VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj
Analýza cestovního ruchu ve vybraném městě (Harrachov) (bakalářská práce)
Autor: Lucie Bartoňová Vedoucí práce: Ing. Liběna Jarolímková, Ph.D.
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.
V Praze dne 6. května 2011
…………………………….. podpis studenta
Poděkování
Tímto děkuji Ing. Liběně Jarolímkové Ph.D. za neocenitelnou pomoc a odborné vedení při zpracování této bakalářské práce. Zvláštní dík patří panu Bc. Martinu Soukupovi, členu Komise pro cestovní ruch a propagaci v Harrachově, za poskytnuté informace a ochotnou spolupráci.
Obsah Úvod .............................................................................................................................. 1 1 Význam cestovního ruchu pro rozvoj destinace .................................................... 2 1.1 Charakteristika pojmů z cestovního ruchu........................................................... 2 1.2 Analýza pozice destinace na trhu......................................................................... 6 1.2.1 SWOT analýza.............................................................................................. 6 1.2.2 Primární nabídka cestovního ruchu .............................................................. 7 1.2.3 Sekundární nabídka cestovního ruchu .......................................................... 7 2 Charakteristika města Harrachov .......................................................................... 8 2.1 Historie................................................................................................................. 8 2.2 Poloha a charakteristika území ............................................................................ 9 2.3 Hospodářský vývoj ............................................................................................ 10 2.4 Příhraniční spolupráce Harrachov- Szklarska Poreba........................................ 11 3 Harrachov jako destinace cestovního ruchu ........................................................ 13 3.1. Historie rozvoje cestovního ruchu v Harrachově ............................................. 13 3.2. Analýza primární nabídky cestovního ruchu v řešeném území ........................ 14 3.2.1 Přírodní potenciál........................................................................................ 14 3.2.2 Kulturně – historický potenciál................................................................... 15 3.2.3 Kulturně – společenské a sportovní akce.................................................... 16 3.3 Analýza sekundární nabídky cestovního ruchu ................................................. 16 3.3.1 Suprastruktura cestovního ruchu ................................................................ 17 3.3.1.1 Ubytovací zařízení ............................................................................... 17 3.3.1.2 Stravovací zařízení............................................................................... 18 3.3.2 Infrastruktura cestovního ruchu .................................................................. 18 3.3.2.1 Turistická informační centra................................................................ 18 3.3.2.2 Postavení města v rámci organizací cestovního ruchu Libereckého kraje ................................................................................................................. 19 3.3.2.3 Cyklistické stezky, turistické trasy a běžecké tratě.............................. 20 3.3.2.4 Sportovně rekreační a relaxační zařízení ............................................. 21 3.3.2.5 Produkty cestovního ruchu v Harrachově............................................ 22 3.3.3 Všeobecná infrastruktura ............................................................................ 23 3.3.3.1 Dopravní infrastruktura........................................................................ 23 3.3.3.2 Občanská a technická vybavenost obce............................................... 24
3.4. Analýza poptávky ............................................................................................. 24 3.4.1 Analýza letního období............................................................................... 25 3.4.2 Analýza zimního období............................................................................. 27 3.5 Shrnutí potenciálu a SWOT analýza.................................................................. 29 4 Postavení města v cestovním ruchu....................................................................... 30 4.1 Jizerskohorská a krkonošská konkurence .......................................................... 30 4.2 Vymezení konkurence v rámci ČR a v mezinárodním měřítku......................... 32 4.3 Porovnání se zahraničním městem - Oberwiesenthal ........................................ 34 5 Celkové zhodnocení stavu cestovního ruchu ........................................................ 36 5.1 Přínosy rozvoje cestovního ruchu pro město ..................................................... 36 5.2 Negativní dopady rozvoje cestovního ruchu ve městě ...................................... 37 5.3 Potenciál pro další rozvoj cestovního ruchu ...................................................... 38 5.4 Návrhy a opatření............................................................................................... 39 Závěr ........................................................................................................................... 42 Použité zdroje............................................................................................................. 44 Seznam použitých zkratek ........................................................................................ 50 Seznam grafů.............................................................................................................. 50 Seznam tabulek .......................................................................................................... 50 Přílohy......................................................................................................................... 51
Úvod „Mají-li se dát lidé do pohybu, musíte dát hlas jejich nejhlubším touhám, inspirovat je, aby uvěřili, že dokáží slézat hory, o kterých panuje názor, že jsou příliš vysoké.“ David Gergen1 Cestovní ruch se v posledních desetiletích stal významným fenoménem, který výrazně ovlivňuje proměny současného světa. Rozvoj cestovního ruchu s sebou přináší pozitivní působení v oblasti pracovních a podnikatelských příležitostí, zahraničních investic a životní úrovně. Na druhé straně však také vyžaduje určitou úroveň služeb, kvalitní ubytovací a stravovací zařízení a potřebnou všeobecnou infrastrukturu a infrastrukturu cestovního ruchu. Právě na analýzu těchto služeb, zařízení a infrastruktury v Harrachově je zaměřena tato bakalářská práce. Cílem práce je zhodnocení současné situace cestovního ruchu v Harrachově a analýza předpokladů pro jeho rozvoj. Práce obsahuje analýzu potenciálu města, stejně jako výčet atraktivit, které tento potenciál ovlivňují. Harrachov je následně porovnáván s městy v jeho blízkém okolí, na území České republiky i v zahraničí z hlediska konkurenceschopnosti. Výsledky šetření jsou zpracovány do SWOT analýzy, jež kvalitativně vyhodnocuje vnitřní i vnější prostředí destinace. Dále je v této práci připojena analýza poptávky, již lze z hlediska stavu a rozvoje cestovního ruchu označit za nejvýznamnější indikátor atraktivity v dané destinaci. Z výsledků analýz jsou vyvozeny závěry a navržena opatření. Rozvoj cestovního ruchu v analyzované destinaci lze ztotožnit s rozvojem celého města, jež se vyznačuje značnou závislostí na tomto odvětví. Z pohledu sekundární nabídky cestovního ruchu lze město označit za velmi dobře vybavené, ale pro rozvoj cestovního ruchu sama tato nabídka nestačí. Jak je uvedeno v citátu Davida Gergena, k cestování je nutné lidi nějakým způsobem podnítit. Tato práce zpracovává tyto podněty a vymezuje tak hlavní zaměření cestovního ruchu v tomto městě, stejně jako jeho možný další rozvoj.
1
Americký politický konzultant, citát dostupný na: http://www.e-citaty.cz/autoricitatu.php?pismeno=D&autor=David%20Gergen&pozice=0
1
1 Význam cestovního ruchu pro rozvoj destinace
1.1 Charakteristika pojmů z cestovního ruchu Cestovní ruch a jeho účastníci Jednotná definice a teoretické vymezení pojmu cestovní ruch je předmětem neustálého vývoje. Přístupy k definování se liší zvláště důrazem na různé pohledové stránky na tento socio-ekonomický jev, jehož mnohooborovost tak zanechává velký prostor pro vykládání. Pro potřeby této bakalářské práce bude využívána definice Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO), která je základem pro současnou statistiku světového cestovního ruchu a dle níž je cestovní ruch definován jako „činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu kratší než je stanoveno2, přičemž hlavní účel její cesty je jiný něž vykonávání výdělečné činnosti3 v navštíveném místě“4. Za nevýdělečné jsou naopak považovány aktivity profesního cestovního ruchu (kongresová, incentivní, vzdělávací, obchodní a veletržní turistika) Mezinárodní konference o statistice cestovního ruchu uspořádaná roku 1991 Světovou organizací cestovního ruchu jasněji vymezila klasifikaci používaných pojmů. Návštěvníkem se rozumí každá osoba cestující do jiného místa, než je její trvalé bydliště, splňující kritéria výše uvedené definice cestovního ruchu. Pokud návštěvník v daném místě alespoň jednou přenocuje, stává se turistou. Výletník naopak v navštíveném místě tráví méně než 24 hodin a nevyužívá ubytovacích služeb. Rezidentem je označována osoba, která na daném místě žije alespoň 6 měsíců, pokud se jedná o domácí cestovní ruch a 1 rok v případě mezinárodní klasifikace cestovního ruchu. 5 Z těchto vymezení vyplývají základní atributy definice cestovního ruchu: • změna místa běžného životního prostředí • dočasnost cesty a pobytu 2
U mezinárodního cestovního ruchu se jedná o dobu kratší než 1 rok, u domácího 6 měsíců Výdělečnou činností se rozumí trvalý či přechodný pracovní poměr 4 Citace z portálu: www.mmr-vyzkum.cz/INFOBANKA/DownloadFile/5772.aspx 5 INDROVÁ, J. a kolektiv, Cestovní ruch (základy).1.vyd. VŠE v Praze : Oeconomica 2007. ISBN 97880- 245-1252-5, str. 12-14. 3
2
• nevýdělečný charakter Destinace cestovního ruchu Rozvoj cestovního ruchu je podmíněn existencí vhodného potenciálu, který je územně rozmístěn nerovnoměrně a kvalitativně různorodě. Každá destinace je tak svým přírodním a antropogenním potenciálem unikátní a k rozvoji cestovního ruchu má jedinečné předpoklady. Podle UNWTO (Světové organizace cestovního ruchu) představuje destinace cestovního ruchu místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh. „Výkladový slovník cestovního ruchu pod pojmem destinace cestovního ruchu rozumí v užším smyslu cílovou oblast v daném regionu, pro kterou je typická významná nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu a v širším smyslu země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými službami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků. Pro mezinárodní návštěvníky je, dle uvedeného slovníku, destinací buď celá navštívená země, nebo její některý region, případně město.“
6
Území bývá v některých zemích rozděleno do
turisticky, historicky nebo administrativně kompaktních destinací s tvorbou a propagací společného turistického produktu a případně i zpracováním statistik cestovního ruchu.
Destinace a trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu „Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu lze definovat jako takový, který zabezpečuje zajištění současných potřeb účastníků cestovního ruchu a přitom pomáhá rozvoji území. S přihlédnutím k šetrnému využívání přírodních a kulturních hodnot vede k dlouhodobé prosperitě dané oblasti.“7 Zjednodušeně se dá tento pojem popsat jako určitý typ cestovního ruchu, který uspokojuje potřeby dnešní generace s ohledem na potřeby generací budoucích. Do popředí zájmu odborníků na cestovní ruch i široké veřejnosti se otázka 6
PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR 2002, str. 59-60. 7 Citace z portálu http://www.eden-czechtourism.cz/udrzitelny-cestovni-ruch/
3
negativních dopadů cestovního ruchu a potřeby jejich řešení dostala až s mohutným rozvojem cestovního ruchu a zvýšením životní úrovně ve vyspělých zemích, zaznamenaným v posledních letech. Nelze však pojem trvale udržitelný rozvoj spojovat pouze s ekologickými dopady, i když je často právě takto vnímán veřejností. „Potřeba udržitelného rozvoje není vyvolána pouze environmentálními limity, ale také limity ekonomickými a sociálními, vyplývajícími ze zvyšujících se konkurenčních tlaků globální ekonomiky“8. Negativní vlivy spojené s rozvojem cestovního ruchu v destinaci je možné minimalizovat aplikací vhodné strategie udržitelného rozvoje, s akcentem na ekonomickou, environmentální a sociální stabilitu destinace. Úspěšnost strategie přímo souvisí s mírou spolupráce všech podniků a organizací působících v cestovním ruchu na různých stupních řízení. Pro aplikaci takovéto strategie, je nejdříve nutné definovat únosné zatížení destinace:
fyzicky únosná kapacita – nejvyšší počet osob, které může destinace snést nárazově, ne však opakovaně, či pravidelně ekologicky únosná kapacita – maximální úroveň dlouhodobé zátěže cestovního ruchu, která nemá bezprostřední vliv na destinaci socio - kulturně únosná kapacita – při jejím překročení jsou v místní komunitě způsobeny nevratné změny psychologicky únosná kapacita – subjektivně vnímaná hranice maximálního stupně rozvoje cestovního ruchu úroveň sezónnosti – poměr počtu návštěvníků v nejsilnějším a nejslabším měsíci sezóny9
Cestovní ruch ve střediscích cestovního ruchu Cestovní ruch ve střediscích cestovního ruchu se od ostatních typů cestovního ruchu odlišuje převažujícím místem pobytu a s tím souvisejících odlišných nároků na
služby. Za středisko cestovního ruchu může být označen územní celek, kde se vyskytuje velké množství materiálně technické základny cestovního ruchu, je dopravně přístupné a umožňuje intenzivní využívání okolí. Střediska cestovního ruchu jsou dělena dle různých zaměření na lázeňská, přímořská, vnitrozemská střediska letní rekreace, střediska horské turistiky a lyžování, 8
Citace z portálu http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=b87709f6-c7ac-49d5-83e655a712ec14e6 , str.31 9 www.ckrumlov.info/docs/cz/mmcr2004_kiralova.ppt, slidy 12 a 13
4
historicky cenná a velká města. Dle kategorizace středisek dle významu lze rozlišit střediska mezinárodní, kde zahraniční návštěvnost přesahuje 70% (Paříž), celostátní, regionální a místní. 10
Sportovně orientovaný cestovní ruch Tento typ cestovního ruchu zahrnuje jak aktivní provozování nejrůznějších sportovních disciplín v místě dočasného pobytu, tak pasivní účast na různých sportovních akcích. Z časového hlediska se jedná o krátkodobé i dlouhodobější pobyty. Aktivní forma slouží k udržování a posilování tělesného i duševního zdraví a zdokonalení specifických sportovních dovedností. V praxi nabývá mnoha podob dle druhu sportovní disciplíny, jedná se o horskou a vysokohorskou turistiku, lyžování, cykloturistiku, vodní turistiku a mnoho dalších. Cestovní ruch zaměřený na poznání přírodního prostředí Rozmanitost přírodní prostředí je důležitou prioritou při plánování dovolené, či výletu. V několika případech se však může stát také hlavním motivem cesty. Tato forma cestovního ruchu je zaměřena především na poznání přírodního prostředí a života v něm, jako například návštěva přírodních rezervací, jedinečných přírodních atraktivit či pozorování panenské přírody (pouště, arktické oblasti, safari atd.) Uvědomělí návštěvníci, nenarušující okolní životní prostředí v dané oblasti jsou účastníky tzv. ekoturistiky. „Jde tedy o turistiku zachovávající původní hodnoty přírodního prostředí při bezprostředním styku s ní.“11
Příhraniční spolupráce a euroregion Příhraniční spolupráce může být výrazným podnětem k rozvoji cestovního ruchu v destinaci i destinace samotné, je tedy nutné tento pojem vymezit. „V širším pojetí lze chápat příhraniční spolupráci jako jakoukoliv kooperační interakci mezi subjekty z území rozkládajících se na obrácených stranách hranice. V případě české územní samosprávy odkazují a upravují zahraniční spolupráci i příslušné zákony, zvláště zákon o obcích či o krajích.“12 10
Zdroj: http://www.fsps.muni.cz/~kse/vyuka/vyuka_dokumenty/rekreologie/rekre_005_regiony.pdf Citace: INDROVÁ, J. a kolektiv, Cestovní ruch (základy). Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2009, ISBN 978-80-245-1569-4, str. 20 12 Citace: Ing. JETMAR, M. Ph.D. Cestovní ruch v příhraničních oblastech. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 2007, ISBN 978-80-86578-65-1 , str. 7 11
5
Finanční podporu příhraniční spolupráce zajišťuje ve velké míře regionální a strukturální politika Evropská unie, a to prostřednictvím Cíle 3 Evropská územní spolupráce současného programového období 2007-2013. Tento cíl je podporován z Evropského fondu regionálního rozvoje. Podporované oblasti patří do tzv. regionů NUTS 3 podél vnějších a vnitřních hranic, a to i zámořských. Podpora přijetí společných řešení stejných problémů orgány v sousedních regionech, to je hlavním úkolem politiky příhraniční spolupráce. Podpora zájmů měst a obcí a následné společné řešení problémů je často řešeno druhem dobrovolné spolupráce ve formě Euroregionů. „Euroregion je funkční územní celek v příhraničních oblastech sousedních států. Jedná se o formu příhraniční spolupráce, která vznikla na základě vzájemné dohody příhraničních regionů dvou či více zemí.“13
1.2 Analýza pozice destinace na trhu 1.2.1 SWOT analýza SWOT analýza představuje komplexní metodu kvalitativního vyhodnocení vnitřního i vnějšího prostředí destinace a umožňuje tak dané destinaci zhodnotit svou pozici na trhu cestovního ruchu a dosáhnout vytyčených cílů. Díky této efektivní analýze je možné zjistit skutečný stav destinace. Základem SWOT analýzy je definování silných a slabých stránek destinace, stejně jako příležitostí a hrozeb. Silné stránky představují určitou výhodu oproti konkurenci, jakou může být například velká rozmanitost nabídky atraktivit, či dobrá dopravní dostupnost. Přesný opak tvoří stránky slabé, jejichž existenci je třeba důkladně analyzovat a snažit se o jejich eliminaci. Analýzou a zhodnocením silných a slabých stránek lze určit specifickou přednost destinace, kterou se výrazně liší od konkurence. Příležitosti vyplývají z analýzy vnějšího prostředí destinace a představují potenciální možnost rozvoje destinace, na které by se destinace měla zaměřit. Poslední proměnnou jsou hrozby, představující nepříznivý vývoj z vnějšího prostředí (např. snížení poptávky v důsledku ekonomické krize). 13
Citace: Ing. JETMAR, M. Ph.D. Cestovní ruch v příhraničních oblastech. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 2007, ISBN 978-80-86578-65-1 , str. 7
6
1.2.2 Primární nabídka cestovního ruchu Každá destinace je odlišná, svým způsobem unikátní a specifická. Odlišuje se od ostatních primární nabídkou, jakožto těžko nahraditelným faktorem rozvoje cestovního ruchu v dané destinaci. Primární nabídkou se rozumí přírodní a kulturněhistorický potenciál oblasti, který bývá z hlediska motivace návštěvníků motivem zásadním. Do primární nabídky lze zahrnout také kulturně-společenské akce, které do velké míry závisí na tradicích, obyčejích a historii destinace. Jsou tedy dobře plánovatelné a mohou se stát nástrojem odlišení od konkurence. Komponenty primární nabídky tak jsou základní podmínkou pro uspokojování potřeb a požadavků návštěvníků destinace. Nikoli však jedinou podmínkou pro úspěšný rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti.
1.2.3 Sekundární nabídka cestovního ruchu Sekundární nabídka služeb cestovního ruchu je nabídkou doplňkovou, vytvořenou za účelem poskytnutí návštěvníkům prožít pobyt podle jejich požadavků. Sekundární nabídka se dělí na suprastrukturu a infrastrukturu cestovního ruchu, případně infrastrukturu všeobecnou. Suprastrukturou je míněna část infrastruktury sloužící výhradně návštěvníkům (nejrůznější kategorie ubytovacích a hostinských zařízení) a vytvářející tak podmínky pro využívání primární nabídky. Infrastruktura cestovního ruchu zahrnuje zprostředkovatele a poskytovatele doplňkových služeb cestovního ruchu (CK, CA, informační centra, směnárny, sportovní a kulturní zařízení apod.). Do sekundární nabídky je také řazena všeobecná infrastruktura, která bývá primárně určena rezidentům, avšak využívána je i návštěvníky. Jedná se například o dopravní infrastrukturu, občanskou a technickou vybavenost daného území.
7
2 Charakteristika města Harrachov
2.1 Historie Historie Harrachova se datuje od 17. století, kdy bylo toto město založeno pod původním názvem Dörfl nedaleko Seifenbachu ( Sejfský, nyní Ryzí potok). Počátkem 18. století získalo město po svých majitelích nové jméno Harrachsdorf a následně byl tento název počeštěn na Harrachov. Po 2. Světové válce rozšiřuje Harrachov své území o osady Nový svět a Rýžoviště a v roce 1959 také o Mýtiny, samoty na polském území, které město vyměnilo za stejně velké české území u Kacířské skály. Harrachov proslul daleko za hranicemi Čech díky sklářskému průmyslu na výborné úrovni. Prvotřídnímu ručně vyráběnému sklu mohl jen málokdo konkurovat, ať už se jednalo o sklo broušené, malované, foukané, či ryté. V současnosti je ukázka umění starých mistrů k vidění v městském Muzeu skla, stejně jako skvosty nynějších výrobců sklářského umění. Nedílnou součástí historie města a významným hospodářským odvětvím byla pro Harrachov také těžební činnost, známá zvláště pro těžbu fluoritu. Byla však jako nerentabilní roku 1992 ukončena, jejím dokladem je v dnešních dnech pouze Hornické muzeum a prohlídková štola. Právě rudná ložiska by v budoucnu mohla městu přisoudit status lázeňského města, jak je uvedeno dále v kapitole 5.4 Potenciál pro další rozvoj cestovního ruchu. Avšak Harrachov 21. století již není sklářskou velmocí, nýbrž významným turistickým a sportovním střediskem západních Krkonoš. Posledních 20 let je jasným důkazem toho, že Harrachov si výrazně buduje pozici horského střediska cestovního ruchu, jehož rozvoj je podnícen zvláště zájmem zahraničních turistů.14
14
Zdroj: Návrh strategického programu rozvoje města Harrachov, dostupný na: www.harrachov.cz/mesto/doku/souhrn-text.pdf , strana 19
8
2.2 Poloha a charakteristika území Administrativně spadá obec Harrachov pod Liberecký kraj, okres Semily a geograficky se skládá ze čtyř částí: Mýtin, Rýžoviště, Nového Světa a samotného Harrachova. Nachází se pod Čertovou horou v údolí řeky Mumlavy, v blízkosti hraničního přechodu s Polskem. Leží tak na významném mezinárodním silničním tahu E 65, propojujícím Polsko, Českou republiku, Slovensko a Maďarsko. Poloha Harrachova je znázorněna v příloze č. 1. Začleněním intravilánu - vnitřního prostoru města do ochranného pásma Krkonošského národního parku dochází k výrazné limitaci možností rozvojových záměrů oblasti, ale na druhé straně vytváří toto zachovalé přírodní prostředí výborné podmínky pro rozvoj různých forem cestovního ruchu, zvláště pak cestovního ruchu zaměřeného na poznání přírodního prostředí. Zachováním přírodního prostředí se díky KRNAPu podařilo uchovat lokality s chráněnými, nebo jinak kriticky ohroženými druhy fauny a flory a umožnit tak návštěvníkům poznat rozmanité přírodní prostředí. Příkladem může být čáp černý či modráček tundrový. Krajinný ráz města a přilehlého okolí je charakterizován krajinou hornatou, výrazných skalních hřebenů a částečně také krajinou hluboce zaříznutých údolí, vymodelovaných ledovci. Hlavním vodním tokem je říčka Mumlava, pramenící na severovýchodním svahu Kotle, nejkrásnější hory Krkonoš. Převažujícím lesním porostem jsou smrkové monokultury, zemědělská půda je zastoupena ve správním obvodu města pouze 4 procenty. Klima oblasti se vyznačuje velmi malým počtem (10-30) letních dnů a naopak velkým počtem (140-160) dnů mrazivých. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnými teplotami od 14°C , nejstudenějším leden s teplotami okolo – 4,5°C.15 Pro co nejúčelnější propagaci turistické nabídky území byla Českou centrálou cestovního ruchu Česká republika rozdělena na 17 tzv. turistických regionů. Jedná se o regiony s rozmanitou a kvalitní nabídkou cestovního ruchu vyvolávající návštěvnost. Harrachov se řadí do turistického regionu Krkonoše a Podkrkonoší a rozprostírá se v jeho severozápadní části. Mapy turistických regionů a oblastí jsou znázorněny v příloze č. 2 a č. 3. Toto rozdělení bude dále využíváno pro určení 15
Zdroj: http://www.hory12.cz/krnap-klimaticke-podminky
9
statistických údajů, vyplívajících z vypracovaných statistik České centrály cestovního ruchu.
2.3 Hospodářský vývoj Již od 14. století se oblast dnešního Harrachova, jako i velké části severních Čech, vyznačovala významným sklářským průmyslem. Sklářský, jakožto i bižuterní průmysl byl základem hospodářství až do roku 1945. Znárodnění zdejší sklárny a postoupení českého pohraničí Německu po podepsání Mnichovské dohody roku 193816 znamenalo utlumení tohoto průmyslu. K obnově došlo až v roce 1993 a v současné době je zachovávána výhradně ruční výroba skla, která navazuje a ctí bohaté tradice tohoto místa a sklářského řemesla. Socioekonomická situace města byla silně ovlivněna také následným násilným odsunem německého obyvatelstva po skončení druhé světové války. Jednalo se o významnou ekonomicky aktivní část tehdejší populace. Češi následně osídlili toto území jen z malé části. Na místech, kde stávala klasická roubená stavení, která postupem času zchátrala, byly vybudovány moderní stavby ubytovacích zařízení. V letech 1947-1992 došlo k rozvoji důlního průmyslu, který se skládal z rozsáhlého systému štol a komínů v délce 27 km. Tento důlní komplex je v současnosti využíván jako hornické muzeum a rekultivací přilehlých volných prostranství a následnou výstavbou apartmánových domů byla navýšena ubytovací kapacita města. Rozhodnutí o navýšení této kapacity vyplývá ze značného rozvoje cestovního ruchu, který se od 90. let 20. století stává dominujícím hospodářským odvětvím oblasti. To má za následek rozsáhlé rekonstrukce, výstavbu nových ubytovacích zařízení a také lanovek. V současné době je Harrachov znám jako horské středisko cestovního ruchu. Většina rezidentů je zaměstnána, nebo podniká v terciárním sektoru. Největší část ekonomicky aktivního obyvatelstva je činná právě v oblasti cestovního ruchu. K 1. 1. 2010 bylo zjištěno 155917 rezidentů, přičemž poměr žen a mužů je velmi vyrovnaný. Nezaměstnanost se na začátku roku 2011 pohybovala okolo 5,8 %, což v porovnání s nejméně 10% nezaměstnaností zjištěné v témže roce v Libereckém
16
Mnichovská dohoda (označována též jako Mnichovský diktát) stanovila nutnost postoupení příhraničního území obývané Němci (Sudety) Německu. 17 Data získaná z portálu czso.cz, http://www.liberec.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/tab/0E004B6A37
10
kraji a 9% zaznamenané v celé České republice představuje velmi nízké číslo. 18 Graf nezaměstnanosti v letech 2005-2011 je uveden v příloze č.4. Od roku 2008 je výrazně medializována kauza o údajném 85 milionovém dluhu Harrachova. „Jde o dluh za dnes už zkrachovalou Agrobanku, který mělo město Harrachov podle pražského vrchního soudu údajně převzít v rámci privatizace podniku Crystalex. Pohledávku, která se od roku 1993 vyšplhala celkem na 85 milionů korun, mezitím odkoupila a vymáhala společnost J.F.World Brokers.“19 Přestože Nejvyšší soud odložil rozhodnutí o nutnosti zaplacení sporného dluhu, Harrachovu stále hrozí provozní kolaps města, exekuce, uzavření školy i mateřské školy i kvůli zablokovanému provoznímu účtu.“Kvůli špatnému rozhodnutí Vrchního soudu jsme letos (rok 2010) nemohli investovat 12 milionů korun do obnovy cyklostezek nebo 14 milionů korun na zateplení školy. I když jsme měli vyrovnaný rozpočet,“ řekl na veřejné tiskové konferenci v říjnu roku 2010 tehdejší starosta Tomáš Ploc.20
2.4 Příhraniční spolupráce Harrachov- Szklarska Poreba Česko-polská příhraniční oblast byla v historii častým místem setkávání odlišných kultur, a to jak na obchodní, tak na kulturní a politické bázi. Komunistický režim vládnoucí na české i polské straně od 40. let 20. století však tuto spolupráci velmi omezil. Až v 80. letech po obnově demokracie se znovu objevují formy příhraniční spolupráce a v 90. letech vznikají první Euroregiony, jako významné nástroje česko-polské kooperace. Spolupráce Harrachova se Szklarskou Porebou se datuje již od roku 2002 a spadá pod euroregion Nisa (vymezení Euroregionu znázorněno v příloze č. 5), dobrovolné zájmové sdružení německých, českých a polských obcí, měst, okresů a dalších samosprávných subjektů a jiných institucí. Spolupráce v oblasti podpory cestovního ruchu je ve fázi tvorby společných projektů, které jsou významně podporovány i EU pomocí operačního programu Přeshraniční spolupráce Česká
18
Data získaná z portálu Ministerstva práce a sociálních věcí http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz Citace z portálu http://www.rozhlas.cz/zpravy/kauzy/_zprava/784862 20 Zdroj: http://www.harrachov.cz/clanky-detail.asp?NewsID=817 19
11
republika-Polská republika 2007-2013, prioritní osou II. Zlepšení podmínek pro rozvoj podnikatelského prostředí a cestovního ruchu. Se vznikem Schengenského prostoru se spolupráce Harrachova se Szklarskou Porebou prohloubila. Otevřelo se velké množství cest a cestiček v pohraničí, které obě města propojily bez nutnosti hraniční kontroly. Toto propojení je výhodné zvláště pro pěší turisty, cyklisty a v zimní sezóně běžkaře, jelikož se na polské straně nachází mnoho upravovaných běžeckých tratí, kterými Harrachov disponuje pouze v menší míře. V zimních měsících je mezi těmito středisky zajištěna bezplatná doprava formou skibusu. Harrachovští turisté využívají volného pohybu přes bývalý hraniční přechod také z důvodu účasti na nákupním cestovním ruchu. Propojení česko-polského příhraničí tak otevřelo cestu novým projektům, jakým je například Harrachov.cz – ráj turistů bez hranic. Jednou z dlouhodobých naplněných vizí, která podpořila rozvoj dopravní infrastruktury v příhraniční oblasti, bylo propojení obou měst pomocí železniční tratě, na které byla doprava po 65 letech obnovena na základě tlaku z polské i české strany. Tato trať navazuje na ozubnicovou železniční dráhu mezi Tanvaldem a Harrachovem, která také byla v roce 1992 vyhlášena národní technickou památkou. S podporou Evropské unie vytvořila města dvojjazyčné propagační materiály, které jsou na obou stranách hranice poskytovány návštěvníkům a rezidentům a zvyšují tak povědomí o atraktivitách v obou oblastech. Dále byly na bývalém hraničním přechodu instalovány informační tabule poskytující informace o obou střediscích cestovního ruchu. Spolupráce se týká i sportovních a kulturních akcí, kdy organizační příprava probíhá pod záštitou Harrachova i Szklarske Poreby. V budoucnu chce město Harrachov tuto spolupráci dále rozšiřovat a více se zaměřit na podporu cestovního ruchu v oblasti, zvláště tvorbu nových cyklostezek, běžeckých a pěších tratí a cest.21 Možnost čerpání ze zdrojů EU je pro rozvoj cestovního ruchu v Harrachově i Szklarské Porebě velmi výhodná, v následujících letech tak lze očekávat nárůst úspěšných společných projektů.
21
Informace získané z rozhovoru autorky s Bc. Martinem Soukupem, členem Komise pro cestovní ruch a propagaci v Harrachově
12
3 Harrachov jako destinace cestovního ruchu V této kapitole bude město Harrachov přiblíženo jako rozvíjející se destinace cestovního ruchu. Zprvu budou stručně nastíněny počátky rozvoje cestovního ruchu v obci, následně bude zmapována primární i sekundární nabídka cestovního ruchu. Nakonec bude provedena také analýza poptávkové strany na trhu cestovního ruchu v rámci Harrachova i turistického regionu Krkonoše a Podkrkonoší, stejně jako celková SWOT analýza města.
3.1. Historie rozvoje cestovního ruchu v Harrachově Počátky cestovního ruchu jsou úzce spjaty s lyžařskou tradicí města Harrachov. Již v roce 1905 vedla Harrachovem 50 kilometrová distanční trať závodu v rámci Mistrovství zemí koruny České a v roce 1908 jsou zde vytvářeny první lyžařské kluby. V této době začíná vznikat i základna pro skoky na lyžích. Po prvních sněžných můstcích je roku 1920 postaven skokanský můstek s umělým nájezdem, první v Čechách. Velkou zahraniční návštěvnost a s tím spojené zvýšení povědomí o Harrachově zaznamenalo město poprvé roku 1923 v době konání závodů na počest VII. lyžařského kongresu. Pořádaných závodů na 50 km i skoků na lyžích se zúčastnili nejlepší sportovci tehdejší doby z 11 zemí Evropy i USA. Následně se roku 1954 stal Harrachov dějištěm prvního Mezinárodního lyžařského závodu, jehož konání se stalo tradicí. Město disponuje středními i velkými skokanskými můstky, roku 1977 zde byl zkonstruován i můstek mamutí. V celkovém počtu osmi můstků všech velikostí se tak Harrachov řadí k nejkomplexnějším skokanským střediskům na světě. Konají se zde jak Světové poháry ve skocích na lyžích a severské kombinaci, tak Mistrovství světa v letech na lyžích. Počátkem 90. let 20. století dochází k rozmachu cestovního ruchu, k němuž má Harrachov výborné lokalizační a materiálně-technické předpoklady. Dochází k navyšování ubytovací kapacity a také množství zimních i letních atraktivit. Do popředí se staví cyklostezky, stezky pro pěší turistiku, adrenalinové aktivity 13
poskytované lanovými centry a také další letní volnočasové aktivity jako je minigolf, koupaliště a jiné. Harrachov se tak nezaměřuje pouze primárně na zimní sezónu, ale profiluje se i jako letní středisko.
3.2. Analýza primární nabídky cestovního ruchu v řešeném území Tato podkapitola se věnuje vymezení primární nabídky cestovního ruchu, která je dělena na přírodní a kulturně – historický potenciál a také kulturně – společenské a sportovní akce.
3.2.1 Přírodní potenciál Harrachov disponuje velmi rozsáhlým přírodním potenciálem. Svou polohou v západní části Krkonoš a v sousedství Jizerských hor umožňuje návštěvníkům poznávat krásnou přírodu CHKO Jizerské hory i Krkonošského NP. Okolní krajina Harrachova, částečně vymodelovaná ledovci, se vyznačuje velkou přírodní rozmanitostí. V nejvyšších částech jsou hory pokryty nesmírně cennou severskou tundrou, níže na svazích hor rostou smrkové a bukové lesy, v údolích se rozkládají horské louky. Toto prostředí je domovem 21 endemitních rostlin a živočichů (například zvonek krkonošský, jepice krkonošská). Údolím města protéká říčka Mumlava, vytvářející 1,5 kilometru od městského centra Mumlavský vodopád, sestávající se z 12ti metrového skalního stupně v žulovém řečišti. Řadí se mezi nejkrásnější a nejmohutnější vodopády v České republice. Vodopády zabírají celé řečiště a tvoří v žulové skále zajímavé erozní útvary obří kotle, tzv. Čertova oka. Jedná se prohlubně, které byly v žulovém podkladu vyhloubeny pohybem vody s kamínky. V dřívějších dobách byly tyto kotle v letních měsících často využívány ke koupání, dnes se mezi návštěvníky i rezidenty šíří mylné informace o zákazu koupání. Mumlavský vodopád patří do třetí, a tudíž nejméně přísně chráněné oblasti NP. Koupání tak není zakázáno, nesmí však docházet k narušování okolní přírody.
14
Mumlavské
vodopády
jsou
nejnavštěvovanější
přírodní
atraktivitu
v Harrachově a jeden z nejvyhledávanějších turistických cílů v západní části Krkonoš v zimní i letní sezóně. Mumlava ústí do řeky Jizery, jejíž tok vytváří mezi Harrachovem a Rokytnicí nad Jizerou balvanitý Jizerský důl. Právě v tomto dole se zachovaly jedny z nejrozsáhlejších přirozených smíšených horských lesů. K přírodním zajímavostem okolí Harrachova se řadí také Tvarožník, jeden z nejznámějších krkonošských kamenů. Jedná se o seskupení žulových balvanů "tvarůžkovitého" tvaru ležících na hraničním hřbetu. Příroda má pro Harrachov bezesporu dominující postavení co se týče potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu. Ať už se jedná o pěší turistiku, cyklistiku, či běžecké lyžování, přírodní prostředí bývá často hlavním motivem cesty.
3.2.2 Kulturně – historický potenciál Nejen přírodní bohatství umožňuje Harrachovu rozvíjet se v oblasti cestovního ruchu. Bohatá historie města se odráží ve zdejších muzeích, stejně jako lidová architektura
v místních
stavbách.
Dřevěné
roubené
domy
rozeseté
na
harrachovských svazích jsou typickou ukázkou pojizerské lidové architektury, která je k vidění právě v západní části Krkonoš. Sklářské umění, které má v Harrachově dlouhou tradici, je prezentováno v Muzeu skla formou prohlídek a ukázek jak historického skla, tak i luxusních skleněných výrobků. Muzeum nabízí také možnost exkurze výrobou a areálem sklárny. Lyžařskou tradici Harrachova dokumentuje Ski muzeum, mapující vývoj lyžování a zdejšího lyžařského klubu. Jedná se o unikátní sbírku, zahrnující skvosty jako přes sto let staré lyže, dobovou skokanskou výstroj, či sbírku vítězných pohárů. Hornické muzeum založené roku 2003 umožňuje prohlídku štoly s ukázkami dobových nástrojů a pomůcek i minerálů fluoritových ložisek. Přírodu a myslivost reprezentuje Lesnická a myslivecká expozice Šindelka, stálá naučná expozice přibližující návštěvníkům život v lese. Harrachov disponuje také historickou technickou památkou, jakou je ozubnicová železniční dráha mezi Tanvaldem a Harrachovem. Jedná se o jednu
15
z posledních tratí svého druhu v Evropě a nejstrmější trať v Čechách. Roku 1992 byla Ministerstvem kultury vyhlášena kulturní památkou. Ve městě se nachází také dvě církevní památky, na nichž je znát bohatá sklářská minulost Harrachova. Kaple sv. Alžběty má bohatě zdobená vitrážová okna i oltář. Unikem v této kapli je 50 cm zvon vyrobený roku 1992 ve zdejší sklárně. Kostel sv. Václava byl postaven v letech 1822- 28 na místě tehdejšího dřevěného kostela a vyznačuje se empírovým stylem. Interiéru dominuje částečně skleněný empírový oltář a velký skleněný barokní lustr. 22
3.2.3 Kulturně – společenské a sportovní akce Vzhledem k výrazné profilaci Harrachova jako sportovního střediska dochází k převýšení sportovních akcí nad kulturními. Tento nedostatek kulturních akcí je způsoben absencí víceúčelového centra, které by umožnilo pořádání nejen jednorázových, ale i pravidelných kulturních akcí. Výrazným pozitivem tohoto centra by bylo také poskytnutí prostor a zázemí pro kongresovou turistiku.23 Přehled významných kulturních a sportovních akcí roku 2011 je uveden v příloze č. 6.
Závěrem této podkapitoly lze říci, že největšího potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu Harrachov dociluje právě svým přírodním bohatstvím. Kulturně – historický potenciál oblasti je také velmi dobře využit, avšak co se kulturně – společenských akcí týče, má Harrachov stále velmi mnoho prostoru ke zlepšení. Tento nedostatek však město bilancuje velkým počtem pořádaných sportovních akcí, které zpravidla nabývají celorepublikového, ba i celosvětového významu.
3.3 Analýza sekundární nabídky cestovního ruchu V této podkapitole bude uveden přehled suprastruktury, infrastruktury cestovního ruchu a všeobecné. Podkapitola je zaměřena na vývoj a současný stav ubytovacích kapacit města, stejně jako hostinských zařízení. Následuje analýza turistické infrastruktury, tedy informačních center, organizací cestovního ruchu 22
Mapa turistických atraktivit města je dostupná na : http://harrachov.cz/mapa.asp Čerpáno z Návrhu strategického programu rozvoje Harrachova, dostupného na : www.harrachov.cz/mesto/doku/souhrn-text.pdf , str. 41 23
16
a sportovních aktivit města. Na konci podkapitoly je připojeno zhodnocení všeobecné infrastruktury města, stejně jako jeho dopravní dostupnosti v rámci dopravy osobní i veřejné.
3.3.1 Suprastruktura cestovního ruchu 3.3.1.1 Ubytovací zařízení Harrachov se již před 2. sv. válkou vyznačoval poměrně hustou sítí malých ubytovacích hostinců, penzionů i kvalitnějších hotelů a horských boud. Po období stagnace po roce 1948 dochází k oživení výstavby až v 70. a 80. letech, a to zvláště vybudování podnikových rekreačních zařízení, která zaujala významný podíl v ubytovací infrastruktuře. 90. léta 20. století přinesla vlnu privatizace, a tak došlo k postupné přeměně poměrně bohatého fondu zařízení podnikové rekreace na komerční ubytovací zařízení.24 K výraznému navýšení ubytovací kapacity došlo ke konci 90. let výstavbou apartmánových domů, které jsou však z velké části využívány jako rekreační byty. Harrachov se tak vyznačuje velkou nabídkou ubytovacích zařízení různých kategorií. V únoru roku 2008 byla městem Harrachov provedena analýza ubytování, uvedená v následující tabulce č. 1.
Tabulka 1: Sumarizace statistických údajů získaných při analýze ubytovací kapacity v Harrachově typy ubytování
počet objektů
počet lůžek
procenta lůžek
průměrný počet lůžek na objekt
apartmán
39
2599
26%
4 (na 1 apartmán)
hotel
28
3033
30%
108
chata
66
1314
13%
20
penzion
70
1456
15%
21
ubytovna (kemp) 10
418
4%
42
v soukromí
133
1192
12%
9
celkem
346
10012
100%
zdroj: Analýza MěÚ Harrachov
24
Čerpáno z Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje, dostupného na: http://kultura.krajlbc.cz/page131
17
Z celkového počtu 346 ubytovacích zařízení je patrné převýšení ubytování v soukromí nad dalšími kategoriemi, avšak tento typ ubytování se vyznačuje nižším počtem lůžek a svou kapacitou se tak řadí k zařízením nejmenším.
3.3.1.2 Stravovací zařízení „Stravovací kapacity jednotlivých podniků, které poskytují tyto služby, nejsou v současné době na rozdíl od předchozích let (před r. 1996) evidovány. O jejich počtu a kapacitách neuvádí žádný údaj ani průzkumy a rozbory jako podklad návrhu nového územního plánu města Harrachov z dubna 2004. Jediným vysvětlením tohoto stavu je, že právě zde dobře působí tzv. volná ruka trhu, která také na základě zcela konkrétních podmínek reguluje počet a kapacity jednotlivých stravovacích zařízení.25
Stravovací zařízení v Harrachově nabývají dvou podob. Restaurací, barů a kaváren poskytovaných veřejnými provozovateli a hotelových restaurací, které jsou v některých případech přístupné veřejnosti. Harrachov disponuje širokým výběrem restaurací se zaměřením zvláště na českou kuchyni.
3.3.2 Infrastruktura cestovního ruchu 3.3.2.1 Turistická informační centra V Harrachově se nachází dvě turistická informační centra. V přízemí budovy radnice sídlí centrální Turistické informační centrum, podávající informace ohledně možnostech dopravy, ubytování a stravování, kulturních a sportovních akcích a samozřejmě o možnostech výletů. Jazyková vybavenost informačního centra je vzhledem ke struktuře návštěvníků (Češi, Němci, Poláci, Holanďané) dostačující. Strategickou polohu v blízkosti autobusového nádraží zvolilo Informační centrum KRNAP Harrachov. Toto infocentrum se zaměřuje, jak název napovídá, na Krkonoše a Krkonošský národní park. Součástí budovy je expozice o historii a současnosti Krkonoš, stejně jako dotyková obrazovka umožňující návštěvníkům virtuální prohlídku Krkonoš. V nabídce centra je také možnost přednášek i doprovodů 25
Citace z Návrhu strategického programu rozvoje města Harrachov, dostupného na: www.harrachov.cz/mesto/doku/souhrn-text.pdf , str. 49
18
s výkladem v terénu. K prodeji jsou zde k dispozici turistické a cykloturistické mapy, průvodce po Krkonoších i doklad k vjezdu motorových vozidel na území parku. Jazykovou vybavenost lze označit za více než dostačující.
3.3.2.2 Postavení města v rámci organizací cestovního ruchu Libereckého kraje Harrachov a obec Kořenov díky své exponované poloze mezi Krkonošemi a Jizerskými horami zaujímají v rámci cestovního ruchu Libereckého kraje zvláštní postavení. Vytváří jakýsi „most“ spojující obě horské oblasti a otevírající možnost jejich společné spolupráce a rozvoje. Jedná se o významná horská střediska cestovního ruchu, která jsou členy dvou regionálních organizací cestovního ruchu. Mikroregionu Tanvaldsko, do jehož působnosti náleží péče o různorodé podmínky rozvoje území, včetně rozvoje oblasti cestovního ruchu a druhé regionální organizace cestovního ruchu Svazku měst a obcí Krkonoše, jehož členy se města stala roku 2000. „Členství Harrachova a Kořenova v těchto dvou regionálních organizacích cestovního ruchu je výrazem jejich aktivity a všestranného zájmu o vytváření rozmanitých podmínek pro svůj rozvoj nejen v oblasti cestovního ruchu.“26 V rámci městského úřadu v Harrachově je oblast cestovního ruchu začleněna do Komise pro cestovní ruch a propagaci. Samotné město však funkční instituce specializované pouze na cestovní ruch doposud neprovozuje, v počátečním stadiu tvorby je Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu v Harrachově, jehož hlavním cílem by mělo být zlepšení komunikace mezi podnikateli v cestovním ruchu a městem samým za účelem dalšího rozvoje cestovního ruchu v tomto středisku.27
26
Strategie rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Jizerské hory dostupná na: www.jizerky.cz/.../strategie-rozvoje/STRATEGIE_ROZVOJE_CR_TR_JHkompletni_navrhova_cast.doc , str. 7 27 Informace získané z rozhovoru autorky s Bc. Martinem Soukupem, členem Komise pro cestovní ruch a propagaci v Harrachově
19
3.3.2.3 Cyklistické stezky, turistické trasy a běžecké tratě
Cyklostezky Harrachov disponuje množstvím značených cyklostezek různých náročností, avšak pohyb mimo ně je přísně regulován správou KRNAPu. V červnu roku 2010 byla po dlouhém jednání s vedením KRNAPu otevřena do té doby zakázaná cyklistická trasa na Voseckou boudu, která leží v první zóně NP Krkonoše. V jednání je řada dalších prodloužení cyklostezek. V budoucnu je možné dle Bc. Martina Soukupa, člena Komise města Harrachov pro cestovní ruch a propagaci, očekávat otevření Singletracku28 pod Čertovou horou29. Harrachov by tak následoval příkladu Singletracku pod Smrkem v Jizerských horách, vybudovaného na jaře roku 2010. „Cyklistika je jednou z možností, jak pomoci slabé obsazenosti Harrachova v letní sezoně,“ řekl při rozhovoru pro idnes.cz tehdejší zastupitel města Harrachov Oldřich Jakubec.30 Zvýšení povědomí o Harrachovu jako středisku cyklistiky by mohl přinést projekt Greenways Jizera, dle nějž by mělo dojít k výstavbě koridoru nejen pro cyklisty od pramene Jizery až k jejímu soutoku s Labem. Přes Harrachov se tak cyklisté budou moci napojit i na cyklotrasy v sousedním Polsku. Na polské straně by měl být projekt zaštítěn Szklarskou Porebou. Projekt by měl být realizován do roku 2015. Trasa plánovaného koridoru je znázorněna v příloze č. 7.
Trasy pro pěší turistiku Zvláště díky jedinečnému přírodnímu prostředí se Harrachov a jeho okolí stává atraktivním místem pro pěší turistiku. Místní turistické trasy se napojují na bezpočet dobře značených turistických tras, kterými jsou Krkonoše protkány. Pro pěší turisty jsou v Harrachově v létě v provozu lanové dráhy, usnadňující výstup na Čertovu horu. Poloha Harrachova na západě Krkonoš umožňuje turistům využít také turistické trasy sousedních Jizerských hor. Harrachov disponuje také naučnou stezkou, určenou zvláště pro rodiny s dětmi. Tato letní naučná turistická stezka Liška nabízí kromě osmi informačních 28
Singletrackem se rozumí úzká cyklostezka v přírodě, budovaná s ohledem na udržitelný rozvoj Informace získané z rozhovoru autorky s Bc. Martinem Soukupem, členem Komise pro cestovní ruch a propagaci v Harrachově 30 Citace z portálu idnes.cz: http://cestovani.idnes.cz/krkonose-se-vic-oteviraji-cyklistum-jezdit-sebude-az-na-voseckou-p95-/igcechy.aspx?c=A100319_122451_igcechy_tom 29
20
panelů, krásných výhledů a odpočinkových míst také atrakce pro děti. Jedná se o 20 kilometrový okruh vedoucí v trase Harrachov, informační středisko KRNAP – Mumlavský vodopád – rozcestí Krakonošova snídaně – rozcestí U Čtyř pánů – Růženčina zahrádka – rozcestí Ručičky – Harrachov.
Běžecké tratě Pro běžkaře je v okolí Harrachova připraveno 110 km pravidelně upravovaných stop. Okruhy jsou vhodné i pro začínající a méně zdatné běžkaře. Zdatnější příznivci běžek se mohou od autobusového nádraží vydat podél toku Mumlavy a napojit se tak na Krkonošskou lyžařskou cestu, propojující hlavní horská střediska od Harrachova po Žacléř. Tato 90 kilometrová cesta se napojuje na turistické i závodní běžecké tratě. Krkonošská cesta je značena lyžařskými značkami a několikrát týdně se strojově upravuje. Harrachov disponuje i běžeckými závodními tratěmi a biatlonovým stadionem. Výhodná
poloha
Harrachova
v blízkosti
polských
hranic
umožňuje
návštěvníkům využít běžecké tratě v Jakuszycích, označovaných jako běžkařský ráj. Nachází se zde běžecký a biatlonový stadion s mnoha přilehlými krásně upravenými tratěmi, vhodnými pro závodníky i rekreační běžce. Znázornění jednotlivých cyklostezek, tras pro pěší turistiku a běžkařských tratí na
mapách
spolu
s jejich
popisem
je
dostupné
na
www.harrachov-
info.cz/download/harrachov_cyklotrasy.pdf.
3.3.2.4 Sportovně rekreační a relaxační zařízení Lyžařský areál Harrachov Skiareál Harrachov disponuje 1 vlekem a 3 lanovkami, z nichž jsou 2 lanovky čtyřsedačkové. Lyžaři mohou využít sjezdovek všech druhů obtížností o celkové délce přes 7km, které poskytují díky modernímu systému umělého zasněžování kvalitní lyžařské podmínky až 5 měsíců v roce. Skiareál vhodně doplňuje řada menších soukromých vleků a sjezdovek. Samozřejmostí jsou lyžařské školy a školky a půjčovny lyží a snowboardů. Mapa Skiareálu je znázorněna v příloze č. 8. Skiareál Harrachov je součástí největší lyžařské oblasti v České republice 21
Skiregion.cz, která se nachází na rozmezí Krkonoš a Jizerských hor. Do Skiregionu.cz patří i skiareály Rokytnice nad Jizerou, Paseky nad Jizerou, Příchovice a Rejdice. Lyžaři a snowboardisté tak mohou využít skipasu platného ve všech jmenovaných střediscích. Skiregion.cz se honosí celkovou délkou 40,5 Km sjezdových tratí. Harrachov poskytuje svým návštěvníkům nepřeberné množství dalších sportovních atraktivit, které jsou uvedeny v příloze č. 9. Pivní lázně Harrachov Nachází se v prostorách Harrachovské sklárny a minipivovaru Novosad a poskytují svým návštěvníkům relaxaci v podobě pivní lázně spojené s ochutnávkou zdejšího piva. Novým produktem těchto lázní je tzv. Lovestory privat, poskytující návštěvníkům naprosté soukromí při lázeňské proceduře.
3.3.2.5 Produkty cestovního ruchu v Harrachově Komplexnost produktu cestovního ruchu může nabývat mnoha podob – od poskytnutí jednotlivé služby přes balíček služeb až po celou destinaci, jakožto nabídku atraktivit, služeb a potenciálních zážitků31. Tato podkapitola vymezuje několik příkladů produktů cestovního ruchu v Harrachově. Harrachov se objevuje v nabídkách několika cestovních kanceláří a agentur. Příkladem poskytovaných zájezdů mohou být Wellness víkendy, zahrnující ubytování s nejrůznějšími formami stravování a nabídkou wellness procedur (aroma masáže, whirlpool, Kneippovy koupele, parní a pivní lázně aj.). Samozřejmostí jsou také nabízené pobytové zájezdy, které jsou v zimním období vhodně doplněny skipasem, nebo alespoň slevu na skipas poskytují. Za další produkt cestovního ruchu lze označit provozování vyhlídkového vláčku, který za 90 minut umožní cestujícím shlédnout nejzajímavější místa Harrachova. Autobusový dopravce BusLine a.s. a město Harrachov vypravilo v zimní sezóně 2010/2011 speciální skibusy, přepravující návštěvníky 3 krát týdně do tohoto lyžařského střediska z Prahy, Hradce Králové, Jičína, Mladé Boleslavi, Rumburku 31
PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní
rozvoj ČR, 2002. str. 225
22
a České Lípy. V zimní sezóně v následujících letech by měla tato spolupráce pokračovat.32. Dále byly vypraveny nové free skibusy propojující Harrachov s polskými Jakuszycemi. Produkt cestovního ruchu představuje také již zmíněný skipas Skiregion.cz nabízející za jednotnou cenu využívání sjezdovek v 5ti lyžařských střediscích (3.3.2.4 Sportovně rekreační a relaxační zařízení). Provozování vleků a sjezdovek je vhodně doplněno službou lyžařských škol, poskytujících komplexní služby v oblasti lyžování a snowboardingu pro všechny věkové kategorie.
3.3.3 Všeobecná infrastruktura 3.3.3.1 Dopravní infrastruktura Mezinárodní silnice E 65 vedoucí ve trase Gdaňsk - Praha - Brno - Bratislava Budapešť poskytuje městu výbornou dopravní dostupnost. Silniční hraniční přechod pro všechny druhy dopravy Harrachov – Jakuszyce je od centra Harrachova vzdálen cca 3 km. Ve směru od Špindlerova Mlýna, Vrchlabí, Trutnova, Hradce Králové, Brna či Jilemnice je možné použít silnici č. 14. Hromadná doprava je realizována formou autobusové a železniční přepravy. Autobusová přeprava je zajištěna převážně dálkovými spoji, jejímiž provozovateli jsou dopravci BusLine a.s. (spojení s Rokytnicí a Vrchlabím, Tanvaldem a Jabloncem nad Nisou) a ČSAD Střední Čechy (spojení s Prahou). Městská doprava se vyznačuje sezónním charakterem a zajišťuje spojení centra a autobusového nádraží se železniční stanicí. V letní sezóně se jedná o cirka 8 párů a v zimní 10 párů spojů denně. Železniční přeprava je zajištěna tratí číslo 036 Liberec – Tanvald – Harrachov, na které byla v roce 2010 obnovena doprava až do polské stanice Szklarska Poreba Górna.
32
Zdroj: http://www.harrachov.cz/clanky-detail.asp?NewsID=846
23
3.3.3.2 Občanská a technická vybavenost obce Občanská vybavenost města odpovídá jeho velikosti, čímž negativně ovlivňuje rozvoj cestovního ruchu Harrachova. Počet obyvatel (1669 k 9. 3. 2011) je v sezónních obdobích výrazně převýšen počtem turistů, stávající vybavenost je tak kvůli sezónnosti výrazně nedostačující. Mezi hlavními nedostatky patřila úplná absence supermarketu, krytého sportovního centra a potíže s nedostatečným přívodem kvalitní vody. Město Harrachov, vědomo si této situace, začalo podnikat kroky k nápravě. Roku 2007 byl nedaleko centra Harrachova postaven nový zastřešený sportovní komplex „Sportrelax 007“. V říjnu roku 2010 byla Severočeskou vodárenskou společností dokončena výstavba vodovodního přivaděče, vedoucího z vodní nádrže Souš. „Díky třinácti kilometrům nového potrubí se nejen zlepší zásobování města pitnou vodou, ale vyřeší se i problémy s její kvalitou. Místní zdroje, jejichž problém byl mimo jiné i v zamrzání, jsou totiž převážně nekvalitní“, uvedl Krkonošský deník33. Současně došlo také k rekonstrukci harrachovské čistírny odpadních vod, která svou kapacitou výrazně nedostačovala právě v sezónních obdobích. Prosinec 2010 se stal pro harrachovské rezidenty i návštěvníky dlouho očekávaným datem otevření supermarketu. Tomuto otevření předcházeli dlouhá jednání, vyplývající z výrazné sezónnosti v Harrachově. „Otevření této nové prodejny je pro Harrachov bezpochyby významnou událostí, přejeme jejím provozovatelům co nejvíce spokojených a vracejících se zákazníků z řad občanů i návštěvníků našeho města“, uvedla starostka města Eva Zbrojová během slavnostní prohlídky marketu34.
3.4. Analýza poptávky Tato podkapitola se věnuje analýze poptávky v letním a zimním období v Harrachově a turistickém regionu Krkonoše a Podkrkonoší. Data získaná z vlastních analýz města Harrachova uvádí pouze počty návštěvníků a jejich strukturu, pro detailnější analýzu poptávky proto bylo čerpáno také z analýz provedených pro 33 34
Citace z článku dostupného na: http://www.harrachov.cz/clanky-detail.asp?NewsID=822 Citace z článku dostupného na: http://www.harrachov.cz/clanky-detail.asp?NewsID=842
24
turistický region Krkonoše a Podkrkonoší, do kterého Harrachov administrativně patří. Zdroji pro vypracování této podkapitoly se stal Návrh strategického programu rozvoje města Harrachov35, vypracovaný roku 2009 a projekt Monitoring návštěvníků v turistických regionech České republiky, provedený roku 2010 pod záštitou agentury Czechtourism formou dotazníkového šetření.36
3.4.1 Analýza letního období
Monitoring návštěvníků Harrachova z pohledu samotného města: Analýza poptávky znázorněná ve strategickém dokumentu města Harrachova uvádí 1,5 milionovou návštěvnost v kalendářním roce. Z toho 25 %, tedy 375 000 návštěvníků připadá na sezónu letní. Struktura klientely v letní sezóně je dle uvedeného dokumentu následující:
Graf 1: Struktura klientely v letním období
Zdroj: Návrh strategického programu rozvoje města Harrachov, 2009
35 36
Dostupný na: www.harrachov.cz/mesto/doku/souhrn-text.pdf Dostupný na: http://monitoring.czechtourism.cz/CzechTourism/zpravy.html
25
Monitoring návštěvníků turistického regionu Krkonoše a Podkrkonoší: Analýza provedená agenturou Czechtourism v letních měsících (červenec a srpen) roku 2010 mezi 1205 respondenty v dané lokalitě, vykázala následující základní poznatky:
Charakteristiky pobytu: Největší skupina respondentů do dané oblasti směřuje s partnerem/kou nebo přáteli, jedinci přijíždí jen ve 13% případů. Téměř třetina dotázaných je pouze výletníky, zbylé dvě třetiny přijíždí do Krkonoš s Podkrkonoší na delší pobyt (27denní), jako ubytování volí nejčastěji penziony nebo hotely. Až 59 % návštěvníků přijíždí do regionu Krkonoše a Podkrkonoší z více jak 100 km vzdálených oblastí. Velká většina respondentů (82 %) pro svoji dopravu volí osobní automobil. Nejvýraznějším motivem návštěvy předmětné lokality byla respondenty označena turistika, sportovní vyžití a relaxace. Primárně se jednalo o pěší turistiku. Čtyři pětiny ze všech dotázaných návštěvníků zde nebyly poprvé a až 90 % se sem plánuje vrátit.
Hodnocení regionu: Naprostá většina (98 %) byla s výletem/pobytem spokojena. Pozitivně hodnocen byl například přístup rezidentů k návštěvníkům, rozsah ubytovacích a stravovacích zařízení a péče o životní prostředí. Nespokojenost s regionem byla zaznamenána jen sporadicky, jednalo se především o cenovou úroveň služeb, nákupní možnosti a dopravní infrastrukturu.
Informační zdroje Nejčastějším zdrojem informací o tomto regionu se stal internet, popřípadě informace od příbuzných a známých.
26
3.4.2 Analýza zimního období
Monitoring návštěvníků Harrachova z pohledu samotného města: Analýza poptávky znázorněná ve strategickém dokumentu města Harrachova uvádí 1,5 milionovou návštěvnost v kalendářním roce. Z toho 75 %, tedy 1 125 000 návštěvníků připadá na sezónu zimní.
Struktura klientely v zimní sezóně je následující:
Graf 2: Struktura klientely v zimním období
Zdroj: Návrh strategického programu rozvoje města Harrachov, 2009
Monitoring návštěvníků turistického regionu Krkonoše a Podkrkonoší: Analýza provedená agenturou Czechtourism v zimních měsících (únor a březen) roku 2010 mezi 1250 respondenty v dané lokalitě, vykázala následující základní poznatky:
Charakteristiky pobytu: Oproti letní sezóně bylo dotazníkovým šetřením zaznamenáno navýšení v počtu přijíždějících jedinců ze 13 na 19 %. Největší skupinou respondentů směřujících do dané oblasti jsou stále návštěvníci s partnerem/kou nebo přáteli, dochází však k výrazné změně v délce jejich pobytu. Počet výletníků se zvýšil oproti létu na necelých 50 %. Více než 30 % návštěvníků tráví v zimním období v tomto 27
regionu více než 3 noci, většina dotázaných je ubytována v penzionech, na chatách, či v ubytování v soukromí. Procento návštěvníků přijíždějících do regionu Krkonoše a Podkrkonoší z více jak 100 km vzdálených oblastí se snížilo z 59 na 46 %. Za hlavní dopravní prostředek byl znovu označen osobní automobil. 52 % dotázaných označilo za svůj hlavní důvod návštěvy regionu turistiku a sportovní vyžití, konkrétně zimní sporty. Srovnatelné procento v zimní i letní sezóně plánuje svou návštěvu opakovat.
Hodnocení regionu: Spokojenost s výletem/pobytem je srovnatelná s letním obdobím. Výrazně negativně nebyla hodnocena žádná ze sledovaných oblastí.
Informační zdroje Hlavním zdrojem informací zůstává internet, popřípadě informace od příbuzných.
Vlastní analýza projektu Monitoring návštěvníků v turistických regionech České republiky je dostupná na: http://monitoring.czechtourism.cz/CzechTourism /zpravy.html.
Nejmarkantnějším rozdílem obou období byla délka pobytu a struktura návštěvníků. Vyšší počet jednotlivců a výletníků v zimní sezóně lze vysvětlit tím, že návštěvníci upřednostňují zvláště jednodenní lyžování. Tento výsledek je přímo ovlivněn dobrou dopravní dostupností daného regionu, umožňující pohodlnou a plynulou dopravu do místa zájmu účastníků cestovního ruchu. V zimním období se změnila také preference ubytovacích kapacit, hotely využívané v letní sezóně jsou v zimním období nahrazeny penziony, či chatami a hromadnými zařízeními v osobním vlastnictví. Důvodem je výrazně nižší cena, většina návštěvníků také upřednostňuje ubytování v širším kruhu svých známých, kdy většinou dochází k pronájmu celého objektu. Hlavním motivem návštěvy regionu Krkonoše a Podkrkonoší je v obou obdobích turistika a sportovní vyžití.
28
3.5 Shrnutí potenciálu a SWOT analýza Hlavním důvodem návštěvy Harrachova se podle vypracovaných statistik jeví turistika, a to zvláště pěší, která je zimních měsících nahrazena zimními sporty. Toto zaměření je odrazem nabídky města, kde výrazně převládá přírodní potenciál a doplňková nabídka ve formě rozvinuté sportovní infrastruktury. Ubytovací služby jsou poskytovány zařízeními několika kategorií, pro náročnější klienty je zde vybudován 4 hvězdičkový OREA hotel Sklář, pro méně zámožné návštěvníky je poskytován velký výběr cenově příznivých alternativ. Nejrůznější typy restaurací, barů a kaváren zaručují dobré jídlo, pohodlné posezení a dostatek zábavy. Probíhající propagace města jako centra cyklistiky by měla vést ke zvýšení návštěvnosti v letním období. Podpořit toto navýšení by mohlo také případné vytvoření singletracku pod Čertovou horou a dokončení projektu Greenways Jizera. Výrazným podnětem k dalšímu rozvoji cestovního ruchu v oblasti kultury a kongresové turistiky by měla přinést výstavba multifunkčního centra. Údaje pro SWOT analýzu byly získány ze tří různorodých zdrojů: výsledků anketního šetření mezi místními obyvateli, výsledků mezi zastupiteli města Harrachov a šetření ze strany pověřených zpracovatelů Návrhu strategického plánu rozvoje města Harrachov. SWOT analýza je znázorněna v příloze č. 10.37 Při vytváření SWOT analýzy se všechny zúčastněné strany ve většině bodů výrazně shodly. Silnou stránkou Harrachova je dle této analýzy například proslulost města jako střediska cestovního ruchu, výborná dopravní dostupnost, přírodní prostředí v okolí města a čisté ovzduší. Největší příležitosti jsou spatřovány v propojení se sousedním střediskem Rokytnice nad Jizerou, rozšíření tras pro pěší turistiku a cyklistiku a v rozvoji nových služeb cestovního ruchu. Slabými stránkami je dle zpracovatelů analýzy označována absence kulturního centra, krytého bazénu a fotbalového hřiště, stejně jako menší počet akcí oproti jiným střediskům cestovního ruchu. Hrozby byly jedinou částí SWOT analýzy, kde se názory zapojených skupin rozdělují, což je dáno rozdílnými zájmy těchto skupin.
37
Celková SWOT analýza je uvedena v Návrhu strategického programu rozvoje města Harrachov, dostupného na: www.harrachov.cz/mesto/doku/souhrn-text.pdf , str. 56-84
29
4 Postavení města v cestovním ruchu Obsahem kapitoly je vymezení konkurence Harrachova v jeho nejbližším okolí (Jizerské hory a Krkonoše), stejně jako v rámci celé České republiky a v mezinárodním měřítku. V závěru je připojeno porovnání Harrachova s německým městem Oberwiesenthal, které se svou rozlohou a nabídkou cestovního ruchu Harrachovu velmi podobá.
4.1 Jizerskohorská a krkonošská konkurence Krkonoše jako nejvyšší pohoří České republiky představují výborné podmínky pro rozvoj sjezdového a běžeckého lyžování, nádherná panenská příroda pak podněcuje k pěší turistice, cyklistice a dalším, nejen sportovním, aktivitám. Není proto překvapivé, že právě zde vyrostla nejvýznamnější horská střediska v ČR, jako jsou Pec pod Sněžkou, Černá hora - Janské Lázně, Špindlerův Mlýn, Harrachov a Rokytnice nad Jizerou.
Krkonoše – vymezení konkurence Zapojení Harrachova do Skiregionu.cz značně limitovalo jeho konkurenci v zimní sezóně. Tato spolupráce se skiareálem v Rokytnici nad Jizerou, Pasekách nad Jizerou, Rejdicích a Příchovcích umožnila návštěvníkům města využívat na jeden skipas nejvíce lanových drah a lyžařských vleků v České republice. Konkurenčnost až určitá dosavadní rivalita uvedených středisek ohledně sjezdových tratí tak již nemá opodstatnění. V případě uskutečnění plánovaného propojení Harrachova a Rokytnice nad Jizerou dojde k úplnému propojení těchto středisek (viz kapitola 5.3). Jediným výrazným konkurentem na poli sjezdového lyžování se stala Skiarena Krkonoše, propojující skiareály Pec pod Sněžkou, Černá hora - Janské Lázně, Svoboda nad Úpou, Velká a Malá Úpa a Černý důl.
30
Tabulka 2: Srovnání Skiregionu.cz a Skiareny Krkonoše z hlediska sjezdových tratí Skiregion.cz
Skiarena Krkonoše
Lanové dráhy
6
Lanové dráhy
6
Lyžařské vleky
36
Lyžařské vleky
36
Sjezdové tratě
40,5
Sjezdové tratě
36,8
Přepravní kapacita
39 445 os./hod.
Přepravní kapacita
30 000 os./hod.
Zdroj: www.skiregion.cz
Zdroj: www.skipec.com
Pro samotný Harrachov představuje výrazného konkurenta skiareál ve Špindlerově Mlýně, který nabízí 26 km sjezdových a více než 100 km běžeckých tratí a k žádnému ze zmíněných skiareálů se neřadí.
Jizerské hory – vymezení konkurence Také v Jizerských horách leží několik dobře vybavených zimních středisek. Patří k nim zejména: Tanvaldský Špičák Severák Bedřichov Josefův Důl Kořenov aj. Tato horská střediska se sjezdařským potenciálem Harrachovu vyrovnat nemohou, disponují však hustou sítí velmi oblíbených a navštěvovaných běžeckých tratí.
Mimořádně významnou lokalitu sjezdového lyžování představuje skiareál Ještěd, ležící v bezprostřední blízkosti krajského města Liberce. Disponuje kabinovou lanovkou vedoucí na vrchol Ještědu, moderními čtyřsedačkovými lanovkami i dětskými vleky. V areálu se nachází přes 9 kilometrů sjezdových tratí všech obtížností, stejně tak i skokanské můstky, avšak mamutí můstek je stále předností Harrachova. Ostatní nabídka cestovního ruchu se v případě obou měst, Harrachova 31
i Liberce, značně odlišuje. Porovnávat tato dvě města je velmi obtížné, jelikož Liberec je 97 tisícové město a svou turistickou infrastrukturou tomu odpovídá. Je nutné uvést, že Harrachov v rámci cestovního ruchu Severních Čech a Krkonoš hraje velmi významnou roli. Svou polohou a rozvinutou infrastrukturou cestovního ruchu představuje jedno z nejlepších horských středisek, nabízející kvalitu služeb na nejvyšší úrovni. Jeho přírodní potenciál je významnou atraktivitou, kterou například Liberec poskytnout nemůže. Vzájemná spolupráce v rámci Skiregionu.cz Harrachovu poskytuje lepší možnost propagace a také značnou konkurenční výhodu.
Harrachov však není jen místem zimní rekreace, o čemž svědčí již zmíněná návštěvnost 375 000 návštěvníků, zaznamenaná v letním období. Avšak zvláště v létě a mimosezónách je handicapem větší vzdálenost nejvyhledávanějších partií Krkonoš a ostatní podmínky, jako je chladné a deštivé léto, které je pro tuto oblast Krkonoš typické. V tomto případě o konkurenceschopnosti rozhoduje vybavenost, vesměs investičně náročná, avšak v Harrachově již velmi rozvinutá.
4.2 Vymezení konkurence v rámci ČR a v mezinárodním měřítku V této kapitole bude analyzována konkurence Krkonoš, do kterých Harrachov geograficky patří a svými podmínkami se ostatním horským střediskům v této oblasti výrazně přibližuje. Konkurenceschopnost Krkonoš v rámci cestovního ruchu České republiky je znázorněna v příloze č. 11. Krkonoše jsou zde označeny za jeden z velmi turisticky atraktivních regionů v celé České republice, řadí se tak k Šumavě, Jižním Čechám a Jižní Moravě.
Konkurence – zimní sezóna „V zimní sezóně jsou vzhledem k charakteru přírodních a kulturně-historických podmínek a vzhledem k převládajícímu využití Krkonoš (lyžování a ostatní sportovní aktivity) hlavními vnějšími konkurenty zejména následující regiony:
32
naše horské oblasti (Jizerské hory, Šumava, Krušné hory, Orlické hory, Jeseníky, Beskydy), oblast polských Krkonoš, slovenské horské oblasti (především Tatry), německé horské oblasti (bavorské Alpy), rakouské horské oblasti (Alpy), méně již další horské oblasti v ostatních evropských státech (Francie, Itálie, Švýcarsko apod.).“38
Konkurence – letní sezóna „V letním období lze na základě obdobných předpokladů (charakter přírodních a kulturně-historických podmínek, převládající aktivity – turistika, cykloturistika, sportovní dovolená) za hlavní konkurenční turistické oblasti označit:
naše horské a podhorské oblasti (Jizerské hory, Lužické hory, Šumava, Krušné hory, Orlické hory, Jeseníky, Beskydy, Českomoravská vrchovina), specificky přírodně atraktivní oblasti jako je např. Český ráj, Českosaské Švýcarsko, Teplicko-adršpašské skály, Broumovské stěny, Moravský kras, Český kras apod., území Saska (zejména Saské Švýcarsko), území Dolnoslezského vojvodství (polská část Krkonoš a Jizerských hor), ostatní horské oblasti v Evropě (Slovensko, Alpy), všeobecně významná konkurence (Praha a evropské mořské destinace).“39 Harrachov se stejně jako celá krkonošská oblast v minulosti vyznačoval nízkými cenami zimních pobytů a dokázal tak zahraničním střediskům velmi dobře konkurovat. Z hlediska cen ubytování a dopravy se situace výrazně nezměnila, avšak neustálé zdražování skipasů a výrazně menší délka a kapacita sjezdovek oproti zahraničním střediskům zájem turistů v poslední době obrací na stranu zahraniční konkurence. „Denní skipas v Harrachově stojí 590 korun, za něž lyžař dostane možnost okusit trati o délce devíti kilometrů. Naproti tomu ve 38
Převzato z Programu rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše, dostupného na: http://www.krkonose.eu/docs/program_rozvoje_cr.pdf 39 Převzato z Programu rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše, dostupného na: http://www.krkonose.eu/docs/program_rozvoje_cr.pdf
33
francouzském středisku Les Portes du Mont Blanc je permanentka jen o padesát korun dražší, ale sjezdovek tu mají celých sto kilometrů. Právě délka sjezdovek láká české lyžaře do Alp, do zahraničí proto jezdí každým rokem víc Čechů. Roste hlavně zájem o Itálii a Rakousko.“40 Pokud tento trend bude i nadále pokračovat, může Harrachov očekávat další snížení návštěvnosti v zimním období.
4.3 Porovnání se zahraničním městem - Oberwiesenthal V této
podkapitole
je
Harrachov
porovnáván
s německým
městem
Oberwiesenthal, které se svou rozlohou 39,98 km², populací 2445 obyvatel41 a nabídkou cestovního ruchu Harrachovu nejvíce přibližuje. Oberwiesenthal leží v Krušných horách v nadmořské výšce 914 m při hranicích s Českou republikou a je tak nejvýše položeným městem Německa. Město je rozděleno do 5 ti městských částí: Oberwiesenthal, Unterwiesenthal, Hammerunterwiesenthal, Rotes Vorwerk a Neues Haus. Dříve než se město stalo horským střediskem cestovního ruchu, bylo vyhlášené těžbou stříbrné rudy. Po ukončení těžby v 19. století se Oberwiesenthal dostává do centra zájmu turistů zvláště díky nedaleké hoře Fichtelberg, nejvyšší hoře spolkové země Sasko v německé části Krušných hor, v jejímž okolí se na obou stranách hranice rozprostírají zimní sportovní centra. Okolí Oberwiesenthalu je protkáno trasami pro běžecké lyžování, pěší turistiku a cyklistiku. V zimě je možné využít 15 km sjezdovek všech obtížností, které jsou obsluhovány moderními vleky a lanovkami. Zaměření města na sportovní cestovní ruch však není u Oberwiesenthalu tak jednoznačné, jako u Harrachova. Přestože německé středisko disponuje velmi širokou nabídkou sportovních aktivit, která se Harrachovu velmi podobá (skokanské můstky, sportovní centrum, nordic walking, tenisové kurty, minigolf, bobová dráha), dokázalo se zaměřit i na jiný segment turistů. Rozsáhlá nabídka wellness a beauty aktivit ve spojení s krásnou přírodou a čistým ovzduším dodává Oberwiesenthalu punc výjimečnosti. Zdejší klimatické lázně tak lákají k návštěvě nejen milovníky sportovních aktivit, ale i lidi toužící po odpočinku a relaxaci. Sezónní výkyvy nejsou u 40
Citace z článku ČT24, dostupného na: http://www.ct24.cz/cestovani/108817-zimni-srovnani-mensisjezdovky-vysoko-prebiji-krkonosske-obry/ 41 Uvedeno na stránkách města Oberwiesenthal http://www.oberwiesenthal.de/othal/oberwiesenthal.asp
34
tohoto německého města tak patrné jako u Harrachova. Je to dáno nejen statutem lázeňského města, nýbrž i širší nabídkou atraktivit v okolí města, jako jsou například kulturní akce (výstavy, muzea, koncerty), historické památky (kabinová lanovka na Fichtelberg, úzkorozchodná železnice) a lepší zázemí pro všechny věkové skupiny návštěvníků. Ve městě je k dispozici volnočasové centrum pro děti, rodinné centrum i klub seniorů. Snaha Harrachova o získání statutu lázeňského města je tak do jisté míry jistě podložena analýzou ostatních horských středisek. Podrobněji je toto úsilí popsáno v kapitole 5.3 Potenciál pro další rozvoj cestovního ruchu. Významným produktem cestovního ruchu Krušných hor, do kterého je Oberwiesenthal zapojen, je tzv. Krušnohorská karta42, která návštěvníkům tohoto pohoří poskytuje za jednotnou cenu (od 109 EUR) širokou nabídku vstupů „all inclusive“. V ceně je zahrnuto 100 vstupů do muzeí, hradů, zámků, sportovních středisek i termálů a lázní a několik atraktivních slev. Tato karta je platná po 48 hodin, nebo po 4 vybrané dny ve dvou týdnech. Cestovní ruch je v Oberwiesenthalu dominantním odvětvím, které kvalitně využívá všech dostupných zdrojů a snaží se tak o neustálý vývoj směrem kupředu. Jeho návštěvníky jsou z velké části Češi, jelikož cenová úroveň v sousedním Německu již dávno není pro Čechy nedostupným luxusem. Trend je přesně opačný, mnoho služeb a zboží lze u našich sousedů v Oberwiesenthalu pořídit mnohem levněji než u nás. K porovnání může posloužit například cena jednodenních skipasů, kdy v Oberwiesenthalu cena pro dospělého činí 23 € (přibližně 567 CZK)43 a v Harrachově 590 CZK, přičemž poskytovaná délka sjezdovek je zde menší. Pokud chce Harrachov vysokou cenovou hladinu skipasů udržet a neztratit přitom své návštěvníky, je nutné, vydat se cestou neustálého zlepšování svých služeb. Významným krokem by bylo zlepšení zázemí pro všechny věkové skupiny návštěvníků, které je v Oberwiesenthalu na vyšší úrovni než v Harrachově a podnítit tak k návštěvě malé děti stejně jako seniory. Výborná dostupnost a tím zvýšená doprava v okolí Harrachova je vykoupena horšími klimatickými podmínkami, než je tomu u Oberwiesenthalu. Tyto podmínky neumožňují Harrachovu stát se po vzoru německého města klimatickými lázněmi.
42
Další informace jsou dostupné na: http://www.erzgebirge-tourismus.de/cgibin/click.system?navid=ErzgebirgsCard_1222 43 K výpočtu byl využit aktuální kurz měny z 11. 4. 2011
35
5 Celkové zhodnocení stavu cestovního ruchu Cílem této kapitoly bude zhodnocení cestovního ruchu v Harrachově pomocí vymezení přínosů a dopadů rozvoje cestovního ruchu v oblasti, stejně jako současného potenciálu pro jeho další rozvoj. Závěrem budou v poslední podkapitole nastíněny možné návrhy a opatření, které by měly vést ke zlepšení stavu cestovního ruchu v obci.
5.1 Přínosy rozvoje cestovního ruchu pro město Rozvoj cestovního ruchu na území Harrachova vyvolal pozitivní působení zvláště v oblasti sociálně-kulturní a ekonomické. Význam cestovního ruchu je dán tím, že současně rozvíjí další odvětví a sektory, jako jsou doprava, stavebnictví, obchod, kultura, sport aj. Přínosy cestovního ruchu v sociální oblasti jsou tak charakterizovány tvorbou nových pracovních míst nejen v terciárním sektoru a zvyšováním životního standardu místních obyvatel, kteří profitují ze zařízení primárně vytvořených pro návštěvníky města. Zachování tradiční sklářské výroby i v době dnešní hospodářské krize, kdy sklářská a bižuterní výroba v celém okolí stagnuje, je možné přisoudit právě využití tohoto tradičního řemesla jako atraktivity cestovního ruchu ve městě. Spojení sklářské výroby a pohostinství se v případě Sklárny Novosad a syn, kdy tato sklárna ve svém areálu vystavěla restauraci s výhledem na hutní haly s pecemi, projevilo jako dobrý prostředek ke zvýšení zájmu o sklářskou výrobu. Využití kulturních tradic a historických památek pro zvýšení atraktivnosti města je přínosem pro další generace i posilnění komunity města. Cestovní ruch lze v Harrachově označit za dominantní ekonomickou aktivitu. Město tak žije především z příjmů z cestovního ruchu, kdy jeho rozvojem dochází ke zvýšení příjmů do rozpočtu obce. Na druhou stranu však zvýšení návštěvnosti znamená také navýšení výdajů rozpočtu obce. Za další ekonomické přínosy lze označit: Podporu malého a středního podnikání – Éra velkých socialistických podniků, jakým byl například závod firmy Crystalex v Harrachově
36
byla s rozvojem cestovního ruchu v této oblasti nahrazena malým a středním podnikáním. Snížení nezaměstnanosti a růst mezd – Harrachov se vyznačuje oproti okolí velmi nízkou nezaměstnaností (viz kapitola 2.3 Hospodářský vývoj). Nárůst cen pozemků a nemovitostí – v důsledku zvýšení atraktivity oblasti díky rozvoji cestovního ruchu.
5.2 Negativní dopady rozvoje cestovního ruchu ve městě Negativní dopady se v Harrachově projevují zvláště v oblasti životního prostředí, sociální a ekonomické. Jedná se hlavně o nadměrné využívání území KRNAPu pro potřeby turistického ruchu s negativním dopadem na přírodní ekosystémy a krajinu. Příkladem může být narušování vegetačního krytu, introdukce nepůvodních druhů, zvýšená silniční doprava aj. Další negativní dopad je z hlediska názorů občanů spatřován v nadměrné výstavbě apartmánových domů. Dochází tak sice ke kýženému navýšení ubytovací kapacity města, avšak tyto apartmánové domy sloužící jako „rekreační byty“ jsou využívány s velkými sezónními výkyvy. Důsledkem stavby těchto domů je výrazné nárazové zatížení technické infrastruktury obce zvláště v zimní sezóně a efekt tzv. „mrtvých domů“44 v nesezónních obdobích. Dalším silným argumentem proti výstavbě těchto domů je ničení přírozeného krajinného rázu, tedy genia loci dotčené lokality. Negativní ekonomické dopady vyplývají především z kombinace vyšších nároků na údržbu okolí nemovitostí a komunikací a zanedbatelným příjmem do obecního rozpočtu. Státní daňová politika totiž v tomto směru dostatečně nezajišťuje zapojení majitelů těchto rekreačních bytů do místního poplatkového a daňového systému.45 Jak již bylo zmíněno, Harrachov je na příjmech z cestovního ruchu ekonomicky závislý. Pokud by došlo k neočekávanému snížení návštěvnosti města, 44
Jedná se o opuštěné byty navozující atmosféru nebezpečné lokality Zdroj: Musil, M. (Ed.) Udržitelný rozvoj cestovního ruchu (metody, postupy, přístupy, teoretické aspekty) , dostupný na: http://www.fm.vse.cz/kmvs/wpcontent/uploads/2010/09/KS_HUCR_sbornik_2010.pdf, str.10 45
37
výrazně by se snížily i příjmy do obecního rozpočtu a s tím spojené investice. Sezóna 2010/2011 Harrachov v tomto ekonomickém směru velmi dobře prověřila, neboť současná ekonomická krize vedla ke snížení počtu návštěvníků a zablokovaný provozní účet města v důsledku údajného dluhu vůči zmiňované společnosti J. F. World Brokers městu nedovolil jakékoli investice.
5.3 Potenciál pro další rozvoj cestovního ruchu Kromě již zmiňovaných plánů k navýšení sportovních atraktivit města (singletrack, rozšíření cyklostezek, krytý bazén, fotbalové hřiště), které v analyzované lokalitě dominují, je možné zaměřit se na rozvoj kongresové turistiky. V Návrhu strategického
programu
rozvoje
města
Harrachov
je
zmiňována
absence
multifunkčního centra, které by mimo prostor pro kulturní a společenské akce mohlo poskytnout i zázemí pro konání kongresů. V současné době je pro kongresovou turistiku vybaven pouze OREA Hotel Sklář, jenž disponuje variabilním velkým sálem s kapacitou až 300 osob a několika salonky. Kapacitě konferenčního centra hotelu odpovídá též kapacita ubytování.46 Další rozvoj kongresové turistiky by potlačil sezónní výkyvy a umožnil tak rovnoměrné vytížení kapacit. Došlo by k podstatnému zvýšení příjmů i do městského rozpočtu, což by však bylo na druhé straně vykoupeno vyššími požadavky klientů. Za velký přínos se dá označit pravděpodobné zvýšení konkurenceschopnosti a prestiže města, jelikož kongresy jsou především společenskou a reprezentativní událostí nejen národních rozměrů. Velmi komentovanou příležitostí pro rozvoj cestovního ruchu je propojení Harrachova s Rokytnicí nad Jizerou pomocí lanovky vedoucí přes harrachovské Rýžoviště na Janovu horu a dále do Studenova v Rokytnici nad Jizerou. Nyní se však projekt potýká se negativním posudkem SEA (proces posuzování vlivů koncepcí a územně plánovacích dokumentací za životní prostředí) a absencí nového územního plánu Harrachova, do kterého by byla lanovka zanesena a který by měl být dokončen v roce 2011. Předpokládaná realizace projektu je dle Petra Cee, ředitele tělovýchovné
46
Zdroj : článek časopisu COT , dostupný na: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=7257&srchtxt=harrachov
38
jednoty Spartak Rokytnice, možná až po roce 2012.47 Návrh strategického plánu rozvoje města Harrachov obsahuje i často diskutovanou otázku, zda město Harrachov může získat nejen pověst, ale především statut lázeňského města. Pokud by se tak stalo, následné předpokládané navýšení návštěvnosti by Harrachovu poskytlo více finančních prostředků na dobudování infrastruktury cestovního ruchu, a to zvláště pro sportovní, kulturní, ale i sociální účely (klub seniorů aj.). Snížení sezónních výkyvů a rozvoj lázeňství jako i s ním spojených oborů činnosti by mělo za následek zvýšení počtu pracovních míst, stejně jako počtu obyvatel. Harrachov by tak rozšířil nabídku poskytovaných služeb a oslovil větší a různorodější segment návštěvníků. Město již nyní disponuje lázeňskými a wellness centry, výstavba krytého bazénu a rehabilitačního střediska je také do budoucna plánována, k řádnému získání statutu lázeňského města je to však nedostačující. Výrazným průlomem by bylo objevení léčivého pramene, což je dle Martina Soukupa, člena Komise pro cestovní ruch a propagaci města, díky stávajícím rudným ložiskům možné, avšak velmi nepravděpodobné. „Město by mělo především věrohodně prokázat, že na jeho území se ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a léčebných místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů, splňují všechna tímto podmíněná kriteria. Teprve na základě takto prokázaných podmínek požádat vládu ČR o přijetí svého nařízení, která by stanovila statut lázeňského místa.“48
5.4 Návrhy a opatření „Vzhledem ke zvyšující se životní úrovni a rostoucí dostupnosti motorizace turistů se harrachovská lokalita dostává do stále většího konkurenčního tlaku jihoevropských zimních středisek, jejichž dostupnost je zejména pro pražskou aglomeraci a jižní část České republiky bezproblémová. Také současná celosvětová 47
Uvedeno v článku města Harrachov, dostupného na http://www.harrachov.cz/clankydetail.asp?NewsID=585 48 Citace z Návrhu strategického programu rozvoje města Harrachov, dostupného na: www.harrachov.cz/mesto/doku/souhrn-text.pdf, strana 46
39
krize má dopad na cestovní ruch prakticky po celém světě. Na tyto skutečnosti je třeba reagovat dynamickým vývojem turistické oblasti a primárně tedy i razantní reklamní a propagační kampaní.“49 Nestačí však jen vybranou destinaci propagovat, ale i zamezit tvorbě slabých stránek města a naopak vytvářet nové stránky silné. Toho lze dosáhnout zvyšováním kvality služeb, využitím celkového potenciálu města a vhodnou marketingovou strategií, spojenou s navýšením nabídky. Výrazným nedostatkem turistického regionu Krkonoše a Podkrkonoší je jen velmi malé množství ucelených a konkurenceschopných produktů cestovního ruchu a programů srovnatelných s evropskými standardy. Tento negativní trend je zčásti způsoben nedostatečnou komunikací a spoluprací veřejné a podnikatelské sféry.50 Harrachov v tomto turistickém regionu představuje světlou výjimku, jelikož jeho základna produktů cestovního ruchu je v porovnání s tímto regionem široká. Avšak i v této oblasti je stále co zlepšovat. Vhodné by bylo pomocí dobré marketingové strategie, analýzy konkurence a poptávky vytvořit produkty, které by byly schopny rozšiřující se chápání Harrachova jako střediska zimního cestovního ruchu potlačit. Návrhem takového produktu by podle autorky bakalářské práce mohl být produkt „Tvorba výrobků klasických řemesel“, který by návštěvníkům sklárny umožnil vlastnoručně si výrobu skla, popřípadě výrobu náhrdelníků, náramků atd. vyzkoušet. Tato možnost je již v současné době návštěvníkům sklárny Novosad a syn nabízena, avšak nikoli formou uceleného produktu a možnost vlastního vyzkoušení tohoto umění je jen zmíněna, což výrazně snižuje možné výnosy sklárny. Součástí produktu by se stala návštěva míst, která jsou s tímto řemeslem spojena a došlo by tak ke zvýšení jejich návštěvnosti. V rozhovoru se zástupcem města pro cestovní ruch byla několikrát zmiňována nutná změna stávajícího daňového systému tak, aby byl přínosem pro cestovní ruch. Jelikož velká část podnikatelů sídlí mimo Harrachov, jimi placené daně jsou tak příjmem cizích rozpočtů a městu Harrachov plynou jen poplatky. Přitom s jejich podnikáním vznikají náklady právě Harrachovu. Peněžní příjem z poplatků města je tak nedostačující a pokryje pouze údržbu vozovek a další nezbytné aktivity (odvoz sněhu, odpadků). Harrachov je tak z velké míry závislý na grantech.
49
Čerpáno z Návrhu strategického programu rozvoje Harrachova, dostupného na : www.harrachov.cz/mesto/doku/souhrn-text.pdf, str. 55 50 Zdroj: http://www.krkonose.eu/docs/program_rozvoje_cr.pdf, str. 41
40
„Příklad by si Česká republika měla vzít z Rakouska,“ řekl při osobním rozhovoru Martin Soukup, člen Komise cestovního ruchu a propagace MěÚ Harrachov. „Tam jdou peníze na rozvoj cestovního ruchu ze zákona, který ukládá podnikatelům nutnost příspěvků do společné kasy. Města si pak mohou dovolit i lepší reklamu a propagaci,“ dodal. U nás samostatný zákon o cestovním ruchu stále chybí. Návrhy nového zákona o cestovním ruchu, který by měl tyto okolnosti zohledňovat, byly představeny bývalým ministrem pro místní rozvoj Rostislavem Vondruškou na 10. ročníku konference Hospitality & Tourism Summit v červnu roku 2010. „Připravovaný zákon o cestovním ruchu počítá se zavedením jasné struktury řízení a financování cestovního ruchu. Zároveň umožní rychlou reakci na trendy a případné nečekané události v oboru cestovního ruchu, pomůže také hospodárněji cílit peníze pro rozvoj a řízení cestovního ruchu.“51
51
Citace z článku MMR, dostupného na http://www.mmr.cz/Pro-media/Tiskove-zpravy/2010/MinistrVondruska-predstavil-novelu-zakona-o-cesto
41
Závěr Rozvoj cestovního ruchu v Harrachově je synonymem rozvoje celého města, jež je na cestovním ruchu závislé. Tato specializace pouze na určitou ekonomickou aktivitu je umožněna hodnotným přírodním potenciálem města, jako i jeho nabídkou kulturních a společenských akcí a samozřejmě také rozvinutou sekundární nabídkou města. Přírodní potenciál v podobě panenské přírody spadající pod KRNAP přisuzuje městu i celé oblasti Krkonoše statut jedné z nejatraktivnějších destinací v České republice. Město tuto přednost využívá zvláště pro rozvoj sportovního cestovního ruchu. Je proslulé svou lyžařskou historií, spojené s pořádáním závodů ve skocích a letech na lyžích celosvětového významu, díky kterým si Harrachov vybudoval a nadále buduje prestiž i v zahraničí. Harrachov dokázal velmi dobře využít i své polohy a stal se tak nástupním místem pro pěší turistiku, cyklistiku a běžecké lyžování, kdy velký počet těchto tras směřuje do oblasti západních Krkonoš, nebo nedalekého Polska. Velkou roli hraje v zimní sezóně moderní lyžařský areál doplněný několika menšími vleky v různých částech města. Zaměření návštěvníků města na pěší turistiku a zimní sporty je odrazem této nabídky. Výrazně vyšší návštěvnost v zimní sezóně (až 75% všech ročních návštěvníků) je způsobena nedostatečnou propagací Harrachova jako letního střediska, nikoli nedostatečným počtem letních atraktivit. Město předpokládá zvýšení návštěvnosti v letní sezóně díky probíhající propagaci Harrachova jako střediska cyklistiky, kdy v je v jednání č probíhá několik projektů se zaměřením na cyklistiku (Greenways Jizera, singletrack). Velmi významnou příležitostí pro oživení mimosezónních období by byla podpora kongresové turistiky. Harrachov má pro tento typ cestovního ruchu předpoklady, avšak výrazným nedostatkem je absence multifunkčního centra, které by poskytlo prostory a zázemí pro konání kongresů, či firemních a kulturních akcí. Analýza konkurence města a zvláště jeho porovnání s německým městem Oberwiesenthal přiblížila hlavní příležitosti i nedostatky Harrachova v oblasti cestovního ruchu. Největším problémem se jeví velmi malá nabídka kulturních akcí, která je jistě do určité míry zapříčiněna právě absencí již zmiňovaného multifunkčního centra a slabá nabídka kvalitních a atraktivních produktů cestovního ruchu odpovídající poptávce. Produkty nejsou velmi často rozlišeny pro jednotlivé segmenty turistů ani tematicky zaměřeny. Chybí i vhodné 42
zázemí pro všechny věkové skupiny návštěvníků. V porovnání se zahraniční i tuzemskou konkurencí jsou v případě Harrachova velmi často zmiňovány vysoké ceny, které jsou jen zčásti vykoupeny větší kvalitou. Cestovní ruch s sebou přináší výhody i negativní dopady, jež jsou v případě Harrachova spatřovány převážně v oblasti ekonomické a sociálně-kulturní. Zdůrazněn zde byl dopad na místní krajinu i její občany kvůli výstavbě apartmánových domů, či na druhé straně záchrana tradičních řemesel s jejich využitím pro rozvoj cestovního ruchu oblasti. Další rozvoj cestovního ruchu ve městě by měl být během několika let podnícen výstavbou lanovky propojující Harrachov s dalším horským střediskem cestovního ruchu – Rokytnicí nad Jizerou, kdy začátek výstavby se odhaduje na rok 2012. Hudbou budoucnosti je také získání statutu lázeňského města, které by vedlo ke kýženému snížení sezónnosti a zvýšení počtu pracovních míst. Dle mého názoru je nutné, mimo již výše zmíněné, zvýšit propagaci tohoto města a to zvláště s akcentem na letní sezónu, spojenou s nabídkou nových ucelených produktů a programů, které budou zaměřeny na určitý segment návštěvníků a dokáží tak podnítit k návštěvě Harrachova. Věřím, že i náš daňový systém, stejně jako dosud nedokončený zákon o cestovním ruchu změní dosavadní, dle mého názoru, nedostatečné financování cestovního ruchu a napomůže tak k rozvoji tohoto odvětví nejen v Harrachově, ale i v celé České republice. Pokud však bude Harrachov soudní cestou donucen k vyrovnání avizovaného sporného dluhu ve výši 85 milionů korun, můžeme očekávat výrazný propad rozvoje cestovního ruchu, kdy žádná ze zmíněných příležitostí nebude moci být z finančních důvodů realizována a město se bude muset vzdát části svého majetku. Cíle práce vytyčeného v úvodu bylo tímto docíleno. Tato práce bude dále postoupena Komisi pro cestovní ruch a propagaci města Harrachov k možnému dalšímu využití.
43
Použité zdroje Literatura
FORET, M., FORETOVÁ, V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. ISBN 80– 247– 0207– X.
INDROVÁ, J. a kol. Cestovní ruch (základy). 1.vyd. VŠE v Praze: Oeconomica, 2007. ISBN 978– 80– 245– 1252– 5.
JETMAR, M. Cestovní ruch v příhraničních oblastech. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze, 2007. ISBN 978– 80– 86578– 65– 1.
KIRÁĽOVÁ, A. Marketing destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Express, 2003. ISBN 80– 86119– 56– 4.
MALÁ, V. Cestovní ruch: vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1999. ISBN 80 – 7079 – 443 – 7.
MUSIL, M. (Ed.). Udržitelný rozvoj cestovního ruchu (metody, postupy, přístupy, teoretické aspekty). 1.vyd. Jindřichův Hradec: Oeconomica, 2010. ISBN 978– 80– 245– 1689– 9, elektronický zdroj dostupný na adrese: http://www.fm.vse.cz/kmvs/wpcontent/uploads/2010/09/KS_HUCR_sbornik_2010.pdf
ORIEŠKA, J. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Idea Servis, 1999. ISBN 80 – 85970 – 27 – 9.
PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002.
PETRŮ, Z. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2. upravené vydání. Praha: Idea servis, 2007. ISBN 978– 80– 85970– 55– 5.
44
SYNEK, M.- SEDLÁČKOVÁ, H.-VÁVROVÁ, H. Jak psát bakalářské, diplomové, doktorské a jiné písemné práce. Praha: Oeconomica. ISBN 978– 80– 245– 1212– 9.
Internetové a další zdroje •
Rozhovor s panem Bc. Martinem Soukupem, členem Komise cestovního ruchu a propagace MěÚ Harrachov
•
ŠAŠKOVÁ, Darie. Analýza rozvoje cestovního ruchu v Lipně nad Vltavou. Praha, 2010. 72 s. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická.
CzechTourism [online], •
URL: http://www.czechtourism.cz/profil-navstevniku-v-turistickychregionech-cr/, [cit. 25. 3. 2011]
•
URL: http://www.czechtourism.cz/files/regiony/destin/organizacecrvregionech.pdf, [cit. 5. 3. 2011]
•
URL: http://www.eden-czechtourism.cz/udrzitelny-cestovni-ruch/, [cit. 1. 3. 2011]
•
URL: http://monitoring.czechtourism.cz/CzechTourism/zpravy.html, [cit. 25. 3. 2011]
Krkonošský národní park [online], •
URL: http://www.krnap.cz/turismus-v-krnap/, [cit. 16. 3. 2011]
•
URL: http://www.hory12.cz/krnap-klimaticke-podminky, [cit. 8. 3. 2011]
Ministerstvo práce a sociálních věcí [online], •
URL: http://www.mpsv.cz, [cit. 10. 3. 2011]
•
URL:http://portal.mpsv.cz/sz/local/sm_info/zpravy_o_situaci_na_trhu_prace/2 010, [cit. 10. 3. 2011]
•
URL: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz, [cit. 10. 3. 2011]
45
Český statistický úřad [online], •
URL: http://czso.cz/xl/redakce.nsf/i/euroregion_neisse_nisa_nysa, [cit. 21. 2. 2011]
•
URL: http://www.liberec.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/tab/0E004B6A37, [cit. 9. 3. 2011]
Ministerstvo pro místní rozvoj [online], •
URL: http://www.mmr.cz/Pro-media/Tiskove-zpravy/2010/MinistrVondruska-predstavil-novelu-zakona-o-cesto, [cit. 16. 4. 2011]
•
URL: www.mmr-vyzkum.cz/INFOBANKA/DownloadFile/5772.aspx, [cit. 26. 4. 2011]
Strategické programy [online], •
Strategie rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Jizerské hory [online], URL: http://www.jizerky.cz/cz/o-regionu/strategierozvoje/?PHPSESSID=k1fh6hmml1qh8cppai8654c5n5, [cit. 17. 3. 2011]
•
Návrh strategického programu rozvoje města Harrachov [online], URL: http://www.harrachov.cz/mesto/doku/souhrn-text.pdf, [cit. 4. 3. 2011]
•
Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje [online], URL: http://kultura.kraj-lbc.cz/page131, [cit. 15. 3. 2011]
•
Program rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Krkonoše [online], URL: http://www.krkonose.eu/docs/program_rozvoje_cr.pdf, [cit. 28. 3. 2011]
Články využité v bakalářské práci •
Propojení s Rokytnicí až po r.2012 [online], URL: http://www.harrachov.cz/clanky-detail.asp?NewsID=585, [cit. 12. 4. 2011]
•
Otevření cyklotrasy Terex - Vosecká bouda [online], URL: http://www.harrachov.cz/clanky-detail.asp?NewsID=777, [cit. 17. 3. 2011]
•
Harrachov zatím nemusí platit sporný dluh [online], URL: http://www.harrachov.cz/clanky-detail.asp?NewsID=817, [cit. 10. 3. 2011]
•
Do Harrachova už teče pitná voda ze Souše [online], URL: http://www.harrachov.cz/clanky-detail.asp?NewsID=822, [cit. 20. 3. 2011]
46
•
Supermarket Norma otevřel své brány [online], URL: http://www.harrachov.cz/clanky-detail.asp?NewsID=842, [cit. 20. 3. 2011]
•
Skibusy na lyže do Harrachova [online], URL: http://www.harrachov.cz/clanky-detail.asp?NewsID=846, [cit. 20. 3. 2011]
•
Stát zaplatil za Harrachov údajný dluh z privatizace Crystalexu [online], URL: http://www.rozhlas.cz/zpravy/kauzy/_zprava/784862, [cit. 10. 3. 2011]
•
Zimní srovnání: Menší sjezdovky vysoko přebíjí krkonošské "obry" [online], URL: http://www.ct24.cz/cestovani/108817-zimni-srovnani-mensi-sjezdovkyvysoko-prebiji-krkonosske-obry/, [cit. 30. 3. 2011]
•
Krkonoše se víc otevírají cyklistům. Jezdit se bude až na Voseckou [online], URL: http://cestovani.idnes.cz/krkonose-se-vic-oteviraji-cyklistum-jezdit-sebude-az-na-voseckou-p95-/igcechy.aspx?c=A100319_122451_igcechy_tom, [cit. 17. 3. 2011]
•
Wellness Harrachov [online], URL: http://www.harrachov.cz/clanky-detail.asp?NewsID=522, [cit. 12. 4. 2011]
•
V Harrachově nový kongresový OREA Vital Hotel Sklář [online], URL: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=7257&srchtxt=harracho v, [cit. 14. 4. 2011]
Internetové stránky města Harrachov [online], URL: •
http://www.harrachov.cz/turistika-bezky.asp, [cit. 15. 3. 2011]
•
http://www.harrachov.cz/leto.asp, [cit. 17. 3. 2011]
•
http://www.harrachov.cz/kultura.asp, [cit. 12. 3. 2011]
•
http://www.harrachov.cz/mapa.asp, [cit. 17. 3. 2011]
•
http://www.harr.cz/index.php/cs/zajimava-mista, [cit. 13. 3. 2011]
•
http://www.harrachov.com/cz/ski-areal-harrachov/zima/ski-areal/, [cit. 14. 3. 2011]
•
http://www.harrachov-info.cz/, [cit. 12. 3. 2011]
•
http://www.skiflying-harrachov.cz/cs/historie/lyzarska-tradiceharrachova.html, [cit. 10. 3. 2011]
•
http://www.skiflying-harrachov.cz/cs/historie/historie-mamutiho-mustku-vharrachove.html, [cit. 10. 3. 2011]
•
http://www.skiareal-harrachov.cz/, [cit. 14. 3. 2011] 47
Krkonoše [online], URL: •
http://www.krkonose-ubytovani.eu/s/turistika_krkonose, [cit. 12. 3. 2011]
•
http://www.turistik.cz/cz/kraje/liberecky-kraj/okressemily/harrachov/mumlavsky-vodopad-Harrachov/, [cit. 11. 3. 2011]
•
http://www.skiregion.cz, [cit. 4. 4. 2011]
•
http://www.skipec.cz, [cit. 4. 4. 2011]
Internetové stránky města Oberwiesenthal [online], URL: •
http://www.oberwiesenthal.de/othal/oberwiesenthal.asp, [cit. 8. 4. 2011]
•
http://www.erzgebirge-tourismus.de/cgibin/click.system?navid=ErzgebirgsCard_1222, [cit. 9. 4. 2011]
•
http://cs.wikipedia.org/wiki/Oberwiesenthal, [cit. 8. 4. 2011]
•
http://www.info-oberwiesenthal.de/, [cit. 8. 4. 2011]
Stránky cestovních agentur [online], URL: • •
http://dovolena.zasluncem.cz/ceska-republika/hotel-bily-horec_harrachov/, [cit. 24. 5. 2011] http://www.bolsa.cz/zajezd/harrachov-hotel-skicentrum/, [cit. 24. 5. 2011]
Úvodní citát • http://www.e-citaty.cz/autoricitatu.php?pismeno=D&autor=David%20Gergen&pozice=0, [cit. 24. 5. 2011]
Odborné internetové zdroje •
Průmysl cestovního ruchu [online], URL: http://www.garep.cz/publikace/prumysl-cestovniho-ruchu.pdf, [cit. 22. 2. 2011]
•
Vytváření organizací cestovního ruchu (OCR) v turistických regionech [online], URL:http://www.icpisek.cz/docs/cz/ocr.xml, [cit. 15. 4. 2011]
•
Projekt Greenways Jizera [online], URL: http://www.greenwayjizera.cz/cs/projekt-greenways-jizera.html, [cit. 18. 3. 2011]
•
Cestovní ruch pro všechny http://kcr.vse.cz/wp-content/uploads/2010/11/CRpro-vsechny-publikace.pdf, [cit. 24. 2. 2011]
48
•
Management destinace cestovního ruchu [online], URL: www.ckrumlov.info/docs/cz/mmcr2004_kiralova.ppt, [cit. 27. 2. 2011]
•
Kongresová turistika [online], URL: http://www.cot.cz/data/cesky/99_05/5_statistika2.htm, [cit. 14. 4. 2011]
•
Průmysl cestovního ruchu [online], URL: http://www.garep.cz/publikace/prumysl-cestovniho-ruchu.pdf, [cit. 1. 3. 2011]
•
SWOT analýza [online], URL: www.kvic.cz/showFile.asp?ID=2097, [cit. 28. 2. 2011]
•
Regionalizace cestovního ruchu, typologie míst cestovního ruchu [online], URL: http://www.fsps.muni.cz/~kse/vyuka/vyuka_dokumenty/rekreologie/rekre_005 _regiony.pdf, [cit. 27. 2. 2011]
49
Seznam použitých zkratek UNWTO
Světová organizace cestovního ruchu
KRNAP
Krkonošský národní park
MěÚ
Městský úřad
ČR
Česká republika
CHKO
Chráněná krajinná oblast
NP
Národní park
NUTS
Nomenklatura územních statistických jednotek
SEA
Strategic Environmental Assessment
Seznam grafů Graf 1: Struktura klientely v letním období Graf 2: Struktura klientely v zimním období
Seznam tabulek Tabulka 1: Sumarizace statistických údajů získaných při analýze ubytovací kapacity v Harrachově Tabulka 2: Srovnání Skiregionu.cz a Skiareny Krkonoše z hlediska sjezdových tratí
50
Přílohy Příloha č. 1: Zeměpisná poloha Harrachova Příloha č. 2: Turistické regiony České republiky Příloha č. 3: Turistické oblasti České republiky Příloha č. 4: Míra nezaměstnanosti v Harrachově v letech 2005-2011 Příloha č. 5: Euroregion Nisa Příloha č. 6: Přehled kulturních a sportovních akcí roku 2011 Příloha č. 7: Trasa plánovaného koridoru Greenways Jizera Příloha č. 8: Mapa Skiareálu Harrachov Příloha č. 9: Nabídka dalších sportovních aktivit v Harrachově Příloha č. 10: SWOT analýza Příloha č. 11: Mapa atraktivnosti turistických regionů České republiky
51
