VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj

Móda a cestovní ruch (bakalářská práce)

Autor: Dagmar Chládková Vedoucí práce: Ing. Liběna Jarolímková, Ph.D.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů.

V Praze dne 2. 6. 2008

………………… podpis studenta

Děkuji vedoucí bakalářské práce Ing. Liběně Jarolímkové, Ph.D. za metodické vedení bakalářské práce a za cenné poznámky a rady při zpracovávání tématu.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 4 1. MÓDA JAKO ZPŮSOB ODÍVÁNÍ .................................................................................. 6 1.1. Definice módy ............................................................................................................ 6 1.2. Role oděvu v životě lidí ............................................................................................. 6 1.3. Spojení módy a cestovního ruchu .............................................................................. 7 1.3.1. Význam módy při cestování............................................................................... 8 1.3.2. Místní módní prvky............................................................................................ 9 1.3.3. Cesty za nákupy ............................................................................................... 10 1.4. Módní akce, metropole módy................................................................................... 11 1.4.1. Módní události v České republice .................................................................... 11 1.4.2. Světové metropole módy.................................................................................. 13 2. VÝVOJ MÓDY V KONTEXTU ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU......................... 15 2.1. Vývoj cestovního ruchu ........................................................................................... 15 2.1.1. Móda v období vzniku cestovního ruchu ......................................................... 16 2.1.2. Móda v počáteční fázi cestovního ruchu.......................................................... 16 2.1.3. Rozvojová fáze................................................................................................. 17 2.1.4. Vrcholová fáze a odívání.................................................................................. 19 2.2. Šíření módy, vývoj módních přehlídek .................................................................... 20 3. MÓDNÍ DOPLŇKY ........................................................................................................ 22 3.1. Cestovní zavazadlo - kufr......................................................................................... 22 3.2. Dámská kabelka ....................................................................................................... 23 3.3. Deštník, vycházková hůl .......................................................................................... 24 3.4. Sluneční brýle........................................................................................................... 25 3.5. Pokrývka hlavy......................................................................................................... 25 3.6. Šátky, šály ................................................................................................................ 26 3.7. Rukavice................................................................................................................... 26 3.8. Cestovní pléd............................................................................................................ 27 4. SOUČASNÁ MÓDA TURISTŮ ..................................................................................... 28 4.1. Móda podle národnosti............................................................................................. 28 4.1.1. Francouzi .......................................................................................................... 28 4.1.2. Jižané - Španělé, Italové................................................................................... 29 4.1.3. Ostatní Evropané, Rusové ................................................................................ 30 4.1.4. Američané ........................................................................................................ 30 4.1.5. Japonci, Číňané, Korejci .................................................................................. 30 4.1.6. Češi................................................................................................................... 31 4.2. Pro specifický segment cestovního ruchu ................................................................ 32 4.2.1. Golfoví turisté .................................................................................................. 32 4.2.2. Tramping .......................................................................................................... 34 5. VZÁJEMNÝ VZTAH MÓDY A CESTOVNÍHO RUCHU ........................................... 36 5.1. Móda a cestování...................................................................................................... 36 5.2. Móda a pracovníci v cestovním ruchu ..................................................................... 38 5.3. Možnost vývoje vztahu módy a cestovního ruchu ................................................... 40 Závěr......................................................................................................................................... 42 Použité zdroje........................................................................................................................... 44 Přílohy ...................................................................................................................................... 46

Úvod I když bude někdo tvrdit, že se o módu nezajímá, nebude to úplně pravda. Každý z nás stojí denně před rozhodnutím, co si vzít na sebe a jeho rozhodnutí bývá ovlivněno nejrůznějšími faktory, včetně působení módy. Oblékání je nedílnou součástí našeho života, oblečení vypovídá mnohé o naší osobnosti, o postavení ve společnosti, o kultuře a náladě. Oblečení je vizitkou naší osobnosti a je významným prostředkem neverbální komunikace. Šaty mohou vzbuzovat důvěru, zájem nebo naopak pohoršení a odpor. Moje bakalářská práce s názvem Móda a cestovní ruch by měla ukázat, jaký význam má móda v cestovním ruchu. Cestovní ruch a služby v cestovním ruchu jsou založeny na lidech a na jejich práci. Bez lidského faktoru by turismus nemohl fungovat, ale ani existovat. A lidé by nemohli cestovat nebo vykonávat svou práci bez patřičného oblečení. V mnohých firmách existují přesná pravidla pro oblékání. Móda a styl oblékání se netýká jenom pracovníků v cestovním ruchu, ale také turistů reprezentujících svou zemi a svou individualitu a také domorodých obyvatel, kteří prezentují mentalitu a kulturu svého národa i svou vlastní osobnost. Prostřednictvím této práce chci zjistit, jaký význam má oblečení pro lidi zahrnuté v cestovním ruchu – zda se u turistů liší podle jednotlivých národností a zda hraje podstatnou roli u zaměstnanců podniků cestovního ruchu. Móda se netýká jenom způsobu oblékání lidí, ale může být i motivem cesty nebo alespoň příjemnou vedlejší atrakcí při prohlídce města. Turisté pozorují způsob oblékání lidí v zemi, do které přijíždějí, navštěvují butiky a obchody s moderními oděvy a oblečením nebo módními doplňky typickými pro danou zemi a přivážejí si suvenýry ze svých cest. Proto se ve své práci zaměřím na cestování za účelem nákupů a návštěv různých veletrhů. Otázkou v této části bude, jaký vliv mají tyto cesty na cestovní ruch z pohledu návštěvnosti a ekonomického hlediska a které země, případně města mají v této oblasti nejdůležitější postavení. V první části práce se zaměřím na to, jakou roli hraje móda a cestovní ruch v našem životě a jak se tyto dvě oblasti vzájemně prolínají a ovlivňují. Vzhled a existence některého dnešního oblečení souvisí s historickým vývojem módy, způsobu života, dobových ideálů a společenských aktivit, proto bude druhá část zasvěcená vzniku a vývoji cestovního ruchu, dějinám odívání, módním přehlídkám a veletrhům módy. Třetí část by měla řešit problematiku zavazadel a módních doplňků nezbytných při cestování. Další částí bude současná móda turistů rozdělená podle národnostního hlediska a podle druhů

-4-

cestovního ruchu. Poslední kapitola by měla shrnovat vzájemný vztah módy a cestovního ruchu a poukázat na další vývoj tohoto vztahu. Vzhledem k povaze tématu nebude práce rozdělena na teoretickou a praktickou část, ale obě části se budou prolínat během celé práce. Informace o módě, její roli ve společnosti a jejím vývoji budu čerpat z knih věnovaných této problematice. Praktické informace o současných módních trendech a zvycích ve společnosti budu získávat především z internetových stránek o módě a současném životním stylu, pozorováním a dotazováním. Tato práce by neměla řešit jednu konkrétní část vztahu móda a cestovní ruch, ale měla by poskytnout ucelený pohled na tyto dvě oblasti. Vzhledem k tomu, že jde o první práci tohoto druhu, je více než pravděpodobné, že na jejím konci vyvstane potřeba pokračování v načaté práci a prostor k dalšímu a podrobnějšímu zkoumání.

-5-

1. MÓDA JAKO ZPŮSOB ODÍVÁNÍ 1.1.

Definice módy

Pod pojmem móda se neskrývají pouze módní návrháři, extravagantní modely a módní přehlídky. Tento výraz zahrnuje životní styl, zvyky společnosti, způsob oblékání jednotlivců i celých skupin. Gilles Lipovetsky píše ve své knize Říše pomíjivosti následující: „Móda především označuje určitý stav společnosti, který se vyznačuje krátkou životností a více či méně překvapivými zvraty. Může postihnout rozmanité oblasti kolektivního života.“1 Móda je syntézou dobového výtvarného názoru a společenských podmínek, móda může odrážet ekonomiku a vyspělost země, životní úroveň obyvatelstva. „V epochách, kdy převažuje zvyk, lidé milují spíše svou zemi než svou dobu, neboť vychvalují především staré časy. V epochách, kdy dominuje móda, jsou naopak více hrdí na svou dobu než na svou zemi.“2 Přes veškerou hrdost ale nelze pominout fakt, že po určité době se objeví nová vlna a módní věci se náhle stanou minulostí. „Lidé nechtějí nosit to, co bylo v módě před několika lety, nicméně nadále obdivují řadu dřívějších módních vln. Móda včerejška nás nudí, móda předvčerejška a vzdálené minulosti nás nadále okouzluje.“3 Na módu lze nahlížet z několika pohledů. Ve světě módního průmyslu a ekonomiky se slovo móda chápe jako vytváření nových modelů, trendy pro jednotlivé sezóny. Móda v tomto smyslu je spjata s módními návrháři, modelkami, módními přehlídkami, veletrhy módy a dalšími podobnými akcemi přitahujícími pozornost mnoha lidí. Dále se dá móda chápat jako určitý způsob oblékání, kombinace jednotlivých oděvů a vytváření zajímavých modelů a mnohdy i budoucích módních trendů, pokud novou a neotřelou kombinaci předvede slavná osobnost – tzv. „módní ikona“. Individuální módu ale může vytvářet každý.

1.2.

Role oděvu v životě lidí

V životě lidí má móda, ve smyslu způsobu oblékání, velký význam. Móda představuje životní styl, způsob společenského odlišení nebo naopak unifikace, může být nástrojem provokace a revolty, vyjadřuje postavení ve společnosti, názory a pocity 1

Lipovetsky, Gilles: Říše pomíjivosti – Móda a její úděl v moderních společnostech, nakladatelství Prostor 1987, str. 31 2 de Tarde, Gabriel: Les Lois de l’imitation, pův. vydání 1890, přetisk Slatkine, Ženeva 1979, str. 268, v knize Lipovetsky, Gilles: Říše pomíjivosti – Móda a její úděl v moderních společnostech, str. 37 3 Lipovetsky, Gilles: Říše pomíjivosti – Móda a její úděl v moderních společnostech, nakladatelství Prostor 1987, str. 83

-6-

jednotlivce i celé skupiny lidí. Móda je neodmyslitelnou součástí života a má velkou moc. Oblečení se může lišit podle pohlaví, sociálního statusu, zaměstnání, náboženské příslušnosti, manželského stavu nebo příslušnosti k určité zájmové skupině. „Již v mládí se učíme, že to, jak vypadáme a co máme na sobě, nám umožňuje zapadnout“4. „Oblečení nikdy není bezvýznamné; vždy má svůj význam, a tento význam se z převážné části vymyká našemu vědomí.“5 Oděvem lze vyjadřovat vnitřní pocity a přesvědčení, životní postoj i momentální náladu. Tento způsob neverbální komunikace může být jak záměrný, kdy jedinec vědomě sděluje okolnímu světu své poselství, tak nezáměrný, při kterém oděv vysílá signály bez přímého přičinění svého nositele. I když se zdá, že výběr vhodného oděvu je věcí poměrně snadnou, není tomu tak. Každodenní rozhodnutí, co si obléci, může mít zásadní vliv na lidské chování, vystupování, celkovou pohodu a náladu. „Dobře se oblékat neznamená řídit se posledními módními trendy, ale nalézt způsob odívání, který pravdivě vystihuje naši osobnost.“6 Způsob oblékání tedy patří k charakteru osobnosti, národní kultuře a ovlivňuje vystupování ve společnosti. Odívání působí dvojím způsobem – za prvé je vyjádřením osobitosti, názoru a nálady a projevuje se volbou určitého oděvu, za druhé je prostředkem působícím na psychiku během dne, večera, oslavy nebo jiné události a dovoluje lidem cítit se pohodlně a uvolněně v případě vhodného oděvu a naopak stísněně nebo zranitelně v případě oděvu nevhodného.

1.3.

Spojení módy a cestovního ruchu

Dalo by se říci, že móda má podobné charakteristiky jako cestovní ruch. Je závislá na lidech, bez nich by ani neexistovala. Lidé módu tvoří, lidé ji následují, mění, zavrhují a po nějakém čase opět oživují. Móda je pomíjivá a sezónní, ekonomicky významná a v životě lidí stále zaujímá významné místo. Oblečení je jednou ze základních lidských potřeb a odpovídá životnímu stylu člověka a činnostem, které vykonává. Je charakteristickým prvkem každého člověka - ve vztahu k cestování domorodého obyvatele i turisty. U pracovníků v cestovním ruchu vyjadřuje příslušnost k firmě a celkové image společnosti. Oblečení se může projevit v cestovním ruchu i jako motiv cest – lidé jezdí za nákupy, na trhy a nejrůznější akce spojené s módními trendy (módní přehlídky, veletrhy 4

Mirkinová, Toby Fischerová: Tajemná řeč módy – Co říkáme svým oblečením, Nakladatelství Lidové noviny 1996, str. 18 5 Citace Laver, James: Modesty in Dress, použitá v knize Mirkinová, Toby Fischerová: Tajemná řeč módy – Co říkáme svým oblečením, Nakladatelství Lidové noviny 1996, str. 11 6 Mirkinová, Toby Fischerová: Tajemná řeč módy – Co říkáme svým oblečením, Nakladatelství Lidové noviny 1996, str. 15

-7-

módy, workshopy o módním trendech a životním stylu, výstavy ad.). Oděvy, které si pak přivážejí domů, mohou napomáhat šíření nových trendů v zemi, a tak působí zpětně cestování na módu. Cestování inspiruje mnohé módní návrháře při tvorbě svých kolekcí a může ovlivňovat vzhled a tvar některých oděvů, jak o tom svědčí historický vývoj způsobu oblékání.

1.3.1. Význam módy při cestování Cestování dnes patří k běžnému životu; vedle sportu, umělecké činnosti a sebevzdělávání je jedním ze způsobů trávení volného času. Kombinuje zábavu, aktivní odpočinek či sport a poznání vnějšího světa i sebe sama. Právě ve vypjatých a neznámých situacích člověk nejlépe pozná, jaký ve skutečnosti je. Cestování tedy pomáhá utvářet osobnost každého jedince a naplňuje ho jedinečnými zážitky a zkušenostmi. „Fenomén cestování nám skýtá nečekané možnosti proniknout do mentality společnosti.“7 Cestování nemusí vždy představovat jen zábavu, může jít také o služební cesty nebo obchodní jednání mimo místo trvalého bydliště. Při cestování je důležitý pocit pohodlí a sebejistoty. Když se člověk cítí dobře, dává to najevo a může dobře vykonávat svou práci nebo si náležitě užít volný čas, dovolenou či jinou aktivitu. Kromě jiného tomuto dobrému pocitu přispívá i vhodný oděv. Ačkoliv si to někteří lidé nepřipouští, oblečení má velký vliv a bývá prostředkem pro vytvoření prvního dojmu. Ve Francii dokonce existuje přísloví: „Tam, kde člověka neznají, berou ho podle toho, jak vypadá.“ „Náš oděv mluví srozumitelnou řečí, je přesvědčivý a nepotřebuje tlumočníka. Oděv je výrazový prostředek, který komunikuje už na dálku a mnohdy toho prozradí víc než dlouhé hovory. Svědčí o třídní příslušnosti, vzdělání, vkusu, věku, bohatství nebo chudobě.“8 Toto ale v dnešní době platí v menší míře než v dobách předchozích. V současnosti má na význam módy ve společnosti velký vliv globalizace na trzích, demokratizace ve společnosti a rozvoj masmédií. „Cestovatel si může z oblečení učinit alespoň částečný obraz o hospodářské situaci, státním zřízení, mravnosti, zvycích, tužbách nebo náboženském vyznání obyvatel území, kterým projíždí.“9 Lidé cestují nejenom, aby poznávali, ale také aby byli poznáni. Turista projíždějící cizí kraj studuje kulturu a cizí národy, ale stejně tak domorodé obyvatelstvo sleduje turisty a snaží se chápat jejich mentalitu. Nikdo pravděpodobně nemá zájem působit nereprezentativně, zanedbaně a nevzhledně. Cestovní oděv se samozřejmě většinou liší 7

Hlavačka, Milan: Cestování v éře dostavníku, Argo 1996, str. 9 Zítek, Odolen: Lidé a móda, Orbis, Praha 1962, str. 9 9 Zítek, Odolen: Lidé a móda, Orbis, Praha 1962, str. 9 8

-8-

podle účelu cesty, cíle cesty a délky pobytu, ale obecně lze říci, že by měl být slušný a pohodlný. Ostatní vlastnosti vykazuje podle charakteru osobnosti, která jej nosí. Cestovní oděv feudálů ve středověku byl především elegantní, protože považovali eleganci za životní povinnost. Tento životní postoj setrvával až do poloviny 20. století, kdy na scénu nastoupila móda inspirovaná mládím a pouličním životem, elegance jako taková ustoupila do pozadí a hlavním cílem člověka se stala touha šokovat, zaujmout a vybočovat. Člověk se chce na cestách nadále reprezentovat, ale už ne jako elegantní jedinec ctící především dobré mravy společnosti, ale jako individualita se svým vlastním stylem.

1.3.2. Místní módní prvky Způsob odívání lidí se může lišit podle místa bydliště. Výrazné změny představují jednotlivé kultury, v některých zemích existují národnostní oděvy, podle kterých se dá bezpečně poznat způsob života lidí nebo jejich vyznání – například muslimská burka (Obrázek 1), indické sárí (Obrázek 2) nebo japonské kimono. Dále lze také objevit rozdíly v periferních oblastech a městských centrech. Na venkově, kde dosud převládá tradice a zvyk, prozradí oděv mnoho, kdežto ve velkoměstech a módních centrech může být řeč módy matoucí a nemusí stoprocentně vyjadřovat národní charakter ale spíš celosvětový módní trend. Rozdíly v módě jsou závislé na charakteru a podmínkách života ve městech a na venkově. Obecně platí, že venkov je konzervativnější, změny méně intenzivní a módní výstřelky neznámým pojmem. Podmínky ve městech dovolují jeho občanům extravagantní a nepraktickou módu mimo jiné díky rozvětvené síti služeb a veřejné dopravy. V oblasti módy a módního průmyslu mají města výsadní postavení, protože právě ona jsou centry módního oděvnictví. Ve městech vzniká rozmanitá móda díky velkému nakupení lidí, kteří se chtějí vzájemně lišit, a tvůrců, kteří se snaží tyto touhy uspokojit a zároveň vytvářet stále něco nového a zajímavého. Těsné soužití městského obyvatelstva působí jako hnací motor módního dění, kdežto ve venkovských oblastech se tento vývoj zpomaluje a působí jako korekce k výstřednosti velkoměsta. Do venkovských oblastí se móda šíří pomaleji a nedosahuje zde ani takových extrémů jako ve velkých centrech. Ve městech se tedy z výše uvedených důvodů nosí odlišný oděv než na venkově. A se stejným principem bude k volbě vhodného oděvu do města a na venkov přistupovat turista. Charakter a motiv cesty se podstatně liší, a proto se bude lišit i oděv pro tyto příležitosti. Na venkov si zvolí ležérní, pohodlné a sportovní oblečení i obuv. Výstřelky a extravagantní oděv či obuv si dovolí turista, který se nechce vzdát svého stylu a svou módu bude upřednostňovat před praktičností. Naproti tomu na cestu do města se turista

-9-

pravděpodobně „vyfikne“, protože směřuje „mezi lidi“ a musí vypadat reprezentativně, do města cestuje často také za kulturou, do divadel, luxusních hotelů a restaurací a tomuto účelu bude též přizpůsobovat svůj šatník. V hotelech vyšší třídy je vhodné elegantní oblečení, zejména při vstupu do hotelové restaurace. Pánové by měli mít dlouhé kalhoty, dámy šaty apod. Lidé na jednu stranu touží zapadnout, ale chtějí také vybočovat, být originální a předvést svůj vkus široké veřejnosti – a město je pro tyto účely jedinečnou příležitostí. Lidé chtějí pomocí svého oděvu lákat, svádět a přitahovat pozornost. A cestovatel je právě takový člověk, který vystavuje sebe na odiv do světa.

1.3.3. Cesty za nákupy Specifickým a v poslední době velmi rozšířeným a oblíbeným motivem cestovního ruchu je cestování za nákupy, při kterých hraje móda a oděvní průmysl významnou roli. Cestování za nákupy se stalo fenoménem posledních několika let a zdaleka se netýká jen nejbohatších lidí. Oblečení do ciziny jezdí nakupovat téměř všichni a ani před desetiletími tomu nebylo jinak; značkové módní oblečení ze zahraničí dovážel každý, kdo k tomu měl příležitost a prostředky. Celkové prostředky vynaložené za nákupy v zahraničí se už několik let pohybují na stejné úrovni (Tabulka 1) a stejně tak výdaje průměrných domácností na oblečení (Graf 1). Cestování za nákupy může být jednodenní, které má v posledních letech rostoucí charakter, ale také vícedenní do několika světových nebo alespoň evropských metropolí módy. Nakupování nemusí být hlavním motivem cesty, může představovat pouze vedlejší účel nebo dokonce doplňkovou činnost při prohlídce města. V každém větším městě jsou moderní obchody s oděvy lákající kolemjdoucí do svých prostor, ať jde o místní obyvatelstvo nebo o cizí návštěvníky. Málokdo ale odolá, aby do takových obchodů alespoň nenakoukl. Každá cesta vyžaduje také nákup suvenýrů pro sebe i své blízké. Suvenýrem může být cokoliv, ale většinou je hlavním cílem typičnost pro danou destinaci a trvanlivost. Pokud chce cestovatel přivézt něco praktického, zvolí jako dárek právě „něco hezkého na sebe“ a zajde do místního obchůdku s oděvy. „Jaké oblečení si nejčastěji turistky přivezou například z Indie? Kupodivu to není sárí, ale pandžábí, kterému se také říká šalvar kamíz, nebo šalvar suit. Pandžábí se velice podobá evropským oděvům, je pohodlné pro jakoukoliv činnost - práci, cvičení, procházku anebo reprezentaci.“10 (Obrázek 3) Obchody s oděvy se dají rozdělit do několika kategorií. První budou typické malé místní 10

Viz http://www.sari.cz/page.php?id=56, 26.5.08

- 10 -

krámky se zajímavými a originálními kousky oblečení, druhé budou menší či větší obchody s moderními kusy a posledním druhem módní butiky a obchůdky slavných módních návrhářů. V některých zemích, jako například ve Francii, mají nákupy módního oblečení příslušníky cizích států významný vliv na ekonomiku státu a cestovní ruch. Cizinci zde ročně nakoupí módu za milionové částky. „Poptávka po módním zboží není po celý rok stále stejná. V době, kdy se publikum módnímu směru plně podřídí a kdy vrcholí jednotlivá roční období, je množství nákupů největší.“11 V jarní sezóně dosahuje maxima počátkem května, v létě na konci června, podzimní sezóna vrcholí počátkem října a zimní před vánočními svátky. Jednotlivá roční období spolu s dalšími sociálními a ekonomickými faktory vytvářejí módní cyklus, ve kterém lze znázornit průběh nákupu a užívání módního zboží. Tento cyklus má význam pro výrobu a obchod, avšak jeho časový průběh je závislý na klimatických poměrech v různých zeměpisných polohách (Graf 2). V posledních letech je tento jev také ovlivněn četnými slevami v obchodních domech a sezónními výprodeji.

1.4.

Módní akce, metropole módy

V každém větším městě se konají různé akce spojené s módním průmyslem – módní přehlídky, veletrhy módy, výstavy modelů slavných návrhářů nebo retrospektivní průřezy jejich tvorbou. Tyto akce lákají velké množství návštěvníků a v případě módních tvůrců světového významu i velké množství turistů. Velké módní přehlídky nebo veletrhy bývají jedinečné, zábavné a natolik specifické, že skutečně přilákají množství zahraničních návštěvníků. Jména některých měst jsou tradičně spojována s módním průmyslem, ale existují i další světové metropole, které se o titul „města módy“ ucházejí. Módní průmysl totiž působí příznivě na ekonomiku, a proto je velmi žádoucí podporovat rozvoj módy v každém větším městě. Kde není velký tvůrčí potenciál, tam alespoň vznikají obchody s módním zbožím a pořádají se rozmanité akce spojované s módou.

1.4.1. Módní události v České republice Česká republika je jednou ze zemí, jejíž města sice nepatří mezi světové módní metropole, avšak oplývá velkým tvůrčím potenciálem. Nejvýznamnější Češkou na poli módního průmyslu je bezesporu Blanka Matragi, s jejíž tvorbou se mohli seznámit lidé v Praze na podzim roku 2006 při retrospektivní výstavě. Ve světové módě se prosazují i další čeští návrháři a začínající tvůrci. V České republice se každoročně konají zajímavé 11

Zítek, Odolen: Lidé a móda, Orbis, Praha 1962, str. 101

- 11 -

akce spojené s módou a životním stylem. Nejvýznamnějšími akcemi v této oblasti jsou Prague Fashion Week a veletrhy STYL a KABO v Brně a Móda Praha. Mezinárodní festival módních návrhářských značek a módních návrhářů Prague Fashion Week12 je jedinečnou událostí svého druhu v České republice. Podobné velkolepé týdny módy se pravidelně konají i v dalších světových metropolích. Ten pražský nabízí prezentaci tuzemských i zahraničních návrhářů formou módní přehlídky. Součástí festivalu je také TradeSalon, který nabízí komerční prezentaci kolekcí obchodníkům z ČR i zahraničí. Módní návrháři účastnící se této akce mohou získat titul „Výtvarník sezóny“ nebo ohodnocení „Talent sezóny“ v případě začínajících tvůrců a „Junior“ pro studenty středních a vysokých škol zaměřených na oděvní výtvarnictví. Součástí Fashion Week je také doprovodný program Prague Fashion Photo s výstavou kreativních fotografií z oblasti lifestyle a módy. Mezinárodní veletrhy módy a textilií STYL a KABO v Brně13 se konají dvakrát do roka, vždy v únoru a srpnu a představují dva komerční vrcholy módního průmyslu České republiky a zemí střední a východní Evropy. „Veletrh KABO je nejprestižnější odborná přehlídka produkce českých i zahraničních výrobců v České republice. Zastoupení má většina světových značek prostřednictvím tuzemských distributorů.“14 Nové módní trendy jsou patrné jednak z nabídky vystavovatelů a jednak z četných módních přehlídek konaných v rámci veletrhu. Brněnské veletrhy jsou hojně navštěvované, v únoru v roce 2007 přijelo více než 18 tisíc návštěvníků z 38 zemí a v srpnu přes 16 tisíc z 33 zemí, únor 2008 přivítal 17 tisíc návštěvníků především ze Slovenska, Polska, Německa, Maďarska a Rakouska. Další významnou akcí spojenou s módou je veletrh Móda Praha15, konaný od roku 2004. Stejně jako STYL a KABO i Móda Praha se koná dvakrát do roka – na začátku února a v polovině září. Tento veletrh představuje průřez módní tvorbou v oblasti elegantního oděvu, avantgardní mladé módy, prádla, ale i módních doplňků. Každý veletrh je věnován specifické módě, na jaře 2008 to byly elegantní a džínové oděvy. Kromě vystavujících českých i zahraničních firem se na veletrhu nabízí bohatý doprovodný program – konají se různé módní přehlídky, přednášky a odborné semináře o módních trendech. 12

Více informací na http://www.praguefashionweek.com. Podrobné informace na http://www.bvv.cz/styl. 14 http://www.bvv.cz/i2000/Akce/b-styl.nsf/WWWAllPDocsID/VJEK-66CJCL?OpenDocument&NAV=1, 17.5.08 15 Více informací o veletrhu na www.modapraha.cz. 13

- 12 -

1.4.2. Světové metropole módy Nezisková organizace Global Language Monitor vypracovává každoročně na základě tiskových a internetových zpráv seznam měst nejčastěji spojovaných s módou. Na vrcholu tohoto seznamu vždy stála Paříž. V současné době zaujímá první místo v žebříčku Top Ten Fashion Cities New York, který Paříž připravil o prvenství před čtyřmi lety a jak se zdá, na vrchol už ji nepustí. Mezi desítku neslavnějších módních měst patří dále Řím, Londýn, Milán, Tokio, Los Angeles, Hong Kong, Las Vegas a Singapur16. V těchto metropolích se každoročně konají přehlídky nejslavnějších módních tvůrců, veletrhy, výstavy a další významné události ze světa módy. I přes rychlý proces globalizace si každé město zachovává svá módní i kulturní specifika a návštěva takové metropole je významnou událostí a jedinečným zážitkem. V současné době se stávají moderními nákupní víkendy ve světových módních městech a metropolích. Kromě světového renomé a významných módních tvůrců lákají taková města množstvím butiků, módních obchodů a obchodních domů. NEW YORK Světově známou ulicí módy v New Yorku je Pátá avenue. Je to také nejdražší nákupní ulice na světě podle žebříčku, který každoročně sestavuje poradenská firma v oboru realit Cushman & Wakefield17. Na této světoznámé adrese sídlí značky jako Yves Saint Lauren, Escada, Tiffany, Gucci, Dior, Ralph Lauren. Kromě jednotlivých luxusních obchůdků zde také je obchodní dům Barneys, který nabízí kromě luxusních šatů také šperky, kosmetiku, lůžkoviny a vybavení do domácnosti. PAŘÍŽ V Paříži je asi nejznámějším módním cílem všech lidí Champs-Elysées, která v žebříčku obsadila třetí místo . „Sídlí zde ty nejluxusnější značky, například Louis Vuitton s kolekcí hodinek a nejrůznějšími doplňky. Dalším cílem je bulvár Saint Germain, kde se nachází značky jako Emporio Armani nebo La Perla. La Perla se pyšní exkluzivními kolekcemi spodního prádla a oblečení pro volný čas.“18 LONDÝN „Londýn je městem extravagance, kde můžete najít excentrické módní výstřelky, ale také nejluxusnějších značky. Sídlem elegantní módy je čtvrť Knightsbridge, kde sídlí známý 16

Pořadí měst v žebříčku Top Ten Fashion Cities na http://www.languagemonitor.com/Fashion.html, staženo 13.3.08 17 Více v článku na adrese http://ekonomika.idnes.cz/nejdrazsi-je-pata-avenue-prikopy-jsou-dvacate-foo/ekonomika.asp?c=A071115_104224_ekonomika_maf, článek z 15.11.2007, staženo dne 16.3.08 18 http://www.dreamlife.cz/luxusni-nakupni-manie-pokorte-modni-metropole/article.html?id=215, 16.3.08

- 13 -

Harrods, nejprestižnější a nejluxusnější obchod ve městě. Sedmipodlažní rohovou budovu střeží ochranka. Její hlavní úkol je nevpustit zákazníky, kteří jsou nevhodně oblečeni. Kdo je v šortkách, ušpiněný a v některých případech i nadměrně zpocený, neuvidí uvnitř kouzelnou symfonii 11 500 žárovek, které překrásně nasvěcují 300 obchůdků. Pokud ovšem toužíte po něčem výstředním, navštivte extravagantní obchod Cyberdog. Nabízí futuristické obleky ve stylu Matrixu.“19 MILÁN Pravý Milán je spojen s krásnými modelkami, krásnou módou a designem. Módní kousky nejvýznamnějších módních tvůrců se nachází ve známém čtyřúhelníku Quadrilatero, jež je tvořen ulicemi Via Monte Napoleone, Via della Siga, Via S.Andrea a Via Borgospesso. Asi nejznámější částí města je právě část s ulicí Manzoni, ve které sídlí Giorgio Armani, a to osobně i obchodně. Kromě těchto tradičních měst se ale pokouší dostat na výsluní i další metropole. Novými světovými módními centry se stává Kuala Lumpur, Dubaj a indonéská Jakarta. Hlavním cílem všech návrhářů islámské módy v těchto městech je vymanit se z vlivu a diktátu západních zemí. Zde se pak střetávají dvě tendence – snaha muslimských žen o napodobení západní módy a touha podnikatelů navrátit vše ke kořenům a udělat z islámské módy velký obchod.

19

http://www.dreamlife.cz/luxusni-nakupni-manie-pokorte-modni-metropole/article.html?id=215, 16.3.08

- 14 -

2. VÝVOJ MÓDY V KONTEXTU ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU 2.1.

Vývoj cestovního ruchu

Cestovní ruch je složitým jevem, jehož vznik a vývoj není možné přesně určit. K pohybům mimo místo trvalého bydliště docházelo už od pradávna, avšak cestovní ruch v pravém slova smyslu vznikl pravděpodobně až na sklonku 17. století, kdy se šlechtici a tovaryši vydávali na cesty za získáváním zkušeností. Do té doby lidé sice opouštěli místo svého trvalého bydliště, ale cestování většinou nebylo vlastním účelem. Šlo převážně o obchodní a objevitelské cesty, výbojné výpravy, cesty politického charakteru, náboženské poutě apod. Počátky moderního cestovního ruchu v masové podobě jsou kladeny do druhé poloviny 19. století. „Největšího rozmachu dosahuje vlivem demokratizačních změn ve světě po druhé světové válce. Ekonomický rozvoj společnosti a rozvoj životní úrovně obyvatelstva, vědecko-technický pokrok, zejména v oblasti letecké a automobilové dopravy, byly v tomto směru významnými faktory rozvoje. Cestovní ruch se mohl vyvíjet pouze za předpokladů osobní svobody a svobody pohybu člověka a po uspokojení alespoň těch nejzákladnějších životních potřeb. Tedy až po dosažení určité životní úrovně, k čemuž patří nejenom základní množství finančních prostředků, ale i jistá míra volného času.“20 Není tedy divu, že zprvu cestovala pouze šlechta, která si mohla dovolit poštovní nebo soukromý kočár a měla dostatek volného času. Ve vývoji cestovního ruchu lze rozlišit čtyři hlavní etapy (Tabulka 2), přičemž je třeba brát v úvahu volbu převládajícího dopravního prostředku, motivaci, počet účastníků a jejich společenský původ. Mezi dopravní prostředky se přitom zahrnuje pěší chůze, jízda koňmo, parní lodní doprava, automobilové cesty a letecká doprava. Největšího rozmachu dosáhl cestovní ruch v průběhu 20. století. V té době také vznikly některé specifické formy cestovního ruchu jako byl například tramping21, který se objevil po roce 1918. Tato forma cestování je ryze českým fenoménem a ve světě nemá obdoby. Tramping se projevuje mnoha zvláštnosti, mezi které patří i zvláštní móda. Další významnou formou cestovního ruchu je golfový turismus, který dosáhl největšího rozmachu na konci 20. století díky vývoji televize a videa. „Do golfu vstoupila reklama a marketing, dále pak hotely a cestovní kanceláře. Dnes je golf a golfová turistika

20

Viz Malá, Vlasta: Cestovní ruch (Vybrané kapitoly), Vysoká škola ekonomická – FMV, Praha 1999, str. 28 - 29 21 Podrobné informace o historii trampingu a jeho atributech na adrese http://cs.wikipedia.org/wiki/Tramping

- 15 -

celosvětovým fenoménem s razantně stoupající tendenci. Golf zapustil kořeny i v zemích, kde se nikdy dříve nehrál.“22

2.1.1. Móda v období vzniku cestovního ruchu Způsob oblékání v počátcích cestovního ruchu odpovídal společenskému postavení jednotlivých cestovatelů, jejich způsobu života a dopravnímu prostředku. Šlechta cestovala v kočárech nebo na koni, obchodníci a poutníci většinou pěšky. Poutníci, kteří putovali z celého světa do svatých míst, zejména do Palestiny, nosili tuniku a dlouhý plášť bez rukávů, tzv. „pelerínu“. Tunika byla až do doby románské univerzálním oděvem pro muže a ženy a její délka se lišila podle sociálního postavení ve společnosti. S poutními cestami je také spojen vznik suvenýrů, protože ze svých cest přinášeli na důkaz o vykonané pouti odznaky světce nebo svatého místa. Dalšími cestovateli byla šlechta a vyšší vrstvy. Tito lidé měli bohatší cestovní šat, muži nosili elegantní oděvy s množstvím ozdob a ženy široké zdobené sukně - krinolíny a úzké korzety, které neumožňovaly příliš volnosti a pohybu. Způsob odívání se vyvíjel vždy podle dobových ideálů, výše postavené osoby nosily zdobenější a nákladnější šaty, oděv pracujícího lidu byl jednodušší a praktičtější. Základem mužského oděvu byly nohavice (později kalhoty), košile a kabát. Dámský šat procházel během vývoje mnoha změnami a striktně odlišoval šlechtičny a měšťanky od prostých žen. Móda se vyvíjela díky napodobování. Nižší vrstvy napodobovaly oděvy vyšších vrstev a ty ve snaze o společenské odlišení přicházely se stále novými modely. Nové vzory a novinky se šířily díky tovaryšům ucházejícím se o místo cechovního mistra, kteří chodili do světa „na zkušenou“. Již ve středověké společnosti se také začal formovat profesní oděv.

2.1.2. Móda v počáteční fázi cestovního ruchu Móda druhé poloviny 19. století byla obdobím druhé krinolíny. Přestože krinolína měla lehčí ocelovou konstrukci, nebyla uzpůsobena přílišnému pohybu a práci. Symbolizovala bohatství a odlišovala ženy úspěšných mužů od těch pracujících. „Móda druhé krinolíny v polovině 19. století dokazuje, že se vývoj módy neřídí jen rozumovými důvody, ale odpovídá společenské situaci a její atmosféře. Móda se často inspiruje tím, co už jednou zavrhla a vkládá tomu nový obsah.“23 Po vzniku a rozvoji šicího stroje došlo

22 23

Viz http://radce.golfczech.cz/historie-golfu, 5.4.08 Skarlantová, Jana: Od fíkového listu k džínům, Grada Publishing, Praha 1999, str. 134

- 16 -

k internacionalizaci módy, k rozšíření a zpřístupnění široké veřejnosti, stejné krinolíny jako ženy v evropských velkoměstech mohly nosit i dámy na americkém venkově. Ženský oděv se uvolnil až v období secese. Upustil od podpěr a vycpávek, sukně se prodloužila do malé vlečky a vynikla tak přirozená linie ženského těla. V módě byly květinové vzory a ozdoby a největší prostor pro ně poskytovaly klobouky, u nichž vládla opačná tendence než u celého oděvu. Klobouk byl jakousi korunou elegance a jeho vývoj souvisel s rozvojem automobilismu. Kvůli jízdě autem se klobouky musely uvazovat šátkem, aby neodletěly, s rozvojem zastřešených automobilů si pak ženy mohly dovolit klobouky větší a zdobenější. Mužský oděv se na rozdíl od ženského vyvíjel zcela přirozeně, respektoval aktivní a rozmanitý způsob života mužů a pokud se výrazně měnil, tak spíš směrem k menší formálnosti. Vycházkovým kloboukem se stala buřinka, která v některých zemích společně s velkým deštníkem tvořila neodmyslitelný kolorit doby. Na počátku 20. století se snažili mnozí reformátoři prosadit jednodušší a praktičtější oděv, ale víceméně bezúspěšně. Zato změna životního stylu v první polovině 20. století nový oděv přímo vyžadovala. Sport a cestování si vynutili vznik cestovního kostýmu s jednoduchou přiléhavou sukní a sakem. To byl velký průlom na poli ženského odívání, podobný kostým je dnes klasickou součástí dámského šatníku. Dvoudílný komplet si vyžádal také vznik dalšího kusu oděvu – blůzy, která oživovala jinak strohý cestovní kostým. Celý tento oděv se díky vzniku a rozvoji konfekce stal oblíbeným oděvem méně majetných žen. Sportovní styl života, zejména jízda na kole se zasloužil o přechod kalhot do dámského šatníku. Nejprve šlo o široké nařasené kalhoty sahající pod kolena připomínající sukni (Obrázek 4), přesto byl tento průlom velkým popraskem na poli odívání. V průběhu 20. století se staly kalhoty běžnou součástí dámského šatníku, nejprve jako sportovní úbor a pracovní oděv, postupně se staly i přijatelným denním i společenským oděvem.

2.1.3. Rozvojová fáze V období po první světové válce došlo k významným změnám. „Ženy se postavily po boku mužů jako jejich rovnocenné partnerky v práci, ve sportu i v zábavě.“24 Ženy byly emancipované, ekonomicky i společensky nezávislé. Cestování se stalo symbolem moderní doby. A všem těmto změnám se přizpůsobil také nový oděv. „Nový životní styl žen a dívek odhalil nepraktičnost a nepohodlnost dlouhých sukní a přezdobených

24

Skarlantová, Jana: Od fíkového listu k džínům, Grada Publishing, Praha 1999, str. 159

- 17 -

toalet.“25 Z šatníku zmizely široké květinové klobouky, korzety a krajkové spodničky, zredukovala se skladba oděvu. Dobře oblečená žena v době secese měla na sobě až 22 oděvních součástí, v poválečné době pouze 6, v létě ještě méně. Oblékání přestalo být vyplněním volného času. Největší změnou prošly sukně, ještě na začátku 20. století sahaly až ke kotníkům, kolem roku 1925 stěží zakrývaly kolena – a byl to prý odvážnější krok než pozdější minisukně. Vzniká také nový módní ideál moderní ženy – štíhlá plochá dívka podobná spíš chlapci, která popírá všechno ženské, tzv. „garsonka“26. Šaty byly zjednodušené na nejzákladnější formu a přijímaly praktické prvky mužského šatníku (Obrázek 5, Obrázek 9). Móda 30. let byla oproti 20. létům složitější a opět zdůrazňovala ženské prvky, délka sukně byla rozlišena podle různých příležitostí. „Krátké sukně (pod kolena) byly povoleny pouze na sportovním oděvu. Cestovní oděv končil 38 cm nad zemí, vycházkový 34 cm nad zemí, odpolední společenský oděv končil 25 cm nad zemí, večerní toaleta sahala ke kotníkům a plesová sahala až k zemi. Tato přesná diferenciace opět zavedla společenskou hierarchii v odívání.“27 Dobře finančně zajištěná žena musela mít různé typy oděvu pro různé příležitosti, k odpolednímu čaji měla jiný oděv než k dopolednímu přijímání návštěv, na tenis musela mít jiný úbor než na golf. Univerzálním denním oděvem se stal kostým. Mužský oděv se vyvíjel po celá staletí zdánlivě klidně, vždy s rozvojem pracovní činnosti, ale vždy byl dostatečně funkční, a proto nepotřeboval žádné revoluční změny jako ženská móda. Moderní styl poválečné doby ale vedl k menší formálnosti, větší volnosti a ležérnosti. Součástí šatníku se stal svetr anglického původu s rukávy nebo bez, tzv. „pulower“ a sportovní kalhoty ke kolenům, tzv. „pumpky“, doplněné podkolenkami. Vedoucí postavení v pánské sportovní módě měla Anglie. V době 2. světové války lze jen těžko mluvit o nějaké módě. Oblečení se přešívalo ze starých kousků a k výrobě nových oděvů se používaly náhražkové materiály. V oblasti módního průmyslu a oděvní tvorby si mezitím získaly vedoucí postavení Spojené státy americké, které na rozdíl od Evropy válka neochromila. Spojené státy během války čerpaly z tvůrčího potenciálu imigrantů z Evropy i svých módních tvůrců.

25

Skarlantová, Jana: Od fíkového listu k džínům, Grada Publishing, Praha 1999, str. 159 Silueta „la garçonne“ – „chlapec“ označovala štíhlou dívku s rovnými boky a plochou hrudí. Název „garsonka“ byl použit v povídce Victora Margueritta vydané v roce 1922. 27 Skarlantová, Jana: Od fíkového listu k džínům, Grada Publishing, Praha 1999, str. 171 26

- 18 -

2.1.4. Vrcholová fáze a odívání V poválečné době se snažili evropští tvůrci dostat zpět na vrchol módní tvorby, avšak tento proces byl poněkud složitý zejména kvůli nedostatku látek v rámci přídělovému systému, který v Evropě po válce panoval. Revoluci v té době způsobil Christian Dior, který navrátil dámské módě ženské rysy a Coco Chanel s klasickými kostýmy. Móda lidu procházela významnými změnami. Vznikaly různé skupiny a hnutí vyznačující se jednak radikálními názory, ale také vlastním způsobem oblékání. V polovině 50. let se začalo mluvit o specifické skupině populace – teenagerech. Od dospělých se chtěli odlišovat nejen životním stylem, ale také způsobem oblékání, chtěli se bavit. Jakousi generační uniformou bez ohledu na sociální příslušnost se staly džíny. Původně byly oděvem pracující generace, později se staly oděvem protestující generace a nástrojem dobrovolné unifikace milionů mladých lidí na celém světě. 60. léta se nesla ve znamení originality. „Módním tvůrcem se stal každý, kdo měl odvahu poskládat různé – často i nesourodé – části oděvu v originální celek. Tento způsob odívání mladým lidem zcela vyhovoval: byl praktický, levný, pohodlný a osobitý.“28 Vzniklo hnutí hippies, jehož symbolem byla květina. Nosily se zvonové kalhoty, zavinovací sukně, dlouhé haleny, košilové šaty, dlouhé vlasy a množství korálků a náramků. Dalším fenoménem se stala móda minisukní a punčochových kalhot. V polovině 70. let vzniklo v Londýně hnutí punk, které se vyznačovalo agresivním vzhledem a typickým punkerským účesem (původně bojový účes indiánského kmene Mohykánů). Přívrženci tohoto hnutí rezignovali na úspěšnou kariéru a moc, svým postojem reagovali na nezaměstnanost mladých. Oblékali se mimo rámec módy, nosili staré maskáče, potrhaná trička s anarchistickými nápisy, černé bundy, řetězy, zavírací špendlíky a okované boty. Toto hnutí je jedno z mála, které existuje dodnes. Významným objevem na poli odívání 20. století byla nemačkavá a vodu odpuzující „šusťákovina“. Její vynález doslova zaplavil svět. Šusťákové soupravy byly univerzálním a pohodlným cestovním úborem pro celou rodinu. Nové typy oděvů vznikly také v souvislosti s rozvojem nových sportovních aktivit – aerobiku a joggingu. Začaly se vyrábět elastické cvičební úbory a volné oblečení pro rekreační běh, které si postupně našly cestu i do běžného šatníku.

28

Skarlantová, Jana: Od fíkového listu k džínům, Grada Publishing, Praha 1999, str. 185

- 19 -

V dnešní době je způsob oblékání velmi rozmanitý, mladí podléhají módním trendům stejně jako dříve a hledají svůj individuální styl. Na způsob oblékání mají vliv módní ikony a nabídky oděvů ve velkých obchodních domech. Nosí se vše a neexistují žádná omezení. Většina lidí se ale stále snaží jít s dobou a oblékat se moderně.

2.2.

Šíření módy, vývoj módních přehlídek

Jak se móda vyvíjela, vznikla potřeba seznamovat širokou veřejnost a cizí země s novými módními trendy a přispět tak k rovnoměrnému rozvoji módy na celém světě. Tradiční zemí, která propagovala módu ve světe, byla Francie. Již v 17. století opouštěly každý měsíc Paříž módně oblečené figurky, aby seznámily Evropu s novými trendy. Kromě toho se po Evropě rozesílaly rytiny s módou francouzského dvora. Oděv v době Ludvíka XIV. byl symbolem životního stylu, s trochou nadsázky by se dal francouzský král označit za prvního manekýna francouzské módy. Místo rytin vychází v Paříži od roku 1776 časopis „Galerie des modes“ a po vzoru Francie se podobné módní časopisy tisknou i ve zbytku Evropy. Francie si z módy udělala skvělý vývozní artikl a žádné jiné město v té době nemohlo Paříži a jejímu módnímu průmyslu konkurovat. „Cílevědomě budovaný vývoz módního zboží patřil již k politice Ludvíka XIV.“29 S šířením módy úzce souvisí módní přehlídky. První takovou přehlídkou módy byl průvod císaře Napoleona v době jeho nástupu na trůn v roce 1804. Velkolepou módu zde také předvedla jeho budoucí žena Josefína. Druhá velká přehlídka módy francouzského dvora byla oslava při Napoleonově korunovaci v katedrále Notre – Dame v prosinci téhož roku. Módní ikonou období empíru se stala císařovna Josefína, o jejíž šatník se staral přední francouzský krejčí Jean Hyppolyte Leroy. Jeho dílna byla módním ateliérem, kde vymýšlel individuální modely včetně parfémů a klobouků pro celý francouzský dvůr. Druhou urozenou manekýnou ve druhé polovině 19. století byla francouzská císařovna Evženie. Stejně jako Josefína i Evženie byla módním vzorem pro celou Evropu a vydatně jí v tom pomáhal osobní krejčí Frederic Worth, zakladatel haute couture. Díky Worthovi vystoupila móda ze své anonymity - už nebyl důležitý pouze její nositel a společenský význam, ale také jméno jeho tvůrce. Další reprezentaci módy umožnil ve druhé polovině 19. století biedermeier. Města v té době nabízela promenády, korza, tančírny a kavárny k reprezentaci společnosti. Městské promenády se staly společenskými salony pod širým nebem a místem, kde se 29

Skarlantová, Jana: Od fíkového listu k džínům, Grada Publishing, Praha 1999, str. 109

- 20 -

nejlépe prezentoval vybraný styl odívání a dokonalé modely. Ženy svým oděvem poukazovaly na úspěšnost manžela a postavení rodiny. Velký zlom v oblasti šíření módy a její internacionalizaci umožnil rozvoj televize a filmu v první polovině 20. století. V poválečném období docházelo k masovému šíření módy. Lidé v mnoha zemích měli své filmové hrdiny a napodobovali je ve způsobu oblékání. Co se objevilo na filmovém plátně, stalo se brzy masovou módou. Jednou z módních ikon poválečného filmu byla Marlene Dietrich, která prosadila dlouhé kalhoty se zvonovými nohavicemi, nebo Greta Garbo se svým chlapeckým stylem. Dnes se móda šíří pomocí veškerých dostupných prostředků. Stále velký vliv mají média – televizní módní přehlídky, módní a další časopisy a v poslední době i internetové stránky a reklamy. Módu ovlivňují také módní ikony - filmové hvězdy, slavní zpěváci a sportovci. S novými trendy se lze seznámit na četných módních přehlídkách nebo pravidelných veletrzích a odborných seminářích o módě. V každém větším městě se také pravidelně konají akce zaměřené na propagaci módních trendů a životního stylu. Móda je všudypřítomná, nezastupitelná a její propagace je stále rozšířenější.

- 21 -

3. MÓDNÍ DOPLŇKY Módní doplňky jsou důležitou kapitolou odívání. Výběrem doplňků a ozdob se nejlépe projeví osobnost člověka, jeho vkus, vnitřní pocity a celková vyrovnanost. Obecně platí, že mezi botami, kabelkou a rukavicemi by měla platit shoda a neměly by se potírat barvou ani materiálem, avšak v dnešní době se stále častěji objevují nesourodé kombinace těchto prvků, které manifestují individualitu, nápaditost a svobodu jejich nositele. Při cestování hrají doplňky podstatnou roli. Kromě dekorativní funkce mají také funkci praktickou – čepice, rukavice a šála jsou nezbytností při dlouhých procházkách chladným městem, na rozhlednách, hradech nebo v přírodě. Naopak ve slunných dnech se turista neobejde bez slunečních brýlí, sychravé počasí vyžaduje deštník a větrovku. Jakákoliv taška nebo batoh je naprostou samozřejmostí – kam by jinak turisté složili plán města a okolí, své cennosti a nakoupené suvenýry? Doplňky by také měly odpovídat charakteru cesty, délce pobytu a typu navštěvovaných památek a akcí. Měly by zajišťovat dobrý vzhled, pohodlí a bezpečnost.

3.1.

Cestovní zavazadlo - kufr

Během cestování není kufr ani tak doplňkem jako spíš nezbytností. Jistě lze cestovat s batohem, ale tato varianta je vhodná spíše v případě mladších lidí, turistů cestujících za sportem, do přírody nebo do hor a trampů. Všechny ostatní turisty bude na jejich cestách doprovázet pravděpodobně klasické zavazadlo, tedy kufr. Stejně jako cestovní ruch, tak i kufr a jeho konstrukce prošly rozsáhlým vývojem. Výrobci kufrů víc než kdokoliv jiný v cestovním ruchu museli reagovat na změnu životního stylu lidí (Obrázek 6), způsobu oblékání a celého šatníku. V dobách, kdy dámy převážely mohutné róby měly kufry zcela odlišné rozměry, vyráběly se tzv. skříňové kufry. Ty se dnes používají pouze při stylovém cestování, avšak manipulace s nimi je možná pouze za pomoci ochotného personálu v hotelech. Zvláštní místo mezi zavazadly patřilo také kufru na klobouky, protože klobouk vždy patřil k dobře oblečené ženě, ke každé róbě potřebovala žena jiný klobouk. Dále se vyráběl speciální kufr na boty. Takové kufry dnes zhotovuje na zakázku například tradiční výrobce Louis Vuitton, podle typu modelu se do něj vejde osm až dvanáct párů pánských bot. Kufry od Louise Vuittona, které se vyráběly od roku 1854, byly velmi kvalitní, lehčí a rovnější než konkurenční kusy. „Místo kůže potahoval Louis Vuitton své kufry plátěnou tkaninou napuštěnou klihem, takže jejich povrch byl odolný vůči vodě. Tento

- 22 -

vynález se začal brzy kopírovat, a proto byl Louis přinucen roku 1873 šedivý „plátěný Trianon“ nahradit charakteristickým béžovým

plátnem s červenými pruhy.“30 Kvůli

dalších plagiátorům navrhl syn zakladatele Georges zcela nový potah se vzorem šachového pole, „toile a damiers“. Kufry byly také opatřeny nápisem „Louis Vuitton, marque deposée“. Tyto kufry se tak staly prvními výrobky, které viditelně nosily značku. Později vytvořil Georges Vuitton potah kufru „toile Monogram“ s iniciálami domu Louis Vuitton. Vedle písmen „LV“ obsahoval tento vzor ještě čtyřcípou hvězdu ve tvaru růžice a stylizovanou květinu v kruhu. V dnešní době vyrábí firma Louis Vuitton širokou paletu zboží, avšak kufry, tašky a kabelky stále zaujímají nejdůležitější místo. Stále se vyrábí stylové skříňové kufry, které mohou v cíli cesty posloužit také jako skříň a které se taky velmi snadno balí, protože se jen přendá oblečení z opravdové skříně do „cestovní skříně“. Vhodnou alternativou skříňového kufru je kabinetní kufr, kde je oblečení uloženo jako v truhle. Další známou značkou cestovního vybavení je Samsonite. Kořeny Samsonitu sahají až do roku 1910, kdy založil Jesse Shwayder v Denveru v Coloradu továrnu na kufry. „Rodinný podnik sériově vyráběl až do dvacátých let stabilní cestovní kufry „Samson“. Roku 1958 byl vynalezen kufr s tvrdým ochranným obalem a hliníkovým rámem. Jeho aerodynamický tvar převládá dodnes – a sortiment Samsonitu stále tvoří modely navazující na tento vzhled. Pro cestující letadlem má odolný Samsonite velký význam.“31

3.2.

Dámská kabelka

Dámská kabelka je jedním z předmětů, bez kterého správná dáma neudělá ani krok. Není jen módní ozdobou, ale také praktickým pomocníkem. Do kapes ženského oblečení se vejde mnohem méně věcí a pravdou také je, že ženy u sebe nosí víc maličkostí než muži (kapesníčky, kosmetiku, brýle, diář, psací potřeby, telefon ad.). Tašky by měly ladit se stylem oblečení, malé drobné kabelky k elegantnímu oblečení, sportovní kabely ke sportovnímu oblečení. U zahraničních turistek je ale často vidět pravý opak. Převážně nosí elegantní tašky, kabely a kabelky, ale oblečení může být různé. Oblíbeným a častým modelem je tepláková souprava nebo jiné sportovní oblečení a elegantní taška známé značky – Louis Vuitton, Lacoste nebo Gucci. Současným módním trendem jsou lesklé kabelky a tašky, zlaté a stříbrné barvy s lesklými ozdobami a dlouhými řemínky. Mezi hity letošního jara patří také tašky do ruky, 30 31

Roetzel, Bernhard: Opravdový gentleman, Nakladatelství Slovart 2001, str. 254 Roetzel, Bernhard: Opravdový gentleman, Nakladatelství Slovart 2001, str. 256

- 23 -

které se nenosí na rameně - ty se ale pro cestování příliš nehodí, protože turistka potřebuje mít volné ruce pro fotoaparát a mnoho dalších věcí.

3.3.

Deštník, vycházková hůl

„Deštník není v žádném případě dnešním vynálezem, ale přenosná stříška, která chránila před deštěm a také proti ostrému slunečnímu svitu, je lidstvu známa už po tisíciletí (nachází se v umění starých Řeků a Římanů stejně tak jako v Číně v době dávno minulé).“32 V Evropě nejdříve deštník upadl v zapomnění a znovu objeven byl teprve v roce 1756 Jonasem Hanwayem (Obrázek 7). Reakce Angličanů na tento objev chránící před slavným londýnským deštěm byly ale zprvu odmítavé, protože vlastnictví deštníku mohlo naznačovat, že aristokraté nemají vlastní kočár. Drožkáři v něm viděli nemilou konkurenci. Postupem doby ale deštník stále více posazoval, nejspíš z nedostatku oblečení proti dešti. „Původní modely byly velmi těžké a nedalo se s nimi dobře manipulovat. Za dnešní tvar lidé vděčí jistému Samuelu Foxovi, který značnou měrou vylepšil jeho konstrukci a postaral se o to, aby byl složený deštník malý a rovnoměrný.“33 Deštník na holi dnes nosí velmi málo lidí, praktičtější jsou skládací kusy, které se vejdou do malého batohu nebo kabelky a lze je nosit stále při sobě, aniž by překážely. Deštníky slouží spíš k praktickým účelům a jen málokdo je využívá jako módní doplněk. Deštníkovým rájem nejen pro turisty toužící po klasickém kousku je londýnská firma Swaine, Adeney, Brigg & Sons, která patří mezi nejtradičnější v Anglii. Sídlí v St. James‘ Street číslo 54. Tato „deštníková Mekka“ mnohé jistě překvapí svou širokou nabídku, která nezahrnuje pouze deštníky, ale také kufry, cestovní tašky a schránky všeho druhu a velikostí ve vynikající kvalitě. „Brigg“ je výlučným dodavatelem královského dvora a všechny jeho deštníky jsou opatřeny královským osvědčením. „Nenápadné ale vysoce užitkové detaily činí z výrobků této londýnské firmy zboží, jež vyhledávají skuteční milovníci deštníků z celého světa.“34 Stejný účel jako deštníky na holi při slunném počasí měly vycházkové hole. „Byly doby, kdy muži bez vycházkové hole nevyšli ven, stejně tak jako bez klobouku či rukavic. Vycházková hůl původně sloužila svému nositeli jako ochrana i jako zbraň, ale od začátku 20. století je už jenom doplňkem. Skutečně bohatě zdobená hůl je v mnoha kulturách světa známkou autority a cti.“35 V dnešní době se používají vycházkové hole především pro 32

Roetzel, Bernhard: Opravdový gentleman, Nakladatelství Slovart 2001, str. 263 Roetzel, Bernhard: Opravdový gentleman, Nakladatelství Slovart 2001, str. 263 34 Roetzel, Bernhard: Opravdový gentleman, Nakladatelství Slovart 2001, str. 264 35 Roetzel, Bernhard: Opravdový gentleman, Nakladatelství Slovart 2001, str. 260 33

- 24 -

aktivní turistiku. Podle typu pohybu a prostředí se pak rozlišují hole ski-alpinistické, trekingové a vycházkové (Obrázek 8).

3.4.

Sluneční brýle

Sluneční brýle jsou nejen ochranným prostředkem proti slunci a zejména škodlivému ultrafialovému záření, ale také důležitým módním doplňkem, který se stále častěji nosí ve vlasech než na očích. Mimoto také splňují černé brýle přání zůstat v anonymitě, čehož využívají zejména slavné osobnosti. Kromě ochrany před dotěrnými pohledy mohou také přitahovat pozornost. „Se slunečními brýlemi jako módním doplňkem neumí zacházet nikdo tak bravurně jako obyvatelé té části Evropy, kde po většinu roku svítí slunce. Tam jsou sluneční brýle skutečně nepostradatelné a patří k základnímu vybavení jako hodinky a mobilní telefon. V ostatních částech Evropy si nasazovaly sluneční brýle jenom řidiči, a to jen při prudkém slunci. Teprve v 80. letech se začaly sluneční brýle nosit zcela běžně a staly se i jakýmsi ukazatelem společenského statutu.“36 V Evropě se proslavily brýle Ray Ban od firmy Bausch & Lomb díky vynikajícím sklům, ale také nadčasovému designu. „Tato firma byla také první, která vyvinula v roce 1930 speciální brýle pro americké piloty. Kapkovitý tvar není výsledkem nějakého uměleckého výtvarného záměru, ale přesně odpovídá zornému poli lidského oka. Tvar dnešních brýlí jen zřídkakdy vyhovuje přesným vědeckým kritériím. Brýle se staly součástí módy a jejich tvar se každou sezonu mění, stejně jak je tomu u jiných módních doplňků. Základní kolekce značky Ray Ban je zastoupena pouze tvary pocházejícími ze 30., 40. a 50. let 20. století. Dnes ale tyto brýle vypadají stejně moderně jako před válkou.“37 (Obrázek 11)

3.5.

Pokrývka hlavy

Pokrývky hlavy byly původně jen účelové prostředky stejně jako deštníky, sluneční brýle či rukavice. „Chránily před sluncem, deštěm, větrem i pískem a měnily se s ročním obdobím a zeměpisnou polohou.“38 Pokrývka hlavy by měla být součástí šatníku zejména v zimních období jako prevence proti prochladnutí a letních jako ochrana před ostrým sluncem. Může také tvořit důležitý módní doplněk a celou kompozici oblečení příjemně

36

Roetzel, Bernhard: Opravdový gentleman, Nakladatelství Slovart 2001, str. 268 Roetzel, Bernhard: Opravdový gentleman, Nakladatelství Slovart 2001, str. 268 38 Pavlačová, Šárka, Vančurová, Eva: Doplňkománie aneb Co a jak s módními doplňky, Albatros 2004, str. 112 37

- 25 -

změnit a doladit. „Pokrývka hlavy je doplněk, který je na první pohled nejvíc vidět a možná právě proto jej ženy začaly nosit jako dekorativní prostředek. Účelu pozbýval zejména v dobách, kdy byl klobouk tak malý, že nemohl chránit, ale pouze zdobit.“39 (Obrázek 10) V dnešní době se nosí rozličné tvary klobouků, čepic, kšiltovek a dalších pokrývek hlavy. Mnohdy se jedná o extravagantní módní výstřelky. Klobouky a čepice jsou vhodným doplňkem jak je společenskému oblečení, tak k oblečení pro volný čas a sport. Řada pokrývek hlavy není rozlišena na pánské a dámské a může je nosit kdokoliv podle chuti a stylu. Jako pokrývka hlavy může posloužit i šátek, který je nejvariabilnějším módním doplňkem. Šátek je typickou součástí oděvu žen z islámských zemí, muslimky nosí šátky různé barvy, mladé ženy je někdy nahrazují jakousi kuklou, která se nemusí zavazovat a stejně jako šátek zahalí celé vlasy.

3.6.

Šátky, šály

Předchůdce šátku se objevil již ve starověkém Egyptě v podobě průhledných závojů chránících před ostrým sluncem, pískem a prachem. Dnes stále plní ochrannou funkci, ale také funkci módního doplňku, jsou zdobenější, barevnější a z různých materiálů. „Dnešní teplé šály se vyvinuly z takzvaného „focale“, který kdysi nosili římští legionáři v Galii a Germánii jako ochranu proti nepříjemné a pro ně nezvyklé zimě. Na účelu šály se až do dnešních dnů vůbec nic nezměnilo. Má udržovat teplo a ochraňovat před prochladnutím.“40 Šála nemusí korespondovat jen s vnější teplotou, ale musí také odpovídat stylu kabátu a ostatního oblečení. A stejně jako u většiny doplňků, tak i u šály by měla existovat harmonie mezi stylem a praktickou užitností. Obecně se šátky a šály nosí v zimě, ale nemusí se odkládat ani v teplejších obdobích, pokud se zvolí lehké a vzdušné materiály. Šály nosí často turisté z jižních států jako Španělsko, Itálie a jihozápadní Francie. Z Francie také pochází dnes rozšířený elegantní způsob uvazování šály (Obrázek 12).

3.7.

Rukavice

Rukavice jako módní doplněk bývají většinou jednoduché, nepříliš zdobené a nevýstřední. Z největší částí stále plní svou původní ochrannou a především praktickou funkci. Nošení rukavic jako módního doplňku není zcela běžné a postupně se vytrácí. 39

Viz Pavlačová, Šárka, Vančurová, Eva: Doplňkománie aneb Co a jak s módními doplňky, Albatros 2004, str. 115 40 Viz Roetzel, Bernhard: Opravdový gentleman, Nakladatelství Slovart 2001, str. 278

- 26 -

„Z hlediska módy hraje roli barva, materiál a provedení rukavic, které by měly ladit s oblečením.“41 U většiny lidí v dnešní době ale není celkový dokonalý vzhled na prvním místě a snaží se naopak svým oblečením a právě jistými nedostatky a nesouladem zaujmout okolí. Převládá výstřednost a originalita. „Sport a volný čas dnes poskytují lidem spoustu příležitostí ukázat se na veřejnosti v lehkém sportovním obleku, či dokonce bez jakéhokoliv obleku. Takové doby obvykle v dějinách lidstva následují po etapách velké zdrženlivosti, či dokonce pruderie. V 18. nebo 19. století bylo nemyslitelné, že by muži a ženy společně sportovali nebo sedali v sauně. V těchto dobách se i ruce velice často skrývaly v rukavicích, zejména při společenských událostech.“42 Správné rukavice musely být z jemné kůže, perfektně padnout a nesměly na sobě nést sebemenší známku zašpinění. Požadavky kladené na rukavice v současné době jsou ve srovnání s minulostí zanedbatelné. Je to způsobeno také tím, že dnes se nosí rukavice výhradně na ulici či v přírodě. Rukavice plní především ochrannou funkci, chrání nejen před mrazem a nepříjemným chladem, ale také proti infekcím a špíně. V dnešní době existuje mnoho míst, na kterých by bylo lepší nesahat na nic holýma rukama. Jsou to prostředky městské a hromadné veřejné dopravy, ovládací tlačítka různých veřejnosti přístupných zařízení, pohyblivá madla jezdících schodů, zábradlí a mnoho jiných.

3.8.

Cestovní pléd

Cestovní pléd pochází z dob, kdy se jím cestující v koňských spřeženích chránili proti všudypřítomnému chladu a nepříjemnému průvanu. Dnes může sloužit k různým účelům, například v letadle může cestovní pléd prokázat dobré služby. Navíc může vlastní cestovní pléd zpříjemnit jinak chladně neosobní prostředí hotelového pokoje. Lze ho využít i doma, na zahradě či při výletu do přírody, kde poslouží při konání klasického pikniku.

41

Pavlačová, Šárka, Vančurová, Eva: Doplňkománie aneb Co a jak s módními doplňky, Albatros 2004, str. 138 42 Roetzel, Bernhard: Opravdový gentleman, Nakladatelství Slovart 2001, str. 276

- 27 -

4. SOUČASNÁ MÓDA TURISTŮ „Soudit, co je a co není v módě, se v dnešní době téměř nedá. Letí všechno, osmdesátá léta stejně jako padesátá. V módě je nekonečno.“43 V současné době lze na ulici narazit téměř na vše - eleganci, extravaganci, ležérní styly, poslední módní novinky, netradiční kombinace, oblečení po babičkách i potrhané věci jakoby vytažené z popelnice. Móda se nedá unifikovat a nabízí velký prostor pro vyjádření osobnosti. Přesto lze ale objevit společné rysy pro některé skupiny lidí nebo jednotlivé národnosti.

4.1.

Móda podle národnosti

„Když po ulici kráčí parta Italů, Angličanů nebo Němců, jsou téměř vždy poznat na první pohled. Odmala jsou vychováváni k tomu, aby vypadali dobře. Jsou vždy upravení. Naproti tomu Češi zapomínají na detaily, mívají například špinavé boty. To by se u cizinců nikdy nestalo."44 Nelze tvrdit, že všichni cizinci jsou poznat na první pohled, někdy i Češi vypadají jako cizinci, jindy není možné odlišit cizince, dokud nepromluví. Mnohé ale může prozradit jejich oblečení, módní doplňky a způsob projevu ve společnosti. Hlučný, výrazně gestikulující a módně oblečený člověk bude pravděpodobně Španěl nebo Ital, výrazná osoba s blýskavou módou zase Rus. Češi nosí převážně nevýraznou módu, ale v poslední době se objevuje stále více individuálních a zajímavých stylů. O postoj jednotlivých národů k módě se zajímala společnost GfK Custom Research, která na jaře roku 2007 prováděla průzkum pro Wall Street Journal Europe. Za nejelegantnější národ byli zvoleni Francouzi; Rusové a Rumuni projevili zájem o módní trendy, Francouzi a Němci vyjádřili malý zájem o nejnovější módní hity. Většina respondentů prohlásila, že jako inspirační zdroj jim slouží televize, billboardy a nejrůznější celebrity.

4.1.1. Francouzi Francie měla v módním průmyslu vždy výsadní postavení a často určovala módní vývoj v celé Evropě. „Francouzská móda je částí kultury této země, tradicí, která se pečlivě udržuje a kultivuje.“45 Francouzi módou žijí, již od mládí je pro ně samozřejmostí

43

http://www.prodamy.cz/moda-podle-idolu.html, staženo 20.4.08 Viz komentář vizážisty Zdeňka Fencla v článku na adrese http://www.prodamy.cz/moda-podle-idolu.html, staženo 20.4.08 45 Časopis o módě Aktuality mladého světa, Mladá fronta 1966, číslo publikace 2413, str. 5 44

- 28 -

dobře se oblékat a dbát o svůj zevnějšek. Francouzska si oděv také velmi často sama upravuje, nespokojí se s tím, co je jí nabídnuto v obchodě46. Téměř každý Francouz si pečlivě vybírá své oblečení a kombinuje je s módními doplňky, snaží se vytvořit dokonalý celek ladící s jeho osobností. Je upraven od hlavy až k patě. V barvách převládají tmavší odstíny, černá a fialová. Převážně následují módní trendy, ale neřídí se jimi bezpodmínečně. I když nenosí nejnovější „bláznivou“ módu, jsou oblečeni vkusně a moderně. Často nosí šály, šátky a různé pokrývky hlavy. Oblečení mladých odpovídá současné módě, vládne jednotný trend: krátká bundička nebo kabát, úzké džíny a barevné nebo potištěné tenisky, u mladých děvčat „baleríny“. Sluneční brýle jsou téměř poznávacím znamením každého mladého člověka, čím originálnější a větší, tím lepší.

4.1.2. Jižané - Španělé, Italové Jižané si stejně jako Francouzi potrpí na módu. Možná je to tím, že po většinu roku mají teplé počasí a nemusí své tělo zahalovat do mnoha vrstev chránících proti chladu. Chodí v lehkých oděvech a je pro ně proto důležité, aby vypadali hezky a upraveně. To platí pro všechny věkové generace, ani starší lidé svůj vzhled nezanedbávají, a tak není v těchto jižních zemích výjimkou barevně a výrazně oblečená starší dáma a upravení muži pokročilého věku. Při cestách do zahraničí nosí převážně to, na co jsou zvyklí – elegantní, moderní a vkusně sladěné modely. Dámy vypadají elegantně, i když si vezmou sportovní bundu a vymění své oblíbené podpatky za pohodlnou nízkou obuv (Obrázek 13). Jejich móda je zcela odlišná než česká, je tvarově a střihově rozmanitější. Převládají tmavé odstíny – černá a hnědá, ale moderní oděvy mladých lidí se vyznačují i značnou barevností. Téměř každého cizince lze poznat podle slunečních brýlí. Pro Italy a Španěle jsou velké černé brýle naprostou nezbytností, nosí je za každého počasí, v dešti nebo zimě poslouží jako čelenka ve vlasech. Mladé ženy z jižních států, stejně jako i všechny ostatní, podléhají módním trendům, nosí dlouhé úzké džíny a nabírané bundy do pasu nebo krátké „áčkové“ kabáty omotané nejrůznějšími druhy šál a šátků. Na nohách mívají převážně tenisky nebo boty na vysokém podpatku. Stejně jako slunečním brýlím přikládají také velký význam módním kabelkám.

46

Viz Lipovetsky, Gilles: Říše pomíjivosti – Móda a její úděl v moderních společnostech, edice Gallimard 1987, české vydání nakladatelství Prostor 2002, str. 141

- 29 -

4.1.3. Ostatní Evropané, Rusové Obyvatelé severní a střední Evropy nemají tak výrazné módní rysy, aby bylo možné rozlišit je podle oděvu hned na první pohled. Nelze jednoznačně říct, že nosí elegantní obleky, sportovní módu, poslední módní výstřelky nebo retro kousky. Existují turisté se zvláštním a jedinečným stylem oblékání, turisté, u kterých může být na první pohled patrné, z jaké země přijíždějí, ale toto platí spíš individuálně. Podle oděvu jde poznat některé Němce nebo Rakušany, případně Angličany. Zvláštní skupinu tvoří Rusové, především mladší generace. Podle průzkumu polovina národa zastává názor, že módní oblečení je velmi důležité.47 Pro Rusy je typická blýskavá – zlatá a stříbrná móda. Mladí chlapci nosí kožené bundy, úzké kalhoty, špičaté boty a sluneční brýle kapkovitého tvaru. I mladé dívky „jdou s módou“. Potrpí si na kožešiny, dlouhá trička, úzké kalhoty a vysoké podpatky. Celý vzhled završují sluneční brýle a luxusní kabelka.

4.1.4. Američané Obyvatelé amerického kontinentu nejsou příliš kreativní v módě, oblečení většinou nosí tak, jak ho koupí a nijak ho neupravují. Kombinují různé prvky, ale výsledný model není příliš originální. Nedá se říct, že by nebyl zajímavý, ale americký styl je spíš „konzumní“. Módu chápou jako luxusní módní značky a ne jako individuální styl oblékání. Není pro ně prioritou sledovat poslední módní trendy. Typickým znakem amerického turisty je sportovní obuv nebo pantofle – žabky. Často nosí bavlněná trička s různými nápisy, sportovní bundy a džíny. Celý vzhled je završen velkými slunečními brýlemi.

4.1.5. Japonci, Číňané, Korejci Jednoznačně nejzajímavějšími a nefascinujícími národy, pokud jde o způsob odívání, jsou Asiaté. Zejména mladí mají potřebu odlišit se od dospělých pracujících lidí oděných v nevýrazných škrobených oblecích. Proto vznikají v Japonsku mnohé subkultury vyznačující se barevným oblečením, nápadnými doplňky a nezvyklými kombinacemi jednotlivých prvků. Starší generace nenosí tak nápadné oděvy, zaměřují se spíš na detail, kterým oživí a ozvláštní celý komplet. Není proto výjimkou spatřit Číňana ve svetru s dětským obrázkem, zvířátkem nebo jiným výrazným motivem. Asiaté se nebojí ani 47

Informace z výzkumu „Fashion“ společnosti GfK Custom Research pro Wall Street Journal Europe, prezentované na adrese: http://www.qmagazin.cz/textil-a-obuv/co-musime-mit-podle-posledni-mody.html, článek z 31.7.07

- 30 -

barev, proto lze potkat turisty v ostře růžové, rudé nebo fialové bundě, žlutých rukavicích či výrazném kloboučku (Obrázek 14). Téměř všichni Asiaté nosí nějakou pokrývku hlavy, většinou netradičních tvarů nebo výrazných barev. Skupina japonských turistů bude nápadná jednak díky velkým fotoaparátům, ale také díky rozmanitým čepicím, kloboukům, kšiltovkám a baretům. Tyto čapky mají většinou volně posazené na hlavě, zřejmě aby nenarušily účes (Obrázek 15). Jako pokrývku hlavy nikdy nenosí šátky, zato je možné potkat Japonce s plyšovou čepicí ve tvaru zvířecí hlavy. V zimě patří mezi menšinu národů, které skutečně přizpůsobují oděv chladnému počasí. Číňanky a Japonky nenosí krátké bundičky a holé břicho, mívají převážně vrstvené oblečení a teplé svetry. Nezbytným doplňkem jsou pro ně teplé rukavice. Není ničím neobvyklým potkat asijské turisty s velkými teplými rukavicemi nebo palčáky, přičemž velikost rukavic je nejvýraznějším prvkem celkového vzhledu. Mladí Asiaté drží krok s celosvětovou módou, nosí úzké džíny, barevné tenisky a kecky, vrstvená trička s potiskem a nejrůznější doplňky. Nezbytnou součástí celého vzhledu jsou velké sluneční brýle rozmanitých tvarů. Mladé slečny nosí často barevné sukýnky a legíny. Poměrně zajímavou částí jejich vzhledu bývají boty. O Evropanech se říká, že si dávají pozor na celkový vzhled včetně bot, ale u Asiatů zřejmě platí opak. Často nosí obuv podobnou domácím bačkorám, okopané boty nebo dokonce nějaké „sešmajdané kecky“.

4.1.6. Češi Češi jsou oproti ostatním národům v módě pozadu. Nejsou tak odvážní a odvázaní jako cizinci a většinou se stydí zkoušet novinky. Oblékají se nevýrazně a bojí se projevit své názory a postoje. Jediná Praha se může rovnat s módním světem díky přílivu zahraničních turistů, kteří mohou být vzorem, a také díky množství obchodů. Přesto je výběr menší než za hranicemi a nenabízí výstřednější zboží, kterého je ve světě dostatek. „České ženy jsou plné vkusu a nadšení pro módu, ale bohužel pro módu starší. Přestože jako jedny z mála dokážou vytvářet ty nejlepší outfity a kritikové hodnotí styl české ženy za výborný, neumí se rychle přizpůsobit světovým módním trendům. České ženy jsou v těchto ohledech velmi ostýchavé, na druhé straně však nemají proč. Zatímco v Paříži se ženy pouští bezhlavě do nošení nejnovějších modelů, většina českých žen se drží o krok zpět.

- 31 -

Návrháři, kteří působí v České republice, se snaží ukazovat správným směrem, ale jen málokterá žena se nebojí zkusit něco nového, šokujícího a neotřelého. A přitom právě takové ženy udávají módní diktát.“48 Většina žen nosí dobře padnoucí, avšak spíš nenápadné šaty – klasické kousky bez výraznějších módních výstřelků. Mladé dívky následují trendy podle časopisů a oblékají se do krátkých bund, barevných triček, úzkých kalhot a tenisek různých vzorů. Módní záležitostí jsou také boty bez podpatku – baleríny, legíny a krátké sukně. Muži preferují pohodlí a jednoduchost, většinou nosí sportovní nebo nedbale elegantní oděvy. Někteří volí klasické obleky. Mladé hochy lze většinou spatřit v moderních módních věcech s nezbytnými „keckami“ na nohou.

4.2.

Pro specifický segment cestovního ruchu

Móda se může projevit i ve specifickém segmentu cestovního ruchu. Jednak v neorganizovaném cestovním ruchu, na individuálních výpravách trampů, kteří mají svůj specifický styl oblékání a také spoustu doplňků, bez kterých se neobejdou. A jednak v organizovaném golfovém turismu. Z hlediska vlivu cestování na ekonomiku státu nejsou trampové důležití, ale v módě a způsobu odívání mají své významné místo, protože do šatníku mnohých cestovatelů (a nejen těch) přispěli pohodlnými kombinacemi oblečení. Naproti tomu golfoví turisté mají významný vliv na ekonomiku nejen díky svému zájmu – golfu, ale také díky módě, která k tomu neodmyslitelně patří. Golfová výbava patří k ne zrovna levným záležitostem.

4.2.1. Golfoví turisté „Golfové oblékání má své zásady, které během dlouhého vývoje hry prošly znatelným vývojem. Přesto dodnes golf na řadu lidí působí jako hra svázaná konvencemi, které nemohou na hřiště přinést nic zajímavého. Z obavy ze všednosti má řada hráčů snahu svůj golfový šatník oživit a výsledky jsou různé. Je mnoho směrů, kterými se móda mohla vydat, ale nakonec se vždycky nosí jen to, co se opravdu líbí a v čem se lidé cítí dobře. Pokud jde o golf, měla by každá inovace přihlížet k zásadě neopouštět svévolně golfovou tradici.“49 Tradičně golfová etiketa vyžaduje přiměřený oděv – pánové i dámy by měli chodit v tričku s rukávy a límečkem (případně stojáčkem), dámy mohou mít tričko s límečkem 48

http://www.moda.cz/Kategorie/Styl_a_trendy/20080407_Jak_Reaguji_Ceske_Zeny_Na_Nove_Modni_Tre ndy.html, 19.4.08 49 Viz http://www.casopisgolf.cz/c-805-kam-kraci-golfova-moda.html, 5.4.08

- 32 -

bez rukávů, dlouhé kalhoty nebo šortky ke kolenům, dámy mohou nosit sukni. „Golf se hraje v dlouhých kalhotách, které bývají často ozdobeny tartanem, skotským kárem. Staré tradice golfu budí takový respekt, že oděv sice může být poněkud ležérní, vždy však musí být elegantní.“50 Protože golf nepatří mezi sporty, u nichž by se člověk zapotil, je možné hrát i v kalhotách od obleku. V dnešní době je golfová etiketa mírnější než kdysi a připouští větší volnost, pokud jde o výběr oblečení. „Přesto na celém světě platí, že hráč by měl mít tričko s límečkem se zapínáním na knoflíky a kalhoty nedžínového typu. Nemusí být až ke kotníkům, ale měly by zakrývat kolena. Na oblečení není dobré šetřit, protože hra trvá čtyři i více hodin a nepohodlné či nekvalitní oblečení a obutí může hru pěkně znepříjemnit, ne-li znemožnit. Ostatně u golfu platí staré pravidlo, že pro hru neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení.“51 „Bylo by bláhové si namlouvat, že jediným motorem pohybu v golfových šatnících je touha po pohodlnějším a účelnějším úboru.“52 I zde působí vliv módy a snaha o odlišení jednotlivce. Velký vliv na vývoj golfové módy mají světoznámí hráči. „Značka propagovaná sportovcem světového formátu se stává symbolem kvality, ale stále častěji i znakem společenského postavení.“53 V golfu má největší vliv Tiger Woods. Byl to právě on, kdo zavedl módu triček se stojáčkem vedle jediných přípustných triček s knoflíčky. Tato změna znamenala obrovský průlom golfové tradice a umožnila do té doby nepřijatelné zásahy do standardního oblečení. Začaly se zkracovat rukávy u lehkých bund do deště, objevily se barety s kšiltem obráceným dozadu a ženská tílka bez rukávů. Podle historiků golfu měl ale největší vliv na vývoj golfového oblečení anglický král Edvard VIII., který na poli odívání zavedl trend kosočtverců – diamantů. Edvardova láska k démantům byla totiž všeobecně známa a díky dobovým médiím v první polovině 20. století se jeho oblíbený vzor diamantů na oblečení rozšířil velmi rychle. Kosé čtverce se nosí na vestách, svetrech, ale i na podkolenkách. „Může se zdát, že vládci skutečnému i tomu golfovému šlo vlastně o totéž, ale na jistý rozdíl mezi oběma je třeba upozornit. Zatímco Tiger Woods podle mnohých napadl golfový majestát, kterému snad měl zůstat podřízen, přestože nad sebou prakticky nemá soudce, diamantové opojení rozdmýchané Edwardem VIII. bylo výrazem žízně po snad trochu uvolněné golfové kultuře, která však

50

Roetzel, Bernhard: Opravdový gentleman, Nakladatelství Slovart 2001, str. 314 http://ihned.cz/c4-10073040-23755090-000000_d-z-ceska-se-stava-uznavana-evropska-golfova-zeme, 5.4.08 52 http://www.casopisgolf.cz/c-805-kam-kraci-golfova-moda.html, 5.4.08 53 Skarlantová, Jana: Od fíkového listu k džínům, Grada Publishing, Praha 1999, str. 210 51

- 33 -

nikdy nesměřovala k popření vlastních kořenů.“54 Nemalý význam v golfovém šatníku měl také René Lacoste, který si pro sebe v roce 1933 zhotovil sportovní košili na tenis a golf. Polokošile se šijí se značkou krokodýla a ve světě dodnes slaví velký úspěch. „Kdo by si dnes chtěl stěžovat na upjatost, která omezuje golfovou módu, měl by si připomenout podmínky, za jakých se hrálo v dobách největšího rozmachu klubového golfu. Ženy se dusily v korzetech, a když zadul vítr, nebylo jednoduché se přes těžké a dlouhé sukně dostat k míčku. Od těch časů se mnoho změnilo. Dobám, kdy měly dámy povinnost ochránit před zraky okolí i jen pouhý kotník, je nenávratně odzvoněno.“55 V golfu jsou zcela nepřípustné modré džínsy, trička bez límečku a nátělníky. Tato omezení mají svůj původ v historii. „Každý sport se vyvíjí, přesto to tradiční většinou zůstává. V golfu je společenský úzus podstatný. Džíny byly původně pracovní oděv, trička respektive nátělníky spodní prádlo.“56 Češi mají k těmto kouskům oděvu zcela jiný přístup, protože džínsy zpočátku představovaly módní nedostatkové zboží s nádechem Ameriky. Golfová etiketa by však neměla být podceňována a měla by bát brána jako neoddělitelná součást golfu jako sportu. Mezi nepostradatelné doplňky patří golfový deštník. Na rozdíl od klasického deštíku má tento rovnou nikoliv zahnutou rukojeť, aby se dal celý zasunout do golfového bagu. Nutná je také pokrývka hlavy, ať už jde o čepici s kšiltem nebo lehký panama klobouk57.

4.2.2. Tramping O trampské módě a jejich způsobu oblékání lze říci, že se řídí spíše praktičností než módními trendy. „Móda se totiž vždy týká hlavně drobných doplňků, vzhledu a stylu výbavy, zatímco základní prvky této výbavy jsou ovlivňovány spíše praktickými požadavky - trvanlivostí, vhodností pro dané prostředí a životní styl a výrobní kvalitou. Historicky bylo vybavení trampů vždy podřízeno dvěma základním aspektům: dobovým tržním možnostem, tedy tomu, co bylo v dané době k dispozici, a ekonomickým možnostem teenagerů, kteří tvořili jádro trampského hnutí. Výsledkem tedy bylo, že mezi trampy obvykle vítězila vojenská výstroj, která byla kvalitní a díky dvěma proběhlým

54

http://www.casopisgolf.cz/c-805-kam-kraci-golfova-moda.html, 5.4.08 http://www.casopisgolf.cz/c-805-kam-kraci-golfova-moda.html, 5.4.08 56 http://www.casopisgolf.cz/c-805-kam-kraci-golfova-moda.html, 5.4.08 57 Pravý panamský klobouk je produktem ruční práce v Ekvádoru v Jižní Americe, název „panama hat“ je tedy omylem. Více na stránkách http://www.kloboukovyklub.cz/panama.html 55

- 34 -

světovým válkám dlouhodobě dostupná, často ve formě laciných výprodejů poválečných armádních zásob.“58 „První doboví trampové z 20. let minulého století se oblékali spíše civilněsportovně, běžné byly vlněné kalhoty s nohavicemi pod kolena, svetry, podkolenky, kožené šněrovací boty, starší civilní kabáty, placaté čepice s kšiltem a turistické či vojenské batohy. Trampové s průpravou ze skauta, často nosili na vandr i skautské hole a šátky kolem krku. Ve 30. letech, se dobově trampská výstroj hodně módně individualizovala - nosily se námořnické kalhoty z pevného plátna se širokými nohavicemi v kombinaci s pruhovanými tričky, bílými lodnickými čepičkami a lodními vaky s popruhem přes rameno. Někdo také inklinoval k dobové kovbojské módě odkoukané z filmových westernů a nosil stetsony59, kostkované flanelové košile, šátky kolem krku, vestičky bez rukávů, kožené opasky, dlouhé štruksové kalhoty odolné proti opotřebení, někdy i s našívanými koženými záplatami ve tvaru chráničů stehen používaných při jízdě na koni a kovbojské boty (Obrázek 16). Poválečný tramping 50. až 80. let preferoval módně spíše využívání čistě vojenské výstroje i v oblasti oblékání. Jedinou výjimkou byly džínsy, které byly od druhé poloviny 60. let takřka uniformním oblečením mladé generace. Trampové si je doplňovali kovbojskými stetsony, ať již originálními nebo různě upravovanými ze starých klobouků po prarodičích, či ručně amatérsky šitých z kůže starých aktovek. Další používanou pokrývkou hlav byly zelené plátěné čepice s kšiltem. Poměrně charakteristickým znakem poválečného trampingu od poloviny 60. let byla záliba v maskovacích vzorech na oblečení, nošení zelených vojenských či khaki košil s domovenkami na rukávech a kožených vojenských bot tehdejší čsl. armády, tzv. "kanad". K tradiční trampské výbavě poválečné doby patřila vojenská maskovací celta používaná i jako pršiplášť. Ta a mnoho dalšího se muselo vejít do zavazadla, jímž byly v té době oblíbené americké torny a vojenská telata. Klasické turistické batohy byly dobově zavrženy. Drobné propriety se ukládaly do tzv. "žebradla". Oblečení se v rámci zimní výbavy rozšiřovalo o prošívané zimní bundy přírodně neutrálních barev, tlusté vlněné svetry, rukavice, ledvinový pás, náhradní ponožky a tričko. Oblíbené byly i zimní kabáty "vaťáky" a myslivecké hubertusy.“60

58

http://www.kftp.cz/tramping/vybava.htm, 5.4.08 Stetson je originální kovbojský klobouk typický pro americký západ v 60. letech 19. století, více informací na webových stránkách http://www.stetsonhat.com/raw/index.html 60 http://www.kftp.cz/tramping/vybava.htm, 5.4.08 59

- 35 -

5. VZÁJEMNÝ VZTAH MÓDY A CESTOVNÍHO RUCHU Jak již bylo několikrát řečeno, móda má v životě lidí nezastupitelnou úlohu. Je prostředkem komunikace a identifikace ve společnosti. Může sjednocovat velké skupiny lidí a naopak odlišovat jednotlivce. Lidé sdílí stejné názory a mají stejné požadavky, ale na druhou stranu také projevují osobité tendence a mají svérázný vkus. Oblečení je součástí každého člověka, jeho stylu a způsobu chování. Ovlivňuje jeho náladu, spokojenost i nespokojenost. „Odívání dokresluje výraz lidí a spolu s architekturou tvoří naše životní prostředí.“61 Oblečení se liší nejen podle osoby nositele, ale také podle příležitosti, ke které se vztahuje. Návštěva divadla nebo koncertu si vyžaduje jiný šat než cesta na nákup nebo do práce. V práci je často nutný pracovní oblek a volný čas poskytuje prostor pro individuální řešení oděvu. Cestování a cestovní ruch sice nejsou pro život nezbytné, ale v dnešní době jsou přirozenou součástí lidského života. Jejich postavení se postupně vyvíjelo a v tomto vývoji hrálo důležitou roli i oblečení, které lidé nosili. Vznikaly nové druhy cestovního ruchu a tomu se musel přizpůsobovat i nový šatník. Dalo by se říci, že oblečení bylo vždy reakcí na životní styl. Bylo a dodnes je vyjádřením způsobu života.

5.1.

Móda a cestování

Móda a cestovní ruch mají mnoho společného a také se vzájemně ovlivňují. Oblékání patřilo odjakživa k základním lidským potřebám, bylo běžnou součástí života, avšak kromě nezbytnosti mohlo být i luxusem. A stejně je tomu dodnes. Způsob oblékání je charakteristickou vlastností každého člověka ve společnosti, v soukromém životě oblečení může vyjadřovat názory, postoje a povahu, naopak v pracovním životě je symbolem spolehlivosti a profesionality. Luxusní módní oblečení není nezbytností, ale příjemným doplňkem, který ocení téměř každý člověk pečující o svůj vzhled. Lidé se chtějí reprezentovat ve společnosti a neexistuje žádný lepší prostředek než vnější vzhled. Člověk nemusí být posuzován jen podle toho, co má na sobě, ale důležitou roli hraje celkový dojem. A ten je odrazem vnitřních pocitů jedince. Chování a oblékání je proto vzájemně propojeno a promítá se i do cestovního ruchu. Cestování má velký vliv na psychiku lidí. Je prostředkem relaxace, regenerace a odpočinku. Naplňuje lidi novými zážitky a umožňuje jim poznávat nové kraje a seznamovat se s lidmi, napomáhá i poznání sebe sama. Cestování hrálo v životě lidí vždy 61

Zítek, Odolen: Lidé a móda, Orbis, Praha 1962, str. 59

- 36 -

důležitou roli. Původně se cestovalo z jiných důvodů než dnes, šlo o náboženské, obchodní nebo válečné poutě, v dnešní době je hlavním cílem poznání a osobní zážitky. Dnes si jen těžko někdo dokáže představit život bez dovolené nebo nějakého výletu. Cestování je fenoménem, který se stále rozvíjí a působí na lidi. V průběhu historie odívání hrál vývoj cestovního ruchu a změna životního stylu podstatnou roli. Oděv se přizpůsoboval těmto změnám a postupně vznikal cestovní oděv. Takové šaty byly jednodušší, lehčí a praktičtější. Byly uzpůsobeny používaným dopravním prostředkům a dámám umožňovaly víc pohybu. Přizpůsobení oděvu cestování ale nesouvisí jen s historickým vývojem. I v současnosti existují lidé uzpůsobují oděv svým cestám. Při výběru vhodného oblečení hraje významnou roli destinace, do které člověk míří, typ dovolené, délka pobytu, ubytovací zařízení, způsob přepravy a převažující činnost v průběhu cesty. Všechny tyto faktory pak působí nejen na cestovní oděv, ale také na výběr celého šatníku. Cestovatel by měl brát ohledy na náboženství a zvyky v zemi, do níž cestuje, protože náboženství může mít na způsob oblékání velký vliv. Všechny církve bez rozdílu se staví k módě záporně, avšak islám je v této oblasti nejradikálnější. „Jeho vyznavači oblékají téměř neměnný šat, muslimská žena je na veřejnosti zcela neosobní, nenápadná a úplně zahalená.“62 Zdůvodnění je prosté: každý, kdo potká zahalenou ženu, bude vědět, že je muslimka a že je to mravná žena. Křesťanství mělo velký vliv na způsob oblékání zejména ve středověku. V dnešní době má náboženské vyznání vliv spíše na barevnou symboliku než na celkový vzhled oděvu. V islámských zemích stále převládá tradice a náboženství. V radikálních zemích chodí ženy dodnes zahalené, jinde se způsob oblékání mění a uvolňuje pod vlivem módních trendů, globalizace ve světě a četných diskuzí na téma zahalování. Při návštěvě mešity je stále vyžadován zvláštní šat, pro cizí návštěvníky platí jiná pravidla než pro muslimy, avšak vždy je kladen důraz na čistotu. Obecně lze říci, že oděv musí být volný a měl by zakrývat celé tělo, zápěstí a kotníky. „V místech, kde je islám volnější jsou pravidla k turistům tolerantnější, v takových místech je přesto zakázán vstup v krátkých sukních či kalhotách, není povolen velký výstřih (krk lze překrýt šátkem), vlasy žen by měly být alespoň symbolicky zakryté šátkem. Turisticky atraktivní mešity zpravidla zapůjčují šátek a dlouhé kalhoty.“63 Oblečení odpovídá jak destinaci, do které cestuje, tak převažující činnosti během výletu či dovolené. Do exotických a teplých krajin, přímořských oblastí a letovisek veze 62 63

Viz Zítek, Odolen: Lidé a móda, Orbis, Praha 1962, str. 57 Viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Me%C5%A1ita#Oble.C4.8Den.C3.AD, 22.5.08

- 37 -

člověk zcela odlišné šaty než na cestu do pouštních oblastí, na výlet do hor, turistickou cestu v přírodě nebo na poznávací výlet ve městě. Stejně tak se může lišit oděv vybraný na cestu do města a na venkov. V některých případech ale dochází ke stírání těchto rozdílů a lidé si berou do města oblečení vhodné do přírody a na sport – stále častěji lze ve městech potkat turisty v teplákových soupravách. Móda se může v cestovním ruchu projevit také jako motiv cest. Mnozí lidé jezdí do zahraničí za účelem nakupování a právě módní zboží, moderní a originální oděvy bývají nejžádanějšími artikly. Oblečení je oblíbeným předmětem nákupů z více důvodů. V zahraničních státech bývají často nižší ceny, větší výběr a liší se také rychlost šíření nových trendů, proto jsou v zahraničí k sehnání oděvy, které se do České republiky dostanou později nebo vůbec. Touha po společenském odlišení a originalitě je pak dostatečným motivem pro takový „nákupní výlet“. Salóny významných módních tvůrců jsou samostatnou kapitolou a návštěvníky a zákazníky lákají pouhým jménem stejně jako slavné butiky a obchůdky na světoznámých ulicích módy. Cestovní ruch tak může ovlivňovat šíření módy. Nejvýrazněji se módní trendy šíří pomocí masmédií, avšak přenášení módních prvků prostřednictvím cestovatelů je nezanedbatelné. Turisté si přivážejí z ciziny oblečení, které ve své rodné zemi neseženou, někdy odlišné v detailech nebo provedení, jindy zcela originální kousky charakteristické pro kulturu dané země nebo národa. Móda se pak šíří na základě principu napodobování, který je základním předpokladem existence módního průmyslu. „Imitací lidé ušetří všechnu energii nutnou k tvůrčí činnosti a odpovědnost přenáší do značné míry na autora. Lidé napodobují především ty, které obdivují a jimž vědomě nebo mimovolně závidí, a obyčejně to, co tyto jedince odlišuje. S imitací v módě souvisí dvě diametrálně odlišné vlastnosti, které se vyskytují téměř u každého člověka současně: na jedné straně obliba cizího, importovaného, na druhé straně vlastního, domácího.“64 V módním procesu je důležitým faktorem nejen sklon k napodobování, ale i potřeba odlišovat se. Kdyby jedna z těchto tendencí chyběla, módní dění by nemělo ani smysl.

5.2.

Móda a pracovníci v cestovním ruchu

Další spojení módy a cestovního ruchu je možné pozorovat ve způsobu oblékání pracovníků v turismu – v hotelech, restauracích, cestovních kancelářích, dopravních společnostech a dalších zařízeních a firmách, jejichž služby využívají zahraniční i domácí

64

Viz Zítek, Odolen: Lidé a móda, Orbis, Praha 1962, str. 46 - 48

- 38 -

návštěvníci. V těchto případech je ale skutečně nutné chápat módu jako způsob odívání a ne příležitost pro prezentaci nových trendů a módních výstřelků. Oblečení průvodců je individuální a závislé především na charakteru osobnosti a jeho vkusu, avšak málokdy nosí průvodci příliš výrazné oděvy. Mohly by poutat pozornost víc než prezentované památky a rušilo by to pak koncentraci turistů. Své šaty si průvodci vybírají tak, aby se v nich cítili pohodlně. Na stejném principu si volí oděv pracovníci v informačních centrech. I zde je způsob oblékání spíš individuální a nepříliš výrazný. K unifikaci dochází v hromadných ubytovacích zařízeních, zejména hotelech vyšších tříd, restauracích, cestovních kancelářích a dopravních společnostech. Zde většinou platí oděvní pravidla pro pracovní oděv, který by měl být čistý, vkusný, elegantní a dostatečně reprezentativní. Doporučeným ženským pracovním oblečením je kostým – kalhotový či se sukní. V případě sukně je nutná dostatečná délka, nevhodné jsou minisukně nebo vysoké rozparky. Ženy by měly klást důraz na celkový vzhled, měly by chodit upravené a k sukni by měly mít punčochy. Neměly by nosit průsvitné nebo příliš přiléhavé oblečení, halenky bez rukávů a tílka na ramínka. Vhodným pánským oděvem je oblek tmavších barev. V poslední době je stále častěji kladen důraz na pracovní stejnokroj, který umožňuje rychlou identifikaci zaměstnanců. V hotelech se často ubytovává business klientela, k jejímuž pracovnímu oděvu patří tmavý oblek, a proto je nutné, aby si ostatní ubytovaní nemohli splést takové hosty s personálem. Pracovní stejnokroj se odlišuje podle vykonávané funkce a zjednodušuje tak orientaci mezi zaměstnanci (Obrázek 17, Obrázek 18). Dalším důvodem pro pracovní uniformy je celkový vyvážený vzhled a image hotelu, oděvy se proto často přizpůsobují celkovému prostředí a interiéru hotelu nebo jiného hromadného ubytovacího zařízení. Podle požadavků ubytovacího zařízení se pak vyrábí oděvy s logem hotelu, odlišnými barevnými proužky, šátky nebo dalšími detaily. Stejně jako v hotelech i v restauracích je důležitý vzhled zaměstnanců. Oděv číšníka nebo servírky působí při prvním hodnocení zákazníka o firmě hned profesionálněji, pokud mají stejný styl oblečení (Obrázek 19). Mnozí hosté oděv personálu nevnímají, ale je to způsobeno právě tím, že oblečení jednolitých zaměstnanců je jednotné, vkusné, elegantní a působí harmonicky s prostředím. Profesním odíváním se zabývají mnohé firmy, protože dokonalé oblékání se stává stále významnější složkou dokonalé image společnosti. Jednou z takových firem je OP

- 39 -

Prostějov65, která zajišťuje pracovní oděv například pro České aerolinie, Letiště Praha, zaměstnance cestovních kanceláří Fischer a různých hotelů. Hotelovým odíváním se zabývají i specializované firmy, například SONIA, s.r.o.66, která nabízí kompletní ošacení pro hotelový personál, restaurační odívání a stejnokroje pro pracovníky cestovních kanceláří nebo autobusových společností. Další firmou dodávající oblečení do různých pražských hotelů a restaurací je firma FOMI67. Vyrábí profesní oděvy pro gastronomii, specializuje se zejména na oblečení pro kuchaře, dále oděvy pro hotely, hotelové školy, penziony, lázeňské domy ad. Mezi jejich zákazníky patří mnohé čtyř i pětihvězdičkové hotely v Praze, síť restaurací Ambiente, ČSA catering a několik cestovních kanceláří. Pracovníci v cestovním ruchu by měli působit přirozeně, elegantně a spolehlivě a měli by reprezentovat společnost, kterou zastupují nebo služby, které nabízejí. Jiné oblečení bude mít zaměstnanec cestovní kanceláře zaměřené na adrenalinové dovolené a aktivní turistiku, jiné recepční v pětihvězdičkovém hotelu. Zaměstnanci by měli být v souladu

se

svým

pracovním

prostředím

a

samozřejmě

s požadavky

svého

zaměstnavatele. Jejich oblečení musí odpovídat vizi společnosti a působit příznivě na návštěvníky využívající služeb jednotlivých zařízení.

5.3.

Možnost vývoje vztahu módy a cestovního ruchu

Vzájemné působení módy a cestovního ruchu je zřejmé - tyto dvě oblasti se ovlivňují v mnoha směrech. Móda se projevuje na straně nabídky služeb v cestovním ruchu, ve způsobu oblékání pracovníků, i na straně poptávky po službách, na straně turistů. Móda může být motivem cest a naopak cestování může být nástrojem pro rozvoj a šíření módy. Vliv módy v životě lidí nepřestane být významný a cestovní ruch se nebude stahovat do pozadí. Naopak obě tyto oblasti budou zaujímat stále významnější postavení. Zde se nabízí otázka, jak se tento vzájemný vztah bude vyvíjet dál. Cestovní ruch bude nadále součástí lidského života, bude stále větší samozřejmostí a poskytovatelé služeb se budou snažit přilákat co nejvíce lidí zajímavými nabídkami a akcemi. Budou vymýšlet nové zajímavé atrakce a typy dovolených. A podobně tomu bude v případě módy. Je jen otázkou času, nápaditosti a organizačních dovedností lidí působících v módním průmyslu a cestovním ruchu, jak využijí velkého potenciálu obou oblastí.

65

Informace o službách firmy na http://www.op-profashion.cz/. Podrobnosti o firmě a jejich nabídce na http://www.hotelove-odivani.cz/. 67 Její nabídka je k dispozici na www.fomi.cz. 66

- 40 -

V oblasti služeb v cestovním ruchu by bylo vhodné tématické odlišení podle zaměření jednotlivých zařízení; v případě specializovaných cestovních kanceláří by mohli zaměstnanci nosit oděvy nebo doplňky typické pro propagovanou destinaci nebo typ dovolené (např. sportovní oděvy pro aktivní turistiku, oděvy z ekologicky nezávadných materiálů v případně ekoturistiky). Hoteloví pracovníci by měli zůstat především elegantní a jejich oděv by měl být „střízlivý“, větší volnost by měly poskytovat designové hotely, kde musí oblečení ladit s celkovým moderním a netradičním prostředím. Oděvy a móda jsou zajímavou atrakcí, a proto by bylo vhodné věnovat jim prostor při propagaci cestovního ruchu i celé země. Nákupní cestovní ruch, který v posledních zaznamenává rostoucí tendenci, by mohl přilákat množství zahraničních návštěvníků stejně jako známá jména mnohých českých módních tvůrců. Bylo by vhodné propagovat Českou republiku jako zemi, která oplývá památkami i oděvní kulturou.

- 41 -

Závěr Ve své práci Móda a cestovní ruch jsem se zabývala dvěma významnými součástmi lidského života – módou a cestovním ruchem. Na začátku jsem vysvětlila význam módy i cestování v životě lidí a jejich postupný vývoj. Dokázala jsem, že móda měla vždy významné postavení a byla středem zájmu lidí již na počátku vývoje společnosti. Už tehdy sloužila jako nástroj společenského odlišení a vyjádření kultury jednotlivců i celých skupin. Móda se vyvíjela společně s rozvojem lidských činností a měnila podle potřeb společnosti a způsobu života. Odpovídala dobovým ideálům, ale v některých etapách byl nákladný a přezdobený styl oblékání pro život nepraktický a byl především nástrojem reprezentace. Velký vliv na způsob oblékání a celkovou tvorbu a úpravu šatů měl rozvoj cestovního ruchu a moderní způsob života. V první polovině 20. století vznikly cestovní kostýmy a jednoduché šaty uzpůsobené cestování a sportům. Měly jednodušší střih a méně oděvních součástí než v dobách předchozích. V další části jsem se věnovala módním a cestovním doplňkům, jejich vzniku, vývoji a významu. Pozorováním jsem zjistila, že nejvíce si na módní doplňky potrpí Francouzi a Španělé a Italové, tedy národy tradičně spojované s módou. Turisté z těchto zemí nosí modely dokonale sladěné s doplňky. Nezbytností jsou také velké černé brýle, ty ovšem nejsou charakteristickým rysem jednoho národa, nosí je všichni. Dalším výrazným a na první pohled viditelným doplňkem je pokrývka hlavy. Nejrozmanitější tvary a barvy klobouků a čepic jsou typické pro asijské turisty – Japonce, Číňany i Korejce. Často nosí růžové kloboučky, slaměné klobouky, pletené čepice i další výrazné nebo nezvyklé pokrývky hlavy. Ostatní národy si naopak na čepice moc nepotrpí. Informace a fakta získané pozorováním a dotazováním jsem uvedla v kapitole číslo s názvem „Současná móda turistů“. Kromě doplňků jsem zde popsala i další charakteristické prvky v odívání a celkový vzhled jednotlivých národů. Některé turisty lze skutečně poznat podle způsobu odívání, avšak jsou i tací, kteří hned na první pohled nedemonstrují svou státní příslušnost. V porovnání s Čechy jsou cizinci odvážnější a v módě kreativnější. Nebojí se barev a nezvyklých kombinací, potrpí si i na detail. Móda mladých je u všech národů podobná, protože se řídí zejména posledními trendy. V poslední, páté kapitole jsem shrnula a rozvinula propojení módy a cestovního ruchu a odívání pracovníků v turismu. Zde jsem popsala, jak se móda projevuje v cestovním ruchu a naopak, jak se cestovní ruch projevuje v módě. Móda i cestování jsou

- 42 -

oblasti, které neodmyslitelně patří do života lidí a v poslední době prochází rychlým vývojem. Zaujímají stále významnější místo a mají značný vliv na ekonomiku státu. Je proto více než žádoucí podporovat oba tyto fenomény. Bylo by vhodné vpustit více módních prvků do způsobu oblékání pracovníků v cestovním ruchu, poněvadž jejich uniformy často odpovídají spíše klasickým pracovním kostýmům. Bývají sice reprezentativní, ale mohly by více vyjadřovat specifický charakter služeb v cestovním ruchu. Móda je otázkou odvahy a napodobování. Jde tedy jen o to, kdo s novým nápadem přijde dřív. Cílem této práce bylo zmatovat vztah módy a cestovního ruchu a navrhnout možnosti dalšího společného vývoje. V některých oblastech ale bylo obtížné získat informace potřebné k prokázání vzájemného vlivu, a proto některé části zůstaly oblasti spíše teoretické. Šlo především o vliv módy na ekonomiku státu a nákupy v zahraničí. Tento vliv je zřejmý, avšak statisticky těžko prokazatelný. Špatná dostupnost ekonomických a statistických údajů je však motivem pro hlubší zkoumání, stejně jako množství zajímavých informací týkajících se módy a cestování. Další práce věnovaná tomuto tématu by pak mohla hlouběji řešit ekonomický význam jednodenních nákupů v cizině, návštěvnost módních akcí v České republice a vliv na počet přenocování v ubytovacích zařízeních. Dále by se dalo hovořit o světových módních událostech a jejich významu v mezinárodním cestovním ruchu nebo tématických oděvech v podnicích cestovního ruchu podle jejich zaměření. Důležitou oblastí je také propagace České republiky a její kultury, proto bych se v budoucnu ráda zaměřila na možnost propagace České republiky jako módní země.

- 43 -

Použité zdroje Literatura


Časopis Aktuality mladého světa – Móda, Mladá fronta 1966, číslo publikace 2413




Hlavačka, Milan: Cestování v éře dostavníku, Argo 1996




Lipovetsky, Gilles: Říše pomíjivosti – Móda a její úděl v moderních společnostech, edice Gallimard 1987, české vydání nakladatelství Prostor 2002




Malá, Vlasta: Cestovní ruch (Vybrané kapitoly), Vysoká škola ekonomická, Fakulta mezinárodních vztahů, Praha 1999




Mirkinová, Toby Fischerová: Tajemná řeč módy – Co říkáme svým oblečením, Nakladatelství Lidové noviny 1996




Pavlačová, Šárka, Vančurová, Eva: Doplňkománie aneb Co a jak s módními doplňky, Albatros 2004




Roetzel, Bernhard: Opravdový gentleman, Nakladatelství Slovart 2001




Selucký, Radoslav: Člověk a jeho volný čas, Československý spisovatel, Praha 1966




Skarlantová, Jana: Od fíkového listu k džínům, Grada Publishing, Praha 1999




Zítek, Odolen: Lidé a móda, Orbis, Praha 1962

Internetové zdroje


http://cs.wikipedia.org




http://ekonomika.idnes.cz




http://ihned.cz




http://ona.idnes.cz




http://radce.golfczech.cz




www.casopisgolf.cz




www.cenapp.cz




www.czso.cz




www.dreamlife.cz




www.e15.cz




www.feminismus.cz




www.gentleman.cz




www.golf18.cz




www.golf-sport.cz

- 44 -




www.hotelove-odivani.cz




www.kftp.cz




www.languagemonitor.com




www.op-profashion.cz




www.pqdetem.cz




www.puxtravel.cz




www.qmagazin.cz




www.sari.cz

- 45 -

Přílohy Obrázek 1 Muslimský šat

Obrázek 3 Pándžábí

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Burka

Zdroj: http://www.sari.cz/page.php?id=56 Obrázek 2 Indické sárí Obrázek 4 Přizpůsobení dámské módy jízdě na kole

Zdroj: http://www.sari.cz/page.php?id=1

Zdroj: Zítek: Lidé a móda, v příloze

- 46 -

Obrázek 7 Jonas Hanway – vynálezce deštníku

Obrázek 5 Cestovní kostým na počátku 20. století

Zdroj: Skarlantová, Jana: Od fíkového listu k džínám, str. 165

Obrázek 6 Výroba kufrů přizpůsobená rozvoji automobilismu – Louis Vuitton

Zdroj: http://www.oakthrift.com/pages/fset_umbrellas4.htm

Obrázek 8 Trekingové hole

Zdroj: http://www.silvertip.cz/

Zdroj: http://www.dreamlife.cz/magazin-luxusu/modadoplnky/louis-vuitton-luxus-zavazadel-vyrobenych-namiru/article.html?id=784

- 47 -

Obrázek 9 Porovnání ženského oděvu v různých obdobích a společenském postavení: hodinová mzda, měsíční plat a výnos kapitálu (zleva)

Zdroj: Zítek, Odolen: Lidé a móda, v příloze

Obrázek 10 Vývoj ženských klobouků: 1867, 1879, 1900, 1905, 1912, 1926, 1946, 1960

Zdroj: Zítek, Odolen: Lidé a móda, str. 303

- 48 -

Obrázek 11 Oblíbené brýle Ray Ban

Obrázek 13 Sportovně oblečené Italky

Zdroj: vlastní

Obrázek 12 Francouzský styl uvazování šály Zdroj: vlastní

Obrázek 14 Veselé barvy turistek z Asie

Zdroj: vlastní

Zdroj: vlastní

- 49 -

Obrázek 15 Kloboučky a čepice asijských turistek

Obrázek 17 Ukázka uniformy - dveřník

hotelové

pracovní

Obrázek 18 uniformy

hotelové

pracovní

Ukázka

Zdroj: vlastní

Obrázek 16 Trampská western móda

Obrázek 19 Servírka v (hotelové) restauraci

Zdroj: http://www.svatojanskeproudy.cz/tramping/trampove/htm/stare_foto.htm

Zdroj: www.fomi.cz

- 50 -

Tabulka 1 Spotřeba výjezdového cestovního ruchu ČR v letech 2003 – 2006, nákup zboží v zahraničí a celkové výdaje (pozn.: tabulka nezahrnuje výdaje návštěvníků na služebních cestách)

Typ

Výdaje v

návštěvníků

zahraničí Celkové

Jednodenní

výdaje

2003

2004

2005

2006

4 202

3 295

2 887

3 882

1670

1311

1145

1531

43 195

44 133

46 650

46 558

5 552

5 576

6 117

5 764

63 996

65 169

68 393

70 154

9 771

9 460

10 439

10 551

návštěvníci Nákup zboží Celkové Turisté

výdaje Nákup zboží Celkové

Návštěvníci

výdaje

celkem Nákup zboží

Zdroj: www.czso.cz, Satelitní účet cestovního ruchu

Tabulka 2 Fáze vývoje cestovního ruchu podle Freyera

Epocha

Období

Dopravní prostředek

Motivace

Účastníci

Poutní cesty,

Předfáze

Do roku 1850

Pěšky, kůň, drožka, loď

křižácké výpravy,

Elita, šlechta,

obchod,

vzdělanci,

objevitelské

obchodníci

cesty, vzdělání Počáteční fáze

1850 – 1914

Železnice, parní

Zotavení,

Nová střední

loď

rekreace

vrstva

Léčení, rekreace,

Pracující s vyšší

komerční účely

životní úrovní

Regenerace,

Všechny vrstvy

rekreace,

(ve vyspělých

komerční účely

zemích)

Železnice, Rozvojová fáze

1914 – 1945

automobil, autobus, letadlo

Vrcholová fáze

Od roku 1945

Automobil, charter

Zdroj: Malá, Vlasta: Cestovní ruch (Vybrané kapitoly), Vysoká škola ekonomická – FMV, Praha 1999, str. 32

- 51 -

Graf 1 Vývoj výdajů průměrné domácnosti na odívání ve srovnání s výdaji na rekreaci (výdaje/osoba/rok) v Kč 6 000 5 000 4 000 Odívání, obuv

3 000

Rekreace

2 000 1 000

19 89 19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03

0

Zdroj: www.czso.cz

Graf 2 Celoroční cyklus nákupu a užívání zboží bez vlivu slev a výprodejů

Zdroj: Zítek, Odolen: Lidé a móda, str. 102

- 52 -