VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2010

Tomáš Satrapa

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Mezinárodní obchod

POSTAVENÍ ČÍNY V MEZINÁRODNÍM OBCHODĚ (bakalářská práce)

Autor: Tomáš Satrapa Vedoucí práce: Ing. Ludmila Štěrbová, CSc.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů. V Praze dne …………

………………… podpis studenta

Poděkování: Děkuji paní Ing. Ludmile Štěrbové, CSc. za odborné vedení, vstřícný přístup, cenné rady a připomínky, jež mi pomohly ke zpracování tohoto tématu.

Obsah Seznam zkratek ............................................................................................................ 3 Úvod .............................................................................................................................. 4 1.

Charakteristika zahraničního obchodu Číny .................................................... 6 1.1.

1.1.1.

Hedvábná stezka a tradiční čínský světový řád ....................................... 6

1.1.2.

Námořní obchod Číny v 16. až 18. století ............................................... 7

1.1.3.

Čína v 19. století ...................................................................................... 9

1.1.4.

Čínská republika 1912–1949 ................................................................. 10

1.1.5.

Čínská lidová republika 1949–1979 ...................................................... 12

1.2.

2.

Zahraniční obchod Číny v procesu otevírání se světu .................................. 14

1.2.1.

Ekonomická charakteristika období....................................................... 14

1.2.2.

Zahraniční obchod a investice ............................................................... 15

1.3.

Obchod se službami ...................................................................................... 16

1.4.

Obchod se zbožím ......................................................................................... 17

Obchodní vztahy Číny ....................................................................................... 19 2.1.

Obchodní vztahy Čína – země amerických kontinentů................................. 19

2.1.1.

Obchodní vztahy s USA ........................................................................ 19

2.1.2.

Obchodní vztahy se zeměmi MERCOSUR ........................................... 20

2.2.

Obchodní vztahy Čína – země Asie .............................................................. 21

2.2.1.

Obchodní vztahy s Japonskem ............................................................... 21

2.2.2.

Obchodní vztahy s Hongkongem ........................................................... 22

2.2.3.

Obchodní vztahy s Jižní Koreou ............................................................ 22

2.2.4.

Obchodní vztahy s Taiwanem................................................................ 23

2.2.5.

Obchodní vztahy s Indií ......................................................................... 24

2.2.6.

Obchodní vztahy se zeměmi ASEAN .................................................... 24

2.3.

3.

Historický vývoj .............................................................................................. 6

Obchodní vztahy Čína – evropské země ....................................................... 25

2.3.1.

Obchodní vztahy se zeměmi EU ............................................................ 25

2.3.2.

Obchodní vztahy s Ruskem ................................................................... 26

2.3.3.

Obchodní vztahy se zeměmi EFTA ....................................................... 27

Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR ....................................................... 29 1

3.1.

Export do ČR................................................................................................. 30

3.2.

Import z ČR ................................................................................................... 31

3.3.

Čínské investice v ČR ................................................................................... 32

3.4.

České investice v Číně .................................................................................. 33

Závěr ........................................................................................................................... 36 Seznam literatury ....................................................................................................... 38 Seznam tabulek .......................................................................................................... 45 Seznam příloh ............................................................................................................. 46 Přílohy ......................................................................................................................... 47

2

Seznam zkratek ASEAN

Association of Southeast Asian Nations – Sdružení národů jihovýchodní Asie

ACFTA

ASEAN-China Free Trade Area - Zóna volného obchodu mezi Čínou a ASEAN

CCP

Chinese Communist Party - Čínská komunistická strana

CEPA

Closer Economic Partnership Arrangement – ujednání o užším hospodářském partnerství

ČLR

Čínská lidová republika

ČR

Česká republika

ECFA

Economic Cooperation Framework Agreement - rámcová dohoda o hospodářské spolupráci

EFTA

European Free Trade Association - Evropské sdružení volného obchodu

EU

Evropská unie

FTA

Free trade area – Zóna volného obchodu

HED

High Level Economic and Trade Dialogue - Hospodářský a obchodní dialog na vysoké úrovni

HK

Hong Kong

KMT

Kuomintang - Čínská národní strana

KS

Komunistická strana

PPF

První privatizační fond

PZI

Přímé zahraniční investice

SEV

Smíšený ekonomický výbor

SRN

Spolková republika Německo

USA

United States of America - Spojené státy americké

USD

United States dollar - Americký dolar

VB

Velká Británie

WTO

World Trade Organization - Světová obchodní organizace

ZEZ

Zvláštní ekonomická zóna

ZO

Zahraniční obchod

ZÚ

Zastupitelský úřad 3

Úvod Čína se v posledních letech stává jednou z nejvýznamnějších zemí světa, která velmi ovlivňuje celosvětové dění. Je to nejrychleji se měnící ekonomika na světě, která nás výrazným způsobem ovlivňuje jako spotřebitele, zaměstnance i občany. „Made in China“ je označení, které převládá ve všech oblastech světového obchodu, zejména v obuvnictví, ve výrobě hraček či ve spotřební elektronice. Postavení Číny mezi světovými velmocemi je silné. Velká závislost USA na Číně se projevila na podzim roku 2009, kdy prezident Obama zrušil setkání s dalajlámou těsně před jednáním v Pekingu. Důvodem mohla být obava z úspěšnosti jednání. Dalšími důkazy toho, že na názor této země musí být brán značný zřetel, jsou obrovské čínské devizové rezervy v amerických dolarech i nutná čínská podpora zahraničních jednání USA např. se Severní Koreou. Váha Číny je vysoká i ve vztahu k Rusku. Rusko - čínské diplomatické vztahy oslavily minulý rok 60 let svého trvání a obě země tvrdí, že se těší z nebývalého strategického partnerství. Společný program spolupráce obou zemí v blízké budoucnosti předpokládá realizaci více než 200 společných projektů, které v naprosté většině budou realizovány na ruském území. Jsou to projekty na osvojení nalezišť nerostů na území Dálného východu a přitom je dohodnuto, že v Rusku bude probíhat jen těžba a samotné zpracování těchto surovin bude na území Číny.1 Bakalářská práce se zabývá postavením Číny v mezinárodním obchodě. Autor si toto téma vybral z důvodu význačnosti ČLR ve světové ekonomice, kterou se pokusil vysvětlit výše a z důvodu osobní zkušenosti, kterou získal při studiu v této zemi. Cílem bakalářské práce je analyzovat zahraniční obchod Číny v minulosti i současnosti a zhodnotit význam obchodních vztahů Číny s jejími vybranými obchodními partnery, včetně významu spolupráce s Českou republikou v oblasti zahraničního obchodu. Na základě této analýzy bude vyhodnoceno postavení Číny v mezinárodním obchodě a stanovím prognózu této pozice v blízké budoucnosti.

1

Čína a Rusko Blisty.cz 15. 10. 2009 Dostupné z: (citováno dne 10. 3. 2010)

4

Vlastní práce je rozdělena do třech hlavních částí. První kapitola se zabývá historickým vývojem zahraničního obchodu Číny od doby Hedvábné stezky až do současnosti. Větší důraz klade na období 20. století a poslední etapu v čínské historii otevírání se světu. Rozebírá strukturu současného čínského zahraničního obchodu v oblasti zboží a služeb. V další části práce jsou analyzovány hlavní obchodní vztahy se zeměmi amerického kontinentu, Asie a Evropy. Pozornost je věnována zemím, které jsou nejvýznamnějšími obchodními partnery Číny (tzv. TOP 10). Ve třetí kapitole je zkoumán význam obchodní a ekonomické spolupráce s Českou republikou, především v oblasti exportu a importu, přičemž je do ní zahrnut i objem a váha čínských investic v ČR a českých investic v ČLR.

5

1. Charakteristika zahraničního obchodu Číny Ke správnému pochopení současné pozice Číny v zahraničním obchodě je potřeba znát historické souvislosti a vývoj obchodu a obchodních zvyklostí v Číně. Zejména je nutné pochopit tradiční čínský světový řád a pohlížení na svět.

1.1. Historický vývoj Již od pradávna byla Čína velmi důležitým obchodním partnerem jak pro státy jihovýchodní Asie, tak pro evropské státy. Za doby Římské říše se vyváželo z Číny hedvábí, ve kterém Římané našli velké zalíbení. Systém cest, po kterých kupecké karavany putovaly, byl podle tohoto zboží nazván Hedvábnou cestou až v 19. století, a to německým učencem von Richthofenem.

1.1.1. Hedvábná stezka a tradiční čínský světový řád Hlavní trasa, měřící téměř 8000 km, vedla z čínského města Si-an (Xi‘an) do oblasti Malé Asie a pak dále do center kolem Středozemního moře. Obchod po hedvábné stezce byl důležitým činitelem při rozvoji velkých starověkých civilizací Číny, Mezopotámie, Indie, Persie a Itálie a pomohl položit základy moderního světa. Po zániku Římské říše nastal rozvoj obchodních cest za dynastie Tang (618–907). V této době se dostala na nejvyšší úroveň čínská civilizace a umění. Ve 13. století ovládli stezku Mongolové, avšak Mongolsko svůj vliv v průběhu 14. století ztratilo a moc opět nabyla Čína. Od 16. století Hedvábná stezka pozbývá na svém významu, neboť společně se zámořskými objevy dochází k otevírání dalších obchodních cest.2 S objevem nových námořních cest přichází nutnost získat povolení k obchodování s Čínou. To mohlo být dosaženo pouze podrobením se tradičnímu čínskému světovému řádu. Ten využívá „systém vzdání holdu“ (z angl. tribute system) k tomu, aby postavil Čínu do středu civilizovaného světa. Výměnou za to, že ostatní státy uznaly nadřazenost Číny (přistoupením na „systém vzdání holdu“), bylo uděleno povolení k obchodování s Čínou. Darování darů a rituál poklonkování cizího knížete nebo jeho zástupce před čínskými císaři byly součástí hierarchie, a právě ta 2

Wild, O. The Silk Road Ess.uci.edu Dostupné z: < http://www.ess.uci.edu/~oliver/silk.html > (citováno dne 16. 2. 2010)

6

stavěla císaře do středu civilizovaného světa. Čínští vládci pokládali za nezbytné, aby se systém vzdání holdu uplatnil i v obchodě, a při mnoha příležitostech obětovali ekonomickou podstatu s cílem zachování politické formy. Klasická čínská tradice využívá pak vojenského i pacifistického přístupu ke kontrole nečínské skupiny. Pacifistický přístup rozšiřoval obchodní příležitosti na oplátku za mírovou spolupráci a vojenská varianta byla vždy v záloze, pokud se pacifistický přístup ukázal být neúčinný.

1.1.2. Námořní obchod Číny v 16. až 18. století V roce 1517 dosáhlo Portugalsko jako nejdobrodružnější evropská země břehů Číny. První úkol Portugalců byl navázat kontakt s vládci Číny, což se také uskutečnilo díky misi, kterou vedl v letech 1520–1521 Tome Pires. Portugalci nahlíželi na jednání jako na jednání dvou rovnocenných stran, ale Číňané záležitost postupovali vlastní diplomatické tradici. Od poloviny 50. let 16. století bylo Portugalcům místními čínskými úřady povoleno usídlit se v městě Macao a používat ho jako základnu pro své obchody v Číně. Toto privilegium způsobilo, že se Portugalci stali prostředníky, kteří dodávali čínské zboží a koření dále do všech částí Evropy. Jejich role zprostředkovatelů narostla v 17. století natolik, že se Macao stalo spíše než sběrným místem pro překládku zboží do Evropy čínsko-japonským zprostředkovatelským obchodním centrem. To dokazuje, jak byli Portugalci v Macao nuceni přijmout zvyklosti a tradice čínské kultury. Čistý objem čínského zahraničního obchodu dokazoval, že Portugalci nikdy nebyli více než malým hráčem v čínském zahraničním obchodě. Ve vzájemném vztahu měli vždy pozici slabšího, a přijetím tohoto stavu sice získali ziskový, ale čínskému světovému řádu podřízený obchod.3 Holanďané, i přes pravidelné „mise vzdání holdu“ (mise vedené za účelem vzdát hold panovníkovi, obdarovat ho a příznivě si jej naklonit), a dokonce i přes vojenskou podporu, měli velké problémy navázat uspokojivý obchodní vztah s dynastií Qing. Holanďané si v roce 1620 podmanili Taiwan za účelem vytvoření základny pro obchod s Čínou. Poslali několik „misí vzdání holdu“ společně s žádostmi o udělení obchodního povolení a jejich snažení vyvrcholilo útokem 3

Graham, J. China's Growing Sea Trade with Europe 1517-1800, Historyorb.com Dostupné z: (citováno dne 16. 2. 2010)

7

spojených vojsk dynastie Qing a Nizozemska na Taiwan, který padl do rukou přívrženců dynastie Ming. Byla provedena úspěšná vojenská operace, avšak neshody mezi oběma spojenci zabránily budoucí spolupráci. Výsledky „misí vzdání holdu“ a neuspokojivé zisky z obchodu vedly k poklesu zájmu Nizozemců o přímé obchodování s Čínou.4 Holandský neúspěch lze vykládat nedostatečným pochopením tradičního čínského světového řádu. Čína viděla v misích symbol poddanosti a očekávala, že Nizozemsko bude své povinnosti plnit každých 8 let. Naopak Holanďané viděli v misích pouze prostředek k usnadnění důležitých jednání a získání náklonnosti soudních úředníků. Komunikační rozdíly trápily oba národy celé 17. století a byly oboustranně chápány jako neplnění povinností. Poté, co v roce 1685 dynastie Qing opustila od vazby „systému vzdání holdu“ a mezinárodního obchodu, zůstal sice mezinárodní obchod vysoce regulovaný a centralizovaný, ale již se stal fiskálně prvořadým. Tato změna byla způsobena porážkou posledních přívrženců Mingů a připojením Taiwanu. „Systém vzdání holdu“ byl uvolněný, ale struktura obchodu a čínský světový řád zůstaly povětšinou nedotčeny. Po roce 1760 evropský námořní obchod s Čínou sice rostl, ale byl omezen pouze na oblast Kantonu a byl pod dohledem celních úředníků. Orientace na Kanton byla způsobena jeho polohou blíže k Evropě. Otevření Číny zahraničnímu obchodu bylo důsledkem nového pocitu bezpečí a touhou získat příjmy z obchodu. Britové obchodovali s Kantonem celé 18. století, aniž by platili příspěvky nebo posílali dary císaři. Pouze tehdy, když se snažili o otevření obchodování v dalších čínských přístavech, poslali v roce 1793 misi vzdávající hold císaři. Jejich požadavkům nebylo vyhověno a Britové obchodovali v oblasti Kantonu až do 19. století. Číňané nahlíželi na tento obchod tradičním způsobem a přijímali obchod na hranici říše, aby zachovali nečínskou komunitu pod kontrolou a chránili svůj řád a kulturu v říši před mocnými Evropany. Po vymizení „systému vzdání holdu“ začínalo obchodovat s Čínou stále více civilizovaných států.

4

Graham, J. China's Growing Sea Trade with Europe 1517-1800, Historyorb.com Dostupné z: (citováno dne 16. 2. 2010)

8

Evropané čelili často přísnějším podmínkám a vyšším nákladům obchodu než tradiční asijské státy, které vzdávaly Číně hold. Kromě drahých kovů nebyla v Číně téměř žádná poptávka po evropském zboží. Tato pozice stavěla evropské obchodníky do situace, kdy se museli podřizovat čínským podmínkám. Fungování „systému vzdání holdu“ bylo tedy závislé na vnitřní síle Číny ve vztahu k cizím národům. V letech 1517 až 1800 utrpěla tato moc pozvolný relativní pokles, ale síla Číny byla stále dostatečná na to, aby motivovala evropské námořní společnosti v hledání a zaujímání místa v čínském světovém řádu. V 18. století byl evropský námořní obchod jasně provozován mimo „systém vzdání holdu“, a přitom zůstal přijatelný pro Číňany. To způsobilo, že se z čínského světového řádu stala fikce, v kterou věřili pouze Číňané, pokud vůbec.5

1.1.3. Čína v 19. století Od 17. století narůstala v Číně spotřeba ilegálně dováženého bengálského opia. To bylo dováženo za účelem pokrytí pasivní obchodní bilance mezi Velkou Británií a Čínou. V 19. století bylo odhadem 10 % čínské populace závislé na opiu. Čínská vláda byla neúspěšná v boji proti pašování opia a docházelo k odlivu stříbra ze země, neboť bylo užíváno k zaplacení opiových dodávek. Číňané si byli vědomi škodlivosti této drogy, a proto v roce 1838 poslal císař svého nejschopnějšího úředníka Lin Tsehsu do Kantonu, aby učinil cokoliv k zabránění dalšího přílivu opia do země. Lin se pokusil zbavit narkomany závislosti a místní dealery tvrdě potrestal. Poté nechal cizincům zkonfiskovat obchody, zahraniční obchodníky donutil k podpisu závazků dobrého chování a souhlasu, že nikdy nebudou obchodovat s opiem a pokud, tak budou potrestáni podle čínského práva. Toto opatření přineslo První opiovou válku. Angličané se rozhodli, že je třeba dát arogantním Číňanům lekci. Vybavení armád bylo nesouměřitelné, a tak byl výsledek pro Čínu pohromou. V létě 1842 britské lodě zvítězily, a dokonce se chystaly i k ostřelování bývalého hlavního města Nanjingu v centrální Číně. Čínský císař neměl na výběr a byl přinucen k přijetí britských požadavků a podpisu mírové dohody. Tato dohoda, první „nerovnocenná smlouva“, otevřela Čínu Západu a 5

Graham, J. China's Growing Sea Trade with Europe 1517-1800 (Part 2), Historyorb.com Dostupné z: (citováno dne 17. 2. 2010)

9

způsobila začátek využívání národa Západem. V roce 1843 Francie a Spojené státy americké podepsaly podobnou smlouvu jako VB v Nanjingu. Tato smlouva stanovovala, že cizí státní příslušníci nepodléhali v Číně čínským zákonům. Podobnou smlouvu také podepsalo v roce 1858 Rusko. S cílem donutit Čínu, která se zdráhala přejít od svého tradičního „systému vzdání holdu“ k zahraničním vztahům založeným na smluvním základu, byla Evropany vedena druhá válka proti Číně v letech 1858–1860. Uzavřením smlouvy Tientsin a Pekingské smlouvy vzrostl čínský polo-koloniální status. Bylo otevřeno více přístavů pro obchod a cizincům, především misionářům, byl dovolen volný pohyb a podnikání kdekoliv v zemi.6

1.1.4. Čínská republika 1912–1949 Doktor Sun Yat-Sen, v Číně znám také jako „Otec revoluce“, se snažil přes 20 let o nastolení demokratické a nacionalistické revoluce. To se mu povedlo v roce 1911, když stál u sesazení dynastie Qing a vzniku Čínské republiky v roce 1912. Sám se pak postavil do čela jako prezident. Snažil se prosadit myšlenku 3 základních principů: nacionalismu, demokracie a rovnosti.7 Zahraniční obchod a investice neměly v Číně počátkem 20. století význačné postavení. Účinky ekonomického vlivu Západu a Japonska musíme brát v potaz, ale většina čínského hospodářství zůstala cizinci nedotčena. Podle odhadů japonského výzkumného institutu pro Východní Asii dosáhly zahraniční investice v Číně 788 milionů USD v roce 1902, 1610 milionů USD v roce 1914, 3242 milionů USD v roce 1931 a 3483 milionů USD v roce 1936. Největšími investory v Číně byly v roce 1936 Japonsko (40 %), Velká Británie (35 %), Spojené státy americké (8,6 %) a Francie (6,7 %).8 Do roku 1931 byla největším zahraničním investorem v Číně Velká Británie, která investovala hlavně do oborů propojených se zahraničním obchodem například do nemovitostí, zpracovatelského průmyslu a veřejných služeb. Japonský kapitál 6

The Opium War and Foreign Encroachment, Afe.easia.columbia.edu Dostupné z: (citováno dne 20. 2. 2010) 7 Hooker, R. Modern China Sun Yat-Sen, Wsu.edu Dostupné z: (citováno dne 20. 2. 2010) 8 příloha č. 1

10

v Číně rychle vzrostl po roce 1905, kdy začalo Japonsko investovat v jižní Manchurii. V roce 1931 bylo 77 % všech japonských investic v Číně použito na výstavbu oblastní železnice, import a export zboží, zpracovatelský průmysl (hlavně zpracování bavlny) a těžbu. Skladba zahraničních investic v roce 1936 podle druhu odvětví byla: import a export zboží (16,8 %), bankovnictví a finance (20,5 %), doprava (25 %), zpracovatelský průmysl (19,6 %), těžební průmysl (1,6 %), komunikace a veřejné služby (5,1 %), nákup nemovitostí (9 %) a různé (2,4 %).9 Z výše uvedeného je jasně vidět, že na rozdíl od jiných rozvojových zemí „přicházelo“ do Číny málo investic do pro exportně zaměřených odvětví, jako je například těžařství nebo plantážnictví. Z hlediska geografického se v roce 1931 nacházelo nejvíce zahraničních investic v oblastech Shangai (34,3 %) a Manchuria (27,1 %).10 V letech 1912–1949 byl vždy v Čínské republice přebytek dovozu a zůstatek běžného účtu byl konzistentně nepříznivý. Schopnost Číny udržet výši dovozu zboží nad vývozem byla do velké míry způsobena převody finančních prostředků od Číňanů žijících v zámoří. Tyto remitance rok co rok plynuly zpět do Číny stejně tak jako nové zahraniční investice.11 Vývoj kompozice importu zboží v letech 1913–1936 byl následující: v roce 1913 se nejvíce dovážely bavlněné zboží (19,3 %), bavlněná příze (12,7 %), cukr (6,4 %), chemikálie a barviva (5,6 %) a železo, ocel a jiné kovy (5,3 %). Ostatní položky byly zanedbatelné. V roce 1936 byl dovoz bavlněného zboží zastoupen pouze 1,5 %, bavlněné příze 0,2 % a cukru 2,2 %. Nárůst dovozu byl naopak zaznamenán u chemikálií a barviv na 10,8 %, železa a jiných kovů na 13,2 %. Významnými složkami dovozu se staly transportní materiály (5,6 %) a stroje (6,4 %). Export zboží v roce 1913 byl založen hlavně na vývozu hedvábí 25,3 %, čaje 8,4 %, fazolí 12 %, semen a oleje 7,8 % a kůže 6 %. V roce 1936 byl hlavní složkou čínského exportu vývoz semen a oleje 18,7 %, hedvábí 7,8 %, kůží 5,7 %.

9

příloha č. 2 příloha č. 3 11 Feurwerker, A. The Cambridge History of China Vol. 12 Republican China 1912–1949, Chapter 2 Doc88.com, Dostupné z: (citováno dne 20. 2. 2010) 10

11

Nový artikl, který získal na důležitosti, byl vývoz železné rudy a kovů 7,7 %. Z výše uvedeného můžeme pozorovat trendy ve vývoji zahraničního obchodu Číny mezi lety 1913 a 1936. Z hlediska importu se jedná o významné snížení dovozu bavlny a cukru a zvýšení dovozu chemikálií, železa, transportních materiálů a strojů. V rámci exportu se jedná o snížení vývozu hedvábí, čaje a fazolí a zvýšení vývozu semen a oleje a železné rudy.12 Největší importéři v roce 1913 byli: Hongkong (29,3 %), Japonsko a Taiwan (20,4 %) a Velká Británie (16,5 %). V roce 1936 byly největšími dovozci do Číny Spojené státy americké (19,6 %), Japonsko a Taiwan (16,3 %) a Velká Británie (11,7 %). Největší exportéři v roce 1913 byli: Hongkong (29 %), Japonsko a Taiwan (16,2 %) a Rusko (11,1 %). V roce 1936 byli největšími vývozci z Číny Spojené státy americké (26,4 %), Hong Kong (15,1 %) a Japonsko a Taiwan (14,5 %). Z těchto hodnot

můžeme

pozorovat

vzrůstající

úlohu

Spojených

států

amerických

v zahraničním obchodu s Čínou a klesající úlohu Japonska a Hong Kongu.13 Velká role zahraničních subjektů v moderním sektoru čínského hospodářství byla způsobena nízkými cly a privilegii exteritoriality. Podporu zahraničním subjektům zajišťovaly vysoce rozvinuté domácí průmyslové ekonomiky. Nejasná politická a ideologická nerovnováha, která byla nejvážnějším důsledkem vlivu Západu, po desetiletí bránila vzniku nové politické integrace, která by byla schopna nahradit konfuciánské imperiální struktury minulosti a využít možnosti hospodářského rozvoje spojeného s moderními průmyslovými technologiemi.14

1.1.5. Čínská lidová republika 1949–1979 Když Čínská komunistická strana (CCP) pod vedením Mao Ce Tunga vyrvala v roce 1949 kontrolu nad Čínou z rukou Nacionalistické strany (KMT), bylo čínské hospodářství na pokraji kolapsu. Dlouhodobé strukturální problémy, charakteristické pro předmoderní ekonomiky, jako jsou například nízký příjem na obyvatele, krátká očekávaná doba života, nízká míra úspor a investic a převaha tradičních způsobů 12

příloha č. 4 příloha č. 5 14 Feurwerker, A. The Cambridge History of China Vol. 12 Republican China 1912–1949, Chapter 2 Doc88.com, Dostupné z: (citováno dne 20. 2. 2010) 13

12

výroby, byly umocněny ztrátou lidského kapitálu a hyperinflací, které doprovázela více než dvě desetiletí trvající mezinárodní a občanská válka. V polovině 50. let byly krátkodobé problémy z velké části vyřešeny a CCP dokončila pětiletý rozvojový program podle sovětského modelu, který úspěšně určil nejvytrvalejší strukturální problémy. Míra úspor a investic dramaticky rostla, očekávaná doba života se začala zvyšovat v důsledku zahájení programu veřejného zdraví, díky němuž se snížil počet infekčních a parazitických chorob. V průmyslu byly ve velkém měřítku zaváděny moderní technologie.15 Hlavní zahraniční strategií Číny bylo rozvinout dobré vztahy se svým „starším bratrem“, Sovětským svazem. V prosinci 1949 předseda Mao osobně vedl delegaci do Moskvy na základě politiky „lean to one side“, kterou nastínil již v létě. V únoru 1950 podepsali Čína a Sovětský svaz smlouvu o přátelství, spojenectví a vzájemné pomoci, a také několik ekonomických dohod. Avšak Čína získala z tohoto spojenectví méně, než doufala. Dlouhá a obtížná jednání s vedením v Kremlu a Stalinovo chladné jednání vedly k napětí mezi oběma státy.16 Toto napětí bylo umocněno smrtí Josifa Vissarionoviče Stalina v roce 1953. Vztahy mezi oběma zeměmi zůstaly napjaté až do roku 1985. Ve snaze vyvést Čínu z technické zaostalosti implementoval Mao Ce Tung v roce 1958 program „Velkého skoku“. Program skončil neúspěchem vzhledem k počtu obyvatel, kteří nechtěli vstoupit do komun a vzhledem k tomu, že množství a kvalita vyrobené oceli byly nízké. K nedostatečné výkonnosti programu se připojily ještě 3 roky špatné sklizně a mnoho lidí, kteří vstoupili do komun, hladovělo, nebo dokonce zemřelo hlady. V polovině 60. let začalo mnoho členů CCP pochybovat o 15

Lardy, R. N. The Cambridge History of China Vol. 14 The Peoples Republic Part 1, Chapter 3 Books.google.cz, Dostupné z: (citováno dne 27. 2. 2010) 16

Nakajima, M. The Cambridge History of China Vol. 14 The Peoples Republic Part 1, Chapter 6 Books.google.cz, Dostupné z: (citováno dne 27. 2. 2010)

13

marxistickém státu a stavěli se proti Maovi. Mao, jako předseda CCP, nechtěl přijít o moc, a tak vyvolal Velkou proletářskou kulturní revoluci. Hnutí zpomalilo produkci, uzavřelo školy, permanentně oslabovalo hospodářství, a především přimělo cizí národy přerušit jejich vazby s Čínou. Zmatek v celé zemi byl nekontrolovatelný, hlavně ve Wuhan v červenci 1967. Konečným výsledkem revoluce byla generace bez vzdělání a mnoho farem ležících po léta ladem. V komunistické straně začala získávat moc nová skupina lidí včetně muže jménem Deng Xiaoping. Selhání Velkého skoku vedlo postupně k pádu Mao Ce Tunga jako politika. V roce 1976 po jeho smrti se moci chopil Deng Xiaoping, který v Číně nastartoval ekonomické reformy podle kapitalistického vzoru.17

1.2. Zahraniční obchod Číny v procesu otevírání se světu 1.2.1. Ekonomická charakteristika období Deng Xiaoping zastával vysoké funkce v rámci Komunistické strany již za vlád Mao Ce Tunga. Těch byl několikrát zbaven kvůli neshodám s Maem. Na třetím plenárním zasedání 11. Ústředního výboru KS Číny, konaném v roce 1978, bylo rozhodnuto o položení důrazu na socialistickou modernizaci a uskutečňování politiky reforem a otevření se světu. Právě tyto politické a ekonomické reformy představil Deng Xiaoping. Reformy začaly na venkově, kde byl postupně zavedený kontraktační systém, svazující platy s rozsahem produkce a dvoustupňový systém řízení, v němž se prolnuly centralizační a decentralizační aspekty. Zároveň se postupně upustilo od centrálních a předepisovaných nákupů zemědělských a vedlejších produktů, přičemž u většiny z nich se přestaly kontrolovat jejich ceny. Tyto modifikace zemědělského systému spolu s rozvojem diversifikačních operací a činností obecních podniků podnítily zájem rolníků na výrobě. Třetí plenární zasedání 12. Ústředního výboru KS Číny v roce 1984 přijalo rozhodnutí o restrukturalizaci ekonomického systému, což signalizovalo rozšíření reforem do oblasti měst. V roce 1992 konaný 14. sjezd KS Číny přijal teorii předsedy Deng Xiaopinga o budování „socialismu s čínskou specifikou“ jako řídící princip 17

Bowblis, J. China in the 20th Century Departments.kings.edu, Dostupné z: (citováno dne 28. 2. 2010)

14

čínské politiky a jako cíl ekonomické reformy stanovil vybudování systému socialistické tržní ekonomiky. 15. sjezd KS Číny v roce 1997 zdůraznil názor, že sektor neveřejného vlastnictví je důležitou neoddělitelnou součástí čínské socialistické ekonomiky. Povzbuzování základních produkčních faktorů jako je kapitál a technologie a spoluúčast na rozdělování zisků umožňuje reformě čínského ekonomického systému, aby postupovala ještě rychleji. V současnosti je v Číně dotvořený systém socialistické tržní ekonomiky, došlo k očividnému zvýraznění základní funkce trhu při rozdělování prostředků a zformoval se základní makroregulační rámec a kontrolní systém. Navíc došlo ke změně formy ekonomického růstu z extenzivního na intenzivní typ. Do roku 2010 se v Číně podaří vytvořit funkční socialistickou tržní ekonomiku, která dosáhne zralosti do roku 2020.18

1.2.2. Zahraniční obchod a investice Znovuotevření Číny zahraničnímu obchodu po roce 1978 zahrnovalo i otevření se cizím investicím, obzvláště v podobě společných podniků cizích firem a čínských státních orgánů a institucí. Některé počáteční projekty s japonskou a americkou účastí musely být omezeny, a to z důvodů brzkého vyčerpání možností čínské infrastruktury.19 Byly zřízeny tři zvláštní ekonomické zóny (ZEZ) jako oblasti s omezeným přístupem pro občany ČLR, kde mohly cizí firmy budovat podniky a továrny a ubytovávat své zahraniční zaměstnance v podmínkách podle mezinárodního standardu.20 Jako první ZEZ byl v květnu 1980 otevřen Shenzhen, město ležící na sever od Hongkongu. V srpnu 1980 bylo otevřeno město Zhuhai, které leží v blízkosti bývalé portugalské kolonie Macao a v listopadu téhož roku Xiamen, město na jihovýchodním pobřeží, relativně blízko ostrovu Taiwan.21

18

Ekonomický vývoj 2. 6. 2004 Chinaembassy.cz Dostupné z: (citováno dne 14. 3. 2010) 19 pozemky, plánování, silnice a železnice, vodní zdroje, elektrická energie atd. 20 Fairbank 1992 str. 459 21 Smrkovský 2008 str. 26

15

Do roku 1984 bylo pro zahraniční obchod a investice otevřeno čtrnáct přístavů na východním pobřeží, většinou se jednalo o někdejší „smluvní“, tedy otevřené přístavy, nyní však pod čínskou kontrolou. Nové podniky rostly po stovkách, ale často narážely na problémy: čínská pracovní síla v mnoha případech postrádala potřebné dovednosti a disciplínu; bylo zapotřebí velkého množství povolení; a navzdory smluvním podmínkám měli zahraniční investoři mnohdy problémy s vývozem svých zisků ze země.22 Investiční prostředí v ČLR se zlepšilo hlavně po jejím vstupu do WTO v prosinci 2001. Snížení celních tarifů (v roce 2007 byla celková průměrná úroveň 9,8 %), liberalizace některých regulovaných sektorů ekonomiky (např. zlepšený přístup ke službám), zlepšení podnikatelského prostředí přijetím nových zákonů, zlevnění a zjednodušení registrace firem, zvýšení kvality pracovní síly a zkvalitnění dopravní infrastruktury výrazně pomohly dalšímu otevření čínského trhu.23 Celý proces otevírání se světu způsobil posun pozice Číny ve světovém obchodě ze 32. příčky v roce 1978 až na 3. příčku v roce 2008. Objem čínského obchodu se zvýšil v tomto období z 1 % světového obchodu na 8 % podíl.

1.3. Obchod se službami Plán čínského ministerstva obchodu v 11. pětiletce (2006–2010) bylo dosažení ročního růstu obchodu službami o 20 %, nárůst celkového obchodu službami až na 400 miliard USD v roce 2010 a zlepšení struktury vývozu služeb. Ministerstvo považuje čínský obchod službami za zaostávající za obchodem zbožím, a proto se ho snaží zvýšit jeho vlastní diverzifikací (dosud více než polovinu celkového obchodu službami zahrnovaly pouze přeprava zboží a cestovní ruch) a získáváním většího počtu mezinárodních podniků poskytujících služby v zemi.24 V roce 2007 čínský vývoz služeb rostl více než dovoz. Přebytek byl registrován v 8 odvětvích, z toho nejvíce v podnikatelských službách, cestovním 22

Fairbank 1992 str. 460 Čína: Investiční klima Businessinfo.cz Dostupné z: (citováno dne 25. 3. 2010) 24 Trade in services set to boom by 2010 12. 10. 2006 Chinadaily.com.cn Dostupné z: (citováno dne 20. 3. 2010) 23

16

ruchu, stavitelství a IT službách. Největších schodků Čína dosahuje v přepravě zboží, pojišťovnictví a licenčních službách.25 Ze statistiky „China’s Services Imports and Exports from 1982 to 2007“26 můžeme předpokládat splnění cíle, který byl stanoven v 11. pětiletce, pokud se trend vývoje čínského obchodu službami, například vlivem světové hospodářské krize, výrazně nezmění.

1.4. Obchod se zbožím Čínský zahraniční obchod se zbožím je přebytkový. Od roku 2003 se rozdíl mezi čínskými vývozy a dovozy zvyšuje a v roce 2008 dosáhl téměř 300 miliard USD. Meziroční nárůst importu se v posledních několika letech pohybuje kolem 20 % a meziroční nárůst exportu postupně klesal z 35,4 % v roce 2004 až na 17,2 % v roce 2008.27 Z hlediska podílu státních podniků na celkovém obratu zahraničního obchodu ČLR v r. 2008 (ten dosáhl úrovně 2561,6 miliard USD), pokračovala tendence jeho snižování. Tento podíl představoval již pouze 23,8 %, zatímco v roce 2003 to bylo 33,0 % a v roce 2000 celých 46,8 %. Podíl podniků se zahraniční kapitálovou účastí se v roce 2008 mírně snížil na 55 % (v roce 2007 podíl dosáhl úrovně 57,7%), přesto se jedná o nárůst z úrovně 48 % v roce 2000. 28

25

An Overview of the Development of China’s Trade in services in 2007 17. 11. 2008 Tradeinservices.mofcom.gov.cn Dostupné z: (citováno dne 20. 3. 2010) 26 příloha č. 6 27 příloha č. 7 28 Čína: Zahraniční obchod země Businessinfo.cz Dostupné z: (citováno dne 21. 3. 2010)

17

Tabulka č. 1: Obchod Číny se světem 1999–200829

Na celkovém obratu zahraničního obchodu ČLR se státní podniky a podniky se zahraničním kapitálem podílely celkem 78,8 % (v roce 2000 cca 95 %). Úbytek souvisí s růstem síly zahraničního obchodu soukromých podniků. Hlavními vývozními artikly Číny jsou: telekomunikační zařízení, kancelářské stroje a stroje pro automatické zpracování dat, elektronická zařízení a spotřební elektronika a oděvy a doplňky. Všechny tyto druhy zboží představují dohromady více než 60 % celkového čínského exportu. Důležitým dovozním zbožím jsou: elektrická zařízení a spotřební elektronika, ropa a ropné produkty, kovové rudy a železný šrot a vědecké přístroje a zařízení. Tyto komodity dohromady představují přes 70 % čínského importu. Značnou část dovozu tvoří také suroviny a materiály pro investice do infrastruktury a exportní výrobu, které v roce 2008 představovaly asi 1/3 celkového dovozu.30 Ke konci roku 2007 podepsala ČLR dohody o zóně volného obchodu (FTA) se 14 zeměmi a regiony (nejvýznamnější s ASEAN), pokračovala v jednáních se 12 zeměmi a vypracovala studii o proveditelnosti FTA s dalšími třemi zeměmi. Dne 7. 4. 2008 podepsala ČLR dohodu o volném obchodu s Novým Zélandem. Brazílie, ASEAN, Nový Zéland a Argentina souhlasily, aby ČLR byl přiznán status tržní ekonomiky. V červenci 2007 přiznalo také Švýcarsko Čínské lidové republice statut tržní ekonomiky.31 29

China‘s World Trade Statistics Uschina.org Dostupné z: (citováno dne 25. 3. 2010) 30

příloha č. 8 Čína: Zahraniční obchod země Businessinfo.cz Dostupné z: 31

18

2. Obchodní vztahy Číny 2.1. Obchodní vztahy Čína – země amerických kontinentů 2.1.1. Obchodní vztahy s USA Spojené státy americké, když pomineme EU jako celek, jsou nejvýznamnějším obchodním partnerem Číny s objemem vzájemného obchodu za rok 2009 ve výši 298,3 miliard USD. Do USA ČLR dováží více zboží než do kterékoliv země na světě a USA jsou pro Čínu 4. nejvýznamnějším dovozcem zboží a surovin.32 Z výše uvedeného je úzký a pro obě země důležitý vztah zřejmý. Za posledních 10 let se mezi nimi objem obchodu více než ztrojnásobil a v roce 2009 poprvé poklesl, a to o 10,6 %. Pokles byl způsoben hlavně poklesem dovozu USA, avšak byl zaznamenán i pokles jejich vývozu do ČLR. Díky tomu došlo poprvé od roku 2001 ke snížení obchodního deficitu USA, a to o necelých 40 miliard USD. Po roce 2001 můžeme pozorovat rapidní růst obchodu mezi Spojenými státy a Čínou. Tabulka č. 2: Obchod Číny s USA v roce 2000–200933

Dne 11. prosince roku 2001 totiž vstoupila ČLR do Světové obchodní organizace (WTO). WTO liberalizuje mezinárodní obchod odstraňováním obchodních bariér. Sjednocení pravidel mezinárodního obchodu a také jejich sledování Světovou obchodní organizací zajistilo větší bezpečnost amerických obchodních operací s Čínou. Čína disponuje velkým množstvím amerických dolarů v podobě devizových (citováno dne 21. 3. 2010) 32 US-China Trade Statistics and China's World Trade Statistics Uschina.org Dostupné z: (citováno dne 26. 3. 2010) 33 Autor přepracoval podle China‘s World Trade Statistics Uschina.org Dostupné z: http://www.uschina.org/statistics/tradetable.html (citováno dne 27. 3. 2010)

19

rezerv. Tyto nashromáždila díky výrazným přebytkům obchodní bilance mezi ní a USA. Vývoj amerického deficitu ve světovém obchodě od r. 1998 do r. 2007, který sestavilo ministerstvo obchodu USA, ukazuje zvyšující se podíl obchodu s Čínou na celkovém obchodním deficitu Spojených států. Ten se zvýšil z 24 % na 32 % na úkor podílu obchodu s ostatními zeměmi východní Asie, který se snížil z 51 % na 17 %.34 Růst amerických exportů do Číny od r. 2000 do r. 2007 činil 301 %.35 Růst amerických importů z ČLR byl pouze 221 %. Z těchto výsledků je vidět, že role amerických exportů v ČLR roste a dá se předpokládat, že ještě poroste.36 Nejvýznamnější komodity, které Američané do Číny vyváží, jsou: elektrické přístroje a zařízení (13,7 %), olejnatá semena a olejnaté plody (13,4 %), elektrárenské zařízení (12 %), letadla a kosmické lodě (7,6%), plasty a výrobky z nich (6,3 %), optické a lékařské vybavení (5,7 %) a železo a ocel (5 %).37 Z ČLR jsou do USA vyváženy především: elektrické přístroje a zařízení (24,6 %), elektrárenské zařízení (21 %), oblečení (8,2 %), hračky a hry (7,8 %) a nábytek (5,4%).38

2.1.2. Obchodní vztahy se zeměmi MERCOSUR Vzhledem k otevírání čínské ekonomiky a snižování dovozních a vývozních kontrol Brazílie a Argentina vykazovaly růst zahraničního obchodu s Čínou. Ten vzrostl ještě poté, co Čína udělala významné obchodní reformy, včetně podstatného snížení cel v roce 1990. Vstup ČLR do WTO v roce 2001 dále přispěl k této dynamice. V roce 1980 argentinský export do Číny představoval 2,34 % z celkového vývozu země. To se znatelně změnilo až po roce 2002. V roce 2004 byl vývoz do ČLR již 7,58 % a za další dva roky narostl na 7,94 %. Vývozy Číny do Argentiny také vzrostly, a to ze zanedbatelných 0,3 % v roce 1980 až na 7,8 % v roce 2005.

34

příloha č. 10 příloha č. 11 36 autor spočítal podle přílohy č. 9 37 spočítáno podle příloh č. 9 a č. 12 38 spočítáno podle přílohy č. 9 a č. 13 35

20

Podobný vývoj zaznamenala i Brazílie, kde v roce 1985 importy a exporty z, respektive, do Číny představovaly shodně 3 % z celkových exportů a importů. Značný růst brazilského vývozu v letech 1999–2003 (během tohoto období narostl o 525 %) učinil Brazílii hlavním dodavatelem Číny z oblasti Latinské Ameriky a 8. nejdůležitějším dodavatelem Číny na světě.39 Na rozdíl od Brazílie a Argentiny, které s Čínou mají pozitivní obchodní bilanci, Paraguay a Uruguay vykazují negativní obchodní bilanci. Markantněji je toto vidět u Paraguaye, která zaznamenává dovoz z Číny asi 10x vyšší než vývoz do ČLR. Inter-American Development Bank40 odhadla, že jen 2 % argentinského vývozu na třetí trhy může být odsunuto čínskou konkurencí. Více se čínského zboží obává na třetích trzích Brazílie, které tato čínská konkurence už odsunula 4 % vyváženého zboží.41

2.2. Obchodní vztahy Čína – země Asie 2.2.1. Obchodní vztahy s Japonskem V roce 2009 bylo Japonsko druhým největším obchodním partnerem Číny hned po USA. Zároveň byl objem japonských dovozů do Číny největší ze všech dovážejících zemí, a to ve výši 130,9 miliard USD. Japonsko je také třetím největším vývozním trhem pro ČLR (po USA a Hong Kongu).42 Od listopadu 2008 do října 2009 byl zaznamenáván soustavný pokles vzájemného obchodu. Příčinami byly zpomalení růstu čínské ekonomiky a hospodářský pokles v Japonsku, Evropě a USA v důsledku finanční krize, která započala právě v USA. Tento pokles byl nižší než pokles objemu celkového japonského obchodu. Obchod s Čínou je pro Japonsko velmi důležitý, čítá podíl 20,5 % z celkového zahraničního obchodu Japonska. Největší část japonského dovozu do ČLR zahrnují elektrické součástky, nerostné suroviny, automobilové součástky, organické chemické látky a motory.

39

příloha č. 14 „Mezi-americká rozvojová banka“ 41 Barral, W., Perrone N. China and Mercosur: Perpectives for Bilateral Trade Dostupné z: (citováno dne 30. 3. 2010) 42 přílohy č. 14, 15, 16 40

21

Hlavními vývozními artikly Číny do Japonska jsou: telekomunikační zařízení, jídlo, oblečení, audio a vizuální přístroje, počítače a polovodiče. JETRO (Japan External Trade Organisation)43 předpokládá v roce 2010 růst obchodu mezi ČLR a Japonskem v závislosti na výši přepravních nákladů. Vzájemný obchod by mohl být přebytkový pro Japonsko.44

2.2.2. Obchodní vztahy s Hongkongem První dohoda o volném obchodu mezi pevninskou Čínou a Hongkongem (CEPA)45 byla podepsána dne 29. června 2003. CEPA otevřela hongkongskému zboží a službám obrovský trh Číny a již úzká spolupráce a integrace se ještě výrazně zvýšila. V roce 2009 byl vzájemný obchod obou zemí téměř vyrovnaný s mírným přebytkem (cca 967 milionů USD) ku prospěchu HK. Pro Hongkong je zahraniční obchod s Čínou významný, protože se na celkovém obchodu HK podílí více než 46 %.46 Export Hongkongu do kontinentální Číny směřuje z velké části do výrobních kapacit, jde tedy hlavně o elektronické součástky, materiály a komponenty pro exportní výrobu. Z továren v oblasti jižní Číny pak Hongkong reexportuje zejména produkty z oblasti textilu, bižuterie, cestovního vybavení a zavazadel, kabelek, umělých květin, hraček a hodinek. Zahraniční obchod Hongkongu je 4x větší než domácí poptávka. Celý Hongkong SAR funguje jako velká zóna volného obchodu.47

2.2.3. Obchodní vztahy s Jižní Koreou Korejská republika je čtvrtým největším čínským obchodním partnerem a odběratelem zboží a druhým největším dovozcem zboží do Číny. V současnosti probíhají přípravy na společný výzkum Japonska, Číny a Korejské republiky o 43

Japonská zahraničně-obchodní organizace Japan-China Trade in 2009 Declines for the First Time in 11 years 16. 2. 2010 Jetro.go.jp Dostupné z: (citováno dne 2. 4. 2010) 45 Closer Economic Partnership Arrangement 46 Summary of Hong Kong's Trade with the Mainland Tid.gov.hk Dostupné z: (citováno dne 2. 4. 2010) 47 Hongkong: Zahraniční obchod země Businessinfo.cz Dostupné z: (citováno dne 3. 4. 2010) 44

22

proveditelnosti dohody o volném obchodu (FTA) mezi těmito zeměmi, tzv. třístranné dohodě o volném obchodu (trilateral free trade agreement).48 Korejský vývoz se převážně skládá z elektronických výrobků, strojů a dopravního zařízení, polovodičů, bezdrátových telekomunikačních zařízení, počítačů, oceli, lodí a petrochemických výrobků. Hlavním partnerem Koreje je Čína, která zaujímá 18,2 % celkového korejského exportu. Z hlediska dovozu je Čína (12,3 % dovozu) po Japonsku a USA třetím největším dovozcem zboží do Koreje. Korejský import se skládá ze strojů, elektroniky a elektronických zařízení, oleje, oceli, dopravních zařízení, plastů a organických chemikálií.49

2.2.4. Obchodní vztahy s Taiwanem Taiwan, oficiálně Čínská republika, je pro ČLR třetím nejdůležitějším dovozcem zboží do země, v roce 2009 s objemem 85,7 miliardy USD. Celkově je pak pro Čínu pátým největším obchodním partnerem.50 Od roku 1991 narostl vzájemný obchod mnohonásobně, a to z 8 miliard USD až na 106,2 miliard USD v roce 2009. Čína je taiwanským největším obchodním partnerem a přibližně 30 % taiwanského vývozu putuje do ČLR.51 V současnosti probíhají jednání o dohodě o volném obchodu mezi oběma zeměmi, tzv. ECFA.(Economic Cooperation Framework Agreement)52 Taiwan by podpisem této dohody získal rovnoprávné postavení mezi dalšími tržními ekonomikami, které mají již dohody o volném obchodu s Čínou podepsány, a odvrátil by hrozbu zvětšení role členských zemí skupiny ASEAN v zahraničním obchodě s ČLR po podepsání smlouvy o ASEAN-China Free Trade Area (ACFTA), která vstoupila v platnost počátkem roku 2010.

48

Korea, China, Japan agree to advance trilateral FTA 27. 10. 2009 Korea.net Dostupné z: (citováno dne 3. 4. 2010) 49 South Korea Export and Import Economywatch.com Dostupné z: (citováno dne 3. 4. 2010) 50 přílohy č. 14 a č. 16 51 Roberge, M. Lee, Y. China-Taiwan Relations 11. 8. 2009 Cfr.org Dostupné z: (citováno dne 4. 4. 2010) 52 Taiwan, China aim to sign FTA-like deal in 2010 12. 7. 2009 Reuters.com Dostupné z: (citováno dne 4. 4. 2010)

23

2.2.5. Obchodní vztahy s Indií Pro Indii je v dnešní době Čína obchodním partnerem číslo jedna. Podobně je Indie stále významnější pro ČLR a již se nachází v TOP 10 obchodních partnerů Číny. Obchod s Indií roste více než s kteroukoli jinou zemí.53 Hlavní položky vývozu Číny do Indie jsou elektrické stroje a zařízení, organické chemikálie, jaderné reaktory, kotle, stroje, hedvábí, minerální paliva a oleje. Položky s přidanou hodnotou, jako jsou například elektrické stroje, ovládly čínský vývoz do Indie a představují asi 36% celkového vývozu.54 Mezi hlavní položky indického vývozu do Číny patří rudy kovů, struska a popel, železo a ocel, plasty, organické chemikálie a bavlna. V zájmu zvýšení míry vývozu indického zboží do Číny je kladen zvláštní důraz na investice a obchod v oblasti služeb a sektorech založených na znalostech (knowledge-based sectors).55

2.2.6. Obchodní vztahy se zeměmi ASEAN 1. ledna 2010 vstoupila v platnost ACFTA, dohoda o zóně volného obchodu mezi zakládajícími zeměmi skupiny ASEAN56 a ČLR. Státy, které nově přistoupily do skupiny zemí ASEAN, vstoupí do zóny volného obchodu během následujících pěti let. Jedná se o Vietnam, Kambodžu, Laos a Myanmar. Z hlediska populace se jedná o největší FTA na světě, která čítá téměř 1,9 miliardy obyvatel.57 ASEAN je pro Čínu čtvrtým největším obchodním partnerem, pokud uvažujeme integrační uskupení, a ne pouze samotné země. Čínský vývoz do zemí ASEAN je poměrně různorodý, včetně položek jako jsou elektrická zařízení, stroje, lodě a čluny, minerální látky a paliva, optické a lékařské přístroje, kovové výrobky, 53

Tyler, R.J. The future of India-China trade 14. 1. 2008 Economictimes.indiatimes.com Dostupné z: (citováno dne 8. 4. 2010) 54 Chinese Exports to India Business.mapsofindia.com Dostupné z: (citováno dne 8. 4. 2010) 55 Indian Exports to China Business.mapsofindia.com Dostupné z: (citováno dne 8. 4. 2010) 56 Brunei, Indonésie, Malajsie, Singapur, Filipíny a Thajsko 57 Walker, A. China and Asean free trade deal begins 1. 1. 2010 News.bbc.co.uk Dostupné z: (citováno dne 9. 4. 2010)

24

vozidla, železo a ocel, textil a oblečení, zelenina a obuv. Zřejmá důležitost elektrických zařízení a strojů v čínském vývozu vzrostla z podílu 28 % v roce 1997 na 45 % v roce 2008. Pokles globální poptávky po elektronickém zboží a souvisejících výrobcích v roce 2009 zapříčinil i pokles dovozů elektrických zařízení z Číny. Na rozdíl od exportu je čínský import ze zemí ASEAN méně diverzifikovaný a jeho převážná část se skládá z elektrických strojů a zařízení, minerálních látek a paliv, plastů, tuků a oleje, kaučuku a organických chemikálií.58

2.3. Obchodní vztahy Čína – evropské země 2.3.1. Obchodní vztahy se zeměmi EU Pro Evropskou unii je Čína druhým největším obchodním partnerem po USA a největším dovozcem zboží. Pro Čínu je EU nejdůležitější obchodní partner. Z hlediska čínského exportu zboží do EU se jedná především o průmyslové zboží, jako jsou strojírenské a dopravní vybavení (46,3 %) a průmyslové výrobky59 (46,2 %). Tabulka č. 3: Čínský vývoz do EU 200860

58

China-ASEAN Free Trade Area (CAFTA) 8. 3. 2010 Hktdc.com Dostupné z: (citováno dne 9. 4. 2010) 59 manufactured goods classified chiefly by material + miscellaneous manufactured articles 60 Zdroj: EUROSTAT trade.ec.europa.eu Dostupné z: (citováno dne 10. 4. 2010)

25

ČLR z EU dováží strojírenské a dopravní vybavení (59,4 %), průmyslové výrobky (18,1 %) a chemikálie (10,6 %). Tabulka č. 4: Čínský dovoz z EU 200861

V dubnu 2008 byl v Pekingu zahájen Hospodářský a obchodní dialog na vysoké úrovni (HED). HED posiluje dialog mezi Evropskou komisí a Státní radou Číny na „úrovni vicepremiérů“62. Zabývá se problematikou strategického významu obchodních a hospodářských vztahů mezi Čínou a EU a poskytuje podněty k pokroku odvětvového dialogu. Tento dialog poskytuje nástroj k řešení otázek společného zájmu v oblasti investic, přístupu na trh a práva duševního vlastnictví, jakož i dalších otázek týkajících se obchodu. Druhá schůzka HED se konala v Bruselu 7.–8. května 2009.63

2.3.2. Obchodní vztahy s Ruskem V roce 2009 nepatřila Ruská federace mezi deset nejdůležitějších čínských obchodních partnerů, za to však Čína byla pro Rusko čtvrtým nejdůležitějším vývozcem zboží ze země (16,7 miliard USD) a největším dovozcem zboží do země (22,8 miliard USD). Ruskému vývozu tradičně dominují palivově-energetické suroviny, jejichž podíl na celkovém exportu zboží ze země je 66,6 %. Dalšími 61

Zdroj: EUROSTAT trade.ec.europa.eu Dostupné z: (citováno dne 10. 4. 2010) 62 vice premier 63 China Ec.europa.eu Dostupné z: (citováno dne 10. 4. 2010)

26

významnými vývozními položkami jsou železné kovy a výrobky z nich, chemické výrobky, dřevo a papírenské produkty, potraviny a zemědělské suroviny, stroje a zařízení a dopravní prostředky. Ruská federace dováží do své země stroje a dopravní prostředky, zemědělské suroviny a potraviny, textilní výrobky, obuv a chemické výrobky.64

2.3.3. Obchodní vztahy se zeměmi EFTA65 Od roku 1998 do roku 2008 se vzájemný obchod mezi státy EFTA a ČLR zvýšil více než osmkrát a v roce 2008 dosahoval výše zhruba 18 miliard USD. Asi 10 miliard USD představoval import zboží z Číny a 8 miliard USD export zboží do ČLR.66 Na celkovém obchodu EFTA s Čínou mělo v roce 2008 největší podíl Švýcarsko asi 56 %, které si jako jediné udržuje pozitivní obchodní bilanci. Norsko, s výrazně zápornou obchodní bilancí, představuje asi 41 % a Island pouhá 3 % obchodu.67 Švýcarsko dováží z Číny převážně elektrické stroje (17% celkových dovozů), stroje a mechanická zařízení (11,1 %) a hodiny a hodinky (9,9 %). Do ČLR vyváží mechanická zařízení (29,9 % z celkových vývozů), hodiny a hodinky (13,5 %), elektrické stroje (10,4 %) a drahé kameny a kovy (10,3 %). Norsko dováží z ČLR především mechanická zařízení (18,7 %), elektrické stroje (17,9 %) a tkané a pletené oblečení (17,8 %). Do Číny vyváží hlavně mechanická zařízení (35,2 %), ryby a korýše (10 %) a organické chemikálie (9,1 %).

64

Rusko: Zahraniční obchod země Businessinfo.cz Dostupné z: (citováno dne 10. 4. 2010) 65 evropské sdružení volného obchodu, sdružující Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko 66 Evolution of EFTA States‘ Trade with China 1998–2008 Efta.int Dostupné z: (citováno dne 11. 4. 2010) 67 EFTA States‘ Trade with China 2008 Efta.int Dostupné z: (citováno dne 11. 4. 2010)

27

Island dováží z ČLR letadla a kosmické lodě (29,7 %), elektrické stroje (10 %) a mechanická zařízení (9,7 %). Do Číny vyváží letadla a kosmické lodě (72,8 %), ryby a korýše (24,5 %) a mechanická zařízení (1,2 %).68

68

EFTA States‘ Trade with China by selected commodities Efta.int Dostupné z: (citováno dne 11. 4. 2010)

28

3. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR Nové možnosti rozšíření obchodních vztahů mezi Čínou a Českou republikou vznikly díky několika změnám v obou ekonomikách. ČR vstoupila 1. 5. 2004 do EU a ČLR vstoupila v roce 2001 do WTO. I přes dynamický vývoj vzájemného zahraničního obchodu se obchodní bilance až do roku 2008 vyvíjela v neprospěch ČR. V roce 2009 došlo vlivem světové hospodářské krize, a s ní souvisejícím poklesem čínského exportu obecně, ke snížení deficitu obchodní bilance o více než 10 %. Obchodně-ekonomické vztahy mezi Českou republikou a Čínou jsou rozvíjeny na základě Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů České republiky v ČLR, kterou zpracovaly Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvo zahraničních věcí ČR a kterou přijala vláda České republiky dne 26. 1. 2005. Domnívám se, že mezi nejdůležitější smlouvy, uzavřené oběma zeměmi, patří: Statut společné komise pro vědeckotechnickou spolupráci mezi Československou republikou a Čínskou lidovou republikou (Peking 6. května 1952). Smlouva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou ČLR o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (Praha, 11. června 1987). Tato dohoda byla upravena na základě vzájemného jednání ministerstev financí obou zemí a parafována náměstkyní ministra financí ČR D. Trezziovou a čínským náměstkem ministra financí v Pekingu v březnu 2006. Po konečném odsouhlasení došlo k podpisu nové smlouvy dne 28. 9. 2009 v Pekingu. Nyní probíhá ratifikační proces. Dohoda mezi vládou ČSFR a vládou Čínské lidové republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic (Peking 4. prosince 1991); také tato dohoda byla přepracována a v nové podobě podepsána při návštěvě čínského premiéra Wen Jiabao v prosinci 2005. Dne 4. 7. 2006 byla tato Dohoda ratifikována prezidentem ČR, čímž byly na české straně splněny podmínky stanovené vnitrostátními právními předpisy pro vstup této Dohody v platnost (1. 9. 2006).

29

Vzhledem ke vstupu ČR do EU byla platnost Obchodně ekonomické dohody mezi vládou ČR a vládou ČLR, uzavřená v Pekingu dne 2. 11. 1993, dohodou mezi ČR a ČLR ukončena ke dni 1. května 2004. Začátkem roku 2004 byla sjednána nová Dohoda o hospodářské spolupráci, která pak byla podepsána během návštěvy prezidenta republiky V. Klause v ČLR dne 22. dubna 2004. Na jejím základě byl ustanoven Smíšený ekonomický výbor, ten má pravidelně zasedat a řešit konkrétní obchodní záměry a investiční projekty, stejně tak i překážky a problémy ve vzájemném obchodě. První zasedání proběhlo v červenci 2006 v Pekingu, druhé zasedání se uskutečnilo v srpnu 2007 v Praze. Znovu se SEV sešel v Pekingu v prosinci 2008, další jednání bylo odloženo z roku 2009 na druhou polovinu roku 2010 v Praze (předběžně naplánováno).69

3.1. Export do ČR Dle českých statistik činil v roce 2009 dovoz z ČLR do ČR 11,498 miliard USD. To je téměř třináctkrát více než český vývoz do Číny. Značné saldo obchodu v neprospěch ČR je trvalým problémem obchodních vztahů s ČLR, především proto, že je způsobeno mimo jiné ztíženým přístupem českých subjektů na čínský trh. Podle informací ZÚ v Pekingu se čínské zboží do ČR reexportovalo přes cca 75 zemí (nejdůležitější byly Německo, Rusko, Rakousko, Nizozemsko, Tchaj-wan a Velká Británie). Od roku 2004 se dovoz čínského zboží do ČR více než ztrojnásobil, přičemž meziroční nárůsty byly vždy dvouciferné. Jedinou výjimkou byl pokles mezi lety 2008 a 2009, který způsobila světová hospodářská krize.70 Na celkovém dovozu čínského zboží do ČR se nejvíce podílejí stroje a přepravní zařízení (68,74 %), různé průmyslové výrobky (21,95 %) a tržní výrobky (6,58 %). V řádech procent či několika desetin procent jsou to ještě chemikálie, potraviny a živá zvířata a surové materiály (s výjimkou paliv).71

69

Čína: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR Businessinfo.cz Dostupné z: (citováno dne 21. 4. 2010) 70 Čína: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR Businessinfo.cz Dostupné z: (citováno dne 21. 4. 2010) 71 vypočítáno dle přílohy č. 17

30

Mezi nejdůležitější položky čínského vývozu do ČR patří části psacích a počítacích strojů pro automatické zpracování dat (14,07 %), stroje pro automatické zpracování dat, jednotky, snímače (13,53 %), části vysílacích a přijímacích přístrojů a televizí (6,13 %), disky a média pro záznam obrazu (4,23 %) a telefonní přístroje a přístroje pro vysílání a příjem hlasu a dat (4,06 %).72

3.2. Import z ČR Český statistický úřad v roce 2009 zaznamenal vývoz do ČLR ve výši 914 milionů USD. To je, i přes každoroční dvouciferný růst, mnohonásobně méně než je objem dovozu zboží z Číny. Podle informací ZÚ v Pekingu se české zboží do ČLR dováželo přes cca 20 dalších zemí, z nichž nejdůležitější byly Německo, Rusko, Rakousko a Nizozemsko. Rozdíl mezi vývozem do Číny a dovozem z Číny se stále více zvětšuje. Saldo ZO rostlo až do roku 2008. V r. 2009 se poprvé snížilo, a to vlivem světové hospodářské krize.73 Na celkovém vývozu zboží do ČLR se nejvíce podílejí stroje a přepravní zařízení (58,47 %), tržní výrobky (14,79 %), různé průmyslové výrobky (10,69 %), chemikálie (7,81 %) a surové materiály s výjimkou paliv (7,27 %). V řádech procent či několika desetin procent jsou to ještě potraviny a živá zvířata, nápoje, tabák, nerostná paliva a mazadla.74 Nejvýznamnější položky čínského dovozu z ČR jsou hřídele, převody a ozubená kola (7,79 %), části a součásti motorových a osobních vozidel a traktorů (4,81 %), části psacích a počítacích strojů pro automatické zpracování dat (3,24 %) a části a součásti pro pístové motory (2,88 %).75

72

vypočítáno dle příloh č. 17 a č. 18, užita data za rok 2009 Čína: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR Businessinfo.cz Dostupné z: (citováno dne 23. 4. 2010) 74 vypočítáno dle přílohy č. 17 75 vypočítáno dle příloh č. 17 a č. 19, užita data za rok 2009 73

31

3.3. Čínské investice v ČR K 31. 12. 2008 byl stav čínských PZI v ČR 1 466,2 milionu Kč, což nepředstavuje ani desetinu procenta všech PZI v ČR. Hlavními investory v ČR zůstávají Evropané, kteří realizují 94,5 % všech zahraničních investic.76 V současnosti realizují čínské firmy v České republice několik joint venture77 projektů. Nejvýznamnější z nich jsou tyto: CITIC MARMES BICYCLES CZ s.r.o. je společný podnik čínské společnosti CITIC TIANJIN CO. a české společnosti MARMES CZ s.r.o. založený v září roku 2007 v Lanškrouně. Společnost na výrobu jízdních kol se zabývá návrhem, designem, výrobou a prodejem jízdních kol a jejich komponentů a servisem těchto kol v celé České republice a v Evropě. Čínská firma Changhong, která sídlí ve městě Mianyang v provincii Sichuan, započala 29. 3. 2006 výstavbu továrny na barevné televize s plochou obrazovkou v severní průmyslové zóně města Nymburk. V Nymburce plánuje firma vyrábět milion televizorů ročně, převážně pro trh EU. Později by měly být vyráběny i další elektrospotřebiče a zřízeno výzkumné centrum. Při návštěvě náměstka ministra obchodu ČLR Fu Ziyinga v březnu 2007 byl slavnostně zahájen provoz továrny a představitelé čínské firmy během setkání s českými představiteli v květnu 2007 konstatovali, že bylo vyrobeno již více než 50 000 televizorů. Čínská potravinářská společnost Shanghai Maling Aquarius se rozhodla ve spolupráci s firmou Gastro Sunwick s.r.o. pro výstavbu závodu za 400 miliónů Kč. Svou první investici v Evropě umístila do Hrobčic na Teplicku, kde již byla zahájena v roce 2007 výroba originálního čínského luncheon meatu, vepřového ve vlastní šťávě a klasické šunky v plechovém obalu. Na českém trhu skončí zhruba 5 - 10 procent produkce, zbytek směřuje na trhy v zemích EU a do USA. Práci v továrně má podle plánu investora najít až 200 osob.

76

Přímé zahraniční investice do ČR v teritoriální struktuře k 31. 12. 2008 Cnb.cz Dostupné z: (citováno dne 24. 4. 2010) 77 podnik, který je společně kontrolován dvěma či více jinými podniky

32

Čínští telekomunikační giganti Huawei a ZTE78 založili v ČR své pobočky a spolupracují s českými telefonními a datovými operátory na celé řadě projektů. Firma Shanxi Yuncheng Plating Group vyrábí ve středočeském Nymburce kotouče pro tiskařské stroje. Firma Shandong Linyi Yuli Foodnuts vložila přes 50 miliónů Kč do pražírny oříšků KK Foodstuffs. Společnost Beijing Fight Company za 12 miliónů Kč pořídila provoz na výrobu křišťálového skla v Novém Boru.79

3.4. České investice v Číně Stav PZI České republiky v Číně byl k 31. 12. 2008 pouhých 226,1 milionu Kč. Procentuelně vyjádřeno je to více než Čína investuje v ČR, ale stále je to pouhých 0,09 % z celku, 98,9 % všech investic plyne totiž do evropských zemí.80 4. 12. 1991 přijala Česká republika Smlouvu o ochraně a podpoře investic mezi vládou České a Slovenské Federativní republiky a vládou ČLR. Oficiálně k tomuto aktu došlo při návštěvě premiéra Klause v ČLR v roce 1994 výměnou dopisů. Podle této Smlouvy by měly být na trzích obou zemí vytvořeny pro subjekty smluvní strany stejné podmínky, jaké mají subjekty místní. Není pochyb o tom, že česká strana toto ustanovení plní, o čemž svědčí rostoucí počet čínských firem působících v ČR. Na druhé straně značně negativní zkušenosti českých subjektů s investováním v ČLR byly důvodem pro aktualizaci uvedené smlouvy, ke které došlo v prosinci 2005. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Čínské lidové republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic vstoupila v platnost dne 1. 9. 2006.

78

Zhong Xing Telecommunication Equipment Company Limited je čínská společnost podnikající v oboru komunikačních technologií 79 Čína: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR Businessinfo.cz Dostupné z: (citováno dne 24. 4. 2010) 80 Přímé tuzemské investice v zahraničí v teritoriální struktuře k 31. 12. 2008 Cnb.cz Dostupné z: (citováno dne 24. 4. 2010)

33

Zde jsou uvedeny některé investiční projekty s českou účastí: Škoda Auto - U příležitosti návštěvy prezidenta republiky Václav Klause v dubnu 2004 byl oznámen záměr společnosti Škoda Auto vyrábět vozy modelové řady Octavia v ČLR. Předseda představenstva Škody Auto Detlef Wittig podepsal s představiteli Shanghai Volkswagen 11. dubna 2005 licenční smlouvu o výrobě. Ta byla zahájena na počátku června roku 2007. Jde o výrobu výhradně pro čínský trh v rozsahu až 80 000 vozů ročně. V březnu 2007 byl otevřen oficiálně první nový showroom vozů Škoda, další autosalony postupně následovaly. 600 vozidel Škoda Octavia se stalo součástí oficiální flotily vozidel čínského organizačního výboru pro OH a paralympiádu v Pekingu v srpnu a září 2008. V prosinci 2008 byla zahájena také výroba modelu Fabia, v dubnu 2009 byl představen čínskému trhu model Superb nové řady, jehož výroba a prodej se oficiálně rozběhly v srpnu téhož roku. V současnosti překračuje výroba a prodej škodovek v ČLR ročně sto tisíc kusů a podíl na trhu se pohybuje kolem 5%; ČLR je tak po SRN druhým největším trhem automobilky. PPF, největší česká finanční skupina, rozšiřuje své aktivity v ČLR, přičemž se kromě správy pohledávek angažuje zejména v retailovém bankovnictví a poskytování spotřebitelských úvěrů na nákup zboží dlouhodobé spotřeby (pod značkou Home Credit). Projekt Home Credit byl slavnostně spuštěn za podpory ZÚ v Pekingu v lednu roku 2008, v březnu 2010 získala PPF jako první zahraniční firma jednu ze čtyř pilotních licencí pro tzv. Consumer Finance Company v Tianjinu. Kromě hlavního města působí skupina také v Shenzhenu, Guangzhou, Chengdu a Tianjinu, kde má vybudovány kanceláře. S ohledem na budoucí expanzi budou postupně přibývat i další významná města. Společnost ECM, která se zabývá developerskou činností, dospěla k dohodě s potenciálními partnery o společném investičním projektu na výstavbu obchodně-kancelářských prostor v městské části Zhongguancun v Pekingu (projekty Globe Plaza/ECMall a Metropolis Tower). Úspěšný závěr jednání byl korunován podpisem dohody v Pekingu. Na konci září 2009 zahájila provoz obchodního domu ECMall a na konci roku otevřela kancelářskou budovu Metropolis Tower. 34

V 1. čtvrtletí 2005 podepsal TOS Varnsdorf s čínskou stranou dohody o založení joint venture. Podnik s názvem TOS Kunming sídlí ve stejnojmenném hlavním městě jihočínské provincie Yunnan a zahájil výrobu moderních obráběcích strojů již v r. 2005. Od té doby se daří každoročně významným způsobem rozšiřovat výrobu i prodej nejen na místním trhu. Společnost AGROFERT investovala částku cca 20 miliónů USD (zhruba 452 miliónů Kč) ve městě Tongling do výroby oxidu titaničitého ve spolupráci s místní Anhui Xinda Taiye Company. Titanová běloba se zde vyrábí podle technologie přerovské Prechezy, která se touto produkcí zabývá téměř 40 let. Společnost RAVAK, největší výrobce sanitárního vybavení v ČR, již několik let vyrábí v továrně u Šanghaje vany a sprchové kouty pod stejnojmennou značkou. Společnost Koh-i-noor v Nanjingu vyrábí kancelářské potřeby pro tuzemský trh i zahraničí. Green Gas International BV a jeho joint-venture v provincii Shanxi se zaměřují na projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie (důlní plyny, skládkové plyny) a ochrany životního prostředí. Škoda Machine Tool vlastní v provincii Liaoning u města Dalian továrnu na výrobu obráběcích strojů typu FCW.81

81

Čína: Investiční klima - České investice v teritoriu Businessinfo.cz Dostupné z: (citováno dne 24. 4. 2010)

35

Závěr O důležitosti a síle postavení Číny v mezinárodním obchodě není pochyb. Čína, až na úpadek v průběhu 19. a 20. století, byla vždy přední světovou mocností, která do jisté míry určovala směr celosvětového vývoje. A touto mocností se za několik posledních desítek let opět stala. Objem mezinárodního obchodu ČLR rok co rok roste a závislost celého světa na levných čínských dovozech se zvyšuje. Dle mého názoru lze tvrdit, že tradiční čínský světový řád se uplatňuje v dnešní době stejně, jak tomu bylo dříve, jen jinou formou. V době zámořských objevů docházelo k misím vzdání holdu čínskému císaři za účelem získání povolení k obchodování s Čínou. Dnes, i přes to, že se podepisují smlouvy o obchodní spolupráci či volném obchodu, firmy expandující do ČLR „narážejí“ na velké byrokratické překážky. Těmito způsoby jsou teoreticky nuceny uznat nadřazenost Číny, a tedy i její umístění do středu civilizovaného světa. Dnes již společnosti nevzdávají hold čínskému císaři, nýbrž ve své podstatě Komunistické straně Číny. Z hlediska obchodních vztahů má Čínská lidová republika významné a důležité vazby jak v rámci jižní a jihovýchodní Asie, tak se zbytkem světa. V Asii jsou těmito nejvýznamnější obchodními partnery Číny Japonsko, Hongkong, Korejská republika, Taiwan, Malajsie, Singapur a Indie. Celosvětově jsou na prvním místě Spojené státy americké, jejichž podstatná část státního dluhu je držena právě Čínou. Z Evropy je nejvýznamnějším obchodním partnerem Spolková republika Německo a z Jižní Ameriky Brazílie. Ruská federace, nejrozlehlejší země světa, pro Čínu obchodně důležitá tolik není, naopak Čína je velmi důležitá pro Rusko. ČLR je největším dovozcem zboží do Ruska a čtvrtým největším vývozcem zboží z Ruska. Závislost další světové velmoci na Číně je tedy patrná. Většina hodnotných obchodních vazeb mezi Českou republikou a ČLR se začala utvářet po vstupu Číny do WTO a České republiky do EU. Po podpisu Dohody o hospodářské spolupráci mezi oběma zeměmi v dubnu 2004 došlo k významnému nárůstu obchodu, a to jak na straně dovozu, tak na straně vývozu zboží do a z Čínské lidové republiky.

36

Úloha Číny v blízké budoucnosti bude podle mého názoru i nadále růst. Ekonomika této země roste již od 70. let přibližně o 10 % ročně. V dnešní době světové hospodářské krize je za tento rok očekáván pokles ekonomiky USA o 2,5 procenta a ekonomiky eurozóny dokonce o čtyři procenta. Letošní dynamika čínské ekonomiky podle odhadů výrazně přesáhne osm procent.82 Tak vysoký růst v současné nepříznivé době prokazuje významnost pozice čínské ekonomiky ve světě. V prvních třech kvartálech roku 2009 se však na hospodářském růstu Číny podílely investice 95 %. Tímto zjištěním varuje ekonom Stephen Roach, šéf společnosti Morgan Stanley Asia. Podle něj se v ekonomice prohlubují disproporce, z kterých může vzniknout „bublina“ hlavně na trhu nemovitostí. George

Soros,

americký

finančník,

prohlásil:

„Státně

kapitalistický

hospodářský model Číny značně konkuruje modelu mezinárodního kapitalismu, který je nestabilní, neboť postrádá účinnější regulaci.“ Mně nezbývá než s ním souhlasit. Zároveň se nabízí otázka, zda model mezinárodního kapitalismu již není překonaný. Na to si budeme moci odpovědět až za několik let či desítek let. Buď zůstanou Spojené státy americké největší ekonomikou světa, nebo je vystřídá Čínská lidová republika, která už v dnešní době disponuje hrubým domácím produktem, jenž představuje osm procent celosvětového hrubého domácího produktu.

82

předpověď OECD (Organisation for Economic Co-operation and Development - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj)

37

Seznam literatury Knižní zdroje: [1] Fairbank King John, Dějiny Číny, Lidové noviny, 1998

[2] Fishman C. T., China Inc.: Jak Čína drtí Ameriku a svět, Alfa Publishing, 2006

[3] Kalínská, E., Štěrbová, L. Mezinárodní obchod (pro 2 MO 301), Oeconomica, 2007.

[4] Smrkovský David, Čína ve světové ekonomice 21. století, Diplomová práce, VŠE Praha, 2008

Online zdroje: [1] Čína a Rusko Blisty.cz 15. 10. 2009 Dostupné z: (citováno dne 10. 3. 2010)

[2] Wild, O. The Silk Road Ess.uci.edu Dostupné z: < http://www.ess.uci.edu/~oliver/silk.html > (citováno dne 16. 2. 2010)

[3] Graham, J. China's Growing Sea Trade with Europe 1517-1800, Historyorb.com Dostupné z: (citováno dne 16. 2. 2010)

[4] Graham, J. China's Growing Sea Trade with Europe 1517-1800 (Part 2), Historyorb.com Dostupné z: (citováno dne 17. 2. 2010)

[5] The Opium War and Foreign Encroachment, Afe.easia.columbia.edu Dostupné z: (citováno dne 20. 2. 2010) 38

[6] Hooker, R. Modern China Sun Yat-Sen, Wsu.edu Dostupné z: (citováno dne 20. 2. 2010)

[7] Feurwerker, A. The Cambridge History of China Vol. 12 Republican China 1912– 1949, Chapter 2 Doc88.com, Dostupné z: (citováno dne 20. 2. 2010)

[8] Lardy, R. N. The Cambridge History of China Vol. 14 The Peoples Republic Part 1, Chapter 3 Books.google.cz, Dostupné z: (citováno dne 27. 2. 2010)

[9] Nakajima, M. The Cambridge History of China Vol. 14 The Peoples Republic Part 1, Chapter 6 Books.google.cz, Dostupné z: (citováno dne 27. 2. 2010)

[10] Bowblis, J. China in the 20th Century Departments.kings.edu, Dostupné z: (citováno dne 28. 2. 2010)

39

[11] Ekonomický vývoj 2. 6. 2004 Chinaembassy.cz Dostupné z: (citováno dne 14. 3. 2010)

[12] Čína: Investiční klima Businessinfo.cz Dostupné z: (citováno dne 25. 3. 2010) [13] Trade in services set to boom by 2010 12. 10. 2006 Chinadaily.com.cn Dostupné z: (citováno dne 20. 3. 2010)

[14] An Overview of the Development of China’s Trade in services in 2007 17. 11. 2008 Tradeinservices.mofcom.gov.cn Dostupné z: (citováno dne 20. 3. 2010)

[15] Čína: Zahraniční obchod země Businessinfo.cz Dostupné z: (citováno dne 21. 3. 2010)

[16] China‘s World Trade Statistics Uschina.org Dostupné z: (citováno dne 25. 3. 2010)

[17] US-China Trade Statistics and China's World Trade Statistics Uschina.org Dostupné z: (citováno dne 26. 3. 2010)

[18] Barral, W., Perrone N. China and Mercosur: Perpectives for Bilateral Trade Ictsd.org Dostupné z: (citováno dne 30. 3. 2010) 40

[19] Japan-China Trade in 2009 Declines for the First Time in 11 years 16. 2. 2010 Jetro.go.jp Dostupné z: (citováno dne 2. 4. 2010) [20] Summary of Hong Kong's Trade with the Mainland Tid.gov.hk Dostupné z: (citováno dne 2. 4. 2010)

[21] Hongkong: Zahraniční obchod země Businessinfo.cz Dostupné z: (citováno dne 3. 4. 2010)

[22] Korea, China, Japan agree to advance trilateral FTA 27. 10. 2009 Korea.net Dostupné z: (citováno dne 3. 4. 2010)

[23] South Korea Export and Import Economywatch.com Dostupné z: (citováno dne 3. 4. 2010)

[24] Roberge, M. Lee, Y. China-Taiwan Relations 11. 8. 2009 Cfr.org Dostupné z: (citováno dne 4. 4. 2010)

[25] Taiwan, China aim to sign FTA-like deal in 2010 12. 7. 2009 Reuters.com Dostupné z: (citováno dne 4. 4. 2010)

41

[26] Tyler, R.J. The future of India-China trade 14. 1. 2008 Economictimes.indiatimes.com Dostupné z: (citováno dne 8. 4. 2010)

[27] Chinese Exports to India Business.mapsofindia.com Dostupné z: (citováno dne 8. 4. 2010)

[28] Indian Exports to China Business.mapsofindia.com Dostupné z: (citováno dne 8. 4. 2010)

[29] Walker, A. China and Asean free trade deal begins 1. 1. 2010 News.bbc.co.uk Dostupné z: (citováno dne 9. 4. 2010)

[30] China-ASEAN Free Trade Area (CAFTA) 8. 3. 2010 Hktdc.com Dostupné z: (citováno dne 9. 4. 2010)

[31] Čínský vývoz do EU 2008 trade.ec.europa.eu Dostupné z: (citováno dne 10. 4. 2010)

[32] Čínský dovoz do EU 2008 trade.ec.europa.eu Dostupné z: (citováno dne 10. 4. 2010)

42

[33] China Ec.europa.eu Dostupné z: (citováno dne 10. 4. 2010)

[34] Rusko: Zahraniční obchod země Businessinfo.cz Dostupné z: (citováno dne 10. 4. 2010) [35] Evolution of EFTA States‘ Trade with China 1998–2008 Efta.int Dostupné z: (citováno dne 11. 4. 2010)

[36] EFTA States‘ Trade with China 2008 Efta.int Dostupné z: (citováno dne 11. 4. 2010)

[37] EFTA States‘ Trade with China by selected commodities Efta.int Dostupné z: (citováno dne 11. 4. 2010)

[38] Čína: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR Businessinfo.cz Dostupné z: (citováno dne 21. 4. 2010)

[39] Přímé zahraniční investice do ČR v teritoriální struktuře k 31. 12. 2008 Cnb.cz Dostupné z: (citováno dne 24. 4. 2010)

43

[40] Čína: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR Businessinfo.cz Dostupné z: (citováno dne 24. 4. 2010) [41] Přímé tuzemské investice v zahraničí v teritoriální struktuře k 31. 12. 2008 Cnb.cz Dostupné z: (citováno dne 24. 4. 2010)

[42] Čína: Investiční klima - České investice v teritoriu Businessinfo.cz Dostupné z: (citováno dne 24. 4. 2010)

44

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Obchod Číny se světem 1999–2008 ........................................................ 20 Tabulka č. 2: Obchod Číny s USA v roce 2000–2009 .................................................. 22 Tabulka č. 3: Čínský vývoz do EU 2008 ...................................................................... 28 Tabulka č. 4: Čínský dovoz z EU 2008 ......................................................................... 29

45

Seznam příloh Příloha 1

Přímé zahraniční investice v Číně mezi lety 1902 a 1936

Příloha 2

PZI v Číně podle odvětví (1914, 1931, 1936)

Příloha 3

PZI v Číně z geografického hlediska (1902, 1914, 1931)

Příloha 4

Zahraniční obchod Číny podle komoditní struktury 1913–1936

Příloha 5

Zahraniční obchod Číny podle obchodních partnerů 1906–1936

Příloha 6

Vývoj čínského dovozu a vývozu služeb od r. 1982 do r. 2007

Příloha 7

Mezinárodní obchod Číny v roce 2008 podle komoditní struktury

Příloha 8

Mezinárodní obchod Číny s USA v roce 2000–2009

Příloha 9

Skladba světového obchodního deficitu USA

Příloha 10

Růst exportů USA v letech 2000–2007

Příloha 11

Nejvýznamnější čínské dovozy z USA

Příloha 12

Nejvýznamnější čínské vývozy do USA

Příloha 13

Nejdůležitější dovozní partneři Číny v roce 2009

Příloha 14

Nejdůležitější vývozní partneři Číny v roce 2009

Příloha 15

Nejdůležitější obchodní partneři Číny v roce 2009

Příloha 16

Komoditní struktura obchodu mezi ČR a ČLR v r. 2009

Příloha 17

Nejdůležitější položky čínského vývozu do ČR v letech 2008 a 2009

Příloha 18

Nejdůležitější položky čínského dovozu z ČR v letech 2008 a 2009

46

Přílohy Příloha 1

Přímé zahraniční investice v Číně mezi lety 1902 a 1936

Zdroj: [7]

Příloha 2

PZI v Číně podle odvětví (1914, 1931, 1936)

Zdroj: [7]

47

Příloha 3

PZI v Číně z geografického hlediska (1902, 1914, 1931)

Zdroj: [7]

Příloha 4

Zahr. Obchod Číny podle komoditní struktury 1913–1936

Zdroj: [7]

48

Příloha 5

ZO Číny podle obchodních partnerů 1906–1936

Zdroj: [7]

49

Příloha 6

Vývoj čínského dovozu a vývozu služeb 1982–2007

Zdroj: China’s Services Imports and Exports from 1982 to 2007 in USD 100 Million Tradeinservices.mofcom.gov.cn Dostupné z: (citováno dne 21. 3. 2010)

50

Příloha 7

ZO Číny v roce 2008 podle komoditní struktury

Zdroj: Autor zpracoval podle BusinessInfo.cz Dostupné z: (citováno dne 25. 3. 2010)

51

Příloha 8

Obchod Číny s USA v roce 2000–2009

Zdroj: Autor zpracoval podle China‘s World Trade Statistics Uschina.org Dostupné z: http://www.uschina.org/statistics/tradetable.html (citováno dne 27. 3. 2010)

Příloha 9

Skladba světového obchodního deficitu USA

Zdroj: US-CHINA Trade in Context Uschina.org Dostupné z: http://www.uschina.org/public/documents/2008/04/uschina_trade_in_context_2008.pdf (citováno dne 27. 3. 2010) 52

Příloha 10 Růst exportů USA v letech 2000–2007

Zdroj: US-CHINA Trade in Context Uschina.org Dostupné z: http://www.uschina.org/public/documents/2008/04/uschina_trade_in_context_2008.pdf (citováno dne 27. 3. 2010)

53

Příloha 11 Nejvýznamnější čínské dovozy z USA

Zdroj: Autor zpracoval China‘s World Trade Statistics Uschina.org Dostupné z: http://www.uschina.org/statistics/tradetable.html (citováno dne 27. 3. 2010)

Příloha 12 Nejvýznamnější čínské vývozy do USA

Zdroj: Autor zpracoval China‘s World Trade Statistics Uschina.org Dostupné z: http://www.uschina.org/statistics/tradetable.html (citováno dne 27. 3. 2010) 54

Příloha 13 Nejdůležitější dovozní partneři Číny v roce 2009

Zdroj: Autor zpracoval podle China‘s World Trade Statistics Uschina.org Dostupné z: http://www.uschina.org/statistics/tradetable.html (citováno dne 27. 3. 2010)

Příloha 14 Nejdůležitější vývozní partneři Číny v roce 2009

Zdroj: Autor zpracoval podle China‘s World Trade Statistics Uschina.org Dostupné z: http://www.uschina.org/statistics/tradetable.html (citováno dne 1. 4. 2010)

55

Příloha 15 Nejdůležitější obchodní partneři Číny v roce 2009

Zdroj: Autor zpracoval podle China‘s World Trade Statistics Uschina.org Dostupné z: http://www.uschina.org/statistics/tradetable.html (citováno dne 1. 4. 2010)

Příloha 16 Komoditní struktura obchodu mezi ČR a ČLR v r. 2009

Zdroj: Autor zpracoval dle Čína: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR Businessinfo.cz Dostupné z: (citováno dne 23. 4. 2010) 56

Příloha 17 Nejdůležitější položky čínského vývozu do ČR

Zdroj: Autor zpracoval dle Čína: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR Businessinfo.cz Dostupné z: (citováno dne 23. 4. 2010)

Příloha 18 Nejdůležitější položky čínského dovozu z ČR

Zdroj: Autor zpracoval dle Čína: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR Businessinfo.cz Dostupné z: (citováno dne 23. 4. 2010)

57