VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ VZTAH

Obor: Mezinárodní obchod

Studentská pracovní migrace (diplomová práce) Autor: Bc. Kateřina ina Halaštová Vedoucí práce: Ing. Alena Filipová, Ph.D.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně samostatn a vyznačila všechny citace z pramenů pramen

V Praze dne 12. 5. 2011

………………………………. podpis studenta

Poděkování: Ráda bych poděkovala vedoucí práce Ing. Aleně Filipové, Ph.D. za cenné rady a připomínky a za ochotu při spolupráci.

2

Obsah Úvod ............................................................................................................................... 5 1

Možnosti vycestování do zahraničí ......................................................................... 7 1.1 1.1.1

Work and Travel USA............................................................................... 7

1.1.2

Srovnání nabídek agentur ........................................................................ 12

1.2

Výjezd za využití agentury ...................................................................... 17

1.2.2

Individuální pobyty ................................................................................. 19

1.2.3

Druhy au-pair programů a mzdové podmínky ........................................ 20 Programy typu Camp Counselor .................................................................. 24

1.3.1

Specifika programu Camp Counselor ..................................................... 25

1.3.2

Srovnání nabídek agentur ........................................................................ 26

1.4

Práce na farmě (sezónní práce v zemědělství) ............................................. 31

1.4.1

Specifika práce v zemědělství ................................................................. 32

1.4.2

Nabídka práce .......................................................................................... 33

Specifika pracovních pobytů dle místa určení ...................................................... 37 2.1

Práce v zemích EU/EHP .............................................................................. 37

2.2

Práce ve třetích zemích ................................................................................ 45

2.3

Případová studie č. 1: Velká Británie........................................................... 48

2.3.1

Práce ve Velké Británii - obecně ............................................................. 48

2.3.2

Příjmy a náklady...................................................................................... 52

2.4

3

Au-pair programy......................................................................................... 17

1.2.1

1.3

2

Work and Travel ............................................................................................ 7

Případová studie č. 2: USA .......................................................................... 59

2.4.1

Práce v USA – obecně ............................................................................. 60

2.4.2

Příjmy a náklady...................................................................................... 62

Analýza dotazníkového šetření ............................................................................. 71 3

3.1

Kvantitativní dotazník .................................................................................. 71

3.2

Příběhy účastníků ......................................................................................... 76

3.2.1

Práce v hotelu – Irsko .............................................................................. 76

3.2.2

Práce na farmě – Norsko ......................................................................... 80

3.2.3

Práce pro jazykovou školu - Malta .......................................................... 84

3.2.4

Práce na horské chatě – Rakousko .......................................................... 86

Závěr ............................................................................................................................. 92 Seznam literatury .......................................................................................................... 97 Seznam tabulek ........................................................................................................... 104 Seznam obrázků.......................................................................................................... 105 Přílohy ........................................................................................................................ 106 Dotazník využitý pro analýzu ................................................................................. 106

4

Úvod Pracovní pobyty v zahraničí jsou v současné době velmi populární nejen mezi studenty a spolu s výměnnými studijními pobyty jsou jednou z cest, jak mohou mladí lidé vyjet na delší dobu do zahraničí a poznat tak život v jiných zemích, než je Česká či Slovenská republika. Cílem diplomové práce je tuto formu pracovní migrace analyzovat z různých úhlů pohledu a poskytnout tak na tuto problematiku širokospektrální pohled. Jaké jsou způsoby výjezdu do zahraničí za prací a jak se od sebe liší? Které země jsou nejoblíbenější a jaké jsou v nich pracovní podmínky? Jak velký podíl studentů asi do zahraničí vyjíždí a jaké jsou jejich příběhy a zkušenosti? Tyto a další otázky by měly být zodpovězeny v mé diplomové práci. Osobně jsem se zúčastnila pracovního pobytu v zahraničí dvakrát a toto téma jsem proto zvolila hlavně z důvodu možnosti využít vlastní zkušenosti, zúročit nabyté znalosti a zároveň se dozvědět informace o pracovních pobytech jiného druhu a v jiných zemích, než jsem sama absolvovala. Motivací zároveň bylo, vytvořit pro zájemce o vycestování do zahraničí za prací alespoň základní manuál a usnadnit jim tak orientaci v dané problematice při organizování vlastního výjezdu. První část práce se bude věnovat nejčastějším možnostem, jak lze do zahraničí za prací vycestovat. Popsány by měly být výhody i nevýhody jednotlivých způsobů a zároveň vymezena jejich specifika s ohledem na to, jak mohou případné zájemce o vycestování do zahraničí ovlivnit při výběru. Analýza se bude věnovat jak výjezdům za využití agentury, tak pobytům, které si jejich účastníci zařizují sami. Cílem této kapitoly je poskytnout alespoň základní představu o možnostech, které se v současnosti pro výjezd do zahraničí za prací nabízejí. Druhá část práce by měla analyzovat pracovní pobyty z geografického hlediska a vymezit, jak se od sebe liší pracovní pobyty s ohledem na místo určení. Nejprve budou popsány obecné charakteristiky práce v EU/EHP a ve třetích zemích s tím, že důraz by měl být kladen především na aspekty ekonomické. Druhá část této kapitoly pak bude věnována dvěma konkrétním zemím – první z nich je Velká Británie, která je zástupcem zemí EU/EHP a zároveň jednou z nejoblíbenějších destinací pro pracovní pobyty zahraničí. Další zemí jsou pak Spojené státy americké, které jsou hlavním cílem (nejen) studentů, kteří by rádi okusili život v zámoří. Vzhledem

5

k federativnímu uspořádání navíc pracovní trh v USA vykazuje řadu odlišností od klasických pracovních trhů v Evropě a může tak posloužit jako zajímavé srovnání. Poslední kapitola se bude nejprve věnovat analýze výsledků dotazníkového šetření, které bude probíhat online formou v březnu 2011 a jehož cílem bude zjistit, jaký je současný stav pracovní migrace českých studentů. Po analýze těchto kvantitativních dotazníků budou následovat příběhy několika studentů, kteří již pracovní pobyt v zahraničí absolvovali. Cílem této části je poskytnout konkrétnější představu o tom, jak pracovní pobyty v zahraničí probíhají a jak je jejich účastníci hodnotí nejen z ekonomického hlediska.

6

1 Možnosti vycestování do zahraničí Možností, jak lze vycestovat do zahraničí za prací, existuje nepřeberné množství, stejně tak jako zemí, do kterých se dá vyjet a pracovních pozic, které je možné vykonávat. V následující kapitole budou představeny čtyři nejtypičtější způsoby výjezdu do zahraničí a jejich hlavní výhody a nevýhody, včetně komparace výjezdů přes agenturu a individuálního zajištění pracovního pobytu.

1.1 Work and Travel Program Work and Travel (dále jen W&T) patří spolu s au-pair programy mezi vůbec nejznámější a jak napovídá název, jedná se kombinaci legální práce a cestování. W&T však především představuje jednu z mála možností, jak legálně pracovat v zemích, kde je jinak poměrně obtížné získat pracovní vízum. Většina zájemců si program W&T spojuje především s USA nebo Kanadou, ale méně známým faktem je, že lze vycestovat např. i na Nový Zéland, do Austrálie a dokonce i do JAR. Je nutno ovšem mít na paměti, že každá země má specifické podmínky a programy nejsou úplně totožné. Za hlavní nevýhodu tohoto programu lze označit především to, že je určen pouze pro studenty prezenčního studia VŠ nebo VOŠ, s výjimkou studentů posledních ročníků, takže existuje pouze omezená doba, kdy lze na W&T vyjet. Vzhledem k tomu, že nejvíce studentů volí za svou cílovou destinaci USA, v následující podkapitole bude konkrétněji popsán průběh W&T právě na příkladu USA.

1.1.1 Work and Travel USA Tento program spadá v USA pod tzv. Student and Exchange Visitor’s Programme (SEVP), který vznikl za vlády prezidenta Kennedyho a umožňuje zájemcům o pobyt v USA zisk víz typu F1, M, J2, přičemž právě vízum typu J je

1

F-1 vízum – určeno pro zájemce o studium na amerických univerzitách nebo jiných akademických vzdělávacích institucích), M-1 vízum – určeno pro zájemce o studium v institucích odborného nebo profesního vzdělávání případně pro zájemce o neakademické vzdělávání. J-1 vízum – určeno pro studenty ve výměnných programech, účastníky akademických pobytů, stážisty a au-pair

7

určeno pro různé druhy krátkodobých pobytů, jejichž účelem není studium. Přestože turistická víza do USA byla zrušena v roce 2008 a občané ČR, kteří mají biometrický pas, mohou pro krátkodobý pobyt (max. 90 dní) vstupovat do USA pouze na základě tzv. formuláře ESTA (Electronic system for travel authorization)3, pro potřeby práce v USA je nutno o J-1 víza stále žádat.4 J-1 vízum zajišťuje krátkodobé povolení k práci na maximálně 4 měsíce a jeho výhodou je, že držitel je sice povinen USA po ukončení programu opustit, ale časová lhůta je prodloužena na 30 dnů po ukončení programu. Účastník sice již po tuto dobu nesmí pracovat, ale po splnění pracovních povinností získává legálně ještě měsíc na cestování po USA. Zisk víza není ale jediným omezením tohoto programu, jak již bylo řečeno výše, je určen pouze pro studenty prezenčního studia VŠ nebo VOŠ (mimo studenty posledních ročníků) a je platný pouze v programovém období od května do října. Uchazeči musí být ve věku od 18 do 30 let a mít alespoň komunikativní znalost angličtiny (úroveň by měla odpovídat pracovnímu zařazení), která je testována krátkým pohovorem před přijetím do programu. Je všeobecně známo, že v USA je nezbytné dát si pozor na splnění veškerých formalit a administrativních záležitostí. Jak tedy postupovat při zájmu o účast v programu W&T - nejprve je třeba se rozhodnout, zda zájemce zvolí možnost vyhledat si práci sám, nebo využije služeb agentury. Pro samostatné vyhledávání práce lze kromě jiného využít řady serverů, které doporučuje na svých stránkách americká ambasáda.5 Každý účastník programu W&T je však omezen podmínkami 2

Příručka práce a cestování v USA, autor: Velvyslanectví USA v ČR, [online], staženo dne [25.2.2011], dostupné z: http://www.aic.cz/cms/brochure-workntravel.pdf Nepřistěhovalecká víza, [online], staženo dne [25.2.2011], dostupné z: http://czech.prague.usembassy.gov/non-immigrant_visas.html

3

ESTA – cestovní registrace pro občany zemí, se kterými má USA bezvízový styk. Registraci je třeba učinit nejpozději 72 hodin před vycestováním, protože je třeba obdržet vyrozumění o povolené cesty. Platnost registrace je dva roky a v září roku 2010 byla zpoplatněna, současná cena je 14 USD. Více informací viz stránky Velvyslanectví USA: http://czech.prague.usembassy.gov/esta.html

4

ESTA – oficiální návod Velvyslanectví USA a časté dotazy, [online], staženo dne [25.2.2011], dostupné z: http://czech.prague.usembassy.gov/esta.html, http://czech.prague.usembassy.gov/esta_faq.html

5

Doporučené stránky pro vyhledávání práce uvedené na webu americké ambasády, [online], staženo dne [25.2.2011], dostupné z: exchanges.state.gov/jexchanges, www.monster.com, hotjobs.yahoo.com, www.coolworks.com, www.snagajob.com, www.seasonaljobs.net, www.us-national-parks.net

8

americké vlády, které stanovují, že v rámci tohoto programu není možno pracovat ve zdravotnictví, s dětmi, ve školách, na táborech, v letadlech či na lodích a v agenturách zprostředkujících dočasné zaměstnání, na druhou stranu řadu těchto zaměstnání je možno vykonávat v rámci jiných programů (např. Camp Counselor apod.).6 Hledání pracovního místa je asi nejdůležitějším krokem, který je nutno učinit, protože je předpokladem pro úspěšný zisk veškerých povolení a víza typu J-1. Podmínkou pro vstup do USA za účelem legálního zaměstnání je kromě pracovního víza typu J-1 také potvrzený formulář DS2019 - ten deklaruje způsobilost k zisku tzv. Exchange visitor´s status (statut výměnného pracovníka) a vzniká poté, co budoucí zaměstnavatel zadá veškeré údaje o pracovní pozici a době trvání zaměstnání do systému SEVIS (Student and Exchange Visitor Information System).7 Při této příležitosti je nutno uhradit poplatek tzv. Sevis Fee, který činí pro žadatele o J-víza běžně 180 USD, ale pro účastníky programů W&T, Au-pair a Camp Counselor je snížen na pouhých 35 USD. Vyřízení víza je zpoplatněno také (cena je 140 USD), přičemž tento poplatek je možno uhradit pouze na americkém velvyslanectví v Praze. Společně s poplatkem se hradí také doručení pasu s vyřízeným vízem kurýrní službou, cena je stanovena na 200 Kč a lze ji hradit na pobočkách ČSOB nebo poštovní složenkou.8 Při vstupu do USA je třeba předložit ještě vyplněný formulář I-94W, jehož účelem je především evidence dne vstupu a odjezdu z USA (útržek formuláře je nutno uschovat a odevzdat při odjezdu - tyto útržky jsou poté odesílány na Ministerstvo pro domácí bezpečnost (Department of Homeland security)) - a formulář 6059B, který slouží jako celní prohlášení.9 Co se týče vyřizování veškerých formalit, návodů, rad a postupů, případní zájemci se mohou informovat z oficiálních zdrojů, jako jsou stránky Americké ambasády, stránky různých agentur, které se touto problematikou zabývají, nebo i stránky americké vlády či přímo Department of Homeland Security, ale i ze zdrojů 6

Příručka práce a cestování v USA, autor: Velvyslanectví USA v ČR, online, staženo dne [25. 2. 2011], dostupné z: http://www.aic.cz/cms/brochure-workntravel.pdf

7

Exchange visitor´s visas, [online], staženo dne [25 .2. 2011], dostupné z: http://travel.state.gov/visa/temp/types/types_1267.html

8

Jak platit vízové poplatky, [online], staženo dne [25. 2.2011], dostupné z: http://czech.prague.usembassy.gov/how_to_pay_fees.html

9

United States Form I-94, [online], staženo dne [25 .2.2011], dostupné z: http://immigration.terra.com/form_i94.html

9

neoficiálních, neboť informace lze nalézt na různých blozích, v diskuzích apod. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud se zájemce rozhodne vyjet na program W&T bez využití agentury, měl by být schopen si potřebné formality vyřídit bez vážnějších problémů. Možným úskalím sice může být samotné hledání práce, na druhou stranu řada zkušených absolventů pracovních pobytů je toho názoru, že pokud člověk věnuje hledání určitý čas a energii, je si v dnešní době internetu schopen práci najít téměř každý a navíc ušetří nemalou částku za programové poplatky - důkazem jsou následující tabulky, které ukazují, jak se využití agentury projeví ve výši vstupních nákladů pro uskutečnění programu. Tabulka 1: Náklady na program W&T bez využití agentury

Náklady bez využití agentury Vyřízení víza Dodání pasu s vízem kurýrní službou SEVIS fee Náklady na vyhledání práce (pouze platby za využití internetu, případně telefon)

140 USD (2674 Kč) 200 Kč 35 USD (668 Kč) 10

Pojištění na 4 měsíce (pojištění léčebných výloh, asistenční služby, úrazové pojištění)

5 000 a více (ale existuje možnost získat pojištění k platební kartě za zvýhodněnou cenu)12

Náklady celkem

9 – 9 500 Kč

500 – 1000 Kč11

Zdroj 1: Vlastní zpracování (konkrétní zdroje uvedeny u jednotlivých položek)

Z tabulky je patrné, že největší nákladovou položkou v případě individuálního zařizování práce je pojištění na 4 měsíce (které je ve stejné struktuře, jakou nabízí u programu W&T agentura Student Agency tak, aby byly ceny dobře porovnatelné). Ačkoli sazba se může zdát poměrně vysoká, přece jen, jedná se o pobyt v zámoří, a to se na ceně musí projevit. I tyto náklady lze ale jistým způsobem eliminovat, pokud má zájemce platební kartu s pojištěním, neboť pak má pojištění určitého druhu zcela zdarma. Tuto kartu pro studentská konta nabízí např. Komerční banka a to zdarma 10

Dle průměrného kurzu za rok 2010, který byl 19,1CZK/USD, dle údajů ČNB, dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/prumerne_mena.jsp?mena= USD

11

Dle údajů jednotlivých operátorů se cena za minutu volání do USA pohybuje okolo 30 – 40 Kč

12

Srovnání cestovního pojištění, [online], staženo dne [25.2.2011], dostupné z: http://www.toppojisteni.cz/cestovni-pojisteni/kalkulace-a-srovnani?phase=travelcz_quotes, https://cestovni.komercpoj.cz/TIIA/faces/jsp/screen2.jsp

10

jako součást balíčku k účtu. Signifikantním rozdílem oproti nabídkám agentur jsou náklady na hledání práce, které jsou velmi orientačně vyčísleny i pro individuální hledání práce, ale je samozřejmé, že mohou být jak vyšší, tak nižší nebo dokonce i nulové. Následující tabulka ukazuje ceny dvou programů od společnosti Student Agency (jako zástupce z řady agentur, které mají tyto programy v nabídce), kdy v případě prvním je zajištěna i práce, v případě druhém jsou zajišťovány jen formality a pojištění. Programové poplatky se liší o 270 USD, což je právě cena za zajištění práce. Zajímavé ale je, že není zahrnut poplatek za vyřízení víza a tedy dodatečných 140 USD. Co se týče nákladů na pojištění, tak Student Agency sjednává pojištění u spolupracujících pojišťoven a je tedy možno předpokládat, že toto pojištění by mohlo vycházet levněji než v případě individuálního zajištění i vzhledem k možným množstevním slevám. Ve srovnání s náklady na zajištění pobytu individuálně je ale celková cena za program W&T při využití agentury nesrovnatelně větší a z ekonomického hlediska je tedy výhodnější služeb agentury nevyužít. Tabulka 2: Náklady na program W&T za využití programu Student Agency

Cena zahrnuje

Program Placement (práci hledá Student Agency)

Program Independent (bez zajištění práce)

Programový poplatek

Náklady na zajištění práce SEVIS fee Pojištění na 4 měsíce (pojištění léčebných výloh, asistenční služby, úrazové pojištění Služby SA a partnerské agentury v USA

940 USD (17 954 Kč)

Další náklady

Vyřízení víza

140 USD (2674 Kč)

140 USD (2674 Kč)

Dodání pasu s vízem kurýrní službou

200 Kč

200 Kč

20 828 Kč

15 671 Kč

Náklady celkem Zdroj

2:

Work

and

Travel

USA,

Cca 500 – 1 000 Kč

[online],

staženo

670 USD (12 797 Kč)

dne

[28.2.2011],

dostupné

z:

http://www.studentagency.cz/pracovni-a-au-pair-pobyty/USA/Work-and-travel/

11

1.1.2 Srovnání nabídek agentur Nabídka jednotlivých agentur se od sebe v zásadě příliš neliší, a to i díky omezením daným podmínkami programu. Na českém trhu jsou v oblasti zajišťování programu W&T čtyři silní hráči – zmiňovaná Student Agency, Coolagent, CCUSA a Czech-us. Každá z nich má smlouvu s některou z partnerských agentur v USA, která má povolení zprostředkovávat pracovní pozice právě pro program W&T. Účastníci jsou umísťování v celé řadě lokalit napříč Spojenými státy od Floridy přes New York až po Los Angeles.

Student agency Student Agency je silná, na českém trhu dobře zavedená společnost, která mezi poskytovateli zahraničních pracovních pobytů patří k nejznámějším. K dispozici jsou dva typy programu W&T – Independent a Placement, kdy u prvního si účastník zajišťuje práci sám, kdežto u druhého práci shání nebo pomáhá sehnat přímo Student Agency. Je možno se zúčastnit tzv. Job Fairů (virtuální veletrhy práce, kde dochází k online setkání se zaměstnavatelem), nebo si přímo výbrat z pozic nabízených na webových stránkách. Z cenového hlediska (ceník viz Tabulka 2) se nabídka pohybuje zhruba na stejné úrovni jako u konkurence, ale velkou předností je přehledná prezentace programu na internetových stránkách, kde je podrobně rozebrána i cena, a klient tedy přesně ví, za co své peníze vydává. Slev ani akčních nabídek není mnoho, ale úhradu lze alespoň provést ve dvou splátkách, případně je možno pro vlastníky konta G2 u Komerční banky sjednat úvěr. Vzhledem k tomu, že se tato firma zabývá i prodejem letenek, je pro účastníky programu pozitivem také možnost získat zvýhodněnou letenku do cílové destinace. Specifikem nabídky Student Agency je možnost pracovat kromě obvyklých lokalit také na Aljašce nebo Havaji a nabízena je navíc poměrně pestrá škála pozic - práce v zábavních centrech, národních parcích, hotelech, továrnách, v případě Aljašky pak v továrně na zpracování ryb. Uzávěrka programu Placement probíhá během března a veškeré informace lze kromě webu získat také na bezplatné infolince, případně navštívit některé z informačních přednášek.13

13

Program Work and Travel, [online], staženo dne [28.2.2011], dostupné z: http://www.studentagency.cz/pracovni-a-au-pair-pobyty/USA/Work-and-travel/

12

Coolagent Dalším hráčem na trhu poskytovatelů programu W&T je společnost Coolagent. I tato organizace poskytuje dva druhy programů tentokrát s názvem Self-Placement a Into-placement (opět s rozdílem v zajištění práce), ale je zřejmé, že na rozdíl od Student Agency se na zajišťování práce příliš nezaměřuje a potenciální zájemci jsou spíše pobízeni k volbě programu Self-Placement. Popis pracovních pozic, které je společnost schopna zajistit, navíc ani na webových stránkách není uveden. Cenově se obě sice společnosti příliš neliší, ale Coolagent nenabízí žádnou výraznou konkurenční výhodu.14 Tabulka 3: Ceny programů společnosti Coolagent

Typ programu

Poplatek

COOLAGENT Self-Placement

450 USD (8 595 Kč) 180 USD (3 438 Kč) pojištění

COOLAGENT Into-Placement

Navíc 220 USD za zabezpečen í pracovní pozice

Zdroj

3:Work

and

Travel

Cena zahrnuje

neuvedeno

neuvedeno

ISA,

[online],

Cena nezahrnuje SEVIS fee - 35 USD 140 USD – vyřízení víza 200 Kč kurýrní služba SEVIS fee - 35 USD 140 USD – vyřízení víza 200 Kč kurýrní služba staženo

dne

Celkové náklady

15 575 Kč

19 777 Kč

[14.3.2011],

dostupné

z:

http://www.coolagent.cz/cz/5-usa-work-travel.html

CCUSA (Camp Counselor USA) Třetím velkým zprostředkovatelem pobytů W&T je agentura CCUSA, která je na rozdíl od obou předchozích mezinárodní a byla navržena přímo Úřadem federální vlády USA. Tato společnost je činná již od roku 1986 a snad i proto má nejpropracovanější nejen webové stránky, ale i poskytované služby. Programy jsou opět dvojí, tentokrát s názvem Placement a Independent, a nabízí se skutečně nepřeberné množství pracovních pozic všeho druhu. Cena u obou programů je nižší než u ostatních společností, ale na stránkách nelze dohledat, co přesně poplatky zahrnují. CCUSA poskytuje účastníkům svých programů velmi dobrou podporu a zajímavý je především koncept tzv. Footprints, což je souhrn informací nejen o práci, ale i o možnosti vrácení daní, social security apod. 14

Program Work and Travel USA, [online], staženo dne [28.2.2011], dostupné z: http://www.coolagent.cz/cz/5-usa-work-travel.html

13

a obsahuje také informace předchozích účastníků programu o jednotlivých zaměstnavatelích, což může potenciálním zájemcům značně usnadnit rozhodování. Na webových stránkách lze nalézt také brožury či videa nebo je opět nabízena možnost zúčastnit se informačních přednášek.15 Tabulka 4: Ceny programů společnosti CCUSA

Název programu

Programové poplatky

CCUSA Independent

120 EUR (3 034 Kč16) – registrační poplatek 225 EUR (5692 Kč) přijímací poplatek

CCUSA Placement

120 EUR (3 034 Kč) registrační poplatek 479 EUR (12 118 Kč) přijímací poplatek

Zdroj4:Work

Experience

USA,

ceník,

Cena zahrnuje

Cena nezahrnuje

Celkové náklady

neuvedeno

SEVIS fee -35 USD 140 USD vyřízení víza 200 Kč kurýrní služba

12 268 Kč

neuvedeno

SEVIS fee 35 USD 140 USD – vyřízení víza 200 Kč kurýrní služba

18 694 Kč

[online],

staženo

dne

[14.3.2011],

dostupné

z:

http://www.ccusa.cz/Nab%C3%ADzen%C3%A9programy/WorkExperienceUSASummer.aspx

Czech-Us Poslední konkurent je společnost Czech-US. Tato společnost nabízí nejširší spektrum programů typu W&T a mezi nimi také velmi oblíbený program Plavčík v USA. Program Práci mám se v zásadě neliší od ostatních programů typu Independent, mnohem zajímavější je však nabídka programů, kde práci zařizuje agentura. Program Czech-us Jobs umožňuje zájemcům vybrat si z pozic, které jsou nabízeny přímo agenturou a jsou zveřejňovány online, program s názvem CCU-Jobs pak nabízí přístup do tzv. Job Board databáze od spolupracující americké agentury CCI (Center for Cultural Interchange), kde je opět možno nalézt vhodnou pozici online, přičemž variantou je i program CCI Easy Jobs, který garantuje zaměstnavatele z databáze CCI. 15

Program Work Experience Summer USA, [online], staženo dne [28.2.2011], dostupné z: http://www.ccusa.cz/Nab%C3%ADzen%C3%A9programy/WorkExperienceUSASummer.aspx

16

Dle průměrného kurzu za rok 2010, který byl 25,3CZK/EUR, dle údajů ČNB, dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/prumerne_mena.jsp?mena= EUR

14

Využít mohou uchazeči také programu GEC Jobs, kdy je práce zajišťována od dalšího partnera, tentokrát společnosti GEC a je zde garantována minimální mzdová sazba 7 USD/hod. Nabízené pozice jsou především v řetězcích rychlého občerstvení (Subway) nebo restauracích, garanci mzdy 7,25 USD/hod. pak získá účastník při využití partnerské agentury CSB International nebo CICD (Center for international career development) a účasti v programu CSB Jobs případně AWA Jobs. Posledním programem k využití je již zmiňovaný Czech-Us plavčík, který je možno absolvovat jak v rámci Work and Travel, tak v rámci programu Kemp v USA (viz kap. 1.3). Nutnou podmínkou pro zařazení do tohoto programu je absolvování tzv. Lifeguad Training, který je zakončen vydáním certifikátů ARC (American Red Cross). Tyto certifikáty obsahují certifikát plavčíka, který je platný po dobu tří let, a certifikát kardiopulmonální resuscitace, který je platný pouze jeden rok. Poplatek za účast na kurzu plavčíka se pohybuje pro prvoúčastníky od 7 000 do 10 000 Kč v závislosti na termínu přihlášení. Kromě pestré škály programů může u této společnosti zaujmout i zisk bonusu či slevy z ceny za kamarády přivedené do programu. V cenách programů většinou není zahrnuto pojištění, to je ale možno sjednat online přímo na webových stránkách Czech-us - minimální výše pojištění na den je pro účastníky programu W&T 1,15 EUR. Ceny programových poplatků se v závislosti na typu programu pohybují od 299 USD výše a zároveň musí být zaplacen zprostředkovatelský poplatek v hodnotě 4 000 Kč. Nejlevněji vychází program Práci mám, naopak nejdražší je program Plavčík v USA a to především kvůli ceně kurzu plavčíka. Vše je podrobně zobrazeno v následující tabulce.

15

Tabulka 5: Ceny programů od společnosti Czech-us Název programu

Programové poplatky

Cena zahrnuje

Práci mám

299 USD programový poplatek zprostředkovatelský poplatek* 4 000 Kč

Vyřízení formuláře DS 2019, bankovní poplatky, asistence při vyřizování víz a formulářů, orientation v USA

Czech US Jobs

Programový poplatek 299 USD zprostředkovatelský poplatek 4 000 Kč

Vyřízení formuláře DS 2019, bankovní poplatky, asistence při vyřizování víz a formulářů, orientation v USA, zajištění zaměstnavatele

Czech US – CCI Jobs

Programový poplatek 574 USD zprostředkovatelský poplatek 4 000 Kč

Vyřízení formuláře DS 2019, bankovní poplatky, asistence při vyřizování víz a formulářů, orientation v USA, zajištění zaměstnavatele

Czech US – CCI Easy Jobs

Programový poplatek 684 USD zprostředkovatelský poplatek 4 000 Kč

Vyřízení formuláře DS 2019, bankovní poplatky, asistence při vyřizování víz a formulářů, orientation v USA, zajištění zaměstnavatele

Czech us – GEC Jobs

Programový poplatek 695 USD, zprostředkovatelský poplatek 4 000 Kč

Czech us – GEC plavčík

CSB Jobs

AWA Jobs

Programový poplatek 655 USD, zprostředkovatelský poplatek 4 000 Kč Účast na kurzu plavčíka – 8 500 Kč** Programový poplatek 685 USD zprostředkovatelský poplatek 4 000 Kč Programový poplatek 765 USD Zprostředkovatelský poplatek 4 000 Kč

vyřízení formuláře DS2019 zdravotní a úrazové pojištění, SEVIS fee, bankovní poplatky orientation v USA, možnost výběru zaměstnavatele z nabídky GEC vyřízení formuláře DS2019 zdravotní a úrazové pojištění SEVIS fee, bankovní poplatky orientation v USA možnost výběru zaměstnavatele z nabídky GEC

Cena nezahrnuje SEVIS fee - 35 USD 140 USD – vyřízení víza Pojištění – min. 1,15 EUR/den 200 Kč kurýrní služba SEVIS fee - 35 USD 140 USD – vyřízení víza Pojištění – min. 1,15 EUR/den 200 Kč kurýrní služba SEVIS fee - 35 USD 140 USD – vyřízení víza Pojištění – min. 1,15 EUR/den 200 Kč kurýrní služba SEVIS fee - 35 USD 140 USD – vyřízení víza Pojištění – min. 1,15 EUR/den 200 Kč kurýrní služba 140 USD – vyřízení víza 200 Kč kurýrní služba

Celkové náklady 16 703 Kč

16 703 Kč

21 955 Kč

24 055 Kč

20 017 Kč

SEVIS fee - 35 USD 140 USD – vyřízení víza 200 Kč kurýrní služba Pojištění

28 553 Kč

vyřízení formuláře DS2019, zdravotní a úrazové pojištění SEVIS fee, bankovní poplatky,orientation v USA

140 USD – vyřízení víza 200 Kč kurýrní služba Pojištění

19 875 Kč

vyřízení formuláře DS2019,zdravotní a úrazové pojištění SEVIS fee v ceně 35 USD, bankovní poplatky orientation v USA

140 USD – vyřízení víza 200 Kč kurýrní služba Pojištění

21 396 Kč

*cena se liší dle toho, kdy proběhne registrace do programu, začíná na 1 500 Kč v říjnu a končí na 6 000 Kč v dubnu ** cena závisí na době přihlášení do kurzu

Zdroj5:Work and Travel USA, ceník, [online], staženo dne [14.3.2011], dostupné z: http://www.czech-us.cz/work-and-travel-usa/cenik/

1.2 Au-pair programy Au-pair pobyty jsou snahou nabídnout zájemcům nejen brigádu v zahraničí, ale i možnost poznat blíže kulturu a způsob života v dané zemi. Svůj pobyt totiž účastníci tráví v hostitelské rodině, kde se starají o děti a většinou částečně i o domácnost, přičemž kromě ubytování a stravy je jim rodinou poskytováno také kapesné. Veškerá základní pravidla a podmínky au-pair pobytů v Evropě jsou ustanovena v tzv. European agreement on au pair placement.17 Jako au-pair je možno vyjet v podstatě do všech zemí západní a jižní Evropy, případně také do zámoří, a variabilní je také délka pobytu, kdy klasické au-pair vyjíždějí do zahraničí na rok, ale je možno využít také krátkodobější pobyty na několik měsíců především v období letních prázdnin. Výhodou au-pair programů je, že je lze většinou velmi dobře skloubit se studiem jazyka, protože au-pair se během svého pobytu může účastnit jazykových kurzů, které někdy dokonce hradí hostitelská rodina. Výše kapesného se v jednotlivých zemích liší, dle údajů Student Agency je nejvyšší kapesné v USA či Belgii (450 EUR měsíčně). Možnou nevýhodou programu au-pair je, že valná většina hostitelských rodin si žádá au-pair na dlouhodobější pobyt (většinou 12 měsíců) a nabídka krátkodobých letních au-pair pobytů tudíž není tak široká. Na letní au-pair jsou navíc kladeny vyšší nároky z hlediska času stráveného prací a není proto často možné účastnit se jazykových pobytů. Práce au-pair je vhodná spíše pro dívky, protože o chlapce rodiny nemají příliš velký zájem.

1.2.1 Výjezd za využití agentury Stejně jako ostatní programy, i program au-pair lze absolvovat za využití agentury nebo si vše zařídit individuálně, obojí s sebou nese jak výhody, tak nevýhody. Využití agentury přináší větší jistotu a zjednodušuje celý proces z organizačního hlediska – po dodání veškerých formalit (většinou životopis, reference minimálně od dvou osob, fotografie, kopie pasu, kopie řidičského průkazu a lékařské potvrzení) a případně i absolvování krátkého pohovoru agentura nalezne vhodnou rodinu, zprostředkuje kontakt, zařídí podpis smlouvy a následně je také schopna zařídit pojištění, letenky apod. Součástí komplexního servisu by měla být 17

European agreement on au pair placement, [online], staženo dne [1.3.2011], dostupné z: http://conventions.coe.int/Treaty/EN/Treaties/Html/068.htm

17

také podpora v zahraničí, především asistence při jakémkoli problému s rodinou, zařízení náhradního ubytování nebo garance vyhledání náhradní rodiny pro případ neshod s rodinou původní (pro letní au-pair pobyty ale např. agentura Coolagent nezaručuje). V České republice se zprostředkováním au-pair programů zabývá nepřeberné množství agentur a výběr je tedy velmi široký, což ale na druhou stranu zvyšuje riziko nepoctivého obchodu. Při výběru je třeba dát si velký pozor na to, zda je daná agentura seriozní a zjistit si o ní co nejvíce údajů – ideálně dohledat i zkušenosti bývalých účastníků programů. Zásadní rozdíly v nabídce lze hledat ve dvou oblastech, první z nich je spektrum zemí, protože některé ze společností se specializují pouze na jedinou zemi (obvykle Velká Británie), druhou z nich pak je výše programového poplatku, přičemž se většinou jedná o rozdíly v řádu 500 – 1 000 Kč. Podíváme-li se tedy na cenové relace, pak cena za zajištění au-pair pobytu se pohybuje většinou v rozmezí 2 000 – 4 000 Kč, nejlevnější je programový poplatek v případě dlouhodobějších pobytů (nad 6 měsíců), pro letní pobyty je cena vyšší, ale obvykle se neliší v závislosti na lokalitě (v rámci Evropy). Nevýhodu mají chlapci, protože většina agentur si za umístění chlapců účtuje vyšší částku, než je tomu v případě dívek, stejná situace pak platí i v případě umisťování párů. Většinou je možno hradit poplatek ve dvou splátkách s tím, že druhá splátka se hradí až po zajištění umístění do rodiny (např. Agentura AAA nabízí registraci za 480 Kč, po zajištění umístění do rodiny se doplácí v případě krátkodobého pobytu 1 500 Kč).18 Jak již bylo řečeno, poplatek nezahrnuje pojištění, ale většina agentur jej na požádání zajistí (např. Student Agency nabízí pojištění ve spolupráci s pojišťovnou Allianz pro pobyt na 3-6 měsíců za cenu 2 800 Kč) nebo je možno využít služeb komerčních pojišťoven. Cena cestovního pojištění se v základní variantě pohybuje kolem 20 Kč na den, je možno dokoupit také úrazové pojištění za příplatek 3-5 Kč na den. Celkově tedy pojištění na 4měsíční pobyt (120 dní) vyjde

18

Au-pair programy – informace jednotlivých agentur, [online], staženo dne [10.3.2011], dostupné z: http://www.studentagency.cz/pracovni-a-au-pair-pobyty,http://www.agenturaall.cz/letni-au-pairpobyty.html, http://www.aaa-agency.cz/pages/4-cenik-au-pairhttp://lochneska.cz/aupair-anglie-anglii, http://www.coolagent.cz/cz/1-au-pair.html?aln=cz,http://www.studyline.cz/au-pair, http://www.nazkusenou.cz/vase-zkusenosti.html

18

na 2 - 3 000 Kč, uvažujeme-li pobyt v Evropě.19 Jedná-li se o dlouhodobý pobyt na více než 6 měsíců, je možno si odhlásit placení zdravotního pojištění v ČR na dobu výjezdu do zahraničí a platit pouze pojištění cestovní.20

1.2.2 Individuální pobyty Vzhledem k tomu, že na rozdíl od např. programu Work and Travel není třeba zajišťovat tak velké množství formalit a letní au-pair pobyty většinou probíhají v Evropě, řada zájemců služeb agentury nevyužívá. Klíčovou fází procesu zajišťování pracovního pobytu je především vyhledání vhodné rodiny, což probíhá nejčastěji online. Na počátku je dobré se registrovat na některý ze serverů, které se zaměřují na hledání au-pair (např. http://www.aupair-world.net) a vytvořit si svůj profil. Při tvorbě profilu jde v zásadě o tři druhy informací – obecné (jméno, datum narození, kontakt apod.), kvalifikace a schopnosti (zkušenosti s hlídáním dětí, znalost jazyků, řidičský průkaz, kurzy a certifikáty apod.) a preference (kde chce uchazeč pracovat, jak dlouho, s jak velkými dětmi, ochota pracovat s postiženými dětmi apod.), poté je na závěr možno přiložit motivační dopis a přidat pár řádek o sobě. Většina serverů poskytuje registraci zdarma a po úspěšném dokončení registrace je profil zařazen do databáze. Po registraci je možno postupovat dvojím způsobem. První možnosti je pasivní vyčkávání na nabídky od rodin, kterým se bude líbit profil zájemce, druhou možností je aktivní vyhledávání příležitostí. Již zmiňovaný AuPairWorld např. shromažďuje nabídky od rodin z celého světa s popisem rodiny i její představy o tom, co od au-pair očekává a co naopak nabízí. Velkou výhodou je tedy možnost vybrat si rodinu z preferované lokality a po zhodnocení nabídky ji kontaktovat. Je velmi dobré se s rodinou domluvit na podepsání smlouvy jako zajištění vůči řadě rizik. Nejčastěji se au-pair setkávají s nedodržením domluvené pracovní doby a pozdním vyplácením

19

Srovnání cestovního pojištění, [online], staženo dne [10.3.2011], dostupné z: https://cestovni.komercpoj.cz/TIIA/faces/jsp/screen2.jsp,http://www.top-pojisteni.cz/cestovnipojisteni/kalkulace-a-srovnani?phase=travelcz_quotes,http://www.top-pojisteni.cz/cestovnipojisteni/kalkulace-a-srovnani?phase=travelcz_quotes

20

Informace o programu au-pair, [online], staženo dne [10.3.2011], dostupné z: http://www.studentagency.cz/pracovni-a-au-pair-pobyty/velka-britanie/au-pair/

19

kapesného. Vzory smluv lze nalézt na internetu volně ke stažení, případně je možné využít i odborné právní pomoci.21 Bez ohledu na to, zda se nakonec účastník s rodinou dohodne na sepsání smlouvy nebo ne, je třeba si nastavit podmínky a domluvit se nejen na pracovní době, povinnostech, výplatě mzdy apod., ale také na postupu při řešení nestandardních situací (zranění dítěte) a nedodržování disciplíny dětmi, protože každá rodina dává dětem jinou míru volnosti a především volí různé druhy trestů. Spousta au-pair se v zemích jako je Velká Británie nebo USA, kde je režim a výchova proti ČR volnější, setkala s problémy a nepochopením ze strany rodičů. Požadavky na au-pair, které jsou vyžadovány agenturou, jsou bezúhonnost (často nutno přiložit výpis z rejstříku trestů), předchozí praktické zkušenosti s dětmi, věk mezi 18 – 28 lety (může se mírně lišit dle agentury či země), u chlapců mezi 20-27 lety a znalost anglického jazyka na komunikativní úrovni (mírně pokročilý), v případě neanglicky mluvících zemí pak buď místní jazyk na komunikativní úrovni (např. Francie), nebo velmi dobrá znalost angličtiny a základy místního jazyka (např. Itálie), případně alespoň ochota se místní jazyk učit (např. u dlouhodobých au-pair pobytů ve Finsku). Budoucí au-pair také musí být svobodná a bezdětná.22 Pokud hledá budoucí au-pair svou rodinu sama, požadavky často nejsou tak náročné, ale každá rodina si zase klade určité specifické požadavky, které jsou pro ni důležité, ať již je to řidičský průkaz, požadavek na au-pair nekuřačku, nebo ryze praktické podmínky v závislosti na dané rodině (např. rodina farmářů požaduje, aby se au-pair nebála práce se zvířaty). V obou případech je určitě výhodou především řidičský průkaz, je nutno si ale dát pozor na sjednání dobrého pojištění v případě zavinění jakékoli škody.

1.2.3 Druhy au-pair programů a mzdové podmínky V zásadě existují tři druhy au-pair programů, a to je klasická au-pair, au-pair plus a mother’s help. U prvně jmenovaného se předpokládá pracovní doba maximálně 30 hodin týdně, rodina může navíc požádat jedenkrát až třikrát týdně o babysitting, 21

Vzory smluv ke staženíí, [online], staženo dne [10.3.2011], dostupné z: http://www.expertaupair.com/Forms/EmploymentContract.pdf, http://www.nannyjob.co.uk/information/employment/employmentcontract.aspx,

22

Au-pair pobyty, [online], staženo dne [10.3.2011], dostupné z: http://www.studentagency.cz/pracovnia-au-pair-pobyty

20

au-pair má pak každý týden právo na minimálně 1 den volna. V jednotlivých zemích se ale podmínky mohou mírně lišit, protože například ve Velké Británii je pracovní doba stanovena na 25 hodin týdně, 2 večery babysittingu a dva celé dny volna pro au-pair.23 Pracovní doba u programu Au-pair

plus je delší, pro Velkou Británii

např. 35 hodin týdně plus 2 večery babbysittingu, ale je také lépe placena. Poslední možností je program Mother’s help, který je určen pro zájemkyně s mnohaletými zkušenostmi s péčí o děti nebo absolventky např. pedagogických či zdravotnických škol. Pracovní doba u tohoto programu je až 50 hodin týdně plus 2-3 večery babysittingu, s 1-1,5 dnem volna pro au-pair. Na rozdíl od klasických au-pair, které probíhají v mnoha zemích Evropy, Mother’s help je prozatím záležitostí pouze Velké Británie a Irska a vždy se jedná o dlouhodobý pobyt na 12 a více měsíců.24 Při zajištění programu Mother’s help agenturou je třeba počítat s poplatkem kolem 5 000 Kč. Při hledání práce au-pair dochází často k záměně pojmů „nanny“ a „au-pair“ a řada rodin i potenciálních uchazečů jsou toho názoru, že tyto pojmy jsou synonymy, což v praxi pravda není. Rozdíl tkví především v tom, že tzv. „nannies“ jsou buď přímo občankami dané země, nebo alespoň rodilými mluvčími, a mají kvalifikaci pro práci s dětmi, často včetně kurzu první pomoci apod. V rodině většinou nebydlí (tzv. live out nanny), ale pouze do ní docházejí, přičemž pracují pouze v pracovních dnech, tedy od pondělí do pátku. Au-pair jsou účastnicemi kulturně výměnného pobytu, kdežto nannies jsou pouze zaměstnankyněmi dané rodiny, které se profesionálně živí hlídáním dětí. Zatímco au-pair mohou být jen mladí lidé do cca 30 let, nannies mohou být i starší. Plat nanny je samozřejmě vyšší než plat au-pair, v závislosti na zkušenostech a kvalifikaci nanny se může jednat až o dvoj nebo trojnásobek platu au-pair.25

23

Au pairs, [online], staženo dne [11.3.2011], dostupné z: http://www.babycentre.co.uk/baby/workandchildcare/aupair/

24

Mother’s help ve Velké Británii, [online], staženo dne [11.3.2011], dostupné z: http://www.studentagency.cz/pracovni-a-au-pair-pobyty/velka-britanie/mothers-help/, UK/IRL Mother’s help, [online], staženo dne [11.3.2011], dostupné z: http://www.coolagent.cz/cz/519-ukirlmothers-help.html

25

Help for au-pairs, [online], staženo dne [11.3.2011], dostupné z: http://www.greataupairs.co.uk/AuPairHelp.asp, Au pair and nanny differences, [online], staženo dne [11.3.2011], dostupné z: http://www.greataupair.com/support.cfm/topic/FAQ/faqID/61

21

Co se platu au-pair týče, mzdy se velice různí v závislosti na mnoha faktorech. Následující tabulka ukazuje srovnání mezd au-pair v jednotlivých zemích (není-li uvedeno jinak, jedná se o program au-pair-klasický), které bylo vytvořeno na základě údajů poskytnutých agenturami. Ve většině zemí je stanoveno, jaké minimální kapesné by měla rodina své au-pair poskytovat – např. pro Velkou Británii je to částka 60 GBP, pro USA 196 USD za týden. Z pohledu potenciální au-pair je prospěšné zorientovat se v tom, v jakých relacích se platy au-pair pohybují tak, aby nedošlo k nedostatečnému finančnímu ohodnocení. Tabulka 6: Měsíční mzda au-pair v různých zemích EU dle údajů agentur

Země

Měsíční mzda26

Měsíční mzda v Kč27

Velká Británie

220-400 GBP

6 490- 11 800 Kč

Velká Británie – au pair plus

Min. 320 GBP

9 440 Kč

Velká Británie – mother’help

480 – 1 000 GBP

14 160- 29 500 Kč

Irsko

Min. 300 EUR

7 500 Kč

Irsko – mother’s help

600 – 1 400 EUR

15 000 – 35 000 Kč

Nizozemsko

Min. 300 EUR

7 500 Kč

Německo

Min. 260 EUR

6 500 Kč

Rakousko

Min. 360 EUR

9 000 Kč

Itálie

Min. 280 EUR

7 000 Kč

Francie

Min. 320 EUR

8 000 Kč

Španělsko

Min. 260 EUR

6 500 Kč

Belgie

450 EUR

11 250 Kč

Průměrná mzda au-pair v Evropě

320 EUR

7 900 Kč

Zdroj 6: Vlastní zpracování 26

Přehled mezd vytvořen za využití těchto zdrojů, [online], staženo dne [11.3.2011], dostupné z: http://www.coolagent.cz/cz/519-ukirl-mothers-help.html,http://www.agenturaall.cz/letni-au-pairpobyty.html,http://www.studentagency.cz/pracovni-a-au-pair-pobyty, http://www.transitionsabroad.com/publications/workabroad/articles/workasaupairineurope.shtml, http://www.babycentre.co.uk/baby/workandchildcare/aupair/

27

Výpočet proveden za využití průměrného kurzu libry a eura za rok 2010, [online], staženo dne [11.3.2011], dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/prumerne_mena.jsp?mena= GBP, http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/prumerne_mena.jsp?mena= EUR

22

Na webových serverech, které se problematikou au-pair zabývají, jsou ale uvedeny rady i pro rodiny, které au-pair shánějí, neboť řada z nich také nemá představu, jaký plat by měly své au-pair nabídnout. Zajímavý návod poskytuje server http://www.greataupair.com, který vymezuje šest kategorií, dle kterých by měla rodina au-pair ohodnotit a dle bodové hodnoty je poté doporučen plat. Toto komplexní hodnocení zahrnuje zkušenosti, vzdělání (např. absolventi magisterských oborů VŠ by měli obdržet plat až o 40 % vyšší), míru zodpovědnosti za děti a požadované úkoly, ale také atraktivnost dané rodiny ve smyslu interakce nabídky s poptávkou (např. žijeli rodina v odlehlé a neatraktivní lokalitě, mělo by se to projevit i na platu au-pair). Tabulka pod textem ukazuje, jaké platové podmínky udává na svých stránkách právě zmiňovaný server http://www.greataupair.com a může posloužit jako zajímavé srovnání k údajům, které udávají agentury zprostředkovávající práci au-pair, protože mzdy uváděné zde jsou na první pohled nižší. Tabulka 7: Platové podmínky v Evropě dle serveru Greataupair.com

Typ programu (Evropa)

Měsíční plat v EUR

Au-pair

208 – 260 EUR

5 200 – 6 500 Kč

Au-pair plus

312 – 380 EUR

7 800 – 9 500 Kč

Mother’s help

416 – 480 EUR

10 400 – 12 000 Kč

Měsíční plat v Kč

Pracovní doba 5 dní x 5 hodin, 2-3 večery babbysittingu 2 dny volna 5 dní x 6 hodin, 2-3 večery babysittingu 2 dny volna 6 dní x 8 hodin 4-5 večerů babysittingu 1 den volna

Zdroj 7:Platové podmínky pro au-pair, [online], staženo dne [16.3.2011], dostupné z: http://www.greataupair.com/support.cfm/topic/FAQ/faqID/48

Záleží samozřejmě na konkrétní rodině, jakou mzdovou sazbu nastaví, a i když by se na první pohled mohlo zdát, že mzdy au-pair jsou nízké, nelze opomíjet fakt, že strava i ubytování je hrazeno hostitelskou rodinou, čímž životní náklady prudce klesají. Na druhou stranu na příkladu Velké Británie lze jednoduchou úvahou dospět k tomu, že au-pair se z rodině finančního hlediska vždy vyplatí více, než např. nanny, protože je–li minimální mzda pro pracovníky nad 21 let 5,93 GBP28, pak by rodinu 28

Current national minimum wages, [online], staženo dne [11.3.2011], dostupné z: http://www.direct.gov.uk/en/Employment/Employees/TheNationalMinimumWage/DG_10027201

23

služby nanny za předpokladu odpracovaných 25 hodin týdně a tedy 100 hodin měsíčně vyšly na téměř 600 GBP, což je dvoj nebo trojnásobek platu au-pair a i když nelze zapomínat, že je au-pair poskytována strava a ubytování, i po přičtení těchto nákladů vychází služby au-pair výrazně levněji. Hostitelská rodina musí au-pair poskytnout dostatek času pro návštěvu jazykového kurzu a v některých zemích je dokonce tento kurz rodinou hrazen (Nizozemsko, Belgie) nebo na něj rodina alespoň přispívá (Rakousko, Francie). Ceny kurzů napříč zeměmi poměrně variují, často je však možno v rámci různých vládou podporovaných programů navštěvovat kurzy zdarma. Velkou výhodou je pobyt v zemích jako např. Velká Británie, kde jsou jazykové kurzy rozšířené a lze je navštěvovat v jakékoli lokalitě a nalézt kurz odpovídající momentální úrovni angličtiny. Kurzy pro au-pair bývají vesměs intenzivní a to v rozsahu minimálně 15 hodin týdně, přičemž cena jedné hodiny se pohybuje od 6 GBP výše.29

1.3 Programy typu Camp Counselor Jak už název napovídá, tyto programy se týkají práce na letních kempech a táborech pro děti, které jsou organizovány v USA. Program International Camp Counselor je nejstarším programem, který umožňuje získat vízum J-1 (viz dříve) a funguje již od roku 1959.30 V zásadě tento program nabízí dva druhy pracovních pozic – pozice vedoucího či instruktora (camp counselor) a pozice pomocné pracovní síly (support staff), což je souhrnný název pro pracovníky, kteří se starají o úklid a údržbu, kuchaře, číšníky, řidiče, ale i podpůrné administrativní pracovníky. Pracovník na pozici vedoucího/instruktora se stará o program a zábavu pro děti a často bývá s dětmi i ubytován. Dle zkušeností a dovedností je možno na pozici camp counselor pracovat jako specializovaný vedoucí, který děti vyučuje, trénuje apod., nebo všeobecný vedoucí, který funguje spíše jako určitý dohled či doprovod. Z hlediska platového ohodnocení je ale více zaplacena pozice Support Staff, přičemž

29

Learn english as an au-pair in Britain, [online], staženo dne [15.3.2011], dostupné z: http://www.smartaupairs.com/news-read.aspx?news=17 Informace o kurzech angličtiny, [online], staženo dne [15.3.2011], dostupné z: http://www.englishuk.com/en/students

30

International camo counselor programme, [online], staženo dne [15.3.2011], dostupné z: http://www.internationalymca.org/new_site/node/62

24

mzda se často liší dle druhu vykonávané pozice, ale nemusí to být pravidlem. Vždy je naopak pravidlem rozlišení výše mzdy s ohledem na věk.

1.3.1 Specifika programu Camp Counselor Důležitým faktorem, který vede účastníky k výběru programu Camp Counselor, bývá často především to, že uchazeči o pozici Camp Counselor nemusí být studenty VŠ ani VOŠ, kdežto u Support staff pozice platí stejné kritérium jako u programu W&T. Tyto odlišnosti se promítají také do žádostí o vízum, protože budoucí pracovníci na pozici Support Staff žádají o J-1 vízum typu W&T, což jim přináší výhodu především v tom, že si po skončení práce na táboře mohou nalézt na zbylý čas práci jinou a po vypršení lhůty mohou stejně jako účastnící programu W&T pobýt v USA ještě 30 dní navíc a cestovat. Pracovníci, kteří budou zaměstnáni na pozici Camp Counselor, žádají o J-víza typu Camp Counselor, přičemž toto vízum je opravňuje jen a pouze k práci na pozici Camp Counselor a nemohou si tedy po skončení kempu či tábora najít jiné zaměstnání. Vízum je platné pouze po dobu určenou ve smlouvě (doba práce na táboře) a maximální délka pobytu je stejná jako u W&T víza. Platnost Camp counselor programů je opět omezena na dobu od května do září a je také nutno zaplatit poplatek SEVIS.31 Z výše uvedeného tedy vyplývá, že ač má Camp Counselor program s programem W&T hodně společného, liší se ve dvou podstatných věcech - pro účast není nutno být studentem a je možno pracovat na pozicích, které jsou z W&T vyňaty (práce s dětmi – viz dříve). V USA je tradice dětských táborů velmi silná, což dokládá i údaj agentury CCUSA, že v USA ročně proběhne 12 000 táborů, kterých se zúčastní 10 milionů dětí,32 z čehož plyne výhoda v tom, že množství táborů je nepřeberné a zájemci si mohou vybrat nejen dle lokality, ale i dle tematického zaměření nebo dle pořadatele (neziskové organizace, agentury, soukromé tábory apod.). Potenciální zájemci o práci v zahraničí, kteří se v ČR věnují nějaké zájmové činnosti (sport, umění apod.), mohou ocenit možnost využít svých dovedností i při práci. Až na výjimky navíc není potřeba vlastnit žádná osvědčení nebo certifikáty.

31 32

J-1, Camp counselor, staženo dne [15.3.2011], dostupné z: http://www.lifeadventures.us/CC.html Program Camp Counselors, staženo dne [15.3.2011], dostupné z: http://www.ccusa.cz/Nab%C3%ADzen%C3%A9programy/CampCounselorsUSA.aspx

25

Díky obrovské poptávce jsou navíc v USA pořádány i tábory specifického druhu, např. náboženské tábory nebo tábory pro postižené děti. Zájemci z řad studentů pedagogických, zdravotnických či sociálních oborů tak mohou získat i zajímavou praxi, což třeba v případě programu W&T říct nelze.33 Na táborech je možné pracovat i jako plavčík nebo zdravotník, ale zde již je třeba dovednosti doložit platným certifikátem. U programu typu Camp Counselor lze najít podobnost také s programem au-pair, protože i zde je účastníkovi zdarma zajištěno ubytování i strava a kromě toho, že tak odpadají některé starosti, naskýtá se zde možnost poznat hlouběji americký styl života včetně stravovacích návyků, navíc personální obsazení táborů bývá většinou pestrou směsicí všech národností, což může být také cennou zkušeností. Výjimkou je tento způsob vycestování v tom, že ve většině případů zaměstnavatel hradí letenku alespoň tam, nebo na ni do určité výše přispívá, je třeba si dát ale pozor na to, zda se tato skutečnost poté neprojeví v platu (účastnící, kterým je letenka hrazena mají nižší plat a mohou tratit více, než byl příspěvek na letenku).34

1.3.2 Srovnání nabídek agentur CCUSA (Camp counselor USA) Stejně jako v případě programu W&T, i u Camp Counselor je možno vyzdvihnout mnohaleté zkušenosti této agentury, díky kterým poskytuje nejpestřejší a nejkomplexnější nabídku pobytů. Kromě obecných podmínek daných typem programu CCUSA upozorňuje na to, že v případě zájmu o pozici Camp counselor jsou hledáni pouze zájemci, kteří mají zkušenosti s prací s dětmi (dostačující je ale i např. hlídání sourozenců) a mohou nabídnout nějaké specifické dovednosti (sport, hra na hudební nástroj apod.). Na rozdíl od programu W&T není nabízena možnost společného umístění dvou a více osob na jednom táboře a nelze si ani vybírat lokalitu.

33

Types of camp, staženo dne [15.3.2011], dostupné z: http://www.campamerica.co.uk/types-ofcamp.php

34

Informace o programech typu Camp Counselors, [online], staženo dne [16.3.2011], dostupné z: http://www.studentagency.cz/pracovni-a-au-pair-pobyty/USA/Camp/, http://www.czech-us.cz/kempv-usa/o-programu/ , http://www.ccusa.cz/Nab%C3%ADzen%C3%A9programy/CampCounselorsUSA.aspx , http://www.campamerica.co.uk/

26

V zásadě jsou nabízeny dva programy, které se liší pouze v tom, že u jednoho je letenka hrazena a u druhého nikoliv. Zaměstnavatele si je možno najít i na tzv. Camp fairu (online veletrh práce, podobně jako Job Fair), ten ale probíhá pouze jedenkrát za rok a počet míst je omezen. Ceny programových poplatků včetně dodatečných nákladů jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 8: Náklady na program Camp Counselor s agenturou CCUSA

Název programu

Varianta s letenkou

Varianta bez letenky

Programové poplatky Registrační poplatek – 120 EUR Přijímací poplatek – 275 EUR Registrační poplatek – 120 EUR Přijímací poplatek – 105 EUR

Cena nezahrnuje

Celkové náklady

Vyřízení víza – 140 USD Kurýrní služba – 200 Kč Výpis z rejstříku trestů – 50 Kč Lékařské potvrzení 300 Kč

13 085 Kč

Vyřízení víza – 140 USD Kurýrní služba – 200 Kč Výpis z rejstříku trestů – 50 Kč Lékařské potvrzení 300 Kč Letenku

8 835 Kč + cena letenky cca 11 000 Kč (závisí na lokalitě)

Zdroj8:Poplatky pro program Camp counselor, [online], staženo dne [16.3.2011], dostupné z: http://www.ccusa.cz/Nab%C3%ADzen%C3%A9programy/CampCounselorsUSA/Va%C5%A1e poplatky.aspx

Jak je vidět, varianta s letenkou je levnější o 170 USD, což se na první pohled může zdát výhodné, ale je třeba vzít v potaz i již zmiňovaný rozdíl ve mzdě, pro účastníky varianty s letenkou a bez. Tabulka pod textem ukazuje porovnání mezd dle věku, pozice a typu programu. U pozice Camp Counselor se plat zvyšuje, je-li účastník držitelem certifikátu plavčíka (LG – lifeguard certificate) nebo výuky plavání (WSI – water safety instructor nebo swim instructor).

27

Tabulka 9: Mzdové ohodnocení pro účastníky programu s CCUSA dle věku, pozice a typu programu (mzda za 9 týdnů práce)

Pozice

Camp counselor 19 – 20 let Camp counselor 21 let a více LG/WSI 19 – 20 let LG 21 let a více Support Staff

Mzda program s letenkou

Mzda (program bez letenky)

Rozdíl ve mzdě dle programu

Rozdíl mezi mzdou a vstupními náklady pro program s letenkou

975 USD

1 610 USD

635 USD

295 USD

1 110 USD

1 845 USD

745 USD

430 USD

1 075/1 125 USD 1 200/1 250 USD

1 710/1 760 USD 1 945/1 995 USD

635 USD

395 USD/445 USD

745 USD

520 USD/570 USD

1 290 USD

1 680 USD

390 USD

610 USD

Zdroj9: Mzdové podmínky programu Camp Counselor, [online], staženo dne [16.3.2011], dostupné z:http://www.ccusa.cz/Nab%C3%ADzen%C3%A9programy/CampCounselorsUSA/Codostane% C5%A1.aspx

Údaje v tabulce kromě jiného ukazují, že vyšší programový poplatek v případě, že si účastník zařizuje letenku individuálně, by se měl vždy minimálně vrátit díky vyšší mzdě. V případě ceny letenky např. 11 000 Kč jsou sice náklady u programu bez letenky o 350 USD vyšší než v případě, že je letenka hrazena zaměstnavatelem, rozdíl ve mzdě bývá ale od 390 do 745 USD, takže tyto zvýšené náklady snadno pokryje. Dalším zajímavým faktem je, že rozdíl v platu podle věku účastníka může činit až 200 USD. Agentura CCUSA uvádí, že vedoucí na táborech typu Special Needs (tábory pro mentálně nebo fyzicky postižené) dostane k platu navíc prémii ve výši 100 USD.35

Student agency Student agency nabízí také dva typy programu, přičemž program Camp Regular zahrnuje zajištění umístění v táboře agenturou a hrazenou letenku do výše 700 USD, u programu Camp Pre-placed si zájemci hledají umístění sami a letenka

35

Program Camp Counselors USA, [online], staženo dne [16.3.2011], dostupné z: http://www.ccusa.cz/Nab%C3%ADzen%C3%A9programy/CampCounselorsUSA.aspx

28

hrazena není, opět se ale projeví rozdíl ve mzdě. Výhodou programu Pre-placed je pozdější uzávěrka přihlášek, která probíhá až na konci dubna. Výše programových poplatků je uvedena v následující tabulce. Tabulka 10: Ceny programových poplatků pro program Camp u společnosti Student Agency

Název programu Camp regular

Programové poplatky 393 USD

Camp preplaced

455 USD

Zdroj

10:Pobyty

v USA,

Cena zahrnuje Zajištění práce Zdravotní pojištění (3,5 měsíce) SEVIS fee Informační materiály Letenku sponzorovanou do výše 700 USD Ověření umístění v táboře Zdravotní pojištění (3 měsíce) SEVIS fee

ceník,

[online],

staženo

Cena nezahrnuje Vyřízení víza 140 USD Kurýrní služba 200 Kč

Celkové náklady 10 327 Kč, případně doplatek letenky (je-li cena vyšší než 700 USD)

Vyřízení víza 140 USD Kurýrní služba 200 Kč Letenka Pro pobyt nad 3 měsíce – pojištění 35 USD/měsíc

11 505 + letenka (cca 11 000 a více)

dne

[16.3.2011],

dostupné

z:

http://www.studentagency.cz/pracovni-a-au-pair-pobyty/USA/Camp/

Počáteční náklady na program se sponzorovanou letenkou jsou stejně jako u CCUSA nižší, i když zde tato změna není tak markantní, protože rozdíl v programovém poplatku je jen 62 USD. Při započtení ceny letenky do nákladů na účast v programu Camp-pre placed je však rozdíl již 600 USD a je tedy otázkou, zda se platy liší natolik, aby byl rozdíl v nákladech vykompenzován. Sponzorovaná cena letenky je navíc poměrně vysoká a ve většině případů by tak neměla být překročena, pokud ano, tak by se nemělo jednat o částku vyšší než 100 USD. Bohužel, Student agency uvádí pouze průměrnou mzdu (viz tabulka) a nelze tedy přesně vyhodnotit, která varianta je ekonomicky výhodnější. Na první pohled je ale viditelné, že oproti CCUSA získají účastníci výrazně vyšší mzdu po odečtení vstupních nákladů, a to především díky nižším programovým poplatkům.36

36

29

Tabulka 11:Srovnání mezd a nákladů pro jednotlivé programy

Pracovní pozice a věk

Camp Counselor 19-20 let Camp Counselor 21 a více let Support Staff 19 a více let Zdroj

11:Programy

v USA

Mzda za 9 týdnů práce

Rozdíl mezi vstupními náklady a mzdou pro Camp regular

1 000 USD

Cca 500 USD (dle kurzu)

1 100 USD

Cca 600 USD (dle kurzu)

1 300 USD –camp,

[online],

Cca 800 USD (dle kurzu) staženo

dne

[16.3.2011],

dostupné

z:

http://www.studentagency.cz/pracovni-a-au-pair-pobyty/USA/Camp/

Czech-us Stejně jako ostatní zajišťuje společnost Czech-Us pozice jak Camp Counselor, tak i Support staff ve variantě s individuálním zařízením práce (KempMám) i se zprostředkováním práce. Pro úspěšné zařazení do programu je třeba dodat kromě přihlášky ještě tzv. introducing video (2-3minutový spot, který účastníka představuje), tři reference a CV v angličtině. Dokumentace je po platbě předána partnerské organizaci ACES (A cultural exchange servis) a umístěna do databáze zájemců o práci v kempech v USA, kde je k dispozici zaměstnavatelům. Případným zájemcům je tento druh programu ve srovnání s konkurencí nabízen za skutečně velmi výhodnou cenu, o čemž se lze přesvědčit v tabulce. Tabulka 12: Náklady na program Camp Counselor se společností Czech Us

Název programu Kemp v USA

Programové poplatky Cca 2 000 Kč (dle doby přihlášení do programu)

Cena zahrnuje

Kemp Mám

Programový poplatek ACES 400 USD

vystavení formuláře DS-2019 a J1 Visa nonstop asistenční služba po dobu

Registrace Asistence při vyřízení víza a formalit Předodletová orientace v ČR Umístění do kempu proplacení letenky do výše 700 USD

pobytu

Cena nezahrnuje Vyřízení víza - 140 USD SEVIS fee – 35 USD Zdravotní a úrazové pojištění (1,15 EUR/de n)

Náklady celkem 7 930 Kč (případně doplatek za letenku, pokud cena překročí 700 USD)

Vyřízení víza – 140 USD SEVIS fee – 35 USD Zdravotní a úrazové pojištění (1,15 EUR/de n)

13 525 Kč plus cena letenky

Zdroj 12:Kemp v USA, ceník, [online], staženo dne [16.3.2011], dostupné z: http://www.czechus.cz/kemp-v-usa/kemp-mam/,http://www.czech-us.cz/kemp-v-usa/cenik/

30

1.4 Práce na farmě (sezónní práce v zemědělství) Sezónní práce v zemědělství jsou jednou z nejběžnějších forem výjezdu do zahraničí. Před několika lety byly součástí nabídky většiny agentur, dnes již klasický program Farmy v podstatě nikdo nenabízí. Většina agentur, přes které lze práci na farmě získat dnes, funguje jako zprostředkovatel prací různého druhu, kromě zemědělství se jedná i o práci v továrnách, skladech apod., někdy je zprostředkování zpoplatněno, jindy ne. Jako hlavní problém lze v současnosti označit především to, že existuje velmi málo agentur, které by nebyly podvodné, a důvěra zájemců o zprostředkování práce značně poklesla. Masový rozvoj internetu přinesl dvě změny – na straně jedné si potenciální uchazeči mohou nalézt zkušenosti s tou kterou společností a snadno a rychle se dozvědět, zda se nejedná o podvod a zda za své peníze dostanou skutečně slíbené služby, na straně druhé si také mohou mnohem snadněji nalézt práci i sami. Pokud má někdo přece jen o zajištění práce agenturou zájem, na diskusních fórech o brigádách v zahraničí se dají nalézt ty spolehlivé, pravdou ale je, že se ve většině případů jedná o společnosti zahraniční. Rozhodne-li se zájemce hledat si práci sám, může využít specializovaných portálů, které sdružují nabídky práce na farmách nebo alespoň kontakty na jednotlivé farmáře, s popisem práce, pracovního prostředí i mzdy. Seznam takovýchto webů lze mimo jiné nalézt na stránkách MPSV.37 Některé agentury nabízejí k zakoupení ucelený seznam farem spolu s kontakty a dalšími informacemi, kupříkladu na stránkách www.anglickysen.cz je možno zakoupit DVD Práce na farmách ve Velké Británii za cenu 200 Kč.38 Další možností je zisk kontaktu na konkrétní farmu od kamarádů či známých, což je asi nejlepší varianta, protože farmáři vždy upřednostňují zájemce, jejichž kamarádi či známí na dané farmě v minulosti pracovali. Volná pracovní místa bývají obsazena velmi brzy a je třeba tedy práci zařizovat co nejdříve, ideálně na přelomu roku nebo i dříve. Je samozřejmě možné hledat farmu až po příjezdu na místo, ale tato možnost je v posledních letech poměrně riskantní, protože např. ve Velké Británii je počet 37

Sezónní práce v zahraničí, [online], staženo dne [20.3.2011], dostupné z: http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/sezona

31

uchazečů o sezónní práce obrovský. Navíc je mnohdy opomíjeno, že práce v zemědělství má řadu specifik, se kterými je třeba počítat, protože se promítají do celého pobytu, jak bude vysvětleno v následující podkapitole.

1.4.1 Specifika práce v zemědělství Práce v zemědělství je zásadně ovlivněna počasím. Na počasí závisí úroda a podle úrody se odvíjí množství práce i najímaných pracovníků. Z tohoto důvodu je třeba být připraven na to, že vše je flexibilní a nikdy nelze nic zaručit na sto procent. Je jen velmi málo farem, kde by byla hodinová mzda, a výdělek se většinou odvíjí od nasbíraného množství (kg, bedýnky apod.), z čehož vyplývá, že slabší úroda nese nižší výdělky. Vzhledem k tomu, že až na výjimky probíhá práce pod širým nebem, počasí ovlivňuje výdělek i tehdy, je-li zaměstnanec placen od hodiny, protože pokud prší, tak se většinou nepracuje a ušlý zisk se opět navyšuje. Častým problémem je to hlavně u zemí s nestálým počasím (typicky Velká Británie). Proměnlivá je také pracovní doba, protože je-li úroda velmi háklivá na počasí (např. maliny), je v zájmu farmáře sesbírat plody z pole co nejrychleji, aby je nezachvátila plíseň nebo hniloba, a zejména ve vrcholné sezóně se tedy často musí pracovat přes čas. Málokdo si uvědomí, jak důležitá je škála plodin, které se na farmě pěstují. První odlišnost je v tom, kdy dozrávají, a tedy kdy dochází ke slizni – specializují-li se farmy jen na jednu plodinu, je možno se postupně přesouvat z místa na místo a naplánovat si tak během léta pobyt na dvou nebo třech farmách. Nikdy ale nelze přesně určit, kdy sezona skončí, navíc závisí i na konkrétním farmáři, jakým způsobem má nasmlouvané kontrakty a kolik tun dané plodiny k jejich splnění potřebuje. Druhá odlišnost je ve způsobu sběru, kupříkladu sběr jahod je mnohem náročnější než sběr malin, především proto, že malinové keříky jsou vyšší a nemusí se u nich klečet jako u jahod. V posledních deseti letech se rozšířilo pěstování ovoce v tzv. tunelech, což je v podstatě jistá forma skleníku a pro sběrače je jediná výhoda tohoto sběru v tom, že může probíhat i za špatného počasí, na druhou stranu se v tunelu drží horko a vlhko, takže pracovní podmínky nejsou příliš dobré. Co se práce jako takové týče, pak na farmě se často nejedná pouze o sběr, ale také o třídění nebo balení nasbíraného ovoce či zeleniny, případně pomocné práce při údržbě pole a podobně. Tento druh práce bývá placen od hodiny a zejména ve špatné 32

sezóně je mnohem výhodnější než samotný sběr a často i méně fyzicky náročný. Na velkých farmách je příležitost zvýšit si výdělek i tehdy, dosáhne-li člověk na pozici supervizora, který má za úkol kontrolovat ostatní pracovníky a organizovat sběr. Posledním specifikem práce na farmě je ubytování a zázemí. Většina farem nabízí za poplatek ubytování v karavanech nebo tzv. mobil home, na některých farmách se spí i ve stanech. Nejedná se tedy o žádný velký komfort, což se týká i sociálního zařízení, kde zvláštně na velkých farmách bývá často problém i s kapacitou. Záleží tedy na úvaze každého, jak je na tyto věci náročný. Farmy navíc často leží daleko od města a některé jsou velmi špatně dostupné pomocí veřejné dopravy, proto může být někdy problematické dostat se na nákup apod. Farmáři proto jednou týdně zajistí odvoz do nejbližšího supermarketu na nákup potravin, v ostatních případech je třeba využít veřejnou dopravu (např. v Anglii velmi drahé) nebo autostop.

1.4.2 Nabídka práce Práci v zemědělství lze sehnat v řadě zemí Evropy, typicky se jedná o země situované na jihu kontinentu a dále Velkou Británii. V posledních letech se rozšiřují nabídky práce v severských zemích, především v Norsku, mimo Evropu je populární také Nový Zéland. Co se týče Velké Británie, tak vůbec nejvíce se jezdí sbírat maliny a jahody, a to hlavně do hrabství Kent, Suffolk a Essex (jihovýchod Anglie) a Pertshire a Angus (jihovýchodní Skotsko). Sklizeň probíhá hlavně během července a srpna, u jahod trvá sezona někdy až do září, ale tzv. peak (vrchol sezony) nastává na přelomu července a srpna (u malin o něco dříve). Od srpna začíná také sklizeň jablek a hrušek, případně hrášku a jiných druhů zeleniny.39 Z jižní Evropy je populární Itálie, kde se pěstuje celá řada zemědělských plodin, a to především v severní a střední části (Emilia Romagna, Trentino, Lazio, Piedmont, Marche apod.). Vzhledem k široké škále plodin je možno využít pro práci dobu od června až do října, přičemž nejdříve (v červnu) dozrávají jahody a třešně, poté následují rajčata a od srpna také jablka. Velmi populární je také sběr hroznů, kde sezona nastává na konci srpna a trvá až do října. Jako poslední dozrávají olivy, které

39

Popis prací na farmách, [online], staženo dne [20.3.2011], dostupné z: http://www.anglickysen.cz/cs/prace-v-anglii/64-popis-praci-na-farmach-tipy-jak-sbirat.html

33

se podle odrůdy sklízejí celý podzim, v Itálii se pěstují hlavně v Toskánsku a na Sicílii.40 Řada zájemců o práci v zahraničí má ve svém hledáčku i Španělsko, které je velmi žádané, ale vzhledem k problémům s vysokou nezaměstnaností není zrovna ideální na hledání práce, navíc výrazně znevýhodněn je ten, kdo neumí španělsky. Do Španělska se jezdí sbírat především pomeranče a jiné citrusové plody, víno, nektarinky, jahody a také olivy, jichž je Španělsko největším producentem na světě. Nejvýznamnější zemědělskou oblastí je Andalusie, dále pak Katalánsko nebo Valencie.41 V posledních letech získává na popularitě i Norsko, kam se jezdí hlavně na jahody nebo maliny, které je díky Golfskému proudu možno pěstovat v jižních oblastech. Na zvyšující se zájem o Norsko zareagovala např. Student Agency, která nabízí program Práce na farmě v Norsku a za 420 EUR (cca 10 000 Kč) zajistí dvou až tříměsíční pobyt na některé z farem s tím, že účastník pracuje zhruba 35 hodin týdně, za což dostává kapesné asi 1 000 NOK týdně (cca 3 000 Kč). Ubytování i strava je hrazeno rodinou.42 Zajímavou alternativou k práci v Evropě je oblíbený Nový Zéland, který je významným producentem ovoce, a více než polovinu exportu ovoce představuje kiwi, které se pěstuje na obou novozélandských ostrovech, přičemž sklizeň začíná na konci března nebo v dubnu. Na Novém Zélandě je sadařství široce rozšířeno a je tedy možno pracovat i jako sběrač jablek nebo hrušek, případně se nabízí i vinná réva. Nevýhodou

40

Italy Guide – seasonal jobs, , [online], staženo dne [21.3.2011], dostupné z: http://www.justlanded.com/english/Italy/Italy-Guide/Jobs/Seasonal-Jobs Diskuse na téma práce v Itálii, [online], staženo dne [21.3.2011], dostupné z: http://www.hedvabnastezka.cz/diskuse/prace-v-zahranici/prace-nebo-brigady-italie-popr Jablka z Itálie –nikdy více, [online], staženo dne [21.3.2011], dostupné z: http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=1078

41

Ekonomická charakteristika země, [online], staženo dne [21.3.2011], dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/novy-zeland-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1001467/#sec5 Sběr kiwi na Novém Zélandu, [online], staženo dne [21.3.2011], dostupné z: http://www.cestananovyzeland.cz/prace-a-brigady/sbirani-kiwi-a-prace-na-kiwi-farme-na-novemzelandu.php

42

Program Práce na farmě v Norsku, [online], staženo dne [21.3.2011], dostupné z http://www.studentagency.cz/pracovni-a-au-pair-pobyty/Norsko/Prace-na-farmach-v-Norsku/

34

Nového Zélandu jsou ale kromě jiného vysoké vstupní náklady (především letenka), proto na sezónní práci není z ekonomického hlediska úplně ideální.43 Pro orientační představu o výdělku v zemědělství slouží následující tabulka, ve které je možno nalézt příklady úkolových mezd pro různé země a různé plodiny. Tabulka 13: Úkolové mzdy v zemědělství

Denní výdělek

Měsíční výdělek (4x5 dní v týdnu)

Měsíční výdělek v Kč

30 – 60 EUR

600 – 1 200 EUR

15 000 – 30 000 Kč

20 – 50 GBP

560 – 1 000 GBP

16 000 – 29 000 Kč

24 NZD/bin (600 kg)

170 – 200 NZD

3 000 – 4 000 NZD

39 000 – 52 000 Kč

Hrách – 0,8 EUR/kg

40 – 80 EUR

800 – 1 600 EUR

20 – 40 000 Kč

Mzda Sběr citrusových plodů Španělsko 44

Sběr malin, Skotsko Sběr kiwi – Nový Zéland45 Dánsko – sběr hrachu46

Mandarinky 1,2-1,5 EUR/bedýnka (20 kg) Pomeranče 0,6-1 EUR/bedýnka (20 kg) 15 – 20 pencí/malá vanička (cca 150 g) 30-40 pencí/velká vanička (cca 250 g)

Zdroj 13: Vlastní zpracování

Jak již bylo řečeno dříve, práce v zemědělství má svá specifika, a proto lze uvedené údaje opravdu brát pouze orientačně. Snadno si lze představit, co s průměrným i celkovým výdělkem udělá špatná úroda nebo několik deštivých dnů, 43

Cesta na Nový Zéland, [online], staženo dne [27.3.2011], dostupné z: http://www.cestananovyzeland.cz/prace-a-brigady/sbirani-kiwi-a-prace-na-kiwi-farme-na-novemzelandu.php

44

Sběr pomerančů ve Španělsku – diskusní téma, [online], staženo dne [27.3.2011], dostupné z: http://spanelsko.orbion.cz/diskuse/sber-pomerancu-terminy-6580/, http://www.hedvabnastezka.cz/diskuse/prace-v-zahranici/prace-vespanelsku?highlightWords=sb%C4%9Br+%C5%A1pan%C4%9Blsko#30627

45

Cesta na Nový Zéland, [online], staženo dne [27.3.2011], dostupné z: http://www.cestananovyzeland.cz/prace-a-brigady/sbirani-kiwi-a-prace-na-kiwi-farme-na-novemzelandu.php, Nový Zéland –popis pracovních pozic, [online], staženo dne [27.3.2011], dostupné z: http://www.rtwnewzealand.com/novy-zeland/popis-pracovnich-mist/

46

Sezónní práce v EU/EHP, [online], staženo dne [27.3.2011], dostupné z: http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/sezona

35

zvláště pokud prší během tzv. peak (vrchol sezony), protože to je doba, která kompenzuje nižší výdělek ze začátku a konce sezony, a pokud sběr z důvodu počasí neprobíhá, na celkovém výdělku se to projeví velmi výrazně. Na některých farmách jsou vydány navíc minimální kvóty, které musí sběrač splnit, jinak mu bude snížena mzda nebo dokonce dostane výpověď, to platí i pro nekvalitní sběr (nezralé plody, poničené plody, neodpovídají velikost apod.) Až na výjimky se na farmě platí úkolová mzda, která je velmi zrádná, protože před odjezdem si člověk často nedovede představit, kolik kg nebo beden je schopen nasbírat a ne každému tato práce půjde od ruky tak, jak by si představoval. Rozdíly v denním výdělku jednotlivých pracovníků bývají i 10-20 GBP nebo EUR. Hodinová mzda se platí za pomocné práce (balení ovoce, údržba sadu, třídění apod.) nebo v případech, kdy je ovoce extrémně náchylné ke znehodnocení nesprávným a neopatrným sběrem (např. zlaté kiwi). Důležitým faktorem, který nakonec ovlivní výdělek, jsou náklady na ubytování. Většina farem poskytuje ubytování v karavanech za paušální poplatek, který se liší dle vybavenosti karavanu, ale orientačně je cenu možno stanovit na 10 - 20 GBP za týden (nebo ekvivalent v EUR). Na některých farmách bydlí pracovníci ve vlastních stanech a farmáři poskytují pouze zázemí (kuchyňka, toalety, sprchy), a to buď zcela zdarma, nebo za symbolický poplatek. Z výše uvedeného je tedy jasně patrné, že v případě práce na farmě nebo obecně v zemědělství lze plánovat výdělek dopředu jen orientačně. Ani pokud se podaří nalézt farmu, kde se mzda vyplácí na hodinové bázi, nelze garantovat počet pracovních dní ani odpracovaných hodin.

36

2 Specifika pracovních pobytů dle místa určení Výběr lokality je pro pracovní pobyt v zahraničí často klíčový, a to hned z několika hledisek. Je třeba vyhodnotit nejen právní aspekty (pracovní povolení apod.), ale i aspekty ekonomické, neboť napříč zeměmi se liší kromě mezd i cenové hladiny. V následující kapitole bude nejprve obecně popsána situace na pracovním trhu v EU/EHP a ve třetích zemích, konkrétnější a podrobnější analýza pak bude provedena na příkladu dvou vybraných zemí – Velké Británie a USA.

2.1 Práce v zemích EU/EHP Jednou z ekonomických svobod, na které může Česká republika participovat po vstupu do Evropské unie, je volný pohyb osob, jehož základem by měl být především volný pohyb pracovníků. Dle článku 39 Smlouvy o založení Evropského společenství se volným pohybem pracovníků rozumí „odstranění jakékoli diskriminace mezi pracovníky členských států na základě státní příslušnosti, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a jiné pracovní podmínky“47. Při vstupu nových členských zemí (včetně ČR) v roce 2004 si ale země EU-15 vymohly možnost zavedení přechodných opatření, která měla sloužit k ochraně domácího trhu práce, a to po dobu maximálně sedmi let (do roku 2011). Pokud se některá ze zemí rozhodla tuto možnost využít a přechodná opatření zavést, občané ČR mohli přistupovat na její pracovní trh pouze na základě pracovního povolení. Jediné tři země, které svůj pracovní trh otevřely občanům z nových členských zemí ihned, byly Velká Británie, Švédsko a Irsko. Uplatňování opatření bylo rozděleno do třech etap (2+3+2 roky) s tím, že na konci každé etapy muselo být oznámeno, zda ta která země hodlá opatření zrušit nebo v nich pokračovat. Země, které chtěly využít přechodných opatření po maximální možnou dobu, musely pro poslední etapu ozřejmit důvody, proč k takovémuto opatření přistupují. První etapa byla ukončena 1. května 2006, a tímto okamžikem skončila omezení v přístupu na 47

Smlouva o založení Evropského společenství, [online], staženo dne [30.3.2011], dostupné z: http://www.euroskop.cz/gallery/5/1749-8ca9577b53a4deb6f8c87820d1ea31b7.pdf

37

pracovní trh Finska, Portugalska, Řecka a Španělska, o dva měsíce později se k těmto zemím přidala i Itálie. Francie a Belgie uvolňovaly svůj trh postupně s tím, že nejprve se jednalo o takové profese, u kterých bylo pro francouzské či belgické firmy obtížné najít zaměstnance. Např. Francie tak poprvé uvolnila trh v květnu roku 2006 pro 60 profesí, rok nato pro dalších 30 a k úplnému zrušení veškerých omezení bylo přistoupeno v roce

2008.

Mezitím

během

roku

2007

došlo

k otevření

nizozemského

a lucemburského trhu práce a v květnu 2009 následoval trh dánský a belgický. Postupně tedy zcela otevřelo svůj pracovní trh 13 zemí EU-15, svého práva uplatňovat přechodná opatření až do roku 2011 využilo pouze Německo a Rakousko. V případě Německa byla argumentem vysoká nezaměstnanost, která se navíc vyskytovala převážně v regionech hraničících s Českou republikou a Polskem, v Rakousku byly důvody podobné. Bilaterální smlouvy s oběma zeměmi ale alespoň v jisté formě mobilitu pracovníků umožňují, u Německa se jedná např. o možnost čtyřměsíčních sezónních prací v zemědělství a cestovním ruchu. Vzhledem k uplynutí ochranné lhůty sedmi let ale s platností od 1. května 2011 budou muset i tyto země své pracovní trhy plně otevřít a přístup občanů České republiky bude již bez omezení. Německo očekává až sto tisíc pracovníků ze střední a východní Evropy, poptávka je hlavně po technických profesích.48 Co se týče dalších členů EHP, pak od 1. května 2009 je možno pracovat bez pracovního

povolení

v Norsku,49k otevření

pracovního

trhu

Švýcarska

a Lichtenštejnska dojde k 1. květnu 2011, kdy budou zrušena veškerá dosavadní

48

Přechodné období pro volný pohyb pracovníků, [online], staženo dne [30.3.2011], dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/1282, Volný pohyb pracovníků v rozšířené EU, [online], staženo dne [30.3.2011], dostupné z: http://www.euractiv.cz/rozsirovani-eu/link-dossier/voln-pohyb-pracovnk-v-rozen-eu, Německo otevírá svůj pracovní trh, [online], staženo dne [30.3.2011], dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/nemecko/nemecko-otvira-svuj-pracovni-trh/1000636/59858/, Německo a Rakousko v květnu otevřou svůj pracovní trh, [online], staženo dne [30.3.2011], dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/ekonomikavevrope/_zprava/832170

49

Norsko, životní a pracovní podmínky, [online], staženo dne [30.3.2011], dostupné z: http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/zeme/norsko/

38

přechodná opatření ření nejen pro Českou eskou republiku, ale pro všechny země zem tzv. EU-8 (nově přistupující země) ě).50 Otevřením ením pracovního trhu ve všech zemích EU-15 EU se tak zájemci při p výběru lokality již nemusí rozhodovat na základě toho, jaké jsou sou podmínky a možnosti zisku pracovního povolení, a naopak na významu nabudou kritéria jiná. jiná. Jedním z důležitých faktorů bude např. minimální mzda jako vodítko pro vyčíslení íslení potenciálního výdělku, výd jehož výše je často nejdůležitějším nejdů aspektem přii rozhodování o výjezdu za prací do zahraničí. Je třeba si ale uvědomit, uv že v některých kterých zemích (např. (např Německo nebo Skandinávské země) ě) minimální mzda stanovena není, a tak musí uchazeči uchaze tuto informaci získat od zaměstnavatele, zamě z inzerátů a nabídek práce, ráce, ze zkušeností nebo neb z jiných zdrojů. ů. Následující graf znázorňuje výši měsíční minimální mzdy ve vybraných zemích EU, Turecku, Chorvatsku a USA. Obrázek 1:: Minimální mzdy ve v vybraných zemích EU, Turecku, Chorvatsku a USA (měsíční (m mzda v EUR)

Zdroj

14:

Minimum

wage

statistics,

[online],

staženo

dne

[30.3.2011],

dostupné

z:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php?title=File:MW_PPS_January_ http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php?title=File:MW_PPS_January_2011.png &filetimestamp=20110210093304 50

Švýcarsko, životní a pracovní podmínky, [online], staženo dne [30.3.2011], ], dostupné z: http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/zeme/svycarsko/

39

Z grafu je viditelné, že nejvyšší minimální mzdy jsou v západní Evropě s tím, že

tabulce

vévodí

země

Beneluxu,

následovány

Francií,

Irskem

a Velkou Británií - v této skupině zemí přesahuje měsíční minimální mzda 1 000 EUR. Z této skupiny je momentálně nejzajímavější Irsko, které v rámci úsporných opatření v letošním roce snížilo hodinovou minimální mzdu z 8,65 EUR na 7,65 EUR.51 Na opačném konci se nachází nově přistupující země, kde se mzda pohybuje mezi 233 – 554 EUR, most mezi oběma skupinami pak tvoří země jižní Evropy. Z pohledu zájemce o práci v zahraničí je jasné, že kromě Pobaltí, Bulharska, Rumunska a zemí střední Evropy je možno si prací v cizině ze mzdového hlediska na první pohled polepšit velmi výrazně, protože ve srovnání s ČR se většinou jedná o dvoj až trojnásobky minimální mzdy. Situace ale není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát, protože kromě výše mzdy je důležitá také výše odvodů na sociální a zdravotní pojištění a především míra zdanění. Obrázek pod textem znázorňuje nejvyšší možné sazby daně z příjmu fyzických osob v Evropě.

51

New minimum vage rate for Ireland, [online], staženo dne [30.3.2011], dostupné z: http://www.businessandleadership.com/economy/item/26885-new-minimum-wage-rate-for-i

40

Obrázek 2:Výše daně z příjmu fyzických osob v zemích EU (nejvyšší možná sazba)

Zdroj 15: KMPG´s individual income tax and social security rate survey, [online], staženo dne [30. 3. 2011], dostupné z: http://www.kpmg.com/Global/en/IssuesAndInsights/ArticlesPublications/Documents/Indi vidual-Income-Tax-oct-2010.pdf

Sazby daně z příjmu jsou v Evropě tradičně vyšší než v jiných koutech světa, kvůli negativním dopadům finanční krize navíc řada zemí přistoupila ke zvyšování daní za účelem navýšení příjmů státního rozpočtu (Řecko, Island, Portugalsko, Velká Británie). Kromě sedmi zemí (ČR, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko a Pobaltí), které daní příjmy na základě rovné daně, je ve všech zemích Evropy zavedeno progresivní zdanění, čímž dochází k mírnému zkreslení údajů, protože výše sazby daně variuje dle výše příjmu a stejně jako ve studii KPMG, ze které pochází obrázek, je ve většině zdrojů uváděna pouze horní hranice zdanění. Řada zemí s progresivním zdaněním (Francie, Irsko, Německo, Nizozemsko apod.) daní příjmy do určité výše nulovou sazbou a např. u Velké Británie se tak daň pohybuje mezi 0-50 %, což je velmi široké rozpětí. Nejvyšší daně v Evropě tradičně platí poplatníci ve Švédsku, které je považováno za zemi s nejtvrdším daňovým 41

režimem na světě, do popředí se v současnosti posunula zmiňovaná Velká Británie, kde se horní hranice zvýšila o 10 procentních bodů. 52 Z daňového hlediska je třeba zjistit si kromě sazby daně také možnost slevy na dani nebo odečitatelných položek, v případě sezónní práce navíc lze často využít institut nezdanitelného minima a je dobré se informovat o jeho výši. V neposlední řadě pak je třeba mít na paměti, že je možné zažádat o vrácení přeplatku na dani (tzv. refundace) – podle údajů společnosti TJ-Legal, která se vracením daní ze zahraničí zabývá, má totiž na vrácení přeplatku nárok až 90 % cizinců pracujících ve Velké Británii, v případě Irska je to 66 % a v případě Nizozemska 99 %. Velikost přeplatku se může pohybovat v řádech desítek, ale i stovek eur, přesná částka se odvíjí od mzdy a doby trvání práce v zahraničí. Pracovní agentury vesměs nabízejí pomoc při vyřizování vrácení daní nebo alespoň zprostředkují kontakt na organizace, které se touto problematikou zabývají, ty si pak za tuto službu účtují poplatek, jehož výše se odvíjí od výše refundace. Doba trvání celého procesu je většinou několik měsíců.53 Kromě mezd je při pobytu v zahraničí důležitá také cenová hladina ve zvolené zemi, protože při pracovním pobytu vznikají kromě příjmů také výdaje (ubytování, stravování, doprava apod.), které mohou výrazně ovlivnit výši čistého výdělku po skončení pobytu. Z následujícího obrázku vyplývá, že kromě střední a východní Evropy je cenová hladina v evropských zemích vyšší než v České republice, ze zemí, které jsou oblíbené pro výjezd do zahraničí je to především Norsko a Irsko, naopak Velká Británie nebo Španělsko se řadí do zemí s cenovou hladinou pod průměrem EU- 27.

52

UK has fourth-highest income tax in Europe, [online], staženo dne [30.3.2011], dostupné z:: http://www.ft.com/cms/s/2/8162df00-d08a-11df-afe1-00144feabdc0.html#axzz1IafC68VDČR má podle průzkumu jedny z nejnižších sazeb daně z příjmu v EU, , [online], staženo dne [30.3.2011], dostupné

z::

http://www.financninoviny.cz/zpravy/cr-ma-podle-pruzkumu-jednu-z-nejnizsich-

sazeb-dane-z-prijmu-v-eu/562895&id_seznam=6236 53

Vrácení daní, [online], staženo dne [1.4.2011], dostupné z: http://etsrefunds.dendax.com/?show=home,

Časté dotazy k vrácení daní ze zahraničí, staženo dne

[1.4.2011], dostupné z: http://www.tj- legal.com/index.php/cs/vraceni-dani/caste-dotazy-faq.html

42

Obrázek 3: Hodnota CPI pro země Evropy (EU 27=100)

Zdroj 16:Comparative price levels, staženo dne [1. 4. 2011], dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/mapToolClosed.do?tab=map&init=1&plugin=1&language=e n&pcode=tsier010&toolbox=types

V posledních letech se kvůli dopadům finanční a ekonomické krize začaly měnit podmínky na trhu práce a řada zemí se potýká s rostoucí nezaměstnaností. Následující graf zobrazuje vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2000-2010 ve vybraných evropských zemích. Jak je vidět, v roce 2000 bylo možné země rozdělit na dvě skupiny, v první skupině byly země s mírou nezaměstnanosti mezi 3 – 5 % a patřily mezi ně i Velká Británie a Irsko, tedy jedny z neoblíbenějších cílů pracovní migrace z České republiky. Druhou skupiny tvořily země s velmi vysokou nezaměstnaností, kterým vévodily země jižní Evropy s hodnotami nad 10 %. Do příchodu krize se trendově vyvíjela míra nezaměstnanosti zhruba stejně, k mírnému zvýšení došlo mezi lety 2003-2005, ale poté následovalo snižování míry nezaměstnanosti napříč celou Evropou. S koncem roku 2007 však začaly na evropském trhu práce vážné otřesy. Jak je vidět, tak největší problémy zaznamenalo Španělsko, kde se nezaměstnanost z 8 % roku 2007 vyšplhala až na současných 21 % a vyhlídky do budoucnosti nejsou příliš pozitivní. Irsko, země, kam vyjížděly tisíce

43

českých občanů za krátkodobým nebo dlouhodobým pracovním pobytem, prochází od roku 2008 také výraznou krizí a současná míra nezaměstnanosti je kolem 13 %. Naopak velmi úspěšně se vypořádalo s nezaměstnaností Německo, kde od roku 2005 míra nezaměstnanosti stále klesá a její nízká míra by spolu s otevřením pracovního trhu v letošním roce mohla přitáhnout řadu zájemců o práci z České republiky. Velmi nízkou míru nezaměstnanosti vykazuje i stále oblíbenější Norsko, které společně s Rakouskem a Nizozemskem dokázalo i v současnosti udržet nezaměstnanost pod 5% hranicí. Obrázek 4: Vývoj míry nezaměstnanosti ve vybraných zemích EU/EHP 2000 -2010

Vývoj míry nezaměstanosti 2000-2010 (v %) 20

Nizozemsko Norsko Rakousko Irsko

15

Dánsko Velká Británie Belgie

10

Německo 5

EU 27 Itálie Španělsko

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj17:

Unemployment

rate,

[online]

staženo

dne

[2.4.2011],

dostupné

z:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/download.do?tab=table&plugin=1&language=en&pcode=tsi em110

Poslední důležitou položkou, která ovlivňuje ekonomickou stránku výjezdu do zahraničí, je směnný kurz. Vliv kurzu totiž ovlivňuje jak hodnotu výdělku (po příjezdu do ČR nutno směnit zahraniční měnu za domácí), tak hodnotu nákladů, protože od kurzu se odvíjí ceny dopravy, poplatků apod., navíc je třeba mít s sebou určitou finanční rezervu k pokrytí nákladů do doby, než je pracovníkovi vyplacena první mzda. Úskalí tkví v tom, že z hlediska vlivu na náklady je výhodnější silná koruna, kdežto při směňování výdělku naopak pomůže koruna slabší.

44

Následující graf zobrazuje vývoj kurzu koruny za posledních deset let k hlavní evropské měně euru, k britské libře jako měně země, která patří pro výjezdy do zahraničí k nejtradičnějším a vzhledem ke zvyšující se popularitě Norska také k norské koruně. Obrázek 5: Vývoj kurzu koruny k EUR, NOK a GBP od roku 2000 do současnosti (% změny)

Zdroj

18:

Historical

exchange

rates,

[online],

staženo

dne

[1.

4.2011],

dostupné

z:

http://www.oanda.com/currency/historical-rates/

Z grafu je na první pohled vidět, že od roku 2000 prošla koruna velkým vývojem a trendově neustále posilovala vůči všem třem měnám. Do roku 2008 byla apreciace pozvolná, ale s výraznými změnami na světových finančních trzích a celkovými problémy světové ekonomiky se signifikantně změnil i kurz koruny a v létě roku 2008 dosahovaly kurzy hlavních měn ke koruně historických minim. S obrovskými problémy se potýkala britská libra a během prvního pololetí roku 2008 se kurz z původních 36 CZK/GBP propadl až na 28,88 CZK/GBP.54Korunová hodnota výdělků v cizích měnách tak v poslední době razantně poklesla.

2.2 Práce ve třetích zemích Kromě zemí EU/EHP jsou často cílovými destinacemi hlavně Kanada, USA, Nový Zéland a Austrálie. Hlavním rozdílem oproti práci v EU/EHP je především ztížený přístup na pracovní trh, který je omezen nutností získat pracovní povolení. 54

Historical exchange rates, [online], staženo dne [1. 4..2011], dostupné z: http://www.oanda.com/currency/historical-rates/

45

Pro zájemce o dlouhodobý pracovní pobyt v těchto zemích je jeho získání většinou velmi obtížné a často je omezeno kvótami, pro studenty a mladé lidi ale existují různé programy, které umožňují zisk krátkodobých pracovních víz za schůdnějších podmínek, proto je dobré využít této příležitosti a vyjet do těchto zemí během studií nebo jako čerstvý absolvent. Program „Zažijte Kanadu“, který vznikl na základě Dohody o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže mezi Českou republikou a Kanadou z roku 2007, např. nabízí vízum za zvýhodněných podmínek nejen pro studenty, ale i pro absolventy až do 35 let, kteří tak mohou po škole vyjet do Kanady za praxí nebo na stáž. Existují tři odnože programu – Pracovní prázdniny, Profesní rozvoj a Stáž v rámci studia a celkový počet víz udělovaných v rámci tohoto programu je pro rok 2011 omezen na 950. Zařazení do programu je zpoplatněno částkou 110 EUR.55 Co se týče Austrálie, pak i zde je pracovní trh pro zájemce z jiných zemí poměrně silně regulován. Zisk turistického víza totiž samozřejmě neumožňuje v zemi legálně pracovat, ke studentskému vízu (studijní pobyty delší než 3 měsíce) získává účastník povolení pracovat 20 h týdně během studia, neomezeně pak až během prázdnin. Systém víz v Austrálii je poměrně složitý a často dochází ke změnám a aktualizacím, ale na stránkách australské vlády (konkrétně Department of Immigration and Citizenship) lze nalézt aplikaci k nalezení vhodného víza dle zadaných parametrů (Visa wizard) pro snazší orientaci. Austrálie se snaží regulovat pracovní migraci tak, aby pracovníci, kteří do této země přicházejí, byli kvalifikovaní a ovládali dobře angličtinu (tzv. skilled migration) nebo byli uznávanými odborníky ve svém oboru či mimořádně talentovanými osobami (tzv. distinguished talent migration). Od roku 2010 probíhá v Austrálii rozsáhlá série reforem, týkajících se pracovní migrace, jejímž výsledkem byl zatím např. nový bodový systém pro zájemce o zisk trvalého pobytu, který nabude účinnost k 1. červenci 2011.56

55

Program Zažijte Kanadu, [online], staženo dne [2. 4.2011], dostupné z: http://www.canadainternational.gc.ca/czech-tcheque/youth-jeunes/index.aspx?lang=ces&menu_id=49

56

Zorientujte se v ostatních vízech, [online], staženo dne [2. 4.2011], dostupné z: http://www.australiaonline.cz/other-visa, Podmínky žádosti o pracovní víza či trvalý pobyt, [online], staženo dne [2. 4.2011], dostupné z: http://www.dalgety.sk/cs/podminky/,

46

Podobně jako u Kanady i u Austrálie existuje možnost zisku víza za zvýhodněných podmínek, a to v programu Working Holiday, který je určen pro uchazeče do 30 let věku a umožňuje pobyt v Austrálii po dobu 12 měsíců s možností studia (max. 4 měsíce) či práce na plný úvazek (max. 6 měsíců u jednoho zaměstnavatele). Česká ani Slovenská republika ale momentálně nejsou na seznamu 27 zemí, které jsou smluvními partnery Austrálie pro tento program.57 Možnosti práce v USA budou podrobněji popsány v následující kapitole. Co se týče Asie, Afriky nebo Jižní Ameriky, pak se tímto směrem zatím příliš Čechů neubírá a ačkoli v řadě zemí existují programy stejného typu, jako jsou Work and Travel, Zažijte Kanadu apod. (např. mladí lidé z Velké Británie se mohou účastnit programů v Singapuru či Japonsku), stejně jako v případě Austrálie není Česká republika smluvní stranou dohod o uskutečnění těchto programů, proto zatím nemohou být využity. V případě zájmu o práci v zahraničí mimo tradiční lokality je třeba se o podmínkách vstupu na pracovní trh informovat na webových stránkách vlády

nebo

ambasády

dané

země,

případně

využít

např.

serveru

www.anyworkanywhere.com, kde jsou informace roztříděny dle země původu zájemce nebo dle země potenciálního výjezdu a je tak možno rychle získat alespoň orientační přehled o nabízejících se možnostech.58 Zajímavým trendem a možnou alternativou, jak se podívat do méně tradičních lokalit, je také rozvoj dobrovolnických aktivit v zahraničí, kdy se lze přes různé organizace (např. INEX-SDA, AFS) zúčastnit dobrovolnických projektů v celé řadě zemí světa, včetně různých exotických lokalit, kam se běžně příliš nejezdí (Tobago, Maledivy, Filipíny apod.). Tyto projekty mohou být formou stáží nebo tzv. workcampů a délka trvání se pohybuje většinou od několika týdnů do jednoho roku.

Pracovní podmínky v Austrálii, [online], staženo dne [2. 4.2011], dostupné z: http://www.icm.cz/pracovni-podminky-v-australii, What´s new- general skilled migration, [online], [2. 4.2011], dostupné z: http://www.immi.gov.au/skilled/general-skilled-migration/whats-new.htm 57

Visa options – working holiday visa, [online], staženo dne [2. 4.2011], dostupné z: http://www.immi.gov.au/visitors/working-holiday/417/,

58

Working abroad, [online],staženo dne [2. 4.2011], dostupné z: http://www.anyworkanywhere.com/visainfo.html

47

Co se týče nákladů u dobrovolnických pobytů, pak kromě poplatku za účast (liší se dle organizace, lokality, délky pobytu a řady jiných faktorů), který se pohybuje v řádech několika tisíc, je třeba zaplatit ještě minimálně dopravu na místo určení, protože ve většině případů je dobrovolníkům hrazeno pouze ubytování a strava. Při cestě do méně rozvinutých regionů musí zájemce počítat i s leckdy nemalými výdaji na očkování. Výhodou dobrovolnických pobytů je kromě atraktivnosti lokalit také možnost zvolit zaměření projektu dle zájmů nebo schopností účastníka. Existuje nejméně 30 kategorií projektů, kterých se lze zúčastnit, od archeologie, přes práci s uprchlíky až po ekologii a nabízí se tedy možnost získat cennou praxi ke studiu v podstatě ve všech oborech (od stavebnictví až po speciální pedagogiku).59

2.3 Případová studie č. 1: Velká Británie Za prací do Velké Británie míří každoročně nejen velké množství Čechů, ale také Slováků nebo Poláků a v podstatě by se dala označit za evropského lídra v pracovní migraci obyvatel střední Evropy. Dle studie MPSV z roku 2008, která se týkala zaměstnanosti Čechů v EU/EHP, bylo nejvíce českých občanů v roce 2007 zaměstnáno právě ve Velké Británii (celkem 50 %).60 V této podkapitole by tedy měly být podrobněji popsány ekonomické a právní aspekty pracovních pobytů v této Čechy velmi oblíbené zemi.

2.3.1 Práce ve Velké Británii - obecně Velká Británie patřila ke skupině zemí, které otevřely svůj pracovní trh pro občany České republiky záhy po vstupu do Evropské unie, a stala se tak vítaným cílem zájemců o práci v zahraničí. Pro země tzv. EU-8 (ČR, Slovensko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko) ale byla po roce 2004 zavedena povinnost registrovat se v případě pracovního pobytu ve Velké Británii na dobu alespoň

jednoho

měsíce

za

poplatek

90

GBP

do

tzv. WRS

(Worker registration scheme). Registrace musela být provedena do jednoho měsíce od nástupu do zaměstnání, v případě změny zaměstnání musela být registrace provedena 59

INEX-SDA, vyhledávání workcampů, staženo dne [2. 4.2011], dostupné z: http://www.inexsda.cz/cs/fn/dobrovolnictvi/workcampy/fn/workcamps/search/search

60

Kolik Čechů pracuje v jiných evropských zemích, staženo dne [3. 4.2011], dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/5394, Občané ČR v EU, staženo dne [3. 4.2011], dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5296/Obcane_CR_v_EU.pdf

48

opětovně, stejně jako v případě práce pro více zaměstnavatelů zároveň. Oproštěni od opětovné registrace byli pouze ti pracovníci, kteří nepřetržitě odpracovali 12 měsíců. Vzhledem k tomu, že tato přechodná opatření nemohou být uplatňována déle než po dobu sedmi let, od 31. 4.2011 je tato povinnost zrušena a občané EU-8 se tak dostanou plně na roveň občanům ze starých členských zemí EU/EHP a v případě započetí pracovního poměru po 31. 3.2011 již není třeba se do WRS registrovat.61 Cílem systému WRS bylo především zmapovat pracovní migraci z nových členských zemí EU a po dobu jeho trvání bylo vydáno několik studií, které se zabývají vlivem otevření pracovního trhu pro nové členské země na britský trh práce. Poslední souhrnná studie byla vydána v roce 2009. Je třeba upozornit na to, že výsledky mohou být mírně zkreslené, což vyplývá z charakteristik WRS (kromě výše uvedené nutnosti opětovné registrace jsou údaje zkresleny také tím, že pracovníci nejsou ze systému vyřazováni), ale i přesto podávají komplexní pojednání o pracovní migraci osob ze zemí EU-8 včetně ČR. Mezi lety 2004-2008 bylo celkem uskutečněno téměř milion registrací, zpočátku byl trend rostoucí, ale po dosažení maxima v roce 2006 začal počet registrací klesat. Na druhou stranu ale stoupal počet opětovných registrací, který v roce 2008 dosáhl téměř 90 % ze všech žádostí, jak dokládá následující graf.

61

What is the change, that is going to happen on 1st May 2011, [online], staženo dne [2. 4.2011], dostupné z: http://www.airecentre.org/data/files/resources/12/FAQs-rights-of-A8s-after-1-May2011.pdf

49

Obrázek 6: Počet registrací do systému WRS a počet opětovných registrací

Registrace do systému WRS 250 000 200 000 150 000

Registrace celkem

100 000

Z toho opětovné registrace

50 000 0 2004

2005

2006

2007

2008

Zdroj 19: Accession monitoring report, [online] staženo dne [3. 4.2011], dostupné z: http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20100422120657/http://www.ukba.homeoffice. gov.uk/sitecontent/documents/aboutus/reports/accession_monitoring_report/report19/may04-mar09?view=Binary

Největší zájem o práci ve Velké Británii projevili Poláci, kteří požádali o 66 % všech registrací, z pobaltských zemí pak nejvíce registrací připadlo na občany Litvy, Češi tvořili asi 4 %. Pokud by se ale tato čísla srovnala s počtem obyvatel daných zemí, jednoznačně by vedla Litva, následována Lotyšskem a Slovenskem. Obrázek 7: Počet registrací do WRS dle národnosti

Celkový počet registrací v letech 2004-2008 dle národnosti 1% 0% 5%

Česká republika Slovensko

4% 4% 11%

9%

Polsko Litva Lotyšsko Estonsko Slovinsko

66%

Maďarsko

Zdroj 20:Accession monitoring report, [online], staženo dne [3. 4.2011], dostupné z: http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20100422120657/http://www.ukba.homeoffice. gov.uk/sitecontent/documents/aboutus/reports/accession_monitoring_report/report19/may04-mar09?view=Binary

50

Valná většina pracovníků byla ve věku mezi 18-34 lety, nejvíce zastoupenou věkovou skupinou byli mladí lidé od 18 do 24 let, kteří tvořili celkem 43 % z celkového počtu registrací. 60 % registrovaných pracovníků uvedlo, že hodlá strávit ve Velké Británii méně než tři měsíce, což dokládá, že je tato země oblíbeným cílem studentů a mladých lidí pro krátkodobé pracovní pobyty. Následující graf zobrazuje, v jakých oblastech bývají pracovníci z EU-8 nejčastěji zaměstnání a zároveň ukazuje rozložení pracovní migrace v jednotlivých čtvrtletích. Obrázek 8: Vybrané sektory, ve kterých je zaměstnáno nejvíce pracovníku z EU-8

Zdroj 21: Accesion monitoring report, [online],staženo dne [3.4.2011], dostupné z: http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20100422120657/http://www.ukba.homeoffic e.gov.uk/sitecontent/documents/aboutus/reports/accession_monitoring_report/report19/may04-mar09?view=Binary

Z grafu plyne, že nejvíce pracovníků ze zemí EU-8 bylo zaměstnáno v sektoru Administration, business and management services (cca 40 %) s tím, že jsou zde zahrnuti především pracovníci, kteří jsou zaměstnáni agenturami práce a mohou tedy ve skutečnosti pracovat v různých odvětvích. Na druhém místě je sektor Hospitality and catering (pohostinství) a na třetím místě je práce v zemědělství. Zajímavou skutečností je nárůst počtu žádostí během 2. a 3. čtvrtletí, což odkazuje na letní brigádníky stejně jako fakt, že ve stejném období stoupá procento zaměstnaných v pohostinství a zemědělství, neboť pro oba sektory nastává hlavní sezóna.

51

Z hlediska rozložení pracovníků do jednotlivých sektorů dle národností pak jak Češi, tak Slováci mají podobný profil, protože drtivá většina pracovala buď v sektoru Administrative, business and management services nebo v sektoru pohostinství, v zemědělství bylo zaměstnáno pouze kolem 5 %, čímž se odlišovali například od Litevců a Lotyšů, kterých bylo v zemědělství zaměstnáno zhruba 20 % (na úkor menšího zastoupení v pohostinství). Rozložení pracovníků mezi jednotlivé části Velké Británie hovoří jednoznačně pro Anglii, kterou si jako svůj cíl zvolilo téměř 90 % z nich. Nejoblíbenějšími lokalitami jsou Anglia, Midlands a Londýn, přičemž zajímavostí je, že třetina všech pracovníků ze sektorů pohostinství pracuje právě v Londýně. 62

2.3.2 Příjmy a náklady Pracovní doba je podobně jako jinde v Evropě stanovena na maximálně 48 hodin týdně, ale pro Velkou Británii platí, že dá-li k tomu zaměstnanec písemný souhlas, může pracovat i přesčas – přesčasové hodiny jsou pak proplaceny, nebo je zaměstnavatelem nabídnuto náhradní volno. Běžná pracovní doba se pohybuje mezi 37-40 hodinami týdně, což je srovnatelné s Českou republikou.63 Práce ve Velké Británii je ale na české poměry ohodnocena nesrovnatelně lépe, i přesto, že vývoj kurzu koruny a především problémy britské libry hodnotu výdělku v posledních letech výrazně znehodnotily. Minimální mzda se zvyšuje každým rokem, průměrné navýšení je u hodinové sazby o 0,2 GBP, ale nevýhodou pro sezónní pracovníky je, že k tomuto zvýšení dochází vždy k 1. říjnu. Specifikem je existence rozdílných mzdových sazeb dle věku pracovníků, a jak je patrné z tabulky, osoby mladší 22 let jsou poměrně výrazně znevýhodněny. Rozdíl mezi běžnou minimální mzdovou sazbou je v průměru 1 GBP, pro osoby mladší 18 let pak dokonce 2 GBP na hodinu.

62

Accesion monitoring report, [online], staženo dne [3. 4.2011], dostupné z: http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20100422120657/http://www.ukba.homeoffice.gov.uk/sitec ontent/documents/aboutus/reports/accession_monitoring_report/report-19/may04-mar09?view=Binary

63

Working time limits, staženo dne [4. 4.2011], [online], dostupné z: http://www.direct.gov.uk/en/Employment/Employees/WorkingHoursAndTimeOff/DG_10029426

52

Tabulka 14: Vývoj minimální mzdy ve Velké Británii – hodinová sazba (v GBP, dle věku)

Mzda k datu: 1.10.2000 1.10.2001 1.10.2002 1.10.2003 1.10.2004 1.10.2005 1.10.2006 1.10.2007 1.10.2008 1.10.2009 1.10.2010 1.10.2011 Zdroj

22:

Historical

22 + 3,7 GBP 4,1 GBP 4,2 GBP 4,5 GBP 4,85 GBP 5,05 GBP 5,35 GBP 5,52 GBP 5,73 GBP 5,8 GBP 5,93 GBP 6,08 GBP rates,

[online],

18-21 let 3,2 GBP 3,5 GBP 3,6 GBP 3,8 GBP 4,1 GBP 4,25 GBP 4,45 GBP 4,6 GBP 4,77 GBP 4,83 GBP 4,92 GBP 4,98 GBP staženo

dne

16-17 let 3 GBP 3 GBP 3,3 GBP 3,4 GBP 3,53 GBP 3,57 GBP 3,64 GBP 3,68 GBP [3.4.2011],

dostupné

z:

http://www.lowpay.gov.uk/

Jak již bylo řečeno, na hodnotu výdělku má výrazný vliv měnový kurz, protože samozřejmě většina účastníků si po příjezdu do České republiky směňuje cizí měnu za domácí. Při pohledu na graf, který zobrazuje vývoj kurzu libry k české koruně, je snadné si představit, jak se měnila atraktivnost práce ve Velké Británii ze mzdového hlediska. V posledních deseti letech totiž libra trendově oslabovala jak vůči koruně, tak vůči euru a k propadu kurzu navíc přispěla i mimořádně silná koruna. Největší změnu prodělal směnný kurz během roku 2008, kdy ještě v lednu 2008 byl kurz CZK/GBP kolem 36 korun, v létě 2008 se ale dostal až pod 29 Kč.

53

Obrázek 9: Vývoj kurzu libry k euru a české koruně

Zdroj

23:

Historical

exchange

rates,

[online],

staženo

dne

[3.4.2011],

dostupné

z

http://www.oanda.com/currency/historical-rates/

Zatímco se tedy minimální mzda zvedla od roku 2000 téměř na dvojnásobek, za každou libru dnes pracovník dostane v korunách jen polovinu toho, co před deseti lety. Při odpracování běžné pracovní doby, tedy 160 hodin měsíčně, se výdělek dnes rovná 949 GBP a na každé změně kurzu o 1 Kč tak je možno vydělat nebo naopak tratit téměř 1 000 Kč. Z tabulky plyne, že v korunovém vyjádření mzda neustále klesá, nejvýrazněji tomu bylo mezi lety 2007 a 2008, kdy při stejném počtu odpracovaných hodin za měsíc činil rozdíl téměř 8 000 Kč. Pokud by zůstal kurz na úrovni z roku 2000, vydělali by si pracovníci v korunovém vyjádření dvakrát tolik.

54

Tabulka 15: Minimální mzda v závislosti na kurzu (měsíční i hodinová sazba)

kurz k 31.8. daného roku 54,9 51,7 45,5 44,3 45,1 41,1 39,7 38,9 29,1 28,3 28,7 27,7

rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Minimální hodinová mzdová sazba Měsíční mzda po přepočtu Měsíční mzda (160 hodin) v kurzem (160 hod) v GBP CZK 198 CZK 576 GBP 31 622 CZK 191 CZK 592 GBP 30 600 CZK 187 CZK 656 GBP 29 855 CZK 186 CZK 672 GBP 29 756 CZK 203 CZK 720 GBP 32 472 CZK 199 CZK 776 GBP 31 894 CZK 200 CZK 808 GBP 32 078 CZK 208 CZK 856 GBP 33 298 CZK 161 CZK 883 GBP 25 736 CZK 162 CZK 917 GBP 25 945 CZK 166 CZK 928 GBP 26 634 CZK 164 CZK 949 GBP 26 282 CZK

Měsíční mzda (160 hod) při kurzu z roku 2000 31 622 CZK 32 501 CZK 36 014 CZK 36 893 CZK 39 528 CZK 42 602 CZK 44 359 CZK 46 994 CZK 48 488 CZK 50 332 CZK 50 947 CZK 52 089 CZK

Zdroj 24: Historical rates, [online], staženo dne [3.4.2011], dostupné z:http://www.lowpay.gov.uk/ , Historical

exchange

rates,

[online],

staženo

dne

[3.4.2011],

dostupné

z

http://www.oanda.com/currency/historical-rates/

Daně z příjmu jsou ve Velké Británii stanoveny progresivně, v daňovém roce 2010/2011 byla kromě původních sazeb 20 % a 40 % zavedena pro příjmy nad 150 000 GBP ročně sazba 50 %. Základní sazba 20 % byla do 5. dubna 2011 stanovena pro příjem do 37 400 GBP ročně, poté byla hranice snížena na 35 000 GBP, pro výdělek mezi 35-150 000 GBP ročně platí sazba 40 %.64 Roční nezdanitelné minimum je pro daňový rok 2011/2012 7 574 GBP, což je při krátkodobém pracovním pobytu málokdy překročeno, proto je dobré si zažádat o vrácení přeplatku na dani. Žádosti se většinou podávají na konci daňového roku, ale je možno si požádat i dříve v případě, že pracovník již v daném daňovém roce (ve Velké Británii končí na začátku dubna) nezamýšlí ve Velké Británii pracovat. K vrácení daní je třeba mít speciální formuláře P45 nebo P60. Tyto formuláře vydává zaměstnavatel po skončení pracovního poměru a dokládá v nich celkovou výši výdělku i odvedených daní. Rozdíl mezi oběma formuláři je v tom, že P60 je vydáván v případě, že je pracovník zaměstnán v době, kdy končí daňový rok. 64

Income tax rates and taxable bends, [online], staženo dne [5.4.2011], dostupné z: http://www.hmrc.gov.uk/rates/it.htm

55

Vrácení daně si lze vyřídit samostatně nebo využít služeb některé ze společností, které se daňovými refundacemi zabývají. Na internetu lze nalézt daňové kalkulačky, kde si každý může vypočítat, jak velká část zaplacené daně mu bude vrácena (v případě krátkodobých pobytů to bývá 100 %), v případě využití služeb agentury je třeba počítat s poplatkem, který bývá určen procentně nebo pevnou sazbou (minimální poplatek pro malý objem vrácených daní), přičemž nejnižší cena pří vrácení daní z Velké Británie je zhruba 16 EUR. 65 Kromě příjmů jsou samozřejmě důležité i náklady. Prvním nutným výdajem jsou náklady na dopravu do Velké Británie a zpět, celková částka se odvíjí od zvoleného způsoby dopravy a místa určení. Nejlevněji se lze dopravit do Londýna a to buď letecky, nebo autobusem. Ceny letenek do britské metropole jsou v poslední době tak nízké, že při koupi letenky s dostatečným předstihem jsou náklady nižší nebo stejné jako při cestě autobusem, jelikož do Londýna létá mnoho nízkonákladových společností (WizzAir, EasyJet, RyanAir). Výhodou je, že v současné době lze odlétat z Prahy, Brna i Bratislavy. Londýn je vhodným výchozím bodem pro dopravu do všech koutů Velké Británie a do cílové lokality se lze z Londýna dopravit všemi druhy dopravních prostředků, přičemž nejčastěji se jedná opět o letadlo nebo autobus. V případě cestování do Skotska se navíc nabízí i možnost letět z Prahy do Edinburghu nebo přes Londýn do Glasgow a ušetřit si tak čas strávený v autobuse tranzitem napříč Velkou Británií. Vzhledem k široké škále možností je velmi těžké vyčíslit náklady na dopravu do Velké Británie obecně, ale řádově je třeba počítat za zpáteční cestu s cenou od 2 000 Kč nahoru (do Londýna výjimečně i méně). Každého návštěvníka v zahraničí zajímá cenová hladina, v případě studentů je tento faktor většinou důležitější, než u osob výdělečně činných. Je tedy potěšitelné, že díky padající libře se cenová hladina ve Velké Británii reálně snižuje a v roce 2009 se dostala dokonce pod úroveň průměru EU-27, jak dokazuje následující graf. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi, do kterých se často vyjíždí za prací, je momentálně cenová hladina nastavena nejpřijatelněji právě ve Velké Británii. 65

Vrácení daní z Velké Británie, [online] ,staženo dne [5.4.2011], dostupné z: http://www.tjlegal.com/index.php/cs/vraceni-dani/vraceni-dani-z-anglie.html, Časté dotazy k vrácení daně, [online]. staženo dne [5.4.2011], dostupné z: http://www.tj-legal.com/index.php/cs/vraceni-dani/caste-dotazyfaq.html , Anglie prakticky:vracení daní, staženo dne [5.4.2011], dostupné z: http://www.borber.com/blog/anglie/anglie-prakticky-vraceni-dani

56

Obrázek 10: CPI pro vybrané země (EU 27=100)

CPI pro vybrané země Evropy (EU 27=100) 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40

ČR

Irsko

Španělsko

Velká Británie 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Zdroj25: CPI for EU countries, http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&plugin=1&language=en&pcode =tsier010

Z výdajových položek jsou důležité především ceny potravin a ubytování, méně důležité jsou již ceny služeb, které ne každý na krátkodobém pracovním pobytu využije. Přestože náklady na bydlení v posledních letech rostou a tvoří 22,5 % všech výdajů britských domácností (podobně jako u ČR), záleží na pracovním zařazení každého účastníka, protože pracovníkům v zemědělství nebo pohostinství je poskytováno ubytování zaměstnavatelem zdarma nebo za nízký poplatek a do celkových nákladů se tak výrazně nepromítne.66 Co se týče stravování, pak ačkoliv cenové indexy naznačují výraznější růst potravin v posledních letech, většinu položek, které běžný spotřebitel nakupuje, lze v praxi koupit za stejnou nebo nižší cenu než v České republice. Ve Velké Británii je velmi silná konkurence na trhu supermarketů a hypermarketů, což tlačí ceny dolů, a pozitivní navíc je, že na rozdíl od České republiky je kvalita levných potravin poměrně vysoká. S vyšší cenou je ale obecně třeba počítat u ovoce, zeleniny nebo masa a dále pak u alkoholu a cigaret.67

66

Z Evropanů platí za bydlení nejvíce Dánově, [online], staženo dne [5.4.2011], dostupné z: http://www.hypoindex.cz/clanky/z-evropanu-plati-za-bydleni-nejvice-danove.-jak-jsou-na-tom-cesi/

67

Food prices, an oveview of current evidence, [online], staženo dne [5. 4.2011], dostupné z: http://www.scotland.gov.uk/Publications/2009/06/25102307/3

57

Pro orientační představu slouží tabulka pod textem, kde jsou zobrazeny ceny některých potravin, přičemž data vycházejí ze studie Eurostatu Consumer Price Research z října loňského roku a jedná se o položky se stejnými charakteristikami (značka, kvalita, místo nákupu apod.) a tedy slušnou vypovídací hodnotou. Ceny jsou v korunách po přepočtu dle kurzu v době koupě (červenec 2009), jak jej uvádí Eurostat ve zmiňované publikaci. Tabulka 16: Ceny některých potravin ve Velké Británii a ČR (v Kč)

mléko 1 litr chléb 1 kg těstoviny 500 g kuře 1kg máslo 250 g mrkev 1 kg cukr 1 kg jablka 1 kg červené víno 0,5 l noviny šampon balíček cigaret Celkem za všechny položky

Velká Británie 23,7 Kč 42,7 Kč 22,7 Kč 90,6 Kč 32,3 Kč 28,8 Kč 29,6 Kč 49,9 Kč 160,5 Kč 9,1 Kč 59,2 Kč 180,8 Kč 729,7 Kč

Česká republika 16,5 Kč 19,4 Kč 15,1 Kč 57,1 Kč 22,8 Kč 24,7 Kč 19,4 Kč 28,7 Kč 51,2 Kč 14,3 Kč 78,8 Kč 65,0 Kč 413,0 Kč

Zdroj 26:Consumer prices research, [online],staženo dne [3.4.2011], dostupné z http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/hicp/documents/Tab/Tab/METH%20%20Consumer%20Prices%20Research%20-%20October%202010%20web%20final.pdf

Klíčovou otázkou je, jaký lze očekávat konečný výdělek a zda se práce ve Velké Británii oproti České republice vyplatí. I přes propad kurzu je stále měsíční výdělek poměrně lukrativní a společně s nízkými vstupními náklady, které se účastníkovi mohou vrátit již po týdnu práce, a poměrně přijatelnou cenovou hladinou činí Velkou Británii stále atraktivní. Je třeba ale upozornit na tři důležité faktory. Prvním je rozdílnost mezd dle věku, která mladším ročníků velmi výrazně sníží výdělek, druhým je skutečný počet odpracovaných hodin, protože ne vždy je možno odpracovat všech 160 hodin měsíčně, a třetím je riziko úkolové mzdy, která je vyplácena např. při práci na farmě, protože není výjimkou, že se pracovník na hranici minimální mzdy ani nedostane a skutečný výdělek je tedy nižší (podrobněji viz kapitola 1). Po odečtení všech

Consumers prices, staženo dne [5. 4.2011], [online] dostupné z: http://stats.oecd.org/Index.aspx?DatasetCode=MEI_PRICES

58

nákladů (vstupních i nákladů na pobyt) a zahrnutí všech rizik by si ale každý účastník měl být schopen vydělat za měsíc alespoň 500 liber. Možností, jak s výdělkem naložit je mnoho. Často využívaná možnost je utratit vydělané libry přímo na místě, a to buď za spotřební zboží, nebo cestování, případně kombinace obou možností. Levně se dá nakoupit oblečení, obuv, sportovní vybavení nebo elektronika. Co se týče nákladů na cestování, tak ty se samozřejmě odvíjí od celé řady faktorů (doprava, ubytování, lokalita). Nejlevnější variantou je cestování stopem, a protože např. ve Skotsku je povoleno kempování v přírodě, mohou se tímto způsobem náklady snížit opravdu na minimum. Z jiných způsobů dopravy je nejdražší cestování vlakem, naopak v autobusové dopravě se dá využít služeb nízkonákladových společností a při rezervaci s dočasným předstihem tak lze pořídit jízdenky bez ohledu na vzdálenost i za cenu do 5 GBP. Variantou je také zapůjčení auta, které se vyplatí při cestování ve více osobách. V únoru 2011 byla cena benzínu 1,41 EUR/litr (ČR 1,26 EUR) a nafty 1,48 EUR/litr (ČR 1,24), takže ani tento způsob není třeba zavrhovat.68Ubytovat se lze levně v kempech nebo hostelech (noc v kempu lze sehnat již od 6 GBP). Vydělané peníze je také možno jednoduše dovézt zpět do České republiky a směnit do korun. Kromě obecných zásad jako je vyhledání nejvýhodnějšího kurzu za nejnižší poplatek je třeba upozornit na to, že skotské libry směnárny ani banky v České republice neproměňují a je třeba si je ještě ve Velké Británii vyměnit za libry britské. Při směňování hotovosti mohou být problémem také znehodnocené bankovky (často se lze setkat s popsanými nebo pokreslenými).

2.4 Případová studie č. 2: USA Zájemci o práci v zámoří, kteří chtějí vyjet pouze na krátkodobý pobyt např. po dobu letních prázdnin, zatím nejčastěji volí jako cílovou destinaci USA. Oproti Evropě je pobyt v zámoří v lecčem rozdílný a cílem této subkapitoly by tak mělo být představit některá specifika a umožnit tak nabytí konkrétnější představy o fungování pracovního trhu, daních apod.

68

Petrol diesel fuel prices in Europe, [online], staženo dne [6.4.2011], dostupné z: http://www.drivealive.co.uk/fuel_prices_europe.html

59

2.4.1 Práce v USA – obecně Na rozdíl od Velké Británie, na jejíž pracovní trh mají čeští pracovníci volný přístup, pro možnost legálně pracovat v USA je třeba splnit určité podmínky a získat tak krátkodobé pracovní vízum, u studentů se většinou jedná o vízum J-1 (podrobněji viz kapitola 1). V roce 2010 bylo v USA vydáno přes šest milionů neimigračních víz, z čehož na J-1 víza připadlo 4,5 %. V grafu je znázorněn podíl jednotlivých kontinentů na celkovém počtu vydaných víz v kategorii nepřistěhovalecká víza (všechny druhy) a J-víza (pozn. kromě víz J-1 existují ještě víza J-2, která jsou především pro rodinné příslušníky držitelů víz J-1). Obrázek 11: Podíl jednotlivých kontinentů na celkovém počtu udělených víz (rok 2010) Podíl jednotlivých kontinentů na celkovém počtu udělených víz (rok 2010) Austrálie Afrika Evropa Jižní Amerika Severní Amerika Asie 0,0%

10,0% J-víza

Zdroj

27:Non

Immigrant

visa

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%

Nepřistěhovalecká víza celkem issued,

[online],

staženo

dne

[6.4.2011],

dostupné

z:

http://www.travel.state.gov/pdf/FY10AnnualReport-TableXVII.pdf

Jak je vidět, největší zájem o J-víza byl v Evropě, na kterou připadlo v roce 2010 50 % všech vydaných víz tohoto typu, celkem se jednalo o více než 170 000 víz, z nichž 2 580 připadlo na Českou republiku. Velké množství osob přijelo na J-vízum také z Asie, která měla navíc ze všech kontinentů největší podíl na celkovém počtu vydaných nepřistěhovaleckých víz. V následující tabulce je možno nalézt pořadí zemí dle celkového počtu držitelů J-víz.

60

Tabulka 17: Pořadí zemí dle počtu udělených J-víz, rok 2010

země 1. Čína 2. Rusko 3. Německo 4. Velká Británie 5. Jižní Korea - ČR - Slovensko

počet J-víz 34 824 25 365 23 949 16 558 16 238 2 580 2 238

podíl na celku 9,85% 7,17% 6,77% 4,68% 4,59% 0,73% 0,63%

Zdroj 28: Non Immigrant visa issued, [online], staženo dne [6.4.2011], dostupné z: http://www.travel.state.gov/pdf/FY10AnnualReport-TableXVII.pdf

Pořadí na prvních dvou místech vzhledem k počtu obyvatel Ruska a Číny asi nepřekvapí, zajímavější je ale fakt, že zhruba každý desátý držitel J-víza pocházel z Velké Británie nebo Německa. Čechů a Slováků vyjelo v roce 2010 na J-vízum 4 580, což je v poměru k počtu obyvatel srovnatelné třeba právě s Velkou Británií. US Department for Homeland Security vydává každoročně studii s názvem Annual Flow Report, která se zabývá mimo jiné právě nepřistěhovaleckými vízy. Pro účely této studie je vymezena skupina tzv. short-term nonimmigrant residents (dočasní rezidenti), kam patří právě účastnící Cultural Exchange programu (držitelé J-víza), společně se studenty, pracovníky na dočasných krátkodobých pracovních pobytech a diplomaty. Do této skupiny ale nejsou zahrnutí lidé, kteří do USA přijíždějí pouze za zábavou či cestováním tzv. temporary visitors for pleasure (na ty připadá 76 % všech vydaných neimigračních víz), businessmani ani lidé, kteří přes USA pouze projíždí. Co se týče charakteristiky tzv. short term residents (krátkodobí rezidenti), pak nejoblíbenější cílové destinace jsou státy Kalifornie a New York, kam míří téměř 30 % osob, významnější podíl má pak ještě Florida a Texas. Preference ohledně lokality se příliš nemění, protože během posledních let zůstával podíl jednotlivých států stále stejný. Více než 20 % osob spadajících do této skupiny vstupuje na území USA na některém z newyorských letišť (Newark, JFK), 15 % na kalifornských letištích v Los Angeles nebo San Francisku, 11 % přiletí do Miami nebo Atlanty. Do této skupiny spadají především mladí lidé, protože v 65 % se jedná o osoby do 34 let, ož je samozřejmě dáno z velké míry tím, že jsou zde zahrnuti jak studenti, tak účastníci Cultural Exchange programu, který je věkově omezen.69 69

Non immigrant admissions to the USA, [online], staženo dne [7.4.2011], dostupné z: http://www.dhs.gov/xlibrary/assets/statistics/publications/ni_fr_2009.pdf

61

2.4.2 Příjmy a náklady Na rozdíl od práce v Evropě se díky vyšším počátečním nákladům jezdí do USA spíše na delší časové období, většinou 3-4 měsíce (dle platnosti víza), takže je během pobytu odpracováno i více hodin. Minimální mzda je v USA stanovena dvojí - federální a státní. Pokud stát nemá uzákoněnu vlastní minimální mzdu, platí sazba federální, je-li státní sazba vyšší než federální, platí sazba státní. Vyšší státní sazbu nabízí celkem 17 států (např. státy na západním pobřeží), u 24 států jsou obě sazby stejné (např. většina států východního pobřeží, Nebraska, Kansas, Texas), 4 státy mají sazbu nižší (Arkansas, Georgia, Wyoming, Minessota) a v 5 státech není minimální mzda stanovena. Zajímavé je, že některé státy (celkem 10 - Florida, Ohio, Oregon apod.) upravují sazbu dle indexu spotřebitelských cen a většinou se proto tato sazba mění jednou ročně. Federální mzda se naopak mění nepravidelně a např. mezi lety 1998-2007 zůstávala stále na úrovni 5,15 USD za hodinu, od roku 2008 se začala každoročně zvedat a v současné době je na úrovni 7,25 USD.70 Stejně jako ve Velké Británii, i v USA je za určité situace odlišná mzda dle věku pracovníků. Konkrétně je zde zaveden koncept tzv. mládežnické minimální mzdy (youth minimum wage), která se vztahuje na pracovníky do 20 let a je v současnosti stanovena na 4,25 USD za hodinu. Tuto nižší sazbu může vyplácet zaměstnavatel pracovníkovi po omezenou dobu (stanoveno na 90 dní v kuse, přičemž se ale jedná o dny kalendářní a nezáleží na tom, kolik dnů je skutečně odpracováno), pokud není zákonem daného státu stanoveno jinak. Po odpracování těchto 90 dní již musí zaměstnavatelé vyplácet klasickou sazbu. Dosáhne-li pracovník věku 20 let, má automaticky nárok na klasickou mzdovou sazbu, a to i v případě, že do té doby nesplnil výše uvedenou podmínku 90 dní.71 Speciální pravidla platí i pro tzv. tipped workers (pracovníci na pozicích, kde se dává spropitné), což jsou např. pracovníci v hotelech nebo restauracích. Do této kategorie spadá každý zaměstnanec, který obdrží měsíčně více než 30 USD formou

70

Minimum wages history, [online], staženo dne [7.4.2011], dostupné z: http://www.dol.gov/whd/state/stateMinWageHis.htm

71

Youth minimum wage, [online], staženo dne [7.4.2011], dostupné z: http://www.dol.gov/whd/regs/compliance/whdfs32.pdf

62

spropitného a minimální mzda je v tomto případě stanovena na 2,13 USD za hodinu za podmínky, že je zaměstnavatel schopen dokázat, že dohromady se spropitným bude mzda pracovníka činit alespoň 7,25 USD.72 Plat se odlišuje i u studentů, kterým je garantována mzda minimálně ve výši 85 % minimální mzdy a pracovní doba je navíc omezena na 40 hodin týdně. Následující tabulka ukazuje orientační výši měsíčního výdělku při minimální mzdě a odpracovaných 160 hodinách v různých státech USA – Washington D.C. a Oregon jsou státy s nejvyšší mzdovou sazbou, zbylé čtyři státy jsou zase nejčastějším cílem účastníků pracovních programů. Korunová hodnota je přepočtena průměrným kurzem za rok 2011. Tabulka 18: Měsíční výdělek při minimální mzdové sazbě v různých státech USA

stát Washington D.C. Oregon Kalifornie Aljaška New York Florida Texas

hodinová sazba 8,67 USD 8,50 USD 8,00 USD 7,75 USD 7,25 USD 7,25 USD 7,25 USD

měsíční výdělek (160 hodin) 1 387 USD 1 360USD 1 280 USD 1 240USD 1 160USD 1 160 USD 1 160USD

měsíční výdělek v CZK (průměrný kurz v roce 2011) 23 582 CZK 23 120 CZK 21 760 CZK 21 080 CZK 19 720 CZK 19 720 CZK 19 720 CZK

Zdroj 29:Minimum wage laws in the states, [online],staženo dne [7.4.2011], dostupné z: http://www.dol.gov/whd/minwage/america.htm#Consolidated

Jak je vidět z tabulky, při práci v USA je možno očekávat výdělek ve výši nad 1 000 USD za měsíc. Kromě mzdy jsou důležité také daně, přičemž i v tomto případě existují kromě federálních sazeb i sazby státní, některá velká města dokonce uplatňují i sazby lokální (např. New York). Federální sazby fungují na principu progresivního zdanění a od roku 2003 zůstaly nezměněny, nepatrné změny byly učiněny pouze úpravou daňových pásem, ta by ale měla zůstat do roku 2012 nezměněna. Sazbu federální daně (pro svobodného člověka) je možno nalézt v následující tabulce.73

72

Minimum wage tipped workers, [online], staženo dne [7.4.2011], dostupné z: http://www.paywizard.org/main/Minimumwageandovertime/MinimumWageTIPRecevers

73

Federal individual income tax rates history, [online], staženo dne [7.4.2011], dostupné z:

http://www.taxfoundation.org/taxdata/show/151.html

63

Tabulka 19: Federální sazby daně z příjmu fyzických osob

Sazba daně 10% 15% 25% 28% 33% 35%

daňová pásma Roční příjem nad a zároveň pod 0 USD 8 500 USD 8 500 USD 34 500 USD 34 500 USD 83 600 USD 83 600 USD 174 400 USD 174 400 USD 379 150 USD 379 150 USD -

Zdroj 30: Federal individual income tax rates history, [online],staženo dne [7.4.2011], dostupné z: http://www.taxfoundation.org/taxdata/show/151.html

Co se týče daní státních, pak je v USA možno nalézt sedm států, kde se tato daň neplatí vůbec (Aljaška, Florida, Nevada, Jižní Dakota, Washington D.C., Texas, Wyoming), v některých státech byla zavedena rovná daň (např. Indiana, Pensylvánie, New Hampshire nebo Utah), ale ve valné většině se využívá progresivní zdanění. Daňová pásma (i jejich počet) i sazby se napříč státy signifikantně odlišují, ale kromě Hawaie nejvyšší sazba nikdy nepřekračuje 10 %, naopak, průměrná sazba je kolem 5 %. 74 Celkové daňové zatížení se tak v případě studentů, kteří povětšinou vydělávají minimální mzdu, pohybuje mezi 15-20 %. Stejně jako u Velké Británie ale i při práci v USA většinou vznikne přeplatek na dani a je dobré si požádat o refundaci, při výdělku nad 3 650 USD za rok je povinné podat si daňové přiznání. Celková výše refundace záleží kromě jiného i na lokalitě (pro vrácení státní daně z příjmů má každý stát svá pravidla), ale jedná se většinou o stovky dolarů. Při žádosti o refundaci je třeba formuláře W2, který je vydán zaměstnavatelem a je v něm uvedena celková výše výdělku i odvedených daní. Daňový rok je v USA shodný s rokem kalendářním, lhůta pro žádost o refundaci bývá většinou konec března nebo začátek dubna následujícího roku. Poplatky agenturám za vyřízení refundace jsou zhruba 8-10 % z celkové vrácené částky, v případě menšího objemu je poplatek fixní ve výši od 60 USD.75

74

State Individual Income Tax rates, [online], staženo dne [7.4.2011], dostupné z: http://www.taxfoundation.org/taxdata/show/228.html

75

US Tax refunds for Students and visitors on J,F,Q and M visas, [online], staženo dne [8.4.2011], dostupné z: http://www.taxback.com/usa-tax-refund-j1.asp, US Income tax return information, [online],

staženo dne [8.4.2011], dostupné z:

http://www.internationaltaxrefunds.com/index.php?page=usa&case=taxinfo,

64

I v případě práce v USA je důležitou proměnnou vývoj měnového kurzu. Od roku 2000 je patrné výrazné oslabování dolaru vůči koruně a z grafu je viditelný i poměrně turbulentní vývoj kurzu v posledních třech letech. Na výdělku se propad dolaru výrazně projevoval hlavně do roku 2007, kdy minimální mzdová sazba byla stále na stejné úrovni (5,15 USD/hod), ale její korunová hodnota klesala a v létě 2008 spadla na pouhých 40 % hodnoty z roku 2001. Zvýšení minimální mzdy na 7,25 USD sice pokles kurzu plně nevyrovnalo, ale došlo alespoň k určité korekci, a přestože se korunová hodnota již nevrátila na úroveň z počátku nového tisíciletí, dostala se v roce 2010 alespoň na úroveň z roku 2003. Obrázek 12: Vývoj kurzu dolaru ke koruně

Zdroj

31:Historical exchange

rates,

[online],

staženo

dne

[7.4.2011], dostupné

z:

http://www.oanda.com/currency/historical-rates/

I přes příznivý vývoj cen letenek, který byl kromě jiného i pozitivním důsledkem propadu dolaru, se ale počáteční náklady na vycestování do USA pohybují stále mezi 15-25 000 Kč, což je v podstatě hodnota měsíčního výdělku. Kromě toho je navíc třeba hradit další náklady během pobytu (ubytování, strava), jejichž výše se ale liší dle typu programu (např. u Camp Counselor je ubytování a strava zdarma) i dle lokality. Cenová hladina jako taková je ale v USA poměrně příznivá, neboť se nachází pod průměrem EU-27, což je viditelné i z grafu.

65

Obrázek 13:Srovnání CPI pro vybrané země (EU 27=100)

Zdroj 32: Comparative price levels, [online],

staženo dne [7.4.2011],dostupné z:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/graphDownload.do?tab=graph&language=en&plug in=1&pcode=tsier010

Dle studie Cost of living survey 2010, která srovnává cenové hladiny v 214 městech světa a měla by sloužit jako vodítko pro mezinárodní korporace, jež vysílají své zaměstnance do zahraničí, se mezi první třicítkou nejdražších měst světa nachází z amerických měst pouze New York (27. místo) a v první stovce lze nalézt ještě Los Angeles (55. místo). V posledních dvou letech se americká města výrazně propadla a to vinou oslabení dolaru a poklesu cen v oblasti realit. V následující tabulce jsou srovnány ceny některých běžně nakupovaných položek v různých městech světa včetně New Yorku jako zástupce USA.

66

Obrázek 14:: Srovnání cen různých rů položek v různých městech světa (v GBP)

Srovnání cen v různých městech u vybraných položek (v GBP) Těstoviny 1 kg

30 25

Polotučné mléko 1 litr

20

1 litr benzínu

15 10

Menu ve fast foodu

5 Šálek kávy v restauraci

0

Lístek do kina

Zdroj

33:

Mercer

Survey

2010,

[online],

staženo

dne

[8.4.2011],

dostupné

z:

http://spreadsheets.google.com/ccc?key=0AonYZs4MzlZbdEpORkVwN2plQ1lLV0pVQ0xES1p3 aEE#gid=0

Nákup vybraných raných položek vyjde v New Yorku cenověě téměř nastejno jako v Praze. O 35 % dražší jsou v New Yorku lístky do kina (stejněě jako ve Vancouveru nebo Pekingu), menu ve fast foodu i káva v restauraci stojí v obou městech m zhruba stejně.. Ze všech uvedených měst m je v Praze nejdražší benzín, přičemž ř čemž cena oproti New Ne Yorku je dokonce dvojnásobná. Na předchozí edchozí obrázek navazují také údaje v následující edující tabulce, které srovnávají cenové hladiny ve vybraných městech m USA (v nejoblíbenějších jších státech pro výjezd do zahraničí) k cenové hladině v New Yorku za využití indexů cen nájmů, nájmů potravin, cen v restauracích a indexu lokální parity kupní síly.

67

Tabulka 20: Cenové indexy pro různá města USA (New York=100)

Město Austin (Texas) Dallas (Texas) Los Angeles (Kalifornie) San Francisco (Kalifornie) Tampa (Florida) Miami (Florida) Atlanta (Georgia) Boston (Massachusets) Praha New York Zdroj

34:Cost

of

Nájem

Potraviny

Ceny v restauracích 61,23 59,02

Lokální parita kupní síly 130,52 127,56

46,62 38,28

73,61 77,57

63,13

80,8

68,2

130,42

95,78 34,99 61,98 37,83

82,76 61,16 68,62 68,34

72,72 62,24 79 66,19

107,1 104,76 85,57 103,02

60,84 34,01 100

88,72 51,53 100

79,32 43,32 100

128,89 65,58 100

living

rankings,

[online],

staženo

dne

[8.4.2011],

dostupné

z:

http://www.numbeo.com/cost-of-living/rankings.jsp

Klíčovou položkou jsou především ceny nájmů, neboť náklady na bydlení většinou tvoří největší část rozpočtu domácností, což platí samozřejmě i při pracovních pobytech v zahraničí. Jak je vidět, tak nájmy v New Yorku jsou výrazně vyšší než v jiných městech, pouze s výjimkou San Franciska. Rozdíly napříč ostatními americkými městy jsou docela výrazné a zajímavé je, že např. v Atlantě nebo Tampě se nájmy pohybují na stejné úrovni jako v Praze. Co se týče cenové hladiny u potravin a cen v restauracích, pak, přestože hodnota ve všech vybraných městech u obou položek převyšuje cenovou hladinu v Praze, je třeba si uvědomit, že minimální mzda je v u USA bez ohledu na stát nejméně 3x větší než v České republice, stejně jako mzda průměrná. A právě disproporci mezi cenami a úrovní mezd vyjadřuje poslední uvedený index a tím je index lokální parity kupní síly. Tento index vyjadřuje, jaký objem statků a služeb si může koupit obyvatel daného města za průměrnou mzdu v tom kterém městě v porovnání s New Yorkem. Podíváme-li se na Prahu, pak hodnota indexu 65,56 značí, že Pražané si za průměrnou mzdu koupí o 35 % méně statků u služeb, než si za průměrnou mzdu koupí obyvatelé New Yorku. Při nakupování v USA se návštěvník setká také s tzv. sales tax, což je daň uvalená na většinu zboží a některé služby, při prodeji koncovému spotřebiteli. Její výše se liší stát od státu a navíc kromě státní daně může být uvalena ještě daň místní. Z daně jsou většinou vyňaty základní potraviny a zboží k uspokojení základních 68

potřeb. Kromě pěti států (Aljaška, Delaware, New Hampshire, Montana, Oregon), kde se tato daň nevybírá na státní a kromě Aljašky ani na lokální úrovni, je zavedena všude. Ceny v obchodech bývají uvedeny bez daně a ta je připočítána až při platbě. Výše sazeb pro vybrané státy je uvedena v tabulce. Tabulka 21: Výše sales tax ve vybraných státech USA

stát Tennessee Kalifornie New York Texas Florida Aljaška

státní sazba lokální sazba (průměr) celková sazba 7% 2,44% 9,44% 8,25% 0,83% 9,08% 4% 4,52% 8,52% 6,25% 1,36% 7,61% 6% 0,99% 6,99% 1,12% 1,12% 0%

Zdroj 35: State and local sales tax rates, [online], staženo dne [8.4.2011], dostupné z: http://www.taxfoundation.org/taxdata/show/26269.html#state_salestax_rates_201120110301

Nejvyšší daně se platí ve státě Tennessee, hned na druhém místě se ale nachází oblíbená Kalifornie. Ve většině zemí se celková sazba pohybuje na úrovni kolem 6 %, ale každý stát má trochu odlišná pravidla v tom, co dani podléhá a co ne, případně je pro některé položky stanovena odlišná sazba. Např. ve státě New York nepodléhá zdanění oblečení a obuv (pokud cena za položku je pod 110 USD), v New York City pak od 1. dubna 2011 zákazník při nákupu těchto položek neplatí ani daň lokální. Každý rok je navíc několikrát vyhlašován tzv. tax free week, kdy se po celý jeden týden sales tax pro obuv a oblečení neplatí v případě, že jednotková cena nepřekročí 550 USD.76 Po očištění příjmů od nákladů je třeba se zamyslet nad tím, jak naložit s výdělkem. Většina účastníků programu Work and Travel například využívá povolenou jednoměsíční lhůtu určenou k cestování, které je v USA poměrně levnou záležitostí, a to především díky velmi levnému benzínu a nízkým poplatkům za zapůjčení automobilu. Rozdíl oproti Velké Británii a Evropě obecně jsou obrovské vzdálenosti mezi jednotlivými turistickými lokalitami, proto je často využívána

76

Combined state and local tax rates, [online], staženo dne [8.4.2011], dostupné z: http://www.taxfoundation.org/files/state_salestax_rates_2011-20110301.swf , Sales and use tax, [online], ,staženo dne [8.4.2011], dostupné z: http://www.nyc.gov/html/dof/html/business/business_tax_nys_sales.shtml

69

i možnost cenově dostupných vnitrostátních přeletů. K nejoblíbenějším výletním cílům patří národní parky napříč USA, ze států potom vede Florida, Hawai nebo Kalifornie a téměř nikdo neopomene návštěvu New Yorku. Ubytování lze v USA sehnat ve všech cenových kategoriích, ale samozřejmě velmi záleží na lokalitě. Co se týče výhodných nákupů, pak většina návštěvníků z Evropy investuje především do levné elektroniky, kterou lze v USA nakoupit za výrazně nižší ceny než kdekoliv jinde. Je třeba si dát ale pozor na podmínky záruky a také ověřit funkčnost daného zařízení v Evropě. Levně lze ale ve Spojených státech nakoupit téměř veškeré spotřební zboží, protože vysoká konkurence a rozsáhlý trh tlačí ceny velmi nízko.

70

3

Analýza dotazníkového šetření V poslední kapitole budou prezentovány výsledky online průzkumu, který byl

prováděn v březnu roku 2011 za využití serveru Vyplnto.cz a zaměřoval se právě na pracovní migraci českých studentů. Druhá část této kapitoly je věnována příběhům studentů, kteří se pracovního pobytu již zúčastnili a jejich dojmům, zkušenostem a radám pro případné zájemce o pracovní pobyt v zahraničí.

3.1 Kvantitativní dotazník Průzkum probíhal mezi mladými lidmi a celkem se jej zúčastnilo 187 respondentů, z nichž 69 % bylo žen a 31 % mužů. Většina respondentů byla ve věku 18 – 25 let (85 %), okrajové bylo zastoupení osob mezi 26 a 30 lety (12 %) a naprosté minimum tvořili lidé starší 30 let. Jak dokládá následující graf, většina z dotazovaných v současnosti studuje vysokou školu, přičemž řada vysokoškoláků již při studiu pracuje. Mezi studenty vysokých škol byli nejhojněji zastoupeni studenti Vysoké školy ekonomické, Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity a celkem bylo zastoupeno na 20 vysokých škol z celé České republiky. Obrázek 15: Současné zaměstnání u respondentů

Současné zaměstnání respondentů 2% 19%

pracující student VŠ

26%

student VŠ 5%

student SŠ zaměstnaný/a nezaměstnaný/á 48%

Zdroj 36: Vlastní zpracování

Dotazníkové šetření se věnovalo jak těm, kteří na pracovním pobytu v zahraničí již byli, tak i těm, kteří dosud do zahraničí za prací nevycestovali. Pracovního

pobytu

v zahraničí

se

doposud

zúčastnilo

40

%

ze

všech

respondentů - téměř polovina z nich byla v zahraničí pouze jedenkrát, čtvrtina dvakrát a šestina třikrát. 65 % vyjíždějících do zahraničí se tak pracovních pobytů zúčastnilo 71

opakovaně. Neoblíbenější zemí se stala Velká Británie, kde pracovalo 40 % dotazovaných, následována USA (22 %) a Německem (15 %). Zbývající odpovědi se rozložily mezi další tradiční lokality jako Španělsko, Itálie, Irsko, Norsko apod., ale objevily se i exotické destinace jako Indie nebo Srí Lanka, případně Nový Zéland. Celkově však mimo Evropu pracovala jen jedna třetina dotazovaných. Pro práci v zahraničí se uchazeči rozhodovali především z důvodu možnosti zlepšit si jazykové znalosti a poznat novou zemi a kulturu. Vyšší platové ohodnocení ve srovnání s prací v České republice sice také hrálo svoji roli, ale pro většinu respondentů nebylo hlavním motivujícím faktorem. Jak ukazuje následující graf, tak se sice většina dotazovaných do zahraničí vydala s doprovodem, ale zajímavé je, že téměř 40 % osob cestovalo samo – většinou se jednalo o vycestování za využití služeb agentury. Co se týče zázemí na místě určení, pak pouze 20 % účastníků zde mělo kamarády, známé nebo člena rodiny a obvykle se tak účastníci vydávali zcela do neznáma. Obrázek 16: Odpovědi dotazovaných na otázku, s kým obvykle do zahraničí cestovali

Do zahraničí jste obvykle cestoval/a: 8%

sám/a

17%

39%

s kamarádem/kamarádkou s přítelkyní/přítelem s partou osob

18%

se členem rodiny 18%

Zdroj 37: Vlastní zpracování

Do zahraničí se respondenti nejčastěji dopravili letadlem nebo autobusem, velmi často pak využívali kombinaci několika dopravních prostředků, a to především letadla s vlakem či autobusem, případně stopem. Necelých 20 % dotazovaných využilo pro dopravu vlastní automobil, jednalo se především o pracovníky, kteří se vydali do Rakouska a Německa. Ubytování bylo obvykle zajištěno zaměstnavatelem (41 %) nebo si jej zařídili účastníci sami (38 %), zajištění ubytování agenturou bylo spíše výjimkou. Studenti byli nejčastěji ubytováni v bytě nebo na ubytovně, ti, kteří byli zaměstnáni na farmě, bydleli ve stanu nebo v karavanu. 72

Jak dokládá následující graf, zhruba 60 % dotazovaných strávilo v zahraničí maximálně dva měsíce s tím, že se jednalo především o pobyty v Evropě, naopak ti, kteří vyjeli do zahraničí na delší dobu, pobývali hlavně v zámoří. Obrázek 17: Odpovědi respondentů na otázku, jak dlouho obvykle trval jejich pracovní pobyt

Váš pracovní pobyt obvykle trval: 15%

11%

déle 3-4 měsíce

14%

2 měsíce 33% 1 měsíc 27%

méně než 1 měsíc

Zdroj 38:Vlastní zpracování

Co se týče výdajů, pak dle odpovědí utratili respondenti nejvíce peněz za stravování a cestování. Vysoké výdaje na ubytování měli pouze ti, kteří během svého pobytu bydleli v bytě nebo v domě. 60 % respondentů uvedlo, že po úhradě veškerých nákladů jim zbyl slušný výdělek, což dokazuje, že ve většině případů je práce v zahraničí z finančního hlediska docela lukrativní, přestože samozřejmě existují i výjimky v podobě 14 % dotazovaných, kterým stačil výdělek pouze k pokrytí nákladů a 4 % dotazovaných, kteří si dokonce nevydělali ani na náklady. Dotazník se zaměřoval také na to, zda si účastníci výjezdu do zahraničí zařídili pobyt sami, nebo zda využili služeb agentury. Z odpovědí vyplynulo, že více než dvě třetiny respondentů služeb agentury nevyužily, a to především ze dvou důvodů. Jedna část dotazovaných jako důvod uvedla to, že získala veškeré kontakty a informace nutné pro uskutečnění pracovního pobytu od známých, přátel nebo členů rodiny, druhá část byla toho názoru, že si je vše schopna obstarat sama a služby agentury tak nepotřebuje. Výše programových poplatků měla na rozhodování spíše okrajový vliv, což může být pro agentury zajímavou zprávou. Dvě třetiny respondentů, kteří služeb agentury nevyužili, si práci zařizovaly dopředu, a to z valné většiny (66 %) pomocí kontaktů od známých, rodiny apod., ve zbývajících případech pak přes internet. Reference a informace od známých byly 73

společně s internetem také hlavním zdrojem informací pro plánování pobytu a zajímavé je, že obě možnosti byly procentuálně zastoupeny téměř stejně. Při shánění práce se setkalo s obtížemi pouze 21 % dotazovaných a většinou se jednalo o nedostatek volných pracovních míst a tedy problém vůbec jakékoli pracovní místo sehnat. Lidé, kteří si práci našli sami, byli nejčastěji zaměstnáni na farmě (38 %) nebo v restauraci či fast foodu (31 %), což jsou typické pozice, na které jsou brigádníci najímáni, a až na výjimky se jednalo o práci v Evropě, přičemž 50 % všech osob mířilo do Velké Británie. Případným zájemcům o pracovní pobyt v zahraničí by více než 80 % z těch, kteří se za prací vydali bez využití agentury, tento způsob doporučilo. Využití agentury by doporučili maximálně pro první pobyt mimo Českou republiku. Z respondentů, kteří služeb agentury využili, si 62 % nechalo zajistit jak veškeré formality, tak práci a 27 % přenechalo agentuře pouze zajištění veškerých formalit. Z průzkumu vyplynulo, že služby agentury vyhledali hlavně zájemci, kteří mířili za prací mimo Evropu, a to především do USA. Jednalo se většinou o účastníky programu Work&Travel nebo au-pair a nejčastěji byly poskytovatelem služeb agentury Student Agency, CCUSA a Czech-us. Potěšujícím faktem je, že 80 % dotazovaných bylo se službami agentury spokojeno a jimi zvolenou agenturu by případným zájemcům určitě doporučilo. Programové poplatky byly dotazovanými hodnoceny většinou jako přiměřené nebo spíše drahé. Stejně jako v předchozím případě by respondenti doporučili využít služeb agentury hlavně pro první výjezd do zahraničí. Při volbě agentury v budoucnosti by se třetina respondentů rozhodovala především dle nabídky (typ práce, lokalita, programy) a třetina by volila dle referencí, 20 % respondentů pak uvedlo, že by v budoucnosti již služby agentury nevyužilo. Poslední analyzovanou skupinou byli lidé, kteří se dosud žádného pracovního pobytu v zahraničí nezúčastnili. Tato skupina byla zastoupena necelými dvěma třetinami respondentů a podle výsledků průzkumu většina z těchto respondentů během prázdnin pracuje i relaxuje (64 %) a pouze prací tráví prázdniny zhruba 20 % z nich - celkově tedy v době volna alespoň nějakou dobu pracuje 84 % dotazovaných. Nabízí se tedy otázka, proč se za prací nevydávají do zahraničí. Pět nejčastějších důvodů, které byly uváděny jako odpověď na otázku, proč dosud respondenti na zahraničním pracovním pobytu nebyli, je zobrazeno v následující tabulce. 74

Tabulka 22: Nejčastější důvody, proč respondenti ještě neabsolvovali pracovní pobyt v zahraničí (číslo ve třetím sloupečku udává, kolikrát se tato odpověď vyskytla, pozn.:bylo možno uvést více odpovědí)

Mám povinnosti či jiné závazky v ČR Nemám dostatek finančních prostředků Nechci jet sám/sama a nemám s kým jet Nejsem dostatečně jazykově vybaven/a Pobyt v zahraničí mě neláká

1. 2. 3. 4. 5.

60 28 15 12 11

Zdroj 39: Vlastní zpracování

Ve více než 50 % případů bylo uvedeno, že respondenti mají povinnosti nebo jiné závazky v ČR, a proto do zahraničí vycestovat nemohou. Nedostatek finančních prostředků byl překážkou pro čtvrtinu dotazovaných, necelých 15 % respondentů pak uvedlo, že by do zahraničí jeli rádi, ale nechtějí jet sami a nemají s kým jet. Zajímavé je, že pouze 9 % odpovídajících pracovní pobyt v zahraničí vůbec neláká. Co se týče budoucnosti, pak o pracovním pobytu v zahraničí uvažuje 55 % dotazovaných a dalších 20 % zůstává nerozhodnuto s tím, že by záleželo na okolnostech – samotné rozhodnutí by bylo většinou závislé na lukrativnosti pracovní nabídky (především z finanční stránky) nebo na rodinné situaci a s tím souvisejících závazcích. Při hledání práce v zahraničí by téměř 70 % dotazovaných uvažovalo o využití služeb agentury a více než polovina respondentů nějakou agenturu, která se zprostředkováním pracovních pobytů v zahraničí zabývá, zná, přičemž v 90 % byla jako příklad uvedena společnost Student Agency. Při výběru země by byl pro respondenty nejdůležitějším faktorem jazyk a typ nabízené práce, výše mzdy byla uváděna až jako třetí nejdůležitější faktor, ale rozptyl v odpovědích zde byl zase ze všech uvedených faktorů nejnižší. Nejméně důležitá by pro respondenty byla vzdálenost, co se týče atraktivity lokality, pak v průměru sice obsadila až čtvrté místo, ale dle hodnoty rozptylu lze soudit, že se uváděné pořadí napříč jednotlivými respondenty poměrně výrazně lišilo. Vše znázorňuje tabulka pod textem.

75

Tabulka 23: Odpovědi respondentů na otázku - Seřaďte tyto faktory podle toho, jak by pro Vás byly důležité při výběru země

faktor jazyk typ nabízené práce mzda atraktivita lokality vzdálenost

průměrné pořadí

rozptyl 2,081 2,384 2,872 3,802 3,86

1,4 1,63 0,99 1,76 1,58

Zdroj 40: Vlastní zpracování

Podle výsledků průzkumu je pro ty, kteří se zatím žádného pracovního pobytu v zahraničí nezúčastnili, suverénně nejlákavější Velká Británie, kterou volilo jako potenciální cíl svého pracovního pobytu téměř 40 % respondentů. Na předních příčkách se dále umístil Nový Zéland (29 %), Kanada (28 %), USA (28 %) a Austrálie (28 %). Je tedy vidět, že tyto tradiční země, kam se v současnosti vydává nejvíce Čechů, jsou stále lákavé a své výsadní postavení si pravděpodobně udrží i v budoucnosti. Pořadí v první pětici těsně uniklo Norsku, které je lákadlem pro 17 % dotazovaných, i oblíbenému Irsku a Španělsku. Kromě většiny evropských zemí se mezi odpověďmi objevovaly i netradiční lokality jako Izrael, Indie nebo Mongolsko, ale s masovým nárůstem výjezdů do těchto zemí za prací se rozhodně nedá počítat. Zajímavé je, že odpovědi respondentů nevykazovaly žádné výrazné závislosti a struktura odpovědí byla téměř totožná bez ohledu na věk, studovanou školu nebo pohlaví. Již v průběhu průzkumu se navíc vytvořily určité trendy, které se se zvyšujícím počtem odpovídajících vůbec neměnily.

3.2 Příběhy účastníků V následující subkapitole budou představeny příběhy několika studentů, kteří se již pracovního pobytu v zahraničí zúčastnili. Popsána bude jak fáze příprav, tak i samotný pobyt, zaznít by měly také tipy pro případné zájemce o práci v zahraničí. Zastoupeno bude Irsko, jako země, která díky svému liberálnímu pracovnímu trhu přilákala obrovské množství Čechů, Norsko, jako zástupce současných trendů a Malta, jako představení méně tradiční lokality.

3.2.1 Práce v hotelu – Irsko Vlaďka ještě na střední škole absolvovala studijní pobyt v Kanadě a po nějaké době zatoužila opět vyjet na delší dobu do zahraničí, tentokrát za prací. Zpočátku 76

uvažovala i o využití agentury, ale nakonec si uvědomila, že její sestřenice již rok pracuje v Irsku, a tak by bylo škoda tento kontakt nevyužít. Sestřenice tou dobou pracovala v hotelu v irském městě Tralee a po komunikaci s manažerkou Vlaďce na léto práci zařídila. „Byla mi zařízena práce i bydlení, takže na mě zbylo k vyřizování jen pojištění a letenka,“ říká Vlaďka a uznává, že to pro ni byla velká pomoc a že jí to celý pobyt v zahraničí velmi usnadnilo, protože hledání práce v Irsku má řadu specifik. Podle názoru Vlaďky práci nelze hledat dopředu přes internet, jak to funguje v řadě jiných zemí, protože Irové tuto formu komunikace příliš neuznávají, ale je potřeba do Irska odjet a hledat práci až na místě – buď reagovat na inzeráty, nebo obcházet potenciální zaměstnavatele a rozdávat životopisy. Takové hledání práce ale může trvat i celý měsíc, proto Vlaďka doporučuje využít zázemí silné české a slovenské komunity v Irsku: „V Irsku hodně dají na doporučení, když někdo odchází z práce nebo ví o volné pracovní pozici u stejného zaměstnavatele, je dobré se přimluvit za známého, protože to Irové berou jako určitou záruku za toho daného pracovníka“, vysvětluje Vlaďka a radí zkusit využít např. Facebook, kontaktovat tak krajany a zjistit, zda by o nějakém volném místě nevěděli. Doby, kdy nabídka práce převyšovala poptávku, jsou prý pryč a zaměstnavatelé si dnes již mohou více vybírat. Co se týče jazykové vybavenosti, pak dle slov Vlaďky velmi záleží na tom, jakou pozici chce člověk vykonávat. Tam, kde je silný kontakt se zákazníkem (práce v baru, práce v restauraci apod.), je třeba dobré komunikativní angličtiny, naopak pro práce jako kitchen porter (pomocná síla v kuchyni) nebo pokojská stačí znát základní výrazy. S rostoucím počtem zájemců a převisem poptávky po práci nad nabídkou se již ale i jazykové požadavky zvyšují. Po příjezdu do Irska bylo potřeba vyřídit tzv. PPS number (Personal public servis number), což je v podstatě registrační číslo pracovníka, které musí mít přiděleno každý, kdo chce v Irsku legálně pracovat. O PPS se žádá na Social Welfare Office (Úřad sociální správy) a k jeho vydání je třeba doklad totožnosti a potvrzení od zaměstnavatele nebo doklad o ubytování (doložení adresy v Irsku). Registrace je zdarma. „PPS je potřeba při jakémkoli dalším kontaktu s úřady nebo při vyřizování účtu v bance apod.,“ říká Vlaďka. Co se týče práce, tak Vlaďka pracovala jako servírka a později i jako supervisorka. Pracovní doba je v Irsku stanovena na maximálně 39 hodin týdně a jako 77

velkou výhodu práce v hotelu vidí Vlaďka to, že je většinou skutečně těchto 39 hodin dodržováno. „Kamarád pracoval ve fast foodu a velmi často mu odvolávali směny, takže za týden odpracoval daleko méně hodin, což se samozřejmě projevilo na výdělku,“ vysvětluje Vlaďka. Směny v hotelu byly dvojího druhu a to tzv. straight (8 hodin v kuse) nebo split (4 hodiny práce ráno a večer), každý týden měli zaměstnanci nárok na dva dny volna a navíc mohli každý měsíc čerpat 1,5 dne dovolené. Mzda v hotelu byla o něco vyšší než minimální mzda a pohybovala se kolem 9 EUR na hodinu. Součástí výdělku bylo také spropitné, ale jeho výše byla dost proměnlivá. „V Irsku jsem byla celkem třikrát a poslední rok jsme si vydělali na spropitném i 8-10 EUR denně, ale dříve se to pohybovalo spíše kolem 10 EUR týdně,“ směje se Vlaďka a dodává, že záleží také na pozici, kterou člověk vykonává - nejvíce na spropitném vydělají barmani (až 50 EUR denně), naopak pokojské si spropitným k platu příliš nepřilepší. Mzdu nebylo možno vyplácet šekem ani v hotovosti, proto si Vlaďka musela zařídit účet v bance. Vše ale proběhlo rychle a bez problémů, stačilo pouze číslo PPS a doklad totožnosti. Velkou výhodou navíc je, že v Irsku jsou obecně velmi nízké bankovní poplatky, a tak nebylo využívání účtu nikterak nákladné, Vlaďka dokonce po odjezdu účet ani nerušila, ale nechala si jej otevřený a připravený na další léto. Na začátku každého zaměstnání je příjem daněn tzv. emergency tax, jejíž sazba je poměrně vysoká, ale jakmile má pracovník své PPS number, může si zažádat o tzv.Certificate of Tax Credits and Standard Rate Cut-Off Point, což je certifikát, ve kterém je vymezena výše daně a daňových odpočtů a zaměstnanec je tak vyňat z režimu emergency tax. V žádosti je nutno uvést kromě PPS ještě kód zaměstnavatele. Vlaďka zdůrazňuje, že je velmi důležité dostat se z režimu emergency tax co nejrychleji: „V režimu emergency tax jsme platili daň asi 25 EUR týdně, poté, co jsme byli z tohoto režimu vyňati, jsme platili jenom 5 EUR týdně.“ Vlaďka stejně jako řada dalších využila možnost daňových refundací, ale vyřídila si pouze vrácení emergency tax, protože se celkem jednalo o cca 120 EUR, o navrácení dalších daní již neusilovala, protože částka 5 EUR týdně jí přišla jako zanedbatelná. Zájemcům o vrácení daně by doporučila vyřídit vše ještě v Irsku, protože o refundaci sice lze žádat i z České republiky, ale vše je nutné vyřizovat hlavně telefonicky a celý proces je zdlouhavý a neefektivní.

78

Náklady na pobyt byly z největší části tvořeny výdaji na bydlení, které je v Irsku velmi drahé. Vlaďka bydlela společně s dalšími Čechy v pronajatém domě za cenu cca 40 EUR týdně na osobu. Pronájem domu by rozhodně doporučila spíše než pronájem bytu, protože dům je dle jejích zkušeností většinou nejen levnější, ale navíc je často k dispozici i zahrada apod. Vzhledem k absenci MHD a malému množství spojů se do práce dopravovala na kole, a jak sama říká, kolo je v Irsku nepostradatelné. Vlaďce jej sehnali přátelé, ale je možno jej zakoupit i v bazaru nebo sehnat od těch, kteří se vracejí domů. Ceny potravin jsou v Irsku srovnatelné nebo nižší než v České republice (drahé je pouze maso), takže výdaje na jídlo jsou podobné jako u nás a týdně se pohybují kolem 25 EUR na osobu. Vlaďka se navíc většinu dne stravovala v hotelu, kde bylo jídlo pro zaměstnance zdarma, což označuje za velkou výhodu, která jí ušetřila nemalé množství finančních prostředků. Velmi levné je v Irsku oblečení, a proto Vlaďka doporučuje nakoupit si většinu oblečení až na místě. Co se týče cestování, je dobré vědět, že je poměrně levné vypůjčit si auto (v případě většího množství osob) a cena benzínu je navíc ještě o něco nižší než u nás. „Jednou jsme si půjčili auto na tři dny a platili jsme za něj dohromady 150 EUR, takže domluví-li se víc lidí, je půjčení auta finančně dostupnou záležitostí“ doplňuje Vlaďka. Veškeré náklady na pobyt jsou shrnuty v následující tabulce a jedná se o údaje z roku 2010. Tabulka 24:Náklady na pobyt – rok 2010, dle průměrného kurzu CZK/EUR v létě roku 201077

Náklady na pobyt týdně 40 EUR bydlení 25-40 EUR stravování volnočasové aktivity ostatní celkem

10-30 EUR 0-10 EUR 80-160 EUR

celkem za pobyt (3 měsíce) celkem za pobyt v Kč 12 000 Kč 480 EUR 9 000 Kč 360 EUR 7 500 Kč 300 EUR 60 EUR 1 200 EUR

1 500 Kč 30 000 Kč

Zdroj 41: Vlastní zpracování

Kromě samotných nákladů je ale důležitá především jejich komparace s příjmy. Za tři měsíce si Vlaďka vydělala necelých 4 500 EUR, takže i po odečtení všech nákladů včetně letenek jí zbyl velmi slušný výdělek. Každý rok se suma trochu měnila, ale sama Vlaďka říká, že za tři měsíce práce se dá vydělat dost na to, aby 77

Průměrný kurz CZK/EUR v létě roku 2010, [online], staženo dne [28.4.2011], dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/prumerne_mena.jsp?mena= EUR

79

i člověku, který téměř nešetří, na konci zbylo alespoň 2 000 EUR. Vydělané peníze Vlaďka z účtu vybrala a vezla domů v hotovosti. Souhrn je uveden v následující tabulce. Tabulka 25: Příjmy vs. náklady – rok 2010, dle průměrného kurzu CZK/EUR v létě roku 2010

náklady na pobyt letenky příjmy čistý výdělek po odečtení všech nákladů

1 200 EUR 120 EUR 4 458 EUR

29 400 CZK 2 940 CZK 109 221 CZK

3 138 EUR

76 881 CZK

Zdroj 42: Vlastní zpracování

Výjezd do zahraničí by Vlaďka určitě doporučila všem, ať už kvůli vyššímu výdělku, tak i možnosti poznat novou zemi a zlepšit se v cizím jazyce. Jak ale sama říká, je třeba počítat s tím, že pracovní pobyt není dovolená a práce je často velmi náročná a tvrdá. Podle toho, co kdo od práce očekává, je třeba volit i pracovní pozici. Práci v baru nebo v restauraci by obecně doporučila těm, kdo se chtějí zlepšit v angličtině a mají rádi interakci s klienty, pro ty, kteří chtějí spíše menší stres a větší klid, by vybrala práci pokojské. Dobře placenou práci lze v Irsku nalézt ve stavebnictví, ale samozřejmě tato práce není příliš vhodná pro ženy a dívky. Práci ve fast foodech považuje sama za jednu z nejhorších: „Fast foody mají nejmenší garanci standardních podmínek a člověk nikdy dopředu neví, kolik hodin za týden vlastně nakonec odpracuje,“ vysvětluje Vlaďka a dodává, „navíc ani pracovní doba není zrovna nejlepší a noční směny mohou být leckdy i nebezpečné.“ Vzhledem k tomu, jak těžce bylo Irsko zasaženo současnou finanční a ekonomickou krizí je ale otázkou, zda bude v budoucnu pro české studenty tato země ještě atraktivní.

3.2.2 Práce na farmě – Norsko Terezu vždy lákala Skandinávie, a proto při volbě lokality pro výjezd do zahraničí byly právě severské země její prioritou. Nejatraktivnější se jí zdálo Norsko, kam se nakonec vypravila s přítelem v létě roku 2008. Hledat práci ale oba začali již na podzim, čili s poměrně velkým předstihem. Nejprve se rozhodovali, zda volit výjezd s agenturou nebo si zajistit vše na vlastní pěst, ale protože v agentury nepojali příliš velkou důvěru a odradily je také programové poplatky, rozhodli se zajistit si celý pobyt sami.

80

Práci hledali pomocí běžných vyhledávačů nebo českých pracovních serverů (jobs.cz apod.) a po zhodnocení všech možností nakonec zvolili nabídku práce na farmě v městečku Nesje poblíž města Molde. Na otázku, co bylo hlavním kritériem výběru, Tereza odpovídá: „Nabídek se nám líbilo více, velmi nás zaujala např. nabídka práce v zahradnictví, ale protože požadovali praxi, nemohli jsme se o toto místo ucházet, a tak jsme vyzkoušeli farmu.“ S majiteli komunikovali emailem, bylo třeba zaslat životopis a zodpovědět otázky na bázi motivačního dopisu - dotazy směřovaly především na pracovní zkušenosti nebo předchozí zkušenosti s pobytem v zahraničí, ale i na životní styl - požadavkem např. bylo, aby uchazeči byli nekuřáci. V březnu poté proběhl v Praze pohovor, na kterém byli přítomni i sami farmáři a jejich pomocnice z České republiky. Po úspěšném absolvování pohovoru nastal čas pro zařizování dopravy - variantou byla cesta autobusem nebo letadlem a vzhledem k minimálnímu rozdílu v ceně nakonec zvítězilo letadlo. Na farmě, kde Tereza pracovala, se pěstovaly jahody, maliny, ostružiny a rybíz, náplní práce však byl nejenom sběr, ale také třídění nasbíraných plodů, řízkování, sadba nebo pletí polí. Brigádníci tak mohli pracovat od června až do září, farmáři ale všem umožnili přizpůsobit termín dle priorit každého účastníka, jedinou podmínkou bylo strávit na farmě alespoň pět týdnů. Tereza s přítelem měli kromě práce velký zájem i o cestování, proto zvolili datum příjezdu na polovinu července a před zahájením práce ještě 14 dní cestovali. „Rozhodovali jsme se, zda cestovat před nebo až po práci, ale vzhledem k tomu, že v září již v Norsku hodně prší, rozhodli jsme se raději využít k cestování červenec,“ říká Tereza a dodává, „navíc z Bergenu, kam jsme přiletěli, byla vzdálenost na farmu asi 300 km a bylo nám líto krásnou přírodou jen projet a nikde se nezastavit.“ Kvůli vysokým cenám dopravy se snažili maximálně využívat stopování a tímto způsobem projeli velkou část Norska. Autobus využívali jen v případě krajní nouze na místech, kam nebo odkud se stopem dostat nedalo. Po příjezdu na farmu oba podepsali pracovní smlouvy a vyplnili nutné formuláře pro udělení pracovního povolení a registraci. Tyto formality vyřizovali farmáři všem hromadně. Spolupracovníci na farmě (celkem zde bylo zaměstnáno asi 30 lidí) byli Češi a Thajci. V Norsku, stejně jako jinde v Evropě, je velké množství Poláků, ale Terezini zaměstnavatelé s nimi neměli dobré zkušenosti, takže je již znovu zaměstnávat nechtěli, naopak pracovníky z České republiky si velmi pochvalovali. 81

Co se týče pobytu na farmě, pak ubytování bylo poskytnuto zaměstnavatelem v samostatném domě pro všechny brigádníky za cenu 30 NOK/osoba/noc. Pracovní doba byla stanovena na 6 dní v týdnu a osm hodin denně – v praxi se ale pracovalo hodin mnohem více, a to za každého počasí. Den volna si mohli pracovníci vybrat kdykoli nebo si nastřádat více dní a ty pak využít k cestování. Kromě sběru, který byl placen úkolově, se vyplácela mzda hodinová, která byla stanovena na 40 NOK/hod. Mzdové podmínky i orientační výdělek za týden jsou uvedeny v následující tabulce, ale Tereza říká, že denní či týdenní výdělek nejde přesně vyčíslit, protože skladba práce se měnila každý den – někdy se více sbíralo (úkolová mzda) a někdy bylo více práce za mzdu hodinovou. „V době, kdy jsme pracovali na farmě my, již bylo po hlavní sezóně, takže jsme nikdy nezažili, aby se celý den v kuse jen sbíralo,“doplňuje Tereza a dodává, „sběrem jahod jsme si nikdy nevydělali tolik, jako při práci za hodinovou sazbu.“ Tabulka 26: Mzdové podmínky - rok 2008, dle průměrného kurzu CZK/NOK v létě 2008

jahody/kg maliny/kg hodinová mzda denní výdělek týdenní výdělek

Mzda v NOK 6-10 NOK 10 NOK 40 NOK 250-350 NOK 1 500-2 100 NOK

Mzda v Kč78 18-30 Kč 30 Kč 120 Kč 750 -1050 Kč 4 500 Kč – 6 300 Kč

Zdroj 43: Vlastní zpracování

Stravování si zajišťovali brigádníci sami s tím, že měli k dispozici auto a mohli si tak kdykoli zajet nakoupit, přičemž využívali hlavně supermarketů, kde bylo možno potraviny nakoupit za srovnatelné ceny jako v Česku. „Hodně drahé bylo maso, to jsme nekupovali vůbec, ale např. ovoce a zelenina se dalo koupit velmi levně a celkově byly naše náklady na stravování podobné jako doma,“ doplňuje Tereza. Jídlo v restauracích a vůbec služby obecně jsou ale dle Terezina názoru v Norsku velmi drahé, proto jich příliš nevyužívali. Celkový souhrn nákladů je uveden v následující tabulce.

78

Průměrný kurz CZK/NOK v létě roku 2008, [online], staženo dne [28.4.2011], dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/prumerne_mena.jsp?mena= NOK

82

Tabulka 27: Náklady na pobyt - rok 2008, dle průměrného kurzu CZK/NOK v létě roku 2008

náklady bydlení stravování ostatní celkem

týdně 210 NOK 100-150 NOK 50 NOK 360 -410 NOK

celkem za pobyt (10 týdnů) celkem za pobyt v Kč 2 100 NOK 6 300 CZK 1 250 NOK 3 750 CZK 500 NOK 1 500 CZK 3600-4100 NOK 10 800-12 300 CZK

Zdroj 44: Vlastní zpracování

Při pohledu na údaje v tabulce je vidět, že náklady na pobyt byly poměrně nízké a v Terezině případě bylo 10 týdnů v Norsku co do nákladů levnější, než pobyt po stejnou dobu na koleji v Praze. Po odečtení všech nákladů si Tereza nakonec dovezla zpět do České republiky asi 40 000 Kč. Peníze vezla v hotovosti a směnila hned po příjezdu, i když nějakou dobu váhala, zda nevyčkat na to, jak se bude vyvíjet kurz. Tabulka 28: Příjmy vs. náklady - rok 2008, dle průměrného kurzu CZK/NOK v létě roku 2008

náklady na pobyt letenky příjmy čístý výdělek

3 700 NOK 1 150 NOK 18 000 NOK 13 150 NOK

11 100 CZK 3 450 CZK 54 000 CZK 39 450 CZK

Zdroj 45: Vlastní zpracování

Celý sedmitýdenní pracovní pobyt proběhl bez problémů, s výší výdělku byla Tereza spokojená, ale po návratu do Čech se dozvěděla, že jim vyplácená mzda byla hluboko pod úrovní norské minimální mzdy a že její výdělek mohl být až třikrát větší. Tereza k tomu říká: „Dopředu jsme si o mzdách nic nezjišťovali, farmy nabízely podobné mzdové podmínky a 40 NOK/hod se nám zdálo oproti ČR jako dobrá sazba, tak jsme po tom příliš nepátrali.“ Dnes by ale stejnou chybu již neudělala a všem zájemcům o pracovní pobyt doporučuje, zjistit si před odjezdem úroveň mezd v dané zemi na dané pozici, aby vyplácená mzda nebyla podhodnocená. Přestože na konci pracovního pobytu dostala Tereza potvrzení od zaměstnavatele o počtu odpracovaných hodin, vyplacené mzdě a uhrazených daních, uvedené hodiny neodpovídaly skutečnosti, protože se téměř denně pracovalo víc než uvedených osm hodin. S přítelem se zajímali také o možnost vrácení daní, ale farmáři nebyli schopni poskytnout kompetentní informace: „Ve všem byl hrozný zmatek a vyvrcholilo to tím, že nám přišel dopis z Norska s tím, že dlužíme na daních. Nakonec nám ale naopak nějaké peníze poslali –

ovšem celkem to

činilo asi

700 Kč,“ vysvětluje Tereza. 83

Práci v zahraničí by Tereza určitě všem doporučila, kromě možnosti poznat novou kulturu, zdokonalit se v jazyce a procestovat kus světa upozorňuje také na lepší platové ohodnocení: „V České republice bych si tolik peněz nikdy nevydělala a nádavkem jsem se ještě podívala do krásné země a získala spoustu zkušeností a zážitků,“ hodnotí celkově pobyt. Do budoucna by ji lákalo Španělsko nebo Itálie a práci na farmě by se rozhodně nebránila, naopak, preferovala by ji před prací v restauraci nebo v továrně i v případě nižšího výdělku, především kvůli možnosti práce v přírodě na čerstvém vzduchu a odpočinout si tak od civilizace. Na druhou stranu uznává, že pobyt na farmě není pro všechny. Všem zájemcům o výjezd do zahraničí by doporučila začít vše zařizovat s dostatečným předstihem, získat co nejvíce informací a především si správně vytyčit priority. „Záleží na každém, co od pobytu v zahraničí očekává, ten, jehož cílem je vydělat si co nejvíce peněz, se bude rozhodovat jinak, než ten, pro něhož je hlavním cílem poznat cizí zemi a nabýt nové zážitky,“ uzavírá Tereza.

3.2.3 Práce pro jazykovou školu - Malta Ještě na střední škole absolvovala Iva několik jazykových pobytů v zahraničí a jedním z nich byl i kurz angličtiny ve Velké Británii. Po prvním ročníku na vysoké škole chtěla Iva na své angličtině ještě zapracovat, a proto přemýšlela, kterou zemi zvolit tentokrát. „Velká Británie byla fajn, ale Malta mě lákala, protože je tam v létě teplo a dá se koupat v moři,“ směje se Iva, „pobyty v zámoří se mi zdály dost drahé, a proto to v podstatě byla jasná volba.“ Pobyt na Maltě se Ivě zamlouval a během studia si všimla, že mnoho zaměstnanců v její jazykové škole jsou mladí lidé. Začala se proto zajímat o to, zda by nebylo možné následující rok vyjet na Maltu pracovně. Ještě během pobytu se informovala u ředitelky školy, která jí poskytla kontakty na několik škol a další kontakty získala také od svého učitele. Před odjezdem domů pouze vyplnila formulář uchazeče o práci se základními údaji o své osobě, zařizovat si práci ale začala až v únoru následujícího roku, kdy zkoušela postupně obesílat školy, na které měla kontakt, s tím, že by měla zájem o letní brigádu. Jednou z nabídek, které obdržela, byla práce koordinátorky jazykových kurzů pro studenty z jazykové školy EC School ve městě St. Julians. Komunikace s budoucí nadřízenou probíhala nejprve přes email, ale poté musela Iva absolvovat ještě pohovor po telefonu. „Měla jsem z toho docela strach, ale nakonec vše proběhlo hladce. Povídaly jsme si o mně, o náplni práce, o kterou jsem se 84

ucházela, a spíše jim šlo o to, zda to, co říkám, dává smysl, než jestli mám vše gramaticky správně,“ říká Iva. Během pohovoru se dozvěděla detaily týkající se dané pracovní pozice a domluvila se na době trvání pracovního poměru. Přípravná fáze tímto pro Ivu de facto skončila, protože ubytování i dopravu jí zařizoval zaměstnavatel, a tak pouze zaslala informace nutné k vyřízení letenky (místo příletu/odletu, datum, číslo pasu apod.) a vyřídila si pojištění. Na Maltu nakonec odletěla v polovině května a pobyla zde až do září. Pracovní povolení pro práci na Maltě Iva nepotřebovala, bylo třeba se pouze registrovat na úřadě a tím vyřizování veškerých formalit skončilo. Jako koordinátorka se Iva starala o zahraniční studenty zmiňované jazykové školy a hlavní náplní její práce bylo studenty po příjezdu ubytovat a poskytnout jim veškeré informace ohledně pobytu a být k dispozici pro případné dotazy nebo při řešení jakýchkoli problémů. Iva byla se studenty ubytována na stejném hotelu a musela být k dispozici téměř 24 hodin denně sedm dní v týdnu. „Studenti měli dopoledne výuku a odpoledne byl pro ně připraven program v podobě různých výletů nebo jiných aktivit, ale mohla jsem se sama rozhodnout, jestli se těchto aktivit budu účastnit s nimi nebo ne,“ vysvětluje Iva a dodává, „pokud se ale vyskytl jakýkoli problém, hned mi telefonovali a často jsem musela řešit různé nepříjemnosti v pozdních nočních hodinách.“ Jako velkou výhodu z hlediska náplně práce vidí Iva to, že nenesla téměř žádnou zodpovědnost a pokud se vyskytl nějaký vážnější problém, kontaktovala své nadřízené, kteří jí s jeho vyřešením pomáhali. Studenti, o které se starala, byli z různých koutů světa, nejčastěji se jednalo o Rusy, Francouze, Italy nebo Slovince. Přestože dle Ivina názoru nelze generalizovat, nejvíce problému bylo obecně s Rusy a také s Francouzi. K uskutečnění pracovního pobytu Iva nepotřebovala téměř žádné finanční prostředky, protože letenku hradil zaměstnavatel a ubytování bylo poskytnuto bezplatně v hotelu, stejně jako stravování. Kromě dopravy do Vídně, odkud odlétala, musela Iva zaplatit už jen za vyhotovení úředně ověřeného výpisu z rejstříku trestů v angličtině (cca 500 Kč). Týdenní plat byl stanoven na 180 EUR (rok 2010) a kromě výše uvedených benefitů se navíc mohla zdarma účastnit výletů, které byly organizovány pro studenty. Náklady na pobyt tak byly vskutku minimální a kromě občasné návštěvy diskotéky, kavárny nebo výletů s kamarády neutrácela Iva téměř za nic. Cenovou hladinu na Maltě by ohodnotila jako stejnou nebo o něco vyšší než v České republice, což přičítá malému lokálnímu trhu a tedy úzké konkurenci. 85

Domů si Iva nakonec dovezla asi 1 000 EUR, které uložila na termínovaný vklad. Výdělek dostávala v hotovosti a i proto se příliš nezajímala o to, v jaké výši jsou z něj odváděny daně a zda lze žádat o jejich refundaci. Kromě povinnosti být téměř neustále k dispozici na svém pracovním pobytu nevidí jediné negativum a ve srovnání se zkušenostmi kamarádů, kteří v zahraničí často práci ani nenašli a museli se vrátit domů, nebo se jim nepodařilo vydělat ani na náklady, hovoří o velkém štěstí. „Všechno probíhalo úplně bez problémů, téměř vše mi zařídil zaměstnavatel a i náklady jsem měla minimální,“ shrnuje Iva. Hlavní motivací pro výjezd do zahraničí pro ni navíc bylo zdokonalit se v angličtině a získat zkušenosti, vydělané peníze tak pro ni byly už jen příjemným bonusem. Pobyt v zahraničí by určitě doporučila všem, přičemž pro středoškoláky se jí zdají vhodnější studijní pobyty, vysokoškolákům už by doporučila spíše pobyty pracovní. Jako hlavní výhodu vidí především to, že se člověk osamostatní a vyzkouší si pobyt v jiném prostředí, než na jaké zvyklý. Stejně jako v předchozích případech i Iva oceňuje možnost poznat novou zemi a kulturu, sama se navíc díky své práci mohla seznámit s lidmi z celého světa. Maltu považuje za krásnou zemi, ale její obyvatelé jí příliš k srdci nepřirostli. I přesto se však pracovat na Maltu vydala celkem třikrát. Případným zájemcům o práci na Maltě by doporučila využít internetu a hledat nabídky práce přímo na stránkách jazykových škol nebo hotelů. Během svých pobytů se ale nesetkala s příliš mnoha pracovníky z cizích zemí, a proto je toho názoru, že najít práci na Maltě nebude rozhodně tak snadné, jako např. ve Velké Británii. V budoucnu by se ráda pracovně podívala opět do nějaké anglicky mluvící země a jako nejpravděpodobnější zatím vidí variantu vrátit se opět do Velké Británie. Na Maltu by se ráda ještě někdy podívala jako turistka, a to i přesto, že všechny atraktivní lokality, které tento středomořský ostrov nabízí, již navštívila. Kromě výletů, které absolvovala společně se studenty, cestovala po Maltě i s kamarádkami, a to především autobusem. Ceny hromadné dopravy hodnotí jako přiměřené a vzhledem k tomu, že se na Maltě jezdí vlevo a dopravní předpisy téměř neexistují, by si na zapůjčení auta ani netroufla.

3.2.4 Práce na horské chatě – Rakousko Zuzana pobývala v letním semestru roku 2010 na studijním pobytu ve Vídni a od kamarádky se dozvěděla o možnosti pracovat v Rakousku na horských chatách. Protože je velká sportovkyně a milovnice hor, tato informace ji zaujala a začala se 86

proto intenzivněji zajímat o to, jaké se nabízejí možnosti. Práci se rozhodla hledat přes organizaci Alpenverein, což je jakási obdoba Klubu českých turistů, která provozuje asi 17 vysokohorských chat po celé zemi. Práci je možno shánět dvojím způsobem - registrovat se, vyplnit žádost na webových stránkách a čekat, zda se některému ze zaměstnavatelů bude daný zájemce líbit, nebo přímo odpovídat na inzeráty, které zveřejňují provozovatelé jednotlivých chat. Zuzana vyplnila zmiňovanou žádost v březnu, ale intenzivněji se začala zabývat sháněním práce až na konci května a rozhodla se sama kontaktovat vybrané chaty s tím, že by měla zájem zde v létě pracovat. Kromě emailu často využívala i telefonický kontakt: „Některé chaty ani email neměly a obecně si myslím, že telefonický kontakt je efektivnější a lepší,“ vysvětluje Zuzana. Několik nabídek Zuzana odmítla kvůli tomu, že zaměstnavatel požadoval, aby u něj pracovala po celou sezonu (červenec až říjen), což vzhledem k povinnostem ve škole nebylo možné, pro jiné zase neměla dostatečnou „kvalifikaci“ (např. pozice kuchaře), některé chaty se neozvaly vůbec. Nakonec se Zuzana rozhodla pro práci jako pomocná síla v kuchyni na chatě Nilljochhütte v oblasti Virgental ve východním Tyrolsku. Na místo určení se dopravila vlaky a autobusy, ve vesnici, která byla nejblíže k chatě, ji pak vyzvedl zaměstnavatel. Co se týče formalit, pak si Zuzana byla vědoma, že pracovní trh v Rakousku ještě pro Čechy není plně otevřen, ale jsou povoleny určité výjimky pro sezónní práce: „Nebyla jsem si jistá, jestli to ví i můj šéf, ale řekl mi, že za mě vše zařídí a že budu pracovat legálně, tak jsem po tom již nepátrala,“ říká Zuzana a doplňuje, „dala jsem mu veškeré potřebné údaje a on mě zaregistroval, čímž jsem získala i nárok na pojištění.“ Legální práci však měla nakonec jen na půl úvazku, dalšího půl úvazku pak odpracovala načerno. Výplata byla stanovena na 1 400 EUR měsíčně plus spropitné, které činilo zhruba 200 EUR za měsíc. „S výplatou spropitného byl docela problém, protože nás náš šéf celkem hodně šidil a dával nám pouze zlomek skutečně vybraného spropitného,“ říká Zuzana a dodává, „mě navíc, jako cizinku, ošidil ještě více než ostatní, což jsem si nechtěla nechat líbit, a tak mi nakonec zbývající peníze doplatil.“ Pracovní doba byla 12-13 hodin denně a pracovalo se šest dní v týdnu, přičemž den volna byl stanoven zaměstnavatelem podle potřeby. Pracovní doba ve smlouvě ale byla samozřejmě stanovena tak, aby byly splněny podmínky polovičního úvazku.

87

V následující tabulce jsou znázorněny veškeré příjmy za celý pobyt. Výsledná částka je poměrně vysoká, ale na druhou stranu je třeba mít na paměti pracovní dobu, protože místo klasických 40 hodin týdně jich Zuzana odpracovala téměř dvakrát tolik, což se samozřejmě muselo projevit i na celkové výši výdělku. Při přepočtu měsíční mzdy na hodinovou vychází mzdová sazba na 5-6 EUR/hodinu (125-150 Kč). Tabulka 29: Výše výdělku - rok 2010, dle průměrného kurzu CZK/EUR v létě roku 201079

mzda spropitné celkem

měsíc 1 400 EUR 200 EUR 1 600 EUR

celkem za pobyt (7 týdnů) celkem za pobyt v Kč 2 400 EUR 60 000 Kč 400 EUR 10 000 Kč 2 800 EUR 70 000 Kč

Zdroj 46: Vlastní zpracování

Zuzana byla zodpovědná za několik druhů úkolů, kromě výpomoci v kuchyni (mytí nádobí, úklid, pomoc s přípravou pokrmů) měla na starosti přípravu salátového baru a výdej jídel. Chata, na které pracovala, byla zaměřena spíše na turisty, kteří se potřebovali občerstvit během výletu, proto bylo nejvíce práce v době oběda, naopak velmi málo hostů zde bylo ubytovaných, takže rána a večery již tak náročné nebyly. „Nad námi byla ve výšce 2 700 m. n. m. ještě jedna chata, kde naopak bylo spíše více hostů ubytovaných, a tak i skladba práce zde byla jiná,“ vysvětluje Zuzana. Ubytování bylo poskytnuto zaměstnavatelem zdarma přímo na chatě, stejně jako stravování. „Naše a šéfovy představy o stravování se ale dost lišily a zpočátku jsme měli jídla opravdu nedostatek, protože šéf si myslel, že se nasnídáme a pak budeme jíst až v pět hodin odpoledne,“ vysvětluje Zuzana. Nevyhovující stravovací režim by pro ni byl důvodem k ukončení pobytu, proto se se stížností obrátila na vedoucího chaty. Přestože se poté situace zlepšila, stále panovalo několik nesmyslných příkazů a zákazů. „Jídlo nám například měl připravovat pouze kuchař, což pro něj nebylo zvládnutelné, protože musel samozřejmě chystat jídlo především pro hosty, takže jsme to prostě nedodržovali,“ ilustruje situaci Zuzana. Díky hrazenému ubytování a stravě byly náklady na pobyt minimální a nejvíce peněz utratila Zuzana za jídlo a nápoje v chatách, kde se stravovala během výletů

79

Průměrný kurz CZK/NOK v létě roku 2008, [online], staženo dne [28.4.2011], dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/prumerne_mena.jsp?mena= NOK

88

nebo kam večer chodila s kamarády. Většinou se ale jednalo o maximálně 15 EUR za týden. Přestože chtěla Zuzana odjet zpět do České republiky až během září, kvůli neshodám s vedoucím chaty se rozhodla pracovní pobyt ukončit již na konci srpna a celkově tak prací strávila necelé dva měsíce. Po odečtení všech nákladů si vydělala asi 2 590 EUR (viz tabulka) a ta část výplaty, která se vztahovala k legální práci, jí byla poslána na český účet, peníze vydělané za práci načerno dostala v hotovosti. O výši zdanění ani možnost případné daňové refundace se Zuzana nezajímala, a to i proto, že jí výše výdělku připadala i po zdaněné poměrně vysoká. Tabulka 30: Náklady na pobyt v porovnání s příjmy - rok 2010. dle průměrného kurzu CZK/EUR v létě roku 2010

doprava stravování ubytování ostatní náklady celkové náklady příjmy (7 týdnů pobytu)

110 EUR zdarma zdarma 10-15 EUR/týdně 210 EUR 2 800 EUR

čistý výdělek po odečtení nákladů

2 590 EUR/64 750 Kč

Zdroj 47: Vlastní zpracování

Po skončení pracovního pobytu odcestovala Zuzana rovnou domů, protože zajímavosti v blízkém okolí navštívila o volných dnech a cestování po Rakousku jí zase tolik vzácné nepřišlo. Co se týče práce na horské chatě, tak podle názoru Zuzany je tato práce vhodná pro lidi, kteří mají vztah k horám a rádi si odpočinou od civilizace. „Svůj volný čas jsem trávila hlavně poznáváním okolních vrcholů nebo s kamarády na chatě hraním her,“ směje se Zuzana, „zhruba o 1 000 výškových metrů níže se sice nacházela vesnice, ale kromě obchodu tam nebylo nic zajímavého, takže na typickou „městskou zábavu“ jsem si musela počkat až domů.“ Pokud by někdo měl o tuto práci zájem, pak dle názoru Zuzany je třeba především dobrá znalost němčiny, zkušenosti z práce v pohostinství jsou výhodou, ale nejsou podmínkou. I přesto, že Zuzana začala hledat práci poměrně pozdě a nakonec byla úspěšná, potenciálním uchazečům by doporučila začít hledat práci ideálně během března a kontaktovat chaty spíše telefonicky než emailem. Jak sama dodává, ještě na konci června kontaktovala některé chaty v Německu a zaměstnavatelé se jí i tak ozvali s tím, že by jí práci mohli nabídnout, takže šance sehnat práci je samozřejmě i tehdy, pokud člověk hledá na poslední chvíli, ale nelze na to spoléhat.

89

Práci v zahraničí by všem určitě doporučila, a to ze stejných důvodů, jako tomu bylo v předchozích případech. Dlouhodobější pobyt v zahraničí (ať již strávený studiem nebo prací) považuje za velkou školu života a kromě toho, že se člověk osamostatní a získá cenné zkušenosti, vidí jako velkou výhodu také to, že srovnat život v České republice s jinými zeměmi může být velmi poučné. V neposlední řadě vyzdvihuje samozřejmě také výši výdělku.

Uvedené příběhy potvrzují, že pro organizaci výjezdu za prací do zahraničí není nutné využívat služeb agentury a celý pobyt lze bez větších komplikací zařídit i individuálně. Každá z účastnic pracovního pobytu volila jiný způsob zajištění práce, což může být inspirací pro případné zájemce, kteří se v budoucnosti na pracovní pobyt chystají, ale nabídka agentur jim třeba z nějakého důvodu nevyhovuje. Nejen že individuální zajištění pracovního pobytu výrazně redukuje náklady na uskutečnění, ale podle názoru účastnic je samotné zařizování pracovního pobytu zkušeností k nezaplacení. I když se některé z respondentek setkaly při svém pobytu s nepříjemnostmi, celkově hodnotí svou zahraniční zkušenost kladně a všem potenciálním uchazečům ji rozhodně doporučují. Co se týče hlavních přínosů zahraničních pobytů, pak byly vyzdvihovány především získané zkušenosti, zvláště pak možnost žít nějakou dobu v jiné zemi a tedy v naprosto odlišném prostředí. Ať se již člověk vydá do kterékoliv země a za jakoukoli prací, vždy to s sebou nese příležitost osamostatnit se, poznat cizí kulturu a zároveň si navíc vydělat peníze. Popsané příběhy totiž dokládají také fakt, že práce v zahraničí je finančně poměrně lukrativní a během prázdnin si tak studenti mohou vydělat nesrovnatelně více než na brigádách v České republice. Náklady vynaložené na uskutečnění pobytu se vzhledem k signifikantně vyššímu výdělku rychle vrátí, a výše nákladů na pobyt jako takový již závisí na samotném účastníkovi a jeho preferencích - všechny respondentky se totiž shodly na tom, že při přizpůsobení spotřebitelských návyků místním cenám se dá v každé zemi žít v podstatě za stejné náklady jako v ČR. Řada zaměstnavatelů navíc svým zaměstnancům poskytuje určité benefity, které někdy zahrnují i bezplatné stravování nebo ubytování, případně obojí.

90

Z příběhů také vyplynulo několik doporučení pro případné zájemce. Za nejdůležitější považují respondentky hledat práci s dostatečným předstihem a doporučují využít všech možností a výhod, které poskytuje internet. Je dobré si také zjistit dopředu podrobnosti o fungování trhu práce v dané zemi, včetně výše mezd a daňových odvodů, a nutných formalitách. Ideální variantou samozřejmě je, když se naskytne příležitost vyjet do zahraničí poprvé s někým, kdo již na pracovním pobytu byl, nebo od něj alespoň získat kontakt na zaměstnavatele. Každopádně je prospěšné informovat se od dřívějších účastníků pracovních pobytů o jejich zkušenostech a především případných doporučeních.

91

Závěr Výjezdy za prací se staly oblíbeným způsobem, jak strávit delší dobu v zahraničí, což dokládá i fakt, že dle výsledků dotazníkového šetření se dosud pracovního pobytu v zahraničí zúčastnila více než třetina respondentů. Možností, jak do zahraničí vycestovat, dnes existuje celá řada a se vstupem do Evropské unie se občanům České republiky přístup na zahraniční pracovní trhy značně usnadnil. Největší množství Čechů dnes pracuje ve Velké Británii, která je v současnosti nejoblíbenější evropskou destinací, a to jak pro krátkodobé pracovní pobyty studentů, tak i pro pobyty dlouhodobé. Oblíbenost této ostrovní země vyplynula mimo jiné i z toho, že Velká Británie byla společně se Švédskem a Irskem jedinou zemí, která otevřela svůj pracovní trh českým občanům ihned po vstupu ČR do EU. Výhod Velké Británie je však mnohem více a patří k nim např. výborná dopravní dostupnost a zároveň nízké ceny dopravy, silná česká a polská komunita, široké spektrum pracovních pozic, příznivá cenové hladina a v neposlední řadě také angličtina. I to jsou zřejmě důvody, proč je Velká Británie dnes nejlákavější zemí pro 40 % respondentů, kteří dosud na pracovním pobytu nebyli, a zároveň 40 % těch, kteří již do zahraničí vyjeli, pracovalo právě zde. Možným problémem se ale v budoucnosti může stát nepříznivý vývoj kurzu libry ke koruně, který zapříčiňuje obrovský pokles korunové hodnoty výdělku a přestože se sazba minimální mzdy za posledních deset let zvedla téměř na dvojnásobek, hodnota v korunách je dnes menší než v roce 2000. Co se týče dalších evropských zemí, pak jeden z dřívějších lídrů na poli pracovní migrace (nejen) studentů, Irsko, se v současnosti potýká s vysokou nezaměstnaností a pro letošní rok navíc přistoupilo ke snížení minimální mzdové sazby z 8,65 EUR na 7,65 EUR, takže je otázkou, jak se jeho pozice bude vyvíjet do budoucnosti. S velkými problémy se potýká i Španělsko, které je sice pro studenty velmi atraktivní, ale obrovská nezaměstnanost a poměrně nízké mzdy v sektoru zemědělství, kam proudí nejvíce sezónních pracovníků, většinu potenciálních zájemců odrazují. Naopak na popularitě získává Norsko a zajímavé bude sledovat, jaký dopad na výběr lokality pro uskutečnění pracovního pobytu bude mít otevření pracovních trhů Německa a Rakouska. Z analýzy dotazníkového šetření vyplynulo, že v Německu dosud pracovalo 15 % dotazovaných a geografická blízkost spolu s vysokými mzdami 92

by mohly do této země přilákat další Čechy. Jak dokládá jeden z příběhů, práci lze ale najít i v zemích, které nejsou obvyklým cílem pracovní migrace studentů. Díky existenci volného pohybu pracovních sil v zemích EU a jejich relativní geografické blízkosti je pro studenty práce v Evropě dostupnou záležitostí, a to i z hlediska nákladů, protože v současnosti dochází ke konvergenci cenových hladin a snížily se navíc i ceny dopravy. Co se týče mzdových sazeb, pak minimální mzda v České republice je v současnosti stanovena na 432 EUR za měsíc, v zemích západní Evropy je však tato sazba trojnásobná a v zemích jižní Evropy pak dvojnásobná, což je dalším aspektem, který pracovní migraci studentů podporuje. Výhody práce v EU/EHP a především volného pohybu pracovních sil lze docenit především při srovnání s podmínkami práce ve třetích zemích. V současnosti je zájem hlavně o výjezdy do USA, Kanady, Austrálie nebo na Nový Zéland a vzhledem k tomu, že téměř třicet procent respondentů, kteří doposud na pracovním pobytu v zahraničí nebyli, uvedlo, že by je lákaly právě tyto země, tento trend bude pokračovat i do budoucna. Organizace pracovního pobytu v zámoří je ale pro uchazeče mnohem náročnější, a to především kvůli nutnosti zařízení různých formalit včetně zisku pracovního povolení, svou roli hraje také vzdálenost a vyšší počáteční náklady. I to je důvodem, proč většina zájemců o práci v zámoří využívá služeb agentury, a to i přesto, že se dnes dle výsledků dotazníkového šetření celkově obrací na agentury jen necelá třetina respondentů. Nejvýznamnějšími hráči na poli zajišťování pracovních pobytů v zahraničí jsou agentury Student Agency, CCUSA, Czech-us a Coolagent, přičemž suverénně nejsilnější pozici má společnost Student Agency. Její nabídka je velmi široká a kromě pracovních pobytů jsou zajišťovány také letenky a jízdenky, zájemcům tak může nabídnout opravdu komplexní servis. 90 % z těch, kteří nějakou agenturu zabývající se zajišťováním pracovních pobytů v zahraničí znají, uvedlo jako příklad právě Student Agency, a vzhledem k tomu, že 70 % respondentů, kteří se hodlají do zahraničí teprve vydat, o využití služeb agentury uvažuje, o klienty zřejmě nebude mít tato společnost nouzi. Co

se

týče

pobytů

v zámoří,

jsou

nabízeny

v zásadě

tři

typy

programů - Work and Travel, Camp counselor a au-pair programy, ty se však na rozdíl od Evropy týkají pouze dlouhodobých pobytů a pro letní brigády tak nejsou vhodné. Z geografického hlediska se zatím agentury orientují hlavně na USA, a to i proto, že např. v případě Austrálie není Česká republika smluvní stranou dohody o programech 93

typu Work and Travel. Jak již bylo řečeno, společným rysem programů v zámoří jsou vysoké náklady na jejich uskutečnění, protože programové poplatky se pohybují od 8 000 Kč výše (v závislosti na agentuře a typu programu) a společně s letenkou tak počáteční náklady většinou dosahují minimálně 20 000 Kč, např. u oblíbeného programu Plavčík v USA se ale jedná vzhledem k ceně kurzu plavčíka až o 40 000 Kč. Délka trvání těchto programů je 3-4 měsíce, takže vložené náklady se samozřejmě vrátí, ale na druhou stranu je třeba si na takovýto pobyt vyhradit celé prázdniny, což nemusí každému vyhovovat. Nabídka agentur se obecně příliš neliší, stejně jako programové poplatky, ale je třeba velmi pečlivě prozkoumat, co každý z nich zahrnuje a jaké tedy budou dodatečné náklady. Zatímco program Camp Counselor se zaměřuje na práci na letních táborech pro děti, program Work and Travel nabízí širší množství pracovních pozic od práce v národních parcích, zábavních centrech až po práci v pohostinství. Existují ale určité oblasti, ve kterých účastníci programu Work and Travel pracovat nemohou (např. práce s dětmi), většinu těchto pozic však lze vykonávat právě v rámci programu Camp Counselor. Mezi výhody programu Camp Counselor patří možnost účastnit se jej i v případě, že uchazeč není studentem prezenčního studia VŠ nebo VOŠ (podmínka pro účast ve Work and Travel), a užší zaměření přináší výhodu zase v tom, že studenti nebo absolventi např. zdravotnických, sociálních nebo pedagogických fakult zde mohou získat cennou praxi v oboru. Nejoblíbenějšími lokalitami v USA jsou státy New York, Florida a Kalifornie, přičemž velká letiště v těchto státech jsou také hlavními vstupními branami do USA. Specifikem práce v USA je kromě jiného odlišná výše mezd i cenové hladiny v různých státech. Minimální mzda se v současnosti pohybuje od 7,25 USD/hod výše, nejvyšší sazbu nabízí Washington D.C. (8,67 USD/hod). Kromě nákladů na bydlení, které mohou být v některých lokalitách poměrně vysoké, jsou ceny většiny běžně nakupovaných položek stejné nebo nižší než v ČR, drahé jsou v USA především služby. Zájemce o cestování však jistě potěší, že ceny benzínu i zapůjčení auta jsou naopak velmi nízké. Jaké jsou tedy hlavní přínosy pracovních pobytů v zahraničí? Z analýzy dotazníkového šetření vyplynulo, že hlavním přínosem je možnost poznat cizí zemí a kulturu, zlepšit si jazykové znalosti a v neposlední řadě také vydělat nemalý objem peněz. V hlavních cílových destinacích českých studentů je totiž sazba minimální mzdy ve srovnání s ČR dvoj až trojnásobná. Každý má ale samozřejmě své priority, 94

a zatímco někdo jede do zahraničí především za výdělkem, pro jiného jsou důležitější získané zkušenosti a vydělané peníze jsou již jen příjemným bonusem. Potenciální uchazeči o práci v zahraničí by si tedy měli nejprve tyto své priority vytýčit a svému žebříčku pak následně přizpůsobit jak výběr země, tak i typ práce a v neposlední řadě také životní styl během samotného pobytu. Přestože se cenové hladiny mohou napříč zeměmi výrazně lišit, ti, kdo již pracovní pobyt v zahraničí absolvovali, se shodují na tom, že v každé zemi se dá žít levně, jen je třeba přizpůsobit spotřební chování tamním podmínkám. Nejvíce výdajů během pobytu obvykle plyne na stravování a ubytování, ale jak dokládají příběhy účastníků, leckdy mohou být tyto náklady i nulové. V současné době lze navíc výrazně redukovat i náklady na samotné zařízení pracovního pobytu a uvedené příběhy mohou být inspirací, jak si zajistit práci vlastními silami a neplýtvat tak penězi na poplatky agenturám. Málokdo navíc ví, že i programu typu Work and Travel lze absolvovat bez pomoci agentury a vzhledem k výši poplatků tak může dojít k výrazné úspoře. Na druhou stranu využití agentury s sebou nese často nižší riziko a zjednodušení celého procesu. Je tedy pak na každém, zda mu peníze vydané na poplatky přinesou také ekvivalentní spotřebitelský užitek. I když již do většiny zemí není třeba pracovního povolení, je dobré si předem zjistit alespoň elementární zákonitosti fungování pracovního trhu. Opomíjeným faktorem jsou daně a možnost daňové refundace, čímž studenti mohou přijít o nezanedbatelné množství výdělku, a prospěšné je také zjistit si výši minimální mzdové sazby a předejít tak podhodnocení ze strany zaměstnavatele. Je třeba počítat také s tím, že pozice, které jsou sezónními pracovníky obsazovány, jsou především nekvalifikované práce v zemědělství, pohostinství, cestovním ruchu apod., a jedná se tedy o poměrně fyzicky náročnou práci, na druhou stranu ale na české poměry nadstandardně ohodnocenou. To dokládá i fakt, že 60 % dotazovaných uvedlo, že po úhradě veškerých nákladů si ze zahraničí odváželi slušný výdělek, i když samozřejmě byli i tací, kteří si nevydělali ani na pokrytí nákladů. Otázkou však je, zda to bylo způsobeno nízkou mzdou, vysokými náklady na uskutečnění nebo nadměrnými výdaji během pobytu. Popularita pracovních pobytů v zahraničí bude do budoucnosti určitě narůstat, což dokládají i odpovědi respondentů, kteří se dosud pracovního pobytu v zahraničí nezúčastnili, protože pouze 11 % z nich uvedlo, že je pracovní pobyt v zahraničí 95

neláká - pro ostatní byly dosud překážkou především povinnosti a závazky v ČR. Stejně jako se postupně otevíraly pracovní trhy pro občany ČR, budou se otevírat i pro občany dalších nových členských zemí EU a s napětím se očekává, jak se situace na trhu práce v Evropě změní po uvolnění trhů pro Bulhary a Rumuny. Co se týče priorit pracovníků z geografického hlediska, přestože pozice Velké Británie v Evropě je zatím nejspíš neotřesitelná, případné oživení trhů v zemích jižní Evropy by mohlo mít na alokaci pracovníků značný vliv, stejně jako určitá nasycenost pracovních trhů v některých zemích, kterou je již možno pozorovat kupříkladu

právě

ve

Velké

Británii.

V zámoří

pak

zcela

jistě

zůstanou

suverénem USA. Novým trendem by se mohly stát dobrovolnické pobyty v zahraničí, neboť zájem o neobvyklé lokality stoupá a popularita Indie, Nepálu a dalších asijských zemí mezi mladými lidmi je dnes neoddiskutovatelná. Podívat se do těchto zemí za prací je však v současnosti spíše nereálné, proto jsou dobrovolnické pobyty vítanou alternativou. Absence jakéhokoli výdělku je však pro mnoho studentů stále zásadním faktorem při rozhodování, a tak se zatím jistě nestanou masovou záležitostí. Co se týče ekonomických aspektů, pak kromě výše mezd se na již několikrát zmiňovaném propadu kurzu libry v posledních letech dá vysledovat velký vliv měnového kurzu na korunovou hodnotu výdělku. Zajímavé však bude sledovat osud eurozóny a eura jako takového a také případný vstup České republiky do eurozóny, díky kterému by problémy s vývojem kurzu v řadě případů odpadly. Otázkou však zůstává, zda je tato perspektiva vůbec reálná. Široké spektrum možností spolu s uvolňováním bariér nejen na pracovních trzích, zlevňováním cen dopravy a dobrou jazykovou vybaveností současné mladé generace by mohly být faktory, které budou procento mladých lidí vyjíždějících každoročně do zahraničí za prací zvyšovat. Současní studenti jsou velmi samostatní, jsou schopni si efektivně sehnat informace a rozvoj internetu a masové využívání sociálních sítí se možná stane faktorem úpadku agentur, jejichž pozice bude oslabována, a tak budou nuceny změnit nebo minimálně rozšířit nabídku svých služeb, případně přistoupit alespoň ke snížení programových poplatků. Práce v zahraničí se totiž postupně nejspíš začne stávat běžnou součástí života. Byla by totiž velká škoda výhod plynoucích z volného pohybu pracovních sil nevyužít, protože absolvování pracovního pobytu v zahraničí studentům kromě lukrativního výdělku přinese spoustu cenných zkušeností a neopakovatelných zážitků. 96

Seznam literatury 1)

Příručka práce a cestování v USA, autor: Velvyslanectví USA v ČR, [online], staženo dne [25.2.2011], dostupné z: http://www.aic.cz/cms/brochure-workntravel.pdf

2)

Nepřistěhovalecká víza, [online], staženo dne [25.2.2011], dostupné z: http://czech.prague.usembassy.gov/non-immigrant_visas.html

3)

Exchange visitou visas, [online], staženo dne [25.2.2011], dostupné z: http://travel.state.gov/visa/temp/types/types_1267.html

4)

Jak platit vízové poplatky, [online], staženo dne [25.2.2011], dostupné z: http://czech.prague.usembassy.gov/how_to_pay_fees.html

5)

United States Form I-94, [online], staženo dne [25.2.2011], dostupné z: http://immigration.terra.com/form_i94.html

6)

Průměrný kurz za rok 2010, který byl 19,1CZK/USD, dle údajů ČNB, dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/prumerne_mena.jsp?mena=U SD

7)

Srovnání cestovního pojištění, [online], staženo dne [25.2.2011], dostupné z: http://www.toppojisteni.cz/cestovni-pojisteni/kalkulace-a-srovnani?phase=travelcz_quotes, https://cestovni.komercpoj.cz/TIIA/faces/jsp/screen2.jsp

8)

Program Work and Travel, [online], staženo dne [28.2.2011], dostupné z: http://www.studentagency.cz/pracovni-a-au-pair-pobyty/USA/Work-and-travel/

9)

Program Work and Travel USA, [online], staženo dne [28.2.2011], dostupné z: http://www.coolagent.cz/cz/5-usa-work-travel.html

10)

Program Work Experience Summer USA, [online], staženo dne [28.2.2011], dostupné z: http://www.ccusa.cz/Nab%C3%ADzen%C3%A9programy/WorkExperienceUSASummer.aspx

11)

Dle průměrného kurzu za rok 2010, který byl 25,3CZK/EUR, dle údajů ČNB, dostupné z:

12)

http://conventions.coe.int/Treaty/EN/Treaties/Html/068.htm

13)

Au-pair programy – informace jednotlivých agentur, [online], staženo dne [10.3.2011], dostupné z: http://www.studentagency.cz/pracovni-a-au-pair-pobyty,http://www.agenturaall.cz/letni-au-pairpobyty.html, http://www.aaa-agency.cz/pages/4-cenik-au-pairhttp://lochneska.cz/aupair-anglie-anglii, http://www.coolagent.cz/cz/1-au-pair.html?aln=cz,http://www.studyline.cz/au-pair, http://www.nazkusenou.cz/vase-zkusenosti.html

14)

Srovnání cestovního pojištění, [online], staženo dne [10.3.2011], dostupné z:http://www.toppojisteni.cz/cestovni-pojisteni/kalkulace-a-srovnani?phase=travelcz_quotes,http://www.toppojisteni.cz/cestovni-pojisteni/kalkulace-a-srovnani?phase=travelcz_quotes

15)

Informace o programu au-pair, [online], staženo dne [10.3.2011], dostupné z: http://www.studentagency.cz/pracovni-a-au-pair-pobyty/velka-britanie/au-pair/

16)

Vzory smluv ke stažení: http://www.expertaupair.com/Forms/EmploymentContract.pdf, http://www.nannyjob.co.uk/information/employment/employmentcontract.aspx,

97

17)

Au-pair pobyty, [online], staženo dne [10.3.2011], dostupné z: http://www.studentagency.cz/pracovnia-au-pair-pobyty

18)

Au pairs, [online], staženo dne [11.3.2011], dostupné z: http://www.babycentre.co.uk/baby/workandchildcare/aupair/

19)

Mother’s help ve Velké Británii, [online], staženo dne [11.3.2011], dostupné z: http://www.studentagency.cz/pracovni-a-au-pair-pobyty/velka-britanie/mothers-help/

20)

UK/IRL Mother’s help, [online], staženo dne [11.3.2011], dostupné z: http://www.coolagent.cz/cz/519ukirl-mothers-help.html

21)

Help for au-pairs, [online], staženo dne [11.3.2011], dostupné z: http://www.greataupairs.co.uk/AuPairHelp.asp

22)

Au pair and nanny differences, [online], staženo dne [11.3.2011], dostupné z: http://www.greataupair.com/support.cfm/topic/FAQ/faqID/61

23)

Přehled mezd au-pair, [online], staženo dne [11.3.2011], dostupné z: http://www.coolagent.cz/cz/519ukirl-mothers-help.html

24)

Přehled mezd au-pair, [online], staženo dne [11.3.2011], dostupné z: http://www.agenturaall.cz/letni-aupair-pobyty.html,http://www.studentagency.cz/pracovni-a-au-pair-pobyty

25)

Přehled mezd au-pair, [online], staženo dne [11.3.2011], dostupné z: http://www.transitionsabroad.com/publications/workabroad/articles/workasaupairineurope.shtml

26)

Přehled mezd au-pair, [online], staženo dne [11.3.2011], dostupné z: http://www.babycentre.co.uk/baby/workandchildcare/aupair/

27)

Current national minimum wages, [online], staženo dne [11.3.2011], dostupné z: http://www.direct.gov.uk/en/Employment/Employees/TheNationalMinimumWage/DG_10027201

28)

Learn english as an au-pair in Britain, [online], staženo dne [15.3.2011], dostupné z: http://www.smartaupairs.com/news-read.aspx?news=17 Informace o kurzech angličtiny, [online], staženo dne [15.3.2011], dostupné z: http://www.englishuk.com/en/students

29)

International camp counselor programme, [online], staženo dne [15.3.2011], dostupné z:

30)

J-1, Camp counselor, staženo dne [15.3.2011], dostupné z: http://www.lifeadventures.us/CC.html

31)

Program Camp Counselors, [online], staženo dne [15.3.2011], dostupné z: http://www.ccusa.cz/Nab%C3%ADzen%C3%A9programy/CampCounselorsUSA.aspx

32)

Types of camp, [online], staženo dne [15.3.2011], dostupné z: http://www.campamerica.co.uk/types-ofcamp.php

33)

Informace o programech typu Camp Counselors, [online], staženo dne [16.3.2011], dostupné z: http://www.studentagency.cz/pracovni-a-au-pair-pobyty/USA/Camp/, http://www.czech-us.cz/kempv-usa/o-programu/ , http://www.ccusa.cz/Nab%C3%ADzen%C3%A9programy/CampCounselorsUSA.aspx , http://www.campamerica.co.uk/

34)

Sezónní práce v zahraničí, [online], staženo dne [20.3.2011], dostupné z: http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/sezona

98

35)

Popis prací na farmách, [online], staženo dne [20.3.2011], dostupné z: http://www.anglickysen.cz/cs/prace-v-anglii/64-popis-praci-na-farmach-tipy-jak-sbirat.html

36)

Italy Guide – seasonal jobs, , [online], staženo dne [21.3.2011], dostupné z: http://www.justlanded.com/english/Italy/Italy-Guide/Jobs/Seasonal-Jobs

37)

Diskuse na téma práce v Itálii, [online], staženo dne [21.3.2011], dostupné z: http://www.hedvabnastezka.cz/diskuse/prace-v-zahranici/prace-nebo-brigady-italie-popr

38)

Jablka z Itálie –nikdy více, [online], staženo dne [21.3.2011], dostupné z: http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=1078

39)

Ekonomická charakteristika země, [online], staženo dne [21.3.2011], dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/novy-zeland-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1001467/#sec5

40)

Sběr kiwi na Novém Zélandu, [online], staženo dne [21.3.2011], dostupné z: http://www.cestananovyzeland.cz/prace-a-brigady/sbirani-kiwi-a-prace-na-kiwi-farme-na-novemzelandu.php

41)

Program Práce na farmě v Norsku, [online], staženo dne [21.3.2011], dostupné z http://www.studentagency.cz/pracovni-a-au-pair-pobyty/Norsko/Prace-na-farmach-v-Norsku/

42)

Cesta na Nový Zéland, [online], staženo dne [27.3.2011], dostupné z: http://www.cestananovyzeland.cz/prace-a-brigady/sbirani-kiwi-a-prace-na-kiwi-farme-na-novemzelandu.php

43)

Sběr pomerančů ve Španělsku – diskusní téma, [online], staženo dne [27.3.2011], dostupné z: http://spanelsko.orbion.cz/diskuse/sber-pomerancu-terminy-6580/, http://www.hedvabnastezka.cz/diskuse/prace-v-zahranici/prace-vespanelsku?highlightWords=sb%C4%9Br+%C5%A1pan%C4%9Blsko#30627

44)

Cesta na Nový Zéland, [online], staženo dne [27.3.2011], dostupné z: http://www.cestananovyzeland.cz/prace-a-brigady/sbirani-kiwi-a-prace-na-kiwi-farme-na-novemzelandu.php,

45)

Nový Zéland –popis pracovních pozic, [online], staženo dne [27.3.2011], dostupné z:http://www.rtwnewzealand.com/novy-zeland/popis-pracovnich-mist/

46)

Sezónní práce v EU/EHP, [online], staženo dne [27.3.2011], dostupné z: http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/sezona

47)

Smlouva o založení Evropského společenství, [online], staženo dne [30.3.2011], dostupné z: http://www.euroskop.cz/gallery/5/1749-8ca9577b53a4deb6f8c87820d1ea31b7.pdf

48)

Přechodné období pro volný pohyb pracovníků, [online], staženo dne [30.3.2011], dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/1282,

49)

Volný pohyb pracovníků v rozšířené EU, [online], staženo dne [30.3.2011], dostupné z: http://www.euractiv.cz/rozsirovani-eu/link-dossier/voln-pohyb-pracovnk-v-rozen-eu,

50)

Německo otevírá svůj pracovní trh, [online], staženo dne [30.3.2011], dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/nemecko/nemecko-otvira-svuj-pracovni-trh/1000636/59858/, Německo a Rakousko v květnu otevřou svůj pracovní trh, [online], staženo dne [30.3.2011], dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/ekonomikavevrope/_zprava/832170

99

51)

Norsko, životní a pracovní podmínky, [online], staženo dne [30.3.2011], dostupné z: http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/zeme/norsko/

52)

Švýcarsko, životní a pracovní podmínky, [online],

53)

New minimum vage rate for Ireland, [online], staženo dne [30.3.2011], dostupné z: http://www.businessandleadership.com/economy/item/26885-new-minimum-wage-rate-for-i

54)

UK has fourth-highest income tax in Europe, [online], staženo dne [30.3.2011], dostupné z:: http://www.ft.com/cms/s/2/8162df00-d08a-11df-afe1-00144feabdc0.html#axzz1IafC68VD

55)

ČR má podle průzkumu jedny z nejnižších sazeb daně z příjmu v EU, [online], staženo dne [30.3.2011], dostupné z:: http://www.financninoviny.cz/zpravy/cr-ma-podle-pruzkumu-jednu-znejnizsich-sazeb-dane-z-prijmu-v-eu/562895&id_seznam=6236

56)

INEX-SDA, vyhledávání workcampů, staženo dne [2.4.2011], dostupné z: http://www.inexsda.cz/cs/fn/dobrovolnictvi/workcampy/fn/workcamps/search/search

57)

Kolik Čechů pracuje v jiných evropských zemích, staženo dne [3.4.2011], dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/5394

58)

Občané ČR v EU, staženo dne [3.4.2011], dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5296/Obcane_CR_v_EU.pdf

59)

Visa options – working holiday visa, [online], staženo dne [2.4.2011], dostupné z: http://www.immi.gov.au/visitors/working-holiday/417/,

60)

Working abroad, [online],staženo dne [2.4.2011], dostupné z: http://www.anyworkanywhere.com/visainfo.html

61)

Program Zažijte Kanadu, [online], staženo dne [2.4.2011], dostupné z: http://www.canadainternational.gc.ca/czech-tcheque/youth-jeunes/index.aspx?lang=ces&menu_id=49

62)

Zorientujte se v ostatních vízech, [online], staženo dne [2.4.2011], dostupné z: http://www.australiaonline.cz/other-visa,

63)

Podmínky žádosti o pracovní víza či trvalý pobyt, [online], staženo dne [2.4.2011], dostupné z: http://www.dalgety.sk/cs/podminky/,

64)

Pracovní podmínky v Austrálii, [online], staženo dne [2.4.2011], dostupné z: http://www.icm.cz/pracovnipodminky-v-australii,

65)

What´s new- general skilled migration, [online], [2.4.2011], dostupné z: http://www.immi.gov.au/skilled/general-skilled-migration/whats-new.htm

66)

Historical exchange rates, [online], staženo dne [1.4.2011], dostupné z: http://www.oanda.com/currency/historical-rates/

67)

Vrácení daní, [online], staženo dne [1.4.2011], dostupné z: http://etsrefunds.dendax.com/?show=home

68)

Časté dotazy k vrácení daní ze zahraničí, staženo dne [1.4.2011], dostupné z: http://www.tjlegal.com/index.php/cs/vraceni-dani/caste-dotazy-faq.html

69)

Vrácení daní z Velké Británie, [online],staženo dne [5.4.2011], dostupné z: http://www.tjlegal.com/index.php/cs/vraceni-dani/vraceni-dani-z-anglie.html

70)

Časté dotazy k vrácení daně, [online]. staženo dne [5.4.2011], dostupné z: http://www.tjlegal.com/index.php/cs/vraceni-dani/caste-dotazy-faq.html

100

71)

Anglie prakticky:vracení daní, [online]staženo dne [5.4.2011], dostupné z: http://www.borber.com/blog/anglie/anglie-prakticky-vraceni-dani

72)

Income tax rates and taxable bends, [online], staženo dne [5.4.2011], dostupné z: http://www.hmrc.gov.uk/rates/it.htm

73)

Accesion monitoring report, [online], staženo dne [3.4.2011], dostupné z: http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20100422120657/http://www.ukba.homeoffice.gov.uk/siteco ntent/documents/aboutus/reports/accession_monitoring_report/report-19/may04-mar09?view=Binary

74)

Working time limits, staženo dne [4.4.2011], [online], dostupné z: http://www.direct.gov.uk/en/Employment/Employees/WorkingHoursAndTimeOff/DG_10029426

75)

What is the change, that is going to happen on 1st May 2011, [online], staženo dne [2.4.2011], dostupné z: http://www.airecentre.org/data/files/resources/12/FAQs-rights-of-A8s-after-1-May2011.pdf

76)

Z Evropanů platí za bydlení nejvíce Dánově, [online], staženo dne [5.4.2011], dostupné z: http://www.hypoindex.cz/clanky/z-evropanu-plati-za-bydleni-nejvice-danove.-jak-jsou-na-tom-cesi/

77)

Food prices, an oveview of current evidence, [online], staženo dne [5.4.2011], dostupné z: http://www.scotland.gov.uk/Publications/2009/06/25102307/3

78)

Consumers prices, staženo dne [5.4.2011], [online] dostupnéz:http://stats.oecd.org/Index.aspx?DatasetCode=MEI_PRICES

79)

Petrol diesel fuel prices in Europe, [online], staženo dne [6.4.2011], dostupné z: http://www.drivealive.co.uk/fuel_prices_europe.html

80)

Non immigrant admissions to the USA, [online], staženo dne [7.4.2011], dostupné z: http://www.dhs.gov/xlibrary/assets/statistics/publications/ni_fr_2009.pdf

81)

Minimum wages history, [online], staženo dne [7.4.2011], dostupné z: http://www.dol.gov/whd/state/stateMinWageHis.htm

82)

Youth minimum wage, [online], staženo dne [7.4.2011], dostupné z: http://www.dol.gov/whd/regs/compliance/whdfs32.pdf

83)

Minimum wage tipped workers, [online], staženo dne [7.4.2011], dostupné z: http://www.paywizard.org/main/Minimumwageandovertime/MinimumWageTIPRecevers

84)

Federal individual income tax rates history, [online], staženo dne [7.4.2011], dostupné z: http://www.taxfoundation.org/taxdata/show/151.html

85)

Combined state and local tax rates, [online], staženo dne [8.4.2011], dostupné z: http://www.taxfoundation.org/files/state_salestax_rates_2011-20110301.swf , Sales and use tax, [online], staženo dne [8.4.2011], dostupné z: http://www.nyc.gov/html/dof/html/business/business_tax_nys_sales.shtml

86)

State Individual Income Tax rates, [online], staženo dne [7.4.2011], dostupné z: http://www.taxfoundation.org/taxdata/show/228.html

87)

US Tay refunds for Students and visitors on J,F,Q and M visas, [online], staženo dne [8.4.2011], dostupné z: http://www.taxback.com/usa-tax-refund-j1.asp

88)

US Income tax return information, [online],

staženo dne [8.4.2011], dostupné z:

http://www.internationa;ltaxrefunds.com/index.php?page=usa&case=taxinfo

101

89)

Combined state and local tax rates, [online], staženo dne [8.4.2011], dostupné z: http://www.taxfoundation.org/files/state_salestax_rates_2011-20110301.swf

90)

Sales and use tax, [online] ,staženo dne [8.4.2011], dostupné z: http://www.nyc.gov/html/dof/html/business/business_tax_nys_sales.shtml

91)

Work and Travel USA, [online], staženo dne [28.2.2011], dostupné z: http://www.studentagency.cz/pracovni-a-au-pair-pobyty/USA/Work-and-travel/

92)

Work Experience USA, ceník, [online], staženo dne [14.3.2011], dostupné z: http://www.ccusa.cz/Nab%C3%ADzen%C3%A9programy/WorkExperienceUSASummer.aspx

93)

Work and Travel ISA, [online], staženo dne [14.3.2011], dostupné z: http://www.coolagent.cz/cz/5usa-work-travel.html

94)

Work and Travel USA, ceník, [online], staženo dne [14.3.2011], dostupné z: http://www.czechus.cz/work-and-travel-usa/cenik/

95)

Platové podmínky pro au-pair, [online], staženo dne [16.3.2011], dostupné z: http://www.greataupair.com/support.cfm/topic/FAQ/faqID/48

96)

Poplatky pro program Camp counselor, [online], staženo dne [16.3.2011], dostupné z: http://www.ccusa.cz/Nab%C3%ADzen%C3%A9programy/CampCounselorsUSA/Va%C5%A1epoplat ky.aspx

97)

Mzdové podmínky programu Camp Counselor, [online], staženo dne [16.3.2011], dostupné z: http://www.ccusa.cz/Nab%C3%ADzen%C3%A9programy/CampCounselorsUSA/Codostane%C5%A1. aspx

98)

Pobyty v USA, ceník, [online], staženo dne [16.3.2011], dostupné z: http://www.studentagency.cz/pracovni-a-au-pair-pobyty/USA/Camp/

99)

KMPG´s individual income tax and social security rate survey, [online], staženo dne [30. 3. 2011], dostupné z: http://www.kpmg.com/Global/en/IssuesAndInsights/ArticlesPublications/Documents/IndividualIncome-Tax-oct-2010.pdf

100)

Minimum wage statistics, [online], staženo dne [30.3.2011], dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php?title=File:MW_PPS_January_2011.pn g&filetimestamp=20110210093304

101)

Comparative price levels, staženo dne [1. 4. 2011], dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/mapToolClosed.do?tab=map&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tsier0 10&toolbox=types

102)

Unemployment rate, [online] staženo dne [2.4.2011], dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/download.do?tab=table&plugin=1&language=en&pcode=tsiem1 10

103)

Accession monitoring report, [online], staženo dne [3. 4.2011], dostupné z: http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20100422120657/http://www.ukba.homeoffice.gov.uk/sitec ontent/documents/aboutus/reports/accession_monitoring_report/report-19/may04-mar09?view=Binary

104)

Historical rates, [online], staženo dne [3.4.2011], dostupné z: http://www.lowpay.gov.uk/

105)

Historical exchange rates, [online], staženo dne [3.4.2011], dostupné z http://www.oanda.com/currency/historical-rates/

102

106)

CPI for EU countries, [online],staženo dne [3.4.2011], dostupné z http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&plugin=1&language=en&pcode=tsier010

107)

Consumer prices research, [online],staženo dne [3.4.2011], dostupné z http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/hicp/documents/Tab/Tab/METH%20%20Consumer%20Prices%20Research%20-%20October%202010%20web%20final.pdf

108)

Non Immigrant visa issued, [online], staženo dne [6.4.2011], dostupné z: http://www.travel.state.gov/pdf/FY10AnnualReport-TableXVII.pdf

109)

Minimum wage laws in the states, [online],staženo dne [7.4.2011], dostupné z: http://www.dol.gov/whd/minwage/america.htm#Consolidated

110)

Federal individual income tax rates history, [online],staženo dne [7.4.2011], dostupné z:

http://www.taxfoundation.org/taxdata/show/151.html 111)

Comparative price levels, [online], staženo dne [7.4.2011],dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/graphDownload.do?tab=graph&language=en&plugin=1&pcode= tsier010

112)

Mercer Survey 2010, [online], staženo dne [8.4.2011], dostupné z: http://spreadsheets.google.com/ccc?key=0AonYZs4MzlZbdEpORkVwN2plQ1lLV0pVQ0xES1p3aE E#gid=0

113)

Cost of living rankings, [online], staženo dne [8.4.2011], dostupné z: http://www.numbeo.com/costof-living/rankings.jsp

114)

State and local sales tax rates, [online], staženo dne [8.4.2011], dostupné z: http://www.taxfoundation.org/taxdata/show/26269.html#state_salestax_rates_2011-20110301

103

Seznam tabulek TABULKA 1: NÁKLADY NA PROGRAM W&T BEZ VYUŽITÍ AGENTURY ................................................................... 10 TABULKA 2: NÁKLADY NA PROGRAM W&T ZA VYUŽITÍ PROGRAMU STUDENT AGENCY ..................................... 11 TABULKA 3: CENY PROGRAMŮ SPOLEČNOSTI COOLAGENT ................................................................................. 13 TABULKA 4: CENY PROGRAMŮ SPOLEČNOSTI CCUSA........................................................................................... 14 TABULKA 5: CENY PROGRAMŮ OD SPOLEČNOSTI CZECH-US ............................................................................... 16 TABULKA 6: MĚSÍČNÍ MZDA AU-PAIR V RŮZNÝCH ZEMÍCH EU DLE ÚDAJŮ AGENTUR ......................................... 22 TABULKA 7: PLATOVÉ PODMÍNKY V EVROPĚ DLE SERVERU GREATAUPAIR.COM ................................................ 23 TABULKA 8: NÁKLADY NA PROGRAM CAMP COUNSELOR S AGENTUROU CCUSA ............................................... 27 TABULKA 9: MZDOVÉ OHODNOCENÍ PRO ÚČASTNÍKY PROGRAMU S CCUSA DLE VĚKU, POZICE A TYPU PROGRAMU (MZDA ZA 9 TÝDNŮ PRÁCE) .............................................................................................................. 28 TABULKA 10: CENY PROGRAMOVÝCH POPLATKŮ PRO PROGRAM CAMP U SPOLEČNOSTI STUDENT AGENCY ... 29 TABULKA 11:SROVNÁNÍ MEZD A NÁKLADŮ PRO JEDNOTLIVÉ PROGRAMY ......................................................... 30 TABULKA 12: NÁKLADY NA PROGRAM CAMP COUNSELOR SE SPOLEČNOSTÍ CZECH US ..................................... 30 TABULKA 13: ÚKOLOVÉ MZDY V ZEMĚDĚLSTVÍ .................................................................................................... 35 TABULKA 14: VÝVOJ MINIMÁLNÍ MZDY VE VELKÉ BRITÁNII – HODINOVÁ SAZBA (V GBP, DLE VĚKU) ................. 53 TABULKA 15: MINIMÁLNÍ MZDA V ZÁVISLOSTI NA KURZU (MĚSÍČNÍ I HODINOVÁ SAZBA) ................................. 55 TABULKA 16: CENY NĚKTERÝCH POTRAVIN VE VELKÉ BRITÁNII A ČR (V KČ) ........................................................ 58 TABULKA 17: POŘADÍ ZEMÍ DLE POČTU UDĚLENÝCH J-VÍZ, ROK 2010 ................................................................. 61 TABULKA 18: MĚSÍČNÍ VÝDĚLEK PŘI MINIMÁLNÍ MZDOVÉ SAZBĚ V RŮZNÝCH STÁTECH USA ............................. 63 TABULKA 19: FEDERÁLNÍ SAZBY DANĚ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB ..................................................................... 64 TABULKA 20: CENOVÉ INDEXY PRO RŮZNÁ MĚSTA USA (NEW YORK=100) ......................................................... 68 TABULKA 21: VÝŠE SALES TAX VE VYBRANÝCH STÁTECH USA .............................................................................. 69 TABULKA 22: NEJČASTĚJŠÍ DŮVODY, PROČ RESPONDENTI JEŠTĚ NEABSOLVOVALI PRACOVNÍ POBYT V ZAHRANIČÍ) ........................................................................................................................................................ 75 TABULKA 23: ODPOVĚDI RESPONDENTŮ NA OTÁZKU - SEŘAĎTE TYTO FAKTORY PODLE TOHO, JAK BY PRO VÁS BYLY DŮLEŽITÉ PŘI VÝBĚRU ZEMĚ ................................................................................................................. 76 TABULKA 24:NÁKLADY NA POBYT – ROK 2010, DLE PRŮMĚRNÉHO KURZU CZK/EUR V LÉTĚ ROKU 2010 ........... 79 TABULKA 25: PŘÍJMY VS. NÁKLADY – ROK 2010, DLE PRŮMĚRNÉHO KURZU CZK/EUR V LÉTĚ ROKU 2010......... 80 TABULKA 26: MZDOVÉ PODMÍNKY - ROK 2008, DLE PRŮMĚRNÉHO KURZU CZK/NOK V LÉTĚ 2008 ................... 82 TABULKA 27: NÁKLADY NA POBYT - ROK 2008, DLE PRŮMĚRNÉHO KURZU CZK/NOK V LÉTĚ ROKU 2008 ......... 83 TABULKA 28: PŘÍJMY VS. NÁKLADY - ROK 2008, DLE PRŮMĚRNÉHO KURZU CZK/NOK V LÉTĚ ROKU 2008 ......... 83 TABULKA 29: VÝŠE VÝDĚLKU - ROK 2010, DLE PRŮMĚRNÉHO KURZU CZK/EUR V LÉTĚ ROKU 2010.................... 88 TABULKA 30: NÁKLADY NA POBYT V POROVNÁNÍ S PŘÍJMY - ROK 2010. DLE PRŮMĚRNÉHO KURZU CZK/EUR V LÉTĚ ROKU 2010................................................................................................................................................. 89

104

Seznam obrázků OBRÁZEK 1: MINIMÁLNÍ MZDY VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU, TURECKU, CHORVATSKU A USA (MĚSÍČNÍ MZDA V EUR)....................................................................................................................................................................... 39 OBRÁZEK 2:VÝŠE DANĚ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB V ZEMÍCH EU (NEJVYŠŠÍ MOŽNÁ SAZBA) ............................ 41 OBRÁZEK 3: HODNOTA CPI PRO ZEMĚ EVROPY (EU 27=100) ............................................................................... 43 OBRÁZEK 4: VÝVOJ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU/EHP 2000 -2010 ............................ 44 OBRÁZEK 5: VÝVOJ KURZU KORUNY K EUR, NOK A GBP OD ROKU 2000 DO SOUČASNOSTI (% ZMĚNY) ............. 45 OBRÁZEK 6: POČET REGISTRACÍ DO SYSTÉMU WRS A POČET OPĚTOVNÝCH REGISTRACÍ ................................... 50 OBRÁZEK 7: POČET REGISTRACÍ DO WRS DLE NÁRODNOSTI ................................................................................ 50 OBRÁZEK 8: VYBRANÉ SEKTORY, VE KTERÝCH JE ZAMĚSTNÁNO NEJVÍCE PRACOVNÍKU Z EU-8 .......................... 51 OBRÁZEK 9: VÝVOJ KURZU LIBRY K EURU A ČESKÉ KORUNĚ ................................................................................ 54 OBRÁZEK 10: CPI PRO VYBRANÉ ZEMĚ (EU 27=100) ............................................................................................. 57 OBRÁZEK 11: PODÍL JEDNOTLIVÝCH KONTINENTŮ NA CELKOVÉM POČTU UDĚLENÝCH VÍZ (ROK 2010) ............ 60 OBRÁZEK 12: VÝVOJ KURZU DOLARU KE KORUNĚ ................................................................................................ 65 OBRÁZEK 13:SROVNÁNÍ CPI PRO VYBRANÉ ZEMĚ (EU 27=100) ........................................................................... 66 OBRÁZEK 14: SROVNÁNÍ CEN RŮZNÝCH POLOŽEK V RŮZNÝCH MĚSTECH SVĚTA (V GBP) ................................... 67 OBRÁZEK 15: SOUČASNÉ ZAMĚSTNÁNÍ U RESPONDENTŮ ................................................................................... 71 OBRÁZEK 16: ODPOVĚDI DOTAZOVANÝCH NA OTÁZKU, S KÝM OBVYKLE DO ZAHRANIČÍ CESTOVALI ................ 72 OBRÁZEK 17: ODPOVĚDI RESPONDENTŮ NA OTÁZKU, JAK DLOUHO OBVYKLE TRVAL JEJICH PRACOVNÍ POBYT 73

105

Přílohy Dotazník využitý pro analýzu 1) Byl/a jste někdy na pracovním pobytu v zahraničí (jakéhokoli druhu)? • ano • ne (pokračování otázkou 30) 2) Na pracovním pobytu v zahraničí jste byl/a • • •

1x 2x 3x

• • •

4x 5x Vícekrát

3) V jaké zemi jste pracoval/a?(možno uvést více odpovědí) • Austrálie • Řecko • • • •

Itálie Irsko Kanada Norsko

• • • •

Španělsko USA Velká Británie Jiné (prosím vypište)….

• Nový Zéland 4) Práci v zahraničí jste zvolil/a z důvodu: (max. 2 možnosti) • Lepšího platového ohodnocení • Možnosti poznat novou zemi a cizí kulturu • •

Možnosti zlepšit si cizí jazyk Možnosti nabýt cenné zkušenosti

• Jiné (prosím, vypište) 5) Do zahraničí jste obvykle cestoval/a: • • • •

Sám/sama S kamarádem/kamarádkou S přítelkyní/přítelem S partou osob

• S členem rodiny (bratr, sestra, sestřenice apod.) • Jiné (prosím, vypište) 6) Co se týče zázemí, pak na místě určení jste obvykle: • • • •

Nikoho neznal/a Měl/a nebo máte kamaráda/y Měl/a nebo máte někoho z rodiny Jiné (prosím, vypište) 106

7) Váš pracovní pobyt trval (byl/a-li jste v zahraničí víckrát, uveďte, prosím, průměrnou délku pobytu): • Méně než jeden měsíc • 1 měsíc • 2 měsíce 8) Ubytování jste si obvykle zařizoval/a: • • • •

• •

3 – 4 měsíce Déle

Sám/sama Zařídil mi jej zaměstnavatel Zařídili mi jej kamarádi, známí, rodina apod. Zařídila mi jej agentura

• Jiné (prosím, vypište) 9) Během pobytu jste byl/a obvykle ubytován/a (max. 2 možnosti): • V bytě • Na ubytovně • • •

Ve stanu V karavanu Jiné (prosím, vypište) 10) Na místo určení jste se obvykle dopravil/a (možno zvolit více možností): • Letadlem • • • •

Autem Stopem Autobusem Vlakem

• Jiné (prosím, vypište) 11) Při svém pobytu jste obvykle nejvíce peněz utratil/a za (max. 2 možnosti): • •

Stravování Cestování

• Volnočasové aktivity • Ubytování • Jiné (prosím, vypište) 12) Co se týče Vašeho obvyklého výdělku, pak: • Nepokryl Vám ani náklady na pobyt a jeho realizaci • • •

Stačil Vám pouze k pokrytí vstupních nákladů a nákladů na pobyt Po úhradě veškerých nákladů Vám zbyl skromný obnos Po úhradě veškerých nákladů Vám zbyl slušný výdělek

• •

Jiné (prosím, vypište)

107

13) Využil/a jste dobu během nebo po skončení Vašeho pracovního pobytu k cestování: • • • •

Ano, cestoval/a jsem během pobytu (o volných dnech nebo po práci) Ano, cestoval/a jsem během pobytu i po jeho skončení Ano, cestoval/a jsem po skončení pobytu Ne

14) Jak byste ohodnotil/a Váš pobyt na stupnici 1-5 (jako ve škole) z hlediska: • náplně práce • mzdy • pracovních podmínek • ubytování • možností volnočasových aktivit • atraktivnosti lokality 15) Využil/a jste při organizaci Vašeho výjezdu služeb agentury? • • •

Ano Ne (pokračování otázkou 23) Byl/a jsem v zahraničí již vícekrát a pro některé pobyty jsem agentury využil/a

16) Služeb agentury jste využil/a pro: • Vyřízení veškerých formalit (víza, pracovní povolení apod.), ale práci jste si hledal/a sám/sama • Vyřízení veškerých formalit i zajištění práce • Jiné (prosím, vypište) 17) Využil/a jste služeb některé z těchto agentur? • • • • •

CCUSA Coolagent Czech-us Student Agency Ne, využil jsem jiné agentury (prosím, vypište)

18) S poskytnutými službami jste většinou byl/a: • Spokojen/a • Spíše spokojen/a

• Spíše nespokojen/a • Nespokojen/a

19) Vámi zvolenou agentury byste (využil/a-li jste služeb více agentur, prosím, vypište název agentury a Vaše stanovisko) • Doporučil/a • •

Nedoporučil/a Jiné (prosím, vypište)

108

20) Zúčastnil/a jste se některého/některých z těchto programů (možno uvést více možností)? • • • •

Work and Travel Au-pair Camp counselor (případně Kemp v USA apod.) Práce na farmě

• Jiné (prosím, vypište) 21) Programové poplatky se Vám většinou zdály • Drahé • Spíše drahé •

• •

Spíše levné Levné

Přiměřené

22) Při volbě agentury v budoucnu byste se rozhodoval/a především dle: (pozn. pokračování otázkou 29) •

nabídky (programy, lokalita, typ práce apod.)

•

referencí

•

ceny programových poplatků

•

již bych služeb agentury nevyužil/a

• Jiné (prosím, vypište) 23) Služeb agentury jste nevyužil/a proto, že (max. 2 možnosti): • Cena poplatků se Vám zdála příliš vysoká • Služby agentury nepotřebujete, jste schopen/schopna si vše zařídit • • •

sám/sama veškeré potřebné informace a nutné kontakty jste získal/a od rodiny, přátel apod. Nabídka agentur Vás nezaujala Jiné důvody (prosím, vypište)

24) Co bylo obvykle hlavním zdrojem informací při plánování Vašeho pobytu? • Internet • • • •

Sociální sítě (Facebook, Twitter apod.) Letáky a jiné propagační materiály Kamarádi, známí, rodina Jiné (prosím, vypište)

109

25) Práci jste si zařizoval/a obvykle: •

Předem přes internet

• Předem přes kontakty od kamarádů, známých, členů rodiny apod. • na místě • Jiné (prosím, vypište) 26) Setkal/a jste se někdy při shánění práce s nějakými problémy? • Ano • Ne 27) Vypište prosím, s jakými problémy jste se při shánění práce setkal/a 28) Během Vašeho/Vašich pobytu/ů jste pracoval/a: • • •

Na farmě V restauraci, rychlém občerstvení apod. V hotelu

• • • •

Jako au pair V zábavním centru V národních parcích Jako plavčík

• V továrně • Jiné (prosím, vypište) • 29) Případným zájemcům o výjezd do zahraničí za prací byste doporučil/a: • Zajistit si vše individuálně • Využít služeb agentury pouze pro první pobyt v zahraničí • • •

Využít služeb agentury pouze pro zařízení formalit (práci si zajistit individuálně) Využít služeb agentury pro vyřízení formalit i zajištění práce Jiné (prosím, vypište)

30) Na pracovním pobytu v zahraničí jste dosud nebyl/a proto, že: • Pobyt v zahraničí vás neláká • •

Nemáte dostatek finančních prostředků nutných k uskutečnění Nechcete jet sám/sama a nemáte s kým jet

• Máte povinnosti či jiné závazky v ČR • Nejste dostatečně jazykově vybaven/a • Jiné (prosím, vypište) 31) V době letních (a jiných) prázdnin (jste) obvykle: • Pracujete (pracoval/a) • • •

Relaxujete (relaxoval/a) Pracujete i relaxujete (pracoval/a i relaxoval/a) Jiné (prosím, vypište)

32) Znáte některou agenturu, která se zabývá realizací pracovních pobytů v zahraničí? • Ano • Ne (pokračování otázkou 34) 110

33) Vypište prosím, které agentury znáte: 34) Pokud byste se chystal/a na pracovní pobyt do zahraničí, o službách agentury byste: • • •

Uvažoval/a Neuvažoval/a Nevím

35) V budoucnu o pracovním pobytu v zahraničí (krátkodobém či dlouhodobém) • Uvažujete • Neuvažujete • Záleží na okolnostech (pokračování otázkou 36, jinak 37) 36) Na čem by záleželo Vaše rozhodnutí? (prosím, vypište) 37) Seřaďte tyto faktory podle toho, jak by pro Vás byly důležité při výběru země: •

typ nabízené práce

•

mzda

•

jazyk

•

vzdálenost

•

atraktivita lokality

38) Která země by Vás nejvíce lákala (možno uvést více odpovědí)? • Austrálie • Řecko • • • •

Itálie Irsko Kanada Norsko

•

Nový Zéland

• • • •

Španělsko USA Velká Británie Jiné (prosím vypište)

•

Žena

39) Jste: • Muž 40) Je Vám: • Do 18 let • • •

18 – 25 let 26 – 30 let Více

41) Momentálně jste: • Studentem SŠ • Studentem VŠ (pokračování otázkou 42) • Pracujícím studentem VŠ (pokračování otázkou 42) • •

Zaměstnaný/á Nezaměstnaný/á 111

42) Kterou/které vysokou/é školu/y studujete? • AMU • AVU • ČZU

•

UP Olomouc

• • • •

Univerzita Pardubice Univerzita obrany UTB Veterinární a

• •

ČVUT JAMU

• • • •

Jihočeská univerzita Masarykova univerzita MZLU Ostravská univerzita

• •

farmaceutická univerzita v Brně VŠB-TU Ostrava VŠE

• •

Policejní akademie ČR Slezská univerzita v Opavě Technická univerzita

• • • •

VŠCHT VŠUP VUT Brno Západočeská

•

univerzita Jiné (prosím, vypište)

• •

Liberec Univerzita Hradec Králové

• •

Univerzita J.E.Purkyně Univerzita Karlova

112

113