Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů

Obor: Mezinárodní obchod

Podnikatelské prostředí, kulturní specifika a obchodní zvyklosti v SAE (bakalářská práce)

Autor: Pavla Mejstříková Vedoucí práce: doc. Ing. Miroslava Zamykalová, CSc.

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů. V Praze dne 10. 5. 2010 ………………… podpis studenta

Poděkování Děkuji vedoucí bakalářské práce, doc. Ing. Miroslavě Zamykalové, CSc., za odborné vedení a cenné rady a připomínky. Dále bych chtěla poděkovat firmám E & I EMIRATES, CZECH GENERAL CONTRACTING MIDDLE EAST LLC, ATG CONSULTING & TRAINING SERVICES LLC a František Halama - Original Czech Art Glass za konzultace při psaní bakalářské práce a za sdělení jejich zkušeností z obchodu v SAE. Za rady a sdělení zkušeností ze ţivota v SAE děkuji i Mgr. Bronislavě Abdul Khalegové.

Obsah Úvod .......................................................................................................................... 7 1

2

Představení země ................................................................................................. 9 1.1

Rozloha, geografie a přírodní podmínky ....................................................... 9

1.2

Administrativně-správní členění země ........................................................ 10

1.3

Politický systém ......................................................................................... 10

1.4

Obyvatelstvo .............................................................................................. 12

1.4.1

Národnostní a náboţenské sloţení ...................................................... 12

1.4.2

Pět pilířů islámu ................................................................................. 14

1.5

Úřední jazyk, další pouţívané jazyky a oficiální měna ................................ 15

1.6

Místní zvyklosti ......................................................................................... 15

1.6.1

Obchodní jednání ............................................................................... 15

1.6.2

Aspekt času ........................................................................................ 16

1.6.3

Ramadán ............................................................................................ 16

1.6.4

Pracovní návyky ................................................................................. 17

1.6.5

Smlouvání .......................................................................................... 17

1.6.6

Oblečení ............................................................................................. 17

1.6.7

Jídlo ................................................................................................... 18

1.6.8

Tradice ............................................................................................... 19

Ekonomická situace ........................................................................................... 20 2.1

Základní makroekonomické údaje .............................................................. 20

2.2

Průmysl...................................................................................................... 20

2.3

Zemědělství ............................................................................................... 22

2.4

Stavebnictví ............................................................................................... 23

2.5

Sluţby ........................................................................................................ 23

2.6

Infrastruktura ............................................................................................. 24

2.7

Dopad finanční krize na SAE ..................................................................... 27

2.8

Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních a účast na

mnohostranných smlouvách a dohodách .................................................................... 29

3

4

5

Zahraniční obchod ............................................................................................. 30 3.1

Obchodní bilance ....................................................................................... 30

3.2

Teritoriální struktura .................................................................................. 30

3.3

Komoditní struktura ................................................................................... 31

3.4

Dovozní podmínky a dokumenty ................................................................ 31

3.5

Spolupráce s ČR ......................................................................................... 32

3.5.1

Distribuční a prodejní kanály .............................................................. 32

3.5.2

České investice do oblasti ................................................................... 33

3.5.3

Český export do SAE ......................................................................... 34

3.5.4

Nové moţnosti pro ekonomickou spolupráci s ČR .............................. 35

Investiční klima ................................................................................................. 38 4.1

Podmínky vstupu kapitálu .......................................................................... 38

4.2

Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace či společného podniku......... 40

4.3

Zóny bezcelního obchodu........................................................................... 41

4.4

Přímé zahraniční investice v teritoriu ......................................................... 42

4.5

Platební podmínky a morálka ..................................................................... 43

4.6

Rizika investování v teritoriu ..................................................................... 43

4.7

SWOT analýza ........................................................................................... 44

Zkušenosti z podnikání v SAE ........................................................................... 46 5.1

E&I EMIRATES ........................................................................................ 46

5.2

CZECH GENERAL CONTRACTING MIDDLE EAST LLC ..................... 47

5.3

ATG CONSULTING & TRAINING SERVICES LLC ............................... 48

5.4

František Halama - Original Czech Art Glass ............................................. 48

Závěr ....................................................................................................................... 51 Literatura ................................................................................................................. 53 Seznam tabulek, obrázků a grafů .............................................................................. 55 Přílohy ..................................................................................................................... 56

Seznam zkratek ADDCI

Abu Dhabi Chamber of Commerce & Industry

ADNOC

Abu Dhabi National Oil Copany

ADWEA

Abu Dhabi Water and Electricity Authority

AED

Měna spojených arabských emirátů

CEPSA

Společnost vyrábějící oleje pro osobní i nákladní vozy

CIF

Cost, Insurance & Freight (druh dodací podmínky)

ČR

Česká republika

DEWA

Dubai Electricity and Water Authority

Dh.

Dirham

E&I

Emirates Electricical & Instrumentation

EIU

Economic Intelligence Unit (firma provádějící průzkumy)

GASCO

Společnost zajišťující plynofikaci

GCC

Gulf Cooperation Council

HDP

Hrubý domácí produkt

ILO

International Labour Organization

IMF

International Monetary Fund

IPIC

International Petroleum Investment Company

LNG

Zkapalněný zemní plyn

MW

Megawatt

MZV

Ministerstvo zahraničních věcí

OMV

Řetězec benzinových stanic

OAPEC

Organization of Arab Petroleum Exporting Countries

OPEC

Organization of the Petroleum Exporting Countries

OSN

Organizace spojených národů

PZI

Přímé zahraniční investice

SAE

Spojené arabské emiráty

SEZ

Specialized Economic Zones

tcf

Kubická stopa

USD

Americký dolar

ZÚ

Zastupitelský úřad

Úvod Pro bakalářskou práci jsem si vybrala Spojené arabské emiráty, které si získaly moje sympatie díky dynamickému pokroku a přibliţování se evropské kultuře. Nemalý podíl na tom měla i skutečnost, ţe znám Mgr. Bronislavu Abdul Khalegovou, která byla provdaná za občana SAE a proţila tam se střídavým pobytem v České republice 10 let (mezi lety 1983-1993). Ţivot jí tam i přes krásné prostředí, vstřícnou rodinu a úspěšného a vlivného manţela nevyhovoval, a tak se vrátila do České republiky. Díky tomu jsem ji mohla navštívit, konzultovat s ní získané informace a doplnit je o další zajímavosti. V teoretické části této práce jsou uvedené informace, které jsou k dispozici na internetovém portálu BusinessInfo.cz, v odborném tisku, v literatuře a v bulletinech Zastupitelského úřadu v Abu Dhabi. Pomocí expertní metody byly získány informace od zástupců českých firem v oblasti o tom, jak opravdu vypadá obchodní jednání a spolupráce s místními partnery. V závěru je porovnáno, zda informace ve zdrojích odpovídají zkušenostem českých podnikatelů. Pro získání informací jsem kontaktovala celkem 15 zástupců firem, které podle internetového portálu BusinessInfo.cz v SAE podnikají, nebo se o to alespoň pokoušely. Byly to firmy PRECIOSA GULF FZCO, E & I EMIRATES, Techno Line FZE, CONTEG MIDDLE EAST FZCO, KOPOS ELECTRO FZE, ERWIN FZC, CZECH GENERAL

CONTRACTING

MIDDLE

EAST

LLC,

CONTACT

CENTER

INTERNATIONAL FZC, WATTEG GULF FZC, ATG CONSULTING & TRAINING SERVICES LLC, VITKOVICE GENERAL TRADING LLC, LASVIT FZCO, SANS SOUCI GENERAL TRADING LLC, ALES FZCO, SAURA DEVELOPMENT SOLUTIONS FZC a František Halama - Original Czech Art Glass. Odpověděli mi zástupci pouze šesti společností. Pan Jaroslav Kovařík ze společnosti WATTEG GULF FZC mě informoval, ţe se pobočku v SAE zaloţit nepodařilo, a paní Marcela Kubalová z Vítkovických ţelezáren mi v podstatě odmítla cokoliv sdělit. Výpovědi ostatních čtyř firem jsou uvedeny v poslední kapitole. V práci je záměrně vynechaný finanční sektor, protoţe se výrazně nemění a pro potřeby této práce není důleţitý. Cílem práce je spíš zhodnotit podnikatelské 7

prostředí. V podstatě jediné z tohoto sektoru, o čem se v souvislosti s podnikáním v SAE zmíním, je neexistence většiny obvyklých daní a s tím spojené výhody. Úkolem první části první kapitoly je představit Spojené arabské emiráty z hlediska rozlohy a přírodních podmínek. Dále je zde rozepsáno administrativně-správní členění země a vysvětlen místní politický systém. Druhá část první kapitoly podává informaci o národnostním a náboţenském sloţení země. V poslední části první kapitoly je uvedená místní měna, úřední jazyk a důleţité místní zvyklosti. Ačkoli se tyto informace mohou zdát jako nedůleţité, kaţdý obchodník, který se chystá na jednání s obchodníky z SAE, by měl znát základní znaky místní kultury. Při obchodním jednání by totiţ mohla právě na tyto zvyklosti přijít řeč a arabští obchodníci by se mohli při neznalosti druhé strany urazit. Druhá kapitola je ryze ekonomická, coţ znamená, ţe představuje zemi z hlediska ekonomické situace, průmyslu, zemědělství, sluţeb, stavebnictví a infrastruktury. Dále je zde věnována krátká pasáţ dopadům finanční krize. Kapitola informuje také o tom, kterých organizací, regionálních smluv a seskupení se SAE účastní. Ve třetí kapitole je moţné podle tabulek a k nim uvedeným komentářům zjistit, jaká je obchodní bilance, komoditní a teritoriální struktura zahraničního obchodu SAE. Dále jsou zde uvedené důleţité dovozní podmínky a dokumenty. V této kapitole je zahrnuta také spolupráce a obchod s Českou republikou, takţe jsou uvedeny české investice a export do oblasti, prodejní a distribuční kanály a bilaterální smlouvy s SAE. Čtvrtá kapitola popisuje místní investiční prostředí. Zaměřuje se tedy na uvedení podmínek pro zaloţení společnosti či pobočky, uvádí bezcelní zóny a poskytuje informace o přímých zahraničních investicích do dané oblasti a o rizikách investování. V páté kapitole jsou uvedené zkušenosti zástupců českých firem při pronikání na trh, při poskytování sluţeb nebo při dováţení výrobků do oblasti. Na základě zkušeností je zde uvedeno několik uţitečných doporučení pro jednání s obchodními partnery z SAE. Za pomoci získaných informací je zde sestavena SWOT analýza pro přehledné členění silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb místního podnikatelského prostředí. Cílem této práce je rozhodnout po uváţení rizik, s přihlédnutím k výše uvedené SWOT analýze a pomocí zkušeností českých podnikatelů, zda jsou SAE vhodná oblast pro české investory a podnikatele. 8

1 Představení země 1.1 Rozloha, geografie a přírodní podmínky 1 SAE leţí v jihovýchodní části Arabského poloostrova (na obrázku 1). Rozlohou 83 600 km2 (77 700 km2 bez ostrovů) jsou SAE jen nepatrně větší neţ ČR. Na západě sousedí s Katarem, na jihozápadě se Saúdskou Arábií a na východě s Ománem. Hranice se Saúdskou Arábií (v poušti) nejsou z části přesně vymezeny.

Obrázek 1 Arabský poloostrov Zdroj: SAUNDERS, David: Dubaj, The Arabian Dream. London: TransGlobe publishing, 2003. 1. vydání. ISBN 0954508300.

Celý sever země tvoří přibliţně 600 km dlouhé pobřeţí Perského zálivu. Na východě omývají SAE v délce zhruba 100 km vody Ománského zálivu, patřícího k Arabskému moři a Indickému oceánu. Čtyři pětiny území zabírá poušť. Při pobřeţí se nacházejí desítky většinou neobydlených ostrovů. Průměrná hloubka moře činí sice 31 metrů, ale na většině míst Perského zálivu nedosahuje 10 metrů. Dlouhé písečné pláţe střídají mělčiny, mangrovové porosty a úzké zálivy, kolem nichţ často vznikala největší města. Na jihozápadě se utvářejí ohromné duny. V oblasti oáz Liwa, kde jejich výška přesahuje 100 metrů, přecházejí v písečné moře. Tato neobydlená pouštní oblast se rozšiřuje na jihu do Saúdské Arábie a nazývá se Rub al-Khali.

1

Spojené arabské emiráty, Freytag a Berndt, str. 5 a str. 8

9

1.2 Administrativně-správní členění země2 SAE jsou federací sedmi emirátů: Abu Dhabi (český přepis Abú Zabí), Dubai (Dubaj), Sharjah (Šardţá), Ajman (Adţmán), Umm al-Qaiwain (Umm al-Kuvajn), Ras al-Khaimah (Rás al-Chajma) a Frujairah (Fudţajra). První z nich zaujímá téměř 87 % celkové rozlohy země. Sharjah, Ajman, Umm al-Qaiwainm a Ras al-Khaimah se často souhrnně označují jako Severní emiráty. Fujairah zaujímá největší část oblasti zvané Východní pobřeţí. Metropole jednotlivých emirátů se jmenují stejně jako emiráty. Hlavím městem celého státu je Abu Dhabi, druhým největším je Dubaj. Spojené arabské emiráty vznikly tak, ţe si původní kočovní beduíni rozdělili území a na těch pak rybařili, lovili perly, pěstovali plodiny a zakládali města. Dnešní vládnoucí rodiny jsou jejich potomci. 3

1.3 Politický systém4 Spojené arabské emiráty vznikly 2. prosince 1971 po ukončení britské ochrany nad arabskými kmeny na pobřeţí Perského zálivu. „Dnes Spojené arabské emiráty představují spojení tradičního rodového systému a islámské náboženské tradice s moderním tržním hospodářstvím, liberálním přístupem k cizincům a celkovou náboženskou tolerancí. Takové spojení je v arabském světě výjimečné.“5 Porovnám-li s SAE sousední státy (např. Saúdskou Arábii), souhlasím s tím, ţe zde opravdu funguje moderní trţní hospodářství a přístup k cizincům je mnohem volnější. První prezident šejk Zayed, otec dnešního prezidenta, byl negramotný. Přesto dokázal dle britského modelu sjednotit SAE, k čemuţ mu napovídal jeho „zdravý selský rozum“ a napomáhalo mu islámské náboţenství, které přikazuje muslimům milovat svou zemi. 6

2

Spojené arabské emiráty, Freytag a Berndt, str. 9

3

Informace od Mgr. Khalegové

4

BusinessInfo.cz. [on-line]. [cit. 2010-1-2]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/spojene-arabske-emiraty-vnitropoliticka-charakteristika/2/1001482/

5

tamtéţ

6

Informace od Mgr. Khalegové

10

Podle ústavy z roku 1971 stojí v čele SAE prezident, kterého volí na pětileté funkční období ze svého středu sedmičlenná Nejvyšší rada vládců (zákonodárný orgán), sloţený z vládců všech emirátů. Prezidentem je od listopadu 2004 Jeho Výsost šejch Khalifa bin Zayed Al Nahyan, vládce emirátu Abu Dhabi, který nastoupil po smrti svého otce.

Obrázek 2 Jeho Výsost šejch Kalifa bin Zayed Al Nahyan Zdroj: Spojené arabské emiráty, Historie, budoucnost, kultura, sport. 2. vydání. Praha: Freytag a Berndt, 2008. Foto: Jan Draţan, Jaromír Cagaš. ISBN 978-80-77316-206-1, str. 18

Prezident je zároveň předsedou Nejvyšší rady. Podmínkou přijetí důleţitých rozhodnutí v Nejvyšší radě je souhlas nejméně 5 členů rady a vţdy souhlasné vyjádření vládců emirátů Abu Dhabi a Dubaj. Ústava v podstatě zakotvuje právo veta těchto dvou politicky a ekonomicky nejsilnějších emirátů v rozhodování o záleţitostech státu. Výkonným orgánem federace je vláda, jmenovaná prezidentem na základě doporučení ministerského předsedy. Poradním orgánem je Federální národní rada, sloţená ze 40-ti zástupců všech 7 emirátů. Jeho praktický význam je ale velmi omezený. Důleţitou mimoústavní, dnes uţ značně archaickou součástí systému státní správy, jsou lidová shromáţdění jednotlivých emirátů (madţlisy), které za účasti vládců emirátů projednávají otázky spadající do místní kompetence. V posledních letech zřizované výkonné rady jsou poradním orgánem vládců emirátů a dohlíţejí na realizaci jejich rozhodnutí. Institut voleb v SAE neexistuje, jmenování do úřadu se děje dekretem vládce nebo korunního prince a je dodnes ovlivňováno kmenovou nebo rodovou příslušností. V SAE není povolena činnost ţádné politické strany ani odborové organizace. Podle mého názoru je správné, ţe v SAE neexistuje moţnost voleb ani různé politické strany a odbory. Myslím si, ţe právě díky tomu v zemi vše funguje a SAE díky tomu 11

zaţívají hospodářský růst (vyjma posledních dvou let, kdy do některých oblastí zasáhla světová finanční krize). Vedoucí úlohu ve všech oblastech ţivota společnosti hraje 7 vládnoucích rodin, z nichţ nejsilnější ekonomické a politické postavení má rodina Nahayanů, vládnoucí emirátu Abu Dhabi, a rodina Maktoumů, vládnoucí emirátu Dubaj. Z dosavadního vývoje je také zřejmé, ţe i při jednotné politice zajišťované Nejvyšší radou vládců, jsou v některých otázkách zřejmé konkrétní přístupy jednotlivých emirátů, přihlíţející k vlastním specifickým podmínkám. Z ostatních emirátů je znatelná role rodiny Al Qassemi, vládnoucí emirátu Sharjah, a to zejména v kulturní, vzdělávací a osvětové oblasti, v níţ stále existuje značný vliv islámského náboţenství. Vnitropolitická situace v SAE je stabilní. Zvláštností je mimořádně silná diferenciace společnosti na místní Araby a cizince. Hospodářská prosperita je lákadlem tisíců legálních i ilegálních migrantů především z Indie, Pákistánu, Iránu, Sýrie, Egypta, Bangladéše a Filipín, kteří do SAE přijíţdějí za prací. Vláda SAE si tuto situaci uvědomuje a jedno z přijímaných opatření je tzv. „emiratizace“, tj. úkol zvyšovat počet míst obsazených „Emirátčany“ ve vybraných odvětvích (bankovnictví, pojišťovnictví, finance) a soukromém sektoru, na úkor ostatních národností. Avšak s ohledem na nároky a kvalifikaci místních obyvatel není vţdy moţné pro ně zajistit řídící a dostatečně honorované pozice. Součástí „emiratizace“ je rovněţ snaha vytvořit pro místní obyvatele takové podmínky, které by vzbudily jejich zájem o zapojení do středního a malého podnikání v soukromém sektoru a sníţily převaţující tlak na snahu po zaměstnání ve státním sektoru. Stanovené cíle „emiratizace“ se však nedaří uskutečňovat v celé šíři.

1.4 Obyvatelstvo 1.4.1 Národnostní a náboženské složení Roku 1995 měly SAE pouze 2,4 mil. obyvatel, roku 2009 jiţ 5,5 mil. (poslední odhad EIU z března 2009). Koncem 60. let se obyvatelstvo počítalo dokonce jen na desítky tisíc. Do počtu obyvatel jsou zahrnuti cizinci, kteří přišli za prací a mají povolení

12

k dlouhodobému pobytu. Ti dnes tvoří 80 % populace. Celkový počet pracovních míst ke konci roku 2003 se odhadoval na 2,3 mil., z toho místní zaujímali jen 8 %.7 Graf 1 Národnostní složení

12%

Cizinci z Indie, Pákistánu, Bangladéše, Filipín a Srí Lanky Íránci Arabové (Egypt, Súdán, Libanon, Sýrie, Palestina)

18% 45%

Britové, Francouzi, Američané, Australané Emiráťané Ostatní

3% 5%

17%

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů ze Spojené arabské emiráty, Freytag a Berndt

„Státním náboženstvím je islám, většina obyvatelstva se hlásí k sunnitské větvi, cca 20 % se hlásí k větvi šíitské. SAE jsou společně s Kuvajtem jedinými státy celé oblasti, kde je povoleno kromě islámu vyznávat i další náboženství (hinduismus, křesťanství) a Abu Dhabi je sídlem katolického biskupa pro celou oblast arabského poloostrova. Náboženská tolerance však platí pouze pro vyznání, nikoliv pro aktivní šíření jiného než islámského náboženství.“8 Posvátným dnem je pátek, úřady mají zavřeno a obchody otevírají většinou aţ odpoledne. Většinou se muslimové modlí v mešitě, často ale pokleknou v parku či

7

Spojené arabské emiráty, Freytag a Berndt, str. 19 a BusinessInfo.cz. [on-line]. [cit. 2010-1-2]. Dostupné z:

http://www.businessinfo.cz/cz/sti/spojene-arabske-emiraty-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1001482/#sec5 8

BusinessInfo.cz. [on-line]. [cit. 2010-1-2]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/spojene-arabske-emiraty-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1001482/#sec6

13

na ulicích. Jak je vidět na obrázku 2, před modlením se umyjí a zují si boty. Do mešit mohou vstoupit zpravidla jen muslimové, muţi a ţeny se zde modlí odděleně. 9

Obrázek 3 Muži při modlení Zdroj: SAUNDERS, David: Dubaj, The Arabian Dream. London: TransGlobe publishing, 2003. 1. vydání. ISBN 0954508300.

1.4.2 Pět pilířů islámu10 Tyto pilíře představují pět základních náboţenských povinností: Vyznání víry (šaháda) – uznání jediného boha, Alláha. Modlitba (salát) – muslim se musí modlit pětkrát denně. Čas modlitby určuje postavení slunce. Začíná se před úsvitem, pokračuje mezi polednem a odpolednem, třetí modlitba je mezi odpolednem a západem slunce, čtvrtou je třeba stihnout mezi západem slunce a tmou a poslední přichází večer. Charita či almuţna (zakát) – darovat alespoň 2,5 % výdělku chudým a potřebným. Půst (saum) – během Ramadánu se povaţuje za důkaz lásky a poslušnosti Bohu a má posilovat a utuţovat vůli nad fyzickými potřebami a touhami. Po celý měsíc nesmějí od východu do západu slunce muslimové jíst, pít, kouřit a oddávat se sexu. Výjimky se vztahují na nemocné, staré lidi a těhotné ţeny. Pouť (hadţdţ) – muslim by ji měl do Mekky vykonat alespoň jednou za ţivot. Začíná ve dvanáctém měsíci, poutníci nosí jen prostá roucha, která stírají rozdíly mezi chudými a bohatými. Rituál v Mekce vyţaduje sedmkrát obejít posvátný kámen Kaba´a, který

9


10

Spojené arabské emiráty, Freytag a Berndt, str. 23-24

14

podle víry postavil prorok Abrahám, a také sedmkrát projít mezi vrcholky Safa a Marwa, jak to učinila Abrahámova ţena, kdyţ hledala vodu.

1.5 Úřední jazyk, další používané jazyky a oficiální měna Úředním jazykem je arabština, uţívání angličtiny je běţné v obchodních stycích a pouţívá se i při komunikaci mezi rozdílnými etnickými komunitami. Rozšířený je také jazyk hindu, malayam, farsi a urdu vzhledem ke značnému počtu expatriotů z Indie, Pákistánu a Iránu. 11 Oficiální měnou je dirham (AED), zkratka Dh. Dělí se na 100 fils. Lze jej vyměnit teoreticky za jakoukoliv světovou měnu. 12

1.6 Místní zvyklosti13 1.6.1 Obchodní jednání „Arabská kultura je řazena mezi kultury skupinově orientované, kontaktní, s nepřímým způsobem vyjadřování, se smyslem pro konformitu a zachování tváře.“14 Pro zdejší svět je typické, ţe jednání trvají výrazně déle, neţ je obvyklé v evropských zeměpisných šířkách. Je nutno nejdříve vybudovat vzájemnou důvěru a přátelské kontakty s místní stranou. V neverbální komunikaci je nutné být opatrný, aby při sezení s nohou přes nohu na nikoho nemířila špička boty. Nesmí být ani vidět podráţka boty. Za neslušné se povaţuje také ukazování prstem a příliš autoritativní gestikulace. 15 Mělo by být patrné, ţe našeho obchodního partnera bereme jako sobě rovného. Není třeba chovat se ani nadřazeně, ani příliš podbízivě. Nevhodné jsou různé příměry a srovnání, které poukazují na některé nedostatky místního systému. Je lepší se orientovat spíše na pozitivní hodnocení konkrétních kvalit. Jsou preferována spíše týmová jednání. 11


12


13


14 15

ZAMYKALOVÁ, str. 152 RIEGERT, str. 156

15

Nejvhodnější dobou pro plánované setkání je, vzhledem k denní skladbě modliteb, dopoledne. Je výhodné vést jednání v arabštině, případně v angličtině. Odmítnutí je vůči hostovi povaţováno za neslušné, a tak i kdyţ partner nebude mít o nabízený výrobek či sluţbu zájem, nedá to ze zdvořilosti přímo najevo. Na začátku i na konci je vhodné poděkovat za přijetí a ujistit druhou stranu o významu, jaký setkání přikládáme. V případě obchodního oběda či jednání s místními obchodníky v hotelových restauracích nebo obchodních centrech je vţdy vhodnější abstinovat a dát tím najevo respekt vůči hodnotám partnera. Pokud se jedná o oficiální příleţitost, obchodní oběd či recepci, je poměrně rozšířený západní styl.

1.6.2 Aspekt času Dochvilnost rozhodně nepatří mezi zdejší ctnosti. Je dobré tento fakt přijmout hned po příletu a nenechat se příliš strhnout emocemi, při čekání na kohokoliv či cokoliv. Projevy netrpělivosti rozhodně nepřidají na váţnosti či důleţitosti. Naopak v očích místních lidí vytváří o takovém člověku spíše negativní povědomí. Vše řídí Alláh a vše záleţí na jeho vůli, neboli „ins’allah“, určitý ekvivalent k českému „dá-li Bůh“. Pokud k setkání z jakéhokoliv důvodu nedojde, pak to nebyla Alláhova vůle. Nicméně místní obchodníci dobře vědí, ţe časovému faktoru je v ostatních zemích připisován jiný význam, a není proto vhodné, aby to byli cizinci, kdo se opozdí. Mohlo by to být vnímáno jako projev neúcty či nedostatek zájmu o dotyčnou osobu či obchod.

1.6.3 Ramadán Jedná se o období, kdy dochází ke značnému poklesu všech, tedy i obchodních aktivit. Obchody a restaurace mají v průběhu dne zavřeno, úřady mají otevřeno pouze několik hodin denně, obvykle od 9.00 do 13.00 hodin. Navíc i od cizinců je poţadováno, aby se na veřejnosti zdrţeli konzumace jídla, nápojů a kouření. Omezení neplatí pro děti, těhotné ţeny a nemocné. V restauracích velkých hotelů je moţno dostat jídlo i během dne a nově i alkoholické nápoje po západu slunce. Rozhodně se nedoporučuje situovat důleţité schůzky a jednání do tohoto období.

16

1.6.4 Pracovní návyky Pojetí pracovní doby, zvláště pak jejího začátku, je poněkud volnější, takţe je lepší s tím dopředu počítat. Volným dnem je pátek, pro státní instituce a některé soukromé firmy i sobota. Neděle je normálním pracovním dnem. Pracovní morálka a tempo jsou pochopitelně limitovány celkovou ţivotní filozofií. V poslední době lze však zaznamenat určitý pokrok například ve státní správě. Na základě tlaku vyvíjeného přímo z vládnoucích kruhů dochází v úřadech k určité eliminaci dlouhých front a nevysvětlitelných absencí úředníků. Obdobně jako je ve španělštině známe slovo „maňana“, i zde je moţné se setkat s existencí hojně pouţívaného ekvivalentu „bukra“. Český překlad zítra nelze chápat doslova, přesnější interpretace je asi nebo moţná.

1.6.5 Smlouvání Pro arabské obchodníky je typická téměř bytostná potřeba smlouvání. Smlouvá se všude a o všechno. V případě budoucího kontraktu se smlouvá o podmínky dodání, o záruční a pozáruční servis a pochopitelně o cenu. Není vhodné však cenu navyšovat příliš, aby u místní strany nevznikl pocit, ţe nejsou dostatečně respektováni. Je to však běţná praktika místních obchodníků, kteří cenu výrobku nadhodnotí vţdy a pak čekají, nakolik je pro obchodní partnery cena akceptovatelná. Nezbývá neţ přistoupit na smlouvání. Je to hra nervů a silnější vítězí. Pokud se partner vzdá moc brzy či snadno přistoupí na cenu nebo podmínky druhé strany, můţe na něj být nahlíţeno jako na slabého partnera, který se nechá lehce přesvědčit.

1.6.6 Oblečení Oblečení hraje stejně jako všude na světě důleţitou úlohu. Pro oficiální příleţitosti jsou vyţadovány pro ţenu dlouhé šaty s rukávy, nebo kostým, který by měl zakrývat i ramena a paţe. U muţů je obvyklý oblek a kravata. SAE jsou, co se týče práv ţen, méně rigidní zemí, na rozdíl od Kuvajtu nebo Saúdské Arábie. Ţeny zde mohou chodit samy, bez doprovodu muţů. Místní muţi, obchodníky nevyjímaje, se oblékají do splývavých bílých hábitů (dišdaš), sahajícím aţ ke kotníkům. Pod ním nenosí klasické spodní prádlo, ale krátkou sukni (wizra). Při slavnostních příleţitostech si na sebe oblékají ještě lehký průhledný plášť (bišt). Pokrývku hlavy tvoří bílý šátek (gutra), některé národnosti (např. 17

Saúdové, Palestinci) preferují šátek červenobílý, který je přidrţován na hlavě pomocí dvojitého černého krouţku (agal). Nejčastější obuví jsou sandály (naal). Muţské oblečení je na obrázku 4. Ţeny chodí zahaleny do černých hábitů (abaya), pod kterými ale většinou nosí luxusní značkové oblečení. Hlavu včetně vlasů, nosu a obočí zakrývá černý šátek (shella), někdy kombinovaný s maskou (nekap nebo burqa). Jediné, co lze spatřit z místní ţeny, jsou tmavé oči. Ţenské oblečení ukazuje obrázek 3.

Obrázek 4 Sváteční ženské oblečení

Obrázek 5 Typické mužské oblečení

Zdroj: SAUNDERS, David: Dubaj, The Arabian Dream. London: TransGlobe publishing, 2003. 1. vydání. ISBN 0954508300.

V menších městech je lepší chodit ve volných kalhotách a košili s dlouhými rukávy. Nejsou vhodné krátké sukně a rukávy ani přiléhavé oblečení. Na některých pláţích (např. na Východním pobřeţí) je zakázáno koupání v plavkách, smí se pouze v oblečení. V SAE by na veřejnosti osoby nemuslimského vyznání neměly jejich oblek nosit, povaţuje se to za projev neúcty. 16

1.6.7 Jídlo17 Muslimové mají zapovězeno vepřové maso a alkohol. Zelenina nechybí takřka v ţádném receptu. Velmi oblíbené jsou salátové okurky, lilek, rajčata a mrkev. Maso se často upravuje roţněním. Oblíbený je kebab v chlebu pita, kafta (válečky ze skopového masa). Arabské jídlo začíná bohatým předkrmem (mezze), který sestává z mnoha mističek s nejrůznějšími specialitami: humus (kaše z cizrny), kibbe (masové 16


17

Tamtéţ, str. 48-49

18

kuličky z mletého jehněčího), tabbuleh (salát z kuskusu), baba ganush (pomazánka z lilku), kussa mahshi (plněné cukíny), arak enab (plněné vinné listy), falafel (zeleninové karbanátky). Jako pečivo nesmí chybět pita. K místním jídlům patří khuzi (plněné jehně), mašbus (rizoto), harís (vařená kaše z pšenice a jehněčího), biryani (maso či ryba s indickou rýţí), šurba adrie (čočková polévka). Arabské zákusky se vyznačují extrémní sladkostí, nejčastěji obsahují med a ořechy.

1.6.8 Tradice18 „Za základní hodnoty je považována důstojnost, čest a pověst. Důležité je vyvolat dobrý dojem u ostatních lidí. Oddanost rodině má přednost před osobními potřebami a sociální třída a rodinné zázemí jsou určujícími faktory společenského postavení.“19 O arabské kultuře je známé, ţe na první místo staví rodinu. Pro cizince či obchodní partnery by ale měla zůstat skrytá (to se týká hlavně manţelek a dcer), proto nedoporučuji obchodníkům, aby se při jednání s místními jednateli ptali na rodinu. Mimořádný a všestranný význam má datlová palma. Je schopná růst i na úpatí vysokých dun uprostřed pouště. Datle se ve velkém exportují především do muslimských zemí, zvlášť velký zájem o ně bývá během Ramadánu. Tradiční zvířata jsou velbloudi. Ti slouţili jak k jízdě, tak k přepravě nákladu. Dnes bývají šlechtěni pro velice populární dostihy. Domestikace velbloudů koncem druhého tisíciletí př. n. l. přinesla do jihovýchodní Arábie revoluční změnu, otevřela nové moţnosti dopravy a obchodu. Jednu z nejdůleţitějších činností obyvatel perského zálivu představoval po tisíce let lov perel. Pobřeţní města Abu Dhabi, Dubai či Ras al-Khaimah díky lovu perel bohatla. Koncem 19. století se lov perel stal doménou podnikatelů. Prodávali je přímo či přes místní kupce indickým obchodníkům. Ve 40. letech trh zkolaboval. Tradicemi jsou i rybolov, stavba lodí a sokolnictví.

18

Spojené arabské emiráty, Freytag a Berndt, str. 12-31

19

ZAMYKALOVÁ, str. 143

19

2 Ekonomická situace20 2.1 Základní makroekonomické údaje V tabulce 1 jsou uvedeny důleţité makroekonomické údaje za posledních pět let. Z údajů je patrný růst nominálního HDP (hrubý domácí produkt). U reálného HDP můţeme naopak pozorovat pokles. Velmi poklesla roční míra inflace. Export se drţí na podobných částkách s velkým výkyvem v roce 2008, kdy značně vzrostl. Tabulka 1 Základní makroekonomické údaje 2005 - 2009 Údaj Nominální HDP v běţ. cen. (mld. USD) Reálný růst HDP (v %) Průměrná roční míra inflace (%) Počet obyvatel (v mil.) Export v cenách FOB (mld. USD) Import v cenách FOB (mld. USD) Bilance běžného účtu (mld. USD) Celkové rezervy deviz (mld. USD) Celkový zahraniční dluh (mld. USD) Směnný kurz (AED : 1 USD)

2005 137,90 16,80 12,5* 4,6* 117,20 74,50 27,60 21,00 56,1* 3,67

2006 175,20 14,90 13,5* 4,9* 145,60 88,00 36,50 27,60 78,5* 3,67

2007 206,40 6,00 11,1* 5,3* 178,60 132,10 19,60 77,20 110,1* 3,67

2008* 254,30 7,00 15,80 5,60 239,20 176,20 22,30 31,70 134,60 3,67

2009* 244,50 -4,00 1,50 5,50 174,00 141,00 2,50 22,70 131,60 3,67

Zdroj: Economist Intelligence Unit – Country Report UAE 9/2009 *) = odhad EIU ze září 2009

2.2 Průmysl Nejdůleţitějším sektorem je těţba ropy a zemního plynu a na ně navazující petrochemický průmysl. Podle údajů Oil and Gas Journal tvoří odhadované zásoby ropy 98 mld. barelů téměř 8 % světových zásob. Většina zásob (aţ 94 %) se nachází na území nebo pobřeţních vodách emirátu Abu Dhabi. Na obrázku 5 je ukázka ropné rafinerie. Abu Dhabi National Oil Company (ADNOC) je nejvýznamnějším producentem a distributorem ropných produktů s velkými rafineriemi v Ruwais a Umn al-Nar. Další rafinerie jsou v Jebel Ali (dubajský ENOC), Fujairah (Metro Oil) a Sharjah (Sharjah Oil Refining Company). Minoritní podíl na těţbě a zpracování ropy mají zahraniční

20

BusinessInfo.cz. [on-line]. [cit. 2010-2-1]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/spojene-arabske-emiraty-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1001482/

20

společnosti, např. ExxonMobil nebo Japan Oil Development Company. Naopak státní IPIC (International Petroleum Investment Company) vlastní 50 % v Hyundai Oil Refinery Company v Jiţní Koreji, 20 % v rakouském OMV a 10 % ve španělské firmě CEPSA.

Obrázek 6 Ropné rafinerie Zdroj: SAUNDERS, David: Dubaj, The Arabian Dream. London: TransGlobe publishing, 2003. 1. vydání. ISBN 0954508300.

Největšími odběrateli ropy jsou země východní Asie – především Japonsko, které kryje aţ 90 % své spotřeby dovozem ropy z SAE, Jiţní Korea a Thajsko. Zásoby zemního plynu 212 bilionů kubických stop (tcf) jsou 5. největší na světě po Rusku, Íránu, Kataru a Saúdské Arábii. Toto mnoţství by i při stoupající spotřebě mělo vystačit na 150-170 let. Zemní plyn se nyní vyuţívá především jako palivo v tepelných elektrárnách a desalinačních jednotkách a část se zkapalňuje. Těţbu a zpracování plynu monopolně zajišťuje státní společnost GASCO (Abu Dhabi Gas Industries Limited), která byla zaloţena v roce 1978 jako joint-venture mezi státním podnikem ADNOC vlastnícím 68 % společnosti, Shell (15 %), Total (15 %) a Partex (2 %). Cílem firmy bylo průmyslově vyuţít zemní plyn, který se dostává na povrch při těţbě ropy a který byl v minulosti vyuţíván pouze ke zpětnému čerpání do vrtů pro zachování tlaku nebo jako odpad rovnou spalován. Dnes je GASCO jedním z největších zpracovatelů zemního plynu na světě, denně vyrábí m.j. 18 tis. tun zkapalněného zemního plynu (LNG). Tři velké průmyslové komplexy (Habshan-Bab, Asab, Bu Hasa) v pouštní oblasti Liwa jsou propojeny produktovody v celkové délce 2 300 km s hlavním distribučním a zpracovatelským centrem na pobřeţí Perského zálivu v Ruwais. Podle posledních dostupných údajů činí roční těţba zemního plynu v SAE 1,672 tcf. Místní zemní plyn je obtíţně zpracovatelný pro vysoký podíl příměsí (především síry), 21

proto SAE vlastní těţbu doplňují importem z Kataru. Od ledna 2007 je zemní plyn z Qatar`s North Field veden ke primárnímu zpracování do Ras Laffan a suchý plyn pak transportován 370 km dlouhým podmořským plynovodem do terminálu Taweelah v Abu Dhabi a odtud do dalších míst v SAE. První plynovod na Arabském poloostrově, který překračuje státní hranici, byl otevřen roku 2004 z Ománu do emirátu Fujairah. V roce 2007 byl napojen na plynovod Dolphin. Těţba ropy a zemního plynu se podílí cca 35 % na tvorbě HDP (pro srovnání v sousední Saúdské Arábii činí podíl 63 %). Export místní ropy má jedno slabé místo a tím je Hormuzský průliv. Obří tankery touto úţinou přepravují kromě místní ropy denně celkem 16-17 mil bpd, coţ je zhruba 20 % celosvětových dodávek. Jakékoliv komplikace v tomto citlivém místě, např. íránská námořní blokáda, by znamenaly váţný problém pro světovou ekonomiku. Země GCC (Gulf Cooperation Council) proto dlouhodobě zvaţují výstavbu ropovodu, který by se vyhnul jak Hormuzskému průlivu, tak Rudému moři. Na poslední konferenci ropných ministrů zemí GCC byla ale předloţena a schválena studie, která konstatuje technickou neproveditelnost takového plánu. Hlavním důvodem je politická nestabilita regionu a vzájemné vztahy zemí, přes které by ropovod nutně musel procházet. Státy Perského zálivu proto nadále budou spoléhat na silnou vojenskou přítomnost USA a dalších zemí v mezinárodních vodách v blízkosti průlivu, která by měla zajistit okamţitý zásah a obnovení volného pohybu tankerů v případě problému.

2.3 Zemědělství Rozvoj zemědělství je omezován nepříznivými klimatickými podmínkami a jeho podíl na HDP je velmi nízký (cca 3 %). I přes nepříznivé klimatické podmínky (vysoké teploty, pouštní a hornatý typ krajiny, salinita půdy) je zemědělská výroba podporována jak nevratnými vládními investicemi do zakládání nových farem a lesů, tak dotacemi jejich činnosti, resp. údrţby zeleně. Celkem 80 % zemědělsky vyuţitelné půdy je zavlaţováno moderními systémy. V současnosti SAE produkují cca 80 % domácí spotřeby mléka a mléčných produktů, (zbytek se dováţí převáţně ze Saúdské Arábie) a přibliţně 25 % masa a drůbeţe. Osobním přáním bývalého prezidenta SAE šejcha Zayeda bylo „zazelenění“ rozsáhlých neúrodných ploch země. Dosud jiţ bylo zúrodněno více neţ 150 tisíc hektarů pouště, 22

vysázeno přes 180 mil. okrasných a lesních stromů a 25 mil. datlových palem. Sklizeň okolo 760 tisíc tun datlí ročně řadí SAE mezi jejich nejvýznamnější pěstitele na světě. Velmi dynamicky se rozvíjí výroba mléka a mléčných výrobků, s produkcí okolo 300 mil. kusů vajec jsou SAE soběstačné. Soběstačné jsou také v produkci všech druhů zeleniny, datlí a v rybolovu.

2.4 Stavebnictví Stavební sektor je asi nejvíce zasaţen současnou ekonomickou krizí. Podle odhadů je více neţ polovina stavebních projektů v hodnotě téměř 600 mld. USD zastavena, pracovní tempo na většině staveb bylo sníţeno na jednu směnu a některé rozestavěné komplexy nebudou s největší pravděpodobností nikdy dokončeny. Zvlášť napjatá je situace v Dubaji, kde od září 2008 klesly ceny realit o 30 % a nově postavené rezidenční i kancelářské objekty přesto zůstávají prázdné. Na obrázku 8 je nejznámější a zřejmě i nejdraţší hotel Burj Al Arab v Dubaji.

Obrázek 7 Hotel Burj Al Arab Zdroj: Spojené arabské emiráty, Historie, budoucnost, kultura, sport. 2. vydání. Praha: Freytag a Berndt, 2008. Foto: Jan Draţan, Jaromír Cagaš. ISBN 978-80-77316-206-1, str. 89

2.5 Služby Dostatek slunce, nesmírně levné nákupy, pláţe, tenis, golf, vodní sporty a zajištěná osobní bezpečnost jsou klíčové faktory, jeţ činí z SAE vyhledávané místo odpočinku.21

21

Spojené arabské emiráty, Teritoriální informace pro exportéry a investory. Centrum vnějších ekonomických vztahů. Str. 39

23

„Rostoucí počet zakládaných místních i smíšených společností, výstavba hotelů, restaurací a turistických zařízení vytváří mnoho pracovních příležitostí.“22 Sluţby a především turistický ruch zaznamenaly v posledních letech výrazný rozvoj, který je ale v současných ekonomických podmínkách velmi zpomalen. Obsazenost hotelů poklesla z loňských téměř 100 % na 79 % a tento trend se neustále zhoršuje. Sniţuje se i objem zboţí, který prochází místními přístavy, a problémy s vytíţeností letadel mají i aerolinky Emirates a Etihad. Na obrázku 7 jsou turisticky lákavé ostrovy ve tvaru palmy a měsíce.

Obrázek 8 Uměle vytvořené ostrovy Zdroj: Spojené arabské emiráty, Historie, budoucnost, kultura, sport. 2. vydání. Praha: Freytag a Berndt, 2008. Foto: Jan Draţan, Jaromír Cagaš. ISBN 978-80-77316-206-1, str. 106

2.6 Infrastruktura Základními znaky současné dopravní infrastruktury je 6 mezinárodních letišť (po jednom v pěti emirátech, šesté ve městě Al Ain v emirátu Abu Dhabi), 7 námořních přístavů a cca 3 500 km silnic a dálnic. Příklady dálnice a silnice jsou na obrázcích 10 a 11. V noci osvětlené šestiproudé dálnice spojují hlavní města jednotlivých emirátů. Vybudován je jiţ i obchvat Dubaje spojující Jebel Ali se severním emirátem Ra‘s al-Khaimah (Emirates Road). V Dubaji byla v roce 2006 zahájena výstavba metra, resp. městské dráhy typu německého S-Bahn. Dubaj bude prvním městem v zemích Zálivu, které bude mít tramvajovou dopravu. V první fázi, která by měla být zprovozněna v dubnu 2011, bude vybudováno 11 km kolejí a 13 stanic, ve druhé fázi budou přidány 4 km a dalších 6 stanic.

22


24

Obrázek 9 Dálnice Sheikh Zayed Road

Obrázek 10 Moderní silnice na horu Jebel Hafit u Al Ainu

Zdroj: Spojené arabské emiráty, Historie, budoucnost, kultura, sport. 2. vydání. Praha: Freytag a Berndt, 2008. Foto: Jan Draţan, Jaromír Cagaš. ISBN 978-80-77316-206-1, str. 92 a str. 41

SAE chtějí změnit ustálené tranzitování letů Amerika – Asie/Afrika z Evropy ve svůj prospěch, proto jsou vynakládány ohromné investice do aerolinek a rozšíření kapacity letišť v Dubaji (na obrázku 9) a Abu Dhabi. Práce začala na výstavbě třetího letiště v Jebel Ali (Dubai World Central), které bude mít 6 souběţných přistávacích drah a kapacitu větší neţ londýnské letiště Heathrow a chicagské O’Hara dohromady. Celkový plán investic dosahuje hodnoty 38 mld. USD a projektovaná kapacita je 190 mil. cestujících/rok. Největším leteckým dopravcem v arabském světě jsou nyní dubajské Emirates Airlines. Emirát Abu Dhabi vystoupil z letecké společnosti Gulf Air a místo toho rozvíjí své vlastní aerolinky Etihad Airways. Dalšími místními aerolinkami jsou RAK Airlines a Air Arabia.

Obrázek 11 Dubajské letiště Zdroj: SAUNDERS, David: Dubaj, The Arabian Dream. London: TransGlobe publishing, 2003. 1. vydání. ISBN 0954508300.

SAE mají 1,2 milionů instalovaných pevných telefonních linek, coţ představuje penetraci cca 27,3 %. Na 100 obyvatel připadá 85 mobilních telefonů, coţ je dokonce víc, 25

neţ v USA nebo vyspělých státech Evropy. Telekomunikační infrastruktura je na vysoké technické úrovni a umoţňuje komerční vyuţití GPRS, EDGE a 3G. Nevýhodou jsou poměrně vysoké tarify stanovené operátory pevných i mobilních linek - firmou Etisalat a du. Hlavním akcionářem obou společností je stát, takţe se jedná o jakýsi duopol. V mezinárodní síti působí s cílem zlepšit informovanost obchodníků, investorů a firem Obchodní a průmyslová komora Abu Dhabi. 23 Počet uţivatelů internetu se v posledních letech výrazně zvyšoval. Od roku 2000 funguje ADSL a rozšiřují se i internetové kavárny. Výhradním poskytovatelem internetu je Emirates Internet Media (známější jako e-Company). Internetové stránky, jejichţ obsah se neslučuje s náboţenskými, kulturními, politickými a morálními hodnotami SAE, jsou zablokovány. Na internetovém portálu BusinessInfo.cz stojí informace, ţe Skype je také zablokovaný. Podle slov Mgr. Bronislavy Abdul Khalegové je ale přístupný, protoţe jí odtud přes Skype volá její dcera. Na území působí několik místních televizních stanic, nejznámější jsou Abu Dhabi TV a EDTV – Emirates Dubai TV. Placená kabelová televize poskytovaná Etisalatem pod hlavičkou E-Vision existuje od roku 2000. V lednu 2001 byla v Dubaji otevřena zóna volného obchodu Dubai Media City, která poskytuje základnu pro média pokrývající celý region Blízkého a Středního východu. Sídlo zde má více neţ 600 zahraničních společností včetně regionálního zastoupení CNN, Reuters, Bertelsmann, CNBC, MBC. Naprostá většina elektrické energie je získávána v tepelných elektrárnách spalujících zemní plyn. Současná instalovaná kapacita výroby elektrické energie SAE je zhruba 16 220 MW, z toho Abu Dhabi 8 570 MW, Dubaj 4 700 MW, Sharjah 1 750 MW a federální kapacity pokrývající spotřebu v ostatních emirátech 1 200 MW. Rostoucí počet obyvatel a diverzifikovaný rozvoj průmyslu přináší nároky na podstatné zvyšování výroby elektrické energie.

23


26

2.7 Dopad finanční krize na SAE24 Krize se v SAE začala projevovat aţ v roce 2009, kdy došlo ke zpomalení hospodářského růstu, coţ znamenalo nedostatek finančních prostředků na financování některých nových projektů infrastruktury. Klíčové mediální projekty však ohroţeny nejsou, některé další ale budou odloţeny. To platí hlavně pro Dubaj, která je krizí postiţena mnohem více neţ Abu Dhabi. Podle informací francouzského zastupitelského úřadu, poklesl v říjnu roku 2008 meziroční obrat v přístavu Jebel Ali o 10 %, sníţil se zájem o cestování do SAE a na prodej je stále více nemovitostí, kterých se zbavují lokální i zahraniční majitelé. Dubaj má nebezpečnou strukturu krátkodobého dluhu veřejného rozpočtu ve výši cca 70-80 mld. USD. Pravdivá a úplná analýza ekonomiky SAE je velmi omezována skutečností, ţe jednotlivé emiráty poskytují minimum informací o svých financích a centrální statistický úřad zatím neexistuje. Přesto si lze z vyjádření státních představitelů v médiích a komentářů nezávislých agentur, ze kterých ZÚ (Zastupitelský úřad) vyuţívá především Economist Intelligence Unit, Business Monitor International a Credit Suisse, vytvořit obrázek toho, co se v Dubaji nyní děje. Podíl ropného průmyslu na HDP Dubaje se sníţil jiţ v roce 2005 pod 5 % a hlavní podporou růstu se stal sektor sluţeb, který tvoří příjmovou sloţku HDP téměř ze tří čtvrtin. Sektor sluţeb v dubajském případě zastupuje především turistika, transport, obchod, finanční sluţby, stavebnictví a reality. Všechny tyto oblasti si vyţádaly značné náklady do vybudování základní infrastruktury, která ještě není zdaleka dokončena – viz např. projekt nového letiště, metro, umělé ostrovy, zábavní park Dubailand a mnoho dalších. Na budování této základny si dubajské společnosti majoritně vlastněné vládnoucí rodinou Al Maktoumů půjčily většinou v zahraničí. Dluh i s úroky předpokládaly splácet průběţně ze zisků, které budou generovat. Tak to šlo hladce zhruba do poloviny roku 2008, kdy Dubaj naplno zasáhla světová krize. Doslova z měsíce na měsíc zkolaboval realitní trh, ze kterého se stáhli zahraniční i domácí investoři, a tím byl zastaven příliv

24

Dopad finanční krize na SAE. Ekonomický Bulletin ZÚ Abu Dhabi 11/2008. Str. 2 a Dopad světové krize na ekonomiku emirátu Dubaj. BusinessInfo.cz. [on-line]. [cit. 2010-1-2]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/spojene-arabske-emiraty/dopad-krize-na-ekonomiku-emiratu-dubaj/1001482/52865/

27

zálohových plateb pro developery. Stavební aktivita je nyní výrazně omezena, více neţ polovina plánovaných i rozestavěných projektů je zastavena, firmy napojené na stavebnictví a realitní trh masivně propouštějí zahraniční zaměstnance. Výrazně se sníţil počet turistů, nikdy v posledních letech nebyly hotely tak prázdné, aby musely sniţovat ceny během turistické sezóny a lákat hosty na různé slevy. Úbytek trţeb pocítila i letecká společnost Emirates Airlines, která posílá část svých zaměstnanců na půlroční neplacenou dovolenou a odkládá nákup nových letadel. Minimálně o 10 % se sníţila mezinárodní přeprava zboţí a z důvodu udrţení konkurenceschopnosti musel provozovatel přístavů (DP WORLD) odvolat dříve avizované zvýšení poplatků. V únoru roku 2009 měla velké problémy s refinancováním své zahraniční půjčky 3,4 mld. USD BORSE DUBAI, koncem března refinancovala svoji půjčku 2,2 mld. USD DEWA (Dubai Electricity and Water Authority). DCA (Dubai Civil Aviation) prodlouţila v dubnu svoji půjčku 1 mld. USD za obdobných podmínek. To vše nezůstalo bez povšimnutí v zahraničí – začátkem měsíce dubna sníţila agentura Moody's rating společnostem EMAAR z A1 na A2 a DUBAI HOLDING z A3 na B1, u dalších čtyř změnila výhled na negativní. A další varovné zprávy přicházejí téměř kaţdý týden. Dne 25. 11. 2009 oznámil největší státní holding Dubai World platební neschopnost a poţádal své věřitele o minimálně půlroční odklad splátek svých závazků, které se odhadují na 59 mld. USD. Tím byla poškozena pověst Dubaje jako centra financí, obchodu a investic do nemovitostí a turistiky. Zahraničním investorům vadí způsob oznámení, nejasná legislativa a absolutní nedostatek transparentnosti. Dle spekulací však k státnímu bankrotu nedojde, protoţe federální vláda Abu Dhabi nepřipustí, aby tak došlo k pádu celých SAE. Abu Dhabi tak do Dubaje pošlou finanční injekci v podobě odkupu vybraných státních společností. 25 Češi ţijící v Dubaji, které oslovily Hospodářské noviny v prosinci roku 2009, tvrdí, ţe situace ve městě je naprosto klidná. „Emiráty spolu sice soupeří a v minulosti se často předháněly, kdo dokáže dát přepych a bohatství lépe najevo, v Dubaji ale jen málokdo pochybuje o pomoci sousedů, hlavně mocného a na ropu bohatého Abu Dhabi. Lidé normálně chodí do práce, nakupují, ukládají peníze do bank. Ten hlavní „úder“ už totiž 25

Komentář k finančním problémům Dubai World. Bulletin ZÚ Abu Dhabi 1/2010, Velvyslanectví ČR. Str. 3.

28

mají za sebou. Dostavil se zhruba před rokem, kdy v Dubaji začaly v důsledku globální recese padat ceny nemovitostí. Ty dlouhou dobu stoupaly, ale nyní jsou skoro na polovině své loňské úrovně.“26

2.8 Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních a účast na mnohostranných smlouvách a dohodách SAE jsou členem většiny významných mezinárodních organizací a regionálních seskupení (OSN, Liga arabských států, OPEC, OAPEC, IMF, ILO). Zúčastňují se jejich jednání, usilují o shodu se stanovisky ostatních států Zálivu a jejich zahraničně politické postoje jsou nekonfliktní. Z regionálních seskupení je významná Rada pro spolupráci v Zálivu (Gulf Cooperation Council - GCC - Saúdská Arábie, SAE, Kuvajt, Katar, Bahrajn a Omán), která vznikla původně jako politická odpověď států Perského zálivu na válku mezi Íránem a Irákem. V průběhu 90. let se Rada začala postupně transformovat z volné vojenské aliance na ekonomické společenství, které by mělo (podle vzoru EU) přispět ke sjednocování ekonomického prostoru a k rychlejšímu hospodářskému rozvoji svých členů. SAE jsou od roku 1996 členem WTO.

26

Češi v zadlužené Dubaji: Někteří prodělali, ale jinak prý „klídek a pohoda“. On-line zprávy Hospodářských novin. [on-line]. [cit. 2010-3-17]. Dostupné z: http://ekonomika.ihned.cz/c1-39292930-v-dubaji-podnika-rada-cechu-prvni-potize-pocitili-uz-pred rokem

29

3 Zahraniční obchod 3.1 Obchodní bilance „SAE tradičně vykazují aktivní bilanci zahraničního obchodu. Výsledky jsou však závislé na ceně ropy, která představuje rozhodující položku zahraničního obchodu země.“27 V tabulce 2 se potvrzuje výše uvedená citace. Obchodní bilance za posledních 5 let je aktivní. Tabulka 2 Obchodní bilance za roky 2005 – 2009 (v mld. USD) UKAZATEL Vývoz Dovoz Saldo

2005

2006

117,2 74,5 42,7

2007

145,5 88,0 57,5

178,6 132,1 46,5

2008

2009

239,2 176,2 63,0

174,0 141,0 33,0

Zdroj : Economist Intelligence Unit – Country Report UAE 9/2009

3.2 Teritoriální struktura Tabulka 3 uvádí hlavní teritoria, do kterých SAE dováţí a ze kterých vyváţí. Hlavními odběrateli největší vývozní poloţky (ropy) jsou země Asie (přes 94 % objemu). Největšího odběratele představuje Japonsko, o zbývající objem se dělí Oceánie a Afrika, podíl ostatních kontinentů (Evropa, Amerika) je zanedbatelný. V importu je nejdůleţitějším obchodním partnerem SAE blok zemí EU, který zajišťuje přibliţně třetinu dovozních potřeb. Z těch je v tabulce uvedeno pouze Německo.28 Tabulka 3 Teritoriální struktura zahraničního obchodu za rok 2007 (v %) Vývoz do Japonsko Jiţní Korea Thajsko Indie

podíl 28,4 12,2 6,2 5,7

Dovoz z Čína Indie USA Německo

podíl 18,7 14,6 12,8 8,7

Zdroj: BusinessInfo.cz

27


28

BusinessInfo.cz. [on-line]. [cit. 2010-1-2]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/spojene-arabske-emiraty-zahranicni-obchod-zeme/6/1001482/#sec2

30

3.3 Komoditní struktura „Přesné údaje o komoditní struktuře nejsou k dispozici, ale podle odhadů EIU tvoří vývoz SAE z 34 % ropa, 30 % ostatní zboží a služby a zbytek je re-export. V dovozu převažují stroje a zařízení, dopravní prostředky, zlato, diamanty a drahé kovy.“29

3.4 Dovozní podmínky a dokumenty Dováţené zboţí podléhá 5 % clu (od cla byly osvobozeny např. dovozy pro vládnoucí rodinu, ministerstva a vládní instituce), při výpočtu cla se vychází z deklarované CIF hodnoty zboţí. Celní sazbě 50 % podléhají alkoholické nápoje; 100% clu podléhají cigarety a tabákové výrobky. Od cla je osvobozen dovoz do svobodných celních pásem. V kaţdém emirátu funguje samostatná celní správa, osvědčení o původu zboţí nutné k vývozu vystavuje Obchodní a průmyslová komora v daném emirátu. Pro dovoz alkoholických nápojů, munice a vybraných farmaceutických produktů jsou vyţadovány zvláštní licence. Dovoz hovězího a drůbeţího masa a masných výrobků musí být vybaven vedle zdravotního certifikátu osvědčením o provedení rituální poráţky, které vystavuje islámské centrum v zemi původu.30 Podle praktických zkušeností českých firem, které do SAE pravidelně zboţí z ČR dováţejí, jsou pro celní účely potřeba následující dokumenty: 31 originální balicí list 2x originální faktura 2x ověřená kopie faktury a originální osvědčení o původu 2x , osvědčení stačí Hospodářskou komorou ČR originální transportní dokument

29


30


31


31

3.5 Spolupráce s ČR32 3.5.1 Distribuční a prodejní kanály K navázání vzájemných diplomatických styků došlo 1. 6. 1988. Československý zastupitelský úřad byl otevřen v Abu Dhabi 26. 11. 1989. Díky politickým a hospodářským změnám v ČSFR a následnému vzniku České republiky se zesílily dvoustranné kontakty jak v oblasti diplomatických styků, tak v oblasti hospodářské. Kulturní, školské, vědecké a zdravotnické styky jsou stále prakticky nulové. 33 SAE s ČR uzavřely tyto bilaterální smlouvy: Dohoda o zamezení dvojího zdanění – 30. 9. 1996 Dohoda o podpoře a ochraně investic – 23. 11. 1994 Letecká dohoda – 15. 12. 2002, nahradila dohodu z r. 1991, kterou ČR sukcedovala do právního řádu v roce 1996. Velmi dobré vztahy ČR - SAE v rovině politické, posílené i častými soukromými cestami místní elity do ČR (lázně), dávají dobré předpoklady k rozvoji ekonomických vztahů. Místní trh lze doporučit i pro malé a střední firmy, jejichţ flexibilita můţe být rozhodující výhodou při získání místního zákazníka. Dodávky státnímu sektoru jsou specifické způsobem realizace, neboť vypisovaných soutěţí se mohou účastnit pouze licencované místní firmy, a to pouze v emirátu, kde mají registraci. To znamená, ţe firmě nestačí registrace např. v Abu Dhabi k tomu, aby se mohla zúčastnit tendru v Dubaji. Některé tendry státního sektoru mohou být určeny pro re-exporty v rámci

GCC

evt.

do

Indie,

Iránu,

Pákistánu.

Státní zakázky

pro organizace, jako je např. Abu Dhabi National Oil Company (ADNOC), Abu Dhabi Water and Electricity Authority (ADWEA), Dubai Water and Electricity Authority (DEWA), apod. se realizují výhradně tendrovým řízením. Odlišný postup, tj. přímý prodej bez místního zástupce, můţe být uplatněn pouze u dodávek vojenskému sektoru nebo ozbrojeným sloţkám ministerstva vnitra.

32

BusinessInfo.cz. [on-line]. [cit. 2010-1-2]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/spojene-arabske-emiraty-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr/7/1001482/

33

Spojené arabské emiráty, Teritoriální informace pro exportéry a investory. Centrum vnějších ekonomických vztahů, str. 53

32

Podmínkou pro úspěšný rozvoj obchodních aktivit se soukromým sektorem je buď zaloţení vlastní pobočky anebo spolupráce s místní firmou, resp. občanem SAE. Tento vztah můţe mít i písemnou formu jmenování zástupce, tzv. Commercial Agent. Uváţlivá volba agenta a vhodný typ spolupráce jsou proto důleţitými předpoklady pro fungování firmy v teritoriu. Všem firmám se proto doporučuje vyuţít před uzavřením smlouvy všechny dostupné informace o agentovi, jeho postavení, důvěryhodnosti a kvalitě. Jakákoliv smlouva s místním partnerem musí být registrována na Ministerstvu hospodářství a obchodu SAE, čímţ je vyloučena moţnost, aby za zahraniční firmu (osobu) vystupoval jiný zástupce, resp. několik zástupců. Ze smlouvy o zastupování je proto velmi obtíţné se bez souhlasu místního partnera vyvázat, protoţe takový souhlas se získává zpravidla velmi zřídka, a to ještě prostřednictvím soudu. Doporučuje se proto podpis smlouvy neuspěchat a pečlivě zváţit. Tato situace by se měla postupně zlepšovat, neboť SAE ve snaze dostát svým závazkům ve WTO připravují zavedení arbitráţního řízení u obchodních komor a zákon o uznávání zahraničních arbitráţních a soudních rozhodnutí v ekonomické oblasti. Potvrzuje se, ţe trvalá přítomnost schopného zástupce nebo českého pracovníka umoţní firmám postupně poznávat trh a budovat trvalé a uţitečné obchodní kontakty.

3.5.2 České investice do oblasti České investice v teritoriu byly aţ do nedávné doby omezeny pouze na upsaný resp. provozní kapitál českých firem, které v SAE zaloţily svou obchodní pobočku. Prvním skutečným investorem je firma EUWIN (European PVC Windows) FZC, která v oblasti Hamriyah Free Zone – emirát Sharjah - vybudovala závod na výrobu plastových oken. V oblasti nemovitostí a stavebnictví je velmi aktivní Sekyra Group, v Abu Dhabi jedná i Vítkovice a.s. Spolupráce VVS Verměřovice s Fujairah Feed Factory nemá formu přímé zahraniční investice, je ale příkladem technologické kooperace a přenosu českého know-how. Místní trh je ale uţ tak nasycený, ţe je těţké se s některými, zejména stavebními projekty, uchytit. Tento problém zaznamenala například výše uvedená společnost Sekyra Group. „Před třemi lety chtěla v Dubaji investovat. Jejím záměrem bylo postavit rezidenční objekt, čtyřicet pater luxusních bytů, každý za desítky milionů korun. Náklady 33

se pohybovaly kolem sto milionu eur, výnosy se předpokládaly na tamní běžné úrovni, tedy kolem dvaceti procent. Od záměru ale developer nakonec ustoupil.“34 Ředitel společnosti nabyl totiţ dojmu, ţe trh začíná být přehřátý a poptávka slábne.

3.5.3 Český export do SAE 35 Tabulka 4 Obchodní výměna ČR – SAE za roky 2004 – 2008 (v tis. USD) Rok 2004 2005 2006 2007 2008

Vývoz 371 154 490 582 485 109 543 298 635 489

Dovoz 22 226 21 945 43 538 27 973 42 479

Obrat 393 380 512 527 528 647 571 271 677 968

Saldo 348 928 468 637 441 571 515 325 593 010

Zdroj : Český statistický úřad

Emiráty dnes představují jednu z politicky nejliberálnějších a hospodářsky nejrozvinutějších zemí Blízkého východu. Pro Českou republiku je tato země nejvýznamnějším obchodním partnerem a vývozním trhem v celém arabském světě. Jak je vidět v tabulce 5, v roce 2008 tam směřovaly české výrobky v hodnotě přes 600 mil. USD, analytici očekávají další zvyšování exportních objemů. Z pohledu našeho vývozu do světa jsou emiráty na důleţitém 20. místě. Navíc tu má Česko tradici, významnou investiční akcí byl například projekt výstavby elektrárny a desalinační jednotky Umn Al Naar (2160 MW), který byl dokončen v roce 1984. V minulé dekádě však vývoz víceméně stagnoval, výjimkou byly roky 1997 a 1998, kdy se podařilo uzavřít kontrakt s armádou na dodávku 1 200 vojenských nákladních automobilů Tatra 815. Od roku 2000 dochází ale k patrnému oţivení našeho exportu v celé šíři komoditní struktury. Graf na obrázku 7 ukazuje, ţe dominantním vývozním artiklem do emirátů je skleněná biţuterie, ozdoby a další skleněné výrobky s téměř dvoutřetinovým podílem na celkovém

34

Češi v zadlužené Dubaji: Někteří prodělali, ale jinak prý „klídek a pohoda“. On-line zprávy hospodářských novin. [on-line]. [cit. 2010-3-17]. Dostupné z: http://ekonomika.ihned.cz/c1-39292930-v-dubaji-podnika-rada-cechu-prvni-potize-pocitili-uz-pred-rokem

35

CzechTrade a Mostýn: Kde jsou obchodní příležitosti v SAE. Hospodářské noviny, příloha Exportér č. 4, 2006

34

vývozu. Povzbudivý je nárůst vývozu technicky sloţitějších výrobků, jako jsou komplexní digitální systémy na zpracování dat, řídící pulty a panely či počítačové komponenty. Na trhu se začínají prosazovat i osobní automobily značky Škoda, z potravinářských výrobků jsou zde nejznámější naše sýry. Na široce diverzifikovaném trhu SAE můţe však najít uplatnění řada výrobků a sluţeb velkých, středních i malých tuzemských firem, a to především v níţe uvedených odvětvích a oborech. Spektrum potenciálních moţností pro české vývozce je různorodé. Uplatnění na trhu SAE nacházejí jak automobily nebo výrobky elektrotechnického průmyslu, tak české křišťálové lustry a další produkty, včetně zdravotnické techniky. Graf 2 Struktura vývozu z ČR do SAE

3%

Výrobky ze skla, jinde nezařazené

2% 2%

3%

Ostatní zařízení k autom.zprac.dat

3% Telef.přístr.(vč.mobilních);ost.přístr.k vysílání,přijímání hlasu,dat

3%

Trička tvaru T,trička a ost.nátělníky, pletené apod.

5%

38%

Pulty, panely k řízení nebo rozvodu elektřiny Skleněná zrcadla, příp.rámovaná, včetně zpětných

6%

Paměťové jednotky Čerpadla na vzduch nebo vývěvy, kompresory vzduchu Dámská,dívčí kombiné,kalhotky,pyţama apod., pletené

7%

Mechanické lopaty, rypadla a lopatové nakladáče Ostatní díly a příslušenství motorových vozidel

10%

Elektromechanické ruční nářadí s elektrickým motorem

18%

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z BusinessInfo.cz

3.5.4 Nové možnosti pro ekonomickou spolupráci s ČR Energetika – údrţba stávajících kapacit, subdodávky pro nové elektrárny, propojení rozvodných soustav v rámci SAE a GCC.

35

Strojírenství – především výrobky z oblasti elektroniky, průmyslových kotlů, armatur, technologie pro zpracování dat, dodávky pro dopravní infrastrukturu (výstavba metra). Zdravotnické zařízení a přístroje – české firmy navštěvují veletrh Arab Health. IT technologie, služby, software – zde nejsou naše moţnosti zdaleka vyuţity, výrazně zaostáváme i za našimi sousedy z východní Evropy. Spotřební zboží – velmi omezená místní výroba dává šanci na dovoz široké škály spotřebního zboţí (je třeba ale počítat s velmi silnou cenovou konkurencí výrobců z Indie a Dálného východu, proto je třeba být odlišný, jedinečný a nabízet vyšší přidanou hodnotu). Potravinářství – omezené jsou moţnosti vývozu tradiční komodity – českého piva, ale jinak je trh otevřený stejně jako pro spotřební zboţí. Stavebnictví – je sice momentálně v útlumu, ale trh se transformuje a jsou šance nahradit zavedené dodavatele, kteří mají vyšší náklady neţ české firmy

Obvykle prostřednictvím tendrů bývají příleţitosti také v oborech: Speciální technika a vybavení pro ozbrojené složky – armáda, policie. Hutnické výrobky - díky rozvoji stavebního průmyslu přestávají stačit kapacity výroby ţeleza a oceli, vzniká šance na dodávky oceli s moţností zavedení vlastní výroby. Ovšem vstup do tendrů je pro zahraniční subjekty moţný pouze, pokud mají v zemi místního partnera, coţ je zde standardní podmínka tendrů. Nabídka se podává přes tohoto partnera, který musí mít příslušnou licenci v daném oboru. Osobní automobily, pneumatiky - vzrůstající počet vozidel v SAE by mohl znamenat určitý prostor pro výrobce pneumatik a příslušenství. Petrochemie - je stále hlavním průmyslovým odvětvím v zemi, příleţitosti ale leţí v oblasti subdodávek a specializovaných sluţeb. Pokud jde o export chemikálií, moţnosti pro české firmy jsou spíše limitované. Základním předpokladem pro uplatnění českého zboţí ve zdejším vysoce konkurenčním prostředí je přidaná hodnota – schopnost nabídnout něco navíc, něco unikátního, co indičtí nebo čínští výrobci většinou neumějí. Můţe tím být i např. servis 36

a typicky česká schopnost poradit si v nestandardních situacích. Samozřejmostí je velmi dobrá kvalita, niţší cena neţ u západních výrobců stejného typu produktu, znalost místních podmínek, koncepce a strategie prodeje, včetně nutných výdajů na zavedení nového produktu nebo sluţeb. Při vstupu na trh je potřeba nést i určité riziko a schopnost vydrţet i částečnou ztrátu, neţ se začne počáteční investice vracet. Mezi klíčové momenty při vstupu na místní trh patří výběr obchodního partnera. Pro efektivnější zpracování místního trhu se doporučuje důrazný, ale rozváţný vstup na trh bez unáhleného uzavření smluvního vztahu s vybraným obchodním partnerem, který bude slouţit k ověření jeho spolehlivosti. Českým firmám je doporučována obezřetnost před podpisem jakékoliv smlouvy o spolupráci.

37

4 Investiční klima36 4.1 Podmínky vstupu kapitálu Pro pochopení současné situace a podmínek pro investice a podnikání zahraničních firem v SAE je třeba vzít do úvahy historické souvislosti. Aţ do objevení obrovských loţisek ropy a zemního plynu začátkem 60. let patřily jednotlivé emiráty k nejchudším zemím tehdejšího světa. Zahraniční firmy z Evropy, USA a okolních zemí (Írán, Indie, ale i Bahrajn, Kuvajt) této zaostalosti vyuţívaly k vlastnímu prospěchu a neměly logicky ani zájem na tom, aby se místní firmy rozvíjely a konkurovaly jim. Příjmy z ropy zůstávaly soukromým majetkem tehdejšího vládce emirátu Abu Dhabi šejcha Shakhbuta a neslouţily k rozvoji země. Po svrţení šejcha Shakhbuta jeho mladším bratrem šejchem Zayedem v roce 1966 došlo k zásadní změně vládní politiky. Podmínky pro činnost zahraničních firem (a jejich investice v zemi) byly účelově nastaveny velmi tvrdě s cílem omezit zahraniční vliv na klíčové sektory ekonomiky a naopak preferovat a umoţnit rozvoj místních firem. Z té doby pocházejí dodnes platné zákony např. o povinném 51 % podílu místního obyvatele v kaţdé společnosti, která chce být registrována. Cíle bylo dosaţeno a po vzniku federace SAE jiţ byl ekonomický ţivot pod kontrolou státu anebo privátních společností, které zaloţili místní občané. Přístup k zahraničním investorům se začal měnit nejprve v emirátu Dubaj. Vládnoucí rodina si včas uvědomila, ţe jejich příjmy z ropy jsou vzhledem k limitovaným zdrojům časově omezené a bez rozvoje dalších odvětví nemohou udrţet nastartovaný růst ekonomiky. Tak se Dubaj zaměřila nejen na rozvoj obchodu, k čemuţ má i historické předpoklady, ale i logistiky, letecké a námořní přepravy, turismu atd. K tomu potřebovala nalákat zahraniční firmy, pro které bylo nezbytné vytvořit atraktivní obchodní a investiční prostředí. Začaly vznikat zóny volného obchodu, kde zahraniční firmy mohou umístit nejen svá distribuční centra pro celý region, ale i průmyslovou výrobu zboţí určeného jak pro místní trh, tak pro re-export. 36

BusinessInfo.cz. [on-line]. [cit. 2010-10-29]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/spojene-arabske-emiraty-investicni-klima/9/1001482/

38

V rámci zón platí pro pobočky zahraničních firem jiná pravidla, m.j. moţnost vlastnit 100 % podíl ve firmě garantovaný počet pracovních povolení podle velikosti firmy. K tomu se přidávají pobídky platné v SAE všeobecně – neomezená repatriace zisku a kapitálu, není zavedena majetková, spotřební daň, daň z příjmu fyzických ani právnických osob, DPH, existuje volná konvertibilita místní měny atd. V těchto zónách je pro zahraniční investory rovněţ vytvořena kompletní obsluţná infrastruktura včetně poboček obchodních komor, imigračních kanceláří, náborových agentur atd. Hospodářsky nejsilnější emirát Abu Dhabi začal s reformami později, a to aţ po smrti šejcha Zayeda v listopadu 2004. O to rychleji se diverzifikace ekonomiky rozvíjí nyní, kdy je podporována vysokými příjmy z prodeje ropných produktů. Vláda Abu Dhabi prostřednictvím ADDCI (Abu Dhabi Chamber of Commerce & Industry) zve zahraniční investory do země a při jednáních v poslední době zdůrazňuje, ţe zatímco dosud pouze nakupovali cizí zboţí, tak nyní chtějí, aby se toto zboţí vyrábělo v Abu Dhabi. Specialized Economic Zones (SEZ) jsou obdobou volných zón ostatních emirátů a i kdyţ se legislativa dokončuje tzv. za pochodu, záměr vlády je jasný - podporovat příliv zahraničních investic do země včetně vzniku společných podniků, kdy se od zahraničního partnera očekává především vklad know-how. Pro zaloţení firmy je potřeba sestavit společenskou smlouvu, která musí být v angličtině a arabštině. Pověřovací listina vydaná představenstvem musí být ověřena příslušnými institucemi v ČR, velvyslanectvím SAE ve Vídni a potvrzena MZV v Abu Dhabi. Rozhodnutí představenstva zahraniční firmy o zaloţení společnosti musí obsahovat výši základního kapitálu, jméno místního partnera a další náleţitosti. Tento dokument stejně jako výpis z obchodního rejstříku musí být ověřen v angličtině a arabštině. Smlouvu podepíší zástupci partnera, a pak následuje registrace, ke které je třeba mít adresu v SAE a provést ji u vlády příslušného emirátu, obvykle na ministerstvu hospodářství a u obchodní komory. Nejběţnějším způsobem je zaloţení společnosti s ručeným omezením. Při zaloţení joint-ventures nese místní partner obvykle

39

odpovědnost za zajištění pozemku, kapitálu, posudků, pracovních povolení a dalších nezbytných příprav. 37

4.2 Podmínky pro zřízení společného podniku

kanceláře,

reprezentace

či

Český podnikatelský subjekt má na výběr ze tří forem vlastního zastoupení v SAE: Branch Office of Foreign Company - nemá vlastní právní subjektivitu a je povaţován za součást mateřské firmy, která můţe vlastnit 100% podíl. Podmínkou je jmenování místního sponzora, který musí být místní národnosti a který garantuje, ţe činnost kanceláře odpovídá místním normám a vydané licenci. Tak zde bylo registrováno zastoupení a.s. Škoda Export. Nevýhodou je plná odpovědnost mateřské firmy za závazky svého zastoupení v SAE. Limited Liability Company LLC - obdoba našeho s.r.o. Můţe být zaloţena 2-50 členy, min. kapitál např. v Dubaji je 300 000 AED (82 000 USD), z čehoţ minimálně 51 % podíl musí vlastnit občané místní národnosti. Vytvořený zisk můţe být rozdělen v odlišném poměru. Touto formou pracuje např. E & I Emirates LLC. Free Zone Establishment FZE - zvláštní právní forma platná pouze pro zóny volného obchodu. Můţe neomezeně podnikat v rámci volné zóny a směrem ven z SAE, pro aktivity uvnitř SAE musí mít místně registrovaného partnera. Mateřská firma je oprávněna vlastnit podíl 100%. Touto formou je např. v Jebel Ali Free Zone registrováno více neţ 3 tis. různých firem včetně zastoupení některých nadnárodních společností pro celý region Blízkého východu. Z českých zastoupení takto pracuje m.j. Preciosa Gulf FZE, Techno Line (Ravak) FZE a Kopos Electro FZE. Při zakládání Joint Venture nebo Branch Office je nezbytné při ţádosti o licenci a registraci předloţit nájemní smlouvu, neboť ţádná firma nemůţe v SAE existovat bez kanceláře, resp. bez adresy. Najít vyhovující prostory není těţké, těţší je vyrovnat se s výškou nájemného. Kanceláře musí splňovat hygienické a bezpečnostní podmínky, coţ 37

Spojené arabské emiráty, Teritoriální informace pro exportéry a investory. Centrum vnějších ekonomických vztahů. Str. 43-44

40

pověřené orgány státní správy důsledně a pečlivě kontrolují. Nejniţší roční sazby začínají na 600,- AED za m2. Hledat kancelářské prostory lze několika způsoby: přes inzeráty realitních kanceláří, pomocí Khalifa Committee (instituce, která spravuje kancelářský a bytový fond v Abu Dhabi) apod.

4.3 Zóny bezcelního obchodu38 Zóny volného obchodu vznikají od začátku 80. let v emirátu Dubaj, který potřeboval přilákat zahraniční firmy pro plánovanou diverzifikaci své ekonomiky a odstranění jednostranné závislosti na příjmech z těţby ropy. Největší Jebel Ali Free Zone byla zaloţena jiţ v květnu 1980, další volné zóny v Dubaji i dalších emirátech následovaly a k dnešnímu dni v SAE funguje okolo 31 zón (kromě Dubaje jsou 2 zóny v emirátu Sharjah, po jedné v Ras Al Khaimah, Fujairah, Ajman, Umm Al Quiwain, a 5 nových zón se připravuje. Zahraniční firmy zde mohou umístit jak svá distribuční centra pro celý region, tak i průmyslovou výrobu zboţí určeného pro místní trh i pro re-export. Hospodářsky nejsilnější emirát Abu Dhabi má namísto volných zón tzv. SEZ (Specialized Economic Zones) např. ICAD 1-4 v průmyslové oblasti Mussafah, Oil&Gas SEZ, Al Ain Industrial Zone. Velká zóna se připravuje v Khalifa Port poblíţ vyústění plynovodu Dolphin a současných elektráren Taweellah A/B. Na rozdíl od ostatních emirátů není zatím povolen vyšší podíl zahraničního kapitálu neţ 49 %, příslušná legislativní změna je ale projednávána. Poté budou SEZ ještě výhodnější formou pro investice, protoţe zahraniční firmy nebudou omezovány v obchodní činnosti ani směrem dovnitř emirátu. Pro příklad uvádím jedny z největších zón volného obchodu:

Dubaj Zóna Dţabal Alí byla zaloţena jako první v roce 1985 a patří ke světovým špičkám. Je vzdálená asi půl hodiny jízdou autem od Dubaje, zaujímá více neţ 100 km2 a má obrovský námořní přístav. Je zde moţné si pronajmout zařízené kanceláře, nebo volné

38


41

výrobní či skladovací kapacity nebo zakoupit půdu k výrobě vlastních kapacit. Podnikání je zde na 15 let osvobozeno od daní, cel a poplatků a se získáním pracovního povolení nejsou problémy.

Šardža Tato zóna byla otevřena roku 1995 jako mezinárodní letiště, které nabízí plochu 1,5 mil. m2 a rozlohou je tak největší v oblasti Perského zálivu.

Abu Dhabi Zóna byla zaloţena roku 1996 na ploše 3 500 hektarů na ostrově Sadíja. Je zde přístav a letiště. Doplňuje první zónu zaměřením na skladování a obchod se surovinami. Zajišťuje sluţby pro firmy, které hledají projekty nebo zahajují tzv. offsetový program39 a pomáhá k překonávání administrativních překáţek.

Adžmán Tato zóna vznikla jako samostatný subjekt po osamostatnění od správy přístavu. Zaměřuje se především na výrobní a obchodní firmy, kterým nabízí dlouhodobý kontrakt, 100 % vlastnictví, osvobození od daní a další výhody.

4.4 Přímé zahraniční investice v teritoriu Vzhledem k pokračujícímu trendu diverzifikace ekonomiky, závislé jednostranně na ropě, nabízí SAE řadu investičních příleţitostí. Odhaduje se, ţe se PZI zvýšily v roce 2007 z 12,8 mld. USD na 13,2 mld. USD. Ve druhém pololetí 2008 byl jiţ citelný pokles zahraničních investic, přesto odhady na další období zůstávají optimistické hlavně díky rozvoji nových industriálních projektů v Abu Dhabi. Největšími investory jsou Velká Británie, Japonsko, Indie, USA a Írán. Přesná výše a sloţení přímých zahraničních investic není domácími ani zahraničními zdroji uváděna, 39

Program uplatňovaný od r. 1980 v Abu Dhabi, podle něhoţ jsou zahraniční prodejci obranných zařízení povinni investovat 60 % zisku z kontraktu v SAE. Projekt musí zajistit sedmiletou návratnost a zahraniční kontraktor můţe vlastnit pouze 49 % hodnoty majetku.

42

nicméně lze očekávat, ţe zahraniční investice vzhledem k místním podmínkám a trendům v regionu směřují především do nových energetických a průmyslových kapacit. Pro české podniky se jeví jako reálné spíše zapojení na bázi subdodávek pro jednotlivé kontraktory spíše neţ přímá účast v privatizaci. V souvislosti se světovou finanční krizí došlo k zastavení mnoha stavebních projektů. Finanční trhy reagují na zprávu o potíţích Dubaje hystericky. Podle Lidových novin podnikatelé působící v oblasti ale nepocítili výrazný pokles poptávky či zhoršenou platební morálku. V arabském světě je prý běţné změnit dohodnuté platební podmínky či poţádat o odklad splátek.40

4.5 Platební podmínky a morálka Platební podmínky jsou vzhledem k rozvinutému bankovnímu a finančnímu sektoru s přítomností jak zahraničních bank, tak zahraničního managementu v místních bankách, na standardní světové úrovni. Běţně pouţívanou platební podmínkou je platba akreditivem, finanční převody jsou rychlé a platební morálka je obecně velmi dobrá. Přesto např. podíl nekrytých či falešných šeků činí v SAE cca 5,5 % oproti evropskému průměru 1 %, coţ se projevuje všeobecně velmi rozšířeným odmítáním osobních šeků. Vyšší podíl neplatných šeků je ovlivněn především vysokým počtem cizinců, kteří v mnoha případech platili šeky krátce před svým konečným odjezdem.

4.6 Rizika investování v teritoriu Rizikem je nesplnění slibů daných místním partnerem. K omezení potenciální konkurence ve prospěch zboţí nebo firem z vlastní země vyuţívá sponzor svých obchodních kontaktů nebo vlivného postavení ve výkonném managementu soukromých i státních firem. Neseriózní sponzor vzhledem k výhodě znalosti arabského jazyka můţe

40

Češi v zadlužené Dubaji: Někteří prodělali, ale jinak prý „klídek a pohoda“. On-line zprávy hospodářských novin. [on-line]. [cit. 2010-3-17]. Dostupné z: http://ekonomika.ihned.cz/c1-39292930-v-dubaji-podnika-rada-cechu-prvni-potize-pocitili-uz-pred-rokem

43

jednání ovlivňovat a protahovat s cílem získat pro sebe další finanční prospěch ve formě provize. V tabulce 5 jsou rozdělená rizika podle příčiny vzniku. Tabulka 5 Možná rizika investování v SAE Politická nestabilita v regionu hospodářský úspěch SAE do značné míry závisí na liberalizaci a politické stabilitě střety západního neislámského světa se světem islámským konflikty šíitské a sunnitské větve náboţenství nelze zcela vyloučit eskalaci politického napětí přesáhne-li napětí určitou hranici, ovlivní ekonomiku SAE a český export do oblasti

Vnitřní politická nestabilita pozice vládnoucích rodin je velmi silná 82% obyvatelstva tvoří cizinci, kteří přijeli za prací politické strany ani odbory nejsou povoleny a neexistuje institut voleb

Zpomalení tempa růstu ekonomiky otevřená ekonomika závisí na mezinárodním obchodu a podléhá cyklickým výkyvům na komoditním trhu je třeba očekávat dopady světové finanční a ekonomické krize i na místním trhu krize zatím postihuje především realitní trh a na něj navázané stavebnictví

Zdroj: vlastní zpracování

Přes uvedená rizika se předpokládá, ţe je politická situace v SAE stabilní a není nutno očekávat zhoršení v nejbliţší budoucnosti. Ekonomika SAE je natolik diverzifikovaná, ţe ji výrazně nepoškodilo ani sníţení poptávky a cen ropy.

4.7 SWOT analýza „Zkratka SWOT vznikla spojením počátečních písmen slov Strengths (silné stránky), Weaknesses (slabé stránky), Opportunities (příležitosti) a Threats (ohrožení). SWOT analýza vychází jednak z interní analýzy, tj. analýzy vlastní firmy, jejích silných a slabých 44

stránek, jednak z externí analýzy – příležitostí a hrozeb, do níž patří analýzy makroprostředí a některých částí mikroprostředí.“41 Tabulka 6 SWOT analýza podnikatelského prostředí v SAE Silné stránky

Slabé stránky

dynamický rozvoj výborná infrastruktura zóny volného obchodu volná konvertibilita místní měny stabilní ekonomický růst výhodná geografická poloha turisticky lákavá oblast nepřítomnost daní z příjmu, majetku, investic, spotřební daně a DPH

nutnost místního sponzora omezený dovoz masa, alkoholu a cigaret zdlouhavá obchodní jednání obtíţný odstup od smlouvy obtíţná vymahatelnost práva netransparentní obchodní prostředí finančně nákladné licence legislativní omezení přímého vstupu na místní trh zahraničním firmám

Příležitosti

Hrozby

vnitřní politická stabilita nové stavební projekty příliv přímých zahraničních investic modernizace státního sektoru diverzifikace a industrializace ekonomiky, investice do průmyslu příprava zákona o uznávání arbitráţních a soudních rozhodnutí svobodná celní pásma s fungujícím zázemím a sluţbami ohromný stavební boom v emirátech Dubaj a Abu Dhabi

ekonomická krize sníţení poptávky sníţení cen ropy skrytá inflace konflikty šíitské a sunnitské větve náboţenství nebezpeční překročení hranice politického napětí riziko nesplnění slibů daných místním partnerem střety západního neislámského světa s islámským

Zdroj: vlastní zpracování

SAE vhodně vyuţívají geografickou polohu k podpoře turistického ruchu. Zisky pak investují do stavby nových hotelů, turisticky lákavých staveb, umělých ostrovů a do tvorby infrastruktury. Nepřítomnost většiny daní a budování zón volného obchodu láká zahraniční investory a podnikatele. Hrozbou podnikatelskému prostředí v SAE je světová ekonomická krize, která způsobila pokles poptávky a pokles cen na realitním trhu. V kapitole o dopadu krize ale bylo uvedeno, ţe se z ní SAE dostávají rychlým tempem díky vzájemné podpoře jednotlivých emirátů.

41

BÁRTA: Retail marketing, str. 37-38

45

5 Zkušenosti z podnikání v SAE 5.1 E&I EMIRATES42 S touto firmou byl navázán kontakt pomocí elektronické pošty prostřednictvím zakladatele a ředitele pobočky v SAE pana Pavla Šumanského. Ten mi poslal Bulletin Zastupitelského úřadu v Abu Dhabi, ve kterém má svůj příspěvek a také článek do odborného ekonomického časopisu. Do SAE přijel poprvé v září 2002 s mandátem tří českých firem (Manag, Pento a Elcom) zaloţit zde pobočku a začít podnikat ve stejných nebo podobných oborech jako mateřské firmy. Měl za sebou jiţ dvacetiletou zkušenost z práce v jiných zemích Středního východu, ale i tak byl Emiráty příjemně překvapen. Firmu (Limited Liability Company – obdoba českého s. r. o.) zaloţil cca za dva měsíce. Jednání probíhalo na úrovni, v kulturním prostředí, většinou v angličtině. Za důleţitý moment pokládá výběr místního partnera (občana SAE) – tzv. sponzora, coţ měl ale pan Šumanský zařízené jiţ před příjezdem. Sloţitější proces nastal při registraci a předkvalifikaci u státních petrochemických firem. Zatímco registrace můţe být otázkou maximálně 6 měsíců, proces předkvalifikace můţe bez pomoci vlivného člověka trvat i několik let. Vybudovat firmu, sehnat zaměstnance, vytvořit obchodní a technické zázemí a získat alespoň minimální místní reference trvalo firmě přibliţně tři roky. V současné době je firma na místním trhu jiţ usazená, má 35 zaměstnanců a v roce 2008 dosáhla obratu 18 mil. AED. Velké pozitivum podnikání v SAE spatřuje pan Šumanský v tom, ţe je zde na rozdíl od jiných zemí Středního východu poměrně transparentní obchodní prostředí. Záleţí ale na marketingu, obchodních kontaktech a budování jména firmy dobrou kvalitou a rozumnými cenami. Při srovnání Emirátů s ostatními zeměmi Středního východu na základě standardu lidského ţivota řadí pan Šumanský SAE na první místo. Tvrdí, ţe pokud má člověk slušné zaměstnání s dostatečným příjmem, můţe zde ţít relativně pohodlný ţivot, včetně kultury, sportu a zábavy. 42

ŠUMANSKÝ, Pavel: Ze života české komunity. Bulletin ZÚ Abu Dhabi 7/2009. Str. 4-5

46

Těm, kteří uvaţují o rozšíření svého podnikání do SAE, doporučuje pan Šumanský důkladně rozmyslet, co chtějí v SAE dělat. Na základě toho pak strávit určitý čas v zemi a prozkoumat trh, zda je pro ně vhodný. Těm, kteří do SAE chtějí přijet za zaměstnáním, doporučuje prověřit serióznost zaměstnavatele, pracovní dobu, místo výkonu práce a zváţit, zda mu bude plat stačit na poměrně drahé ubytování.

5.2 CZECH GENERAL CONTRACTING MIDDLE EAST LLC Zástupce firmy, pan Martin Tichý mi prostřednictvím elektronické pošty43 sdělil nějaké zkušenosti z pronikání na trh SAE a z jednání s místními partnery. Komunikace probíhala pouze pomocí elektronické pošty, kterou přikládám do přílohy. Zaloţení firmy hodnotil pan Tichý jako nepříliš sloţité. Při hledání informací o trhu firma nevyuţila sluţeb CzechTradu, protoţe jsou prý spíš informativního charakteru. Pan Tichý doporučuje si všechny informace před vstupem na trh zjistit sám přímo na místě. Podmínkou vstupu na trh bylo mít místního partnera, kancelář, P. O. Box a telefon. Na základě listiny ověřené notářem a kontraktu na kanceláře byla firmě udělena licence na jeden rok. Na jejím základě je moţno ţádat o pracovní víza pro zaměstnance, která platí 3 roky. Začátek byl finančně nákladný, protoţe bylo třeba zaplatit kancelář na rok (cca 20 000-50 000 USD), samotná licence vyšla asi na 5 000 USD a další náklady byly spojeny s vízem, platem a bytem manaţera. Pro jednání s místními partnery doporučuje pan Tichý začínat velmi pomalu a nebavit se hned na začátku jednání o obchodě. Je vhodné umět arabsky a pamatovat na to, ţe partneři jsou rodilí obchodníci. Je třeba si s nimi nejprve vytvořit osobní vztah, díky kterému mohou jednání trvat místo několika měsíců jen několik dnů. Při jednání je nutné pamatovat na zdvořilé chování a chválit Emiráty i jejich šejky. Můţe se stát, ţe jsou na jednání vysláni Libanonci, Egypťané, Indové či Pákistánci, proto je dobré mít zkušenosti v jednání s různými národnostmi.

43

e-maily viz příloha 1

47

5.3 ATG CONSULTING & TRAINING SERVICES LLC Po navázání kontaktu s ředitelem pobočky v SAE panem Ing. Milanem Maluškem jsem byla pozvána na osobní setkání, kde jsem se dozvěděla zajímavé informace o pronikání firmy na emirátský trh. Jedná se o inţenýrskou firmu s desetiletou tradicí, která se zaměřuje především na kvalifikaci a certifikaci technického a dozorového personálu, inspekci a supervizi podle specifických standardů a testování. Nové školicí středisko pro pracovníky především státních petrochemických společností bylo otevřeno v průmyslové oblasti Mussafah. Další pobočka v arabském světě se nachází v Egyptě (viz organizační struktura firmy v příloze 3). Zaloţení pobočky předcházely následující kroky. Nejdřív bylo nutné získat ověřený výpis z obchodního rejstříku. Poté byl výpis spolu s ostatními dokumenty přeloţen soudním překladatelem a potvrzen ministerstvem spravedlnosti. Zde se vyskytly první potíţe, a to s uznáváním razítek městského úřadu a se získáním razítka justičního paláce, který potvrzuje pravost soudního překladu. Náklady byly vyčísleny cca 8 500 Kč na překlady a 3 500 Kč za ověření (včetně cestovních nákladů). První kontakt proběhl před třemi roky na veletrhu s obchodním partnerem, který pracuje v místní firmě. Komunikace s tímto partnerem ale vázne. Pobočka byla sice zaloţena, ale stále neposkytuje sluţby. Pro jednání s místními partnery pan Malušek doporučuje snaţit se pochopit jejich mentalitu a nebavit se o náboţenství. Je dobré být ostraţitý, protoţe partneři se mohou tvářit vstřícně, ale je to jen záminka, jak získat obchod. Český vyjednavač by se měl připravit na dlouhá jednání trvající do pozdních nočních hodin, která mohou být přerušena modlitbami místních partnerů.

5.4 František Halama - Original Czech Art Glass Tato firma, jejíţ počátky sahají aţ do roku 1932, se zabývá produkcí a vývozem tradičních výrobků ze skla. Podařilo se mi navázat kontakt pomocí elektronické pošty44 s asistentkou Roberta Halamy, Věrou Kopalovou. Na základě její informace jsem zjistila,

44

e-maily viz příloha 2

48

ţe se tato firma prezentovala v dubnu roku 2007 na výstavě INDEX v Dubaji prostřednictvím Czech Trade přes zaslané katalogy. Zástupce Czech Trade Jiří Zavadil firmě pak zaslal 41 vizitek potenciálních zákazníků, kteří se výstavy zúčastnili. Mezi nimi však byly i firmy za Saúdské Arábie, Íránu, Kuvajtu a Ománu. Téměř všechny firmy byly osloveny představujícím dopisem zaslaným e-mailem, později faxem, a dále byly mnohokrát kontaktovány telefonicky. Na e-maily prakticky nikdo, kdo není zrovna dychtivý po nabízeném artiklu, vůbec nereaguje. Zpočátku firma pouţívala telefonní čísla firmy, ale bylo často těţké dovolat se kontaktní osobě, proto uţ firma pouţívala jen jejich mobilní čísla. Nutno také podotknout, ţe pro kontaktování jsou vhodné pouze první tři dny v týdnu. Postupně firmy odpadaly, protoţe nechtěly obchodovat se sklem. V případě zájmu firma posílala e-mailem fotky nebo celý katalog a pak se dotazovala na reakci. Často jí bylo sděleno, ţe obchodníci v současnosti nemají zájem, ţe je špatná doba, pracují na jiném projektu, potřebují více času nebo hledají věci více komerční. Ještě před zasláním prvního e-mailu byla firma oslovena společností z Dubaje na základě katalogu na Indexu. Vypadalo to slibně, zásilka za 17 028 USD odešla v lednu 2008. Ovšem jakékoli další kontakty byly mizivé. Původní kontaktní osoba z firmy odešla, nový člověk zřejmě na základě návštěvy pana Zavadila o další zásilku zájem projevoval, ale na telefonátu byl velmi zdrţenlivý a písemně nereagoval. Po další návštěvě pana Zavadila se evidentně nechtěl vůbec bavit o obchodování. O tomto prvním prodeji firmy Halama do SAE je moţné najít stručnou informaci na stránkách CzechTrade, podle kterých se jednalo o firmu Petals. Není tam uţ ale zmínka o tom, ţe k dalším obchodům nedošlo. Na konci roku 2006 firmu sám oslovil zákazník z Dubaje a jiţ v lednu dalšího roku byla uskutečněna zásilka za 3 011 USD. Další pak v listopadu 2008 za 7 195 USD. Tyto dvě firmy se navzájem znají, a druhý zákazník byl dotčený, ţe viděl stejné zboţí u konkurence. Firma to zdůvodňovala první zkušební zásilkou – prakticky vzorků pro průzkum trhu. S tímto zákazníkem je firma v kontaktu. Všechny zásilky byly placeny předem bankovním převodem a odcházely letecky. Se zásilkami se posílal Certifikát o původu a byl vystaven vývozní doprovodný doklad. Faktura, balicí list a letecký nákladní list byly zaslány e-mailem. U všech tří 49

uskutečněných zásilek byla doprava sjednaná zákazníkem v jeho zemi. Jeho dopravní agent kontaktoval českého dopravce a ten firmu. Zboţí bylo pak dovezeno do SAE. V listopadu roku 2009 byla odeslána zásilka jinému zákazníkovi ze Saúdské Arábie, který se sám ozval. Zboţí bylo na jeho ţádost zasláno do Dubaje, kde je značně niţší clo, a on si ho pak převezl do Saúdské Arábie. V tomto případě bylo zajištěno dopravné v ČR, a to včetně pojištění, které bylo pro zákazníka přijatelné, takţe souhlasil. Před uskutečněním odvozu zásilky stále psal, ţe má problémy se zahraničními dopravci, proto mu byla doporučena česká doprava.

50

Závěr Na základě informací nashromáţděných z knih, internetu, bulletinů Zastupitelského úřadu v Abu Dhabi a hlavně ze zkušeností ředitelů poboček, kteří v SAE podnikají nebo se o to alespoň pokoušejí, jsem hodnotila SAE z hlediska podnikatelského prostředí. Co se týče kultury a ţivota v SAE, informovala jsem se od Ing. Bronislavy Abdul Khalegové, která v zemi ţila. SAE lze pokládat za jednu z nejvhodnějších arabských zemí, kde je moţné investovat. Stejně jako v ostatních arabských zemích je i v SAE silný vliv islámu. Pokud je český jednatel připraven a dobře seznámen s místní kulturou, nemělo by mít náboţenství na uzavření kontraktu špatný vliv. Podnikatelské prostředí je díky zónám volného obchodu přístupné zájemcům o zaloţení pobočky. Přímý vstup na místní trh je obtíţnější kvůli nutnosti obchodního partnera, který funguje jako mezičlánek mezi zahraniční firmou a místním trhem a legislativou. Jak jsem se dozvěděla ze zkušeností českých firem, má-li zájemce o vstupu na trh dostatečné informace, nemusí být ani tato varianta příliš obtíţná a časově náročná. Pro české podniky a podnikatele je na trhu široká nabídka oborů, ve kterých je moţné se uplatnit. Velký zájem je především o skleněné výrobky, telekomunikační přístroje a příslušenství a textil. S dynamickým vývojem stavebnictví v SAE vznikla i moţnost zapojit se do stavby moderních budov, hotelů a infrastruktury. Česká republika je pro místní obyvatele známá jako lázeňská oblast, proto uţ o naší zemi místní obyvatele SAE povědomí mají. Do Jáchymova, Karlových Varů a dalších lázní si místní obyvatelé jezdí léčit revma, kterým trpí kvůli silné klimatizaci pouţívané v budovách a autech. Vzhledem k častému pořádání výstav a veletrhů je moţné se v SAE prezentovat a získat první objednávky, jako toho vyuţila firma František Halama – Original Czech Art Glass. Poté je ale nutné kontakty udrţovat a někdy se přímo nabízet, jinak se spolupráce nevyvine do fungujícího obchodního vztahu. Při pronikání na místní trh je moţné vyuţít pomoci CzechTradu, ale jak jsem se dozvěděla od několika zástupců firem, na trh lze vstoupit i bez jeho pomoci, která je spíše informativního charakteru. Ze všech firem, se kterými jsem místní podnikatelské 51

prostředí konzultovala, pomoc CzechTradu vyuţila pouze firma František Halama – Original Czech Art Glass, která se nechala zastupovat na veletrhu a při pozdějším shánění kontaktů na budoucí obchodní partnery. Při porovnání informací ze zdrojů a zkušeností českých podnikatelů v SAE jsem zjistila, ţe se většinou shodují. Nedostatkem zdrojů je to, ţe neuvádí všechny podmínky, které je nutné při pronikání na trh splnit. Jedná se například o registrace, které podle pana Šumanského trvají velmi dlouho. Pan Tichý a pan Malušek stanovily jako jeden z největších problému finanční nákladnost, která ve zdrojích také není uvedená. S tím se ale musí při vstupu na tak odlišný trh počítat. Stejně jako v celém světě, zasáhla i SAE světová krize, která způsobila zpomalení ve stavbě hotelů, zábavních center a infrastruktury. S tím souvisí i velký pokles cen realit, zadluţenost Dubaje a některých místních společností. Ohroţeny krizí jsou i letecké společnosti, námořní přístavy a hotely, kterým klesl počet klientů. Dle nových informací přímo od českých podnikatelů ale v SAE není ohroţení krizí aţ tak závaţné. Dubaj je velmi zadluţená, ale stojí za ní podpora ostatních emirátů. To nejhorší mají prý uţ SAE za sebou a ekonomika se začíná pomalu vracet do situace před krizí. Na základě všech informací uvedených v této práci bych českým podnikatelům doporučila proniknout na místní trh. Je zde totiţ mnoho příleţitostí, jak se uplatnit. SAE jsou perspektivním trhem s dynamickým rozvojem a budoucností. I kdyby v oblasti došly zásoby ropy, vybudovaly SAE mnoho turistických oblastí, atrakcí a hotelů, ze kterých je moţné v budoucnu očekávat další zisky.

52

Literatura Knižní publikace [1]

BÁRTA, Vladimír: Retail marketing. Praha: Management Press, 2009. 1. vydání. ISBN: 978-80-7261-207-9

[2]

HOUSKA, Miroslav: Spojené arabské emiráty, Teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Centrum vnějších ekonomických vztahů, 1997. Broţura.

[3]

RIEGERT, Jan: Ročenka 2004, Obchod-Kontakt-Marketing.

[4]

SAUNDERS, David: Dubaj, The Arabian Dream. London: TransGlobe publishing, 2003. 1. vydání. ISBN 0954508300.

[5]

Spojené arabské emiráty, Historie, budoucnost, kultura, sport. 2. vydání. Praha: Freytag a Berndt, 2008. Foto: Jan Draţan, Jaromír Cagaš. ISBN 978-80-77316-206-1.

[6]

ZAMYKALOVÁ Miroslava: Mezinárodní obchodní jednání. Praha: Professional publishing, 2003. 1. vydání. ISBN 80-86419-28-2.

Články a bulletiny [7]

Češi v zadlužené Dubaji: Někteří prodělali, ale jinak prý „klídek a pohoda“. On-line zprávy hospodářských novin. [on-line]. [cit. 2010-3-17]. Dostupné z:

http://ekonomika.ihned.cz/c1-39292930-v-dubaji-podnika-rada-cechu-prvni-potizepocitili-uz-pred-rokem [8]

Dopad finanční krize na SAE. Bulletin ZÚ Abu Dhabi 11/2008, Velvyslanectví ČR. Str. 2.

[9]

Komentář k finančním problémům Dubai World. Bulletin ZÚ Abu Dhabi 1/2010, Velvyslanectví ČR. Str. 3.

[10] MOSTÝN, Milan: Kde jsou obchodní příležitosti v SAE. Hospodářské noviny, příloha Exportér č. 4, 2006. [11] ŠUMANSKÝ, Pavel: Ze života české komunity. Bulletin ZÚ Abu Dhabi 7/2009, Velvyslanectví ČR. Str. 4-5.

Internetové zdroje [12] CzechTrade. [on-line]. [cit. 2010-1-2]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/czechtrade-svet/asie/spojene-arabske-emiraty/

53

[13] Ministerstvo zahraničních věcí. [on-line]. [cit. 2009-9-12]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/abudhabi/cz/obchod_a_ekonomika/ceske_firmy_v_sae/index.html [14] Oficiální portál pro podnikání a export BusinessInfo.cz. [on-line]. Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Abu Dhabi k 1. 10. 2009. [cit. 2010-1-2]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/spojene-arabske-emiraty/1001482/1001482/ [15] Oficiální portál pro podnikání a export BusinessInfo.cz. [on-line]. Dopad světové krize na ekonomiku emirátu Dubaj. Zastupitelský úřad ČR. [cit. 2009-9-26]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/spojene-arabske-emiraty/dopad-krize-naekonomikuemiratu-dubaj/1001482/52865/

54

Seznam tabulek, obrázků a grafů Tabulka 1 Základní makroekonomické údaje 2005 - 2009........................................ 20 Tabulka 2 Obchodní bilance za roky 2005 – 2009 (v mld. USD) ............................. 30 Tabulka 3 Teritoriální struktura zahraničního obchodu za rok 2007 (v %) ............... 30 Tabulka 4 Obchodní výměna ČR – SAE za roky 2004 – 2008 (v tis. USD) ............. 34 Tabulka 5 Moţná rizika investování v SAE .............................................................. 44 Tabulka 6 SWOT analýza podnikatelského prostředí v SAE .................................... 45

Obrázek 1 Arabský poloostrov ................................................................................... 9 Obrázek 2 Jeho Výsost šejch Kalifa bin Zayed Al Nahyan ....................................... 11 Obrázek 3 Muţi při modlení .................................................................................... 14 Obrázek 4 Sváteční ţenské oblečení………………………………………………….18 Obrázek 5 Typické muţské oblečení ........................................................................ 18 Obrázek 6 Ropné rafinerie ....................................................................................... 21 Obrázek 7 Hotel Burj Al Arab.................................................................................. 23 Obrázek 8 Uměle vytvořené ostrovy ........................................................................ 24 Obrázek 9 Dálnice Sheikh Zayed Road………………………………………………25 Obrázek 10 Moderní silnice na horu Jebel Hafit u Al Ainu....................................... 25 Obrázek 11 Dubajské letiště ..................................................................................... 25

Graf 1 Národnostní sloţení ...................................................................................... 13 Graf 2 Struktura vývozu z ČR do SAE .................................................................... 35

55

Přílohy Příloha 1: E-mailová korespondence s p. Tichým ................................................. 57 Příloha 2: E-mailová korespondence s pí Kopalovou ............................................ 59 Příloha 3: Organizační struktura firmy ATG s. r. o. .............................................. 62

56

Příloha 1: E-mailová korespondence s p. Tichým Datum: 16. 11. 2009 Váţený pane Tichý,

obracím se na Vás s ţádostí o konzultaci k bakalářské práci. Studuji VŠE v Praze a mým tématem je Podnikatelské prostředí v SAE. Zjistila jsem, ţe zastupujete firmu, která v SAE podniká. Bylo by pro mě velkým přínosem, kdybyste mi byl ochotný sdělit nějaké informace z praxe. Například jak probíhá zaloţení firmy, či pobočky v SAE, jak zde probíhají obchodní jednání a za jakých podmínek. Budu Vám vděčná za jakoukoli pomoc.

S pozdravem Pavla Mejstříková Datum: 17. 11. 2009

Zdravím, co se týče vstupu na trh, není zde ţádný rozdíl mezi národnostmi. Podmínkou je mít místního partnera, který musí vlastnit 51 % firmy. Obvykle se to řeší tak, ţe se udělá druhý kontrakt, kde se potvrdí, ţe ve skutečnosti je pouze na papíře majitelem a firma patří druhému partneru. Má to ovšem svá rizika, neboť při sporu je brána v potaz pouze oficielní verze, tedy 51 % místní! Zaloţení firmy není příliš sloţité, podmínkou je mít místního partnera, kancelář, P. O. Box, telefon. Na základě zakládací listiny ověřené notářem a kontraktu na kancelář pak je vystavena licence na jeden rok. Na základě licence je pak moţno ţádat o pracovní víza pro zaměstnance, ta mají platnost 3 roky. Začátek

je

finančně

nákladný,

je

potřeba

zaplatit

kancelář

na

1

rok

(cca 20 000-50 000 USD), dále samotná licence stojí okolo 5 000 USD, je třeba jmenovat manaţera, tedy náklady s jeho vízem, platem, bytem atd.

57

Jednání zde s místními partnery jsou sloţitá, jsou to rodilí obchodníci. Dobrá je znalost arabštiny. Veškerá obchodní jednání je třeba začínat velmi pomalu, napřed se bavit o jiných věcech neţ se přejde k obchodu. Hodně záleţí na tom vytvořit si osobni vztahy s místními, to pak vše funguje snadněji. Mnoho věcí oficielně trvá měsíce, při dobrých vztazích s místními lze během několika minut. Rozhodně je potřeba být velice zdvořilý a chválit emiráty a jejich šejky. Je nutno ale být zde připraven jednat s řadou národností, neboť místní bývají jen nejvyšší. Normálně se tedy jedná hlavně s Libanonci, Egypťany, Indy či Pákistánci. Na kaţdou národnost je potřeba jiný přístup, to lze pouze dle zkušeností a citu. V zásadě ale jsou korektní, co se domluví, se dodrţí a v některých případech i bez psané smlouvy (to ovšem pouze s místními, neplatí pro Libanonce atd.)

Zdraví Martin Tichý

58

Příloha 2: E-mailová korespondence s pí Kopalovou Datum: 3. 12. 2009 Váţený pane Halamo, studuji VŠE v Praze a právě píšu bakalářskou práci na téma Podnikatelské prostředí v SAE. Na stránkách Czech Trade jsem se dozvěděla, ţe jste na trh SAE pronikl s pomocí této instituce. Ráda bych se Vás tedy zeptala, jak probíhala spolupráce s Czech Trade, jestli Vám pomohl a jak. A dále jsem se chtěla zeptat, jak hodnotíte obchod s SAE, jací jsou to obchodní partneři a za jakých podmínek dodáváte zboţí do SAE. Budu Vám velmi vděčná za odpověď.

S pozdravem Pavla Mejstříková

Datum: 9. 12. 2009 Dobrý den Pavlo, pan Robert Halama je t.č na delší sluţební cestě, já zde pracuji krátce. Vím, ţe na výstavě INDEX v Dubaji na podzim 2007 se naše firma prezentovala prostřednictvím Czech Trade – přes zaslané katalogy. Zástupce Czech Trade p. Jiří Zavadil nám pak zaslal 41 naskenovaných vizitek potenciálních zákazníků, kteří se výstavy zúčastnili. Mezi nimi však byly i firmy ze Saúdské Arábie, Íránu, Kuvajtu, Ománu. Téměř všechny firmy byly osloveny naším představujícím dopisem zaslaným e-mailem, později faxem, později byly kontaktovány telefonicky. A to skutečně mnohokrát. Na e-maily prakticky nikdo, kdo není zrovna dychtivý po nabízeném artiklu, vůbec nereaguje. Zpočátku jsme pouţívali telefonní čísla firmy, ale bylo často těţké dohledat se kontaktní osoby, pak jsme uţ pouţívali jen jejich mobilní čísla. Nutno také podotknout, ţe pouze první tři dny v týdnu jsou vhodné pro kontaktování. Pátek vůbec ne, ale všimla jsem si, ţe kdyţ uţ někdy odpovídali, byla to i neděle. Postupně firmy odpadaly, pokud byl důvod jasný – nechceme obchodovat se sklem mohli jsme hned vědět, na čem jsme. V případě zájmu jsme však posílali e-mailem fotky 59

nebo celý katalog a pak se dotazovali na reakci. Často se ještě nepodívali do počítače nebo sdělili, ţe v současnosti nemají zájem, moţná v budoucnu, je špatná doba, pracují na jiném projektu, potřebují více času, hledají komerčnější věci…..kdyţ uţ jsme se konečně nějak dovolali.

Teď k těm pozitivům: Ještě před zasláním prvního e-mailu naší firmou, jsme byli osloveni jednou firmou z Dubaie na základě katalogu na Indexu. Vypadalo to slibně, zásilka odešla v lednu 2008 za 17 028 USD. Ovšem jakékoli další kontakty byly mizivé. Původní kontaktní osoba z firmy odešla, nový člověk snad na základě návštěvy p.Zavadila o další zásilku zájem projevoval, ale v telefonátu byl velmi zdrţenlivý a písemně nereagoval. Po další návštěvě p. Zavadila se evidentně nechtěl vůbec bavit o obchodování. Dluţno ještě říci, ţe na konci roku 2006 nás sám oslovil zákazník z Dubaje a jiţ v lednu jsme uskutečnili zásilku za 3 011 USD. Další pak v listopadu 2008 za 7 195 USD. Tyto dvě firmy se navzájem znají, a tento zákazník „byl dotčený“, ţe viděl naše zboţí u konkurence. Zdůvodňovali jsme to první zkušební zásilkou – prakticky vzorků pro průzkum trhu. S tímto zákazníkem jsme v kontaktu. Všechny zásilky byly placeny předem bankovním převodem a odcházely letecky. Asi jsem Vám moc nepomohla, pokud ještě něco budete chtít, ozvěte se. Robert Halama bude zpět příští týden.

S pozdravem Věra Kopalová František Halama - Original Czech Art Glass

Datum: 9. 12. 2009 Dobrý den paní Kopalová,

60

pomohla jste mi hodně. Kaţdá informace je pro mě cenná a mohu ji pouţít ve své práci. Ještě bych měla jednu otázku, a to ohledně exportu zboţí do SAE. Měli jste s tím nějaký problém? Například co se týká dokumentů vyţadovaných pro převoz zboţí, nějakých dalších poţadavků či poplatků.

S pozdravem Pavla Mejstříková

Datum: 11. 12. 2009 Dobrý den Pavlo, u všech tří uskutečněných zásilek byla doprava sjednaná zákazníkem v jeho zemi. Jeho dopravní agent kontaktoval našeho dopravce a ten nás. Zboţí jsme pak přivezli. Samozřejmě to bylo po jejich zaplacení za zboţí. Minulý měsíc jsme posílali zásilku jinému zákazníkovi z SAE, který se sám ozval. Zboţí jsme nakonec na jeho ţádost zasílali do SAE Dubaje, kde je značně niţší clo, a on si ho pak převezl do SAE. V tomto případě jsme zjistili dopravné u nás, vč. pojištění, které bylo pro zákazníka přijatelné a on souhlasil. Je pravda, ţe před uskutečněním odvozu zásilky stále psal, ţe má problémy s UPS, proto jsem mu navrhla naši dopravu. Co se týče dokumentů, zasílali jsme fakturu, balicí list a AWB /rovněţ e-mailem/.

/Včera byly problémy s internetem/. Zdravím Věra Kopalová

Datum: 11. 12. 2009 Ještě jsem si všimla, ţe v korespondenci je zaznamenáno, ţe se s minulými zásilkami posílal i Certificate of Origin a samozřejmě byl vystaven Vývozní doprovodný doklad, tzv.Védédéčko. VK

61

Příloha 3: Organizační struktura firmy ATG s. r. o.

ATG s.r.o. QC-Plzeň s.r.o. Pilsen

PK-Q s.r.o. Prague

LA Composite Prague

ATG Inspekta Srl. s.r.o. Prague

ATG Slovakia

Vimatek (Sankt Petersburg) Russia

ATG (Sankt Petersburg, Moscow) Russia

ATG Training and Consultancy (United Arab Emirates)

ATG Turkey Istanbul

ATG inspection services Canada in registration

ATG Egypt in registration

Zdroj: vyţádáno od Ing. Milana Maluška, ředitele pobočky v SAE

62

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů

Recommend Documents