VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Cestovní ruch a regionalní rozvoj

Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Egypta a Saúdské Arábie (bakalářská práce)

Autor: Barbara Pazourová Vedoucí práce: doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Egypta a Saúdské Arábie“ vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.

V Praze dne

.............................. podpis studenta

Poděkování: Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce doc. Ing. Josefu Abrhámovi, Ph.D. za odbornou pomoc, ochotu a užitečné rady, jež mi při zpracovávání práce poskytl.

Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................................................................ 1 VYMEZENÍ POJMŮ CR A CHARAKTERISTIKA DESTINACÍ ........................................................................... 3

1 1.1

PŘEDPOKLADY PRO VZNIK A ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU ............................................................................................. 3

1.2

CHARAKTERISTIKA DESTINACE EGYPT .......................................................................................................................... 6 1.2.1

1.3

Historie Egypta................................................................................................................................................. 7

CHARAKTERISTIKA DESTINACE SAÚDSKÁ ARÁBIE ........................................................................................................ 9 1.3.1

Historie Saúdské Arábie ................................................................................................................................. 10

1.4

ISLÁM ........................................................................................................................................................................ 11

1.5

ARABSKÁ KUCHYNĚ ................................................................................................................................................... 14 STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU .................................................................................................................... 15

2 2.1

EGYPT ........................................................................................................................................................................ 15

2.2

SAÚDSKÁ ARÁBIE ...................................................................................................................................................... 19

2.3

SHRNUTÍ .................................................................................................................................................................... 21 ANALÝZA PŘEDPOKLADŮ PRO ROZVOJ CR EGYPTA .................................................................................. 23

3 3.1 3.2

LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY...................................................................................................................................... 23 SELEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY......................................................................................................................................... 27 3.2.1

Administrativní předpoklady .......................................................................................................................... 27

3.2.2

Politické předpoklady a bezpečnostní situace ................................................................................................ 28

3.2.3

Ekonomické předpoklady ................................................................................................................................ 29

3.3

REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY ........................................................................................................................................ 31

3.4

KULTURNÍ ODLIŠNOSTI A DOPORUČENÍ PRO TURISTY ................................................................................................... 33

3.5

SWOT ANALÝZA EGYPTA JAKO TURISTICKÉ DESTINACE ............................................................................................. 35 ANALÝZA PŘEDPOKLADŮ CR SAÚDSKÉ ARÁBIE .......................................................................................... 36

4 4.1

LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY...................................................................................................................................... 36

4.2

SELEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY......................................................................................................................................... 39 4.2.1

Administrativní předpoklady .......................................................................................................................... 39

4.2.2

Politické předpoklady a bezpečnostní situace ................................................................................................ 40

4.2.3

Ekonomické předpoklady ................................................................................................................................ 41

4.3

REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY ........................................................................................................................................ 42

4.4

KULTURNÍ ODLIŠNOSTI A UŽITEČNÉ INFORMACE PRO TURISTY ..................................................................................... 44

4.5

SWOT ANALÝZA SAÚDSKÉ ARÁBIE JAKO TURISTICKÉ DESTINACE .............................................................................. 45

ZÁVĚR .................................................................................................................................................................................... 46 SEZNAM PRAMENŮ ............................................................................................................................................................ 48 PŘÍLOHY................................................................................................................................................................................ 50

Seznam zkratek CR – cestovní ruch CIA - Central Intelligence Agency UNWTO - United Nations World Tourism Organisation CAPMAS - Central Agency for Public Mobilization and Statistics IT – Information Technology HDP – hrubý domácí produkt EGP – Egyptian pound USD – americký dolar SAR – Saudi Rial UNESCO - United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization MZV – ministerstvo zahraničních věcí SWOT - Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats OPEC - Organization of the Petroleum Exporting Countries GCC - Gulf Cooperation Council MICE - Meetings, incentives, conferences, and exhibition SA – Saúdská Arábie

Seznam obrázků a grafů Obrázek 1: Členění předpokladů CR dle P. Mariota ..................................................................3 Graf 1: Počet turistů v Egyptě v letech 2010-2012...................................................................15 Graf 2: Počet turistů v Egyptě v letech 2002-2010 ...................................................................16 Graf 3: Příjezdy turistů do Egypta podle motivu cesty v roce 2010 .........................................16 Graf 4: Počet přijíždějících turistů do Saúdské Arábie v letech 2002 - 2010 ...........................19 Graf 5: Příjezdy turistů do Saúdské Arábie podle motivu cesty v roce 2010 ...........................20 Graf 6: Nominální HDP Egypta ve fiskálních letech 2007/08-2011/12 (v mld. USD) ............30 Graf 7: Počet pokojů v ubytovacích zařízení v Egyptě v letech 2002-2010 .............................32 Graf 8: Nominální HDP v Saúdské Arábii v letech 2007-2011(v mld. USD)..........................41 Graf 9: Počet pokojů v ubytovacích zařízení v Saúdské Arábii v letech 2002-2010 ...............43

ÚVOD Egypt a Saúdská Arábie – na první pohled dvě naprosto odlišné destinace. Egypt, jakožto země s jedinečným kulturním bohatstvím, se v minulých letech stal velmi oblíbenou destinací, kam mají turisté namířeno nejen za odpočinkem v luxusních hotelových komplexech. Naproti tomu Saúdská Arábie, srdce islámu, země s obrovským nerostným bohatstvím, avšak uzavřenější západnímu světu a dosud nepoznamenaná masovým turismem. Obě však mají více společného, než se zdá. Bohatá historie a významné památky, ale také náboženství, životní styl, odlišná a často nepochopená kultura. To vše jsou důležitá pojítka mezi těmito dvěma zeměmi. Obě destinace se každoročně plní miliony turistů a atraktivita Blízkého Východu roste stejnou rychlostí, jako kritické poznámky k uzavřené islámské komunitě. Toto náboženství je ale velmi významnou součástí arabského světa, jelikož většinu populace tvoří právě muslimové. Těm je přizpůsobeno vše od pracovní doby a školní výuky až např. po dopravu. Z hlediska cestovního ruchu zde vznikají dvě skupiny. První tvoří státy pro západní civilizace naprosto uzavřené, jako je právě Saúdská Arábie. Egypt naopak patří do skupiny druhé – tu tvoří státy, které se turistům přizpůsobily natolik, že s opravdovou arabskou kulturou prakticky nepřijdou do styku. To samozřejmě nelze říci o všech oblastech dané země. Mezi západní a arabskou kulturou se začaly hranice otevírat především v posledních letech, kdy byla velká část mediální pozornosti směřována k tzv. Arabskému jaru. Jedno z nejdiskutovanějších témat současnosti zjednodušeně definuje sérii protestů, které byly vedeny v zemích Blízkého Východu proti stávajícímu režimu.

Ekonomická krize

vyburcovala tamější obyvatele, aby se postavili proti nefunkčnímu systému a bojovali za lidská práva. Jednou ze zemí, na kterou měly politické nepokoje silný dopad, byla právě Arabská Egyptská republika a právem se tak objevily obavy o budoucí turistický vývoj v této destinaci. Radikální islamisté, jakožto oficiální vítězové prvních „demokratických“ voleb, by mohli negativně ovlivnit politické ovzduší a na milost by tak nemuseli přijít ani doposud spokojení izolovaní turisté v centrech jako je Hurghada, Taba či Šarm aš-Šajch. Striktní dodržování pravidel a přísná hraniční kontrola by se svým charakterem mohla přiblížit druhému největšímu státu arabského světa, Saúdské Arábii. Ač jsou tedy podmínky pro turismus prozatím nastaveny v obou zemích zcela odlišně, revoluční idey by v budoucnu mohly přinést velké změny a tím ovlivnit cestovní ruch, ať už negativně, či pozitivně.

Ve světle těchto nedávných událostí se výběr obou destinací jeví jako příznačný – proti sobě stojí dvě z hlediska cestovního ruchu velmi významné oblasti s velkými možnostmi a zároveň nejasnou budoucností. Cílem bakalářské práce je zhodnocení stávajících podmínek cestovního ruchu obou zemí s ohledem na vývoj dějinných událostí. Budou zanalyzovány lokalizační předpoklady a zhodnocena existence přírodních a kulturních atraktivit v destinacích, rozebrány selektivní předpoklady a to zejména právě politické klima a s ním související sociální prostředí a bezpečnost v zemích. Brán v potaz bude ekonomický vývoj a v neposlední řadě pak administrativní podmínky pro vstup turistů. Zohledněny budou realizační předpoklady a s nimi související základní i doplňková infrastruktura cestovního ruchu. Bude zjištěna současná pozice na trhu cestovního ruchu zkoumaných destinací a jejich ekonomická dynamika. Na závěr budou pomocí SWOT analýzy identifikovány silné a slabé stránky, příležitosti a také hrozby v dalším možném rozvoji turismu.

2

1 VYMEZENÍ POJMŮ CR A CHARAKTERISTIKA DESTINACÍ 1.1 Předpoklady pro vznik a rozvoj cestovního ruchu Základními předpoklady, které dovolují samotnou existenci CR, jsou rozvoj výrobních sil a mírové podmínky.1 Pokud v zemi panují nepokoje a hrozí nebezpečí válečných konfliktů, nestane se turistickým cílem a pravděpodobně ani obyvatelé takového státu nebudou mít zájem se cestovního ruchu účastnit. Obecně jsou předpoklady cestovního ruchu definovány jako „souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnoho úrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu“2. Dle geografa P. Mariota se člení na tři základní skupiny – lokalizační, selektivní a realizační – viz Obrázek 1.

předpoklady cestovního ruchu

Obrázek 1: Členění předpokladů CR dle P. Mariota.

lokalizační předpoklady

selektivní předpoklady

přírodní kulturně - historické

administrativní demografické

subjektivní ekologické objektivní ekonomické

realizační předpoklady

komunikační materiálně technické

urbanizační politické

Zdroj: vlastní zpracování podle PÁSKOVÁ, M., ZELENKA J. Výkladový slovník cestovního ruchu; Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, str. 231.

1

PETRŮ, Z. Základy ekonomiky cestovního ruchu; Praha: Idea Servis, 2007, str. 4.

2

PÁSKOVÁ, M. ZELENKA J. Výkladový slovník cestovního ruchu; Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj,

2002, str. 231.

Lokalizační předpoklady vytvářejí podmínky přírodního a kulturního charakteru pro rozvoj různých forem CR. Přírodní podmínky zahrnují přírodní reliéf, faunu a floru, vodstvo a podnebí. V rámci přírodního reliéfu je sledována nadmořská výška a členitost povrchu. Různé typy zemského povrchu podporují rozvoj rozdílných forem CR (např. hornaté oblasti jsou příhodné pro sportovně orientovaný CR, naopak méně členité oblasti s úrodnou půdou dovolují rozvoj agroturismu). Dalším důležitým aspektem přírodního potenciálu krajiny je vodstvo. Nejen přístup k moři, ale také přítomnost podzemních (minerálních) vod je nezbytná pro vznik některé z forem CR. Kulturně municipální předpoklady jsou, na rozdíl od přírodních, výsledkem činnosti člověka. Jejich úkolem je uspokojit potřebu poznání a vzdělávání. Nejvýznamnější kategorií jsou kulturně-historické památky. Ty mají historickou, kulturní, nebo uměleckou hodnotu, a často bývají hlavním motivem návštěvy. Architektonické památky jsou děleny do dvou skupin – profánní a sakrální. Profánními památkami jsou historická jádra měst, lidová architektura, sochy, kašny, aj. Mezi sakrální památky se zařazují mimo jiné chrámy, katedrály, kostely, synagogy nebo také pyramidy.3 Dále jsou zde zahrnuty kulturní zařízení a kulturní akce v podobě muzeí, galerií, hudebních festivalů a divadelních, nebo operních představení apod. Mají většinou pouze doplňkový charakter, což ale nemusí být pravidlem. V některých případech jsou tato zařízení a akce natolik významné a proslulé, že se dostávají do popředí zájmu účastníků CR. Poslední skupinu tvoří sportovní a zábavní zařízení a společenské akce. Jedná se o významné sportovní události, karnevaly, zoologické zahrady, zábavní parky apod. Selektivní předpoklady se dělí na dvě základní skupiny – objektivní a subjektivní. Mezi objektivní se řadí politické, demografické, administrativní, sociologické, personální a ekologické podmínky. Příznivé politické podmínky přestavují fundamentální předpoklad pro rozvoj cestovního ruchu. Bezpečnost a politická stabilita jsou důležité faktory při výběru cílové destinace. Hrozba terorismu, války nebo rasismus mohou být zásadními překážkami. 3

GEHINOVÁ, B. Geografie cestovního ruchu: vymezení teritoriálních forem cestovního ruchu a hodnocení jejich funkcí v území; České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2008.

4

Za Demografické podmínky jsou považovány hustota, stav a složení obyvatelstva. V potaz je brána věková struktura obyvatelstva, pohlaví, případně zdravotní stav. S těmito podmínkami souvisí i současný populační nárůst – ten je však typický spíše pro rozvojové země, které se cestovního ruchu účastní jen v malé míře. Co dopadá na vývoj CR mnohem více, je trend stárnutí populace. To by mohla být v budoucnu určitá příležitost pro cestovní kanceláře, které by na tento segment zacílily.4 Administrativní podmínky se týkají především mezinárodního cestovního ruchu, kdy účastníci CR překračují hranice jiného státu. Jsou to opatření, která regulují vstup nebo výjezd ze země, a to v podobě pasů, cel, víz nebo směnárenských předpisů. Zjednodušení těchto opatření má pozitivní dopad na mezinárodní cestovní ruch. Sociologické podmínky se týkají společenského postavení, náboženského vyznání, nebo vzdělání občanů. Podle výzkumu cestují více lidé, kteří mají duševně náročné povolání než lidé živící se manuálně. Také se ukázalo, že více cestují osoby s vyšším vzděláním, které mají průměrně vyšší disponibilní příjmy. Vliv na intenzitu účasti na CR má také vlastnictví auta nebo rekreačních objektů, jako jsou chata, chalupa, atd.5 Ekonomickými podmínkami se rozumí celková ekonomická úroveň daného státu (popřípadě regionu). Zkoumají se ukazatele hrubého domácího produktu na obyvatele, stabilita měny, výše disponibilních příjmů, fond volného času (úzce související s délkou placené dovolené), celková úroveň cen na trhu zboží a služeb a dosažený stupeň materiální stránky životní úrovně. Disponibilní příjmy obyvatel ovlivňují četnost účasti na cestovním ruchu a celkové vynaložené částky. Jelikož je cestovní ruch zbytnou potřebou, která je uspokojována sekundárně, reaguje jeho trh na ekonomické výkyvy velmi citlivě. Obecně platí, že lidé s vyššími příjmy volí vzdálenější destinace a vyšší standard služeb než lidé s příjmy nižšími. Svou roli hraje rovněž rozdílnost cenových hladin zdrojové a cílové země. Pokud je cenová hladina v cílové zemi nižší než v zemi vysílací, může to být do jisté míry motivující k cestě do této destinace.

4

PALATKOVÁ, M., ZICHOVÁ J.. Ekonomika turismu: turismus České republiky: vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, charakteristika turismu České republiky; Praha: Grada, 2011. 5

PLESNÍK, P. Geografia cestovného ruchu; Praha: Vysoká škola cestovního ruchu a teritoriálních studií v

Praze, 2010.

5

Personální podmínky určují, zda se v dané lokalitě nachází dostatečné množství kvalifikovaných a jazykově vybavených pracovníků. Jedná se o pracovníky ve službách cestovního ruchu, kteří jsou v bezprostředním kontaktu s jeho účastníky, ale rovněž jsou to zaměstnanci vládních a správních institucí, kteří se podílejí na tvorbě legislativy týkající se cestovního ruchu. Ekologické podmínky jsou dány kvalitou ovzduší, životního prostředí a vodstva. Tyto podmínky bývají zhoršeny především v oblastech postižených průmyslem nebo jiným odvětvím. Na druhou stranu obyvatelé „zamořených“ oblastí mají tendenci více cestovat právě za kvalitnějším životním prostředím, kterého se jim v jejich běžném prostředí nedostává. Realizace cestovního ruchu může tyto podmínky do jisté míry zhoršovat, a proto je stále více kladen důraz na problematiku „udržitelného rozvoje cestovního ruchu, který dlouhodobě nenarušuje přírodní, kulturní ani sociální prostředí.“ 6 Realizační předpoklady CR se dělí na komunikační a materiálně-technické. Materiálně-technické předpoklady, zvané také jako infrastruktura CR, souvisí s množstvím, kvalitou a kapacitou zařízení, které mají návštěvníci v dané lokalitě k dispozici. Jedná se nejen o ubytovací a stravovací zařízení, ale také o kulturní, sportovně-rekreační a ostatní obchody a služby, včetně zdravotnických a bezpečnostních služeb. Komunikačními předpoklady se rozumí dostupnost destinace, hustota a kvalita silničních sítí, mezinárodních letišť, přístavů, případně železničních tratí.

1.2 Charakteristika destinace Egypt Egypt, oficiálním názvem Egyptská arabská republika, se nachází v severovýchodní části afrického kontinentu. Jeho malá část leží také v jihozápadní Asii, kde sousedí s Izraelem. Jižní hranici má společnou se Súdánem a na západě hraničí s Libyí. Sever Egypta omývá Středozemní moře a na východě strategicky sousedí s Rudým mořem, které se vyznačuje svým pestrým podmořským životem. Počet obyvatel Egypta byl v roce 2012 odhadován na cca 81 milionů obyvatel. Celková rozloha země činí 1 001 450 km2, přičemž pouze 53 800 km2 (5,3 % z celkové rozlohy) 6

PÁSKOVÁ, M., ZELENKA J. Výkladový slovník cestovního ruchu; Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj,

2002, str. 302.

6

představuje obydlenou část. Hlavním městem je Káhira s více než 8,7 miliony obyvatel - některé zdroje uvádí až 24 milionů obyvatel, s ohledem na různá vymezení hranice města. Dalšími velkými egyptskými městy jsou Gíza s téměř 7 miliony obyvatel a Alexandria s cca 4,5 miliony obyvatel, jež se taktéž řadí k nejvýznamnějším egyptským letoviskům.7 Oficiálním jazykem je arabština, ale většina Egypťanů pracujících ve státní správě nebo pohybujících se v turistických oblastech ovládá angličtinu. Co se týče administrativně správního členění, stát je tvořen 27 samostatně správními celky – guvernoráty a zvláštním správním okrskem Luxor (podrobný výčet guvernátorů je uveden v Příloze 1). V čele každého guvernorátu stojí guvernér jmenovaný prezidentem.

1.2.1 Historie Egypta Kolem roku 3000 př. n. l. vzniká na území dnešního Egypta jedna z nejstarších civilizací. V tomto tzv. archaickém období vládne faraon Meni, který sjednocuje Horní a Dolní Egypt a zakládá hlavní město Memfis. Je považován za zakladatele první dynastie egyptských faraonů, tehdejších vládců s neomezenou mocí a potomků bohů. Za vlády prvních dvou dynastií rozkvétá egyptská kultura, umění a vzniká hieroglyfické písmo. Stará říše je obdobím III. až VI. dynastie faraonů (2700-2200 př. n. l.). Začíná rozkvétat obchod, území Egypta se rozšiřuje o Sinajský poloostrov a staví se první kamenné stavby. Předchůdci pyramid, tzv. mastaby, slouží jako hrobky panovníkům předtím, než Faraon Džosér, první vládce III. dynastie, nechá vybudovat první stupňovitou pyramidu v Sakkáře. Navrhuje ji proslulý architekt a umělec Imhotepem, jenž je po své smrti prohlášen za boha. Tímto je započata éra stavitelů pyramid a dalších kamenných staveb. Vybudovány byly například pyramidy v Gíze (včetně nejznámější Cheopsovy pyramidy, dnes je jedním ze sedmi divů světa) nebo 73 metrů dlouhá Velká sfinga. Pyramidy sloužily jako hrobky pro věčný život faraonů a jejich rodin. Na konci VI. dynastie dochází k bojům o moc šlechty, vznikají velké sociální rozdíly a moc panovníka upadá. Říše se opět rozpadá na dva tábory. Končí Stará říše a začíná První přechodné období (2200-2040 př. n. l.) plné chaosu, občanských rozbrojů a hladomoru. Do toho období spadá vláda VII. – XI. dynastie. Faraón XI. dynastie, Mentuhotpe II., znovu sjednocuje Egypt a upevňuje moc panovníka.

7

Údaje Central Agency for Public Mobilization and Statistics (CAPMAS). Dostupné online z: http://www.capmas.gov.eg/pdf/Electronic%20Static%20Book_eng/population/untitled1/pop.aspx [2013-04-27]

7

Je to počátek Střední říše (2040-1750 př. n. l.), vlády XI. a XII. dynastie. Nastává rozkvět vědy, umění, vznikají nové stavby a zavlažovací systémy. Sídlem vlády se stávají Théby. Další důležitou událostí je vpád asijského kmene Hyksósů do oblasti delty Nilu. Ti ovládnou Dolní Egypt a stát se tedy opět rozpadá na dva tábory. Jedná se o Druhé přechodné období (1750-1550 př. n. l). Na počátku vlády XVIII. dynastie je Egypt znovu sjednocen, Hyksósové jsou vyhnáni, a vlády Nové říše (1550-1070 př. n. l.) se ujímá Ahmos I. Do této dynastie patří také Tutanchamón, jehož hrobka a mumie byly objeveny v roce 1922. Z historického hlediska nebyl tento faraon významný, avšak v současnosti je díky objevení této hrobky jedním z nejznámějších. Egypt získává vládu nad Orientem. Z ciziny získává stříbro, zbraně, cedrové dřevo, kadidlo a další vzácné suroviny. Nastupuje faraon Ramesse I., známý pro vítězství v bitvě u Kadeše nad Chetity. Na konci XX. dynastie dochází k rozpadu a třetímu přechodnému období (1070-712 př. n. l.) zahrnující XXI. až XXIV. dynastii. V pozdním období (712-332 př. n. l.) XXV. – XXXI. dynastie podléhá říše Asyřanům, kteří dobývají Théby – dnešní Luxor. V roce 525 př. n. l. dobývají Egypt Peršané. V roce 332 př. n. l. přichází do země Alexandr Veliký a získává egyptské území poražením perského krále Dáreia III. Alexandr Veliký je zvolen faraónem a hlavním městem se stává Alexandrie. Po jeho smrti nastupuje makedonský vojevůdce Ptolemaios, který se stává králem a zakládá XXXII. dynastii Ptolemaiovců, do které patří i proslulá královna Kleopatra VII. Ta páchá v době dobytí Egypta Římem (31 př. n. l.) sebevraždu. V Období římské nadvlády (30 př. n. l. až 395 n. l.) se stává Egypt po prohrané bitvě u Aktia římskou provincií. V této době nabývá na síle křesťanství a víra v božstva ztrácí na významu. Egyptští křesťané známí jako Koptové zakládají v pouštních oblastech kláštery a mnohé z nich jsou zachovány až dodnes. Po rozdělení římské říše přebírá nadvládu říše Byzantská. V roce 638 si Egypt podmaňují Arabové a tak je začleněn do arabsko-islámské říše. Postupně se islám rozšiřuje po celé zemi a konvertují dokonce i někteří křesťané. V 10. až 12. st., za vlády šíitské dynastie Fátimovců, se stává Egypt a především Káhira významným arabským centrem. Je zde založena mešita al-Azhar, která se později stane slavnou vysokou školou islámu.

8

V letech 1250-1517 se ujímají vlády mamlúci, což byli bývalí vojenští otroci tureckého původu. V roce 1517 je Egypt dobyt Sultánem Selimem I. a stává se tak provincií Osmanské říše. V roce 1798 končí po dobytí Egypta Napoleonem osmanská nadvláda. 19. století se vyznačuje spory o moc mezi Anglií, Francií a Tureckem. Nakonec roku 1822 získávají moc moc Britové a trvá 70 let, než přijde revoluce a Egypt se stane v roce 1953 republikou.

1.3 Charakteristika destinace Saúdská Arábie Oficiálním názvem Saúdskoarabské království je země ležící na většině území Arabského poloostrova v jihozápadní Asii. Jeho sousedními státy jsou na severní straně Jordánsko, Irák a Kuvajt, na východě Bahrajn, Katar a Spojené Arabské Emiráty, na jihovýchodě Omán a na jihu Jemen. Z východní strany je omýván Perským zálivem a ze západu Rudým mořem, stejně jako Egypt. V roce 2011 v zemi žilo 28,4 milionů obyvatel.8 Se svou rozlohou 2 149 690 km2 je podle žebříčku Central Intelligence Agency (dále jen CIA) Factbook 13. největším státem na světě.9 Téměř 60 % povrchu země tvoří poušť. Saúdská Arábie je absolutní monarchií, v jejímž čele stojí král Abdalláh ibn Abd al-Azíz. Ten vládne v zemi od roku 2005 a je považován za jednoho z nejmajetnějších monarchů celé planety. V zemi je uplatňováno právo Šaría, které se vztahuje i na cizince. Saúdská Arábie je tvořena 13 provinciemi (viz Příloha 2) a v čele každé z nich stojí guvernér, který je jmenován hlavou státu. Provincie se dále dělí na governátory, kterých je přes sto. Hlavním městem je Rijád s více než 4,7 miliony obyvatel. Dalšími velkými městy jsou Džidda s 3,2 miliony obyvatel, Mekka s téměř 1,5 miliony obyvatel, Medina a Dammám.10 Úředním jazykem je arabština, nicméně na úřadech a v obchodní sféře je poměrně běžná komunikace v angličtině. Státní vlajka má zelenou barvu a stojí na ní bílý nápis v arabštině "There is no god but God: Muhammad is the Messenger of God."

8

Údaj agentury Saudi Arabian Monetary Agency (SAMA) – Forty Eighth Annual Report. Dostupné online z: http://www.capmas.gov.eg/pdf/Electronic%20Static%20Book_eng/population/untitled1/pop.aspx [2013-03-15]. 9

Údaj agentury CIA. Dostupné online z: https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/rankorder/2147rank.html [2013-03-15]. 10

Údaje agentury CIA za rok 2009. Dostupné online z: https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/geos/sa.html [2013-04-15].

9

1.3.1 Historie Saúdské Arábie 11 Z historického hlediska lze území Saúdské Arábie rozdělit na tři oblasti. První oblastí je Nadžd, někdy nazývána jako pustá Arábie, jelikož se jednalo o vnitrozemské území obývané především kočovníky, kteří se usazovali v oázách. Další oblastí je al-Hasá, která tvořila východní část Arabského poloostrova, táhnoucí se podél Perského zálivu. Na západním pobřeží podél Rudého moře se nacházela oblast zvaná Hidžáz. Od 3 000 let př. n. l. se začaly ze Saúdské Arábie dovážet cenné komodity, především koření a vonné pryskyřice (myrhy), které se používali při náboženských obřadech, výrobě parfémů nebo ve farmacii. Proto se o zemi začali zajímat starověké říše v Egyptě a Mezopotámii. Jedním z nejvýznamnějších království před vznikem islámu na území arabského poloostrova bylo království Nabatejců. Jejich vláda započala v 6. st. př. n. l. a ovládli území severního Hidžázu, kde se rozvíjel karavanní obchod mezi jižní Arábií a Středomořím. Díky nim vzniklo ve 3. st. n. l. písmo naschi, které je v arabštině používáno až do současnosti. V roce 312 př. n. l. odrazili útok Alexandra Velikého. V 7. st. n. l. se na Arabském poloostrově rozšířilo díky prorokovi Mohammadovi nové náboženství – islám. Duchovním centrem se stala Mekka, hlavním městem Medina. Po smrti Muhammada se v roce 632 n. l. ujal vlády jeho tchán Abú Bakr, který se stal chalífou.12 Ten ovládl většinu Arabského poloostrova a druhý chalífa Umar ibn al Chattáb zahájil expanzi do sousedních zemí. Po smrti Proroka byli zvoleni celkem 4 chalífové, dokud roku 661 n. l. nezapočala vládu dynastie Umajjovců. Ti zvolili Damašek hlavním městem a podařilo se jim rozšířit území chalífátu od Pyrenejského poloostrova, přes velkou část severní Afriky, až k řece Indus. V roce 750 n. l. se zmocnila vlády dynastie Abbásovců, která nechala rod Umajjovců vyvraždit. Hlavním městem a centrem islámu se stal Bagdád, přičemž Mekka a Medina zůstali pouze duchovním centrem. V 10. st. se vlády ujala dynastie Fátimovců, která ovládla severní Afriku a spolu s ní i západní část Arabského poloostrova. V roce 1171 svrhnul vládu Fátimovců Saladin, jenž byl zakladatelem dynastie Ajjúbovců a byl prohlášen za vládce Mekky. Po Ajjůbovcích přišli na řadu mamlúčtí sultáni, kteří vládli také v Egyptě a Sýrii. Jejich vládu ukončila v roce 1517 porážka osmanským sultánem Selimem I. Ten ovládl kromě Egypta a Sýrie celý Hidžáz.

11

BOUČEK, J. Saúdská Arábie; Praha: Libri, 2005, s. 7 – 30.

12

Chalífa je označení pro titul středověkého panovníka a duchovního vůdce muslimských zemí (nástupce proroka), který vládl státnímu útvaru chalífát.

10

V 18. st. se ve vnitrozemí v Nadždu začalo rozšiřovat reformistické náboženské hnutí wahhábismus. Toto hnutí požadovalo návrat k prostému způsobu života a podporovali ho zejména drobní rolníci. Jeho zakladatelem byl Abd al-Wahháb, který byl kvůli snaze prosadit tuto formu islámu vyhnán. Proto se uchýlil do oázy Daría v Nadždu, kde ho přijal šejch Muhammad ibn Saúd. Tehdy vznikl první saúdský stát, který byl rozšířen na území dnešní Saúdské Arábie. Ten ale v roce 1818 zanikl. O pár let později se objevil pokus o založení druhého saúdského státu, který ale v roce 1891 rovněž zanikl. Vznik státu jak ho známe dnes je zásluhou Abdala Azíze, později nazývaného Ibn Saúd. Ten založil nábožensko-vojenské bratrstvo Ichwán, díky němuž dosáhl postupem času nadvlády celého státu. V roce 1932 vydal dekret O sjednocení části arabského království, a tak oficiálně vznikl stát Saúdská Arábie v čele s jeho prvním králem Abdalem Azízem.

1.4 Islám Význam slova islám je „podřízení se“ nebo „odevzdání se“ jedinému Bohu, kterým je Alláh. Je to náboženství, které vyznává bezmála pětina obyvatel celé planety - po křesťanství je tedy druhým nejrozšířenějším náboženstvím na světě. Lidé vyznávající islám věří pouze v jediného Boha, Alláha, který údajně zvolil pro lidstvo tuto víru. Stoupenci a vyznavači tohoto náboženství se nazývají muslimové. Pouze 18 % z nich žije v arabských zemích, největší počet muslimů se nachází v Indonézii, a poté v Asii, zejména na Indickém subkontinentu a v severní Africe. Početné muslimské komunity žijí také například v Rusku, Číně, severní a jižní Americe či Evropě. Historie Islámu Vznik náboženství je ve většině publikací uváděn kolem roku 600 n. l., ovšem podle věřících, počátky islámu sahají mnohem dál. V roce 570 n. l. se narodil v Saúdské Arábii Muhammad, poslední a nejvýznamnější z 26 muslimských proroků (jedním z nich byl také Adam), který údajně dovedl islám ke své dokonalosti. Narodil se v Mekce, díky čemuž se poté stala posvátným místem všech muslimů. Nachází se zde kamenná svatyně Kaaba ve tvaru kostky, která byla na příkaz Alláha postavena před 4 000 lety Abrahamem a jeho synem Izmaelem. Prý na tomto místě stál dům Alláha, který byl postaven prvním člověkem na zemi Adamem. Když bylo Muhammadovi asi 40 let, zjevil se mu poprvé prostřednictvím archanděla Gabriela Alláh, stal se tedy jeho poslem. Ten mu od té doby po celých 23 let zjevoval Korán, kde stálo, 11

jakým způsobem mají lidé žít. Korán je až do současnosti posvátnou knihou a hlavním pramenem islámu. Muhammad šířil své učení v Mekce, ale těch, kteří ho přijali, bylo zpočátku jen velmi málo. Znamenalo to pro ně narušení jejich zvyklostí a ohrožovalo dosavadní způsob života. A tak začal být spolu se svými stoupenci pronásledován nepřáteli. Proto jim Alláh roku 622 n. l. přikázal, aby z Mekky emigrovali a našli příhodnější místo pro šíření jeho přikázání. Muhammad proto podnikl se svým kmenem cestu do Medíny. Tato událost se nazývá hidžra a je považována za počátek muslimského lunárního kalendáře. V Medíně založili a vedli novou obec, často ale museli odrážet útoky svých nepřátel. Po několika letech se Muhammad vrátil do Mekky, aby vykonal islámskou pouť zvanou hadžd. Po vykonání této pouti se vrátil do Medíny, kde také po čase zemřel. Na sklonku Prorokova života byl islám přijat již několika tisíci obyvateli Arabského poloostrova. Existuje 5 pilířů islámu, se kterými by se měl ztotožnit každý muslim. 

Šaháda (vyznání víry) - Toto pravidlo spočívá v tezi, že Alláh je jediným Bohem

a Muhamad je jeho Prorokem. Je nedílnou součástí svolávání k modlitbě. 

Salát (modlitba) - Povinností každého muslima je pomodlit se 5x denně (za úsvitu,

v poledne, odpoledne, mezi polednem a západem slunce, při západu slunce a v noci). Modlitba by měla probíhat ideálně v mešitě, avšak pokud to není možné, je povoleno modlit se kdekoli jinde. Při modlitbě jsou recitovány verše z Koránu, vždy v arabštině. Poté může každý muslim vyslovit vlastní modlitby a přání ve svém rodném jazyce. Jelikož v islámu není oficiálně stanoven žádný duchovní vůdce, modlitbu vedou obvykle vzdělaní lidé, kteří si pamatují nejvíce textu z Koránu. Před každou modlitbou je nutné umýt si ruce, obličej, nohy, a modlí se směrem k Mekce. Ve městech s mešitami svolává k modlitbě služebník mešity Muezzin stojící na Minaretu (ochozu Mešity), ale v poslední době bývá Muezzin nahrazován reproduktory, což je věřícími často kritizováno. 

Zakát (pomáhej druhým) - Islám vychází z faktu, že vše co se nalézá na nebesích

i zemi patří Alláhovi. Proto každý, kdo vlastní majetek, by měl tento majetek očistit. Lze ho očistit tak, že malá část majetku je věnována chudým lidem. Pokud majetek muslima přesáhne určitou hranici, je povinen vypočítat částku minimálně 2,5 %, kterou odvede imámovi - hlava či „vůdce“ muslimské komunity nebo álimovi – učenec, znalý učení a práva islámu, kteří

12

s tím naloží dle svého uvážení.13 Tato daň je nařízena Bohem a odvádí se ve prospěch celé společnosti. Kromě povinného odvodu je ještě doporučeno darovat více, a to v podobě almužny, případně poskytnutí půjčky. Tato milosrdenství očišťují duši a posilují morálku každého. 

Sawm (půst) - Devátý měsíc v lunárním kalendáři, tzv. Ramadán, je měsícem, kdy

by se každý muslim měl postit. Po celou tuto dobu je nutné zdržet se jídla i pití, a to od východu do západu slunce. Výjimku mají pouze těžce nemocní a staří lidé, děti do puberty a těhotné, popřípadě kojící ženy. Ty mohou vykonat půst v kterémkoli jiném měsíci, který bude vzhledem k jejich zdravotnímu stavu přijatelný. Zakázána je rovněž sexuální aktivita a ostatní neřesti. Půst by měl očistit tělo, ducha a posílit vůli. 

Hadždž (pouť) - Alespoň jednou za život by měl muslim vykonat pouť do Mekky,

ovšem za podmínek, že je toho fyzicky schopný a jeho rodina je dostatečně finančně zabezpečena. Pouť je vykonána v posledním měsíci muslimského roku. V dnešní době Mekku navštíví přibližně 2 miliony poutníků z nejrůznějších koutů světa, pouze cca polovina z nich jsou obyvatele arabských zemí. K rituálům patří obejít sedmkrát svatyni Kaaba, dotknout se a políbit posvátný černý kámen zabudovaný do Kaaby a sedmkrát přeběhnout mezi pahorky Safá a Marwá. Nakonec se shromáždí na pahorku Arafát, kde vykonávají modlitbu a společně stráví odpoledne. Vyvrcholením poutě je svátek Íd al-Adhá, což je tzv. „svátek obětování“. Zahrnuje rituál obětování zvířete Alláhovi a kamenování satana. Svátek slaví muslimové po celém světě. Právo šaría Právo šaría je náboženské právo vycházející z islámu. Základní principy pramení z Koránu a Sunny (učení Proroka Muhammada) a jsou tím pádem neměnné. Upravuje záležitosti z mnoha oblastí, ať už je to politika, ekonomie, trestní právo, mezinárodní právo, námořní právo a podobně. Mimo to upravuje také vztah a povinnost člověka k Bohu, mezilidské vztahy, zabývá se morálkou, rodinou, sexualitou nebo zakázanými potravinami. Šaría dovoluje mimo jiné i fyzické tresty, kterými mohou být například bičování za konzumaci alkoholu, ukamenování za cizoložství nebo useknutí končetiny v případě krádeže. Z tohoto důvodu bývá západními zeměmi vnímáno většinou velmi negativně. 13

JANDA, R. Islám: náboženství, historie a budoucnost; Brno: Jota, 2010, str. 53.

13

Ve většině arabských zemí fungují jak sekulární, tak náboženské soudy. Náboženské soudy řeší především záležitosti týkající se rodiny a manželství. V současné době je jen minimum zemí, kde by byla šaría přednostním pramenem práva. Jsou to například Saúdská Arábie a Írán, kde je dodržování práva přísně kontrolováno.

1.5 Arabská kuchyně Ačkoliv i na těchto zemích se podepsalo západní stravování a setkáme se zde s řadou mezinárodních restaurací nejen rychlého občerstvení, arabská gastronomie má stále co nabídnout. S výjimkou vepřového masa a alkoholu, které jsou mimo některá turistická centra v Egyptě zakázány, si můžeme vybírat ze širokého množství druhů zeleniny, kaší a příloh. Ostatní druhy masa jsou velmi rozšířeny, především ve formě nejoblíbenějších arabských jídel, kebabu a kofty, tedy grilovaného masa upevněného na špízu, v Saúdské Arábii potom také tradičního národního kabsahu, což jsou pečené kousky masa připravené na rýži. Oblíbené jsou také ryby, mořské produkty a nepřeberné množství vegetariánských pokrmů, často připravených např. z luštěnin. Tradiční egyptská jídla, fúl a falafel, jsou připraveny z fáva fazolí, v prvním případě pečených, v tom druhém smažených. Jsou k sehnání prakticky kdekoliv a konzumují se v kteroukoliv denní dobu, servírované např. s arabským pita chlebem.

14

2 STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU 2.1 Egypt Aktivní cestovní ruch Podle údajů UNWTO zaznamenal příjezdový cestovní ruch Egypta v letech 2002-2010 stoupající trend. Kromě roku 2009, kdy se oproti předchozímu roku 2008 nepatrně snížil počet příjezdů (což mohl být dopad finanční světové krize), se každým rokem podívalo do Egypta čím dál více turistů. Zatímco v roce 2002 bylo zaznamenáno 4 906 000 příjezdů, v roce 2010 přijelo do Egypta 14 051 000 turistů, tedy téměř trojnásobek. Tento nárůst se ale podle údajů státní statistické agentury CAPMAS (the Central Agency for Public Mobilization and Statistics) zpomalil v roce 2011, kdy počet turistů dosáhl pouze cca 9 800 000. Tento pokles byl pravděpodobně způsoben nepokoji spojenými s arabským jarem, které v tomto roce Egypt zasáhly. Agentura CAPMAS také zveřejnila, že v roce 2012, kdy se situace již uklidnila, se počet turistů začal opět navyšovat. V tomto roce přijelo do Egypta kolem 11 500 000 turistů, což bylo o 17 % více než v roce předchozím, avšak stále méně, než ve vrcholném předrevolučním roce 2010 – viz Graf 1. Graf 1: Počet turistů v Egyptě v letech 2010-2012. 15 000 000

10 000 000

14 051 000

5 000 000

11 500 000 9 800 000

0 2010

2011

2012

Zdroj: Vlastní zpracování statistických údajů CAPMAS. Dostupné online z: http://www.capmas.gov.eg/pdf/Tourism4_E.pdf [2013-04-09].

15

Graf 2: Počet turistů v Egyptě vletech 2002-2010. 16 000 000

11 914 000

10 610 000

12 000 000

8 646 000

10 000 000 8 000 000 6 000 000

14 051 000

12 296 000

14 000 000

4 906 000

7 795 000 5 746 000

8 244 000

4 000 000 2 000 000 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: Vlastní zpracování statistických údajů UNWTO. Compendium of Tourism statistics. Data 2002-2006, 2008 Edition; Madrid: UNWTO, 2008. UNWTO. Compendium of Tourism statistics. Data 2006-2010, 2012 Edition; Madrid: UNWTO, 2012.

V letech 2002-2010 byl převládajícím motivem příjezdu do Egypta volný čas, rekreace a dovolená. Kupříkladu v roce 2010 přijelo za tímto účelem celých 98 % turistů, což činilo přibližně 13 812 000 příjezdů. Pouze 127 000 turistů realizovalo cestu do Egypta z profesních důvodů a 112 000 turistů z ostatních osobních důvodů. Tato zanedbatelná čísla tvoří zbývající 2 % - viz Graf 3.14 Graf 3: Příjezdy turistů podle motivu cesty v roce 2010. ostatní osobní důvody 1%

profesní důvody 1%

volný čas, rekreace, dovolená Profesní důvody

98% Ostatní osobní důvody

Zdroj: Vlastní zpracování statistických údajů UNWTO. Compendium of Tourism statistics. Data 2006 – 2010, 2012 Edition; Madrid: UNWTO, 2012.

14

Údaje UNWTO. Compendium of Tourism statistics. Data 2006 – 2010, 2012 Edition; Madrid: UNWTO, 2012.

16

Co se týče zdrojových zemí Egypta, jednoznačně převažují evropské státy. V roce 2010 jejich počet představoval více než 75 % všech turistů. Následovali turisté z Blízkého Východu, kteří představovali téměř 12 %. Zbývajících 13 % tvořili lidé z Východní Asie a Pacifiku, Ameriky, Afriky, Jižní Asie a ostatních (viz Příloha 3). V rámci jednotlivých států se na první příčce umístili Rusové, kterých v roce 2010 přijelo 2 855 723, což představovalo téměř 20 % všech turistů, kteří v tomto roce do země přijeli. Egypt si kromě Rusů oblíbili rovněž Britové, Němci, Italové a Francouzi. Čechů a Slováků přijelo ve zmíněném roce 287 617, což činilo 1,95 % z celkových příjezdů.15 Zaměstnanost v cestovním ruchu Cestovní ruch je významným generátorem pracovních míst v mnoha zemích světa a ani Egypt není výjimkou. Podle WTTC bylo v roce 2012 vytvořeno celkem 1 375 500 pracovních míst přímo souvisejících se sektorem cestovního ruchu, což představovalo 5,9 % z celkové zaměstnanosti. Jedná se o práci v cestovních kancelářích a agenturách, ubytovacích zařízeních, ve službách spojených s dopravou, v restauračních zařízeních a také v dalších službách přímo podporujících cestovní ruch (např. zábavní průmysl). Vyhlídky dalšího vývoje jsou velice optimistické, jelikož WTTC předpovídá nárůst o 1,4 % v následujícím roce 2013 a v roce 2023 dokonce očekává, že sektor cestovního ruchu nabídne 1 760 000 pracovních pozic.16 Ovšem v potaz by měly být brány i tzv. nepřímé ekonomické dopady cestovního ruchu. Za ty lze považovat přílivy investic, jako například výstavba hotelových komplexů nebo také najímané služby nepřímo související s CR, ale nezbytné pro fungování subjektů působící v oblasti cestovního ruchu, jako jsou např. IT služby najímané cestovní kanceláří, případně úklidové a cateringové služby nezbytné pro chod hotelu. Další pracovní pozice mohou být vytvořeny například státními institucemi v oblasti marketingu a propagace cestovního ruchu, v bezpečnostních službách apod. Vezmou-li se v úvahu rovněž tato pracovní místa vytvořená multiplikačním efektem CR, bylo v roce 2012 vytvořeno 3 106 500 pracovních míst, která tvořila 13,3 % z celkové zaměstnanosti.17

15

Údaje UNWTO. Yearbook of tourism statistics 2012: data 2006 -2010.

16

Údaje WTTC. Dostupné online z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/egypt2013.pdf [2013-04-11].

17

Tamtéž. [2013-04-11].

17

Podíl cestovního ruchu na HDP V případě přímých dopadů turistického odvětví na hrubý domácí produkt země, tzn. ekonomická činnost hotelů, cestovních kanceláří, aerolinek, osobní přepravy nebo také služby stravovacích zařízení, cestovní ruch se podílel v roce 2012 částkou 103,4 mld. EGP, což představovalo 6,9 % z celkového HDP. Po sečtení všech dopadů (tedy i nepřímých) se jednalo o částku 227,6 mld. EGP, které představovaly 15,1 % HDP. Podle Světové rady cestovního ruchu bude ekonomická činnost subjektů v oblasti CR každým rokem vzrůstat a předpokládá se, že v roce 2023 by mohla dosáhnout až 381,2 mld. EGP.18

18

Údaje WTTC. Dostupné online z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/saudi_arabia2013_2.pdf [2013-04-11].

18

2.2 Saúdská Arábie Aktivní cestovní ruch Stejně jako Egypt, také Saúdskou Arábii navštíví každým rokem několik milionů návštěvníků. I přes velmi přísné a striktní vízové podmínky zaznamenala tato destinace v některých letech dokonce více příjezdů než Egypt. V roce 2002 navštívilo zemi 7 511 000 turistů. O 6 let později, v roce 2008, to byl téměř dvojnásobek. V tomto roce bylo dosaženo maximum v rámci let 2002-2010, kdy do země přijelo 14 757 444 turistů. Naopak nejnižší počet turistů byl zaznamenán v roce 2003, kdy do země přijelo 7 332 000 turistů. „V roce 2011 se počet příjezdů vyšplhal až k číslu 17 498 000, což je oproti předchozímu roku 2010 skok o 61 %. Předpověď na rok 2016 je příjezd 29 milionů turistů.“ 19 Graf 4: Počet turistů v Saúdské Arábii v letech 2002-2010. 14 757 444

16 000 000

10 850 187

14 000 000 11 530 834

12 000 000 10 000 000 8 000 000

8 620 465

8 599 000 7 511 000 7 332 000

10 896 712

8 037 000

6 000 000 4 000 000 2 000 000 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: Vlastní zpracování statistických údajů UNWTO. Compendium of Tourism statistics. Data 2002-2006, 2008 Edition; Madrid: UNWTO, 2008. UNWTO. Compendium of Tourism statistics. Data 2006-2010, 2012 Edition; Madrid: UNWTO, 2012.

Vezmou-li se v úvahu motivy cest turistů, kteří navštívili v letech 2002-2010 Saúdskou Arábii, převažovaly ostatní osobní důvody. Za ty lze považovat například náboženské motivy, návštěva příbuzných apod. Na druhém místě se umístily profesní důvody a až v poslední řadě měli turisté namířeno do Saúdské Arábie za rekreací a dovolenou. V Grafu 5 jsou 19

Údaje Business Monitor International (BMI) - Saudi Arabia Tourism Report. Dostupné online z: http://han.nkp.cz/han/sfx/ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=3&sid=25bc777e-84bd-4f5e-b783c5addc67b38f%40sessionmgr13&hid=110 [2013-04-18]

19

procentuálně znázorněny motivy příjezdů účastníků CR v roce 2010. V tomto roce byly ostatní osobní důvody motivem cesty pro 7 486 000 turistů. V rámci profesních záležitostí jich navštívilo zemi 2 676 000 a pouze 688 000 turistů se přijelo rekreovat.20 Nevýznamnější zdrojovou oblastí, ze které přijelo v roce 2012 do Saúdské Arábie nejvíce turistů, byl Blízký Východ. Ti představovali více než tři čtvrtiny všech turistů, konkrétně 76 %. Další poměrně hojně zastoupenou skupinu tvořili turisté z Jižní Asie, kterých bylo více než 1 330 000, tedy cca 12 %. Evropané byli zastoupeni pouze asi třemi procenty, což je naprosto nesrovnatelné s Egyptem, kde tvořili více než 75 % všech návštěvníků – viz Příloha 4. S ohledem na národností složení turistů, nejvíce jich zavítalo do Saúdské Arábie z Kuvajtu (více než 2 500 000) a ze Spojených Arabských Emirátů (téměř 20 000 000). Dalšími státy, ze kterých byl zaznamenán vysoký počet příjezdů, byly Bahrajn, Egypt a Katar (kolem osmi milionů turistů z každého státu). Graf 5: Příjezdy turistů do Saúdské Arábie podle motivu cesty v roce 2010.

6%

Volný čas, rekreace, dovolená 25%

Profesní důvody

69% Ostatní osobní důvody

Zdroj: Vlastní zpracování statistických údajů UNWTO. UNWTO. Compendium of Tourism statistics. Data 2006-2010, 2012 Edition; Madrid: UNWTO, 2012.

Zaměstnanost v cestovním ruchu Podle výzkumu WTTC bylo v roce 2012 vytvořeno přímo ve službách cestovního ruchu 206 000 pracovních pozic, tedy asi 2,3 % ze všech pracovních míst. S ohledem na multiplikační efekt cestovního ruchu, tedy vč. zahrnutí nepřímých dopadů turistického odvětí, bylo vygenerováno 459 000 pracovních míst, což je asi šestkrát méně než v tom samém roce v Egyptě.

20

Údaje v odstavci: UNWTO. Compendium of Tourism statistics. Data 2006-2010, 2012 Edition. 1. vyd. Madrid: UNWTO, 2012.

20

Podíl cestovního ruchu na HDP Přímý přínos cestovního ruchu v roce 2012 na hrubém domácím produktu Saúdské Arábie činil 52,1 mld. SAR, což reprezentovalo asi 2,2 % podíl na celkovém HDP. Tato částka vyjádřená v dolarech činí přibližně 13,9 mld. USD, přičemž světový průměr podílu turismu na HDP státu je 17,2 mld. USD. Co se týče nepřímých přínosů, bylo v tomtéž roce zaznamenáno 125,1 mld. SAR (33, 4 mld. USD), tudíž asi 5,2 % podíl na celkové HDP. Tato hodnota je opět pod světovým průměrem, který je 52,7 mld. USD.21

2.3 Shrnutí Příjezdový cestovní ruch zkoumaných destinací má zcela rozdílný charakter. Přestože počet příjezdů do země je v obou případech srovnatelný, v egyptské národní ekonomice hraje CR podstatně vyšší roli. Zatímco v Saúdské Arábii se CR včetně nepřímých dopadů podílel v roce 2012 na HDP pouze 5,2 %, v Egyptě se jednalo téměř trojnásobných 15,1 %. Také co se týče zaměstnanosti, v roce 2012 bylo v Egyptě v rámci turistického ruchu vytvořeno 3 106 500 pracovních míst reprezentující 13,3 % z celkové zaměstnanosti, kdežto v Saúdské Arábii jich bylo v tom samém roce pouze necelých půl milionu, tedy asi šestkrát méně. Z hlediska národnostního složení přijíždějících turistů a důvodu jejich příjezdu do destinace se oba státy opět rozcházely. Kupříkladu v roce 2010 tvořili nejvyšší počet příjezdů do Egypta Evropané, kterých bylo více než 75 % z celkových příjezdů. V tom samém roce byl v Saúdské Arábii největší podíl příjezdů z Blízkého Východu, které tvořily rovněž asi 76 %. Drtivá většina turistů (98 %) přijela do Egypta za účelem dovolené a rekreace, převážně se jednalo o pobyty v hotelových zařízeních. Naproti tomu turisté přijíždějící do Saúdské Arábie uvedli jako své důvody příjezdu většinou ostatní osobní důvody (69 %). V tomto případě se pravděpodobně jednalo o náboženské motivy, kdy muslimové přijeli za účelem návštěvy poutních míst Mediny a Mekky, aby vykonali pouť Hadžd. Nezanedbatelnou část turistů tvořili také ti, kteří přijeli z obchodních a profesních důvodů. Oproti Egyptu, kde tento motiv byl spíše výjimkou, v Saúdské Arábii to byl hlavní důvod návštěvy pro 25 % turistů.

21

Údaje WTTC. Dostupné online z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/saudi_arabia2013_2.pdf [2013-04-11].

21

Co se týče ubytovacích kapacit, v roce 2010 bylo v Egyptě k dispozici 225 592 pokojů v hotelech a obdobných ubytovacích zařízeních. Míra obsazenosti dosáhla 70 % a průměrná délka pobytu byla 10 nocí. V Saúdské Arábii dosáhl v tomtéž roce počet pokojů 204 911 s mírou obsazeností 59,2 %. Průměrná délka pobytu byla 5,3 nocí, tudíž asi o polovinu kratší než průměr v egyptském ubytovacím zařízení. Důvodem je především právě to, že v Egyptě se jednalo spíše o rekreační pobyty a dovolené, zatímco v Saúdské Arábii převažovaly pobyty v rámci náboženské poutě nebo obchodních záležitostí, kdy se turisté v ubytovacím zařízení zdržují spíše kratší dobu.22

22

Údaje UNWTO. Compendium of Tourism statistics. Data 2006-2010, 2012 Edition; Madrid: UNWTO, 2012.

22

3 ANALÝZA PŘEDPOKLADŮ PRO ROZVOJ CR EGYPTA 3.1 Lokalizační předpoklady I přes velmi horké podnebí s minimem srážek a rozsáhle pouště tvořící většinu území Egypta má tato destinace stále co nabídnout a to jak z přírodního, tak i kulturního hlediska. Díky bohaté historii a skutečnosti, že tato země bývala jednou z nejvyspělejších na světě, se zachovaly jedinečné pamětihodnosti a stavby, které jezdí každý rok obdivovat miliony návštěvníků. Na své si přijdou milovníci historie, kulturních památek, sportu a také přírody. V této kapitole budou představeny některé z nejatraktivnějších měst a oblastí, které však představují jen zlomek toho, co je v destinaci možné vidět. Kulturní a přírodní atraktivity Káhira a její okolí Káhira, město ležící na obou březích druhé největší řeky světa Nilu, je největším městem Afriky a zároveň jednou z největších světových metropolí. Přestože v minulosti bývala Káhira i jedním z nejbohatších měst, v současné době je přibližně třetina domácností bez tekoucí vody a čtvrtina postrádá kanalizaci. V tomto městě se střetává bída s luxusem, kdy v jedné části města nejsou výjimkou žebrající na kost vyhublí chudáci a o pár metrů dál bohatí jedinci s nejmodernějšími vozy, nakupující v luxusních obchodních střediscích. Pro Káhiru je typický obrovský dopravní ruch (je zde soustředěna asi polovina všech vozidel v Egyptě), přičemž nejsou dodržovány téměř žádné dopravní předpisy. Z toho důvodu panuje na silnicích chaos a zplodiny z vozidel mají za následek velmi špatný stav ovzduší. Přesto je hlavní město v mnohém zajímavé a stojí za to ho navštívit. Mezi nejzajímavější místa Káhiry a jejího okolí, která by si žádný návštěvník neměl nechat ujít, patří Pyramidy v Gíze, Velká sfinga, Egyptské muzeum, Islámská Káhira a Citadely, případně Pyramidy v Dahšúru. Egyptské muzeum nabízí svým návštěvníkům více než 120 000 exponátů, převážně faraonské artefakty pocházející z téměř všech období starověkého Egypta. V muzeu je možné vidět například poklady z Tutanchamonovy hrobky objevené v roce 1922 nebo opravdové mumie faraonů, mezi nimiž je i mumie Ramesse II. Muzeum se nachází přímo v moderním centru Káhiry a je ve všech denních dobách přeplněné turisty. Vstupné pro jednu osobu činí 20 EGP. 23

Pyramidy v Gíze staré několik tisíc let jsou do dnešní doby velkou záhadou. Pro mnohé odborníky je hádankou, jak mohly tyto kolosální stavby s takovou matematickou přesností a bez moderních strojů vůbec vzniknout. Ne náhodou je Cheopsova pyramida, největší ze všech pyramid v Gíze, zařazována mezi 7 divů světa. Gíza je v podstatě předměstí Káhiry, ležící 11 km od jejího centra. Na tomto místě se nacházejí 3 hlavní pyramidy – zmíněná Cheopsova, Menkaurova a Rachefova, přičemž každá z nich má své přilehlé menší pyramidy, které sloužily jako hrobky manželkám faraonů. Jedním z největších zážitků je svítání u pyramid a také zvuková a světelná show pořádaná každý večer. Za zmínku stojí také 20 m vysoká Velká Sfinga, která je vytesána do jednoho kusu kamene. Tato socha má tělo lva, ale lidskou hlavu. Kvůli poškození musela být v 90. letech restaurována. Sakkára je dalším významným archeologickým nalezištěm, ležícím asi 24 km od centra Káhiry. Je zde stupňovitá Džoserova pyramida, jež je vůbec první postavenou pyramidou. Islámská Káhira je část města s vysokou koncentrací středověkých islámských památek. Charakterizuje jí nesčetné množství mešit s minarety, úzké uličky a bazary. Díky své jedinečnosti je zapsána do seznamu kulturního dědictví UNESCO. Turisté mají možnost navštívit mešity (kromě doby modliteb), ovšem pouze za předpokladu vhodného oblečení (delší sukně/kalhoty, ženy zakrytá ramena) a zutí obuvi. Za zmínku stojí mimo jiné bazar Chán al-Chalíli, kde je možné zakoupit vše od koření přes koberce, šperky a parfémy. Smlouvání cen je nezbytné. Citadela je opevněný komplex na východním okraji Káhiry, jehož výstavbu započal Saladin v roce 1171 a po 700 let sloužil jako sídlo vládců Egypta. Nejdominantnější stavbou je mešita Muhammada Alího vystavěná v tureckém stylu. Alexandrie Alexandrie je druhé největší město Egypta, významný přístav Středozemního moře a také místo, kde se nacházel proslulý Alexandrijský maják na ostrově Faru – jeden ze sedmi divů světa. Toto město s bohatou historií bylo založeno Alexandrem Velikým a je spojeno také se životem Kleopatry.

Mezi

největší

atrakce

města

patří

Řecko-římské

muzeum

uchovávající artefakty starší než 2 000 let, Katakomby Kóm al-Šukáfa objevené ve 20. st. nebo Pevnost Kajt-Bej, kde byl před 1600 lety vybudován zmíněný faroský maják, který se ve 14. st. v důsledku zemětřesení zřítil do moře. Za návštěvu stojí rovněž Alexandrijská

24

supermoderní knihovna, stojící na místě bývalé knihovny vybudované ve 3. st. př. n. l., která byla největší a nejvýznamnější knihovnou tehdejší doby a centrem vědy. Luxor Luxor je město s nekonečným množstvím staroegyptských památek a jedno z největších lákadel Egypta, které navštíví každý rok tisíce turistů. Leží na obou březích Nilu, přibližně 700 km jižně od Káhiry a bývá nazýván jako „největší muzeum pod otevřeným nebem“. Je zapsán na listině kulturního dědictví UNESCO. Luxor je silně závislý na příjmech z cestovního ruchu, které tvoří asi 85 % všech příjmů.23 Na východním břehu jsou největšími lákadly Luxorský chrám, jehož výstavbu započal Amenhotep III. a dokončil Ramess II., Luxorské muzeum a Muzeum mumifikace zaměřující se na pohřební egyptské techniky. Dále se na východním břehu nachází chrámový komplex Karnak, který je největším egyptským chrámovým komplexem a svého času byl považován za nejdokonalejší stavbu. Jeho výstavba byla započata 2000 let př. n. l. a trvala asi 1500 let. Na západním břehu Nilu se rozprostírá thébská nekropole s proslulým Údolím králů a královen, chrámem královny Hatšepsut a mnoho dalšími pamětihodnostmi. Z důvodu obrovského množství památek a objektů je před návštěvou Luxoru užitečné sepsat si ty nejzajímavější a naplánovat si naplánovat si časový harmonogram. K navštívení všech by bylo totiž zapotřebí několika dnů, možná i týdnů. V průměru je vstupné do jednoho objektu asi tři eura, a pokud chce turista navštívit například hrobku královny Nefertari, musí stát před pokladnou již od časných ranních hodin. Počet návštěvníků je totiž omezen pouze na 150 denně. Sinaj Sinajský poloostrov leží na severu Egypta a obklopuje jej Suezský průplav na západě, Středozemní moře na severu a Izrael s Akabským zálivem na východě. Poloostrov se vyznačuje několika turistickými středisky, z nichž nejoblíbenější jsou Šarm aš-Šajch, Dahab, Nuweiba a Taba. Tato střediska jsou oblíbena především příznivci potápění a šnorchlování. K jednomu z nejzajímavějších míst patří národní park Ros Mohamed poblíž střediska Šarm aš-Šajch. Park je jedinečný díky své rozmanité floře, fauně, průzračnému moři a korálovým útesům, které lákají zejména právě již zmíněné potápěče.

23

HUMPHREYS, A. Egypt; Brno: Computer Press, 2006, str. 232.

25

Násirovo jezero Násirovo jezero je jednou z největších vodních nadrží vytvořených člověkem (více než 5 000 km2), nacházející se na jihu Egypta a částečně zasahující do Súdánu. Rozprostírá se uprostřed pouště a tak je téměř nedotčeno civilizací, což umožňuje výskyt některých živočišných druhů, např. gazel, pouštních lišek, šakalů nebo nilských krokodýlů. Násirovo jezero je také domovem okouna nilského, který dorůstá až do váhy 200 kg, což je lákadlem zejména pro nadšence do rybaření. Z tohoto důvodu se v této oblasti v posledních letech čím dál více rozvíjí rybářský turistický ruch. I přes špatnou dostupnost této oblasti (absence silnic) se zde konají několikadenní rybářské safari, luxusní výletní plavby nebo jednodenní rybářské výlety z Asuánu. Nil Stále větší oblibu si získávají plavby po nejdelší řece Egypta. Cestovní kanceláře pořádají několikadenní cesty luxusními loděmi, které jsou zároveň hotelem s veškerým potřebným vybavením. Na palubě jsou k dispozici bazény, bary, restaurace, fitness aj. a účastníkům CR je zajištěn zábavný doprovodný program. Plavby se pořádají např. z Luxoru do Asuánu a nazpátek a účastníci během plavby navštíví ty nejzajímavější místa a památky. Oázy Západní pouště Návštěvy oáz bývají spojeny s poznáváním Beduínského kočovného způsobu života a kultury. Asi nejznámější oázou je Bahreja v Západní poušti, vzdálená cca 300 km od hlavního města. Před několika lety zde bylo objeveno starověké pohřebiště s pozlacenými mumiemi, a proto je někdy nazývána jako Oáza zlatých mumií. Významná je také Fafrára, jež je známá pro svůj čistě bílý písek a horkou vodu. Za návštěvu stojí rovněž oáza Siwa, která je nejlepším místem pro přírodní léčbu v Egyptě. Nachází se zde několik léčivých pramenů a některé z nich dosahují teploty až 67° C. Ty jsou spolu s horkým pískem využívány k léčebným procedurám. Pro turisty toužící po dobrodružství se pořádají túry do oáz trvající i několik dní. Na výběr mají z jízdy terénním autem, pěší chůze nebo jízdy na velbloudu, přičemž skupina je vždy doprovázena vozidlem s potravinami a potřebným vybavením. V nedotčené poušti jsou k vidění místa jako například pouštní jeskyně nebo zkamenělé vodopády.

26

Podnebí Podnebí se vyznačuje především suchem. Ve většině oblastí spadne na zem méně než 80 mm srážek za rok, což řadí Egypt k nejsušším zemím světa. Střídají se zde dvě roční období – horké léto od května do října, kdy teploty dosahují až 40° C a mírná zima od listopadu do dubna, kdy bývá kolem 25° C. Průměrné teploty bývají tím vyšší, čím je oblast jižněji a dál od Nilu. Noci bývají chladnější, a to zejména na poušti, kdy zatímco denní teploty dosahují až 43° C, noční často klesají až k 7° C. Pro mnohé Evropany zvyklé na mírné podnebí jsou horka v letních měsících nesnesitelná, a proto se doporučuje návštěva spíše na podzim či na jaře, kdy nehrozí extrémní horka, ale ani zatažená obloha.

3.2 Selektivní předpoklady 3.2.1 Administrativní předpoklady Vstup do země 24 Základní podmínkou pro vstup do země je platný pas, a to po dobu nejméně následujících 6 měsíců. Turisté, kteří nemají občanství USA nebo EU, se musí po příjezdu do sedmi dnů nahlásit na místní policii. Nahlášení na policii může po předchozí domluvě provést hotel, ve kterém je host ubytován. Turisté s občanstvím USA nebo EU cestující do středisek Šarm aš-Šajch, Dahab, Nuwejba nebo Taba, kteří se na území Egypta zdrží maximálně 14 dní, nepotřebují žádné vízum a po příjezdu automaticky obdrží povolení pro vstup. Pokud by však chtěli cestovat mimo tyto resorty, budou povinni si vízum opatřit. Je možné jej získat na mezinárodním letišti v Káhiře nebo na jiných letištích (Luxor, Hurghada, Alexandria, apod.). Pokud mají turisté odlišné občanství, budou potřebovat vízum v každém případě. Jednou z možností je zažádat o vízum na egyptských konzulátech ve své zemi ještě před odjezdem, případně až po příjezdu na letišti v Egyptě. Pro získání pracovního víza je zapotřebí zvacího dopisu od zaměstnavatele.

24

Ministerstvo zahraničních věcí: Víza – režim vstupu. Dostupné online z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/egypt/cestovani/visa.html [2013-04-10].

27

Celní předpisy 25 Dovoz alkoholu, potravin, pornografie, palných i bodných zbraní nebo drog je přísně zakázán. V případě pašování drog hrozí tresty ve výši několika desítek let odnětí svobody, ve výjimečných případech i trest smrti. Vývoz jakýchkoli památek, přírodního bohatství (především pokladů moře – mušlí, korálů apod.) a nezpracovaného zlata je zakázán. Kontrolovány jsou také léky a jiné podpůrné prostředky, především jejich vývoz. Nedoporučuje se měnit peníze na černých trzích, mohlo by mimo jiné dojít k postihu místními orgány. Turisté mají právo na nákup v bezcelních obchodech Duty Free Shops, ale pouze v určité finanční částce. O výši této částky je potřeba informovat se po příletu do Egypta na letišti. Není dovoleno přivézt si hotovost v hodnotě vyšší než 5 000 EGP.

3.2.2 Politické předpoklady a bezpečnostní situace V lednu roku 2011 započaly v zemi velké politické nepokoje. Občané Egypta nebyli spokojení s tehdejším politickým systémem a hlavou státu Husnímem Mubarakem, a tak započaly masové demonstrace. Egypťané protestovali proti tehdejšímu režimu, který byl spojen s korupcí, autoritářstvím, omezením práv a svobod a velmi špatnou hospodářskou situací, která sebou nesla především nedostatek pracovních příležitostí a tím pádem chudobu. Politické nepokoje nezažil pouze Egypt, ale většina arabských zemí. S tímto obdobím je spojován pojem Arabské jaro. Pravděpodobně prvním popudem Arabského jara, než se povstání a demonstrace rozšířily i do dalších zemí včetně Egypta, byla sebevražda 26letého prodavače Muhammada Buazízího v prosinci 2010 v Tunisku, který se upálil před úřadem vlády. Při demonstracích v Egyptě zemřelo asi 850 lidí a 11. února 2011 vyústily k rezignaci diktátorského prezidenta Husního Mubaraka po 30 letech vlády. Poté byl obviněn z účasti na represích vůči demonstrantům a odsouzen k trestu doživotního odnětí svobody s možností odvolání. V současné době je ve velmi špatném zdravotním stavu a soudů se účastní vleže. Po jeho odstoupení vládla v zemi armáda až do 30. června 2012, kdy se stal novým prezidentem člen Muslimského bratrstva Muhammad Mursí. Ten byl zvolen občany při vůbec prvních demokratických prezidentských volbách. Po jeho zvolení byla zakotvena nová ústava, která by měla do Egypta přinést demokratický systém a dělit pravomoci mezi prezidenta a parlament. 25

Ministerstvo zahraničních věcí: Celní a devizové předpisy. Dostupné online z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/egypt/cestovani/duty.html [2013-04-10].

28

Přesto nepokoje v zemi stále pokračují a až do dnešních dnů probíhají demonstrace a revolty, takže by účastníci CR v Egyptě prozatím měli dbát na zvýšenou opatrnost. Podle Ministerstva zahraničních věcí ČR je bezpečnostní situace v letoviscích u Rudého moře s výjimkou Taby dobrá, nicméně i tak je nutné dodržovat určité zásady. Turisté by se měli vyhýbat veřejným shromážděním, a to především ve velkých městech, zejména v Káhiře. Také se příliš nedoporučuje cestovat do severní části Sinajského poloostrova, včetně letoviska Taba. Turisté by měli pečlivě zvážit individuální turistiku a opuštění turistických středisek, dokud se situace v zemi zcela nezklidní. Díky těmto nepokojům prudce klesla návštěvnost Egypta v roce 2011, a přestože se situace pomalu zlepšuje, pořád mezi turisty panuje do jisté míry nedůvěra v politickou stabilitu a bezpečnost, která bude pravděpodobně ještě nějakou dobu přetrvávat, zvláště pak jedná-li se o turistiku realizovanou mimo hotelové komplexy.

3.2.3 Ekonomické předpoklady Podle Central Intelligence Agency se na tvorbě HDP v roce 2012 nejvíce podílel sektor služeb, který představoval 47,9 % HDP, poté průmysl, představující 37,4 % HDP a zbývajících 14,7 % HDP bylo reprezentováno zemědělstvím. Ačkoli se z tohoto hlediska může jevit zemědělství v rámci národní ekonomiky jako méně podstatné, zastává v míře nezaměstnanosti klíčovou roli. Zaměstnává totiž 32 % pracujících, zatímco průmysl pouze cca 17 %. Samozřejmě nejvíce pracovních míst je vytvářeno díky službám. V rámci těch je z hlediska podílu na HDP důležitým odvětvím doprava, včetně příjmů ze Suezského průplavu, vzdělání a zdravotnictví, finanční služby a bezpochyby také sektor cestovního ruchu. Ten byl až do roku 2011 trvalým zdrojem příjmů, investic a konvertibilní měny, ovšem v důsledku politických událostí se tento důležitý zdroj národní ekonomiky setkal s poklesem a nejistým budoucím vývojem. Důležitost CR si začala uvědomovat i vláda, která vyčlenila pro fiskální rok 2012/2013 ministerstvu cestovního ruchu Egypta 500 000 USD.26 Tento obnos by měl být použit pro propagaci cestovního ruchu MICE, v němž shledává značný potenciál. Události Arabského jara negativně zasáhly rovněž zpracovatelský průmysl, automobilové odvětví a stavebnictví. Politická nestabilita v zemi odrazovala zahraniční investory od přímých investic, které jsou hlavním tahounem egyptské ekonomiky. Zatímco ve fiskálním roce 2009/10 přímé zahraniční investice dosahovaly 6,8 mld. USD, o rok později bylo zaznamenáno pouze 2,2 mld. USD. Stoupla také nezaměstnanost, která dosáhla v posledním 26

Fiskální rok v Egyptě je stanoven od 1. července do posledního dne v červenci dalšího roku.

29

čtvrtletí roku 2012 rekordních 13 %. Stoupající trend nezaměstnanosti je zaznamenán již od fiskálního roku 2007/08, přičemž očekávaný vývoj není příliš pozitivní. Vzhledem k populačnímu nárůstu v zemi by musela k zamezení růstu nezaměstnanosti egyptská ekonomika vytvářet cca 750 tisíc pracovních míst ročně, což je při současné situaci nepravděpodobné. Kromě nezaměstnanosti představují ekonomické problémy země rovněž vysoká vnitřní zadluženost a inflace. Životní úroveň místních obyvatel je velmi nízká. V roce 2008 žilo 22 % populace pod hranicí národní i mezinárodní chudoby. V grafu 6 je zobrazen vývoj HDP Egypta ve fiskálních letech 2007/8-2011/12. Dalším znepokojujícím faktem je, že byl snížen rating Egypta agenturou Moody´s z B3 na Caa1, což znamená vysoké riziko platební neschopnosti a úvěrové riziko. Nízký rating, obdržený zejména z důvodu špatné politické situace v zemi, odrazuje investory, kteří by mohli výrazně přispět k oživení egyptské ekonomiky. Graf 6: Nominální HDP Egypta ve fiskálních letech 2007/08-2011/12 v mld. USD. 300

257,3

250 200

218,9

236

189,1 162,7

150 100 50 0 2007/08

2008/09

2009/10

2010/11

Zdroj: Oficiální portál pro podnikání a export BussinessInfo. Dostupné online z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/egypt-ekonomicka-charakteristika-zeme-18301.html [2013-05-04].

30

2011/12

3.3 Realizační předpoklady Materiálně-technické předpoklady Egypt nabízí svým návštěvníkům poměrně široké spektrum ubytovacích zařízení, které uspokojí jak náročnou klientelu, tak i turisty s omezeným rozpočtem. Především v přímořských letoviscích a větších městech není o tato zařízení nouze. Počet lůžek se rok od roku rozrůstá, což je zřejmé i z Grafu 7. Např. v roce 2010 se počet pokojů v ubytovacích zařízeních vyšplhal až k číslu 225 592. V nabídce jsou pěti hvězdičkové hotely mezinárodních hotelových řetězců, jako je např. Marriott, Hilton nebo InterContinental, jejichž vybavení sice odpovídá světovému standardu, ovšem úroveň služeb zatím nikoliv. Samozřejmostí pěti (a většinou také čtyř) hvězdičkových hotelů je klimatizace, bazén, banka, směnárna, obchody nebo třeba wellness, spa a fitness. Trendem posledních let je výstavba hotelových zařízení s vlastním golfovým hřištěm, jejichž cílem je uspokojit stále se rozšiřující klientelu orientovanou na golf. Vedle luxusních hotelů a hotelových komplexů je možné ubytovat se i v těch s jednou nebo dvěma hvězdičkami, a to za velmi nízké ceny, je však nutno počítat s nízkou kvalitou a mnohdy i absencí teplé vody. Co se týče hotelů střední třídy (většinou tříhvězdičkové), které na rozdíl od hotelů s vyšším počtem hvězdiček často vlastní egyptští podnikatelé, zpravidla neodpovídají celosvětovému standardu. V zemi se také nacházejí hostely, dokonce 15 z nich byla udělena akreditace organizací Hosteling International. Pokud jde o restaurační zařízení, těch už v nabídce není zdaleka tolik jako ubytovacích. Restaurace s tradičními egyptskými pokrmy nejsou příliš rozšířené, a tak se návštěvníci musí spokojit s kavárnami, bistry nebo pouličními stánky, kde se prodávají tradiční fúl a faláfel. Pokud se chtějí turisté stravovat v restauracích s vyšší úrovní, nejlepší volbou jsou hotelové restaurace. Nicméně ve větších městech, jako je Káhira nebo Alexandrie, lze objevit kvalitní restaurace i mimo hotely. Rozšířená jsou ve městech rovněž rychlá občerstvení typu Mc Donald´s.

31

Graf 7: Počet pokojů v egyptských ubytovacích zařízeních v letech 2002-2010. 250000

225592 210847

200000 150000

177613 148039 132109

100000 50000 0 2002

2004

2006

2008

2010

Zdroj: Vlastní zpracování statistických údajů UNWTO. Compendium of Tourism statistics. Data 2002-2006, 2008 Edition; Madrid: UNWTO, 2008. UNWTO. Compendium of Tourism statistics. Data 2006-2010, 2012 Edition; Madrid: UNWTO, 2012.

Komunikační předpoklady 27 V Egyptě funguje 19 letišť. Nejfrekventovanější z nich je letiště v Káhiře, jehož kapacita je až 20 milionů odbavených osob ročně. Letiště fungují ve většině turistických oblastí, včetně Luxoru, Asuánu, Sharm el-Sheikhu, Alexandrie, Gízy, Hurghady a Taby (viz mapa egyptských turistických oblastí a letovisek – Příloha 5). V plánu je výstavba dalších letišť, především v přímořských rekreačních střediscích. Národním přepravcem Egypta je letecká společnost EgyptAir. Silniční síť v zemi je v poměrně špatném stavu. Přestože je její celková délka 44 tisíc km, pouze 17 tisíc km je v relativně slušném stavu. V zemi je vysoká nehodovost, a to především z důvodu špatného technického stavu vozidel a nedodržování předpisů. Zvláště v Káhiře způsobuje silniční provoz značné problémy a zamoření. Proto je v současné době ve výstavbě okruh kolem města, který by měl odlehčit celkovému provozu. Také je zvažován projekt výstavby dálnice, která by vedla podél Středozemního moře přes Lýbii až k Gibraltaru, čímž by se docílilo k propojení s Evropou. Důležitou roli v dopravní infrastruktuře v zemi hraje železniční síť. Ta je dlouhá 10 tisíc km a spojuje téměř 75 % všech egyptských měst a vesnic. Není tedy divu, že každý den je takto 27

Ministerstvo zahraničních věcí: Ekonomická charakteristika země. Dostupné online z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/egypt/ekonomika/ekonomicka_charakteristika_zeme.html [2013-04-27].

32

přepraveno cca 1,4 milionů osob. Nejvýznamnější trať vede podél Nilu od Alexandrie na severu přes Káhiru až po Asuán na jihu. Problémem v železniční přepravě Egypta však zůstává její zastaralost a bezpečnosti neodpovídající stav. V důsledku nehod, které se zde odehrály, se vláda rozhodla pro její modernizaci a zvýšení bezpečnosti, ovšem prostředky pro rekonstrukci jsou značně omezené. Jedním z projektů, které se budou v rámci modernizace železničních spojů realizovat je propojení Hurghady, Safagy a Luxoru, což by mohlo být pro CR přínosem. Městská hromadná doprava je ve městech zajišťována státními autobusy, které jsou ale pro turistu neznalého arabštiny téměř nepoužitelné. Výjimkou je metro v Káhiře, kde je značení zastávek i v angličtině. První vagon metra je vyhrazen pouze pro ženy, což by mělo být turisty respektováno a dodržováno. Dostupnost země v rámci letecké dopravy je dostačující. Ve významných turistických přímořských i vnitrozemských střediscích fungují mezinárodní letiště, a tak není problém se tímto způsobem do země dopravit. Větším problémem je ale pohyb v rámci země. Silniční ani železniční sítě nejsou v příliš dobrém stavu, jak je zmíněno výše, a tak komplikují přepravu jak rezidentům, tak také turistům, kteří by rádi pojali pobyt v Egyptě jako poznávací.

3.4 Kulturní odlišnosti a doporučení pro turisty S ohledem na historický vývoj Egypta a převládajícího islámského náboženství se země svými zvyklostmi a tradicemi zcela odlišuje od nemuslimských zemí. Proto by měl turista, který se do Egypta chystá, vědět více o místní kultuře a zvyklostech, aby nebyl zaskočen a jeho pobyt tím nebyl znepříjemněn. Jedním z těchto aspektů je oblékání. Přestože v turistických letoviscích jsou většinou místní zvyklí na šortky, sukně, tílka a bikiny, v mnoha oblastech, především na vesnicích, kam se turismus ještě tolik nerozšířil, tomu tak není. Kupříkladu při návštěvě oáz by se zejména ženy měly oblékat konzervativněji a koupat se v oblečení. Jinak by se mohly dostat do nepříjemných situací a být např. obtěžovány muži, kteří si často mylně vykládají podle nich nevhodné dámské oblečení. Jak se obléct v případě návštěvy mešit je popsáno v části „Přístupnost do náboženských objektů.“ Dalším tématem, které by mělo být bráno na zřetel, je spropitné, tzv. bakšiš, jenž je od místních očekáván v případě poskytnutí služby různého charakteru (ať už je to odnos 33

zavazadel na pokoj nebo ukázání zajímavého místa, které není vyznačené v průvodci). V restauracích je běžné nechat 10 % spropitné z útraty a v případě menších služeb jako například zmíněná zavazadla nebo otevírání dveří to může být 50 PT až jedna egyptská libra. Každodenní součástí života v Egyptě je smlouvání. Proto se nedoporučuje přistoupit na první částku, kterou obchodník navrhne, protože předpokládá, že s ním bude turista smlouvat a cena se tak sníží častokrát o více než polovinu té původní. Turisté by měli být obezřetní při fotografování čehokoli jiného, než je turistická atrakce, např. mostů, nádraží, letiště a čehokoli spojeného s vojenstvím. Např. fotografování mostů, nádraží, letiště a čehokoliv spojeného s vojenstvím. Focení osob je přípustné pouze za předpokladu, že s tím dotyčná osoba (případně zákonný zástupce) souhlasí. Zvláště problematické by potom mohlo být fotografování žen a dětí. Někteří muslimové dokonce věří, že dítě bude v důsledku fotografování uhranuto. Za fotografování nevhodných objektů či osob hrozí v nejlepším případě zabavení filmu. Co se týče zdraví a zdravotnických služeb, funguje v Egyptě síť státních a soukromých zdravotních zařízení. Problém se státními je ovšem ten, že jejich úroveň je velmi nízká. Často se v nich nedodržují hygienické předpisy a jsou využívány především místními obyvateli, kteří si nemohou dovolit drahé soukromé kliniky. Proto se turistům doporučuje využívat pouze soukromá zdravotnická zařízení a sjednat si kvalitní pojištění, které by jim pokrylo vysoké náklady spojené s lékařskou péčí, už před odjezdem do Egypta. Také je doporučeno očkování proti žloutence typu A, B, a také břišnímu tyfu a meningitidě A, C. Velmi časté je po příjezdu do země střevní onemocnění, tzv. „faraonova pomsta“. Proto se doporučuje nepít vodu z kohoutků a ovoce omývat balenou vodou. Turisté by měli brát zřetel také na to, kde konzumují pokrmy a ujistit se, zda jsou připravovány v dobrých hygienických podmínkách. Přístupnost turistů do náboženských objektů Většina mešit, až na pár výjimek, je ve městech a turistických oblastech přístupna i pro nemuslimy. Je však potřeba dodržovat určitá pravidla. Do mešity je zakázán vstup v obuvi a nevhodném oblečení – nejsou povoleny krátké kalhoty a sukně, ženy by měly mít zahalená ramena. V některých mešitách musí mít žena pokrývku hlavy, kterou si lze často půjčit u vchodu. V době modlitby a při hlavní bohoslužbě probíhající každý pátek v poledne není vhodné, aby mešitu navštívil nemuslim. Do některých mešit, zvláště pak mimo turistická

34

centra, je však vstup nevěřícím zcela zakázán. Pro návštěvu klášteru platí obdobná pravidla s tím rozdílem, že není nutné zutí obuvi.

3.5 SWOT analýza Egypta jako turistické destinace Silné stránky 

Slabé stránky 

existence historických památek celosvětového formátu



vlády 

příznivá poloha při pobřeží Rudého moře



dobrá dostupnost



vybudovaná infrastruktura CR

nedostatečná podpora CR ze strany nedostatek financí pro rozvoj infrastruktury CR



politická nestabilita

v turistických oblastech

Příležitosti  

Hrozby 

rozvoj nových nebo méně

nepříznivý vývoj politických

rozšířených forem CR

událostí v důsledku očekávaných

příliv zahraničních investorů do

voleb 

země

zhoršení bezpečnostní situace v zemi

35

4 ANALÝZA PŘEDPOKLADŮ CR SAÚDSKÉ ARÁBIE 4.1 Lokalizační předpoklady Velkým kladem z hlediska umístění Arabského poloostrova je členitost jeho povrchu. Díky němu je utvářen rozmanitý přírodní charakter země a i když více než jedna polovina povrchu země tvoří pouště, v některých regionech si přijdou na své i milovníci hor. V těchto oblastech s vlhkým a mírným podnebím, jako je například pohoří Fífa nebo Sarwat, je možné provozovat horskou turistiku, horolezectví, případně slaňování a u toho poznávat kulturu a způsob života místních obyvatel žijících ve vesničkách na vrcholcích hor. Díky přilehlému Rudému moři nabízí Saúdská Arábie také jedny z nejlepších míst k potápění na světě. Mezi ně patří např. Frasananské ostrovy s velkým množstvím korálových útesů a možností spatřit mořské želvy a delfíny. V zemi se nachází taktéž několik přírodních rezervací, které jsou domovem divokých zvířat a rostlin, včetně endemických druhů. Zajímavé jsou např. růžové zahrady ve městě at Tá´if proslulé pěstováním růží, kde se návštěvníci dokonce mohou zúčastnit procesu, při kterém se získává vonný olej z růží. Země nezaostává ani co se týče kulturně municipálních předpokladů. Nabízí k vidění velké množství zajímavých míst od historických památek, muzeí a mešit až po moderní stavby, mrakodrapy a světová NEJ. Velmi oblíbené jsou festivaly, v jejichž rámci turisté poznávají kulturu místních spolu s tradiční kuchyní, řemesly a uměním. V zemi se koná ročně celkem 61 festivalů a kulturních událostí sponzorovaných Saúdským úřadem pro turistiku a památky. Nicméně nejdůležitějším pro Saúdskou Arábii je její historie spojená s místy Mekka a Medina, díky nimž přijíždí do země miliony turistů ročně. Kulturní a přírodní atraktivity Rijád Hlavní město ležící uprostřed Arabského poloostrova je sídlem vlády, centrem obchodu a financí. Patří mezi nejbohatší města na světě a soustřeďují se zde vědecké instituce a významné univerzity, včetně největší ženské univerzity na světě. Rijád je moderním velkoměstem s luxusními obchodními středisky, hotely, restauracemi a kvalitní sítí silnic a dálnic. Konají se zde nejrůznější konference, veletrhy a výstavy mezinárodního významu.

36

Jsou to např. zdravotnické konference, mezinárodní knižní veletrh nebo mezinárodní výstava automobilů. Dominantou města je 300 m vysoký mrakodrap Burj Al Mamlakah, někdy nazýván jako „Kingdom Centre“, který vyhrál v roce 2002 cenu za svůj originální design a funkčnost. V mrakodrapu se nachází Four Seasons Hotel, jenž spadá do stejnojmenného prestižního hotelového řetězce. Ve staré části Rijádu se nachází pevnost Masmak, která byla postavena v roce 1865. Dříve sloužila jako vojenská pevnost a muniční skladiště, ale od roku 1995 je otevřena jako muzeum věnované historii krále Abdula Azíza a jeho sjednocení Království Saúdské Arábie. Zároveň se zde nachází národní muzeum zaměřené na historii Arabského poloostrova. Každoročně na jaře se pořádá v Rijádu dvoutýdenní národní festival Dědictví a Kultury Džanádrijja, který oslavuje národní tradice a odlišnost regionálních kultur v zemi. Součástí festivalu jsou regionální ukázky architektury, kuchyně a řemesel. Probíhají například ukázky tkaní koberců, výroby keramiky a dřevořezby. Po celou dobu baví návštěvníky tanečníci a zpěváci, kteří představují folklor svého regionu. Během festivalu se konají také tradiční velbloudí závody. Mekka Mekka je místem na jihozápadě země, kam přijíždí každým rokem miliony muslimů z celého světa, aby vykonali pouť Hadžd. Protože se jedná o nejposvátnější místo islámského světa, je vstup nevěřícím v obavě ze zneuctění svatého místa přísně zakázán, a to dokonce pod hrozbou smrti. Největší dominantou Mekky a hlavním cílem věřících je Velká mešita, kde se nachází svatyně Kába a zázračný pramen Zamzan. Mešita má celkem sedm minaretů a je největší náboženskou budovou na světě. Dalšími zajímavými místy v Mekce jsou například Jeskyně Hirá´, kde došlo k prvnímu zjevení Alláha, Palác Saqqáf, jenž je stavebním vzorem islámské architektury nebo továrna na výrobu látky z čistého hedvábí, do níž je zahalena Kába. Všichni muži musí mít speciální oděv z bílé látky a musí se před vstupem do Mekky oholit. Ženy mohou vstoupit do Mekky jen s doprovodem zákonného zástupce, kterým je manžel nebo jiný mužský příbuzný. V současné době prochází Mekka modernizací a zlepšováním infrastruktury. Staví se zde hotely, restaurace, rekreační areály pro děti aj.

37

Džidda Džidda je druhé největší město Saúdské Arábie ležící na jihovýchodním pobřeží Rudého moře, vzdálené asi 70 km od Mekky. Bylo založeno před třemi tisíci let skupinou rybářů a dnes město obývá 3,4 milionů obyvatel. Ve městě je k dispozici přístav a mezinárodní letiště, proto bývá nazýváno jako vstupní brána do Mekky. Džidda je nejdůležitější centrum financí, obchodu a cestovního ruchu v zemi. Přestože je to moderní a jedno z nebohatších měst na světě, zachovalo si svou původní atmosféru. V historickém jádru města se nacházejí zajímavá muzea, mešity a další památky. Asi nejzajímavějším muzeem je Městské muzeum, které je postavené z korálů Rudého moře. Pro turisty je připraven bohatý program v podobě festivalů, ukázek tradičních řemesel, oděvů a místní přípravy pokrmů. Mezi tradiční jídla patří např. sajjádijja, což je jídlo z rýže a ryb. Vzhledem k velkému počtu turistů jsou k dispozici restaurace a hotely různých kategorií. Mezi ty luxusnější patří např. Hilton Hotel nebo Park Hjatt Hotel, který má dokonce svůj vlastní přístav pro jachty. Samozřejmostí jsou nejen moderní nákupní centra se zbožím světově známých značek, ale také tradiční trhy, kde je možné zakoupit typické výrobky, koření, parfémy apod. Dalším turistickým lákadlem je Jeddah’s Fountain z roku 1980, což je se svými více než 300 metry nejvyšší vodní fontána na světě, zapsaná v Guinessově knize rekordů. Zajímavostí je, že namísto sladké vody čerpá fontána slanou vodu z Rudého moře. Město se v budoucnu plánuje zapsat do knihy rekordů ještě jednou, a to se svým v současné době rozestavěným mrakodrapem Kingdom Tower. Ten by měl dosáhnout výšky jednoho kilometru, což se ještě žádné jiné budově na světě nepodařilo. Podnebí Podnebí v Saúdské Arábii se na různých místech liší. Na většině území ale převládá horké a suché podnebí, a to zejména ve vnitrozemí Arabského poloostrova. Tam často nezaprší několik let a v létě teploty šplhají přes den až k 50° C, v noci naopak podstatně klesají. Naproti tomu v horských oblastech bývá velmi deštivo a chladno. Průměrná roční teplota na pobřeží je 26-28° C. Nejvhodnější doba pro návštěvu Saúdské Arábie je od listopadu do února. V ostatních měsících v roce je počasí příliš horké, teplota většinou dosahuje více než 40° C, což by pro turisty zvyklé na mírné podnebí mohl být nepříjemný zážitek. 38

4.2 Selektivní předpoklady 4.2.1 Administrativní předpoklady Vstup do země 28 Pro vstup do země je třeba vlastnit pas s platností nejméně 6 měsíců a vízum. To je možné získat za účelem obchodu, práce, návštěvy blízkých příbuzných nebo průjezdu zemí (max. doba zdržení je 18 hodin). Pro získání víza je nezbytné doporučení přímo od občana Saúdské Arábie a jeho vyřízení může trvat i několik měsíců. Po vstupu do země je nutné mít u sebe nejen platný pas a vízum, ale také zpáteční letenku a písemné svolení o pohybu v zemi. Pro poutníky směřující do země za náboženskými účely (jedná se především o návštěvu Mekky a Mediny) existují speciální zjednodušené podmínky. Klasické turistické vízum do Saúdské Arábie neexistuje, tudíž běžný turista ze západu nemá příliš velkou šanci se do země dostat. Jedinou možností je získání víza přes cestovní kancelář nebo agenturu, která spolupracuje se Saúdsko-arabskými úřady a má povoleno pořádat organizované zájezdy pro skupiny turistů. Pas nesmí obsahovat izraelské vízum, ani žádné jiné stopy o návštěvě Izraele. Celní předpisy 29 Do země je zakázáno dovážet alkohol, vepřové maso a kůže, palné i bodné zbraně, pornografické časopisy a drogy. Může být potrestáno i držení běžných časopisů, pokud obsahují fotografie nezahalených žen. Za pašování drog hrozí dokonce trest smrti, a proto se silně doporučuje zkontrolovat všechna zavazadla před vstupem do země. Je nevhodné dovážet tiskoviny a předměty související s jiným náboženstvím, než je islám. Pokud jsou dováženy léky, musí být označeny jménem cestujícího a lékaře. Dovoz cigaret je povolen – maximum jsou tři kartony. Dovoz ani vývoz zahraniční měny v hotovosti není omezen v případě, že částka nepřesáhne hodnotu 60 000 saúdskoarabských rialů (16,000 USD). V opačném případě je potřeba tuto částku nahlásit. Je nutné dbát na vhodnost oblečení, a to zejména u žen. Je zcela neakceptovatelné, aby byl návštěvník v podnapilém stavu. Celní kontroly probíhají velmi důkladně.

28

Dostupné online z: http://www.wordtravels.com/Travelguide/Countries/Saudi+Arabia/Visa [2013-04-13]

29

Ministerstvo zahraničních věcí: Celní předpisy. Dostupné online z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/blizky_vychod/saudska_arabie/cestovani/duty.html [2013-04-13]

39

4.2.2 Politické předpoklady a bezpečnostní situace Saúdská Arábie je absolutistickou teokratickou monarchií a v demokratickém indexu států, zpracovaným společností Economist Intelligence Unit, obsadila v roce 2010 sedmé místo jako nejvíce autoritářský režim na světě.30 Králem je od roku 2005 Abdullah bin Abdul Aziz Al Saúd, který je „jediným zákonodárcem, nejvyšším soudcem, vrchním velitelem, předsedou vlády a především správcem dvou svatých mešit.“

31

V zemi funguje 151 členné Poradní

shromáždění, které jmenuje král a které má za úkol pomáhat při přípravě zákonů, ale nemá žádnou zákonodárnou moc. V roce 2004 proběhly první komunální volby do zastupitelstev, ovšem mohli se jich zúčastnit pouze muži od 21 let. V zemi jsou zakázány politické strany, veřejná shromáždění či projevy nespokojenosti s vládou. Proto byla většina protestů proti vzrůstající nezaměstnanosti, rozdílům mezi chudými a bohatými a potlačování lidských práv během Arabského jara umlčena. Jedním z výsledků protestů bylo oznámení krále, že od příštího volebního období se budou moci voleb zúčastňovat ženy a také bylo zvoleno třicet žen do Poradního shromáždění, což je vzhledem k omezenosti ženských práv v zemi velkým pokrokem. Výchozím právem a pramenem legislativy Spojeného království je právo šaría, které je uplatňováno i na cizince. Proto by se měli turisté před vstupem do země informovat o aktuální legislativě a dbát na její dodržování. Jsou zakázány např. projevy jiného náboženství a oslavování jeho svátků na veřejnosti než je islám, projevy homosexuality, kouření na veřejnosti, konzumace alkoholu a drog. Některé běžně tolerované přestupky v západních zemích by mohly být v Saúdské Arábii potrestány i fyzickým trestem, proto se doporučuje dbát v tomto směru zvýšené pozornosti. V království funguje tzv. mutawa, což je náboženská policie kontrolující dodržování islámských práv, včetně dodržování modliteb, zahalení a doprovodu žen, atd. Největším problémem a hrozbou v Saúdské Arábii stále zůstává existence teroristických organizací, pro které je stát bohatý na ropu velkým zdrojem financí. Vznikla tady nejobávanější teroristická organizace Al-Kajda, která má na svém kontě velké množství

30

Údaj Economist Intelligence Unit. Dostupné online z: http://graphics.eiu.com/PDF/Democracy_Index_2010_web.pdf [2013-04-25] 31

Oficiální portál pro podnikání a export BussinessInfo. Dostupné online z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/saudskaarabie-vnitropoliticka-charakteristika-18972.html#_ftn1 [2013-04-25]

40

hrozivých atentátů, včetně toho z 11. září 2001. V současné době vede vláda Saúdské Arábie ve spojenectví s USA tvrdý boj proti terorismu a přijala přísná bezpečnostní opatření. Turistům je doporučeno vyhýbat se veřejným shromážděním, demonstracím a dbát zvýšené opatrnosti v mimoměstských lokalitách.

4.2.3 Ekonomické předpoklady Ekonomika Saúdské Arábie je silně závislá na těžbě a vývozu ropy. Její rezervy představují 18 % všech prokázaných zásob na Zemi, čímž zaujímá 1. místo na světě. Je jedním ze zakládajících členů organizace zemí vyvážejících ropy OPEC, která v současnosti dohlíží na více než 80 % světových zásob ropy. Ropný sektor představuje 45 % HDP v zemi a 90 % příjmů z vývozu. Mimo to stát disponuje zásobami zemního plynu, železné rudy, zlata a mědi. V současné době převládá snaha o diverzifikaci ekonomiky s cílem zmírnění závislosti na ropném sektoru. Začíná se klást důraz také na jiná odvětví, a to např. na výrobu elektřiny, telekomunikace, petrochemický sektor, informační technologie a také na cestovní ruch. V grafu 6 je zobrazen vývoj hrubého domácího produktu v letech 2007-2011. Je zřejmé, že nejnižšího nominálního HDP bylo dosaženo v roce 2009, kdy činilo 372,7 mld. USD. V tomto roce prudce klesla poptávka po ropě v důsledku světové hospodářské krize a snížila se její cena téměř na třetinu oproti předchozímu roku. Graf 8: Nominální HDP v Saúdské Arábii v letech 2007-2011 v mld. USD. 700 592,5 600 476,3

500 384,7

452 372,7

400 300 200 100 0 2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: Oficiální portál pro podnikání a export BussinessInfo. Dostupné online z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/saudska-arabie-ekonomicka-charakteristika-zeme-18974.html#sec1[2013-04-026].

41

Co se týče míry nezaměstnanosti, v roce 2011 představovala 11,7 %. Je však nutno dodat, že tyto údaje jsou zavádějící a skutečná míra nezaměstnanosti je reálně mnohem vyšší (odhaduje se až 25 %). Příčina těchto nepřesností plyne z toho, že statistiky jsou primárně vytvářeny z údajů úřadů práce a jelikož se vdané ženy na tyto úřady neregistrují, nejsou ani evidovány jako nezaměstnané. Tamní způsob života a kulturní zvyklosti předurčují, že ženy se starají o domácnost a muži chodí do práce. Poměr mezi zaměstnanými muži a ženami je 5:1. V zemi pracuje více než pět milionů cizinců, zejména v sektoru služeb a ropném průmyslu, což představuje 80 % veškeré pracovní síly v zemi. Proto se saúdské úřady snaží zaměstnat co nejvíce místních obyvatel a zvýšit jejich atraktivitu na trhu práce. Jejich vzdělání a schopnosti jsou ve většině případů nedostačující, a tak vláda zvýšila své výdaje na vzdělání a pracovní školení. V letech 2010-2014 se plánuje investovat 373 miliard dolarů na sociální rozvoj a infrastrukturu. Od roku 2005 se Saúdská Arábie po dlouhém vyjednávání stala členem World Travel Organization, což by mělo přispět ke zvýšení zájmu zahraničních investorů a tvorbě nových pracovních míst.

4.3 Realizační předpoklady Materiálně-technické předpoklady Turistická infrastruktura v rámci ubytování je v zemi poměrně rozvinutá. V nabídce jsou hotelová zařízení uspokojující požadavky převážně náročné klientely, ale najdou se i taková, která si mohou dovolit i méně majetní. Především ve velkých městech jako je Jeddah, Medina, nebo Rijád, je na výběr z velké palety ubytovacích zařízení, mezi kterými nechybí ani hotely světoznámých řetězců. V roce 2010 byl počet lůžek ubytovacích zařízení 204 911. V posledních letech se rozšířila snaha vlády o zlepšení infrastruktury, která by podpořila náboženský cestovní ruch. V Mekce je v současné době budována velká síť ubytovacích zařízení různých úrovní a ve výstavbě je rovněž metro, které usnadní pohyb návštěvníků i místních. Vláda se chystá investovat do výstavby infrastruktury v Mekce 3,2 mld. USD a tím vytvořit 8 500 nových hotelových pokojů. Cílem této investice je nejen podpořit CR, ale také vytvořit nové pracovní pozice. Jde-li o zábavní zařízení, v této oblasti není Saúdská Arábie příliš uspokojivá. V zemi jsou oficiálně zakázána kina, divadla, koncerty a další kulturní akce. V tomto směru ale tyto nedostatky vyrovnávají tradiční festivaly, které se ve větších městech konají pravidelně.

42

Graf 9: Počet pokojů v ubytovacích zařízeních v Saúdské Arábii v letech 2002-2010. 250000 200000

204911

2008

2010

167736 148932

150000 100000

201631

81197

50000 0 2002

2004

2006

Zdroj: Vlastní zpracování statistických údajů UNWTO. Compendium of Tourism statistics. Data 2002-2006, 2008 Edition; Madrid: UNWTO, 2008. UNWTO. Compendium of Tourism statistics. Data 2006-2010, 2012 Edition; Madrid: UNWTO, 2012

Komunikační předpoklady 32 V Saúdské Arábii funguje kolem 26 letišť, zahrnující 14 lokálních, 8 regionálních a čtyři z nich fungují jako mezinárodní. Jedná se o letiště v Rijádu, Džidě, Dammánu a Tabuku. V blízké budoucnosti proběhne modernizace letišť, do které plánuje investovat Generální úřad pro civilní letectví částku 12,3 mld.USD a soukromí investoři přibližně 10 mld.USD. Bude se zejména zvyšovat kapacita letišť a zajišťovat návaznost na městskou hromadnou dopravu. Také bude vystavěno zcela nové letiště, které má za úkol odlehčit letišti Jeddah v období Hajje a podpořit CR v oblasti. Největší aerolinie v zemi, zajišťující asi polovinu veškeré letecké dopravy, jsou Saudi Arabian Airlines. Kvalita silniční infrastruktury v zemi je poměrně dobrá. Počítá se 184 tisíci km zpevněných cest, z čehož 5 tisíc km tvoří dálnice a rychlostní silnice. Také dálniční infrastruktura patří spíše k rozvinutějším. Řidiči motorových vozidel mají k dispozici čerpací stanice, motely a motoresty, ovšem ty se vyznačují spíše nižší kvalitou. Železniční doprava v zemi patří nyní spíše k zaostalejším. To se ale pravděpodobně v následujících letech změní, protože v současné době probíhá modernizace a výstavba nových tratí a zároveň jsou připravovány stále nové projekty, které přispějí k rozvoji tohoto 32

Ministerstvo zahraničních věcí: Ekonomická charakteristika země. Dostupné online z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/blizky_vychod/saudska_arabie/ekonomika/ekonomicka_charakteristika_zeme. html [2013-04-26].

43

typu přepravy. Jeden z nich je např. „Haramain High Speed Rail“ v délce 450 km, který by měl propojit Džiddu, Mekku a Medínu, a tak odlehčit silničnímu provozu zvláště v průběhu náboženských poutí. Dalším zajímavým projektem, do kterého se zapojí státy GCC, je trať o délce 2 117 km, která bude tyto státy spojovat. V současné době v podstatě neexistuje síť městské hromadné dopravy. V některých velkých městech je tato situace neúnosná, a proto vláda rozhodla o jejím zavedení. Ve městech Mekka, Džidda a Rijád bude zprovozněno metro a navazující autobusová doprava.

4.4 Kulturní odlišnosti a užitečné informace pro turisty Při návštěvě Saúdské Arábie je obzvláště nutné věnovat pozornost místním zákonům a kultuře. Aby návštěva země proběhla bez problému, je třeba striktně dodržovat všechna pravidla. Kouření na veřejnosti, konzumace alkoholu, nedodržování silničních předpisů, projev nepovoleného náboženství, případně kritika místních poměrů – to vše může být trestáno vězením nebo dokonce fyzickými tresty. Pokud už se ale návštěvník dostane do potyčky s mutawou, doporučuje se neklást odpor a pokud je to možné, co nejrychleji místo opustit. Zvláštní zásady platí pro turistky. Ty se nesmí stejně jako místní ženy pohybovat bez zákonného zástupce, kterým je bratr, otec, nebo manžel. Rovněž nesmí řídit vozidlo a na veřejnosti se mohou pohybovat pouze v dlouhém šatu zvaném abája a šátkem zakrývajícím obličej i vlasy. Ani u mužů není akceptovatelné chodit v krátkých kalhotách a rozhalence. Nemuslimům není doporučeno cestovat v době, kdy se v zemi slaví určité náboženské svátky, zejména Ramadán. Otevírací doby jsou během těchto událostí a svátků značně omezené a může být problém sehnat potraviny. V Saúdské Arábii se pětkrát denně zastaví život zhruba na půl hodiny, kdy probíhají modlitby. Ty jsou přísně dodržovány a během nich se uzavírají všechny obchody, restaurace a instituce. Co se týče fotografování, je zapotřebí velká obezřetnost. Fotografování státních institucí, vojenských objektů a cizích žen je zcela nepřijatelné. Úroveň zdravotnictví v zemi je poměrně vysoká. Funguje zde síť soukromých i státních zdravotnických zařízení, přičemž zdravotní pojištění je možné uplatnit pouze v těch soukromých. Je doporučeno sjednat si kvalitní zdravotní pojištění ještě před odjezdem do země. Stejně jako v Egyptě je vhodné konzumovat balenou vodu, není se ale třeba obávat špatné hygieny v restauračních zařízeních a stáncích s občerstvením.

44

4.5 SWOT analýza cestovního ruchu v Saúdské Arábii Silné stránky  

Slabé stránky

disponibilní finanční prostředky pro



striktní vízové podmínky

rozvoj a propagaci CR



nastavení právního systému (právo

výhodná poloha při pobřeží Rudého

šaría, omezování lidských práv) 

moře 

členitost povrchu



nově vybudovaná a moderní

kulturám 

infrastruktura ve velkých městech 

nízká tolerance vůči jiným oficiální zákaz provozu kulturních zařízení a akcí



dvě nejvýznamnější poutní místa

nedostatečný zájem o udržování historických památek

Mekka a Medina 

nedostatek kvalifikované pracovní síly

Příležitosti 

Hrozby

rozvoj nových forem CR a zacílení



působení teroristických skupin

na nový segment návštěvníků



negativní vývoj politických událostí

(rekreační turistika, MICE) 

uvolnění režimu vstupu do země



vládní finanční podpora CR

45

ZÁVĚR Po pečlivém prozkoumání všech předpokladů je jisté, že obě země mají obrovský potenciál, především v rámci předpokladů lokalizačních. Nejen dostatek kulturního dědictví, ale také výhodná pozice u pobřeží Rudého moře – to jsou v cestovním ruchu velké konkurenční výhody, kterých každá z těchto zemí využívá po svém. Z analýzy vyplývá, že Saúdská Arábie je na tom lépe, co se týče předpokladů realizačních. Velké nerostné bohatství dává zemi velké možnosti v budování infrastruktury, čehož je také do jisté míry využíváno. Zavádění městské hromadné dopravy v Mekce, výstavba hotelů, která je momentálně v plánu a snaha o propojení Mekky s ostatními významnými městy v zemi však napovídá, že Saúdskoarabské království plánuje především rozšíření poutního cestovního ruchu, který je i tak v této zemi nejrozšířenější. O tom svědčí fakt, že bylo v roce 2011 vydáno 9,5 milionů speciálních náboženských víz, která umožňují vstup do země za účelem návštěvy Mekky a Mediny.33 Téměř nulová snaha o vytváření turisty oblíbených přímořských letovisek značí nezájem o prosazení rekreační formy cestovního ruchu, uzavřenost v tomto směru tedy bude pravděpodobně v budoucnu stále trvat. To ovšem není z hlediska cestovního ruchu jediný nedostatek. Odlišné kulturní zvyklosti, specifická pravidla týkající se vhodného oblečení a chování na veřejnosti, z důvodu modliteb nestabilní otevírací doby a především pro naši společnost neakceptovatelný právní systém stále odrazují mnoho západních turistů od návštěvy této země. Také, vzhledem k proslulosti teroristických organizací vzniklých právě na území tohoto státu, stále není vnímána jako bezpečná a důvěryhodná. Na druhou stranu se ale jedná o zemi neprobádanou, neposkvrněnou masovým turismem a zajímavou svou tradiční kulturou a místním způsobem života. V důsledku Arabského jara navíc došlo k lehkému uvolnění, především tedy v oblasti ženských práv, což by mohlo značit, že se království přece jen začíná přibližovat západnímu světu a může se tak stát do budoucna pro nemuslimské turisty přístupnější. Zpřístupnění by tedy mohlo přinést poměrně velké výhody, což ale, jak se zdá, nemá Saúdská Arábie v nejbližší době v plánu a díky již tak obrovskému bohatství ani zapotřebí. Nicméně v posledních letech projevuje vláda snahu o diverzifikaci ekonomiky, která je silně závislá na vývozu ropy a ta by mohla cestovního ruchu jakožto efektivního generátora pracovních míst a magnetu zahraničních investorů využít. Jiná situace ovšem panuje v Egyptě. Turistické odvětví včetně nepřímých dopadů CR

33

Dostupné online z: http://www.arabiantravelmarket.com/Media-PR/ATM-Press-Releases/Saudi-Arabia-to-attract-158million-tourists-by-2014/ [2013-05-06].

46

se tam v roce 2012 podílelo více než 15 % na hrubém domácím produktu země. A co víc, byly díky němu vytvořeny více než tři miliony pracovních míst. Egyptská arabská republika si tuto závislost na CR uvědomuje – přizpůsobení se evropským turistům, kteří jeví o tuto destinaci největší zájem, je tedy žádoucí. Politické nepokoje v zemi odradily mimo jiné také příliv investorů, kteří jsou pro egyptskou ekonomiku velmi důležití. Arabské jaro ovšem ovlivnilo nejen ekonomickou situaci v zemi, ale také důvěru návštěvníků k této destinaci, a přestože došlo od r. 2011 ke zlepšení politické situace, stále se nejeví tak bezpečná, jak bývalo zvykem. Ač dochází k pomalému zotavování, celková návštěvnost se stále pohybuje v nižších číslech, než jak tomu bylo před revolucí. Jak vyšlo najevo při přezkoumávání faktů, celých 98 % aktivního turismu v zemi tvoří právě ten rekreační. Země má přitom mnohem více možností, než jen klišé v podobě pyramid, sfing a Luxoru. Právě návštěvy pouští a oáz, kde se turisté setkají s tradičním beduínským způsobem života, případně plavby po Nilu jsou velkou příležitostí do budoucna. Také vládní investice do kongresového a incentivního turistického ruchu jsou dobrou volbou. Právě cestovní ruch MICE Egypt (na rozdíl od Saúdské Arábie) doposud zanedbával a vzhledem k jeho vzrůstající oblibě by investice vynaložené tímto směrem mohly být velkým krokem ke zvýšení zájmu nového klientského segmentu. Jak ukázala provedená SWOT analýza, mají tyto země spoustu možností. Otázkou ovšem je, jak dokážou svůj potenciál v budoucnu využít, zda se zaměří i na další formy cestovního ruchu než jen na ty pro ně tradiční, zda se Saúdská Arábie otevře západním turistům, zda Egypt obnoví důvěru turistů ve svou bezpečnost. Právě otázka bezpečnosti hraje při výběru zahraniční cesty velkou roli a obě tyto země jsou v tomto směru v nevýhodě. Méně tak Saúdská Arábie, na jejíž posvátná poutní místa budou, vzhledem k silné náboženské tradici, přijíždět i nadále muslimové z celého světa a poptávka cestovního ruchu tak bude na kolísání politických a ekonomických faktorů méně reagovat. O to větší ránu ale může tento faktor, úzce související se stabilitou politické situace, zasadit do ekonomiky egyptské, z čehož by se tato Arabská republika vzpamatovávala možná velmi dlouho.

47

SEZNAM PRAMENŮ Knižní publikace 

BAHBOUH, Charif. Království Saúdské Arábie: historie, literatura, geografie = Mamlakat al-ʿArabījat as-Saʿūdījat. Brandýs nad Labem: Dar Ibn Rushd, 2011, 108 s., [21] s. obr. příl. ISBN 978-80-8614964-6.



BOUČEK, J. Saúdská Arábie. 1. vyd. Praha: Libri, 2005, 132 s. Stručná historie států, sv. č. 27. ISBN



80-727-7218-X. FIALA, Luděk. Egypt: podrobné a přehledné informace o historii, kultuře, přírodě a turistickém zázemí Egypta. Praha: Freytag, 2008, 216 s. Průvodce na cesty. ISBN 978-80-7316-294-8.

 



GAULDIE, Robin. Egypt: turistický průvodce. 1. vyd. Praha: Fortuna Libri, c2008, 128 s. Globetrotter (Fortuna Libri). ISBN 978-80-7321-367-1. GEHINOVÁ, B. Geografie cestovního ruchu: vymezení teritoriálních forem cestovního ruchu a hodnocení jejich funkcí v území. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2008, 83 s. ISBN 978-807-3941-420. HUMPHREYS ANDREW, Siona Jenkins a [překlad Miloš Chlouba ... et] AL]. Egypt. 1. české vyd. Praha: Svojtka, 2003. ISBN 80-723-7482-6.



HUMPHREYS, A. Egypt. Brno: Computer Press, c2006, 399 s. ISBN 80-251-0728-0.



JANDA, Richard. Islám: náboženství, historie a budoucnost. Vyd. 1. Brno: Jota, 2010. Encyklopedie



Britannica. ISBN 978-80-7217-628-1. PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky: vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, charakteristika turismu České republiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 205 s. ISBN 978-80-247-3748-5.



PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2., upr. vyd. Praha: Idea Servis, 2007, 124 s. ISBN 978-808-5970-555.



PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 448 s. ISBN 80-239-0152-4.



PLESNÍK, P. Geografia cestovného ruchu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu a teritoriálních studií v Praze, 2010, 93 s. ISBN 978-80-254-7253-8.



RICHARDSON, Dan. Egypt. Vyd. 1. Brno: Jota, 2005, 686 s., [16] s. barev. obr. příl. ISBN 80-721-7310-3.

Internetové zdroje  www.mzv.cz http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/blizky_vychod/saudska_arabie/cestovani/duty.html http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/egypt/cestovani/visa.html http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/blizky_vychod/saudska_arabie/ekonomika/ekonomicka_charakter http://www.mzv.cz/jnp/cz/cestujeme/aktualni_doporuceni_a_varovani/egypt_aktualni_bezpecnostni_situace.htm l  https://www.cia.gov  http://www.starovekyegypt.net  http://www.egyptologie.cz  http://www.islamweb.cz http://www.islamweb.cz/objevte_islam/16.htm

48

 http://www.saudskaarabie.info  http://www.egyptindependent.com  http://www.capmas.gov.eg http://www.capmas.gov.eg/pdf/Electronic%20Static%20Book_eng/population/untitled1/pop.aspx  http://www.wordtravels.com http://www.wordtravels.com/Travelguide/Countries/Saudi+Arabia/Visa http://www.worldtravelguide.net/egypt/passport-visa  http://www.egypt-luxor.cz/index.php  http://www.touregypt.net http://www.touregypt.net/lakenasserfishing/ http://www.touregypt.net/egypt-info/magazine-mag01012001-magf3.htm  http://www.riyadhtravel.net http://www.riyadhtravel.net/exhibitor_zone.php?id=17  http://odcestovat.cz http://odcestovat.cz/destinace/blizky-vychod/saudska-arabie-mekka/zakladni-informace/  http://www.jeddah.gov.sa  www.businessinfo.cz http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/saudska-arabie-vnitropoliticka-charakteristika-18972.html#_ftn1  http://www.touristlink.com http://www.touristlink.com/saudi-arabia/king-fahds-fountain/overview.html  http://www.opec.org http://www.opec.org/opec_web/en/about_us/169.htm  http://www.indexmundi.com http://www.indexmundi.com/saudi_arabia/economy_overview.html  http://www.euromonitor.com http://www.euromonitor.com/travel-and-tourism-in-saudi-arabia/report  http://www.elegantvoyage.com  http://www.sama.gov.sa

Články online     

http://www.arabianbusiness.com/egypt-sees-17-tourist-boost-in-2012--486932.html http://aktualne.centrum.cz/zahranici/afrika/clanek.phtml?id=767488 http://zpravy.ihned.cz/c1-59471490-egypt-soud-rozsudek-smrti-fotbal http://www.jpost.com/MiddleEast/Article.aspx?id=220949 http://www.natoaktual.cz/saudska-arabie-vitez-arabskeho-jara-d6m/na_analyzy.aspx?c=A111010_110636_na_analyzy_m02

Ostatní prameny    

ORGANIZATION, World Tourism. Compendium of Tourism Statistics: data 2002-2006, 2008 edition. 2008 ed. Madrid: World Tourism Organization, 2008. ISBN 978-928-4412-488. Compendium of Toruism Statistics Data 2006-2010. World Tourism Organization Pubns. ISBN 92-844-1432-6. Yearbook of tourism statistics 2012: data 2006 -2010. S.l.: World Tourism Org. ISBN 978-928-4414-314. ORGANIZATION, World Tourism. Yearbook of Tourism Statistics: data 2002-2006. 2008 edition. Madrid: WTO, 2008. ISBN 978-928-4412-495.



Co kdy turista chtěl vědět o Saúdské Arábii; Království Saúdské Arábie; Rijád: Ministerstvo vyššího vzdělání, 2011.

49

PŘÍLOHY Příloha 1: administrativně správní členění Egypta – seznam guvernorátů.

městské guvernoráty

Cairo, Alexandria, Port Said, Suez, Helwan, 6th October

guvernoráty Dolního Egypta

Damietta, Dakahlia, Sharkia, Kalyoubia, Kafr ElSheikh, Gharbia, Menoufia, Beheria, Ismailia

guvernoráty Horního Egypta

Giza, Beni Suef, Fayoum, Menia, Asyout, Suhag, Qena, Aswan, Luxor

hraniční guvernoráty

Red Sea, El-Wadi El Gidid, Matrouh, North Sinai, South Sinai

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí. Dostupné online z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/egypt/index.html [2013-03-25].

Příloha 2:administrativně správní členění Saúdské Arábie.

Zdroj: http://www.emapsworld.com/images/saudi-arabia-provinces-map.gif [2013-04-29].

Příloha 3: turisté v Egyptě podle jejich původu v roce 2010.

0,98%

3,34% 0,24%

3,82% 3,79%

11,96% Afrika Amerika Východní Asie a Pacifik Evropa Blízký Východ Jižní Asie Not Specified 75,87%

Příloha 4: turisté v Saúdské Arábii podle jejich původu v roce 2010. 1% 3% 12%

5% 3% Africa Východní Asíe a Pacifik Evropa Blízký Východ Jižní Asie Amerika

76%

Příloha 5: mapa egyptských turistických oblastí a letovisek.

Zdroj: http://www.blue-style.cz/egypt/informace-o-egypte [2013-04-29].