VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj
Rusko jako zdrojová země cestovního ruchu České republiky (bakalářská práce)
Autor: Martin Timko Vedoucí práce: Ing. Liběna Jarolímková, Ph.D.
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů.
V Praze dne
………………… podpis studenta
2
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval paní Ing. Liběně Jarolímkové, Ph.D. za odborné vedení mé práce, náměty a korekturu, dále ředitelce společnosti Olivier a šéfredaktorce webových stránek www.ilovecz.ru paní Natallii Makovik za její čas a cenné informace.
3
Obsah Úvod ..........................................................................................................................................5 1 Základní informace o Rusku ..........................................................................................7 1.1 Geografické údaje o Rusku........................................................................................7 1.2 Ekonomické ukazatele Ruska ....................................................................................7 1.3 Obyvatelstvo ............................................................................................................10 1.4 Dopravní situace ......................................................................................................10 2 Výjezdový cestovní ruch Ruska....................................................................................13 3 Příjezdový cestovní ruch ČR.........................................................................................17 4 Analýza ruského turismu v ČR ....................................................................................21 4.1 Vývoj návštěvnosti ruských turistů v ČR ................................................................21 4.2 Aktuální situace .......................................................................................................22 4.3 Obtíže pro ruského turistu ke vstupu do ČR............................................................24 4.4 Dopad vstupu ČR do Schengenského prostoru na vízovou povinnost pro turisty z Ruska.....................................................................................................................27 4.5 Charakteristika ruské mentality ...............................................................................28 4.6 Preference ruských turistů .....................................................................................29 4.6.1 Hlavní motivy návštěvy ...................................................................................29 4.6.2 Oblíbená místa .................................................................................................30 4.6.3 Oblíbená jídla a nápoje ....................................................................................32 4.6.4 Oblíbené dárky.................................................................................................32 4.6.5 Preference k hotelům a službám ......................................................................33 4.7 Turistické produkty pro ruskou klientelu.................................................................34 4.7.1 Praha ................................................................................................................35 4.7.2 Lázeňský cestovní ruch....................................................................................35 4.7.3 Ostatní turistické produkty...............................................................................36 4.8 Dopady po vstupu ČR do Schengenského prostoru.................................................37 Závěr .......................................................................................................................................40 Použité zkratky.......................................................................................................................42 Použité zdroje .........................................................................................................................43 Seznam tabulek ......................................................................................................................45 Seznam grafů..........................................................................................................................45 Seznam příloh.........................................................................................................................45 Přílohy.....................................................................................................................................46
4
Úvod
Rusko, pro někoho symbol chladné zimy, tvrdého režimu, chudoby, socialismu, kosmonautiky, ropy a zemního plynu, boršče, vodky a mnoha jiných asociací, prožívá obrovskou přeměnu ve své historii. Jako největší stát světa a po dlouholeté politice socialismu a centrálně plánovaného typu ekonomiky se vypořádává s ekonomickými, sociálními, politickými a globálními problémy, které tuhle zemi sužují a tím ji brzdí v jejím rozvoji. Je to stát s obrovským potenciálem, který už vícekrát v historii prokázal svá prvenství, a který stále hraje významnou roli ve světové politice a ekonomice. Rusko, na které by se dalo dívat z nespočetného množství úhlů pohledů a komentovat zajímavými názory, bude v této práci stát ve středu zájmů jako zdrojová země s ekonomickým významem pro český příjezdový cestovní ruch. Momentálně nastavená přechodová ekonomika pomáhá Ruské federaci k rychlému ekonomickému růstu. Nejsilnější ekonomická síla se nachází v okolí největších měst a především v hlavním městě, Moskvě. Posilují se přeshraniční vztahy, včetně politickoekonomických vztahů s Evropskou unií (EU), což umožňuje přenos kapitálu, zejména kapitál ve formě zahraničních investic. I přes fakt, že ruští občané mají většinou složitější podmínky k vycestování do jiných zemí než například většina občanů Evropy, jsou ochotni podstoupit časově a finančně náročné obstrukce. Nejoblíbenějšími místy jsou zejména destinace u teplého moře nebo v ozdravných zařízeních. V důsledku velké nerovnováhy mezi sociálními vrstvami obyvatelstva si jen menší část Rusů „bohatší“ kategorie může dovolit prožít dovolenou v zahraničí. A právě tato skupina turistů patří do segmentu atraktivních klientů destinací cestovního ruchu, jejíž pobyt se řadí z větší části mezi pobyt luxusní. Bohatá vrstva ruských turistů je připravena platit za nadstandardní služby a svůj pobyt využít na drahé nákupy. Proto se ruský návštěvník stává velkým ekonomickým přínosem daného turistického místa. Názor na ruského turistu je ovlivněn často jeho špatnou pověstí nepříliš „slušného“ návštěvníka, s čímž souvisí neochota personálu vůči takovému klientovi. I z toho důvodu patří ruští návštěvníci právem k osobitým zákazníkům se specifickými vlastnostmi, jejichž pochopení vyžaduje potřebné zkušenosti, když ne odborné školení firmou, která ruské klientele dokonale rozumí. V této práci se autor bude snažit poukázat, jak je ČR atraktivní země pro ruského turistu, co mu může nabídnout, aby se jeho návštěva opakovala a aby byl během svého pobytu
5
maximálně spokojen. Přes různé analýzy a statistiky, sesbírané různými agenturami, se v práci poukazuje na postavení ruského příjezdového cestovního ruchu v ČR, jeho přínosy a potenciál do budoucna. Autor se pokusí odhalit výjimečné črty ruského cestovatele, jeho chování ve společnosti a to, jak rozumět jeho potřebám a vyhovět jeho požadavkům.
Za získané materiály by autor chtěl především poděkovat reklamní agentuře Olivier, zejména její ředitelce Natallii Makovik, za to, že přijala pozvání a odpřednášela prezentaci na VŠE, a posléze poskytla vlastní vypracovaná šetření. Poděkování patří také asistence ředitelky společnosti Olivier – Darji Jelisejevy, která umožnila autorovi práce zúčastnit se zajímavého a informačně prospěšného semináře na téma: „Turistika z Ruska po vstupu ČR do Schengenu“, který proběhl pod záštitou společnosti dne 7.11.2007 v prostorách hotelu Hilton v Praze. Za cenné informace a poskytnutí vlastní prezentace autor také děkuje PhDr. Heleně Svobodové, ředitelce zahraničního zastoupení Czechtourismu v Moskvě, ex-konzulovi Romanovi Masaříkovi a řediteli ruské cestovní kanceláře DVM-tour Nikolaji Salatovi za jejich čas a ochotu odpovídat na zvídavé otázky autora. Materiály a podklady k práci byly rovněž čerpány z analýz a statistik agentury Czechtourismu (z internetových stránek) a z internetových stránek Českého statistického úřadu (ČSÚ).
6
1 Základní informace o Rusku 1.1 Geografické údaje o Rusku Rusko, oficiální název – Ruská federace, je rozlohou největší stát světa. Plošně zabírá 17 075 400 km2 (z větší částí se rozkládá na asijském kontinentě, z menší části na evropském). Hustota obyvatel dosahuje průměrných hodnot 8,33 na 1 km2. Vzhledem k velké rozloze státu je hustota obyvatelstva nerovnoměrně vyvážená a rozdíly mezi oblastmi či regiony jsou značné. Zhruba 26,5 obyvatele na 1 km2 připadá na evropskou část Ruska a 2,95 obyvatele na 1 km2 na asijskou část (více viz příloha č. 2 - Hustota obyvatelstva podle ekonomických regiónů Ruské federace1). Celkový počet obyvatel odhadovaných na rok 2007 se pohybuje kolem 142,2 mil. (73 % obyvatelstva žije v evropské části země, 27 % v asijské části). 103,8 mil. lidí žije ve městech (73 %) a 38,4 mil. lidí žije na vesnicích (27 %)2. Celkem 26,5 mil., tj. 1/6 obyvatel Ruska žije v některém z těchto měst (nad 1 mil. obyvatel): Tabulka č. 1 – Největší města Ruské federace nad 1mil. obyvatel pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
město Moskva Sankt Petěrburg Novosibirsk Nižný Novgorod Jekatěrinburg Samara Omsk Čeljabinsk Kazaň Ufa Rostov na Donu Volgograd
počet obyvatel 10,4 mil. 4,6 mil. 1,4 mil. 1,3 mil. 1,3 mil. 1,1 mil. 1,1 mil. 1,1 mil. 1,1 mil. 1,1 mil. 1 mil. 1 mil.
Zdroj : MZV ČR, Encyklopedie států a území světa, Rusko 3
1.2 Ekonomické ukazatele Ruska Rusko se řadí mezi země s transitivní ekonomikou. Snaha přejít z centrálně plánované na tržní ekonomiku začala v roce 1998 po náročné finanční krizi.
1
Analýzy IIASA [12] MZV ČR [3] 3 Tamtéž 2
7
Ekonomická situace Ruska v roce 2007 se srovnáním s předchozími 4 lety je znázorněna v tabulce č. 2, sestavené Ruským státním statistickým úřadem (Goskomstat). Tabulka č. 2 - Základní makroekonomické ukazatele Ruské federace Rok počet obyvatel (mil. osob) inflace (%) HDP (%) investice do zákl. jmění (%) přímé zahr. investice (mld. USD) reálné příjmy obyv. (%) export (mld. USD) import (mld. USD) nezaměstnanost (mil. osob) HDP v mld. RUR HDP na obyvatele v tis. RUR
2002 145,2 15,1 4,7 2,8 4,0 11,3 107,3 61,0 5,7 10 830 75
2003 144,6 12,0 7,3 12,5 6,2 13,7 133,6 76,1 6,2 13 243 92
2004 143,8 11,7 7,1 10,9 10,0 8,2 183,5 96,3 5,9 17 048 119
2005 143,0 10,9 6,4 10,5 26,8 8,5 245,3 125,1 5,7 21 620 151
2006 142,4 9.0 6,8 11,0 13,5 10,2 304,5 163,9 5,3 26 781 188
Zdroj: MZV ČR, Encyklopedie států a území světa, Rusko4 Národním platidlem Ruska je rubl (RUR). Autor vychází z předpokladu, že 100 RUR = 77 Kč5, 1 USD = 24,85 RUR a 1 EUR = 35,5 RUR6 7. V roce 2006 ruská ekonomika vykázala ve srovnání s minulými lety opět rychlý růst, dokonce o něco vyšší oproti roku minulému. Hodnota HDP na 1 obyvatele se v přepočtu měnového kurzu blíží hodnotě 7 600 USD. Z tabulky je také patrné, že ruská ekonomika se stává stále více a více ekonomikou otevřenou (demonstrovat to lze ukazateli o exportu a importu a zvyšujícími se zahraničními investicemi). Samotná platební bilance vykazuje kladné hodnoty pro každý rok a má stoupající tendenci. Za rok 2006 platební bilance dosáhla hodnoty přes 140 mld. USD. Až na rok 2003 se nezaměstnanost v Rusku každoročně snižuje a v roce 2006 bylo nezaměstnaných přes 5,3 mil., tj. cca 9 % práceschopného obyvatelstva. Dle MZV byl státní rozpočet naplněn v souladu se zákonem, příjmy za rok 2006 dosáhly 6 276 mld. RUR, výdaje 4 365 mld. RUR. Tím se dosáhlo 6,8 % nárůstu oproti roku 2005. Je namístě poznamenat, že za těmito příznivými ukazateli se skrývá fakt, že přes 20 % HDP je tvořeno energeticko-surovinovým průmyslem, ve kterém je zaměstnáno 1 % práceschopného obyvatelstva. Stále nejdůležitějším zdrojem ruské ekonomiky je ropa a 4
MZV ČR [3] ČNB (Česká národní banka) - kurzy devizového trhu ze dne 22.10.2007 [4] 6 Národní banka Ruska – kurzy devizového trhu ze dne 20.10.2007 [5] 7 Všechny cenové přepočty jsou v této práci kalkulovány dle těchto kurzů 5
8
zemní plyn. Rusko je po Saudské Arábii druhým největším světovým vývozcem ropy a vlastní 34 % světových zásob zemního plynu 8 . V místech těžby a zpracování nerostných surovin (ropa, zemní plyn, rudy) existují bohaté regiony – zejména západní Sibiř, Ural, Chanty-Mansijský autonomný okruh a Jamalo-Něněcký autonomný okruh. Moskevský region se výrazně vyčleňuje od jiných ekonomických regionů a nejen, že se vyrovná ekonomickým velkoměstům západní Evropy, ale dokonce je i předbíhá. Na straně druhé, zemědělské oblasti (hlavně v asijské části) rapidně zaostávají za evropskou částí9. Zahraniční zastoupení Czechtourismu v Moskvě hledá turistický potenciál z pohledu sociálního rozdělení obyvatel Ruska. Z jeho externích zdrojů (sociologický výzkum institutu Ruské akademie věd10) se do tzv. střední vrstvy řadí 20 - 22 % pracující populace Ruska (jsou to obyvatelé s minimálně středním odborným vzděláním, pracující jinak než manuálně, s příjmem vyšším než je průměr v daném regionu - cca 304 EUR). V hlavním městě se průměrný příjem střední vrstvy pohybuje kolem 423 EUR (i když průměrný příjem je 600 EUR). Naftařské oblasti jsou regiony s nejvyšším průměrným příjmem, které dosahují až 1000 EUR. MMF11 na rok 2007 odhaduje HDP na 8 183 USD na 1 obyvatele. Současný ministr obrany Ruské federace Sergej Ivanov se na ruskou ekonomiku dívá do budoucnosti optimisticky: „V mnoha parametrech může Rusko dostihnout vyspělé členské státy OECD. Naše země se musí zařadit do r. 2020 mezi pět předních světových ekonomik co do objemu hrubého vnitřního produktu. Podíl inovačního sektoru na vnitřním HDP země se zvýší téměř o 8 %, a o stejný objem klesne podíl ropného a plynového sektoru. Rusko již nyní dosáhlo vysokou úrověň makroekonomické a rozpočtové stability. Po několik let za sebou máme velký přebytek rozpočtu a nízkou úroveň státního dluhu. Tak stabilní stav státních financí upevňují základy dlouhodobého ekonomického rozvoje“12. Ruská ekonomika bude v té době nejvíce profitovat z výroby lodí, letectví, jaderné energetiky a nanotechnologie13. Rusko by se tím mělo dostat na 5. místo v žebříčku ekonomicky nejvyspělejších států světa. Zvýší se i životní úroveň obyvatel, až polovina Rusů se zařadí do střední vrstvy14.
8
Internetový zrdoj: http://www.globalaffairs.cz/cz/numbers/1/14.html [11-11-2007] Prezentace PhDr. Heleny Svobodové [21] 10 Tamtéž 11 Mezinárodní Měnový Fond [6] 12 Citováno z internetových stránek www.i-ru.cz [7] 13 Pro více informací o nanotechnologii viz http://nanotechnologie.vsb.cz/index.html 14 Internetový zdroj www.i-ru.cz [7] 9
9
1.3 Obyvatelstvo Tabulka č. 3 – Demografické údaje Ruské federace Počet obyvatel (odhad pro r. 2007) Věková struktura obyvatel 0 – 14 let 15 – 64 let 65 let a více Průměrný věk
142 200 000 14,6 % 71,1 % 14,4 % 38,2 let
Střední délka života muži ženy
59,12 let 73,03 let
Přírůstek obyvatelstva Převažující národnost Oficiální jazyk
-0.484% Ruská (79.8%) ruština
Zdroj : CIA15 Je zajímavé pozorovat rozdíl ve střední délce života mužů a žen. Je statisticky ukázáno, že ženy žijí o 14 let déle než muži. To může být jeden z důležitých faktorů při tvorbě turistických balíčků cestovních kanceláří. Podrobněji se autor o tomhle fenoménu zmíní v kapitole 4.7 - Turistické produkty pro ruskou klientelu.
1.4 Dopravní situace Pro tak rozlohou velký stát jako je Rusko, hraje dopravní dostupnost významnou roli v rozvoji ekonomiky. Vzhledem k zvláštnímu rázu kraje a řídkému osídlení severních a východních částí asijského kontinentu se doprava soustřeďuje vesměs do evropské části. Nejlepší dopravní spojení je s Evropou a sousedícími státy Ruska. Komunikaci mezi východem a západem Ruska zabezpečují 4 významné železniční magistrály: Trans-Sibířská, Trans-Manchurinská, Trans-Mongolská a Bajkalsko-Amurská. První, Trans-Sibiřská, je pojítkem mezi hlavním městem Moskvou a pobřežním městem Vladivostokem. Celková délka železnice je 9 288 km, přechází přes 8 časových zón a samotná cesta trvá přibližně 7 dní. Druhá a třetí železniční magistrála spojuje Moskvu s Pekingem a čtvrtá, Bajkalsko-Amurská, navazuje na Trans-Sibiřskou magistrálu z města Tajšet (nedaleko jezera Bajkal) a pokračuje vlastní linií přes řeku Amur na sever do města Sovetskaja Gavan16.
15 16
CIA – The World Factbook [8] Internetový portál www.russia.com [9]
10
Celková délka železniční sítě Ruska je 85 500 km, z toho 42 600 km je elektrifikováno a k dispozici je 20 800 osobních vagónů. Železniční přeprava je tak nejvíc využívanou osobní dopravou a její podíl na celkové dopravě je 40 %17. Silniční doprava se podobně jako železniční zajišťuje kolem 40 % osobní přepravy. Celková délka silnic zabírá přes 900 000 km. Námořní dopravou se v roce 2006 přepravilo kolem 800 000 cestujících, což přineslo mírný nárůst ve srovnání s rokem 2005. Naopak pokles byl zaznamenán ve využití říční dopravy, jejíchž služeb využilo v roce 2006 odhadem 16 mil. cestujících. Pro osobní mezinárodní dopravu se důležitým můstkem stává letecká doprava, která aktuálně představuje 18 % podíl na osobní dopravě. Je logické, že se letecký průmysl pro tak velkou a od Evropy vzdálenou zemi rozvíjí rychlým tempem. Značný nárůst byl zaznamenán v roce 2006, kdy se leteckými společnostmi přepravilo 45 mil. cestujících, oproti roku 2005 s 40 mil. cestujícími na palubě letadel18. Na území Ruska je celkem 394 letišť 19 pro osobní přepravu, z toho 70 se řadí k letištím s mezinárodním významem. Největší a nejvíce vytížené jsou moskevská letiště (Šeremetěvo, Domodedovo), letiště Pulkovo v Sankt Petěrburku, Koltsovo v Jekatěrinburgu, Tolmachevo v Novosibirsku, Kurumoč v Samaře a dále letiště ve městech Irkutsk a Vladivostok. Hlavní město Moskva má k dispozici 5 letišť mezinárodního charakteru. Momentální situace staví na popřední místo rychle se rozvíjející letiště Domodedovo, které už v roce 2005 předběhlo počtem odbavených cestujících letiště Šeremetěvo. Nadále plánuje modernizaci a výstavbu terminálů a rozšíření služeb. Letiště Šeremetěvo, které dlouhou dobu mělo statut největšího letiště v Moskvě, je na druhém místě v počtu odbavených cestujících, ale na svém významu mezinárodního letiště ještě neztrácí. Spojení Moskva – ČR je až na výjimky charterových letů zabezpečována aerolinkami (například České aerolinie, Aeroflot), které využívají služeb tohoto letiště. Na třetím místě, co se týče počtu odbavených cestujících, je Vnukovo – nejstarší moskevské letiště, na kterém v roce 2003 začala kapitálově náročná přestavba na moderní a konkurenceschopné mezinárodní letiště, která by měla skončit v roce 2015. Zatím méně významnými moskevskými letišti (na lety malé a střední vzdálenosti) jsou Bykovo a do povědomí se dostává i nedávno zrekonstruované armádní letiště Ostafievo.
17
MZV ČR [3] Tamtéž 19 Internetový portál www.russia.com [10] 18
11
V druhém největším městě – Sankt Petěrburku je nejsilnější postavení letiště Pulkovo s dvěma terminály. Méně známé je letiště Rževka, které prochází moderní přestavbou a dokončení se plánuje na konec roku 2009. Rekonstrukce by měla přinést kvalitní letištní služby na lokální i mezinárodní úrovni, které budou zabezpečovat péči o cestující charterových letů, sportovních přeletů, business cestujících, vznikne business centrum a speciální nákladový terminál. Rozvoj osobní letecké dopravy je možné pozorovat i ve zlepšení dostupnosti mezi Ruskem a ČR. Je tendence zvětšovat nabídku bezpřestupových (non-stop) letů, zařazovat do pravidelné přepravy nové letecké úseky na méně vytížené letiště a dokonce vznikají i první nízkonákladové společnosti na trase Rusko – ČR (např. KD Avia). V červnu a červenci roku 2007 byly zahájeny 3 nové pravidelné linky, které umožnily letecky spojit Moskvu s Brnem (operuje ruská letecká společnost Atlant Sojuz), Kaliningrad s Prahou (operuje ruská letecká společnost KD Avia) a Sankt Petěrburk s Karlovými Vary (operuje česká letecká společnost ČSA). V roce 2008 se navíc otevře nová pravidelní letecká linka: Praha – Rostov na Donu, operovaná ČSA. Počítá se s 2 - 3 lety týdně. V příloze č. 3 – Tabulka pravidelných linek mezi Ruskou federací a ČR je uvedená aktuální skladba bezpřestupových letů. Kromě leteckého spojení je stále ještě využívané spojení vlakové. Někteří ruští turisté, kteří patří do střední a nižší sociální třídy, upřednostňují levnější cestu vlakem před dražší cenou letenky. Tím jsou na druhou stranu ochotni obětovat i přes 24 hod jen cestováním. Vlakové spojení mezi Ruskem a ČR je uvedeno v příloze č. 4 – Tabulka pravidelného vlakového spojení mezi Ruskou federací a ČR.
12
2 Výjezdový cestovní ruch Ruska Při pohledu na mapu Ruska se může na první pohled naskytnout otázka, proč ruští občané cestují do zahraničí. Geografie Ruska je skutečně rozmanitá a nabízí skvělé podmínky pro aktivní turistiku, pobyt u moře, v horách i sportovní turistiku různého druhu. Navíc oplývá přírodními zdroji vhodnými pro rozvoj lázeňství a jelikož patří k prvně osídlovaným územím slovanského národa, má z historického hlediska i bohaté kulturní památky. Je však patrné, že Rusové čím dál tím více chtějí cestovat do zahraničí. Důvody pro výjezdový cestovní ruch mohou být: touha poznávat jiné země a jiné kultury, nákupní turistika, gastro-turistika nebo léčebný cestovní ruch. Mezi další motivy mohou patřit: pocit lepšího poskytovaného servisu v zahraničních turistických resortech, výlety po stopách minulých generací nebo i otázka prestiže, snaha ukázat, že na takovou dovolenou v zahraničí jednoduše mají, čímž se mohou zviditelnit před známými či kolegy v práci. Za cestovatelské zážitky z jiných zemí jsou ochotni zaplatit i případné poplatky za víza, obětovat další náklady a čas na vyřizování vízové povinnosti a podstoupit jazykovou bariéru, poněvadž většina střední a starší generace neumí mluvit ani jediným světovým jazykem20. Místem trávení ruské dovolené se v roce 2006 zabývalo i Všeruské centrum výzkumu veřejného mínění 21 a vypracovalo dotazníkové šetření, do něhož bylo zapojeno 1 594 ruských respondentů ze 153 obcí a 46 oblastí, krajů a států Ruska. Po vyhodnocení šetření se zjistilo, že kolem 77 % obyvatel tráví dovolenou doma, nanejvýš na chalupě. 6 - 8 % Rusů si plánuje dovolenou u Černého moře, na Krymu 1 - 2 %. Na jiná místa Ruska se chystá vycestovat 9 - 10 % obyvatel, do Pobaltí 1 %, do jiných zemí bývalého SSSR 2 - 3 % a za hranice bývalého SSSR 1 - 3 %. Kdyby byla možnost výběru a dostatek peněžních prostředků, do ciziny by na dovolenou vycestovalo až 34 % lidí. K Černému moři by odjelo nejvíc lidí z Jižního federálního okruhu a lidi ze sociálně slabé třídy s výdělkem do 1 500 RUR (cca 1 155 Kč). Do dálných zemí by se jelo podívat nejvíce obyvatel z Centrálního federálního okruhu a lidé s platem nad 5 000 RUR (cca 3 850 Kč). Co do druhu cestovního ruchu, 35 % dotázaných se vyslovilo, že touží po dovolené u moře. Léčebný (lázeňský) turismus je na tom podobně – 32 %, i když záleží na věkové hranici (pod 20 21
Prezentace Natallie Makovik [22] RATA news [11]
13
45 let preferují léčbu u moře, nad 45 let preferují lázně a sanatoria). O poznávací cestovní ruch má zájem 28 % respondentů, aktivně dovolenou stráví 22 %, na chalupě nebo doma až 33 %. Také ze závěrů šetření vyplývá, že trendem je spíše slučovat různé druhy turismu do jednoho zájezdu. Všeruské centrum výzkumu veřejného mínění kromě jiného zkoumalo i průměrné útraty běžného ruského turisty. Dle výzkumu 19 % respondentů plánovalo v roce 2006 utratit za dovolenou méně než 5 000 RUR (cca 3 850 Kč), 14 % respondentů plánovalo od 5 000 – 10 000 RUR, 10 % respondentů počítalo s výdaji od 10 000 – 25 000 RUR a jenom 3 % Rusů plánovalo obětovat více než 25 000 RUR (cca 19 250 Kč). Nejvíce, až 39 % domácností nepočítalo v roce 2006 s výdaji na dovolenou vůbec (v roce 2005 jich bylo až 46 %). Zbylých 15 % respondentů se k výzkumu nevyjádřilo. Výjezdový cestovní ruch Ruska podle zemí znázorňuje tabulka v příloze č. 5 – Výjezd občanů Ruské federace za hranice s cílem cestovního ruchu od r. 2002 - 2006. Dle údajů z tabulky (vypracovanou RATA news22 na základě statistik Federální pohraniční služby) se počet cest opět zvýšil; a to o 14,3 % oproti roku 2005. Na prvním místě mezi nejvíce navštěvovanými zeměmi za rok 2006 figuruje Turecko s počtem 1 475 558 návštěv. Nicméně ruský zájem o tuto zemi klesl (a to vůbec poprvé za 7 let) o 5,6 %. Příčinou mohly být obavy turistů z vypuknutí ptačí chřipky (o které se začátkem roku 2006 v Turecku dost mluvilo), stále častější případy podvodů turistů a následný krach cestovních kanceláří, problémy s ubytováním v ubytovacích zařízeních a stížnosti ohledně jejich nekvalitních služeb, zvýšení dopravních nehod, otrávení 20 ruských hostů chlórem v jednom tureckém hotelu a také periodicky se opakující výbuchy v několika lázních. Přesto největší zájem o tuto zemi můžeme vysvětlit následujícími důvody: relativně snadná dostupnost, lehčí postup při vyřizování víz (na hranici při vstupu do státu), nízká cena víza (20 USD/15 EUR), velký výběr hotelů a lázeňských středisek podél pláží 3 moří, v zimě vynikající možnosti v lyžařských střediscích, bohatá nabídka historických památek a také příznivé ceny za pobyt ve srovnání s kvalitou služeb. Na druhém místě – Čína - se mírně přiblížila v počtu návštěv k Turecku a stává se každoročně atraktivnější destinací. V roce 2006 počet návštěv přesáhl 1 300 000 a tím se poptávka po této zemi zvýšila o 13,5 % oproti roku 2005.
22
RATA news [13]
14
Dynamický nárůst zájemců o Egypt potvrzuje 129,8 % skok v počtu návštěv za rok 2006 oproti roku 2005 (29,8 % růst). Významným faktorem pro tuto destinaci je i možnost rychlého vyřízení víz hned po příletu do země, a to za poplatek 15 USD. Rychlý růst – 95 % v roce 2005 a 98,5 % v roce 2006 si drží Černá Hora a Srbsko, což jsou země s jednodušším vyřizováním vízové povinnosti pro občany Ruska. Případnému dalšímu zvýšení zájmu v roce 2007 možná napomůže i otevření přímých pravidelních leteckých linek mezi Moskvou a městy Tivat a Podgorica. Úplně poprvé se začalo létat společností KrasAir už koncem října 2006 z Moskvy na letiště v Tivatu, další linky se otevřely v průběhu první poloviny roku 2007. Zatím jsou na trhu tři letecké společností – KrasAir, Moskovia a Montenegro Airlines. Největší pozitivní změnu v počtu návštěv v roce 2006 vykázalo Thajsko, kam na dovolenou vyrazilo o 102,5 % více ruských turistů než v roce 2005. V příštích letech se nárůst očekává ještě větší. Příčinou bude zrušení vízové povinnosti pro ruské občany, jejíž platnost začala koncem března roku 2007. Česká republika si na jedné straně pohoršila v pořadí na seznamu nejvíce navštěvovaných zemí, na straně druhé se počet cest zvýšil o 9 % oproti roku 2005. Na seznamu zemí jí z 13. místa na 15. místo vytlačilo Thajsko a Bulharsko a svou pozici si hájí s počtem 136 239 návštěv. Navíc od roku 2002 každoročně vykazuje jenom nárůst. Zatím největší skok byl zaznamenán v roce 2004, kdy se podle Federální pohraniční služby zájem o ČR zvětšil až o 100 % (podle cestovních kanceláří a cestovních agentur jenom o 30 - 40 %) a do země přicestovalo 104 783 Rusů. Takový úspěch je připisován reklamě (a hlavně reklamě českého piva), bezchybné práci českého konzulátu v Moskvě a relativně levným zájezdům po ČR ve srovnání s cenami jiných turistických balíčků ostatních evropských zemí. Ke zvýšenému růstu návštěvníků do ČR za rok 2006 se přičinilo i konzulární oddělení ČR v Moskvě, které v roce 2006 zamítlo jen 0,5 % žádostí o vízum. Jako další kritéria, proč si Rusové za destinaci pro svou dovolenou volí ČR, je možné jmenovat: minimální jazyková bariéra, služby rovnající se službám na evropské úrovni, tradice českého lázeňství, relativně bezpečná a dopravně dostupná země. Státy, které mohou ruští turisté v budoucnosti ke své návštěvě upřednostňovat před ČR, a tím se tedy jeví jako potenciální hrozby, jsou všechny země v tabulce pod ČR, ale nejblíže jsou tomu Kypr a rychle se rozvíjející Estonsko, Srbsko a Černá Hora. Naopak státy, před kterými by ČR mohla být preferována, a momentálně za nimi zaostává, jsou Francie a Polsko.
15
Z pohledu jenom evropsky navštěvovaných zemí je ČR na 10. místě. V případě vnitrozemských států Evropy a zemí, které nejsou atraktivní pro pobyt u moře, figuruje ČR na 3. místě (po Německu a Polsku). Pro rok 2007 jsou k dispozici pouze statistiky pro prvních 9 měsíců, vypracované Ruským statistickým úřadem. Během této doby se ve srovnání s rokem 2006 za stejné období zvýšil zájem o cestování o 21,7 %. Statistiky uvádí 7 211 300 výjezdů z Ruska (5 923 300 za 9 měsíců r. 2006). Zvýšený zájem se prokázal i pro ČR, konkrétně jde o 28 % nárůst v návštěvnosti. Do října loňského roku do Česka přijelo přes 127 000 turistů, letos kolem 162 500 ruských turistů. Mnohem vyššího nárůstu však dosáhly jiné země, jako například Srbsko a Černá Hora (95 %), Thajsko (74,8 %), Vietnam (69,7 %), Rakousko (41,2 %), Nizozemsko (39,3 %) a Velká Británie (40 %).
16
3 Příjezdový cestovní ruch ČR Táto kapitola analyzuje příjezdový cestovní ruch ČR obecně, s důrazem na podíl ruských turistů na celkovém počtu příjezdů do ČR, jejich počtu přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních, průměrném počtu strávených dní a průměrných výdajů, čímž se demonstruje, jaký ekonomický význam má Rusko pro cestovní ruch ČR (čili jakou je Rusko zdrojovou zemí českého cestovního ruchu). Statistické údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Federální pohraniční služby se liší a níže uvedené ukazatele jsou ve srovnání s tabulkou přílohy č. 4 velmi rozdílné (větší hodnoty jsou zaznamenané ČSÚ, Federální pohraniční služba vykazuje nižší čísla). Příjmy ve sféře cestovního ruchu ČR (jak domácího, tak zahraničního) dosáhly v roce 2006 hodnoty 113 125 mil. Kč (5 003,5 mil. USD), výdaje 60 015,4 mil. Kč (2 654,5 mil. USD), celkové saldo činí 53 109,6 mil. Kč (2 349 mil. USD). Celkem přijelo do ČR s úmyslem turistiky 6 435 474 hostů ze zahraničí a strávili dohromady 20 090 348 nocí. Průměrný počet dní tak na 1 zahraničního návštěvníka činí 4,1 dní23. Tabulka č. 4 – Příjezdový cestovní ruch ČR ze zahraničí za rok 2006 země 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.
počet návštěv
Německo 1 617 431 VB 566 225 Itálie 399 023 USA 322 026 Nizozemsko 284 499 Slovensko 281 854 Polsko 273 659 Francie 240 280 Rusko 239 632 Španělsko 220 050 Rakousko 175 911 Japonsko 145 804 Dánsko 115 336 Maďarsko 94 806 Ostatní 1 458 938 CELKEM 6 435 474
% podíl 25,1 8,8 6,2 5,0 4,4 4,4 4,3 3,7 3,7 3,4 2,7 2,3 1,8 1,5 22,7 100
průměrná doba pobytu ve dnech 4,7 3,7 3,9 4,0 4,7 3,9 3,2 3,6 6,7 4,2 3,1 3,1 4,2 3,2 4,1
počet přenocování
% podíl
6 055 215 1 531 993 1 142 234 972 239 1 052 352 806 174 609 872 612 873 1 356 792 693 746 363 692 308 799 371 128 212 133 4 001 106 20 090 348
30,1 7,6 5,7 4,8 5,2 4,0 3,0 3,1 6,8 3,5 1,8 1,5 1,8 1,1 19,9 100
Zdroj: statistiky Czechtourismu [14], Počet zahraničních turistů v ČR, celý rok 2006
23
statistiky Czechtourismu [14], Platební bilance cestovního ruchu
17
Prvenství v příjezdovém cestovním ruchu ČR už tradičně patří německým turistům. V roce 2006 se Němci podíleli 25 % na všech příjezdech zahraničních návštěvníků ČR. Rusko, které je středem zájmu této práce, se umístilo na 9. místě co do počtu návštěv, ale na 3. místě v počtu přenocování. Jenom o více než 600 návštěv se před ruskými turisty umístili na 8. místě turisté z Francie. Pro ekonomiku státu je důležitější než počet návštěv délka pobytu a kolik je turista ochotný za 1 pobyt utratit. V počtu strávených dní ruští turisté dominují, jejích průměrný počet 6,7 dní vysoce přesahuje průměrný počet 4,1 dní všech zahraničních turistů. Po Rusku nejvyšší ukazatele pak vykázali (i když nejsou uvedeny v tabulce) ukrajinští turisté, kteří strávili v ČR v průměru 5,4 dní a turisté z Malty s 5,1 průměrnými dny24. Co se týče počtu strávených nocí, Rusové jsou na třetím místě s počtem 1 356 792 nocí po Německu a Velké Británii. Kdo a kolik utrácí za svůj pobyt v ČR zveřernil český podnikatelský server www.podnikatel.cz, který na svých internetových stránkách informoval dne 29.8.2007 článkem: „Bohatých turistů ze západu ubývá, nahrazují je Rusové“. V něm se píše, že: „Průměrný zahraniční turista utratí v Česku 2 407 korun za den. Nejvíce zde utrácejí turisté z Ruska – v průměru potřebuje každý z nich okolo 5 518 korun na den. Na dalším místě se svou útratou zůstávají Američané, průměrně zde nechají za jeden den na osobu okolo 4 378 korun. Za Američany jsou pak Britové s 4 116 korunami na osobu a den. Poláky stojí den v Česku 1 368 korun a Němce 1 542 korun.“25 Autor neručí za pravdivost citátu, jelikož článek byl vydaný v době, kdy ještě nejsou veřejně přístupné statistiky ČSÚ. Natallia Makovik, ředitelka marketingové společnosti Olivier a šéfredaktorka turistického portálu www.ilovecz.ru, má za rok 2006 své ukazatele26. Podle ní ruský turista utratí denně 144 USD a tím patří na druhé místo. Na prvním místě mezi nejvíce „štědrými“ turisty jsou Japonci, kteří jsou ochotni za den utratit 147 USD. Je však vhodné poznamenat, že průměrný počet dní Japonců je 3,1. Lze tedy lehkým výpočtem konstatovat, že v případě pobytu jedné ruské návštěvy se státní rozpočet ČR navýší o 964,8 USD (6,7 dní x 144 USD) a v případě japonské návštěvy se navýší „jen“ o 455,7 USD (3,1 dní x 147 USD). Pro ilustraci- v roce 2004 ruští turisté nechali v ČR celkem 3 640 024 454 Kč27.
24
Seminář společnosti Olivier [23] citováno z článku http://www.podnikatel.cz/clanky/bohatych-turistu-ze-zapadu-ubyva-nahrazuji/ ze dne 24/10/2007 26 Prezentace Natallie Makovik [22] 27 internetový zdroj http://www.iolivier.cz/index.php?idoflevel=26 [17-11-2007] 25
18
Pro srovnání situace příjezdového českého cestovního ruchu s rokem 2005 je k dispozici níže uvedena tabulka. Tabulka č. 5 – Příjezdový cestovní ruch ČR ze zahraničí za rok 2005
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.
země
počet návštěv
% podíl
Německo VB Itálie USA Nizozemsko Polsko Slovensko Francie Španělsko Rusko Rakousko Japonsko Dánsko Maďarsko ostatní CELKEM
1 606 947 657 110 405 079 303 641 295 856 261 576 260 212 257 683 224 327 185 705 184 235 153 980 117 738 108 957 1 313 082 6 336 128
25,4 10,4 6,4 4,8 4,7 4,1 4,1 4,1 3,5 2,9 2,9 2,4 1,9 1,7 20,7 100
průměrná doba pobytu ve dnech 4,7 3,7 3,9 4,0 4,7 3,1 3,9 3,6 4,2 6,6 3,1 3,3 4,1 3,4 4,1
počet přenocování
% podíl
5 887 902 1 797 329 1 168 315 898 046 1 108 994 556 565 760 077 660 786 709 448 1 045 907 389 526 347 290 368 890 260 715 3 635 245 19 595 035
30,0 9,2 6,0 4,6 5,7 2,8 3,9 3,4 3,6 5,3 2,0 1,8 1,9 1,3 18,6 100
Zdroj: statistiky Czechtourismu [14], Zahraniční turisté v ČR v roce 2005 Je patrné, že v první desítce zemí si svou návštěvností v roce 2006 k roku 2005 polepšili jenom turisté z Německa, USA, Polska, Slovenska a Ruska. Nejvyšší procentuální nárůst je zaznamený u ruských návštěvníků, kteří svojí návštěvu zvýšili z 185 705 na 239 632 cest, tj. o 29 %. Také se zvýšila doba pobytu Rusů, oproti roku 2005 se tak průměrná hodnota zvedla o jednu desetinu z 6,6 na 6,7 dní. Pro rok 2007, který je ještě otevřený k datu psaní této bakalářské práce, jsou k dispozici statistické údaje, zpracované pro prvé pololetí roku 2007.
19
Tabulka č. 6 – Příjezdový cestovní ruch ČR ze zahraničí za 1. pololetí 2007
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.
země
počet návštěv
% podíl
Německo VB Itálie Rusko Slovensko Polsko USA Francie Nizozemsko Španělsko Rakousko Japonsko Maďarsko Dánsko Ostatní CELKEM
730 165 253 049 206 205 148 616 146 243 144 564 135 204 110 934 99 363 89 483 80 647 60 933 47 685 45 296 707 117 3 005 504
24,3 8,4 6,9 4,9 4,9 4,8 4,5 3,7 3,3 3,0 2,7 2,0 1,6 1,5 23,5 100
průměrná doba pobytu ve dnech 4,7 3,7 4,0 6,6 3,9 3,2 4,0 3,6 4,7 4,1 3,1 3,2 3,4 4,3 4,1
počet přenocování
% podíl
2 721 396 677 920 621 471 832 370 428 443 317 061 405 463 285 290 368 777 276 428 167 552 134 655 112 538 148 979 1 908 331 9 406 674
28,9 7,2 6,6 8,8 4,6 3,4 4,3 3,0 3,9 2,9 1,8 1,4 1,2 1,6 20,3 100
Zdroj: statistiky Czechtourismu [14], Zahraniční turisté 1. pololetí 2007 Ve srovnání s rokem 2006 (kdy za první pololetí do ČR přijelo 110 675 ruských turistů28), je opět vidět velký nárůst, přesněji o 37 941 turistů, a s tím související i velký skok mezi zeměmi, odkud jezdí nejvíc turistů do ČR. Počet ruských turistů za prvních 6 měsíců dokonce převýšil i návštěvníky ze Slovenska a Polska, a tak se jejich návštěvnost umístila na 4. místě. Co se však týče počtu přenocování, ruští turisté jsou (po německých turistech) na druhém místě s počtem 832 370 nocí a tím zůstávají v ČR mezi zahraničními turisty nejdéle ze všech, až 6,6 dní. Podrobnějším rozborem o rozvoji ruské turistiky v ČR se autor bude zabývat v následující kapitole.
28
statistiky Czechtourismu [14], Zahraniční turisté v ČR, 1. pololetí 2006
20
4 Analýza ruského turismu v ČR Kapitola detailně analyzuje ruský cestovní ruch v ČR, a to od historického vývoje, přes aktuální situaci, obtíže, kterými musí ruský turista projít, aby mohl do ČR vycestovat, preference ruských turistů, nejobvyklejší turistické produkty a produkty šité na míru. Konec kapitoly bude věnován vyhlídkám do budoucna, zejména situaci po vstoupení ČR do Schengenského prostoru.
4.1 Vývoj návštěvnosti ruských turistů v ČR Graf č. 1 – Vývoj návštěvnosti ruských turistů v ČR
Zdroj: analýzy Czechtourismu [14], Statistiky zemí, Rusko Dle grafu, který zobrazuje období od zavedení vízové povinnosti pro ruské občany ke vstupu do ČR (r. 2000), lze udělat závěr, že až na výjimku v roce 2002 je funkce návštěvnosti rostoucí, tj. zvyšuje se zájem ruských turistů o ČR. Každoročně se zvyšuje i počet strávených nocí. V případě nahlédnutí na situaci z konce 20. století by se mohl odvodit negativní účinek zavedení vízové povinnosti, a to v prudkém poklesu návštěvnosti. Stejné úrovně ruské návštěvnosti, jaká byla před rokem 2000, se ČR povedlo dosáhnout až po 7 letech (v roce 1999 se návštěvnost ruských turistů pohybovala kolem 235 807 příjezdů, v roce 2006 bylo vykázáno 239 632 návštěv z Ruska)29. 29
analýzy Czechtourismu [14], Country Reports, Rusko
21
4.2 Aktuální situace Z kapitoly č. 3 by se mohly použít a do grafu č. 1 přičíst ukazatele z tabulky č. 4 za rok 2006. Bylo by patrné, že návštěvnost ruských turistů se zvýšila o téměř 54 tis. návštěvníků (185 705 návštěv v r. 2005 a 239 632 návštěv v r. 2006), což je největší procentuální přírůstek (29 % nárůst) od roku 2000 vůbec. Za podmínky rovnoměrného rozložení návštěvnosti během roku a neexistence sezónnosti by se na základě pololetních ukazatelů návštěvnosti ČR roku 2007 mohl udělat závěr o návštěvnosti za celý rok 2007. Po vynásobení pololetních údajů z tabulky č. 6 koeficientem (k=2) by se dosáhlo hypotetických ročních hodnot a počet ruských návštěv by dosáhl čísla 297 232. Tato nepřesná metoda vede k závěru, že v roce 2007 byl opět dosažen roční růst, a to až 24 %. Jakou návštěvnost vykazují ruští turisté na krajské úrovni a jaký je vývoj od roku 2000, ukazuje tabulka č. 7 - Návštěvnost ruských turistů v krajích ČR. Tabulka č. 7 – Návštěvnost ruských turistů v krajích ČR kraj/rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královehradecký Liberecký Moravsko-Slezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský
4 977 4 948 19 370 6 802 5 676 4 629 2 098 2 041 2 584 34 891 5 645 3 933 1 948 3 394
4 126 4 212 23 665 6 679 5 956 3 692 1 865 2 158 2 419 50 862 4 998 5 543 1 719 2 173
1 467 2 794 21 371 4 397 6 419 1 763 1 097 1 111 1 403 55 088 4 089 2 721 757 1 072
1 946 3 843 27 796 3 876 2 943 2 213 1 994 1 075 1 027 68 196 3 781 3 537 1 384 1 044
4 495 4 655 37 631 4 657 2 310 2 556 1 215 1 648 963 94 612 5 002 2 301 796 1 195
3 372 7 113 42 153 4 589 2 007 2 253 1 517 1 394 862 111 957 4 930 1 637 963 958
4 477 8 998 54 332 6 251 2 993 2 479 1 901 1 582 1 132 147 159 4 245 1 823 1 061 1 199
Zdroj: prezentace PhDr. Heleny Svobodové [21] Na základě této tabulky lze učinit závěr, že ruský příjezdový turismus zatím není rozložen v ČR celoplošně. Právě naopak, je velká disproporce v počtu navštěvovaných krajů. Nejvíc navštěvovaný je kraj Praha, který v roce 2006 navštívilo přes 147 tis. ruských turistů. Na druhém místě je kraj Karlovarský, kam v roce 2006 přijelo více než 54 tis. ruských návštěvníků. Z hlediska vývoje od roku 2000 až po rok 2006 je zajímavé pozorovat údaje jednotlivých krajů. Například návštěvnost v Jihomoravském kraji se od roku 2000 snižovala až na úroveň 2 794 ruských turistů v roce 2002 a od té doby se stále zvyšuje (v r. 2006 bylo
22
vykázáno 8 998 návštěv). Obdobný charakter poklesu a následně vzestupu návštěvnosti má i Jihočeský a Královéhradecký kraj. Stabilní růst vykazují pouze 2 nejsilnější kraje, a to kraj Praha a Karlovarský kraj. Naopak stabilní pokles (až na výjimku slabého nárůstu v roce 2006) mají kraje: Liberecký, Plzeňský a Zlínský. Nejmenší návštěvnost ze strany ruských turistů je zaznamenána v roce 2006 v kraji Vysočina, Plzeňském a Zlínském kraji. Tento poznatek ohledně návštěvnosti krajů může dát určitou představu, jakým přínosem jsou (nebo mohou být) ruští turisté pro jednotlivé kraje, a to v rámci svých turistických výdajů během své návštěvy v nich. Větší vypovídací hodnotu mají údaje o počtu přenocování v daném kraji, čímž se poukazuje na to, nakolik je daný kraj turisticky atraktivní pro ruského návštěvníka. Lze předpokládat, že čím déle se turista nachází v dané oblasti (kraji), tím víc peněz za dané služby ve sféře cestovního ruchu utratí. Nejvíce přenocování vykazuje Karlovarský kraj (velkou roli hraje délka lázeňského pobytu a léčby), po něm je kraj Praha, mnohem méně pak Středočeský a Jihomoravský kraj. Nejméně Rusové přenocují v Plzeňském kraji. Už předeslaný fakt, že ruští turisté jsou na prvním místě mezi všemi zahraničními turisty co do počtu průměrných dní strávených v ČR, je namístě připomenout i v téhle subkapitole. Průměrný počet dní, který se ruský návštěvník nacházel v ČR v roce 2006, byl 6,7 dní. Tyto hodnoty vykazují turisté z Ruska už dlouhodoběji, průměrně v ČR strávili v roce 2001 6,8 dne, v roce 2002 6,7 dne, v roce 2003 6,8 dne, v roce 2004 6,7 dne a v roce 2005 6,6 dne30. Nejdéle se v roce 2006 ruští turisté zdrželi v Karlovarském kraji (12,1 dní), Ústeckém kraji (6,8 dní) a Pardubickém kraji (6,3 dní). V Praze se zdržují 4 dny a nejméně v Jihomoravském kraji (1,6 dní) a v Plzeňském kraji (1,9 dní)31 . Více o ruském turismu dle krajů viz příloha č. 6 - Ruští hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2006. Ruští turisté realizují své zájezdy do ČR celoročně a tím napomáhají snižovat sezónnost v cestovním ruchu. Je tomu tak hlavně díky dnům stráveným v lázních, jejichž provoz není vázán na určité období v roce32. Rusům chladné klima a ne moc hezké počasí dovolenou moc nekazí a od organizování zájezdů do ČR neodrazuje ani během zimy. Avšak nejsilnější období pro ruského návštěvníka je květen – červen (v Rusku je to období známé jako tzv.“Majskij prazdnik“ a první polovina ledna, což je pro ČR celkově nejslabší období
30
vlastní zpracování z analýz Czechtourismu [14] Statistiky ČSÚ [15] 32 Lázeňský cestovní ruch také podporuje rozvoj regionální infrastruktury. Pro ruské turisty je v tomto směru zajišťována pravidelná letecká linka na regionálním letišti v Karlových Varech a charterové linky na letiště v Pardubicích, čímž je dosahováno efektu většího pohodlí pro lázeňského hosta. 31
23
v počtu zahraničních příjezdů 33 . Jediný měsíc, který je nejméně přitažlivý pro ruský výjezdový cestovní ruch, je měsíc únor. Každoročně je v únoru pokles ruských návštěvníku ve srovnání s jinými měsíci o 50 %. O sezónnosti a ruských turistech v ČR více v příloze č. 7 - Návštěvnost ruských turistů podle měsíců od r. 1999 - 200434. V tabulce přílohy č. 8 - Způsob organizace cesty turistů z Ruské federace do ČR je vidět, jak klesá poptávka ruských turistů po službách cestovních kanceláří a jak se naopak zvyšuje individuální zajištění cesty. Odůvodněním takového zjištění může být znalost ČR a poměrů na trhu cestovního ruchu mezi Ruskem a ČR z předcházejících cest a pobývání v ČR. Tabulka vykresluje údaje jen do roku 200335, čímž se ztrácí poznatky o situaci mezi lety 2004 - 2007. Autor se domnívá, že se situace za poslední roky změnila a svou domněnku obhájí v následující podkapitole. V ní také nastíní, proč se zájem o produkty cestovních kanceláří může ze strany ruských cestovatelů nadále zvyšovat.
4.3 Obtíže pro ruského turistu ke vstupu do ČR Do většiny států Evropy (až na výjimky jako jsou státy: Černá Hora, Chorvatsko, Moldavsko, Bělorusko a Ukrajina) potřebuje občan Ruské federace vyřídit víza pro vstup do země za účelem turismu. Od roku 2000 se také ČR stala zemí, vůči které má ruský turista vízovou povinnost. Dle názoru Jaromíra Beránka (ředitele konzultační společnosti Mag Consulting zabývající se cestovním ruchem) přišla ČR z důvodu zavedení vízové povinnosti (a následného snížení počtu návštěv z Ruska) o částku 19 miliard Kč (k roku 2004)36. Je možné polemizovat, jestli v žebříčku nejvíce navštěvovaných zemí a destinací (viz příloha č. 5) nehraje významnou roli právě fakt o nutné vízové povinnosti pro vstup do cizího státu. Pro názornou ukázku států s bezvízovým vstupem do země, vyřizováním víz na hranici při příjezdu do země a s minimální lhůtou vyřizování je uvedena tabulka v příloze č. 9 - Ukázka států s jednoduššími podmínkami ke vstupu do země pro občany Ruské federace37 38 39. 33
Seminář společnosti Olivier [23] Výzkum byl proveden Czechtourismem a protože se jednalo o jednorázovou analýzu, údaje jsou uvedené jenom do roku 2004 35 Výzkum byl proveden Czechtourismem a protože se jednalo o jednorázovou analýzu, údaje jsou uvedené jenom do roku 2003 36 Zdroj: http://www.iolivier.cz/index.php?idoflevel=26 ze dne 24.10.2007 37 Vyzdvihnout by se dalo Thajsko (13.místo v nejvíce navštěvovaných zemí ruskými turisty v roce 2006), kde od 23.3.2007 platí bezvízový vstup na území země. Od té doby se zavádí nové letecké linky (např. charterová linka ze Samary) a vznikají nové cestovní kanceláře, které nabízí turistické balíčky (př.Paks Company). Do té doby občané Ruské federace museli při svém vstupu do země zařizovat turistické víza a to buď přes thajský konzulát v Moskvě nebo hned při svém vstupu do země a samotné vyřizování trvalo od 0,5 – 4 hod. Víza, jejíž cena se pohybovala kolem 25 $, byla platná 2 týdny. Bude zajímavé pozorovat vývoj poptávky po pobytech v Thajsku, když už v roce 2006 byl nárůst cest o více než 100% (o výjezdovém cestovním ruchu občanů Ruska se píše v kapitole 3 a uvádí se tabulka nejvíce navštěvovaných zemí v příloze č.5). 34
24
Ovšem návštěvnost cizích zemí ruskými turisty neklesá a ani nestagnuje, ale jak ukazuje graf č. 1 z podkapitoly 4.1 roste, a to relativně rychlým tempem. Jeden z možných faktorů, který tomu napomáhá, je spolehlivě fungující český konzulát v Moskvě a 2 nově otevřená konzulární oddělení v Petěrburku a Jekatěrinburku. Podle slov PhDr. Heleny Svobodové (ředitelky zahraničního zastoupení CzechTourismu v Moskvě) si v roce 2006 o turistická víza zažádalo celkem 266 000 občanů Ruska, z toho 195 000 jich vyřizovalo konzulární oddělení v Moskvě, 54 000 v Petrohradě a 17 000 v Jekatěrinburgu. Počet zamítnutých žádostí bylo
1 330 (0,5 % neúspěšnost)40. Nicméně ČR trvalo 7 let, aby se počet ruských
turistů vyrovnal počtu jejich návštěv z roku 1999 (čili v roce, kdy mezi Ruskem a ČR platila ještě bezvízová povinnost)41 Samotné vyřizování českých víz je proces docela složitý a pro občany s trvalým bydlištěm mimo Moskvu, Petrohrad a Jekatěrinburg (3 ruská města, ve kterých se nachází český konzulát) je časově a finančně náročný42. Obecně lze vyčlenit 3 druhy víz: krátkodobá, dlouhodobá a tranzitní43. Pro účely cestovního ruchu se vydávají krátkodobá a tranzitní víza. Krátkodobá víza Tento typ víz se vydává na dobu kratší než 90 dní s možností zažádat o nové vízum až po uplynutí 180 dní po návratu z ČR. Při žádosti je zapotřebí prokázat se platným zahraničním pasem (s nejméně 90 denní platností po odjezdu z ČR), vyplněnou anketu červené barvy s nalepenou barevnou fotografií na bílém pozadí, potvrzení rezervace ubytovacího zařízení (nebo přihlášku od fyzické nebo právnické osoby či voucher přijímací strany), kopii zdravotního pojištění s minimální úhradou úrazu 30 000 €, kopie zaplněných stránek pasu. U dětí se předkládá rodný list, v případě, že cestuje s doprovodem zletilé osoby, je nutné notářské ověření zplnomocnění zletilé osoby za dítě. Od 1.6.2006 platí samostatný vízový dotazník a přikládá se fotografie i všechny nutné shora uvedené dokumenty. Po kladné vyhovění žádosti se do pasu rodiče nalepí osobní vízum pro dítě. 38
Je zajímavé pozorovat také vízovou situaci i v jiných státech (Černá Hora, Srbsko, Chorvatsko, Egypt, Kypr, Turecko aj.) a zároveň sledovat návštěvnost ruských turistů v téhle zemích. 39 www.travel.ru [16] 40 Prezentace PhDr. Heleny Svobodové [21] 41 V roce 1999 byl zaznamenán příjezd 235 807 turistů z Ruska (ve srovnání s počtem 239 632 v roce 2006) 42 Seminář společnosti Olivier [23] 43 www.travel.ru [17]
25
Na požádání konzulátu se žadatel musí prokázat také platební schopností nejméně sumou 1 160 Kč na jeden den pobytu v ČR (na platnost víz do 30 dní) nebo celkovou sumou 34 800 Kč (na dobu od 30 - 90 dní). Tranzitní víza Dne 1.9.2006 byla v ČR (i v jiných zemích EU) zrušena tranzitní víza pro občany Ruské federace, kteří jsou držiteli víz kategorie B nebo C Schengenské úmluvy. Na základě toho mohou ruští turisté zůstat bezplatně 5 dní v ČR, aniž by potřebovali oddělené vízum. Záměrem tohoto typu víz je pozitivně působit na příliv ruských turistů do ČR, kteří mohou svůj příjezd nebo odjezd ze své cílové destinace pobytu spojit i s krátkou návštěvou ČR. Délka vyřizování Do 1.10.2007 platilo, že velvyslanectví ČR mohlo vydat víza do 7 pracovních dnů od podání žádosti. Od 1.10.2007, kdy se mění podmínky pro vydávání víz (v důsledku přísnějších opatření pro vydávání Schengenských víz od nového roku 2008), se celá procedura prodlouží minimálně o 2 dny. Existují i tzv. expresní víza, jejichž délka vyřizování je možná i do 3 pracovních dnů (to však není možné na všech konzulátech). Jinak musí také počítat ruský turista, který si vyřizuje víza přes cestovní kanceláře. Cena za vyřízení vízy Poplatky velvyslanectví ČR pro krátkodobá víza jednorázové činí 35 €, krátkodobá multivíza 35 € a expresní vízum (vybavení do 3 pracovních dnů) 70 € 44 45. Vybírání poplatků konzulárním oddělením je pro státní rozpočet činností výdělečnou. V roce 2006 se za žádostí o víza vybralo 350 mil. Kč46. V případě vyřizování víz na pobočkách cestovních kanceláří jsou ceny samozřejmě vyšší. Svou logiku to má hlavně v administrativních nákladech cestovních kanceláří a cenového navýšení s cílem dosažení určitého zisku. Výhody pro ruského žadatele to má však obrovské – nemusí se osobně dostavit na český konzulát. Vyřizovat víza může jenom akreditovaná cestovní kancelář, která musí být registrovaná ve Federální agentuře cestovního ruchu. Celkový počet akreditovaných cestovních kanceláří v Moskvě je v současnosti kolem 80.
44
Seminář společnosti Olivier [23] Ceny jsou platné od 1.6.2007. Do té doby se cena jednorázového víza a multivíza pohybovala od 42-45 € 46 Seminář společnosti Olivier [23] 45
26
Vízová povinnost má podle slov Natallie Makovik pozitivní vliv na vysoký počet průměrných dní pobytu. Dle jejího názoru vízum, po jeho náročném vyřizování, motivuje zůstávat v ČR déle. Na základě výše uvedeného se autor domnívá, že ruští turisté změnili po roce 2003 přístup k zajištění zájezdu do ČR. Autor vyjadřuje názor, že pro turistu je větší motivace obracet se na cestovní kanceláře, které mu zabezpečí vyřízení víz a zároveň nabídne zajímavý turistický produkt. Naopak, opouští se od samostatného organizování dovolené do ČR.
4.4 Dopad vstupu ČR do Schengenského prostoru na vízovou povinnost pro turisty z Ruska Od 1. září 2007 je ČR v Schengenském informačním systému a oficiální vstup ČR do Schengenského prostoru se plánuje na 21.12.2007 47 . Hlavní myšlenkou Schengenského prostoru je svobodné cestování mezi členskými státy bez kontroly vízové povinnosti. Výjimkou je kontrola na vnějších hranicích států, které sousedí se státy nečlenskými. K státům: Belgie, Dánsko, Německo, Finsko, Francie, Řecko, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Švédsko, Španělsko, Island a Norsko vstoupili dne 21.12.2007 do Schengenského prostoru kromě České republiky také státy: Slovensko, Polsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko a Malta. Pro turisty, kteří získají Schengenské vízum vydané jakýmkoliv členským státem, se nabídne příležitost cestovat a překračovat hranice bez vízové povinnosti jiných členských států. Tím vznikne z hlediska bezpečnosti důkladnější kontrola na vnějších hranicích Schengenského prostoru a přísné podmínky pro vydávání víz. Pro ruského turistu to bude mít pozitivní dopad z důvodu ušetření času a peněz, jelikož bude žádat o vízum jenom na jednom konzulárním oddělení, přičemž po udělení Schengenského víza bude moci navštívit vícero zemí uvnitř Schengenu. Vyřizování se očekává do 24 hod (až 80 % žádostí), zbytek žádostí se stihne vyřídit do následujícího dne48. Cena Schengenského víza je stanovena jednotně, pro všechny země stejně. Na konzulárních odděleních se bude vybírat poplatek 65 €49. Za sníženou sazbu (35 €) se Schengenská víza budou vydávat pro občany, s kterými má Evropská komise uzavřeny příslušné smlouvy.
47
www.euroskops.cz [18] COT business [2] 49 Cenu 65 € uvádí ex-konzul Roman Masařík, časopis COT business říká o ceně 60 € 48
27
Stejná smlouva je i s Ruskem 50 . Použitelnost víza se ve srovnání s národním vízem prodlouží. V případě, že Schengenské vízum bude ze straty státu odmítnuto, může být žadateli uděleno vízum národní. Žádosti o Schengenské vízum začne český konzulát přijímat až od 6.1.2008, úplně první vízum se vydá přibližně 13.1.200851. Jaké další možné dopady bude mít rozšíření Schengenu pro příjezdový cestovní ruch ČR z Ruska, autor vyloží v podkapitole 4.8.
4.5 Charakteristika ruské mentality52 Ruští turisté jsou výjimečným segmentem na trhu příjezdového cestovního ruchu ČR. Mají zvláštní mentalitu a jinak se chovají ve srovnání s jinými turisty ze zahraničí. Je proto zapotřebí poukázat a hlouběji analyzovat jejich charakteristiku jak z pozice jejich základních povahových vlastností, tak z pozice turistů, kteří poptávají české turistické produkty. Analýza pomůže k lepšímu porozumění jejich (někdy hodně náročných) požadavků. Zdraví rodiny je pro Rusy prioritou. Na prvním místě v jejich žebříčku hodnot je rodina, děti a zdraví53. Na veřejných místech se Rusové tváří vážně, až nepřívětivě, ačkoliv to nemusí odrážet jejich vnitřní postoj. Dokáží se však okamžitě změnit do aktivní pozice, stačí jemný konflikt. Na druhé straně jsou národem se smyslem pro humor a dokáží si dělat legraci i sami ze sebe, ze své země i ze svých vůdců. Ale pozor, takovou legraci nepřijmou od cizince – urazí se. Během komunikace využívají květnatý styl mluvy, dokáží být velmi srdeční, zdvořilí s mnoha komplimenty, ale i s tendencí zveličovat a přikrášlovat. V případě velkého rozhořčení se mění jejich slovník a dokáží se vzájemně osočovat urážlivými slovy. Rusové nemají moc velký smysl pro dodržování úředních předpisů a různých norem. Například se stává, že jim je obtížné vysvětlit, že v letadle se nesmí kouřit a pít vlastní alkohol. Jiný vztah mají i k časové dochvilnosti (která jim chybí). Projevuje se to i v obchodních jednáních, dodržování pracovních a úředních hodin, ale i v jízdním řádu. V konverzaci často využívají neverbální prvky komunikace, které jsou v případě jejich neznalosti těžko rozšifrovatelné. Je důležité proto sledovat ruskou gestikulaci, která má velkou vypovídací schopnost. 50
COT business [2] Seminář společnosti Olivier [23] 52 Profesionální komunikace s rusky hovořícími cestujícími [1] 53 Prezentace Natallie Makovik [22] 51
28
Pozvání od ruského partnera na kalíšek vodky je postup zcela normální, je dokonce urážkou pozvání odmítnout. Momentálně se avšak přechází na zvaní na čaj, který je mezi nealkoholickými nápoji velmi oblíbený. Jako cestovatelé jsou nároční v tom, že vyžadují perfektní servis a poznají, zda se pro ně dělá maximum. Jsou mile překvapeni, pokud jsou pozdraveni rusky. Komunikace v ruském jazyce vyvolá jenom pozitivní dojmy.
4.6 Preference ruských turistů 54 55 56 Při analýze ruského turisty můžeme zkoumat jeho preference turistických služeb z různých hledisek. Aby si ČR zachovala statut přitažlivé země a aby dokázala také profitovat z téměř týdenní (6,7 dní průměrné návštěvy) návštěvy ruské klientely, je nevyhnutné znát důvody, proč ruští turisté jezdí do ČR, co se jim v ní líbí, jaký způsob dovolené preferují, kde se nejčastěji vyskytují, co jedí a jaké dárky kupují pro sebe a svou rodinu před cestou zpátky do Ruska.
4.6.1 Hlavní motivy návštěvy Většinu turistů láká do ČR různorodost stylů a architektonických prvků, zejména pak středověké hrady a zámky. Je to opodstatněné faktem, že v Rusku není taková architektura, především gotický a renesanční sloh, zastoupena vůbec. Velmi přitažlivé jsou červené střechy domů pod Pražským hradem, které si ruští turisté musí vyfotografovat. Velmi populární jsou pro ruskou klientelu české lázně a to především Karlovy Vary. Specifikám ruského lázeňského turismu autor věnuje samostatnou kapitolu. Dalším lákadlem, a to i zásluhou reklamní kampani českých pivovarů Staropramen, Velkopopovický Kozel a Plzeňský Prazdroj je české pivo, které motivuje Rusy k návštěvě místa jeho vzniku. Neodolatelné jsou také pivní ochutnávky, které ruský zájem jenom prohlubují. Navíc, cena českého piva je přibližně dvakrát levnější než v restauracích v Moskvě. Zájem je rovněž o pivovarská muzea. V poslední době se vytváří i speciální produkty – pivní lázně (příkladem je Chodová Planá či Harrachov). Nadstandardní služby, jako je například možnost vlastnoručně uvařit pivo, ruští návštěvníci velmi ocení.
54
Prezentace Natallie Makovik [22] Internetový portál www.iolivier.cz, Analytika, Ruská desítka 56 Internetový portál www.ilovecz.ru 55
29
Kromě piva, začínají být v poslední době populární i vinné sklípky a ochutnávka moravských vín. Napomáhá tomu i dobré letecké spojení přímo do Brna a výborná marketingová strategie zaměřená na ruskou klientelu v Jihomoravském kraji. Pro mnohé Rusy je ČR místem romantickým, vyhledávají magické uličky Prahy, vychutnávají si kouzlo hradů a zámků, které považují dokonce za místa pro romantické líbánky nebo místa pro vyznání lásky. Nejoblíbenější je Karlův most a Staroměstské náměstí. Organizování novomanželských líbánek v Praze a jiných zákoutí ČR se stává horkým hitem ruských turistických společností. Ty si nechají za organizaci zaplatit od 2000 do 20 000 Kč. Nejžádanější svatební obřady jsou na Staroměstské radnici v Praze nebo na zámcích Rožmberk, Hluboká nad Vltavou či Karlštejn. Výhodou Prahy je nižší cena ubytování a elegantní večeře než v romantické a také velmi prestižní Paříži. Méně zajímavé, ale stále dostatečně vábivé, jsou setkání s oblíbenými českými osobnostmi na akcích různého charakteru. Nejznámější české osobnosti pro Rusy jsou Karel Gott, Václav Havel, Eva Herzigová a Jaromír Jágr. Kromě osobností se ruští turisté těší i na české pohádky (Tři oříšky pro popelku), hrdinu vojína Švejka a obuv značky Baťa. Zábavu nachází v ČR i mladé rodiny. Navštěvují aquaparky (Babylon v Liberci), ZOO parky (Liberec, Praha), zaujatě poslouchají pověsti o strašidlech na hradech a zámcích. Svou dovolenou zakončují nákupem dárků. K atraktivitě ČR napomáhá i jazyk slovanského původu. Rusové, i když jsou zvyklí na azbuku, nemají problémy rozumět českému jazyku a číst plynule v latince. Problém s komunikací je spíš na české straně. Samozřejmostí však zůstává skutečnost, že číst jídelní lístek v azbuce je pro Rusy mnohem pohodlnější. To je jeden z mnoha důvodů, proč jsou Karlovy Vary natolik populární.
4.6.2 Oblíbená místa Téměř každý ruský turista musí shlédnout alespoň během jednoho dne „zlatou“ Prahu. Proto vytvoření zájezdu zaměřeného pouze na jeden region, a vynechat návštěvu Prahy, není dobrou strategií cestovní kanceláře. I přes silný zájem o Prahu se ruský turista z 98 % nespokojí jen s prohlídkou hlavního města, ale bude požadovat prohlídky i jiných měst. Právem jsou ruští návštěvníci považováni za velmi akční turisty, kteří svůj volný čas během zájezdu využívají k dalším fakultativním výletům, které cestovní kanceláře připravují. Jejich den je nabitý od brzkého rána až po pozdní večerní hodiny. Natallia Makovik radí, aby
30
cestovní kanceláře při nabízení zájezdu předem informovaly o možnostech dalších služeb cestovního ruchu, které si turisté budou moci v dané lokalitě dokoupit (a orientačně je připravit na ceny za služby). Druhým největším lákadlem jsou Karlovy Vary. Jsou známá z historických důvodů, především návštěvami ruskými cary (nejznámější je Petr Veliký). O Karlových Varech mluví i ruské celebrity a politici. Ubytování a veškerý servis je na vysoké úrovni, ruské překlady jídelních lístků jsou samozřejmostí. Rusové se rádi podívají i do Kutné Hory. Výhodou místa je jeho krátká vzdálenost od Prahy a zajímavá expozice lidských ostatků v Sedlci v kostelíku Všech svatých. Rodiny s dětmi se jezdí zabavit do aquaparku Babylon v Liberci. Cestou zpátky využívají možnosti nákupu šperků ve městě Turnov. Někteří ruští turisté si prohlídnou i sklárny, různá muzea, hrady a zámky, každoročně se zvyšuje návštěvnost jeskyní (zejména jeskyní v Moravském krasu). Součástí těchto návštěv je poslechnutí si nějakého tajemného příběhu či pohádky. Rusové jsou velmi hravý národ a rádi se baví. Produkty pro ně šité na míru nachází v Sychrovském zámku 57 (pomáhá skvělá propagace zámku v ruských médiích), v zámku Zbiroh a Dětenicích (středověká hostina s programem, vystoupení kejklířů, muzikantů a tanečnic, ochutnávka dobových pokrmů). Podobný styl zábavy můžeme nalézt i v Praze, například ve středověké restauraci Pravěk (která se momentálně svými službami uchází o ruskou klientelu). Velký počet ruských turistů jezdí i do města Bečov nad Teplou. Láká hlavně pozůstatky svatého Maura a výhodou je i blízkost od Karlových Varů. Jihomoravský kraj je proslavený Austerlitzem (Slavkovem u Brna). Více než Slavkov je známy právě název Austerlitz, jelikož každý Rus se musel nazpaměť naučit stránku z Tolstého románu „Válka a mír“. V ní hlavní hrdina obdivuje nebe nad Austerlitzem – Slavkovem a tak se slavná Napoleonova bitva zapsala i do hlav ruských studentů. Za zmínku určitě stojí i další destinace, zejména hodně navštěvovaný Český Krumlov, hrad Rožmberk, zámek Loučeň, Lednice-Valtice, Karlštejn, Pardubice (z důvodu využívání Pardubického letiště na charterové lety) a lázeňská města.
57
Ruští návštěvníci tvoří až 90 % všech návštěvníků zámku Sychrov
31
4.6.3 Oblíbená jídla a nápoje Občané Moskvy jsou zvyklí platit v levných moskevských restauracích za oběd minimálně 500 Kč. Jídlo v českých stravovacích zařízení jim proto přijde velmi levné. Často objednávají to nejlepší bez zřetelu na cenu a nechávají velké spropitné. Podle reklamní agentury Olivier, 43 % ruských návštěvníků považuje ceny za nízké, 57 % za normální a 0 % za vysoké58. Důvod není jenom cenový, ale i chuťový. Rusům chutná vesměs vše, co česká restaurace nabídne. A když je jídelní lístek přeložen i do ruštiny, cítí se v daném restauračním zařízení velmi příjemně. Oblíbená česká jídla, jejichž názvy zůstanou po návštěvě ČR Rusům v paměti jsou: vepřové koleno, guláš, smažený sýr, knedlíky na různý způsob, kulajda, párky s hořčicí a jiné. V některých případech se ruští zákazníci dokážou i stěžovat, když v hotelu na snídani nedostanou ovesnou kaši. Rusové jsou labužníci českého piva. Považují české pivo za nejlepší na světě59. Nedokážou si představit pobyt v ČR bez vypití točeného Plzeňského Prazdroje, Velkopopovického Kozla, Staropramene nebo i jiných značek (př. Krušovice, Chodovar). Získat si přízeň ruských turistů je možné i speciální službou – vlastnoruční vaření piva. České pivo patří i do kufru každého turisty na cestě domů, jako dárek pro přátele, kolegy či pro vlastní spotřebu. Kromě piva je oblíbeným alkoholem i české víno, a to především moravské. Na tom má své přičinění Jihomoravský kraj, který se v poslední době snaží vytvářet vhodné podmínky pro ruskou klientelu a tím si ji přivábit na své území. Z tvrdšího alkoholu se nesmí zapomenout na Becherovku. S ní se má možnost ruský turista setkat zejména v Karlových Varech. Rusové věří, že tento likér zvyšuje potenci.
4.6.4 Oblíbené dárky Rusové jsou národem, který pamatuje na své přátelé, rodinu, kolegy v práci a jiné známé. Navíc mají tendenci ukazovat, že na ničem nešetřili. Samozřejmě, čím víc za nějakou věc utratí, tím větší respekt v dané společnosti získají. To vše vede k závěru, že Rusové jsou milovníci nákupů a dokáží na ně vynaložit velký obnos peněžních prostředků. V ruských zavazadlech se s největší pravděpodobností, v den odjezdu z ČR, najde český granát. Ruské ženy si potrpí na velkolepé šperky s drahokamy a právě český granát ve zlatě 58 59
Společnost Olivier provedla v roce 2006 průzkum na preference ruských turistů Do Německa (které je státem taky proslulým svým pivem) jezdí ruských turistů více (viz příloha č.5)
32
nebo stříbře je pro ně lákavou ozdobou. Není výjimkou, když bohatý turista nakoupí v Turnově šperky i za 100 000 Kč. Ruští turisté poptávají český křišťál (vázy, lustry, sošky). V době socialismu byli právě křišťálové předměty nejznámějším československým produktem v SSSR. Málokterá Ruska odolá zdravé, příjemně vonící a originálně balené kosmetice. To vše splňuje česká firma Botanicus, což je důvodem pro její nákup. Vyhlášenou módní a bižuterní značkou žen je i Preciosa. Její pověst je u ruských žen velmi vysoká a její kvalita ceněná, často se zaměňuje za prestižní francouzské zboží. Jiné, velice žádané dárky, jsou pivní suvenýry (tácky, sklo, občas i mini-pivovary), ledové moravské víno, Becherovka, hračky pro děti (populární je Krtek a také hračky vlastnoruční výroby), starožitnosti, ale třeba i recepty na česká lidová jídla (např.vepřové koleno).
4.6.5 Preference k hotelům a službám Hotely nejvíce vytížené ruskou klientelou jsou hotely kategorie tří hvězd (3*). Tato skupina hotelů je vyžadována hlavně střední třídou v Rusku. Vyšší sociální třída Rusů vyhledává komfortní a luxusní hotely (4 - 5*). Silným kritériem všech ubytovaných hostů je blízkost hotelu do centra města (případně do léčebných domů). Na pokojích v hotelu se vyžaduje alespoň jeden ruský kanál. Navzdory tomu, že ruští turisté jsou časově velmi vytížení a na pokoji stráví minimum času během svého pobytu, ruský kanál je známkou, že hoteliéři pečují o své klienty. Je příjemné také nabídnout denní ruský tisk (podle Natallie Makovik není nevyhnutné ho objednávat z Ruska, je dostatek kvalitního tisku v ruštině i v ČR). Rusové si potrpí na kvalitní snídani (vychází to z jejich zvyku vydatně se nasnídat). Hotel, který neservíruje teplou snídani, ovesnou kaši a nepodává párky s hořčicí, se může potkat s nespokojeností ruských klientů. Ubytovací zařízení, které se snaží přilákat ruskou klientelu, by mělo zajistit rusky mluvící personál (alespoň na recepci) a reklamní stojánky s propagačními brožurami v ruštině. Rusové milují slevy a cokoli zdarma. Je proto vhodným marketingovým tahem ubytovacího zařízení nabízet balíčky nocí se slevami, typu „sedm nocí za cenu šesti“. Podle analýzy společnosti Olivier jsou ruští návštěvníci z 80 % spokojeni s aktuální úrovní českých hotelů. Společnost Olivier radí, že pokud se chce nějaký region zalíbit ruské klientele, měl by propagovat ubytování v 4 - 5* hotelích, které jsou situované v centru významné lokality (města).
33
Co se týče jiných služeb, ruští turisté s nadšením organizují individuální doplňkové výlety, exkurze po hradech, zámcích, muzeích atd. Platí, že turistický subjekt, podnikající v cestovním ruchu, si ruskou klientelu získá kvalitním ruským výkladem. Podle výzkumu společnosti Olivier, až 78 % Rusů je spokojených se službami turistických průvodců v ČR.
4.7 Turistické produkty pro ruskou klientelu Podle slov ředitele ruské cestovní kanceláře DVM-tour60, pana Nikolaje Salatova, v dnešní době individuální ruští turisté téměř nemají šanci si zajistit výlet do ČR tzv. na vlastní pěst. Natallie Makovik říká, že až 97 % všech návštěvníků jsou rodinné nebo skupinové zájezdy. Tyto výsledky jsou z velké části důsledkem náročného vyřizování víz. I když 1/3 všech ruských návštěvníků ČR už v ČR byla, o zájezdy vytvářené cestovními kancelářemi je pořád velký zájem. Je právě na touroperátorech, jakými turistickými produkty přilákají klientelu, jejíž požadavky jsou vidět a zažívat stále nové věci a místa. Otevírají se tím možnosti v tvorbě nových cestovních balíčků, zapojují se nové subjekty v oblasti cestovního ruchu, vznikají nové dohody o spolupráci mezi českou a ruskou stranou na bázi stravovacích, ubytovacích, zábavních a kulturních zařízení. I přes nově vznikající turistické produkty, jsou ruskými turisty stále nejvíce žádané návštěvy hlavního města Prahy a lázeňského města Karlovy Vary. Při tvorbě turistických balíčků cestovních kanceláří musí být přihlédnuto k mentalitě a zvláštnostem v chování ruského turisty. Doporučuje se nabízet zájezdy v podobě různých slev, zakomponovat do balíčku alespoň jeden den strávený v Praze, vymyslet aktivní program pro mladší generaci, vybrat hotel odpovídající cenové hladině účastníků zájezdu, ponechat pro turisty volný čas na nákupy a možnost dokoupení fakultativních výletů. Samozřejmě je rozumné segmentovat ruské turisty podle jejich věku, finančních možností a požadavků . Je vhodné se zaměřit na požadavky žen. Ruská žena nikdy necestuje sama a ve většině případů v rodině je to právě žena, která vybírá místa a program dovolené. Nejpopulárnější jsou výlety s pobytem do 10 dní (pro lázeňskou dovolenou platí rozsah 2 - 3 týdnů). Nejdéle ruští turisté pobývají v Karlových Varech. Ruské cestovní kanceláře se snaží o velkou propagaci cest mimo sezónu, v období, které je méně cenově náročné.
60
DVM-tour [19]
34
4.7.1 Praha Nejvíce ruských turistů směřuje do hlavního města Prahy. Přestože se jedná o nejžádanější českou destinace, jenom 2 % Rusů stráví svou dovolenou jenom v hlavním městě. Drtivá většina turistů organizuje i jiné návštěvy po ČR. V roce 2006 Prahu navštívilo 147 159 ruských turistů (viz tabulka č. 7). Jelikož v roce 2006 celkem ČR navštívilo 239 632 ruských turistů (viz tabulka č. 4), je patrné, že více než polovina Rusů si během své návštěvy nenechala ujít prohlídku hlavního města. Praha je pro ruského turistu kouzelné a romantické historické město, nabízející pro Rusy lákavé různé možnosti zábavy a dobrých nákupů. O hlavní město je vysoký zájem i z hlediska nově vytvářených programů, jakými jsou například „Mystická Praha“, „Po stopách ruských spisovatelů“, „Pivní Praha“, nebo „Esoterická Praha“.
4.7.2 Lázeňský cestovní ruch Podle statistik Natallie Makovik se každoročně léčí v cizině 10 000 Rusů61. Z toho 35 % nemocných (většinou mladí lidé) se léčí u moře, 32 % nemocných (starší lidé) v sanatoriích a 28 % nemocných způsobem wellness. Léčebné zájezdy kupuje 10 - 15 % všech ruských turistů, což představuje cca 600 000 - 900 000 Rusů. Z tohoto celkového počtu je jenom 100 000 turistů-pacientů. Nejčastěji si Rusové vybírají za léčební destinace pobyty v Rakousku, Německu, Itálii, České republice a Francii. Mezi nové favority se začínají řadit Čína, India, Thajsko a Brazílie. Co se týče léčení Rusů v ČR, nejvíce oblíbené jsou Karlovy Vary, po nich následují Mariánské lázně, Františkovy lázně, Darkov, Luhačovice a Teplice. Podle účelu návštěvy Karlových Varů se ruští turisté mohou členit na turisty-návštěvníky a turisty-pacienti. Turisté-pacienti preferují léčebné pobyty před wellness pobyty a naopak turisté-návštěvníci upřednostňují rekreační a wellness pobyt. V roce 2006 vykázaly statistiky ČSÚ 62 návštěvnost Karlových Varů s počtem 343 283 příjezdů celkem, z toho bylo 273 681 návštěv nerezidentů a 54 332 návštěv turistů z Ruska. Co se týče přenocování, celkem se v ubytovacích zařízení prodalo 3 318 469 lůžkodnů, z toho 2 506 851 nocí zůstali nerezidenti a ruští turisté zůstali 657 335 nocí. 61 62
Prezentace Natallie Makovik [22] Statistiky ČSÚ [15]
35
Specifický je postoj Rusů k léčení. Většinou si jsou jistí svojí diagnózou a moc nevěří lékařům ve stanovování léčebného postupu. Do lázní přicházejí s pocitem těžké nemoci a vyžadují rychlé vyléčení. Jelikož si celý pobyt hradí sami, snaží se přijímat co nejvíc procedur a to s minimálním fyzickým pohybem (žádné fitness, pěší túry, cyklistika aj.). Starší pacienti jsou většinou nedisciplinovaní, tvrdohlaví a stanovují si vlastní pitný režim. Věří, že čím více minerálně-léčebné vody vypijí, tím vyšší efekt to bude mít na jejich uzdravení. Jako rozhodující kritérium ubytovacího zařízení hraje roli blízkost léčebného domu, léčebného zdroje a vzdálenost centra města. Důležitým faktorem, ovlivňujícím návštěvnost lázeňského města ruskými turisty je jazyková přizpůsobivost k ruskému jazyku. Pro vylepšení nabídky je pro ruskou klientelu nutné zajistit bohatý doprovodný program a možnost nakupování i přes víkend.
4.7.3 Ostatní turistické produkty Požadavky Rusů na prožití dovolené se mění. Ruští turisté reagují pružně na nabídku nově vznikajících produktů v oblasti cestovního ruchu. Jako zdroj informací využívají hlavně internet – podle statistik 14,6 mil. Rusů pracuje každý den s internetem63 64. Jak už bylo zmíněno, největším lákadlem pro Rusy jsou české zámky a hrady. Ruské cestovní kanceláře proto ve velkém nabízí různé prohlídky a doprovodné programy, které zpříjemňují exkurze v těchto kulturních objektech. Nejvíc prodávané jsou prohlídky hradů a zámků s bohatým programem, jako je strašidelná cesta duchů, středověká hudba a tance, ukázka řemeslných prací, chutné jídlo a pití v dobové atmosféře hradních a zámeckých prostor. Přestože poznávací turismus v ČR ze strany ruských návštěvníků převládá, zájem se projevuje i o jiné druhy cestovního ruchu. Postupně se vyčlenili turisté, kteří holdují aktivní dovolené. V minulosti poptávka po tomto druhu turismu ze strany Rusů téměř neexistovala. Na popularitě nabývájí golfová hřiště. Rusové (především obyvatelé Moskvy) tomuto sportu podlehli v kladném slova smyslu. Je otázkou času, kdy cestovní kanceláře začnou zařazovat do svých balíčků i takovéto možnosti využití volného času. Zatím převládá názor, že ČR není dostatečně silnou konkurenční destinací pro golfový turismus. Někteří Rusové jsou fanoušci 63
www.iolivier.cz [20] Největší ruské portály pro cestování jsou www.ilovecz.ru (specializovaný cestovatelský portál zaměřený jenom na ČR, jehož návštěvnost dosahuje 6 000 - 8 000 lidí za den), www.travel.ru, www.czechrepublic.ru a další internetové stránky ruských cestovních kanceláří
64
36
zimních sportů a holdují lyžování. V ČR jim nejvíce pro lyžování vyhovují Beskydy, díky nízkým cenám a dobré péči o hosty. S velkým úspěchem cestovní kanceláře prodávají pivní zájezdy. Zájezdy jsou spojené s prohlídkami známých českých měst s každodenní ochutnávkou piv a exkurzemi do pivovarnických muzeí. Rusové české pivo zbožňují a o další akce spojené s pivem projevují nadšeně zájem. Jedná se třeba o pivní lázně (Harrachov, Chodová Planá), vlastnoruční uvaření piva nebo ochutnávky piv různých chutí. Zajímavé jsou nabídky cestovních kanceláří pro organizování seznamovacích výletů a svateb. Jak bylo zmíněno v kapitole č. 2 – „Výjezdový cestovní ruch Ruska“, trendem dnešní doby je slučovat různé atraktivity cestovního ruchu v rámci jednoho zájezdu. Tím se ruský turista nasytí a po 6 dnech strávených v ČR odjede plný nejrůznějších zážitků domů. Spojení poznávacího zájezdu pamětihodností s aktivním dobrodružstvím v jeskyních, zábavou u piva, romantickými procházkami po Praze a léčením v lázních je pro ruského turistu ta nejlepší dovolená.
4.8 Dopady po vstupu ČR do Schengenského prostoru65 V podkapitole 4.4 se autor zabýval důsledky na vízovou povinnost pro občany Ruské federace po vstoupení ČR na Schengenského prostoru. Jaké však budou možné dopady na příjezdový cestovní ruch ČR spojené s vydáváním Schengenských víz ruským turistům autor nastíní v této podkapitole. Jelikož důsledky nelze určit exaktně, dopady se dají jenom předpokládat. Autor využil názorů odborníků, kteří ve svém oboru vynikají a mají s danou problematikou zkušenosti. Konkrétně autor vychází z předpokladů Natallie Makovik a Nikolaja Salatova. Na základě jejich hypotéz se výsledky zavedení Schengenských víz na cestovním ruchu projeví až na jaře roku 2008. I když v současné době cestovní kanceláře nenabízí speciální kombinované zájezdy do různých zemí, dá se očekávat, že se tak stane právě začátkem roku 2008 (momentálně se cestovní kanceláře soustřeďují na prodej vánočních a novoročních zájezdů, během kterých se výhody Schengenského prostoru ještě neprojeví). Nabízí se více variant, jakým směrem se mohou ubírat preference ruských turistů v reakci na Schengenský prostor. Je pravděpodobné, že ve většině z nich ČR nebude cílovou destinací. 65
Seminář společnosti Olivier [23]
37
Předpokládá se, že počet opakovaných návštěv do ČR se zvýší, ale sníží se počet přenocování. Zvýšený zájem lze zdůvodnit tím, že ruský turista si nebude muset vybírat, jestli navštíví během své dovolené jenom Francii, Rakousko nebo Německo, ale bude moci navštívit všechny oblíbené státy po vstoupení do alespoň jednoho z nich. Počet přenocování v ČR se naopak sníží v důsledku trávení své dovolené i v jiných zemích, čímž se zkrátí disponibilní doba, kterou by za jinak nezměněných okolností strávil jenom v ČR. Je pouze na touroperátorech, jaké cestovní balíčky budou nabízet pro ruské turisty. Bude záležet, zda destinace jiných států nabídnou jako fakultativní výlety (například pro turisty Karlových Varů se nabídne jednodenní výlet do Německa, pro návštěvníky Jihomoravského krasu zase jednodenní výlet Vídně) nebo vytvoří balíčky typu 50:50 (například 5 dní v Paříži a 5 dní v Praze). Nejočekávanější novinkou na ruském trhu cestovního ruchu je spojení nabídky dvou velkoměst – Prahy a Paříže. Tyto dvě města jsou vnímána jako velcí konkurenti, Praha je pro Rusy oblíbené město a Paříž je prestižní město. Jejich spojení by mělo přinést vysokou poptávku po těchto kombinovaných zájezdech. Obdobně se očekává nový produkt – Brno a Vídeň, jehož největší výhodou bude časová a dopravní dostupnost obou měst. Podnikatelské příležitosti se nabízí i hoteliérům, kteří svá ubytovací zařízení mají blízko českých hranic. Ruský turista by se měl chovat racionálně a své ubytování vybírat z hlediska dostupnosti do obou zemí, které bude navštěvovat. Přilákat ruského klienta by se pohraničním hotelům mělo dařit i z důvodu nižších cen ve srovnání s cenami za ubytování ve městech. Pro ruského turistu se mohou lákavými zájezdy stát kombinace zemí ČR a Německo, ČR a Polsko, ČR a Slovensko a také ČR a Maďarsko. V zimě by se mohly nabízet ruským turistům lyžařské zájezdy na Slovensko, do Polska a Rakouska, pivní a vinné stezky lze zkombinovat s Rakouskými sklípky aj. Je otázkou času, jak pružně budou reagovat subjekty podnikající v oblasti cestovního ruchu. Je právě na hoteliérech, aby zvyšovali své služby alespoň na úroveň 3* (v mnoha pohraničních místech ČR chybí 4* a 5* hotelů, čili standard, který ruská movitá klientela vyžaduje). Zatím jsou málo vyžívaná letiště v Karlových Varech, Pardubicích a Brně – letecká spojení do těchto letišť je třeba zefektivnit.
38
Pečovat by se mělo i o tranzitní cestující, kteří budou přes ČR jenom projíždět a v dané lokalitě se zastaví jenom na pár hodin. Vzniká tak šance pro ekonomické subjekty, které dokážou zaujmout i na pár hodin, nabídnout alespoň stravování a doprovodný program. Volné cestování se Schengenským vízem v Schengenském prostoru nese pro ČR samozřejmě i potenciální hrozby. ČR se ocitne v silném konkurenčním boji o turisty, kteří budou mít větší výběr míst pro trávení své dovolené. Je proto na daných subjektech, aby byli cenově konkurenční a snažili se držet ceny dole, aby zkvalitňovali své služby a dokázali uspokojit náročnou ruskou klientelu. Tá se jim ovšem za to dokáže i patřičně odměnit.
39
Závěr Ruští turisté patří k významné klientele příjezdového cestovního ruchu ČR. Od roku 2002 vykazují jenom pozitivní nárůst v návštěvnosti ČR. I když ČR nepatří na přední místa mezi nejvíce navštěvovanými zeměmi, dovolená v ČR je pro ruské klienty pořád atraktivní, zejména z pohledu poznávacího, léčebního a zážitkového turismu. V současnosti je možné pozorovat rostoucí zálibu Rusů v cestování. Každoročně vyjede do zahraničí více turistů. Napomáhá tomu zvyšující se životní úroveň obyvatelstva, což je důsledkem zlepšující se ekonomické situace Ruska. Pro ČR mají ruské návštěvy dvojí, velký význam. Za prvé se Rusové v ČR zdržují nejdéle ze všech zahraničních hostů a za druhé se řadí k velmi movité klientele, která během své dovolené hodně utratí. Z toho z jejich strany ovšem plynou vysoké nároky na kvalitu služeb. Zejména si potrpí na ubytování v hotelu vysoké kategorie, s bohatým a zábavným programem. Velmi důležité je i rychlé a méně problémové vyřízení vízové povinnosti. Ruský turista vykazuje mnohá specifika, kterým je nutno porozumět a tím dosáhnout uspokojení
jeho
cestovatelských
požadavků.
Je
proto
významné
znát
jeho
preference způsobu cestování, ubytování či stravování. Je také důležité věnovat přiměřenou pozornost výběru pro něj nejvíc zajímavých míst a turistických atraktivit, způsobu prožití dovolené, nákupů různých spotřebních výrobků, a nově vznikajícím produktům na trhu cestovního ruchu. Jinak vnímá pobyt v ČR mladá ruská generace, jinak střední a starší, jinak ti, pro které je to první pobyt a jinak ti, co svojí návštěvu už opakují. Péče o ruského turistu vyžaduje v mnoha případech i znalost jejich rodného jazyka a zabezpečení jazykově (na alespoň základní komunikativní úrovni) vybaveného personálu. Samozřejmostí by měly být i překlady jídelních lístků a propagačních materiálů těch subjektů, které podnikají v oblasti cestovního ruchu a kterým záleží na ruských klientech. V době psaní této práce se ČR připravuje na svůj vstup do Schengenského prostoru, což může mít obrovské dopady na budoucí vývoj návštěvnosti ČR ruskými turisty. Dosavadní obstrukce v náročném a zdlouhavém vyřizování českých turistických víz mělo za následek buďto upřednostnění jiných zemí (s méně náročnými postupy pro získávání víz) při výběru své dovolené, nebo upřednostnění delšího pobytu v ČR v případě, že si ruský turista ČR
40
vybral za svou destinaci pro trávení dovolené. Z těchto důvodů lze předpokládat, že reakce ruského turistu na změny ve vízové povinnosti bude mít za následek zvýšený zájem o ČR (jako doplňkový program nebo tranzitní destinaci během cest po Schengenském prostoru). Lze také očekávat snížení délky strávených dnů v ČR (během pobytu v ČR bude ruský turista chtít využít možnosti návštěv jiných okolních zemí, sousedících s ČR). Jelikož většina ruských zájezdů do ČR je zajišťována cestovními kancelářemi, je právě na nich, jak dokážou prosadit své kombinované zájezdy, které budou nabízet návštěvu ČR společně s návštěvou jiné země – člena Schengenského prostoru. Velkou roli na výběr dovolené má a bude mít doprava, především rozvoj leteckého průmyslu. Letecká doprava se stává pro občany největšího státu světa stále více populárnější a pro výběr destinací je významným kritériem. Jestliže chce ČR vyhovět všem třídám ruské klientely, je nutné vytvářet nové pravidelné bezpřestupové letecké spojení mezi ruskými a českými letišti, ale také zavádět nízkonákladové a charterové lety, které se mohou využívat i na letištích s nižší mezinárodní úrovni. Efektivní se také zdá být využívání letišť blízko hranic se sousedícími zeměmi, z důvodu snazšího přístupu k jejich návštěvám. Bude zajímavé pozorovat změny, které přinese postavení ČR v politice volného cestování po Schengenském prostoru. Ukáže čas, zda si ČR dokáže udržet status romantické, léčebně ozdravovací, gastronomicky lákavé a cenově přijatelné destinace. S odstupem času se také ukáže, jakým zdrojem pro český cestovní ruch budou ruští, cestovatelsky více „svobodní“ turisté, kteří se do současné doby řadili na významné místo s hojným počtem opakujících se návštěv, vysokým počtem strávených dnů a vysokými výdaji.
41
Použité zkratky ČR – Česká republika MZV – Ministerstvo zahraničních věcí EU – Evropská unie SSSR – Svaz sovětských socialistických republik IIASA - The International Institute for Applied Systems Analysis Kč – koruna česká MMF – Mezinárodní měnový fond HDP – hrubý domácí produkt USD – americký dolar RUR – ruský rubl ČSÚ – Český statistický úřad ČNB – Česká národní banka ČSA – České airolinie OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
42
Použité zdroje Literatura: [1]
Petra Strnadová, Profesionální komunikace s rusky hovořícími cestujícími, Skills, srpen 2006, 24 s.
[2]
COT business – časopis pro profesionály v cestovním ruchu, listopad 2007, „Vše, co jste chtěli vědět o Schengenu“, 78 s.
Dostupné z internetu: [3]
MZV ČR, Encyklopedie států a území světa, Rusko
[2007-10-12]
[4]
ČNB, [2007-11-12]
[5]
Národní banka Ruska [2007-10-12]
[6]
ČNB, devízové kurzy, [2007-10-12]
[7]
Internetový portál www.i-ru.cz, Rusko na cestě k inovačnímu rozvoji [2007-10-30]
[8]
Central Intelligence Agency, The World Factbook, Russia, [2007-10-12]
[9]
internetový
portál
www.russia.com,
siberian-railway/> [2007-11-06] [10] internetový portál www.russia.com, [2007-11-06] [11] RATA news – elektronické noviny Ruského svazu cestovního ruchu, číslo 1568 ze dne 20.07.2006 [2007-10-24] [12] IIASA
-
The
International
Institute
for
Applied
Systems
Analysis,
[2007-10-19] [13] RATA
news
–
elektronické
noviny
Ruského
svazu
cestovního
ruchu
[2007-10-24]
43
[14] analýzy Czechtourismu, Aktuální data, [2007-11-02] [15] statistiky ČSÚ, [2007-11-03] [16] ruský turistický portál www.travel.ru [2007-11-04] [17] ruský turistický portál www.travel.ru, http://archive.travel.ru/czechia/formalities/visas/ [2007-11-04] [18] oficiální internetový zdroj informací o EU www.euroskop.cz, [2007-11-05] [19] DVM-tour, [20] marketingová společnost Olivier, www.olivier.cz, [2007-11-08]
Použité internetové stránky: www.iolivier.cz www.czso.cz www.mzv.cz www.czechtourism.cz www.ilovecz.ru www.travel.ru www.gks.ru www.cbr.ru www.russia.com/airports/ www.aviatrans.ru/ www.ratanews.ru/ www.dvm-tour.ru/
Jiné zdroje: [21] Prezentace PhDr. Heleny Svobodové „Ruský trh a jeho význam pro Českou republiku z hlediska cestovního ruchu“ na veletrhu Holiday World v Praze [2007-02-15] [22] Prezentace Natallie Makovik na Vysoké škole ekonomické v Praze [2007-04-20] [23] Seminář společnosti Olivier na téma: „Ruská turistika po vstupu ČR do Schengenu“ [2007-11-07]
44
Seznam tabulek Tabulka č. 1 – Největší města Ruské federace nad 1mil. obyvatel Tabulka č. 2 - Základní makroekonomické ukazatele Ruské federace Tabulka č. 3 – Demografické údaje Ruské federace Tabulka č. 4 – Příjezdový cestovní ruch ČR ze zahraničí za rok 2006 Tabulka č. 5 – Příjezdový cestovní ruch ČR ze zahraničí za rok 2005 Tabulka č. 6 – Příjezdový cestovní ruch ČR ze zahraničí za 1.pololetí 2007 Tabulka č. 7 – Návštěvnost ruských turistů v krajích ČR
Seznam grafů Graf č. 1 – Vývoj návštěvnosti ruských turistů v ČR
Seznam příloh Příloha č. 1 – Mapa Ruské federace Příloha č. 2 - Hustota obyvatelstva podle ekonomických regiónů Ruské federace Příloha č. 3 – Tabulka pravidelných a charterových leteckých linek mezi Ruskou federací a ČR v zimním období r. 2007-2008 Příloha č. 4 - Tabulka pravidelných vlakových spojení mezi Ruskou federací a ČR Příloha č. 5 – Výjezd občanů Ruské federace za hranice s cílem cestovního ruchu od r. 20022006 (počet návštěv) Příloha č. 6 – Ruští hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2006 Příloha č. 7 – Návštěvnost ruských turistů podle měsíců od r. 1999-2004 Příloha č. 8 – Způsob organizace cesty turistů z Ruské federace do ČR Příloha č. 9 – Ukázka států s jednoduššími podmínky ke vstupu do země pro občany Ruské federace
45
Přílohy Příloha č. 1 – Mapa Ruské federace
46
Příloha č. 2 - Hustota obyvatelstva podle ekonomických regiónů Ruské federace Hustota obyvatelstva podle ekonomických regiónů Ruské federace Ekonomický región
Geografická poloha
Rozloha
Hustota obyvatel na 1 km2
Počet obyvatel
Velké městá
Centrální ekonomický región
centrální evropská část
485,000 km2
do 62
více než 30 mil.
Moskva, Ryazan
Centrální černozemský ekonomický región
jižní centrální evropská horní oblast s pohraničím s OkaDonskou planinou
168,000 km2
do 46
více než 8 mil.
Voronež, Kursk
Severo-západí ekomonický región
severo-západní evropská část s pohraničím s Finskem
196,500 km2
do 42
přes 8,3 mil.
Sankt Petěrburk, Novgorod
Severní ekonomický región
severní evropská část
1,466,000 km2
do 4
přes 6,2 mil.
Archangelsk, Vologda, Murmansk, Petrozavodsk
Volgo- Vjatský ekonomický región
východní evropská část
263,000 km2
do 32
přes 8,4 mil.
Vyatka, Nižní Novgorod
Ekonomický región Volga
střední a jižní tok řeky Volgy, okolí řeky Kama a severní část Kaspického moře
540,000 km2
do 31
přes 16,6 mil.
Volgograd, Samara, Kazaň
Severokavkazský ekonomický región
předhoří Kavkazu
355,000 km2
do 49
přes 17,2 mil.
Rostov na Donu, Nalčik
Uralský ekonomický región
střední a jižní část pohoří Ural a jeho okolí
824,000 km2
do 25
do 20,4 mil.
Jekatěrinburg, Kurgan, Čeljabinsk, Omsk
Ekonomický región Západní Sibiř
západní Sibiř, pohoří Altaj, Kurznetský Altaj, Salair Krjazh
2,427,000 km2
do 6
do 15,2 mil.
Tomsk, ChantyMansijsk
Ekonomický región Východní Sibiř
východní Sibiř, náhorní plošina a pohoří Sajan
4,123,000 km2
do 2
do 9,3 mil.
Bratsk, Irkutsk
Ekonomický región Dálný Východ
celá východní část
6,216,000 km2
do 1
do 8,3 mil.
Jakutsk, Vladivostok, Chabarovsk
Zdroj: vlastní zpracování z internetových stránek IIASA [12]
47
Příloha č. 3 – Tabulka pravidelných a charterových leteckých linek mezi Ruskou federací a ČR v zimním období r. 2007-2008 příjezd
odjezd
příjezd
časová délka cesty
letový řád
SVO
PRG
9:00 14:45 17:10 18:45 20:00 22:40
10:00 15:45 18:10 19:30 20:45 23:35
3 hod 3 hod 3 hod 2 hod 45min 2 hod 45min 2 hod 55min
* X47 * * X347 47
období provozování letu 4/11-23/3 26/10-29/3 2/11-28/3 23/10-23/12 29/10-29/3 28/10-27/3
LED
PRG
8:15 11:40 16:40
8:50 12:15 17:15
2 hod 35min 2 hod 35min 2 hod 35min
6 1 3
SVX
PRG
5:25 7:15
6:05 7:55
4 hod 40min 4 hod 40min
KUF
PRG
5:20
6:15
KGD
PRG
12:15
VOZ
PRG
VKO
letecká společnost
typ linky
OK OK OK OK OK OK
pravidelná pravidelná pravidelná pravidelná pravidelná pravidelná
3/11-22/12 29/10-24/12 25/10-26/12
OK OK OK
pravidelná pravidelná pravidelná
15 36
26.10 31/10-14/11
OK OK
pravidelná pravidelná
3 hod 55min
X357
4/11-23/3
OK
pravidelná
13:00
1 hod 45min
X235
31/10-29/3
KD
pravidelná
11:00
12:15
3 hod 15min
6
3/11-29/3
PO
pravidelná
BRQ
16:10
16:40
2 hod 30min
7
4/11-23/3
QS
pravidelná
LED
KLV
19:25
19:45
2 hod 20min
6
3/11-29/3
OK
pravidelná
SVO
KLV
9:50 14:45
10:40 15:45
2 hod 50min 3 hod
1 47
29/10-24/3 28/10-27/3
OK OK
pravidelná pravidelná
LED
PED
18:15
18:55
2 hod 40min
7
11/11-13/1
OK
charter
DME
PED
8:30 9:30
9:25 10:25
22/11-27/3 18/11-23/3
UN UN
charter charter
odjezd
SVO - Moskva (Šeremetěvo) VKO - Moskva (Vnukovo) DME - Moskva (Domodedovo) LED - Sankt Petěrburk KUF - Samara SVX - Jekatěrinburk KGD - Kaliningrad VOZ - Voronež
2 hod 55min 4 2 hod 55min 7 Vysvětlivky: PRG - Praha BRQ - Brno (Tuřany) KLV - Karlovy Vary PED - Pardubice
1-Po, 2-Út, 3-St, 4-Št, 5-Pá, 6-So, 7-Ne X - mimo dny * - každý den OK - lety operované ČSA QS - Travel service KD - KD Avia PO - Polet Aircompany UN - Transaero airlines
Zdroj: vlastní zpracování v rezervačním systému Gabriel dne 19.11.2007
48
Příloha č. 4 - Tabulka pravidelných vlakových spojení mezi Ruskou federací a ČR stanice odjezdu
cílová stanice
čas odjezdu
čas příjezdu
celkový čas
cena od
cestovní pořádek
Moskva
Praha (hl.nádraží)
23:40
5:42
32:02:00
102€ dospělý 60,60€ dítě
každý den 2/6-12/12
Moskva
Karlovy Vary
23:40
6:20
32:40:00
každý den
Petrohrad
Praha (hl.nádraží)
15:01
5:28
40:27:00
1,7 od 5/6-12/12 3,5 od 15/6-30/9
Vysvětlivky: 1-pondělí, 3-středa, 5-pátek, 7-neděle Zdroj: vlastní průzkum z internetu www.travel.ru ze dne 23/12/2007
49
Příloha č. 5 – Výjezd občanů Ruské federace za hranice s cílem cestovního ruchu od r. 20022006 (počet návštěv) ZEMĚ 1.Turecko 2.Čína 3.Egypt 4.Finsko 5.Ukrajina 6.Španělsko 7.Itálie 8.Německo 9.Řecko 10.SAE 11.Polsko 12.Bulharsko 13.Thajsko 14.Francie 15.Česká republika 16.Kypr 17.Tunisko 18.Chorvatsko 19.Estonsko 20.Srbsko a Černá Hora 21.Velká Británie 22.Rakousko 23.Litva 24.Švýcarsko 25.Indie 26.Lotyšsko 27.Jižní Korea 28.USA 29.Nizozemí 30.Izrael 31.Japonsko 32.Maďarsko 33.Norsko 34.Malta 35.Vietnam 36.Dánsko 37.Švédsko 38.Maledivy Celkem vyjelo Procentuální změna
2 006 1 475 558 1 307 009 902 753 562 615 511 735 246 112 245 821 225 741 198 783 173 885 169 179 148 266 144 799 138 625 136 239 113 149 93 012 73 621 71 088 65 767 60 718 53 429 44 640 44 400 39 598 32 930 28 911 25 202 23 992 23 657 23 328 21 146 17 659 15 519 15 158 13 790 12 314 10 293 7 752 847 14,27%
2 005 1 562 642 1 151 605 695 676 391 275 292 200 218 707 205 566 231 106 146 313 166 699 200 529 121 231 70 850 174 063 124 938 108 119 90 522 58 114 19 337 33 072 72 264 50 495 44 073 41 295 35 171 40 111 29 539 21 064 26 492 27 699 25 005 20 881 15 850 13 842 13 342 19 567 22 153 6 784 695 3,47%
2 004 1 445 815 941 032 586 375 377 067 329 946 190 891 156 093 255 954 100 309 175 187 322 030 90 949 80 489 138 459 104 783 104 559 87 777 50 861 16 065 16 969 66 892 43 829 33 131 42 352 28 342 19 334 24 113 19 142 22 839 23 641 23 041 17 060 14 964 16 333 12 740 17 359 20 612 12 914 6 557 116 15,47%
2 003 1 038 593 687 521 368 405 327 246 841 692 168 360 118 981 278 094 91 404 145 796 422 003 73 133 54 803 112 149 51 420 107 290 60 130 33 493 32 981 12 880 51 551 28 811 35 586 44 608 12 535 18 963 16 463 12 860 16 348 26 559 17 558 12 772 17 064 14 492 1 748 11 909 14 017 2 213 5 678 447 12,42%
2 002 690 098 617 130 239 712 406 236 478 560 227 870 149 710 208 977 89 713 172 558 635 451 55 485 40 341 87 363 46 484 139 251 22 298 44 310 6 584 18 288 38 996 24 170 128 887 65 684 4 231 25 895 16 723 12 875 16 070 46 469 17 170 10 792 13 967 30 541 1 266 12 262 9 623 1 276 5 051 305 -
Zdroj: vlastní zpracovaní z http://www.ratanews.ru/news/news_11032004_3.stm ze dne 24/10/2007
50
Příloha č. 6 – Ruští hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2006
kraj Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský
počet hostů
počet přenocování
průměrný počet přenocování
4 477 8 998 54 332 6 251 2 993 2 479 1 901 1 582 1 132 147 159 4 245 1 823 1 061 1 199
10 592 14 204 657 335 13 225 12 361 7 704 8 215 9 961 2 109 582 163 18 242 12 480 4 130 4 071
2,4 1,6 12,1 2,1 4,1 3,1 4,3 6,3 1,9 4,0 4,3 6,8 3,9 3,4
Zdroj: vlastní zpracování z údajů ČSÚ [15] Příloha č. 7 – Návštěvnost ruských turistů podle měsíců od r. 1999-2004
Zdroj: analýzy Czechtourismu [14], Country Reports, Rusko
51
Příloha č. 8 – Způsob organizace cesty turistů z Ruské federace do ČR Organizace cesty Individuálně s CK přes agenturu se skupinou
2001 51,6% 35,1% 0 13,3%
2002 61,5% 27,9% 0 10,7%
2003 78% 15% 7% 0
Zdroj: analýzy Czechtourismu [14], Country Reports, Rusko
Příloha č. 9 – Ukázka států s jednoduššími podmínky ke vstupu do země pro občany Ruské federace Státy s bezvízovým vstupem
Kuba Malajsie Malé Divy Maroko Fidži Filipíny Jižní Korea Thajsko Černá Hora
za určitých podmínek Státy, jejichž víza se vyřizují na hranici při příjezdu
Státy s min.lhůtou vyřizování a min.potřebností dokumentů
Chorvatsko Egypt Keňa Turecko Srí Lanka Srbsko Malta Kypr SAE
Zdroj: vlastní zpracování z internetových stránek www.travel.ru [16]
52
