VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Mezinárodní obchod

Konkurenceschopnost akustických pian vyrobených v Číně: aktivity společnosti PETROF (bakalářská práce)

Autor: Anna Ceralová Vedoucí práce: doc. PaedDr. Milan Vošta, Ph.D. Rok: 2014

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.

V Praze dne

…………

………………… podpis studentky

Mé poděkování patří zejména doc. PaedDr. Milanu Voštovi, Ph.D. za vedení práce, odborné konzultace a připomínky, dále firmě PETROF, především paní jednatelce Mgr. Zuzaně Ceralové Petrofové, za poskytnutí potřebných informací o firmě i obchodu s akustickými piany. Ráda bych poděkovala generálnímu sekretáři CMIA, panu Changovi Jie za podrobné informace o čínském trhu. Dále panu Adamu Prouskovi za tvorbu kartogramu v programu ArcGIS pro tuto práci.

Abstrakt Práce se zabývá otázkou konkurenceschopnosti akustických pian vyrobených v Číně. Na tuto problematiku jsou vázány změny v lokalizaci produkce, kterým se práce rovněž věnuje. Ke zjištění konkurenceschopnosti akustických pian vyrobených v Číně jsou využita data exportů, importů a šetření v podobě dvou anket. První je vytvořena pro čínské výrobce, druhá pro světové. V práci je dále popsán vývoj výroby a prodeje akustických pian v Číně. Součástí textu je případová studie věnující se aktivitám společnosti PETROF v Číně.

Klíčová slova konkurenceschopnost, akustická piana, Čína, výroba, prodej, lokalizace, PETROF

Abstract The work examines the competitiveness of acoustic pianos manufactured in China. These issues are bound to changes in the location of production, which the work is also dedicated to. Data of exports, imports are used. Second part is investigation in the form of two surveys to determine the competitiveness of acoustic pianos manufactured in China. The first survey is designed for Chinese producers, the other for the world manufacturers. The paper also describes the development of production and sales of acoustic pianos in China. A final part of the text is a case study, which is devoted to the activities of the PETROF company in China.

Keywords competitiveness, acoustic pianos, China, manufacture, sale, location, PETROF

Obsah Seznam zkratek ................................................................................................................................ 7 Seznam obrázků............................................................................................................................... 8 Seznam tabulek ................................................................................................................................ 9 Úvod .............................................................................................................................................. 10 1

2

Konkurenceschopnost a změny v lokalizaci produkce průmyslových výrobků.................... 12 1.1

Pojem konkurenceschopnost........................................................................................... 12

1.2

Změny v lokalizaci produkce průmyslových výrobků.................................................... 14

1.2.1

Současné trendy offshoringu ................................................................................... 15

1.2.2

Změny v lokalizaci produkce akustických pian ...................................................... 18

Trh s akustickými piany v Číně ............................................................................................. 22 2.1

Výroba akustických pian v Číně ..................................................................................... 23

2.1.1 2.2

3

4

Výroba akustických pian čínských značek .............................................................. 24

Prodej akustických pian v Číně ...................................................................................... 27

2.2.1

Prodej pian vyrobených v Číně ............................................................................... 29

2.2.2

Prodej importovaných pian ...................................................................................... 32

2.2.3

Vliv světové ekonomiky na poptávku po pianech ................................................... 35

Konkurenceschopnost akustických pian vyrobených v Číně ................................................ 39 3.1

Vnímání trhu světovými výrobci .................................................................................... 39

3.2

Percepce trhu čínskými výrobci ...................................................................................... 44

3.3

Světoví vs. čínští výrobci ................................................................................................ 49

Případová studie: aktivity společnosti PETROF v Číně........................................................ 53 4.1

Základní charakteristika firmy ........................................................................................ 53

4.2

Vývoj působení firmy na čínském trhu........................................................................... 55

4.2.1

Pronikání na trh a výroba v Číně ............................................................................. 55

4.2.2

Prodej pian PETROF v Číně ................................................................................... 59

4.3

Plány a výhledy do budoucnosti ..................................................................................... 60

Závěr .............................................................................................................................................. 61 Seznam literatury ........................................................................................................................... 64 Seznam příloh ................................................................................................................................ 68 Přílohy ........................................................................................................................................... 69

Seznam zkratek BVK – Bundesverband Klavier e. V. (Spolkový německý svaz klavírníků) CAFIM - Confederation of European Music Industries (Svaz evropských hudebních průmyslů) CMIA – China Musical Instrument Association (Čínská asociace hudebních nástrojů) CNY – Chinese Yuan (čínský juan) ČLR – Čínská lidová republika ČR – Česká republika DPH – daň z přidané hodnoty DRC – domestic resource costs (náklady na domácí zdroje) FED – Federal Reserve System (americká centrální banka) HDP – hrubý domácí produkt mil. – milion Kč – korun českých NAMM – National Association of Music Merchants (Národní asociace obchodníků s hudebninami) OECD – Organization for Economic Co-operation and Development (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) p.b. – procentní bod PRC - private resource costs (náklady na soukromé zdroje) Q – quarter (kvartál) SWOT - strengths, weaknesses, opportunities, and threats (silné a slabé stránky, příležitosti, hrozby) TLM – Tom Lee Music USD – US Dollar (americký dolar) USA – United States of America (Spojené státy americké)

Seznam obrázků Obr. 1: Růst populace a zaměstnanosti (v tisících), průměrné mzdy (v CNY/osoba) Obr. 2: Spotřeba čínského obyvatelstva a výdaje na kulturu (CNY) Obr. 3: Výroba akustických pian v Číně (v tisících ks) Obr. 4: Produkce pian v Číně (ks) Obr. 5: Zastoupení vystavovatelů dle kontinentů Obr. 6: Top 10 zámořských vystavovatelů Obr. 7: Prodej pian vyrobených v Číně (ks) Obr. 8: Počet škol vyššího vzdělání a uměleckých institucí v Číně Obr. 9: Export pianin a křídel (ks), piano-komponent (tuny) Obr. 10: Import akustických pian do Číny (USD, ks) Obr. 11: Import křídel do Číny (USD, ks) Obr. 12: Import pianin do Číny (USD, ks) Obr. 13: Produkce pian (ks) Obr. 14: Import akustických pian do USA (USD, ks) Obr. 15: Export akustických pian z Německa (ks) Obr. 16: Doba působení na čínském trhu Obr. 17: Prodej křídel světových výrobců v Číně (2012) Obr. 18: Prodej pianin světových výrobců v Číně (2012) Obr. 19: Prodej křídel světových výrobců ve světě (2012) Obr. 20: Prodej pianin světových výrobců ve světě (2012) Obr. 21: Vnímání čínských pian jako konkurence Obr. 22: Produkce v Číně Obr. 23: Tradice produkce v Číně Obr. 24: Prodej čínských křídel v Číně (2012) Obr. 25: Prodej čínských pianin v Číně (2012) Obr. 26: Prodej čínských křídel ve světě (2012) Obr. 27: Prodej čínských pianin ve světě (2012) Obr. 28: Porovnání kvality čínských a evropských pian Obr. 29: Čínské piano pod evropskou značkou 8

Seznam tabulek Tab. 1: SWOT analýza Tab. 2: Optimalizace firemních kapacit

9

Úvod Téma práce jsem si zvolila s ohledem na své současné i možné budoucí působení ve firmě PETROF, pro kterou je Čína každým rokem větším odběratelem akustických pian. Zároveň se tu rodí nová konkurence pro všechny světové producenty pian, PETROF nevyjímaje. Je pro mne tedy důležité znát konkurenty co nejlépe. O prošetření konkurenceschopnosti čínských akustických pian však dosud žádná práce napsána nebyla. Cílem této práce je zjistit, zda jsou čínská akustická piana konkurenceschopná v porovnání s nástroji světových výrobců a tím zodpovědět vědeckou otázku: Jsou akustická piana čínské výroby konkurenceschopná v porovnání s nástroji světových výrobců? Na příkladu firmy PETROF jsou v případové studii popsány důležité kroky k proniknutí na čínský trh a zavedení výroby pian v této zemi. K prošetření konkurenceschopnosti jsou využita data získaná vlastním výzkumem na veletrhu v Shanghaii, dále statistická data získaná od světových asociací CMIA, NAMM a BVK. Pro měření konkurenceschopnosti je použita metoda podílů na trhu. Není však možné porovnávat výrobce z hlediska obratu na trhu, ale jen s přihlédnutím k prodaným kusům. Některé společnosti nechtějí poskytnout ani počet prodaných kusů za rok, uvedení peněžní hodnoty prodejů tedy nepřipadá v úvahu. Asociace mají hodnoty zaznamenány taktéž v kusech, jen výjimečně je možné v grafu vidět i peněžní vyjádření. Z důvodu špatné měřitelnosti konkurenceschopnosti čínských pian je vlastní výzkum zaměřen na názory samotných světových a čínských výrobců. Ti jsou dotazováni na vnímání konkurenceschopnosti čínských pian, jejich kvality a otázky s tím úzce spjaty. Žádná z kapitol se nezabývá čínskou legislativou, jelikož se neustále mění a i pro čínské občany a právníky je těžké se v ní orientovat. K dosažení cíle jsou použity metody: komparace, analýza, dotazníkové šetření a jeho grafické vyhodnocení, indukce, deskripce a již zmíněná případová studie. V první kapitole je definován pojem konkurenceschopnost a metody jejího měření. Dále se text zaměřuje na změny v lokalizaci produkce průmyslových výrobků, poté na offshoring výroby akustických pian. V této části textu jsou uvedeny informace o předních světových výrobcích pian. Také je zde specifikováno, které společnosti již převedly produkci do Číny nebo jiných rozvojových zemí. 10

Následující kapitola se věnuje trhu s akustickými piany v Číně. Je zde popsán vývoj výroby pian v Číně a prodej čínských i importovaných pian. V poslední subkapitole je na základě statistických dat vymezen vliv světové ekonomiky na prodej akustických pian. Třetí část práce je především praktická. Jsou v ní vyhodnoceny dvě ankety – jedna pro světové, druhá pro čínské výrobce. Výsledky anket jsou v práci zaznamenány do kruhových diagramů. V závěrečné subkapitole jsou výstupy ankety shrnuty a spolu s informacemi z předchozích kapitol rozebrány pomocí SWOT analýzy. Poslední kapitola je zaměřena na aktivity společnosti PETROF. Je zde uveden postup pronikání na čínský trh, upevňování pozice na něm a kritéria pro vybrání výrobců značek spadajících pod PETROF (Rösler, Weinbach a Scholze). Následně jsou specifikovány současné činnosti firmy v ČLR, prodeje v jednotlivých částech Číny, poté plány a výhledy do budoucnosti.

11

1 Konkurenceschopnost

a

změny

v lokalizaci

produkce

průmyslových výrobků V první kapitole je vymezen pojem konkurenceschopnost a metody jejího měření. Jsou zde obecně popsány změny v lokalizaci výroby včetně konkrétních příkladů, dále se práce zaměřuje na změny v lokalizaci produkce akustických pian. V textu jsou uvedeny zejména hlavní důvody těchto změn a nejčastější cílové destinace přesunů výroby.

1.1 Pojem konkurenceschopnost Termín konkurenceschopnost je spojen s pojmem podnikatelské prostředí, které se skládá z externích vlivů ovlivňujících schopnost konkurence, růst a výkonnost podnikatelských subjektů. Od jeho kvality se přímo odvozuje mezinárodní konkurenceschopnost ekonomiky státu a jeho domácích podnikatelských subjektů. Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) determinuje konkurenceschopnost ekonomiky země jako: „stupeň zvýhodňujících a znevýhodňujících faktorů při prodeji produktů dané země na mezinárodním trhu.“ 1 Světové ekonomické fórum dělí země do tří skupin dle ekonomického vývoje. V prvním stádiu vývoje se firmy snaží uspět s jednoduchými výrobky prodávanými za nízké ceny při využití levné pracovní síly a přírodních zdrojů. V druhé fázi zakládají podnikatelské subjekty svou konkurenceschopnost na zvýšení efektivity výrobních procesů a kvality produkce. V této fázi se investuje především do vyspělých technologií, tržního prostředí a vzdělání. Poslední stádium je založeno na schopnosti diferenciace výrobku, využití moderních technologií při výrobě a na inovacích. Česká republika se po této stránce řadí mezi nejvyspělejší země. Dle Ing. Veroniky Zemanové je pojem konkurenceschopnost obecně definován jako: „Schopnost určitého subjektu (firmy, odvětví, celé ekonomiky či celého integrovaného bloku) prosadit se na trhu v sílící mezinárodní konkurenci.“2 Konkurenceschopnost se dělí na cenovou a necenovou. Hlavním faktorem té cenové je nízká cena, která souvisí s nižšími výrobními náklady, než vynakládá konkurence. Přičemž jako konkurenceschopné se nedají označit produkty prodávané pod výrobní cenou. Do necenové konkurenceschopnosti patří například přístup 1

PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní turismus: Analýza pozice turismu ve světové ekonomice, změny mezinárodního turismu v důsledku globálních změn, evropská integrace a mezinárodní turismus. Praha: Granada, 2014. ISBN 978-80-247-4862-7. 2 ZEMANOVÁ, Veronika. Teoretická východiska pro pojetí konkurenční schopnosti podniku: Vymezení pojmu konkurenceschopnost (konkurenčnost).Acta Economica Pragensia. 2005, roč. 13, č. 2

12

výrobce do zahraničních distribučních sítí, mezinárodní prodejnost daného zboží a další obtížně měřitelné faktory. Současně s pojmem konkurenceschopnost je třeba definovat základní konkurenční výhody, jimiž jsou nízké náklady a diferenciace. Mezi primární možnosti udržení nízkých nákladů patří úspory z velkovýroby, získané znalosti a zkušenosti, struktura využití výrobních kapacit apod. Diferenciace znamená, že by výrobek a proces jeho výroby měl být něčím výjimečný. Za její základ je považováno například časové plánování, výběr vhodné politiky podniku atd. Důležité je zvýšit výkonnost podniku. Pro zkoumání konkurenceschopnosti je možné využít pět základních metod. První nejčastěji používaná metoda hodnotí výrobcem získaný dlouhodobý podíl na trhu s daným produktem. Tržní podíl je procentní vyjádření obratu dané společnosti ve vztahu k celku, tedy k celkovému obratu na trhu. Relativním tržním podílem je tržní podíl firmy vztažený k jejímu největšímu konkurentovi. Pokud je tento podíl přes 100 %, pak má společnost na trhu vůdčí postavení. Zisková teorie se zabývá ekonomickou efektivností firmy. Vychází z tvrzení, že výroba není dlouhodobě konkurenceschopná, pokud není zisková. Ke zjištění konkurenceschopnosti výroby využívá hodnoty tržeb, výnosů a nákladů, ze kterých se vypočítají ukazatele pro její měření: Hrubý příjem = Tržby - Materiálové náklady - Úroky na krátkodobé úvěry - Nájemné. Hrubý zisk = Tržby - Náklady + Sociální příplatky na mzdy (+ Subvence). Zisk =Tržby - Náklady (+ Subvence). Přidaná hodnota = Tržby - Materiálové náklady.3 Metoda ocenění domácích zdrojů dělí náklady na prodejné a neprodejné (domácí). Domácí náklady se dají získat pouze na domácím trhu, patří mezi ně práce, půda a kapitál. Není možné je substituovat zahraničními náklady. Z těchto zdrojů se vytváří podílový indikátor DRC, kde v čitateli je spotřeba práce, půdy, kapitálu a ve jmenovateli přidaná hodnota v zahraničních cenách. DRC se využívá pro zhodnocení mezinárodní konkurenceschopnosti produkce. K posouzení konkurenceschopnosti produkce v rámci domácí země se využívá podílový indikátor 3

FOLTÝN, Ivan. Konkurenceschopnost - mlhavý pojem nebo ekonomicky měřitelná veličina. [online]. 2000 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.agris.cz/clanek/100980.

13

PRC, který je analogický k DRC, ale je vyjádřen v cenách dané země. Pokud je DRC menší než jedna, potom je komodita konkurenceschopná na zahraničním trhu. Stejné hodnotící kritérium platí i u vztahu PRC a domácí konkurenceschopnosti. U měření konkurenceschopnosti pomocí míry efektivnosti se poměřují aktuální výsledky s normativními. Normativní hodnotu výsledků můžeme zjistit pomocí produkční funkce, která znázorňuje vztah celkových tržeb k práci, půdě a kapitálu. Pokud je tato hodnota definována jako nejvyšší při využití dostupných zdrojů a technologií, pak bude míra efektivnosti menší nebo rovna jedné. Čím větší je efektivnost produkce, tím větší je konkurenceschopnost dané společnosti. Poslední využívaná metoda kombinuje tři kritéria: ziskovost, solventnost a kredibilitu (důvěryhodnost). Firma může sice vykazovat zisky, ale současně je zadlužená např. svým dodavatelům, z toho důvodu je důležité prověřovat i další zmíněné vlastnosti. K měření sledovaných kritérií se používají tyto ukazatele: zisk/náklady, zisk/kapitál, zisk/fixní kapitál, tržby/výnosy,

subvence/výnosy,

mzdové

nedoplatky/pracovní

náklady,

současný

kapitál/krátkodobé závazky, hrubý příjem/krátkodobé závazky, závazky/pohledávky. Pomocí těchto ukazatelů je možné sledovat dynamiku konkurenceschopnosti. V této práci bude zkoumána konkurenceschopnost akustických pian vyrobených v Čínské lidové republice. Pro zjištění možné úspěšnosti zvoleného zboží bude využita metoda dlouhodobých podílů na trhu. Podíly na trhu nebudou determinovány celkovým obratem společností, nýbrž počtem vyrobených (prodaných) akustických pian. Počet vyrobených (prodaných) kusů je při popisu konkurentů v tomto průmyslu více využíván a monitorován. K určení schopnosti konkurence budou použita data od asociací výrobců hudebních nástrojů, dále data získaná vlastním výzkumem na veletrhu hudebních nástrojů v Číně.

1.2 Změny v lokalizaci produkce průmyslových výrobků Pro přesun výroby za hranice státu se často používá pojem offshoring. V obecném pojetí offshoring znamená přesun jedné nebo více vybraných aktivit společnosti za hranice státu, ve kterém má daná firma své sídlo. Offshoring je možné dělit na finanční, obchodní a průmyslový. Pro tuto práci je důležitý zejména ten průmyslový, který je založen na přesunu

14

části nebo celé výroby do ekonomiky s nižšími náklady. Pokud je produkce přenesena na jinou nezávislou společnost v zahraničí, pak se jedná o outsourcovaný neboli externí offshoring. 1.2.1

Současné trendy offshoringu

Primárním důvodem přesunu produkce do jiné země je snížení produkčních nákladů a zjednodušení výrobního procesu. Firmy soustřeďují svou činnost zejména do zemí s levnou pracovní silou, tj. do rozvojových zemí. Pracovní síla v těchto zemích ale nemusí být vždy výhodná, není dostatečně kvalifikovaná a je méně produktivní. Důvodem nižší produktivity jsou zastaralé technologie, nízké investice do jejich modernizace a primitivní výrobní postupy. K výrobě zboží společnosti často využívají komponenty, které jsou v rozvojových zemích vyráběny za zlomkové ceny než součástky z rozvinutých zemí. Přesunem své činnosti do těchto zemí tedy ušetří i náklady za dopravu levnějších komponent do své země nebo za koupi drahých součástek tamtéž. Offshoringem je možné ušetřit mnoho dalších nezbytných nákladů, jako jsou například ceny nemovitostí, nájmů, ceny za suroviny a energie nebo nižší daňové sazby. Ceny čínské energie se budou pravděpodobně zvedat, server České televize uvádí: „Čína, která patří mezi největší světové producenty skleníkových plynů, nedávno oznámila plány na zavedení takzvané uhlíkové daně pro producenty oxidu uhličitého.“4 Producentům tak nezbyde jiná možnost, než navýšit ceny. Jedním z podnětů přesunu produkce, kromě úspory nákladů, mohou být například vládní opatření nebo ustanovení Evropské unie, které omezují produkci daného výrobku. Na příkladu tabákových výrobků to pro Parlamentní listy5 uvedl hejtman Středočeského kraje Josef Řihák. Důležitým faktorem pro přemístění aktivit společnosti je také přiblížení se poptávce. Rozvojové země mají velkou hustotu zalidnění a koupěschopnost jejich obyvatel stále roste. Pro výrobní firmy je výhodnější vyrábět co nejblíže potenciálnímu zákazníkovi, ušetří se tak náklady na dopravu nebo případná cla. Dalším faktorem je, že v méně rozvinutých ekonomikách nejsou vyžadovány tak přísné bezpečnostní a ekologické normy, což je například jeden z důvodů přesunu výroby Avií z České republiky do Indie. Motivací k offshoringu může být i možnost proniknutí na nový trh.

4

ČT 24: Snižování emisí v Číně: Připojí se země k evropskému systému?. Česká televize [online]. 2013 [cit. 201404-08]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/243607-snizovani-emisi-v-cine-pripoji-se-zeme-kevropskemu-systemu/. 5 Parlamentní listy: Hejtman Řihák: Omezení produkce v EU vede jen k přesunu výroby do jiných částí světa [online]. [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/HejtmanRihak-Omezeni-produkce-v-EU-vede-jen-k-presunu-vyroby-do-jinych-casti-sveta-289840.

15

Například firma Heineken, která vyrábí pivo v Nizozemsku a vyváží ho ve velkém množství do světa, otevřela výrobní závod v Nigérii. K tomuto kroku přistoupila kvůli získání podílu na novém trhu. Cena práce pro tuto společnost nebyla rozhodující, jelikož je jejich závod v Nizozemsku zcela automatizovaný. Bylo však třeba ušetřit náklady za dopravu, které by zvedly cenu piva na nedosažitelnou pro většinu nigerských spotřebitelů. S touto strategií se Heinekenu podařilo obsadit nezanedbatelný podíl na novém nigerském trhu. Do USA však pivo dovážejí, tamější zákazníci jsou ochotni si za oblíbené pivo připlatit. Oproti rozvojovým zemím některé evropské státy nabízejí velmi výhodné investiční pobídky. O využití jedné z těchto pobídek píše server odbornecasopisy.cz: „ Například firma Philips Lighting přesunula svou výrobu žárovek z Nizozemska do Polska, ačkoliv jde o výrobu s vysokým stupněm automatizace a velmi malým počtem pracovníku, takže úspory na mzdových nákladech nejsou velké. Jenže v Polsku dostala firma Philips nabídku desetiletých daňových prázdnin, kdežto daně v Nizozemsku jsou poměrně vysoké.“6 V Evropě jsou pro investory zajímavé především země na východě kontinentu, jako jsou Polsko, Česká republika a Slovensko. Jsou atraktivní již zmíněnými investičními pobídkami a levnější kvalifikovanou pracovní silou. Na Slovensko své aktivity přemístili mnozí automobiloví výrobci a IT společnosti. V rámci Evropy se výroba stále častěji přesouvá do Rumunska. Primárním důvodem těchto přesunů jsou nižší mzdové náklady. Nově se v této evropské zemi vyrábí např. autopotahy, volanty nebo kabelové svazky, které se dříve vyráběly v České republice. Během dvou let zaniklo v ČR až 50007 pracovních míst ve prospěch Rumunska. Z rozvojových zemí jsou nejvýznamnějšími destinacemi offshoringu zejména Čína, Indie, Indonésie, Brazílie a Malajsie. V posledních letech se v důsledku nevyhovujících podmínek v rozvojových zemích začíná s novým trendem tzv. reshoringem. Tento pojem znamená navracení výrobních kapacit zpět do domovské země. Kvůli růstu trendu offshoringu a tím způsobeného růstu poptávky po pracovní síle začala její cena v rozvojových zemích prudce stoupat. Vzrostla až na takovou míru, že se práce vzhledem k nižší produktivitě nevyplatí. Což je jedním z primárních důvodů zpětného přesunu výroby do původní země. S tímto trendem je možné se setkat zejména v Číně, 6

SNOEIJ, Jan. Odborné časopisy: MES - šance pro výrobní podniky v Evropě [online]. 2009 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://www.odbornecasopisy.cz/res/pdf/38464.pdf. 7 SŮRA, Jan. Rumunsko bere Česku jednoduché výroby, o práci přišlo přes pět tisíc lidí. IDNES: Ekonomika [online]. [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/rumunsko-presun-vyroby-z-ceskad35-/ekonomika.aspx?c=A131019_163025_ekonomika_ert.

16

kde za deset let vzrostla průměrná mzda přibližně čtyřikrát. Níže v grafu je možné vidět srovnání růstu populace, zaměstnanosti a mezd. Hodnota zaměstnanosti v roce 2010 není dostupná, do grafu tedy není zanesena. Z grafu je patrné, že populace stále roste, zatímco zaměstnanost v roce 2011 mírně klesla, tento jev může být způsoben právě reshoringem. Průměrná mzda prudce roste. Obr. 1: Růst populace a zaměstnanosti (v tisících), průměrné mzdy (v CNY/osoba)

1600000 1400000 1200000 1000000 Populace 800000

Zaměstnanost Průměrná mzda

600000 400000 200000 0

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Zdroj: vytvořeno autorkou dle dat od CMIA

Kromě rostoucí ceny pracovní síly je nepřehlédnutelným faktorem stále narůstající cena dopravy, náklady na cestování a zaškolování pracovníků, dále prostředky vynaložené na vyrovnávání kulturních rozdílů. Mimo rostoucí náklady jsou často uváděny také problémy s flexibilitou, koordinací výroby, nedostatečnou kvalitou výrobků a infrastrukturou. K reshoringu se chytají např. firmy ze Spojených států amerických Handful (firma vyrábějící textil) nebo K´Nex (výrobce hraček). Z českých firem tuto strategii nově ohlásila společnost vyrábějící boty, Baťa. Jejich boty se šijí v Číně a Indii, tato produkce ale ztrácí své výhody. Baťa tedy posílí výrobny v České republice, tímto krokem dostane boty do rukou svých evropských zákazníků mnohem dříve a za srovnatelné náklady.

17

1.2.2

Změny v lokalizaci produkce akustických pian

Termín akustické piano bude v této práci používán jako souhrnné označení pro oba základní konstrukční typy pian – křídlo (tj. klavír) a pianino. Piano je název pro strunný úderový hudební nástroj, který se sestává ze 7 000 součástek. Zvuk vzniká, jakmile plstěné kladívko uhodí do struny a rozkmitá ji. Hlavní rozdíl mezi křídlem a pianinem je, že křídlo má struny položeny horizontálně, zatímco pianino vertikálně. Proto se pro pianina v angličtině používá název vertical pianos. Z pravidla platí, že čím vyšší/delší piano je, tím má lepší zvuk a tím je dražší. První dílny na výrobu akustických pian vznikly v 18. století v Paříži, Londýně a Vídni, z těchto měst se poté výroba šířila dále, například do Berlína, Hradce Králové nebo Legnice. Dodnes jsou nejslavnější německé a rakouské piano. Původ z této části Evropy je pomyslnou zárukou kvality. Už v 19. století se na některé kusy razilo „vyrobeno ve Vídni“, aby si byl zákazník jist prvotřídní kvalitou. Ve Vídni se nechal vyučit klavírníkem i zakladatel dnešního největšího evropského výrobce akustických pian Antonín Petrof. Z Evropy se produkce pian rozšířila do Ameriky a do Asie. Tradiční výrobci pian se obvykle snaží o zachování své původní výroby. To je však velmi nákladné, jelikož pracovní síla, provozní náklady i komponenty jsou ve vyspělých zemích mnohem dražší než v rozvojových a zákazníci vyšší ceny často nechtějí akceptovat. Mnozí výrobci proto ke své původní značce registrují nová jména, pod kterými vyrábí své nástroje v tzv. nízkonákladových ekonomikách (Čína, Indonésie, aj.). Pokud mají společnosti dostatek prostředků, koupí v těchto zemích svou továrnu. V praxi je ale častější, že si firmy vyberou vhodného partnera, který má s výrobou pian řádné zkušenosti a projde výběrovým řízením. Poté s ním podepíší smlouvu o propůjčení licencí pro produkci vybraných modelů, tj. využijí výše definovaného externího offshoringu. Pro tento postup je třeba zapůjčit novému výrobci velmi drahé formy na litinové rámy8, řádně zaškolit dělníky a vykonávat nad nimi kontrolu. Takto vyrobené nástroje (např. Essex) se prodávají za mnohem nižší cenu, než nástroje z tradiční produkce. Je tak možné oslovit i zákazníky, kteří by si nástroj původní značky (např. Steinway) nemohli dovolit. Na rozdíl od posledních trendů v produkci průmyslových výrobků u výroby pian k reshoringu zatím nedochází a v nejbližší době docházet nebude. Stále se vyplatí využívat levnější asijské 8

Litinový rám je jednou z nejdůležitějších konstrukčních komponent pian, tj. kostra piana.

18

práce a komponent, proto se např. do Číny stále stěhují noví výrobci pian. Níže je popsáno současné rozmístění produkce pian včetně nedávných změn. V práci není zmínka o všech světových výrobcích pian, uvedeni jsou pouze významní či něčím odlišní výrobci. Jednou z nejznámějších společností vyrábějících piana je firma Steinway & Sons založená německým imigrantem v New Yorku roku 1853. Firma byla již krátce po založení velmi úspěšná, dokonce získala mnohá ocenění. V roce 1880 se C. F. Theodore Steinway rozhodl expandovat do Německa a v Hamburku založil druhou továrnu. Obě továrny fungují dodnes. Firma stále drží vysokou kvalitu zboží a patří k nejdražším značkám na světě. Pod Steinway & Sons patří dvě další značky - Boston a Essex. Pro značku Essex podepsala společnost výrobní smlouvu s největším čínským výrobcem pian Pearl River Piano Group. Piana Essex jsou vyráběna v čínském městě Guangzhou. Ve Spojených státech měla od roku 1866 svou továrnu také firma Baldwin, dnes už ale není vlastněna původním majitelem a piana této značky nejsou vyráběna v USA. Po bankrotu společnosti v roce 2001 se firma stala přidruženou společností amerického výrobce kytar Gibson, který dále koupil i značky Wurlitzer, Chickering, Howard a Hamilton. Dnes už je produkována pouze značka Baldwin, ostatní s ní byly sloučeny. Tyto nástroje jsou vyráběny v Číně, konkrétně ve městech Zhongshan a Dongbei. Rakouským výrobcem s tradicí od roku 1828 je firma Bösendorfer. Od počátku 20. století měl Bösendorfer tři různé majitele. Posledním z nich je společnost Yamaha, piana této značky se i nadále vyrábějí v Rakousku. Mezi rakouské výrobce pian se také řadí Wendl & Lung. Firma nemá svou továrnu a prodává piana vyrobená v čínském Hailunu (outsourcovaný offshoring). Peter Veletzky, pravnuk zakladatele, navrhl prototypy pro vyráběné nástroje a výrazně se podílel na zlepšení výrobního procesu v Hailunu. Německá firma Schimmel vyrábí piana ve městě Braunschweig od roku 1885. V roce 2003 se stal presidentem společnosti Hannes Vogel Schimmel. Krátce po svém nástupu do funkce koupil továrnu v Kaliszi a začal s produkcí nové značky akustických pian Vogel, v loňském roce byla tato značka nahrazena jinou, jménem Wilhelm Schimmel. Další řadu nástrojů nechávala firma Schimmel vyrábět v Číně pod značkou May Berlin. Existence této čínské produkce skončila v roce 2012, kdy byl president čínské továrny uvězněn pro celní podvody. Neméně známým německým výrobcem je společnost Bechstein, která byla založena v roce 1853 v Berlíně, v průběhu 19. století tam otevřela další dvě továrny. V roce 2005 se firma rozhodla 19

expandovat do České republiky, konkrétně do Hradce Králové. Ředitel firmy, Karl Schulze, k rozšíření uvedl: „Platy v Česku jsou ve srovnání s naší továrnou v Seifhennersdorfu třetinové. Navíc má obor v Hradci Králové zázemí, oblast nabízí plno zkušených odborníků. Chceme v Čechách spolupracovat s kvalifikovaným partnerem. S českým spoluhráčem pak budeme nabízet produkt, který ponese atraktivní značku Made in Europe.“9 Firma měla dříve v portfoliu i českou značku Bohemia. Dnes prodává pouze nástroje značek Bechstein group, pod něž patří např. W. Hoffmann. V současné době se v hradecké továrně nové nástroje nevyrábějí, jedná se pouze o montáž dovezených součástek a finalizace pian. Společnost spolupracuje s čínským výrobcem pian Hailun. Ve městě Ningbo jsou pro Bechstein vyráběny nástroje značky Zimmermann. Ty jsou vyvinuty odborníky z firmy Bechstein, ale vyráběny za mnohem nižší ceny v ČLR a Indonésii. Dalšími tradičními německými výrobci jsou Grotrian-Steinweg, Blüthner a Feurich. Pod Blüthner patří také značky Haessler, Rönisch a Irmler, které jsou vyráběny v Číně. Firma Feurich byla v roce 2012 prodána společnosti Wendl & Lung. Od té doby se část produkce přesunula z německého Burscheidu do Ningba, do Číny. V Itálii dnes konstruují piana pouze tři výrobci. V Benátkách sídlí první z nich, Luigi Borgato, který sám ručně vyrábí jen mistrovské kusy na zakázku. Druhým je firma Fazioli vyrábějící kolem sta kusů ročně ve městě Sacile. Poslední italský výrobce, Schulze Pollmann, vyrábí jak v Itálii, tak v Číně. V Anglii a Francii už žádná továrna na piana neexistuje, např. firma Kohler & Campbell ukončila činnost z důsledků světové krize. V České republice sídlí největší evropský výrobce akustických pian, společnost PETROF, které se věnuje celá čtvrtá kapitola této práce. Asijským výrobcem s nejdelší tradicí je japonská Yamaha, původně založená k produkci varhan a akustických pian, poté rozšířila svou výrobu i na další hudební nástroje, elektroniku, motocykly a sportovní vybavení. Yamaha expandovala do Číny, Indonésie a na Taiwan. Nástroje vyrobené na Taiwanu a v Indonésii byly původně vyráběny jen pro místní trhy. V Indonésii však nebyl dostatečný odbyt, tak byla společnost nucena začít tyto nástroje, které jsou horší kvality, prodávat do zbytku světa. V ČLR Yamaha spolupracovala s továrnou Pearl River v Guangzhou, kde měla dvě výrobní linky. V Japonsku dále sídlí firma Kawai, kromě své značky vyrábí piana Boston pro 9

MATĚJČEK, Petr. Klavíry Made in Europe. Euro [online]. [cit. 2014-02-09]. Dostupné z: http://euro.e15.cz/archiv/klaviry-made-in-europe-795096.

20

Steinway & Sons. Kawai dříve vyráběl i v USA, poté se výroba přesunula do Číny a Indonésie. Jihokorejská společnost Samick, která vyrábí nástroje střední a nižší střední třídy, v roce 1992 přesunula svou výrobu do Indonésie. Spolu s firmou Bechstein založili joint venture továrnu v Shanghaii, v Číně. Tato spolupráce však byla brzy ukončena. Od roku 2008 Samick vlastní původně německou značku Seiler, nástroje této značky vyrábí v Indonésii.

21

2 Trh s akustickými piany v Číně Po roce 2010, kdy Čína předčila Japonsko, je 2. největší ekonomikou světa. Psal o tom například server Kurzy.cz : „Japonský HDP ve 2Q tohoto roku dosáhl v přepočtu celkové úrovně 1,288 biliónu dolarů. Japonsko tak přišlo o svou pozici druhé největší ekonomiky po USA, protože čínský HDP ve 2Q dosáhl úrovně 1,337 biliónu dolarů. Meziroční růst čínského HDP ve 2Q dosáhl úrovně 10,3 %, japonského pouze 2 %.“10 Za rok 2012 byla v Číně výše HDP na osobu 6 188 USD11 a růst v roce 2013 byl 7,712 p.b., což je pokles proti minulým letem. Čínský index lidského rozvoje 0,64013 se drží těsně pod světovým průměrem 0,69411, ČLR se tak řadí mezi země středně rozvinuté. Čínská ekonomika byla orientovaná především na export a zahraniční investice. Pokles globální poptávky, tedy vedl k poklesu meziročního růstu HDP. Za účelem jeho obnovení tu právě probíhají strukturální reformy ekonomiky. Reformy v Číně mají za cíl orientovat ekonomiku více na domácí poptávku než na export, jak tomu bylo doteď. Obr. 2: Spotřeba čínského obyvatelstva a výdaje na kulturu (CNY)

18000 16000 14000 Spotřeba městského obyvatelstva per capita

12000 10000

Výdaje městského obyvatelstva na kulturu

8000

Spotřeba venkovského obyvatelstva per capita

6000 4000

Výdaje venkovského obyvatelstva na kulturu

2000 0

Zdroj: vytvořeno autorkou dle dat od CMIA 10

Kurzy: Zpravodajství. Čína vystřídala Japonsko na pozici světové ekonomiky číslo 2 [online]. 2010 [cit. 2013-1028]. Dostupné z: http://zpravy.kurzy.cz/239150-cina-vystridala-japonsko-na-pozici-svetove-ekonomiky-cislo-2/. 11 THE WORLD BANK: GDP per capita (current US$) [online]. 2012 [cit. 2013-10-26]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.CD. 12 Business: China economic growth rate stabilises at 7.7%. BBC News [online]. 2014 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z:http://www.bbc.com/news/business-25805227. 13 International Human Development Indicators: Countries. China: Country Profile: Human Development Indicators [online]. 2012 [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://hdrstats.undp.org/en/countries/profiles/CHN.html.

22

Z grafu je zřejmé, že čínská spotřeba velmi rychle narůstá, což je zapříčiněno nárůstem obyvatelstva a mezd. Spolu s celkovou spotřebou rostou i výdaje na kulturu, v čemž jsou zahrnuty krom služeb i kulturní výrobky, tedy i akustická piana. Hodnoty v grafu jsou záměrně rozděleny na venkovské a městské obyvatelstvo. Rozdělení demonstruje velký rozdíl v koupěschopnosti městského a venkovského obyvatelstva. Ačkoliv míra urbanizace v Číně je 53,7 %14, tak se spotřeba obyvatelstva na vesnici a ve městě velmi liší kvůli rozdílným příjmům domácností. Přes milion lidí Číně vlastní majetek ve vyšší hodnotě než jeden milion USD 15. Od roku 2012 je Čína třetí zemí na světě, ve které žije nejvíce milionářů. Tito bohatí lidé touží po luxusním zboží a chtějí se přibližovat západnímu světu. Je pro ně důležitý původ zboží a jeho vysoká kvalita. Movitých lidí v Číně bylo mnoho již před desítkami let. V důsledku globalizace a touhy přibližovat se Evropě a USA se v Číně začalo přecházet z jejich tradičních hudebních nástrojů (guženg, pipa a čínská flétna) na západní hudební nástroje (kytara, žesťové nástroje, akustické piano). Od čtyřicátých let devatenáctého století se v Číně začal otevírat trh pro západní výrobce hudebních nástrojů.

2.1 Výroba akustických pian v Číně První akustické piano bylo do Číny importováno ve čtyřicátých letech devatenáctého století. Konkrétně po roce 1842, kdy byla mezi ČLR a Velkou Británií uzavřena Nankingská smlouva. Na jejím základě se pět čínských přístavů stalo součástí mezinárodního obchodu. Nejdůležitějším z nich pro výrobu pian bylo město Shanghai, kde v roce 1890 britský obchodník jménem Moutries založil první továrnu na akustická piana. V této fabrice nebylo zaměstnáno místní obyvatelstvo, ale Britové a Indové, kteří byli do ČLR dovezeni. Britové chtěli zachovat vysokou kvalitu výroby a obávali se, aby se znalosti stavby pian nerozšířili mezi čínské obyvatelstvo. Poté ale změnili svůj přístup a začali místní obyvatele učit stavět piana. Někteří zaměstnanci znalostí využili a založili si vlastní společnosti.

14

China unveils landmark urbanization plan. ZHU, Ningzhu. Xinhuanet [online]. 2014 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://news.xinhuanet.com/english/china/2014-03/16/c_133190495.htm. 15 Sonda do života nejbohatších mužů Číny. Čínské zboží [online]. 2012 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.cinske-zbozi.cz/skatule-zajimavosti/350-nejbohatsi-muzi-ciny.

23

2.1.1

Výroba akustických pian čínských značek

Nové továrny na piana byly nejprve situovány v Shanghaii, v roce 1920 se výroba rozšířila i do dalších čínských měst, např. Guangzhou. Během světových válek se čínské ekonomice nedařilo, mnoho továren na piana v té době zaniklo, ostatní byly znárodněny. Shanghai, Beijing, Dongbei a Pearl River byly čtyři největší státní výrobci pian. Pian se nevyrábělo velké množství, protože hra na ně byla téměř zakázána, po americko-korejské válce byla piana označována za západní dědictví. Hra na piano byla povolena pouze při velkých státních akcích. Po Smrti Mao Ce – tunga (1976), krutého diktátora, se Čína začala otevírat světu. Tato změna postihla i tehdy ještě oficiálně neexistující průmysl hudebních nástrojů, který byl v důsledku toho reformován. V roce 1982 bylo pod záštitou Čínské asociace lehkého průmyslu oficiálně ustanoveno odvětví průmyslu hudebních nástrojů. Později také vznikla Asociace průmyslu hudebních nástrojů. Poté následovaly dvě velké reformy, první byla reforma státem vlastněných firem na výrobu pian a druhá dovolovala zahraničním společnostem vlastnit podíly továren na piana v Číně. V osmdesátých letech stát nabízel půjčky na reformy továren na piana a obnovu jejich vybavení. V těchto reformovaných továrnách bylo povoleno restrukturalizovat platy zaměstnanců a přeskupit firemní statky, což dříve nebylo možné. Obr. 3: Výroba akustických pian v Číně (v tisících ks)

400 350 300 250 200 150 100 50 0 1976

1990

1998

2004

Zdroj: vytvořeno autorkou dle dat od CMIA a Martiny Fromhold-Eisebith (2012)

24

2012

Počty vyrobených kusů pian rostly každým rokem. V grafu je možné vidět nárůst produkce od roku 1976 do dnes (rok 2012, novější data nejsou k dispozici). V dalším kroku institucionálních reforem se stát snažil o příliv zahraničního kapitálu do čínské produkce pian. Z toho důvodu už původní čtyři výrobci nebyli schopni udržet monopol na produkci pian. Od té doby podíl zahraničního vlastnictví v piano-průmyslu stoupal. V roce 2001 byl tento podíl 20 %16, v roce 2009 dokonce 30 %16. Celková produkce pian v současnosti stoupá každým rokem. Níže v grafu je možné vidět výrobu jako celek v letech 2011 a 2012, poté rozděleně pianina a křídla. Výroba pianin vzrostla za rok 2012 o 9,1517 p. b., zatímco výroba klavírů o 11,6117 p.b. poklesla. Produkce pian jako celku je stále rostoucí, konkrétně o 8,0517 p.b. Celková produkce je kladná v důsledku silně převažujícího počtu pianin. Snížený podíl produkce křídel v ČLR je pravděpodobně způsoben odezníváním světové ekonomické krize. Lidé znovu nabývají peněžní prostředky na koupi dražších a kvalitnějších nástrojů, které si dříve nemohli dovolit a substituovali je čínskými klavíry. Obr. 4: Produkce pian v Číně (ks)

400 000 350 000 300 000 250 000 2011

200 000

2012 150 000 100 000 50 000 0 Produkce pian celkem

Produkce pianin

Produkce křídel


16

FROMHOLD - EISEBITH, Martina. Industrial Transition: New Global-Local Patterns of Production, Work, and Innovation. Ashgate, 2012. ISBN 9781409431220. 17 Data poskytnutá generálním sekretářem CMIA.

25

V Číně se dnes vyrábí nejvíce pian z celosvětové produkce. Server The Economist uvádí: „ Levná piana z Číny dominují trhu. Ze 493 000 vyrobených kusů ve světě v roce 2012 byly téměř 4/5 vyrobeny v Číně.“18 Dříve byla čínská piana zejména nízkonákladovým zbožím pro zákazníky, kteří by si nové piano nemohli dovolit. Postupem času se ale dělníci a technici zaučovali od tradičních zejména evropských výrobců, kteří začali vyrábět v Číně (Bechstein, Steinway & Sons). Dnes už jsou některé zde vyrobené nástroje pro běžného zákazníka jen těžko rozeznatelné od pian tradičních výrobců. Technik a profesionální pianista však rozdíl vždy najde. Zejména mechaniky nejsou tak dokonalé jako například mechaniky německé výroby od firmy Renner, hra na čínské nástroje je těžší a často se zadrhávají klapky. Také je znatelná nízká pečlivost při dokončovacích pracích. Největší čínskou společností s nejdelší tradicí výroby pian je Pearl River, jedna ze čtyř původních státních firem. Společnost v osmdesátých letech vyráběla pouhých 100014 pian, po zmíněných institucionálních reformách a po expanzi produkce výroba vzrostla na 24 00014 kusů v roce 1992. V roce 2010 tato státem vlastněná firma vyrobila 100 00019 akustických pian. Pearl River je současným největším výrobcem pian na světě. Jejich nástroje jsou považovány za nižší třídu. Prodávají se levně, proto slaví úspěch po celém světě, zejména v USA a Kanadě, kde jsou nejprodávanější čínskou značkou pian. Pearl River se stále snaží vyrábět nová piana se speciálním vzhledem, která by přitáhla pozornost zákazníků. Vyrábí i nástroje zdobené květinami apod., což oceňují především čínští zákazníci, kteří mají rádi dekorované výrobky. Jednou z nejstarších společností na trhu je také společnost Beijing Xinghai piano group limited, kombinace čínské a západní firmy. Vlastní šest výrobních závodů, hlavní továrna založená v roce 1949 sídlí v Beijingu. Kromě akustických pian společnost vyrábí další hudební nástroje (dechové, bicí, čínské národní,…). Značka Xinghai byla prohlášena za slavnou čínskou značku, dále byla ohodnocena Čínskou asociací hudebních nástrojů jako dominantní firma v průmyslu hudebních

18

Major challenges, minor successes: Chopin’s piano-maker gives up but others are fighting Chinese rivals. The Economist [online]. 2013 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.economist.com/news/business/21591243chopins-piano-maker-gives-up-others-are-fighting-chinese-rivals-major-challenges-minor. 19 PEARL RIVER PIANO: BUILDING A CHINESE BRAND FOR THE GLOBAL MARKET. CKGSB Knowledge [online]. 2010 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://knowledge.ckgsb.edu.cn/2010/08/28/china-businessstrategy/pearl-river-piano-building-a-chinese-brand-for-the-global-market/.

26

nástrojů. Výroba Xinghai pian dosahuje více než 40 00020 kusů ročně. Z celkové produkce pian je 25 %18 určeno na export. Pro evropské výrobce významnou továrnou je společnost Hailun, která vyrábí piana pro mnoho evropských zadavatelů. Příklady jsou již uvedeny v první kapitole. Společnost založili manželé Chenovi, oba vystudovaní piano-technici. Piana Hailun se vyrábí více než dvacet let a mezi čínskými výrobci patří mezi nejlepší. Z toho důvodu jsou oslovováni zahraničními firmami ke spolupráci, což jim velmi pomáhá při zlepšování kvality. Jelikož zahraniční společnosti pořádají školení pro čínské techniky a učí je správné postupy výroby. Současným největším marketingovým trikem v oblasti výroby pian je prodej čínských nástrojů pod evropsky–znějící značkou. Takto vyrábí svá piana např.: Milton piano, Kingsburg, Sandner nebo také Bethowen piano. Zákazníci, kteří se mezi značkami neorientují, nástroj těchto značek koupí s větší pravděpodobností než piano čínsky–znějícího jména. Důkaz tohoto tvrzení je možné najít níže v praktické části práce. Je možné se setkat i se značkami tradičních výrobců pian, které byly vyráběny dříve. Dnes jsou však tato piana vyráběna v čínských fabrikách ve velkém množství bez jména a až na konci výrobního procesu se na ně lepí příslušná koupená značka. Jak je v této práci již uvedeno, současným trendem ve výrobě pian je offshoring světových výrobců do Čínské lidové republiky. Čínská piana je třeba rozdělit na: v Číně vyrobená piana čínských značek a v Číně vyrobená piana, jejichž značka je vlastněna tzv. „nečínským“ výrobcem. Postup přemístění výroby do ČLR i s konkrétními zkušenostmi vybrané společnosti je uveden v případové studii týkající se aktivit společnosti PETROF v Číně.

2.2 Prodej akustických pian v Číně Po prodeji prvních zahraničních pian se s nástupem Mao Ce-Tunga v ČLR uzavřel trh před zahraničními hudebními nástroji. Mnoho let byl trh monopolizován čtyřmi státními fabrikami a pian se prodávalo malé množství. Situace se změnila až po roce 1976, po smrti diktátora a následujících reformách. V roce 2002 byl v Shanghaii zorganizován první veletrh hudebních nástrojů, který se od té doby koná každý rok v říjnu. Na veletrhu je osm obrovských hal, ve kterých jsou umístěni prodejci dle druhů prodávaných nástrojů. Kromě několika málo výrobců

20

About Xinghai: Group profile. Xinghai instrument [online]. 2007 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://en.xhpiano.com/.

27

pian, kteří se nevejdou do tzv. piano–haly, jsou v jedné hale umístěni téměř všichni tvůrci pian. V této hale je tedy možné vidět piana z celého světa. Na veletrhu 2013 bylo 168021 vystavovatelů hudebních nástrojů z 29 zemí světa a 68 62119 návštěvníků z 86 zemí světa. Počet návštěvníků roste každým rokem. Nejvíce vystavovatelů pochází z Asie a Evropy, což je ilustrováno v kruhovém diagramu, který zachycuje původ dle kontinentů. Obr. 5: Zastoupení vystavovatelů dle kontinentů

Asie

Evropa

Severní Amerika

6% 46% 48%

Zdroj: vytvořeno autorkou dle Music-china: Facts and figures 2013. Messe Frankfurt [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://music-china.hk.messefrankfurt.com/shanghai/en/exhibitors/fair-profile/facts-and-figures.html

Následující diagram zobrazuje deset zemí, které mají na veletrhu největší zastoupení, taktéž z hlediska vystavovatelů. Na veletrhu převažují firmy z Německa, Itálie a Japonska. Na desátém místě je Česká republika, která má na veletrhu každoročně stálé zastoupení tradičních českých firem (PETROF, Strunal, Amati,…). Tento veletrh je pro výrobce pian a hudebních nástrojů obecně největší událostí roku v Číně.

21

Music-china: Facts and figures 2013. Messe Frankfurt [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://musicchina.hk.messefrankfurt.com/shanghai/en/exhibitors/fair-profile/facts-and-figures.html.

28

Obr. 6: Top 10 zámořských vystavovatelů

Germany

Italy

Japan

Taiwan

United Kingdom

France

Korea

USA

Spain

Czech Republic

6%

5% 4%

19%

8% 8%

16% 9% 9%

16%

Zdroj: vytvořeno autorkou dle Music-china: Facts and figures 2013. Messe Frankfurt [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://music-china.hk.messefrankfurt.com/shanghai/en/exhibitors/fair-profile/facts-and-figures.html

2.2.1

Prodej pian vyrobených v Číně

Z informací napsaných v reportu CMIA za rok 201222 je patrné, že produkce čínských továren na hudební nástroje narostla o 7,64 procentního bodu, přibližná hodnota výroby hudebních nástrojů za tento rok je odhadována na 25,7 miliard USD, zatímco hodnota prodejů činí cca 25.2 miliard USD. Tento rostoucí trend je stejný i pro výrobu pian v ČLR. Dle Zuzany Ceralové Petrofové, prezidentky Asociace výrobců hudebních nástrojů v ČR a jednatelky firmy PETROF, se v Číně po odečtení exportu prodají téměř všechna vyrobená pianina, na sklad se příliš nevyrábí. Z hodnot v grafu je zřejmé, že prodej pian v Číně silně vzrostl. Současně poklesl objem exportovaných pian do zahraničí, tedy více vyrobených nástrojů zůstává na prodej v ČLR. Na domácím trhu stále roste poptávka po akustických pianech a čínští výrobci tohoto faktu využívají každým rokem více. Prodej akustických pian se na tomto trhu v roce 2012 zvýšil o 10,58 procentního bodu, export poklesl o 6,58 p.b.

22

China Musical Instrument Industry Report 2013. Beijing: CMIA, 2013.

29

Obr. 7: Prodej pian vyrobených v Číně (ks)

350000 300000 250000 200000

Domácí trh Export

150000

Expon. (Export)

100000 50000 0 2011

2012


Další možné příčiny rostoucí poptávky po pianech v Číně, kromě touhy přiblížit se západnímu světu, zmiňuje v rozhovoru pro BBC děkan International Piano Academy spadající pod Shanghai Conservatory of Music, Keng Zhou23. Dle jeho slov je piano dnes tak populární, protože za vlády Mao Ce-tunga nebylo k dostání a trh je ,,vyhladovělý“. Mnoho Číňanů v něm také vidí svou příležitost, jak se proslavit, popř. se dostat do ciziny. Některým to může otevřít cestu na univerzitu či z venkova do hlavního města. Příkladem Keng Zhou uvádí známého pianistu Lang Langa, který vyrostl ve velmi chudých poměrech a je inspirací pro začínající pianisty. Dalším faktorem rostoucí poptávky může být i rostoucí počet vzdělaných lidí. Se vzděláním roste i tendence věnovat se hudbě a také možnost přístupu k ní prostřednictvím vzdělávacích zařízení. Nárůst počtu škol vyššího vzdělání a uměleckých institucí je zobrazen v následujícím grafu. Počet škol vyššího vzdělání kontinuálně roste. Množství uměleckých institucí narůstalo pozvolna, jelikož nebyl dostatek financí pro zřizování nových institucí. Po roce 2006 nastal zlom, když čínské umění získalo zahraniční pozornost. Z toho důvodu je na grafu mezi lety 2006 a 2007 velmi znatelný rozdíl v počtech uměleckých institucí.

23

SEBAG, Clarissa. Culture: Why piano-mania grips China’s children. BBC [online]. 2013 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.bbc.com/culture/story/20131022-piano-mania-grips-china.

30

Obr. 8: Počet škol vyššího vzdělání a uměleckých institucí v Číně

8000

7000 6000 5000

Školy vyššího vzdělání

4000

Umělecké instituce 3000 2000 1000 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Zdroj: vytvořeno autorkou dle dat CMIA

Piana vyrobená v Číně se vyvážejí do celého světa. Pianina se prodávají do 85 zemí světa, nejdůležitějšími destinacemi jsou zejména USA, Hong Kong a Německo, následují Francie, Kanada a Írán. Křídla se z ČLR také vyvážejí nejvíce do USA, Hong Kongu a Německa, za nimi však následuje Kanada, Spojené Království a Nizozemsko, celkem jsou čínská křídla prodávána do 75 států. Komponenty pian a piano-doplňky se exportují do 53 zemí, vedoucí postavení mají Indonésie, Česká republika a Japonsko, kde sídlí známí výrobci akustických pian. V následujícím grafu jsou zobrazené vývozy zmiňovaného zboží v letech 2011, 2012. Počet exportovaných pianin poklesl v roce 2012 o 13,96 procentního bodu, zatímco počet vyvezených křídel vzrostl o 6,10 p. b. Výkyvy ve vývozu pianin mohou být způsobeny naplněností skladů odběratelů nebo i poklesem poptávky po čínském zboží. Spotřebitele se začínají zajímat o původ zboží, Čína je pro ně zárukou nízké ceny, ne však vysoké kvality.

31

Obr. 9: Export pianin a křídel (ks), piano-komponent (tuny)

60000

50000

40000 Pianina 30000

Křídla Komponenty

20000

10000

0 2011

2012

Zdroj: vytvořeno autorkou dle dat CMIA

Nárůst exportu křídel může být dle názoru zástupců firmy PETROF způsoben vyšší poptávkou ze strany USA. Ve Spojených státech je trh otevřený zejména pro křídla. Američané vždy více kupovali nástroje koncertního typu. Kvůli nedávné krizi však nekupují drahé, např. evropské koncertní nástroje, ale substituují je čínskými. Obecně žádají co nejvíce za co nejnižší cenu. Tomuto kritériu se jiní než čínští a indonéští výrobci nemohou podřídit. Komponent pro piana se vyvezlo o 3,23 procentního bodu méně než v roce 2011, což je běžná odchylka. 2.2.2

Prodej importovaných pian

Na rozdíl od exportu čínských pian import akustických pian z celého světa do ČLR prudce roste každým rokem. V předchozí subkapitole jsou uvedeny důvody nárůstu poptávky po pianech v Číně v obecném pojetí. Vzestup poptávky po importovaných pianech je však zapříčiněn zvýšením průměrné mzdy a celkového bohatství v Číně. S nárůstem bohatství zde obecně roste touha po dovezeném zboží, které se na místním trhu prodává za mnohem vyšší ceny než v zemi původu. Vysoké ceny výrobků z dovozu jsou odvozeny od nákladů na dopravu a cla, čínští spotřebitelé jsou ochotni tyto přirážky za kvalitu a luxus zaplatit. V roce 2012 bylo do Čínské lidové republiky dovezeno 106 83120 akustických pian. Níže v grafu je možné sledovat vývoj importu akustických pian v letech 2002 – 2012. Kromě roku 2006 dovoz pian narůstal, největší 32

nárůst byl zaznamenán mezi roky 2010 a 2011, kdy začala odeznívat světová krize. Pokles v roce 2006 byl pravděpodobně způsoben přesunem výroby světových výrobců do Číny. K tomuto razantnímu kroku přistoupily např. výrobce značky Bernstein (Austrálie) a Irmler. Obr. 10: Import akustických pian do Číny (USD, ks)

Zdroj: NAMM Global Report 2013

Křídla jsou do Číny dovážena z 18 zemí světa, nejvíce z Japonska, Německa, Indonésie, Itálie a Rakouska. Česká republika se v tomto žebříčku umístila na sedmém místě. Dovoz z Japonska v roce 2012 poklesl o 7,6822 p.b., oproti tomu dovoz z Německa se zvýšil o 61,522 p.b. Poptávka po německých nástrojích zde velice rychle roste. Graf uvedený níže zachycuje import křídel do Číny za období od roku 2002 do roku 2012. Křivka dovozu křídel má velmi proměnlivý průběh. Prodej křídel, jakožto drahého a velmi nadstandartního zboží, je závislý na stavu světové ekonomiky. Z toho důvodu je možné pozorovat významný propad v období světové ekonomické krize. V době ekonomické krize se zcela ustupuje od nákupu luxusního zboží nebo je nahrazeno levnějšími substituty (čínskými křídly), jejichž prodej v tu dobu nezaznamenal propad, viz předchozí kapitola. Po opětovném nárůstu dovezených kusů následuje pokles během roku 2012. Z grafu je zřejmé, že počet importovaných křídel poklesl, avšak jejich peněžní objem zůstal téměř identický. Z toho vyplývá, 33

že jsou do Číny dováženy nástroje ve stále větší finanční hodnotě. Méně obyvatel si tedy koupí zahraniční klavír, ale ti, kteří si ho mohou dovolit, si raději zaplatí nejvyšší kvalitu. Obr. 11: Import křídel do Číny (USD, ks)


Trend importu pianin do Čínské lidové republiky je od roku 2002 do roku 2012 rostoucí, až na malé zakolísání v roce 2006, které může být způsobené naplněním skladů ve světě. Za poslední čtyři roky se nárůst zvyšuje mnohem rychleji. Důvodem je vzrůstající ekonomická vyspělost. Import pianin v roce 2012 již přesáhl 100 000 kusů. Počet dovezených nástrojů roste spolu s jejich hodnotou. Pianina jsou do ČLR importována z 26 zemí světa. Nejvíce pianin jde do Číny z Japonska, Indonésie, Severní Korey, České republiky a Německa. Ze Severní Korey se sice dováží téměř čtyřikrát více kusů než z Indonésie, ale hodnota importů z Indonésie je 1,7424 krát vyšší. Z Indonésie se do ČLR dováží nástroje vyšší hodnoty než z Korey.

24

NAMM Global Report 2013 [PDF]. NAMM, 2014 [cit. 2014-04-01].

34

Obr. 12: Import pianin do Číny (USD, ks)


2.2.3

Vliv světové ekonomiky na poptávku po pianech

Prvním velkým zásahem do poptávky po akustických pianech byla tzv. velká krize, která začala roku 1929. Dne 25. října došlo ke krachu newyorské burzy s cennými papíry, která se přenesla v bankrot dalších amerických burz. Po burzách následovaly krachy amerických společností, které propouštěly zaměstnance, což vedlo k vysokému procentu nezaměstnanosti a ke snížení spotřeby. S poklesem poptávky po zboží, se rapidně snížila i poptávka po pianech. Prodávaly se zejména menší a levnější nástroje. Jak je patrné z grafu, u amerických firem Cable a Kimball se objem prodejů zmenšil již v průběhu 1. světové války a pokles pokračoval i během krize. Firma Steinway žádný výkyv v produkci nezaznamenala. Steinway měl na rozdíl od firem Cable a Kimball továrnu i v Německu. Piana Steinway se prodávala do celého světa, firma nebyla závislá pouze na americkém trhu. Od firmy Kimball nejsou k dispozici data za rok 1880, z toho důvodu nejsou v grafu zanesena.

35

Obr. 13: Produkce pian (ks)

25000

20000

15000 Cable Kimball 10000

Steinway

5000

0 1880

1890

1900

1910

1920

1930

Zdroj: vytvořeno autorkou dle dat získaných z: History. Shaffer pianos [online]. 2001 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.shafferpianos.com/history.html

V historii byla světová ekonomika ovlivňována válkami, které dále působily nejen na poptávku po pianech, ale zejména na jejich produkci. V období válek, zejména během 2. světové války, byla v mnoha továrnách na piana (Baldwin, Steinway, Beale, PETROF) zčásti či zcela pozastavena produkce pian. Místo hudebních nástrojů se v těchto továrnách, kde pracovali ti nejlepší truhláři, přešlo na výrobu dřevěných částí pro vojenská letadla, beden na munici, pažeb zbraní, apod. Výroba se obnovila až po válce, společnosti často nebyly schopny uspokojit poptávku po pianech Změny na trhu hudebních nástrojů přineslo rozšíření televize. S ním opět poklesly prodeje pian, jelikož spotřebitelé věnovali svůj čas více odpočinku u televize, než aby hráli na piano. V 21. století byla poptávka po pianech ovlivněna nejprve teroristickými útoky ve Spojených státech a poté světovou krizí. Po roce 2001, kdy americká centrální banka mnohonásobně snížila úrokovou míru, si lidé začali půjčovat peníze „ ve velkém“. Důvodem snížení úrokové míry bylo, že se FED snažil zmírnit ekonomické dopady teroristických útoků. Od té doby si lidé v USA začali půjčovat peníze na vše. Mimo jiné i na stavbu nemovitostí, to mělo za důsledek vznik

36

a prasknutí „ nemovitostní bubliny“, což vyústilo v celosvětovou finanční krizi. Pokles poptávky po pianech v USA je ilustrován v grafu importů pian všech značek do této země. Obr. 14: Import akustických pian do USA (USD, ks)


Od roku 2002 je trend dovozu pian do USA klesající, s největšími propady v letech 2002 až 2004. Nejnižší hodnota importu byla v roce 2009, kdy byla světová krize na vrcholu. Poté je trend proměnlivý, s odezníváním krize je v roce 2012 znatelný mírný nárůst. Graf níže je vytvořen z dat od Spolkového německého svazu klavírníků, k dispozici jsou tedy pouze data vývozu členů svazu do světa. Do BVK patří kromě německých výrobců i PETROF, Fazioli a Bösendorfer. Data celosvětových prodejů pian bohužel nejsou k dispozici. Z grafu je možné vyčíst celosvětovou poptávku po německých akustických pianech mezi roky 2000 a 2012. Export německých pian do světa patrně nebyl zasažen teroristickými útoky. Světová krize se na něm však znatelně projevila, od roku 2007 do roku 2009 poklesl prodej pian z Německa téměř na polovinu. Kromě světové krize měl na tento pokles vliv i přesun produkce firmy Seiler do Indonésie. V následujících letech je vidět navýšení vývozu, avšak hodnoty zdaleka nedosahují exportu do roku 2007. 37

Obr. 15: Export akustických pian vyrobených členy BVK (ks)

7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Zdroj: vytvořeno autorkou dle dat získaných od BVK

Nejvíce pian vyrobených členy BVK se vyváží do Francie, Číny a USA. Export do zmíněných zemí krize též zasáhla. Například vývoz pianin do Číny v roce 2007 byl 272 kusů a v roce 2009 poklesl na pouhých 116 kusů, tj. na méně než polovinu. Z výše uvedených dat je zřejmé, že vývoj světové ekonomiky má na poptávku po pianech enormní vliv, jelikož se řadí mezi luxusní zboží a jejich koupě není nezbytností.

38

3 Konkurenceschopnost akustických pian vyrobených v Číně Tato část práce je především praktická, jsou zde zpracovány výsledky dvou anket. Pokládané anketní otázky jsou uvedeny v přílohách této práce. V první subkapitole je vyhodnocena anketa pro světové výrobce akustických pian, zatímco ve druhé jsou výsledky z dotazování čínských výrobců pian. Třetí subkapitola představuje shrnutí předchozích dvou. Je v ní obsaženo porovnání

zmiňovaných

dvou

skupin

výrobců

pian

a

také

konečné

zhodnocení

konkurenceschopnosti čínských akustických pian. Dotazování proběhlo v říjnu 2013 na veletrhu hudebních nástrojů v Shanghaii, v Čínské lidové republice.

3.1 Vnímání trhu světovými výrobci V této subkapitole je vyhodnocena anketa, kterou byli dotazováni světoví (tradiční) výrobci akustických pian. Celkový počet světových výrobců, kteří se ankety zúčastnili, je třináct. Skupina respondentů je nižší než u čínských výrobců, protože podíl světových výrobců je na tomto veletrhu nižší. Pan Blüthner nechtěl zodpovědět žádné otázky, důvodem byla citlivost informací. Zástupce firmy Schimmel nemohl poskytnout informace o množství produkce, jelikož jsou firemním tajemstvím. Ostatní výrobci neměli s otázkami žádný problém, vyplnění jim trvalo maximálně pět minut. Anketa obsahuje otázky týkající se délky působení dotazované firmy na čínském trhu, počtu prodaných kusů v Číně a ve světě, vnímání konkurence v čínských nástrojích a možnosti vyrábět v Číně. Výsledky jsou níže zpracovány do kruhových diagramů. Většina dotazovaných působí na čínském trhu šest až deset let, například firma GrotrianSteinweg zde prodává klavíry sedm let. Z diagramu vyobrazeného níže je patrné, že na trh vstupují stále nové společnosti. Pro světové výrobce je ČLR už dlouhá léta obrovskou příležitostí, proto by si ji jen málo kdo nechal ujít. Bohatí čínští zákazníci chtějí piana, která jsou kvalitní a nejsou vyrobena v Číně. Což je mimo jiné zapříčiněno jejich touhou přibližovat se západnímu světu. Nejdéle působící společností na čínském trhu je PETROF, se čtyřicetiletou praxí v obchodování s ČLR.

39

Obr. 16: Doba působení na čínském trhu

0 - 5 let

6 - 10 let

11 - 20 let

15%

21 a více let

23%

23%

39%

Zdroj: vytvořeno autorkou Obr. 17: Prodej křídel světových výrobců v Číně (2012)

0 - 10 ks

11 - 30 ks

31 - 70 ks

71 - 150 ks

151 a více ks

nevím

0% 8% 38%

23%

31% 0%

Zdroj: vytvořeno autorkou

Nejvíce respondentů prodává v Číně více než 150 křídel za rok, jsou to například firmy Steinway & Sons, korejský Samick a jeho značka Seiler. Za rok 2012 Samick v Číně prodal celkem 40

9100 akustických pian. Přibližně třetina dotazovaných do Číny ročně exportuje 31 až 70 křídel. Pouze jeden světový výrobce, Atlas Instrument Dalian (Japonsko), v ČLR prodává do deseti kusů. V rozmezí 71 až 150 kusů neprodává do Čínské lidové republiky žádný z respondentů. Obr. 18: Prodej pianin světových výrobců v Číně (2012)

0 - 50 ks

51 - 100 ks

101 - 300 ks

300 - 500 ks

8%

501 a více ks

nevím

23% 0% 7% 8%

54%


Více než polovina tradičních výrobců v ČLR ročně prodá 501 a více kusů pianin. Firmy Samick a Seiler tu prodají dokonce několik tisíc pianin. Téměř čtvrtina respondentů se řadí do skupiny nula až padesát kusů, většina z nich pianina vůbec nevyrábí, např. společnost Fazioli. Žádný z dotazovaných neprodává mezi 51 a 100 kusy. Do zbývajících kategorií se vždy zařadil jeden výrobce. Toto rozdělení je důkazem vysokých prodejů zahraničních pianin v Číně. Někteří respondenti u otázky týkající se počtu prodaných křídel ve světě nemohli odpovědět, jelikož se orientovali pouze na čínském trhu a o světových prodejích neměli postačující informace. Totéž platí pro otázku týkající se prodeje pianin ve světě. Téměř třetina dotazovaných prodává do světa mezi 201 a 500 křídly, takto odpověděli např. Bösendorfer a Schumann (vyrábí v Číně). Více než 500 kusů jde do světa pouze z firmy Samick. Do dvaceti křídel ročně prodá ve světě společnost Atlas Instrument Dalian.

41

Obr. 19: Prodej křídel světových výrobců ve světě (2012)

0 - 20 ks

21 - 70 ks

71 - 200 ks

201 - 500 ks

501 a více ks

nevím

0% 7% 31% 23%

8% 31%

Zdroj: vytvořeno autorkou Obr. 20: Prodej pianin světových výrobců ve světě (2012)

0 - 100 ks

101 - 300 ks

301 - 500 ks

501 - 1000 ks

1001 a více ks

0% 15%

nevím

0% 0%

39%

46%


Většina tázaných vystavovatelů ve světě ročně prodá více než 1000 pianin. Mezi tyto společnosti se řadí Julius Feurich (výroba v Číně), Schumann, PETROF a další. Mnoho respondentů nemělo 42

k dispozici data celkových prodejů firmy. Mezi firmy prodávající do 100 ks se opět řadí ty, které pianina nevyrábějí (Fazioli) spolu s těmi, které mají nízké prodeje (Atlas instrument dalian). Obr. 21: Vnímání čínských pian jako konkurence

Určitě ano

Pravděpodobně ano

Pravděpodobně ne

23%

Určitě ne

23%

23% 31%


Ve vnímání čínských pian jako konkurence jsou názory velmi odlišné. Liší se především dle cenové kategorie a kvality nabízených nástrojů. Například společnosti Fazioli a Bösendorfer odpověděli, že pro ně čínská piana určitě konkurencí nejsou. Jejich nástroje jsou velice kvalitní a drahé. Prodávají je zákazníkům, kteří dbají na kvalitu a jsou ochotni za ni zaplatit. Zatímco čínské nástroje si kupují lidé, kteří se spokojí s průměrnou kvalitou nebo nemají dostatek finančních prostředků na koupi drahého nástroje. Pro firmy Samick a Seiler jsou čínská piana významnou konkurencí. Nástroje jimi nabízené jsou cenou i kvalitou podobné těm čínským. Téměř třetina dotazovaných vyrábí piana své značky v Číně. Výrobce značky Seiler sice výrobu v Číně zvažoval, ale rozhodl se vyrábět v Indonésii, kvůli nižším nákladům. Pod jinými značkami, než pod svou původní, staví akustická piana v ČLR 15% respondentů. Příklady jsou uvedeny v předchozí kapitole. Většina tradičních výrobců, např. Grotrian, Fazioli, chrání pověst své značky i kvalitu nástrojů, proto v Číně nevyrábí ani to nezvažují. Mnoho z nich však ke konstrukci pian používá čínské komponenty. Firmy Schimmel a Japan Grand Gallery výrobu v Číně zvažovaly, ale nakonec k ní nepřistoupily. 43

Obr. 22: Produkce v Číně

Vyrábíme v Číně

Vyrábíme v Číně, ale jiné značky

Nevyrábíme v Číně, ale zvažujeme to

Nevyrábíme v Číně ani jsme to nezvažovali

31%

39%

15% 15%


3.2 Percepce trhu čínskými výrobci V této subkapitole je vyhodnocena anketa, kterou byli dotazováni čínští výrobci akustických pian. Této ankety se zúčastnilo 28 respondentů. Čínští výrobci byli mnohem ochotnější anketu vyplnit než ti světoví. Někteří dokonce chtěli otázky zodpovědět sami, když viděli, že jsou dotazováni jejich konkurenti ve vedlejším stánku. Zřejmě chtěli svou firmu zviditelnit. Na rozdíl od světových výrobců se s počtem vyrobených kusů netají, často je i uvádějí na svých internetových stránkách. Avšak zástupci firmy Pearl River nebyli ochotni otázky zodpovědět. Anketa obsahuje otázky týkající se tradice výroby dotazované firmy na čínském trhu, počtu prodaných pian v Číně a ve světě, porovnání kvality čínských a evropských pian a názoru respondentů na čínská piana vyráběná pod evropskými značkami/jmény. Vyplnění ankety trvalo přibližně stejně dlouho jako té pro světové výrobce. Výsledky jsou opět zpracovány do kruhových diagramů. Z diagramu níže je patrné, že většina dotazovaných vyrábí jen krátkou dobu. Nejmladší společností je Fiona, která byla založena teprve před rokem. Po ní následuje Parsons music corporation s tříletou tradicí a Nemadu se čtyřletou tradicí výroby. Nejdéle konstruuje piana

44

firma Beijing Xinghai piano group limited, konkrétně 64 let. Výroba v Číně nemá tak dlouhou tradici jako například v Evropě, viz 2.1. Výroba pian v Číně. Obr. 23: Tradice produkce v Číně

0 - 10 let

11%

11 - 20 let

21 - 40 let

41 let a více

7% 43%

39%


Nejvíce respondentů prodalo v Číně za rok 2012 mezi nulou a jedním stem křídel. Do této skupiny patří mimo jiné společnosti Shanghai Apollo piano, Milton piano a Kingsburg. Více než 2500 křídel prodalo 14 % z dotazovaných společností. Mezi tyto velké firmy se řadí Sandner, Hailun, Goodway international holdings a Hong Kong International Thompson musical instruments. Na rozdíl od světových výrobců všichni dotazovaní čínští výrobci prodávají krom křídel i pianina. Důvodem je pravděpodobně to, že výrobci pian mají stálejší příjmy právě z pianin, jelikož se jich prodá mnohem více než křídel. Čínské společnosti se prozatím zaměřují na výrobu levných nástrojů. Především se soustředí na produkci pianin ve velkém. Jelikož se svou kvalitou nemohou vyrovnat tradičním firmám, jako jsou např. Fazioli nebo Grotrian. Z toho důvodu nemohou čínští výrobci přidat k nákladům na výrobu tak vysokou částku za práci, aby je uživila.

45

Obr. 24: Prodej čínských křídel v Číně (2012)

0 - 100 ks

101 - 500 ks

501 - 1000 ks

14%

1001 - 2500 ks

2501 ks a více

nevím

4% 39%

22%

7%

14%

Zdroj: vytvořeno autorkou Obr. 25: Prodej čínských pianin v Číně (2012)

0 - 500 ks

501 - 1000 ks

1001 - 3000 ks

3001 - 5000 ks

4%

5001 ks a více

nevím

22%

21%

14% 18% 21%


Největšími výrobci pianin z dotazovaných společností jsou firmy Beijing Xinghai piano group limited a Hailun. Mark Chen, obchodní ředitel společnosti Hailun, v anketě uvedl, že firma prodá ročně více než 20 000 pianin na čínském trhu. Více než 5001 pianin vyrábí v ČLR 46

21 % respondentů, zatímco 22% dotazovaných vyrábí méně než 500 kusů, mezi tyto patří např. Huangma a Karlštejn. Pouze jeden výrobce nebyl schopen odpovědět, neměl přístup k příslušným datům. Obr. 26: Prodej čínských křídel ve světě (2012)

0 - 100 ks

101 - 500 ks

501 - 1500 ks

11%

1501 - 3000 ks

3001 ks a více

nevím

3% 36%

14%

11% 25%


Většina čínských výrobců pian, kteří vyplnili anketu, prodá ve světě do sto kusů křídel ročně. V tomto 36% podílu jsou zahrnuty i firmy, které neexportují, ve světě tedy neprodají žádné křídlo. Jsou to společnosti Hong Kong International Thompson Music Instruments a Boton, totéž v jejich případě platí i pro export pianin. Mezi 101 a 500 kusy prodává 25 % respondentů, např. Parsons Music Corporation. Více než 3001 křídel je vyrobeno K. Clarou, Gulbransenem a firmou Shandong Ronish Sejung Musical Instruments. Respondenti prodávající nejvíce pianin ve světě jsou např. Hailun a K. Clara. Šest dotazovaných firem ročně vyveze do světa a prodá na domácím trhu do 500 pianin. Pianin od firmy Sandner a Harmony se prodá mezi 3 501 a 10 000 kusy. Tuto otázku nemohlo zodpovědět pět respondentů.

47

Obr. 27: Prodej čínských pianin ve světě (2012)

0 - 500 ks

501 - 1000 ks

1001 - 3500 ks

3501 - 10000 ks

19%

10001 a více

nevím

22%

15%

11%

15%

18%

Zdroj: vytvořeno autorkou Obr. 28: Porovnání kvality čínských a evropských pian

Určitě ano

Pravděpodobně ano

Pravděpodobně ne

Určitě ne

7% 29%

14%

50%


Výrobcům byla kladena otázka, zda jsou čínská akustická piana stejné kvality jako evropská. Mezi odpověďmi byly alespoň jednou vybrány všechny možnosti. Dva čínští výrobci se domnívají, že kvalita určitě shodná není. Polovina všech respondentů však zastává názor, 48

že kvalita pravděpodobně srovnatelná je. Téměř 30 % dotazovaných odpovědělo, že je určitě shodná. Tito však k jejich odpovědi povětšinou dodali, že pouze pokud se jedná o jimi vyrobená piana. Obr. 29: Čínské piano pod evropskou značkou

Určitě ano

Pravděpodobně ano

Pravděpodobně ne

Určitě ne

0% 11% 43%

46%


Na otázku, zda se bude čínské piano prodávat lépe pod evropskou značkou, byly reakce velice pozitivní. Pouze 11 % respondentů si myslí, že by se čínské nástroje pravděpodobně neprodávaly lépe, pokud by byly pojmenovány evropským názvem. Zbytek dotazovaných je opačného názoru. Třináct z 28 lidí, kteří anketu vyplnili, zvolilo odpověď pravděpodobně ano a dvanáct respondentů odpovědělo určitě ano.

3.3 Světoví vs. čínští výrobci Z výsledků ankety vyplývá, že tradiční firmy, až na některé výjimky (PETROF, Schumann), působí na čínském trhu do deseti let. Nejstarší čínský výrobce konstruuje piana 64 let, avšak 82 % čínských společností se pohybuje v rozmezí nula až dvacet let. Poptávka po pianech začala v Číně stoupat až, když se stát začal otevírat světové ekonomice. Světovým výrobcům trvalo mnoho let, než na trh pronikli a začali být úspěšní. Do té doby se v ČLR prodávala pouze piana domácí produkce. Objem prodeje čínských a ve světě vyrobených pian se nedá srovnávat. Čínská piana jsou konstruována pro masový trh a prodávají se za mnohem méně peněz. Čínskou výrobu 49

je po stránce objemu produkce možné porovnávat pouze s korejskou a indonéskou výrobou. Ostatní společnosti ve světě vyrábějí spíše piana upravená dle potřeb zákazníků a soustředí se více na kvalitu než na kvantitu. Ceny jejich nástrojů jsou nesrovnatelně vyšší než ceny těch čínských. Piana vyrobená v Číně jsou vnímána jako konkurence pouze firem, které vyrábějí nástroje ve velkém množství a za nízké náklady. U otázky srovnávající kvalitu byli čínští respondenti převážně nakloněni názoru, že kvalita je již srovnatelná. Tento názor ale nezastávali všichni výrobci. Čtyři ze třinácti „světových“ respondentů již přesunuli svou produkci do Číny, z důvodu úspory nákladů. Většina výrobců však stále zůstává ve svých původních sídlech a dává důraz na svůj původ i kvalitu. Původ je u pian zřejmě velice důležitý, proto si 89 % čínských výrobců myslí, že se jejich piana budou prodávat lépe pod evropskou značkou. V Číně tak dochází k nakupování licencí již zaniklých značek a výrobě pian pod „nečínskými“ názvy. Velkým znevýhodněním pro dovozce pian do Číny je clo, které činí 17,5 %25. K tomuto clu se ještě ihned při dovozu platí 17 % DPH25. Tím se piana pro čínský trh velmi prodraží. Dovozní clo pro čínská piana do České republiky je pouze 4 %26, do USA jen 3,5 %25. V konkurenčním boji proti čínským pianům jsou tak evropští a američtí výrobci ve velmi špatném postavení. Exprezidentka CAFIM, Zuzana Ceralová Petrofová, o clech na importovaná piana do ČLR říká: „Mezi CMIA a CAFIM se stále vyjednává o snížení celních sazeb na hudební nástroje. Prozatím byla schválena redukce cel pro nástroje nad 50 000 euro/ks. Z původních 17,5 % došlo k minimalizaci na 1%.“ Přehlednější srovnání je uvedeno níže v tabulce. Použitá analýza SWOT je marketingová metoda, pomocí které je možno zjistit silné, slabé stránky (interní atributy) a příležitosti, hrozby (externí vlivy) vybrané aktivity, společnosti, apod.

25

Duty calculator [online]. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.dutycalculator.com/dc/141476/booksmusic-dvds/instruments-keyboards/pianos/import-duty-rate-for-importing-classic-piano-from-china-to-unitedkingdom-is-4/. 26 Oldřich Vlasák: Firmám hrozí nebezpečí konkurence ze třetích zemí. ODS [online]. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.ods.cz/clanek/6401-firmam-hrozi-nebezpeci-konkurence-ze-tretich-zemi.

50

Tab. 3: SWOT analýza

Čínští výrobci pian Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Světoví výrobci pian



Nízká cena nástrojů



Vysoká kvalita nástrojů



Strategické umístění vzhledem



Dostatek odborné pracovní síly

k čínským zákazníkům



Vysoká produktivita práce



Znalost čínského trhu



Využívání moderních



Nízká dovozní cla do USA a

technologií

Evropy



Dlouholetá tradice výroby



Nedostatečná kvalita pian



Neznalost čínského trhu



Nedostatek školených



Vysoké ceny pian

pracovníků



Vysoké dovozní clo do Číny



Vzrůstající poptávka po



Nízká produktivita práce



Zastaralé stroje a technologie



Celosvětově vzrůstající poptávka po levných pianech



Možnost zlepšení výrobního

luxusním zboží v Číně 

procesu s přílivem světových  

čínského obyvatelstva 

výrobců do Číny

Rostoucí koupěschopnost Přesun celosvětové poptávky

Rostoucí koupěschopnost

z levných na drahá piana

čínského obyvatelstva

s odeznívající světovou krizí

Levnější suroviny a energie



Pobídky pro firmy vyrábějící v Evropě



Zmírnění celních sazeb na import do Číny

Hrozby







Nárůst mezd v Číně, tím



Pokles poptávky způsobené

způsobený růst nákladů na

možnou novou ekonomickou

pracovníka

krizí

Přesun poptávky z levných na



Rychlá učenlivost čínských

drahá piana s odeznívající

pracovníků – vyrovnávání

světovou krizí

rozdílů v kvalitě nástrojů

Zvýšení ceny energie


51



Nárůst cen energií a surovin

Z informací z kapitol 2, 3 a z analýzy SWOT je zřejmé, že čínská piana jistě konkurenceschopná jsou, i na čínském i na světovém trhu. Toto tvrzení mimo jiné potvrzuje i fakt, že světoví výrobci pian stále přesouvají výrobu do ČLR a produkují zde nové značky, popř. i své původní. Tyto značky jsou ve světě úspěšné zejména díky nižší ceně. Z celosvětové produkce pian se 4/5 vyrábějí právě v Číně, kde sídlí největší producenti světa. Za rok 2012 se na čínském trhu prodalo 330 000 čínských a 110 000 importovaných akustických pian. Pokud bychom chtěli porovnat podíly na trhu z hlediska prodaných kusů, pak čínská piana se ¾ podílem na domácím trhu převažují. Tento vysoký podíl prodejů si drží zejména kvůli své blízkosti zákazníkovi a z toho vyplývající nízké ceně. Čínští výrobci mají výhodu zejména v neplacení cla, dále pak v ušetření nákladů za dopravu. V Číně je sice mnoho bohatých lidí, ale stále převažují obyvatelé, kteří nemají finanční prostředky na koupi importovaných pian. Navíc je zde silný nacionalismus. Do světa sice nevyvážejí všichni čínští výrobci, ale piana vyrobená v ČLR ve světě mají své zákazníky (např. Pearl River v severní Americe). Čínský výrobce, společnost Beijing Xinghai piano group limited, do světa exportuje 25 % své produkce, která tvoří 40 000 pian za rok. Tato společnost tedy vyrábí dvacetkrát více než například tradiční firma PETROF. Svým objemem produkce a cenami nástrojů však čínští výrobci vytvářejí svou vlastní kategorii, se kterou se dají srovnávat jen asijští výrobci (z Indonésie, Korey, apod.). Pro zbytek světových společností vyrábějících piana vysoké kvality a ceny ale konkurencí prozatím nejsou. Rozdíl je zejména v zastaralém vybavení čínských továren, nedostatku know how a tím způsobené nízké produktivitě práce. Velkou hrozbou pro čínskou produkci je nárůst mezd a cen energií v ČLR, což pravděpodobně vyústí v nárůst cen pian. Tím by se v budoucnosti snížila jejich konkurenceschopnost.

52

4 Případová studie: aktivity společnosti PETROF v Číně Tato kapitola je případovou studií zaměřenou na aktivity společnosti PETROF v Číně. Data a informace sepsané v této kapitole byly získány od zástupců firmy. První subkapitola je zaměřena na základní charakteristiku PETROFu – stručná historie společnosti, prodejní aktivity ve světě. Druhá část této kapitoly se věnuje pronikání firmy PETROF na čínský trh a výrobě pian Rösler, Weinbach a Scholze. Konkrétně tomu, jak probíhal průzkum trhu, vyhledávání partnerů pro obchod i výrobu a založení reprezentační kanceláře. Dále jsou zmíněny negativní zkušenosti s plagiátorstvím a zneužitím značky PETROF. Následuje charakteristika prodejů pian PETROF v ČLR. V poslední subkapitole jsou popsány plány a výhledy do budoucnosti firmy v Číně.

4.1 Základní charakteristika firmy Společnost PETROF v letošním roce slaví své 150. výročí, ke kterému bylo vyrobeno unikátní křídlo nové značky ANT. PETROF představující nástroj nejvyšší kvality. Všechny značky vlastněné PETROFem patří do tzv. PETROF BRAND FAMILY. V současné době vede firmu pátá generace rodiny Petrof, je to ryze rodinná firma s českým kapitálem. V průběhu 150 let se střídala úspěšná i méně úspěšná období, jelikož piano je zbytné zboží a jeho prodej je plně odvislý od ekonomické situace ve světě. Výroba trvá šest až devět měsíců, u speciálních kusů více než rok. Z toho vyplývá velká potřeba financování výrobního procesu. Až 70 % výroby je tvořeno ruční prací. Proto společnost stále zaměstnává 220 lidí (160 dělníků), je tak jedním z největších zaměstnavatelů v Hradci Králové. PETROF má své vlastní oddělení vývoje a výzkumu, v oboru patří mezi inovátory. Misí firmy je vyrábět spolehlivá a krásně znějící piana, která přinesou radost a potěšení každému hráči. Vizí je udržet si pozici největšího výrobce v Evropě, neustále zvyšovat image, kromě výroby a prodeje pian se angažovat též v hudební výchově a kultuře. Největší konkurencí nástrojů PETROF jsou německá piana a ručně vyráběné nástroje značky Yamaha. Firma byla založena v roce 1864, kdy Antonín PETROF postavil své první křídlo. Během 35 let z původní truhlářské dílny vybudoval továrnu na piana a prodával akustická piana do celého světa. Rodinná firma překonala obě světové války, v průběhu kterých vyráběla například bedýnky na munici nebo i železniční pražce. Zasáhl ji až nástup komunismu a v roce 1948 znárodnění, kdy byla rodina Petrofových zbavena svého majetku. K obnovení rodinné tradice došlo až roku 1991 s příchodem Ing. Jana Petrofa (IV. generace Petrofových), který začal 53

s privatizací firmy. Tento proces byl dokončen až v roce 1998. V restituci rodina získala čtyři procenta a zbylých 96 % si dokoupila od státu zpět. Ing. Jan Petrof předal vedení firmy své dceři Mgr. Zuzaně Ceralové Petrofové v roce 2004. Sídlo společnosti se nachází v Hradci Králové již od prvopočátku. Společnost vlastnila továrny i v pohraničí, ale v průběhu let 2004 a 2009 je byla nucena z důvodu finančních problémů prodat. V té době také proběhly výrazné personální změny a z původních 900 zaměstnanců (v roce 2004) zbylo ve firmě pouze 220. V tabulce je vyobrazeno porovnání základních údajů o firmě mezi rokem 2002 a 2012. Porovnáme-li tyto údaje s evropskou výrobou pian, kdy se v roce 2002 vyrábělo v celé Evropě 30 000 ks a v roce 2012 necelých 6 000 ks. Produkce firmy PETROF tedy kopíruje vývoj v oboru, tomu se musely přizpůsobit počty zaměstnanců i továren. V roce 2002 vlastnila společnost PETROF pět továren, ze kterých se po restrukturalizacích provedených ve firmě čtyři prodaly. Finanční prostředky z prodeje pomohly splatit část bankovních úvěrů. Se snížením objemu produkce se snížil i obrat firmy a s prodejem továren klesla majetková suma. Tab. 4: Optimalizace firemních kapacit

2002 Roční obrat (Kč)

2012 1 000 000 000

220 000 000

1000

220

1 000 000 000

400 000 000

5

1

400 000 000

50 000 000

Zaměstnanci Majetková suma (Kč) Počet továren Úvěry (Kč) Zdroj: poskytnuto společností PETROF

Dnes je PETROF největším výrobcem akustických pian v Evropě, PETROF za rok vyprodukuje a prodá do 2 000 kusů pian. Obrat společnosti za rok 2013 byl 210,626 milionů korun, zisk 8,104 mil. Kč. Minulý rok byl méně úspěšný než rok 2012, kdy obrat činil 220,386 milionů a zisk 8,989 mil. Kč. Tento pokles byl způsoben neuskutečněním tendru do Kazachstánu. Plánovaný zisk pro rok 2013 byl 8,100 milionů korun, plán byl tedy mírně překročen. Firma PETROF i při nižší produkci, prodala nástroje s vyšší přidanou hodnotou a tvořila provozní zisk. Hlavními zákazníky společnosti jsou smluvní partneři z celého světa. Z hlediska exportu se piana neprodávají konečnému zákazníkovi. Nástroje PETROF se vyvážejí do více než šedesáti zemí světa. Nejdůležitější odbytová teritoria jsou v současnosti: Rusko, Čína, Japonsko, Česká 54

republika, Singapur, Austrálie, Německo, Francie, Anglie a Norsko. PETROF byl za rok 2013 největším evropským dovozcem pian do Číny. V České republice se piana PETROF prodávají prostřednictvím dceřiné společnosti PETROF Pianosalon (prodejny v Hradci Králové a v Praze), která se zaměřuje na prodej institucím a koncovým zákazníkům. Například za rok 2012 bylo v tuzemsku prodáno 33 klavírů a 62 pianin.

4.2 Vývoj působení firmy na čínském trhu V této subkapitole je popsáno, jakým způsobem firma PETROF pronikala na čínský trh, kdo jí při tom pomáhal, jaké kroky bylo třeba učinit k ustálení pozice na trhu a jak se daří PETROFu v Číně v současné době. Vzhledem k faktu, že PETROF v Číně nejen prodává, ale i vyrábí nástroje Rösler, Weinbach a Scholze, je zde popsán výběr partnerů v oblasti prodeje i výroby pian. Společnost PETROF si přeje zachovat anonymitu současných čínských obchodních partnerů, z toho důvodu budou pro lepší orientaci označeni písmeny A, B, C, D. 4.2.1

Pronikání na trh a výroba v Číně

Společnost PETROF již desítky let kooperuje s rodinnou firmou Tom Lee Music, jednou z největších firem v oblasti obchodu s hudebními nástroji. První spolupráce byla navázána v 70. letech minulého století v Kanadě, kde byly a stále jsou jejich prostřednictvím prodávány nástroje PETROF. Vzhledem k dobrým zkušenostem s touto společností se v 80. letech kooperace prohloubila a začalo se s prodejem do Hong Kongu. V Hong Kongu se prodejcům opět dařilo, tak se vedení PETROFu v 90. letech rozhodlo expandovat do Číny. Prodeje do ČLR byly realizovány přes Hong Kong, což nebylo možné plně monitorovat. V roce 2003 se z důvodu lepší transparentnosti započal prodej PETROFů v Shanghai a Beijingu přes pobočku TLM. I přes promoční akce nebyl výsledek uspokojivý, značka se stále nedostala do povědomí lidí. Hlavním problémem bylo, že Číňani nedůvěřovali prodejci z Hong Kongu a nástroje pro ně byly drahé, kvůli již zmíněným vysokým clům, navíc byla nižší kupní síla. Společnost PETROF byla nucena hledat nové možnosti realizace prodeje. Jednou z variant bylo přistoupit k prodeji značky Scholze (designované PETROFem). Aby bylo možné prodávat levnější piana, bylo zapotřebí najít firmu, která by piana Scholze mohla v Číně vyrábět. Tím by se eliminovaly dopravní náklady a cla. Druhou možností bylo najít firmu v bezcelní zóně, pod jejíž záštitou by fungoval konsignační

55

sklad27 pian PETROF. Tato varianta nebyla úspěšně realizována z důvodu rozsáhlého administrativního procesu a stále se měnící legislativy v Číně. Po třech letech marketingového průzkumu a hledání vhodného partnera pro výrobu Scholze se firma PETROF rozhodla oslovit jednu ze začínajících společností. Tato firma (A) byla vybrána na základě výsledků marketingového šetření a doporučení od dodavatelů komponent pro firmu PETROF. Jednalo se o nestátní, rodinný podnik s vysokými ambicemi. Hlavní kritéria výběru byla: 1) kvalita výrobků 2) důvěryhodnost majitele – shánění referencí od nejlepších servisních techniků z USA a Evropy 3) ochota vyhovět technologickým požadavkům dle dokumentace společnosti PETROF 4) polotovarová základna – možnost využívat jejich vlastní součástky apod. 5) komunikace se světem – znalost cizích jazyků a působení na globálním trhu 7) bezproblémové vyřizování reklamací 8) Ochota podepsat smlouvu obsahující sankce za zneužití know how. Po splnění všech zmíněných kritérií a podpisu smlouvy proběhla výměna výrobní dokumentace, investice do forem na výrobu litinových rámů, konzultace techniků a zaškolování pracovníků. Poté byly vyrobeny první prototypy nástrojů a do výroby zaveden proces supervize (osobní kontroly kvality českými specialisty). V průběhu spolupráce se dále monitorovala schopnost růstu a vývoje, udržení standardu kvality. Dalším sledovaným kritériem bylo, zda společnost dodržuje smluvní ustanovení. Nástroje Scholze se poté prodávaly partnerům z TLM a ti je spolu s PETROFy dále nabízeli do Beijingu a Shanghaie. Prodeje sice vzrostly, ale stále nedostatečně. PETROF se tedy snažil motivovat našeho partnera propagační podporou, investicemi do showroomů28, apod. Další možnou cestou bylo založit společnou firmu PETROF a TLM. Tento návrh však nezískal podporu ze strany TLM a v roce 2007 byl definitivně zavrhnut. PETROF se rozhodl pro hledání nového obchodního partnera v Číně. Společnost vyslala do Shanghaie vlastního pracovníka, aby provedl marketingový průzkum a doporučil nejlepšího kandidáta. V těchto aktivitách měla firma PETROF velkou oporu v zastoupení agentury Czech Trade, která jí pomohla zmapovat trh, dorozumět se s obchodníky prostřednictvím zajištěné překladatelky. Výstupem této roční práce bylo založení reprezentační kanceláře v Shanghaii PETROF FAR EAST. Czech Trade firmě PETROF za úplatu poskytl právní rady a pronájem kanceláře. Současně se působnost výrobního 27

Konsignační sklad je sklad zboží, materiálu, apod., u kterého nejsou skladované předměty vlastnictvím majitele skladu (odběratele), ale dodavatele. 28 Showroom je obchod, kde je vystaveno mnoho různých kusů zboží, které si zde zákazník může vyzkoušet.

56

partnera (A) firmy PETROF v Číně rozrostla i na distribuci jejich vlastních značek. Přišel s nabídkou zajištění distribuce pro piana PETROF BRAND FAMILY. Společnost PETROF však nechtěla být závislá pouze na jednom partnerovi. Proto se vedení rozhodlo využít jejich návrhu částečně a prodávat přes ně pouze piana Scholze a Rösler. Tento krok měl být předstupněm a zkouškou možné hlubší spolupráce. Později se přistoupilo i na prodej PETROFů. Tomu předcházela mnohá jednání, sepsání smluvních podmínek, prozatím neexkluzivních. Novému distributorovi byla přislíbena podpora prodeje prostřednictvím reprezentační kanceláře. PETROF FAR EAST byla nejprve vedena českým zástupcem, poté firma předala vedení kanceláře čínské dívce. Ze začátku za pomoci marketingového specialisty z Čech a poté sama monitorovala čínský trh, vyřizovala za PETROF místní záležitosti a především pracovala v terénu na budování image a povědomí o značce. Obchodní partneři si těchto aktivit cenili a také pro ně bylo snazší komunikovat v rodném jazyce s člověkem jejich kulturních zvyklostí. Důsledkem nové distribuce, efektivní propagace a supervize prodeje vzrostly. Na základě úspěchu PETROF hledal obchodní partnery v dalších velkých městech, ve kterých rostl kupní potenciál. V Guangzhou nový partner selhal, jelikož neměl licenci a nemohl realizovat platby do Evropské Unie. V Beijingu začal PETROF spolupracovat s bývalým zaměstnancem (B) TLM. Velkou výhodou u něj byla jeho znalost produktů PETROF a vysoký kapitál. Dostal tedy možnost distribuce v Beijingu na jeden rok. Během něj jeho prodeje velice rostly a osvědčil se pro dlouhodobý vztah. Nového partnera získala firma PETROF v Shanghaii. Prodávalo se zde skrze obchodní firmu (C), která má zkušenosti z managementu YAMAHY, ovládá marketing a vlastní vysoký kapitál. Požadovali exkluzivitu na prodej do celé Číny. Byli též podrobeni zkoušce a dostali možnost prodávat piana PETROF v Shanghaii a piana Scholze po celé Číně. Jelikož nedodržovali smluvní podmínky a prodávali i do jiných částí ČLR, tak jim byl prodej PETROFů odejmut. Pro prodej nástrojů Scholze byla vytvořena třístranná dohoda mezi firmou PETROF, prodejcem C a výrobcem (D) značky Scholze v Číně. Výsledkem všech průzkumů, jednání a zkoušení partnerů je fungující síť distribuce, tvořená třemi partnery A, B, C. Každý z nich má smluvně vymezena teritoria a značky, které smí prodávat. Porušení smluvních podmínek je vysoce sankcionováno. Je nutné průběžně kontrolovat trh a udržet stejnou cenovou politiku v celé Číně, tím se zamezí případným prodejům mezi vymezenými teritorii. Velmi důležitá pro nárůst prodejů je pomoc s propagací značky, Číňané 57

jsou reklamou snadno ovlivnitelní. Pro čínské obchodní partnery je důležitý osobní kontakt, z toho důvodu jezdí vedení PETROFu do Číny velmi často na služební cesty i veletrhy. Dealeři naopak navštěvují Českou republiku, kde se konají meetingy a odborná školení. Velkou motivací prodeje je pro čínské partnery soutěž mezi nimi samotnými. Proto smlouvy s nimi nejsou exkluzivní a jsou časově omezeny, stále probíhá kontrola prodejů. PETROF v současné době vyrábí v Číně tři ze svých pěti značek, konkrétně Rösler, částečně Weinbach a Scholze. Křídla a pianina Weinbach tvoří střední třídu portfolia PETROF, jsou navrhovány ve vývojovém oddělení firmy v Hradci Králové. Z části jsou vyráběny v čínské továrně obchodního partnera A, poté dokončeny v České republice. Pianina Rösler jsou vyráběna ve stejné továrně jako piana Weinbach, patří do nižší střední třídy. Designovány jsou v ČR, ale proces produkce je celý realizován v Číně. Nástroje Scholze jsou také vyráběny v Číně, pro PETROF je produkuje firma D. Kvalitou se řadí do nižší střední třídy. Značky PETROF a ANT. PETROF jsou vyráběny výhradně v České republice. Všechny tyto značky jsou prodávány v Číně dle výše zmíněného teritoriálního rozdělení29. Do světa se piana Weinbach a Rösler ve většině případů prodávají přes Českou republiku, kam se doveze plný kontejner a poté se nástroje rozešlou zákazníkům. Pokud je zákazník ochoten odebrat celou zásilku nástrojů, pak ji firma A vypraví přímo jemu. Nástroje Scholze jsou v současné době prodávány pouze v ČLR. Reprezentační kancelář v Číně stále funguje. Kromě běžných aktivit (mapování konkurence, podpory prodeje, sledování legislativy, dozoru nad zneužitím známek a plagiátorství) řeší komunikaci s obchodními partner na operativní bázi. Společnost PETROF již v minulosti měla problém s plagiátorstvím. Byla jím výroba čínského křídla, který byl kopií unikátního designu jubilejního klavíru PETROF vyrobeného ke 140. výročí firmy a jeho následné vystavení na veletrhu v Shanghaii. PETROF tehdy zakročil a s pomocí policie a hongkongského právníka vymohl, aby se další kusy v Číně nevyráběly. Druhou negativní zkušeností bylo zneužití značky PETROF, přepsané v čínských znacích. Právník společnosti PETROF to zjistil, když chtěl registrovat značku PETROF i v čínském písmu. Z toho důvodu se vedení rozhodlo ponechat pouze evropskou verzi značky, aby nedocházelo k mystifikaci zákazníků. Firma poprosila o pomoc právní kancelář při Czech 29

ANT. PETROF je nově vyráběná značka. V současné době existují pouze dva mistrovské kusy, ještě nemá ustálenou distribuční síť.

58

Tradu a CMIA při pátrání po firmě, která značku zneužila. Investigace byla úspěšná, CMIA vyloučila tuto společnost z asociace a zamezilo se zneužití značky na výrobcích. 4.2.2

Prodej pian PETROF v Číně

Čínská lidová republika je rozčleněna na 22 provincií, pět autonomních oblastí a čtyři samosprávná města. Pod Čínu spadá také Hong Kong a Macao, zvláštní administrativní oblasti. Na mapě v příloze tři jsou pomocí sytosti barvy vyobrazeny prodeje pian PETROF v jednotlivých částech Číny. Čím je barva sytější, tím jsou prodeje vyšší. Z mapy je patrné, že se nejvíce pian PETROF prodá v Beijingu a Hong Kongu. Hong Kong je jedním ze světových center bankovnictví a obchodu a zároveň patří mezi nejhustěji osídlené oblasti světa. Druhým úředním jazykem, kromě čínštiny, je zde angličtina, jelikož Hong Kong dříve býval britskou kolonií. Obchod s ním byl v minulosti proto snáze dostupný než s Čínou. Prodej pian PETROF tam má mnohem delší tradici než v ČLR. Letos budou prodeje v Hong Kongu pravděpodobně vyšší než v roce minulém, jelikož již v prvním kvartálu 2014 tamější partner odebral 2/3 jeho loňské objednávky. V Beijingu se obchodům s piany PETROF daří, z důvodu vysoké koupěschopnosti obyvatelstva. Toto město je navíc jedním z hlavních center čínské kultury a sídlí tu mnoho kulturních institucí. Shanghai je sice nejlidnatějším městem Číny, koupěschopnost je tu také vysoká, ale za rok 2013 se zde prodalo jen zlomkové množství pian než v Beijingu. Nízké prodeje v Shanghai jsou způsobeny pozůstatky předchozího zastoupení TLM a následnými změnami distributorů v krátkém časovém horizontu. V Shanghaii se stále objevovaly nástroje ze starých skladů TLM, které byly prodávány pod cenou. Poté byla distribuce v tomto městě svěřena firmě C, která nedodržovala smluvní podmínky. V dnešní době je v Shanghaii distribuce nástrojů PETROF zajištěna prostřednictvím partnera A. Vzhledem ke komplikované historii prodejů PETROF v tomto městě je těžké vybudovat si zde důvěru u zákazníků. Pomocí zázemí partnera A se snad situace brzy zlepší. Poměrně velký počet pian se prodává do samosprávného města Tianjin, čtvrtého největšího v Číně po Shanghaii, Beiijingu a Guangzhou. Ve městě Guangzhou je značka PETROF také úspěšná, což je možné vidět na zabarvení provincie Guangdong, jíž je součástí. PETROF

59

prozatím neprodává svá piana do provincií: Tibet, Guangxi, Xinjiang, Ningxia, Hubei, Qinghai, Jilin a Shanxi. Do Macaa se nástroje PETROF prodávají přes Hong Kong.

4.3 Plány a výhledy do budoucnosti Firmě PETROF do budoucnosti vyvstává otázka, zda ponechat model aktivit v Číně, jak je, nebo ho změnit na obchodní zastoupení. Jedinou možností pro cizince je joint venture s Číňanem. Jeho vytvoření v ČLR je však mimořádně náročné z důvodu vysoké ceny a měnící se legislativy. Společnost PETROF tedy prozatím změny nechystá. Pro firmu je nejdůležitější se stále přizpůsobovat vývoji trhu a mít kompletní přehled o činnosti konkurence. Dále je třeba neustále kontrolovat výrobu Rösler, Weinbach a Scholze, popř. najít levnějšího a ne méně kvalitního výrobce. Je nutné zajistit, aby nedocházelo k vnášení zmatku mezi zákazníky a byla jasně oddělena evropská a čínská produkce. PETROF chce plně využít všech značek PETROF BRAND FAMILY, za tímto účelem bude v terénu probíhat upevňování pozic těchto značek pomocí propagace. Společnost se stejně jako do teď bude muset přizpůsobovat měnící se legislativě a dbát na včasnou registraci značek. V opačném případě by nebylo možné efektivně bojovat s plagiátorstvím a zneužíváním PETROF BRAND FAMILY. Firma v Číně plánuje stále větší prodeje, vzhledem k rostoucí koupěschopnosti obyvatelstva. Pro bohaté zákazníky společnot již nabízí unikátní nástroje jedinečného designu z řady Special collection. Dále chce využít potenciál škol a institucí, jejichž počet se zvyšuje každým rokem. PETROF má ambice na získání tendrů vypisovaných právě těmito institucemi. Prodej školám a institucím je velmi důležitý, jelikož si žáci a pianisté často vybírají piano právě na základě zkušenosti ze školy či instituce. Těmto aktivitám bude nutné přizpůsobit prodejní síť. V ČLR stále roste trend koupě second-handových pian, dle CMIA byl podíl těchto pian na importu v loňském roce až 70 % z celkových 121 607 kusů. PETROF zvažuje využití tohoto rostoucího trhu. Na dovoz second-handových pian z ČR je však stejná celní sazba jako na nové nástroje. Je tedy nutné zvážit výhodnost těchto importů. Následující kroky společnosti PETROF budou spočívat v rozšíření působnosti reprezentační kanceláře a popř. využití jejích služeb pro českou Asociaci výrobců hudebních nástrojů. Další již zmíněnou možností je založení vlastní obchodní společnosti.

60

Závěr K vyhodnocení konkurenceschopnosti pian vyrobených v ČLR jsou použita data získaná od CMIA, BVK, NAMM, společnosti PETROF a v neposlední řadě i data shromážděná vlastním výzkumem. Nejprve je vymezen pojem konkurenceschopnost a metody jejího měření. Pro tuto práci byla zvolena metoda dlouhodobých tržních podílů, jelikož je pro prošetření konkurenceschopnosti pian nejvhodnější. Tržní podíly však nejsou determinovány z hlediska obratu, ale dle prodaných kusů. Hodnoty obratů jednotlivých firem nejsou veřejnosti dostupné, stejně tak i data potřebná ke zbylým čtyřem metodám. V textu jsou popsány dnešní trendy přesunů výroby, zejména pak jejich hlavní důvody (nižší náklady, blízkost zákazníkům, mírnější normy, apod.) a destinace (Čína, Indie, Indonésie,…). Na obecné informace navazuje přehled výrobců pian ve světě a jejich offshoringových aktivit. Někteří výrobci jako jsou Kawai, Seiler a YAMAHA již výrobu do rozvojových zemí alespoň částečně přesunuli. Ostatní prozatím registrovali jiné značky, pod nimiž v Číně vyrábějí své nástroje, nebo v Číně v současné době neprodukují. Dále je v textu popsán trh s akustickými piany v Číně. Jsou zde vymezeny počátky výroby pian v Číně. První piano bylo do této země importováno Brity v roce 1842, poté se započalo s výrobou. Po období stagnace za vlády Mao Ce-tunga produkce pian v ČLR rostla neuvěřitelným tempem až na téměř 378 000 vyrobených akustických pian v roce 2012. Prodej pian v Číně se zvyšuje každým rokem. Kromě čínských nástrojů se zde stále více prodávají i importovaná piana, zejména z Japonska, Indonésie, Severní Korey a České republiky. Naopak čínská piana se nejvíce vyvážejí do USA, Hong Kongu, Německa a Francie. V poslední části této kapitoly jsou zdůrazněny vlivy světové ekonomiky na prodej pian. Piana se řadí mezi luxusní zboží a obchod s nimi byl z toho důvodu velice poznamenán nedávnou světovou ekonomickou krizí, kdy například import pian do USA poklesl z necelých 150 000 kusů přibližně na 10 000. Tento pokles však započal už v roce 2002 po teroristických útocích, kdy lidé začali žít na dluh. V důsledku nižších prodejů mnoho výrobců zkrachovalo. Prodej pian byl již dříve zasažen světovými válkami, kdy byla produkce pian omezena. Třetí část práce vyhodnocuje anketní šetření, které bylo provedeno na veletrhu hudebních nástrojů v Číně v říjnu 2013. Dotazovány byly dvě skupiny respondentů – čínští a světoví

61

výrobci.

Výsledky ankety dokládají, že na čínský trh stále pronikají noví světoví výrobci.

Dle odpovědí většiny z tradičních výrobců pro ně čínská piana prozatím konkurencí nejsou. Téměř všichni čínští výrobci si myslí, že se budou jejich piana lépe prodávat pod evropskyznějící značkou. Původ pian je tedy pro zákazníky důležitý. V Číně dochází k nakupování licencí již zaniklých značek a výrobě pian pod „nečínskými“ názvy. Vysoké procento čínských respondentů odpovědělo, že je kvalita jejich nástrojů srovnatelná s evropskou. Případová studie je zaměřena na aktivity společnosti PETROF, největšího výrobce akustických pian v Evropě. Text obsahuje základní charakteristiku této rodinné firmy, která vyváží piana do více než šedesáti zemí světa. Nejdůležitější odbytová teritoria jsou v současnosti: Rusko, Čína, Japonsko, Česká republika, Singapur, Austrálie, Německo, Francie, Anglie a Norsko. Dále je v případové studii uveden postup pronikání na čínský trh skrz hongkongského partnera a poté pomocí nových čínských distributorů. Následuje popis upevňování pozice na trhu pomocí aktivit reprezentační kanceláře. V této části textu jsou popsána kritéria pro výběr výrobního partnera v Číně a ve stručnosti také postup zavedení produkce v ČLR. Společnost PETROF pro tuto práci poskytla data svých prodejů v Číně, která jsou vyobrazena v příloze 3 pomocí kartogramu. Nejvíce jsou PETROF BRAND FAMILY prodávány v Beijingu a Hong Kongu. Kvůli své důležitosti pro PETROF je na mapě Hong Kong zvětšen. PETROF prozatím neprodává svá piana do provincií: Tibet, Guangxi, Xinjiang, Ningxia, Hubei, Qinghai, Jilin a Shanxi. Do Macaa se nástroje PETROF prodávají přes Hong Kong. Společnost PETROF se bude nadále snažit zvyšovat svůj tržní podíl v Číně a chtěla by využít zejména potenciálu škol a institucí, které se v ČLR rozrůstají. Dalším cílem společnosti je prohloubení působnosti reprezentační kanceláře a upevnění pozice na trhu. Odpověď na vědeckou otázku: Z analýzy SWOT a šetření v průběhu celé práce je zřejmé, že čínská piana jsou konkurenceschopná. Z celosvětové produkce pian se 4/5 vyrábějí právě v Číně. Za rok 2012 se na čínském trhu prodalo 330 000 čínských a 110 000 importovaných akustických pian. Pokud bychom chtěli porovnat podíly na trhu z hlediska prodaných kusů, pak čínská piana se ¾ podílem na domácím trhu převažují. Vysoký podíl prodejů si drží zejména kvůli své blízkosti zákazníkovi a z toho vyplývající nízké ceně. Do světa se za rok 2012 vyvezlo 52 906 čínských pian. Čínský výrobce, společnost Beijing Xinghai piano group limited, do světa exportuje 25 % své produkce, která tvoří 40 000 pian za rok. Vyrábí tedy dvacetkrát více než 62

například tradiční firma PETROF. Svým objemem produkce a cenami nástrojů však čínští výrobci vytvářejí svou vlastní kategorii, se kterou se mohou srovnávat pouze asijští výrobci (z Indonésie, Korey, apod.). Pro zbytek světových společností vyrábějících piana vysoké kvality a ceny ale konkurencí prozatím nejsou. Největší rozdíl je v zastaralém vybavení čínských továren, nedostatku know how a tím způsobené nízké produktivitě práce. Hrozbou pro čínskou produkci je nárůst mezd a cen energií v ČLR, což pravděpodobně vyústí v nárůst cen pian. Tím by se v budoucnosti jejich konkurenceschopnost snížila.

63

Seznam literatury 1. About Xinghai: Group profile. Xinghai instrument [online]. 2007 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://en.xhpiano.com/ 2. Bundesverband von Klavieren e. V. [online]. [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://www.pianos.de/en/ 3.

1

Business: China economic growth rate stabilises at 7.7%. BBC News [online]. 2014 [cit.

2014-04-16]. Dostupné z:http://www.bbc.com/news/business-25805227 4. CAFIM: founded in 1977 [online]. [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://www.cafim.org/ 5. China Musical Instrument Industry Report 2013. Beijing: CMIA, 2013. 6. China Briefing: Import-Export Taxes and Duties in China [online]. 2013 [cit. 2014-0408]. Dostupné z: http://www.china-briefing.com/news/2013/03/11/import-export-taxesand-duties-in-china.html 7. CMIA [online]. [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://www.cmia.com.cn/?en.html 8. Consumer goods: Global and China Piano Industry Report, 2012-2013. Research in China [online]. 2012 [cit. 2014-01-15]. Dostupné z: http://www.researchinchina.com/htmls/report/2013/6678.html 9. CROOKS, Ed. US manufacturers ‘reshoring’ from China. Financial times [online]. 2013 [cit. 2014-02-07]. Dostupné z: http://www.ft.com/intl/cms/s/0/e14d6cae-249d-11e3-890500144feab7de.html#axzz2sdEttTPT 10. Czech Trade [online]. [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/ 11. ČT 24: Snižování emisí v Číně: Připojí se země k evropskému systému?. Česká televize [online]. 2013 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/243607-snizovani-emisi-v-cine-pripoji-sezeme-k-evropskemu-systemu/ 12. Duty calculator [online]. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.dutycalculator.com/dc/141476/books-music-dvds/instrumentskeyboards/pianos/import-duty-rate-for-importing-classic-piano-from-china-to-unitedkingdom-is-4/ 13. DVOŘÁČEK, Jiří a Ladislav TYLL. Outsourcing a offshoring podnikatelských činností. C.H.Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-010-2. 64

14. FOLTÝN, Ivan. Konkurenceschopnost - mlhavý pojem nebo ekonomicky měřitelná veličina. [online]. 2000 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.agris.cz/clanek/100980 15. FROMHOLD - EISEBITH, Martina. Industrial Transition: New Global-Local Patterns of Production, Work, and Innovation. Ashgate, 2012. ISBN 9781409431220. 16. History. Steinway [online]. [cit. 2014-02-07]. Dostupné z: http://www.steinway.com/about/history/ 17. China unveils landmark urbanization plan. ZHU, Ningzhu. Xinhuanet [online]. 2014 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://news.xinhuanet.com/english/china/201403/16/c_133190495.htm 18. Industry trends: Piano & Keyboard Manufacturing in the US: Market Research Report. IBISWorld [online]. 2012 [cit. 2014-01-15]. Dostupné z: http://www.ibisworld.com/industry/piano-keyboard-manufacturing.html 19. Is the Study of Piano Declining in the United States of America? Elissa Milne [online]. [cit. 2014-01-15]. Dostupné z: http://elissamilne.wordpress.com/2012/03/30/is-the-studyof-piano-declining-in-the-united-states-of-america/ 20. KOTLER, Philip. Marketing management. Praha: Granada, 2007. ISBN 978-80-2471359-5. 21. LEITNER, Antonín. Konkurenceschopnost. Praha: Acta oeconomica Pragensia, 2005. ISBN 0572-3043. 22. MACHKOVÁ, Hana. Mezinárodní marketing: nové trendy a reflexe změn ve světě. Praha: Granada, 2009. ISBN 978-80-247-2986-2. 23. Major challenges, minor successes: Chopin’s piano-maker gives up but others are fighting Chinese rivals. The Economist [online]. 2013 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.economist.com/news/business/21591243-chopins-piano-maker-gives-upothers-are-fighting-chinese-rivals-major-challenges-minor 24. MATĚJČEK, Petr. Klavíry Made in Europe. Euro [online]. [cit. 2014-02-09]. Dostupné z: http://euro.e15.cz/archiv/klaviry-made-in-europe-795096 25. Music-china: Facts and figures 2013. Messe Frankfurt [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://music-china.hk.messefrankfurt.com/shanghai/en/exhibitors/fairprofile/facts-and-figures.html 65

26. NAMM Global Report 2013 [PDF]. NAMM, 2014 [cit. 2014-04-01]. 27. Oldřich Vlasák: Firmám hrozí nebezpečí konkurence ze třetích zemí. ODS [online]. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.ods.cz/clanek/6401-firmam-hrozi-nebezpecikonkurence-ze-tretich-zemi 28. PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní turismus: Analýza pozice turismu ve světové ekonomice, změny mezinárodního turismu v důsledku globálních změn, evropská integrace a mezinárodní turismus. Praha: Granada, 2014. ISBN 978-80-247-4862-7. 29. Parlamentní listy: Hejtman Řihák: Omezení produkce v EU vede jen k přesunu výroby do jiných částí světa [online]. [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Hejtman-Rihak-Omezeniprodukce-v-EU-vede-jen-k-presunu-vyroby-do-jinych-casti-sveta-289840 30. PEARL RIVER PIANO: BUILDING A CHINESE BRAND FOR THE GLOBAL MARKET. CKGSB Knowledge [online]. 2010 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://knowledge.ckgsb.edu.cn/2010/08/28/china-business-strategy/pearl-river-pianobuilding-a-chinese-brand-for-the-global-market/ 31. SEBAG, Clarissa. Culture: Why piano-mania grips China’s children. BBC [online]. 2013 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.bbc.com/culture/story/20131022-piano-maniagrips-china 32. SELIGMAN, Scott D. Čínská obchodní etiketa: průvodce protokolem, společenským chováním a kulturou v Číně. Praha: BB art, 2007. ISBN 978-80-7381-127-3. 33. Schimmel [online]. [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.schimmel.de/home/insideschimmel/history.html?L=1 34. SNOEIJ, Jan. Odborné časopisy: MES - šance pro výrobní podniky v Evropě [online]. 2009 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://www.odbornecasopisy.cz/res/pdf/38464.pdf 35. Sonda do života nejbohatších mužů Číny. Čínské zboží [online]. 2012 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.cinske-zbozi.cz/skatule-zajimavosti/350-nejbohatsi-muzi-ciny 36. SŮRA, Jan. Rumunsko bere Česku jednoduché výroby, o práci přišlo přes pět tisíc lidí. IDNES: Ekonomika [online]. [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/rumunsko-presun-vyroby-z-ceska-d35/ekonomika.aspx?c=A131019_163025_ekonomika_ert 66

37. ŠTĚRBOVÁ, Ludmila. Mezinárodní obchod ve světové krizi 21. století. Praha: Granada, 2013. ISBN 978-80-247-4694-4. 38. The End of the US Piano Industry. Ludwig vom Mises Institute [online]. 2013 [cit. 201401-15]. Dostupné z: http://mises.org/daily/3253 39. The NAMM Show [online]. [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://www.namm.org/thenammshow/2013 40. The New Piano Market Today. FINE, Larry. Piano Buyer [online]. 2008 [cit. 2014-0115]. Dostupné z: http://www.pianobuyer.com/fall13/33.html 41. ZEMANOVÁ, Veronika. Teoretická východiska pro pojetí konkurenční schopnosti podniku: Vymezení pojmu konkurenceschopnost (konkurenčnost).Acta Economica Pragensia. 2005, roč. 13, č. 2

67

Seznam příloh Příloha 1: Anketa – čínští výrobci Příloha 2: Anketa – světoví výrobci Příloha 3: Prodej pian PETROF v Číně (2013)

Přílohy Příloha 1: Anketa – čínští výrobci, zdroj: vytvořeno autorkou

1) Kolik let vyrábíte piana v Číně? 2) Kolik kusů klavírů a pianin ročně prodáte v Číně? Klavíry: a) Do 100ks b) 101 – 500ks c) 501 – 1000ks d) 1001 – 2500ks e) 2501 a více kusů Pianina: a) Do 500ks b) 501 – 1000ks c) 1001 – 3000ks d) 3001 – 5000ks e) 5001 a více kusů 3) Kolik kusů klavírů a pianin ročně prodáte ve Světě včetně Číny? Klavíry: a) Do 100ks b) 101 – 500ks c) 501 – 1500ks d) 1501 – 3000ks e)3001 a více ks Pianina: a) Do 500ks b) 501 – 1000ks c) 1001 – 3500ks d) 3501 – 10000ks e) 10001 a více ks 4) Myslíte si, že je kvalita čínských pianin a klavírů srovnatelná s evropskou? a) Určitě ano

b) Spíše ano

c) Spíše ne

d) Určitě ne

5) Myslíte si, že se čínské piano lépe prodá pod evropsky znějící značkou? a) Určitě ano

b) Spíše ano

c) Spíše ne

d) Určitě ne

Příloha 2: Anketa – světoví výrobci, zdroj: vytvořeno autorkou

1) Kolik let působíte na Čínském trhu? 2) Kolik kusů klavírů a pianin ročně prodáte v Číně? Klavíry: a) Do 10ks

b) 11 – 30ks

Pianina: a) Do 50ks b)51 -100ks

c) 31 – 70ks

d) 71 – 150ks e) 151 a více kusů

c) 101 – 300ks d) 300 – 500ks e) 501 a více kusů

3) Kolik kusů klavírů a pianin ročně prodáte ve Světě včetně Číny? Klavíry: a)Do 20ks

b) 21 – 70ks

c) 71 – 200ks d) 201 – 500ks e)501 a více kusů

Pianina: a) Do 100ks b) 101 – 300ks c) 301 – 500ks d) 501 – 1000ks e) 1001 a více kusů 4) Vnímáte čínská pianina a klavíry jako svou konkurenci? a) Určitě ano

b) Spíše ano

b) Spíše ne

d) Určitě ne

5) Vyrábíte své nástroje v Číně nebo jste to alespoň zvažovali? a) Ano vyrábíme, přesunuli jsme produkci

b) Ano vyrábíme, ale pod jinou značkou

b) Nevyrábíme, ale zvažujeme tuto možnost d) Nevyrábíme, tuto možnost nezvažujeme

Příloha 3: Prodej pian PETROF v Číně (2013)

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Recommend Documents