VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Mezinárodní obchod
Postavení ČSA na trhu leteckých služeb (bakalářská práce)
Autor: Jana Šemberová Vedoucí práce: prof. Ing. Hana Machková, CSc
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.
V Praze dne
…………
………………… podpis studenta
Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucí práce prof. Ing. Haně Machkové, CSc. za cenné rady, odborné vedení a za ochotu a trpělivost při zpracovávání bakalářské práce.
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 1 1. České aerolinie ....................................................................................................................... 3 1.1 Základní charakteristika společnosti .......................................................................... 3 1.2 Základní informace o letecké dopravě a jejím zabezpečení v ČR............................ 12 1.2.1 Letecká přeprava v České republice.................................................................. 12 1.2.2 Aliance leteckých dopravců .............................................................................. 12 1.2.3 SkyTeam............................................................................................................ 13 1.3 Mezinárodní instituce v letecké přepravě ................................................................. 15 1.3.1 Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO – International Civil Air Organisation) .............................................................................................................. 15 1.3.2 Mezinárodní asociace letecké dopravy (IATA - International Air Transport Association)................................................................................................................ 15 1.3.3 Asociace evropských leteckých společností (AEA - Association of European Airlines)...................................................................................................................... 15 1.4 Péče o životní prostředí ............................................................................................ 16 1.4.1 Ochrana ovzduší ................................................................................................ 17 1.4.2 Hluková politika ČSA ....................................................................................... 18 1.4.3 Produkce odpadů a nakládání s nimi ................................................................. 18 1.4.4 Staré ekologické zátěže, čištění odpadních vod ................................................ 19 2. Současná provozní a hospodářská situace v ČSA ................................................................ 20 2.1 Výsledky za rok 2007 a 2008 ................................................................................... 20 2.2 Záměry a některá opatření pro rok 2009 .................................................................. 25 2.3 Finanční operace uskutečněné pro ozdravení společnosti........................................ 26 2.3.1 Prodej terminálu ČSA Cargo a cateringu .......................................................... 27 2.3.2 Prodej a zpětný leasing letadel B-737 ............................................................... 28 2.3.3 Změny rozsahu a směrování leteckých spojů.................................................... 28 2.3.4 Výměna pozemků se Správou Letiště Praha ..................................................... 29 2.3.5 Click4Sky .......................................................................................................... 30 3. Privatizace ČSA a další rozvoj této společnosti ................................................................... 32 3.1 Podmínky privatizace (veřejného výběrového řízení na prodej akcií) společnosti ČSA dle ministerstva financí České republiky............................................................... 33 3.1.1 Podmínky účasti ve veřejném výběrovém řízení............................................... 33
3.2 Výsledky prvního kola privatizace ........................................................................... 35 3.2.1 DAROFAN a. s. - ze skupiny AEROFLOT ...................................................... 35 3.2.2 AIR FRANCE – KLM...................................................................................... 36 3.2.3 ODIEN AV III a. s. - ze skupiny ODIEN.......................................................... 37 3.2.4 Konsorcium UNIMEX - TVS (UNIMEX GROUP a.s. a TRAVEL SERVICE a.s.) .................................................................................................................................... 37 Závěr......................................................................................................................................... 39 Literatura .................................................................................................................................. 41 Seznam tabulek a obrázků ........................................................................................................ 43 Seznam příloh ........................................................................................................................... 44
Úvod České aerolinie (dále jen ČSA), které byly založeny 6. října 1923, prošly za 85 let své existence
velmi
složitým
a
mnohdy rozporuplným
vývojem.
ČSA
(původně
Československé státní aerolinie) jsou v současné době tzv. národním leteckým přepravcem, který má na tuzemském trhu letecké přepravy dominantní postavení. ČSA zajišťuje dopravní spojení do většiny hlavních měst v Evropě a dalších měst po celém světě. Letecká společnost této velikosti nemá v současném globalizovaném světě větší šance na samostatnou úspěšnou existenci, proto se tato práce věnuje i popisu probíhající privatizace a rozboru vybraných problémů obchodní a ekonomické činnosti ČSA. Cílem této bakalářské práce je popsat a zhodnotit vývoj ČSA, jejich postavení na současném trhu letecké přepravy, postup jejich privatizace a naznačit možnosti budoucího vývoje. První kapitola rozebírá základní informace o letecké dopravě a jejím zabezpečení v České republice, popisuje základní momenty historie ČSA, které dokreslují a vysvětlují současný stav i možnosti budoucího vývoje – jeho klady, zápory, příležitosti a hrozby. Dále se věnuje popisu mezinárodních institucí v letecké přepravě, konkrétně Mezinárodní organizaci pro civilní letectví, Mezinárodní asociaci letecké dopravy a Asociaci evropských leteckých společností. Základní informace z prostředí letecké dopravy jsou doplněny výčtem aliancí leteckých dopravců, pozornost je věnována zejména SkyTeamu. Popsány jsou základní principy péče o životní prostředí. Jedná se zvláště o ochraně ovzduší, hlukové politice ČSA, likvidaci odpadů, starých ekologických zátěžích a čištění odpadních vod. Druhá kapitola rozebírá současnou provozní a hospodářskou situaci ČSA. Věnuje se přednostně analýze let 2007 – 2009, které jsou determinovány novou koncepcí OK 2006 – 2008, jíž bylo nutno řešit předchozí nepříliš úspěšnou etapu vývoje, a která má vytvořit dobrou výchozí základnu pro úspěšnou privatizaci těchto aerolinií. Dále se tato kapitola věnuje finančním operacím uskutečněným pro ekonomické ozdravení společnosti. ČSA byly nuceny tyto operace udělat proto, aby se udržely v konkurenceschopné podobě na trhu civilní letecké dopravy. Jedná se o prodej terminálu ČSA cargo a cateringu, prodej a
1
zpětný leasing letadel B-737, o změny rozsahu a směrování leteckých spojů, o výměně pozemků se Správou Letiště Praha a o vytvoření virtuální společnosti Click4Sky. Třetí kapitola se věnuje vlastní přípravě a dosavadnímu průběhu privatizace ČSA. Hlavní pozornost je věnována jednotlivým etapám přípravy prodeje společnosti, jsou zde naznačeny alespoň hlavní postupy, problémy a omezující faktory na cestě privatizace. Závěrečná část třetí kapitoly je věnována výsledkům prvního kola privatizace a rozboru jednotlivých kandidátů, kteří se do této privatizace přihlásili. V závěru je provedeno celkové zhodnocení práce a rekapitulace dosažených poznatků. Součástí závěru je i naznačení pravděpodobných výsledků nastoupeného privatizačního procesu. Celá práce vychází jednak z obecných vědeckých poznatků publikovaných v odborné ekonomické literatuře a zejména z řady zdrojů z oblasti letecké dopravy, finančních operací na zahraničním trhu i obecně politických informací. Základem pro tuto práci jsou veřejně dostupné zdroje, převážně tisk, výroční zprávy a informace poskytované na internetových stránkách ČSA a dalších subjektů působících v oblasti civilní letecké dopravy.
2
1. České aerolinie 1.1 Základní charakteristika společnosti Společnost Československé státní aerolinie, nyní České aerolinie (dále jen ČSA) byly založeny dne 6. října 1923. Historicky první dopravní let o délce 321 km byl uskutečněn touto společností na trase Praha - Bratislava s vojenským letounem Aero A-14 Brandenburg s jedním cestujícím a malým nákladem na palubě. Od té doby docházelo k postupnému rozvoji dopravní sítě a letadlového parku. Například v období 1924–1927 došlo k leteckému spojení Prahy s Košicemi a posléze i se západočeskou lázeňskou oblastí a Brnem. Z důvodu sjednocování standardů Mezinárodní dopravy vstoupily ČSA v roce 1929 do mezinárodní asociace letecké dopravy IATA. První let, kterým ČSA vstoupily do mezinárodní dopravy, se uskutečnil na lince Praha – Záhřeb s letadlem Ford 5AT (1. červenec 1930). V následujících letech docházelo k expanzi do dalších zahraničních destinací (například Bukurešť – Rumunsko). V roce 1936 došlo k leteckému propojení Prahy s Moskvou. V rámci zkvalitnění služeb bylo v dubnu roku 1937 nově otevřeno letiště Praha - Ruzyně (tato stavba byla později oceněna zlatou medailí Mezinárodní výstavy umění a techniky v Paříži a slouží jako součást terminálu Praha – Ruzyně JIH dodnes). První odchozí let z tohoto letiště se uskutečnil 7. dubna téhož roku, cílovým letištěm byl Brusel. V roce 1938 došlo k rozšíření provozu do Paříže, Říma a Budapešti. Rok 1939 se stal pro ČSA rokem zlomovým. V důsledku okupace Německem byla společnost nucena ukončit svou činnost, kterou obnovila až po 2. světové válce (14. září 1945). Další československé letecké podnikatelské subjekty působící mezi dvěma válkami již svoji činnost po roce 1945 neobnovily (např. Československá letecká společnost) a staly se fakticky součástí ČSA. Obnova provozu na mezinárodních a vnitrostátních linkách probíhala v letech 1946 1948. Pravidelný provoz byl obnoven 1. března 1946 a první let se konal na lince Praha – Curych (dále Paříž, Amsterdam, Londýn). Otevřením linek do Káhiry a Ankary (1947) poté vstoupily ČSA do mezikontinentální letecké dopravy.
3
K výrazným změnám došlo po Únoru 1948, kdy vlivem zásadní změny v politické a ekonomické orientaci postupně ČSA měnily směrování svých linek i letecký park. Od té doby až do počátku 90. let se ČSA orientovaly prakticky pouze na sovětskou techniku. Přesto se zejména období 50. let vyznačovalo výrazným technickým posunem a rozvojem dopravní sítě. ČSA jako druhá letecká společnost na světě zavedla roku 1957 do rutinního provozu proudová letadla (TU-104A). Od počátku 60. let byly nasazovány turbovrtulové čtyřmotorové letouny (IL–18), které se vyznačovaly dobrou ekonomikou provozu a kapacitou přepravy. Koncem 60. let pak byla nasazena dálková letadla IL-62, která umožnila spojení se Severní a Střední Amerikou bez mezipřistání. Roku 1964 byl zaznamenán první rekord v přepravě - více než 1 milionu cestujících a následně v roce 1979 rekord druhý, kdy ČSA přepravily více než 2 miliony cestujících. Po roce 1989 ČSA postupně přecházely na západní letadlovou techniku, která se v té době vyznačovala výrazně vyšší technickou úrovní, ekonomikou provozu i bezpečností. Na počátku 90. let přišla do provozu dálková letadla A-310 a o několik let později se začala obnovovat letecká flotila pro krátké a střední tratě, letouny řady B-737, kterých v současné době létá v barvách ČSA zhruba 20. V roce 2004 došlo k další změně orientace a výběrové řízení na obnovu a doplnění letadlového parku pro krátké a střední tratě vyhrála firma Airbus s rodinou svých letadel A-320. Jejich nákup bude probíhat minimálně do roku 2012. Výše uvedené nákupy letadlové techniky byly podřízeny úkolům, které na ČSA kladla nejdříve československá a potom česká zahraniční a zahraničně-obchodní politika. Od 50. do konce 80. let byly prioritně rozvíjeny letecké spoje do zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci (Sovětský svaz, Německá demokratická republika a Polská lidová republika) a ostatních socialistických zemí (střední a východní Evropa, Kuba, Vietnam a zájmové oblasti v ostatním světě – USA, severní a západní Afrika, Blízký Východ, Indie a Indočína). Na začátku 90. let minulého století se těžiště přesunulo na spoje do západní Evropy (zejména SRN, Velká Británie a Francie). Po roce 2000 se ukázala komparativní výhoda ČSA – znalost teritoria bývalých socialistických států. ČSA se stále více soustřeďují na lety do zemí střední a východní Evropy, zejména do velkých měst bývalých zemí Sovětského svazu.
4
Na dokreslení směrů rozvoje ČSA v uplynulých desetiletích můžeme uvést, jak a kdy postupně rostla síť linek. V letech 1963-1968 se v rámci dílčího politického uvolnění ve světě podařilo zavést řadu nových linek. Objevila se spojení do nových měst v Africe (Dakar, Konakry, Freetown, Tripolis, Tunis), na Blízkém a Středním Východě (Damašek, Bagdád, Kábul, Beirut, Ammán) i v jihovýchodní Asii (Rangún, Kuala Lumpur, Singapour, Djakarta). Rok 1970 znamenal pro ČSA velký krok kupředu, jelikož došlo k otevření linek do Montrealu a New Yorku. V průběhu následujících sedmnácti let byl zahájen provoz do dalších významných destinací. Konkrétně se jednalo o linky do Barcelony, Abú Dhabí, Dubaje, Hanoje, Ho Či Minova Města, na Maltu, do Lisabonu, Jerevanu a také do Taškentu. Dále došlo k rozšíření do následujících významných míst: roku 1990 do Mexika a Hamburku, 1991 do Tel Avivu a Istambulu, 1992 do Chicaga, Toronta, Manchesteru, Düsseldorfu, Vídně, Lvova, Rigy a Bahrajnu. Řadu destinací se z politických a zejména ekonomických důvodů nedaří dlouhodobě provozovat. Na konci minulého století ukončily ČSA lety do západní Afriky, střední a východní Asie, na Kubu, do Střední Ameriky a řady dalších míst v Evropě a na Středním Východě. V posledních letech se do značné míry mění a redukuje rozsah leteckých spojů do západní Evropy. Byla zrušena spojení na letiště Montreal v Kanadě, London Gatwick, Kuwait, Cork v Irsku, Göteborgu ve Švédsku a další. Výraznými mezníky ekonomické historie ČSA byla druhá polovina roku 1992, kdy došlo ke změně na akciovou společnost s účastí letecké společnosti Air France a následně i rok 1994 kdy byl v důsledku neúspěšného fungování Air France při řízení ČSA odprodán podíl této společnosti v ČSA Konsolidační bance, čímž byl odvrácen hospodářský kolaps. Tuto událost dokládám následujícími články z odborných internetových serverů. „7. 10. 1998. V současné době stojí před ČSA dva základní úkoly - privatizace dosud státní společnosti (podle údajů z loňského listopadu vlastní 56,43 procenta akcií společnosti Fond národního majetku) a případné začlenění do některé z existujících leteckých aliancí. ČSA sice již v roce 1992 podepsaly dohodu s Air France o chystaném
5
společném podniku, o dva roky později však společnost Air France oznámila, že od kapitálové účasti na ČSA odstupuje.“1 „1992 – První privatizace v dějinách firmy. ČSA se mění na akciovou společnost a vstupují do ní francouzské aerolinie Air France společne s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj. Každý z nich platí 30 milionů Kčs za 19,1 procent akcií. Stát si ponechal 49 procent. Zbytek získala například města Praha a Bratislava. 1994 – ČSA se propadly do ztráty a firma ztrácí podíl na trhu. Air France a EBRD nařkly vládu ze špatného ocenění ČSA v roce 1992 a chtějí zpátky 25 milionů dolarů. Vláda ale jejich návrh nepřijala a naopak je vyzvala k navrácení akcií s tím, že pod Francouzi nemá firma budoucnost. Podíl Air France končí v Konsolidační bance.“2 ČSA hledaly další cesty, jak zabezpečit budoucí rozvoj. V roce 1996 například začala spolupráce Českých aerolinií s americkou leteckou společností Continental Airlines, která rovněž nebyla zcela úspěšná. Koncem 90. let zahájily ČSA pravidelný provoz do mnoha měst v západní Evropě například do Osla, Dublinu a Barcelony. Začátek druhého tisíciletí byl mimo již zmíněných aktivit ve znamení významného zjednodušení obchodních transakcí, protože byl zahájen přímý prodej letenek prostřednictvím sítě Internetu. Došlo k obnovení vnitrostátního leteckého provozu do Ostravy a Brna a byl také ukončen provoz letadel sovětské výroby. Dne 25. března 2001 vstoupily ČSA do aliance SkyTeam a od letní sezóny byly zahájeny lety do Birminghamu, Lublaně, Soluně, Vilniusu a ve spolupráci s Air France také lety do Lyonu a rok poté i do Benátek a Kolína nad Rýnem. Dynamika dalšího vývoje byla výrazně ovlivněna událostmi 11. září 2001. Rok 2003 byl pro ČSA významným díky slavnostnímu položení základního kamene terminálu ČSA Cargo, ke kterému došlo v únoru, otevřen byl již v lednu následujícího roku. Vzhledem k hospodářským potížím byl tento terminál o čtyři roky později prodán.
1 2
Radioarchiv. Zprávy 7.10.2008, http://archiv.radio.cz/news/CZ/1998/07.10.html
Hospodářské noviny. Vláda čeká až 7 nápadníků ČSA, http://hn.ihned.cz/c1-33054770-vlada-ceka-az-sedm-napadniku-
csa
6
Přes řadu problémů, které byly způsobeny v 90. letech i v této dekádě hospodářskými těžkostmi a politickými vlivy, jsou ČSA řazeny v rámci světové a zejména evropské letecké přepravy ke špičkovým společnostem co se týče kvality, pravidelnosti a bezpečnosti přepravy. ČSA získaly v průběhu posledních let řadu ocenění, jak přímo od cestujících, tak od prestižních mezinárodních organizací, leteckých žurnalistů a dalších významných hodnotících subjektů (opakovaně jsou hodnoceny jako nejlepší letecká společnost v našem regionu, dále získaly ocenění Nejlepší letecká společnost na českém trhu od TTG Czech Republic a také ocenění Nejlepší letecká společnost ve střední a východní Evropě). Hlavní podnikatelskou aktivitou ČSA vždy byla přeprava osob na pravidelných leteckých linkách. Vedle toho má stále větší váhu i nepravidelná přeprava tzv. charterová a přeprava zboží a pošty. ČSA patří mezi klasické letecké společnosti, kterým stále více konkurují nízkonákladové letecké společnosti (tzv. low-costs), které získávají rok od roku větší podíl na celkovém objemu letecké přepravy. Tento problém se snaží ČSA od roku 2007 řešit vlastní nízkonákladovou virtuální společností s názvem Click4Sky. Princip fungování této nízkonákladové společnosti je v tom, že ČSA vyčleňuje s velkým časovým předstihem určitý objem sedadlové kapacity na svých spojích pro tuto společnost a tím pomáhá zvyšovat vytíženost svých letadel a zvyšuje tak celkové ekonomické výsledky. ČSA ve snaze zlepšit své hospodářské výsledky a udržet si podíl na trhu a další obchodní aktivity zabezpečuje pro řadu cestovních kanceláří, sportovních klubů i dalších organizací nepravidelnou leteckou přepravu, zejména do prázdninových destinací (např. EXIM Tours). ČSA se snaží postupně zkoušet, na kterých linkách by bylo možno dosáhnout stabilních a dobrých ekonomických výsledků. V rámci této snahy rozšiřovaly v posledních době svoje lety na území Evropské unie (Glasgow, Krakov, Londýn-Gatwick, Lucemburk, Marseilles), do Ruské federace (Samara, Jekatěrinburg) a dále Azerbajdžán (Baku). Všechna nově zavedená spojení nebyla vždy úspěšná, jak je to u všech obchodních aktivit běžné a řadu z nich bylo po určitém čase třeba omezit, zlikvidovat nebo nahradit jinými (viz příklady uvedené v předchozím textu). Tento fakt svědčí o koncepčních problémech v řízení společnosti.
7
Po vstupu České republiky do Evropské unie začaly ČSA působit na zcela novém trhu. Jako ukázka svobody podnikání v rámci Evropské unie je možno uvést, že ČSA poprvé v historii nabídly spoj vedoucí mimo území České republiky, a to linku Marseille – Barcelona (2004), kterou létaly dočasně. V současné době se z provozních a ekonomických důvodů létá linka Praha – Marseille a Praha – Barcelona. Oceněním kvality práce bylo ocenění Nejlepší letecká společnost ve východní Evropě a obhájení titulu Nejlepší letecká společnost ve střední a východní Evropě udělovaný mezinárodní leteckou organizací OAG v Londýně (stejně tak i v následujícím roce), zároveň byly ČSA také oceněny za mimořádný společenský přínos. Podařilo se i úspěšně projít mezinárodním auditem bezpečnosti a kvality IOSA. V květnu 2006 České aerolinie rozšířily službu odbavení po telefonu, telefonické kontaktní centrum je doposud v provozu 24 hodin denně. V červenci téhož roku ČSA ve spolupráci s ruskou leteckou společností Aeroflot rozšířily nabídku společných destinací v Ruské federaci (Irkutsk, Kemerovo, Omsk, Barnaul). Otevřeny byly lety také do Irska (Cork a Dublin), Velké Británie (Manchester) a Skotska (Edinburg). V roce 2006 tak ČSA dokázaly poprvé v historii přepravit rekordních 5,5 milionu cestujících. Podle průzkumu Mezinárodní asociace leteckých společností IATA za rok 2006 patřila spokojenost cestujících se službami Českých aerolinií k nejvyšším v Evropě. Rok 2007 znamenal pro ČSA další světovou expanzi, došlo také k několika významným kulturním událostem, na kterých se společnost sponzorsky podílela. Jmenujme například 62. ročník hudebního festivalu Pražské jaro a 42. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. I nadále pokračoval také projekt Pod křídly ČSA, zaměřený na vzdělávání dětí v dětských domovech. V květnu zahájily ČSA díky spolupráci s Delta Air Lines přímé lety na největší světové letiště v americké Atlantě a vznikly nové linky na Slovensko (Praha – Poprad) a do Ruska (Karlovy Vary – Moskva a Karlovy Vary Petrohrad). Převratnou novinkou se stalo zavedení internetového odbavení (Internet check-in) pro rychlejší a pohodlnější odbavení přímo z počítače zákazníka. V říjnu České aerolinie úspěšně absolvovaly důležitý bezpečnostní audit mezinárodní letecké organizace IATA s názvem IOSA. Ke konci roku pak České aerolinie v codesharové spolupráci se společností
8
Emirates SkyCargo zahájily také provoz první čistě nákladní linky Praha – Dubaj – Hong Kong. ČSA vykazují v rámci středně velkých leteckých společností Evropy relativně dobré ekonomické výsledky. Nicméně zhoršující se podmínky pro leteckou dopravu mají za následek nutnost začlenit ČSA do většího podnikatelského celku vybaveného dostatečným kapitálem a zkušenostmi. Mezi tyto negativní vlivy patří: globalizace leteckého trhu, zhoršující se podmínky pro leteckou dopravu (důsledky 11. září 2001 a terorismu, nebezpečí pandemií a rostoucí ceny energií) a nedostatek v oblasti strategického řízení. V jehož důsledku dochází ke změně vrcholného managementu. Bez těchto změn hrozí prakticky všem společnostem uvedené velikosti a typu likvidace v důsledku ekonomických problémů. Toto jsou důvody, které vedly vládu ČR k rozhodnutí privatizovat státní podíl (přes 90% akcií) formou výběrového řízení, které se právě rozbíhá. Tabulka 1: Přehled akcionářů ČSA Akcionář Ministerstvo financí ČR Česká pojišťovna a.s. Hlavní město Praha Hlavní město Bratislava Fond národního majetku SR
Podíl (%) 91,51 4,33 2,94 0,98 0,24
Zdroj: Výroční zpráva ČSA 2007 Na území České republiky v nynější době existuje 13 leteckých společností a to ABS Jets, Central Connect Airlines, ČSA, Delta System-Air, Grassman Jet Service, Job Air, LR Airlines, Silesia Air, Silver Air, Smart Wings, Time Air, Travel Service a VAN AIR Europe. Z nichž společnosti Central Connect Airlines a ČSA patří mezi pravidelné, Smart Wings mezi nízkonákladové, Travel Service a VAN AIR Europe mezi charterové a zbytek do Aerotaxi. Na tomto místě je třeba připomenout i některé zaniklé společnosti a to Air Moravia, Air Ostrava, Air Terrex, Air Vitkovice, CMA - Cargo Moravia Airlines, ČLS Československá letecká společnost, Discovery Travel, Egretta, Ensor Air, Espe Air, Fischer Air, Georgia Air, IDG Technology Airlines a Škoda Air. Tento výčet v minulosti
9
mnohdy úspěšných leteckých společností dokresluje značnou rizikovost podnikání v tomto oboru. Letadlovou flotilu ČSA ke konci roku 2008 tvořilo 51 moderních letadel. Tato letadla jsou od třech výrobců. •
Letadla typu Airbus (3× Airbus 310-304/325, 6× Airbus 319-100, 8× Airbus 320200, 2× Airbus 321-200)
•
Letadla typu Boeing (10× Boeing 737-400, 10× Boeing 737-500)
•
Letadla typu ATR (4× ATR 72-202, 8× ATR 42-320/500)
Pro krátké tratě začalo ČSA využívat i menších pronajatých letadel Saab 340. Tabulka 2: Historický přehled letadlových flotil ČSA ROK
Nově začleněný typ letounu do služeb ČSA
1923
Aero A-14 - 1. let
1930
Ford 5AT
1949
Il-12 , Li- 2.
1957
Avia Il-14,T u-104A
1960
turbovrt ulový Il-18
1969
Il-62
1971
T U-134A
1974
JAK-40
1988
T U-154M
1991
Airbus A310-300
1992
AT R-72 a Boeing 737-500
1995
Boeing 737-400
1996
AT R42
1997
Boeing 737-500,T u-134A, T u-154M
1998
Boeing 737
1999
Boeing 737 a AT R 42
2003
1 Boeing 737-400, 2 Boeing 737-500 a 1 Airbus A310-300
2004 - REKORD
3 x AT R42-500, 4 x Boeing 737-400, 2 x Boeing 737-500 a 1 Airbus A310-300
2005
2 x Airbus A320, 2 x A321
2005
12 letadel nové generace rodiny Airbus A320 (2005-2008)
2006
první t ři nové Airbusy A320
2007
osmý nový Airbus A320/319
2008
dokončení dodávek letounů A319
Zdoj: vlastní zpracování
10
ČSA nabízí pravidelnou přepravu, která je hlavním předmětem jejího podnikání, do 104 destinací ve 44 zemích světa (v roce 2007 to bylo 135 destinací ve 48 zemích světa), ale i nepravidelnou dopravu pro cestovní kanceláře a některé smluvní partnery. Zajišťují spojení z hlavního města Prahy do většiny hlavních měst v Evropě, do významných míst v Severní Americe, na Blízký východ a do severní Afriky. Tabulka 3: Destinace pravidelných linek ČSA a jejich obchodních partnerů Pravidelné linky Düsseldorf Lyon Florencie Madrid Fort Lauderdale Malta Frankfurt nad Atény Mohanem Manchester Atlanta – letiště Hamburk Marseille Hartsfield-Jackson Hannover Mexiko Austin Helsinky Miami Milán (Malpensa) Baltimore Heraklion Barcelona Houston Minsk Bari Charlotte Mnichov Moskva – letiště Barnaul Chicago (O‘Hare) Šeremeťjevo Bejrút Indianapolis Bělehrad Istanbul Mulhouse Benátky Irkutsk Nashville Berlín – letiště Tegel Jackson Neapol New York – letiště Bilbao Jacksonville J. F. Kennedyho Boloňa Janov Bordeaux Jekatěrinburg Nice Boston (Logan) Jerevan Oděsa Bratislava Káhira Oklahoma Brno – Tuřany Karlovy Vary Omsk Brno – autobusová zastávka Kemerovo Orlando Brusel Kodaň Oslo Budapešť Kolín nad Rýnem Ostrava Bukurešť Košice Palermo Paříž – letiště Catania Krakov Charlese de Gaulla Cincinnati Kuvajt Cleveland Kyjev Petrohrad Almaty Amsterdam (Schipol) Ancona
Curych Dallas Damašek Denver Detroit Dublin
Lamezia Larnaka Lisabon Londýn (Heathrow) Los Angeles Lublaň
Pisa Poprad – Tatry Portland Priština Riga Rostov na Donu
Řím Sacramento Saint Louis Salt Lake City Samara San Francisco Savannah Seattle Skopje Sofie Soluň Soul Split Stockholm Stuttgart Štrasburk Tallinn Tampa Tbilisi Tel Aviv Tchaj-pej Toronto Toulouse Valencie Varšava Verona Vilnius Washington (Ronalda Reagana) West Palm Beach Záhřeb Žilina
Zdroj: Údaje z Výroční zprávy ČSA 2007
11
1.2 Základní informace o letecké dopravě a jejím zabezpečení v ČR 1.2.1 Letecká přeprava v České republice Provoz ve vzdušném prostoru zajišťuje v ČR Řízení letového provozu ČR, s. p. (ŘLP ČR, s.p.). „Hlavním posláním Řízení letového provozu ČR, s.p. je poskytování letových provozních služeb. Tyto služby jsou poskytovány za účelem zabránění srážek mezi letadly, mezi letadly a překážkami na provozní ploše a pro udržování rychlého a spořádaného toku letového provozu. Nejdůležitějším produktem podniku je bezpečnost letového provozu.“3 Dále je důležité zmínit, že v ČR je několik mezinárodních letišť (Ostrava – Mošnov, Brno – Tuřany, Karlovy Vary – Olšová Vrata), z nichž nejvýznamnější je civilní letiště Praha – Ruzyně. „Toto letiště je největším mezinárodním letištěm na území České republiky, jedním z největších vzdušných přístavů v celé střední a východní Evropě a zároveň je považováno za jedno z nejmodernějších letišť Evropy. V roce 2007 Letiště Praha odbavilo 12,4 mil. cestujících. Cestující mají k dispozici nabídku 42 leteckých společností spojujících Prahu přímou linkou se 103 destinacemi po celém světě. Operuje zde také 6 nákladových dopravců.“4
1.2.2 Aliance leteckých dopravců Letecká doprava ve střední Evropě je ve většině případů realizována formou mezinárodní činnosti. Z toho vyplývá i způsob podnikání ČSA, které rozhodující část svých tržeb získává ze služeb realizovaných na mezinárodních linkách. Letecká společnost velikosti a postavení ČSA musí vždy reagovat na stav mezinárodního obchodu a respektovat existující podmínky na mezinárodním trhu leteckých služeb. Častou formou vstupu do mezinárodní činnosti je vznik strategické aliance. „U strategických aliancí jsou partnery velké, kapitálově silné firmy z vyspělých zemí. Strategické aliance mohou mít různou formu – mohou být obdobou smluvních společenských podniků bez vzájemných kapitálových vazeb, ale v některých případech se může jednat, v omezeném rozsahu daného projektu, i o kapitálovou spoluúčast.“5 Za strategické aliance považujme aliance leteckých dopravců.
3
Převzato z http://www.rlp.cz/generate_page.php?page_id=499 Převzato z http://www.transportchief.com/letiste-praha-ruzyne-2 5 Machková, H.: Mezinárodní marketing, Grada Publishing, a.s., str. 91 4
12
„Aliance leteckých dopravců se zabývají převážně vzájemnou koordinací směrování linek“6 a jsou vytvořeny k vzájemné spolupráci. Cíle aliancí leteckých dopravců jsou definovány jako propojení rezervačních systémů, sdílení jednotlivých spojů více společnostmi a časová návaznost dálkových spojů. Nejvýznamnějšími aliancemi jsou Star Alliance, SkyTeam a Oneworld. Star Alliance – Adria Airways, Air Canada, Air China, Air New Zealand, All Nippon Airways, Asiana Airlines, Austrian Airlines, Blue1, BMI, Croatia Airlines, LOT Polish Airlines, Lufthansa, Scandinavian Airlines, Shanghai Airlines, Singapore Airlines, South African Airways, Spanair, SWISS, TAP Portugal, Thai Airways, Turkish Airlines, United Airlines, US Airways Sky Team - Aeroflot, Aeroméxico, Air Europa, Air France, Alitalia, Continental Airlines, Copa Airlines, China Southern Airlines, České aerolinie, Delta Air Lines, Kenya Airways, KLM, Korean Air a Northwest Airlines Oneworld – American Airlines, British Airways, Qantas, Cathay Pacific Airways, Iberia, Finnair, Japan Airlines, LAN Airlines, Malév, Royal Jordanian
1.2.3 SkyTeam Letecká aliance SkyTeam vznikla 22. června roku 2000 jako reakce na zvyšující se konkurenci v oblasti letecké dopravy. Jejím cílem je vytvoření silné skupiny vzájemně propojených leteckých společností s vysokým standardem služeb, které budou lépe a efektivněji zabezpečovat potřeby svých zákazníků a úspěšně čelit konkurenci ostatních leteckých společností a ostatních aliancí. Díky SkyTeamu mohou zákazníci leteckých společností v něm sdružených využívat nejrůznějších výhod a bonusů: 7
6 7
•
získávání tzv. mil při letech s jakoukoliv společností SkyTeamu
•
volný vstup do více než 400 členských salonků po celém světě
•
více cenových variant do většího počtu destinací
•
rozsáhlou síť přestupních míst na letech členských společností SkyTeamu
Novák, R. a kolektiv: Nákladní doprava a zasilatelství, ASPI, a.s., 2005, str.239 ČSA, Czech Airlines. SkyTeam, http://www.csa.cz/cs/portal/company/about_us/alliance_skyteam.htm
13
•
pouze jedno odbavení u cest s přestupem
•
aktuální informace v kancelářích SkyTeamu po celém světě
•
v neposlední řadě více než 14 600 letů denně na 728 letištích ve 149 zemích světa
Dne 25. března roku 2001 se staly ČSA pátým členem aliance leteckých dopravců SkyTeam. V této době v alianci SkyTeam byly společnosti Air France, Delta Air Lines, Aeromexico a Korean Air. V listopadu téhož roku došlo k rozšíření společnosti o dalšího člena, společnost Alitalia. Vstupem do této aliance se ČSA staly součástí globálního systému, který přináší mnoho výhod (nabízí cestujícím více spojení do více destinací prostřednictvím tzv. hubů (velkých přestupních letišť) ostatních členů SkyTeamu ). Základním heslem SkyTeamu je „Caring more about you“ = „Staráme se více o Vás“. Dále se ČSA staly dne 23. dubna 2001 zakládajícím členem SkyTeam Cargo. Členskými společnostmi jsou AeroMexico Cargo, Air France Cargo, Alitalia Cargo, CSA Cargo, Delta Air Logistics, KLM Cargo, Korean Air Cargo and NWA Cargo. Tyto společnosti vystupují vůči svým zákazníkům pod značkami cargo divizí, např. ČSA Cargo. SkyTeam Cargo svým zákazníkům nabízí přepravu leteckých zásilek ke konečnému uživateli pro ně nejjednodušší cestou. V průběhu následujících let došlo v rámci SkyTeamu k řadě změn. Jako reakce na zvyšující se konkurenci na trhu vstupovala do této aliance řada dalších leteckých společností. V době zpracování této práce má aliance 14 členů. Mezi nejvýznamnější události v historii této aliance byla fúze francouzské společnosti Air France s nizozemskou KLM (díky této fúzi se stala holdingová společnost Air France – KLM vedoucí firmou na světovém trhu osobní letecké přepravy), dále spojení Delta Air Lines a Northwest Airlines a vstup China Southern Airlines. Zajímavostí je vstup ruského dopravce Aeroflot, kterého se velmi aktivně účastnily ČSA. Z pověření aliance působily jako „patron“ v době před přijetím za řádného člena aliance.
14
1.3 Mezinárodní instituce v letecké přepravě 1.3.1 Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO – International Civil Air Organisation) Vládní specializovaná agentura OSN se sídlem v Montrealu, která byla založena roku 1944. Tato organizace zajišťuje snadnou a bezpečnou přepravu mezi jednotlivými státy a dále určuje mezinárodní normy a pravidla letecké dopravy. Vydává standardy a doporučení. Mezi nejdůležitější standardy patří jednoznačné kódy letišť, leteckých dopravců a typů letadel, které se používají v oficiálních dokumentech a komunikaci. (Např. pro letiště v ČR se používá kód LK)
1.3.2 Mezinárodní asociace letecké dopravy (IATA - International Air Transport Association) IATA je nevládní mezinárodní organizace sdružující letecké dopravce (asi 230 společností). „Hlavními cíli činnosti je zajišťovat bezpečnou, pravidelnou a hospodárnou leteckou dopravu (která má u všech členů stejný standard a je prováděna za stejnou cenu), podporovat všechny akce, směřující ke zlepšení hospodářských výsledků letecké dopravy, studovat problémy letecké dopravy a aplikovat výsledky v obchodě přepravním a ekonomickém zájmu členů, zajišťovat spolupráci mezi leteckými společnostmi a zajišťovat spolupráci s organizací ICAO.“8
1.3.3 Asociace evropských leteckých společností (AEA - Association of European Airlines) „AEA je společností, jejímž hlavním posláním je rozvoj evropské obchodní letecké přepravy a do značné míry se jedná o organizaci obdobného zaměření jako celosvětově působící IATA“9 Tato asociace sídlí v Bruselu a sdružuje 34 významných leteckých společností a jedním z členů jsou ČSA. AEA má za cíl usnadnit udržitelný růst evropské letecké dopravy, která je důležitá zejména kvůli evropské mobilitě.
8 9
Novák, R. a kolektiv: Nákladní doprava a zasilatelství, ASPI, a.s., 2005, str. 245 Novák, R. a kolektiv: Nákladní doprava a zasilatelství, ASPI, a.s., 2005, str. 247
15
1.4 Péče o životní prostředí Letecká doprava se podílí na znečišťování a poškozování životního prostředí. ČSA mají zájem na tom, aby toto poškození bylo co možná nejmenší, a proto zavádějí různá opatření s cílem minimalizovat negativní dopady na životní prostředí. Zejména v posledních letech se snaží s tímto problémem razantně bojovat. Zásady a postupy ČSA v této oblasti je definovány environmentální politikou. Environmentální politika ČSA10 •
Dodržujeme platné právní předpisy týkající se ochrany životního prostředí a plníme i ostatní požadavky na naši činnost
•
Soustavně usilujeme o snižování přímých i nepřímých vlivů na životní prostředí způsobených našimi aktivitami
•
Zavádíme a neustále zlepšujeme systém environmentálního managementu a environmentální profil společnosti
•
Při strategických rozhodnutích vždy posuzujeme jejich možný vliv na životní prostředí, aplikujeme princip prevence a předcházení znečišťování životního prostředí
•
Efektivně využíváme kapacitu našich letadel a ostatní techniky a provádíme vyhodnocování provozu z hlediska jeho vlivu na životní prostředí
•
Při rozvoji naší letadlové flotily zohledňujeme emise a hlučnost letounů
•
Při údržbě letadel a ostatní techniky používáme takové vhodné technologie a postupy, aby se předcházelo nebo trvale snižovalo znečišťování životního prostředí, včetně minimalizace vzniku odpadů
•
Pravidelně a objektivně vyhodnocujeme plnění této politiky a informujeme veřejnost a ostatní zainteresované strany o výsledcích naší péče o životní prostředí
•
Spolupracujeme na omezování našeho vlivu na životním prostředí s našimi dodavateli, orgány veřejné správy a dalšími partnery
10
ČSA, Czech Airlines. Environmentální politika ČSA, http://www.csa.cz/cs/portal/company/about_us/environment/enviroment_politika.pdf
16
1.4.1 Ochrana ovzduší „Emise (množství škodlivin odcházejících do ovzduší) z letecké dopravy v současnosti představují asi 3 % z celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii. V České republice se letecká doprava podílela na celkových emisích CO2 0,7 %.“11 V roce 2007 začaly ČSA monitorovat množství emisí z jednotlivých letů a na jejich webové stránky byla umístěna emisní kalkulačka, na které si zákazníci mohou spočítat, kolik vznikne emisí za dobu jejich letu. Příklad12: Praha – Kos, průměrná délka letu 2 hodiny, 50 minut, Typ letadla Boeing 737400, kapacita sedaček 160 Tabulka 4: Emisní kalkulačka Praha - Kos Celkem za letadlo
Propočet na 1 pasažéra *
CO2
21 705,31 kg
186,35 kg
H2O
8 544,31 kg
73,36 kg
SO2
41,34 kg
0,35 kg
NOx
66,15 kg
0,57 kg
HC
15,16 kg
0,13 kg
CO
117,14 kg
1,01 kg
*z průměrné obsazenosti Zdroj: http://www.csa.cz/cs/portal/company/about_us/emise.htm?send=1&from=PRG&to= KGS
11
Výroční zpráva ČSA 2007, str. 54 ČSA, Czech Airlines. Emisní kalkulačka, http://www.csa.cz/cs/portal/company/about_us/emise.htm?send=1&from=PRG&to=KGS
12
17
1.4.2 Hluková politika ČSA Hluk v okolí letišť je považován za jeden z nejzávažnějších problémů letecké dopravy. ČSA mají normativně dané postupy odletů a příletů letadel, kdy přesně vymezují trajektorii letu, aby zajišťovaly co možná nejmenší hlukovou zátěž pro okolí letišť. ČSA spolupracují např. se Správou Letiště Praha, s.p. a snaží se společně navrhovat postupy pro snížení hluku na letišti Praha a v jeho okolí. Za přistání na Letišti Praha platí společnosti vedle standardních přistávacích a odbavovacích poplatků i hlukové poplatky („Jejich výše je odvozena od maximální vzletové hmotnosti daného letadla a jeho zařazení do příslušné kategorie hlučnosti podle hlukového certifikátu Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO)“13).
1.4.3 Produkce odpadů a nakládání s nimi Obrázek 1: Produkce odpadů
Zdroj: http://www.csa.cz/cs/portal/company/about_us/environment.htm ČSA se snaží snižovat množství odpadů a to převážně odpadů nebezpečných. Vývoj produkce odpadů je patrný z výše uvedeného grafu, kde je patrný jejich celkový nárůst vyvolaný růstem objemu přepravovaných osob a nákladů. Zjevný je i pozitivní trend v objemu nebezpečného odpadu. Odpady ČSA třídí a následně je předávají osobám oprávněným k jejich převzetí a likvidaci.
13
ČSA, Czech Airlines. Životní prostředí, http://www.csa.cz/cs/portal/company/about_us/environment.htm
18
1.4.4 Staré ekologické zátěže, čištění odpadních vod V roce 2006 bylo rozhodnuto o odstranění staré ekologické zátěže v okolí hangáru F, které bylo způsobeno netěsností podzemní nádrže. Čištění odpadních vod je věnována velká pozornost a kontrola. ČSA disponují speciálními čistírenskými technologiemi, odlučovači tuků apod. Hlavní tíhu v čištění odpadních vod nese Správa Letiště Praha, která v souvislosti s dostavbou letiště vynaložila na tento účel významné finanční prostředky.
19
2. Současná provozní a hospodářská situace v ČSA 2.1 Výsledky za rok 2007 a 2008 Současnou
provozní
a
hospodářskou
situaci
v
ČSA dokládám
uveřejněnými
neauditovanými výsledky za rok 2008, které byly publikovány dne 12. března 2009. ČSA vykázaly za rok 2008 zisk před zdaněním 500 milionů korun. Výsledky jsou negativně ovlivněny vysokou cenou ropy a ekonomickou krizí. I když v první polovině roku 2008 byly rekordně vysoké ceny ropy, tak ČSA díky kvalitnímu hedgingu paliva a zajištění kurzu měn byl dopad ceny paliv do hospodaření ČSA – 400 milionů korun. Podle slov Luboše Černého, viceprezidenta pro ekonomiku, by bez těchto opatření byl dopad cen paliv mnohem výraznější (o dalších - 1,2 miliardy korun). Podle vyjádření managementu z důvodu finanční krize zaznamenaly ČSA výpadek výnosů v zhruba 400 milionů korun.14 Dne 3. března 2009 ČSA vydaly tiskovou zprávu o výsledcích roku 2008. Jednou z nejpodstatnějších uvedených informací bylo, že počet cestujících, které ČSA přepravily v roce 2008, vzrostl oproti roku 2007 o 2,4 %, a to na 5,6 milionu cestujících. Z grafů je zřejmé, že do srpna roku 2008 byly viditelné spíše nárůsty přepravených cestujících, a to hlavně v letních měsících. Obrat nastal v září tohoto roku, kdy začaly počty cestujících klesat i o více než 8 % oproti loňskému roku. „V důsledku přetrvávající ekonomické krize ve světě lze další poklesy cestujících očekávat i v letošním roce, “řekl viceprezident pro prodej Českých aerolinií Petr Řehák. Ve srovnání s výsledky srovnatelných leteckých společností v rámci Evropy se jedná o relativně dobrý výsledek. Obrázek 2: Vývoj počtu cestujících Českých aerolinií v letech 2005 – 2008
14
ČSA, Czech Airlines. České aerolinie v roce 2008 vykázaly zisk půl miliardy korun http://www.csanews.cz/cs/news/news_tz_data/tz_1232009.htm
20
Obrázek 3: Meziroční procentuální nárůst/pokles počtu cestujících v jednotlivých měsících
Zdroj grafů: http://www.csanews.cz/cs/news/news_tz_data/tz_03032009.htm Graf 2 dokládá meziroční vývoj počtu cestujících ČSA ve srovnání s průměrem dosaženým evropskými leteckými společnostmi. Další informací (zdroj: tisková zpráva ČSA) jsou nejžádanější destinace pravidelné a charterové přepravy v roce 2008. Nejžádanější destinace realizované pravidelnou přepravou: •
Paříž - Francie
•
Moskva - Rusko
•
Amsterdam - Nizozemsko
•
Madrid - Španělsko
•
Londýn - Velká Británie
Charterová přeprava vzrostla proti roku 2007 o 6,1 % na téměř 846 000 cestujících. Nejžádanějšími charterovými destinacemi byly: •
Hurghada, Sharm El Sheikh, Taba - Egypt
•
Antalya - Turecko
•
Heraklion, Kréta, Soluň - Řecko
•
Burgas - Bulharsko
21
Důležitou informací z této zprávy je stav tzv. ACMI (aircraft, crew, maintenance, insurance) pronájmů. Jedná se konkrétně o pronájem letadla ČSA s posádlou, pojištěním a údržbou jinému leteckému dopravci, které přinášejí ČSA velké výnosy (v řádu stovek milionů Kč ročně). V roce 2008 byl pronajat dlouhodobě letoun Airbus A310 s kapacitou 209 cestujících indické společnosti Air India a také letadla pro střední tratě společnostem Adria Airways, Jet Airways a SAS na kratší dobu. Znepokojivou informací je vývoj objemu dopravovaného zboží a pošty. Meziročně zde došlo k poklesu o 10,5 % a celkový objem výkonů přesáhl 20.000 tun. Z uvedených čísel je zřejmé, že ekonomická krize se již plně projevila v oblasti přepravy zboží a pošty. Přeprava cestujících se díky aktivním opatřením a významnému nárůstu v první polovině roku a výsledkům charterové dopravy vyvíjela výrazně příznivěji. Tyto výsledky jsou velmi stručné a nepopisují dostatečně všechny podstatné oblasti života této společnosti v roce 2008. V současné době jsou k dispozici kompletní auditované výsledky za rok 2007. Z nich uvádím zásadní a nejzajímavější informace. Tabulka 5: Vybrané ukazatele a ekonomické výsledky Přeprava
Jednotka
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Využité tunokilometry Nabízené tunokilometry Počet přepr. cestujících
mil.
288,3
311,6
360,9
388,3
407,6
498,1
606
747,9
771,7
744,5
mil.
507,7
550,7
587,9
625,3
639,8
770,3
973
1207,2 1221,9 1289,4
tis.
1801,8 2064,1 2461,7 2877,3
3065
3591,5 4345,4 5217,6 5469,9 5492,2
Přepravené cargo
tis. tun
11,9
13
16,6
16,2
17,9
21,1
22,7
22,1
23,2
22,7
Celkový Load Factor Váhový
%
56,8
56,6
61,4
62,1
63,7
64,7
62,3
62
63,2
57,7
Sedačkový
%
66,3
65,8
70,4
70,8
71,3
72,7
70,5
70,1
71,8
68,4
Zdroj: výroční zpráva ČSA 2007 Z tabulky Vybrané ukazatele a ekonomické výsledky za léta 1998 – 2007 vyplývá na jedné straně velmi dobrá dynamika hlavních objemových ukazatelů (například počet přepravených cestujících se za hodnocených 10 let zvýšil o více než 200 %), na druhé straně je zřetelné, že se nedaří zlepšovat využití nabídnuté sedačkové i váhové kapacity letadel. Tato skutečnost působí zvláště negativně ve srovnání s výsledky významných konkurentů, jak klasických leteckých společností, tak i low-costů u nichž je zpravidla
22
využití sedačkové kapacity vyšší zhruba o 10 % bodů (například Air France - KLM měly roku 2007 vytížení sedačkové kapacity i přes řadu problémů 75,4%15) Tabulka 6: Počet zaměstnanců k 31. 12. 2007 Kategorie zaměstnanců Dělníci Management Technicko - hospodářští pracovníci Palubní průvodčí Výkonní letci Celkem
31. 12. 2006 1672 147 1887 1017 524 5247
31.12.2007 Rozdíl 1286 -386 98 -49 1841 1015 534 4774
-46 -2 10 -473
Tabulka 7: Nástupy a výstupy zaměstnanců v roce 2007 Kategorie zaměstnanců Dělníci Technicko - hospodářští pracovníci Výkonní letci Palubní průvodčí Odprodej carga, cateringu Celkem
Nově uzavřené pracovní poměry 248
Ukončené pracovní poměry 252
355 19 45 0 667
300 18 39 524 1133
Tabulka 8: Zaměstnanci a produktivita Jednotka
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
3795
3876
3990
4422
4455
4543
4861
5303
5442
4777
VTKM/Zaměstnanci
tis.
75,96 80,39 90,44 87,82 91,48 109,63 120,34 141,08 141,81 155,86
Produktivita (provozní výnosy/pracovníci)
mil. Kč
Počet zaměstnanců
2,6
2,9
3,4
3,3
3,1
3,4
3,6
3,9
4,1
4,7
Zdroj tabulek: Výroční zpráva ČSA 2007 Z předchozích tří tabulek je zřejmé, že po poměrně rychlém růstu počtu pracovníků v letech 1998 – 2006 se podařilo v roce 2007 tento trend zastavit. Růst počtu pracovníků byl v některých letech rychlejší než růst provozních výnosů, což je negativní. Přesto se podařilo v hodnoceném období zvýšit produktivitu práce měřenou provozními výkony o 80 %.
15
Převzato z http://www.airways.cz/
23
ČSA v současné době zaměstnává přibližně 5000 osob (k 31. 12. 2007 to bylo 4774) různých profesí a pravidelně se umisťuje na předních místech v anketě Zaměstnavatel roku (v roce 2007 se v této anketě umístily na 3. místě). Hlavním důvodem snižování počtu zaměstnanců v roce 2007 byl odprodej cargo terminálu a cateringu. Tabulka 9: Přepravní výkony - chartery
Počet cestujících Počet letů
2002 260048 1461
2003 243992 1413
2004 330160 1764
2005 706913 2945
2006 796312 3235
2007 797248 3384
Zdroj: Výroční zpráva ČSA 2007 Hodnota ukazatele přepravní výkony u charterových letů je k dispozici pouze za roky 2002 – 2007. Patrný je dynamický nárůst až od roku 2004, kdy ČSA začaly výrazněji usilovat o zvýšení svého podílu na tomto tržním segmentu v reakci na výrazné úspěchy dalších leteckých společností, zejména Travel Servisu. Podařilo se to jednak díky ofenzivnější obchodní politice a nasazení kapacitních letadel Airbus A-321. Obrázek 4: Vývoj hospodaření ČSA – české účetní předpisy
Zdroj: Výroční zpráva ČSA 2007
24
Graf vypovídá o nevyrovnaných a často výrazně záporných hospodářských výsledcích, které jsou příčinou současných vynucených divesticí a hledání kapitálově silného partnera respektive majitele. „Divestice je opak investice, subjekt se zbavuje majetku, majetkových účastí, cenných papírů, atp.“ 16 Obrázek 5: Počet přepravených cestujících na linkách ČSA v letech 2000 – 2007 a počet letů na linkách ČSA v letech 2000 - 2007
Zdroj: výroční zpráva ČSA 2007 Graf dokládá dynamický rozvoj provozních ukazatelů ČSA, zejména od roku 2000 do roku 2005.
2.2 Záměry a některá opatření pro rok 2009 Jako příklad aktivních marketingových opatření je možno doložit následující aktivity. S nástupem letního letového řádu roku 2009 se například zavádějí další přímé lety do destinací v bývalém Sovětského svazu. Tyto nové destinace jsou dvě a to konkrétně lety Praha - Novosibirsk a Praha – Taškent. Společnost ČSA létá v této oblasti mimo tyto dvě nové destinace do Moskvy, St. Petersburgu, Jekatěrinburku, Samary a Rostovem na Donu.
16
Převzato z http://business.center.cz/business/pojmy/p1733-divestice.aspx
25
Výše uvedená fakta dokládají, že i v době finanční krize, která se velmi intenzivně projevuje v oblasti civilního letectví, je možno zavádět nové letecké linky. Dalším příkladem, jak se ČSA snaží vyrovnat s nepříznivou situací na trhu je pronájem vlastních letadel včetně posádek jiným leteckým společnostem. V minulosti byl takto realizován pronájem jednoho letadla typu A310-300 pro společnost Air India. Poslední akcí tohoto typu dokládá tisková zpráva z 16.03.2009 „o pronájmu letadla Boeing 737-400 do Libye společnosti Nayzak Air Transport. Podle doplňujících informací je podepsána smlouva i na druhý letoun stejného typu, chybí už jen schválení úřadu pro civilní letectví. Oba začnou z Tripoli létat na vnitrostátních letech a spojích do Egypta. Pronájem obvyklou formou (piloti, vedoucí palubních průvodčích, pojištění, technická údržba) byl zatím sjednán do května 2010. B737-400 registace OK-WGY byl již ve dnech 09. - 17. února 2009 v Southendu zbaven barev ČSA a opatřen novým lakem, přizpůsobeným k úpravě do barev Nayzak Air Transport.“17
2.3 Finanční operace uskutečněné pro ozdravení společnosti S nástupem nového vedení ČSA v roce 2005, v čele s Ing. Radomírem Lašákem, MBA, dochází k přehodnocení strategie rozvoje společnosti, jež vyústila v přijetí Strategie OK 2006 – 2008. Jejím základním smyslem bylo posílit finanční zdraví ČSA s důrazem na zlepšení cash flow. Cílem bylo zabránit závažným ekonomickým problémům, které by při zachování stávajícího systému podnikání mohly být až fatální. Správnost této strategie dokládají nejen zlepšující se hospodářské výsledky ČSA, ale i hospodářské výsledky aerolinek obdobné velikosti a zaměření. Například polský LOT, rakouské AUA, maďarský Malev a rumunský Tarom uplatňovaly obchodní strategii podobnou původní strategii ČSA a dostaly se do velmi těžkých až bankrotových situací. Lze doložit informacemi uveřejněnými v odborných článcích a serverech těchto společností.18
17
Převzato z http://www.planes.cz/cs/old_news/
18
Airways. Zájemci o vstup do AUA podali své nabídky, http://www.airways.cz/zpravy/clanek.asp?id=407. Letectví. Austrian Airlines v téměř miliardové ztrátě. http://www.letectvi.cz/letectvi/Article67185.html. Letectví. Litevský flyLAL uvažuje o bankrotu. http://www.letectvi.cz/letectvi/Article66925.html.Letectví. Polské Centralwings pohltí státní LOT,http://www.letectvi.cz/letectvi/Article66904.html. Letectví. Prodeji rakouských aerolinií hrozí fiasko,http://www.letectvi.cz/letectvi/Article66571.html
26
Tabulka 10: Srovnání finančního plánu Strategie OK 2006 - 2008 se skutečností
Zdroj: http://www.csanews.cz/cs/news/news_tz_data/tz_1232009.htm Z publikovaných údajů vyplývá, že hospodářské výsledky v jednotlivých letech měřené českými účetními standardy byly lepší než záměry schválené strategie. To pomohlo ČSA předejít výrazným problémům v cash flow zejména v letech 2008 a 2009, byť za cenu prodeje části hmotného investičního majetku. Výše uvedená tvrzení a statistiky dokládám popisem několika finančních operací, které společnosti ČSA pomohly přežít uplynulé roky a udržet si svůj podíl na trhu.
2.3.1 Prodej terminálu ČSA Cargo a cateringu V roce 2000 bylo rozhodnuto, že na Letišti Praha Ruzyně bude vystavěn nový Cargo terminál společnosti ČSA. Ke konci roku 2003 byl tento terminál zkolaudován a byl zahájen jeho zkušební provoz (investice 750 mil. Kč), jehož roční kapacita činí 60 000 tun odbaveného zboží a pošty. Tento terminál disponuje moderním technologickým vybavením umožňujícím odbavení zásilek všech druhů. V terminálu se nachází 3000 m2 kancelářských prostor a stojánky umožňující současné odbavení 2 letadel velikosti Boeing B-747F nebo několika menších letadel. Část tohoto terminálu byla pronajata společnostem DHL a České poště, s.p. První odbavení proběhlo 15. ledna 2004, což byl oficiální den otevření cargo terminálu. Tento cargo terminál byl v roce 2007 prodán. Stejně jako cargo terminál byl tohoto roku prodán catering ČSA. Prodej cargo terminálu je podle nezávislých zdrojů (například RESPEKT) obklopen řadou nejasností a jeho skutečný vlastník není zcela zřejmý. Tato skutečnost je předmětem politických i odborných diskusí o účelnosti a efektivnosti tohoto prodeje.
27
2.3.2 Prodej a zpětný leasing letadel B-737 ČSA se zejména v letech 2007 a 2008 snažily získat likvidní finanční prostředky, které by umožnily plynulé financování vlastní činnosti. Nedostatek disponibilních finančních zdrojů byl důsledkem problémů v provozní činnosti, ale i výrazného finančního zatížení v důsledku nákupu nových letadel od společnosti Airbus. Situaci se podařilo zvládnout i díky následující finanční operaci. Stroje typu B-737, které ČSA pořídily v 90.letech formou finančního leasingu byly již této době splaceny a byly schopny dalšího provozu po dobu několika let. ČSA v této situaci provedly s těmito stroji tzv.zpětný leasing, čímž získaly okamžité finanční prostředky, letadla přešla do majetku leasingových společností, které je aeroliniím pronajímají formou leasingu. ČSA se v roce 2007 dostaly poprvé od roku 2004 do zisku. „K tomuto výsledku výrazně pomohl zejména prodej a zpětný leasing pěti letadel Boeing 737, který společnost provedla v 1. čtvrtletí 2007. ”19 „V únoru 2007 došlo k prodeji pěti letadel Boeing B737-500 a jejich zpětnému operativnímu pronájmu. Tržby z prodeje majetku byly ve výši 968 036 tis. Kč, zůstatková cena prodaného majetku byla ve výši 352 904 tis. Kč.”20
2.3.3 Změny rozsahu a směrování leteckých spojů V novém letovém řádu, který je platný od 29. března 2009 můžeme vidět na jedné straně redukci málo vytížených leteckých spojů a na druhé straně i posílení některých obchodně zajímavých spojů. Jak už bylo v předešlém textu zmíněno, jsou zavedeny dvě zcela nové pravidelné linky a to do ruského Novosibirsku a uzbeckého Taškentu. Posíleny jsou například linky v oblasti jihovýchodní Evropy (především do srbského Bělehradu, makedonské Skopje a tureckého Istanbulu) a do západní Evropy (především do německého Hamburku a Kolína nad Rýnem, dánské Kodaně a švédského Stockholmu). Na Blízký a Střední východ (do libanonského Bejrútu, syrského Damašku, izraelského Tel Avivu, egyptské Káhiry a 19
Airways. ČSA jsou za loňský rok v zisku 111 mil. Korun, http://www.airways.cz/zpravy/clanek.asp?id=401 20
Výroční zpráva ČSA 2007
28
Kuvajtu). Linky se posilují vzhledem k tomu, že o ně je zvýšený zájem. Dále se posílily spoje do gruzínského Tbilisi, arménského Jerevanu a ruského Jekatěrinburgu. Novinkou v charterové přepravě jsou přímé lety do egyptského letoviska Marsa Alam. Vzhledem k vysoké konkurenci a špatným hospodářským výsledkům byla zrušena linka do irského Dublinu. ČSA v novém letním letovém řádu 2009 nabízejí spojení do 134 destinací ve 47 zemích světa. V rámci vlastní sítě České aerolinie plánují uskutečnit od 29. března 2009 do 24. října 2009 celkově 48 469 letů do 70 destinací v 42 zemích světa.21 Tabulka 11: Změny frekvencí letů na linkách ČSA v letním letovém řádu 2009 (proti letnímu letovému řádu 2008) Město Ostrava Moskva
Zvýšení 11 18
Město Tallinn Amsterdam
Snížení 7 4
Brno
7
3
Hamburk
5
Bělehrad
4
Bejrút
3
Kodaň
3
Káhira
2
Kuvajt
2
Almaty
1
Damašek Istanbul Kolín nad Rýnem Skopje Jerevan
1 1 1 1 1
Bukurešť Záhřeb Londýn Boloňa Sofie Riga Curych Manchester Düsseldorf
2 2 1 1 1 1 1 1
Tbilisi 1 Jekatěrinburg 1 Zdroj: Vlastní zpracování, data zpracována z http://www.csanews.cz/cs/news/news_tz_data/tz_26032009.htm
2.3.4 Výměna pozemků se Správou Letiště Praha Dne 2. října 2008 došlo k majetkovému narovnání mezi Správou Letiště Praha a ČSA. Majetkové vztahy do doby narovnání mezi Správou Letiště Praha a ČSA obě tyto organizace velice zatěžovaly a brzdily jejich rozvoj. „Například ČSA vlastnily řadu budov, ale pozemky pod nimi a v jejich blízkosti byly v majetku Správy Letiště Praha. Zatímco 21
ČSA, Czech Airlines. České aerolinie v létě začnou létat do dvou nových destinací směrem na východ od Prah, http://www.csanews.cz/cs/news/news_tz_data/tz_26032009.htm
29
Správě Letiště Praha výměnou připadnou pozemky a objekty v areálu Jih, ČSA získají pozemky v okolí své centrály v areálu Sever.”22 Toto majetkové narovnání se velice kladně projeví v hospodářském výsledku ČSA, který tak zmenší nebo vymaže ztráty z minulých let. ČSA se tím stává atraktivnější pro společnosti, které uvažují o její koupi. Přínosem pro Správu Letiště Ruzyně je budoucí výstavba komerční zóny na takto získaných pozemcích, která nepochybně na Letišti Ruzyně chybí.
2.3.5 Click4Sky České aerolinie v roce 2007 vstoupily na trh nízkonákladových dopravců, a tím otevřely pro své obchodní aktivity relativně nový trh. Prostřednictvím ČSA Services, s.r.o., založily České aerolinie stoprocentně vlastněnou dceřinou společnost ClickforSky, a.s., která vyprodává nevyužitou kapacitu letů Českých aerolinií za jednotnou cenu, která od 1. září 2008 činí 1390 Kč za jednosměrnou letenku. Na trhu působí pod značkou Click4Sky.com. Prodejní podmínky Click4Sky.com jsou nastaveny tak, aby vyhovovaly právě nízkonákladovému segmentu trhu (podmínka minimální délky pobytu, odletové časy, destinace). Stanovením striktních prodejních podmínek je zabráněno přesunu ostatních zákazníků Českých aerolinií do Click4Sky.com. Počet nabízených míst Click4Sky.com je průběžně řízen Revenue Managementem.23 Ceny letenek Click4Sky jsou na rozdíl od jiných nízkonákladových společností přesně stanovené. Ceny letenek mohou být levné z toho důvodu, že jsou určena pro místa v letadlech, která by nebyla jinak obsazena. Společnost je ve své podstatě pouze virtuální, nevlastní žádná letadla ani kamenné pobočky, letenky jsou pouze v elektronické podobě a díky tomu odpadá značná část administrativy a nákladů. Zásadně je třeba koupit i zpáteční letenku a v cílovém místě je třeba strávit alespoň tři dny nebo alespoň jednu noc během víkendu. Společnost Click4Sky létá do 41 měst ve 26 zemích celé Evropy. Letenky se kupují přes internet, kde si můžete zvolit i sedadlo, na kterém chcete sedět. 22
E15. Letiště Praha a ČSA se dohodly na majetkovém narovnání, http://www.e15.cz/byznys/letiste-prahaa-csa-se-dohodly-na-majetkovem-narovnani-51764/ 23 Výroční zpráva 2007, str.39
30
Tabulka 12: Přehled destinací, do kterých létá Click4Sky
Amsterdam Atény Barcelona Bělehrad Benátky Berlín Boloňa Bratislava Brusel Budapešť Curych Dublin** Dusseldorf
Destinace Click4Sky Frankfurt Hamburg Helsinky* Hannover Istanbul Káhira Kodaň Kolín nad Rýnem Košice Krakov Ljublaňa Londýn Heathrow Madrid Marseille*
Manchester Miláno Mnichov Oslo Riga Řím Stockholm Stuttgart Sofie* Soluň Split* Talinn Vilnius Žilina
* nové destinace zavedené v březnu roku 2009 ** tato linka byla uzavřena díky veliké konkurenci
Zdroj: vlastní zpracování Cílem společnosti Click4Sky je především doprodej volné kapacity letadel ČSA, které se potýkají s relativně nízkou vytížeností svých spojů. Zároveň se podařilo ČSA bez zásadních investičních nákladů vytvořit nízkonákladovou společnost (tzv. low cost), a tím do jisté míry eliminovat růst podílu ostatních nízkonákladových leteckých společností na celkovém objemu letecké přepravy. Specifikem Click4Sky je to, že cestující dostávají stejné palubní služby jako cestující ČSA (občerstvení, denní tisk a další), což klasické nízkonákladové letecké společnosti zpravidla neposkytují. Letenky zakoupené od Click4Sky ve srovnání s letenkami přímo od ČSA mají hlavní výhodu v tom, že jsou levnější. Na druhé straně není možné flexibilně měnit odlety, nezapočítávají se míle, omezením je minimální doba pobytu v destinaci a výběr destinací je menší než u ČSA a cestující jsou povinni zakoupit si i letenku zpáteční. Dále společnost Click4Sky zavedla od poloviny února 2009 poplatek 250 Kč za odbavení na letišti (tento poplatek se platí pouze na Ruzyni, na zpáteční cestě už ne), ale odbavení přes internet zůstává nadále bezplatné.
31
3. Privatizace ČSA a další rozvoj této společnosti Pro další rozbor dané tématiky a popis procesů, které při změně vlastníka probíhají je třeba definovat alespoň základní pojmy, kterými jsou privatizace a kapitálové vstupy. V odborné literatuře nalezneme různé definice. Pro účel této práce jsem zvolila následující definice. „Privatizace je transformace veřejného vlastnictví aktiva na soukromé vlastnictví, nebo převedení výkonu některé aktivity, doposud prováděné veřejnou organizací, do soukromého sektoru.“24 „Kapitálové vstupy podniků na zahraniční trhy jsou nejvyšším stupněm internacionalizace firemních aktiv a vzhledem k investiční náročnosti jsou typické zejména pro velké firmy.“25 Důvodem privatizace je v určitých historických obdobích rozvoje ekonomiky přenesení odpovědnosti za další fungování hospodářské organizace ze státu na soukromého vlastníka. Cílem majetkové operace tohoto typu je získat prostředky pro státní rozpočet daného státu a převedením vlastnických práv k danému majetku nebo obchodní společnosti dosáhnout efektivnějšího hospodaření privatizované společnosti a vytvoření podmínek pro její dlouhodobý úspěšný rozvoj. Stát se sice zbavuje majetku, ale získává vedle jednorázových prostředků za jeho prodej i budoucí efekty v podobě daňových příjmů z dobře fungující společnosti soukromého vlastníka. Opakem privatizace je znárodňování, kdy je třeba například vzhledem k politické a ekonomické situaci (bezpečnosti státu, zachování pracovních míst nebo nevhodného hospodaření soukromého vlastníka určité firmy) na kratší nebo delší dobu převést vlastnictví firmy pod státní správu.
24 25
Pearce, W. D.: Macmillanův slovník moderní ekonomie, Victoria Publishing, a.s., Praha 1995, str. 324 Machková, H.: Mezinárodní marketing, Grada Publishing, a.s., str. 89
32
3.1 Podmínky privatizace (veřejného výběrového řízení na prodej akcií) společnosti ČSA dle ministerstva financí České republiky V minulém roce, 16. prosince 2008, vláda jednala o privatizaci ČSA, ale vrátila ji ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi k dopracování konkrétních podmínek prodeje. Dne 19. ledna 2009 schválila vláda České republiky podmínky výběrového řízení pro prodej státního podílu ČSA (toto výběrové řízení se realizuje podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů). Veřejné výběrové řízení k určení nabyvatele majetkové účasti České republiky (91,51 % na základním kapitálu) ve společnosti České aerolinie a.s. je dvoukolové a bylo vyhlášeno dne 5. února 2009. V prvním kole museli zájemci prokázat splnění základních ekonomických, finančních a technických kvalifikačních předpokladů. Ve druhém kole bude jediným kritériem výše nabídnuté a garantované ceny. Seznam těch, kteří splnili podmínky účasti výběrového řízení bude předložen vládě, která tento seznam následně schválí a rozhodne, komu bude umožněna účast na veřejném výběrovém řízení.26 Přihlášky musely být doručeny do dne 23. března 2009 do 12:00 hodin. Do 15. května 2009 by měla vláda rozhodnout o tom, zda účastníci postupují do druhého kola veřejného výběrového řízení. Od 25. května 2009 budou zahájeny hloubkové kontroly a budou předány úvodní návrhy transakční dokumentace účastníkům veřejného výběrového řízení. Dne 31. července 2009 předloží společnosti závazné nabídky na koupi ČSA. Do 30. září 2009 by měla vláda rozhodnout, které ze společností budou ČSA prodány.27
3.1.1 Podmínky účasti ve veřejném výběrovém řízení28 Podmínky pro účast ve veřejném výběrovém řízení jsou pro každý subjekt, který se přihlásil do soutěže (dále jen Zájemce), rovné. Základní podmínky byly stanoveny takto: (a) splnění základních, ekonomických, finančních a technických (bezpečnostních) kvalifikačních předpokladů, a to prokázání, že: •
Zájemce není v likvidaci, na jeho majetek nebyl prohlášen konkurs či zamítnut pro nedostatek majetku, zájemce není v úpadku;
26
Ministerstvo financí ČR. Podmínky Výběrového řízení - na nabyvatele majetkové účasti České republiky (podílu 91,51 % na základním kapitálu) ve společnosti České aerolinie a.s., http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/mn_vyberova_rizeni_45478.html?year=2009 27 28
Převzato z http://www.privatizacecsa.cz/ Privatizace ČSA. Podmínky privatizace, http://www.privatizacecsa.cz/2-page-podminky-privatizace
33
•
Zájemce a členové jeho statutárního orgánu nebyli pravomocně odsouzeni pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný při provozu letecké dopravy;
•
Zájemce nemá v České republice daňové nedoplatky či nedoplatky na veřejném pojistném (např. zdravotním či sociálním pojištění);
•
Zájemce není v prodlení s vykonatelnou pohledávkou, jejímž věřitelem je Česká republika;
•
Zájemce ani osoba s ním náležející do majetkově propojené skupiny nespáchala v posledních 5-ti letech správní delikt nebo trestný čin spočívající v podstatném porušení předpisů ve věcech civilního letectví, za který by této osobě byla uložena sankce pravomocným rozhodnutím správního úřadu nebo soudu členského státu EU nebo USA (a příslušné rozhodnutí již nepodléhá přezkumu v rámci soudnictví);
•
s výjimkou Zájemce se žádná jiná osoba náležející se Zájemcem do stejné majetkově propojené skupiny neúčastní veřejného výběrového řízení;
•
Zájemce není uveden na seznamech subjektů, vůči nimž uplatňují mezinárodní sankce EU a USA, a není takovými subjekty ani přímo či nepřímo ovládán či takové subjekty přímo či nepřímo ovládá;
•
Zájemce dosahuje sám nebo společně s osobami náležejícími do stejné majetkově propojené skupiny minimální stanovené velikosti - objemu celkových aktiv (netto), a to nejméně ve výši 5 mld. Kč nebo ekvivalentu v cizí měně.
(b) předložení návrhu řešení zachování statutu společnosti České aerolinie a.s. jako národního/evropského dopravce po dobu minimálně 5 let od převzetí společnosti, (c) předložení návrhu řešení zachování letiště Praha - Ruzyně jako domovského letiště společnosti České aerolinie a.s. po dobu minimálně 5 let od převzetí společnosti, (d) předložení záměru provozovat leteckou dopravu jako hlavní předmět podnikání společnosti České aerolinie a.s. po dobu minimálně 5 let od převzetí společnosti, (e) předložení návrhu zachování celkové úrovně bezpečnosti letového provozu společnosti České aerolinie a.s. po dobu minimálně 5 let od převzetí společnosti, (f) podpis dohody o zachování důvěrnosti informací.
34
3.2 Výsledky prvního kola privatizace Průběh výběrového řízení na nového vlastníka státního podílu v ČSA byl ovlivněn řadou politických a ekonomických skutečností. Mezi nejdůležitější patří vliv finanční krize, která řadu zájemců odradila od zaslání nabídky. Podle neoficiálních zdrojů z oblasti civilního letectví se předpokládalo, že nabídku podá cca 10 zájemců. Mezi nimi měly být významné letecké společnosti z dálného východu i zájemci z Číny, Koreje a také z USA. Konečný počet přihlášených Zájemců a jejich struktura je podle vyjádření odborníků i politicko - hospodářských analytiků spíše zklamáním. Do výběrového řízení se přihlásili čtyři zájemci, kterými jsou Aeroflot, Air France – KLM, Odien a Travel Service.
3.2.1 DAROFAN a. s. - ze skupiny AEROFLOT Podle dosažitelných informací má společnost Aeroflot i velký zájem o získání ČSA. Snaží se o to prostřednictvím své dceřinné společnosti DAROFAN a.s. Důvodem tohoto zájmu je především strategická poloha Prahy jako hlavní základny ČSA, která by otevřela Aeroflotu a ruským podnikatelským subjektům vůbec prostor pro podnikání ve střední Evropě a Evropské unii jako celku. Aeroflot disponuje dostatkem finančních zdrojů, což se projevuje například nákupem nejmodernější letadlové techniky v posledních letech. Získává významné výhody ze skutečnosti, že vláda Ruské federace vlastní 51% akcií. Pro Českou republiku existují u tohoto zájemce značná státobezpečnostní rizika, která jsou popsána např. v časopisu RESPEKT a Letectví a kosmonautika. V těchto časopisech byly publikovány informace a názory odborníků, kteří poukazovali na možnosti legálního přesunu řady osob, zabývajících se zpravodajskou činností, z Ruska do České republiky v rámci organizační struktury ČSA. Problémem získání ČSA pro Aeroflot spočívá mezi jinými i v „podmínce vlády České republiky, že ČSA musejí mít nadále statut národního dopravce (to jde podle pravidel Evropské unie jen tehdy, pokud drží 51% balík akcií národní, popřípadě evropské společnosti).“29 Aeroflot se snaží uzavřít partnerství s českou nebo evropskou firmou, ale
29
Čtveřice šampionů. Ekonom, č.12. str.16
35
podle dostupných informací se mu to zatím nedaří (odmítly společnosti PPF, J&T a Penta). Nespornou výhodou pro ČSA by byla možnost využít spojení s Aeroflotem pro velmi rychlou a efektivní expanzi do zemí bývalého Sovětského svazu a zejména získat klientelu z těchto zemí pro svoje linky do západní Evropy, kdyby Praha sloužila jako přestupní bod. V roce 2007 měl Aeroflot tržby 3,8 miliardy dolarů (74,7 miliardy Kč) a čistý zisk 313 dolarů (6,15 miliardy Kč). Tento letecký dopravce má ve své letadlové flotile více než 90 letadel a zaměstnává 15 tisíc lidí. Aeroflot létá do 95 destinací ve 49 zemích světa.30
3.2.2 AIR FRANCE – KLM Letecké společnosti Air France (založena v roce 1933) a KLM (založena v roce 1919) se spojily v roce 2004. Tyto francouzsko-nizozemské aerolinie jsou největším leteckým dopravcem v Evropě a třetím největším na světě. Obě tyto společnosti jsou členy SkyTeamu, stejně jako ČSA. Jedná se o kapitálově velmi silnou skupinu s velmi hustou sítí leteckých spojů, která by byla schopna nabídnout ČSA vedle kapitálu a know-how i řadu provozních výhod (Praha by rovněž mohla sloužit jako přestupní bod). Ve finančním roce 2007/2008 přepravily téměř 75 milionů lidí do 183 destinací po celém světě. Jejich tržby v tomto roce byly více než 24,1 miliard eur (645,9 miliardy Kč) a čistý zisk 748 milionů eur (20 miliard Kč). Tato společnost provozuje více než 600 letadel a uskuteční 1700 letů denně. Většinu akcií této společnosti mají jednotliví akcionáři (například banka Barclays a Crédit Agricole) a francouzský stát vlastní téměř 16%. V lednu 2009 koupila tato společnost 25% italské letecké společnosti Alitalia.31 Nepotvrzenou informací, která prošla tiskem, je zpráva, kde „podle francouzského deníku La Tribune by mohla za české aerolinky ČSA, které hodlá prodat vláda, nabídnout až 200
30 31
Ibid. Čtveřice šampionů. Ekonom, č.12. str.16
36
milionů eur, v přepočtu 5,6 miliardy Kč.“32 Vláda České republiky předpokládá prodej minimálně za 5 miliard Kč.
3.2.3 ODIEN AV III a. s. - ze skupiny ODIEN „Odien Group vznikla v roce 2001 jako nástupce konsorcia firem Latona a Lazard, které radily spolu s Komerční bankou státu, jak zabránit krachu velkých českých firem.“33 V této společnosti je turecký a americký kapitál. Zakladatelem je Michael Saran. „Odien Group je investiční holding, který investuje ve střední a východní Evropě od roku 2004. Společnost primárně využívá mimořádných příležitostí a investuje do společností, které nabízejí vysoký potenciál růstu ve středně až dlouhodobém horizontu. Odien má regionální pobočky v Praze a Istanbulu. V oblasti letectví se podílel například na modernizaci letiště v Pardubicích.“34 V roce 2007 se tato skupina stala majitelem cestovní kanceláře Čedok (98% akcií koupila za 80 milionů dolarů). Tato společnost má majetkové propojení i s některými leteckými společnostmi jako například Delta Air Lines a Northwest Airlines.35 Z veřejných zdrojů není zatím u této společnosti jasné, zda půjde do soutěže s partnerem nebo sama. Je možné, že se spojí s některou leteckou společností, protože v soutěži se bude brát ohled také na to, jaké má společnost zkušenosti s provozováním letecké dopravy.
3.2.4 Konsorcium UNIMEX - TVS (UNIMEX GROUP a.s. a TRAVEL SERVICE a.s.) Jedná se o finanční skupinu, kde nejdůležitější částí z hlediska privatizace ČSA je letecká společnost Travel Service vlastněná islandským leteckým dopravcem Icelandair Group (66%). Společnost Travel Service sídlící v Praze vznikla v roce 1997 a od roku 2004 provozuje i síť pravidelných linek Smart Wings. Travel Service má 16 letadel a létá do
32
Finanční noviny. Air France-KLM prý za ČSA nabízí až 5,6 mld. Kč, http://www.financninoviny.cz/tema/index_view.php?id=362367&id_seznam=8800 33
Čtveřice šampionů. Ekonom, č.12. str.16 Čt 24. ČSA chce i majitel Čedoku, finanční skupina Odien. http://www.ct24.cz/ekonomika/44732-csachce-i-majitel-cedoku-financni-skupina-odien/ 35 Čt 24. Mezi zájemci o ČSA nechybí Air France-KLM ani Aeroflot, http://www.ct24.cz/doprava/letecka/49290-mezi-zajemci-o-csa-nechybi-air-france-klm-ani-aeroflot/ 34
37
230 destinací po celém světě. Její tržby v roce 2007 dosáhly 5,8 miliardy korun a čistý zisk 155,6 milionu korun.36 V tomto případě je zajímavé, že se ČSA v minulých letech opakovaně snažily společnost Travel Service koupit, což dokládá citace: „Pokud by Travel Service uspěl, byla by to paradoxní situace: původně ho chtěly za šéfování Jaroslava Tvrdíka koupit právě České aerolinie.“37 Společnost Unimex Group sídlí v Praze a vznikla roku 1991. Tato společnost se podílí na projektech průmyslového a hotelového developmentu, cestovního ruchu a obchodu se značkovým zbožím. Její zisk v roce 2007 přesáhl miliardu korun po zdanění.38
36
Čt 24. Mezi zájemci o ČSA nechybí Air France-KLM ani Aeroflot, http://www.ct24.cz/doprava/letecka/49290-mezi-zajemci-o-csa-nechybi-air-france-klm-ani-aeroflot/ 37
Idnes. Prodej ČSA začíná, zájem má Travel Service, http://ekonomika.idnes.cz/prodej-csa-zacina-zajemma-travel-service-fpa-/ekoakcie.asp?c=A090119_123428_ekoakcie_pin 38 Čt 24. Mezi zájemci o ČSA nechybí Air France-KLM ani Aeroflot, http://www.ct24.cz/doprava/letecka/49290-mezi-zajemci-o-csa-nechybi-air-france-klm-ani-aeroflot/
38
Závěr Z výše uvedených faktů, které vycházejí z informací získaných z materiálů ČSA a dalších otevřených zdrojů (zejména internetových) je zřejmé, že ČSA, jako jedna z nejstarších leteckých společností na světě, prošla řadou vývojových etap a podařilo se jí překonat období, která se zdála být mnohdy neřešitelná. Překonala svoji faktickou likvidaci v době druhé světové války a podařilo se jí i v relativně přijatelném technickém a ekonomickém stavu překonat období studené války, kdy nebyl přístup k moderní letadlové technice a byly omezeny možnosti efektivního podnikání na mezinárodních leteckých trzích. Po roce 1989 se ČSA podařilo získat pověst solidní letecké společnosti a udržet se na trhu. Postupující globalizace, chyby v řízení a zvyšující se konkurence na trhu letecké dopravy donutily majoritního vlastníka ČSA – Českou republiku přistoupit k razantním změnám v řízení ČSA a k přípravě na jejich privatizaci, která se z pohledu vlády jevila jako jediné řešení, jak ČSA zachovat jako dlouhodobě prosperujícího národního leteckého dopravce. ČSA jsou tzv. národním leteckým dopravcem a létají do 135 destinací v 48 zemích světa. Jako reakci na zvyšující se konkurenci v letecké dopravě vstoupily ČSA v roce 2000 do jedné z aliance leteckých dopravců, SkyTeamu, aby byly součástí globálního systému, mohly koordinovat směrování linek, propojovaly své rezervační systémy a díky této silné skupině leteckých společností mohly nabízet svým zákazníkům i více služeb. ČSA se snaží bojovat proti znečišťování životního prostředí a minimalizovat negativní dopady prostřednictvím své environmentální politiky. Podle neauditovaných výsledků byl v roce 2008 zisk před zdaněním 500 milionů Kč. Důležité je uvést hlavní důvody, které vedly k vytvoření tohoto zisku. S nástupem nového vedení ČSA v roce 2005, v čele s Ing. Radomírem Lašákem, MBA, byla zavedena nová strategie OK 2006 – 2008, která měla oživit finanční zdraví ČSA. Toto oživení se díky nové strategii relativně zdařilo, ale cenou za to byl prodej terminálu ČSA a cateringu, prodej a zpětný leasing letadel B-737, výměna pozemků se Správou Letiště Praha a dále také pronájem vlastních letadel včetně posádky, tzv. ACMI pronájem. ČSA je nyní sice v zisku, ale prakticky už vlastní kromě své obchodní značky, která je velice důležitá, pouze minimum dalšího majetku.
39
Hospodářské výsledky za rok 2008 byly do značné míry ovlivněny finanční krizí. Počet cestujících vzrostl oproti roku 2007 o 2,4 %, ale od září 2008 do konce tohoto roku byly zaznamenány poklesy v jednotlivých měsících o více než 8 %. Pokles byl zaznamenán i v přepravě zboží a pošty. V roce 2009 byly i přes krizi zavedeny nové linky, a to do Novosibirsku a Taškentu. České aerolinie v roce 2007 vstoupily na trh nízkonákladových dopravců pod značkou Click4Sky. Tato společnost, která je stoprocentně vlastněná společností ČSA, vyprodává nevyužitou kapacitu letů ČSA za jednotnou cenu. Vláda České republiky rozhodla, že je nutné ČSA zapojit do kapitálově silnější skupiny a rozhodla tím o její privatizaci, která právě probíhá. Dalším možným řešením by byla podle mého názoru dlouhodobější dotace společnosti ČSA ze strany státu. Tato varianta je spíše hypotetická a neodpovídá možnostem státního rozpočtu České republiky ani její hospodářské politice. Do výběrového řízení se přihlásili čtyři zájemci, kterými jsou Aeroflot, Air France – KLM, Odien a Travel Service. Současná světová hospodářská situace komplikuje možnosti privatizace ČSA vzhledem k tomu, že řada potenciálních zájemců z finančních i jiných důvodů od záměru privatizovat ČSA odstoupila. Budoucí vývoj privatizace komplikuje i vnitropolitická situace v České republice, která může spolu se snižujícím se zájmem o koupi této společnosti privatizační proces zpomalit nebo dokonce zcela zastavit.
40
Literatura Kalínská, E.; Štěrbová, L. a kol.: Mezinárodní obchod (pro 2MO301), Nakladatelství Oeconomica, Praha 2007. ISBN 978-80-245-1299-0 Machková, H.: Mezinárodní marketing, Grada Publishing, a.s., 2006. ISBN 20-247-1678X Machková, H.;Černohlávková, E.; Sato, A. a kol.: Mezinárodní obchodní operace, Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1590-2 Novák, R.; Pernica, P.; Svoboda, V.; Zeleny, L.;Kavalec, K.: Doprava a zasílatelství, ASPI Publishing, 2001. ISBN 80-8639513-8 Novák, R.; Pernica, P.; Svoboda, V.; Zeleny, L.: Nákladní doprava a zasílatelství, ASPI, a.s., 2005. ISBN 80-7357-086-6 Pearce, W. D.: Macmillanův slovník moderní ekonomie, Victoria Publishing, a.s., Praha 1995. ISBN 80-85605-42-2 Vodáček, L; Vodáčková, O.: Malé a střední podniky: konkurence a aliance v Evropské unii, Management Press, Praha 2004. ISBN 80-7261-099-6
Časopisy a noviny: Mladá fronta DNES Hospodářské noviny Lidové noviny EURO Profit Ekonom Respekt Letectví a kosmonautika
41
Internetové zdroje: www.planes.cz,
www.airways.cz,
www.luko2.com,
www.iata.org,
www.csa.cz,
www.Click4sky.com, www.letenkar.cz, www.flylowcostairlines.org, www.novinky.cz, www.idnes.cz,
www.ihned.cz,
www.techtydenik.cz,
www.poletim.cz,
www.mfcr.cz,
www.euro.cz,
www.airbus.com/en/,
www.aea.be, www.denik.cz,
www.aktualne.cz, www.privatizececsa.cz, www.prekon.cz, www.finance.cz, www.e15.cz, www.ceskenoviny.cz, www.boeing.com, www.letistepraha.cz, www.statnisprava.cz, www.mdcr.cz/cs/Letecka_doprava/letecka_doprava.htm, www.ct24.cz, www.enviro.aero
42
Seznam tabulek a obrázků Tabulka 1: Přehled akcionářů ČSA ...................................................................................... 9 Tabulka 2: Historický přehled letadlových flotil ČSA....................................................... 10 Tabulka 3: Destinace pravidelných linek ČSA a jejich obchodních partnerů .................... 11 Tabulka 4: Emisní kalkulačka Praha - Kos ........................................................................ 17 Tabulka 5: Vybrané ukazatele a ekonomické výsledky ..................................................... 22 Tabulka 6: Počet zaměstnanců k 31. 12. 2007 ................................................................... 23 Tabulka 7: Nástupy a výstupy zaměstnanců v roce 2007................................................... 23 Tabulka 8: Zaměstnanci a produktivita .............................................................................. 23 Tabulka 9: Přepravní výkony - chartery ............................................................................. 24 Tabulka 10: Srovnání finančního plánu Strategie OK 2006 - 2008 se skutečností........... 27 Tabulka 11: Změny frekvencí letů na linkách ČSA v letním letovém řádu 2009 (proti letnímu letovému řádu 2008)...................................................................................... 29 Tabulka 12: Přehled destinací, do kterých létá Click4Sky................................................. 31
Obrázek 1: Produkce odpadů.............................................................................................. 18 Obrázek 2: Vývoj počtu cestujících Českých earolinií v letech 2005 – 2008.................... 20 Obrázek 3: Meziroční procentuální nárůst/pokles počtu cestujících v jednotlivých měsících ...................................................................................................................... 21 Obrázek 4: Vývoj hospodaření ČSA – české účetní předpisy............................................ 24 Obrázek 5: Počet přepravených cestujících na linkách ČSA v letech 2000 – 2007 a počet letů na linkách ČSA v letech 2000 - 2007 ................................................................. 25
43
Seznam příloh Příloha 1: Organizační struktura ČSA ................................................................................ 45 Příloha 2: Výkaz zisku a ztrát, rozvaha .............................................................................. 46 Příloha 3: Zeměpisné oblasti .............................................................................................. 48
44
Příloha 1: Organizační struktura ČSA
Zdroj: http://www.csa.cz/cs/portal/company/about_us/organizational_structure.htm
45
Příloha 2: Výkaz zisku a ztrát, rozvaha
46
Zdroj: Výroční zpráva ČSA 2007, str. 70
47
Příloha 3: Zeměpisné oblasti
Zdroj: Výroční zpráva ČSA 2007, str. 73
48
