VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Hlavní specializace: Cestovní ruch
Využití fotografie v propagaci v cestovním ruchu
Diplomová práce
Vypracovala: Bc. Eva Prachařová Vedoucí diplomové práce: Ing. Liběna Jarolímková, Ph.D. 1
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Využití fotografie v propagaci v cestovním ruchu“ vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury
V Praze dne
2. 5. 2012
…………………… Podpis
2
Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala Ing. Liběně Jarolímkové, Ph.D. za metodické vedení diplomové práce, za užitečné připomínky, náměty a odborné rady při zpracovávání tématu. Také děkuji Mgr. Daně Štefáčkové z o. p. s. České Švýcarsko za čas, který mi věnovala při objasnění práce s propagačními materiály. Dále bych chtěla poděkovat Bc. Petru Nečesalovi, golfistovi, za pomoc při zpracování výzkumné části.
3
OBSAH ÚVOD.................................................................................................................................... 1 1.
CESTOVNÍ RUCH, PROPAGACE A FOTOGRAFIE ................................................ 3 1.1.
Cestovní ruch .......................................................................................................... 3
1.2.
Propagace v cestovním ruchu, propagační materiály ............................................. 3
1.3.
Vývoj propagačních materiálů a jejich účel ........................................................... 5
1.4.
Fotografie a její historie .......................................................................................... 6
1.5.
Vývoj cestovního ruchu a propagace v cestovním ruchu v České republice od
roku 1989 ........................................................................................................................... 8 2.
3.
PROPAGAČNÍ MATERIÁLY V CESTOVNÍM RUCHU......................................... 11 2.1.
Prolínání fotografie, cestovního ruchu a propagace ............................................. 11
2.2.
Význam fotografie v propagaci ............................................................................ 11
2.3.
Trendy v cestovním ruchu a jejich projevy v propagaci ....................................... 14
2.4.
Tištěná propagace v cestovním ruchu a druhy propagačních materiálů .............. 17
2.5.
CZECHTOURPROPAG ....................................................................................... 19
2.6.
Požadavky na zhotovení reklamní fotografie ....................................................... 19
2.7.
Kritéria pro kvalitní fotografie v propagačních materiálech................................. 23
2.8.
Tvorba propagačních materiálů a výběr fotografií v praxi ................................... 25
ZHODNOCENÍ FOTOGRAFIÍ V JEDNOTLIVÝCH PROPAGAČNÍCH
MATERIÁLECH REGIONŮ ............................................................................................. 28 3.1.
Regiony a propagační materiály ........................................................................... 28
3.2.
Typy propagačních materiálů ............................................................................... 29
3.3.
Kritéria pro hodnocení fotografií v propagačních materiálech regionů................ 29
3.4.
Jednotlivé materiály turistických regionů České republiky .................................. 31
3.4.1.
Hlavní město Praha........................................................................................ 31
3.4.2.
Střední Čechy ................................................................................................ 32
3.4.3.
Jižní Čechy .................................................................................................... 33
3.4.4.
Šumava .......................................................................................................... 34
3.4.5.
Plzeňsko a Český les ..................................................................................... 35
3.4.6.
Západočeské lázně ......................................................................................... 36
3.4.7.
Severozápadní Čechy .................................................................................... 38
3.4.8.
Českolipsko a Jizerské hory .......................................................................... 39
4
3.4.9.
Český ráj ........................................................................................................ 40
3.4.10. Krkonoše a Podkrkonoší ................................................................................ 41 3.4.11. Královéhradecko ............................................................................................ 42 3.4.12. Východní Čechy ............................................................................................ 43 3.4.13. Vysočina ........................................................................................................ 44 3.4.14. Jižní Morava .................................................................................................. 45 3.4.15. Východní Morava .......................................................................................... 46 3.4.16. Střední Morava a Jeseníky............................................................................. 47 3.4.17. Severní Morava a Slezsko ............................................................................. 48
4.
3.5.
Závěrečné hodnocení ............................................................................................ 50
3.6.
Zdařilé fotografie v propagačních materiálech ..................................................... 51
3.7.
Nejčastější chyby na fotografiích v propagačních materiálech regionů ............... 53
TESTOVÁNÍ VLIVU FOTOGRAFIÍ NA ÚČASTNÍKA V CESTOVNÍM RUCHU
VE VZTAHU K ZAMÝŠLENÉMU POSELSTVÍ PROPAGAČNÍ TISKOVINY ........... 57 4.1.
Přistoupení k problematice testování vlivu fotografií........................................... 57
4.2.
Předpoklady, hypotézy.......................................................................................... 58
4.3.
Výzkum ................................................................................................................. 61
4.4.
Dotazník ................................................................................................................ 61
4.5.
Výsledky výzkumu ............................................................................................... 62
ZÁVĚR ................................................................................................................................ 68 ZDROJE .............................................................................................................................. 70 Knižní zdroje.................................................................................................................... 70 Internetové zdroje ............................................................................................................ 72 A) Webové stránky turistických regionů, na kterých jsou k dispozici propagační materiály v online verzi ................................................................................................ 72 B) Ostatní internetové zdroje ..................................................................................... 73 SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ ................................................................. 75 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................. 77 PŘÍLOHY ............................................................................................................................ 78
5
ÚVOD Dnešní moderní svět zaznamenává neustálý vývoj ve všech oblastech lidské činnosti. V diplomové práci na téma „Využití fotografie v propagaci v cestovním ruchu“ budou zkoumány tři z nich. Jednou z oblastí je fotografování, druhou propagace a třetí cestovní ruch. Co mají tyto tři oblasti společného, jak se prolínají a jakým způsobem se navzájem doplňují, bude jejím předmětem. Diplomová práce rozšiřuje a doplňuje bakalářskou práci z roku 2010, „Cestovní ruch a fotografie“. Dále specifikuje problematiku propagace v cestovním ruchu, zaměřuje se hlavně na propagaci jednotlivých turistických regionů České republiky, zpracování jejich propagačních materiálů a na to, jakou roli v ní hrají fotografie. Cílem diplomové práce je zhodnotit úroveň fotografií v tištěných propagačních materiálech turistických regionů České republiky. Dále je cílem práce ukázat, zda jednotlivé propagační materiály a jejich provedení ovlivňují rozhodování zákazníků o návštěvě daného regionu, oblasti, atraktivity či zařízení. Jednat se bude hlavně o grafické zpracování materiálů, zejména provedení titulní strany. V diplomové práci budou zhodnoceny fotografie v jednotlivých propagačních materiálech regionů. Dále bude testován vliv změny fotografií na titulní straně ve vybraném druhu propagačního materiálu u konkrétního segmentu účastníků cestovního ruchu. Předpokládá se, že fotografie je médium, které upoutává pozornost a vytváří konkrétní pocit a s tím i názor na daný snímek. Proto může fotografie a její provedení ovlivnit názor potenciálního návštěvníka na danou destinaci. Fotografie je nejdůležitější součástí propagačních materiálů, upoutává na první pohled, hlavně ta na titulní straně, proto je potřeba zvláště jejímu výběru věnovat náležitou pozornost. Pokud tedy nejsou fotografie vybírány pečlivě a s úvahou, zda se budou na první pohled líbit, dá se předpokládat, že propagační materiál vzbudí nežádoucí dojem z destinace.
1
Jednotlivci vyhledávají destinace cestovního ruchu nejen podle doporučení, ale i na základě propagace. Předpokladem je kvalitní zpracování propagačních materiálů a fotografií v nich obsažených proto, aby se turisté rozhodli navštívit danou destinaci. Téma diplomové práce je inspirováno dlouholetým zájmem autorky o fotografování a hodnocení provedení fotografií. Dále pak skutečností, že na podobné, ale poněkud obecnější téma, již napsala bakalářskou práci. Další významnou roli hrál fakt, že neexistuje žádná práce, která by se přímo tématem fotografie v propagačních materiálech zabývala.
2
1. CESTOVNÍ RUCH, PROPAGACE A FOTOGRAFIE 1.1.
Cestovní ruch
Cestovní ruch je rozsáhlé odvětví, které zasahuje do mnoha oborů lidské činnosti. Jeho definice vznikala poměrně dlouhou dobu, a to od počátku 20. století. „Za mezník v definování cestovního ruchu i pro jeho statistické sledování lze považovat Mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu, pořádanou v červnu 1991 Světovou organizací cestovního ruchu v kanadské Ottavě. Od té doby je cestovní ruch definován jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí a to na dobu kratší než je stanovena 1, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ 2 Nabídka služeb cestovního ruchu a poptávka po nich se střetávají na trhu cestovního ruchu. „Trh cestovního ruchu je trhem, který se velmi dynamicky mění. Působí na něj řada objektivních i subjektivních faktorů. Je z hlediska poptávky dosti výrazně diferencován. Jeho segmentaci lze rozlišit podle hlediska demografického, podle motivace a potřeb, podle rozdílné ekonomické situace, podle národnostního složení atd.“ 3 1.2.
Propagace v cestovním ruchu, propagační materiály
Propagace jako jeden ze čtyř základních marketingových nástrojů slouží k podpoře prodeje a k marketingové komunikaci se zákazníky. Je tvořena několika součástmi. Jedná se o reklamu, vztahy s veřejností (tzv. public relations), osobní prodej, interní reklamu a publicitu. Reklama je placená forma propagace, proto je kladen důraz na to, aby se investice do ní nejen vrátila, ale i vyplatila. „Reklama má různé formy – bannery na WWW stránkách, tištěná reklama v knihách, časopisech aj. Obsahem reklamy v cestovním ruchu je často zdůraznění bezpečí, klidu, spolehlivosti poskytovatele služby v cestovním ruchu, rodinné harmonie v nabízeném prostředí, neobvyklosti nebo neopakovatelnosti zážitku, 1
U mezinárodního cestovního ruchu tato doba činí jeden rok, u domácího cestovního ruchu 6 měsíců. MALÁ, Vlasta: Cestovní ruch (vybrané kapitoly). 1. vyd. Praha: Oeconomica 1999. Str. 10 – 11. 3 MINÁŘ, Petr: Technika, management a marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus 1996. Str. 141-2. 2
3
výjimečnosti služby, zaměření na klienta, aspektu ochrany životního prostředí, cenové výhodnosti, mimořádných slev atd. V cestovním ruchu se zatím vyváženě uplatňují různá média a způsoby propagace, přestože elektronická média nabízejí nové multimediální prezentace a 3D možnosti a oslovují tak zejména mladší generaci.“ 4 V cestovním ruchu se využívá dvojnásobného počtu marketingových nástrojů, než v jiných odvětvích, místo 4P marketingových nástrojů využívá cestovní ruch tzv. 8P. „8P marketingu cestovního ruchu je koncepce, která rozšiřuje tradiční pojetí marketingového mixu (produkt, cena, propagace a způsob distribuce) o další čtyři součásti, které vycházejí ze specifik odvětví cestovního ruchu (lidé, spolupráce, vytváření „balíků“ služeb, programování nabídky).“ 5 Touto specifikací dosahuje lepších výsledků. Reklama je placená forma propagace, která slouží k představení výrobku, služeb či myšlenek, je nejvíce „viditelnou“ součástí propagace i celého marketingového mixu. „Současně je i jednou z nejdůležitějších částí marketingu (častou chybou je však redukce marketingu na propagaci, či dokonce jen na reklamu). Produkt, který není vhodně propagován, se samozřejmě hůře prodává a pomaleji si vytváří pozici na trhu. V cestovním ruchu se na propagaci produktu (např. ubytovací a stravovací služby, produkty cestovní kanceláře) klade velký důraz.“ 6 V cestovním ruchu jsou nejvíce rozšířenými a používanými prostředky k propagaci propagační materiály, což „jsou různé materiály a literatura používané v marketingové a propagační komunikaci. Mezi propagační materiály patří prodejní sady, brožury, katalogy, přehledy novinek a ilustrace. Propagační materiály se obvykle připravují k podpoře reklamních kampaní, případně se používají jako standardní informační materiály o společnosti a jejích produktech nebo zvláštních událostech a propagačních akcích.“ 7 V cestovním ruchu mají propagační materiály svoje důležité místo zvláště proto, že reprezentují a zviditelňují danou oblast, atraktivitu či službu. 4
ZELENKA, Josef: Marketing cestovního ruchu. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus 2007. Str. 98-103. PÁSKOVÁ, Martina. ZELENKA, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj 2002. Str. 205. 6 ZELENKA, Josef: Marketing cestovního ruchu. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus 2007. Str. 97. 7 CLEMENTE, Mark, N: Slovník marketingu. 1. vyd. Brno: Computer Press 2004. Str. 208. 5
4
1.3.
Vývoj propagačních materiálů a jejich účel
Do které doby je datován vznik propagačních materiálů, je velice záludná otázka. Propagace velice úzce souvisí s reklamou, proto bude jejich vývoj popsán současně. „První reklama je datována do 3. tisíciletí před n. l., kdy se objevovaly babylonské hliněné destičky se znaky prodavače mastí, písaře či obuvníka. Ze starověku se zachovaly výrobní a obchodní znaky, předchůdci dnešních ochranných známek. Z antického Řecka a Říma se zachovaly i památky reklamního charakteru, které již obsahují psaný text, jedná se o období kolem roku 500 př. n. l. Z Pompejí, roku 79 n. l. jsou známy terakotové firemní štíty. Kolem roku 1100 jeden majitel restaurace ve Francii 8 využil na podporu prodeje svého vína vyvolávače, a když se kolem něj soustředilo dost lidí, nabízel jim ochutnávku vína zdarma. Po vynálezu knihtisku v roce 1441 se začaly objevovat letáky a vývěsky s reklamním obsahem. Za první tištěný inzerát je možno považovat inzerát v německy psaném letáku z roku 1525, který upozorňoval na knížku o účincích tajemných drog. V roce 1622 začaly vycházet první periodické noviny – The Weekly News of London. V roce 1625 se v novinách objevil první inzerát (insert = vložit). V roce 1729 začíná v USA vycházet první reklamní časopis Gazette. V roce 1740 se v Londýně objevil první billboard. Když byla v první polovině 19. století vynalezena fotografie a o padesát let později film, nenechalo na sebe jejich použití v reklamě a propagaci dlouho čekat. V roce 1850 vzniká první plakát. O rok později pracovalo v Londýně již 150 lepičů, kteří týdně vylepili 90 tisíc plakátů. Důležitým mezníkem ve vývoji reklamy byla v 19. století průmyslová revoluce a ve 20. století vznik elektronických médií. Rozvoj chemického průmyslu, tiskárenských technik, polygrafického průmyslu apod. umožnil další rozšíření reklamy. V Československu se reklama do roku 1948 rozvíjela v evropském kontextu a ani po něm nepřestala existovat. Byla však podřízena tehdejší ideologii. Po roce 1989 nastal
8
V originále je použito Francouzsko – jedná se o překlad ze slovenštiny
5
v oblasti reklamy velký boom, vznikly stovky reklamních agentur, které však obvykle neměly dlouhou životnost. “ 9 Reklama je v současné době nejrozšířenějším prostředkem k propagaci destinace, výrobku či služby. „Pro účinné použití reklamy v cestovním ruchu je třeba promýšlet, které potřeby jsou na straně klientů ve hře. Ty mohou být pestré a jejich přesnější určení by bylo jistě možné až v individuálním setkání a rozhovoru. Přesto se obecně předpokládá, že základní motivace klientů v cestovním ruchu je zhruba vyčerpatelná odkazem na poznávání, odpočinek a prožitek. Z toho také vychází reklama pro oblast cestovního ruchu. Na vytištěných propagačních materiálech velmi záleží. Ony mohou být jakýmsi startovním bodem v rozhodování. Kreativní tvorba propagačního materiálu a následná práce s ním je posilovaná konkurencí, se kterou se dnes na trhu cestovního ruchu setkáváme. Nelze pochybovat, že cestování je spojeno s celou škálou smyslových dojmů, z nichž na prvém místě bývá uváděn zrak. Je to v duchu časté otázky: „Kde jsi byl a co všechno jsi tam viděl?“
10
Propagační materiály z tohoto také vycházejí. Jejich účelem je
zaujmout na první pohled. 1.4.
Fotografie a její historie
V naprosté většině propagačních materiálů, ať už tištěných či elektronických, se nacházejí fotografie. Fotografie, která je známá v dnešní podobě, prošla velice dlouhým vývojem. Nedlouho po vynálezu fotografie se fotoaparát stal běžnou výbavou většiny cestovatelů. Psal se rok 1826, když zhotovil francouzský vynálezce Joseph Nicéphore Niépce první fotografii. Její expozice trvala dlouhých 8 hodin. Její tvůrce pokračoval ve zlepšování technik a další snímky na sebe nenechaly dlouho čekat. Snaha zaznamenat skutečnost na papír byla neustále podporována novými objevy, novými postupy a technikami ve fotografování.
9
KIRÁĽOVÁ, Alžbeta: Základy marketingové komunikace v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8 2003. Str. 49-54. 10 ŠÍPEK, Jiří. ŠTYRSKÝ, Jiří: Psychologické kapitoly z oblasti práce s lidmi (a v turismu zvlášť). 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus 2005. Str. 57-58.
6
Expoziční doba snímků se čím dál více zkracovala, a nejen to. Fotoaparáty se daly přenášet mimo laboratoř, ale také se postupně zmenšovaly, a to až do takové míry, že je bylo možné brát s sebou na cesty. Již roku 1839 vznikají první snímky z cest, které zobrazují nejprve francouzské, ale postupně i evropské atraktivity. Zde se již jedná o prvotní propojení cestovního ruchu a fotografování. V roce 1873 se poprvé objevila fotografie v periodiku. Jednalo se o newyorský Daily Graphic. Tehdy tato událost prošla bez většího ohlasu, současníci nemohli docenit význam toho, že lze doplňovat články vypovídajícími a ilustračními snímky. Výrazné zlepšení ohlasu na fotografie bylo zaznamenáno po roce 1890, kdy se v tisku začaly objevovat první cestopisné reportáže doplněné o snímky z cest. Lze hovořit o předchůdci propagace a to hlavně proto, že čtenáři toužili po návštěvě míst, o kterých četli. V této době si ale mohlo cestování dovolit pouze několik málo vyvolených z elity, šlechty, vládnoucí třídy či obchodních cestujících. Pro těchto málo turistů byly cestopisy inspirací, pro ostatní jediný způsob, jak alespoň v představách navštívit vzdálené země. Období konce 19. století bylo rozporuplné. Na jedné straně vědecký pokrok a čím dál častější využívání fotografií, na druhé straně malíři, kteří zaznamenávali svět kolem sebe po svém, ne příliš autenticky, ale na základě subjektivního cítění a pocitu. Realismus, impresionismus, symbolismus a další směry tohoto období výrazně ovlivňovaly jednotlivé umělce a jejich tvorbu. Vedle jejich díla probíhá souběžný technický vývoj a pokrok až do té míry, že určité sociální skupiny upřednostňují fotografie před obrazy. Nadšení z fotografie převládalo především ve vědeckých kruzích, kde se cenilo hlavně věrné zobrazení skutečnosti, včetně veškerých detailů. Na druhé straně se mnoho umělců, nejen malířů, otevřeně stavělo proti fotografování. Nemohli tenkrát tušit, že se samotná fotografie stane uměleckým prostředkem a že vznikne odvětví umělecká fotografie. Dalším mezníkem ve vývoji fotografie byl bezpochyby vynález barevného snímku. Již od roku 1850 se projevovala snaha vytvářet fotografie barevné. Jednalo se o velice časově náročné a složité metody, a to nejen chemicky, ale i časově. Koncem 19. století byl zhotoven první barevný diapozitiv. Většina fotografů dávala stejně přednost kolorování černobílých fotografií. Ale až v roce 1939 byl u firmy Agfa vyřešen uspokojivý proces zhotovení barevného snímku. 7
Největšího rozmachu se barevná fotografie dočkala v 60. letech. Jednalo se o celkový boom ve fotografování. V této době se rozmachu dočkal i cestovní ruch. Cestují všechny vrstvy obyvatelstva, fotoaparát patří k jejich běžné výbavě. Důležitou událostí ve vývoji fotografie je vynález digitálního záznamu, později digitální fotografie počátkem 80. let. Poté ještě následovala dlouhá cesta k dnešní podobě digitálního fotoaparátu, ruku v ruce s technickým vývojem počítačové techniky, nezbytné ke zpracování fotografií. Dostupnost digitálního fotoaparátu široké veřejnosti v České republice se datuje po výstavě Invex v roce 1996. „Po této výstavě bylo evidováno obrovské, až masové rozšíření digitálních fotopřístrojů nejen mezi profesionálními fotografy, ale i v řadách amatérů. V současnosti je jasné, že fotografické technologie jsou v neustálém vývoji, zdokonalují se nejen přístroje (analogové, digitální), ale také fotomateriál. Heslem pro 21. století jako by bylo „uchovat obraz detailněji, kvalitněji a za kratší dobu“. Vývoj fotografie znamenal dlouhou cestu. V současnosti je fotografie jako zobrazení skutečnosti a uchování záznamu nedílnou součástí pro většinu oborů lidské činnosti.“ 11 V současnosti je nejběžnějším druhem digitální fotografie, která zaznamenala v posledních dvou desetiletích obrovský rozvoj, zdokonalení a rozšíření do běžného života lidí. 1.5.
Vývoj cestovního ruchu a propagace v cestovním ruchu v České
republice od roku 1989 V poválečném období převažoval domácí cestovní ruch. Jednalo se hlavně o chalupaření, chataření a cesty za známými, dále o vázaný cestovní ruch, tzv. nekomerční, kdy náklady či jejich část hradil zaměstnavatel, případně zdravotní pojišťovna (rekreace, pobyt v lázních apod.). „Po roce 1989 prošel cestovní ruch v České republice rychlým vývojem a doznal oproti předchozímu období značných změn. Rychle se zde začaly uplatňovat tržní principy a započal tak proces demokratizace společnosti. Došlo
11
PRACHAŘOVÁ, Eva: Cestovní ruch a fotografie. Praha, 2010. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Str. 11
8
k obrovskému nárůstu účastníků jak pasivního (výjezdového), tak aktivního (příjezdového) cestovního ruchu.“ 12 Motivací k cestování u zájemců v České republice byla z počátku devadesátých let zcela přirozená touha po prožití rekreační dovolené v zahraničí a to mimo území bývalého východního bloku. Je tedy zřejmé, že vývoj propagačních materiálů je v České republice značně ovlivněn politickou situací před rokem 1989. Tehdy lidem stačilo jet do zahraničí, nevybírali destinace podle památek nebo kvality hotelů, propagační materiály zahraničních destinací téměř neexistovaly. Ve druhé polovině devadesátých let se poptávka českých turistů podobala poptávce ostatních evropských turistů a rekreantů, kteří si vybírali destinaci podle svých zájmů a svého vkusu, nikoliv podle toho, zda je zvolená destinace na západ, či na východ od vlasti. Čeští turisté se stali náročnějšími i v jiném smyslu. Po letech znovu začali objevovat krásy České republiky a nastalo oživení domácího cestovního ruchu. Bylo potřeba upoutat pozornost k daným atraktivitám na základě vhodně zvolené propagace, reklamy. Od jednoduchých letáků se jednotlivé destinace, regiony i kraje postupem času vypracovaly k profesionálně a kvalitně zpracovaným materiálům. V České republice byla v roce 1993 zřízena Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism. Jedná se o příspěvkovou organizaci Ministerstva pro místní rozvoj. Nejdříve agentura propagovala ČR jako turistickou destinaci v zahraničí, od roku 2003 propaguje domácí turistické regiony i na domácím trhu. „Obecně je národní turistická centrála statutární organizací, která je odpovědná za podporu rozvoje cestovního ruchu a jeho marketing na úrovni států.“ 13 „Základním cílem CzechTourism je propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu. K dosažení tohoto cíle plní několik základních úkolů. Pro účely této práce se jako nejhlavnější úkol zdá:
12
CzechTourism. [online]. c2005-2012 [cit. 2012-2-12]. Historie cestovního ruchu v ČR do roku 1989. Dostupné z WWW:
. 13 PÁSKOVÁ, Martina. ZELENKA, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj 2002. Str. 190.
9
• v rámci svého poslání koordinuje státní propagaci cestovního ruchu s aktivitami prováděnými podnikatelskými a regionálními subjekty a rozvíjí střednědobou a aktuální strategii pro marketing cestovního ruchu.“ 14 CzechTourism spolupracuje s jednotlivými regiony, obcemi a subjekty při zpracovávání jejich propagačních materiálů. V českém prostředí to je otázka posledních let. I za tuto krátkou dobu prošly propagační materiály českých regionů určitým vývojem, který je vidět zejména v provedení propagačních materiálů. V regionech se rozšiřuje použití image materiálů, které nahrazují brožury a letáky. Jejich kvalita a provedení se liší nejen v závislosti na roku vydání, ale jsou odlišné i v jednotlivých regionech, protože neexistuje jednotná propagace regionů.
14
Businessinfo.cz [online]. 13. 10. 2004 [cit. 2011-7-7]. Česká centrála cestovního ruchu - CzechTourism. Dostupné z WWW: .
10
2. PROPAGAČNÍ MATERIÁLY V CESTOVNÍM RUCHU 2.1.
Prolínání fotografie, cestovního ruchu a propagace
Fotografování a cestování patří bezpochyby k sobě, což dokazuje jejich vzájemné propojení, které postupem času prošlo specifickým vývojem. V současné době lze pozorovat prolínání cestovního ruchu a fotografie na několika úrovních. Mezi nejdůležitější a nejvýraznější patří jednoznačně fotografování na cestách. A to nejen na soukromých cestách turistů, ale i fotografie cestovatelů, které pomáhají všem přiblížit atmosféru dalekých a exotických krajin. Fotografické semináře, tzv. fotoworkshopy, se stávají stále oblíbenějším a vyhledávanějším typem programů. Účastníkem tohoto programu může být: • Fotograf začátečník, který se na semináři naučí pracovat se svým přístrojem • Pokročilý fotograf, který se od profesionálů učí fotografovat určité scenerie, tematické snímky apod. tak, aby byly po umělecké stránce ceněny, měly určitou hodnotu. Fotografování je v tomto případě primárním motivem cestovního ruchu. Další oblastí jsou výstavy fotografií, které navštěvují v mnoha případech nejen rezidenti, ale jsou i motivem cestovního ruchu. Nemusí se jednat jen o cestovatelské semináře, které pořádají cestovatelé, aby se se širokou veřejností podělili o své zážitky z cest, které doplnili fotografiemi. Jedná se také o výstavu uměleckých fotografií, dokumentačních snímků apod. Velice populární výstavou je např. World Press Photo. Fotografie je hojně využívaná v propagaci ve všech oblastech, neplatí to pouze pro cestovní ruch. Díky tomu, že v cestovním ruchu má propagace své důležité místo, jsou kvalitně zpracované propagační materiály vizitkou celé oblasti, regionu, města či zařízení. Fotografie jsou jejich nedílnou součástí. 2.2.
Význam fotografie v propagaci
Fotografie mají v propagačních materiálech nezastupitelné místo. Fotografie jako médium, které slouží k zobrazení skutečnosti, je nahraditelná pouze kresbou. Ta však nemá tak silnou vypovídací schopnost, protože v každé kresbě je silně znatelný subjektivní prvek 11
autora, jeho vidění světa. Ač lze do fotografie také tento prvek zahrnout, není to znatelné tolik, jako u kresby. Je to tedy vypovídací schopnost fotografie, která je v propagaci nejvýznamnější, pomáhá navodit žádoucí atmosféru, dojem. Nejvíce prostoru pro fotografie nabízejí propagační materiály. Pečlivý výběr fotografií by měl být samozřejmostí, ať už se jedná o brožury, letáky, či katalogy. Daný propagační materiál prezentuje to, co je v destinaci pro cestovní ruch klíčové. Otázkou zůstává, zda dokáže fotografie zachytit genia loci místa a předat ho dál. Pokud ano, nakolik musí ze snímku vyzařovat, aby fotografie umístěná v propagačních materiálech zaujala natolik, aby znamenala návštěvu dané lokality? „Většina evropských atraktivit má omezené prostředky na propagaci, takže televizní reklamy pro ně nejsou dosažitelné. Proto se jejich propagace ještě nedávno soustřeďovala převážně na tisková média. Nejdůležitějším propagačním prostředkem byly pro ně brožury, jejichž smyslem je vzbudit zájem lidí a nabídnout jim praktické informace, které využijí při návštěvě atraktivity. V posledních letech výrazně narůstá význam webu, na němž jsou někdy využívány špičkové technologie 3D prohlídek. Ostatní typy propagace se vyskytují relativně málo.“ 15 Záleží také na technice propagace, která se odvíjí hlavně od vývoje technologií používaných při zpracovávání propagačních materiálů. „Technika propagace se může také změnit a elektronická média nahradí nebo přinejmenším významně doplní dosud převládající brožury a katalogy.“ 16
15
ZELENKA, Josef: Marketing cestovního ruchu. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus 2007. Str. 151-152. ZELENKA, Josef: Marketing cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského 2010. Str. 80-84. 16
12
Následující tabulka shrnuje vývoj jednotlivých odvětví, o kterých bylo v předchozích podkapitolách pojednáno. Tabulka 1: Vývoj v jednotlivých odvětvích 17
Světové dějiny
Vývoj marketingu
Vývoj cestovního ruchu
Vývoj propagace/ propagačních materiálů
Vývoj fotografie/ fotografie v cestovním ruchu
Poutní cesty, Letáky a vývěsky s křížové výpravy, reklamním cesty za vzděláním obsahem
Před rokem 1600 1600
První inzerát v novinách
1700
První reklamní časopis
Před rokem 1800
Počátek průmyslové revoluce
1800
Rozvoj průmyslu a dopravy (parní lokomotiva)
První billboard
První fotografie a následný rozmach oboru
1826 Thomas Cook organizuje první hromadné cesty, zakládá cestovní kancelář
1840
1850
Zvyšování životní úrovně obyvatel
1900
Vznik nové střední vrstvy
1918
Konec I. světové války
1920
Rozvoj automobilismu
Do popředí se dostávají cesty za zotavením a rekreací
Vznik marketingové koncepce
Cestovní ruch se stává populárním
17
První snímky z cest
První plakát
První fotografie v periodiku, první cestopisné reportáže
Reklamní plakáty
Vznik barevné fotografie
Pozitiv/ negativ, rozšíření fotografie do širších vrstev
PRACHAŘOVÁ, Eva: Cestovní ruch a fotografie. Praha, 2010. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Str. 74. Rozšířeno a doplněno pro použití v této diplomové práci.
13
Světové dějiny
1945
Konec II. světové války
Východ/ západ, konzumní západní 60. léta společnost rozvoj terciálního sektoru a služeb 70. léta
2000
Nyní
Rozvoj marketingu v zemích s tržní ekonomikou
Vývoj cestovního ruchu
Vývoj propagace/ propagačních materiálů
Pád železné opony
Ve východním bloku - zárodky marketingové orientace
Průmyslové řešení barevného snímku
Začínají cestovat všechny vrstvy obyvatel – dostupnost, boom turismu
Barevné fotografie běžné v magazínech, rozmach výstav fotografií, rodinné snímky z cest - boom fotografování
Cílená propagace
Média, data
2.3.
Digitální záznam Hranice přestávají byt tabu, letectví
Propagační materiály i v bývalém východním bloku
Masový charakter Rozvoj propagace/ cestovního ruchu, zvyšování úrovně charter, propagačních nízkonákladové materiálů letecké společnosti
Internet
Marketingový plán u téměř všech subjektů sekundárního a terciálního sektoru
Vývoj fotografie/ fotografie v cestovním ruchu
Demokratizace
Marketing v sektoru služeb
80. léta 90. léta
Vývoj marketingu
Marketingový management destinací
Objevují se videosekvence a animace v propagaci, sociální sítě
První digitální fotoaparáty
Boom digitální fotografie/ kvalitní fotografie
Široký okruh uživatelů, vývoj technologií a služeb/ kvalita fotografie
Trendy v cestovním ruchu a jejich projevy v propagaci
Trendy rozvoje cestovního ruchu se odvíjejí hlavně od politické a ekonomické situace jednotlivých zemí. „Trendy rozvoje mezinárodního cestovního ruchu v Evropě jsou spojeny se změnou politického a ekonomického systému zemí střední a východní Evropy po roce 1989 a rozšířením EU v roce 2004. Výzvou přítomnosti i budoucnosti jsou ekologické aspekty. Trh cestovního ruchu je ovlivněn globalizací, rozvojem technologií, procesem deregulace a privatizace. Kromě těchto „megatrendů“ lze vysledovat další trendy trhu a volně je rozdělit na poptávkové a nabídkové.“
18
18
KŘŮPALA, Cyril. HONZÁKOVÁ, Iveta. ŠTEFÁČKOVÁ, Dana: Příprava informačních a propagačních materiálů v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR 2007. Str 6.
14
Následuje pouze výběr z trendů, které se odrážejí v charakteru i kvantitě poptávky po destinaci Česká republika. Zejména je jejich vliv patrný v propagaci destinací. 19 Poptávkové trendy Demografické prostředí: •
posuny ve věkové struktuře klientů − výrazný nárůst segmentu třetího věku (senioři) a „mladého“ věkového segmentu (do 25 let) – volba vhodného způsobu propagace, který by oslovil jednotlivé věkové skupiny
•
rostoucí význam menšin − rozvoj tzv. etnického turismu – produkty typu“zpět ke kořenům“
Společenské prostředí: •
měnící se kulturní zvyklosti a životní styl − zájem o zlepšení fyzické kondice, vzhledu a zdraví, dále nárůst fondu volného času a větší důraz na jeho hodnotné využívání k vlastnímu sebezdokonalení, nárůst zaměstnanosti žen, trend „návratu k přírodě“ (aktivní dovolená, zážitky), důraz na emocionálně silné a smysly podporující produkty
Zákaznické prostředí: •
rostoucí vzdělání klienta a jeho zkušenosti s cestováním – snaha oslovovat něčím novým, neobvyklým, co klienti ještě nezažili
•
nárůst segmentu aktivního turismu
•
silné sezónní výkyvy poptávky – snaha o přesun určitých sociálních skupin mimo hlavní sezonu (např. seniorů)
•
rostoucí podíl individuálních cest
•
klesající průměrná délka pobytu při růstu četnosti cest během roku – rozšíření o eurovíkendy, víkendové wellness pobyty apod.
Technické a technologické prostředí: •
větší využívání pozemní dopravy, zejména silniční, ale i železniční (rychlovlaky)
19
Vybrané trendy mají největší vliv na propagaci, proto jsou pro potřeby této diplomové práce dostačující. Trendy byly vybrány z publikace – viz poznámka pod čarou č. 18. Str. 6 - 8. Dále upraveno autorkou.
15
•
rozvoj internetu, šetřícího čas i peníze klienta – online propagace, propracované a přehledné webové stránky, možnosti online rezervací
•
rostoucí role sociálních sítí nejen jako komunikačního prostředku a součásti životního stylu, ale i jako nástroje pro propagaci – je velice snadné zacílení vybraného segmentu uživatelů, kteří mají být osloveni
Ekologické prostředí: •
důraz na „čisté“ produkty – rozvoj ekoturismu, agroturismu apod.
•
rostoucí zodpovědnost účastníků cestovního ruchu vůči fyzickému a sociokulturnímu prostředí
Nabídkové trendy Konkurenční prostředí: •
rostoucí konkurence destinací a objevování „nových“ destinací – dostávají se do povědomí pomocí vhodně zvolené a cílené propagace
Společenské prostředí: •
tvorba produktu orientovaného na víkendové pobyty a ostatní kratší dovolené
Zákaznické prostředí: •
důraz na „well-being“ − produkty (většinou lázeňských míst), které působí na zlepšování fyzické i mentální kondice ve smyslu cítit se dobře, šťastně a prospívat
•
orientace na tvorbu produktů spojených s relaxací a rekreací
Ekologické prostředí: •
poptávka po ekologických produktech a destinacích (ekoturismus) − prosazování udržitelného turismu
•
tvorba produktu orientovaného na zdravý životní styl
Veškerým poptávkový trendům musí jednotlivé destinace přizpůsobovat svou nabídku. Přibližují ji klientům prostřednictvím vhodně zvolené propagace, proto se i propagace musí neustále přizpůsobovat trendům. 16
V tištěných propagačních materiálech se začínají místo fotografií objevovat kreslené animace. Stejně jako všechna odvětví, tak i propagace a cestovní ruch procházejí v posledních letech/desetiletích mnoha změnami v rovinách technologické, psychologické a geografické. Nejvýraznějšími „syntetickými“ výsledky těchto změn jsou na straně jedné globalizace a na straně druhé rostoucí úsilí o udržitelnosti turismu. Stále častěji se nejen na sociálních sítích, ale i v elektronické verzi propagace objevují videosekvence. Videosekvence je v podstatě video, které nebylo vytvořené kamerou. Jedná se o sérii fotografických snímků, které jsou pořízeny vždy se stejným časovým odstupem. Např. východ slunce trvající deset minut je zachycen šedesáti snímky. Frekvence focení snímků je deset vteřin. Šedesát pořízených snímků je promítnuto za sebou jako film a budí dojem videa zachyceného kamerou. Na místě je otázka, zda videosekvence časem zcela nenahradí fotografie v elektronické verzi propagace. 2.4. materiálů
Tištěná propagace v cestovním ruchu a druhy propagačních
20
Přiliv turistů do daného regionu znamená značný ekonomický přínos. Cestovní ruch je zdrojem zásadních příjmů i pro celé ekonomiky regionů, či dokonce států. Propagační materiály jsou jedním z prostředků, jak na danou oblast upozornit, prodat zákazníkovi pobyt v určité oblasti. Pro cestovní ruch existuje několik základních druhů tištěných informačních a propagačních materiálů. Jedná se o plakát, pozvánku, leták, brožuru, časopis, zpravodaj a publikaci/knihu.21 • Leták je neperiodická tiskovina, která na malé ploše podává informace na dané téma. Obsahuje informace o aktuální akci, projektu, nabízených službách, poslání organizace apod. Pro leták se používají formáty velikostí A6 – A3. • Brožura je neperiodická tiskovina o více než dvou listech, které drží pohromadě vazbou. Obsahuje osvětlení podrobné činnosti organizace, 20
Podkapitola je zpracována podle informací v publikaci:KŘŮPALA, Cyril. HONZÁKOVÁ, Iveta. ŠTEFÁČKOVÁ, Dana: Příprava informačních a propagačních materiálů v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR 2007. 50 str. 21 V praktické části této diplomové práce jsou hodnoceny pouze dva druhy propagačních materiálů, proto je níže pojednáno pouze o nich.
17
významné události, či tištěné rady apod. Brožura se vydává ve formátech A6, A5 a DL (formát A4, který je dvěma přehyby složen do třetinového formátu) a ve vazbě V1 (sešitová vazba, listy jsou k sobě spojeny svorkami). Případová studie „Propagační tiskoviny – příklady dobré praxe“
22
poukazuje na
zcela konkrétních propagačních tiskovinách na správné a nevhodné použití hlavních zásad prvků při tvorbě propagačních materiálů. Následující přehled je pouhým shrnutím případové studie pro potřeby této diplomové práce. • Leták o na titulní straně je vhodné použít titulní tematickou image fotografii nebo malbu vztahující se k obsahu. o na zadní stranu lze umístit orientační mapky, stručné shrnutí nejpodstatnějších informací apod. o vnitřní strana by měla graficky souviset s titulní a zadní stranou, měla by obsahovat fotografie. o při přípravě textu je potřeba využít poznatky z psychologie – nejdříve zaujme titulní strana, pak zadní strana a postupně vnitřní strany. o Nutno se vyvarovat následujících chyb: nedbalá grafická úprava nekvalitní tisk či kopírování příliš mnoho textu nečleněný text nevyužití fotografií či jiných grafických prvků pro oživení nekvalitní fotografie
22
KŘŮPALA, Cyril. HONZÁKOVÁ, Iveta. ŠTEFÁČKOVÁ, Dana: Příprava informačních a propagačních materiálů v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR 2007. Str. 27 - 33.
18
• Brožura o nejprve je nutné určit, co je cílem brožury (informovat, přesvědčit apod.), komu bude určena (děti, dospělí, laická veřejnost) o z grafického hlediska je nutné dodržet stejné principy jako u letáku o text by měl být srozumitelný, členitý o je dobré používat fotografie, mapky apod. o nutno se vyvarovat následujících chyb příliš mnoho textu, nepřehledné zpracování nekvalitní vazba brožury, která vede k vypadávání listů 2.5.
CZECHTOURPROPAG
„O tom, jak je kvalita a zpracování propagačních materiálů důležité svědčí hlavně fakt, že existuje národní soutěž mezi jednotlivými turistickými regiony o nejlepší tiskovinu v oblasti propagace turistických regionů. Tuto soutěž pořádá agentura CzechTourism, letos pod názvem CZECHTOURPROPAG 2011, v minulých letech pod názvem TOURPROPAG. V minulosti se konalo čtrnáct ročníků této soutěže v Písku, letos, v roce 2011, se poprvé soutěž uskutečnila v Praze v Mediálním centru ORBIS. Následná výstava všech soutěžních materiálů se konala v průběhu měsíce června 2011.“ 23 Samotná soutěž je důkazem toho, jakou roli hrají propagační materiály v propagaci destinace cestovního ruchu. Jednotlivé regiony mají také možnost srovnání svých propagačních materiálů v rámci celé republiky. 2.6.
Požadavky na zhotovení reklamní fotografie
Vizualizace místa, tedy fotografie, vyvolává určitý pocit, náladu, touhu zobrazené místo poznat. Proto je tak důležitá úroveň zpracování propagační/reklamní fotografie, aby správně navodila požadované adekvátní pocity z místa, které je propagováno jako
23
CzechTourism [online]. 16. 3. 2011 [cit. 2011-7-8]. Festival Tourpropag opouští Písek. Dostupné z WWW: .
19
destinace cestovního ruchu. Snímek by měl být pro potenciálního návštěvníka co nejvíce atraktivní. Reklamní fotografie, prezentující a zobrazující určitou památku, by měly být originální, a jejich kompozice by měla být promyšlená. Reklamní fotografie je tedy taková fotografie, která je primárně zpracována pro použití v reklamě. Žádná její přesná definice neexistuje, protože v první řadě záleží na originalitě, nápadu a zpracování tématu fotografie. Výběr vhodných fotografií je tedy na místě. Musí být pro propagovanou oblast typické, ale zároveň musí působit originálním dojmem – tedy netypicky zobrazit symboly měst apod. „Symboly jsou pro mnohé destinace hlavní/významnou motivací k návštěvě (Eiffelova věž v Paříži, socha Svobody v New Yorku, Rudé náměstí v Moskvě, Machu Picchu v Peru): • Jsou součástí image místa před jeho návštěvou • Mohou být využity jako součást propagace vyšších územních celků – např. na národní úrovni • Mohou být hlavní motivací k návštěvě (šikmá věž v Pise, pyramidy v Egyptě, budova parlamentu v Londýně, Tádž Mahal v Indii) • Tvoří významnou součást vzpomínek na návštěvu a případně i motivaci, proč destinaci opět navštívit (vytvoření vztahu k symbolu) “ 24 Bohužel tyto symboly jsou často fotografovány z jednoho úhlu. Fotografie jsou tedy neoriginální, stejné. Velké množství publikací a propagačních materiálů obsahuje tyto, tzv. zprofanované záběry, které jsou pro danou atraktivitu typické a návštěvníka nepřekvapí. Na druhou stranu to jsou typické snímky atraktivit, za kterými turista jezdí už z toho důvodu, že si chce místo prohlednou na vlastní oči a zažít jeho atmosféru, nasát genia loci. Mnoho fotografů si tento problém uvědomuje, a proto se snaží své snímky odlišit od zaběhnutého stereotypu. Jedním z takových fotografů je i Václav Sojka. „Fotografuje více než patnáct let České Švýcarsko a pro mnoho lidí jsou právě jeho snímky důvodem,
24
ZELENKA, Josef: Marketing cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského 2010. Str. 175.
20
proč se do země tisíce skalních věží vypraví. Pan Sojka se kromě fotodokumentace stará v Českém Švýcarsku o styk s veřejností. V první polovině devadesátých let začal pracovat jako strážce pro CHKO Labské pískovce a začal tuto oblast dopodrobna poznávat. V té době si uvědomoval, že Českému Švýcarsku chybí dobré fotografie. A tak si koupil fotoaparát a začal fotit. Postupem času se dostal od příležitostného focení k tomu, že chodil fotit. Jak podle pana Sojky, který v roce 2006 získal certifikát QEP, složením náročné zkoušky u Evropské asociace profesionálních fotografů, vypadá dobrá fotografie? „Dobrá fotka, to je dobře vybraný objekt, kompozice, světlo a ještě něco navíc – osobnost, individualita. Dobrý fotograf se do svých fotek otiskuje, jsou takové, jaký je on. Každý by měl fotit to, čemu rozumí. Kdo rozumí lidem, může dělat skvělé portréty. Já rozumím víc přírodě, jsem takové lesní zvíře.“ V Českosaském Švýcarsku pořádá pravidelně fotoworkshopy, na kterých se dělí o své zkušenosti. Trvají celý víkend a jsou maximálně pro dvanáct lidí.“ 25 Pro ilustraci je níže zobrazen klasický snímek Pravčické brány, který známe z různých publikací, a dále snímek stejného místa od pana Sojky.
Obrázek 1: Pravčická brána 26 25
KŘIVÁNEK, Rostislav: Zážitky v Českosaském Švýcarsku. Krásná Lípa: České Švýcarsko, o.p.s. 2010. Str. 30-31.
21
Obrázek 2: Pravčická brána, autor: Václav Sojka 27
Na výše zobrazených snímcích je zřejmé, že jsou fotografovány z téměř stejného místa. První snímek zachycuje Pravčickou bránu, bez ohledu na to, že se tam ve stejné době nacházejí turisté. Nemělo by se tedy v řádném případě jednat o reklamní fotografii. Druhý snímek zobrazuje ještě něco navíc. Ať už to je zmíněná osobnost či individualita, působí na nás snímek jistou atmosférou a láká k návštěvě mnohem více než první fotografie. To je důkazem toho, že i ke zprofanovanému záběru lze přidat určitou atmosféru a snímek tak působí originálnějším dojmem. Fotografie a České Švýcarsko patří k sobě. Destinační management této oblasti dokázal pojmout fotografií místní krajinu a přesunout ji na různé výstavy. Tyto snímky poté vstoupily do povědomí veřejnosti. Fotografie byla nástrojem k propagaci v době před deseti lety, kdy se tento turistický region začal opět dostávat do obecného povědomí. Tehdy existoval výstavní systém o šedesáti snímcích, který byl vystavován po celé republice. Fotografie byla tedy tím, na čem založila o. p. s. České Švýcarsko svoji práci. 26
Typy na výlet, památky v ČR, turistika, dovolená v ČR [online]. c2011 [cit. 2011-10-05]. Pravčická brána. Dostupné z WWW: . 27 Václav Sojka [online]. c2008 [cit. 2011-10-05]. Pravčická brána. Dostupné z WWW: .
22
2.7.
Kritéria pro kvalitní fotografie v propagačních materiálech
Jak již bylo uvedeno, žádná přesná definice reklamní fotografie pro cestovní ruch neexistuje. „Předpokladem je, že si fotograf či zadavatel fotografie vybral to typické, to, co podtrhuje rys města. Nyní zbývá vymezit, jak zhotovit fotografii, aby byla provedena co nejkvalitněji. Nejen po technické, ale i po námětové stránce. Základem každé fotografie je správné nastavení základních funkcí tak, aby snímek byl technicky kvalitní. Jedná se o základy expozice, ostření, hloubku ostrosti, reprezentaci barev a celkově o správné parametry snímku. V propagačních materiálech jsou nežádoucími letecké snímky atraktivit, protože naprostá většina návštěvníků z letadla atraktivitu neuvidí a takovýto záběr jim není blízký. Další kritéria si každý fotograf vymezí sám. Existuje několik základních pravidel, při jejichž dodržení dokáže fotografie oslovit širší okruh diváků a ne jen přímo zasvěcené. Tato pravidla obvykle vedou k atraktivním fotografiím. 28 „Jedná se o několik základních kritérií, které je potřeba dodržet: •
Soustředit pozornost na hlavní objekt
•
Izolace objektu
hlavního od
pozadí
(vyplnit co největší plochu zobrazovanou atraktivitou)
Obrázek 3: Ukázka zlatého řezu
28
29
Pravidla zpracována na základě článků ze serveru Digimánie [online]. 14. 8. 2006 [cit. 2010-4-18]. Cesta ke kvalitní fotografii. Dostupné z WWW: . 29 Digimánie [online]. 31. 8. 2006 [cit. 2010-4-18]. Cesta ke kvalitní fotografii. Dostupné z WWW: .
23
•
Kompozice snímku (pravidlo „zlatého řezu“ – umožňuje zakomponovat více hlavních prvků do snímku, ale tyto objekty musí být co nejblíže průsečíku třetin)
•
Srostlice a opuštění snímku (častá chyba- postavám chybí části končetin, či budovy nemají část střechy)
•
Zajímavé úhly pohledu (nikoliv zprofanované záběry atraktivit)
•
Vnesení zajímavého prvku do snímku (např. orámování objektu)
•
Kontrast barev
•
Dojem z malého formátu (jak bude snímek působit na malém formátu)“ 30
Kritéria pro kvalitní fotografie v propagačních materiálech musí být brána v úvahu při hodnocení každé fotografie. Nelze připustit, aby se v propagačních materiálech krajů vyskytovaly fotografie, které nesplňují alespoň tato základní kritéria. Podle výše uvedených kritérií bude zhodnocena kvalita zpracování fotografií v propagačních materiálech jednotlivých krajů (viz dále 3. kapitola). Důležitým kritériem, které nelze opominout, ale které nebylo výše zmíněno, je i vkus a estetické cítění návštěvníka destinace. Bohužel tyto dva aspekty nelze ovlivnit, proto je velice důležité zvolit takové snímky, které zaujmou co nejširší spektrum návštěvníků. Jedná se o subjektivní názor, proto by snímky neměla vybírat a hodnotit pouze jedna osoba. Ve skutečnosti tomu ani tak není. Ve fotografiích by se také měla otisknout osobnost a individualita fotografa, která ze snímku dělá originální fotografii. V úvahu je nutno brát i skutečnost, na jakém papíře bude finální fotografie vytištěná. Je rozdíl mezi fotografickým, křídovým a recyklovatelným papírem. Pro každý povrch je vhodná jiná fotografie, což bylo potvrzeno Mrg. Štefáčkovou – viz další podkapitola.
30
PRACHAŘOVÁ, Eva. Cestovní ruch a fotografie. Praha, 2010. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Str. 39-41.
24
Následující tabulka shrnuje výše zmíněná kritéria: Tabulka 2: Shrnutí kritérií 31 Přehled kritérií pro hodnocení fotografií v propagačních materiálech pořadí hodnocené kritérium 1.
volba vhodného objektu, který podtrhuje rys města, oblasti, regionu
2.
nastavení základních funkcí fotoaparátu, celkově správné parametry snímku
3.
soustředění pozornosti na hlavní objekt
4.
izolace hlavního objektu od pozadí
5.
celková kompozice snímku
6.
nepřítomnost srostlic a neopuštění snímku
7.
zajímavé úhly pohledu
8.
vnesení zajímavého prvku do snímku
9.
kontrast barev
10.
dojem z malého formátu
11.
nepoužívat letecké snímky
12.
přítomnost náhodných kolemjdoucích
2.8.
Tvorba propagačních materiálů a výběr fotografií v praxi
Podle Mgr. Dany Štefáčkové, manažerky komunikace z Obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko, je výběr fotografií, které jsou použity v propagačních materiálech, jedním ze stěžejních úkolů při tvorbě propagačních materiálů. Fotografie do propagačních materiálů většinou vybírá osoba, která je odpovědná za danou tiskovinu a dále to konzultuje s manažerem pro PR a marketing. U obrazových publikací je výběr na celé redakční radě, která se skládá z 2 - 4 lidí. Výběr fotografií je závislý na několika hlediscích. Jedná se o kvalitu fotografie, její obsah, vhodnost propagace daného místa, hledisko ochrany přírody a s ní související dostupnosti. U každé brožury a publikace to je dost individuální. 31
Vlastní zpracování.
25
Existují různé základní směry pro dobrý výběr fotografického a obrazového materiálu. Hlavně z toho důvodu, že je potřeba znát cílovou skupinu, vlastní obsah, to, jak má tiskovina působit - informativně, emotivně, motivačně apod. Dále je důležité vědět, kde bude tiskovina distribuována a jaký je na ni rozpočet. Pravidlem je, že obrázky prodávají, a jsou velice důležité pro první dojem zákazníka. V druhé fázi je také podstatný text a jeho kvalita. To jsou dvě nejdůležitější věci na propagační tiskovině. Pokud nejsou propagační materiály zpracovány s ohledem na tato dvě kritéria, mohou a samozřejmě také ovlivňují rozhodnutí o návštěvě dané destinace. Při tvorbě propagačních materiálů je nutné brát v úvahu celkem pět kroků: 1. Vědět předem, pro koho je leták určen (teenager, senior) • Pokud je třeba vybraný segment návštěvníků zaujmout typickou fotografií známé atraktivity, je nutné na titulní stranu zvolit obecnou fotografii, v případě Českého Švýcarska se jedná např. o snímek Pravčické brány. Hlavně z toho důvodu, že každý návštěvník Českého Švýcarska chce tuto atraktivitu navštívit. Propagační materiály jsou dělané hlavně jako nabídka pro návštěvníky, proto je musí oslovit. • Naopak, pokud je propagační materiál určen pro úzkou cílenou skupinu, je třeba zvolit specifickou fotografii, např. lidovou architekturu je dobré uvést detailem podstávkového domu. 2. Promyslet obsah •
Text by měl být napsán poutavě, zajímavě a stylisticky čistě. Důležité je hodně členit text – odstavce, nadpisy a tučné písmo, hlavně z toho důvodu, že by mělo na první pohled zaujmout jen to podstatné. Zde ve velké míře platí – méně je více.
3. Obsahu podřídit fotografie •
Fotografie musí být v první řadě sdělná pro konkrétní segment.
26
4. Zajistit kvalitní tisk na vhodný podklad •
Volba materiálu pro tisk je velice důležitá. Recyklovaný papír je na první pohled vhodným materiálem pro letáky, zvláště pak pro propagaci národního parku. Není však nejšťastnějším řešením pro případy, kde je důležité oslovit fotografií. Vhodnějším se zdá použití křídového papíru.
5. Dostat materiály k určenému segmentu – distribuce Jedním z bodů, které je nutné brát v úvahu, je právě výběr vhodných fotografií, zvláště pak těch na titulní straně. Jedná se o důležitou součást propagačního materiálu, a proto je nutné vybírat fotografie pečlivě.
27
3. ZHODNOCENÍ
FOTOGRAFIÍ
V
JEDNOTLIVÝCH
PROPAGAČNÍCH MATERIÁLECH REGIONŮ 3.1.
Regiony a propagační materiály
Česká republika je tvořena celkem sedmnácti turistickými regiony, tak jak je znázorněno na Obrázku 4.
Obrázek 4: Turistické regiony ČR 32 Pro účely zhodnocení propagačních materiálů všech regionů bylo potřeba získat velké množství tištěných letáků, brožur a katalogů regionů. Z velké části jsou tištěné propagační materiály jednotlivých regionů k dispozici online na webových stránkách, bohužel každý regionální portál se vyznačuje jinou úrovní poskytovaných služeb i rozdílnou přehledností.
Od ledna 2010 rozlišujeme nové členění turistických regionů České republiky, tak jak byly zveřejněny agenturou CzechTourism. Z původních patnácti regionů byl počet zvýšen na sedmnáct. Toto navýšení bylo způsobeno potřebami regionu Východní Morava a rozdělením turistického regionu Východní Čechy na dva – Východní Čechy (území Pardubického kraje) a Královéhradecko (území Královéhradeckého kraje). Dále se změnily hranice některých regionů nebo jejich názvy. 32 CzechTourism [online]. c2005-2011 [cit. 2011-9-15]. Koordinátoři. Dostupné z WWW: .
28
V případě nedostupnosti materiálů regionu na internetových stránkách, byla oslovena regionální informační centra se žádostí o zaslání propagačních materiálů za účelem zpracování diplomové práce. Využity byly také služby informačního centra na Staroměstském náměstí, ve kterém je k dostání velké množství propagačních materiálů všech turistických regionů. Seznam oslovených informačních center je uveden v příloze. Jednotlivé regionální propagační materiály se velice liší. A to nejen kvalitou, zpracováním či podrobností informací. Největším a nejpodstatnějším rozdílem je skutečnost, co propagační materiál zobrazuje, či prezentuje. Veškeré propagační materiály jsou aktuální, používané k propagaci turistických regionů. Jsou k dostání v informačních centrech, případně na webových stránkách regionů jsou k dispozici ke stažení v elektronické verzi. 3.2.
Typy propagačních materiálů
Existují dva typy propagačních materiálů. Prvním a prozatím nejrozšířenějším typem jsou informační brožury. Tento druh brožury používají všechny turistické regiony České republiky. Obsahují informace o určité oblasti, městě, stavbě apod. Její nejdůležitější funkcí je informovat. Na druhé straně existují tzv. image prospekty. Jejich hlavním účelem je vytvoření lákavého obrazu prostředí, které by měli turisté navštívit. Zvláště v těchto prospektech je důležité zachycení obrazu tak, aby návštěvník chtěl zažít atmosféru místa na vlastní kůži. Fotografie jsou nedílnou součástí propagačních materiálů, zvláště pak image prospektů. Fotografie pomáhá navozovat potřebný dojem, který by měl každého, kdo si určitou brožuru prohlíží, nějakým způsobem oslovit. Golfistu v propagačním materiálu „golf v našem regionu“ nezaujme fotografie, na které bude zobrazen interiér místního zámku. Naopak je potřeba zvolit takovou fotografii, na které bude vidět golfové hřiště a v pozadí se bude vyjímat zmíněný zámek. 3.3.
Kritéria pro hodnocení fotografií v propagačních materiálech
regionů Fotografie v propagačních materiálech regionů byly hodnoceny podle kritérií pro reklamní fotografie, jak byly uvedeny v předchozí kapitole. 29
Fotografie byly v každém propagačním materiálu zkoumány zvlášť, vyhodnocení je vždy souhrnné za jeden druh propagačního materiálu. Hodnoceno bylo metodou známkování v rozmezí 1 – 5, kdy známka 1 je nejlepší, známka 5 nejhorší. Při hodnocení fotografií byla brána v úvahu i cílová skupina a to, jak má tiskovina působit - informativně, emotivně, motivačně apod. Dále i poměr textu ve srovnání s obrazovou částí. S těmito hledisky by se mělo pracovat při tvorbě všech propagačních materiálů. Tato doplňující kritéria jsou také hodnocena za jednotlivé propagační materiály, jak zobrazuje následující tabulka. Tabulka 3: Kritéria pro hodnocení fotografií v propagačních materiálech - rozšířeno Přehled kritérií pro hodnocení fotografií v propagačních materiálech pořadí hodnocené kritérium 1. volba vhodného objektu, který podtrhuje rys města, oblasti, regionu nastavení základních funkcí fotoaparátu, celkově správné parametry 2. snímku 3. soustředění pozornosti na hlavní objekt 4. izolace hlavního objektu od pozadí 5. celková kompozice snímku 6. nepřítomnost srostlic a neopuštění snímku 7. zajímavé úhly pohledu 8. vnesení zajímavého prvku do snímku 9. kontrast barev 10. dojem z malého formátu 11. nepoužívat letecké snímky 12. přítomnost náhodných kolemjdoucích 13. vhodnost pro cílovou skupinu 14. jak fotografie v propagačním materiálu působí 15. poměr tiskové a obrazové části
Jak již bylo řečeno, rozlišují se dva typy propagačních materiálů. Jedná se o image prospekt a informační brožuru. Pokud daný region má ve svých propagačních materiálech oba druhy tiskoviny, jsou hodnoceny vždy zvlášť, protože je nutné tyto druhy odlišovat a nehodnotit je jako srovnatelné propagační materiály.
30
3.4.
Jednotlivé materiály turistických regionů České republiky
Za každý turistický region byly vybrány 2 konkrétní propagační materiály. Jediná výjimka je v případě hlavního města Prahy. Prahu reprezentuje jediný propagační materiál, který je v současné době k dispozici. Propagační materiály byly vybrány podle jejich tematického zaměření, nešlo vybrat stejné téma z každého regionu, protože se propagační materiály velice liší. Pokud bylo na výběr, byl jeden leták zaměřen na aktivní turistiku, a druhý na architektonické atraktivity. V případě, že v propagaci regionu existuje image prospekt, byl hodnocen ten, spolu s jednou informační brožurou, případně letákem. Nastal i případ, že byly za region zvoleny dva image prospekty, protože region neměl odpovídající informační brožury. Přehledný soupis veškerých hodnocených materiálů je v příloze (Příloha 3). Při hodnocení fotografií je použito jednotné schéma pro jednotlivé regiony: •
Charakteristika regionu 33
•
Slogan, pokud ho region má a používá
•
Charakteristika propagace regionu
•
Jednotlivé brožury, které byly hodnoceny
•
Souhrnná tabulka s hodnocením
3.4.1. Hlavní město Praha Hlavní město Praha je turistickým, ekonomickým a politickým centrem země. Navštěvováno je turisty z celého světa. Nejčastějším motivem cestovního ruchu je kultura a poznávání.
33
Při zpracování charakteristiky regionů bylo vycházeno z údajů, uvedeních v publikaciMonitoring návštěvníků v turistických regionech České republiky, kterou vydala agentura CzechTourism, na základě výzkumů provedených v letech 2005 a 2007. CzechTourism [online]. c2005-2012 [cit. 2012-3-1]. Profil návštěvníků v turistických regionech. Dostupné z WWW: .
31
Na trhu propagačních materiálů má Praha specifické postavení.
V České
republice ji není třeba propagovat, takže v regionálních centrech nejsou propagační materiály pro Prahu k dispozici. Na webových stránkách agentury CzechTourism jsou k dispozici propagační materiály Prahy pro zahraniční klientelu v různých jazykových mutacích. Bližší analýze byla podrobena image brožura určená anglicky mluvícím klientům „A city in the Heart of Europe“, z roku 2010. Na dvou fotografiích se vyskytují náhodní kolemjdoucí, kteří se do snímku očividně připletli omylem, což kazí dojem z celého snímku, který tím pádem působí jako nepromyšlený a neprofesionální. Na některých snímcích se nacházejí i uříznuté objekty. Ostatní fotografie, které brožura obsahuje, splňují vytyčená kritéria a významně dokreslují představu o Praze. Tabulka 4: Hlavní město Praha 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. Praha a) 1 1 1 1 1 3 1 1 1 1 1 1 3 1 1 celkové hodnocení 1,27 zdroj: zpracováno na základě vlastního průzkumu 3.4.2. Střední Čechy Střední Čechy nabízejí velké množství atraktivit. Blízkost Prahy ovlivňuje cestovní ruch v tomto regionu, převážně dobrou dopravní dostupností. Převažují jednodenní návštěvníci, kteří jezdí hlavně za poznáním a pěší turistikou. „Kraj, který nemůžete minout“. Tímto sloganem jsou nadepsány veškeré propagační materiály regionu. Region je propagován souborem patnácti informačních brožur, který byl vydán v roce 2008. Brožury mají jednotný vizuální styl. Jsou členěny podle jednotlivých druhů atraktivit, či aktivit – hrady a zámky, lidová architektura, golfový cestovní ruch, rekreace na venkově apod.
32
Fotografie byly hodnoceny ve dvou z nich. První brožurou jsou Historická města. U fotografií je nutné vyzdvihnout fakt, že jsou foceny ze zajímavých úhlů pohledu, nejde o zprofanované záběry. Bohužel některé fotografie působí doslova smutným dojmem, zvláště proto, že zhruba na polovině z nich chybí kontrast barev. Obloha u zhruba třetiny snímků je šedá, což kazí dojem nejen z celkové kompozice snímku, ale i z celého propagačního materiálu, který působí zašedle. Druhou brožurou jsou Golfová hřiště. Fotografie v nich obsažené jsou málo atraktivní, na první pohled nezaujmou. Hlavně fotografie na titulní straně – viz dále, 4. kapitola. Nacházejí se zde snímky, které byly posbírány z různých zdrojů. Všechny snímky nejsou fotografovány ve vysokém rozlišení. Každé golfové hřiště je prezentováno hrací plochou, pouze minimum fotografií zachycuje okolí hřiště a prostředí, ve kterém návštěvních hrají golf. Tabulka 5: Střední Čechy 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Střední Čechy a) 1 1 1 1 2 1 1 1 b) 1 2 2 1 3 1 3 2 průměrná známka 1,0 1,5 1,5 1,0 2,5 1,0 2,0 1,5 celkové hodnocení 1,67 zdroj: zpracováno na základě vlastního průzkumu
9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 3 1 1 2 2 2 1 1 3 2 1 3 3 1 2,0 2,0 1,5 1,5 2,5 2,5 1,0
3.4.3. Jižní Čechy Region Jižní Čechy je druhým nejnavštěvovanějším regionem po Praze.
34
Nejčastěji je navštěvován turisty, kteří hledají relaxaci, sport a poznání. V regionu je velké množství historických měst a kulturních atraktivit. „Jižní Čechy – Harmonické“, jak zdůrazňuje slogan na úvodní stránce každé brožury ze souboru propagačních materiálů. Na propagačních materiálech není uveden rok vydání, jedná se o aktuální propagaci, je k dispozici na webových stránkách regionu. Vyznačují se jednotným stylem. 34
Hodnoceno dle počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízení v roce 2011, dle: ČSÚ [online]. 5. 8. 2011 [cit. 2011-10-11]. Cestovní ruch - časové řady, Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízení v krajích. Dostupné z WWW: .
33
Jednotlivé brožury se zaměřují na různé segmenty podle činností, kterým se v tomto regionu chtějí turisté věnovat – pěší, gastronomie, cykloturistika, wellness apod. Hodnoceny byly dva letáky. První Památky a turistické atraktivity. Fotografie v nich obsažené působí lákavým dojmem, jsou atraktivní, barevné, fotografované z neobvyklého úhlu. Jedinou chybou, kterou lze vytknout, je přítomnost leteckého snímku. Druhým letákem je Aktivní dovolená. Fotografie jsou hodnoceny stejně kladně jako u prvního letáku. Jedinou výjimkou je snímek s chlapcem ve žlutém triku, viz Obrázek 5. Ze snímku není zřejmé, co má propagovat. Celkový
dojem
z těchto
dvou
propagačních materiálů je výborný, dokresluje také představu o sloganu destinace.
Obrázek 5: Nelze říci, co snímek propaguje 35 Tabulka 6: Jižní Čechy 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Jižní Čechy a) 1 1 1 1 1 1 1 1 b) 3 1 1 1 1 1 1 1 průměrná známka 2,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 celkové hodnocení 1,13 zdroj: zpracováno na základě vlastního průzkumu
9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 1 1 3 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1,0 1,0 2,0 1,0 1,0 1,0 1,0
3.4.4. Šumava Turistický region Šumava je nejčastěji navštěvován výletníky, tedy pouze na jeden den. Důvodem návštěvy je nejčastěji relaxace, sport a pěší turistika. Důležitou roli zde hraje životní prostředí. Propagace Šumavy, našeho největšího národního parku, značně pokulhává. Šumava jako turistický region je propagována pouze jako součást Plzeňského kraje. U
35
Scan snímku z propagačního materiálu „Aktivní dovolená“, ze souboru Jižní Čechy – harmonické.
34
žádné z tiskovin není uveden rok vydání, ale jedná se o aktuální propagační materiály, které jsou k dispozici ke stažení na webových stránkách Plzeňského kraje. Samostatně Šumavu propaguje pouze tiskovina „Vítejte v NP a CHKO Šumava“. Spíše než propaguje, je lépe říci informuje o situaci v národním parku – fauna, flora, krátce k historii, zásady pohybu po národním parku apod. Jedná se o leták, který je na pomezí propagační a image brožury. Obsahuje nádherné fotografie šumavské přírody a snímky, na kterých jsou zachycení návštěvníci národního parku. Druhým prospektem, kterým je Šumava propagována a který byl zvolen pro hodnocení fotografií, je brožura z řady Plzeňský kraj – Turistů ráj, „Bílou stopou“. Jedná se o přehled šumavských běžkařských tras s doporučenými výlety. Fotografie zachycují běžkaře ve stopách, ale i jednotlivé atraktivity oblasti v zimním období. Celkově k fotografiím nelze nic vytknout, nevyskytují se žádné chyby, pouze nelze s jistotou říci, kteří lidé, zachycení na snímcích jsou náhodně a kteří účelně. Tabulka 7: Šumava 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Šumava a) 1 1 1 1 1 1 1 1 b) 1 1 1 1 1 1 1 1 průměrná známka 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 celkové hodnocení 1,13 zdroj: zpracováno na základě vlastního průzkumu
9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 1 1 1 1 3 1 1 1 1 1 1 3 1 1 1,0 1,0 1,0 1,0 3,0 1,0 1,0
3.4.5. Plzeňsko a Český les Mezi návštěvníky regionu převažují krátkodobé vícedenní pobyty. Nejčastěji za poznáním, pěší turistikou a zábavou. Sloganem regionu: „Plzeňský kraj – Turistů ráj“. Celý soubor propagačních tiskovin je uveden tímto sloganem. Jedná se o propagaci celého Plzeňského kraje, jak bylo řečeno v předchozí podkapitole. Celkem existují dva druhy propagačních materiálů v rámci tohoto souboru. Ani u jednoho není uveden rok vydání.
35
Prvním jsou brožury, které jsou zaměřeny hlavně na aktivní turistiku pro různé segmenty – A vemte děti s sebou, Dovolená na plno, Poklidné toulky za krásou a poznáním. Druhá část souboru je zaměřena na památky, vyhlídkové objekty, podzemní prostory apod. Plzeň jako Evropské hlavní město kultury 2015, bohužel nemá svůj image prospekt, který by ji propagoval. Z první části souboru byla k hodnocení zvolena brožura Poklidné toulky za krásou a poznáním. V této tiskovině se nacházejí atraktivní fotografie, ale i ty, kterých je potřeba se vyvarovat. Na snímcích jsou náhodní kolemjdoucí a objekty navíc (viz Obrázek 6) – větev kazí dojem z celého snímku. Dále by se dalo vytknout vyobrazení fotografií, které nebyly primárně fotografovány pro malý formát a tím pádem jsou fotografovány z velké dálky. Z druhé části souboru byl hodnocen leták Pohledy shora. Obsahuje fotografie, které splňují kritéria. Jedinou chybou je přítomnost náhodných kolemjdoucích na dvou snímcích. Obrázek 6: Ukázka snímku s rušivým objektem navíc 36 Tabulka 8: Plzeňsko a Český les Plzeňsko a Č. les 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. a) 1 1 1 1 1 3 1 1 b) 1 1 1 1 1 1 1 1 průměrná známka 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 2,0 1,0 1,0 celkové hodnocení 1,23 zdroj: zpracováno na základě vlastního průzkumu
9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 1 3 1 1 1 2 1 1 1 1 3 1 1 1 1,0 2,0 1,0 2,0 1,0 1,5 1,0
3.4.6. Západočeské lázně Region západočeských lázní je nejčastěji navštěvován kvůli relaxaci a zdraví. Návštěvníci přijíždějí na dlouhodobé pobyty. Kromě lázeňských míst je však v regionu i mnoho dalších atraktivit a historických památek. 36
Scan snímku z propagačního materiálu „Poklidné toulky za krásou a poznáním“, ze souboru propagačních brožur Plzeňského kraje.
36
Region je propagován jak informačními brožurami, které tvoří ucelenou sadu, tak i imagem materiálem. Obojí vyšlo v roce 2008. První hodnocená propagační brožura se jmenuje Lázeňský trojúhelník. Jedná se však nejen o propagaci trojice měst Karlovy Vary, Františkovy Lázně a Mariánské Lázně, jak by se mohlo zdát z názvu. Propaguje i ostatní atraktivity a města v okolí, např. Cheb, Bečov nad Teplou, Loket apod. Na snímcích jsou zachyceny rozdílné segmenty návštěvníků, kteří správně navozují dojem, že je tato destinace vhodná právě pro jejich věkovou kategorii. Celý materiál obsahuje fotografie, které jsou nápadité, originální, pouze kvalita snímků je nižší, některé z nich jsou nafoceny v nízkém rozlišení, a to kazí celkový dojem z publikace. Druhým typem propagačních materiálů Karlovarského kraje jsou klasické informační letáky, avšak zpracované velice originálním způsobem. Jedná se o soubory jednotlivých letáků s tipy na výlet po Karlovarsku pro běžkaře, cyklisty, turisty a typy na autovýlety. Každý soubor obsahuje mezi dvaceti a třiceti výlety s podrobným itinerářem cesty a mapou. Pro hodnocení fotografií byl zvolen soubor s tipy na výlety pro pěší turisty. Fotografie v něm obsažené splňují všechna kritéria, až na jedinou výjimku. Na snímcích se až příliš často vyskytují pěší turisté. Je zřejmé, že autoři propagačních materiálů je sem zařadili úmyslně, aby zdůraznili cílovou skupinu pěších turistů. Bohužel na většině snímků působí jako náhodní kolemjdoucí. Tabulka 9: Západočeské lázně Západočeské 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. lázně a) 1 2 1 1 1 1 1 1 b) 3 1 1 1 1 1 1 1 průměrná známka 2,0 1,5 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 celkové hodnocení 1,40 zdroj: zpracováno na základě vlastního průzkumu
37
9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 1 1 1 3 1 2 1 1 1 1 5 1 3 1 1,0 1,0 1,0 4,0 1,0 2,5 1,0
3.4.7. Severozápadní Čechy Do Severočeského regionu jezdí turisté nejčastěji za pěší, poznávací a cykloturistikou. Region nabízí vyžití v Krušných horách, podél Labe a v Českém Švýcarsku. Převažují jednodenní návštěvníci. Propagační materiály turistického regionu Severozápadní Čechy se dělí na dvě části. První částí je propagace města Ústí nad Labem. Propagační materiály, které by propagovaly celý region jako celek, bohužel nejsou ani v informačních centrech, ani na webových stránkách k dispozici. Druhou částí propagačních materiálů tohoto regionu jsou brožury a prospekty vydané Obecně prospěšnou společností České Švýcarsko, v některých případech i se ve spolupráci s německou stranou – Tourismusverband Sächsische Schweiz e. v. Jsou vydávány postupně, podle potřeby. Vyznačují se jednotným logem a vizuálním stylem. Turistická oblast je držitelem prestižního ocenění EDEN za rok 2009. Prvním hodnoceným materiálem je image prospekt s názvem Ústí nad Labem. Graficky nápaditý, barevný a plný originálních fotografií, které rozhodně zaujmou. Veškeré snímky splňují vytyčená kritéria. Jedná se o velice zdařilý image prospekt, který dýchá osobitou atmosférou. Druhým hodnoceným materiálem jsou „Zážitky v Českosaském Švýcarsku 2011“. Jedná se o výjimečné materiály, na kterých se zrcadlí činnost celé České Švýcarsko o. p. s., která v roce 2010 obdržela cenu agentury CzechTourism za znovuobjevenou turistickou destinaci v rámci kampaně „To letí!“. Brožura obsahuje nápadité fotografie, které doplňují zajímavý a poutavý text. Některé z fotografií jsou dílem Václava Sojky (viz podkapitola 2.6). Tabulka 10: Severozápadní Čechy Severozápadní Č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. a) 1 1 1 1 1 1 1 1 b) 1 1 1 1 1 1 1 1 průměrná známka 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 celkové hodnocení 1,00 zdroj: zpracováno na základě vlastního průzkumu 38
9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0
3.4.8. Českolipsko a Jizerské hory Českolipsko a Jizerské hory jsou dalším turistickým regionem, který nabízí nejen pohoří, ale i architektonické památky. Tento turistický region na severu Čech má velký potenciál v rozvoji cestovního ruchu a to celoročně. Většina turistů volí vícedenní pobyty. Liberecké informační centrum propaguje pouze město Liberec a jeho blízké okolí. Z informačních tiskovin pro oblast Jizerských hor existují pouze Jizerské noviny, kompletní informace pro turisty na léto 2011. Jediné ucelené prospekty, které jsou k dispozici pouze online, jsou stránky do šanonu „Barevná dovolená“. Představují tipy na turisticky zajímavá místa v Libereckém kraji, nikoliv v turistickém regionu. Prvním hodnoceným propagačním materiálem je image prospekt s názvem Liberec. Obsahuje propagační fotografie, kterým nelze nic vytknout. Jediné, co kazí dojem z fotografií v celé brožuře je fakt, že zhruba polovina snímků je v jakémsi oparu, fotografie nejsou zobrazeny v plné ostrosti. Působí smutným dojmem. Druhým list Máchův kraj ze šanonu Barevná dovolená. Prostoru pro fotografie zde není mnoho, největší část letáku zabírá text. Fotografie jsou malého rozměru, ale nebyly tak původně fotografovány, proto jsou atraktivity na nich zachycené opravdu těžko rozeznatelné. Další z chyb, která se zde vyskytuje, je celková kompozice snímku. Na těchto malých fotografiích se nacházejí ještě prvky, které zabírají zbytečně místo, jsou tam navíc – jedná se o větve stromů apod. Tabulka 11: Českolipsko a Jizerské hory Českolipsko a Jiz. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. a) 2 1 2 1 3 3 1 1 b) 1 1 1 1 1 1 1 1 průměrná známka 1,5 1,0 1,5 1,0 2,0 2,0 1,0 1,0 celkové hodnocení 1,67 zdroj: zpracováno na základě vlastního průzkumu
39
9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 1 4 3 1 1 3 2 3 1 1 1 1 3 3 2,0 2,5 2,0 1,0 1,0 3,0 2,5
3.4.9. Český ráj Turistický region Český ráj je navštěvován hlavně kvůli poznání, relaxaci, turistice a ostatním sportům. Převažují vícedenní pobyty. Krom přírodních atraktivit nabízí region i řadu architektonických památek. Ačkoliv Český ráj získal v roce 2011 bronzovou příčku v soutěži propagačních tiskovin CZECHTOURPROPAG, za kolekci „Za pověstmi Českého ráje“, neexistuje jednotná a cílená propagace regionu. Zmíněný soubor je motivační turistickou hrou pro dětské návštěvníky. Jako doplněk ke hře jsou v prodeji i Almanach pověstí, brožura Dvanáct pověstí Českého ráje, Omalovánky, pohlednice, samolepky, trička a vystřihovánky. Vše je kreslené, proto v celém souboru nemůže být hodnocena role fotografie. Existuje pouze jedna propagační brožura Českého ráje, která byla vydána Královéhradeckým krajem, pro všechny jeho turistické oblasti. Celkem se jedná o pět brožur s jednotnou strukturou a podobným designem, vydané byly v roce 2010. Dále existují tři informační letáky, z roku 2007, které obsahují pouze ty nejdůležitější informace o Českém ráji. První hodnocenou publikací je brožura Český ráj. Fotografie přibližují daný region a jeho atmosféru, téměř všechny splňují vytyčená kriteria. Jedinou chybou je přítomnost srostlic na dvou snímcích. Z letáků byl hodnocen Český ráj – příroda/historie/aktivní turistika/evropský geopark. Fotografie zobrazují atraktivity daného místa, bohužel obsahují mnoho nedostatků. Nejčastěji to jsou náhodní kolemjdoucí, nezdařilo se izolovat hlavní objekty od pozadí, objekty nejsou voleny s ohledem na region a celkově snímky nepůsobí jako celek je znát, že jsou poskládané z různých zdrojů.
40
Tabulka 12: Český ráj 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Český ráj a) 1 1 1 1 1 3 1 1 b) 3 1 1 3 1 3 1 1 průměrná známka 2,0 1,0 1,0 2,0 1,0 3,0 1,0 1,0 celkové hodnocení 1,40 zdroj: zpracováno na základě vlastního průzkumu
9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 3 2 2 1 1,0 1,0 1,0 2,0 1,5 1,5 1,0
3.4.10. Krkonoše a Podkrkonoší Krkonoše a Podkrkonoší jsou nejčastěji navštěvovány za účelem turistiky, sportu a relaxace. Většina turistů volí vícedenní návštěvy. V regionu se nachází hlavně atraktivity přírodní. Propagační materiály turistického regionu Krkonoše a Podkrkonoší tvoří dva soubory letáků, které vydala Správa Krkonošského národního parku v roce 2010. Nejedná se o klasické propagační materiály, mají hlavně informativní charakter. V prvním případě se jedná o tematické letáky, které mají návštěvníka informovat o jednotlivých otázkách a možnostech turistiky v národním parku. Druhým souborem jsou letáky věnované turistickým cestám v Krkonoších. Každá brožura obsahuje mapu, detailní popis cesty a zajímavosti, které se k dané cestě vážou, neobsahují žádné fotografie. Oba soubory jsou vytištěny na recyklovaném papíře, což je v případě propagace Národního parku taktický krok, který na první pohled zaujme. Je znát, že při propagaci dbá region na šetrnost k přírodě. Součástí propagace regionu je i propagační materiál, který vydal Královéhradecký kraj v roce 2010, viz předchozí podkapitola. Prvním hodnoceným materiálem je leták Mladí strážci přírody. Leták obsahuje pouze pět fotografií, a všechny splňují daná kritéria. Jsou primárně vyfotografovány pro propagaci na tak malém formátu. Druhým hodnoceným materiálem jsou Krkonoše a Podkrkonoší, které vydal Královéhradecký kraj. Jedná se o velice zdařilý image prospekt, který dokresluje pravou atmosféru Krkonoš, láká na letní i zimní sporty, místní tradice a kulturní památky
41
v podhůří. Obsahuje vesměs kvalitní a osobité fotografie, kterým se bohužel musí vytknout přítomnost velkého množství kolemjdoucích a také oříznutých snímků. Tabulka 13: Krkonoše a Podkrkonoší Krkonoše a Podk. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. a) 1 1 1 1 1 1 1 1 b) 1 1 1 1 1 3 1 1 průměrná známka 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 2,0 1,0 1,0 celkové hodnocení 1,13 zdroj: zpracováno na základě vlastního průzkumu
9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 3 1 1 1 1,0 1,0 1,0 2,0 1,0 1,0 1,0
3.4.11. Královéhradecko Region Královéhradecko vznikl oddělením od turistického regionu Východní Čechy. Nejčastěji ho navštěvují turisté, kteří zde hledají poznání, relaxaci a turistiku. Jedná se převážně o jednodenní výletníky. Do tohoto regionu spadá převážná část Orlických hor, proto zde nechybí přírodní atraktivity. Tento region má velice nápaditou a propracovanou propagaci. Nejen kraj je propagován podle jednotlivých turistických oblastí, ale i samotné krajské město má několik druhů informačních a propagačních tiskovin. Ať už se jedná o ucelenou publikaci Hradec Králové z roku 2006, či jednotlivé letáky s typy na prohlídkové tematické trasy po městě z roku 2010. Prvním hodnoceným propagačním materiálem je brožura Orlické hory a Podorlicko, vydaná v roce 2006. Nyní je k dostání již pouze v elektronické verzi na webových stránkách regionu. Většinou se jedná o reprezentativní fotografie, které přibližují krásy regionu. Jen na čtyřech z nich se nacházejí oříznuté objekty nebo náhodní kolemjdoucí. Druhou hodnocenou publikací je brožura, která propaguje celý kraj - Hrady, zámky a památkové rezervace. Jedná se o velice působivý prospekt, který představuje zmíněné atraktivity. Bohužel se na fotografiích vyskytují často opakované chyby – oříznuté objekty, prvky navíc, náhodní kolemjdoucí a také automobily. Některé z fotografií působí dojmem, že byly posbírané z více zdrojů.
42
Tabulka 14: Královéhradecko Královéhradecký 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. a) 1 1 1 1 1 2 1 1 b) 1 1 2 1 2 4 1 1 průměrná známka 1,0 1,0 1,5 1,0 1,5 3,0 1,0 1,0 celkové hodnocení 1,40 zdroj: zpracováno na základě vlastního průzkumu
9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 1 1 1 3 1 1 1 1 1 1 3 1 3 1 1,0 1,0 1,0 3,0 1,0 2,0 1,0
3.4.12. Východní Čechy Sousední region Východní Čechy, který zahrnuje Pardubický kraj, navštěvují turisté s podobnými cíli, jako Královéhradecký region. Jedná se také o jednodenní návštěvníky, kteří zde hledají poznání, relaxaci a turistiku. Oddělením Královéhradeckého regionu přišel stávající region o převážnou část Orlických hor. V propagaci region vsadil na přehledný soubor informačních a tematicky rozdělených propagačních letáků „Zaostřeno na… Pardubického kraje“. Témat je celkem deset, patří mezi ně hipoturistika, hrady a zámky, muzea a galerie, naučné stezky, slavní rodáci, vojenské objekty atd. Pardubickému kraji chybí ucelená propagační brožura, případně image prospekt, který by propagoval město Pardubice, či celý region. Prvním hodnoceným materiálem je leták zaměřený na vojenské objekty. Fotografie zobrazují nejvýznamnější vojenské památky a památníky II. světové války. Fotografie splňují veškerá kritéria, krom jediné výjimky. Na titulní straně se nacházejí návštěvníci opevnění, což v případě titulní strany je zvláště závažné pochybení. Druhý leták propaguje hrady a zámky. Už i pro jeho rozměr je obdivuhodné, že se do nich podařilo vtěsnat tolik fotografií i potřebných informací. Většina fotografií je bez chyb, na třech se vyskytují oříznuté objekty a na jednom letecký snímek atraktivity.
43
Tabulka 15: Východní Čechy Východní Čechy 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. a) 1 1 1 1 1 1 1 1 b) 1 1 1 1 1 3 1 1 průměrná známka 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 2,0 1,0 1,0 celkové hodnocení 1,27 zdroj: zpracováno na základě vlastního průzkumu
9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 1 1 1 4 1 2 1 1 1 3 1 1 1 1 1,0 1,0 2,0 2,5 1,0 1,5 1,0
3.4.13. Vysočina Vysočina bývá nazývána zeleným srdcem Čech, je to jedna z nejzachovalejších přírodních oblastí. Turisté jezdí na Vysočinu za poznáním, pěší turistikou a sportem. Více jak polovina z nich volí vícedenní pobyt. V současné době se region propaguje velice nápaditými, originálními a aktuálními propagačními materiály. Jejich rozsáhlý soubor byl vydán v květnu 2011. Jedná se o brožury, které jsou členěny na dvě hlavní skupiny. První skupina se dělí podle jednotlivých slohů – Vysočina románská, gotická atd. Druhá skupina je rozdělena podle jednotlivých oblastí – Třebíčsko, Pelhřimovsko atd. Oba soubory obsahují základní informace o památkách a atraktivitách kraje Vysočina, jsou označeny jednotným logem regionu a jsou provedeny v jednotném vizuálním stylu. Zmíněný soubor doplňuje chybějící nabídku na trhu propagačních materiálů z let 2006 a 2007, kdy vznikly propagační materiály s tipy na výlety po Vysočině, o přírodním dědictví, o venkově, o zimních sportech, o dědictví minulosti atd. Celkově mohou být propagační materiály kraje Vysočina hodnoceny kladně, v nabídce nechybí žádná oblast a oslovuje všechny segmenty návštěvníků tohoto kraje. První hodnocenou brožurou je Vysočina – gotická. Fotografie v ní obsažené vhodně doplňují daný text, působí klidným dojmem minulosti. Na snímcích lze ocenit smysl pro detail, nacházejí se zde fotografie nádherných gotických stropů podpěrných sloupů. Jedinou chybou jsou oříznuté objekty.
44
Druhou brožurou je Region Pelhřimovsko. Pečlivě vyfotografované snímky jsou barevné, působí promyšleným dojmem. Dva snímky jsou bohužel letecké, jedná se o dva záběry na město. Na dalších dvou snímcích jsou oříznuté objekty. Tabulka 16: Vysočina 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Vysočina a) 1 1 1 1 1 3 1 1 b) 1 1 1 1 1 3 1 1 průměrná známka 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 3,0 1,0 1,0 celkové hodnocení 1,23 zdroj: zpracováno na základě vlastního průzkumu
9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 1 1 1 1 1 1 1 1 1 4 1 1 1 1 1,0 1,0 2,5 1,0 1,0 1,0 1,0
3.4.14. Jižní Morava Do regionu Jižní Morava přijíždějí turisté nejen za vínem, ale i za poznáním, pěší a cykloturistikou. Více jak polovina z nich volí vícedenní pobyt. Krom vinařských oblastí zde najdeme mnoho přírodních i architektonických atraktivit. „Zahrada Evropy“. Tímto sloganem je propagována oblast Lednicko-valtického areálu. Jednu část propagačních materiálů má region zpracovanou ve spolupráci s Dolním Rakouskem – společně tvoří soubor pod označením TOP výletních cílů, kterých je na Jižní Moravě dvacet čtyři, v Dolním Rakousku čtyřicet čtyři. Cíle v obou regionech postupně přibývají. Vydávány od roku 2009 s jednotným vizuálním stylem. Dále existují propagační materiály oblastí Pálava a Lednicko-valtický areál. Kolekce obsahuje Katalog turistických zajímavostí, Turistického průvodce a informační mapu Vítejte v Zahradě Evropy. Jedná se o image prospekty. Z TOP cílů byl vybrán leták, který propaguje Baťův kanál. Obsahuje českou, anglickou a německou jazykovou verzi textu, což na takovém malém prostoru znamená, že zde není dostatek místa pro fotografie. V letáku nachází pouze šest fotografií. Jedna z nich je letecký snímek, ostatní jsou bez chyb, splňují kritéria. Z image prospektů byla vybrána brožura Vítejte v Zahradě Evropy. Obsahuje velice nápadité fotografie, primárně fotografované k použití v propagaci, na kterých jsou 45
spokojení návštěvníci a provozují určitý druh činnosti – pijí víno, rozhlíží se do kraje, na kole projíždějí nekonečnými vinicemi apod. Celkově lze hodnotit fotografie v této brožuře jako kvalitní, oslovující široké spektrum návštěvníků, pouze se dvěma výjimkami – jednou je letecký snímek, druhou uříznutý objekt. Tabulka 17: Jižní Morava 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Jižní Morava a) 1 1 1 1 1 1 1 1 b) 1 1 1 1 1 3 1 1 průměrná známka 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 2,0 1,0 1,0 celkové hodnocení 1,20 zdroj: zpracováno na základě vlastního průzkumu
9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 1 1 3 1 1 1 1 1 1 3 1 1 1 1 1,0 1,0 3,0 1,0 1,0 1,0 1,0
3.4.15. Východní Morava Východní Morava je regionem vína a folkloru. Nejčastěji turisté vyhledávají poznání, relaxaci, pěší turistiku, cykloturistiku a horskou cyklistiku. Opět volí vícedenní pobyty. Region používá několik sloganů. Léto plné rozmanitosti. Letos se jezdí k nám! Kouzlo rozmanitosti. Slovácko – ve víru barev a chutí. Centrála cestovního ruchu Východní Morava o. p. s., je nositelem ceny Destinační management ČR v letech 1993–2010. Jedná se o ocenění, které udělila agentura CzechTourism v rámci kampaně „To letí!“, za podporu propagace v cestovním ruchu. Oblast Slovácko je držitelem prestižního ocenění EDEN za rok 2011. Propagační materiály jsou členěny dle jednotlivých turistických oblastí Valašsko, Slovácko, Kroměřížsko, Zlínsko a Luhačovicko. Jedná se o velké množství materiálů, které byly vydány v letech 2008-2010.
46
První hodnocenou brožurou je Slovácko – Za vinařskými zážitky. Rozsáhlý image prospekt obsahuje velké množství fotografií. Na jedné z nich je letecký snímek, na dvou se nacházejí oříznuté objekty. Ostatní zachycují atmosféru daného místa, místní zvyky, tradice a obyvatele při nejrůznějších činnostech. Ne všechny byly primárně fotografovány pro propagační materiály, ale nepůsobí rušivým dojmem, naopak doplňují celý materiál. Zde je pouze jedna výjimka – Obrázek 7 – ze snímku je zřejmé, že je ze soukromého alba, navíc ho kazí stín fotografa, což by se profesionálovi zřejmě nestalo. Obrázek 7: Ukázka snímku z rodinného alba 37 Druhou brožurou je Valašsko – turistický průvodce. Opět se jedná o rozsáhlý image prospekt, který obsahuje mnoho snímků. Mezi nimi byl nalezen pouze jeden s oříznutým objektem, ostatní snímky jsou bez chyb. Tabulka 18: Východní Morava Východní 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Morava a) 1 1 1 1 1 3 1 1 b) 1 1 1 1 1 2 1 1 průměrná známka 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 2,5 1,0 1,0 celkové hodnocení 1,13 zdroj: zpracováno na základě vlastního průzkumu
9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1,0 1,0 1,5 1,0 1,0 1,0 1,0
3.4.16. Střední Morava a Jeseníky V tomto rozmanitém regionu, který zahrnuje oblast Hané, i horské oblasti Jeseníků, převažují jednodenní pobyty. Výletníci v tomto regionu hledají relaxaci, poznání, pěší turistiku a sportovní vyžití.
37
Scan snímku z propagačního materiálu „Slovácko – za vinařskými zážitky“, vydala Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o.p.s. v roce 2010.
47
Společně pro Olomoucký kraj existuje soubor tiskovin, které jsou rozlišeny tematicky, jedná se o církevní památky, volnočasové aktivity, významné osobnosti, kam do přírody atd. Dále existují brožury, které propagují Jeseníky, Olomoucký kraj a Střední Moravu. Žádná publikace nepropaguje celý region. Jedná se o aktuální propagační materiály, které jsou k dostání v informačních centrech a jsou k dispozici na webových stránkách, některé byly vydány v letech 2009 – 2010, u ostatních roky vydání chybí. Prvním hodnoceným letákem jsou Církevní památky Olomouckého kraje. Fotografie splňují veškerá vytyčená kritéria. Snímky jsou fotografovány v různých denních dobách, tedy obsahují i noční snímek. Druhým hodnoceným materiálem je informační brožura Jesenicko – dotek přírody a zážitků z roku 2009. Krásné fotografie, které dotváří představu o dané oblasti. Pouze dvě z nich mají nedostatky – na jedné je velice razantně uříznutý objekt, na druhé brání větve tomu, aby byl vidět celý kostel. Tabulka 19: Střední Morava a Jeseníky Stř. Morava a 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Jeseníky a) 1 1 1 1 1 1 1 1 b) 1 1 1 1 3 3 1 1 průměrná známka 1,0 1,0 1,0 1,0 2,0 2,0 1,0 1,0 celkové hodnocení 1,13 zdroj: zpracováno na základě vlastního průzkumu
9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0
3.4.17. Severní Morava a Slezsko Do regionu Severní Morava a Slezsko turisté jezdí za poznáním, pěší a cyklo turistikou, vodními sporty a horskou cyklistikou. Polovina turistů zůstává dále než jeden den. Region nabízí širokou škálu atraktivit. Propagace tohoto regionu je velice různorodá. Skládá se ze dvou souborů propagačních materiálů. První soubor obsahuje jednotlivé brožury pro výlety, top atraktivity a zážitky. Jedná se o nové materiály, které byly vydány v roce 2010. Druhý
48
soubor je členěn podle jednotlivých druhů atraktivit – kraj plný adrenalinu, naučné stezky, muzea a galerie, historické a kulturní perly, po stopách osobností, technické památky. Prvním hodnoceným materiálem je Kraj plný adrenalinu. Fotografie jsou plné života, budí dojem adrenalinového vyžití, jsou přesně takové, jaké je slibuje název brožury. Jedinou malou chybou je jeden snímek, u kterého je uříznutý objekt. Všechny ostatní fotografie jsou bez chyb. Nachází se zde jeden letecký snímek, na něm je zachyceno i křídlo letadla. Je to propagační snímek k nabídce vyhlídkových i fotografických letů, proto je v pořádku (viz Obrázek 8). Zde se předpokládá, že když návštěvník využije nabídky, může atraktivity z výšky opravdu vidět. Druhým materiálem jsou Technické atraktivity. Fotografie jsou posbírané z různých zdrojů a některé z nich jsou v nízkém rozlišení. Tato skutečnost kazí dojem z celé tiskoviny. Na jedné fotografii jsou i náhodní kolemjdoucí.
Obrázek 8: Letecký snímek 38 Tabulka 20: Severní Morava a Slezsko Severní M. a Sl. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. a) 1 1 1 1 1 2 1 1 b) 1 3 1 1 3 1 1 1 průměrná známka 1,0 2,0 1,0 1,0 2,0 1,5 1,0 1,0 celkové hodnocení 1,27 zdroj: zpracováno na základě vlastního průzkumu
38
9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 3 1 1,0 1,0 1,0 1,5 1,0 2,0 1,0
Scan snímku z propagační brožury „Kraj plný adrenalinu“, vydal Krajský úřad Moravskoslezského kraje.
49
3.5.
Závěrečné hodnocení
Je zřejmé, že zvláště při hodnocení fotografií se mohl projevit subjektivní názor autorky. Nejprve byly vždy fotografie hodnoceny z hlediska kritérií kvalitního zpracování fotografie (jak je uvedeno v kapitole 2.5), a až poté byl brán v úvahu celkový dojem z fotografií. V sedmnácti turistických regionech České republiky existuje velice rozdílná úroveň propagace. Některé destinace přísně dbají na úroveň propagačních materiálů, což je velice znatelné na kvalitě a provedení fotografií v nich zobrazených. U většiny krajů zatím chybí image prospekty, i když se postupně mezi propagačními materiály objevují. Podle Tabulky 21, ve které je uvedeno přehledné hodnocení fotografií v propagačních materiálech, je zřejmé, že fotografie byly celkově hodnoceny v rozmezí známek 1 a 2. I přes opakující se chyby (viz dále kapitola 3.7) je celkový dojem z fotografií v propagačních materiálech vynikající.
50
Tabulka 21: Celkový přehled vyhodnocení
č.
jednotlivé turistické regiony
celkové hodnocení
7.
Severozápadní Čechy
1,00
3.
Jižní Čechy
1,13
4.
Šumava
1,13
10.
Krkonoše a Podkrkonoší
1,13
15.
Východní Morava
1,13
16.
Střední Morava a Jeseníky
1,13
14.
Jižní Morava
1,20
5.
Plzeňsko a Český les
1,23
13.
Vysočina
1,23
1.
Praha
1,27
12.
Východní Čechy
1,27
17.
Severní Morava a Slezsko
1,27
6.
Západočeské lázně
1,40
9.
Český ráj
1,40
11.
Královéhradecko
1,40
2.
Střední Čechy
1,67
8.
Českolipsko a Jizerské hory 1,67 zdroj: zpracováno na základě vlastního průzkumu
První příčku kvality fotografií obsazuje turistický region Severozápadní Čechy. Hned dva regiony, a to Českolipsko a Jizerské hory a Střední Čechy v propagaci za ostatními kraji lehce zaostávají. 3.6.
Zdařilé fotografie v propagačních materiálech
V propagačních materiálech regionů se nacházejí i zdařilé fotografie, které reprezentují daný region. Jedná se o originální a neotřelé snímky, které zachycují atmosféru dané destinace.
51
Nejkvalitnější fotografie se nacházejí v image prospektech. Regiony, které mají zhotoveny tento druh propagačních materiálů, dávají propagaci patřičný důraz a na fotografiích v materiálech obsažených je to velice znát. Nejlepšího hodnocení dosáhl region Severozápadní Čechy, za který byly hodnoceny dva image prospekty – Ústí nad Labem a Zážitky v Českosaském Švýcarsku. V propagačních materiálech českých turistických regionů se prokazatelně nacházejí snímky, které přesně splňují některá vytyčená kritéria. Jako ukázka slouží následující snímky:
Obrázek 9: Ukázka detailního záběru na strop 39 Obrázek
10:
Ukázka
vnesení
zajímavého prvku 40
Pro představu jsou zde ještě dva snímky z propagačního materiálu Prahy: „A city in the Heart of Europe“. Obě fotografie nabízejí zajímavé pohledy na hlavní město. Je na nich zřejmé, že již při fotografování byl znatelný záměr autora udělat netradiční a kvalitní snímek, který bude mít další uplatnění, např. jako propagační snímek zde.
39
Scan snímku z propagačního materiálu „Vysočina – gotická“, vydal Krajský úřad kraje Vysočina v roce 2011. 40 Scan snímku z propagačního materiálu „Poklidné toulky za krásou a poznáním“, vydal Plzeňský kraj.
52
Obrázek 11 a 12: Ukázky netradičních snímků Prahy 41 3.7.
Nejčastější chyby na fotografiích v propagačních materiálech regionů
Tabulka 22 ukazuje přehled chyb, které se ve fotografiích v propagačních materiálech nacházejí. Počet představuje počet propagačních materiálů, ve kterých se konkrétní chyba vyskytuje, a to z celkového hodnoceného počtu 33 propagačních materiálů. Mezi nejčastější chyby patří uříznuté objekty na snímcích a náhodní kolemjdoucí. Tyto chyby se vyskytují na fotografiích zhruba v polovině propagačních materiálů.
41
Scan snímků z propagačního materiálu „A city in the Heart of Europe“, vydala agentura CzechTourism.
53
Tabulka 22: Přehled chyb a počet propagačních materiálů, ve kterých se chyby vyskytují Chyba
počet
uříznuté objekty
17
výskyt náhodných kolemjdoucích
13
letecké snímky
6
prvek, co na snímek nepatří (větev apod.)
4
použití fotografií v nízkém rozlišení
3
kontrast barev posbírané fotografie z různých zdrojů (nejsou primárně k propagaci) srostlice
3
není zřejmé, co má snímek znázorňovat zdroj: zpracováno na základě vlastního průzkumu
2 1 1
Překvapivé je, že se na fotografiích nevyskytují žádné zprofanované záběry atraktivit. Zde je znát snaha o nové, neobvyklé a neokoukané snímky. Následující snímky zobrazují chyby, které se ve fotografiích vyskytují:
Obrázek 14: Náhodní kolemjdoucí 42
Obrázek 13: Uříznutý objekt 43
42
Scan snímku z propagačního materiálu „A city in the Heart of Europe“, vydala agentura CzechTourism.
54
Obrázek 15: Náhodní lidé na snímku 44
Obrázek 16: Snímek v nízkém rozlišení 45
Obrázek 17: Letecký snímek 46 Obrázek 18: Stín a větve na snímku 47
43
Scan snímku z propagačního materiálu „Slovácko – za vinařskými zážitky“, vydala Centrála cestovního ruchu Východní Moravy v roce 2010. 44 Scan snímku z propagačního materiálu „Typy na výlety v Karlovarském kraji“, vydal Karlovarský kraj. 45 Scan snímku z propagačního materiálu „Technické atraktivity v Moravskoslezském kraji“, vydal Moravskoslezský kraj. 46 Scan snímku z propagačního materiálu „Region Pelhřimovsko“, vydal Krajský úřad kraje Vysočina v roce 2011. 47 Scan snímku z propagačního materiálu „Jesenicko, dotek přírody a zážitků“, vydalo Sdružení měst a obcí Jesenicka v roce 2009.
55
Obrázek 19: Kontrast barev 48 Obrázek 20: Srostlice 49
Nejsou zde zastoupeny chyby, které byly představeny u jednotlivých propagačních materiálů: • Není zřejmé, co má znázorňovat – viz Obrázek 5. • Prvek, co na snímek nepatří – viz Obrázek 6. • Posbírané snímky z různých zdrojů – viz Obrázek 7.
48 49
Scan snímku z propagačního materiálu „Liberec“, vydalo Městské informační centrum Liberec. Scan snímku z propagačního materiálu „Český ráj“, vydal Královéhradecký kraj.
56
4. TESTOVÁNÍ
VLIVU
V CESTOVNÍM
FOTOGRAFIÍ
RUCHU
VE
VZTAHU
NA
ÚČASTNÍKA
K ZAMÝŠLENÉMU
POSELSTVÍ PROPAGAČNÍ TISKOVINY Sdělení poselství prostřednictvím fotografie je velice závažná problematika při tvorbě propagačního materiálu. Je velice důležité doplnit zamýšlený prospekt vhodnou fotografií, která spotřebiteli beze slov sdělí to, co by měl od dané destinace očekávat. Naprostá většina turistických regionů má propagační materiály rozdělené pro jednotlivé segmenty cestovního ruchu. Jedná se o materiály pro návštěvníky zaměřené na cyklistiku, pěší turistiku, o rodiny s dětmi, seniory, vyznavače golfu, návštěvníky hledající relaxaci v lázeňských domech a wellness centrech. Dále pro návštěvníky vyhledávající pouze kulturní památky, muzea a galerie. Každý z výše vyjmenovaných segmentů hledá v dané turistické destinaci jiné služby, atraktivity či atrakce cestovního ruchu. Propagační materiály by měly být nejen informačně, ale i z grafického hlediska přizpůsobeny potřebám a představám jednotlivých segmentů. Samotný vzhled a provedení by měly návštěvníka oslovit, přesvědčit k návštěvě dané destinace. 4.1.
Přistoupení k problematice testování vlivu fotografií Po pečlivém prostudování a posouzení jednotlivých propagačních materiálů
turistických regionů České republiky byly vybrány materiály, které propagují golfový cestovní ruch. Česká republika je se svými osmaosmdesáti hřišti považována za golfovou velmoc střední Evropy.
50
V sousedním Slovensku je hřišť pouze šestnáct.
51
Dá se tedy
předpokládat, že by jednotlivé regiony měly ve vlastním zájmu golfový cestovní ruch cíleně propagovat. Golf už dávno není sportem pro vyšší vrstvy obyvatelstva, celkem bylo
50
Dle: Golfistou.cz [online]. c1999 [cit. 2011-11-01]. Golfová hřiště v České republice a seznam golfových klubů ČR. Dostupné z WWW: . 51 Dle: Za Sluncem 2011 [online]. c2008- 2011 [cit. 2011-11-01]. Přehled golfových hřišť. Dostupné z WWW: .
57
do května 2011 registrováno téměř padesát tisíc hráčů. Roční přírůstek za rok 2009 byl 5400, v roce 2010 se zaregistrovalo celkem 3750 hráčů. 52 Bohužel skutečnost je jiná, cílená propagace neexistuje. Až na dvě výjimky není v jednotlivých turistických regionech golfový cestovní ruch propagován v samostatné brožuře. Výjimkami jsou propagační materiály Středních Čech a Severní Moravy a Slezska. Oba regiony mají k dispozici informační materiály, které propagují golfový cestovní ruch a jednotlivá hřiště. Image prospekty ke golfovému cestovnímu ruchu v turistických regionech neexistují. Tento druh propagačního materiálu byl vybrán po vyhodnocení fotografií v nich obsažených. Ne všechny snímky splňují požadavky na kvalitní fotografie a zdá se také, že by se materiály mohly stát atraktivnějšími po přehodnocení role fotografie v propagačním materiálu. Segment golfistů, které mají informační brožury oslovit, byl vybrán záměrně, protože se jedná o úzký segment a není tak náročné ho oslovit cílenou propagací. Další roli hrál fakt, že ačkoliv golfisté hrají převážnou část sezony na svém domácím hřišti, za golfem také cestují. A to nejen v rámci kraje, ale i celé České republiky. Zdá se tedy na místě zjistit, jaká je pro ně vedle golfu další motivace k cestování. Zda se jedná o cílenou propagaci, která osloví, či pouze doporučení známých, bude také testováno. 4.2.
Předpoklady, hypotézy První, co by mělo zaujmout a předpokládá se, že zaujme, je titulní strana
propagačního materiálu. Titulní strana evokuje určitý pocit. V případě propagačního materiálu pocit, zda určité místo/ region navštívit. Na titulní straně propagační tiskoviny Moravskoslezského kraje „Golf v našem kraji“ je fotografie golfisty a hřiště. Nejedná se tedy o žádnou reklamní fotografii, která na první pohled zaujme (viz Obrázek 21). Druhá tiskovina má na titulní straně zajímavější snímek, a to golfové hole. Snímek působí poněkud promyšleněji už i zvolenou zelenou barvou a designem (viz Obrázek 22). Obě titulní strany však nesplňují požadavky pro kvalitní fotografie, nemají nápad a nejsou ani originální. 52
Dle: IDNES.cz [online]. 2. 5. 2011 [cit. 2011-11-01]. Je golf v ČR sportem pro každého?. Dostupné z WWW: .
58
Obrázek 21: Moravskoslezský kraj 53
Obrázek 22: Středočeský kraj 54
Předpokladem je, že pro titulní stranu by měla být vybrána fotografie co nejpečlivěji, po zvážení kritérií pro kvalitní fotografii a také se zamýšleným poselstvím daného propagačního materiálu. Ten by měl sdělovat: „Přijeďte si zahrát golf do našeho regionu, podívejte, co Vám můžeme nabídnout“. Byly vybrány další tři fotografie s golfovou tematikou a k fotografiím byl dosazen design z propagačních materiálů Středočeského kraje, aby byl hodnocen celkový dojem z titulní strany, nejen samotné snímky. Jednotlivé snímky titulních stran v plné velikosti jsou v příloze (viz Příloha 4 – 8). Fotografie byly vybrány na základě kritérií pro kvalitní fotografie, kromě toho byla brána v úvahu i daná tematika. Tři vybrané fotografie jsou kvalitní, mají určitou atmosféru v porovnání se dvěma snímky výše. První fotografie je upravená titulní strana propagační brožury Moravskoslezského kraje (viz Obrázek 25 a Příloha 6). Druhý snímek je převzatý z propagační brožury „Golf 53
Scan titulní strany propagační brožury Moravskoslezského kraje Infoweb/ Středočeský kraj [online]. c2007 [cit. 2011-11-13]. Ke stažení. Dostupné z WWW: . 54
59
Guide“, který vydala agentura CzechTourism (viz Obrázek 24 a Příloha 5). Třetí snímek pochází z databanky agentury CzechTourism (viz Obrázek 26 a Příloha 7). Čtvrtá titulní strana vznikla nasunováním snímku z propagačního materiálu „Turistický průvodce léto 2011“, který vydal Olomoucký kraj (viz Obrázek 27 a Příloha 8). Pátá titulní strana je originální titulní strana propagačního materiálu Středočeského kraje (viz Obrázek 23 a Příloha 4).
Otázkou je, zda je pro většinu lidí žádoucí kvalitní a neotřelá fotografie. To bylo v provedeném dotazování zkoumáno.
Obrázek 23:
Obrázek 24:
Obrázek 25:
Titulní strana č. 1 55
Titulní strana č. 2 56
Titulní strana č. 3 57
Obrázek 27:
Obrázek 28:
Titulní strana č. 4 58
Titulní strana č. 5 59
55
Scan titulní strany propagační brožury „Golfová hřiště“, vydal Středočeský kraj v roce 2008. Scan titulní strany propagačního materiálu „Golf Guide“, vydala agentura Czech Tourism v roce 2007. Dále upraveno autorkou pro potřeby výzkumu. 57 Scan titulní strany propagačního materiálu „Golf v našem kraji“, vydal Moravskoslezský kraj v roce 2008. Dále upraveno autorkou pro potřeby výzkumu. 58 Obrázek stažen z: http://photo.czechtourism.com/index.php?m=photo&a=detail&id=4899, dne 1. 11. 2011. Dále upraveno autorkou pro potřeby výzkumu. 59 Scan obrázku z propagačního materiálu „Turistický průvodce léto 2011“, vydal Olomoucký kraj v roce 2010, str. 25. Dále upraveno autorkou pro potřeby výzkumu. 56
60
4.3.
Výzkum Z výzkumu mělo vyplynout, zda mají fotografie vliv na rozhodování zvoleného
segmentu dotazovaných. Dotazování bylo provedeno ve dnech 6. - 9. listopadu 2011 v Golf Clubu Stará Boleslav a v Golf Klubu Čechie v Praze. Celkem se výzkumu zúčastnilo 30 dotazovaných. Vybraný segment je specifický tím, že často cestuje, aby navštívil jiná hřiště. Zjišťováno bylo také to, co je v cestování vede – zda dají na propagaci, články v časopisech či doporučení známých. Pokud by golfisté nebrali propagaci v úvahu, nemělo by smysl pro ně vytvářet propagační matriály. Podle názoru osoby z oboru, Mgr.Dany Štefáčkové z České Švýcarsko o. p. s., je důležité rozhodnout, pro jaký segment bude propagační materiál určen a kde se bude distribuovat.Původní propagační materiál golfového cestovního ruchu ve Středočeském kraji s detailem na golfové hole by byl vhodný pro propagaci pouze ve Středočeském kraji, ne však aby lákal k návštěvě z jiných regionů. Pro tento účel by byl vhodnější jiný snímek na titulní straně. Například snímek, který zobrazuje hřiště u Karlštejna (Titulní strana č. 2, Příloha 2). Ten by byl vhodný pro propagaci golfového cestovního ruchu např. v Praze, kam přijíždí velký počet zahraničních návštěvníků. Tento snímek by je oslovil spíše, než ten s detailem golfových holí. 4.4.
Dotazník Dotazník byl zaměřen hlavně na fotografie, ke kterým měli dotazovaní přiřazovat
bodové hodnocení podle toho, jak se jim snímek líbí, zda je zaujal a jak splňuje určitě aspekty. Jeho celé znění je v příloze (viz Příloha 9). Dále hrál roli fakt, zda dotazovaný golfista navštěvuje i hřiště mimo Středočeský kraj a jak často. Jako identifikační otázky byly uvedeny věkové kategorie, pohlaví a jak dlouho dotyčný hraje golf. Doplňující otázkou bylo zjišťováno, zda se dotazovaný ve volném čase věnuje fotografování, čímž se zjišťovalo, jestli fotografující golfisté mají na fotografie jiný názor, než ti, kteří nefotografují.
61
4.5.
Výsledky výzkumu Po vyhodnocení dotazníků byly zjištěny následující skutečnosti: Celkem se výzkumu zúčastnilo 30 dotazovaných, a to 16 mužů a 14 žen,
v rozdílných věkových kategoriích. Dotazovaní se aktivně věnují golfu v průměru 5 let.
Graf 1: Věkové složení dotazovaných zdroj: zpracováno na základě vlastního průzkumu
Golfisté jako segment opravdu pravidelně cestují za účelem hraní golfu, a to více jak polovina dotazovaných. 16 ze 30 jich pravidelně dojíždí za golfem mimo území Středočeského kraje nebo Prahy a to průměrně 22 krát za rok, což je téměř 2 krát v měsíci. Cestují bez odhledu na věk, pohlaví nebo na dobu, jakou se hraní golfu věnují. Nejčastějším motivem k cestování do jiných krajů je kvalita hřišť. Mezi další motivy k cestování patří: vzdálenost od Středočeského kraje, cena, možnost vyzkoušet nová hřiště, zahrát si v rámci dovolené a v jednom případě to byla i účast na turnajích. Celkový průměr za celý segment činí 1 cesta za měsíc. Nejčastěji navštěvují Plzeňský a Ústecký kraj, a to hlavně proto, že mají nejen kvalitní hřiště, ale jsou zároveň i vzdálenostně blízko Praze a Středočeskému kraji. V Tabulce 3 je uveden soupis krajů, které 16 dotazovaných hráčů ze Středočeského kraje a Prahy navštěvují. Čísla zaznamenávají počet odpovědí. 62
Plzeňský Karlovarský Jihočeský Ústecký Vysočina Moravskoslezský Jihomoravský všechny
6 4 3 7 3 2 4 1
Tabulka 23: Navštěvované kraje zdroj: zpracováno na základě vlastního průzkumu
Hodnocení fotografií: Nejvíce dotazovaných na první pohled zaujala titulní strana č. 2 s hřištěm u Karlštejna. Tento snímek zaujal jednak ty, kteří ve volném čase fotografují, ale také ty, kteří nefotografují. Pomyslné druhé místo zaujímá snímek č. 5, hřiště u rybníka. Průměrné hodnocení u jednotlivých snímků je následující (známkování v rozmezí 1 – 5, kdy známka 1 je nejlepší, známka 5 nejhorší): 4 3,5 3
Celkové hodnocení Muži
2,5
Muži fotografující
2
Ženy Ženy fotografující
1,5 1 titulní titulní titulní titulní titulní strana č. 1 strana č. 2 strana č. 3 strana č. 4 strana č. 5
Graf 2: Hodnocení jednotlivých titulních stran dotazovanými zdroj: zpracováno na základě vlastního průzkumu
63
U jednotlivých titulních stran, které hodnotili hráči golfu, byly přiřazovány známky jako ve škole, podle předem určených fotografií. Z Grafu 2 je zřejmé, že nejlepší hodnocení získala titulní strana č. 2, tedy ta fotografie, kterou 17 ze 30 dotazovaných označilo, že je zaujala na první pohled. Pomyslné druhé místo zaujímá titulní strana č. 5. A to jak podle bodového hodnocení, tak i v otázce č. 1, která z fotografií Vás na první pohled zaujala. Z výše uvedeného grafu také vyplývá, že není rozhodujícím faktorem v hodnocení fotografií fakt, zda dotazovaný ve volném čase fotografuje, či nikoliv. Mezi jednotlivými segmenty je rozdíl maximálně 0,4 známky, což nelze považovat za zásadní rozdíl. Dotazovaní měli časté připomínky k fotografiím, kterých si široká veřejnost na první pohled nevšimne. Zde je uveden přehled nejčastějších výtek k jednotlivým fotografiím: •
Titulní strana č. 1 o špinavé hole o ošklivý a nemoderní bag (= pouzdro, ve kterém se převážejí/přenášejí hole po hřišti
•
Titulní strana č. 2 o chybí vlajka s jamkou, to je základ hřiště o propagace pouze jednoho hřiště, nikoliv regionu o lidé na fotografii jsou malí ve srovnání s hradem
•
Titulní strana č. 3 o chybí vlajka s jamkou, není zřejmé, že se jedná o hřiště o pozor na etiku oblékání – tričko musí být zastrčené v kalhotách
•
Titulní strana č. 4 o špatně zvolené oblečení – žlutá zaniká o na snímku by měla být spíše slečna v šatech o šedá, ponurá krajina
64
•
Titulní strana č. 5 o snímek propaguje golfové vybavení, nikoliv hřiště o nekvalitní vozík, vypadá spíše jako kočárek o vozík kazí krásnou krajinu Dva hráči měli vlastní návrhy na zpracování regionálních propagačních materiálů
(jednalo se o hráče, kterým se nelíbila titulní strana č. 2): •
každé hřiště by mělo dodat nejhezčí fotku nafocenou na jejich území, komise by měla vybrat jednu a vybrané hřiště by finančně podporovalo vydání prospektu, protože titulní strana bude propagovat právě je
•
pokud jde vyloženě o krajskou propagaci – fotka by měla být zasazená do neutrální krajiny, aby nebylo žádné hřiště zvýhodněno
Jedná se o zajímavé postřehy a nápady. Z tohoto důvody by měly být snímky konzultovány s někým z oboru, kdo se v daném segmentu pohybuje, je mu blízký a všimne se na první pohled nesrovnalostí. Pohled na propagaci: Dotazovaní měli rozdělit 100 bodů podle toho, čemu dávají při rozhodování o výběru hřiště největší váhu.
65
Graf 3: Přiřazení vah při rozhodování zdroj: zpracováno na základě vlastního průzkumu
Z výzkumu vyplývá, že největší váhu má doporučení známých. Propagace a články o hřištích v jednotlivých médiích se dělí o druhou příčku, s váhou 26 a 27%. Propagace hřiště pro ně není tak důležitá. Z toho lze usuzovat, že pro golfisty je propagace důležitá pouze z jedné čtvrtiny. Dotazovaní se často odvolávali na Golfovou ročenku. Ročenka vychází jak v tištěné podobě, tak je k dispozici online na webových stránkách České golfové federace. 60 Jedná se o rozsáhlou tiskovinu, ve které jsou veškeré informace o všech hřištích v České republice. Svým způsobem se také jedná o propagační materiál. Zajímavé jsou také odpovědi na otázku: „Který kraj byste navštívil, pokud by se prezentoval některou z těchto titulních stran, pokud by byl vzdálený více jak 100 km?“ I přes to, že dotazované na první pohled nejvíce zaujala titulní strana č. 2, nerozhodli by se k návštěvě regionu, který by se takto prezentoval na základě propagačního materiálu. Níže uvedená tabulka ukazuje kladné odpovědi a označené titulní strany. Celkem 18 dotazovaných by navštívilo kraj na základě vybraného propagačního materiálu.
60
Dostupné z: http://www.cgf.cz/DocumentFolderDetail.aspx?IDMenu=35301121&IDDocumentFolder=91290238, dne 12. 11. 2011.
66
číslo titulní strany 1 2 3 4 5
počet 6 7 0 1 4
Tabulka 24: Podle které titulní strany by navštívili kraj vzdálený více jak 100 km zdroj: zpracováno na základě vlastního průzkumu
Odpovědi na tuto otázku jsou v rozporu s přiřazením vah při rozhodování o návštěvě daného kraje. Na základě propagačního materiálu by se 60% dotázaných rozhodlo navštívit daný kraj.
67
ZÁVĚR V diplomové práci „Využití fotografie v propagaci v cestovním ruchu“ byla zhodnocena role fotografie v propagačních materiálech. Cílem práce bylo zhodnocení fotografií v propagačních materiálech v jednotlivých turistických regionech České republiky. Dalším cílem bylo ukázat, zda provedení propagačních materiálů, a zejména fotografie na titulní straně, ovlivňuje rozhodnutí zákazníků o návštěvě daného regionu. Oba tyto cíle byly v diplomové práci splněny. V souvislosti se zpracováním diplomové práce byla oslovena Mgr. Štefáčková z o.p.s. České Švýcarsko, která potvrdila důležitost role fotografie v propagačních materiálech. Volba fotografií by se měla odvíjet od segmentu, pro který je propagační materiál určen. V praxi se jedná o důležitou součást práce s propagačními materiály. V diplomové práci byly zhodnoceny fotografie v aktuálně používaných propagačních materiálech všech turistických regionů. Úroveň jejich provedení je vysoká, až na některé uvedené výjimky. Výběru fotografií, které budou v propagačních materiálech použity, by měly regiony věnovat zvýšenou pozornost. Mezi nejčastější chyby, které se vyskytovaly ve většině propagačních materiálů a kterým by se mělo předcházet, patří hlavně uříznuté objekty, náhodní kolemjdoucí, použití fotografií z různých zdrojů a nízké rozlišení fotografií. Fotografie, i skutečnost, jak působí na účastníky cestovního ruchu, byly testovány ve druhém výzkumu, a to na segmentu golfistů. Výzkum proběhl formou dotazování. Tento segment byl zvolen záměrně. Jedná se o úzce profilovanou skupinu, která často cestuje za hrou na nových hřištích. Z výzkumu vyplynulo, že se opravdu jedná o segment, který často cestuje. Hlavně za kvalitními hřišti, kterých je v České republice dostatek. Jedná se také o segment, který osloví fotografie i přes to, že na propagaci dá pouze z jedné čtvrtiny. Větší váhu pro golfisty má doporučení známých. Z dotazování je dále zřejmé, že by fotografie měl vybírat člověk, který se v daném segmentu pohybuje a zná jeho zvyklosti a návyky. Lidé a prostředí na navržených titulních stranách byli kritizování pro formální nedostatky, kterých si ti, kteří golf nehrají, nevšimnou. Ale i tyto drobné detaily mohou propagačnímu materiálu uškodit. 68
Nelze jednoznačně říci, zda segment golfistů navštěvuje vybrané kraje a jejich hřiště na základě propagace. Z jedné z otázek vyplývá, že je pro ně mnohem více určující doporučení známých než propagace a to téměř dvojnásobným rozdílem. Z další ale vyplývá, že celých 60 % dotázaných by navštívilo kraj na základě vhodně zvolených fotografií v propagačních materiálech. Jednotlivé regiony by měly dbát na zpracování propagačních materiálů. Na fotografiích v nich použitých záleží, to ony prodávají danou destinaci. Na jejich základě si je návštěvník schopen představit, co by měl od návštěvy očekávat. Fotografie musí být kvalitní a promyšlená, není možné sestavit propagační materiál z náhodných snímků. Její role je nezastupitelná, zvláště na titulní straně, která by měla oslovit potenciálního návštěvníka na první pohled. Závěry, které plynou z diplomové práce, by měl každý region při výběru fotografií do propagačních materiálů brát v úvahu. Tato doporučení nejsou nijak složitá, ani náročná pro dodržení, aby nemohla být alespoň základním vodítkem pro tvorbu propagačních materiálů, které mají oslovit.
69
ZDROJE Knižní zdroje 1. BARAN, Ludvík: Barevný svět a jeho reprodukce ve fotografii. 1. vyd. Praha: SPN 1976. 100 s. 2. BOTURA, Tomáš: Management a marketing destinace cestovního ruchu [elektronický zdroj]. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita 2007. 74 s. ISBN 97880-7368-348-1 (CD-ROM). 3. CLEMENTE, Mark, N: Slovník marketingu. 1. vyd. Brno: Computer Press 2004. 378 s. ISBN 80-251-0228-9(váz.). 4. CLOW, Kenneth E.: Reklama, propagace a marketingová komunikace. 1. vyd. Brno: Computer Press 2008. 484 s. ISBN 978-80-251-1769-9 (váz.). 5. ČERVENÝ, Zdeněk. KACHLÍK, Alfons: K problematice metodiky propagační práce. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství 1985. 292 s. 6. DUPONT, Luc: 1001 reklamních tipů. 1. vyd. Hodkovičky [Praha]: Pragma 2009. 311 s. ISBN978-80-7349-195-6 (brož.). 7. INDROVÁ, Jarmila: Cestovní ruch (základy). 2. vyd., přeprac. Praha: Oeconomica 2009. 122 s. ISBN 978-80-245-1569-4 (brož.). 8. JANEČKOVÁ, Lidmila. VAŠTÍKOVÁ, Miroslava: Marketing služeb. 1. vyd. Praha: Grada 2001. 179 s. ISBN 80-7169-995-0(brož.). 9. JANÍKOVÁ, Jana: Audiovizuální podoby reklamy. 1. vyd. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 2006. 79 s. ISBN 80-7318-509-1 (brož.). 10. JOHNOVÁ, Radka. ČERNÁ, Jitka: Arts marketing: marketing umění a kulturního dědictví. 1. vyd. Praha: Oeconomice 2007. 243 s. ISBN 978-80-245-1276-1 (brož.). 11. KALKA, Jochen: Marketing podle cílových skupin. 1. vyd. Brno: Computer Press 2007. 270 s. ISBN 978-80-251-1617-3 (váz.). 12. KIRÁĽOVÁ, Alžbeta: Základy marketingové komunikace v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8 2003. 160 s. ISBN 80-86578-19-4 (brož.).
70
13. KIRÁĽOVÁ, Alžbeta: Marketing: destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ekopress 2003. 173 s. ISBN 80-86119-56-4(brož.). 14. KŘIVÁNEK, Rostislav: Zážitky v Českosaském Švýcarsku. Krásná Lípa: České Švýcarsko, o.p.s. 2010. 42 s. ISBN 978-80-87248-11-9. 15. KŘŮPALA, Cyril. HONZÁKOVÁ, Iveta. ŠTEFÁČKOVÁ, Dana: Příprava informačních a propagačních materiálů v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR2007. 50 str. 16. MALÁ, Vlasta: Cestovní ruch (vybrané kapitoly). 1. vyd. Praha: Oeconomica 1999. 83 s. ISBN 80-7079-443-7 (brož.). 17. MINÁŘ, Petr: Technika, management a marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus 1996. 206 s. ISBN 80-7041-577-0(brož.). 18. PÁSKOVÁ, Martina. ZELENKA, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj 2002. 448 str. ISBN: 80-239-0152-4. 19. PRACHAŘOVÁ, Eva: Cestovní ruch a fotografie. Praha, 2010. 75 s. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. 20. SKOPEC, Rudolf: Dějiny fotografie v obrazech od nejstarších dob k dnešku. 1.vyd. Praha: Orbis 1963. 501 s. 21. SKOPEC, Rudolf: Dějiny fotografie: určeno pro posl. fak. filmové a televizní katedry filmového a televizního obrazu [2. díl]. 1. vyd. Praha: SPN 1970. 43 s. 22. SVĚTLÍK, Jaroslav: Marketing a reklama. 1. vyd. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, Fakulta multimediálních komunikací 2003. 170 s. ISBN 80-7318-140-1 (brož.). 23. ŠÍPEK, Jiří. ŠTYRSKÝ, Jiří: Psychologické kapitoly z oblasti práce s lidmi (a v turismu zvlášť). 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus 2005. 87 s. ISBN 80-7041319-0 (brož.). 24. ŠÍPEK, Jiří: Úvod do geopsychologie. 1. vyd. Praha: ISV 2001. 163 s. ISBN 8085866-70-6(váz.). 25. TAUSK, Petr: Dějiny fotografie: určeno pro posl. fak. filmové a televizní [1. díl]. Přehled vývoje fotografie do roku 1918. 1. vyd. Praha: SPN 1987. 212 s. 26. ZELENKA, Josef: Marketing cestovního ruchu. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus 2007. 212 s. ISBN 978-80-7041-070-7 (brož.).
71
27. ZELENKA, Josef: Marketing cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského 2010. 240 s. ISBN 978-80-86723-95-2 (brož.). Internetové zdroje A) Webové stránky turistických regionů, na kterých jsou k dispozici propagační materiály v online verzi 1.
http://www.branadocech.cz/ke-stazeni/, propagační materiály Ústeckého kraje, dne 19. 9. 2011
2.
http://www.ccrjm.cz/propagacni-materialy/, soubor brožur Jižní Morava, staženo 16. 9. 2011
3.
http://www.centralbohemia.cz/document.asp?tot0=14&pgf0=0&thema=43460 0, soubor brožur Střední Čechy stažen 15. 9. 2011
4.
http://www.ceskesvycarsko.cz/cz/pdf/110107_CeskeSvycarsko_zazitky_2.pdf, brožura zážitky v Českosaském Švýcarsku stažena dne 8. 7. 2011
5.
http://www.ceskyraj.info/redakce/index.php?slozka=3359&xuser=958617716577155958&lanG =cs, soubor publikací o Českém Ráji, staženo 15. 9. 2011
6.
http://www.czechtourism.com/Brochure.aspx staženy brožury v angličtině – Praha a ČR, dne 15. 9. 2011
7.
http://www.jizerky.cz/dalen/usr/a/dalen_rootpage/JN_2011_leto_cele-web.pdf, publikace Jizerské noviny, staženo 15. 9. 2011
8.
http://www.kralovehradeckyregion.cz/cz/videa-publikace/videa---publikace33876/, obsahuje online brožury na propagaci jednotlivých turistických regionů Královéhradeckého kraje, dne 28. 9. 2011
9.
http://www.krkonose.eu/docs/krkonosska_sezona_cs.pdf, Krkonošské noviny, dne 15. 9. 2011
10.
http://www.krnap.cz/propagacni-letaky-a-brozury/, stažení, 28. 9. 2011
72
brožury
KRNAP
ke
11.
http://www.kr-olomoucky.cz/cestovni-ruch-cl-98.html,
soubor
brožur
Olomoucký kraj, staženo dne 19. 9. 2011 12.
http://www.liberecky-kraj.cz/cs/spravce/barevna-dovolena.html,
propagační
materiály Libereckého kraje, staženo dne 15. 9. 2011 13.
http://www.msregion.cz/cz/propagacni-materialy/default.htm,
komplet
Moravskoslezský kraj stažen 19. 9. 2011 14.
http://www.npsumava.cz/cz/1555/sekce/materialy-zdarma/, brožura Šumava stažena dne 15. 9. 2011
15.
http://www.region-vysocina.cz/index.php?sekce=@edice&cleneni=,
soubor
brožur Vysočina, staženo 15. 9. 2011 16.
http://www.turisturaj.cz/clanek/publikace, soubor publikací Plzeňsko a Český Les stažen dne 15. 9. 2011
17.
http://www.vychodni-morava.cz/informace/15672/, komplet brožur Východní Morava, staženo dne 19. 9. 2011
B) Ostatní internetové zdroje 18.
CzechTourism [online]. c2005-2012 [cit. 2012-3-1]. Profil návštěvníků v turistických
regionech.
Dostupné
z
WWW:
. 19.
Golfistou.cz [online]. c1999 [cit. 2011-11-01]. Golfová hřiště v České republice
a
seznam
golfových
klubů
ČR.
Dostupné
z
WWW:
. 20.
http://www.businessinfo.cz, dne 7. 7. 2011
21.
http://www.czechtourism.cz/, dne 7. 7. 2011
22.
http://www.czechtourism.cz/pro-odborniky/komunikace-sregiony/koordinatori/, mapa turistických regionů, 13. 9. 2011
23.
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr, ubytovacích zařízeních v krajích, 11. 10. 2011 73
Návštěvnost
v hromadných
24.
IDNES.cz [online]. 2. 5. 2011 [cit. 2011-11-01]. Je golf v ČR sportem pro každého?. Dostupné z WWW: .
25.
Za Sluncem 2011 [online]. c2008- 2011 [cit. 2011-11-01]. Přehled golfových hřišť. Dostupné z WWW: .
74
SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ Tabulka 1: Vývoj v jednotlivých odvětvích Tabulka 2: Shrnutí kritérií Tabulka 3: Kritéria pro hodnocení fotografií v propagačních materiálech – rozšířeno Tabulka 4: Hlavní město Praha Tabulka 5: Střední Čechy Tabulka 6: Jižní Čechy Tabulka 7: Šumava Tabulka 8: Plzeňsko a Český les Tabulka 9: Západočeské lázně Tabulka 10: Severozápadní Čechy Tabulka 11: Českolipsko a Jizerské hory Tabulka 12: Český ráj Tabulka 13: Krkonoše a podkrkonoší Tabulka 14: Královéhradecko Tabulka 15: Východní Čechy Tabulka 16: Vysočina Tabulka 17: Jižní Morava Tabulka 18: Východní Morava Tabulka 19: Střední Morava a Jeseníky Tabulka 20: Severní Morava a Slezsko Tabulka 21: Celkový přehled vyhodnocení Tabulka 22: Přehled chyb a počet propagačních materiálů, ve kterých se chyby vyskytují Tabulka 23: Navštěvované kraje Tabulka 24: Podle které titulní strany by navštívili kraj vzdálený více jak 100 km
Obrázek 1: Pravčická brána Obrázek 2: Pravčická brána, autor: Václav Sojka Obrázek 3: Ukázka zlatého řezu Obrázek 4: Turistické regiony ČR 75
Obrázek 5: Nelze říci, co snímek propaguje Obrázek 6: Ukázka snímku s rušivým objektem navíc Obrázek 7: Ukázka snímku z rodinného alba Obrázek 8: Letecký snímek Obrázek 9: Ukázka detailního záběru na strop Obrázek 10: Ukázka vnesení zajímavého prvku Obrázek 11: Ukázka netradičního snímku Prahy Obrázek 12: Ukázka netradičního snímku Prahy Obrázek 13: Uříznutý objekt Obrázek 14: Náhodní kolemjdoucí Obrázek 15: Náhodní lidé na snímku Obrázek 16: Snímek v nízkém rozlišení Obrázek 17: Letecký snímek Obrázek 18: Stín a větve na snímku Obrázek 19: Kontrast barev Obrázek 20: Srostlice Obrázek 21: Moravskoslezský kraj Obrázek 22: Středočeský kraj Obrázek 24: Titulní strana č. 1 Obrázek 25: Titulní strana č. 2 Obrázek 26: Titulní strana č. 3 Obrázek 27: Titulní strana č. 4 Obrázek 28: Titulní strana č. 5
Graf 1: Věkové složení dotazovaných Graf 2: Hodnocení jednotlivých titulních stran dotazovanými Graf 3: Přiřazení vah při rozhodování
76
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Seznam regionálních informačních center, která zaslaly informace či propagační materiály Příloha 2: Turistické portály regionů ČR Příloha 3: Hodnocené propagační materiály Příloha 4: Titulní strana č. 1 Příloha 5: Titulní strana č. 2 Příloha 6: Titulní strana č. 3 Příloha 7: Titulní strana č. 4 Příloha 8: Titulní strana č. 5 Příloha 9: Dotazník
77
PŘÍLOHY Příloha 1 Seznam regionálních informačních center, která zaslaly informace či propagační materiály 1.
Českolipsko a Jizerské hory - Turistické informační centrum Liberec,[email protected] a Městské informační centrum Liberec, [email protected]
2.
Český ráj - Informační středisko Rovensko pod Troskami, [email protected]
3.
Jižní Čechy - Turistické informační centrum České Budějovice, [email protected]
4.
Jižní Morava – Turistické informační centrum Mikulov, [email protected]
5.
Královéhradecko – Informační centrum Hradec Králové, [email protected]
6.
Krkonoše a Podkrkonoší - Regionální informační centrum Vrchlabí, [email protected]
7.
Plzeňsko a Český les – Informační centrum města Plzně, [email protected]
8.
Severozápadní Čechy - Dům Českého Švýcarska – informační středisko, [email protected] a Informační centrum Ústí nad Labem, [email protected]
9.
Střední Morava a Jeseníky - Informační centrum Jeseník, [email protected] a Informační centrum Olomouc, [email protected]
10.
Šumava - Informační centrum Klatovy, [email protected]
11.
Východní Morava - Městské informační a turistické středisko Zlín, [email protected]
12.
Vysočina – Turistické informační centrum Jihlava, [email protected]
13.
Západočeské lázně - Informační středisko Karlovarského kraje, [email protected]
78
Příloha 2 Turistické portály regionů ČR 1. Praha
http://www.visitpraha.cz/
2. Střední Čechy http://www.centralbohemia.cz/ 3. Jižní Čechy
http://www.jiznicechy.cz/
4. Šumava
http://www.npsumava.cz/
5. Plzeňsko a Český les http://www.turisturaj.cz/ 6. Západočeské lázně
http://cestovani.kr-karlovarsky.cz/
7. Severozápadní Čechy http://www.ceskesvycarsko.cz/ http://www.kr-ustecky.cz/turistika.asp/ 8. Českolipsko a Jizerské hory 9. Český ráj
http://www.jizerky.cz/
http://www.cesky-raj.info/
10. Krkonoše a Podkrkonoší
http://www.krnap.cz/ http://www.krkonose.eu/
11. Královéhradecko
http://www.kralovehradeckyregion.cz/
12. Východní Čechy
www.vychodnicechy.info/
13. Vysočina
http://www.region-vysocina.cz/
14. Jižní Morava
http://www.ccrjm.cz/
15. Východní Morava
http://www.vychodni-morava.cz/
16. Střední Morava a Jeseníky
http://www.ok-tourism.cz/
17. Severní Morava a Slezsko
http://www.msregion.cz
79
Příloha 3 Hodnocené propagační materiály 61 Veškeré hodnocené materiály se nacházejí v archivu autorky. 1. Hlavní město Praha a) The city in the Heart of Europe
2. Střední Čechy a) Historická města b) Golfová hřiště
3. Jižní Čechy a) Památky
a
turistické
atraktivity b) Aktivní dovolená
4. Šumava a) Vítejte
v NP
a
CHKO
Šumava b) Bílou stopou
61
Titulní strany jsou nascanovány z jednotlivých propagačních materiálů, proto u nich nebude uváděn zdroj jednotlivě.
80
5. Plzeňsko a Český les a) Poklidné
toulky
za
krásou a poznáním b) Pohledy shora
6. Západočeské lázně a) Lázeňský trojúhelník b) Tipy na výlety pro turisty v Karlovarském kraji
7. Severozápadní Čechy a) Ústí nad Labem b) Zážitky v Českosaském Švýcarsku 2011
8. Českolipsko a Jizerské hory a) Liberec b) Barevná
dovolená
–
Máchův kraj
81
9. Český ráj a) Český ráj (Královéhradecký kraj) b) Český ráj příroda/historie/aktivní turistika/evropský geopark
10. Krkonoše a Podkrkonoší a) Mladí strážci přírody b) Krkonoše a Podkrkonoší (Královéhradecký kraj)
11. Královéhradecko a) Orlické hory a Podorlicko (Královéhradecký kraj) b) Hrady,
zámky
a
památkové rezervace
12. Východní Čechy a) Zaostřeno na… vojenské objekty Pardubického kraje b) Zaostřeno na… hrady a zámky Pardubického kraje
82
13. Vysočina a) Pelhřimovsko b) Vysočina gotická
14. Jižní Morava a) TOP cíle – Baťův kanál b) Zahrada Evropy
15. Východní Morava a) Slovácko – za vinařskými zážitky b) Valašsko – turistický průvodce
16. Střední Morava a Jeseníky a) Církevní památky b) Jesenicko – dotek přírody a zážitků
83
17. Severní Morava a Slezsko a) Kraj plný adrenalinu b) Technické atraktivity
Příloha 4 Titulní strana č. 1 62
62
Scan titulní strany propagační brožury „Golfová hřiště“, vydal Středočeský kraj v roce 2008.
84
Příloha 5 Titulní strana č. 2 63
63
Scan titulní strany propagačního materiálu „Golf Guide“, vydala agentura Czech Tourism v roce 2007. Dále upraveno autorkou pro potřeby výzkumu.
85
Příloha 6 Titulní strana č. 3 64
64
Scan titulní strany propagačního materiálu „Golf v našem kraji“, vydal Moravskoslezský kraj v roce 2008. Dále upraveno autorkou pro potřeby výzkumu.
86
Příloha 7 Titulní strana č. 4 65
65
Obrázek stažen z: http://photo.czechtourism.com/index.php?m=photo&a=detail&id=4899, dne 1. 11. 2011. Dále upraveno autorkou pro potřeby výzkumu.
87
Příloha 8 Titulní strana č. 5 66
66
Scan obrázku z propagačního materiálu „Turistický průvodce léto 2011“, vydal Olomoucký kraj v roce 2010, str. 25. Dále upraveno autorkou pro potřeby výzkumu.
88
Příloha 9 Dotazník Ukážu Vám celkem 5 titulních stran k propagačnímu materiálu Středočeského kraje. 1. Která z titulních stran Vás nejvíce zaujala? (1-5) 2. Ke každé z nich vyberte jednu známku, která ji nejlépe vystihuje podle toho, jak daná věta odpovídá fotografii (jako ve škole, 1- rozhodně ano, 2- ano, 3- střed, nemohu říci, 4- spíše ne, 5- rozhodně ne) a) b) Snímek je Snímek je neobvyklý originální
c) Fotografie mě oslovila
d) Snímek na mě působí tak, že bych si hned chtěl zahrát
e) Snímek mě zaujal natolik, že bych si vzal celou brožuru
1 2 3 4 5
3. Jaký kraj navštěvujete za účelem hraní golfu na jiném než domácím hřišti? /Navštěvujete jiný kraj než Středočeský? a. Pokud ano i.který? ii.proč? 1. 2. 3. 4.
Vzdálenostně blízko Praze Kvalita hřišť Počet hřišť (13) …………………….
iii.jak často?
89
iv.Který kraj byste navštívil, pokud by se prezentoval některou z těchto titulních stran, pokud by byl vzdálený více jak 100 km?
b. Pokud ne i.Který kraj byste navštívil, pokud by se prezentoval některou z těchto titulních stran, pokud by byl vzdálený více jak 100 km? 4. Když jezdíte za golfem na nová hřiště, vybíráte hřiště na základě čeho: rozdělte 100 bodů mezi tyto tři oblasti: i.Doporučení známých ii.Propagace iii.Článku v časopise/na internetu 5. Jak dlouho hrajete golf?
6. Muž/Žena
7. Je Vám a. do 20 b. 21 - 30 c. 31 - 40 d. 41 - 50 e. 51 a více 8. Fotografujete?
90
