VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Mezinárodní obchod
Využití faktoringu a forfaitingu v mezinárodním podnikání (bakalářská práce)
Autor: Barbora Poláková Vedoucí práce: Ing. Josef Taušer, Ph.D.
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů. V Praze dne …………
………………… podpis studenta
Osnova Úvod.............................................................................................................................. 1 1
Faktoring ............................................................................................................. 2 1.1
Pojem faktoring............................................................................................. 2
1.2
Proces............................................................................................................ 3
1.2.1
Vymezení subjektů .................................................................................... 3
1.2.2
Faktoringová smlouva ............................................................................... 3
1.2.3
Průběh ........................................................................................................ 5
1.3
Význam ......................................................................................................... 7
1.4
Druhy ............................................................................................................ 8
1.4.1
Tuzemský faktoring ................................................................................... 8
1.4.2
Vývozní faktoring...................................................................................... 8
1.4.3
Regresní faktoring ................................................................................... 10
1.4.4
Bezregresní faktoring............................................................................... 10
1.4.5
Maturity faktoring.................................................................................... 11
1.4.6
Zjevný faktoring ...................................................................................... 11
1.4.7
Skrytý faktoring ....................................................................................... 11
1.4.8
Financování jednorázové a s tzv. revolvingovým rámcem ..................... 11
1.5
Náklady ....................................................................................................... 12
1.5.1
Faktoringový poplatek ............................................................................. 12
1.5.2
Úroky z poskytnutých záloh .................................................................... 13
1.5.3
Modelový příklad..................................................................................... 13
1.6
Historie faktoringu ...................................................................................... 14
1.7
Mezinárodní faktoring a jeho současné tendence ....................................... 15
1.7.1
International Factors Group (IFG)........................................................... 15
1.7.2
Factors Chain International (FCI)............................................................ 16
1.8
Situace na českém faktoringovém trhu ....................................................... 17
1.9
Aplikační část.............................................................................................. 20
2
1.9.1
Příklad 1................................................................................................... 20
1.9.2
Příklad 2................................................................................................... 20
Forfaiting ........................................................................................................... 22 2.1
Pojem forfaiting .......................................................................................... 22
2.2
Proces.......................................................................................................... 23
2.3
Význam ....................................................................................................... 25
2.4
Druhy .......................................................................................................... 26
2.4.1
Vývozní forfaiting ................................................................................... 26
2.4.2
Dovozní forfaiting ................................................................................... 26
2.4.3
Finanční forfaiting ................................................................................... 26
2.4.4
Odkup pohledávek s podnikovým rizikem .............................................. 26
2.5
Náklady ....................................................................................................... 27
2.5.1
Diskontní úroková sazba.......................................................................... 27
2.5.2
Forfaitingové poplatky............................................................................. 27
2.6
Dokumentární zajištění ............................................................................... 29
2.6.1
Aval směnky ............................................................................................ 29
2.6.2
Akreditiv s odloženou platností ............................................................... 29
2.6.3
Bankovní záruka ...................................................................................... 29
2.7 2.7.1
Historie a vývoj forfaitingu......................................................................... 30 Vývoj forfaitingu v České republice........................................................ 31
2.8
Rozdíl mezi faktoringem a forfaitingem..................................................... 32
2.9
Aplikační část.............................................................................................. 33
2.9.1
Příklad...................................................................................................... 33
Závěr........................................................................................................................... 36 Bibliografie ................................................................................................................ 37 Přílohy ........................................................................................................................ 39
Úvod V současné době se velké množství malých, středních i větších firem zabývá otázkou financování svých exportních aktivit. Vzhledem ke stále rostoucí konkurenci na tuzemském trhu jsou podnikatelé nuceni hledat nová odbytiště pro dosažení efektivní obchodní činnosti v zahraničí. Financování mezinárodního obchodu je však v mnoha ohledech náročnější v metodách a rizikovosti zahraničních operací, především s ohledem na finanční prostředky. Pro eliminaci teritoriálních, komerčních, kurzových a dalších rizik jsou řešeny otázky zajišťování distribučních cest, nákladů na výzkum trhu, propagační činnosti atd. K dosažení úspěchů jsou proto velmi nutná kvalifikovaná rozhodnutí o volbě zdrojů finančních prostředků a výběru vhodných metod, které zajistí jejich návratnost v budoucnosti. Další problém současných exportérů představuje silná převaha nabídky nad poptávkou, která způsobuje uvolnění platební morálky kupujících a tendence poskytovat dlouhodobý dodavatelský úvěr. Tato situace spolu s tlakem na snižování kupní ceny výrobku a se zvýšenou konkurencí v oblasti úvěrových podmínek může směřovat k uzavírání smluv nevýhodných pro exportéry a dlouhodobě vést k úpadku firem. Pro zajištění finanční stability v současném konkurenčním prostředí dnes podnikatelé hledají nejrůznější způsoby financování. Kromě klasických provozních úvěrů a kontokorentů, které mohou být některým kapitálově slabším podnikům zapovězeny, má firma k dispozici jiné alternativní možnosti financování, jež nabízejí poskytnutí finančních prostředků společně s dalšími službami pro usnadnění podnikání a eliminaci rizik vyplývajících z obchodu. Jednu z těchto možností představuje faktoring a forfaiting. Cílem této práce je vysvětlit podstatu fungování faktoringu a forfaitingu, vyjmenovat základní rozdíly mezi jejich použitím, zdůraznit výhody a nevýhody těchto způsobů financování pro exportéry s ohledem na výpočet nákladů a nastínit jejich dosavadní vývoj v České republice i světové ekonomice v posledních letech.
1
1 Faktoring 1.1 Pojem faktoring Faktoring představuje komplexní finanční službu, která spočívá v převzetí a odkupu krátkodobých pohledávek, vznikajících při prodeji zboží a služeb na obchodní úvěr, faktoringovou společností „faktorem“ z iniciativy majitelů pohledávek (věřitelů) před dobou jejich splatnosti. Jedná se o metodu financování a zajišťování krátkodobých úvěrů
(se splatností do 90 dnů) poskytovaných při
dodávkách zboží a služeb. Dnes je již velmi rozšířenou formou financování po celém světě a důležitým externím zdrojem peněžních prostředků pro malé podniky i velké korporace. Z právního hlediska jde o postoupení, kterým přechází vlastnictví pohledávky na faktoringovou společnost, jež se stává nový věřitelem vůči odběratelům a přebírá tak zpravidla veškeré úkony související s jejich inkasem. V České republice se tato metoda řídí zákonem č. 40/1964 Sb. (Občanský zákoník): § 524 odst. 1, 2: „Věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.“ § 525 odst. 1, 2: „Postoupit nelze pohledávku, která zaniká nejpozději smrtí věřitele nebo jejíž obsah by se změnou věřitele změnil. Nelze postoupit pohledávku, jestliže by postoupení odporovalo dohodě s dlužníkem.“1
1
Citováno z SATO, A. FAKTORING: Alternativní možnost pro financování podnikatelské
činnosti v zahraničním obchodě, str. 4
2
1.2 Proces 1.2.1 Vymezení subjektů Faktoringové operace se účastní několik smluvních subjektů: Dodavatelem je prodávající, který na základě uzavřené kupní smlouvy vytváří pohledávku, jenž je odkupována faktorem. Faktor působí jako specializovaná finanční instituce, která „bývá často zřizována velkými bankami či finančními skupinami jako právně samostatná dceřiná či sesterská společnost.“2 Postoupením na ní přechází vlastnictví pohledávky a stává se tak věřitelem vůči odběratelům a přebírá od dodavatele veškeré úkony spojené s inkasem či vymáháním pohledávek. Odběratelem může být tuzemská i zahraniční firma, která se nachází v závazkovém vztahu nejprve vůči dodavateli a následně potom vůči faktorovi. Je povinná smluvenou částku splatit ve lhůtě splatnosti.
1.2.2 Faktoringová smlouva Základ vztahu mezi dodavatelem a faktorem představuje faktoringová smlouva, která stanovuje práva a povinnosti zúčastněných stran. Mezi její povinné náležitosti patří: - vymezení smluvních stran - předmět kupní smlouvy mezi prodávajícím a kupujícím - určení okruhu a struktury odběratelů - analýza portfolia pohledávek - výše odměn faktora a další poplatky - časové vymezení platnosti smlouvy - způsob ukončení smlouvy - ostatní náležitosti (rozsah dalších služeb, řešení poruch, rozhodné právo,..)
2
Citováno z MACHKOVÁ, H. Mezinárodní obchodní operace, str. 102
3
Předmětem smlouvy je závazek klienta (dovozce) postupovat pohledávky určitého objemu a druhu za určitými odběrateli na faktoringovou společnost, uhradit cenu faktoringu a uvést postoupení vydáním cesní klausule, tzv. doložky o postoupení. Faktor se oproti tomu zavazuje pohledávky odkoupit a poskytnout klientovi služby
ve
smlouvě
uvedené,
jako
např.
vést
účetní
agendu
spojenou
3
s pohledávkami.
V případě, že faktor ručí za zaplacení pohledávek odběratelem, přebírá tím tzv. riziko delcredere, tj. riziko platební neschopnosti a platební nevůle.
3
KUDELOVÁ, M. Mezinárodní faktoring, HN
4
1.2.3 Průběh Před uzavřením faktoringové smlouvy provádí faktoringová společnost analýzu portfolia dodavatele, jež spočívá ve vymezení teritoria realizované obchodní činnosti, stanovení okruhu a struktury odběratelů a určení formy a rozsahu financování. Faktor vyžaduje interní informace o dodavateli, o jeho obratech a účetních uzávěrkách z posledních let, zajímá se o výši pohledávek a průměrnou délku jejich návratnosti za jednotlivými odběrateli.4 Na základě těchto údajů je schopen posoudit jejich bonitu, stanovit rizikovost operace a poté jednotlivé úvěrové rámce. Následně je podepsána faktoringová smlouva. Obrázek 1 Schéma vztahů mezi subjekty faktoringu
Při dodání zboží odběrateli je dodavatelem vystavena faktura o prodeji zboží, jež je doplněna cesní klausulí, a zašle ji faktorovi. Bezprostředně po jejím obdržení faktor proplatí dohodnutou výši pohledávky5 (zpravidla 80 – 90 % fakturované ceny) na účet dodavatele.
4
Viz příl. č. 1 a 2
5
Viz. kapitola Cena
5
Ke dni splatnosti inkasuje faktoringová společnost nominální hodnotu pohledávky od odběratele, resp. od jeho banky a zaplatí dodavateli zbývající část pohledávky, sníženou o cenu faktoringu.
6
1.3 Význam Při financování faktoringem se mezi klientem a faktoringovou společností vytvoří dlouhodobý smluvní vztah, na jehož základě dochází k pravidelnému odkupu krátkodobých pohledávek. Tato možnost rychlého čerpání finančních prostředků společně s přenášením rizika nesplacení pohledávky představuje jednu z hlavních výhod faktoringu, umožňuje tak lepší řízení finančních toků v podniku a zlepšuje
dodavatelsko-odběratelské
vztahy.
Dochází
ke
zlepšení
likvidity
dodavatele, zvýšení obratu a upevnění jeho pozice na trhu. Mezi další služby faktora patří ve většině případů i správa, inkaso a vymáhání pohledávek a některé další služby (marketingové, informační, administrativní apod.). Vzhledem k narůstající konkurenci bankovních produktů se rozsah služeb nabízených faktoringovými společnostmi v posledních letech stále více rozšiřuje, např. běžným standardem se stal e-factoring umožňující rychlou komunikaci s dodavatelem a on-line přehled o pohledávkách. Faktoring mohou využívat společnosti vyrábějící a dodávající na domácí trh, stejně tak firmy vyvážející své zboží do zahraničí. „Je vhodný především pro firmy, jejichž výrobky vykazují rychlou obrátku, a které mají vysoké nároky na provozní kapitál.“6 Pohledávky by měly být tvořeny větším počtem odběratelů, pohledávka vůči jednomu klientovi by neměla překročit 20 % celkové sumy postoupených pohledávek. Vhodným uživatelem tohoto produktu je společnost, která je přímým prodávajícím s měsíčním obratem prodeje minimálně 150 000 Kč, a využívá hladkých plateb k uhrazování dodavatelských faktur. Častými klienty rovněž bývají dodavatelé velkoobchodních řetězců, kteří jsou kvůli své slabší pozici nuceni nabízet dlouhé odklady splatnosti a peníze mnohdy inkasují až po prodeji zboží zákazníkovi.
6
Citováno z Co je faktoring, Penize.cz
7
1.4 Druhy 1.4.1 Tuzemský faktoring Při tuzemském faktoringu se všechny smluvní strany nacházejí na území jednoho státu.7 Před uzavřením smlouvy o tuzemském faktoringu faktor provádí analýzu vztahu mezi dodavatelem a jeho odběrateli a zajímá se o další specifické ukazatele: diverzifikace portfolia odběratelů, platební podmínky, postupitelnost faktur, aktuálnost pohledávky a rizikovost operací. Modifikovanou formu tuzemského faktoringu představuje faktoring dovozní, u kterého faktor přebírá pohledávky zahraničního dodavatele za tuzemskými odběrateli.8 V určitých případech lze využít i služeb dvou faktorů.
1.4.2 Vývozní faktoring Exportní
faktoring
spočívá
v postupování
pohledávek
tuzemských
dodavatelů vůči zahraničním odběratelům obvykle systémem dvou faktorů, případně pojišťováním rizika delcredere9 ve spolupráci s tuzemskou pojišťovnou. První, v současnosti častěji využívaná možnost je založená na spolupráci dvou faktoringových společností, jedné v zemi dodavatele (tzv. exportní faktor), druhé v zemi odběratele (tzv. importní faktor) v rámci mezinárodního řetězce faktoringových společností. Exportní faktor je zodpovědný za financování prodávajícího poskytnutím zálohy a za postoupení pohledávky na importního faktora, který inkasuje pohledávky a zpravidla ručí za zaplacení odběratelem. Díky své znalosti trhu a napojení na mezinárodní řetězec je schopný prověřit rizikovost operace analýzou finančního postavení odběratelů a jejich platební morálky. Riziko nesplacení pohledávky je kryto do výše stanovených úvěrových limitů pro 7 8
Obrázek 1 SATO, A. FAKTORING: Alternativní možnost pro financování podnikatelské činnosti
v zahraničním obchodě 9
Ručení za zaplacení pohledávek odběratelem
8
jednotlivé odběratele. Tento tzv. „back-to-back“ faktoring vede ve výsledku k odstranění překážek legislativního, jazykového a kulturního (zvykového charakteru). Obrázek 2 Schéma vztahů mezi subjekty vývozního faktoringu
Pokud se operace provádí v rámci mezinárodního řetězce FCI, skládá se z následujících úkonů10: 1.
Vývozce podepisuje faktoringovou smlouvu poukazující veškeré pohledávky exportnímu faktorovi. Faktor se tím stává zodpovědný za veškeré faktoringové operace.
2.
Exportní faktor si z řetězce FCI vyhledá možného importního faktora ze země, kam se má zboží dovážet. Pohledávky jsou tímto postoupeny na importního faktora.
3.
Importní faktor zkoumá finanční postavení kupujícího a stanovuje úvěrové rámce.
4.
Po dodání zboží poskytne exportní faktor vývozci zálohu (zhruba 80 % fakturované částky).
5.
V době splatnosti faktury inkasuje importní faktor celou fakturovanou částku a okamžitě ji převádí na účet
10
FCI. How does the International Factoring work?
9
exportního faktora, který dále převede zbývající částku vývozci. 6.
Pokud by kupující nezaplatil fakturu do 90 dnů po splatnosti, importní faktor by musel uhradit celou fakturovanou částku (v případě bezregresního faktoringu).
Druhá varianta umožňuje vývozci inkasovat pohledávky přímo od zahraničních odběratelů, přičemž faktoringová společnost se zavazuje za zaplacení pohledávek zahraničními dovozci. Faktor se obrací na tuzemskou pojišťovnu a platí pojistnou prémii. V poslední době se přechází k zajišťovaní mezinárodního faktoringu s pomocí pouze jednoho faktora, zejména v Evropské unii, kde bariéry mezi jednotlivými zeměmi nejsou tak výrazné jako v jiných zemích světa. Je vhodný k financování v jakémkoli odvětví průmyslu, zejména v oděvním, elektronickém, elektrotechnickém a potravinářském.
1.4.3 Regresní faktoring V případě regresního faktoringu faktor nenese riziko platební neschopnosti odběratele (tzv. riziko delcredere) a má právo žádat klienta vrácení zálohy, pokud odběratel nezaplatí včas či vůbec (obvykle do 90 dnů po splatnosti).
1.4.4 Bezregresní faktoring Při „pravém faktoringu“ přebírá faktoringová společnost rizika a náklady na vymáhání pohledávek, tím získává dodavatel kromě nevratného financování i pojištění svých pohledávek. Při podpisu smlouvy by měl faktor více zaměřit svou pozornost na kontrolu finanční síly odběratelů a jejich diverzifikaci, neboť i při jejich neplacení je nucen poskytnout klientovi úhradu zmenšenou o smluvenou spoluúčast.
10
1.4.5 Maturity faktoring Faktor nezálohuje pohledávky před jejich splatností, plní pouze zajišťovací funkci a outsourcing správy pohledávek.
1.4.6 Zjevný faktoring Odběratel je informován o postoupení pohledávky na faktora a o úhradě platby na jeho účet s pomocí cesní klauzule, připojené k dodavatelské faktuře.
1.4.7 Skrytý faktoring Při skrytém faktoringu odběratel o cesi pohledávky neví a hradí faktury na účet svého dodavatele, který převádí částku na faktora. Pokud se cítí faktoringová společnost ohrožená neplacením od dodavatele, má právo oznámit postoupení odběrateli.
1.4.8 Financování jednorázové a s tzv. revolvingovým rámcem První způsob umožňuje cesi pouze jedné pohledávky, zatímco v druhém případě jde o postupování všech pohledávek za určenými odběrateli, v současnosti častější způsob financování.
11
1.5 Náklady Široká nabídka služeb poskytovaných faktoringovými společnostmi, zahrnující v sobě především financování a správu pohledávek, se projevuje v celkové nákladovosti této služby a ovlivňuje tak další rozhodování finančních manažerů. Dle uzavřené faktoringové smlouvy vzniká faktorovi nárok na odměnu, který je tvořen faktoringovým poplatkem a úrokem z poskytnutých záloh. Celková výše odměny závisí na výši úrokové sazby, z velké části na kvalitě poskytnutých služeb a rozsahu podstoupeného rizika a běžně tvoří 0,5 – 1,5 % objemu postoupených pohledávek. Potenciální uživatel tohoto produktu by měl porovnat náklady v procentní sazbě p.a. s bankovním úvěrem v sazbě p.a., zhodnotit užitek získaný vynaloženými náklady, případně se obrátit na finančního poradce.
1.5.1 Faktoringový poplatek Tento poplatek představuje náklady faktora na administrativu spojenou se správou postoupené pohledávky, tj. náklady na analýzu bonity klientů, upomínání a vymáhání pohledávek a další. Jeho výše se odvíjí od očekávaného objemu veškerých operací, předpokládané pracnosti činností, stupně rizika platební neschopnosti, analýzy obchodního případu a další. Konkrétní výše poplatku se sjednává s ohledem na konkrétní obchodní případ a obvykle se pohybuje v rozmezí 0,4 – 1,6 % z hodnoty fakturované částky.11 Při vyšším obratu firmy a využití elektronických služeb se sazba může snížit až na 0,2 %, zvýšit se naopak může po přičtení poplatků za krytí úvěrového rizika v případě bezregresního financování.
11
Není faktoring jako faktoring, IDNES
12
1.5.2 Úroky z poskytnutých záloh Tato část nákladů reprezentuje cenu za vyplácené finanční prostředky, vypočtenou ze skutečně čerpaných záloh. Úrok se stanovuje dle počtu dnů od doby, kdy byla záloha převedena na účet dodavatele do okamžiku úhrady odběratelem na účet faktora.
1.5.3 Modelový příklad Zadaní příkladu: Společnost Arkas pravidelně dodává koženou obuv velkoobchodnímu řetězci Coral, pro tyto dodávky uzavřela smlouvu s faktoringovou společností. Pohledávka z obchodního styku (fakturovaná částka): Kč 150.000,Doba splatnosti: 40 dní Výše zálohy: 80 % z fakturované částky Faktoringový poplatek: 0,7 % Úrokové náklady: 1M PRIBOR 2,54 % + 3 % p.a. rizikový poplatek Výpočet nákladů na factoring a průběh operace: Firma Arkas vystaví fakturu na odběratele, postoupí ji faktorovi, ten jí bezprostředně poté vyplatí zálohu 80 % z 150.000,- = Kč 120.000,Společnost Coral uhradí fakturu na účet faktoringové společnosti Kč 150.000,-. Faktor převádí zbylou část pohledávky na účet firmy Arkas, sníženou o faktoringové náklady: Faktoringový poplatek: 0,007 * 150.000 = 1.050,Úrokové náklady: 0,0554 * 120.000 * 40/365 = 729,Inkaso dodavatele celkem: 150.000 – 1.050 – 729 = Kč 148.221,Faktoringová společnost doplatí prodávajícímu Kč 28.221,-
13
1.6 Historie faktoringu Prvopočátky faktoringu nalezneme již v dobách starověkého Říma, odkud vzešlo samotné slovo factor, neboli facio12 (udělat, ten, který dělá věci, prostředník,…). Nejvíce se faktoring začal rozvíjet až v 17. století ve Velké Británií, kde vlastníci tržišť s ovčí vlnou zneužívali svého dominantního postavení vůči chovatelům ovcí. Ti byli nuceni poskytovat dodavatelský úvěr s pomocí faktorů, kteří v té době plnili především úlohu zprostředkovatelů mezi výrobcem a zákazníkem. Na počátku 19. století se ve Spojených státech vyskytovali faktoři v podobě londýnských obchodníků, kteří touto cestou chtěli prodávat evropské zboží na americký trh. V moderní formě se faktoring začal vyskytovat v šedesátých letech 20. století v Evropě a především ve Spojených státech, kde se poprvé objevila možnost nákupu zboží na dluh. S rozvojem výpočetní techniky začíná vzkvétat i zahraniční forma faktoringu. Významným momentem se stalo založení dvou faktoringových asociací, IFG (International Factors Group) v roce 1960 a FCI (Factors Chain International) o osm let později. Díky těmto řetězcům vznikl ucelený systém mezinárodního faktoringu, který umožňuje svým členům udržovat jednotnou kvalitu nabídky služeb a postupů a zpracovává souhrnné statistiky za jednotlivé země.
12
THE WORLD BANK. Financing Small and Medium-size Enterprises with Factoring
14
1.7 Mezinárodní faktoring a jeho současné tendence Se zvyšujícím se objemem mezinárodních operací neustále roste potenciál mezinárodního faktoringu. Dle nejnovějších čísel sdružení FCI vzrostl objem faktoringu v roce 2006 o 12 %13, celkový objem faktoringových služeb tak představuje 1.134.288 mil. EUR. Pokud se týče vývozního faktoringu, dosáhl jeho objem téměř 20 %, dvouciferné číslo je pro něj charakteristické již několik let. Tato situace je dána tím, že si světoví vývozci čím dál více uvědomují, jaké výhody jim faktoring přináší: ochranu proti úvěrovému riziku, zvýšený objem obchodu vzhledem k možnosti nabízet delší lhůty splatnosti, nižší náklady než u akreditivu, lepší cash flow díky rychlejšímu inkasu a zvýšení pracovního kapitálu. Exportéři se tak mohou dnes stát konkurenceschopnější a prosadit se na náročných světových trzích. Velmi oblíbeným se stal faktoring v poslední době v zemích rozvojových, zejména v zemích s vysokým podílem průmyslového sektoru, např. v Asii, Latinské Americe, střední Evropě a pobaltských zemích.14 Obzvlášť silný regionální růst byl v minulém roce zaznamenán na Tchajwanu, Číně, Hong Kongu a Indii. Dokonce relativně malému africkému trhu se podařilo vzrůst o 36 %. Generální sekretář FCI Jeroen Kohnstamm15 vidí příčiny těchto pozitivních výsledků zejména v obecném zlepšení stavu světové ekonomiky, dále v zavedení faktoringu ve více zemích (např. Ukrajina, Egypt, Peru, Kolumbie) a lepším povědomí veřejnosti o tomto produktu, což způsobilo celkový nárůst poptávky po faktoringových službách.
1.7.1 International Factors Group (IFG) IFG byl založen First National Bank of Boston (První národní bankou v Bostonu) jako pobočka pro faktoringové operace. Pro zabezpečení obchodu s USA
13
FCI, Press Release April 2007
14
Viz Tab. č. 2 a 3
15
FCI, Press Release April 2007
15
a obchodu mezi jednotlivými evropskými zeměmi zakládala banka pobočky v dalších zemích Evropy a postupně se z ní stala první mezinárodní síť faktoringových společností. Dnes sídlí společnost v Bruselu. Původně se jednalo o velmi uzavřené společenství, účast byla omezena pouze na jednoho člena z každé země. Od roku 1987 se počet členů rozšířil na tři, avšak kritéria přijetí zůstávají nadále velmi přísná. V současnosti řetězec čítá na 90 členů16, z nichž EUROFACTOR (evropský řetězec faktoringových společností) patří mezi nejvýznamnější.
1.7.2 Factors Chain International (FCI) FCI vznikl v roce 1968 postupným spojováním faktoringových společností z různých zemí. Dnes představuje síť faktoringových firem s přibližně 216 členy z 62 zemí17, jež tvoří 59 % celosvětového faktoringového obratu za rok 2006. Cílem sdružení, jež nyní sídlí v Amsterdamu, je především využít potenciálu trhu, zvýšit objemy mezinárodního faktoringu a rozšířit jej do více zemí. Každá přistupující společnost se tak musí zavázat k poskytování vysoce kvalitních služeb a splnění dalších
náročných
kritérií.
S pomocí
moderních
komunikačních
systémů,
celosvětové propagace faktoringu a školících programů se snaží vytvořit celosvětový standard pro mezinárodní faktoring s ohledem na zvyklosti obchodního prostředí a kulturu.
16
IFG. Presentation
17
FCI. MEMBERS
16
1.8 Situace na českém faktoringovém trhu Faktoring začal pronikat do České republiky až koncem 70. let, kdy tehdejší podnik zahraničního obchodu Transakta odkupoval pohledávky od vývozních organizací pro zajištění včasného inkasa. Jednalo se pouze o převzetí rizika z exportních pohledávek, avšak tato forma zahraničního faktoringu významně ovlivnila následný vývoj českého faktoringu. Od poloviny 90. let se u nás rozvíjel tuzemský faktoring. Jako první faktoringová společnost byla v roce 1991 založena Transfinance a.s., dále následovala akciová společnost O.B. Heller a další společnosti. V tomto období se český trh vyznačoval velmi nestabilním prostředím, postupně však docházelo k zlepšování legislativních a ekonomických podmínek, které např. umožnily zavedení exportního faktoringu a aplikovat na něj bezregresní formu. České faktoringové subjekty mohly využít informací a zkušeností mezinárodních řetězců jejichž členy se staly bezprostředně po svém založení.18 Významný rozvoj však byl zaznamenán především u tuzemského faktoringu, který byl způsoben dodávkami rychle rostoucích maloobchodních řetězců. V současné době působí na českém trhu celá řada faktoringových společností, z nichž 7 největších je sdruženo do Asociace Faktoringových společností (AFS). Jedná se o D.S. Factoring, Factoring ČS, Factoring KB, Transfinance, O.B.Heller (ČSOB Factoring), NLB Factoring a HVB Factoring, jež se stala členem v lednu 2006. V prvním sledovaném roce 1999 se faktoringovým společnostem podařilo dosáhnout obratu 26,8 mld. Kč, dnes se celkový objem profinancovaných pohledávek v ČR za rok 2006 dle analýzy AFS blíží hodnotě 104,8 mld. Kč, což představuje ve srovnání s rokem 2005 nárůst o 25 % (bez započtení nového člena
18
SATO, A. FAKTORING: Alternativní možnost pro financování podnikatelské činnosti
v zahraničním obchodě
17
ASF HVB Faktoring).19 Podobný vývoj se očekává i v letošním roce. Již za 1. čtvrtletí roku 2007 odkoupily faktoringové společnosti pohledávky za 28,092 mld. Kč (vzrůst o 7 mld. oproti 1. čtvrtletí 2006).20 Na vykazovaném objemu realizovaných obchodů faktoringových firem se nadále větší měrou podílí tuzemský faktoring (82,6 %), exportní faktoring oproti němu rostl pomaleji a jeho podíl tak klesl o 1,7 % na 13,9 % zakázek. Největšího tržního podílu dosáhla společnost Factoring ČS (26 %) s obratem 27,3 mld. Kč.21 Generální ředitel Factoringu ČS, Lubomír Civín vysvětluje příčiny úspěchu: „Loňský rok potvrdil rostoucí zájem především malých a středních podniků, které hledají financování jejich provozního kapitálu pomocí factoringu".22 Dynamika rostoucího trhu je přičítána především růstu HDP a poprávce po provozním financování a faktoringu, jež umožňuje českému trhu dospět. Při porovnání využívání faktoringu dle podílu objemu faktoringem odkoupených pohledávek na HDP zjišťujeme, že oproti jiným rozvinutým ekonomikám je jeho využívání v ČR i přes významný růst v posledních letech zatím poměrně slabší. Například v Holandsku či Francii se tento podíl pohybuje okolo 5 %, zatímco v České republice dosahuje 2,7 %. Tato situace je dána především krátkou historií odvětví a v minulých letech rovněž menší ochotou bank financovat krátkodobé pohledávky s pomocí faktoringu.23 Určitou roli ve vývoji by mohl sehrát potenciální vznik dalších nebankovních poskytovatelů služeb jako je v současnosti společnost CASH REFORM s tříprocentním podílem na českém trhu. Dle studií mezinárodních faktoringových asociací by s růstem objemu vývozu měl růst i význam exportního faktoringu země, což by do budoucna mohlo hrát důležitou roli při rozvoji faktoringového trhu v České republice. Mnozí čeští
19
NEPOKOJOVÁ, E. Factoring v ČR překonal další metu
20
Viz tab. č. 4
21
Viz tab. č. 5 a 6
22
Citováno z DAŠEK, P. Obrat faktoringového trhu přesáhl loni 110 mld. EURO online
23
HORN, M. Rozhovor s Jiřím Matulou, Tradecentrum.cz
18
odborníci ovšem tvrdí, že faktor růstu exportu nebude mít na faktoring významný vliv, vzhledem k faktu, že „na růstu exportu se nejvíce podílí export z výrob, které vznikly zahraničními investicemi v minulých letech. Tyto pohledávky, exportované přes mateřskou zahraniční společnost, jsou však pro faktoring nevhodné.“24 Pro další rozvoj faktoringu v České republice bude rozhodující, jakou měrou se další české faktoringové společnosti zapojí do nabídky exportního faktoringu a vytvoří tak stabilnější prostředí a konkurenci na trhu faktorů. Celkově se odborníci shodují, že se odvětví bude nadále příznivě rozvíjet, avšak kvůli narůstajícímu konkurenčnímu tlaku se budou faktoringové společnosti snažit hledat pro své zákazníky nové produkty a tempo růstu faktoringu by se tak mohl nepatrně snížit.
24
Citováno z HORN, M. Rozhovor s Jiřím Matulou, Tradecentrum.cz
19
1.9 Aplikační část 1.9.1 Příklad 125 Turecká společnost CMS byla založena v roce 1985 jako výrobce automobilových kol z lehké slitiny. Během prvních deseti let své existence dodávala své produkty především pro turecký trh, ale také některým větším světovým výrobcům aut. Spojením špičkové technologie a moderního designu dokázala postupem času lépe odpovídat potřebám zákazníků a vybudovala si tak pozici vůdce tureckého trhu. Jednou z velkých překážek exportů společnosti do zahraničí se však stala neochota zákazníků nakupovat přes dokumentární akreditiv. CMS se proto v roce 2000 rozhodla využívat služeb dvou tureckých faktoringových společností Koç Faktoring a Yapi Kredi Faktoring. Tato služba umožnila společnosti poskytovat svým klientům dlouhodobý dodavatelský úvěr aniž by tím ohrozila své cash flow a stala se tak více konkurenceschopnější na světovém trhu výrobců kol. Díky faktoringu, outsourcingu správy pohledávek, se firma CMS začala více soustředit na svou hlavní činnost – zlepšování výrobní kvality a nárůst objemu produkce. Již na konci roku 2000 dosáhla neuvěřitelného obchodního obratu 53 mil. USD a v průběhu čtyř let (2000 – 2004) se společnosti podařilo navýšit objem své produkce téměř 2,5 násobně. Dnes je již předním dodavatelem mnoha automobilových výrobců: Fiat Auto SpA, Renault France a Alfa Romeo Italy.
1.9.2 Příklad 226 Firma Olpran, významný český výrobce jízdních kol a rotopedů, byla založena v roce 1991. V devadesátých letech se společnost orientovala především na dodávky do velkých obchodních řetězců, jež vyžadují dlouhé doby splatnosti, což
25
FCI, Turkey - 2002
26
SKŘIVÁNEK, T. Olpran znovu na špičce, Euro
20
pro firmu, dodávající komponenty z Číny a Tchaj-wanu, představovalo vážný problém. Společnost se tedy obrátila na faktoringovou firmu Transfinance, jež ji doporučila nabídnout zahraničním dodavatelům záruky dokumentárním akreditivem a faktoring pro tuzemský prodej. Díky okamžitému profinancování osmdesáti procent pohledávek se ve firmě významně zrychlil tok finančních prostředků, v roce 2006 dosáhla firma obratu 600 mil. Kč, stala se majoritním dodavatelem velkoobchodních řetězců v České republice a expanduje i do zahraničí prostřednictvím svých dceřiných firem.
21
2 Forfaiting 2.1 Pojem forfaiting Forfaiting je metoda financování střednědobých či dlouhodobých transakcí uzavíraných v rámci zahraničního i domácího obchodu. Jedná se o odkup středně a dlouhodobých pohledávek forfaitingovou organizací (forfaiterem - bankou či specializovanou finanční institucí) bez zpětného postihu na původního věřitele (vývozce).27 Výraz forfaiting vychází z francouzského slova „à forfait“, neboli paušální, jednorázové vzdání se práva, což odpovídá principu financování jednotlivých smluvených pohledávek. Odkup probíhá na tzv. diskontní bázi: forfaiter proplácí pohledávku ihned při jejím odkupu a sráží si svou odměnu (diskont). Pohledávky musí být zpravidla již vzniklé se splatností delší než 90 dní, znějící na volně směnitelnou měnu v hodnotě vyšší než USD 250.000,-. Aby byl dosažen bezregresní princip, jsou pohledávky zajištěny vhodným abstraktním instrumentem, např. bankovní zárukou, směnkou s bankovním avalem či akreditivem s odloženou splatností za pomoci důvěryhodné banky. Forfaiter tak přebírá veškerá rizika, spojená s inkasem pohledávky a při neplacení odběratelem neuplatňuje postih vůči dodavateli. Tím se forfaiting zásadně liší od eskontu směnek.
27
MACHKOVÁ, H. Mezinárodní obchodní operace
22
2.2 Proces Před podpisem kupní smlouvy spolu forfaiter a dodavatel uzavírají forfaitingovou smlouvu, jež vymezuje danou pohledávku, stanovuje podmínky jejího odkupu, náklady, požadovanou dokumentaci a termín realizace28 Během jednání forfaiter obvykle prodávajícímu navrhuje banky akceptovatelné v daném teritoriu a připravuje předběžnou kalkulaci nákladů na základě informací o zemi dlužníka, hodnotě pohledávky, druhu zboží a typu platebního prostředku. Forfaiter vychází ze situace na finančním trhu, sleduje riziko politické i transferu a je proto nutné, aby byl detailně obeznámen s obchodním kontraktem mezi vývozcem a dovozcem. Obrázek 3 Schéma vztahů forfaitingových subjektů (zajištění dokumentárním akreditivem)
Po realizaci dodávky dochází k cesi pohledávky, při níž vývozce postoupí avalovanou směnku na forfaitera, který se tak stává novým věřitelem odběratele. Vývozce tak získá okamžitou úhradu, sníženou o náklady spojené s forfaitingem. V případě akreditivu zasílá exportér cesní a notifikační dopis vystavující bance, kde jí přikazuje platit při splatnosti na účet forfaitera. Forfaiter poté vyplácí sjednanou částku na účet vývozce a předkládá bance dlužníka dluhové instrumenty a 28
Forfaiting, Finance.cz
23
inkasuje od ní nominální hodnotu pohledávky. Dluhové instrumenty následně obdrží od své banky i importér a uhradí jí veškerou dlužnou částku dle kupní smlouvy. Před uplynutím doby splatnosti má forfaitingová společnost díky převoditelnosti zajišťovacího nástroje možnost prodat pohledávku na sekundárním trhu, nominální hodnotu pak získává její nový vlastník. Pokud však forfaiter neinkasuje pohledávku ke dni splatnosti, zajišťuje dále jako věřitel postup vymáhání pohledávky (upomínky apod.).
24
2.3 Význam Forfaitingové financování se v současnosti uplatňuje při provádění středně a dlouhodobých transakcí o větším objemu, jako je zboží a služby větších hodnot (nerostné suroviny, plodiny), dále technologie (komunikace) a především kapitálové a investiční celky (stroje, dopr. prostředky, nemocnice,…), u nichž odběratelé vyžadují dlouhodobé obchodní úvěry. Vývozce může financovat exportní úvěr z cizích zdrojů, urychlit inkaso, zvýšit svou likviditu a získat tak provozní kapitál, který má k dispozici pro další investice či na jiné účely. Díky principu bezregresnosti a financování s pevnou úrokovou sazbou si navíc snižuje kurzové riziko i riziko nesplacení pohledávky. Významným přínosem je snížení administrativní náročnosti, spojené se správou pohledávky, a také variabilnost operací, neboť celý proces probíhá rychle a jednoduše díky snadné dokumentaci dluhových instrumentů. Pokud jsou navíc obě strany klienty stejného bankovního ústavu, snižují se celkové finanční náklady.29 Kupující nemusí být obeznámen o forfaitování pohledávky a nenaruší se tak jeho vztahy s prodávajícím. Finanční prostředky lze navíc čerpat v několika splátkách v průběhu odkupu. Problematičtější může být pouze získání vhodného ručitele v zemi importéra, je proto žádoucí důkladně se informovat o místních podmínkách poskytování zajišťovacích instrumentů, či tuto činnost přenechat ve forfaitingové smlouvě na forfaiterovi. V některých zemích, jež nenabízejí záruku úhrady pohledávky, nelze forfaiting vůbec použít.
29
CZECHINVEST. Finanční průvodce pro malé a střední podniky
25
2.4 Druhy 2.4.1 Vývozní forfaiting Exportní forfaiting představuje nejrozšířenější typ forfaitingu. Jeho klasický průběh je popsán výše. Po dohodě vývozce a forfaitera a zaplacení pohledávky inkasuje forfaiter částku od zahraničního odběratele.
2.4.2 Dovozní forfaiting Při dovozním forfaitingu je situace zcela opačná než u forfaitingu vývozního. Tuzemský dovozce získává zboží na dodavatelský úvěr od zahraničního vývozce, vystavuje vlastní směnku s avalem přijatelné banky, kterou prodá forfaiterovi a obdrží tak prostředky k zaplacení zahraničnímu dodavateli. Forfaiter směnku diskontuje a částku zaplatí zahraničnímu dodavateli. Další variantou je odkoupení pohledávky forfaiterem přímo od zahraničního vývozce, kdy vývozce vyváží proti hotovému placení a tuzemský dovozce tak získává zboží na dodavatelský úvěr.
2.4.3 Finanční forfaiting Tuzemský podnik ucházející se o devizový úvěr vystavuje vlastní směnku s avalem přijatelné banky ve prospěch forfaitera, jež ji odkupuje a okamžitě proplácí na diskontní bázi na účet tuzemského podniku. Tento devizový směnečný úvěr lze vhodně použít např. při odkladu splátek, či půjčky na provozní kapitál.
2.4.4 Odkup pohledávek s podnikovým rizikem Dnes nabízejí forfatingové společnosti kapitálově silným firmám odkup pohledávky i bez bankovního jištění. Od běžného průběhu forfaitingu se tento proces liší tím, že dovozce zaplatí vlastní či cizí směnkou vývozci, který je následně odprodá forfaiterovi.
26
2.5 Náklady Náklady představují podstatnou náležitost v rozhodování o využití forfaitingu v mezinárodním podnikání. Skládají se z diskontní úrokové sazby a forfaitingových poplatků.
2.5.1 Diskontní úroková sazba Jedná se o sazbu v % p.a., složené z části, stanovené na bázi sazeb LIBOR u devizového financování a PRIBOR u financování v CZK30, a z rizikové přirážky31, vycházející z míry rizika odkupované pohledávky (riziko importní země, objem a délka obchodu,…) Sazba LIBOR závisí na úrokových sazbách mezinárodního trhu jednotlivých měn a na lhůtách splatnosti. Riziková přirážka je určena dle výše rizika ručitelských bank a podobně jako u úrokových sazeb se s délkou pohledávky zvyšuje.
2.5.2 Forfaitingové poplatky Další poplatky hrají pouze marginální část nákladovosti celé operace v závislosti na jejím objemu a rizikovosti. Mezi ty nejpoužívanější lze zařadit závazkovou provizi (Commitment fee), poplatek za opci , Arrangement fee, diskreční dny (Grace days), či poplatek za zpracování obchodu (Management fee). Commitment fee vyjadřuje poplatek za závazek forfaitera odkoupit pohledávku od vývozce při splnění podmínek forfaitingové smlouvy, stanovuje se tedy na dobu od podpisu smlouvy do dne odkupu pohledávky. Jeho výše zohledňuje potenciální zhoršení bonity dlužníka a riziko nepříznivého vývoje měnových kurzů a úrokových sazeb. V současné době se pohybuje v rozmezí 0,5 – 1,5 % p.a. z financované částky.32
30
Cena forfaitingu, Finance.cz
31
Viz. Tab. 7
32
MACHKOVÁ, H. Mezinárodní obchodní operace
27
Poplatek za opci je nutné zaplatit, pokud si vývozce chce vyhradit právo pozdějšího rozhodnutí o odkupu pohledávky. Obvykle se jedná o fixní poplatek. Arrangement Fee se započítává za složité administrativní úkony a v běžné kalkulaci se používá velmi výjimečně. Grace Days je určeno jako počet dní, během nichž dochází ke zpoždění platby dlužníka. Cílem veškerých poplatků je pokrytí povinných i potenciálních nákladů forfatingové společnosti. Konečné cenové podmínky se stanovují individuálně dle typu transakce. Pro exportéra je příprava předběžné kalkulace nákladů v rámci mezinárodního obchodního jednání velmi vhodná. Větší část nákladů tak může být započítána do ceny zboží již před uzavřením kupní smlouvy, např. náklady spojené s použitím zajišťovacích instrumentů.
28
2.6 Dokumentární zajištění Pro minimalizaci rizika je nutné zajištění pohledávky pomocí následujících bankovních instrumentů:
2.6.1 Aval směnky Směnečným avalem, případně akceptem se banka zavazuje uhradit pohledávku v den splatnosti, pokud ji nezaplatil dovozce. Pro bezpečné zajištění platebního závazku musí být vystavena bezpodmínečně pouze prvotřídní spolehlivou bankou. Směnka bez bankovního avalu by forfaiterovi nezaručila plnění v případě platební neschopnosti dlužníka a v některých zemích i při jeho platební nevůli.
2.6.2 Akreditiv s odloženou platností Jedná se o písemný závazek banky žadateli o otevření akreditivu, že na jeho příkaz poskytne plnění na účet beneficienta po splnění akreditivních podmínek, které stanoví dovozce. Mezi nejčastější podmínky patří včasné předložení všech povinných dokumentů a jejich formální správnost.
2.6.3 Bankovní záruka Bankovní záruka představuje velmi používaný instrument platebního zajištění při forfaitingu. Obchodní zákoník v § 313 – 321 ji definuje: „Bankovní záruka vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, jestliže určitá třetí osoba (dlužník) nesplní určitý závazek nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině.“33
33
Citováno z MACHKOVÁ, H. Mezinárodní obchodní operace, str. 89
29
2.7 Historie a vývoj forfaitingu Forfatiting se poprvé objevil ve formě diskontování závazků již v období počátku našeho letopočtu, kdy Féničané dováželi do Athén hedvábí a poskytovali Řekům dlouhodobý obchodní úvěr. Moderní podobu forfaitingu jako odkupu dluhových instrumentů bez postihu na původního věřitele však můžeme hledat až v padesátých letech 20. stol., kdy bankovní dům v Curychu reagoval na poptávku exportérů západních zemí po financování svých exportních pohledávek v zemích tzv. bývalého komunistického bloku. Jednalo se především o dodávky nových technologií, bankovní záruku obvykle poskytovaly finanční domy ve Východním Německu a Polsku. Vzhledem k vysokému riziku platební neschopnosti východoevropských klientů se dodavatelé začali postupně obracet na švýcarské finančníky a využívat této možnosti financování. V roce 1965 byla založena první forfaitingová společnost jako pobočka švýcarského sdružení Schweizerische Kreditanstalt. Švýcarsko, země pověstná svou válečnou neutralitou a vysokou kvalitou bankovních služeb, se tak stala průkopníkem forfaitingu v západních zemích. Postupem času se mezinárodní forfaiting rozšířil o další možnosti, ujala se jeho bezregresní forma a začal se využívat i v obchodu s kapitálovými statky. Díky zrušení mezinárodních obchodních překážek se do světového obchodu zapojily asijské, latinskoamerické i africké země, což vedlo k ještě většímu tlaku na dodavatele k získání delších lhůt splatnosti. V boji s narůstající konkurencí se dodavatelé čím dál více orientovali na alternativní možnosti financování, což se stalo
impulzem
dalšího
rozvoje
forfaitingu.
Ohromující
nárůst
objemu
forfaitingových operací byl zaznamenán především v Londýně v 80. letech, kam se postupně přesunulo centrum forfaitingu ze Švýcarska, Německa a Rakouska. Dnes se mezinárodní forfaiting využívá obzvláště v dovozech z vyspělých zemí do zemí rozvojových, jeho rozkvět můžeme očekávat i v příštích letech díky
30
zvyšujícímu se počtu finančních center v Evropě a zapojování amerických bank do evropského forfaitingu.34
2.7.1 Vývoj forfaitingu v České republice První forfaitingová operace se uskutečnila v Československu v roce 1987, kdy byla odkoupena pohledávka podniku zahraničního obchodu (PZO) Strojimpex za dovozcem v Pákistánu. Podobně jako u faktoringu byla za forfaitingové transakce zodpovědná společnost Transakta až do roku 1992, kdy vznikla firma OB Aval (dnešní Standard Aval) jako joint-venture mezi Standard Bank London a ČSOB. Následně vstoupila na český trh největší forfaitingová společnost na světě London Forfaiting a svou činnost rovněž zahájila firma Transfinance, jež převzala veškerou faktoringovou a forfaitingovou agendu PZO Transakta. Forfaiting se dnes již stal běžným produktem většiny českých bank. Jejich klíčové postavení je dáno možností zajistit veškeré úkony forfaitingové operace. Vystupují na trhu jako samostatné forfaitingové subjekty či zakládají specializované pobočky. Oproti faktoringu je však vývoj forfaitingu zpomalován několika faktory. Především se jedná o změnu ve struktuře vývozu, orientaci exportérů na země Evropské unie a naopak pokles podílu vývozu investičních celků do rozvojových zemí,
kde měl forfaiting
svou
nezastupitelnou
úlohu.
Nejdynamičtějším
průmyslovým odvětvím v České republice zůstává automobilový průmysl, jež forfaitingové služby nevyužívá. Rozvoji forfaitingu dále brání nedostupnost těchto služeb v mimopražských pobočkách a nízká ochota společností financovat rizikové pohledávky o nízké hodnotě. Zavedení státní podpory exportu pomocí státních institucí České exportní banky a EGAP ve svém důsledku vedlo k omezení soukromého sektoru poskytovatelů forfaitingových služeb. Pro svůj rozvoj budou společnosti nuceny rozšířit svou působnost a rozsah služeb, stejně tak zmírnit kritéria jejich poskytování. 34
SHAH, A. Project report
31
2.8 Rozdíl mezi faktoringem a forfaitingem Dle výše uvedených charakteristik můžeme nyní porovnat jednotlivé rozdíly v těchto metodách financování. Tabulka 1 Srovnání faktoringu a forfaitingu
Zdroj: Factoring.cz, LondonForfaiting.com
Z tabulky vyplývá, že nejvýznamnější odlišnosti nalezneme u doby splatnosti a ručení. Forfaiter odkupuje od vývozce pouze jednotlivou pohledávku a financuje ji 100%, zatímco faktoringem se pohledávky zálohují a to průběžně. U forfaitingu se jedná o financování jedné finančně náročné pohledávky s několikaletou splatností, naopak faktoring je charakterizován kratší dobou splatnosti. Při odkoupení na sebe forfaiter přebírá veškerá rizika, spojená s budoucím inkasem pohledávky (politická, kurzová rizika, platební neschopnost a nevůle,…), proto je jeho využívání při vývozu do rozvojových zemí častější. Faktoring se uplatnil ve vývozu do vyspělých zemí a především ve vnitrostátním obchodě, ovlivněném rozvojem velkoobchodních řetězců. Důležitým hlediskem je nákladovost, která je vyšší u faktoringu vzhledem k jeho komplexnosti a vyšší administrativní náročnosti.
32
2.9 Aplikační část V následujícím hypotetickém příkladu bych chtěla ukázat, jak lze metodu forfaitingu konkrétně využít v mezinárodním podnikání. Jedná se o skutečnou firmu, veškeré údaje o kontraktu jsou však pro účely práce zcela smyšlené.
2.9.1 Příklad Firma Apel s.r.o. byla založena v roce 1991 jako výrobce řídících dispečerských systémů a informačních displejů. Již od svého vzniku se zaměřila na vysokou kvalitu svých produktů a poskytování komplexních služeb, aby plně uspokojila své zákazníky. Tato specializace jí umožnila stát se jedním z nejvýznamnějších tuzemských dodavatelů informačních systémů a dispečerských tabel a v současné době se snaží expandovat i do zahraničí. Díky zvýšenému odbytu v posledních letech však trpí nedostatkem výrobních kapacit, proto nyní zahájila stavbu dalšího montážní závodu, jenž má být dokončen koncem tohoto roku. Financování stavby zároveň s narůstající konkurencí na mezinárodním trhu informačních systémů může dle mého názoru způsobit této menší firmě do budoucna velké obtíže. Možným východiskem, jak obstát v tvrdé konkurenci mezinárodního trhu, je orientace na alternativní možnosti financování, především forfaitingu. Díky ní může firma nabízet svým klientům delší lhůty splatnosti a získat tak lukrativnější zakázky. Kontrakt: Firma Gaztech, energetická společnost se sídlem v Moskvě má zájem o koupi dispečerského tabla od firmy Apel. Po úvodních obchodních jednáních a technické konzultaci se obě společnosti dohodly na podmínkách prodeje. Předmětem koupi jsou dvě dispečerská tabla rozvoden vybavené mozaikovou plochou. Cena USD 350.000,- zahrnuje vypracování projektu, výrobu, software, dopravu a montáž na místě. Firma Gaztech vyžaduje dobu splatnosti 1 rok, což pro dodavatelskou firmu může představovat nemalý problém. Obrací se tedy na
33
forfaitingovou společnost Standard Aval, která jí vypracuje návrh forfaitingové smlouvy včetně výpočtu nákladů. Zadání: Nominální hodnota pohledávky: USD 350.000,Forma jištění: aval směnky Diskontní sazba: LIBOR 2M 5,36 % + míra rizika 2 % Commitment fee: 1 % Uzavření forfaitingové smlouvy: 01.06.2007 Doba odkupu pohledávky: 12.10.2007 Splatnost pohledávky: 1 rok Náklady na aval směnky: 1,5 % Výpočet nákladů: Nejprve vypočítáme diskontovanou hodnotu pohledávky: D = N / (1 + i)n D – současná hodnota pohledávky N - nominální hodnota pohledávky i - úroková sazba v % p.a. n – doba splatnosti pohledávky D = 350.000 / (1 + 0,0736)1 = 326.006,Diskontní úroková sazba = 350.000 – 326.006 = 23.994,Commitment fee se vztahuje na dobu mezi uzavřením forfaitingové smlouvy a dnem odkupu pohledávky, tedy na 133 dní: CF = 350.000 * 0,01 * 133/360 = 1.293,Náklady na aval směnky = 0,015 * 350.000,- = 5.250,Celkové náklady forfaitingové operace tedy dosahují výše 23.994 + 1.293 + 5.250 = USD 30.537,-
34
Po kalkulaci nákladů zasílá společnost Standard Aval firmě Apel seznam přijatelných bank pro obstarání zajišťovacích instrumentů (avalu směnky). Dodavatel se rozhodne pro banku Vněšekonombanka v Moskvě, u kterých si nechá avalovat směnku s roční splatností v hodnotě 350.000,- USD. Nic pak nebrání uzavření kupní a forfaitingové smlouvy. Po dodávce postupuje firma Apel avalovanou směnku na forfaitera a okamžitě od něj inkasuje částku USD 319.463,-. Po uplynutí roční splatnosti inkasuje forfaiter na svůj účet pohledávku od odběratele v celkové výši USD 350.000,-
35
Závěr V posledních letech doznalo financování mezinárodního obchodu mnoha změn v celosvětovém měřítku. Významný vliv na něj měl mimo jiné faktoring a forfaiting, které se staly všeobecně uznávanými a oblíbenými mezi zahraničními vývozci, a jejichž objem neustále roste. Cílem této práce bylo představit tyto produkty jako moderní formy financovaní vhodné pro malé a střední podniky obchodující v tuzemsku i zahraničí, jenž se dlouhodobě potýkají s nedostatkem provozního kapitálu. V první části je popsán faktoring, průběh odkupu menších pohledávek, druhy a výpočet nákladů na modelovém příkladu. Dále je sledována historie a vývoj faktoringu do současnosti včetně prvků, které ovlivní budoucnost tohoto produktu v mezinárodních i českých podmínkách. V aplikační části jsou uvedeny dva příklady úspěšných firem, zahraniční a domácí, zejména jsou zde vysvětleny příčiny, které vedly k využívání faktoringu a jeho výsledný efekt. Podnikům, které nesplňují některé podmínky využívání faktoringu je určena druhá část, která se zabývá další alternativou, forfaitingem. Jedná se o financování dlouhodobějších transakcí o větším objemu a je tak užitečný spíše pro střední a větší podniky. Aplikační část názorně popisuje jeho využití v praxi s použitím zajišťovacích instrumentů, jimž je v práci rovněž věnována kapitola. Při srovnání obou produktů zjišťujeme, že si vzájemně nekonkurují, mají vymezen svůj segment trhu, žádný z nich není určen zcela pro všechny podniky. Vždy závisí na konkrétních podmínkách podnikatelského subjektu a představě finančního ředitele o struktuře finančních zdrojů. Záleží zcela na něm, jak využije výhod, jež mu oba produkty přináší.
36
Bibliografie 1. Cena forfaitingu, Finance.cz, [online] - [cit. 2007-04-16]. Dostupné na internetu:http://www.finance.cz/firmy/informace/financovani-firem-forfaiting/ naklady/ 2. Co je faktoring. Penize.cz, [online]-[cit. 2007-03-12]. Dostupné na internetu: http://www.penize.cz/produkty/faktoring/texty.asp?NewsID=1861 3. ČERNOHLÁVKOVÁ, E., MACHKOVÁ, H. Mezinárodní obchodní operace, 4. aktualiz. vyd. 2007, ISBN 978-80-247-1590-2 4. CZECHINVEST. Finanční průvodce pro malé a střední podniky, 1. vyd. 2004, [online] - [cit. 2007-03-15]. Dostupné na internetu: http://www.czechinvest. org/data/files/financni-pruvodce-12-cz.pdf 5. DAŠEK, P. Obrat faktoringového trhu přesáhl loni 110 mld. EURO online, [online] 16.01.2007 - [cit. 2007-04-04]. Dostupné na internetu: http://www.euro.cz/ id/3lwk3vnx19/detail.jsp?id=83319&isfulltext=1 6. FCI. How does the International Factoring work? [online]-[cit. 2007-04-27]. Dostupné na internetu: http://www.factors-chain.com/?p=ich&uli=AMGATE_71012_1_TICH_L1252232160 7. FCI. MEMBERS, [online]-[cit. 2007-04-27]. Dostupné na internetu:
http://
www.factors-chain.com/membersearch/ 8. FCI. Press Release April 2007, [online]-[cit. 2007-04-28]. Dostupné na internetu: http://www.factors-chain.com/ppu/87 9. FCI. Turkey – 2002, [online]-[cit. 2007-04-16]. Dostupné na internetu: http:// www.factors-chain.com/?p=ich&uli=AMGATE_7101-2_1_TICH_L1288172883 10. Forfaiting – peníze (skoro) ihned a bez rizika, Mesec.cz, [online]-[cit. 2007-0404]. Dostupné na internetu: http://www.mesec.cz/clanky/forfaiting-penize-skoroihned-a-bez-rizika/ 11. HAWKINS, D. The Business of factoring: a guide to factoring and invoice discounting, 1. vyd. 1993, ISBN 0077074769
37
12. HORN, M. Rozhovor s Jiřím Matulou, Tradecentrum.cz, , [online] 27.03.2006[cit. 2007-04-04]. Dostupné na internetu: http://cesmad.tradecentrum.cz/index.php? cmd=item&id=48&menuID=21 13. IFG. Presentation, [online]-[cit. 2007-04-27]. Dostupné na internetu: http:// www.ifgroup.com /ifg-presentation.asp 14. KUDELOVÁ, M.: Mezinárodní faktoring, HN, [online]-[cit. 2007-04-03]. Dostupné na internetu: http://ihned.cz/1-10077450-13749590-000000_save-8c 15. SHAH, A. Project report [online]-[cit. 2007-03-22]. Dostupné na internetu: http://members.tripod.com/~Umesh_R/projects/forfaiting 16. Není faktoring jako faktoring, IDNES, [online] 17.12.2003-[cit. 2007-04-03]. Dostupné
na
internetu:
http://podnikani.idnes.cz/neni-factoring-jako-factoring-
postupte-sve-pohledavky-p16/firmy_uvery.asp?c=A060529_134718_firmy_uvery_vra 17. NEPOKOJOVÁ, E. Factoring v ČR překonal další metu, [online] 24.01.2003[cit.
2007-04-03].
Dostupné
na
internetu:
http://www.transfinance.cz/data/
sharedfiles/clanky/TZ_Transfinance%20jedniÄŤkou%20v%20zahraniÄŤnĂm%20 factoringu%20za%20rok%202006.doc 18. SATO, A. FAKTORING: Alternativní možnost pro financování podnikatelské činnosti v zahraničním obchodě, 1. vyd. 2001, ISBN 24502089 19. SKŘIVÁNEK, T. Olpran znovu na špičce, Euro, roč. 2007, č. 11, str. 72 20. THE WORLD BANK. Financing Small and Medium-size Enterprises with Factoring. 1st ed. 2004, [online] 17.12.2003 - [cit. 2007-04-03]. Dostupné na internetu: http://wbln0018.worldbank.org/html/FinancialSectorWeb.nsf/(attachment web) /3342/$FILE/3342.pdf
38
Přílohy Tabulka 1 Vývoj faktoringového obratu v posledních 7 letech v Evropě (v mil. EUR) 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Evropa Austria
2,275
2,181
2,275
2,932
3,692
4,273
4,733
Belgium
8
9
9,391
11,5
13,5
14
16,7
Bulgaria
1
2
0
0
0
0
35
Croatia
0
0
0
0
28
175
340
Cyprus Czech Republic
1,41
1,554
1,997
2,035
2,14
2,425
2,546
1,005
1,23
1,681
1,88
2,62
2,885
4,025
Denmark
4,05
5,488
5,2
5,57
6,78
7,775
7,685
Estonia
615
1,4
2,143
2,262
3,92
2,4
2,9
Finland
7,13
7,445
9,067
8,81
9,167
10,47
11,1 100,009
France
52,45
67,66
67,398
73,2
81,6
89,02
Germany
23,483
29,373
30,156
35,082
45
55,11
72
1,5
2,05
2,694
3,68
4,43
4,51
5,23
Hungary
344
546
580
1,142
1,375
1,82
2,88
Iceland
125
26
16
25
16
15
25
Ireland
6,5
7,813
8,62
8,85
13,15
23,18
29,693
Italy
110
124,823
134,804
132,51
121
111,175
120,435
Latvia
0
0 with Estonia
until 2003
155
20
276
Greece
Lithuania
0
0 with Estonia
until 2003
1,04
1,64
1,896
Luxembourg
0
0
197
257
285
280
306
Malta
0
0
0
0
0
0
1
15,9
17,8
20,12
17,5
19,6
23,3
25,5 11,465
Netherlands Norway
4,96
5,7
7,03
7,625
8,62
9,615
Poland
2,085
3,33
2,5
2,58
3,54
3,7
4,425
Portugal
8,995
10,189
11,343
12,181
14,7
16,965
16,886
Romania
60
98
141
225
420
550
750
Russia
0
0
168
485
1,13
2,54
8,555
0
0
0
0
0
0
150
Slovakia
Serbia
160
240
240
384
665
830
1,311
Slovenia
65
71
75
170
185
230
340
Spain
19,5
23,6
31,567
37,486
45,376
55,515
66,772
Sweden
12,31
5,25
10,229
10,95
14,5
19,8
21,7
Switzerland
1,3
1,43
2,25
1,514
1,4
1,9
2
Turkey
6,39
3,947
4,263
5,33
7,95
11,83
14,925
Ukraine United Kingdom
0
0
0
0
0
333
620
123,77
136,08
156,706
160,77
184,52
237,205
248,769
Evropa celkem
414,383
468,326
522,851
546,935
612,504
715,486
806,983
Zdroj: Press Release April 2007, FCI
39
Tabulka 2 Vývoj faktoring. obratu v posl. 7 letech v dalších zemích světa (v mil. EUR) Argentina Brazil Canada Chile Colombia Costa Rica Cuba El Salvador Mexico Panama Peru U.S.A. Amerika celkem Egypt Morocco South Africa Tunesia Afrika celkem China Hong Kong Indonesia India Israel Japan Lebanon Malaysia Oman Philippines Saudi Arabia Singapore South Korea Sri Lanka Taiwan Thailand United Arab Emirates Vietnam Asie celkem Australia New Zealand Austrálie celkem Svět celkem
1,715 12,012 2,256 2,65 0 258 108 0 5,03 220 0 102,268
1,017 11,02 2,699 3,123 0 208 113 123 6,89 220 0 101,744
71 11,03 3,1 3,13 0 210 120 157 6,34 0 0 91,143
70 12,04 3,161 3,5 0 185 93 102 4,535 160 0 80,696
101 15,5 3,157 4,2 0 180 190 105 4,6 201 0 81,86
275 20,05 3,82 9,5 0 100 210 80 7,1 240 95 94,16
333 20,054 3,386 11,3 100 50 210 191 8,15 607 563 96
126,517
127,157
115,301
104,542
110,094
135,63
140,944
0 45 5,55 60
0 50 5,58 171
0 190 5,86 153
0 160 5,47 210
1 300 7,1 185
1 430 5,58 226
3 440 7,8 270
5,655
5,801
6,203
5,84
7,586
6,237
8,513
212 2,4 3 470 460 58,473 0 585 30 0
1,234 2,69 0 690 429 61,566 10 842 36 0
2,077 3,029 1 1,29 354 50,38 22 610 29 0
2,64 3,25 1 1,615 190 60,55 35 718 10 0
4,315 4,8 0 1,625 155 72,535 41 730 8 0
5,83 7,7 1 1,99 325 77,22 61 532 1 141
14,3 9,71 50 3,56 375 74,53 95 480 5 150
0 2,1 115 99 3,65 1,268
150 2,48 85 115 4,511 1,24
100 2,6 55 110 7,919 1,274
50 2,435 38 102 16 1,425
0 2,6 32 128 23 1,5
0 2,88 850 201 36 1,64
0 2,955 850 184 40 1,925
0 0
0 0
0 0
37 0
145 0
440 2
810 16
69,865
76,078
69,85
89,096
111,614
135,814
149,995
7,32
7,91
9,527
13,716
18,181
23,13
27,573
100
410
465
263
236
250
280
7,42
8,32
9,992
13,979
18,417
23,38
27,853
623,84
685,682
724,197
760,392
860,215
1,016,547
1,134,288
Zdroj: Press Release April 2007, FCI
40
Tabulka 3 Obrat faktoring. společností v ČR za 1. čtvrtletí 2007 (v mil. CZK)
Zdroj: www.transfinance.cz
Tabulka 4 Obrat faktoring. společností v ČR v roce 2006 (v mil. Kč)
Zdroj: www.transfinance.cz
41
Tabulka 5 Tržní podíl faktoringových společností v roce 2006 v ČR
1,6% 2,3% 9,4%
26,0%
16,3%
Factoring ČS Transfinance ČSOB Factoring Factoring KB NLB Factoring HVB Factoring
18,6%
25,8%
D.S. Factoring
Zdroj: www.factoring.cz Tabulka 6 Seznam vybraných forfaitingových sazeb v % p.a. společ. Standard Aval
Zdroj: www.standardaval.cz
42
