu d´ıla a porovn´avat j´ı s hodnotou ekonomickou. ˇ Ctvrt´ y shluk je velmi poˇcetn´ y, obsahuje 19 film˚ u a jsou v nˇem jak filmy, kter´e vydˇelaly v´ıce neˇz obdrˇzen´a dotace, tak filmy s trˇzbou niˇzˇs´ı neˇz celkov´a dotace. Jejich n´avˇstˇevnost se pohybuje v rozmez´ı 100 aˇz 200 tis´ıc div´ak˚ u. Mus´ıme zm´ınit filmy Ulovit miliard´aˇre16 ˇ a Mach, Sebestov´ a a kouzeln´e sluch´atko17 . Jsou to naprost´e protip´oly film˚ um z tˇret´ıho shluku (Pˇreˇz´ıt sv˚ uj ˇzivot, Rodina je z´aklad st´atu). Podaˇrilo sem jim z´ıskat dotaci z Fondu, ˇ vytvoˇrit trˇzby pˇresahuj´ıc´ı dotaci (v pˇr´ıpadˇe Mach, Sebestov´ a a kouzeln´e sluch´atko je trˇzba 5,5 n´asobek dotace), ale div´ack´a hodnocen´ı jsou nejniˇzˇs´ı z cel´e datab´aze, 22% resp. 27%. Opˇet se zde objevuje ot´azka ekonomick´eho a umˇeleck´eho hodnocen´ı, na kterou nem˚ uˇzeme odpovˇedˇet. V p´at´em shluku najdeme pouze tˇri filmy. Jde o filmy stˇredn´ı-niˇzˇs´ı n´avˇstˇevnosti (80-130 tis´ıc), s velmi vysokou dotac´ı (10 – 14 mil. korun), trˇzbami v rozpˇet´ı 7 aˇz 13 mil. korun a hodnocen´ım 56% a dvakr´at 78%. Film Habermann˚ uv ml´ yn18 pˇrev´ yˇsil svoj´ı 10 milionovou dotaci trˇzbami o necel´e 4 mil. korun. Div´aky byl ohodnocen na 78%. Stejn´e hodnocen´ı m´a film Protektor19 . Ten vˇsak ze 14 milionov´e dotace dok´azal vytvoˇrit trˇzby 8 mil. korun. Posledn´ı film Mamas & Papas20 m´a velmi podobn´e dotace a trˇzby jako Protektor, div´acky uˇz u ´spˇeˇsn´ y moc nebyl. Z´ıskal 56%. V ˇsest´em shluku o 10 filmech se v´ yraznˇeji odliˇsuj´ı filmy M´aj21 a Rok d’a´bla22 . Oba zm´ınˇen´e filmy dos´ahly stˇrednˇe vysok´e n´avˇstˇevnosti 200 tis´ıc a trˇzeb pod hranici 20 mil. korun, s dotac´ı 4 mil. korun. Dle ekonomick´ ych ˇc´ısel takˇrka identick´e filmy, jejich div´ack´e hodnocen´ı se vˇsak velmi liˇs´ı – 40 resp. 81%. Sedmou skupinu tvoˇr´ı ˇctyˇri film, kter´e maj´ı velmi podobnou n´avˇstˇevnost v ˇr´adech 300 tis´ıc a trˇzby ve v´ yˇsi 30 mil. korun. Nalezneme zde film Obˇcansk´ y pr˚ ukaz23 , jenˇz obdrˇzel vysokou dotaci ve v´ yˇsi 12 mil. korun a u div´ak˚ u si z´ıskal hodnocen´ı 79 procent l´ıbivosti. 24 D´ale je zde film Kr´aska v nesn´az´ıch s pouhou“ dotac´ı 1,5 mil. korun, u ´spˇeˇsnost´ı 63%, ” ale identick´ ymi trˇzbami (31 mil. korun) jako Obˇcansk´ y pr˚ ukaz. ˇ Jiˇr´ı Svankmajer byl v roce 2009 ocenˇen Kˇriˇst’´alov´ ym gl´obem za mimoˇr´adn´ y umˇeleck´ y pˇr´ınos svˇetov´e kinematografii na festivalu v Karlov´ ych Varech. D´ale roku 2010 obdrˇzel Cenu za celoˇzivotn´ı d´ılo na festivalu konan´e ve ˇspanˇelsk´em mˇestˇe Segovia. Film Pˇreˇz´ıt sv˚ uj ˇzivot mˇel svoj´ı premi´eru na festivalu v Ben´ atk´ ach, kde se tˇeˇsil velk´emu ohlasu a byl uveden na dalˇs´ıch dvan´acti svˇetov´ ych pˇrehl´ıdk´ach film˚ u, napˇr´ıklad v Lond´ ynˇe, Torontu, Calgary a jin´e. 16 ˇ reˇzie: Tom´aˇs Vorel st., 88 minut Ulovit miliard´ aˇre, Komedie, 2009, CR, 17 ˇ ˇ reˇzie: V´aclav Vorl´ıˇcek, 94 minut Mach a Sebestov´ a a kouzeln´e sluch´ atko, rodinn´ y, komedie, 2001, CR, 18 ˇ Habermann˚ uv ml´ yn, celoveˇcern´ı, historick´ y, 2010, CR/Nˇ emecko/Rakousko, reˇzie: Juraj Herz, 104 minut 19 ˇ reˇzie: Marek Najbrt, 98 minut Protektor, drama, celoveˇcern´ı, 2009, CR, 20 ˇ reˇzie: Alice Nellis, 111 minut Mamas & Papas, psychologick´ y, celoveˇcern´ı, 2010, CR, 21 ˇ M´ aj, poetick´ y, 2008, CR, reˇzie: F. 22 ˇ reˇzie: Petr Zelenka, 88 minut Rok d’´ abla, drama-komedie, celoveˇcern´ı, 2002, CR, 23 ˇ Obˇcansk´ y pr˚ ukaz, komedie, celoveˇcern´ı, 2010, CR, reˇzie: Ondˇrej Trojan, 129 minut 24 ˇ reˇzie: Jan Hˇrebejk, 110 minut Kr´ aska v nesn´ az´ıch, drama, celoveˇcern´ı, 2006, CR, 15
33
Pˇredposledn´ı, osm´ y shluk, sdruˇzuje filmy s velmi vysokou n´avˇstˇevnost´ı dosahuj´ıc´ı p˚ ul 25 milionu n´avˇstˇev. Sn´ımek Lidice (72%) z´ıskal z Fondu doposud nejvyˇsˇs´ı pˇridˇelenou dotaci, 26 ˇ kter´a se rovn´a 20 mil. korun. Div´ak˚ um se velmi l´ıbil film Zelary , kter´ y ohodnotili na 80%. ˇ Byl dotov´an 4 mil. korun. Stejnˇe velkou sledovanost jako Zelary, mˇel sn´ımek Snˇeˇzenky a machˇri po 25 letech27 , ale uˇz s hodnocen´ım pouh´ ych 38 procent a dotac´ı 3 mil. korun. Posledn´ı dev´at´a skupina obsahuje nejsledovanˇejˇs´ı ˇcesk´e filmy za posledn´ıch 10 letech. Jsou jimi Bathory28 , Pupendo29 , L´ıb´aˇs jako b˚ uh30 , Obsluhoval jsem anglick´eho kr´ale31 . Jejich n´avˇstˇevnost je pod hranic´ı jednoho milionu div´ak˚ u. V´ yˇse dotace je v porovn´an´ı s trˇzbami skoro zanedbateln´a“. U filmu Obsluhoval jsem anglick´eho kr´ale (61%) tvoˇr´ı 8 ” mil. korun, u zbyl´ ych tˇr´ı film˚ u se pohybuje okolo 4 mil. korun. Div´ack´a u ´spˇeˇsnost vˇsak nen´ı nijak ohromuj´ıc´ı, s v´ yjimkou filmu Pupendo (74%). L´ıb´aˇs jako b˚ uh 45%; Bathory 56%. Ot´azkou je, zda dotovat takov´eho velkofilmy.
4.6
Shrnut´ı
V pˇredeˇsl´ ych odstavc´ıch jsme si pˇribl´ıˇzili strukturu film˚ u, kter´e obdrˇzeli r˚ uzn´e v´ yˇse dotac´ı z Fondu v letech 2002 – 2011. M˚ uˇzeme si tak udˇelat celkem jasn´ y obraz o tom, jak´e filmy Fond podporuje – od sn´ımk˚ u s velmi malou n´avˇstˇevnost´ı a takˇrka nulov´ ymi trˇzbami aˇz po kasovn´ı trh´aky“ s obrovskou n´avˇstˇevnost´ı. Je d˚ uleˇzit´e dodat, ˇze kromˇe trˇzeb ” a n´avˇstˇevnosti mus´ıme br´at v u ´vahu div´ackou u ´spˇeˇsnost. Jak se uk´azalo, l´ıbivost filmu je v pˇr´ıpadˇe naˇs´ı datab´aze velmi volatiln´ı promˇenn´a. Doˇsli jsme k z´avˇeru, ˇze se mezi promˇenn´ ymi filmu nenach´az´ı signifikantn´ı z´avislost. Nejv´ıce n´as zaj´ımal vliv celkov´e dotace na ostatn´ı vybran´e promˇenn´e. Line´arn´ı ˇci kvadratickou z´avislost jsme ve vztahu dotace a n´avˇstˇevnosti resp. Trˇzeb nenaˇsli. M˚ uˇzeme ˇr´ıci, ˇze je urˇcit´a souvislost mezi v´ yˇs´ı dotace a div´ackou u ´spˇeˇsnost´ı. Vyˇsˇs´ı dotac´ı se zvyˇsuje div´ack´e hodnocen´ı. Avˇsak i filmy s velmi malou dotac´ı dosahuj´ı vysok´ ych hodnocen´ı. Tato z´avislost nen´ı pˇr´ıliˇs v´ yznamn´a.
ˇ Lidice, historick´ y, celoveˇcern´ı, 2011, CR/SR, reˇzie: Petr Nikolaev, 121 minut ˇ Zelary, romantick´ y, drama, 2003, CR/SR/Rakousko, reˇzie: Ondˇrej Trojan, 142 minut 27 ˇ Snˇeˇzenky a machˇri po 25 letech, komedie, 2008, CR/SR, reˇzie: Viktor Tauˇs, 100 minut 28 ˇ Bathory, historick´ y, celoveˇcern´ı, 2008, CR/SR/Mad’arsko/Velk´a Brit´anie, reˇzie: Juraj Jakubisko, 138 minut 29 ˇ reˇzie: Jan Hˇrebejk, 120 minut Pupendo, komedie, 2003, CR, 30 ˇ reˇzie: 116 minut L´ıb´ aˇs jako B˚ uh, romantick´ y, celoveˇcern´ı, 2009, CR, 31 ˇ Obsluhoval jsem anglick´eho kr´ ale, drama, 2006, CR/SR/Nˇ emecko/Mad’arsko, reˇzie: Jiˇr´ı Menzel, 120 minut 25
26 ˇ
34
Z´ avˇ er Prvn´ı kapitola se vˇenuje v´ yvoji kinematografie v ˇcesk´ ych zem´ıch od poˇca´tku 20. stolet´ı. V prvn´ıch dvou ˇc´astech se zamˇeˇruje hlavnˇe na vztah st´atu a kinematografie do roku ˇ 1989. Popisuje existenci filmov´ ych instituc´ı, zejm´ena Ceskoslovensk´ eho st´atn´ıho filmu, ˇ tehdejˇs´ıho socialistick´eho Ceskoslovenska, kter´e mˇely v´ yhradnˇe v dikci v´ yrobu, tvorbu, distribuci filmu. V tˇret´ı ˇca´sti kapitoly je pˇribl´ıˇzena situace po roce 1989. Vstup zahraniˇcn´ıch produkc´ı na ˇcesk´ y trh, kter´ y mˇel raketov´ y“ n´astup d´ıky levn´e a kvalifikovan´e pracovn´ı ” s´ıle. Je pops´an i n´asledn´ yu ´padek tˇechto produkc´ı, z d˚ uvod˚ u zaveden´ı filmov´ ych pob´ıdek ˇ e republiky do EU. v okoln´ıch zem´ıch a ztr´aty konkurenceschopnosti d´ıky vstupu Cesk´ V druh´e kapitole jsou zd˚ uraznˇeny argumenty pro veˇrejnou podporu filmov´eho pr˚ umyslu. Mezi neoddiskutovateln´e z nich patˇr´ı kulturn´ı pˇr´ınos filmov´eho pr˚ umyslu v tvorbˇe n´arodn´ı identity, kultivaci lidsk´eho kapit´alu. Kinematografie vzdˇel´av´a, ukazuje na soudob´e probl´emy a pˇripom´ın´a historick´e ud´alosti. Jako hlavn´ı ekonomick´ y pˇr´ınos filmov´eho pr˚ umyslu je jeho multiplikaˇcn´ı efekt. Hlavn´ımi efekty jsou tvorba nov´ ym pracovn´ıch m´ıst, tedy zvyˇsov´an´ı zamˇestnanosti a tvorba zisk˚ u resp. odvod dan´ı. Na z´akladˇe studie, zpracovan´e Ministerstvem kultury, s n´azvem Vyhodnocen´ı Programu pro podporu filmov´eho pr˚ umyslu ˇ za 2010 se dozv´ıd´ame, ˇze v´ v CR yˇse ˇcist´e v´ ynosnosti dotace pro veˇrejn´ y rozpoˇcet ˇcin´ı 18%. Posledn´ı zm´ınˇenou ekonomickou pˇr´ınosem je vyuˇzit´ı naˇs´ı konkurenˇcn´ı v´ yhody na trhu v oblasti v´ yroby filmu. Samotn´ y St´atn´ı fond pro podporu a rozvoj ˇcesk´e kinematografie je pops´an ve tˇret´ı kapitole. D˚ uvodem vzniku fondu, jako mimorozpoˇctov´eho fondu, je u ´ˇcelovost, ve smyslu snazˇs´ıho rozpozn´an´ı potˇreb a probl´em˚ u v dan´e oblasti. Mimorozpoˇctov´ y fond vybran´e prostˇredky znovu do odvˇetv´ı vrac´ı v podobˇe podpor a dotac´ı. Zbyl´a ˇca´st kapitoly se vˇenuje ekonomick´ ym str´ank´am Fondu, a tak´e jeho organizaˇcn´ı struktuˇre, zp˚ usobu poskytov´an´ı podpory a ˇza´dosti o ni. Fond v obdob´ı 2007 aˇz 2011 kaˇzdoroˇcnˇe podporoval projekty dotacemi v ˇra´dech 200 mil. korun. Nejvˇetˇs´ı ˇca´st tvoˇr´ı dotace na v´ yrobu ve v´ yˇsi 150 mil. korun, zbyl´e prostˇredky byly rozdˇeleny mezi dotace na tvorbu, distribuci, modernizaci a propagaci. Stˇeˇzejn´ı ˇca´st pr´ace se nach´az´ı ve ˇctvrt´e kapitole. Zde se nach´az´ı anal´ yza dotovan´ ych film˚ u Fondem. Celkov´ y poˇcet analyzovan´ ych film˚ u je 64. Na zaˇca´tku kapitoly jsme definovali tzv. promˇenn´e filmu, jimi jsou n´avˇstˇevnost, trˇzby, celkov´a dotace a div´ack´a u ´spˇeˇsnost – tedy hodnoty, kter´e m´ame ke kaˇzd´emu z dotovan´ ych film˚ u. Po proveden´ı rozdˇelen´ı ˇcetnost´ı tˇechto promˇenn´ ych jsme zjistili, ˇze nejˇcastˇeji jsou dotov´any filmy s n´avˇstˇevnost´ı do 100 tis´ıc div´ak˚ u a trˇzbami do 10 mil. korun. Nejˇcastˇejˇs´ı udˇelen´a dotace se pohybuje v intervalu 4 – 6 mil. korun. Koneˇcnˇe, nejˇcastˇejˇs´ı udˇelen´a hodnota div´ack´e u ´spˇeˇsnosti je 60%. Zjistili jsme, ˇze Fond v´ıce dotoval filmy s u ´spˇeˇsnost´ı vˇetˇs´ı neˇz 60%, neˇz film˚ u s menˇs´ım hodnocen´ım neˇz 60%. Pˇri anal´ yze vztah˚ u mezi promˇenn´ ymi jsme neobjevili v´ yznamn´e line´arn´ı ani kvadratick´e z´avislosti. Zaj´ımalo n´as, zda v´ yˇse celkov´e dotace ovlivn´ı ostatn´ı promˇenn´e filmu. M˚ uˇzeme ˇr´ıci, ˇze je urˇcit´a souvislost mezi v´ yˇs´ı dotace a div´ackou u ´spˇeˇsnost´ı. Vyˇsˇs´ı dotac´ı se zvyˇsuje div´ack´e hodnocen´ı. Avˇsak i filmy s velmi malou dotac´ı dosahuj´ı vysok´ ych hodnocen´ı. Tato z´avislost nen´ı pˇr´ıliˇs v´ yznamn´a. Shlukov´a anal´ yza n´am podala obraz o tom, jak´e filmy byly v letech 2002 aˇz 2011 Fondem podporov´any. I pˇri stejn´e v´ yˇse obdrˇzen´e dotace se filmy diametr´alnˇe liˇs´ı jak n´avˇstˇevnost´ı a trˇzbami tak div´ackou u ´spˇeˇsnosti. Dotovan´e filmy byly zastoupeny nejnavˇstˇevovanˇejˇs´ımi filmy posledn´ı deseti let s obrovsk´ ymi trˇzbami, tak filmy s n´avˇstˇevnost´ı
35
okolo 5 tis´ıc div´ak˚ u. Div´ack´a u ´spˇeˇsnost nab´ yvala hodnot od 20 do 80%, jak u film˚ u vysok´e, tak stˇredn´ı i n´ızk´e n´avˇstˇevnosti. Jako rozˇs´ıˇren´ı zpracovan´e anal´ yzy, by st´alo za uv´aˇzen´ı prov´est anal´ yzu nedotovan´ ych film˚ u a porovnat je s filmy dotovan´ ymi. Zjistit, zda je podobn´a skladba film˚ u ve shluc´ıch ˇci zda je, stejnˇe jako v pˇr´ıpadˇe dotovan´ ych film˚ u, rozpˇet´ı hodnot jednotliv´ ych ukazatel˚ u (trˇzby, n´avˇstˇevnost, div´ack´a u ´spˇeˇsnost) tak´e tak velk´e. Za osobn´ı pˇr´ınosy pr´ace povaˇzujeme detailn´ı sezn´amen´ı se s hospodaˇren´ım Fondu, jeho organizaˇcn´ı strukturou. Obohacuj´ıc´ı byla osobn´ı sch˚ uzka s ˇclenkou Rady Fondu, d´ıky kter´e jsem mˇel moˇznost poznat, jak funguje proces rozhodov´an´ı o udˇelen´ı dotace. Velk´ y pˇr´ınos mˇela aplikovan´a shlukov´a metoda, skrze kterou jsem se nauˇcil vyuˇz´ıt pokroˇcil´e statistick´e metody anal´ yzy.
36
Literatura [1] BORDWELL, David a Kristin THOMPSON. Umˇen´ı filmu: u ´vod do studia formy a stylu. 1. vyd. V Praze: Nakladatelstv´ı Akademie m´ uzick´ ych umˇen´ı, 2011, 639 s. ISBN 978-80-7331-217-6 (V´aZ.). ´ [2] CIKANEK, Martin. Kreativn´ı pr˚ umysly: pˇr´ıleˇzitost pro novou ekonomiku. 1. vyd. V Praze: Institut umˇen´ı - Divadeln´ı u ´stav, 2009, 79 s. ISBN 978-80-7008-231-7. ´ Bojka. Kultura a masm´edia v trˇzn´ıch podm´ınk´ach: veˇrejn´a pod[3] HAMERN´IKOVA, pora a alternativn´ı zdroje financov´an´ı. Dot. 1. vyd. Praha: Vysok´a ˇskola ekonomick´a, 1996, 207 s. ISBN 80-7079-857-2. [4] KALLISTA, Jarom´ır. Antologie pro 1. roˇcn´ık FAMU: Texty k u ´vod˚ um do oboru Produkce. Praha: FAMU, 33 s. Dostupn´e z: ˇ Ivan. Jazykov´e verze ˇcesk´ych film˚ ˇ [5] KLIMES, u a filmov´y pr˚ umysl v CSR ve 30. letech. Iluminace. 2004, roˇc. 16, ˇc. 2, s. 16. ´ Alena a Jana SARMANOV ˇ ´ Metody shlukov´e anal´yzy. 1. vyd. Praha: [6] LUKASOVA, A. St´atn´ı nakladatelstv´ı technick´e literatury, 1985, 210 s. ˇ [7] MINISTERSTVO KULTURY CR. Vyhodnocen´ı programu pro podporu filmov´eho pr˚ umyslu za rok 2010. Dostupn´e z: <www.ppfp.cz/file/189/vyhodnoceni-ppfp.doc> [8] MYERSCOUGH, John. The Economic Importance of the Arts in Britain (London Police Study Institute). 2008. ISBN: 978-08-5374-354-5. ˇ y film si na sebe nikdy nevydˇel´a. Hospod´aˇrsk´e Noviny. 7. 12. [9] STRNAD, Pavel. Cesk´ 2012. ´ [10] URBANEK, V´aclav a kol. Veˇrejn´e finance. II, Soubor text˚ u k pˇredmˇetu. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005. 179 s. ISBN 80-245-0931-8. [11] Z´akon ˇc. 496/2012 Sb., o audiovizu´aln´ıch d´ılech a podpoˇre kinematografie a o zmˇenˇe nˇekter´ ych z´akon˚ u (z´akon audioviz´ı). ˇ e republiky pro podporu a rozvoj ˇcesk´e [12] Z´akon ˇc. 241/1992 Sb., o St´atn´ım fondu Cesk´ kinematografie. [13] Z´akon ˇc. 218/2000 Sb., o rozpoˇctov´ ych pravidlech. ˇ e republiky pro podporu a rozvoj ˇcesk´e [14] Z´akon ˇc. 241/1992 Sb., o St´atn´ım fondu Cesk´ kinematografie.
37
38
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25
N´ azev filmu . . . a bude h˚ uˇr 3 sez´ ony v pekle At’ ˇzij´ı ryt´ıˇri! Autopoh´ adky Bab´ı l´eto Bathory ˇ Cert v´ı proˇc ’ Deˇst ov´ a v´ıla 2D Dˇevˇc´ atko Divok´e vˇcely Fimf´ arum - Do tˇretice vˇs.dob. Frantiˇsek je dˇevkaˇr Grandhotel Gympl Habermann˚ uv ml´ yn 2D Chyt’te doktora Jedna ruka netlesk´ a Karamazovi Katka Kr´ aska v nesn´ az´ıch Kruh Kuky se vrac´ı 2D Kytice Lesn´ı chodci L´ıb´ aˇs jako b˚ uh
Pˇ r´ılohy
N´ avˇ stˇ evnost 18 659 81 031 89 006 27 966 64 334 911 855 258 260 152 443 35 078 42 208 73 224 146 997 74 329 464 769 130 858 81 565 507 295 81 103 117 611 318 270 6 416 335 824 27 675 7 209 904 589 89
30
1 6 7 1 4 86 17 10 2 2 7 13 6 45 13 6 46 6 7 31
Trˇ zby 209 902 813 361 506 505 957 073 867 098 752 291 473 665 910 913 792 453 782 000 362 875 901 341 585 224 435 637 721 947 537 475 192 534 149 640 072 154 824 255 173 328 124 418 956 125 523 444 850 536 Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc 4 5
4
5
Tvorba 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 000 000 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 000 000 Kˇc 0 Kˇc 000 000 Kˇc 000 000 Kˇc 0 Kˇc
V´ yroba 0 Kˇc 6 000 000 Kˇc 1 000 000 Kˇc 4 000 000 Kˇc 0 Kˇc 5 000 000 Kˇc 5 000 000 Kˇc 6 000 000 Kˇc 5 000 000 Kˇc 0 Kˇc 3 000 000 Kˇc 5 000 000 Kˇc 0 Kˇc 5 000 000 Kˇc 10 000 000 Kˇc 4 000 000 Kˇc 2 000 000 Kˇc 5 000 000 Kˇc 0 Kˇc 1 500 000 Kˇc 0 Kˇc 10 000 000 Kˇc 110 000 Kˇc 0 Kˇc 4 000 000 Kˇc
Tabulka 4.3: Datab´aze dotovan´ych film˚ u Distribuce 680 000 Kˇc 2 000 000 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 1 500 000 Kˇc 0 Kˇc 800 000 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 800 000 Kˇc 0 Kˇc 750 000 Kˇc 1 500 000 Kˇc 1 000 000 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 2 030 000 Kˇc 400 000 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 500 000 Kˇc 1 500 000 Kˇc
Celkov´ a dotace 680 000 Kˇc 8 000 000 Kˇc 1 000 000 Kˇc 4 000 000 Kˇc 1 500 000 Kˇc 5 000 000 Kˇc 5 800 000 Kˇc 6 000 000 Kˇc 5 000 000 Kˇc 5 800 000 Kˇc 3 000 000 Kˇc 5 750 000 Kˇc 1 500 000 Kˇc 6 000 000 Kˇc 10 000 000 Kˇc 4 000 000 Kˇc 2 000 000 Kˇc 7 030 000 Kˇc 400 000 Kˇc 1 500 000 Kˇc 4 000 000 Kˇc 10 000 000 Kˇc 4 110 000 Kˇc 5 500 000 Kˇc 5 500 000 Kˇc
ˇ CSFD 78 68 47 55 81 56 58 52 53 67 68 47 60 60 78 43 68 83 78 63 54 73 76 61 45
39
26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50
Lidice ˇ Mach, Sebestov´ a a kouz. sluch. M´ aj Mamas & Papas Medv´ıdek Mistˇri Nejkr´ asnˇejˇs´ı h´ adanka Normal O rodiˇc´ıch a dˇetech O ˇzivot Obˇcan Havel Obˇcansk´ y pr˚ ukaz 2D Obsluhoval jsem ang. Kr´ ale Oko nad Prahou 2D Otes´ anek Peklo s princeznou Protektor Pˇreˇz´ıt sv˚ uj ˇzivot 2D Pupendo Rodina je z´ aklad st´ atu ’ Rok d ´ abla Roming Skˇr´ıtek Smradi Snˇeˇzenky a machˇri po 25 let.
N´ azev filmu
N´ avˇ stˇ evnost 511 064 202 475 206 921 82 654 440 135 34 900 300 478 56 665 98 614 87 591 159 392 326 858 857 359 21 323 12 133 269 593 88 097 5 394 988 351 16 123 228 113 219 153 117 993 63 960 510 240 87 1 19 23 10 4 52
20 7
49 11 16 8 46 2 22 5 9 9 14 33 81 1
Trˇ zby 581 197 100 683 206 441 513 970 605 489 702 615 338 380 952 035 847 453 149 255 382 108 905 750 704 549 761 222 602 454 644 324 727 617 492 038 242 241 640 612 833 267 037 789 698 692 216 048 931 406 Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc
Tvorba 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 100 000 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc
V´ yroba 20 000 000 Kˇc 2 000 000 Kˇc 3 500 000 Kˇc 12 000 000 Kˇc 6 000 000 Kˇc 4 500 000 Kˇc 3 000 000 Kˇc 7 000 000 Kˇc 8 000 000 Kˇc 3 500 000 Kˇc 1 000 000 Kˇc 12 000 000 Kˇc 8 000 000 Kˇc 1 382 000 Kˇc 0 Kˇc 6 000 000 Kˇc 12 000 000 Kˇc 8 000 000 Kˇc 3 000 000 Kˇc 8 000 000 Kˇc 2 000 000 Kˇc 4 000 000 Kˇc 3 000 000 Kˇc 4 500 000 Kˇc 3 000 000 Kˇc
Distribuce 0 Kˇc 0 Kˇc 800 000 Kˇc 0 Kˇc 1 000 000 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 500 000 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 1 800 000 Kˇc 0 Kˇc 2 000 000 Kˇc 0 Kˇc 400 000 Kˇc 0 Kˇc 2 700 000 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 2 000 000 Kˇc 1 300 000 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc
Celkov´ a dotace 20 000 000 Kˇc 2 000 000 Kˇc 4 300 000 Kˇc 12 000 000 Kˇc 7 000 000 Kˇc 4 600 000 Kˇc 3 000 000 Kˇc 7 500 000 Kˇc 8 000 000 Kˇc 3 500 000 Kˇc 2 800 000 Kˇc 12 000 000 Kˇc 10 000 000 Kˇc 1 382 000 Kˇc 400 000 Kˇc 6 000 000 Kˇc 14 700 000 Kˇc 8 000 000 Kˇc 3 000 000 Kˇc 8 000 000 Kˇc 4 000 000 Kˇc 5 300 000 Kˇc 3 000 000 Kˇc 4 500 000 Kˇc 3 000 000 Kˇc
ˇ CSFD 72 27 40 56 53 63 51 64 70 32 78 79 61 69 64 61 78 70 74 71 81 51 60 61 38
40
Zdroj: Vlastn´ı zpracov´ an´ı
51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64
N´ azev filmu ˇ S´ılen´ı ˇ est´ı Stˇ Tmavomodr´ y svˇet Tobruk U mˇe dobr´ y Ulovit miliard´ aˇre ´ Unos dom˚ u ´ ek do Bud´ına Utˇ V´ aclav Venkovsk´ y uˇcitel V´ ylet Zoufalci ˇ Zelary ˇ Zralok v hlavˇe
N´ avˇ stˇ evnost 32 580 228 006 63 848 153 603 204 840 81 507 13 522 12 315 367 788 192 936 94 706 47 257 546 034 18 700 30 19 7 4 42 1
2 20 3 12 20 8
Trˇ zby 629 476 047 113 212 654 557 458 346 830 100 638 744 834 909 146 314 489 191 630 076 994 705 125 881 284 601 598 Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc
Tvorba 0 Kˇc 0 Kˇc 4 000 000 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 150 000 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 4 000 000 Kˇc 0 Kˇc 3
5 5 1 1 6 6 5 6
4 6
V´ yroba 000 000 Kˇc 000 000 Kˇc 0 Kˇc 700 000 Kˇc 000 000 Kˇc 000 000 Kˇc 000 000 Kˇc 000 000 Kˇc 000 000 Kˇc 000 000 Kˇc 000 000 Kˇc 500 000 Kˇc 0 Kˇc 000 000 Kˇc
Distribuce 0 Kˇc 900 000 Kˇc 0 Kˇc 100 000 Kˇc 500 000 Kˇc 1 000 000 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc 2 000 000 Kˇc 0 Kˇc 1 500 000 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc
Celkov´ a dotace 4 000 000 Kˇc 6 900 000 Kˇc 4 000 000 Kˇc 800 000 Kˇc 5 500 000 Kˇc 6 000 000 Kˇc 1 000 000 Kˇc 1 000 000 Kˇc 6 150 000 Kˇc 8 000 000 Kˇc 5 000 000 Kˇc 8 000 000 Kˇc 4 000 000 Kˇc 3 000 000 Kˇc
ˇ CSFD 73 73 79 62 64 22 63 60 70 71 71 59 80 64