VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Mezinárodní obchod

Analýza hospodářských vztahů České Republiky a Ruské federace (bakalářská práce)

Autor: Lina Suleymanova Vedoucí práce: Ing. Radek Čajka

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů. V Praze dne

…………

………………… podpis studenta

Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce, kterým byl Ing. Radek Čajka, za odborné vedení, cenné připomínky a pomoc při zpracování této práce.

Obsah Obsah ................................................................................................................................ 1 Úvod.................................................................................................................................. 2 1

Ekonomická charakteristika Ruské federace ............................................................. 3 1.1

Hlavní makroekonomické ukazatele ............................................................................. 4

1.2

Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních ............................. 5

1.3

Zahraniční obchod RF ................................................................................................... 8

1.4.1 Zahraniční obchod s ropou ........................................................................................... 9 1.4.2 Zahraniční obchod se zemním plynem....................................................................... 11 1.4

2

3

4

Prognózy ekonomického rozvoje ................................................................................ 13

Spolupráce ČR a RF ................................................................................................ 15 2.1

Počátek spolupráce ...................................................................................................... 15

2.2

Vývoj spolupráce v letech 1993–2000 ........................................................................ 16

2.3

Dohody mezi ČR a RF ................................................................................................ 17

2.4

Spolupráce v oblasti regionů ....................................................................................... 18

Zahraniční obchod mezi ČR a RF ........................................................................... 21 3.1

Vývoj v letech 2000 - 2008 ......................................................................................... 21

3.2

Vývoj v letech 2008 - 2011 ......................................................................................... 23

Investiční a podnikatelské příležitosti ..................................................................... 25 4.1

Právní formy podnikání na ruském trhu...................................................................... 25

4.2

Možnosti státní podpory při financování a pojišťování exportu ................................. 27

Perspektivní obory .................................................................................................................. 29 4.2.1

Analýza SWOT ................................................................................................... 30

4.3

Speciální ekonomické zóny......................................................................................... 31

4.4

Obchodní jednání s ruskými partnery ......................................................................... 32

Závěr ............................................................................................................................... 34 Seznam literatury ............................................................................................................ 36 Seznam grafů .................................................................................................................. 39 Seznam tabulek ............................................................................................................... 39 Přílohy............................................................................................................................. 40

1

Úvod Rozhodla jsem se pro výběr tohoto tématu zejména proto, že pocházím z Ruské federace a o tuto problematiku se zajímám blíže. Téma je navíc podle mého názoru aktuální vzhledem k rostoucímu zájmu českých firem o tento trh a zároveň ČR je přitažlivá pro ruské investory a je jakýmsi „nástupištěm“ k trhu EU. Ačkoliv uspět na ruském trhu není jednoduchý úkol a vládne tam tvrdá konkurence, patří RF k nejperspektivnějším trhům pro české podnikání a nabízí mnoho možností pro investiční příležitosti. Cílem mé práce bude, jak je z názvu zřejmé, s využitím nástrojů analýzy zmapovat vývoj a současný stav hospodářských vztahů ČR a RF. ČR patří k nejdůležitějším obchodně-ekonomickým partnerům RF v regionu centrální a východní Evropy. Státy spolu spolupracují nejen v hospodářských oblastech, ale i průmyslových a vědeckotechnických. Počátky spolupráce a pozitivního vývoje můžeme sledovat od roku 1990 hned po Sametové revoluci v ČSR. V druhé polovině roku 1998 však byly tyto vztahy pozastaveny v důsledku ruské finanční a bankovní krize. Později následovalo zlepšení, které doprovázelo zvýšení obchodní výměny a její rostoucí tendenci je možné sledovat i v posledních letech. Český export zaznamenává růst i s ostatními zeměmi Společenství nezávislých států – organizací zahrnující 9 z 15 postsovětských republik – tedy s Arménií, Azerbajdžánem,

Běloruskem,

Kazachstánem,

Kyrgyzstánem,

Moldavskem,

Tádžikistánem a Uzbekistánem. Obchodní vztahy mezi ČR a RF mají dlouholetou tradici i v jaderné energetice, v oblasti energetiky a dodávek surovin. V první kapitole popíšu základní ekonomickou charakteristiku RF, vývoj hlavních makroekonomických ukazatelů a zahraniční obchod. Budu se podrobněji věnovat průmyslu, členství

a postoji RF k nejvýznamnějším mezinárodním

organizacím a budoucí vývojové tendenci RF, vycházející z prognóz Ministerstva ekonomiky a rozvoje RF. Druhá kapitola obsahuje vzájemné obchodní a hospodářské spolupráci ČR a RF od počátku 90. let dle jednotlivých období až do 21. století. Ve třetí kapitole budu srovnávat zahraniční obchod mezi oběma zeměmi s ohledem na období před a po světové ekonomické krizi v roce 2008. Poslední kapitola je praktickou částí – investiční klima v RF a podmínky pro podnikatele a specifika vyjednávání s ruskými obchodními partnery a nakonec charakterizuji perspektivy ruského trhu pro podnikání. Závěrem mé práce bude shrnutí získaných poznatků, které při sběru dat a psaní získám. 2

1 Ekonomická charakteristika Ruské federace Ruská ekonomika prošla velkými změnami od dob plánovaného hospodářství přes transformaci k tržní ekonomice. V 90. letech byl průmysl a částečně i energetický sektor téměř zcela zprivatizován. V roce 2011 se RF dostalo na první příčku v žebříčku těžařů ropy a předehnala i Saudskou Arábii. Stát má největší zásoby zemního plynu na světě a je jeho 2. největším producentem. Zároveň disponuje 2. největšími zásobami uhlí a je 3. největším vývozce oceli. S cílem snížit závislost na těchto komoditách se vláda nyní zaměřuje na zlepšování technologického sektoru. Rusko stále patří mezi státy, které si udržují vysoký standard vývoje moderní zbraňové technologie, kterou úspěšně exportuje do zemí jako jsou Indie, Irán, Čína a postsovětské republiky. V dnešní době ruská ekonomika patří k největším ekonomikám světa a její vliv neustále roste. Příjem ekonomiky je však závislý především na exportu ropy a zemního plynu, který v současné době představuje pro zemi až 40 % příjmu do státního rozpočtu. Z hlediska zaměstnanosti dle sektorů – podíl zaměstnaných ve službách činí 62,7 %, v průmyslu 27,5 % a v zemědělství 9,8 %. Podíváme-li se na veřejný sektor, struktura veřejných výdajů vypadá následovně. Do obrany se vydá celkem 3,5 % HDP, což umístilo RF na 25. příčku. Peníze vynakládané na vzdělání činí 3,9 % HDP a zdravotnictví 5,4 % HDP – RF v tomto směru ve srovnání s ostatními státy výrazně zaostává. 1 Ruskou ekonomiku je třeba zhodnotit i z pohledu kritického. Mezi negativa ruské ekonomiky patří především závislost na vývoji světových cen surovin a poptávce na světových trzích, kde se jedná v prvé řadě o ropu a zemní plyn. Dalším problémem je vysoká míra korupce. Mezinárodní nevládní organizace Transparency International v roce 2011 na stupnici 0–10 přiřadila Rusku index vnímané korupce 2.42, přičemž index 10 označuje zemi téměř bez korupce a index 0 představuje vysokou míru korupce. Stejný index jako RF mají státy Azerbajdžán, Bělorusko, Togo, Uganda, Východní Timor, Nigérie, Mauritánie a Komory. Mezi další negativa patří prohlubující se diferenciace mezi regiony a příjmy obyvatelstva. Podle statistik desetina nejbohatších 1

NĚMEC. J. Domácí úkoly prezidenta Putina. Hospodářské noviny. 8.3.2012. [online]. [cit. 2012-04-

08]. http://byznys.ihned.cz/c1-54963570-domaci-ukoly-prezidenta-putina 2

Transparency international. Corruption perceptions index 2011- 2012 . [online]. [cit. 2012-03-20].

http://cpi.transparency.org/cpi2011/results/

3

Rusů inkasuje více než třetinu příjmů.

3

– v souvislosti s oligarchickým systémem,

který v Rusku stále trvá. To se samozřejmě projevuje v tom, že je zde malá střední třída, která je obvykle tahounem zdravé ekonomiky. V neposlední řadě je aktuálním jevem zhoršující se demografická situace zapříčiněná stárnutím obyvatelstva – roční úbytek obyvatelstva činí 0,54 procent - téměř největší na světě. Jako celek ruská ekonomika vykazuje vzestupnou tendenci doprovázenou 5-8% růstem HDP. Výjimkou je však rok 2009, kdy ekonomika země klesla o téměř 8 % důvodem finanční krize a nízké poptávky po exportních komoditách – ropy a dalších nerostných surovin. Právě tehdy se ukázala zranitelnost hospodářské struktury Ruska. Hlavním obchodním partnerem je Evropská unie, dále USA, Japonsko, Čína a Indie.

1.1 Hlavní makroekonomické ukazatele V roce 2011 převažuje mírné tempo růstu ekonomiky. HDP se v roce 2011 ve srovnání s předchozím rokem zvýšilo o 4,8 %. Zlepšující se dynamika podle Ministerstva ekonomického rozvoje RF souvisela se zvýšenou poptávkou investic a spotřeby a taktéž s růstem úspor. Nebývalý růst byl zaznamenán i v zemědělství. Klíčové ukazatele jako index průmyslové výroby, výdaje na spotřebu, export a import překročily maximální předkrizové hodnoty v polovině roku 2008. Index průmyslové výroby v roce 2011 se zvýšil oproti předcházejícímu roku o 4,7 %. V průběhu roku 2011 nabíralo tempo růstu zpracovatelského průmyslu, který se nejvíce podílel na růstu průmyslové výroby. Největší přírůstky bylo možno sledovat u dopravních prostředků a zařízení o 34,9 %, gumárenského průmyslu a průmyslu plastů o 18 %, výroby strojů a zařízení o 12 % a u kožedělného průmyslu o 10,3 %.5 Nezaměstnanost se v roce 2011 oproti předchozímu roku snížila o celých 0,9 %. Snížení nezaměstnanosti je podle Ministerstva ekonomického rozvoje RF zapříčiněno největším růstem počtu zaměstnaných v obchodu, zpracovatelském průmyslu, strojírenství a financích. V roce 2011 je zaznamenán pokračující růst hlavních ukazatelů zahraničního obchodu, přičemž export se v prvních 8 měsících roku 2011 zvýšil o 32,5 % díky růstu cen exportního zboží. Cena ropy URALS se oproti stejnému období 3

Hospodářské noviny. Domácí úkoly prezidenta Putina. [online]. 8. 3. 2012[cit. 2012-04-08].

http://byznys.ihned.cz/c1-54963570-domaci-ukoly-prezidenta-putina 4

Hospodářské noviny. Domácí úkoly prezidenta Putina. [online]. 8. 3. 2012[cit. 2012-04-08].

http://byznys.ihned.cz/c1-54963570-domaci-ukoly-prezidenta-putina 5 Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Ekonomická charakteristika země. [online]. [cit. 2012-04-08]

4

předcházejícího roku zvýšila o 44,3 % a činila 109,2 USD/barel. Jedním z nejdůležitějších faktorů, který se podílel na pokrizové obnově ekonomiky, byl růst maloobchodního obratu, který se zvýšil o 7,3 %. A ten byl zapříčiněný růstem spotřebitelské poptávky nehledě na pokles reálných příjmů obyvatelstva. V ročním vyjádření vzrostla inflace oproti roku 2010 na 8,4. Odvětví, které bylo nejvíce postižené krizí, bylo stavebnictví. V prvním pololetí 2011 došlo k nepatrnému růstu oproti stejnému období předchozího roku a činil 0,9 %. Vývoj hlavních makroekonomických ukazatelů můžeme sledovat na níže uvedené tabulce.

Tabulka 1 – Vývoj hlavních makroekonomických ukazatelů – v % k předcházejícímu roku 2008

2009

2010

1.- 6. 2011

HDP(%)

105,2

92,2

104

103,9

Inflace

113,3

108,8

108,8

105,0

Průmyslová výroba 102,1

90,7

108,2

105,3

Reálné mzdy

111,5

96,5

104,2

102,4

Maloobchod

113,5

95,1

106,6

105,3

Export

133,1

64,3

131,4

130,4

Import

130,6

66,0

136,8

147,4

Zdroj: Centrální banka RF, Rosstat

1.2 Členství v mezinárodních organizacích a regionálních

uskupeních RF pohlíží na mezinárodní vztahy jako na hierarchický systém založený na vztazích mezi suverénními státy. Pojďme se nyní podívat na ty nejvýznamnější organizace a uskupení, ve kterých je RF členem nebo se chystá být v budoucnosti. Aktuálním a hojně diskutovaným tématem je vstup RF do Světové obchodní organizace. Přístupová jednání o přijetí Ruska do WTO začaly v roce 1993. Jednou z největších překážek bylo v posledních letech jednání se sousední zemí Gruzií, která mohla přijetí RF do WTO vetovat a se kterou Rusko vede konflikty kvůli gruzínským provinciím Abcházii a Jižní Osetii. V prosinci roku 2011 se obě strany dohodly na kompromisech a přijetí RF bylo oficiálně ratifikováno. Předpokládá se, že Rusko

5

bude přijato v průběhu roku 2012 – do 15. června po ukončení ruského ratifikačního procesu. Rusko si stanovilo konkrétní strategické cíle, kterých chce přistoupením dosáhnout – zlepšení přístupu pro ruské investory v ostatních zemích WTO, zlepšení konkurenceschopnosti na vnějším trhu nebo zvýšení atraktivity pro zahraniční investory. Bezpochyby si Rusko získá větší stabilitu, jistotu nebo ochranu při řešení obchodních sporů. Jednou ze zásadních změn bude snížení cel (viz tabulka níže). V rámci mnohostranného vyjednávání bylo vypracováno přesné zákonodárství a pravidla, která mohou Rusku rovněž pomoci ke zlepšení ekonomické situace a právního prostředí. Otázkou je, zda-li místní firmy jsou připraveny ustát tlak konkurence a přinese-li vstup výhody i pro obyvatelstvo například v podobě snížení cen a zvýšení platů. EU a RF jsou přesvědčeny, že pozitiva budou převažovat.

Tabulka 2 - Cla na vybrané komodity Clo nyní

Clo po vstupu

Zemědělské produkty

13,2

10,8

Průmyslové výrobky

9,5

7,3

Automobily

15,5

12

Elektrické stroje a zařízení

8,4

6,2

Chemikálie

6,5

5,2

Mléčné výrobky

19,8

14,9

Obiloviny

15,1

10

Informační technologie

5,4

0

Zdroj: 6

Další

organizací,

do

které

RF

má

zájem

vstoupit,

je

Organizace

pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. OECD pomáhalo Rusku již v 90. letech při přeměně z centrálně plánované ekonomiky na tržní. Rusko o členství v Organizaci pro mezinárodní spolupráci a rozvoj, čítající 33 zemí, požádalo v roce 2006, přičemž jednou z podmínek přijetí je členství ve WTO. V době, kdy se RF stala kandidátskou zemí na vstup, její ekonomika nedosahovala takové úrovně jako u ostatních členů OECD a proto obdržela pouze vyjádření, že dosažení členství RF v OECD je konečným 6

Businessinfo. Ruské námluvy ve WTO finišují. 2011. [online]. [cit. 2012-04-18]. http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rusko/ruske-namluvy-wto-finisuji-cla-spadnou/1000580/62808

6

cílem spolupráce obou stran – bez specifikace jakéhokoliv závazku nebo data přijetí. Později, v roce 2007, bylo Rusko přizváno k přístupovým jednáním, které byly oficiálně zahájeny o 2 roky později při předání vstupního memoranda OECD Ruskem. Sekretariát OECD v rámci svého programu zlepšení regulace vydal v roce 2005 zprávu pod názvem Regulatorní reforma v Ruské federaci, kde popisuje hloubkové hodnocení regulatorních mechanismů. Ze zprávy vyplynula jednotlivá opatření, které mají pomoci reformovat soutěžní politiku a právo, učinit ruský trh více otevřeným a transparentním v oblasti zahraničního obchodu nebo snížit podíl státního vlastnictví v energetickém, železničním a bankovním sektoru. Rusko již podniklo řadu kroků, které jsou potřebné pro získání členství, časový horizont přijetí je však zatím obtížně odhadnutelný. RF je od roku 1997 vedle Francie, Itálie, Japonska, Kanady, Německo, Spojeného království a USA členem neformálního sdružení G8, která sdružuje nejvyspělejší státy světa. Existují však značně skeptické názory ohledně toho, zdali Rusko je plnohodnotným členem. Ostatní státy mu dávají najevo, že je jakýmsi přidruženým státem. Uznávají však, že Rusko má oproti ostatním členům tři trumfy – a těmi jsou ropa, plyn a jaderné zbraně. 7 Pro ruskou ekonomiku je též významné členství ve Společenství nezávislých států. Zájem na hlubší integraci s postsovětskými státy dokazuje i uzavření celní unie k datu 1. 1. 2010 mezi Ruskem, Kazachstánem a Běloruskem. Důsledkem bylo zavedení jednotného celního sazebníku a celního kodexu. Dle názorů analytiků se však jednotlivé vnitřní trhy neshodují v řadě aspektů a mají k reálné celní unii ještě daleko. Země se neshodovaly především v energetické politice. Dle mého názoru může fungování celní unie ohrozit vrtkavost ruské politické scény. Nakonec nesmím opomenout členství v hospodářském uskupení BRICS, jejichž první písmena představují Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku, se kterými Rusko aktivně rozvíjí spolupráci. Členové patří k nejrychleji rozvíjejícím se státům a jsou tahounem světového ekonomického růstu, ačkoliv patří mezi ty rozvojové.

7

Český rozhlas. Rusko je problematickým členem, natož lídrem G8. In: [online]. 10.6.2006 [cit. 2012-03-

30]. http://www.rozhlas.cz/komentare/portal/_zprava/224035

7

1.3 Zahraniční obchod RF Světová ekonomická krize měla nepochybně značný vliv na ukazatele zahraničního obchodu a ekonomická úroveň se pozvolna vrací do předchozího předkrizového období. Pro zahraniční obchod je, jak už jsem zmínila v úvodu, nejdůležitější export palivo-energetických surovin – nafty, plynu a uhlí.

Dalšími

důležitými odvětvími je chemický a metalurgický průmysl, strojírenství a zbrojní průmysl. Vysoce-technologické výrobky jsou slabinou ruské produkce a tak se RF soustředí vedle vývozu strategických surovin na vývoz technologicky nenáročných produktů a služeb. Jedním z klíčových cílů a plánů politiky státu je snížení závislosti příjmů státního rozpočtu na exportu palivo-energetických surovin a aktivizace modernizace ekonomiky, která bude spočívat především ve zvýšení soukromých investic. Obrat zahraničního obchodu se v roce 2011 ve srovnání s předchozím rokem zvýšil o 31,2 % a činil 821,3 Mld. USD [Ministerstvo ekonomického rozvoje RF, 2010, str. 249]. Zvýšení obratu zahraničního obchodu souviselo s růstem importu. Nejdůležitějším obchodním partnerem a největším zdrojem příjmu zahraničních investic do RF je dlouhodobě EU, na kterou připadá více než polovina obratu zboží. RF je v žebříčku největších obchodních partnerů po USA a Číně na 3. místě. V dnešní době spolupráce v energetických otázkách přispívá pozitivně k vývoji vztahů mezi RF a EU. Pro Rusko naopak představuje EU klíčové odbytiště pro ropu, zemní plyn a další suroviny. RF nejvíce exportuje do Německa, Nizozemí, Číny a Turecka. Z hlediska importu jsou nejdůležitějším obchodními partnery Německo, Čína, Ukrajina a Itálie. Na tabulce níže můžeme sledovat vývoj teritoriální struktury zahraničního obchodu v letech 2009–2011. Podíl exportu do zemí EU se v roce 2011 ve srovnání s předchozími lety nepatrně snížil, nicméně se stále pohybuje kolem 50% celkového obratu a zůstává nadále největším obchodním partnerem RF. Z údajů je zřejmé, že vývoz do zemí Asijsko-pacifického hospodářského společenství se v průběhu let zvyšuje. Zatímco v roce 2009 představoval vývoz 97, 2 mld. USD, v roce 2010 již tvořil 145,2 mld. USD a o rok později se obrat dosáhl 196,5 mld. V zahraničním obchodě se zeměmi SNS v roce 2011 se obrat ve srovnání s rokem 2009 zvýšil téměř dvojnásobně.

8

Co se týče komoditní struktury zahraničního obchodu, v roce 2011 největší podíl na vývozu měly tradičně palivo-energetické suroviny, jejichž podíl se v prvním pololetí roku 2011 nepatrně zvýšil oproti předchozímu roku o 0,2 %. Energetický sektor se podílí na HDP kolem 30 %. Růst dodávek ropy byl způsobený růstem průměrných kontraktačních cen.8 Export průmyslových výrobků dlouhodobě trpí zastaralými technologickými postupy při výrobě, což determinuje jejich sníženou kvalitu. Ropa a ropné produkty tvořily 69 % celého exportu a 76 % energetických surovin. Významně vzrostl export železných a barevných kovů, jejichž přírůstek činil 13, 8 %. Neželezné kovy se nejvíce vyvážejí na zahraniční trhy. Export dřeva a výrobků z nich vzrostl o 11,8 % - nejvíce se vyvezlo do zemí SNS.

Tabulka 3 – Vývoj zahraničního obchodu RF dle teritoriálního členění

Zdroj: vlastní zpracování

1.4.1 Zahraniční obchod s ropou Do roku 1991 byla SSSR největším exportérem ropy na světě a prodávala do zahraničí 12 milionů barelů za den. Z tehdejšího SSSR na Rusko připadalo skoro 90 %. Ještě v roce 2011 bylo Rusko na 2. příčce po Saudské Arábii v oblasti největších těžařů ropy, v současné době zaujímá již první příčku. Tak jako je v USA West texas intermediate referenčním typem ropy a v Evropě ropa Brent, v Rusku je to ropa typu Urals. Nejvíce se ropa těží v Pečorské pánvi, kde se nachází Samotlorské ložisko, Priobskoje ložisko a dále v oblasti řeky Volhy – nejvíce v pohoří Ural, kolem Černomořské a Kaspické oblasti. Známým ložiskem je i Západosibiřská pánev a Sachalinská oblast. Hlavním těžařem této ropy je největší ropná společnost Rosněft, která je nyní ve vlastnictví ruské vlády. Rusko však plánuje prodej jejích podílů a začít 8

Businessinfo. Rusko:Zahraniční obchod země. 2011. [online]. [cit. 2012-03-31]. http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rusko-zahranicni-obchod-zeme/6/1000580/

9

proces privatizace. Mezi další významné společnosti patří Lukoil, Surgutněfťgaz, TNK – BP a Tatněft. Rusko v posledních letech zastavilo tranzit ropy přes bývalé sovětské republiky. Jeho dlouhodobým cílem je pochopitelně posílení nezávislosti ruské infrastruktury, která není jeho silným článkem. Rovněž rozšiřuje exportní terminály a plánuje vybudování nových na pobřeží Baltu, Černého moře a Tichého oceánu. V lednu v roce 2012 vytěžilo Rusko rekordních 10,36 milionů barelů ropy za den. I měsíc poté si Rusko udržuje tento rekord na stejné hodnotě. Co však nesmím opomenout je to, že ruská energetická politika udržuje výrazně vysoké ceny, které jsou aktuálně zapříčiněny obavami z přerušení dodávek z Iránu.

9

Vývoj cen ropy můžeme

sledovat na níže uvedené tabulce. Cena uralské ropy se nyní pohybuje kolem 124 USD/barel.

10

Jak můžeme pozorovat z tabulky a grafu, vývoj ceny ropy má

rostoucí tendenci. V roce 2001 činila cena 26,58 USD za barel a během dalších 4 let cena mírně rostla. V roce 2006 byl cena již výrazně vyšší oproti předcházejícímu roku a rostla až do roku 2008, kdy dosáhla 94,87 USD za barel. V roce 2009 je vidět, že cena byla výrazně ovlivněna světovou krizí a snížila se tak o 33,65 USD. Z tohoto faktu je zřejmé, jak neudržitelné je pro Rusko být stále závislé na vývoji cen energetických komodit. V pokrizových letech se cena začala opět zvyšovat a v roce 2011 již přesáhla 100 USD/barel. V průběhu příštích let se očekává, že cena bude ještě růst. Tabulka 4 – Vývoj cen ropy Urals 2001 26.58

2002 22.97

2003 23.80

2004 27.02

2005 34.47

2006 50.79

2007 69.55

2008 94.87

2009 61.22

2010 78.39

2011 109,35

Zdroj: vlastní zpracování 11

Nicméně obchod s ropou (obdobné je to i u zemního plynu) se potýká s problémy jako je postupné vyčerpávání ložisek, přičemž nová ložiska se nacházejí daleko od ropovodů a jsou na těžbu technologicky náročnější.

9

Česká tisková kancelář. Těžba ropy v Rusku zůstala v únoru na rekordu. [online]. [cit. 2012-03-29].

http://www.patria.cz.ezproxy.vse.cz/zpravodajstvi/2020564/tezba-ropy-v-rusku-zustala-v-unoru-narekordu.html 10 Česká tisková kancelář. Těžba ropy v Rusku zůstala v únoru na rekordu. [online]. [cit. 2012-03-29]. http://www.patria.cz.ezproxy.vse.cz/zpravodajstvi/2020564/tezba-ropy-v-rusku-zustala-v-unoru-narekordu.html 11 Top oil news. Oil prices. Urals, Brent. 2012. [online]. [cit. 2012-04-18]. http://www.topoilnews.com/

10

„Krize z roku 2008 prokázala, že Rusko krátkodobě přetrpí propad k ceně 80 dolarů za barel, nikoliv však k padesáti dolarům. Ceny ropy jsou sice nyní mnohem vyšší, ale to je dáno spíše politickou nestabilitou na Blízkém východě než oživením světové ekonomiky. Nové technologie zároveň přivádějí na trh množství ropy z netradičních zdrojů mimo Rusko, zejména z ropných břidlic. V případě stabilizace situace na Blízkém východě tak teoreticky hrozí splasknutí ropné bubliny.“12 Graf 1 – Vývoj ceny ropy Urals 120 100 80 60 40 20 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: vlastní zpracování13

1.4.2 Zahraniční obchod se zemním plynem Historicky Rusko nejvíce exportovalo zemní plyn do Evropy a tehdejších sovětských států. V polovině 80. let 20. století se zahraniční obchod začal diverzifikovat a země začala vyvážet do Japonska, Turecka a jiných asijských zemí a reagovala tak na zvyšující se poptávku. Nyní má Rusko největší zásoby zemního plynu a zároveň je jeho 2. největším producentem na světě, přičemž produkce v roce 2011 vzrostla o 11,6 % [BP, 2011, str. 4], což ve srovnání s ostatními producenty představoval největší vzrůst. Zároveň je však i největším spotřebitelem. Více než polovina ložisek se nachází na Sibiři. V minulosti se nejvíce těžilo v oblastech – Medvěžje, Urengoje a Jamburg. Zahraniční obchod, se zemním plynem klíčovým nástrojem především ve vzájemných energetických vztazích s evropskými státy – konkrétně s EU 27. Více jak 25 % dodávek

12

MACEK, D. Tyden . Naolejuje-li Julie Putinovi schody. [online]. 2012[cit. 2012-04-19]. http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/naolejuje-li-julie-putinovi-schody_227205.html 13 Top oil news. Oil prices. Urals, Brent. 2012. [online]. [cit. 2012-04-18]. http://www.topoilnews.com/

11

zemního plynu do EU se dováží právě z Ruska, přičemž dalšími dominantními dovozci jsou Norsko a Alžírsko. Nelze však říci, že EU je na dodávkách z Ruska zcela závislá – zemní plyn se podílí jen necelou čtvrtinou na celkové spotřebě energie v EU a ruské dodávky plynu tvoří kolem 5,8 % primárních zdrojů energie.14 Nesmím však opomenout fakt, že míra závislosti je v každém evropském státu jiná. Pobaltské země, Finsko a Slovensko jsou na importu plynu z RF zcela závislé, jejich import pokrývá 100 % jejich spotřeby. V případě ČR se jedná o něco přes 70 %, Itálie a Francie odebírají cca 30 % spotřeby a např. u Nizozemí se jedná jen o 6 %.15 V průběhu posledních několika let se EU snaží vymanit z této závislosti a stále probíhají debaty a jednání ohledně tohoto tématu. Export plynu do EU je čas od času omezován konflikty mezi Ruskem a Ukrajinou, která je vedle Běloruska tranzitní zemí pro dodávky plynu do EU. Zemní plyn je z politického hlediska důležitým strategickým nástrojem pro prosazování vlivu Ruska ve světové ekonomice a z ekonomického hlediska zároveň jeho export do EU tvoří podstatnou složku příjmů do státního rozpočtu a významně se podílí na tvorbě hrubého domácího produktu. Hlavním dodavatelem ruského zemního plynu je státem regulovaná společnost Gazprom, která má 18 % podíl v držbě světových zásob a 70 % podíl ruských zásob zemního plynu a je jediná ruská společnost, která může plyn exportovat.

Z níže

uvedeného grafu vyplývá, že Rusko – konkrétně společnost Gazprom - nejvíce exportuje do Německa, Turecka, Itálie, Polska, Francie, Velké Británie, České Republiky, Maďarska, Slovenska, Rakouska. Na Německo připadá největší podíl exportu, a to 22, 68 %. Co se týče budoucnosti zemního plynu jako hlavního hráče v ruském zahraničním obchodě, někteří analytici se domnívají, že potencionální růst exportu může být v budoucích 20 letech omezen v důsledku vyčerpání největších ložisek. Ruská energetická politika se snaží diverzifikovat tranzitní cesty. Budují se nové plynovody, které by měly obchod zvýšit, nicméně pokud se skutečně ložiska vyčerpají, může se teoreticky očekávat stagnace. Budoucnost exportní kapacity může být rovněž silně determinovaná rostoucí tuzemskou spotřebou zemního plynu a také stavem plynovodů, 14

Středoevropské politické studie. Vztahy mezi Evropskou unií a Ruskou federací v sektoru zemního

plynu. [online]. [cit. 2012-04-14]. http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=451 15

OCELÍK. P. Závislost Evropy a Ruska je vzájemná. [online]. [cit. 2012-04-14].

http://www.dvorek.eu/print.do;jsessionid=FA43365B2C9DE365D1A5079373015E96?articleId=17377

12

které se čím dál tím víc vyznačují svojí nehodovostí. Pochopitelně tedy vyvstává otázka, jak dlouho a v jakém množství bude Rusko schopno vyvážet své energetické suroviny a plnit své exportní závazky. Rozhodující bude zajištění kroků k realizaci rozsáhlé investice do energetické infrastruktury a nových ložisek. Gazprom byl ze strany evropských států kritizován za nespravedlivou cenovou politiku. V důsledku toho reagoval tak, že dvojnásobně zvýšil ceny pro průmyslové spotřebitele na domácím trhu, stále však zůstávaly nízké oproti tržním cenám.

Graf 2 – Podíl exportu zemního plynu do zemí EU(%) 2,91 10,23

3,62

Nizozemí

3,92

Rakousko

4,17 5,06

Slovensko Maďarsko

22,68

5,44

ČR V.B.

6,35

Francie Polsko

6,83 17,32

11,38

Itálie Turecko Německo ostatní

Zdroj: vlastní zpracování [BP, 2010, str. 30]

1.4 Prognózy ekonomického rozvoje Existuje mnoho prognóz ohledně budoucího vývoje ruské ekonomiky. Nejdříve se podíváme na 4 varianty dle Prognózy sociálně – ekonomického rozvoje, vypracovanou Ministerstvem ekonomického rozvoje RF. Varianta mírně optimistická předpovídá mírné zvýšení konkurenceschopnosti ruské ekonomiky a zlepšení investičního klimatu za pomoci zvýšení státních výdajů na rozvoj infrastruktury a lidského kapitálu. Oproti tomu varianta konzervativní předpokládá stále nízkou konkurenceschopnost v souvislosti s importem, nízký přítok kapitálu a nízké státní výdaje na rozvoj ekonomiky. Varianta negativní se přiklání k poklesu kurzu rublu, 13

snížení ceny ropy na 80 USD/ barel do roku 2013. V poslední optimistické variantě, se naproti tomu předpovídá vyšší tempo růstu ekonomiky a zvyšování cen ropy až na 113 USD/barel. Mezi priority ekonomické politiky RF do roku 2013 patří investice do lidského kapitálu, rozvoj a podpora vysoce-technologických sektorů ekonomiky, diverzifikace ekonomiky a rozvoj infrastruktury, zlepšení investičního klimatu a postupné odstraňování administrativních překážek pro podporu podniků. Mezi další cíle patří snížení deficitu státního rozpočtu a inflace, a rovněž se zdůrazňuje důležitost adaptace ekonomiky k potřebám WTO. [Ministerstvo ekonomického rozvoje RF, 2010, str. 8-35] Výrazným determinantem v ruské ekonomice je vývoj cen surovin, především ropy, která je klíčová pro federální rozpočet a platební bilanci státu. V průmyslovém sektoru se očekává největší nárůst ve strojírenském průmyslu. V ostatních odvětvích jako je dřevozpracující průmysl nebo gumárenský a plasty zpracující průmysl, se neočekává významný růst. Co se týče průmyslu jako celku, neočekává se, že by ve srovnání

s rokem

2011

v

dalších

letech

významně

rostla

rentabilita.

V palivo-energetickém komplexu se podle prognózy sníží podíl ropy v souvislosti s omezenými zásobami, zvýší se naopak podíl plynu a elektrické energie. Zároveň se předpokládá, že se sníží podíl palivo-energetických surovin na exportu ve prospěch jiného odvětví. Není jednoduché posuzovat, jakým směrem se ruská ekonomika bude rozvíjet. Každopádně je zřejmé, že její budoucí vývoj, stabilita a prosperita se bude značně odvíjet od cen exportních artiklů – zejména ropy, zemního plynu a uhlí, celkové politické strategie a v neposlední řadě od vývoje světové ekonomiky, protože právě světová ekonomika výrazně ovlivňuje vývoj ruského hospodářství. Dle mého názoru by hlavním úkolem RF měla být diverzifikace hospodářství a zaměření jejího zahraničního obchodu i na jiné vývozní komodity. Není dlouhodobě možné, aby se vývoz soustředil prioritně na nerostné suroviny, jelikož poptávka po nich při recesi klesá, a to výrazně determinuje i jejich ceny, a tím pádem klesá HDP a příjmy do státního rozpočtu. RF by rovněž měla usilovat o podporu a rozvoj moderních technologií a inovací a růst investic do dopravní infrastruktury. Otázkou je, zda ruská vláda bude disponovat nejen dostatečnými

zdroji,

potřebnými

k restrukturalizaci

ekonomiky

hospodářských reforem, ale také dostatečnou politickou vůlí.

14

a

rozsáhlých

2 Spolupráce ČR a RF 2.1 Počátek spolupráce Do roku 1989 nebylo možné hovořit o vzájemných obchodních vztazích mezi tehdejším Československem a Sovětským svazem. Československo bylo do tohoto roku částí socialistického bloku a členem Rady pro vzájemnou a hospodářskou pomoc. O rok později se v únoru uskutečnila návštěva prezidenta Václava Havla v Moskvě a byly podepsány dva zásadní dokumenty, které změnily bilaterální vztahy mezi oběma zeměmi, a to Deklarace bilaterálních vztahů Československa a SSSR a Dohoda o odchodu sovětských vojsk z Československa. Odchod vojsk byl v roce 1990 vedle ukončení platnosti Varšavské smlouvy a rozpuštění Rady vzájemné hospodářské pomoci prioritním cílem ČSR.

Počátkem září 1991 byla uznána nezávislost

pobaltských republik, Litvy, Lotyšska a Estonska. Mezi zbývajícími 12 sovětskými republikami byla uzavřena dohoda o hospodářském společenství a v prosinci se Rusko, Ukrajina a Bělorusko dohodly na utvoření Společenství nezávislých států. Později k nim přistoupily zbývající republiky. Roku 1993 byly oficiálně navázány diplomatické vztahy mezi zeměmi, kdy RF uznala ČR. Téhož roku podepsali prezident Boris Jelcin a Václav Havel Smlouvu o přátelských vztazích a spolupráci. Zahraniční politika Ruské federace se v druhé polovině 90. let spíše soustředila na posílení její role ve světové ekonomice a vyrovnání se světovým hráčům jako je USA, EU nebo Japonsko. Na poli bilaterálních vztahů neměla RF konzistentní model vztahů s ČR ani s centrální Evropou jako celek. Zvláště negativně vnímala RF připojení ČR do Severoatlantické aliance. Důkazem i je rozhovor s bývalým velvyslancem v Rusku Lubošem Dobrovským. Během něj uvedl, že „Ty vztahy jsou z ruské strany velmi špatné. Ruská strana, která vyjadřovala

celou

řadu

výhrad

k našemu

procesu

přípravy

ke

vstupu

do Severoatlantické aliance, velmi rozhodně dala najevo svůj politický nesouhlas s naším vstupem v okamžiku, kdy jsme se stali členskou zemí NATO“ 16. Ačkoliv ČR neměla příliš zájem budovat bližší vztahy s RF, zásadní roli pro ni hrály otázky týkající se stabilních dodávek energetických surovin. Spolupráce v oblasti jaderné energetiky dodnes hraje významnou roli v rozvoji česko-ruských 16

BBC. Interview BBC. 2001. [online]. [cit. 2012-03-19].

http://www.bbc.co.uk/czech/interview/basta.htm

15

vztahů. V letech 1955–1956 země uzavřely mezistátní dohody o poskytnutí pomoci při

výstavbě

experimentálně-průmyslových

vědeckovýzkumných center.

17

jaderných

elektráren

a

vytvoření

Výsledkem bylo postavení Jaderného reaktoru v Reži

u Prahy v roce 1959 a jaderné elektrárny v Dukovanech v roce 1987. Ruská agentura Atomstrojexport je v současné době jedním z hráčů, usilujících o dostavbu JE Temelín. V počátcích byly vztahy ovlivněny především politickými a ekonomickými změnami a přechodem RF na tržní principy.

2.2 Vývoj spolupráce v letech 1993–2000 V letech 1993-1998 se vzájemné vztahy zlepšovaly. Ruská federace si uvědomovala stále posilující roli států centrální Evropy, které byly v procesu jednání přistoupení k EU - hlavního obchodního partnera RF. Tehdy se negativní postoj RF vůči ČR změnil v pozitivní. K pozitivnímu rozvoji vztahu přispěl i fakt, že ruská politická situace byla víceméně stabilní, zlepšila se její ekonomická pozice ve světě a zvýšila se obchodní bilance. Rok 1998 byl pro RF zlomovým vzhledem k tomu, že ji zastihla finanční a bankovní krize mající dalekosáhlé důsledky na její ekonomiku, zahraniční obchod a další důležité aspekty. Vláda se tehdy rozhodla k jednostranné restrukturalizaci domácího dluhu a vyhlášení devadesátidenního moratoria na splátky zahraničního dluhu. Následkem byla platební neschopnost a masivní devalvace rublu, jehož kurz 6 rublů/USD propadl na 20 rublů/USD. koupěschopnosti

ruských

odběratelů.

18

To mělo za následek velmi výrazný pokles Zhoršení

ekonomické

situace

v Rusku

pochopitelně zapříčinilo i pokles rozsahu obchodní výměny mezi státy v podobě snížení importu a exportu. Hodnota českého vývozu, ve srovnání s předešlým rokem, tehdy poklesla o více jak polovinu. V ČR byla zároveň depreciace kurzu koruny v důsledku zavedení koridoru pro rubl a restrikce na transfery cizí měny pro rezidenty. [ČNB, 1999, str. 30] Až po dvou letech se Ruská ekonomika pomalu dostávala do předchozího předkrizového období. Průmyslová výroba v letech 1999–2000 zažívala vzestup 17

Ruská jaderná technologie. Jaderná energetika a rusko-české vztahy. [online]. [cit. 2012-03-19].

http://www.rusnuclear.cz/ruska-jaderna-technologie/rusko-ceske-vztahy.html 18

Česká národní banka. Deset let od propuknutí ruské měnové krize. 2008. [online]. [cit. 2012-03-18].

http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2008/cl_08_080922.html

16

a meziročně stoupala o 11 a 12% [Sirůček P., 2007, str. 226]. Příchodem Vladimíra Putina na post prezidenta RF se vztahy vůči centrální Evropě a ČR značně pozměnily. Stále se však řešila otázka vypořádání tzv. sovětského dluhu vůči ČR. Jak se vyvíjely vzájemné vztahy a zahraniční obchod od roku 2000, si ukážeme ve 3. kapitole věnované přímo analýze zahraničního obchodu.

2.3 Dohody mezi ČR a RF Na poli obchodně-ekonomických vztahů byla mezi zeměmi uzavřena řada bilaterálních dohod, která řešila zásadní otázky v oblasti investic, jaderné energetiky, zamezení dvojího zdanění, zadluženosti, dopravy, vědy a techniky, atd. Já se budu věnovat těm klíčovým dokumentům. Jak už jsem zmínila na začátku druhé kapitoly, základním kamenem počátku česko-ruských vztahů bylo uzavření Deklarace bilaterálních vztahů Československa a SSSR a Dohody o odchodu sovětských vojsk z Československa. Jedním z prvních dokumentů bylo krátce po rozpadu SSSR v roce 1993 také podepsání Dohody mezi vládou ČR a vládou RF o obchodních a ekonomických vztazích a vědeckotechnické spolupráci, která byla ke dni 31. 12. 2004 ukončena. V rámci kontextu vstupu ČR do EU bylo ruské straně navrženo uzavření nového dokumentu – Dohody mezi vládou ČR a vládou RF o hospodářské průmyslové a vědeckotechnické spolupráci, která byla v roce 2005 ratifikována. Dalším zásadním dokumentem byla Dohoda mezi vládou ČR a dohoda mezi vládou RF o vypořádání zadluženosti bývalého SSSR a ČR vůči RF, která byla oběma stranami podepsána v roce 1994. Proces řešení ruského dluhu vůči ČR byl zahájen tak, že pohledávky byly nejdříve restrukturalizovány, přičemž byla stanovena realizace splátek jistiny na období 1996-2003 a jejich úhrada převážně v USD (včetně úroků) a také formou dodávek zboží – zejména u podnikových pohledávek [MPO, 2005, str. 13]. K této dohodě byly vytvořeny v průběhu dalších let 4 dodatky. V roce 2011 došlo podepsáním Dodatku č. 1 k posunutí řešení otázek dluhu. Byla zahájena deblokace podstatné části ruského dluhu v objemu 2,5 mld. USD. V roce 2003 byl z ruské strany navržen komplexní mechanismus předčasné úhrady zbývající části dluhu, která měla být uhrazena především dodávkami elektrické energie na reexport v letech 2004–2006. Dodatku č. 4 zavázal ruskou vládu uhradit předčasně svůj dluh do konce roku 2006, což přineslo do státní pokladny ČR 2,47 mld. Kč[MPO,

17

2005, str. 13]. Mezi další významné dohody patří Dohoda o jaderné spolupráci z roku 1994, která nastartovala úspěšnou spolupráci v oblasti jaderné energetiky.

2.4 Spolupráce v oblasti regionů Významným prvkem hospodářských vztahů mezi ČR a RF je přímá spolupráce s ruskými regiony. Výhodou je především ekonomická samostatnost regionů, možnost rozhodování regionálních vlád a administrací v otázkách realizace investičních projektů zaměřených na rozvoj průmyslu, energetiky, dopravní struktury aj. Ruskou federaci tvoří celkem 83 subjektů – regionálních jednotek, které se dělí na republiky, oblasti, kraje, autonomní okruhy, autonomní oblasti a federální města. Mezi desítku největších měst s počtem obyvatel milion a výš patří Moskva, Sankt Petěrburg, Novosibirsk, Nižnyj Novgorod, Jekatěrinburg, Samara, Omsk, Kazaň, Ufa a Čeljabinsk. Jen málo kdo ví, že v RF žije dohromady s většími či menšími problémy kolem 200 národností. Význam investování v regionech představuje pro podnikatele především vyšší míru uplatnění pro střední a malý byznys a jednodušší přístup k mocenským strukturám. Prioritní regiony byly stanoveny ve Strategii prosazování obchodně – ekonomických zájmů České Republiky v Ruské federaci z roku 2006. Na tomto základě se regiony dělí na prioritní, sledované a ostatní. Mezi prioritní patří Moskva, Leningradská oblast, republika Baškortostán, Sankt Petěrburg a Sverdlovská oblast. Sledované se dělí na Čeljabinskou oblast, Chanty-Mansijský autonomní okruh, Moskevská oblast, Omskou oblast a Republiku Tatarstán. Chtěla bych detailně popsat všechny regiony, ale bohužel to z hlediska rozsahu této práce není možné, proto se alespoň pokusím stručně charakterizovat ty nejdůležitější a nejzajímavější z hlediska možnosti exportu a investic a zároveň se zmíním o významných projektech mezi českými a ruskými společnostmi. Moskevská oblast, patřící do Centrálního federálního okruhu, disponuje velmi výhodnou geografickou a ekonomickou polohou, což přináší značný ekonomický a finanční potenciál. Platformou pro rozvoj dvoustranných vztahů bylo Memorandum o průmyslové, vědecké a hospodářské spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem průmyslu a vědy Moskevské oblasti Ruské federace podepsané 5. června 2005 a vytvoření Společné pracovní skupiny mezi MPO ČR a Ministerstvem průmyslu a vědy Moskevské oblasti. V její oblasti působí mnoho vědeckovýrobních komplexů a experimentálních závodů a zajímavostí je fakt, že zde působí nejvíce „vědeckých center“ v celém Rusku. Oblast se specializuje především 18

na lehký průmysl, výrobu osobních vozů a nákladních vozů. Z hlediska investiční aktivity byla tato oblast v roce 2011 zařazena na 6. příčku mezi regiony RF. Celkově byl zaznamenán 4% růst ve srovnání s rokem 2010 v oblasti strojírenství. Vysoký standart si drží i Leningradská oblast. Nachází se v severozápadní části, kde hraničí s Finskem a Estonskem. Tato oblast a hlavně město Sankt Petěrburg je hlavním vědeckotechnickým centrem v oblasti inovačního rozvoje, výroby hi-tech produkce a nových technologií. Zahraniční obchod mezi touto oblastí a ČR se v roce 2011 vyvíjel velmi pozitivně, jelikož byl zaznamenán nárůst oproti předchozímu roku o 62 %. například

19

Příkladem úspěšných projektů v oblasti spolupráce v průmyslu bylo

dodání

drtících

zařízení

na

výrobu

štěrku

českou

společností

ALTA a.s., Brno. Mezi dodavateli se taktéž uplatnila společnost Sklostroj Turnov, která uzavřela kontrakt v objemu 16 mil. dolarů na výrobu zařízení obalového skla ve městě Kiriš. 20 V roce 2010 dodala firma PAPCEL, a.s. firmě Sjaskij, a.s. zařízení na přípravu celulózy. V oblasti stavebnictví se v tomto regiony angažovaly například firmy HYDROPROJEKT CZ, MOTT MACDONALD nebo UNISTAV BRNO, a.s. Další spolupráce s regionem probíhá i v investiční sféře, zemědělství, oblasti podpory obchodu nebo cestovním ruchu. 21 Spolupráce mezi regionem Baškortostán a ČR je již dlouhodobá a vyznačuje se rostoucí tendencí. Mezi úspěšné projekty patřila např. výstavba farmakologického závodu

na

výrobu

hormonálních

léků

v Ufě

s účastí

české

společnosti

Favea Ingeneering, s.r.o., výstavba Učalinské vápenky a cementárny s účastí české společnosti CBPS s.r.o; rekonstrukce tramvajové tratě a obnova tramvajového parku v Ufě s účastí české společnosti INEKON GROUP a.s.; výstavba zemědělských farem na klíč v Republice Baškortostán s využitím moderních technologií české společnosti

19

Businessinfo. Rusko: Vývoj ekonomiky Sankt Peterburgu a Leningradské oblasti v roce 2011. 2012.

[online]. [cit. 2012-04-13]. http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rusko/rusko-oblasti-vyvoj-ekonomiky2011/1000580/63511/ 20

HONSOVÁ, Kamila. Hospodářské noviny. Leningradská oblast. Medová vůně pro investory. 2004.

[online]. [cit. 2012-04-17]. http://hn.ihned.cz/c1-14402070-leningradska-oblast-medova-vune-proinvestory 21

Ministerstvo zahraničních věcí. Priority a úspěchy ZÚ 2011. 2011. [online]. [cit. 2012-03-16].

http://www.mzv.cz/petersburg/cz/obchod_a_ekonomika/priority_a_uspechy_zu_2011.html

19

FARMTEC a.s. a dalších dodavatelů nebo zateplení budov s využitím nových technologií a izolačních stavebních materiálů české společnosti STOMIX s.r.o. 22 Sankt-petěrburgská oblast má ve vztazích s ČR také dlouhou historii. V oblasti projekčních a investičních prací pro investiční výstavbu v RF byla založena v roce 2010 v Ostravě společnost Technoprojekt, s.r.o., která poskytuje profesionální služby pro investory na území Ruské federace, tak i pro české exportéry. Dalším příkladem je společnost HYDROPROJEKT CZ, a.s., která je od roku 2007 součástí velké mezinárodní inženýrské společnosti SWECO. V roce 2004 byla společností v Sankt Petěrburgu otevřena kancelář a v témže roce jako jediná česká společnost získala ruskou licenci na projektovou a inženýrskou činnost. 23 Sverdlovská oblast, s hlavním městem Jekatěrinburg, je považována za jednu z nejperspektivnějších oblastí. V rámci spolupráce s oblastí byl v roce 2007 zahájen největší projekt v historii česko - ruských obchodních vztahů. Již výše zmíněná česká společnost ALTA, která se už dlouho angažuje na ruském trhu, podepsala s významnou ruskou strojírenskou společností Uralvagonzavod konrakt o výši 1 miliardy eur. ALTA se zavázala dodávat výrobní linky pro výrobu os pro vagonová dvojkolí a zároveň zařízení pro modernizaci ruského lesního průmyslu.

24

V Jekatěrinburgu se mimo jiné

nachází pobočka agentury Czechtrade.

22

Businessinfo. Bilaterální vztahy ČR s Republikou Baškortostán. 2010. [online]. [cit. 2012-03-17].

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/republika-baskortostan-rusko/bilateralni-vztahy-crbaskortostan/1001761/51286/ 23

Hydroprojekt. Hydroprojekt a Sweco. [online]. [cit. 2012-04-17].

http://www.hydroprojekt.sk/uvod_cz5.htm 24

Hospodářské noviny. Alta uzavřela v Rusku smlouvy za miliardu. 2007. [cit. 2012-04-10].

http://www.alta.cz/spolecnost/aktuality/napsali-o-nas-drive/

20

3 Zahraniční obchod mezi ČR a RF 3.1 Vývoj v letech 2000 - 2008 Od roku 2000 vidíme, že docházelo k mírnému oživování vývozu z ČR do RF. V roce 2001 stoupl hodnotově o 26 % a v letech 2002 a 2003 vzrostl o 5,2 a 11,2 %. Rok 2004 byl rokem vstupu ČR do Evropské unie. Při porovnání obchodu oproti předchozímu roku se nám zobrazí zajímavé výsledky. Vývoj v roce 2004 se odlišil výrazným nárůstem exportu, což můžeme pozorovat i v níže uvedeném grafu. “K akceleraci růstu vývozu i dovozu došlo zejména od května 2004 po vstupu země do EU.25 Z grafu je patrné, že záporné saldo obchodní bilance pokleslo a vývoz rostl rychleji než dovoz.

Graf 3 – Vývoj zahraničního obchodu mezi ČR a RF (Mil. Kč)

200 000 150 000 100 000 vývoz dovoz

50 000

bilance 0 -50 000 -100 000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Zdroj: vlastní zpracování

„Na rapidním nárůstu českého vývozu do Ruska v průběhu roku 2004 se nejvíce podílelo výrazné zvýšení objemu exportu osobních automobilů, kde oproti roku 2003 byl dosažen více než dvojnásobný objem vývozu, přičemž tato položka se na celkovém vývozu do Ruska podílí 5,1 %, dále pak léky (nárůst o 39 % a 5% podíl), výpočetní 25

Hospodářské noviny. Expanze českého exportu a jeho strukturální změny. 2005. [online]. [cit. 2012-

04-14]. http://hn.ihned.cz/c1-16007860-expanze-ceskeho-exportu-a-jeho-strukturalni-zmeny

21

technika (téměř padesátinásobný nárůst a 3,9% podíl), vysílací zařízení pro sítě mobilního telefonického spojení (téměř osminásobný růst; podíl 3,4 %) a široké škály strojírenských zařízení používaných v různých odvětvích průmyslu. Obecně (v souladu se systémem třídění zboží podle SITC1) tvoří stroje a dopravní prostředky 47 % vývozu do Ruska, přičemž oproti roku 2003 vzrostl vývoz zboží spadajícího do uvedené třídy o více než 86 %.“[MPO, 2005, str. 5] Při pohledu na vývoj zahraničního obchodu v roce 2005 je patrné, že se výrazně zvýšil dovoz z Ruska, což bylo doprovázeno i mírným nárůstem vývozu z ČR. Vývoz dosáhl hodnotově 33,6 mld. Kč, kdežto dovoz 104,6 mld. Kč. Tyto uvedené faktory však způsobily výrazné zvýšení záporné obchodní bilance, což je také možnost pozorovat v grafu. Z hlediska hlavních dovozních partnerů ČR se RF nacházelo na 2. místě a z hlediska vývozních partnerů na 13. místě. (viz příloha č. 1 a č. 2) V roce

2006

se

dovoz

z Ruska

oproti

předchozímu

roku

zvýšil

na 126, 2 mld. Kč, ale již si neudrželo 2. příčku hlavních partnerů, jelikož ho vystřídala Čína, jejíž dovoz byl hodnotově o něco vyšší. Českému vývozu dominovaly stroje a dopravní a přepravní prostředky a zařízení. V dovozu z Ruska převažovali tradičně ropa a plyn, mezi další komodity patřily hliník, barevné kovy a palivové články pro reaktory. V rámci zahraničního obchodu ČR se SNS v předkrizovém roce 2007 reprezentovalo Rusko hlavního obchodního partnera. Co se týče obchodní výměny, tabulka nám ukazuje, že se snížil dovoz z RF o 12,2 mld. Kč. To se následně projevilo ve změně teritoriální struktury dovozu. Mezi prvních 5 největších partnerů se umístilo Německo, Čína, Polsko, Slovensko a Itálie. A Rusko se tak propadlo až na 6. příčku, zatímco v předcházejícím roce mu náleželo 3. místo. V teritoriální struktuře vývozu ČR si Rusko polepšilo o jednu příčku – vývoz z ČR se zvýšil o 15 mld. Kč. Z grafu můžeme pozorovat, že deficit obchodní bilance se logicky výrazně snížil. „V roce 2006 se vývoz ČR do Ruska podílel na česko-ruském obchodu pouze 25,2 % a v roce 2007 se tento podíl zvýšil na 33,9 %“[MPO, Zahraniční obchod České Republiky v roce 2008, str. 88] Z hlediska komoditní struktury vývozu do Ruska si své nejsilnější postavení

potvrdily stroje a dopravní prostředky. Druhou nejobjemnější skupinou zboží bylo průmyslové zboží. Z Ruska se tradičně nejvíce dovezly minerální paliva a maziva a na druhé pozici se umístila skupina průmyslového zboží podle materiálu [MPO, Zahraniční obchod České Republiky v roce 2008, str. 89–90]. Celkově došlo ke zlepšení

obchodních výsledků. 22

Dle výše uvedených faktorů je vidět, že dynamika obchodu v těchto letech stále rostla, avšak podíváme-li se na vývoj obchodní bilance, dlouhodobě převažuje negativní saldo a zůstává tak hlavním problémem ve vzájemném obchodě. Je to způsobeno tím, že převažuje dovoz strategických suroviny – zejména ropy a plynu nad vývozem do RF. Snížení negativní obchodní bilance je podporováno i ze strany RF, která v roce 2005 schválila novou strategii prosazování obchodně ekonomických zájmů v Rusku a zároveň s ČR uzavřela Dohodu o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci. Oba kroky směřovaly ke snaze o zjednodušení vzájemné obchodní výměny a diverzifikaci hospodářské spolupráce.26

3.2 Vývoj v letech 2008 - 2011 V roce 2008 si Rusko stále udržovalo pozici hlavního obchodního partnera v rámci zahraničního obchodu ČR se státy SNS. „Česko-ruský obchod v roce 2008 představoval 220,9 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 49,2 mld. Kč, tj. o 28,7 %. Na jeho nárůstu participoval zejména dovoz ČR z Ruska, který proti roku 2007 vzrostl o 39,3 mld. Kč na 153,4 mld. Kč (index 134,5) a v menší míře vývoz ČR do Ruska při navýšení o 9,9 mld. Kč na 67,5 mld. Kč (index 117,2)[MZV, 2012, str. 83].“ Pojďme se nyní podívat na komoditní strukturu zahraničního obchodu. V roce 2008 dosáhl vzájemný obchod svého maxima. Celkový vývoz z ČR do RF činil 67,5 mld. Kč. Přičemž se nejvíce vyvezly léčiva, dále následovaly kovoobráběcí stroje, pivo, chmel a maso. Celkový dovoz z RF činil 154,8 mld. Kč. V dovozu do ČR z RF dominovala ropa, dále následovaly železná ruda, surové železo a syntetický kaučuk. Bilance česko-ruského obchodu stále vykazuje schodek, který dosáhl -85,8 mld. Kč a meziročně se zvýšil o -29,4 mld. Kč.

V roce 2009 česko-ruský obchod představoval 152 mld. Kč a meziročně se snížil o 70,4 mld. Kč, tj. o 31,7 %. Důvodem byl zejména pokles dovozu z ČR do RF, který činil 102, 4 a snížil oproti roku 2008 o 52, 4 mld. Kč. Celková bilance zahraničního obchodu byla negativní, záporné saldo činilo 53 miliard Kč [MZV, 2012, str.85–88]. Co se týče struktury zboží, ve vývozu ČR do RF v roce 2009, se umístili na 1. místě zařízení k automatizovanému zpracování dat, dále následovaly kovoobráběcí stroje,

26

Hospodářské novin . Obchod mezi ČR a Ruskem roste, obchodní bilance je pro ČR pasivní. 2006.

[online]. [cit. 2012-04-14]. http://byznys.ihned.cz/c1-17915900

23

léčiva, máslo a vepřové maso. Celkový vývoz činil 49,6 mld. Kč. Celkový dovoz v témže roce z RF do ČR se oproti předchozímu roku snížil na 102,6 mld. Kč, přičemž tradičně dominovala ropa, která se na celkovém dovozu tedy podílela necelými 42procenty a mezi ostatními zeměmi se umístila na 1. místě. Dále RF dovezla železnou rudu a umístila se na 2. místě hned po Ukrajině. Mezi další dovezené suroviny patřilo surové železo, hliník a slitina hliníku, syntetický kaučuk a ploché sklo. V pokrizovém roce 2010 česko-ruský obchod představoval 197,3 mld. Kč a meziročně narostl o 45,1 mld. Kč, resp. o 29,6 %. Z toho vývoz ČR do Ruska dosáhl 67,4 mld. Kč při nárůstu proti předchozímu roku o 17,8 mld. Kč, tj. o 35,9 % a dovoz ČR z Ruska činil 129,9 mld. Kč, což bylo meziročně více o 27,3 mld. Kč [MZV, 2012, str. 90]. Celkově tedy vidíme, že zahraniční obchod se vyvinul lépe než v předchozím roce. V prvních roku 2010 pokračoval pokles, ale na přelomu prvního a druhého kvartálu se pokles zastavil a v dubnu přecházel do růstu, jak v importu, tak i v exportu. Vzájemný obrat vzrostl o 29,5 % na 197,2 mld. Kč, z toho vývoz se zvýšil o 35,8 % na 64,7 mld. Kč, dovoz o 26,5 % a dosáhl 129,8 mld. Kč. Můžeme ale pozorovat, že se zvýšilo taktéž i záporné saldo obchodní bilance – z 53 na 62,3 mld. Kč. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu tento nárůst byl zapříčiněn růstem cen energetických surovin, konkrétně ropy a plynu, jež tvořily 81 % ruského importu. Co se týče objemu obchodního obratu mezi zeměmi, RF si vylepšila svoji pozici a posunula se z 10. na 8. místo s podílem 4,0 %. Vyššího umístění získala rovněž i v dovozu a vývozu. Podíváme-li se na komoditní skladbu vzájemného obchodu, pak v českém vývozu převládaly následující položky podle nomenklatury SITC: silniční vozidla (17,4 %), kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat (12,2 %), stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu (9,7 %) a elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče (8,3 %). Dominující komoditou v dovozu byl zemní plyn, který tvořil 40,9 % celkového importu a ropa (40,4 %). Dále to byly železo a ocel a stroje k zařízení k výrobě energie. Srovnáme-li komoditní skladbu vývozu a dovozu s předcházejícími lety, struktura ruského dovozu zůstává téměř stejná, zatímco český export se mění a tradiční strojírenská produkce ustupuje mírným tempem a soustředí se více na lehké a technologicky vyspělejší výrobky s vyšší přidanou hodnotou.

24

4 Investiční a podnikatelské příležitosti Rusko patří nepochybně pro svůj ekonomický potenciál mezi prioritní země pro export z ČR. Hospodářská politika ČR vyvíjí mnoho úsilí při podpoře obchodních aktivit s RF. Jako podpora v oblasti investičních aktivit, výzkumu, analýz a inovací slouží taktéž Ministerstvo průmyslu a obchodu, pod které patří Česká exportní banka, agentury Czechinvest a Czechtrade a další instituce. Stále výraznější snaha o vstup na ruský trh českými investory je v poslední době jevem, který se dá snadno vysvětlit. Investoři se snaží převážně vstoupit do ruských regionů, které představují pro investování řadu příležitostí a nenasycených trhů. Výhodou pro české exportéry může být fakt, že české zboží má v souvislosti s dlouholetou tradicí na ruském trhu velmi dobrou pověst. Rusko nabízí velké množství příležitostí v oblasti energetiky a služby, dále pak ve speciálních ekonomických zónách, kde je možno rozvíjet podnikání v oblastech průmyslové výroby, infrastruktury nebo cestovním ruchu. Vstupní podmínky na trh bývají delší cestou, kterou mohou doprovázet značné komplikace, jelikož ruský trh patří ke složitějším světovým trhům. V následujících podkapitolách charakterizuji perspektivní obory podnikání a základní podmínky potřebné pro zahájení podnikatelské činnosti. Vypracovaná SWOT analýza a specifika obchodního jednání může taktéž posloužit jako informační zdroj pro orientaci na ruském trhu.

4.1 Právní formy podnikání na ruském trhu Pro ruský trh je významná specifičnost, která spočívá v jeho nedostatečné transparentnosti, rozdílnosti jednotlivých regionů a odlišnostech kultur a národností, vysoké úrovni korupce, byrokracie a nepřehledného zákonodárství. Předtím, než se tedy zahraniční společnost nebo osoba rozhodne k podnikání v Rusku, je velmi výhodné před seznámením se s hlavními podmínkami pro vstup na trh a zahájením podnikatelské činnosti, mít profesionálního „průvodce“ – specializovanou agenturu, která je schopna pomoct při řešení základních úkolů, provést průzkum trhu, aj., jelikož je to časově i z hlediska nákladů výhodnější. Při zahájení podnikatelské činnosti na ruském trhu je nejprve klíčové se rozhodnout, jakou formu v návaznosti na plány, cíle a podnikatelské záměry bude podnik mít. Podle zákona se nabízí v podstatě tři možnosti podnikatelské přítomnosti zahraničních investorů v RF.

Zahraniční subjekt může vykonávat podnikatelskou 25

činnost buď prostřednictvím účasti v ruské právnické osobě (obchodní organizaci), zřízením pobočky zahraniční právnické osoby na území RF anebo zřízením obchodního zastoupení. V případě zahraničního investora, fyzické osoby, může subjekt podnikat jako živnostník. Rozdíl mezi jednotlivými formami spočívá v charakteru jejich činnosti a statutu. Nejvíce možností pro budoucí rozvoj společnosti nabízí forma v podobě právnické osoby – obchodní organizaci, která jedná vlastním jménem a může vykonávat jakýkoli druh činnosti, který není zakázán zákonem. Jakmile proběhne u obchodní organizace státní registrace u federálního daňového úřadu, může investor zahájit podnikatelskou činnost. Není-li stanoveno ve stanovách jinak, organizace se zakládá na dobu neurčitou a může mít podobu společnosti s ručeným omezeným nebo zavřené či otevřené akciové společnosti. Další možností je založení pobočky. Tento typ právní formy se od české pobočky odlišuje v několika nuancích. V ČR se pobočky zakládají jako právní formy, v RF jsou samostatnými hospodářskými jednotkami právnické osoby, založenými mimo její sídlo. Pobočky tak jednají jménem právnické osoby a její jim poskytován její majetek. Od obchodní organizace se odlišuje také tím, že se zřizuje na dobu určitou. Při založení pobočky v Rusku se uděluje povinnost registrovat – akreditovat pobočku u příslušných státních orgánů RF. To vše zajišťuje Státní registrační komora při Ministerstvu spravedlnosti RF, přičemž maximální doba registrace je pětiletá, poté je možné požádat o její prodloužení. Obchodního zastoupení je stejně jako pobočka samostatnou hospodářskou jednotkou zakládajícího subjektu založenou mimo místa sídla zakladatele, přičemž se od pobočky odlišuje ve funkcích, které vykonává. Obchodní zastoupení se na rozdíl od pobočky, která je v pravomoci vykonávat všechny nebo část funkcí, zřizuje k reprezentačním účelům mateřské společnosti a chrání její zájmy. Obchodní zastoupení taktéž nevykonává obchodní činnost a není plátcem daně z příjmu. Procesem akreditace se zabývají státní orgány v závislosti na typu zřizující společnosti a vydává se na dobu tří let s možností prodloužení. Proces prochází jednotlivými etapami, které jsou jak u obchodního zastoupení, tak i u pobočky téměř stejné – spočívají v přípravě a podpisech dokumentů nezbytných pro získání akreditace, podání dokumentů a získání osvědčení, zhotovení razítka, registrace a následné otevření běžných účtů. Z hlediska porovnání nákladnosti při založení pobočky a obchodního zastoupení, pobočka vyjde investora dráž, jelikož se platí státní poplatek ve výši 60 000 rublů plus

26

kolek za akreditaci v rozmezí 500–1000 USD v závislosti na době trvání akreditace. Kdežto u státního zastoupení se platí pouze kolek ve výši 1000–2500 USD. Při vybírání právní formy podniku je vhodné založení společnosti. „V případě, že chce investor hned začít vykonávat podnikatelskou činnost, doporučuje se založení společnosti. Rovněž by se neměla podcenit nutnost vystupovat na trhu jako ruský subjekt v případě státních nákupů a dodávek. V případě stoprocentně vlastněné dceřiné společnosti zahraničního investora v Rusku je vhodnou volbou, vzhledem k minimální regulaci a relativní volnosti v rozhodování, společnost ve formě S.R.O. Další vhodnou formou společnosti je i A.S. uzavřeného typu, kterou si pro svou další společnost v Rusku vybrala i společnost HAMÉ, a to především z toho důvodu, že tyto A.S. jsou obecně v Rusku vnímány jako stabilní a solidní subjekty, a přitom, stejně jako S.R.O., mají nekomplikovaný systém řízení“27

4.2 Možnosti státní podpory při financování a pojišťování

exportu Otázky řešení financování českého exportu do RF hrají zásadní roli pro úspěšnost podnikání. Na českém trhu existuje řada společností, které nabízí řešení v otázkách financování exportních projektů. V realizaci poskytnutí a financování vývozních úvěrů se investoři často obracejí na Českou exportní banku, která podporuje realizaci společných česko-ruských projektů v RF formou státní podpory. Zajímavostí je, že RF je teritoriem, kde ČEB realizuje největší objem svých obchodů. „Z celkového objemu poskytnutých úvěrů ČEB představuje Ruská federace aktuálně 46 %.“28 Zastoupení ČEB vytváří prostředí pro obchodní spolupráci českých a ruských společností, připravuje finanční a organizační mechanismy spolupráce a nabídky služeb, které jsou spojeny s financováním vývozu a přímých zahraničních investic českých společností. V rámci

hlavních

úkolů,

které

ČEB

vykonává,

je

spolupráce

s ruskými

a českými partnery a poradenství o způsobu financování projektů, zajištění informační podpory českým a ruským obchodním partnerům při přípravě projektů, spolupráce s finančními institucemi RF s cílem zajistit vyvážený vstup přístup a kvalitu přípravy 27

Hospodářské noviny. Častý problém našich investorů v Rusku: jakou zvolit právní formu podniku. 2008. [online]. [cit. 2012-04-08]. http://hn.ihned.cz/c1-23058250-casty-problem-nasich-investoru-vrusku-jakou-zvolit-pravni-formu-podniku 28 Ekonom. Rusko je atraktivní cíl. 2011. [online]. [cit. 2012-04-08]. http://ekonom.ihned.cz/c152147230-rusko-je-atraktivni-cil

27

vývozních úvěrů, sbírání dat, posouzení a analýza investičních nabídek a business plánů. 29 Způsob financování exportních dodávek se liší dle specifik určení platby. Záleží na tom, jestli se jedná o realizaci financování exportních dodávek nebo financování výroby pro splnění exportních závazků. Jedná-li se o plnění exportních závazků, nabízí se možnost platby formou tzv. předexportního financování. Tímto způsobem může český vývozce financovat náklady spojené s realizací dodávek pro zahraničního obchodního partnera u banky se sídlem v ČR. Při financování exportních dodávek se nabízí možnost využití akreditivu či dodavatelského úvěru. Třetí možností je forma garance, která se ale málo využívá vzhledem k vysoké nákladnosti pro ruské obchodníky. S ČEB v systému státní podpory úzce spolupracuje Exportní a garanční pojišťovací společnost. Hlavní činností společnosti je pojišťování vývozních úvěrů proti vývozním úvěrovým rizikům, tj. teritoriálním rizikům a kombinaci teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizik.30 EGAP nabízí široké portfolio pojistných produktů, mezi něž patří například pojištění krátkodobého dodavatelského úvěru, pojištění střednědobého

a

dlouhodobého

dodavatelského

úvěru,

pojištění

vývozního

odběratelského úvěru, pojištění úvěru na předexportní financování, aj. Většina obchodů je financována bankovním úvěrem se splatností od dvou let a výše. Podle ředitele Karla Pleva má EGAP s Ruskem zatím pozitivní zkušenosti. V poslední době v Rusku vládne trend, že se dlužníky bank financujících určitou transakci stávají přímo podniky, které nakupují v ČR, a ne jejich místní banky, jako tomu bylo dříve. Aktuálně se pojišťuje ve většině případů na riziko kupujícího. Podle něj soudy v Rusku už pracují relativně dobře a výrok Rozhodčího soudu při HK ČR je v této zemi vymahatelný.

31

Podle míry

teritoriálního rizika, se Rusko řadí do 3. kategorie, přičemž existuje 7 rizikových kategorií a míra rizika 1 představuje minimální riziko. Rusko si tak na základě tohoto výsledku tedy nevede špatně.

29

Export.cz. Česká exportní banka. 2007. [online]. [cit. 2012-04-09]. Dostupné z:

http://www.export.cz/exportcz/Slu%C5%BEby/%C4%8Cesk%C3%A1exportn%C3%ADbankaas%C4%8 CEB/tabid/161/Default.aspx EGAP. Profil společnosti. 2007. [online]. [cit. 2012-04-09].

30

http://www.alta.cz/spolecnost/aktuality/napsali-o-nas-drive/ 31 Česká exportní banka. S pojištěním vývozu mohou exportéři zatraktivnit své nabídky. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.ceb.cz/content/view/1243/55/

28

Perspektivní obory Při posuzování perspektiv vstupu na ruský trh je pro společnosti hlavním faktorem zhodnocení ekonomické situace, podnikatelského prostředí a spolehlivost ochrany investic. Podle zkušeností českých firem je nutná velmi dobrá znalost specifik ruského trhu a podrobná analýza možností a rizik. Je nutné také počítat se silným konkurečním prostředím. Podle agentury Czechtrade jsou perspektivními obory stavebnictví a dodávky stavebních materiálů, strojírenství a s ním související výroba strojů, dále obráběné

komponenty

a

konstrukce

z kovů

a

v poslední

řadě

elektronika

a elektrotechnika. Možnosti jsou i ve dřevozpracujícím průmyslu. "Aktuální příležitosti vidím například v polygrafickém průmyslu, zájem je o podlahové hmoty," doplňuje Jiří Mašata z moskevské kanceláře agentury CzechTrade. Hlavními perspektivními obory pro vývoz do RF jsou strojírenství, energetika, surovin, dopravní infrastruktura, automobilový průmysl, zemědělsko-průmyslový komplex, stavebnictví a bytová výroba a zdravotnictví. Pojďme se tedy na tyto obory podívat blíže a zhodnotit, jaké jsou v nich příležitosti pro české exportéry. Oblast strojírenství je výhodná jak z hlediska importu, tak i z hlediska investic. Důkazem jsou i prognózy vypracované Ministerstvem ekonomického rozvoje RF, které předpokládají, že podíl strojírenského průmyslu se bude v příštích letech stále zvětšovat. Nabízí se velký potenciál pro exportéry při vývozu technologicky vyspělejších strojů a zařízení, kterých má strojírenský průmysl výrazný nedostatek. Pro místní průmysl je potřeba rozsáhlá modernizace a zavedení nových výrobních kapacit s využitím moderních technologií jako je nanotechnologie nebo informační technologie. Nabízí se možnosti i v oblastech hutnictví, dřevozpracujícím průmyslu, sklářství, elektrotechnice, dopravních prostředků, aj. V oblasti stavebnictví se otevírá mnoho možností například ve výstavbě hotelových komplexů. V roce 2014 proběhnou v Soči Zimní olympijské hry, a s touto souvislostí se aktuálně vyhlašují tendry na výstavbu hotelových komplexů. Nevýhodným se však může zdát systém cenových preferencí pro domácí dodavatele ve výši 15 %. Tímto se pravidla ruských veřejných zakázek liší od českých. 32 32

Česká exportní banka. Leningradská oblast. Medová vůně pro investory [online]. [cit. 2012-04-17].

Dostupné z: http://www.ceb.cz/content/view/1243/55/

29

4.2.1 Analýza SWOT Na základě poznatků jsem vypracovala analýzu, která vypichuje hlavní silné a slabé stránky ruského trhu a zároveň příležitosti a hrozby, se kterými se český podnikatel může setkat. •

Silné stránky: o růst ekonomiky, spotřeby a s tím související růst reálných příjmů o velký nenasycený trh s mnoha regiony a ekonomickými zónami a výhodnou pozicí o dostupnost vysoce kvalifikované pracovní síly, surovinová základna, růst a rozvoj ekonomiky o pevná smluvní základna a stále rozvíjející se hospodářské vztahy s ČR, jazyková

blízkost,

dlouhodobá

spolupráce

v oblastech

jaderné

energetiky, strojírenství a dalších odvětvích •

Slabé stránky o slabá podpora malého a středního podnikání o vysoká závislost ekonomiky na palivo-energetických surovinách a kolísavosti jejich cen o složitost právního řádu – například v oblasti pracovněprávní a migrační, daňové a účetně právní nebo procesní problematiky

•

Příležitosti o budoucí vstup Ruska do WTO bude souviset s odstraněním mnoha obchodních překážek o silná poptávka na nové technologie, nenasycený finanční trh o příprava vyhlášky na omezení hotovostních operací, které mají v ruské ekonomice dvakrát větší podíl než v ostatních státech Evropy o rozvoj dopravní a logistické infrastruktury Hrozby o vysoká míra korupce a státní kontroly nad podnikáním, administrativní překážky a zdlouhavé řešení pracovních víz a dalších procesů při vstupu na trh

30

o nedostatečně vyvinutá dopravní, telekomunikační a logistická infrastruktura o problémy při žádosti bankovní půjčky a striktní podmínky, ztěžující financování o oligarchický systém, ovládající významné firmy Pro shrnutí této analýzy si můžeme odnést několik závěrů. Rusko je nepochybně velmi zajímavé z hlediska obchodních a investičních příležitostí. Jelikož se tento trh vyznačuje svojí specifičností, je třeba mít na paměti, že před podniknutím jednotlivých kroků je nutná důsledná příprava z hlediska analýzy místního trhu a znalostí regionů, kultury a ruského jazyka. Také je velmi důležité nepodcenit konkurenční prostředí.

4.3 Speciální ekonomické zóny Speciální ekonomické zóny jsou využívaným nástrojem k posílení ekonomiky jak v Evropě, tak i na ostatních kontinentech. Ve východoevropské oblasti je to například Polsko, Maďarsko nebo Ukrajina a Pobaltské země. Tyto zóny se v RF začaly vytvářet od roku 2005 po přijetí série usnesení a Federálního zákona RF č. 116 “ O zvláštních ekonomických zónách v Ruské federaci“. Jsou to ekonomické oblasti určené vládou RF, v nichž platí zvláštní režimy podnikatelské činnosti. V souladu s ustanovením výše zmíněného zákona č. 116 mohou být na území utvářeny 4 typy zvláštních ekonomických oblastí – průmyslově-výrobní, technicko-aplikační, turisticko-rekreační a přístavní. Do dnešní doby bylo vytvořeno 25 zón, mezi nimi 4 jsou průmyslověvýrobní, 4 technicko-aplikační, 14 turisticko-rekreačních a 14 přístavních. Celkový objem investic do zón činil k dnešnímu období cca 12 miliard33 dolarů. Hlavním cílem zón je zvýšení atraktivity pro zahraniční i domácí investory a zároveň posílení konkurenceschopnosti ruské ekonomiky na vnějším trhu, podpora rozvoje zpracovatelských odvětví ekonomiky, zdokonalení vysoce specializované technologie, dopravní infrastrukturu, vývoj nových výrobků a posílení oblasti cestovního ruchu a rekreace. První zóny průmyslově-výrobního typu, specializující se na výrobu aut a autokomponentů, strojírenských materiálů a chemický průmysl se zaměřením 33

ОАО "Особые экономические зоны". Об управляющей компании. [online]. [cit. 2012-03-11]. http://www.oao-oez.ru/management_company/

31

na petrochemii, byly založeny ve městě Alabuga v Republice Tatarstán a v Lipecké oblasti. Všechny zóny vytváří svobodné celní území, poskytující daňové a celní zvýhodnění při dovozu technologického zařízení a komponentů. Úlevy činí 15–20 %, a to v závislosti na předmětu podnikání. Společnosti tak mohou čerpat z řady výhod a učinit jejich výrobu konkurenční.

4.4 Obchodní jednání s ruskými partnery Jelikož Rusko s počtem obyvatelstva přes 140 milionů je svojí rozlohou rozprostírající se od Evropy k Asijským státům, je směsicí mnoha národů, náboženství a pochopitelně různorodých kulturních zvyklostí a tradic, které se odráží i v pravidlech obchodního jednání. Kultura obchodního jednání je v každém regionu jiná. Největší národnostní skupinu tvoří Rusové, dále následují Tataři, Ukrajinci, Baškirové, Čuvaši, Čečenci, Arméni a přes 100 dalších menších národností. V rámci náboženského vyznání se obyvatelé nejpočetněji hlásí k pravoslaví. Početnou skupinou jsou také muslimové, katolíci, protestanti, buddhisté a židé. Úroveň vzdělání je velmi vysoká. Prakticky každý mladistvý navštěvuje školu a počet vysokoškolsky vzdělaných a erudovaných lidí je vysoký. Pro Rusko je typický komplikovaný byrokratický systém, který často přináší dlouhodobé procesy vyjednávání a komplikace při jednání s úřady. Mnohdy se stane, že i přestože zahraniční podnikatel splnil veškeré podmínky pro vstup na trh, úřady mohou rozhodnout v jeho neprospěch.

Zahraniční podnikatel by se tím ale neměl

odradit. Při navazování vztahu s obchodním partnerem je tedy výhodné, aby měl úzké kontakty s místními administrativními orgány. Co se týče jazykové vybavenosti, stále převládá ruština, zejména u starší generace. Ve větších městech jako je Moskva, Sankt Petěrburg, Jekatěrinburg, Novosibirsk nebo Kazaň není problém se s obchodními partnery v oblasti financí, mezinárodního obchodu či IT domluvit v anglickém jazyce. V ostatních regionech je upřednostňována ruština, jak při ústní, tak i písemné korespondenci. Proto je tedy výhodné, tak jako i v ostatních zemích, znát místní jazyk. V Tatarstánu se mluví tatarsky a rusky. Zajímavostí je, že právě tatarština je druhým nejpoužívanějším jazykem v Rusku. V Rusku převládá evropský styl obchodního jednání. V podnicích vládne vysoká hierarchie a ve vztahu nadřízeného a podřízenému platí autoritářská pravidla 32

a převládá direktivní styl řízení. Průběh jednání se samozřejmě nedá předpovídat, ale lze se na něj velmi dobře připravit. Je důležité si před zahájením ověřit všechna fakta a přesně vědět cíl, kam chceme v jednání dospět. Velmi důležité obchodní kontrakty a smlouvy uzavírat písemně, ústní jednání nemá tak důležitou váhu. Co se týče samotné povahy Rusů, dokáží být velmi emotivní a své pocity si nenechávají pro sebe ani při jednání. Jejich časové vnímání je poněkud jiné než ve střední a severní Evropě. Může se stát, že na jednání přijdou mnohem později nebo vůbec. Problémem, se kterým se podnikatelé mohou taktéž často setkat, je málo efektivní management. Vhodné je mít své vlastní zástupce. Při organizaci obchodního jednání pro Ruské partnery je důležité mít připraveno občerstvení, nejlépe ve větším množství. Jak už jsem zmínila, Rusové jsou velmi pohostinní a střídmost v tomto ohledu by mohla mít negativní důsledky na výstup celého jednání. Při etiketě představování je důležité mít na paměti, že Rusové mají jméno po otci - tzv. otčestvo. Proto je vhodné partnera oslovit i tímto jménem. Často se oslovuje jen křestním jménem spolu s otčestvem bez příjmení – v tomto případě to není výraz neúcty, ale naopak příkladem taktního jednání.

33

Závěr Na závěr své práce se pokusím shrnout nejdůležitější poznatky, ke kterým jsem dospěla.

Tedy,

že

RF

je

země,

která

se

ještě

bude

zajímavě

vyvíjet

a vztahy mezi ČR a RF budou jistě pokračovat dobrým směrem. V první části mé práce jsem ukázala, že ruská ekonomika patří skutečně k těm největším velmocím, ale prošla složitým historickým vývojem. Radikální období přechodu od centrálního plánování k tržní ekonomice s sebou přineslo jak velmi pozitivní výsledky, tak i propad ekonomiky. Konec 90. let s sebou však přinesl nastartování ekonomického růstu, který byl zapříčiněn růstem světových cen surovin. Také jsme si ukázali, že tahounem ruské ekonomiky jsou dlouhodobě strategické suroviny. Podle posledních tendencí RF, je vidět, že se snaží dosáhnout členství některých významných světových organizací. Úspěšnost můžeme vidět již na příkladu vstoupení do WTO. Pozitivní vztahy byly však pozastaveny finanční krizí v Rusku. Mohli jsme však vidět, že země mají slušnou smluvní základnu, která přispěla k rozvoji jak diplomatických vztahů, tak i společných projektů. Co se týče vzájemného obchodu mezi zeměmi, je vidět rostoucí tendence, ale jedním z problémů je dlouhodobě záporná bilance, která je zapříčiněna zejména dovozem nerostných surovin z Ruska. Příležitost k investicím vidím zejména ve vyspělé strojírenské technice, neboť naše ekonomika je orientovaná na automobilový průmysl (s čímž souvisí nemalé problémy v diferenciaci našeho průmyslu) - v Rusku bude stoupat trend motorizace obyvatelstva a zatímco ruský domácí průmysl není schopný uspokojit odpovídajícími vozy 21. století domácí poptávku, my můžeme nabídnout zkušenosti s privatizací domácích automobilek. A také základnu výrobců náhradních dílů. Škoda auto už má v Rusku svojí vlastní továrnu, stejně tak jako zahraniční automobilky BMW, atp. Co se týče dopravního strojírenství, nechtěla bych opomenout též velmi dobré jméno lokomotiv vyráběných v bývalém Československu (ČKD, Škoda), které jsou používány v lehčích výkonech v RF dodnes. Jejich modernizace nebo obměna vozového parku jsou možností, ve které se nabízí spolupráce, např. s Uralvagonzavodem, atp. Další příležitost k investicím vidím ve farmaceutologickém průmyslu, ať už se jedná o licence nebo o výrobu zdravotnického materiálu. V neposlední řadě se nabízí příležitost v oblasti stavebnictví, ve kterém máme v Rusku dlouhodobou pověst. A to zejména 34

v průmyslových liniových stavbách, které se u nás ve velkém měřítku v současné době neuskutečňují, např. ropovody, plynovody, zpracovatelské stanice a petrochemie. V tomto segmentu budou alokovány v horizontu cca 20 let v rámci RF významné finanční prostředky. Je to nutnost pro udržení konkurenceschopnosti ruské ekonomiky. Příležitost je též pro stavitele dopravních liniových staveb, zejména železnic. Nové exportní příležitosti shledávám také v sektoru služeb, zejména ve finančnictví a spotřebitelství. Nesmím opomenout fakt, že budoucí členství Ruska ve WTO otevře další významné možnosti a větší otevřenost trhu pro investiční projekty. S touto souvislostí je možné očekávat, že Rusko se bude muset více liberalizovat. Pro zahraniční investory se sníží bariéry např. v podobě snížení dovozních cel, zjednoduší se problematika certifikace a homologace výrobků a zároveň se stane legislativa o něco transparentnější. Je pochopitelné, že nelze předpovídat rychlé nastání změn, ale podniky by měly být zajisté připraveny a dobře informovány. Velké příležitosti pro subdodavatelské organizace se budou nabízet i v regionech, které poptávají zejména dodávky investičních celků. Jelikož zatím české investice míří hlavně do evropské části Ruska, byla by škoda se nepokusit investovat i do vzdálenějších regionů, kde bude šance na úspěch mnohonásobně vyšší díky velké nenasycenosti a slabší konkurenci. Je ale třeba mít na paměti, že velké společnosti mají své centrály v Moskvě, Jekatěrinburgu nebo Petrohradu. Je to z toho důvodu, že se tam nachází kanceláře Czechtrade, které se na spolupráci s českými firmami výrazně podílí. Větší perspektivu bezesporu mají vzdálenější oblasti. Další perspektivou se jeví projekty velkých ruských koncernů v zahraničí. (Atomstrojexport, atp.) V tomto směru může být pro české exportéry otevřena dostupnost k zajímavým projektům, ke kterým se obvykle těžce dostávají. Jak jsem již uvedla, velké příležitosti se nabízejí v průmyslových tedy speciálních zónách, ve kterých se poskytuje daňové zvýhodnění. Velmi důležitá je podpora obchodní vztahů ze strany ČR. To by se mělo projevovat v aktivním organizování veletrhů a výstav, podnikatelských fór, mezivládní a meziresortní komunikaci, komunikaci s obchodní komunitou a podporou činnosti firem poskytováním informačního servisu a konzultací.

35

Seznam literatury Knižní zdroje 1) Ministerstvo ekonomického rozvoje RF. Prognóza sociálně ekonomického rozvoje. 2010. [online]. http://www.economy.gov.ru/minec/activity/sections/macro/prognoz/ 2) BP Statistical Review of World EnergyJune 2011. 2011. http://www.bp.com/liveassets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_an d_publications/statistical_energy_review_2011/STAGING/local_assets/pdf/statistic al_review_of_world_energy_full_report_2011.pdf 3) Česká národní banka. Zpráva o vývoji platební bilance České Republiky za rok 1998. 1999.[online]. http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance _stat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/C_PB_1998.PDF 4) Sirůček Pavel. Hospodářské dějiny a ekonomické teorie. Slaný: MELANDRIUM, 2007, s. 226. ISBN 978-80-86175-03-4. 5) Ministerstvo průmyslu a obchodu. Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů České Republiky v Ruské federaci. Praha, 2005. [online]. download.mpo.cz/get/26380/26345/293224/priloha001.doc

36

Internetové zdroje 1) NĚMEC. J. Domácí úkoly prezidenta Putina. Hospodářské noviny. 8.3.2012. [online]. [cit. 2012-04-08]. http://byznys.ihned.cz/c1-54963570-domaci-ukolyprezidenta-putina 2) Businessinfo. Ruské námluvy ve WTO finišují. 2011. [online]. [cit. 2012-04-18]. http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rusko/ruske-namluvy-wto-finisuji-claspadnou/1000580/62808 3) Transparency international. Corruption perceptions index 2011- 2012 . [online]. [cit. 2012-03-20]. http://cpi.transparency.org/cpi2011/results/ 4) Hospodářské noviny. Domácí úkoly prezidenta Putina. [online]. 8. 3. 2012[cit. 201204-08]. http://byznys.ihned.cz/c1-54963570-domaci-ukoly-prezidenta-putina 5) Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Ekonomická charakteristika země. [online]. [cit. 2012-04-08] 6) Český rozhlas. Rusko je problematickým členem, natož lídrem G8. In: [online]. 10.6.2006 [cit. 2012-03-30]. http://www.rozhlas.cz/komentare/portal/_zprava/224035 7) Businessinfo. Rusko:Zahraniční obchod země. 2011. [online]. [cit. 2012-03-31]. //www.businessinfo.cz/cz/sti/rusko-zahranicni-obchod-zeme/6/1000580/ 8) Česká tisková kancelář. Těžba ropy v Rusku zůstala v únoru na rekordu. [online]. [cit. 2012-03-29]. http://www.patria.cz.ezproxy.vse.cz/zpravodajstvi/2020564/tezbaropy-v-rusku-zustala-v-unoru-na-rekordu.html 9) Středoevropské politické studie. Vztahy mezi Evropskou unií a Ruskou federací v sektoru zemního plynu. [online]. [cit. 2012-04-14]. http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=451 10) Top oil news. Oil prices. Urals, Brent. 2012. [online]. [cit. 2012-04-18]. http://www.topoilnews.com/

11) OCELÍK. P. Závislost Evropy a Ruska je vzájemná. [online]. [cit. 2012-04-14]. http://www.dvorek.eu/print.do;jsessionid=FA43365B2C9DE365D1A5079373015E 96?articleId=17377 12) BBC. Interview BBC. 2001. [online]. [cit. 2012-03-19]. http://www.bbc.co.uk/czech/interview/basta.htm 13) Ruská jaderná technologie. Jaderná energetika a rusko-české vztahy. [online]. [cit. 2012-03-19]. http://www.rusnuclear.cz/ruska-jaderna-technologie/rusko-ceskevztahy.html

37

14) Česká národní banka. Deset let od propuknutí ruské měnové krize. 2008. [online]. [cit. 2012-03-18]. http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2008/cl_08_08 0922.html 15) Businessinfo. Rusko: Vývoj ekonomiky Sankt Peterburgu a Leningradské oblasti v roce 2011. 2012. [online]. [cit. 2012-04-13]. http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rusko/rusko-oblasti-vyvoj-ekonomiky2011/1000580/63511/ 16) HONSOVÁ, Kamila. Hospodářské noviny. Leningradská oblast. Medová vůně pro investory. 2004. [online]. [cit. 2012-04-17]. http://hn.ihned.cz/c1-14402070leningradska-oblast-medova-vune-pro-investory 17) Ministerstvo zahraničních věcí. Priority a úspěchy ZÚ 2011. 2011. [online]. [cit. 20120316]. http://www.mzv.cz/petersburg/cz/obchod_a_ekonomika/priority_a_uspechy_zu_201 1.html 18) Businessinfo. Bilaterální vztahy ČR s Republikou Baškortostán. 2010. [online]. [cit. 2012-03-17]. http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/republika-baskortostanrusko/bilateralni-vztahy-cr-baskortostan/1001761/51286/ 19) Hydroprojekt. Hydroprojekt a Sweco. [online]. [cit. 2012-04-17]. http://www.hydroprojekt.sk/uvod_cz5.htm 20) MACEK, D. Tyden . Naolejuje-li Julie Putinovi schody. [online]. 2012[cit. 201204-19]. http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/naolejuje-li-julieputinovi-schody_227205.html

38

Seznam grafů Graf 1 – Vývoj ceny ropy Urals...................................................................................... 11 Graf 2 – Podíl exportu zemního plynu do zemí EU(%) ................................................. 13 Graf 4 – Vývoj zahraničního obchodu mezi ČR a RF (Mil. Kč)………………………21

Seznam tabulek Tabulka 1 – Vývoj hlavních makroekonomických ukazatelů .......................................... 5 Tabulka 2 - Cla na vybrané komodity .............................................................................. 6 Tabulka 3 – Vývoj zahraničního obchodu RF dle teritoriálního členění .......................... 9 Tabulka 4 – Vývoj cen ropy Urals .................................................................................. 10

39

Přílohy Příloha 1 - Pořadí hlavních partnerských států v dovozu ČR v letech 2000-2007

v mld. Kč, běžné ceny 2000

Pořadí

2001

2002

1.

DE

400,5 DE

464,1 DE

2.

RU

80,2 RU

3.

SK

74,6

SK

4.

IT

64,2

IT

5.

FR

61,6

FR

6.

AT

61,3

AT

7.

US

52,5 GB

56,2

8.

GB

51,3 US

54,0

76,0

2003

430,5 DE

2004

469,3 DE

2005

2006

2007

554,3 DE

550,5 DE

599,4 DE

670,2

104,6 CN

128,2 CN

185,7

99,8 RU

126,2

PL

137,2

94,1

118,8

SK

127,9

IT

71,6

IT

76,5

SK

93,9 RU

75,9

SK

69,3 CN

75,2

IT

92,9

73,3

FR

63,6

SK

74,7 CN

67,0 CN

61,3

FR

71,0

PL

83,1

PL

91,0

SK

112,8

IT

114,2

64,4 RU

60,0 RU

65,8

FR

83,0

IT

87,6

FR

100,6 RU

114,0

AT

57,6

AT

61,8 RU

70,9

FR

83,4

IT

98,3

FR

110,0

PL

53,2

PL

59,8

AT

70,1

AT

73,0

NL

84,4

NL

92,7

SK

91,0 CN

PL

9.

PL

44,3

PL

52,7 US

43,2 US

44,9

JP

59,2

NL

72,8

AT

78,5

AT

91,1

10.

NL

29,0 CN

40,6 GB

41,6 GB

39,1 US

54,5

JP

58,2

JP

63,7

JP

77,5

11.

BE

27,4

NL

33,3

NL

31,3

JP

32,8 GB

50,7 US

46,1 GB

55,2 HU

68,0

12.

CN

26,8

BE

33,2

BE

29,9

NL

31,5

NL

48,5 GB

44,9 HU

51,0 GB

65,2

13.

JP

23,8

ES

26,1

JP

27,5

BE

29,4 HU

36,7 HU

39,4 US

49,1 US

53,9

JP

14.

ES

22,7

15.

HU

19,9 HU

25,6 HU

26,0 HU

29,3

ES

35,3

BE

36,1

BE

42,0

BE

46,9

24,3

25,2

26,1

BE

34,3

ES

35,4

ES

40,4

ES

46,5

ES

ES

Zdroj: Český statistický úřad

Příloha 2 - Pořadí hlavních partnerských států ve vývozu ČR v letech 2000–2007

v mld. Kč, běžné ceny 2000

Pořadí

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

1.

DE

453,5

DE

484,9

DE

457,1

DE

507,2

DE

623,1

DE

628,5

DE

685,0

DE

2.

SK

86,1

SK

102,0

SK

96,7

SK

109,1

SK

145,5

SK

161,3

SK

180,5

SK

214,8

3.

AT

67,0

AT

73,1

GB

72,8

AT

85,6

AT

103,7

AT

104,7

PL

121,4

PL

147,1

4.

PL

60,9

GB

69,4

AT

69,5

GB

73,9

PL

90,4

PL

102,3

FR

118,7

FR

134,9

5.

GB

48,1

PL

65,8

PL

59,2

PL

65,7

GB

81,2

FR

92,1

AT

109,5

GB

126,4

6.

FR

45,1

FR

54,4

FR

58,5

FR

64,9

FR

79,5

GB

86,5

GB

102,6

IT

121,5

7.

IT

42,4

IT

51,5

IT

50,8

IT

60,7

IT

74,7

IT

78,6

IT

99,0

AT

113,8

8.

US

31,6

BE

38,0

NL

49,0

NL

56,7

NL

74,0

NL

68,3

NL

78,0

NL

92,7

9.

NL

25,8

US

36,1

US

35,9

US

33,6

HU

46,8

HU

50,9

HU

64,2

HU

77,6

10.

BE

24,5

NL

35,4

HU

31,1

HU

31,3

BE

44,4

US

49,7

BE

61,6

BE

70,3

11.

HU

21,0

HU

24,0

BE

29,8

BE

30,7

US

39,0

BE

49,4

ES

57,8

ES

65,5

12.

ES

18,1

ES

22,8

ES

25,0

ES

28,8

ES

38,0

ES

47,7

US

49,3

RU

57,6

13.

SE

15,1

RU

18,6

CH

19,6

CH

19,6

RU

24,2

RU

33,6

RU

42,6

US

48,0

14.

CH

14,9

CH

17,5

RU

16,8

RU

16,4

CH

21,3

SE

28,0

SE

35,0

SE

44,7

15.

RU

14,9

SE

12,4

SE

14,0

SE

15,6

SE

20,1

CH

23,5

CH

29,6

CH

35,5

Zdroj: Český statistický úřad

40

762,3

Příloha 3 - Zahraniční obchod ČR s Ruskem v letech 2007 a 2008

Zdroj:Czechtrade

Příloha 4 – Zahraniční obchod s ČR s Ruskem v letech 2008 a 2009

41