VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Mezinárodní obchod

Analýza nákupních podmínek a chování zákazníka ve vybraném městě (bakalářská práce)

Autor: Jakub Michálek Vedoucí práce: Ing. Přemysl Průša, Ph.D.

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů.

V Praze dne

…………

………………… podpis studenta

Poděkování: Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucímu své bakalářské práce panu Ing. Přemyslu Průšovi, Ph.D. za jeho cenné rady a připomínky.

Obsah: Úvod.............................................................................................................................. 5 1

2

3

Maloobchodní síť a její členění ............................................................................. 7 1.1

Typologie maloobchodních jednotek ............................................................. 7

1.2

Úzce specializované prodejny ........................................................................ 8

1.3

Diskontní prodejny ......................................................................................... 8

1.4

Supermarkety ..................................................................................................9

1.5

Obchodní domy (plnosortimentní) .................................................................9

1.6

Hypermarkety ............................................................................................... 10

Trţní trendy v maloobchodě ................................................................................ 11 2.1

Současný stav maloobchodního trhu ............................................................ 12

2.2

Nákupní preference českých domácností ..................................................... 13

Nákupní vybavenost Hradce Králové ..................................................................14 3.1

Hradec Králové a jeho historie .....................................................................14

3.2

Maloobchodní jednotky v Hradci Králové ................................................... 15

3.2.1 Hypermarkety ............................................................................................... 15 3.2.2 Obchodní domy ............................................................................................ 18 3.2.3 Supermarkety ................................................................................................ 19 3.2.4 Diskontní prodejny ....................................................................................... 20 3.2.5 Úzce specializované prodejny ...................................................................... 21 3.3 4

Shrnutí a mapa maloobchodní sítě v Hradci Králové ...................................22

Dotazníkové šetření ............................................................................................. 24 4.1

Hlavní prodejna ............................................................................................ 24

4.2

Preference hlavní prodejny ........................................................................... 25

4.3

Frekvence nákupů ......................................................................................... 27

4.4

Uţívání automobilu při nakupování ............................................................. 27

4.5

Biopotraviny .................................................................................................28

4.6

Vyuţívání pultových prodejů ....................................................................... 29

4.6.1 Nákup ovoce a zeleniny ................................................................................ 29 4.6.2 Nákup masných výrobků .............................................................................. 30 4.6.3 Nákup pečiva ................................................................................................ 31 4.7

Závislosti ...................................................................................................... 31

4.7.1 Volba hlavní prodejny v závislosti na věku a pohlaví ..................................31 4.7.2 Volba hlavní prodejny v závislosti na motorizovanosti zákazníka .............. 32 4.7.3 Volba hlavní prodejny v závislosti na frekvenci nákupů ............................. 32 4.7.4 Volba hlavní prodejny v závislosti na bydlišti a velikosti domácnosti ........ 33 3

4.7.5 Nakupování biopotravin v závislosti na věku a pohlaví ............................... 34 4.7.6 Frekvence nákupů v závislosti na věku, bydlišti a velikosti domácnosti .....35 4.7.7 Frekvence nákupů v závislosti na uţívání automobilu při nákupu ............... 36 4.7.8 Uţívání automobilu při nákupu v závislosti na typu hlavní prodejny a na bydlišti .................................................................................................................... 37 4.7.9 Uţívání automobilu při nákupu v závislosti na velikosti domácnosti a věku38 Závěr ........................................................................................................................... 40 Seznam pouţité literatury: .......................................................................................... 42 Seznam tabulek: .......................................................................................................... 44 Seznam grafů: ............................................................................................................. 44 Přílohy:........................................................................................................................ 45

4

Úvod Nakupování se stalo fenoménem moderní doby. Je to činnost, díky které lidé získávají věci potřebné ke svému ţivotu. Lidé nakupují v místech, které mají pro ně ty nejlepší nákupní podmínky a naopak obchody vytvářejí takové nákupní podmínky, aby u nich nakupovalo co nejvíce lidí. Cílem práce je analyzovat nákupní podmínky a chování spotřebitele ve vybraném městě. Základem pro celou práci je výběr města, které bude zkoumáno a popisováno. Tímto městem bylo zvoleno město Hradec Králové. Proč právě Hradec Králové? Je to mé rodné město a také město, ve kterém stále bydlím, a proto ho znám velmi dobře a i mě samotného zajímají výsledky této práce. Hradec Králové je věnným městem českých královen a byl zaloţen roku 1225 Přemyslem Otakarem I. Rozkládá se na soutoku řek Labe a Orlice ve východních Čechách. Počet obyvatel se ustálil na zhruba 97 tisících trvale bydlících občanů. Celková rozloha města byla v roce 2004 10568 ha. Při vypočítání hustoty obyvatelstva dojdeme k výsledku 896 obyvatel na km2 celého správního území. Z toho vyplývá velký potenciál pro obchodní činnosti. Hradec Králové je znám svým architektonickým vybudováním. Okolo centra města je vystavěn vnější městský okruh, tzv. Gočárův, který směruje tranzitní dopravu projíţdějící městem. Kolem tohoto okruhu a jeho přivaděčů jsou vystavěny všechny velké hypermarkety, diskonty, hobbymarkety, maloobchody s nábytkářským, ale i elektronickým zboţím. Do vnitřní zástavby města tak pronikly pouze malé samoobsluhy a pultové prodeje a několik supermarketů. První a druhá kapitola této práce popisuje obecně maloobchodní síť a trţní trendy. Tyto části práce jsou ryze teoretické a další části jsou jiţ praktické. Třetí kapitola seznámí čtenáře s obchodní vybaveností vybraného města. V práci budou zmíněné pouze velké maloobchodní řetězce a některé obchody menších rozměrů, které byly v dotazníkovém šetření respondenty častěji zmíněny. Čtvrtá kapitola se zabývá dotazníkovým šetřením. Jejím cílem je analyzovat chování zákazníků ve vybrané lokalitě, přesněji, kde nakupují nejčastěji a co je k tomu vede, a srovnat ho s obecnými trendy v České republice. Metody, které jsou pouţité v této práci, jsou analýza a dotazníkové šetření. Analýza byla pouţita k popsání vybavenosti maloobchodní sítě v Hradci Králové a dotazníkovým šetřením jsme zjistili chování zákazníků. Výsledky dotazníkového 5

šetření byly také dále analyzovány a poslouţily k popsání závislostí mezi jednotlivými odpověďmi. Závislosti byly testovány pouze na základě četnosti odpovědí v jednotlivých skupinách.

6

1 Maloobchodní síť a její členění Nejprve si vysvětleme, co je to maloobchodní síť. „Maloobchodní síť lze chápat jako uspořádaný soubor (systém) provozních jednotek maloobchodu, s jejich vzájemnými vazbami vytvářenými rozdílností i příbuzností sortimentního a provozního zaměření, konkurencí i určitou kooperací a koordinací činností.“1 Na určitém teritoriu tak působí vedle sebe provozní jednotky různých firem a sortimentního zaměření v podmínkách konkurenčního prostředí, které však všechny mají za cíl prodej zboţí konečnému spotřebiteli.

1.1 Typologie maloobchodních jednotek Provozní jednotky jsou rozřazeny do několika typů, či druhů prodejen. Toto rozřazení v sobě zahrnuje celou řadu hledisek. Jsou to hlediska strukturní, která lze označit také jako statická, např. sortimentní profil, forma prodeje, umístění jednotky, velikost jednotky, stavební řešení, a hlediska instrumentální, která lze označit jako dynamické znaky, např. cenová politika, kvalita nabízeného zboţí nebo soubor nabízených sluţeb. Za hlavní typy jednotek stále maloobchodní sítě se tedy povaţují: specializované prodejny, úzce specializované prodejny, smíšené prodejny, obchodní domy plnosortimentní, specializované obchodní domy, samoobsluhy s potravinami, supermarkety, hypermarkety, specializované odborné velkoprodejny,

1

PRAŢSKÁ, L. – JINDRA, J. & KOL. Obchodní podnikání: Retail management. 2. vyd. Management Press, Praha 2002, s. 744

7

diskontní prodejny.2 Toto rozřazení tedy nebere v úvahu pouze jedno hledisko, např. velikost, ale i další jako míra specializace a podobně. Jednotka se tedy zařadí do skupiny podle toho, které hledisko převyšuje ty ostatní. Dále se budeme zabývat a podrobně popíšeme pouze úzce specializované prodejny, obchodní domy, supermarkety, hypermarkety a diskonty, protoţe právě do těchto maloobchodních jednotek jsou rozděleny analyzované prodejny.

1.2 Úzce specializované prodejny Úzce specializované prodejny jsou ty nejmenší. Většinou bývají orientovány na nepotravinářské zboţí. Jsou to ale i pultové prodeje s ovocem a zeleninou, řeznictví, pekařství apod. Tyto prodejny svoji malou velikost (méně neţ 200 m2) a velice úzký sortiment nahrazují vysokou odborností obsluhy a také velice hlubokým sortimentem zboţí. Ceny bývají v těchto prodejnách vyšší neţ průměrné, ale je to důsledek vyšší odbornosti, často i vyšší kvality zboţí a také na velké skladovací ploše (v poměru k prodejní ploše). Typickými místy působení těchto úzce specializovaných prodejen jsou městská centra či předměstí a také obchodní centra.3

1.3 Diskontní prodejny Diskontní prodejny se zaměřují především na prodej rychloobrátkového zboţí. Snaţí se sníţit náklady, kde to jen jde, aby mohly prodávat za co nejniţší ceny. Jejich sortiment je velmi omezený a také velmi mělký. Budovy i vybavení bývají velmi jednoduché, zboţí se často prodává přímo z palet. Svojí velikostí (velikost prodejní plochy se pohybuje v rozmezí 1000 - 2000 m2) nezabírají mnoho prostoru, a proto jsou velmi hojně zastoupeny obzvláště v menších městech, či na okrajích velkých měst nebo podél hlavních silničních tahů.4

2

PRAŢSKÁ, L. – JINDRA, J. & KOL. Obchodní podnikání: Retail management. 2. vyd. Management Press, Praha 2002, s. 745 3 PRAŢSKÁ, L. – JINDRA, J. & KOL. Obchodní podnikání: Retail management. 2. vyd. Management Press, Praha 2002, s. 746 4 PRAŢSKÁ, L. – JINDRA, J. & KOL. Obchodní podnikání: Retail management. 2. vyd. Management Press, Praha 2002, s. 751

8

1.4 Supermarkety Supermarkety jsou velké prodejny se samoobsluţným stylem a několika obsluţnými úseky, například úseky prodeje masa, sýrů, lahůdek či uzenin. Supermarket má vţdy plný potravinářský sortiment a podle velikosti prodejní plochy se rozšiřuje i sortiment nepotravinářský, ceny v supermarketech jsou průměrné. Prodejní plocha je vţdy nad 400 m2 a horní hranice je aţ 2500 m2, kde uţ začínají hypermarkety. V České republice jsou supermarkety o průměrné velikosti 1200 – 1500 m2. Počet poloţek se pohybuje mezi 5000 a 10 000 druhů zboţí, přičemţ na rozdíl od hypermarketů vţdy musí převaţovat potravinářské zboţí. Supermarket má mnoho míst působení. Jedná se o centra měst, městská předměstí, ale i supermarkety jako součásti obchodních domů, či v blízkosti nějakého dopravního uzlu.5

1.5 Obchodní domy (plnosortimentní) Univerzální (plnosortimentní) obchodní domy nabízejí velice široký i velice hluboký sortiment zboţí. A to vše tak zvaně pod jednou střechou. Obchodní domy jsou většinou vícepodlaţní. Jedno podlaţí většinou zabírá potravinářské zboţí a ty ostatní nepotravinářské zboţí, podle velikosti jednotlivých podlaţí můţe být nepotravinářské zboţí dále rozděleno, např. elektro, nábytek, sportovní potřeby, apod. Pod jednou střechou se tak obvykle nahromadí aţ 200 000 poloţek zboţí. Působištěm obchodních domů bývají centra měst a také regionální nákupní centra. Právě působení v centrech měst přináší nevýhodu, a sice horší automobilovou dostupnost a parkování. Parkování je jiţ vyřešeno ať uţ podzemními garáţemi nebo parkováním na střeše domu. Horší automobilovou dostupnost naopak nahrazuje lepší dostupnost městským hromadnými dopravními prostředky. Aţ do nástupu hypermarketů a supermarketů byly právě obchodní domy nejprogresivnějšími obchodními jednotkami, které měly řadu výhod – nákup všeho, co bylo třeba; široký výběr; nákup pod jednou střechou; doplňkové sluţby, jako například rychlé občerstvení. Právě maximální rozsah sluţeb nabírá v poslední době na významu. Obzvláště zvyšování četnosti poskytování rychlého občerstvení v podobě pizzerií, apod. Prodejní plocha jednotlivých obchodních domů je velmi odlišná, v průměru se však pohybuje mezi 10 000 – 20 000

5

CIMLER, P. Retail Management. (Přednáška) Praha: VŠE, letní semestr 2009

9

m2, jde tedy o opravdu velké komplexy. Ceny se kvůli rozsahu poskytovaných sluţeb pohybují na průměrné aţ lehce nadprůměrné úrovni.6

1.6 Hypermarkety Hypermarkety jsou největším typem maloobchodních jednotek. V podstatě vţdy jsou součástí nějakého obchodního centra nebo alespoň s obchody v check-out zóně, i kdyţ by klidně mohl existovat i bez nich, je to ale pro obě strany velmi výhodné. Rozsah sortimentu dosahuje aţ 60 000 poloţek. Obsahuje kompletní potravinářské zboţí a s růstem prodejní plochy hypermarketu přibývá také rozsah nepotravinářského zboţí. Nepotravinářského zboţí je, v poměru k potravinářskému, větší mnoţství, avšak na obratu se více podílí zboţí potravinářské. Sortiment je tedy velmi široký i hluboký. Sluţby jsou v hypermarketu zastoupeny jen lehce, například pultový prodej čerstvého zboţí nebo platba kartou, cashback apod. Co se velikosti hypermarketu týče, tak se rozděluje na dva typy. Malé hypermarkety (Interspar, Kaufland) disponují rozlohou prodejní plochy mezi 2500 m2 a 5000 m2. Výhoda je v tom, ţe se pohodlně dají umístit blíţe k centrům měst. Naopak velké hypermarkety (Hypernova, Tesco, Globus) dosahují velikosti aţ 15 000 m2 a jejich obvyklé umístění je na okraji měst ale i v sídlištních zástavbách. Ceny v hypermarketech jsou průměrné aţ podprůměrné.7

6

PRAŢSKÁ, L. – JINDRA, J. & KOL. Obchodní podnikání: Retail management. 2. vyd. Management Press, Praha 2002, s. 749-750 7 CIMLER, P. Retail Management. (Přednáška) Praha: VŠE, letní semestr 2009

10

2 Trţní trendy v maloobchodě V roce 1996 vstoupil na český trh první hypermarket a od té doby tento trh prochází velkou strukturální reformou. Tempo růstu trţního podílu hypermarketů bylo nejprve obrovské a jiţ v roce 2002 dosáhl trţní podíl hodnoty 50 %, po té se růst zpomalil. Právě v době, kdy zpomalily svůj růst hypermarkety, přišly na řadu diskonty. Výstavba nových prodejen se nezastavila dodnes. Naopak u supermarketů dochází k určité restrukturalizaci, k přeměně hotových prodejen, k zániku jednotlivých prodejen nebo dokonce k odchodu celých řetězců (Delvita, Julius Meinl).8 V posledních letech stále pokračuje strukturální přeměna trhu. Růst podílu diskontů se ustálil, stejně tak růst podílu hypermarketů. Novým trendem se, dle grafu uvedeného níţe, stává lehké navrácení se k supermarketům na úkor ještě menších prodejen. Největší růstový potenciál se nachází v oblasti oslovení zákazníků přímo v prodejně a také další expanze menších prodejen do malých lokalit. Úspěšnost obchodu nyní hlavně závisí na vstřícnosti tohoto obchodu vzhledem k zákazníkovi. Obchod musí nabídnout správné výrobky rozdílným skupinám lidí. Jinak nakupují maminky s malými dětmi a jinak nakupují studenti. Obchod se také musí přizpůsobit různým příleţitostem k nákupu. Jinak nakupuji na celý týden a jinak jen na večer. 1 - Podíl v širokosortimentním obchodě TOP 50

Podíl v širokosortimentním obchodě TOP 50 100%

16%

80% 60% 40% 20% 0%

32%

43%

49%

51%

51%

52%

51%

54%

54%

54%

32%

28%

27%

25%

22%

21%

18%

15%

17%

16% 9%

14% 9%

15% 7%

16% 7%

19% 8%

20% 8%

21% 7%

21%

21% 8%

39% 33% 23% 22%

21% 14%

10%

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 jiné

diskont

supermarket

hypermarket

Zdroj: Podíl v širokosortimentním obchodě TOP 50, vlastní úpravy9

8

Magistrát města HK. Maloobchodní síť v Hradci Králové (2007). on-line. dostupné z: http://web2.mmhk.cz/dld/rm/Maloobchod_07.pdf, staţeno 30. 04. 2010 9 Incoma Research. TOP50 Českého obchodu. on-line. graf vlastní úpravy, dostupné z: www.incoma.cz, staţeno 26. 4. 2010

11

2.1 Současný stav maloobchodního trhu Na prvním místě v měřítku dosaţených trţeb za uplynulý rok 2009 se udrţela skupina Schwarz ČR se svými prodejnami Kaufland a Lidl ČR, které prodaly zboţí svým zákazníkům za necelých 60 miliard Kč, včetně DPH. Důsledkem začlenění prodejen Plus mezi prodejny Penny Market byl vzestup skupiny REWE ČR, která kromě jednotek Penny Market vlastní také prodejny Billa, aţ na druhé místo a meziroční nárůst trţeb o deset miliard Kč. V těsném závěsu za skupinou REWE ČR jsou skupiny Tesco Stores ČR a Ahold Czech Republic. Na pátém místě se umístila firma Makro Cash&Carry ČR, která se svými pouze 13 prodejnami po celé České republice dosáhla trţeb přes 36 miliard Kč. 2 - TOP 10 Českého obchodu

Zdroj: TOP 10 Českého obchodu10

10

Incoma Research. Tisková zpráva - TOP10 Českého obchodu: pokles tržeb a změny v pořadí. on-line. dostupné z: http://www.incoma.cz/cz/ols/reader.aspx?msg=1082&lng=CZ&ctr=203, staţeno 18. 4. 2010

12

2.2 Nákupní preference českých domácností V současnosti preferují české domácnosti hypermarkety. Nejoblíbenějším místem pro nákup potravin se stal pro 43 % domácností a tento vysoký podíl si jiţ delší dobu udrţuje. Naopak k přesunu preferencí došlo mezi supermarketem a diskontem. Zatím co supermarket preferovalo v roce 2000 29 % domácností a nyní se jeho oblíbenost sníţila na hodnotu kolem 16 %, diskont se nyní můţe pyšnit zhruba 23% oblíbeností. Dlouhodobě stále klesá obliba malých samoobsluţných prodejen a pultových prodejů. Velkoplošné formáty prodejen tak upřednostňuje více neţ tři čtvrtiny všech českých domácností.11 Jednou z velkých změn v zákaznickém chování, která souvisí s nárůstem obliby hypermarketů a velkoplošných formátů prodejen vůbec, je vyuţívání automobilu. Více neţ polovina českých domácností vyuţívá tohoto dopravního prostředku ke svým nákupům. Velká část domácností jezdí na velké nákupy do příměstských center s celou rodinou. Je to takový moderní celodenní výlet. Na druhou stranu nemotorizovaní zákazníci jsou odkázáni na prodejny v místě svého bydliště nebo na městskou hromadnou dopravu. Zákazníci se nyní rozhodují na základě pěti parametrů. Hlavním faktorem je kvalita zboţí, která musí odpovídat očekávání zákazníka. Dále pak, zda prodejny nabízí správné spektrum značek, které má zákazník oblíbeny. Na třetím místě jsou ceny, které nejsou brány tak, ţe musí být co nejniţší, ale jsou brány v závislosti na kvalitě výrobku. Zákazník také bere v úvahu čas strávený nakupováním a rostoucí důraz v rozhodování nabírá snadnost nákupu. Tedy nakoupit, ale nemuset u toho moc přemýšlet. 12

11

Incoma Research. Tisková zpráva: Již 2/3 českých domácností utratí největší část svých výdajů za potraviny v hypermarketech nebo v diskontech. on-line. dostupné z: http://www.incoma.cz/cz/ols/reader.aspx?msg=986&lng=CZ&ctr=203, staţeno 30. 4. 2010 12 Magistrát města HK. Maloobchodní síť v Hradci Králové (2007). on-line. dostupné z: http://web2.mmhk.cz/dld/rm/Maloobchod_07.pdf, staţeno 30. 04. 2010

13

3 Nákupní vybavenost Hradce Králové V této kapitole je blíţe popsána historie Hradce Králové, která objasňuje rozmístění retailingových jednotek po městě. A po té budou představeny všechny obchody, které mají významný podíl na hradeckém trhu.

3.1 Hradec Králové a jeho historie Poprvé je Hradec Králové jako sídlo uváděn roce 1086, město je připomínáno uţ od roku 1225 v listině českého krále Přemysla Otakara II. Ve 14. století patřil Hradec Králové k nejvýznamnějším městům v Českém království. Přispěl k tomu i fakt, ţe se roku 1306 stal královským věnným městem. Z této doby pochází i chrám sv. Ducha, cihlová gotická trojlodní stavba. V 16. století město prošlo renesanční přestavbou. Novou dominantou se stala Bílá věţ, postavená v letech 1574 – 1580, ve které je zavěšen druhý největší zvon v České republice – Augustin. V letech 1765 – 1789 byl Hradec Králové na příkaz císaře Josefa II. přestavěn na pevnost, která vzhledem ke své mohutnosti změnila vzhled nejen celého města, ale i jeho okolí. Přestoţe byla pevnost vynikajícím technickým dílem, její vojenský význam nepřetrţitě klesal. Na konci 19. století byla po zrušení josefínské pevnosti vypsána soutěţ na první regulační plán města. Podmínkou bylo zaloţení nových částí města s vyuţitím všech vymoţeností moderního stavitelství. Další aktualizované plány byly podkladem pro výstavbu moderního Hradce Králové. Stavební činnost ve městě před 1. světovou válkou výrazně ovlivnilo dílo Jana Kotěry. Jeho nejvýznamnější stavbou bylo muzeum postavené v letech 1909 – 1912. Po vzniku Československé republiky nastává pro město nová epocha jeho vývoje. Zásluhou starosty Ulricha a jeho spolupracovníků se Hradec Králové rázem dostal na přední místo mezi československými městy. Přibývaly nové budovy, komunikace a celé nové čtvrti. Pevnostní město se měnilo v Salon republiky. Vůdčí osobností architektury ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století se architekt Josef Gočár, ţák dříve zmíněného Jana Kotěry. Kromě regulačního plánu z let 1926 aţ 1928 navrhl Gočár několik urbanistických souborů a budov, které vstoupily do dějin moderní české architektury. V roce 1910 zaplnil prostor vzniklý zbořením věţe Kropáčky monumentálním schodištěm od kostela Panny Marie, dále vyprojektoval řadu budov s originálně sytou červení reţného zdiva. Navrhl také dostavbu a úpravu Masarykova 14

náměstí z let 1924 aţ 1926. a prostorové řešení dnešního Ulrichova náměstí. S nadhledem vyřešený regulační plán umoţnil nastupující generaci architektů další realizaci významných objektů a také výstavbu dnešního Gočárova okruhu, který obepíná celé nejen historické centrum města a odvádí tak tranzitní dopravu.13

3.2 Maloobchodní jednotky v Hradci Králové Prodejní jednotky budou hodnoceny podle předem zvolených kritérií, kterými jsou otevírací doba, velikost prodejní plochy, velikost parkoviště, dostupnost prodejny autem a městskou hromadnou dopravou. Dále bude uvedena poloha prodejní jednotky a další sluţby, které prodejna nabízí. V příloze je k dispozici tabulka, kde jsou porovnány ceny vybraných výrobků. Nejlevnější je hypermarket Kaufland, který prodává 5 výrobků s nejlevnější cenou, řetězec TESCO nabízí 4 výrobky s nejlevnější cenou. Naopak diskonty Lidl se nenabízí ani jeden výrobek s nejlevnější cenou.14

3.2.1 Hypermarkety V Hradci Králové jsou zastoupeny téměř všechny hypermarkety. Jsou rozmístěné okolo Gočárova okruhu a na výpadovkách z města, takţe jsou lehce přístupné jak z centra města, tak i z předměstí a okolních měst a vesnic. Všechny hypermarkety jsou lehce dostupné městskou hromadnou dopravou nebo i na kole. Celý hradecký region je rovinatý a právě tento způsob dopravy je zde velice oblíbený. Jediný zástupce hypermarketů, který v Hradci Králové chybí je Globus. Ten je však vybudován v Pardubicích na výpadovce směrem na Hradec Králové, takţe je autem lehce dosaţitelný i pro hradecké obyvatele a cesta zabere asi 15 minut navíc.

TESCO – Březhrad Tesca jsou v Hradci Králové celkem tři. První z nich je hypermarket umístěný na výpadovce na Pardubice v Obchodní zóně Březhrad, kde jsou kromě Tesca ještě další velké obchody: ASKO, Elektro World, Giga Sport, HORNBACH, Makro a další menší obchody jako např. Takko, Home Art, Okay, Baťa, atd. Tesco zde také rozšířilo své sluţby o provoz benzinové pumpy se zvýhodněnými cenami paliv. Jediné, co tomuto místu chybí, je v dnešní době tak populární fast-food, nebo jiná moţnost 13

LANGEROVÁ, B. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ. 1.vyd. ACR Alfa, s.r.o., Agentura propagace České republiky, nakladatelství, vydavatelství. Praha 2003. s. 14 Pozorování proběhlo dne 25. 5. 2010.

15

stravování, která uspokojí zákazníky. Prodejní plocha zabírá 9000 m2 a otevřeno je denně od 6:00 – 24:00. Všechny prodejny obklopují velké parkoviště, ze kterého je 1154 míst určených pro zákazníky hypermarketu. Obchodní zóna je velmi dobře dostupná, jak autem, tak i městkou hromadnou dopravou. Staví zde autobus č. 12, který dále pokračuje městské části Březhrad, nebo směrem na Praţské Předměstí, hlavní nádraţí a Slezské předměstí, a také Tesco linka, která je zdarma a jede přímo na hlavní nádraţí.15

TESCO – Brněnská Tato pobočka je na další důleţité a frekventované trase ven z města, a to směrem na Brno. Tento hypermarket je součástí největšího krytého obchodního centra v Hradci Králové. Cetrum Futurum nabízí 67 obchodů, 7 restaurací a multikino. Je to místo, kde tráví svůj volný čas hodně lidí. V celém obchodním centru je zdarma přístup k internetu. Toto Tesco nahradilo dřívější Carrefour, podle kterého se tomuto místo stále takto říká a jehoţ název tak slouţí k rozeznání dvou hradeckých hypermarketů Tesco. Prodejní plochou 7000 m2 je o něco menší, neţ první Tesco, ale má prodlouţenou otevírací dobu. Otevřeno je kaţdý den, non-stop. Parkoviště je vybudováno v zastřešených garáţích a také na střeše hypermarketu. Celkem pojme aţ 1230 automobilů. Dostupnost prodejny autem je opět velmi dobrá i přesto, ţe se zde ve špičce tvoří kolony, které odbočují k obchodnímu centru. Větší výhodou je dostupnost MHD. Hypermarket je blíţe centru a celkem zde staví šest různých linek MHD. Velmi dobře dostupný je i pro zákazníky, kteří chodí na nákup pěšky z Malšovic nebo i z Moravského předměstí.16

Hyperalbert Hypermarket Albert se nachází ze všech nejdál od centra města, přesto je naprosto lehce dostupný autem. Je vybudován v blízkosti budoucího sjezdu z dálnice D11 na křiţovatce, která rozvádí doprava směrem na Náchod, Chlumec n. Cidlinou, centrum Hradce Králové a také po staré silnici na Pardubice, coţ je směrem na nynější poslední exit z dálnice D11 z Hradce Králové do Prahy. Právě kvůli této poloze sem

15

HM Hradec Králové, profil obchodu. on-line. dostupné z: http://www.itesco.cz/mojetesco.html?shop=11006 , staţeno 25. 3. 2010 16 HM Hradec Králové - Brněnská, profil obchodu. on-line. dostupné z: http://www.itesco.cz/mojetesco.html?shop=11037 ,staţeno 25. 3. 2010

16

přijíţdí více zákazníků z okolních vesnic a malých měst, neţ do kteréhokoli jiného hypermarketu. Hypermarket doplňují pouze malé obchody v zóně za pokladnami a rychlé občerstvení. Pro potřeby zákazníků je zde také vybudována benzinová pumpa se zvýhodněnými cenami při nákupu nad určitou hodnotu. Velikostí své prodejní plochy, celkem 8000 m2 patří mezí ty větší hypermarkety.17 Otevřeno je zde denně od 8:00 – 22:00. Část obrovského parkoviště, které má kapacitu 730 míst, nyní zabírá pro své obchodní účely autobazar. Slabé místo tohoto hypermarketu je v dostupnosti MHD. Jezdí sem pouze jedna linka městské hromadné dopravy. 18

Kaufland Hypermarket Kaufland leţí u městského Gočárova okruhu v blízkosti dalších větších maloobchodních jednotek. V této nákupní zóně se také nachází: prodejna potřeb pro zahradu Mountfield, elektrospotřebiče Okay, nábytek Jamall, fast food KFC a McDonald‘s, benzinové pumpy OMV a Shell, diskont Penny Market, obuv Humanic, Svět koberců a hobby market OBI. Tato zóna je tedy opravdovým lákadlem jednak svojí velikostí, ale hlavně šíří sortimentu. Zákazník zde najde opravdu vše, kromě značkového oblečení, na to se zaměřují spíše obchodní centra pod jednou střechou. Tento hypermarket je ve městě nejnovější a také jedním z nejmenších. Jeho prodejní plocha zabírá 3 500 m2. Hypermarket je v provozu kaţdý den od 7:00 – 22:00 a je velmi dobře dostupný autem, ale i pěšky ze Slezského předměstí a z centra. Zákazníci cestující MHD mohou vyuţít třech různých linek, které mají zastávku přímo před hypermarketem. Parkoviště je svojí velikostí úměrné velikosti prodejní plochy, avšak o víkendech a pátek odpoledne je vţdy plné. Auta pak parkují před jinými obchody, které jsou vzdálené do 200 metrů od vchodu do obchodu. Mezi zvláštní sluţby, které Kaufland poskytuje, patří moţnost nákupu u pokladny bez sladkostí.19

Interspar Hypermarket Interspar je součástí obchodního centra EuroCenter v blízkosti Gočárova okruhu na výpadovce směrem na Ostravu. Celý tento komplex je 17

Zákaznická linka Albert, tel.: 800402402, voláno 1. 4. 2010 Albert, Naše prodejny. on-line. dostupné z: http://www.ialbert.cz/jnp/cz/nase_prodejny/mapa_prodejen/index$162.html?region=h&district=h_hk&r esults=1&tab=advanced, staţeno 1. 4. 2010 19 Zjišťování informací proběhlo vlastním pozorováním dne 1. 4. 2010 18

17

vybudován tak, ţe první nadzemní podlaţí zaujímá pouze parkoviště a teprve ve druhém nadzemním podlaţí je hypermarket. Součástí obchodního centra jsou ještě obchody v zóně za pokladnami, Fitness centrum a rychlé občerstvení v třetím nadzemním podlaţí s výhledem na celé centrum a také na přilehlý hobby market Baumax. Svojí velikostí prodejní plochy okolo 3500 m2 se hypermarket řadí mezi ty malé, stejně jako Kaufland. Celý je otevřeno od 8:00 – 21:00, pouze v neděli je zavírací doba posunuta o jednu hodinu dříve. Velikost parkoviště je dostačující, dokáţe pojmout aţ 700 automobilů. Dostupnost MHD zajišťují stejné tři dopravní linky, které jezdí i do Kauflandu, a stejně dobrá je i dostupnost pěšky ze Slezského předměstí.20

3.2.2 Obchodní domy Jediným typickým obchodním domem v Hradci Králové je obchodní dům Tesco.

Obchodní dům TESCO Obchodní dům Tesco, neboli Tesco ve městě, je typickým obchodním domem, které vznikaly na konci dvacátého století. Dříve to byl PRIOR a předtím ještě DOM. Tento obchodní dům se nachází poblíţ hradeckého vlakového nádraţí a je také dostupný skoro všemi linkami městské hromadné dopravy. K tomuto obchodnímu domu bylo nedávno přistavěno zcela nové obchodní centrum Atrium s 42 obchody21 a hlavně s dalšími parkovacími místy, kterých je v centru města obecně málo. Celkový počet parkovacích míst je tedy 422, přičemţ dostupnost autem není ideální, ale také není nijak výrazně špatná. V prvním patře obchodního domu je umístěn supermarket s potravinami a také rychlé občerstvení ve formě pizzerie Little Caesars, která je tradiční pizzerií v obchodních domech Tesco. Ve druhém patře je pak obchod s nepotravinářským zboţím. Obě patra jsou propojena s přiléhajícím obchodním centrem. Celková prodejní plocha Tesca tak činí 7 000 m2. Otevírací doba je po celý

20

Interspar Hradec Králové. on-line. dostupné z: www.interspar.cz, staţeno 1. 4. 2010 Obchodní centrum Atrium. on-line. dostupné z: http://www.ocatrium.amadeus-real.cz/cz/o_nas, staţeno 25. 3. 2010 21

18

týden kromě neděle od 7:00 – 20:00 a v neděli obchod otevírá o hodinu později a zavírá o dvě hodiny dříve. 22

3.2.3 Supermarkety Dříve hojně zastoupené supermarkety jiţ ve městě nahradily hypermarkety. V Hradci Králové dříve působili například Delvita, Julius Mainl, Mana. Nyní jsou ve městě supermarkety zastoupeny především Alberty, které jsou ve městě čtyři.

Albert Tři ze čtyř supermarketů Albert leţí na Moravském předměstí. Je to velké předměstí s mnoha panelovými domy a tedy i s mnoha potenciálními zákazníky. Moţnost rychlého nákupu je tu tedy jistě velkou výhodou. Dostupnost pěšky nebo městkou hromadnou autobusovou dopravou je proto velmi dobrá, u všech Albertů zastavují čtyři linky. Prvním a zároveň největším supermarketem je Albert v ulici Edvarda Beneše. Prodejní plocha obchodu je zhruba 1000 m2 a otevřeno je zde: po – so: 7:00 – 20:00, ne: 8:00 – 20:00, coţ je nejdelší otevírací doba ze všech hradeckých Albertů. Tento obchod má i své parkoviště, které je hojně vyuţíváno residenty, kteří bydlí v přilehlých panelových domech. I přesto je dostupnost prodejny autem velmi dobrá, parkoviště je dostatečně veliké a vţdy je zde volno pro zákazníky. Druhý supermarket je umístěn v ulici Jana Palacha v blízkosti vysokoškolské koleje. Otevírací doba je zde: po – pá: 7:00 – 20:00, so: 7:00 – 17:00, ne: 10:00 – 20:00. Prodejní plocha je o trochu menší, zhruba 800 m2. Velikost parkoviště je opět dostatečná a automobilová dostupnost je tak také velmi dobrá. Třetí supermarket je vystavěn v ulici Milady Horákové v blízkosti základní školy a otevřeno zde mají: po – pá: 7:00 – 20:00, so: 7:00 – 18:00, ne: 8:00 – 14:00. Tato prodejna vyuţívá sídlištního parkoviště, na kterém je většinou několik míst volných, svojí prodejní plochou je však nejmenším ze supermarketů, zákazníci nakupují na ploše zhruba 600 m2. Obecně je ale tato prodejna vhodná spíše pro zákazníky, kteří chodí pěšky. Čtvrtá prodejna se nachází na Praţském Předměstí v ulici Fráni Šrámka v těsné blízkosti Gočárova okruhu. Dobrá dostupnost je zde zajištěna vlastním parkovištěm pro motorizované zákazníky a zastávkou MHD. Velmi dobře je prodejna dostupná také pěšky ze sídliště.

22

Obchodní dům Tesco, profil obchodu. on-line. dostupné z: http://www.itesco.cz/mojetesco.html?shop=12004, staţeno 25. 3. 2010

19

Otevírací doba je: po – st: 7:00 – 19:00, čt - pá: 7:00 – 20:00, so:7:00 – 14:00, ne:14:00 – 19:00. Prodejní plocha je 800 m2, čímţ se tento supermarket řadí mezi ty větší.23

3.2.4 Diskontní prodejny V Hradci Králové začala působit jako první diskont prodejna Plus a dlouhou dobu byla jediná. Pak ale přišlo celorepublikové rozšiřování prodejen Lidl, a to se nevyhnulo ani Hradci Králové. Nyní jsou ve městě celkem tři prodejny Lidl a jeden Penny Market, který převzal provozovnu po Plusu.

Penny Market Hradecký Penny Market sídlí v blízkosti Gočárova okruhu nedaleko výpadovky na Jičín a Náchod. Je umístěn ve stejné obchodní zóně jako hypermarket Kaufland, která nabízí obchody všeho druhu. Uvnitř Penny Marketu je ještě umístěna pultová prodejna Novák MASO-UZENINY. Ve všední dny a v sobotu má Penny Market otevřeno od 7:00 do 20:00 a v neděli od 8:00 do 17:00. Prodejní plocha tohoto diskontu se pohybuje kolem 800 m2. Dostupnost autem je velmi dobrá a parkoviště je přímo před obchodem a je rozsáhlé, protoţe zde parkují i zákazníci dalších obchodů, včetně OBI. Dostupnost MHD uţ není tak dobrá, zastávka je oproti ostatním zkoumaným prodejnám celkem daleko a staví zde stejné tři linky jako u Kauflandu a Intersparu plus jedna další.24

Lidl První dvě prodejny Lidl, které začaly v Hradci Králové působit, jsou umístěny vedle hlavních tras z města směrem na Brno a Ostravu, přitom jsou stále snadno dosaţitelné i pěšky z Moravského, popř. Slezského předměstí. Třetí prodejna otevřela svoji pobočku teprve nedávno u nové vystavěného autobusového nádraţí, které také sousedí s vlakovým nádraţím. Tato pobočka také leţí u výpadovky ven z města směrem na Jičín a Náchod. Všechny hradecké prodejny mají otevírací dobu ve všední dny a v sobotu 7:00 aţ 20:00 a v neděli 9:00 aţ 20:00. Jak je pro Lidl typické, všechny prodejny mají i podobně velkou prodejní plochu, zhruba 1 000 m2, a také vlastní 23

Otevírací doby jsou dostupné na www.ialbert.cz, staţeno 30. 4. 2010, prodejní plochy byly zjištěny při vlastním pozorování, které proběhlo 30. 4. 2010 24 Zjišťování informací proběhlo vlastním pozorováním dne 1. 4. 2010

20

parkoviště, které je dostatečně velké, aby uspokojilo všechny zákazníky. Všechny prodejny jsou také velmi dobře dostupné autem. V dostupnosti MHD se však pochopitelně liší. Prodejna, která je umístěna na výpadovce na Ostravu, má svoji nejbliţší zastávku vzdálenou asi 300 metrů a jezdí sem opět ty tři linky, které jezdí i ke Kauflandu a Intersparu. Prodejna na výpadovce na Brno má svoji zastávku blíţe a staví zde dvě linky, ale s vysokou frekvencí spojů. Prodejna u autobusového terminálu je na tom, co se týče dostupnosti čímkoli, nejlépe. Jsou zde zastávky jak MHD, tak i meziměstských spojů.25

3.2.5 Úzce specializované prodejny Úzce specializovaných prodejen je v Hradci Králové velmi mnoho. V této práci jsou uvedeny pouze ty, které vyšly z dotazníku jako důleţité a mají v Hradci Králové dobré jméno.

Novák MASO-UZENINY Řeznictví Novák MASO-UZENINY má svoji pobočku v hradeckém Penny Marketu. Mnoho zákazníků navštíví tuto prodejnu i bez toho, aby šli do samotného diskontu. Je to řetězec asi padesáti prodejen, který má pobočky po celé České republice, a to ve většině středně velkých a velkých měst. Otevřeno je ve všední dny od 7:00 do 20:00 a v sobotu od 7:00 do 15:00. 26 Prodejní plocha této prodejny je velmi malá, do 200 m2. Velikost parkoviště a dostupnost autem i MHD je stejné jako pro výše uvdený Penny Market.27

Řeznictví a uzenářství Plot a spol. Tato pultová prodejna je umístěna na Praţském Předměstí nedaleko supermarketu Albert. Je to malá prodejna s dlouhou tradicí a stálými zákazníky. Prodejná plocha je zhruba stejná, jako je u všech ostatních řeznictví, takţe kolem 200 m2. Otevřeno je zde ve všední den od 7:30 – 17:30 a v sobotu od 7:30 – 11:30. Tato prodejna je dobře dostupná hlavně pro zákazníky, kteří chodí pro maso pěšky. Zastávka MHD je přímo před prodejnou a zákazníci se touto linkou dostanou buď na 25

Zjišťování informací proběhlo vlastním pozorováním dne 1. 4. 2010 Novák MASO-UZENINY, pobočka Hradec Králové. on-line. dostupné z: http://www.zimbo.cz/indexn.php?pgid=54&misto=8, staţeno 1. 4. 2010 27 Zjišťování informací proběhlo vlastním pozorováním dne 1. 4. 2010 26

21

hlavní nádraţí a dále na Slezské předměstí, nebo směrem k velkému Tescu – Březhrad. Dostupnost autem je obtíţnější, hlavně co se týče parkování. Prodejna nemá vyhrazená ţádná parkovací místa pro své zákazníky. Ti se tak musí spolehnout na parkování v přilehlé ulici.28

Bazalka Bio Bazalka Bio je prodejna a jídelna, která se zabývá alternativními směry stravování.29 Prodejna je umístěna v centru města v blízkosti Ulrichova náměstí. Ve všední dny má otevřeno od 7:30 do 18:00 a v sobotu od 8:00 do 11:30. Prodejní plocha činí lehce přes 200 m2, plus venkovní posezení. Prodejna je dobře dostupná MHD, z Ulrichova náměstí vedou linky do všech hradeckých předměstí i do centra. Při cestě autem se musí zákazník opět spolehnout na parkování v přilehlých ulicích a musí počítat s malým poplatkem za parkování, většinou kolem 10 korun za hodinu.30

3.3 Shrnutí a mapa maloobchodní sítě v Hradci Králové Maloobchodní síť prodejen s potravinami je dostatečná. Velké hypermarkety jsou rozmístěny rovnoměrně po obvodu města a jsou i dostupné z přilehlých předměstí. Uvnitř předměstí jsou vţdy supermarkety nebo menší samoobsluhy, které jsou vţdy k dispozici pro rychlý nákup základních potravin. Co se týče nových prodejních jednotek, tak je moţnost výstavby další diskontů na okrajích města, centrum je jiţ nasycené. Na níţe uvedené mapě jsou vyobrazeny všechny zmíněné maloobchodní jednotky. Červeně jsou označeny hypermarkety, zeleně supermarkety, modře diskontní jednotky a ţlutě pultové prodeje.

28

Zjišťování informací proběhlo vlastním pozorováním dne 1. 4. 2010 Bazalka Bio. on-line. dostupné z: http://www.web.hka.cz/firmy-detail.php?idf=610#, staţeno 1. 4. 2010 30 Zjišťování informací proběhlo vlastním pozorováním dne 1. 4. 2010 29

22

1 - Mapa maloobchodní sítě v Hradci Králové 31

Zdroj: www.mapy.cz, vlastní úpravy

31

1) Tesco – Březhrad; 2) Tesco – Brněnská; 3) Interspar; 4) Kaufland; 5) Hypernova; 6) Makro; 7) Obchodní dům Tesco; 8) Albert – F. Šrámka; 9) Albert – E. Beneše; 10) Albert – J. Palacha; 11) Albert – M. Horákové 12) Lidl – Brněnská; 13) Lidl – V. Nejedlého; 14) Lidl – A. Dvořáka; 15) Penny Market 16) Novák MASO-UZENINY; 17) Řeznictví a uzenářství Plot; 18) Bazalka Bio

23

4 Dotazníkové šetření Samotné dotazníkové šetření bylo zaměřeno na chování zákazníků v Hradci Králové. Lidé odpovídali na otázky ohledně nakupování potravinářského zboţí, frekvence jejich nákupů, nebo jestli pouţívají pro své nákupy automobil. Celkem dotazník obsahoval šestnáct otázek a je k dispozici v příloze. Šetření proběhlo v ulicích města Hradce Králové ve dvou fázích. V první fázi, která proběhla během dvou dnů na konci února, odpovědělo na dotazník 159 respondentů. Druhá fáze proběhla o velikonočních prázdninách, a to odpovědělo dalších 143. Celkem tedy odpovědělo 302 respondentů. Respondenti byli vybíráni záměrně a vţdy odpovídali za celou domácnost. Zastoupení pohlaví při dotazníkovém šetření bylo velmi vyrovnané, 152 muţů a 150 ţen. Co se týče věkových skupin, které odpovídaly na dotazník, tak nejvíc respondentů bylo zařazeno do skupiny méně neţ 30 let, přesně 182 respondentů (60 %). Shodně byly zastoupeny skupiny 31-45 a 4660 let, v kaţdé skupině odpovědělo 42 respondentů (14 %). Zbytek respondentů, tedy 38 (12 %), náleţí do skupiny 61 let a více.

4.1 Hlavní prodejna Otázka na hlavní prodejnu, tedy kde zákazník nakupuje nejčastěji, byla hned na prvním místě. V této otázce vybíral respondent typ prodejny, tedy zda nakupuje v hypermarketu, supermarketu, diskontu, či nějakém pultovém prodeji. Hned v další otázce měl moţnost svoji odpověď upřesnit. 2 - Hlavní prodejna

Zdroj: vlastní výzkum

24

V hypermarketech nakupují dvě třetiny respondentů, z nichţ 32 % nakupuje v Tescu – Futurum, 21 % v Intersparu, 19 % v Kauflandu, 14 % v Hyperalbertu, 10 % v Tescu – Březhrad, 3 % v Makru a 1 % respondentů dojíţdí za nákupy do pardubického Globusu. 3 - Hypermarkety


Supermarkety nejvíce navštěvuje 30 % dotázaných, z nichţ 54 % volí raději Albert a 44 % supermarket v obchodním domě Tesco. Několik zákazníků preferuje supermarket Enapo v Malšovicích. Tato preference je dána lokalitou, rychlostí nákupu a kvalitou a čerstvostí zboţí. Diskontní prodejny preferuje 5 % ze všech dotázaných, coţ je 16 respondentů. Osm z nich volí pro své nákupy Lidl, o dva méně dotázaných preferuje Penny Market a dva respondenti jezdí na nákupy do Terna, které je z diskontů na hradeckém trhu nejdéle a je umístěno na výpadovce na Ostravu. Jeden respondent preferuje nákupy v malých pultových prodejnách. Zákazníka k tomu vede lokalita prodejny, rychlost nákupu a snadná orientace v prodejně.

4.2 Preference hlavní prodejny „Jak potvrdil výzkum Shopping Monitor 2009/2010, rozhodujícím faktorem výběru prodejny je samozřejmě stále lokalita, ale již na druhé místo se vyhoupla „value for money“, tedy hodnota, kterou nakupující za své peníze dostávají. Výrazně posílil prvek akčních nákupů, naopak stagnují celkově nízké ceny a poklesl význam celkové šíře sortimentu.“32

32

Incoma Research. Tiskové zprávy - Krize ovlivňuje nákupní chování populace a letákovou komunikaci obchodních řetězců – kde se zastaví slevová spirála?. on-line. dostupné z: http://www.incoma.cz/cz/ols/reader.aspx?msg=1083&lng=CZ&ctr=203, staţeno 18. 4. 2010

25

Co motivuje zákazníka, aby nakoupil ve své hlavní prodejně, byla jediná otázka s více moţnými odpověďmi. Respondenti měli na výběr z moţností: lokalita, široká nabídka sortimentu, cena, otevírací doba, dostupnost autem a moţnost parkování, dostupnost městskými hromadnými dopravními prostředky, rychlost nákupu, snadná orientace v prodejně, rychlost obsluhy u pokladen nebo kvalita a čerstvost zboţí. Hlavním faktorem pro výběr hlavní prodejny zákazníků je lokalita prodejny. Necelé tři čtvrtiny respondentů zvolily jako jeden z faktorů, které ovlivňují výběr jejich hlavní prodejny, lokalitu. Polovina respondentů vybírá také podle šíře nabídky sortimentu. Okolo čtyřiceti procent respondentů také zvaţuje cenu zboţí, dostupnost prodejny autem a moţnost parkingu a otevírací dobu prodejny. Třetinové zastoupení při rozhodování mají také faktory kvality a čerstvosti zboţí, rychlost nákupu a snadné orientace v prodejně. Nejméně zákazníci zvaţují dostupnost prodejny městskou hromadnou dopravou a rychlost obsluhy u pokladen. 4 - Preference zákazníků


26

4.3 Frekvence nákupů „Příliš se nemění počet navštívených řetězců, zato zřetelně vzrostla frekvence návštěv. Hlavním hybatelem vývoje jsou návštěvy prodejny právě z důvodu nákupu zboží ve slevě. Většině řetězců ovšem díky tomu poklesla průměrná velikost nákupního koše.“33 Frekvence nákupů v hlavní prodejně respondentů ukazuje, kolik zboţí zákazníci nakupují. Čím vyšší frekvence, tím menší objem nákupu. Skoro polovina respondentů provádí tak zvané týdenní nákupy. Přesně jedna čtvrtina zákazníků nakupuje dvakrát týdně, 18 % zákazníků nakupuje třikrát a 13 % respondentů odpovědělo, ţe nakupují 4x a vícekrát. 5 - Frekvence nákupů


4.4 Uţívání automobilu při nakupování Na otázku, zda pouţívají zákazníci ke svému nákupu automobil, bylo na výběr z pěti moţností. Necelá polovina, přesně 44 % dotázaných odpovědělo, ţe vţdy nakupuje s pomocí automobilu. Vyuţívají tak komfortu volného parkování a tak mohou jet za svým nákupem větší vzdálenost a mají tedy i větší výběr prodejen, které jsou pro ně snadno dosaţitelné. Celostátní výsledky motorizovanosti zákazníka

33

Incoma Research. Tiskové zprávy - Krize ovlivňuje nákupní chování populace a letákovou komunikaci obchodních řetězců – kde se zastaví slevová spirála?. on-line. dostupné z: http://www.incoma.cz/cz/ols/reader.aspx?msg=1083&lng=CZ&ctr=203, staţeno 18. 4. 2010

27

vychází podobně. Podle průzkumu společnosti INCOMA Research pouţívá automobil k nakupování 51 % zákazníků.34 6 - Motorizovanost zákazníků


4.5 Biopotraviny Nakupování biopotravin se stalo fenoménem dnešní doby. Mnoho lidí je ochotno obětovat vyšší cenu potravin za jejich lepší původ. Všechny velké obchody mají ve svém oddělení s ovocem a zeleninou i malý koutek s biopotravinami, kde si mohou zákazníci vybrat. „Spotřeba biopotravin ve světě i v České republice nepřestává stoupat, jen dynamika růstu se vzhledem k ekonomické situaci mírně zpomalila. Obrat českých výrobců generických, nevyprofilovaných značek biopotravin stagnuje. Emotivní značky, efektivně sdělující své hodnoty, ale dále rostou, stejně tak jako prodeje zboží pocházející z Fair trade, lokálních (bio)potravin, biokosmetiky a biotextilu.“35 V centru Hradce Králové mohou zákazníci zajít i do specializované prodejny, která nabízí nejen prodej biopotravin, ale i rychlé občerstvení připravované právě z této zdravé výţivy. V našem dotazníku uvedlo pouze 17 % zákazníků, ţe nenakupuje biopotraviny vůbec. Naopak 62 % dotázaných nakupuje biopotraviny ve

34

Magistrát města HK. Maloobchodní síť v Hradci Králové (2007). Změny v chování spotřebitelů, Aktualizace maloobchodní sítě v Hradci Králové. on-line. dostupné z: http://web2.mmhk.cz/dld/rm/Maloobchod_07.pdf, staţeno 30. 04. 2010 35 Incoma Research. Tiskové zprávy - Bio Summit 2010 ukázal cestu vpřed pro udržitelné a etické podnikání. on-line. dostupné z: http://www.incoma.cz/cz/ols/reader.aspx?msg=1086&lng=CZ&ctr=203, staţeno 18. 4. 2010

28

své hlavní prodejně a 21 % chodí nakupovat do speciálního obchodu se zdravou výţivou Bazalka Bio. 7 - Nákup biopotravin


4.6 Vyuţívání pultových prodejů Navštěvování malých prodejen k rychlému nákupu základních potravin je i v dnešní době hypermarketů dost vyuţíváno. Hlavní motivací zákazníků je v tomto případě rychlost nákupu a také výhodná lokalita dané prodejny, např. při cestě z práce domů. Častý je také případ, kdy zákazníci jdou záměrně do malé prodejny kvůli kvalitnějšímu zboţí, neţ jaké nabízejí hypermarkety.

4.6.1 Nákup ovoce a zeleniny Nákup ovoce a zeleniny v pultových prodejích je nyní převálcován velkými řetězci. Dle odpovědí nakupuje ovoce a zeleniny ve své hlavní prodejně 85 % respondentů. Další 4 % dotazovaných navíc jezdí nakupovat tento druh zboţí do jiného velkého řetězce. Pultové prodejny tak navštěvuje pouze desetina zákazníků. Za zmínku ještě stojí, ţe i v dnešní době se ve velkoměstě najdou i tací, kteří si pěstují ovoce a zeleninu na své zahrádce.

29

8 - Nákup ovoce a zeleniny


4.6.2 Nákup masných výrobků Na otázku o nakupování masných výrobků měli respondenti na výběr pouze moţnosti, ţe masné výrobky nakupují ve své hlavní prodejně, ţe masné výrobky nenakupují, anebo mohli sami napsat jinou odpověď. Více neţ dvě třetiny respondentů si ponechává komfort nakupování pod jednou střechou a nakupuje tedy masné výrobky ve své hlavní prodejně. Dalších 14 % zákazníků odpovědělo, ţe maso nakupuje v masně a dále tuto odpověď nespecifikovali. Celkem 6 % odpovídajících napsalo, ţe chodí pro masné výrobky do Řeznictví a uzenářství Plot na Praţském Předměstí, 3 % respondentů nakupuje v pultové prodejně Novák MASO-UZENINY a 3 % jezdí pro maso do Makra. Zbylých 6 % dotázaných uvedlo, ţe masné výrobky nenakupují vůbec. 9 - Nákup masných výrobků


30

4.6.3 Nákup pečiva Pečivo je rychloobrátkový sortiment zboţí, který lidé nakupují častěji neţ jiné výrobky. Také proto častěji vyuţívají sluţeb malých prodejen a obzvláště specializovaných pekáren s pultovým prodejem. Z dotazníku vyplynulo, ţe dvacet procent dotázaných nakupuje pečivo právě v pultových prodejnách a 80 % zákazníků je nakupuje ve své hlavní prodejně.

4.7 Závislosti Tato část je zaměřena na zkoumání závislostí mezi určitou odpovědí v dotazníku a skupinou odpovídajících. Závislosti nebyly testovány pomocí statistických testů, ale byly pouze měřeny podle četnosti vzhledem k jednotlivým skupinám. Pro lepší představu jsou znázorněny pomocí grafů.

4.7.1 Volba hlavní prodejny v závislosti na věku a pohlaví Závislost mezi volbou hlavní prodejny a pohlavím respondentů je velmi slabá. Obě pohlaví volí všechny typy prodejen s přibliţně stejnou četností. Avšak závislost mezi volbou hlavní prodejny a věkem respondentů je větší. Z grafu je vidět, ţe skupina respondentů s věkem mezi 46 a 60 lety nakupuje o mnoho častěji v hypermarketu neţ jiné věkové skupiny a také ţe v diskontu nakupuje nejstarší skupina dotázaných častěji neţ jiné věkové skupiny. 10 - Volba prodejny v závislosti na věku

100,00% 80,95%

50,00%

63,33% 4,44%

32,22%

57,14% 4,76% 38,10%

4,76%

14,29%

55,56% 11,11% 33,33%

0,00% Méně než 30 let

31 - 45

46 - 60

60 let a více

Diskont (Lidl, Penny Market, jiné) Hypermarketu (Tesco, Hyperalbert, Kaufland, Interspar, Makro) Supermarketu (Albert, Tesco OD, jiné)

Zdroj: vlastní výzkum36

36

V grafu jsme abstrahovali od moţnosti pultový prodej, protoţe tato odpověď má velmi nízké zastoupení a narušovala by přehlednost grafu.

31

4.7.2 Volba hlavní prodejny v závislosti na motorizovanosti zákazníka Návštěva diskontu je ve velké míře závislá na motorizovanosti zákazníka, protoţe celé tři čtvrtiny těch, kteří v diskontu nakupují, pouţívají ke svým nákupům vţdy automobil. Také polovina zákazníků hypermarketů jezdí na nákupy vţdy automobilem, ale druhá polovina je naopak rovnoměrně rozdělena do zbývajících odpovědí. Naopak při nákupech v supermarketech vyuţívají zákazníci automobil méně. Necelá polovina nepouţívá automobil vůbec a další čtvrtina jen zřídka. 11 - Volba prodejny v závislosti na motorizovanosti zákazníka

80,00% 60,00%

75,00% 52,08% 36,96%

40,00% 16,67%

20,00%

21,74%

12,50% 8,70%

23,91% 11,46% 12,50% 8,70%

7,29%

12,50%

0,00% Ano, vždy

Ano, většinou Asi tak půl na půl

Zřídka

Vůbec

Diskont (Lidl, Penny Market, jiné) Hypermarketu (Tesco, Hyperalbert, Kaufland, Interspar, Makro) Supermarketu (Albert, Tesco OD, jiné) Zdroj: vlastní výzkum37

4.7.3 Volba hlavní prodejny v závislosti na frekvenci nákupů Graf volby hlavní prodejny v závislosti na frekvenci nákupů ukázal převaţující trend jednoho velkého nákupu za týden a pak případné dokupování čerstvého zboţí v menších prodejnách lokálního významu. Jediná výjimka z tohoto trendu se ukázala u návštěvníků supermarketů. Pouze jedna třetina nakupuje ve svém supermarketu jen jednou a počet respondentů nakupujících vícekrát neţ čtyřikrát za týden je dokonce vyšší neţ počet těch, kteří nakupují právě čtyřikrát.

Graf udává procentuální počet respondentů, kteří patří do dané věkové skupiny. V grafu jsme abstrahovali od moţnosti pultový prodej, protoţe tato odpověď má velmi nízké zastoupení a narušovala by přehlednost grafu. Graf udává procentuální počet respondentů, kteří nakupují ve stejném typu prodejny. 37

32

12 - Volba prodejny v závislosti na frekvenci nákupů

70,00%

62,50%

60,00% 50,00%

46,88% 34,78%

40,00% 30,00%

30,21% 19,57%

20,00%

25,00%

19,57%

17,71%

10,00%

10,87% 3,13%

12,50% 15,22% 2,08%

0,00% Jednou

Dvakrát

Třikrát

Čtyřikrát

Vícekrát


4.7.4 Volba hlavní prodejny v závislosti na bydlišti a velikosti domácnosti Graf volby hlavní prodejny v závislosti na bydlišti byl vypočítán trochu jiným způsobem neţ ostatní grafy. Tento graf ukazuje kolik procent respondentů, kteří bydlí v určité části města, nakupuje v určitém druhu maloobchodní jednotky. Ve všech případech lidé nejvíce nakupují v hypermarketech, ale například respondenti z Moravského předměstí, kde jsou tři supermarkety Albert, navštěvují tyto supermarkety skoro stejně často jako hypermarkety. Pokud by se počítal počet návštěv jako takový, supermarkety by dokonce byly před hypermarkety, protoţe jejich frekvence nákupů týdně je mnohem vyšší neţ u hypermarketů. Podobný případ nám vyšel i u obyvatel Praţského Předměstí, kde je zase umístěn čtvrtý hradecký supermarket Albert. Naopak tomu bylo v městské části Slezské předměstí. Tam ţádný supermarket umístěn není, pouze diskonty Lidl

a Penny Market. Graf závislosti

ukázal, ţe nikdo ze Slezského předměstí nenakupuje v supermarketu, ale 15 % obyvatel nakupuje v diskontu. A obyvatelé, kteří do města za nákupy dojíţdějí, také nakupují častěji v diskontu neţ v supermarketu. Tato závislost je však dána hlavně umístěním diskontů na okrajích měst oproti supermarketům, které jsou uvnitř zástavby předměstí. 38

Graf udává procentuální počet respondentů, kteří nakupují ve stejném typu prodejny.

33

13 - Volba prodejny v závislosti na bydlišti

90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

85,00% 73,68%

70,59% 62,07%

57,89%

52,17% 45,65%

42,11%

37,93% 21,05% 5,26%

Hradec Králové centrum

Hradec Králové Malšovice

15,00%

17,65% 11,76%

2,17% Hradec Králové Moravské předměstí

Hradec Králové Pražské předměstí

Hradec Králové Slezské předměstí

mimo město


Závislost volby prodejny na velikosti domácnosti je velmi slabá, aţ dá se říct ţádná. Všechny velikosti domácností nakupují převáţně v hypermarketu, pak s poloviční četností v supermarketu a některé nakupují také v diskontu. Jediná odchylka od tohoto výsledku byla zaznamenána u velikosti domácnosti 5 a více, kde počet domácností, které nakupují v supermarketech, se téměř rovnal počtu domácností, které nakupují v hypermarketech.

4.7.5 Nakupování biopotravin v závislosti na věku a pohlaví Z následujícího grafu je patrné, ţe biopotraviny nakupují nejméně staří lidé. U této věkové kategorie je zajímavé, ţe vybraní respondenti muţi nakupují biopotraviny ve své hlavní prodejně a ţeny naopak ve specializované prodejně Bazalka Bio. Lidé ve středním věku nakupují biopotraviny o něco více neţ mladí lidé. Ve věkové kategorii 31 – 45 let nám vyšla opět stejná zajímavost, ţe v obchodě Bazalka Bio nakupují pouze ţeny. Proto zde existuje poměrně silná závislost mezi pohlavím a nakupováním v obchodě Bazalka Bio.

39

Graf udává procentuální počet respondentů, kteří patří do dané kategorie.

34

14 - Nakupování biopotravin v závislosti na věku a pohlaví

100,00% 87,50% 90,00% 80,00% 80,00% 71,43% 70,00% 65,38% 57,14% 55,56% 60,00% 51,28% 50,00% 50,00% 35,71% 40,00% 28,21% 22,22% 25,00% 30,00% 20,00% 17,31% 20,00% 28,57% 20,51% 10,00% 7,14% 12,50% 0,00% Muž

Žena

Méně než 30 let Nenakupuji

Muž

Žena

31 - 45

Muž

Žena

Muž

46 - 60

Obchod Bazalka

Žena

60 let a více

Ve své hlavní prodejně


4.7.6 Frekvence nákupů v závislosti na věku, bydlišti a velikosti domácnosti V našem dotazníku byla zjištěna jen velmi slabá závislost frekvence nákupů na jakémkoli jiném faktoru. Nakupování jednou týdně převládlo ve všech moţných skupinách obyvatel rozdělených podle věku, bydliště či velikosti domácností. Bylo zjištěno pouze několik zajímavostí. U mladých lidí s věkem pod 30 let jsou frekvence nakupování jednou, dvakrát a třikrát více vyrovnané neţ u ostatních věkových skupin. Muţi v této věkové skupině dokonce nakupují stejně často jednou jako třikrát týdně. Na druhou stranu u starých lidí s věkem nad 60 let nakupuje pouze jednou týdně nejvyšší procento lidí oproti ostatním skupinám. Procentuálně nejvíce respondentů, kteří nakupují dvakrát týdně, je také v této nejstarší věkové skupině. To je dáno tím, ţe u starých lidí neodpověděl ani jeden respondent, ţe by nakupoval čtyřikrát nebo vícekrát týdně. Při rozdělení respondentů podle jejich bydliště bylo zjištěno, ţe také největší procento odpovídajících ve všech skupinách nakupuje jen jednou týdně. Pouze lidé z oblastí Hradec Králové – centrum a Hradec Králové – Malšovice mají četnost odpovědí jednou a dvakrát týdně vyrovnané. Pokud bychom ještě rozdělili obyvatele Malšovic podle pohlaví, došli bychom k závěru, ţe ţeny nakupují mnohem častěji dvakrát týdně neţ jednou. Při rozdělení skupiny respondentů bydlících mimo

40


35

město zjistíme, ţe ţeny nakupují buď jednou, anebo vícekrát neţ čtyřikrát týdně, a muţi naopak častěji nakupují dvakrát týdně neţ jednou. 15 - Frekvence nákupů v závislosti na bydlišti a pohlaví

90%

83,33%

80%

71,43%

70% 60%

50,00%

50% 40% 33,33% 30% 20%

45,45%

44,00% 36,36%

22,22%

36,36%

27,27% 25,00% 28,57%

28,57%

16,67% 11,11%

10%

9,09%

24,00% 20,00%

14,29%

8,33%

18,18%

16,67%

8,00%

0% Muž

Žena

Hradec Králové centrum

Muž

Žena

Hradec Králové Malšovice

Jednou

Dvakrát

Třikrát

Muž

Žena

Hradec Králové Moravské předměstí Čtyřikrát

Muž

Žena

mimo město

Vícekrát


4.7.7 Frekvence nákupů v závislosti na uţívání automobilu při nákupu Graf této závislosti byl vytvořen bez procent pouze s hrubým počtem. Důvodem je vyniknutí převahy pouţívání automobilu pokaţdé, kdyţ zákazník jede nakupovat. Na tomto grafu je dobře vidět závislost mezi nakupováním jednou týdně a pouţíváním automobilu. Jednotýdenní nákupy jsou větší, a proto je zapotřebí jeho snadná doprava domů. U respondentů, kteří automobil spíše nepouţívají, jiţ převládá vyšší frekvence nákupů týdně. Avšak stále četnost pouţívání automobilu i při této vyšší frekvenci je daleko vyšší.

41


36

16 - Frekvence nákupů v závislosti na motorizovanosti zákazníka

70

66

60 50 40

32 26

30

24 18

16

20 10

6 6

4 4

8 10 10

6 6 4

2 4

22 8

4 4

4

8

0 Ano, vždy

Ano, většinou Jednou

Asi tak půl na půl

Dvakrát

Třikrát

Zřídka

Čtyřikrát

Vůbec

Vícekrát


4.7.8 Uţívání automobilu při nákupu v závislosti na typu hlavní prodejny a na bydlišti Závislost uţívání automobilu na typu prodejny je vysoká. Zákazníci diskontů vyuţívají pohodlí odvezení nákupu autem skoro vţdy. Stejně tak je tomu u zákazníků hypermarketů. Vţdy pouţívá auto k nákupu v hypermarketu více neţ polovina jejich zákazníků, coţ je třetina ze všech respondentů. Naopak je tomu u nakupujících v supermarketech, většina jejich zákazníků k nákupu auto vůbec nepouţívá. 17 - Užívání automobilu v závislosti na typu prodejny

35,00% 30,00%

33,33%

25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00%

10,67% 7,33% 8,00% 4,67%

11,33% 6,67%

7,33%

2,67%

4,00% 0,67%

0,00% Hypermarketu Ano, vždy

Ano, většinou

Supermarketu Asi tak půl na půl

Zdroj: vlastní výzkum43 42

Graf udává celkový počet ze všech respondentů.

37

Diskont Zřídka

Vůbec

Podle výsledků bylo zjištěno, ţe závislost uţívání automobilu na bydlišti respondentů je velmi slabá. Ve všech případech nejvíce zákazníci označili moţnost „ano, vţdy“. U respondentů, kteří bydlí mimo město, je samozřejmě rozdíl mezi těmi, kteří pouţívají auto ke svému nákupu vţdy, a ostatními velký, a u respondentů bydlících v centru zase naopak malý, a odpovědi jsou více vyrovnané.

4.7.9 Uţívání automobilu při nákupu v závislosti na velikosti domácnosti a věku Závislost uţívání automobilu při nákupu na velikosti domácností respondentů je však silná. Se vzrůstajícím počtem členů domácnosti také roste pouţívání automobilu k nákupům. Domácnosti, kde ţije pouze jeden člověk, celkem ze 78 % automobil nepouţívají. Domácnosti se dvěma členy uţ automobil spíše pouţívají, a to celkem 46 % z nich. U této kategorie je vysoké procento těch, kteří vyuţívají automobil „asi tak půl na půl“, proto procento nepřesáhlo hladinu 50 %. K dalšímu procentuálnímu nárůstu došlo u domácností se třemi členy. Zde jiţ počet respondentů pouţívajících automobil přesáhl 70 %. U domácností o čtyřech členech došlo k dalšímu nárůstu uţ jen o jedno procento a u více početných rodin jiţ lehce klesl podíl motorizovaných zákazníků na 57 %. 18 - Užívání automobilu v závislosti na velikosti domácnosti

70% 58%

60% 50%

43%

40% 30%

43% 32%

25%

21%

20% 10%

54%

29% 21%

14% 7% 4%

4%

16% 13% 10% 3%

21%

18% 10% 8%

14% 14% 7%

0% 1 Ano, vždy

2 Ano, většinou

3 Asi tak půl na půl

4 Zřídka


43 44

Graf udává procentuální počet ze všech respondentů. Graf udává procentuální počet respondentů, kteří patří do dané kategorie.

38

5 a více Vůbec

Závislost uţívání automobilu na věku respondentů je velmi silná. Jak lze očekávat, tak se vzrůstajícím věkem pouţívání automobilu roste a po dosaţení určitého věku zase rapidně klesá. Mladí lidé s věkem do 30 let sice většinou 56 % automobil pro své nákupy spíše pouţívají, ale celá jedna pětina z nich naopak automobil k nakupování nepouţívá vůbec. U dalších dvou věkových skupin tato moţnost, „vůbec“, nebyla označena ani jednou, tedy lidé s věkem mezi 31 a 60 roky alespoň zřídka automobil pouţívají. Proto celých 81 % a 86 % většinou automobil pouţívá. Poslední věková skupina, 60 let a více, naopak neoznačila ani jednou moţnost, ţe automobil pouţívají vţdy. Celé dvě třetiny dotázaných odpověděly, ţe automobil nepouţívají vůbec. 19 - užívání automobilu při nákupu v závislosti na věku

76%

80%

67%

70% 57%

60% 50%

42%

40% 30% 20%

20% 14%13% 11%

10%

24%

5%

10% 10% 5%

17% 11% 6%

31 - 45

46 - 60

60 let a více

14%

0% Méně než 30 let Ano, vždy

Ano, většinou


Zřídka


45


39

Vůbec

Závěr Tato bakalářská práce byla zaměřena na analýzu nákupních podmínek a chování zákazníků ve vybraném městě. Jejím úkolem bylo popsat obecně maloobchodní síť a trendy v maloobchodě, rozebrat obchodní vybavenost vybraného města a na základě dotazníkového šetření analyzovat chování zákazníků. Město, které bylo analyzováno, je centrem východních Čech, je vzdálené zhruba 100km od Prahy a stálé bydliště zde má uvedeno necelých sto tisíc obyvatel. Tímto městem je Hradec Králové. Maloobchodní síť lze popsat jako síť provozních jednotek různých firem a sortimentního zaměření, které působí na určitém teritoriu vedle sebe. Jejich společným cílem je prodej zboţí konečnému spotřebiteli. Hlavním trendem v maloobchodě přetrvává dlouhotrvající nadvláda hypermarketu, jako hlavního typu maloobchodní jednotky, ve které lidé nejčastěji nakupují a která má také nejvyšší trţby. Dalším trendem na českém trhu je vysoký podíl zákazníků, kteří vyuţívají k nákupům automobil. Hlavním faktorem pro výběr prodejny je kvalita zboţí s ohledem na cenu, spektrum značek, které daná prodejna nabízí, a také snadná dostupnost. V Hradci Králové je vybudováno celkem šest hypermarketů (2x Tesco, Hyperalbert, Kaufland, Interspar a Makro). Všechny jsou rozmístěny podél velkého okruhu, který obepíná centrum města, anebo na hlavních tazích ven z města. Supermarketů je ve městě samozřejmě mnoho, v této práci však byly uvedeny jen supermarkety Albert, ty jsou ve městě celkem čtyři, supermarket Tesco, který je součástí obchodního domu Tesco, a supermarket Enapo, který byl uveden jedním respondentem jako jeho hlavní místo nákupu. Ostatní supermarkety nebyly v práci zmíněny, protoţe jejich podíl na hradeckém trhu s rychloobrátkovým zboţím je nepatrný. Obrovský boom ve výstavbě diskontních prodejen se nevyhnul ani Hradci Králové. Podél hlavních tranzitních silnic je postaveno celkem pět diskontů (3x Lidl, Penny Market a Terno). Dále byly v práci zmíněny také důleţité pultové prodejny (dvě řeznictví, a prodejna se zdravou výţivou). Maloobchodní síť s rychloobrátkovým zboţím je v Hradci Králové dostatečná, hypermarkety jsou rovnoměrně rozmístěny a uvnitř předměstí jsou vţdy supermarkety nebo menší samoobsluhy. Míra nasycenosti trhu v centru města je vysoká, na okraji města je moţná další výstavba, např. nových diskontů. 40

Dotazníkové šetření prokázalo, ţe hlavním nákupním místem je s velkým podílem celkem 64 % hypermarket. Rozdíl oproti republikovému zkoumání je ve výši oblíbenosti hypermarketů, republikově je to 43 %, a v podílu supermarketů a diskontů. Zatímco v republikovém šetření mají oba typy přibliţně stejnou oblíbenost, tzn. 23 % respektive 16 %, v Hradci Králové nakupují zákazníci z 30 % v supermarketu a jen 5 % v diskontu. Jako hlavní konkrétní místo nákupu bylo označeno Tesco – Futurum, které má v oblibě kaţdý třetí respondent. Dále pak zákazníci navštěvují Interspar, Kaufland a na čtvrtém místě Hyperalbert. Oproti republikovým výsledkům, kde se stala hlavním faktorem pro výběr prodejny kvalita, cena, šířka sortimentu a pak rychlost nákupu, v Hradci Králové se stala pro 72 % respondentů nejdůleţitějším faktorem lokalita. Polovina zákazníků se také rozhoduje podle šířky nabízeného sortimentu. Pro zhruba 40 % je také důleţitá cena, moţnost parkování a otevírací doba. Většina respondentů nakupuje jednou týdně a tento podíl klesá s rostoucí frekvencí nákupů. Otázka na motorizovanost zákazníka potvrdila celorepublikový trend, který říká, ţe automobil pouţívá více neţ 50 % zákazníků, v našem dotazníku označilo pouţívání automobilu při kaţdém nákupu 44 % respondentů, naopak vůbec ho nepouţívá 20 %. Populárním sortimentem zboţí se v poslední době staly biopotraviny. V Hradci Králové je nakupuje celkem přes 80 % zákazníků, z toho 21 % je chodí nakupovat do speciální prodejny Bazalka Bio. Z dotazníkového šetření byly také zjišťovány závislosti odpovědí, které pomohly k vysvětlení chování zákazníků u jednotlivých otázek. Cíl práce, analyzovat nákupní podmínky a chování spotřebitele ve vybraném městě, se podařilo splnit. Trh s rychloobrátkovým zboţím je v současné době nasycený. Jako jedinou moţnost rozvoje povaţuji pokračování výstavby nových diskontů na okraji města. Zvyklosti zákazníků v Hradci Králové se nijak výrazně neliší od výsledků pro celou republiku.

41

Seznam pouţité literatury: 1) PRAŢSKÁ, L. – JINDRA, J. & KOL. Obchodní podnikání: Retail management. 2. vyd. Management Press, Praha 2002. ISBN 8072610597 2) LANGEROVÁ, B. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ. 1.vyd. ACR Alfa, s.r.o., Agentura propagace České republiky, nakladatelství, vydavatelství, Praha 2003. s. 8-24 3) Incoma Research. Tisková zpráva - TOP10 Českého obchodu: pokles tržeb a změny v pořadí. online. dostupné z: http://www.incoma.cz/cz/ols/reader.aspx?msg=1082&lng=CZ&ctr=203, staţeno 18. 4. 2010 4) Incoma Research. TOP50 Českého obchodu. on-line. graf vlastní úpravy, dostupné z: www.incoma.cz, staţeno 26. 4. 2010 5) Incoma Research. Tisková zpráva: Již 2/3 českých domácností utratí největší část svých výdajů za potraviny v hypermarketech nebo v diskontech. on-line. dostupné z: http://www.incoma.cz/cz/ols/reader.aspx?msg=986&lng=CZ&ctr=203, staţeno 30. 4. 2010 6) CIMLER, P. Retail Management. (Přednáška) Praha: VŠE, letní semestr 2009 7) Magistrát města HK. Maloobchodní síť v Hradci Králové (2007). on-line. dostupné z: http://web2.mmhk.cz/dld/rm/Maloobchod_07.pdf, staţeno 30. 04. 2010 8) HM Hradec Králové, profil obchodu. on-line. dostupné z: http://www.itesco.cz/mojetesco.html?shop=11006 , staţeno 25. 3. 2010 9) Obchodní cetrum Futurum Hradec Králové, dostupné z: http://futurumhradec.cz/, staţeno 25. 3. 2010 10) HM Hradec Králové - Brněnská, profil obchodu. on-line. dostupné z: http://www.itesco.cz/mojetesco.html?shop=11037 ,staţeno 25. 3. 2010 11) Obchodní dům Tesco, profil obchodu. on-line. dostupné z: http://www.itesco.cz/mojetesco.html?shop=12004, staţeno 25. 3. 2010 12) Albert, Naše prodejny. on-line. dostupné z: http://www.ialbert.cz/jnp/cz/nase_prodejny/mapa_prodejen/index$162.html?region=h&district=h_ hk&results=1&tab=advanced, staţeno 1. 4. 2010 13) Interspar Hradec Králové. on-line. dostupné z: www.interspar.cz, staţeno 1. 4. 2010 14) Obchodní centrum Atrium. on-line. dostupné z: http://www.ocatrium.amadeus-real.cz/cz/o_nas, staţeno 25. 3. 2010 15) Novák MASO-UZENINY, pobočka Hradec Králové. on-line. dostupné z: http://www.zimbo.cz/indexn.php?pgid=54&misto=8, staţeno 1. 4. 2010 16) Bazalka Bio. on-line. dostupné z: http://www.web.hka.cz/firmy-detail.php?idf=610#, staţeno 1. 4. 2010

42

17) Incoma Research. Tiskové zprávy - Krize ovlivňuje nákupní chování populace a letákovou komunikaci obchodních řetězců – kde se zastaví slevová spirála?. on-line. dostupné z: http://www.incoma.cz/cz/ols/reader.aspx?msg=1083&lng=CZ&ctr=203, staţeno 18. 4. 2010 18) Incoma Research. Tiskové zprávy - Bio Summit 2010 ukázal cestu vpřed pro udržitelné a etické podnikání. on-line. dostupné z: http://www.incoma.cz/cz/ols/reader.aspx?msg=1086&lng=CZ&ctr=203, staţeno 18. 4. 2010

43

Seznam tabulek: 1 - Podíl v širokosortimentním obchodě TOP 50 ....................................................... 11 2 - TOP 10 Českého obchodu ..................................................................................... 12

Seznam grafů: 1 - Mapa maloobchodní sítě v Hradci Králové ........................................................... 23 2 - Hlavní prodejna .....................................................................................................24 3 - Hypermarkety ........................................................................................................ 25 4 - Preference zákazníků ............................................................................................. 26 5 - Frekvence nákupů ..................................................................................................27 6 - Motorizovanost zákazníků..................................................................................... 28 7 - Nákup biopotravin .................................................................................................29 8 - Nákup ovoce a zeleniny......................................................................................... 30 9 - Nákup masných výrobků ....................................................................................... 30 10 - Volba prodejny v závislosti na věku ...................................................................31 11 - Volba prodejny v závislosti na motorizovanosti zákazníka ................................ 32 12 - Volba prodejny v závislosti na frekvenci nákupů ............................................... 33 13 - Volba prodejny v závislosti na bydlišti ............................................................... 34 14 - Nakupování biopotravin v závislosti na věku a pohlaví ...................................... 35 15 - Frekvence nákupů v závislosti na bydlišti a pohlaví ........................................... 36 16 - Frekvence nákupů v závislosti na motorizovanosti zákazníka ............................ 37 17 - Uţívání automobilu v závislosti na typu prodejny .............................................. 37 18 - Uţívání automobilu v závislosti na velikosti domácnosti ...................................38 19 - uţívání automobilu při nákupu v závislosti na věku ........................................... 39

44

Přílohy: Dotazník Dobrý den, tento dotazník má za úkol zjistit chování zákazníků v Hradci Králové. Přesněji, ve kterých obchodech lidé nakupují, jak často a také, co je k tomu vede. Dotazník bude také základem mé bakalářské práce na téma Analýza nákupních podmínek a chování zákazníka v Hradci Králové. Dotazník by Vám neměl zabrat více neţ pět minut a měl by ho vyplňovat ten, kde nakupuje pro celou domácnost. Děkuji moc za Váš čas. Jakub Michálek

1. Potravinářské zboží nakupujete především v (Vaše hlavní prodejna): o

Hypermarketu (Tesco, Hyperalbert, Kaufland, Interspar, Makro)

o

Supermarketu (Albert, Tesco OD, jiné)

o

Diskont (Lidl, Penny Market, jiné)

o

Pultový prodej

2. Ve kterém hypermarketu? o

Tesco – Futurum

o

Tesco – Březhrad

o

Hyperalbert

o

Kaufland

o

Interspar

o

Makro

3. Ve kterém supermarketu? o

Albert

o

Obchodní dům Tesco

o

Jiná odpověď: 45

4. Ve kterém diskontu? o

Penny Market

o

Lidl

o

Jiná odpověď:

5. Ve kterém pultovém prodeji? o

Kde:

6. Kolikrát týdně nakupujete ve své hlavní prodejně? o

Jednou

o

Dvakrát

o

Třikrát

o

Čtyřikrát

o

Vícekrát

7. Využíváte při nakupování automobil? o

Ano, vţdy

o

Ano, většinou

o


o

Zřídka

o

Vůbec

8. Ovoce a zeleninu nakupujete převážně: o


o

Jiná odpověď:

9. Masné výrobky nakupujete převážně: o


o

Nenakupuji

o

Jiná odpověď:

10. Pečivo nakupujete převážně: o


o

Jiná odpověď: 46

11. Biopotraviny nakupujete převážně: o


o

Obchod Bazalka

o

Nenakupuji

o

Jiná odpověď:

12. Co vás motivuje pro nakupování ve Vaší hlavní prodejně? (více možných odpovědí) ▪ Cena

▪ Lokalita

▪ Rychlost nákupu moţnost parkingu

▪ Kvalita a čerstvost zobţí ▪Otevírací Doba

▪ Široká nabídka sortimentu

▪Dostupnost MHD

▪Rychlost obsluhy u pokladen

▪Dostupnost autem,

▪Snadná orientace v prodejně

13. Pohlaví: o

Ţena

o

Muţ

14. Věk: o

Méně neţ 30 let

o

31 – 45

o

46 – 60

o

60 let a více

15. Bydliště: Hradec Králové - centrum = uvnitř velkého okruhu Hradec Králové - Praţské Předměstí = mezi výpadovkou na Pardubice a na Jičín Hradec Králové - Slezské předměstí = mezi výpadovkou na Jičín a na Třebechovice p. O. Hradec Králové - Malšovice = mezi výpadovkou na Třebechovice p. O. a Brno Hradec Králové - Moravské předměstí =mezi výpadovkou na Brno a na Pardubice o

Hradec Králové – centrum

o

Hradec Králové - Praţské Předměstí

o

Hradec Králové - Slezské předměstí

o

Hradec Králové – Malšovice

o

Hradec Králové - Moravské předměstí

o

Mimo město 47

16. Velikost Vaší domácnosti: o

1

o

2

o

3

o

4

o

5 a více

48

Porovnání cen vybraných výrobků

v Kč

Coca- Pilsner polotučné červená cukr hladká kuřecí čokoláda rohlík celková pořadí pořadí podle brambory banány máslo podle četnosti Cola Urquell mléko paprika krupice mouka prsa Milka tukový cena ceny nejlevnějších nákupu nákupu výrobků (1,5 l) (2 l) (0,5 l) (1 l) (1 kg) (1 kg) (1 kg) (1 kg) (1 kg) (1 kg) (1 kg) (100 g) (1 ks) voda

TESCO - Březhrad

3,30 33,90

20,90

8,90

5,98

79,90

24,90

13,90

5,90 99,60 109,00

23,90

1,00 431,08

5.

2.

TESCO - Brněnská

3,30 33,90

20,90

8,90

5,98

79,90

24,90

13,90

5,90 99,60 109,00

23,90

1,00 431,08

5.

2.

Hyperalbert

3,50 19,90

20,90

12,90

9,95

69,90

24,90

17,90

7,90 95,60 149,90

23,90

1,20 458,35

8.

10.

Kaufland

3,30 33,90

20,90

9,90

5,98

79,90

19,90

10,90

7,90 99,60 149,00

23,90

0,70 465,78

12.

1.

Interspar

3,90 33,90

19,90

11,90

9,40

69,90

29,90

17,90

7,90 91,60 149,90

23,90

1,20 471,20

13.

6.

Obchodní dům TESCO

3,30 33,90

20,90

8,90

5,98

79,90

24,90

13,90

5,90 99,60 109,00

23,90

1,00 431,08

5.

2.

Albert - Benešova

3,50 19,90

20,90

12,90

9,98

54,90

32,90

17,90

7,90 95,60

80,00

23,90

1,50 381,78

1.

2.

Albert - Palachova

3,50 19,90

20,90

12,90

10,98

54,90

32,90

17,90

7,90 95,60 119,90

23,90

1,50 422,68

3.

6.

Albert - M. Horákové

3,50 19,90

20,90

13,90

9,98

54,90

32,90

17,90

7,90 95,60 119,90

23,90

1,50 422,68

3.

6.

Albert - Fráni Šrámka

3,50 33,90

20,90

12,90

9,98

54,90

32,90

17,90

11,90 99,60 149,90

23,90

1,50 473,68

14.

10.

Penny - Market

3,90 31,90

20,90

9,90

9,95

59,90

19,90

17,90

7,90 99,60

99,90

14,90

0,90 397,45

2.

6.

Lidl - směr Ostrava

3,90 33,90

20,90

9,90

9,58

59,90

27,90

17,90

7,90 99,60 149,00

22,90

0,90 464,18

9.

12.

Lidl - Brněnská

3,90 33,90

20,90

9,90

9,58

59,90

27,90

17,90

7,90 99,60 149,00

22,90

0,90 464,18

9.

12.

Lidl - směr Jičín

3,90 33,90

20,90

9,90

9,58

59,90

27,90

17,90

7,90 99,60 149,00

22,90

0,90 464,18

9.

12.

Zdroj: vlastní pozorování, které proběhlo dne 25. 5. 2010

49

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Recommend Documents