VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ STUDIJNÍ PROGRAM: Mezinárodní ekonomické vztahy STUDIJNÍ OBOR: Cestovní ruch a regionální rozvoj
PŘEDPOKLADY PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU - OSTROV SARDINIE Autor bakalářské práce:
Michaela Nováková
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Zdenka Petrů
Rok obhajoby:
2010
Čestné prohlášení: Prohlašuji, ţe bakalářskou práci na téma „Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu – ostrov Sardinie „ jsem vypracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloţeném seznamu.
V Praze dne ………………. 2010
podpis:
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucí práce Ing. Zdence Petrů za cenné rady a připomínky, které mi při vypracování této práce poskytla.
„...Sardinie byla oslňujícím snem, v této zemi, kterou neznají dokonce ani sami Italové a kde si pradávné zvyky zachovaly svou původní krásu, jsem důvěrně poznal sametovou kazajku, a středověk ubíhal každý den po mém boku, jako kdyby se za poslední čtyři či pět století země přestala otáčet...“ (Gaston Vuillier, Zapomenuté ostrovy. Sardinie, 1893)
Obsah OBSAH ..................................................................................................................................................... - 1 ÚVOD ........................................................................................................................................................ - 3 1
PŘEDPOKLADY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ............................................................ - 4 1.1 SELEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY ..................................................................................................... - 4 Subjektivní předpoklady ................................................................................................................... - 4 Objektivní předpoklady .................................................................................................................... - 5 1.2 LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY .................................................................................................. - 5 Přírodní předpoklady ....................................................................................................................... - 5 Společenské předpoklady.................................................................................................................. - 5 1.3 REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY ..................................................................................................... - 6 -
2
PŘEDPOKLADY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU NA SARDINII.................................. - 7 2.1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA OSTROVA SARDINIE .................................................................... - 7 Demografické údaje.......................................................................................................................... - 8 Ekonomická charakteristika ............................................................................................................. - 9 Politická charakteristika................................................................................................................. - 11 2.2 LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY ................................................................................................ - 12 Přírodní předpoklady ..................................................................................................................... - 12 Přírodní atraktivity ......................................................................................................................... - 13 Společenské předpoklady................................................................................................................ - 14 Kulturní události............................................................................................................................. - 14 2.3 VÝZNAMNÁ SARDINSKÁ MĚSTA ............................................................................................. - 17 2.4 REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY ................................................................................................... - 19 Doprava .......................................................................................................................................... - 19 Ubytovací služby ............................................................................................................................. - 20 Stravovací služby ............................................................................................................................ - 21 -
3
SOUČASNÝ A MINULÝ VÝVOJ CESTOVNÍHO RUCHU NA SARDINII......................... - 23 3.1 STATISTIKY............................................................................................................................ - 23 3.2 PROPAGACE DESTINACE SARDINIE......................................................................................... - 24 Sardinie na Expu 2010 v Šanghaji ................................................................................................. - 25 3.3 DRUHY CESTOVNÍHO RUCHU NA SARDINII ............................................................................. - 26 Rekreační cestovní ruch.................................................................................................................. - 26 Kulturně-poznávací cestovní ruch .................................................................................................. - 26 Nábožensky orientovaný cestovní ruch ........................................................................................... - 27 Sportovně orientovaný cestovní ruch.............................................................................................. - 28 Gastronomický cestovní ruch ......................................................................................................... - 29 Profesní cestovní ruch .................................................................................................................... - 31 Agroturistika ................................................................................................................................... - 31 Bezbariérový cestovní ruch ............................................................................................................ - 32 3.4 NOVÉ TRENDY V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU NA SARDINII ................................................ - 33 -
4
SWOT ANALÝZA ....................................................................................................................... - 34 SILNÉ STRÁNKY ................................................................................................................................... - 34 SLABÉ STRÁNKY .................................................................................................................................. - 35 PŘÍLEŢITOSTI ....................................................................................................................................... - 35 OHROŢENÍ ............................................................................................................................................ - 35 -
ZÁVĚR ................................................................................................................................................... - 36 LITERATURA ....................................................................................................................................... - 38 -
-1-
KNIŢNÍ PUBLIKACE............................................................................................................................... - 38 INTERNETOVÉ ZDROJE .......................................................................................................................... - 38 PŘÍLOHA Č.1 ........................................................................................................................................ - 40 PŘÍLOHA Č.2 ........................................................................................................................................ - 41 PŘÍLOHA Č.3 ........................................................................................................................................ - 42 FOTOGRAFIE ......................................................................................................................................... - 42 Pláž Cala Luna na východním pobřeží ........................................................................................... - 42 Souostroví La Maddalena ............................................................................................................... - 43 Průzračné sardinské moře .............................................................................................................. - 43 Ovce ................................................................................................................................................ - 44 Vnitrozemí ...................................................................................................................................... - 44 Pěší turistika ve vnitrozemí............................................................................................................. - 45 Slavnost Sv. Antonia v Mamoiadě (Mamuthones) .......................................................................... - 45 -
-2-
Úvod Cestovní ruch je povaţován za jedno z nejdůleţitějších odvětví světové ekonomiky. Poptávka po návštěvách nových atraktivit se kaţdoročně zvyšuje. Podle World Travel and Tourism Council se bude světový turistický obrat aţ do roku 2017 zvyšovat o 2,1% ročně. Cestovní ruch také představuje odvětví, které umoţňuje při relativně malých nákladech zabezpečit ekonomicky rentabilní vyuţití historicko-kulturního dědictví, tradic a přírody dané lokality. Sardinie je jednou z nejchudších oblastí Itálie, pro kterou cestovní ruch představuje jeden z hlavních zdrojů příjmů. Proto je pro Sardinii naprosto oprávněný výběr turistického vývoje ostrova jako hlavní priority. Ostrov nabízí mnoho atraktivit, které jsou pro rozvoj cestovní ruch potřebné. Bakalářská práce vychází z pečlivého nastudování webových stránek a prezentací turistických institucí působících na Sardinii, průvodců a vlastních zkušeností. V první části bakalářské práce jsou teoreticky vymezeny předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. V druhé části jsou některé z vymezených předpokladů konkrétně charakterizovány na jednotlivých částech Sardinie. Současný a předpokládaný budoucí vývoj cestovního ruchu Sardinie je popsán v další části práce. Pro názorný nástin vývoje cestovního ruchu na ostrově jsou pouţity statistiky. V této kapitole je také popsána propagace regionu a jsou zde charakterizovány druhy cestovního ruchu, pro které má ostrov předpoklady. Závěrečná část obsahuje SWOT analýzu destinace, která je pouţita jako prostředek pro vyvození závěru pro další rozvoj oblasti a vyhodnocení celkového potencionálu. Cílem bakalářské práce je charakterizovat současnou situaci na Sardinii, popsat předpoklady pro rozvoj, vyhodnotit silné a slabé stránky, hrozby a příleţitosti tohoto ostrova jako destinace pro cestovní ruch, zhodnotit propagaci ostrova a tím zhodnotit turistickou nabídku ostrova. Hlavním důvodem k výběru tématu byla náklonnost autorky bakalářské práce k Sardinii a touha blíţe prozkoumat ostrov jako destinaci cestovního ruchu.
-3-
1 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu „Potenciál cestovního ruchu (téţ potenciál rozvoje cestovního ruchu; angl. tourism development potential) je souhrnná hodnota všech předpokladů cestovního ruchu, oceněných na základě bodovací škály, sníţená o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu, zejména o špatný stav sloţek ţivotního prostředí (kyselé deště, nízká kvalita vzduchu, znečištění moře, pláţí aj.) a konfliktní land-use (označení pro všechny lidské aktivity na zemském povrchu a pro způsob, kterým člověk zemský povrch svou činností přetváří) daného území1. Potencionál cestovního ruchu můţe být také chápan jako výsledek všech předpokladů a podmínek cestovního ruchu. Celkový potenciál se tedy skládá z dílčích moţností, které existují na určitém území a které slouţí k provozování aktivit cestovního ruchu. Předpoklady cestovního ruchu rozdělujeme z ekonomického a geografického hlediska na 3 skupiny:
Selektivní (stimulační) předpoklady
Lokalizační předpoklady
Realizační předpoklady
1.1 Selektivní předpoklady Selektivní předpoklady stimulují vznik cestovního ruchu ve funkci poptávky. V rozvoji cestovního ruchu mají primární postavení. Jedině jejich prostřednictvím se mohou vyuţít předpoklady pro cestovní ruch v konkrétních oblastech. Selektivní předpoklady především určují výběr destinace.
Subjektivní předpoklady Do subjektivních předpokladů řadíme různé psychologické faktory, které mají vliv na rozhodování obyvatel o účasti na cestovním ruchu. Důleţitou roli hrají propagace a reklama, která utváří určitou image destinace. Poutavá a vkusná reklama můţe přispět k tomu, ţe se návštěvník rozhodne pro danou destinaci. Také načasování a umístění reklamy hraje důleţitou roli. Dobrým marketingovým tahem bývá umístění reklamy 1
Pásková, M.-Zelenka, J.: Výkladový slovník cestovního ruchu (str.221, str.156)
-4-
v místech, kde jsou lidé nuceni čekat, jako jsou čekárny, eskalátory, zastávky a prostředky městské hromadné reklamy. V dnešní době má velkou perspektivu reklama umístěna na internetu.
Objektivní předpoklady Mezi objektivní předpoklady zahrnujeme faktory ekonomické, politické, demografické, urbanizační, ekologické, technologické a personální. Na cestovní ruch můţr mít vliv politická situace, mírové uspořádání světa, dosaţená ţivotní úroveň obyvatelstva, fond volného času, urbanizace, věková struktura obyvatelstva a mnoho dalších faktorů.
1.2 Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady vytvářejí moţnosti pro umístění cestovního ruchu ve vztahu nabídky teritoria. Ve vztahu k rozvoji cestovního ruchu mají spíše druhotný význam. Hrají ale velkou roli ve vyuţití dané oblasti z hlediska přírodních moţností a charakteru společenských podmínek a atraktivit. O vyuţití lokalizačních předpokladů rozhodují selektivní a realizační předpoklady.
Přírodní předpoklady Tyto předpoklady svým charakterem vytvářejí podmínky pro určité formy cestovního ruchu. Mezi přírodní předpoklady řadíme:
Klimatické poměry
Hydrologické poměry
Reliéf a morfologické poměry
Rostlinstvo a ţivočišstvo
Společenské předpoklady Společenské předpoklady a atraktivity uspokojují hlavně poptávku po poučení, vzdělání a zábavě. Společenskými atraktivitami můţou být kulturně historické památky, kulturní zařízení, různé stavby, projevy kultury a umění, sportovní zařízení a akce, ţivotní styl místních obyvatel a lidová řemesla.
-5-
1.3 Realizační předpoklady Realizační předpoklady umoţňují faktickou realizaci cestovního ruchu. Mají dominující postavení pro konečnou fázi uskutečňování různých forem cestovního ruchu. Jsou základem pro vyuţití moţností lokalizačních podmínek. Mezi realizační předpoklady patří:
Doprava
Ubytovací zařízení Ubytovací sluţby představují základní podmínku pro rozvoj cestovního ruchu. Umoţňují přechodné ubytování mimo místo trvalého bydliště.
Stravovací zařízení Stravovací zařízení uspokojují jednu ze základních potřeb člověka – potřebu výţivy. Proto jsou také zahrnovány do základních podmínek pro rozvoj.
-6-
2
Předpoklady rozvoje cestovního ruchu na Sardinii
Teoretické vymezení předpokladů rozvoje cestovního ruchu je popsáno v první kapitole bakalářské práce. V této části jsou konkrétně charakterizovány předpoklady rozvoje cestovního ruchu na Sardinii. V autorčině bakalářské práci je hlavní otázkou cestovní ruch v konkrétní oblasti, tudíţ především lokalizační a realizační faktory. Práce tudíţ nezkoumá selektivní faktory, tedy otázku, kam místní obyvatelé vyjíţdějí.
2.1 Obecná charakteristika ostrova Sardinie Sardinie je po Sicílii druhý největší ostrov ve Středozemním moři. Od roku 1948 je autonomní oblastí Itálie. Administrativně je dělena na osm provincií. Rozloha ostrova je 24 090km2. Ostrov je dlouhý 267 km, široký 120 km a je obklopen mnoha ostrůvky. Od sousední Korsiky je Sardinie oddělena jen krátkou úţinou, mezi ostrovy je moţné přejet trajektem. Sardinie je vzdálená téměř stejně jak od italské pevniny, od které ji dělí 180 km široký pás Tyrhénského moře, tak od Afriky. To je také jeden z důvodů, proč se Sardové necítí jako Italové. Ostrov je vyhledávaným místem pro dovolenou zejména pro překrásně čisté a průzračné moře a nejnavštěvovanější částí je severní část, zejména pak Smaragdové pobřeţí (Costa Smeralda). Ale důvodem, proč přicházejí turisté na Sardinii nejsou jen pláţe, ale i hory. Hory zabírají téměř 80 procent celkové rozlohy ostrova. Z hlediska turistického lze Sardinii rozdělit na sever, charakterizovaný vyšší koncentrací turistických středisek a také vyšších cen a jih, který je poněkud izolovanější, avšak jsou zde niţší ceny a nebývá zde tolik turistů jako na severu. Staleté tradice a zvyky, muzea, kostely a lokální produkty jako sýr, víno, keramika a další řemeslné produkty patří mezi další atraktivity lákající k návštěvě tohoto krásného ostrova.
-7-
Demografické údaje Na ostrově ţije celkem 1.671.000 obyvatel. Sardinie má 8 provincií, z nichţ 4 byly ustanoveny v roce 2005. Více neţ polovina obyvatelstva ţije v provincii Cagliari, kde se nachází hlavní město ostrova. Ostrov je řídce osídlen, na kaţdý km2 připadá 69 obyvatel. Aţ donedávna se lidé soustřeďovali hlavně do centra ostrova a ekonomie byla zaměřena na pastevectví a chov ovcí. S rozvojem turistického ruchu na ostrově nastala migrace na pobřeţí, kde se rozvíjela nová města a střediska. Podle statistik počet obyvatel mírně vzrůstá, ale je potřeba upozornit na fakt, ţe skupina, která nejvíce narůstá, jsou obyvatelé starší 65ti let. Růst je spíše způsoben imigrací, ale počet mladých lidí na ostrově rapidně klesá. Sardinie se můţe honosit nálepkou „nejzdravější region Evropy“, protoţe má nejvyšší průměrný věk obyvatelstva v celé Evropě. Sardinie je spolu s Japonskem na prvním místě na světě v počtu stoletých v populaci: 22/100 000 obyvatel. 2 To je dvakrát více neţ ve zbytku západoevropské společnosti. Dlouhověkost sardinského obyvatelstva je také záhadou pro vědce a lékaře, který přijíţdí na Sardinii tento jev zkoumat. Dokonce zde, stejně jako cesta vína, existuje cesta stoletých lidí (Via dei Centinari). Spojuje vnitrozemské vesničky Laconi a Orroli, kde je velká koncentrace lidí vysokého věku. Mnoho lidí z této oblasti radí jako recept na dlouhověkost tzv. „ovčáckou dietu“: málo masa, hodně mléka a ovčích sýrů, suchý sardinský chléb a hlavně sklenička dobrého červeného vína. Ostrov má ale ještě jednu demografickou zvláštnost a to, ţe muţská dlouhověkost je vyrovnaná té ţenské. Na Sardinii je poměr 1:1, kdeţto jinde ve světě se sta let doţije sedmkrát více ţen neţ muţů. V roce 2002 zemřel ve věku 112 let Antonio Todde, který byl nejstarším muţem na světě. Je také jako jediný Sard uveden v Guinessově knize rekordů. Velká hrozba pro ostrov do budoucna je nedostatek ekonomicky aktivních obyvatel. Mladí lidé většinou odcházejí za studium vysoké školy na kontinent, kde také zůstávají. Vezmeme-li v úvahu nízkou porodnost a častou emigraci, vypadá to, ţe populaci na Sardinii čeká zánik.
2
Zdroj: CIA World Factbook 2009
-8-
Tabulka č. 1 : Obyvatelé Sardinie ROK
0-4
5-9
10-14
15-24
25-44
45-64
65 a
Celkem
více 2003
66.527
71.198
84.760
204.804
523.754
417.895
268.701
1.637.639
2004
67.527
69.563
82.451
198.972
526.258
424.287
274.466
1.643.096
2005
66.901
68.944
80.224
194.209
526.126
430.802
282.846
1.650.052
2006
66.563
68.844
77.573
189.405
523.823
437.776
291.693
1.655.677
2007
66.442
68.709
75.004
185.348
519.603
445.880
298.457
1.659.443
2008
66.703
68.570
72.960
180.959
516.511
454.115
305.799
1.665.617
2009
66.784
69.111
71.288
177.086
510.750
463.320
312.680
1.671.001
Tabulka 1, zdroj: www.sardegnastatistiche.it
Staletí nezájmu a izolace zanechala na národu nesmazatelné stopy, a kontakt se Sardiňany není tak jednoduchý, jako s ostatními Italy. Ale kdyţ člověk se Sardy stráví více času, pozná, ţe jsou velice přívětiví lidé. Úředním jazykem je italština, ale 80% obyvatel uţívá kromě italštiny také sardinštinu. Díky izolovanosti se jazyk vyvíjel odlišně neţ italský a obsahuje mnoho archaismů a výrazů z jiných jazyků. Je to ale jazyk románský. Obyvatelé jsou na svůj jazyk velice hrdí a od příštího roku by měl platit zákon, který vrací sardinštinu zpátky do škol jako povinný předmět. Do budoucna se tedy očekává rozvoj sardinštiny.
Ekonomická charakteristika Sardinie je spíše zemědělský neţ průmyslový region Itálie. Z pěstovaných plodin převaţuje tradiční pěstování vinné révy a oliv. Kampaň Evropské unie z roku 1983 ve prospěch vymýcení vinic způsobila velké sníţení výroby vína. Naštěstí se pěstování vinné révy znovu obnovilo v roce 1997. Dnes se vinná réva pěstuje po celém ostrově a je díky mnoha slunečním dnům velice kvalitní. S rozšířením zavlaţování se vedle tradiční vinné révy a oliv začalo pěstovat ovoce a zelenina. Ve větší míře se pěstují artyčoky, které se vyváţí do zahraničí. Oblast, kde se pěstuje nejvíce obilovin je níţina Campidano na jihu ostrova. Z dalších plodin je významná řepa a pomeranče. Sardinie je dále proslulá pro export korku, který se získává
-9-
z hojně zastoupených korkových dubů. Ostrov patří mezi nejdůleţitější světové exportéry. Tradiční chov ovcí představuje důleţitou poloţku v sardinské ekonomice. Hlavně ve vnitrozemí pastevectví a zemědělství tvoří základ ekonomiky. Na ostrově se chová přibliţně třetina ovcí a koz z celkového počtu kusů dobytka z celé Itálie. Aţ polovina ovčích sýrů vyrobených v Itálii pochází ze Sardinie. Ostrov má dlouholetou tradici v chovu koní, které se začaly chovat za Aragonské nadvlády. Sardinie je také region Itálie, kde se kaţdý rok narodí nejvíce hříbat. Rybolov je dalším významným faktorem pro sardinskou ekonomiku. Nejvíce vylovených ryb pochází z oblasti Alghera a pobřeţí Sulcius. Velice rozšířený je lov tuňáků na jihozápadě ostrova v Carloforte. Tuňáci se z ostrova exportují do celého světa, především do Japonska. Průmyslová odvětví nejsou rozvinuty a v posledních dvaceti letech došlo k výraznému útlumu průmyslu.Sardinie ale je země bohatá na nerostné suroviny. V 18.století započala těţba uhlí v oblastech Sarrabus, Nurra a Sulcis, ale v současnosti je většina dolů zavřených. Tyto opuštěné doly se vyuţívají k turistickým účelům. Dokonce byl v jednom dole zřízen „Archeologický minerální park“ pod patronátem UNESCO. V tunelech a zastaralých šachtách jsou organizovány prohlídky s průvodcem a je moţné navštívit haly se starým zařízením. Na Sardinii se stále těţí zinek a olovo. Průmyslový sektor se nejvíce rozvíjel za ekonomického boomu v 60.a 80.letech 20.století. a u mnoha měst byly postaveny průmyslové zóny. Tyto průmyslové zóny jsou specializovány na petrochemii a v rafinériích se zde zpracovává ropa. Také se zde vyrábí ropné plošiny. Sardinie je italský region s nejbohatším podzemím na minerály z celé Itálie. Důleţité postavení v sardinské ekonomice má řemeslná výroba. Sardinský region chrání ručně vyráběné místní produkty ochrannou známkou. Mezi řemeslnou výrobu patří tkalcovství, keramice, košíkářství, výrobě noţů a šperkařství. V sektoru sluţeb se Sardinie nejvíce profiluje v oblasti internetu a IT. Ve srovnání s celou Itálii má Sardinie nejvyšší počet uţivatelů připojených k internetu a je zde také vysoká koncentrace webových stránek. Dalším důkazem je společnost Tiscali, zaloţená v roce 1999 bývalým prezidentem regionu Sardinie Rentem Soru. Jméno Tiscali bylo převzato z názvu hory ve východní Sardinii, kde se nachází zbytky nurágské vesnice.
- 10 -
Společnost expandovala do celé Evropy a má zastoupení i v České republice, kde provozuje portál tiscali.cz. Dnes se soustředí hlavně na britský a italský trh. Cestovní ruch jako významný segment ekonomiky se začal rapidně rozvíjet v 60. letech 20. století. Dnes je profilujícím oborem hospodářské aktivity a nejprogresivněji se vyvíjejícím odvětvím. Sardinie má bohuţel vysokou míru nezaměstnanosti. Podle statistik za rok 2008 bylo nezaměstnaných 12,2 % obyvatel. Je to opravdu velké číslo, jelikoţ nezaměstnanost za celou Itálii činí 6,7%.[12]
Politická charakteristika Sardinie vţdy hrála důleţitou roli v italské politice, protoţe ze Sardinie pochází hlavní osobnosti italského politického dění např. Gramsci, Segni, Cossiga. Ostrov byl také centrem Sardinského království, ze kterého pak vznikla Itálie. To je také jeden z důvodů, proč Itálie jako jeden ze 5 italských regionů získala samostatnost. Ale pouze Sardinie z autonomních regionů má speciální status zakotvený v italské Ústavě, který regionu povoluje schvalovat vlastní zákony a vykonávat administrativní funkce. Sardinie má regionální vládu a regionální zastupitelstvo. Poslední volby do regionální vlády se konaly 15. a 16.2.2010 a prezidentem autonomního regionu Sardinie byl zvolen Ugo Cappellacci. Tento výsledek byl velice překvapivý, jelikoţ Ugo Cappellacci je pravicově orientovaný politik a Sardinie jako zemědělský stát tradičně volí levici. Tento politik má v plánu změnit zákon (legge regionale n.8 del 25.11.2004, který přísně zakazuje stavbu domů ve vzdálenosti 5km od pobřeţí) a mnozí se obávají devastace krajiny. V těchto posledních volbách mezi nejúspěšnější strany patřily Lidé svobody (Il popolo della Libertà) a Demokratická strana (Partito democratico).
- 11 -
2.2 Lokalizační předpoklady Přírodní předpoklady „Člověk nemůţe nalézt v Itálii to co na Sardinii, ale to co můţe nalézt v Itálii, můţe být spatřeno i na Sardinii.“ Řekl jesuita Francesco Cetti, aby podtrhnul jedinečný charakter místní přírody.3 Z hlediska geografického je Sardinie ostrovem hornatým. Hory zabírají téměř 80 procent celkové rozlohy 24 090 km2. Nejvyšší vrchol Punta La Marmora (1834m.n.m) se nachází v pohoří Gennargentu. Sardinie díky průzračnému moři získala přezdívku „Karibik Středomoří“. Sardinie má celkem necelých 2000km pobřeţí a jedna z jeho největších zajímavostí je bohatství jeskyní, které se nachází především na místech, kde byly vápencové útvary vystaveny krasovým jevům. Mezi nejznámější a nejkrásnější jeskyně patří jeskyně Blue Marino, nedaleko Cala Gonone, a Grotta di Nettuno, Neptunovu jeskyni, blízko města Alghero. Velkým problémem Sardinie je nedostatek pitné vody. Se stoupající spotřebou ve velkých městech a rozrůstajících se turistických oblastech se tento problém stává akutním. Například v létě 2002 byla v hlavním městě Cagliari omezena spotřeba vody na méně neţ 4 hodiny denně. Sucho, které suţuje ostrov v posledních několika letech a které zanechává největší jezero Lago Omodeo bez vody, není jediným problémem. Stejně závaţné je i špatné hospodaření a nedostatečné technické zabezpečení vodovodního systému. Odhaduje se, ţe aţ 20% vody se vyplýtvá netěsností a průsaky ve vodovodní síti. Ačkoliv EU vyčlenila miliony EUR na projekty budování infrastruktury na období 2000 -2006, ani jeden cent nebyl vyuţit na projekty řešící zásobování vodou. Flóra Sardinie bývá obdivována pro svojí rozmanitost flóry. Období od března do května bývá povaţováno za nejlepší pro objevování přírodních atraktivit. Ostrov totiţ hraje všemi barvami. Národní květinou je pivoňka. Ze stromů je nejdůleţitější korkový dub, který roste především v centrální části ostrova a na severu. Je důleţitý pro sardinskou ekonomiku, protoţe Sardinie se řadí mezi největší exportéry korku. Podél pobřeţí rostou
3
Viz. internet, http://www.sardegnaturismo.it/itinerari/naturalistici/
- 12 -
středomořské borovice, pinie, cypřiše. Na Sardinii lze také nalézt palmy, které ale na ostrov byly dovezeny. Pro Sardinii je nejtypičtější křovinatý porost nazývaný středomořská macchie, který ve velkých plochách pokrývá oblasti při pobřeţí.
Fauna Fauna ostrova oplývá vzácnými a často ohroţenými druhy zvířat. Z italských regionů je to region s nejvíce endemickými druhy zvířat a rostlin. Na určitých místech lze spatřit hejna plameňáků. Hlavně v zimních měsících, kdy přezimují v lagunách provincie Oristano a v okolí hlavního města Cagliari. Plameňáci bývají doprovázeni spoustou jiného ptactva. Ve velké hojnosti lze na celém ostrově potkat ovce, jejichţ počet více neţ dvakrát přesahuje počet samotných Sardů. Nejtypičtějším savcem je muflon, který je povaţován za národní zvíře. Mufloni jsou také vyhledávanou zvěří k lovu kvůli podivuhodně zakrouceným rohům, ze kterých se vyrábějí rukojeti ke kvalitním sardinským noţům. Jeden čas byli skoro na pokraji vyhynutí, ale dnes je lze ve větším počtu spatřit hlavně ve střední části ostrova. Sardinský jelen je dnes chráněným druhem a lze ho vidět jen v rezervacích. Další vzácností je tuleň středomořský, který ţije pouze v zálivu Cala Gonone. Dále lze v horách Sardinie potkat divoké prase, menší zvíře s nápaditým rypákem. Oslík bílý je unikátní druh osla, který ţije pouze na ostrově Asinara. Sardinský netopýr ušatý je druh netopýra, který se vyskytuje jenom na Sardinii a byl objeven aţ v roce 2002.
Přírodní atraktivity Na ostrově jsou tři národní parky, 10 přírodních parků a několik mořských rezervací.
Parco nazionale del Golfo di Orosei e del Gennargentu Z velké části se nachází v Nuorské provincii. Celková plocha parku je 89.355
a
vyskytují se zde endemické druhy zvířat a rostlin. Je to největší národní park na ostrově a na jeho území se nachází fascinující rokle Gola Su Goroppu a pobřeţí Golfo di Orosei.
- 13 -
Parco nazionale dell´Arcipelago della Maddalena Souostroví, skládající se ze sedmi hlavních ostrovů a 40 ostrůvků, La Maddalena o rozloze 4.937ha je známé pro své dlouhé pláţe s růţovým pískem a mořem bohatým na podmořský ţivot. Za národní park byla tato lokalita vyhlášena v roce 1994. Souostroví je mimo krásných pláţí a vzácných rostlin charakteristické ţulovými balvany, které vítr středomořský vítr nazývaný maestrale vytvaroval do bizardních tvarů. Mnoho turistů i místních směřuje na La Maddalenu, aby navštívili dům, kde ţil a zemřel slavný bojovník za italskou nezávislost Giuseppe Garibaldi. Summit leaderů nejmocnějších zemí světa G8 v roce 2009 se měl původně uskutečnit právě na souostroví La Maddalena. Kvůli plánovanému summitu, který byl podle místních hrozbou pro přírodní bohatství národní parku, se po celém ostrově konala řada protestů. Summit byl nakonec přesunut do italské L´Aquily, města zničené po silném zemětřesení v dubnu 2009. Politici tím chtěli vyjádřit lítost nad katastrofou v Aquile. Parco nazionale dell´Asinara Parco nazionale dell´Asinara je národním parkem od roku 1997. Izolovaný ostrov, kde lze vidět unikátní bílé osly se nachází v provincii Sassari. Na ostrově nikdo trvale nebydlí a v minulosti se zde nacházelo vězení. Dnes je vyhlášenou lokalitou pro potápěče a lze zde spatřit i delfíny.
Společenské předpoklady Sardinie v porovnání s Itálií nemá tolik historických památek. To, co chybí Sardinii v podobě monumentálních historických staveb je vynahrazeno mnoha společenskými událostmi a tradicemi. Místní slavnosti a festivaly jsou spolu s přírodním prostředím hlavním produktem nabídky cestovního ruchu.
Kulturní události Slavnosti, festivaly, karnevaly nebo sportovní události mají pro rozvoj cestovního ruchu velkou roli, protoţe přivádí v určitém období roku do destinace velké mnoţství návštěvníků. V této kapitole. Důvod k uspořádání oslavy na Sardinii nemusí být velký. V této kapitole jsou uvedeny podle hodnocení autorky ty nejlepší události z hlediska cestovního ruchu Sardinie
- 14 -
Ohně svatého Antonia v Mamoiadě Kaţdý rok se v noci z 16. na 17. ledna v mnoha sardinských vesničkách zapalují ohně k poctě Sv. Anonína. Ale většina lidí se 16. ledna vydávána cestu do vnitrozemské vesničky Mamoiada, kde se koná antická slavnost symbolizující výhru sardinských pastevců nad saracénskými nájezdníky. Jedná se o průvod Mamuthones a Issohadores. Mamuthones mají černou dřevěnou masku, na sobě kůţi z beraní vlny a na zádech nosí zvony, které váţí aţ 40kg. Jejich hlučné zvonění dodává festivalu zvláštní atmosféru. Mamuthones jsou doprovázeny Issohadores, kteří na sobě mají červenou vestičku, pásek s měděnými rolničkami a v ruce mají laso z rákosu, do kterého se snaţí zachytit mladé dívky. Vesničané před domy a na svých dvorcích zapalují ohně, okolo kterých večer tancují. Průvod mamuthones je povaţován za nejantičtější ostrovní tradici.
Ardia 6. a 7.čevence se konají závody na koních v různých sardinských vesničkách jako Sedilo, Pozzomaggiore a Samugheo. Je to církevní slavnost a zároveň velkolepé koňské dostihy. Tradiční závody jsou organizovány k poctě Svatého Konstantina a nazývají se Ardia. Nejznámější je v Sedilu, kde jsou účastníci závodu na koních striktně obyvatelé Sedila. Závod končí u malé polní svatyně z 5. století. Závody 6. července jsou otevřeny pro veřejnost a do vesničky přijíţdí hodně lidí. Ale 7. července se mohou účastnit pouze obyvatelé Sedila. Je to opravdu divoká slavnost, všude je zvířený prach a slyšet dusot koní.
Sant´Efisio Od 1. do 4. května se v hlavním městě Cagliari a nedaleké Noře koná asi nejznámější sardinská slavnost, slavnost Sant´Efisio. 1. května můţe návštěvník pozorovat průvody stovek muţů, ţen a dětí z různých oblastí Sardinie, oděných do tradičních místních krojů a ozdobených nádhernými tradičními šperky. Procesí se koná k poctě Svatého Efisia, který je povaţován za nejvíce uctívaného svatého na ostrově. Na začátku procesí je vůz, který veze jeho nastrojenou sošku. Slavnosti se konají uţ od roku 1656 a obyvatelé tímto chtějí poděkovat svatému za vysvobození města Cagliari od moru.
- 15 -
Festa dei Candelieri (Svátek svícnů) Svátek Svícnů se koná kaţdý rok 14. srpna ve městě Sassari u příleţitosti oslav Nanebevzetí Panny Marie. Skupiny obyvatel města v procesí nosí 7 velkých svící. Kaţdá svíce a skupina dříve reprezentovala jeden ze starých cechů. S postupem času a se změnami společnosti se skupiny dost změnily. Tato tradice sahá aţ do roku 1580, kdy obyvatelé Sarssari tímto chtěli poděkovat Panně Marii za vysvobození obyvatele od moru. Svíce se dnes nosí na dřevěných sloupech a jedna svíce váţí aţ 400kilogramů. Celá slavnost probíhá v radostné a okázalé atmosféře. Sartiglia Jedná se o koňské dostihy pořádané v městě Oristano a to dvakrát za rok, poslední karnevalovou neděli a karnevalové úterý. Je to jedna z nejtradičnějších lidových oslav a kaţdý rok přitáhne spoustu lidí, kteří fandí jezdcům snaţícím se v poklusu na koni chytit stříbrnou hvězdu na meč. Tribuny okolo tratě jsou vţdy plné a pokud jezdec uspěje a chytí hvězdu, celá tribuna tleská. Slavnost je povaţována za největší událost sardinského karnevalu. Jezdci mají bílou masku a tradiční oblek. Název Sartiglia pochází z katalánského výrazu pro Sortija, který znamená štěstí. Je to právě štěstí, který jezdec potřebuje, aby se mu podařilo chytit hvězdu. Stříbrná hvězda je znamením dobrého osudu a plodnosti. To je také důvod, proč se lidé po zápasech přichází hvězdy dotknout. Za celou historii slavnosti se nestalo, ţe by tradice byla přerušena, proto se závody konají i v dešti a nepříznivém počasí.
- 16 -
2.3 Významná sardinská města Cagliari Hlavní město Sardinie, zaloţené Féničany na přelomu 7. a 8. století. Vţdycky bylo nejvýznamnějším přístavem ostrova a centrem vlády. Postupně zde vládly Punské kmeny, Římané, Vandalové, Byzantinci, Pisané, Aragonci a Piemonťané. Město je situováno na nejjiţnějším cípu níţiny Campidano a na východě a západě od města se nachází velké mokřady. Město obklopují vápencové pahorky s krásnou přírodou. Významný je výběţek Capo Sant’Elia, který Evropská Unie zařadila mezi Přírodně zajímavá místa Společenství (SIC). Kaţdoročně, 1. května, Cagliari slaví svátek Svatého Efisia, nejnavštěvovanější svátek z celého ostrova díky okázalému průvodu statisíců obyvatel v tradičních krojích.
Olbia Město je situováno v zátoce, která ho chrání před větry a je vybaveno velkým přístavem a letištěm. Město je důleţité právě z dopravního hlediska, protoţe většina lidí, směřující na sever, přijíţdí sem. Rozvoj města je spjatý s rozkvětem cestovního ruchu v oblasti Smaragdového pobřeţí.
Nuoro Ve městě se nachází Muzeum lidových tradic a ţivota (Museo della Vita e delle Tradizioni Popolari Sarde), otevřené v roce 1976 za účelem vystavení mnoha sbírek tradičních sardinských zvyků, které jsou jedinečné svého druhu, výjimečně krásné sbírky šperků, nástrojů, látek a nábytku, který pochází z tradiční řemeslné výroby ostrova. To je také důvod, proč do města směřují turisté, kteří se chtějí dozvědět něco více o sardinské kultuře. Pár kilometrů od obydlené části města se nachází Monte Ortobene, ţulová hora doshující výšky 955m.n.m, kde na vrcholku můţete vidět bronzovou sochu Spasitele a je zde nejlepší výhled na město. Nuoro je centrem oblasti Barbagia, která je charakteristická svoji divokou přírodou a také v minulosti častým banditismem. Banditismus tu přetrval aţ do 20. století a i v nedávné době docházelo k únosům bohatých podnikatelů a jejich dětí. Ale všechny únosy po zaplacení výkupného končívaly šťastně. Dnes období banditů připomínají jen dopravní cedule plné děr od kulek brokovnice. - 17 -
Město je také známé, protoţe se zde narodila spisovatelka Grazia Deledda, která získala v roce 1929 Nobelovu cenu za literaturu. Ve svých knihách popisovala ţivot na Sardinii a upozorňovala na veliké kulturní odlišnosti Sardiňanů a Italů.
Alghero Staré historické centrum s původním opevněním. Je to město, kde můţeme pozorovat jasný vliv Katalánské nadvlády. Dlouhá španělská kolonizace ovlivnila architekturu, tradice, místní kuchyni i místní jazyk. Také kvůli tomu město bývá občas turisty a průvodci nazýváno „Malá Barcelona“. Je to dominující město tzv. Korálové riviéry (Riviera del Corallo), která se tak jmenuje podle zde se vyskytujícího červeného korálu. V okolí města jsou krásné dlouhé pláţe se skalnatým pobřeţím. Vstup do moře v této oblasti bývá pozvolný. To je také důvod, proč je toto město častá destinace rodin s malými dětmi. Nejvíc návštěvníků sem přijíţdí z Velké Británie. Historický střed města je opevněn hradbami a část směřující k moři se dobře zachovala. Alghero se muselo bránit mnoha nájezdům, proto jsou hradby opatřeny několika věţemi, kde sídlili střelci. Tyto věţe jsou dnes turistickou atrakcí. Většina domů ve městě byly postavena z pískovce, který se bohuţel díky povětrnostním vlivům drolí. V blízkosti města je letiště, kam létají nízkonákladové společnosti, hlavně letecká společnost Ryanair. Díky tomu se turismus v oblasti začal rapidně rozvíjet. Dnes ve městě ţije přibliţně 40 000tis. obyvatel a hlavním ekonomických příjmem pro město je cestovní ruch.
Sassari První zmínka o městě Sassari pochází uţ z roku 1131. Vzniklo sloučením několika osad. Město má mnoho atrakcí, jako například elegantní obchodní ulice, středověký historický centrum, kostel s barokními oltáři. Je to také místo, kde se koná mnoho oslav a festivalů.Kaţdý rok 14.srpna míří mnoho lidí do Sassari členové antických cechů nesou 9 velkých svící, které reprezentují různé kategorie Procesí je věnováno Marii Nanebevzetí (Maria Assunta). Další významnou událostí konající se v Sassari je Cavalcata, průvod městem v krojích a na koních. Koná se kaţdý rok poslední neděli v květnu. Sassari je také univerzitní město.
- 18 -
2.4 Realizační předpoklady Doprava Ostrov ze Sardinie je snadno dosaţitelný z mnoho evropských měst. Na Sardinii se nachází 3 mezinárodní letiště, v Cagliari, v Algheru a v Olbii. Letiště jsou malá, ale jsou na nich poskytovány sluţby srovnatelné s jinými evropskými letištmi. Z Prahy se lze na Sardinii dostat letecky s jedním přestupem a zpáteční letenku lze pořídit od 10.000 Kč. Z nízkonákladových společností z Prahy na Sardinii lítala SkyEurope, která minulý rok zkrachovala. Od léta 2010 bude moţné vyuţít přímých letů společnosti Smartwings, která bude spojovat Prahu a Sardinii (letiště v Olbii). Konečná cena letenky bude od 6000Kč po 12000Kč a tato trasa bude Smartwings operována jen od června do konce září. Nejlevnější způsob, jak se na tento ostrov dostat, je vyuţití letů nízkonákladových společností s přestupem v Itálii. Další moţností, která je velice oblíbená u českých návštěvníků, je vyuţití přepravy trajektem. Pro lidi, kteří mají auto a chtějí poznat celý ostrov, je ideální volbou. Trajekty odjíţdějí z Janova, Livorna, Civitavecchie, Fiumincina. Janov a Livorno jsou z ČR nejblíţe, Livorno, ač o trochu dále z ČR neţ Janov, je nejvýhodnější, neboť trajekt z Janova jede déle a je draţší. Je nutné být v nejméně dvouhodinovém předstihu v přístavu, trajekty odjíţdějí na minutu přesně. Existují denní a noční linky, cesta s nočními linkami trvá podstatně déle. Největšími společnostmi jsou Moby, Lloyds Sardegna, Sardinia Ferries. Ceny a podmínky se liší dle jednotlivých dopravců, proto se doporučuje informovat se před cestou. Pro vyznavače obytných automobilů existují speciální trajekty, které umoţní být po celou dobu plavby u auta, coţ je na standardním trajektu zakázáno. Na Sardinii je moţno cestovat více způsoby. Hromadná doprava funguje celkem dobře, ale většina turistů i místních se pohybuje autem. Autobusových linek na ostrově funguje více a spojují nejdůleţitější sardinská města. Vlaky většinou přijíţdějí včas, ale většina spojů nejezdí v neděli. Také vlakem se lze dopravit do kaţdého většího města. Tratě spravuje státní dráhy (Ferrovie dello Stato) a dvě soukromé společnosti. Zajímavostí jsou malé motorové vláčky, které jezdí mezi hlavním městem Cagliari a městem Arbatax na východním pobřeţí. Délka trasy je 159 km.
- 19 -
Sardinie nemá, jako například Německo, dokonale propracovanou infrastrukturu. Také chybí mnoho ukazatelů. Mapa je nutností. Hlavně silnice ve vnitrozemí můţou být nevyzpytatelné, protoţe často přechází z asfaltové na prašnou silnici a nebo bez ţádných ukazatelů končí. Silniční síť na ostrově ale není nijak špatná a hlavně se pořád zlepšuje. Dálnice na ostrově nejsou a za pouţívání silnic se neplatí. Hlavní tahy se nazývají „superstrade“ a spojují města Cagliari, Oristano, Sassari, Olbia a Nuoro. Benzín je v Itálii a zvláště na Sardinii velice drahý. Je důleţité si dát pozor, ţe i čerpací stanice dodrţují siestu a přes noc bývají zavřené. Ale zejména v létě, kdy jsou ulice a silnice ucpané, můţe být cestování po Sardinii problém.Zajímavostí je, ţe v hlavním městě Cagliari jezdí tramvaje a devět z nich pochází z podniku Škoda Transportation.
Ubytovací služby Ubytování na ostrově je na velmi dobré úrovni a Sardinie nabízí opravdu široké moţnosti ubytování. Najdeme zde hotely průměrné i té nevyšší kategorie, turistické komplexy s maximální vybaveností, malé residence, samostatné vilky nebo vilové komplexy s bazény. Většina ubytovacích zařízení těţí z přírodního prostředí. Ceny za ubytování se liší podle období. Sardové rozlišují 4 období. Období s nejniţšími cenami je od 15.9 do 14. 6. Období 15. 6 – 30.6 bývá označováno jako 2. pásmo. Červenec je 3. pásmo a nejvyšší ceny jsou ve 4. pásmu: 1.8 – 31.8, protoţe měsíc srpen je měsícem, kdy na ostrov přijíţdí spousta Italů, kteří mají dovolenou. Srpen je období, kdy je většina podniku zavřených a zaměstnanci si musí vybrat dovolenou. Obecně se ceny v srpnu často vyšplhají aţ na dvojnásobek. Na ostrově je hustá síť kempů, které jsou poměrně slušně zařízené a ceny v nich se pohybují okolo 8 Euro na osobu. Ubytovací kapacity lze rezervovat přes cestovní kanceláře nebo po internetu. Ubytovaní na měsíc srpen je vhodné rezervovat s dostatečným předstihem. Stanování ve volné přírodě je oficiálně zakázáno. Místní turistická kancelář vydává kaţdý rok průvodce po hotelech, kempech a dalších místech, kde se turisté mohou ubytovat. Broţura bývá platná od března a jsou zde zveřejněny i orientační ceny. Bohuţel zde chybí jiné kategorie ubytování jako agroturismy (farmy, které nabízejí přenocování), B&B hotely a také affittacamere (pokoje k pronajmutí v soukromých domech). - 20 -
Podle statistik za rok 2008 je na ostrově 894 ubytovacích zařízení, 100 844 lůţek a 42 366 pokojů.Toto číslo je 2krat větší neţ italský průměr počtu ubytovacích zařízeních. Nachází se zde 25 5-ti hvězdičkových hotelů. Nevětší koncentrace je na Smaragdovém pobřeţí (Costa Smeralda). V porovnání se zbytkem Itálie má Sardinie opravdu hodně luxusních hotelů. Na Sardinii je nejvíce malých ubytovacích zařízení s kapacitou do 25 pokojů. Tabulka č.2 : Kapacita ubytovacích zařízení Kapacita ubytovacích zařizení Sardinie
Itálie
malé (do 25 pokojů)
447
19395
střední (25-99pokojů)
343
13444
velké (nad 100 pokojů)
104
1316
Na Sardinii platí, ţe hotely musí být stejně vysoké jako domy v okolí a přísně stanovena je i vzdálenost od moře. Pokud se staví z místních materiálů, má investor slevu. Díky tomu na Sardinii nenalezneme monstrózní hotelové komplexy a hotely jsou velmi šetrně zasazeny do přírody. Ubytovací sluţby malých rozměrů (do 25 pokojů) 447 z celkového počtu 19395 v Itálii. Středí rozměr (25 aţ 99pokojů) 343 z počtu 13444. Velkých rozměrů (nad 100 pokojů) 104 z celkového počtu 1316. Region Sardinie má 894 ubytovacích zařízení, 100 844 lůţek, 42 366 pokojů.[9]
Stravovací služby Na ostrově se návštěvník můţe občerstvit ve 307 stravovacích zařízení, z nichţ je 100 restaurací. Většina z nich nabízí italskou a místní kuchyni. Pouze 2 restaurace se prezentují jako vegetariánské. Stravovací zařízení nazvané tavola calda většinou nabízí levná hotová jídla a těstoviny. Osterie jsou vinárny nebo pohostinství nabízející většinou omezený výběr jídla. Pod názvem trattoria se skrývá hospoda v domácím stylu. Termín ristorante (restaurace) můţe znamenat cokoliv, od hospod po pětihvězdičkové místo. Dnes se ale tyto názvy přestávají pouţívat a majitelé stravovacích zařízení se většinou
- 21 -
přiklánějí k univerzálnímu názvu ristorante. Ostrovu chybí stravovací zařízení, kde lze ochutnat mezinárodní kuchyni. Restaurací vařící jiná neţ italská a sardinská jídla je málo. Restaurace mají v poledne otevřeno cca od 12.30, od 15.00 do cca 19.30 je zavřeno. V restauracích platí zákaz kouření (zákon č. 3 z 16.1. 2003).[21] Kaţdá oblast ostrova má v gastronomii něco specifického. Při hlavních automobilových cestách nebo střediscích cestovního ruchu turista nepotká ţádné rychlé občerstvení ani autogrill, ale malou útulnou sardinskou restauraci. Nejčastěji je moţné se najíst v malých útulných zařízení s lokální kuchyní, na kterou jsou místní velice hrdí.
- 22 -
3
Současný a minulý vývoj cestovního ruchu na Sardinii
Sardinie byla objevena jako destinace pro cestovní ruch v 50. letech 20.století. Cestovní ruch se zde v druhé polovině 20. století vyvíjel velmi dynamicky. Jeden z mnoha faktorů tohoto rozvoje byl pokrok v oblasti dopravy. Dalším faktorem bylo zavedení placených dovolených v průběhu 30. let 20.století. Také nárůst disponibilního příjmu obyvatel umoţnil věnovat větší část příjmů dovolené. Aţ polovina Italů tráví svojí dovolenou v Itálii.11,6% v zahraničí, 8% jak doma tak i v zahraničí a 32,6% nejelo na dovolenou v roce 2005 vůbec. Tyto preference Italů jsou pro Sardinii příznivé, jelikoţ je Sardinie pro Italy oblíbenou destinací.4
3.1 Statistiky Podle údajů Italského statistického úřadu v roce 2007 navštívilo ostrov 2.115.819 turistů, z nichţ bylo 7.994 české národnosti. Ve stejném roce 65% turistů bylo italských a 35% zahraničních. Většina procent (78,2%) zahraničních turistů pocházelo z Evropské Unie Velký nárůst v počtu turistů mezi lety 2006 a 2007 je způsobený novými nízkonákladovými společnostmi na sardinských letištích. Provoz na letištích mezi těmito dvěma lety se v daném období zvýšil o 7,36%. Počet přijíţdějících turistů v roce 2008 se zvýšil na 2 377 930 a v roce 2009 přijelo dokonce o 3,3% turistů více, 2.456.746. V roce 2009 nejvíce návštěvníků přijelo z Německa, poté z Francie a na třetím místě je Švýcarsko.[19] Statistiky také ukázaly větší zájem o destinace od asijských národů, růst o 15% a také sníţení počtu amerických turistů o 4%. Průměrná doba strávená na ostrově je 5,4 dnů.. Podle statistik, které porovnávají vývoj cestovního ruchu v letech 2007 a 2008 se počet italských turistů zvýšil o 2,3%, kdeţto počet zahraničních turistů se sníţil o 0,8%. To ukazuje, ţe Italové jsou stále silnou skupinou pro sardinský cestovní ruch.
4
Rapporto sul turismo italiano, 2006-2007, Rubettino v r. 2007, s.53. - 23 -
Také podle statistik v roce 2008 a 2009 pracovalo v cestovním ruchu přibliţně 23000 lidí.5
Tabulka č. 3 : Počty příjezdů na Sardinii 2004 – 2009 počet příjezdů
průměrná doba pobytu
2004
1 957 625
4,8
2005
1 897 562
4,9
2006
1 971 701
4,9
2007
2 343 289
5
2008
2 377 930
4,9
2009
2 456 746
4,8
Zdroj: http://www.regione.sardegna.it/documenti/1_77_20080318164937.pdf Vlastní zpracování
3.2 Propagace destinace Sardinie Sardinie jako destinace cestovního ruchu získala řadu ocenění za propagaci. V roce 2008 se ostrov umístil na prvním místě v hodnocení v Modrém průvodci (Giuda Blu), který porovnává turistickou nabídku v italských regionech. Hodnocení se hlavně zaměřuje na čistost pláţí. Nejlepším pláţím jsou uděleny vlaky. V roce 2008 jich bylo ostrovu uděleno čtrnáct, ale v roce 2009 jenom dvě a ostrov sestoupil z prvního místa do druhé poloviny ţebříčku. Radní pro cestovní ruch Sebastiano Sannitu toto umístění velice kritizoval.6 V roce 2007 byl proveden další výzkum, který zkoumal oblíbenost italských regionů mezi obyvateli celé Itálie. Byl vytvořen ţebříček v různých oblastech. Sardinie skončila na 1.místě jako region s nejlepším mořem a na 4.místě v oblasti ubytovacích zařízení.
5
http://nui.epp.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do
6
http://www.regione.sardegna.it/j/v/25?s=84349&v=2&c=3692&t=1 - 24 -
V roce 2008 na veletrhu cestovního ruchu v Rimini získala první cenu v soutěţi Regiony a lokality Itálie. V roce 2009 získala význačné ocenění od průvodce Lonely Planet, který zařadil sardinskou pláţ Costa Rei mezi deset nejkrásnějších pláţí světa. Minulý rok se Sardinie prezentovala pomocí kampaně „Sardinie, ostrov pokladů“, která měla upozorňovat na místní antické tradice a na autentičnost ostrova. V současnosti se ostrov snaţí nalákat turisty kampaní „Sardinie, skoro kontinent“. Nová kampaň zaměřená hlavně na italský trh má za cíl poukázat na kompletnost turistické nabídky na ostrově. Jedná se o sekvenci obrázků míst Sardinie, kde je moţné rozeznat určité charakteristiky pěti kontinentů. Tím se kampaň ptá, jestli je moţno rozeznat ostrov od jiného kontinentu. Nakonec je umístěn obrázek ostrova Sardinie. Hlavním cílem propagace Sardinie je odbourání sezónnosti.
Sardinie na Expu 2010 v Šanghaji Region Sardinie se bude prezentovat od 24. do 31. 8. 2010 na významném veletrhu Expo 2010 v Číně. Region si od toho slibuje lepší marketing v Číně a proniknutí na asijský trh. Pro tuto událost bylo vyčleněno 40.000 EUR. Uţ v roce 2009 byly zahájeny propagační kampaně prezentující ostrov Sardinie v Číně. Podle statistik za rok 2009 na ostrov zavítalo pouze 41 čínských turistů.[12] Region se zaměřuje na zvýšení tohoto čísla.
- 25 -
3.3 Druhy cestovního ruchu na Sardinii Rekreační cestovní ruch Krásy Sardinie přilákaly i šejka Aga Khana Karima, který v 70. letech minulého století vybudoval v severovýchodní části ostrova moderní turistickou oblast nazvané Smaragdové pobřeţí (Costa Smeralda), jednu z nejvyhlášenějších oblastí luxusního turismu v rámci celé Evropy. Cena za noc v jednom z mnoha luxusních hotelů se můţe vyšplhat aţ na 20 000Eur. Největší přístav tohoto pobřeţí se jmenuje Porto Cervo, přístav s největší koncentrací jachet v oblasti Středozemního moře. Náměstí městečka Porto Cervo je plné luxusních butiků a kaváren, kde se schází místní smetánka. Na Smaragdovém pobřeţí si pořídili vily nejznámější herci, arabští šejkové a jezdí se sem také rekreovat italský premiér Silvio Berlusconi. V této oblasti je také moţné potkat šéfa stáje Renault, jehoţ jméno je pojmem ve Formuli 1. Flavio Briatore, milovník Sardinie, vlastní v Porto Cervu klubovou diskotéku Billionaire, kde se schází při exkluzivních party známí fotbalisté, modelky a televizní hvězdy. Smaragdové pobřeţí je celkem deset kilometrů dlouhý pobřeţní pás od Porto Cervo po Golfo di Cugnana, hranic je vyznačena dvěmi ţulovými balvany. Dnes je to jeden velký turistický komplex. Sardinie má opravdu vynikající předpoklady pro rekreační cestovní ruch, protoţe nabízí základní poţadavek pro rekreaci, a to klid. Na ostrov ještě nepronikla masová turistika a ostrov je řídce osídlen. Turista jistě ocení moţnost relaxace na poloprázdných pláţích. Mnoho hotelů také nabízí wellness pobyty, které jsou velice oblíbené.
Kulturně-poznávací cestovní ruch Sardinie kromě dlouhých pláţí a krásných zátok také nabízí kulturní atraktivity a památky. Sardinie by se dala nazvat muzeem pod širým nebem, protoţe na kaţdém kroku lze nalézt pozůstatky dávných civilizací. Turisté mohou obdivovat zbytky kartáginských a římských měst a románské rotundy. Ostrov se pyšní zachovalými památkami především z prehistorických dob, z doby bronzové aţ ţelezné, a později i z doby římské. V období bronzu lidé ţijící na ostrově postavili speciální struktury, které se datují do období 1000 let před Kristem. Takových staveb nazvaných nurágy můţeme na ostrově najít aţ 7000 a výrazně utvářejí vzhled ostrova. Kruhové stavby vystavěné z kamenů na sucho mohly být nejen stráţními věţemi, ale i astronomickými observatořemi. Nurágy jsou postavené pouze z kamenů, bez pojiva, a přesto vydrţely neporušené tisíce let - 26 -
v drsném přímořském podnebí. Nurág se stal symbolem Sardinie. Je vyobrazen na spoustě sardinských výrobků a Sardové jsou hrdý, ţe se na ostrově zachovaly tak antické stavby. Nurágská kultura je díky absenci písemných záznamů zahalena tajemstvím, coţ láká spoustu turistů a milovníků archeologie. Z období nurágské kultury se na ostrově také dochovalo 350 Hrobek obrů (Tombe dei giganti), které slouţily k pochovávání zemřelých, ale zřejmě i k rituálnímu vyprovázení na onen svět. Jméno hrobek poukazuje na jejich monumentalitu. Je zde také 25000 domus jana, malých prehistorických hrobek vytesaných do skály. Na ostrově se nachází jedna lokalita zapsaná na Seznam kulturního dědictví UNESCO a tou je nurág Su Nuraxi di Barumini. Nurágy stojí buď samostatně nebo v komplexech. Su Nuraxi je komplex nurághů a je to nejnázornější areál nurághů na Sardinii, který poskytuje představu o tehdejším ţivotě dávné civilizace. Centrem komplexu je třípatrová budova, která se datuje do doby kolem roku 1500 př.n.l. Na seznam byla zapsána v roce 1997.[16] Sardinie nenabízí tolik historických objektů jako kontinentální Itálie. O tom také svědčí počet zápisů na seznam UNESCO. V Itálii je celkově 46 objektů. Na Sardinii pouze jeden. Na Sardinii je celkem 67 muzeí. Za nejvýznamnější muzeum je povaţováno Muzeum sardinských lidových tradic a ţivota je etnografickým muzeem Sardinie, spravované ISRE (Istituto Superiore Regionale Etnografico) spadající pod přímou správu regionu. Muzeum je pro veřejnost otevřeno od roku 1976 a nabízí návštěvníkům celkový obrázek tradičního ţivota na Sardinii, od práce statkářů, slavností po gastronomii a lidové kroje. Komplex budov, ve kterých se muzeum nachází, je v Nuoru, a jeho cílem je reprodukce tradiční sardinské vesnice. Výstava je rozdělená do 18 místností o rozloze přibliţně 1000 m2. Sbírka muzea zahrnuje celkem 7000 předmětů: ručně dělané textilní výrobky a výrobky ze dřeva, hudební nástroje, předměty pro práci a domácnost, oděvy a šperky.
Nábožensky orientovaný cestovní ruch Sardinie, stejně jako celá Itálie, je převáţně římsko-katolického vyznání. V Sardinském kalendáři můţeme nalézt mnoho náboţenských svátků. Nejvýznamnější jsou při oslavách velikonočních svátků. V období Velikonoc se v několika sardinských míst konají noční procesí. Velikonoční oslavy pocházejí z velké většiny ze španělské kultury. V Cagliari se nejdojemnější a nejpodmanivější slavnost koná na velikonoční pátek, kdy se znázorňuje - 27 -
pohřbívání Krista. Tato slavnost je zorganizovaná třemi bratrstvími (San Crucifisso, Solitudine a Gonfalone) a rozptýlí se do ulic města ve stejném počtu procesí. V sobotu ráno se v katedrále koná rituál su Scravamentu, dojemné snětí z kříţe. Malé venkovské kapličky jsou charakteristické pro Sardinii a bývají cílem devítidenních poutí konajících se jednou, či vícekrát ročně. Tyto kostely bývají obklopeny jednoduchými noclehárnami pro oslavující poutníky, kteří přicházejí uctít svatého, jeţ je spjat s daným kostelíkem.
Sportovně orientovaný cestovní ruch Aktivní trávení volného času a dovolené se stává výrazným trendem. Tento trend úzce souvisí se zdravým ţivotním stylem, který je propagován na celém světě. Sportovně orientovaný cestovní ruch je na ostrově velice významným druhem cestovního ruchu. Lidé čím dál více vyhledávají místa k aktivní dovolené a Sardinie je ideální destinací pro takovou dovolenou. Od 15.3 do 18. 3. 2010 se na ostrově konal workshop BITAS 2010 pro cestovní kanceláře, kteří mají zájem nabízet ostrov ve své nabídce. Cílem je navázat více obchodních styků a zaměřit se spíše na propagace aktivní dovolené. Turistika je častým důvodem, proč se turisté vydávají na Sardinii. Nejlepší pro trekking je provincie Nuoro, protoţe většina horských hřebenů je právě zde. Populární je Golla Su Gorroppu a divoké Supramonte. Golla su Gorroppu je vápencová soutěska, která se místy zuţuje pouze několik metrů. Málokteré trasy jsou ale vyznačené, doporučuje se tedy najít si místního průvodce. Také se doporučuje jarní, popřípadě podzimní období. Nejvhodnější je konec dubna či začátek května. Moře je jiţ přijatelně teplé, dobře se chodí po horách a sardinská bohatá vegetace právě kvete. Ostrovní vegetace v letních měsících kvůli spalujícímu slunci není tak barevná a různorodá. Nejvyšší horou ostrova je Punta la Marmora v masivu Gennargentu, která měři 1883 m.n.m. a je oblíbeným vrcholem pro milovníky pěší turistiky. Mezi další sporty, které lze provozovat na ostrově patří windsurfing. Převáţně na západním pobřeţí, kde vane neustále mírný vítr. Za jedno z největrnějších míst je povaţováno Porto Pollo. Golfová turistika má na ostrově ideální podmínky díky příznivému klimatu s teplotami, které v zimě zřídka klesají pod 10stupňů Celsia. Proto se zde hraje golf po celý rok a ostrov je zvláště atraktivní od listopadu do února, kdy je mnoha golfových hřišť na - 28 -
severu Itálie nebo v jiných destinacích zavřených. Ta nejlepší golfová hřiště se většinou nachází nedaleko luxusních hotelů. Na ostrově jsou čtyři osmnácti-jamková hřiště a dvě devíti-jamková hřiště. Nachází se zde také tři hotely, které klientům nabízí vlastní golfové hřiště přímo u hotelu. Golf se na ostrově hraje uţ přes třicet let. Potápění je moţné v kaţdém větším letovisku. Nabízí se klasická středomořská podmořská fauna a flora a také je moţnost se potápět k vrakům lodí. Sardinie je pro potápění obecně dobrou lokalitou. Středozemní moře omývající ostrov je velmi bohaté na mořský ţivot a na ostrově se nachází nesčetné mnoţství potápěčských škol. Lidé se můţou potopit k vraku KT 12 v zálivu Golfo Orosei.Vrak je Kriegsmarine Trannport 12, německá transportní loď postavená v Livornu v Itálii. Loď se vydala s vojenským materiálem ze Sardinie směrem do Libye, ale byla v roce 1943 v zálivu Orosei potopena britskou ponorkou Safari. Veškerý materiál zůstal na dně mořském. Sardinie je hornatým ostrovem a mnoho jeskyň. To je také důvod, proč se kaţdý rok vydává spousta lidí na ostrov kvůli lezení. Golfo di Orosei je oblast, kam nejvíce směřují milovníci lezení. Oblast je na horolezce připravena, proto kaţdý rok vydává v angličtině a italštině broţuru Pietra di Luna, která informuje o všech lokalitách k lezení na území zálivu Golfo di Orosei.
Gastronomický cestovní ruch Sardinská gastronomie je opravdu jedinečná a láká spoustu turistů. Hodně vychází z pastevecké gastronomie, tudíţ je velice jednoduchá, ale chutná. Ve všech jídlech jsou pouţity čerstvé bylinky jako rozmarýn, bobkový list, máta nebo myrta. Od italské kuchyně se dost liší, dala by se v porovnání s ní popsat jako jednodušší a rafinovanější. Všudypřítomný sardinský chléb je spojen s dávnými tradicemi zemědělského a pasteveckého ţivota na jedné straně a náboţenskými obřady a slavnosti na druhé straně. Různé oblasti mají různý typ chleba. Pane carasau, který je pro celý ostrov typický a dlouho vydrţí, slouţil od pradávna pastevcům k svačině, pokud byly dlouho mimo domov. Jsou to tenoučké placky ze semolinové mouky a občas bývají také nazývaný „carta di musica“ nebo-li hudební list. Formy a typy chleba se v kaţdém městě, dokonce v kaţdé vesnici, liší. Ale základní surovinou je pro všechny pšenice. Typický pokrm jsou těstoviny maloredus a sa campidanesa ze semoly v rajčatové omáčce s čerstvou klobásou a posypané sardinským strouhaným sýrem pecorino. Specialitou oblasti Ogliastra jsou - 29 -
culurgionis, ravioli plněné brambory ve tvaru obilného klasu. Podle receptu se do těsta přidává i máta. Z mořských plodů lze v sardinských jídlech nejčastěji ochutnat mořského raka, krevety, chobotnice. Hodně se pouţívají místní bylinky jako máta a myrta. Z myrty se také vyrábí místní likér. Ačkoliv je Sardinie ostrovní region a loví se zde mnoho druhů ryb, v sardinské kuchyni dominuje maso. Nejoblíbenější je jehněčí, které Sardové připravují na mnoho způsobů. Výroba sýrů má na ostrově aţ 4000 let starou tradici. Vyrábí se ovcí, kozí i kraví sýr, ale nejznámější je sýr pecorino sardo. Pecorino sardo se vyrábí z plnotučného ovčího mléka a nechává se zrát minimálně dva měsíce. Velkou místní specialitou v oblasti sýrů je „casu marzu“. Jedná se o kus sýra pecorino sardo, které se nechá po nějakou dobu fermentovat. Během fermentačního procesu se do sýru dají vajíčka, z kterých se vylíhnou larvy. Larvy se pak projídají sýrem a kladou další vajíčka. V sýru můţe být aţ tisíce larev, kdyţ je sýr připraven ke konzumaci. Sýr s mrtvými larvami je povaţován za toxický, proto se jí sýr se ţivými larvami. Většinou se podává se sardinským chlebem a červeným vínem cannonau. Sýr casu marzu je místními obyvateli povaţován za afrodiziakum. Sýr ale můţe vyvolat alergické reakce a jeho nevyhovuje hygienickým normám Evropské unie. Proto byla jeho výroba regionem Sardinie zakázána a jeho výroba je pokutována vysokými částkami. Přesto je moţné koupit casu marzu na černém trhu. Na Sardinii se také vyrábí několik druhů medů. Například z rozmarýnu, eukalyptu nebo kaštanu. Podle autorky bakalářské práce je místní kuchyně ještě ne příliš objevenou oblastí mezi turisty. Sardinská kuchyně je velice rozmanitá a labuţník má moţnost poznat více aspektů místní kuchyně. Enoturistika má na ostrově veliký potenciál. Sardinská vína jsou opravdu výtečná a odborníky povaţována za vysoce kvalitní. Zvláště červené víno Cannonau, které je charakteristické svou tmavě rudou barvou. Z bílých vín se pěstují typy jako Vermentino, Semidano, Nuragus, Vernaccia, Moscato a Malvasia. Během měsíce září se obvykle opuštěná sardinská krajina zaplní zemědělci k tradičnímu vinobraní. Září je také období, kdy na ostrov přijíţdí milovníci vína. Ze Sardinie pochází dvě vína hodnocená DOC (apelace místa kontroly). Je to právě víno Cannonau a sladké dezertní bílé víno. Známka DOC se objevuje na lahvi vína a garantuje, ţe víno bylo zkontrolováno vládním inspektorem. Dalším stupněm kontroly je známka DOCG, která se uděluje vínu, který po
- 30 -
dobu pěti let udrţí stejnou kvalitu. Mezi sardinskými víny je pouze jedno, které tuto známku má, a to bílé víno Vermentino di Gallura, které se vyrábí na severu ostrova.
Profesní cestovní ruch Sardinie je povaţována především za rekreační destinaci a většina kongresů a pracovních schůzek probíhá na kontinentální Itálii. V oblasti incentivního cestovního ruchu působí společnost F.A. Travel D.M.C , která v roce 2009 uspořádala 39 incentivních programů pro různé klienty. Na Sardinii funguje uţ od roku 1975 a zabývá se organizování schůzek, incentivních programů a kongresů na ostrově. Spolupracují s 80 nejvyhlášenějšími hotely. Hotel, který je nejvíce vyuţívaný pro kongresy a konference se jmenuje Konference centre, Hotel flamingo resort a má maximální kapacitu 300 lidí. V létě 2010 je v plánu otevření hotelu La Maddalena Hotel and Yacht Club Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. na ostrově Caprera. Tento hotel bude mít speciální 1700m2 velké konferenční centrum.
Agroturistika V důsledku krize v zemědělství po 2. světové válce bylo potřeba najít pro zemědělce nový zdroj příjmů. Pohostinnost italských a sardinských zemědělců se tak stala pravidelnou nabídkou, jak ve formě přenocování, tak ve formě stravování. Agroturismy původně vznikaly jako farmy, kde se turistům nabízel pohled na kaţdodenní ţivot obyvatel. První na ostrově začala fungovat v sedmdesátých letech. Ve většině se nachází vesnická restaurace nabízející místní stravu a moţná i pár pokojů k ubytování. Mnoho Sardů udrţuje staré tradice svých předků hospodařením ve zděných usedlostech. Dovolená v tomto prostředí je pro turistu výborný způsob, jak zblízka okusit sardinskou kulturu a tradice. Atmosféra na sardinských venkovských farmách bývá rodinná a přátelská. Podle Italského statistického úřadu v celé Itálii bylo v roce 2008 18 480 registrovaných agroturismů7. Nejvyšší počet agroturismů má region Toskánsko. Na Sardinii je jich 757, z nichţ 637 mělo licenci k provozování stravovacích sluţeb.
7
http://www.istat.it/salastampa/comunicati/non_calendario/20091113_00/testointegrale20091113.pdf
- 31 -
Bezbariérový cestovní ruch Sardinská turistická kancelář na svých stránkách zveřejňuje a aktualizuje seznam pláţí, přístupných pro vozíčkáře. Podle něho jich je na ostrově kolem šedesáti. Nejvíce propagovanou pláţí pro handicapované je Golfo degli Angeli a nachází se poblíţ hlavního města Cagliari. Jsou zde parkovací místa určené pro tělesně postiţené lidi a také je upravená část pláţe i vstup do moře.
- 32 -
3.4 Nové trendy v oblasti cestovního ruchu na Sardinii V dnešní době je moţné pozorovat několik nových nebo přetrvávajících trendů, které ovlivňují cestovní ruch, a které by mohly být při jeho podpoře vzaty v úvahu. Dnes se cestovní ruch vyvíjí spolu s rozvojem internetu. S technologickým pokrokem se do cestovního ruchu zavádějí stále nové informační a komunikační technologie. 19/3/2010 bylo rozhodnuto, ţe region spustí projekt „Surf in Sardinia“[14], který umoţní zadarmo připojení k internetu na letištích a v přístavech. Tento projekt se má za cíl poskytnout lepší komfort pro turisty, kteří se vydávají na ostrov. Projekt bude realizován od června 2010. Podle mnohých je nejkrásnější pohled na svět z koňských zad. Na Sardinii je mnoho chovných stanic, kde půjčují koně na několikahodinovou vyjíţďku nebo na několikadenní tůru a hypoturistika se na ostrově rozvíjí převratným tempem. Největší centrum pro milovníky koní a projíţděk je ve městě Arborea. Na konci roku 2009 byla na severu ostrova otevřena první koňská stezka (ippovia), která má délku 115 kilometrů. Sardinie má za cíl zaměřit se na nový trh a stát se oblíbenou destinací pro milovníky koní, jako je například Irsko. Stezka je také vhodná pro cyklisty. Sardinie se bude určitě snaţit „kopírovat“ celoevropské trendy. Lze tedy předpokládat nárůst poptávky po pobytech zaměřených na cílovou skupinu seniorů. A to díky trendu stárnutí populace. To můţe způsobit růst poptávky po rehabilitačním a léčebných pobytech. A to díky trendu stárnutí populace.
- 33 -
SWOT Analýza
4
SWOT analýza je metodou umoţňující utřídit klíčové poznatky a závěry z analytického profilu. Je to nejčastější metodou pro hodnocení rozvoje cestovního ruchu a většinou bývá prvním krokem k určení současné pozice destinace na trhu cestovního ruchu. Pomocí SWOT analýzy je moţno identifikovat silné a slabé stránky, příleţitosti a hrozby spojené s určitým projektem. Analýza silných a slabých stránek se zaměřuje spíše na vlastnosti daného území. Zatímco analýza příleţitostí a ohroţení zkoumá trendy, které působí destinaci zvenčí. Autorka bakalářské práce při SWOT analýze pouţila poznatků obsaţených v druhé kapitole práce.
Silné stránky Silné stránky jsou výhodou destinace na trhu cestovního ruchu, které má oproti konkurenci.
Jedinečnost
Moţnost celoročního vyuţití dané destinace
Klima
Nezničená příroda a národní parky
Dobrý stav ţivotního prostředí
Neobvyklé a atraktivní přírodní prostředí
Klid, mnoho opuštěných míst
Rozmanitost nabídky cestovního ruchu
Absence masové turistiky
Dobrá infrastruktura cestovního ruchu
Dobrá infrastruktura pro bezbariérový cestovní ruch
Mnoho událostí, festivalů a oslav
Politika podporující rozvoj cestovního ruchu - 34 -
Slabé stránky Slabé stránky ukazují na faktory, které znevýhodňují destinaci ve vztahu ke konkurenci. Je důleţité je najít a sníţit jejich vliv, případně je úplně odstranit.
Špatná jazyková vybavenost obyvatel a pracovníků cestovního ruchu
Špatné značení na silnicích
Špatné značení turistických tras
Nedostatek pitné vody
Stravovací zařízení nabízející jen místní a italskou kuchyni
Nedostatečné zázemí pro kongresovou turistiku
Příležitosti Příleţitosti představují vnější podmínky, které pomáhají dosáhnout vybraného cíle. V této práci je cílem rozvoj cestovního ruchu.
Vinné stezky
Zaměření se na přírodní předpoklady ve formě ekoturistiky
Rozvoj agroturistiky
Rozvoj golfové turistiky
Větší propagace regionu v zahraničí
Velký rozvoj letecké dopravy
Ohrožení Hrozby jsou vnější podmínky, které mohou limitovat rozvoj cestovního ruchu.
Demografický vývoj obyvatelstva
Citlivost odvětví cestovního ruchu
Dopad světové krize
Ekonomická závislost regionu na cestovním ruchu
- 35 -
Závěr V bakalářské práci byly selektivní, lokalizační a realizační předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu vyhodnoceny kladně. Velkou předností ostrova je moţnost kombinovat různé druhy cestovního ruchu, coţ můţe nabídnout málokterá destinace. Při cestách po Sardinii záleţí jen na přání turisty, jak budete chtít svou dovolenou strávit, moţností je hodně. V současné době se region zaměřuje na propagaci aktivní dovolené, která má na ostrově opravdu veliký potencionál. S ohledem na lokalizační předpoklady nabízí Sardinie velkou rozmanitost nabídky. Sardinie je ostrov překrásných písečných pláţí, divokých útesů, průzračného moře, vysokých hor. Jsou zde turistická střediska i divoká příroda a opuštěné pláţe. Právě tato různorodost je důvodem, který na Sardinii kaţdoročně přijíţdí mnoho turistů. Také díky své různorodosti bývá ostrov nazýván malým kontinentem. Sardinie nabízí střediska s výbornou turistickou infrastrukturou, ale i dopravně nedostupná místa. Často musí turista ujít pár kilometrů pěšky. Taková je Sardinie, občas od cestovatele vyţaduje i trochu námahy, aby viděl očekávané. A to je dobře, moţná právě toto brání rozvoji průmyslové turistiky, která je přítomná v řadě jiných míst. Sardinie je proslulá především svými pláţemi a krásnými lokalitami u moře. Bohuţel jen malé procento turistů se vydává do středu ostrova, kde se podle autorky bakalářské práce skrývá pravá tvář ostrova. Je to ostrov plný staletých tradic a stop dávných kultur. Jeden z důvodů, proč tato oblast není tolik navštěvovaná, je nedostatečná dopravní infrastruktura ve vnitrozemí. Právě ve vnitrozemí je veliký potencionál pro rozvoj agroturistiky. Turistická základna je na ostrově velice dobrá, ale přesto si Sardinie pořád uchovává duch dávných dob. Právě tento protiklad láká mnoho turistů, kteří si chtějí vychutnat klid a přírodu, ale nechtějí se vzdát pohodlí. Díky zákonu zakazující stavbu vysokých budov na pobřeţí si ostrov zachovává krásné pobřeţí plné přírodních atraktivit. Nejsou zde monstrózní hotelové komplexy, ale hotely skládající se z objektů, který nijak nenarušují ráz krajiny. - 36 -
Autorka bakalářské práce vidí do budoucna jako hrozbu dopad hospodářské krize a demografický vývoj obyvatelstva, protoţe většina mladých lidí odchází za prací do Itálie a málo jich zůstává na ostrově. Důleţitým předpokladem dalšího rozvoje je reagování na nové trendy. Sardinie se snaţí tyto trendy sledovat a v současnosti stává dostupnější a atraktivnější. Ostrov má tedy všechno pro rozvoj nových produktů cestovního ruchu. Má velký potencionál pro rozvoj domácího a mezinárodního cestovního ruchu.
- 37 -
Literatura Knižní publikace [1]
SYNEK, M. -- SEDLÁČKOVÁ, H. -- VÁVROVÁ, H. Jak psát bakalářské, diplomové, doktorské a jiné písemné práce. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1212-9.
[2]
MALÁ, Vlasta a kolektiv, Základy cestovního ruchu, 1.vydání, Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze, nakladatelství Oeconomica, 2002. ISBN 80-2450439-1.
[3]
HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. Praha : Idea Servis, 2002. 173 s. ISBN 80-85970-36-7
[4]
PÁSKOVÁ, Martina, ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. 1.vydání. Ministerstvo pro místní rozvoj 2002, OLA001 1-133.047
[5]
AZZARITA, Viktoria, Rapporto sul Turismo Italiano 2006-2007, Mercury, 2007. ISBN 88-900791-3-4
[6]
SIMONIS, Damien. Sardinie. 1. [s.l.] : Svojtka, 2004. s.238, ISBN 80-7237872-4
[7]
Marketing destinace cestovního ruchu, Királová Alţběta, Ekopress, 2003, str.174, ISBN 8086119564
[8]
Časopis KOKTEJL, vydání číslo 2./2010
[9]
Eurostat – Evropský statistický úřad, Tourism Statistics, 2008, s.144, ISBN 978-92-79-09451-4.
Internetové zdroje [10] World Tourism Organisation (UNWTO), adresa http://www.unwto.org [11] www.sardegna.cz [12] http://www.sardegnastatistiche.it/statistiche/, stav ke dni 15.3.2010 [13] http://www.events-in-sardinia.com/incentive-location.html, stav ke dni 2.4.2010
- 38 -
[14] http://www.regione.sardegna.it/j/v/25?s=136606&v=2&c=245&t=1, stav ke dni 15.3.2010 [15] http://www.tripadvisor.it/Restaurants-g187879-Sardinia.html,
stav
ke
dni
20.2.2010 [16] http://whc.unesco.org/en/list/833, stav ke dni 14.4.10 [17] http://likebike.blog.com/, stav ke dni 14.4.2010 [18] http://cestovani.idnes.cz/sardinie-to-jsou-prekrasne-plaze-i-drsne-vnitrozemif9d-/igsvet.asp?c=A070417_214823_igsvet_v, stav ke dni 9.4.2010 [19] http://www.regione.sardegna.it/j/v/25?s=73611&v=2&c=3692&t=1 [20] http://www.sardinie.us/kvetiny-sardinie.asp [21] http://www.mzv.cz/jnp/ [22] http://www.sardiniapoint.it/77.html [23] ISTAT, Italian National Institute of Statistics, www.istat.it, stav k 9.4.2010 [24] Eurostat, Evropský statistický úřad, www.istat.it, stav k 9.4.2010
- 39 -
Příloha č.1 Tabulka č. 4: Výstup z výzkumu oblíbenosti regionů u Italů moře
1.
2.
3.
4.
5.
Sardinie
Sicílie
Kalábrie
Apulie
Kampánie
Sicílie
Apulie
Kampánie
Kampánie
Toskánsko
Apulie
Adige
Sardinie
Veneto
Lazio
Toskánsko
Veneto
Emilia kuchyně
Toskánsko
Romagna Emilia
pohostinství
Sicílie
Romagna
Trentino kvalita hotelů
Emilia R.
Toskánsko Emilia
infrastruktura informace
Lombardie
Romagna
a
Trentino
služby
Emilia R.
Toskánsko
Adige
Lazio
Lombardie
životní styl
Emilia R.
Toskánsko
Sicílie
Apulie
Trentino A.A
Emilia R.
Kalábrie
Apulie
Sicilie
Kampánie
Toskánsko
Lombardie
Ligurie
cenová výhodnost
Emilia bezpečnost
Trentino A.
Romagna
Zdroj: Rapporto sul turismo italiano 2006 -2007, Rubettino v r. 2007, str. 342, vlastní zpracování
- 40 -
Příloha č.2 Mapa regionu Sardinie
Zdroj: http://isardinie.cz/zemepisna-fakta-o-sardinii/mapa-ostrova/
- 41 -
Příloha č.3 Fotografie
Pláž Cala Luna na východním pobřeží
- 42 -
Souostroví La Maddalena
Průzračné sardinské moře
- 43 -
Ovce
Vnitrozemí
- 44 -
Pěší turistika ve vnitrozemí
Slavnost Sv. Antonia v Mamoiadě (Mamuthones)
- 45 -
