VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj

Cestovní ruch a fotografie (bakalářská práce)

Autor: Eva Prachařová Vedoucí práce: Ing. Liběna Jarolímková, Ph.D.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.

V Praze dne 26.4.2010

………………… podpis studenta

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala Ing. Liběně Jarolímkové, Ph.D. za metodické vedení bakalářské práce, za užitečné připomínky, náměty a odborné rady při zpracovávání tématu. Také děkuji svým nejbližším za jejich podporu během mého studia na vysoké škole.

OBSAH ÚVOD ......................................................................................................................................... 1 1. FOTOGRAFIE JAKO ZPŮSOB ZOBRAZENÍ SKUTEČNOSTI .................................... 3 1.1. Definice pojmů fotografie a cestovní ruch.................................................................... 3 1.2. Význam fotografie a cestovního ruchu.......................................................................... 4 1.3. Prolínání fotografie a cestovního ruchu ........................................................................ 5 1.4. Historie fotografie........................................................................................................... 6 1.5. Barevná a digitální fotografie ...................................................................................... 10 1.6. Současnost a trendy ve fotografii................................................................................. 12 1.7. Autorský zákon ............................................................................................................. 13 2. FOTOGRAFIE V PROPOJENÍ S CESTOVNÍM RUCHEM .......................................... 17 2.1. Dokumentační hodnota fotografie ............................................................................... 17 2.2. Fotografie jako atraktivita ............................................................................................ 18 2.2.1. Výstavy, festivaly .................................................................................................. 18 2.2.2. Významní čeští fotografové.................................................................................. 19 2.3. Marketing a fotografie, vybrané fotografie destinací ................................................. 21 2.4. Fotografické semináře jako produkty destinací a jako náplň zájezdu ....................... 27 3. FOTOGRAFIE A JEJÍ VYUŽITÍ....................................................................................... 28 3.1. Druhy fotografií ............................................................................................................ 28 3.1.1. Dokumentární fotografie....................................................................................... 28 3.1.2. Umělecká fotografie .............................................................................................. 29 3.1.3. Propagační fotografie ............................................................................................ 29 3.2. Propagační materiály .................................................................................................... 30 3.3. Fotobanka...................................................................................................................... 31 3.4. Přínos propojení cestovního ruchu a fotografie .......................................................... 33 4. FOTOGRAFIE JAKO PROSTŘEDEK PREZENTACE.................................................. 35 4.1. Využití propagačních materiálů ................................................................................... 35 4.2. Zhodnocení českých propagačních materiálů ............................................................. 37 4.3. Analýza fotografií v propagačních materiálech .......................................................... 39 4.4. Návrhy na zlepšení a celkové shrnutí.......................................................................... 42 4.5. Další možný rozvoj propojení fotografie a cestovního ruchu.................................... 42 ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 45 POUŽITÉ ZDROJE ................................................................................................................. 47 Knižní zdroje ........................................................................................................................ 47 Internetové zdroje ................................................................................................................ 48 Ostatní zdroje ....................................................................................................................... 48 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................. 50 PŘÍLOHY ................................................................................................................................. 51

ÚVOD V životě každého člověka hrají fotografie určitou roli. Uchovávají vzpomínky na významné události, či na životní okamžiky strávené s rodinou, přáteli, na dovolené a v místech, která mají lidé rádi.

Tato bakalářská práce by měla ukázat, že fotografie není jen obraz, který slouží k lepšímu připomenutí doby minulé. Cílem práce je přiblížit a zkonkretizovat problematiku propojení cestovního ruchu a fotografie v oblastech, ve kterých se nejvýrazněji střetávají a doplňují. Jedná se převážně o výstavy fotografií a tištěné propagační materiály pro potřebu cestovního ruchu. Téma fotografie a cestovního ruchu je zvoleno proto, že se podobným tématem nikdo aktuálně nezabýval a je potřeba problematiku tohoto propojení zpřehlednit. Nejde jen o to, že lidé cestují a při té příležitosti fotografují, aby měli v rodinném albu fotografie proslulých atraktivit. Lidé cestují také proto, aby mohli fotografovat. Problematika propojení cestovního ruchu a fotografie je mnohem hlubší a proto bude přiblížena co nejpřehlednějším způsobem. Dvě tak široké tematické oblasti budou spojeny v jednu, která bude následně zúžena na ty konkrétní oblasti, ve kterých cestovní ruch a fotografie nemohou existovat odděleně. V první části této práce budou vysvětleny základní pojmy k tématu a historie fotografování s odkazem na vývoj cestovního ruchu s prvními náznaky provázanosti těchto dvou odvětví. Druhá část bude zobrazovat konkrétní roviny, ve kterých se cestovní ruch a fotografie střetávají. Třetí část práce bude zaměřena na jednotlivé druhy fotografií s jejich využitím v cestovním ruchu. Závěrečná část bude obsahovat zhodnocení fotografie jako prostředku k prezentaci. Zhodnocena bude také úroveň zpracování propagačních materiálů v České republice s přihlédnutím na konkrétní materiály vybraných krajů. V jednotlivých částech budou odlišné i zdroje informací. Historie fotografie, teoretické vymezení jednotlivých druhů fotografií a marketingové využití fotografie bude čerpáno převážně z knižních publikací. Informace o trendech ve fotografii, výstavách a údaje o České centrále cestovního ruchu budou hlavně z internetových zdrojů. Hodnocené propagační materiály budou porovnávány v tištěné a elektronické podobě.

Tato práce by měla přiblížit problematiku propojení cestovního ruchu a fotografie v několika základních rovinách.

1. FOTOGRAFIE

JAKO

ZPŮSOB

ZOBRAZENÍ

SKUTEČNOSTI 1.1. Definice pojmů fotografie a cestovní ruch Pojem fotografie je velice snadno vymezitelný a to nejen z toho důvodu, že je to pojem všeobecně známý a rozšířený. Fotografie není jen obrazem. Je to věrné zobrazení skutečnosti za pomoci tomu určenému přístroji – fotoaparátu. Fotografie pomohla přiblížit celému světu významné události a kulturu jiných zemí. „Fotografie je způsob záznamu optických obrazů využitím fotochemických změn citlivé vrstvy po následném chemickém zpracování na trvalý obraz buď na papír nebo na diapozitiv.“ 1 Cestovní ruch má definici komplikovanější. Hlavně proto, že přesahuje hned do několika odvětví lidské činnosti. Definice vznikala dlouhou dobu, existují jich desítky a žádná není jednoznačná. Nejčastěji používanou definicí je definice podle World Tourism Organization (Světová organizace cestovního ruchu), která byla ustanovena v roce 1991 na konferenci v Ottavě. „Cestovní ruch je činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí (mimo místo bydliště), a to na kratší dobu než je stanovena (u mezinárodního cestovního ruchu tato doba činí 1 rok, u domácího cestovního ruchu 6 měsíců), přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ 2 „Rozšířené pojetí cestovního ruchu vychází z vnímání cestovního ruchu jako komplexního procesu, který zasahuje nejen jeho účastníky, ale také poskytovatele služeb, destinace, v nichž je cestovní ruch realizován, a tranzitní destinace.“

3

Z této rozšířené

definice plyne, že jednotné vymezení cestovního ruchu je velice komplikované. Důležitým pojmem, který nejlépe vystihuje rozšíření cestovního ruchu do ostatních odvětví, je multiplikační efekt. Neboli zesílený, znásobený účinek. Z cestovního ruchu neprofitují pouze instituce a infrastruktura primárně vytvořená pro návštěvníky, ale i jejich dodavatelé a ostatní poskytovatelé služeb. Jako učebnicový příklad může být uvedena textilní firma. Tato firma vybaví hotelové zařízení, které je určeno k poskytování služeb pro turisty, textiliemi, jako jsou ubrusy, závěsy, ručníky, koberce apod. Zisk z toho 1

UNIVERSUM: všeobecná encyklopedie. Díl 3, F-H. Praha: Odeon 2000. Str. 118. DHV CR: Politika cestovního ruchu v ČR na národní a regionální úrovni. [online]. [cit. 24.3.2010]. Dostupné na www:<www.mmr-vyzkum.cz/infobanka/DownloadFile/5768.aspx > 3 PÁSKOVÁ, Martina. ZELENKA, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj 2002. Str. 45. 2

3

textilní firma má, i když primárně její nabídka toho s cestovním ruchem nemá mnoho společného. Tento jev se nazývá multiplikační efekt turismu. Teoreticky vymezuje přesah cestovního ruchu do ostatních odvětví.

1.2. Význam fotografie a cestovního ruchu Samostatný, ale i propojený význam fotografie a cestovního ruchu je zřejmý v mnoha směrech. Význam fotografie jako prostředku zobrazení skutečnosti je velice vysoký. Nejenže je fotografie každodenní součástí tisku, reklamních ploch a ostatních sdělovacích prostředků, které nás obklopují, ale je nepostradatelná v odborných publikacích, učebnicích apod. Názornost, se kterou nám přibližuje neznámé skutečnosti se nyní už nedá dostatečně ocenit. „V době, kdy se fotografie po svém vzniku stávala součástí každodenního života, bylo přesné zobrazení nesmírně ceněno. Fotografování bylo prostředkem, který umožnil zobrazit živou přírodu s dokonalostí nedostižnou pro běžné způsoby kresby a malířství, s dokonalostí odpovídající přírodě samé.“

4

Zvláště pak u

přírodovědných publikací je tento způsob zobrazení nejvěrohodnějším. Význam cestovního ruchu pro společnost je také velice důležitý. Jeho největší rozvoj evidujeme hlavně po druhé světové válce, kdy svět prošel tzv. procesem demokratizace. Další vlnu rozvoje a rozšíření znamenal pád železné opony. V dějinách rozlišujeme čtyři hlavní etapy rozvoje cestovního ruchu (viz příloha - Tabulka 1). Jak už bylo uvedeno výše, cestovní ruch přesahuje do dalších odvětví lidské činnosti, nelze tedy jeho význam přesně ocenit, ani porovnat jeho pozici např. v ekonomice. Produkty, služby a atraktivity, které jsou primárně určeny pro návštěvníky, mohou využívat i rezidenti a naopak. Služby a infrastruktura pro místní obyvatele je využívána návštěvníky. Tato provázanost nabídky služeb pro návštěvníky a rezidenty je většinou téměř neoddělitelná, nelze ji jednoduše rozlišit. Zde se vyskytuje první problém při zjišťování přínosu do ekonomiky – jak např. provozovatel restauračního zařízení

4 Zpracováno podle: TAUSK, Petr: Dějiny fotografie: určeno pro posl. fak. filmové a televizní. [Díl] 1., Přehled vývoje fotografie do roku 1918. 1. vyd. Praha: SPN 1987. Str. 185.

4

v centru města pozná, zda u něj konzumoval rezident, či návštěvník? Nepozná, proto jsou tyto údaje pouze odhadovány na základě různých kritérií.

1.3. Prolínání fotografie a cestovního ruchu Cestovní ruch a fotografie jsou propojeny v několika oblastech. V kapitole věnované propojení fotografie s cestovním ruchem bude tento vztah sledován pouze v několika vybraných směrech. V takových, ve kterých je jejich vztah jednoznačný. První oblastí, ve které se prolíná cestovní ruch a fotografie, jsou kulturní události, jejíchž předmětem jsou právě fotografie. Jedná se o výstavy a fotografické festivaly. Tyto společenské akce jsou velmi oblíbenou kulturní událostí, která znamená příliv návštěvníků. Další oblastí je bezpochyby fotografování na cestách. Turisté během dovolených a výletů fotografují hlavně kvůli snímkům do rodinného alba. A nejen kvůli nim. Jde o to, lépe si zapamatovat atmosféru daného místa. Provozovatelé atraktivit a služeb v turistických oblastech si to v posledních letech velice dobře uvědomují a snaží se fotografům vyjít vstříc pestřejší nabídkou příležitostí k fotografování. Nabídka služeb v cestovním ruchu spojených s fotografováním je neustále rozšiřována. Například segment se posunul ke specializovaným cestám za účelem fotografování. Jedná se o cestovatelské semináře spojené s fotografováním, při kterých na účastníky dohlíží profesionální fotograf a radí jim, jak danou scenerii, objekt, či situaci co nejlépe vyfotografovat. Důležitou oblastí, ve které se setkává cestovní ruch a fotografie, jsou propagační materiály. Jedná se o tištěné brožury a letáky, jejichž účelem je dostat do povědomí potencionálních návštěvníků informace o destinaci. Informace obecného, kulturně-historického a společenského rázu. Tyto propagační materiály tvoří tzv. image destinace, důležitou pro marketingovou propagaci oblasti. Image destinace je pro cestovní ruch rozhodující, tedy to, jak daná destinace působí na svoje okolí. Každá destinace, či atraktivita se snaží mít image co nejpřitažlivější pro

turisty. Dosahuje toho

hlavně cíleným

managementem. „Marketingový management

a propracovaným

marketingovým

destinace lze považovat

zatím za

nejvyspělejší generaci regionálního řízení a organizace turismu. Marketingové přístupy v cestovním ruchu je nutné modifikovat s přihlédnutím k některým ze specifik cestovního

5

ruchu. Cestovní ruch je výrazně závislý na geografickém prostoru, jako subjekty trhu vystupují destinace cestovního ruchu. V cestovním ruchu se významně projevuje sezónnost a tím i kolísání mezi nabídkou a poptávkou, v odvětvích cestovního ruchu je vysoký podíl živé práce a služeb.“ 5 Marketingový management je přístup, který ovlivňuje všechny procesy v řízení organizace. Pokud tedy jsou všechny procesy důsledně propracované, mělo by to v praxi znamenat celkovou popularitu destinace. Další velkou oblastí, kde jsou fotografie pro cestovní ruch využívány, je prodej suvenýrů. V první řadě pohlednice, které jsou téměř výlučně fotografické. Opět je u nich důležité zpracování a provedení snímku. Ten by měl být co nejvíce originální. S přihlédnutím k podkapitole o zprofanovaných záběrech, lze říci, že klasickým záběrem atraktivity nebude nikdo zaujat natolik, aby si pohled koupil. Druhou oblastí jsou veškeré možné suvenýry s vyobrazením atraktivit – trička, čepice, pexeso, hrníčky, skleničky, obrazy a obrázky (většinou umělecké fotografie), plakáty a mnoho dalších. Většina z nich působí na místní obyvatele jako kýč, ale vkus turistů je různorodý. I přes tento fakt by mělo grafické i praktické zpracování suvenýrů dosahovat určité úrovně.

1.4. Historie fotografie Každý už určitě někdy udělal svoji vlastní fotografii. Ať už na ní bylo cokoliv, znázorňovala důležitou věc, významnou událost, hodnou uchování pro další léta. Málo koho ale napadlo se zajímat o to, jak vlastně fotografie a fotografování vzniklo. „Vynález fotografie byl sám o sobě logickým důsledkem určité vyspělosti lidské společnosti. Patří k těm přínosům, které nebyly učiněny náhodou, ale staly se výsledkem cílevědomého hledání a bádání.“ 6 Fotografování je relativně mladé odvětví. Zpočátku chemické pokusy se postupem času přeměnily v digitalizované postupy. První fotografie vznikaly pomalu,

5

BOTURA, Tomáš: Management a marketing destinace cestovního ruchu [elektronický zdroj]. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita 2007. Str. 9. 6 TAUSK, Petr: Dějiny fotografie: určeno pro posl. fak. filmové a televizní. [Díl] 1., Přehled vývoje fotografie do roku 1918. 1. vyd. Praha: SPN 1987. Str. 8.

6

mnohdy i několik hodin. Ale snaha zachovat trvanlivý záznam obrazu skutečnosti vědcům vydržela. Průkopníkem v oblasti vzniku fotografie byl francouzský vynálezce Joseph Nicéphore Niépce. „Tento vědec zhotovil v roce 1826 první fotografii, která je nazývána „Pohled na dvůr“ (viz příloha – Obrázek 1). Tento snímek byl dlouhodobě skryt před zraky veřejnosti, až byl v roce 1952 objeven anglickým historikem fotografie H. Gernsheimem a získán pro jeho sbírku. Zadní strana byla označena jako první výsledek získaný samočinným působením světla. Rozměr 16,2 x 20 cm, expoziční doba snímku – neuvěřitelných 8 hodin. Kvalita nebyla nejlepší, autor si toho byl vědom a to byl také zřejmě jeden z důvodů, proč nezveřejnil výsledek své práce okamžitě, pokračoval v pokusech a tento snímek ukryl před veřejností. Nepovažoval za důležité ho prezentovat.“ 7 Do doby Gernsheimova objevu se za první fotografii považoval snímek „Prostřený stůl“ (viz příloha – Obrázek 2) z roku 1829, který také zhotovil J.N.Niépce. Použitá metoda heliografie byla později zdokonalena spolupracovníkem J.N.Niépceho Louis-Jacques-Mandem Daguerrem, který v roce 1839 představil tzv. daguerrotypii, první světově rozšířenou metodu fotografování (viz příloha – Obrázek 3). Zpočátku to byli pouze vědci, kteří se zabývali fotografováním a zhotovováním snímků. V druhé polovině 19. století byl evidován obrovský rozmach a rozšíření aparátů a vybavení mimo vědecké kruhy. Postupně se začali krystalizovat jednotliví fotografové, kteří hledali novou inspiraci, nová témata a stále ještě nové fotografické techniky, jejíž vývoj umožňoval zkracování expoziční doby při vhodné kombinaci materiálů s využitím světelné optiky. To bylo důležité hlavně pro kvalitu snímku. Následovalo nespočetně zdokonalujících kroků, ale za rok, kdy se zrodil předchůdce moderní fotografie a kdy se fotografování velice rychle šířilo je považován rok 1839. Vznikaly první nápady, jak fotografovat objekty mimo ateliér. Začaly se objevovat pojízdné a přenosné laboratoře, ve kterých vznikaly první snímky z cest. Zde je evidováno první napojení fotografie na cestovní ruch. Ke zrakům veřejnosti se dostávaly autentické záběry památek a míst, která byla známá z kreseb a cestopisů. Prvními záběry proslul Chrám Matky Boží v Mnichově (1839, autoři Kobell a Steinheil), Montmartre s větrnými mlýny (1839, autor Bayard), či Daguerrův snímek Zámku v Tuileriích nad Seinou z téhož roku (viz příloha - Obrázek 4).

7

Zpracováno podle: SKOPEC, Rudolf: Dějiny fotografie v obrazech od nejstarších dob k dnešku. 1. vyd. Praha: Orbis 1963.

7

Nejednalo se jen o záběry jednotlivých atraktivit, ale prosluly např. snímky z Itálie a Korsiky. Otázkou času bylo, kdy se fotopřístroj stane standardním vybavením každého cestovatele. Toto odvětví fotografování velice rychle nabývalo na významu. JosephPhilibert Girault de Prangey proslul svými snímky z cest po Itálii, Řecku, Egyptě, Sýrii a Palestině už v roce 1842. Dalšími mezníky v tomto oboru bezpochyby byl výstup na Mont Blanc v roce 1862 a také severoněmecká výprava na vrcholky And k příležitosti fotografování zatmění Slunce v srpnu 1868. Pro srovnání fotografie s rytinou viz příloha – Obrázek 5 a 6. Rytina nepůsobí tak autenticky, nemá dokumentační hodnotu. Fotografie je současně i důkazem, že fotograf danou atraktivitu skutečně navštívil. Když se v roce 1873 objevilo v newyorském „Daily Graphic“ první polotónové zobrazení reprodukce paláce „Steinway Hall“, pro současníka to neznamenalo téměř nic. V té době si nikdo neuvědomil důležitost události a dopad pro další generace zavedením fotografie v periodiku. Byl to neuvěřitelný zlom a periodika mohla začít přecházet na přímé využití fotografií pro ilustrační účely. Za hlavní příčinu tohoto mdlého přijetí současníky se považuje kvalita zobrazeného snímku. Pokrok a výrazné zlepšení této oblasti prezentace fotografií byl zaznamenán ale až po roce 1890, kdy vznikaly cestopisné reportáže, primárně pro publikování v periodiku, nikoliv pro vlastní sbírku, jak bylo do této doby zvykem. Původně krajinářské snímky se proměňovaly ve svědectví, která se ke čtenářům dostávala prostřednictvím tisku. Jedná se o tzv. dokumentární fotografie, tedy uplatňování nejpokrokovějších řešení přímo v praxi. Za předchůdce cestopisných reportérů je považován John Thomson, který v roce 1867 knižně publikoval své fotografie z cesty po Číně, Malajsku, Kambodži a Hong Kongu pod názvem „Kambodžské starožitnosti.“ Proslavil ho také cyklus fotografií „Život na ulici v Londýně.“ Fotografů, kteří se zaměřili na dokumentární fotografie publikované tiskem je známo několik, např. Peter Henry Emerson svým cyklem „Obrazy ze života ve východní Anglii“ z roku 1897, Paul Martin „Londýn v plynovém osvětlení“ z roku 1899, nebo Vittorio Sella, specializující se na reportáže z horského prostředí, a jeho cykly fotografií z Aljašky, Alp, Kavkazu či Himalájí, které vznikaly kolem roku 1890. Jeho snímky z posledně zmiňované destinace byly tak zdařilé, že když v roce 1939 (o celých 50 let později) vyšla publikace „Himaláje v obrazech“, bylo 36 z celkových 40 použitých fotografií dílem V. Selly.

8

„Formování základů pro moderní dokumentární tvorbu započal Burton Holmes, právem označován za největšího z amerických dokumentárních fotografů 90. let 19. století, který se po návštěvě Japonska v roce 1892 rozhodl věnovat profesionální přednáškové činnosti. Přivezl si z cesty mnoho fotografií, které promítal posluchačům jako diapozitivy a komentoval je svými vlastními slovy. Jeho snímky zobrazovaly charakteristické výjevy ze života, pohledy na krajinu a města v záběrech, které věrohodně přiblížily představy o vzdálených zemích (viz příloha – Obrázek 7). Bohužel, jeho dílo na čas upadlo v zapomnění, protože používal fotografie hlavně pro oživení svých přednášek a nepublikoval. Jeho dílo bylo dodatečně vydáno až v roce 1977.“

8

Období poloviny 19. století bylo velice rozporuplné. Na jedné straně pokrok techniky směrem k fotografování, na straně druhé malíři, kteří ve fotografii viděli určitého konkurenta. I když se jednalo pouze o černobílou kopii skutečnosti. Fotografie byla dílo velice autentické a postupem času její zhotovení bylo méně časově náročné, než namalovaní obrazu. Názory tehdejších umělců a vědců jsou velice zajímavé. V roce, kdy vznikla první fotografie pomocí daguerrotypie, pronesl klasicistní malíř Paul Delaroche slavný citát: „Ode dneška je malířství mrtvé.“ Malíři cítili určitou soutěž, zpočátku se báli úplného vytěsnění z uměleckého pole. V současnosti je známo, že to byly obavy zbytečné, vyznavači klasického zobrazení na plátně zůstávají do dnes věrni malířství a obrazy i dnes mají důležité místo v umělecké tvorbě. Na straně vědců převládalo nadšení z toho, jak fotografie umí věrně zkopírovat skutečnost tak, že dokonale odpovídá přírodě. Na straně umělců, hlavně básníků a malířů převládal názor opačný, uvádí se příklad Charlese Baudelaira, básníka a spisovatele. Člověku, který hlásal právo na obraznost, se vyloženě příčilo něco, co je přímou kopií skutečnosti, a také, že by to bylo považováno za umění! Zajímavá je i úvaha Rudolpha Töpffera, kreslíře, spisovatele a profesora estetiky, který tvrdí: „Velcí malíři typu Rafaela, Clauda a Michelangela se snažili své dílo nejen založit na studiu přírody, ale i na odklánění se od skutečnosti, aby ji mohli zkrásnět a lépe interpretovat její podstatu. Naproti tomu fotografové skutečnost jen kopírují, a proto mohou vytvořit jen základy k jejímu dalšímu studiu.“ 9

8

Zpracováno podle: TAUSK, Petr: Dějiny fotografie: určeno pro posl. fak. filmové a televizní. [Díl] 1., Přehled vývoje fotografie do roku 1918. 1. vyd. Praha: SPN 1987. 9 TAUSK, Petr: Dějiny fotografie: určeno pro posl. fak. filmové a televizní. [Díl] 1., Přehled vývoje fotografie do roku 1918. 1. vyd. Praha: SPN 1987. Str. 186.

9

Vynález fotografie znamenal významný zlom v dokumentování skutečnosti. Z pohledu současníka se fotografování jeví něčím obyčejným, noviny a časopisy plné obrázků jsou pro něj samozřejmostí.

1.5. Barevná a digitální fotografie Vynález barevného zobrazení skutečnosti bezpochyby znamenal další mezník ve vývoji fotografie. Není to ale jednoznačný časový bod. Ke vzniku barevné fotografie vedla dlouhá cesta. Touha obohatit snímek o barvy se objevila ve stejné době, kdy fotografování vzniklo. První úspěchy byly zaznamenány už v devatenáctém století. Postupy to ale byly velice složité, a proto neměly naději na větší rozšíření. V literatuře je uváděn rok 1850, kdy Levi L. Hill zhotovil první barevné fotografie. Bohužel nebyly potřebně ustálené a když byly vystaveny světlu, obraz zanedlouho zmizel. V průběhu dalších desetiletí vzniklo mnoho metod, způsobů a postupů k získání barevné fotografie. V roce 1861 byl předveden aditivní princip barevné fotografie Jamesem Clerkem Maxwellem, který znamenal překrytí barevných filtrů tak, aby v oku vznikl barevný obraz (viz příloha – Obrázek 8). Až v roce 1907 objevili bratři Lumiérové barevnou metodu reprodukce tzv. autochrom. O rok později byly na trh uvedeny inverzní desky s barevným rastrem. Tento objev znamenal opravdový vznik barevné fotografie. I přes to dávalo mnoho fotografů v té době přednost kolorování černobílých fotografií. Období mezi světovými válkami patřilo pokusům a snahám o nalezení uspokojivého barevného systému pozitiv-negativ. To se podařilo v roce 1939 a během druhé světové války, v roce 1942, byl vynalezen barevný fotografický papír. „Barevná fotografie oslovila širší veřejnost až těsně před druhou světovou válkou. Profesionálové i amatéři mohli začít zhotovovat pestřejší snímky – ať už z hlediska barevného, či tematického. Oblíbenými fotografickými motivy se staly květiny, barevné zralé plody, dívky v krojích, barevně natřené čluny v přístavech, slavnostní shromáždění, západy slunce...“ 10 Barevné fotografie se zpočátku nejhojněji užívalo v reklamě, v propagačních materiálech, na plakátech a v katalozích. Postupně pronikla i do dalších oblastí – do dokumentárních fotografií, do cestovatelských časopisů a ostatních magazínů. „Největšího 10

BARAN, Ludvík: Barevný svět a jeho reprodukce ve fotografii. 1. vyd. Praha: SPN 1976. Str. 22.

10

rozmachu se barevná fotografie dočkala v 60. letech. Příkladem slouží časopis National Geographic, kdy během 60. let přešli všichni jeho reportéři na barevné snímky a černobílé využívali pouze v případě, kdy bylo potřeba potrhnout exkluzivitu daného článku. 60. léta znamenala pro barevné zpracování fotografií zlom. V této době se velice rozšířila mezi amatérské fotografy a začala znamenat téměř nutnost pro každého cestovatele. Do popředí se dostaly barevné rodinné snímky z dovolených a z cest. Takovýto rozvoj doprovázel novou vlnu turismu 60. let. Za zpopularizováním fotografií je také fakt, že se v této době začaly hojně pořádat fotografické výstavy, manifestace v některých muzeích a kulturních zařízení a také nové typy výstav. Jejich divák si zvykl na jasný obraz a poznal kouzlo živé barevné fotografie, na kterou nebyl z minulosti zvyklý.“ 11 Problematika vzniku digitální fotografie sahá také do 60. let 20. století. „Za skutečný počátek dnešních digitálních přístrojů lze pokládat zobrazování pomocí prvku CCD, který převádí světelné obrazy na využitelnou elektrickou informaci. Poprvé byl vyroben v Bellových laboratořích v roce 1969 a byl snímacím prvkem elektronické kamery, vyrobené o rok později.“

12

Ale skutečný elektronický záznam do fotografie pronikl na

počátku 80. let. „První kamera na statické snímky firmy Sony Mavica byla představena v roce 1981. První opravdovou digitální černobílou kameru bylo možno vidět na CeBit v roce 1991 pod názvem DigiCam a pocházela od kalifornské firmy Dycam. Na Fotokině 1992 již byly předvedeny výrobky vhodné i pro profesionální práci. U nás nastal obrovský rozmach digitální fotografie po výstavě Invex 1996.“

13

Po této výstavě bylo evidováno

obrovské, až masové rozšíření digitálních fotopřístrojů nejen mezi profesionálními fotografy, ale i v řadách amatérů. V současnosti je jasné, že fotografické technologie jsou v neustálém vývoji, zdokonalují se nejen přístroje (analogové, digitální), ale také fotomateriál. Heslem pro 21. století jako by bylo „uchovat obraz detailněji, kvalitněji, rychleji.“ Vývoj fotografie znamenal dlouhou cestu. V současnosti je fotografie jako zobrazení skutečnosti a uchování záznamu nedílnou součástí pro většinu oborů lidské činnosti. Stačí se jen rozhlédnout kolem. Pro srovnání viz příloha – Tabulka 2.

11

BARAN, Ludvík: Barevný svět a jeho reprodukce ve fotografii. 1. vyd. Praha: SPN 1976. Str. 91. STÝBLO, Pavel: Teorie digitální fotografie. 1. vyd. Praha: TOMOS 2006. Str. 6. 13 PONEC, Jan. JIRÁČEK, Milič: Digitální fotografie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého 2002. Str. 5. 12

11

1.6. Současnost a trendy ve fotografii V současnosti je digitální přístroj u široké veřejnosti vyhledáván mnohem častěji, než klasický fotoaparát na negativ. Je velice problematické zjistit údaje o počtu prodaných fotoaparátů, proto jsou uvedeny údaje získané z několika zdrojů. Prodej digitálních fotoaparátů zaznamenal v České republice největší boom mezi lety 2003 a 2004. „V roce 2003 se počet prodaných digitálních přístrojů odhadoval na 165 000 ks a v roce 2004 to bylo už 463 500 ks.“ 14 „ O rok později to bylo 424 000 ks a v roce 2006 už 540 000 ks.“ 15 Pokles mezi lety 2004 a 2005 může být připočten faktu, že se jedná o dva různé zdroje. Tendence tedy může být považována za rostoucí. Novější údaje nebyly zveřejněny. Dá se ale předpokládat, že počet prodaných digitálních fotoaparátů v České republice od roku 2007 do současnosti poklesl, nejen z důvodu finanční krize, ale i z důvodu nasycenosti trhu. Problém nasycenosti trhu se netýká pouze České republiky. Výrobci fotoaparátů řeší tento problém plošně. V posledních letech jsou zaznamenávány trendy, které nasvědčují obměně sortimentu v nabídce digitálních fotoaparátů. „Tzv. kompakty začínají pomalu ustupovat do pozadí, začíná se stále více rozšiřovat nabídka tzv. digitálních zrcadlovek, které mohou být využívány nejen odborníky, ale i širší veřejností. Zvyšující se nabídka výrazně snižuje cenu. Za další z trendů může být považováno zvýšení prodeje a rozšiřující se nabídka příslušenství pro fotopřístroje. Při ústupu kompaktů lehce do pozadí a při rozvoji zrcadlovek, se začala rozšiřovat nabídka a následně i prodej dalšího příslušenství jako jsou objektivy, blesky, filtry, předsádky, redukce, mezikroužky atd. Kompakty takovéto příslušenství nepotřebují.“ 16 (viz příloha – Obrázek 9, 10) Výrobci se také začali orientovat na specifické cílové skupiny. Faktem je, že od doby vzniku digitálních fotoaparátů se okruh spotřebitelů velice rozšířil a to převážně mezi mladou generaci. Dnes je běžnou záležitostí ovládat, či vlastnit digitální fotoaparát od mladistvého věku. Výrobce i prodejce si toho je vědom, přizpůsobuje tomu svoji nabídku. Zlepšování kvality sortimentu je evidováno převážně v oblasti služeb. Fotografie jsou tisknuty na lepší fotopapír a to za nižší cenu, méně času trvá i samotné zhotovení 14

Fotografování [online]. [cit. 19.3.2010]. Dostupné na www: 15 Novinky [online]. [cit. 19.3.2010]. Dostupné na www: 16 Zpracováno podle: Fotografování [online]. [ cit. 19.3.2010]. Dostupné na www:

12

fotozakázky. Samozřejmostí je i odeslání fotografií do fotosběrny prostřednictvím internetu a pak buď vyzvednutí na prodejně, či zásilkový servis. Je tím ušetřena jedna, či obě cesty do fotoprodejny. Zde také v budoucnu můžeme očekávat neustálé zlepšování a zkvalitňování přístupu k zákazníkovi a zkracování doby, za jakou je fotografie fyzicky v zákazníkově ruce. Neustálé vylepšování a vymýšlení nových funkcí u fotoaparátů nemůže probíhat do nekonečna, dá se předpokládat, že za určitý čas dosáhne svého vrcholu. Nebo se začne ubírat jiným směrem. „Třeba už nebude jen záznamovým médiem fotografií a videa, ale také poslouží coby audio/video přehrávač, vysokokapacitní paměťové médium, budeme s ním moci provádět video-konference, surfovat po internetu, navíc každý bude mít ke svému aparátu zabezpečen přístup pomocí otisku prstu nebo skenu oční duhovky. Otázkou zůstává, zda-li se ještě stále bavíme o digitálním fotoaparátu.“ 17 Fotoaparát je nyní běžnou součástí mobilního telefonu. Na českém trhu se poprvé objevil integrovaný fotoaparát v mobilním telefonu v červenci 2002.

18

Za dobu 8 let nastal

také velký rozvoj v této oblasti, stejně jako ve vývoji digitálních fotoaparátů. V současné době se některé integrované fotoaparáty rovnají kvalitou snímků pořízených kompakty. Hlavní výhodou je možnost okamžitého odeslání pořízeného snímku do jiného zařízení. Návštěvníci a cestovatelé dávají zatím přednost fotoaparátům. Je zaznamenáván neustálý technologický vývoj. V oblasti digitální fotografie bude jistě pokračovat i v následujících letech, protože pokrok se nedá zastavit. Nemůže být ale ani předpovězeno, jak dlouho bude tento vývoj trvat, ani jakým půjde směrem. Nezbývá, než nechat vědce dále pracovat.

1.7. Autorský zákon Když v polovině 19. století začaly vznikat první fotografie, byl pro všechny důležitý pouze samotný vynález fotografování. Dnes v moderní době médií je čím dál více podstatnější otázka autorství. V České republice je tato problematika ošetřena zákonem 121/2000 Sb., zákonem o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů.

17

Fotografování [online]. [cit. 19.3.2010]. Dostupné na www: 18 Zdroj: Historie mobilních komunikací v datech [online]. [cit. 18.4.2010]. Dostupné na www:

13

Zákon je často upravován, jen v roce 2006 prošel třemi menšími změnami. To je také důkaz toho, jak je obtížné pracovat s autorskými díly, je třeba se neustále zajímat o legislativu, abychom z publikování díla neměli problémy. Každá fotografie je autorským dílem. Pouze minimální počet fotografů si to uvědomuje, a to dávají své vlastní fotografie k dispozici rodinným příslušníkům, přátelům, ať už v klasické tištěné podobě, nebo ve formě elektronické. Na fotografii se vztahuje autorské právo, které vzniká v době, kdy je snímek vyjádřen v jakékoliv vnímatelné podobě. Tedy v okamžiku, kdy je stisknuta spoušť fotoaparátu a snímek je uložen buď do paměťové karty, nebo je zaznamenán na negativ. Autorské právo zahrnuje výlučná práva osobnostní a výlučná práva majetková. První jmenované právo znamená to, že autor může rozhodnout o zveřejnění svého díla, osobuje si jeho autorství a jeho dílo je nedotknutelné, bohužel je nepřevoditelné a zaniká smrtí autora. Výlučné právo majetkové vymezuje podmínky a okolnosti, za kterých lze dílo užít. Užívá ho nejen samotný autor, ale i ostatní osoby, na které se tento zákon vztahuje. „Právem dílo užít je a) právo na rozmnožování díla (§ 13), b) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 14), c) právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 15), d) právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 16), e) právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 17), f) právo na sdělování díla veřejnosti (§ 18)“ 19

Pro fotografa je dalším důležitým paragrafem č. 17, který se týká vystavování. Jedná se o „zpřístupňování díla v hmotné podobě umožněním zhlédnutí nebo jiného vnímání originálu nebo rozmnoženiny díla.“

20

V následující kapitole je rozvedena

problematika vystavování a pořádání výstav samotných, zde je uvedena pouze citace tohoto zákona, kvůli náležitosti k tomuto celku. Zákon pamatuje i na bezúplatné zákonné licence, mezi které patří např. citace – tedy opsání, či okopírování něčeho je možné s uvedením zdroje, ze kterého jsme čerpali.

19

Zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů. In § 12, odst. 4. Dne 14.3.2010. Dostupné na www: 20 Tamtéž, in § 17.

14

V případě fotografií se nejedná o citace, ale o propagaci jednotlivých výstav, prezentací, přednášek, nebo o umístění snímků na veřejnosti – např. billboardy, plakáty. „Do práva autorského nezasahuje ten, kdo za účelem propagace výstavy nebo prodeje originálů či rozmnoženin uměleckých děl taková díla užije v rozsahu nezbytném pro propagaci takové akce, s výjimkou jakéhokoliv jiného užití k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu prospěchu. Je-li to obvyklé, je nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.“ 21 Každý pořadatel tedy může zákonně použít dílo k propagaci výstavy či prodeje. S touto problematikou souvisí následující paragraf o umístění díla na veřejném prostranství : „Do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou nebo grafikou, fotografií nebo filmem nebo jinak zaznamená nebo vyjádří dílo, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství; do autorského práva nezasahuje ani ten, kdo takto vyjádřené, zachycené nebo zaznamenané dílo dále užije. Je-li to možné, je nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a umístění.“

22

To se týká např. v tisku komentovaných veřejných prostranství,

která se pro ilustraci objeví na fotografii spolu s dílem. Nejedná se o úmyslné zneužití díla. Díla vytvořená na objednávku a soutěžní díla mají také vymezena svá vlastní pravidla pro používání a zveřejňování. Tato problematika bude přiblížena v podkapitole o fotobance České centrály cestovního ruchu. Nyní bude uvedena pouze citace zákona. „Je-li dílo autorem vytvořené na základě smlouvy o dílo (dílo vytvořené na objednávku), platí, že autor poskytl licenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy, není-li sjednáno jinak. K užití díla nad rámec takového účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční smlouvy, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak. Není-li sjednáno jinak, autor může dílo vytvořené na objednávku užít

a

s oprávněnými zájmy objednatele.“

poskytnout 23

licenci jinému, není-li to v rozporu

Odstavce 1 a 2 platí také pro dílo vytvořené autorem

jako soutěžícím ve veřejné soutěži. Pro potřebu této práce bude nutné objasnit, co zákon rozumí pod pojmem databáze. „Databází je pro účely tohoto zákona soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných 21

Zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů. In § 32. Dne 14.3.2010. Dostupné na www: 22 Tamtéž, in § 33, odst. 1. 23 Tamtéž, in § 61, odst. 1-2.

15

prvků,

systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných

elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření.“

24

Pořizovatelem je buď fyzická nebo právnická osoba, která ji má na starost. Jedná se o aktualizace, doplnění, či zkrácení některých údajů. Databáze, ať už slouží veřejnosti nebo jen uzavřenému okruhu lidí, vzniká na základě funkčního kritéria, nikoliv pod kritériem tvorby. Primární je tedy její funkčnost. Všechna výše uvedená „ustanovení tohoto zákona se vztahují na díla autorů a umělecké výkony výkonných umělců, kteří jsou státními občany České republiky, ať byly vytvořeny nebo zveřejněny kdekoli. Na díla a umělecké výkony cizích státních příslušníků a osob bez státní příslušnosti vztahují se ustanovení tohoto zákona podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů České republiky, a není-li jich, je-li zaručena vzájemnost. Není-li splněna žádná z podmínek uvedených v odstavci 2, vztahuje se tento zákon na díla autorů a výkony výkonných umělců, kteří nejsou státními občany České republiky, byla-li poprvé v České republice zveřejněna, anebo má-li zde autor či výkonný umělec bydliště.“ 25 Postihovatelem nedodržení autorského zákona je Ministerstvo kultury ČR.

24

Zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů. In § 88. Dne 14.3.2010. Dostupné na www: 25 Tamtéž, in § 107, odst. 1-3.

16

2. FOTOGRAFIE V PROPOJENÍ S CESTOVNÍM RUCHEM „Cestování a fotografování patří k sobě. Každý, kdo rád cestuje, by měl fotografovat, neboť fotografie uchová cestovní zážitky živé; každý, kdo fotografuje by měl hodně cestovat, protože fotografování oživí jeho práci velkou rozmanitostí námětů a nových problémů.“

26

Tento citát z knihy Karla Cmírala vypovídá o provázanosti cestování

a fotografování. V současnosti tyto dvě činnosti je velice těžké oddělit. Turisté každoročně na svých cestách vytvoří miliony snímků, které mají určitou dokumentační, ale i citovou hodnotu. Citová hodnota závisí čistě na autorovi, či na osobě zobrazené na snímku. Dokumentační se odvíjí od několika skutečností.

2.1. Dokumentační hodnota fotografie Na počátku je touha něco za určitým účelem zaznamenat. Jednat se může o událost, prostředí, okolí, osobu apod. Zřídkakdy si autor uvědomuje, že k fotografii neodmyslitelně patří i její historická hodnota – fotografie je velice názorným dokumentem doby, ve které vznikla. „Fotografie je schopna reprodukovat věrně jevovou realitu. Svědecky dokládá totožnost osob, věcí, dějů, událostí, vypovídá o jejich vlastnostech, situaci i čase tak podrobně, jak to málokdy popisuje psaný dokument. (...) Je tak rychlá, že stačí zachytit zlomek nelíčeného citového projevu, zlý záblesk očí, laskavé pousmání, zjihnutí, první vlnu radosti... – je autentická.“ 27 Od 1. poloviny 19. století vzniklo nepřeberné množství cenných snímků, které jsou v současnosti považovány za velice hodnotný zdroj informací o tehdejší době. Snímky ze společenských setkání, zlomových událostí či z běžného života. To vše fotografie autenticky přibližuje. Fotografie z 19. století, ale i z počátku 20. století jsou považovány za starožitnosti a jsou na trhu vysoko finančně ceněny.

26

CMÍRAL, Karel: Fotografování na cestách. 1. vyd. Praha: SNTL 1959. Str. 5. BARAN, Ludvík: Fotografie jako dokument a tvorba. 1. vyd. Praha: Ústřední kulturní dům železničářů 1990. Str. 6.

27

17

2.2. Fotografie jako atraktivita 2.2.1. Výstavy, festivaly Doba, kdy veřejnost chtěla vidět pouze fotografii na vlastní oči je dávno pryč, diváci už nejsou pouhými obdivovateli nové techniky. Fotografie se objevují na každém kroku a tento způsob zobrazení skutečnosti je považován za běžnou, rutinní záležitost. V současné době je úkolem přivést návštěvníka na výstavu fotografií kvůli obsahové stránce výstavy. Návštěvníkovo rozhodnutí závisí pouze na tom, jak mu je blízká zobrazovaná látka, či zná-li práci vystavovaného fotografa z minulosti. Výstavy fotografií jsou rozšířenou atraktivitou pro cestovní ruch. Oblíbenou záležitostí jsou i fotografické festivaly. Určeny nejsou vždy jen pro místní obyvatele, ale mohou je konzumovat i návštěvníci daného města. Aby se návštěvníci o výstavě dozvěděli, k tomu je potřeba propagace. Propagace co nejširšímu okruhu potencionálních návštěvníků, např. v rámci celého státu, výstavu či festival učiní zajímavými na tolik, že se návštěvník rozhodne dané město navštívit hlavně proto, aby je zhlédl. Dalším způsobem propagace je cílená reklama na turisticky zajímavých místech a v informačních centrech. Návštěvník města si nenechá výstavu nebo festival ujít. Otázka marketingu hraje velkou roli. Mezi marketingově dobře propagované výstavy se v České republice řadí mimo jiné World Press Photo a její obdoba Czech Press Photo, nebo stálá expozice fotografií Salvatora Dalího. „Zájem o soutěž World Press Photo z řad profesionálních fotografů každým rokem roste, do soutěže se v roce 2009 přihlásilo 5 508 fotografů. Porotě předložili celkem 96 268 digitálních snímků, což je o 19,5 % více než v loňském roce. Ta ocenila v deseti kategoriích celkem 62 autorů z 27 zemí.“

28

Bohužel informace o počtu

návštěvníků nejsou zveřejněny, ani pořadatelé soutěže a výstavy tyto údaje nesdělili. Výstava české novinářské fotografie (Czech Press Photo) oslaví v roce 2010 své 15. výročí, koná se již od roku 1995 a těší se stále větší oblibě. Naopak velice špatná marketingová propagace je patrná při prezentaci institucí, jako např. jindřichohradeckého Národního muzea fotografie, které bylo otevřeno v roce 2002. I přes řadu zajímavých výstav významných umělců dosahuje z hlediska využití pro cestovní ruch pouze regionálního významu. Velice podobná situace je také v případě

28

Oficiální tisková zpráva WWP 2009 [online]. [cit. 9.3.2010]. Dostupné na www:

18

Pražského domu fotografie. Jedná se o neziskovou instituci, která působí v Praze 1 od roku 2005. I přes strategickou polohu v centru Prahy není vyhledávaným cílem turistů. Odlišná situace panuje v chebské Galerii 4, jež je nejstarší českou stálou fotografickou galerií. Funguje od roku 1985, nyní na krajské úrovni a snaží se dostat ještě výše. Na základě marketingové strategie jsou pozvánky na výstavy prezentovány nejen v regionálních, ale i celostátních či německých periodikách, ve zpravodajství České televize, a dalších. Počet návštěvníků se ročně pohybuje mezi 7 a 8 tisíci. 29 Festivaly fotografie nejsou zdaleka zastoupeny v takové míře jako výstavy. Ale jejich popularita roste. „V českém prostředí je jedním z nejznámějších fotografických festivalů Funkeho Kolín, především k poctě Jaromíra Funkeho a Josefa Sudka. Festival se koná od roku 1993 pod záštitou Ministerstva kultury ČR. V roce 2009 proběhl 8. ročník. Vystavovalo zde více než 100 autorů.“

30

Bližší údaje o počtu návštěvníků v jednotlivých

letech bohužel nejsou k dispozici.

2.2.2. Významní čeští fotografové Pokud se jedná o výstavu předního a uznávaného fotografa, je propagace akce na místě. A to hned z několika důvodů – kdyby bylo vystavováno dílo uznávaného autora a veřejnost by se o tom neměla šanci dozvědět, byla by to velká škoda. Na propagaci významných akcí by se neměla podílet jen výstavní síň, či galerie, ale měla by to být záležitost celého městského obvodu, či města nebo regionu. Počet návštěvníků, kteří přijedou do města za účelem zhlédnutí výstavy, může dobrá a plošně cílená propagace mnohonásobně zvýšit. Mezi českými fotografy jsou i světově uznávaní autoři. Je těžké vybrat ty, jejichž věhlasné jméno zajišťuje vysokou návštěvnost výstavy. Rozhodně mezi ně patří pětice autorů, kteří se do české historie zapsali nesmazatelně. Jedná se o Františka Drtikola, Josefa Koudelku, Ladislava Sitenského, Josefa Sudka a Zdeňka Thomu. František Drtikol (1883 – 1961) „se nejvíce proslavil akty ve stylu art deco. Díky nim platí za průkopníka světovosti české fotografie. Větší část pozůstalosti ale tvoří portréty. Podobizny osobností získala od fotografa Česká tisková kancelář. Jsou

29

Zdroj: Galerie 4 [online]. [cit. 8.3.2010]. Dostupné na www: 30 Zpracováno podle: Funkeho Kolín [online]. [cit. 24.3.2010]. Dostupné na www:

19

nostalgickou přehlídkou předválečných celebrit – jak hereček, zpěvaček či tanečnic s jejich kolegy, tak klíčových postav literatury, vědy, výtvarné kultury, politiky a dalších oborů.“ 31 Jeho stálou expozici nabízí Galerie Františka Drtikola v Příbrami (viz příloha – Obrázek 11). Josef Koudelka (*1938) „se proslavil souborem fotografií z invaze zemí Varšavské smlouvy v roce 1968. Přesto autorství tohoto souboru mohl přiznat až po šestnácti letech anonymity. Patří ve světě k nejuznávanějším českým fotografům – od roku 1974 je členem prestižní agentury Magnum Photos a je držitelem významných ocenění, včetně české medaile Za zásluhy nebo francouzského titulu Rytíř literatury a umění.“

32

Bohužel nepatří k těm autorům, kteří intenzivně vystavují své práce. Proto je o něj náležitý zájem, když je tak vzácné vidět jeho výstavu. Ladislav Sitenský (1919 - 2009), „klasik české fotografie, který proslul snímky z druhé světové války. Válku bral jako reportáž. Jeho záběr byl ale širší, po válce fotografoval propagační fotografie pro Ministerstvo obchodu a zahraničí, také pro Čedok. Největší jeho výstava byla v roce 2000 v plzeňské synagoze, kde ji navštívilo 50 000 diváků.“ 33 (viz příloha – Obrázek 12) Josef Sudek (1896 – 1976) je bezpochyby nejvýznamnějším a nejznámějším fotografem. V první světové válce přišel o paži, obdivuhodné je, že s tímto handicapem dokázal fotografovat. Proslavil se tematicky rozsáhlými cykly fotografií. Praha, květinové motivy, pohledy z okna apod. (viz příloha – Obrázek 13). Úchvatná práce se světlem mu zajistila nesmrtelnost. Ateliér Josefa Sudka dnes slouží jako galerie. Zdeněk

Thoma (*1938) „je fotografem, publicistou, cestovatelem

a

dobrodruhem. Jeho život změnila roční cesta autostopem po Japonsku v roce 1970. Od té doby je jeho láskou Asie. Je autorem cestopisů, fotografií k obrazovým publikacím a k bezpočtu nástěnných i stolních kalendářů nejen s asijskou, ale i domácí tematikou.

31

MOUCHA, Josef: „František Drtikol“. Otištěno v časopise Reflex 17/2007 [online]. [cit. 19.3.2010]. Dostupné na www: 32 FARNÁ, Kateřina: „Fotograf Josef Koudelka: Malé politikaření mě naprosto nezajímá“ [online]. [cit. 19.3.2010]. Dostupné na www: 33 Zpracováno podle: HVÍŽĎALA, Karel: „K úmrtí fotografa Ladislava Sitenského“ [online]. [cit. 19.3.2010]. Dostupné na www:

20

Jeho výstavní činnost je velice bohatá. Osm souborů fotografií bylo v posledních 25 letech vystaveno ve více než 70 galeriích a muzeích v ČR, Slovensku, Polsku, Rakousku, Japonsku.“ 34 Tři z výše zmíněných fotografů spojuje jméno české historičky umění a „dámy české fotografie“ Anny Fárové (1928-2010). Tato významná dáma stála u počátků tvorby Josefa Koudelky, František Drtikol byl jeden z jejích profesních celoživotních zájmů, kterému se věnovala. Po smrti Josefa Sudka setřídila jeho pozůstalost a stala se dědičkou jeho autorských práv. Také na její popud byl Sudkův ateliér znovu postaven poté, co jako zchátralá stavba v roce 1985 vyhořel. Díky její práci jsou známa jména významných českých fotografů nejen v Čechách, ale i ve světě. A k čemu je podle Anny Fárové dobrá fotografie? „Je to zvláštní dar, který nám byl poskytnut nebo my jsme ho objevili. Je to takový zrcadlo poznání. Mně se hrozně líbí, že to je tajuplný médium pro mě. Že vždycky se znovu a znovu divím, že na citlivou desku může světlo zobrazit skutečnost, která je kolem nás. Je to jakoby dar, který nám je poskytnut k tomu, abychom se poznali.“ 35 Pokud tedy fotografie vede k poznání druhých, měl by tento prostředek prezentace být propagován odpovídajícím způsobem. V případě výstav fotografií by měla být propagace úměrná významu a velikosti výstavy.

2.3. Marketing a fotografie, vybrané fotografie destinací Marketing je velice důležitý i v další oblasti. Dobře zpracované fotografie, které prezentují danou oblast tak, že je přitažlivá pro každého, kdo uvidí snímky a zatouží po návštěvě – to je cíl každé světové destinace. Jednat se může o téměř všechny typy atraktivit. Nejpodstatnější je záběr, který se potencionálnímu návštěvníkovi vryje do paměti. To je důvod, proč každá z destinací neustále pracuje na své image. Mnoho návštěvníků jezdí na dovolenou, či výlet do oblasti, kterou si předem vybere, např. na základě zhlédnutých fotografií v propagačních materiálech. Výsledkem dobře provedených propagačních materiálů je to, že pomohou návštěvníkovi se rozhodnout přijet do dané oblasti. Tato problematika je dále rozšířena v podkapitole o propagačních materiálech. 34

Zpracováno podle: Thoma Photobank [online]. [cit. 19.3.2010]. Dostupné na www: 35 Citát Anny Fárové z pořadu „Galerie elity národa“, odvysílané Českou televizí dne 1.3.2010.

21

Pro jednotlivé atraktivity jsou typické záběry z určitých úhlů, tzv. fotografie, které danou destinaci proslavily. Pokud připadá v úvahu Česká republika, jistě zná každý následující snímky z učebnic, časopisů, letáků, či pohlednic. Jedná se o zprofanované záběry turisticky vyhledávaných památek. Turista je z jiných úhlů i hůře rozpozná.

Karlštejn

36

36

Dostupné na www: . Dne 9.3.2010.

22

Hradčany 37

Tyto snímky jsou pro dané atraktivity typické, každý je zná z těchto úhlů a záběrů. Netýká se to jen České republiky, tento jev je možné spatřit na celém světě. Když se řekne Eiffelova věž, nadpoloviční většina všech, kteří ji spatřili na fotografii, si vybaví následující záběr. Je k vidění v každém katalogu, v každé publikaci o Paříži.

37

Dostupné na www: . Dne 9.3.2010.

23

Eiffelova věž 38

Je zřejmé, že tyto záběry turisté vyhledávají a míří za nimi, aby si je uchovali po svém ve vlastní mysli. Nejen na základě obrázků, které viděli nesčetněkrát. Mnoho z nich vytváří své fotografie, pokouší se o jiné záběry, detailnější záznam skutečnosti. To je podstatou nejzákladnějšího propojení cestovního ruchu a fotografie – touha vytvořit vlastní obrázek a ten si uchovat nejen v mysli, ale i v rodinném albu. Cestovní kanceláře a jiné subjekty ušetří na tom, když si nemusí nechávat zhotovovat vlastní fotografie. Pouze vyvstává otázka, jak stále stejné záběry působí na turistu, který se zrovna rozhoduje, jaká cestovní kancelář mu nabídne tu nejlepší prohlídku naší země. Pro srovnání jsou vybrané tři atraktivity zobrazeny z netypických úhlů a záběrů. Hlavním důvodem je srovnání toho, jak nové záběry působí na turistu, jaký zanechávají odlišný dojem, oproti předchozím snímkům.

38

Dostupné na www: . Dne 9.3.2010.

24

Karlštejn

39

Hradčany 40 39

Dostupné na www: . Dne 23.3.2010. 40 Dostupné na www: . Dne 23.3.2010.

25

Eiffelova věž 41 Tyto snímky zobrazují určitou náladu, zachovávají prožitý dojem z návštěvy atraktivity. Bohužel v marketingovém využití fotografie a v propagačních materiálech se velice často vyskytují ty klasické záběry. Hlavním důvodem pro tento postup je zaběhnutost a oblíbenost záběrů a jejich snadná dostupnost. Přitom je zřejmé, že nejen marketingový mix, ale i celý marketingový management destinace by měl dbát na originalitu. Problematice tištěných propagačních materiálů je věnována kapitola 4.

41

Dostupné na www: . Dne 23.3.2010.

26

2.4. Fotografické semináře jako produkty destinací a jako náplň zájezdu Ke zkvalitnění snímků, které fotografují turisté na svých cestách, jsou nabízeny velice populární programy, tzv. fotografické semináře, kterých se může zúčastnit buď úplný „foto-začátečník“, který se na semináři učí vše o fotografování od začátku, nebo tzv. „polo-profesionál“, který se od profesionálů učí, jak vyfotit danou scenerii tak, aby byla po umělecké stránce ceněna. Je velký rozdíl, pokud je fotografováno město, obec, či horská krajina. Aby v každé této destinaci vznikly kvalitní snímky, na to je potřeba znát alespoň základní postupy. Takovéto typy produktů a zájezdů „s fotoaparátem v ruce“ jsou k tomu určeny. V Čechách je tento typ programů a zájezdu teprve v začátcích, ve světě je to už velice oblíbená a vyhledávaná záležitost.

27

3. FOTOGRAFIE A JEJÍ VYUŽITÍ 3.1. Druhy fotografií Existují tři základní typy účelových fotografií, a to dokumentární, umělecká a propagační fotografie. 3.1.1. Dokumentární fotografie „Dokumentární fotografie se vyznačuje nesmyšlenou tematikou, vychází z objektivní skutečnosti, je založena na faktech a událostech společenského života, politiky, kultury, vědy i na událostech rodinného života v jeho intimitě; dokumentární fotografie reflektuje bezprostředně život, „je život sám“. Obvykle většina těchto fotografií vzniká reportážní metodou. Dokumentární fotografie mnohem závažněji a odpovědněji formuluje myšlenku, názor a postoje, ať už autorsky nebo obecně, a současně uplatňuje i „názor“ formální, kterým staví svůj obrazový styl. Ty fotografie, které zobecňují pojmy, které zachycují a interpretují události vývoje života člověka, společnosti, státu, se stávají dokumentem doby. Každý fotograf by měl mít touhu udělat za život jeden takový dokument doby, který by nemohl být zapomenut.“ 42 Dokumentární fotografie souvisí hlavně s dobou, s konkrétním pocitem a situací, ve které vznikla. Je to osobité svědectví pro ostatní diváky. Tento typ fotografie se v cestovním ruchu využívá hlavně v cestopisných reportážích. Autentičnost reportáží je ceněna hlavně pro jejich dokumentární hodnotu a pro to, jak působí na diváky. Takovéto záběry mohou působit až novinářsky, zpravodajsky, protože se snaží zachytit hlavně okamžik a atmosféru doby. Každý fotograf na cestách tvoří, nebo se alespoň snaží tvořit, autentické fotografie. Proto je velice obtížné vymezit jednoznačně oblasti propojení cestovního ruchu a dokumentární fotografie, kde je možné se setkat pouze s tímto typem fotografií. O dokumentární snímky se snaží naprostá většina fotografů na svých cestách, protože takové snímky mají nejsilnější vypovídací schopnost.

42

Zpracováno podle: BARAN, Ludvík: Fotografie jako dokument a tvorba. 1. vyd. Praha: Ústřední kulturní dům železničářů 1990. Str. 6-8.

28

3.1.2. Umělecká fotografie „Umělečtí fotografové sice usilují o diváka, ale vystupují v roli poetů, estétů, jímž záleží na formě sdělení a exkluzivním způsobu pohledu na fakt v rozměru nadčasovém. Jde hlavně o nadsázku a stylizaci i za cenu ztráty informativních hodnot obrazu – omezují se často na pouhou dekorativnost. Pokud se fotografie zbavuje svých původních rysů a zastírá vlastní dokumentární původ, je to proto, aby se vřadila mezi umění, uměleckou fotografii. Čím více tak činí, tím více se blíží grafice i malbě a tvoří v duchu jejich estetiky. Výtvarná, či umělecká fotografie má poetiku, čili pravidla a prostředky ztvárnění určitých myšlenek.“ 43 Fotograf – výtvarník, či umělec je tedy osobitý druh fotografa, který tvoří fotografie primárně určené k dekoraci. Takovéto snímky jsou předmětem výstav uměleckých fotografů. Umělecké snímky jsou stylizovány do takové podoby, aby v divákovi vzbudily určitý postoj, náladu či názor. V cestovním ruchu je možné se s uměleckou fotografií setkat nejen na výstavách, ale i v různých typech propagačních materiálů, jako jsou pozvánky na semináře, prezentace apod. Nejedná se ale o pravidlo, protože ve velkém množství případů se v propagačních materiálech využívá třetí typ fotografie – propagační.

3.1.3. Propagační fotografie Jak už napovídá název, propagační fotografie vznikají za účelem propagace. „Tyto fotografie musí být vytvořeny tak, aby vytvářely žádoucí dojem. Jejich pořízení je třeba věnovat pozornost také proto, že bývají předmětem sběratelského zájmu, čímž jejich účinnost může dostat dlouhodobější charakter.“ 44 Propagační fotografie jsou součástí propagačních materiálů, které slouží k oslovení potenciálních zákazníků, proto je třeba si dát na jejich zpracování patřičně záležet. Vše se odvíjí právě od fotografie. Ta musí v první řadě zaujmout, zapůsobit na zákazníka tak, aby získal dojem, že propagovaná destinace, či atraktivita je ta, kterou si nesmí nechat ujít. Již bylo řečeno, že propagační materiály pomáhají vytvářet image destinace.

43

Zpracováno podle: BARAN, Ludvík: Fotografie jako dokument a tvorba. 1. vyd. Praha: Ústřední kulturní dům železničářů 1990. Str. 4-5, 22. 44 ČERVENÝ, Zdeněk. KACHLÍK, Alfons: K problematice metodiky propagační práce. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství 1985. Str. 224.

29

3.2. Propagační materiály Propagační materiál může mít formu všeobecné nebo speciální propagace, svá specifika mají propagační materiály zaměřené na propagaci cestovního ruchu. Každoročně je za podpory České centrály cestovního ruchu pořádána Národní přehlídka propagačních materiálů obcí a turistických oblastí České republiky v Písku, v roce 2010 už 14. ročník (termín 25.-26.5.2010). Jedná se o soutěž a následnou výstavu soutěžních propagačních materiálů. Pro teoretické vymezení toho, jak mají materiály určené pro propagaci v cestovním ruchu vypadat, je použito definic soutěžních kategorií této přehlídky. „Definice soutěžních kategorií Tourpropagu:
Leták je definován jako jednoduchá reklamní a propagační tiskovina menšího formátu, která nabízí turistický potenciál obce nebo destinace. Má obvykle jeden list, který může být složen. Hodnoceno je: estetická úroveň a upoutání uživatele, grafické pojetí, zacílení, aktuálnost obsahu.
Brožura je definována jako reklamní a propagační tiskovina menšího a středního rozsahu, která nabízí informace o turistickém potenciálu obce nebo destinace. Je svázána a nepřesahuje formát B4

45

. Hodnoceno je: estetická úroveň a upoutání uživatele

(např. možnost využití v praxi, konkrétní doporučení na cestu), obsahová stránka z pohledu uživatele, poměr textové a obrazové části, využití netradičních forem sdělení, uvedení lokalizace nabídky.
Leták turistického cíle je definován jako jednoduchá reklamní a propagační tiskovina menšího formátu, která propaguje konkrétní subjekt (hotel, restaurace apod.) nebo cíl cestovního ruchu (památka, sportovní zařízení apod.), nabízí jeho produkty a aktivity v cestovním ruchu. Má obvykle jeden list, který může být složen. Hodnoceno je: estetická úroveň a upoutání uživatele, komplexnost nabízených informací, grafické pojetí, operativnost používání tiskoviny.
Plakát je definován jako rozměrný list papíru vystavovaný na veřejných místech, který s použitím textu, obrazu nebo obojího společně upoutává a nabízí produkty cestovního ruchu, aktivity v cestovním ruchu, turistický potenciál destinace nebo kulturní akci. Minimální rozměr plakátu je A3. Hodnoceno je: estetická úroveň a upoutání uživatele, nápad formy sdělení, čitelnost sdělení, grafické pojetí. 45

Formát B4 je geometrickým průměrem klasických formátů A3 a A4, rozměr 25 x 35,3 cm. Zdroj: Wikipedia [online].[cit. 27.3.2010]. Dostupné na www:

30


Kalendář je definován ve formě nástěnného nebo stolního kalendáře či diáře, které prezentují produkty cestovního ruchu, aktivity v cestovním ruchu a turistický potenciál destinace nabízený v časovém období 2010. Hodnoceno je: estetická úroveň a upoutání uživatele (např. zvýraznění významných akcí), grafické pojetí, polygrafické zpracování, využitelnost kalendáře i mimo předmětné časové období.“ 46 Při tvorbě propagačních materiálů je nejdůležitější estetická úroveň, upoutání uživatele a grafické pojetí (viz příloha – Tabulka 3). Dále se požadavky liší podle jejich druhu. Z toho vyplývá, že fotografie tvoří nejdůležitější část propagačního materiálu. Pokud je fotografie nekvalitní, už nemůže propagační materiál nic vylepšit. Špatné zpracování obrazové části je základním nedostatkem jeho tvorby.

3.3. Fotobanka V předchozí podkapitole byla nastíněna problematika propagačních materiálů pro potřeby cestovního ruchu. U nás spravuje databázi fotografií z turisticky zajímavých míst agentura cestovního ruchu Czech Tourism. Databáze se nazývá Fotobanka. Úkolem České centrály cestovního ruchu – Czech Tourism je propagovat ČR jako destinaci cestovního ruchu, ať už doma, či v zahraničí. K tomu využívá několika nástrojů. Jako jeden z mnoha nástrojů propagace využívá propagačních materiálů. Mezi další patří provozování Fotobanky, neboli databáze fotografií. Tato databáze je dostupná na webové adrese http://photo.czechtourism.com/. 47 Na počátku byl nápad, zhotovit komplexní databanku pro potřeby centrály. Postupná realizace projektu začala koncem 90. let, ale hlavní fáze rozvoje byla započata v roce 2003, kdy Czech Tourism zakoupil několik stovek snímků historických a přírodních krás České republiky od České produkční s.r.o., a Fotobanka byla zpřístupněna veřejnosti. Postupem času docházelo ke změnám v systému, i k dalšímu rozšiřování. Už v roce 2004 obsahovala Fotobanka na 1800 snímků. Největší změnou prošla na jaře roku 2007, kdy byla přetvořena do dnešní podoby. Období 2008-2009 pro ni bylo nejvýznamnější z hlediska kvantity snímků – počet se vyšplhal až na 3500. Každý den

46

Tourpropag 2010 [online]. [cit. 26.3.2010]. Dostupné na www: 47 Informace o Fotobance poskytl p. Roman CESTR, fotograf a webový administrátor Czech Tourism, dne 26.10.2009.

31

přibývají další. Měsíčně počet vzroste zhruba o 35 obrázků. Fotobanka má 6954 registrovaných uživatelů. 48 O zařazení snímků do databáze rozhodují přímo pracovníci Czech Tourism (dále jen „porota“). Jedná se o dvě oddělení, která vzájemně spolupracují. Prvním je oddělení distribuce a edice. Druhým je redakční rada, tvořená vedoucími pracovníky centrály, třemi vedoucími oddělení pro ČR, ředitelem Czech Tourismu a panem Cestrem. On má pak ještě navíc spolu se svojí kolegyní paní Rytířovou na starosti vkládání snímků do již zavedených tematických celků. Databáze je rozčleněna do kategorií, mezi něž například patří – české hrady, české zámky, památky UNESCO, církevní památky, Praha, Česká republika v noci apod. Fotografie jsou k dispozici centrále, ale i široké veřejnosti pro propagační nekomerční využití. „Nekomerčním užitím se rozumí zveřejnění v tištěných periodikách a v neprodejných propagačních materiálech (např. v katalozích cestovních kanceláří a v neprodejných propagačních letácích či v neprodejných publikacích nebo uveřejnění v elektronickém katalogu cestovní agentury na webu). V periodickém tisku (noviny, časopisy) lze vyžívat jednotlivých fotografií pouze za účelem zpravodajským, a to v odůvodněné míře. Dále mohou novináři využít fotografií pro účely propagace České republiky. V ostatních případech se považuje užití bez souhlasu autora za porušení autorských práv.“

49

S komerčním využitím, tedy pokud se jedná o publikaci snímků ve výdělečně činné oblasti, to je složitější. Kdo chce snímek takto použít, musí o svolení požádat samotného autora. Czech Tourism získává snímky od jednotlivých autorů několika způsoby. Prvním způsobem je fotografování na objednávku. Czech Tourism pověří fotografa, aby pro ni nafotil určitou atraktivitu, či oblast. Jedná se o externí, ale i o interní fotografy. Jedním z interních fotografů je např. pan Cestr, jehož prací na podzim 2009 bylo nafotit České Budějovice, Český Krumlov a Kleť ve vysokém rozlišení. Czech Tourism tedy najme fotografa, který má pak autorská práva na vlastní snímky, či použije vlastní síly ke zdokumentování problematiky – autorská práva sice také patří fotografovi, ale ten je z řady zaměstnanců Czech Tourism a manipulace se snímky je jednodušší. Dalším z postupů je výběr snímků z fotografických soutěží. Výhodou bezpochyby je, že to je bezplatné, pokud autor souhlasí s publikováním fotografie 48

Údaj k 24.3. 2010, na základě informací pana Cestra z vnitřních zdrojů Czech Tourism. Fotogalerie – Česká republika [online]. [cit. 3.2.2010]. Dostupné na www: 49

32

v databázi. Poslední způsob je velmi rozšířený, ale má jednu velikou nevýhodu – správce databanky nikdy neví, kdy a z jaké oblasti mu bude postoupen snímek ke schválení. Jedná se o zaslání zhotovených fotografií autorem na adresu Centrály. Pokud se snímky budou porotě líbit, rozhodnou o zařazení do databáze. Jedná se o nejméně náročný způsob. Bohužel jednotlivé fotografie nemusí pocházet z oblasti, kterou je potřeba v databázi více prezentovat. Pokud z některých oblastí fotografie úplně chybí, nebo nejsou kvalitní, Czech Tourism musí snímky objednat. Jediné, společné pro všechny autory je to, že všichni musí podepsat prohlášení, ve kterém opravňují agenturu Czech Tourism k uveřejnění a zařazení fotografie do fotogalerie. Jejich fotografie poté projde tiskovou úpravou a je zveřejněna ve fotobance. Fotografie musí splňovat nejen kompoziční požadavky, ale také určité technické parametry. „Téměř všechny fotografie v databance mají rozlišení 300 dpi (značka jednotky je složena z prvních písmen anglických slov Dot Per Inch, což v překladu znamená „počet bodů na palec“), jedná se o vysoké rozlišení. Jsou zobrazovány ve formátu JPG, o velikosti 2-5MB.“ 50 Nyní ještě krátce k plánovanému rozšíření databáze Czech Tourism. V průběhu roku 2010 bude ve spolupráci se serverem Youtube.com, postupně spouštěna videobanka, ve které zájemci naleznou videa z různých návštěv České republiky. Ať už budou natočena domácími, či zahraničními turisty. Zkušební provoz proběhl začátkem roku 2009 interně v Czech Tourismu, pokud bude vše bez problému, do konce roku 2010 bude videobanka zpřístupněna veřejnosti. V úvodu podkapitoly bylo zmíněno, že na počátku stál nápad zhotovit databázi fotografií. Jedná se o nápad dobrý, databázi využívá velké množství zájemců. Nevýhodou se může zdát snad jen to, že turista prohlížející katalogy a propagační materiály vidí stále ty stejné snímky. Karlův most z jediného záběru, taktéž Hradčany. Problematika zprofanovaných záběrů byla vyložena v podkapitole 2.3.

3.4. Přínos propojení cestovního ruchu a fotografie Fotografování pro účely cestovního ruchu souvisí s multiplikačním efektem cestovního ruchu. Často opomíjenou oblastí je prodej fotografických přístrojů a materiálů,

50 Fotogalerie – Česká republika [online]. [cit. 1.3.2010]. Dostupné na www:

33

jako jednoho ze zdrojů příjmů v ekonomice. Nejen pro potřeby cestovního ruchu, ale i pro jiné oblasti – reklama, propagace, či za účelem dalšího podnikání, slouží prodejny s fotografickými přístroji a materiálem. Jedná se o multiplikační efekt rozvoje cestovního ruchu. Zisky těchto poskytovatelů služeb a vybavení pro fotografy rostou i díky rozvoji turismu. V současnosti existuje malý počet turistů, kteří nevlastní fotoaparát a nevozí si z dovolených a výletů žádné snímky. Informace o počtu turistů, kteří vlastní fotoaparát nejsou dostupné. Hlavním důvodem je nezjistitelnost údajů. A také proto, že fotoaparát není používán pouze při cestování, ale i v běžném životě. Z podkapitoly o současných trendech ve fotografování vyplývá, že počet prodaných přístrojů se v České republice v posledních letech pohyboval kolem půl milionu kusů za rok. Pro ekonomiku to znamená značný přínos, který je bohužel připočítán ke spotřební elektronice, nikoliv k ziskům z cestovního ruchu, i když jejich vztah a provázanost jsou natolik prokazatelnými.

34

4. FOTOGRAFIE JAKO PROSTŘEDEK PREZENTACE 4.1. Využití propagačních materiálů Na počátku rozhodovacího procesu si každý návštěvník zvolí místo, kde stráví svoji dovolenou, nebo kam pojede na výlet. „Ve druhém kroku rozhodování přicházejí v úvahu tzv. tvrdé lokalizační faktory, kterými jsou ceny produktů, možnosti ubytování apod. Do tzv. třetího kroku vstupuje už několik konkrétních destinací, mezi nimiž se návštěvník rozhoduje na základě tzv. měkkých lokalizačních faktorů, např. podle image města, významu tradic a historie lokality, akcí, slavností atd. Teprve tento třetí krok je ovlivnitelný z regionu. Lokální aktéři mohou tyto měkké faktory měnit, zlepšovat.“ 51 Pokud tedy mohou ovlivnit rozhodnutí o návštěvě, je jejich úkolem zapojit do toho všechny dostupné nástroje. Jedním z takových nástrojů je dostatečná propagace. Tedy jeden z marketingových nástrojů, sloužící k podpoře prodeje. „Cílem je diskutovat jednotlivé části propagace/propagačního mixu, vystihnout specifika použití propagace v cestovním ruchu a analyzovat formy propagace v cestovním ruchu, zejména reklamu, výstavy. (...) Významnou součástí propagace v cestovním ruchu jsou veletrhy cestovního ruchu a workshopy, využívají se prospekty, brožury, letáky, drobné publikace, pohledy, propagační materiály, katalogy, reklama a články v časopisech atd.(...) Nejvhodnější míra propagace úzce souvisí s životním cyklem produktu, s ročním obdobím, s mírou prodeje produktu i typem produktu. Jednotlivé nástroje propagace se používají v každém konkrétním případě jako vhodně vyvážený propagační mix, který tvoří reklama, publicita, public relations a podpora prodeje.“ 52 „Donedávna

se propagace soustřeďovala

v tištěných

médiích, hlavně

v brožurách, jejichž smyslem je vzbudit zájem lidí a nabídnout jim praktické informace, které využijí při návštěvě atraktivity. V posledních letech velmi výrazně narůstá význam webu, v němž jsou někdy využívány špičkové technologie 3D prohlídek.“ 53 „Propagace je velice zřetelnou součástí marketingu cestovního ruchu a někdy je s marketingem chybně zaměňována. Způsobů propagace v cestovním ruchu existuje několik. Vytváření fotogalerií z příspěvků účastníků zájezdů je součástí marketingové

51

Zpracováno podle: BOTURA, Tomáš: Management a marketing destinace cestovního ruchu [elektronický zdroj]. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita 2007. Str. 25. 52 ZELENKA, Josef: Marketing cestovního ruchu. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus 2007. Str. 97. 53 ZELENKA, Josef: Marketing cestovního ruchu. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus 2007. Str. 151-2.

35

komunikace, podporující ztotožňování se klientů s cestovní kanceláří a navazování bezprostředních vztahů s ní. Fotografie „sděluje“ – nejde o placenou reklamu, každý z klientů zde „může být vidět“. Obdobnou roli plní návštěvní knihy, zápisky a zážitky z cest.

Efektivní

propagace se musí přizpůsobovat různým segmentům klientů, včetně segmentům vytvořených klienty z jedné země. Reklama produktů cestovní kanceláře, tvořená sloganem a náladovou fotografií, plnou pohody a relaxace.“

54

Co se týče médií, ve kterých se objevuje propagace, ty lze rozdělit podle několika kritérií do různých skupin. „Nejčastěji se propagace rozděluje do čtyř skupin:

1. tisková – letáky, prospekty, brožury, katalogy, aukční katalogy, reklamní knihy, reklamní noviny a časopisy, inzeráty, noviny, časopisy, plakáty, velkoplošné formáty, vitríny 2. audiovizuální – rozhlas, televizní reklamy, propagační a reklamní pořady 3. elektronická 4. ostatní – reklamní dopisy, reklamní dary a dárky“ 55

„Důležitou složkou image prospektů je obrazová část, která by měla obsahovat nejen fotografie jednotlivých lokalit, ale zejména reportážní záběry lidí a životního stylu. Při tvorbě edičního záměru se u jednotlivých titulů vychází ze stanovení cílových skupin, specifik zahraničních trhů a možností distribuce v zahraničí.“ 56 V podkapitole 4.2 a 4.3 bude zhodnocena problematika tiskových médií, převážně těch propagačních materiálů, které se pro potřeby cestovního ruchu používají nejčastěji. Jedná se o letáky, brožury a plakáty.

Takovéto publikace obsahují velké

množství fotografií. Čím významnější akce, atraktivita, či destinace, tím by měly být materiály na vyšší úrovni. Ale je tomu opravdu tak?

54

Zpracováno podle: ZELENKA, Josef: Marketing cestovního ruchu. 1. vyd. Hradec Králové : Gaudeamus 2007. Str. 100-103. 55 Zpracováno podle: JOHNOVÁ, Radka. ČERNÁ, Jitka: Arts marketing: marketing umění a kulturního dědictví. 1.vyd. Praha: Oeconomica 2007. Str. 152-8. 56 Tourpropag 2006 [online]. [cit. 26.3.2010]. Dostupné na www:

36

4.2. Zhodnocení českých propagačních materiálů Propagaci České republiky jako destinace cestovního ruchu zajišťuje agentura Czech Tourism. „Příspěvková organizace Česká centrála cestovního ruchu (ČCCR) byla zřízena v roce 1993 za účelem propagace země jako atraktivní turistické destinace na zahraničním i domácím trhu. Významnými partnery agentury při této propagaci jsou domácí turistické regiony, města a obce i podnikatelské subjekty. Organizace spadá pod Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.“ 57 V letech 2006 – 2008 byly k distribuci připraveny následující počty propagačních materiálů o České republice: 58

2006

2007

2008

Počet titulů

20

20

15

Počet kusů

5 548 700*

1 013 000

919 630

Počet jazykových

17

13

13

10,7 mil. Kč

15 mil. Kč

13 mil. Kč

verzí Náklady**

* Z tohoto počtu propagačních materiálů byly vytvořeny zásoby pro čerpání i v následujících letech. Zdroj: . Dne 27.3.2010. ** Na základě informací poskytnutých Ing. Annou Ríšovou, vedoucí oddělení edice a distribuce Czech Tourism, dne 29.3.2010. V roce 2008 byla Česká republika prezentována na 49 veletrzích cestovního ruchu po celém světě. Propagační materiály vydávané agenturou Czech Tourism jsou zpracovány velice dobře a působí profesionálním dojmem. Z jazykových verzí mohly být oceněny pouze dvě – v anglickém a ruském jazyce. Po jazykové a informační stránce jsou propagační materiály za rok 2009 hodnoceny opravdu dobře (viz příloha – Obrázek 14). Problém nastává při přesunu do jednotlivých regionů. I když jednotlivá krajská informační centra spolupracují s Českou centrálou cestovního ruchu, propagační materiály si částečně zpracovává kraj sám a málo který kraj, či region dosahuje kvalitou provedení propagačních materiálů kvality těch celostátních.

57

Czech Tourism [online]. [cit. 27.3.2010]. Dostupné na www: 58 Zpracováno podle: Czech Tourism [online]. [cit. 27.3.2010]. Dostupné na www:

37

Porovnávány byly propagační materiály Moravskoslezského, Jihomoravského, Karlovarského, Libereckého a Pardubického kraje. Propagační materiál Moravskoslezského kraje „Historické a kulturní perly (2008)“ byl zhodnocen z reprezentativní strany jako průměrný. Poměr obrazové a textové části je přiměřený, ale textová část podává pouze základní informace. Chybí doporučení na cestu a zdůraznění nejvýznamnějších památek (viz příloha – Obrázek 15). Jihomoravský kraj nabízí v rámci své propagace letáky s označením „TOP výletních cílů.“ Jedná se o 8 míst, která by si žádný návštěvník neměl nechat ujít. Jsou provedeny jako jednotlivé letáky. Bohužel v jednom letáku naleznete tři jazykové verze, tudíž textová část obsahuje pouze minimum základních informací (viz příloha – Obrázek 16 a 17). Karlovarský kraj vsadil na originalitu, bohužel ale také na nepraktičnost. Základem krajské propagace není klasická brožura, ale desky ve kterých jsou umístěny jednotlivé letáky. Celkem 4 tematické celky doplňuje publikace, která představuje památky Karlovarského kraje obecně. Nepraktičnost spočívá v tom, že celý soubor váží 1050 g, když si turista vybere pouze jedno téma (běžkař, cyklista, motorista, pěší), tak jednotlivé složky mají mezi 190 a 270 g. Pokud si na výlet vezme jeden leták s vybraným výletem a okolnosti ho zavedou jinam, nemá s sebou další informace v potřebné míře. Originální provedení se cení, obecné informace obsažené v jednotlivých letácích jsou dostatečné (viz příloha – Obrázek 18 a 19). Moravskoslezský,

Jihomoravský

a

Karlovarský

kraj

při

zpracování

propagačních materiálů spolupracovaly s regionálním zastoupením agentury Czech Tourism a na jejich propagačních materiálech to je znatelné. I když kvalitou provedení nedostihují celorepublikové úrovně propagace, celkově mohou být hodnoceny kladně. Liberecký kraj jako by, po ukončení Mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 2009, usnul. V Informačním centru jsou i rok po skončení této akce k dispozici materiály, které ji propagují. Ostatními nabízenými materiály jsou pouze letáky. Jeden druh propaguje zajímavosti města Liberec (radnice, ZOO, Botanické zahrada, Ještěd). Jedná se o papír formátu A4 složeného na třikrát po šířce. Na přední straně je obrázek propagované atraktivity, uvnitř pouze text. Tento způsob provedení není vhodný pro propagaci krajského města (viz příloha – Obrázek 20).

38

Druhým typem propagačních materiálů Libereckého kraje jsou letáky z jednotlivých regionů. Jedná se o informativní leták, bohužel v hodně obecné rovině. Na malý prostor byla vtěsnána jak česká, tak anglická jazyková verze. Bohužel zbývá málo prostoru pro informace v jednom, natož v obou jazycích dohromady (viz příloha – Obrázek 21 a 22). Pardubický kraj se prezentuje jako celek pouze v jedné publikaci. Na první pohled nezajímavé, protože na obale je zachycen snímek Kunětické hory po západu slunce, tedy jen její obrys (viz příloha – Obrázek 23). Vnitřní část propagačního materiálu je zdařilá. Textová část je přiměřená, poskytuje základní informace o jednotlivých atraktivitách (viz příloha – Obrázek 24). Na přikladu Libereckého kraje vidíme, že je potřeba stále zlepšovat provedení a kvalitu propagačních materiálů, hlavně na krajské úrovni. Tyto materiály jsou vizitkou jednotlivých krajů a turistických regionů.

4.3. Analýza fotografií v propagačních materiálech Jak už bylo řečeno v kapitole 3.2., fotografie jsou nejdůležitější součástí propagačních materiálů. Upoutají na první pohled. Základem úspěchu je tedy kvalitní provedení fotografií. „Město dává fotografovi mnoho příležitostí k zajímavým záběrům. Především historická část měst bývá pro svou památnost a malebnost častým cílem fotografů. Doporučuje se věnovat těmto historickým objektům vždy zvláštní zájem tak, abychom je fotografovali soustavně a aby byla zřejmá určitá vzájemná souvislost. (…) Musíme si být vědomi, že každé město má svůj osobitý charakter. Malé městečko, obraz idylického klidu, nebudeme fotografovat stejně jako velkoměsto – a naopak. Vybereme si vždy jenom to typické.“

59

Tato rada byla původně určená amatérským fotografům, kteří fotografují

během svých cest. Platná je ale i pro profesionály, dokumentující atraktivity města. Předpokladem je, že si fotograf či zadavatel fotografie vybral to typické, to, co podtrhuje rys města. Nyní zbývá vymezit, jak zhotovit fotografii, aby byla provedena co nejkvalitněji. Nejen po technické, ale i po námětové stránce. Základem každé fotografie je správné nastavení základních funkcí tak, aby snímek byl technicky kvalitní. Jedná se o základy expozice, ostření, hloubku ostrosti, 59

CMÍRAL, Karel: Fotografování na cestách. 1. vyd. Praha: SNTL 1959. Str. 22.

39

reprezentaci barev a celkově o správné parametry snímku. V propagačních materiálech jsou nežádoucími letecké snímky atraktivit, protože naprostá většina návštěvníků z letedla atraktivitu neuvidí a takovýto záběr jim není blízký). Další kritéria si každý fotograf vymezí sám. Existuje několik základních pravidel, při jejichž dodržení dokáže fotografie oslovit širší okruh diváků a ne jen přímo zasvěcené. Tato pravidla obvykle vedou k atraktivním fotografiím. 60 Jedná se o několik základních kritérií, které je potřeba dodržet: •

Soustředit pozornost na hlavní objekt

•

Izolace hlavního objektu od pozadí (vyplnit

co

největší

plochu

zobrazovanou atraktivitou) •

Kompozice „zlatého

snímku řezu“

–

(pravidlo umožňuje

zakomponovat více hlavních prvků do snímku, ale tyto objekty musí být co nejblíže průsečíku třetin) Ukázka zlatého řezu 61 •

Srostlice a opuštění snímku (častá chyba- postavám chybí části končetin, či budovy nemají část střechy)

•

Zajímavé úhly pohledu (nikoliv zprofanované záběry atraktivit)

•

Vnesení zajímavého prvku do snímku (např. orámování objektu)

•

Kontrast barev

•

Dojem z malého formátu (jak bude snímek působit na malém formátu) Podle

těchto

kritérií

bude

zhodnocena

kvalita

zpracování

fotografií

v propagačních materiálech vybraných krajů (viz předchozí podkapitola) a agentury Czech Tourism. Pro přehlednost byla vypracována následující tabulka, která nabízí zhodnocení konkrétních fotografií z propagačních materiálů.

60

Pravidla zpracována na základě článků ze serveru Digimánie – Cesta ke kvalitní fotografii [online]. [cit. 16.4.2010]. Dostupné na www: 61 Dostupné na www: . Dne 18.4.2010.

40

Všechny fotografie splňují základní požadavky jako ostření, expozici apod., proto nejsou do přehledu zahrnuty. Hodnoceno je známkou 0 (nesplňuje kritérium), ½ (splňuje částečně nebo pouze některé fotografie to splňují), 1 (splňuje kritérium plně).

Kritéria Soustředěnost na hlavní objekt Izolace hlavního objektu Kompozice snímku Žádné srostlice, opuštění snímku Zajímavé úhly pohledu

Vnesení originálního prvku Kontrast barev Působení na malém formátu Součet bodů

Česká Moravskoslezský Jižní Karlovarský Liberecký republika kraj Morava kraj kraj

Pardubický kraj

½

0

0

0

0

0

½

0

1

0

½

0

1

1

½

½

0

0

1

0

0

0

0

0

0 (obsahuje letecký snímek!)

1

½

1

0

1

½

1

1

0

0

0

1

½

0

0

0

0

1

½

½

½

½

½

6,5

3,5

4

1

1

1,5

Z tabulky jednoznačně vyplývá, že snímky nejsou zpracovány odpovídajícím způsobem. Nejlépe v hodnocení dopadly fotografie Czech Tourism. Fotografie jsou výstižné, kvalitní a reprezentativní. Splňují většinu kriterií. Fotografie v propagačních materiálech Moravskoslezského a Jihomoravského kraje jsou pěkně provedené a dávají prostor k představivosti. Uživatele bezpochyby upoutají. Propagační snímky Pardubického kraje jsou originální, fotografované z jiných, než tradičních předních stran, ale ostatní kritéria fotografie nesplňují. Snímky z Karlovarského a Libereckého kraje mají mnoho nedostatků a je potřeba na nic pracovat.

41

Největším nedostatkem fotografií je to, že není izolován hlavní objekt. Na malém formátu pak vynikne pouze obrys stavby na barevném pozadí. Druhým nejvýznamnějším nedostatkem jsou uříznuté záběry – spousta snímků není úplná, chybí koncové zdi objektů.

4.4. Návrhy na zlepšení a celkové shrnutí Aby byla zlepšena úroveň propagačních materiálů pro využití v cestovním ruchu, je v první řadě potřeba vylepšit fotografie, které jsou jejich hlavní součástí. Výběr snímků by měl být promyšlenější, se základní znalostí kritérií, která by snímky měly splňovat. Pro srovnání v příloze (viz Obrázek 25 – 27) jsou vybrané fotografie z databáze Czech Tourism, které splňují vybraná kritéria lépe, než snímky stejných atraktivit z propagačních materiálů. Naprostou nutností je zlepšení všech snímků, které porušují základní pravidla. Publikovány by neměly být stále stejné záběry, na místě je snažit se o co nejoriginálnější zachycení. Protože hlavním účelem propagačních materiálů je snaha přiblížit propagované místo potenciálnímu návštěvníkovi fotografií. Snímky by měly oslovit co nejširší okruh budoucích návštěvníků, fotografie v propagačních materiálech by měly být tedy co nejvíce tematicky pestré. Měly by ukázat, že město, či oblast má pestrou nabídku vyžití pro každého, v žádném případě nemohou být monotematické, pokud nepropagují pouze jednu specifickou aktivitu. V kapitole 1.3. byla nastíněna problematika prolínání cestovního ruchu a fotografie. Jedná se o vztah široký, zajímající důležité postavení v životě všech, kteří nejen rádi cestují a fotografují, ale i rádi poznávají nové regiony a oblasti, či milují výstavy. Propojení cestovního ruchu to nejsou jen výstavy, propagační materiály, fotografování na cestách apod. Jedná se o dvě široké tematické oblasti, které se prolínají v běžném životě všech.

4.5. Další možný rozvoj propojení fotografie a cestovního ruchu Současný vztah fotografie a cestovního ruchu se bude do budoucna dále rozvíjet a prohlubovat ve všech oblastech propojení. Propagace se bude s velkou pravděpodobností rozšiřovat, konkretizovat a zkvalitňovat, protože to je základ pro prezentaci České republiky a jejích jednotlivých regionů jako destinací pro cestovní ruch. 42

S přibývajícím významem umělecké fotografie se dá přepokládat zvýšení poptávky a celkového zájmu po výstavách jednotlivých fotografů. Pokud bude součástí výstav i dobrá propagace, bude to pro vztah fotografie a cestovního ruchu znamenat výrazné zlepšení. Fakt, že fotografická technika jde neustále kupředu a stává se dostupnější pro široké vrstvy obyvatel, je předpokladem pro stále větší množství pořízených fotografií na cestách, tedy i dokumentačních fotografií. Cestopisné reportáže z cest budou přinášet poznání dalších, zatím návštěvníky neprozkoumaných míst na Zemi. Postavení fotografie v cestovním ruchu bude nadále rozšiřováno i v dalších oblastech. Jednou z takových oblastí je např. překonávání jazykové bariéry v restauracích tím, že host si vedle klasického psaného jídelního lístku může zvolit i obrazový, s fotografiemi nabízených jídel, či nápojů. Tento postup se stává v praxi čím dál běžnější a tento rozvoj bude s největší pravděpodobností dále pokračovat. V českém prostředí se fotografování atraktivit může zdát velice obtížným, pokud se jedná o fotografování interiérů historických památek. Většina veřejně přístupných atraktivit nedovoluje fotografování interiéru, a nenabízejí tuto možnost ani za poplatek. V zahraničí běžná věc, u nás bohužel ne. Proč nechtějí provozovatelé památek z takovéto služby získat finance navíc? Hlavním důvodem, proč je fotografování v interiérech zakázáno, je bezpečnost. Po opakovaných krádežích na českých hradech a zámcích, ale také v kostelech v 90. letech se majitelé (především stát) přiklonili k tomuto bezpečnostnímu opatření, které snižuje riziko loupeží. Existuje spousta návštěvníků, kteří by si chtěli z výletu, či zájezdu odvést fotografie nejen z exteriéru. V případě, že nepřeje počasí a je špatné světlo, mohly by fotografie pořízené v interiéru atraktivity být téměř jedinými povedenými, protože existuje možnost umělého osvětlení. Je velice diskutovatelné, jestli poskytnout návštěvníkům tuto možnost a zvýšit těmito poplatky rozpočet, nebo raději z bezpečnostních důvodů ponechat trvající stav. Náhradou za absenci fotografií interiéru může být nově se objevující možnost zhotovit si fotografii v dobovém kostýmu. Tento jednoduchý krok vede ke zvýšení příjmů, oživení rodinného alba a oboustranné spokojenosti. Tento typ nabídky služeb je viditelný hlavně v turisticky hojně navštěvovaných kulturně-historických památkách. Převažuje na zámcích, kde nabídka dobového oblečení je značně pestřejší než na hradech. V oblasti pestřejší nabídky příležitostí k fotografování pro návštěvníky se předpokládá další rozvoj, či možná i zlepšení v tom, že bude povoleno fotografovat i v interiérech.

43

S ohledem na to, že se jedná o širokou problematiku propojení dvou oblastí fotografie a cestovního ruchu, dá se předpokládat že se tento vztah bude nejen prohlubovat, ale i rozšiřovat na další společné tematické oblasti.

44

ZÁVĚR V bakalářské práci Cestovní ruch a fotografie bylo zhodnoceno provázání cestovního ruchu a fotografie. Jedná se o skutečně úzké propojení, které je patrné v několika významných směrech. Na počátku bylo vysvětleno, jak se tento vztah začal upevňovat, když první fotografové začali na svých cestách fotografovat, což se v průběhu dalších desetiletí stávalo čím dál populárnější. Nejen, že cestovatelé při svých expedicích fotografovali, ale začal se objevovat i typ fotografů, kteří cestovali, aby mohli fotografovat. Doslova „boom“ tento vztah zažil na počátku 21. století, kdy digitální obraz fotografování maximálně zjednodušil a zpřístupnil ho všem vrstvám i věkovým kategoriím. Důležitou součástí dnešní prezentace fotografií je i legislativa, proto jsou k první kapitole připojeny i nejdůležitější pasáže z autorského zákona. V další části byly přiblíženy oblasti, ve kterých dochází k přímému propojení fotografie a cestovního ruchu. Zmínka patří i našim nejvýznamnějším fotografům, kteří dostáli světového uznání. Marketing je velice důležitou součástí cestovního ruchu. Propagaci je nutné provádět promyšleně, cíleně a profesionálními postupy. Základem je kvalitní zpracování fotografií, které mají potenciálního návštěvníka zaujmout natolik, že ho přesvědčí o návštěvě destinace. Faktem je, že lidé nejen fotografují, aby si snadněji připomněli okamžiky prožité na výletě, či dovolené, ale také proto, že cestují, aby mohli fotografovat a tím rozšířili své zkušenosti a dovednosti v oblasti fotografování. Ve třetí části bylo teoreticky vymezeno, jak mají propagační materiály vypadat. Tento fakt byl ve čtvrté části porovnán s propagačními materiály České republiky a pěti vybraných krajů. Dále v poslední části byla stanovena kritéria pro to, jak mají vypadat propagační fotografie a tento fakt byl porovnán s fotografiemi z vybraných propagačních materiálů. I přes skutečnost, že se kvalita provedení propagačních materiálů neustále zvyšuje, je stále co zlepšovat. Hlavně na krajské úrovni. Situace je taková, že současný rozvoj fotografické techniky jde ruku v ruce s rozvojem cestovního ruchu. Nejvíce patrné to je v oblasti propagace. Obrazové části propagačních materiálů jsou zpracovávány čím dál kvalitněji, protože management destinace si je vědom vědeckého pokroku. Toho chce využít k co nejvyššímu zkvalitnění propagačních materiálů.

45

Bohužel, tuto práci provázel nedostatek publikací o teorii fotografie a o tom, jak by měly propagační materiály a fotografie vypadat a také malý prostor k zjištění přesných údajů o prodeji fotoaparátů, či počtu návštěvníků vybraných výstav. Knižní zdroje z větší části pocházejí z 60.-80. let minulého století, proto bylo obtížné některé publikace citovat kvůli jejich patrné komunistické propagandě. Vybrané citace mohou působit zastarale. Tato práce není zaměřena pouze na jednu oblast propojení fotografie s cestovním

ruchem,

problematika

byla

přiblížena

plošně.

Zhodnoceny

byly

nejvýznamnější formy propojení cestovního ruchu a fotografie. Na druhou stranu neobsahuje vyčerpávající zhodnocení z důvodu rozsahového omezení práce.

46

POUŽITÉ ZDROJE Knižní zdroje 1. BARAN, Ludvík: Barevný svět a jeho reprodukce ve fotografii. 1. vyd. Praha: SPN 1976. 100 str. 2. BARAN, Ludvík: Fotografie jako dokument a tvorba. 1. vyd. Praha: Ústřední kulturní dům železničářů 1990. 69 str. ISBN 80-85106-07-8 (brož.). 3. BOTURA, Tomáš: Management a marketing destinace cestovního ruchu [elektronický zdroj]. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita 2007. 74 str. ISBN 97880-7368-348-1 (CD-ROM). 4. CMÍRAL, Karel: Fotografování na cestách.1. vyd. Praha: SNTL 1959. 67 str. 5. ČERVENÝ, Zdeněk. KACHLÍK, Alfons: K problematice metodiky propagační práce. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství 1985. 292 str. 6. JOHNOVÁ, Radka. ČERNÁ, Jitka: Arts marketing: marketing umění a kulturního dědictví. 1.vyd. Praha: Oeconomica 2007. 243 str. ISBN 978-80-245-1276-1 (brož.). 7. MALÁ, Vlasta : Cestovní ruch (vybrané kapitoly). 1.vyd. Praha: VŠE 1999. 83 str. 80-7079-443-7 (brož.). 8. PÁSKOVÁ, Martina. ZELENKA, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj 2002. 448 str. ISBN: 80-239-0152-4. 9. PONEC, Jan. JIRÁČEK, Milič: Digitální fotografie. 1. vyd.. Olomouc: Univerzita Palackého 2002. 149 str. ISBN 80-244-0533-4 (brož.). 10. SKOPEC, Rudolf: Dějiny fotografie: určeno pro posl. fak. filmové a televizní katedry filmového a televizního obrazu. 2. [díl]. 1. vyd. Praha: SPN 1970. 43 str. 11. SKOPEC, Rudolf: Dějiny fotografie v obrazech od nejstarších dob k dnešku. 1. vyd. Praha: Orbis 1963. 501 str. 12. SKOPEC, Rudolf: Sto let fotografie: historický přehled vývoje fotografie. 1. vyd. Praha: E. Beaufort 1939. 153 str. 13. STÝBLO, Pavel: Teorie digitální fotografie. 1. vyd. Praha: TOMOS 2006. 45 str. ISBN 80-901994-2-9 (brož.). 14. ŠMOK, Ján. PECÁK, Josef. TAUSK, Petr: Barevná fotografie. 2. upravené vyd. Praha: SNTL 1978. 277 str. 15. TAUSK, Petr : Dějiny fotografie : určeno pro posl. fak. filmové a televizní. [Díl] 1., Přehled vývoje fotografie do roku 1918. 1. vyd. Praha : SPN 1987. 212 str. 16. ZELENKA, Josef: Marketing cestovního ruchu. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus 2007. 212 str. ISBN 978-80-7041-070-7 (brož.). 17. UNIVERSUM: všeobecná encyklopedie. Díl 3, F-H. Praha: Odeon 2000. 676 str. ISBN 80-207-1063-9.

47

Internetové zdroje 1. http://aktualne.centrum.cz 2. http://cestovani.kr-karlovarsky.cz 3. http://cs.wikipedia.org 4. http://data.czechtourism.com 5. http://home.zcu.cz 6. http://navstevnik.kr-moravskoslezsky.cz 7. http://nd01.blog.cz 8. http://nd02.blog.cz 9. http://photo.czechtourism.com 10. http://www.ccrjm.cz 11. http://www.czechtourism.cz 12. http://www.digimanie.cz 13. http://www.fotografovani.cz 14. http://www.funkehokolin.com 15. http://www.galerie4.cz 16. http://www.grafika.cz 17. http://www.liberecky-kraj.cz 18. http://www.mmr-vyzkum.cz 19. http://www.novinky.cz 20. http://www.reflex.cz 21. http://www.thoma.cz 22. http://www.tourpropag.cz 23. http://www.virtualnipraha.cz 24. http://www.vychodni-cechy.info 25. http://www.wikimedia.org 26. http://www.wpppraha.cz

Ostatní zdroje 1.

Propagační materiály Karlovarského kraje. Výlety po Karlovarském kraji autem. Výlet č. 11. Vydáno Karlovarským krajem. Fotografie, text a grafické zpracování T.I.S. – Turistické informační systémy.

2.

Propagační materiály Libereckého kraje. Městské informační centrum Liberec. Integrovaný projekt cestovního ruchu Libereckého kraje.

48

3.

Propagační materiály Libereckého kraje. Městské informační centrum Liberec. Text Městské informační centrum Liberec, srpen 2005.

4.

Propagační materiály Pardubického kraje. Památky Pardubického kraje. Pardubice region tourism – informační centrum. Vydala Destinační společnost Východní Čechy v roce 2009. Grafická úprava Tomáš Pakosta. Tisk H.R.G.

5.

Zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů. Dne 14.3.2010. Dostupné na www:

6.

Pořad z cyklu „Galerie elity národa“ - Anna Fárová. Vysílané Českou televizí, programem 1. Dne 1.3.2010.

49

SEZNAM PŘÍLOH Obrázek 1 První fotografie - J.N.Niépce: Pohled na dvůr (*1826) Obrázek 2 J.N.Niépce: Prostřený stůl (*1829) Obrázek 3 První fotopřístroje pro metodu daguerrotypie vyráběné firmou Alfons Giroux v Paříži Obrázek 4 L.J.M.Daguerre: Zámek v Tuilerií (*1839) Obrázek 5 a 6 Sfinga a pyramidy – rytina z roku 1725 a podle snímku W. Hammerschmidta z roku 1865 Obrázek 7 Burton Holmes: Soul (*1925) Obrázek 8 James Clerk Maxwell: První barevná fotografie (*1861) Obrázek 9 Ukázka kompaktu Obrázek 10 Ukázka digitální zrcadlovky Obrázek 11 Pozvánka na výstavu Františka Drtikola Obrázek 12 Ladislav Sitenský z cyklu Letci (*1940-1942) Obrázek 13 Josef Sudek: Poslední růže (*1956) Obrázek 14 „Česká republika“ Str. 4. Obrázek 15 „Historické a kulturní perly Moravskoslezského kraje“ Str. 7. Obrázek 16 a 17 „Top výletní cíl Jihomoravského kraje – Western park Boskovice“ Obrázek 18 a 19 „Výlety po Karlovarském kraji autem“ Autovýlet č. 11. Obrázek 20 „Liberecká radnice“ Obrázek 21 a 22 „Frýdlantsko“ Obrázek 23 „Památky Pardubického kraje“ Přebal. Obrázek 24 „Památky Pardubického kraje“ Str. 5. Obrázek 25 Moravskoslezský kraj – Šilheřovice Obrázek 26 Hrad a zámek Frýdlant Obrázek 27 Zámek Pardubice Tabulka 1 Fáze vývoje cestovního ruchu podle Freyera Tabulka 2 Vývoj fotografie a cestovního ruchu na pozadí světových dějin Tabulka 3 Požadavky na jednotlivé druhy propagačních materiálů

50

PŘÍLOHY Obrázek 1 První fotografie - J.N.Niépce: Pohled na dvůr (*1826)

Dostupné na www: . Dne 27.3.2010.

Obrázek 2 J.N.Niépce: Prostřený stůl (*1829)

Dostupné na www: . Dne 27.3.2010.

Obrázek 3 První fotopřístroje pro metodu daguerrotypie vyráběné firmou Alfons Giroux v Paříži

Dostupné na www: . Dne 27.3.2010.

Obrázek 4 L.J.M.Daguerre: Zámek v Tuilerií (*1839)

Dostupné na www: . Dne 27.3.2010.

Obrázek 5 a 6 Sfinga a pyramidy – rytina z roku 1725 a podle snímku W. Hammerschmidta z roku 1865

Zdroj: SKOPEC, Rudolf: Sto let fotografie: historický přehled vývoje fotografie. 1. vyd. Praha: E. Beaufort 1939. Str. 175.

Obrázek 7 Burton Holmes: Soul (*1925)

Dostupné na www: . Dne 27.3.2010

Obrázek 8 James Clerk Maxwell: První barevná fotografie (*1861)

Dostupné na www: . Dne 27.3.2010.

Obrázek 9 Ukázka kompaktu

Obrázek 10 Ukázka digitální zrcadlovky

Dostupné na www: . Dne 27.3.2010.

Obrázek 11 Pozvánka na výstavu Františka Drtikola

Dostupné na www: . Dne 27.3.2010.

Obrázek 12 Ladislav Sitenský z cyklu Letci (*1940-1942)

Dostupné na www: . Dne 27.3.2010. Obrázek 13 Josef Sudek: Poslední růže (*1956)

Dostupné na www: . Dne 27.3.2010.

Obrázek 14 „Česká republika“ Str. 4.

Dostupné na www: . Dne 3.4.2010.

Obrázek 15 „Historické a kulturní perly Moravskoslezského kraje“ Str. 7.

Dostupné na www: . Dne 2.4.2010. * Jedná se o nekvalitní reprodukci, dostupnou na webových stránkách. Tištěná publikace obsahuje kvalitní fotografie.

Obrázek 16 a 17 „Top výletní cíl Jihomoravského kraje – Western park Boskovice“

Dostupné na www: . Dne 2.4.2010.

Obrázek 18 a 19 „Výlety po Karlovarském kraji autem“ Autovýlet č. 11.

Zdroj: Propagační materiály Karlovarského kraje. Výlety po Karlovarském kraji autem. Výlet č. 11. Vydáno Karlovarským krajem. Fotografie, text a grafické zpracování T.I.S. – Turistické informační systémy.

Obrázek 20 „Liberecká radnice“

Zdroj: Propagační materiály Libereckého kraje. Městské informační centrum Liberec. Text Městské informační centrum Liberec. Srpen 2005.

Obrázek 21 a 22 „Frýdlantsko“

Zdroj: Propagační materiály Libereckého kraje. Městské informační centrum Liberec. Integrovaný projekt cestovního ruchu Libereckého kraje.

Obrázek 23 „Památky Pardubického kraje“ Přebal.

Zdroj: Památky Pardubického kraje. Pardubice region tourism – informační centrum. Vydala Destinační společnost Východní Čechy v roce 2009. Grafická úprava Tomáš Pakosta. Tisk H.R.G.

Obrázek 24 „Památky Pardubického kraje“ Str. 5.

Zdroj: Památky Pardubického kraje. Pardubice region tourism – informační centrum. Vydala Destinační společnost Východní Čechy v roce 2009. Grafická úprava Tomáš Pakosta. Tisk H.R.G. Str. 5.

Obrázek 25 Moravskoslezský kraj – Šilheřovice (viz pro srovnání Obrázek 15)

Dostupné na www: . Dne 18.4.2010. Obrázek 26 Hrad a zámek Frýdlant (viz pro srovnání Obrázek 22)

Dostupné na www: . Dne 18.4.2010.

Obrázek 27 Zámek Pardubice (viz pro srovnání Obrázek 24)

Dostupné na www: . Dne 18.4.2010.

Tabulka 1 Fáze vývoje cestovního ruchu podle Freyera Epocha Období Dopravní prostředek

Předfáze

Do roku 1850

Pěšky, kůň, drožka, zčásti loď

Počáteční fáze

1850 – 1914

Železnice, parní loď

Rozvojová fáze

1914 – 1945

Vrcholová fáze

Od roku 1945

Železnice, automobil, autobus, letadlo (liniové) Automobil, letadlo (charter)

Motivace

Účastníci

Poutní cesty, křižácké výpravy, obchod, objevitelské cesty, vzdělání Zotavení rekreace

Elita, šlechta, vzdělanci, obchodníci

Léčení, rekreace, komerční účely

Pracující s vyšší úrovní

Regenerace, rekreace, komerční účely

Všechny vrstvy (ve vyspělých zemích)

Nová střední vrstva

Zdroj: MALÁ, Vlasta: Cestovní ruch (vybrané kapitoly). 1.vyd. Praha: VŠE 1999. Str. 32.

Tabulka 2 Vývoj fotografie a cestovního ruchu na pozadí světových dějin Světové dějiny Dějiny fotografie Dějiny cestovního ruchu Počátek Poutní cesty, křížové Před průmyslové výpravy, cesty za rokem revoluce vzděláním 1800 Rozvoj průmyslu a 1800 dopravy (parní lokomotiva) 1. fotografie a následný 1826 rozmach oboru První záběry z cest Thomas Cook organizuje 1840 první hromadné cesty, zakládá cestovní kancelář Zvyšování životní První fotografie v Do popředí se dostávají 1850 cesty za zotavením a úrovně obyvatel novinách rekreací Vznik nové střední Vznik barevné fotografie 1900 vrstvy Konec I.světové 1918 války Rozvoj Pozitiv/negativ, rozšíření Cestovní ruch se stává 1920 automobilismu fotografie do širších populárním vrstev Konec II. světové Demokratizace 1945 války Východ/západ Barevné fotografie běžné Začínají cestovat všechny 60. léta v magazínech, rozmach vrstvy obyvatel – výstav fotografií, rodinné dostupnost, vlna turismu snímky z cest Digitální záznam 80. léta Pád železné opony První digitální fotoaparáty Hranice přestávají byt 90. léta tabu, letectví Internet Rozmach digitální Masový charakter 2000 fotografie, boom turistiky, charter, nízkonákladové letecké společnosti Média, data Široký okruh uživatelů, Marketingový Nyní rozvoj služeb management destinací Zdroj: Vlastní zpracování, na základě tabulky č. 1 a podkapitol 1.4, 1.5.

Tabulka 3 Požadavky na jednotlivé druhy propagačních materiálů Leták Brožura Leták Plakát turistického cíle Estetická Estetická Estetická Estetická úroveň úroveň úroveň úroveň Upoutání Upoutání Upoutání Upoutání uživatele uživatele uživatele uživatele (možnost využití v praxi, konkrétní doporučení na cestu) Grafické pojetí Obsahová Grafické pojetí Grafické pojetí stránka Zacílení Poměr textové a Komplexnost Nápad formy obrazové části nabízených sdělení informací Aktuálnost Využití Čitelnost Operativnost obsahu netradičních používání sdělení forem sdělení tiskoviny

Kalendář

Estetická úroveň Upoutání uživatele (zvýraznění konkrétních akcí)

Grafické pojetí Polygrafické zpracování Využitelnost kalendáře mimo předmětné časové období

Uvedení lokalizace nabídky Zdroj: Vlastní zpracování na základě Definice soutěžních kategorií Tourpropagu. Dostupné na www: . Dne 27.3.2010.