VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2014

Alisa Kurtukova

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: cestovní ruch a regionální rozvoj

Turistický potenciál Ruska na příkladu Sibiře (Bakalářská práce)

Autor: Alisa Kurtukova Vedoucí práce: Ing. Liběna Jarolímková, Ph.D.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů.

V Praze dne

…………

………………… podpis studenta

Obsah Úvod

1

1 Význam cestovního ruchu ve světové ekonomice

3

1.1 Vymezení základních pojmů cestovního ruchu

3

1.2 Význam cestovního ruchu pro světovou ekonomiku

5

1.3 Význam a podmínky rozvoje příjezdového cestovního ruchu

6

2 Potenciál Ruska pro příjezdový cestovní ruch

8

2.1 Obecné informace o Ruské federaci

8

2.2 Historický vývoj cestovního ruchu v Rusku

9

2.3 Geografické a klimatické předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu

11

2.4 Kulturní předpolady pro rozvoj cestovního ruchu

12

2.5 Nabídka cestovního ruchu v Ruské federaci

12

3 Potenciál Sibiře pro cestovní ruch

19

3.1 Obecná informace o regionu Sibiře

19

3.2 Chakaská republika

20

3.2.1 Popis turistického produktu

20

3.2.2 Dopravní infrastruktura Chakaské republiky

22

3.2.3 Ubytovací zařízení

22

3.2.4 Cestovní kanceláře a agentury

23

3.2.5 Problémy regionu

23

3.3 Republika Altaj

23

3.3.1 Popis turistického produktu

24

3.3.2 Dopravní infrastruktura

25

3.3.3 Ubytovací zařízení

26

3.3.4 Cestovní kanceláře a agentury

26

3.3.5 Speciální ekonomická zóna

27

3.3.6 Statistika návštěvnosti

28

3.3.7 Problémy regionu 3.4 Irkutská oblast

28 28

3.4.1 Popis turistického produktu

29

3.4.2 Dopravní infrastruktura

31

3.4.3 Ubytovací zařízení

32

3.4.4 Cestovní kanceláře a agentury

32

3.4.5 Speciální ekonomická zóna

33

3.4.6 Statistika návštěvnosti

34

3.4.7 Problémy regionu

34

4 Analýza turistického potenciálu Sibiře

35

4.1 SWOT analýza regionů Sibiře

35

4.2 Překážky rozvoje cestovního ruchu Sibiře a způsoby jejich řešení

40

4.3 Perspektivy rozvoje cestovního ruchu Sibiře

43

Závěr

46

Literatura

48

Seznam tabulek

50

Seznam obrázků

50

Příloha

51

Úvod Tato bakalářská práce je zaměřena na Rusko jako na turistickou destinaci, která má velký potenciál zejména pro příjezdový cestovní ruch. Cílem práce je vysvětlit a ukázat, proč Rusko může byt atraktivní, čím je schopné zaujmout a přilákat návštěvníky, v čem spočívá tento velký turistický potenciál a v jakých regionech Ruské federace. Proto v této bakalářské práci bude podrobně rozebrán hlavně region Sibiře, protože Sibiř představuje oblast se zatím nerealizovaným turistickým potenciálem, který ale má velké předpoklady pro rozvoj a zvýšení celkového cestovního ruchu v zemi. Z toho vyplývá další cíl této bakalářské práce, a to představit vybrané regiony Sibiře, jejich turistické atraktivity, současnou dopravní a ubytovací infrastrukturu, statistiku návštěvnosti, perspektivy a problémy. To znamená, že cílem je zvýšit povědomí o Sibiři, uvést celkovou informaci o Sibiři a o zdejším cestovním ruchu pro lepší orientaci a představu o regionu, ukázat, že Sibiř už není místo jenom se specifickými přírodními podmínkami a nedostatkem civilizace. Začátek bakalářské práce bude věnován krátkému popisu celého Ruska jako perspektivní země pro příjezdový cestovní ruch. Ruská federace je obrovská země, a proto může nabídnout svým návštěvníkům velmi rozmanité možnosti cestovního ruchu.V této práci budou popsané nejzajímavější a nejatraktivnější z těchto možností a ukázáno, že si opravdu každý návštěvník může vybrat aktivity podle svých zájmů a zálib. Například budou představené některé z památek UNESCO, které se nacházejí na území Ruské federace, a jiné možnosti kulturně-poznávacího cestovního ruchu. Rusko má různé klimatické oblasti, a proto může nabídnout i rekreační a lázeňsko-léčebnou formu cestovního ruchu, které jsou k dispozici na jihu Ruska. Panenská příroda západní Sibiře otevírá před svými návštěvníky možnosti venkovské, agro a ekoturistiky, které poslední dobou mají ve světě turismu stále rostoucí popularitu. Ekonomika Ruské federace je dynamicky rostoucí, a proto spolu s ekonomikou roste i význam kongresového cestovního ruchu. Každý rok se uzavírá víc a víc obchodů s evropskými podniky, a tím pádem roste počet návštěvníků především z Japonska, Číny, Jižní Koreje a USA. Tak například počet zahraničních turistů, kteří navštívili Rusko z pracovních důvodů, se v roce 2012 zvýšil o 16 %, což představuje víc než 3 miliony lidí. Kromě popisu jednotlivých druhů cestovního ruchu, které Rusko má, představím taky historické podmínky jeho rozvoje, kulturní a geografické zvláštnosti, faktory, které jak kladně, tak i záporně ovlivňují ruský cestovní ruch, porovnám populární oblasti příjezdového turismu v minulosti a současnosti a vysvětlím příčiny těchto rozdílů. 1

Poslední dobou příjezdový cestovní ruch stále roste a v prvním pololetí roku 2013 se počet zahraničních návštěvníků zvýšil o 5,6 % ve srovnání se stejným časovým obdobím roku 2012. Během tohoto období Rusko navštívilo 1 049 500 lidi, z nichž většina byli návštěvníci z asijských zemí, jako například Čína, Japonsko, J. Korea, a také se turistický tok zvýšil z takových zemí jako Brazílie, Turecko, Velká Británie, Španělsko, Austrálie a Rakousko (viz Tabulka č.1 dané přílihy). Zajímavým trendem je, že kromě nejpopulárnějších destinací jako Petrohrad a Moskva roste zájem o návštěvu regionů ležících na Sibiři. Proto se v této bakalářské práci pokusím vysvětlit, proč roste poptávka po turistických produktech Sibiře a co přesně přitahuje jak domácí, tak i zahraniční návštěvníky v těchto regionech. Jako nejzajímavější a nejatraktivnější oblastí Sibiře byla vybrána Republika Chakasie, Republika Altaj a Irkutská oblast a v práci budou popsané jejich nejvýznamnější turistické objekty jako například Telecí jezero na Altaji, přírodní památka „Sunduky“ v Republice Chakasie a světoznámé jezero Bajkal v Irkutské oblasti, přírodní a geografické podmínky těchto regionů, zvláštnosti každého kraje a jejich SWOT analýza. V teoretické části bakalářské práce se zmíním také o základních pojmech tykajících se cestovního ruchu, povím něco o významu cestovního ruchu ve světové ekonomice, o faktorech a podmínkách rozvoje příjezdového cestovního ruchu a celkově o jeho významu.

2

1 Význam cestovního ruchu pro světovou ekonomiku Dnes cestovní ruch hraje významnou roli v mezinárodních ekonomických vztazích. Je důležitým impulzem k rozvoji zahraničního obchodu a napomáhá k rozšiřování a aktivizaci mezinárodní směny zboží. Zároveň je potřeba považovat cestovní ruch za samostatné odvětví mezinárodních vztahů.

1.1

Vymezení základních pojmů cestovního ruchu

Cestovní ruch je součást velmi rychle se rozvíjejícího odvětví ekonomiky, je nezbytnou součásti moderní společnosti, a to jak aktivit účastníků cestovního ruchu, tak i aktivit různých podniků a turistických organizací. To znamená, že cestovní ruch je zapojen do mnoha procesů a odvětví, které se ve většině případů dynamicky rozvíjejí, a tudíž trendy, pojmy a definice v takových odvětvích se mění velmi často a rychle. Proto je potřeba na začátku této bakalářské práce přesně vymezit nejzákladnější pojmy cestovního ruchu, které by byly univerzální a interpretovatelné pro různé subjekty turistické činnosti. Správné a přesné definice základních pojmů budou také napomáhat lepšímu pochopení určitých procesů a souvislostí v oblasti cestovního ruchu, a to mezi různými účastníky a v různých oblastech turismu. První pojem, který je potřeba vysvětlit, je pojem cestovního ruchu. Existují různé interpretace tohoto pojmu, některé z nich se na něj dívají ze statistického pohledu, jiné například z ekonomického, právního a sociálního hlediska, ale všechny tyto definice jsou určené k řešení určitých úkolů a určitých problémů. Pro svůj výklad ale budu potřebovat širší pojem, proto jsem si vybrala trochu obecnější a rozšířenou definici cestovního ruchu. Za nejobecnější definici cestovního ruchu je považována definice, která vznikla na Mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu organizované Světovou organizací cestovního ruchu v roce 1991. Tato definice říká: Cestovní ruch je činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu kratší, než je stanovená, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. (Indrova a kol., 2007, s. 12) Stejně tak cestovní ruch lze definovat jako cesty, jež se realizují zpravidla ve volném čase, je chápán jako cesty, které jsou podnikány za účelem zotavení, zábavy, obchodu, povolání či z jiných příčin, při kterých dochází k dočasné změně místa bydliště. Statistická komise OSN definovala pojem cestovního ruchu v roce 1992 jako cestování a pobyt v místech, které se nacházejí mimo území trvalého bydliště cestujícího na dobu nepřesahující 12 3

měsíců za účelem zábavy, návštěvy a odpočinku a taky za zdravotním, poznávacím a pracovním účelem, ale bez vykonání placené funkce. (http://tourlib.net/books_tourism/jukova11.htm, cit. 03.01.2013) V této definici pro rozlišení cestovního ruchu od pojmu cestování je potřeba disponovat následujícími kritérii: 

Obvyklé trvalé bydliště cestujícího,



doba a účel cestování, které nesouvisejí s hledáním stálého zaměstnaní nebo s migrací,



dobrovolný zájem o cestování,



poptávka po turistických objektech a ubytovaní.

Jinak je cestovní ruch významná součást ekonomiky mnoha zemí, která poskytuje zaměstnání pro místní obyvatele, zabezpečuje naplněnost ubytovacích a stravovacích zařízení, zabezpečuje poptávku po společenských akcích a umožňuje přírůstek zahraniční měny. Vnitřní ekonomická podstata pojmu cestovní ruch předpokládá, že cestovatel musí utratit své peníze v navštívené zemi nebo území. Cestovní ruch je založen na využití místních turistických zdrojů, místo nichž daná země nebo území musí získat určitý příjem.

Z různých pohledů se cestovní ruch dá rozdělit na několik kategorií. Například když se rozhodneme členit cestovní ruch dle území vykonaní turistických aktivit, pak budeme mít domácí a zahraniční cestovní ruch. Domácí cestovní ruch je cestování občanů určité země mimo své trvalé bydliště, ale pořád v rámci svého státu, což znamená bez překročení státních hranic, za účelem zábavy, poznání, odpočinku, sportu a jinými turistickými účely. Zahraniční cestovní ruch je systematizovaná a záměrná činnost turistických organizaci, která je vždycky spojena s poskytováním turistických služeb a turistického produktu zahraničním návštěvníkům. Když tyto služby jsou poskytované na území daného státu, pak mluvíme o příjezdovém cestovním ruchu neboli incomingu. Když jde o poskytování těchto služeb občanům dané země v zahraničí, pak máme pojem výjezdový cestovní ruch neboli outcoming. Existuje taky pojem národního a světového cestovního ruchu. Národnícestovní ruch je souhrn činnosti v oblasti vnitřního a outcomingového cestovního ruchu, což znamená, že turistické služby jsou poskytované pouze občanům daného státu. Světovýcestovní ruch je cestovní ruch, který se uskutečňuje na světě a je souhrnem příjezdového a výjezdového cestovního ruchu všech států.

4

Pro vymezení pojmu cestovního ruchu a jeho kompletní vysvětlení je taky potřeba určit účastníky, kteří vzájemně působí v oblasti cestovního ruchu. Mezinárodní turista – tento pojem byl poprvé zaveden v roce 1937 Komisí statistických expertů Společnosti národů. Podle dané komise mezinárodní turista je osoba, která překračuje hranice svého státu za účelem cestování, a to na dobu víc než 24 hodin a nehledá v cizí zemi stálé zaměstnání. Návštěvník – osoba, která navštěvuje zemi mimo své trvalé bydliště za jakýmkoli účelem kromě účelu získání trvalého zaměstnání. Tento pojem byl určen v roce 1963 konferencí OSN v Římě. Turista je spotřebitel turistického produktu nebo turistických služeb a také dočasný návštěvník území, města nebo země bez ohledu na jeho národnost, pohlaví, jazyk a náboženství. Doba návštěvy území musí být minimálně 24 hodin, ale nesmí přesahovat 12 měsíců. Turista je taky osoba, kteráse nachází mimo své trvalé bydliště, ale nepřekračuje hranice svého státu a uskutečňuj ealespoň jedno přenocování. Výletník je osoba, která cestuje mimo místo bydliště na dobu max. 24 hodin, aniž by tam přespala. (Indrova a kol., 2007, s. 13)

1.2

Význam cestovního ruchu pro světovou ekonomiku

Dnes cestovní ruch hraje významnou roli v mezinárodních ekonomických vztazích. Je důležitým impulzem k rozvoji zahraničního obchodu a napomáhá k rozšiřování a aktivizaci mezinárodní směny zboží. Zároveň je potřeba považovat cestovní ruch za samostatné odvětví mezinárodních vztahů. Cestovní ruch zabezpečuje přírůstek zahraniční měny (přeprava a poskytovaní služeb turistům, prodej suvenýrů a jiných produktů návštěvníkům). Příjmy ze služeb cestovního ruchu jsou zvláštním způsobem získaní zahraniční měny bez exportu zboží a pracovní síly, což znamená, že tyto příjmy lze povazovat za „neviditelny export“. Pro určité země příjmy ze zahraničního cestovního ruchu jsou hlavním zdrojem získávání zahraniční měny. Stejně tak má velký vliv na různé odvětví hospodářství, například na stavebnictví (včetně dopravních spojení), rozvoj dopravy a komunikací, stravovacích a ubytovacích zařízení a obchodní sítě. Současně rozvoj cestovního ruchu vyžaduje rozvoj dalších služeb jako hotelnictví, restaurací a jiných stravovacích zařízení, zábavních podniků a podniků 5

poskytujících služby. Tak je cestovní ruch fakticky zvláštním druhem zábavního průmyslu, který má v sobě jiné odvětví spojené s poskytováním služeb turistům. Turistické hospodářství napomáhá také k řešení problému komplexního a racionálního využití pracovních zdrojů, protože láká nové kontingenty nezaměstnaného nebo částečně zaměstnaného obyvatelstva do veřejné výroby, což je nesmírně důležité pro regiony, které nemají tak velký průmyslový rozvoj. Stejně tak cestovní ruch hraje významnou roli pro rozvoj vzdálených regionů, které mají malý ekonomický potenciál. Turistické hospodářství vede k růstu hospodářské aktivity těchto regionů, zapojuje do veřejné výroby k práci způsobilé obyvatelstvo nebo aktivizuje částečně zaměstnané obyvatelstvo ve veřejné výrobě, a tím rozšiřuje jak sféru místní výroby pro uspokojování potřeb turistů, tak i sféru poskytování služeb. Zároveň se také formulují příznivé podmínky pro realizaci zemědělské výroby a jednotlivých druhů průmyslové výroby. Cestovní ruch aktivizuje rozvoj ekonomiky, a tím pádem vede k lepšímu využití rekreačních zdrojů, zvýšení kvalifikace pracovníků poskytujících služby, napomáhá k rozvoji nebo dokonce i k oživení zapomenutých národních řemesel, některých národních tradic a obřadů.

1.3

Význam a podmínky rozvoje příjezdového cestovního ruchu

Příjezdový cestovní ruch je často nazýván „neviditelným exportem“. Výjimečnost této oblasti je v tom, že turistické služby nebo produkty, které se produkuji pro export, se v podstatě nevyváží ze státu. To znamená, že spotřebitel sám překonává vzdálenost, která ho odděluje od vybraného turistického produktu. Jako exportní odvětví ekonomiky cestovní ruch má první místo ve státech se střední úrovní rozvoje, jako například Španělsko – 41,7 %, Německo – 40,4 %, Portugalsko – 22,8 %; druhé místo má ve velice rozvinutých státech, jako Rakousko – 32 %, Švýcarsko – 10 %, Dánsko – 8,7 % a Francie – 8,5 %. Dynamika příjezdového cestovního ruchu za období od roku 1990 do roku 2006 je představena v tabulce číslo 2 dané přílohy. Příjmy z příjezdového cestovního ruchu pomáhají aktivizovat platební bilanci, vytvářet rezervy zahraniční měny pro nákup nejnovějších prostředků výroby nebo předmětu spotřeby na světovém trhu, což umožňuje snížit výdaje na výrobu těchto produktů uvnitř státu. Tak zvýšení platební schopnosti země prostřednictvím zahraničních návštěvníků v určité míře napomáhá ke zvýšení hrubého národního produktu, který produkuje tato země. Příjezdový cestovní ruch, který zaujímá významné postavení ve světových ekonomických vztazích, je nejdůležitějším stimulem pro rozvoj obchodní směny mezi státy a vede k jejímu rozšiřování a aktivizaci. Podle svého ekonomického obsahu služby, které jsou poskytované 6

turistům v podobě stravy, ubytování, dopravy a výletních služeb, mají povahu zboží, a proto mohou byt předmětem nákupu a prodeje na světovém trhu. Příjezdový cestovní ruch je výhodnější formou realizace zboží a služeb než zahraniční obchod, protože je exportem, který se uskutečňuje uvnitř státu. Když turisti nakupují různé zboží v navštěvované zemi a platí za ně v místní měně, pak vyvážejí toto zboží mimo státní hranice a to znamená, že roste export. Kromě příjmu z příjezdového cestovního ruchu má země také příjmy z dopravní přepravy, bankovních operací, pojištění, informačních a expertních služeb. Kromě toho stát, který přijímá zahraniční turisty, neriskuje žádné finanční ztráty, které jsou možné při tradičním vývozu. Tak zboží prodané turistům na území jejich pobytu přinese dokonce větší částku v měně, než kdyby toto zboží bylo realizované v zahraničí prostřednictvím zahraničního obchodu. V tomto případě stát nepotřebuje utrácet na přepravu zboží, jeho pojištění, skladovaní, úhradu celních poplatků a tarifů. Výsledkem teto situace je snižování vývozu zboží do zahraničí, které se dobře prodává návštěvníkům tohoto státu.

7

2 Potenciál Ruska pro příjezdový cestovní ruch Tato kapitola bude věnována popisu specifik cestovního ruchu v Ruské federaci, a to z několika pohledů. Především je nesmírně důležitým historický vývoj cestovního ruchu v dané zemi, protože hodně souvislostí, zvyků a procesů v cestovním ruchu je ovlivněno historickými událostmi.

2.1

Obecné informace o Ruské federaci

Rusko je země, která se nachází na území východní Evropy a severní Asie a s rozlohou 17 075 400 km² je považováno za největší stát na světě. Má hranice s největším počtem zemí, a to na souši s Kazachstánem, Čínou, Mongolskem, Severní Koreou, Ázerbájdžánem, Jižní Osetií, Gruzií, Abcházií, Ukrajinou, Běloruskem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Finskem a Norskem. Vodní hranice prochází se Spojenými státy americkými a Japonskem. Ruská federace je rozsáhlým státem, a proto má velmi rozmanité klimatické a přírodní podmínky. Tak se tady vyskytují čtyři klimatická pásma (polární, mírný, subpolární a subtropický) a všemožné přírodní oblasti. V evropské části Ruska se střídají ze severu na jih arktické pouště, tundra, lesotundra, oblast severských jehličnatých lesů (tajga), smíšené lesy, lesostepi, stepi a polopouště. Na jihu a východě země se převážně nacházejí hory, z nichž největšími jsou Kavkaz (tady najdeme nejvyšší bod Ruska horu Elbrus), Altaj a Sajany. Ruskou federaci obklopuje Severní ledový a Tichý oceán, Černé, Azovské, Baltské moře a Kaspické jezero. Územím Ruska protéká více než 2,8 milionů řek, z nichž nejvýznamnějšími jsou Volha, Jenisej, Lena, Ob a Amur. V zemi se také nachází velké množství jezer různé velikosti, původu a vlastností. Jezera Bajkal, Ladožské, Oněžské a Tajmyr se považují za největší jezera Ruské federace. Počet obyvatel Ruska činí 143 milionů lidí a žije tady více než 160 etnických skupin, například Tatarové, Ukrajinci, Čuvaši, Čečenci, Arméni, Bělorusové a jiné. Oficiální jazyk země je ruština. Hlavní město státu je Moskva, které představuje kulturní, politické a hospodářské centrum. Moskva je největším městem Evropy a žijetady 12 108 257 lidí (údaje z roku 2014). V součastné době Rusko je členem OSN, G20, OBSE, OSKB, SCO, APEC a jiných světových organizací.

8

2.2

Historický vývoj cestovního ruchu Ruské federace

Geografická poloha Ruska, které se nacházelo v centru křížení obchodních cest mezi západem a východem, ještě v pravěku zajišťovala stabilní obchodní vztahy, což posloužilo jako jakýsi základ pro budování mezinárodních kontaktů. S přijetím křesťanství se tyto kontakty jen zpevnily díky návštěvám představitelů církve, tlumočníků, přepisovatelů knih a jiných z Byzance. Velký význam pro rozvoj cestovního ruchu Ruska měl Petr I. Veliký. Car nejenom posílal lidi na různé pracovní a poznávací cesty, ale také usiloval o zlepšování podmínek pro cestování uvnitř území. Postupně se zlepšují cesty, vznikají nová spojení, otevírají se první lázně. Jíž v XVIII. století se cestování stává důležitou součástí života světské společnosti a roste prestiž cest do Evropy a na východ. V tuto dobu cestování slouží především jako prostředek pro změnu prostředí, studium cizích jazyků, rozšiřování všeobecného přehledu a získání nových znalostí o světě. Na rozdíl od Evropy cestovní ruch 19. století v Rusku nebyl hromadným, protože po zrušení nevolnictví v roce 1861 v zemi byla velmi nízká životní úroveň a většina obyvatelstva si nemohla dovolit cestování z finančních důvodů. Nicméně právě v tuto dobu objevili a vědecky uználi léčivé účinky unikátních minerálních pramenů Kavkazských Minerálních Vod, což způsobilo rozvoj lázeňského a rekreačního cestovního ruchu ve městech Pjatigorsk, Kislovodsk a Železnovodsk. Dříve neklidný region se přeměňuje v místo pro dovolenou aristokracie, vybavené krásnými kolonádami, lázněmi, saunami a jiným rekreačním zařízením. Právě tady probíhá kulturní život, pořádají se výstavy, otevírají se galerie a vystupují nejznámější zpěváci a herci. Další růst materiální a technické hotelové základny v zemi určují následující faktory: rozvoj existujících měst a vznik nových, rozvoj průmyslu, vědy, kultury a umění, zlepšování celkové životní úrovně obyvatelstva. V důsledku těchto faktorů vznikají předpoklady pro zvyšování domácího a příjezdového cestovního ruchu. Rusko se stává velmi populární destinací pro migrace cizinců hlavně z Evropy, protože tady mohli najít lepší pracovní uplatnění v bohatých ruských rodinách. Proto do Ruska směřovaly stovky a tisíce budoucích guvernantek, učitelů francouzštiny a němčiny a také šermu a etikety. Význam velké sociální záležitosti cestovní ruch v Rusku získává až v době Velké říjnové revoluce a začíná tak aktivně pomáhat k řešení mnoha vzdělávacích, výchovných a ozdravovacích úkolů.

9

V roce 1921 byl schválen dekret o organizaci rekreačních zařízení. Tím pádem začíná aktivní výstavba turistických chat, sanatorií, lázeňských středisek, letovisek a pionýrských táborů. To způsobí rozvoj turistiky a její zařazení mezi plnoprávné druhy sportů. Konají se různé závody a soutěže a velký význam získává takzvaná dětská turistika. Bohužel v období 90. let nastává kvůli politické a ekonomické situaci výrazný útlum poptávky po službách cestovního ruchu v Ruské federaci. Formování trhu cestovního ruchu v daném období můžeme charakterizovat třemi procesy: 1.

Rozpad podniků starého typu (cestovních kanceláří, výletních kanceláří).

2.

Budování nových organizací, které následně získaly názvy cestovní agentura nebo

cestovní kancelář. 3.

Modifikace starých turistických firem prostřednictvím přebudování pro vývoj

turistického produktu, který by měl poptávku u ruského spotřebitele. Během prvního procesu byly zpracovány převážně výjezdové zájezdy. Dlouholetý deficit výjezdového cestovního ruchu v SSSR vytvořil zvýšenou poptávku po zahraničním turistickým produktům. Pro přilákání ruských turistů některé země vytvořily příznivé podmínky, jako je například bezvízový styk se státy bývalého socialistického společenství (Čína, Česká republika, Maďarsko, Bulharsko atd.); usnadnění vízových formalit zavedli v Německu, Itálii a Španělsku; výhodné zájezdy pro ruské návštěvníky měli ve Francii a Španělsku. Nepříznivý vliv na rozvoj cestovního ruchu měla ekonomická krize v roce 1998, kdy se většina turistických podniků přeorientovala na vypracování turistického produktu vnitřního a výjezdového cestovního ruchu. Tato změna dala možnost pozastavit proces úpadku cestovních kanceláří a částečně přerozdělit segmenty na vnitřní a výjezdový cestovní ruch. Tím pádem se nejvíc populárními destinacemi domácího cestovního ruchu stal střed a jih Ruské federace. Zájezdy do těchto oblastí se vyznačovaly svou nenáročností a skromností: pobyty v lázeňských destinacích Ruska a Ukrajiny (Soči, Gelendžik, Dagomys, Jalta a jiné), poznávací zájezdy do kulturně-historických center („Zlaty kruh Ruska“, Nižní Novgorod, Moskva a Petrohrad), ekoturistika, safari-zájezdy (lov a rybolov), říční okružní plavby po Volze, Leně, Irtyši a Jeniseji; léčení a odpočinek. Prioritními druhy pro příjezdový cestovní ruch byl poznávací cestovní ruch, ekoturistika, safarizájezdy, rekreace a mořské okružní plavby na Dálném východě. Od roku 2000 je pozorovatelná tendence růstu příjezdového a domácího cestovního ruchu, zlepšuje se kvalita poskytovaných služeb, rozvíjí se dětský cestovní ruch (dětské zájezdy k moři a dětské sportovní tábory), vznikají nové turistické trasy. 10

2.3

Geografické a klimatické předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu

Povaha přírodních podmínek má velký vliv při výběru trasy nebo oblasti cestování potenciálními turisty. Návštěvníci berou na vědomí klimatické a krajinné zvláštnosti, rozmanitost a jedinečnost flóry a fauny, přírodní možnosti pro aktivní cestovní ruch. Důležitou roli pro cestovní ruch hraje geografická poloha území nebo státu. Například je důležitá blízkost k moři, k horským a lesním masívům, charakter pobřežní čáry, poloha země vůči hlavním dodavatelům turistů, blízkost regionu k důležitým tranzitním spojením atd. Pro zahraniční hosty má velký význam i přírodní reliéf regionu. Zpravidla nejatraktivnějšími oblastmi jsou oblasti se složitým a výrazným přírodním reliéfem. Hornatá krajina vyhrává před rovinatou krajinou, protože má víc rekreačních možností kvůli čistotě vzduchu, vysoké úrovni ultrafialového záření a kvůli možnostem sportovních aktivit. Právě proto se mnohá z horských pásem stala prosperujícími turistickými destinacemi. Pro lepší zkoumání cestovního ruchu podle geografické polohy lze vyčlenit čtyři regiony. 1.

Centrálníčást Ruska

V tomto regionu se nacházejí největší městské aglomerace a také významná část ekonomického potenciálu země, což podmínilo vysokou úroveň turistické infrastruktury. Střed Ruska má velké kulturně-historické dědictví, a proto je v této oblasti populární poznávací cestovní ruch. 2.

Sever Ruska

Region se vyznačuje rozmanitostí přírodního reliéfu, kde se rozsáhlé nížiny střídají s horskými pásmy, a proto disponuje nejlepšími přírodními zdroji pro rekreační cestovní ruch. Stejně tak tato oblast má dobrou turistickou infrastrukturu, včetně rekreačních institucí, a má docela velký kulturně-historický potenciál. 3.

Jih Ruska

Jih Ruska byl vždycky orientován na lázeňsko-léčebnou formu cestovního ruchu a ve většině případů na příjezdový a domácí cestovní ruch. Důležité je to, že z rekreačního pohledu bylo toto území ovládnuto už dávno, a proto je v některých oblastech cestovní ruch dominantním odvětvím ekonomiky. 4.

Sibiř a Dálnývýchod

Region Sibiře není tak rozvinutý z pohledu cestovního ruchu hlavně kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám během zimního období. Na druhou stranu na jihu Sibiře se nacházejí významné turistické objekty, jako například horský systém Altaj, Sajany, horský systém 11

Předbajkalí a Zabajkalí. V tomto regionu pramení většina sibiřských řek a taky tady je velké množství neslaných a slaných jezer, včetně nejhlubšího jezera ve světě – Bajkal. Jižní část Sibiře se nachází v stepní, lesnízóně a zóně severských jehličnatých lesů (tajga). Její flóra a fauna se vyznačují velkou rozmanitostí a jedinečností. Na území Sibiře jsou taky minerální prameny a léčivá bahna.

2.4

Kulturní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu

Rusko má bohatý kulturní potenciál, který umožňuje každému území vybrat jako prioritní osu rozvoje cestovního ruchu kulturní a poznávací cestovní ruch. Je známo, že Ruská federace disponuje velkým množstvím kulturních a přírodních památek, mezi které patří skoro 99 tisíc památek kultury a dějin, 2368 muzeí v 477 historických městech, 590 divadel, 140 národních parků a chráněných krajinných oblastí, 67 cirkusů a 24 zoologických zahrad. V současné době je v Rusku v provozu 103 památkově chráněných území a 41 muzeíusedlostí. Památkové zóny hrají významnou roli při formování atraktivního image země v zahraničí. Z 15 objektů kulturního dědictví uznaných UNESCO je 12 objektů součástí památkově chráněných území.

2.5

Nabídka cestovního ruchu v Ruské federaci

Rusko má velké předpoklady pro rozvoj jak domácího, tak i příjezdového cestovního ruchu, protože disponuje velkým územím, bohatým kulturním a historickým dědictvím a také panenskou, divokou přírodou, která poslední dobou láká víc a víc zahraničních turistů. Území Ruska se rozprostírá od západu na východ 10 tisíc kilometrů a skoro 3 tisíce kilometrů od severní arktické šířky do jižní subtropické šířky. Rozmanitost přírodního reliéfu umožňuje rozvíjet různé druhy cestovního ruchu. Rekreační cestovní ruch Rekreační cestovní ruch Ruské federace je představen Černomořským, Azovským, Baltským, Kaspickým nebo exotičtějším pobřežím Tichého oceánu na Dálném východě země. Každá oblast je unikátní a má určité předpoklady pro plnění různých účelů cestovního ruchu. Pobřeží Černého moře Pobřeží představuje úzký pás mezi Černým mořem a hřbety Velkého Kavkazu a skoro celé je určeno pro rekreační a lázeňské pobyty. Jediné místo subtropického podnebí v zemi tvoří 12

výjimečné přírodní a klimatické podmínky, které nepotkáme v žádném jiném regionu Ruska. Charakteristickým rysem černomořského pobřeží je přítomnost velkého množství pláži různých druhů na relativně malém území. Tak se na 400 kilometrech vyskytují pískové, oblázkové, zátokou, skalnaté a dokonce křemenné pláže. Region nabízí také svým hostům velké množství letních sportů, jako například horolezectví, potápění, windsurfing, jachting, vodní lyžování, kitesurfing a jiné. Přítomnost hor prodlužuje turistickou sezonu a po celý rok láká milovníky adrenalinových zimních sportů. Populárnější a rozvinutější letoviska černomořského pobřeží se nachází v blízkosti měst jako Soči, Anapa, Tuapse a Gelendžik, přičemž nejnavštěvovanějším zůstává Soči. Tomuto městu se neoficiálně říká hlavní letní město země. Plážové pásmo Velkého Soči činí 118 km, což je skoro jedna třetina celého černomořského pobřeží Ruska. Ve městě je k dispozici 161 pláží, z nichž je 120 státní a patří různým hotelům a ozdravovnám, 35 pláží jsou soukromé, ve vlastnictví soukromých podnikatelů a vchod na ně je zpoplatněn. Co se tyče hotelové základny má město více než 227 ubytovacích zařízení, mezi nimiž jsou hotely, penziony, ubytovny, kempy a další. Celková kapacita během letního období činí 70 tisíc míst a může se tady ubytovat 50 tisíc lidí. Kvůli olympiádě probíhající tento rok přitáhl region nové investice, což vedlo k nové vlně rozvoje a modernizace. Rozsáhlou rekonstrukcí prošla dopravní infrastruktura města a okolí, která byla dlouhá léta jedním z nejvážnějších problémů dané turistické destinace Ruska. Tak bylo díky olympiádě v Soči postaveno důležité železniční spojení mezi Adlerem a Krasnou Poljanou, zrekonstruována již existující železniční trat Tuapse–Adler a prodloužena do letiště „Adler“, vybudován velmi náročný obchvat „Dubler Kurortnogo prospekta“ dlouhý 16,3 km, který vede paralelně s hlavní ulicí Kurortnyj prospekt tak i objezdovou dálnicí, a tím výrazně zkracuje čas dopravy přes centrální část města. Celkem je zmodernizováno 47 objektů dopravní infrastruktury včetně 367,3 km silnic a mostů, více než 201 km železničních tratí, 22 tunelů a několik desítek nadzemních přechodů a podchodů. Letiště „Soči“ taky prošlo rekonstrukcí a byl tady otevřen další terminál, prodloužena startovací dráha o 300 metrů a celková kapacita odbavování pasažérů se zvýšila z 1 800 lidí za hodinu v roce 2012 na2 500 lidí za hodinu. Dnes na letišti působí 40 leteckých společností. Sočský námořní přístav se proměnil ve velké mezinárodní centrum nákladní a osobní přepravy. Nový přístav je schopen současně přijmout dvě výletní lodi s délkou do 300 metrů a 1 osobní 13

trajekt s délkou do 170 metrů. Odbavovací kapacita tohoto přístavu je 1 200 osob za hodinu, což neustupuje nejlepším zahraničním analogonům. Sociálně-technické základně v podobě ubytovacích zařízení také byla věnována nemalá pozornost, aby ubytovací kapacity odpovídaly očekávanému proudu lidí, postavili v Soči 25 nových hotelů, což je 15 tisíc míst. Rozšířené jsou i kategorie ubytovacích zařízení: před olympiádou ve městě převažovaly tříhvězdičkové hotely a celý pobyt byl orientován spíš na nízkonákladovou dovolenou a dětské sportovní pobyty v táborech. Dnes vzniklo několik čtyř- a pětihvězdičkových

hotelových

komplexů

vybavených

nejmodernějším

zařízením

a

odpovídajících mezinárodním standardům. Podle odhadu investorů tyto objekty mají přispívat k rozvoji byznysového cestovního ruchu a podporovat jak domácí, tak i příjezdový cestovní ruch. Lázeňsko-léčebný cestovní ruch Díky rozmanitosti přírodního reliéfu, různým klimatickým podmínkám a unikátním přírodním zdrojům má Rusko velké předpoklady pro rozvoj lázeňsko-léčebné formy cestovního ruchu. Lázeňská letoviska země se nacházejí v takových regionech jako Kavkazské Minerální Vody, Krasnodarský kraj, Altajský kraj a Leningradská oblast. Kavkazské Minerální Vody Lázně Kavkazských Minerálních Vod (KMV) jsou největší a nejvýznamnější v Ruské federaci a díky své mnohofunkčnosti se považují za unikátní. Na poměrně malém území je zde přístupné velké množství nalezišť minerálních vod různých jak svým složením, tak i léčivými účinky. Kavkazské Minerální Vody se nacházejí na jihu evropské části Ruska ve stejné vzdálenosti od Černého a Kaspického moře na styku Mineralovodské roviny a severních svahů Velkého Kavkazu. Region (aglomerace) se rozkládá na území 500 tisíc hektarů a spadá do tří subjektů Ruské federace: Stavropolský kraj (58 % regionu), Karačajevsko-Čerkesk (33 % regionu) a Kabardsko-Balkarsk (9 % regionu). Dohromady se v regionu vyskytuje více než 130 pramenů, z nichž se k ozdravovacím účelům používá 90 pramenů. Pravě tady se nacházejí nejznámější lázeňská města Ruska – Kislovodsk, Jessentuki, Železnovodsk a Minerální Vody. Kislovodsk Město se nachází 234 kilometrů od města Stavropol v severní hornatině Velkého Kavkazu ve výšce 750–1200 metrů nad úrovní moře a hraničí s Karačajevsko-Čerkeskem a Kabardsko-

14

Balkarskem. Považuje se za největší lázeňské město Kavkazských Minerálních Vod a za druhé největší v Rusku po Soči. Díky obklopujícím horám, které chrání město proti větrům a mlhám, a značné výšce má Kislovodsk zvláštní klimatické a přírodní podmínky. Rozmanitý reliéf a bohatá příroda území působí jako uzdravovací faktor a jsou dobře využívané například pro uzdravovací sportovní aktivity. Nadmořská výška zajišťuje městu dobré počasí skoro po celý rok, a proto počet slunečných dnů v roce zde činí 150 dnů, zima je jemná a suchá a během celého roku je klidné podnebí bez větru. Kislovodsk je lázeňským centrem celého regionu KMV a je nejpopulárnějším letoviskem v Rusku, které zahájilo svou první sezonu již v roce 1798. Hlavní vzácností města je minerální voda Narzan známá svými léčivými účinky po celém světě. Tato minerální voda patří mezi hydrokarbonátné a sulfátné vody, jejichž složení se muže lišit obsahem iontů hořčíku, chlóru, sodíku a draslíku. Pitná kúra vody Narzan je určená především pro léčbu onemocnění žaludku, slinivky břišní, ledvin a také systému krevního oběhu, dýchacího ústrojí, alergie, očních onemocnění a pohlavního systému žen a mužů. Celkem se v Kislovodsku využívá 10 pramenů. Z celého regionu KMV má Kislovodsk nejlepší infrastrukturu a hotelovou základnu, kterou tvoří více než 50 sanatorií. Kulturně-poznávací cestovní ruch Kromě rozmanitých přírodních a klimatických oblastí disponuje Rusko bohatou historii a kulturou, která tvoří příznivé podmínky pro rozvoj poznávacího cestovního ruchu. Podle množství historických objektů zaujímá Rusko 5. místo ze 130 zemí a počet těchto objektů dosahuje 100 tisíc. Na světovém seznamu památek UNESCO je v Ruské federaci zapsáno 25 historických a přírodních objektů různých kategorií a 26 objektů je považováno za potenciální kandidáty na zařazení. V současné době právě kulturně-poznávací cestovní ruch má největší podíl ve struktuře domácího cestovního ruchu Ruska a druhý největší podíl ve struktuře příjezdového turistického toku (viz obrázek číslo 1 v příloze). Nabídka poznávacích cestovního ruchu Ruské federace je velmi široká a v každém regionu země se nacházejí zcela výjimečné kulturní, historické a přírodní památky. Nicméně za nejdůležitější oblast pro poznávací cestovní ruch se považuje především evropskáčást země (Moskva, Pětrohrad, Karelská republika, města Povolžía Solovecké ostrovy), Republika Tuva a Krasnojarský kraj. Nejnavštěvovanějšími místy z pohledu kulturně-poznávacího cestovního ruchu nadále zůstávají Moskva, Petrohrad a města Zlatého kruhu Ruska. 15

Nejzávažnějším problémem poznávacího cestovního ruchu Ruska je nedostatečná infrastruktura a nedostatek ubytovacích kapacit v mnoha městech majících potenciál pro rozvoj tohoto druhu cestovního ruchu. Tato města se zpravidla nacházejí ve velké vzdálenosti od mezinárodních dopravních spojení a turistických center, a proto budování odpovídající infrastruktury je velmi obtížné a finančně náročné. Nerozvíjí se taky ubytovací základna v okolí historických objektů, protože většinu návštěvníků tvoří místní obyvatelé, kteří buď nepotřebují ubytování, anebo stávající ubytovací zařízení jsou pro ně dostatečné. Dalším problémem rozvoje poznávacího cestovního ruchu je údržba historických objektů. Vzhledem k velkému množství kulturních a historických památek a špatné dostupnosti jejich velké částise v dobrém stavu udržují jenom ty objekty, které mají opravdu velký historický význam a které i díky své blízkosti k velkým městům jsou navštěvované nejenom domácími, ale i zahraničními turisty. Tím pádem celý potenciál kulturně-poznávacího cestovního ruchu Ruska je využit pouze na 20 %, což je velmi nízký ukazatel. Turistika a sportovní cestovní ruch Vysoké hory, řeky bohaté na vodu, široké planiny, husté lesy, množství jeskyň a rozmanité klimatické podmínky –to všechno dělá z Ruska atraktivní destinaci pro různé druhy turistiky a jiné sportovní aktivity. Horská turistika Horskou turistikou rozumíme jak alpinismus a vysokohorskou turistiku, tak i nenáročné jednodenní výstupy, které nevyžadují profesionální vybavení a průpravu. Nejlepší místa pro horskou turistiku v Rusku jsou Severní Osetie, Kabardino-Balkarie, Krasnodarský a Stavropolský kraj, Murmanská oblast, Altaj, Velký a Malý Kavkaz. Kromě toho se v Rusku nachází několik světoznámých vrcholů, které chtějí pokořit nejenom ruští sportovci, ale i návštěvníci z celého světa. Mezi tyto vrcholy patří: 1)

Elbrus

Elbrus je hora s nejvyšším vrcholem stejnojmenného pohoří v Ruskua na Kavkazu, jejíž dobytílákalo již v 19. století. Vrcholy Elbrusu se nachází na hranice mezi Kabardino-Balkarií a Karačajevsko-Čerkeskem a místo se považuje za největší turistické centrum a lyžařské středisko, kam se sjíždějí lyžaři, alpinisti, milovníci snowboardingu a jiných zimních aktivních sportů. 2)

Kazbek

Kazbek je už neaktivní sopka na hranici Ruska a Gruzie, jejíž výška dosahuje 5047 metrů nad úrovní moře (Nejvyšší vrchol Elbrusu je 5642 metrů). Kromě výšky Kazbek láká návštěvníky 16

ještě i svou bohatou přírodou a kulturně-historickými památkami. Například ve výšce zhruba 4000 metrů se turisté mohou setkat s unikátním klášterním komplexem Betlemi a v okolí Kazbeku navštívit Troický kostel nebo se podívat na kříž gruzínské patronky Svaté Niny. Jedním z nejpopulárnějších druhů sportovního cestovního ruchu v Rusku jsou lyžařské zájezdy, protože sněhová pokrývka pokrývá většinu území státu a sníh se tam udržuje několik měsíců v roce. V současné době je na území Ruska 200 lyžařských areálů a 4 letoviska a jezdí se nejvíc do regionů Soči, Kemerovské oblasti (Šeregeš), Kavkazu, Uralu a v okolí velkoměst Moskvy a Petrohradu. Regiony Altaje, Kavkazu, Uralu, Permské oblasti, Penzenské oblasti, Čeljabinské oblasti a Chakaské republiky jsou velmi vhodné pro speleoalpinismus a celkový počet objevených jeskyň zde dosahuje pěti tisíc. V oblastech velkých řek a jezer je rozvinut takzvaný vodní cestovní ruch spojený se sjížděním řek na raftech a sportovních kajacích. Řeky Volha, Oka, Jenisej a také bouřivé horské řeky Uralu, Altaje a Kavkazu jsou centra pro provozování vodních sportů. Kongresový cestovní ruch Kongresový nebo business cestovní ruch vznikl na území Ruska relativně nedávno, ale v současné době se rozvijí nejrychleji ze všech oblastí cestovního ruchu a významně podporuje příjezdový cestovní ruch. Tak například v roce 2013 příjem z kongresového cestovního ruchu činil 471 miliard rublů a objem turistů ze zahraničí, které navštívili Rusko z pracovních důvodů, se zvýšil o 15 %. Tyto údaje se odrazily i v zájmu významných mezinárodních asociací jako ACTE (Association of Corporate Travel Executives) a GBTA (Global Business Travel Association) o spolupráci s Ruskem. Kromě Moskvy a Petrohradu se kongresový cestovní ruch aktivně rozvijí ve velkých městech, jako jsou Murmansk, Archangelsk, Samara, Soči, Jekatěrinburg, Irkutsk, Novosibirsk, Vladivostok aj. Rozvoj tohoto druhu cestovního ruchu podporuje hlavně rozvoj hotelnictví, a proto ve městech vzniká více a více hotelů vyšší kategorie, které odpovídají požadavkům podnikatelů a manažerů a mají velké kongresové a zasedací místnosti a veškeré potřebné zařízení. Každoročně se v Rusku koná množství mezinárodních výstav, konferencí a seminářů věnovaných nejenom různým odvětvím ekonomiky a výroby, ale i vědeckým a vzdělávacím oblastem. Za nejzávažnější problém kongresového cestovního ruchu se považuje jeho technická zaostalost. Nejvíce se to tyká použití nástrojů on-line rezervace hotelových a leteckých služeb, které se používají v zahraničí už mnoho let nejen jako B2C, ale i v korporativním segmentu. Také se 17

velmi pomalu rozvíjí infrastruktura a oblast poskytování služeb. Nicméně v současné době už můžeme říct, že kongresový cestovní ruch už vychází ze „zóny očekávání“ a začíná růst. Nutnost konkurovat v podmínkách globální ekonomiky stimuluje společnosti investovat do pracovních cest a to dělá z kongresového cestovního ruchu prioritní oblast pro většinu společností. Podle světových odborníků se už v roce 2014 kongresový cestovní ruch v Rusku zvýší o 7 % a v roce 2020 by jeho objem mohl dosáhnout 18,4 miliard dolarů. Dnes podíl kongresového cestovního ruchu na HDP země činí 0,3 %, což není málo, ale v rozvinutějších zemích tento ukazatel je mnohem větší.

18

3 Potenciál Sibiře pro cestovní ruch Tato kapitola se zaměřuje na region Sibiře a zkoumá ho z pohledu cestovního ruchu. V poslední doběskoro všechny oblasti Sibiře zaznamenaly výrazný nárůst jak domácích, tak i zahraničních návštěvníků a dostaly státní podporu na rozvoj cestovního ruchu.

3.1

Obecná informace o regionu Sibiře

Sibiř je velký geografický region v severovýchodní části Eurasie, který je ohraničený Uralskými horami na západě, Tichým oceánem na východě, Severním ledovým oceánem na severu a na jihu hranicemi sousedních států, jako například Kazachstán, Mongolsko a Čína. V současné době se pod názvem Sibiř rozumí část Ruské federace, která leží v těchto územních hranicích, ale jako historický pojem Sibiř zaujímá také severovýchod Kazachstánu a celý Dálnývýchod nacházející se v Rusku. Sibiř se dělí na západní, východní, severovýchodní a střední. Pod západní Sibiř spadá Ťumeňská, Kurganská, Novosibirská, Tomská a Kemerovská oblast, Altajský kraj a Republika Altaj. Východní Sibiř se skládá z Krasnojarského a Zabajkalského kraje, Irkutské a Amurské oblasti a také republik Chakasie, Tuva, Burjatska a Sacha. Oblast Sibiř zaujímá 12,3 milionů kilometrů2 a tvoří tak 73,56 % území celého Ruska a její plocha je i bez Dálného východu větší než plocha Kanady, největšího státu po Rusku. Největšími městy Sibiře jsou Novosibirsk, Omsk, Krasnojarsk, Barnaul, Irkutsk, Novokuzněck a Ťumeň. Na území Sibiře žije celkem 24 milionů lidí (1. 1. 2010), což představuje 16,9 % obyvatelstva Ruské federace. Ikdyž se Sibiř považuje za málo obydlené území, historicky tady žili představitelé mnoha národů a etnických skupin. Takže kromě Rusů žijí na Sibiři Tuvinci, Něnci, Evenové, Evenkové, Burjati, Nivčové, Čukčové, Jakuti, Altajci, Chantové, Korjaci a mnozí další. Region Sibiře disponuje velkým přírodním bohatstvím a díky tak rozmanitému přírodnímu reliéfu každá její oblast má svoji unikátní flóru a faunu. Na Sibiři najdeme nejhlubší jezero na světě Bajkal, léčivá jezera Chakasie, vysoké hory Altaje, Sajan, lesy tajgy a plnovodné řeky Lena, Jenisej, Ob, Amur a jiné. Sibiř je také největším nalezištěm různých přírodních zdrojů na území Ruské federace a tak se zde kromě ropy a plynu soustřeďuje 85 % všech zásob olova, 80 % zásob uhlí a molybdenu, 71 % zásob niklu, 69 % zásob mědi, 44 % zásob stříbra a 40 % zásob zlata. Tím pádem z ekonomického hlediska je Sibiř velmi důležitým regionem a produkuje se tady 24,7 % celkového HDP země. 19

3.2

Chakaská republika

Je republikou Ruské federace ležící na jižní Sibiři v povodí řeky Jenisej. Na západě sousedí s Kemerovskou oblastí, na jihozápadě s Altajem, na jihovýchodě s Tuvou, na severu a východě s Krasnojarským krajem. Rozloha republiky činí 61 900 km² a žije zde cca 540 000 obyvatel. Chakasie má unikátní možnosti pro rozvoj příjezdového cestovního ruchu: na jejím území se spojují dvě největší ruské řeky Jenisej a Ob, což vytváří víc než 3000 malých a velkých vodních potoků a také Krasnojarskou a Sajanskou vodní nádrž. Severské jehličnaté lesy (tajga), jejichž celková rozloha jsou 4 miliony hektarů, mají neobyčejnou a rozmanitou flóru a faunu a často se jim říká sibiřské Švýcarsko. Zde se dá pozorovat a seznámit se s různými zeměpisnými zónami, například se žhavými stepmi a zasněženými horskými hřebeny s rozdíly nadmořské výšky 200 až 2500 metrů. Stepní část republiky disponuje unikátními turistickými zdroji, jako jsou přírodní a historické objekty, sportovní aktivity, lov a rybolov, národní festivaly, archeologické, ekologické a poznávací zájezdy.

3.2.1 Popis turistického produktu Mezi nejvýznamnější přírodní památky patří horské pásmo „Sunduki“. Je to komplex povrchových archeologických objektů, které zahrnuji pohřebiště, petroglyfy a specifické stavby, jež všechny dohromady představují aparát pro sledování podnebí nebo takzvanou astronomickou observatoř pravěkých lidí. Skoro všechno (náhrobní kameny a obrazy) slouží pro hlavní účel pravěkých astronomů – pozorování hvězd, slunce a měsíce. Perlou tohoto komplexu je „Bílý kůň“, který se nachází na Černé hoře vedle pásma „Sunduki“. Daný petroglyf, vytvořený podle unikátní technologie kresby, má 14 tisíc let a je projekcí souhvězdí Lva. Všechny objekty pásma „Sunduki“ probouzejí fantazie a dávají možnost se podívat na dějiny z jiného pohledu. Na území Chakaské republiky se nachází velké množství zajímavých jeskyň, jedna z největších a nejpopulárnějších z nich je „Pandořina skříňka“. Jeskyně byla otevřena v roce 1981 a byla považována za jednu z malých a měla název „Široka“, protož ejejí šířka byla 10 m při výšce jenom 2 metrů. V jeskyni byly nalezeny stopy pobytu člověka: keramika, kosti, části nádobí a oděvů. V roce 1991 speleologové prokopali prúchod velikosti přibližně 25 metrů a objevili druhou a hlavní část jeskyně dlouhou 11 kilometrů. „Pandořina skříňka“ má hloubku 200 metrů a skládá se z množství malých jeskyň a přírodních studní. Celý systém galerie, sálů a průchodů obsahuje 400 jezer s hloubkou do 50 metrů s křišťálově čistou vodou. V současnosti je tato jeskyně druhá nejdelší na Sibiři. 20

Chakasie je také známá svými čistými a léčivými jezery, jako například Tus. Minerální vody tohoto jezera jsou tak silné, že přebytek soli vytváří na dně solný povrch, který pokrývá centrální část jezera. Pod tímto povrchem se nacházejí úložiště velmi mineralizovaného a léčivého bahna. Svým složením je voda Tusu shodná s vodou Mrtvého moře a každé léto jezero navštěvují tisíce lidí. Jezero Tus je vhodné pro léčbu onemocnění pohybového ústrojí, cévního a nervového systému, onemocnění kloubů a metabolismu a také gynekologických onemocnění. V Chakaské republice nechybí taky ani poznávací cestovní ruch. Nachází se tady výjimečná muzea, například chráněné území Salbyk, což je obrovský starobylý hřbitov. Na území pěti hektarů je rozeseto 56 mohyl, jejichž výška dosahuje 4–6 metrů. Návštěvníkům chráněného území se nabízí okružní individuální a skupinové prohlídky tří objektů hřbitova („Vrata“, „Velká Salbykská mohyla“ a „Malá Salbykská mohyla“), vystoupení a koncerty folklorních skupin, pomoc v uskutečnění obřadů (esoterický cestovní ruch) a historicko-etnografické poradenství. Také jsou mezi zahraničními návštěvníky moc populární lovecké a rybářské zájezdy do Chakaské republiky. Lovecké zájezdy probíhají v doprovodu myslivce a tlumočníka, kteří seznámí turisty s živočišným světem tajgy a ukážou, kde lze potkat medvěda, losa, rysa, vodní šelmu, sobola, veverku, hranostaje a dokonce levharta. Existuji trasy různé náročnosti a vzdálenosti. Pro milovníky rybaření Chakasie nabízí dva typy rybářských zájezdů. Především je to rybářský zájezd podél horské sibiřské řeky Ony, což je jedna z nejkrásnějších řek Západního Sajanu. Tady se vyskytují takové delikatesní ryby jako lipan a lenok. Druhý typ zájezdů je rybaření na horách, během něhož návštěvník překoná vzdálenost 25–30 kilometrů přes vrchol Západního Sajanu, jehož průměrná výška dosahuje 2200 metrůn nad úrovní moře. Tento typ rybářského zájezdu je určen nejen pro milovníky rybolovu, ale také pro milovníky přírody, protože cestou k cílovému místu účastník uvidí alpské louky, tundru, cedrové lesy, březové háje, množství květin a lesních plodů. Kromě toho se v Chakaské republice nabízejí projížďky okolím na koni, různé sportovní aktivity (rafting, lyžování, bruslení, cyklostezky, horolezectví), poznávací výlety, lázeňsko-léčebné služby, jsou zde možnosti pro venkovský cestovní ruch a agroturistiku.

21

3.2.2 Dopravní infrastruktura Chakasie Dopravní infrastruktura Chakasie je tvořena silničním, železničním a leteckým spojením. Silniční sít Chakasie je nejvíce rozvinutá v jejím centru, západě a jihozápadě, což je spojeno s umístěním největších měst republiky. Federální silnice M45, která se spojuje se silnicí A161 vedle hlavního města Abakanu, ho spojuje s tuvinským Ak-Dovurakem. Nejlepší silniční infrastruktura se nachází na trasách Abakan–Sajanogorsk, Abakan–Běja, Abakan–Abaza, Abakan–Sorsk, Bomžovo–Šira–Kopjovo, Kopjovo–Priiskovy. Meziměstská doprava spojuje všechny blízké regiony, například Krasnojarský kraj, Tuva, Kemerovská oblast, Altaj, a vzdálenější města jako Novosibirsk a Tomsk. Silnice spojující menší města Chakasie představují většinou terénní půdní cesty, ale v nejbližší době se chystá jejích rekonstrukce a úprava. Železnice republiky patří Krasnojarské železnici, celková délka činí 663 kilometrů a prochází skoro všemi důležitými městy regionu. Centrální dopravní uzel republiky se nachází ve hlavním městě Abakan a jsou tady tři hlavní železniční tratě: Abakan–Krasnojarsk, Abakan– Novokuzněck a nejvzdálenější Abakan - Moskva-Jaroslavskaja. Úsek železnice Tigej–Kopjovo je spojujícím úsekem mezi dvěma největšími tepnami – Transsibiřskou magistrálou a jejím jižním směrem Južsibom. Také v Chakasii působí jedno vnitrostátní letiště, které se nachází 200 kilometrů od hlavního města Abakanu ve vesnici Kalinino. Leteckou přepravu realizují letecké společnosti „AbakanAvia“, „Vladivostok-Avia“ a „Aeroport-Abakan“ a nejběžnějšími lety jsou lety do Moskvy, Norilsku, Krasnojarsku, Vladivostoku a Kyzylu. V létě jsou zavedeny lety i na jih Ruska do lázeňských měst.

3.2.3 Ubytovací zařízení Na území Chakaské republiky působí celkem 18 hotelů s ubytovací kapacitou 1754 míst a počet jiných ubytovacích zařízení činí 31. Podle průzkumu hromadných a individuálních ubytovacích zařízení, který se konal v roce 2009, počet návštěvníků pouze v Šorinském regionu dosáhl 822 tisíc, průměrná cena za noc bez poskytování jiných turistických služeb činila 600 rublů a průměrná délka pobytu 5 dní. Podle hodnocení ministerstva sportu a cestovního ruchu výše příjmů pouze majitelů hromadných ubytovacích zařízení činila 115,5 milionů rublů.

22

3.2.4 Cestovní kanceláře a agentury Podle statistických údajů v roce 2007 v republice působilo 17 cestovních agentur a kanceláří a prodej turistických balíčků do Chakasie přinesl podnikům 32 milionů rublů. Již v roce 2011 na území Chakaské republiky působilo 40 cestovních kanceláří a agentur. Tyto cestovní kanceláře a agentury nabízejí různé druhy zájezdů, a to jak pobytových u léčivých jezer, tak i kulturně-poznávacích, sportovních, extrémních a jiných. Přibližné ceny na exkurzi v Chakasii jsou od 141 korun do 965 korun na osobu a ceny na komplexní balíček jsou od 18 400 korun na 7 dní a do 40 000 korun na 10 nocí.

3.2.5 Problémy regionu V rozvoji cestovního ruchu Chakaské republiky jsou určité problémy, které výrazně ovlivňují velikost jak domácího, tak i zahraničního turistického toku. Mezi tyto problémy patří: -

Nedostatečné povědomí o regionu v Rusku a v zahraničí

-

Nedostatečná normo-právní základna, která by regulovala turistickou činnost na území

republiky, a také omezené možnosti státní podpory na rozvoj oblasti cestovního ruchu -

Neodpovídající poměr ceny a kvality poskytovaných služeb

-

Nedostatek ubytovacích kapacit a jiných objektů turistických služeb

-

Nejsou kvalitní informační centra

-

Nevyužití celého potenciálu cestovního ruchu

-

Nedostatek kvalifikovaného personálu v oblasti cestovního ruchu

-

Neexistence zpětné vazby mezi subjekty cestovního ruchu a přímým zákazníkem

3.3

Republika Altaj

Altaj se nachází na jihu západní Sibiře a hraničí s Altajským krajem na severozápadě, na jihozápadě s Kazachstánem, na jihu s Čínou a Mongolskem. Na východě hraničí s Republikou Tuva a Chakasií, na severovýchodě s Kemerovskou oblastí.Rozloha kraje je 92 903 kilometrů2a žije tady víc než 211 605 lidí (8 národností, ale převažující jsou Rusové). Altaj je republikou Sibiřského federálního okruhu Ruska, jejímž hlavním městem je Gorno-Altajsk. Rozmanitost přírodního reliéfu a vlastní historická jedinečnost každého území umožňuje rozvoj skoro všech 23

druhů cestovního ruchu. Nabídka zájezdů a aktivit v Altajské republice je schopna uspokojit požadavky nejnáročnějších zahraničních návštěvníků.

3.3.1 Popis turistického produktu Největší bohatství a atraktivita tohoto kraje jsou samozřejmě unikátní hory, na kterých se uskutečňují jak horské pěší túry v zimě a v létě, tak i různé sportovní aktivity. Altaj je horský systém mající délku 2000 kilometrů a šířku 600 kilometrů a je nejvyšším pohořím Sibiře. Díky své krásné přírodě a nižší náročnosti oproti jiným horským systémům je nejoblíbenějším místem horolezců a aktivně se tady rozvíjí vysokohorská turistika. Nejpopulárnějším mezi turisty je samozřejmě nejvyšší vrchol Bělucha, která měří 4506 metrů nad úrovní moře. I když výška Běluchy není tak velká, lézt na její vrchol je docela náročné kvůli zvláštním klimatickým podmínkám: skoro vždycky je tady mrazivo, fouká silný a prudký vítr a během celého roku jsou skály pokryté ledovým povrchem. Bělucha se nachází v zóně seizmické aktivity (7.–8.stupeň Richterovy škály), a proto občas dochází k zemětřesením, kterápůsobí obrovské praskliny na povrchu. Na svazích Běluchy se nacházejí velké ledovce, jejichž rozloha je celkem 70 kilometrů2 a nejvýznamnější z nich jsou Akkemský, Katunský, Černý a Kapcalský. V minulosti byla Bělucha považována za posvátnou horu. Pověst vypráví o tom, ze Bělucha byla útočištěm hrozných sil a v jejích jeskyních přebývá zlý duch Erlik, který zabije každého, kdo se odváží vylézt na horu. Podle buddhistů se v Běluše nachází země bohů Sambala a právě odsud Buddha přišel do Indie. Dokonce v současné době mnozí věří, že tato hora je energeticky spojena s vesmírem a obohatí zdravím a energií každého člověka, který na ni vleze. Další významná hora pro Altajskou republiku je Aktru, protože právě tady se nachází největší centrum alpinismu a horolezecká škola. Aktru patří k horskému systému Severo-Čujského hřebene a má výšku 2150 metrů. V okolích Aktru existuje pět ledovců: Malý Aktru, Velký Aktru, Vodopadny, Kyzyl-Tas a Kurkurek. Centrum alpinismu nabízí trasy lezení různé náročnosti (od 1. nejlehčího po 6. nejnáročnější), zájezdy, které zahrnují horolezeckou školu a tréninky pro začátečníky a pokročilé, lezení na ledovce a hory, ve volném čase lyžování a snowboarding. Kromě lyžařských středisek v kraji existují mnohaleté tradiční léčebno-lázeňské formy cestovního ruchu díky rozmanitým léčivým přírodním zdrojům. Dnes se aktivně používají různé

24

metody léčení, které jsou založené na využívání přírodních surovin, například medu, léčivých bylin, bahna, minerálních vod a surovin živočišného původu. Díky tomu, že mezi obyvateli republiky Altaj převažují vesničané a díky bohaté přírodě se od roku 2009 velmi rychle rozvíjí venkovský cestovní ruch. Správa kraje podporuje tento rozvoj a na rok 2009–2012 byl schválen speciální program, v jehož rámci se už postavilo 20 obytných domů v altajských vesničkách a místní obyvatelé se začínají zapojovat do pro ně nového byznysu. Místa, ve kterých se dá vybrat ubytování, jsou různá: od předměstí Barnaulu po nejvzdálenější příhraniční okraje, venkovské domy jsou určené pro různé skupiny lidi – jak pro rodiny s dětmi, tak i pro aktivní mládež. Rodina každého domu nebo chaty vytvoří vlastní turistický program, který nabízejí zahraničním turistům. Může to být seznámení s místní přírodou, ukazování lesních plodů, bylin, hub, ryb a zvěřiny žijící v okolí nebo seznámení s místní kulturou a zapojení do každodenního venkovského života. Pro aktivní hosty rodiny nabízejí horské a pěší túry, jízdy na koni, lov a rybolov a taky sjíždění řeky na raftech. Turistémají unikátní možnost se naučit od místních obyvatel vařit podle tradičních ruských receptů, pod dohledem řemeslníků vyrábět suvenýry z hlíny, dřeva, březové kůry, kamenů a látek. Kromě toho během celého pobytu návštěvník konzumuje jen místní vyrobené potraviny (vždycky čerstvé pravé mléko, máslo, tvaroh, vejce, maso nebo zvěřinu, ovoce a zeleninu pěstované rodinou) a v případě zájmu se může zapojit do procesu pěstování a chovu. Mezi další turistické aktivity Altaje patří zimní džíp-zájezdy, zájezdy na sněžných skútrech, běžecké túry, rafting, cyklo-zájezdy, jet-boat zájezdy, speleoalpinismus, létaní se závěsným kluzákem a deltaplánem.

3.3.2 Dopravní infrastruktura Republiky Altaj Dopravní infrastruktura Altaje je tvořena silničním a leteckým spojením. Nejdůležitějším silničním spojením republiky je Čujský trakt, který vede od sibiřského města Novosibirsk až ke hranicím s Mongolskem. Tato silnice prochází přes 6 okresů Altaje z celkových deseti. Čujský trakt hraničí s Kazachstánem, Čínou a Mongolskem a čtyřmi regiony – Altajským krajem, Kemerovskou oblastí, Republikou Tuvou a Chakasií. V roce 2013 byla zahájená rozsáhlá rekonstrukce silnice Čujského traktu (M-52) vedoucí od hranice Republiky Altaj a Altajského kraje do altajské vesnice Ust-Sema. Tato rekonstrukce předpokládá výstavbu silnic první a druhé technické kategorie s délkou 68,64 kilometrů. V současné době již byl postaven úsek dálnici velikostí 8,4 kilometrů, který spojuje letiště 25

„Gorno-Altajsk“ a speciální ekonomickou zónu „Altajské údolí“. Projekt rekonstrukce má zvýšit turistický tok do republiky a také zajistit větší komfort místním obyvatelům. V republice působí celkem tři letiště, ale pouze jedno je určeno pro větší letadla a má větší odbavovací kapacitu (200 lidí za hodinu). Toto letiště se nachází v hlavním městě GornoAlatjsku, v roce 2011 prošlo rozsáhlou rekonstrukcí a dnes je funkční po celý rok za jakéhokoli počasí a má většíodbavovací kapacitu. Z Gorno-Altajsku létají pravidelné lety do Moskvy, Novosibirsku, Krasnojarsku, Tomsku. Nejbližší mezinárodní letiště se nachází ve městě Barnaul, což je čtyři hodiny cesty autem od Gorno-Altajsku. Tady přijímají lety z Thajska, Číny a Egyptu.

3.3.3 Ubytovací zařízení V současné době v Republice Altaj funguje 221 specializovaných a 400 soukromých ubytovacích zařízení, které jsou schopny ubytovat 17 tisíc turistů současně, přičemž 8 tisíc z nich v místech celoroční působnosti. Od roku 2007 se dá pozorovat pozitivní tendence nárůstu jak ubytovacích zařízení, tak i jejich kapacity. Tak například v roce 2007 bylo zaznamenáno 146 ubytovacích objektů s kapacitou 6858 míst, v roce 2008 – 161 objektů s kapacitou 8150, v roce 2009 – 168 objektů a 8500 míst, v roce 2010 – 172 zařízení s kapacitou 8800 míst.

3.3.4 Cestovní kanceláře a agentury Dnes na území Altaje působí 86 cestovních kanceláří a agentur a je v této oblasti zaměstnáno 6000 lidí současně. Počet cestovních kanceláří a agentur se každoročně zvyšuje, a tak v roce 2009 bylo 18 podniků, v roce 2010 – 61 firem, v roce 2011 a 2012 počet zůstal stejným a dosáhl počtu 57 cestovních kanceláří a agentur. Cestovní ruch hraje velmi důležitou role v struktuře příjmů a je jeho druhým největším zdrojem. Se státní podporou rozvoje cestovního ruchu a zlepšováním turistické infrastruktury roste počet návštěvníků, a tím pádem i výše příjmů z cestovního ruchu. Tak v roce 2010 republiku navštívilo 1 200 000 turistů a celkové příjmy činily 1,85 miliard rublů.

26

3.3.5 Speciální ekonomická zóna (SEZ) 3. února v roce 2007 Republika Altaj vyhrála konkurz na vytvoření speciální ekonomické zóny a zařadila se tak mezi sedm regionů Ruska, kde se umístí ekonomické zóny turistického typu. Cílem ekonomické zóny „Altajské údolí“ je vybudování moderního celoročního rekreačního střediska pro celou rodinu se širokou nabídkou turistických, zábavních a lázeňských služeb pro všechny věkové kategorie, a to v souladu s nejmodernějšími technologiemi uprostřed unikátní přírody Altaje. Speciální ekonomická zóna je vytvořena na základě usnesení č. 67 vlády Ruské federace od 3. 2. 2007 a schválena na 49 let. Speciální ekonomická zóna by měla podporovat rozvoj ekologického, kulturně-poznávacího, lázeňského, aktivního a extrémního cestovního ruchu Republiky Altaj. Hlavními objekty turistické zóny bude umělé jezero s rozlohou 50 hektarů, písečné pláže vybavené pro koupání a komfortní odpočinek a také turistické komplexy, které budou umístěné na třech poloostrovech (viz obrázek číslo 2 v příloze). Další turistické objekty jsou hotely různých kategorií, lázeňské a wellness hotely, vilové komplexy, apartmány a bungalovy, etnická vesnička ukazující každodenní život a kulturu altajských národů, kavárny, restaurace, zábavní centra, obchody, vodní atrakce, dětská hříště, aquapark, lyžařské středisko, otevřená sportoviště. Celý projekt se realizuje ve třech rekreačních oblastech: Sojuzga – Manžerok – Čemal, Tělecké jezero a okolí hory Běluchy. Technické informace o projektu: Umístění: Majminská oblast Republiky Altaj, 12 kilometrů od hlavního města Gorno-Altajska Rozloha: 856, 83 hektarů (z toho pro stavby je určeno 300 hektarů) Dopravní dostupnost: přes speciální ekonomickou zónu prochází silnice federálního významu M-52 a hlavní letiště republiky je vzdáleno 10 kilometrů Předpokládaný turistický tok: 95 000 lidí za rok Pracovní místa: 2 400 lidí Objem soukromých investic: 10 miliard rublů, státní investice – 8 miliard rublů.

27

3.3.6 Statistika návštěvností Vytvoření speciální ekonomické zóny, výrazná podpora vlády Ruské federace a zlepšující se infrastruktura má pozitivní dopad na rozvoj cestovního ruchu v regionu a zvyšuje ukazatele návštěvnosti Altaje. Tak v roce 2007 na Altaj přijelo 800 tisíc návštěvníků, v roce 2008 už to byl 1 milion návštěvníků, v roce 2009 – 1,05 a v roce 2010 už turistický tok činil 1, 2 milionů návštěvníků.

3.3.7 Problémy regionu Jako každý region má Altaj svoje problémy omezující aktivní rozvoj cestovního ruchu. Mezi tyto problémy patří: -

Nedostatečné zajištění ekologické bezpečnosti nejpopulárnějších turistických míst

-

Energetický deficit Republiky Altaj

-

Nedostatečné povědomí o přírodních turistických objektech regionu

-

Nízká kvalita poskytovaných služeb

-

Vysoká cena turistického produktu vůči kvalitě poskytovaných služeb

-

Obdobnost cestovního ruchu

-

Jednotvárnost exkurzních programů

-

Není systém pro vzdělání profesionálních pracovníků

-

Není dostatečně rozvinutý segment zábavy

-

Vzdálenost Altaje od největších ekonomických center

-

Nedostatečná infrastruktura regionu

3.4

Irkutská oblast

Irkutská oblast je subjekt Ruské federace nacházející se v jihovýchodní části Sibiřského federálního okruhu, jejímž administrativním centrem je město Irkutsk. Jako subjekt Irkutská oblast vznikla 26. září v roce 1937, když se celá Východosibiřská oblast se rozdělila na Irkutskou a Čitinskou oblast. Dnes oblast hraničí s Krasnojarským krajem na západě, Jakutskem na

28

severovýchodě, Zabajkalským krajem na východě, s Burjatskem na východě a jihu a s Republikou Tuvou na jihozápadě. Rozloha Irkutské oblasti činí 774 846 kilometrů2 a je vzdálena 5192 kilometrů od Moskvy a 4106 kilometrů od Vladivostoku. V Irkutské oblasti žije 2 418 348 lidí, z nichž je 89,88 % Rusů a zbytek tvoří národnosti jako Ukrajinci, Tatarové, Burjati aj. Irkutská oblast má velký potenciál z pohledu cestovního ruchu, protože na jejím území se nachází množství kulturně-historických památek a také neobyčejné přírodní bohatství, které tvoří vhodné podmínky skoro pro všechny druhy cestovního ruchu. Poznávací cestovní ruch je tvořen množstvím historických objektů, které turisté najdou skoro v každé vesnici Irkutské oblasti, a v celé oblasti je otevřeno více než 60 muzeí, která lákají jak domácí, tak i zahraniční turisty. Celkem je v Irkutské oblasti 15 000 kulturně-historických památek a 36 památek federálního významu. V roce 1970 největší město a federální centrum oblasti Irkutsk byl zařazen na seznam historických měst.

3.4.1 Popis turistického produktu Z nejvýznamnějších přírodních objektů mezinárodního významu se na území Irkutské oblasti nachází jezero Bajkal a Přibajkalská přírodní rezervace, které jako jeden celek byly v roce 1996 zapsány na seznam světového dědictví UNESCO. Jezero Bajkal se rozprostírá v délce 620 kilometrů od severovýchodu na jihozápad ve tvaru obrovského půlměsíce a jeho šířka činí v některých místech 79 kilometrů. Dno jezera je o 1167 metrů níž než úroveň světového oceánu,a tak se považuje za nejhlubší jezero na světě. Zajímavé je, že plocha jezera činí 31 722 kilometrů2, což se přibližně rovná území Belgie nebo Holandska. Nejpopulárnějšími místy pro dovolenou na Bajkale je vesnice Listvjanka, města Sliudianka, Bajkalsk a Barguzinský záliv. Listvjanka se nachází 70 kilometrů od Irkutsku na pobřeží Bajkalu blízko počátku řeky Angary a pro mnoho lidí je to první místo pro seznámení s Bajkalem. Pobyty tady jsou populární díky rozmanitému kulturnímu programu a velkému výběru možností pro aktivní dovolenou. Tady také začíná většina okružních plaveb, jsou tady centra potápění, raftingu, různé naučné stezkya v zimě se tady provozují sporty jako bruslení, lyžování, jízda na saních a mnohé další. Z Listvjanky také začíná mnoho exkurzí do významných turistických míst Bajkalu, jako například na poloostrov Svatý nos, který se nachází v Zabajkalském národním parku a spadající 29

pod Burjatsko. To je největší poloostrov na Bajkale, který je spojen s kontinentem pouze tenkým pruhem, což vytváří množství útulných, krásných zátok a dobrých pláží s velmi různorodou pobřežní čárou. Tady ve Svatém Nosu turisté najdou písečné a jehličnaté pláže, horské masívy, unikátní přírodu národního parku, turistické stezky a malá schovaná jezera s křišťálovou vodou. Přibajkalský přírodní park vznikl v roce 1986 schválením Rady ministrů RSFR a byl tak jedním z prvních přírodních parků v Rusku. Dnes je Přibajkalský park speciálním chráněným územím, jehož účelem je ochrana unikátní flóry a fauny jezera Bajkal. Park představuje úzký pás dlouhý 470 kilometrů, který zaujímá větší část západního pobřeží jezera od vesnice Kultuk na jihu a k mysu Kočerikovského na severu. Přibajkalský park je největší v Irkutské oblasti, jeho rozloha činí 417 297 hektarů, leží v Slijudanské, Irkutské a Olchonské administrativní části a podle počtu unikátních zvířat a rostlin Přibajkalský park vyniká nad ostatními chráněnými územími Bajkalského regionu. Na rozdíl od přírodních rezervací v okolí národních parků můžoužít místní obyvatelé, v omezeném množství provozovat zemědělství a intenzivní cestovní ruch za předpokladu šetrného chování k přírodě. V součastné době v Přibajkalském národním parku žije kolem 15000 lidí a během letní sezóny se tento počet zvyšuje o stovky tisíc návštěvníků, protože pravě tady se nacházejí skoro všechna nejpopulárnější místa pro dovolenou na západním pobřeží Bajkalu. Na území Přibajkalského národního parku se nachází velké množství neobyčejně krásných zátok, zálivů, malebných skal, útesů a jeskyň, z nichž mnohá jsou považována místními obyvateli za posvátná. Největší a nejvýznamnějšími jsou jeskyně Aja (délka 570 metrů) a jeskyně Sen (250 metrů). Milovnici tiché a klidné dovolené u vody mohou navštívit jižní pobřeží Malého moře, kde jsou velmi příjemné klimatické podmínky a letní teploty se pohybují kolem + 24 stupňů °C. Nejnavštěvovanějšími místy jsou Kurkutský záliv a záliv Muchor, což burjatsky znamená slepá ulička. Ikdyž teplota vody není podstatně vyšší než v samotném průlivu Malé moře (pouze o 1–2 stupně), tato místa jsou velmi oblíbena turisty a je tady výrazně více lidí než na jiných pobřežích Malého moře. Přibajkalský národní park je zajímavý nejenom svojí unikátní přírodou, ale také i kulturněhistorickým dědictvím. Počet archeologických památek je tady největší v Přibajkalí a činí až 986 objektů. Jenom na ostrově Olchon se nachází 143 kulturní památek a mezi ně patří například staré hradiště, kamenné hroby ve tvaru stanu a některé z daných památek zachovaly vzorky staršího umění a kultury. Z tohoto pohledu se za nejznámější památku považuje mramorový útes Sagan-Zaba, který je vymalován starobylými obrázky jelenů, šamanů a labutí, jejichž přibližný věk činí 2500 let. Kromě toho se dá podívat na jeskynní malířství na mysu Burchan, v zátoce Aja a vedle vstupu do soutěsky Sarmonskoje. Na jižním pobřeží Přibajkalského národního parku 30

mezi vesnici Port-Bajkal a Kultuk se nachází neobyčejná památka stavitelského umění – Krugobajkalská železnice, která byla postavena přímo ve skalách nad velikým Bajkalem v roce 1902–1905. Železnice má délku 84 kilometrů a skládá se ze 424 inženýrských staveb, z nichž je 39 tunelů (jejich celková délka činí 8994 metrů), 14 kilometrů opěrných zdi a 47 kamenných galerií.

3.4.2 Dopravní infrastruktura Irkutské oblasti Dopravní infrastruktura Irkutské oblasti je dostatečně rozvinuta a jsou tady všechny druhy dopravy: letecká, vodní, železniční a automobilová. Základním dopravním spojením je železnice a během roku se tady převáží skoro 70 milionů tun nákladů. Hlavní dopravní tepnou oblasti je Transsibiřská magistrála, oblastí také prochází Bajkalsko-amurská magistrála, jejíž expluatační délka činí 2500 kilometrů. Bajkalsko-amurská magistrála je jedna z největších železnic na světě a její trať od města Tajšet do Sovětské Gavani se stavěla od roku 1938 do 1984. Z Moskvy jezdí pravidelné vlaky do Irkutsku, Ulan-Ude a Severobajkalsku a cesta trvá zhruba 3 dny. Z Petrohradu jezdí vlak pouze do Irkutsku. Stanice Slijudjanka, Tančoj a Bajkalsk se v létě využívají jako výchozí bod pro pěší turistiku v horách Chazar-Daban a v zimě jsou na Bajkalsku otevřena horská střediska. Letecká doprava se uskutečňuje prostřednictvím dvou letišť, která se nacházejí v Irkutsku a Bratsku a mají status mezinárodního letiště. Tato letiště přijímají letadla z Číny, Mongolska, Tádžikistánu, Thajska, Turecka, Uzbekistánu, jižní Koreje a také z Německa. Z Moskvy jsou přímé lety do Irkutsku a Ulan-Ude a lítají sem takové letecké společnosti jako „Aeroflot“, „Uralské avialinii“, „Utair“, „Transaero“, „Jakutia“. Let z Moskvy do oblasti Bajkalu trvá přibližně 5–6 hodin. Z Petrohradujsou lety jenom do Irkutsku zajišťované leteckými společnostmi „Rossija“ a „Uralské avialinii“. Kromě toho se na Bajkal se dá přiletět z Rostova na Donu, Samary, Jekatěrinburgu, Permi, Ťuměni, Surgutu, Omsku, Novosibirsku, Krasnojarsku, Tomsku, Barnauli, Vladivostoku,Petropavlovsku-Kamčatského, Jakutska aj. Automobilová dopravní infrastruktura je dobře rozvinuta a umožňuje dostat se do hlavních míst oblasti. Její délka činí 12655 kilometrů a považuje se tak za druhou největší silnici Sibiřského federálního okruhu. Od jižního pobřeží se táhne federální trasa M55 „Bajkal“, která prochází pres Irkutsk, Ulan-Ude a Čitu. Na východním pobřeží je silnice R438 – Barguzinský trakt, který začíná v hlavním městě Burjatska Ulan-Ude a prochází přes Barguzinskou a Kurumkanskou oblast. Ikdyž dopravní infrastruktura prochází přes všechna největší města Irkutské oblasti,

31

dopravní spojení poblíž Bajkalu a v jeho jednotlivých turistických místech prakticky nejsou a dá se tam dostat buď pěšky, anebo lodí. Územím Irkutské oblasti protékají největší splavné řeky Angara, Lena, Nižňaja Tunguska, což zajistilo rozvoj vodní dopravní infrastruktury, která zabezpečuje 10 % celkového obratu nákladní dopravy a přeprava osob probíhá po 20 trasách po řekách Lena, Angara a jezeru Bajkal. Do mnoha turistických míst se dá dostat pouze vodní dopravou.

3.4.3 Ubytovací zařízení Všechny základní ubytovací kapacity oblasti jsou soustředěné v okolí jezera Bajkal, což je v zásadě Irkutský, Slijudjanský a Olchonský okres a také v největším městě Irkutsku, kde probíhá přerozdělování turistického toku jdoucího ze západu na východ a zpět. V roce 2012 v Irkutské oblasti bylo zaregistrováno 219 hotelů, 46 lázeňských penzionů a 165 jiných druhů ubytovacích zařízení. Přitom 70 hotelů z celkového počtu se nachází ve městě Irkutsk. Ze všech ubytovacích zařízení 70 % se považuje za celoroční. Oficiálně ubytovací zařízení oblasti nemají kategorie, což znamená, že ani jeden hotel neprošel oficiálním hodnocením odpovídajícím mezinárodnímu systému klasifikace ubytovacích zařízení. Poslední dobou roste popularita ubytování v rodinách místních obyvatelů, a rozvíjí se tak venkovský cestovní ruch.

3.4.4 Cestovní kanceláře a agentury V roce 2012 na území Irkutské oblasti působilo 88 cestovních operátorů, z nichž 33 se specializuje jak na domácí, tak i na příjezdový a výjezdový cestovní ruch, 28 cestovních operátorů se zaměřuje na mezinárodní výjezdový a příjezdový cestovní ruch a pouze 27 pouze na domácí cestovní ruch. Také v roce 2012 se v oblasti nacházelo celkem 180 cestovních agentur, které poskytovaly různé turistické služby. Na obrázku číslo 3, který je uveden v příloze je ukázán objem poskytnutých turistických služeb cestovními kanceláři a agenturami od roku 2010 do roku 2012. Je vidět nárůst prodaných turistických produktů, a to o 1 % v roce 2011 a v roce 2012 o 4 %.

32

3.4.5 Speciální ekonomická zóna (SEZ) Vytvoření speciální ekonomické zóny turisticko-rekreačního typu bylo schváleno 3. února v roce 2007 usnesením vlády Ruské federace č. 72. Cílem projektu „Brána Bajkalu“ je vytvoření celoročního turistického centra světové úrovně pro různé cílové skupiny turistů jak z Ruska a zemí SNS, tak i z Evropy a Asie. Speciální ekonomická zóna by měla přispět k efektivnímu využití turistického potenciálu regionu, vytvořit novou rozsáhlé turistické odvětví zacílené na racionální a efektivní využití geograficko-přírodního potenciálu oblasti, zformovat podmínky pro udržitelný rozvoj regionu (zvyšování životní úrovně místního obyvatelstva a zaměstnanosti), zlepšit celkovou ekonomickou situaci a napomoci růstu investiční přitažlivosti Irkutské oblasti. Území, které je určeno pro výstavbu speciální ekonomické zóny, se nachází na pobřeží jezera Bajkal blízko vesnice Bolšoje Goloustnoje. Bohatá flora a fauna Bajkalu, existence vzácných a vymírajících druhů rostlin, velké množství historických, kulturních a přírodních památek, rozmanitost hydrominerálních pramenů tady vytváří základnu pro rozvoj intenzivní turistickorekreační činnosti. V rámci projektu „Brána Bajkalu“ se plánují postavit takové objekty jako horské středisko na základě již existujícího lyžařského centra „Hora Sobolinaja“, dvě nové lanové dráhy a sjezdovky, rekonstrukce starajících objektů, zábavní, sportovní a hotelový komplex, vilové areály a také různá stravovací zařízení. Celkový objem soukromých investic pro výstavbu komplexu „Hora Sobolinaja“ činí 1,4 miliardy rublů. Dalším objektem „Brány Bajkalu“ je turistické centrum „Centrum aktivní dovolené“ na pobřeží Bajkalu, které zahrnuje 60 vil a administrativně-hotelových budov, soukromé investice na daný projekt se odhadují na 130,5 milionů rublů. Finanční prostředky také budou směřovat na výstavbu vedlejší infrastruktury, jako například objekty energo- a teplozabezpečení, vodovody a kanalizace, rekonstrukce letiště města Irkutsk. Obecná informace o speciální ekonomické zóně Irkutské oblasti Celková plochá SEZ: 2 346,9 hektarů včetně: 

Úsek Bolšoje Goloustnoje: 1 590 hektarů



Úsek Gora Sobolinaja: 756, 97 hektarů

Doba působnosti: 49 let Výše státních investic: 11, 8 miliard rublů 33

Prioritní druhy pro rozvoj cestovního ruchu: 

Business cestovní ruch



Sportovní cestovní ruch



Kulturně-poznávací cestovní ruch



Lázeňsko-léčebný cestovní ruch



Vodní cestovní ruch

3.4.6 Statistika návštěvnosti V roce 2013 Irkutskou oblast navštívilo více než 1 milion turistů. Loni bylo zaregistrováno 990 tisíc návštěvníků a ve srovnání s rokem 2012 se tento ukazatel zvýšil o 30 %. Počet zahraničních turistů se zvýšil o 10 % a činil v roce 2013 79 tisíc cizinců. Podle údajů Agentury cestovního ruchu Irkutské oblasti nejvíce zahraničních hostů přijíždí z Číny, Německa, Mongolska, Japonska, Koreje, Francie, USA. Návštěvy byly uskutečněny z kulturně-poznávacích, ozdravovacích, pracovních a vzdělávacích důvodů.

3.4.7 Problémy Irkutské oblasti Mezi problémy, které značně brzdí rozvoj oblasti jako úspěšné turistické destinace, patří: -

Vzdálenost od centrálních regionů země

-

Nedostatek kvalifikované pracovní síly

-

Zvláštní klimatické podmínky

-

Nedostatečná dopravní infrastruktura v okolí jezera Bajkal

-

Absence klasifikovaných ubytovacích zařízení

-

Nízká marketingová propagace oblasti

-

Vysoké ceny za dopravu

-

Neefektivní využití turistického potenciálu

34

4 Analýza turistického potenciálu Sibiři

Tato kapitola se zaměřuje na celkové hodnocení turistického potenciálu regionu Sibiře. Dané hodnocení bude provedeno prostřednictvím metody SWOT analýzy, která umožňuje podívat se na zkoumanou situaci z různých úhlů pohledu a ukázat jak Silné stránky a příležitosti, tak i slabé stránky a hrozby. Ve druhé části této kapitoly budou navržena možná řešení stávajících problémů a vyjmenovány perspektivy rozvoje cestovního ruchu v regionu Sibiře.

4.1

SWOT analýza regionů Sibiře

SWOT analýza třech vybranýchregionů Sibiři (Republika Chakasie, Republika Altaj a Irkutská oblast) má ukázat celkovou situaci v oblasti cestovního ruchu, odhalit společné problémy, výhody, možnosti rozvoje a jejich překážky.

Republika Chakasie 

Silné stránky (S)

-

Rozmanitost přírodního reliéfu

-

Politická stabilita, rozvinutá normativně-právní základna

-

Provádění politiky inovační otevřenosti

-

Vysoká úroveň vzdělání obyvatelstva

-

Bohaté kulturně-historické dědictví

-

Množství rekreačních zdrojů pro rozvoj různých druhů cestovního ruchu

-

Rozvinutá regionální dopravní infrastruktura

-

Dobré energetické zabezpečení regionu

-

Národní a kulturní rozmanitost



Slabé stránky (W)

-

Vzdálenost republiky od ekonomických center Ruska

-

Zvláštní klimatické podmínky s velkou a dlouhou zimou a krátkým a teplým létem

-

Těžká ekonomická situace ve vesnicích 35

-

Nedostatečné povědomí o regionu v Rusku a v zahraničí

-

Nedostatečná normo-právní základna, která by regulovala turistickou činnost na území

republiky a také omezené možnosti státní podpory na rozvoj oblasti cestovního ruchu -

Neodpovídající poměr ceny a kvality poskytovaných služeb

-

Nedostatek ubytovacích kapacit a jiných objektů turistických služeb

-

Nejsou kvalitní informační centra

-

Nevyužití celého potenciálu cestovního ruchu

-

Nedostatek kvalifikovaného personálu v oblasti cestovního ruchu

-

Neexistence zpětné vazby mezi subjekty cestovního ruchu a přímým zákazníkem.



Příležitosti (O)

-

Rozvoj spolupráce mezi státním a soukromým sektorem v oblasti cestovního ruchu

-

Organizace turistických a rekreačních zón pro efektivní využití přírodního a kulturně-

historického potenciálu -

Vytvoření výhodných podmínek pro investice

-

Rozvoj venkovského cestovního ruchu

-

Výstavba moderních a dostupných ubytovacích kapacit

-

Rekonstrukce letiště



Hrozby (T)

-

Nešetrné chování k přírodnímu bohatství republiky

-

Znečištění životního prostředí a hlavně unikátních léčivých jezer

-

Rostoucí nespokojenost místních obyvatelů kvůli velkým sociálním rozdílům

36

Republika Altaj 

Silné stránky (S)

-

Rozmanitost turistického produktu

-

Objekty zařazené na seznam UNESCO (Altaj Zlaté hory)

-

Omezené zemědělství na 1/5 území Altaje

-

Bezpečnost cestování

-

Růst trhu cestovního ruchu o 10% za rok

-

Vysoký podíl cestovního ruchu na HRP

-

Vytvoření SEZ

-

Státní podpora cestovního ruchu

-

Kvalitní ubytovací zařízení

-

Ukončení rekonstrukce letiště

-

Stavba železnice

-

Rekonstrukce federální silnice



Slabé stránky (W)

-

Zabezpečení ekologické bezpečnosti některých atraktivních turistických míst, důsledkem

čehož je klesající zájem o tyto objekty -

Energetický deficit republiky

-

Nedostatečné povědomí o turistických přírodních objektech

-

Nízká kvalita poskytovaných služeb v oblasti cestovního ruchu

-

Neodpovídající cena poskytovaných turistických služeb

-

Krátká doba turistické sezóny

-

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků

-

Neexistence dobrého vzdělávacího systému

-

Vzdálenost Republiky Altaj od ekonomických center

-

Nedostatečná turistická infrastruktura 37

-

Chybí různé zábavní podniky a doplňkové služby

-

Neexistence jediného marketingového konceptu pro propagování RA jak na domácím,

tak i na mezinárodním trhu



Příležitosti (O)

-

Vysoké ceny za turistické produkty v jiných atraktivních destinacích Ruska

-

Růst poptávky po turistických produktech Altaje (přírůstek do 10% ročně)

-

Kladná dynamika rozvoje vedlejších odvětví (stavebnictví, doprava)

-

Státní podpora zemědělství a farmářství

-

Stabilní poptávka po ekologických farmářských výrobcích

-

SEZ a s tím související rozvoj infrastruktury

-

Rozšiřování státního cílového financování

-

Účast Republiky Altaj na domácích a mezinárodních výstavách (ITB – Berlín, MAP –

Paříž, Inturmarket – Moskva atd.) -

Propagace turistického produktu Altaje v odbornýchčasopisech, novinách



Hrozby (T)

-

Aktivní rozvoj SEZ Altajského kraje

-

Aktivnější marketingová strategie jiných turistických regionů

-

Přítomnost podobného turistického produktu v jiných regionech za nižší ceny (Republika

Chakasie, Burjatsko) -

Vysoká cenová konkurence se zahraničními zájezdy

-

Vysoké procento nezávislého cestovního ruchu (více než 40%)

-

Nedostatečně rozvinutá oblast poskytování služeb a oblast zábavy

-

Nedostatek velkých investorů

-

Není informační infrastruktura

38

Irkutská Oblast 

Silné stránky (S)

-

Světoznámé turistické objekty a památky UNESCO

-

Unikátní přírodní podmínky pro rekreační cestovní ruch

-

Velké množství kulturně-historických památek

-

Rozvinuté programy okružních plaveb

-

Rozmanitost zájezdových programů

-

Irkutsk jako hlavní město východní Sibiře

-

Irkutská oblast je úspěšný ekonomický subjekt Ruské federace

-

Výhodná tranzitní poloha

-

V regionu se nachází průmyslová, administrativní, vědecká a finanční centra



Slabé stránky (W)

-

Vzdálenost od centrálních regionů země

-

Nedostatek kvalifikované pracovní síly

-

Zvláštní klimatické podmínky

-

Nedostatečná dopravní infrastruktura v okolí jezera Bajkal

-

Absence klasifikovaných ubytovacích zařízení

-

Nízká marketingová propagace oblasti

-

Vysoké ceny za dopravu

-

Neefektivní využití turistického potenciálu



Příležitosti (O)

-

Schválení speciální ekonomické zóny „Brána Bajkalu“

-

Zapojení soukromých investic do projektu SEZ

-

Účast Irkutské oblasti v mezinárodních konferencích a veletrzích cestovního ruchu

-

Vytvoření marketingového konceptu regionu 39

-

Možnost rozvíjet více než 10 druhů cestovního ruchu

-

Investice do výstavby moderních a kvalitních ubytovacích zařízení

-

Snižovaní obdobností cestovního ruchu díkyvytvoření nových turistických produktů

-

Nižší ceny turistických produktů v porovnání s jinýmiregiony



Hrozby (T)

-

Prudký rozvoj SEZ v Burjatsku

-

Vysoké ceny za lety do Irkutské oblasti

-

Špatná regulace turistického toku, což vede k postupnému zhoršení ekologické situace

-

Omezení státní podpory cestovního ruchu

-

Vysoká koncentrace průmyslových podniků

-

Růst kriminality v regionu

4.2

Překážky rozvoje cestovního ruchu Sibiře a způsoby jejich řešení

Jak je vidět ze SWOT analýzy, Sibiř má unikátní jak přírodní, tak i kulturně-historický potenciál pro rozvoj cestovního ruchu různých druhů. V každém vybraném regionu jsou jedinečné přírodní objekty, z nichž některé jsou zařazené na světový seznam UNESCO. Je také vidět, že roste zájem turistů o návštěvu právě Sibiře a celkové povědomí o této destinaci stoupá. Nicméně rozvoj cestovního ruchu v této oblasti je dostatečně těžký a v současné době se potkává s mnohými problémy a překážkami, které výrazně zpomalují realizaci velkého turistického potenciálu. Některé problémy jsou individuální u každého vybraného regionu, ale většina jsou velmi podobné a lze je aplikovat nejenom na Sibiř, ale i na celé Rusko, na Sibiři jsou tyto problémy jenom výraznější a ostřejší vzhledem k specifickým podmínkám oblasti. Největším problémem, který negativně ovlivňuje rozvoj cestovního ruchu na Sibiři, je nedostatečná infrastruktura, která souvisí, jak s dopravou a ubytovacími zařízeními, tak i s doplňkovými službami a zábavními podniky. I když v každém vybraném regionu je aspoň jedno letiště, ve většině případů je opotřebované a vyžaduje rekonstrukci nebo rozšíření, aby mohlo odbavovat větší letadla a mít větší odbavovací kapacitu. Silniční doprava je rozvinuta jenom v okolí velkých měst a mezi důležitými 40

transportními uzly, ale do nejkrásnějších turistických míst silnice majíterénní povrch, což způsobuje nepohodlí obzvlášť pro zahraniční turisty. V oblasti ubytovacích zařízení jsou zatím také problémy týkající se kvality ubytovaní, jeho kapacity, množství a klasifikace. Velká část hotelů v regionech Sibiře neodpovídá mezinárodním standardům a nemají klasifikaci podle třídy (hvězdiček). To znamená, že nejsou opravdu kvalitní ubytovací zařízení, která by odpovídala nárokům zahraničních návštěvníků a mohla nabídnout moderní pokoje a různé doplňkové služby, jako například platba kartou za ubytování, kvalitní stravování v areálu hotelu, fitness, spa nebo wellness. Většina stávajících ubytovacích zařízení je určená pro nížší nebo střední třídu, a proto svým způsobem určují cílovou skupinu a vytváří ne moc dobrou image. Co se týče oblasti zábavy, je její velký nedostatek skoro ve všech regionech Sibiře. Koncept turistických produktů je založen na přírodní unikátnosti a kulturně-historickém potenciálu Sibiře, tím pádem se setkáváme s problémem stereotypu turistického produktu, v jehož rámci se nabízí exkurze, návštěva muzeí, výlety v přírodě a jednoduché sportovní aktivity. Regionům chybí zábavní centra a parky, dětská hříště, zážitkové aktivity, zábavní akce a festivaly spojené s místní kulturou a zvyky, které by zpestřily a obohatily pobyty návštěvníků Sibiře. Momentálně se problém nedostatečné turistické infrastruktury v mnoha regionech Sibiři aktivně řeší pomocí vytváření takzvaných speciálních ekonomických zón turistického typu, které podepisuje a schvaluje vláda Ruské federace. Ekonomické zóny vznikají v regionech s velkým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu a mají napomoct tomuto rozvoji prostřednictvím státního financování a přilákáním soukromých investic. Pro investory, kteří se chtějí podílet na stavbě nových turistických objektů, regionální vláda vytváří výhodné investiční podmínky jako například zrušení daně z pozemku během 5 let, výhodné úroky a jiné slevy na daních. Spojením státních a soukromých investic vzniká velmi produktivní spolupráce, kde stát investuje do výstavby technické infrastruktury, jako doprava a energetické zabezpečení a soukromí investoři do stavby nových hotelů, zábavních center, sportovních hřišť a jiných. Pro regiony Sibiře, které nemají na svém území speciální ekonomické zóny, je důležité vytvářet příznivou investiční atmosféru pomoci různých slev na daních, výhodných úroků a státní podpory. Také je důležité vytvářet pozitivní a atraktivní marketingovou image regionu, aby investoři viděli turistický potenciál a byli ochotni investovat peníze do rozvoje cestovního ruchu. Dalším společným problémem pro všechny regiony Sibiře je nedostatek kvalifikovaného personálu v oblasti cestovního ruchu. Chybí profesionální průvodci, recepční, vedoucí hotelů, provozní, kuchaři, číšníci, tlumočníci, animátoři a další. I když v regionech se rozvíjí 41

infrastruktura bez kvalifikovaného personálu, není možné vytvořit potřebnou dobrou image Sibiře a posunut cestovní ruch na vyšší úroveň. Velkou část dojmu z návštěvy zahraničních zemí tvoří právě lidské vztahy, a to jak dobře se chová personál k zákazníkovi, jak dobře mluví cizími jazyky, jestli působí profesionálně či nikoli, jestli je ochotný a přívětivý a tak dále. Pro řešení tohoto problému je důležitá státní pozornost ke vzdělávacímu systému a jeho podpora. Tak například v Irkutské oblasti už vznikají obory cestovního ruchu jako bakalářské a magisterské programy, ale většina z nich se nachází v soukromých vzdělávacích institucích, a proto ne každý si může dovolit takové studium. Proto je potřeba vytvořit dostupné vzdělávací programy, které by byly jednotné a odpovídaly skutečným potřebám trhu cestovního ruchu v daném regionu. Ještě jednou překážkou pro rozvoj cestovního ruchu na Sibiři je její vzdálenost. To je geografické specifikum regionu, které se nedá změnit. Dálka ale ovlivňuje dopravní tarify obzvlášť za leteckou a železniční dopravu, a tak zájezd na Sibiř se může cenově vyrovnat zájezdu do zahraničí (aktuálně pro domácí cestovní ruch). Proto snižovaní cen za leteckou a železniční dopravu by velmi příznivě ovlivnilo nejenom počet návštěv ze zahraničí, ale podpořilo by také domácí cestovní ruch. Ze SWOT analýzy je vidět, že skoro všechny vybrané regiony Sibiře nemají dobrý marketingový koncept a celá propagace Sibiře jako turistické destinace je velmi slabá. Na první pohled to není tak závažný problém, a absence marketingu není tak cítit jako nedostatek například dopravní infrastruktury, ale ve skutečnosti slabá marketingová propagace může vést k značnému zpomalení rozvoje cestovního ruchu. Dobrá marketingová propagace zvyšuje informovanost turistů o existenci určitých destinací, formuje turistickou image regionů, což je velmi důležité v případě Sibiře. Povědomí o Sibiři obzvlášť v zahraničípořád není tak pozitivní a mnoho zahraničních turistů si představuje Sibiř jako místo, kde je po celý rok zima, hodně divokých zvířat a není civilizace. Taková představa jenom brání rozvoj cestovního ruchu a je potřeba tuto představu měnit. Řešením tohoto problému může být aktivní účast jak na domácích, tak i na světových výstavách a veletrzích cestovního ruchu, kde bz se všechny regiony Sibiři mohly propagovat jako jedna turistická destinace s velmi rozmanitým turistickým produktem. Na takových událostech se nejenom propagují turistické destinace, ale také se navazují kontakty se zahraničními cestovními kancelářemi, které se mohou stát partnerskou agenturou v zahraničí a propagovat a nabízet Sibiř jako exotickou turistickou destinaci. Také je důležitá reklama v mediích a odborných časopisech, propagace regionu na internetových stránkách a je nezbytné mít své dobře udělané a přehledné stránky, které by byly dostupné v různých cizích jazycích. Další věc, která souvisí s marketingovou image regionu, je jeho investiční atraktivita. Aby se přilákaly jak domácí, tak i zahraniční investice do rozvoje cestovního ruchu na Sibiři, je nutné 42

informovat o konkurenčních výhodách regionu, o jeho potenciálu, o investičních podmínkách a také poskytovat statistické údaje o návštěvnosti a růstu různých ekonomických odvětví. Proto je potřeba vytvořit dobrou statistickou databázi a sledovat správnost a včasnost statistických informací, protože je momentálně velmi náročné najít dostupná statistická data a mnoho z nich je velmi zkresleno. Současně je nutno propagovat Sibiř jako perspektivní investiční region, zveřejňovat více informací o speciálních ekonomických zónách, zlepšit jejich internetové stránky. Posledním problémem, který je potřeba uvést, je zhoršující se ekologická situace mnoha regionů Sibiře a nedostatečná ochrana důležitých přírodních objektů. Sibiř přitahuje návštěvníky z celého světa svou unikátní panenskou přírodou, čistým vzduchem, křišťálovými jezery, rozmanitou flórou a faunou a krásným různorodým reliéfem. Tím pádem právě příroda Sibiře je nejdůležitější konkurenční výhodou a základem velkého množství turistických produktů regionů. Proto zhoršení stavu přírodních objektů a celkové ekologie může vést ke ztrátě turistické atraktivnosti, snížení pozitivní image, útěku investic a stagnaci regionu.Aby nenastala ta nejhorší situace, jsou nezbytná opatření ze strany regionální vlády pro regulaci turistického toku, přesné dodržení povolených kapacit chráněných území, větší kontrola průmyslových závodů v okolí přírodních objektů, kontrola samostatného cestovního ruchu, vytváření lepších a efektivnějších systémů pro zpracování odpadů a propagaci udržitelného cestovního ruchu mezi turisty.

4.3

Perspektivy rozvoje cestovního ruchu Sibiře

Během posledních let počet návštěvníku roste jak v celém Rusku, tak i v regionech Sibiře, přičemž roste i počet návštěvníků ze zahraničí. Tak například pouze v Irkutské oblasti v roce 2011 počet domácích návštěvníků činil 700 tisíc a zahraničních 50 tisíc, v roce 2012 se tento ukazatel zvýšil na 728 tisíc domácích a 52 tisíc zahraničních návštěv (viz obrázek číslo 4 v příloze). Turisté ze zahraničí si vybírají zájezdy na Sibiř především kvůli její přírodě, klidu, horám, možnosti strávit čas daleko od civilizace, užit si přírodního tradičního jídla a seznámit se s kulturou různých národů žijících tady. Dá se říct, že turisté pojímají Sibiř jako exotickou turistickou destinaci a chtějí tady zažit něco unikátního, co se nedá najít v žádné jiné zemi. Takovými zážitkovými zájezdy se stávají venkovský cestovní ruch a rybářské a lovecké zájezdy. Venkovský cestovní ruch se stává prioritní osou rozvoje v mnoha regionech nejenom Sibiře, ale celého Ruska, protože právě rozvoj tohoto směru cestovního ruchu nese velký ekonomický potenciál. Pobyt v sibiřské vesnici spojuje v sobě bezprostřední blízkost k bohaté přírodě, seznámení s okolím očima místních obyvatel, zapojení do každodenního života, možnost naučit 43

se tradičním ruským a sibiřským řemeslům, seznámení s lokální tradiční kuchyní, konzumace jen přírodních farmářských potravin, bezprostřední kontakt s místním obyvatelstvem, seznámení s jejich kulturou a mentalitou. Všechno toto tvoří neobyčejný zážitek pro zahraniční hostya ukazuje opravdové Rusko a návštěvnici můžou procítit tak známou „ruskou širou duši“. Rostoucí popularita venkovského cestovního ruchu motivuje federální a regionální vládu, a ve více a více regionech Sibiři a Ruska vznikají projekty státní podpory pro organizaci a koordinaci tohoto druhu cestovního ruchu. Státní podpora se projevuje především v poskytování dotací místním rodinám na rekonstrukci nebo výstavbu domů, pomoc s propagací „zelených“ domů, uspořádání odborných seminářů a workshopů, které mají připravit hostící rodiny na zahraniční návštěvy, ukázat celkové turistické možnosti v okolí vesnice a sestavit svůj unikátní program s daným regionem. Venkovský cestovní ruch má velký multiplikační efekt a jeho rozvoj vede k zachování přírodních objektů, formuje šetrné chování ze strany místních obyvatel a turistů, podporuje biozemědělství, zvyšuje poptávku po farmářských výrobcích, snižuje nezaměstnanost, zvyšuje odbornou vzdělanost obyvatelstva, podporuje rozvoj venkova a motivuje mládež zde zůstávat, zvyšuje blahobyt regionu, podporuje malé podnikání, zachovává národní tradice, umění, řemesla a folklór, „odlehčuje“ nejpopulárnější turistické destinace a napomáhá tak zachování přírodních objektů. Stejně jako venkovských cestovní ruch se poslední dobu aktivně rozvíjí rybářské a lovecké zájezdy, které jsou považovány za formu ekologického cestovního ruchu a jsou spojené s poznáním přírody, překonáním horských oblastí pěšky nebo na koni, seznámením s místními druhy ryb, zvěřiny a léčivými bylinkami regionu. Tento druh cestovního ruchu láká především milovníky divoké přírody, dobrodružství a sportu. Všechny zájezdy trvají minimálně týden, vedou nejkrásnějšími divokými místy sibiřské přírody, v plné míře ukazují rozmanitost a jedinečnost přírodního reliéfu a seznamují návštěvníky s regionem zevnitř. Regulované a kontrolované rybářské a lovecké zájezdy mají zabránit pytláctví a přispět k lepší kontrole rybolovu a lovu. Prioritní osou rozvoje cestovního ruchu by se měla stát podpora a koordinace speciálních ekonomických zón Sibiře, které podporují vytvoření dopravní infrastruktury, ubytovacích zařízení, zábavních center, sportovních center, lyžařských středisek a jiné turistické infrastruktury. Správné řízení ekonomických zón povede ke zvýšení investičního potenciálua atraktivity Sibiře, formování mezinárodních turistických center z regionů Sibiře, zvyšování konkurenceschopnosti turistických produktů, efektivnějšímu využití turistického potenciálu, zlepšování ekonomické situace, zlepšení životní úrovně místních obyvatel, zachování a lepší údržbě kulturně-historických objektů, zapojení zahraničního kapitálu do rozvoje regionu, 44

zachování etnických tradic, kultury a zvyků různých národů žijících na Sibiři, vytváření nových pracovních míst, zvýšení celkové vzdělanosti obyvatelstva, růstu kvality poskytovaných turistických služeb, zavedení inovačních procesů a rozvoj vedlejších ekonomických odvětví. Celkově by se na území Sibiři měly rozvíjet takové projekty a druhy cestovního ruchu, které by měly multiplikační efekt a rozvíjely nejenom konkrétní oblast cestovního ruchu, ale taky měly pozitivní dopad na sociálně-ekonomickou, kulturní, technologickou a ekologickou situaci regionů.

45

Závěr Tato bakalářská práce se zabýva zkoumáním Ruska z pohledu perspektivnosti destinace pro příjezdový cestovní ruch a jejím cílem je vysvětlit a ukázat, v čem spočívá tento velký turistický potenciál. Na začátku práce je popsán historický vývoj cestovního ruchu Ruské federace a jaké historické etapy ovlivňovaly rozvoj různých oblastí a druhů cestovního ruchu. Při rozhodování o turistických destinacích se člověk řídí podle kulturních zvláštností země, jak jsou bohaté a odlišné tradice a obyčeje, kolik je na území cílové destinace možností k poznávacímu cestovnímu ruchu. Proto byla popsána kulturní základna Ruska a bylo uvedeno, kolik je zde v provozu muzeí, kulturních a historických památek, národních parků, chráněných krajinných oblastí, cirkusů, zoologických zahrad apod. Neméně důležité jsou geografické podmínky: Rozhodovacím kritériem se tak může stát například přítomnost hor, lesů, řek nebo moře. Díky své obrovské rozloze leží Rusko skoro ve všech klimatických a geografických oblastech, a proto má na svém území jak hory s možnostmi zimních a letních sportů, tak i moře, řeky a minerální vody, což jsou možnosti pro lázeňskou formu cestovního ruchu. Na popis podmínek pro cestovní ruch navazuje představení konkrétní nabídky druhů cestovního ruchu vhodných pro příjezdový cestovní ruch. Proto byly popsany možnosti kulturně-poznávacího cestovního ruchu, rekreačního cestovního ruchu, lázeňsko-léčebné rekreace, sportovně-rekreační forma cestovního ruchu, kongresového cestovního ruchu (business cestovní ruch) a adrenalinové turistiky. Třetí kapitola bakalářské práce je věnována prezentací sibiřského regionu, protože právě tento region představuje oblast se zatím nerealizovaným turistickým potenciálem, který má ale velké předpoklady pro rozvoj a zvýšení celkového cestovního ruchu v zemi. Toto představuje další cíl dané bakalářské práce, a to prezentovat vybrané regiony Sibiře, jejich turistické atraktivity, současnou dopravní a ubytovací infrastrukturu, statistiku návštěvnosti, perspektivy a problémy. To znamená, že cílem je zvýšit povědomí o Sibiři, uvést celkové informace o Sibiři a zdejším cestovním ruchu pro lepší orientaci a představu o regionu a také ukázat, že Sibiř už není místo jenom se specifickými přírodními podmínkami a nedostatkem civilizace. Poslední dobou se mění priority v cestovním ruchu a stále více lidí, obzvlášť z větších světových metropolí, preferuje místo rekreačního a poznávacího cestovního ruchu venkovský cestovní ruch. Lidé začínají cítit potřebu blízkosti přírody, nepřítomnosti technologií a hluku, chtějí si odpočinout od rychlého tempa městského života a poznat něco jiného. Sibiř je krásné území Ruské federace, které si zachovalo panenskou přírodu, čistý vzduch a vodu a je místem s bohatou národní kulturou, kterou nepotkáte v takovém množství nikde jinde. Pro zahraniční návštěvníky je taková divoká příroda a nepřítomnost civilizace v některých místech dostupnou exotikou, a proto zájem o cestování a poznání Sibiře mezi evropskými turisty stále roste. 46

Rostoucí zájem turistů o návštěvu Sibiře ale odhaluje určité problémy regionů, které vystupují jako silné překážky pro realizaci jejich turistického potenciálu. Při zvyšování objemu domácích a zahraničních turistů začíná být zřejmé, že současná infrastruktura není schopna přijmout najednou tolik návštěvníků, a to z pohledu dopravní, ubytovací a přírodní kapacity. Proto současným úkolem číslo jedna pro rozvoj jak Sibiře, tak i jiných oblastí Ruské federace je budování moderní a odpovídající dopravní infrastruktury, ubytovacích zařízení různých kategorií, zábavní, sportovní a dětská centra pro zpestření pobytu v regionu. Řešením tohoto problému se mohou stát takzvané speciální ekonomické zóny turisticko-rekreačního typu, které už dnes vznikají na Sibiřiiv jiných regionech Ruska. Poslední kapitola bakalářské práce podrobně představuje další problémy, které zpomalují rozvoj cestovního ruchu na Sibiři a také navrhuje způsoby řešení těchto poroblémů a popisuje perspektivy budoucího rozvoje cestovního ruchu v tomto regionu. Sibiř je velkou součastí Ruska a její rozvoj přímo souvísí s rozvojem celé země. Jak obecně, tak i z pohledu cestovního ruchu by rozvoj Ruska nebyl tak rychlý a intenzivní bez rozvoje regionu Sibiře, které jsou spojené a proto problémy, jejich řešení a perspektivy rozvoje na Sibiři jsou stejné pro celé Rusko. Z analýzy všech problémů, perspektiv a faktorů rozvoje cestovního ruchu jak na Sibiři, tak i v celém Rusku vyplývá, že se země potřebuje zaměřit na realizaci takových projektů a druhů cestovního ruchu, které by měly multiplikační efekt a rozvíjely nejenom konkrétní oblast cestovního ruchu, ale měly také pozitivní dopad na sociálně-ekonomickou, kulturní, technologickou a ekologickou situaci turistických oblastí.

47

Literatura Tištěné publikace: АБРАМОВА, Т. и др. XXI век станет веком туризма. ЭКО. – 2005. - № 9. [ABRAMOVA, T. a kol. XXI století bude stoletím cestovního ruchu. EKO. – 2005. - № 9]. BALABANOVB, I., BALABANOV, F. Ekonomika turizma: Financy istatistika. 2002. БАЛАЕВА, А. Сфера услуг в мировой экономике: тенденции развития.Мировая экономика и международные отношения. – 2007. - № 3. [BALAJEVA, A. Služby v mezinárodní ekonomice: tendence rozvoje. Světová ekonomika a mezinárodní vztahy. - № 3]. БАТЧАЕВ, Х. Что может дать России развитие международного туризма?Российский экономический журнал. — 2004 .— № 7. [BATČAJEV, H. Co může dát rozvoj mezinárodního cestovního ruchu Rusku? Ruský ekonomický časopis. – 2004. - № 7]. Возможности развития туризма Сибирского региона и сопредельных территорий. Сборник докладов. – Томск: ТГУ, 2005. [Možnosti rozvoje cestovního ruchu Sibiřského regionu a přilehlého území, Sbírka přednášek. – Tomsk: TGU, 2005]. Государственный доклад О состоянии озера Байкал и мерах по его охране. Иркутск: Издво «Оперативная типография «на Чехова», 2005. [Státní zpráva O stavu jezera Bajkal a opatření pro jeho ochranu. Irkutsk: Nakladatelství „Operativní tiskárna „na Čechova“, 2005]. ЕФРЕМОВА, М. Экономика туризма и оценка ее динамики.Экономист. – 2004. - № 12. [EFREMOVA, M. Ekonomie cestivního ruchu a hodnocení její dynamiky, Ekonomist. – 2004. № 12]. INDROVÁ, Jarmila a kolektiv. Cestovní ruch (základy). Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 97880-245-1252-5 ЛЕБЕДЕВ, А. В горах Алтая: туристско-экскурсионные маршруты. Кемерово: Издательство Балабанов Игорь Владимирович, 2006. [LĚBĚDĚV, A. V horách Altaje: turisticko – výletní trasy. Kemerovo: Nakladatelství Balabanov Igor Vladimirovič, 2006]. PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu. GradaPublishing, Praha 2006. ISBN 80-247-1014-5 СОЛОВЦОВ, П. История Сибири. От Ермака до Екатерины II. М., 2006. — ISBN 59533-1139-7. [SOLOVCOV, P. Dějiny Sibiře. Od Jarmaka do Kateřiny II.М., 2006. — ISBN 59533-1139-7]. 48

Internetové zdroje: Oficiální stránky federální státní statistiky, dostupná na adrese: http://www.gks.ru/ [12.10.2013] Oficiální stránka Oficiálního portálu Federální agentury cestovního ruchu v Ruské federaci, dostupná na adrese: www.russiatourism.ru [12.10.2013] Vědecká elektronická knihovna cyberleninka, dostupná na adrese http://cyberleninka.ru/ [17.04.2014] Oficiální stránka informačního turistického portálu TURINFO, dostupná na adrese: www.tourinfo.ru [03.12.2013] Oficiální

stránky

vydavatelství

„Kreativní

ekonomika“,

dostupné

na

adrese:

www.creativeconomy.ru [04.12.2013] Vědecký časopis „Молодой ученый“, dostupný na adrese: http://www.moluch.ru/ [10.04.2014] Oficiální stránky statistiky Republiky Chakasie, dostupné na adrese: http://hakasstat.gks.ru/ [24.03. 2014] Oficiální stránka Republiky Chakasie, dostupná na adrese: http://www.r-19.ru/ [22.03.2014] Oficiální internetový portál Republiky Altaj, dostupný na adrese: http://www.altai-republic.ru/ [17.03.2014] Oficiální portál Irkutské oblasti, dostupný na adrese: http://www.irkobl.ru/ [11.04.2014] Oficiální

stránka

Speciálních

ekonomických

zón

Ruska,

dostupná

na

adrese:

http://www.russez.ru/ [14.04.2014] Tiurlib.net

49

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Vjezd zahraničních turistů na území Ruské federace v prvním pololetí 2013 - 2009 (v tisících)

51

Tabulka č. 2: Mezinárodní příjezdový cestovní ruch v období od roku 1990 do roku 2006

52

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Diagrám - Struktura příjezdového cestovního ruchu Ruska

53

Obrázek č. 2: SEZ Altajské údolí

53

Obrázek č. 3: Graf - Objem poskytnutých služeb cestovními kancelářemi a agenturami Irkutské oblasti Obrázek č. 4: Graf - Turistický tok Irkutské oblasti

54

54

50

Příloha Tabulka č. 1: Vjezd zahraničních turistů na území Ruské federace v prvním pololetí 2013 2009 (v tisících) №

Země

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Německo Čína USA Velká Británie Turecko Francie Itálie Finsko Izrael Španělsko Jížní Korea Japonsko Kanada Nizozemsko Polsko Austrálie Rakousko Lotyšsko Brazílie Švýcarsko Celkem se dostavilo turistů během 1. Pololetí

% k roku 2012 -0,7 15 6,5 20 11 -6 -4 -23 5 7, 4 21 30 5, 5 - 8, 7 1, 5 5, 0 3, 4 -13, 0 13, 0 -1, 7

% k roku 2011 22,4 43 21,4 24 46 20 12, 8 -10, 3 24 - 7, 6 - 7, 6 42 26, 5 3, 4 10, 7 56, 8 19, 0 8, 0 34, 7 29, 0

2013

2012

2011

2010

2009

142, 7 129,8 67,6 61 51, 6 48, 1 45, 7 39, 4 35, 6 24, 7 20, 7 19, 4 15, 1 13, 7 13, 6 13, 3 12, 3 11, 7 11, 4 11, 4

143, 7 112,8 63,5 50,8 46, 6 51, 5 47, 7 51, 3 34, 0 23, 0 17, 1 14, 9 14, 3 15, 0 13, 4 12, 7 11, 9 13, 5 10, 1 11, 6

117, 4 78,8 52,3 41,0 31, 9 42, 9 42, 3 57, 2 27, 4 24, 9 18, 5 10, 5 11, 3 14, 5 12, 1 8, 1 10, 0 12, 5 7, 5 9, 0

123,4 52,0 46,0 42,2 23, 5 42, 5 40, 9 54, 4 21, 0 22, 0 15, 5 13, 7 9, 6 14, 5 10, 1 7, 1 10, 7 15, 6 4, 5 8, 4

113,0 29,7 60,0 55,2 17, 3 46, 3 47, 4 67, 1 15, 3 30, 3 13, 8 11, 3 12, 9 12, 0 11, 8 8, 8 15, 1 14, 4 3, 4 8, 8

5, 6

21, 6

1049, 5

993, 4

817, 2

884, 0

752, 9

Zdroj: http://www.ratanews.ru/news/news_5092013_3.stm, cit. 28.04.2014.

51

Tabulka č. 2: Mezinárodní příjezdový cestovní ruch v období od roku 1990 do roku 2006 Mezinárodní turistické příjezdy, mil. 1990

1995

2000

2005

2006

Změny, % 2005 ve 2006 ve srovnání s srovnání s 2004 2005 5,5 5,4 8,8 9,2 8,9 7,4 8,8 10,4 5,9 2,0 4,7 0,9 3,7 3,5 13,2 10,8 11,9 3,0

Celkem ve světě 455,9 550,4 687,3 803 846 Africký region 15,0 20,0 27,4 37,3 40,7 Země Severní Afriky 8,4 7,3 10,1 13,9 14,9 Jiné země Afriky 6,6 12,8 17,4 23,3 25,8 Americký region 93,0 108,8 128,0 133,2 135,9 Severnní Amerika 71,7 80,5 91,2 89,9 90,7 Karibik 11,4 14,0 17,2 18,8 19,4 Střední Amerika 1,9 2,6 4,3 6,3 7,0 Jižní Amerika 7,9 11,7 15,2 18,2 18,8 Tichooceánský 57,7 85,6 115,3 155,3 167,2 7,8 7,7 region Severovýchodní Asie 28,0 44,1 62,5 87,5 94,0 10,3 7,4 Jihovýchodní Asie 21,5 29,2 37,0 49,3 53,9 4,9 9,3 Oceánie 5,2 8,1 9,6 10,5 10,5 3,7 0,4 Jižní Asie 3,2 4,2 6,1 8,0 8,8 4,7 11,0 Evropský region 280,6 322,3 392,7 438,7 460,8 4,3 5,0 Severní Evropa 32,3 41,4 46,8 51,0 54,9 7,8 7,6 Západní Evropa 113,8 116,7 142,8 142,6 149,8 2,6 5,0 Centrální (Východní) 39,0 61,4 62,3 87,8 91,2 2,2 3,9 Evropa Jižní Evropa 88,1 91,3 126,1 157,3 164,9 5,9 4,8 Evropské východní 7,4 11,4 14,7 Středomoří Blizký Východ 9,7 13,6 24,0 38,3 41,8 5,9 8,9 Zdroj: Federální agentura cestovního ruchu, Strategie rozvoje cestovního ruchu v Rusku do roku 2015, Moskva 2005

52

Obrázek č. 1: Diagrám - Struktura příjezdového cestovního ruchu Ruska 10%

34%

Kulturně-poznávácí cíle 54%

Služební cesty Jiné cíle

Zdroj: http://russiaturforum.com/, cit. 27.04.2014

Obrázek č. 2: SEZ Altajské údolí

Zdroj:

http://altaialtai.ru/places/osobaya-ekonomicheskaya-zona-altayskaya-dolina,

cit.

27.04.2014

53

Obrázek č. 3: Graf - Objem poskytnutých služeb cestovními kancelářemi a agenturami Irkutské oblasti

Zdroj: Vláda Irkutské oblasti a agentura cestovního ruchu Irkutské oblasti, Zpráva o činnosti agentury cestovního ruchu Irkutské oblasti za rok 2012, Irkutsk 2012

Obrázek č. 4: Graf - Turistický tok Irkutské oblasti 800 700

695,1

728

700

600 Počet domácích turistů v Irkutské oblasti

500 400 300

Počet zahraničních turistů v Irkutské oblasti

200 100

49,5

50

52

0 Rok 2010

Rok 2011

Rok 2012

Zdroj: Vláda Irkutské oblasti a agentura cestovního ruchu Irkutské oblasti, Zpráva o činnosti agentury cestovního ruchu Irkutské oblasti za rok 2012, Irkutsk 2012

54