VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj
Analýza bezbariérového cestovního ruchu ve vybrané destinaci (bakalářská práce)
Autor: Dita Nuhlíčková Vedoucí práce: Ing. Zdenka Petrů
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.
V Praze dne 7. 5. 2012
………………… Dita Nuhlíčková
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, kteří mi poskytli potřebné informace pro zpracování této práce. Poděkování patří především vedoucí mé bakalářské práce Ing. Zdence Petrů, za její cenné rady a doporučení, které mi během vypracovávání této práce poskytla.
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 5 1
2
Vymezení základních pojmů ..................................................................................... 7 1.1
Cestovní ruch ..................................................................................................... 7
1.2
Cestovní ruch pro všechny ................................................................................. 8
1.3
Bezbariérový cestovní ruch .............................................................................. 12
1.4
Bezbariérový přístup a vybavení ...................................................................... 15
Analýza bezbariérového cestovního ruchu v Uherském Hradišti ........................... 19 2.1
Město Uherské Hradiště a jeho hlavní atraktivity ............................................ 19
2.2
Ubytovací zařízení ........................................................................................... 20
2.3
Stravovací zařízení ........................................................................................... 29
2.4
Doprava ............................................................................................................ 35
Závěr ............................................................................................................................... 37 Literatura ......................................................................................................................... 39 Seznam tabulek ............................................................................................................... 42 Seznam obrázků .............................................................................................................. 43 Přílohy............................................................................................................................. 44
Úvod Cestovní ruch v současné době představuje jedno z nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví národního hospodářství a také podstatnou součást spotřeby obyvatelstva. Vzhledem k jeho přínosům – ať už ekonomickým, sociálním, kulturním, politickým či dalším – by mělo být snahou vyspělých států zpřístupnění cestovního ruchu co nejširším vrstvám obyvatelstva. Umožnit účast na cestovním ruchu co nejširším vrstvám obyvatelstva je i hlavní ideou cestovního ruchu pro všechny, kterým se v poslední době zabývá Evropská unie a řada dalších národních i mezinárodních organizací. Avšak i přes pozornost věnovanou tomuto problému, přes různé iniciativy podporující cestovní ruch dostupný všem a přes to, že právo cestovat je zakotveno v Globálním kodexu cestovního ruchu a Všeobecná deklarace lidských práv zaručuje právo volně se pohybovat, nárok na dovolenou a volný čas, existují překážky, které toto neumožňují v rovné míře všem. Stále totiž existují skupiny obyvatel, jež čelí určitým omezením (fyzickým, psychickým, informačním či ekonomickým) a nemají tudíž možnost plnohodnotně využívat služby cestovního ruchu. K těmto znevýhodněným skupinám patří mimo jiné i skupina obyvatel tělesně postižených, na kterou se zaměřuje tato práce. Vzhledem k povaze cestovního ruchu je tedy žádoucí pochopení a přizpůsobení se specifickým potřebám těchto osob především ze strany poskytovatelů služeb cestovního ruchu a také snaha o odstraňování překážek bránících handicapovaným v účasti na cestovním ruchu. Cílem této práce je prozkoumat a popsat současný stav a bezbariérovou přístupnost jednotlivých ubytovacích a stravovacích zařízení, hlavních atraktivit a dopravy (tedy základních služeb cestovního ruchu) v Uherském Hradišti, a poskytnout tak handicapovaným účastníkům cestovního ruchu potřebné údaje a jejich ucelený přehled. Konkrétní a podstatné informace pro vozíčkáře jsou obvykle těžko dostupné, nebo je nelze dohledat vůbec. Daná problematika v Uherském Hradišti dosud nebyla zpracovávána.
5
Hlavními metodami práce je sběr informací a jejich následná analýza, a to jak na základě literatury a internetových zdrojů, ale i vlastního průzkumu provedeného v jednotlivých ubytovacích a stravovacích zařízeních a průzkumu některých atraktivit a možností dopravy. Práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol. První kapitola se věnuje teoretickému vymezení základních pojmů, kterými jsou cestovní ruch, cestovní ruch pro všechny, bezbariérový cestovní ruch a bezbariérový přístup a vybavení. Druhá kapitola je tvořena samotnou analýzou bezbariérového cestovního ruchu v Uherském Hradišti. V rámci této kapitoly je podána stručná charakteristika města a jeho hlavních atraktivit a dále je zde popisován současný stav bezbariérovosti ubytovacích a stravovacích zařízení a dopravy, tzn. jak a zda vůbec jsou tato zařízení dostupná handicapovaným klientům na invalidním vozíku.
6
1 Vymezení základních pojmů Kapitola podává charakteristiku základních klíčových pojmů, jakými jsou cestovní ruch, cestovní ruch pro všechny, bezbariérový cestovní ruch, bezbariérové užívání staveb a bezbariérové přístupy a vybavení.
1.1 Cestovní ruch Cestovní ruch patří v současné době k nejrychleji se rozvíjejícím průmyslovým odvětvím. Vzhledem k jeho přímým dopadům na národní hospodářství (přímé dopady tvoří především výdaje účastníků cestovního ruchu – jak domácích, tak zahraničních), jakož i dopadům nepřímým (tzn. působení na rozvoj mnoha dalších odvětví a oborů národního hospodářství), můžeme cestovní ruch považovat za významný ekonomický stimul, který přispívá k rozvoji ekonomiky národní, ale i světové. Pro společnost má však význam i v oblasti sociální, kulturní, politické nebo v oblasti životního prostředí. Neopomenutelný je i význam cestovního ruchu pro jednotlivce, protože skrze něj uspokojuje své potřeby, jako jsou například: potřeba změny prostředí, styku s lidmi, odpočinku, poznání, pohybu, vzdělání, zábavy, aj. „Cestovní ruch je tedy nutno chápat v jednotě jeho dvou stránek:
jako způsob uspokojování potřeb, tedy jako oblast spotřeby,
jako oblast podnikatelských příležitostí v mnoha oborech lidské činnosti, a jako významnou součást ekonomiky společnosti.“1
Přesné definování pojmu cestovní ruch je vzhledem k jeho komplikovanosti velmi obtížné. Tomu odpovídá i vývoj definice tohoto pojmu. Protože je cestovní ruch složitý sociálně ekonomický jev, existuje mnoho definic od celé řady autorů, kteří se v minulosti o výstižné vymezení cestovního ruchu pokusili. Každý autor však tuto formulaci pojímá z jiného úhlu pohledu, každý zdůrazňuje jiné aspekty cestovního ruchu a další neméně důležité vynechává. Za významný předěl v historii definování cestovního ruchu se pokládá Mezinárodní konference o statistice cestovního ruchu, 1
INDROVÁ, Jarmila a kol. Cestovní ruch: [základy]. Vyd. 2. přeprac. V Praze: Oeconomica, 2009, s. 12. ISBN 978-802-4515-694.
7
kterou v kanadské Ottavě v červnu roku 1991 pořádala Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO). Ta pro statistické účely definuje cestovní ruch takto: „Cestovní ruch (tourism) jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí (mimo místo bydliště), a to na dobu kratší než je stanoveno, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“2 Stanovenou dobou je míněn u mezinárodního cestovního ruchu 1 rok a u domácího cestovního ruchu 6 měsíců. Jiný účel cesty než vykonávání výdělečné činnosti znamená, že výdělečná činnost není v navštíveném místě založena na trvalém či přechodném pracovním poměru. Všeobecně se dá říct, že cestovní ruch má tyto základní rysy:
„dočasnost změny místa stálého bydliště a dočasnost pobytu mimo něj,
nevýdělečný charakter cesty a pobytu (jsou obvykle realizovány ve volném čase),
vztahy mezi lidmi, jež cestovní ruch vyvolává.“3
Dosud však neexistuje jediná všeobecně přijímaná a závazná definice.
1.2 Cestovní ruch pro všechny Cestovní ruch lze členit dle různých kritérií, nejčastěji podle:
motivace účasti na cestovním ruchu,
místa, kde se realizuje,
vlivu na platební bilanci státu,
délky pobytu,
způsobu zabezpečení cesty a pobytu,
2
PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2., upr. vyd. Praha: Idea Servis, 2007, s. 28. ISBN 978-808-5970-555. 3 INDROVÁ, Jarmila a kol. Cestovní ruch: [základy]. Vyd. 2. přeprac. V Praze: Oeconomica, 2009, s. 11. ISBN 978-802-4515-694.
8
počtu účastníků,
způsobu financování,
věku účastníků,
dále např. podle ročního období, použitého dopravního prostředku, způsobu ubytování, dopadu na životní prostředí a dalších.4
Dle způsobu financování, tzn. z jakých zdrojů jsou hrazeny náklady spojené s cestováním a pobytem, rozlišujeme komerční (nebo-li volný) cestovní ruch, kdy si účastník hradí tyto výdaje sám ze svých příjmů, a sociální (nebo-li vázaný) cestovní ruch, který je vázán na splnění určitých podmínek (např. potvrzení od lékaře, zaměstnání u konkrétního podniku, atd.) a účast na této formě cestovního ruchu je tedy plně nebo částečně hrazena určitou organizací (zdravotní pojišťovnou, odborovou organizací apod.). Sociálním cestovním ruchem se v poslední době zabývá i Evropská unie, a to konkrétně cestovním ruchem mládeže, seniorů a zdravotně postižených.
V lednu
2003 vydala Evropská ekonomická a sociální komise dokument k tématice Sociálně udržitelného cestovního ruchu pro všechny, kde podstatu cestovního ruchu pro všechny definuje jako: „vytvoření filozofie a procesů za účelem dosažení univerzální dostupnosti prostředí, produktů a služeb, které nejsou diskriminační, ale jsou bezpečné, zdravé, funkční, srozumitelné a estetické.“5 Komise dále vydala Stanovisko k tématu Sociálního cestovního ruchu, kde vymezuje podmínky, které musejí být splněny, aby se jednalo o sociální cestovní ruch:
životní okolnosti buď úplně anebo částečně neumožňují plně realizovat právo na cestovní ruch, ať už z důvodu ekonomické situace, fyzického či mentálního postižení, osobní či rodinné izolace anebo dalších překážek,
veřejná anebo soukromá instituce, organizovaná skupina osob nebo např. odborová organizace se rozhodnou provést určitá opatření
4
Dle: INDROVÁ, Jarmila a kol. Cestovní ruch: [základy]. Vyd. 2. přeprac. V Praze: Oeconomica, 2009, 121 s. ISBN 978-802-4515-694. 5 HOUŠKA, Petr a Zdenka PETRŮ. Cestovní ruch v působnosti orgánů EU: (vybrané dokumenty). Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010, s. 63. ISBN 978-80-245-1645-5.
9
vedoucí k odstranění překážek a bariér bránící danému jednotlivci v uplatnění jeho práva na cestovní ruch,
daná opatření jsou účinná a umožní těmto osobám zúčastnit se cestovního ruchu, přičemž je respektována udržitelnost, dostupnost a solidarita.
Vzhledem k tomu, že si Evropská komise sociální cestovní ruch stanovila jako jeden z cílů, byl ve spolupráci s Mezinárodní kanceláří pro sociální cestovní ruch (BITS, nyní OITS) vytvořen projekt CALYPSO (na období let 2009-2011), do kterého se zapojilo 21 států EU včetně České republiky. Projekt chce umožnit cílovým skupinám (seniorům nebo důchodcům, mládeži ve věku 18-30 let, postiženým dospělým osobám v doprovodu další osoby a rodinám se sociálními obtížemi) vyjet do zahraničí mimo hlavní turistickou sezónu na základě tematických programů. Projekt by mohl zvýšit zaměstnanost v EU, prodloužit turistickou sezonu, umožnit všem využívat služeb cestovního ruchu, posílit evropské občanství, povzbudit ekonomickou aktivitu a růst v Evropě a zlepšit výkon místních ekonomik prostřednictvím rozvoje sociálního cestovního ruchu. Mezinárodní kancelář pro sociální cestovní ruch (založená v r. 1963) je nezisková organizace, jejímž cílem je podpora sociálního cestovního ruchu na mezinárodní úrovni. Jejími členy jsou jak privátní tak veřejné organizace z mnoha zemí, jako například národní turistické asociace, hostely, cestovní kanceláře a agentury, odborové organizace a další. V současné době čítá téměř 140 členských organizací z 35 zemí.6 Podle OITS vychází sociální cestovní ruch z pěti kritérií:
práva většiny na cestování,
příspěvku sociálního cestovního ruchu k sociálnímu začlenění,
budování udržitelných struktur cestovního ruchu,
příspěvku k zaměstnanosti a hospodářskému rozvoji,
přínosu sociálního cestovního ruchu k celosvětovému rozvoji,
Zpřístupněním cestovního ruchu pro všechny se zabývá i evropská síť pro přístupné cestování ENAT (European Network for Accesible Tourism) založená v roce 2006, která je mezinárodní základnou pro sdílení informací a zkušeností mezi organizacemi věnujícími se bezbariérovému cestování. Tato síť chce dosáhnout širšího povědomí 6
OITS members. OITS - ISTO: Organisation internationale du tourisme social [online]. © 2012 [cit. 2012-03-07]. Dostupné z: http://www.bits-int.org/en/index.php?menu=41
10
a porozumění potřebám přístupnosti, šířit dobré příklady z praxe a rozvíjet znalosti v oblasti přístupného cestovního ruchu. Spolupracovala např. na projektu ATHENA na cestách, který se konkrétně věnuje bezbariérovému cestování v České republice. ENAT napomáhá k přetváření Evropy na destinaci přístupnou všem, kde mají účastníci svobodu pohybu a jistotu poskytnutí všech potřebných a očekávaných služeb. Zpřístupnění cestovního ruchu by mělo být prioritou pro dobro všech jeho účastníků i pro dlouhodobou udržitelnost cestovního ruchu v Evropě.7 Cestovní ruch pro všechny tedy tvoří jak sociální cestovní ruch, tak přístupný (nebo-li bezbariérový) cestovní ruch. Možnost cestovat a plnohodnotně využívat služby cestovního ruchu by měly mít všechny skupiny obyvatel, a to i ty znevýhodněné, jako jsou: mládež, rodiny s nízkými příjmy, zdravotně handicapovaní a senioři. Snahou je tedy zvýšit přístupnost turistických destinací a produktů všem potenciálním zákazníkům bez ohledu na věk, pohlaví, zdravotní indispozice, nedostatek financí či další obtíže tak, aby mohli plně a pohodlně využívat všech služeb bez cizí pomoci. Formy podpory tohoto typu cestovního ruchu mohou být různorodé a to od sběru a sdílení informací, přes finanční (ať už na evropské, vládní či regionální úrovni), finanční podpory od zaměstnavatelů, podpory odborů, charitativních organizací a dalších specializovaných sdružení až po podporu od samotných podnikatelů v oblasti cestovního ruchu. Trendem je také univerzální design, tzv. design pro všechny, jehož podstatou je „re-design existujícího prostředí, produktů a služeb tak, aby umožnily všem lidem participovat na životě komunity.“8 Na řadě iniciativ a podpor cestovního ruchu se v současnosti podílí především nejvyspělejší a nejnavštěvovanější země světa, které si plně uvědomují rozsah
7
Dle: HOUŠKA, Petr a Zdenka PETRŮ. Cestovní ruch v působnosti orgánů EU: (vybrané dokumenty). Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010, s. 62-67. ISBN 978-80-245-1645-5. 8 PETRŮ, Zdenka a kol. Cestovní ruch pro všechny. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, s. 25. ISBN 978-80-7399-407-05. Dostupné z: http://kcr.vse.cz/wp-content/uploads/2010/11/CR-provsechny-publikace.pdf
11
významu cestovního ruchu a které se jej snaží zprostředkovat co nejširším vrstvám obyvatelstva a rozšířit jej i do období mimo hlavní turistickou sezónu.9
1.3 Bezbariérový cestovní ruch Jak vyplynulo z předchozí kapitoly, jednou z oblastí, kterou se zabývá sociální cestovní ruch, je cestovní ruch bezbariérový. Myšlenka bezbariérového (nebo-li přístupného) cestovního ruchu vychází z práva na cestování (zakotveného v Globálním kodexu cestovního ruchu vydaném Světovou organizací cestovního ruchu) a z práva na svobodu pohybu, dovolenou a volný čas (garantovaného Všeobecnou deklarací lidských práv), která mají být v rovné míře dostupné všem občanům. Přístupnému cestovnímu ruchu jde o zohledňování specifických potřeb všech potenciálních zákazníků a jejich zapojení do běžných forem cestovního ruchu. Hlavní ideou tedy není „vytváření oddělených služeb nebo zařízení pro určité skupiny zákazníků, ale odstraňování (potlačování) překážek, které určitým skupinám zákazníků cestování komplikují nebo je od účasti na cestovním ruchu odrazují.“10 Překážkami mohou být jak fyzické bariéry, což jsou „reálné překážky bránící osobě s handicapem v pohybu po objektu, ve městě, dopravních prostředcích apod.“ 11, tak bariéry psychické („neschopnost či neochota přijmout osobu s postižením jako osobu plnohodnotnou“12) a dále bariéry informační a ekonomické. Přístupností se míní:
fyzická přístupnost, to schopnostmi
a
znamená
potřebami
dát
jednoduše
návštěvníkům dostupné
s různými
stavby
(bez
architektonických překážek, navržené podle zásad univerzálního designu), infrastrukturu, vybavení, dopravu a dopravní infrastrukturu, 9
Dle: PETRŮ, Zdenka a kol. Cestovní ruch pro všechny. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. ISBN 978-80-7399-407-05. Dostupné z: http://kcr.vse.cz/wp-content/uploads/2010/11/CR-provsechny-publikace.pdf 10 ATHENA NA CESTÁCH. Přístupný cestovní ruch v kostce. 2010, s. 4. Dostupné z: http://www.helpnet.cz/data/articles/down_42891.pdf 11 FILIPIOVÁ, Daniela. Život bez bariér: projekty a rekonstrukce. Vyd. 1. Praha: Grada, 1998, s. 97. ISBN 80-716-9233-6. 12 Tamtéž
12
informační a komunikační přístupnost, to znamená zajištění šíření spolehlivých informací o přístupnosti, jakož i zajištění přiměřené kompetence personálu, který by měl být schopen na specifické potřeby hostů reagovat,
ekonomická přístupnost znamenající možnost výběru z různých cenových úrovní a žádné dodatečné poplatky za zpřístupnění.
Skupinu zákazníků přístupného cestovního ruchu tvoří osoby, jejichž schopnost vnímat, vidět, slyšet nebo pohybovat se je trvale nebo dočasně omezena. Do této skupiny patří:
osoby se zdravotním postižením, které se ještě člení podle typu postižení na: o osoby s handicapem mobility – na kolečkovém křesle nebo s limitovanou schopností pohybu (tělesně postižení s vrozenými vadami a tělesně postižení, jejichž postižení vzniklo během života), o osoby se senzorickým handicapem – zrakově postižené a nevidomé, osoby se ztrátou nebo omezením sluchu, o osoby
s
mentálním
handicapem
–
těžkostmi
v učení
a s Downovým syndromem, o osoby s jiným typem handicapu – s alergiemi, diabetem, respiračními problémy apod.13
osoby s akutním úrazem znemožňujícím pohyb (např. zlomené končetiny),
osoby s akutním nebo chronickým onemocněním,
senioři,
těhotné ženy,
rodiny s malými dětmi, osoby s dětskými kočárky,
osoby doprovázející osoby zdravotně postižené,
osoby malého či nadměrného vzrůstu,
osoby s poruchami komunikace,
13
PETRŮ, Zdenka a kol. Cestovní ruch pro všechny. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, s. 37. ISBN 978-80-7399-407-05. Dostupné z: http://kcr.vse.cz/wp-content/uploads/2010/11/CR-provsechny-publikace.pdf
13
osoby s objemnými zavazadly.14
Nicméně nejvíce fyzickým překážkám rozhodně čelí lidé tělesně postižení, především ti na vozíku. Podle světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) je zdravotně handicapovaný člověk někdo, jehož psychická nebo fyzická integrita je částečně či zcela snížena, ať už od narození nebo vlivem věku, nemoci či nehody, a to do té míry, že jeho samostatnost, schopnost navštěvovat školu a pracovat je narušena. Jsou to tudíž obtíže jednak v každodenním životě a jednak ty, se kterými se musejí vypořádat, pokud mají zájem cestovat. V takovém případě to mohou být například nesnáze sociální, problémy s okolním prostředím, s chováním (např. zaměstnanců služeb), nedostatečnou asistencí, nedostatkem informací, nebo diskriminace ze strany poskytovatelů služeb, cestovních kanceláří, hotelů a restaurací. Dále se také přidávají potíže finanční, jelikož handicapovaní lidé jsou většinou špatně placeni, nebo nemají práci vůbec, navíc se ještě přidružují náklady spojené s jejich postižením. Avšak i tito lidé mají zájem cestovat a poznávat nová místa, přičemž jejich pohnutky jsou stejné, jako jsou ty zdravých lidí bez omezení. Těmito pohnutkami mohou být například potřeba odpočinku, vzdělání, sociálního kontaktu, zábavy, změny prostředí a jiné. Přesný počet turistických cílů přístupných lidem s omezenou schopností pohybu a orientace není znám, ale neustále roste díky následujícím faktorům:
Současnou světovou populaci tvoří z 19,64 % občané se zdravotním postižením, jak uvádí OSN a Světová zdravotnická organizace.15 Jiný zdroj uvádí, že počet osob se zdravotním postižením, dlouhodobými zdravotními problémy nad 16 let a seniorů v Evropě je přibližně 127 miliónů, což tvoří zhruba 26 % všech obyvatel Evropské unie.16 To znamená, že počet zdravotně postižených osob je poměrně vysoký a tudíž je vysoký i počet potenciálních zákazníků. Cca 70 % těchto osob cestovat chce a umožňuje jim to i jejich ekonomická situace.
14
Dle: ATHENA NA CESTÁCH. Přístupný cestovní ruch v kostce. 2010, s. 5. Dostupné z: http://www.helpnet.cz/data/articles/down_42891.pdf 15 Publikováno v: PETRŮ, Zdenka a kol. Cestovní ruch pro všechny. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, s. 80. ISBN 978-80-7399-407-05. Dostupné z: http://kcr.vse.cz/wpcontent/uploads/2010/11/CR-pro-vsechny-publikace.pdf 16 Dle: ATHENA NA CESTÁCH. Přístupný cestovní ruch v kostce. 2010, s. 6. Dostupné z: http://www.helpnet.cz/data/articles/down_42891.pdf
14
Handicapovaní lidé obvykle cestují s doprovodem, čímž se počet potenciálních účastníků na cestovním ruchu zvětšuje. Takovým doprovodem mohou být přátelé, rodinní příslušníci, či sociální pracovníci a asistenti.
Handicapovaní lidé mohou a také zpravidla využívají období mimo hlavní turistickou sezónu, což jednotlivých
zařízení
a
vede k celoročnímu využívání
přináší
výhody
provozovatelům
i zaměstnancům i v tomto období nízké obsazenosti.
Lidé se specifickými potřebami preferují tuzemské destinace.
Handicapovaní lidé většinou tvoří rezervace dopředu a tím poskytují určitou jistotu zařízením cestovního ruchu. Navíc jsou tito lidé také loajálními zákazníky.
Zdravotně postižení lidé nejčastěji provozují poznávací cestovní ruch, okružní plavby lodí, rekreační cestovní ruch v přímořských letoviscích, zdravotní a lázeňský cestovní ruch (preventivní či léčebná lázeňská léčba), kulturní cestovní ruch, převážně do hlavních měst států Evropské unie, náboženský cestovní ruch a nákupní cestovní ruch do okolních států.17
1.4 Bezbariérový přístup a vybavení V roce 2009 vstoupila v platnost nová vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující bezbariérové užívání staveb, která zrušila a zároveň nahradila dřívější vyhlášku č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující
užívání staveb osobami
s omezenou schopností pohybu a orientace, ve znění vyhlášky č. 492/2006 Sb. V této nové vyhlášce se nachází velmi výrazné a podstatné změny v oblasti technických požadavků oproti předcházejícím vyhláškám. Stanovuje obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami s dítětem v kočárku nebo dítětem do tří let. 17
Dle: PETRŮ, Zdenka a kol. Cestovní ruch pro všechny. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, s. 38. ISBN 978-80-7399-407-05. Dostupné z: http://kcr.vse.cz/wp-content/uploads/2010/11/CRpro-vsechny-publikace.pdf
15
Je nutno rozlišit omezující faktory, které jsou jiné pro osoby s pohybovým postižením, jiné pro osoby postižené zrakově a jiné pro osoby postižené sluchově, jelikož každá z těchto skupin má odlišné požadavky na úpravu staveb a ty se musí řešit samostatně. Práce se tedy dále věnuje pouze bezbariérovosti z hlediska lidí s tělesným postižením, kteří se dělí do 4 kategorií: 1. kategorie zahrnuje lidi s lehčím tělesným postižením, kteří se pohybují pomocí berle nebo hole. Potíže jim může činit chůze do schodů, nástup do dopravních prostředků, kluzký terén nebo vstávání ze židle. Do této kategorie se řadí také starší osoby. 2. kategorie zahrnuje osoby, které mají potíže s chůzí a jsou schopny ujít pouze omezenou vzdálenost. Proto musejí používat francouzské hole a často i další ortopedické pomůcky, jako jsou například různé opěrné fixační dlahy. Dopravní prostředky se pro ně stávají nepřístupné, nepřekonatelné jsou i schody (obzvlášť pokud chybí zábradlí). Při vstávání většinou potřebují pomoc druhé osoby. 3. kategorie je určena vozíčkářům. Tato kategorie však není jednotná, protože i mezi nimi existují rozdíly. Jsou zde vozíčkáři potřebující vozík pouze na pohyb po venku, jelikož nemohou delší dobu stát či chodit (tj. například osoby s amputací dolní končetiny, nebo staří lidé, ale patří sem i osoby ze druhé kategorie). Dále jsou to vozíčkáři trvale upoutaní na vozík, kteří jsou však zcela samostatní a nepotřebují až na výjimky asistenci druhé osoby. Potom jsou to ti, kteří k některým úkonům pomoc druhé osoby potřebují, například z důvodu postižení i horních končetin. Další skupinu tvoří vozíčkáři vyžadující neustálou 24 hodinovou pomoc – jsou to osoby ochrnuté na všechny čtyři končetiny, tzv. kvadruplegici. 4. kategorie zahrnuje osoby s progresivním průběhem nemoci, kteří postupně projdou všemi výše uvedenými kategoriemi a jejich nároky a potřeby časem vzrůstají. Na tyto vzrůstající nároky vlivem
16
zhoršování zdravotního stavu je třeba brát ohled při zařizování bytu či pracovního místa.18 Bezbariérové přístupy umožňují těmto lidem přístup na místa, která by jim jinak byla nedostupná a zjednodušují jim pohyb a orientaci. Bezbariérové vybavení zohledňuje prostor pro manipulaci s vozíkem, případně i pohyb asistující osoby a usnadňuje pohyb se zdravotními pomůckami. Z toho tedy vyplývají konkrétní technické požadavky a opatření, ke kterým náleží:
Chodníky, nástupiště veřejné dopravy, úrovňové i mimoúrovňové přechody musí umožňovat samostatný, bezpečný a plynulý pohyb osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace a jejich míjení s ostatními chodci. Komunikace pro chodce musí mít celkovou šířku nejméně 1500 mm.
Přístupy do staveb občanského vybavení (tj. stavby pro veřejnou správu, soudy, státní zastupitelství, policii, sdělovací prostředky, obchod a služby, sport, školy, kulturu, zdravotnictví a sociální službu, veřejnou dopravu a ubytovací zařízení pro více než 20 osob) musí být bez schodů a vyrovnávacích stupňů, v úrovni komunikace pro chodce. Pokud to není možné, může se výškový rozdíl řešit bezbariérovou rampou či zdvihací plošinou (stavby se přednostně vybavují výtahy, zdvihací plošiny se mohou použít jen u změn dokončených staveb). Vstup do objektu musí mít šířku nejméně 1250 mm, bezbariérové rampy musí být široké nejméně 1500 mm, musí mít po obou stranách opatření proti sjetí vozíku a madla ve výši 900 mm.
Zajištění bezbariérového přístupu do všech prostor užívaných veřejností ve stavbách občanského vybavení pomocí vodorovných komunikací, schodišť a souběžně vedených bezbariérových ramp nebo výtahů.
Ve stavbě, kde je záchod určený pro užívání veřejností, musí být jedna bezbariérová záchodová kabina v oddělení pro muže a jedna v oddělení pro ženy (pokud má však stavba maximálně 2 kabiny celkově – pro
18
Dle: FILIPIOVÁ, Daniela. Život bez bariér: projekty a rekonstrukce. Vyd. 1. Praha: Grada, 1998, s. 12-13. ISBN 80-716-9233-6.
17
muže i ženy, lze jako bezbariérovou zařídit jen jednu z nich, a to pro obě pohlaví). Záchodová kabina musí mít šířku nejméně 1800 mm a hloubku nejméně 2150 mm (jestliže se počítá s využitím asistence druhé osoby, jsou tyto rozměry nejméně 2200 mm x 2150 mm), dveře s otevíráním směrem ven, se zámkem zajistitelným zvenku a opatřeny vodorovným madlem z vnitřní strany. Po obou stranách záchodové mísy musí být madla. Umyvadlo musí umožnit podjezd osoby na vozíku.
Pokud je ve stavbě sprcha či vana určená k užívání veřejností, tato místnost musí být vybavena protiskluznou podlahou, opěrnými madly a musí být zachován manipulační prostor ve tvaru kruhu o průměru nejméně 1500 mm. Horní hrana vany pak nesmí být výše než 500 mm nad podlahou a sprchový kout musí být vybaven sedátkem.
V ubytovacích zařízeních pro cestovní ruch s celoročním i sezónním provozem pro více než 20 osob musí nejméně 5 % pokojů (výsledný počet se zaokrouhluje směrem nahoru) být bezbariérových a tudíž splňovat následující požadavky: povrch pochozích ploch musí být pevný, rovný a s protiskluzovou úpravou a výškový rozdíl těchto ploch nesmí být větší než 20 mm, dále je nutné zabezpečení dostatečného manipulačního prostoru pro otáčení vozíku o 360° ve všech místnostech (tj. kruhová plocha o průměru 1500 mm), veškeré dveře musí být bez prahů a mít šířku nejméně 900 mm a umístění všech prvků ovládaných rukou (vypínače, zásuvky, jističe, dveřní kliky a držadla splachovače) ve výši 600 až 1200 mm a ve vzdálenosti nejméně 500 mm od pevné překážky.
Zajištění bezbariérového přístupu do vody ve veřejně přístupných plaveckých bazénech.
Podle § 16 této vyhlášky se u staveb, jejichž projektová dokumentace byla zpracována před účinností této vyhlášky (18. listopadu 2009), postupuje podle dosavadní právní úpravy.19
19
Dle: ZDAŘILOVÁ, Renata. Bezbariérové užívání staveb: metodika k vyhlášce č. 398/2009 Sb., o obecných a technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. 1. vyd. Praha: ČKAIT, 2011, 193 s. ISBN 978-80-87438-17-6 (BROž.).
18
2 Analýza bezbariérového cestovního ruchu v Uherském Hradišti Analýza bezbariérového cestovního ruchu byla prováděna v Uherském Hradišti, okresním městě ve Zlínském kraji, které je díky mnohým přírodním, kulturním i sportovním atraktivitám – ať už přímo ve městě či v přilehlém okolí – častým cílem turistů. Samotná analýza je zpracována na základě vlastního průzkumu a zaměřuje se na bezbariérovost základních služeb cestovního ruchu, jimiž jsou ubytovací a stravovací zařízení a doprava. Část je také věnována hlavním atraktivitám města. Je však třeba zdůraznit, že cílem těchto zařízení by nemělo být vytváření oddělených služeb pro handicapované klienty, ale spíše odstraňování překážek, které těmto skupinám klientů cestování komplikují či je od něj odrazují.
2.1 Město Uherské Hradiště a jeho hlavní atraktivity Uherské Hradiště je městem nacházejícím se na Jižní Moravě, ve Zlínském kraji. Rozkládá se na ploše o rozloze 2126 ha,20 na levém břehu řeky Moravy mezi Chřiby a Bílými Karpaty. Je jedním z hlavních center oblasti zvané Slovácko, která je navštěvovaná a známá díky folklóru, vinařství, zachovalým lidovým tradicím a historickým památkám. K 31. 12. 2009 v Uherském Hradišti žilo celkem 25 551 obyvatel.21 Práce se omezuje pouze na město Uherské Hradiště, jež díky své výhodné poloze může sloužit jako turistická základna pro poznávání regionu, který nabízí mnohé turistické cíle, jako např. hrad Buchlov, zámek Buchlovice, významné duchovní centrum Velehrad, archeologický skanzen Modrá, lázně Luhačovice, ZOO Lešná a další. Mnohé z těchto atraktivit jsou bezbariérově přístupné. Historické jádro samotného města bylo prohlášeno za městskou památkovou zónu. Návštěvníci zde mohou vidět pamětihodnosti jako barokní kašnu, lékárnu U Zlaté 20
Města a obce: Vybrané údaje podle měst k 31. 12. 2009. Český statistický úřad [online]. © 2012 [cit. 2012-05-04]. Dostupné z: http://czso.cz/xz/redakce.nsf/i/mesta_a_obce 21 Tamtéž
19
koruny, Mariánský morový sloup, komplex jezuitských budov, tvořených někdejší jezuitskou kolejí, budovou někdejšího gymnázia a kostelem sv. Františka Xaverského, bývalou židovskou synagogu, která je dnes městskou knihovnou či bývalou věznici a justiční palác. Dále mohou turisté navštívit archeologickou lokalitu Sady „Špitálky“, historické vinné sklepy v Mařaticích, či absolvovat plavbu po Baťově kanále (této se mohou zúčastnit i handicapovaní). Bohužel však ne všechny tyto atraktivity jsou bezbariérově přístupné. Uherské Hradiště má nejen přírodní, kulturně-historický, ale i kulturně společenský potenciál – pořádá se zde mnoho akcí, z nichž nejznámější jsou např. Letní filmová škola, Slovácké slavnosti vína a otevřených památek, přehlídka ekologických filmů Týká se to také tebe (TSTT) a mnoho dalších. Na návštěvu handicapovaných turistů je připraven místní aquapark – součástí bezbariérového vybavení je vstup do objektu za pomoci výtahu a přístup do vody je pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace řešen prostřednictvím bazénového zvedáku. Dále vozíčkáři mohou v Uherském Hradišti navštívit Slovácké muzeum, kde je stálá národopisná expozice Slovácko, která je věnována způsobu života a prací lidí na Slovácku v minulosti a také obyčejovému roku tohoto regionu – fašanku, velikonočním zvykům, jízdě králů, vinobraní a hodům. V dalších sálech mohou shlédnout krátkodobější historické, národopisné a archeologické výstavy. Muzeum je vozíčkářům zpřístupněno pomocí zdvihacích plošin a součástí vybavení objektu je i bezbariérová toaleta. Vozíčkáři dále mohou navštívit i Slovácké divadlo, disponující bezbariérovými rampami a speciálně vyhrazenými místy v hledišti.
2.2 Ubytovací zařízení Dle údajů Českého statistického úřadu navštívilo hromadná ubytovací zařízení v Uherském Hradišti v roce 2010 celkem 59 555 hostů, jejichž průměrný počet přenocování byl 2,9 a průměrná délka pobytu 3,9 dne.22
22
Statistická ročenka Zlínského kraje 2011 - 16. CESTOVNÍ RUCH. Český statistický úřad [online]. © 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajkapitola/721011-11r_2011-16
20
Vzhledem k předpokladu, že cílové skupiny bezbariérového cestovního ruchu budou zřejmě vyhledávat co největší komfort, se analýza ubytovacích zařízení věnuje pouze hotelům, penzionům a případně samostatným apartmánům. Hostely a ubytovny nejsou zmíněny. Vozíčkáři (a především ti, kteří cestují bez asistenta) potřebují ještě před samotnou rezervací ubytování jasné a konkrétní informace, týkající se např. šířky dveří, řešení koupelny, přístupu do restaurace a vstupu do hotelu, které však mnohá ubytovací zařízení na webových stránkách neposkytují. Proto se analýza ubytovacích zařízení zabývá jak dostupností těchto podstatných informací na internetu, tak skutečným stavem bezbariérového vybavení daného zařízení. Jak lze vidět z obrázku č. 1, v Uherském Hradišti se nachází celkem 2 hotely kategorie ****, 6 hotelů kategorie *** a 6 penzionů. Obrázek 1 Ubytovací zařízení v Uherském Hradišti
2 Hotely ****
6
Hotely *** Penziony 6
Zdroj: vlastní zpracování
Best Western Hotel Grand*** Palackého nám. 349 686 01 Uherské Hradiště Tel.: +420 572 551 511, Fax: +420 572 552 119 www.granduh.cz
21
Hotel nacházející se v centru města nabízí ubytování v 53 pokojích, z nichž 25 je jednolůžkových, 25 je dvoulůžkových a 3 jsou apartmány (celkem 75 lůžek). Oficiální internetové stránky však nepodávají informaci o tom, zda jsou některé pokoje (a popřípadě kolik) přístupné i zdravotně handicapovaným zákazníkům. Skutečný stav: Do objektu se vstupuje po několika schodech, avšak osoba na vozíku by teoreticky mohla vstoupit i zezadu ze soukromého parkoviště, kde se nachází vchod bez překážky v podobě schodů. Hotel je vybaven výtahem, ale ani jeden z celkových 53 pokojů není uzpůsoben pro ubytování osob na vozíku.
Hotel Koníček*** Družstevní 167 686 05 Uherské Hradiště Tel.: +420 572 551 011, Fax: +420 572 551 021 www.hkonicek.cz Hotel situovaný mimo centrum města ve čtvrti Mařatice poskytuje ubytování ve 22 dvoulůžkových pokojích (celkem 44 lůžek) s vlastní koupelnou a sociálním zařízením. Na internetových stránkách hotelu sice informace o bezbariérovosti pokojů k nalezení není, avšak je zde možnost tzv. virtuální prohlídky, která podá alespoň rámcově představu o případných překážkách, jako jsou prahy, schody, apod. Skutečný stav: Vstup do recepce hotelu je umožněn ze dvou stran, přičemž jeden je kvůli schodům vozíčkářům nepřístupný a druhý, vedoucí ze soukromého parkoviště hotelu, je bezbariérový. Pokud však tělesně postižený, který se zde chce ubytovat, nemá asistenta či vlastní vozidlo, přístup na recepci pro něj bude obtížný vzhledem k tomu, že část přístupové cesty je mírně svažitá a dlážděná kostkami. Hotel disponuje jedním dvoulůžkovým bezbariérovým pokojem, který je situován v přízemí.
22
Hotel Maxi*** Mariánské nám. 81 686 01 Uherské Hradiště Tel.:+420 572 553 523, Fax: +420 572 550 248 www.hotelmaxi.cz Je hotel přímo v centru města nabízející ubytování v 17 jedno až pětilůžkových pokojích, celkem má 32 lůžek. Na webových stránkách hotelu se informace o bezbariérovosti nevyskytuje. Skutečný stav: Hotel nemá ani jeden bezbariérový pokoj. Důvodem je především to, že se nachází ve starší rekonstruované budově, kde není možné vybudování výtahu (pokoje se nachází v prvním patře, celé přízemí je určeno recepci a restauraci). Hotel Mlýnská*** Mlýnská 1295 686 01 Uherské Hradiště Tel.: +420 572 503 185, Fax.: +420 572 508 772 www.hotelmlynska.cz Je jedním z nejnovějších hotelů v Uherském Hradišti. Nachází se přímo v centru města, v klidné části městské památkové zóny. Hotel disponuje celkem 54 lůžky ve 24 jedno až čtyřlůžkových pokojích. Webové stránky neuvádí, zda je hotel bezbariérově přístupný a zda nabízí bezbariérové pokoje. Skutečný stav: Hotel splňuje požadavky dané normou – vstup do hotelu je zajištěn bezbariérovou rampou, hlavní dveře jsou automatické, hotel je vybaven výtahem. V 1. patře se nachází 1 dvoulůžkový pokoj uzpůsobený potřebám handicapovaných klientů – v pokoji je dostatek místa pro manipulaci s vozíkem a koupelna je vybavena bezbariérovou toaletou a sprchovým koutem.
23
Hotel Morava *** a ** Šafaříkova 855 686 01 Uherské Hradiště Tel.: +420 572 551 508, Fax: +420 572 552 975 www.moravauh.cz Hotel se nachází přibližně 1 km od centra. K dispozici má celkem 51 pokojů, z toho 6 jednolůžkových, 34 dvoulůžkových, 9 třílůžkových a 2 apartmány. Webové stránky neposkytují informaci o bezbariérovosti hotelu, avšak lze se zde dočíst, že se v hotelu nachází výtah. Skutečný stav: Vstup do hotelu je bezbariérový, zajištěný bezbariérovou rampou. Hotel je vybaven výtahem, jehož šíře je však pouze 62 cm, což je vzhledem k šíři invalidního vozíku nedostačující. V hotelu se nenachází pokoj vhodný pro vozíčkáře. Hotel Quadro Club*** Tř. Maršála Malinovského 360 686 01 Uherské Hradiště Tel.: +420 774 411 522 www.hotel-quadro.cz Hotel téměř v centru města nabízí ubytování ve 20 pokojích a 2 apartmánech (celkem 48 lůžek). Na internetových stránkách hotelu je jeden pokoj uveden jako bezbariérový. Skutečný stav: U vstupu do hotelu se v patřičné výši nachází zvonek pro přivolání asistence. Hotel disponuje jedním dvoulůžkovým bezbariérově upraveným pokojem. Hotel Slunce**** Masarykovo nám. 155 686 01 Uherské Hradiště Tel.: +420 572 432 640, Fax: +420 572 432 668 www.hotelslunce.cz 24
Hotel umístěný přímo v centru města poskytuje ubytování v celkem 20 pokojích, z čehož 3 jsou suity, 8 pokojů je jednolůžkových a 9 je dvoulůžkových, to je celkem 48 lůžek. Podle internetových stránek hotel nabízí i 1 dvoulůžkový bezbariérový pokoj vhodný pro tělesně postižené klienty. Nachází se zde i informace, že hotel disponuje výtahem. Skutečný stav: Hotel je bezbariérově přístupný, restaurace k němu náležící taktéž. Naproti recepce se nachází výtah a v 1. patře bezbariérově upravený pokoj, vybavený dle platné normy. Hotel U Hejtmana Šarovce**** Dvořákova 595 686 01 Uherské Hradiště Tel.: +420 572 416 511 www.hotelsarovec.cz Hotel blízko centra disponuje celkem 30 lůžky v 16 jedno až dvoulůžkových pokojích. Oficiální webové stránky hotelu neposkytují informaci o bezbariérovosti, nicméně nabízí možnost virtuální prohlídky 2 pokojů, restaurace, salonku a zahrádky. Skutečný stav: Hotel je situován v blízkosti autobusového i vlakového nádraží a má k dispozici i vlastní parkoviště. Vstup do recepce vede přes několik schodů, avšak pro osoby na kolečkovém křesle je zde vytvořen bezbariérový vchod přes letní zahrádku, označený zvonkem s grafickým symbolem zařízení nebo prostoru pro osoby na vozíku (čtverec modré barvy, na němž je bílou čarou vyobrazena postava sedící na vozíku pro invalidy), sloužícím k přivolání personálu. Hotel je vybaven výtahem. Nabízí jeden dvoulůžkový bezbariérový pokoj i s možností přistýlky a přitom stále zůstává dostatek místa na manipulaci s vozíkem. Koupelna je zařízená podle požadavků vyhlášky č. 398/2009 Sb. – to znamená sprchovým koutem se sedátkem, speciální toaletou a umyvadlem umožňujícím podjezd vozíku.
25
Penzion Janett Šromova 146 686 01 Uherské Hradiště Tel: +420 608 729 509, +420 777 783 450 www.ubytovani-uh.cz Penzion nabízí ubytování v centru města v celkem 16 pokojích – 5 jednolůžkových, 3 dvoulůžkových a 8 třílůžkových. Vzhledem ke společným sociálním zařízením však nebude vhodný handicapované zákazníky. Penzion Manett Dvořákova 1210 68601 Uherské Hradiště Tel: +420 608 729 509, +420 777 783 450 www.ubytovani-uh.cz Penzion v centru poskytuje ubytování v 5 jednolůžkových a 10 dvoulůžkových pokojích a 10 apartmánech, celkem tedy ve 25 pokojích. Na internetových stránkách penzionu není k nalezení informace, zda je poskytováno ubytování vhodné i pro tělesně postižené zákazníky. Skutečný stav: Vstup do penzionu je handicapovaným osobám umožněn pomocí rampy. Vedle recepce se nachází výtah a všechny pokoje jsou bezbariérově upravené. Penzion Modrá růže Žerotínova 225 686 01 Uherské Hradiště Tel.: +420 731 467 742 www.modraruze.cz Penzion v blízkosti historického centra disponuje celkem 24 lůžky v 7 pokojích. Sociální zařízení se nachází na pokojích.
26
Informace zda je k dispozici bezbariérový pokoj, není na internetových stránkách penzionu uvedena. Skutečný stav: V penzionu se nachází jeden bezbariérový apartmán, který však má sprchový kout s vaničkou, tudíž není vhodný pro osobu na vozíku. Penzion Na Stavidle Na Stavidle 453 686 01 Uherské Hradiště Tel.: +420 774 298 065, +420 774 298 064 www.nastavidle.cz Penzion celkem nabízí 36 pevných lůžek v 18 pokojích, z toho 2 apartmány. Na internetových stránkách se nenachází informace, zda je k dispozici pokoj přizpůsobený potřebám vozíčkářů. Skutečný stav: Penzion se nachází v těsné blízkosti vlakového nádraží a nabízí i vlastní parkování u penzionu. Disponuje výtahem a bezbariérovým vstupem. I přes tyto příznivé podmínky však v penzionu není ani jeden pokoj vhodný pro vozíčkáře, a to především kvůli šíři dveří, která je pouze 600 mm. Penzion Ubytování pod kopcem 1. Máje 841 686 05 Uherské Hradiště Tel.: +420 777 146 600 www.uh-ubytovani.cz Celková kapacita penzionu umístěného mimo centrum města je 20 pevných lůžek v 5 pokojích – 1 dvoulůžkový, 3 třílůžkové, 1 čtyřlůžkový a 1 apartmán pro 5 osob. Webové stránky informují, že penzion disponuje 2 bezbariérovými pokoji, vybavenými dle platných norem. Dále nabízí službu dopravy zavazadel, což může být pro handicapovanou osobu cestující bez asistenta výhodné.
27
Skutečný stav: Vstup do penzionu je bezbariérový a označený zvonkem s grafickým symbolem osoby sedící na vozíku ve výši požadované normou. Oba bezbariérové pokoje se nachází v přízemí a jejich vybavení taktéž splňuje požadavky vyhlášky č. 398/2009 Sb. Apartmán Dobrá naděje Mánesova 649 686 01 Uherské Hradiště Tel.: +420 777 120 423 www.dobranadeje.cz K dispozici zde jsou 2 apartmány pro 1-4 osoby, situované v přízemí. Zda je k dispozici i bezbariérový pokoj, internetové stránky neinformují. Vzhledem k tomu, že se jedná o ubytovací zařízení pro méně než 20 osob, není dle vyhlášky povinné, aby se zde bezbariérově upravený pokoj nacházel. Skutečný stav: Ani jeden z apartmánů není upravený pro potřeby vozíčkářů.
Výsledky analýzy ubytovacích zařízení v Uherském Hradišti jsou zpracovány v tabulce č. 1 (viz Přílohy). Z celkového počtu 14 zkoumaných zařízení celkem 7 zařízení (tj. 50 %) nabízí bezbariérové ubytování vyhovující potřebám vozíčkářů. Jak lze vidět z obrázku č. 2, z těchto 7 zařízení jsou 2 hotely kategorie ****, 3 hotely kategorie *** a 2 penziony. Na vlastních webových stránkách jednotlivých ubytovacích zařízení často informace o bezbariérovém přístupu nejsou poskytovány, avšak na stránkách městského informačního centra v sekci ubytování je u většiny zařízení uvedeno, zda je či není přístupno tělesně postiženým zákazníkům.23 Personál jednotlivých zařízení je ochoten požadované informace poskytnout, popřípadě odkázat na jiné zařízení, které bezbariérové ubytování nabízí.
23
Vyhledávání ubytování. MIC Uherské Hradiště [online]. © 2011 [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://www.uherske-hradiste.cz/search/ubytovani/
28
Obrázek 2 Podíl bezbariérových ubytovacích zařízení na celkovém počtu 7 6
6
6 5 Celkový počet ubytovacích zařízení
4 3 3
Z toho bezbariérové
2
2
2
2 1 0
Hotely ****
Hotely ***
Penziony
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z tabulky č. 1
2.3 Stravovací zařízení Zařízení veřejného restauračního stravování se dělí do dvou kategorií: kategorie „restaurace“ (kam patří např. restaurace, motoresty, jídelní železniční vozy, bufety a bistra) a kategorie „bary“ (kam patří např. denní bary, noční bary, vinárny, kavárny a pivnice).24 Analýza stravovacích zařízení se vzhledem k velkému počtu těchto zařízení zaměřuje pouze na provozovny typu restaurace, které slouží k podávání hlavních jídel během dne. Celkem je zkoumáno 17 stravovacích zařízení v Uherském Hradišti. Aquapark – samoobslužná restaurace Sportovní 1214 686 01 Uherské Hradiště Tel.: +420 739 488 444 www.aquapark-uh.cz Restaurace, která je součástí aquaparku, je stejně jako celé toto zařízení bezbariérová.
24
Dle: INDROVÁ, Jarmila a kol. Cestovní ruch: [základy]. Vyd. 2. přeprac. V Praze: Oeconomica, 2009, s. 44. ISBN 978-802-4515-694.
29
Hotel a restaurace Koníček Družstevní 167 686 05 Uherské Hradiště Tel.: +420 572 551 011, Fax: +420 572 551 021 www.hkonicek.cz Restaurace patřící k hotelu Koníček je přizpůsobená k návštěvě klientů na invalidním vozíku, do restaurace se dostanou pomocí bezbariérové rampy a součástí vybavení je i bezbariérová toaleta. Hotel – restaurace Maxi Mariánské nám. 81 686 01 Uherské Hradiště Tel.:+420 572 553 523, Fax: +420 572 550 248 www.hotelmaxi.cz Přístup do restaurace je handicapovaným zákazníkům znemožněn schody a ani restaurace samotná není dostatečně uzpůsobená pro pohyb osoby na vozíku. Restaurace tudíž stejně jako hotel není zařízená pro návštěvu této klientely. Hotel Mlýnská – restaurace Mlýnská 1295 686 01 Uherské Hradiště Tel.: +420 572 503 185, Fax.: +420 572 508 772 www.hotelmlynska.cz Nekuřácká samoobslužná restaurace náležící k hotelu Mlýnská je stejně jako hotel bez problému přístupná i handicapovaným klientům. Samozřejmou součástí vybavení jsou i bezbariérové toalety.
30
Hospoda Na Blbém místě Otakarova 1253 686 01 Uherské Hradiště Tel.: +420 732 326 274 Restaurace je bez problému dostupná zákazníkům na vozíku, bez nutnosti asistence druhé osoby. Hotel U Hejtmana Šarovce – restaurace Dvořákova 595 686 01 Uherské Hradiště Tel.: +420 572 416 511 www.hotelsarovec.cz Restaurace náležící k hotelu je bezbariérově dostupná klientům na vozíku přes hotelovou recepci. Výhodou je také parkoviště vedle hotelu s vyhrazeným stáním pro invalidy. Pasáž Menton Prostřední 40 686 01 Uherské Hradiště Tel.: +420 777 915 097 www.pasazmenton.cz Nově vzniklá zastřešená pasáž má bezbariérový přístup jak z jedné, tak z druhé strany. Pohyb po restauraci s vozíkem je taky možný díky podlaze bez výškových rozdílů a jiných překážek. Nachází se zde i bezbariérová toaleta. Pizzerie Tara Všehrdova 176 686 01 Uherské Hradiště Tel.: +420 773 102 102 www.pizza-uh.cz 31
Pizzerie není dostupná zákazníkům na invalidním vozíku, avšak nabízí možnost rozvozu jídla po okolí. Restaurace a kavárna Corso Masarykovo nám. 147 68601 Uherské Hradiště Tel.: +420 572 552 180 Restaurace ani kavárna nejsou bezbariérově přístupné, pro vozíčkáře je dostupná pouze zahrádka v letních měsících. Restaurace a kavárna Grand Palackého nám. 349 686 01 Uherské Hradiště Tel.: +420 572 556 401 www.granduh.cz Restaurace, která tvoří součást hotelu, je tak jako tento hotel nedostupná pro osoby na invalidním vozíku, a to především kvůli většímu počtu schodů vedoucích do objektu. Restaurace hotelu Slunce Masarykovo nám. 155 686 01 Uherské Hradiště Tel.: +420 572 432 640, Fax: +420 572 432 668 www.hotelslunce.cz Hotelová restaurace s kapacitou 60 míst je tak jako hotel celá bezbariérově zařízená, včetně bezbariérové toalety.
32
Restaurace NET Jindřicha Průchy 310 686 01 Uherské Hradiště Tel.: +420 572 552 597 www.restauracenet.wz.cz Nově zrekonstruovaná nekuřácká restaurace v centru města je bezbariérově přístupná handicapovaným klientům. Součástí vybavení je i bezbariérová toaleta. Restaurace Na Baště Dlouhá 211 686 01 Uherské Hradiště Tel.: +420 572 540 053 Pro osobu na invalidním vozíku není přístup do restaurace bez asistence možný. Pohyb po restauraci s vozíkem je vzhledem k výškovým rozdílům pochozích ploch také obtížný. Restaurace No. 6 Hradební 1196 686 01 Uherské Hradiště Tel.: +420 572 555 415, Fax: +420 572 555 408 www.no6.cz Přístup do restaurace nacházející se v budově Klubu kultury Uherské Hradiště je handicapovaným lidem zajištěn pomocí rampy. Restaurace Orlovna Mariánské nám. 78 686 01 Uherské Hradiště Tel.: +420 731 646 862 www.orlovna-uh.cz
33
Přístup do restaurace i pohyb po ní je bezbariérový, avšak problémem může být absence bezbariérové toalety. Restaurace Rotter Františkánská 137 686 01 Uherské Hradiště Tel.: +420 572 571 570 www.restaurantrotter.cz Restaurace je vzhledem ke schodům vedoucím do objektu tělesně postiženým zákazníkům na vozíku nepřístupná. Restaurace U Slováckého krála Mariánské nám. 44 686 01 Uherské Hradiště Tel.: +420 722 555 655 Restaurace není zdravotně handicapovaným klientům přístupná.
Obrázek 3 Podíl bezbariérových stravovacích zařízení v Uherském Hradišti
bezbariérově dostupné 59 %
nemající bezbariérový přístup 41 %
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z tabulky č. 2
34
Jak lze vidět z obrázku č. 3 zpracovaného na základě tabulky č. 2 (viz Přílohy), 10 zkoumaných restaurací (tj. 59 %) je bezbariérově upravených a tím umožňují návštěvu handicapovaných osob. Zbylých 7 restaurací (tj. 41 %) toto neumožňuje. Lze obecně zkonstatovat, že většina nově zřízených či nově zrekonstruovaných provozoven disponuje bezbariérovým přístupem a vybavením.
2.4 Doprava Doprava je jednou z nezbytných podmínek pro uskutečnění cestovního ruchu. K dopravě do města Uherské Hradiště je vzhledem k jeho poloze nejčastěji využívána silniční a železniční doprava. Co se týká letecké dopravy, využívané především účastníky mezinárodního cestovního ruchu, nejbližší leteckou dopravu zajišťuje mezinárodní letiště Brno Tuřany, vzdálené od Uherského Hradiště 70 km. Na letišti je poskytována pomoc cestujícím se zdravotním postižením či sníženou schopností pohybu a orientace. Silniční doprava, kterou představuje doprava autobusová i doprava vlastními dopravními prostředky, v současné době tvoří nejrozšířenější druh přepravy osob v cestovním ruchu. Výhodou – především pro handicapované cestující – je dopravení účastníků přímo na určené místo, které jinými druhy dopravy nemusí být dosažitelné. Autobusová doprava v Uherském Hradišti je zabezpečována prostřednictvím 125 autobusů – z nichž některé jsou nízkopodlažní a tedy vhodné pro přepravu osob na vozíku – společnosti ČSAD BUS Uherské Hradiště, a.s., která provozuje jak městskou hromadnou dopravu, tak dopravu zájezdovou a dálkové linky do Brna a Prahy. Hlavní autobusové nádraží prošlo rekonstrukcí a je bez problému dostupné osobám se zdravotním postižením či sníženou schopností pohybu a orientace. Negativem autobusové dopravy v Uherském Hradišti ovšem je kvalita a dostupnost městské hromadné dopravy, které za největší problém města označili i občané na 4. Veřejném fóru o rozvoji města, které se konalo v Uherském Hradišti dne 11. 4. 2012. Problémy se týkají především nedostatku zastávek v centru města, četností spojů, nepřehledného vedení linek, chybějícího spoje mezi autobusovým a vlakovým nádražím,
35
informačního a orientačního systému, či neexistence webových stránek provozu MHD.25 Železniční stanice v Uherském Hradišti je „bezbariérově přístupná bez pomoci zaměstnance ČD, tzn. má přístup z přednádraží na alespoň jedno nástupiště jakýmkoli způsobem, s případnou možností dalších služeb.“26 České dráhy zajišťují přepravu osob na vozíku pomocí vozů označených piktogramem a přizpůsobených pro přepravu vozíčkářů (místa pro vozík a pro doprovod vozíčkáře, upravené WC). Některé vozy jsou vybaveny i mobilní zdvihací plošinou. Osoby, které jsou držiteli průkazu ZTP navíc mohou v rámci vnitrostátní i mezinárodní přepravy čerpat nárok na zvýhodněné jízdné. Další možností dopravy je v Uherském Hradišti přeprava osob se zdravotním handicapem poskytovaná bezbariérovými vozidly Oblastní charity. Vozidla jsou vybavena buď hydraulickou zvedací plošinou nebo sklopnou nájezdovou rampou a upevňovací technikou, která zajišťuje vozík proti nežádoucímu pohybu během jízdy. Tuto dopravu mohou využít jednotlivci, ale i skupiny či různé organizace a je potřeba ji dopředu objednat.
25
Za lepší MHD Uherské Hradiště [online]. © 2012 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://mhduh.cz/ Přístupnost stanic. České dráhy, a.s. [online]. 22. 7. 2010 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.cd.cz/vnitrostatni-cestovani/sluzby-na-nadrazi/pristupnost-stanic/-3726/ 26
36
Závěr V poslední době můžeme ze strany nejvyspělejších států světa zaregistrovat zvýšenou snahu o zpřístupnění cestovního ruchu i skupinám obyvatel, pro které by jinak cestování bylo z různých důvodů obtížné či dokonce nemožné. Mezi tyto skupiny mimo jiné patří i zdravotně handicapovaní, jejichž specifickým potřebám se společnost snaží porozumět a tím umožnit začlenění této skupiny občanů do běžného života, jehož součástí je i možnost cestovat. Přestože skupinu klientů bezbariérového (jinak přístupného) cestovního ruchu tvoří širší okruh osob než jen ty s handicapem, bylo hlavním úkolem bakalářské práce zaměřit se na stav ubytovacích a stravovacích zařízení, dále několika hlavních atraktivit a dopravy ve městě Uherské Hradiště, především s ohledem na potřeby osob na invalidním vozíku. Bezbariérově přístupné prostředí je totiž pro tuto skupinu osob nutností a pro ostatní spíše příjemným usnadněním života. Uherské Hradiště je městem se značným turistickým potenciálem a nabízí širokou škálu atraktivit, mezi kterými lze najít i atraktivity zpřístupněné turistům na vozíku, a to ať už přímo ve městě, anebo blízkém okolí. Průzkumem provedeným v ubytovacích zařízeních v Uherském Hradišti bylo zjištěno, že celá polovina těchto zařízení disponuje bezbariérovými pokoji a je tudíž připravena na návštěvu handicapovanými klienty. Co se týče stravovacích zařízení, zde je situace podobná, ale bezbariérově dostupná zařízení mírně převažují. Obecně lze konstatovat, že nově postavená či nově zrekonstruovaná zařízení jsou bezbariérově upravena. Otázka dopravy je v Uherském Hradišti vyřešena poměrně uspokojivě, turisté na vozíku mohou využít jak vlakovou, tak autobusovou dopravu, protože oba tyto typy dopravy poskytují bezbariérové spoje a obě nádraží jsou bezbariérově dostupná. Dalším zjištěním během průzkumu byl fakt, že potřebné informace o bezbariérovém zázemí je obtížné získat – a to jak na webových stránkách daných zařízení, tak i v městském informačním centru. Vzhledem ke špatně dostupným informacím je možno práci poskytnout městskému informačnímu centru, které by ji mohlo v budoucnu využít jako podnět k vytvoření hlubší a podrobnější analýzy. Dále by práce mohla být využita jako inspirace k provedení podobných analýz v dalších městech České republiky, které by mohly 37
posloužit jako základ pro vytvoření kompletní databáze bezbariérově přístupných ubytovacích a stravovacích zařízení a turistických cílů, což by pro vozíčkáře zcela jistě bylo značným přínosem. Uherské Hradiště má skupině handicapovaných klientů rozhodně co nabídnout, poskytuje jí kvalitní zázemí a má příznivé podmínky pro další rozvoj tohoto typu cestovního ruchu. Bylo by však vhodné na dalším rozšiřování a zkvalitňování turistické infrastruktury dále pracovat. Poskytovatelé služeb by se měli zaměřit na tzv. univerzální design, jehož podstatou je přetvoření stávajících prostor tak, aby byly dostupné všem. Jde tedy spíše o odstraňování překážek než o vytváření oddělených služeb či zařízení pro vozíčkáře. To by do budoucna mohlo přinést posílení domácího cestovního ruchu, jelikož turisté se zdravotním postižením upřednostňují tuto formu cestovního ruchu, a dále ekonomický přínos nejen městu, ale prostřednictvím konkurenční výhody také podnikatelům v oblasti cestovního ruchu.
38
Literatura Knižní publikace [1] FILIPIOVÁ, Daniela. Život bez bariér: projekty a rekonstrukce. Vyd. 1. Praha: Grada, 1998, 101 s. ISBN 80-716-9233-6. [2] HOUŠKA, Petr a Zdenka PETRŮ. Cestovní ruch v působnosti orgánů EU: (vybrané dokumenty). Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010, 275 s. ISBN 97880-245-1645-5 (BROž.). [3] INDROVÁ, Jarmila a kol. Cestovní ruch: [základy]. Vyd. 2. přeprac. V Praze: Oeconomica, 2009, 121 s. ISBN 978-802-4515-694. [4] PETRŮ, Zdenka a kol. Cestovní ruch pro všechny. Praha: Ministerstvo pro místní
rozvoj
ČR,
2008.
ISBN
978-80-7399-407-05.
Dostupné
z:
http://kcr.vse.cz/wp-content/uploads/2010/11/CR-pro-vsechny-publikace.pdf [5] PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2., upr. vyd. Praha: Idea Servis, 2007, 124 s. ISBN 978-808-5970-555. [6] ZDAŘILOVÁ, Renata. Bezbariérové užívání staveb: metodika k vyhlášce č. 398/2009 Sb., o obecných a technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. 1. vyd. Praha: ČKAIT, 2011, 193 s. ISBN 978-8087438-17-6 (BROž.). Elektronické informační zdroje [7] Apartmán "Dobrá naděje" - ubytování Uherské Hradiště [online]. © 2008 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.dobranadeje.cz/ [8] ATHENA NA CESTÁCH. Přístupný cestovní ruch v kostce. 2010, 30 s. Dostupné z: http://www.helpnet.cz/data/articles/down_42891.pdf [9] Autobusová doprava. ČSAD Uherské Hradiště [online]. © 2010 [cit. 2012-0417]. Dostupné z: http://www.csaduh.cz/_autobusova-doprava.html
39
[10] European Network for Accessible Tourism [online]. © 2010-2012 [cit. 201203-07]. Dostupné z: http://www.accessibletourism.org/ [11] Hotel Grand - ubytování Uherské Hradiště [online]. [30. 11. 2005] [cit. 2012-03-28]. Dostupné z: http://www.granduh.cz/ [12] Hotel Koníček - ubytování Uherské Hradiště [online]. [7. 4. 2006] [cit. 201203-28]. Dostupné z: http://www.hkonicek.cz/ [13] Hotel Maxi [online]. [18. 4. 2007] [cit. 2012-03-28]. Dostupné z: http://www.hotelmaxi.cz/ [14] Hotel Mlýnská, ubytování Uherské Hradiště [online]. © 2012 [cit. 2012-0330]. Dostupné z: http://www.hotelmlynska.cz/ [15] Hotel MORAVA, Uherské Hradiště, Czech republic [online]. [9. 8. 2006] [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.moravauh.cz/ [16] Hotel Uherské Hradiště Quadro Club*** [online]. [26. 10. 2011] [cit. 201203-30]. Dostupné z: http://www.hotel-quadro.cz/ [17] Hotel, ubytování, catering, wellness - Uherské Hradiště [online]. © 2009 [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://www.hotelslunce.cz/ [18] Hotel U Hejmana Šarovce - Ubytování Uherské Hradiště [online]. © 2008 [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://www.hotelsarovec.cz/ [19] Města a obce: Vybrané údaje podle měst k 31. 12. 2009. Český statistický úřad [online].
©
2012
[cit.
2012-05-04].
Dostupné
z:
http://czso.cz/xz/redakce.nsf/i/mesta_a_obce [20] MIC Uherské Hradiště [online]. © 2011 [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://www.uherske-hradiste.cz/ [21] OITS members. OITS - ISTO: Organisation internationale du tourisme social [online].
©
2012
[cit. 2012-03-07].
Dostupné
z:
http://www.bits-
int.org/en/index.php?menu=41 40
[22] Penzion Modrá růže - Ubytování Uherské Hradiště [online]. © 2012 [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://www.modraruze.cz/ [23] Penzion Na Stavidle [online]. [18. 11. 2008] [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.nastavidle.cz/ [24] Penzion *** Ubytování Uherské Hradiště, ubytování na Slovácku [online]. [5. 2. 2009] [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.uh-ubytovani.cz/ [25] Přeprava osob se zdravotním handicapem. Oblastní charita - Uherské Hradiště [online].
©
2008
[cit.
2012-04-17].
Dostupné
z:
http://uhradiste.charita.cz/hlavni-strana/preprava-osob-se-zdravotnim-handicapem [26] Přístupnost stanic. České dráhy, a.s. [online]. 22. 7. 2010 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.cd.cz/vnitrostatni-cestovani/sluzby-na-nadrazi/pristupnoststanic/-3726/ [27] S ČD bez překážek. České dráhy, a.s. [online]. © 2009 [cit. 2012-04-17]. Dostupné
z:
http://www.cd.cz/cs/vnitrostatni-cestovani/s-cd-bez-
prekazek/default.htm [28] Statistická ročenka Zlínského kraje 2011 - 16. CESTOVNÍ RUCH. Český statistický
úřad [online].
©
2012
[cit.
2012-04-15].
Dostupné
z:
http://czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajkapitola/721011-11-r_2011-16 [29] Uherské Hradiště [online]. [14. 10. 1999] [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.mesto-uh.cz/ [30] Ubytování v Uherském Hradišti [online]. © 2011 [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://www.ubytovani-uh.cz/ [31] Za lepší MHD Uherské Hradiště [online]. © 2012 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://mhduh.cz/
41
Seznam tabulek Tabulka 1 Hromadná ubytovací zařízení v Uherském Hradišti ................................... 44 Tabulka 2 Stravovací zařízení v Uherském Hradišti ................................................... 45
42
Seznam obrázků Obrázek 1 Ubytovací zařízení v Uherském Hradišti ................................................... 21 Obrázek 2 Podíl bezbariérových ubytovacích zařízení na celkovém počtu ................ 29 Obrázek 3 Podíl bezbariérových stravovacích zařízení v Uherském Hradišti............. 34
43
Přílohy Tabulka 1 Hromadná ubytovací zařízení v Uherském Hradišti Název ubytovacího zařízení Best Western Hotel Grand Hotel Koníček Hotel Maxi Hotel Mlýnská Hotel Morava Hotel Quadro Club
Hotel Slunce Hotel U Hejtmana Šarovce Penzion Janett Penzion Manett Penzion Modrá růže Penzion Na Stavidle Penzion Ubytování pod kopcem Apartmán Dobrá naděje
Adresa Palackého nám. 349, Uherské Hradiště Družstevní 167, Uherské Hradiště Mariánské nám. 81, Uherské Hradiště Mlýnská 1295, Uherské Hradiště Šafaříkova 855, Uherské Hradiště Tř. Maršála Malinovského 360, Uherské Hradiště Masarykovo nám. 155, Uherské Hradiště
Kategorie
Počet pokojů
Počet bezbariérových pokojů
Hotel ***
53
0
Hotel ***
22
1
Hotel ***
17
0
Hotel ***
24
1
Hotel ***
51
0
Hotel ***
22
1
Hotel ****
20
1
Dvořákova 595, Hotel **** Uherské Hradiště
30
1
Penzion
16
0
Penzion
25
25
Penzion
7
0
Penzion
18
0
1. Máje 841, Penzion Uherské Hradiště
6
2
Mánesova 649, Penzion Uherské Hradiště
2
0
Šromova 146, Uherské Hradiště Dvořákova 1210, Uherské Hradiště Žerotínova 225, Uherské Hradiště Na Stavidle 453, Uherské Hradiště
Zdroj: Vlastní zpracování
44
Tabulka 2 Stravovací zařízení v Uherském Hradišti Název stravovacího zařízení Aquapark – samoobslužná restaurace Hotel a restaurace Koníček Hotel – restaurace Maxi Hotel Mlýnská – restaurace Hospoda Na Blbém místě Hotel U Hejtmana Šarovce – restaurace Pasáž Menton Pizzerie Tara Restaurace a kavárna Corso Restaurace a kavárna Grand Restaurace hotelu Slunce Restaurace NET Restaurace Na Baště Restaurace No. 6 Restaurace Orlovna Restaurace Rotter Restaurace U Slováckého krála
Adresa Sportovní 1214, Uherské Hradiště Družstevní 167, Uherské Hradiště Mariánské nám. 81, Uherské Hradiště Mlýnská 1295, Uherské Hradiště Otakarova 1253, Uherské Hradiště Dvořákova 595, Uherské Hradiště Prostřední 40, Uherské Hradiště Všehrdova 176, Uherské Hradiště Masarykovo nám. 147, Uherské Hradiště Palackého nám. 349, Uherské Hradiště Masarykovo nám. 155, Uherské Hradiště Jindřicha Průchy 310, Uherské Hradiště Dlouhá 211, Uherské Hradiště Hradební 1196, Uherské Hradiště Mariánské nám. 78, Uherské Hradiště Františkánská 137, Uherské Hradiště Mariánské nám. 44, Uherské Hradiště
Bezbariérově dostupný ano ano ne ano ano ano ano ne ne ne ano ano ne ano ano ne ne
Zdroj: Vlastní zpracování
45
