VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Mezinárodní obchod

Analýza prostředí zoologické zahrady v Plzni a v Praze (bakalářská práce)

Autor: Michaela Kuťáková Vedoucí práce: Ing. Hana Chylíková, Ph.D.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů. V Praze dne 9. května 2013

.......................... podpis studenta

Poděkování: Chtěla bych touto cestou poděkovat Ing. Haně Chylíkové, Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce i za mnoho cenných rad. Svým blízkým děkuji za podporu a návštěvníkům ZOO za ochotu, se kterou mi vyplnili dotazník.

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 6 1

Nákupní prostředí a atmosféra s přihlédnutím ke specifiku zvoleného tématu ........ 8 1.1 Vnější design ...................................................................................................... 9 1.1.1 Architektura ................................................................................................ 9 1.1.2 Vstupní prostory ....................................................................................... 10 1.1.3 Výkladní skříně ......................................................................................... 11 1.1.4 Nápisy a označení ..................................................................................... 12 1.1.5 Parkovací plochy....................................................................................... 12 1.2 Vnitřní design ................................................................................................... 14 1.2.1 Použitý materiál ........................................................................................ 14 1.2.2 Obchodní zařízení ..................................................................................... 15 1.2.3 Osvětlení ................................................................................................... 16 1.2.4 Barevné řešení........................................................................................... 16 1.2.5 Zvuková kulisa .......................................................................................... 17 1.2.6 Vůně .......................................................................................................... 17 1.2.7 Mikroklimatické podmínky ...................................................................... 18 1.2.8 Dispoziční řešení....................................................................................... 18 1.2.9 Prezentace zvířat ....................................................................................... 19 1.2.10 Personál ..................................................................................................... 19

2

Představení dvou vybraných zoologických zahrad ................................................. 21 2.1 Zoologická a botanická zahrada města Plzně................................................... 21 2.2 Zoologická zahrada hlavního města Prahy ...................................................... 23 2.3 Srovnání zoologické zahrady v Plzni a v Praze ............................................... 26

3

Analýza prostředí ve vybraných zoologických zahradách ..................................... 28 3.1 Posouzení na základě vlastního terénního průzkumu ...................................... 28

3.1.1 Zoologická a botanická zahrada města Plzně ........................................... 29 3.1.2 Zoologická zahrada hlavního města Prahy ............................................... 41 3.1.3 Výsledek vlastního terénního průzkumu .................................................. 51 3.2 Posouzení na základně marketingového průzkumu ......................................... 55 3.2.1 Výsledek osobního dotazníkového šetření ............................................... 56 3.2.2 Výsledek elektronického dotazníkového šetření ...................................... 59 3.3 Závěrečné porovnání a doporučení změn ........................................................ 63 Závěr ............................................................................................................................... 67 Seznam zdrojů................................................................................................................. 69 Seznam obrázků, tabulek a grafů .................................................................................... 73 Seznam příloh ................................................................................................................. 74 Přílohy............................................................................................................................. 75

Úvod Zoologické zahrady představují organizace, jež svými aktivitami přispívají k zachování druhové rozmanitosti světové fauny (v mnoha případech i flóry) a které díky své vzdělávací činnosti zvyšují povědomí veřejnosti o přírodě a ekologii. V současnosti figurují na předních příčkách žebříčků nejnavštěvovanějších turistických cílů Česka. V České republice se nachází celkem šestnáct zoologických zahrad (bereme-li v úvahu také krokodýlí ZOO v Protivíně). 1 Každá ZOO má svá specifika. Jednotlivé areály se liší počtem chovaných zvířat i jejich druhů, rozlohou, nabízenými službami, ale i prostředím samotným. Právě prostředí zoologické zahrady rozhoduje o tom, zda ji lidé navštíví opakovaně. Cílem této bakalářské práce je analýza prostředí Zoologické a botanické zahrady města Plzně a Zoologické zahrady hlavního města Prahy, odhalení slabých a silných stránek obou areálů a v rámci zjištěných nedostatků navržení případných řešení pro jejich odstranění či zlepšení. Jedná se ve své podstatě o analogii analýzy nákupního prostředí dvou maloobchodních jednotek, jež je přizpůsobená specifickému prostředí zoologické zahrady. Je nutno podotknout, že na rozdíl od klasické maloobchodní provozovny s nabídkou zboží se v tomto případě jedná přeneseně o jednotku poskytující služby. Zákazník zde totiž platí za návštěvu ZOO (službu). Domů si s sebou tedy odnáší příjemný či nelibý zážitek, ne však zboží jako takové (nebereme-li v úvahu suvenýry). Pro návštěvníka jsou v tomto prostředí také důležité jiné skutečnosti než v případě klasického obchodu (například barevnému řešení interiéru nepřikládá takový význam jako mikroklimatickým podmínkám). Bakalářská práce je členěna do tří kapitol. První kapitola je věnována teoretické části práce, druhá a třetí pak reprezentuje její praktickou část. V první kapitole vymezuji základní pojmy nákupní atmosféry a upozorňuji na rozdílné vnímání některých těchto prvků ve specifickém prostředí zoologické zahrady. Ve druhé kapitole jsou představeny obě vybrané zoologické zahrady. Zmiňuji v ní stručnou historii a základní informace o obou ZOO a také jejich angažovanost v programech za záchranu ohrožených druhů zvířat. V závěru této kapitoly porovnávám základní statistické a doplňkové údaje o obou areálech. 1

ZOO Plzeň. Partneři a odkazy [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupný z WWW: .

6

Třetí kapitola je zaměřena na samotnou analýzu prostředí zoologické zahrady v Plzni a v Praze. Prostředí obou ZOO posuzuji na základě mého vlastního terénního a následně marketingového průzkumu. Vlastní průzkum představuje subjektivní bodové hodnocení patnácti mnou zvolených kritérií, které hodnotím při mé osobní návštěvě v obou zoologických zahradách. Pro zajištění větší objektivity práce je vlastní terénní průzkum doplněn marketingovým průzkumem. Ten je uskutečněn prostřednictvím dotazníkového šetření, při kterém jsou respondenti oslovováni během jejich návštěvy v ZOO nebo elektronickou formou. Výsledek šetření ukazuje spokojenost návštěvníků s prostředím a službami obou zoologických zahrad a odhaluje rovněž oblasti, na které by se měly obě ZOO zaměřit pro lepší uspokojení svých návštěvníků. Závěr této části je věnován porovnání výsledků obou realizovaných průzkumů a doporučení změn k odstranění zjištěných nedostatků.

7

1 Nákupní prostředí a atmosféra s přihlédnutím ke specifiku zvoleného tématu Nákupní

prostředí

představuje

jeden

z nejdůležitějších

faktorů,

jakým

maloobchodní jednotka působí na zákazníka. Nastolení příjemných nákupních podmínek je klíčem k úspěchu prodejce, neboť je-li zákazník spokojen s prodejnou, chováním personálu a samotným nákupem, je velká pravděpodobnost, že si stejnou maloobchodní jednotku vybere i pro svůj další nákup. Nákupní prostředí je obecně definováno jako soubor prvků maloobchodní jednotky a jejího provozu, mezi které patří zejména: design prodejny, její dispoziční řešení, prezentace zboží, personál a zákazníci.2 Tyto prvky jsou bezpochyby aplikovatelné i na prostředí zoologické zahrady. Přizpůsobíme-li tyto faktory charakterizující maloobchodní jednotku specifickému prostředí ZOO, bude analýza zahrnovat následující složky: design areálu zoologické zahrady, dispoziční řešení areálu, prezentaci zvířat a personál. Stejně jako u nákupu nového neznámého výrobku, i v případě první návštěvy zoologické zahrady je zákazník ve svém rozhodování ovlivněn pouze vnějšími podněty. Mezi ně můžeme zařadit například informace z webových stránek ZOO, propagačních materiálů či billboardů nebo poznatky přátel, které již danou zoologickou zahradu navštívili. 3 Tyto vnější stimuly musí být velmi propracované, neboť v zákazníkovi vyvolávají určité emoce, na jejichž základě později reaguje. Jeho reakce může být kladná nebo záporná. V případě kladné reakce přistoupí ke koupi nabízeného produktu – navštíví zoologickou zahradu. Záporná reakce představuje naopak odmítnutí produktu.4 Cílem každého prodejce je nepochybně snaha podnítit zákazníkovu kladnou reakci. Zákazníkův zájem o návštěvu ZOO je možné posílit aktivitami na podporu prodeje, jako jsou soutěže, slavnosti, zvýhodněné vstupné, přehlídky a atrakce se zvířaty či nově získaná exotická zvířata. Dobrá pověst a image firmy nebo propracovaná komunikace s veřejností (tzv. public relations) může mít také významný vliv na jeho rozhodování.5 2

CIMLER, Petr; ZADRAŽILOVÁ, Dana a kol. Retail management. 1. vyd. Praha: Management Press, 2007. 305 s. ISBN 978-80-7261-167-6. s. 228. 3 CIMLER, Petr. Retail management: Lokalizace a provoz maloobchodu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997. 112 s. ISBN 80-7079-596-4. s. 96 4 PRAŽSKÁ, Lenka; JINDRA, Jiří & kol. Obchodní podnikání: Retail management. 2. přepracované vyd. Praha: Management Press, 2002. 874 s. ISBN 80-7261-059-7. s. 695. 5 CIMLER, Petr. Retail management: Lokalizace a provoz maloobchodu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997. 112 s. ISBN 80-7079-596-4. s. 96–97.

8

1.1 Vnější design Než se zákazník rozhodne vstoupit do prodejní jednotky, je jeho volba ovlivněna stimuly, které můžeme souhrnně nazvat „vnější design“.6 Jedná se o veškeré podněty, které na spotřebitele působí jak v okolí prodejny, tak i exteriér prodejny samotné včetně výloh. Tyto stimuly mají za cíl přesvědčit zákazníka k navštívení dané prodejní jednotky (v našem případě zoologické zahrady). Snaží se u něj svou nápaditostí vzbudit zvědavost a touhu do prodejny vstoupit. Rozhodují také o tom, jak bude prodejna zákazníkem vnímána. Mohou mu mimo jiné usnadnit i celkový akt jeho nákupu (například díky přítomnosti parkovacích ploch). V případě zoologické zahrady představuje analýza vnějšího prostředí rozbor makroekonomických prvků, které mají vliv na úspěšnost ZOO na trhu. Jedná se o faktory ekonomické, technologické, sociálně-kulturní, politické a ekologické. 7 V rámci analýzy zoologické zahrady coby nákupního prostředí se však budu věnovat převážně prvkům, které mají přímý vliv na návštěvníka a které je možné změnit nebo zlepšit. Zaměřím se tedy na exteriér ZOO, do kterého můžeme zařadit následující prvky: architektura, vstupní prostory, výkladní skříně, nápisy a označení a parkovací plochy.

1.1.1 Architektura Architektura budovy představuje prvek vnějšího designu, jež svou nápaditostí dokáže upoutat zákazníka, aniž by se nacházel v bezprostřední blízkosti prodejny. 8 Pozoruhodné architektonické pojetí budovy mnohdy stačí k získání zákazníkova zájmu o navštívení maloobchodní jednotky. Je-li totiž budova zvenku originálně řešena, je pravděpodobné, že i její interiér bude navržen zajímavě. Exteriér budovy zásadním způsobem ovlivňuje zákazníkův první dojem z prodejny. Je tedy důležité, aby prodejce tento fakt nepodceňoval. Zanedbané průčelí budovy či opadávající omítka často odradí zákazníka od vstupu do prodejny, aniž by zjistil, jaké produkty či služby a v jaké kvalitě jsou v obchodě poskytovány.

6

CIMLER, Petr; ZADRAŽILOVÁ, Dana a kol. Retail management. 1. vyd. Praha: Management Press, 2007. 305 s. ISBN 978-80-7261-167-6. s. 229. 7 KIRÁL’OVÁ, Alžběta. Marketing destinace cestovního ruchu [online]. 2003 [cit. 2012-12-29]. Dostupný z WWW: <www.ckrumlov.cz/data/aktual/mesto/podklady_kiralova.ppt>. 8 CIMLER, Petr; ZADRAŽILOVÁ, Dana a kol. Retail management. 1. vyd. Praha: Management Press, 2007. 305 s. ISBN 978-80-7261-167-6. s. 229.

9

Exteriér budovy zpravidla odpovídá cenové kategorii produktů nabízených v prodejně. Obecně platí pravidlo, kdy s rostoucí cenou a kvalitou nabízeného zboží roste i důraz na vnější vzhled budovy (použité materiály, jejich kvalita, fasáda apod.).9 Je tedy zřejmé, že budova, ve které se nachází obchod s potravinami, nebude mít zdaleka tak propracovaný design jako budova s prodejnou luxusních šperků a hodinek ve vyhlášené Pařížské ulici v Praze. Vnější vzhled maloobchodní jednotky vymezuje často i její funkční zaměření. Pomocí exteriéru může prodejce rovněž poukazovat na sortiment prodejny a původ zboží.10 Také výběr architektonického stylu budovy není náhodný. Závisí jednak na zástavbě v okolí budovy, jednat na druhu osídlení (odlišnosti v městské, venkovské, vilové, historické či sídelní výstavbě).11 Představíme-li si pod pojmem architektura pouze vnější vzhled budovy, nebude tento prvek ve specifickém prostředí zoologické zahrady příliš významný. Zákazníka by v tomto případě mohly podnítit k návštěvě ZOO nanejvýš poutavé vstupní prostory. Originální architekturu budovy však může suplovat zajímavý vnější vzhled celého areálu zoologické zahrady. Namísto budovy může tedy zákazníkův zájem vzbudit podoba oplocení. To je většinou tvořeno pletivem, které dovoluje nahlédnout do prostor zahrady. Podél plotu jsou často situovány kotce se zvířaty. Ty přeneseně reprezentují výkladní skříně maloobchodní jednotky a mohou svým provedením i umístěnými zvířaty přilákat zákazníkovu pozornost i na velkou vzdálenost. Žijí v nich tedy exotická zvířata (jako například klokani, emu či gepardi v případě plzeňské zoologické zahrady), která člověk v české přírodě běžně nespatří. Představují hlavní stimul k návštěvě ZOO. Stejně jako velikost budovy vyvolá v zákazníkovi přibližnou představu o rozloze prodejny, i délka oplocení zoologické zahrady utvoří člověku obrázek o rozsahu areálu.

1.1.2 Vstupní prostory Dalším důležitým faktorem vnějšího designu jsou vstupní prostory, pomocí kterých získává zákazník bližší kontakt s maloobchodní jednotkou. Jedná se v podstatě o přechod mezi exteriérem a interiérem prodejny. Vstupní prostory by měly být navrženy tak, aby zajišťovaly zákazníkovi jednoduchý a rychlý vstup do obchodu. Vchod do maloobchodní jednotky by měl také šířkou odpovídat frekvenci návštěvníků. 9

CIMLER, Petr; ZADRAŽILOVÁ, Dana a kol. Retail management. 1. vyd. Praha: Management Press, 2007. 305 s. ISBN 978-80-7261-167-6. s. 230. 10 CIMLER, Petr; ZADRAŽILOVÁ, Dana a kol. Retail management. 1. vyd. Praha: Management Press, 2007. 305 s. ISBN 978-80-7261-167-6. s. 229–230. 11 CIMLER, Petr; ZADRAŽILOVÁ, Dana a kol. Retail management. 1. vyd. Praha: Management Press, 2007. 305 s. ISBN 978-80-7261-167-6. s. 230.

10

Ideální je tedy stav, kdy je vchod tak velký, že se v něm nestřetávají lidé vcházející a vycházející z prodejny. V dnešní době je již kladen větší důraz na bezbariérový přístup do obchodů (tzn. eliminace schodů či jiných výškových nerovností). Cimler, Zadražilová a kolektiv definují vstupní prostory jako „průčelí a vchody do prodejní jednotky“. Dále zmiňují členění průčelí na „otevřená a uzavřená“. Otevřená průčelí jsou typická zejména pro rozsáhlé prodejny, neboť jsou charakteristická širokými vchody se značnou kapacitou. Najdeme je především v nákupních centrech a obchodních domech. Velké vstupní prostory jsou v nich často budovány na úkor výkladní plochy. Drobné obchody a butiky tíhnou naopak k uzavřeným průčelím. Ta jsou reprezentována malými vstupními prostory s nízkou kapacitou, které dovolují využít větší část prostor k umístění výkladních skříní pro prezentaci nabízených produktů.12 Vezmeme-li v potaz velikost zoologické zahrady i frekvenci její návštěvnosti, dojdeme k závěru, že vstup do ZOO musí být dostatečně velký. Pro odbavení jednotlivých návštěvníků je vhodné vytvoření více pokladen. Jelikož jsou vstupní prostory místem prvního kontaktu návštěvníka s areálem, měly by být vybaveny tabulí s podrobným orientačním plánem.

1.1.3 Výkladní skříně Mezi nejvýznamnější prvky vnějšího designu maloobchodní jednotky řadíme výkladní skříně. Představují zákazníkovi nabízený sortiment produktů a svým zajímavým

a

nápaditým

provedením

ho

svádějí

ke

vstupu

do

prodejny.

Prodejce se řídí různými zásadami při výběru zboží, které má být do výlohy umístěno (například záměr vystavení sezónního zboží, produktů ve slevě, vzorků velkého množství výrobků apod.). Přehledně vystavené čisté produkty doplňuje vhodné aranžmá, jež působí pouze jako podtext. Ve výkladní ploše by tedy měly vždy dominovat nabízené produkty, ne dekorace. Ta se liší v závislosti na ročním období (vánoční výzdoba), slevových akcích nebo významných událostech roku. Výrobků by nemělo být ve výloze příliš.13 Na rozdíl od klasické prodejní jednotky vstupní prostory zoologické zahrady postrádají výkladní skříně. Za ty můžeme považovat, jak již bylo zmíněno, zvířecí

12

Celý odstavec inspirován a částečně citován z publikace: CIMLER, Petr; ZADRAŽILOVÁ, Dana a kol. Retail management. 1. vyd. Praha: Management Press, 2007. 305 s. ISBN 978-80-7261-167-6. s. 230. 13 PRAŽSKÁ, Lenka; JINDRA, Jiří & kol. Obchodní podnikání: Retail management. 2. přepracované vyd. Praha: Management Press, 2002. 874 s. ISBN 80-7261-059-7. s. 696–697.

11

výběhy lemující hranice areálu. Jedná se v podstatě o průhledy do prodejní jednotky.14 Jejich nabídka se odvíjí od atraktivity zvířat vyskytujících se v ZOO. Vlastní-li zoologická zahrada exotická zvířata, mívají některá z nich obvykle výběh právě při

okraji

areálu

za

účelem

posílení zájmu zákazníka

o

návštěvu

ZOO

(viz podkapitola 1.1.1 Architektura).

1.1.4 Nápisy a označení K identifikaci maloobchodní jednotky jsou používány informační nápisy. Ty zákazníkovi umožňují rozeznat, o jakou prodejnu se jedná. Podoba označení je podmíněna různými faktory. Chce-li prodejce pouze poukázat na přítomnost konkrétní maloobchodní jednotky, zpravidla zvolí pro nápis jméno firmy či její logo. Označení obchodu mnohdy odpovídá sortimentu, který prodejna nabízí (například zoologická zahrada, potraviny, elektro apod.). Dříve nápisy často obsahovaly formu prodeje (například samoobsluha). Kromě hlavních nápisů, jež vymezují název či druh prodejny, můžeme spatřit u maloobchodní jednotky i jiná označení, která obyčejně uvádějí informace o otevírací době, adresu, kontakt, dostupnost prodejny prostředky hromadné dopravy apod. Nápisy by měly obecně splňovat tato kritéria: pravdivost, kompletnost, vhodné umístění.15 Označení „Zoologická zahrada“ je často doprovázeno názvem města, ve kterém se areál nachází. Nabízí-li zoologická zahrada ještě další zajímavosti, může se tento fakt také promítnout do jejího označení (viz Zoologická a botanická zahrada města Plzně).

1.1.5 Parkovací plochy Posledním

vnějším

stimulem

jsou

parkovací

plochy,

jež

představují

nepostradatelnou službu maloobchodní jednotky, zvláště pokud má prodejce záměr přimět zákazníka k nákupu většího objemu zboží. V případě velkých nákupních center na okraji měst jsou v současnosti parkovací místa samozřejmostí. Ta jsou obyčejně bezplatná. Parkoviště bývají běžně vybavena nákupními vozíky, které zákazníkovi usnadňují nakupování a zvyšují komfort při něm, neboť s jejich pomocí může dopravit

14

PRAŽSKÁ, Lenka; JINDRA, Jiří & kol. Obchodní podnikání: Retail management. 2. přepracované vyd. Praha: Management Press, 2002. 874 s. ISBN 80-7261-059-7. s. 697. 15 PRAŽSKÁ, Lenka; JINDRA, Jiří & kol. Obchodní podnikání: Retail management. 2. přepracované vyd. Praha: Management Press, 2002. 874 s. ISBN 80-7261-059-7. s. 698.

12

nákup přímo ke svému vozidlu. Nákupní vozík lze na parkovišti po nákupu opět odložit v přistavených boxech a zákazník se s ním tudíž nemusí vracet zpět do prodejny.16 Vybereme-li si však pro náš nákup prodejní jednotku situovanou v centru města, můžeme narazit na nedostatek parkovacích ploch, úplné omezení provozu (například pěší zóny v historickém jádru města) nebo velmi drahé parkovné (vhledem k poloze v centru města či hlídanému parkovišti). Lidé v dnešní době rádi nakupují pohodlně, a tak možnost dojet si na nákup vlastním dopravním prostředkem představuje mnohdy nejvýznamnější faktor, na základě kterého se zákazníci rozhodnou, zda si pro svůj nákup konkrétní prodejní jednotku vyberou či ne. Není-li zákazníkovi umožněno parkování v blízkosti prodejny, je nezbytné, aby provozovna byla alespoň dobře dostupná prostředky hromadné dopravy. Zajištění parkovacích ploch je v případě zoologické zahrady nutností, neboť se většina návštěvníků k areálu dopravuje osobními automobily. Exkurze do ZOO jsou často organizovány školami, proto jsou také autobusová stání nezbytností. Zoologické zahrady bývají obvykle situovány, podobně jako velká nákupní centra, na periferiích měst, a tak je parkoviště již standardem v nabízených službách. Frekvence návštěvnosti ZOO bývá za dobrého počasí a v době svátků nebo prázdnin poměrně vysoká. Proto je dostatečná kapacita parkovišť klíčová. Jelikož mezi časté návštěvníky ZOO patří zejména děti, neměla by být parkovací místa příliš vzdálena od areálu. Přístupnost parkovacích ploch je dalším faktorem, který ovlivňuje spokojenost návštěvníka. Vzhledem k relativně vysokým cenám vstupenek do ZOO lidé jistě ocení bezplatné parkování. Pro snadnou orientaci je vhodné po parkovišti rozmístit orientační tabule. Ty nejčastěji pomocí čísel či symbolů navedou řidiče zpět k jeho vozu.17

16

PRAŽSKÁ, Lenka; JINDRA, Jiří & kol. Obchodní podnikání: Retail management. 2. přepracované vyd. Praha: Management Press, 2002. 874 s. ISBN 80-7261-059-7. s. 866 17 CIMLER, Petr; ZADRAŽILOVÁ, Dana a kol. Retail management. 1. vyd. Praha: Management Press, 2007. 305 s. ISBN 978-80-7261-167-6. s. 232.

13

1.2 Vnitřní design „Vnitřní stimuly působí uvnitř maloobchodní provozní jednotky a vytvářejí přímo nákupní atmosféru.“ 18 Jedná se tedy o stimuly vytvářející vnitřní prostředí prodejny, která svým technickým řešením působí na zákazníka. 19 Podobně jako obchody, i zoologická zahrada coby prodejní a návštěvní jednotka působí na zákazníka svým interiérem. Je však zřejmé, že ve specifickém prostředí ZOO budou hrát hlavní roli jiné prvky než u typické maloobchodní provozovny (v případě zoologické zahrady nebude pro návštěvníka barevné řešení interiéru areálu tak významné jako u klasické prodejny). Mezi faktory utvářející vnitřní design prodejní jednotky zahrnujeme: použitý materiál, obchodní zařízení, osvětlení, barevné řešení interiéru, zvukovou kulisu, vůni a mikroklimatické podmínky.

1.2.1 Použitý materiál Dle účelu objektu i dle finančních možností volí prodejci stavební materiál pro vybudování stropů, obvodových zdí a podlah maloobchodní jednotky. Při výběru materiálu musí respektovat řadu bezpečnostních i hygienických předpisů, které jsou v souladu se zákony země či standardy, jež například vyžaduje Evropská Unie. Nachází-li se budova v památkově chráněném území, musí též dodržovat principy Zákona o státní památkové péči.20 Figuruje-li objekt na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, podléhá jeho design i výběr stavebního materiálu „Úmluvě o světovém dědictví, která doplňuje úpravu péče o přírodní a kulturní památky jednotlivých zemí.“21 I poloha objektu hraje roli ve volbě materiálu a vzhledu budovy (v historickém centru bude stěží povolena moderní skleněná stavba, v malebné venkovské zástavbě zas vysoký betonový komplex). Použitý stavební materiál i exteriér maloobchodní jednotky zpravidla odpovídá sortimentu, který bude v prodejně nabízen.22

18

CIMLER, Petr. Retail management: Lokalizace a provoz maloobchodu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997. 112 s. ISBN 80-7079-596-4. s. 101 19 CIMLER, Petr; ZADRAŽILOVÁ, Dana a kol. Retail management. 1. vyd. Praha: Management Press, 2007. 305 s. ISBN 978-80-7261-167-6. s. 233. 20 Národní památkový ústav. Památkový zákon [online]. 2012 [cit. 2013-05-08]. Dostupný z WWW: . 21 Národní památkový ústav. UNESCO: Úmluva o světovém dědictví UNESCO [online]. 2013 [cit. 2012-12-30]. Dostupný z WWW: . 22 CIMLER, Petr; ZADRAŽILOVÁ, Dana a kol. Retail management. 1. vyd. Praha: Management Press, 2007. 305 s. ISBN 978-80-7261-167-6. s. 233.

14

Představíme-li si prostory zoologické zahrady, zjistíme, že budov, které vytvářejí celek dané jednotky, je několik. Jedná se převážně o pavilony pro zvířata, budovy s občerstvením a suvenýry, sociální zařízení nebo například provozovnu lanové dráhy v případě Zoologické zahrady hlavního města Prahy. Použitý materiál je vždy zvolen dle účelu stavby. Menší pavilony či přístřešky pro zvířata (jako jsou například klokani, lamy či zebry) bývají zpravidla dřevěné a imitují přirozené prostředí živočichů. Pro velké pavilony (jejichž obyvateli jsou například žirafy a sloni) se volí spíše betonové konstrukce. Všechny použité materiály i návrhy staveb jsou zvoleny tak, aby co nejlépe odpovídaly „fyziologickým, ekologickým a etologickým podmínkám chovu zvířat“.23 Podlahy

maloobchodních

jednotek

jsou

obvykle

tvořeny

dlaždicemi.

Zřídka kdy najdeme v prodejně koberec či lino. Kvalita a vzhled podlahy je určena statusem obchodu (luxusní butiky mívají často podlahy z mramoru, naproti tomu v obyčejných diskontech narazíme na nekvalitní a levné podlahové krytiny). V zoologických zahradách představují podlahy (nebudeme-li uvažovat interiéry budov s občerstvením apod.) chodníky spojující jednotlivé zvířecí výběhy. Materiál chodníků bývá obvykle vybírán tak, aby v zákazníkovi co nejvíce vzbuzoval pocit, že je v přírodě. Jsou tak běžně z písku nebo hlíny, případně štěrku. Někdy se setkáme ale i s betonovým povrchem, jež by měl usnadňovat pohyb po zahradě tělesně postiženým osobám nebo maminkám s kočárky.

1.2.2 Obchodní zařízení Obchodní zařízení ztělesňuje vnitřní vybavení maloobchodní jednotky. Jedná se zejména o regály nebo chladicí a mrazicí boxy (v případě obchodu s potravinami), které slouží k prezentaci produktů v prodejně. Dále obchodní zařízení zahrnuje nástroje, pomocí nichž zákazník uskutečňuje svůj nákup (nákupní vozíky a košíky, pokladny, automaty, váhy, čtečky kódů apod.). Ty jsou vyměňovány v závislosti na opotřebení nebo požadavcích zákazníka na modernizaci, které se odvíjí od nových technologií. Vybavení prodejen by mělo být dostačující co do kapacity i kvality.24 Ve specifickém prostředí zoologické zahrady obchodní zařízení nepředstavuje příliš významný prvek vnitřního designu, neboť návštěvník nevstupuje do areálu 23

Archiweb. Ostravský pavilon evoluce bude nejdražší stavbou v historii ZOO [online]. 2012 [cit. 2012-12-30]. Dostupný z WWW: . 24 CIMLER, Petr; ZADRAŽILOVÁ, Dana a kol. Retail management. 1. vyd. Praha: Management Press, 2007. 305 s. ISBN 978-80-7261-167-6. s. 233.

15

prvotně za účelem realizace nákupu zboží, ale získání zážitku. Zaplacení vstupenky představuje mnohdy jeho jediný nákup, jiný v prostorách zahrady téměř neuskutečňuje. Za obchodní vybavení v ZOO můžeme tedy pokládat pouze automaty na krmení pro zvířata (neuvažujeme-li obchody se suvenýry či občerstvením), případně dětské vlaky, které vozí nejmenší návštěvníky po areálu a ulehčují jim tak pohyb v prostorách zahrady. Do obchodního zařízení ZOO bychom mohli eventuálně zařadit i samotné výběhy se zvířaty, jež přeneseně reprezentují regály s vystaveným zbožím. Zvířata však oproti zboží v klasické maloobchodní jednotce nepředstavují prodejní artikly. Návštěvník ZOO může na chov jím vybraného zvířete přispět, avšak ani poté se nestává jeho majitelem.

1.2.3 Osvětlení Osvětlení obchodu reprezentuje další prvek vnitřního designu, který se podílí na utváření nákupního prostředí. Kromě celkového osvětlení prodejny zahrnuje tato složka také osvětlení regálů, zboží nebo nápisů. Druh osvětlení je zvolen podle účelu. Buď slouží ke klasickému nasvícení produktů, nebo jeho intenzita a barva zdůrazňuje určité prvky v prodejně. 25 Jelikož je zoologická zahrada navštěvována výhradně ve dne (vyjma speciálních nočních prohlídek během roku), není osvětlení klíčovým elementem v utváření nákupního prostředí. S osvětlením se obyčejně setkáme jen v uzavřených pavilonech se zvířaty, kde nasvícení výběhů odpovídá přirozenému prostředí vystavených živočichů (viz pavilony s nočními ptáky a savci).

1.2.4 Barevné řešení Jedním z faktorů vnitřního designu, který dokáže nejvíce upoutat zákazníkovu pozornost, je bezpochyby barevné řešení interiéru prodejny. Nápaditá malba vnitřních prostor maloobchodní jednotky má totiž vliv na psychiku a rozhodování zákazníků. Je tedy silným marketingovým nástrojem. Různé barvy vzbuzují v lidech odlišné asociace, mají vliv na subjektivní vnímání tepla, zvyšují či snižují chuť k jídlu, vyvolávají pocit relaxace nebo umějí opticky měnit tvar místnosti (klidné, chladné a světlé tóny opticky rozšiřují místnost, naproti tomu tmavé, syté, intenzivní a teplé barvy plochu zmenšují atd.). Volba barvy závisí na různých faktorech. Barvu vybíráme 25

CIMLER, Petr; ZADRAŽILOVÁ, Dana a kol. Retail management. 1. vyd. Praha: Management Press, 2007. 305 s. ISBN 978-80-7261-167-6. s. 233.

16

například dle typu zákazníka, kterého chceme do prodejny přilákat nebo dle vystaveného zboží. Vliv má i prodejní sezóna.26 Zoologické zahrady jsou koncipovány tak, aby v návštěvníkovi vzbuzovaly dojem, že se nachází uprostřed přírody. Většina použitých materiálů je tedy přírodních (například dřevo, písek, kámen apod.) Barvy vyskytující se v zoologické zahradě mají zpravidla zelený či hnědý odstín, aby co nejlépe korespondovaly s přirozeným prostředím zvířat.

1.2.5 Zvuková kulisa Vejdeme-li do jakékoliv maloobchodní jednotky, nikdy se v ní nesetkáme s absolutním tichem. Minimální hluk v ní vždy nastolí zapnutá obchodní zařízení (chladicí a mrazicí boxy, pokladny atd.), pohybující se personál a zákazníci nebo práce probíhající v prodejně (doplňování zboží, úklidové práce apod.). Leckdy bývá nákup zákazníka doprovázen i účelově vybranou hudbou, jež představuje významný nástroj marketingu. Hudba a její tempo totiž dovede ovlivnit rychlost zákazníkova nákupu a tím jeho čas strávený v prodejně (pomalejší hudba udrží zákazníka déle v prostoru prodejny, neboť se tempo jeho nákupu zpomalí). Hudební kulisa bývá též často využita k podpoře prodeje určitých výrobků (filmová hudba k propagaci produktů ve filmu použitých apod.). Je-li hudební kulisa nevhodně vybrána, může naopak zákazníky odradit od nákupu v dané prodejní jednotce.27 Hudba, stejně jako výše zmíněné barevné řešení, nehraje ve specifickém prostředí zoologické zahrady významnou roli. Téměř se v ní nevyskytuje. Na odiv se zde staví samotná zvířata, jež vydávají zvuky.

1.2.6 Vůně Mnoho zákazníků dokáže do obchodu nalákat třeba jen příjemná vůně (například vůně čerstvého pečiva z pekárny). Příliš intenzivní vůně, případně zápach může opačně zákazníkův záměr nakoupit v dané provozovně úplně zhatit. Je zřejmé, že zoologická zahrada návštěvníky na vůni nepřiláká. Jelikož lze však určité charakteristické pachy zvířat v areálu očekávat, jsou lidé ochotni je snést.

26

Makro. Váš obchod: časopis pro maloobchodníky [online]. 2012 [cit. 2013-01-02]. Dostupný z WWW: . 27 CIMLER, Petr; ZADRAŽILOVÁ, Dana a kol. Retail management. 1. vyd. Praha: Management Press, 2007. 305 s. ISBN 978-80-7261-167-6. s. 234.

17

1.2.7 Mikroklimatické podmínky Cimler, Zadražilová a kolektiv „za hlavní mikroklimatické podmínky v prodejních jednotkách považují teplotu, vlhkost, prašnost a větrání“. Nadmíru přetopená prodejna nebo naopak zima v prodejní jednotce leckdy způsobí zkrácení doby zákazníkova nákupu.28 Prodejce by měl tak neměl tyto faktory podceňovat. Mikroklimatické podmínky v zoologické zahradě určuje počasí. Zima, déšť či velký vítr vířící prach v prostorách zahrady snižuje aktuální návštěvnost areálu. V jarních a letních měsících, které s sebou přinášejí teplé a slunečné počasí, se ZOO naopak těší velkému zájmu návštěvníků. Na rozdíl od obchodu provozovatel zoologické zahrady nemůže mikroklimatické podmínky v areálu ovlivnit ve prospěch větší návštěvnosti a je odkázaný pouze na meteorologické vlivy.

1.2.8 Dispoziční řešení Uspořádání zařízení prodejny v prostoru nazýváme souhrnně pojmem dispoziční řešení. Existují čtyři druhy prostorového uspořádání prodejní jednotky: pravidelné (regály jsou řazeny rovnoběžně s bočními stěnami, řídí tak pohyb zákazníka), s volným pohybem (pohyb zákazníků není předem určován rozmístěním regálů, ale zákazníci si cestu mohou volit sami), s polouzavřenými prodejními úseky (úseky prodejny jsou členěny dle sortimentu do samostatných celků) a standardní obslužné (kombinace pultového prodeje a volného pohybu zákazníka po prodejně).29 Představíme-li si prostor zoologické zahrady, mohli bychom její dispoziční řešení přirovnat k modelu pravidelného uspořádání, neboť chodníky pro přesun mezi výběhy a pavilony návštěvníkovi vymezují, kudy se může pohybovat. Jelikož však nejsou systematicky řazené ani vzájemně rovnoběžné jako v případě pravidelného uspořádání prodejní jednotky, není toto tvrzení zcela přesné. Dispoziční řešení zoologické zahrady by mohl tedy lépe odrážet standardní obslužný model, jelikož se návštěvník může volně procházet v prostorách zahrady (po vybudovaných cestách) a zároveň je mu k dispozici pultový prodej ve formě stánků s občerstvením či suvenýry. Zatímco zboží v klasickém obchodě bývá rozmístěno dle druhu do různých sortimentních celků, v zoologické zahradě uspořádání pavilonů zpravidla odpovídá jednotlivým kontinentům, ve kterých zvířata v divoké přírodě žijí (setkáváme se tedy 28

Celý odstavec inspirován a částečně citován z publikace: CIMLER, Petr; ZADRAŽILOVÁ, Dana a kol. Retail management. 1. vyd. Praha: Management Press, 2007. 305 s. ISBN 978-80-7261-167-6. s. 234. 29 CIMLER, Petr; ZADRAŽILOVÁ, Dana a kol. Retail management. 1. vyd. Praha: Management Press, 2007. 305 s. ISBN 978-80-7261-167-6. s. 234–235.

18

například s africkou sekcí, asijskou sekcí apod.). Pavilony s běžnými savci a ptáky nalezneme nejčastěji v blízkosti vstupních prostor zahrady, naopak exotická zvířata bývají umístěna v zazších koutech areálu (zejména při jeho hranicích), aby byli návštěvníci nuceni prohlédnout si celou ZOO. Oproti běžné maloobchodní jednotce má zoologická zahrada ještě další specifika. Disponuje obvykle odpočinkovými místy, dětskými hřišti, stánky s občerstvením a sociálním zařízením. Rozmístění klidových zón by mělo být po celém areálu rovnoměrné.

1.2.9 Prezentace zvířat V klasickém

obchodě

si

pod

pojmem

prezentace

zboží

představíme

co nejefektivnější uspořádání výrobků v obchodě, jehož cílem je podnícení zákazníkova zájmu o produkt a jeho následnou koupi. Pro představení zboží je využívána řada prezentačních technik a prostředků.30 Prezentace

zvířat

v zoologické

zahradě

závisí

na

mnoha

faktorech.

Prvním z nich je bezpochyby přirozené prostředí zvířete. Na základě podmínek, ve kterých zvíře žije v divoké přírodě, je volena velikost výběhu, flóra, použité materiály a vybavení. Povaze a nebezpečnosti zvířete je následně přizpůsobeno oplocení výběhu, ale i výběr zvířat, která s ním pavilon budou sdílet. Rozmístění výběhů odpovídá nejen terénnímu reliéfu areálu, ale i kontinentálním sekcím, které ZOO buduje pro vytvoření reálné představy návštěvníků o výskytu zvířat ve světě (viz zmíněná africká sekce, asijská sekce apod.). Čistota a upravenost výběhů a pavilonů by měla být samozřejmostí.

1.2.10 Personál Hlavní úkol personálního managementu obchodu či firmy je výběr, řízení, kvalifikace a kontrola zaměstnanců. Chování pracovníků, jejich ochota, odbornost, upravenost, rychlost, schopnost poradit i jejich počet má velký vliv na spokojenost zákazníka s nákupem.31 Je-li zákazník příjemně, rychle a vstřícně obsloužen, zvyšuje se pravděpodobnost, že obchod opakovaně navštíví. Personál tedy představuje důležitou složku při utváření nákupní atmosféry. 30

PRAŽSKÁ, Lenka; JINDRA, Jiří & kol. Obchodní podnikání: Retail management. 2. přepracované vyd. Praha: Management Press, 2002. 874 s. ISBN 80-7261-059-7. s. 701. 31 CIMLER, Petr; ZADRAŽILOVÁ, Dana a kol. Retail management. 1. vyd. Praha: Management Press, 2007. 305 s. ISBN 978-80-7261-167-6. s. 228.

19

Klíčový personál zoologické zahrady představují zaměstnanci, kteří jsou v každodenním kontaktu s návštěvníky areálu (například pokladní, zaměstnanci starající se o čistotu areálu, obsluha občerstvení, prodejci suvenýrů apod.). Jsou to právě oni, kteří z velké části přispívají ke spokojenosti návštěvníků. V zoologické zahradě dále najdeme kvalifikovaný personál, se kterým se návštěvníci v otevíracích hodinách běžně nesetkají. Jedná se zejména o ošetřovatele a veterinární lékaře, kteří zajišťují péči o zvířata, zaměstnance ekonomicko-provozního oddělení, pracovníky, jež se věnují rozvojovým projektům, marketingu, managementu atd. Oproti klasické maloobchodní jednotce má zoologická zahrada obvykle také svého tiskového mluvčího.

20

2 Představení dvou vybraných zoologických zahrad 2.1 Zoologická a botanická zahrada města Plzně Historie Zoologické a botanické zahrady města Plzně sahá až do roku 1926, kdy byl 2. září položen její základní kámen na vojenské plovárně v plzeňské čtvrti Doudlevce. O vznik v pořadí druhé československé zoologické zahrady se zasloužil akvaristický spolek IRIS (první ZOO byla vybudována v Liberci). Byla tvořena skleníkem, akvárii a několika ptačími voliérami. Zahrada se postupně rozrůstala, ale od roku 1930 se potýkala s velkými finančními problémy a nedostatkem prostoru i krmiv pro zvířata. Přesto do prostor ZOO putovala další zvířata, a to zejména díky pomoci pražské zoologické zahrady, jež vznikla pět let po otevření té plzeňské. Činnost spolku IRIS byla ukončena roku 1953 a vedení ZOO se ujal národní výbor.32 Roku 1961 infekce antraxu usmrtila většinu zvířat. V reakci na tuto situaci bylo rozhodnuto založit novou zoologickou a botanickou zahradu ve čtvrti Lochotín. Ještě téhož roku byla pro veřejnost otevřena lochotínská botanická zahrada, Doudlevecká ZOO byla zrušena. Roku 1962 byla na Palackého třídě v centru Plzně zřízena Akva-Tera 33 („akvarijně-teraristická výstava“34, jež dnes představuje odloučenou část ZOO). O rok později byla veřejnosti zpřístupněna nová zoologická zahrada na Lochotíně. Roku 1981 došlo ke sloučení zoologické a botanické zahrady v samostatnou instituci (do té doby byly obě součástí Parku kultury a oddechu) a v jejím čele poprvé stanul ředitel – Ing. Petr Vlček. Současný ředitel – Ing. Jiří Trávníček – vede ZOO od roku 1996.35 Součástí ZOO je od roku 2003 DinoPark.

32

ZOO Plzeň. Historie ZOO: Vznik a nejstarší historie zoologické a botanické zahrady v Plzni [online]. 2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupný z WWW: . 33 VOBRUBA, Martin; PEŠ, Tomáš; PEŠOVÁ, Jiřina; JIRÁSEK, Tomáš. Průvodce Zoologickou a botanickou zahradou města Plzně. 1. vyd. Plzeň: Zoologická a botanická zahrada města Plzně, 2012. 90 s. ISBN 978-80-86699-67-7. s. 3. 34 ZOO Plzeň. Historie ZOO: Vznik a nejstarší historie zoologické a botanické zahrady v Plzni [online]. 2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupný z WWW: . 35 Tamtéž.

21

Základní informace o Zoologické a botanické zahradě města Plzně shrnuje následující tabulka (viz Tabulka 1). Tabulka 1: Základní informace ZOO Plzeň Adresa

Poloha ZOO

Pod Vinicemi 9 Plzeň, 301 16 Otevírací doba listopad– březen

od 9.00 do 17.00

duben–říjen

od 8.00 do 19.00

Součást ZOO:

Botanická zahrada, Dinopark, Akva-Tera (Palackého třída 5)

Zdroj tabulka: Vlastní zpracování na základě dat z internetových stránek ZOO Plzeň. Zdroj obrázek: Mapy.cz [online]. 2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupný z WWW: .

Zoologická a botanická zahrada města Plzně se rozprostírá na ploše o velikosti 21 hektarů a pyšní se prvenstvím v počtu chovaných zvířat i jejich druhů mezi zoologickými zahradami České republiky.

36

Zahrada se pravidelně umisťuje

na předních příčkách v žebříčku nejnavštěvovanějších turistických cílů Česka.

37

Od roku 1997 se ZOO angažuje v Evropských záchovných programech v rámci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií, jejímž je členem. Tyto programy mají za cíl řídit chov ohrožených druhů zvířat. ZOO se rovněž zapojuje do chovu dalších ohrožených druhů, jež figurují v Mezinárodní Červené knize ohrožených zvířat (plemenné knihy jsou v ZOO vedeny pro madagaskarské lemury). Podílí se také na programech zaměřených na návrat některých druhů do divoké přírody (zejména na

Filipínách

a

Madagaskaru).

Výsledky

své

vědecké

činnosti

poskytuje

přírodovědeckým školám či ústavům a uveřejňuje je v řadě odborných časopisů. Ke vzdělávání dětí, mládeže i dospělých v oblasti přírody a ekologie zoologická zahrada

36

K tomuto tvrzení jsem dospěla po pročtení výročních zpráv či internetových stránek všech ZOO ČR. Czechtourism. Nejnavštěvovanější památky Česka [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupný z WWW: . 37

22

přispívá organizováním kroužků, výukových programů, přednášek a besed. 38 Řada projektů uskutečněných v ZOO je spolufinancována Evropskou Unií v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj. Následující graf (viz Graf 1) zobrazuje vývoj návštěvnosti plzeňské zoologické zahrady od roku 2005 do roku 2011.

Počet osob

Graf 1: Návštěvnost ZOO Plzeň 500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 Rok

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

321 389

335 303

402 039

405 328

457 879

460 841

460 969

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Výroční zprávy 2011 ZOO Plzeň.

Z Grafu 1 je patrný rostoucí trend návštěvnosti plzeňského areálu od roku 2005. Je překvapující, že vypuknutí světové finanční krize v roce 2007 návštěvnost plzeňské ZOO nepoznamenalo. Namísto předpokládaného poklesu se celkový počet návštěvníků areálu v tomto roce naopak zvýšil, a to o téměř 20 %. Další velký nárůst návštěvnosti zaznamenala ZOO v roce 2009, kdy se počet návštěvníků zvýšil o téměř 13 %. Od tohoto roku jsou přírůstky v návštěvnosti velmi malé.

2.2 Zoologická zahrada hlavního města Prahy Založení Zoologické zahrady hlavního města Prahy předcházel vznik Hospodářského, nákupního a stavebního družstva Zoologická zahrada, které vedlo přípravné práce k vybudování budoucího areálu. O vhodném umístění ZOO byly vedeny četné spory, jež byly ukončeny rozhodnutím velkostatkáře Svobody darovat k výstavbě areálu roku 1922 pozemky v pražské čtvrti Troja. Pražská zoologická zahrada byla otevřena roku 1931 a skládala se z voliéry dravců, vlčince a výběhu 38

ZOO Plzeň. Poslání ZOO [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupný z WWW: .

23

s koňmi Převalského. Roku 1950 se stala zařízením státní správy pod správou Ústředního národního výboru hlavního města Prahy. Od roku 2010 je v čele pražské zoologické zahrady Mgr. Miroslav Bobek.39 V následující tabulce (viz

Tabulka 2) nalezneme základní informace

o Zoologické zahradě hlavního města Prahy. Tabulka 2: Základní informace ZOO Praha Adresa

Poloha ZOO

U Trojského zámku 3/120 171 00 Praha 7 Otevírací doba červen, červenec, srpen

od 9.00 do 19.00

duben, květen, září, říjen

od 9.00 do 18. 00

březen

od 9.00 do 17.00

listopad, prosinec, leden, únor

od 9.00 do 16.00

Zdroj tabulka: Vlastní zpracování na základě dat z internetových stránek ZOO Praha. Zdroj obrázek: Mapy.cz [online]. 2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupný z WWW: .

Zoologická zahrada hlavního města Prahy se řadí mezi nejlepší ZOO světa. V roce 2007 se v žebříčku magazínu Forbes umístila na sedmém místě mezi světovými zoologickými zahradami a předstihla tak například ZOO v Tokiu, Torontu či Sydney.40 Pražská zoologická zahrada trvale patří mezi nejnavštěvovanější turistické cíle Česka (o

prvenství

každoročně

bojuje

s Pražským

hradem).

41

Díky své

rozloze

60 hektarů je rovněž jednou z největších ZOO ČR. Od roku 1992 je pražská ZOO členem Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií a účastní se evropských záchovných programů, v rámci kterých připravila celkem sedm kampaní na záchranu

39

ZOO Praha. Stručná historie pražské ZOO [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupný z WWW: . 40 ZOO Praha. Žebříček nejlepších ZOO na světě [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupný z WWW: . 41 Czechtourism. Nejnavštěvovanější památky světa [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupný z WWW: .

24

vzácných či ohrožených druhů zvířat. Pro pět velmi ohrožených druhů vede mezinárodní plemenné knihy EAZA. Roku 2004 vstoupila pražská ZOO také do Euro-asijské asociace zoologických zahrad a akvárií, v rámci které (a i mimo ni) se podílí na programech začlenění některých ohrožených druhů zpět do volné přírody.42 Záchranné projekty jsou často propojeny, a tak dochází k odchovu zvířat a následně k jejich navrácení do divoké přírody v oblasti jejich přirozeného výskytu.

43

Díky výukovým a výchovným programům ZOO zvyšuje povědomí dětí i dospělých o životě zvířat, ekologii i přírodě. ZOO rovněž využívá dotace Evropského fondu pro regionální rozvoj k realizaci některých svých projektů. Návštěvnost pražské zoologické zahrady v letech 2005–2011 shrnuje následující graf (viz Graf 2). Graf 2: Návštěvnost ZOO Praha 1 600 000 1 400 000 Počet osob

1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Rok 1 214 927 1 112 830 1 266 944 1 196 954 1 296 579 1 185 320 1 371 797

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Výroční zprávy 2011 ZOO Praha.

Z Grafu 2 je zřejmé, že návštěvnost pražské zoologické zahrady každý rok kolísá. Stejně jako v případě plzeňské ZOO, i zde počet návštěvníků v roce 2007, kdy začala světová finanční krize, vzrostl. Největší návštěvnost v daném období zaznamenal pražský areál v roce 2011, kdy se oproti předchozímu roku zvýšila o více než 15 %.

42

ZOO Praha. Kampaně EAZA [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupný z WWW: . 43 ZOO Praha. Chráníme ohrožené druhy [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupný z WWW: .

25

2.3 Srovnání zoologické zahrady v Plzni a v Praze V České republice najdeme celkem šestnáct zoologických zahrad. Svoji práci jsem zaměřila na Zoologickou a botanickou zahradu města Plzně a Zoologickou zahradu hlavního města Prahy. Plzeňskou ZOO jsem si zvolila proto, že Plzeň je mé rodné město a ke zdejšímu areálu mám od dětství kladný vztah. Pro srovnání jsem si vybrala pražskou ZOO, neboť se jedná o nejznámější zoologickou zahradu České republiky a právě proto mě zajímalo, jak si plzeňský areál vede v porovnání s tím pražským. Následující tabulka (viz Tabulka 3) srovnává základní statistické a doplňující údaje o obou areálech. Tabulka 3: Srovnání zoologické zahrady v Plzni a v Praze k 31. 12. 2011 ZOO PLZEŇ Rok založení Typ Rozloha (ha) Počet chovaných zvířat (jedinci) Počet druhů zvířat Počet zaměstnanců Návštěvnost (osob) Ředitel ZOO

ZOO PRAHA

1926 příspěvková organizace 21 7 286 1 363 134 460 969* Ing. Jiří Trávníček

1931 60 4 334

671 217 1 371 797 Mgr. Miroslav Bobek

Logo ZOO

* včetně DinoParku a Akva-Tery Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Výroční zprávy 2011 ZOO Plzeň a ZOO Praha. Zdroj obrázky: ZOO Praha. Nové logo ZOO Praha [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupný z WWW: .; ZOO Plzeň. Region Plzeň. Mediální partnerství: Naši partneři [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupný z WWW: .

Z Tabulky 3 můžeme vyčíst, že obě zoologické zahrady byly založeny v meziválečném období, přičemž plzeňský areál se pyšní o pět let delší historií. I když je v povědomí většiny Čechů pražský areál veden jako největší česká zoologická 26

zahrada, není tento fakt pravdivý. Největší ZOO ČR je Zoopark Chomutov s rozlohou 112 hektarů. 44 Ačkoli má plzeňská zoologická zahrada zhruba třetinovou rozlohu ve srovnání s pražským areálem, chová překvapivě větší počet zvířat i jejich druhů. V tomto ohledu jí dokonce patří prvenství mezi všemi zoologickými zahradami České republiky. Zajímavý je jistě fakt, že počet zaměstnanců obou areálů není úměrný počtu chovaných zvířat, neboť v plzeňské ZOO pracuje o téměř polovinu méně zaměstnanců než v té pražské. Následující graf (viz Graf 3) porovnává počet návštěvníků zoologické zahrady v Plzni v Praze s počet obyvatel daných měst k 31. 12. 2011. Graf 3: Porovnání počtu návštěvníků ZOO s počtem obyvatel města k 31. 12. 2011 1 600 000 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0

Plzeň

Praha

Počet obyvatel města

167 302

1 241 664

Počet návštěvníků ZOO

460 969

1 371 797

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Výroční zprávy 2011 ZOO Plzeň a ZOO Praha a z dat Českého statistického úřadu (Počet obyvatel v obcích k 1. 1. 2012).

Z Grafu 3 je zjevné, že počet osob, které navštívily jednu ze ZOO v roce 2011, je vyšší než počet obyvatel měst, ve kterých se areály nacházejí. V Plzni množství návštěvníků ZOO představuje 275,53 % městské populace, zatímco v Praze pouze 110,48 %. Můžeme tedy říci, že plzeňská zoologická zahrada má vzhledem k počtu obyvatel města lepší návštěvnost, neboť ji potažmo navštívil téměř každý obyvatel města třikrát, zatímco v pražské ZOO byl každý Pražan pouze jedenkrát. Přesnou podobu areálů vykreslují orientační plány umístěné v přílohách této práce (viz Příloha 3 a Příloha 4). V poslední příloze (viz Příloha 5) najdeme fotografie, které jsem pořídila při mé osobní návštěvě obou zoologických zahrad. 44

Malý dobrodruh. Známe 10 nejlepších zoologických zahrad v ČR [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupný z WWW: .

27

3

Analýza prostředí ve vybraných zoologických

zahradách Prostředí zoologické zahrady v Plzni a v Praze jsem posuzovala na základě dvou následujících metod. První představuje subjektivní bodové hodnocení patnácti mnou zvolených kritérií, jež jsem učinila při vlastní návštěvě obou zahrad. Druhou metodou je marketingový průzkum provedený na základě dotazníkového šetření. Dotazovaní návštěvníci odpovídali na patnáct vybraných otázek, které zjišťovaly jejich spokojenost s prostředím a službami dané zoologické zahrady.

3.1 Posouzení na základě vlastního terénního průzkumu Pro subjektivní ohodnocení prostředí zoologické zahrady v Plzni a v Praze jsem oba areály osobně navštívila. Jelikož pocházím z Plzně, zavítala jsem do plzeňské zoologické zahrady dvakrát, a to na konci března během víkendu a na konci dubna během pracovního týdne. Do pražské ZOO jsem se podívala v pracovním dnu po zahájení hlavní sezóny – na začátku dubna. Informace v následujících podkapitolách byly tedy získány na základě mé osobní návštěvy obou zahrad, při kterých jsem mimo jiné vedla rozhovory s interními pracovníky ZOO, kteří mi objasnili některé níže zmíněné souvislosti. Pro osobní ohodnocení jsem si vytyčila patnáct kritérií, která jsem při návštěvě ZOO obodovala na stupnici od jedné do pěti. Známka pět představuje nejlepší možné ohodnocení. Každému kritériu jsem pomocí párového srovnávání (viz Příloha 1) přidělila váhu symbolizující důležitost kritéria v hodnocení. Kolikrát bylo kritérium upřednostněno před ostatními kritérii, takovou získalo váhu. Výsledného bodového hodnocení prostředí zahrady bylo dosaženo součtem bodů, které byly kritériím přiřazeny a vynásobeny příslušnými vahami.

28

3.1.1 Zoologická a botanická zahrada města Plzně Dostupnost ZOO Zoologická a botanická zahrada města Plzně se nachází v blízkosti centra města a je výborně dostupná jak městskou hromadnou dopravou (bus č. 41, tramvaj č. 4), tak osobním automobilem z Karlovarské třídy. Z té je možné se dopravit k areálu ulicí Pod Vinicemi (vede k hlavnímu vstupu) nebo ulicemi Na Chmelnicích a Nad ZOO (směřují k severnímu vchodu). Do areálu i zpět sveze návštěvníky také vyhlídkový ZOO vláček, jehož počáteční nástupní stanice se nachází na hlavním plzeňském náměstí (Náměstí Republiky). Návštěvníci mohou do ZOO dojet i na kole, neboť poblíž areálu vede cyklostezka. Návštěvníky nepříjemně překvapí špatný stav příjezdové cesty k hlavnímu vstupu do ZOO a vzdálenost zastávky tramvaje a autobusu, odkud cesta ke vchodům do areálu trvá pěšky přibližně pět minut. Na rozdíl od silnice vedoucí k ZOO je však pěší stezka upravená a v dobrém stavu. Exteriér ZOO Areál zoologické zahrady je obehnán převážně drátěným plotem, který umožňuje kolemjdoucím nahlédnout do vnitřních prostor zahrady. Při hranicích areálu žijí převážně exotická zvířata, jako například klokani, gepardi, emu nebo zubři, která podněcují k návštěvě ZOO, neboť se s nimi v české přírodě lidé běžně nesetkají. Dojem z exteriéru ZOO kazí reklamy rozmístěné na oplocení areálu, které prezentují sponzory konkrétních zvířecích pavilonů, ale i podniky, jež se zahradou nemají žádnou spojitost. Označení areálu Díky dobrému označení a naváděcím tabulím se mohou návštěvníci bez potíží dopravit k ZOO. Řidiče o umístění areálu informují hnědé naváděcí šipky s označením „ZOO Plzeň“ a obrázkem lvice a také dopravní tabule na hlavní Karlovarské třídě, a to v obou směrech. Cesta do areálu je rovněž označena na silnici vedoucí z Náměstí Republiky. Při hlavní cestě kolem areálu jsou rozmístěny reklamní poutače s výzvou k návštěvě ZOO. Chodce na přítomnost zahrady upozorňuje barevná tabule s nápisem a obrázkem velblouda, jež je zavěšena nad průchodem ze zastávky městské hromadné dopravy, a také bílé naváděcí šipky „ZOO“. Nejvýraznější a zároveň nepřehlédnutelný symbol areálu představuje maketa dinosaura při odbočce z Karlovarské třídy do plzeňské čtvrti Vinice, jež láká projíždějící řidiče i kolemjdoucí ke zhlédnutí expozice ve zdejším DinoParku. 29

Parkovací plochy Pro návštěvníky jsou k dispozici parkovací plochy v bezprostřední blízkosti areálu, kde mohou zanechat svá vozidla po celou otevírací dobu ZOO. Parkoviště pro osobní automobily a autobusy situovaná u hlavního vchodu jsou zpoplatněna denní sazbou 50 Kč/automobil, 100 Kč/autobus. Oproti tomu parkovací plochy u severního vstupu ze čtvrti Vinice a stání u Lochotínského amfiteátru jsou bezplatná. Neplacená parkoviště u severních hranic areálu jsou určena pouze osobním automobilům, naopak u amfiteátru jsou stání vymezena také pro autobusy a jízdní kola. U vjezdu do placeného parkoviště je umístěna automatická zvedací závora. Parkovné mohou návštěvníci uhradit u pokladny ZOO, případně u obsluhy parkoviště, od které obdrží parkovací lístek. Ten je nezbytný pro opuštění parkoviště, neboť se po jeho vložení do parkovacího zařízení uvolní výjezdní závora. Na každém parkovišti jsou vyznačena místa pro invalidy symboly na vozovce nebo pomocí klasických silničních značek. Celkem je invalidům vyhrazeno dvanáct placených stání. Kapacita parkovacích ploch zejména při severních hranicích ZOO by mohla být větší vzhledem k velké návštěvnosti ZOO i DinoParku v letních měsících.

Bezplatná stání jsou upravená a paradoxně

v lepším stavu než ty, kde si návštěvník musí za zaparkování svého vozidla zaplatit. Vzhledem

k malé

rozloze

parkovišť

není

třeba

orientačních

tabulí,

které

by návštěvníkům pomohly nalézt jejich automobil. Vstupní prostory Do plzeňské zoologické zahrady mohli návštěvníci doposud vstupovat třemi oficiálními vchody, a to hlavním vstupem při jižních hranicích ZOO a dvěma severními ze čtvrti Vinice (z nichž jeden byl pouze sezónní). Od letošní sezóny, která začíná 30. března 2013, je však sezónní vstup do ZOO zrušen. V blízkosti obou vstupů do zahrady mohou návštěvníci využít nápojových automatů nebo sociálních zařízení, jež jsou v celém areálu zdarma. Snadné zorientování se v areálu je umožněno díky velkým orientačním plánům zahrady a rozcestníkům. O akcích, jež se daný měsíc v ZOO konají, se mohou návštěvníci dočíst na malých informačních tabulích. Cedule s ceníkem vstupenek a návštěvní řád visí poblíž každé vstupní pokladny. U vstupů jsou umístěny také východy s otočnou mříží. Všechny vstupní prostory jsou poměrně malé, přesto doba čekání na koupi lístku není nijak dlouhá.

30

Pro vstup do areálu je nezbytné zakoupení vstupenky u jedné z pokladen. Tu mohou návštěvníci uhradit i pomocí kreditní karty. Po přiložení čárového kódu vstupenky ke snímači turniketu je návštěvník vpuštěn do areálu. Jeden z turniketů je vždy koncipován pro vstup návštěvníků s kočárky nebo na invalidním vozíku. Vstupenka do ZOO je jednorázová (vyjma ročních vstupenek, které umožňují navštívit zahradu opakovaně). Hlavní vchod do areálu je tvořen dvěma nízkými zděnými budovami se čtyřmi pokladnami, z nichž pouze jedna je otevřená po celý rok. Zbylé pokladny jsou v provozu v případě velké návštěvnosti areálu, zejména tedy v letních měsících. Stavby mají světle oranžovou fasádu, na níž jsou odstíny hnědé barvy namalovány různé druhy zvířat, která mohou návštěvníci v ZOO zhlédnout. Na větší vstupní budově je zavěšen stojan s německými orientačními plánky a s prospekty, jež návštěvníky informují o dalších zajímavostech města Plzně a o kulturních akcích, které se daný měsíc v Plzni konají. U vchodu nalezneme pět vstupních turniketů. Nechybí zde telefonní budka či poštovní schránka. Dominantou hlavních vstupních prostor je výběh se lvy, který je situován v bezprostřední blízkosti vchodu do zahrady. Severní vstup je představován menší zděnou budovou, jež je z části bílé omítnutá a z části obložená dřevem. Jedná se o hlavní vchod do DinoParku, proto jsou v jeho blízkosti rozmístěny makety dinosaurů. Návštěvníci zde mohou využít k zakoupení vstupenky dvě poklady. Do areálu vstupují jedním ze dvou turniketů. V porovnání s hlavními vstupními prostory je tento vchod menší. Jelikož většina návštěvníků přichází do zahrady právě hlavním vstupem, je kapacita těchto prostor dostačující. Dispoziční řešení45 „Plzeňská zoologická a botanická zahrada je členěna do šesti biogeografických celků.“ Jednotlivé oblasti přibližně představují světové kontinenty. Toto členění, které v ZOO funguje od roku 1996, ještě doplňuje uspořádání dle biotopů (lesy, pouště, savany). Každému celku je přidělena jedna barva, která reprezentuje oblast na rozcestnících nebo informačních tabulích. První oblastí je oblast palearktická (modrá), jež se rozkládá při západní části areálu a dále v severovýchodním koutu zahrady. Žijí v ní savci, jako například medvědi, 45

Celý oddíl „Dispoziční řešení“ částečně inspirován a citován z: ZOO Plzeň. Biogeografické členění [online]. 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupný z WWW: .

31

zubři, vlci, pižmoni, levharti, tygři, irbisi a kamzíci, ale také ptáci, jejichž největším představitelem je orel křiklavý. Jedná se největší oblast v ZOO. Nalezneme v ní překvapivě i statek Lüftnerka, který návštěvníky seznámí s klasickými domácími zvířaty, jako jsou kachny, husy či prasata. Naučná stezka Česká řeka představí život ryb a živočichů v typické české řece. Pravěká osada při severozápadních hranicích ZOO návštěvníkům ukáže, jak se žilo lidem v pravěku a raném středověku. 46 Setkáme se zde s rostlinnými biotopy Česka a Asie. Botanickým expozicím této oblasti vévodí Asijská zahrada u severovýchodních hranic areálu. Druhý celek reprezentuje nearktická oblast (tmavě hnědá), která se rozprostírá při části severní hranici ZOO a připomíná severoamerický kontinent. Jejími obyvateli jsou rysi, dikobrazi, sovy, ještěrky, sysli, hadi, sklípkani atd. Součástí oblasti je i pavilon Sonorská poušť s rostlinami ze severoamerických prérií, jehličnatých a listnatých lesů, skleníky s kaktusy a další rostlinné expozice. Neotropická oblast (zelená) s vybranými živočichy a rostlinami Jižní Ameriky představuje třetí celek, který najdeme v samém srdci zahrady a částečně také v blízkosti hlavního vstupu. Upoutají nás vlci, nosály, tučňáci, pštrosi, plameňáci apod. a například botanické expozice s rostlinami z Argentiny či Bolívie. Jihozápadní hranice areálu lemuje nejmenší oblast ZOO, oblast australská (červená). Té dominují výběhy s různými druhy klokanů. Nalezneme zde pavilon Noční svět Austrálie a botanické expozice s rostlinami z Tasmánie, Nového Zélandu a rovněž z Austrálie. U jižní hranice areálu se nachází oblast etiopská (barva písku), která je druhým největším celkem ZOO. V jejích prostorách našli domov gepardi, žirafy, hrošíci, lemuři, antilopy, zebry, pštrosy, pelikáni, opice, afričtí vodní ptáci atd. Návštěvníci mohou zhlédnout Madagaskarský pavilon, pavilon Tajemný svět africké noci, pavilon kopytníků, ale také expozice horských rostlin Jižní Afriky. Poslední celek ZOO se jmenuje orientální (žlutá) a je situován při jižních hranicích zahrady mezi palearktickou a etiopskou oblastí. Jedná se o nejmladší oblast ZOO, kterou obývají převážně asijské druhy zvířat. Dominantou této oblasti je bezpochyby pár nosorožců, které zahrada získala v roce 2010. Návštěvníci jistě ocení i výběhy velbloudů, makaků či muntžaků.

46

ZOO Plzeň. Letos nás čeká 3. ročník Oživených dní v Pravěké vesnici [online]. 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupný z WWW: .

32

Šest biogeografických oblastí doplňuje Tropický pavilon, který sdružuje mnoho savců z etiopské, neotropické, australské a orientální oblasti. Svůj domov zde mají například primáti, plazi, obojživelníci nebo papoušci. Pavilon najdeme poblíž východních hranic ZOO. K areálu plzeňské zoologické zahrady od roku 2003 patří také DinoPark, který návštěvníkům nabízí jedinečnou expozici dinosaurů, a to zejména z druhohor.47 Členění plzeňské zoologické zahrady do šesti biogeografických celků znázorňuje následující obrázek (viz Obrázek 1). Obrázek 1: Biogeografické členění ZOO Plzeň

Palearktická oblast Nearktická oblast DinoPark

Neotropickáoblast Australská oblast

Etiopská oblast Orientální oblast

Zdroj: ZOO Plzeň. Biogeografické členění [online]. 2013 [cit. 2013-03-24]. Dostupný z WWW: .; vlastní zpracování.

Jednotlivé výběhy jsou řazeny poměrně blízko u sebe. Pokud si návštěvník zvolí jednu ze tří nabízených obchůzkových tras, nenarazí prakticky na lichá místa bez zvířecích či rostlinných expozic. Stezky jsou tvořené užšími písčitými, kamennými nebo betonovými chodníky, které lemují lavičky a odpočinková místa, občerstvení, nápojové automaty, případně vyvýšené vyhlídky u některých výběhů. Hlavní cesty mezi pavilony jsou široké, naopak šířka stezek, které nejsou označeny jako obchůzkové trasy, je menší, ale stále uspokojivá. Uspořádání pavilonů do jednotlivých biogeografických zón je optimální, neboť si díky němu každý návštěvník dokáže představit, jak každý kontinent po stránce flóry i fauny vypadá. 47

ZOO Plzeň. Dinopark [online]. 2013 [cit. 2013-03-24]. Dostupný z WWW: .

33

Orientační značení Návštěvníkům v orientaci po areálu pomáhají velké orientační plány, naváděcí tabule, rozcestníky a také tištěný orientační plánek, který na vyžádání obdrží při zakoupení vstupenky do areálu. Naváděcí tabule nejčastěji upozorňují na možnost občerstvení. Do biogeografických oblastí návštěvníci obvykle vstupují velkou dřevěnou branou s označením daného kontinentu. Nejdůležitější orientační značení zajisté představují rozcestníky. Šipky na rozcestnících jsou barevně odlišeny podle jednotlivých biogeografických oblastí. Na každé z nich jsou vyobrazeny čtyři malé ikony zvířat, která reprezentují daný kontinent. Obrázky jsou doplněny znaky služeb, kterých může návštěvník na cestě využít. Jedná se například o občerstvení, sociální zařízení, suvenýry či poštovní schránku. Na šipkách nalezneme také symbol jedné ze tří obchůzkových tras, které jsou pro návštěvníky připraveny. Nejkratší obchůzková trasa v ZOO má název „Godwana“. Trvá 1–2 hodiny a návštěvníkovi představí historické jádro zahrady, které zahrnuje pavilony a výběhy se šimpanzi, klokany, želvami, tučňáky a dalšími zvířaty, nebo také skleník se

sukulenty.

Vybere-li

si

návštěvník

trasu

„Cesta

do

minulosti“,

čeká

ho dvě až tříhodinové putování za vývojem přírody od prahor po současnost, které jej zavede až k severovýchodním hranicím areálu. Jižní a jihovýchodní část zahrady stezka naopak opomíjí. Trasa „Po stopách člověka“ je nejdelší, návštěvník ji projde za 3–4 hodiny a navštíví při ní jednotlivé biogeografické oblasti ZOO. 48 Obchůzkové trasy jsou přehledně vyznačeny na orientačním plánku, který rovněž návštěvníky seznamuje s aktuálním programem ZOO (komentované krmení, sokolnické ukázky, setkání s tučňáky apod.) nebo s akcemi, kterých se budou moci v průběhu roku zúčastnit. Nechybí také představení ZOO, zmínky o záchranných projektech, které ZOO podporuje, o možnosti adopce zvířat, Zooškole, Akva-Teře, DinoParku, otevírací době a poloze areálu. Díky častému výskytu rozcestníků a naváděcích tabulí je orientace po areálu snadná. Barevné a poutavé provedení rozcestníků spolu s obrázky zvířat a symboly působí velice příjemně a zaujme jistě i ty nejmenší návštěvníky.

48

ZOO Plzeň. Prohlídkové trasy [online]. 2013 [cit. 2013-03-24]. Dostupný z WWW: .

34

Na následujícím obrázku (viz Obrázek 2) jsou vyznačeny prohlídkové trasy v plzeňské zoologické zahradě. Obrázek 2: Prohlídkové trasy ZOO Plzeň

Godwana (1–2 h)

Cesta do minulosti (2–3 h)

Po stopách člověka (3–4 h)

Zdroj: ZOO Plzeň. Prohlídkové trasy [online]. 2013 [cit. 2013-03-24]. Dostupný z WWW: .; vlastní zpracování.

Prezentace zvířat Jak již bylo zmíněno, uspořádání zvířecích výběhů v ZOO odpovídá členění dle biogeografických oblastí. Ohrazení výběhů je vybíráno s ohledem na nebezpečnost jednotlivých druhů zvířat. Návštěvníky jistě překvapí, že se lvi či gepardi procházejí v jejich blízkosti odděleni pouze vodním příkopem s rychle proudící vodou a nízkým elektrickým ohradníkem. Většina výběhů je však obehnána zdmi, dřevěnými ohradami, železnými mřížemi nebo drátěnými ploty. V pavilonech mohou návštěvníci pozorovat zvířata převážně přes silné sklo. Podoba výběhu se odvíjí od přirozeného prostředí zvířete. U každého výběhu je zavěšena malá informační tabule s podrobným popisem a fotografií zvířete, které výběh obývá. V záhlaví cedule je uveden český, latinský, anglický a německý název zvířete, jeho řád a čeleď a oblast výskytu ve světě, jež je vyznačena na mapce. Záhlaví je zvýrazněno barvou biogeografické oblasti. Z textu pod záhlavím se návštěvník dozví informace o chování zvířete, jeho stylu života, rozmnožování a péči o mláďata. Pod textem nechybí zajímavost o daném druhu. Na některých cedulích si mohou návštěvníci všimnout drobných značek, jež symbolizují zařazení druhu do Evropských záchovných programů (EPP) nebo Mezinárodní Červené knihy ohrožených zvířat (RDB), případně Mezinárodních plemenných knih, které jsou

35

evidovány pro nejohroženější světové druhy zvířat.

49

Specifický symbol pandy

v červeném trojúhelníku označuje druh ohrožený vyhubením. Díky jednotnosti informačních cedulí prezentujících jednotlivá zvířata se návštěvníci o každém druhu dozvědí stejné množství informací. Nejsou tak upřednostňována velká a významná zvířata na úkor těch nejmenších a návštěvníci nemají v informacích zmatek. Pro děti by však mohly být vybudovány interaktivní dotykové a výukové panely, které by zábavnou a hravou formou představovaly některá zvířata. Ty v ZOO opravdu chybějí. Velikost výběhů Velikost a podoba výběhů je co nejvíce v rámci finančních možností a rozlohy ZOO přizpůsobena přirozeným podmínkám, ve kterých zvířata v divoké přírodě žijí. Jedním z největších výběhů se pyšní medvědi. Rozprostírá se při západních hranicích areálu a obývají ho celkem čtyři medvědi. Jedná se o druhý největší medvědinec v Evropě.50 Ani velikost výběhů pro antilopy a zebry ve střední části areálu není zanedbatelná. Obecně lze říci, že většina venkovních výběhů je velké rozlohy. V pavilonech nejsou naopak výběhy tak prostorné, neboť jsou jejich rozměry limitovány velikostí daných staveb. Čistota a upravenost areálu Celý areál je dobře udržovaný a čistý. Trávníky kolem chodníků jsou upravené, stejně tak i odpočívadla a dětská hřiště. Při krajích stezek jsou pravidelně rozmístěné odpadkové koše, které nechybí ani na žádném odpočinkovém místě nebo v blízkosti pavilonů. Jednotlivé výběhy rovněž působí úhledným dojmem. Možnost občerstvení51 Jelikož

prohlídka

celého

areálu

zoologické

a

botanické

zahrady,

případně DinoParku, může návštěvníkům trvat i několik hodin, je pro ně možnost občerstvení prakticky nepostradatelná. A tak každá obchůzková trasa vede minimálně okolo jednoho občerstvovacího zařízení. Těch je v areálu celkem pět a jsou nekuřácká a bezbariérová. Ani jedna z restaurací nenabízí možnost platby stravenkami nebo platebními kartami. 49

ZOO Plzeň. Poslání ZOO [online]. 2013 [cit. 2013-03-24]. Dostupný z WWW: . 50 Kudy z nudy. Statek Lüftnerka - Zoologická a botanická zahrada města Plzně [online]. 2013 [cit. 2013-03-24]. Dostupný z WWW: . 51 Celý oddíl „Možnost občerstvení“ částečně inspirován z: ZOO Plzeň. Občerstvení [online]. 2013 [cit. 2013-03-24]. Dostupný z WWW: .

36

Největší z nich se nachází v blízkosti Madagaskarského pavilonu a prodejny Suvenýry u Lemura, které jsou situovány nedaleko hlavního vstupu do areálu. Restaurace nese název Kiboko a její interiér je zařízen v africkém stylu. Návštěvníci jsou obslouženi v rámci výdejního pultu s teplými chody i drobným občerstvením. Rodiny s dětmi jistě ocení, že je v blízkosti restaurace vybudováno dětské hřiště. V létě je otevřena i venkovní terasa. Celá restaurace včetně terasy pojme až 100 návštěvníků. Klasická česká jídla i minutky si mohou návštěvníci dopřát ve stylové hospodě na staročeském statku Lüftnerka (hospoda Na statku), který nalezneme v severozápadní části ZOO. Hospoda funguje jako klasická restaurace s obsluhou. Náleží k ní venkovní terasa. Vedle restaurace se rozkládá malá dětská kontaktní ZOO, kde si mohou ty nejmenší návštěvníci areálu pohladit domácí zvířata (na všech jiných místech ZOO je hlazení zvířat zakázáno). Pokud by se návštěvníkům zalíbily prostory restauračního zařízení, je možné jej využít pro konání společenských akcí nebo rautů.52 Menší pohoštění návštěvníci naleznou u výběhu tygrů pod statkem Lüftnerka v tzv. Sibiřském srubu. Dřevěný srub je dvoupatrový, má dvě venkovní terasy i vnitřní posezení s rychlým občerstvením. Horní část srubu je bezproblémově přístupná vozíčkářům. Nejstarší, a zároveň nejmenší občerstvení, které je včleněné do Tropického pavilonu při východních hranicích areálu, se jmenuje U terária. Nabízí široký sortiment rychlého občerstvení se zastřešeným venkovním posezením. Rozhodnou-li se návštěvníci pro prohlídku DinoParku, mohou využít služeb DinoCafé a DinoGrilu. Nápojové automaty jsou všudypřítomné v celém areálu ZOO. Od března do října je otevírací doba všech restauračních zařízení (s výjimkou DinoParku) shodná s otevírací dobou ZOO. Od dubna do října je v provozu i občerstvení v prostorách DinoParku. V zimním období jsou v ZOO otevřena pouze dvě restaurační zařízení, a to v přední a zadní části areálu od 10 do 16 h. Množství i kapacita občerstvení se zdá být dostačující. Nicméně nabízený sortiment by mohl být širší i vzhledem k tomu, že nejčastějšími návštěvníky ZOO jsou rodiny s dětmi, pro které smažené pokrmy, jako například langoše či hamburgery, nejsou nejvhodnější stravou. Cena jídel je poněkud vysoká. Možnost občerstvení chybí při jižních a severovýchodních hranicích areálu. 52

PisnerPubs. Restaurace Lüftnerka [online]. 2012 [cit. 2013-03-24]. Dostupný z WWW: .

37

Na následujícím obrázku (viz Obrázek 3) můžeme vidět rozmístění občerstvovacích zařízení v plzeňské ZOO. Obrázek 3: Možnost občerstvení ZOO Plzeň

Zdroj: ZOO Plzeň. Občerstvení [online]. 2013 [cit. 2013-03-24]. Dostupný z WWW: .

Služby Zoologická zahrada nabízí svým návštěvníkům velké množství služeb a celodenních programů, které jsou pro návštěvníky připraveny během celého roku. Upomínkové předměty, propagační materiály a publikace o plzeňské ZOO nebo dětské hračky si mohou návštěvníci koupit v prodejně Suvenýry u lemura, v blízkosti hlavního vchodu do areálu, případně u jednotlivých vstupních pokladen, kde je však sortiment značně omezen. Suvenýry a naučná DVD o dinosaurech jsou k zakoupení v DinoShopu v prostorách DinoParku. Vzpomínku na ZOO si mohou návštěvníci odnést také v podobě pamětních mincí, které jsou k dispozici v automatech rozmístěných po celém areálu. V době hlavní sezóny (duben–říjen) ZOO organizuje venkovní komentovaná krmení a prezentace zvířat, které probíhají za příznivého počasí zejména o víkendech a svátcích (v případě nepřízně počasí bývají krmení zrušena, popř. přeložena do interiéru některých pavilonů). V čase školních prázdnin se komentovaná krmení konají denně. Od úterý do neděle jsou připraveny také sokolnické ukázky. Krmení tučňáků, kajmanů, varanů nebo krokodýlů mohou návštěvníci zhlédnout po celý rok, tedy i mimo hlavní sezónu.53 Návštěvníci mohou zvířata krmit také sami, pokud využijí automatů s granulemi při jižních hranicích areálu. Krmení je však omezeno pouze 53

ZOO Plzeň. Komentované krmení [online]. 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupný z WWW: .

38

na ryby v uměle vytvořených potocích. Jiná zvířata návštěvníci v areálu sami krmit nesmějí. Pro nejmenší návštěvníky ZOO vybudovala několik dětských hřišť a vyhlídek a také hladící koutek (tzv. kontaktní ZOO) u staročeského statku Lüftnerka (viz oddíl „Možnost občerstvení“). Děti se mohou mimo jiné svézt na ponících, velbloudech nebo oslech. Vyjížďky jsou pořádány mimo areál ZOO. Rodiče si mohou pro své děti také vypůjčit golfky, a to u hlavního vstupu do areálu.54 Samozřejmostí jsou bezplatná sociální zařízení, jež jsou rovnoměrně rozmístěná po celém areálu. Cestu do zoologické zahrady i zpět si mohou návštěvníci zpestřit využitím služby ZOO vláček, který odjíždí osmkrát denně z Náměstí Republiky v červenci a v srpnu, v červnu a v září je vlak v provozu pouze o víkendech a svátcích. Trasa vlaku vede přes dvě zastávky (Lochotínská, Kaufland a Na Jánské) až k hlavnímu vstupu do ZOO a je zpoplatněna jednotnou sazbou 25 Kč za jízdu.55 Návštěvníci se mohou dobrovolně stát kmotrem libovolného zvířete v ZOO, a to díky tzv. adopci zvířat. V případě, že zájemce zaplatí poplatek, jehož výše se odvíjí od ročních nákladů na potravu pro zvíře, může být po dobu jednoho roku jeho kmotrem a využívat výhod s tímto statusem spojených (jedná se například o slevy na vstupném, volné vstupenky do areálu či zveřejnění jména na sponzorském panelu). Na zvířata mohou zájemci přispívat také finančními dary. Jejich jména jsou následně uveřejněna na internetových stránkách ZOO a ve výroční zprávě pro daný rok. 56 Množství nabízených služeb je opravdu úctyhodné. Jediné, co lze ZOO vytknout je poněkud malý počet odpočinkových míst a také nepřítomnost bankomatu alespoň u hlavního vchodu, neboť ten v dnešní době představuje v podobných areálech již standardní službu. Programy pro školy Podrobnější informace o zvířatech, rostlinách, horninách, ekosystémech, přírodě, ekologii nebo například podnebích se mohou žáci mateřských, základních, středních, vyšších odborných i vysokých škol dozvědět v rámci třiceti výukových programů, které jsou organizovány Sdružením přátel Zoologické a botanické zahrady města Plzně 54

ZOO Plzeň. Ostatní služby [online]. 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupný z WWW: . 55 ZOO Plzeň. ZOO vláček [online]. 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupný z WWW: . 56 ZOO Plzeň. Informace o adopci [online]. 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupný z WWW: .

39

v prostorách ZOO. Každý program trvá 60–90 minut. Školy, ale i běžní návštěvníci mohou rovněž využít skupinových prohlídek s průvodcem. 57 Speciální nabídka je pro školy přichystána v podobě tzv. školních permanentek, které školy zmocňují k třem stům jednorázových návštěv ZOO od října do dubna, z nichž minimálně padesát musí být uskutečněno v Akva-Teře. V rámci jedné přenosné permanentky mají školy předplaceny výukové programy nebo prohlídky s průvodcem, a to za cenu 2500 Kč pro mateřské školy a 3000 Kč pro základní a střední školy.58 Školy se mohou zúčastnit též různých soutěží a her. Pro děti jsou pořádány jarní a letní příměstské tábory nebo například rukodělné dílny.59 Personál Personál zoologické zahrady je oděn do pracovního oblečení hnědé, zelené či béžové barvy s označením „ZOO Plzeň“. Zaměstnanci se k návštěvníkům chovají zpravidla mile a snaží se jim vyjít vstříc. Internetové stránky Zoologická a botanická zahrada města Plzně provozuje přehledné internetové stránky, které nalezneme na adrese . Na úvodní straně najdeme stručné a užitečné informace ohledně návštěvy areálu, aniž bychom se kliknutím na odkaz museli přesunout do konkrétní sekce. Nechybí zde otevírací doba, ceník vstupného, mapa a poloha ZOO, budoucí akce nebo informace o počasí. Ve středu hlavní stránky se při každé aktualizaci objeví jiný obrázek zvířete, které mohou návštěvníci v ZOO zhlédnout. Snadné a rychlé nalezení požadované informace je umožněno díky poli „hledej“, do kterého je možné zadat hledaný pojem. Hledání konkrétní služby či informace přímo v prostorách areálu budoucímu návštěvníkovi ZOO usnadní mapa s vyznačením umístění dané služby, jež se ukáže v zápatí stránek. Stránkám dominuje neměnné záhlaví se zvířecím motivem a logem ZOO. Jsou vytvořeny v češtině, angličtině, němčině a francouzštině. Návštěvníky jistě překvapí zvuková kulisa, jež se automaticky zapne při otevření stránek a která pomocí zvířecích zvuků navozuje atmosféru ZOO. Stránky působí příjemným dojmem a jejich provedení je nápadité.

57

Iris. Nabízíme [online]. 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupný z WWW: . ZOO Plzeň Školní permanentka [online]. 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupný z WWW: . 59 ZOO Plzeň. Aktuality [online]. 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupný z WWW: . 58

40

3.1.2 Zoologická zahrada hlavního města Prahy Dostupnost ZOO Zoologická zahrada hlavního města Prahy se rozprostírá při březích řeky Vltavy ve čtvrti Troja v blízkosti hlavní pražské silniční tepny – ulice V Holešovičkách. Odtud se návštěvníci bez problémů dopraví k hlavnímu vchodu do areálu osobním vozem i městskou hromadnou dopravou (bus č. 112, 236), a to ulicemi Povltavská a Trojská (k severnímu vchodu do ZOO vedou ulice K Bohnicím a Pod Hrachovkou). Součástí pražské integrované dopravy je rovněž přívoz, který návštěvníky převeze přes Vltavu ze stanice „V Podbabě“ do stanice „Podhoří“, kolem které směřuje k areálu asfaltová pěší i cyklistická stezka (do ZOO je tedy možné vyrazit i na kole). Zahrada je dostupná také parníkem, který od konce března do konce října pravidelně vyplouvá z Rašínova nábřeží nebo z nábřeží Na Františku směrem k Troji a zpět. Z nábřeží Na Františku odjíždí parník třikrát denně od června do srpna, v květnu a v září je v provozu pouze o víkendech a svátcích. Z Rašínova nábřeží převeze parník návštěvníky třikrát denně i v květnu, o víkendech a svátcích navíc také v dubnu. Cena jednosměrné jízdenky se pohybuje od 120 Kč do 160 Kč za dospělou osobu. Plavba po Vltavě trvá přibližně hodinu a čtvrt.60 Příjezdové cesty do ZOO jsou v poměrně dobrém stavu, jejich šíře by však mohla být větší, neboť v některých pasážích se autobusy městské hromadné dopravy míjejí problematicky. Návštěvníci cestující do ZOO městskými autobusy jistě ocení umístění autobusových zastávek v bezprostřední blízkosti hlavního a severního vstupu do areálu. Exteriér areálu Celá zahrada je ohrazena převážně šedivým kovovým plotem, skrz který je možné pozorovat zvířata v přilehlých výbězích. Velkým lákadlem k návštěvě ZOO je například rozlehlý výběh zeber, antilop a žiraf při severozápadních hranicích areálu – tzv. Africká savana, který mohou kolemjdoucí spatřit právě díky mřížovému oplocení. Místy je však podbito dřevěnými deskami a prkny, která průhledu do areálu brání. Příjemným zjištěním je jistě fakt, že na plotu kolem areálu nejsou vyvěšeny žádné reklamní poutače, ale pouze malé tabule reprezentující hlavní a mediální sponzory ZOO u jednotlivých vstupů do areálu. 60

ZOO Praha. Parník [online]. 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupný z WWW: .

41

Označení areálu Návštěvníkům, směřující do zoologické zahrady osobním automobilem, usnadňují cestu modré dopravní tabule s označením „ZOO“ a také hojně se vyskytující hnědé naváděcí šipky s nápisem „ZOO Praha“ a symbolem slona na hlavním pražském tahu V Holešovičkách. Značení je rovněž přítomno při dalších velkých silnicích. Některé

cedule

informují

návštěvníky

o

vzdálenosti

areálu

(značka

„ZOO 1000 m“) nebo upozorňují na jednotlivá parkoviště a vchody do ZOO (červeno-bílé

naváděcí

šipky

„Vchod,

parking“

se

žlutohnědým

logem

„Prague ZOO Praha“). Značena je také cesta od přívozu směrem k jižnímu vchodu. Vzhledem k poloze zastávek městské hromadné dopravy (přímo u hlavního a severního vstupu) není třeba orientačního značení pro pěší. Parkovací plochy U každého vstupu do areálu (hlavní, jižní a severní) je situováno placené parkoviště určené výhradně pro osobní automobily návštěvníků ZOO. Naopak parkoviště u lávky nedaleko jižního vchodu je vyhrazeno především autobusům. Podél ulice U Trojského zámku v blízkosti hlavního vstupu se nachází bezplatná veřejná parkovací stání, jež nepatří k areálu ZOO, ale kde je možné také zanechat osobní automobil. Návštěvníci mohou využít služeb parkovišť v otevírací době ZOO a ještě hodinu po jejím uplynutí. Parkoviště u severního vchodu je v provozu pouze o víkendech, jižní parkoviště denně, obě však jen v době hlavní sezóny (od konce března do konce října). Na hlavním parkovišti (pod zámkem) lze parkovat celoročně. Parkovné činí 100 Kč/den pro osobní automobily, 300 Kč pro autobusy. Vjezd do parkovišť je přehrazen závorou, která se při příjezdu vozidla automaticky zdvihne. Pro výjezd si musí návštěvník zakoupit parkovací lístek na pokladně ZOO nebo v automatu přímo na parkovišti. Lístek přiloží ke snímači u závory na výjezdu a ta se opět automaticky zvedne. Na všech parkovištích pro osobní automobily vyjma hlavního jsou vymezena parkovací stání pro invalidy, a to klasickými dopravními značkami a znakem invalidního vozíku na vozovce. Přímo u hlavního vchodu je invalidům vyhrazeno přibližně sedm bezplatných míst, na jižním parkovišti pět a na severním čtyři placená stání. Kapacita parkovacích ploch se zdát být dostačující, ale při velké návštěvnosti v letních měsících je možné, že budou mít návštěvníci problém nalézt volná místa k zaparkování svých vozidel. Nejvíce parkovacích stání pro osobní vozy jsou návštěvníkům k dispozici na jižním parkovišti (až šest set míst), 42

severní a hlavní parkoviště pojmou každé přes sto vozidel. Vyjma severního parkoviště, které je písčité, až travnaté, mají parkovací plochy asfaltový povrch a jsou v dobrém stavu. Rozloha parkovišť není tak velká, aby bylo nutné označit stání pomocí orientačních tabulí. Rozmístění parkovišť kolem zahrady je limitováno domovskou zástavbou a areálem Trojského zámku. Kvůli jeho poloze v bezprostřední blízkosti východních hranic ZOO je tak parkoviště určené pro návštěvníky vstupující do ZOO hlavním vchodem paradoxně blíže jižnímu vstupu do zahrady. Vstupní prostory Pro vstup do zoologické zahrady mohou návštěvníci využít tři oficiální vchody na východní, jižní a severní straně areálu. Hlavním vchod při východních hranicích areálu je návštěvníkům zpřístupněn denně po celý rok. Jižní vstup je v hlavní sezóně otevřen též každý den. Severním vchodem mohou návštěvníci vstupovat do zahrady výhradně o víkendech v době hlavní sezóny. U každého vstupu do zahrady jsou návštěvníkům k dispozici úschovné boxy, ve kterých si mohou zanechat věci během své návštěvy, a také bezplatná sociální zařízení (vyjma severního vstupu). Díky tabulím s přehledným plánem zahrady, rozcestníkům a elektronickým dotykovým infokioskům se příchozí návštěvníci v areálu snadno zorientují. Za poplatek 5 Kč si mohou u vstupních pokladen také pořídit papírový orientační plánek ZOO. Všechny pokladny jsou vybaveny platebním terminálem pro platbu pomocí kreditních karet. U každé z nich je vyvěšen přehled vstupného, český a anglický návštěvní řád. Nechybí vyobrazení log hlavních a mediálních sponzorů ZOO. Na aktuální program v ZOO upozorňují malé informační panely. Nápoje a drobné občerstvení jsou k zakoupení v přilehlých stáncích a bistrech u jižního a severního vchodu. U hlavního vstupu se nacházejí dvě kryté restaurace s letní terasou. Návštěvníci dopravující se do ZOO na jízdním kole mohou své bicykly zanechat na vyhrazeném místě při hlavním a jižním vstupu (zámek na kolo je k zapůjčení na informační službě u hlavního vchodu). U každého vstupu se nachází východ s otočnou mříží. Vzhledem k tomu, že se u žádné z pokladen netvoří nadměrné fronty při koupi vstupenek, zdá se být velikost všech vstupních prostor uspokojivá. Každý návštěvník je povinen si zakoupit na pokladně vstupenku a následně ji vložit do turniketu, který jej vpustí do areálu. Jeden z turniketů je vždy uzpůsoben pro vstup návštěvníků s kočárky či invalidními vozíky. Vstupenka návštěvníka

43

opravňuje k jedné návštěvě ZOO (výjimku představuje několik druhů ročních permanentek). Hlavním vstupním prostorám dominuje mohutná ocelovo-skleněná konstrukce zdobená ptačími motivy, která vystupuje z nízké zděné žlutě omítnuté budovy. V té jsou umístěny tři pokladny, ostraha, sociální zařízení a informační služba, kde je možné zdarma získat drobné propagační materiály a informace o ZOO. Z tabulí stojících na cestě vedoucí k hlavním pokladnám lze rovněž vyčíst, co se v ZOO během posledních měsíců událo nebo co si nenechat v době hlavní či vedlejší sezóny ujít. U hlavního vchodu do areálu mohou návštěvníci využít různé doplňkové služby, jež u zbylých dvou vstupů k dispozici nejsou. Jedná se například o službu bezplatného zapůjčení kočárků, dětských trakařů či invalidních vozíků. V tomto místě sídlí rovněž zdravotnická služba. Můžeme zde nalézt také bankomat, dvě telefonní budky, vzdělávací centrum nebo prodejnu suvenýrů. Pod schody u hlavního vstupu je umístěna nástupní stanice ZOO vláčku, který návštěvníky sveze po jižní části areálu. Za vstupními turnikety (těch je u hlavního vstupu osm) lze přispět do malé kamenné kasičky na provoz zahrady. Jižní vchod do zahrady je tvořen dřevěnou budovou, jež je podstatně menší v porovnání s tou u hlavního vchodu. Návštěvníci zde vcházejí do areálu skrze jeden ze tří turniketů. Poblíž vstupu je možné si zakoupit v dřevěném kiosku drobné suvenýry a oblečení s logem ZOO. Víkendový vstup na severní straně zahrady představuje nevelký dřevěný stánek se dvěma pokladnami a třemi turnikety. V blízkosti tohoto vchodu se nachází nástupní stanice ZOO vláčku pro okružní jízdu severní částí areálu. Dispoziční řešení Zoologická zahrada hlavního města Prahy není rozčleněna do několika biogeografických oblastí, jako je tomu u plzeňské ZOO. Zdejší zvířecí expozice uspořádány dle řádů, čeledí a druhů zvířat nebo dle jejich výskytu v divoké přírodě. Najdeme zde například pavilon kočkovitých šelem, expozici horských kopytníků, pavilon tučňáků, ptačí mokřady, vodní svět a opičí ostrovy, indonéskou džungli, severský les apod. Vzhledem k velké rozloze zahrady jsou od sebe jednotlivé expozice poměrně vzdáleny. Návštěvníkům se tak může naskytnout pohled na lichá místa bez zvířecích výběhů. Stezky mezi výběhy a pavilony jsou dostatečně široké, s betonovým, 44

štěrkovým nebo dřevěným povrchem. Každý pavilon má vybudován bezbariérový přístup, a tak se do něj návštěvníci na invalidním vozíku nebo s kočárky bez komplikací dostanou.

Při

procházce

po

zahradě

si

mohou

návštěvníci

odpočinout

na lavičkách nebo piknikových místech, která jsou hojně rozmístěná u všech stezek. Nechybí ani možnost občerstvení. Orientační značení Při vstupu do zoologické zahrady můžeme zakoupit tištěný orientační plánek, který nás spolu s velkými plány ZOO, rozcestníky a naváděcími tabulemi nasměruje k jednotlivým výběhům a pavilonům. Rozcestníky jsou jednoduše provedené, jejich šipky jsou bílé, špičky pak žlutě nebo červeně zakončené. Žlutá barva značí cestu ke zvířecím výběhům a pavilonům, červená upozorňuje na služby (jako například sociální zařízení), východy ze ZOO a také na bezbariérové vstupy do pavilonů. Na každé šipce nechybí kresba zvířete v kruhu, které při zvolení dané cesty uvidíme. Značení je hojně rozmístěno při stezkách a na rozcestích, a tak se návštěvníci v areálu jednoduše orientují. Rozcestníky jsou však na některých místech rozbité a neupravené. Jejich provedení by mohlo být nápaditější. Nevýhodou pro návštěvníky, kteří mají na prohlídku zahrady omezený čas, je bezpochyby fakt, že v ZOO nejsou vyznačeny žádné obchůzkové trasy s různou časovou náročností (osm tipů na trasy nalezneme na interaktivní mapě na internetových stránkách ZOO v sekci procházka po ZOO, o mapě však většina návštěvníků neví). Prezentace zvířat Jednotlivé zvířecí výběhy jsou uspořádány, jak již bylo řečeno, dle druhu zvířat nebo jejich přirozeného výskytu. Zděné, dřevěné, drátěné či kovové oplocení je u jednotlivých výběhů voleno tak, aby zajistilo maximální bezpečnost návštěvníků. V pavilonech odděluje pozorovatele od zvířat nejčastěji sklo nebo dřevěné zábrany. Řadu ptáků je možné pozorovat přímo ve voliérách. Výběhy jsou co nejvíce přizpůsobeny podmínkám, ve kterých zvířata v divoké přírodě žijí. O zvířatech se návštěvníci dočtou na různorodých informačních cedulích umístěných u každého výběhu. U nejznámějších a velkých zvířat najdeme hnědé obdélníkové tabule nadepsané českým a latinským názvem zvířete. Následují informace o rozměrech zvířete, biotopu, ve kterém běžně žije, potravě a rozmnožování. Z cedule se dozvíme i zajímavosti o daném druhu. V zápatí je specifikován řád a čeleď, do které zvíře patří. Informace jsou přehledně uspořádané do malých odstavců. Vedle textu je 45

kresba zvířete. Stručné informace o daném druhu jsou uvedeny rovněž v anglickém, německém a ruském jazyce. Pod nimi nechybí vyobrazení oblasti výskytu druhu na malé světové mapě. Informační cedule u menších zvířat bývají zelené. Figuruje na nich i popis zvířete, ostatní informace jsou stručnější a jsou sepsány v jednom souvislém odstavci. U některých druhů se setkáme pouze s malým štítkem s českým a latinským názvem zvířete, případně jeho kresbou a délkou. Zvířata, která ZOO osobně pojmenovala (například jméno Aranka nese jeden z varanů komodských), mají rovněž jiné informační označení. Jejich cedule jsou bílé a spatříme na nich fotografii daného jedince. Informují o původu zvířete, jeho povaze a životě v ZOO. Zmiňují rovněž datum narození. V pavilonech s nočním osvětlením jsou popisky ke zvířatům podsvícené. Pro děti i dospělé jsou připraveny interaktivní a dotykové výukové panely, na kterých si mohou najít informace a zajímavosti o zvířatech sami. Hlasy některých zvířat je možné pustit na zvukových zařízeních. V některých pavilonech jsou k vidění krátké dokumentární firmy. Nejednotnost informačního značení je poněkud nepříjemná, neboť se návštěvníci musí v jednotlivých cedulích opakovaně zorientovat a ztrácí tím čas. O zvířatech je uvedeno různé množství informací, což může vyvolávat pocit, že některá z nich jsou druhořadá. Návštěvníci ale jistě ocení velké množství interaktivních tabulí, které návštěvu ZOO naopak zpestřují. Velikost výběhů Vzhledem k tomu, že se pražská zoologická zahrada rozkládá na ploše 60 hektarů, jsou zvířecí výběhy opravdu rozlehlé. Úctyhodnou velikost má například výběh zeber, antilop a pštrosů – tzv. Africká savana, který se rozprostírá při severozápadních hranicích areálu a jehož rozloha činí 5 hektarů. Výběhy v jednotlivých pavilonech jsou rovněž prostorné. Čistota a upravenost areálu Návštěvníky příjemně překvapí čistota a upravenost celého areálu. Všechny stezky i výběhy jsou udržované, klidové zóny uklizené. U cest a pavilonů nalezneme kromě klasických odpadkových košů i malé kontejnery na tříděný odpad. Pro kuřáky jsou u vstupů do některých pavilonů připraveny malé popelníky.

46

Možnost občerstvení61 Během procházky po zahradě se mohou návštěvníci občerstvit v mnoha restauracích, stáncích a u automatů s teplými a chlazenými nápoji a pochutinami. V areálu se nachází celkem čtyři restaurace a devět stánků s občerstvením. Všechna občerstvovací zařízení jsou bezbariérová a nekuřácká, s malými kouty vyhrazenými pro kuřáky. Platební karty ani stravenky nejsou přijímány v žádném z nich. Menu těchto zařízení je obvykle přeloženo do anglického a ruského jazyka. V každé restauraci si mohou návštěvníci nechat bezplatně ohřát stravu pro své děti. U hlavního vchodu je situována největší restaurace v areálu s názvem Oceán. Styl interiéru se odvíjí od názvu restaurace, a tak se zde setkáme s modrými malbami vln a akvárii. Restaurace funguje na principu výdejního pultu. Návštěvníci si mohou vybrat z několika menu. V létě je otevřena prostorná venkovní terasa s občerstvením a barem. Při jižních hranicích areálu u dolní stanice lanové dráhy mohou návštěvníci využít služeb restaurace Gaston. Jedná se o nejmladší kamennou restauraci v ZOO, kde si mohou návštěvníci vychutnat převážně řecké, balkánské, italské či mexické pokrmy v rámci stálého či denního menu. Vnitřní prostory restaurace jsou malé, s kamenným obložením, venku se uprostřed zeleně rozkládá rozlehlá letní terasa se slunečníky. V létě je k dispozici rovněž venkovní bar a gril. Poblíž restaurace je postaveno dětské hřiště. V severní části zahrady u horní stanice lanové dráhy je vybudována Černohouska Pizzeria Panino Nera. Jedná se o menší restauraci s venkovním posezením, ze kterého se návštěvníkům naskýtá pohled na historické jádro Prahy a jeho okolí. Návštěvníci jsou obslouženi v rámci výdejního pultu, jehož nabídka je poněkud omezená. Pro děti je u restaurace k dispozici malé hřiště. Poslední restaurace se nachází u západních hranic areálu a nese název Gočáry. Je vybudována v roubeném domku v barvách národní trikolory a má velice nápaditý interiér. Zde si mohou návštěvníci pochutnat zejména na tradičních jídlech české a moravské kuchyně. Nevelká venkovní terasa je pro návštěvníky zpřístupněna po celé léto.

61

Celý oddíl „Možnost občerstvení“ částečně inspirován z: ZOO Praha. Restaurace a občerstvení [online]. 2013 [cit. 2013-04-18]. Dostupný z WWW: .

47

Restaurace jsou otevřené po celou otevírací dobu ZOO. Stánkový prodej je pouze sezónní – mimo hlavní sezónu se otevírací doba stánků s občerstvením odvíjí od příznivého počasí. Vzhledem k rozloze areálu by mohl být počet občerstvovacích zařízení i jejich kapacita větší (například při severozápadních hranicích zahrady, kde je možnost občerstvení prakticky nulová). Šíře nabízeného sortimentu (i pro děti) je uspokojivá. Návštěvníci mohou bohužel narazit na odlišný přístup personálu k Čechům a cizincům, k nimž je obsluha vstřícnější. Nepříjemným faktem pro českého návštěvníka může být také upřednostnění cizojazyčných nabídek jídel před menu psanými v češtině. Cena jídel v jednotlivých občerstveních je velice vysoká. Služby Zoologická zahrada hlavního města Prahy pro své návštěvníky připravila nespočet služeb a programů, které jim zpříjemňují a zpestřují prohlídku ZOO. V areálu se nachází celkem pět obchodů se suvenýry, ve kterých si mohou návštěvníci pořídit zajímavé knihy, propagační materiály, hračky a upomínkové předměty s námětem ZOO. Jedná se o prodejny Galerie, Knihkupectví u Kotulů, Pavilon plyšáků, U Rozhledny a U Tapíra, z nichž poslední dvě jsou v provozu pouze v době hlavní sezóny. Nákupem drobných suvenýrů v jednom ze tří stánků „Pomáháme jim přežít“ návštěvníci přispějí na programy ochrany přírody. V Galerii minerálů a fosílií si mohou také zakoupit různé předměty a kameny. Návštěvníky jistě překvapí možnost nákupu sloního trusu ve stánku poblíž hlavního vchodu do zahrady. Pamětní mince s různými druhy zvířat jsou k zakoupení v automatech na několika místech v ZOO.62 Od června do srpna se mohou návštěvníci denně (s výjimkami) zúčastnit komentovaného krmení a cvičení zvířat, jež probíhá od 10 h do 15:30 h na třiadvaceti místech v ZOO, a to pouze za příznivého počasí. V dubnu, květnu a v září jsou komentovaná krmení organizována jen o víkendech a svátcích.63 Zoologická zahrada připravila pro děti také mnoho možností k hrám. V areálu je postaveno jedenáct dětských hřišť a také malá dětská ZOO, ve které mohou malí návštěvníci nakrmit a pohladit si některá domácí zvířata. Jedná se o jediné místo v ZOO, kde je umožněno vlastnoruční krmení zvířat. Po dětské ZOO sveze děti také 62

ZOO Praha. Suvenýry [online]. 2013 [cit. 2013-04-19]. Dostupný z WWW: . 63 ZOO Praha. Komentované krmení, cvičení [online]. 2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupný z WWW: .

48

malá tramvaj. Pro nejmenší návštěvníky ZOO jsou přichystány mimo jiné i vyjížďky na ponících, a to u dětské ZOO a obvykle také u horní stanice lanové dráhy. Zkameněliny v písku mohou děti objevovat na velkém pískovišti u výběhu horských kopytníků. Rodiče jistě ocení možnost bezplatného zapůjčení dětských kočárků a trakařů nebo možnost využití přebalovacích pultů, jež jsou umístěny v každém sociálním zařízení. Návštěvníci si mohou zpříjemnit prohlídku zahrady jízdou vyhlídkovým vláčkem. Za jednu ze dvou okružních tras, jež je zavedou do jižní nebo severní části zahrady, zaplatí dospělí 30 Kč, děti do 15 let a ZTP 20 Kč. Pro děti do 2 let je jízda zdarma. Vláček je v provozu denně v hlavní sezóně, mimo ni jsou jízdy organizovány výhradně za pěkného počasí. 64 Cestu ze severní do jižní části a naopak si mohou za 20 Kč návštěvníci zkrátit využitím lanové dráhy, jejíž provozní doba je od konce března do začátku listopadu. Pro návštěvníky jsou zdarma k dispozici také úschovné boxy u všech vstupů do ZOO, služba zapůjčení invalidního vozíku (u hlavního vchodu), wifi připojení ve dvou pavilonech v ZOO, elektronické dotykové infokiosky, bankomat, tři telefonní budky a sociální zařízení. V případě zájmu se mohou návštěvníci zúčastnit některých zážitkových programů, které ZOO nabízí. Jedná se například o program „Chovatelem na 1 den“, v rámci kterého mohou nahlédnout do zákulisí ZOO a vyzkoušet si na vlastní kůži péči o exotická zvířata a šelmy. V rámci zážitku „Program se zvířetem“ je návštěvníkům umožněn přímý kontakt s některými druhy zvířat. Pro své děti mohou rodiče rovněž zorganizovat narozeninovou oslavu v ZOO. Pro opravdové milovníky zvířat ZOO připravila možnost konání svatebního obřadu v areálu zahrady.65 ZOO umožňuje přispět na chov zvířat a provoz areálu také formou finančních příspěvků či adopcí konkrétního zvířete. V případě finančního daru je jméno sponzora zveřejněno u výběhu daného zvířete. Po úhradě ročního poplatku se může zájemce stát rovněž adoptivním rodičem zvířete. Jeho jméno je následně také umístěno u výběhu

64

ZOO Praha. Vláček [online]. 2013 [cit. 2013-04-19]. Dostupný z WWW: . 65 ZOO Praha. Zážitkové programy [online]. 2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupný z WWW: .

49

podporovaného zvířete. Adoptivní rodič může mimo to využívat určitých benefitů – získá například jednorázovou volnou rodinnou vstupenku do ZOO.66 Programy pro školy Pro žáky mateřských, základních a středních škol Zoologická zahrada hlavního města Prahy pravidelně organizuje výukové programy, jež je vzdělávají v oblasti života zvířat a etologie. Školy si mohou vybírat mezi třiadvaceti výukovými programy, které trvají 45–90 minut. Jsou pro ně rovněž přichystány různě zaměřené devadesátiminutové komentované prohlídky s průvodcem. V rámci doplňkových programů ZOO školám nabízí také semináře pro učitele, pracovní listy pro žáky nebo zapůjčení učitelských balíčků, které obsahují nejen pracovní listy, ale i ukázky přírodnin a různé modely zvířat a hornin. 67 ZOO mimo jiné pravidelně vypisuje soutěže pro školní skupiny v rámci projektů na ochranu volně žijících zvířat68, nechybí ani znalostní a výtvarné soutěže. Nejenom školy, ale i mladí či dospělí zájemci se mohou zúčastnit jednodenních či vícedenních výukových kurzů v tzv. zooškole. 69 Děti se mohou rovněž zapsat do zookroužku, ve kterém se během devadesátiminutových setkání naučí, jak funguje příroda, ekosystémy a podívají se do zákulisí ZOO i mimo něj.70 Personál Personál zoologické zahrady od návštěvníků odlišuje pracovní oblečení s logem nebo názvem „ZOO Praha“. Oděvy zaměstnanců nemají jednotné barevné provedení, ani označení. Personál je většinou příjemný a vstřícný. Jak již však bylo zmíněno, návštěvníky může nemile překvapit odlišný přístup obsluhy k Čechům a cizincům zejména v restauračních zařízeních. Internetové stránky Podrobné informace týkající se Zoologické zahrady hlavního města Prahy jsou zveřejněny na jejích internetových stránkách . Titulní strana obsahuje přehledné rozhraní, díky kterému návštěvníci snadno naleznou požadovanou informaci. Nejužitečnější je pro návštěvníky bezpochyby sekce „Před návštěvou“, 66

ZOO Praha. Základní informace [online]. 2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupný z WWW: . 67 ZOO Praha. Nabídka školám [online]. 2013 [cit. 2013-04-19]. Dostupný z WWW: . 68 ZOO Praha. MAYDAY 2013 – Pomáháme jim přežít [online]. 2013 [cit. 2013-04-19]. Dostupný z WWW: . 69 ZOO Praha. Zooškola [online]. 2013 [cit. 2013-04-19]. Dostupný z WWW: . 70 ZOO Praha. Zookroužek [online]. 2013 [cit. 2013-04-19]. Dostupný z WWW: .

50

jež shrnuje údaje o vstupném, otevírací době, službách a dopravě do ZOO. Nalezneme v ní také návštěvní řád a mapu zahrady. Na úvodní straně dále nechybí aktuality, novinky o zvířatech, kalendář akcí nebo fotogalerie. Záhlaví s pohybujícím se obrázkem geparda či tučňáka spolu se zvukovou kulisou návštěvníky určitě zaujme. Veškeré informace jsou na stránkách k dispozici též v anglickém jazyce. Provedení stránek je originální a poutavé.

3.1.3 Výsledek vlastního terénního průzkumu Sečtením bodů, které jsem přidělila posuzovaným kritériím, a jejich vynásobením přiřazenými vahami jsem získala konečné bodové hodnocení prostředí zoologické zahrady v Plzni a v Praze. Výsledek vlastního terénního průzkumu je zajisté ovlivněn vahami jednotlivých kritérií. Nejvyšší váhu v párovém porovnávání jsem přiřadila čistotě a upravenosti areálu. Jelikož návštěvníci tráví v zoologické zahradě i několik hodin a často se jedná o rodiny s dětmi, je důležitost tohoto kritéria opravdu nezanedbatelná. Prohlídka znečištěného a neupraveného areálu by jistě nebyla pro žádného z návštěvníků příjemná a do ZOO by se již opakovaně nevrátil. Dalším váhově významným kritériem je dle mého názoru dispoziční řešení. Díky vhodnému členění areálu například dle světových kontinentů si mohou návštěvníci představit, jak vypadá příroda dané oblasti. Dostupnost či orientační značení považuji rovněž za jedny z klíčových kritérií. Pro návštěvníky je dostupnost ZOO rozhodující, neboť řada z nich se dopravuje do areálu městskou hromadnou dopravou. Je-li zoologická zahrada situována na okraji města mimo dosah integrované dopravy, mohou mít někteří návštěvníci problém se do areálu dopravit a následně mohou přehodnotit svůj záměr navštívit ZOO. Snadná orientace po areálu je pro návštěvníky také důležitá, protože rozhoduje o tom, zda pro ně bude prohlídka zahrady příjemná či nikoliv. Ve špatně označeném areálu mohou mít návštěvníci potíže s nalezením výběhů se zvířaty, která chtějí vidět.

51

Následující tabulka (viz Tabulka 4) shrnuje mé subjektivní bodové hodnocení zvolených kritérií a zobrazuje celkový výsledek mého vlastního terénního průzkumu. Tabulka 4: Bodové hodnocení zkoumaných kritérií71

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

KRITÉRIUM

Váha

Dostupnost Exteriér areálu Označení areálu Parkovací plochy Vstupní prostory Dispoziční řešení Orientační značení Prezentace zvířat Velikost výběhů Čistota a upravenost areálu Možnost občerstvení Služby Programy pro školy Personál Internetové stránky

11 1 7 7 1 6

ZOO Plzeň Výsledné Známka hodnocení 4 44 4 4 3 21 3 21 2 2 5 30

ZOO Praha Výsledné Známka hodnocení 5 55 4 4 4 28 3 21 4 4 3 18

11

5

55

3

33

14 9

4 3

56 27

4 5

56 45

13

5

65

5

65

10

5

50

4

40

7

4

28

5

35

1

4

4

4

4

3

4

12

4

12

4

4

16

5

20

CELKEM

435

CELKEM

440

Zdroj: Vlastní zpracování.

Výsledek průzkumu Výsledek mého terénního průzkumu je poněkud překvapující, neboť obě zoologické zahrady získaly téměř stejný počet bodů. Vítězství patří Zoologické zahradě hlavního města Prahy, již jsem ohodnotila 440 body. Bodové hodnocení Zoologické a botanické zahrady města Plzně se však příliš neliší, neboť ZOO obdržela 435 bodů. Zatímco pražská zoologická zahrada získala prvenství v pěti z patnácti hodnocených kritérií, plzeňský areál překonal pražský pouze ve třech ohledech. Zbylých sedm kritérií bylo ohodnoceno shodnou známkou.

71

Tučně je v tabulce zvýrazněno výsledné hodnocení areálu, který byl v daném kritériu lepší. Červená barva značí nejhorší přidělenou známku.

52

Silné stránky ZOO Praha Na pražské zoologické zahradě jsem velice ocenila její dostupnost, neboť se do ní lze bezproblémově dopravit jak městskou hromadnou dopravou, tak automobilem (zastávka MHD je přímo u hlavního a severního vchodu do areálu). Plzeňská ZOO je rovněž dobře dostupná městskou integrovanou dopravou, jejíž zastávky však nejsou umístěny v bezprostřední blízkosti areálu, ale cca 5 minut pěšky od něj. Dalším kritériem, které jsem významně lépe ohodnotila v pražské ZOO, je velikost výběhů. Pražská zoologická zahrada díky své rozloze 60 hektarů disponuje prostornými výběhy, které v plzeňském areálu v některých případech chybí. Rozloha plzeňské ZOO je však oproti té pražské třetinová, tudíž v ní ani není možné tak rozlehlé výběhy vybudovat. Plný počet bodů jsem udělila pražské ZOO rovněž v případě služeb, neboť je jejich nabídka ve srovnání s plzeňskou ZOO pestřejší. Návštěvníci jistě ocení možnost úschovy věcí v úložných boxech, přítomnost bankomatu, elektronických dotykových infokiosků nebo například wifi připojení v některých pavilonech. Tyto služby v plzeňském areálu chybí. Lepší bodové hodnocení získal pražský areál také v případě označení. Návštěvníky k ZOO nasměrují dopravní značky, jež jsou hojně rozmístěné podél příjezdových cest. U plzeňské ZOO by mohla být četnost směrových ukazatelů vyšší. Silnou stránkou pražské ZOO jsou bezpochyby i internetové stránky, jež jsou nápadité a členěné do přehledných sekcí, díky kterým je velice snadné vyhledat požadovanou informaci, což je na internetových stránkách plzeňské zoologické zahrady obtížnější. Silné stránky ZOO Plzeň Plzeňská zoologická zahrada překonala pražský areál také v několika ohledech. Jedná se zejména o dispoziční řešení. Plzeňský areál, jak již bylo zmíněno, je členěn do několika biogeografických celků, které reprezentují jednotlivé kontinenty. Díky tomu si návštěvník snadno představí reálnou podobu dané světové oblasti, což v pražské ZOO příliš nelze. Jakožto návštěvníka mě příjemně překvapilo nápadité a přehledné orientační značení se zakreslením obchůzkových tras. Ty přímo v pražském areálu vyznačené

53

nejsou. Orientační ukazatele v pražské ZOO jsou na některých místech poškozené a jejich provedení není ve srovnání s plzeňskou ZOO tak kvalitní. Četnost občerstvení v plzeňském areálu se mi oproti pražské ZOO zdála uspokojivější. I když možnost stravování chybí v plzeňské ZOO při jižních a severovýchodních hranicích areálu, vzdálenost mezi jednotlivými občerstvovacími zařízeními je kratší než v případě pražské ZOO. Slabé stránky areálů Při návštěvě zmíněných areálů jsem však zjistila také jisté nedostatky. Obě zoologické zahrady by mohly bezpochyby rozšířit parkovací plochy, jejichž kapacita může být při vysoké návštěvnosti v letních měsících nedostačující. Pražská ZOO by měla zlepšit kvalitu orientačního značení. Plzeňskému areálu by naopak slušely nové vstupní prostory, neboť jsou poměrně malé a nevzhledné. Vstup do plzeňského areálu byl jako jediný ohodnocen známkou 2, což představuje nejnižší hodnocení mezi všemi posuzovanými kritérii u obou ZOO. Shrnutí výsledků Obecně lze říci, že každá zoologická zahrada vyniká v určitých ohledech. Pražská ZOO nabízí svým návštěvníkům více služeb a díky větším finančním možnostem je lépe vybavena (na mysli mám zejména nové prostorné pavilony, elektronické dotykové infokiosky, interaktivní tabule, možnost zhlédnutí krátkých dokumentárních filmů apod.). Plzeňská ZOO vyniká naopak v detailech, které návštěvníkům zpříjemňují prohlídku areálu, ať se jedná o dispoziční řešení, vyznačené obchůzkové trasy, orientační značení či prezentaci zvířat. Díky propojení s botanickou zahradou a většímu množství zeleně návštěvníkovi připadá, jakoby se procházel velkým přírodním parkem a ne uměle vytvořeným areálem. Proto, i přes nižší bodové ohodnocení, je pro mě tato ZOO paradoxně favoritem.

54

Následující graf (viz Graf 4) zobrazuje mé subjektivní bodové hodnocení zvolených kritérií po vynásobení známek příslušnými vahami. Graf 4: Výsledné bodové hodnocení zkoumaných kritérií ZOO Plzeň ZOO Praha

80 70 60 50 40 30 20 10 0

Zdroj: Vlastní zpracování.

3.2 Posouzení na základně marketingového průzkumu Marketingový průzkum, který představuje moji druhou zvolenou metodu pro posouzení prostředí zoologické zahrady v Plzni a v Praze, jsem provedla prostřednictvím dotazníkového šetření. Dotazník byl vytvořen dle metody Osgoodova sémantického diferenciálu (viz Příloha 2). V obou zahradách jsem návštěvníkům osobně pokládala patnáct zvolených otázek. Ty byly vybrány tak, aby co nejvíce vystihly spokojenost respondentů s prostředím a službami dané ZOO. Ke každé otázce byly přiřazeny dvě extrémní odpovědi (negativní a pozitivní). Návštěvníci odpovídali na otázky zvolením číslice na pětistupňové hodnotící škále (od -2 do 2, kde 0 představuje neutrální postoj), která podle nich nejvíce odpovídala skutečnosti pro dané kritérium. Dotazníkové šetření jsem rovněž uskutečnila i elektronickou formou. Online dotazník vyplňovali pouze Ti respondenti, od jejichž návštěvy ZOO neuplynul více než jeden rok. Účelem dotazníku bylo zjištění silných a slabých stránek obou ZOO, ale také nalezení kritérií, u kterých se odpovědi respondentů nejvíce odlišovaly. Jelikož

55

se odpovědi respondentů dotazovaných v ZOO a prostřednictvím elektronického dotazníku významně lišily, vyhodnotila jsem obě dotazníkové šetření zvlášť.

3.2.1 Výsledek osobního dotazníkového šetření Při osobním marketingovém průzkumu, který jsem uskutečnila přímo v areálech obou zahrad, bylo dotazováno celkem 42 respondentů (v každé ZOO 21 osob). Snažila jsem se oslovit co nejširší věkové spektrum návštěvníků, a tak se věk respondentů pohybuje od 15 do 71 let. Dotazování jsem provedla vždy odpoledne během pracovního dne. V následující tabulce (viz Tabulka 5) nalezneme průměrné bodové hodnocení jednotlivých kritérií návštěvníky, které jsem oslovila v zoologických zahradách. Rozdíl ve vnímání daných hledisek respondenty je vyjádřen ve sloupci „Emocionální deficit“. Tabulka 5: Vyhodnocení osobního dotazování v zoologické zahradě v Plzni a v Praze72 OTÁZKA 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

Dostupnost ZOO (špatná x vynikající) Označení areálu (žádné x výborné) Kapacita parkovacích ploch (nedostačující x dostačující) Vstupné (příliš vysoké x nízké) Otevírací doba (příliš krátká x optimální) Počet druhů zvířat (nízký x vysoký) Vzdálenost výběhů a pavilonů (příliš velká x krátká) Informace o zvířatech u výběhů (příliš stručné x obsáhlé) Orientace po areálu (špatná x výborná) Čistota a upravenost areálu (velmi špatná x vynikající) Počet občerstvovacích míst (příliš nízký x dostačující) Počet odpočinkových (nedostačující x dostačující) Personál (nepříjemný x velmi příjemný) Propagace ZOO (žádná x kvalitní) Rozvoj ZOO (žádný x znatelný)

Průměrná hodnota Emocionální ZOO ZOO deficit Plzeň Praha 1,05 0,05 1,10 1,38 0,14 1,52 1,24 0,57 2,00 1,71

0,95 0,43 1,67 1,71

0,29 0,14 0,33 0,00

1,14

0,95

0,19

0,86

0,81

0,05

1,67

1,33

0,34

1,76

1,57

0,19

1,67

1,71

0,04

1,76 1,38 0,57 1,71

1,81 1,38 1,57 1,86

0,05 0,00 1,00 0,15

Zdroj: Vlastní zpracování.

72

Tučně je v tabulce zvýrazněno průměrné bodové hodnocení areálu, který byl v daném kritériu lepší. Tučné červené hodnoty reprezentují extrémy v hodnocení. Zelená barva značí největší rozdíly v názorech respondentů. Červené značení ve sloupci emocionální deficit představuje shodné názory dotazovaných v daných kritériích u obou areálů.

56

Výsledky šetření Výsledky mého průzkumu ukazují, že návštěvníci vnímají lépe prostředí Zoologické a botanické zahrady města Plzně, kterou ohodnotili kladněji celkem v osmi z patnácti kritérií. Zoologická zahrada hlavního města Prahy plzeňský areál také předčila, a to v pěti ohledech. Hodnocení dotazovaných se shodovala pouze u dvou kritérií – počtu druhů zvířat a personálu. Průměrný počet bodů, který respondenti přiřadili jednotlivým kritériím, byl u plzeňské ZOO 1,37, u pražské 1,35. Lepší hodnocení ZOO Plzeň Na plzeňské zoologické zahradě dotazovaní nejvíce ocenili její otevírací dobu, které všichni shodně přidělili plný počet bodů. Zatímco nejdelší otevírací doba pražského areálu je od 9h do 19 h (a to jen v letních měsících), plzeňský areál je v hlavní sezóně (od dubna do října) otevřen od 8 h do 19 h. Významně kladněji hodnotili respondenti u plzeňské ZOO ve srovnání s tou pražskou také orientaci po areálu a kapacitu parkovacích ploch. Nepatrně lepší hodnocení získal plzeňský areál u vzdálenosti jednotlivých výběhů a pavilonů, čistoty a upravenosti areálu, jeho označení, výše vstupného a informací o zvířatech u jednotlivých výběhů. Lepší hodnocení ZOO Praha Na pražské zoologické zahradě dotazovaní z patnácti posuzovaných kritérií nejlépe hodnotili její rozvoj (ten získal celkově druhý největší počet bodů – 1,86). Oproti plzeňské ZOO návštěvníci pražského areálu více ocenili také jeho dostupnost, počet občerstvovacích a odpočinkových míst a propagaci. Pražská ZOO však v těchto kritériích zvítězila jen s minimálním bodovým rozdílem. Emocionální deficit Markantní rozdíl v názoru respondentů vyvstal pouze u jediného kritéria – propagace ZOO, kterou, jak již bylo zmíněno, dotazovaní hodnotili významně lépe u pražské zoologické zahrady (emocionální deficit činil 1 bod). Mírný rozdíl v průměrném hodnocení respondenty se vyskytoval u dalších tří kritérií – orientace po areálu, otevírací doby a kapacity parkovacích ploch (emocionální deficit byl v rozmezí od 0,29 do 0,34 bodu). V těchto ohledech byla vždy kladněji vnímána plzeňská ZOO. Ve zbylých deseti kritériích se odpovědi respondentů lišily téměř jen setinami bodů. 57

Nejhůře ohodnocené kritérium Nejméně byli respondenti u obou zoologických zahrad spokojeni s výší vstupného, které činí v případě dospělé osoby 200 Kč u pražské ZOO, 120 Kč u plzeňské. Ne zcela pozitivní hodnocení získala také propagace plzeňského areálu. Shrnutí výsledků Celkově lze konstatovat, že dotazovaní vnímají prostředí obou zoologických zahrad velice příznivě, neboť výsledné průměrné hodnocení jednotlivých kritérií bylo vždy kladné (nabylo pokaždé hodnot větších než 0). Deset z patnácti kritérií bylo respondenty v obou zoologických zahradách ohodnoceno více než 1 bodem (z toho šest více než 1,5 body), což svědčí o velké spokojenosti návštěvníků s areály. Rozdíl ve vnímání jednotlivých kritérií respondenty byl u obou ZOO zpravidla zanedbatelný. Z toho vyplývá, že spokojenost návštěvníků s areály je přibližně stejná. Nuance mezi průměrnými odpověďmi návštěvníků v obou zoologických zahradách znázorňuje následující graf (viz Graf 5). Graf 5: Vyhodnocení osobního dotazování v zoologické zahradě v Plzni a v Praze 0

ZOO Plzeň ZOO Praha

0,5

1

1,5

2

Dostupnost ZOO Označení areálu Kapacita parkovacích ploch Vstupné Otevírací doba Počet druhů zvířat Vzdálenost výběhů a pavilonů Informace o zvířatech u výběhů Orientace po areálu Čistota a upravenost areálu Počet občerstvovacích míst Počet odpočinkových míst Personál Propagace ZOO Rozvoj ZOO

Zdroj: Vlastní zpracování.

58

3.2.2 Výsledek elektronického dotazníkového šetření Osobní dotazování respondentů přímo v obou zoologických zahradách jsem doplnila online dotazníkovým šetřením. Dotazník v elektronické formě vyplnilo celkem 93 osob, které navštívili jednu z vybraných zoologických zahrad v časovém horizontu ne delším než jeden rok. Jelikož pocházím z Plzně, dotazovanými byli převážně plzeňští obyvatelé. Proto je vzorek respondentů u plzeňské ZOO ve srovnání s pražským areálem podstatně větší (58 z celkových 93 respondentů vyplnilo dotazník k plzeňské zoologické

zahradě).

Dotazník

byl

rozesílán

formou

internetového

odkazu

prostřednictvím emailu a sociální sítě. Právě díky šíření dotazníku pomocí sociální sítě Facebook, jejíž uživatelé jsou zpravidla studenti, je průměrný věk respondentů poměrně nízký (27,36 let u plzeňské ZOO, 23,4 let u pražské ZOO). Věková struktura respondentů tohoto dotazníku je zajisté ovlivněna i faktem, že nejvíce uživatelů internetu v České republice je ve věku 35–44 let.73 Mým původním záměrem bylo vyhodnotit obě dotazníková šetření společně, neboť jsem předpokládala, že názory respondentů nebudou příliš ovlivněny formou dotazování. Výsledky obou šetření však ukázaly, že odpovědi respondentů osobního a elektronického dotazníku se značně liší, a nelze je tudíž vyhodnotit dohromady.

73

NetMonitor. Výzkum sociodemografie návštěvníků internetu v České republice [online]. 2013 [cit. 2013-05-03]. Dostupný z WWW: .

59

V následující tabulce (viz Tabulka 6) je vypsán průměrný počet bodů, které respondenti v elektronickém dotazníku přidělili jednotlivým kritériím. Sloupec „Emocionální deficit“ popisuje, o kolik bodů se odpovědi dotazovaných u každé otázky lišily. Tabulka 6: Vyhodnocení online dotazování74 OTÁZKA 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

Dostupnost ZOO (špatná x vynikající) Označení areálu (žádné x výborné) Kapacita parkovacích ploch (nedostačující x dostačující) Vstupné (příliš vysoké x nízké) Otevírací doba (příliš krátká x optimální) Počet druhů zvířat (nízký x vysoký) Vzdálenost výběhů a pavilonů (příliš velká x krátká) Informace o zvířatech u výběhů (příliš stručné x obsáhlé) Orientace po areálu (špatná x výborná) Čistota a upravenost areálu (velmi špatná x vynikající) Počet občerstvovacích míst (příliš nízký x dostačující) Počet odpočinkových (nedostačující x dostačující) Personál (nepříjemný x velmi příjemný) Propagace ZOO (žádná x kvalitní) Rozvoj ZOO (žádný x znatelný)

Průměrná hodnota Emocionální deficit ZOO Plzeň ZOO Praha 0,63 0,20 0,83 0,79 0,15 0,94 0,55 0,12

0,40 -0,34

0,15 0,46

1,36 1,28

1,03 1,60

0,33 0,32

0,69

0,37

0,32

1,17 1,34

1,34 0,91

0,17 0,43

1,28

1,06

0,22

1,07

1,17

0,10

0,64 0,67 1,33 0,29

0,69 0,57 1,23 1,11

0,05 0,10 0,10 0,82

Zdroj: Vlastní zpracování.

Výsledek šetření Z výsledků online dotazování je patrné, že respondenti vnímají lépe prostředí Zoologické a botanické zahrady města Plzně. Více bodů přidělili plzeňské ZOO celkem v devíti ohledech z patnácti. U pražské zoologické zahrady byli dotazovaní více spokojeni celkem s šesti kritérii. Výsledná hodnocení respondentů se ani v jedné z posuzovaných kategorií neshodovala. Průměrný počet bodů, kterými dotazovaní ohodnotili jednotlivá kritéria, byl u plzeňského areálu 0,89, u pražského 0,84.

74

Tučně je v tabulce zvýrazněno průměrné bodové hodnocení areálu, který byl v daném kritériu lepší. Tučné červené hodnoty reprezentují extrémy v hodnocení. Zelená barva značí největší rozdíly v názorech respondentů.

60

Lepší hodnocení ZOO Plzeň Na plzeňské ZOO návštěvníci opět nejvíce ocenili její dlouhou otevírací dobu (získala 1,36 bodů), ale téměř shodně hodnotili rovněž orientaci po areálu, jeho čistotu a upravenost a překvapivě také jeho propagaci. V těchto kategoriích (vyjma propagace) plzeňský areál vždy zvítězil s mírným bodovým rozdílem. Plzeňská ZOO si připsala vítězství rovněž u dostupnosti, vzdálenosti jednotlivých výběhů, personálu, kapacity parkovacích ploch a výše vstupného. U těchto kritérií byl však bodový náskok plzeňského areálu téměř neznatelný. Lepší hodnocení ZOO Praha Největší průměrný počet bodů v celém online dotazníkovém šetření přidělili respondenti počtu druhů zvířat v pražské zoologické zahradě (1,6 bodu). Významně lepší hodnocení získala pražská ZOO v případě rozvoje. Návštěvníci mírně lépe ocenili u pražského areálu ve srovnání s plzeňskou ZOO také

informace

o

zvířatech

u

jednotlivých

výběhů,

počet

občerstvovacích

a odpočinkových míst a označení areálu. Emocionální deficit Velký rozdíl v odpovědích respondentů byl viditelný pouze u jednoho kritéria – rozvoje ZOO (emocionální deficit činil 0,82 bodu), který byl lépe hodnocen u pražského areálu. Hodnocení dotazovaných se znatelně odlišovalo také v dalších dvou ohledech – vstupného a orientaci po areálu (emocionální deficit byl u těchto kritérií 0,46 a 0,43 bodu). V těchto kategoriích zvítězila vždy plzeňská ZOO U zbylých dvanácti kritérií byl rozdíl v průměrném počtu přidělených bodů menší než 0,33. Nejhůře hodnocené kritérium U obou zoologických zahrad to byla výše vstupného, se kterou byli návštěvníci nejméně spokojeni. Jedná se o jediné kritérium, jehož průměrné hodnocení nabylo záporné hodnoty (ale pouze v případě pražské ZOO), což svědčí o opravdu velké nespokojenosti respondentů s cenou vstupenky.

61

Shrnutí výsledků Obecně lze říci, že respondenti online dotazníku jsou stejně jako dotazovaní návštěvníci přímo v ZOO spokojeni s prostředím i službami obou zoologických zahrad, neboť byla jejich výsledná průměrná hodnocení jednotlivých kritérií (vyjma vstupného) vždy na pravé straně hodnotící bipolární stupnice. Oproti výsledkům osobního dotazování však nebyly odpovědi respondentů online dotazníku tak kladné. Pouze šesti kritériím dotazovaní přiřadili u obou ZOO více než 1 bod. Žádné kritérium nebylo u obou areálů zároveň ohodnoceno více jak 1,5 body, což je ve srovnání s výsledky osobního dotazování, kde více jak 1,5 bodu u obou ZOO získalo šest kritérií, poměrně velký rozdíl. Odchylky mezi průměrnými odpověďmi byly u online dotazníku větší než u osobního dotazníkového šetření, přesto byly většinou marginální. Výsledné méně pozitivní vnímání prostředí zoologických zahrad respondenty elektronického dotazníku je možné přikládat faktu, že od návštěvy dotazovaných v ZOO uplynula určitá doba, a tak si některé skutečnosti již přesně nevybavují. To může zapříčinit i jejich skeptický přístup k udělení maximálního počtu bodů (ten udělili respondenti online dotazníku v daleko méně případech než dotazovaní v ZOO). Odchylky mezi výsledným průměrným bodovým hodnocením jednotlivých kritérií u obou zoologických zahrad ukazuje následující graf (viz Graf 6). Graf 6: Vyhodnocení online dotazování -0,5

ZOO Plzeň ZOO Praha

0

0,5

1

1,5

2

Dostupnost ZOO Označení areálu Kapacita parkovacích ploch Vstupné Otevírací doba Počet druhů zvířat Vzdálenost výběhů a pavilonů Informace o zvířatech u výběhů Orientace po areálu Čistota a upravenost areálu Počet občerstvovacích míst Počet odpočinkových míst Personál Propagace ZOO Rozvoj ZOO

Zdroj: Vlastní zpracování.

62

3.3 Závěrečné porovnání a doporučení změn Analýzu prostředí zoologické zahrady v Plzni a v Praze jsem provedla na základě vlastního terénního a marketingového průzkumu. Šetření dopadla pro obě zoologické zahrady uspokojivě, neboť jejich výsledky byly ve většině případů velmi pozitivní. Vlastní terénní průzkum Můj vlastní terénní průzkum nepřinesl jednoznačnou odpověď na otázku, která ze zoologických zahrad má v rámci zvolených kritérií příjemnější prostředí, protože konečné bodové hodnocení obou areálu se lišilo pouze o 5 bodů. Hodnocení pražské zoologické zahrady tak bylo lepší jen o 1 % než u plzeňské ZOO, což představuje opravdu minimální rozdíl. Na pražské ZOO jsem nejvíce ocenila její dostupnost, velikost výběhů zvířat, čistotu, upravenost areálu a internetové stránky. U plzeňského areálu jsem plný počet bodů přiřadila dispozičnímu řešení, orientačnímu značení, čistotě a upravenosti areálu, ale také možnosti občerstvení. Nejméně body jsem u pražské ZOO ohodnotila výši vstupného, zatímco u té plzeňské vstupní prostory. Marketingový průzkum Marketingový průzkum, který byl rozdělen na dvě části (osobní dotazování a elektronický dotazník), naopak ukázal, že návštěvníci jsou více spokojeni s areálem Zoologické a botanické zahrady města Plzně. V obou případech respondenti na plzeňské ZOO ve srovnání s pražským areálem více ocenili kapacitu parkovacích ploch, výši vstupného, otevírací dobu, vzdálenost jednotlivých výběhů a pavilonů, orientaci po areálu a jeho čistotu a upravenost. Žádné kritérium u plzeňské zoologické zahrady oproti té pražské navíc nenabylo záporného hodnocení, což dokazuje, že návštěvníci vnímají prostředí plzeňské ZOO ve všech posuzovaných ohledech kladně. Jak se lišila bodová hodnocení jednotlivých kritérií návštěvníky, kteří byli osloveni přímo v zoologické zahradě, a respondenty online dotazníku zobrazují dva grafy na následující straně (viz Graf 7 a Graf 8). Výsledky obou šetření již byly popsány v kapitole 3. 2. 1 a 3. 2. 2.

63

Graf 7: Rozdíl ve výsledcích osobního a online dotazování ZOO Plzeň Osobní dotazování Online dotazování 0

0,5

1

1,5

2

Dostupnost ZOO Označení areálu Kapacita parkovacích ploch Vstupné Otevírací doba Počet druhů zvířat Vzdálenost výběhů a pavilonů Informace o zvířatech u výběhů Orientace po areálu Čistota a upravenost areálu Počet občerstvovacích míst Počet odpočinkových míst Personál Propagace ZOO Rozvoj ZOO

Zdroj: vlastní zpracování Graf 8: Rozdíl ve výsledcích osobního a online dotazování ZOO Praha Osobní dotazování Online dotazování

-0,5

0

0,5

1

1,5

2

Dostupnost ZOO Označení areálu Kapacita parkovacích ploch Vstupné Otevírací doba Počet druhů zvířat Vzdálenost výběhů a pavilonů Informace o zvířatech u výběhů Orientace po areálu Čistota a upravenost areálu Počet občerstvovacích míst Počet odpočinkových míst Personál Propagace ZOO Rozvoj ZOO

Zdroj: vlastní zpracování

I přes dobré bodové hodnocení jednotlivých kritérií průzkumy odhalily nedostatky obou areálů. 64

Slabé stránky ZOO Plzeň a návrhy řešení Při mém vlastním terénním průzkumu neobstála plzeňská zoologická zahrada v hodnocení vstupních prostor, které jsou poměrně malé a působí zastarale. Řešením by bylo vybudování nových vzhlednějších vstupních prostor a jejich lepší koncipování. Výsledek osobního dotazování návštěvníků plzeňské ZOO poukázal na špatnou propagaci tohoto areálu, neboť většina mimoplzeňských návštěvníků přijela do ZOO na doporučení svých blízkých či přátel, nikoli však díky prezentaci areálu v médiích či jinde. Poměrně nízké hodnocení tohoto kritéria respondenty přisuzuji malé prezentaci ZOO v celostátních médiích. Pražská zoologická zahrada spolupracuje s velkými deníky a týdeníky (MF Dnes, Pražský deník, Právo, Blesk, Nedělní Aha atd.), televizemi (ČT24 a další) nebo rozhlasovými stanicemi. O dění v ZOO návštěvníky informují časté reportáže vysílané zejména v hlavních večerních zprávách na TV Nova, jejichž sledovanost je opravdu velká. V roce 2011 se počet příspěvků v médiích týkajících se pražského areálu vyšplhal na 4 563.75 Upoutávky na pražskou ZOO najdeme také na billboardech zejména při hlavních pražských tazích. Takováto medializace plzeňské ZOO chybí. Publikování více článků v celostátním tisku a reportáže nejen v regionálních médiích by jistě zvýšily povědomí mimoplzeňských obyvatel o této ZOO a přispěly k její větší návštěvnosti. Respondenti elektronického dotazníku nebyli rovněž spokojeni s rozvojem plzeňské ZOO. Vítězství pražské zoologické zahrady v této kategorii je dle mého názoru jistě ovlivněno výstavbou nového slonince a pavilonu hrochů v této ZOO. „Údolí slonů“, jež bylo spolu s novým pavilonem hrochů otevřeno na konci března letošního roku, představuje unikátní expozici, ve které mohou návštěvníci vidět největší stádo slonů v České republice. 76 Jelikož se jedná o velmi významné stavby v celé historii rozvoje pražské ZOO, které byly zpřístupněny veřejnosti v době provádění mého dotazníkového šetření, je zajisté výsledné hodnocení tohoto kritéria tímto faktem poznamenáno. Plzeňská zoologická zahrada by mohla přispět ke svému rozvoji nalezením nových sponzorů a získané finanční prostředky využít k výstavbě nových pavilonů a výběhů nebo nákupu nových druhů zvířat.

75

ZOO Praha. Výroční zpráva 2011: PR, marketing, média [online]. 2012 [cit. 2013-05-01]. Dostupný z WWW: . 76 Praha. VÍKEND V ZOO: Přijďte na otevření slonince [online]. 2013 [cit. 2013-05-03]. Dostupný z WWW: .

65

Slabé stránky ZOO Praha a návrhy řešení Z výsledků obou dotazníkových šetření vyplývá, že návštěvníci považovali výši vstupného za nejslabší stránku pražské zoologické zahrady. Větší spokojenosti návštěvníků by pražská ZOO tedy dosáhla snížením vstupného, které v současné době činí 200 Kč pro dospělou osobu, 150 Kč pro děti od 3 do 15 let, studenty, ZTP či důchodce do 70 let. Zlevnění skupinové vstupenky by ocenily zejména rodiny s dětmi, které za vstup do areálu zaplatí 600 Kč (cena zahrnuje vstup pro dva dospělé a dvě děti od 3 do 15 let). Respondentům obou dotazníků se zdála kapacita parkovacích ploch u pražské ZOO poměrně malá. Hodnocení dotazovaných sice pokaždé nabyla kladných hodnot, tento fakt však přisuzuji tomu, že všechna šetření byla uskutečněna v době malé návštěvnosti ZOO. Návštěvníci tak neměli problém se zaparkováním svého vozidla. Zejména v letních měsících, kdy se ZOO těší největší návštěvnosti během celého roku, může být však kapacita parkovacích ploch nedostačující. Východiskem pro řešení tohoto problému by bylo zvětšení parkovacích ploch. Vzdálenost mezi jednotlivými výběhy a pavilony v pražské ZOO hodnotili respondenti v elektronickém dotazníku jako poměrně velkou. S tímto hodnocením jsem nucena souhlasit, neboť v ZOO najdeme na mnoho lichých míst bez zvířecích expozic. Vnímání tohoto kritéria návštěvníky může ZOO změnit pouze vybudováním menších výběhů mezi velkými, případně vyplněním prázdných míst dalšími informačními tabulemi, expozicemi nebo klidovými zónami. Shrnutí výsledků vlastního terénního i marketingového průzkumu Na závěr je důležité říci, že i když výsledky terénního a marketingového průzkumu odkryly nedostatky obou zoologických zahrad, jednalo se vždy o nedostatky ve své podstatě velice malé, až marginální. Respondenti vyjma vstupného do pražské ZOO vždy zvolená kritéria hodnotili kladně, což dokazuje jejich celkovou spokojenost s oběma areály. I když je to právě plzeňská ZOO, která získala větší přízeň dotazovaných osob a mě samotné (i přes nižší bodové hodnocení ve srovnání s pražskou ZOO, které jsem plzeňskému areálu udělila při mém vlastním terénním průzkumu), pražská zoologická zahrada za ní rozhodně nezaostává a je srovnatelným areálem.

66

Závěr Cílem této bakalářské práce byla analýza prostředí Zoologické a botanické zahrady města Plzně a Zoologické zahrady hlavního města Prahy. Záměrem bylo zjistit silné a slabé stránky obou areálů a v případě odhalení nedostatků navrhnout doporučení k jejich odstranění či zlepšení. V první kapitole, která byla věnována teoretické části práce, jsem popsala základní pojmy nákupní atmosféry s přihlédnutím ke specifickému prostředí zoologické zahrady. Kapitola ukázala, že návštěvník v ZOO nepřikládá důležitost stejným kritériím při hodnocení prostředí jako zákazník klasické maloobchodní jednotky. Zatímco například

rozhodnutí

zákazníků

navštívit

obchod

není

příliš

ovlivněno

mikroklimatickými podmínkami v dané prodejně, na návštěvnost ZOO má tento ukazatel rozhodující vliv, neboť v případě špatného počasí, větru nebo například prašnosti lidé svůj záměr navštívit areál většinou přehodnotí. Druhá kapitola, která byla spolu se třetí kapitolou zaměřena na praktickou část práce, představila historii, základní informace i statistické údaje o obou zoologických zahradách. V závěru této části jsem oba areály porovnala. Nejvíce překvapivým zjištěním byl jistě fakt, že v plzeňské ZOO mohou návštěvníci na třetinové rozloze ve srovnání s pražským areálem pozorovat téměř dvojnásobný počet zvířat i jejich druhů. O ta se potažmo stará o polovinu méně zaměstnanců než v případě pražské ZOO. Třetí kapitolu jsem věnovala samotné analýze prostředí obou areálů. To bylo posouzeno nejdříve na základě mého vlastního terénního a následně marketingového průzkumu. Při vlastním průzkumu v ZOO jsem hodnotila patnáct zvolených kritérií body od jedné do pěti dle toho, jak kritéria naplnila mé očekávání. Konečný výsledek terénního šetření určil vítězem Zoologickou zahradu hlavního města Prahy, jež získala celkem 400 bodů. Nad plzeňskou ZOO zvítězila však o pouhých pět bodů, což dokazuje, že oba areály jsou z hlediska prostředí srovnatelné. Mé subjektivní hodnocení jsem doplnila marketingovým průzkumem, který zjišťoval spokojenost návštěvníků s prostředím a službami ZOO.

Průzkum byl realizován v podobě

dotazníkového šetření. Respondenti odpovídali v dotazníku sestaveném dle metody Osgoodova sémantického diferenciálu na patnáct vybraných otázek zvolením číslice na pětistupňové hodnotící škále (od -2 do 2), která dle jejich názoru nejvíce odpovídala skutečnosti pro dané hledisko. Dotazovaní byli oslovování přímo v zoologických 67

zahradách a také prostřednictvím internetu. Výsledky obou dotazníkových šetření ukázaly, že lidé vnímají lépe prostředí Zoologické a botanické zahrady města Plzně. Přestože dotazovaní ohodnotili plzeňskou ZOO více body ve většině kritérií, pražský areál za ní v hodnocení příliš nezaostával. Vlastní terénní i marketingový průzkum odhalil rovněž slabé stránky obou ZOO. Zjištěné nedostatky a doporučení k jejich řešení či zlepšení byly vymezeny v závěru této poslední kapitoly. Z celkového konečného porovnání obou realizovaných průzkumů, které přinesly velmi vyrovnané výsledky, vyplývá, že prostředí Zoologické a botanické zahrady města Plzně a Zoologické zahrady hlavního města Prahy jsou po stránce kvality srovnatelná. Jelikož mé subjektivní hodnocení, ale i hodnocení respondentů v dotazníkovém šetření bylo téměř ve všech zvolených kritériích velmi pozitivní, je možné konstatovat, že vybrané zoologické zahrady nabízí svým návštěvníků příjemnou a zajímavou prohlídku. Všechny okolnosti tedy nasvědčují tomu, že si oba areály udrží svoji vysokou návštěvnost i v následujících letech.

68

Seznam zdrojů Knižní zdroje 1. BÁRTA, Vladimír; PÁTÍK, Ladislav, POSTLER, Milan. Retail marketing. 1. vyd. Praha: Management Press, 2009. 326 s. ISBN 978-80-7261-207-9. 2. CIMLER, Petr. Retail management: Lokalizace a provoz maloobchodu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997. 112 s. ISBN 80-7079-596-4. 3. CIMLER, Petr; ZADRAŽILOVÁ, Dana a kol. Retail management. 1. vyd. Praha: Management Press, 2007. 305 s. ISBN 978-80-7261-167-6. 4. PRAŽSKÁ, Lenka; JINDRA, Jiří & kol. Obchodní podnikání: Retail management. 2. přepracované vyd. Praha: Management Press, 2002. 874 s. ISBN 80-7261-059-7. 5. VOBRUBA, Martin; PEŠ, Tomáš; PEŠOVÁ, Jiřina; JIRÁSEK, Tomáš. Průvodce Zoologickou a botanickou zahradou města Plzně. 1. vyd. Plzeň: Zoologická a botanická zahrada města Plzně, 2012. 90 s. ISBN 978-80-86699-67-7.

Elektronické zdroje 1. Archiweb. Ostravský pavilon evoluce bude nejdražší stavbou v historii ZOO [online]. 2012 [cit. 2012-12-30]. Dostupný z WWW: . 2. Czechtourism. Nejnavštěvovanější památky Česka [online]. 2013 [cit. 2013-0421]. Dostupný z WWW: . 3. Iris. Nabízíme [online]. 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupný z WWW: . 4. KIRÁL’OVÁ, Alžběta. Marketing destinace cestovního ruchu [online]. 2003 [cit. 2012-12-29]. Dostupný z WWW: <www.ckrumlov.cz/data/aktual/mesto/podklady_kiralova.ppt>. 5. Kudy z nudy. Statek Lüftnerka - Zoologická a botanická zahrada města Plzně [online]. 2013 [cit. 2013-03-24]. Dostupný z WWW: . 6. Makro. Váš obchod: časopis pro maloobchodníky [online]. 2012 [cit. 2013-0102]. Dostupný z WWW: . 69

7. Malý dobrodruh. Známe 10 nejlepších zoologických zahrad v ČR [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupný z WWW: . 8. Národní památkový ústav. Památkový zákon [online]. 2012 [cit. 2013-05-08]. Dostupný z WWW: . 9. Národní památkový ústav. UNESCO: Úmluva o světovém dědictví UNESCO [online]. 2013 [cit. 2012-12-30]. Dostupný z WWW: . 10. NetMonitor. Výzkum sociodemografie návštěvníků internetu v České republice [online]. 2013 [cit. 2013-05-03]. Dostupný z WWW: . 11. PisnerPubs. Restaurace Lüftnerka [online]. 2012 [cit. 2013-03-24]. Dostupný z WWW: . 12. Praha. VÍKEND V ZOO: Přijďte na otevření slonince [online]. 2013 [cit. 201305-03]. Dostupný z WWW: . 13. ZOO Plzeň. Aktuality [online]. 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupný z WWW: . 14. ZOO Plzeň. Biogeografické členění [online]. 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupný z WWW: . 15. ZOO Plzeň. Dinopark [online]. 2013 [cit. 2013-03-24]. Dostupný z WWW: . 16. ZOO Plzeň. Historie ZOO: Vznik a nejstarší historie zoologické a botanické zahrady v Plzni [online]. 2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupný z WWW: . 17. ZOO Plzeň. Informace o adopci [online]. 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupný z WWW: . 18. ZOO Plzeň. Komentované krmení [online]. 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupný z WWW: . 19. ZOO Plzeň. Letos nás čeká 3. ročník Oživených dní v Pravěké vesnici [online]. 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupný z WWW: .

70

20. ZOO Plzeň. Občerstvení [online]. 2013 [cit. 2013-03-24]. Dostupný z WWW: . 21. ZOO Plzeň. Ostatní služby [online]. 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupný z WWW: . 22. ZOO Plzeň. Poslání ZOO [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupný z WWW: . 23. ZOO Plzeň. Prohlídkové trasy [online]. 2013 [cit. 2013-03-24]. Dostupný z WWW: . 24. ZOO Plzeň Školní permanentka [online]. 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupný z WWW: . 25. ZOO Plzeň. Výroční zpráva 2011[online]. 2012 [cit. 2013-03-31]. Dostupný z WWW:. 26. ZOO Plzeň. ZOO vláček [online]. 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupný z WWW: . 27. ZOO Praha. Chráníme ohrožené druhy [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupný z WWW: . 28. ZOO Praha. Kampaně EAZA [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupný z WWW: . 29. ZOO Praha. Komentované krmení, cvičení [online]. 2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupný z WWW: . 30. ZOO Praha. MAYDAY 2013 – Pomáháme jim přežít [online]. 2013 [cit. 2013-0419]. Dostupný z WWW: . 31. ZOO Praha. Nabídka školám [online]. 2013 [cit. 2013-04-19]. Dostupný z WWW: . 32. ZOO Praha. Parník [online]. 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupný z WWW: . 33. ZOO Praha. Restaurace a občerstvení [online]. 2013 [cit. 2013-04-18]. Dostupný z WWW: .

71

34. ZOO Praha. Stručná historie pražské ZOO [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupný z WWW: . 35. ZOO Praha. Suvenýry [online]. 2013 [cit. 2013-04-19]. Dostupný z WWW: . 36. ZOO Praha. Vláček [online]. 2013 [cit. 2013-04-19]. Dostupný z WWW: . 37. ZOO Praha. Výroční zpráva 2011 [online]. 2012 [cit. 2013-03-31]. Dostupný z WWW: . 38. ZOO Praha. Základní informace [online]. 2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupný z WWW: . 39. ZOO Praha. Zážitkové programy [online]. 2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupný z WWW: . 40. ZOO Praha. Zookroužek [online]. 2013 [cit. 2013-04-19]. Dostupný z WWW: . 41. ZOO Praha. Zooškola [online]. 2013 [cit. 2013-04-19]. Dostupný z WWW: . 42. ZOO Praha. Žebříček nejlepších ZOO na světě [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupný z WWW: .

Zásadní webové stránky 1. http://www.zooplzen.cz 2. http://www.zoopraha.cz

Ostatní zdroje 1. Propagační materiály ZOO Plzeň a ZOO Praha 

tištěný orientační plánek ZOO Plzeň



tištěný orientační plánek ZOO Praha

2. Informační a popisné cedule v ZOO Plzeň a ZOO Praha

72

Seznam obrázků, tabulek a grafů Obrázky Obrázek 1: Biogeografické členění ZOO Plzeň ............................................................. 33 Obrázek 2: Prohlídkové trasy ZOO Plzeň ...................................................................... 35 Obrázek 3: Možnost občerstvení ZOO Plzeň ................................................................. 38

Tabulky Tabulka 1: Základní informace ZOO Plzeň .................................................................... 22 Tabulka 2: Základní informace ZOO Praha ................................................................... 24 Tabulka 3: Srovnání zoologické zahrady v Plzni a v Praze k 31. 12. 2011 .................... 26 Tabulka 4: Bodové hodnocení zkoumaných kritérií ....................................................... 52 Tabulka 5: Vyhodnocení osobního dotazování v zoologické zahradě v Plzni a v Praze 56 Tabulka 6: Vyhodnocení online dotazování ................................................................... 60

Grafy Graf 1: Návštěvnost ZOO Plzeň ..................................................................................... 23 Graf 2: Návštěvnost ZOO Praha ..................................................................................... 25 Graf 3: Porovnání počtu návštěvníků ZOO s počtem obyvatel města k 31. 12. 2011 .... 27 Graf 4: Výsledné bodové hodnocení zkoumaných kritérií ............................................. 55 Graf 5: Vyhodnocení osobního dotazování v zoologické zahradě v Plzni a v Praze ..... 58 Graf 6: Vyhodnocení online dotazování ......................................................................... 62 Graf 7: Rozdíl ve výsledcích osobního a online dotazování ZOO Plzeň ....................... 64 Graf 8: Rozdíl ve výsledcích osobního a online dotazování ZOO Praha ....................... 64

73

Seznam příloh Příloha 1: Určení vah vybraných kritérií ........................................................................ 75 Příloha 2: Vzor dotazníku ............................................................................................... 76 Příloha 3: Orientační plán Zoologické a botanické zahrady města Plzně....................... 77 Příloha 4: Orientační plán Zoologické zahrady hlavního města Prahy .......................... 78 Příloha 5: Fotografie ZOO Plzeň a ZOO Praha .............................................................. 79

74

Přílohy Příloha 1: Určení vah vybraných kritérií77 Počet Č. KRITÉRIUM 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 výskytů 1 Dostupnost X 1 1 1 1 6 7 1 1 10 1 1 1 1 1 11 2 Exteriér areálu X 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2 14 15 1 3 Označení areálu X 4 3 6 7 3 3 10 11 12 3 3 3 7 4 Parkovací plochy X 4 6 7 4 9 10 11 12 4 4 4 7 5 Vstupní prostory X 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 1 6 Dispoziční řešení X 6 6 6 10 6 6 6 6 6 13 7 Orientační značení X 7 7 10 11 7 7 7 7 11 8 Prezentace zvířat X 9 10 11 8 8 8 8 6 9 Velikost výběhů X 10 9 9 9 9 9 9 Čistota a 10 X 10 10 10 10 10 upravenost areálu 14 Možnost 11 X 11 11 11 11 občerstvení 10 12 Služby X 12 12 12 7 Programy pro 13 X 14 15 školy 1 14 Personál X 15 3 15 Internetové stránky X 4 Zdroj: Vlastní zpracování.

77

Červenou barvou jsou v tabulce vyznačena kritéria s nejnižší a nejvyšší důležitostí (vahou).

75

Příloha 2: Vzor dotazníku

DOTAZNÍK pro účely bakalářské práce Analýza prostředí zoologické zahrady: v Plzni / v Praze Jmenuji se Michaela Kuťáková, jsem studentkou Mezinárodního obchodu Vysoké školy ekonomické v Praze a ráda bych Vás touto cestou požádala o vyplnění krátkého dotazníku k mé bakalářské práci, která porovnává zoologickou zahradu v Plzni a v Praze. Vyplňte prosím dotazník zakroužkováním jedné číslice na hodnotící škále (od -2 do 2), která podle Vás nejvíce odpovídá skutečnosti pro danou ZOO. V nadpisu prosím vyznačte, k jaké ZOO se Vaše odpovědi vztahují. Dotazník je anonymní. Předem děkuji za Váš čas. Pohlaví:

1 2

žena

muž

Věk: .......................................

1

Dostupnost ZOO je:

špatná

-2 -1

0

1 2

vynikající

2

Označení areálu (naváděcí tabule) je:

žádné

-2 -1

0

1 2

výborné

3

Kapacita parkovacích ploch je:

nedostačující

-2 -1

0

1 2

dostačující

4

Vstupné je1 :

příliš vysoké

-2 -1

0

1 2

nízké

5

Otevírací doba je :

příliš krátká

-2 -1

0

1 2

optimální

6

Počet druhů zvířat v ZOO je:

nízký

-2 -1

0

1 2

vysoký

7

Vzdálenost jednotlivých výběhů a pavilonů je:

příliš velká

-2 -1

0

1 2

krátká

8

Informace o zvířatech u jednotlivých výběhů jsou:

příliš stručné

-2 -1

0

1 2

obsáhlé

9

Orientace po areálu je:

špatná

-2 -1

0

1 2

výborná

10

Čistota a upravenost areálu je:

velmi špatná

-2 -1

0

1 2

vynikající

11

Počet občerstvovacích míst je:

příliš nízký

-2 -1

0

1 2

dostačující

12

Počet odpočinkových míst (lavičky, posezení) je:

nedostačující

-2 -1

0

1 2

dostačující

13

Personál je:

nepříjemný

-2 -1

0

1 2

velmi příjemný

14

Propagace ZOO (noviny, rádio, TV, plakáty, billboardy, apod.) je:

žádná

-2 -1

0

1 2

kvalitní

15

Rozvoj ZOO (nové pavilony a expozice, nová zvířata) je:

žádný

-2 -1

0

1 2

znatelný

2

Dospělí: Plzeň–120 Kč, Praha–200 Kč; Studenti, důchodci: Plzeň–90 Kč, Praha–150 Kč Plzeň: duben–říjen: 8–19 h; listopad–březen: 9–17; Praha: červen, červenec, srpen: 9–19 h; duben, květen, září, říjen: 9–18 h; březen: 9–17 h; listopad, prosinec, leden, únor: 9–16 h

Zdroj: Vlastní zpracování.

76

Příloha 3: Orientační plán Zoologické a botanické zahrady města Plzně

Zdroj: Worldwide ZOO Database. Zoologická a botanická zahrada města Plzně [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupný z WWW: .

77

Příloha 4: Orientační plán Zoologické zahrady hlavního města Prahy

Zdroj: ZOO Praha. Procházka po ZOO [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupný z WWW: .

78

Příloha 5: Fotografie ZOO Plzeň a ZOO Praha Orientační značení ZOO Plzeň

Infokiosek ZOO Praha

Orientační značení ZOO Praha

Prezentace zvířat ZOO Plzeň

79

Hlavní vstup ZOO Plzeň

Hlavní vstup ZOO Praha

Ukázka zvířat ZOO Plzeň

Ukázka zvířat ZOO Praha

Parkovací plochy ZOO Plzeň

ZOO vláček Praha

Zdroj: Všechny fotografie byly pořízeny autorkou.

80