VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj

Postavení kempu v ubytovacím sektoru cestovního ruchu (bakalářská práce)

Autor: Kateřina Borovičková Vedoucí práce: doc. Ing. Jarmila Indrová, CSc.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila jsem všechny citace z pramenů.

V Praze dne 25. 4. 2013

…..…………… podpis studenta

Poděkování: Ráda bych poděkovala doc. Ing. Jarmile Indrové, CSc. za odborné vedení a poskytnuté cenné rady při tvorbě této práce.

Obsah ÚVOD ...............................................................................................................................1 1. UBYTOVACÍ SEKTOR CESTOVNÍHO RUCHU ....................................................... 3 1.1 Základní charakteristika.................................................................................................................... 3 1.2 Historický vývoj ................................................................................................................................. 4 1.2.1 Od antiky po středověk ..................................................................................................................... 4 1.2.2 Od renesance do poloviny 18. století................................................................................................. 5 1.2.3 Od sociální revoluce po první světovou válku ................................................................................... 5 1.2.4 20. století ......................................................................................................................................... 6 1.3 Kategorizace a klasifikace .................................................................................................................. 6 1.4 Profesní organizace ............................................................................................................................ 9 1.4.1 Asociace hotelů a restaurací České republiky o. s. ............................................................................ 9 1.4.2 Svaz venkovské turistiky .................................................................................................................. 9 1.4.3 Asociace kempů České republiky .................................................................................................. 10 1.4.4 Klub českých turistů ...................................................................................................................... 10 1.5 Současné trendy................................................................................................................................ 11 1.5.1 Využívání moderních technologií ................................................................................................... 11 1.5.2 Důraz na kvalitu služeb a diverzifikace trhu .................................................................................... 12

2 POSTAVENÍ KEMPU MEZI OSTATNÍMI UBYTOVACÍMI ZAŘÍZENÍMI. ..... 13 2.1 Odlišnosti z hlediska klasického marketingového mixu .................................................................. 13 2.1.1 Produkt .......................................................................................................................................... 13 2.1.2 Distribuce a lokalizace ................................................................................................................... 15 2.1.3 Cena .............................................................................................................................................. 17 2.1.4 Marketingová komunikace ............................................................................................................. 19 2.2 Statistické srovnání napříč oborem ................................................................................................. 20

3. SWOT ANALÝZA KEMPU ............................................................................................ 23 3.1 Silné stránky ..................................................................................................................................... 23 3.1.1 Tradice........................................................................................................................................... 23 3.1.2 Návaznost na trend zdravého životního stylu .................................................................................. 24 3.2 Slabé stránky .................................................................................................................................... 25 3.2.1 Špatná image.................................................................................................................................. 25 3.2.2 Silná závislost na lokalitě a počasí .................................................................................................. 26 3.3 Příležitosti ......................................................................................................................................... 27 3.3.1 Rozvoj doplňkových služeb ............................................................................................................ 27 3.3.2 Diverzifikace nabídky .................................................................................................................... 28 3.4 Hrozby .............................................................................................................................................. 29 3.4.1 Konkurence v podobě hotelového typu ubytování ........................................................................... 29 3.4.2 Celková nasycenost trhu ................................................................................................................. 31

4. PŘÍPADOVÁ STUDIE CAMPING SOKOL PRAHA ................................................ 33 4.1 Základní charakteristika.................................................................................................................. 33 4.2 Poloha ............................................................................................................................................... 34 4.3 Služby ............................................................................................................................................... 36 4.3.1 Možnosti ubytování ........................................................................................................................ 36 4.3.2 Ostatní služby ................................................................................................................................ 37 4.4 Cenová a distribuční politika, propagace ........................................................................................ 39

5. DOPORUČENÍ PRO BUDOUCNOST KEMPINKOVÉHO SEKTORU ................ 43 5.1 Zkvalitnění (případně rozšíření) služeb eventuelně spojené s cenovou diferenciací ....................... 43 5.2 Zefektivnění propagace .................................................................................................................... 44 5.3 Nabídka celodenních aktivit, pořádání akcí .................................................................................... 46

ZÁVĚR ........................................................................................................................... 47

Úvod Ubytovací zařízení kempinkového typu mají v České republice poměrně dlouhou tradici a bývají hojně využívána účastníky cestovního ruchu. V posledních letech se však začíná hovořit o jejich výrazné stagnaci, způsobené snížením zájmu ze strany poptávky. Hosté se údajně přesouvají do těch kategorií ubytovacích zařízení, která poskytují vyšší standard služeb, za nějž si neváhají připlatit. Rovněž převládá zakořeněná představa, že český kemp rovná se nevábné ubytovací zařízení bez nabídky doplňkových služeb, se špinavým sociálním zařízením, nepříjemnou obsluhou a kioskem s nepříliš chutnou stravou. To vše vyvážené lidovou cenou, na níž bývá nahlíženo jako na výrazně nejsilnější stránku argumentující pro ubytování v kempech. Primární cílem této práce je definovat zvláštnosti kempinkového sektoru oproti jiným typům ubytovacích zařízení, stanovit, v kterých rysech je kemp specifický a v čem se naopak od jiných druhů ubytování příliš neliší. Další stanovený cíl spočívá v průzkumu, zda skutečně platí, že kempy jsou pomalu odsouvány na okraj zájmu spotřebitelů, a zda (a jak mnoho) se liší současná realita v České republice od představ potenciálních zákazníků. S tím je spojena snaha o nalezení některých eventuelních východisek, která by provozovatelům kempů pomohla v zastavení či zmírnění odlivu zákazníků. Pro řešení zmíněných problémů jsou v práci použity tři základní metody – pozorování, srovnání a analýza. Z využitých primárních zdrojů dat lze jmenovat především výsledky pozorování získané na základě pracovních (strana nabídky) i volnočasových (strana poptávky) zkušeností s kempováním. Jako sekundární zdroj jsou zužitkována především údaje ze statistických výzkumů prováděných Českým statistickým úřadem. Problematika kempů a kempování není v současné české odborné literatuře prakticky vůbec zmapována – což ostatně koresponduje s předpokládaným postojem veřejnosti nastíněným výše. Většina specializovaných textů si vystačí s definicí kempu, případně zmíní pohled na jejich možnou klasifikaci. Anglicky psaná literatura je o něco bohatší, nicméně vzhledem k odlišnému vývoji a postoji k dané problematice v obou kulturních okruzích – je v české realitě v některých případech méně použitelná. Bakalářská práce je členěna do pěti částí. První část je věnována teoretickým východiskům problematiky – ubytovacímu sektoru obecně. Druhá kapitola porovnává kempy a ostatní ubytovací zařízení (především hotely) na základě klasického marketingového mixu, je poukázáno na možné shody a rozdíly. Na ni navazuje díl třetí, který pomocí SWOT analýzy poskytuje ucelený pohled na kemp Ve čtvrté kapitole je představeno vybrané ubytovací 1

zařízení Camping Sokol Praha, které je zároveň podrobeno kritické analýze. Pro praktické využití by měla být nepřínosnější poslední pátá kapitola, jež obsahuje některé obecné rady a doporučení pro provozování kempů s cílem udržet stávající zákazníky a přilákat nové.

2

1. Ubytovací sektor cestovního ruchu 1.1 Základní charakteristika Oficiální definice cestovního ruchu – přijatá roku 1991 v kanadské Ottawě Světovou organizací cestovního ruchu – definuje turismus jako: „činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné prostředí a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti“.1 Z tohoto vymezení jasně vyplývá, že vztah mezi cestovním ruchem a ubytovacími službami je velmi těsný. Bez cestovního ruchu jako celosvětového fenoménu by hromadná ubytovací zařízení jen stěží mohla fungovat, poptávka po jejich službách by byla minimální, případně by vůbec neexistovala. Na druhou stranu turismus není na ubytovacích službách závislý, návštěvníci destinace mohou být pouhými výletníky, tj. zdržet se pouze přes den, aniž by využili ubytovacích služeb v navštíveném místě. Počtem uskutečněných cest sice výletníci převládají nad turisty (tj. návštěvníky, kteří v destinaci uskuteční alespoň jedno přenocování), nicméně pro destinace samotné je obvykle výhodnější návštěva turistů. Ti logicky utrácí – minimálně v absolutních číslech - více finančních prostředků. Proto se destinace snaží rozšiřovat škálu nabízených produktů, atraktivit cestovního ruchu, aby návštěvníky do místa přilákali a podnítili je zůstat delší dobu. V tento okamžik je nutné, aby v dané lokalitě fungovala ubytovací zařízení. Obecně lze říci, že existence hromadných ubytovacích služeb je nutnou podmínkou pro dlouhodobější rozvoj cestovního ruchu. Z hlediska teorie je tedy ubytování (společně se stravováním a dopravou) označováno jako tzv. základní služba cestovního ruchu. Klíčovou činností ubytovacích zařízení je placené poskytování materiálně-technické základny sloužící k přenocování na jednu či více nocí. Toto je charakteristické pro všechny druhy ubytování, v konkrétní realizaci jsou však patrné odchylky v komfortu a šíři poskytovaných služeb, vyjádřené pomocí kategorizace a klasifikace ubytovacího zařízení. Účastníci cestovního ruchu mohou na základě vlastních preferencí vybírat mezi různými typy zařízení: od jednoduše vybavených kempů a chatových osad, po luxusní pětihvězdičkové hotely nabízející množství doplňkových služeb. Mezi nejvíce rozšířené doprovodné služby poskytované

za

úplatu

patří

především

stravování,

prodej

drobného

zboží,

zprostředkovatelský servis, služby fitness či wellness centra, kosmetika a kadeřnictví, animační služby pro děti i dospělé, půjčování sportovního vybavení a mnohé další. Existují také doplňkové služby, jejichž konzumace je již zahrnuta v ceně ubytování a zákazník za ně 1

Pramen definice: International Conference on Travel and Tourism Statistic. Conference Resolutions WTO, Madrid, červenec 1991

3

nemusí připlácet. Jedná se zejména o služby spojené s poskytováním informací, úschovou zavazadel, půjčováním denního tisku či odesíláním pošty. Rozšiřování doprovodných služeb je často podnikem bráno jako jedna z cest k větší konkurenceschopnosti na trhu. Lze také pozorovat výrazné propojení dopravních a ubytovacích služeb, a to nejen ve formě propojování obou do zájezdových balíčků cestovních kanceláří. Do ubytovacího sektoru v širším slova smyslu mohou být započítány též lůžkové a lehátkové vozy v železniční dopravě, rotely (autobusy s lůžky v zadní části vozu), kabiny na zaoceánských lodích, komfortní lůžka v první třídě letadla nebo ubytovací prostředky (stan, obytný automobil, karavan, obytná loď atd.). Naprostá většina hromadných zařízení funguje na tržním principu, za účelem vytvoření zisku. Ty jsou přístupné všem potenciálním návštěvníkům bez rozdílu. V praxi se lze výjimečně setkat i se zařízeními, pro něž zisk není primárním cílem. Bývají obvykle vlastněna zájmovými sdruženími, školami či různými podniky a slouží především ke kolektivní rekreaci velkého množství osob, které jsou nějakým způsobem napojeny na organizaci, v jejímž držení se objekt nachází. Jejich provozování má výrazně sociální charakter - jejich záměrem je poskytnout zainteresovaným stranám možnost ubytování za zvýhodněnou cenu (tj. takovou, která pokryje náklady).2

1.2 Historický vývoj 1.2.1 Od antiky po středověk Antické rekreační cestování bylo vyhrazeno vyšším vrstvám - měly dostatek finančních prostředků i volného času. Oblíbené byly cesty na mořské pobřeží nebo do lázní – právě tam vznikala první hromadná ubytovací zařízení. Nobilita využívala luxusní vily u moře jako letní sídla. Zajímavým momentem v dějinách ubytování je vytvoření sítě tzv. mansiones (j. č. mansio). Jednalo se o objekty spravované římským impériem, které sloužily k přenocování – zprvu pouze pro oficiální zástupce římské říše, později i pro běžné občany. Podél hlavní tras byly zbudovány každý cca 30 km. Jejich vzhled byl standardizovaný – čtvercová budova s centrálním dvorem, z něhož se vcházelo do jednotlivých jednoduše zařízených pokojů.

2

ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: IDEA SERVIS, 2010. ISBN 978-80-85970-68-5. str. 116 – 118, 133 - 134

4

V Orientu fungovala síť ubytování na podobném principu, i když v některých oblastech (např. pouštích) byly stanice o mnoho skromnější, jednalo se o stanová městečka.3 Po pádu římské říše došlo k utlumení rekreačního cestovního ruchu. Pokud se někdo odvážil cestovat, obvykle trávil noci v klášterech. Jejich mohutné zdi a vřelost mnichů zaručovaly klidný, levný a poměrně bezpečný nocleh. S rozvojem turismu s religiózními motivy, kdy poutníci navštěvovali posvátná místa, bylo pochopitelně třeba zformovat zájezdní hostince (poskytující za úplatu nocleh, stravu, případně doprovodné služby - např. krmivo pro koně) podél hlavních poutních tras.4

1.2.2

Od renesance do poloviny 18. století Díky celkovému rozvoji civilizace a nastupující renesancí se lidé začali vracet

k rekreačnímu cestování. Přibývalo zájezdních hostinců, vznikala první pravidelná kočárová doprava. Na vývoj turismu pružně zareagoval vládnoucí aparát, během 16. století byly v Anglii a Francii představeny první zákony vztahující se k ubytovacímu sektoru. Bylo například přikázáno, že každý podnik musí vyplňovat registrační kartu s údaji o ubytovaném hostu.5

1.2.3 Od sociální revoluce po první světovou válku Celospolečenská revoluce 18. a 19. století zpřístupnila cestování širšímu okruhu obyvatelstva a zároveň jej diferencovala. V souvislosti s romantickým hnutím se návštěvníkům otevřely horské oblasti jako regulární turistické destinace, vznikaly horské spolky a byly stavěny první horské chaty sloužící výhradně pro potřeby turismu.6 V tomto období lze hovořit o počátcích rekreačního kempování. První kempující hledali v duchu romantismu určitý útěk od civilizace a větší souznění s přírodou. Zprvu nešlo o hromadně organizované akce, provozovali jej jen jednotlivci nebo skupiny přátel. Za zakladatele rekreačního kempování bývá považován Američan Thomas Hiram Holding (1844 – 1930), kterého ovlivnilo osidlování Divokého západu. V roce 1908 vydal knihu „The Camper´s Handbook“. V ní podrobně popisuje možné aspekty kempování – od 3

SMITH, William. Dictionary of Greek and Roman Antiquities. Londýn: John Murray, 1875. Dostupné z: http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/secondary/SMIGRA*/Mansio.html. str. 729 4 STÁREK, Václav a Jaroslav VACULKA. Ubytovací úsek v oblasti cestovního ruchu. MMR ČR. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/3d9503c8-5cce-4405-9968-5b4e5cc1ec97/GetFile5.pdf. str. 14 - 16 5 Confederation of tourism and hospitality: the global hospitality industry study guide. S.l.: BPP Learning Media, 2010. ISBN 978-075-1777-031. Dostupné z: http://ncba.ie/student_and_teacher_resources_files/The_Global_Hospitality_Industry.pdf. str. 21 6 GYR, Ueli. The History of Tourism: Structures on the Path to Modernity. INSTITUTE OF EUROPEAN HISTORY (IEG), Mainz. European History Online [online]. [cit. 2012-12-15]. Dostupné z: http://www.iegego.eu/en/threads/europe-on-the-road/the-history-of-tourism/ueli-gyr-the-history-of-tourism

5

definice jednotlivých druhů kempujících, přes tipy na vaření, řešení hygieny a vhodné materiály na stany a primitivní spací pytle, až po vysvětlení výhod kombinace kempinku a cyklistiky.7 Zvláště v americkém prostředí bylo kempování od začátku silně propojováno se vzděláním - první stálé kempové osady vznikaly pod patronací škol a různých rekreačních spolků. Pobyt v těchto osadách měl děti učit zdravému životnímu stylu, porozumění přírodě a správným životním zásadám.8

1.2.4 20. století 20. století bylo bezpochyby nejplodnější, co se rozvoje cestovního ruchu týče. Ještě na jeho počátku mnoho lidí cestovalo pouze pěšky, aniž by opustili rodný region, avšak na sklonku milénia již nebyl problém doletět na druhý konec světa za jediný den. I ubytovací sektor ušel velký kus kupředu a jednotlivé typy zařízení se vzájemně ještě více diverzifikovaly, aby trh uspokojil širokou poptávku. Kempování bylo spojováno především s mládežnickými hnutími jako např. Junák či Sokol, které měli podobné cíle jako jejich američtí kolegové – kultivaci dětí a mládeže. Teprve později tento styl cestování převzali i dospělí. Především ve východoevropských zemích za komunistické éry bylo patrné přiklonění ke kempování, patrně jako možnost utéci před neuspokojivou politickou situací. Oblíbené bylo nocování ve vlastních stanech, pronajatých chatičkách, poté také v přívěsech a ještě později v obytných automobilech.

1.3 Kategorizace a klasifikace Kategorie a třída ubytování jsou důležitými faktory, podle nichž se zákazník rozhoduje při výběru ubytovacího zařízení. Jejich standardizace je vysoce žádoucí, díky ní návštěvník přesně ví, jaké služby a v jaké kvalitě může očekávat.

7

HOLDING, Thomas Hiram. Camper´s handbook. Londýn: Simpkin, Marshall, Hamilton, Kent and Co. ltd., 1908. Dostupné z: http://archive.org/stream/campershandbook00holdgoog#page/n8/mode/2up 8 OZIER, Lance. Camp as Educator: Lessons Learned from History. American Camp Association [online]. [cit. 2012-12-15]. Dostupné z: http://www.acacamps.org/campmag/1009/camp-educator-lessons-learned-history

6

V České republice je kategorizace a klasifikace ubytovacích služeb nařízena zákonem o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Podle něj musí být každé zařízení zvenčí viditelně označeno kategorií a třídou.9 Zařazení do určité kategorie (tj. určení typu zařízení) provádí provozovatel ubytovací jednotky samostatně v souladu s vyhláškami č. 501/2006, o obecných požadavcích na využité území a č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Další doporučení ohledně kategorií ubytovacích zařízení vydává Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR ČR) v rámci jednotné mezinárodní spolupráce na poli organizace Hotelstars Union. Mezi základní kategorie ubytovacích zařízení patří 10: a) hotel – „ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených (zejména stravovacích), hotel garni má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně)“ b) motel – „ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty poskytující přechodné ubytování a služby s tím spojené zejména pro motoristy, nachází se v blízkosti pozemních komunikací s možností parkování, recepce a restaurace může být mimo ubytovací část“ c) pension – „ubytovací zařízení s nejméně 5 a maximálně 20 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, omezené služby stravování spočívají v absenci restaurace, penzion však musí disponovat minimálně místností pro stravování, která zároveň může sloužit k dennímu odpočinku hostů“ d) botel – „ubytovací zařízení umístěné v trvale zakotvené osobní lodi“ Další kategorie ubytování jsou definovány na základě doporučeného standardu vydaného Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky 11: a)

ubytování v soukromí – „turistické ubytování ve stavbách (bytový dům, rodinný dům, stavba pro individuální rekreaci), které vzhledem ke svému specifickému charakteru neodpovídají svým vymezením jednotlivým kategoriím ubytovacích zařízení dle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 137/1998 Sb. [respektive č. 268/2009 Sb., která ji nahradila – pozn. autora] o obecných technických požadavcích na výstavbu“

b) kemp – „ubytovací zařízení pro přechodné ubytování ve vlastním zařízení hostů (stan, obytný přívěs, obytný automobil, maringotka apod.) nebo v ubytovacích objektech

9

Zákon o živnostenském podnikání. In: 1991, č. 455. Dostupné z: http://www.zakonycr.cz/seznamy/455-1991sb-zakon-o-zivnostenskem-podnikani-(zivnostensky-zakon).html 10 AHR ČR, UNIHOST, MMR ČR, Czech Tourism. Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2010 - 2012 [online]. [cit. 2012-12-16]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/metodika#5 11 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Doporučený standard ubytovacích služeb: ubytování v soukromí, kempy a chatové osady, turistické ubytovny. Praha, 2000. Dostupné z: http://www.ccrjm.cz/doc/standard-ubyt-sl.pdf

7

provozovatele (chaty, stany, obytné přívěsy, mobilní buňky, maringotky apod.) nebo jejich samostatně pronajímaných částech“ c)

turistická ubytovna – „jednodušší ubytovací zařízení pro přechodné ubytování hostů s větším počtem lůžek“ V rámci procesu klasifikace jsou ubytovacím zařízením v České republice přidělovány

hvězdičky, jejichž počet značí šířku a výši kvality poskytovaných služeb. Hotely a (nově od roku 2012

12

) kempy mohou obdržet jednu až pět hvězdiček (jedna znamená nejmenší, pět

naopak nejvyšší kvalitu). Hotely garni, motely, ubytování v soukromí a botely jsou certifikovány od jedné do čtyř hvězdiček. Pension může obdržet maximálně tři hvězdičky, turistická ubytovna dvě. V současné době neexistuje zákonná povinnost řídit se při označování oficiální jednotnou klasifikací. Podnikatel se může svobodně rozhodnout, zda využije možnost placené oficiální certifikace ze strany některé ze zastřešujících organizací, či si počet hvězdiček přidělí sám. Doporučující standardy jsou vydávány AHR ČR (pro kategorie hotel, hotel garni, pension, motel a botel), Svazem venkovské turistiky (pro kategorii ubytování v soukromí), Asociací kempů České republiky (pro kategorii kempy) a Klubem českých turistů (pro kategorii turistické ubytovny). Oficiální klasifikace kempů je prováděna na základě žádosti na Asociaci kempů České republiky – pro členy bezplatně, pro nečleny za poplatek. Vydaný certifikát je platný 5 let. Vlastní hodnocení je realizováno v několika kategoriích – „areál“, „ubytovací místo campingové“, „chaty a jiné druhy pevného ubytování“, „sanitární zařízení“ a „koupání, sport a animace“. V rámci nich jsou zadána určitá kritéria a v případě, že jsou splněna, jsou přiděleny body. Podle bodových průměrů jednotlivých skupin je potom kempu přidělena jedna až pět hvězdiček. Standard pro tří až pětihvězdičkové třídy navíc stanovuje, jaké vybavení musí být v kempu bezpodmínečně přítomno.13

12

ASOCIACE KEMPŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Kategorizace: kemp a chatová osada. Praha, 2011. Dostupné z: http://camp.cz/Files/kategorizace/kategorizace-kempu-2012.pdf 13 Kategorizace kempů v ČR platná od 1.1.2012. ASOCIACE KEMPŮ ČESKÉ REPUBLIKY. [online]. [cit. 2012-12-16]. Dostupné z: http://camp.cz/kategorizace-od-2012.aspx?sflang=cs

8

1.4 Profesní organizace 1.4.1 Asociace hotelů a restaurací České republiky o. s. (AHR ČR)14 Asociace hotelů a restaurací České republiky vznikla v roce 2006 sloučením Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu HO.RE.KA ČR a Národní federace hotelů a restaurací České republiky. Jejími členy jsou fyzické i právnické osoby - podnikatelé v ubytovacích a stravovacích službách, odborné školy, či firmy nabízejících své produkty pro ubytovací či restaurační provozy. Členství je uzavíráno na jeden - obvykle kalendářní – rok na základě zaplacení členského příspěvku v příslušné výši. Například sazba pro kemp za rok 2012 činila 2070 Kč – z toho 600 Kč jako členský příspěvek a 1470 Kč jako úplata za služby poskytnuté ze strany AHR ČR v rámci uzavřené mandátní smlouvy. Hlavními cíly asociace jsou: -

dodržování Etického kodexu AHR ČR, jehož cílem je vytvoření dobrého jména oboru

-

vytvoření vhodných podmínek pro rozvoj členů AHR ČR i celého sektoru

-

snaha o zvyšování kvality poskytovaných služeb

-

spolupráce napříč asociací

-

podílení se na přípravě příslušné legislativy

1.4.2 Svaz venkovské turistiky15 Svaz venkovské turistiky byl založen roku 1997 jako součást Hospodářské komory České republiky v sekci obchod a cestovní ruch. Členem se může stát jakýkoliv podnikatelský subjekt působící na území České republiky, který provozuje živnost ve venkovském cestovním ruchu, případně i osoby nepodnikající. Členství ve svazu vzniká po zaplacení jednorázového zápisného (pro rok 2012 500 Kč), podle typu podnikání a počtu poskytovaných lůžek je potom placen roční členský příspěvek (300 – 1900 Kč v roce 2012). Svaz se vytkl za cíl především: -

zastupovat zájmy svých členů ve vztahu k třetím stranám

-

poskytovat poradenskou činnost (nejen pro své členy)

-

řešit odborné výzkumy a projekty související s rozvojem venkova

-

propagovat venkovský cestovní ruch

14

AHR ČR O.S. Asociace hotelů a restaurací České republiky [online]. © 2010 - 2012 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://www.ahrcr.cz/ 15 SVAZ VENKOVSKÉ TURISTIKY. Svaz venkovské turistiky [online]. [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://www.svazvt.cz/

9

-

publikovat odborná periodika

-

provozovat systém kontroly a certifikace ubytovacích zařízení

1.4.3 Asociace kempů České republiky (AKČR)16 Asociace kempů České republiky byla ustanovena již v roce 1990.17 Za člena může být přijata organizace nebo osoba provozující autokemp, tábořiště, chatovou osadu či jinak podnikající v sektoru ubytovacích zařízení. Výše ročního členského příspěvku se pohybuje od 4000 Kč do 11000 Kč (rok 2012) podle druhu členství a z něj vyplývajících výhod. Významnými činnostmi asociace jsou: -

dodržování etických norem

-

spolupráce s ostatními profesními organizacemi a komunikace se státní správou

-

informování členů asociace a zprostředkování výměny zkušeností

-

kategorizace kempů a chatových osad

-

poradenské služby pro členy asociace

1.4.4 Klub českých turistů (KČT)18 Klub českých turistů sice není klasickou profesní organizací, nicméně zajišťuje certifikaci turistických ubytoven – zvláště horských chat – a čtrnáct z nich má ve své správě. Je a několik dalších, v nichž jsou poskytovány slevy na přenocování pro členy KČT, propaguje na svých webových stránkách. Z tohoto důvodu je zde zařazen. Počátky klubu jsou spojeny s rokem 1888 a jménem českého vlastence Vojtěcha Náprstka. V současné době má Klub českých turistů asi 40000 členů, většinou osob starších 15 let. Klub sdružuje zájemce o všechny typy turistiky - pěší, cyklo, lyžařskou a vodní turistiku,

mototuristiku,

jeskyňářství,

vysokohorskou

turistiku,

turistiku

zdravotně

postižených a nejnověji i hipoturistiku. Klub českých turistů: -

vytváří turistické programy pro širokou veřejnost

-

značí a udržuje turistické trasy

-

stará se o ochranu přírody a krajiny, pečuje o kulturní památky

16

Asociace kempů České republiky. Asociace kempů České republiky [online]. © 2009 - 2012 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://camp.cz/cs/ 17 Registr ekonomických subjektů. Český statistický úřad [online]. ©2012 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://registry.czso.cz/irsw/detail.jsp?prajed_id=398451 18 KLUB ČESKÝCH TURISTŮ O.S. Klub českých turistů [online]. ©2011-2012 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://www.kct.cz/cms/

10

-

vytváří podmínky pro cestovní ruch znevýhodněných skupin obyvatelstva (např. seniorů)

1.5 Současné trendy 1.5.1 Využívání moderních technologií Od začátku třetího tisíciletí začaly moderní technologie velmi výrazně ovlivňovat prakticky všechna odvětví hospodářství – cestovní ruch a potažmo ubytovací sektor nevyjímaje. Rychlost poskytovaných služeb, relativně snadná obsluha a především možnost efektivního zasíťování a propojení různých subjektů umožnily rychlý rozvoj i v oboru ubytovacích zařízení. Strana poptávky vykazuje výrazný příklon k využívání moderních technologií především v informační oblasti. Klasické „word-of-mouth“ (neboli spontánní ústní sdílení informací mezi potenciálními zákazníky) se definitivně přesouvá na webové portály pro cestovatele (např. TripAdvisor, Hedvábná stezka) a sociální sítě (např. Facebook, Twitter). Tradiční fotografie z dovolené jsou vystavovány tamtéž, případně na webových stránkách specializovaných na sdílení obrazového obsahu (např. Flickr, Pinterest). Část zákazníků také využívá geolokační aplikace (např. Foursquare), které umožňují zobrazit na Internetu, na jakém místě se právě uživatel nachází. Klienti též čím dál častěji používají své mobilní telefony pro prohlížení webových stránek. Pro stranu nabídky z toho plyne jednoduchý závěr. Pokud chce podnik obstát v boji s konkurencí a efektivně komunikovat s návštěvníky, měl by být bezpodmínečně online a přizpůsobit se technologiím, jež používá jeho potenciální segment. Pouhá webová stránka s možností elektronické rezervace nicméně přestává stačit. Vhodné je spojení vlastního webu (s obecnými informacemi o společnosti) a stránky na sociální síti, umožňující sdílení aktualit a přímé spojení s klienty. S ohledem na intenzivnější využívání mobilních telefonů pro práci s Internetem, je žádoucí vytvořit speciální zjednodušený design pro prohlížení webu firmy pomocí mobilních aplikací.19 Často diskutovaným tématem posledních let jsou slevové portály poskytující různé produkty a služby za sníženou cenu. Zákazníci je vítají, neboť jim ušetří značný objem finančních prostředků. Prodávající na druhou stranu často neodhadnou, jak velkou slevu mohou poskytnout, a prodej se tak stává nerentabilním. Tyto portály jsou často zmiňovány 19

ROTTEROVÁ, Kateřina. Rok 2013...a co nás čeká?. COT business. 2012, č. 11. ISSN 1212-4281.

11

také jako nový marketingový kanál. Návštěvník si za levnější sazbu vyzkouší ubytovaní, a pokud byl spokojen, vrátí se za plnou cenu. Účinnost kampaní tohoto typu však zůstává diskutabilní.20

1.5.2 Důraz na kvalitu služeb a diverzifikace trhu Kvalita - neboli vše, co uzná zákazník – a její poměr vzhledem k ceně produktu hrají čím dál větší roli i v oblasti hromadných ubytovacích zařízení. Návštěvníci přestávají nahlížet na cenu služby jako na rozhodující faktor pro výběr ubytování. Trh se zároveň diverzifikuje a i méně movití a relativně nenároční klienti hledají nocleh, který bude sice levnější, ale přesto stále kvalitní (s ohledem na zvolenou finanční hladinu). Ze statistik je patrné, že v České republice za posledních deset let výrazně vzrostl počet luxusních typů ubytování - čtyř a pěti hvězdičkových hotelů. Naopak množství kempů, chatových osad a turistických ubytoven kolísá, případně mírně klesá.21 V ukazatelích počet hostů a počet přenocování jsou tyto rozdíly ještě markantnější.22 Lze tedy usuzovat, že část trhu se přesouvá do ubytovacích zařízení vyšších tříd, ovšem některé skupiny cestující stále z určitých důvodů dávají přednost jednoduššímu druhu noclehu. Jako výraz diverzifikace trhu vznikají ve všech cenových hladinách nové možnosti ubytování. Lidé – hlavně mladší ročníky – nabízejí přes specializovanou webovou stránku levný nocleh na pohovce ve vlastním bytě v rámci projektu CouchSurfing. Z opačné strany spektra pak přišli majitelé kempů s mobilními domy. Ty umožňují užívat si kempování a kontakt s přírodou, aniž by zákazník musel slevit ze svých požadavků na zázemí. Jsou totiž vybaveny podobně jako zděné chaty, nechybí sprcha, toaleta i kuchyň s teplou vodou. Ještě dále jde v tomto trendu tzv. glamping. Jedná se o kempování v luxusně vybavených stanech, chatách, jurtách, iglú, týpí či maringotkách, jejichž vnitřní úprava nemá daleko k pětihvězdičkovému hotelu. Samozřejmostí jsou koberce, lednička i plazmová televize.23

20

TŮMA, Ondřej. Slevové servery a cestovní ruch: Jak se nechytit do pasti?. COT business. 2012, č. 1. ISSN 1212-4281. 21 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Kapacita hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ubytovacího zařízení v ČR. 2012. [cit. 2012-12-18] Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr 22 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ubytovacího zařízení v ČR. 2012. [cit. 2012-12-18] Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr 23 ULRYCH, Petr Manuel. Glamping kempování pro fajnšmekry. COT business. 2011, č. 10. ISSN 1212-4281.

12

2. Postavení kempu mezi ostatními ubytovacími zařízeními 2.1 Odlišnosti z hlediska klasického marketingového mixu „Marketingový mix je soubor marketingových nástrojů, které firma využívá k tomu, aby dosáhla marketingových cílů na cílovém trhu.“24 V tradiční podobě se skládá ze čtyř základních elementů – produktu, distribuce (či umístění na trhu), ceny a marketingové komunikace. Zvolením vhodného přístupu k jednotlivým částem a též jejich vzájemné sladění, vytváří prostor pro úspěšnou realizaci podnikatelského záměru. Nastavení marketingového mixu pro různá odvětví, jednotlivé podniky či konkrétní produkty se liší v závislosti na jejich druhu a předpokládaném typu zákazníka. Dílčí složky marketingového mixu lze tedy – s určitou mírou abstrakce - považovat i za jistá kritéria, pomocí nichž je možné vysledovat rozdíly mezi individuálními subjekty. Jiná marketingová kombinace bude vhodná pro pětihvězdičkový hotel v hlavním městě, jiná pro kemp na mořském pobřeží.

2.1.1 Produkt Za produkt je považováno vše, co je nabízeno na trhu za účelem uspokojení potřeby zákazníka. Může se jednat o hmotné i nehmotné objekty – výrobky, služby, nápady, přírodní lokality atd. Naprostá většina podniků cestovního ruchu patří do sektoru služeb. Je pro ně charakteristické, že nabízejí produkty nehmotného charakteru, do značné míry proměnlivé a neskladovatelné. Jejich nákup je často časově i místně oddělen od spotřeby. Velkou roli hrají také poskytovatelé služeb cestovního ruchu. Jsou většinou v přímém kontaktu se zákazníkem, a jejich vystupování tak do značné míry ovlivní výsledný dojem, jejž si klient ze spotřeby služby odnese.25 V ubytovacím sektoru cestovního ruchu je jako hlavní produkt chápána služba poskytnutí prostoru k ubytování na jednu či více nocí. Jednotlivé kategorie ubytování se pak mezi sebou liší mírou komfortu a především šíří doplňkových služeb – vedlejších produktů. Pro kemp – respektive místo v kempu - jako produkt je příznačné, že jeho koupí sice zákazník získá právo na přechodnou dobu užívat prostor k přenocování (včetně dalších služeb), nicméně ubytovací jednotku si obvykle musí obstarat sám. Jednoduše řečeno, musí si

24

KOTLER, Philip. Marketing management. 1. vyd. Praha: Grada, 2001, 719 s. Profesionál. ISBN 80-247-00166. str. 32 25 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 288 s. Marketing (Grada). ISBN 978-80-247-3247-3. str. 188

13

přivést vlastní stan, obytný vůz (karavan) či přívěs. V poslední době se však i toto specifikum zvolna vytrácí a rozdíl mezi kempem a hotelem se – v této rovině - začíná stírat. Mnoho provozovatelů kempů neposkytuje pouze prostor pro kempování, ale nabízí dále ubytování v menších chatkách či maringotkách bez sociálního zařízení. A jejich vybavení se stále vylepšuje.

V

zatím

pravděpodobně

nejkomfortnějším

typu

ubytovacího

zařízení

(poskytovaného přímo provozovatelem kempu) – mobilním domu – nechybí tekoucí voda, sociální zařízení ani lednička. Podle statistik online průvodce kempy DoKempu.cz bylo k 27. 1. 2013 na území České republiky (a částečně Slovenské republiky, neboť několik slovenských kempů je též zařazeno do tohoto rejstříku) evidováno celkem 684 kempů (čili cca 66 % z celkových 1032) nabízejících také ubytování v chatkách či podobném typu ubytovací jednotky.26 Z hlediska doplňkových služeb bývá kemp obvykle interpretován jako zařízení poskytující vedlejší servis ve velmi omezeném množství. Je pravdou, že některé typy doplňkových služeb kempy neposkytují a pravděpodobně nikdy umožňovat nebudou (například služby kadeřníka či čištění bot). Vyplývá to z jejich zaměření na klientelu, která by tyto služby pravděpodobně nevyužila. Na druhou stranu ve spoustě kempů už služby jako restaurace, koupaliště nebo bezdrátové připojení k Internetu patří ke standardu. Graf 1: Počet kempů podle vybraných nabízených doplňkových služeb v roce 201227 wifi připojení

215

sportovní hřiště

737

vlastní koupaliště

počet kempů

259

restaurace

526 0

200

400

600

800

1000

Míru poskytování vybraných typů vedlejších služeb ukazuje graf 1. Ve statistikách DoKempu.cz bylo možné najít 526 kempů (tj. přibližně 51 % z 1032), součástí jejichž areálu je restaurace. 259 zařízení (cca 25 % z 1032) nabízelo možnost koupání ve vlastním umělém koupališti, 737 kempů (asi 71 % z 1032) mělo v areálu sportovní hřiště a ve 215 (přibližně 26

ONLINE PRŮVODCE KEMPY. DoKempu.cz. [online]. © 2004-2013 [cit. 2013-01-27]. Dostupné z: http://www.dokempu.cz/ 27 ONLINE PRŮVODCE KEMPY. DoKempu.cz. [online]. © 2004-2013 [cit. 2013-01-27]. Dostupné z: http://www.dokempu.cz/. graf vlastní

14

21 % z 1032) fungovalo bezdrátové připojení k Internetu. Kempy tedy poskytují ve velké míře i vedlejší služby, často charakteru typického pro jejich obvyklé zaměření – pobyt v přírodě a sport.

2.1.2 Distribuce a lokalizace Hlavním cílem distribuce produktu je vytvoření účinné cesty pro jeho prodej. Důležité je také ustanovení vhodné lokalizační strategie. Produkt by měl být nabízen tam, kde má šanci oslovit potenciální zákazníky, a takovým způsobem, aby byl pro cílový segment přitažlivý. V oblasti cestovního ruchu je obvyklá distribuční strategie typu push, neboli snaha protlačit službu pomocí marketingu od producenta k zákazníkovi, například pomocí podpory prodeje formou nejrůznějších slev či bonusů. Spotřebitelé totiž mají obvykle poměrně jasnou představu, jaký produkt by si přáli (čili jak má jejich dovolená vypadat). Vzhledem k rozsahu nabídky, velké konkurenci a rozsáhlému trhu potenciálních zákazníků, které je možné oslovit, bývá ve významné míře využívána distribuce přes nejrůznější zprostředkovatele a nabídkové agregáty.28 Z pohledu ubytovacího sektoru platí výše uvedené, začíná se však prosazovat i strategie pull. Ta je představována rozličnými vedlejšími službami a bonusy, jež ubytovací zařízení nabízejí, aby se odlišily od konkurence a vzbudily v zákazníkovi touhu službu využít. Viditelným příkladem tohoto jsou např. hotely budující vlastní wellness centra či sportoviště. Z hlediska lokalizace je pochopitelně zásadní, aby ubytovací zařízení bylo na místě, kde může turista něco zajímavého vidět nebo prožít. To ovšem nevylučuje možnost, že i ubytování samo může být primárním důvodem cesty. Při porovnávání kempu a hotelového typu ubytování často panuje názor, že kempy jsou typické pouze pro oblasti venkovského cestovního ruchu a okolí atraktivit spojených s přírodními lokalitami. Srovnání lokalizace kempů v turistických regionech České republiky demonstruje graf 2 na následující straně.

Čistě množstevní porovnání je navíc očištěno

efekty, jež mohou údaje zkreslovat: -

počet ubytovacích zařízení je nahrazen počtem míst pro stany a karavany, neboť lépe odráží možný objem poskytovaných služeb (zohlednění velikosti ubytovacího zařízení)

28

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 288 s. Marketing (Grada). ISBN 978-80-247-3247-3. str. 210-211, 215

15

-

je přihlédnuto k rozloze turistického regionu, neboť vetší oblast je logicky schopna pojmout více ubytovacích zařízení s vyšší kapacitou (zohlednění velikosti regionu)

Pro komparaci byl tedy využit následující vzorec:

=

č

í

é ℎ

éℎ

Graf 2: Lokalizace kempů v turistických regionech ČR v roce 201129 0,025 0,02 0,015 0,01 0,005 index α 0

Při pohledu na graf je patrné, že nejvíce kempových ubytovacích kapacit na jeden hektar rozlohy je soustředěno v Praze, Českém ráji, Krkonoších, na Šumavě a v jižních Čechách. S výjimkou Prahy se jedná o spíše venkovské regiony, které jsou turisty oblíbené především pro letní dovolenou, často spojenou se sportovním vyžitím (turistika a cykloturistika, vodní sporty). Vůbec největší počet kempových ubytovacích kapacit se – poněkud překvapivě - lokalizuje v jediné skutečně městské destinaci České republiky – v hlavním městě Praze. Poslední místa žebříčku pak náleží střední Moravě, severozápadním Čechám, Plzeňsku a Západočeským lázním. V případě střední Moravy může mít určitý vliv i obecně malá návštěvnost tohoto regionu, která vytváří tlak na snižování ubytovacích kapacit. Ohledně severozápadních Čech, Plzeňska a Západočeských lázní je možné polemizovat, do jaké míry 29

Cestovní ruch - časové řady: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení v turistických regionech. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. [online]. 2013 [cit. 2013-01-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr a Turistické regiony a oblasti. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. [online]. 2013 [cit. 2013-01-28]. Dostupné z: http://www.liberec.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/0207005. výpočty a graf vlastní

16

lze tyto oblasti označit za venkovské. Významnými turistickými atraktivitami jsou zde především Plzeň, Karlovy Vary, Mariánské lázně, Františkovy lázně, Louny, Žatec či Kadaň, čili lokality městského typu. Obecně lze tedy říci, že kempy obvykle bývají umístěny ve venkovských oblastech. Nicméně, místa s obrovským potenciálem pro cestovní ruch – jako je v případě České republiky Praha – vytváří natolik velkou a rozvrstvenou poptávku, že se kempy budou lokalizovat i v jejich blízkosti bez ohledu na to, zda jde o venkovské či městské oblasti.

2.1.3 Cena „Cena je hodnota, jíž se zákazníci vzdají výměnou za získání požadovaného produktu“30 Jedná se o jediný prvek marketingového mixu, který přímo vytváří příjmy, zároveň ji lze rychle měnit a není tolik závislá na vnějším prostředí. Cena plní také informační funkci, na jejímž základě si zákazník může udělat poměrně jasnou představu o postavení daného produktu na trhu. Její mezní hodnoty jsou tvořeny poptávkou po zboží a náklady na jeho produkci.31 Sestavit v oboru cestovního ruchu vhodnou cenovou strategii může být značně problematické, neboť nabízený produkt je obvykle komplexním balíkem služeb. Poskytování služby nikdy nebude mít pro zákazníka tolik „viditelné“ výsledky jako prodej věci, kterou si klient může osahat a odvést domů. V ceně jsou také zahrnuty položky, které ale spotřebitel nemusí jednotlivě vnímat, jelikož je kupuje už integrované v balíku. Proto může být strana poptávky citlivější na cenu, neboť si vlastně neuvědomuje, že kromě místa pro stanování také musí platit za teplou vodu v umývárnách, noční osvětlení kempu či obsluhu sekačky na trávu. V oblasti ubytování se lze v rámci tvorby cenové strategie setkat s nejrůznějšími typy cenové diferenciace. Mezi nejběžnější patří diferenciace podle místa, cílového segmentu a času.32 Místní rozrůznění zohledňuje typ území, na němž se ubytovací zařízení nachází. Pobočky podniků lokalizované poblíž turistických atraktivit mohou – do určité míry - využít svého postavení a nastavit vyšší cenu než filiálky vzdálenější. Diferenciace podle cílové skupiny reaguje na různorodost požadavků potenciálních klientů. Projevuje se například v tom, že ubytovací zařízení nabízí odlišně vybavené pokoje, takže si každý zákazník může sám vybrat, jaký typ ubytovací jednotky bude pro něj nejvhodnější. Výhoda pro hotel spočívá 30

SOLOMON, Michael R. Marketing: očima světových marketing manažerů. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-251-1273-X. str. 319 31 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 288 s. Marketing (Grada). ISBN 978-80-247-3247-3. str. 222-224 32 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 288 s. Marketing (Grada). ISBN 978-80-247-3247-3. str. 232-234

17

ve vytvoření nezávislosti na jediném segmentu. Časovou diferenciaci v hotelnictví reprezentují především nabídky, jimiž se firma snaží vyrovnat sezonní výkyvy v lůžkové obsazenosti. Typické je poskytování cen first minute (za časnou rezervaci), slev např. pro seniory v mimosezoně, slev pro rodiny v mimosezoně atd. O kempech panuje zažitá představa, že jsou oproti hotelům výrazně levnější a na druhou stranu poskytují méně doplňkových služeb. Tabulka 1 obsahuje porovnání vybraného kempu a *** hotelu. Obě ubytovací zařízení jsou situována v centru Českého ráje s dobrou dostupností do Prachovských skal a skalního města na Hrubé skále. Nabídka obou podniků je relativně srovnatelná, kromě ubytování nabízejí také např. možnost stravování, parkování, koupání v blízkosti areálu, informační servis a prodej suvenýrů, bezdrátové připojení k Internetu, satelitní televizi či zprostředkování půjčení jízdních kol. Tabulka 1: Cenové srovnání ubytování v kempu a *** hotelu33 NÁZEV

Autocamp Sedmihorky

POLOHA

Karlovice u Hrubé skály, 2 km od hruboskalského skalního města CENA V LETNÍ ceny za celou ubytovací jednotku SEZONĚ 2013: za noc (s poplatkem obecnímu úřadu a cenou parkování) podle typu ubytování jedna dospělá osoba 271 CZK (vlastní malý stan, snídaně)

Hotel U krále centrum Jičína, 5 km od Prachovských skal

ceny za celou ubytovací jednotku za noc (s poplatkem obecnímu úřadu a cenou parkování) podle typu ubytování 1250 CZK (jednolůžkový pokoj, snídaně)

dvojice dospělých

542 CZK (vlastní malý stan, 1500 CZK (dvoulůžkový pokoj, snídaně) snídaně) 547 CZK (vlastní karavan, elektrická přípojka, snídaně) 362 CZK (stan s podsadou, snídaně) 645 CZK (karavan, snídaně) 600 CZK (chatka, snídaně) rodina (2 dospělí, 2 děti 429 CZK (vlastní velký stan) 1600 CZK (apartmán) do 15 let) 471 CZK (vlastní karavan) 996 CZK (rodinný stan) 870 CZK (chatka) 1920 CZK (mobilní dům)

Z tabulky vyplývá, že v uvedeném příkladě je kempování skutečné o mnoho levnější než ubytování v hotelu. S rostoucím počet ubytovaných osob a vyšším komfortem se cena

33

Autocamp Sedmihorky: ceník července, srpen. [online]. 2013 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www.campsedmihorky.cz/cenik/cervenec-srpen/ a Hotel U krále: ceník. [online]. 2013 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www.ukrale.cz/cenik.php. výpočty a tabulka vlastní

18

začne pohybovat ve hladinách srovnatelných pro obě zařízení. Pouze v jediném případě je cena v kempu vyšší než cena v hotelu – pokud se jedná o mobilní dům. Na příkladu Autocampu Sedmihorky si lze také povšimnout již zmiňované cenové diferenciace. Zákazník se může rozhodnout, zda stráví noc ve vlastní ubytovací jednotce (stanu, karavanu), nebo zda si ji pronajme od provozovatele, a i v tomto případě má na výběr z několika možností. Vzniká tak výrazné cenové rozpětí, které může například pro klasickou čtyřčlennou rodinu být až necelých 1500 Kč za noc.

2.1.4

Marketingová komunikace Marketingová komunikace je pravděpodobně nejviditelnějším elementem z celého

marketingového mixu. Zahrnuje v sobě všechny prostředky, jimiž firma informuje zákazníky (současné i budoucí) o produktech, které nabízí. Snaží se o zvýšení objemu a frekvence nákupů, buduje věrnost zákaznického segmentu a pomáhá vytvářet souhrnnou image značky. Mezi nástroje klasického marketingového komunikačního mixu patří reklama, podpora prodeje, budování vztahu s veřejností, osobní prodej a přímý marketing.34 V cestovním ruchu se prosazují všechny tradiční nástroje. Reklama se přesouvá především na Internet, kde je jednak méně nákladná a její dosah je širší a za druhé Internet umožňuje její přesnější zacílení na konkrétní cílovou skupinu. Podpora prodeje funguje spíše jako instrument k udržení stávajících zákazníků, nejčastěji se projevuje formou různých cenových zvýhodnění. Specifickou formou podpory prodeje je účast zástupců podniku na veletrzích a výstavách. Práce s veřejností slouží k tvorbě a péči o pozitivní obraz firmy ve vztahu ke všem zainteresovaným stranám – zákazníkům, dodavatelům, odběratelům atd. Pro sektor ubytovacích služeb může být využitelný například sponzoring, díky němuž hotel spojí svou značku s určitou událostí, a tím vytvoří kladnou představu mezi potenciálními klienty. Prodej osobní formou se v hotelnictví uplatňuje obvykle až při prodeji doplňkových služeb přímo na místě. Přímého marketingu je využíváno pro udržení kontaktu se stávajícím zákazníkem, jehož firma informuje o novinkách.35 Tabulka 2 na následující straně srovnává vybraný kemp a *** hotel z pohledu marketingové komunikace. Rozdíl mezi oběma subjekty je nepatrný. Jako hlavní reklamní nástroj je v obou případech využíván Internet, hlavně nabídkové agregáty, kempink Sedmihorky má navíc vytvořenou firemní stránku na sociální síti Facebook. Z hlediska 34

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 288 s. Marketing (Grada). ISBN 978-80-247-3247-3. str. 238-240 35 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 288 s. Marketing (Grada). ISBN 978-80-247-3247-3. str. 244-254

19

podpory prodeje převládají různé typy slev, zacílené hlavně na prodloužení délky pobytu a vyrovnání sezonních výkyvů. Vybraný kemp navíc prodává vzpomínkové zboží s vlastním logem. Co se týče vztahů s veřejností, kemp Sedmihorky vyvíjí poměrně značné úsilí na budování image rodinného kempinku s množstvím aktivit pro děti (animační programy, ekologická výchova atd.). Hotel U krále se soustavnému budování pozitivních vztahů s veřejností přímo nevěnuje. Osobní prodej a přímý marketing hrají pro oba subjekty malou roli. Při zobecnění pro celý ubytovací sektor lze prohlásit, že z pohledu nástrojů marketingové komunikace se kemp a hotelový typ ubytovacího zařízení výrazně neliší. Tabulka 2: Srovnání kempu a *** hotelu z hlediska marketingové komunikace36 NÁZEV

Autocamp Sedmihorky

REKLAMA

internetové portály pro vyhledávání internetové portály pro vyhledávání a ubytování (DoKempu.cz, CzeCot.cz prodej ubytování (Booking.com, atd.), Facebook Hotely.cz atd.)

PODPORA PRODEJE

dárkové poukazy, prodej upomínkových předmětů s logem firmy, mimosezonní slevy, slevy při delším pobytu

Hotel U krále

dárkové poukazy, soutěže o zlevněný pobyt, mimosezonní slevy, slevy při delším pobytu, prodej pobytových balíčků

články v novinách při příležitosti VZTAHY S VEŘEJNOSTÍ ocenění pro nejlepší kempy ČR, spolupráce se Střediskem ekologické výchovy Český ráj OSOBNÍ PRODEJ PŘÍMÝ MARKETING

-

-

2.2 Statistické srovnání napříč oborem Následující kapitola obsahuje porovnání hotelového a kempového typu ubytování z hlediska vybraných statistických ukazatelů. Při rozboru počtu hromadných ubytovacích zařízení, jejich hostů a přenocování (viz grafy 3, 4 a 5 na následující straně) je jasně patrné, že větší část trhu pokrývají hotely a jim podobné podniky. Na jednu firmu hotelového typu připadá za rok výrazně více hostů i přenocování (cca 2272 hostů a 6045 přenocování), oproti kempu (přibližně 1600 hostů a 4010 přenocování). Délka pobytu hosta jako rozlišovací charakter ubytování nehraje velkou roli (asi 2,7 dne u hotelu a 2,5 dne u kempu).

36

Autocamp Sedmihorky [online]. 2013 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.campsedmihorky.cz/ a Hotel U krále [online]. 2013 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.ukrale.cz/. tabulka vlastní

20

Graf 3: Počet hromadných ubytovacích zařízení v roce 201137

4 612 487 0

hotely a podobná ubytovací zařízení kempy

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

Graf 4: Počet hostů hromadných ubytovacích zařízení v roce 201138 hotely a podobná ubytovací zařízení

10 478 781 779 218 0

kempy 5 000 000

10 000 000

15 000 000

Graf 5: Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 201139

27 879 842 1 952 889 0

hotely a podobná ubytovací zařízení kempy

10 000 000

20 000 000

30 000 000

Následující grafy 6 a 7 se věnují problematice země původu hostů ubytovacích zařízení. Zatímco ***-***** hotely jsou vyhledávané především nerezidenty, čili cizími státními příslušníky, v kempinkovém sektoru jednoznačně převažuje domácí klientela. Hoteloví hosté z řad cizinců navíc mají tendenci zůstávat o něco déle (cca 2,8 dne) než občané České republiky (asi 1,6 dne). U zákazníků kempů se tento rozdíl stírá (přibližně 2,5 dne nerezidenti i rezidenti). Z hlediska národnostního složení hostů v kempech zdaleka převládají Němci a Nizozemci, následováni Poláky, Slováky, Dány, Francouzi a Italy. V ***-***** hotelech se nejčastěji ubytovávají občané USA a Spojeného království Velké Británie a 37

Cestovní ruch - časové řady: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ubytovacího zařízení v ČR. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. [online]. 2013 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr. graf vlastní 38 Cestovní ruch - časové řady: Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních podle kategorie ubytovacího zařízení v ČR. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. [online]. 2013 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr. graf vlastní 39 Cestovní ruch - časové řady: Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních podle kategorie ubytovacího zařízení v ČR. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. [online]. 2013 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr. graf vlastní

21

Severního Irska (kteří v kempech tvoří jen velmi malou část klientů), dále Němci, Rusové, Italové a Francouzi.40 Graf 6: Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních podle země původu v roce 201141 ***-***** hotely

2802685

5882453 rezidenti

668 860 kempy

nerezidenti

110358 0

2 000 000

4 000 000

6 000 000

8 000 000 10 000 000

Graf 7: Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních podle země původu v roce 201142

***-***** hotely

4525785

16662782 rezidenti

1 672 545 kempy

nerezidenti

280344 0

5 000 000 10 000 000 15 000 000 20 000 000 25 000 000

40

Cestovní ruch - časové řady: Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních podle zemí v ČR. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. [online]. 2013 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr. 41 Cestovní ruch - časové řady: Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních podle zemí v ČR. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. [online]. 2013 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr. graf vlastní 42 Cestovní ruch - časové řady: Počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních podle zemí v ČR. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. [online]. 2013 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr. graf vlastní

22

3. SWOT analýza kempu V následující kapitole je prezentována základní SWOT analýza kempu jako svébytného typu ubytovacího zařízení. Tato analýza byla zpracována na základě osobních zkušeností autorky práce – jak z pohledu turisty, tak z pohledu pracovníka kempinku.

3.1 Silné stránky Silné stránky vytváří firmě (či – v tomto případě – celému oboru podnikání) konkurenční výhody. V podstatě se jedná o soubor vnitřních zdrojů hmotného i nehmotného charakteru, jež jsou pro daný sektor typické a jež zároveň přitahují potenciální zákazníky.43

3.1.1 Tradice Minimálně v České republice je kempování značně populární u rodin s mladšími dětmi. Velká část obyvatelstva pravděpodobně alespoň jednou v kempu přenocovala a jejich vzpomínky se často vážou právě k dětství a dovolené strávené kempováním s rodiči. Tato tradice je poměrně rozšířená, a to především ze tří důvodů. Jednak (což se týká hlavně rodin žijících trvale ve městském prostředí), rodiče chtějí dětem zprostředkovat dovolenou ve zdravém prostředí, na čerstvém vzduchu, spojenou s poznáváním přírody. Tato pohnutka má také výrazně výchovný charakter – kde jinde by se děti měly učit o fungování přírodního cyklu než přímo na místě, kde si mohou vše vyzkoušet na vlastní kůži? Za druhé, kemp umožňuje zažít jistou míru dobrodružství, aniž by dítě bylo nějak ohroženo. Pro mnoho dětí mohou být spaní pod stanem, vaření na otevřeném ohni, koupání v řece, večery u táboráku za zvuků kytary či procházky po lese spojené s pozorováním zvířat skutečnými zážitky. Jedná se o zkušenosti stojící mimo obvyklý režim známého světa, jež mohou obohatit nejen dítě, nýbrž i celou rodinu. Zároveň je však na dosah veškeré vybavení moderního světa, pokud by snad bylo potřeba. Třetím důvodem, který mohl sehrát určitou roli při vytváření kempové tradice v České republice, je prožitá komunistická minulost. Za socialistické éry sice nebylo striktně omezeno cestování do spřátelených zahraničních zemí, nicméně cestovní ruch obecně se rozvíjel spíše v domácí sféře. V domácím cestovním ruchu mohli návštěvníci svobodně volit mezi hotelovým typem ubytování či kempem. Kempování bylo jednak levnější, navíc pro některé 43

KOTEK, Pavel a Jaromír BERÁNEK. Řízení hotelového provozu. 4., přeprac. vyd., V Mag Consulting 2. Praha: MAG Consulting, 2007. ISBN 978-80-86724-30-0. str. 131

23

účastníky cestovního ruchu se dovolená v kempu stala jakýmsi relativně bezpečným únikem před politikou, podobně jako chataření a chalupaření. Obrazně řečeno - politické problémy se řešily ve velkých hotelích, do kempů se povětšinou přesouvali „obyčejní“ lidé, kteří si jednoduše chtěli užít dovolenou s rodinou, aniž by se celý den museli ohlížet přes rameno, zda je někdo neposlouchá. Určitý podíl na vytvoření tohoto spojení měly též protirežimně orientované skautské hnutí a tramping, jež měly s kempinkem některé společné rysy – respekt k přírodě a pobyt v ní.

3.1.2 Návaznost na trend zdravého životního stylu Jednou z nejsilnějších stránek, díky nimž kempování může být přitažlivé pro zákazníky i v 21. století, je bezpochyby jeho provázanost s některými aspekty moderního životního stylu. Část lidí totiž začíná být stále zrychlujícím se životním tempem unavena a stresována, a tudíž hledají vhodné způsoby relaxace, s jejichž pomocí si mohou ve volném čase odpočinout. Za poslední desetiletí došlo například k výraznému nárůstu poptávky po službách relaxačních center, kurzech typu „body and mind“ či víkendových wellness pobytech. Stále důrazněji se ve společnosti také prosazuje koncept ekologické odpovědnosti a respekt k přírodě jako celku. Lidé nakupují potraviny v bio kvalitě, pijí vodu z vodovodu, důsledně třídí odpad, jezdí auty na elektřinu a doma svítí úspornými zářivkami. Trávení dovolené v kempu též může být jednou z dalších možných odpovědí na zvyšující se poptávku po relaxaci – v přírodě, ekologicky odpovědně a se všemi potřebnými službami, avšak (alespoň zdánlivě) daleko od uspěchané civilizace okolo. Nakolik se jedná pouze o všeobecně zakořeněnou představu (bez věcného podkladu) a zda je provozování kempu ekologicky odpovědnější a k přírodě šetrnější než například vedení hotelu, je diskutabilní. Nicméně image se samozřejmě nevytváří pouze na základě objektivně měřitelných faktorů, ale též na subjektivně zformovaném vztahu zákazníků k produktu. Kempování jako možná součást obratu v životním stylu se však často střetává s problémem v podobě nereálných očekávání klientů. Zákazník totiž na jednu stranu přepokládá klid, uvolnění a intenzivnější soužití s přírodou, na druhou stranu však na její působení nemusí být zcela připraven. I relativně neškodní mravenci či nutnost vaření na venkovním ohni dokážou na některé účastníky cestovního ruchu působit jako nepřekonatelná překážka pro pobyt v přírodě. Moderní přístup k životnímu stylu tedy může mít na kempování výrazně podporující účinek. Ten se však střetává s očekáváními klientů, kteří ovšem nemusí mít chuť relaxovat a

24

navrátit se k přírodě tak, že by zamířili na dovolenou do kempu. Pro některé typy zákazníků bude kemp jako ubytovací zařízení víceméně vždy z principu nepřípustný.

3.2 Slabé stránky Slabé stánky neboli nedostatky identifikované uvnitř firmy (respektive sektoru ekonomiky) tvoří konkurenční nevýhody. Zákazníky odrazují od spotřeby daných produktů a služeb.44

3.2.1

Špatná image Pravděpodobně nejslabší stránkou kempinkového sektoru v České republice je jeho

poměrně špatná image, které přetrvává mezi účastníky cestovního ruchu. Část Čechů sice ráda vzpomíná na dětství a mládí strávené kempováním s rodinou či přáteli, zároveň však chápe kemp jako ubytovací zařízení, jež již ne zcela odpovídá požadavků moderní požadavkům na ubytování. Mezi nejčastější připomínky patří nedostatečné pohodlí při ubytování, zastaralé a poškozené vybavení ubytovací jednotky (např. chatky), nevyhovující hygiena v prostorách společného sociálního zařízení, nedostatek teplé vody ve sprchách a chybějící či nekvalitní doplňkové služby (např. absence dobré restaurace či obchodu se základními potřebami). Většina provozovatelů kempů se s tímto předpokladem ze strany veřejnosti snaží bojovat zlepšováním a rozšiřováním nabídky služeb. Opravují se a staví nové ubytovací jednotky, často doplněné nejen o přívod elektřiny a studené vody, ale také o privátní sociální zařízení a topení či klimatizaci. Upravují se společné prostory umožňující komfortnější dovolenou – kuchyňky vybavené základními spotřebiči a nádobím, jídelny či společenské místnosti, kam se tábořící mohou uchýlit v případě nepříznivého počasí (a hrát např. některou ze společenských her, které si mohou vypůjčit na recepci). Na druhou stranu však existují i alternativy, v nichž nejde ani tak o přiblížení se vymoženostem 21. století, nýbrž o opačnou tendenci. Autocamp Sedmihorky v Českém ráji například nabízí během července a srpna možnost stanování na louce v odlehlé části areálu,

44


25

kam je zakázán vjezd automobilům a v bezprostřední blízkosti je k dispozici pouze suchá toaleta.45 K vytvoření kladnějšího obrazu kempu v očích potenciálních zákazníků je samozřejmě ve velké míře využíváno též marketingových nástrojů. Naprostou samozřejmostí se už staly propracované webové stránky (často i v několika jazykových mutacích) a inzerování na společných internetových portálech (např. www.dokempu.cz). Souhrnná a intenzivní propagace celého odvětví však neexistuje, a hlavní roli v získávání nových klientů tak pravděpodobně do budoucna bude hrát hlavně osobní doporučení přátel a známých („word-ofmouth“).

3.2.2

Silná závislost na lokalitě a počasí Zásadními problémy,

které kempování provází od samých počátků,

jsou

neovlivnitelné a - do jisté míry – těžko předvídatelné přírodní a meteorologické podmínky. Oproti hotelovému typu ubytování (tj. přenocování takzvaně „pod střechou“) má kemp podstatnou nevýhodu – špatné počasí, případně nevhodně zvolená lokalizace mohou výrazně zasáhnout do objemu celkových tržeb, eventuelně vést až ke krachu podniku. Mnohokrát zmiňovaná provázanost kempování a přírody se zde projevuje v plné míře. Dlouhodobě špatné počasí během letních měsíců může být pro některé provozovatele ubytovacích zařízení kempinkového typu takřka likvidační. Většina ubytovaných sice s možností dešťových srážek víceméně počítá a jsou na ně patřičně vybaveni, nicméně déšť se obecně projevuje jako takřka stoprocentně spolehlivý faktor, jež dokáže zkazit radost z dovolené v přírodě. Moderní stany jsou sice vysoce nepromokavé a navíc dostatečně prostorné, aby se v nich dalo trávit i deštivé odpoledne, avšak promočené oblečení se v nich suší jen stěží. O nemožnosti vyrazit na výlet po okolí ani nemluvě. Chatičky či karavany sice poskytují větší pohodlí a ochranu před deštěm, ale majoritní podíl zákazníků kempů stejně raději tráví čas na čerstvém vzduchu. I kdyby se mělo jednat jen o slunění a hraní karetních her na dece před chatkou. K tomu je třeba připočíst také nutnost přechodů v nepříjemném počasí – např. do společných sprch, do kuchyňky, na recepci atd. Dalším faktorem spojeným s kempováním a deštěm, který poměrně značné množství klientů vnímá jako dosti nepříjemný, je bláto, jež se v kempu vytvoří po dešti. S rozmary počasí se jen těžko vypořádává - majitelé některých kempů se situaci snaží alespoň zmírnit nabídkou různých

45

Stanové louky. Autocamp Sedmihorky [online]. © 2011 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: http://www.campsedmihorky.cz/ubytovani/stanovani/

26

zastřešených prostor (a aktivit), které mohou ubytovaní využívat v případě nepříznivého počasí. V předchozích kapitolách bylo sice řečeno, že kempy se lokalizují i poblíž městských oblastí, jejich silná závislost na okolním přírodním prostředí však přetrvává. Jinými slovy, kemp se může nacházet na území hlavního města, nicméně nikdy nebude zcela odtržený od přírody (tj. bude se lokalizovat v pásu zeleně). Taková jsou očekávání zákazníka na základě celkového obrazu kempování ve společnosti. Oproti tomu hotelový typ ubytování může být postaven v centru metropole i uprostřed venkovské krajiny. Stejně tak kemp málokdy může být atraktivitou cestovního ruchu sám o sobě (zůstává ubytovacím zařízením), některé hotely ovšem této mety již dosáhly. Určité tendence o posunutí kempinku na vyšší úroveň než je pouhé ubytovací zařízení se projevují ve snaze udržet zákazníky v kempu a nabídnout jim takové množství doplňkových služeb (např. animační programy pro děti i dospělé), že atraktivnost okolního prostředí pro nebude hrát takovou roli. Ideální je samozřejmě obě sféry propojit.

3.3 Příležitosti Jako příležitosti jsou označovány pozitivní situace, které nastaly v souvislosti s daným podnikem (odvětvím), či možnosti, jichž lze v podnikání využít s kladným výsledkem. Stejně jako silné stránky vybízí účastníky cestovního ruchu k vyšší spotřebě statků, nicméně daná firma je sama primárně nemůže ovlivnit.46

3.3.1 Rozvoj doplňkových služeb V představách spotřebitelů se jako jedna z největších nevýhod kempování dlouhodobě drží nedostatek doplňkových služeb. V předchozích kapitolách bylo naznačeno, že v současné době tato premisa už zdaleka neplatí stoprocentně - velké množství provozovatelů se snaží ubytovaným poskytovat i další služby, nejen standardní pronájem místa pro kempování. Doplňkové služby se zároveň stávají prostředkem konkurenčního boje, jedním ze způsobů, jak klientovi nabídnout přidanou hodnotu, za kterou bude ochoten zaplatit, a tím předběhnout konkurenci.

46


27

Jako naprosto samozřejmé jsou již brány poskytování informací (např. tipů na výlety včetně vyhledání dopravního spojení, otevírací doby a ceny vstupného) a prodej drobného zboží a suvenýrů - eventuelně základních potravin - na recepci. Mezi nejžádanější doplňkový servis patří také možnost vypůjčení (případně koupě) náčiní určeného pro sport. Do této kategorie je možné zařadit například půjčování jízdních kol, pálek na stolní tenis či badmintonových raket, létajících talířů, fotbalových míčů, lodí a šlapadel atd. Z věcí určených pro pobyt v přírodě a kempování zákazníci ocení, pokud lze v kempu zakoupit například grilovací uhlí, tekutý podpalovač, sirky či zapalovač, případně zda je možné vypůjčit si přenosný gril. Po mnoho účastníků cestovního ruchu je podstatná přítomnost restaurace či alespoň malého stánku s občerstvením. Konkurenční boj a odliv zákazníků vedl v posledních letech k rychlému rozvoji nových nadstandardních služeb, jež některé kempy začaly nabízet. Jedná se jednak o servis související s unikátní polohou daného kempu a též o servis, který na lokalizaci vybraného ubytovacího zařízení nezávisí. Bez ohledu na umístění kempinku lze například zavést bezdrátové připojení k Internetu pro ubytované (zdarma či za poplatek), což současní klienti – žijící ve společnosti založené na prakticky neustálém digitálním sdílení informací – vítají. Ještě před několika lety též nebylo běžné, aby byl kemp budován a vybaven s ohledem na tělesně postižené spoluobčany. Přibylo taktéž organizovaného zábavného programu pro děti i dospělé (např. promítání v letním kině, loutková divadla pro děti, výuka country tanců atd.). Největší příležitostí pro kemp je zcela jasně využití konkurenčních výhod plynoucích z polohy kempinku. Zařízení v blízkosti splavných řek zprostředkovávají vodácké kurzy, kempy na břehu vodních ploch disponují tobogany a vodními atrakcemi, kempinky na okrajích chráněných přírodních lokalit nabízejí odborné exkurze do okolí atd.

3.3.2 Diverzifikace nabídky Finanční možnosti spotřebitelů se liší, stejně jako jejich preference a požadavky. Každý člověk má rozdílnou představu o své dovolené, kterou mohou provozovatelé ubytovacích zařízení do určité míry ovlivňovat pomocí marketingových nástrojů. Zákazník vždy porovnává cenu s individuálním hodnocením služeb, jež za vydaný finanční obnos obdrží. Cílem strany nabídky je naplnit potřeby klientů týkající se jejich dovolené, a zároveň vytvářet zisk (obvykle). Nabízející však mají omezený přístup ke zdrojům, a proto se ubytovací zařízení běžně soustředí pouze na jeden segment účastníků cestovního ruchu – 28

business klientela, rodiny s dětmi, skupiny mladých lidí, partnerské dvojice bez dětí atd. Vybrané kategorii je potom věnována maximální pozornost a ubytovací zařízení je vybaveno tak, aby v maximální možné míře uspokojilo potřeby daného souboru účastníků cestovního ruchu. Toto je na jednu stranu velmi výhodné, jelikož je relativně snadné zjistit, co relevantní skupina vyžaduje, a není tedy nutné provádět velké investice s nejistým výsledkem. Vše v ubytovacím zařízení je podřízeno potřebám daného segmentu a většina hostů je spokojena. Na druhou stranu ovšem může – neočekávaně a z vnějších příčin – poklesnout poptávka a hotel se ocitne ve finančních problémech. Navíc prakticky neexistuje skupina návštěvníků, která by cestovala pravidelně, konstantně a bez sezonních výkyvů po celý rok. Z uvedených důvodů je pro některá ubytovací zařízení výhodnější snažit se přitáhnout různé segmenty účastníků cestovního ruchu pomocí diverzifikace nabízených služeb, související též s různými cenovými hladinami. Z hlediska možnosti rozrůznění nabídky se kemp jeví jako poměrně snadněji přizpůsobivý než hotelový typ ubytování. Protože se nachází na volné ploše, je jednoduší vytvořit v jeho rámci různé úrovně ubytování (plocha pro stany a karavany, malé chatky, velké chaty se sociálním zařízením, mobilní domy). Zákazník si sám vybere, jaké služby a v jaké úrovni preferuje v rámci svých rozpočtových omezení. Naproti tomu hotel vždy musí fungovat kompaktněji, jelikož se vše nachází pod jednou střechou, diverzifikace v jeho rámci je omezenější (včetně cenové hladiny).

3.4 Hrozby Hrozby jsou vnější nepříznivé podmínky, které mají přímý dopad na firmu (obor podnikání). Způsobují, že poptávka po firemních produktech a službách má tendenci se snižovat.47

3.4.1 Konkurence v podobě hotelového typu ubytování Pro účastníky cestovního ruchu pravděpodobně neexistuje výraznější rozdíl v možnosti ubytování než ten, který je představován hotelem jako zástupcem vyššího standardu na jedné straně a kempem na druhé straně nabídkového spektra. Přestože se oba typy ubytování v mnoha aspektech příliš neliší, pro množství zákazníků hraje faktor spaní 47


29

„pod střechou“ zásadní roli. Tito návštěvníci nikdy nekempovali a tento styl dovolené se jim vyloženě příčí. Představitelé kempinkového sektoru se mohou snažit o sebelepší propagaci, a přesto tento druh klientely – ze zásady – do kempu nikdy nezavítá. Otázkou je, zda se počet těchto klientů zvětšuje a jaké vyhlídky má tento trend do budoucna. Vývoj návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních v průběhu posledních dvanácti let zachycuje graf 8. Z vyobrazení je na první pohled jasně patrné, že z hlediska návštěvnosti hrají kempy řadově daleko menší roli než zařízení hotelového typu. Křivka počtu návštěvníků v hotelech navíc poměrně stabilně roste, zatímco linie počtu kempinkových klientů vykazuje konstantní či spíše klesající průběh, což je lépe patrné z grafu 9 na následující straně. V budoucnu lze pravděpodobně očekávat další pokles počtu účastníků cestovního ruchu ubytovaných v kempech, spotřebitelé se s velkou pravděpodobností budou přiklánět k hotelovému typu ubytování. Není jisté, zda lze poptávku pro ubytování zformovat a natolik ovlivnit, že její pokračující nezájem o přenocování v kempu bude možné zastavit. Těžko říct, kolik potenciálních zákazníků (abstrahováno od extrémních případů typu business klientela) je a priori proti kempování a kolik by potenciálně zájem projevilo, pokud by se podmínky změnily (např. kempy by měly lepší image, nabízely by více doplňkových služeb atd.).

Graf 8: Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních podle druhu ubytovacího zařízení v letech 2000 – 201248 12 000 000

11 164 940

10 000 000 8 000 000 6 000 000

kempy

7 494 536

4 000 000 2 000 000

hotely a podobná ubytovací zařízení

1 197 550 827 609

0

48

Cestovní ruch - časové řady: Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních podle kategorie ubytovacího zařízení v ČR. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. [online]. 2013 [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr. graf vlastní

30

Graf 9: Návštěvnost v kempech v letech 2000 - 201249 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0

1 302 484

1 197 550

827 609

687 393

kempy

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

3.4.2 Celková nasycenost trhu Rozvoj ubytovacího sektoru je silně determinován prostorem a přírodními podmínkami. Plocha, kterou je možné zastavět, je celkově celosvětově konečně omezená. Moderní stavitelství je sice schopno budovat i v nepříznivých klimatických podmínkách a ubytovací zařízení mohou být rozšiřována po vertikální – nikoliv horizontální – ose, nicméně z hlediska zákazníků trh v současné době zvolna spěje do stádia určité nasycenosti. To se týká především vyspělých zemí s rozvinutou infrastrukturou cestovního ruchu. V některých destinacích vznikají stále nové hotely, jež však zůstávají nevyužity a negativně ovlivňují prostředí letoviska. Nabídka postupně přerůstá poptávku. Prostor pro kvantitativní rozšiřování se zmenšuje a budoucí éra se pravděpodobně ponese spíše v duchu inovací a kvalitativního rozvoje. Nebudou stavěny zcela nové komplexy, nýbrž se budou vylepšovat ty stávající a zákazníkovi bude nabízena vyšší kvalita služeb. Tato tendence se týká celého odvětví ubytovacích zařízení – bez ohledu na kategorii a třídu daného podniku. Pokud je však prostor omezený a turisticky atraktivní lokality jsou již ubytovacími zařízeními vybaveny, vyvstává otázka, jaký budoucí vývoj lze očekávat. Velmi pochopitelně záleží na straně poptávky, představované potenciálními spotřebiteli ubytovacích služeb. Jestliže se přikloní k hotelovému typu noclehu, je velice pravděpodobné, že v oblastech z hlediska cestovního ruchu zajímavých budou kempy zanikat a na jejich místě budou vystavěny hotely. Celkový počet ubytovacích zařízení zůstane nezměněn, změní se ovšem jejich struktura. Právě kombinace omezenosti půdy, překotné výstavby a - z nich vyplývajícího – převisu nabídky nad poptávkou vytváří silnou tržní výhodu pro zákazníky. Ubytovací zařízení musí bojovat o každého jednotlivce, aby tvořila zisk v silné konkurenci ostatních firem. Možní klienti pak disponují velkou silou k formování trhu podle svých představ, např. 49

Cestovní ruch - časové řady: Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních podle kategorie ubytovacího zařízení v ČR. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. [online]. 2013 [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr. graf vlastní

31

ke snížení počtu kempinků a jejich nahrazení hotelovým typem ubytování. Tyto faktory zesilují redukující se návštěvnost kempů a mohou výrazně přispět k postupnému úpadku celého kempinkového sektoru.

32

4. Případová studie Camping Sokol Praha Následující kapitola je věnována případové studii kempu s názvem Camping Sokol Praha. Daný kempink byl vybrán jako příklad provozovny přizpůsobené požadavkům zákazníků 21. století, byť samozřejmě není úplně bezchybný. Konkrétní návrhy na zlepšení jsou v textu zmíněny vždy u příslušné - zrovna rozebírané - problematiky. Informace uvedené v této kapitole vychází z dvouměsíčního osobního pozorování provedeného v hlavní sezoně 2012.

4.1 Základní charakteristika Camping Sokol Praha se nachází na východním okraji hlavního města Prahy, konkrétně v městské části Praha 9 – Dolní Počernice. Leží v blízkosti centra Dolních Počernic na travnatém, stromy a živým plotem ohraničeném pozemku za místní sokolovnou. Území je takřka stoprocentně rovné, jen v zadní části je terén zdvižen a tvoří terasu. Ačkoliv se kemp nalézá přímo u jedné z hlavních silnic procházející obcí, je od možného okolního hluku způsobeného dopravou dobře odstíněn. Z právního hlediska je daná parcela vlastněna Českou obcí sokolskou a provozovatel se ji pro svou činnost pouze pronajímá. V různých podobách funguje plocha dnešního kempu jako ubytovací zařízení již od roku 1963. V současné době je Camping Sokol Praha v obchodním rejstříku zapsán jako CR Camping s.r.o. se dvěma společníky.50 Camping Sokol Praha je koncipován jako ubytovací zařízení s letním – respektive třísezonním (od jara do podzimu neboli zhruba od Velikonoc do Halloweenu) – provozem, od přelomu let 2012 a 2013 je navíc otevřeno také v období Vánoc (přibližně od soboty předcházejí Štědrému dnu do soboty kolem svátku Tří králů). Kemp je prezentován jako čtyřhvězdičkový, ovšem bez oficiální certifikace ze strany Asociace kempů České republiky (není ani jejím členem). Na druhou stranu je však třeba říci, že Camping Sokol Praha spolupracuje s velkým množstvím evropských organizací zabývajících se dovolenou v kempech (např. Vacansoleil, Suncamp holidays a Allgemeiner Deutscher Automobil-Club). Jejich inspektoři pak pravidelně kontrolují kvalitu ubytovacích zařízení zařazených ve svých databázích, případně si cestovatelé sami sdělují své dojmy na webových stránkách dané asociace. To sice nemá přímý vliv na přidělování (respektive 50

Výpis z obchodního rejstříku: CR Camping, s.r.o. MINISTRESTVO SPRAVEDLNOSTI ČR. Obchodní rejstřík a sbírka listin [online]. © 2012 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypisvypis?subjektId=isor%3a280243&typ=actual&klic=auz8u3

33

odebírání) hvězdiček, nicméně se jedná o významný (auto)kontrolní faktor. Navíc při pohledu na prováděcí přepis pro kategorizaci, dostupný na stránkách Asociace kempů České republiky, je poměrně pravděpodobné, že Camping Sokol Praha by při oficiální kategorizaci čtyři hvězdičky skutečně obdržel.51 Provozovatel kempu si nevede speciální statistiky týkající se návštěvnosti tohoto ubytovacího zařízení, z dvouměsíčního terénního výzkumu – pozorování – však vyplynulo, že naprostou většinou převládají zahraniční návštěvníci. Typickými zdrojovými zeměmi jsou evropské státy, v nichž je kempování velmi populární - jmenovitě Nizozemsko, Belgie, Německo, Francie, skandinávské státy a Británie. Účastníci cestovního ruchu přijíždějí na různý počet dní – od víkendů (kdy je Praha např. brána jako zastávka na cestě na dovolenou u Středozemního moře) po čtrnáctidenní pobyty (které nemají vyloženě poznávací charakter, ale také čistě odpočinkový). Z demografického hlediska jsou nejpočetněji zastoupeny páry (starší i mladší věková kategorie), následované klasickými rodinami s dětmi (různého věku) a skupinami přátel. Zajímavým fenoménem je prudký nárůst počtu příjezdů párů důchodového věku mimo hlavní sezonu. Zde hraje významnou roli možnost těchto osob cestovat mimo sezonu, navíc podpořená výraznými mimosezonními slevami při předložení některé z kempinkových karet (např. Camping Card ACSI). Z hlediska typu ubytování naprosté minimum zákazníků přenocuje ve vlastních stanech, vždy se přitom jedná o osoby do 30 let. Většina klientů upřednostňuje ubytování v mobilních domech, případně přijíždí s vlastními karavany či přívěsy. Přestávání v chatičkách stojí na okraji zájmu, i když například u školních skupin je velmi oblíbené.

4.2 Poloha Samotné Dolní Počernice, byť jsou součástí Prahy, mají do značné míry venkovský charakter - především co se týká typu zástavby (převládají rodinné domy se zahradami, ve středu obce v nepravidelném uspořádání) a životního rytmu obyvatelstva (množství pravidelných komunitních akcí – trhy, Masopust, mikulášská obchůzka atd.). Život v městské části značně zkvalitňuje množství zeleně, především v zámeckém parku a v okolí rybníka, které společně tvoří základ přírodní památky Počernický rybník. Ke katastrálnímu území Počernic patří také přírodní rezervace mokřad V Pískovně.

51

ASOCIACE KEMPŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Kategorizace: kemp a chatová osada ČR [online]. Praha, 2011 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://camp.cz/Files/kategorizace/kategorizace-kempu-2012.pdf

34

Dolní Počernice – tedy i kempink - mají velmi dobrou dopravní dostupnost, do historického centra Prahy (Masarykovo nádraží, Hlavní nádraží) se lze pohodlně dostat příměstskými vlaky za necelých 15 minut.

Přímé spojení se stanicemi metra A (Depo

Hostivař) a B (Černý Most, případně Palmovka) zajišťují autobusy pražské integrované dopravy (linky 163 a 296, případně 109), jež provozuje také přímou noční linku 503 ze stanice metra B (Palmovka). Další spoje míří do okolních Horních Počernic, Svépravic, Běchovic a také na metro C (Háje). Pro návštěvníky přijíždějí vlastním automobilem je výhodou, že kempink je vzdálen pouhé 2 kilometry od Pražského okruhu – Štěrboholské spojky, čímž je zaručeno pohodlné napojení na hlavní české dálniční tahy (především D11 na Hradec Králové, D8 na Ústí nad Labem a D1 na Brno). Co se týče občanské vybavenosti, lze Dolní Počernice hodnotit jako nadprůměrné. Občané i účastníci cestovního ruchu mohou využívat služeb poboček řetězců s potravinami (Billa, Spar), velká obchodní centra (Europark Štěrboholy, Obchodní centrum Černý Most) jsou vzdálená zhruba 5 minut jízdy automobilem (do 20 minut městskou hromadnou dopravou). Přímo v obci je několik též několik restaurací specializovaných na českou kuchyni. Městská část provozuje obecní informační centrum s malým národopisným muzeem, v Dolních Počernicích má provozovnu (s bankomatem) také Česká pošta. Pro milovníky aktivního trávení volného času jsou k dispozici tenisové kurty, jízdárna a nedaleké golfové hřiště, v Počernickém rybníku lze – po zakoupení povolení - rybařit. Z hlediska hmotného

kulturního

dědictví

nemá obec (hlavně

v konkurenci

s historickým centrem Prahy) příliš co nabídnout, nicméně několik památek se v Dolních Počernicích přece jen nachází – novorománský farní kostel Nanebevzetí Panny Marie (přístupný, v církevní správě), zámek v barokně-klasicistním stylu (nepřístupný, slouží jako dětský domov) s rozlehlým parkem, někdejší barokní pivovar (nepřístupný) a bývalý mlýn ve stylu anglické novogotiky na potoce Rokytka (prostory k pronájmu).52 Z hlediska lokalizace lze o Camping Sokol Praha říci, že svou polohou ideálním způsobem spojuje odpočinek v přírodě s možností navštívit historicky a kulturně významné hlavní město České republiky Prahu.

52

MÚ PRAHA - DOLNÍ POČERNICE. Oficiální stránky městské části Praha - Dolní Počernice [online]. © 2007-2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.praha-dolnipocernice.cz/index.htm

35

4.3 Služby

4.3.1

Možnosti ubytování Camping Sokol Praha nabízí různé možnosti ubytování. V prvé řadě je k dispozici

klasická plocha pro kempování ve stanech, karavanech či přívěsech. Ta se nalézá v centrální travnaté části areálu, bohužel víceméně na slunci (bez stínu stromů). Každé z cca třiceti vytyčených míst má plochu asi 80 m2. Na celém pozemku je též situováno několik stanic k připojení do elektrické sítě, na což – ze všech míst – stačí průměrná prodlužovací šňůra (kterou zkušení turisté obvykle mají, případně si ji lze zdarma zapůjčit na recepci). Pro majitele obytných vozů je připraveno servisní místo s výlevkou pro chemické WC. Hostům je k dispozici zděná budova sociálního zařízení (včetně samostatných prostor pro hendikepované) s teplou vodou bez příplatku po celý den. V areálu lze nalézt také společnou zděnou kuchyň s elektrickými vařiči, mikrovlnou troubou, varnou konvicí a několika dřezy s teplou vodou. V rohu kuchyňských prostor se zároveň nachází pračka a sušička, které jsou využitelné za poplatek. Použití obou přístrojů je častým předmětem sporů mezi zákazníky a provozovatelem kempu. Cena za jejich použití je totiž kalkulována za jeden prací či sušící cyklus, což se v praxi velmi špatně kontroluje. Vhodným řešením do budoucna by mohlo být například zavedení automatického systému na žetony nebo mince. V současné době totiž turista zaplatí na recepci daný počet cyklů praní (či sušení) a obdrží klíč, kterým si otevře kovovou klec s pračkou a sušičkou. Záleží tedy jen na jeho poctivosti, kolikrát bude prát. Navíc různé prací programy mají různou délku, a tak ani doba praní není určujícím faktorem. Další možností ubytování jsou jednoduché dvou- až pětilůžkové chatky pod stromy při západním okraji kempu. Celkem deset chatiček je účelně zařízeno postelemi (včetně ložního prádla), stolem s počtem židlí odpovídajícím počtu lůžek, skříní a umyvadlem s přívodem studené vody. Před ubytovací jednotkou je umístěn zahradní nábytek pro venkovní posezení. Parkovat osobním automobilem lze přímo u chatek. Pro hendikepované jsou obvykle vyhrazeny chatičky nejblíže sociálnímu zařízení – jsou prostornější a k jejich vchodu lze snadno přistavit nájezdovou rampu. Vybavení chatek působí v kontrastu se zbytkem kempinku poměrně opotřebovaně a především u zahraničních hostů někdy vzbuzuje nelibost. Do budoucna by tedy mohlo být vhodné nechat tyto ubytovací jednotky alespoň částečně zrekonstruovat. Pro Camping Sokol Praha pravděpodobně jednu z největších konkurenčních výhod a zároveň způsob, jak přitáhnout i náročné zákazníky, tvoří 31 mobilních domů. Ty vyplňují 36

zbylý prostor kempu, tedy východní okraj pozemku (ve dvou řadách) a zadní vyvýšenou terasu, dva mobilní domy také přiléhají k zadní straně budovy restaurace u vchodu do kempinku. Jsou situovány na slunci i ve stínu. Mobilní domy zvenčí vypadají v podstatě jako větší obytné přívěsy. Uvnitř jsou uspořádány podobně jako menší hotelové apartmány pro 4 6 lidí – obvykle mají dvě malé ložnice (každou pro 2 - 3 osoby), společný obývací pokoj s kuchyňským koutem (základně vybaveným – sporák, lednice, dřez, mikrovlnná trouba, rychlovarná konvice, sada nádobí podle počtu lůžek), samostatnou toaletu a koupelnu. Teplá voda a vařič jsou napájeny plynem z vyměnitelné bomby vně domu, jinak je dům napojen do běžné elektrické sítě (osvětlení, vytápění, někde klimatizace). K vybavení patří také venkovní posezení se stolem, židlemi a slunečníkem. Každý mobilní dům má vyhrazen parkovací místo přímo u dané ubytovací jednotky. 4.3.2 Ostatní služby Camping Sokol Praha poskytuje svým návštěvníkům - kromě ubytování - i celou řadu doplňkových služeb. Mezi standard lze zařadit například informační služby recepce, které nejčastěji zahrnují odpovědi na dotazy týkající se Prahy a jejích památek, případně dalších významných turistických atraktivit v okolí hlavního města. V této kategorii se turisté nejčastěji ptají na památník Terezín, skalní města Českého ráje, hrad Karlštejn, zámek Konopiště a také na muzeum Škoda Auto v Mladé Boleslavi. Často žádanými informacemi jsou též jízdní řády pražského integrovaného dopravního systému, otevírací doba pamětihodností a výše vstupného do památkových objektů. Některé účastníky cestovního ruchu zajímají i obecné údaje o České republice – bezpečnostní situace, politický systém, vztahy s ostatními zeměmi atd. V případě vznesení dotazu recepční buď odpovídají rovnou (pokud odpověď znají), nebo mají připraveno několik aktuálních publikací, prospektů či z internetu vytištěných materiálů (zpravidla v české, anglické a německé jazykové mutaci), které zákazníkům mohou bezplatně zapůjčit, případně věnovat. Pro řešení složitějších či méně obvyklých problémů je k dispozici internetové připojení. Nicméně v základních situacích není třeba, aby se klient obracel přímo na recepční, jelikož zvenčí na budově recepce je umístěno několik informačních tabulí s esenciálními informacemi (včetně nouzových kontaktů na lékaře). Recepce také zprostředkovává prodej pohledů a známek, plánů Prahy a jízdenek na pražskou integrovanou dopravu. Přes recepci si lze se slevou objednat prohlídky Prahy od smluvních společností. Součástí budovy je rovněž malý obchod se základními potravinami a nápoji, hygienickými potřebami a vybavením pro kempování. 37

Prostor celého kempu je sice pokryt bezdrátovým připojením k internetové síti (unikátní přístupový kód přiděluje za poplatek recepční), nicméně pokud návštěvník nemá vlastní zařízení pro připojení, může využít starší stolní počítač umístěný v recepci – tato služba je zpoplatněna. V souvislosti s tímto přístrojem se také objevuje mnoho stížností. Především jde o znatelný nepoměr mezi cenou za jeho použití a rychlostí (respektive pomalostí) jeho fungování. Z hlediska zlepšení image kempu by bylo vhodné počítač buď úplně odstranit, anebo snížit cenu za jeho využití, případně jej ponechat jako bezplatné řešení pro „nouzové“ případy. Při současné rychlosti odezvy u něj stejně většina turistů stráví maximálně 10 minut. V neposlední řadě má recepční na starosti také zprostředkování služeb od externích dodavatelů, čímž je myšlen především pronájem nedalekých tenisových kurtů, hodiny jezdectví a vyřízení povolení pro rybáře. Recepce také eviduje žádosti o transfery kempovým mikrobusem. Ten jezdí v dopoledních hodinách zdarma na vlakové nádraží v Dolních Počernicích, na vyžádání a za poplatek lze zákazníky dopravit prakticky kdykoliv po celé Praze a okolí. Vůbec nejčastěji je poptáván transfer z/na letiště. Nejpodstatnějším nedostatkem recepce je existence bariér (schodů a úzkých dveří) pro vjezd s invalidním vozíkem. Hendikepovaným klientům se tedy recepční zpravidla věnuje u stolu na zahrádce kempové restaurace, což není úplně nejideálnější. Camping Sokol Praha provozuje v areálu vlastní restauraci se specializací na českou kuchyni. Provozovna - při vstupu do kempu, takže je dobře přístupná i pasantům - bývá (na vyžádání) otevřena ráno, kdy se podávají snídaně (ty si lze objednat přes recepci den předem), v době oběda a večer zhruba od 16:00 do 23:00, výjimečně i déle. Prostory restaurace – vnitřní i venkovní zahrádka - jsou bezbariérové, avšak na toalety bohužel vedou schody. Menu je přeloženo do několika světových jazyků – podle zdrojových zemí návštěvníků (angličtina, němčina, francouzština, dánština, norština, italština a španělština). V restauraci se několikrát do roka pořádají hudební večery, na nichž hrají hudební skupiny a zpívají zpěváci z okolí. Restaurace je tak vybavena vnitřní a venkovní plazmovou televizí. Pro volnočasové aktivity je hostům zdarma k dispozici nadzemní bazén o rozměrech 8 x 4 metry, velká trampolína, obří venkovní šachy, poněkud opotřebované minigolfové hřiště a starší stacionární betonové stoly na stolní tenis. Sportovní náčiní si lze za poplatek zapůjčit na recepci. Pro menší děti je připraveno plastové dětské hřiště. Volnočasových aktivit je sice nabízeno mnoho, avšak i v této oblasti existuje prostor pro zlepšení. Bazén je hosty vnímán jako významné plus, nicméně mnohým z nich se zdá příliš malý (pokud přijeli bez dětí či s většími potomky), případně příliš velký a hluboký 38

(pokud mají malé děti). Provozovatel by tedy do budoucna mohl uvažovat o výstavbě většího bazénu, zapuštěného do země, a přidání menšího nafukovacího brouzdaliště. Toto řešení je však omezeno hned dvěma faktory – finanční nákladností (jak stavební, tak provozní) a prostorovými limity. Dalším problémem je stav minigolfového hřiště a stolů na stolní tenis. Podobně jako chatičky totiž i oni vybočují svým vzhledem od zbytku kempinku. To samozřejmě nijak neubírá na jejich funkčnosti, nicméně jejich rekonstrukce (a v případě minigolfového hřiště též rozšíření) by mohly pozvednout zlepšit obecnou image kempu. V červenci a srpnu probíhají v kempu dětské animační programy

pořádané

ve

spolupráci s nizozemskou cestovní agenturou Vacansoleil. O zábavu se starají odborně vyškolení zahraniční animátoři hovořící obvykle alespoň dvěma evropskými jazyky. Vzhledem k tomu, že klientela Camping Sokol Praha je většinou ze zahraničí a často se jedná o rodiny s dětmi, lze tuto formu spolupráce hodnotit jako velmi podařenou. Program – probíhající šest dní v týdnu v ranních a odpoledních blocích - je zaměřen hlavně na malé děti, animátoři jej však bez problémů dokáží upravit i pro teenagery či celé rodiny. Větším problémem spíše bývá nedostatek dětí, které by animační služby Camping Kids využívali. Rodiče se o ně buď starají sami, nebo celá rodina tráví den zcela mimo kemp (např. prohlídkou města, návštěvou zoologické zahrady atd.). V této chvíli se naplno projevuje rozdíl mezi českými a zahraničními kempy, kdy kempink v České republice bývá většinou brán čistě jako ubytovací zařízení, nikoliv jako prostor, kde se dá zábavně strávit celý den.

4.4 Cenová a distribuční politika, propagace Z cenového hlediska prosazuje Camping Sokol Praha strategii vysokých cen (minimálně na poměry České republiky) podložených kvalitou nabízených služeb. Příklady cen za jednu noc pro některé segmenty návštěvníků jsou uvedeny v tabulce 3 na následující straně. Je možná trochu překvapující, že - v tomto konkrétním případě - místo pro kempování zdaleka není nejlevnější alternativou, ač jí obvykle bývá. V podstatě se jako nejméně finančně náročné jeví ubytování v chatičce – zvláště pro jednotlivce či dvojici. Na rozdíl od mobilního domu totiž zákazník neplatí za celou chatku, nýbrž pouze za využívaná lůžka. V této cenové diferenciaci se odráží ještě jedna skutečnost – v chatičce sice spí zákazník „pod střechou“, nicméně tyto ubytovací jednotky už jsou relativně zašlé. Co se mobilních domů týče, při plném vytížení (tj. maximálně 6 osob v ubytovací jednotce) může

39

turista ušetřit, avšak je třeba vzít v potaz, že deklarovaných 6 lidí se v mobilním domě vyspí, ale o vzhledem k jeho velikosti se o komfortní dovolené příliš hovořit nedá. Tabulka 3: Příklady cen v Camping Sokol Praha v hlavní sezoně 201353 PŘÍKLADY CEN v Camping Sokol Praha v hlavní sezoně 2013 NÁVŠTĚVNICKÝ SEGMENT jedna dospělá osoba

CENA za celou ubytovací jednotku za noc (s poplatkem obecnímu úřadu a poplatkem za elektrické připojení) podle typu ubytování 615 CZK (kempové místo) 265 CZK (chatička) 805 CZK (kempové místo)

dvojice dospělých

530 CZK (chatička) 1780 CZK (mobilní dům typu KADET) 2030 CZK (mobilní dům typu FIJI) 1055 CZK (kempové místo)

rodina (2 dospělí, 2 děti do 1080 CZK (chatička) 15 let) se psem 1830 CZK (mobilní dům typu KADET) 2080 CZK (mobilní dům typu FIJI)

Camping Sokol Praha nabízí poměrně širokou škálu slevových akcí. Při kempování v mimosezoně zaplatí účastník cestovního ruchu za sedm nocí pouze jako za nocí pět, v chatkách a mobilních domech potom funguje obdobná sleva – tři noci místo čtyř. V hlavní sezoně lze využít slevu sedm nocí za cenu šesti (kempování, mobilní dům) a sedm nocí za cenu pěti (chatička). Určitá procentní srážka z ceny (obvykle 5 – 10 %) je poskytována v hlavní sezoně držitelům kempinkových karet vydávaných evropskými asociacemi (např. Camping Card ASCI). Mimo letní sezonu pak držitelé Camping Card ASCI kempují pouze za 16 € (respektive 400 Kč), tato cena platí pro dvě dospělé osoby na kempinkovém místě a zahrnuje též připojení na elektrický proud. Zákazníkovi jsou nad rámec naúčtovány poplatky obecnímu úřadu a poplatek za likvidaci odpadu. Počernický kemp nabízí své služby účastníkům cestovního ruchu přímými i nepřímými distribučními kanály. Přímou rezervaci je možné provést přes oficiální internetovou prezentaci kempu v záložce „Rezervace – online formulář“, která je umístěna ve vrchní části webu, a tudíž neustále dostupná z kterékoliv stránky portálu. Objednávky lze také zasílat elektronickou poštou, případně může potenciální klient do kempinku zavolat. Nepřímý prodej probíhá přes výhradně zahraniční agentury zprostředkovávající ubytování v kempech. Ubytovací zařízení platí za tuto službu provizi z každého uzavřeného

53

Ceník. Camping Sokol Praha [online]. 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.campingsokol.cz/cz/cenik

40

obchodu. Zákazník navštíví pobočku dané společnosti ve své domovské zemi, objedná si ubytování a složí plnou cenu, která je po sezoně vyúčtována a zaslána na účet kempu. Turista na oplátku obdrží voucher opravňující ho k využívání zaplacených ubytovacích služeb. Tuto poukázku potom předá na recepci v den příjezdu. Přímo na místě potom doplácí jen poplatek místnímu úřadu a poplatek za likvidaci odpadu, eventuelně doplňkové služby (připojení k internetové síti, použití pračky či sušičky atd.). Camping Sokol Praha kooperuje především s celoevropsky působícím Vacansoleil, jež zprostředkovává hlavně přenocování v mobilních domech (výjimečně klasické kempování). Rezervace přes tuto agenturu tvoří většinu objednávek, při čemž nejvíce přes Vacansoleil přijíždí Nizozemci, Dánové, Belgičané a Francouzi. Dalšími spolupracujícími firmami jsou webový portál Booking.com a nizozemské společnosti Suncamp holidays a TUI. I v těchto případech je poptáváno zejména ubytování v mobilních domech. Vzhledem k tomu, že kemp je zaměřen na zahraniční klientelu a Nizozemsko je v tomto segmentu výrazným zdrojovým trhem pro Českou republiku, je spolupráce s těmito společnostmi naprosto logická a velmi efektivní. Spolupráci se zprostředkovatelskými agenturami lze také zmínit jako jeden z nástrojů propagace. Mezi dalšími provozuje Camping Sokol Praha vlastní webové stránky (na adrese www.campingsokol.cz) v osmi jazykových mutacích – češtině, angličtině, němčině, holandštině, italštině, polštině, dánštině a francouzštině. Při rezervaci ubytování přes webový formulář je se zákazníky komunikováno v některém z těchto jazyků podle klientova výběru (při rezervaci přes telefon a osobně v kempu jen česky, anglicky, německy, případně rusky a francouzsky). Internetový portál je pojat vcelku tradičně, s obvyklým výběrem a řazením rubrik, poměrně pestře (co se barev týče), ovšem bez ucelenějšího konceptu a jasného hlavního barevného motivu. Důraz je kladen na návštěvníky ze zahraničí, kterým hned na titulní stránce umožňuje přepnout do jiného jazyka (skrz ikony vlajek jednotlivých zemí vlevo nahoře). Výraznými piktogramy jsou zviditelněny též evropské kempinkové asociace, s nimiž Camping Sokol Praha spolupracuje. Celkově působí stránka pozitivním dojmem. Zlepšením by mohlo být důslednější používání zvoleného žluto-modrého schématu, grafické předělání úvodní strany (zpřehlednění, zdůraznění nejpodstatnějších informací a lepší práce s vyvoláním dojmu) a opravení některých textů, které jsou psány kombinací více jazyků, případně v nich přebývají slova. Provozovatel kempu spravuje nově také firemní profil na Facebooku, jež se vyvíjí poměrně dobře – kromě základních informací jsou akcentovány speciální nabídky slev a pozvánky na akce konané v kempu. Je přidáno několik fotek a také je sdíleno veselé animované video na téma kempování. 41

Z českých webových stránek je Camping Sokol Praha plně prezentován pouze na portálu DoKempu.cz a okrajově (bez aktualizací) na Camp.cz, provozovaném Asociací kempů České republiky.

42

5. Doporučení pro budoucnost kempinkového sektoru Následující kapitola tvoří finální zastřešení celé práce. Shrnuje všechny předchozí části, na jejichž základě nastiňuje některá možná východiska pro další rozvoj oblasti hromadných ubytovacích zařízení kempinkového typu. V první řadě je třeba uvést, že množství kempů na území České republiky je výrazně nižší než počet hotelů a podobných druhů ubytování. Z toho logicky plyne, že poptávka není tak velká a kempy nejsou tolik oblíbené jako hotely. Kempinky také mají obecně horší image a bývají brány jako nekomfortní, nedostatečně vybavené a s nedostačujícími hygienickými standardy. Individuální obliba kempování je většinou silně vázána na tradici zděděnou z dětství v rámci určité menší sociální skupiny (např. rodina, turistický kroužek, skautský oddíl atd.). Jinými slovy, jen málokdo začíná jezdit do kempů až v dospělosti a z vlastního popudu. Zákazník ve většině případů chápe kemp pouze jako prostor k přenocování a přes den tráví čas mimo (např. na výletech po pamětihodnostech). Dalšími podstatnými nevýhodami jsou nutnost lokalizovat se v přírodním prostředí a prakticky stoprocentní nemožnost oslovit některé segmenty turistů (např. business klientelu, osoby a priori nekempující atd.). I přes uvedené slabé stránky však vyvstává několik možností, jak přilákat účastníky cestovního ruchu do kempinkového ubytovacího zařízení. Některé z nich jsou rozebrány v podkapitolách níže.

5.1 Zkvalitnění (případně rozšíření) služeb eventuelně spojené s cenovou diferenciací Důraz na kvalitu produktu a vyvážený poměr ceny a užitných vlastností se - více než kdysi - stávají základními předpoklady pro úspěšný rozvoj jakékoliv činnosti. Moderní zákazníci jsou obecně poučenější, a tudíž náročnější, za kvalitu neváhají vydat velké sumy peněz, zároveň se však nebojí ozvat, pokud se jim něco nelíbí. Díky široké škále komunikačních médií snadno sdílí své zkušenosti s daným ubytovacím zařízením s ostatními cestovateli. Za základní doporučení lze tedy považovat fakt, že kvalita by vždy měla mít přednost před kvantitou. Není třeba budovat obrovské areály pro několik stovek až tisíc ubytovaných, pokud není stoprocentně jisté, že jejich kvalitní provoz bude trvale udržitelný (tj. sociální zařízení bude čisté, odpadkové koše budou pravidelně vynesené, trávníku bude věnována pravidelná údržba atd.). Není nutné vybavovat kemp pračkou a sušičkou, pokud na toalety a 43

do sprch zatéká a potřebovaly by neodkladnou rekonstrukci. Samozřejmě, hosté zajisté ocení dokonalý servis, ale budou-li služby (základní i doplňkové) nedostatečné, jejich šíře provozovnu nespasí. Lepší být upřímný k zákazníkům i k sobě a rozvoj realizovat po malých mezikrocích. Kemp vybavený jednoduše, ale kvalitně (navíc s ochotným a usmívajícím se personálem) vysílá směrem ke klientovi jasný signál – vážíme si vás a nabízíme vám poctivé služby. Spokojený turista pak poví o kempu dalším účastníkům cestovního ruchu a kempinku se postupně zvednou tržby. Vyšší zisky lze samozřejmě využít k investicím do dalšího rozvoje. V této fázi – pokud vše funguje, jak má – nastává čas na možné rozšíření portfolia služeb. Původní spokojení zákazníci se sice každoročně vrací, nicméně daný segment pomalu začíná být vyčerpán. Pokud je to možné, lze začít přidávat doplňkové služby. Ať se jedná o vybudování dětského hřiště, výstavbu bazénu nebo nákup stolů na stolní tenis, stávající klient širší nabídkou určitě nepohrdne. Navíc se kemp stane přitažlivějším pro další – náročnější co se šíře služeb týče - účastníky cestovního ruchu. Bylo by však chybou soustředit veškerou pozornost pouze na novou (bohatší) klientelu. Jako poměrně dobrá volba se jeví cenová diferenciace ubytování podle typu. Původní nenároční turisté jsou již zvyklí trávit dovolenou pod stanem a levně a na skokové zvýšení cen by pravděpodobně zareagovali velmi negativně. V ideálním případě má návštěvník možnost výběru – levně pod stanem, dráž v chatičce, luxusně v mobilním domě.

5.2 Zefektivnění propagace Vzhledem k vysoké míře konkurence v oblasti hromadných ubytovacích zařízení, je třeba neustále dbát o propagaci vlastní provozovny. Zdaleka nemusí jít pouze o přímé oslovování zákazníků (např. pomocí webových bannerů nebo direct mailingu), většina zařízení stejně na podobné kampaně nemá dostatek finančních prostředků. Jako daleko účinnější prostředek se jeví participace s internetovými portály zabývajícími se kempováním. Na většině z nich potenciální návštěvník najde nejen články o kempinku (recenze vybavení, nové trendy, diskusní fórum atd.), ale také souhrnný katalog kempů na území České republiky, v němž lze vyhledávat na základě zvolených kritérií. Potenciální klient tyto webové stránky rád navštíví, neboť na nich nalezne vše relevantní na jednom místě. Provozovatelé kempinků, výrobci náčiní pro kempování a další zainteresované strany tímto

44

vlastně spojují síly za účelem větší efektivity inzerce. Na jednu stranu tím propagují celé odvětví, zároveň se však každý z nich snaží získat vlastní podíl turistů. V českém prostředí tvoří nejvýznamnější trojici internetových stránek zaměřených na kempování portály www.DoKempu.cz, www.camp.cz a www.ekempy.cz. Všechny mají víceméně podobnou strukturu umožňující základní vyhledávání podle krajů, respektive turistických oblastí. Camp.cz – provozovaný Asociací kempů České republiky – navíc některé kempy zahrnuje do speciálních kategorií „Kempy u vody“ a „Kempy u řeky“, což je výhodné pro turisty/milovníky vodních sportů (především vodáky). Nejpokročilejší vyhledávač je umístěn na www.DoKempu.cz, kde lze vybírat také podle doby provozu, vybavení či vstřícnosti k domácím mazlíčkům. Inzerce je na všech těchto webových stránkách zdarma, přičemž nový kemp může přidat jak jeho provozovatel, tak i běžný účastník cestovního ruchu. O správu profilu daného kempinku se pak stará výhradně jeho majitel nebo jím pověřená osoba. Nikdo však nekontroluje, nakolik jsou uveřejněné informace aktualizované, a mnoho stránek tak obsahuje několik let staré údaje.54 Právě budování internetové prezentace (či přesněji řečeno - její udržování v efektivním chodu) bývá často zdrojem problémů. Mnoho poskytovatelů služeb totiž nemá dostatek času ani jiných prostředků na to, aby profil neustále kontrolovali. Výsledkem jsou potom zákazníci, kteří na Internetu najdou informaci, jež naprosto neodpovídá realitě - to zpravidla v negativním slova smyslu – např. zvýšení cen. Platí tedy jednoduché pravidlo - pokud už inzerovat na Internetu, je zbytečné (a navíc nemožné) snažit se pokrýt celou dostupnou síť. Lepší je zaměřit se na několik vybraných složek a jejich správě věnovat maximální pozornost. Poměrně běžné je zavedení kombinace oficiálních webových stránek (pro vyčerpávající všeobecné informace), profilu na Facebooku či jiné sociální síti (pro spěšnou komunikaci, např. časově omezené nabídky slev, a zprávy „ze zákulisí“, např. rychlé zprávy o aktuálním dění s fotografiemi) a medailonu na webovém kempinkovém katalogu (pro základní údaje).

54

Camp.cz [online]. © 2009 - 2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://camp.cz/cs/, DoKempu.cz [online]. © 2004 - 2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.dokempu.cz/, EKempy.cz [online]. © 2006 - 2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://ekempy.cz/

45

5.3 Nabídka celodenních aktivit, pořádání akcí Potenciální zákazníci vědí, co mohou od pobytu v kempu očekávat, respektive o tom mají určitou představu. Obvyklé například je, že nabídka celodenní zábavy přímo v prostoru kempinku není běžná. Přitom jak jinak ponouknout turistu k tomu, aby v zařízení utratil více peněz, než umožnit mu připlatit si za fakultativní aktivity? Tímto způsobem se dá například půjčovat sportovní vybavení, ale také pořádat taneční večery s živou hudbou či organizovat komentované vycházky do okolí. Velice dobrým postupem při tvorbě produktů (akcí), jež může vést ke zlepšení image hromadného ubytovacího zařízení kempinkového typu, je využívání tradičního elementu (hlavně přírody) obohaceného o moderní prvky. Na návštěvníka působí známá věc či situace uklidňujícím, bezpečným (a někdy též nostalgickým) dojmem, soudobý příspěvek však zaručí spojení s přítomností a nenechá turistu nudit se. Zajímavým příkladem mohou být večery u táboráku společné pro celý kemp. Mnoho lidí se rádo nenuceně seznámí s ostatními kempujícími, zatímco si jejich děti hrají s jinými dětmi, opeče si vuřty a zazpívá si za doprovodu kytary. Mnohým to připomene vlastní dětství a mládí, avšak zároveň je respektováno, že svět už vypadá a funguje jinak než tehdy. U ohně už se nemusí sedět na chladné zemi a také se zpívají jiné táborové písničky. Podobné je to se zoologickými koutky a výkladem o zvířatech – děti se naučí podstatné věci o fungování přírody (tradiční prvek) a zároveň se pobaví (moderní přístup). Výše zmíněné je však již určitou nadstavbou. Obecně stačí, když je zákazníkovi poskytnuta možnost zábavy, pokud si program nedokáže vymyslet sám. Proto se v kempech, nebo v jejich blízkosti (což je pochopitelně zdůrazňováno v rámci propagace kempinku) stále častěji konají koncerty, divadelní představení pod širým nebem, taneční kurzy, lekce malování, výuka lukostřelby a další. Proto některé kempy najímají animátory, aby se starali o program pro celou rodinu. Turista, jenž se nenudí a je příjemně naladěn, ochotněji utrácí a komunikace s ním je jednodušší.

46

Závěr Bakalářská práce „Postavení kempu v ubytovacím sektoru cestovního ruchu“ si kladla za cíl zjistit, jakým způsobem funguje současný kempinkový segment na území České republiky a jaké jsou jeho klasické atributy. Také se jednalo o prozkoumání hypotézy, zda kempům ubývá hostů, a určení možných příčin tohoto stavu s ohledem na zvláštnosti, jež tato oblast hromadných ubytovacích zařízení vykazuje (hlavně v porovnání s hotelovým typem přenocování). Účelem práce bylo též vytvořit určitý základní informační podklad pro případné individuální rozhodnutí týkající se budoucího směřování konkrétní provozovny. Prostým pohledem do statistik zveřejňovaných Českým statistickým úřadem lze skutečně zjistit, že kempujících účastníků cestovního ruchu rok od roku z hlediska dlouhodobého trendu ubývá. Z práce samotné pak vyplývá, že kempování jako předmět podnikání vykazuje určité atypičnosti v rámci hromadného ubytování. Zmínit lze například velmi silnou vázanost na permanentní (klima, lokalita) i krátkodobé (počasí) přírodní podmínky. Klasické kempování má též větší nároky na aktivní participaci hostů, kteří si ubytovací jednotku de facto musí obstarat sami (tj. mít vlastní stan, karavan atd.). Celkově se potom kempování v očích veřejnosti dlouhodobě jeví jako méně komfortní než přenocování v hotelech a podobných typech provozoven. Dále přetrvává jeho špatná image, spojená většinou s nedostačujícím hygienickým zázemím. Práce však zároveň upozorňuje na nastoupivší trendy, které by nastalou situaci mohly obrátit, případně alespoň zmírnit. V tomto případě lze hovořit například o vyšším důrazu na kvalitu poskytovaných služeb, rozšiřování nabídky či efektivním marketingu. S pomocí těchto a dalších opatření se mnoha kempům v České republice podařilo dostat se mezi uznávaná ubytovací zařízení, která si turisté (včetně poměrně senzitivního segmentu rodin s malými dětmi) navzájem vřele doporučují. Při vhodném režimu provozu a zajímavé lokalizaci není problémem ani úspěšné zacílení na čistě zahraniční klientelu (viz případová studie Camping Sokol Praha). Práce rovněž implicitně předkládá východiska pro potenciální řešení současné kempinkové stagnace až recese. Vzhledem k jejímu omezenému rozsahu však nebylo ani zdaleka možné prozkoumat všechny aspekty dané problematiky. Pro další výzkum se tak zcela logicky nabízí například dostatečně rozsáhlý dotazníkový průzkum strany poptávky (eventuelně též nabídky), který by osvětlil vzorce chování návštěvníků kempů a jejich motivaci k takovému jednání. Z hlediska dalšího využití je práce určena především zájemcům o základní náhled do oblasti, jež zatím není v odborné literatuře příliš souvisle a do hloubky sledována. Některým – 47

zvláště začínajícím – provozovatelům kempů může dobře posloužit jako jednoduchý přehled některých podstatných faktů vážících se k oboru, na jejichž základě mohou vyvodit závěry pro své další podnikání. Pochopitelně se však nejedná o souhrn vyčerpávající a konečný.

48

Seznam zdrojů Oficiální dokumenty a prohlášení 1. International Conference on Travel and Tourism Statistic. Conference Resolutions WTO, Madrid, červenec 1991 2. Confederation of tourism and hospitality: the global hospitality industry study guide. S.l.: BPP Learning Media, 2010. ISBN 978-075-1777-031. Dostupné z: . 281 str. 3. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Doporučený standard ubytovacích služeb: ubytování v soukromí, kempy a chatové osady, turistické ubytovny. Praha, 2000. Dostupné z: . 4. ASOCIACE KEMPŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Kategorizace: kemp a chatová osada. Praha, 2011. Dostupné z: . 5. AHR ČR, UNIHOST, MMR ČR, Czech Tourism. Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2010 – 2012. 24 str.

Knihy a publikace podobného typu 1. ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: IDEA SERVIS, 2010. ISBN 978-80-85970-68-5. 416 str. 2. STÁREK, Václav a Jaroslav VACULKA. Ubytovací úsek v oblasti cestovního ruchu. MMR ČR. Dostupné z: . 94 str. 3. HOLDING, Thomas Hiram. Camper´s handbook. Londýn: Simpkin, Marshall, Hamilton, Kent and Co. ltd., 1908. Dostupné z: . 434 str. 4. SMITH, William. Dictionary of Greek and Roman Antiquities. Londýn: John Murray, 1875. Dostupné z: . 1294 str. 5. KOTLER, Philip. Marketing management. 1. vyd. Praha: Grada, 2001. ISBN 80-2470016-6. 719 str. 6. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3247-3. 288 str. 7. SOLOMON, Michael R. Marketing: očima světových marketing manažerů. 1.vyd. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-251-1273-X. 512 str. 8. KOTEK, Pavel a Jaromír BERÁNEK. Řízení hotelového provozu. 4., přeprac. vyd., Mag Consulting 2. Praha: MAG Consulting, 2007. ISBN 978-80-86724-30-0. 240 str.

Články v odborných periodikách 1. ROTTEROVÁ, Kateřina. Rok 2013...a co nás čeká?. COT business. 2012, č. 11. ISSN 1212-4281 2. TŮMA, Ondřej. Slevové servery a cestovní ruch: Jak se nechytit do pasti?. COT business. 2012, č. 1. ISSN 1212-4281

3. ULRYCH, Petr Manuel. Glamping kempování pro fajnšmekry. COT business. 2011, č. 10. ISSN 1212-4281

Legislativní dokumenty 1. Zákon o živnostenském podnikání. In: 1991, č. 455. Dostupné z: .

Internetové zdroje 1. Leibnitz Institute of European History, European History Online 2. America Camp Asociation 3. Asociace kempů České republiky 4. Asociace hotelů a restaurací České republiky 5. Svaz venkovské turistiky 6. Klub českých českých turistů 7. Český statistický úřad 8. Online průvodce kempy 9. Autocamp Sedmihorky 10. Hotel U krále 11. Obchodní rejstřík online 12. Městský úřad Praha – Dolní Počernice 13. Camping Sokol Praha

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Recommend Documents