VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Mezinárodní obchod

Obchodní a kulturní specifika Haiti a Dominikánské republiky (bakalářská práce)

Autor: Jan Klimeš Vedoucí práce: Ing. Františka Müllerová

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů. V Praze dne …………

………………… podpis studenta

Před samotným zahájením této práce bych rád poděkoval všem, kteří mi poskytli mnoho cenných informací a byli mi nápomocni při konzultování bakalářské práce.

2

OBSAH Seznam zkratek

5

Úvod

6

1. Historický vývoj na ostrově Hispaniola

9

1.1 Přehled významných historických dat

9

1.2 Vývoj do roku 1492

10

1.3 Období 1492 – 1804

10

1.4 Období 1805 – současnost

11

2. Republika Haiti

13

2.1 Přehled základních údajů

13

2.2 Ekonomika a obchod

14

2.2.1 Ekonomické ukazatele

14

2.2.2 Odvětvová struktura

17

2.2.2.1 Turistika

18

2.2.3 Mnohostranné smlouvy a mezinárodní organizace

20

2.2.4 Vliv USA a EU

21

2.2.4.1 Humanitární pomoc

22

2.3 Česko – haitské vztahy

23

2.4 Kultura

24

2.5 Aktuální dění po zemětřesení z roku 2010

29

3. Dominikánská republika

31

3.1 Přehled základních údajů

31

3

3.2 Ekonomika a obchod

32

3.2.1 Ekonomické ukazatele

32

3.2.2 Odvětvová struktura

33

3.2.2.1 Turistika

35

3.2.3 Mnohostranné smlouvy a mezinárodní organizace

36

3.2.4 Vliv USA a EU

37

3.3 Česko – dominikánské vztahy

37

3.4 Kultura

38

3.5 Aktuální situace

40

4. Haitsko – dominikánské vztahy

43

5. Perspektivy

45

Závěr

51

Knižní zdroje

54

Internetové zdroje

54

Články

58

Seznam tabulek

58

Přílohy

59

Přílohy – vlajky států

63

4

Seznam zkratek ACP................ African, Caribbean and Pacific Group of States ACS................ Association of Caribbean States AIS..................Agriculture-Industry-Service BRIC...............Brazílie, Rusko, Indie, Čína; 4 nejrychleji se rozvíjející ekonomiky CAFTA...........Central American Free Trade Agreement CARICOM..... Caribbean Community CIA................. Central Intelligence Agency CNN............... Cable News Network CPI................. Corruption Perception Index; index vnímání korupce ČR...................Česká republika DOP................dominikánské peso DR.................. Dominikánská republika EU.................. Evropská unie FTAA............. Free Trade Area of the Americas HDP............... hrubý domácí produkt; anglicky: GDP (gross domestic product) HIPC.............. Heavily Indebted Poor Countries HTG............... haitský gourde (měna) IBRD.............. International Bank for Reconstruction and Development IEF................. Index of Economical Freedom IMF................ International Monetary Fund IT.................... informační technologie MMF.............. Mezinárodní měnový fond MBL............... Major League Baseball NEP................ New Economic Program OECD.............Organisation for Economic Co-operation and Development; Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OSN............... Organizace spojených národů POLITUR....... Turistická policie na DR PPP................. Purchasing Power Parity; parita kupní síly SIA................. Service-Industry-Agriculture TDA............... Tourism Development Association; Turistická rozvojová asociace USA............... United States of America; Spojené státy americké UNCTAD....... United Nations Conference on Trade and Development; Konference OSN o obchodu a rozvoji UNESCO....... United Nations Educational, Scientific and Cultural Organisation USD............... United States Dollar; americký dolar WHO.............. World Health Organization; Světová zdravotnická organizace WTO...............World Trade Organization; Světová obchodní organizace

5

Úvod V létě roku 2009 jsem navštívil jako individuelní turista ostrov Hispaniola ležící v karibské oblasti mezi dalšími ostrovními státy Kuba, Jamajka a Portoriko. Všechny jmenované ostrovy jsou součástí souostroví Velkých Antil. Západní stranu ostrova jsem poznal ještě před rozsáhlým zemětřesením. Jedním z hlavních impulsů, které mě přivedly při výběru bakalářské práce na toto téma, byly markantní rozdíly mezi oběma zeměmi. Na západní části ostrova se rozprostírá Republika Haiti, která bývá cílem individuelních cestovatelů, dobrodruhů a humanitárních pracovníků. Naproti tomu sousední Dominikánská republika je jednou z nejvyhledávanějších turistických destinací střední Ameriky, kam denně proudí tisíce zahraničních turistů. Právě Haiti a Dominikánskou republiku jsem si vybral také proto, že jsem v obou státech strávil přibližně jeden měsíc, a tak mohu čerpat i ze svých zkušeností, což považuji za cennou přidanou hodnotou pro čtenáře. Návštěva obou zemí ve mně zanechala smíšené pocity. Byl jsem okouzlen teplým podnebím, příjemnými přírodními podmínkami, celou řadou zajímavých míst a přívětivými lidmi. Zdánlivá idyla je bohužel vykoupena chudobou obyvatelstva zejména na Haiti. Návštěvník po několika okamžicích pozná, že je francouzsky mluvící Haiti velmi zaostalým státem. Naopak o španělsky mluvící Dominikánské republice můžeme hovořit, jako o relativně vyspělé zemi. Zvolené téma nabízí přínos hned z několika úhlů pohledu. Zaprvé je důležité čerpat z minulosti. Nabízí se otázka, jak je možné, že mají obě dvě země tak rozdílnou úroveň blahobytu. Proto si myslím, že příklad rozdělení Hispanioly může pomoci při budoucím rozhodování, neboť registrujeme ve světě množství případů, kdy se chtějí regiony určitých států osamostatnit. Zadruhé slyšíme ve spojení s ekonomikou převážně o USA, Evropské unii, východní Asii a státech BRIC. Ostatní země a státy karibské oblasti bývají většinou pro člověka žijícího mimo Latinskou Ameriku pouze synonymem pro letní pobyt u moře. Myslím si, že je důležité poznat tuto oblast hlouběji a také z jiného než pouze turistického pohledu. Zatřetí jsou v dnešním světě globalizace často potírány kulturní odlišnosti. Zvyklosti jednotlivých kultur nelze někdy změnit vůbec a v lepším případě (řečeno z pohledu západní civilizace) trvá

6

takový proces po generace. Západní společnosti si někdy neuvědomují, že existují i další kultury s vlastními paradigmaty. Tato skutečnost může vést ke konfliktům. Primárním cílem mé práce bude nalézt možné cesty k budoucímu rozvoji a vývoji1 obou zemí. Sekundárními cíli bude jednak hledání odpovědi na otázku efektivnosti přílivu zahraničního kapitálu a pomoci, jednak bude mým cílem také zjistit, zda-li se naskýtá prostor pro oboustranně výhodnou obchodní spolupráci. Výsledkem bude nalezení perspektivních oblastí vzájemného obchodu. K naplnění vytyčených cílů budu vycházet z poznatků o historii, obchodě a kulturách. V první kapitole uvedu nejprve nejdůležitější body historického vývoje na ostrově Hispaniola. Dějiny a minulost mohou mnohdy poodhalit zárodky příčin současného stavu. Po přehledném seznamu nejvýznamnějších dat shrnu v krátkosti dějiny do roku 1492, kdy byl ostrov objeven mořeplavcem Kryštofem Kolumbem. Kapitola věnovaná historickému vývoji bude dále popisem nejvýznamnějších událostí až po současnost. Druhá kapitola je rozdělena do 5-ti podkapitol, které budou zaměřeny na Republiku Haiti. Nejprve (1. podkapitola) představím zemi prostřednictvím základních informací jakými jsou počet obyvatel, demografická struktura, náboženské složení a úřední jazyky. Dále (2. podkapitola) přiblížím rozpoložení země dle vlivů na podnikatelské prostředí (vnímání

korupce,

lidský

rozvoj,

ekonomické

svobody)

a

poté

dle

makroekonomických ukazatelů. Odvětvová struktura objasní vliv zemědělství, průmyslu a služeb na HDP. Podíváme se také na členství v mezinárodních organizacích a zjistíme, na jaké bázi funguje spolupráce s USA a EU. Konec druhé podkapitoly bude věnován humanitární pomoci, která je především po zemětřesení neodmyslitelná a má velký význam. Česká republika (3. podkapitola) je relativně malým státem, ale i tak na Haiti existují české stopy. Dozvíme se, s jakým zbožím je realizován oboustranný obchod a co lze považovat za perspektivní artikly. 1

Slovo „vývoj“ budu v průběhu bakalářské práce považovat jako nadřazené slovu „rozvoj“. O rozvoji bude hovořeno ve spojitosti s Haiti, naopak slova „vývoj“ bude užíváno v souvislosti s rozvinutější Dominikánskou republikou.

7

Ekonomická data a další navazující ukazatele jsou velmi důležité, ale měly by být doplněny znalostmi o kulturních (4. podkapitola) specifikách dané oblasti. Druhou kapitolu uzavřu pohledem na aktuální situaci (5. podkapitola), která vládne na Haiti po zemětřesení z roku 2010. Třetí kapitola bude strukturována analogicky do 5-ti podkapitol jako druhá kapitola jen s rozdílem, že se budu soustředit na Dominikánskou republiku. Vzhledem k relativně zanedbatelnému vlivu humanitární pomoci na Dominikánskou republiku ve srovnání s Haiti bude ve třetí kapitole vynechána část o humanitárních organizacích. Dominikánská republika nebyla zemětřesením zasažena, a tak bude na poslední část (5. podkapitola) nahlíženo ze všeobecného pohledu s důrazem na vztah vlády k místním obyvatelům. Čtvrtá

kapitola

přinese

informace

ohledně

vzájemných

haitsko–

dominikánských vztazích. Zdůrazním mimo jiné postoj směrem k haitským přistěhovalcům. Pátá kapitola bude patřit perspektivám a možným řešením budoucího vývoje v obou zemích. V této práci budu vycházet z následujících hypotéz. Cestou k rozvoji Haiti je příjem zahraniční pomoci, zlepšení vztahů se sousední Dominikánskou republikou a vlastní úsilí, které musí mít základ ve kvalitní vládě bez korupčního jednání. Dominikánská republika by se měla soustředit na budoucí vývoj v podobě konstantního přílivu zahraničního kapitálu. Organizovaný turismus by měl dostat konkurenci v podobě individuelních cestovatelů.

8

1. Historický vývoj na ostrově Hispaniola2 1.1 Přehled významných historických dat 1492 ostrov objeven Kryštofem Kolumbem a nazván Hispaniola 1697 západní část ostrova připadla Francii 1795 Francie získala i východní část ostrova 1804 vyhlášení nezávislé Republiky Haiti 1809 Španělé obsadili Santo Domingo 1821 vyhlášení nezávislosti Dominikánské republiky (poprvé)

Republika Haiti po vyhlášení nezávislosti (1804) 1957-1971

diktátorský režim F. Duvaliera na Haiti (Papa Doc)

1971-1986

diktátorský režim I. C. Duvaliera na Haiti (Baby Doc)

1991

vojenský převrat, svržení prezidenta J. B. Aristidea

1994

kapitulace vlády vojenské junty a znovuuvedení J. B. Aristidea

od 2004

stabilizační mise OSN

od 2011

Michel Martelly hlavou státu

Dominikánská republika po prvním vyhlášení nezávislosti (1821) 1822

připojení k Republice Haiti

1844

vyhlášení nezávislosti Dominikánské republiky (podruhé)

1861-1865

území Dominikánské republiky obsazeno Španěly

1865

vyhlášení nezávislosti (naposledy)

1930-1961

diktátorský režim bratrů Trujillů

1978

ustaven demokratický režim na Dominikánské republice

od 2004

Leonel Antonio Fernández Reyna hlavou státu

2

KŘÍŽOVÁ, M. Stručná historie států: Haiti, 1. vyd. Praha : Libri, 2009. 109 s. ISBN 978-80-7277424-1

9

1.2 Vývoj do roku 1492 Souostroví Velkých Antil bylo dle archeologů osídleno v 7.-9. tisíciletí před naším letopočtem indiány ze Severní Ameriky. Ostrovy byly tehdy mnohem větší a od pevniny je oddělovaly pouze úzké průlivy, které umožňovaly využití dřevěných člunů či vorů ke přeplavbě. Ve 3. tisíciletí před naším letopočtem se do karibské oblasti přestěhovali arawacky mluvící skupiny indiánů z východního pobřeží Brazílie, kteří se jmenovali Tainové. Ti zavedli zpracování hrnčířské hlíny a byli zruční při výrobě člunů z kmene stromu. Náboženství Tainů bylo animistické a totemické. Věřili, že duše přežívá smrt těla. V 15. století našeho letopočtu začaly pro mírumilovné Tainy těžké časy. Z jižní Ameriky přicházeli přes pás ostrovů Malých Antil krvežízniví a primitivní Karibové. Jejich snaha obsadit Velké Antily byla narušena příchodem Evropanů.

1.3 Období 1492–1804 Italský mořeplavec Kryštof Kolumbus se spolu se svojí výpravou vylodil 6. 12. 1492 na pobřeží ostrova, který posléze pojmenoval španělským. „La isla española“ znamená v češtině „Španělský ostrov“. Název Hispaniola pochází z latiny. Středem zájmu Španělů bylo hledání zlata, ke kterému byli hojně využíváni původní obyvatelé. Jednání s indiány byla bez respektu a vyvolala mnohá povstání. V konečném součtu vyústily spolu s evropskými nemocemi v takřka úplné vyhlazení domorodců. Tvrdá zacházení s indiány byla podnětem pro španělský královský dvůr k vydání zákonů z Burgosu. Tyto zákony omezovaly nucenou práci indiánů. Byl kladen důraz na zodpovědnost kolonizátorů za péči a blaho indiánů. Postupně začali být dováženi otroci z Afriky. Důsledkem tří rozdílných ras jsou mulati (černoch a běloch), mestici (indián a běloch) a zambové (černoch a indián). Míšenci zprostředkovali dalším generacím některé prvky indiánské kultury jako například „canoa“ – dlabaný člun nebo „hamaka“ – houpací síť. Slova tainského původu obohatila prostřednictvím španělštiny jazyky evropské. Pro příklad mohu uvést: „tabaco“ – tabák, „huracán“ – uragán, „sabana“ – step.

10

Založením francouzské Západoindické společnosti roku 1664 se zlepšily podmínky obchodu. Tento fakt přilákal stovky francouzských přistěhovalců, kteří se usídlovali v západní části ostrova. Nárůst francouzsky mluvících obyvatel rezultoval roku 1697 v rozdělení Españoly. Španělé se vzdali svrchovanosti nad západní třetinou ostrova. Celých 90 % francouzské části tvořili černoši. Žilo zde na 500 000 otroků, kteří pracovali převážně na plantážích cukrové třtiny. Ostrovu se začalo přezdívat cukřenka Evropy. Mimo jiné se zde pěstoval tabák, bavlna, indigo a káva. Západní část Hispanioly zvaná Saint Domingue přispívala největší měrou k rozkvětu hospodářství a obchodu v mateřské Francii. K otevřeným vzpourám docházelo na Saint Domingue zřídkakdy. Až koncem 18. století došlo k povstání otroků a většina bílých kolonistů byla vyhnána nebo zavražděna. Následně 1. 1. 1804 byla Republika Haiti vyhlášena samostatnou. Stala se tak po USA druhým nejstarším státem na americkém kontinentě a zároveň první černošskou republikou. Bylo to nejúspěšnější povstání otroků v dějinách euroamerické civilizace. Název Haiti pochází z arawačtiny a znamená Hornatá země.

1.4 Období 1805–současnost Nová republika byla zatížena vnitřními spory a hospodářskými problémy. Většina lidí byla na Haiti negramotná a ve hře zůstaly navíc rasové nepokoje mezi mulaty a černochy. Ve státním aparátu dominovali mulati, kteří vlastnili nejúrodnější a nejrozsáhlejší pozemky. Dle svých zkušeností z hraničních přechodů a různých úřadů mohu potvrdit, že toto uspořádání přetrvává dodnes. Roku 1821 vyhlásila i východní španělská část ostrova svou nezávislost. Nezávislost Dominikánské republiky netrvala ani rok. Mulat Pierre Boyer vtáhl do města Santo Domigo a vyhlásil sjednocení ostrova. Francie dlouhá léta neuznávala suverenitu Haiti a snažila se ovlivnit i postoj ostatních zemí. Hispaniola se tak stala izolovaným ostrovem. Dominikánská republika vyhlásila roku 1844 svou nezávislost podruhé. Spolu s vyhlášením suverenity bylo definitivně zrušeno otroctví ve východní části ostrova. Dominikána byla okupována španělskými jednotkami, protože Španělsko odmítalo uznat její samostatnost. Až

11

v roce 1865 se povedlo obnovit nezávislost definitivně. Během bojů padlo až 10 000 španělských vojáků především díky žluté zimnici a neštovicím. Úspěšné povstání Dominikánců bylo usnadněno koncem občanské války ve Spojených státech amerických. Dva roky nato podepsala Dominikánská republika s USA smlouvu o vzájemné spolupráci. Sousední Haiti bylo v mezinárodní spolupráci a obchodě na půli cesty mezi Spojenými státy a Francií. Důležitým rysem Haiti v 19. až 20. století bylo rasové rozdělení obyvatel. Černoši mluvili kreolsky a žili ve vesnicích, naproti tomu mulati uměli navíc francouzsky a stahovali se do měst. Úsilí haitských prezidentů o modernizaci zemědělství a infrastruktury vyústilo ve značný nárůst dluhu u amerických bank. Haiti nebylo s to splácet své závazky, a tak USA začaly okupovat pobřeží ostrova. Okupace probíhala v období 1915–1934. Američané obsadili důležitá místa. Francouzština byla zavedena jako jediný úřední jazyk, a tak se rozdíl mezi černochy a mulaty ještě zvyšoval. Začala otevřená povstání nejchudších obyvatel, studentů ale i městských elit. Americká intervence s sebou nesla i pozitivní důsledky. Byly postaveny školy a nemocnice, kde začali pracovat američtí doktoři, kteří pomohli značně zlepšit zdravotní stav místních obyvatel. Také byla zřízena nová dopravní a telekomunikační infrastruktura mezi městy. Dominikánská republika měla také problémy se splácením dluhu, a tak byl podniknut obdobný postup ze strany USA. V letech 1916–1924 byla na území Dominikánské republiky přítomna americká vojska. Jednalo se narozdíl od Haiti pouze o dohled a kontrolu. Po odchodu Američanů začala v obou státech panovat dlouhá léta diktátorských režimů. Na Dominikánské republice vládli bratři Trujillové do roku 1961, poté následovala vláda vojenské junty. Až roku 1978 byla nastolena demokracie. Republika Haiti se dostala za pomoci USA pod diktátorskou vládu Françoise Duvaliera, který byl známý pod přezdívkou Papa Doc. Po jeho smrti roku 1971 pokračoval v nastavených pravidlech jeho syn Jean-Claude Duvaliere zvaný Baby Doc. Baby Doc byl roku 1986 vyhnán do exilu a tím skončilo 30-ti leté období diktátorství. Následující vývoj byl ve znamení častého střídání moci. Situaci ovládla i armáda, která vládla na bázi korupce. K uklidnění celé situace byla nutná přítomnost

12

OSN. Jedno jméno bych neměl opomenout. Kněz Jean-Bertrand Aristide byl prvním demokraticky zvoleným prezidentem. Jeho politika byla orientovaná proamericky. V období 1990–2004 byl prezidentem ve 3 volebních obdobích. Dvakrát byl ze země vyhnán a do března roku 2011 žil v Africe. Od této doby je znovu zpět ve své rodné zemi na Haiti.

2. Republika Haiti 2.1 Přehled základních údajů3 Celá Hispaniola je přibližně stejně velká jako Česká republika, přesto je ještě rozdělena na dva státní útvary. Republika Haiti zabírá svojí rozlohou 27 750 km2. Přes svoji malou rozlohu zde žije 9,7 milionů obyvatel. Přibližně další 2 miliony lidí žijí v emigraci.4 Hustota obyvatelstva na km2 je mezi státy světa s větší rozlohou než 10 000 km2 mezi první patnáctkou. V celkovém pohledu patří Haiti do horní pětiny států světa s nejhustším osídlením.5 Demografická skladba obyvatel je dle vyspělosti země jednoznačná. Nejvíce jsou zastoupeni lidé ve věku 15–64 let (60 %) a následují děti do 14ti let (36 %). Celých 95 % populace tvoří černoši a zbylých 5 % představují mulati společně s bělochy. Pouze polovina obyvatelstva je gramotná. Náboženský kult voodoo, který po sobě zanechali otroci z černé Afriky, praktikuje takřka polovina populace. Zbylá část je z 80-ti % římsko-katolického a z 16-ti % protestantského vyznání. Co se týče jazyků, tak oproti historii přibyla kreolština vedle francouzštiny jako úřední jazyk. Je důležité poznamenat, že kreolština z francouzštiny vychází. Dle osobních zkušeností vím, že většina obyvatel francouzsky vůbec nehovoří, a tak je mnohdy těžké dorozumět se. Znalost obou jazyků se samozřejmě zvyšuje ve větších městech. 3

https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ha.html http://www12.georgetown.edu/sfs/isim/Publications/RCRCCPubs/Orozco/Understanding%20the%20r emittance%20economy%20in%20Haiti.pdf 5 http://www.infoplease.com/ipa/A0934666.html 4

13

Hlavní město Port-Au-Prince je domovem 2,1 milionů obyvatel, kde stával Prezidentský palác6. Se zřícením paláce vypršel symbolicky únoru roku 2011 mandát prezidenta Reného Prévala. Současným prezidentem byl zvolen bývalý populární zpěvák Michel Martelly.

2.2 Ekonomika a obchod7 2.2.1 Ekonomické ukazatele Haiti má jedno prvenství, které samotnou republiku určitě netěší. Je nejchudším státem na západní polokouli a čtyři pětiny obyvatelstva žijí pod hranicí chudoby. V celosvětovém měřítku patří z tohoto pohledu mezi pět nejhůře umístěných států na světě.8 Relativní podíl obyvatel žijících ve slumech se pomalu snižuje, ale absolutní počet stále roste s rostoucí porodností. Dle indexu lidského rozvoje OSN pro rok 2010 se Haiti umístilo na 145. místě z celkového počtu 169-ti hodnocených zemí.9 Takřka každý prvek ovlivňující makroekonomickou polohu země je ve velmi špatném stavu. Politicky nestabilní prostředí, nezodpovědná finanční a ekonomická politika, eroze půdy, zastaralé technologie, minimum veřejných investic do lidských zdrojů, nízká míra národních úspor, špatně fungující soudní systém, korupce a tzv. ekonomická svoboda, to jsou hlavní fakta, která zapříčiňují ekonomickou stagnaci.

Tabulka 1 Index ekonomických svobod na Republice Haiti

Pokles/ růst hodnoty Růst Pokles Pokles

ukazatel Svoboda podnikání Svoboda obchodu Fiskální svoboda

Dosažená Světový hodnota průměr

Pokles/ Růst hodnoty

37,5

64,3

Stagnace

74,8

74,8

Stagnace

80,9

76,3

Stagnace

6

ukazatel Investiční svoboda Finanční svoboda Vlastnická práva

Fotografie paláce ve stavu před a po zemětřesení viz. příloha https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ha.html 8 http://www.indexmundi.com/g/r.aspx?v=69 9 http://hdr.undp.org/en/statistics/ 7

14

Dosažená Světový hodnota průměr 30,0

50,2

30,0

48,5

10,0

43,6

Pokles

Vládní výdaje

90,1

63,9

Růst

Růst

Monetární svoboda

73,7

73,4

Růst

Svoboda od korupce Svoboda práce

18,0

40,5

76,4

61,5

zdroj: www.heritage.org

Korupce je vždy velkým nešvarem na jakékoli úrovni. Dle průzkumů Amnesty International z roku 2010 se Haiti umístilo v žebříčku indexu vnímání korupce (CPI) až na 146. místě.10 Vedle toho index ekonomických svobod (IEF) je soustavně vypracováván pod záštitou výzkumné a vzdělávací americké instituce The Heritage Foundation a prestižního deníku The Wall Street Journal. V tabulce 1 jsou parametry, které přispívají ke tvorbě celkového indexu IEF.11 Haiti obsadilo 133. místo s celkovým skóre 52,1. Na druhou stranu můžeme nalézt v moři negativních informací také kapku naděje pro budoucí vývoj a sice, že se číslo v tomto indexu zlepšilo oproti roku 2010 o 1,3 bodu. Pro lepší představivost uvádím umístění České republiky v obou výše zmiňovaných indexech. V CPI náleží České republice 53. respektive v případě IEF 28. místo. Pro celkové zjednodušení můžeme říci, že se Haiti ve všech průzkumech pohybuje okolo 140. místa. Situace je z pohledu statistik na poměry západní polokoule katastrofická. Dalším velkým problémem je odliv perspektivních pracovních sil do zahraničí. Podíl emigrantů na celkové populaci byl v roce 2010 9,9 %. Nejčastějším emigračním cílem jsou USA, Dominikánská republika, Kanada, Francie a její francouzské departamenty v karibské oblasti. Ještě dramatičtější číslo vykazuje procento emigrace vysokoškolsky vzdělané populace z posledního průzkumu v roce 2000, které činilo 83,6 %. Haiti se v tomto ohledu umístilo na 5. místě na světě.12 Pro silně rozvojové státy jsou z ekonomického hlediska rozhodující remitence, které v posledních letech převyšují sumy zahraniční rozvojové pomoci. Remitence jsou poukazy úspor zasílaných vystěhovalci a pracovníky v zahraničí do domovské země. 10

http://www.transparency.org/policy_research/surveys_indices/cpi/2010/results http://www.heritage.org/index/Country/Haiti 12 http://siteresources.worldbank.org/INTPROSPECTS/Resources/334934-1199807908806/Haiti.pdf 11

15

Zemi byl v roce 2009 odpuštěn dluh ve výši 1 miliardy amerických dolarů, protože se již dostala do kategorie zemí HIPC (vysoce zadlužené chudé země). Nynější dluh se pohybuje ve výši půl miliardy USD. Hrubý domácí produkt Haiti tvoří z 25-ti % zahraniční pomoc a z dalších 20-ti % remitence.13 Na tvorbě HDP se z hlediska odvětví nejvíce podílí primární (zemědělství, rybolov, lesnictví) a terciární sektor (obchod, restaurace, hotely). Celková výše HDP v PPP je 11,5 miliard amerických dolarů. HDP per capita v PPP se pohybovala v roce 2010 okolo 1 200 USD a oproti roku 2005 se hodnota snížila v absolutním vyjádření o 500 USD. V České republice je za stejný rok HDP per capita v PPP 25 600 USD. Růst HDP byl v roce 2010 ovlivněn zemětřesením a země vykázala 8% pokles růstu. Lepší vypovídající hodnotu mají předešlé roky, kdy se hodnota pohybovala v intervalu 1–3 %. Pro snazší představivost jsem uvedl hodnoty v amerických dolarech, ale domácí měnou je Gourd (HTG). Jeden americký dolar je v přepočtu 41 Gourdů. Míra nezaměstnanosti je na Haiti velmi obtížně zjistitelná. Nejshovívavější číslo přináší americká Cental Intelligence Agency, která uvádí nezaměstnanost ve výši 41 %. Publikace haitských státních agentur udávají 50% podíl. Světové agentury vidí tento problém ještě dramatičtěji a odhadují podíl obyvatel bez formální práce až na dvě třetiny celkové pracovní síly. Za normálních okolností bych se přiklonil k údajům CIA, ale když zvážím zemětřesení, které zasáhlo přibližně 3 miliony lidí, tak si myslím, že realita bude blízká 60% hodnotě. Na druhou stranu není mezi zaměstnanými a nezaměstnanými až tak veliký finanční rozdíl. Zákonný minimální plat zaměstnanců je přibližně 1,70 USD na den.14 Pracovník si v přepočtu vydělá kolem 850 Kč měsíčně.15 Hlavními exportními artikly jsou oděvy, káva, kakao a mango. Oděvy zabírají tři čtvrtiny haitských exportů. Z celkových vývozů je 80 % realizováno do USA a na druhém místě následuje Dominikánská republika s pouhými 7 %. Naopak na straně importů dominují potraviny, stroje a paliva. V tomto případě je škála obchodních partnerů pestřejší. Mnohem méně dominují USA (33 %), následují Dominikána (24 13 14

http://www.migrationinformation.org/datahub/remittances/Haiti.pdf http://www.minimum-wage.org/international/cs/Haiti

16

%), Nizozemsko a Čína. Překvapením může být Nizozemsko. Ještě nedávno by figurovaly mezi dovozci Nizozemské Antily, ale ty přestaly v říjnu 2010 existovat. Tři z původních pěti ostrovů se staly plně integrovanou součástí Nizozemska. Curaçao a Sint Maarten se staly nezávislými státy v rámci nizozemské monarchie.

2.2.2 Odvětvová struktura16 Odvětvové struktury rozdělujeme následovně: zemědělství (A–agriculture), průmysl (I–industry), služby (S–services). Vyspělé země jsou příkladem modelu SIA, kdy je největším podílem zastoupen sektor služeb, pak následuje průmysl a zemědělství. V nejméně rozvinutých zemích je naopak nejvíce zastoupeno zemědělství, které je následováno službami nebo průmyslem. Model AIS již ve světě prakticky neexistuje. Na Republice Haiti mají největší podíl na hrubém domácím produktu služby (59 %), následuje zemědělství (25 %) a průmysl (16 %). Z celkového počtu pracovní síly jsou dvě třetiny pracovníků zastoupeny v zemědělství. Průmysl je zastoupen nejméně (9 %). Díky migraci do měst ubralo zemědělství na významu, ale i tak je v tomto odvětví stále nejvyšší počet pracovníků. Nejen proces urbanizace, ale také zastaralé zemědělské technologie zapříčinily nárůst služeb. Nejčastějšími produkty jsou káva, mango, cukrová třtina, kukuřice a tropická dřeva. Z Haiti je dodávána pomerančová kůra pro světoznámý francouzské likéry Grand Marnier a Cointreau. Zemědělské produkty nestačí krýt národní poptávku, a tak se přibližně pětina základních potravin pašuje nebo importuje z Dominikánské republiky a z USA. Průmysl je na Haiti nejméně rozvinutým odvětvím a dělí se na dvě skupiny. První skupinou jsou podniky, které dováží ze zahraničí a zaměřují svou produkci na domácí spotřebitele. Druhá skupina montuje importované součástky, které posléze exportuje do zahraničí. Hlavními výhodami pro zahraniční firmy jsou nízká 15 16

http://www.cnb.cz/cs/index.html http://www.businessinfo.cz/cz/sti/haiti-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1001435/

17

nákladovost mezd a také geografická blízkost americkému trhu. Textilní průmysl je stěžejním odvětvím. Následuje cukrovarnictví, mlynářský průmysl a výroba cementu. I když je Haiti jednou z nejvíce zaostalých zemí světa, tak i zde je patrný nárůst v sektoru služeb. V tomto sektoru pracuje jedna čtvrtina pracovní síly. Hotely a restaurace přispívají na celkové HDP 25 %. Politicky nestabilní prostředí zapříčiňuje dlouhodobý negativní růst finančních institucí. Investiční klima je velmi nepředvídatelné. Kromě domácích a státních bank zde operuje americká Citibank a kanadská Bank of Nova Scotia.

2.2.2.1 Turistika17 Haiti je desetkrát méně navštěvovaným státem než Dominikánská republika. Průměrný roční počet zahraničních turistů je 380 tisíc. I toto číslo se mi zdálo příliš vysoké a po dalším zkoumání jsem zjistil, že se do statistiky započítávají od roku 2007 i haitští občané žijící v zahraničí. Směrodatnějším číslem je spíše počet zahraničních turistů s jiným než haitským občanstvím. Během posledních let přilétali turisté v počtu mezi 95 000 až 135 000. Celých 70 % cestovatelů přilétá ze Spojených států amerických. Následuje Kanada, Evropa jako celek, karibská oblast a Dominikána. Na Haiti je vše v raném stádiu, ale jsem přesvědčen, že je turismus nejdůležitějším prvkem sektoru služeb z hlediska nevyužitého potenciálu. Žádné jiné odvětví nenaskýtá takové široké spektrum možností. V dnešních dnech je bohužel i tento potenciál stále nevyužitelný díky zemětřesení z roku 2010. V celé zemi je dle posledních údajů pouze 1760 hotelových pokojů. Velká většina hotelů se nachází v hlavním městě Port-au-Prince, následují velká města, která jsou častými turistickými cíly jako Cap Haitien na severu a Jacmel na jihu země. Jacmel je hlavním městem tradičního umění a kultury. Historické centrum města je na prozatímní listině UNESCO. Největší taneční festivaly a karnevaly se konají právě zde. Cap Haitien je samo osobě městem s pravou haitskou atmosférou. Zde jsem mohl vyzkoušet kvalitu a úroveň místních ubytovacích služeb. Celé město čítá i 17

http://www.onecaribbean.org/content/files/Strep3.pdf

18

s aglomerací 245 000 obyvatel.18 Dle mé zkušenosti nabízí město pouze 3 funkční hotely, i když v různých průvodcích jako Lonely Planet jsou uváděny vyšší počty. Poměr cena kvalita je ve velkém rozporu. Cena je až dvakrát vyšší než na sousední Dominikánské republice a kvalita ubytování je mnohem horší. Nejedná se o žádné nadnárodní hotelové řetězce, vše jsou státní nebo místní hotely. Cap Haitien bylo v dřívějších dobách nejbohatším městem v karibské oblasti. Hlavním lákadlem města je blízký výchozí bod k jediné kulturní památce UNESCO. Sans Souci, La Citadel19 a Ramiers jsou tři nádherná a zachovalá opevnění, ležící v Národním historickém parku a na listinu UNESCO byly zapsány roku 1982.20 Tyto stavby a opevnění byly postaveny na počátku 19. století, jako symbol svobody a nezávislosti černošských otroků. Port-au-Prince je jediným milionovým městem, pokud počítáme i s aglomerací (2,3 milionů obyvatel). Samotné město je bez aglomerace domovem 880 tisíc lidí. Velkým kontrastem nejen města ale i celého státu je čtvrť Pétionville, kde žijí nejbohatší lidé. Své bezpečné útočiště zde nachází většina turistů, diplomatů, zahraničních obchodníků a dalších. V této části města se nacházejí desítky hotelů. V Port-au-Prince je největší letiště na Haiti. Druhé letiště leží na severu země v Cap Haitien. Špatné silnice, ubytování za neadekvátní ceny a kriminalita jsou vlivy, které mají negativní dopad na další rozvoj turistiky. Naproti tomu existuje celá řada zajímavých lákadel. Místní kultura se vymyká latinskoamerické kultuře a je na západní polokouli ojedinělá. Tradiční umění s nádechem indiánských předků, kreolská kuchyně a náboženství voodoo, jsou aspekty, které turisty přitahují. Zajímavost podtrhuje také obvod země. Hranice jsou ze čtyř pětin omývány Atlantickým oceánem a teplým karibským mořem. Pobřeží nabízí mnoho pláží s bílým pískem a tyrkysovou barvou moře stejně jako všude jinde v Karibiku. Při pohledu na skvostná pobřeží si člověk ihned uvědomí jednu podstatnou věc a sice, že jsou pláže liduprázdné. Jak již víme, turistů je zde velmi málo a místní lidé musí pracovat, a tak si naleznou jen 18

http://www.citypopulation.de/Haiti.html Fotografie pevnosti La Citadel viz. příloha 20 http://whc.unesco.org/en/statesparties/ht 19

19

zřídkakdy volný čas na plážovou pohodu. Haiti tedy není případem jako Dominika21, která je málo známým ostrovem. Dominika nabízí pestrou faunu a floru, ale na celém pobřeží člověk nenajde ani jednu idylickou22 pláž.

2.2.3 Mnohostranné smlouvy a mezinárodní organizace23 K usnadňování mezinárodního obchodu napomáhají různé věci. Mohou to být účasti na mnohostranných smlouvách a členství v mezinárodních organizacích nebo regionálních uskupeních. Vzájemná reciprocita zjednodušuje hospodářský vývoj a urychluje odstraňování negativních vlivů. Republika Haiti je členem ve mnoha mezinárodních organizací. Nechybí samozřejmě WTO, IMF, UNCTAD, WHO, IBRD, CARICOM, ACP a Petrocaribe. Pozastavím se především u posledních tří organizací. Petrocaribe je velmi mladou mezinárodní organizací, která byla založena roku 2005 za účelem odběru ropy za výhodnějších podmínek od Venezuely. Členství 18-ti členů je složeno ze zemí střední Ameriky a karibské oblasti. Haiti nebylo zprvu Hugem Chávezem, prezidentem Venezuely, přizváno k prvnímu jednání díky nastolené proamerické politice. Členům organizace je umožňován denní odběr určitého množství ropy. Dokonce může být část nákladů splácena zemědělskými produkty jako jsou například rýže, banány a cukr. Hugo Chávez si od této iniciativy slibuje rychlejší rozvoj členských států a posléze možnost vytvoření aliancí se spřátelenými státy Ruskem a Čínou.24 CARICOM je zkratkou pro Caribbean Community. Komunita byla založena roku 1973. Hlavním cílem je společný trh umožňující nejen volný pohyb zboží, ale také práce a kapitálu. Předchůdcem organizace byla CARIFTA, která fungovala na bázi zóny volného obchodu. CARICOM má 15 členů, 5 přidružených členů a několik pozorovatelů. Haiti je členem až od roku 2002.25 21

Ostrov v Malých Antilách vzdálený přibližně 800km jižně od Dominikánské republiky Pláže se na Dominice vyznačují špatným přístupem a jsou pokryty oblázky nebo černým pískem 23 http://www.businessinfo.cz/cz/sti/haiti-zahranicne-politicka-orientace/3/1001435/ 24 http://www.petrocaribe.org/ 25 http://www.caricom.org/jsp/community/member_states.jsp?menu=community 22

20

ACP je velkou skupinou 79-ti rozvojových států Afriky, Karibiku a Pacifiku. Státy spolupracují s cílem udržitelného rozvoje a snížení chudoby.

2.2.4 Vliv USA a EU26 Vedle různých bilaterálních, mnohostranných smluv a dohod je také důležitý postoj velkých mocností světové ekonomiky. Nejaktivnějšími poskytovateli pomoci jsou Evropská unie a Spojené státy americké. Absolutní sumy pomoci z USA respektive EU jsou velmi těžce vyčíslitelné. Pro lepší představu, USA poskytly jen během let 1995-1999 kolem 900 milionů USD. Jedním z příkladů pomoci EU bylo pomocí Evropského rozvojového fondu poskytnutí 325 milionů USD během dvou let 2005-2006.27 Příspěvky plynou do potravinové, vzdělávací a zdravotní pomoci. Výsledkem je zajištění základních životních potřeb. V posledních letech jsou věnovány peníze také na ekonomický růst a zvýšení pracovních příležitostí.28 I přes relativně vysoké obnosy finanční pomoci jsem měl při své návštěvě Haiti zvláštní pocit. Všudypřítomnému pocitu odloučenosti napomáhá i fakt, že Haiti bylo pokaždé přijato za člena regionální mezinárodní organizace jako poslední. Je otázkou, zda-li je vše jen důvodem zaostalosti země nebo z určité míry i diskriminací díky odlišné kultuře. Spisovatel Samuel Phillips Huntington potvrzuje můj pocit v bestselleru Střet civilizací, kde říká, že Haiti je soused, jejž nikdo nechce. Důvodem je kreolština, kult voodoo, historie plná násilí a otrocký původ obyvatel. Když na Haiti vypukla v roce 1994 krize, tak to latinskoamerické země nepovažovaly za svůj problém a odmítaly uprchlíky přijmout. Vedle toho uprchlíci z Kuby byli přijímáni.29 Myslím si, že nejefektivnější cestou pomoci je realizování přímých zahraničních investic formou ubytovacích zařízení. V případě Haiti bych se nebránil velkým hotelovým komplexům po vzoru Dominikánské republiky, kde jsou turisté drženi formou stravování „all inclusive“. Ano argument, že je v podobných 26

https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ha.html http://www.eurunion.org/news/press/2004/200400117.htm 28 Odstavec 1 v kapitole 3.2.4: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/haiti-ekonomicka-charakteristikazeme/4/1001435 27

29

Odstavec 2 v kapitole 3.2.4: Huntington, S.P. Střet civilizací, s.154

21

komplexech turista oddělen plotem či betonovou zdí a vůbec nepozná život místních lidí je určitě dobrý, ale Haiti je nyní v katastrofálním stavu a každý nový příliv zahraničního kapitálu bude mít cenu zlata. Samozřejmě je důležité neopomenout středně velké hotely v blízkosti měst, památek a dalších zajímavých míst. Na druhou stranu velká prázdninová střediska poskytují díky ohromným ubytovacím kapacitám adekvátně vysoký počet pracovních míst. Na Haiti je nejprve důležité získat důvěru turisty. To je samozřejmě velmi složitý úkol, když vezmeme v úvahu, jak se o této zemi mluví. Slyšíme pouze o zemětřesení, nejchudším, nejzaostalejším a nebezpečném státě. Strategie po vzoru dominikánské vlády by mohla vést k úspěchu. Turisté se za masivními zdmi hotelů budou cítit bezpečně a v podstatě ani nepoznají, jestli jsou na Haiti nebo na Dominikánské republice. Jedině poté může na základě osobních doporučení začít turistický boom. Průmyslové odvětví je kromě textilního průmyslu také nevyužito. Při výstavbě průmyslových továren bude mít investor jednak nízké mzdové náklady a místní lidé dostanou práci. Práce v továrně je mechanická a není nikterak složitá na zaučení potenciálních pracovníků. Dle mého názoru je efektivnější vybudovat konkrétní pracovní místa, než přímo darovat miliony dolarů bez konkrétních plánů. Vliv USA a EU je neoddiskutovatelný. Výše jsme se dozvěděli, že především v obchodě je role USA pro Haiti nezastupitelná. Při zemětřesení byly velmi aktivní jak humanitární organizace z USA a americká armáda, tak desítky dalších organizací z EU.

2.2.4.1 Humanitární pomoc V předešlé kapitole jsem se zmiňoval o pomoci USA a EU ve smyslu vytváření nových příležitostí a vylepšování celé situace země. Republika Haiti je vedle hospodářské zaostalosti často zužována přírodními katastrofami. Běžné jsou četné hurikány a vydatné deště, které jsou příčinou devastujících povodní. Díky špatné statice budov pak zůstávají obyvatelé bez střechy nad hlavou. Největší a prozatím nejaktuálnější katastrofou je zemětřesení ze 12. ledna 2010. V konečné důsledku zjišťujeme, že se zahraniční pomoc musí věnovat na jedné straně reparacím vzniklých škod a na druhé straně stabilnímu rozvoji.

22

Světové humanitární organizace a další pomocné síly reagovaly na katastrofu velmi promptně, a tak je důležité poznamenat, že země nabyla v žádném případě zužována nezájmem nebo nedostatkem pomoci. Paradoxně bychom mohli říci, že méně by bylo v tomto případě více. Při příležitosti festivalu Jeden svět jsem samozřejmě neváhal navštívit některý z filmů s tématikou zemětřesení na Haiti. Po shlédnutí aktuálního dokumentárního snímku jsem se zúčastnil debaty se členy organizací jako Charita Česká republika, Doktoři bez hranic nebo Člověk v tísni. Názor vyslaných pracovníků byl jednotný a sice, že na Haiti panoval nadměrný chaos. Podobnou realitu lze logicky očekávat po každé přírodní katastrofě, ale pojem chaos se v tomto kontextu vztahuje i na humanitární organizace. Dle slov pana doktora Jana Trachty, který strávil v Port-AuPrince několik bezesných nocí velmi záslužnou prací, byla koordinace ze strany OSN neefektivní. V současné době je nejhorší zažehnáno a vyskytují se navazující problémy. Nyní je hlavním úkolem zaprvé obstarat pracovní místa, aby nerostla kriminalita a zadruhé vrátit do původních kolejí školní docházku. Důležité

je

jednat

ekonomicky a

nenechat

se

emociálně

strhnout

k přebytečnému altruismu, který by v konečném dlouhodobém důsledku vyústil velmi negativně. Ano, zahraniční pomoc je stále nepostradatelná, ale jen v zásadních věcech jako jsou zdravotnická péče a přístup k pitné vodě. Když by se nechalo zemi zásobovat potravinami po dobu 5-ti let, tak by se poté dostavily minimálně dva negativní důsledky. Lidé by díky návyku na přísun potravin bez protihodnoty zlenivěli. Lenivost je naprostým opakem toho, co země od svých občanů nyní potřebuje. Vedle toho by se silně snížily příjmy zemědělců a celý systém by fungoval neekonomicky. V současnosti je s ohledem na dlouhodobý vývoj nutné, aby nebyl příliš narušen tržní koloběh. Koneckonců jediným správným řešením je společná spolupráce haitských obyvatel na budoucí obnově.

2.3 Česko – haitské vztahy První zmínky o českých stopách jsou vázány k roku 1528, kdy se na Haiti vydali horníci, kteří pomáhali s těžbou drahých kovů.

23

Jeden z nejznámějších českých podnikatelů Tomáš Baťa zde zanechal také velkou stopu, když ve 30. letech 20. století nechal vybudovat pobočku a továrnu Baťova závodu. Ta postupně čítala na 150 zaměstnanců. Nástup diktátorského režimu Duvalierů roku 1957 byl počátkem velkých změn. Třicetiletá éra nebyla nakloněna soukromým zahraničním podnikům.30 Česká republika nemá s Haiti podepsané žádné obchodní ani jiné dohody. Oficiální diplomatické vztahy byly navázány až v roce 2005. Z důvodu neexistence českého velvyslanectví přímo na Haiti se veškerým českým zájmům věnuje velvyslanectví v hlavním městě Venezuely Caracasu. V létě roku 2007 byl otevřen honorární konzulát ČR v Port-au-Prince.31 Do zemětřesení roku 2010 neposkytovala Česká republika žádnou zahraniční pomoc. Jako důkaz solidarity bylo zasláno 20 milionů korun.32 Zemětřesení zasáhlo i každoroční fotografickou soutěž Czech Press Photo. Cenu diváků pro rok 2011 vyhrály fotografie ze zdevastovaného Haiti.33 Z České republiky se na Haiti vyváží zápalky, pneumatiky, automobily a jiné dopravní prostředky a části nákladních motorových vozidel. Nejperspektivnějšími artikly českého exportu jsou stroje pro textilní průmysl. Hlavními artikly českého dovozu z Haiti jsou integrované elektronické obvody, slupky citrusových plodů, trička a rostliny pro parfumerii a lékařství.

2.4 Kultura34 Kulturu dělíme do dvou skupin. Nejprve uvedu hmotnou kulturu, která je materiální. Do této skupiny počítáme lidské výtvory jako například památky. Rozdílná vnímání následujících principů jsou součástí nehmotné kultury. Ta obsahuje vztah k transcendentu, vnímání podstaty světa a smyslu života, interpretaci kosmu, vnímání 30

Odstavce 1 a 2 v kapitole 3.3: Křížová M., Stručná historie států: Haiti Odstavce 3, 5 a 6 v kapitole 3.3: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/haiti-obchodni-a-ekonomickaspoluprace-s-cr/7/1001435/ 32 http://www.mzv.cz/representation_brussels/cz/udalosti_a_media/pomoc_pro_haiti_je_pro_eu_dal_pri oritou.html 33 http://aktualne.centrum.cz/kultura/umeni/clanek.phtml?id=689480 34 Zamykalová M., Mezinárodní obchodní jednání a protokol 31

24

času, vztah člověka k přírodě, přirozené společenské uspořádání a interpretaci základních cílů lidské činnosti. Dle paní Ing. Miroslavy Zamykalové, CSc. můžeme odlišovat rozdílné kultury dle

základních

kulturních

faktorů.

Jedním

z faktorů

je

například

sklon

k individualismu nebo kolektivismu. U latinskoamerických zemí není toto rozdělení jednoznačné, ale spíše převažuje kolektivní spolupráce. Latinskoamerickou kulturu můžeme specifikovat následovně. Gestikulace a neverbální kontakt při dialogu je standardní. Lidé žijí hlavně přítomností a vlastním tempem života. V tomto případě bych tempo života interpretoval jako pohodový životní koloběh bez stresu, který často vyústí v nedochvilnost. Muži mají nadřazené postavení vůči ženám. Na nejvyšším místě pomyslného žebříčku hierarchie jsou staří muži. Materiální část haitské kultury tvoří kreolské umění a státní symboly jako jsou pevnost La Citadel, prezidentský palác a státní vlajka. Haiťané rádi dekorují pestrými barvami. Po rušných ulicích jezdí mozaikami pomalované kamiony, školní autobusy a taptapy35. Taptap je velmi populárním dopravním prostředkem. Jsou to automobily s otevřenou korbou, na které může sedět po obou stranách až deset lidí. Je zvykem, že místní vozidla mají na čelním skle napsáno „kris kapab“ nebo „gras a dieu“. Obě sousloví mají kladný vztah k Bohu a řidiči aut věří, že budou ochráněni před nehodou. Nejen malířství, ale také ruční výroba suvenýrů a dalších artefaktů ze dřeva, kamene nebo kovu jsou pro tuto zemi typické. Haiti je velmi hornatou zemí. Ve vnitrozemí byla vybudována pevnost zvaná La citadel. Je nejvýznamnější a zároveň nejvyhledávanější památkou na ostrově. Pevnost byla postavena jako symbol nezávislosti, svobody a konce otrokářství. Místní obyvatelé vnímají tuto stavbu stejně jako obyvatelé New Yorku Sochu svobody. Důležité je, že La Citadel ustála bez poškození všechny přírodní katastrofy. Tato skutečnost má pro místní chudinu jakýsi duchovní význam. Krásný prezidentský palác byl z nadpoloviční části zničen posledním zemětřesením. V dnešních dnech je palác obklopen stovkami stanů, kde bydlí lidé 35

Fotografie taptapu viz. příloha

25

ocitnuvší se bez střechy nad hlavou. Zahraniční média nazývají hlavní náměstí městem stanů.36 Státní vlajka byla vytvořena z francouzské. Vladař Dessalines nechal roku 1803 odstranit pouze prostřední bílý pruh. O dva roky později byly pruhy obráceny do horizontální polohy jako důkaz suverenity a nezávislosti na evropské kolonizátorské velmoci. Dessalines používal motto „Liberté ou la Mort“ znamenající svoboda nebo smrt. Pozdější motto, které je zakotveno i v současné podobě vlajky zní „L’Union fait la Force“, což znamená v českém překladu „V jednotě je síla“. Modrá barva v horní části připomíná první otroky dovezené z Afriky. Červená je barvou reprezentující míšence, tj. mulaty.37 Mezi prvky nehmotné kultury můžeme zařadit umění v podobě místní hudby. Muzika je plná temperamentu a často ji doprovází tanec. Událostí roku bývá festival zvaný Carnival. Tisíce lidí se sjedou z celé země, a tak nastane jeden ze dní v roce, kdy lidé na chvíli zapomenou na starosti všedního života. Během karnevalu chodí po brazilském vzoru průvody tanečníků a tanečnic. Tanec v ulicích bývá okořeňován značnou konzumací alkoholu. Nejčastějšími nápoji jsou haitský rum Babouncourt a pivní ležák Prestige. Pivo je v rozumné míře zdravým nápojem, a tak jsem měl i možnost ochutnat. Musím říci, že je velmi chutné. Tento názor není jen můj osobní, protože Prestige vyhrálo v roce 2000 zlatou medaili v kategorii American-Style Lager na nejprestižnější pivní soutěži světa World Beer Cup. Hlavní rozdíl od našich piv jsem shledával ve vyšším obsahu alkoholu.38 Když se v Evropě řekne kohout, tak si člověk představí určitě jiné věci než lidé na Haiti. V těchto končinách je kohout ekvivalentem pro agresi a peníze. Kohoutí zápasy pochází z jihovýchodní a východní Asie, ale i na Hispaniole mají své místo. Kohoutí bojovníci jsou dlouhé měsíce krmeni tím nejlepším krmivem, vitamíny a často také steroidy. Říká se, že nejlepší kohout vydrží pouze pět zápasů. Já jsem navštívil na několik minut jeden zápas. Nelidské zacházení se zvířaty je naprosto zřejmé a není snad ani potřeba tuto skutečnost více komentovat. Musím přiznat, že jsem vlastní „duel“ prakticky nesledoval. Co mě více zaujalo, jsou dvě úzce spojité 36 37

http://www.latimes.com/news/nation-and-world/la-fg-haiti-tent-pano,0,6746050.htmlstory Odstavec 6 v kapitole 3.4: http://www.vodou.org/colors_of_the_flags.htm

26

souvislosti. Nejprve zdrcující fakt, že se jedná pouze o peníze a nikoho nezajímá život kohoutů. Kohoutí zápasy jsou na Haiti legální.39 Přihlížející sázejí na své favority vysoké sumy, a tak bývá atmosféra patřičně napjatá. Způsob sázení je velmi živelný. Během zápasu se překřikují desítky lidí a pouze jeden člověk respektive bookmaker nebo rozhodčí vše eviduje. Lidé západního světa jsou zvyklí na systém a větší řád. Většinu operací za nás vyřizují počítače. Co mě vedlo k zamyšlení je právě zdánlivý zmatek a posléze naprostá zřetelnost. Zřetelností mám na mysli, že nikdy nedochází při vyplácení výher k hádkám. V konečném důsledku je vidět, že zde panuje velký řád, ač se to tak na první pohled nezdá. Tento příklad demonstruje výraznou kulturní odlišnost. Je velmi důležité ostatní kultury respektovat, snažit se je co nejlépe pochopit a určitě nepodceňovat. V úvodu této kapitoly jsem definoval latinskoamerickou kulturu. Haiti i přes svou rasovou odlišnost a historický vývoj odpovídá latinskoamerickému profilu. Jedním z nejvýznamnějších nemateriálních symbolů je náboženský kult voodoo, které vzniklo na Haiti a bylo praktikováno černošskými otroky přibližně od konce 17. století. Vůdci mají nepostradatelnou úlohu. Jsou nejen uznávanými představiteli duchovního života, ale současně plní roli učitelů a organizátorů hospodářského i politického života. Svatyně voodoo se nachází v každém větším osídlení a bývá středobodem společenského života. Voodoo silně zasahuje i do rozdělení obyvatelstva na katolicismus a protestantismus. Hlavním účelem rituálů je vyvolat ducha, který se zmocní těla člověka.40 Častým místem setkání lidí jsou fotbalová utkání. Fotbal je jediným velkým národním sportem. Dosavadním největším úspěchem byla jediná účast na mistrovství světa v roce 1974. I přes velkou vášeň k fotbalu je neznámějším haitským sportovcem atlet Sylvio Cator díky skoku do dálky. V letech 1928–1930 byl nejlepším skokanem na světě. Protože je fotbal opravdu sportem číslo jedna, tak i Cator hrával fotbal. Byl dokonce kapitánem národnímu týmu.41 38

http://www.worldbeercup.org/pdf/2000_winners.pdf http://www.zimbio.com/pictures/_VWOLIZSZrZ/Haitians+Bet+On+Cock+Fights/17vGNu1L_jK 40 Odstavec 10 v kapitole 3.4: http://www.everyculture.com/Ge-It/Haiti.html 41 Odstavec 11 v kapitole 3.4: http://ezinearticles.com/?Haiti---Culture-And-Sports&id=509983 39

27

Nejen politici a sportovci jsou lidmi, kteří se ve světě proslavili. Známý zpěvák Wyclef Jean je původem z Haiti. Prosadil se především na hip hopové hudební scéně. Spolupracoval například s Michaelem Jacksonem, Whitney Houston, Carlosem Santanou, Mickem Jaggerem nebo Shakirou. Jean sám sebe považuje za stoprocentního Haiťana. Miluje svou zemi a založil nadaci pro lidský rozvoj jmenující se „Yéle Haiti“. Její činnost se věnuje vzdělání dětí, zaměstnanosti a zemědělství.42 Jednou z nejuznávanějších spisovatelek Karibiku je Edwidge Danticat žijící dnes v haitské komunitě na Floridě. Proslavila se novelou „Farming of the Bones“. Příběh pojednává o genocidě za diktátora Rafaela Trujilla.43 Dvacátou sedmou a první černošskou generální guvernérkou Kanady byla Michaëlle Jean pocházející z Haiti. Ve svých jedenácti letech uprchla s rodiči do Kanady kvůli diktátorskému režimu.44 Základem jakékoli komunikace je v každém případě seznámení se s místní kulturou a posléze její respektování. Každá kultura je založena na jiných hodnotách. Na Haiti se žije uvolněným latinskoamerickým stylem. Důležitou zkušeností pro mne bylo dojednání ceny s průvodci, které probíhalo pouze ústní dohodou. Průvodce během dvoudenní poznávací cesty splnil jen polovinu domluvených služeb a navíc před koncem provázení požadoval dvakrát vyšší odměnu, než bylo první den dojednáno. Doporučením je, sepsat podstatné smluvní body na papír, aby bylo vše naprosto zřetelné a jasné. Byl bych nerad, kdyby celá záležitost vyzněla jako pokus o okradení ze strany průvodců. Je to jen jedna z možných variant. Lidé na Haiti jsou sice velmi chudí, ale jejich celková přívětivost a náklonnost se jim nedá upřít. Navíc by bylo nezodpovědné generalizovat chování místních lidí na základě jedné zkušenosti

s jednotlivcem.

Hlavním

kamenem

úrazu

byla v tomto

případě

pravděpodobně jazyková bariéra, kdy průvodce mluvil kreolsko-francouzsky a naše skupina anglicko-francouzsky.

42

Odstavec 12 v kapitole 3.4: http://wyclefjean.wordpress.com/ http://albc.com/authors/edwidge.htm 44 http://canadaonline.about.com/od/gg/p/michaellejean.htm

43

28

2.5 Aktuální dění po zemětřesení z roku 2010 Devastující zemětřesení o velikosti sedmi stupňů Richterovy škály ze 12. ledna 2010 je již více jak rok starou událostí. V zaostalé zemi jako je Haiti přetrvávají následky až dodnes. Celkový počet obětí byl přibližně 220 tisíc. Dodnes zůstává kolem 800 tisíc obyvatel bez střechy nad hlavou. Hlavním důsledkem extrémně vysokého počtu mrtvých byla nepřipravenost a epicentrum celého zemětřesení ve vzdálenosti pouhých 15-ti kilometrů od hlavního města. Na Haiti dlouhá desetiletí zemětřesení podobných rozměrů nebylo, a tak se stavěly budovy bez jakýchkoli protiopatření. O měsíc později nastalo zemětřesení o síle 8,8 stupňů Richterovy škály v Chile a oběti byly počítány „pouze“ ve stovkách. V Chile jsou zemětřesení častým jevem a každá budova je postavena s železnými konstrukcemi, které při katastrofě budovu udrží. Jan Zedník z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR říká: „V Chile bylo ohnisko zemětřesení pod oceánem, navíc výrazně hlouběji než na Haiti. Tam navíc byla energie nasměrovaná přímo na hlavní město Port-au-Prince“. Odborníci říkají, že zemětřesení na Haiti vypuklo ve velké blízkosti Port-au-Prince a bylo shodou nešťastných náhod nasměrováno přímo na město. Kdežto v Chile bylo ohnisko zemětřesení ve velké hloubce Tichého oceánu. Na Haiti se začala od října 2010 rozrůstat epidemie cholery, která si vyžádala přes 3 700 obětí.45 Člen Doktorů bez hranic pan Dr. Jan Trachta řekl, že ke dnešním dnům by mělo být další nebezpečí rozšiřování cholery zažehnáno. Tato nemoc není jediným problémem. Během zemětřesení se zbořila i část věznice v Port-Au-Prince, ve které byli dle CNN nejnebezpečnější kriminálníci na ostrově. Podařilo se utéct přibližně 5 000 vězňům.46 Někteří byli zastřeleni, jiní podlehly zraněním, ale i tak se dnes nadále pohybují možná až tisíce vězňů volně po zemi. Haitská spisovatelka Danticat věří, že celá katastrofa Haiti spojí a národ se bude chovat dle hesla, které nese státní vlajka, „v jednotě je síla“.47 Zmírňující se chaos z přírodní katastrofy byl narušen komplikací odkládání prezidentských voleb. Počátkem dubna 2011 byl ve druhém kole zvolen bývalý 45

Odstavec 1 v kapitole 3.5: http://www.ceskenoviny.cz/tema/zpravy/haitane-si-pripominaji-prvnivyroci-niciveho-zemetreseni/580787&id_seznam=218 46 http://news.bbc.co.uk/2/hi/8474293.stm

29

zpěvák Michel Martelly, který je přezdíván jako „Sladký Miky“. Hlavním předvolebním slibem byl boj s korupcí doplněný o maximální úsilí vynaložené směrem ke zlepšení všeobecných životních podmínek po zemětřesení.48 Lídr této země by měl disponovat přirozenou autoritou, kvalitním vzděláním, zkušenostmi ze světa a politiky. Michell Martelly, který kandidoval za stranu Repons Peyizan (Odpověď farmářů), některé předpoklady uvedené v minulé větě splňuje. Jeho protikandidátkou ve druhém kole voleb byla sedmdesátiletá profesorka a bývalá první dáma Mirlande Manigat, která vystudovala právo na univerzitě Sorbonna v Paříži.49 Padesátiletý Martelly nemá žádné zkušenosti z politické sféry a studia v USA nedokončil. Jak studium medicíny, tak posléze studium na Policejní akademii ukončil vždy po prvním semestru. Navíc jeho minulost byla velmi kontroverzní. Martelly si v době své pěvecké slávy při koncertech svlékával kalhoty nebo nosil podprsenky.50 Zda-li bude prezident ve své zcela nové roli úspěšný ukáže čas. Současný prezident má v prvé řadě jednu výhodu a sice, že je velmi oblíbený u haitského národa. Jeho tvář je známa nejen po celé zemi, ale také po celém Karibiku. Jednou z podmínek, kterou musí splnit kandidát na prezidenta, je haitské státní občanství. Vysoký podíl emigrantů je zastoupen zejména absolventy vysokoškolského studia. Dle mého názoru by bylo vhodné popřemýšlet, zda-li by nebylo přínosné změkčit podmínky tak, aby mohli kandidovat ostatní lidé haitského původu s cennými zahraničními zkušenostmi většinou ze Spojených států amerických. Ještě vyšší nejistoty na Haiti dovršil 17. ledna 2011 návrat Jeana-Clauda Duvaliera zvaného Baby Doc z exilu. Duvaliere byl ze země vyhnán po dlouhém diktátorském režimu. Nikdo přesně neví, co je hlavním cílem jeho návratu. Vše navíc komplikuje fakt, že ho prokuratura viní z mnoha zločinů.51

47

http://www.literarky.cz/svet/amerika/1877-tragedie-haiany-sjednoti http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=696161 49 http://www.bbc.co.uk/news/world-latin-america-11838427 50 magazín Právo 23. dubna 2011, týdeník Týden 11.dubna 2011 51 http://www.msnbc.msn.com/id/41108081/ns/world_news-haiti/ 48

30

3. Dominikánská republika 3.1 Přehled základních údajů52 Nejprve je podstatné objasnit název státu, kde mnozí lidé chybují. Lidé mají často na mysli Dominikánskou republiku a používají název Dominika. To je velký omyl. Dominika je malý samostatný anglicky mluvící ostrovní stát ležící v Malých Antilách. Pokud chceme Dominikánskou republiku pojmenovat jinak, můžeme použít ještě neformální název Dominikána. Když hovoříme o obyvatelích obou zemí, tak je situace jednodušší, protože oficiálně platí v obou příkladech pojmenování obyvatel Dominikánci. Dominikánská republika leží na východní části ostrova a je bezmála dvakrát větší než její jediný sousední stát Haiti. Celková rozloha 48 670 km2 je domovem 10ti milionů obyvatel. Demografické složení obyvatel je následující: 15–64 let (64 %), 0–14 (30 %) a lidé ve věku 65 a více mají pouze 6% podíl. Etnické skupiny jsou pestřejší než na Haiti. Z deseti lidí bychom měli průměrně potkat 7 míšenců (73 %), 2 bělochy (16 %) a 1 černocha (11 %). Náboženství je zastoupeno z 95 % římskokatolickou církví a zbylých 5 % jsou protestanti nebo ateisté. Důkazem o vyšší vyspělosti je 87% gramotnost. Pro příklad, Turecko se může pochlubit stejným podílem gramotných na celkovém obyvatelstvu a je kandidátem na vstup do Evropské unie.53 Oficiálním jazykem je španělština. Další hojně používané jazyky jsou francouzština, angličtina a patois, který je směsí všech tří uvedených jazyků a jazyků bývalých indiánů.54 Na území Dominikánské republiky se nachází zároveň nejvyšší hora i největší město na ostrově. Nejvyšší hora Pico Duarte se tyčí do výšky 3 175 metrů. Největším a zároveň hlavním městem je Santo Domingo, ve kterém žije i s aglomerací 3,4 milionů obyvatel.55 Současným prezidentem je od roku 2004 Leonel Reyna. Bezprostřední latinskoamerickou kultury poznáme i při rozhovoru s Dominikánci na téma prezident. Jen málokdo použije jiné označení pro hlavu státu než Leonel. 52

https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/dr.html https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/tu.html 54 http://www.businessinfo.cz/cz/sti/dominikanska-republika-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1001424/ 53

31

3.2 Ekonomika a obchod 3.2.1 Ekonomické ukazatele56 Dominikánská republika je podstatně vyspělejším státem než sousední Haiti. Politicky stabilní prostředí vytváří dobré klima pro hospodářský a ekonomický pokrok. Abych použitým termínem „podstatně vyspělejší“ nemystifikoval, tak je důležité zdůraznit, že Dominikánská republika stále patří mezi rozvojové země. Hrubý domácí produkt per capita v PPP je za rok 2010 8 600 USD, což je srovnatelné s HDP per capita Číny. Česká republika se může za stejný rok pochlubit třikrát vyšší hodnotou. Růst produktu se v posledních letech pohybuje kolem 4 % a celkový hrubý domácí produkt za rok 2010 činí 85 miliard USD v PPP. Národní měnou je dominikánské peso (DOP). Jeden USD se rovná 37 DOP. Prvotní impuls k růstu domácí ekonomiky započal roku 1990. V tomto roce byl vypracován nový ekonomický program (NEP), který se soustředil zejména na zvýšení růstu HDP, přechod směrem k terciárnímu sektoru a co největší liberalizaci tak, aby bylo prostředí co nejvýhodnější pro zahraniční kapitál a investory. Hlavními pozitivy NEP bylo snížení inflace, zrychlení růstu HDP a masivní příliv přímých zahraničních investic. Na každém rozhodnutí můžeme nalézt dvě strany mince. Tento program s sebou nesl zvýšení nezaměstnanosti a chudoby. Markantní bylo i snížení podílu na veřejných výdajích ve vzdělání a zdravotní péči. Trend, kdy dominikánská vláda silně upřednostňuje makroekonomické výsledky, rozvedu v kapitole věnující se aktuální situaci v Dominikánské republice. Další dopad na aktuální situaci mají neoliberální ekonomické reformy z let 2000-2001, kdy bylo privatizováno státem vlastněné průmyslové odvětví.57 Stát stále bojuje s nezaměstnaností, která se ale mírným tempem snižuje. Hlavní překážkou snižování 14% podílu nezaměstnaných je stálý příliv imigrantů z Haiti. Údaj z roku 2004 o podílu populace žijící pod hranicí chudoby byl 42 %. Vedle nezaměstnanosti jsou možná až překvapivě špatné výsledky dvou ukazatel: ekonomická svoboda a korupce. Index ekonomických svobod se pohybuje 55

http://www.citypopulation.de/world/Agglomerations.html https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/dr.html 57 Odstavec 2 v kapitole 4.2.1: Gregory S., The devil behind the mirror; s.27,28 56

32

takřka přesně mezi Českou Republikou a Republikou Haiti na 90. místě. Index vykazuje číslo 60, což nelze považovat za úspěch. Tato hodnota stojí přesně na hraně mezi volným a nevolným ekonomickým prostředím. Vnímání korupce je obdobné, tj. velmi negativní. Co se týče korupce, tak se Dominikánská republika umístila až na 101. místě na světě a jejími blízkými pronásledovateli v žebříčku jsou například Alžírsko, Benin nebo Kosovo.58

Tabulka 2 Index ekonomických svobod na Dominikánské republice

Pokles/ růst hodnoty

Ukazatel

Svoboda podnikání Svoboda Pokles obchodu Fiskální Stagnace svoboda Pokles

Dosažená Světový hodnota průměr 56,4

64,3

79,8

74,8

85,3

76,3

Pokles

Vládní výdaje

89,1

63,9

Růst

Monetární svoboda

77,1

73,4

Pokles/ Růst hodnoty

ukazatel

Investiční svoboda Finanční Stagnace svoboda Vlastnická Stagnace práva Svoboda Stagnace od korupce Svoboda Pokles práce Stagnace

Dosažená Světový hodnota průměr 55,0

50,2

40,0

48,5

30,0

43,6

30,0

40,5

57,1

61,5

zdroj: www.heritage.org

Mezinárodní obchod země je realizován následujícími artikly. Hlavními vývozními komoditami jsou nikl, cukr, zlato, stříbro, káva, kakao a tabák. Dovozu vládnou potraviny, ropa, bavlna, chemické a farmaceutické výrobky.

3.2.2 Odvětvová struktura59 Země je známá pro vývoz cukru a tabáku. Navzdory této skutečnosti vytváří zemědělství pouze desetinu celkového HDP. Průmysl se podílí 21 %. Jednoznačný prim hrají služby, které vytvářejí 68 % hrubého domácího produktu. Podíly 58

Odstavec 4 v kapitole 4.2.1: http://www.heritage.org/index/Country/DominicanRepublic, http://transparency.org/policy_research/surveys_indices/cpi/2010/results 59 http://www.businessinfo.cz/cz/sti/dominikanska-republika-ekonomicka-charakteristikazeme/4/1001424/, http://www.businessinfo.cz/cz/sti/dominikanska-republika-zahranicni-obchod-zeme/6/1001424/

33

hospodářské

produkce

odpovídají

s malými

odchylkami

počtu

pracujícím

v jednotlivých sektorech. Polovinu země pokrývají lesy a pralesy. Zvláště vnitrozemí ve vysokých nadmořských výškách je bohaté na srážky a nabízí vhodné podmínky pro rostlinnou a živočišnou výrobu. Zemědělský sektor shledávám perspektivním nejen kvůli příznivým klimatickým podmínkám, ale také kvůli faktu, že se lidé mimo velká města a turistická střediska tomuto odvětví velmi věnují. Při průjezdu vnitrozemím může člověk často pozorovat louky nebo stráně kopců, na kterých se pase dobytek. Velkým negativem je naopak špatná dopravní dostupnost. Kromě hlavních tras bývají cesty velmi trnité, plné kamení a díky dešťům jsou na cestách hluboké výmoly. Vláda se snaží zemědělskou produkci podporovat. Důkazem těchto snah je průměrné 2,5% roční tempo růstu zemědělské produkce. Dominikánská republika je největším vývozcem zemědělských výrobků v karibské oblasti. Hlavními produkty jsou tabák, káva, kakao, cukr a rum. Nejznámějšími rumy světové kvality jsou Barceló a Brugal. Jejich cena se v českých retailingových řetězcích pohybuje ve stejné relaci jako kubánský Havana Club. Průmyslové odvětví je oproti textilně zaměřenému Haiti orientováno na těžbu. Hlavními nerostnými surovinami jsou zlato, stříbro, granit, mramor, nikl a vápenec. Nejvíce zahraničních investic je realizováno právě do tohoto odvětví. Vládní programy se snaží podmínky pro investory postupně zlepšovat a podporovat. Největší rozkvět z výše uvedených surovin prožil v letech 2005–2009 mramor, který zaznamenal 50% nárůst těžby. Jeden z faktů, který nejvíce láká zahraniční investory, je zakotven v místním zákoně. Zákon umožňuje jakékoliv národní nebo zahraniční osobě a společnosti zaregistrovat jimi objevená ložiska minerálů a požádat o koncesi k průzkumu a jejich těžbě. Vedle těžebního průmyslu se rozvíjí také výroba stavebních hmot a v menším měřítku lehký průmysl jako například textilní. V zemi je síť celkem 59 průmyslových volných zón, ve kterých operuje téměř 600 společností v podmínkách bezdaňového režimu, se speciálními celními výhodami a s více než 200 000 zaměstnanců.60 Dominikánská republika je ale stále mnohem více zaměřená na sektor služeb, a tak byl velmi zajímavý výsledek diskuze o výstavbě velkého přístavu

34

Megaport v blízkosti turistického střediska Boca Chica. Celý projekt byl nakonec realizován. Domnívat se, že se zóny týkají pouze těžkého průmyslu, by bylo mylné. Na okraji Santo Dominga existuje technologická zóna Cyber Park specializující se na IT. Dominikánská republika je jednou z nejžádanějších turistických destinací v Karibiku. Díky této skutečnosti je hlavním odvětvím sektor služeb. Kromě turistiky jsou významné finanční služby, pojišťovnictví, stavebnictví a telekomunikace.

3.2.2.1 Turistika61 World Bank (Světová banka), Inter-American Development a další mezinárodní agentury doporučovali Dominikánské republice na začátku 60. let 20. století agresivní propagaci turismu. Tehdejší prezident Balaguer tuto myšlenku podporoval a ihned začal intenzivní kampaně k propagaci turismu. Tato strategie byla zavedena proto, aby se země co nejrychleji dostala k terciárnímu sektoru služeb.62 Hlavním lákadlem, které Dominikána nabízí, je přes 500 km písečných pláží63. Teplota karibského moře se pohybuje mezi 24–30 °C.64 Ročně zde přistane jednoznačně nejvyšší počet turistů z celé karibské oblasti. Celkový počet překračuje hranici 4 milionů turistů za rok. Další zajímavé destinace jako Kuba nebo Jamajka okupují v tomto ohledu druhé (2,4 milionu) respektive třetí místo (1,8 milionu turistů ročně). Z pomyslného koláče návštěvnosti nejvíce ukrajují návštěvníci z USA (28 %), následuje Kanada (16 %) a Evropa jako celek, která je zdrojem třetiny přijíždějících turistů. Celková průměrná délka pobytu je 9,2 dne. Hotely a restaurace přispívají 8% podílem na hrubý domácí produkt. Jediné číslo, které není příliš pozitivní, je místo, kde stráví turisté svůj pobyt. Celých 78 % noclehů je uskutečňováno ve velkých hotelových komplexech, které jsou izolovány od života místních lidí. Lidé jsou tak sice na dovolené v Dominikánské republice, ale kromě hotelu a písečné pláže nic jiného nepoznají. Hlavním viníkem je forma stravování all inclusive, kdy mají hosté 60

http://www.businessinfo.cz/cz/sti/dominikanska-republika-zahranicni-obchod-zeme/6/1001424/ Gregory S., The devil behind the mirror; viz. 26 www.businessinfo.cz 62 Gregory S., The devil behind the mirror; s.23 63 Fotografie písečné pláže na DR viz. příloha 64 http://www.dovolenaexotika.cz/Karibik/Karibske+more.html 61

35

od rána do večera jídlo a pití zdarma. Na základě vlastních zkušeností a jednodenním pobytu v hotelu mezinárodního řetězce vím, že stravování není příliš typické pro dominikánskou kuchyni a kvalita nápojů je velmi nízká. Peníze turistů potom končí jen u majitelů těchto hotelů, namísto toho, aby cizinci občas navštívili místní restaurace nebo využili jiné ze široké škály služeb a přispěli tak výrazněji přímo Dominikáncům.65 Jedinou památkou na seznamu UNESCO je historické koloniální město Santo Domingo66. Dalších památek je poskrovnu. Turisté rádi navštěvují zachovalou koloniální vesnici Altos de Chavon, kde v místním amfiteátru probíhají různá představení.

3.2.3 Mnohostranné smlouvy a mezinárodní organizace67 Dominikánská republika je členem mnoha mezinárodních organizací jako OSN, APC, WTO a IMF. Zahraničně politické vtahy jsou orientovány na prvním místě na USA. V roce 2004 podepsala Dominikánská republika s USA dohodu o odstranění všech obchodních překážek ve vzájemném obchodě. Tímto krokem bylo stvrzeno členství ve Středoamerické zóně volného obchodu CAFTA, kterou jsou členy i Guatemala, Honduras, Kostarika, Nikaragua a Salvador. Další uzavřené multilaterálními smlouvy jsou dohoda o zóně volného obchodu s CARICOM, kde působí Dominikánská republika jako pozorovatel. Usilování o změny role v plnoprávného člena se dlouze vleče především díky tomu, že ostatní členské státy jsou malé a Dominikánská republiky by tak byla zvýhodněna dostala by roli jasného lídra. I členství v projektu venezuelského prezidenta Petrocaribe, asociaci karibských států ACS a zóně volného obchodu Ameriky FTAA ukazují snahu o spolupráci na celém americkém kontinentě. Zvýhodňování podmínek je realizováno nejen v menších regionálních uskupeních, ale také ve spojení se silnou ekonomikou jako jsou Spojené státy americké.

65

Odstavec 2 v kapitole 4.2.2.1: http://www.onecaribbean.org/content/files/Strep3.pdf Fotografie historické části města viz. příloha 67 http://www.businessinfo.cz/cz/sti/dominikanska-republika-zahranicne-politicka-orientace/3/1001424/ 66

36

3.2.4 Vliv USA a EU68 Výše uvedený podpis smlouvy v roce 2004 s USA vedl k ještě většímu rozmachu proamericky orientované politiky. Tento krok lze určitě považovat za správný. Jeho výsledkem je 61% podíl vývozu do USA a Portorika. V dominikánském dovozu také dominují USA s podílem přesahujícím 40 %. Naopak vývoz do EU je překvapivě velmi nízký (přibližně 15 %). Obchod s EU

je

silně

zastíněn

zaměřením

dominikánské

obchodní

spolupráce

na

latinskoamerické a severoamerické země. Jedním z přínosů západního světa bylo vypracování publikace od OECD, na které se podíleli i odborníci z Evropské unie. Zpráva se soustřeďuje na zhodnocení školství a vzdělávacího systému na Dominikánské republice. Jsem zastáncem myšlenky, že v první řadě je vzdělání. I proto se budu v 6. kapitole věnuje perspektivám a možným prostorům pro zlepšení vzdělávacího systému na Dominikáně. Přímé zahraniční investice proudí do turistických, finančních a pojišťovacích služeb. Člověk přijíždějící do Santo Dominga si nemůže nepovšimnout rozsáhlých průmyslových areálů na předměstí. Hladový turista jistě zaregistruje rychlá občerstvení McDonald´s, která na Haiti neexistují.

3.3 Česko–dominikánské vztahy První české stopy jsou již datovány z první poloviny 16. století, jak je uvedeno v kapitole věnující se česko–haitských vztahům. Jediným výraznějším obchodním stykem byl vývoz českého skla z Nového Boru do Španělska a jeho kolonií. České velvyslanectví se podobně jako v případě Haiti nenachází na Dominikánské republice, ale v hlavním městě Venezuely Caracasu. V Santo Domingu mohou čeští občané navštívit pouze honorární konzulát.69 Vzájemná obchodní spolupráce se odehrává bez smluvních úprav. Obchodní bilance byla z českého pohledu až do roku 2007 deficitní. Rokem 2008 se tato skutečnost obrátila a Česká republika je v přebytku. Hlavními vývozními artikly 68 69

http://www.businessinfo.cz/cz/sti/dominikanska-republika-zahranicni-obchod-zeme/6/1001424/ http://www.businessinfo.cz/cz/sti/dominikanska-republika-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1001424/

37

České republiky jsou pytlový papír (45 %) a automobily Škoda, se kterými je spojen i export náhradních dílů a jiných potřebných součástek. Na poli dovozů do ČR silně převládají výrobky z plastů (44 %), které jsou následovány nástroji potřebnými v lékařství.70

3.4 Kultura Způsob chování lidí v obou zemích na Hispaniole je velmi podobný. Lidé jsou velmi přátelští, přívětiví a žijí poklidným životním stylem bez přehnaného stresu. Jedinými odlišnostmi jsou zvyklost Dominikánců na turisty a rozdílná náboženství. Na Haiti je voodoo zároveň základem života většiny obyvatel. Kdybych měl vybrat dvě slova vystihující nejlépe latinskoamerický styl, tak se zmíním o slovech amigo– příteli a mañana–zítra. Amigo vystihuje všudypřítomné tykání při prvním kontaktu s neznámým člověkem a mañana je klasickým příkladem odkládání věcí na další den. V těchto končinách nic nespěchá. Dochvilnost je prakticky neznámým pojmem. V některých případech se dokonce považuje za nezdvořilé, když se pozvaný člověk dostaví na sešlost přesně ve stanovený čas. Na diplomatické úrovni je samozřejmě přístup k vnímání času více zodpovědný. Životnímu stylu, který můžeme pozorovat také v přímořských oblastech Španělska a Itálie, napomáhá takřka celoročně příznivé počasí, teplo a moře. Když se člověk ráno probudí a z okna uvidí sluncem zalitou pláž, tak ho ihned napadne, z čeho asi pramení temperament a pozitivní nálada obyvatel karibské oblasti. Na druhou stranu je důležité skutečnosti nezjednodušovat. Každý Dominikánec jako všude jinde ve světě neodpovídá stejnému profilu. Jako každá často se opakující věc může upadnout do stereotypu, tak mnozí z místních obyvatel nevnímají příjemné počasí a stovky kilometrů pláží stehně jako lidé na dovolené, kteří se zde zdrží jen na pár dní v roce. Místní vnímají moře jako součást obživy. Rybáři loví ryby, podnikatelé nabízejí potápění, lodní výpravy nebo pronajímají lehátka na pláži. Když jsem se Dominikánců ptával, kolikrát za týden se koupají v moři, tak se mi často dostávalo odpovědi: „poco“, což znamená málo. 70

Odstavec 2 v kapitole 4.3: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/dominikanska-republika-obchodni-aekonomicka-spoluprace-s-cr/7/1001424/

38

Během obchodního jednání je vždy ve výhodě zahraniční partner, který umí hovořit španělsky. Všichni obyvatelé španělsky mluvících států světa neradi používají jiný než mateřský jazyk a Dominikána není výjimkou. Navíc znalost cizích jazyků je na špatné úrovni. Když musí Dominikánec přemýšlet nad větou v jiném jazyce, tak přestává komunikovat svým typickým způsobem. Mezi prvky hmotné kultury počítáme například státní vlajku, která symbolizuje národní pýchu a vlastenectví. Velký bílý kříž vlajku rozděluje do čtyř částí a symbolizuje spásu. Modré protilehlé obdélníky znázorňují svobodu a červená barva ve zbývajících dvou obdélnících symbolizuje prolitou krev bojovníků, kteří se zapříčinili o samostatnost státu. Ve prostřed bílého kříže je erb se třemi slovy, které znamenají „Bůh, země, svoboda“.71 Hlavní město Santo Domingo nabízí krásně zachovalé stavby z koloniálních dob. Město bývalo po dlouhá desetiletí hlavním centrem obchodu. Lidé jsou na historické centrum města hrdí. Opačný názor mají na ohromný Kolumbův maják postavený roku 1992, který byl velmi nákladný. V noci svítí tak silně, že ho mohou skoro vidět i lidé z Portorika. Maják slouží jako turistická atrakce. Ironií je situace Dominikánců žijících v jeho blízkosti, kteří zápasí s nedostatkem čisté vody a elektřiny. Můj názor se shoduje s většinou a sice, že peníze končí ve špatných místech. Vylodění Kryštofa Kolumba je jistě zásadní pro celý Nový svět, ale spíše v duchovním smyslu. Není správné, aby byly peníze z již tak hubeného státního rozpočtu přidělovány na podobné projekty.72 Typickými výrobky zručných vesničanů jsou proutěné košíky, korále, keramika a houpací sítě. Sítě jsou hojně využívány k odpočinku v poledních siestách. Naopak večer po pracovní době nebo o víkendech nejsou poklidné chvíle zvykem. Jedí se místní speciality založené na rýži a fazolích. Největší a velmi jednoduchou delikatesou jsou plátanos fritos. U nás bychom to mohli nazvat smaženými banány. Plátanos jsou přibližně dvakrát větší než banány, které známe v Evropě. Muži zapíjejí jídlo nejraději rumem Brugal nebo Barceló. Většina sešlostí a kulturních událostí končí v pozdních večerních hodinách tancem na latinskoamerické rytmy. 71

https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/dr.html, http://www.everyculture.com/Cr-Ga/Dominican-Republic.html

39

Nehmotná část kultury je zastoupena hudebním a tanečním stylem merengue, který má jak africké, tak španělské kořeny. Spojení těchto dvou původů hudby dává prostor vyniknout dominikánskému temperamentu. Zábava nespočívá jen v tanci a popíjení alkoholických nápojů. Národním sportem je baseball. Z Dominikánské republiky pochází vůbec nejlepší hráči nejprestižnější soutěže světa, Americké národní baseballové ligy MBL. Hlavní hvězdou dominikánského baseballu je Vladimir Guerrero.73 Oblíbeným místem setkání výhradně mužů je stejně jako na Haiti i zde aréna pro kohoutí zápasy zvaná gallera. Svět má jednoznačně černobílý pohled na věc. Početnější skupinou jsou odpůrci. Naopak členy menší skupiny jsou chovatelé kohoutů bojovníků a ostatní lidé, kteří vydělávají peníze na tomto druhu zábavy respektive byznysu. Kohoutí zápasy jsou považovány za nedílnou součást života, a tak jsou peníze jen jednou z motivací. Dominikánská republika je společně s několika málo státy stále místem, kde jsou kohoutí zápasy legální. Já se ztotožňuji s názorem, že je tento druh sportu nehumánní a trápení zvířat by mělo být oficiálně zakázáno. V každém případě je nejdůležitější názor Dominikánců. Jako je v některých částech světa zcela běžné připravit k pokrmu psa, tak jsou jinde běžné kohoutí zápasy. V tomto tkví kouzlo odlišnosti kultur a je nezbytné respektovat je. Úplně nejpodstatnější prioritou je rodina a nejbližší přátelé. Lidé udržují velmi úzké vztahy mezi rodinnými příslušníky. Společně strávený čas je tím nejcennějším v životě obyvatel Dominikánské republiky. S přesunem do větších měst se tyto silné vazby snižují.

3.5 Aktuální situace74 V roce 2010 byly všechny důležité zprávy z ostrova Hispaniola spojené zejména se zemětřesením. Epicentrum zemětřesení vzdálené pouze několik kilometrů od Port-Au-Prince bylo hlavním důvodem, proč se mluvilo především o Haiti. Dle mého rozhovoru s jedním ze členů humanitární organizace Doktoři bez hranic 72

Odstavec 4 v kapitole 4.4: http://www.everyculture.com/Cr-Ga/Dominican-Republic.html http://sports.yahoo.com/mlb/players/5737 74 Gregory S., The devil behind the mirror 73

40

s panem doktorem Janem Trachtou je důležité podotknout, že drtivá většina zemětřesení zasáhla právě hlavní město. Také proto byly škody tak rozsáhlé. Naproti tomu Dominikánská republika nebyla zemětřesením vůbec postižena. Tento fakt mi byl potvrzen i na krátké schůzce s konzulem Dominikánské republiky panem Ramonem Carrenem. Na Dominikánské republice bychom stěží hledali jen jednu hlavní událost poslední doby. V tomto případě nám poskytne lepší obrázek o současné situaci všeobecný pohled. Američan Steven Gregory žil několik let na Dominikánské republice a jeho autentická kniha „The devil behind the mirror“, v českém překladu „Ďábel za zrcadlem“, poskytuje aktuální náhled na situaci v této zemi. Název knihy vzešel z jednoho z rozhovorů s místními lidmi. Ohromné reklamní billboardy nejsou ničím jiným než zrcadlem, ve kterém se zrcadlí ďábel75. Autor se v knize soustřeďuje na vztah vlády k místním lidem, rasové problémy a dopady západní intervence na trh. Gregory ukazuje aktuální stav země na dvou sousedících městech. Města Boca Chica a Andrés jsou ideální ukázkou, jakým směrem se dominikánská vláda vydává. Andrés je industriální město. Výše jsem uvedl, že byla na počátku 21. století většina továren ze sekundárního sektoru privatizována. Privatizované průmyslové zóny dnes zejí prázdnotou a chátrají. Přeskupení od sekundárního odvětví k terciárnímu, zejména služeb spojených s turismem, je znatelný. Továrny jsou nevyužity, lidé přišli o práci, a tak se logicky musejí přesunout do měst jako například Boca Chica. Pobřežní město Boca Chica je jedním z hlavních turistických středisek, které je vládou nazýváno zona turística. Místní obyvatelé používají pro pojmenování zona playera, což můžeme přeložit jako plážová zóna. Pozměněný název má svůj důvod a sice, že se v turistických letoviscích pravidelně pohybuje POLITUR (turistická policie), která se zrodila spolu s rozmachem turismu. Jejím úkolem je chránit cizince a docílit jejich pocit bezpečí. Tato myšlenka je opodstatnitelná, ale na druhou stranu velmi omezuje Dominikánce. Jako jeden z reálných případů mohu uvést vlastní zkušenost, kdy dominikánská rodina přijela strávit příjemný víkendový den na pláž. 75

Ďáblem jsou myšleny americké transnacionální korporace; Gregory S., The devil behind the mirror, s.3

41

Jejich původ zapříčinil, že je členové POLITUR poslali z pláže pryč. Je důležité zdůraznit, že se chování členů rodiny nevymykalo běžným standardům. Tento příklad nám poskytuje zároveň pohled na celkový postoj dominikánské vlády vůči vlastním občanům a turistům. Turisté a zahraniční kapitál jsou vyšší prioritou než domácí lid. Pro úplnou představu, běžná policie se od POLITUR odlišuje oblečením a výbavou. Policisté POLITUR nosí jednoduchou uniformu bez neprůstřelné vesty a nemají v držení střelnou zbraň. Pocit oddělení turistů od místního obyvatelstva umocňují všudypřítomné betonové zdi, které stojí takřka bez výjimek kolem velkých hotelových komplexů. Na jedné straně se vláda zaměřuje na rozvoj a podporu turismu na Dominikánské republice, ale na druhé straně žijí dominikánští lidé ve městech jako Andrés, kde přicházejí o práci. Lidé jsou mnohdy nuceni vyměnit své místo bydliště a zapojit se do sektoru služeb v turistických letoviscích. V letoviscích je ale kontakt místních lidí s cizinci velmi limitovaný, a tak se běžně stává, že jedinou cestou z chudoby je participace na šedé či černé ekonomice. Velký podíl na současné situaci má asociace all-inclusive hotelů TDA (Turistická rozvojová asociace), která jedná ve svůj prospěch. Vládní rozhodnutí jsou často diskutována se členy TDA.76 Můj podiv nad vysokou mírou korupce by mohl být z určité míry vysvětlen i těmito vztahy. Snaha vlády je z makroekonomického pohledu správná, ale nese s sebou i jeden negativní výsledek. Jednoznačně se zostřuje sociální nerovnost. Protože centralizovaná regulace rozpočtů nestačí, tak vznikají tzv. Rady sousedství (Juntas de vecinos), kde se řeší lokální problémy. Dominikánský pivovar Presidente finančně podporuje tento druh spolupráce lidí formou sponzorství. Dle knihy Devil Behind The Mirror jsou pořádány karnevaly, kdy se postaví ploty či zátarasy a turisté musí zaplatit. Tato aktivita by se dala označit za formu vybírání daní. Velká většina hotelů, barů a diskoték je ve vlastnictví Američanů nebo Evropanů.77 Není tajemstvím, že bary a diskotéky slouží mnohdy k praní špinavých peněz. Podobná místa jsou všude spojena s výše zmíněnou šedou, potažmo černou ekonomikou. 76

Gregory S., The devil behind the mirror, s.60

42

Poslední dobou je Dominikána známa také skrz sexuální turismus. Existuje spousta internetových stránek, kde si především Američané objednávají a rezervují společnice pro svůj pobyt na Dominikánské republice. Autor knihy Steven Gregory vedl několik formálních i neformálních rozhovorů. Mnohé ženy pracují v továrnách a tvrdě pracují za mzdu, která nemůže uživit samotnou ženu s dítětem. Navíc bylo zjištěno, že 40 % dotázaných žen je při práci zneužíváno dozorci. Z těchto důvodů je nutné, aby byla každá žena vzdělaná, měla svoji práci a manžela. Když chybí jeden z těchto 3 předpokladů, tak většinou nezbývá, než se zapojit do sexuálního turismu. Vzdělanost a práce jsou z vyšší míry v rukou ženy. Podíl žen na trhu práce se mezi lety 1970 a 1994 zvýšil z 25,3 % na 36,4 %.78 Vzdělání, práce a chování manžela je již spíše v rukou muže. Paradoxně nejhorším případem mohou být bohatí cizinci, kteří mohou považovat svou dominikánskou manželku za své vlastnictví. Dle Gregoryho, ženy z větší části odmítají emigrovat s bohatými cizinci do jejich rodné vlasti právě z obav, že budou žít bezpráví život „v kleci“. Dalšími problémy na Dominikánské republice jsou rasové předsudky a neexistence dokladů totožnosti. Rasové předsudky budou hlouběji rozebrány v následující kapitole. Neexistence rodných listů a průkazů totožnosti (občanské průkazy) velmi znesnadňuje životní podmínky lidí. Většinou se problém týká černošské části obyvatelstva. Člověk bez dokladů pro dominikánskou vládu neexistuje. Takový člověk nedostává podpory v nezaměstnanosti a ani příspěvky na zdravotní péči. Lidé využívají služby tzv. Buscones, kteří praktikují detektivní činnost a vyhledávají důkazy o totožnosti. Tato služba je velmi drahá a neexistuje jistota kýženého cíle, tj. vystavení dokladu totožnosti.

4. Haitsko–dominikánské vztahy79 Od vylodění Kryštofa Kolumba na březích ostrova uplynula zatím jen polovina tisíciletí. Za tu dobu byla Hispaniola několikrát sužována napětími, která často končila 77 78

Gregory S., The devil behind the mirror, s.64-65 Gregory S., The devil behind the mirror, s.138

43

krveprolitím. Obě země jsou si navzájem jedinými sousedy, ale i přesto byla jejich vzájemná násilná historie, odlišná kultura a rozdílné jazyky důvodem k odtažitosti. Ačkoli se vzájemný obchod pohybuje na nízké úrovni, nemůžeme v současnosti hovořit o vzájemném napětí. Dle některých zdrojů jsou oboustranné zahraniční vztahy neutrální až přátelské. Tato skutečnost je důležitým a především pozitivním rozdílem oproti historii. Zahraniční média přisuzují zlepšení vzájemných vztahů zemětřesení z roku 2010, kdy byla Dominikánská republika první zemí, která Haiti pomohla.80 Na zachraňování lidských životů a všeobecné pomoci se podíleli jak doktoři, tak humanitární pracovníci. Byly poskytnuty nejdůležitější potraviny a mobilní kuchyně. Mnoho zraněných bylo převáženo do nemocnic nacházejících se na území Dominikány. Na druhou stranu existuje i smutná zpráva a sice, že během vykonávání pomoci byli zastřeleni dva humanitární pracovníci z Dominikánské republiky.81 Povětšinou jsem psal o Dominikáncích v dobrém světle, ale existuje i jedna stinná stránka, kterou je diskriminace přistěhovalců za sousedního Haiti. Jako všude jinde ve světě, i zde nejsou lidé příliš nakloněni k imigrantům. Dominikánci mají pocit nadřazenosti a považují Haiťany za něco horšího. Z toho pramení, že černoši z Haiti nedostávají pracovní příležitosti, a tak narůstá kriminalita. Haitští imigranti vykonávají

většinou

podřadné

práce.

Dominikánci

vyjadřují

nesouhlas

k

„haitianizaci“, tedy imigraci černochů haitského původu, ale ve stejnou chvíli závisí na haitské pracovní síle. Tato překvapující skutečnost je pravdou zejména v období sklizní, kdy jsou tisíce Haiťanů dováženy na korbách nákladních vozů. Během sklizní jsou drženi v táborech a po skončení je znovu odvezou nákladní vozy zpět na Haiti.82 Při příležitosti mezinárodního filmového festivalu Febiofest jsem navštívil autentický dominikánský film o emigrantovi z Haiti Jean Gentilovi. Jean jako hlavní protagonista filmu uměl několik cizích jazyků a ovládal účetnictví. Dlouhé dny se snažil bez peněz a přístřeší nalézt práci, ale jediné „volné“ pracovní pozice mu byly 79

Gregory S., The devil behind the mirror; kapitola 5 Race, Identity, and the Body Politic http://articles.cnn.com/2010-01-13/world/haiti.earthquake.dominican.republic_1_dominican-republichaitian-rafael-trujillo?_s=PM:WORLD 81 http://www.huffingtonpost.com/2010/01/16/dominican-aid-workers-sho_n_426067.html 82 Odstavec 4 v kapitole 5.: http://countrystudies.us/dominican-republic/77.htm 80

44

nabídnuty na stavbě nebo u uklízecí firmy. Jean se nakonec rozhodl pro poklidný život uprostřed přírody. Film byl natočen po ničivém zemětřesení a ukazuje v celku bezvýchodnou situaci obyvatel Haiti. S rasovými předsudky se setkáváme všude na světě a Hispaniola není výjimkou. Dalším faktem přiživujícím domněnku o rasismu a diskriminaci je například zákaz voodoo. Náboženský kult voodoo patří neodmyslitelně ke kultuře Haiťanů, a tak ho přistěhovalci praktikují v soukromí nebo v pohraničních oblastech. Dominikánské úřady využívají i další nástroje ke znesnadnění života černochů haitského původu na území Dominikány. Dětem, které se narodí haitským rodičům, nejsou uděleny rodné listy, a tak jsou odsouzeni již od narození k nesnadnému životu. Zaprvé nemají přístup ke státním příspěvkům a zadruhé, když se stane jakýkoli přestupek, tak mohou být deportováni zpět na Haiti. Jeden z bývalých generálů dominikánské armády řekl: „Nelegální osoba nemůže vyprodukovat legální osobu.“83 Jak jsem již uvedl, vzájemná spolupráce obou zemí je v nejhorším případě na neutrální úrovni. Výjimkou není samozřejmě ani obchod, což dokazují výsledné hodnoty z roku 2009. Z pohledu haitských vývozů i dovozů je Dominikánská republika v obou případech na druhém místě za USA, kdy je v tomto směru realizováno 7 % respektive 24 % obchodních případů. Z pohledu východního souseda zůstává druhá pozice pouze ve vývozech (10 %). Naopak podíl haitských dovozců ke svým východním sousedům nefiguruje v žebříčku ani v první pětici.84 Závěrem můžeme konstatovat, že větší aktivitu ve vzájemném obchodě vykazuje Dominikánská republika.

5. Perspektivy Poslední kapitola bude patřit perspektivám dalšího vývoje obou zemí, kdy budu vycházet z vlastního sběru dat a informací. Nejprve dám přednost státu, který je mnohými experty zatracován. I já říkám dle osobních zkušeností a mnohých nabytých 83 84

Gregory S., The devil behind the mirror, s.166 Odstavec 7 v kapitole 4: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/index.html

45

dat během této práce, že Haiti získalo bezpochyby tzv. špatnou nálepku, kterou bude velmi náročně odstraňovat.

o

Jedním z nejdůležitějších předpokladů je, aby mělo Haiti silné osobnosti v čele státu. Na začátku dubna 2011 byl zvolen prezidentem Michel Martelly. Současný prezident by měl využívat zkušenosti ze světa showbyznysu, kde také zajisté získal cenné mezinárodní kontakty. Zkušenostmi mám na mysli komunikaci s lidmi a umění strhnout dav lidí kýženým směrem. Martellyho popularita by měla být základem pro budování dobrých vztahů s celou karibskou oblastí. V první řadě je podstatné vybudovat vřelé vztahy v rámci Hispanioly. Republika Haiti potřebuje silnou, vzdělanou a charismatickou osobnost s přirozenou autoritou.

o

V předešlém bodě jsem se soustředil na současnou situaci, ale je nutné se podívat i na dlouhodobý horizont. Aby se mohly tvořit nové a další osobnosti, které budou moci přispět k rozkvětu země, tak je nutné snížit alarmující procento emigrace absolventů vysokoškolského studia. Remitence mají samozřejmě velký podíl na HDP, ale je potřeba, aby tito lidé byli přítomni ve své zemi. Svou působností a svými činy udělají pro pokrok více, než zasíláním peněz. V mládeži by se měl již od dětství vychovávat alespoň nějaký vztah k rodné zemi. Je nutné udržet více absolventů terciárního školství.

o

Ukazatele vnímání korupce vykázaly očekávané výsledky. Myslím si, že lidé, které jsem uvedl v prvním a druhém odstavci mají menší sklon k ilegálnímu jednáním než lidé s nižším stupněm vzdělanosti. I tak je nezbytné k boji s korupcí přistupovat aktivně a zřídit například kontrolní úřady se zpětnou vazbou. S nešvarem rozvojového světa, korupcí, musí být veden boj.

o

Haiti je v každém směru zaostalé. Můj většinou negativní náhled na problematiku turismu na Dominikánské republice musím zde naopak vyzdvihnout. Dominikána je ideálním příkladem, jak by se mělo orientovat i Haiti. Přírodní podmínky a klima jsou identické. Haiti je vnímáno jako

46

nebezpečná země a hlavní je docílit pocit bezpečí zahraničních turistů. Kvůli navození pocitu bezpečí bych ani nebyl striktně proti betonovým zdem kolem hotelů. Slovní spojení „diverzifikace portfolia“ slyšíme vždy v kontextu s minimalizací rizika ztrát. Proto bych doporučil přitáhnout investory rovnoměrně i do průmyslového sektoru, který není navíc tolik závislý na ostatních vlivech (klimatické podmínky, nemoci, přírodní katastrofy, vliv médií). V sekundárním sektoru vidím dvě pozitiva zejména pro americké investory, kterými jsou levná pracovní síla a blízká geografická vzdálenost. Nevsadit vše na jednu kartu a koncentrovat se jak na turismus, tak na průmysl. Přilákat zahraniční investory k výstavbě hotelových komplexů a továren. o

Nešťastně zaměřené zemětřesení z roku 2010 umocnilo chaos v zemi několikrát. Jestli chtějí Haiťané zlepšit svoji životní situaci a začít budovat lepší budoucnost pro další generace, tak je jedinečný okamžik paradoxně jedině nyní, kdy se začíná úplně od nuly. Obyvatelé Haiti samozřejmě nejsou schopni vše zvládnout bez pomoci. Zahraniční pomoc je potřebná, ale jen do té míry, aby nepůsobila proti přirozenému ekonomickému cyklu (viz poslední odstavec v kapitole 2.2.4.1). Cílem zahraničních organizací by měla být tvorba pracovních míst. Tyto a jiné organizace by měly věnovat svou energii také na kontrolu vysokých státních představitelů, aby byla úroveň korupce v rámci možností minimální. Základem úspěchu je, že si musejí občané Haiti z velké části pomoci sami.

o

ČR: Česká republika je malým státem, který je v globálním ekonomickém měřítku sice méně významný, ale každý může pomoci. Formy jednostranné přímé pomoci není třeba uvádět. Aby byla zachována oboustranná reciprocita, tak se zdá být nejperspektivnějším investičním odvětvím textilní průmysl.

47

Dominikánská republika je v porovnání s Republikou Haiti velmi vyspělá. Tamní situace není zdaleka tak špatná, ale i tak se zdá nalézt spousta mezer, kde je potřeba systém zdokonalit.

o

Turismus na Dominikáně byl během celé práce častokrát zmiňován. Naproti mým argumentům stojí silný zahraniční kapitál velkých nadnárodních korporací. I tak si myslím, že není postoj vlády ideální. V každém případě by se měl více podporovat individuelní turismus. Forma individuelního turismu má přímý dopad na místní obyvatele. Rozložení na organizovaný a individuelní je velmi jednoduché. Zaprvé mohu jmenovat opatření, kterými lze tohoto cíle dosáhnout jako jsou například netarifní nástroje ve smyslu kvantitativních regulací, zavedení speciální daně pro hotelové komplexy, povinnost přispívat na rozvoj infrastruktury nebo zákaz respektive znevýhodnění poskytování stravování formou all inclusive85 pro vlastníky „resortů“86. Zadruhé by měl dát stát podnět ostatním subjektům například k výstavbě menších turistických zařízení. Mohou být poskytnuty úlevy či transfery. Turistická rozvojová asociace all inclusive hotelů (TDA) na mě působí spíše jako anti-rozvojová asociace. Pokud nebude učiněn nějaký zásadní krok, tak současný systém povede ke stálému tzv. „rozšiřování nůžek“ a sociální nerovnost se bude prohlubovat. Hlavním problémem je, že místní lidé prakticky nemají přístup k turistům legální cestou. Vše je pečlivě hlídáno pod záminkou maximálního bezpečí pro cizince. Dominikánská republika zatím není natolik komerčním místem jako například Portoriko nebo St. Maarten, aby individuelní turisté ztráceli zájem o tuto destinaci. Podpora individuelního turismu je ekvivalentem pro podporu místních lidí.

o

Sekundární sektor není úplně zanedbaný a názorný příklad výstavby přístavu Megaport je signálem, že průmysl nabírá na důležitosti z pohledu dominikánské vlády. Především primární sektor naskýtá nevyužitý potenciál.

85

Forma „all inclusive“ stravování zahrnuje jídlo i nápoje od rána do večera po celou dobu pobytu

48

Většímu rozvoji zemědělství a lesnictví zabraňuje špatná silniční infrastruktura. S rozvojem agrárního sektoru je spojena relativně nižší závislost na dovozu zemědělské produkce. Primární odvětví by se mělo postupně stát plnohodnotným zájmem dominikánské vlády. o

Hodnocení agentů OECD upozorňovalo na neefektivní implementaci dobře zamýšlených cílů ve školství. Bylo stanoveno příliš mnoho cílů a v podstatě žádný nerezultoval s uspokojivými výsledky. Mezi závěrečné shrnutí OECD patří: zvýšit platy učitelům, poskytnout vzdělávací programy učitelům, soustředit se na veškeré reformy stupeň po stupni, zajistit včasné doručení správných učebnic, dosadit kvalitní učitele nejdříve na základní školy, zajistit příjemné studijní prostředí, zainteresovat rodiče a průběžně hodnotit kvalitu vysokých škol.87 Dle mého názoru by měla být značná část výuky směřována k cestovnímu ruchu, tj. znalost cizích jazyků, orientace v oboru a ekonomické vzdělání. Základem společnosti je kvalitní zázemí pro vzdělávání.

o

Úroveň nezaměstnanosti pohybující se kolem 14 % bych neviděl jako zásadní problém, obzvláště, když podíl nezaměstnaných rok od roku pomalým tempem klesá. Udivuje mě 42 % lidí žijících pod hranicí chudoby. Znatelný podíl na tomto hrozivém čísle mají lidé (většinou přistěhovalci z Haiti) bez dokladů a jiných průkazů totožnosti. Evidence občanů by měla být důslednější. Například POLITUR vykonává pouze službu pro turisty. Adekvátním krokem by bylo zavedení speciálních úředníků/ pracovníků i pro zlepšení blahobytu Dominikánců, kteří by kontrolovali například rodné listy v porodnicích. Důsledná evidence občanů.

o

V záplavě zajímavých dat mě možná úplně nejvíce překvapil výsledek indexu

vnímání

korupce.

Dominikánská republika byla v žebříčku

pronásledována zeměmi jako Alžírsko nebo Kosovo. Korupční jednání v konečném důsledku neodnáší nikdo jiný než místní občané. Zavedení kontrolní činnosti nad státními úředníky. 86

Majorita nadnárodních hotelových komplexů je nazývána „resorts“. V českém jazyce známe toto slovo pro pojmenování úřadu. V tomto kontextu je přejmutí anglického slova do češtiny více říkající.

49

o

ČR: Spolupráce České republiky s Dominikánskou republikou nemá základ ve smluvních úpravách. Jednoznačně nejperspektivnějším odvětvím je sektor služeb, který je spojen s turismem. U služeb v cestovním ruchu a dalších navazujících služeb lze očekávat nejrychlejší návratnost investic.

87

OECD, Reviews of National Policies for Education - Dominican Republic

50

Závěr Ostrov Hispaniola je místem, které je zajímavé po mnoha stránkách. Geografická poloha v tropickém podnebném pásu nabízí celoročně příjemné podmínky. Na ostrově lze obdivovat nádherné karibské pláže, ale také řadu památek úzce spojených s historií. Na území každého státu se nachází jedna památka UNESCO. Toto jsou ale prakticky jediné věci, které mají Haiti a Dominikánská republika společné. Považuji za světovou raritu, že jsou obě země prakticky v každém ohledu odlišné. Kulturní odlišnosti jsou stejně markantní jako rozdíly ve vyspělosti. Mírné počáteční obavy z nedostatku informací o obou zemích nebyly na místě a můžu konstatovat, že byly cíle bakalářské práce naplněny. Haiti je opravdu nejchudším státem na západní polokouli, a tak se zmiňuji v této souvislosti o budoucím rozvoji, než-li dalším vývoji. V souvislosti s Haiti často nastává situace, kdy není co vyvíjet, a tak je potřeba nejprve v mnohých případech začít takříkajíc od nuly a rozvíjet. Pravděpodobně nejdůležitější podmínkou při budování základů je vláda, která by měla jednat dle pravidel čestně a ve prospěch obyvatelstva. Nicméně nelze očekávat naprosté nekorupční prostředí, protože i ve vyspělých zemích se vyskytují případy, kdy vysocí představitelé jednají spíše ve svůj vlastní prospěch, tj. korupčně. Jedním z dalších základních stavebních kamenů vedoucích k úspěchu by měla být vzdělaná osobnost s přirozenou autoritou stojící v čele státu. Současný nově zvolený prezident Martelly, který je na začátku funkčního období, není dle mého názoru ideálním lídrem a tahounem. Myslím si, že po částečném splnění výše zmíněných podmínek, by se měli prezident společně s vládou soustředit na následující aktivity. Nejprve dát stav země do původní podoby před zemětřesením. Dalším krokem by mělo být postupné přilákání zahraničního kapitálu. Dlouhodobým cílem musí být jednoznačně udržení více absolventů vysokých škol na Haiti. Koneckonců nejdůležitější je spolupráce samotných občanů, kteří musí vědět, že vše závisí na nich samotných. Haiťané musí být sami iniciativní a aktivní. Dle stanovených sekundárních cílů v úvodu mé práce bych odpověděl na efektivitu přílivu zahraniční pomoci a kapitálu následovně. Pro rozvoj Haiti je nutné, aby přicházela zahraniční pomoc. Musí být v tomto případě jednáno s rozmyslem, aby neměly dopady

51

zahraniční pomoci demotivující důsledky pro ekonomicky aktivní část obyvatel. Naopak příliv zahraničního kapitálu nemusí být regulován a měly by být stanoveny změkčené podmínky pro investory. Z pohledu zahraničních, tj. i českých investorů je vhodnou oblastí textilní průmysl. Tato část průmyslu je na Haiti jednoznačně nejperspektivnější a může být přínosem pro obě strany mezinárodního obchodu. Dominikánská republika se nachází co se týče vyspělosti přibližně uprostřed mezi sousední Republikou Haiti a Českou republikou. Proto nelze hovořit o Dominikánské republice jako o vyspělé zemi. V porovnání s ostatními státy střední Ameriky má Dominikána vysokou úroveň vyspělosti a je považována za bezpečné místo. Pocit bezpečí je jedním z hlavních důvodů, proč se několik milionů turistů ročně rozhodne při výběru letní dovolené právě pro tuto destinaci. Existují také negativní stránky, které je nutné řešit. Z makroekonomického pohledu je země v pořádku. Evidujeme růst stálý růst HDP a množství zahraničního kapitálu v sektoru služeb. Služby jsou v tomto případě ekvivalentem pro cestovní ruch a další aktivity s tím spojené. Velké hotelové komplexy přinášejí bohužel relativně malý užitek místnímu obyvatelstvu. Hlavním důvodem je izolace turistů od místních lidí, kteří nemají možnost z tohoto potenciálu těžit. Hotely staví vysoké zdi kolem hotelů a vláda vyhání z turistických zón Dominikánce pomocí policie POLITUR. Individuelní turismus by měl být podporován, protože jinak se budou nůžky mezi sociálními třídami stále rozevírat. Velké sociální nerovnosti jsou vždy podnětem ke špatné atmosféře vedoucí dále k nespokojenosti a konfliktům. Zájem státu v podobě terciárního sektoru je tak vysoký, že můžeme hovořit o primárním a sekundárním sektoru, jako o zanedbalých odvětvích. Není správné vše soustřeďovat pouze na jeden zájem. Krokem ke zlepšení životní úrovně Dominikánců by mohlo být tedy zemědělství a průmysl. Kromě zmíněných doporučení, jak nalézt lepší cestu k budoucímu vývoji, zdůrazňuji ještě dvě věci. Nejprve mě dle indexů překvapila vysoká míra korupce, se kterou je nutné bojovat. Korupční jednání může být jednou z odpovědí na izolovanost organizovaného turismu. Měla by být zavedena kontrolní činnost nad aktivitami státních úředníků a jiných vysokých představitelů. Zadruhé je žádoucí věnovat značnou část výdajů na rozvoj školství. V tomto případě je nutné upřednostňovat kvalitu před kvantitou, což platí i pro implementaci reforem.

52

Obchodní spolupráce mezi Českem a Dominikánskou republikou v malé míře již existuje. Z ČR jsou vyváženy automobily Škoda a náhradní díly. Naproti tomu z DR jsou vyváženy plastové výrobky a nástroje potřebné v lékařství. Perspektivním odvětvím je na Dominikáně bezpochyby stále cestovní ruch. Mimo jiné bych doporučoval sledovat průmyslový sektor. Je velmi pravděpodobné, že se bude země soustřeďovat postupem času i na toto odvětví. Jednou z možných předzvěstí byla po dlouhých jednáních výstavba průmyslového střediska Megaport. V úvodu stanovené hypotézy potvrzuji. Na Haiti je pouze velmi důležité, aby byla zahraniční pomoc regulována. V případě Dominikánské republiky by měl přitékat zahraniční kapitál nejen do terciárního sektoru, ale také do primárního a sekundárního. Snažil jsem se poskytnout pokud možno co nejobjektivnější pohled na zvolenou problematiku týkající se karibského ostrova Hispaniola. Situace obou států byla zohledněna z pohledu historického, ekonomického i kulturního. Každá ze zemí má odlišnou startovní pozici, ale i tak jsem přesvědčen, že mohou pomocí promyšlených a postupných kroků dojít k úspěšnému cíli. Latinskoamerická kultura je specifická a zároveň krásná svou bezprostředností, uvolněností a smyslem pro vzájemnou spolupráci. I tyto rysy jsou výsledkem toho, že sledujeme vzestupnou tendenci ve vztazích mezi Haiti a Dominikánskou republikou. Dobré vzájemné vztahy jsou dle mého názoru také jedním ze základů úspěchu. V konečném závěru bych rád připomněl, že na státních vlajkách a Dominikánské republiky jsou erby s mottem: „L´Union Fait La Force“ („V jednotě je síla“), respektive „Dios, Patria, Liberta“ („Bůh, země, svoboda“). V tomto duchu bych si přál, aby uvedená motta byla postupně naplňována, neboť další pokrok obou států na ostrově Hispaniola by byl nejen úspěchem samotného teritoria, ale i úspěchem celé civilizace.

53

Knižní zdroje KŘÍŽOVÁ, M. Stručná historie států: Haiti, 1. vyd. Praha : Libri, 2009. 109 s. ISBN 978-80-7277-424-1 HUNTINGTON, S.P. Střet civilizací: boj kultur a proměna světového řádu - 1. vyd. Praha : Rybka, 2001. 447 s. ISBN 80-86182-49-5 ZAMYKALOVÁ, M. Mezinárodní obchodní jednání, 1. vyd. Praha : Professional Publishing 2003. 171 s. ISBN 80-86419-28-2 GREGORY, S. The Devil behind the Mirror – Globalization and Politics in the Dominican republic, 1. vyd. Los Angeles : University of California Press, 2007. 285 s. ISBN 978-0-520-24727-7 OECD, Reviews of National Policies for Education - Dominican Republic, OECD Publishing, 2008. 274 s. ISBN 978-92-64-04081-6 KŘÍŽOVÁ, M. Stručná historie států: Dominikánská republika, 1. vyd. Praha: Libri, 2010. 123 s. ISBN 978-80-7277-352-7 SCHWARTZ, T.T. Travesty in Haiti – A true account of Christian missions, orphanages, fraud, food aid, and drug trafficking, 2. vyd. BookSurge Publishing 2010, ISBN 978-1-4196-9803-3 HOFSTEDE, G., HOFSTEDE G. J. Kultury a organizace – Software lidské mysli – spolupráce mezi kulturami a její důležitost pro přežití, 1. vyd. Praha : Linde, 2007. 335 s. ISBN 978-80-86131-70-2

Internetové zdroje CIA – The World Factbook, Haiti, https://www.cia.gov/library/publications/theworld-factbook/geos/ha.html [cit. 2011-1-28] CIA – The World Factbook, Dominican republic, https://www.cia.gov/library/ publications/the-world-factbook/geos/dr.html [cit. 2011-1-28] CIA – The World Factbook, Turkey, https://www.cia.gov/library/publications/theworld-factbook/geos/tu.html [cit. 2011-1-28] Understanding the Remittance Economy in Haiti, 15.března 2006, http://www12.georgetown.edu/sfs/isim/Publications/RCRCCPubs/Orozco/Understand ing%20the%20remittance%20economy%20in%20Haiti.pdf [cit. 2011-1-29]

54

Population Density per Square Mile of Countries, http://www.infoplease.com/ipa/A0934666.html [cit. 2011-1-29] Indexmundi.com, Population Below Poverty Line – Country Comparison, http://www.indexmundi.com/g/r.aspx?v=69 [cit. 2011-1-29] United Nations Development Programme (UNDP), Human Development Reports (HDR), Indices, http://hdr.undp.org/en/statistics/ [cit. 2011-1-29] Transparency International – the global coalition against corruption, 2010, http://www.transparency.org/policy_research/surveys_indices/cpi/2010/results [cit. 2011-1-29] Heritage.org, Haiti Information on Economic Freedom, http://www.heritage.org/index/Country/Haiti [cit. 2011-1-30] Worldbank.org, Haiti.pdf, 2009, http://siteresources.worldbank.org/INTPROSPECTS /Resources/334934-1199807908806/Haiti.pdf [cit. 2011-1-29] Migrationinformation.org, Haiti.pdf, 2007, http://www.migrationinformation.org/datahub/remittances/Haiti.pdf [cit. 2011-1-30] Haiti minimální mzda – Mezinárodní minimální mzda sazby 2011, http://www.minimum-wage.org/international/cs/Haiti [cit. 2011-2-4] Česká národní banka, http://www.cnb.cz/cs/index.html [cit. 2011-3-5] BusinessInfo.cz, Ekonomická charakteristika země Haiti, http://www.businessinfo.cz/ cz/sti/haiti-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1001435/ [cit. 2011-1-28] Onecaribbean.org, Strep3.pdf, 2009, http://www.onecaribbean.org/content/files/Strep3.pdf [cit. 2011-1-30] Citypopulation.de, Haiti: Departments, Major Cities, Towns and Agglomerations– Statistics and Maps on City Population, 2010, http://www.citypopulation.de/Haiti.html[cit. 2011-1-29] UNESCO World Heritage Centre, http://whc.unesco.org/en/statesparties/ht [cit. 20111-30] BusinessInfo.cz , Zahraničně-politická orientace Haiti, http://www.businessinfo.cz/ cz/sti/haiti-zahranicne-politicka-orientace/3/1001435/ [cit. 2011-1-28] Página Oficial de Petrocaribe, http://www.petrocaribe.org/ [cit. 2011-2-1]

55

CARICOM Member States, http://www.caricom.org/jsp/community/member_states.jsp?menu=community [cit. 2011-2-1] European Union Pledges, Washington, July 2004, http://www.eurunion.org/news/press/2004/200400117.htm [cit. 2011-2-2] BusinessInfo.cz - Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR Haiti, http://www.businessinfo.cz/cz/sti/haiti-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-scr/7/1001435/ [cit. 2011-1-28] Ministerstvo zahraničních věcí, Stálé zastoupení ČR při Evropské unii; Pomoc Haiti je pro EU dál prioritou, leden 2011, http://www.mzv.cz/representation_brussels/cz /udalosti_a_media/pomoc_pro_haiti_je_pro_eu_dal_prioritou.html [cit. 2011-2-5] Aktuálně.cz; Cenu diváků na Czech Press Photo získaly fotky z Haiti, leden 2011, http://aktualne.centrum.cz/kultura/umeni/clanek.phtml?id=689480 [cit. 2011-2-7] Latimes.com – Panorama: Tent city across from the presidential palace in Port-auPrince, 2011, http://www.latimes.com/news/nation-and-world/la-fg-haiti-tentpano,0,6746050.htmlstory [cit. 2011-2-8] Colours of the Flag - http://www.vodou.org/colors_of_the_flags.htm [cit. 2011-2-1] World Beer Cup, 2000 Winners List, http://www.worldbeercup.org/pdf/2000_winners.pdf [cit. 2011-2-3] Zimbio – Haitians Bet on Cock Fights, http://www.zimbio.com/pictures/_VW OLIZSZrZ/Haitians+Bet+On+Cock+Fights/17vGNu1L_jK [cit. 2011-2-3] Everyculture.com, Countries and Their Cultures, Culture of Haiti, http://www.everyculture.com/Ge-It/Haiti.html [cit. 2011-2-3] Ezine articles, Haiti – Culture And Sports, http://ezinearticles.com/?Haiti---CultureAnd-Sports&id=509983 [cit. 2011-2-5] Wyclef Jean´s Blog, http://wyclefjean.wordpress.com/ [cit. 2011-2-5] ALBC.com, http://albc.com/authors/edwidge.htm [cit. 2011-2-5] About.com, Michaelle Jean – Governor General of Canada, http://canadaonline.about.com/od/gg/p/michaellejean.htm [cit. 2011-2-5] Českénoviny.cz, Haiťané si připomínají první výročí ničivého zemětřesení, leden 2011, http://www.ceskenoviny.cz/tema/zpravy/haitane-si-pripominaji-prvni-vyrociniciveho-zemetreseni/580787&id_seznam=218 [cit. 2011-2-4]

56

BBC News - Haiti police appeal for help over escaped prisoners, leden 2011, http://news.bbc.co.uk/2/hi/8474293.stm [cit. 2011-2-5] Literárky v síti, Tragédie Haiťany sjednotí, leden 2011, http://www.literarky.cz/svet/amerika/1877-tragedie-haiany-sjednoti [cit. 2011-2-4] Aktuálně.cz, Haitským prezidentem se stal „sladký Mickey“ Martelly, http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=696161 [cit. 2011-4-5] BBC News - Haiti election: Manigat, Martelly and Celestine profiles, březen 2011, http://www.bbc.co.uk/news/world-latin-america-11838427 [cit. 2011-3-20] MSNBC.com, Jean-Claude Duvalier taken to Hospital after falling ill, březen 2011, http://www.msnbc.msn.com/id/41108081/ns/world_news-haiti/ [cit. 2011-3-25] BusinessInfo.cz - Základní informace o teritoriu Dominikánská republika, http://www.businessinfo.cz/cz/sti/dominikanska-republika-zakladni-informace-oteritoriu/1/1001424/ [cit. 2011-2-10] Heritage.org, Dominican republic Information on Economic Freedom, http://www.heritage.org/index/Country/DominicanRepublic [cit. 2011-2-10] BusinessInfo.cz - Ekonomická charakteristika země Dominikánská republika, http://www.businessinfo.cz/cz/sti/dominikanska-republika-ekonomickacharakteristika-zeme/4/1001424/ [cit. 2011-2-10] BusinessInfo.cz - Zahraniční obchod země Dominikánská republika, http://www.businessinfo.cz/cz/sti/dominikanska-republika-zahranicni-obchodzeme/6/1001424/ [cit. 2011-2-10] DovolenaExotika.cz – Karibik,Karibské moře, http://www.dovolenaexotika.cz/Karibik/Karibske+more.html [cit. 2011-2-7] BusinessInfo.cz - Zahraničně-politická orientace Dominikánská republika, http://www.businessinfo.cz/cz/sti/dominikanska-republika-zahranicne-politickaorientace/3/1001424/ [cit. 2011-2-10] Everyculture.com, Countries and Their Cultures, Culture of the Dominican republic, http://www.everyculture.com/Cr-Ga/Dominican-Republic.html [cit. 2011-2-13] YAHOO Sports, Vladimir Guerrero, http://sports.yahoo.com/mlb/players/5737 [cit. 2011-2-13]

57

CNN, Dominican Republic aid to Haiti eases historic tensions, leden 2010, http://articles.cnn.com/2010-01-13/world/haiti.earthquake.dominican.republic_1_ dominican-republic-haitian-rafael-trujillo?_s=PM:WORLD [cit. 2011-1-14] HUFFPOST World, Dominican Aid Workers Shot in Haiti (WNBC), leden 2010, http://www.huffingtonpost.com/2010/01/16/dominican-aid-workerssho_n_426067.html [cit. 2011-1-18] Foreign relations – Dominican republic, http://countrystudies.us/dominicanrepublic/77.htm [cit. 2011-2-11] Dominican republic – the country, http://dominicanrepublic.com//index.php?option= com_content&task=blogsection&id=4&Itemid=26 [cit. 2011-2-12] Blog, http://www.mediciman.cz/ [cit. 2011-5-5]

Články MOCEK, M. Svlékal si kalhoty nosil podprsenky a teď je prezidentem, Magazín Právo, 23. dubna 2011, s. 24-25 Se sladkým Mickym bude švanda, Týdeník Týden, 11.dubna 2011, č. 28, s. 89

Ostatní zdroje Generální konzulát Dominikánské republiky, Nad Strakovkou 2291/9, 160 00 Praha 6 – Dejvice, Ramon Carreno, Radka Kořárová Filmový festival Jeden svět 2011, film: Haiti - zemětřesení zblízka, režisér: Nadine Pequeneza, Kanada, 2010, 87 min.; diskuze: Doktoři bez hranic - Jan Trachta, Charita ČR – Martin Zamazal, Člověk v tísní – Jana Vyhnálková Mezinárodní filmový festival Praha – Febiofest, film: Jean Gentil, režisér: Laura Amelia Guzmán , Israel Cárdenas, Dominikánská republika, 2010, 85 min.

Seznam tabulek Haiti Information on Economic Freedom, http://www.heritage.org/index/Country/Haiti Dominican republic Information on Economic Freedom, http://www.heritage.org/index/Country/DominicanRepublic

58

Přílohy Prezidentský palác v Port-au-Prince před zemětřesením z roku 2010

Zdroj: vlastní fotografie autora

Palác po zemětřesení

Zdroj: http://www.boston.com/bigpicture/2010/01/earthquake_in_haiti.html

59

Pevnost La Citadel

Zdroj: vlastní fotografie autora

Taptap

Zdroj: vlastní fotografie autora

60

Taptap je jedním z nejpoužívanějších dopravních prostředků

Zdroj: vlastní fotografie autora

Pláž na Dominikánské republice Playa Rincon

Zdroj: vlastní fotografie autora

61

Historická část města Santo Domingo

Zdroj: vlastní fotografie autora

Zdroj: vlastní fotografie autora

Zdroj: vlastní fotografie autora

62

Přílohy – vlajky států Státní vlajka Republiky Haiti

Zdroj: http://www.vlajky-statu.cz/cse/66/haiti/800

Státní vlajka Dominikánské republiky

Zdroj: http://www.vlajky-statu.cz/usa/39/dominikanska-republika/1100

63