VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only.

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj

Rozvoj cykloturistiky v Karlovarském kraji (bakalářská práce)

Autor: Věra Šímová Vedoucí práce: Ing. Liběna Jarolímková


Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů.

V Praze dne

…………………

…………

podpis studenta

2


Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Liběně Jarolímkové za vstřícnost a cenné rady, Ing. Milanu Zukalovi za ochotu a poskytnutí informací a své rodině za podporu.

3


Obsah Úvod………………………………………………………………………………………….. 5 1. Cykloturistika jako forma cestovního ruchu……………………………………………...6 1.1 Charakteristika cykloturistiky a cyklistických komunikací…………………………. 6 1.2 Význam cykloturistiky……………………………………………………………….8 2. Potenciál Karlovarského kraje pro rozvoj cykloturistiky………………………………... 9 2.1 Obecné informace o Karlovarském kraji………………………………..................... 9 2.2 Turistické atraktivity v Karlovarském kraji………………………………................. 10 2.2.1 Přírodní atraktivity……………………………….............................................. 10 2.2.2 Kulturní atraktivity………………………………............................................. 12 2.3 Služby poskytované cykloturistům ………………………………............................. 16 2.4 Síť cyklistických komunikací………………………………...................................... 20 2.4.1 Cyklostezka podél Ohře………………………………..................................... 20 2.4.2 Valdštejnova stezka………………………………............................................ 21 2.4.3 Cyklotrasa Euregio Egrensis……………………………….............................. 23 2.4.4 Údržba a značení cyklistických komunikací………………………………...... 24 3. Podpora rozvoje cykloturistiky v České republice / kraji………………………………... 27 3.1 Podpora rozvoje cykloturistiky v České republice………………………………...... 27 3.1.1 Ministerstva………………………………...………………………………..... 27 3.1.2 Ostatní instituce……………………………….................................................. 29 3.1.3 Legislativní rámec……………………………….............................................. 30 3.1.4 Financování rozvoje cykloturisitiky………………………………................... 31 3.2 Podpora rozvoje cykloturistiky v Karlovarském kraji……………………………….32 3.2.1 Rozvojové dokumenty………………………………........................................ 32 3.2.2 Propagace cykloturistiky v Karlovarském kraji………………………………. 34 4. Překážky v rozvoji cykloturistiky v Karlovarském kraji……………………………….... 37 5. Návrhy na podporu rozvoje cykloturistiky v Karlovarském kraji……………………….. 40 Závěr………………………………...………………………………...................................... 43 Zdroje………………………………...………………………………..................................... 44 Přílohy………………………………...……………………………….................................... 48

4


ÚVOD Jízda na kole představuje pro někoho způsob dopravy, jak se dostat do práce či do školy, pro někoho druh sportu, díky kterému se udržuje v kondici a připravuje se na závodní sezónu, pro jiné může znamenat způsob relaxace a odreagování se od běžných povinností nebo to jsou také momenty, kdy se setkává s přáteli či něco podniká s rodinou. Pro všechny ale jízda na kole představuje aktivitu, které se věnují ve svém volném čase, při níž dělají něco užitečného pro své zdraví a především při níž mají možnost poznávat nové kraje rychlostí menší, než kdyby tudy projížděli autem či jiným dopravním prostředkem, avšak rychleji, než kdyby šli pěšky. Spolu s novými cyklistickými vymoženostmi a stále modernějšími druhy kol a jejich komponentů roste i zájem o samotnou cyklistiku. Aktivní dovolená je v poslední době stále více oblíbená forma cestovního ruchu. Turisté už nechtějí jen ležet u moře či poznávat světové metropole, jsou stále náročnější a touží po něčem novém, po jiném způsobu, jak strávit svou dovolenou. Rostoucí význam zdravého životního stylu žene turisty do přírody, kde mají možnost sportovního vyžití na poměrně neznečištěném vzduchu. A právě to nabízí cykloturistika – kombinace poznávací turistiky a sportovní činnosti ve volné přírodě. Podporování cykloturistiky znamená především zlepšování služeb poskytovaných cyklistům a zajištění kvalitních podmínek pro jízdu na kole v kraji. Následkem toho roste příliv turistů, kteří hodlají cestovat tímto způsobem krajem, a odráží se to i v množství peněz, které v kraji cykloturisté utratí. Proto je v dnešní době podpora rozvoje cykloturistiky tak významná. V rámci bakalářské práce bych chtěla posoudit, jaký je potenciál Karlovarského kraje pro rozvoj cykloturistiky a do jaké míry je tento potenciál využíván. Cílem práce je zhodnocení dosavadní podpory rozvoje této formy cestovního ruchu a na závěr bych navrhla další možné kroky podpory cykloturistiky. Pro vypracování bakalářské práce využiji především vlastních zkušeností a poznatků nabytých z cestování na kole krajem, dále budu vycházet ze Strategie rozvoje cyklodopravy a cykloturistiky v Karlovarském kraji, kterou pro krajský úřad Karlovarského kraje vypracovala Regionální rozvojová agentura Egrensis, a dalších dokumentů, článků z odborných časopisů a jiných zdrojů.

5


1. Cykloturistika jako forma cestovního ruchu Pojem „cykloturistika“ je v současné době velmi známý a většina lidí si pod tím představí to, co skutečně znamená. Avšak s tímto pojmem se pojí i značná řada dalších slov, jako např. cyklostezky a cyklotrasy, cyklistické a cykloturistické značení atd. Někteří tato slova považují často za synonyma, ale existují mezi nimi značné rozdíly. Abych se mohla problematikou cykloturistiky a jejího rozvoje dále zabývat, uvádím v následující podkapitole definice používaných pojmů, které s cykloturistiku souvisí.

1.1 Charakteristika cykloturistiky a cyklistických komunikací Cykloturistika je v podstatě forma cestování a poznávání krajin ze sedla kola. Výkladový slovník Ministerstva pro místní rozvoj uvádí definici, že cykloturistika je „jedna z forem turistiky – aktivní cestování zaměřené na poznávání přírodních a společenských zajímavostí v určité oblasti na kole“. 1 Cykloturistika se řadí mezi aktivní dovolenou, což je „obecný termín pro dovolenou, jejímž obsahem jsou sportovní aktivity a realizace dalších aktivit, které vedou k aktivní rekreaci účastníků“.2 Pro účastníky této formy cestovního ruchu existují cyklistické komunikace, obvykle vyznačené v turistických mapách. Umožňují tak turistům naplánovat jednotlivé etapy výletů podle mapy, zjednodušují orientaci v kraji a hlavně většina z nich vede mimo frekventovanou silniční dopravu. Cyklistické komunikace vedou jak po zpevněném, tak po nezpevněném povrchu. Volba komunikace závisí hlavně na typu jízdního kola, které může být horské, trekingové, silniční a pak speciální celodpružená kola, avšak ta jsou určena především na extrémní terénní závody. Horské kolo mívá většinou odpruženou přední vidlici, což ocení cyklista v terénu při přejezdu nerovností, neboť vidlice zmírňuje nárazy a zajišťuje tak lepší udržitelnost řídítek v ruce. Tento druh kola má tlustší pneumatiky a pláště na ně se vybírají podle předpokládaného terénu – pro jízdu na zpevněném povrchu se volí hladší vzorek, kdežto jízda terénem v lesích a po polních cestách vyžaduje pláště s hrubším vzorkem. Silniční kola se vyznačují lehkou konstrukcí a úzkými pneumatikami s hladkým vzorkem. Jsou vhodná pro asfaltové cesty, jinak hrozí cyklistovi defekt a výměna nebo lepení duše. Kompromis mezi silničním a horským kolem představuje trekingové kolo. Mezi cykloturisty je tento typ kola velmi oblíbený, protože umožňuje pohodlnou jízdu jak po asfaltových cestách díky většímu průměru kol a menšímu průměru pneumatik, tak po cestách v lehčím terénu díky vzorku na pláštích. Trekingová kola mívají často odpruženou přední vidlici.

1 2

PÁSKOVÁ, Martina, ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. 1. vydání. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. Str.50. PÁSKOVÁ, Martina, ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. 1. vydání. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. Str.15.

6


Cyklistické komunikace se rozdělují na cyklostezky, cyklotrasy a cykloturistické trasy. Cyklostezka je společná stezka pro cykloturistiku a pěší turistiku – účelová komunikace se zpevněným povrchem a vyznačeným pruhem na vozovce. Od frekventované silniční dopravy je většinou oddělena. Cyklotrasa je komunikací pro cykloturistiku, která využívá stávající místní a účelové komunikace včetně lesních a polních cest, silnic III. třídy a silnic II. třídy s malou frekvencí silničního provozu. Cykloturistická trasa vede výhradně terénem po lesních a polních cestách. Silniční nebo obslužné komunikace pouze přetíná. „Systém cyklotras v České republice má svoji logickou hierarchii. Projekt cyklotras I. až III. třídy sestavilo v r. 1996 Centrum dopravního výzkumu v Brně na zakázku Ministerstva Dopravy ČR. Systém je stejný jako u silnic; na cyklotrasu I. tř. navazují cyklotrasy II. tř. atd. Od té doby se ho Klub českých turistů drží a přiděluje dalším cyklotrasám jen čtyrmístná evidenční čísla. Pouze výjimečně lze přidělit nové číslo dvou- nebo třímístné - např. pro Polabskou cyklotrasu (č.24), Posázavskou cyklotrasu (č.19). Jednomístným číslem se označují hlavní páteřní trasy první třídy, které na hranicích navazují na systémy cyklotras našich sousedů. Takových tras je pět, celkem měří 645 kilometrů a krom toho, že spojují Prahu s Brnem, obstarávají návaznost na dálkové trasy v Německu, Rakousku a Polsku. Cyklotrasy druhé třídy se značí dvoucifernou číslicí, měří zhruba tři tisíce kilometrů a spojují české, moravské a slezské regiony. Dalším pojmem v dálkovém propojení jsou dálkové cykloturistické trasy, které jsou pojaty spíše geograficky nebo tematicky. Tak máme na českém území např. Českomoravskou stezku, Českopolskou příhraniční, Česko-rakouskou příhraniční, Greenways Praha – Vídeň, Jantarovou stezku, Labskou, Moravskou a Pražskou stezku a dálkové cyklotrasy z Jeseníku do Znojma, z Jihlavy do Českého Těšína a z Hradce Králové do Břeclavi. Zpravidla vedou po cyklotrasách různých čísel a odlišných tříd.“ Cyklistické trasy se dále rozlišují na dálkové, regionální a místní. Dálkové trasy spojují vzdálená místa; většinou mezi jednotlivými státy. Tyto trasy jsou vedeny s ohledem na dostačující infrastrukturu po cestě, jako jsou ubytovací zařízení, cykloservisy atd. Regionálními trasami jsou spojeny turistické cíle ležící mimo obec. Důležitou roli zde hraje návaznost na místní trasy, které slouží především jednoduchému průjezdu obcí.

Cyklistické komunikace regionálního významu se dále ještě rozdělují na páteřní a doplňující trasy. 7


Páteřní trasa je hlavní cyklistická komunikace, která protíná téměř celý kraj. Na ni navazují doplňující trasy. “Páteřní a doplňující cyklistické komunikace po svém dokončení vytvoří základní kostru, která prochází územím celého kraje a na níž budou navazovat jednotlivé místní projekty.“ 3 Nedílnou součástí cyklistických komunikací je značení. Garantem značení je Klub českých turistů a od roku 1997 se stará i o jeho údržbu. Značení turistických, cykloturistických, lyžařských tras a hipotras (pro jízdu na koni; od roku 2005) je jednou z hlavních aktivit Klubu českých turistů. Se značením turistických tras začali členové klubu již v roce 1889, kdy vznikla první trasa mezi Štěchovicemi a Svatojánskými proudy. V roce 1958 byla vydána Směrnice o jednotném značení turistických tras v Československu a značení začalo být finančně podporováno v rámci financování tělovýchovy. Délka cyklistických tras vyznačených Klubem českých turistů v roce 2006 činila 28 282km. Značení cyklistických komunikací se rozděluje na cyklistické a cykloturistické. Cyklistickým značením jsou označené cyklotrasy a cyklostezky. Tabulky mají žlutou podkladovou barvu a podobají se silničnímu značení pro motorová vozidla. Rozdělují se na návěst před křižovatkou, směrovou tabuli a směrovou tabulku. Značky obsahují symbol kola, číslo trasy a dále počet kilometrů, směr jízdy nebo cíl. Cykloturistické značky vytyčují trasu terénem a po polních a lesních cestách. Značky o rozměru 14 x 14cm mají žluté okrajové pruhy a prostřední pruh červený, modrý, bílý a zelený. Oproti pěším turistickým značkám jsou větší a jejich základní barva je žlutá, aby je cyklisté lépe viděli. Směrovky opět

se žlutým podkladem

obsahují

text

s počtem kilometrů a cíl. V záhlaví

stojí:

„Cyklotrasa KČT č. …“

1.2 Význam cykloturistiky Cykloturistika patří k nejoblíbenějším formám cestovního ruchu a stále více lidí si přeje poznávat nové kraje právě ze sedla kola. Inovování a zkvalitňování infrastruktury a služeb poskytovaných cyklistům zlepšuje image regionu v očích cykloturistů a zvyšuje význam cestovního ruchu v dané oblasti. To má za následek větší příliv turistů a větší množství jimi vynaložených peněz během cestování v kraji. Avšak podpora cykloturistiky nemá význam pouze pro turisty. Cyklistické komunikace využívá i místní obyvatelstvo. Lidé se na kolech dopravují do města, do práce nebo školy, udržují si kondici nebo jen rekreační jízdou tráví volný čas. Rozvoj tohoto druhu dopravy je tedy významný i pro spokojenost místních lidí. 3

Regionální rozvojová agentura Egrensis. Strategie rozvoje cyklodopravy a cykloturistiky v Karlovarském kraji, 2003, 76 stran, str. 10.

8


Velký význam má cyklistika i z hlediska životního prostředí. Z jízdního kola nevznikají žádné výfukové plyny, které by znečišťovaly ovzduší či jinak poškozovaly životní prostředí. Samozřejmě lze říct, že např. jízda mimo vyhraničené trasy v chráněných oblastech může poškozovat krajinu, avšak zde už jde o dodržování předpisů či zákazů správy chráněných oblastí, národních parků atd., nikoliv o škodlivost cykloturistiky jako takové. U cykloturistiky lze pozorovat tři hlavní složky: vzdělávací, výchovnou a zdravotní. Vzdělávací složka obsahuje rozvoj pohybových schopností a dovedností, odborně technických dovedností a kulturní rozhled. Důležitou součást představuje ověření poznatků v praxi. Výchovnou složkou se rozumí rozvíjení vlastností, tvorba estetického vkusu, vyvíjení vztahu k přírodě či víra ve vlastní psychické i fyzické síly a s tím spojený zdravý růst sebevědomí. Zdravotní složka má velký význam především co se týče samotného organizmu cykloturisty. Cyklistika a tedy i cykloturistika přispívá k celkové odolnosti organismu, k lepší vytrvalosti, otužilosti, kladně ovlivňuje životní styl a zabezpečuje dostatek pohybu. Tento sport ale může mít i negativní dopady na zdraví člověka. Špatné oblečení v chladném počasí způsobí nachlazení, ale i závažnější nemoci, díky neodborně seřízenému posedu kola a špatné velikosti rámu se začnou vyskytovat bolesti zad a kloubů anebo nedostatečné bezpečnostní vybavení může při pádu ohrozit nejen zdraví, ale i život cyklisty.

2. Potenciál Karlovarského kraje pro rozvoj cykloturistiky Aby byl kraj lákavou destinací pro cykloturisty, musí jim být nabídnuto to, po čem jejich cestovatelská duše touží. Chtějí uspokojit touhu po kultuře, památkách a krásné přírodě, chtějí jezdit po dobře značených a kvalitních cyklistických komunikacích, bydlet v ubytovacích zařízeních a jíst ve stravovacích zařízeních, ve kterých kolo a jeho úschova nepředstavuje pro personál problém, a využít spoustu dalších služeb, které cykloturistovi zpříjemňují pobyt a jízdu v kraji. Na čím vyšší úrovni tento souhrn služeb a předpokladů je, tím více je kraj pro cykloturisty lákavější a tím raději se do něj vrací nebo ho dále doporučují svým známým a přátelům.

2.1 Obecné informace o Karlovarském kraji Karlovarský kraj svou rozlohou 3 315km² představuje po Praze a Libereckém kraji třetí nejmenší kraj České republiky. Žije zde kolem 305 000 obyvatel. Nachází se v západním výběžku republiky a sousedí s Plzeňským krajem, Ústeckým krajem a s Německem.

9


Kraj lemují výrazné hřebeny Krušnohorské soustavy se Slavkovským lesem, Tepelskou vrchovinou, Sokolovskou pánví a Doupovskými vrchy sopečného původu. Nejvyšší hora Klínovec se nachází u hranic s Ústeckým krajem a měří 1 244m. Nejvýznamnější řeku představuje Ohře, která se už mimo Karlovarský kraj vlévá do Labe. Vodu do Německa odvádí z Ašska řeka Sála, do Berounky se zase z Toužimska vlévá Střela. Důležitou roli hrají v Karlovarském kraji četné minerální prameny. Podzemní voda se při svém koloběhu obohacuje o rozpuštěné soli a oxid uhličitý. Nejznámější jsou karlovarské teplé prameny s nejteplejším Vřídlem (72,2°C). V mariánskolázeňské oblasti se nachází zhruba 40 pramenů. Chebská pánev vyniká nejvydatnějšími zdroji studených kyselek v České republice. V Kyselce u Karlových Varů se stáčí známá minerální voda Mattoni. Specifické pro kraj jsou i jáchymovské radioaktivní vody s vysokým obsahem radonu. Hlavní zdroj příjmů představovaly pro Karlovarský kraj nerostné suroviny. Důlní činnost ale začala po roce 1600 upadat a obyvatelé si začali hledat nový zdroj obživy, čímž vznikala řada typických výrob a řemesel. V 18. století se začalo rozvíjet lázeňství v Karlových Varech, Františkových Lázních a Mariánských Lázních a později i v Jáchymově, kde byly založeny první radioaktivní lázně světa. V 19. století nabýval na významu celoroční cestovní ruch, což vedlo ke vzniku restaurací či vyhlídkových věží a později i sjezdovek a skokanských můstků.

2.2 Turistické atraktivity v Karlovarském kraji Karlovarský kraj nabízí turistům velké množství kulturních i přírodních památek. Bohatá historie kraje po sobě zanechala památky z různých slohů - od hradů přes zámky, kostely a kláštery až po překrásné měšťanské domy či památky komunismem prosazované architektury z 50. let 20. století – socialistického realismu. Kulturní památky se mísí s přírodními krásami. Převážně kopcovitý terén nabízí mnoho překrásných rozhledů do krajiny a údolí řek. O zachování panenské přírody se postaralo prohlášení několika oblastí přírodními parky, chráněnými krajinnými oblastmi či přírodními rezervacemi.

2.2.1 Přírodní atraktivity OBLAST KRUŠNÝCH HOR Nejlákavější destinací pro aktivní cestovní ruch jsou Krušné hory. Západní část téměř 130km dlouhého pohoří táhnoucího se podél hranic České republiky s Německem pokrývá velkou část Karlovarského kraje . Hory jsou protkány hustou sítí turistických a cykloturistických tras. V zimě slouží turistům sjezdovky, snowparky a běžkařské trasy.

10


„Za účelem efektivní regenerace a propagace Krušnohoří vzniklo několik zájmových sdružení měst, např. Krušné hory – západ. Jejich cílem je maximální oživení turistických a rekreačních aktivit ve prospěch kraje. V mnohých obcích Krušnohoří byly po roce 1989 opraveny kostely, kaple a hřbitovy, k čemuž významně přispěli finančními sbírkami odsunutí němečtí rodáci.“4 Nedaleko nejvyšší hory Klínovec se nachází Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště s vzácnou rosnatkou anglickou či břízou zakrslou. Mezi přírodní parky patří Přírodní park Stráž, Zlatý Kopec, Jelení nebo Leopoldovy Hamry. Přírodní park Přebuz tvoří komplex rašelinišť, jezírek a horských luk. Zajímavou přírodní rezervaci představují Vlčí jámy u Horní Blatné. Jsou to pozůstatky hlubinných důlních děl po těžbě cínové rudy, kde i v létě lze zahlédnout v průrvách sníh. Přírodní památka Kamenný hřib u Šindelové je obrovský žulový balvan ve tvaru hřibu, který dokumentuje balvanitý rozpad žulového masivu. U Kraslic se nachází přírodní zajímavost Vysoký kámen – skupina křemencových skal se zbytkem přirozeného suťového porostu. Další zajímavostí jsou Rotavské varhany. Tyto hranolovité pilíře představují sloupcový rozpad čediče v bývalém lomu u Rotavy. CHEBSKO Od města Cheb až po nejsevernější bod ašského výběžku se rozprostírá Přírodní park Smrčiny o rozloze 72 km². Přírodním parkem s téměř poloviční rozlohou je Halštrov u Aše. Jako cíl vyznavačů vodních sportů slouží vodní nádrž Skalka a Jesenice. Skalka se nachází západně a Jesenice východně od města Cheb. Na březích se provozuje několik kempů a chatových osad a v létě je možné si zde zapůjčit loďku, šlapadlo, vyzkoušet windsurfing či využít toto místo jako dobrý výchozí bod pro túry do okolí. Za procházku stojí i oblast Chebského lesa s Goethovými skalkami, které tvoří impozantní skály a skalní pilíře. Nedaleko Františkových Lázní se rozkládá zajímavá přírodní rezervace Soos. Tento pozůstatek vulkanické činnosti zaujímá plochu 221ha. Oblastí vede naučná stezka po vybudovaném dřevěném chodníčku a turisté tak mají možnost prohlédnout si mofety a nepravé bahenní sopky s klokotající vodou a bahnem. Další přírodní památkou na Chebsku jsou např. Komorní Hůrka, pozůstatek třetihorní sopky, a národní přírodní památka Železná Hůrka, což je zachovalý kužel čtvrtohorní sopky. Na jihu Chebska se rozkládá část Přírodního parku Český les.

4

BURACHOVIČ, Stanislav, KOLEČKO, Jan. Karlovarský kraj – turistický průvodce. 1. vydání. Krajský úřad Karlovarského kraje, 2003, str. 70.

11


SLAVKOVSKÝ LES Slavkovský les vyplňuje plochu 610km² v lázeňském trojúhelníku tvořeným městy Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Chráněnou krajinnou oblastí byl prohlášen v roce 1974. Nejvyšším vrcholem je Lesný s nadmořskou výškou 983m. Ve středu Slavkovského lesa se nachází Kladské rašeliny, které se vyznačují vzácnou florou jako je např. borovice blatka nebe masožravá rosnatka okrouhlolistá nebo kyhanka žoravina. Turisté mohou les procházet i po naučných stezkách Kladská, Smraďoch nebo Křížky. Na okraji Slavkovského lesa mezi Loktem a Karlovými Vary se nacházejí Svatošské skály. Toto bizarní skalní město je chráněno jako přírodní rezervace již od roku 1933. Skály jsou především rájem horolezců a dostat se k nim lze po mostě zavěšeném na laně přes řeku Ohři. Mezi další přírodní památky Slavkovského lesa patří např. Kynžvartský kámen, Koňský pramen nebo Homolka. DOUPOVSKÉ HORY V západní části Karlovarska se rozkládají Doupovské hory. Nejvyšším vrcholem tohoto pohoří sopečného původu je Hradiště s nadmořskou výškou 934m. V roce 1953 se většina území Doupovských hor stala vojenským výcvikovým prostorem Hradiště (33 131ha), a proto je tato krásná krajina turistům bohužel téměř uzavřena. Zpřístupněna je pouze malá část v jižní oblasti vojenského újezdu. Na kraji Doupovských hor nedaleko Andělské hory se nachází chráněný přírodní výtvor Šemnická skála, jejíž východní stěna spadá do hloubky až 100metrů. 2.2.2 Kulturní atraktivity Mezi kulturní atraktivity patří nejen nejrůznější historické památky a města, ale i kulturní a sportovní akce, hudební a filmové festivaly apod. Ø Kulturní památky Abych mohla přehledněji uvést historické památky a turisty navštěvovaná města, použiji rozdělení Karlovarského kraje na Chebsko, Sokolovsko a Karlovarsko. CHEBSKO Nejdominantnějším města této oblasti je Cheb. Tato městská památková rezervace láká turisty především svým historickým jádrem. Nedaleko náměstí Jiřího z Poděbrad, kde se nachází Špalíček – kupecké domy z 13. století, Nová radnice nebo jeden z nejstarších měšťanských domů

12


- Pachelbelův dům, se tyčí chebský hrad. Byl vybudován na konci 12. století. Dominantou hradu se stala Černá věž s čtvercovým půdorysem. Významnými lázeňskými městy tohoto regionu jsou Mariánské a Františkovy Lázně a Lázně Kynžvart. V Mariánských Lázních vyvěrá kolem 40 léčivých pramenů, které mají své místo v kolonádě z roku 1889 nebo v klasicistních či novorenesančních lázeňských pavilonech. Významnou atrakcí je zpívající fontána, která má každou lichou hodinu hudební produkci. Za návštěvu stojí i pravoslavný kostel sv.Vladimíra, děkanský kostel nebo městský dům U Zlatého hroznu, který dnes slouží jako městské muzeum. Prameny ve Františkových Lázních sloužily místním obyvatelům už od počátku 15. století. Léčivé účinky pramenů se využívaly na nemoci srdce a krevního oběhu, pohybová ústrojí a gynekologické choroby včetně neplodnosti. Nachází se zde dům U Tří lilií, kde pobýval J. W. Goethe. Lákadlem je i kostel Povýšení sv. Kříže nebo Císařské lázně z roku 1880. Neméně známé Lázně Kynžvart se zařadily mezi lázeňská města až v roce 1862. V současné době se zde léčí nemoci horních cest dýchacích dětských pacientů. Stojí zde původně gotický kostel sv. Markéty a nedaleko se tyčí zřícenina hradu Kynžvart. Ojedinělou ukázku venkovské rezidence představuje zdejší zámek. Hraniční město Aš proslulo textilním průmyslem, což dokládá muzeum textilního průmyslu ve vile továrníka Flauberta. V Aši se nachází také novorenesanční kostel sv. Mikuláše či socha Martina Luthera. Na město je překrásný výhled z kamenné rozhledny na nejvyšším vrcholu Smrčin – Háj, který se tyčí severovýchodně od Aše. V ašském výběžku se nachází zřícenina hradu Podhradí – Neuberg z roku 1288. Významnou vesnickou památkovou rezervaci představuje vesnička Nový Drahov s jedinečným souborem lidové architektury Chebska nebo Doubrava s hrázděnými lidovými stavbami. Mezi nejstarší osídlená místa Krušnohoří patří městečko Luby. Proslavilo se výrobou strunných a později i dechových nástrojů. Důkazem toho je i socha houslaře stojícího na zeměkouli umístěná před kostelem sv. Ondřeje. Další historické kulturní památky této oblasti představují barokní evangelický kostel v Hranicích, románský hrad Vildštejn ve Skalné a v jeho předhradí Nový zámek z 18. století, rokokový zámek v Libé, zámek ve Starém Hrozňatově nebo hrad Seeberg.

13


SOKOLOVSKO Největším městem Sokolovska je Sokolov. Nachází se zde např. sokolovský zámek, kapucínský klášter s kostelem sv. Antonína Paduánského a kaplí Nejsvětější trojice. Na Starém náměstí stojí historická radnice. Nejstarší církevní stavbou Sokolova je kostel sv. Jakuba Většího. Asi nejvýznamnější atrakcí Sokolovska představuje město Loket. Tato městská památková rezervace leží u řeky Ohře, která zde tvoří ohyb, a proto je město pojmenováno Loket. Od roku 1993 je veřejnosti po rekonstrukci přístupný hrad Loket. Pod hradem se rozkládá náměstí se starými domy. Město Kynšperk nad Ohří se pyšní barokním kostelem Nanebevzetí Panny Marie a dřevěnou krytou lávkou přes Ohři z 18. století. Nedaleko Kynšperka se nachází zámek Mostov, kolem kterého se rozkládá park s vodotryskem a větší obora, a známé poutní místo Chlum Svaté Maří. Nad městem Kraslice na Domácím vrchu se tyčí zřícenina strážního hradu. Zajímavou technickou památkou Kraslic je budova první továrny na výrobu hudebních nástrojů firmy Bohdan a Fuchs z roku 1850. Horní Slavkov prožil v 50. letech 20. století necitlivou výstavbu, ale přesto je zde k vidění krásný městský Pluhův dům. Kostel sv. Jiří s pozdně gotickou zvonicí pochází z roku 1520, ale později byl barokně přestaven. Nad městem se nachází zachovalé kruhové zděné popraviště z 16. století. Cestou na jih od Horního Slavkova turista dorazí do starého hornického městečka Krásno, které dlouhou dobu žilo těžbou cínu. Důlní historii města připomíná expozice v bývalém dole Vilém. Dominantou Krásna je 25m vysoká kamenná rozhledna s vnějším spirálovitým schodištěm. Stojí na Krásenském vrchu a nabízí se z ní překrásný výhled do krajiny Slavkovského lesa. Dalšími lákavými místy Chebska jsou Královské Poříčí s hrázděnými domy, barokní zámek v Jindřichovicích nebo lovecký zámeček v Šindelové – Favorit. KARLOVARSKO Nejvýznamnějším městem této oblasti jsou lázně Karlovy Vary. Tato městská památková zóna leží na soutoku řek Ohře a Teplé. Z velkého množství pramenů je jich 13 používáno k pitné kúře. Načerpat je lze v Sadové, Mlýnské nebo Vřídelní kolonádě, vedle které se tyčí dílo architekta Dientzenhofera, chrám sv. Maří Magdaleny. Lázeňská zóna začíná u hlavní pošty. Její budova je státem chráněnou památkou a u jejího vchodu stojí za povšimnutí busta T.G.Masaryka. Lázeňská zóna se táhne Dvořákovými sady podél řeky Teplé přes kolonády s prameny, kolem několikrát přestavovaného Městského divadla až k Grandhotelu Pupp, od kterého se dá vyjet lanovkou na rozhlednu Diana. Naskýtá se zde krásný výhled na celé město a okolí. Z Diany je pak možné

14


podniknout vycházky do lázeňských lesů, které jsou protkány značenými turistickými trasami. Za zastávku stojí např. Jelení skok s kovovou sochou kamzíka z roku 1851, Goethova vyhlídka, Tři kříže nebo novogotická vyhlídka Karla IV. Za povšimnutí v Karlových Varech také stojí Zámecká věž, anglikánský kostel sv. Lukáše, nejstarší karlovarský kostel sv. Ondřeje, secesní dům Felix Zawojski, rokokový dům U Tří mouřenínů či pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla. Karlovy Vary se vedle lázeňství proslavily také výrobou skla Moser a likérem Becherovka. Dalším lázeňským městem je Jáchymov. Dříve se zde těžilo stříbro. Koncem 19. století Marie Curie-Sklodowská objevila léčebný účinek radioaktivních vod, které zde zaplavovaly doly. Zajímavá je zde renesanční radnice nebo kostel sv. Jáchyma z 16. století. Nedaleko Jáchymova se nachází další památková zóna – Ostrov. Zde stojí farní kostel sv. Michaela a Šlikovský zámek. Za zmínku stojí také Dům kultury na Mírovém náměstí a mateřská škola, které reprezentují architekturu socialistického realismu. V městské památkové zóně Bečov nad Teplou nelze vynechat hrad, při jehož rekonstrukci byl objeven relikviář s ostatky sv. Maura, a barokní zámek. Jižně od městské památkové zóny Teplá stojí klášter premonstrátů Teplá. Světský velmož ho nechal vystavit v roce 1197. Největší lákadlo kláštera představuje knihovna s 82 000 svazky z období od 15. do 18. století. Toužim láká turisty Horním hradem a Novým zámkem, ve Valči stojí dominantní barokní zámek rodů Globenů. Kolem něho se rozprostírá park s kopiemi soch Matyáše Bernarda Brauna. Na jihozápadě Karlovarska leží městská památková zóna Žlutice, kde vzniklo v 16. století iluminátorské dílo renesance Žlutický kancionál. Mezi další turistické cíle Karlovarska patří zřícenina Himlštejn, Horní hrad Hauenštejn, zřícenina hradu na Andělské Hoře, zámek Chyše nebo zřícenina Hartnštejn, kde v současné době objevili vědci z České akademie věd během archeologického výzkumu velkou kruhovou chlebovou pec s klenbou z 15. století. Ø Kulturní akce V Karlovarském kraji se každoročně koná řada významných mezinárodních kulturních i sportovních akcí. Na akce menšího významu se přijdou podívat mnohdy jen místní, ale většina událostí přiláká lidi z celé republiky, Evropy či z různých koutů světa.

15


Mezi nejvýznamnější akce patří Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech. Je to jeden z nejprestižnějších světových filmových festivalů a účastní se ho významní umělci a hosté z celého světa. Na festivalu se promítají filmové premiéry, předpremiéry a videoprojekce a konají se také doprovodné akce, jako jsou koncerty, plesy, divadelní představení, semináře a spousta dalších. Festival se odehrává většinou během prvních dvou týdnů v červenci. V červenci turisté mohou také zajet do města Loket na Loketské kulturní léto. V přírodním amfiteátru pod loketským hradem se konají operní představení jako je Prodaná nevěsta, Requiem, Nabucco či Rusalka. V srpnu se odehrává v Mariánských Lázních, Františkových Lázních a v Lázních Kynžvart Chopinův festival, druhý nejstarší hudební festival v České republice. Na symfonických koncertech a klavírních recitálech se podílí významní světoví umělci. V Karlových Varech se v září pořádá Karlovarský folklórní festival s evropskými národními lidovými tanci, kroji a hudbou a Dvořákův karlovarský podzim, na kterém se prezentuje tvorba Antonína Dvořáka. Mezi další významné kulturní akce Karlovarského kraje patří Tourfilm, Jazzfest Karlovy Vary nebo České Vánoce s cyklem vánočních koncertů. Sportovní akce roku zahajuje Karlův běh, dvoudenní lyžařský běžecký závod v Krušných horách. V květnu stojí za podívanou Karlovarský pohár v letecké akrobacii a v červnu následuje Kanoe Mattoni, kde závodníci z celého světa soutěží ve sjezdu na divoké vodě. Červenec je ve znamení KV Junior International, což představuje mezinárodní golfový turnaj juniorů, dále Mezinárodní mistrovství ČR seniorů v parkurovém skákání a Mistrovství světa v motokrosu. V srpnu se v kraji koná City Triathlon Karlovy Vary a v říjnu zve město Cheb diváky na Grand Prix Cheb – mezinárodní taneční soutěž ve společenském, standardním a latinsko-americkém tanci.

2.3 Služby poskytované cykloturistům Cykloturista využívá během svého cestování řadu služeb. Úroveň těchto služeb poskytovaných cyklistům spolu se sítí cyklistických komunikací a přítomností turistických cílů určuje atraktivitu kraje pro účastníky cestovního ruchu. Mezi tyto služby patří ubytování, stravování, možnost přepravy kola cyklobusy a vlakem, půjčovny kol, cykloservisy, informační centra atd.

16


Ø Ubytování a stravování V Karlovarském kraji je turistům k dispozici velké množství ubytovacích a stravovacích zařízení. Ubytovat se lze od kempů, chatových osad přes hotely všech kategorií, penziony a ubytování v soukromí až po lázeňské domy a luxusní hotely v lázeňských místech. Ubytovací zařízení jsou celkem rovnoměrně rozmístěna po celé oblasti, avšak nejčastěji jsou situována v lázeňských místech a v zimních střediscích Krušných hor. Většina kempů se nachází v blízkosti řeky Ohře, kde slouží především vodákům. Ubytovací a stravovací zařízení mají možnost se zapojit do projektu Cyklisté vítáni. Jedná se o národní certifikaci služeb poskytovaných specifické skupině turistů – cykloturistům. „Cyklisté vítáni je jednotný evropský systém certifikace služeb pro cyklisty, známý v Německu jako Bett und Bike a v Rakousku jako Radfreundliche Betriebe. V roce 2006 spustila brněnská Nadace partnerství tento systém Česku. Během jednoho roku certifikoval tým 50 akreditovaných hodnotitelů 1 012 ubytovacích a stravovacích zařízení, kempů a turistických cílů. Certifikované objekty jsou v terénu označeny štítem s usmívajícím se zeleným kolem.“5 Projekt je podporován v rámci programu SROP z fondů Evropské unie, což umožnilo certifikovat prvních 1 000 zařízení bezplatně. Cílem projektu je zvýšit úroveň poskytovaných služeb a pozvednout tak konkurenceschopnost oproti sousedním státům. Také Švýcarsko zavedlo certifikaci Velotel, Maďarsko Happy Bike nebo Chorvatsko Bike & Bed. V zájmu projektu je i celková propagace této šetrné formy turistiky. Projekt by měl dále poradit provozovatelům turistických služeb, jak uspokojit potřeby cykloturistům a jakým způsobem rozšířit cílovou skupinu potenciálních zákazníků. Certifikovat se mohou nechat kromě ubytovacích a stravovacích zařízení i turistické cíle. Zařízení musí splňovat všechna povinná kritéria a minimálně tři doplňková. Pro oblast Karlovarského kraje pracují 4 certifikátoři, kteří poskytují konzultace a pomáhají podnikům ve splnění kritérií. Po splnění všech požadavků uzavře Nadace partnerství se zařízením smlouvu o Licenci a certifikaci. V Karlovarském kraji je certifikováno 14 ubytovacích (z toho 3 chaty a 5 penzionů) a 8 stravovacích zařízení, avšak žádný kemp ani turistický cíl. Ø Přeprava kol cyklobusy a vlakem V roce 2003 zavedla akciová společnost Autobusy Karlovy Vary přepravu speciálními autobusy umožňující přepravu kol po Karlovarském kraji v souladu s Národní strategií rozvoje cyklistické dopravy v České republice. Cyklobusy o kapacitě 24 cestujících a 12 – 20 kol se zahrnují do 5

Cyklisté vítáni. Kolo pro život, VII. Roč., 2007, č.1, str. 28.

17


integrovaného systému dopravy Egronet. Cykloturistům byly k dispozici 3 linky v rámci kraje a jedna mezinárodní, která zajížděla z Františkových Lázní do Německa do Bad Elsteru a Wiesau. Během první sezóny se přepravilo kolem 600 cestujících. Projekt však v prvním roce dosáhl ztráty cca 300 tisíc Kč, proto bylo nutné získat na provoz příspěvky od jiných subjektů, např. z rozpočtu Karlovarského kraje.

Tabulka č.1: Provoz cyklodopravy v letech 2003 - 2006 Ukazatel

2003

2004

2005

2006

Počet cyklolinek

3

2

3

3

Provoz cyklolinek

víkendy

víkendy

víkendy

pátky a víkendy

Počet cyklobusů

3

2

1

1

Počet cyklovleků

1

2

3

4

Přepravní kapacita (bicykly)

74

77

97

137

Ujeto km cyklolinek

6600

12150

11140

20300

Přepraveno cyklistů (vč. ostatních přeprav)

600

1200

1500

3000

50 tis. Kč

200 tis. Kč

200 tis. Kč

Příspěvek KK

Zdroj dat: http://www.autobusy-kv.cz/index1.htm

Trasy cyklobusů se od roku 2003 pozměnily. V roce 2007 budou mít cykloturisté k dispozici 5 tras – červená Krušnohorská, zelená Slavkovský les, modrá Mezi Střelou a Vladařem, žlutá Porolavím k Blatenskému příkopu a oranžová Z Kraslic přes přírodní park Přebuz. Černá trasa autobusů vede z Wiesau přes Cheb, Františkovy Lázně a Aš do Selbu a Bad Elsteru. Cyklisté mohou využít i Cyklo Egrensis kartu. Je platná od 19.5 do 30.9.2007 a stojí 990Kč. Do 20.4.2007 ji lze sehnat výhodněji za 790Kč. Platí na neomezený počet jízd pro jednu osobu a je přenosná. Hlavní výhodu představuje výrazná finanční úspora (1 cesta vyjde na 23Kč včetně přepravy kola), dále pak slevy ve vybraných stravovacích zařízeních a možnost výhry kola Amulet. „Výrazný rozvoj cykloturistiky ovlivnil v posledních letech také železnici. České dráhy zareagovaly na tento trend rozšířením služeb pro cykloturisty. Aktuálním tématem se stala

18


především přeprava kol na železnici, současně se projevil zvýšený zájem o využívání služeb půjčoven kol Českých drah.“6 Vlaky pro přepravu kola jsou označeny symbolem kola. Speciální cyklovagony umožňují cyklistům cestovat ve vagonu přímo s kolem ve vyhrazeném prostoru. Pokud vlak není označený symbolem kola, může cyklista kolo převážet pouze na prvním a posledním představku soupravy a to maximálně dvě kola na jednom představku. Dále má cykloturista možnost své kolo uschovat během přepravy do služebního vozu nebo oddílu pro zavazadla. Takovýto vlak je označen symbolem kufru. Cena přepravného činí 26Kč a existuje také 2, 3, 5 a 7denní kombinovaný doklad, který slouží k opakovaným přepravám kola, v kombinaci s využitím úschovny zavazadel v železničních stanicích. Cena kombinovaného dokladu se pohybuje podle počtu dnů od 60 do 150Kč. Je možná i rezervace místa pro kolo až dva měsíce dopředu. Ø Půjčovny kol a cykloservisy Cykloservisy se nacházejí v každém větším městě a často jsou dobře označeny a není problém je najít nebo se na ně doptat. Turisté jejich služeb využívají při menších či větších potížích s kolem a jsou proto pro cykloturisty důležité. Turisté mají dále možnost zapůjčit si kolo v půjčovnách, pokud nepřijeli do kraje s vlastním. Půjčovny nabízejí většinou horská nebo trekkingová kola dobré kvality. I České dráhy umožňují vypůjčit si kolo přímo na nádraží a vrátit ho v jiné železniční stanici. Přeprava takového kola vlakem je zdarma. V Karlovarském kraji se bohužel žádná tato půjčovna nenachází. Oblasti Krušných hor slouží půjčovny v Ústeckém kraji ve stanicích Chomutov a Most. Internetové stránky Krajského úřadu Karlovarského kraje zveřejňují na Cykloportálu seznam cykloservisů a půjčoven. Bohužel půjčovna je zde uvedena pouze jedna, v Karlových Varech. Avšak přímo stránky jednotlivých informačních center nabízejí konkrétnější informace, např. internetové stránky Božího Daru informují o půjčovně přímo ve městě. Ø Informační centra Informační centra jsou nedílnou součástí infrastruktury. Turistům poskytují cenné informace o zajímavých místech, kulturních akcích, o dopravním spojení, možnosti ubytování, stravování, k zakoupení i zdarma jsou zde mapy, průvodci, propagační a informační materiál. Informační centrum často nabízí i přístup k internetu. Cykloturisté se zde mohou informovat o cyklotrasách a cyklostezkách v kraji a k dostání by měla být i cykloturistická mapa Karlovarského kraje.

6

České dráhy, a.s. Léto 2006 s Českými drahami. 2006, str.5

19


Kde se informační centra nachází, může turista najít např. na internetových stránkách Krajského úřadu Karlovarského kraje. K dispozici je zde abecední seznam s 26-ti centry s adresami, telefonními čísly, e-maily a odkazy na internetové stránky jednotlivých center.

2.4 Síť cyklistických komunikací Velmi důležitou roli pro rozvoj cykloturistiky hrají cyklistické komunikace, jejich stav, celková délka, návaznost, způsob značení či jejich údržba. „Struktura sítě cyklistických tras a stezek v Karlovarském kraji je do značené míry dána typem subjektů, které na jejím budování pracují, a lze konstatovat, že její rozložení relativně kopíruje území tzv. malých okresů, tj. území měst Aš, Cheb, Karlovy Vary, Ostrov, Mariánské Lázně, Sokolov a Kraslice.“7 O cyklotrasy ašského výběžku se stará Sdružení Ašska. Cheb spravuje cyklistické komunikace Chebska a Mariánské Lázně zase Mariánskolázeňska. Cyklodopravu Kraslicka spravuje Sdružení pro rozvoj Kraslicka. Na Sokolovsku funguje Město Sokolov, Mikroregion Sokolov – východ a Město Horní Slavkov, které se postaralo o vydání mapy „Na kole do okolí Horního Slavkova“. O cyklotrasy v Krušných horách pečuje Sdružené Krušné hory – Západ a Město Ostrov. Na Karlovarsku je hlavním aktérem Město Karlovy Vary, v jižní části působí Sdružení Vladař. Karlovarský kraj je protkán poměrně hustou sítí cyklistických komunikací nejrůznější kvality. Délka cyklotras, která čítá zhruba 970km, výrazně převyšuje délku cyklostezek v kraji, která se pohybuje kolem 25km. Hlavním důvodem je náročnost, zejména finanční, na vybudování samostatné cyklostezky, na rozdíl od cyklotrasy, která může být vedena po silnicích II. a III., třídy. Dle údajů Centra dopravního výzkumu se náklady na výstavbu 1km cyklostezky pohybují kolem 2,5 až 3mil. Kč, kdežto 1km cyklotrasy vyjde zhruba na 5 až 10 tisíc Kč. 2.4.1 Cyklostezka podél Ohře Hlavní cyklistickou komunikaci Karlovarského kraje představuje páteřní cyklostezka podél řeky Ohře. Do roku 2004 existovalo několik jednotlivých projektů výstavby cyklistických komunikací podél řeky Ohře. Za účelem analýzy rozpracovanosti jednotlivých úseků cyklostezky, sjednocení postupů a stanovení předpokladů pro výstavbu stezky byla v roce 2004 vypracována přeshraniční organizací Euregio Egrensis studie proveditelnosti „Cyklostezka podél Ohře“. Na studie proveditelnosti páteřní cyklostezky získal Krajský úřad Karlovarského kraje dotaci ve výši 14 858 Euro ze Společného fondu malých projektů 2001 Phare CBC. 7

Regionální rozvojová agentura Egrensis. Strategie rozvoje cyklodopravy a cykloturistiky v Karlovarském kraji, 2003, 76 stran, str. 11.

20


Projekt vytvoření páteřní cyklostezky č. 204 bude prioritou až do doby konečného dobudování. Karlovarský kraj v projektu vystupuje jako koordinátor všech činností i jako investor. Rozhodl se podporovat výstavbu 7 miliony Kč ročně. Zhruba 150km dlouhá cyklistická komunikace podél Ohře si vyžádá přes 500mil. Kč. „Kraj připravuje podklady k tomu, aby mohl požádat o dotace na projekt Evropskou unii. Vedení kraje nepředpokládá, že by bylo z časových důvodů možné požádat o finanční podporu z Evropské unie už v rámci první výzvy regionálního operačního programu zhruba v polovině příštího roku.“8 Cyklostezka je již vyznačena z Královského Poříčí, přes Loket, Karlovy Vary, Dalovice, Lesov, Bor a Stráň do Radošova. Úseky z Královského Poříčí přes Loket do Karlových Varů lze považovat za již hotovou páteřní stezku. Zbylé úseky tvoří cyklotrasa po komunikaci III. třídy. Další část cyklostezky představují stezku od hranic s Německem do Slapan, úseky v Chebu a Kynšperku. Zbytek se připravuje. Cyklista může využít služeb mnoha ubytovacích a stravovacích zařízení podél trasy, informační centra ve městech nebo nechat opravit kolo či si ho půjčit v půjčovnách a servisech. Podél řeky Ohře funguje také velké množství vodáckých kempů, kde najdou místo pro stan i cykloturisté. 2.4.2 Valdštejnova stezka Valdštejnova stezka je mezinárodní cyklistická komunikace, která zpřístupňuje atraktivní krajinu a kulturní historické památky a spojuje barokní poutní místa na české a německé straně při hranicích Karlovarského kraje. Stezka začíná ve městě Cheb a vede až do německého Marktredwitzu. Rozděluje se na severní a jižní část. Severní část je dlouhá 37,4km a sleduje řeku Kössein, Reslavu a Ohři. Protíná města Marktredwitz, historický Arzberg, hraniční přechod Schirnding - Pomezí nad Ohří a Cheb. Jižní trasa vede z Chebu a vrací se zpět jižním obloukem do Marktredwitzu podél Ohře, Odravy a Kössein přes hraniční přechod Slapany – Schottendorf a město Waldsassen. Její délka dosahuje 42,7km. Valdštejnova stezka se vyznačuje tím, že pro její vybudování byla použita část opuštěné železniční tratě. Budování cyklostezek na opuštěných železničních tratí se v poslední době poměrně rozmáhá. V České republice je přes 1000km neprovozovaných železničních tratí a jejich přebudování na cyklostezky představuje jednu z možností, jak s nimi dál naložit. Trať prochází krajinou s minimálním převýšením, což ocení především méně zdatní cyklisti, děti nebo in-line bruslaři. Další výhodou je odklonění vybudované cyklistické komunikace od automobilové dopravy.

8

LADMANOVÁ, Markéta. Milovníci kol projedou celý region. Karlovarský kraj, 2007, roč. V, leden, str. 3.

21


Valdštejnově stezce posloužil 2km dlouhý úsek zrušené tratě Cheb – Waldsassen – Wiesau. Trať vznikla už v roce 1856 a sloužila pro osobní i nákladní přepravu. „Po 2. světové válce čekal trať neslavný osud. Krátce byla využívána k odsunu sudetských Němců, avšak v roce 1947 se doprava do

Německa

zastavila

úplně.

Hraniční

úseky

následně

obě

země

využívaly

k odstavovánívysloužilé techniky a nakonec byly koleje v blízkosti hranic vytrhány. Na české straně pokračoval provoz z Chebu do Slapan až do roku 1975, kdy byla trať definitivně opuštěna a její vybavení postupně rozkrádáno. V roce 1991 svitla trati jiskřička naděje, neboť byl podán návrh na její obnovení. Po konzultacích na ministerstvu dopravy a na Generálním ředitelství Českých drah byl tento návrh zamítnut, neboť obnova by byla velmi nákladná, nerentabilní a nepočítala s ní ani německá strana.“9 Město Cheb ve spolupráci s městy německé strany vymyslely projekt „Valdštejnova stezka“ a v roce 2001 Cheb začal jednat o převedení potřebných pozemků do svého vlastnictví. V roce 2003 Ministerstvo dopravy České republiky rozhodlo o definitivním zrušení trati. „Náklady na vybudování české části se vyšplhaly na 7,3mil. Kč, přičemž 1,9mil. Kč přispěl městu Cheb v rámci podpory rozvoje cyklistické infrastruktury Karlovarský kraj. Realizace dalších navazujících úseků cyklostezky je plánována do roku 2010, a to za předpokladu získání dotací z fondů Evropské unie, případně Státního fondu dopravní infrastruktury.“10 Stezku zdobí část původního vybavení trati jako jsou patníky nebo signalizace a doplňují ji i informační panely o historii tratě, které turisté najdou v blízkosti hraničních přechodů. Cyklistům poslouží i podél stezky vybudovaná zastřešená odpočívadla. Valdštejnova stezka byla slavnostně otevřena 13.5.2006 za přítomnosti politiků, propagátorů cyklistické dopravy a řady cyklistů. Ovšem Valdštejnova stezka by neměla být jediná cyklistická komunikace po nevyužívané železniční trati. Karlovarský kraj nechal vyhotovit Regionální rozvojovou agenturou Egrensis v listopadu 2004 studie proveditelnosti cyklostezky z Lokte do Horního Slavkova. Tato stezka by také využila zrušenou železnici, na které je již od 31. května 1997 dlouhodobá výluka. Přepravu za zrušené vlakové spoje obstarává autobusová doprava. Cyklistická komunikace z Lokte do Horního Slavkova o délce 7km by tak výrazně přispěla k rozvoji páteřní cyklostezky podél Ohře. Náklady by se vyšplhaly na 37,5mil. Kč a zahrnovaly by odkoupení trati, projektovou dokumentaci, sejmutí železničních svršků, položení povrchu, opravu mostů a tunelů, zajištění osvětlení v tunelech a postavení odpočívadla. Stezka by mohla být dokončena v roce 2010. Konkurenčním projektem k cyklostezce je však zavedení velodráhy. Jednalo by se o provozování 9

KALA, Luboš. S Valdštejnem po zrušené železnici. Cykloturistika, XII. roč., 2006, č.6, str.68. KALA, Luboš. S Valdštejnem po zrušené železnici. Cykloturistika, XII. roč., 2006, č.6, str.69.

10

22


speciálních šlapadel po historické trati, což by představovalo ojedinělou turistickou atrakci. Náklady byly vyčísleny na 28,9mil. Kč. 2.4.3 Cyklotrasa Euregio Egrensis Euregio Egrensis je přeshraniční organizace, která podporuje přátelské vztahy a tvorbu společných projektů mezi německými spolkovými zeměmi Bavorsko, Sasko a Durynsko a mezi Českou republikou. Vznik organizace se vztahuje k datu 3. února 1993, kdy došlo v Chebu na základě společné dohody ke spojení tří pracovních sdružení Euregia Egrensis Čechy, Bavorsko a Vogtlandsko / Západní Krušnohoří, založených o rok dříve. V současné době organizace zahrnuje území o rozloze 17 000km² s zhruba 2 miliony obyvatel. Euregio Egrensis zpracovává projekty v oblasti kultury, vzdělávání, propagace cestovního ruchu či setkávání lidí z obou stran hranic na různých seminářích. Mezi realizované projekty se řadí např. Česko – německé setkání výtvarníků, Cyklostezka podél Ohře – studie proveditelnosti, Elektronický informační systém Boží Dar-Neklid-Klínovec-Oberwiesenthal a řada dalších. Organizace získávala finanční prostředky v rámci Programu Phare CBC – Fond malých projektů. „Společný fond malých projektů (SFMP) Phare CBC byl ukončen programem CZ 2003/005-095. Nyní již budou žadatelé moci čerpat finanční prostředky z fondů členských zemí EU. Na SFMP Phare bude navazovat Program INTERREG IIIA - Fond malých projektů (pro spolupráci se Saskem) a Dispoziční fond (pro spolupráci s Bavorskem).“11 V rámci podpory turismu a ochrany životního prostředí vytvořila organizace projekt Cyklotrasa Euregio Egrensis. Hlavními tématickými body se stala „Lázeňská místa a města“ a „Hornictví“ a došlo tak k obsahovému propojení projektu cyklistické trasy s projektem o společném marketingu lázeňských měst. Dálková trasa vede oblastmi Saska, Durynska, Bavorska a České republiky. Je dlouhá přes 500km a na české straně měří zhruba 166km. O zpracování a vytyčení trasy se postaral Německý cyklistický klub - Der Allgemeine Deutsche Fahrrad Club Landesverband Bayern. Oficiální otevření se konalo v červenci roku 2000. Později k této severní části přibyl i jižní úsek vedoucí přes oblast Horní Falce a sousedního Tachovska a celková trasa tak nabrala dalších více jak 500km. Slavnostní otevření jižní části proběhlo 19. června 2004 na přechodu Tyllischanz / Železná. Cyklotrasa je označená v obou směrech. Značky na německé straně nesou i logo Euregia Egrensis. Na české straně vede cykloturisty jednotné očíslované značení, avšak bez loga organizace, protože umístění loga na státních normovaných značkách nebylo možné.

11

Dostupné z WWW: http://www.euregio-egrensis.org/home.htm (1.4.2007)

23


Cykloturisté projíždějí po trase překrásnou krajinou, kterou dosud znatelně nezasáhl hromadný cestovní ruch. Lehce zvlněný terén nabízí příjemnou projížďku jak cyklistům s dobrou kondicí, tak pohodovým cykloturistům, kteří raději zvolí pomalejší tempo a vychutnávají si okolní přírodu plnými doušky. Trasu je možné rozdělit do jednotlivých úseků podle vlastního přání. Za zastavení stojí lázeňská místa a města, hornické štoly proměněné na turistické atrakce a spousta dalších kulturních a přírodních památek a krás. Veškeré informace k cyklotrase Euregia Egrensis, jednotlivé úseky vyznačené v mapách s měřítkem 1:75 000, výškové profily, informace o pamětihodnostech atd. zveřejňuje Průvodce po cyklotrase, vydaný nakladatelstvím Galli Verlag. K dostání je v českém i německém jazyce a zakoupit lze i v knihkupectvích. Průvodce také informuje o cykloservisech a půjčovnách kol. Na území Německa se podél trasy nachází 45 cykloservisů a půjčoven kol. V České republice slouží cyklistům na trase 8 půjčoven a 17 servisů. Kdo si naplánuje několikadenní výlet po trase Euregio Egrensis, jistě rád využije služeb ubytovacích zařízení. Kompletní seznam obsahuje Průvodce po cyklotrase. Pro oblast Bavorska, Durynska a Saska je k dispozici 38 nocleháren, společného ubytování, autokempů a stanových táborů. Na území České republiky doporučuje tištěný průvodce 111 penzionů, kempů, hotelů či chat. Toto číslo nezahrnuje ubytovací zařízení v Karlových Varech a Mariánských Lázních, kde je také několik dalších desítek možností k přenocování. Na území Karlovarského kraje se podél cyklotrasy nachází i ubytovací zařízení, která jsou certifikována v rámci projektu Cyklisté vítáni. Jedná se o zařízení v Jáchymově, Merklíně, Ostrově nad Ohří, Chebu a Mariánských Lázních. Na cyklisty se v rámci Cyklisté vítáni zaměřují i stravovací zařízení. Podél trasy je možné se najíst v restauracích v Mariánských lázních, Chebu a Horní Blatné. Další certifikovaná ubytovací a stravovací zařízení najde cykloturista ještě v Lázních Kynžvart, Toužimi a na Božím Daru, ale ty jsou od trasy už více vzdálené. 2.4.4 Údržba a značení cyklistických komunikací Ø Údržba cyklistických komunikací Dalším předpokladem pro rozvoj cykloturistiky v kraji je hustá síť kvalitních cyklistických komunikací. Trasy a stezky musí být v dobrém stavu, aby nehrozilo sportovci během jízdy nebezpečí ve formě pádu, zaviněným např. špatně udržovaným povrchem. Na povrch cyklistických tras mívá nejčastěji vliv počasí. Nejvíce se projevuje vliv deště a sněhu na štěrkových trasách.

24


Jako příklad uvádím cyklistickou stezku v Karlových Varech z Nové do Staré Role. Její povrch tvoří štěrk a drobné kamení. Na stezce se neustále střídají sjezdy a výjezdy menších kopců a sníh nebo větší déšť naplaví část povrchu k jedné straně. Vytvoří se tak nepříjemné hroudy kamínků a výmoly a při větší rychlosti mohou zavinit pád. Na stezce jsou sice napříč zabudované splavné kanálky, ale ty se drobnými kamínky rychle zaplaví. Různých kvalit jsou cykloturistické trasy v terénu, ale když už cyklista vyráží s kolem do lesa, rozhodně nepočítá s vyasfaltovanou udržovanou stezkou. Trasa přes kameny a kořeny stromů k jízdě lesem patří a cyklisté, kteří zvolí tuto adrenalinovou formu jízdy, jsou většinou vybaveni dobře odpruženými koly a s nerovnostmi na trati počítají. Pod údržbu se neřadí pouze péče o vymletý povrch, ale také opravy stržených okrajů při březích řek a potoků nebo očištění trasy od spadaného listí, větví a odpadků. O cyklistické komunikace na území měst je postaráno v rámci celkové údržby a čištění silnic konkrétní obce. Trasy v lese spravuje státní podnik Lesy ČR. Cyklistické trasy na silnicích II. a III. třídy udržuje Krajská správa a údržba silnic Karlovarského kraje. „Pro Krajskou správu a údržbu silnic Karlovarského kraje není technicky problém zajistit údržbu i na úsecích, které nevedou přímo po silnicích, včetně oprav, čištění i mytí značení. Problémem však je financování těchto aktivit. Správa získává od Karlovarského kraje roční příspěvek ve výši cca 30mil. Kč, který stačí pouze na částečné pokrytí odpisů. Zpracovatelé proto navrhují navýšit příspěvek Krajské správy a údržby silnic Karlovarského kraje o cca 2mil. Kč ročně na pokrytí nákladů na údržbu cyklistických komunikací vedoucích mimo krajskou silniční síť.“12 Ø Značení cyklistických komunikací Pro cykloturistu je dále důležité, aby byly cyklistické komunikace kvalitně, čitelně a přehledně označeny. Jak jsem již zmiňovala v první kapitole, o značení se v České republice stará Klub českých turistů. Klub českých turistů dostává od Ministerstva pro místní rozvoj dotaci na údržbu značení turistických a lyžařských tras, ne však na cyklistické trasy. Na to se používaly ušetřené prostředky z dotované činnosti. Dotace na turistické a lyžařské trasy se ovšem začaly ztenčovat a na cyklotrasy již nezbývalo, proto bylo nutné zabudovat finanční prostředky potřebné na obnovu a údržbu značení cyklotras a cyklostezek do rozpočtu Karlovarského kraje. Na základě dlouhodobé smlouvy, která platí od roku 2005 do roku 2008, dostává Klub českých turistů na značení a jeho údržbu z rozpočtu Karlovarského kraje roční příspěvek ve výši 200 tisíc Kč. Cílem kraje je

12 Regionální rozvojová agentura Egrensis. Strategie rozvoje cyklodopravy a cykloturistiky v Karlovarském kraji, 2003, 76 stran, str. 54.

25


vyznačit do konce roku 2013 asi 2300km cyklistických tras. Prioritu představují trasy regionální a trasy k památkám, ke kterým je možný přístup pouze pěšky nebo na kole. Jednou za dva roky kontrolují členové klubu, zda je značení na všech trasách v pořádku, zda není poničené či tabulka úplně nechybí. V čísle 2-3/2007 časopisu Cykloturistika zveřejnil Klub českých turistů výzvu pro aktivní cyklisty, kteří by se chtěli podílet na údržbě cyklistického značení. Jedná se o projetí určité trasy, sepsání nedostatků a odevzdání soupisu firmě, která se postará o napravení chyb a doplnění chybějících či zničených tabulek. Od roku 2008 by chtěl klub zkrátit periodicitu kontrolování na jeden rok z dosavadních dvou let a k tomu by rád získal další ochotné cyklisty ze všech krajů. Bylo by jim poskytnuto stravné, cestovné a menší odměna. O značení cyklotras vedoucích po silnicích, místních a účelových komunikacích se stará vybraná firma, která udržuje dopravní značení.

26


3. Podpora rozvoje cykloturistiky v České republice / kraji O podporu rozvoje cykloturistiky se stará několik institucí. Cyklistika a cykloturistika jsou činnosti zasahující do mnoha oblastí jako životní prostředí, doprava, cestovní ruch, zdraví nebo vzdělávání a bylo by obtížné stanovit jednu organizaci, která by měla podporu rozvoje na starosti.

3.1 Podpora rozvoje cykloturistiky v České republice Rozvoj cyklistické dopravy v rámci celé České republiky se týká nejen ministerstva dopravy, ale i ministerstva zdravotnictví, životního prostředí, místního rozvoje, vnitra, školství, mládeže a tělovýchovy, zemědělství, financí, práce a sociálních věcí a zahraničí. Pro podporu rozvoje cykloturistiky je zapotřebí, aby všechna tato ministerstva, kraje, obce, příspěvkové a jiné organizace, podniky i veřejnost spolupracovaly a jejich aktivity se vzájemně doplňovaly. 3.1.1 Ministerstva Ministerstvo pro místní rozvoj vypracovalo v roce 2006 Strategii regionálního rozvoje České republiky. Strategie zdůrazňuje mj. i významné environmentální, ekonomické a zdravotní přínosy cyklistické dopravy. Ty by měly dát impuls k růstu investic regionů do budování cyklistických komunikací a vytváření dobrých podmínek pro rozvoj cyklistiky a cykloturistiky. Cyklistiku strategie zahrnuje do prioritní oblasti Infrastruktura - priorita Zajištění regionální a nadregionální dopravní dostupnosti ve formě vybudování infrastruktury cyklistické dopravy pro denní využívání a podpory programů transevropských a (nad)regionálních sítí cyklostezek. Na období 2002 – 2007 byla ministerstvem zpracována Státní koncepce cestovního ruchu v České republice. Do opatření k realizaci cílů Koncepce patří i podpora tvorby turistických produktů se zaměřením, kromě ostatních forem cestovního ruchu, i na cykloturistiku. Státní koncepce cestovního ruchu v České republice na období 2007 – 2013 zahrnuje cykloturistiku do priorit: Podpora tvorby konkurenceschopných národních a regionálních produktů cestovního ruchu a Podpora budování a zkvalitňování infrastruktury a služeb cestovního ruchu. Budování integrované sítě cyklotras a cyklostezek, vybavené doprovodnou infrastrukturou, bude realizováno na základě spolupráce s Ministerstvem dopravy ČR Ministerstvo dopravy vytvořilo Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy České republiky a také dokument Základní síť cyklotras České republiky.

27


Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky „Usnesením Vlády ČR ze dne 7. července 2004 č. 678 byla schválena Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky, ve které se stát zavázal k podpoře cyklistické dopravy a k budování cyklostezek.“13 Zpracováním tohoto dokumentu, který navazuje na Chartu o dopravě, zdraví a životním stylu, bylo pověřeno Ministerstvo dopravy ČR ve spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí, životního prostředí a zdravotnictví. Cílem strategie je vytvoření podmínek pro rozvoj cyklistické dopravy v České republice. Krajským a místním samosprávám, podnikatelskému sektoru a nevládním neziskovým organizacím se doporučuje, aby použily strategii i pro svoji činnost a začlenily ji do vlastních koncepcí a dokumentů. Pro zpracování současného stavu cyklistické dopravy se rozebíral vztah cyklistiky k životnímu prostředí, k ploše území nutné pro cyklostezky a trasy, ke zdraví a bezpečnosti člověka a k cestovnímu ruchu. V roce 2000/2001 byl Centru dopravního výzkumu udělen grant na „Výzkum podmínek pro uplatnění cyklistické dopravy jako integrální a rovnocenné součásti dopravního systému”. Posuzovalo se 37 měst a jejich přilehlých regionů. Hlavním úkolem výzkumu bylo zjistit, jaký je postoj státní, místní správy a obyvatelstva k cyklistické dopravě. Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky stanovila priority: Ø Rozvoj cyklistiky jako rovnocenného prostředku dopravní obsluhy území Ø Rozvoj cyklistiky pro posílení cestovního ruchu Ø Rozvoj cyklistiky pro posílení ochrany životního prostředí a zdraví Ø Zajištění koordinace s dalšími resorty a subjekty Za realizaci jednotlivých cílů zodpovídají daná ministerstva a jsou také určeny subjekty, s kterými se při realizaci bude spolupracovat. Základní síť cyklotras České republiky Dokument Základní síť cyklotras České republiky nechalo zpracovat Ministerstvo dopravy ČR v roce 1997 pro navrhování cyklotras. Dokument rozděluje trasy na dálkové, regionální a místní, což umožnilo koordinaci aktivit jednotlivých měst a regionů. „Tímto materiálem zahájila Česká republika dynamický rozvoj ve značení cyklotras. V roce 1997 bylo vyznačeno 552km cyklotras, v roce 1998 2068km, v roce 1999 4300km, v roce 2000

13

Dostupný z WWW: http://www.cyklostrategie.cz/cz/uvod/index.html (18.4.2007)

28


10279km, v roce 2001 již 17154km a v roce 2002 19024km. Jak plyne z průzkumu, 60% cyklotras vede bez prostorového oddělení po silnicích, a to není ideální stav.“14 Graf č.1: počet km vyznačených cyklotras v České republice v letech 1997 - 2002

počet km

vyznačené cyklotrasy 20000 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0

19024 17154

10279 počet km

4300 552 1997

2068

1998

1999

2000

2001

2002

rok Zdroj dat: http://www.cyklostrategie.cz/download/cyklostrategie.pdf (18.4.2007)

3.1.2 Ostatní instituce Příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj, Česká centrála cestovního ruchu – Czechtourism, se angažuje v oblasti cykloturistiky vydáváním katalogu Cykloturistika bez hranic a udělováním grantů se zaměřením na tvorbu turistických produktů, tiskových materiálů nebo internetových prezentací. Nadace partnerství vytvořila program Zelené stezky Greenways. Jsou to trasy využívané pro sport, turistiku a rekreaci. Cílem programu je podporovat ochranu přírody a kulturního dědictví, nabádat k zdravému životnímu stylu a celkově podporovat šetrnou formu turistiky. V rámci tohoto grantového programu vznikla certifikace služeb poskytovaných speciálně cykloturistům – Cyklisté vítáni. Program Lesy 2000 podporuje cykloturistiku z hlediska budování, obnovy a údržby tras v lesích určených nejen pro pěší turisty. Lesy představují oázy klidu pro turisty, kteří si chtějí odpočinout od spěchu a ruchu ve městech. Lesy České republiky ročně investují desítky milionů Kč do budování stezek s informačními tabulemi o místní flóře, fauně a zajímavostech. Klub českých turistů je garantem jednotného značení cyklistických komunikací v České republice. Svými členy také zajišťuje pravidelnou údržbu značení. Další aktivitou, kterou Klub českých turistů podporuje cykloturistiku, je pořádání sportovních akcí. Mezi cyklistické akce patří 14

Dostupný z WWW: http://www.cyklostrategie.cz/download/cyklostrategie.pdf (18.4.2007)

29


např. dubnová událost V pedálech stezkou Karla IV., červencový celostátní sraz cykloturistů 2007 – S kolem kolem Prahy a spousta dalších. Nemalý podíl na rozvoji cykloturistiky má i Český svaz cyklistiky. Cyklistiku podporuje již od roku 1883 a v současné době čítá zhruba 170 členů. Pořádá cyklistické závody a dává tak možnost plnit sny cyklistům toužících po vítězství a zároveň uspokojí i ty, které jízda na kole baví a rádi se přijdou podívat na výkony profesionálních jezdců. 3.1.3 Legislativní rámec Podpora cyklistické dopravy, především budování cyklistických komunikací, je upravována zejména zákony: Ø Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích Ø Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a vyhláška Ministerstva dopravy č. 341/2002 Sb. Ø

Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Ø Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích. Cykloturistiku také ovlivnil nový zákon č. 411/2005 Sb., o silničním provozu, který novelizuje zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. Vstoupil v platnost 1. července 2006. Hlavní positivní změnu pro cyklisty představuje povinnost osob mladších 18 let (ve starém zákoně 15 let) nosit ochrannou přilbu schváleného typu a mít ji řádně připevněnou na hlavě. Nosit přilbu se však doporučuje osobám každého věku. Dále řidič předjíždějící cyklistu musí dát znamení o změně směru jízdy, jinak řidiči jedoucí za autem, který právě míjí cyklistu, si nemusí cyklisty všimnout a snadno dojde ke kolizi. Pro cyklistu je velmi nebezpečné, když těsně okolo něj projede v plné rychlosti auto, aniž by dalo znamení o změně směru jízdy, natož se aspoň trochu vyhnulo. Cyklistovi hrozí, že ho buď tlak vzduchu odhodí do příkopu, nebo při dlouhém nákladním autu ho „vzduchový pytel“ přitáhne přímo pod kola. Překážku pro rozvoj cykloturistiky představuje fakt, že vlastník vozidla, tedy i jízdního kola, nesmí předat vozidlo k řízení někomu, pokud nezná údaje k jeho identifikaci. To blokuje provoz tzv. anonymních půjčoven jízdních kol, kdy si turista mohl za požadovaný obnos vypůjčit kolo u stojanu.

30


Zákaz požití alkoholu řidičem obsahoval i starý zákon, avšak zostření hlídání množství alkoholu v krvi cyklisty a zavedení pokuty v sazbě desítek tisíc Kč zvedlo vlnu nevole nejen u samotných cyklistů, ale i u provozovatelů vinařských cyklostezek a severomoravských Radegast cyklotracků, vinařů a lidí, kteří podporují cestovní ruch. Zastavení se na skleničku vína na vinařské cyklostezce je pro mnoho cykloturistů neodmyslitelné. Podle nového zákona se jízda pod vlivem alkoholu bere jako trestný čin a např. cyklistovi s více jak 0,3 promile alkoholu v krvi hrozí pokuta od 25 do 50 tisíc nebo odnětí svobody až na 3 roky. Novela se také týká přejíždění silnice na přejezdu pro cyklisty. K tomu za cyklisty vyjadřuje pan Marek Šalanda v časopisu Cykloturistika: „Pokud přejíždíme silnici na přejezdu pro cyklisty, nemáme přednost (§ 57)! Jaký paradox, když prakticky tatáž značka označující přechod pro chodce (je mezi nimi jen malý grafický rozdíl) přinutí automobilistu přednost poskytnout. My se musíme nejdříve rozhlédnout a nakonec přejet tak, abychom nikoho neohrozili a řidiči nemuseli měnit směr či rychlost jízdy.“15 Na druhé straně je nutné přiznat, že spíš než o omezení jízdy cyklisty jde o jeho bezpečnost. Chodec se k přechodu totiž blíží pomaleji a řidič stihne zareagovat. Další slabinou nového silničního zákona je zavedení pokuty pro viníka nehody. „ MF DNES, a poté i další média, zveřejnila zprávu o případu cyklisty, který si pádem z kola způsobil zranění. Tím se stal viníkem dopravní nehody s následkem zranění a hrozí mu pokuta v řádech desítek tisíc korun. Na vině je opět zákon, který nerozlišuje, zda jste zranění způsobili sobě nebo někomu jinému.“16 Co se týče bodového systému, týká se podle ministerstva dopravy pouze řidičů motorových vozidel. Pokud se ovšem cyklista dopustí přestupku, může mu být uložena sankce až ve výši několika desítek tisíc Kč. V dubnu 2007 však vláda schválila novelu zákona č. 361/2006 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, který byl novelizován zákonem č. 411/2005 Sb., o silničním provozu. Důležitou změnou bude především zrušení vysokých pokut udělovaných cyklistům, kteří se pádem z kola sami zraní. 3.1.4 Financování rozvoje cykloturistiky Rozvoj cykloturistiky je finančně podporován Ministerstvem pro místní rozvoj (sekce Cestovního ruchu) v rámci Státního programu podpory cestovního ruchu. V letech 2004 – 2007 se zaměřuje na podporu budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně – rekreační

15 16

ŠALANDA, Marek. Kladivo na cyklisty. Cykloturistika, XII. roč., 2007, č.9, str.43/44. ŠALANDA, Marek. Kladivo na cyklisty. Cykloturistika, XII. roč., 2007, č.9, str.43.

31


činnosti (podprogram č. 2) a na prezentaci České republiky jako destinace cestovního ruchu, kde je zahrnuta i oblast cykloturistiky (podprogram č. 3). V rámci podpory cykloturistiky Ministerstvo pro místní rozvoj dále finančně podporuje asi 5 – 7mil. Kč ročně Klub českých turistů, který koordinuje výstavbu, značení a údržbu cyklistických tras. Dalším zdrojem finančních prostředků na podporu budování cyklistických komunikací je Státní fond dopravní infrastruktury. V roce 2001 tvořila dotace na budování cyklistických stezek 12,1mil. Kč a během tří let se zvedla až na 60mil. Kč.

3.2 Podpora rozvoje cykloturistiky v Karlovarském kraji Hlavního aktéra rozvoje cykloturistiky v Karlovarském kraji představuje Krajský úřad Karlovarského kraje. V roce 2002 vytvořil Pracovní skupinu pro koordinaci rozvoje cyklistické dopravy. Zahrnuje představitele měst a obcí, zástupce Krajského úřadu a Regionální rozvojové agentury Egrensis nebo Klubu českých turistů. Pracovní skupina se schází přibližně čtyřikrát ročně za účelem projednávání otázek týkajících se rozvoje cykloturistiky v kraji a navrhování cílů a projektů. Mezi další aktéry figurující v rozvoji cyklistické dopravy v kraji patří obce Karlovy Vary, Sokolov, Cheb, Mariánské Lázně, Aš, Ostrov, Kraslice, Chodov, Boží Dar a jejich sdružení, dále Lesy ČR a Loketské lesy s.r.o., Autobusy Karlovy Vary a.s., České dráhy a.s. a Klub českých turistů. 3.2.1 Rozvojové dokumenty O podpoře cyklistické dopravy a cykloturistiky se Krajský úřad Karlovarského kraje zmiňuje ve svých rozvojových dokumentech. Program rozvoje Karlovarského kraje se zabývá cyklistickou dopravou v rámci okruhu č.4 Doprava a technická infrastruktura, konkrétně opatření č.4.2.2 Výstavba cyklistických stezek, a dále v okruhu č.5 Životní prostředí, ochrana přírody a krajiny se opatření č.5.3.1 Podpora projektů na zlepšení dopravní infrastruktury a modernizaci (ekologizaci) dopravy. Podpora cykloturistiky je zahrnuta i v Programu rozvoje cestovního ruchu v Karlovarském kraji z roku 2003. Cykloturistika zde spadá pod prioritu 1: Infrastruktura cestovního ruchu a lázeňství a prioritu 4: Produkty cestovního ruchu a lázeňství. Budování cyklostezek poslouží zejména turistickému zhodnocení pamětihodností ležících mimo hlavní turistické trasy. Studie dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti Karlovarského kraje z roku 2001 zdůrazňuje potřebu komplexního a koordinovaného řešení rozvoje cyklistické dopravy.

32


Další dva významné dokumenty vypracovala Regionální rozvojová agentura. „Regionální rozvojová agentura Egrensis je zájmové sdružení právnických osob, založené 12. června 1998. Jejími zakladateli byly Euregio Egrensis (zájmové sdružení obcí a měst), Regionální hospodářská komora Západ (sdružení OHK Cheb a OHK Tachov), Okresní agrární komora Karlovy Vary, Okresní agrární komora Sokolov a Ekonomická fakulta Cheb Západočeské university v Plzni. Současné složení členské základny je: 33% Karlovarský kraj, 33% Euregio Egrensis, 33% Podnikatelské subjekty a 1% Fakulta ekonomická ZČU.“17 Agentura se zaměřuje především na rozvoj malého a středního podnikání a na rozvoj cestovního ruchu a lázeňství. V roce 2003 zpracovala Analýzu cyklistické dopravy Karlovarského kraje. Hlavní částí je pasportizace realizovaných cykloturistických projektů a záměrů do budoucna. V témže roce vypracovala Regionální rozvojová agentura za podpory Centra pro regionální rozvoj České republiky Strategii rozvoje cyklodopravy a cykloturistiky v Karlovarském kraji. Zastupitelstvo kraje ji schválilo v dubnu roku 2004. Strategie byla vyhotovena za účelem analýzy stavu cyklistické dopravy v kraji, stanovení vhodné strategie pro rozvoj cykloturistiky, navržení finančního rámce a institucionální struktury a konkrétních opatření pro realizaci podpory. Strategie stanovila dvě priority a k nim jednotlivé cíle a opatření: Priorita č.1 Rozvoj cyklistiky jako rovnocenného prostředku dopravní obsluhy území Cíl 1.1 Koordinace rozvoje cyklodopravy v Karlovarském kraji Opatření 1.1.1 Vytipování klíčových cyklokomunikací Opatření 1.1.2 Zvyšování informovanosti zainteresovaných subjektů Cíl 1.2 Finanční podpora budování cyklistických komunikací Opatření 1.2.1 Dotační program na podporu cyklodopravy Opatření 1.2.2 Finanční podpora jednotného a úplného značení Opatření 1.2.3 Správa a údržba klíčových komunikací Priorita č.2 Rozvoj cyklistiky jako složky cestovního ruchu Cíl 2.1 Propagace cykloturistických produktů v Karlovarském kraji Opatření 2.1.1 Vydání cykloturistického průvodce a dalších propagačních materiálů Opatření 2.1.2 Internetové stránky Opatření 2.1.3 Cyklistické sportovní akce 17

Dostupný z WWW: http://www.rrae.cz/rrae_cz/index.htm (3.5.2007)

33


Cíl 2.2 Finanční podpora rozvoje cykloturistiky Opatření 2.2.1 Finanční podpora přepravy jízdních kol cyklobusy Opatření 2.2.2 Dotační program na podporu cykloturistiky Strategie byla vypracována zhruba na dobu 4 let. Na přelomu roku 2006 a 2007 se již projednávala její aktualizace a dle závěrů konference Národní strategie cyklistické dopravy by měla být strategie zaktualizována. Tato konference se koná od 15. do 18. května 2007 ve Velkých Kralovicích na Valašsku a cílem bude mj. podpora přípravy podmínek pro podávání projektů na strukturální fondy EU na období 2007 – 2013, představení aktivit jednotlivých krajů a naplňování jednotlivých opatření cyklostrategie. Krajský úřad se podílí na rozvoji cykloturistiky i finančně. Příkladem může být finanční podpora provozu cyklobusů, dále příspěvek ve výši 100 000Kč, který úřad poskytl v roce 2003 Klubu českých turistů na vyznačení cyklistické trasy z Božího Daru přes Kraslice a Cheb, nebo příspěvky od roku 2004 ve výši 200 000Kč ročně, který dostává Klub českých turistů od Karlovarského kraje na značení cyklistických komunikací a jeho údržbu. Krajský úřad také podpořil vydání cyklistické mapy Karlovarský kraj částkou ve výši 200 tisíc Kč. Přehledná dvoustranná mapa byla vydána v roce 2004 a obsahuje i informace o způsobu značení cyklistických komunikací a přepravě kol v cyklobusech a vlacích. Bohužel z vlastní zkušenosti vím, že vyznačení a číslování tras v mapě často neodpovídá značení v terénu. Avšak jak odpovídá na můj dotaz v e-mailu ze dne 13. dubna 2007 pan Ing. Milan Zukal, pracovník Oddělení regionálního rozvoje na Krajském úřadě Karlovarského kraje, je nová mapa ve fázi příprav a v průběhu druhé poloviny května 2007 by měla být vydána. Rozdíly mezi značením v mapě a v terénu budou ve spolupráci s Klubem českých turistů odstraněny. 3.2.2 Propagace cykloturistiky v Karlovarském kraji Významnou činností Krajského úřadu Karlovarského kraje je prezentace cykloturistiky na různých seminářích či konferencích a propagace a informování o nových i stávajících cyklistických komunikací, službách poskytovaných cykloturistům nebo o cyklistických akcích konaných v kraji. Všechny tyto informace se obyvatelé kraje i turisté mohou dozvědět na internetových stránkách krajského úřadu (www.kr-karlovarsky.cz) v sekci cestovní ruch – cyklistická doprava v KK. Pro cykloturistiku byl ve spolupráci s německým partnerem projektu Frankenwald Tourismus za podpory Evropské unie vytvořen Portál cykloturistiky. Krajský úřad ho v roce 2005 finančně podpořil částkou ve výši 450 000Kč. Cykloportál poskytuje přehled cyklotras a cyklostezek, informuje o způsobu značení komunikací, o možnostech ubytování, turistických cílech atd. 34


Důležitou roli v podporování cyklistiky představuje pořádání cyklistických závodů a cykloturistických akcí. Pořadatelé těchto akcí mají možnost nahlásit svoji událost Krajskému úřadu Karlovarského kraje a ten ji zveřejní na svých internetových stránkách ve sportovním kalendáři. Příkladem může být Chodovská časovka, Horská kola – 10. ročník, Přebor Karlovarského kraje v MTB – crosscountry nebo Veřejná soutěž horských kol. O dalších závodech informuje např. časopis Kolo pro život, který se zdarma rozesílá registrovaným osobám v seriálu Kolo pro život. Akcí seriálu Kolo pro život v Karlovarském kraji je Karlovarský AM Bikemaraton České spořitelny, který se letos koná 25.8.2007 a patří mezi akce s největším počtem účastníků. Závodníci si mohou vybrat mezi tratěmi o délce 50 a 100km, děti mohou vyzkoušet 4 nebo 10km dlouhou trasu. Pro ty, kteří nemají závodní ambice a spíše se pokochají krásami karlovarské krajiny, je připravena Open vyjížďka. Kalendář hobby akcí a závodů na rok 2007 najdou cyklisté také např. v dubnovém čísle časopisu Cykloturistika. Své cykloturistické akce propaguje na stránkách krajského úřadu i Klub českých turistů. Většinou se jedná o akce pro pěší a zároveň i pro cykloturisty a je možné si vybrat z nejméně dvou různě dlouhých tras. Na rok 2007 je naplánováno v Karlovarském kraji 16 akcí. Klub českých turistů použil pro propagaci cyklotras měsíčník Karlovarského kraje, který je zdarma distribuován občanům kraje. Měsíčníkem č.2/2007 začal klub postupně představovat cyklotrasy, které budou v cyklistické sezóně k dispozici. Únorový Karlovarský kraj informuje o 27km dlouhé trase č.361 vedoucí z Teplé do Krásného. V březnu si čtenáři přečetli o trase č.362 z Teplé do Lokte. V dubnovém vydání se píše o cyklotrase č.36: „Celá cyklotrasa č.36 (též Magistrála) spojuje Šumavu a Krušné hory od Všerub až po Měděnec a celkem je dlouhá 273km. V Karlovarském kraji je to nejdelší cyklotrasa, měří zde 139km od Broumova až po Boží Dar. Trasa je po celém karlovarském úseku dobře značená a srozumitelná, ale pokud ji chcete projet celou a ještě si prohlédnout zajímavosti na ní, je vhodné ji plánovat na 2 až 3 dny.“18 O propagaci cykloturistiky nejen Karlovarského kraje se postaraly časopisy Cykloturistika a Velo vydáním průvodce CD-ROM Na horském kole podél českých řek – 27 originálních tras. CD obdrželi předplatitelé časopisů Velo a Cykloturistika na rok 2007 jako dárek a je ho možné zakoupit i na stránkách www.ivelo.cz a www.cykloturistika.cz. Turista najde na CD podrobnou mapu, informace o ubytování, servisech a zajímavostech, fotogalerii atd. Karlovarského kraje se týká část trasy podél Ohře vedoucí z hranic s Německem až po hranice s Ústeckým krajem. Trasa podél Ohře je vedena po stávajících trasách a stezkách, silnicích a turistických trasách pro pěší a 18 JANDA, Miroslav. Cyklotrasa KČT č.36 – Magistrála spojuje Šumavu a Krušné hory. Měsíčník Karlovarského kraje, V. roč., 2007, č.4, str.7.

35


napojuje se také na části páteřní stezky podél řeky Ohře. Do Karlovarského kraje spadá i kus trasy podél řeky Střela vedoucí od jejího pramene až po obec Chyše, kde řeka přechází do Plzeňského kraje.

36


4. Překážky v rozvoji cykloturistiky v Karlovarském kraji Rozvoj cykloturistiky v Karlovarském kraji se v poslední době díky činnosti hlavních aktérů významně posouvá vpřed. Přesto se však najdou nedostatky, které by bylo třeba odstranit, protože škodí image kraje jako lákavé cílové destinace pro cykloturisty. Podstatnou nedokonalostí pro cykloturistu je nesoulad vyznačení cyklistických komunikací v terénu a na mapě, kterou vydal Krajský úřad Karlovarského kraje v roce 2004. Mapa představuje pro turistu základní zdroj informací a pokud ten v terénu selže, cyklista se nemá čeho držet. Cyklotrasy a stezky jsou většinou označeny totiž jen cedulkou s číslem, což cyklistovi moc neřekne, pokud nemá mapu, na které trasu podle čísla najde, a zjistí tak, kam vede. Místní cyklista si s touto chybou poradí snadno, protože trasy zná a snadněji se dokáže orientovat, ovšem pro cykloturistu, pro kterého Karlovarský kraj představuje neznámý region, je potom orientování se podle této mapy téměř nemožné. Plánovaná nová mapa by tyto nejasnosti měla napravit. Značení cyklistických komunikací by v jistých úsecích podle mého názoru také zasloužilo menší změny. Kromě častých zmatků způsobených cedulkami s číslem (mnohokrát nic neříkajícím, zejména v místě, kde se cyklotrasy křižují, a cykloturista má navíc již výše zmíněnou mapu z roku 2004) ještě negativní stránku v rozvoji představuje zbytečně mnoho cedulek na jednom sloupku, viz příloha č. 17, kdy by bohatě stačila jedna cedulka s obousměrnou šipkou místo dvou se šipkami na opačné strany. Dalším příkladem je i příloha č. 16, kdy spodní tabulka je naprosto zbytečná, když je číslo už na té horní. Tento fakt pro cykloturistu negativní není, protože mu může být jedno, kolik tam je tabulek se šipkami, pokud se podle nich dopraví tam, kam potřebuje. Negativní to je ovšem z hlediska financování značení. Používáním jedné tabulky s obousměrnou šipkou v určitých místech by se ušetřily finanční prostředky, které by naopak mohly být vynaloženy na tabulky pro málo přehledné úseky. O způsobu značení cyklistických komunikací v Karlovarském kraji se píše i v časopisu Cykloturistika: „Cyklostezku Loket – Sokolov na sídlišti přejedete, protože tam chybí značka. Kilometr na to následuje údaj, kolik je to na Královské Poříčí, že je za ním Sokolov, ví místní, nikoliv však turista. Že most přes Ohři vede do Starého Sedla (restaurace, civilizace, telefon atd.), nikdo neoznačí, ovšem deset metrů za mostem je cedulka s číslem 208. Tenhle fenomén, oboustranná cedulka v místě, kde se nedá nikam odbočit, je vidět i v jiných regionech. Ve Varech je slušný blázinec kolem kruhového objezdu. Avizované směry na cyklistických značkách jsou totožné se silničními, navíc de facto všechny cyklistické komunikace za objezdem končí.“19

19

HASELHUHN, Jan. O značených cyklostezkách! Cykloturistika, XII. roč., 2006, č.6, str.36.

37


Problémem je i návaznost cyklostezek ve městech. Existující cyklistické komunikace na sebe často nenavazují a pro cyklistu je průjezd městem, pokud ho nezná, často složitý. Vyřešit by potřebovaly především poměrně nebezpečné úseky na větších křižovatkách např. pomocí vyznačení pruhu pro cyklisty. Co se týče služeb, nacházejí se v kraji poměrně kvalitativně vyhovující a plošně rovnoměrně rozložené ubytovací a stravovací zařízení. Některá jsou i certifikována v projektu Cyklisté vítáni a poskytují služby speciálně pro cykloturisty. Těchto poskytovatelů služeb je ovšem v kraji velmi málo. Ubytovacích a stravovacích zařízení se certifikovalo dohromady 22, žádný kemp ani turistický cíl. Ve srovnání s Libereckým krajem, jehož rozloha je pouze o 152km² menší, Karlovarský kraj v počtu certifikovaných zařízení značně pokulhává. V Libereckém kraji se nachází 107 certifikovaných zařízení. Buď o projektu Cyklisté vítáni ví jen málo poskytovatelů služeb nebo nepovažují cykloturisty za vhodnou cílovou skupinu, která by zvedla jejich příjmy, a nemají o certifikaci zájem. Nejvíce mne překvapuje absence kempů v seznamu certifikovaných zařízení, protože spousta cykloturistů cestuje „na těžko“ se spacákem a stanem a kempy hojně využívají. Určitě by napomohla větší propagace projektu Cyklisté vítáni například v místním tisku, infocentrech nebo na internetových stránkách jednotlivých obcí. Krajský úřad Karlovarského kraje o projektu na svých stránkách už informuje.

Graf č. 2: počet certifikovaných zařízení v projektu Cyklisté vítáni v Karlovarském a Libereckém kraji (stav k 19.5.2007) certifikovaná zařízení Cyklisté vítáni 70 59

počet zařízení

60 50 40

20

Karlovarský Liberecký

28

30 14

10

8

10

10

0 ubytovací zařízení

stravovací zařízení

turistický cíl

kemp

Zdroj dat: http://www.cyklistevitani.cz/_vsechny_objekty.php (19.5.2007)

38


Rozvoj cykloturistiky také podpořilo zavedení cyklobusů v kraji s možností zajet až do sousedního Německa. Tato služba umožní cykloturistům navštívit místa, kam na kole nezvládnou dojet nebo jim to nedovolí časové možnosti. Na přepravu kola je hojně využívána i železniční doprava. Cyklisté většinou volí jako své cíle menší stanice, z kterých to mají blíže do přírody, než vetší rušná města kraje. Sem ovšem rychlík nejede nebo zde nestaví. Na řadu tedy přijdou osobní vlaky, v kterých často cestování s kolem není zrovna příjemné. Podle jízdního řádu si lze vybrat osobní vlak označený symbolem kola, avšak i přesto se nejednou stane, že přijede vlak, ve kterém je možné mít kolo jen na ploše cca 4m² mezi sedačkami u WC ještě před vstupem do prostoru se sedadly. Na takovéto místo se s maximální obratností vejdou tak dva cyklisté s koly, aniž by nebyly spolucestující zamazáni špinavými plášti či řetězem a aby prošel průvodčí. Další cyklistovu obratnost vyžaduje nástup a výstup s kolem (u cykloturisty často naloženým těžkými brašnami) do a z vagónu. Schody jsou naprosto nesmyslně vysoké a šířka řídítek kola je často jen o několik málo milimetrů menší než šířka dveří. Oproti tomu jednoduchý nástup do německých vlaků, které Karlovarský kraj také často křižují, jen vypovídá o značně pokročilejší úrovni německé železniční dopravy. Široké dveře a nízká podlaha německého vagónu umožní cykloturistovi snadno převézt kolo z nástupiště do vagónu. Cykloturistika je v Karlovarském kraji dobře propagována. Internetové stránky Krajského úřadu Karlovarského kraje nabízejí přehled cyklistických komunikací, ubytovacích zařízení a spoustu dalších pro cykloturisty důležitých informací. Avšak za rozšíření by stál seznam půjčoven jízdních kol. Uvádí pouze jednu půjčovnu v Karlových Varech, ovšem v Karlovarském kraji, jak uvádí internetové stránky jednotlivých informačních center, jich je mnohem více.

39


5. Návrhy na podporu rozvoje cykloturistiky v Karlovarském kraji Stěžejní bod budoucího rozvoje cykloturisitky by mělo představovat především rozšiřování sítě cyklistických komunikací. Cyklotrasy a cyklostezky představují základ pro cykloturistiku a proto musí být kvantitativně dostačující. Důležitou roli hraje i návaznost cyklotras, především cyklostezek ve městech. Průjezd městy je často velmi obtížný a existující cyklostezky sice občas provedou cyklistu částí města, ale znenadání skončí a cyklista se musí orientovat už sám. Ve městech je třeba vybudovat stezky, nejlépe odkloněné od rušné automobilové dopravy nebo pokud už vedou po silnici, tak aspoň vyznačit jízdní pruh pro cyklistickou dopravu. Nemá velký smysl budovat další kousky městských stezek (většinou se tak děje s postavením nového kruhového objezdu – hned dva takovéto příklady se najdou v Karlových Varech), které nikam nevedou, ale zaměřit se na jejich propojení. K zrealizování tohoto cíle je zapotřebí najít optimální cestu městem a zřídit na ní cyklistickou komunikaci, která propojí již existující stezky, nebo pokud výstavba propojující komunikace není z různých důvodů možná (finance, nedostatek prostoru…), alespoň vyznačit cyklistickými značkami cestu po silnici a vytvořit cyklotrasu vedoucí městem. Tento bod se týká dlouhodobějšího časového horizontu a je poměrně finančně náročný. Náklady na výstavbu 1 km cyklostezky se pohybují od 2,5 do 3 milionů Kč, kdežto 1 km cyklotrasy vyjde na 5 až 10 tisíc Kč. Výše nákladů se dále odvíjí od velikosti města a současného stavu cyklistických komunikací ve městě. Odpovědnou institucí za výstavbu cyklistických komunikací by byl Krajský úřad Karlovarského kraje, který by zadával zakázky stavebním firmám. Významným krokem v rozvoji cykloturistiky je zpřístupnění vojenského újezdu Hradiště cykloturistům (viz příloha č.6). Otevřeny jsou dvě cyklotrasy z Valče směrem na Podbořanský Rohovec, dále trasa Luka – Albeřice – Velký Hlavákov, která je vhodná i pro silniční kola, a trasa z Horních Tašovic do Luk. V roce 2007 bude zpřístupněna cyklotrasa z Dubiny do Činova pro horská kola (část trasy vede po kamenité cestě). Bylo by dobré zpřístupnit do budoucna i další části Hradiště a otevřít cykloturistům více tras k poznání nádherné krajiny Doupovských hor. Zdokonalila by se tak i provázanost cyklistických komunikací mezi Karlovarským a Ústeckým krajem, protože díky uzavřenému vojenskému výcvikovému prostoru se dá do Ústeckého kraje na kole dostat pouze oblastí Krušných hor nebo podél Ohře. O tento úkol by se opět postaral Krajský úřad Karlovarského kraje spolu s Újezdním úřadem Vojenského újezdu Hradiště. Náklady by se pohybovaly ve výši do 10 000 Kč za 1 km cyklotrasy. Další otázkou je údržba cyklistického značení a údržba samotných cyklistických komunikací. Tato činnost není jednorázová, je zapotřebí ji provádět s určitou periodou, nejlépe jeden rok. Cyklistické komunikace (především s jiným než asfaltovým povrchem) mohou být po zimě často

40


poškozené a je třeba je připravit na nastávající sezónu. V rámci této kontroly mohou být nahrazeny i poškozené nebo úplně chybějící tabulky cyklistického značení. Za tuto údržbu by měl zodpovídat Klub českých turistů. Ten může využít služeb dobrovolníků, kteří trasy a stezky projedou a nedostatky zaznamenají, aby byly následně odstraněny. Kontrola a údržba komunikací spadá pod Krajskou správu a údržbu silnic Karlovarského kraje a Lesy ČR. Co se týče zmapování cyklistických komunikací, je třeba dbát na to, aby byla k dostání v informačních centrech aktuální cyklistická mapa, která odpovídá skutečnosti v terénu. Zlepšením by také určitě bylo při zakreslování cyklistických komunikací do mapy rozlišení tras s asfaltovým a jiným povrchem. Lišit by se mohly například způsobem čáry v mapě představující danou komunikaci – plná čára × tečkovaná čára, nebo je odlišit barevně. Cyklistovi na horském nebo trekingovém kole vyhovuje v podstatě jakýkoliv povrch, ovšem majitelé silničních kol zvolí raději asfalt, aby snížili pravděpodobnost defektu. Tak bude cykloturista díky mapě dopředu vědět, jaký povrch a terén ho kde čeká, lépe se mu bude plánovat trasa a nebude potom nucen vymýšlet jiné varianty, až během cesty zjistí, že se silničním kolem na tu krásnou polní cestu opravdu nemůže, pokud nechce lepit duši každých 20metrů. Zakreslení cyklotras by měl za úkol Klub českých turistů a mapový podklad Geodézie ČS a.s. Vydání mapy se týká krátkodobého časového horizontu, tedy zhruba do jednoho roku. Také by mohli mít cykloturisté možnost zakoupit i tištěného průvodce, který by obsahoval informace o kraji a turistických cílech, o možnostech ubytování (zdůrazněna zařízení certifikovaná v projektu Cyklisté vítáni), seznam cyklopůjčoven a servisů kol, čas a místo odjezdů cyklobusů nebo tipy na výlety se seznamem doporučených cyklotras, časové náročnosti, počtem kilometrů a výškovým profilem. Tento průvodce by cykloturistům odstranil problémy při hledání informací z nejednotných zdrojů a turisté by tak mohli mít všechny potřebné informace po ruce během cesty krajem, aniž by museli hledat infocentra nebo přístup na internet. Zadavatelem vypracování by byl Krajský úřad Karlovarského kraje. Jak je uvedeno v předešlé kapitole, zařízeních certifikovaných v projektu Cyklisté vítáni není v kraji mnoho a v rámci podpory cykloturistiky a zlepšováním služeb pro cykloturisty by stálo za to seznam těchto poskytovatelů služeb rozšířit. Určitě by napomohla větší propagace možnosti certifikace v projektu Cyklisté vítáni například v místním a odborném tisku, na veletrzích se zaměřením na cestovních ruch nebo na internetových stránkách jednotlivých obcí. Krajský úřad Karlovarského kraje o projektu na svých stránkách už informuje. Služby certifikovaných zařízeních by měly poté být nabízeny turistům v cyklistických časopisech, průvodcích a informačních centrech, aby jejich zájem o tyto služby vzrostl. Certifikace by se tak stávala pro zařízení atraktivní z hlediska růstu počtu klientů a větších příjmů a vedlo by to i k růstu počtu

41


certifikovaných zařízení. O lepší propagaci by postarala Nadace Partnerství ve spolupráci s Krajským úřadem Karlovarského kraje. Dobrým krokem v rozvoji cykloturistiky by bylo zřízení půjčoven jízdních kol na železničních nádražích ve větších městech (např. Karlovy Vary a Cheb), jako je tomu v sousedním Olomouckém kraji v Mostě nebo Chomutově. Cykloturisté by si tak mohly půjčit kolo na nádraží, projet např. cyklostezku podél Ohře a vrátit ho v půjčovně na nádraží v jiném městě. Problémy s cestováním železniční dopravou s kolem by odstranilo častější zapojování cyklovagónů (část vagónu slouží pro kola, která zde jsou upevněna do stojanu, v druhé části se sedačkami cestuje cyklista) do soupravy osobních vlaků nebo jedině úplná výměna zastaralých vlaků Českých drah za modernější nízkopodlahové vlaky. Druhá možnost je ovšem značně finančně náročná a lze s jistotou říci, že jen kvůli rozvoji cykloturistiky České dráhy tuto variantu zvažovat nebudou.

42


ZÁVĚR Jak vyplývá z informací z předešlých kapitol bakalářské práce, disponuje Karlovarský kraj značným potenciálem

pro

rozvoj cykloturistiky.

Rozmanitá

krajina

nabízí

terén

ke sportovnímu vyžití různě zdatných cyklistů, dostatek historických památek uspokojí cykloturisty toužící i po kulturním vzdělání. Sportovních a kulturních akcí se v kraji každoročně koná velké množství a nejen události většího významu často přilákají mnoho návštěvníků. Výhodu představuje i geografická poloha kraje, díky které mají turisté možnost zavítat i do sousedního Německa. Co se týče infrastruktury, je oblast kraje protkána poměrně hustou sítí cyklistických tras a stezek, vedoucích do všech koutů Karlovarského kraje. Problém však často představuje rozdílná kvalita těchto komunikací, způsob značení a jeho údržba. Krajem také vedou cyklistické komunikace vzniklé na základě spolupráce s Německem, např. Cyklotrasa Euregio Egrensis a Valdštejnova stezka. Cykloturisté mají možnost výběru z velkého množství ubytovacích a stravovacích zařízení. Některá z nich se dokonce certifikovala v projektu Cyklisté vítáni a poskytují tak služby speciálně pro cykloturisty. Těchto zařízení bohužel v kraji není mnoho. Cykloturistům slouží také dostatek informačních center. O servis kola se postará téměř každá prodejna s cyklistickými potřebami. Kola lze zapůjčit v půjčovnách, o kterých informují internetové stránky jednotlivých informačních center. Ovšem půjčovny kol, které jsou provozovány Českými drahami na nádražích, chybí v kraji úplně. Hlavní aktéři rozvoje cykloturistiky si uvědomují, že je tato forma cestovního ruchu velmi perspektivní vzhledem k šetrnosti k životnímu prostředí a ke stále rostoucí oblibě turistů v poznávání nových krajů ze sedla kola, a podnikli již mnoho významných kroků vedoucích k rozvoji cykloturistiky. Důležitým krokem bylo vypracování dokumentů Analýza cyklistické dopravy Karlovarského

kraje

a

Strategie

rozvoje

cyklodopravy a

cykloturistiky

v Karlovarském kraji, přičemž velkou roli hraje také zpětné zhodnocení účinnosti jednotlivých opatření. Stále existuje spousta možností, jak nadále podporovat rozvoj cykloturistiky především zkvalitňováním služeb poskytovaných cykloturistům nebo výstavbou nových cyklostezek. Cestovní ruch patří v Karlovarském kraji mezi dominantní hospodářská odvětví zejména díky dlouholeté lázeňské tradici. Cykloturistika dlouholetou tradici ovšem nemá avšak představuje další možnost, jak přilákat do kraje více turistů a význam cestovního ruchu v kraji ještě pozvednout. A proto by se rozvoj této formy cestovního ruchu neměl zanedbat.

43


ZDROJE Literatura: •

BALLANTINE, Richard, GRANT, Richard. Velká kniha o kolech. Gemini spol. s r.o., 1993, Bratislava

•

BURACHOVIČ, Stanislav, KOLEČKO, Jiří. Karlovarský kraj – turistický průvodce. Krajský úřad Karlovarského kraje, 2003

•

FORET, Miroslav, FORETOVÁ, Věra. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Grada, 2001, Praha

•

MILSON, Fred. Všechno o kole. Svojtka a Vašut, 1996, Praha

•

PÁSKOVÁ, Martina, ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. MMR, 2002

Časopisy: •

Cykloturistika, č. 6/2006, V – Press s.r.o.

•

Cykloturistika, č. 9/2006, V – Press s.r.o.

•

Léto 2006 s Českými drahami, ČD

•

Měsíčník Karlovarského kraje, č. 1/2007, Vltava-Labe-Press a.s.

•


•


•


•


•

Památky Karlovarského kraje, Karlovarský kraj

•

Průvodce po cyklotrase Euregio Egrensis, Galli Verlag, 2001

Dokumenty: •

Strategie rozvoje cyklodopravy a cykloturistiky v Karlovarském kraji. Regionální rozvojová agentura Egrensis, 2003

•

Zákon č. 411/2005 Sb., který novelizuje zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých předpisů

44


Mapy: •

Cyklistická mapa – Karlovarský kraj, Krajský úřad Karlovarského kraje, Geodézie ČS, 2004

•

Eurogio Mobil – mapa pro využití volného času, Euregio Egrensis, 2006

Propagační materiál Českých drah: •

Cestování s kolem po železnici, ČD, 2006

•

Půjčovny jízdních kol – Krušné hory, ČD, 2006

Internetové zdroje: •

http://www.cyklistikakrnov.com/Cykloinformace/Cyklopojmy.htm 15.4.07 http://www.klubturistu.cz/?oid=10180&PHPSESSID=8421a59df4a91bb11a51ebc7a3bd4c 6d 15.4.07

•

http://www.klubturistu.cz/index.php?oid=10193&PHPSESSID=a06922cb273829978b224 3755c3322e8 15.4.07

•

http://www.cyklostrategie.cz/cz/uvod/index.html 17.4.07

•

http://www.cyklostrategie.cz/download/cyklostrategie.pdf 17.4.07

•

http://www.cot.cz/zobrazcl.php?id=6343 20.4.07

•

http://www.mestocheb.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5091&id_org=5091&id=336898&p1 =3021&p2=&p3= 20.4.07

•

http://www.mestocheb.cz/soubory/5091/cykloturisticka%5Fmapa.jpg 20.4.07

•

http://www.euregio-egrensis.org/home.htm 20.4.07

•

http://www.bayernbike.de/touren/egrensis/bayern-boehmen_cz.shtml 20.4.07

•

http://www.skhz.cz/partner/cyklo_stav/cyklo_stav.html 20.4.07

•

http://www.klubturistu.cz/?oid=10193&PHPSESSID=fc5ddefac77d4b6e4108ab0c9f42a0 37 23.4.07

•

http://www.klubturistu.cz/?kct_akce_filter_formmode=1&oid=10294&PHPSESSID=107 90f6ca847db1f2cbd432442b86f79 23.4.07

•

http://www.ceskysvazcyklistiky.cz/index.php?call=info&filtr=6&idc=73 23.4.07

•

http://www.mmr.cz/upload/1090851191koncepce.pdf 2.5.07

45


•

http://www.novapravidla.cz/hlavni_zmeny_v_pravidlech/povinne_prilby_pro_cyklisty/ 24.4.07

•

http://auto-moto.ihned.cz/c4-10029910-18639740-007000_d-prakticky-pruvodcezakonem-o-silnicnim-provozu 2.5.07

•

http://www.wineofczechrepublic.cz/index.php?sec=3&sec2=6&id_v=537&lang=cz 24.4.07

•

http://www.cyklistikakrnov.com/Cykloinformace/Cykloznaceni.htm 1.5.07

•

http://www.novinky.cz/cestovani6/zapomenuty-delostrelecky-hrad-hartnstejn-vydava-svatajemstvi_114221_fakh3.html 12.5.07

•

http://www.rrae.cz/rrae_cz/index.htm 12.5.07

•

http://www.kr-karlovarsky.cz/NR/rdonlyres/5F89C700-5CBE-444D-BC14F226120E17F1/0/Prezentace_cyklo_24_11_05.ppt 4.5.

•

http://www.cdv.cz/text/oblasti/cyklisti/CykloPozvanka.pdf 4.5.07 http://www.kolopro.cz/zav/karlovarsky-am-bikemaraton07 5.5.07

•

http://www.ceu.cz/EIA/SEA/Koncepce/..%5Cuploads%5CMZP020K%5Cnavrh.doc 14.5.07

•

http://www.bikebase.cz/article.php?ARTICLEID=1367 14.5.07

•

http://www.cykloserver.cz/CykloServer/CsClNfo.Asp?intRubrKis=4001&intClanekKis=3 0001412 19.5.07

•


•

http://www.cyklostrategie.cz/download/cyklostrategie.pdf 18.4.07

•

http://www.risy.cz/regionalni_data_a_mapy_karlovarsky_kraj 27.4.07

•

http://www.kr-karlovarsky.cz/Cyklo/znaceni/ 20.4.07

•


•

http://www.autobusy-kv.cz/index1.htm 26.5.07

•

http://www.cyklistevitani.cz 20.4.07

46


•

http://www.mestocheb.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5091&id_org=5091&id=336898&p1 =3021&p2=&p3= 26.5.07

•

http://www.mestocheb.cz/soubory/5091/cykloturisticka%5Fmapa.jpg 26.5.07

•

http://www.cot.cz/zobrazcl.php?id=6343 26.5.07

•

http://www.euregio-egrensis.org/home.htm 20.4.07

•

http://www.cyklistevitani.cz/_vsechny_objekty.php 26.5.07

ostatní zdroje: •

CD - 27 originálních tras – na horském kole podél českých řek, V – Press s.r.o.

•

Podklady k přednáškám – Průvodcovský kurz se zaměřením na cykloturistiku, Sylva Hřebíčková, Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sportovních studií, 2006

•

Fotografie z vlastních zdrojů

47


PŘÍLOHY Příloha č. 1: Mapa Karlovarského kraje Příloha č. 2: Mapa památek Karlovarského kraje Příloha č. 3: Pohled na Krušné hory z obce Stráň Příloha č. 4: Cyklistické a cykloturistické značení Příloha č. 5: Aktuální stav cyklotras v Karlovarském kraji Příloha č. 6: Mapa vojenského prostoru Hradiště s vyznačenými cyklotrasami Příloha č. 7: Mapa tras cyklobusů v Karlovarském kraji Příloha č. 8: Logo projektu Cyklisté vítáni Příloha č. 9: Označení Valdštejnovy stezky v terénu Příloha č. 10: Mapa Valdštejnovy stezky na českém území Příloha č. 11: Odpočívadlo na česko - německé hranici na Valdštejnově stezce Příloha č. 12: Mapa cyklotrasy Euregio Egrensis v terénu (Karlovy Vary) Příloha č. 13: Mapa severní části cyklotrasy Euregio Egrensis Příloha č. 14: Mapa jižní části cyklotrasy Euregio Egrensis Příloha č. 15: Odpočívadlo na cyklostezce ze Staré Role (Karlovy Vary) do Nové Role Příloha č. 16: Cyklistické značení ve Velichově Příloha č. 17: Cyklistické značení na cyklotrase u Nové Role (Karlovarský kraj)

48


Příloha č. 1: Mapa Karlovarského kraje

Zdroj: http://www.risy.cz/regionalni_data_a_mapy_karlovarsky_kraj

Příloha č. 2: Mapa památek Karlovarského kraje

Zdroj: Památky Karlovarského kraje, vydal Karlovarský kraj za podpory Evropské unie

49


Příloha č. 3: Pohled na Krušné hory z obce Stráň


Příloha č. 4: Cyklistické a cykloturistické značení

Zdroj: http://www.kr-karlovarsky.cz/Cyklo/znaceni/

50


Příloha č. 5: Aktuální stav cyklotras v Karlovarském kraji KLUB ČESKÝCH TURISTŮ

Plán obnovy značených cyklotras

Třída

Značení cykloturistických tras Číslo cyklotrasy

35

I.

36

I.

204 204 204 306 352 361

II. II. II. II. II. II.

362

II.

2000 2009 2012 2016 2017 2043 2044 2045 2056 2057 2058 2059 2060 2061 2062 2063 2064 2065 2066 2067 2069 2070 2073 2074 2129 2135 2136 2137 2164 2177 2178 2179 2180 2181

III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III.

Značkařský obvod:

Karlovarský

Aktuální stav cyklotras k 30.3.2007 Valeč - Žlutice - Domašín Broumov - Krásno - Lipová - Cheb - Fr. Lázně - Luby - Kraslice Rolava - Vlčina, háj. - Horní Blatná - Boží Dar Královské Poříčí - Loket - K.Vary - Velichov Slapany CLO - Háj rozc. Dobroše,rozc. - Kynšperk, lávka Klášter Teplá - Zahrádka Klášter Teplá - Heřmanov Kl.Teplá - Ov. Kladruby - Závišín - M. Lázně, Kamzík - Valy - Krásné Loket - Horní Slavkov - Háje - Bečov nad Teplou - Chodov - Teplá Klášter Teplá Pernink - Nové Hamry - Odb. na Vysokou Pec - Rolava Nejdek - S.Role - K.Vary, koupaliště Rolava - PŘIPRAVUJE SE Vintířov - Chodov - N.Role Loket - Jimlíkov - Nová Role K.Vary - H.Slavkov - Třídomí – Sokolov - PŘIPRAVUJE SE Tisová - Kraslice - Rotava - Jindřichovice - Háj - Dolní Nivy Dolní Nivy - Mezihorská - Favorit - Krásná Lípa - Rolava Kraslice - Smolná - Favorit Starý Hrozňatov (CZ/D) - Podhrad Hranice (CZ/D) - Aš - Polná - Ostroh - Skalka u Chebu Krásňany (CZ/D) - Trojmezí - Újezd - Aš Nad Peklem (rozc.) - Krásná - Podhradí - Doubrava (CZ/D) Aš (CZ/D) - Aš - Vernéřov - Horní Paseky (CZ/D) Vernéřov - Dolní Paseky - Podhradí Doubrava - Horní Paseky - Výhledy Mokřiny (rozc.) - Kančí údolí - Dubina - Pomezná - Klest (rozc.) Skalka (bus) - Dolní Ovčín - Hazlov - Táborská (rozc.) Vojtanov - Hazlov - Polná - Kančí údolí Polná - Libá - Dubina (CZ/D) Libá (rozc.) - Hůrka - Lužná u Ostrohu Cheb, Háje - Jindřichov - Třebeň Cheb - Podhrad - Dřenice Rotava - Studenec - Oloví - Háj Jindřichovice - Oloví - Krajková Habartov Lipová, rozc. - Mýtina (CZ/D) Stará Voda - Lázně Kynžvart Kynšperk žst.- Lazy - Lázně Kynžvart Tři Sekery, rozc. - Drmoul - Mariánské Lázně Cheb - Horní Pelhřimov - Horní Hraničná - Pomezí nad Ohří Pod Vodojemem - Cheb, Háje Sokolov - Krajková - Mlýnská - Kraslice Kaceřov - Habartov - Josefov - Hřebeny, žst Libocký Důl, rozc. - Luby Krajková, rozc. - Studenec

51

Km

31 139 30 4 2 5 4 28 38 21 15 11 14 29 27 20 13 4 42 20 13 10 6 12 21 5 8 7 3 6 9 17 16 6 3 24 8 11 3 29 14 6 4


2182 2183 2184 2198 2212 2233 2243

III. III. III. III. III. III. III.

2244

III.

2245

III.

2246

III.

2247

III.

2248

III.

2249 3001 3002 3005

III. III. III. III.

Celkem KV kraj Podle tříd včetně připrav.

Svatava - Lomnice - Dolní Nivy Studenec, rozc. - Skelná Huť Josefov - Luh nad Svatavou - Dolina, rozc. Velichov - Ostrov - Hroznětín - Cihelna - Pernik - H. Blatná - Potůčky Klášter Teplá - Hanov Bochov – Březina - PŘIPRAVUJE SE Pomezí Clo - Myslivna u Skalky Kynšperk, nám. – Kamenný Dvůr – přejezd E6 – Mokřina (částečně pásové značení)

12 5 7 53 7 6 7

Kolová – Kynšperk, nám. – Dobroše (napojení na CT 204) Kolová – údolí Libavy – Libavské údolí – rozc. silnic pod Smrčným (částečně pásové značení) Kynšperk, nám. – Kamenný Dvůr – Štědrá – rozc. U Trojice (částečně pásové značení)

3

Mokřina – rozc. U Trojice – rozc. Libava (pásové značení) Dubina - Žalmanov - Březina – Bělá - PŘIPRAVUJE SE Okounov - Korunní Kyselka - Stráž n.O. - Damice - Velichov Krásný Les, rozc. - Kupa Lužný, rozc. - Malý Hrzín - Srní - Kupa, rozc. CELKEM: CT km Již vyznačeno 53 844 Letos plánováno 3 84 1.třídy 2.třídy 3.třídy

2 5 46

7

4 5 2 34 22 5 11 928 km

170 111 647

Zdroj: příloha e-mailu od Ing. Milana Zukala ze dne 13.4.2007

Příloha č. 6: Mapa vojenského prostoru Hradiště s vyznačenými cyklotrasami

Zdroj: http://www.cykloserver.cz/CykloServer/CsClNfo.Asp?intRubrKis=4001&intClanekKis=30001497

52


Příloha č. 7: Mapa tras cyklobusů v Karlovarském kraji

Zdroj: http://www.autobusy-kv.cz/index1.htm

Příloha č. 8: Logo projektu Cyklisté vítáni

Zdroj: http://www.cyklistevitani.cz/

53


Příloha č. 9: Označení Valdštejnovy stezky v terénu

Zdroj: http://www.mestocheb.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5091&id_org=5091&id=336898&p1=3021&p2=&p3=

Příloha č. 10: Mapa Valdštejnovy stezky na českém území

Zdroj: http://www.mestocheb.cz/soubory/5091/cykloturisticka%5Fmapa.jpg

54


Příloha č. 11: Odpočívadlo na česko - německé hranici na Valdštejnově stezce

Zdroj: http://www.cot.cz/zobrazcl.php?id=6343

Příloha č. 12: Mapa cyklotrasy Euregio Egrensis v terénu (Karlovy Vary)


55


Příloha č. 13: Mapa severní části cyklotrasy Euregio Egrensis

Zdroj: http://www.euregio-egrensis.org/home.htm

Příloha č. 14: Mapa jižní části cyklotrasy Euregio Egrensis

Zdroj: http://www.euregio-egrensis.org/home.htm

56


Příloha č. 15: Odpočívadlo na cyklostezce ze Staré Role (Karlovy Vary) do Nové Role


Příloha č. 16: Cyklistické značení ve Velichově


57


Příloha č. 17: Cyklistické značení na cyklotrase u Nové Role (Karlovarský kraj)


58

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Recommend Documents