VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Mezinárodní obchod

Kulturní a obchodní zvláštnosti kanadské provincie Québec (bakalářská práce)

Autor: Jana Jelínková Vedoucí práce: Ing. Soňa Gullová, Ph.D.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.

V Praze dne …………

………………… podpis studenta

Poděkování: Ing. Soně Gullové, Ph.D. za poskytnutí podnětných rad a cenných připomínek při zpracování bakalářské práce.

Obsah ÚVOD ......................................................................................................... 4 1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PROVINCIE ............................................... 6 1.1.

GEOGRAFICKÉ PODMÍNKY........................................................................................... 6

1.2.

HISTORICKÉ SOUVISLOSTI ......................................................................................... 11

1.3.

OBYVATELSTVO ......................................................................................................... 15

1.4.

POLITICKÝ A EKONOMICKÝ SYSTÉM .......................................................................... 18

2. OBCHODNÍ ZVLÁŠTNOSTI ..................................................................... 27 2.1.

PRVNÍ KONTAKT ........................................................................................................ 27

2.2.

OBCHODNÍ JEDNÁNÍ.................................................................................................. 27

2.3.

SPECIFIKA QUÉBECKÉHO TRHU ................................................................................. 29

2.4.

OBLÉKÁNÍ A VZHLED ................................................................................................. 31

2.5.

JÍDLO A STOLOVÁNÍ................................................................................................... 31

2.6.

PRACOVNÍ DOBA A SVÁTKY ...................................................................................... 32

2.7.

OBCHOD S ČR ............................................................................................................ 33

3. KULTURNÍ ZVLÁŠTNOSTI ...................................................................... 36 3.1.

VLAJKA A STÁTNÍ SYMBOLY....................................................................................... 36

3.2.

VÍRA ........................................................................................................................... 38

3.3.

UMĚNÍ ....................................................................................................................... 38

3.4.

KULTURNÍ DĚNÍ ......................................................................................................... 42

3.5.

GASTRONOMIE.......................................................................................................... 46

ZÁVĚR ....................................................................................................... 48 LITERATURA .............................................................................................. 50 SEZNAM TABULEK ..................................................................................... 53 SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................ 53 SEZNAM OBRÁZKŮ.................................................................................... 53 SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................... 54 PŘÍLOHY.................................................................................................... 55 3

ÚVOD Globalizace dnešního světa usnadňuje vytváření a navazování nových obchodních vztahů, které přispívají k ekonomickému růstu a dynamice obchodu jednotlivých zemí. I přes veškeré možnosti dnešních vyspělých technologií však zůstává lidský faktor klíčovým prvkem při obchodním jednání. Proto je velmi důležité na našeho potenciálního obchodního partnera kladně zapůsobit a získat si jeho přízeň. Klíčem k úspěchu mohou být právě naše znalosti obchodních zvyklostí dané země a vnímavost ke kulturním odlišnostem. Z tohoto důvodu jsem si jako téma své závěrečné práce zvolila právě tuto problematiku, konkrétně Obchodní a kulturní zvláštnosti kanadské provincie Québec. Tato provincie mě zaujala svou jedinečností a svébytnou kulturou, která ji odlišuje a činí výjimečnou v porovnání se zbytkem Severní Ameriky. Québec je srdcem frankofonní Kanady, přesto jsou však rozdíly mnohem rozsáhlejší než pouze jazykové. Cílem této práce je tedy seznámit čtenáře s touto unikátní provincií s důrazem na její kulturní stránku a zvyklosti obchodního styku. Práce by měla sloužit nejenom přípravě na obchodní jednání s québeckými protějšky, ale zároveň komukoliv, kdo se o tuto provincii zajímá a hledá souhrnný zdroj informací. Práce je rozdělena do třech částí. První část je věnována obecné charakteristice území, která vymezuje kanadskou provincii z hlediska geografického, historického, věnuje se složení obyvatelstva, demografickým trendům a v neposlední řadě také politickému a ekonomickému systému. Hlavním tématem druhé kapitoly je obchodní jednání a jeho náležitosti. Po úspěšném prvním kontaktu následuje samotné obchodní jednání se svými pravidly a doporučeními pro zúčastněné jednatele. Dozvíme se jak se při jednání chovat v souladu se zdejšími zvyklostmi, o čem společensky konverzovat, co je třeba za každou cenu dodržet a čeho se naopak vyvarovat. Samostatná část je věnována specifikům québeckého trhu, která spočívají především v jazykových požadavcích na zahraniční podnikatele. V další části se krátce věnuji způsobu oblékání, stolování, pracovní době a svátkům, které mohou zásadním způsobem ovlivnit plánování naší 4

obchodní návštěvy. Závěrečná část kapitoly je věnovaná obchodu s Českou republikou a několika doporučením v případě exportu zboží na tamější trh. Poslední kapitola mé práce se zabývá kulturou provincie, na kterou je Québec jak se patří pyšný. Věnuji se québecké vlajce a státním symbolům, náboženskému vyznání, umění, kulturnímu dění a zdejší gastronomii s jejími nezapomenutelnými masovými tourtières.

5

1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PROVINCIE

Oficiální název provincie:

Québec

Hlavní město:

Québec City

Nadřazený celek:

Kanada

Úřední jazyk:

francouzština

Měna:

kanadský dolar, CAD

1.1 Geografické podmínky Základní charakteristika Québec je největší kanadskou provincií, rozkládá se na území třikrát větším než Francie.1 Nachází se na severovýchodě amerického kontinentu mezi 62°34’ a 44° 59’ severní šířky, 56° 56’ a 79° 45’ východní délky.2 Tato provincie o rozloze 1 667 441 km2 leží na Labradorském poloostrově, ohraničena ze severu Arktickým oceánem, z jihu Spojenými státy a Novým Brunšvikem, z východu Newfoundlandem a zálivem sv. Vavřice, ze západu potom Hudsonovým zálivem a Ontariem. Zároveň se jedná o druhou nejvíce obydlenou provincii Kanady, přestože hustota obyvatelstva je velmi nízká – pouhých 4,7 obyvatel na km2. Rozmístění obyvatelstva je však velmi nerovnoměrné, 80 % jich žije v blízkosti řeky sv. Vavřince, zatímco oblasti na severu jsou téměř neobydlené.3

1

LIGHBODY, M. a kol. Kanada. Z řady průvodců Lonely Planet. 1. vyd. Praha: Svojtka & Co., 2003. 1024 s. ISBN: 80-7237-736-1 2 Portail du gouvernement du Québec. Québec en chiffres. [on-line]. [cit. 2010-1-10] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/chiffres/?lang=fr 3 Portail du gouvernement du Québec. Terriroire. [on-line]. [cit. 2010-1-10] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/territoire/?lang=fr

6

Obrázek 1: Fyzická mapa Québecu

Zdroj: Map of Canada. Physical Map of Québec, Canada. [on-line]. [cit. 2010-29-4] http://www.canadamaps.info/provincemaps/quebecphysicalmap.asp

Reliéf Zhruba 95 % území je tvořeno Kanadským štítem,4 též zvaným Prekambrijský, který se zde zformoval před 2,5 miliardami let.5 Jedná se o jeden z nejstarších geologických útvarů na světě. Kanadský neboli Laurentinský štít je obrovská, ledovci utvářená plošina s typicky kanadskými lesy protkanými nejrůznějšími vodními toky. Jižní hranice je tvořena Laurentiny, pohořím s oblými kopci, nádhernými lesy a velkým množstvím jezer.

4

Portail du gouvernement du Québec. Terriroire. [on-line]. [cit. 2010-1-11] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/territoire/?lang=fr 5 LIGHBODY, M. a kol. Kanada. Z řady průvodců Lonely Planet. 1. vyd. Praha: Svojtka & Co., 2003. 1024 s. ISBN: 80-7237-736-1

7

Dále lze krajinu geologicky dělit na nížiny Hudsonské zátoky, nížiny zálivu sv. Vavřince a Apalačské hory. Nížiny Hudsonova zálivu se nacházejí mezi Kanadským štítem a Inuitskou oblastí. Půda je zde trvale zmrzlá, pokryta bažinami, rašeliništi a rybníky. Nížiny zálivu sv. Vavřince jsou úzké geografické oblasti ležící po obou stranách řeky. Je to rovinaté území, které zahrnuje nejúrodnější půdy Québecu. Díky tomu se jedná také o nejvíce obydlenou oblast v provincii Québec. Na jihu se tyčí Apalačské hory, zaoblené horské hřbety protnuté úrodnými pláněmi. Jižní strana těchto hor sousedí se Spojenými Státy.6

Vodstvo7 V této rozlehlé provincii se nachází více jak milión jezer a řek. Vůbec nejdůležitější je řeka sv. Vavřince, která protéká Québecem ze západu na východ v délce více jak 1200 km, teprve poté se vlévá do Atlantského oceánu. Vodní plochy pokrývají 12 % území. Existuje zde více jak 130 000 vodních toků, milion jezer a pobřeží v délce okolo 9000 km. Hydrologická síť se dělí na tři hlavní povodí a to na Atlantské povodí, které shromažďuje 37 % vody, dále na povodí Hudsonova zálivu, které se podílí 38 % a zahrnuje i Jamesovu zátoku, nakonec je to povodí Ungavské zátoky s 23 %. Řeka sv. Vavřince pramení v oblasti Velkých Jezer, dosahuje ústí širokého až 60 km a v zálivu sv. Vavřince se nakonec vlévá do Atlantiku. Díky mnoha svým přítokům odvodňuje celou jižní část Québecu. Na severním pobřeží se jedná o řeky Outaouais, L'Assomption, Saint-Maurice, Saguenay, Manicouagan, na jižním potom Richelieu, Yamaska, Saint-François, Chaudière. Jedná se o jednu z největších vodních cest na světě a hlavní říční trasu na severoamerickém kontinentu.

6

Portail du gouvernement du Québec. Terriroire. [on-line]. [cit. 2010-1-13] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/territoire/?lang=fr 7 Portail du gouvernement du Québec. Terriroire. [on-line]. [cit. 2010-1-13] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/territoire/?lang=fr

8

Podnebí8 Díky svému geografickému umístění a rozsahu území má Québec velmi širokou škálu podnebí. Klima na tomto obrovském území je charakterizováno značnými rozdíly v teplotách a srážkách a to v závislosti na zeměpisné šířce, členitosti povrchu a mořských vlivech na jednotlivé regiony. Québec má mírné jaro, horké léto, barevný avšak studený podzim a bílé chladné zimy, kterým se zdejší obyvatelé museli přizpůsobit. V Québecu se vyskytují 4 typy podnebí. Na jih od 50° východní délky je vlhké kontinentální podnebí s horkým létem, chladnou zimou a četnými srážkami. Mezi 50° a 58° se nachází klima subarktické, kde je léto teplé a krátké, zima chladnější a dlouhá. Arktické podnebí se vyskytuje daleko na severu, kde vládnou kruté zimy a období tání jsou velmi krátká. Poslední, přímořské podnebí, se nachází na Magdalénských ostrovech. Průměrné teploty a srážky ve vybraných městech zobrazuje níže zpracovaná tabulka.

Tabulka 1: Teploty a srážky ve vybraných městech Teploty a srážky ve vybraných městech

Montréal

Québec

Sept-Îles

Kuujjuaq

6,2 -10,2 20,9 763,8 217,5

4 -12,8 19,2 923,8 315,9

0,8 -15,3 15,3 757,4 412,0

-5,7 -24,3 11,5 277,2 257,1

Průměrná roční teplota v °C Průměrná denní teplota v lednu v °C Průměrná denní teplota v červenci v °C Roční dešťové srážky v mm Roční sněhové srážky v cm

Zdroj: Institut de la statistique du Québec. Le Québec chiffres en main. Édition 2010. Québec. [on-line]. [cit. 2010-5-01], vlastní zpracování http://www.stat.gouv.qc.ca/publications/referenc/pdf2010/QCM2010_fr.pdf

Vegetace V Québecu se střídá celkem 6 vegetačních zón.9 V dalekých severních oblastech se rozkládá polární tundra, kde neroste téměř nic kromě lišejníků. Velmi vzácně mohou nakrátko rozkvést polní kvítka. Polární tundra se postupně mění na lesotundru a 8

Portail du gouvernement du Québec. Les zones climatiques. [on-line]. [cit. 2010-1-20] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/geographie/climat/zonesclimatiques/?lang= fr 9 Portail du gouvernement du Québec. Les milieux terrestres. [on-line]. [cit. 2010-1-20] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/geographie/climat/milieuxterrestres/?lang=f r

9

přechází v tajgu. Na ni navazují boreální (severské jehličnaté) lesy,, největší nejv a patrně nejtypičtější kanadská vegetační vegeta zóna, v níž převládá evládá smrk sivý a smrk černý. Jižně od tohoto pásma se nachází oblast smíšených lesů. „Zde se již stáleze tálezelené jehličnany s měkkým dřevem evem ze severu mísí s opadavými širokolistými stromy, pro něž n je charakteristické tvrdší dřevo dř a které rostou v jižních oblastech země.. Setkáte se zde se smrky a borovicemi včetn četně majestátních vejmutovek, a kromě toho také s javory, duby, břízami a dalšími stromy, stromy které přispívají k barevnosti kanadského podzimu“, podzimu detailně toto pásmo popisuje průvodce prů po Kanadě. Úplně na jihu provincie se nacházejí nacház lesy listnaté.10 Níže uvedený graf jasně jasn znázorňuje uje procentuální zastoupení jednotlivých jednotli vegetačních zón v provincii.

Graf 1: Vegetační ní zóny provincie Québec Vegetační zóny 7%

7%

Polární tundra

16%

Lesotundra 14% 36%

Tajga Boreální lesy

20%

Smíšené lesy Listnaté lesy

Zdroj: Institut de la statistique du Québec. Le Québec chiffres en main.. Édition 2010. Québec. [on-line]. [cit. 2010-5-1], ], vlastní zpracování http://www.stat.gouv.qc.ca/publications/referenc/pdf2010/QCM2010_fr.pdf t.gouv.qc.ca/publications/referenc/pdf2010/QCM2010_fr.pdf

Flora a fauna11 Mezi širokou škálou divoce rostoucích květin kv se zde vyskytuje například např vraní oko, kterému se velmi dobře dobř daří ve stinných částech ástech rozsáhlých québeckých lesů. les Masožravé rostliny si naopak na libují v bažinách, kde číhají íhají na neopatrný hmyz. Zdejší červenofialová láčkovka kovka svou kořist ko láká vůní ní a nápadným zabarvením. V mělkých 10

LIGHBODY, M. a kol. Kanada. Z řady průvodců Lonely Planet. 1. vyd. Praha:: Svojtka & Co., 2003. 1024 s. ISBN: 80-7237-736-11 11 LIGHBODY, M. a kol. Kanada. Z řady průvodců Lonely Planet.. 1. vyd. Praha: Svojtka & Co., 2003. 1024 s. ISBN: 80-7237-736-11

10

potocích a tůních můžeme spatřit modrásku srdčitou, podél silnic a příkopů zase jasně růžovofialovou rostlinu zvanou vrbina. Co se týče lesních plodů, nejvíce zde rostou borůvky, ale při troše štěstí lze narazit i na divoce rostoucí maliník. Zdejší hory, lesy a prérie jsou domovem neuvěřitelného množství druhů volně žijících zvířat. Na toulkách v lesích se můžeme setkat například s malými savci, jako jsou bobři, skunkové či dikobrazi. Bobři jsou navíc jedním ze symbolů Kanady. Je to zvíře, které vyniká svou pracovitostí a spoustu času věnuje ohryzávání stromů a následnému budování hradu z klacků a bahna. K větším živočichům patří například jeleni, vlci, kojoti, rysové a pumy. Největším zástupcem vysoké zvěře je potom los americký. Skupinky lesních sobů karibu lze pozorovat na poloostrově Gaspé, větší stáda se potom vyskytují v pustinách daleko na severu. Mezi nebezpečná zvířata se řadí medvědi, z nichž nejrozšířenější je medvěd černý. Dobře známí bizoni, kteří se kdysi v tisícihlavých stádech proháněli prérií, dnes přežívají už pouze v rezervacích. V neposlední řadě jsou tu také velryby. Ve vodách sv. Vavřince bývají nejčastěji pozorovány běluhy mořské, zástupci nejmenších velryb, plejtvák obrovský, který je naopak největším živočichem na planetě, dále plejtvák myšok, plejtvák dlouhoploutvý a plejtvák štikovitý.

1.2 Historické souvislosti Původní obyvatelé První obyvatelé této země se na území Québecu objevili přibližně před 15 000 lety. Tito nomádi putovali přes Beringovu úžinu z Asie do Ameriky poté, co skončila poslední doba ledová. Potomci původních přistěhovalců se poté rozšířili do území obou amerických kontinentů.12 Mezi první národy, které obývaly území současné provincie Québec, patří Algonquinové, Irokézové a Inuité. Celkem 11 indiánských skupin, z nichž osm bylo algonquinské kultury, dvě irokézské a nakonec kulturně naprosto odlišná skupina Inuitů.13 Algonquinové byli kočovným národem, potulujícím se po rozsáhlých 12

LIGHBODY, M. a kol. Kanada. Z řady průvodců Lonely Planet. 1. vyd. Praha: Svojtka & Co., 2003. 1024 s. ISBN: 80-7237-736-1 13 LIGHBODY, M. a kol. Kanada. Z řady průvodců Lonely Planet. 1. vyd. Praha: Svojtka & Co., 2003. 1024 s. ISBN: 80-7237-736-1

11

územích, živili se převážně lovem zvěře a ryb.14 Naopak Irokézové žili usedlejším způsobem života a hodně času věnovali zemědělství. Byli jedni z nejinteligentnějších, ale také nejbojovnějších kmenů.15 Mírumilovní Inuité neboli Eskymáci obývali nejodlehlejší části provincie, především severní oblasti v blízkosti moře. Jejich způsob života byl z části kočovný, z části usedlý. Základním zdrojem jejich potravy bylo maso, které si obstarávali lovem a rybolovem. V létě kočovali každý samostatně a žili ve stanech z kůže, v zimě si stavěli iglú a sdružovali se do větších skupin. Ovládali trh s kožešinami a věnovali se obchodu s dýmkami.16

Evropští objevitelé První kontakt mezi prvními národy a průzkumníky z Evropy se pravděpodobně uskutečnil již v 10. století. Vikingové z Islandu a Grónska se setkali s obyvateli severní Ameriky v Newfoundlandu a na východním pomezí Kanady.17 Je tedy možné, že již před objevením Ameriky, Baskové, Bretonci a Normani dávno rybařili v zálivu Svatého Vavřince.18 Na počátku 16. století se Francie rozhodla provést průzkumnou výpravu a tak se v roce 1524 vydal florentský cestovatel Giovanni da Verrazano hledat západní průchod mezi Floridou a Newfoundlandem. Přesto, že mise selhala, umožnila poznání amerického pobřeží a zmapování neznámého kontinentu. Tak se stal Giovanni da Verrazano prvním francouzským vyslancem, který navštívil Ameriku a začal používat termín „Nová Francie“. Zároveň tím otevřel cestu francouzské kolonizaci.19

Nová Francie V roce 1534 doplul Francouz Jacques Cartier, poddaný krále Františka I., na poloostrov Gaspé, zasadil zde kříž a prohlásil okolní území za francouzskou půdu. Tím se toto území stalo první provincií Nové Francie. První pokusy o prosazení 14

Ottův slovník naučný. Algonkinové. [on-line]. [cit. 2010-3-1] http://leccos.com/index.php/clanky/algonkinove 15 Ottův slovník naučný. Irokézové. [on-line]. [cit. 2010-3-1] http://leccos.com/index.php/clanky/irokezove 16 Ottův slovník naučný. Inuitové. [on-line]. [cit. 2010-3-1] http://leccos.com/index.php/clanky/inuitove 17 LIGHBODY, M. a kol. Kanada. Z řady průvodců Lonely Planet. 1. vyd. Praha: Svojtka & Co., 2003. 1024 s. ISBN: 80-7237-736-1 18 IVORY, M. Kanada. Velký průvodce National Geographic. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 399 s. ISBN: 978-80-251-1943-3 19 Wikipédia. Québec. [on-line]. [cit. 2010-3-1] http://fr.wikipedia.org/wiki/Qu%C3%A9bec#Nouvelle-France_.281534-1763.29

12

nového náboženství se setkaly s neúspěchem. I přesto francouzské rybářské lodě pokračovali podél pobřeží Atlantského oceánu a řeky Svatého Vavřince a vytvářeli aliance s původními obyvateli, klíčové v případě kolonizace tohoto území. Zpočátku Francouzi o novou kolonii nejevili příliš velký zájem, nicméně obchodníci si brzy začali uvědomovat bohatství této země. Prvními cennými vývozními komoditami se staly ryby lovené u východního pobřeží a kožešiny pro francouzské módní salony. Nakonec se tedy Francie rozhodla toto území kolonizovat a zabezpečit v zájmu rozšíření svého vlivu na americký kontinent.20 Pokusy o zřízení stálé osady však končily nezdarem. První obchodní stanice byla neúspěšná, z další obchodní stanice založené v roce 1600 v Tadoussacu, přežilo zimu pouhých 5 osadníků.21 Rozhodujícím faktorem pro pokračování francouzské kolonizace na americkém kontinentu bylo spojenectví, které v roce 1603 uzavřel Samuel de Champlain, francouzský cestovatel a kartograf, s kmenem Montagnais a Algonquiny. Výměnou za možnost osídlovat toto území byla původním obyvatelům nabídnuta vojenská pomoc při invazi a obraně proti nepřátelským Irokézům.22 3. července 1608 založil Samuel de Champlain město Québec. Vzniklo v místech původní indiánské osady Stadacona a stalo se hlavním centrem Nové Francie. Název města byl převzat z jazyka Algonquinů a v překladu znamená „říční úžina“. Původní osada se začala postupně rozrůstat a vlivem kolonizátorského úsilí počet francouzských přistěhovalců stoupal.23 Zájmy Britů se při kolonizaci soustřeďovali spíše na východní pobřeží Ameriky, kde osídlovali oblast Hudsonova zálivu v severním Ontariu. Populace v anglických koloniích rychle rostla a vzkvétala, zatímco francouzská kolonie čítala během prvních desetiletí pouze pár stovek obyvatel. Kardinál Richelieu usiloval o to, aby se francouzské kolonie svým významem vyrovnaly těm anglickým. Na podporu jejich rozvoje slíbil každému novému osadníkovi v Nové Francii půdu. Naopak ti, kteří nevyznávali římsko-katolické náboženství, byli nuceni kolonii opustit nebo se vzdát své víry. Protestanti se proto často raději usadili v anglických koloniích. Richelieu 20

LIGHBODY, M. a kol. Kanada. Z řady průvodců Lonely Planet. 1. vyd. Praha: Svojtka & Co., 2003. 1024 s. ISBN: 80-7237-736-1 21 Wikipedia. New France. [on-line]. [cit. 2010-3-4] http://en.wikipedia.org/wiki/New_France 22 Wikipédia. Québec. [on-line]. [cit. 2010-3-4] http://fr.wikipedia.org/wiki/Qu%C3%A9bec#Nouvelle-France_.281534-1763.29 23 ČT24. Založen kanadský Québec. [on-line]. [cit. 2010-3-4] http://www.ct24.cz:8080/kalendarium/20712-zalozen-kanadsky-quebec/

13

v kolonii dále zavedl feudální systém hospodaření, který zůstal charakteristickým rysem údolí sv. Vavřince až do 19. století.24 Roku 1745 obsadila britská armáda jednu z francouzských pevností v Novém Skotsku a tím vypukla válka o nadvládu nových území. Zpočátku se vedlo Francii velmi dobře, avšak rozhodující bitvu, která se odehrála v roce 1759 na Abrahamových pláních u Québecu, vyhrála Británie a tím si zajistila i konečné vítězství. Podpisem Pařížské smlouvy roku 1763 Francie definitivně odevzdala vládu nad Kanadou. Vliv Francie v Novém světě od té doby pouze slábl.25

Britský systém26 Velká Británie tímto vítězstvím získala rozsáhlé území osídlené katolíky francouzského původu a neměla příliš jasno v tom, jak s nově nabytým územím naložit. Snaha o poangličtění by mohlo vyústit v řadu povstání proti novému řádu a tomu bylo třeba předejít. Po prvních náznacích vzpoury se roku 1774 Británie rozhodla o přijetí Québeckého zákonu, který stanovuje Radu pro záležitosti provincie Québec a uznává katolické náboženství, francouzský civilní zákoník a francouzštinu jakožto úřední jazyk na území provincie Québec. Během americké války za nezávislost se Kanada k britským koloniím nepřipojila a stala se tak cílem zhruba padesáti tisíc britských loajalistů prchajících před touto americkou revolucí (1775-1783). Příliv anglicky mluvících protestantů pomohl vyrovnat počty Francouzů a Britů na tomto území a způsobil rozdělení kolonie na dvě provincie – Horní Kanadu (Ontario) a Dolní Kanadu (Québec). Ústavní zákon z roku 1791, který toto území rozděluje, zároveň zavádí parlamentní systém. Během 19. století propukaly mezi oběma jazykovými skupinami menší nepokoje a vedl se boj o moc. V důsledku povstání části francouzského obyvatelstva se proto rozhodlo o opětovné spojení Horní a Dolní Kanady, ke kterému došlo roku 1840. Zjevnou motivací tohoto kroku byla snaha o odebrání privilegií, které francouzská část díky Québeckému zákonu získala. V roce 1867 byl britským parlamentem přijat Zákon o Severní Americe, který sjednocuje britské kolonie a vytváří Kanadské dominium 24

Wikipedia. New France. [on-line]. [cit. 2010-3-4] http://en.wikipedia.org/wiki/New_France LIGHBODY, M. a kol. Kanada. Z řady průvodců Lonely Planet. 1. vyd. Praha: Svojtka & Co., 2003. 1024 s. ISBN: 80-7237-736-1 26 LIGHBODY, M. a kol. Kanada. Z řady průvodců Lonely Planet. 1. vyd. Praha: Svojtka & Co., 2003. 1024 s. ISBN: 80-7237-736-1 25

14

zahrnující Ontario, Québec, Nové Skotsko a Nový Brunšvik. Tento zákon tvoří velkou část Kanadské ústavy a definuje federální vládu, její úlohy a pravomoci. Zpočátku 20. století se Québec začal pomalu měnit z venkovské zemědělské společnosti na společnost městskou – industrializovanou. Katolická církev měla stále velkou moc a ovlivňovala vzdělání i kulturu. Za vlády Maurice Duplessisse, premiéra Québecu v letech 1936-1939 a 1944-1959, se provincie výrazně přiklonila ke konzervativním hodnotám. Během 60. let došlo k tzv. tiché revoluci, kdy vliv církve slábne a za vlády liberálního premiéra Jeana Lesageho dochází k mnoha změnám. Byly zavedeny smíšené školy (kde mohly studovat chlapci i dívky), systém bezplatného školství pro děti mladší 16 let, došlo k rozvinutí sítě sociálních služeb a dalším. Občané Québecu začali více prosazovat své národní sebeuvědomění a někteří začali diskutovat o myšlence nezávislosti provincie na Kanadě. Vše došlo až tak daleko, že jedna z malých skupin separatistického hnutí (Front de la Libération du Québec) začala organizovat teroristické akce proti symbolům anglické nadvlády. Vše vyvrcholilo únosem britského diplomata a zveřejněním seznamu požadavků. Od roku 1976 se dostala do vedení Parti Québécois a o 4 roky později se jí podařilo uspořádat první referedum k otázce odtržení a osamostatnění Québecu. Přesto 60% obyvatel hlasovalo proti rozdělení. V letech 1985 a 1989 vyhrála volby liberální strana a zahnala tak obavy o možné rozdělení státu. Premiér Bourassa přesto bojoval o jakýsi zvláštní statut Québecu ve formě ústavního dodatku, který roku 1987 takzvanou Meechlakeskou dohodou získal. Avšak vzhledem k nesouhlasu ostatních provincií tato dohoda v roce 1990 opět zanikla. Roku 1994 se Parti Québecois vrátila k moci a o rok později vyhlásila další referendum o nezávislosti. Tentokrát byl výsledek těsný, od samostatnosti dělilo Québec pouhé 1 % hlasů. V současné době již otázka samostatnosti není příliš aktuální.

1.3 Obyvatelstvo Québec má kolem 7 753 470 obyvatel, což je zhruba 23,3 % celkového obyvatelstva Kanady.27 Jedná se o jedinou kanadskou provincii, kde je oficiálním jazykem pouze francouzština. Z toho vyplývá, že převážná část populace je tvořena frankofonní společností a dokazují to také hodnoty níže uvedené tabulky. Většinou se jedná o 27

Institut de la statistique du Québec. Le Québec dans le monde. Statistiques économiques internationales. Janvier 2010. Québec. [on-line]. [cit. 2010-3-7], údaj z roku 2008

15

potomky prvních osadníků z Francie, kteří přišli v průběhu 17. a 18. století. Anglofonní obyvatelstvo v Québecu pochází především z britských přistěhovalců, ale i dalších etnických skupin hledajících v Americe lepší život. Dnes je jich zhruba 740 000, z nichž 80 % žije v Montrealu a okolí. Dvě třetiny těchto obyvatel ovládá francouzský jazyk, nicméně Québecké zákony uznávají jejich odlišná práva jako například možnost navštěvovat veřejný systém vzdělávání v anglickém jazyce, právo být ošetřen ve svém rodném jazyce a další.28

Tabulka 2: Rozdělení obyvatel Québecu dle mateřského jazyka Mateřský jazyk v %

2001

2006

Francouzština

80,9

79,0

7,8

7,7

Bez oficiálního jazyka

10,0

11,9

Více než jeden jazyk

1,4

1,3

Angličtina


Dále v Québecu žije asi 108 500 lidí domorodého původu, kteří představují přibližně 1,4 % québecké populace. Polovina z nich není starší 30 let. Více jak 80% rodilých Američanů žije v rezervacích a indiánských skupinách registrovaných federální vládou. Mnoho indiánů žije také ve městech, často však na ulici, bez práce a střechy nad hlavou.29 Québec je zároveň domovem 850 000 přistěhovalců z Evropy, Afriky, Latinské Ameriky a Asie. Tito přistěhovalci jsou jeho důležitou součástí, protože přispívají ke kulturnímu bohatství a dynamice Québecu. Každý rok jich provincie vítá přes 40 000 ze stovky zemí. Mnohem méně přicházejí z tradiční západní Evropy, častěji ze zemí Blízkého východu, severní Afriky, jiho-východní Asie, z karibských oblastí a

28

Portail du gouvernement du Québec. Démographie. [on-line]. [cit. 2010-3-7] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/demographie/?lang=fr 29 Portail du gouvernement du Québec. Démographie. [on-line]. [cit. 2010-3-7] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/demographie/?lang=fr

16

Střední Ameriky.30 V níže zpracovaném grafu můžeme m vidět předpokládaný ředpokládaný počet po přistěhovalců za rok 2009, rozdělený rozd dle kontinentu jejich původu.

Graf 2: Imigrace grace za rok 2009 dle kontinentu kont původu Imigrace 9 109 18%

80 0%

Afrika 17 752 36%

Amerika Asie

12 445 25%

Evropa

10 103 21%

Oceánie a ostatní země

Zdroj: Institut de la statistique du Québec. Le Québec chiffres en main.. Édition 2010. Québec. [on-line]. [cit. 2010-5-1], 1], vlastní zpracování http://www.stat.gouv.qc.ca/publications/referenc/pdf2010/QCM2010_fr.pdf

Většina tšina obyvatelstva žije v blízkosti pobřeží sv. Vavřince, zatímco severní oblasti zůstávají z větší části neobydleny. neobydlen Hustota této nerovnoměrně rozmístěné rozmíst populace je 4,7 obyvatel na km2.31 Míra porodnosti je 1,74 a průměrný věkk ženy při p porodu se pohybuje okolo 29,7. Asi 63 % dětí se rodí mimo manželství.32 Québec, stejně stejn jako ostatní industrializované země, zem , trápí fenomén stárnutí populace. Ve V srovnání s ostatními kanadskými provinciemi, Spojenými státy a evropskými zeměmi, zem je populace Québecu relativně relativn mladá. Nicméně současné demografické grafické trendy trend naznačují, že se během následujících 25 let bude řadit mezi ty nejstarší.33 To ostatně ostatn dokládá také níže uvedená věková ková pyramida, která porovnává věkové kové složení obyvatelstva Québecu v roce 2009 a 2051.

30

Portail du gouvernement du Québec. Démographie. [on-line]. [cit. 2010-3-7] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/demographie/?lang=fr http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/demographie/?la 31 Portail du gouvernement du Québec. Territoire. [on-line]. [cit. 2010-3-7] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/territoire/?lang=fr 32 Institut de la statistique du Québec. Le Québec chiffres en main. Édition 2010. Québec. [on-line]. [on [cit. 2010-5-1], prozatímní údaje za rok 2008 http://www.stat.gouv.qc.ca/publications/referenc/pdf2010/QCM2010_fr.pdf 33 Portail du gouvernement du Québec. Démographie. [on-line]. [cit. 2010-3-7] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/demographie/?lang=fr

17

Graf 3: Věková pyramida, 2009 a 2051

Zdroj: Institut de la statistique du Québec. Le Québec chiffres en main.. Édition 2010. Québec. [on-line]. [cit. 2010-5-1] http://www.stat.gouv.qc.ca/publications/referenc/pdf2010/QCM2010_fr.pdf http://www.stat.gouv.qc.ca/publications/referenc/pdf2010/QCM2010_fr.pdf

1.4 Politický a ekonomický systém Politický systém Politický systém Québecu se skládá ze tří t částí a to z federální vlády, provinční provin vlády a obecních zastupitelstev.34 Québec je jako jedna z provincií Kanady součástí ástí federace, parlamentní demokracie, která je součástí ástí Britského společenství. spole enství. Hlavou státu je britský panovník, jehož funkce, které jsou téměř ěř výhradně ceremoniální, přebírá generální guvernér. Ten je jmenován panovníkem, vybírá jej je však ministerský předseda a kabinet.35 Parlamentní systém je tvořen en Horní sněmovnou sn neboli Senátem a Dolní sněmovnou, movnou, tedy poslanci. Senátoři jsou do úřadu adu jmenováni, podobně podobn jako guvernér a plní především kontrolní

34

Portail du gouvernement du Québec. Politique. [on-line]. [cit. 2010-3-9] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/politique/?lang=fr 35 IVORY, M. Kanada. Velký průvodce pr National Geographic.. 1. vyd. Brno: Computer Press, Pres 2008. 399 s. ISBN: 978-80-251-1943-3

18

úlohu navrhované legislativy, právo blokovat zákony využívají jen zřídka.36 Zákonodárnou moc mají poslanci, voleni ve všeobecných volbách na dobu pěti let. Québec je zde zastoupen 7537 poslanci z celkových 30838 a 2439 senátory ze 10540. Tyto instituce určují pravidla týkající se společných otázek celé federace, jako jsou zahraniční věci, národní obrana, kontrola hranic, měna a další. Výjimku tvoří oblasti, které spadají pod výhradní pravomoc provincie (například zdravotnictví, školství, přírodní zdroje atd.)41 Parlamentní systém Québecu je britského původu. Vznikl již v roce 1791 a s výjimkou Velké Británie je jedním z nejstarších na světě. Zákonodárnou moc vykonává národní shromáždění, tvořené 125 poslanci, volenými ve všeobecných volbách na 5 let.42 Součástí parlamentu je viceguvernér, jmenovaný federální vládou. Představuje oficiálního zástupce koruny v provincii a jeho pravomoc je stejná jako pravomoc generálního guvernéra na federální úrovni. Na legislativní úrovni je odpovědný za schvalování zákonů národního shromáždění.43 Výkonnou moc představuje vláda, v jejímž čele stojí předseda neboli premiér. Obvykle se jedná o vůdce strany, která má největší počet křesel v národním shromáždění. Jmenuje jej viceguvernér, poté co jeho strana zvítězila ve všeobecných volbách.44 Předseda vlády, jednotlivý ministři, státní ministři a náměstci ministrů tvoří výkonnou radu neboli radu ministrů. Jedná se o hlavní rozhodovací orgán vlády, který určuje směr vládní politiky a zajišťuje dodržování zákonů. Zároveň s viceguvernérem,

36

LIGHBODY, M. a kol. Kanada. Z řady průvodců Lonely Planet. 1. vyd. Praha: Svojtka & Co., 2003. 1024 s. ISBN: 80-7237-736-1 37 Parlement du Canada. Députés. [on-line]. [cit. 2010-5-1] http://webinfo.parl.gc.ca/MembersOfParliament/MainMPsCompleteList.aspx?TimePeriod=Current&La nguage=F 38 IVORY, M. Kanada. Velký průvodce National Geographic. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 399 s. ISBN: 978-80-251-1943-3 39 Parlement du Canada. Sénateurs par province. [on-line]. [cit. 2010-5-1] http://www.parl.gc.ca/common/senmemb/senate/isenator.asp?sortord=P&Language=F 40 IVORY, M. Kanada. Velký průvodce National Geographic. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 399 s. ISBN: 978-80-251-1943-3 41 Portail du gouvernement du Québec. Les institutions politiques. [on-line]. [cit. 2010-3-9] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/politique/institutionspolitiques/?lang=fr 42 Portail du gouvernement du Québec. Les institutions politiques. [on-line]. [cit. 2010-3-9] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/politique/institutionspolitiques/?lang=fr 43 LÉncyclopédie canadienne. Québec. [on-line]. [cit. 2010-3-23] http://www.thecanadianencyclopedia.com/index.cfm?PgNm=TCE&Params=F1ARTF0006591 44 LÉncyclopédie canadienne. Québec. [on-line]. [cit. 2010-3-23] http://www.thecanadianencyclopedia.com/index.cfm?PgNm=TCE&Params=F1ARTF0006591

19

představují vládu Québecu. Ta je aktivní v oblastech, jako je vzdělávání, zdravotnictví, spravedlnost, přírodní zdroje a další.45 Obecní zastupitelstva v čele se starostou jsou voleni obyvateli ve všeobecných volbách a jejich pravomoci jsou nejčastěji omezeny na územní plánování, ekonomický rozvoj, veřejnou dopravu, životní prostředí, kulturu, volný čas a další.46 Soudní moc má na starosti Ministerstvo spravedlnosti, které zajišťuje dostupnost práva většině obyvatelstva. Soudy jsou organizovány jako pyramida, jejímž vrcholem je odvolací soud v Québecu. Jako nejvyšší soud, projednává všechny případy, které se proti původnímu rozsudku odvolali. Tradičně má také moc radit vládě, je strážcem občanského práva a tím zajišťuje plné uplatňování právních předpisů v systému obyčejového práva.47 Politický systém Québecu je založený na svobodě, rovnosti a účasti občanů ve sdruženích a politických stranách. Listina základních práv a svobod v Québecu, která byla přijata v roce 1975, nastiňuje základní hodnoty společnosti a vymezuje právo na rovné zacházení, zákaz diskriminace ve všech jejích formách a zaručuje základní politické, právní a sociální práva občanů.48

Ekonomický systém V posledních letech zaznamenala québecká ekonomika velký nárůst. Největší kanadská provincie má hrubý domácí produkt ve výši přibližně 300 miliard kanadských dolarů, z nichž asi 70 % pochází z odvětví služeb. HDP odpovídá zhruba 265 miliardám dolarů, nebo přibližně 190 miliardám eur. Ačkoliv se jedná pouze o provincii, Québec má hospodářství, jehož velikost je srovnatelná s Portugalskem. Jeho ekonomika se řadí mezi 50 nejvýznamnějších na světě, mezi členy Organizace

45

Portail du gouvernement du Québec. Les institutions politiques. [on-line]. [cit. 2010-3-23] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/politique/institutionspolitiques/?lang=fr 46 Portail du gouvernement du Québec. Les institutions politiques. [on-line]. [cit. 2010-3-23] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/politique/institutionspolitiques/?lang=fr 47 Wikipédia. Québec. [on-line]. [cit. 2010-3-23] http://fr.wikipedia.org/wiki/Qu%C3%A9bec#Syst.C3.A8me_judiciaire 48 Portail du gouvernement du Québec. Les institutions politiques. [on-line]. [cit. 2010-3-23] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/politique/institutionspolitiques/?lang=fr

20

pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se potom řadí na 21. místo. Co se týče poměru HDP na osobu, předčí Španělsko, Itálii a Řecko.49 Ekonomika spočívá zcela na systému kapitalismu a tržního hospodářství. Québec je rozdělen do 17 správních regionů, kde má každý kraj jiná ekonomická specifika. Hlavní ekonomická síla Québecu spočívá především v odvětvích, jako jsou věda a technologie, import a export, cestovní ruch, doprava, přírodní zdroje a prosperující průmyslové sektory.50 Věda a technologie jsou klíčovými faktory určujícími ekonomické postavení. Jako světová jednička ve vyspělých odvětvích jako je letecký průmysl, informační technologie, biotechnologie a farmaceutický průmysl, hraje Québec ve vědecké a technologické společnosti významnou roli.51 Co se týče importu a exportu, provincie se těší výhodám plynoucím z mnoha dohod o volném obchodu uzavřených Kanadou s jinými státy. Tyto dohody mají za cíl usnadnění obchodu mezi členskými zeměmi a usnadňují tak integraci Québecu do ekonomických a obchodních vztahů kontinentu. Jeho konkurenceschopnost na mezinárodní úrovni tak roste a exporty se zvyšují. Díky zóně volného obchodu (NAFTA), má Québec, mimo jiné, přístup na trh se 130 milióny spotřebiteli v okruhu 1 000 km.52 V roce 2008 provincie vyvezla své zboží a služby v celkové hodnotě 157,3 miliardy kanadských dolarů do Kanady a celého světa, což představuje 51,8 % hrubého domácího produktu. Z toho mezinárodní vývoz tvoří 60,4 %, export do ostatních provincií Kanady potom 39,6 %. Mimo to, zboží představuje 75,7 % z celkového vývozu, služby potom 24,3 %.53 Tabulka 3 rozděluje vývoz dle cílové země, tabulka 4 potom zobrazuje hlavní vyvážené komodity.

49

Portail du gouvernement du Québec. Économie. [on-line]. [cit. 2010-5-1] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/economie/?lang=fr 50 Portail du gouvernement du Québec. Économie. [on-line]. [cit. 2010-5-1] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/economie/?lang=fr 51 Portail du gouvernement du Québec. Science et technologie. [on-line]. [cit. 2010-3-13] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/economie/sciencestechnologies/?lang=fr 52 Portail du gouvernement du Québec. Importation et exportation. [on-line]. [cit. 2010-3-13] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/economie/importexport/?lang=fr 53 Portail du gouvernement du Québec. Importation et exportation. [on-line]. [cit. 2010-3-13] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/economie/importexport/?lang=fr

21

Tabulka 3: Rozdělení vývozu dle cílové země 2008 Cílová země

Objem vývozu v mld. $ CA

Spojené státy Evropa Asie Blízký východ Střední Amerika Jižní Amerika Afrika Oceánie

Podíl na celkovém vývozu

51,3 10,2 3,6 1,9 1,7 1,3 0,5 0,5

72,2% 14,4% 5,1% 2,7% 2,3% 1,9% 0,8% 0,7%

Zdroj: Portail du gouvernement du Québec. Importation et exportation. [on-line]. [cit. 2010-3-13] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/economie/importexport/?lang=fr

Tabulka 4: Hlavní vývozní komodity Produkt



Hliník a slitiny

7,6

10,7%

Letadla

5,5

7,7%

Novinový papír Motory do letadel a náhradní díly Měď a slitiny

3,1

4,4%

2,8 2,5

4,0% 3,5%


V roce 2008, provincie dovezla zboží a služby v hodnotě 178 miliard kanadských dolarů, což odpovídá 58,6 % jejího HDP. Z toho mezinárodní dovoz tvoří 62,9 %, import z ostatních provincií Kanady potom 37,1%. Zboží se na dovozu podílí 75,5 %, služby 24,5 %.54 Tabulka 5 rozděluje dovoz dle výchozí země, tabulka 6 potom zobrazuje hlavní dovážené komodity.

54

Portail du gouvernement du Québec. Importation et exportation. [on-line]. [cit. 2010-3-13] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/economie/importexport/?lang=fr

22

Tabulka 5: Rozdělení dovozu dle výchozí země 2008 Cílová země Spojené státy Evropa Asie Afrika Jižní Amerika Střední Amerika Blízký východ Oceánie



27,3 25,1 15,0 10,3 3,9 3,3 1,1 0,6

31,1% 28,7% 17,1% 11,7% 4,5% 3,7% 1,3% 0,7%


Tabulka 6: Hlavní dovozní komodity Produkt Ropa Automobily a podvozky Další produkty z ropy a uhlí Anorganické chemikálie Motory do letadel a jejich části



17,1 8,4

17,0% 10,3%

3,1 2,6

3,3% 2,9%

2,3

2,6%


Důležitým prvkem québecké ekonomiky je silniční síť spojující všechny regiony, která usnadňuje dopravu milionů zaměstnanců a zboží. Silniční síť Québecu je velmi dobře rozvinutá, tvoří ji asi 185 000 kilometrů dálnic, rychlostních komunikací, regionálních silnic, ulic a místních komunikací a kolem 12 000 mostů, tunelů, opěrných zdí, a dalších konstrukcí. Přístavy přispívají zdejší ekonomice hlavně tím, že umožňují import a export surovin a dalších výrobků všeho druhu. Montrealský přístav je nejdůležitějším kontejnerovým přístavem v Kanadě. Dále Québec disponuje 6645 kilometrovou železniční tratí, která se napojuje na velkou severoamerickou železniční síť. Přestože je silnice primárně určena pro nákladní dopravu, hraje také důležitou roli při přepravě cestujících. Významných prvkem infrastruktury je také montrealské metro, které denně zajišťuje pohyb 600 000 lidí. V Québecu existují dva typy

23

leteckých sítí. Hlavní síť zahrnuje více jak 43 letišť, které sportují pravidelné služby na denní bázi. Lokální síť se skládá ze 49 letišť, které se nacházejí ve městech střední a malé velikosti. Většina těchto zařízení slouží potřebám místní dopravy osob a zboží, i když některé z nich jsou používány také pro pravidelné lety.55 Québec je pozoruhodný pro své nerostné bohatství, které mu zajišťuje výhodnou pozici mezi ostatními zeměmi světa. Provincie vyniká především v těžebním sektoru a řadí se mezi deset nejdůležitějších světových výrobců. Disponuje asi 30 doly, 158 těžebními společnostmi a patnácti firmami zabývajícími se zpracovatelským průmyslem. Těží se zde 30 různých nerostů, mezi nejdůležitější patří zlato, železo, titan, azbest, měď, zinek a stříbro.56 V níže uvedené tabulce můžeme vidět rozmístění jednotlivých nerostů a kovů v provincii. Obrázek 2: Hornictví

Zdroj: Portail du gouvernement du Québec. Le Québec minier. [on-line]. [cit. 2010-3-13] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/economie/ressourcesnaturelles/quebecmini er/?lang=fr

55

Portail du gouvernement du Québec. Transport. [on-line]. [cit. 2010-3-13] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/economie/transport/?lang=fr 56 Portail du gouvernement du Québec. Le Québec minier. [on-line]. [cit. 2010-3-13] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/economie/ressourcesnaturelles/quebecmini er/?lang=fr

24

Dále provincie využívá svých nezměrných lesních zdrojů. V současné době 60 % novinového papíru spotřebovaného na severovýchodě Spojených států pochází z Québecu.57 Převážná většina lesů – až 90,5 % je ve veřejném vlastnictví. Lesní porost pokrývá ve skutečnosti více než polovinu území provincie, celkem 757 900 km². Tvoří také důležitou součást kulturního dědictví.58 Zároveň je území Québecu jedním z největších rezervoárů pitné vody na planetě. Čerstvá voda pokrývá 10 % plochy, což umožňuje vyrábět elektřinu za nízkou cenu a šetrně k životnímu prostředí.59 Elektřina je v Québecu nejčastěji využívanou formou energie, za ní následuje ropa a zemní plyn. Téměř všechna elektřina je vyráběna společností Hydro-Québec, státním podnikem, který řídí 83 elektráren rozmístěných po celém území provincie. 94 % energie je zajišťováno vodními elektrárnami, na zbytku se podílí tepelné elektrárny a jedna elektrárna jaderná. Co se týče ropy, více než 3/5 pochází z ložisek v Severním moři, zbytek se dováží z Venezuely, Alžírska, Mexika a Blízkého východu. Kanadská ropa se podílí pouze okrajově. Ze západní Kanady Québec dováží téměř všechen zemní plyn, který spotřebuje. Na spotřebě se nejvíce podílí průmyslová odvětví, spotřebují až 60 %.60 Rozmístění energetických center znázorňuje níže uvedený obrázek.

57

Portail du gouvernement du Québec. Ressources naturelles. [on-line]. [cit. 2010-3-13] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/economie/ressourcesnaturelles/?lang=fr 58 Portail du gouvernement du Québec. La forêt. [on-line]. [cit. 2010-3-13] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/economie/ressourcesnaturelles/foret/?lang= fr 59 Portail du gouvernement du Québec. Ressources naturelles. [on-line]. [cit. 2010-3-13] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/economie/ressourcesnaturelles/?lang=fr 60 Portail du gouvernement du Québec. L´énergie au Québec. [on-line]. [cit. 2010-3-13] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/economie/ressourcesnaturelles/energie/?lan g=fr

25

Obrázek 3: Energetická centra

Zdroj: Portail du gouvernement du Québec. L´énergie au Québec. [on-line]. [cit. 2010-3-13] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/economie/ressourcesnaturelles/energie/?lan g=fr

26

2 OBCHODNÍ ZVLÁŠTNOSTI 2.1 První kontakt61 Obchodního partnera lze kontaktovat jakoukoli všeobecně známou formou jako je e-mail, telefon, fax či osobní setkání při společenské příležitosti. V případě telefonického kontaktu je třeba mít vždy na paměti časový posun. První učiněnou nabídku je třeba kvalitně zpracovat tak, aby obsahovala detailní popis výrobního programu, veškeré informace o firmě, její roční obrat, zkušenosti, reference a katalog firmy. Vždy musí obsahovat také průvodní dopis. Nejvhodnější forma zpracování nabídky je pečlivě připravená internetová prezentace ve francouzském a anglickém jazyce. U obou jazyků je třeba respektovat jejich odlišnosti od evropského stylu. Takto vyhotovené materiály demonstrují pochopení specifik québeckého trhu a projevují tím respekt k této unikátní provincii. Pokud daná nabídka vyvolá u potenciálního obchodního partnera zájem, ozve se zpět s řadou dotazů, na které očekává okamžité reakce. Fax by měl být tedy neustále zapnutý a v chodu. Vyhýbavé odpovědi rozhodně nejsou namístě, jakékoli zaváhání může být podnětem k ukončení jednání. Zároveň se však jedná o první příležitost, jak si získat důvěru. Reagovat je třeba okamžitě, maximálně však do 24 hodin.

2.2 Obchodní jednání Co se týče samotného obchodního jednání, často probíhá prostřednictvím elektronické komunikace. Pokud však dojde na osobní jednání, je třeba držet se určitých pravidel. Obchodní jednání začíná, jakmile se dostaví všichni zúčastnění. V Québecu je čas vnímán o něco uvolněněji než ve zbytku Kanady, a proto je pravděpodobné, že se náš québecký protějšek dostaví o něco později než bylo dohodnuto. Pro nás to však nic nemění na tom, že musíme být přítomni včas.62 Jednání probíhají nejčastěji v prostorách firmy obchodního partnera a to v zasedací místnosti vybavené data 61

Velvyslanectví České republiky v Ottawě. Obchod a turistika – praktické rady. [on-line]. [cit. 20103-14] http://www.mzv.cz/ottawa/cz/obchod_a_ekonomika/tipy_pro_vyvozce_do_kanady/obchod_a_turistika _prakticke_rady/index.html 62 Cyborlink.com. Canada. [on-line]. [cit. 2010-3-17] http://www.cyborlink.com/besite/canada.htm

27

projektorem. Dnes se jedná o téměř běžnou praxi, přesto je vhodné připomenout, že krátká prezentace v PowerPointu by neměla chybět. Stejně tak partner očekává, že jednání bude vedeno ve francouzštině. Při uvítání je zvykem podat si ruce, pevně stisknout a navázat přitom oční kontakt. Jednání poté začíná společenským úvodem a postupně přechází k jádru jednání. Během představování je důležité zapamatovat si jména obchodníků a jejich postavení ve firmě. Hierarchie hraje v Québecu významnou roli.63 Dvojjazyčné vizitky podáváme obchodnímu partnerovi vždy francouzskou stranou, uvedena je pouze funkce, titul potom za jménem. Akademické tituly jsou velmi důležité a používají se se zdvořilým „pane“ nebo „paní“.64 Dary se na obchodním jednání neočekávají, tolerovány jsou pouze vzorky zboží či reklamní předměty.65 Co se týče společenské konverzace, je vhodné bavit se pozitivně o québeckých reáliích, přírodě a sportech. 66 Nejvíce populární je hokej a hned po něm baseball.67 Naopak není dobré připomínat mezinárodní prohry či jakkoli kritizovat politickou scénu. Stejně tak je velmi doporučováno šetřit humorem, který zůstává velmi často nepochopen.68 Povahou jsou v Québecu více otevření a méně ukáznění než ostatní Kanaďané a navazování nových kontaktů jsou ochotni věnovat více času.69 Při projevu mají výraznější gesta, stojí k sobě blíže a dotyky jsou častější.70 Obchod od soukromých záležitostí oddělují. Respekt a tolerance jsou jejich silným povahovým rysem, přesto je dobré držet se jim dobře známému způsobu obchodního jednání a dodržovat jeho pravidla. V průběhu je třeba se vyvarovat dlouhých rozvláčných 63

Velvyslanectví České republiky v Ottawě. Obchod a turistika – praktické rady. [on-line]. [cit. 20103-14] http://www.mzv.cz/ottawa/cz/obchod_a_ekonomika/tipy_pro_vyvozce_do_kanady/obchod_a_turistika _prakticke_rady/index.html 64 Kwintessential. Canada – Language, Culture, Customs and Etiquette. [on-line]. [cit. 2010-3-17] http://www.kwintessential.co.uk/resources/global-etiquette/canada.html 65 Velvyslanectví České republiky v Ottawě. Obchod a turistika – praktické rady. [on-line]. [cit. 20103-14] http://www.mzv.cz/ottawa/cz/obchod_a_ekonomika/tipy_pro_vyvozce_do_kanady/obchod_a_turistika _prakticke_rady/index.html 66 Velvyslanectví České republiky v Ottawě. Obchod a turistika – praktické rady. [on-line]. [cit. 20103-14] http://www.mzv.cz/ottawa/cz/obchod_a_ekonomika/tipy_pro_vyvozce_do_kanady/obchod_a_turistika _prakticke_rady/index.html 67 Kwintessential. French Canadian Culture. [on-line]. [cit. 2010-3-23] http://www.kwintessential.co.uk/articles/article/Canada/French-Canadian-Culture/2657 68 Jednání s Kanaďany. Bez kravaty jedině v pátek. Český export. Magazín týdeníku Profit, březen 2010, č. 1, s. 14-15. 69 Kwintessential. Canada – Language, Culture, Customs and Etiquette. [on-line]. [cit. 2010-3-17] http://www.kwintessential.co.uk/resources/global-etiquette/canada.html 70 Cyborlink.com. Canada. [on-line]. [cit. 2010-3-17] http://www.cyborlink.com/besite/canada.htm

28

popisů, vysvětlování či poučování a soustředit se především na věcnost. Nedoporučuje se na partnera vyvíjet nátlak, tvrdý styl jednání rozhodně nekončí úspěchem.71 Naopak pokud zůstaneme v průběhu jednání laskaví a usměvaví, navázání dobrého obchodního vztahu by nemělo být těžké.72 Co se týče osobnosti jednatele, měl by být vyslán člověk, který má dostatečnou kvalifikaci pro vyjednávání s protistranou a dokáže vhodně reprezentovat firmu. Nebojí se ukázat sebevědomí, své schopnosti a dokáže být také dostatečně „kulturně vnímavý“. Nezbytností jsou detailní informace o firmě a vysoká rozhodovací pravomoc, konzultace vývoje jednání s centrálou je naprosto nevhodná. Je potřeba se rozhodovat operativně a hned. V krajním případě je stanoveno datum, do kterého se k novým skutečnostem dotyčný musí vyjádřit. Termíny a dohodnuté podmínky je nutno dodržovat, v opačném případě hrozí konec obchodního partnerství.73 V případě, že se nám obchodní jednání s québeckým partnerem vydaří, je dobré výsledek jednání stvrdit písemnou smlouvou. Často bývá velmi obsáhlá a detailní, rozhodující je cena, kvalita a především spolehlivost. Proto vždy, pokud není formulace smlouvy jasná, doporučuje se využít právnické konzultace. Za naprostou samozřejmost se považuje respektování všech termínů, plnění smluvních podmínek a závazků, dodržení všech norem, předpisů a kvalitní pozáruční servis. Dále je při obchodním jednání vhodné brát ohledy na problematiku životního prostředí, která je v kanadském prostředí obzvlášť důležitá. Recyklovatelné výrobky mají na trhu přednost před všemi ostatními.74

2.3 Specifika québeckého trhu75 Québec, odlišný svým jazykem, kulturou a právním systémem, je zcela unikátní výzvou pro zahraniční subjekty podnikající v této kanadské provincii. Zejména 71

ZAMYKALOVÁ, M. Mezinárodní obchodní jednání. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2003. 171 s. ISBN: 80-86419-28-2 72 Routard.com. Traditions Québec. [on-line]. [cit. 2010-3-24] http://www.routard.com/guide/quebec/588/traditions.htm 73 Velvyslanectví České republiky v Ottawě. Obchod a turistika – praktické rady. [on-line]. [cit. 20103-14] http://www.mzv.cz/ottawa/cz/obchod_a_ekonomika/tipy_pro_vyvozce_do_kanady/obchod_a_turistika _prakticke_rady/index.html 74 ZAMYKALOVÁ, M. Mezinárodní obchodní jednání. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2003. 171 s. ISBN: 80-86419-28-2 75 Osler.com. Doing business in Québec. [on-line]. [cit. 2010-5-2] http://www.osler.com/NewsResources/Details.aspx?id=1233

29

zahraniční firmy, které mají zájem podnikat na québeckém trhu, musí dodržovat francouzské jazykové požadavky provincie. Listina o francouzském jazyce stanovuje francouzštinu jako oficiální jazyk Québecu a vyžaduje používání francouzského jazyka v širokém spektru aktivit. Listina stanovuje základní právo každého člověka na komunikaci s firmami podnikajícími v Québecu ve francouzštině. Úřad francouzského jazyka (OFL) je provinční orgán, který dohlíží na používání francouzštiny v obchodu a podnikání. Podle OFL musí každá firma, která má v Québecu adresu nebo zde podniká, splňovat podmínky Listiny.

Obrázek 4: Úřad francouzského jazyka v Montrealu

Zdroj: Wikipedia. Office québécois de la langue française. [on-line]. [cit. 2010-5-2] http://en.wikipedia.org/wiki/File:Office_qu%C3%A9b%C3%A9cois_de_la_langue_fran%C3%A7aise.j pg

Jedno z pravidel vyžaduje, aby měli společnosti podnikající v Québecu francouzský název, také všechny běžně používané dokumenty v podnikání musí být přeloženy do francouzštiny. Zvláštní pokyny se týkají označování výrobků, kdy každý nápis na výrobku musí být sepsán ve francouzštině, dále faktury, stvrzenky, objednávkové formuláře, katalogy, prospekty a téměř každý další dokument používaný zaměstnancem nebo zákazníkem musí být předložen ve francouzštině nebo dvojjazyčné verzi. To samé platí pro plakáty, reklamní sdělení či reklamy na webových stránkách. Obchodní značky se mohou objevovat v angličtině za předpokladu, že francouzská verze obchodní značky nebyla registrována. 30

Zaměstnavatelé mají zakázáno propustit, odebrat pravomoc či přeložit zaměstnance pouze z toho důvodu, že je dotyčný výhradně francouzsky mluvící nebo má nedostatečnou znalost anglického jazyka. Zaměstnavateli je zakázáno stanovit znalost anglického jazyka jako podmínku pro získání zaměstnání, výjimkou je případ, kdy pracovní náplň dané pozice tyto znalosti vyžaduje. Společnost, která zaměstnává více jak 50 zaměstnanců je povinna registrovat se na Úřadu francouzského jazyka. Pokud úřad dojde k závěru, že francouzština není používána na všech úrovních podniku, musí společnost tento nedostatek napravit absolvováním tzv. „francization“ programu. Podnik zaměstnávající přes 100 zaměstnanců musí tvořit „francization“ výbor, který v případě potřeby navrhuje „francization“ program a kontroluje jeho plnění. Certifikát o „francization“ je vydán každému podniku, kde byl úřad spokojen s jazykovou situací. Každá společnost, která je v rozporu s Listinou o francouzském jazyce, je odpovědná za své jednání a může dostat pokutu až 7.000 amerických dolarů.

2.4 Oblékání a vzhled Při kontaktu s okolím je oblečení vizitkou každého člověka. V Québecu je nejvhodnější volbou při obchodním jednání konzervativní způsob oblékání. Muži oblečení v tmavém obleku s kravatou a ženy potom v kostýmku.76 Jednotlivé části oblečení by měli být vhodně sladěny a společně vytvářet elegantní vzhled. Důležitý je také výběr kvalitních materiálů, vhodným doplňkem jsou kožené boty.77 Méně formální oblečení je akceptováno v pátek.78

2.5 Jídlo a stolování Jídlo v Québecu je stejně pověstné jako to francouzské. Víno a sýr jsou v kuchyni naprosto běžné, stejně jako se při vaření využívá vždy čerstvých ingrediencí. Pro mnoho québečanů je vaření vášeň a jídla jsou oslavována. Tradičně je hlavním 76

Jednání s Kanaďany. Bez kravaty jedině v pátek. Český export. Magazín týdeníku Profit, březen 2010, č. 1, s. 14-15. 77 Cyborlink.com. Canada. [on-line]. [cit. 2010-3-23] http://www.cyborlink.com/besite/canada.htm 78 Velvyslanectví České republiky v Ottawě. Obchod a turistika – praktické rady. [on-line]. [cit. 20103-23] http://www.mzv.cz/ottawa/cz/obchod_a_ekonomika/tipy_pro_vyvozce_do_kanady/obchod_a_turistika _prakticke_rady/index.html

31

jídlem dne oběd a večeře, snídaně je pouze jednoduchá. Některá tradiční francouzská jídla jsou uznána jako součást francouzské kanadské kultury a Québec je také dobře známý svým javorovým sirupem. Před začátkem jídla je zvykem ostatním popřát „Bon appétit!“79 Co se týče obchodních jednání, zcela běžné jsou v Québecu pracovní snídaně a obědy, večeře už jsou méně obvyklé. Na schůzkách není vhodné kouřit a pít alkohol.80

2.6 Pracovní doba a svátky Podle údajů OECD, v Québecu pracují méně než Američané, stejně jako Britové a více než Švédové, Holanďané, Norové, Francouzi a Němci.81 Jejich pracovní týden v délce 35,2 hodin je nejkratší v celé Kanadě.82 V soukromém sektoru se pracovní doba pohybuje od 8.00 či 9.00 do 16. hodiny případně 17. hodiny. Hodinová přestávka na oběd začíná většinou ve 12 hodin. Obchody otevírají převážně od 10.00 do 22.00 hodin a většina maloobchodů je otevřena každý den v týdnu, některé z nich dokonce 24 hodin denně.83 Co se týče svátků, rozlišujeme svátky s celostátní platností a svátky vyhlašované jednotlivými provinciemi nebo teritorii. Québec je součástí Kanady, ale vzhledem k odlišné kultuře jsou některé jeho svátky jedinečné. Každý rok v pondělí před 25. květnem se v Kanadě na počest královny slaví Victoria Day, v Québecu však v tento den slaví Dollard Day. Adam Dollard z Ormeaux, narozený ve Francii roku 1635, je považován za hrdinu a zachránce Nové Francie. Unikátní je také svátek

79

Kwintessential. French Canadian Culture. [on-line]. [cit. 2010-3-23] http://www.kwintessential.co.uk/articles/article/Canada/French-Canadian-Culture/2657 80 Velvyslanectví České republiky v Ottawě. Obchod a turistika – praktické rady. [on-line]. [cit. 20103-23] http://www.mzv.cz/ottawa/cz/obchod_a_ekonomika/tipy_pro_vyvozce_do_kanady/obchod_a_turistika _prakticke_rady/index.html 81 PolitiquesSociales.net. Au travail! [on-line]. [cit. 2010-3-23] http://www.politiquessociales.net/Autravail 82 Institut de la statistique Québec. Rémunération et conditions de travail. [on-line]. [cit. 2010-3-23] http://www.stat.gouv.qc.ca/donstat/societe/march_travl_remnr/remnr_condt_travl/f001_hre_heb_tous_ 08-09.htm 83 Obchodní cesta. Kapesní průvodce Kanadou. Český export. Magazín týdeníku Profit, březen 2010, č. 1, s. 12-13.

32

sv. Jana Křtitele, který se slaví 24.6. V tabulce níže jsou uvedené všechny svátky platné v provincii Québec.84

Tabulka 7: Svátky provincie Québec Svátky

Den

Nový rok Velký pátek velikonoční Velikonoční pondělí Dollard Day Svátek sv. Jana Křtitele Den vzniku Kanady Svátek práce Den díkůvzdání Remembrance Day 1. svátek vánoční 2. svátek vánoční

1.1. pohyblivé datum pohyblivé datum pondělí před 25. 5. 24.6. 1.7. 1. pondělí v září 2. pondělí v říjnu 11.11. 25.12. 26.12.

Zdroj: Canadian Heritage. Public Holidays. [on-line]. [cit. 2010-3-23], vlastní zpracování http://www.pch.gc.ca/eng/1266366005340/1266302534792

Pokud vyjde některý ze svátků na víkend, volno je obvykle uplatněno následující pondělí. Takto prodloužený víkend je mnohdy ještě doplněn o den vlastního volna, proto je tedy vhodné o těchto svátcích vědět a v případě plánování obchodní návštěvy se jim vyvarovat.85

2.7 Obchod s ČR Kanada jako taková vždy patřila k významným obchodním partnerům České republiky a vzájemné vztahy mají dlouhodobý charakter. Celková obchodní bilance České republiky s Kanadou je dlouhodobě pasivní a přes veškeré proexportní aktivity stále převažuje dovoz. Québec je hned druhou nejdůležitější vývozní provincií, tvoří

84

Kwintessential. French Canadian Culture. [on-line]. [cit. 2010-3-23] http://www.kwintessential.co.uk/articles/article/Canada/French-Canadian-Culture/2657 85 Velvyslanectví České republiky v Ottawě. Obchod a turistika – praktické rady. [on-line]. [cit. 20103-23] http://www.mzv.cz/ottawa/cz/obchod_a_ekonomika/tipy_pro_vyvozce_do_kanady/obchod_a_turistika _prakticke_rady/index.html

33

21,9 % celkového českého exportu do Kanady. Dílčí obchodní bilance České republiky a Québecu je naopak aktivní, export převažuje nad importem.86 Québec se na celkovém kanadském vývozu do České republiky podílí v roce 2009 téměř 21 %87, na dovozu potom až 22 %88. Vývozní tendence je v Québecu za poslední rok stoupavá, dovoz naopak poklesl. Na celkovém vývozu provincie se Česká republika podílí 0,05 %89, na dovozu potom 0,08 %90.

Tabulka 8: Export a import provincie do České republiky Québec v tis. $

Kanada v tis. $

Québec/Kanada %

2008

2009

2008

2009

2008

2009

Export do ČR

22 154

28 543

233 355

136 636

9,5

20,9

Import z ČR

86 532

58 770

371 780

268 976

23,3

21,9

Zdroj: Institut de la statistique Québec. Exportations internationales selon les pays dórigine. [on-line]. [cit. 2010-3-23], vlastní dopočty http://stat.gouv.qc.ca/donstat/econm_finnc/comrc_exter/comrc_inter_inter/exp_pays_2009.htm Institut de la statistique Québec. Importations internationales selon les pays dórigine. [on-line]. [cit. 2010-3-23], vlastní dopočty http://stat.gouv.qc.ca/donstat/econm_finnc/comrc_exter/comrc_inter_inter/imp_pays_2009.htm

České zboží má dobrou pověst, přesto je na zdejším trhu hustá konkurence a patrná je i přesycenost spotřebním zbožím. Velmi běžným jevem je patriotismus, který se projevuje v upřednostňování kanadských výrobků. Velkou výhodou je proto tedy obchodní zástupce, a pokud tuto okolnost na výrobku dostatečně zdůrazníme, zákazník bude na zboží pohlížet jako na v podstatě kanadské. Pokud bude zboží navíc srovnatelné a levnější, je velmi pravděpodobné, že zákazníka zaujme.91 Co se týče 86

BusinessInfo.cz. Kanada: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR. [on-line]. [cit. 2010-3-23] http://www.businessinfo.cz/cz/sti/kanada-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr/7/1000849/#sec8 87 Institut de la statistique Québec. Exportations internationales selon les pays dórigine. [on-line]. [cit. 2010-3-23] http://stat.gouv.qc.ca/donstat/econm_finnc/comrc_exter/comrc_inter_inter/exp_pays_2009.htm 88 Institut de la statistique Québec. Importations internationales selon les pays dórigine. [on-line]. [cit. 2010-3-23] http://stat.gouv.qc.ca/donstat/econm_finnc/comrc_exter/comrc_inter_inter/imp_pays_2009.htm 89 Institut de la statistique Québec. Exportations internationales selon les pays dórigine. [on-line]. [cit. 2010-3-23], vlastní dopočty http://stat.gouv.qc.ca/donstat/econm_finnc/comrc_exter/comrc_inter_inter/exp_pays_2009.htm 90 Institut de la statistique Québec. Importations internationales selon les pays dórigine. [on-line]. [cit. 2010-3-23], vlastní dopočty http://stat.gouv.qc.ca/donstat/econm_finnc/comrc_exter/comrc_inter_inter/imp_pays_2009.htm 91 Co je dobré vědět před exportem do Kanady. Český export. Magazín týdeníku Profit, březen 2010, č. 1, s. 6-7.

34

certifikací, je potřeba mít ověření zdejších úřadů, evropské certifikace zde nejsou uznávány.92 Dovezené zboží dále podléhá clu a DPH. Vybírají se okamžitě při celní prohlídce a jejich výše je odvozena od hodnoty dovezeného zboží. Dovoz z České republiky podléhá takzvanému Most Favoured Nation Tarrif. Dále je nezbytné velmi přísně dodržovat veškeré ekologické normy a standardy.93 Mezi perspektivní položky vývozu do Québecu patří prostředky hromadné dopravy, konkrétně oblast tramvajové dopravy, jejíž znovuzavedení se zvažuje například v Montrealu.94 Vybraní québečtí dovozci, kteří se orientují mimo jiné také na české zboží: ABACUS Hydraulics Ltd., BROOKS Canada Inc., CROWN Textiles Inc., CRYSTAL ClearInc., EUGENE Textile, EUREKA Textiles Ltd., EXXAGRO Ltd., FUTURE Electronics Inc., IKEA Wholesale Ltd., MEXX Canada Inc., OLAM Electronics inc., PEGABO Shoes, Velan Inc., WOLVERINE Tube Inc. a další.95

92

STINGL, T. Severní Ameriku rozdělili špatně. Český export. Magazín týdeníku Profit, březen 2010, č. 1, s. 10-11. 93 Co je dobré vědět před exportem do Kanady. Český export. Magazín týdeníku Profit, březen 2010, č. 1, s. 6-7. 94 Ministerstvo zahraniční věcí České republiky. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR. [on-line]. [cit. 2010-3-23] http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/severni_amerika/kanada/ekonomika/obchodni_a_ekono micka_spoluprace_s_cr.html 95 Ministerstvo zahraniční věcí České republiky. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR. [on-line]. [cit. 2010-3-23] http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/severni_amerika/kanada/ekonomika/obchodni_a_ekono micka_spoluprace_s_cr.html

35

3 KULTURNÍ ZVLÁŠTNOSTI Québec, zástupce francouzsky mluvící společnosti v severní Americe, je se svou kulturou úzce propojen. Kultura je skutečným symbolem totožnosti této provincie, spojuje francouzské kořeny s dědictvím prvních národů, ovlivněna sousedstvím se Spojeným státy americkými a etnickou rozmanitostí položila základy demokratické společnosti. Na svou vlastní kulturu je Québec patřičně hrdý.96

3.1 Vlajka a státní symboly Tato modro-bílá vlajka s vyobrazením lilie je státním znakem provincie Québec. Odráží autoritu a pravomoci státu a musí být oficiálně vyvěšená v každé veřejné instituci. Poprvé byla tato vlajka v Québecu vztyčena v budovách parlamentu v roce 1948. Lilie jsou dědictvím francouzského království a modré pozadí je připomínkou erbu vládnoucích panovníků z dob, kdy Francie dominovala severní Americe.97

Obrázek 5: Vlajka provincie

Zdroj: Official tourist site of the Government of Québec. National emblems. [on-line]. [cit. 2010-3-31] http://www.bonjourquebec.com/qc-en/infospratiques0.html

Québecký erb představuje tři zlaté lilie na modrém pozadí, symbolizující francouzský režim, zlatého leoparda na červeném pozadí, symbolizující britský režim a větev se třemi javorovými listy, symbolizující Kanadu.98 Pod štítem se nachází stuha s nápisem „JE ME SOUVIENS“ neboli „NEZAPOMENU“. Motto bylo poprvé použito v roce 1883, kdy tento nápis zdobil hlavní dveře budovy parlamentu a měl tak

96

Portail du gouvernement du Québec. L´énergie au Québec. [on-line]. [cit. 2010-3-31] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/culture/?lang=fr 97 Official tourist site of the Government of Québec. National emblems. [on-line]. [cit. 2010-3-31] http://www.bonjourquebec.com/qc-en/infospratiques0.html 98 Official tourist site of the Government of Québec. National emblems. [on-line]. [cit. 2010-3-31] http://www.bonjourquebec.com/qc-en/infospratiques0.html

36

všem připomínat historii Québecu. Tato fráze představuje „trvalé vědomí, byť nevyřčené, odstrkovaných frankofonních občanů Québecu, kteří se stali oběťmi politiky kolonizátorů a kterým bylo odepřeno národní sebeuvědomění.“ Heslo se stalo oficiálním v roce 1939, kdy jej provinční vláda přijala za své.99

Obrázek 6: Erb provincie


Oficiálním květinovým emblémem Québecu je kosatec různobarevný (Iris versicolor), který v roce 1999 nahradil lilii bělostnou (Lilium candidum), dlouho považovanou za květinový emblém provincie.100

Obrázek 7: Květinový emblém provincie


Sovice sněžní (Bubo scandiacus) byla vybrána jako oficiální zvíře Québecu v roce 1987. Symbolizuje bílou zimu a severské podnebí, stejně jako ochranu životního prostředí a přírody.101

99

LIGHBODY, M. a kol. Kanada. Z řady průvodců Lonely Planet. 1. vyd. Praha: Svojtka & Co., 2003. 1024 s. ISBN: 80-7237-736-1 100 Official tourist site of the Government of Québec. National emblems. [on-line]. [cit. 2010-3-31] http://www.bonjourquebec.com/qc-en/infospratiques0.html 101 Official tourist site of the Government of Québec. National emblems. [on-line]. [cit. 2010-3-31] http://www.bonjourquebec.com/qc-en/infospratiques0.html

37

Obrázek 8: Oficiální zvíře provincie


Oficiálním stromem Québecu se stala v roce 1993 žlutá bříza (Betula Alleghaniensis Britton). Není to pouze jeden z nejznámějších ušlechtilých druhů Québecu, ale vyniká také množstvím způsobů využití a svou vysokou komerční hodnotou.102

3.2 Víra Až do roku 1960 bylo náboženství klíčovým prvkem v kultuře francouzské Kanady, ovlivňovalo školy, nemocnice a další aspekty každodenního života. V roce 1960 náboženství ztratilo svůj zásadní kulturní význam a došlo k pozvolnému zesvětštění společnosti. S rostoucí imigrací rostla také rozmanitost v náboženství.103 Nyní jsou v Québecu zastoupena téměř všechna náboženství, přesto převahu si tradičně zachovalo katolictví, které vyznává 83 % populace. Následují protestanti 4,7 %, muslimové 1,5 %, ortodoxní 1,4 %, židé 1,3 % a jiné 1,9 %. Dalších 5,8 % tvoří obyvatelstvo bez vyznání.104

3.3 Umění Architektura105 První promyšlenější stavbou byli Habitationy, řada kompaktních opevněných sídel, postavených Samuelem de Champlainem a jeho společníky. Z jednoho takového 102 Official tourist site of the Government of Québec. National emblems. [on-line]. [cit. 2010-3-31] http://www.bonjourquebec.com/qc-en/infospratiques0.html 103 Kwintessential. French Canadian Culture. [on-line]. [cit. 2010-3-31] http://www.kwintessential.co.uk/articles/article/Canada/French-Canadian-Culture/2657 104 Institut de la statistique Québec. Population totale selon les confessions les plus importantes. [online]. [cit. 2010-3-31] http://www.stat.gouv.qc.ca/regions/lequebec/religion_que/religion20.htm 105 IVORY, M. Kanada. Velký průvodce National Geographic. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 399 s. ISBN: 978-80-251-1943-3

38

Habitationu, vytvořeného roku 1608 v dolní části mysu Cap Diamant, vzniklo město Québec. Později, začátkem 18. století docházelo pod vlivem francouzsko-britské rivality k upevňování obrany měst. Tak vznikla v Québec City velkolepá pevnost, díky svým úžasným kruhovým hradbám, jedinečná v celé Severní Americe. V 19. století vznikl typický francouzsko-kanadský dům, z kamene, s mírnějším sklonem střechy a převislými okapy. Mnoho těchto typických domů se dochovalo v Québecu, Montrealu a Trois-Rivieres. Poznáme je podle požární zdi, která vede u přiléhajících budov až na střechu. Nejkrásnější stavbou architektury přelomu 19. a 20. století „Canadian château“ je bezpochyby Château Frontenac v Québec City. Tento hotel v zámeckém stylu, nese jméno Louise de Baudeho, hraběte z Frontenacu a guvernéra Nové Francie v 17. století a jde o nespornou dominantu Québecu.

Obrázek 9: Château Frontenac v Québec City

Zdroj: Monquebec.net. Photos du Québec. [on-line]. [cit. 2010-5-2] http://www.monquebec.net/photos.php?show_heading=detail&dir=Le%20Chateau%20Frontenac&phot o=9

Náboženské stavby jako je například klášter v Québecu (1641) nebo Vieux Séminaire de Saint-Sulpice v Montrealu (1648) odrážejí významnou roli katolické církve v historii provincie. Z 19. století pocházejí dvě krásné montrealské baziliky NotreDame a Marie-Reine-du-Monde. Po dobytí území Brity byla francouzsko-kanadská

39

tradice architektury doplněna o britský styl, což dosvědčuje například anglikánská katedrála Holy Trinity v Québec City. Během 20. století došlo k výraznějšímu prosazení mezinárodních architektonických vlivů. Mrakodrap Price Building v Québecu z roku 1930 je příkladem stylu art deco, strohé věže z černé oceli a skla mezinárodního architekta Miese van der Roheho se tyčí nad Westmount Square v Montrealu (1966). Dalším příkladem moderní vysoké budovy je montrealský Place de la Cathédrale z roku 1988. Nejtypičtější zdejší díla jsou ovšem ta, která reagují na kanadské počasí a vytvářejí ochranu před dlouhými a mrazivými zimami. V tomto duchu je postavené velkolepé podzemní město (Underground City) v Montrealu, plně propojené se skvělým moderním metrem.

Výtvarné umění Prvotní snahy o výtvarné zachycení okolního světa se začaly objevovat již na počátku 18. století. Tvorba zdejších výtvarníků je směsicí z nejrůznějších stylů a vlivů zahraničí, nejranějším výrazným malířem byl Cornelius Krieghoff. Inspirací pro jeho obrazy se mu stalo québecké povodí řeky sv. Vavřince. Na konci devatenáctého století Québec zasáhl francouzský impresionismus, který byl malíři aplikován na krajiny a města východní Kanady. Svými kouzelnými zasněženými scenériemi je typický malíř Maurice Cullen, podobně jako James Wilson Morrice. Následující léta dominoval výtvarnému umění styl zavedený skupinou zvanou Goup of Seven. Jedním ze zakládajících členů byl montrealský malíř A. Y. Jackson, mezi ostatní patřil Franklin Carmichael, Lawren Harris, Arthur Lismer, J. E. H. MacDonald, Frederick Varley a Frank Johnston, kterého později vystřídal A. J. Casson. Výtvarná díla tohoto zvláštního stylu malby a uchopení námětu krajiny představují dodnes nejznámější kanadské výtvarné práce jak doma, tak za hranicemi.106 Ve čtyřicátých letech 20. století se objevilo další významné hnutí, známé pod jménem Automatistes. Zakladatelem této skupiny québeckých umělců byl přední malíř Paul Emile Borduas. Tvorbu charakterizuje její spontánnost, vliv surrealismu a abstraktní malby.107

106

LIGHBODY, M. a kol. Kanada. Z řady průvodců Lonely Planet. 1. vyd. Praha: Svojtka & Co., 2003. 1024 s. ISBN: 80-7237-736-1 107 IVORY, M. Kanada. Velký průvodce National Geographic. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 399 s. ISBN: 978-80-251-1943-3

40

V Québecu lze navštívit až 75 uměleckých center, 75 galeríi věnovaných soudobému umění a více jak 180 dalších odborných institucí. V oblasti výtvarného umění je Québec velmi otevřený jakékoli kulturní výměně a proto se zde koná mnoho nejrůznějších akcí, které přitahují návštěvníky a zároveň s nimi také zahraniční umělce.108 Obrázek 10: Cornelius Krieghoff, Zimní scéna v Laurentinech, 1867

Zdroj: Galerie Walter Klinkhoff. Cornelius Krieghoff. [on-line]. [cit. 2010-5-2] http://www.klinkhoff.com/gwk/home/gwkexhbrowse.asp?WID=768&artist=75

Literatura109 Québecká literatura je relativně mladá, a přestože její kořeny sahají až do období Nové Francie, výrazněji se rozvíjí teprve od roku 1960. Velký úspěch a příslib kulturního obrození provincie zaznamenal román „Bonheur dóccasion“ od autorky Gabrielle Roy. Byl vydaný roku 1945, na konci období „Velkého temna“, kdy už moc církve postupně slábla.

108

Portail du gouvernement du Québec. Culture. [on-line]. [cit. 2010-3-31] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/culture/?lang=fr 109 Routard.com. Culture Québec. [on-line]. [cit. 2010-3-31] http://www.routard.com/guide/quebec/594/culture.htm

41

Literatura Québecu je často angažovaná v oblasti lingvistiky a sociálních problémů. Mezi největší québecké autory patří například Michel Tremblay (Chroniques du Plateau Mont-Royal), Réjean Ducharme (L’Hiver de force), Hubert Aquin (Prochain épisode), Anne Hébert (Kamouraska), Marie-Claire Blais (Une saison dans la vie d’Emmanuel) nebo Victor Lévy-Beaulieu (Race de monde!). Po selhání referenda o nezávislosti Québecu se spisovatelé odklonili od tématu národní identity a začali se více věnovat vyjádření pocitů jednotlivce ve zmatku moderního světa. Velkým přínosem je kulturní rozmanitost Montrealu, která významně ovlivňuje literární tvorbu provincie. Jeden z nejlepších představitelů je spisovatel Dany Laferrière (Comment faire l’amour avec un nègre sans se fatiguer), původem z Haiti. V posledních letech patří mezi nejvýznačnější spisovatele Québecu Yves Beauchemin (Le Matou), Arlette Cousture (Les Filles de Caleb), Marie Laberge (Le Goût du bonheur), Louis Hamelin (La rage), Gaetan Soucy (La Petite Fille qui aimait les allumettes) a Nelly Arcan (Putain).

3.4 Kulturní dění Média Navzdory své velikosti, Québec nabízí širokou škálu medií. Má spoustu deníků, týdeníků, měsíčníků a mnoho dalších časopisů. Existuje zde asi 150 rozhlasových stanic a stejně tolik stanic televizních, jak veřejných tak soukromých.110 Televizní obrazovka hraje v Québecu důležitou roli. Veřejné vysílání, Télé Québec, financované provinční vládou, slouží jako frankofonní kulturní kanál. Národní vysílání CBC (Canadian Broadcasting Corporation) je dostupné jak v anglickém, tak i francouzském jazyce. Tyto základní stanice doplňují dva soukromé kanály TVA a TQS. Od roku 2000 došlo k velkému rozšíření kabelové sítě a zároveň i boomu dalších specializovaných vysílacích stanic. Canal Vie je určený pro ženy, VRAK.TV

110

Portail du gouvernement du Québec. Culture. [on-line]. [cit. 2010-3-31] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/culture/?lang=fr

42

pro mladé, Super Ecran je věnovaný kinu a Canal D potom dokumentům. Mimo to je v Québecu k dispozici mnoho anglických a amerických televizních kanálů.111 Hlavní rádiovou stanicí je CBC, která se věnuje zpravodajství, hudbě, talk-show a kulturním a sportovním událostem. Mnoho dalších komerčních rozhlasových stanic nabízí především hudbu. Mezi nejoblíbenější patří Energie, Rock-Détente a Rythme FM. Anglicky vysílající rádia se nacházejí převážně v Montrealu.112 Journal de Montreal, který se podobá anglickému bulváru, je nejpopulárnější deník v provincii. Jeho hlavním konkurentem jsou noviny La Presse, které nabízejí mnoho reportáží a článků se spoustou příloh. Nezávislý deník, který má blízko k hnutí za nezávislost, Le Devoir, je renomovaný hlavně pro svou kulturní část. Anglicky psané noviny jsou vydávány pro celou Kanadu - The Gazette sídlí v Montrealu, zatímco National Post a The Globe and Mail v Torontu. Dále má Montreal čtyři kulturní týdeníky zdarma, Ici, Voir, Hour a Mirror. Co se týče časopisů, velmi oblíbený a na výborné úrovni je časopis LÁctualité.113

Divadlo, film a hudba Divadlo se v Québecu začalo vyvíjet v 19. století, skutečný začátek však nastal až po roce 1930.114 V letech 1960 divadlo prorazilo s inovativním kusem Les BellesSœurs od Michela Tremblay, který v montrealském slangu líčí život dělnické třídy Québecu. Od té doby se divadlo projevuje různorodostí stylů s autory jako je Jean Barbeau (Une brosse), Marcel Dubé (Les Beaux Dimanches), Michel-Marc Bouchard (Les Feluettes), René-Daniel Dubois (Being at Home with Claude) nebo Wajdi Mouawad (Littoral).115 Québecké divadlo je také stále více uznávané po celém světě.

111

Routard.com. Culture Québec. [on-line]. [cit. 2010-4-18] http://www.routard.com/guide/quebec/594/culture.htm 112 Routard.com. Culture Québec. [on-line]. [cit. 2010-4-18] http://www.routard.com/guide/quebec/594/culture.htm 113 Routard.com. Culture Québec. [on-line]. [cit. 2010-4-18] http://www.routard.com/guide/quebec/594/culture.htm 114 Portail du gouvernement du Québec. Culture. [on-line]. [cit. 2010-4-18] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/culture/?lang=fr 115 Routard.com. Culture Québec. [on-line]. [cit. 2010-4-18] http://www.routard.com/guide/quebec/594/culture.htm

43

Několik zdejších autorů zaznamenalo nastudování svých her v zahraničí a mezinárodní proslulost získalo i několik profesionálních divadelních společností.116 První film s názvem „Indiánský tanec“ byl v Québecu natočen roku 1896 bratry Lumiery. Přesto rozjezd québecké kinematografie přišel až v 50. a 60. letech 20. století. Zlom ve zdejší filmové tvorbě nastal v roce 1956, kdy došlo k přestěhování National Film Board of Canada do Montrealu, což velmi významně podpořilo rozvoj a nadšení québeckých filmařů.117 Jedná se o instituci, která každoročně vydává velké množství animovaných, dokumentárních a hraných filmů. V jejích prostorách se často pořádá promítání a lze si zde zapůjčit i videokazety.118 Québečtí režiséři se snaží na plátno přenést realitu a často tak mají blízko k dokumentárním filmům. Jedná se o éru autorů jako je Claude Jutra (Mon oncle Antoine), Gilles Carle (La Mort d’un bûcheron), Michel Brault (Les Ordres) a Francis Mankiewicz (Les Bons débarras). Denys Arcand pocházející z této školy, režíruje filmy, které jsou typické pro své dlouhé dialogy vyjadřující skeptická stanoviska a deziluze svých postav. Proslavil se filmem Úpadek amerického impéria a Invaze barbarů a získal si tak mezinárodní uznání. V posledních letech dosáhl Québec úspěchu s filmy jako je Léolo, Les Boys, La Grande Séduction, Séraphin nebo Nová Francie.119 Co se týče klasické hudby, roku 1902 vznikl v Québecu symfonický orchestr, který je nejstarším symfonickým útvarem v Kanadě.120 O několik let později, v roce 1934 vznikl také symfonický orchestr v Montrealu a se svým dirigentem Kentem Naganem se stal uznávaný po celém světě.121 Od roku 1980 vzniklo mnoho dalších hudebních útvarů jako například Opéra de Montréal (1980), l'Orchestre métropolitain (1981), Les violons du Roy (1984), I Musici de Montréal (1983) nebo Le Nouvel Ensemble Moderne (1989), všechny mezinárodně proslulé.122 Z Montrealu pochází také 116

Portail du gouvernement du Québec. Culture. [on-line]. [cit. 2010-4-18] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/culture/?lang=fr 117 Portail du gouvernement du Québec. Culture. [on-line]. [cit. 2010-4-18] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/culture/?lang=fr 118 LIGHBODY, M. a kol. Kanada. Z řady průvodců Lonely Planet. 1. vyd. Praha: Svojtka & Co., 2003. 1024 s. ISBN: 80-7237-736-1 119 Routard.com. Culture Québec. [on-line]. [cit. 2010-4-18] http://www.routard.com/guide/quebec/594/culture.htm 120 Portail du gouvernement du Québec. Culture. [on-line]. [cit. 2010-4-18] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/culture/?lang=fr 121 IVORY, M. Kanada. Velký průvodce National Geographic. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 399 s. ISBN: 978-80-251-1943-3 122 Portail du gouvernement du Québec. Culture. [on-line]. [cit. 2010-4-18] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/culture/?lang=fr

44

nejžádanější jazzový klavírista a skladatel Oscar Peterson.123 Dalším výrazným québeckým umělcem je šansoniér Gilles Vigneault, popularitě se těší i Michel Rivard, Daniel Lavois, Claude Leveillee a Isabelle Boulay. Québec se může pochlubit velkým množstvím úspěšných popových, rockových a novátorských folkových kapel, stejně jako řadou sólových interpretů. Snad vůbec nejznámější je montrealská rodačka Céline Dion, světově proslulá díky své písni „My Heart Will Go On“ z filmu Titanic.124

Festivaly a cirkusová představení Québečané milují slavnosti všeho druhu, a proto se v Québecu koná zhruba 400 společenských akcí a festivalů ročně, převážně potom v létě.125 Festivaly se týkají oblastí, jako je film, hudba, divadlo, tanec ale také gastronomie a další.126 Mezi nejznámější patří québecký karneval, mezinárodní festival jazzu v Montrealu, letní festival v Québecu nebo festival Montreal en lumière.127 Největším světovým festivalem komedie je montrealský Festival Juste pour Rire („Festival jen tak pro legraci“), který si za svých 20 let existence získal velmi dobrou reputaci.128 Jednoduše řečeno, obyvatelé Québecu uvítají jakoukoli příležitost k tomu, aby se sešli s rodinou a přáteli na oslavu své kultury a historie. Zvláštní kategorií je cirkus, v němž jsou místní umělci mistři. Získali si mezinárodní věhlas a své publikum dokážou snadno uchvátit. Cirque Eloize a zejména montrealský Cirque de Soleil pořádá svá představení po celém světě. Extravagantní kostýmy a úžasné scenérie doplňují artisty na hrazdách, kejklíře a akrobaty všech možných druhů v jejich nezapomenutelné a naprosto unikátní show.129

123

IVORY, M. Kanada. Velký průvodce National Geographic. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 399 s. ISBN: 978-80-251-1943-3 124 LIGHBODY, M. a kol. Kanada. Z řady průvodců Lonely Planet. 1. vyd. Praha: Svojtka & Co., 2003. 1024 s. ISBN: 80-7237-736-1 125 Portail du gouvernement du Québec. Culture. [on-line]. [cit. 2010-4-18] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/culture/?lang=fr 126 Routard.com. Culture Québec. [on-line]. [cit. 2010-4-18] http://www.routard.com/guide/quebec/594/culture.htm 127 Routard.com. Traditions Québec. [on-line]. [cit. 2010-4-18] http://www.routard.com/guide/quebec/588/traditions.htm 128 IVORY, M. Kanada. Velký průvodce National Geographic. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 399 s. ISBN: 978-80-251-1943-3 129 IVORY, M. Kanada. Velký průvodce National Geographic. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 399 s. ISBN: 978-80-251-1943-3

45

Sport Národní sportem je lední hokej, sezóna začíná v říjnu a běží až do května. Každá obec až do vesnice s 500 obyvateli má svůj vlastní malý tým. Bohužel je v poslední době hokej příliš profesionální a ztrácí tak své kouzlo. Často jsou tedy mnohem zábavnější amatérské hokejové zápasy.130 Přesto se zdejší hokejový tým Montreal Canadiens stal nejúspěšnějším hokejovým týmem celé Kanady. Stanley Cup vyhráli již 24krát131 a dokonce jej jako jediný tým dokázali získat 5krát za sebou132. Dalším populárním sportem je v Québecu baseball, stejně jako kanadský fotbal, který je verzí amerického fotbalu. Fotbal tak, jak ho známe my v Evropě, si pomalu také získává své příznivce. Co se týče rugby, i přesto, že se Kanaďané účastnili posledního mistrovství světa, stále je to pro ně velká neznámá.133

3.5 Gastronomie Potěšení ze stolování je hluboce zakořeněno ve zdejších tradicích. Québecká gastronomie je proslulá po celé Severní Americe a postupně si získala díky renomovaným šéfkuchařům také mezinárodní věhlas. Základ kuchařského umění tvoří francouzská kuchyně, ovlivněná různými kulturami a zároveň dědictvím původních obyvatel. Toto umění je v Québecu neustále zdokonalováno a dále se vyvíjí. Tradiční québecká kuchyně, tučná, kalorická a posilňující, tak v podstatě vymizela z jídelních lístků restaurací a lze ji ochutnat pouze ve specializovaných podnicích. Tato jídla se stala součástí québeckého folklóru.134 Mezi zdejší speciality patří tourtière, což je masový „koláč“, původně plněný různými druhy zvěřiny, dnes však mnohem častěji směsí vepřového a telecího. Toto horké a pikantní jídlo si québečané užívají zejména v zimních měsících během prázdnin. Další pochoutkou je kachna na javorovém sirupu nebo králík na jablečném víně. Poutine je 130

Routard.com. Sports et loisirs Québec. [on-line]. [cit. 2010-4-18] http://www.routard.com/guide/quebec/587/sports_et_loisirs.htm 131 Kvíz. Český export. Magazín týdeníku Profit, březen 2010, č. 1, s. 15, otázka 6. 132 Montreal Canadiens. Stanley Cup. [on-line]. [cit. 2010-4-18] http://www.habsczech.com/show_text.php?id=historie-stanley-cup 133 Routard.com. Sports et loisirs Québec. [on-line]. [cit. 2010-4-18] http://www.routard.com/guide/quebec/587/sports_et_loisirs.htm 134 Portail du gouvernement du Québec. Culture. [on-line]. [cit. 2010-4-18] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/culture/?lang=fr

46

dobře známé francouzské jídlo, které získalo svou proslulost především zařazením do nabídky řetězců rychlého občerstvení. Jsou to vlastně smažené hranolky pokapané roztaveným sýrem a omáčkou. Velmi oblíbené jsou také polévky a dezerty.135

135

Routard.com. Cuisine et boissons Québec. [on-line]. [cit. 2010-4-18] http://www.routard.com/guide/quebec/595/cuisine_et_boissons.htm

47

ZÁVĚR Cílem této závěrečné práce bylo seznámení čtenáře s kanadskou provincií Québec, přiblížení jejích obchodních zvyklostí a odhalení kulturních specifik. Upřímně doufám, že se mi podařilo vystihnout vše podstatné a poskytnout čtenářům cenné informace a rady, které v této práci hledali. První kapitola byla věnována základní geografické, demografické a politickoekonomické charakteristice provincie a historickým souvislostem. Z této části vyplývá, že všechny tyto aspekty více či méně ovlivnily formování zdejší společnosti a podílely se na vzniku této svébytné a jedinečné kultury. Historický vývoj významně přispěl ke kulturní různorodosti provincie, stejně jako každoroční příliv přistěhovalců, kteří se stali důležitou součástí Québecu. Politický systém založený na svobodě a rovnosti zároveň s liberálním systémem tržního hospodářství vytvářejí ideální podmínky pro dynamický rozvoj a rozkvět ekonomiky. Díky své výborné hospodářské situaci patří Québec mezi nejvyspělejší ekonomiky světa. Klíčovými odvětvími jsou především věda a technologie, neméně důležitý je také export a import, který zaujímá významný podíl na HDP provincie. Výsledkem druhé kapitoly bylo pojednání o obchodních zvláštnostech Québecu, jejichž znalost by nám měla umožnit hladký průběh jednání s québeckými podnikateli. Tato provincie je charakteristická právě svou francouzskou kulturou, kterou zdědila po svých evropských předcích a tato skutečnost se promítá jak do běžného života zdejších obyvatel, tak i do jejich obchodních vztahů. Při přípravě na obchodní jednání bychom tedy měli dbát především na kvalitně zpracované materiály v québecké francouzštině, disponovat dostatečným množstvím dvojjazyčných vizitek a být připraveni na jednání vedené ve francouzštině. Čas je v této provincii chápán odlišněji než ve zbytku Kanady, a proto není třeba přecházet okamžitě po úvodním představení k samotnému jednání, ale naopak věnovat více času společenské konverzaci a navazování přátelských vztahů. Québečané jsou milí a otevření, k Evropě mají blízko, a tak by v průběhu nemělo docházet k žádným zásadním nedorozuměním. To představuje pro české podnikatele jistou výhodu, stejně jako již téměř tradiční dlouholetá obchodní spolupráce. Naopak překážkou se může jevit silná konkurence a přesycenost trhu spotřebním zboží. Je tedy třeba více improvizovat, projevit určitou 48

dávku kreativity a klást ve všech ohledech důraz na problematiku životního prostředí. V každém případě je vhodné zajistit si v Québecu obchodního zástupce, což našemu zboží umožní „rovnoprávnější“ vstup na zdejší trh. Třetí kapitola se zabývala kulturou provincie, která tvoří základní část québecké identity. Obyvatelé Québecu jsou proslulí vstřícností, milují zábavu a nevynechají žádnou příležitost k setkání s rodinou a přáteli, aby mohli oslavovat svou kulturu a historii. Díky multikulturnímu cítění jsou velmi tolerantní a nemají vůči ostatním žádné předsudky. Úspěch jedince tedy záleží především na jeho vlastních schopnostech a nikoliv na jeho původu nebo jiných odlišnostech. Velkou vášní québeckých obyvatel je zdejší kuchyně, mezi jejíž speciality patří masové koláčky tourtières, poutine a všem tak dobře známý javorový sirup.

.

49

LITERATURA LIGHBODY, M. a kol. Kanada. Z řady průvodců Lonely Planet. 1. vyd. Praha: Svojtka & Co., 2003. 1024 s. ISBN: 80-7237-736-1 Portail du gouvernement du Québec. Québec en chiffres. [on-line]. [cit. 2010-1-10] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/chiffres/?lang=fr Portail du gouvernement du Québec. Terriroire. [on-line]. [cit. 2010-1-10] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/territoire/?lang=fr Portail du gouvernement du Québec. Les zones climatiques. [on-line]. [cit. 2010-1-20] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/geographie/climat/zonesclimatiques/?lang= fr Portail du gouvernement du Québec. Les milieux terrestres. [on-line]. [cit. 2010-1-20] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/geographie/climat/milieuxterrestres/?lang=f r Ottův slovník naučný. Algonkinové. [on-line]. [cit. 2010-3-1] http://leccos.com/index.php/clanky/algonkinove Ottův slovník naučný. Irokézové. [on-line]. [cit. 2010-3-1] http://leccos.com/index.php/clanky/irokezove Ottův slovník naučný. Inuitové. [on-line]. [cit. 2010-3-1] http://leccos.com/index.php/clanky/inuitove IVORY, M. Kanada. Velký průvodce National Geographic. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 399 s. ISBN: 978-80-251-1943-3 Wikipédia. Québec. [on-line]. [cit. 2010-3-1] http://fr.wikipedia.org/wiki/Qu%C3%A9bec#Nouvelle-France_.281534-1763.29 Wikipedia. New France. [on-line]. [cit. 2010-3-4] http://en.wikipedia.org/wiki/New_France ČT24. Založen kanadský Québec. [on-line]. [cit. 2010-3-4] http://www.ct24.cz:8080/kalendarium/20712-zalozen-kanadsky-quebec/ Institut de la statistique du Québec. Le Québec dans le monde. Statistiques économiques internationales. Janvier 2010. Québec. [on-line]. [cit. 2010-3-7], údaj z roku 2008 Portail du gouvernement du Québec. Démographie. [on-line]. [cit. 2010-3-7] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/demographie/?lang=fr Institut de la statistique du Québec. Le Québec chiffres en main. Édition 2010. Québec. [on-line]. [cit. 2010-5-1], prozatímní údaje za rok 2008 http://www.stat.gouv.qc.ca/publications/referenc/pdf2010/QCM2010_fr.pdf Portail du gouvernement du Québec. Politique. [on-line]. [cit. 2010-3-9] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/politique/?lang=fr Parlement du Canada. Députés. [on-line]. [cit. 2010-5-1] http://webinfo.parl.gc.ca/MembersOfParliament/MainMPsCompleteList.aspx?TimePeriod=Current&La nguage=F Parlement du Canada. Sénateurs par province. [on-line]. [cit. 2010-5-1] http://www.parl.gc.ca/common/senmemb/senate/isenator.asp?sortord=P&Language=F

50

Portail du gouvernement du Québec. Les institutions politiques. [on-line]. [cit. 2010-3-9] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/politique/institutionspolitiques/?lang=fr LÉncyclopédie canadienne. Québec. [on-line]. [cit. 2010-3-23] http://www.thecanadianencyclopedia.com/index.cfm?PgNm=TCE&Params=F1ARTF0006591 Wikipédia. Québec. [on-line]. [cit. 2010-3-23] http://fr.wikipedia.org/wiki/Qu%C3%A9bec#Syst.C3.A8me_judiciaire Portail du gouvernement du Québec. Économie. [on-line]. [cit. 2010-5-1] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/economie/?lang=fr Portail du gouvernement du Québec. Science et technologie. [on-line]. [cit. 2010-3-13] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/economie/sciencestechnologies/?lang=fr Portail du gouvernement du Québec. Importation et exportation. [on-line]. [cit. 2010-3-13] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/economie/importexport/?lang=fr Portail du gouvernement du Québec. Transport. [on-line]. [cit. 2010-3-13] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/economie/transport/?lang=fr Portail du gouvernement du Québec. Le Québec minier. [on-line]. [cit. 2010-3-13] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/economie/ressourcesnaturelles/quebecmini er/?lang=fr Portail du gouvernement du Québec. Ressources naturelles. [on-line]. [cit. 2010-3-13] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/economie/ressourcesnaturelles/?lang=fr Portail du gouvernement du Québec. La forêt. [on-line]. [cit. 2010-3-13] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/economie/ressourcesnaturelles/foret/?lang= fr Portail du gouvernement du Québec. L´énergie au Québec. [on-line]. [cit. 2010-3-13] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/economie/ressourcesnaturelles/energie/?lan g=fr Velvyslanectví České republiky v Ottawě. Obchod a turistika – praktické rady. [on-line]. [cit. 2010-314] http://www.mzv.cz/ottawa/cz/obchod_a_ekonomika/tipy_pro_vyvozce_do_kanady/obchod_a_turistika _prakticke_rady/index.html Cyborlink.com. Canada. [on-line]. [cit. 2010-3-17] http://www.cyborlink.com/besite/canada.htm Kwintessential. Canada – Language,Culture, Customs and Etiquette. [on-line]. [cit. 2010-3-17] http://www.kwintessential.co.uk/resources/global-etiquette/canada.html Kwintessential. French Canadian Culture. [on-line]. [cit. 2010-3-23] http://www.kwintessential.co.uk/articles/article/Canada/French-Canadian-Culture/2657 Jednání s Kanaďany. Bez kravaty jedině v pátek. Český export. Magazín týdeníku Profit, březen 2010, č. 1, s. 14-15. ZAMYKALOVÁ, M. Mezinárodní obchodní jednání. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2003. 171 s. ISBN: 80-86419-28-2 Routard.com. Traditions Québec. [on-line]. [cit. 2010-3-24] http://www.routard.com/guide/quebec/588/traditions.htm

51

Osler.com. Doing business in Québec. [on-line]. [cit. 2010-5-2] http://www.osler.com/NewsResources/Details.aspx?id=1233 PolitiquesSociales.net. Au travail! [on-line]. [cit. 2010-3-23] http://www.politiquessociales.net/Autravail Institut de la statistique Québec. Rémunération et conditions de travail. [on-line]. [cit. 2010-3-23] http://www.stat.gouv.qc.ca/donstat/societe/march_travl_remnr/remnr_condt_travl/f001_hre_heb_tous_ 08-09.htm Obchodní cesta. Kapesní průvodce Kanadou. Český export. Magazín týdeníku Profit, březen 2010, č. 1, s. 12-13. BusinessInfo.cz. Kanada: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR. [on-line]. [cit. 2010-3-23] http://www.businessinfo.cz/cz/sti/kanada-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr/7/1000849/#sec8 Institut de la statistique Québec. Exportations internationales selon les pays dórigine. [on-line]. [cit. 2010-3-23] http://stat.gouv.qc.ca/donstat/econm_finnc/comrc_exter/comrc_inter_inter/exp_pays_2009.htm Institut de la statistique Québec. Importations internationales selon les pays dórigine. [on-line]. [cit. 2010-3-23] http://stat.gouv.qc.ca/donstat/econm_finnc/comrc_exter/comrc_inter_inter/imp_pays_2009.htm Co je dobré vědět před exportem do Kanady. Český export. Magazín týdeníku Profit, březen 2010, č. 1, s. 6-7. STINGL, T. Severní Ameriku rozdělili špatně. Český export. Magazín týdeníku Profit, březen 2010, č. 1, s. 10-11. Ministerstvo zahraniční věcí České republiky. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR. [on-line]. [cit. 2010-3-23] http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/severni_amerika/kanada/ekonomika/obchodni_a_ekono micka_spoluprace_s_cr.html Official tourist site of the Government of Québec. National emblems. [on-line]. [cit. 2010-3-31] http://www.bonjourquebec.com/qc-en/infospratiques0.html Institut de la statistique Québec. Population totale selon les confessions les plus importantes. [on-line]. [cit. 2010-3-31] http://www.stat.gouv.qc.ca/regions/lequebec/religion_que/religion20.htm Portail du gouvernement du Québec. Culture. [on-line]. [cit. 2010-3-31] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/culture/?lang=fr Routard.com. Culture Québec. [on-line]. [cit. 2010-3-31] http://www.routard.com/guide/quebec/594/culture.htm Routard.com. Sports et loisirs Québec. [on-line]. [cit. 2010-4-18] http://www.routard.com/guide/quebec/587/sports_et_loisirs.htm Kvíz. Český export. Magazín týdeníku Profit, březen 2010, č. 1, s. 15, otázka 6. Montreal Canadiens. Stanley Cup. [on-line]. [cit. 2010-4-18] http://www.habsczech.com/show_text.php?id=historie-stanley-cup Routard.com. Cuisine et boissons Québec. [on-line]. [cit. 2010-4-18] http://www.routard.com/guide/quebec/595/cuisine_et_boissons.htm

52

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Teploty a srážky ve vybraných městech

9

Tabulka 2: Rozdělení obyvatel Québecu dle mateřského jazyka

16

Tabulka 3: Rozdělení vývozu dle cílové země 2008

22

Tabulka 4: Hlavní vývozní komodity

22

Tabulka 5: Rozdělení dovozu dle výchozí země 2008

23

Tabulka 6: Hlavní dovozní komodity

23

Tabulka 7: Svátky provincie Québec

33

Tabulka 8: Export a import provincie do České republiky

34

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Vegetační zóny provincie Québec

10

Graf 2: Imigrace za rok 2009 dle kontinentů původu

17

Graf 3: Věková pyramida, 2009 a 2051

18

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Fyzická mapa Québecu

7

Obrázek 2: Hornictví

24

Obrázek 3: Energetická centra

26

Obrázek 4: Úřad francouzského jazyka v Montrealu

30

Obrázek 5: Vlajka provincie

36

Obrázek 6: Erb provincie

37

Obrázek 7: Květinový emblém provincie

37

Obrázek 8: Oficiální zvíře provincie

38

Obrázek 9: Château Frontenac v Québec City

39

Obrázek 10: Cornelius Krieghoff, Zimní scéna v Laurentinech, 1867

41

53

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Geologické oblasti

55

Příloha 2: Povodí

55

Příloha 3: Podnebí

56

Příloha 4: Vegetace

56

Příloha 5: Srovnání HDP na obyvatele, Québec a ostatní země OECD 2008

57

Příloha 6: Zátoka Gaspé

57

Příloha 7: Saguenay

58

Příloha 8: Magdalénské ostrovy

58

54

PŘÍLOHY Příloha 1: Geologické oblasti

Portail du gouvernement du Québec. Terriroire. [on-line]. [cit. 2010-1-11] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/territoire/?lang=fr

Příloha 2: Povodí

Portail du gouvernement du Québec. Terriroire. [on-line]. [cit. 2010-1-11] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/territoire/?lang=fr

55

Příloha 3: Podnebí

Portail du gouvernement du Québec. Les zones climatiques. [on-line]. [cit. 2010-1-11] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/geographie/climat/zonesclimatiques/?lang= fr

Příloha 4: Vegetace

Portail du gouvernement du Québec. Les milieux terrestres. [on-line]. [cit. 2010-1-11] http://www.gouv.qc.ca/portail/quebec/pgs/commun/portrait/geographie/climat/milieuxterrestres/?lang=f r

56

Příloha 5: Srovnání HDP na obyvatele, Québec a ostatní země OECD 2008


Příloha 6: Zátoka Gaspé

Zdroj: Routard.com. Baie de Gaspé. [on-line]. [cit. 2010-5-1] http://www.routard.com/photos/quebec/8494-baie_de_gaspe.htm

57

Příloha 7: Saguenay

Zdroj: Routard.com. Le Saguenay. [on-line]. [cit. 2010-5-1] http://www.routard.com/photos/quebec/5651-le_saguenay.htm

Příloha 8: Magdalénské ostrovy

Zdroj: Routard.com. Île de la Madeleine. [on-line]. [cit. 2010-5-7] http://www.routard.com/photos/quebec/48728-ile_de_la_madeleine.htm

58

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Recommend Documents