VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Cestovní ruch

Komparace významu lázeňství ve Spolkové republice Německo a České republice (diplomová práce)

Autor: Bc. Petra Tupá Vedoucí práce: Ing. Lena Mlejnková

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.

V Praze dne

9. 5. 2012

………………… podpis studenta

Poděkování Za rady, doporučení a vedení při psaní této diplomové práce děkuji paní Ing. Leně Mlejnkové. Poděkování patří také mé rodině, která mě během celého studia podporovala.

OBSAH Úvod ........................................................................................................................................... 1 1

2

Cestovní ruch a lázeňství – základní pojmy ................................................................... 3 1.1

Cestovní ruch ............................................................................................................... 3

1.2

Lázeňství ...................................................................................................................... 5

1.3

Vztah cestovního ruchu a lázeňství.............................................................................. 6

1.4

Přírodní léčivé zdroje ................................................................................................... 7

1.5

Služby nabízené v lázních............................................................................................ 9

1.6

Léčebné metody ......................................................................................................... 13

1.7

Segmentace klientů v lázeňství .................................................................................. 14

1.8

Lázeňství jako studijní obor ....................................................................................... 14

1.9

Marketing v cestovním ruchu a lázeňství .................................................................. 15

Charakteristika lázeňství České republiky .................................................................. 19 2.1

Historie lázeňství v České republice .......................................................................... 19

2.2

Druhy poskytované péče v lázních ............................................................................ 20

2.2.1

Lázeňská péče předepsaná lékařem .................................................................... 20

2.2.2

Samoplátecký pobyt a wellness .......................................................................... 21

2.3

Legislativa, dokumenty a orgány českého lázeňství .................................................. 22

2.3.1

Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR .................................................. 23

2.3.2

Státní program podpory cestovního ruchu.......................................................... 24

2.4

Organizace věnující se lázeňství v České republice .................................................. 25

3

Statistika českého lázeňství ............................................................................................ 31

4

Charakteristika lázeňství Spolkové republiky Německo ............................................ 41 4.1

Historie lázeňství ve Spolkové republice Německo .................................................. 41

4.2

Německá lázeňská místa ............................................................................................ 42

4.3

Legislativa .................................................................................................................. 44

4.4

Uznání lázeňského místa ........................................................................................... 45

4.5

Formy lázeňské péče v SRN ...................................................................................... 45

4.5.1

Léčení bez oficiální žádosti o lázeňskou péči .................................................... 46

4.5.2

Léčení na základě žádosti o lázeňskou péči ....................................................... 46

4.6

Organizace věnující se lázeňství ve Spolkové republice Německo ........................... 47

5

Statistika německého lázeňství ...................................................................................... 52

6

Komparace vybraných parametrů lázeňství obou zemí ............................................. 60

Závěr ........................................................................................................................................ 68 Seznam použitých zdrojů ....................................................................................................... 70 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 76 Seznam grafů .......................................................................................................................... 77 Seznam příloh ......................................................................................................................... 78

Úvod Lázeňství má v České republice i Spolkové republice Německo dlouholetou tradici. Jeho počátky jsou dokonce spjaty se starým Římem, neboť to byli právě Římané, kteří na území Německa a České republiky zakládali první lázně a lázeňská místa. Zatímco ještě před 100 lety představoval lázeňský cestovní druh téměř výhradní formu cestovního ruchu a lázně byly vedle místa navrácení pevného zdraví také místem pro společenská setkávání, dnes se oblast lázeňství dostává do popředí především díky uvědomělejšímu způsobu života lidí, zájmu o své vlastní zdraví a prosazujícímu se trendu wellness. Cílem této práce je zanalyzování oblasti lázeňství jako součásti cestovního ruchu v České republice a ve Spolkové republice Německo. Práce je rozdělena do 6 kapitol, které se zabývají vymezením základní terminologie, historií lázeňství v obou zemích, jejich lázeňskými místy, legislativou. Součástí jsou také různá statistická data, která napovídají mnohé o vývoji lázeňství v posledních letech. Teoretickou část práce tvoří první kapitola věnující se terminologii. V této kapitole jsou uvedeny základní pojmy cestovního ruchu a lázeňství, je nastíněn vztah mezi cestovním ruchem a lázeňstvím, dále jsou uvedeny druhy přírodních léčivých zdrojů a léčebných metod. Praktická část je tvořena dalšími 5 kapitolami. Kapitola druhá se věnuje lázeňství v České republice, obsahuje historii českého lázeňství, druhy lázeňské péče, legislativu a také zmiňuje organizace, které v oblasti lázeňství působí, ať už jde o odborná profesní sdružení nebo např. Českou centrálu cestovního ruchu Czech Tourism, která je v oblasti lázeňství také činná. Na české lázeňství navazuje kapitola třetí s různými statistikami o počtu pacientů, přenocování, délce pobytu a o mnohých dalších ukazatelích. Další 2 kapitoly jsou věnované německému lázeňství. Ve čtvrté kapitole je podobně jako u České republiky popsána historie německého lázeňství, německá lázeňská místa, právní předpisy, druhy lázeňské péče i organizace činné v oblasti lázeňství, zastoupené především Německým svazem léčebných lázní, a pátá kapitola přináší některé statistiky z německého lázeňství. Poslední kapitola je věnována porovnání statistických ukazatelů v rámci českého a německého lázeňství a posuzování jejich vývoje. Obsahuje mimo jiné informace o tom, jakou část všech hostů v ubytovacích zařízeních tvoří právě lázeňští hosté a jaký mají podíl na celkovém počtu přenocování v obou zemích a jak se tento podíl vyvíjí. Kapitoly věnované statistikám v německém a českém lázeňství byly vytvořeny za použití údajů statistických úřadů obou zemí - Českého statistického úřadu a Německého statistického 1

úřadu (Statistisches Bundesamt), dále také díky statistikám České centrály cestovního ruchu a její německé obdoby Deutsche Zentrale für Tourismus, Německého svazu léčebných lázní a informacím vydaných Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR.

2

1 Cestovní ruch a lázeňství – základní pojmy Tato práce se zabývá tématem lázeňství, na které je dnes možno pohlížet jako na důležitou část cestovního ruchu. V teoretické části práce jsou proto vymezeny termíny související s problematikou cestovního ruchu celkově, následuje terminologie týkající se lázeňství samotného. Je zde nastíněn vztah mezi cestovním ruchem a lázeňstvím, uvedeno je také rozdělení přírodních léčivých zdrojů, následují podkapitoly věnované službám poskytovaných v lázeňských zařízeních a kapitoly věnované jednotlivým druhům léčebných metod. Popsány jsou typy poskytované péče v lázních a v závěru je zmíněn i marketing v oblasti cestovního ruchu.

1.1 Cestovní ruch Jako základní vysvětlení pojmu cestovní ruch lze uvést definici Světové organizace cestovního ruchu WTO z Mezinárodní konference o statistice cestovního ruchu, která se konala v červenci roku 1991. „Cestovní ruch je definován jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí /mimo místo bydliště/ a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“. Ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu je vysvětlen cestovní ruch jako „komplexní společenský jev jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu“.1 Pro základní orientaci v problematice cestovního ruchu lze uvést typologii cestovního ruchu dle motivace účastníka. Cestovní ruch lze pak rozdělit na rekreační cestovní ruch, kulturně poznávací, cestovní ruch s náboženskou orientací, se vzdělávacími motivy, se společenskými motivy, sportovně orientovaný, cestovní ruch orientovaný na poznání přírodního prostředí, s dobrodružnými motivy, s profesními motivy, specificky orientovaný cestovní ruch a pro tuto diplomovou práci je nejdůležitější typ zdravotně orientovaného cestovního ruchu. Náplní tohoto typu cestovního ruchu je cesta za prevencí, léčením, rehabilitací. „Zahrnuje celou řadu zdravotně orientovaných aktivit, jako jsou rekondiční a zdravotně preventivně orientované pobyty zaměřené na posílení, udržení a obnovení fyzické či psychické kondice člověka.“2

1 2

Cestovní ruch – výkladový slovník, Martina Pásková, Josef Zelenka, Ministerstvo pro místní rozvoj 2002 Jarmila Indrová a kol., Cestovní ruch (základy), ISBN 978-80-245-1252-5

3

Definici zdravotního cestovního ruchu uvádí v knize Health and Wellness Tourism Patricia a Malcom Cooper, čerpají u autorů Ross a Tabacchi, podle nichž jde o jakékoli cestování, jehož cílem je stát se zdravější nebo zlepšení zdravotního stavu některého člena rodiny.3 Lázeňský cestovní ruch Lázeňský cestovní ruch lze charakterizovat jako druh cestovního ruchu spojený s poskytováním určité formy zdravotní péče v místech a zařízeních, která jsou pro to vhodná a hlavně vybavená. Ján Orieška ve své publikaci Služby v cestovním ruchu definuje lázeňský cestovní ruch jako „druh cestovního ruchu podmíněný činností lázeňských zařízení vyžadujících přírodní léčivé zdroje“. Ve své další publikaci Technika služeb cestovního ruchu popisuje lázeňský cestovní ruch jako „formu cestovního ruchu, která vyžaduje existenci zdravotnických zařízení využívajících přírodních léčivých zdrojů – léčivých zdrojů vodních, vřídelních plynů a emanací, peloidů a klimatických podmínek – které působí na lidský organismus svojí teplotou, chemickým složením nebo mechanickým tlakem.“4 Ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu je popsán jako “druh cestovního ruchu, účast na němž je charakteristická pobytem v lázních ať již za účelem regenerace, poznání nebo sociálních kontaktů.“ Slovník uvádí také definici léčebného cestovního ruchu jako formu cestovního ruchu, „jejíž účastníci jsou motivovaní zlepšováním vlastního zdravotního stavu, tělesné i psychické kondice.“ Autor Walter Buchner popisuje lázeňský cestovní ruch jako vztahy a jevy, které vznikají při léčbě člověka za účelem uzdravení organismu, během cesty z místa bydliště do místa provedení léčby a zpět.5 Sandra Ziegler v publikaci Qualitätsmanagement im Wellness- und Gesundheitstourismus6 uvádí rozdělení zdravotně orientovaného cestovního ruchu na lázeňský cestovní ruch, který se orientuje na již nemocné lidi, a wellness cestovní druh zaměřený na lidi zdravé, obsahující preventivní složku. Lázeňský cestovní ruch popisuje jako účast nemocných lidí na cestovním ruchu za účelem navrácení a udržení zdraví.

3

Patricia Erfurt-Cooper and Malcolm Cooper, Health and Wellness Tourism, ISBN: 13:978-1-84541-112-1 Ján Orieška, Technika služeb v cestovním ruchu, ISBN 80-85970-11-2 5 Walter Buchner, Gesundheitsreform und Kurwesen – eine ökonomische Analyse am Beispiel der niederbayerischen Heilbäder, Herbert Utz Verlag, 2002, ISBN 978-3-8316-0104-2 6 Sandra Ziegler, Qualitätsmanagement im Wellness- und Gesundheitstourismus, Hamburg 2011, ISBN 978-38428-5421-5 4

4

1.2 Lázeňství Lázně jsou podle Jána Oriešky „místem navrácení zdraví, obnovení sil po nemocích a úrazech, ale i místem odpočinku a relaxace“.7 Podle Věry Seifertové je lázeňství definováno jako specifická forma cestovního ruchu, jejíž existence je podmíněna léčivými zdroji a klimatickými podmínkami lázeňských oblastí. „Zaměřuje se především na rekonvalescenci a léčbu následků nemocí, v posledních letech především na rehabilitaci a zdravotní prevenci obyvatelstva.“8 Důležitou právní úpravou je v této oblasti zákon č. 164/2001 Sb. ze dne 13.4.2001 o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů. Předmětem úpravy tohoto zákona, který bývá nazýván jako „lázeňský zákon“, je „stanovení podmínek pro vyhledávání, ochranu, využívání a další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod určených zejména k dietetickým účelům, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst“9. Vymezuje také pojmy přírodní léčebné lázně, lázeňské místo a přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody, které budou popsány v části věnované přírodním léčivým zdrojům. Lázeňské místo je zákonem č. 164/2001 charakterizováno jako „území nebo část území obce nebo více obcí, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázně, stanovené za lázeňské místo podle tohoto zákona“. Přírodní léčebné lázně jsou vymezeny jako „soubor zdravotnických a jiných souvisejících zařízení sloužících k poskytování lázeňské péče stanovený za přírodní léčebné lázně podle tohoto zákona“. Opět lze také využít definice Výkladového slovníku cestovního ruchu, který popisuje lázeňské místo jako „území, kde jsou nebo mají být zřízeny přírodní léčebné lázně. Pro lázeňská místa se vydávají lázeňské statuty, v nichž se blíže vymezí rozsah lázeňského území a stanoví se v něm i potřebná ochranná opatření.“ Slovník cestovního ruchu vysvětluje i pojmy balneoterapie a balneologie, se kterými se v lázeňské terminologii se lze také setkat. Balneoterapie je „soubor technik a procedur zaměřených na léčení různých somatických, psychosomatických i psychologických problémů“. Balneologie představuje „lázeňské lékařství, lékařský obor prohlubující znalosti o přírodních léčivých zdrojích“. Zákon č. 164/2001 definuje také lázně jako “komplex ubytovacích, stravovacích, rehabilitačních, sportovních a léčebných zařízení, využívající pro dosažení léčebného účinku na klienty přírodních léčivých zdrojů a léčebných procedur.“ 7

Ján Orieška, Služby v cestovním ruchu, ISBN 978-80-85970-68-5 Věra Seifertová, Marketing v lázeňském cestovním ruchu, ISBN 80-86592-00-6 9 Zákon č. 164/2001 o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů 8

5

Aby mohlo být dané místo označeno jako lázně, musí splňovat určité podmínky. První z nich je výskyt přírodního léčivého zdroje. Druhou podmínkou je kvalitní životní prostředí v daném místě. Třetím předpokladem je dobrá infrastruktura daného místa a poslední podmínkou je materiálně technická základna pro poskytování služeb. Pokud místo tyto podmínky splňuje, může být započat postup pro prohlášení daného místa za lázeňské. První bod je splněn již tím, že se v daném místě vyskytuje přírodní léčivý zdroj. Následně je Českým inspektorátem lázní a zřídel ověřena účinnost léčivého zdroje, poté je Ministerstvem zdravotnictví vyhodnocen posudek a zároveň předán návrh Vládě ČR a v kladném případě následuje již jen prohlášení Vlády ČR. Lázeňská místa mohou být rozdělena dle počtu lůžek, které jsou hostům k dispozici, podle vlastnictví a samozřejmě také podle léčivého zdroje, který využívají. Podle počtu lůžek se lázeňská místa dělí na velká s více než 1 000 lůžky, mezi které patří v České republice například Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Luhačovice, Jáchymov, Teplice v Čechách a další. Středně velká lázeňská místa mohou nabídnout 500 – 1 000 lůžek, mezi ně patří Bechyně, Bohdaneč, Darkov, Janské Lázně, Poděbrady, Teplice nad Bečvou a také Třeboň. Posledním typem jsou lázeňská místa s kapacitou do 500 lůžek, mezi něž se řadí například Lednice a Kostelec nad Ohří. Podle vlastnictví jsou lázně rozděleny do tří skupin. První z nich jsou státem vlastněná zařízení – státní léčebné lázně (např. Karlova Studánka, Janské Lázně). Zvlášť lze ve skupině státem vlastněných zařízení vymezit ta, která patří Ministerstvu obrany a Ministerstvu vnitra. Jde například o zařízení v Karlových Varech, Mariánských a Františkových lázních. Často dochází k jejich předání do správy soukromých firem, které se o provoz těchto zařízení starají. Druhou skupinou jsou zařízení ve vlastnictví měst. Do této skupiny patří Hodonín a Třeboň. Třetí skupinu tvoří všechna ostatní lázeňská místa v soukromém vlastnictví, jde o zhruba 85% veškeré kapacity lázeňských míst v České republice.

1.3 Vztah cestovního ruchu a lázeňství Cestovní ruch a lázeňství spolu úzce souvisejí. Jak již bylo zmíněno, jedním z typů cestovního ruchu je zdravotně orientovaný cestovní ruch, který v posledních letech nabývá na významu. Přesto je stále léčebné lázeňství oborem spadajícím pod zdravotnictví a lázeňský cestovní ruch, jako zdravotně orientovaný cestovní ruch, je záležitostí Ministerstva pro místní rozvoj. Lázeňství i cestovní ruch mají některé shodné prvky. Vznikaly a vyvíjely se společně, jsou orientované na uspokojení potřeb člověka poskytnutím služeb mimo místo jeho trvalého 6

bydliště, jejich cílem je duševní a fyzická regenerace, využívají shodnou materiálně technickou základnu a mají ekonomický přínos pro region. Zároveň se v určitých bodech od sebe odlišují. Zatímco se zdravotně orientovaný cestovní ruch může rozvíjet spolu s nabídkou různých wellness produktů, lázně budou vždy závislé na výskytu přírodního léčivého zdroje. V běžném cestovním ruchu se nabídka orientuje na jiné segmenty, než je tomu v lázeňství. Liší se i průměrná délka pobytu a celková výše výdajů hostů. Je tedy potřeba zdůraznit, že lázeňské léčebné pobyty v rámci komplexní nebo částečné lázeňské péče nebo samoplátecké pobyty spadají do resortu Ministerstva zdravotnictví a cestovní ruch v souvislosti s lázeňskými místy spadá pod resort Ministerstva pro místní rozvoj.10

1.4 Přírodní léčivé zdroje Za přírodní léčivé zdroje mohou být v České republice podle zákona č. 164/2001 Sb. považovány minerální vody, peloidy a plyny. Minerální vody, které jsou zamýšlené pro léčebné využití, jsou zákonem charakterizovány jako podzemní vody, které se vyskytují přirozeně a v původní čistotě a zároveň obsahují rozpuštěné pevné látky s předepsaným objemem minimálně jeden gram na jeden litr, nebo alespoň jeden gram na jeden litr rozpuštěného oxidu uhličitého. Může také obsahovat jiné chemické prvky, které mají na zdraví člověka příznivý vliv. Zároveň je pro minerální vody charakteristická teplota alespoň 20 °C při vývěru na povrch nebo radioaktivita radonu ve vodě nad 1,5 kBq/l. Zdroje přírodních minerálních vod jsou využívány také k výrobě balených minerálních vod díky stálému složení vody, obsahu minerálních látek a stopových prvků. Peloidy označují rašeliny, slatiny a bahna organického původu. Jsou využívány díky svým výborným termoregulačním vlastnostem. Léčivým plynem je např. právě oxid uhličitý.11 Vyčerpávající rozdělení a popis přírodních léčebných zdrojů uvádí Marian Mackovič v publikaci Lázeňství a balneotechnika12. Minerální vody Minerální vody využívané v lázeňství se od podzemních vod běžně využívaných například jako zdroj pro studny liší chemickým složením a účinkem na lidský organizmus. Klasifikaci minerálních vod lze začít rozdělením z lékařského a chemického pohledu. Lékařský pohled

10

Přednášky Ing. Leny Mlejnkové, kurz Cestovní ruch, rok 2007/2008 zimní semestr, kurz Lázeňství, rok 2011/2012 zimní semestr 11 Zákon č. 164/2001 o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů 12 Lázeňství a balneotechnika, Marian Mackovič

7

bere v potaz 3 hlediska. Dle prvního se minerální vody dělí na isotonické, hypotonické a hypertonické podle celkového obsahu iontů. Druhým hlediskem je teplota. Minerální teploty mohou být dle srovnání s tělesnou teplotou isotermické, hypotermické a hypertermické. Poslední dělení minerálních vod z lékařského hlediska zohledňuje to, zda ve vodě převažuje nebo nepřevažuje nějaký prvek. Tento pohled vody dělí na isochrematické a anisochrematické. V případě chemického pohledu na minerální vody existuje dělení dle teploty, dle obsahu plynů a dle radioaktivity. Podle teploty dělíme vody na studené, do 25 °C, a termální. Termální se dále člení na vlažné (25-32 °C), teplé (32-42 °C) a horké (termy) s teplotou nad 42 °C. Podle obsahu plynů jsou minerální vody rozdělovány na vody s celkovým obsahem volného CO2 větším než 1g/litr (kyselky), dále kyselky s obsahem rozpuštěných látek pod 1g/litr (prosté kyselky). Sirovodíkové vody jsou minerální vody s obsahem volného H2S nad 1 mg/litr a poslední skupinu představují sirovodíkové kyselky, které obsahem CO2 převyšují kritérium kyselek a souběžným obsahem H2S kritérium sirovodíkových vod. Posledním kritériem v této části je radioaktivita. V rámci tohoto členění lze uvést dělení na prosté radioaktivní prameny, prosté radioaktivní teplice a radioaktivní akratotermy. Problematikou jímání, transportu, distribuce a také konečného užití zřídel se zabývá krenotechnika13. Způsoby, kterými se zřídla jímají, jsou hloubení (pomocí šachtové studny, jímacího tělesa, drenů nebo kombinovaným způsobem), vrtání a další. Peloidy a plyny Peloidy v publikaci Lázeňství a balneotechnika autor Mackovič charakterizuje jako geologickými procesy vzniklé organické látky. V různých formách se v lázeňském oboru používají po jejich smíchání s vodou. Základní rozdělení tohoto přírodního léčebného zdroje je na humolity a bahna. Humolity označují rašeliny, slatiny a slatinné zeminy a jsou organického původu. Rašeliny jsou tvořeny rostlinnými zbytky, například odumřelými mechy, u hladin podzemních vod a jejich obsah rozpustných látek ve vodě je jen nepatrný. Lze je dělit na čisté, suchopýrové a blatnicové. Slatiny jsou rovněž tvořeny rostlinnými zbytky, nejčastěji se tvoří v mrtvých ramenech řek, v rybnících a různých vodních plochách. Jejich dělení je na slatiny prosté a sirno-železité. Slatinné zeminy jsou složením podobné slatinám, liší se jen podílem zemin a dělí se na prosté a křídové. Bahna, která mají anorganický původ, jsou dělena na prostá, zřídelní a slaná. Obsahují různé sinice, plankton,

13

Lázeňství a balneotechnika, Marian Mackovič

8

řasy. Nejcennější jsou bahna zřídelní. Právě tato skupina bahen, konkrétně bahna sirná, je využívána například v Piešťanech. Ze skupiny plynů je nejčastěji využíván oxid uhličitý, a to ve formě uhličitých koupelí nebo podkožních injekcí.14 Klima Ačkoli klima v České republice kvůli své nestálosti není zákonem uznaný přírodní léčivý zdroj, zabývá se jím např. Ján Orieška ve své publikaci Služby v cestovním ruchu15. Klima může mít vliv na lidský organizmus v případech, kdy v daném místě svítí slunce alespoň 1650 hodin v roce. Příznivě působí také vyšší nadmořská výška nebo pobyt v jeskyních. Známý je blahodárný vliv mořského prostředí. V padesátých letech 20. století byla klimatická místa klasifikována doktorem Stiborem, který je vymezil podle nadmořské výšky do 4 kategorií. Přistoupil k rozdělení na místa nížinná, místa podhorská, místa horská a místa vysokohorská. Podle charakteru podnebí pak klima rozdělil na sedativní, tonizující a stimulační. Místa nížinná jsou do nadmořské výšky 400 m.n.m., jde např. o Poděbrady a Luhačovice, jejich charakter je sedativní, což znamená, že jde o klima uklidňující, stálé, s nepatrnými výkyvy. Podhorská místa se vyskytují ve výšce 400 – 800 m.n.m., jsou charakterizována jako tonizující - mírně dráždivá. Jde například o Karlovu Studánku, Janské Lázně a Jeseník. Horská místa se nacházejí ve výšce 800 – 1 200 m.n.m., v České republice tento typ není, na Slovenku jsou to např. Vysoké Tatry se stimulačním klimatem, které je dráždivé. Posledním typem jsou vysokohorská místa se stimulačním klimatem, které může být ve výšce nad 1 200 m.n.m a je až popudlivého charakteru.16

1.5 Služby nabízené v lázních Služby, které jsou hostům v lázních nabízeny, jsou úzce propojeny s cestovním ruchem jako takovým. Mezi poskytované služby se i v lázních řadí ubytovací, stravovací, kulturněspolečenské, sportovně-rekreační, ale především zdravotní lázeňské služby. Skupinu základních služeb tvoří zdravotní, ubytovací a stravovací služby, zbývající služby tvoří druhou skupinu - doplňkové služby.17

14

V publikaci České lázně a lázeňství, kterou vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR v roce 2007, je uvedeno rozdělení přírodních léčivých zdrojů s odkazem na Dr. Hadače jiným způsobem 15 Služby v cestovním ruchu, Ján Orieška, ISBN 978-80-85970-68-5 16 České lázně a lázeňství, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007 17 Ján Orieška, Služby v cestovním ruchu, ISBN 978-80-85970-68-5

9

Zdravotní služby První kategorie služeb poskytovaných v lázních jsou právě zdravotní služby, kvůli kterým pacienti a turisté do lázní jezdí. Zahrnují vstupní lékařskou prohlídku při příjezdu, dále prohlídku průběžnou a závěrečnou při odjezdu z lázní. To se zpravidla týká jen pacientů, kteří do lázní přijeli v rámci komplexní lázeňské péče (podrobněji kapitola 2.2 která se věnuje druhům poskytované péče v lázních). Zdravotní službou jsou pak také veškeré procedury, které lze v lázeňských zařízeních absolvovat. Doplňkovou část zdravotních služeb představují např. fitness centra. Ubytovací služby Lázeňským hostům jsou k dispozici různá ubytovací zařízení. Patří mezi ně lázeňské hotely, lázeňské penziony, lázeňská sanatoria, lázeňské kliniky, také ubytování v soukromí a opomenout nelze ani možnost ubytování v apartmánech, bungalovech a kempech. Všechna tato zařízení splňují základní fyziologickou potřebu lidí, poskytují jim přístřeší. Jelikož hosté lázeňských zařízení tráví delší dobu než při jiných formách cestovního ruchu, jsou v současné době kladeny vyšší požadavky na kvalitu ubytování. Stále je však možné setkat se i v historických objektech lázeňských zařízení např. se společným sociálním zařízení pro více pokojů. Stravovací služby V oblasti stravovacích služeb nejde jen o nabídku různých stravovacích zařízení, která jsou hostům k dispozici pro denní stravování v jejich ubytovacím zařízení, ale i o trávení volného času. Pro lázeňské stravování je typické, že úzce souvisí se zdravotním stavem lázeňského hosta. Mohou to být zdravotní problémy se žlučníkem, ledvinami a dalšími orgány, které jsou důvodem pro lázeňský pobyt. V těchto případech bývají hostům naordinovány přesně stanovené diety, na které jsou stravovací zařízení připravena. K dispozici jsou pacientům nutriční terapeutky a další odborníci. Dietní systémy v České republice vznikaly již v šedesátých letech 20. století, dnes existuje více než 10 základních diet. Stravování v lázeňských zařízeních plní 4 základní funkce. První z nich je základní, režimové stravování v průběhu celého dne. V případě pacienta, kterému je pobyt v lázních hrazen zdravotní pojišťovnou, je na stravování stanoven určitý finanční limit. Často je stravování z důvodu nedostatečné kapacity jídelen rozděleno na směny. Druhá je funkce společenská. Stravovací zařízení je k dispozici nejen ubytovaným hostům, ale i veřejnosti. Svou funkci plní

10

stravovací zařízení také při zajištění gastronomického servisu mimořádných společenských akcí typu plesů, konferencí, přehlídek. Jako čtvrtou funkci lze uvést stravování zaměstnanců. Doplňkové služby Skupina kulturně-společenských služeb je hosty využívána v jejich volném čase. Zábavný program nabízí přímo ubytovací zařízení, které může zaměstnávat animační pracovníky, nebo lze využít nabídku v celém lázeňském místě, místních podniků, která je nejen pro pacienty, ale i pro jednodenní návštěvníky lázeňského místa a stálé obyvatele. Kulturní a společenské služby jsou hostům k dispozici zejména proto, aby minimalizovaly únavu po léčebných procedurách, aby zpříjemnily volný čas pacientů. Často jsou to právě lázeňská města, kde se opakovaně pořádají kulturní akce, jako jsou festivaly a slavnosti. Nejznámějším příkladem je zřejmě Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. V dnešní době je samozřejmostí, že je hostům v rámci sportovně-rekreačních služeb k dispozici široká nabídka sportovních aktivit. Tělocvičny a fitness centra bývají součástí lázeňských zařízení, často jsou v blízkosti také golfová hřiště, tenisové kurty a nabízeny jsou různé druhy sálových aktivit – squash, aerobik, spinning, populární zumba a mnoho dalších. Zmínit lze také služby směnáren, prádelen a existenci různých obchodů. Prolínání cestovního ruchu a všech služeb, které jsou v lázeňství zahrnuty, znázorňuje obrázek č.1.

11

Obrázek č. 1: Lázeňství jako komplexní systém služeb Vstupní, výstupní vyšetření Diagnostické funkce Laboratoř, RTG, ergometrie, ostatní diagnostika Zdravotní funkce Balneoterapie, fyzioterapie, kinezioterapie, ost. terapie Terapeutické funkce Psychoterapie, relaxace, rekondice, ost. programy

Recepce, ubytovací služby Lázeňské domy, léčebny Ošetřovatelské služby Ubytovací funkce

Hotely, penziony

Ubytovací služby

Lázeňský dietní systém

Lázeňství jako komplexní systém služeb

Stravování pacientů Celodenní stravování Stravovací funkce Pasantské stravování Restaurace, kavárny, bary, cukrárny Hudba, tanec Kulturní sály Galerie Kasina Sportoviště

Kulturní a společenské funkce

Kulturní akce Promenádní koncerty Společenské akce

Cestovní kancelář Směnárna Cestovní ruch Incoming Informační reservační služby

Zdroj obrázku: Karel Knopp a kolektiv, Lázeňství - ekonomika a management, Grada Publishing, 1999, ISBN 80-7169-7176,vlastní grafická úprava

12

1.6 Léčebné metody V lázeňských zařízeních jsou využívány různé léčebné metody od pití minerálních vod na kolonádách po různé zábaly. Nabídka léčebných metod je závislá na přírodním léčivém zdroji, který je v daném místě dostupný, a také na vybavení konkrétního lázeňského zařízení. Vodoléčba a využití minerálních vod Minerální vody jsou denně využívány hosty lázeňských zařízení v rámci pitného režimu, ale i návštěvníky a turisty, kteří jsou v lázeňském místě na výletě. Objem minerálních vod, který je spotřebován právě při pitných kúrách, je ale nesrovnatelný s objemem využitým při různých formách vodoléčby. Vodoléčba zahrnuje různé typy koupelí, zábalů, střiků, výplachů a sprch, zmínit lze také různé druhy saun, pobyty v bazénech, vodní masáže, vířivky i posilování a plavání v bazénech. Všechny tyto druhy vodoléčby jsou účinné díky vlastnostem používaných vod bohatých na minerály, plyny či také díky svým teplotám. Minerální voda jako přírodní léčivý zdroj může být využívána i při inhalacích, zejména u pacientů, kteří trpí nemocemi dýchacích cest. Tento typ léčby je často využíván v klimatických a přímořských lázeňských místech. Využití peloidů, plynů a klimatu Peloidy jsou využívány pro své termoterapeutické účinky hlavně v podobě rašelinových a bahenních zábalů, vaginálních tampónů a koupelí, které mohou být celkové či jen částečné. Jsou využívány hlavně při léčbě chronických zánětů. Nejvíce využívané jsou v Třeboni, dále v lázeňských místech Bechyně, Bohdaneč, Františkovy Lázně, Kundratice, Velichovky, Toušeň a Mšené. Plyny jsou využívány jak při koupelích, tak i ve formě lokálních podkožních injekcí. Opomenout nelze pozitivní vliv klimatu na lidský organizmus. Nejen teplota a tlak vzduchu dokáží ovlivnit zdravotní stav. Různých vlastností podnebí využívá klimatoterapie.18 Rehabilitace, cvičení a další léčebné metody K léčbě jsou využívány i různé způsoby rehabilitace, které na rozdíl od využívání přírodních zdrojů představují aktivní formu léčby. Do této skupiny lze zařadit různá pohybová i dechová cvičení, pohyb ve venkovním terénu, setkat se lze i s léčbou prací, tzv. ergoterapií.

18

Karel Knop, Lázeňství ekonomika a management, ISBN 80-7169-717-6

13

V posledních letech nabývá na významu jízda na koních (hipoterapie), či využívání psů k léčbě (canisterapie), které dosahují velkých úspěchů při léčení a rehabilitaci zdravotně a mentálně postižených osob. Dalšími oblastmi léčby jsou elektroterapie a magnetoterapie. Obě tyto formy využívají účinků magnetického pole a elektrického proudu na lidské tělo. K léčení se využívají také účinky světla, nejčastěji infračervené a ultrafialové záření, opomenout nelze ani sluneční záření. Obecně je léčba různými druhy světla či záření nazývána fototerapie. Lze ji využít v případě různých kožních onemocnění, zánětlivých onemocnění. Některé zdravotní problémy souvisejí s nesprávným životním stylem člověka, ke zlepšení zdravotního stavu může postačit úprava stravovacích návyků. Civilizační choroby, které se v posledních letech dostávají více do pozornosti, jsou stále častěji důvodem, proč lidé přijíždějí do léčebných nebo wellness zařízení. Nadváha, vysoký cholesterol, diabetes a další nemoci mohou být důvodem pro zahájení různých forem diet. Samozřejmě ale mohou být důvodem pro zahájení dietoterapie i jiné nemoci.

1.7 Segmentace klientů v lázeňství Klienty v lázeňských zařízeních lze segmentovat dle více hledisek. Prvním kritériem je věk. Dle věku se dělí klientela na skupinu dětí a dorostu, druhou skupinu tvoří dospělí. Obě tyto segmentační skupiny mají své vlastní indikační seznamy, svou vlastní léčbu. Dětem a dorostu je během dlouhodobějšího pobytu zajištěna výuka, v určitých případech může být s dítětem ubytována i rodič a pobyt mu také může být hrazen zdravotní pojišťovnou. Druhým kritériem pro segmentaci klientů je indikace. Indikační seznam obsahuje 11 skupin onemocnění, které jsou v českých lázních léčeny. Mohou to být tedy např. pacienti s nemocemi oběhového, pohybového ústrojí, pacienti s nervovým nebo neurologickým onemocněním a další. Dalším kritériem může být forma úhrady. Jak je popsáno v kapitole 2.2, která popisuje druhy lázeňské péče, přijíždějí do lázní pacienti v rámci komplexní nebo příspěvkové lázeňské péče nebo také jako samoplátci. Segmentačním kritériem je i pohlaví, národnost a délka pobytu.

1.8 Lázeňství jako studijní obor Lázeňství se během posledních desetiletí stalo samostatným studijním oborem a to ve dvou podobách. Lze se mu věnovat z ekonomického a lékařského hlediska. V rámci ekonomicky zaměřeného studia je v České republice několik vysokých škol, které nabízejí studijní obory 14

zaměřující se na problematiku lázeňství, většinou v rámci studia managementu cestovního ruchu. Lékařské obory související s lázeňstvím jsou fyzioterapie, balneologie a léčebná rehabilitace.

1.9 Marketing v cestovním ruchu a lázeňství V lázeňství, stejně jako ve všech dalších oborech podnikání, je využíváno marketingu a jeho nástrojů pro dosažení předem stanovených cílů. A. M. Morrison definuje marketing jako „plynulý proces probíhající v dílčích krocích, prostřednictvím něhož management v odvětví pohostinství a cestovního ruchu plánuje, zkoumá, naplňuje, kontroluje a vyhodnocuje činnosti navržené k zajištění jak zákazníkových potřeb a skrytých přání, tak i cílů své vlastní organizace.“19 Marketingový mix v cestovním ruchu a lázeňství Termín marketingový mix, se kterým poprvé přišel profesor Neil Borden, je popisovaný jako „všechny kontrolovatelné faktory, které byly vybrány, aby uspokojily potřeby zákazníka“20. V základní podobě jej tvoří tzv. 4 P – product, price, place a promotion, v českém jazyce se využívají termíny produkt, cena, distribuce a propagace. V současnosti existuje vedle základní podoby 4 P několik dalších, např. v oblasti služeb se využívá 7 P, kde vedle produktu, ceny, distribuce a propagace přibyly people, presentation a proces, tedy lidské zdroje, prezentace a proces. Všechny formy marketingového mixu mají společnou jednu věc. Jejich cílem je uspokojení zákazníků a maximalizace zisku daných subjektů. V cestovním ruchu se marketingový mix využívá ve formě 8 P, oproti základní verzi jsou v něm navíc people, packaging, programming a partnership – lidský faktor, vytváření balíčků služeb, programů a spolupráce. V oblasti lázeňství definuje Věra Seifertová marketingový mix jako verzi 7 P, kterou tvoří klasická 4 P a doplňuje je materiální prostředí (physical evidence), procesy ve službách a lidé ve službách.21 Produkt Pojem produkt v marketingu nezahrnuje jen hmotné výrobky, ale v cestovním ruchu a především v lázeňství se jedná o služby. Produktem jsou tedy základní i doplňkové služby, které mají uspokojit různé lidské potřeby. Produkt může být vytvořen kombinací služeb, zahrnuty mohou být jen některé nebo všechny služby, které byly popsány v kapitole 1.5. 19

Alastair M. Morrison, Marketing pohostinství a cestovního ruchu, ISBN 80-85605-90-2 Cestovní ruch – výkladový slovník, Martina Pásková, Josef Zelenka, Ministerstvo pro místní rozvoj 2002 21 Věra Seifertová, Marketing v lázeňském cestovním ruchu 20

15

Typický pro služby v cestovním ruchu, tedy i v lázeňství, je fakt, že jsou nehmotné, neskladovatelné a proměnlivé. Cena Cena je jediný prvek marketingového mixu, který generuje příjmy. Je také základní komunikační složkou mezi zákazníkem a prodávajícím. Představuje částku, kterou kupující za produkt zaplatí. Už samotná cena také udává určité informace o kvalitě produktu, o postavení produktu ve srovnání s konkurencí. Cena v sobě zahrnuje i faktor sezonnosti a snadnost či naopak obtížnost, s jakou lze daný produkt získat. V lázeňství je výše ceny pro zákazníka samozřejmě také ovlivněna tím, jestli přijíždí do lázní v rámci komplexní či příspěvkové péče, nebo zda jde o tzv. samoplátecký pobyt. V lázeňství se lze setkat se 2 typy tvorby cen. Prvním typem jsou věcně regulované ceny, které jsou typické pro pobyty v rámci komplexní nebo příspěvkové lázeňské péče. Cena je v tomto případě výsledkem dohody mezi zdravotní pojišťovnou a daným lázeňským zařízením. Druhý typ představují volné ceny nebo také ceny dohodou. Jde o ceny, které jsou využívané při samopláteckých pobytech Čechů i zahraniční klientely. Příkladem cenové diferenciace může být v lázeňském cestovním ruchu výše ceny produktu v závislosti na sezoně. Produkt je prodáván za jinou cenu v top termínech, v hlavní sezoně, mezisezoně i mimosezoně. Diferenciace je patrná také v souvislosti s rozdílnými cenami pro přímé zákazníky nebo zákazníky, kteří produkt kupují přes cestovní kanceláře a agentury, nebo zákazníky v rámci incentivních pobytů. Distribuce Distribucí jsou v rámci marketingového mixu myšleny nástroje, kterými je dosaženo toho, že se produkty dostanou od prodávajícího nebo poskytovatele k zákazníkovi. Distribučních cest je celá řada, liší se podle segmentu klientely, pro kterou je lázeňský produkt připraven. Základní dělení distribučních cest v publikaci Marketing v lázeňském cestovním ruchu od Věry Seifertové je na přímé a nepřímé. Přímou distribucí je pak přímý prodej jednotlivým klientům nebo prodej zdravotním pojišťovnám. Nepřímou formu distribuce představuje prodej prostřednictvím cestovních kanceláří, cestovních agentur a dalších zprostředkovatelů. U klientů, kteří do lázní přijíždějí v rámci komplexní nebo příspěvkové péče, jsou distribučními články sami doktoři a zdravotní pojišťovny. U klientů samoplátců může být využit některý z prostředníků nebo se klienti mohou obrátit přímo na lázeňské zařízení.

16

Propagace Propagace je ve slovníku cestovního ruchu22 popsána jako „jeden z marketingových nástrojů, který slouží pro podporu prodeje a marketingovou komunikaci se stávajícími i potenciálními zákazníky. Představuje komunikační nástroj, kterým jsou potenciální zákazníci oslovováni. Komunikační mix zahrnuje osobní a neosobní komunikační prostředky. Osobním komunikačním prostředkem je osobní prodej a ústní sdělení. Mezi neosobní prostředky se řadí reklama, public relations, podpora prodeje, přímý marketing, sponzorství, výstavy, obal či balení, místo prodeje a jeho úprava, práce a vztahy s médii a internet.23 V lázeňství jsou nejčastěji využívanými formami propagace především reklama, public relations, podpora prodeje a osobní prodej. Reklamou se rozumí „placená forma propagace a představení výrobku, služeb či myšlenek, zprostředkovaná obvykle reklamní agenturou a s využitím placeného prostoru v médiích“24, jde tedy o různé placené inzerce v katalozích, časopisech, odborných publikacích, ale i výlepy na reklamních plochách a v současné době především kvalitně zpracované webové stránky. Tři základní funkce, které reklama plní, jsou informační, přesvědčovací a připomínací. Cílem reklamy je upoutat pozornost zákazníka a informovat ho dostatečně o produktu a přesvědčit ho o vhodnosti nákupu. Public relations výkladový slovník cestovního ruchu popisuje jako “vztahy s veřejností, plánované i neplánované kontinuální působení na veřejnost a zájmové skupiny (současní zákazníci, potenciální zákazníci, zaměstnanci, držitelé akcií, hostitelská komunita, nevládní organizace aj.) s cílem vytváření jejich názorů na daný subjekt, jeho činnost pro veřejnost, jím poskytované služby atd.“25 Pracovníci public relations spolupracují s médii, reagují na události, které se daného subjektu dotýkají. Lidé, packaging, programming a partnership Lidé tvoří jeden z nástrojů marketingové mixu už proto, že služby v cestovním ruchu jsou od lidí neoddělitelné. Obzvlášť v lázeňství jsou zákazníci a zaměstnanci v neustálém kontaktu. Personál (nejen) lázeňských zařízení by měl být vybírán pečlivě dle jejich vzdělání, schopností, znalostí a zkušeností. Samozřejmostí by mělo být i neustálé další vzdělávání a motivace.

22

Cestovní ruch – výkladový slovník, Martina Pásková, Josef Zelenka, Ministerstvo pro místní rozvoj 2002 Věra Seifertová, Marketing v lázeňském cestovním ruchu 24 Cestovní ruch – výkladový slovník, Martina Pásková, Josef Zelenka, Ministerstvo pro místní rozvoj 2002 25 Cestovní ruch – výkladový slovník, Martina Pásková, Josef Zelenka, Ministerstvo pro místní rozvoj 2002 23

17

Packaging neboli tvorba balíčků služeb v cestovním ruchu. Balíčky tvoří kombinace jednotlivých služeb, zákazníkovi jsou účtovány za souhrnnou cenu. Příkladem jsou poznávací a pobytové zájezdy i právě lázeňské pobyty. Tvorba balíčků služeb se využívá i z důvodu sezónnosti některých produktů nebo u produktů, které jsou samostatně těžko prodejné. Programming, tedy tvorba programů, je s tvorbou balíčků úzce propojena. Dle Morrisona programování „postihuje takové specializované činnosti, programy nebo události, které mají zvýšit konzumaci služeb zákazníkem nebo mají zvýšit přitažlivost packagů nebo dalších služeb pohostinství a cestovního ruchu.“26 Packaging a programming jsou ze strany zákazníků výhodné kvůli pohodlnému nákupu jednotlivých služeb, často i díky finanční úspoře a většinou také mohou očekávat slibovanou kvalitu. Prodejci či poskytovatelé zahrnutých služeb profitují díky možnosti zvýšení poptávky mimo hlavní sezonu, zvýšení tržeb díky dalším konzumovaným službám v místě pobytu a z mnoha dalších důvodů.27 Partnership – spolupráce, vztahy mezi dodavateli a odběrateli je definována jako „společná propagace a další společné marketingové úsilí organizací pohostinství a cestovního ruchu.“28 Jde hlavně o spolupráci mezi poskytovateli služeb, zprostředkovateli prodeje a zákazníky. Zahrnuta může být i místní samospráva v lázeňských místech, cestovní kanceláře a agentury, zdravotní pojišťovny i odborná veřejnost.

26,27

28

Alastair M. Morrison, Marketing pohostinství a cestovního ruchu, ISBN 80-85605-90-2

Alastair M. Morrison, Marketing pohostinství a cestovního ruchu, ISBN 80-85605-90-2

18

2 Charakteristika lázeňství České republiky 2.1 Historie lázeňství v České republice Lázeňství má významnou roli v rámci cestovního ruchu v celé Evropě. V České republice se tradice lázeňství vyvíjí již více než 200 let. Mezi první využívané léčivé prameny patřily již od 12. století prameny v Teplicích, nejznámějším je Prazřídlo. V průběhu 18. a 19. století byla navštěvována především lázeňská místa na severu a západě České republiky, zpočátku převažoval zájem lékařů, později přijížděla šlechta, politici a společensky významné osobnosti, mezi které patřili i bankéři, úřednici. Za zlatou éru lázeňství na českém území je považováno období poslední třetiny 19. století až do první světové války. Tehdy do lázní přijížděli např. i skladatelé Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček nebo spisovatelé Johann Wolfgang von Goethe, Fridrich Schiller a Nikol Vasiljevič Gogol, často opakovaně. Vznikala lázeňská místa s dodnes dochovanou typickou architekturou. Lázeňství tehdy bylo jediným motivem domácího cestovního ruchu. V souvislosti s vývojem po druhé světové válce docházelo ke změnám i v oblasti lázeňství. Lázeňská zařízení byla zestátněna, obor se stal součástí zdravotnické sféry a měnila se i struktura hostů. Převažovali klienti v rámci léčebných pobytů hrazených komplexně nebo částečně zdravotními pojišťovnami, v zahraniční klientele byli největší skupinou lidé z východního bloku. Charakteristický pro tuto éru je také fakt, že do lázeňské infrastruktury nebyly investovány až téměř do konce 20. století víceméně žádné finanční prostředky. Během období socialismu celkové počty hostů v lázeňských zařízeních během jednoho roku dosahovaly i 300 000. Lázeňská péče si svou kvalitu zachovala, ale ubytovací a stravovací zařízení modernizována nebyla, docházelo k jejich devastaci. Stavěly se však i nové objekty. Po roce 1992 docházelo v lázeňství k privatizaci, zařízení přecházela z přibližně 80% ze státního do soukromého vlastnictví, zbylá zařízení zůstala v majetku Ministerstva zdravotnictví, zahraničí, obrany a vnitra. Lázeňská místa se vyskytují v celé České republice, kromě krajů Vysočina a Praha. Jediná dvě lázeňská místa, která jsou ve vlastnictví měst, jsou Třeboň a Hodonín. Mezi státem vlastněná lázeňská místa patří např. Karlova Studánka, Janské Lázně, zařízení v Karlových Varech, Mariánských Lázních a Františkových Lázních. Převážná většina lázní je však v soukromém vlastnictví. V současné době je v České republice 34 funkčních lázeňských míst. Bílina a Běloves jsou nefunkční.

19

V těchto 34 lázeňských místech je k dispozici 86 lázeňských zařízení, z toho 70 nestátních a 16 státních, které dohromady nabízí 26 500 léčebných lůžek. Pokud se započítají i hotelové lůžkové kapacity, činí nabídka 43 000 lůžek.29,30 Významné osobnosti lázeňství na území České republiky Vývoj lázeňství je spjat s celou řadou osobností. Na počátku vzniku lázeňství to byli lékaři a chemici, kteří zkoumali složení vod a jejich možný účinek na lidský organismus. Později to byly také architekti, kteří se podíleli na výstavbě lázeňských míst, a hoteliéři. S Karlovými Vary je spjat např. Johann Georg Pupp, který již v roce 1755 zakoupil hotel, jehož historie začala na počátku 18. století. Stejně tak patří k městu i rodina Becherů a jejich celosvětově známý likér Becherovka. Z architektů, kteří dali tvář jednotlivým městům, je to např. bohdanečský rodák Josef Gočár, který navrhl Gočárův dům, Hlavní lázeňskou budovu v Lázních Bohdaneč, D.S. Jurkovič jako významný architekt Lázní Luhačovice a J. Zítek v Karlových Varech. Lázně Jáchymov jsou spojeny se jménem Marie Sklodowké-Curie, která spolu se svým manželem objevila roku 1898 v jáchymovských rudách prvek radia. Lázně Jáchymov byly založeny 8 let po tomto objevu.31

2.2 Druhy poskytované péče v lázních Při definování lázeňské péče v České republice lze přistoupit k rozdělení do dvou skupin. V prvním případě je lázeňská péče pacientovi předepsána lékařem na základě jeho zdravotního stavu, ve druhém případě představuje lázeňský pobyt zcela komerční službu, jde o tzv. samoplátecký pobyt.

2.2.1 Lázeňská péče předepsaná lékařem S přihlédnutím ke zdravotnímu stavu člověka se lékař přikloní k formě komplexní nebo příspěvkové lázeňské péče. Podmínky pro poskytování a hrazení lázeňské péče stanovuje zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, konkrétně § 33 Lázeňská péče. Lázeňskou péči doporučuje ošetřující nebo praktický lékař. Návrh je podán prostřednictvím formuláře příslušné zdravotní pojišťovny a dospělý pacient je předvolán v rozmezí od jednoho do tří měsíců. Děti a pacienti v dorosteneckém věku mohou být vyzváni do 6 měsíců. 29

Přednášky Ing. Leny Mlejnkové, kurz Cestovní ruch, rok 2007/2008 zimní semestr, kurz Lázeňství, rok 2011/2012 zimní semestr 30 Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism [online], URL: http://www.czechtourism.com/what-tosee/spa.aspx, [cit. 23.3.2012] 31 Vademecum zdraví, Kouzlo českých lázní působí již po staletí [online], URL: http://vademecumzdravi.cz/kouzlo-ceskych-lazni-pusobi-jiz-po-staleti/, [cit. 23.3.2012]

20

Dalším důležitým dokumentem v této oblasti je vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 58/1997. Tato vyhláška stanovuje indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost, ve kterém jsou uvedeny skupiny nemocí, indikace, kontraindikace a lázeňská místa, ve kterých se jednotlivé skupiny nemocí léčí. Komplexní lázeňská péče se předepisuje zpravidla po pobytech v nemocnici, po i před operací, po zraněních či v případě chronických onemocnění, ale může být chápána také jako prevence a způsob, jak zabránit vzniku invalidity nebo alespoň minimalizovat její rozsah. Tato forma lázeňské péče je pacientovi plně hrazena zdravotní pojišťovnou. Pobyt v lázeňském zařízení bývá zpravidla předepsán na dobu minimálně 21 dní a zahrnuje ubytování, stravování a lázeňské procedury. V určitých případech může být pobyt u dospělých prodloužen na 28 dní a u dětí až na 60 dní. Pracující lidé jsou během této doby v pracovní neschopnosti. V případě, že je pacientem dítě nebo osoba, která k sobě potřebuje doprovod, je zdravotní pojišťovnou hrazeno ubytování a stravování i doprovodu. Druhou formou je příspěvková lázeňská péče. V tomto případě je zdravotní pojišťovnou hrazena jen samotná léčba, ubytování a stravování si pacienti hradí sami. Oproti komplexní lázeňské péči má pacient nárok na tuto formu i v případě méně závažných onemocnění nebo zranění, ale jen jednou během dvou let. Standardní délka pobytu v lázních je shodná jako u komplexní péče, tedy 21 dní, ale pacient během této doby čerpá dovolenou.

2.2.2 Samoplátecký pobyt a wellness Zdravotního cestovního ruchu se neúčastní jen lidé, kteří do lázní jedou na doporučení lékaře. V posledních letech si lidé všech věkových kategorií stále více uvědomují, jak důležité je pečovat o své tělo i ducha. Přijíždějí proto do lázeňských zařízení jako samoplátci, kteří si sami, bez spoluúčasti zdravotní pojišťovny, platí ubytování, stravování i různé léčebné procedury. Tento přístup ke zdravotně orientovanému cestovnímu ruchu souvisí s pojmem wellness. Mezi samoplátci nejsou samozřejmě jen občané České republiky, ale také turisté ze zahraničí. Pojem wellness lze charakterizovat jako způsob života a aktivity, kterými člověk dosahuje vyrovnaného psychického a fyzického stavu těla. V publikaci Wellness v ČR32, kterou vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR v roce 2008, je slovo wellness definováno jako synonymum zdravého životního stylu. Vzniklo spojením dvou anglických slov wellbeing and fitness. Ve Spojených státech amerických, odkud pojem wellness pochází, je uznávána 32

[online], URL: www.wellnessnoviny.cz/file/1730/wellness-v-cr.pdf, [cit. 12.1.2012]

21

definice „Wellness je takový zdravotní stav, který představuje harmonii těla, mysli a ducha, vlastní odpovědnosti, tělesné zdatnosti, péče o krásu, zdravé výživy, relaxace, meditace, duševní aktivity, vzdělávání, pozitivního vztahu k životnímu prostředí a společenských kontaktů jako základních elementů.“33 V posledních letech wellness pobyty získávají stále větší oblíbenost, především krátkodobější a víkendové pobyty jsou velmi oblíbené. Na tento trend reagují jak samotná lázeňská zařízení, která wellness programy také zahrnují do své nabídky, tak i nově vznikající subjekty či přímo wellness areály.

2.3 Legislativa, dokumenty a orgány českého lázeňství Zákon č. 164/2001 Sb. o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů byl zmíněn již v teoretické části této práce jako zdroj definic některých pojmů. Kromě vymezení pojmů jsou obsahem tohoto zákona také informace o využívání přírodních léčivých zdrojů, postup pro získání osvědčení léčivých zdrojů, vymezení ochranných pásem, podmínkách pro provoz léčebných lázní a mnoho dalších. Mezi další právní předpisy upravující oblast lázeňství a využívání přírodních léčivých zdrojů v České republice patří celá řada vyhlášek, nařízení a sdělení Ministerstva zdravotnictví. Opomenout nelze např. zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o znění a doplnění některých souvisejících zákonů, a vyhlášku Ministerstva zdravotnictví č.58/1997 Sb., kterou se stanoví indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost.34 Ústředním orgánem státní správy v oblasti přírodních léčivých zdrojů, konkrétně při stanovování podmínek jejich vyhledávání, využívání a rozvoje pro účely lázeňství, je Český inspektorát lázní a zřídel, který je součástí Ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví také zřídilo příspěvkovou organizaci Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů, které provádějí analýzy minerálních vod, peloidů a plynů. Důležitou státní složkou v oblasti získávání dat z oblasti zdravotnictví, a tedy i lázeňství, je Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, který funguje již od roku 1960. Spolupracuje s Českým statistickým úřadem, lékaři, nemocnicemi, zdravotními pojišťovnami a dalšími zdravotnickými zařízeními, díky kterým získává potřebná data. Spolupracuje také s mezinárodními organizacemi, např.

33

Muller, Kaufman, 2000 Platné právní předpisy, Ministerstvo zdravotnictví České republiky [online], URL: http://www.mzcr.cz/Legislativa/dokumenty/platne-pravni-predpisy_3689_1785_11.html, [cit. 15.1.2012] 34

22

Světovou zdravotnickou organizací WHO, Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD, OSN, Eurostatem a dalšími.35

2.3.1 Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR Odstavce výše se věnovaly legislativě v lázeňství především z toho pohledu, že je lázeňství součást zdravotnictví. Druhý způsob, jak lze na lázeňství pohlížet, je lázeňství jako součást cestovního ruchu. V tomto případě je tím nejdůležitějším orgánem Ministerstvo pro místní rozvoj. Přímo pro oblast cestovního ruchu je v současnosti jedním z nejdůležitějších dokumentů vytvořených v rámci Ministerstva pro místní rozvoj dokument Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013, která byla schválena vládou ČR dne 7.11.2007 usnesením č. 1239. Koncepce politiky cestovního ruchu jsou tvořeny na základě možností dalšího rozvoje České republiky v této oblasti. Při jejím vypracování bylo bráno v potaz také plánovací období Evropské unie. Hlavní strategické cíle koncepce pro současné období jsou rozděleny do 4 priorit: Priorita 1:

Konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu

Priorita 2:

Rozšiřování a zkvalitnění infrastruktury a služeb cestovního ruchu

Priorita 3:

Marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů

Priorita 4:

Vytváření organizační struktury cestovního ruchu

Mezi nástroje pro implementaci Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2007-2013 patří i Národní program podpory cestovního ruchu na roky 2010-2013, který byl schválen v roce 2010. Tento program si klade za cíl vytvořit prostředek, díky kterému se dosáhne rozvoje cestovního ruchu pro všechny. V letech 2011 a 2012 byl spuštěn podprogram Cestování dostupné všem, v roce 2010 to byl podprogram Cestovní ruch pro všechny. V rámci těchto podprogramů byla podpora pro podnikatelské subjekty zaměřena na různé oblasti, v roce 2012 se jednalo konkrétně o vybudování různých odpočívadel a hygienického zázemí, zpřístupnění atraktivit cestovního ruchu, podpora marketingu nebo vytváření navigačních a informačních systémů pro zdravotně postižené účastníky cestovního ruchu.36

35

Základní informace o ÚZIS ČR[online], URL: http://www.uzis.cz/nas, [cit. 19.1.2012] Ministerstvo pro místní rozvoj [online], URL: http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Programy-Dotace, [cit 19.1.2012] 36

23

2.3.2 Státní program podpory cestovního ruchu Pro lázeňství bylo významné ale především předchozí programové období 2004-2007, i roky 2001-2003. Prvního listopadu roku 2000 byl vládním usnesením č. 1075 schválen Státní program podpory cestovního ruchu, jeho realizace začala v roce 2001 zaměřením na rozvoj lázeňství, doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně rekreační aktivity a na podporu prezentace ČR jako destinace cestovního ruchu. V roce 2004 bylo usnesením vlády č. 110 rozhodnuto o prodloužení a pokračování se stejným zaměřením i v letech 2004-2007. V roce 2001 byly zahájeny 4 podprogramy, všechny se vztahovaly na oblast lázeňství: Podprogram č. 1: Podpora rozvoje měst a obcí se statutem lázeňského místa Podprogram č. 2: Podpora vlastníků lázeňské infrastruktury Podprogram č. 3: Rozšiřování ubytovací kapacity v kategorii ubytování v soukromí ve městech a obcích se statutem lázeňského místa Podprogram č. 4: Programy rozvoje lázeňské turistiky Z podprogramu č. 1 byly realizovány projekty jako např. rekonstrukce vozovek, kolonád, sadů, obnova alejí, fasád, výstavba kašny, parkoviště a další. Z podprogramu č. 2 byly většinou použity peníze na výstavby, dostavby nebo opravy ubytovacích zařízení či jiných objektů nebo rekonstrukce osvětlení. Podprogram č. 3 financoval výstavbu soukromých ubytovacích zařízení či jejich rozšíření a podprogram č. 4 vzdělávací aktivity, propagační materiály nebo program pohybových aktivit. Celkem bylo v těchto 4 podprogramech v prvním kole podpořeno 92 projektů a rozděleno mezi ně bylo 169 919 000 Kč.37 Díky dodatečně přiděleným financím bylo vyhlášeno v polovině roku druhé kolo, ve kterém bylo rozděleno dalších 99 milionů Kč mezi 82 projektů. Dotace byly na projekty poskytovány do 50 % celkových rozpočtových nákladů. V roce 2002 byl podprogram „Rozšiřování ubytovací kapacity v kategorii ubytování v soukromí ve městech a obcích se statutem lázeňského míst“ vyměněn za podprogram „Podpora budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně-rekreační

37

MMR - Vybrané projekty - 1. kolo [online], URL: http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/ProgramyDotace/Statni-program-podpory-cestovniho-ruchu/2001/Vybrane-projekty---1--kolo, [cit. 19.1.2012]

24

činnosti“, ostatní podprogramy zůstaly stejné jako v předchozím roce. Z celkové výše 200 milionů Kč přidělených financí pro tento rok bylo využito 199 900 000 Kč na 136 projektů.38 Rok 2003 byl opět ve znamení 4 podprogramů: Podprogram č. 1: Podpora rozvoje měst a obcí se statutem lázeňského místa Podprogram č. 2: Podpora budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně-rekreační aktivity Podprogram č. 3: Podpora budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu na území městských památkových rezervací a zón Podprogram č. 4: Podpora prezentace České republiky jako destinace cestovního ruchu Některé z podprogramů byly oproti minulým rokům opět změněny, mezi 126 žadatelů bylo rozděleno 163 752 000 Kč. V roce 2004 byly žadatelům k dispozici jen 3 podprogramy (Podpora rozvoje lázeňství, Podpora budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně-rekreační aktivity a Podpora prezentace České republiky jako destinace cestovního ruchu), 151 043 000 Kč bylo rozděleno mezi 81 žadatelů.39 Ve stejných podprogramech bylo v roce 2005 podpořeno 84 projektů celkovou částkou 140 083 000 Kč.40 V roce 2006 byl počet podprogramů snížen na 2, k dispozici byly již jen podprogramy Podpora rozvoje lázeňství a Podpora budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně-rekreační aktivity. Dotace byly přiznány v celkové výši 260 530 000 Kč 97 projektům.41 V letech 2001-2006 bylo tedy v rámci Státního programu podpory cestovního ruchu vyplaceno na různé projekty celkem 1 085 227 000 Kč.

2.4 Organizace věnující se lázeňství v České republice Lázeňství je podporováno i v rámci dobrovolných, nestátních organizací, jejichž členové se různými způsoby snaží o podporu lázeňských míst, společnou propagaci, rozvoj jednotlivých

38

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online], URL: http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Statniprogram-podpory-cestovniho-ruchu/2002/Vybrane-projekty, [cit. 19.1.2012] 39 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online], URL: http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Statniprogram-podpory-cestovniho-ruchu/2004/Vybrane-projekty-v-1--kole, [cit. 19.1.2012] 40 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online], URL: http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Statniprogram-podpory-cestovniho-ruchu/Podpora-cestovniho-ruchu-2005, [cit. 19.1.2012] 41 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online],URL: http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Statniprogram-podpory-cestovniho-ruchu/Podpora-cestovniho-ruchu-2006, [cit. 19.1.2012]

25

míst, obnovu cenných památek. Většina z nich byla založena po vzniku samostatné České republiky. Sdružení lázeňských míst ČR Sdružení lázeňských míst ČR sdružuje 37 členů (zpravidla zástupce radnic), jejichž posláním je „aktivně přispívat k vytváření podmínek a nástrojů pro regeneraci a rozvoj lázeňství a lázeňských míst, zejména ke zlepšování stavu a rozvoji lázeňské a městské infrastruktury, obnovy lázeňských památek a k rozvoji českého lázeňství a českých lázeňských měst a obcí.“ 42 V rámci své činnosti propaguje lázeňství samotné, pořádá akce pro veřejnost, vydává propagační materiály, angažuje se při úpravě právních norem a navrhování nových právních norem a také spolupracuje s dalšími českými i zahraničními organizacemi, které mají shodné cíle.43 Seznam členů je v příloze č. 2 na straně 80. Medispa Medispa je zájmové sdružení právnických osob, jehož záměrem je „ochrana kvality a pověsti lázeňské léčebné péče na území Karlovarského kraje a její další rozvoj“.44 Medispa sdružuje akreditované lázeňské organizace - právnické osoby, ověřuje plnění členských podmínek, komunikuje se zdravotními pojišťovnami a spolupracuje s dalšími organizacemi zabývajícími se lázeňstvím. Členové:45 Imperial Karlovy Vary a.s.

Lázeňský hotel Thermal, Karlovy Vary

Lázně Františkovy Lázně a.s.

Léčebné lázně Mariánské Lázně a.s.

Léčebné lázně Jáchymov a.s.

Lázeňský hotel Royal M. Lázně a.s.

Monti Spa a.s. Františkovy Lázně

SPLZAK Karlovy Vary

Karlovarský kraj Svaz léčebných lázní České republiky Svaz léčebných lázní České republiky je zájmové sdružení léčebných lázní a dalších podnikatelských subjektů, které se působí v oblasti lázeňství. Svaz byl založen roku 1995,

42

Sdružení lázeňských míst ČR [online], URL: http://www.spas.cz/osdruzeni.htm, [cit. 2.2.2012] Stanovy Sdružení lázeňských míst ČR [online], URL: http://www.spas.cz/files/stanovy_verze_20110113.pdf, [cit. 2.2.2012] 44,45 Medispa.cz [online], URL: http://www.medispa.cz/cz/o-sdruzeni-medispa, [cit. 2.2.2012] 43

26

sdružuje 44 členů s kapacitou větší než 20 000 lůžek. Dle stanov46 Svazu je cílem vytváření vhodných podmínek pro rozvoj lázeňství a lázeňských organizací, hájit zájmy členů, dbát na ochranu a vhodné využívání přírodních léčivých zdrojů. Svaz zajišťuje také prezentaci českého lázeňství, podporuje výzkum v této oblasti, komunikuje s vládními institucemi a zastupuje Českou republiku v zahraničí. Členové Svazu léčebných lázní jsou téměř stejní jako u Sdružení lázeňských míst. Platí každoročně členské příspěvky ve výši 100 Kč za jedno lůžko, minimálně však 30 000 Kč. Od roku 2001 je součástí Svazu i Sdružení odborných léčebných zařízení. Svaz léčebných lázní ČR se jako partner účastnil různých projektů47, např. modernizace Léčebných lázní Jáchymov, dostavby lázeňského centra Agricola v Jáchymově, rozvoje a marketingu lázeňských produktů cestovního ruchu v Konstantinových Lázních, modernizace Masarykova Domu ve Velichovkách a dalších. Pro rok 2012 a 2013 připravil Svaz kampaň na podporu českého lázeňství v rámci výzvy Ministerstva pro místní rozvoj pro národní podporu cestovního ruchu. Na konci srpna roku 2011 bylo rozhodnuto o přidělení dotace přímo na projekt Propagace českého léčebného lázeňství. Dodavatelem kampaně se stala společnost Arkadia s.r.o., která vyhrála výběrové řízení. Czech Tourism Česká centrála cestovního ruchu – Czech Tourism je oficiální název příspěvkové organizace spadající pod Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. Byla založena v roce 1993 za účelem celkové propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu. Jedním z témat, kterým se Czech Tourism v posledních letech věnuje, je i propagace lázeňství. V rámci svých aktivit upozorňuje obzvlášť na historii českého lázeňství a kvalitu nabízených služeb. V letech 2005-2010 se oblasti lázeňství věnoval samostatný tým, který uspořádal na 130 akcí propagující české lázeňství. V současnosti je lázeňství v kompetenci oddělení marketingové komunikace. Czech Tourism lázeňství zajišťuje marketingovou podporu např. v rámci prezentací v nákupních centrech, které pořádá především v Německu, Rakousku a na Slovensku. Během prezentačních akcí s doprovodným programem v jednotlivých obchodních či zábavních

46

Svaz léčebných lázní České republiky [online], URL: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/o-svazu-lazni/stanovysvazu-lecebnych-lazni-ceske-republiky, [cit. 2.2.2012] 47 Svaz léčebných lázní České republiky [online], URL: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/o-svazulazni/podporene-projekty, [cit. 2.2.2012]

27

centrech nabízí u propagačních stánků aktuální nabídku pobytů v českých lázních. Cílem je zaujmout potenciální individuální klienty. Snaží se také oslovovat zahraniční subjekty, se kterými by bylo možné navázat spolupráci. Organizuje tedy v zahraničí i tuzemsku workshopy a prezentace, během kterých jsou česká lázeňská místa představena možným budoucím partnerům. Agentura vydává v České republice i v zahraničí propagační materiály a spravuje vlastní webové stránky www.ceskelazenstvi.cz. Kromě sousedních zemí se zaměřuje na typickou zahraniční klientelu, kterou tvoří také hosté z arabských zemí a Ruska, ale i v budoucnosti možná i klienti z USA a Francie. Na rok 2012 plánuje Czech Tourism workshopy na východní Ukrajině, roadshow v Rusku, ve Spojených Arabských Emirátech a Ománu. V České republice, stejně jako v Německu a na Slovensku proběhne řada prezentací. Zúčastní se veletrhů v Německu a Velké Británii a uspořádá pro lékaře press/fam tripy na Ukrajinu, do Německa a Arábie. Mezi akce pořádané Czech Tourismem patří Karlovarský týden, který počátkem října spojuje akce Tourfilm, Lázeňskou konferenci a Lázeňský festival Karlovy Vary věnující se tématu lázeňství a cestovního ruchu. Tourfilm je mezinárodní festival filmů a multimédií s turistickou tematikou spojený zároveň s festivalem Tour region film. V termínu 4.-6.10.2012 se bude konat již 45. ročník. V rámci Tourfilmu probíhá soutěž filmů rozdělných do 4 kategorií. První kategorie jsou filmy do 30 minut s tématikou cestovního ruchu (národní boardy, regiony, města, subjekty cestovního ruchu, komerční sféra), do druhé kategorie patří reklamní spoty a krátké klipy do 3 minut (národní boardy, regiony, města, subjekty cestovního ruchu, komerční sféra), třetí kategorie zahrnuje televizní filmy (publicistické i dokumentární) s tématikou cestovního ruchu a 4. kategorii tvoří multimédia (www + CD) s tématikou cestovního ruchu. I během Tour region filmu probíhá soutěž, a to v kategorii 1. - filmy a klipy s tématikou prezentace krajů, regionů, měst a turistických atraktivit v České republice a kategorii 2. - multimédia (www + CDROM) s tématikou prezentace krajů, regionů, měst a turistických atraktivit v České republice.48 Lázeňský festival Karlovy Vary pořádaný obecně prospěšnou společností České lázně v Evropě je určen jak českým subjektům věnujícím se lázeňství, tak i zahraničním, dále 48

TOURFILM [online], URL: http://www.tourfilm.cz/, [cit. 3.2.2012], Vítejte v České republice - Karlovarský týden [online], URL: http://www.czechtourism.com/what-to-see/spa/carlsbad-week.aspx?lang=cs-CZ, [cit. 3.2.2012]

28

cestovním kancelářím, médiím i lékařům. Během festivalu jsou pořádány workshopy a prezentace. 6.-9.10.2011 se konal již 8. ročník, ke kterému byl vydán i Festivalový katalog.49 Součástí festivalu je také soutěž, v rámci které jsou uděleny festivalové ceny Lázeňská společnost roku, Lázeňské místo roku, Cena ředitele lázeňského festivalu a Cena poroty. Evropský svaz lázní ESPA Evropský svaz lázní ESPA (European Spas Association) byl založen v roce 1995 v Bruselu jako zastřešující organizace pro národní organizace věnující se lázeňství. Je to nevládní nezisková organizace. V současné době má 24 členů z 22 evropských zemí. Česká republika je zastoupena Svazem léčebných lázní České republiky. Stejně jako české organizace podporující lázeňství se i ESPA snaží o podporu tohoto oboru. Jako cíl si klade sledování a analyzování stavu lázeňství v jednotlivých členských státech, podporuje výměnu zkušeností, know-how a osvědčených postupů, usiluje o zavedení a zlepšování standardů v lázeňských zařízeních a zdravotnických střediscích, snaží se o sladění vzdělávacích programů a zavedení společných marketingových příležitostí pro členské státy ESPA. Partnery Evropského svazu lázní jsou European Social Insurance Platform (ESIP), International Society of Medical Hydrology and Climatology (ISMHH) a SSI Berlin Institut für Tourismus und Marketing. ESPA v rámci své činnosti také uděluje certifikáty EUROPESPA med a EUROPESPA wellness, které veřejnosti signalizují zaručenou kvalitu. Provozovatelé musí pro získání tohoto certifikátu splnit stovky požadavků týkající se bezpečnosti, hygieny a kvality služeb. Některé z nich jsou ověřovány anonymně a splněno musí být minimálně 80% z nich50.

49 50

Lázeňský festival Karlovy Vary [online], URL: http://www.spalife.info/spalife/, [cit. 3.2.2012] European Spas Association [online], URL: http://www.espa-ehv.com/, [5.2.2012]

29

Obrázek č. 2: Členské státy Evropského svazu lázní Espa

Zdroj obrázku: European SPAS [online], URL: http://www.espaehv.com/index.php?option=com_wrapper&view=wrapper&Itemid=302, [cit. 5.2.2012]

30

3 Statistika českého lázeňství Informace a statistiky z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR poskytují přehled o vývoji některých parametrů týkajících se lázeňských zařízení s povolením Ministerstva zdravotnictví – počtu dospělých hostů, pacientů v dorosteneckém věku a dětí, rozdělených také dle způsobů platby, počtu strávených dnů a například také nejčastěji léčených nemocí. Následující strany jsou věnovány některým z těchto ukazatelů. Počty pacientů v českých lázeňských zařízeních Vývoj počtu pacientů v lázeňských zařízeních dle věkových skupin během let 2000 až 2010 zachycují následující grafy č. 1, 2 a 3. Graf č. 1: Počet dospělých pacientů v českých lázeňských zařízeních v letech 2000-2010

Počet pacientů - dospělí 400 000 380 000 360 000 340 000 320 000 300 000 280 000 260 000 240 000 220 000 200 000 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj grafu č. 1: Lázeňská péče, ÚZIS ČR [online], URL: www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, dostupné 19.2.2012, zpracování vlastní

Z grafu č. 1 vyplývá, že u počtu dospělých pacientů v lázeňských zařízeních je v posledních 11 let patrný rostoucí trend. V roce 2000 byla tato věková skupina nad hranicí 250 000 pacientů, od roku 2008 se jejich počet drží nad hranicí 350 000.

31

Graf č. 2: Počty pacientů v dorosteneckém věku v českých lázeňských zařízeních v letech 2000-2010

Počet pacientů - dorostenecký věk 3 000 2 500 2 000 1 500 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj grafu č. 2: Lázeňská péče, ÚZIS ČR [online], URL: www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, dostupné 19.2.2012, zpracování vlastní

Z grafu č. 2 je patrné, že vývoj počtu pacientů v dorosteneckém věku už tak jednoznačný není, přesto je možné říci, že je u nich spíše klesající trend. Rozdíly mezi jednotlivými roky ale nejsou nijak výrazné, maximálně v řádech několika set. Graf č. 3: Počty dětských pacientů v českých lázeňských zařízeních v letech 2000-2010

Počet pacientů - děti 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj grafu č. 3: Lázeňská péče, ÚZIS ČR [online], URL: www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, dostupné 19.2.2012, zpracování vlastní

U skupiny dětských pacientů došlo v letech 2000-2008 k výraznému poklesu, od roku 2009 ale v této skupině lze v grafu č. 3 přesto vidět nepatrný vzestup počtu. Přehled o tom, jak velká část lázeňských pacientů byla léčena v rámci kompletní (KLP) či příspěvkové (PLP) lázeňské péče nebo na vlastní náklady, dokládají i s přesnými počty tabulky č. 1, 2 a 3. 32

Tabulka č. 1: Počty dospělých pacientů v českých lázeňských zařízeních během let 2000-2010 Dospělí Rok Celkem pacientů 2000 257453 2001 286981 2002 279089 2003 283426 2004 294102 2005 299359 2006 314207 2007 333970 2008 373328 2009 367463 2010 364945

KLP 107946 112367 113513 114979 112670 105324 94429 92605 91488 98113 97032

PLP Platící tuzemci Platící cizinci 24850 31853 92804 23612 35674 115328 21000 35618 108958 19897 30924 117626 19147 45282 117003 18253 55853 119929 18572 66688 134518 15708 91896 133761 15149 112987 153704 15040 111089 143221 14989 114788 138136

Zdroj tabulky č. 1: Lázeňská péče, ÚZIS ČR [online], URL: www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, dostupné 19.2.2012, zpracování vlastní

Z tabulky č. 1 je patrné, že od začátku 21. století celkový počet dospělých lázeňských pacientů stále rostl, v roce 2006 jejich počet překročil hranici 300 000. Rovněž je z tabulky jasné, že klesá počet tuzemských pacientů, kteří jezdí do lázní v rámci komplexní nebo příspěvkové lázeňské péče. V procentuálním vyjádření je to patrnější u příspěvkové lázeňské péče, kde pokles z 24 850 pacientů v roce 2000 na 14 989 v roce 2010 představuje snížení o téměř 40%. Výrazný nárůst byl zaznamenán u tuzemských samoplátců, jejich počet se mezi roky 2000 a 2010 více než ztrojnásobil. Stejný trend je možné vidět i u pacientů z ciziny. V roce 2000 jich do českých lázeňských zařízení zamířilo 92 804, o 10 let později již 138 136. Jejich počet převyšuje počet českých pacientů v rámci komplexní i příspěvkové péče dohromady. Tabulka č. 2: Počty pacientů v dorosteneckém věku v českých lázeňských zařízeních během let 2000-2010 Dorostenecký věk Rok Celkem pacientů 2000 2830 2001 2744 2002 2654 2003 2525 2004 2632 2005 2831

KLP PLP Platící tuzemci Platící cizinci 2815 5 0 10 2742 0 1 1 2633 3 2 16 2470 2 1 52 2587 0 2 43 2730 1 2 98

33

2006 2007 2008 2009 2010

2342 2646 2069 2370 2304

2262 2592 2037 1985 2092

19 0 1 12 11

5 26 11 6 4

56 28 20 367 197

Zdroj tabulky č. 2: Lázeňská péče, ÚZIS ČR [online], URL: www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, dostupné 19.2.2012, zpracování vlastní

Počet českých lázeňských pacientů v dorosteneckém věku, kteří do lázní přijíždějí v rámci komplexní péče, jednoznačně převyšuje všechny ostatní skupiny pacientů v dorosteneckém věku. Počet těchto pacientů v rámci příspěvkové péče stejně jako českých samoplátců je v této skupině zanedbatelný. U cizinců v této věkové skupině je ale jasně patrný vzestupný trend. V roce 2010 jich do českých lázeňských zařízení zamířilo 187, v roce 2009 jejich počet dostáhl dokonce 367. Tabulka č. 3: Počty dětských pacientů v českých lázeňských zařízeních během let 2000-2010 Děti Rok Celkem pacientů 2000 15528 2001 15110 2002 14225 2003 13043 2004 12524 2005 12108 2006 10529 2007 9940 2008 8017 2009 8348 2010 8617

KLP PLP Platící tuzemci Platící cizinci 15214 59 48 207 14776 27 69 238 13892 14 81 238 12753 16 30 244 12341 16 17 150 11641 13 7 447 10178 59 63 229 9730 6 31 173 7671 12 43 291 7927 59 28 334 7898 77 165 477

Zdroj tabulky č. 3: Lázeňská péče, ÚZIS ČR [online], URL: www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, dostupné 19.2.2012, zpracování vlastní

Oproti skupině dospělých pacientů, jejichž počet výrazně vzrostl, a skupině dorosteneckého věku, jejichž počet pomalým tempem klesá, je u skupiny dětských pacientů jasně patrný významný početní pokles. Celkový počet dětských pacientů byl v roce 2000 15 528, v roce 2010 již jen 8 617, což představuje pokles o téměř 45%. Nejvýraznější změna je u pacientů přijíždějících v rámci komplexní lázeňské péče. Celkový počet těchto pacientů 15 214 v roce 34

2000 (98% všech dětských pacientů) poklesl na hodnotu 7 898 v roce 2010 (necelých 92% ze všech dětských pacientů). Podíl této skupiny dětských pacientů je tedy ale stále převažující. U českých i zahraničních samoplátců je patrný vzestupný trend. Počty hostů v lázeňských ubytovacích zařízeních Celkový počet hostů v lázeňských zařízeních je vyšší než počet pacientů, a to díky účastníkům cestovního ruchu, kteří přijíždějí i v rámci jiné kategorie cestovního ruchu než zdravotně orientovaného. Graf č. 4 znázorňuje vývoj počtu hostů v lázeňských ubytovacích zařízeních během let 20002011, počet hostů je rozdělen do 2 skupin – rezidenti, cizinci a také je uveden součet za obě skupiny dohromady. Graf č. 4: Počty hostů v lázeňských ubytovacích zařízeních v letech 2000-2011

Hosté v lázeňských ubytovacích zařízeních 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2000

2001

2002

2003

2004

Rezidenti

2005 Cizinci

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Celkem

Zdroj grafu č. 4: Cestovní ruch - časové řady, ČSÚ [online], URL: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr, tabulka 2.5.2 Počet hostů a přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních podle zemí v ČR, dostupné 27.2.2012, zpracování vlastní

Z grafu č. 4 je patrné, že se počet lázeňských hostů dlouhodobě zvyšuje, u hostů ze zahraničí jde o nárůst o téměř 100% (v roce 2000 přijelo do českých lázeňských ubytovacích zařízení 176 387 cizinců, v roce, v roce 2011 to bylo již 345 310). V případě rezidentů za 11 let došlo k nárůstu o více než 100 000. Počty týkající se pouze zahraničních hostů znázorňuje graf č. 5.

35

Graf č. 5: Počet zahraničních hostů v lázeňských zařízeních v letech 1997-2010 Zahraniční hosté v lázeňských zařízeních, 1997 - 2010 350000 317023

330000

336921

310000 290000

295911

316478 306048

270000 250000 230000

228110

210000 190000 170000 150000

119772

130000

117635

128244

110000 98054

90000

123242 131476

125936 114975

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Zdroj grafu č. 5: CzechTourism, lázeňské statistiky [online], URL: http://www.czechtourism.cz/lazenstvi/lazenske-statistiky/, [cit. 28.2.2012]

Graf č. 5 vytvořený Českou centrálou cestovního ruchu představuje rovněž počty zahraničních hostů v českých lázeňských zařízeních. Data se oproti údajům z Českého statistického úřadu liší, přesto se shodují v rostoucím tempu. Czech Tourism nabízí delší časovou řadu, poskytuje data již za rok 1997, kdy do českých lázní přijelo 98 054 cizinců a maxima bylo dosáhnuto v roce 2008, kdy přijelo 336 921 cizinců a to je tedy více než trojnásobná hodnota oproti roku 1997.

36

Zahraniční hosté v českých lázeňských ubytovacích zařízeních Tabulka č. 4: Hosté v českých lázeňských ubytovacích zařízeních dle jednotlivých zemí Zahraniční hosté v lázeňských ubytovacích zařízeních podle zemí

Počet hostů index 2010/2009

% podíl 2009

2 009

2 010

Hosté celkem

647 568

675 715

104%

Rezidenti

341 520

359 237

105%

52,74%

Zahraniční hosté celkem

306 048

316 478

103%

176 560

172 121

2 Rusko

54 102

3 Ostatní asijské země

% podíl 2010

Průměrná doba Počet pobytu ve přenocování dnech 11,1

6 852 878

53,16%

12,5

4 124 583

47,26%

46,84%

9,6

2 728 295

97%

57,69%

54,39%

9,2

1 406 415

63 976

118%

17,68%

20,21%

13,5

802 588

22 535

21 438

95%

7,36%

6,77%

7,4

136 610

4 Izrael

4 466

6 717

150%

1,46%

2,12%

11,9

73 424

5 Ukrajina

6 456

6 662

103%

2,11%

2,11%

13,1

80 804

6 Rakousko

5 515

6 205

113%

1,80%

1,96%

6,6

34 742

7 Slovensko

4 345

4 853

112%

1,42%

1,53%

4,9

18 842

8 Ostatní evropské země

4 365

3 720

85%

1,43%

1,18%

10,8

36 463

9 USA

3 304

3 511

106%

1,08%

1,11%

8,8

27 282

10 Polsko

3 012

2 596

86%

0,98%

0,82%

4,1

8 157

11 Francie

1 907

2 320

122%

0,62%

0,73%

4,4

7 802

12 Itálie

1 802

1 999

111%

0,59%

0,63%

4,9

7 871

13 Čína

1 044

1 861

178%

0,34%

0,59%

2,2

2 216

Spoj. král. V. Británie a 14 Sever. Irska

1 592

1 732

109%

0,52%

0,55%

4,6

6 267

15 Švýcarsko

1 252

1 697

136%

0,41%

0,54%

5,2

7 117

16 Nizozemsko

1 421

1 649

116%

0,46%

0,52%

6,3

8 664

17 Španělsko

1 192 1 095

158%

0,25%

0,38%

3,6

3 076

18 Švédsko

755 1 081

101%

0,35%

0,35%

5,0

4 386

19 Belgie

1 124

1 078

96%

0,37%

0,34%

4,5

3 769

20 Maďarsko

1 081

1 050

97%

0,35%

0,33%

3,6

2 696

1 Německo

Zdroj tabulky č. 4: Czech Tourism [online], URL: http://www.czechtourism.cz/lazenstvi/lazenske-statistiky/, [cit. 28.2.2012]

Z tabulky č. 4 lze vidět, že v roce 2009 a 2010 přijíždělo do lázeňských ubytovacích zařízení nejvíce hostů z Německa, Ruska, různých asijských zemí, které byly shrnuty do jedné skupiny, dále z Izraele, Ukrajiny a Rakouska. Do první desítky se dostaly ještě země Slovensko, USA, Polsko a skupina ostatních evropských zemí.

37

Počty přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních Další z grafů znázorňuje vývoj počtu přenocování rezidentů i cizinců v letech 2000-2011. Graf č. 6: Počet přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních v letech 2000-2011 Počet přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních 7 500 000 7 000 000 6 500 000 6 000 000 5 500 000 5 000 000 4 500 000 4 000 000 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 2000

2001

2002

2003

2004

2005

Počet přenocování celkem

2006

2007

Nerezidenti

2008

2009

2010

2011

Rezidenti

Zdroj grafu č. 6: Český statistický úřad [online], URL: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr, tabulka 2.5.2 Počet hostů a přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních podle zemí v ČR, dostupné 27.2.2012, zpracování vlastní

Počty přenocování u hostů z České republiky se v letech 2000-2011 po celou dobu drží kolem hranice 4 milionů za rok. U zahraničních hostů počet přenocování dosáhl své zatím nejvyšší hodnoty v roce 2008, kdy se jejich počet poprvé dostal nad hranici 3 milionů. Celkově je u této skupiny patrný rostoucí trend, počty se pohybují již 6 let mezi 2,5 až 3 miliony. Průměrná ošetřovací doba v českých lázeňských zařízeních Předchozí data o počtu přenocování a počtu hostů lze přiřadit celkových statistik cestovního ruchu. Údaje o ošetřovací době v českých lázeňských zařízeních spadají oproti předchozím statistikám do oblasti zdravotnictví. Přehled o průměrné ošetřovací době jednotlivých skupin pacientů v českých lázeňských zařízeních v letech 2000-2010 je znázorněn na grafech č. 7, 8 a 9.

38

Graf č. 7: Průměrná ošetřovací doba u dospělých pacientů v českých lázeňských zařízeních v letech 2000-2010

Průměrná ošetřovací doba - dospělí 30 25 20 15 10 5 0 2000

2001

2002

2003

KLP

PLP

2004

2005

Platící tuzemci

2006

2007

Platící cizinci

2008

2009

2010

Celkem

Zdroj grafu č. 7: Lázeňská péče, ÚZIS ČR [online], URL: www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, dostupné 19.2.2012, zpracování vlastní

Ze všech tří skupin lázeňských pacientů je průměrná ošetřovací doba nejstabilnější u skupiny dospělých. V letech 2000-2010 se u pacientů v rámci komplexní lázeňské péče ošetřovací doba drží na 25 dnech, v případě příspěvkové péče lehce nad 20 dny, u českých samoplátců je patrný klesající trend na přibližně 6 dní, u platících cizinců je ošetřovací doba průměrně 13 dní a celkově za všechny dospělé pacienty v českých lázních to v roce 2010 bylo 14,5 dne. Graf č. 8: Průměrná ošetřovací doba u pacientů v dorosteneckém věku v českých lázeňských zařízeních v letech 2000-2010

Průměrná ošetřovací doba - dorostenecký věk 40 30 20 10 0 2000

2001

2002

2003

KLP

PLP

2004

2005

Platící tuzemci

2006

2007

Platící cizinci

2008

2009

2010

Celkem

Zdroj grafu č. 8: Lázeňská péče, ÚZIS ČR [online], URL: www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, dostupné 19.2.2012, zpracování vlastní

39

U pacientů v dorosteneckém věku je ošetřovací doba opět stabilní u pacientů v rámci komplexní péče, v posledních jedenácti letech se pohybovala v rozmezí 30-35 dní, to také souvisí s jejich celkem vyrovnaným počtem v jednotlivých letech. U ostatních pacientů v této věkové skupině jsou počty v jednotlivých letech velmi nevyrovnané a navíc maximálně v řádu desítek pacientů. Celkově za všechny skupiny byla průměrná ošetřovací doba pacientů v dorosteneckém věku v posledních 11 letech mezi 30 a 35 dny. Graf č. 9: Průměrná ošetřovací doba u dětských pacientů v českých lázeňských zařízeních v letech 2000-2010

Průměrná ošetřovací doba - děti 45 40 35 30 25 20 15 10 5 2000

2001

2002

2003

KLP

PLP

2004

2005

Platící tuzemci

2006

2007

Platící cizinci

2008

2009

2010

Celkem

Zdroj grafu č. 9: Lázeňská péče, ÚZIS ČR [online], URL: www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, dostupné 19.2.2012, zpracování vlastní

I u dětských pacientů je průměrná ošetřovací doba nejstabilnější u pacientů v rámci komplexní péče, v posledních letech se pohybovala v rozmezí 33-35 dní. Celkově u všech dětských pacientů klesala z 37 dnů v roce 2000 na necelých 32 v roce 2010.

40

4 Charakteristika lázeňství Spolkové republiky Německo 4.1 Historie lázeňství ve Spolkové republice Německo Počátky lázeňství ve Spolkové republice Německo sahají až do dob antického Říma. Byli to právě Římané, kteří zakládali první lázně na území dnešního Německa. Do dnešní doby se zachovaly památky dokazující tuto část historie lázeňství Německé spolkové republiky např. ve městech Aachen, Baden-Baden, Trier nebo Wiesbaden. K rozmachu docházelo později od 15. a 16. století, lázeňská architektura zažívala rozkvět od 19. století. Nevznikaly jen budovy sloužící k léčebným aktivitám, ale také kulturní centra, vzdělávací zařízení, zahrady, parky, kolonády a také hotely, vily, divadla, muzea a vyhlídkové stavby. Kolem roku 1900 existovalo v Německu již 300 lázeňských míst.51,52 Autoři Patricia a Malcolm Cooper v publikaci Health and Wellness Tourism53 také zmiňují historii německého lázeňství a jeho počátky v souvislosti s příchodem Římanů na území dnešní Spolkové republiky Německo. Římský filosof Plinius Starší již v roce 77 našeho letopočtu zmiňoval místa s minerálními prameny, která na území Německa navštěvoval při cestování západní Evropou. Město Aachen bylo jedním z míst, které si Římané vybrali pro usídlení z důvodu výskytu horkých pramenů. Místo pojmenovali jako Aquae Granni po keltském bohu vody a léčení, kterým byl Grannus. Jednou z významných osobností německého lázeňství byl farář Sebastian Kneipp (18211897), který se lázeňstvím zabýval již v 19. Století, a svou terapii stavěl na 5 základních pilířích, kterými jsou voda, pohyb, vyvážená strava, léčivé rostliny a uvědomělý způsob života. Jde tedy o kombinaci využívání účinků teplé a studené vody, výtažků z léčivých rostlin, pravidelného pohybu, vyvážené, bohaté a pestré stravy, které dohromady působí na celkovou rovnováhu člověka. 17. květen jako den narození Sebastiana Kneippa je v Německu dokonce každoročně slaven jako den Sebastiana Kneippa. Další výraznou osobností v historii německého lázeňství byl pastor Emanuel Felke (18561926), který se věnoval přírodnímu léčitelství dlouhá léta.54 Stejně jako Sebastian Kneipp

51

Německá turistická centrála, Deutsche Zentrale für Tourismus DZT [online], URL: http://viewer.zmags.com/publication/556b42e3#/556b42e3/40, [cit. 19.3.2012] 52 Die freie Enzyklopädie Wikipedia [online], URL: http://de.wikipedia.org/wiki/Kurarchitektur, [cit. 19.3.2012] 53 Patricia Erfurt-Cooper and Malcolm Cooper, Health and Wellness Tourism, ISBN: 13:978-1-84541-112-1 54 G Bad Sobernheim - Kur und Wellness / Felke-Kur / Pastor Emanuel Felke [online], URL: http://www.badsobernheim.de/kurundwellness/felkekur/pastor_emanuel_felke, [cit. 19.3.2012]

41

prosazoval pohyb a vyváženou stravu, léčbu zakládal na 4 pilířích – světlo, voda, vzduch a především jíl.55

4.2 Německá lázeňská místa Ve Spolkové republice Německo se nachází více než 350 lázeňských míst. Lze říci, že je tato země spolu s Francií, Itálií, Španělskem, Rakouskem a Portugalskem jednou z lázeňských velmocí. Díky rozmanitosti země lze vybírat ze 4 hlavních druhů lázeňských míst. První skupinou jsou lázeňská místa, která využívají přírodní minerální nebo termální prameny, peloidy a plyny (Mineral- a Moorheilbäder). Druhou skupinou jsou místa využívající specifického klimatu (heilklimatische Kurorte), třetí skupinu tvoří přímořská lázeňská místa (Seeheilbäder a Seebäder) u Severního a Baltského moře a poslední skupina lázeňských míst využívá poznatků Sebastiana Kneippa (Kneippheilbäder a Kneippkurorte). V jednotlivých spolkových zemích se proto nabídka lázeňských pobytů liší podle toho, jaké léčivé zdroje se v dané spolkové zemi nacházejí. Nejvíce lázeňských míst se nachází ve spolkové zemi BadenWürttemberg. Mapa s německými lázeňskými místy je na straně 81. V lázeňských místech, která využívají minerální prameny, peloidy a plyny, bývají léčeny srdeční a cévní onemocnění, také krevního oběhu, onemocnění dýchacích cest, zažívacího ústrojí, kožní onemocnění a další. V klimatických lázeňských místech se léčí onemocnění dýchacích cest, srdeční, cévní a onemocnění krevního oběhu a také bývají navštěvována v době rekonvalescence. Přímořská lázeňská místa jsou vyhledávána v případě chronických onemocnění

pohybového

ústrojí,

kožních

onemocnění,

při

rekonvalescenci,

při

gynekologických onemocněních a dalších, stejně jako v případě posledního typu lázeňských míst, Kneippových lázní.56 Přehled lázeňských míst a jejich počtu v jednotlivých spolkových zemích Spolkové republiky Německo je uveden v tabulce č. 5. Tabulka č. 5: Lázeňská místa v jednotlivých spolkových zemích Lázeňská místa v SRN Baden- Württemberg Bayern Brandenburg Hessen

Minerální Klimatická Přímořská Kneippova Celkem 34 20 0 12 66 31 16 0 11 58 7 0 0 1 8 21 3 0 9 33

55

Felkes Idee - Menschels Vitalresort [online], URL: http://www.menschel.com/biohotel-badsobernheim/felkes-idee.html, [cit. 23.3.2012] 56 Bädekalender Deutschland – Kuren, Gesundheit, Wellness und Freiziet [online], URL: http://www.baederkalender.de/kurorte.php, [cit. 25.3.2012]

42

Mecklenburg-Vorpommern Niedersachsen Nordrhein-Westfalen Rheinland-Pfalz Saarland Sachsen Sachsen-Anhalt Schleswig-Holstein Thüringen Celkem

2 20 16 13 0 8 5 5 11 173

0 5 6 6 3 0 0 2 3 64

24 16 0 0 0 0 0 34 0 74

27 47 34 25 5 11 6 44 16 380

1 6 12 6 2 3 1 3 2 69

Zdroj tabulky č. 5: Bäderkalender Deutschland - Kuren, Gesundheit, Wellness und http://www.baederkalender.de/index.php, vlastní zpracování, stav k. 9.2.2012

Freizeit,

[online],

URL:

Mezi nejvýznamnější lázeňská místa lze zařadit Aachen, Baden - Baden a Wiesbaden. Město Aachen (Cáchy) leží na západě Německa ve spolkové zemi Severní Porýní – Vestfálsko (Nordrhein-Westfalen), patří k místům s nejstarší lázeňskou historií trvající 2 tisíciletí. Mezi hosty patřil například i císař Karel Veliký či Giacomo Casanova. V současné době fungují v Cáchách 3 lázeňské kliniky, volný čas lze trávit ve 2 lázeňských parcích. Léčba je zaměřena především na revmatická onemocnění, degenerativní onemocnění pohybového aparátu, následky nehod, ochrnutí, onemocnění dnou, gynekologické nemoci. Ke koupelím jsou využívány prameny s názvy Kaiserquelle (teplota 51,9 °C, pH 6,8), Rosenquelle (teplota 45,4 °C, pH 7,0), Landesbadquelle (teplota 73,1 °C, pH 7,1), Schwertbadquelle (teplota 70,0 °C, pH 6,8).57 Baden – Baden se nachází ve spolkové zemi Bádensko - Württembersko (Baden – Württemberg), jeho historie je rovněž spjata s Římany, kteří zde již v 1. století našeho letopočtu založili lázeňské místo. Z této doby se zachovaly jen zbytky opevnění a některých lázní. Toto město bývalo také označováno jako „letní hlavní město Evropy 19. století“. Významnou stavbou je lázeňský dům Kurhaus, který představuje společenské centrum celého města, spojený se známými kolonádami vedoucími do centra města. Lázeňským hostům je k dispozici 8 klinik, které se zaměřují na revmatická onemocnění, onemocnění kloubů a páteře, doléčování po úrazech a operacích či chronický únavový syndrom.58,59,60

57

Aachen, Kuren, Baden [online], URL: http://www.aachen.de/DE/tourismus_stadtinfo/100_kuren_baden/index.html, [cit. 23.3.2012] 58 Stadt Baden-Baden[online], URL: http://www.baden-baden.de/de/index.html, [cit. 23.3.2012] 59 http://www.kurhauscasino.de/de/im-kurhaus, dostupné 23.3.2012

43

Wiesbaden je hlavní město spolkové země Hesensko (Hessen) a se svými 26 termálními prameny se počítá mezi nejstarší lázeňská místa v celé Evropě. Léčba se v tomto lázeňském městě zaměřuje také na revmatická a ortopedická onemocnění. Vnitřní a venkovní koupele nabízí ve městě Wiesbaden 8 zařízení, různé formy péče a ošetřování více než 30 zařízení typu lázeňských klinik, domů, nemocnic.61 Zmíněno musí být i lázeňské městečko Bad Füssing situované přibližně 30 kilometrů od bavorského města Passau (Pasov). Toto místo je největší lázeňské místo nejen ve Spolkové republice Německo, ale i v celé Evropě. Jeho historie přitom začala až v první polovině 20. století, když byl v roce 1938 objeven termální pramen při hledání nalezišť ropy v původní obci Safferstetten se 476 obyvateli. Léčebné účinky zdejšího termálního pramenu byly potvrzeny v roce 1953 Balneologickým institutem Univerzity v Mnichově. Tento první termální pramen o teplotě 56 °C byl nazván Thermal 1. Další dva termální prameny byly objeveny v 60. letech dvacátého století.62

4.3 Legislativa Lázeňství je ve Spolkové republice Německo upraveno v právním dokumentu, který lze přeložit jako sociální zákoník (Sozialgesetzbuch). Je tvořen celkem 12 knihami, o lázeňství pojednává kniha pátá (Sozialgesetzbuch Fünftes Buch), v rámci zákonného zdravotního pojištění v třetí části, která je věnována Službám v oblasti prevence nemocí (Leistungen zur Verhütung von Krankheiten). Problematikou lázeňství se zabývá i kniha pátá o povinném penzijním pojištění a kniha devátá o rehabilitaci a zapojení osob se zdravotním postižením. Obecně lze říci, že v tomto zákoníku jsou k dispozici veškeré informace o tom, kdo má na lázeňskou péči nárok, v jaké formě, za jakých finančních podmínek.63 Zlomovými roky v německé legislativě byly roky 1996 a 1997, kdy vstoupilo v platnost několik významných zákonů, které se dotkly i oblasti lázeňství. Tyto kroky byly součástí tzv. třetí etapy zdravotnické reformy, ke které se Spolková republika Německo uchýlila z důvodu narůstání nákladů na zdravotnictví (náklady na lázeňskou péči vzrostly 1991-1996 z 3 na téměř 5,3 miliardy tehdejších marek, tedy o 75%). Mezi změnami bylo např. zkrácení 60

Gesundheitsreisen, Heilbäder und Kurorte im Reiseland Deutschland, vydáno Německou centrálou cestovního ruchu, [online], URL: http://viewer.zmags.com/publication/556b42e3#/556b42e3/100, [cit. 27.3.2012] 61 Landeshauptstadt Wiesbaden – Kliniken [online], URL: http://www.wiesbaden.de/leben-inwiesbaden/gesundheit/kliniken/index.php, [cit. 23.3.2012] 62 Historische Meilensteine – Bad Füssing [online], URL: http://www.bad-fuessing.de/historische-meilensteine/, [cit. 25.3.2012] 63 Herzlichwillkommen bei Sozialgesetzbuch.de [online],URL: http://www.sozialgesetzbuch.de/gesetze/index.php, [cit. 27.3.2012]

44

standardní délky lázeňského pobytu ze 4 na současné 3 týdny a prodloužení intervalu, kdy lze o lázeňskou péči požádat, ze 3 na 4 roky, a také zvyšování spoluúčasti. Dopady této reformy jsou patrné i z tabulky č. 9 Údaje o počtu zařízení lázeňské péče, počtu lůžek, ošetřovacích dnech, ošetřovací době a využití lůžek na straně 56. V roce 1997, kdy reformní zákony začaly platit, významně poklesl počet pacientů, objem ošetřovacích dnů, průměrná ošetřovací doba i procentní využití lůžek v lázeňských ubytovacích zařízeních, jejichž počet také o několik desítek poklesl.64 Německá centrála cestovního ruchu v publikaci o vývoji a významu domácího cestovního ruchu uvádí, že v některých regionech poklesla návštěvnost v roce 1997 až pod úroveň 20% předchozích hodnot, bylo zrušeno na 30 000 pracovních míst a každé čtvrté lázeňské klinice hrozil krach. Toto období bývá nazýváno lázeňskou krizí. Lázeňské subjekty často přistoupily k rozsáhlým modernizacím nejen objektů, ale i celého pojetí lázeňství, zaměřily se na změnu nabídky.65

4.4 Uznání lázeňského místa Vzhledem k politickému uspořádání Spolkové republiky Německo je systém prohlášení určitého místa za lázeňské v každé spolkové zemi trochu jiný. Vždy se vychází z platného právního předpisu v dané zemi, zpravidla jde o „Zákon o lázeňském místě“ (Kurortegesetz) nebo nařízení (Verordnung). Prohlášení daného místa za lázeňské je např. v případě spolkové země

Mecklenburg

-

Vorpommern

v kompetenci

Ministerstva

sociální

věcí

(Sozialministerium) ve spolupráci s Ministerstvem hospodářství (Wirtschaftsministerium)66, ve spolkové zemi Thüringen v kompetenci Ministerstva hospodářství a infrastruktury (Ministerium für Wirtschaft und Infrastruktur).67 Jako lázeňské místo může být uznáno celé město/obec nebo jen jejich část.68

4.5 Formy lázeňské péče v SRN Lázeňskou péči ve Spolkové republice Německo lze rozdělit obdobně jako v České republice na ambulantní a lůžkovou nebo komplexní a příspěvkovou lázeňskou péči dle finanční náročnosti. Samozřejmě je možností i samoplátecký pobyt. Ambulantní formou jsou tzv. 64 Walter Buchner, Gesundheitsreform und Kurwesen – eine ökonomische Analyse am Beispiel der niederbayerischen Heilbäder, Herbert Utz Verlag, Mnichov 2002, ISBN 3-8316-0104-6 65 In-Land Deutschland, Entwicklung und Bedeutung des Binnentourismus [online], URL: http://viewer.zmags.com/publication/6bb0dba9#/6bb0dba9/12, [cit. 3.4.2012] 66 Mecklenburg-Vorpommern, das Dienstleistungsportal [online], URL: http://www.landesrechtmv.de/jportal/portal/page/bsmvprod.psml?showdoccase=1&doc.id=jlrKurortGMVrahmen&doc.part=X&doc.origin=bs&st=lr, [cit. 25.3.2012] 67 Thüringer Kurortegesetz [online], URL: http://th.juris.de/th/gesamt/KurortG_TH.htm, [cit. 25.3.2012] 68 Kurtort – Wikipedia [online], URL: http://de.wikipedia.org/wiki/Kurort, [cit. 25.3.2012]

45

ambulante Kuren, kdy pacienti dochází do lázeňského zařízení jen na danou proceduru. Lůžkovou péči představují stationäre Kuren spojené s ubytováním pacienta v daném zařízení. První typ lázeňské péče - Vorsorge-Kuren je v Německu určen pro jinak zdravé lidi s momentálně oslabeným zdravím, má zabránit dalšímu případnému zhoršování zdravotního stavu, jsou spojené především s prevencí. Druhý typ lázeňské péče v Němeccku - Kuren zur Rehabilitation je naopak určen pro ty, co jsou nebo byli nemocní, a jsou podporováni při uzdravování a navrácení zdraví. Trvají většinou kolem 3 týdnů.69

4.5.1 Léčení bez oficiální žádosti o lázeňskou péči Zájemci mohou po dohodě s lékařem v místě bydliště získat poukaz na léčbu (Rezept für Heilbehandlung), který uplatní kdykoli např. u nejbližšího místního fyzioterapeuta. Další možností je jet do volně vybraných lázní, kde tento poukaz mohou také využít. V případě lázní je zdůrazňováno především celkové přispění lázeňského prostředí ke zlepšení zdravotního stavu. Klient zaplatí v obou případech 10 Euro za poukaz a 10% nákladů na léčbu. Stravu, ubytování a dopravu si v případě návštěvy lázeňského místa platí klient sám. Pacienti mohou lékaře v místě bydliště obejít a jít rovnou k lékaři v lázeňském zařízení, který rovněž stanoví způsob léčby, rehabilitace, a to za stejných platebních podmínek jako při návštěvě lékaře v místě bydliště.70

4.5.2 Léčení na základě žádosti o lázeňskou péči V případě, že se zdravotní stav pacienta po využití dostupných možností nelepší, může se pacient spolu s lékařem/lékařkou dohodnout na pobytu v lázních. Zvolí ambulantní nebo stacionární péči, formu určité prevence (Vorsorge-Kur) nebo Kuren zur Rehabilitaion u vážněji nemocných lidí. Zdravotní pojišťovně je zaslána žádost, pojišťovna zkontroluje, zda byly zaslány všechny potřebné dokumenty a stanovený “úřední lékař“ žádost zhodnotí. Někdy může být požadována osobní prohlídka kvůli ověření zdravotního stavu pacienta. V případě přiznání lázeňské péče přebírají náklady za léčbu různé instituce. Celková výše finančního přispění je posuzována individuálně na základě zvolené formy lázeňské péče. V případě ambulantní lázeňské péče (Vorsorge-Kur i Kur zur Rehabilitation) jsou pacientovi hrazeny všechny procedury v plné výši a 90% z celkových nákladů na přírodní léčivé zdroje.

69

Die Kur, Kurformen für Prevention und Rehabilitation bei einer Kur [online], URL: http://www.die-neuekur.de/kur-gesundheitsurlaub/kurformen-vorsorge-reha.html, [cit. 25.3.2012] 70 Die Kur ohne Antrag, Wie die Krankenkasse einen Zuschuss bei Vorsorge oder Reha leistung [online], URL: http://www.die-neue-kur.de/kur-gesundheitsurlaub/kur-mit-krankenkassenzuschuss.html, [cit. 25.3.2012]

46

Ubytování, stravování, dopravu a lázeňskou taxu si hradí pacient sám, dostává však příspěvek ve výši max. 13 Eur na den, chronicky nemocní a děti do 5 let až 21 Eur na den. Pro pacienty platí také spoluúčast 10 Eur/den. V rámci stacionární lázeňské péče jsou pacientům hrazeny veškeré náklady v plné výši, i za ubytování a stravování, většinou po dobu 3 týdnů. Pro každého pacienta ale platí stejně jako u ambulantní péče spoluúčast ve výši 10 Eur/den. Nízkopříjmoví obyvatelé jsou zvýhodněni hranicí 2% jejich ročního příjmu. Pokud výše jejich spoluúčasti překročí tuto hranici, žádné poplatky již neplatí. U chronicky nemocných je tato hranice dokonce jen 1%. Děti a mladiství do 18 let neplatí nic. Další finanční hranice platí pro nízkopříjmové. Lidé s hrubým měsíčním příjmem do 966 Eur při pobytu v lázních neplatí žádnou denní spoluúčast. S příjmem 967-1020 Eur je výše spoluúčasti stanovena na 8 Eur/den, při příjmu 1020-1080 Eur je to 8,50 Eur/den, 1080-1140 Eur pak 9 Eur/den, a do příjmu 1200 Eur činí spoluúčast 9,50 Eur/den.71 V případě léčby na základě žádosti si pacienti nemusí brát dovolenou, obdrží lékařské potvrzení pro vyplacení české obdoby nemocenské. Nárok na lázeňskou péči mají pacienti jednou za 4 roky, v případě ambulantní Vorsorge-Kur jednou za 3 roky a u určitých onemocnění, např. revmatoidní artritidy, je doba možného opakování ještě kratší. Při schválení žádosti o léčbu je nutné ji nastoupit během 4 měsíců, jinak žádost propadne.72

4.6 Organizace věnující se lázeňství ve Spolkové republice Německo Sdružení německých léčebných lázní Deutscher Heilbäderverband e.V, Německé sdružení léčebných lázní je významný subjekt, který se angažuje v oblasti lázeňství ve Spolkové republice Německo. Sdružení bylo založeno 23.4.1892, první shromáždění se konalo již 7.-8.10.1892. V současnosti sdružuje Deutscher Heilbäderverband Sdružení lázní jednotlivých spolkových zemí (Heilbäderverbände der Bundesländer), Sdružení německých lázeňských lékařů (Verband Deutscher Badeärzte) a Sdružení pro lázeňství a klimatologii (Vereinigung für Bäder- und Klimakunde). Celkem zastupuje toto Sdružení 270 lázeňských míst, 700 lázeňských lékařů a dalších 150 členů Sdružení pro lázeňství a klimatologii. 71

Kurort Beuren, Der Weg zur Kur [online], URL: http://www.beuren.de/index.php?id=118, [27.3.2012] Die Kur auf Rezept, Wie sie eine Kur bei der Krankenkasse beantragen [online], URL: http://www.die-neuekur.de/kur-gesundheitsurlaub/kur-antrag.html, [cit. 25.3.2012] 72

47

Úkolem tohoto sdružení je hájit společné zájmy členů na národní i mezinárodní rovině, vůči veřejnosti i v oblasti politiky. S výjimkou několika roků každoročně pořádá Den lázeňství (Bädertag). V roce 2012 bude pořádán v termínu 25.-27.10. již 108. ročník.73 Německý svaz léčebných lázní Deutscher Heilbäderverband také pomáhá potenciálním klientům lázeňských zařízení s výběrem kvalitního poskytovatele služeb. Zařízením, která jsou členem tohoto svazu a zároveň splňují dané kvalitativní podmínky, je udělena „pečeť záruky jakosti“ (Gütesiegel). Všichni členové tohoto svazu jsou zavázáni k dosahování vysoké kvality a všeobecnému rozvoji, navíc se většinou jedná o zařízení s historií dlouhou až několik století. Při splnění této předpokládané vysoké kvality a dalšího rozvoje je danému zařízení udělena pečeť jakosti Die Kur. V současné době uděluje svaz ještě 3 další typy pečetí záruky jakosti, a to Die Kur – PRÄVENTION IM KURORT, Die Kur – WELLNESS IM KURORT a poslední je Die Kur – PARK IM KURORT.74 Záruku kvality v oblasti prevence (PRÄVENTION IM KURORT) získají takové nabídky lázeňských zařízení, které zahrnutí prvky pohyb, výživa, relaxace, posilování i motivaci, dále určitou zdravotní výchovu a samozřejmě využití přírodních léčebných prostředků.75 V současné době je zdravým i nemocným lidem nabízena široká škála wellness produktů. Svaz německých léčebných lázní třetí pečetí jakosti (WELLNESS IM KURORT) klientům nabízí vodítko a pomoc při výběru těch kvalitních nabídek, které se zaměřují na prevenci a podporu zdraví, využívají všechny přírodní léčivé zdroje, vysokou kvalitu služeb, nabízející atraktivní prostředí, možnost společenských kontaktů, podporující radost ze života, požitek.76 Poslední ze 4 pečetí (PARK IM KURORT) je udělována parkům či obdobným zeleným prostorům, které podporují působení léčivých zdrojů, vyznačují se rozmanitostí, bezbariérovým přístupem, informačním systémem pro snadnou orientaci v parku. V současné době náleží tato pečeť 13 lázeňským parkům v celém Německu.77,78

73

Deutscher Heilbäderverband e.V. [online], URL: http://www.deutscherheilbaederverband.de/public/641655_Startseite/, [cit. 26.2.2012] 74 Die Kur in geprüfter Qualität [online], URL: http://www.die-neue-kur.de/kur-qualitaet-guetesiegel.html, [cit. 25.3.2012] 75 Die Kur und Prävention im Kurort [online], URL: http://www.die-neue-kur.de/kur-qualitaetguetesiegel/praevention-im-kurort-guetesiegel.html, [cit. 26.2.2012] 76 Die Kur und Wellness im Kurort [online], URL: http://www.die-neue-kur.de/kur-qualitaetguetesiegel/wellness-im-kurort-guetesiegel.html, [cit. 26.3.2012] 77 Die Kur und Park im Kurort [online], URL: http://www.die-neue-kur.de/kur-qualitaet-guetesiegel/park-imkurort-guetesiegel.html, [cit. 26.3.2012] 78 Ausgezeichnete Kurpark in Deutschland [online], URL: http://www.park-im-kurort.de/ausgezeichnetekurparks-in-deutschland.html, [cit. 26.3.2012]

48

Ve spolupráci s Německou centrálou cestovního ruchu vyhlásilo Německé sdružení léčebných lázní rok 2011 jako rok wellness a zdravotního cestovního ruchu. 9.10.2010 zahájilo Sdružení také imageovou kampaň „Die Kur“, jejímž cílem bylo více oslovit různé segmenty německé populace a vzbudit v nich zájem o lázeňství. Této kampaně se účastnili všichni členové Sdružení léčebných lázní. Byly spuštěny nové webové stránky, které uvádějí přehlednou nabídku německých lázeňských míst podle využívaných léčivých zdrojů i podle spolkových zemí. Součástí kampaně bylo také vydání různých brožur a publikací.79 Sdružení pro lázeňství a klimatologii Cílem Sdružení pro lázeňství a klimatologii (Vereinigung für Bäder- und Klimakunde) je shromažďování poznatků z oboru lázeňství, hodnotit je, prezentovat a dále je rozvíjet. Také se zabývá výzkumem. Oblasti zájmu lze rozdělit do 4 skupin – přírodní vědy a technika, lázeňské lékařství a fyzioterapie, lékařská meteorologie a životní prostředí a poslední je zdravotnický a lázeňský management. Sdružení tvoří řádní a čestní členové.80 Německá společnost pro lázeňství Předchůdce dnešní Německé společnosti pro lázeňství (Deutsche Gesellschaft für das Badewesen) byl založen v Kolíně již na konci 19. století v roce 1897 řediteli a správci lázeňských zařízení jako sdružení německých lázeňských odborníků. V roce 1949 započala spolupráce s Německou společností pro lázeňství v rámci prvního lázeňského kongresu a v roce 2009 došlo k fúzi těchto dvou institucí. Činnosti společnosti jsou zaměřeny na publikaci odborných časopisů, sběr, archivace a dokumentace údajů z oblasti lázeňství, vypracování a zveřejnění předpisů, odborných knih a pracovních podkladů, zřízení poradního orgánu, podporu vědy a výzkumu, pořádání veletrhů, zasedání a dalších odborných akcí, podporu vzdělávání, podporu a organizaci spolupráci asociací v oblasti lázeňství a provoz kanceláře.81 Německý turistický svaz Německý turistický svaz (Deutscher Tourismusverband) je zastřešující organizace všech subjektů činných v oblasti cestovního ruchu. Od roku 1902, kdy byla svaz založen, se snaží o úspěšný rozvoj cestovního ruchu v zemi, a to jako koordinátor, poradce i politický mezičlánek. Finance na provoz získává z příspěvků členů, mezi které patří 13 zemských 79

Die Kur: Schön ist es auf der Kur zu sein! :: Die Imagekampagne vom DHV [online], URL: http://www.dieneue-kur.de/kur-gesundheitsurlaub/kur-kampagne.html, [cit. 26.2.2012] 80 VBK – Vereinigung für Bäder- und Klimakunde [online], URL: http://www.abc-vbk.org/, [cit. 26.3.2012] 81 Wir sind für Sie da! [online], URL: http://www.baederportal.com/verband/satzung0.html, [cit. 26.3.2012]

49

organizací cestovního ruchu, 2 městské státy, 3 regionální turistické organizace, 39 měst a mnoho dalších, a omezeně také od Ministerstva hospodářství a technologie. Mezi činnosti Německého turistického svazu patří také certifikace, klasifikace a podpora různých kvalitativních projektů.82 Oblasti lázeňství se tato organizace věnuje v jednom z jejích témat, zdravotním cestovním ruchu. V současné době se věnuje novému projektu Inovativní zdravotní cestovní ruch v Německu (Innovativer Gesundheitstourismus in Deutschland), v rámci tohoto projektu Německý turistický svaz analyzoval strukturu poptávky a trendy na německém trhu a vyvodil z toho další doporučení. Šanci vidí především v rostoucí poptávce po lázeňských i wellness produktech a technickém pokroku. Výsledky tržní analýzy a doporučení byly představeny na odborném kongresu 14.4.2011 v Berlíně.83 Německá centrála cestovního ruchu Německá centrála cestovního ruchu (Deutsche Zentrale für Tourismus) se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem byla založena v roce 1948 již zmiňovaným Německým turistickým svazem. V současné době ji lze charakterizovat jako marketingovou společnost usilující na základě požadavku spolkové vlády o propagaci Německa v zahraničí, od roku 1999 také na domácí půdě. Je podporována Ministerstvem hospodářství a technologie (Ministerium für Wirtschaft und Technologie), další finanční prostředky získává z veřejných zdrojů a vlastních příjmů. Obdoba České centrály cestovního ruchu CzechTourism se v posledních letech věnuje celoročním marketingovým tématům. V roce 2011 to bylo právě téma Zdravotní dovolená a wellness v Německu (Gesundheitsurlaub und Wellness in Deutschland), pro rok letošní byla zvolena témata Německo jako destinace obchodního cestovního ruchu a Vinařská kultura a příroda v Německu, v roce 2013 to bude Mladá země pro cestování Německo a rok 2014 bude rokem světového dědictví UNESCO.84 Německá centrála cestovního ruchu vydala k příležitosti tématu věnovaného zdravotně orientovanému cestovnímu ruchu a wellness obsáhlou brožuru, která čtenáře informuje o vybraných 50 lázeňských místech, které byly vybrány ve spolupráci s Německým svazem 82

Verband – Deutscher Tourismusverband [online], URL: http://www.deutschertourismusverband.de/verband.html, [cit. 26.3.2012] 83 Gesundheitstourismus – Deutscher Tourismusverband [online], URL: http://www.deutschertourismusverband.de/themen/gesundheitstourismus.html, [cit. 26.3.2012] 84 Deutsche Zentrale für Tourismus [online], URL: http://de.wikipedia.org/wiki/Deutsche_Zentrale_f%C3%BCr_Tourismus, [cit. 27.3.2012]

50

léčebných lázní. Mají poukázat především na dlouholetou tradici německého lázeňství a také pestrost nabídky v této oblasti. Publikace informuje také o jednotlivých přírodních léčivých zdrojích používaných v německých lázních, zmiňuje významné osobnosti lázeňství Sebastiana Kneippa, Emanuela Felkeho a Johanna Schrotha.85

85

Gesundheitsreisen, Heilbäder und Kurorte im Reiseland Deutschland [online], URL: http://viewer.zmags.com/publication/556b42e3#/556b42e3/100, vydáno Německou centrálou cestovního ruchu, [cit. 27.3.2012]

51

5

Statistika německého lázeňství

Zdrojem dat pro statistiku v oblasti lázeňství je v první řadě Německé sdružení léčebních lázní. Každoročně zveřejňuje usnesení členské schůze, výroční zprávy a informační bulletin a hlavně lázeňské statistiky. Potřebná data jsou také dostupná na webových stránkách německého statistického úřadu (Statistisches Bundesamt). Počty hostů v lázeňských místech V první tabulce se statistickými údaji o německém lázeňství jsou uvedeny počty hostů v lázeňských místech v letech 1999 – 2010 a jsou rozdělené na 4 skupiny dle typu lázeňského místa. Tabulka č. 6: Počet hostů v německých lázeňských místech Hosté v lázeňských místech v SRN 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Změna 2010/1999 absolutně Změna 2010/1999 v % Změna 2010/2009 absolutně Změna 2010/2009 v %

Minerální Klimatická Přímořská Kneippova

Celkem

5 700 857 6 099 605 6 234 372 6 129 399 6 109 789 6 203 661 6 240 972 6 476 794 7 074 296 7 197 065 7 199 068 7 667 580 +1 966 723 +34,49 +468 512 +6,51

15 639 356 16 668 792 16 884 151 16 724 855 17 129 690 17 214 515 17 623 743 18 064 628 18 953 686 19 330 878 19 523 008 20 105 253 +4 465 897 +28,56 +582 245 +2,99

3 312 442 4 788 909 3 534 588 5 064 124 3 336 014 5 265 106 3 250 651 5 361 952 3 263 893 5 787 913 3 277 010 5 698 489 3 453 527 5 848 652 3 458 627 6 044 625 3 427 895 6 347 201 3 503 279 6 504 031 3 231 745 6 621 158 3 371 706 6 630 696 +59 264 +1 841 787 +1,79 +38,46 +139 961 +9 538 +4,33 +0,14

1 837 148 1 970 475 2 048 659 1 982 853 1 968 095 2 035 355 2 080 592 2 084 582 2 104 294 2 126 503 2 471 037 2 435 271 +598 123 +32,56 -35 766 -1,45

Zdroj tabulky č. 6: Deutscher Heilbäderverband e.V. – Zahlen und Fakten, Gäste- und Übernachtungszahlen in den deutschen Heilbädern und Kurorten 1999 bis 2010 (PDF) [online], URL: http://www.deutscherheilbaederverband.de/public/671742_Zahlen_und_Fakten/, [cit. 31.3.2012]

Z tabulky č. 6 je jasné, že celkový počet hostů ve všech lázeňských místech za posledních 12 let vzrostl o téměř 4,5 milionu, tedy téměř o 29%. V roce 2010 počet hostů poprvé překonal hranici 20 milionů. Největší podíl na celkovém počtu mají minerální lázeňská místa 52

následovaná přímořskými, která také zaznamenala největší procentní nárůst mezi roky 1999 a 2012. Po celou dobu zůstává pořadí typů lázeňských míst neměnné – 1. minerální, 2. přímořská, 3. klimatická a 4. Kneippova. Lépe přehledné jsou údaje o celkovém počtu hostů v lázeňských zařízeních v grafu č. 10. Graf č. 10: Hosté v německých lázeňských místech

Hosté v lázeňských místech celkem 21 000 000 20 000 000 19 000 000 18 000 000 17 000 000 16 000 000 15 000 000 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj grafu č. 10: Deutscher Heilbäderverband e.V. – Zahlen und Fakten, Gäste- und Übernachtungszahlen in den deutschen Heilbädern und Kurorten 1999 bis 2010 (PDF) [online], URL: http://www.deutscherheilbaederverband.de/public/671742_Zahlen_und_Fakten/, [cit. 31.3.2012], zpracování vlastní

Počet přenocování v lázeňských místech Tabulka č. 7: Počet přenocování v německých lázeňských místech Počet přenocování v lázeňských místech SRN 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Změna 2010/1999 absolutně Změna 2010/1999 v %

Minerální 39 238 947 41 549 361 42 428 162 41 386 590 39 776 697 38 199 403 37 558 002 37 803 750 40 033 548 40 559 449 40 312 697 41 017 692 +1 778 745 +4,53

Klimatická 17 534 352 18 296 507 17 735 221 16 620 781 16 273 802 15 579 112 15 885 869 15 548 249 15 215 876 15 430 868 13 702 697 13 780 131 -3 754 221 -21,41

53

Přímořská 31 342 372 33 141 168 34 303 796 34 502 403 35 737 856 34 585 938 34 164 653 34 476 478 36 193 943 36 395 097 36 829 389 36 439 195 +5 096 823 +16,26

Kneippova 10 347 391 10 840 043 11 174 754 10 544 937 10 282 473 10 186 191 10 081 114 9 917 500 9 882 162 10 146 448 11 890 365 11 631 495 +1 284 104 +12,41

Celkem 98 463 062 103 827 079 105 641 933 103 054 711 102 070 828 98 550 644 97 689 638 97 745 977 101 325 529 102 531 862 102 735 148 102 868 513 +4 405 451 +4,47

Změna 2010/2009 absolutně Změna 2010/2009 v %

+704 995 +1,75

+77 434 +0,56

-390 194 -1,06

-258 870 -2,18

+133 365 +0,13

Zdroj tabulky č. 7: Deutscher Heilbäderverband e.V. – Zahlen und Fakten, Gäste- und Übernachtungszahlen in den deutschen Heilbädern und Kurorten 1999 bis 2010 (PDF) [online], URL: http://www.deutscherheilbaederverband.de/public/671742_Zahlen_und_Fakten/, [cit. 31.3.2012]

Počet přenocování v lázeňských místech mezi roky 1999 až 2010 vzrostl obdobně jako počet hostů o téměř 4,5 milionu. Patrný je ale také pokles počtu přenocování v klimatických lázeňských místech a to o více než 21%. Pro lepší přehlednost je opět uveden graf č.11 se znázorněním vývoje počtu přenocování v letech 1999-2010. Graf č. 11: Počet přenocování v lázeňských místech SRN

Počet přenocování v lázeňských místech SRN 106 000 000 105 000 000 104 000 000 103 000 000 102 000 000 101 000 000 100 000 000 99 000 000 98 000 000 97 000 000 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj grafu č. 11: Deutscher Heilbäderverband e.V. – Zahlen und Fakten, Gäste- und Übernachtungszahlen in den deutschen Heilbädern und Kurorten 1999 bis 2010 (PDF) [online], URL: http://www.deutscherheilbaederverband.de/public/671742_Zahlen_und_Fakten/, [cit. 31.3.2012], zpracování vlastní

Průměrná délka pobytu v lázeňských zařízeních Tabulka č. 8: Délka pobytu v německých lázeňských zařízeních Délka pobytu v nocích 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Minerální 6,88 6,81 6,81 6,75 6,51 6,16

Klimatická 5,29 5,18 5,32 5,11 4,99 4,75

54

Přímořská 6,54 6,54 6,52 6,43 6,17 6,07

Kneippova 5,63 5,50 5,45 5,32 5,22 5,00

Celkem 6,30 6,23 6,26 6,16 5,96 5,72

2005 2006 2007 2008 2009 2010

6,02 5,84 5,66 5,64 5,64 5,30

4,60 4,50 4,44 4,40 4,40 4,10

5,84 5,70 5,70 5,60 5,60 5,40

4,85 4,76 4,70 4,77 4,77 4,70

5,54 5,41 5,35 5,30 5,30 4,88

Zdroj tabulky č. 8: Deutscher Heilbäderverband e.V. – Zahlen und Fakten, Gäste- und Übernachtungszahlen in den deutschen Heilbädern und Kurorten 1999 bis 2010 (PDF) [online], URL: http://www.deutscherheilbaederverband.de/public/671742_Zahlen_und_Fakten/, [cit. 31.3.2012]

U délky pobytu všech lázeňských hostů v posledních 12 letech jednoznačně dochází k poklesu a to u všech typů lázeňských míst. Celkově za všechny 4 kategorie byla průměrná délka pobytu pod hranicí 5 nocí. Nejdelší doba pobytu je u přímořských lázeňských míst, která následují minerální lázeňská místa, Kneippova a na posledním místě jsou klimatická místa. Grafické znázornění za všechny 4 skupiny představuje graf č. 12. Graf č. 12: Délka pobytu v nocích

Délka pobytu v nocích 6,50 6,25 6,00 5,75 5,50 5,25 5,00 4,75 4,50 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj grafu č. 12: Deutscher Heilbäderverband e.V. – Zahlen und Fakten, Gäste- und Übernachtungszahlen in den deutschen Heilbädern und Kurorten 1999 bis 2010 (PDF) [online], URL: http://www.deutscherheilbaederverband.de/public/671742_Zahlen_und_Fakten/, [cit. 31.3.2012], zpracování vlastní

55

Údaje o počtu zařízení lázeňské péče, počtu lůžek, pacientů, ošetřovacích dnech a době a procentním využití lůžek Z údajů německého statistického úřadu byla vytvořena tabulka č. 9, která uvádí informace o počtu zařízení lázeňské péče a jejich počtu lůžek, o počtu pacientů, ošetřovacích dnech v tisících, průměrné ošetřovací době, procentním využití lůžek a to za posledních 20 let, v letech 1991-2010. Tabulka č. 9: Údaje o počtu zařízení lázeňské péče, počtu lůžek, ošetřovacích dnech, ošetřovací době a využití lůžek Rok

Počet zařízení lázeňské péče

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

1 181 1 209 1 245 1 329 1 373 1 404 1 387 1 395 1 398 1 393 1 388 1 343 1 316 1 294 1 270 1 255 1 239 1 239 1 240 1 237

Počet lůžek 144 172 149 910 155 631 172 675 181 633 189 888 188 869 190 967 189 597 189 822 189 253 184 635 179 789 176 473 174 479 172 717 170 845 171 060 171 789 171 724

Počet pacientů 1 473 427 1 574 891 1 632 218 1 764 518 1 895 887 1 916 531 1 575 454 1 746 345 1 915 334 2 046 227 2 096 904 2 041 272 1 899 558 1 889 362 1 813 990 1 836 681 1 942 566 2 009 526 2 005 491 1 974 731

Ošetřovací dny Ošetřovací Využití v 1 000 doba lůžek v % 45 729 48 833 50 469 55 069 58 820 57 839 42 972 46 107 49 874 52 852 53 514 52 107 49 204 47 442 46 774 47 011 49 483 50 886 51 126 50 219

31 31 30,9 31,2 31 30,2 27,3 26,4 26 25,8 25,5 25,5 25,9 25,1 25,8 25,6 25,5 25,3 25,5 25,4

86,9 89 88,8 87,4 88,7 83,2 62,3 66,1 72,1 76,1 77,5 77,3 75 73,5 73,4 74,6 79,4 81,3 81,7 80,1

Zdroj tabulky č. 9: Staat & Gesellschaft - Vorsorge- oder Rehabilitationseinrichtungen - Statistisches Bundesamt (Destatis) Vorsorge- oder Rehabilitationseinrichtungen - Statistisches Bundesamt (Destatis) [online], URL: https://www.destatis.de/DE/ZahlenFakten/GesellschaftStaat/Gesundheit/VorsorgeRehabilitationseinrichtungen/T abellen/VorsorgeRehaJahre.html, [cit. 31.3.2012]

U počtu lázeňských zařízení nedošlo v posledních 20 letech k nijak výrazným změnám, jejich počet se stabilně pohybuje v rozmezí přibližně 1 200 - 1 400 zařízení v celém státě. Počet 56

lůžek byl nejvyšší v roce 1998, kdy dosáhl hodnoty vyšší než 190 000, od té doby pozvolným tempem klesal na hodnotu 171 724 lůžek v roce 2010. Počet pacientů byl v roce 2010 o půl milionu vyšší než v roce 1991, v posledních 10 letech se pohybuje stále kolem 1,9 milionu pacientů. I u sumy ošetřovacích dnů se hodnoty drží kolem určité hranice, v tomto případě kolem 50 000 000 dnů. Nejvyšší hodnoty dosahoval počet ošetřovacích dnů v roce 1995, kdy dosáhl téměř 59 milionů. U průměrné ošetřovací doby je jasně patrný pokles z 31 dnů v roce 1991 na přibližných 25 dnů (25,4 v roce 2010). Posledním údajem z tabulky č. 9 je využití lůžek. Na počátku 90. let 20. století dosahovalo využití lůžek až 90%, hodnota postupně klesala až na své minimum 62,3% v roce 1997. S přelomem tisíciletí procentní využití opět rostlo na současných 80%. V celém období je také vidět souvislost mezi počtem pacientů, počtem lůžek a jejich procentní využitím, viz graf č.13. Křivka procentního využití lůžek kopíruje tvar křivky počtu pacientů, např. v letech 1997-1999 s poklesem počtu pacientů klesá i využití lůžek, protože počet lůžek v té době dokonce narůstal. Počet lůžek začal klesat až po dosažení vrcholu v počtu pacientů v roce 2001 (téměř 2,1 milionu pacientů) a jeho následném snižování. Graf č. 13: Vývoj ukazatelů – počet lůžek, počet pacientů a procentní využití lůžek

Vývoj ukazatelů v letech 1991-2010 220,00 200,00 180,00 160,00 140,00 120,00 100,00 80,00 60,00

Počet lůžek v 1 000

Počet pacientů v 10 000

57

Využití lůžek v %

Zdroj grafu č. 13: Staat & Gesellschaft - Vorsorge- oder Rehabilitationseinrichtungen - Statistisches Bundesamt (Destatis) Vorsorge- oder Rehabilitationseinrichtungen - Statistisches Bundesamt (Destatis) [online], URL: https://www.destatis.de/DE/ZahlenFakten/GesellschaftStaat/Gesundheit/VorsorgeRehabilitationseinrichtungen/T abellen/VorsorgeRehaJahre.html, [cit. 31.3.2012], zpracování vlastní

Tabulka č. 10: Údaje o počtu zařízení lázeňské péče, počtu lůžek, ošetřovacích dnech, ošetřovací době a využití lůžek dle jednotlivých spolkových zemí v roce 2010 Spolková země

Počet zařízení Počet lázeňské péče lůžek

Počet pacientů

Ošetřovací dny v 1 000

Ošetřovací Využití doba lůžek v %

Baden-Württemberg Bayern Brandenburg Hessen Mecklenburg-Vorpommern

213 295 30 103 62

26 958 31 502 5 415 17 113 10 430

305 689 359 604 66 254 183 796 125 450

7 633 8 745 1 788 4 978 2 961

25,0 24,3 27,0 27,1 23,6

77,6 76,1 90,4 79,7 77,8

Niedersachsen

135

18 150

222 165

5 392

24,3

81,4

Nordrhein-Westfalen

139

20 826

234 693

6 484

27,6

85,3

Rheinland-Pfalz

62

7 995

88 567

2 470

27,9

84,6

Saarland Sachsen Sachsen-Anhalt Schleswig-Holstein Thüringen Berlin, Bremen, Hamburg

19 48 20 68 36 7

3 074 8 773 3 578 11 009 6 099 802

28 691 101 437 44 671 140 680 66 055 6 982

831 2 595 1 105 3 265 1 739 233

29,0 25,6 24,7 23,2 26,3 33,4

74,1 81,1 84,6 81,3 78,1 79,6

Zdroj tabulky č. 10: Staat & Gesellschaft - Vorsorge- oder Rehabilitationseinrichtungen - Statistisches Bundesamt (Destatis) Vorsorge- oder Rehabilitationseinrichtungen - Statistisches Bundesamt (Destatis) [online], URL: https://www.destatis.de/DE/ZahlenFakten/GesellschaftStaat/Gesundheit/VorsorgeRehabilitationseinrichtungen/T abellen/VorsorgeRehaBL.html, [cit. 31.3.2012]

Počty zařízení lázeňské péče v jednotlivých spolkových zemích odpovídají samozřejmě přibližně tomu, kolik je v daných spolkových zemí lázeňských míst. Prvních 6 zemí s nejvyšším počtem zařízení lázeňské péče (Bayern, Baden-Württemberg, NordrheinWestfalen, Niedersachsen, Hessen a Schleswig-Holstein) představují zároveň 6 spolkových zemí s největším počtem lázeňských míst (viz tabulka č. 5 Lázeňská místa v jednotlivých spolkových zemích na straně 42). Obdobné je i rozložení lůžek v těchto zařízeních a počty pacientů. Nejdelší doba ošetřování dle německého statistického úřadu připadá na městské státy Berlín, Bremen a Hamburg, kde se přibližuje k 33,5 dne, v ostatních spolkových zemích se pohybuje mezi 23,2 (Schleswig-Holstein) a 29 (Saarland). Využití lůžek je ve všech zemích nad 75%, nejvyšší pak v zemi Brandeburg (90,4%), nejnižší v zemi Saarland (74,1%). 58

Nejčastější diagnózy v roce 2010 Tabulka č. 11: 10 nejčastějších diagnóz při stacionární lázeňské péči v roce 2010 10 nejčastějších diagnóz při stacionární lázeňské péči Pořadí Muži Ženy chronická ischemická choroba srdeční artróza kolene 1. bolesti zad artróza kyčelního kloubu 2. artróza kyčelního kloubu zhoubné novotvary prsu 3. artróza kolene bolesti zad 4. mozková mrtvice jiné neurotické poruchy 5. onemocnění krčních a jiných plotének přítomnost dalších funkčních implantátů 6. 7. 8.

zhoubné novotvary prostaty přítomnost dalších funkčních implantátů

mozková mrtvice onemocnění krčních a jiných plotének

9. 10.

akutní infarkt myokardu výskyt srdečních a cévních implantátů a štěpů

deprese zlomenina stehenní kosti

Zdroj tabulky č. 11: Statistisches Bundesamt (Destatis), Staat & Gesellschaft - Vorsorge- oder Rehabilitationseinrichtungen [online], URL: https://www.destatis.de/DE/ZahlenFakten/GesellschaftStaat/Gesundheit/VorsorgeRehabilitationseinrichtungen/ VorsorgeRehabilitationseinrichtungen.html, [cit. 2.4.2012], zpracování vlastní

Německý statistický úřad disponuje také informacemi o nejčastějších diagnózách, se kterými pacienti do lázní přijíždějí. U obou pohlaví se na prvních místech objevují diagnózy spojené s artrózou a bolestmi zad, dále mozková mrtvice a zhoubné novotvary, u mužů v souvislosti s prostatou, u žen s prsy. Lázeňští hosté dle národnosti 98%, tedy naprostou většinu lázeňských hostů v Německu tvoří domácí obyvatelé. Zbylá 2% pak nejčastěji připadají na obyvatele Švýcarska, Rakouska, Spojených států amerických, Francie, Itálie, Lucemburska, Holandska, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Belgie a arabských států.86

86

Publikation - Binnenhandel, Gastgewerbe, Tourismus - Statistisches Bundesamt (Destatis) - Tourismus in Zahlen - Statistisches Bundesamt (Destatis) [online], URL: https://www.destatis.de/DE/Publikationen/Thematisch/BinnenhandelGastgewerbeTourismus/Tourismus/Tourism usinZahlen1021500107004.pdf?__blob=publicationFile, [cit. 3.4.2012]

59

6 Komparace vybraných parametrů lázeňství obou zemí Porovnávat Spolkovou republiku Německo a Českou republiku dle absolutních hodnot jednotlivých ukazatelů týkající se lázeňství není vzhledem k podstatně rozdílné velikosti obou zemí možné. Jednotlivé parametry lze ale hodnotit z hlediska jejich vývoje v posledních letech, např. u počtu pacientů, počtu hostů a počtu přenocování a také podílu těchto hodnot na celkových počtech všech hostů a přenocování ve všech ubytovacích zařízeních díky dostupným datům z obou zemí v letech 2000-2010. Vývoj počtu pacientů Vývoj počtu pacientů v České republice a v Německu je zaznamenán v grafech č. 14 a 15. U obou zemí průběžně docházelo ke změnám počtu pacientů. Jak je vidět v grafu č. 14 a jak již bylo zmiňováno v části věnované jen německému lázeňství, počet pacientů v posledních 10 letech nevykazuje jednoznačný trend. Růst počtu pacientů je následován obdobím několika let jejich poklesu. V delší časové řadě vytváří křivka počtu pacientů tvar podobný sinusoidě. Negativní vývoj trval v letech 2002-2005, kdy došlo k poklesu o 14,5% oproti stavu v roce 2001. Pokud se porovná stav pacientů v roce 2000 a v roce 2010, došlo v Německu celkově k poklesu o 3,5%. Graf č. 14: Celkový počet pacientů v německých lázních

Cekový počet pacientů v německých lázních 2 150 000 2 100 000 2 050 000 2 000 000 1 950 000 1 900 000 1 850 000 1 800 000 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj grafu č. 14: Staat & Gesellschaft - Vorsorge- oder Rehabilitationseinrichtungen - Statistisches Bundesamt (Destatis) Vorsorge- oder Rehabilitationseinrichtungen - Statistisches Bundesamt (Destatis) [online], URL: https://www.destatis.de/DE/ZahlenFakten/GesellschaftStaat/Gesundheit/VorsorgeRehabilitationseinrichtungen/T abellen/VorsorgeRehaJahre.html, dostupné 31.3.2012, zpracování vlastní

60

Oproti vývoji v Německu je trend v českém lázeňství u tohoto ukazatele až na výjimky v roce 2002, 2009 a 2010 rostoucí. V České republice došlo za posledních 11 let k růstu počtu pacientů dokonce o 36%, jak je patrné i z grafu č. 15. Graf č. 15: Celkový počet pacientů v českých lázních

Celkový počet pacientů v českých lázních 390 000 370 000 350 000 330 000 310 000 290 000 270 000 250 000 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj grafu č. 15: Lázeňská péče, ÚZIS ČR [online], URL: www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, dostupné 5.4.2012, zpracování vlastní

Vývoj počtu hostů v lázeňských ubytovacích zařízeních V případě počtu hostů v lázeňských ubytovacích zařízeních je u obou zemí trend jasně rostoucí. Kromě hostů, kteří do lázeňských míst přijíždějí jako pacienti, tvoří klientelu i lidé v rámci jiných druhů cestovního ruchu než zdravotního. V Německu došlo za posledních 11 let k nárůstu hostů v lázeňských ubytovacích zařízeních o 21%. Zatímco v roce 2000 jich bylo 16 668 792, v roce 2010 to bylo již přes 20 milionů, přesně 20 105 253 hostů, viz graf č. 16. V České republice došlo k ještě výraznějším změnám v procentním vyjádření. Mezi roky 2000 a 2010 se počet hostů zvýšil dokonce o 63% (v roce 2000 bylo hostů 437 308, v roce 2010 již 711 608, viz graf č. 17), jde tedy přesně o trojnásobně vyšší růst než ve Spolkové republice Německo. Zajímavý je u obou zemí vývoj podílu pacientů na celkovém počtu hostů. V roce 2010 tvořili v Německu pacienti 12% ze všech hostů v lázeňských ubytovacích zařízeních, v roce 2010 se jejich podíl snížil na 10%. V České republice tvořili pacienti v roce 2000 63% veškerých 61

ubytovaných hostů a do roku 2010 jejich podíl také poklesl a to na 53%. Je tedy zřejmé, že ubytovací zařízení v českých lázeňských místech „žijí“ z poloviny právě z turistů-pacientů, v Německu tvoří pacienti menšinu. Graf č. 16: Celkový počet hostů v německých lázeňských ubytovacích zařízeních

Celkový počet hostů v německých lázeňských ubytovacích zařízeních 20 500 000 20 000 000 19 500 000 19 000 000 18 500 000 18 000 000 17 500 000 17 000 000 16 500 000 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj grafu č. 16: Deutscher Heilbäderverband e.V. – Zahlen und Fakten, Gäste- und Übernachtungszahlen in den deutschen Heilbädern und Kurorten 1999 bis 2010 (PDF) [online], URL: http://www.deutscherheilbaederverband.de/public/671742_Zahlen_und_Fakten/, [cit. 31.3.2012]

Graf č. 17: Celkový počet hostů v českých lázeňských ubytovacích zařízeních

Celkový počet hostů v českých lázeňských ubytovacích zařízeních 750 000 700 000 650 000 600 000 550 000 500 000 450 000 400 000 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj grafu č. 17: Cestovní ruch - časové řady, ČSÚ [online], URL: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr, tabulka 2.5.2 Počet hostů a přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních podle zemí v ČR, dostupné 27.2.2012, zpracování vlastní

62

Vývoj počtu přenocování Celkový počet přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních je v letech 2000-2010 rozkolísaný v obou zemích. V Německu (graf č. 18) je patrná souvislost mezi poklesem pacientů v letech 2002-2005 (graf č. 14) a poklesem celkového počtu přenocování, jak je vidět na grafu č. 18. I když v té době rostl počet hostů v lázeňských místech, nepokrylo to úbytek pacientů, kteří v lázních tráví mnohem delší dobu než ostatní účastníci cestovního ruchu. Jak již bylo zmíněno, v období 2002-2005 poklesl počet pacientů o 14,5%, v tom samém období pokles počet přenocování o necelých 5%, rozdíl mezi těmito čísly tvoří právě ostatní účastníci cestovního ruchu. Graf č. 18: Celkový počet přenocování v německých lázeňských ubytovacích zařízeních

Přenocování v německých lázeňských ubytovacích zařízeních 106 000 000 104 500 000 103 000 000 101 500 000 100 000 000 98 500 000 97 000 000 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj grafu č. 18: Deutscher Heilbäderverband e.V. – Zahlen und Fakten, Gäste- und Übernachtungszahlen in den deutschen Heilbädern und Kurorten 1999 bis 2010 (PDF) [online], URL: http://www.deutscherheilbaederverband.de/public/671742_Zahlen_und_Fakten/, [cit. 31.3.2012]

Vývoj počtu přenocování v České republice je znázorněn na grafu č. 19. V českých lázeňských ubytovacích zařízeních počet přenocování na počátku tohoto tisícletí rostl až do roku 2007, pak následovaly 2 roky poklesu celkového počtu přenocování. Opět je zde parná souvislost s vývojem počtu pacientů, jejichž počet klesal v roce 2009 a 2010 (graf č. 15), i s vývojem celkového počtu hostů, kterých klesal právě také v roce 2009 (viz graf č. 17).

63

Graf č. 19: Celkový počet přenocování v českých lázeňských ubytovacích zařízeních

Přenocování v českých lázeňských ubytovacích zařízeních 7 200 000 7 000 000 6 800 000 6 600 000 6 400 000 6 200 000 6 000 000 5 800 000 5 600 000 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj grafu č. 19: Český statistický úřad [online], URL: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr, tabulka 2.5.2 Počet hostů a přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních podle zemí v ČR, dostupné 27.2.2012, zpracování vlastní

Za povšimnutí stojí právě výše zmiňovaný rok 2009. V grafech týkajících se České republiky č. 15, 17 a 19 lze spekulovat o vlivu finanční krize na vývoj ukazatelů. U čísel týkající se českého lázeňství došlo k poklesu u počtu pacientů, hostů i počtu přenocování. U Spolkové republiky Německo souvislost s celosvětovou finanční krizí v té době vidět není. Počty přenocování a počet hostů v té době v Německu rostly.

Podíl hostů a přenocování v SRN a ČR připadající z celkového počtu jen na oblast lázeňství Již bylo zmíněno, že nelze porovnávat vývoj lázeňských statistik v České republice a v Německu z důvodu rozdílné velikosti obou států. Je ale možné zaměřit se na podíl lázeňských hostů na celkovém počtu všech hostů a stejně tak u přenocování, je to možný způsob stanovení podílu lázeňství na celkovém cestovním ruchu. Data potřebná pro toto porovnání jsou uvedena v tabulkách č. 12-15. Podíl lázeňských hostů na celkovém počtu hostů v SRN a ČR Tabulky č. 12 a č. 13 uvádějí podíl lázeňských hostů na celkovém počtu hostů v dané zemi. V Německu se tento podíl v letech 2000-2010 stabilně pohybuje kolem 15%. V České republice je podstatně nižší, v tom samém časovém období činil pouze 4-5%. 64

Tabulka č. 12: Podíl lázeňských hostů na celkovém počtu hostů v SRN Německo Rok Hosté ve všech Hosté v lázeňských Podíl lázeňských hostů na ubytovacích zařízeních ubytovacích zařízeních celkovém počtu hostů v SRN 16 668 792 2000 113 700 000 14,66% 16 884 151 2001 112 800 000 14,97% 16 724 855 2002 111 000 000 15,07% 17 129 690 2003 112 600 000 15,21% 17 214 515 2004 116 400 000 14,79% 17 623 743 2005 120 600 000 14,61% 18 064 628 2006 125 200 000 14,43% 18 953 686 2007 129 900 000 14,59% 19 330 878 2008 132 900 000 14,55% 19 523 008 2009 132 800 000 14,70% 20 105 253 2010 140 000 000 14,36% Zdroj tabulky č. 12: Publikation - Binnenhandel, Gastgewerbe, Tourismus - Statistisches Bundesamt (Destatis) - Tourismus in Zahlen - Statistisches Bundesamt (Destatis) [online], URL: https://www.destatis.de/DE/Publikationen/Thematisch/BinnenhandelGastgewerbeTourismus/Tourismus/Tourism usinZahlen1021500107004.pdf?__blob=publicationFile, dostupné 5.4.2012, zpracování vlastní

Tabulka č. 13: Podíl lázeňských hostů na celkovém počtu hostů v ČR Česká republika Rok Hosté ve všech Hosté v lázeňských Podíl lázeňských hostů na ubytovacích zařízeních zařízeních celkovém počtu hostů v ČR 2000 10 863 772 437 308 4,03% 2001 11 283 185 435 200 3,86% 2002 10 415 255 451 505 4,34% 2003 11 346 482 450 346 3,97% 2004 12 219 689 481 120 3,94% 2005 12 361 793 497 248 4,02% 2006 12 724 926 571 101 4,49% 2007 12 960 921 650 667 5,02% 2008 12 835 886 674 313 5,25% 2009 11 985 909 647 637 5,40% 2010 12 211 878 674 854 5,53%

Zdroj tabulky č. 13: Cestovní ruch - časové řady | ČSÚ [online], URL: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr, dostupné 5.4.2012, zpracování vlastní

65

Podíl přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních na celkovém počtu přenocování ve všech ubytovacích zařízeních v SRN a ČR Tabulky č. 14 a č. 15 obsahují informace o podílu přenocování, které se uskutečnily v lázeňských ubytovacích zařízeních, na celkovém počtu přenocování v obou zemích. V Německu dosahoval tento podíl v letech 2000-2010 až 27-30%. V České republice je podíl přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních na celkovém počtu přenocování stejně jako u podílu lázeňských hostů na celkovém počtu hostů nižší. V období 2000-2010 činil tento podíl 12-18%, což ale není rozhodně zanedbatelné, když se vezme v úvahu, že těchto 12-18% přenocování v ČR tvoří jen 4-5% všech hostů v ubytovacích zařízeních. Tabulka č. 14: Podíl přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních na celkovém počtu přenocování v SRN Německo Rok Přenocování ve všech ubytovacích zařízeních 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

347 400 000 347 400 000 338 500 000 338 500 000 338 700 000 343 900 000 351 200 000 361 800 000 369 543 000 368 737 000 380 334 000

Přenocování v Podíl lázeňských přenocování na lázeňských zařízeních celkovém počtu přenocování v SRN 103 827 079 29,89% 105 641 933 30,41% 103 054 711 30,44% 102 070 828 30,15% 98 550 644 29,10% 97 689 638 28,41% 97 745 977 27,83% 101 325 529 28,01% 102 531 862 27,75% 102 735 148 27,86% 102 868 513 27,05%

Zdroj tabulky č. 14: Publikation - Binnenhandel, Gastgewerbe, Tourismus - Statistisches Bundesamt (Destatis) - Tourismus in Zahlen - Statistisches Bundesamt (Destatis) [online], URL: https://www.destatis.de/DE/Publikationen/Thematisch/BinnenhandelGastgewerbeTourismus/Tourismus/Tourism usinZahlen1021500107004.pdf?__blob=publicationFile, dostupné 5.4.2012, zpracování vlastní

66

Tabulka č. 15: Podíl přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních na celkovém počtu přenocování v ČR Česká republika Rok Přenocování ve všech Přenocování v Podíl lázeňských přenocování na hromadných lázeňských zařízeních celkovém počtu přenocování v ubytovacích zařízeních ČR 2000 44 199 616 5 709 748 12,92% 2001 39 122 187 5 983 085 15,29% 2002 37 109 835 6 431 035 17,33% 2003 39 343 250 6 509 168 16,54% 2004 40 780 708 6 538 058 16,03% 2005 40 320 477 6 557 320 16,26% 2006 41 447 797 6 743 893 16,27% 2007 40 831 072 7 163 718 17,54% 2008 39 283 474 7 045 620 17,94% 2009 36 662 192 6 735 371 18,37% 2010 36 908 811 6 850 382 18,56%

Zdroj tabulky č. 15: Cestovní ruch - časové řady | ČSÚ [online], URL:http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr, dostupné 5.4.2012, zpracování vlastní

Z posledních tabulek je možné vyvodit, že ve Spolkové republice Německo dlouhodobě roste počet všech hostů, kteří zavítají do lázeňských míst. V České republice je tomu tak i u pacientů. V procentním vyjádření tvořili lázeňští hosté v posledním desetiletí v Německu 15% všech hostů, v případě České republiky to bylo 4-5%. Je nutné vzít ohled na to, že v Německu je samozřejmě daleko více lázeňských míst a zařízení. V České republice je významný především podíl pacientů na všech ubytovaných hostech v lázeňských ubytovacích zařízeních, který činí více než polovinu všech hostů, v roce 2000 to bylo dokonce 63%. V Německu je tento podíl jen desetiprocentní. Z toho lze vyvodit, že zatímco v České republice převažuje trend jezdit do lázní opravdu za účelem léčby, podstoupení léčebných procedur na základě konzultace s lékařem, v Německu převažuje spíše wellness cestovní ruch, kdy účastníci cestovního ruchu do lázní přijíždí v rámci relaxace nebo zcela jiného druhu cestovního ruchu než je zdravotně orientovaný. Německé lázeňství ale přesto také těží z vysokého procentního podílu přenocování v lázeňských místech na celkovém počtu přenocování. Tento podíl činil v posledních letech kolem 30%, zatímco v České republice zůstává kolem 12-18%. 67

Závěr Cílem této práce bylo zanalyzovat oblast lázeňství jako součást cestovního ruchu v České republice a ve Spolkové republice Německo. Téma bylo zvoleno na základě faktu, že lázeňství v České republice i ve Spolkové republice Německo má tradici dlouhou několik století a počátky sahají až do doby, kdy na našich územích pobývali Římané. Lázeňství vždy bylo a je významnou součástí cestovního ruchu. Teoretická část práce se zabývala vymezením terminologie, která se k tématu váže. První kapitola tedy spojuje pohledy různých autorů na oblast lázeňství a cestovního ruchu a faktory, které se k nim vážou. Obsahuje i charakteristiku přírodních léčivých zdrojů a léčebných metod, které se v lázeňství využívají. Praktická část se v jednotlivých kapitolách věnuje analýze českého a německého lázeňství. Přináší informace o počátcích lázeňství v obou zemích, o jejich lázeňských místech, o postupném vývoji lázeňství, který je podložen statistickými daty z různých institucí v České republice i v Německu. Podává také informace o aktivitách různých organizací v oblasti lázeňství. Na základě statistik, které jsou součástí kapitol týkajících se České republiky i Spolkové republiky Německo, se lze domnívat, že lázeňství jako zdravotně orientovaný cestovní ruch nabývá na významu. V prvním desetiletí 21. století obě země stále zaznamenávají rostoucí počet hostů, kteří přijíždějí do lázeňských zařízení. Významný je také podíl lázeňských hostů na celkovém počtu všech hostů, kteří do České republiky a do Německa během roku zavítají, a podíl přenocování v lázeňských zařízeních na celkovém počtu přenocování, která jsou v daných zemích realizována. Pro oblast lázeňství je v posledních letech charakteristický vzestup zájmu lidí o zdravotně orientovaný cestovní ruch. Do lázeňských zařízení přijíždějí nově i lidé na své vlastní náklady mimo komplexní a příspěvkovou lázeňskou péči. Výraznější je tento trend v Německu, v České republice naopak stále mezi lázeňskými hosty převažují pacienti na náklady zdravotních pojišťoven, kteří tvoří více než polovinu všech lázeňských hostů. Pro další směřování lázeňství v České republice budou rozhodující probíhající reformy ve zdravotnictví. Určité změny se dotknou právě i lázeňství. Plánované zrušení určitých indikačních skupin, zkrácení délky pobytu z průměrných 4 týdnů na týdny 3 a snižování výdajů na komplexní lázeňskou péči s cílem snížit celkové výdaje v resortu zdravotnictví mohou vést k poklesu počtu pacientů i ostatních účastníků cestovního ruchu v lázeňských 68

zařízeních stejně, jako tomu bylo ve Spolkové republice Německo poté, co vstoupily v platnost zákony z let 1996 a 1997. Tato práce tedy přináší ucelený pohled na lázeňství v České republice a ve Spolkové republice Německo.

69

Seznam použitých zdrojů Publikace 1.

BUCHNER, W.: Gesundheitsreform und Kurwesen – eine ökonomische Analyse am Beispiel der niederbayerischen Heilbäder. Mnichov: Herbert Utz Verlag, 2002, ISBN 3-8316-0104-6

2.

COOPER M. a P.: Health and Wellness Tourism, ISBN: 13:978-1-84541-112-1

3.

DĚDINA, J.: Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha: VŠ CRHL, 2004. ISBN 80-86592-01-4

4.

INDROVÁ, J. a kol.: Cestovní ruch (základy). 2. vyd. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1569-4

5.

KNOPP, K. a kolektiv: Lázeňství - ekonomika a management. Grada Publishing, 1999, ISBN 80-7169-717-6

6.

KŘÍŽEK, V.: Obrazy z dějin lázeňství. 2.vyd. Praha: Nakladatelství Libri, 2002. ISBN 80-7277-092-6.

7.

MACKOVIČ, M.: Lázeňství a balneotechnika. Plzeň : Západočeská univerzita, 1995, ISBN 80-7082-226-0

8.

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: České lázně a lázeňství. 2007

9.

MORRISON, A. M.: Marketing pohostinství a cestovního ruchu. vyd. Praha: Nakladatelství Victoria Publishing , a.s., 1999. ISBN 80-85606-90-2.

10.

ORIEŠKA, J.: Služby v cestovním ruchu. Praha : Idea servis, c2010, ISBN 978-8085970-68-5

11.

ORIEŠKA, J.: Technika služeb v cestovním ruchu, Praha : Idea servis, 1999, ISBN 8085970-11-2

12.

PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J.: Cestovní ruch – výkladový slovník. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, ISBN 80-239-0152-4

13.

SEIFERTOVÁ, V: Marketing v lázeňském cestovním ruchu. 1.vyd. Praha: VŠ CRHL ve spolupráci s nakladatelstvím PRAGOLINE , 2003. ISBN 80-86592-00-6

14.

SYNEK, M., SEDLÁČKOVÁ, H., VÁVROVÁ, H. a kol.: Jak psát bakalářské, diplomové, doktorské a jiné písemné práce. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1212-9

15.

ZIEGLER, S.: Qualitätsmanagement im Wellness- und Gesundheitstourismus. Hamburg, 2011, ISBN 978-3-8428-5421-5 70

Ostatní tištěné zdroje 16.

Zákon č. 164/2001 o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů

Elektronické zdroje 1.

Aachen, Kuren, Baden [online], URL: http://www.aachen.de/DE/tourismus_stadtinfo/100_kuren_baden/index.html, [cit. 23.3.2012]

2.

Ausgezeichnete Kurpark in Deutschland [online], URL: http://www.park-imkurort.de/ausgezeichnete-kurparks-in-deutschland.html, [cit. 26.3.2012]

3.

Bad Sobernheim - Kur und Wellness / Felke-Kur / Pastor Emanuel Felke [online], URL: http://www.bad-sobernheim.de/kurundwellness/felkekur/pastor_emanuel_felke, [cit. 19.3.2012]

4.

Bädekalender Deutschland – Kuren, Gesundheit, Wellness und Freiziet [online], URL: http://www.baederkalender.de/kurorte.php, [cit. 25.3.2012]

5.

Cestovní ruch - časové řady | ČSÚ [online], URL: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr, dostupné 5.4.2012

6.

Czech Tourism [online], URL: http://www.czechtourism.cz/lazenstvi/lazenskestatistiky/, [cit. 28.2.2012]

7.

Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism [online], URL: http://www.czechtourism.com/what-to-see/spa.aspx, [cit. 23.3.2012]

8.

Český statistický úřad [online], URL: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr, tabulka 2.5.2 Počet hostů a přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních podle zemí v ČR, dostupné 27.2.2012, zpracování vlastní

9.

Deutsche Zentrale für Tourismus [online], URL: http://de.wikipedia.org/wiki/Deutsche_Zentrale_f%C3%BCr_Tourismus, [cit. 27.3.2012]

10.

Deutscher Heilbäderverband e.V. – Zahlen und Fakten, Gäste- und Übernachtungszahlen in den deutschen Heilbädern und Kurorten 1999 bis 2010 (PDF) [online], URL: http://www.deutscherheilbaederverband.de/public/671742_Zahlen_und_Fakten/, [cit. 31.3.2012]

11.

Die freie Enzyklopädie Wikipedia [online], URL: http://de.wikipedia.org/wiki/Kurarchitektur, [cit. 19.3.2012] 71

12.

Die Kur auf Rezept, Wie sie eine Kur bei der Krankenkasse beantragen [online], URL: http://www.die-neue-kur.de/kur-gesundheitsurlaub/kur-antrag.html, [cit. 25.3.2012]

13.

Die Kur in geprüfter Qualität [online], URL: http://www.die-neue-kur.de/kur-qualitaetguetesiegel.html, [cit. 25.3.2012]

14.

Die Kur ohne Antrag, Wie die Krankenkasse einen Zuschuss bei Vorsorge oder Reha leistung [online], URL: http://www.die-neue-kur.de/kur-gesundheitsurlaub/kur-mitkrankenkassenzuschuss.html, [cit. 25.3.2012]

15.

Die Kur und Park im Kurort [online], URL: http://www.die-neue-kur.de/kur-qualitaetguetesiegel/park-im-kurort-guetesiegel.html, [cit. 26.3.2012]

16.

Die Kur und Prävention im Kurort [online], URL: http://www.die-neue-kur.de/kurqualitaet-guetesiegel/praevention-im-kurort-guetesiegel.html, [cit. 26.2.2012]

17.

Die Kur und Wellness im Kurort [online], URL: http://www.die-neue-kur.de/kurqualitaet-guetesiegel/wellness-im-kurort-guetesiegel.html, [cit. 26.3.2012]

18.

Die Kur, Kurformen für Prevention und Rehabilitation bei einer Kur [online], URL: http://www.die-neue-kur.de/kur-gesundheitsurlaub/kurformen-vorsorge-reha.html, [cit. 25.3.2012]

19.

Die Kur: Schön ist es auf der Kur zu sein! :: Die Imagekampagne vom DHV [online], URL: http://www.die-neue-kur.de/kur-gesundheitsurlaub/kur-kampagne.html, [cit. 26.2.2012]

20.

European Spas Association [online], URL: http://www.espa-ehv.com/, [5.2.2012]

21.

Felkes Idee - Menschels Vitalresort [online], URL: http://www.menschel.com/biohotelbad-sobernheim/felkes-idee.html, [cit. 23.3.2012]

22.

Gesundheitsreisen, Heilbäder und Kurorte im Reiseland Deutschland, vydáno Německou centrálou cestovního ruchu, [online], URL: http://viewer.zmags.com/publication/556b42e3#/556b42e3/100, [cit. 27.3.2012]

23.

Herzlichwillkommen bei Sozialgesetzbuch.de [online],URL: http://www.sozialgesetzbuch.de/gesetze/index.php, [cit. 27.3.2012]

24.

Historische Meilensteine – Bad Füssing [online], URL: http://www.badfuessing.de/historische-meilensteine/, [cit. 25.3.2012]

25.

Im Kurhaus » Kurhaus Casino Baden-Baden [online], URL: http://www.kurhauscasino.de/de/im-kurhaus, dostupné 23.3.2012

26.

In-Land Deutschland, Entwicklung und Bedeutung des Binnentourismus [online], URL: http://viewer.zmags.com/publication/6bb0dba9#/6bb0dba9/12, [cit. 3.4.2012]

72

27.

Kurort Beuren, Der Weg zur Kur [online], URL: http://www.beuren.de/index.php?id=118, [27.3.2012]

28.

Kurtort – Wikipedia [online], URL: http://de.wikipedia.org/wiki/Kurort, [cit. 25.3.2012]

29.

Landeshauptstadt Wiesbaden – Kliniken [online], URL: http://www.wiesbaden.de/leben-in-wiesbaden/gesundheit/kliniken/index.php, [cit. 23.3.2012]

30.

Lázeňská péče, ÚZIS ČR [online], URL: www.uzis.cz/katalog/zdravotnickastatistika/lazenska-pece, dostupné 19.2.2012, zpracování vlastní

31.

Lázeňský festival Karlovy Vary [online], URL: http://www.spalife.info/spalife/, [cit. 3.2.2012]

32.

Mecklenburg-Vorpommern, das Dienstleistungsportal [online], URL: http://www.landesrechtmv.de/jportal/portal/page/bsmvprod.psml?showdoccase=1&doc.id=jlrKurortGMVrahmen&doc.part=X&doc.origin=bs&st=lr, [cit. 25.3.2012]

33.

Medispa.cz [online], URL: http://www.medispa.cz/cz/o-sdruzeni-medispa, [cit. 2.2.2012]

34.

Ministerstvo pro místní rozvoj [online], URL: http://www.mmr.cz/Cestovniruch/Programy-Dotace, [cit 19.1.2012]

35.

MMR - Vybrané projekty - 1. kolo [online], URL: http://www.mmr.cz/Cestovniruch/Programy-Dotace/Statni-program-podpory-cestovniho-ruchu/2001/Vybraneprojekty---1--kolo, [cit. 19.1.2012]

36.

Německá turistická centrála, Deutsche Zentrale für Tourismus DZT [online], URL: http://viewer.zmags.com/publication/556b42e3#/556b42e3/40, [cit. 19.3.2012]

37.

Patricia Erfurt-Cooper and Malcolm Cooper, Health and Wellness Tourism, ISBN: 13:978-1-84541-112-1

38.

Platné právní předpisy, Ministerstvo zdravotnictví České republiky [online], URL: http://www.mzcr.cz/Legislativa/dokumenty/platne-pravnipredpisy_3689_1785_11.html, [cit. 15.1.2012]

39.

Publikation - Binnenhandel, Gastgewerbe, Tourismus - Statistisches Bundesamt (Destatis) - Tourismus in Zahlen - Statistisches Bundesamt (Destatis) [online], URL: https://www.destatis.de/DE/Publikationen/Thematisch/BinnenhandelGastgewerbeTouri smus/Tourismus/TourismusinZahlen1021500107004.pdf?__blob=publicationFile, [cit. 3.4.2012] 73

40.

Sdružení lázeňských míst ČR [online], URL: http://www.spas.cz/osdruzeni.htm, [cit. 2.2.2012]

41.

Staat & Gesellschaft - Vorsorge- oder Rehabilitationseinrichtungen - Statistisches Bundesamt (Destatis) - Vorsorge- oder Rehabilitationseinrichtungen - Statistisches Bundesamt (Destatis) [online], URL: https://www.destatis.de/DE/ZahlenFakten/GesellschaftStaat/Gesundheit/VorsorgeRehab ilitationseinrichtungen/Tabellen/VorsorgeRehaJahre.html, [cit. 31.3.2012]

42.

Staat & Gesellschaft - Vorsorge- oder Rehabilitationseinrichtungen - Statistisches Bundesamt (Destatis) - Vorsorge- oder Rehabilitationseinrichtungen - Statistisches Bundesamt (Destatis) [online], URL: https://www.destatis.de/DE/ZahlenFakten/GesellschaftStaat/Gesundheit/VorsorgeRehab ilitationseinrichtungen/Tabellen/VorsorgeRehaBL.html, [cit. 31.3.2012]

43.

Stadt Baden-Baden[online], URL: http://www.baden-baden.de/de/index.html, [cit. 23.3.2012]

44.

Stanovy Sdružení lázeňských míst ČR [online], URL: http://www.spas.cz/files/stanovy_verze_20110113.pdf, [cit. 2.2.2012]

45.

Statistisches Bundesamt (Destatis), Staat & Gesellschaft - Vorsorge- oder Rehabilitationseinrichtungen [online], URL: https://www.destatis.de/DE/ZahlenFakten/GesellschaftStaat/Gesundheit/VorsorgeRehab ilitationseinrichtungen/VorsorgeRehabilitationseinrichtungen.html, [cit. 2.4.2012], zpracování vlastní

46.

Svaz léčebných lázní České republiky [online], URL: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/osvazu-lazni/stanovy-svazu-lecebnych-lazni-ceske-republiky, [cit. 2.2.2012]

47.

Thüringer Kurortegesetz [online], URL: http://th.juris.de/th/gesamt/KurortG_TH.htm, [cit. 25.3.2012]

48.

TOURFILM [online], URL: http://www.tourfilm.cz/, [cit. 3.2.2012], Vítejte v České republice - Karlovarský týden [online], URL: http://www.czechtourism.com/what-tosee/spa/carlsbad-week.aspx?lang=cs-CZ, [cit. 3.2.2012]

49.

Vademecum zdraví, Kouzlo českých lázní působí již po staletí [online], URL: http://vademecum-zdravi.cz/kouzlo-ceskych-lazni-pusobi-jiz-po-staleti/, [cit. 23.3.2012]

50.

VBK – Vereinigung für Bäder- und Klimakunde [online], URL: http://www.abcvbk.org/, [cit. 26.3.2012]

51.

Verband – Deutscher Tourismusverband [online], URL: http://www.deutschertourismusverband.de/verband.html, [cit. 26.3.2012] 74

52.

Walter Buchner, Gesundheitsreform und Kurwesen – eine ökonomische Analyse am Beispiel der niederbayerischen Heilbäder, Herbert Utz Verlag, Mnichov 2002, ISBN 38316-0104-6

53.

Wellnessnoviny [online], URL: www.wellnessnoviny.cz/file/1730/wellness-v-cr.pdf, [cit. 12.1.2012]

54.

Wir sind für Sie da! [online], URL: http://www.baederportal.com/verband/satzung0.html, [cit. 26.3.2012]

55.

Základní informace o ÚZIS ČR[online], URL: http://www.uzis.cz/nas, [cit. 19.1.2012]

56.

Zdroj obrázku European SPAS [online], URL: http://www.espaehv.com/index.php?option=com_wrapper&view=wrapper&Itemid=302, [cit. 5.2.2012]

Ostatní zdroje 1.

Přednášky Ing. Leny Mlejnkové, kurz Cestovní ruch, zimní semestr 2007/2008, kurz Lázeňství, zimní semestr 2011/2012

2.

LIŠKOVÁ, J., PECHNÍKOVÁ, J., PERUTHOVÁ, J.: Seminární práce Lázeňství Německa, Vysoká škola ekonomická, zimní semestr 2011/2012

75

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Počty dospělých pacientů v českých lázeňských zařízeních během let 2000-2010 .................................................................................................................................................. 33 Tabulka č. 2: Počty pacientů v dorosteneckém věku v českých lázeňských zařízeních během let 2000-2010 ............................................................................................................................ 33 Tabulka č. 3: Počty dětských pacientů v českých lázeňských zařízeních během let 2000-2010 .................................................................................................................................................. 34 Tabulka č. 4: Hosté v českých lázeňských ubytovacích zařízeních dle jednotlivých zemí...... 37 Tabulka č. 5: Lázeňská místa v jednotlivých spolkových zemích ........................................... 42 Tabulka č. 6: Počet hostů v německých lázeňských místech ................................................... 52 Tabulka č. 7: Počet přenocování v německých lázeňských místech ........................................ 53 Tabulka č. 8: Délka pobytu v německých lázeňských zařízeních ............................................ 54 Tabulka č. 9: Údaje o počtu zařízení lázeňské péče, počtu lůžek, ošetřovacích dnech, ošetřovací době a využití lůžek ................................................................................................ 56 Tabulka č. 10: Údaje o počtu zařízení lázeňské péče, počtu lůžek, ošetřovacích dnech, ošetřovací době a využití lůžek dle jednotlivých spolkových zemí v roce 2010 ..................... 58 Tabulka č. 11: 10 nejčastějších diagnóz při stacionární lázeňské péči v roce 2010 ................. 59 Tabulka č. 12: Podíl lázeňských hostů na celkovém počtu hostů v SRN................................. 65 Tabulka č. 13: Podíl lázeňských hostů na celkovém počtu hostů v ČR ................................... 65 Tabulka č. 14: Podíl přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních na celkovém počtu přenocování v SRN................................................................................................................... 66 Tabulka č. 15: Podíl přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních na celkovém počtu přenocování v ČR ..................................................................................................................... 67

76

Seznam grafů Graf č. 1: Počet dospělých pacientů v českých lázeňských zařízeních v letech 2000-2010 .... 31 Graf č. 2: Počty pacientů v dorosteneckém věku v českých lázeňských zařízeních v letech 2000-2010 ................................................................................................................................. 32 Graf č. 3: Počty dětských pacientů v českých lázeňských zařízeních v letech 2000-2010 ...... 32 Graf č. 4: Počty hostů v lázeňských ubytovacích zařízeních v letech 2000-2011 ................... 35 Graf č. 5: Počet zahraničních hostů v lázeňských zařízeních v letech 1997-2010 ................... 36 Graf č. 6: Počet přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních v letech 2000-2011 ......... 38 Graf č. 7: Průměrná ošetřovací doba u dospělých pacientů v českých lázeňských zařízeních v letech 2000-2010 ................................................................................................................... 39 Graf č. 8: Průměrná ošetřovací doba u pacientů v dorosteneckém věku v českých lázeňských zařízeních v letech 2000-2010 .................................................................................................. 39 Graf č. 9: Průměrná ošetřovací doba u dětských pacientů v českých lázeňských zařízeních v letech 2000-2010 ................................................................................................................... 40 Graf č. 10: Hosté v německých lázeňských místech ................................................................ 53 Graf č. 11: Počet přenocování v lázeňských místech SRN ...................................................... 54 Graf č. 12: Délka pobytu v nocích ............................................................................................ 55 Graf č. 13: Vývoj ukazatelů – počet lůžek, počet pacientů a procentní využití lůžek ............. 57 Graf č. 14: Celkový počet pacientů v německých lázních ....................................................... 60 Graf č. 15: Celkový počet pacientů v českých lázních ............................................................. 61 Graf č. 16: Celkový počet hostů v německých lázeňských ubytovacích zařízeních ................ 62 Graf č. 17: Celkový počet hostů v českých lázeňských ubytovacích zařízeních ..................... 62 Graf č. 18: Celkový počet přenocování v německých lázeňských ubytovacích zařízeních ..... 63 Graf č. 19: Celkový počet přenocování v českých lázeňských ubytovacích zařízeních .......... 64

77

Seznam příloh Příloha č. 1: Lázeňská místa v České republice ....................................................................... 79 Příloha č. 2: Členové Sdružení lázeňských míst ČR ................................................................ 80 Příloha č. 3: Mapa německých lázeňských míst ....................................................................... 81 Příloha č. 4: Mapa českých lázeňských míst ............................................................................ 82

78

Příloha č. 1: Lázeňská místa v České republice •

Bechyně

•

Konstantinovy Lázně

•

Mšené

•

Bludov

•

Kostelec u Zlína

•

Ostrožská Nová Ves

•

Darkov - Karviná

•

Lázně Bělohrad

•

Poděbrady

•

Františkovy Lázně

•

Lázně Bohdaneč

•

Slatinice

•

Hodonín

•

Lázně Kundratice

•

Teplice

•

Jáchymov

•

Lázně Kynžvart

•

Teplice nad Bečvou

•

Janské Lázně

•

Lázně Libverda

•

Třeboň

•

Jeseník

•

Lázně Toušeň

•

Velichovky

•

Karlova Studánka

•

Lednice

•

Velké Losiny

•

Karlovy Vary

•

Lipová

•

Vráž

•

Klášterec nad Ohří

•

Luhačovice

•

Klimkovice

•

Mariánské Lázně

79

Příloha č. 2: Členové Sdružení lázeňských míst ČR87 Město Bechyně

Obec Konstantinovy Lázně.

Město Poděbrady

Město Bílina

Město Lázně Bělohrad

Městys Pozlovice

Obec Bludov

Město Lázně Bohdaneč

Obec Skalka

Město Dubí

Město Lázně Kynžvart

Obec Slatinice

Město Františkovi Lázně

Obec Lázně Libverda

Město Teplice

Město Hodonín

Městys Lázně Toušeň

Obec Teplice nad Bečvou

Město Jáchymov

Obec Lipová – lázně

Město Třeboň

Město Janské Lázně

Město Luhačovice Obec

Obec Velichovky

Město Jeseník

Město Mariánské

Obec Velké Losiny

Obec Karlova Studánka

Mšené – lázně

Obec Vráž

Město Karlovy Vary

Město Náchod

Lázně Aurora s.r.o

Město Karviná

Město Osečná

Město Klimkovice

Lázně Obec Ostrožská Nová Ves

87

Sdružení lázeňských míst ČR [online], URL: http://www.spas.cz/clenove.htm, [cit. 2.2.2012]

80

Příloha č. 3: Mapa německých lázeňských míst

Zdroj obrázku: Bäderkalender Deutschland - Kuren, Gesundheit, http://www.baederkalender.de/regionen.php, [cit. 6.3.2012]

81

Wellness

und

Freizeit

[online],

URL:

Příloha č. 4: Mapa českých lázeňských míst

Zdroj obrázku: Lázeňství v České republice, [online], URL: http://www.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=113362, [cit. 26.4.2012]

82