VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Mezinárodní obchod
Analýza nákupních podmínek a chování zákazníků ve městě Hlinsko (bakalářská práce)
Autor: Lucie Vokáčová Vedoucí práce: doc. Ing. Petr Cimler, CSc.
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů.
V Praze dne …………
………………… podpis studenta
Poděkování
Děkuji panu doc. Ing. Petrovi Cimlerovi, CSc. za jeho cenné rady a připomínky při vypracovávání této bakalářské práce. 2
Obsah Obsah ...................................................................................................................................................... 3 Úvod ........................................................................................................................................................ 4 Kapitola 1. - Město Hlinsko ..................................................................................................................... 5 Maloobchodní vybavenost města Hlinska .............................................................................................. 6 Diskontní prodejny potravin ............................................................................................................... 7 Specializované prodejny.................................................................................................................... 11 Samoobsluhy a smíšené prodejny..................................................................................................... 13 Shrnutí 1. kapitoly ................................................................................................................................. 14 Kapitola 2. - Analýza nákupního chování v Hlinsku ............................................................................... 15 Dotazníkové zjišťování....................................................................................................................... 15 Hlavní nákupní místo......................................................................................................................... 15 Frekvence nákupu ............................................................................................................................. 18 Nejčastější den nákupu ..................................................................................................................... 21 Preference zákazníků ........................................................................................................................ 23 Postavení specializovaných prodejen ............................................................................................... 28 Analýza hypotéz ................................................................................................................................ 32 Shrnutí 2. kapitoly ................................................................................................................................. 37 Kapitola č. 3 ........................................................................................................................................... 38 Územní podmínky hlineckých prodejen ................................................................................................ 38 Nákupní spád..................................................................................................................................... 38 Zájmová oblast .................................................................................................................................. 38 Stanovení prodejní kapacity Hlinska ................................................................................................. 40 Shrnutí 3. kapitoly ................................................................................................................................. 41 Závěr ...................................................................................................................................................... 42 Literatura ............................................................................................................................................... 44 Seznamy ................................................................................................................................................ 45 Seznam grafů ..................................................................................................................................... 45 Seznam tabulek ................................................................................................................................. 45 Seznam obrázků ................................................................................................................................ 46 Seznam příloh.................................................................................................................................... 46 Seznam vzorců................................................................................................................................... 46
3
Úvod Tato bakalářská práce má přiblížit maloobchodní situaci na Hlinecku, co se potravinářského zboží a store retailu týká, a zároveň se zaměřuje na průzkum mínění zdejších spotřebitelů, zákazníků řetězců a prodejen ve městě Hlinsku. Hlinsko v Čechách je rychle se rozvíjející menší město na východě Čech, v němž žije přes 10 000 obyvatel. Během posledních let se zde prudce rozrůstá maloobchodní potravinářská síť, při čemž zůstává otázkou, zda je tempo tohoto růstu adekvátní k počtu obyvatel, jejichž počet již jedno desetiletí převážně stagnuje, či mírně klesá. Práce bude rozdělena na několik částí. První, teoretická kapitola, se bude zabývat základním seznámením se s danou lokalitou, při čemž budou využita data statistických úřadů. Následně bude charakterizována obchodní vybavenost města Hlinska, při čemž budou zhodnoceny potravinářské prodejny ve městě a co nejpřesněji vystižen jejich druh a velikost. V průběhu této průvodní kapitoly se budeme taktéž zabývat stanovením hypotéz, které v pozdější části budou ověřovány. Tato kapitol bude završena zakreslením prodejen do mapy. Druhá, prakticko-analytická část, se skládá ze sestavení dotazníku a provedení dotazníkového zjišťování ve zdejších domácnostech. Na tvorbě této kapitoly spolupracovali převážně zaměstnanci Městského úřadu Hlinska, dále gymnázium, organizace Sokol Hlinsko a zaměstnanci společnosti AS Rovi s.r.o., zabývající se prodejem tapet. Výsledky tohoto šetření budou aplikovány na hypotézy z první kapitoly, jež se buď potvrdí, anebo vyvrátí. Rovněž tím získáme přehled o nákupním chování obyvatel města. Třetí závěrečná část bude ryze analytická. Budou v ní dále zpracovávána výše zmíněná data získaná dotazováním. Těžiště této kapitoly spočívá v zakreslení vnějšího nákupního spádu a ve stanovení vzniklé zájmové nákupní oblasti hlineckých prodejen, při čemž bude využita metoda obchodní gravitace. Nakonec bude stanovena prodejní kapacita města metodou plošného standardu a tato vypočtená hodnota bude porovnána s realitou. Mapa města Hlinska, která bude využita při zakreslování prodejen, byla získána na požádání od zaměstnanců Odboru územního rozvoje Městského úřadu Hlinska, a je používána s jejich souhlasem. K zakreslení poslouží program Adobe Photoshop; zpracování dat bude provedeno programem Microsoft Office Excel. V závěru budou shrnuta důležitá fakta, která byla získána dotazováním, zakreslováním a výpočty, načež bude zhodnocen aktuální vývoj maloobchodního potravinářského trhu v Hlinsku.
4
Kapitola 1. - Město Hlinsko Hlinsko se rozkládá ve východních Čechách na řece Chrudimce na rozhraní Českomoravské vrchoviny a Železných hor. Administrativně spadá pod okres Chrudim v Pardubickém kraji. Nejbližší města, ve kterých je srovnatelná či dokonce větší nabídka potravinářského zboží, jsou na severu Pardubice, Chrudim, Slatiňany a Skuteč, na východě Polička, na jihu Žďár nad Sázavou a na západě Chotěboř.
Obrázek 1: Konkurence na Hlinecku; idnes.cz, 2008
Obec Chotěboř Chrudim Pardubice Polička Skuteč Slatiňany Žďár nad Sázavou
Počet obyvatel 9 907 23 379 89 245 8 924 5 318 4 049 23 717
Vzdálenost od Hlinska (km) 22 29,4 38,8 28,8 13,4 24 24,6
Tabulka 1: Počet obyvatel a vzdálenost okolních měst
ČSÚ: Demografická ročenka měst 1998-2007, údaje k 31. 12. 2007 Route Planner: Škoda Auto
Větší města představují místa s vyšší nabídkou potravinářského zboží, proto velice lákají i zákazníky z menších měst a okolních obcí, tvoří tzv. kladný vnější nákupní spád (viz. kapitola 3). V tabulce 1 je zaznamenán počet obyvatel blízkých obcí a jejich vzdálenost od města Hlinska. Z tabulky lze vyčíst, že z hlediska počtu obyvatel jsou největší Pardubice, krajské město s výbornou potravinářskou maloobchodní vybaveností (např. 2 prodejny Lidl,
5
Hypernova, Tesco, 2 prodejny Albert, Billa, 2 prodejny Penny Market,…)1. Od Hlinska jsou Pardubice ovšem vzdáleny téměř 40 km. Další města s vysokou nabídkou potravinářského zboží představují Žďár nad Sázavou (např. 2 prodejny Albert, Penny Market, Lidl, Hypernova,…) a Chrudim (Hypernova, Albert, Billa, Lidl, Penny Market,…) s přibližně stejným počtem obyvatel. Z tohoto výčtu je patrné, že nabídka je hlavně díky hojnému zastoupení těchto velkých řetězců podstatně vyšší než v Hlinsku. Ostatní obce v tabulce jsou srovnatelné či menší než Hlinsko a nabízí zboží hlavně svým vlastním obyvatelům a nejbližšímu okolí. Jak blízké je toto okolí bude zjišťováno v následující kapitole. V současné době žije v Hlinsku 10 282 obyvatel, což je o 471 méně než před deseti lety. Průměrný věk v roce 1998 činil 37,1 let, načež se postupně pravidelně zvyšoval a koncem roku 2007 byl 40,5 roku. Počet obyvatel má tedy mírně klesající tendenci, naproti tomu průměrný věk obyvatel roste. Ještě lépe je tento trend patrný na vývoji indexu stáří.2 V roce 1998 činil index stáří v obci Hlinsko 66,3 %. Každý rok tento index pravidelně rostl, při čemž na konci roku 2007 dosáhl celých 110,4 %. Tento trend stárnutí populace ovšem v České republice není nijak výjimečný.3 Stárnutí populace se může projevit změnou ve struktuře spotřebitelské poptávky směrem k levnějším výrobkům s množstvím doplňkových služeb. U nejstarší části hlinecké populace (lidé v důchodu) by mohly převládat sympatie k levnějšímu sortimentu diskontních jednotek. Hypotéza č. 1: Zákazníci ve věku 40-49 let a 50-59 let budou pravděpodobně při nákupu upřednostňovat specializované prodejny masa a uzenin, ovoce a zeleniny a pečiva. Hypotéza č. 2: Populace ve věku vyšším než 60 let bude upřednostňovat zdejší nejtvrdší diskont, kterým je Penny Market.
Maloobchodní vybavenost města Hlinska Jak již bylo zmíněno v úvodu, při rozboru hlinecké vybavenosti potravinářským sortimentem bude pro tuto práci důležitý hlavně store retail. V České republice rozlišujeme několik typů maloobchodních jednotek, a to podle strukturálních (= statických) znaků a podle
1
při vyhledávání prodejen bylo využito internetové stránky: http://www.mapy.cz/ Index stáří vyjadřuje, kolik je v populaci obyvatel ve věku 60 let a více na 100 dětí ve věku 0-14 let. 3 Veškeré údaje tohoto odstavce pochází z pramene: Český statistický úřad, k 31.12. 2007 2
6
instrumentálních (= dynamických) znaků. Mezi strukturální znaky zahrnujeme profil sortimentu, formu prodeje, umístění jednotky, velikost jednotky a stavební řešení jednotky. Mezi znaky instrumentální patří například cenová politika, kvalita nabízeného zboží či soubor nabízených služeb.4 Pomocí těchto znaků členíme prodejny na: hypermarkety (P)
specializované prodejny (N)
supermarkety (P)
samoobslužné prodejny potravin - supereta (N)
diskontní prodejny potravin (P)
smíšené prodejny (N)
odborné velkoprodejny (P)
obchodní domy - univerzální/specializované (N)
Zároveň lze maloobchodní jednotky členit na dvě skupiny podle toho, zda jsou zákazníky vyhledávány a upřednostňovány, či nikoliv. Dle výše poptávky lze tedy rozdělit typy jednotek na progresivní (P) a neprogresivní (N). Zákazník očekává od prodejny co nejvyšší sortiment, pohodlné nakupování a příznivé ceny. Proto zařazujeme do progresivních typů velké prodejny nabízející široký sortiment, které jsou převážně samoobslužné a nemají vysoké ceny. Neprogresivní skupina má menší význam, počet těchto jednotek klesá a jsou považovány za doplňkové. Všechny tyto typy stručně charakterizuje tabulka v příloze, viz Příloha 1 na konci práce. V Hlinsku se nachází výše uvedené tučně vyznačené typy prodejen, ty budou následně rozebrány podrobněji. A nyní se konečně dostáváme ke konkrétním maloobchodním jednotkám, které budou předmětem následného zkoumání. Veškeré níže taxativně vyjmenované prodejny jsou zakresleny do mapy Hlinska na konci práce v Příloze 2.
Diskontní prodejny potravin Pro diskontní prodejny jsou nejtypičtějším znakem velmi příznivé ceny pro zákazníka. Diskontní prodejny členíme na tvrdé (hard diskont) a měkké (soft diskont) podle počtu obchodovaných položek a výše konečných cen. Hard diskonty se orientují pouze na cenu, počet obchodovaných položek nepřesahuje 1 000. Soft diskonty jich nabízejí obvykle kolem 2 000. Co se týče sortimentu, diskontní prodejny obchodovaly do příchodu 21. století téměř výhradně 4
potraviny,
později
se
ovšem
rozšířily
Cimler P., Zadražilová D. a kol.: Retail management, str. 148-156
7
o
mimořádné
nabídky
zboží
nepotravinářského a nyní zaujímá non-food až jednu čtvrtinu položek. Nejtvrdším českým diskontem je bezpochyby Penny Market (skupina REWE), který by ovšem ve srovnání s evropskými diskonty patřil do skupiny měkkých. Mezi soft diskonty řadíme hlavně Lidl (skupina Lidl&Schwarz), Plus Diskont (skupina Tengelmann), Normu (skupina Norma) a COOP diskont. I některé jiné typy prodejen začínají postupně přebírat diskontní strategie, například hypermarket Kaufland. Diskonty se díky příznivé cenové politice stávají velmi atraktivními pro zákazníky a dostávají se do popředí, co se tržeb a počtu uskutečněných nákupů týče. Zaujímají druhé místo ihned za hypermarkety, jež v České republice jednoznačně dominují. Na českém trhu podíl diskontních prodejen momentálně stagnuje na 25 %.5 Prodejny se velikostně pohybují okolo 600-900 m2, občas dokonce dosáhnou až na 1 200 m2. Nalezneme je zpravidla v menších až středně velkých městech s počtem obyvatel mezi 10 000 a 25 000, méně často i ve městech menších – s počtem obyvatel přes 5 000. Dle počtu obyvatel je tedy Hlinsko pro diskonty ideální, jak se můžeme skutečně přesvědčit.
Jednota Hlinsko Ve městě má spotřební družstvo Jednota Hlinsko největší zastoupení, nachází se tu dokonce 4 prodejny. Dvě z nich, COOP Tuty a COOP Tip najdeme na sídlišti v severovýchodní části města. Třetí, rozlohou největší COOP Diskont, se nachází zhruba uprostřed města v obytné čtvrti. Čtvrtou prodejnou je rovněž COOP Diskont a nalezneme ji na Tylově náměstí v budově, v níž sídlí i centrála spotřebních družstev Jednoty Hlinska. Ta vznikla již v roce 1956 sloučením malých samostatných družstev působících na Chrudimsku. V obchodním rejstříku je Jednota Hlinsko zapsána od 4. ledna 19576, čímž je jedním z nejstarších ekonomických subjektů v Hlinsku. První dvě zmíněné prodejny jsou sice malé, ale mají výhodu, že jsou situovány v bezprostřední blízkosti spotřebitele a uspokojují poptávku v obytných zónách. Jednoznačně nejvýhodnější polohu má prodejna COOP Tip v Obchodním domě Růže ve středu sídliště; pro dojíždějící zákazníky je naopak ideální COOP Diskont v centru města na Tylově náměstí, před nímž je umístěna autobusová zastávka a rozlehlé parkoviště. Tylovým náměstím prochází hlavní silniční komunikace a okolí nabízí navíc široké spektrum dalších obchodních možností. Této výhody využívají hojně i zákazníci nedojíždějící. Těmito dvěma prodejnami,
5 6
článek na zpravodajské internetové stránce: http://www.1000webu.com/aktuality/?p=1620 http://www.jednotahlinsko.cz/
8
které jsou výrazně větší než prodejna COOP Tuty a prodejna COOP Diskont v Kavánově ulici, se proto budeme zabývat více. Nejvýznamnější prodejny: Tuty (sídliště, ul. Rataje) Otevírací doba: Po-Pá (6:30-16:30), So (6:30-10:30) Rozloha prodejní plochy: 200 m2 COOP Diskont (Kavánova ul.) Otevírací doba: Po-Pá (7:00 - 17:30), So (7:00-11:00) Rozloha prodejní plochy: 185 m2 Tip (Obchodní dům Růže) Otevírací doba: Po-Pá (6:00 - 20:00), So (6:00-12:00), Ne (7:00-12:00) Rozloha prodejní plochy: 370 m2 COOP Diskont (Tylovo náměstí) Otevírací doba: Po-Pá (7:00 - 17:30), So-Ne (7:00-11:00) Rozloha prodejní plochy: 264 m2
Plus Diskont Plus Diskont je situován na severním okraji města, podél hlavní silniční komunikace, naproti čerpacím stanicím Benzina a OMV. Vyrostl v těsné blízkosti továrny ETA a.s. na konci 90. let, čímž se stal první skutečnou konkurencí Jednoty. Oproti COOP Diskontu na Tylově náměstí je zde lepší možnost parkování a delší otevírací doba. Nachází se nedaleko sídliště a autobusová zastávka je zhruba 100 m odsud. Také pozice vedle firmy ETA, která zaměstnává významný podíl zdejších obyvatel, je velmi lukrativní. Okolí ovšem nenabízí téměř žádné další služby ani jiné obchodní možnosti. Výhodu oproti všem ostatním diskontům představuje v budově Plusu vestavěné řeznictví a pekárna, provozované samostatným živnostníkem panem Novákem. Důležitým faktem je, že skupina Rewe, která provozuje supermarkety Billa a diskontní prodejny Penny Market, získala v roce 2008 od skupiny Tengelmann 150 tuzemských diskontů Plus. To se týká i hlinecké prodejny Plus Diskont, která v březnu 2009 převzala logo Billa. Dotazníkového šetření se ale tento fakt nedotkne, neboť bylo provedeno ještě před tímto
9
termínem, proto současnou prodejnu Billa neuvažuje a zabývá se pouze prodejnou Plus Diskont.7 Otevírací doba: Po-Ne (7:00-20:00) Rozloha prodejní plochy: 650 m2 Hypotéza č. 3: Plus Diskont bude díky své poloze navštěvován nejvíce dojíždějícími motorizovanými zákazníky. Frekvence nákupu bude jednou týdně, hlavně okolo víkendu. Nejvíce bude využíván vícečlennými domácnostmi s dětmi.
Penny Market Penny Market je v pořadí třetím významným diskontem, který byl postaven na území města, a to v roce 2002. Podobně jako Plus si vybral ke své činnosti pozemek vedle továrny ETA, pouze na opačné straně. Podél prodejny vede hlavní silniční komunikace a naproti stojí čerpací stanice Benzina a park, vedle něhož se nacházejí dvě základní školy. Přímo před prodejnou je umístěna výše zmíněná autobusová zastávka. Penny Market již přímo sousedí s krajními panelovými domy městského sídliště, je tedy obyvatelům o něco blíže, než prodejna Plus Diskont. Parkoviště je menší než u prodejny Plus, ale větší než u všech prodejen COOP. Otevírací doba: Po-Ne (7:00-20:00) Rozloha prodejní plochy: 600 m2
Lidl Nejmladším hlineckým diskontem je Lidl, jež byl otevřen v průběhu roku 2007. Opět je situován podél hlavní silniční komunikace, jako všechny velké diskonty ve městě, tentokrát ovšem blíže k centru. V nezbytné blízkosti se opět nachází sídliště. Před prodejnou Lidl se nachází další autobusová zastávka a velmi blízko leží i pošta a prodejna elektrospotřebičů, společně s parkem. Parkoviště rozlohou předčí parkoviště u prodejny Penny Market, je ovšem menší než parkoviště prodejny Plus. Nabídka služeb a obchodních možností v okolí je také omezená, ale díky poloze uprostřed města není takovým problémem dostat se do městského centra na jihu Hlinska. Otevírací doba: Po-So (7:00-20:00), Ne (9:00-20:00) Rozloha prodejní plochy: 900 m2 7
článek na zpravodajské internetové stránce: http://www.1000webu.com/aktuality/?p=1620
10
Specializované prodejny Specializované prodejny potravin nacházejí v Hlinsku nemalé uplatnění, proto následuje popis zdejších prodejen masa a uzenin, prodejen ovoce a zeleniny, prodejen pečiva a prodejen se zdravou výživou a bio potravinami.
Maso a uzeniny Veškeré prodejny masa se soustředí do oblastí s koncentrovanou spotřebitelskou poptávkou, hlavně v oblasti sídliště, centra a obytných zón. Nejznámějším řeznictvím a prodejnou masa a uzenin je bezpochyby řeznictví Švanda, které má v Hlinsku hned dvě prodejny (na sídlišti ve východní části; v západní části) a je pro něj typická vysoká kvalita a široká nabídka zboží, včetně doprovodných služeb, jako je vestavěné občerstvovací zařízení. Velmi dobře umístěnými prodejnami masa jsou dále řeznictví Novák v prodejně Plus Diskont a Klinecký na Tylově náměstí, obě v blízkosti velkých diskontních prodejen a autobusových zastávek. Zbylé prodejny masa jsou již o dost menší a uspokojují pouze drobnou lokální poptávku v místě bydliště zákazníků, kteří sem dochází pěšky. Nejvýznamnější prodejny: Švanda (Družstevní ul., Rváčovská ul.)
Karlík (Wilsonova ul.)
Klinecký (Tylovo náměstí)
Voda (Husova ul.)
Novák (Plus Diskont)
Štirský (Kavánova ul.)
Ovoce a zelenina Na rozdíl od celkem rovnoměrně rozmístěných prodejen masa jsou všechny prodejny ovoce a zeleniny situovány v centru města, nedaleko Tylova náměstí. V okrajových částech města by se tyto prodejny nejspíše nevyplatily, a to z důvodu narůstající nabídky a zlepšující se kvality tohoto čerstvého zboží v diskontech. Nedaleko od sebe umístěné prodejny ovoce a zeleniny vytvářejí konkurenční prostředí diskontům a pro zákazníka je tak často výhodnější mít na výběr hned ze tří specializovaných prodejen. Nejvýznamnější prodejny: Novotný (ul. Pod Rybníčkem) Ovoce a zelenina (Tylovo náměstí) Zelenina (Komenského ul.)
11
Prodejny pečiva V Hlinsku je pekáren/prodejen pečiva pět. Pekárny, orientované převážně na vývoz do okolních samoobsluh, jsou pekárna Vacek, umístěná na severním okraji města, a pekárna Kavalír v městském centru. V obou těchto pekárnách je možný i přímý prodej, mají i vlastní prodejnu. Zbylé tři pekárny zásobují hlavně své vlastní prodejny. Jedna z nich stojí v centru na Tylově náměstí, druhá na sídlišti a třetí je přímo v budově Plus Diskontu. Nejvýznamnější prodejny: Vacek (Květná ul.)
Borová (Tylovo náměstí)
Kavalír (Wilsonova ul.)
Pekárna (Plus Diskont)
Pekárna a cukrárna (Družstevní ul.)
Prodejny zdravé výživy Současný trend zdravého stravování si vyžádal vznik prodejen se zdravou výživou s bio potravinami8 i v maloměstě, jako je Hlinsko. Tento typ prodejen zde zatím ale není tak významně rozšířen, jako ve větších městech. Hypotéza č. 4: Prodejny bio potravin a zdravé výživy bude využívat především mladší část populace, převážně ženy, snažící se žít moderním a zdravým životním stylem. Osvěta v tomto odvětví by mohla lákat k tomuto druhu zboží i ženy, jež se zrovna dostaly do životní fáze, kdy jejich děti jsou již dospělé a tyto ženy pak mají čas věnovat se více samy sobě. Tyto odhadované cílové skupiny tedy označím: ženy 15-29 let a ženy 40-49 let. Malých specializovaných prodejen označujících se jako „zdravá výživa“ je v Hlinsku více, ovšem velkou část z nich tvoří příležitostná obchodní činnost například na verandách, sklepech či garážích. Tyto prodejci reagují na poptávku po telefonu či otevírají pouze na několik hodin či jeden den v týdnu. Těmito prodejnami se práce podrobněji zabývat nebude. U tohoto druhu prodejen uvedu pro přiblížení např. „garážovou prodejnu medových výrobků“ v Nerudově ulici (otevřenou pouze v pátek), či v soukromé domácnosti provozovanou „prodejnu zdravé výživy a přírodní kosmetiky“ v Jiráskově ulici. Větší „kamenné“ prodejny jsou ve městě tři, koncentrovány opět v centru blízko u sebe podobně jako prodejny ovoce a zeleniny. S těmi dvě prodejny zdravé výživy 8
Bioprodukt, resp. biopotravina je produkt vypěstovaný postupy ekologického (biologického, organického) zemědělství, tedy bez použití umělých hnojiv, škodlivých chemických postřiků či geneticky modifikovaných organismů a výrobků na jejich bázi.
12
(Slunečnice, U rybníčku) sousedí. Třetí prodejna Zdravá výživa se nachází ve stejné ulici jako Slunečnice, ovšem na jejím opačném konci, a to u nádraží. Nejvýznamnější prodejny: Slunečnice (Wilsonova ul.) Prodejna „U rybníčku“ (ul. Pod Rybníčkem) Zdravá výživa (Wilsonova ul.)
Samoobsluhy a smíšené prodejny Hlinsko disponuje i řadou samoobsluh, z nichž pouze jedna je situována v centru, ostatní naopak slouží hlavně k uspokojování poptávky převážně v okrajových lokalitách a obytných zónách. Navštěvují je primárně zákazníci, kteří se nemohou pohodlně a jednoduše dostat do diskontních prodejen v centru či na okraji města a potřebují tímto způsobem naplnit své denní potřeby. Zdejší sortiment bývá poměrně mělký, ale vcelku široký, co se základní nabídky potravin týče. Samostatné parkoviště tyto samoobsluhy nemají, v jejich blízkosti se ale omezeně parkovat dá na místech k tomu určených městem. Hypotéza č. 5: Samoobslužné prodejny potravin v blízkosti sídliště a bytové zástavby budou využívat nemotorizovaní zákazníci denně nebo častěji než třikrát týdně. Typickým zákazníkem by mohla být starší osoba/důchodce ve věku 60 let a více, domácnost vícečlenná bez dětí nebo samostatně žijící osoba. Rozhodujícími kritérii budou vhodná poloha a ochotný a vstřícný personál. Nejvýznamnější samoobslužné prodejny: Bala Rytych (Wilsonova ul.) Otevírací doba: Po-Pá (6:30-17:00), So (6:30-11:00) Rozloha prodejní plochy: 140 m2 Navrátilovi (Komenského ul.) Rozloha prodejní plochy: 90 m2 Apetito (Husova ul.) Rozloha prodejní plochy: 80 m2 Na kopečku (Květná ul.) Rozloha prodejní plochy: 70 m2 Potraviny (Šafaříkova ul.) 13
Rozloha prodejní plochy: 60 m2 Navrátilovi (Blatno) Rozloha prodejní plochy: 30 m2
Shrnutí 1. kapitoly V tomto okamžiku si již lze názorně představit situaci na maloobchodním trhu s potravinami všeobecně (viz druhy prodejen v příloze 1) i konkrétně v Hlinsku. S pomocí vytvořené mapy se lze snáze orientovat v rozmístění prodejen, jejich typu a velikosti. Stanovené hypotézy poslouží v další části ke zjištění skutečného stavu na zdejším trhu.
14
Kapitola 2. - Analýza nákupního chování v Hlinsku Dotazníkové zjišťování9 V období od začátku listopadu 2008 do konce února 2009 bylo učiněno dotazníkové zjišťování. Předmětem zjišťování byly zvyklosti zákazníka při nakupování potravin ve městě Hlinsku. Dotazování se týkalo pouze domácností na území města či v jeho nejbližším okolí. Tato časová hranice byla určena na základě nahrazení prodejny Plus Diskont prodejnou Billa a jejím uvedením v provoz dne 26.2.2009. Dotazník je připojen v příloze 3.
Hlavní nákupní místo Hlavní nákupní místo celkem a podle pohlaví Dotazníky bylo osloveno více než 200 domácností, konečný počet vybraných relevantních dotazníků dosáhl 130. Hlavní místo nákupu respondentů – tzv. hlavní prodejna – je prodejna, ve kterém respondent převážně nakupuje. V Hlinsku se ukázal být nejoblíbenějším diskont Penny Market, u žen na 1. místě, u mužů těsně za Plus diskontem na 2. místě (viz tabulka 2). Celkově se počet respondentů uvádějících Plus Diskont, Lidl a COOP Diskont na Tylově náměstí nijak výrazně nelišil a každý z nich byl uveden zhruba 20% respondentů.
Plus Diskont Penny Market Lidl Diskont COOP TIP (Růže) samoobsluhy Celkem
Muži 29 24 18 12 12 6 100
Ženy 18 28 20 19 12 3 100
Celkem 19 27 20 18 12 3 100
Tabulka 2: Hlavní prodejna podle pohlaví (v %)
Hlavní nákupní místo podle věku a motorizovanosti Starší generace (skupiny 60-69 let, 70 a více let) upřednostňují blízké prodejny před vzdálenějšími. Největší množství těchto respondentů uvedlo jako svoji hlavní prodejnu Lidl. Ta je blízká sídlišti a pečovatelskému domu, má tedy pro tuto skupinu obyvatel výhodnou polohu.
9
Jako zdroj veškerých dat použitých v této kapitole sloužil vlastní průzkum dotazníkovým šetřením.
15
Mezi mladší částí ástí populace (15-29 (15 let) je nejoblíbenější prodejna Plus Diskont na okraji města. S rostoucím věkem vě zájem o něj logicky klesá, neboť starší zákazníci upřednostní up prodejnu blíže bydlišti. Věková Vě kategorie 50-59 let upřednostňuje ňuje prodejnu COOP Tip v obchodním domě Růže že ve středu st sídliště. 100% 90%
0% 11% 6%
80% 70%
0%
4% 13%
36% 28%
17%
17%
14% 14% samoobsluhy* 14%
13% 28%
TIP (Růže)
14% 14%
31%
40%
39%
Diskont COOP 29%
Lidl
28%
30% 20%
2% 9%
14%
22%
60% 50%
5% 7%
Penny Market 33%
10%
29% 26%
19%
0% 15-29
30--39
40-49
17%
7%
9%
50-59
60-69
Plus Diskont
29% 0% 70+
Graf 1: Preference prodejny podle věku *nízký počet respondentů
Důležitost ležitost výhodné polohy prodejny se také odráží v četnosti etnosti využívání automobilu při nákupech. Čím vyšší je věk respondentů, tím spíše navštíví tito respondenti blízkou prodejnu pěšky šky (viz graf 2). Nejvíce automobil využívají nižší věkové kové kategorie, tendence je klesající. 100%
0% 15%
90% 80% 55%
70% 60%
80%
44%
20%
15%
69% většinou
50% 40% 44%
30% 20% 10%
10%
69%
80%
nikdy
35%
7% 13%
21%
0% 15-29
30 30-39
10%
11%
40-49
50-59
60-69
70+
Graf 2: Četnost používání automobilu k nákupu podle věku
16
občas
Hlavní nákupní místo podle místa bydliště a motorizovanosti Nikdo z dotazovaných, kteří kte uvedli jako své bydliště město sto Hlinsko, nepovažuje za své hlavní nákupní místo prodejnu v jiném městě. To je způsobeno ůsobeno relativně relativn velkou vzdáleností od větších měst. ěst. Naopak Hlinsko samo o sobě sob představuje edstavuje pro obyvatele okolních drobných obcí zajímavou alternativu venkovských ve smíšenek,, samoobsluh a pultovek. pultovek automobil využívají hlinečtí nehlinečtí
nikdy 33% 7%
občas 34% 6%
většinou 33% 87%
dohromady 100% 100%
celkem respondentů 58% 42%
Tabulka 3: Podíl dojíždějících zákazníků
V tabulce je znázorněn znázorn podíl dojíždějících zákazníků vůči ůči zákazníkům zákazník místním. Odpovědělo lo 58% hlineckých respondentů respondent a 42% dojíždějících. jících. Pokud se jedná o hlinecké obyvatele, je rozdělení lení podle četnosti etnosti používání automobilu rovnoměrné, rovnomě tzn. třetina jich využívá k nákupu automobilu automobil většinou, třetina občas a třetina jej nevyužívá k nákupu nikdy. U dojíždějících je logické, že téměř tém všichni využívají k nákupu automobil, automobil a to většinou. Zajímavějším jším faktem, který nám průzkum pr sdělil, lil, je využívání automobilu k nákupu u jednotlivých prodejen. Plus Diskont, který nabízí opravdu velké a prostorné parkoviště parkovišt a nachází se na okraji města ěsta naproti čerpací erpací stanici, je nejvíce využíván právě práv motorizovanými dojíždějícími, kteříí nebydlí v Hlinsku. Naopak hlineckými obyvateli je opomíjen, opo a to převážně těmi, kteříí automobil tak často nevyužívají. Na druhou stranu, hlinečtí hline obyvatelé dávají přednost chození do blízkých samoobsluh a obchodního domu Růže ůže na sídlišti (prodejna COOP Tip), ), naopak dojíždějící dojížd se těmto prodejnám zcela vyhýbají. ají. Hlinečtí tí nemotorizovaní zákazníci rovněž upřednostňují up Lidl. U zákazníků motorizovaných, ať a už hlineckých či dojíždějících, vítězí ězí jasně jasn Penny Market. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
8% 25% 19%
3% 21% 24% 18%
33% 11% 3% nikdy
33%
0% 10% 6% 26%
0% 25% 0%
samoobsluhy* 32%
50%
100%
39% 19%
44%
nikdy
hlinečtí
občas
Lidl Penny Market
0% většinou
TIP (Růže) Diskont COOP
0% 25%
0% občas
0% 14% 10%
většinou
Plus Diskont
nehlinečtí
Graf 3: Četnost používání automobilu k nákupu a preference prodejny podle místa bydliště *nízký počet respondentů
17
Hlavní nákupní místo podle počtu členů domácnosti a motorizovanosti Není překvapivé, ekvapivé, že automobilu automobil využívají především rodiny s dětmi, dě protože spotřeba v posledních letech narůstá ůstá a větší v domácnosti nakupují větší objem bjem zboží. 120% 100% 22% 0%
80%
33% 64%
60%
většinou občas
38%
40%
78%
nikdy 21%
20%
29%
15%
0% 1 člen
více bez dětí
více s dětmi
Graf 4: Četnost používání automobilu k nákupu podle počtu členů domácnosti
Preference domácností ohledně ohledn prodejen jsou celkem vyrovnané. Domácnosti o více členech upřednostňují větší ětší prodejny s dobrými parkovacími podmínkami, podmínkami, hlavně hlavn prodejnu Plus Diskontu.
více s dětmi
25%
27%
16%
19%
10% 3%
Plus Diskont Penny Market
více bez dětí 3%
26%
32%
21%
15% 3%
Lidl Diskont COOP
1 člen
13%
20%
33%
7%
20%
7%
TIP (Růže) samoobsluhy
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Graf 5: Preference prodejny podle počtu členů domácnosti
Frekvence nákupu V této podkapitole jsou zpracována data získaná otázkou, kolikrát měsíčně m respondenti nakupují ve své upřednost řednostňované prodejně. Vypočítáním ítáním váženého průměru pr z hodnot zjištěných dotazováním ním se ukázalo, že lidé v Hlinsku nakupují ve svých hlavních prodejnách 11 krát do měsíce, síce, neboli každé 3 dny.10 10
K výpočtu byl použit měsíc o 30 dnech.
18
Frekvence nákupu podle pohlaví Většina tšina respondentů upřednostňuje menší počet nákupů v měsíci. ěsíci. Muži nakupují 9 krát měsíčně. Nenakupují častěji čast než ob den. Pouze 4% respondentů nakupuje denně. denn 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 4x
9x
14x
19x
25x
29x
muži
40%
47%
13%
0%
0%
0%
ženy
36%
26%
19%
14%
1%
4%
Celkem
36%
28%
18%
13%
1%
4%
Graf 6: Frekvence nákupu podle pohlaví (za měsíc)
Frekvence nákupu podle věku Z následujícího grafu je patrné, že lidé v mladším či čerstvě erstvě v rodičovském věku nakupují spíše větší tší objemy objem zboží v menší frekvenci. Respondenti v důchodovém věku se chodí nakupovat vícekrát do týdne, týdne každodenní nákupy jsou u nich však výjimečné. výjime 100%
0%
90%
21%
3% 0% 5%
4% 0% 15%
21%
80% 7%
0%
0% 11% 0%
15%
22%
15%
0% 40%
17%
70%
29x
8% 60%
21%
23%
25x
50%
33%
36%
19x
31%
14x
40% 30%
60% 50%
20%
49%
4x 33%
28%
10%
31%
0%
0% 15-29
30 30-39
9x
40-49
50-59
60-69
Graf 7: Frekvence nákupu podle věku (za měsíc)
19
70+
Frekvence nákupu podle místa bydliště Po vypočítání ítání váženého průměru pr lze tvrdit, že místní ístní obyvatelé navštěvují navšt svou preferovanou prodejnu za účelem ú nákupu 12 krát do měsíce, tzn. nakupují každé 3 dny. U dojíždějících zákazníků se toto číslo velmi liší. Nakupují 6 krát do měsíce, m tzn. jednou za 5 dnů.
nehlinečtí
60%
27%
4x
7% 5%
9x 14x 19x hlinečtí
18%
29%
26%
18% 1% 7%
25x 29x
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Graf 8: Frekvence nákupu podle místa bydliště (za měsíc)
Frekvence nákupu podle počtu členů domácnosti Rodiny s dětmi upřednostňují upřednost méně časté nakupování ve větších ětších objemech. Průměrně nakupují ve své hlavní prodejně prodejn 9 krát měsíčně, nakupují tedy o něco ěco častěji než jednou za 3 dny. Spolu žijící dvojice a jiné domácnosti o dvou členech lenech nakupují o něco n častěji, jejich frekvence je 11 krát do měsíce. ěsíce. Nakupují každé 2-3 dny. Nejméně často nakupují respondenti žijící v jednočlenné lenné domácnosti, domácnosti a to 8 krát do měsíce, tedy každé 4 dny. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
0%
4%
5%
22% 27% 48% 28x 16x
78%
67% 48%
1 člen
více bez dětí
více s dětmi
Graf 9:: Frekvence nákupu podle počtu členů domácnosti (za měsíc)
20
6x
Frekvence nákupu podle prodejen U prodejny Plus Diskont lze, co se týče četnosti, spatřit klesající klesa tendenci. Většina respondentů zde preferuje méně mén časté nakupování větších objemů zboží. zboží Tomu odpovídá i struktura zákazníků této prodejny – většinu tvoříí motorizovaní dojíždějící dojížd zákazníci, kteří nedojíždějí na nákup tak často jako v Hlinsku bydlící zákazníci. Další příčinou p je poloha prodejny na okraji města. 100%
2% 9%
8%
90%
0% 8% 8%
80%
14%
20%
23%
0% 22% 40%
70%
samoobsluhy*
60% 50%
33%
27%
30%
11%
10%
14%
0% 4x
9x
Lidl Penny Market
27% 37%
TIP (Růže) Diskont COOP
25% 15%
40%
20%
33%
19%
27%
25%
22%
8%
10%
11% 0%
14x
19x
28x
Plus Diskont
Graf 10: Frekvence nákupu podle prodejen (za měsíc)
Nejčastěji ji jsou v měsíci mě navštěvovány prodejna COOP Tip v obchodním domě dom Růže na sídlišti, lokální samoobsluhy a Diskont COOP na Tylově náměstí. ěstí. Penny Market má podobně jako Plus Diskont s rostoucí četností etností nákupu klesající tendenci. Lidl je zákazníky navštěvován nejčastěji ji 9krát měsíčně. m
Nejčastější den nákupu Respondenti měli odpovědět odpov t na otázku, který den v týdnu je nejobvyklejší den pro jejich pravidelný nákup. Celkově Celkov nejčastěji byl uveden pátek. Důvodem ůvodem je nadcházející víkend. Druhou nejčastější astější odpovědí odpov byla sobota jako hlavní víkendový den, den třetím nejčastějším jším nákupním dnem je čtvrtek. Nejméně často se nakupuje v neděli. ned (viz graf 11)
Nejčastější den nákupu podle pohlaví a věku Celkově se dá říct, že ženy nakupují pravidelněji pravideln ji než muži. Ti nakupují s menší frekvencí a preferují dle všeobecného trendu tre hlavně pátek, po něm sobotu a středu. st Středa, sobota a pondělí byly pref eferovány více muži než ženami, neděli li naopak muži neuvedli ani jednou. Ženy nakupující pravidelně pravideln navštěvují vují svou hlavní prodejnu nejméně nejmén ve středu. 21
47%
50% 40%
33%
30% 20% 10%
muži 19% 14% 8% 10%
10% 5% 10%
13% 10% 4% 7%
45% 19% 12% 12%
12%
ženy 6% 0% 5%
celkem
0% Pondělí
Úterý
Středa
Čtvrtek
Pátek
Sobota
Neděle
Graf 11: Nejčastější den nákupu podle pohlaví
Nyní se zaměříme me na preference dne pro nákup podle věkových vě skupin. Pro respondenty ve věku 15-29 29 let jsou charakteristickými nákupními dny pondělí pond a pátek, při čemž emž ve dnech následujících po pondělí pond a pátku potřeba eba nakupování u této skupiny postupně postupn klesá. Věkové kové kategorie 30-39 30 let a 40-49 let mají velmi podobný průbě ůběh nakupovacích fází, který připomíná ipomíná sinusoidu s globálním maximem v pátek a lokálním maximem v pondělí. Nejméně výrazné dny představují ředstavují úterý, středa a neděle. le. Další podobnosti podobnost lze vypozorovat v následujících dvou kategoriích 50-59 let a 60-69 let, opětt podobajících se sinusoidě sinusoid s globálním maximem v pátek, ovšem s lokálním maximem v úterý. Nejvyšší věková kategorie 70 let a více má oproti ostatním zcela atypický průběh pr s těžišti v úterý, čtvrtek a neděli, li, které jsou u ostatních ostatní věkových kových kategorií hodnoceny podprůměrně. podprům Jako u jediné skupiny netvoří těžiště nákupu pátek. Tím by se dalo říci, že ve všední dny vyšší věkové v kové kategorie podvědomě podv vnímají úbytek
nakupujících
v prodejnách
a
up upřednostňují ují
klidný
nákup
v těchto
méně
frekventovaných dnech, jako jsou úterý, úterý čtvrtek, a v případě nejvyšší věkové v kategorie i neděle. 100% 90%
0% 11%
18%
9% 27%
80% 70% 60%
11%
11%
30% 20%
21%
10%
16%
16%
13%
4% 6% 14%
7%
9% 0%
36%
Úterý
Středa
Čtvrtek
Pátek
4%
11%
18%
0% 5%
55% 6%
13%
21%
Graf 12: Nejčastější den nákupu podle věku
22
50-59 40-49 30-39 15-29
4% 0% Sobota
70+ 60-69
13%
7%
0% Pondělí
5%
48%
11% 9%
42%
11%
50% 40%
9%
32%
21% 9%
18%
Neděle
Preference zákazníků Preference zákazníků podle pohlaví Kterou prodejnu volí hlinecký zákazník ke svému nákupu nejčastěji a z jakých příčin? Je pro něj rozhodující příjemné prostředí, blízká poloha anebo rozhodují nízké ceny? Na tyto otázky odpoví tato podkapitola. Preference široká nabídka zboží příznivé ceny dostupnost MHD ochotný a vstřícný personál vhodná otevírací doba rychlá obsluha u pokladen kvalita a čerstvost zboží vhodná poloha dostupnost autem, možnosti parkování příjemné prostředí a orientace v prodejně další nákupní možnosti v okolí prodejny možnost placení kartou výrobky tuzemských výrobců kvalitní masné výrobky výhodné ceny čerstvého ovoce a zeleniny Celkem
Podíl respondentů (%) muži (%) ženy (%) 14,2 14,3 14,2 17,4 9,5 18,5 0,3 0,0 0,3 1,2 0,0 1,3 15,4 16,7 15,2 0,0 0,0 0,0 7,6 14,3 6,6 17,2 11,9 17,9 11,6 16,7 10,9 7,0 7,1 7,0 4,1 2,4 4,3 3,2 7,1 2,6 0,3 0,0 0,3 0,3 0,0 0,3 0,3 0,0 0,3 100,0 100,0 100,0
Tabulka 4: Preference zákazníků celkově a podle pohlaví
V tabulce 6, která shrnuje veškeré odpovědi respondentů ohledně preferencí své hlavní prodejny, lze vidět, že nejdůležitějšími kritérii jsou příznivé ceny, vhodná poloha prodejny, vhodná otevírací doba a široká nabídka zboží. Mezi velmi důležitá patří rovněž kritérium dostupnost autem a možnosti parkování. muži otevírací doba auto, parkování široká nabídka zboží kvalita a čerstvost vhodná poloha příznivé ceny prostředí a orientace placení kartou nákupní možnosti ochotný personál ostatní celkem
podíl respondentů 17% 17% 14% 14% 12% 10% 7% 7% 2% 0% 0% 100%
ženy příznivé ceny vhodná poloha otevírací doba široká nabídka zboží auto, parkování prostředí a orientace kvalita a čerstvost nákupní možnosti placení kartou ochotný personál ostatní celkem
Tabulka 5: Preference podle důležitosti u mužů a u žen
23
podíl respondentů 19% 18% 15% 14% 11% 7% 7% 4% 3% 1% 1% 100%
Porovnejme si preferenční rozdíly mezi muži a ženami. Muži si vybrali jako svou nejdůležitější preferenci dostupnost automobilem a možnosti parkování, hned vedle vhodné otevírací doby. Oba tyto faktory rozhodují u 17% mužských respondentů. Na třetím a čtvrtém místě se s 14% umístily široká nabídka zboží a kvalita a čerstvost zboží. Vhodná poloha se u mužů dostala na páté místo. Ženy naproti tomu upřednostňují především příznivé ceny (19% dotazovaných žen) a vhodnou polohu (18% dotazovaných žen). Vhodná otevírací doba a široká nabídka zboží u obou pohlaví rozhoduje téměř stejně, u žen zaujímají tyto preference pak třetí a čtvrté místo. Na pátém místě se umístila dostupnost automobilem a možnost parkování. Z tabulky 7 je patrné, že hlavních pět preferencí u mužů i u žen se zásadně neliší, pouze jsou preferovány v jiném pořadí. K méně zmiňovaným preferencím lze dodat, že pro mužské respondenty nehraje příliš důležitou roli příjemný personál, ale možnost platit kartou je pro ně důležitější než pro ženy. Ženy spíše upřednostňují další nákupní možnosti v okolí prodejny. Příjemné prostředí a dobrá orientace v prodejně je pro obě pohlaví stejně důležitá.
Preference zákazníků podle věku Zákazníci ve věku 15-29 let preferují nejvíce dostupnost autem a možnost parkování. Zcela opačný trend je zaznamenán u nejvyšší věkové kategorie 70 let a více, kde tato možnost nebyla zvolena ani jednou. Naopak ochotný a vstřícný personál pro respondenty starší 70 let hraje větší roli, než pro všechny ostatní kategorie. Respondenti ve věkovém rozmezí 30-39 let upřednostňují příznivé ceny a vhodnou polohu. Ve věkové skupině 40-49 let vede mezi preferencemi vhodná poloha, následována příznivými cenami a širokou nabídkou zboží. Dále je potřeba zmínit, že preference možnost placení kartou byla zvolena pouze respondenty tří nejnižších věkových skupin (15-29, 30-39, 40-49 let), pro zákazníky ve věku vyšším než 50 let tato možnost není tak zřejmá. Důvodem je teprve nedávné zavedení platebních terminálů u pokladen v hlineckých prodejnách s příchodem Penny Marketu (zdejší dřívější Plus Diskont je zavedl až posléze). Starší zákazníci proto na tuto možnost nejsou zvyklí a nevyužívají ji, i když už zde v současnosti je. Obdobné je to s preferencí dalších nákupních možností v okolí prodejny. Tato možnost byla také vybrána převážně těmito třemi nejmladšími skupinami. Zákazníci ve věku přes 50 let se orientují hlavně na prodejny se širokou nabídkou zboží a vhodnou otevírací dobou. S rostoucím věkem se zároveň zvyšuje orientace na prodejny s příznivými cenami a vhodnou polohou - ta byla jako nejdůležitější preference
24
zvolena u věkových skupin 50-59 let a 70 a více let. Pro zákazníky ve věku přes 70 let je také velice důležité příjemné prostředí a dobrá orientace v prodejně. 15-29 16% 12% 19% 9% 21% 2% 14% 5% 2% 0% 0% 100%
příznivé ceny vhodná poloha otevírací doba široká nabídka zboží automobil, parkování kvalita a čerstvost prostředí a orientace nákupní možnosti placení kartou ochotný personál ostatní celkem
30-39 18% 19% 15% 11% 13% 6% 5% 6% 6% 2% 0% 100%
40-49 16% 19% 15% 15% 10% 10% 6% 2% 3% 0% 2% 100%
50-59 17% 21% 17% 21% 13% 8% 0% 4% 0% 0% 0% 100%
60-69 24% 6% 18% 21% 6% 6% 9% 3% 0% 3% 3% 100%
70+ 12% 18% 12% 18% 0% 12% 18% 6% 0% 6% 0% 100%
Tabulka 6: Preference podle věku
Preference podle bydliště Pro připomenutí jsou přiloženy údaje z tabulky 4: podíl respondentů majících bydliště v Hlinsku a nakupujících zde je 58%, ostatních respondentů zde nakupujících, ale žijících mimo Hlinsko, je 42%. preference příznivé ceny vhodná poloha otevírací doba široká nabídka zboží auto, parkování kvalita a čerstvost prostředí a orientace nákupní možnosti placení kartou ochotný personál ostatní celkem
žijící v Hlinsku 16% 20% 17% 17% 6% 7% 9% 3% 2% 2% 0% 100%
nežijící v Hlinsku 19% 13% 13% 10% 19% 8% 4% 6% 5% 0% 3% 100%
Tabulka 7: Preference podle místa bydliště
Zákazníci mající bydliště mimo Hlinsko a nakupující v Hlinsku upřednostňují podle očekávání nejvíce příznivé ceny a dostupnost automobilem a možnosti parkování, což jsou základní podmínky vnějšího kladného nákupního spádu. Tento rozdíl je opravdu markantní, obyvatelé Hlinska uvedli dostupnosti automobilem a možnost parkování pouze v 6%. Naopak obyvatelé nežijící v Hlinsku, ale nakupující zde, uvedli tuto možnost v 19% případů. 25
25% 20% 15% 10% hlinečtí 5%
nehlinečtí
0%
Graf 13: Preference podle místa bydliště
Hlinecké obyvatelstvo má poněkud odlišné priority oproti nehlineckým zákazníkům. zákazník Zaměřuje se na jiné výhody, než je dostupnost automobilem a příznivé říznivé ceny. Logicky jim nejvíce vyhovuje vhodná poloha jejich hlavní prodejny. Hlinečtí tí obyvatelé si více cení široké nabídky zboží, vhodné otevírací doby a příjemného prostředí edí a dobré orientace v prodejně.
Preference z hlediska počtu členů domácnosti Z tabulky 8 je patrné, že pro respondenta žijícího v jednočlenné lenné domácnosti je zdaleka nejdůležitější příznivá cena, cena vhodná poloha prodejny a otevírací doba. doba Souvisí to s tím, že mnoho respondentů,, žijících v takovéto domácnosti, je v důchodovém chodovém věku, v proto je právě blízká poloha pro ně rozhodující, rozhodující stejně jako nízké ceny. Více než všichni ostatní si tato skupina cení ochotného a vstřícného vst personálu a příjemného íjemného prostředí prostř a orientace (viz.
široká nabídka zboží
prostředí a orientace
nákupní možnosti
placení kartou
ochotný personál
ostatní
Celkem
17 15 18 15
17 15 15 15
13 10 3 13 23 7 10 11 12 13 8 5 14 12 8 7
7 2 4 4
0 0 4 3
3 0 1 1
0 0 2 1
100 100 100 100
kvalita a čerstvost
otevírací doba
17 18 17 17
auto a parkování
vhodná poloha
1 člen více bez dětí více s dětmi celkem
příznivé ceny
Preference podle věku).
Tabulka 8: Preference z hlediska počtu členů domácnosti v %
26
Respondenti žijící ve vícečlenné domácnosti bez dětí, si nadpr adprůměrně cení široké nabídky zboží (23%).. Celkově Celkov jsou pro respondenty z ze všech typů typ domácností (tj. i jednočlenné i s dětmi tmi i bez dětí) d důležité příznivé ceny, vhodná poloha a otevírací doba prodejny.. Jako jediní zástupci vícečlenných více domácností s dětmi uvedli preferenci placení kartou, zároveň pro něě byla logicky mnohem důležitější možnost parkování a dostupnost automobilem (kupují větší ětší objem zboží). 60% 50% 40% 30% 20%
více s dětmi
10%
více bez dětí 1 člen
0%
Graf 14: Preference podle počtu členů domácnosti
Preference podle prodejen Nyní se zaměříme íme na porovnání jednotlivých prodejen a na to, proč pro zákazníci tyto prodejny upřednostňují. Graf raf 16 ukazuje, že za příznivými cenami hlinečtí hlineč zákazníci chodí do Penny Marketu a do Lidlu, Lidlu což je zároveň jejich nejdůležitějším jším atributem v porovnání s ostatními preferencemi těchto dvou prodejen. Prodejny rodejny Jednoty naopak přitahují p zákazníky svou snadnou adnou dostupností a vhodnou polohou. Otevírací doba, stejně jako široká nabídka zboží, jsou pozitivně hodnoceny u všech prodejen, avšak nejvíce u prodejny Tip v Obchodním domě Růže. Dostupnost automobilem a možnost parkování je nejdůležit ůležitější faktor pro volbu vzdálenějšího jšího Plus Diskontu.
27
100% 90% 80% 70%
5% 3% 9%
5% 5% 3% 5%
20% 10%
10%
16%
14%
8%
6% 6%
ostatní ochotný personál
9%
22%
placení kartou
22%
nákupní možnosti
15% 13%
14%
prostředí a orientace
18%
11%
40% 30%
4% 8%
4% 8% 4%
6%
10%
60% 50%
2% 10%
kvalita a čerstvost
22% 13%
19%
12%
široká nabídka zboží
6% 26%
18%
24%
24%
8%
8%
Jednota COOP
TIP (Růže)
otevírací doba
22%
vhodná poloha
0% Plus Diskont
auto, parkování
14%
Penny Market
Lidl
příznivé ceny
Graf 15: Preference jednotlivých prodejen
Diskont COOP na Tylově Tylov náměstí byl velmi často asto preferován díky kvalitě a čerstvosti zboží. Další nákupní ákupní možnosti v okolí prodejny a ochotný personál u ní také byly preferovány častěji než u ostatních prodejen. Co se týče tý snadné orientace v prodejně prodejn a příjemném prostředí, nejhůřee se umístil Plus Diskont. Naopak Penny Market, Lidl a Tip získaly v tomto směru ru srovnatelné pozitivní ohlasy.
Postavení specializovaných prodejen Tato podkapitola se zaměřuje zam na to, jak se v Hlinsku co do počtu po zákazníků daří specializovaným prodejnám, a to konkrétně konkrétn prodejnám masa a uzenin, prodejnám ovoce a zeleniny a prodejnám pečiva. čiva. iva. Základní situaci nám nastíní následující graf.
ostatní
hlavní prodejna
22%
10%
26%
29%
51%
maso a uzeniny
47%
ovoce a zelenina pečivo specializovaná prodejna
68%
0%
20%
23%
40%
60%
24%
80%
100%
Graf 16: Místa nákupu pečiva, ovoce a zeleniny a masných výrobků podle typu prodejny
28
Porovnáme-li li jednotlivé typyy specializovaných prodejen mezi sebou, vidíme výraznou orientaci zákazníků na specializované prodejny u masa a uzenin. Většina hlineckých zákazníků neváhá zajít pro čerstvé maso do prodejen zaměřenýchh na maso a uzeniny. uzeniny Ve specializovaných prodejnách ách pečiva, ovoce a zeleniny nakupuje pouze každý čtvrtý zákazník. Tento sortiment je naopak kupován v zákazníkově hlavní prodejně. Položka „ostatní“ zahrnuje jiné než specializované a hlavní prodejny. prodejny (např. uvedl-li referent jako svou hlavní navštěvovanou navšt vovanou prodejnu Penny Market, ale ovoce a zeleninu nakupuje v Diskontu COOP, pak tato prodejna není ani jeho hlavní prodejna ani prodejna specializovaná cializovaná na ovoce a zeleninu) Jedná-li se o specializované prodejny masa a uzenin, zahrnuje položka „ostatní“ také zákazníky, kteří kte maso vůbec bec nenakupují (např. (nap vegetariáni) a dále zákazníky samozásobitele (což platí i u prodejen zeleniny a ovoce).
Maso a uzeniny S hlineckými prodejnami prodejn masa a uzenin jsme si již obeznámili dříve, d proto se nyní podívejme, jak jsou využívány zdejšími zákazníky. Z předchozího edchozího grafu 17 víme, že 68% zákazníků přii nákupu masa dává specializovaným prodejnám masa a uzenin přednost p před všemi ostatními typy dostupných dostu prodejen nabízejících masné výrobky. výrobky Z těchto zákazníků pak 88% navštěvuje vuje šest výše vyjmenovaných prodejen, prodej , zbývajících 12% zákazníků zákazník nakupujících ve specializovaných prodejnách masa a uzenin neuvedlo žádnou konkrétní. 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Podíl nakupujících
"Švanda"
"Novák"
"Klinecký"
"Štirský"
"Karlík"
"Voda"
28%
26%
26%
9%
6%
5%
Graf 17: Prodejny masa a uzenin
Nejčastěji uváděná ěná firma Švanda se na prvním místě umístila díky tomu, že má ve městě hned dvě prodejny. Jednu na frekventovaném sídlišti a druhou doplňkovou dopl na okraji města. sta. Respondenti tyto dvě prodejny nerozlišovali. Pokud by vlastnila firma Švanda pouze jednu prodejnu, pravděpodobn ěpodobně by se na prvním místě neumístila. Firma Novák umístěná v prostorách Plus Diskontu se umístila na místě druhém společně s firmou Klinecký, jež stojí na Tylově náměstí. stí. Ostatní prodejny prodej již nebyly respondenty uváděny ny tak často. č 29
Ovoce a zelenina Na rozdíl od předchozího ředchozího edchozího grafu, který se zabýval pouze specializovanými prodejnami pr masa a uzenin, zde budou zaznamenány kromě specializovaných prodejen ovoce a zeleniny i další často uváděné né prodejny, jež nabízí tento sortiment. 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
Podíl nakupujících
Lidl
Penny Market
Plus Diskont
Diskont COOP
TIP (Růže)
28%
27%
14%
4%
4%
"Ovoce a "Novotný" zelenina" 4%
19%
Graf 18: Prodejny ovoce a zeleniny
Vysoké hodnoty diskontů diskont vypovídají o tom, že Lidl a Penny Market nabízejí nabíz v Hlinsku dostačující výběrr kvalitní čerstvé č zeleniny a ovoce. Jiným vysvětlením ětlením je, že zákazníci upřednostňují ují výhodnou polohu a nízké ceny těchto prodejen před ed nákupem ve vzdálených specializovaných prodejnách ovoce a zeleniny nabízejících kvalitnější ější výrobky a větší v výběr, které se ovšem nacházejí se na opačném opa konci města, než je umístěn Penny Market a Lidl. Ani Plus Diskont si v povědomí pov zákazníků nevede špatně,, nakupuje zde celých 14% respondentů. Třetí nejčastější jší prodejnou pro nákup ovoce a zeleniny (19% respondentů) respondent se stala firma Novotný v ulici Pod Rybníčkem. Rybní Zde se projevuje ochota zákazníků zákazník dopravit se za kvalitním čerstvým erstvým zbožím do specializované prodejny. Tato prodejna rodejna je rozhodně mezi specializovanými prodejnami ovoce a zeleniny největší v Hlinsku. Hlinsku Pozitivum pro ni představuje i blízké městské ěstské parkoviště. parkovišt Prodejny Jednota,, ať a už Diskont COOP nebo Tip COOP, nejsou příliš p často navštěvovány za účelem elem nákupu ovoce a zeleniny. Tento nákup v nich upřednostňují up pouze 4% zákazníků.. Tento fakt lze vysvětlit vysv nižším výběrem rem sortimentu ovoce a zeleniny, než jaký nabízejí specializované né prodejny v centru města sta a Lidl a Penny Market nedaleko sídliště. sídlišt
Pekárny a prodejny pečiva U těchto chto specializovaných prodejen zaznamenáváme podobný trend jako u prodejen ovoce a zeleniny, tzn. výraznou orientaci „hlavní“ prodejnu, ve které zákazníci realizují svůj celkový nákup. Jinak řřečeno čeno eno zákazníci více preferují „vše pod jednou střechou“. st Ukázalo se, 30
že poloha zde hraje opět ět významnou roli, a to v případě prodejny Diskont COOP na Tylově náměstí i v případě prodejny Penny Market a prodejny Tip COOP. Pekárny se umístily rovnoměrně rovnom na nižších pomyslných příčkách, říčkách, nejlépe dopadla dopa pekárna v prodejně Plus Diskont (8% respondentů). Některé které pekárny nebyly zmíněny zmín sice vůbec, ale nepřímo ímo se zapojily svým prodejem v samoobsluhách,, které dosáhly 9%. 9 18% 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0%
Podíl nakupujících
Diskont COOP
Penny Market
TIP (Růže)
17%
17%
13%
Samo- "Pekárna "Vacek" obsluhy Plus" 9%
8%
7%
Lidl
"Borová"
7%
6%
Graf 19: Pekárny a prodejny pečiva
Prodejny zdravé výživy Na otázku, jak často asto zákazníci nakupují tzv. bio potraviny a zdravou výživu, odpověděla la polovina respondentů respondent negativně a polovina pozitivně,, celkem pak 43% nakupuje bio potraviny občas as a 5% často. č Co se týče pohlaví, 73% mužů uvedlo,, že takovéto potraviny vůbec nenakupuje.. Naopak u žen převládalo p pozitivní naladění vůči ůči zdravé výživě a bio výrobkům, m, nakupuje je každá druhá žena. 60% 40% 20% 0% Podíl nakupujících
nikdy
občas
často
51%
43%
5%
Graf 20: Jak často využívají zákazníci nabídky „zdravé výživy“
kupuje bio nekupuje bio Celkem
muži* ženy 27% 52% 73% 48% 100% 100%
Tabulka 9: Nakupování bio potravin podle pohlaví *nízký počet respondentů
31
Podívejme se na strukturu zákazníků zákazník prodejen zdravé výživy a bio produktů. 51% respondentů takovéto výrobky nakupuje, nakupuje konkrétní prodejnu ovšem nepreferuje. Nejčastěji navštěvovanými prodejnami jsou specializovaná prodejna „U rybníčku“ rybníč a specializovaná prodejna „Slunečnice“, nice“, které se nachází ve stejné ulici.. Prodejna „U rybníčku“ je větší rozlohou i šíříí sortimentu, tak logicky dosáhla většího podílu zákazníků. Prodejna „Slunečnice“ má ovšem poněkud pon kud odlišný sortiment, takže mnoho zákazníků zákazník nakupuje v obou těchto chto prodejnách. 8% zákazníků zákazník využívá bio nabídky ídky svých „hlavních“ prodejen, tj. prodejen, ve kterých realizují svůj sv celkový nákup. 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
celkem
různě
"U rybníčku"
"Slunečnice"
hlavní prodejna
"Zdravá výživa"
51%
22%
13%
8%
6%
Graf 21:: Prodejny bio potravin a zdravé výživy podle počtu respondentů
Analýza hypotéz Hypotéza č. 1 Zákazníci ve věku ěku 40-49 40 let a 50-59 let budou pravděpodobně pravděpodobn při nákupu upřednostňovat ovat specializované prodejny masa a uzenin, ovoce a zeleniny a pečiva. pe Věk 15-29 30-39 40-49 50-59 60-69 70+ průměr
Maso a uzeniny Ovoce a zelenina Spec. pr. jinde celkem Spec. pr. jinde Celkem 63% 38% 100% 19% 81% 100% 65% 35% 100% 18% 83% 100% 73% 27% 100% 41% 59% 100% 89% 11% 100% 22% 78% 100% 77% 23% 100% 38% 62% 100% 60% 40% 100% 20% 80% 100% 70% 30% 29% 71% -
Spec. pr. pr 63% 20% 31% 33% 31% 40% 32%
Pečivo Celkem jinde 38% 100% 80% 100% 69% 100% 67% 100% 69% 100% 60% 100% 68% -
Tabulka 10:: Podíl respondentů specializovaných prodejen a ostatních prodejen podle věku
Tabulka 10 ukazuje, jak velký procentní podíl respondentů respondent v různých věkových skupinách nakupuje daný sortiment (maso a uzeniny, zelenina a ovoce, pečivo) pe právě 32
v prodejně na tento sortiment specializované, a kolik jich nakupuje jinde (převážně ve svých „hlavních“ prodejnách). Při ověřování hypotézy č. 1 budou nejdůležitější věkové kategorie 40-49 let a 50-59 let. Srovnáván pak bude podíl zákazníků nakupujících ve specializované prodejně s těmi, kteří nakupují v jiné než specializované prodejně. Rovněž budou sledovány procentní hodnoty ve sloupcích u jednotlivých specializovaných prodejen a budou porovnány s průměrnou hodnotou u tohoto druhu prodejny. Zákazníci ve věkové kategorii 40-49 let nakupují ve specializovaných prodejnách převážně maso a uzeniny, zákazníků specializovaných prodejen masa a uzenin je 73%. Toto číslo je mírně nad průměrem 70%. Jedná-li se o sortiment ovoce a zeleniny, nakupuje ho ve specializovaných prodejnách 41% respondentů - tedy méně než polovina. Mezi ostatními věkovými kategoriemi představuje ovšem tato hodnota výrazný nadprůměr (průměr je 29%). Prodejny specializované na prodej pečiva navštěvuje 31% respondentů ve věku 40-49 let, což je zároveň mírně pod průměrem, který má hodnotu 32%. Zákazníci ve věkové kategorii 50-59 let kupují maso a uzeniny ve specializované prodejně v 89% případů, což představuje výrazný nadprůměr. U sortimentu ovoce a zeleniny se pohybuje podíl zákazníků nakupujících ve specializovaných prodejnách pod průměrem (29%) na hranici 22%, u sortimentu pečiva s hodnotou 33% těsně nad průměrem (32%).
Hypotéza č. 2 Populace ve věku vyšším než 60 let bude upřednostňovat zdejší nejtvrdší diskont, kterým je Penny Market. Věk Plus Diskont Penny Market Lidl Diskont COOP TIP (Růže) samoobsluhy* Celkem
15-29 33% 28% 22% 6% 11% 0% 100%
30-39 26% 31% 17% 14% 7% 5% 100%
40-49 19% 28% 13% 28% 9% 2% 100%
50-59 7% 29% 14% 14% 36% 0% 100%
60-69 9% 17% 39% 17% 13% 4% 100%
70+ 0% 29% 29% 14% 14% 14% 100%
Celkem 19% 27% 20% 18% 12% 3% 100%
Tabulka 11: Podíl zákazníků jednotlivých prodejen podle věku
Tato hypotéza byla jednoznačně vyvrácena. Ze zákazníků starších 60 let nakupujících v Hlinsku nakupuje v prodejně Penny Market 17% zákazníků. Tito zákazníci naopak preferují diskontní prodejnu Lidl.
33
Hypotéza č. 3 Plus Diskont bude díky své poloze navštěvován vován nejvíce dojíždějícími motorizovanými zákazníky. Frekvence nákupu bude jednou týdně, hlavně okolo víkendu. Nejvíce bude využíván vícečlennými lennými domácnostmi s dětmi. 7% 0%
23%
nikdy Hlinsko občas jinde většinou
77%
93%
Graf 22:: Zákazníci Plus Diskontu podle bydliště
0% 3% 3%7% 20% 7%
Graf 23:: Zákazníci Plus Diskontu podle používání po automobilu
po
3% 7%
út
1 člen st více bez dětí čt více s dětmi
60%
pá
90%
so Graf 24:: Zákazníci Plus Diskontu podle nákupního dne
Graf 25:: Zákazníci Plus Diskontu pode velikosti domácnosti
Ze všech hledisek se hypotéza potvrdila. 77% zákazníků zákazníků uvádí, že nakupuje v hlinecké prodejně Plus lus Diskont, ale v Hlinsku nebydlí. 93% zákazníků zákazník využívá k nákupu v této prodejně automobil většinou. v Průměrný počet nákupů uskutečněných uskute zákazníky v prodejně Plus Diskont je 6 nákupů měsíčně. 60% zákazníků zde nakupuje v pátek a 20% v sobotu. 90% zákazníkůů zde nakupujících žije ve vícečlenné více lenné domácnosti s dětmi.
Hypotéza č. 4 Prodejny bio potravin a zdravé výživy bude využívat především p edevším mladší část populace, převážně ženy, snažící se žít moderním a zdravým životním stylem. Osvěta Osv Osvě v tomto odvětví by mohla lákat k tomuto druhu zboží i ženy, jež se zrovna dostaly do životní fáze, kdy jejich děti d jsou již dospělé lé a tyto ženy pak mají čas věnovat se více samy sobě.. Tyto odhadované cílové skupiny tedy označím: ím: ženy 15-29 15 let a ženy 40-49 let.
34
pohlaví aví muži ženy 27% 52% 73% 48% 100% 100%
nakupují bio nenakupují bio celkem
15-29 53% 47% 100%
30-39 37% 63% 100%
věk 40-49 52% 48% 100%
50-59 50 67% 33% 100%
60-69 50% 50% 100%
70+ x x x
Tabulka 12: Zákazníci prodejen p zdravé výživy a bio potravin podle pohlaví a věku
Prodejny bio potravin a zdravé výživy jsou využívány mnohem více ženami než muži. muži Z žen v nich nakupuje 52%, z mužů jen 27%. Ukázalo se, že nejčastěji ěji ve zdravých výživách nakupují zákazníci ve věku ěku 50-59 50 let, při čemž bychom měli přihlédnout ihlédnout k celkem nízkému počtu respondentů,, což situaci v této věkové kategorii zkresluje. Z respondentů respondent ve zkoumané věkové kategorii 15-29 29 let nakupuje v těchto specializovaných prodejnách 53% zákazníků, zákazník ve věkové kategorii 40-49 49 let 52% zákazníků. zákazník Proto považuji tuto hypotézu z větší části za potvrzenou. Prodejny zdravé výživy jsou skutečně skute navštěvovány vovány více ženami, hlavními cílovými skupinami zde pak jsou věkové v kategorie 50-59 let, 15-29 29 let a 40-49 40 let v tomto pořadí.
Hypotéza č. 5 Samoobslužné prodejny potravin v blízkosti sídliště a bytové zástavby budou využívat nemotorizovaní zákazníci denně denn nebo častěji než třikrát týdně.. Typickým zákazníkem by b mohla být starší osoba/důchodce ůchodce ve věku v ku 60 let a více, domácnost vícečlenná více bez dětí nebo samostatně žijící osoba.. Rozhodujícími Rozhodujícím kritérii budou zřejmě vhodná poloha a ochotný a vstřícný personál, případně ípadně příznivé ceny.
20%
0%
1 člen
40%
Hlinsko
více bez dětí jinde více s dětmi 40%
100%
Graf 26:: Zákazníci samoobsluh podle bydliště
Graf 27: Zákazníci níci samoobsluh podle velikosti domácnosti
35
0% 15-29
0%
30-39
20%
20%
0% nikdy
40-49 0%
občas
40%
50-59 většinou 60-69
20%
80%
70+
Graf 28:: Zákazníci samoobsluh podle věku
Graf 29:: Zákazníci samoobsluh podle používání automobilu
27%
33%
vhodná poloha příznivé ceny široká nabídka personál
7%
20%
jiné
13%
Graf 30: Preference zákazníků samoobsluh
Potvrdilo se následující: Zákazníci nakupující v hlineckých samoobsluhách bydlí v Hlinsku a automobilu využívají využív pouze zřídka. 80% respondentů uvádí, že automobilu vůbec v nevyužívají. 20% 0% respondentů respondent bydlí v jednočlenné domácnosti a 40% v domácnosti vícečlenné bez dětí, průmě ůměrně chodí v měsíci síci nakupovat 19 krát, to znamená zhruba 4 krát týdně, načež nejdůležitější ější preferencí byla logicky zvolena vhodná poloha. poloha Bylo vyvráceno: Z věkových kategorií převažují evažují skupiny 30-39 30 let a 40-49 let. Vytipovaná ná skupina ve věku ku starším 60 let zde byla zastoupena méně, mén a to podílem 40%, méně ovšem kategorie nejmladší (15-29 (15 let) a kategorie prostřední ední (50-59 (50 let) zde nebyly zastoupeny vůbec. Druhým nejvýznamnějším nejvýznamn jším kritériem nebyl ochotný a vstřícný vst personál, ale příznivé nivé ceny, preference vstřícného v personálu byla až čtvrtou nejčastěji ěji uváděnou uvád preferencí. Celkově považuji tuto hypotézu za potvrzenou, a to u více než poloviny tipovaných faktorů.
36
Shrnutí 2. kapitoly Druhá kapitola nám ukázala, kdo jsou nejčastější zákazníci hlineckých prodejen. Jsou to převážně ženy ve věku 40-49 let, nakupující pro vícečlennou domácnost s dětmi, bydlící přímo v Hlinsku, které nakupují s využitím automobilu každé 3 dny, z nichž hlavním nákupním dnem je pátek. Tyto zákaznice očekávají od své prodejny především příznivé ceny, vhodnou polohu a vhodnou otevírací dobu. Čerstvé maso nakupují ve specializovaných prodejnách masa a uzenin, nejčastěji ve firmě Švanda; zeleninu, ovoce a pečivo ovšem kupují ve své hlavní prodejně spolu s celkovým nákupem. Nakupují příležitostně i ve specializovaných prodejnách zdravé výživy, ale v Hlinsku nepreferují žádnou konkrétní. Na konec této kapitoly uvádím stručný přehled, které hypotézy byly ověřeny a které vyvráceny. Protože ne u všech se dal na 100% vyhodnotit konečný stav, je pro přehlednost v tabulce naznačen symboly stav převažující.
Hypotéza č. 1
Hypotéza č. 2
Hypotéza č. 3
Hypotéza č. 4
Hypotéza č. 5
Tabulka 13: Vyhodnocení hypotéz
37
Kapitola č. 3 Územní podmínky hlineckých prodejen Nákupní spád „Nákupní spád neboli územní přesun koupěschopné poptávky, je založen na rozdílné úrovni nákupních možností jednotlivých oblastí. Představuje realizaci výdajů obyvatelstva v maloobchodě v jiném místě než v místě bydliště.“11 Vnější nákupní spád, který udává územní přesuny výdajů obyvatel mezi jednotlivými sídelními útvary, dělíme na kladný a záporný. Město Hlinsko inklinuje spíše ke kladnému nákupnímu spádu, co se okolních menších obcí týká. To znamená, že obyvatelé těchto malých okolních sídelních útvarů nakupují z nejrůznějších příčin v Hlinsku, jak bylo zjištěno z dotazníkového šetření. Žádná z uvedených obcí se neobjevila v dotaznících vyplňovaných hlineckými obyvateli jako upřednostňované místo k nákupu potravin, čímž se dá teoreticky vyloučit záporný nákupní spád u těchto obcí. Jistý záporný spád lze spatřit pouze směrem k okresnímu městu Chrudimi, krajskému městu Pardubice a blízkému Žďáru nad Sázavou. Tato města byla u několika respondentů označena v dotazníkovém šetření jako jejich hlavní nákupní místo.
Zájmová oblast Metoda obchodní gravitace Při výpočtu obchodní gravitace se budeme soustředit na pět měst, která jsou městu Hlinsku relativně blízká vzdáleností a objevila se v dotazníkovém šetření jako hlavní nákupní místo některých respondentů. Jsou to města Chotěboř, Chrudim, Polička, Skuteč a Žďár nad Sázavou. Tato města výrazně ovlivňují nákupní spádovost města Hlinska. V následující tabulce jsou tato města uvedena i s příslušnými údaji potřebnými k výpočtu hraničních bodů mezi Hlinskem a těmito jednotlivými městy. Poté bude podle vypočítaných hraničních bodů vymezena zájmová oblast města Hlinska a zakreslena do mapy. Obec Počet obyvatel Chotěboř 9 907 Chrudim 23 379 Polička 8 924 Skuteč 5 318 Žďár nad Sázavou 23 717
Vzdálenost od Hlinska (km) 22 29,4 28,8 13,4 24,6
Tabulka 14: Obce v okolí Hlinska
ČSÚ: Demografická ročenka měst 1998-2007, údaje k 31. 12. 2007 11
Cimler P., Zadražilová D. a kol.: Retail management, str. 164
38
Využiji zde Conversovy modifikace Reillyho vzorce:
ܪ =
ܦ
1+ ට
ܲ ܲ
Hb = hraniční bod zájmové oblasti města Hlinsko Dab = vzdálenost mezi městem Hlinsko a zkoumaným městem Pa = počet obyvatel zkoumaného města Pb = počet obyvatel města Hlinsko (= 10 282) •
Chotěboř
ܪ = •
≅ 11,72
ଶଽ,ସ
≅ 15,22
ଵା ට
మయయళవ భబమఴమ
ଵା ට
ఴవమర భబమఴమ
Skuteč
ܪ = •
ଶଽ,ସ
Polička
ܪ = •
≅ 11,10
వవబళ
ଵା ටభబమఴమ
Chrudim
ܪ = •
ଶଶ
ଵଷ,ସ
≅ 7,79
ଶସ,
≅ 9,77
ఱయభఴ ଵା ටభబమఴమ
Žďár nad Sázavou
ܪ =
మయళభళ ଵା ටభబమఴమ
39
Výpočty stanovily, že hraniční body zájmové oblasti města Hlinska budou ve směru k městu Chotěboř na 11,10 km, k městu Chrudim na 11,72 km, k městu Polička na 15,22 km, k městu Skuteč na 7,79 km, k městu Žďár nad Sázavou 9,77 km. V příloze č. 4 je k dispozici mapa se zakreslenou zájmovou oblastí.
Stanovení prodejní kapacity Hlinska Metoda plošného standardu Tato podkapitola bude rozdělena na dvě poloviny. Nejprve vypočítáme ideální prodejní kapacitu města Hlinska pomocí metody plošného standardu. Jinak řečeno, prodejní kapacita bude stanovena v m2 podle počtu obyvatel trvale žijících na území města Hlinska. Poté sečteme rozlohy prodejních ploch jednotlivých prodejen, které byly získány informováním se u vedoucích těchto prodejen, případně vlastním přeměřením. Nakonec porovnáme výsledky. Jako plošný standard pro město Hlinsko (10 282 obyvatel) bude použit údaj z tabulky Předpokládaný vývoj plošného standardu 2000-2010 doporučený Ministerstvem práce a obchodu České republiky. Jedná se o prodejní plochu na 1000 obyvatel a týká se potravinářského zboží včetně základního zboží denní potřeby. Pro rok 2010 byla stanovena hodnota 270-330, a to pro velikost města mezi 10 tisíci a 19 tisíci obyvatel.12 270 × 10,2 = ૠ m2 330 × 10,2 = m2
Tento výpočet je teoretický, pokud bychom chtěli znát skutečné hodnoty, museli bychom započítat i obyvatele okolních obcí, kteří v Hlinsku uskutečňují své nákupy a tím vytváří kladnou spádovost města Hlinska. Proto bude zároveň vypočítán i údaj pro celý mikroregion. Pro tento účel bude použit demografický údaj mikroregionu Hlinecko, které čítá 23,5 tisíc obyvatel13 a zahrnuje následujících 28 obcí: Bojanov, Dědová, Hamry, Hlinsko, Hodonín, Holetín, Horní Bradlo, Chlumětín, Jeníkov, Kameničky, Kladno, Krásné, Krouna, Miřetice, Mrákotín, Otradov, Pokřikov, Raná, Studnice, Svratouch, Tisovec,
Trhová Kamenice, Včelákov, Vítanov,
Vojtěchov, Vortová, Všeradov, Vysočina. Obyvatelé těchto obcí přispívají ke kladné vnější spádovosti města Hlinska. 270 × 23,5 = 6345 m2 12 13
Interní materiály Katedry obchodního podnikání a komerčních komunikací, viz. příloha č. 5 Koncepce rozvoje mikroregionu Hlinecko ( Sdružení obcí mikroregionu Hlinecko, 2008)
40
330 × 23,5 = 7755 m2 Teoreticky byly stanoveny rozsahy prodejních kapacit pro město Hlinsko, jakožto i rozsah pro celý mikroregion Hlinecko. Jaký je skutečný stav prodejní plochy zjistíme aplikací reálných hodnot, které jsou již známy z první kapitoly. Diskontní prodejny: Tuty (200 m2), COOP náměstí (185 m2), Tip (370 m2), COOP Růže (264 m2), Plus Diskont (650 m2), Penny Market (600 m2), Lidl (900 m2) Samoobslužné a smíšené prodejny: Bala Rytych (140 m2), Navrátilovi (90 m2), Apetito (80 m2), Na kopečku (70 m2), Potraviny Šafaříkova ul. (60 m2), Navrátilovi (30 m2) Výpočet: 200 + 185 + 370 + 264 + 650 + 600 + 900 + 140 + 90 + 80 + 70 + 60 + 30 = ૢ m2
Výsledná hodnota se tedy nachází někde mezi vypočítanou hodnotou pro samotné město Hlinsko a hodnotou vypočítanou pro celý mikroregion Hlinecko, více se ovšem blíží hodnotě pro město samotné. To znamená, že jsou v Hlinsku pro obyvatele trvale žijící na jeho území vytvořeny dostatečné podmínky pro nákup potravin a základního zboží denní potřeby Kladný vnější nákupní spád nejbližších obcí by mohl být příčinou, proč reálná hodnota vypočítanou hodnotu převyšuje. Z hlediska poptávky celého mikroregionu jsou v Hlinsku díky kladné spádovosti zároveň další možnosti pro maloobchodníky, kteří by v tomto městě chtěli rozšířit své prodejní kapacity, či pro velké řetězce, které by chtěly nově přijít na zdejší trh (jako to učinila Billa v roce 2009 či jak to plánuje Tesco do roku 2011).
Shrnutí 3. kapitoly Poslední kapitola této práce zabývající se převážně aplikací teoretických znalostí v reálných podmínkách se mi ze všech tří kapitol jeví jako nejzajímavější. Zhodnocení územních podmínek města Hlinska přineslo tyto hlavní výsledky: Zákazníci žijící na území mezi městy Chrudim a Hlinsko jsou více přitahováni z hlediska nákupů městem Chrudim. Stejná tendence platí pro obyvatele žijící mezi Hlinskem a Žďárem nad Sázavou, ti jsou rovněž více přitahováni městem Žďár nad Sázavou. Obyvatelé žijící na území mezi Hlinskem a Chotěboří, jsou přitahováni oběma městy stejně. Tak je to i v případě obyvatel žijících mezi 41
Hlinskem a Poličkou. U obyvatel obcí mezi nacházejících se mezi Hlinskem a Skutčí převažuje tendence k nákupu v Hlinsku. Ideální rozsah prodejních kapacit byl stanoven mezi 2754 m2 a 3366 m2, při čemž reálná hodnota 3639 m2 tento rozsah mírně převyšuje, což by mohlo být pozitivním signálem ukazujícím na kladný vnější nákupní spád města Hlinska, anebo prodejní nadkapacitu. Kvůli zřízení nové prodejny Billa a plánovanému příchodu prodejny Tesco na území Hlinska se kloním spíše k první variantě. Otázkou tedy zůstává, zda se hlinecké prodejní kapacity rozšiřují v důsledku zvyšujícího se kladného vnějšího nákupního spádu, anebo zda narůstá kladný vnější nákupní spád právě kvůli zvyšujícím se prodejním kapacitám a zlepšující se obchodní vybavenosti města Hlinska.
Závěr V první kapitole jsme se seznámili s lokalitou Hlinecka a demografickými tendencemi zdejší populace. Dále byly rozděleny a identifikovány jednotlivé prodejny podle typu a polohy ve městě. Tento vyčerpávající rozbor byl zakončen návštěvou všech vyjmenovaných prodejen a zjištění rozlohy jejich prodejní plochy, určené pro podklad k výpočtům v kapitole třetí. Druhá stěžejní kapitola nám objasnila tendence v nakupování zákazníků ve městě Hlinsku. Z dotazníkového zjišťování bylo získáno velké množství informací o nákupních místech ve městě, které byly poté zpracovány podle různých kritérií. Kromě obecně známých trendů, jež se potvrdily, jsme zjistili i tendence aplikovatelné konkrétně na město Hlinsko. K tendencím všeobecným patří například, že za domácnosti nakupují z 90% ženy nebo že dojíždějící zákazníci nakupují méně často a více využívají automobil než na území města žijící zákazníci. Zaměřme se nyní na vyhodnocení tendencí aplikovatelných na město Hlinsko. Nejnavštěvovanějším nákupním místem je pro hlinecké zákazníky jednoznačně Penny Market, ale pro dojíždějící zákazníky je to Plus Diskont, s čímž souvisí i veliká důležitost jeho rozsáhlého parkoviště vzhledem k jeho umístění na okraji města. Při zkoumání motorizovanosti při nákupech uskutečňovaných na území města Hlinska bylo zjištěno, že 87% zákazníků žijících mimo území města využívá většinou k nákupu automobil, naopak hlinečtí obyvatelé jej ve 33% případů vůbec nepoužívají. Také byl zaznamenán trend, že s přibývajícím věkem zákazníků klesá četnost využívání automobilu 42
k nákupu. Z hlediska velikosti domácnosti 78% osob žijících v jednočlenné domácnosti nevyužívá automobil vůbec, naopak domácnosti vícečlenné s dětmi nakupují s využitím automobilu v 64% případů. Zákazníci hlineckých prodejen uskuteční nákup každé 3 dny, častěji než průměr pak nakupují obyvatelé žijící v Hlinsku, starší věkové kategorie a vícečlenné domácnosti. Nejvíce upřednostňovaným dnem k nákupu je jednoznačně pátek. Zákazníci nakupující v hlineckých prodejnách označili jako nejdůležitější preference pro volbu prodejny příznivé ceny, vhodnou polohu prodejny a vhodnou otevírací dobu. Hlinečtí obyvatelé uvedli jako nejdůležitější vhodnou polohu. Pro obyvatele nakupující v Hlinsku, ale žijící mimo Hlinsko, je naopak nejdůležitější dostupnost automobilem a možnost parkování. Postavení specializovaných prodejen se v Hlinsku velmi liší podle jejich zaměření. Nejčastěji jsou navštěvovány specializované prodejny masa a uzenin, nakupuje v nich 68% zákazníků. Ostatní sortiment (ovoce a zelenina, pečivo) je nakupován převážně s celkovým nákupem v diskontních prodejnách. Polovina zákazníků využívá nabídky prodejen zdravé výživy a bio potravin. Hypotézy související s dotazníkovým zjišťováním nákupního chování zákazníků nakupujících v Hlinsku byly z poloviny potvrzeny a z poloviny vyvráceny. Na závěr byl zhodnocen vnější nákupní spád, který byl vyhodnocen převážně jako kladný, což je logické k malé velikosti a ne příliš dostatečné maloobchodní vybavenosti okolních obcí. Hraniční body byly vypočítány Conversovou modifikací Reillyho vzorce ve směru k městům Chotěboř, Chrudim, Polička, Skuteč a Žďár nad Sázavou. Výstupem je mapa v příloze 4 se zakreslenou zájmovou oblastí. Pomocí výpočtu ideální prodejní plochy pro město Hlinsko jsme zjistili, že současný reálný rozsah prodejních kapacit města přesahuje vypočítané doporučené hodnoty, což se vyjadřuje jasně pro kladný vnější nákupní spád města.
43
Literatura Knižní zdroje 1) CIMLER, P., ZADRAŽILOVÁ, D. a kol. Retail management. Praha: Management Press, 2007. ISBN 9788072611676 2) LEVY, M., WEITZ, B. A. Retailing management. Chicago: Irwin, 1995. ISBN 0256136610 3) MCGOLDRICK, P. J. Retail marketing. London: McGraw-Hill Book Company, 1990. ISBN 0070841594 4) HANOUSEK, A. Výzkum cenového chování zákazníků hypermarketu. Diplomová práce. 2002.
Elektronické zdroje 1) SZCZYRBA, Z. Územní rozvoj maloobchodní sítě; http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2000/200001/04_maloobchod.pdf 2) Mapa Hlinska; http://i.idnes.cz/08/033/cl/SKR21e0f7_mapa_hlinsko.jpg 3) ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2007; http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/publ/4018-081998_az_2007 4) Route Planner; http://www.skoda-auto.com/moss-cze/services/routeplanner/route.htm 5) JEDNOTA HLINSKO; http://www.jednotahlinsko.cz/ 6) MĚSTO HLINSKO; http://www.hlinsko.cz/ 7) VN KONZULT, s.r.o. Koncepce rozvoje mikroregionu Hlinecko, 2008; http://www.hlineckoregion.cz/pdf/Koncepce08_13.pdf
44
Seznamy Seznam grafů Graf 1: Preference prodejny podle věku ................................................................................................................ 16 Graf 2: Četnost používání automobilu k nákupu podle věku ................................................................................. 16 Graf 3: Četnost používání automobilu k nákupu a preference prodejny podle místa bydliště .............................. 17 Graf 4: Četnost používání automobilu k nákupu podle počtu členů domácnosti .................................................. 18 Graf 5: Preference prodejny podle počtu členů domácnosti.................................................................................. 18 Graf 6: Frekvence nákupu podle pohlaví (za měsíc) .............................................................................................. 19 Graf 7: Frekvence nákupu podle věku (za měsíc)................................................................................................... 19 Graf 8: Frekvence nákupu podle místa bydliště (za měsíc) .................................................................................... 20 Graf 9: Frekvence nákupu podle počtu členů domácnosti (za měsíc) .................................................................... 20 Graf 10: Frekvence nákupu podle prodejen (za měsíc) .......................................................................................... 21 Graf 11: Nejčastější den nákupu podle pohlaví ..................................................................................................... 22 Graf 12: Nejčastější den nákupu podle věku.......................................................................................................... 22 Graf 13: Preference podle místa bydliště .............................................................................................................. 26 Graf 14: Preference podle počtu členů domácnosti............................................................................................... 27 Graf 15: Preference jednotlivých prodejen ............................................................................................................ 28 Graf 16: Místa nákupu pečiva, ovoce a zeleniny a masných výrobků podle typu prodejny................................... 28 Graf 17: Prodejny masa a uzenin........................................................................................................................... 29 Graf 18: Prodejny ovoce a zeleniny ....................................................................................................................... 30 Graf 19: Pekárny a prodejny pečiva....................................................................................................................... 31 Graf 20: Jak často využívají zákazníci nabídky „zdravé výživy“ ............................................................................. 31 Graf 21: Prodejny bio potravin a zdravé výživy podle počtu respondentů ............................................................ 32 Graf 22: Zákazníci Plus Diskontu podle bydliště Graf 23: Zákazníci Plus Diskontu podle používání automobilu .............................................................................. 34 Graf 24: Zákazníci Plus Diskontu podle nákupního dne Graf 25: Zákazníci Plus Diskontu pode velikosti domácnosti ................................................................................. 34 Graf 26: Zákazníci samoobsluh podle bydliště Graf 27: Zákazníci samoobsluh podle velikosti domácnosti..... 35 Graf 28: Zákazníci samoobsluh podle věku Graf 29: Zákazníci samoobsluh podle používání automobilu........ 36 Graf 30: Preference zákazníků samoobsluh........................................................................................................... 36
Seznam tabulek Tabulka 1: Počet obyvatel a vzdálenost okolních měst ........................................................................................... 5 Tabulka 2: Hlavní prodejna podle pohlaví (v %) .................................................................................................... 15 Tabulka 3: Podíl dojíždějících zákazníků ................................................................................................................ 17 Tabulka 4: Preference zákazníků celkově a podle pohlaví ..................................................................................... 23 Tabulka 5: Preference podle důležitosti u mužů a u žen........................................................................................ 23 Tabulka 6: Preference podle věku.......................................................................................................................... 25 Tabulka 7: Preference podle místa bydliště ........................................................................................................... 25 Tabulka 8: Preference z hlediska počtu členů domácnosti v % .............................................................................. 26 Tabulka 9: Nakupování bio potravin podle pohlaví ............................................................................................... 31 Tabulka 10: Podíl respondentů specializovaných prodejen a ostatních prodejen podle věku ............................... 32 Tabulka 11: Podíl zákazníků jednotlivých prodejen podle věku ............................................................................. 33 Tabulka 12: Zákazníci prodejen zdravé výživy a bio potravin podle pohlaví a věku .............................................. 35 Tabulka 13: Vyhodnocení hypotéz ......................................................................................................................... 37 Tabulka 14: Obce v okolí Hlinska ........................................................................................................................... 38
45
Seznam obrázků Obrázek 1: Konkurence na Hlinecku; idnes.cz, 2008................................................................................................ 5
Seznam příloh Příloha 1: Strategické skupiny maloobchodních prodejen .................................................................................... 44 Příloha 2: Zakreslení prodejen do mapy města; Odbor územního rozvoje Městského úřadu Hlinska ................... 45 Příloha 3: Dotazník využitý při tržním výzkumu ..................................................................................................... 49 Příloha 4: Zájmová oblast města Hlinska .............................................................................................................. 51 Příloha 5: Předpokládaný vývoj plošného standardu ............................................................................................ 51
Seznam vzorců: Conversova modifikace Reillyho vzorce pro vypočítání hraniční oblasti daného místa……………………………………...39
ܪ =
ܦ
1+ ට
46
ܲ ܲ
Příloha 1: Strategické skupiny maloobchodních prodejen; Cimler P., Zadražilová D. a kol.: Retail management, str. 149 Progresivní dělení velikost (m2) typické umístění sortiment potravin sortiment non-food ceny služby
příklad v ČR Neprogresivní dělení velikost (m2) typické umístění sortiment potravin sortiment non-food ceny služby příklad v ČR
supermarket malý velký 1 000 - 2 500 400 - 1 000
hypermarket malý velký 2 500 - 5 000 nad 5 000
centra a obytné části měst široký, 5 000 - 12 000 položek rychloobrátkové, max. 25% zboží, široké spektrum nízké řada doplňkových
okrajové lokality až 60 000 položek, velmi široký, non-food non-food 55-60% 30% prodejní plochy prodejní plochy nižší střední řada doplňkových
Albert (Ahold), Billa (REWE), Spar, Tesco, Hruška supereta 200 - 400 samost./convenience stores (např. na nádraží, u dálnic,...) široký denní potřeby vysoké omezené
Interspar, Kaufland, Tesco, Hypernova, Hypernova Compact Globus specializovaná prodejna food non-food desítky až stovky městská centra, shopping centra, okrajové městské obvody vícepodlažní, centra měst fresh/dry supermarket soft/hard line 200 000 položek vyšší střední vysoké velký rozsah odborné, velký rozsah kuchyňské potřeby, Kotva, Bílá Labuť, řeznictví, bio potraviny elektro Palladium
Tesco Express
centra i okraje měst
diskontní prodejna potravin měkký tvrdý 600 - 1 200 města mezi 10 000 a 25 000 obyvateli 2000 položek pod 1000 položek mimořádné nabídky nízké velmi nízké velmi omezené prakticky žádné COOP diskont, Plus u nás nejtvrdší Penny Diskont (Tengelmann), Market (REWE), Aldi (v Lidl (Lidl&Schwarz) Německu) obchodní dům plnosortimentní specializovaný 5 000 - desítky tisíc 1000 - 2000
odborná velkoprodejna drogérie 2 000 - 7 000 150 centra měst, obytná okrajové lokality centra, obch.domy velmi široký, hluboký, široký, úzce specializovaný specializovaný relativně nízké odborné poradenství doplňkové Gigasport, Obi, Ikea, Hornbach, Elektro World, Rossmann, Teta, Kika DM smíšená prodejna 70
u shopping center hluboký vysoké obslužné
venkov, okrajové části měst široký, mělký denní potřeby vysoké omezené
Dům módy, C&A, Baťa
venkovská nákupní místa
Příloha 2: Zakreslení prodejen do mapy města; Odbor územního rozvoje Městského úřadu Hlinska
- 48 -
Příloha 3: Dotazník využitý při tržním výzkumu
Vážení zákazníci, dovoluji si Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku v rámci zpracovávání mé bakalářské práce na téma „Analýza nákupních podmínek a chování zákazníků ve městě Hlinsku“. Tento dotazník je anonymní, je zaměřen pouze na potravinářské zboží a měl by jej vyplnit za domácnost ten, kdo nakupuje toto zboží nejčastěji. Veškerá data získaná tímto dotazováním budou sloužit výhradně jako zdroj mé bakalářské práce. Za Vaše odpovědi Vám předem děkuji. S pozdravem,
Lucie Vokáčová studentka Vysoké školy ekonomické v Praze
Odpovědi je potřeba zaškrtnout křížkem. 1. Pohlaví:
□ muž
□ žena
2. Věk:
□ 15-29
□ 30-39
□ 40-49
□ 50-59
□ 60-69
□ 70 a více
3. Domácnost má členů:
□1
□
více členů - bez dětí
□ více členů s dětmi
4. Bydliště
□ Hlinsko □ jiné (název obce: ____________________________________________ ) 5. Nakupujete-li v Hlinsku, kupujete potravinářské zboží převážně v prodejně: (1 odpověď)
□ Plus □ Lidl □ Penny Market □ Diskont COOP (Tylovo náměstí) □ Tip COOP (Obchodní dům „Růže“) □ samoobsluha / smíšená prodejna (název prodejny _______________________________ ) □ nenakupuji v Hlinsku, ale jinde (název prodejny a obce __________________________ ) 6. Využíváte při nakupování v této své „hlavní“ prodejně automobil:
□ většinou
□ občas
□ nikdy
7. Ve své „hlavní“ prodejně nakupujete měsíčně asi ______x. 49
8. Nejčastější den Vašeho nákupu: (1 odpověď)
□ Pondělí □ Pátek
□ Úterý □ Sobota
□ Středa □ Neděle
□ Čtvrtek
9. Z jakých důvodů preferujete právě tuto prodejnu? (nejvíce 3 odpovědi)
□ široká nabídka zboží □ kvalita a čerstvost zboží □ příznivé ceny □ vhodná poloha (blízkost bydlišti, škole, zaměstnání) □ dostupnost MHD □ dostupnost autem, možnosti parkování □ ochotný a vstřícný personál □ příjemné prostředí a orientace v prodejně □ vhodná otevírací doba □ další nákupní možnosti v okolí prodejny □ rychlá obsluha u pokladen □ možnost placení kartou □ jiné: _________________________________________________________________ 10. Masné výrobky a uzeniny kupujete převážně:
□ v „hlavní“ prodejně
□ jinde (kde: _______________________________ )
11. Ovoce a zeleninu kupujete převážně:
□ v „hlavní“ prodejně
□ jinde (kde: _______________________________ )
12. Pečivo kupujete převážně:
□ v „hlavní“ prodejně
□ jinde (kde: _______________________________ )
13. V prodejně se „zdravou výživou“ (bio) nakupujete:
□ často (kde: ______________________________________) □ jen občas (kde: ___________________________________) □ nikdy 50
Příloha 4: Zájmová oblast města Hlinska
Příloha 5: Předpokládaný vývoj plošného standardu, interní zdroje Katedry komunikací
51
obchodního podnikání a komerčních
