VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Bakalářská práce
2008
Anna Kabíčková
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Mezinárodní obchod
Obchodní jednání s partnerem z Jižní Koreje (bakalářská práce)
Autor: Anna Kabíčková Vedoucí práce: Ing. Soňa Gullová
2
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů. Zároveň bych chtěla poděkovat všem, kteří mi byli při zpracování bakalářské práce nápomocni, zejména vedoucí bakalářské práce Ing. Soně Gullové. V Praze dne 10. 12. 2008
…………………
3
Úvod ...................................................................................................................... 5 1 Základní fakta o zemi ..................................................................................... 7 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5
2
Všeobecné představení .............................................................................................. 7 Geografické a demografické údaje .......................................................................... 7 Stručná historie ......................................................................................................... 9 Politická situace ....................................................................................................... 10 Základní ekonomická charakteristika .................................................................. 11
Korejská kultura ........................................................................................... 13 2.1 Stručná charakteristika korejské společnosti ....................................................... 13 2.1.1 Jedinec vs. skupina .............................................................................................. 13 2.1.2 Vertikální vs. horizontální................................................................................... 13 2.1.3 Rodinné hodnoty ................................................................................................. 14 2.1.4 Hodnota vztahů ................................................................................................... 14 2.1.5 Věk ...................................................................................................................... 15 2.1.6 „Kibun“ ............................................................................................................... 15 2.2 Náboženství .............................................................................................................. 16 2.3 Vzdělání.................................................................................................................... 16 2.4 Svátky ....................................................................................................................... 17 2.5 Komunikace ............................................................................................................. 18 2.5.1 Typický styl ......................................................................................................... 18 2.5.2 Prostředky neverbální komunikace ..................................................................... 19 2.5.3 Zajímavosti .......................................................................................................... 19
3
Obchodní jednání ......................................................................................... 21 3.1 Etiketa ...................................................................................................................... 21 3.1.1 Zvyklosti v oblékání ............................................................................................ 21 3.1.2 Vyjednávací jazyk a vizitky ................................................................................ 22 3.2 Příprava ................................................................................................................... 23 3.2.1 Výběr jednacího týmu ......................................................................................... 23 3.2.2 Překladatel ........................................................................................................... 23 3.2.3 Materiály a agenda .............................................................................................. 24 3.3 Průběh jednání ........................................................................................................ 24 3.3.1 1. FÁZE - Uvítání a zahájení .............................................................................. 24 3.3.2 2. FÁZE – Rozhodování ..................................................................................... 25 3.3.3 3. FÁZE – DOHODA ......................................................................................... 26 3.3.4 Charakteristický styl jednání a taktiky ................................................................ 26 3.4 Společenské akce ..................................................................................................... 27 3.4.1 Restaurace, stolování a pohostinství ................................................................... 27 3.4.2 Korejská kuchyně ................................................................................................ 27 3.4.3 Zvláštnosti stolování ........................................................................................... 28 3.4.4 Dary ..................................................................................................................... 29 3.4.5 Večerní zábava .................................................................................................... 30 3.4.6 Sporty a turismus ................................................................................................ 30 3.4.7 Doprava ............................................................................................................... 30
4
Srovnání obchodního jednání největších asijských obchodních partnerů ... 32 4.1 4.2
Čína .......................................................................................................................... 32 Japonsko .................................................................................................................. 33
Závěr.................................................................................................................... 37 Seznam použité literatury.................................................................................... 40 Seznam příloh...................................................................................................... 42
Úvod Předložená práce se zabývá problematikou jednání s obchodním partnerem z Jižní Koreje. V této souvislosti se snaží nahlížet hlavní kulturní a sociální aspekty, které ovlivňují chování a jednání Korejců a popsat charakteristické rysy samotného obchodního jednání. Jižní Korea patří k nejrychleji se rozvíjejícím ekonomikám na celém světě a je tzv. asijským tygrem. Má své nezastupitelné místo v asijské historii, kultuře, ale i politice. Díky svému vysokému postavení ve světovém hospodářství stále více přitahuje zájem zahraničních obchodních partnerů. Je však poměrně mladým hráčem na poli světové ekonomiky a proto je rozpoznávání jejího osobitého charakteru teprve v počátcích. Cílem této práce je analyzovat faktory ovlivňující obchodní jednání, od všeobecných geograficko-historicko-politických specifik až po uvedení charakteristických kulturních a sociálních odlišností. Analýza jednotlivých oblastí a jejich vzájemných vztahů by měla přispět k detailnějšímu pochopení originality korejské národnosti a k vytvoření hlubšího kontextu zadané problematiky. Práce je rozdělena do čtyř částí. První část obsahuje vybrané základní charakteristiky Jižní Koreje z hlediska geografického, demografického, historického, politického a ekonomického. Tato kapitola, nesoucí název „Základní fakta o zemi“, je teoretickou platformou a obecnou charakteristikou vybrané země. Druhá část se zaměřuje na korejskou kulturu. Zabývá se specifiky korejské společnosti, náboženstvím, vzděláním a komunikací, ale i vybranými zajímavostmi. Stěžejní pro tuto část jsou podkapitoly o společnosti a komunikaci, jelikož přímo souvisejí s problematikou obchodního jednání. Třetí část se zabývá samotným obchodním jednáním, etiketou a navazujícími společenskými akcemi. Tato kapitola je jádrem celé práce. Věnuje se přípravě jednání, fázím jeho průběhu, taktikám. Následně jsou zde popsány zvláštnosti korejské etikety, které mají význam jak při společenských akcích, tak při samotném jednání. Čtvrtá, závěrečná část vypracovává dílčí cíl této práce. Srovnává Jižní Koreu s Japonskem a s Čínou v oblasti obchodního jednání. Jejím úkolem je vyzdvihnout společné znaky a odlišnosti vyjednávání těchto tří asijských obchodních partnerů.
5
Při psaní práce byly použity obecné metody zpracování získaných informací: analýza, syntéza, dedukce a indukce. Ty dopomohly autorce jak k rozpracování dílčích problematik, tak k vytvoření obecnějších závěrů a komplexnějších hledisek. Analýzou bylo možné rozdělit informace na dílčí tematické celky, které se odráží v detailnějším propracování podkapitol této práce. Syntéza naopak spojovala jednotlivé údaje v celky. Metoda dedukce, tedy usuzování od obecných závěrů k jednotlivým faktům, byla užitečná především v případě aplikace obecných charakteristik asijských kultur na korejskou. Naopak indukce, vytváření obecných závěrů z dílčích faktů, napomohla autorce při shrnování dosažených poznatků a při psaní závěru. Mezinárodní obchodní jednání je v dnešním globalizovaném světě velice důležitým a nezastupitelným prostředkem k navazování vztahů mezi obchodními sférami jednotlivých zemí. Pro získání těchto kontaktů a jejich efektivní využití je nutné vnímat nejen vlastní zájmy a porovnávat je s požadavky protější strany. Je především zapotřebí citlivého vnímání kulturních odlišností, jejich příčin a projevů.
6
1 Základní fakta o zemi 1.1 Všeobecné představení Jižní Korea je pro Evropana vzdálenou asijskou zemí. Zamlženou představu o tamější kultuře nám čas od času zaostří média, či vzpomínka na historické události minulého století. Pokud se však o její specifika začne zajímat, otevře se mu pohled vskutku neobyčejný. Tato země by se dala charakterizovat nepřeberným množstvím přívlastků. Je rozlehlá, hornatá, hustě zalidněná, zajímavá, krásná a originální. K lidem jiných kultur promlouvá svou dlouhou historií, nádhernou architekturou, filozofiemi východních náboženství a často velice odlišnými tradicemi a kulturními hodnotami. Zároveň oslňuje až neuvěřitelným hospodářským pokrokem, novými technologiemi a úspěchy ve vědecké sféře. Země, která si v dějinách prošla tolika válečnými konflikty, si dokázala za necelé půlstoletí vypracovat vysokou hospodářskou a kulturní úroveň. V Jižní Koreji se snoubí prastará kulturní tradice s nejposlednějšími výdobytky moderního globalizovaného světa. Tento kontrast a zároveň propojení minulosti s přítomností jí tak dodává na přitažlivosti a neobyčejné kráse.
1.2 Geografické a demografické údaje Jižní Korea se nachází na Korejském poloostrově v severovýchodní Asii. Jejím jediným sousedním státem je Severní Korea. Pobřeží této země omývají dvě moře. Na západě Žluté moře, na východě pak Japonské. Žluté moře je v Koreji nazýváno Západním a Japonské moře Východním. Rozloha Korejského poloostrova je 290 020 km2. Samotná Jižní Korea se rozkládá na 99 313 km2. Povrch země je hornatý, nížiny zaujímají pouze 30% rozlohy. Jižní Korea se nachází v mírném podnebném pásu. Jedinou klimatickou anomálií je krátké období dešťů v letním období. Celá zem je administrativně rozdělena do 9 provincií a 7 metropolitních měst, kde žije dohromady 48 422 644 obyvatel. Mezi nejznámější města patří hlavní město Soul, největší přístav Busan, dále pak Taegu, Incheon, Kwangju a Taejon. [1]
7
Obr. 1: Mapa Jižní Koreje
Zdroj: [2]
8
1.3 Stručná historie Korejci mají velice dlouhou a barvitou historii, jejíž počátky sahají až do roku 2300 př.n.l.. V tomto období bylo dle legendy na území dnešního Korejského poloostrova založeno starověké království „Choson“. Od roku 76 př.n.l. byla postupně založena 3 království: „Koguryo“, „Paekche“ a „Shilla“. Nejmladší a nejmocnější z nich, „Shilla“, postupně ovládlo zbylá dvě království a dalo základ dynastiím, jejíž králové vládli v Koreji od roku 668 n.l. do roku 1910 n.l.. Korea byla sjednocena vládou třech po sobě jdoucích dynastií: „Shilla“, „Koryo“ a „Yi“. Každá z nich hrála neodmyslitelnou roli v korejských dějinách. Dynastie „Shilla“ se zasloužila o sjednocení celého poloostrova. Období vlády dynastie „Koryo“ je pak charakterizováno jako období kulturního rozkvětu. Mezi nejvýznamnější úspěchy patří vynález prvního mobilního tiskařského stroje (200 let před tím, než ho v Evropě vynalezl Gutenberg) či překrásný korejský porcelán a keramika. Za zmínku jistě stojí i fakt, že slovo „Korea“ bylo odvozeno právě z názvu této dynastie. Poslední a nejdéle vládnoucí dynastie „Yi“ byla svědkem vzniku korejské abecedy, stále sílícího vlivu konfucianismu a snah o politickou a sociální izolaci od okolních zemí. Korejský poloostrov má velice strategickou polohu. V průběhu dějin o ni prakticky nepřetržitě usilovaly všechny okolní státy, ať mírovou nebo častěji válečnou cestou. Proto je historie Koreji protkána válečnými konflikty s Mongolskem, Čínou, s Ruskem, Japonskem a v neposlední řadě i s USA. Na konci 2. světové války došlo k rozdělení Korejského poloostrova a vytvoření dvou států: Severní a Jižní Koreje. Severní Korea byla až do roku 1948 okupována tehdejším sovětským Ruskem, Jižní Korea pak USA. Po skončení války byla v obou zemích vytvořena vláda a zvolen 1. prezident. V červnu roku 1950 vypukla mezi Jižní a Severní Koreou válka, která byla po třech letech ukončena a stvrzena podepsáním příměří. Mezi oběma státy byla vytvořena demilitarizovaná zóna. Jižní Korea si poté prošla obdobím autokratického režimu Li Syn-mana, diktaturou Park Chung-heea a nakonec demokratizací, která vedla k vstupu do OECD. Dnes patří k moderním světovým demokraciím a je díky obrovskému hospodářskému rozvoji jedním z tzv. asijských tygrů. [3]
9
1.4 Politická situace Státní zřízení Jižní Koreje je demokratická republika. Hlavou státu je prezident, volený přímým lidovým hlasováním na pětileté funkční období a to pouze jednou za život. Moc je podle ústavy rozdělena na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Legislativu tvoří jednokomorové Národní shromáždění „Gukhoe“, jehož 299 členů je voleno na čtyři roky; 243 z nich oblastním hlasováním, zbytek je určen paritním zastoupením. Soudní moc je reprezentována Nejvyšším soudem a Ústavním soudem. Soudce nejvyššího soudu jmenuje prezident se souhlasem Národního shromáždění. Výkonná moc je delegována na vládu a prezidenta. Ten také zastává funkci vrchního velitele ozbrojených sil, dále jmenuje předsedu vlády a ministry. Mezi hlavní politické strany patří Sjednocená demokratická strana (UNDP), Velká národní strana (GNP), Demokratická strana práce (DLP) a Liberální pokroková strana (LAP). Poslední prezidentské volby proběhly 19. prosince 2007. Prezidentem se stal Lee Myung-bak z Velké národní strany (Obr.2). Předsedou vlády je Han Seung-soo (Obr.3). [4] Obr. 2 a 3: Lee Myung-bak a Han Seung-soo
Zdroj: [5] a [6]
10
1.5 Základní ekonomická charakteristika Hlavní tendence, pozorovatelné v korejském hospodářství za rok 2007, byly růst exportu a domácí spotřeby. Díky nim vzrostl HDP o 4,9%. Následující tabulka (Tab. 1) ukazuje vývoj hlavních makroekonomických ukazatelů v posledních pěti letech. Tab. 1: Hodnoty hlavních makroekonomických ukazatelů v období 2003-2007
ukazatel 2003 2004 2005 2006 2007 HDP v běžných cenách 725 420,30 781 174,20 805 885,80 848 044,80 906 188,60 (mld KRW) HDP růst (%) HND/ obyv. (USD) míra inflace (%)
3,1 12 720 3,6
4,6 14 193 3,6
4 16 413 2,7
5 18 372 2,2
4,9 20 045 2,5
Zdroj: [7]
Objem obchodu přesáhl 700 miliard USD. Export vzrostl o více než 370 miliard USD a také objem dovozu se zvýšil o přibližně 357 miliard USD. Hlavním důvodem byl růst cen surovin a potravin. Obchodní bilance se tak, ve srovnání s rokem 2006, zvýšila o více než 14%. Její přebytek činil 14,4 miliard USD. V prosinci roku 2007 bylo možné poprvé za posledních pět let zaznamenat zápornou obchodní bilanci ve výši 866 milionů USD. Na „červených číslech“ se podílel především nárůst cen ropy a obilovin. V následující tabulce (Tab. 2) pak můžeme pozorovat vývoj obchodní bilance za posledních pět let.
11
Tab. 2: Vývoj obchodní bilance v období 2003-2007
(mld. USD) 2003 2004 2005 2006 2007
Obrat 372,6 478,3 545,6 634,9 728
Vývoz 193,8 253,8 284,4 325,5 371,2
Dovoz 178,8 224,5 261,2 309,4 356,8
Saldo +15 +29,3 +23,2 +16,1 +14,4
Zdroj: [7]
Hlavním obchodním partnerem Jižní Koreje je Čína, která zaujímá první místo jak ve vývozu, tak v dovozu. Celkový obrat jejich vzájemného obchodu v roce 2007 činil 145 miliard USD. Na druhém místě je EU, jejíž podíl na celkovém obratu je 12,7%. Za ní pak následuje USA a Japonsko. Jižní Korea se potýká s klesající tendencí ve vývoji objemu přímých zahraničních investic. Ty v porovnání s rokem 2006 poklesly z 11 240 milionů USD na 10 509 milionů USD. Peněžní jednotka je korejský won, KRW ( k 30.10. 2008: 1 KRW/ 1,466 CZK). [7]
12
2 Korejská kultura 2.1 Stručná charakteristika korejské společnosti 2.1.1 Jedinec vs. skupina Asijské kultury jsou obecně považovány za skupinově orientované. Chování i myšlení jedince je podřizováno zájmu skupiny. Každý Korejec je součástí většího či menšího počtu různých skupin. Jsou to rodiny, firmy, obchodní společnosti, školy a mnoho dalších. Jednotlivá společenství mají svou hierarchii a svá pravidla, které přímo nebo nepřímo ovlivňují chování každého člena. Hlavním cílem struktury a organizace společenských skupin je udržení harmonie ve společnosti, které je dosahováno pomocí konsenzuálních rozhodnutí a řešení problémů. Snaha o dosažení konsenzu je hlavním mottem jednání všech členů skupiny, nezávisle na jejich pozici či funkci. Konsenzuální skupinová rozhodnutí jsou charakteristická menší mírou iniciativy a tvořivosti, k jejich dosažení je potřeba více času. Na druhou stranu vytvářejí silný pocit sounáležitosti a bezpečí.
2.1.2 Vertikální vs. horizontální Korejská společnost je charakteristická svým vertikálním uspořádáním. Silná hierarchizace společnosti má svůj původ v konfuciánské filozofii. Společenský systém je odvozen od modelu rodiny. Jednotliví rodinní příslušníci mají svá specifická společenská postavení. Podle nich jsou potom respektováni. Hlavními determinanty společenského postavení jsou věk, vzdělání, postavení v rodině a pracovní pozice. Podle nich jsou Korejci rozděleni do různých společenských vrstev a postavení. Každé vrstvě přísluší určitý druh chování, projev respektu, způsob jednání a komunikace. Korejci se při prvních osobních setkáních velice často různými způsoby dotazují na sociální a pracovní status. Není to považováno za přestupek etikety, ale jako společenská nutnost, která přiřadí jednotlivci určitou úroveň. Podle ní se pak bude odvíjet způsob jednání.
13
2.1.3 Rodinné hodnoty Rodina je základní model společnosti. Jak již bylo řečeno, je tato tradice hluboce zakořeněna v korejské kultuře díky konfuciánským principům. Každý člověk má své místo v rodinné hierarchii a jsou mu určeny jeho povinnosti. Výsostné postavení mají kromě otce, který je hlavou rodiny, synové. Nejstarší syn nese největší zodpovědnost, ale také má nejvíce privilegií. Zodpovídá za blahobyt celé rodiny a získává největší část dědictví. Zároveň je povinen udržovat rodinné tradice a starat se o všechny rodinné příslušníky. Manželky se stanou součástí rodiny svého manžela a mají zde svou nenahraditelnou roli. Která podle tradice zahrnuje především péči o domácnost a výchovu dětí. Zvláštností je, že si ženy i po svatbě ponechávají svá dívčí jména. Rodina je tedy základním „uskupením“ korejské společnosti. Pochopením její struktury a funkce dokážeme lépe porozumět i pracovním vztahům. Aplikujeme-li rodinné vztahy na obchodní, můžeme si představit prezidenta společnosti jako „otce“, senior manažery jako „starší syny“ a junior manažery jako „mladší syny“. Prezident společnosti je pak analogicky, stejně jako otec v rodině, hlavní autoritou a osobou zodpovídající za závěrečná rozhodnutí. Senior manažeři, „starší synové“ společnosti, disponují značným množstvím privilegií, zodpovědností za přidělené úkoly a jsou respektováni především mladšími kolegy.
2.1.4 Hodnota vztahů Vztahy jsou v korejské kultuře navazovány velmi opatrně a pomalu. Pokud ovšem dojde k jejich navázání, jsou pevné a prakticky nezničitelné. Ať jde o obchodní partnerství nebo jakýkoliv jiný pracovní poměr, snaží se Korejci o vytvoření přátelského vztahu. Jsou schopni investovat spoustu času a energie, aby si vytvořili názor na daného člověka, aby si ověřili jeho kvality a odhalili stinné stránky jeho charakteru. Vlastnosti, kterých si nejvíce váží, jsou spolehlivost, pracovitost, racionalita, vnímavost, tolerance a upřímnost. U cizinců je pak velice vnímána úcta ke kulturním zvláštnostem a odlišnostem, schopnost plnit sliby a integrovat se do nové společnosti. Pokud dojde k navázání vztahu, očekává se nadále jeho upevňování a starost o jeho budoucí bezproblémové trvání. Je tedy nutné nepolevovat v projevování respektu k partnerovi a nezavdávat záminky ke konfliktům.
14
V obchodních kruzích, je možné navázat tři druhy vztahů s korejskými partnery. První a nejbližší vztah by se dal označit jako „velice důvěrný“. Přestože v Koreji není zvykem zapojovat rodinu do pracovních záležitostí, jsou tyto vztahy tak blízké, že se partneři znají a stýkají s rodinnými příslušníky svých obchodních protějšků. Druhý typ můžeme popsat jako „profesní přátelství“. Jeho náplní je většinou sdílení společenských akcí a podniků. Partneři se znají velmi dobře, ale nezasahují si do soukromí. Třetím druhem vztahu jsou pak tzv. „příležitostné kontakty“, jejichž navázání nám v budoucnu poskytne pomoc nebo strategickou výhodu.
2.1.5 Věk Úcta ke stáří je jednou z hlavních respektovaných zásad korejské společnosti. Jednání se staršími vyžaduje speciální přístup a projev zvláštních výsad. Korejská kultura, etiketa a dokonce i korejský jazyk byly vytvořeny tak, aby jejich prostředky sloužily k projevu úcty výše postaveným členům hierarchie. Příkladem může být například zdravení úklonou. Čím staršího člověka zdravíme, tím hlubší musí být úklona. Nebo verbální projev; korejština je jazyk, který dokáže vhodnou volbou slov odlišit společenskou úroveň adresáta komunikace. Například slovo „jíst“ má v korejštině tři možné způsoby vyjádření: „mokda“, „dushida“ a „chapsushida“. „Mokda“ je nejméně zdvořilé, „chapsushida“ nejvíce.
2.1.6 „Kibun“ „Kibun“ je podstata korejské duše, její vnitřní odraz. Jde o kombinaci sebedůvěry, dobrého rozpoložení, pocitů a duševního stavu. Jeho stabilita je pro Korejce základem vyrovnaného a harmonického života a jakékoliv chování a jednání je jí přizpůsobováno. „Kibun“ člověka můžeme svým chováním narušit nebo naopak podpořit. Typickým příkladem narušení je uvedení partnera do trapné situace, jeho ponížení, vyzdvihování chyb, ale i pouhý nesouhlas. Opakem je schopnost pochválit, navodit příjemnou atmosféru, uznat kvality člověka a prokazovat důvěru a respekt. [3]
15
2.2 Náboženství Výsledky průzkumu národního statistického úřadu v Jižní Koreji ukazují, že je stále více než 45% obyvatelstva této země bez náboženského vyznání. V posledním desetiletí však počet lidí bez náboženského vyznání stále klesá. Nejvíce Korejců, prakticky třetina obyvatelstva, se hlásí ke křesťanství. Do tohoto součtu patří jak vyznavači katolické, tak i protestantské víry. Katolická církev zaznamenala v posledních letech obrovský vzestup, což se odrazilo i na počtu jejích stoupenců, který se za poslední desetiletí prakticky zdvojnásobil. Ke katolickému vyznání se dnes hlásí 11% obyvatelstva. Protestantství má v Jižní Koreji ještě větší zastoupení. Hlásí se k němu každý pátý obyvatel. Kvůli růstu a dominanci křesťanského vyznání dochází k útlumu tradičních korejských náboženství. V první řadě je to buddhismus, který byl přenesen do Koreje z Číny v roce 392 n.l.. Za vlády dynastie „Koryo“ se stal státním náboženstvím. V průběhu její vlády bylo po celé Koreji postaveno množství chrámů, paláců a chrámových okrsků. Většinu z nich je možné navštívit i dnes. K buddhistickému vyznání se dnes hlásí 23% obyvatel Jižní Koreje. Dalším tradičním náboženstvím je konfucianismus. Stejně tak, jako buddhismus přišel z Číny ve 4. století n.l.. Za vlády dynastie „Yi“ se pak stal státním náboženstvím. Jako náboženské vyznání, má v Jižní Koreji dnes již jen mizivé množství stoupenců. Tento směr a jeho tradice má však své nesmazatelné místo v historii a je dodnes základem korejské společenské etiky a vzdělávacího systému. Mezi zajímavosti náboženského vyznání korejské společnosti patří značné tíhnutí k eklekticismu. Vznikají zde nové směry, které spojují a kombinují prvky často i několika náboženství najednou. Mezi nejznámější z nich patří: „wonbulgyo“ a„chondogyo“. Obě tato náboženství vznikla na začátku 20. století. První z nich vychází z buddhismu. Druhé je kombinací konfucianismu, buddhismu, taoismu, ale obsahuje i prvky křesťanství. [8]
2.3 Vzdělání Základy vzdělávacího systému vznikly díky konfuciánské filozofii, jejíž učení zdůrazňuje význam výchovy a studia a pěstuje k nim respekt. Vzdělání je v Jižní Koreji dodnes považováno za jeden z hlavních určujících faktorů vysoké společenské úrovně. Nehodnotí se však pouze dosažené vzdělaní, ale též prestiž školy. Mezi nejlepší univerzity patří Národní univerzita v Soulu, Korejská univerzita a Yonsei univerzita. [3] 16
Samotné studium je založeno především na metodě „memorování“. Studenti nejsou vedeni k interakci s učitelem a k samostatnosti. Tomuto systému je často vytýkán nedostatek kreativity a vlastního úsudku. Naopak je chválen za široký teoretický záběr a schopnost studentů, rychle se učit novým věcem.
2.4 Svátky V Jižní Koreji se v průběhu celého roku slaví 12 státních svátků. Tři z nich se slaví podle lunárního kalendáře a nemají tedy pevné datum. Některé oslavy jsou doprovázeny slavnostmi a průvody, jiné jsou spíše komornějšího, rodinného charakteru. Nejznámější z nich jsou:
•
Nový rok
Oslavy trvají první dva dny nově započatého roku. Schází se při nich celá širší rodina, vaří se tradiční jídla a většinou se oblékají korejská kimona. Tradičně se tento svátek datuje podle lunárního kalendáře. Spadá tedy přibližně do období ledna a února. Oslavy Nového roku podle solárního kalendáře se však v Koreji konají také.
•
Den nezávislosti
Oslavy dne, kdy byla vyhlášena nezávislost na Japonsku a jeho koloniální nadvládě v letech 1910-1945 se konají 1. března. Každý rok je při této příležitosti přečtena deklarace, jejíž zveřejnění v roce 1919 dalo impuls k boji za nezávislost.
•
Den ústavy
Po konci Druhé světové války byla vytvořena nová vláda, která dala vzniknout i nové ústavě. Tento svátek připomíná její zavedení v roce 1948. Připadá na 17. červenec.
•
Den založení prvního korejského království
V tento den si Korejci připomínají svůj původ, který je datován do roku 2333 př.n.l.. Tehdy bylo podle legendy založeno první korejské království. Svátek se slaví 3.
října.
17
•
Den korejské abecedy
Oslavy tohoto dne vyzdvihují vytvoření a zavedení korejské abecedy („Hangul“), která se začala používat od roku 1446. Do té doby se používalo jen čínské písmo. Oslavy se konají 9. října.
•
„Chusok“
Jeden z nejvýznamnějších svátků „Chusok“ bývá nazýván též „Den korejského díkůvzdání“. Trvá tři dny, při nichž je především uctívána památka předků. Podle solárního kalendáře spadá na 15. srpna, podle lunárního do období mezi srpnem a zářím.
• Den sázení stromů (5. dubna) • Den narození Budhy (8. dubna dle lunárního kalendáře) • Den dětí (5. května) • Den vzpomínek na válečné oběti (6. června) • Den ozbrojených sil (1. října) V Koreji se také slaví tradiční svátky západních kultur, jako jsou Vánoce, Den sv. Valentina, Den matek a otců. [3]
2.5 Komunikace 2.5.1 Typický styl Jižní Korea patří mezi tzv. „high context“ kultury, nebo též kultury s „high context“ komunikací. Je zde kladen velký důraz na neverbální projev a širší kontext sdělovaných informací. Kromě ústního projevu je především vnímáno samotné prostředí, nálady jednotlivých účastníků rozhovorů a jejich vztah. Při jednání s Korejci nemůžeme očekávat jasná vysvětlení, přímo adresované výroky a rozhodnutí, ba právě naopak. Přímý projev je v této kultuře považován za hrubý a neslušný. Tento typ komunikace je velice náročný. Vyžaduje trpělivost, ochotu nejen naslouchat mluvčímu, ale též vnímat jeho celou osobnost, ve společenském a kulturním kontextu. Korejci to nazývají tzv. „nunch´i“ komunikační technikou, která jim pomáhá k rozpoznání záměrů, přání, nálad a postojů daných osob. Tato technika je charakteristická minimální výměnou ústně sdělených informací a jen omezenými neverbálními prostředky. Její podstatou je bystrost a důvtip. Mistři „nunch´i“ komunikace by měli být schopni, ve 18
velmi krátkém čase, rozpoznat charakter svého protějšku, s jeho světlými i stinnými stránkami. Tento typ komunikace má hluboké kořeny v historii. Již Konfucius, jehož filosofie ovlivnila podstatu korejského myšlení, učil, že přehnaný řečový projev může zbytečně zastírat a odkládat pravdu. Čestný člověk by podle něj neměl plýtvat slovy, ale jednat. Konfuciánská filozofie tedy vede spíše ke zdrženlivosti ve verbálním projevu. [9]
2.5.2 Prostředky neverbální komunikace S neverbální komunikací přímo souvisí oční kontakt a interpersonální vzdálenost. Udržování přímého očního kontaktu při jednání s Korejci vytváří dojem podezíravosti a nedůvěryhodnosti. Je neslušné hledět osobě, se kterou hovořím, do očí a to zvláště v případě, pokud je starší nebo výše společensky postavená. Sklopení pohledu není považováno za nezájem či nesouhlas, ale za projev respektu. Korejci žijí ve velice hustě zalidněné zemi. Z této skutečnosti vychází i přístup k mezilidské vzdálenosti při komunikaci, která je obecně kratší než v západních kulturách. Mezi neopomenutelný prostředek neverbální komunikace patří také úsměv a smích. Úsměv je v tomto případě přesnější výraz. Stejně tak, jako je projev Korejců spíše zdrženlivý až introvertní, bývá úsměv velice decentní. Ženy si často při smíchu dokonce zakrývají ústa. Rozhodně se v tamější kultuře nesetkáme s bouřlivým, hlasitým smíchem a s tzv. „hollywoodským“ úsměvem. Zajímavé je i vnímání mimických pohybů jako souhlasné mrknutí a zvednutí či snížení obočí jako naznačení zájmu či nesouhlasu. Korejci těmto signálům nerozumí a
často je považují za komické. Stejně tak se nesetkáme s porozuměním u gest, jako je krčení ramen jako projevu nevědomosti, nebo mnutí konečků prstů, které symbolizuje peníze. [3]
2.5.3 Zajímavosti Korejská kultura je originální a osobitá. V jejích jednotlivých sférách se můžeme setkat se zajímavými odlišnostmi. Některé nám mohou způsobit problémy, jiné naopak pobaví a příjemně překvapí. Zde jsou některé z nich: Pokud se nám naskytne příležitost nahlédnout do tradiční korejské knihy, zjistíme, že je její uspořádání velice rozdílné. Řádky jsou vertikální a čtou se zprava doleva. Celé 19
kniha se pak čte od konce. Moderní knihy už jsou psány v „západním“stylu, ale články v novinách mají stále tradiční vertikální strukturu. Další zajímavostí jsou adresy. Nám známé uspořádání informací o lokaci je od nejmenšího celku, tedy ulice a čísla domu, až po stát. V Koreji to mají přesně naopak. Na prvním místě je název země a provincie, adresa je zakončena číslem domu a adresátem. Při počítání na prstech jedné ruky jsme zvyklí začít uzavřenou dlaní a postupně od palce zdvihat prsty. Korejci naopak začnou s otevřenou dlaní a odpočítáváním, také od palce, ji zavírají. [3]
20
3 Obchodní jednání Obchodní jednání je událost, při níž se setkávají obchodní partneři, s cílem projednat společné zájmy, vyřešit konfliktní témata a dosáhnout oboustranné dohody. Je to zároveň dynamický proces spolupráce jednacích týmů. Každá strana vstupuje do jednání s vlastními záměry. Negociační proces pak slouží k hledání vzájemné shody na základě společných zájmů. Obchodní jednání není pouhou příležitostí k výměně materiálů a konzultaci sporných otázek. Základem jeho úspěchu je především ochota obou partnerů naslouchat a snažit se porozumět jednotlivým názorům a úhlům pohledu. Bez této ochoty je prakticky nemožné dospět k efektivním výsledkům a oboustranné spokojenosti.
3.1 Etiketa 3.1.1 Zvyklosti v oblékání „Oblečením se odlišují kulturní lidé od barbarů.“ (Konfucius) Vzhled a vystupování patří v Jižní Koreji k vnějším determinantům společenského postavení. Oblečení a celková image má, nezávisle na kultuře, největší vliv na vytváření prvního dojmu, který se v negativním případě velice těžko a dlouze odbourává. Správný výběr ošacení na daný společenský podnik nám, spolu s korektním vystupováním a dodržováním pravidel etikety, zajistí vlídné přijetí bez zbytečných společenských faux-pas. V obchodních kruzích je korejský styl oblékání velice podobný západnímu. Mužům se doporučuje tmavý oblek, světlá, nejlépe bílá, košile s dlouhými rukávy a kravata. Barva a vzor kravaty by neměly být příliš výrazné. Pro ženy je vhodný tmavý kostýmek, světlá košile či blůza s dlouhým rukávem a decentním výstřihem nebo bez výstřihu. Kostýmek může být kalhotový nebo se sukní. Dámský kostým se sukní, jejíž nejvhodnější délka je těsně pod kolena, musí vždy doplňovat světlé silonky a uzavřené tmavé střevíčky na nízkém podpatku. Korejský styl oblékání je konzervativní. Je dobré se vyvarovat křiklavým barvám, extravagantním střihům či výstřelkům poslední módy. Korejci velice dbají na decentní vzhled. Jsou vždy perfektně upravení, potrpí si na značkové obleky a doplňky z drahých materiálů a očekávají od svých obchodních partnerů stejný přístup. [10] 21
Obr. 4 a 5: Pánský a dámský oděv vhodný pro obchodní jednání
Zdroj: [11]
Při volbě ošacení bychom neměli zapomenout na tamější klimatické podmínky. V Koreji je velice vlhké a teplé podnebí. Zvolené obleky by proto, pro vlastní pohodlnost, měly být z lehkých materiálů. Volbu vzdušnějších materiálů oceníme i při vlastním jednání, jelikož si muži ani ženy nikdy nesvlékají svrchní část obleku.
3.1.2 Vyjednávací jazyk a vizitky Většina obchodních jednání s korejskými partnery je vedena v anglickém jazyce. Korejština patří k nejobtížnějším světovým jazykům, s dlouhou historií. Její psaná podoba však existuje pouze pět a půl století. Korejci dříve používali čínské písmo, dokud nebyl v roce 1443 vytvořen tzv. „Hangul“. Jde o fonetickou abecedu složenou z 28 písmen, později 24. [3] Přesto, že se ve většině případů bude jednat v anglickém jazyce, je velmi přínosné, osvojit si několik základních korejských frází a korejskou abecedu. Na korejské partnery tato snaha vždy velice zapůsobí. Znalost abecedy také ulehčí vyslovování korejských jmen na vizitkách a orientaci ve městech. Vizitky by měly být oboustranné, s jednou stranou v korejštině a druhou v angličtině. Měli bychom je mít vždy po ruce a ve velkém počtu. Předávají se při každém prvním setkání a jsou součástí představení. Korejci podávají vizitky oběma rukama s mírnou úklonou. První den jednání je dovoleno mít vizitky obchodních partnerů položené před sebou na stole, pro snadnější zapamatování všech jmen. Muži si poté mohou vizitky
22
zastrčit do vnější kapsičky u saka, kde se nosí kapesníček. Je to považováno za vyjádření respektu. [12]
3.2 Příprava 3.2.1 Výběr jednacího týmu Asijské jednací týmy bývají obecně početnější než týmy evropské či americké. Západní kultury jsou více individualistické a delegují na jednotlivé členy týmu více pravomocí a větší odpovědnost. Zároveň se také snaží snižovat náklady a šetřit na menším počtu členů v týmu. Čím méně jednatelů, tím kratší doba konzultací a debat uvnitř týmu, což také odpovídá preferenci západních kultur, jednat v co nejkratším časovém horizontu. Korejský jednací tým je ve většině případů veden senior-manažerem. Ten je pak doprovázen určitým počtem junior-manažerů, kteří jsou zodpovědní za jednotlivé funkční oblasti. Korejci jsou velmi citliví na společenské postavení. Pokud jsou členové týmu obchodního partnera na jiné úrovni než jejich vlastní tým, znamená to pro ně velké zklamání a může se stát, že s takovými protějšky odmítnou vyjednávat. [13] Asijské kultury, Jižní Koreu zahrnujíce, jsou charakteristické mužskou dominancí ve společnosti. Preferovaná a doporučená sestava týmu je tedy mužská. Pokud budou do týmu zařazeny ženy, je nutné hned na začátku jednání obeznámit korejské partnery s jejich funkcemi. Jsou známy případy, kdy byla vedoucí vyjednávání zaměněna za sekretářku, z důvodů kulturních předsudků a konvencí.
3.2.2 Překladatel Volba překladatele patří mezi jedno z nejdůležitějších rozhodnutí jednacích týmů. Přesto, že je angličtina v obchodních kruzích považována za samozřejmost, má přítomnost překladatele velký význam a přínos. Všichni členové korejských jednacích týmů nemusí nutně mluvit plynně anglicky. Díky překladateli si zajistíme kontakt se všemi členy týmu. Zároveň tím minimalizujeme možnost ztráty informací z důvodu nepřesného porozumění a tak zvýšíme efektivitu vyjednávání. Pokud se rozhodneme pro zařazení překladatele do jednacího týmu, musíme si uvědomit, že se tak stává hlavním prostředníkem mezi obchodními partnery. Právě překladatel bude ta osoba, která „volbou správných slov“ předloží argumenty protější straně, v té nejsrozumitelnější a nejvlivnější podobě. Dobrý překladatel by měl také 23
minimalizovat možnost vzniku problémů a trapných situací, jejichž důvodem jsou především jazykové odlišnosti. Při výběru překladatele bychom měli nahlížet několik důležitých faktorů. Tím prvním je integrita. Překladatel nesmí být pouze tlumočník z jednoho jazyka do druhého. Měl by znát zájmy a pozici strany, pro kterou pracuje. Měl by spolupracovat s celým týmem, znát plány a hlavní cíle jednání a měl by být přítomen na všech přípravných schůzkách. Dalšími neméně důležitými faktory jsou solidnost a serióznost. Překladatel bude svým jednáním reprezentovat celý tým. Proto by to měl být charakterní, důstojný a přátelský člověk. Neměli bychom zapomenout ani na odpovídající věk a vzdělání, které patří v Koreji k determinantům společenské úrovně. V neposlední řadě je důležité, aby vybraná osoba byla flexibilní k nárokům svého zaměstnavatele a aby byla naprosto loajální. Překladatel si při jednáních nesmí dokreslovat myšlenky vlastními názory a musí je předávat v co nejpřesnější shodě s původním výrokem. [3] Správně vybraný a připravený překladatel se může stát velkou výhodou a multiplikátorem vlivu na obchodního partnera.
3.2.3 Materiály a agenda Jižní
Korea
je
jedním
z nejrozvinutějších
států
v oblasti
elektroniky,
elektrotechniky, software a informačních technologií. Můžeme tedy předpokládat, že vybavení korejských týmů bude v této oblasti na vysoké úrovni. Veškeré materiály by proto měly být nejen v písemné podobě, ale též v elektronické. Jednání by měla být doplněna prezentací v PowerPointu, doprovodnými materiály na DVD či katalogy. Jednací program je velice přesný. Denní programy bývají připraveny několik týdnů dopředu a zaslány v předstihu. Proto se předpokládá jejich dodržování a jakákoliv náhlá změna způsobí velké problémy. Těmto nedorozuměním bychom se měli vyvarovat. Korejci chápou narušení programu jako nepřipravenost a obchodní partner u nich ztrácí na důvěryhodnosti.
3.3 Průběh jednání 3.3.1 1. FÁZE - Uvítání a zahájení Při prvním setkání dochází k formování prvního dojmu o dané osobě. Je tedy velice důležité se na tuto relativně krátkou chvíli dobře připravit. Nejdůležitějšími jsou: volba 24
správného oblečení a pravidla místní etikety. V asijských kulturách není zvykem zdravit se podáním ruky, ale úklonou. V obchodních kruzích ale dochází v tomto směru k posunu, a proto vás i v Jižní Koreji uvítají podáním ruky, které je doprovázeno lehkou úklonou. Představování by mělo probíhat za pomoci třetí osoby. Dochází k výměně vizitek a jednací týmy mohou zasednout k jednacímu stolu dle zasedacího pořádku. Jednotlivé členy týmů dále oslovujeme (titulem nebo pozicí) v kombinaci s rodinným jménem, tedy příjmením, které stojí na prvním místě. Například pana Kim Jong-ho budeme oslovovat v angličtině Mr. Kim. [3] V této fázi by měli být všichni obeznámení s funkcemi a pravomocemi členů jednotlivých týmů.
3.3.2 2. FÁZE – Rozhodování Tato fáze je jádrem celého jednání. Je v ní kladen důraz na srovnávání rozdílů v názorech za účelem dosažení obchodní dohody. Jsou probírány jednotlivé body, předkládány návrhy, argumenty a protiargumenty. Každá ze stran se posouvá ze své původní pozice do jiné, jelikož dělá ústupky, za účelem dosažení kompromisu. V této části vyjednávacího procesu vstupují do hry důležité faktory: rozdílnosti v uvažování, doba k dosažení dohody, individuální versus týmové rozhodování, důraz na objektivní data versus důvěra v přátelský vztah, instinkt a intuici. Korejci preferují tzv. spirálovitou či nepřímou logiku. Znamená to, že inklinují k znovu otevírání zdánlivě probraných témat. Vracejí se k bodům, které již byly řešené a opět o nich diskutují. Zároveň jsou schopni projednávat i několik otázek najednou. Tento způsob uvažování souvisí též s dobou, potřebnou k dosažení dohody, která je mnohem delší než u západních kultur. Korejci řeší problémy a vyhodnocují výsledky v delším časovém horizontu a vyznačují se polychronním vnímáním času. Pokud jde o individuální a týmové rozhodování, patří Korejci, jako všechny asijské kultury, ke společnostem s důrazem na kolektivní rozhodování. Tento fakt vychází z omezených rozhodovacích pravomocí vyjednavačů. Dokonce ani vedoucí vyjednavač nemá oprávnění ke konečnému rozhodnutí. Jednací týmy reprezentují danou firmu či společnost a proto veškeré dohodnuté smlouvy podepisuje prezident této společnosti, nikoliv hlavní vyjednavač. 25
Posledním a asi nejdůležitějším faktorem rozhodování je pro Korejce tzv. „dobrý pocit“. Mnohem důležitější než objektivní data jsou pro ně pocity a vztahy, které si vytvoří ke svým obchodním partnerům. Jejich rozhodnutí jsou ovlivněna náladou, která panovala při jednání a psychickým rozpoložením („kibun“). Korejský styl rozhodování se proto dá charakterizovat jako nepředvídatelný, nelogický a intuitivní. [14]
3.3.3 3. FÁZE – DOHODA Tato závěrečná fáze zahrnuje dosažení vzájemné dohody, shrnutí celého jednání a zaznamenání projednaných otázek. Korejci vstupují do jednacího procesu s cílem vytvořit a rozvinout vztah s obchodním partnerem. Proto je pro ně závěrečná fáze začátkem dlouhotrvajícího plodného vztahu. V tom se zásadně odlišují od Američanů i Evropanů. Ti se účastní obchodních jednání za účelem podepsání smlouvy, která je pro ně konečným a dále neměnným produktem navázaného obchodního vztahu. Je velice důležité pochopit význam smlouvy pro korejské obchodníky. Západní kultury ji považují za konečný a neměnný dokument. Pro Korejce je smlouva symbol započatého vztahu mezi signatáři. Smysl smlouvy je pro ně mnohem důležitější než přesné termíny, lhůty či podmínky. Považují ji za flexibilní dokument, který zůstává předmětem dalších jednání, pokud dojde ke změně podmínek, při kterých byla smlouva uzavřena. Vzájemná dohoda s korejským obchodním partnerem, reprezentovaná smlouvou, tedy symbolizuje dosažené kompromisy a budoucí záměry. Zároveň je příslibem pokračujícího „dialogu“, rozvíjením a utužováním navázaného obchodního partnerství. [15]
3.3.4 Charakteristický styl jednání a taktiky Korejci jsou chytří, energičtí a působivý vyjednávači. Vzhledem k omezeným pravomocem jsou ale omezení v samostatnosti, vlastní iniciativě a tvořivosti. Kreativita zahrnuje určitou míru rizika, kterou si nemohou dovolit. Proto je jednou z typických charakteristik jejich jednání averze vůči riziku. Pro západní kultury je korejský styl jednání velice zdlouhavý, především z důvodů kolektivního rozhodování. Je velmi výhodné disponovat flexibilním lhůtou pro ukončení jednání. Pokud tomu tak není, je chybné sdělovat korejskému partnerovi svůj termín 26
odjezdu. Ten tuto „slabinu“ takticky využije. Počká na časovou tíseň a těsně před koncem jednání sdělí podmínky, které je partner nucen přijmout. Přirozenou korejskou taktikou, která vychází z netransparentního stylu jednání, je neschopnost odpovídat na otázky jasným „ano“ či „ne“. Přímá odpověď na otázku je v asijských kulturách považována za projev neslušného chování. Je tedy nahrazována odpovědí „keul seh“, což znamená: „budeme o tom přemýšlet“. Pro partnery z cizích zemí je tak velmi důležité naučit se „číst mezi řádky“. [15] Styl korejského vyjednávání se poslední dobou velice přiostřuje a nabývá na agresivitě. Důvodem této tendence je spolupráce s hlavním obchodním partnerem Čínou. Z původně používané „win-win” strategie, přecházejí Korejci ke strategii „win-loss”.
3.4 Společenské akce 3.4.1 Restaurace, stolování a pohostinství Hlavní snahou korejského partnera při obchodních jednáních je navázat blízký vztah a rozpoznat charakter svého obchodního protějšku. K tomu slouží především společenské podniky a setkání mimo pracovní prostředí. Společně strávený čas poskytne oběma stranám skvělou příležitost k navázání přátelštějších vztahů a k upevnění důvěry. Nejčastějším takovým podnikem je společná večeře. Iniciovat ji může jak domácí tak hostující strana. Důležitý je výběr restaurace. Města v Jižní Koreji jich nabízí nepřeberné množství. Od tradičních s korejskou kuchyní po specializované s evropskou. Zájem o večeři v korejském stylu vždy velice zapůsobí a je často následován pozváním k neformální privátní večeři. V tradičních korejských restauracích je pro tyto příležitosti možné si pronajmout místnost, kde je zaručeno soukromí pro účastníky večeře.
3.4.2 Korejská kuchyně Korejská kuchyně je charakteristická svou čerstvostí, barevností a ostrou pálivou chutí. Jejím základem jsou mořské řasy, plody, ryby, rýže, zelenina a sezamový olej. Pro svůj nízký obsah tuku, soli a bohatost na vitamíny a jód, patří mezi pět nejzdravějších kuchyní na světě. Většina jídel se připravuje napařováním, vařením nebo grilováním. [16] Mezi tradiční korejské pochoutky patří tzv. „kimchi“. Je to nejoblíbenější příloha, připravená ze zelí druhu „napa“, česneku, zázvoru a velkého množství chilli. Největším 27
přínosem tohoto jídla je vysoký obsah „laktobacil“ bakterie, která se nachází ve všech mléčných výrobcích. Mléčné výrobky však nejsou součástí korejské kuchyně. Proto je „kimchi“ v tamějším jídelníčku nenahraditelné. [17] Obr. 6 a 7: „Kimchi“ a „kalbi“
Zdroj: [18]
Mezi další speciality patří například „kalbi“. Marinované hovězí nakrájené na malé kousky, které se griluje a podává s omáčkou, „kimchi“ a tradiční knedlíky, plněné mletým masem a zeleninou. [19]
3.4.3 Zvláštnosti stolování Na rozdíl od západních kultur, kde je zvykem stravovat se po jednotlivých chodech, servírují Korejci všechna jídla najednou. Jednotlivé speciality se podávají v malých mističkách, které jsou průběžně doplňovány. Obr. 8 a 9: Korejská tabule a hůlky
Zdroj: [18]
Korejci se stravují pomocí hůlek, které jsou, na rozdíl od dřevěných japonských, kovové. Všechna jídla jsou upravena tak, aby byla jejich konzumace co nejpohodlnější. Masa a zelenina jsou naporcované na malé kousky, rýže se lepí. V tradičních restauracích se večeří u nízkých stolů. Sedí se u nich na zemi na podložkách či polštářcích. Muži mohou sedět v tureckém sedu, žena by pak měla mít složené nohy pod sebou a klečet. Tento druh stolování může být především pro západní 28
kultury velice nepohodlný, či fyzicky náročný. Proto jsou již dnes ve většině restaurací k dispozici oddělení, kde je možné povečeřet u klasických vysokých stolů s židlemi. Dokonce je možné požádat i o příbor. Pokud korejský obchodní partner pozve svůj protějšek na večeři k sobě domů, je nutné zachovávat ještě další pravidla etikety. Před vstupem do domu se většinou sundávají boty. Hostitel pak uvítá hosty a usadí je ke stolu. Stejně tak je poté vyprovází při odchodu. Při zasedání ke stolu bychom neměli pošlapat připravené polštářky na sezení. Při samotném jídle je dobré, vyvarovat se smíchu či zívání s otevřenou pusou, stejně tak použití párátek by mělo být doprovázeno zakrytím úst rukou. Podobně jako v Japonsku není slušné smrkání do kapesníků na veřejnosti. Při večeři je dodržování tohoto pravidla ještě nutnější. V Jižní Koreji také není zvykem sníst všechny chody do posledního sousta. Na závěr je dobré připomenout, že pozvání na večeři by mělo být opětováno, jako výraz poděkování a zájmu o další setkání. [3] Konverzace při večeři by neměla zahrnovat řešení pracovních záležitostí. Vhodnými tématy jsou sport, kultura se svými zvyky a tradicemi, cestování, nebo koníčky. Rozhodně bychom se měli vyvarovat kontroverzním tématům, která nikdy nepřispějí ke klidnému průběhu jakékoliv společenské akce. Jsou to například: politika, náboženství, nebo tragické body historie, většinou válečné konflikty. Je také dobré si uvědomit, že Korejci přenechávají seriózní konverzaci až na dobu po večeři. Časté ticho při večeři tedy není výrazem ostychu či nudy, ale spíše dáním prostoru pro rozjímání a relaxaci.
3.4.4 Dary Obdarovávání je v Jižní Koreji velice častým a běžným zvykem. Dary se prezentují oběma rukama v co nejbarevnějším a upraveném obalu. Při domácí návštěvě korejského partnera je slušné obdarovat všechny členy rodiny. Vhodnou volbou jsou květiny, ovoce nebo drobné cukrovinky. Příliš drahé a luxusní dary se většinou setkají s rozpačitou odezvou a vynuceným pocitem reciprocity. Dary pro obchodního partnera by měly být ze země původu dárce a připomínat nějaké národní specifikum. Může to být produkt tradičního řemesla, specialita domácí kuchyně nebo tvrdý alkohol, kterým ovšem nikdy nesmíme obdarovat ženu. Dary by měly být vysoké kvality, která by měla odrážet postavení jednotlivých členů jednacího týmu obchodního partnera v hierarchii. Čím vyšší postavení, tím hodnotnější a kvalitnější dar.
29
Pokud se naskytne příležitost předat peněžitý dar, je v Jižní Koreji zvykem dát peníze do papírové obálky. Dary se nikdy nerozbalují v přítomnosti dárce. [3]
3.4.5 Večerní zábava Korejským jídlům se nejčastěji podává voda nebo čaj. Není zvykem objednávat alkohol. Ten se pije samostatně v barech, salonech či hotelových saloncích. Pozvání „ na skleničku“ je jedním s dalších a velice častých společenských podniků. Alkohol odstraňuje zábrany, uvolňuje atmosféru a odhaluje skryté vlastnosti. Korejci jsou schopni ho vypít velké množství a od pozvaných hostů se očekává to samé. Je to jeden z další způsobů, jak upevnit vztahy, spřátelit se a lépe poznat charakter obchodních partnerů. V barech a salonech se podává především tvrdý alkohol. Hostitel zde často objedná několik druhů, společně s tzv. „anju“. To je příloha, tvořená většinou čerstvým ovocem, rybími zákusky nebo oříšky. Host by pak měl nalít hostiteli. Při nalévání je důležité držet láhev oběma rukama, či pravou rukou, která je symbolicky podpírána levou. Nikdy nenaléváme pouze levou rukou. V Koreji je to považováno za neslušné. Nalitou skleničku přijímáme opět oběma rukama. Pokud jde o placení, účet hradí vždy hostitel. Dávat spropitné není v Jižní Koreji zvykem. Jedinou výjimkou je spropitné za služby v hotelu, například za zaparkování automobilu či úpravu hotelového apartmá. Nikdy nenecháváme spropitné číšníkům nebo
řidičům taxi. [3]
3.4.6 Sporty a turismus Strávené chvíle při sportu či poznáváním korejské země jsou výbornou příležitostí k získání společných zážitků a zkušeností, které se pak jistě odrazí na pracovním vztahu obchodních partnerů. V Koreji je velice oblíbený golf a tenis, dále pak v závislosti na ročním období plavání, jogging či lyžování. Korejci jsou velice pyšní na svou zem a zájem o její bližší poznání bude jistě velice oceněn. K zhlédnutí jsou nádherná muzea, paláce, chrámové okrsky, ale i překrásná příroda.
3.4.7 Doprava
30
Korejská města nabízejí hned několik způsobů transportu, ať už najatým automobilem a taxi, nebo autobusy, metrem nebo vlakem. Byznysmeni nejčastěji využívají služeb taxi. V Koreji existují dva druhy, taxislužby standardní a luxusní. Automobily standardních taxi mohou být v jakémkoli Obr. 10: Automobil standardní taxislužby v Jižní Koreji
Zdroj: Vlastní zdroj
barevném provedení. Neočekávají se zde služby jako nakládání zavazadel, anglicky mluvící řidič. Pro tyto případy je dobré mít adresu destinace napsanou v korejštině. Luxusní taxi, tzv. „Monom taxis“, jsou černé automobily se širokým zlatým pruhem na bocích a se žlutým poznávacím znakem na střeše. Řidiči nosí uniformy a jsou velice zdvořilí. Můžeme očekávat maximální komfort a služby. [3]
31
4 Srovnání obchodního jednání největších asijských obchodních partnerů 4.1 Čína Číňané jsou stejně jako Korejci, velice energičtí a vytrvalí vyjednavači. Existuje však několik zajímavých rozdílů. Jednací týmy bývají početnější než korejské a jejich hierarchizace je ještě zřetelnější. Vedoucím týmu bývá řídící manažer, který má za úkol koordinovat zájmy
čínské strany. Ostatní členové týmu jsou experti na jednotlivé dílčí problematiky. Velký důraz je kladen na funkce a pozice jednotlivých členů týmu. Podobně jako Korejci vyžadují stejnou úroveň vyjednavačů u obchodního partnera. Pokud tato podmínka není splněna, jednání odmítnou. Číňané projevují velký respekt k autoritě a je pro ně charakteristická větší mocenská vzdálenost. Pokud jde o začleňování žen do čínských jednacích týmů, můžeme v poslední době pozorovat jistý posun, kterému napomáhá tamější komunistická ideologie. Zdůrazňuje rovnoprávnost žen a mužů ve všech aspektech společenského a tedy i obchodního života. Přesto je ale míra maskulinity větší než v Koreji. Při přípravě na samotné jednání, jsou všichni vyjednavači z asijských zemí experty na vyhledávání informací o svých obchodních partnerech. Detailní informace nejen o firmách, ale i o jednotlivých členech týmu jim často zajišťují strategicky výhodnou výchozí pozici. Tuto tezi dokazuje i věta starověkého čínského vojenského velitele a stratéga Sun Tzu: „Poznej sebe sama, poznej svého protivníka a stovky bitev budou znamenat stovky vítězství.“ Pro čínský jednací styl je dále charakteristická orientace na dlouhodobý obchodní vztah. Číňané, stejně jako Korejci, dávají velký důraz na budování vřelých vztahů. Čas je pro ně v tomto směru nepodstatný. Pořádají velké množství společenských akcí a tráví hodiny konverzací u večeří, aby lépe poznali své obchodní partnery. Samotná obchodní jednání jsou velice zdlouhavá. Američtí i evropští manažeři se shodují na tom, že korejská jednání jsou oproti čínským mnohem dynamičtější a rychlejší. I když je pro vyjednavače obou zemí typické týmové rozhodování a omezené pravomoci, jsou Korejci mnohem flexibilnější. Důležitou roli zde hraje také velikost týmů obou stran. 32
Čínské týmy mívají mnohem více členů. Kolektivní rozhodnutí je pak samozřejmě časově náročnější. Další aspekt, na kterém se Číňané s Korejci shodují, je nahlížení stanovisek a problémů v širším kontextu. Individuální a detailní probírání otázek podle nich brání flexibilitě budoucího obchodního vztahu. Obě kultury upřednostňují společné diskuse o hlavních bodech programu, spíše než řešení detailů. Z tohoto faktu vychází i stejný postoj k uzavírání dohod a ke smlouvám jako takovým. Smlouva je považována za začátek obchodního partnerství. Je jakousi vstupní branou a příslibem budoucího vztahu. Na přesnost jednotlivých smluvních podmínek se neklade velký důraz, jelikož Číňané, stejně jako Korejci, považují za samozřejmou možnost znovuotevření jednání a úprav jednotlivých bodů. Styl čínského jednání je obecně považován drsný až agresivní. V porovnání s Korejci jsou vyjednávači viděni jako praktičtější a racionálnější. Umí lépe ovládat emoce a jejich rozhodnutí nejsou tolik založena na intuici a instinktu. [20]
4.2 Japonsko Japonská kultura je již pro zeměpisnou polohu země oddělena jak od Číny, tak od Jižní Koreje. Mezi těmito zeměmi proběhlo v historii několik ostrých válečných konfliktů. Přesto dnes patří mezi největší asijské obchodní partnery. Korejský styl jednání se od Japonského v mnohém liší, přesto ale můžeme najít i několik společných charakteristik. Japonci, stejně jako Číňané, jednají v početnějších týmech než Korejci. Ve všech třech státech je nízká míra individualismu. Na členy je delegována omezená pravomoc a odpovědnost. Japonci do svých týmů, kromě zkušených vyjednavačů zařazují i mladé manažery, jako pozorovatele. Mohou se tak účastnit reálného jednání a naučit se tomuto umění v praxi. Míra maskulinity je v Japonsku nejvyšší, v porovnání s ostatními dvěma zeměmi. Ženy se v jednacích týmech prakticky nevyskytují. Japonci vnímají přítomnost ženy v týmu obchodního partnera velmi negativně. Postavení žen v jejich kultuře je naprosto odlišné od západních kultur a jejich implementace do obchodního prostředí není zdaleka tak rozvinutá jako v Koreji či v Číně.
33
Všechny tři porovnávané kultury mají společnou vysokou averzi k riziku. U Japonců je hodnota nejvyšší. Charakteristická je též preciznost, s jakou do detailu kontrolují veškeré body jednání. Dokud si nejsou absolutně jisti a nemají schválené kroky od nadřízených, jednání nemohou pokračovat. Pokud jde o význam smluv, je japonský přístup nejvíce podobný západnímu. Smlouva zde nesymbolizuje pouze dobře započatý obchodní vztah, ale také právní závazek. Japonci jsou velmi málo flexibilní, co se týče dodatečných změn smluvních podmínek a neradi se vracejí k tomu, co již bylo jednou prodiskutováno. V tomto se zásadně odlišují jak od korejských tak od čínských vyjednavačů. Při řešení konfliktů, projevují Japonci spíše laskavý a tolerantní přístup. Jsou nejvíce náchylní k obětování individuálních cílů pro zájem celé skupiny. Jejich hlavním zájmem je kolektivní spokojenost. Korejci a Číňané jsou v tomto směru viděni jako dominantnější. Japonský styl obchodního jednání není zdaleka tak energický, jako u ostatních dvou kultur. Navázání dobrých osobních vztahů sice patří k jedné z priorit, ale převyšuje ji snaha o precizní projednání všech detailů a nejasností. Proto jsou jednání velice zdlouhavá. [20] V následující tabulce (Tab. 3) a grafech (Graf 1, 2 a 3), vytvořené podle výzkumů Geerta Hofstede, můžeme přesně porovnat jednotlivé indexy. Tab. 3: Hodnoty indexů G. Hofstede pro Jižní Koreu, Čínu a Japonsko
indexy PDI IDV MAS UAI LTO
Jižní Korea 60 % 39 % 18 % 85 % 75 %
Japonsko 54 % 46 % 95 % 92 % 80 %
Čína 80 % 20 % 66 % 40 % 118 %
Zdroj: [21]
34
Vysvětlivky: •
Power Distance Index (PDI): index mocenské vzdálenosti
•
Individualism (IDV): míra individualismu
•
Masculinity (MAS): míra maskulinity
•
Uncertainty Avoidance Index (UAI): index vyhýbání se nejistotě
•
Long-Term Orientation (LTO): index dlouhodobé orientace
Graf 1: Hodnoty indexů G. Hofstede pro Jižní Koreu
Zdroj: [22]
Na tomto grafu vidíme, že se korejská společnost vyznačuje poměrně vysokou mocenskou vzdáleností a nízkou mírou individualismu. Dále můžeme pozorovat průměrnou míru maskulinity, vysoký index vyhýbání se nejistotě a index dlouhodobé orientace. Graf 2: Hodnoty indexů G. Hofstede pro Čínu
Zdroj: [22]
35
Index mocenské vzdálenosti dosahuje v Číně ještě vyšších hodnot než v Jižní Koreji. Stejně tak můžeme pozorovat vyšší míru maskulinity a dlouhodobé orientace. Míra individualismu je přibližně stejná. Naopak index vyhýbání se nejistotě dosahuje oproti Koreji velice nízké hodnoty. Graf 3: Hodnoty indexů G. Hofstede pro Japonsko
Zdroj: [22]
Japonská společnost má ve srovnání s korejskou podobné výsledky u indexů dlouhodobé orientace, vyhýbání se nejistotě a u indexu mocenské vzdálenosti. Míra maskulinity a individualismu jsou v Japonsku podstatně vyšší než v Jižní Koreji.
36
Závěr Inspiraci pro téma své bakalářské práce jsem získala osobní návštěvou Jižní Koreje v létě 2007. Atmosféra a lidé této země mě natolik zaujali, že jsem se rozhodla pro bližší seznámení s jednotlivými specifiky tamější kultury. Následná implementace tohoto zájmu do problematiky mezinárodního obchodního jednání mi, vzhledem k mému vybranému studijnímu oboru, připadala velice lákavá a motivující. V průběhu své práce jsem postupně začala chápat, že obchodní jednání není pouze sousloví označující určitou profesní aktivitu, že to není jen společenská příležitost k setkání a diskusi nad společnými tématy. Obchodní jednání je pojem, který v sobě skrývá nespočetné množství úkolů, námahy, fyzických i psychických výkonů, práci na vlastním zdokonalování a sebeovládání. Zároveň je příležitostí k poznání jiných charakterů, lidských vlastností, ale také vlastních předností a chyb. Jižní Korea je pro Čechy a vůbec pro Evropany méně známou zemí. Své místo na výsluní si získala až v průběhu druhé poloviny minulého století, především díky rapidnímu hospodářskému růstu. Tento fakt se také odrazil v dostupnosti a množství materiálů, které jsem ke své práci získávala. Tímto musím přiznat, že jsem ve většině případů využila anglicky psané literatury, ať již ve formě knih nebo odborných článků. To sice přidalo mé práci na náročnosti, ale zároveň ji to obohatilo o pohledy a názory zahraničních autorů. Jižní Korea je velká a lidnatá země s překrásnou přírodou. Pyšní se také svou bohatou a zajímavou historií. Až do počátku minulého století byla součástí království, které pod vládou několika dynastií sjednocovalo celý Korejský poloostrov. Samostatná Jižní Korea vznikla až po 2. světové válce. Od té doby je také demokratickou republikou. V průběhu dějin si Korea prošla nespočetným množstvím válečných konfliktů prakticky se všemi okolními státy. Díky demokratizaci a zavedení tržního hospodářství v druhé polovině 20. století však zaznamenala obrovský ekonomický „boom“ a dnes patří mezi tzv. „asijské tygry“. Jejími největšími obchodními partnery jsou Čína, EU, USA a Japonsko. Korejská kultura má všechny charakteristické znaky typické pro asijské kultury. Patří mezi ně: hierarchizace společnosti, výrazný sklon ke kolektivismu, velká úcta ke stáří, důraz na pevné rodinné vztahy a vzdělání. Tyto charakteristiky vycházejí z konfuciánské filozofie, jejíž tradice se v průběhu dějin, hluboko zakořenila do podvědomí korejské společnosti. Jako náboženský směr však konfucianismus dnes již mnoho následovníků nemá. Nejvíce věřících se hlásí ke křesťanství a k buddhismu. 37
Korejská společnost patří mezi kultury s tzv. „high-context“ komunikací, která je charakteristická malou expresivitou řečového projevu a naopak důrazem na neverbální komunikaci a její zostřené vnímání. Při obchodním jednání se Korejci vyznačují důkladnou přípravou jak věcnou, tak i organizační. Pokud jde o osobní vzhled a image, jsou spíše konzervativní a dbají na upravenost a eleganci. Disponují také perfektní informační a technickou vybaveností. Korejci jednají v týmech. Vedoucí pozici zastává senior manažer, který je obklopen mladšími kolegy. Jednání jsou v porovnání se západními kulturami zdlouhavá. Důvodem je kolektivní rozhodování, důraz na dlouhodobé poznávání obchodních partnerů, spirálovitá a nepřímá logika. Styl vyjednávání se vyznačuje energičností, důsledností, ale též určitou netransparentností, která vychází z nepřímého vyjadřování stanovisek. Cílem jednání je vytvořit pevné, dlouhotrvající obchodní partnerství. K tomu je zapotřebí důkladného poznání obchodních protějšků. Značnou měrou k němu přispívá i bohatý mimopracovní program, sestavený z množství společenských akcí. Při srovnání korejského stylu vyjednávání se stylem čínským a japonským dojdeme k závěrům, že čínský a korejský styl se sobě velice podobají. U obou zemí je společná orientace na dlouhodobý obchodní vztah, značná hierarchizace vyjednávacích týmů a nízká míra individualismu. Míra maskulinity je v Číně vyšší. Začlenění žen do jednacích týmů je tedy pravděpodobnější u Korejců. Averze k riziku, hodnocená indexem vyhýbání se nejistotě, je naopak vyšší u Korejců. Jak čínský, tak korejský styl vyjednávání se vyznačuje dokonalou připraveností, vytrvalostí a energičností, která může přejít až v agresivní způsob jednání. Japonsko má s Jižní Koreou společnou vysokou averzi k riziku a také orientaci na dlouhodobý obchodní vztah. V čem se výrazně liší, je míra maskulinity, která je v Japonsku podstatně vyšší. Hierarchizace japonských týmů není tak vysoká jako u korejských. Tento fakt koresponduje s vyšší mírou individualismu a nižší mocenskou vzdáleností. Korejské firmy a společnosti, se stávají atraktivnějšími pro navázání obchodních vztahů. Problematika obchodního jednání s korejskými partnery je tak stále aktuálnější. Evropa a celý západní svět se od té asijské, korejskou zahrnujíce, velice liší. O to větší pozornost by jí vyslanci obchodních společností měli věnovat. Měli by se snažit pochopit její podstatu, která vychází z dějin, z kulturní tradice, ale i ze současného života a pokusit 38
se, v souvislosti s nabitými zkušenostmi, přijít na faktory úspěchu a selhání. Tento cíl jsem i já chtěla svou prací naplnit. Jako faktory neúspěchu českých podnikatelů bych uvedla výrazné odlišnosti v komunikačním stylu, v chování a zvyklostech. Patří sem především jiný způsob neverbálního projevu a ústního vyjadřování, odlišné chápání významu smluv a dohod, problémy vzniklé nedokonalou znalostí anglického jazyka nebo nepřesným překladem. Další faktor vedoucí k neúspěchu je malá zainteresovanost a aktivita při navazování nejen obchodních ale též osobních vztahů s korejskými partnery. Absence zájmu a osobního angažmá každého člena týmu přispívá k nedůvěryhodnosti obchodního partnera, která je pro Korejce hlavní podmínkou navázání plodného obchodního vztahu. Faktorem neúspěchu může být i nedostatečné vnímání kulturních odlišností. Mezi faktory úspěšného jednání s korejským partnerem bych jako první uvedla důvěryhodnost a poctivost všech osob vyjednávacího týmu. Dále pak kulturní povědomí; znalost historie, tradic, zvyků a etikety. Neméně důležitým faktorem je i postoj vyjednavačů. V Koreji jsou velice ceněny připravenost, trpělivost, odborné a technické znalosti, ochota naslouchat, porozumět, ale i schopnost vracet se ke zdánlivě vyřešeným bodům. K úspěchu pak zajisté přispívá i množství společně získaných zkušeností a zážitků, které dávají základ pro vznik silného a dlouhotrvajícího vztahu.
39
Seznam použité literatury [1] Wikipedie : Otevřená encyklopedie [online]. 2001 , Poslední změna 23.11.2008 [cit. 2008-11-15]. Dostupný z WWW:
. [2] Dovolená se zájezdy [online]. 2003-2008 [cit. 2008-11-20]. Dostupný z WWW: . [3] SACCONE, Richard. The Business of Korean Culture. 3rd edition. [s.l.] : Hollym International Corp., 1996. 187 s. ISBN 1-56591-033-8. [4] Navajo : Otevřená encyklopedie [online]. 2001 [cit. 2008-11-05]. Dostupný z WWW: . [5] NAGPAL , Sahil . Lee Myung Bak : South Korean leader seeks economic summit with Japan, China . TopNews [online]. 2008 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z WWW: . [6] Xinhuanet [online]. 1997 , 10.6.2008 [cit. 2008-10-20]. Dostupný z WWW: . [7] BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 1997-2008 [cit. 2008-11-17]. Dostupný z WWW: . [8] Český rozhlas 85 : Jižní Korea [online]. 2000-2008 [cit. 2008-11-12]. Dostupný z WWW: . [9] Bridging cultural gap through communication. Korea Herald [online]. 2004 [cit. 2008-09-05], s. 1. Dostupný z WWW: . [10] South Korea Career Guide 2006: Cultural Advice. Going Global Career Guides.
Korea. [online]. 2006 [cit. 2008-10-15], s. 1-2. Dostupný z WWW: .
40
[11] OHANKA, Radek. MTM fashion [online]. 2008 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z WWW: . [12] Interviewing Advice. Going Global Career Guides. Korea [online]. 2005 [cit. 2008-09-02], s. 2. Dostupný z WWW: . [13] RHEE, Zusun, et al. Korean Business and Management:the Reality and the Vision. 1st edition. [s.l.] : Hollym International Corp., 2002. 413 s. ISBN 1-56591-167-9. [14] PAIK, Yongsun , TUNG, Rosalie L . Negotiating with East Asians: How to attain \"win-win\" outcomes. Management International Review [online]. 1999 [cit. 2008-0912], s. 20. Dostupný z WWW: . ISSN 09388249. [15] SONG, Yong-Jin , HALE, Claudia L , RAO, Nagesh . The South Korean Chief Negotiator: Balancing Traditional Values and Contemporary Business Practices1.
International Journal of Cross Cultural Managemen : CCM [online]. 2005 [cit. 200810-10], s. 15. Dostupný z WWW: . ISSN 14705958. [16] Colours of different culture. The Gold Coast Bulletin [online]. 2007 [cit. 2008-1021], s. 15. Dostupný z WWW: . ISSN 13213830. [17] ANDERSON, Sylvia . Food with spice appeal: Try Korean cuisine for flavor and good health. Knight Ridder Tribune Business News [online]. 2007 [cit. 2008-10-21], s. 1. Dostupný z WWW: . [18] GROVE, Peter J., GROVE, Colleen. Korean Food & Drink. Menu Magazine [online]. 2006 [cit. 2008-10-20]. Dostupný z WWW: . ISSN 1357-1168. 41
[19] Korean tastes. The Gold Coast Bulletin [online]. 2007 [cit. 2008-10-21], s. 15. Dostupný z WWW: . ISSN 13213830. [20] KIM, Tae-Yeol , et al. Conflict management styles: the differences among the Chinese, Japanese and Koreans. International Journal of Conflict Management [online]. 2007 [cit. 2008-10-01], s. 19. Dostupný z WWW: . ISSN 10444068. [21] BOČÁNKOVÁ, Milena, et al. Intercultural Communication. Vysoká škola ekonomická v Praze. 1st edition. Praha: Oeconomica, 2006. 142 s. ISBN 80-245-10812. [22] HOFSTEDE, Geert . Geert Hofstede™ Cultural Dimensions [online]. 1967-2003 [cit. 2008-11-15]. Dostupný z WWW: .
Zdroje příloh 1) Příloha č. 1: VLNAS, Martin, et al. Korea Jižní, Severní [online]. 2007 [cit. 2008-1020]. Dostupný z WWW: . 2) Příloha č. 2-5: Vlastní zdroje
Seznam příloh 1) Příloha č. 1: Náboženství 2) Příloha č. 2: Tradiční korejská architektura 3) Příloha č. 3: Moderní korejská architektura 4) Příloha č. 4: Garda královského paláce v Soulu 5) Příloha č. 5: Korejská příroda
42
