VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Politologie

Politika Českých Budějovic k připojeným obcím Třebotovice a Kaliště (bakalářská práce)

Autor: Gabriela Štěpanyová Vedoucí práce: Ing. Aleš Lisa, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.

V Praze dne

…………

………………… podpis studenta

Poděkování Děkuji Ing. Aleši Lisovi Ph.D. za odborné vedení práce, za jeho cenné rady a připomínky. Zvláštní poděkování patří Ing. Marcele Medové, Mgr. Robertu Procházkovi, Evě Hajerové, Mgr. Jiřímu Šabatkovi, Mgr. Miroslavu Fraňkovi, Mgr. Pavlu Koblasovi a Mileně Krobové za poskytnutí rozhovoru.

Abstrakt Bakalářská práce se věnuje analýze politiky Českých Budějovic k obcím Třebotovice a Kaliště, které jsou jeho sídelními jednotkami od roku 1985. Práce analyzuje současný stav vztahu města s danými obcemi, možnosti změny současného stavu, podmínky, předpoklady a průchodnost realizace takových změn a jejich přínosy, náklady pro obce Třebotovice a Kaliště. Text se věnuje osamostatnění obce, připojení k jiné obci a změně postavení obce při zachování současného administrativního uspořádání. Na základě těchto poznatků práce definuje doporučení pro dané obce. Klíčová slova Třebotovice, Kaliště, České Budějovice, osamostatnění, připojení obce, územní komise, osadní výbor

Abstract The thesis is dedicated to the policy analysis of České Budějovice towards Třebotovice and Kaliště municipalities. Třebotovice a Kaliště have been the residential units since 1985. The thesis analyzes the relationship between city and municipalities, possible changes to the current position, conditions, assumptions, clearness of realization such changes and benefits, costs for municipalities Třebotovice and Kaliště. Text analyzes independence of municipality, joining to other municipality, the changes of municipality status while maintaining present administrative arrangements. Based on these findings, the thesis defines the recommendations for these municipalities. Key words Třebotovice, Kaliště, České Budějovice, independence, municipalities, territorial commission, village committee

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 1 1

2

3

4

Zákonná úprava postavení obcí ....................................................................................... 5 1.1

Obec, území obce a jeho změny .................................................................................. 5

1.2

Místní referendum ...................................................................................................... 10

1.3

Statutární město České Budějovice ........................................................................... 13

1.4

Katastrální vymezení obcí Třebotovice a Kaliště ...................................................... 14

Historie vztahů obcí Třebotovice a Kaliště k Českým Budějovicím .......................... 16 2.1

Stručná historie postavení obcí Třebotovice a Kaliště............................................... 16

2.2

Myšlenka Velkých Českých Budějovic do roku 1989............................................... 16

2.3

Osamostatňování obcí po roce 1989 .......................................................................... 18

Analýza politiky Českých Budějovic k obcím Třebotovice a Kaliště ......................... 22 3.1

Současná politická situace ......................................................................................... 22

3.2

Územní komise Rady města České Budějovice ........................................................ 25

3.3

Místní část Územní komise Třebotovice a Kaliště .................................................... 28

3.4

Současné problémy vztahu města k obcím Třebotovice a Kaliště............................. 29

Osamostatnění obcí Třebotovice a Kaliště a jeho modely/efekty ............................... 31

Závěr ........................................................................................................................................ 34 Seznam použitých zdrojů ....................................................................................................... 38 Legislativní dokumenty ........................................................................................................ 38 Dokumenty statutárního města České Budějovice ............................................................... 38 Řízené rozhovory .................................................................................................................. 39 Literatura ............................................................................................................................... 40 Elektronické zdroje ............................................................................................................... 41

Seznam grafů, map a tabulek Grafy Graf č. 1: Výsledky voleb do zastupitelstva České Budějovice

Mapy Mapa č. 1: Administrativní mapa správního obvodu ORP České Budějovice Mapa č. 2: Vznik velkých Českých Budějovic po roce 1952

Tabulky Tabulka č. 1: Velikost zastupitelstva v závislosti na velikosti obce Tabulka č. 2: Výsledky voleb do zastupitelstva České Budějovice Tabulka č. 3: Působnost a počet členů Místních částí Územní komise Rady města

Seznam zkratek ČSSD Česká strana sociálně demokratická HOPB Hnutí Občané pro Budějovice KSČM Komunistická strana Čech a Moravy MČÚK Místní část zemní komise ODS Občanská demokratická strana MHD Městská hromadná doprava ROP Regionální operační program ÚKRM Územní komise rady města ÚK Územní komise

Úvod Bakalářská práce se věnuje analýze politiky Českých Budějovic k připojeným obcím Třebotovice a Kaliště, které jsou jeho sídelními jednotkami od roku 1985. V současné době se však toto spojení z různých důvodů ukazuje za velmi problematické. Katastrální území daných obcí je specifické. Třebotovice a Kaliště se nachází mimo souvislé území města. Vzhledem ke své poloze jsou označovány za exklávy. Nejen jejich umístění vypovídá o tom, že obce Třebotovice a Kaliště jsou na okraji zájmů politiky Českých Budějovic. Navíc skutečnost, že České Budějovice jako statutární město není členěno na městské obvody s vlastními samosprávnými orgány, ukazuje tendenci město co nejvíce centralizovat. Ke zpracování práce byla použita odborná literatura zabývající se teorií obcí, například Základy organizace veřejné správy v ČR, Politologické aspekty veřejné správy, dále literatura zaměřená na historii Českých Budějovic a okolních obcí jako Encyklopedie Českých Budějovic nebo Ulicemi města Českých Budějovic. Mnoho historických faktů z roku 1990 vychází z Kroniky města Českých Budějovic za rok 1990 nebo z článků Jihočeské pravdy. Práce dále čerpá ze Zákonu o obcích a Zákonu o místním referendu. Pro správné pochopení a přiblížení problematiky bylo provedeno šest řízených rozhovorů s lidmi, které se daná problematika osobně dotýká. Bakalářské práce na téma Politika Českých Budějovic k připojeným obcím Třebotovice a Kaliště byla zvolena z důvodu toho, aby upozornila na narůstající aktuální problémy vztahu města k daným obcím, které je potřeba naléhavě řešit. Práce zkoumá, jak tento vztah ovlivnila historie

připojování

a

osamostatňování

okolních

obcí

od

Českých

Budějovic

a jak ho ovlivňuje současná komunální politika Českých Budějovic. Zásadním výstupem práce je návrh řešení. Podobná problematika nebyla do této chvíle odborně popsána. Cílem této práce je s využitím obecné teorie obcí, katastrálního vymezení obcí Třebotovice a Kaliště a historie připojování obcí k Českým Budějovicím analyzovat politiku Českých Budějovic k připojeným obcím Třebotovice a Kaliště a na základě zjištěných informací popsat současný stav vztahu města s danými obcemi. V závislosti na zjištěných problémech si práce klade za cíl navrhnout možnosti řešení. Výzkumná otázka zní, zda je osamostatnění obcí Třebotovice a Kaliště od Českých Budějovic jedno z reálných východisek, které přinese výhody pro obce i město.

1

Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První z nich se zabývá zákonnou úpravou postavení obcí, změnami území obce, charakteristikou Českých Budějovic a připojených obcí Třebotovice a Kaliště. Druhá kapitola se věnuje historii politiky města České Budějovice k okolním obcím. Text se nejprve zaměřuje na období od druhé světové války do roku 1989, kdy převládla myšlenka vzniku Velkých Českých Budějovic. Následně je popsán proces osamostatňování obcí od Českých Budějovic po roce 1989. Třetí kapitola práce se věnuje současné politické situaci v Českých Budějovicích, zejména pak vztahu města k připojeným obcím Třebotovice a Kaliště. Velká část této kapitoly se zabývá současnými problémy vztahu města Českých Budějovic a obcí Třebotovice a Kaliště. Čtvrtá kapitola shrnuje problémy politiky města k daným obcím a výhody a nevýhody připojení daných obcí k městu. Na základě zjištěných informací jsou následně uvedeny možnosti řešení. Práce obsahuje přiložené dokumenty statutárního města České Budějovice týkající se zřízení územní komise a zápis z jednání místní územní komise Třebotovice a Kaliště. Práce je zpracována metodou řízených rozhovorů, metodou dedukce, analýzy a komparace. Pomocí řízených rozhovorů s politickými představiteli města, členy územní komise, starosty okolních obcí, občany obcí Třebotovice a Kaliště, místními pamětníky a historiky Národního archivu je možné danou problematiku popsat komplexně a to z pohledu všech jejích aktérů. Ze základních znalostí obecního zřízení a možností změn území obce uvedených na začátku práce jsou následně dedukována konkrétní fakta zaměřená na město České Budějovice a na jeho část Třebotovice a Kaliště. Analýza historických souvislostí a současné politiky Českých Budějovic k obcím Třebotovice a Kaliště slouží především ke správnému pochopení vztahů mezi těmito subjekty. Podrobný popis fungování územní komise, jako dobrovolného nástroje komunikace mezi městem a obcemi, je doplněn o komparaci s osadními výbory, které jsou stanovené zákonem. První část práce zkoumá základní teoretické poznatky postavení obcí, které jsou nutné pro správné pochopení analyzované problematiky. Jedná se především o definici obce, území obce a jeho změn podle Zákona o obcích (128/2000 Sb.). Každá změna území obce je podmíněna místním referendem, které se řídí Zákonem o místním referendu (22/2004 Sb.). Text dále definuje České Budějovice jako statutární město a obce Třebotovice a Kaliště jako jeho specifické katastrální území. Historicky územní vývoj Českých Budějovic je velmi proměnlivý. Ve dvacátých letech minulého století se poprvé objevila myšlenka Velkých Českých Budějovic, která však byla 2

zrealizována až po druhé světové válce. Tehdy České Budějovice začaly usilovat o připojení dříve samostatných obcí ve svém okolí. Situace se změnila po roce 1989, kdy naopak začala vlna osamostatňování malých obcí od velkých měst. Tento trend, který byl podpořen tehdejší náladou nově nabyté svobody, ovlivnil také obce kolem Českých Budějovic. Konkrétně obec Dobrá Voda, která územně odděluje Třebotovice a Kaliště od Českých Budějovic, se díky iniciativě místních představitelů Občanského fóra osamostatnila. Spolu s Dobrou Vodou o osamostatnění usilovala i část obyvatel Třebotovic. Návrh byl však tehdejším Městským národním výborem zamítnut. V současnosti se spojení obcí Třebotovice a Kaliště s Českými Budějovicemi ukazuje jako nevýhodné. Město obce velmi zanedbává. Chybí zde základní občanská vybavenost, není zde vybudovaná kanalizace a většina dopravních komunikací se nachází ve velmi špatném stavu. Pro místní obyvatele je velice těžké na městě prosadit své cíle. Znalost politického vývoje v Českých Budějovicích po komunálních volbách v roce 2010 je důležitým aspektem, který ovlivňuje vztah města k jeho okrajovým částem. Zejména programy politických stran zřetelně ukazují, které z nich mají zájem více spolupracovat s obcemi, a které se naopak snaží utlumit jakýkoliv pokus o prosazení jejich zájmů. Na základě politické iniciativy ČSSD byla v roce 2011 zřízena územní komise rady města. Ačkoliv se tímto krokem zvýšilo povědomí občanů Českých Budějovic zejména pak občanů Třebotovic a Kaliště o politice města, územní komise jako nevolený orgán nedisponuje žádnými pravomocemi. Jedná se pouze o pravidelné fórum občanů se zástupci města. Zda je územní komise pouhým nástrojem pro zlepšení pocitu občanů, že se město zajímá o jejich problémy, nebo zda činnost územní komise vede k řešení konkrétních problémů, je náplní jedné z kapitol této bakalářské práce. Vztah mezi městem České Budějovice a obcemi Třebotovice a Kaliště se ukazuje jako komplikovaný. Ačkoliv se představitelé místní územní komise snaží na město vyvíjet značný tlak, většina návrhů na řešení ze strany města zůstává stále jen ve formě slibů. Protože zastupitelé města nejsou povinni řešit podněty a požadavky občanů, které jim byly předloženy prostřednictvím územní komise, je pro tyto obce velmi složité dosáhnout svých cílů. Nulové rozpočtové pravomoci územní komise a absence kontroly nad přidělováním finančních prostředků pro jednotlivé části města, znesnadňuje obcím Třebotovice a Kaliště vyjednávací pozici.

3

S procesem osamostatnění obcí Třebotovice a Kaliště od Českých Budějovic je spojena otázka finanční životaschopnosti nově vzniklé obce. Nicméně cílem této práce není hodnotit ekonomický rozměr osamostatnění, ale popsání dané problematiky ze státoprávního a politologického hlediska. Finanční stránka oddělení obcí Třebotovice a Kaliště od Českých Budějovic je obtížně kvantifikovatelná a přesahuje rozměr této práce.

4

1 Zákonná úprava postavení obcí 1.1 Obec, území obce a jeho změny Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů1, tvoří územní celek, který je vymezen hranicí obce. Obecně lze říci, že se jedná o základní územní jednotku osídlení. Rozlišujeme teritoriální, osobní a politický rozměr obce. První dva jsou obsaženy v právním řádu, politický rozměr stojí vždy vně těchto právních rámců. Přestože obec ještě nemusí existovat, může být v již dané lokalitě zformováno politické hnutí, jehož cílem je obec vytvořit2. Každá obec se vyznačuje tím, že má své území, občany, samosprávní funkci a název (znak, vlajku). Postavení obce v českém politickém systému upravuje ústava, zákony i normy mezinárodního práva. Moderní pojetí obce v českých zemích lze datovat k revolučnímu roku 1848-1849. Tehdy se z obcí vytvořily tzv. veřejnoprávní korporace3, jejichž nejvyššími orgány byly zastupitelské sbory volené na čtyřleté funkční období. Následně z této tradice vycházela i Československá republika. Na konci druhé světové války nahradila obecní samosprávu soustava Národních výborů, které byly jedním z nástrojů jednotné státní moci. Obecní úřady, jak je dnes známe, jsou úzce spojeny s obnovením obecního zřízení po pádu komunistického režimu. Po listopadu 1989 došlo v místní správě k zásadní reformě, která si kladla za cíl obnovit demokratické poměry na lokální úrovni. Národním výborům bylo zkráceno volební období, resp. byly zrušeny, aby mohly být co nejrychleji obnoveny obce. K tomu posloužil federální ústavní zákon č. 294/1990 Sb., díky kterému se v České republice etablovalo obecní zřízení, které přetrvává dodnes. Počátkem 90. let také začal přecházet majetek státu do vlastnictví obcí. S obnovením obecního zřízení přestalo být obecní zastupitelstvo integrální součástí obecního úřadu a obecní úřad již nebyl mocenským aparátem státu4. Obce jsou nyní opět veřejnoprávními korporacemi, samosprávnými společenstvími občanů, přičemž občanem je každý, kdo má v obci trvalý pobyt nebo i ten, kterému bylo uděleno tzv. čestné občanství. 1

Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., čl. 99, Ústava České republiky.

2

VALEŠ, L. a kol. Politologické aspekty veřejné správy. Plzeň, 2006, s. 116.

3

Obec je veřejnoprávní korporací, může tedy vlastnit majetek. Pojem obce jako veřejnoprávní korporace

vystihuje její způsobilost k samostatnému vystupování a rozhodování, způsobilost k samostatnému nakládání se svým majetkem a autonomii při přijímání vlastního rozpočtu bez státních zásahů. PEKOVÁ, J., PILNÝ, J.: Veřejná správa a finance veřejného sektoru, Praha 2002, s. 75. 4

VALEŠ, L. a kol. Politologické aspekty veřejné správy. Plzeň, 2006, s. 138 - 140.

5

Podle čl. 99 Ústavy se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky. V současné době je postavení a fungování obcí upraveno Zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Teritoriální základ obce je další nedílnou součástí jejího statutu v českém politickém systému. Municipalita5 je územní celek s vlastními hranicemi, v němž je vykonávána samospráva. Správní území obce tvoří jedno nebo více tzv. katastrálních území6, která jsou vyznačena v územních plánech obce. Autonomní politickou moc zde vykonává zastupitelský sbor ustavovaný přímými volbami konanými na daném obecním teritoriu. Platí při tom, že každá část území státu patří do některé z přibližně šesti tisíc obcí kromě výjimek, kterými jsou u nás především tzv. vojenské újezdy, v nichž správu území i obyvatelstva vykonává správce jmenovaný ministerstvem obrany. 7 Obec vykonává funkce samosprávní, tedy spravuje sama sebe, záležitosti obce a záležitosti občanů obce prostřednictvím svých zvolených orgánů. Dále obci náleží funkce státní, což je funkce přenesená, neboli obec tak vykonává státní správu v rozsahu vymezeném zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích. Obce jsou si rovny ve své autonomii. Legislativa a politický systém státu respektují tradiční rozdíly mezi obcemi. Až do června roku 2006 se obce dělily podle velikosti na statutární města, města a obce (vesnice). Od července roku 2006 přibyla nová kategorie, tzv. městys. 8 V současné době se obce dělí na obec, městys, město, statutární město a Hlavní město Praha. Obec je základním typem jednotky územní samosprávy. Obce o velikosti pod 3 000 obyvatel, které nejsou městysi ani městy, zůstávají zbytkovými obcemi bez titulu. Označení je však pouze statusová záležitost. Je nutné si uvědomit, že všechny základní samosprávné územní celky u nás jsou obcemi a jen některé jsou obcemi s titulem nebo zvláštním postavením. Městys je historický typ obcí stojících mezi městem a vsí, kterým bylo uděleno právo pořádat výroční a dobytčí trhy. V současné době titul městys uděluje předseda Poslanecké sněmovny na žádost dané obce. Městys je synonymem pro maloměsto či městečko.

5

Městská samospráva.

6

Zákon č. 128/2000 Sb., § 18 odst. 2. Katastrální území je vytyčené teritorium, část území ČR, které náleží do

území nějaké obce nebo samo je územním obvodem obce. 7

VALEŠ, L. a kol. Politologické aspekty veřejné správy. Plzeň, 2006, s. 117 - 118.

8

VALEŠ, L. a kol. Politologické aspekty veřejné správy. Plzeň, 2006, s. 119.

6

Městem je obec, která tento titul zdědila z historie, nebo má nejméně 3 000 obyvatel a na její žádost jí udělí titul předseda Poslanecké sněmovny, po předchozím vyjádření vlády. Vláda stanovila svým usnesením č. 418 ze dne 2. května 2001 kritéria pro posuzování žádostí obcí o stanovení městem. Statutární města tvoří zvláštní skupinu měst, která jsou vyjmenovaná v Zákoně o obcích (128/2000 Sb.). Území statutárních měst se může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy. Statutární město je samostatně spravováno zastupitelstvem města. Dalšími orgány statutárního města jsou rada města, primátor, magistrát a zvláštní orgány města. Městský obvod územně členěného statutárního města je spravován zastupitelstvem městského obvodu. Dalšími orgány městského obvodu jsou rada městského obvodu, starosta, úřad městského obvodu a zvláštní orgány městského obvodu. Městská část územně členěného statutárního města je spravována zastupitelstvem městské části. Dalšími orgány městské části jsou rada městské části, starosta, úřad městské části a zvláštní orgány městské části. Statutární město může svěřit městskému obvodu nebo městské části schvalování programu rozvoje městského obvodu nebo městské části, rozhodování o majetkoprávních úkonech, zřizování trvalých a dočasných fondů městského obvodu a městské části, ukládání pokut.9 Postavení Prahy jako hlavního města České republiky je upraveno Ústavou České republiky a zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Praha se dělí na 57 městských částí, jejichž správní kompetence jsou stanoveny Statutem hl. m. Prahy a spolu s Magistrátem hlavního města zajišťují jak samosprávné, tak zákony určené funkce státní správy. Od 1. července 2001 je v platnosti nové rozdělení Prahy na 22 správních jednotek, jehož cílem je racionalizovat řízení a plánování rozvoje města. Od 1. ledna je Praha na základě ústavního zákona také krajem s názvem Hlavní město Praha.10 Obecní zřízení v ČR se řídí konventním modelem uspořádání výkonu obecní samosprávy. Rozlišujeme samosprávné orgány obce, ostatní běžné orgány a zvláštní orgány.

9

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, § 130 – 146.

10

Územní a správní členění města Prahy. Dostupné z: http://www.urm.cz/cs/clanek/208/uzemni-a-spravni-

cleneni-mesta.

7

Vrcholným samosprávným orgánem je zastupitelstvo obce či města, jehož legitimita je odvozena přímo od hlasů voličů a promítá se v něm stranické zastoupení v obci. Nejdůležitější funkce zastupitelstva jsou schvalování rozpočtu obce, schvalování investic, nabývání a pozbývání majetku obcí, poskytování dotací, zřizování organizačních složek obce, schvalování územně plánovacích předpisů a stanovení velikosti zastupitelstva. Velikost zastupitelstva je závislá na velikosti obce. Tabulka č. 1: Velikost zastupitelstva v závislosti na velikosti obce Počet občanů

Počet členů zastupitelstva

do 500 obyvatel

5 až 15 členů

nad 500 do 3 000 obyvatel

7 až 15 členů

nad 3 000 do 10 000 obyvatel

11 až 25 členů

nad 10 000 do 50 000 obyvatel

15 až 35 členů

nad 50 000 do 150 000 obyvatel

25 až 45 členů

nad 150 000 obyvatel

35 až 55 členů

Zdroj: Zákon č. 128/2000 Sb., § 68 odst. 1

Druhým samosprávným orgánem obce je obecní rada. Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. Radu obce tvoří starosta (primátor), místostarostové (náměstci primátora) a další členové rady volení z řad členů zastupitelstva obce. Počet členů rady obce je lichý a činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce11. Dalšími orgány obce jsou výbory zastupitelstva či komise rady. Komise obecní rady lze libovolně vytvářet a rušit. Jsou to orgány úzce spojené s radou, často též se zájmovou sférou. Většinou jsou naplňovány politiky z koalice, zastupiteli i občany. Posláním komisí je zasílat radě návrhy či radit místní exekutivě ve věcech, které do nich předloží rada, starosta či zastupitelé, podněty mohou zasílat i občané. Funkční období komise, jejíž členy jmenuje a odvolává obecní rada, je svázáno s funkčním obdobím zastupitelstva. Výbory zastupitelstva jsou zastupitelstvem zřizovány jako jeho iniciativní a kontrolní orgány, které postihují nejrůznější oblasti své působnosti v obci. Zastupitelstvo obce má povinnost zřídit finanční a kontrolní výbor. Zastupitelstvo obce volí předsedy výborů vždy z členů zastupitelstva kromě výboru

11

Zákon č. 128/2000 Sb., § 99.

8

osadního, ostatní členové mohou být voleni zastupitelstvem z řad doporučených občanů navržených do výboru. Zákon o obcích také právně zakotvuje osadní výbory nebo místní výbory (dále osadní výbor). Osadní výbor má možnost v částech obce zřizovat zastupitelstvo obce a má minimálně 3 členy. Počet členů osadního výboru určí zastupitelstvo obce. Členy osadního výboru jsou občané obce, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu v té části obce, pro kterou je osadní výbor zřízen, a jsou určeni zastupitelstvem obce. Předsedu osadního výboru zvolí zastupitelstvo obce z řad členů osadního výboru. Osadní výbor je oprávněn a) předkládat zastupitelstvu obce, radě obce a výborům návrhy týkající se rozvoje části obce a rozpočtu obce, b) vyjadřovat se k návrhům předkládaným zastupitelstvu obce a radě obce k rozhodnutí, pokud se týkají části obce, c) vyjadřovat se k připomínkám a podnětům předkládaným občany obce, kteří jsou hlášeni k trvalému pobytu v části obce, orgánům obce.12 Změny hranic obcí, při nichž nedochází ke sloučení, připojení nebo oddělení obcí, se uskutečňuje na základě dohody zúčastněných obcí po projednání s příslušným katastrálním úřadem. K takové změně hranic postačí dohoda, jejíž uzavření je vyhrazeno zastupitelstvu obce. Vzhledem k tomu, že současně dochází ke změně hranic katastrálního území, vyžaduje se předchozí projednání s katastrálním úřadem.13 Možné změny území obcí jsou sloučení obcí, připojení nebo oddělení obce. Tyto změny lze provést jen k počátku kalendářního roku. Návrh musí být krajskému úřadu podán nejpozději do 30. června předchozího kalendářního roku. Při sloučení obcí dochází dohodou zúčastněných obcí ke vzniku nové obce. Název nové obce musí být součástí dohody. Pokud by se slučované obce na novém názvu nedohodly, rozhodne o něm Ministerstvo vnitra. Území obce po sloučení tvoří území slučovaných obcí. Původní obec zaniká a vzniká nový subjekt. Tato nová obec je právní nástupce zaniklých obcí. V případě připojení obcí se obec připojuje k jiné. Zpravidla větší obci. Původní obec, ke které se jiná obec připojuje, nezaniká a stává se právním nástupcem zaniklé obce. Důsledkem připojení je, že dříve samostatná obec přestává být samostatným objektem práva. Dnem připojení zanikají orgány připojované obce.

12

Zákon č. 128/2000 Sb., § 121 - 122.

13

HORZINKOVÁ, Eva, NOVOTNÝ, Vladimír. Základy organizace veřejné správy v ČR. Plzeň, 2008. s. 103.

9

Dohodu o sloučení obcí nebo o připojení obce lze uzavřít na základě rozhodnutí zastupitelstev dotčených obcí. Do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí může být podán návrh na konání místního referenda o této věci. Občanům obce je dána možnost, aby hlasováním v místním referendu rozhodnutí zastupitelstva obce o sloučení nebo připojení obce změnili. Poslední možností vzniku nové obce je oddělení části obce. Oddělovaná část obce musí mít samostatné katastrální území sousedící nejméně se dvěma obcemi nebo jednou obcí a cizím státem a tvořící souvislý územní celek. Po oddělení musí mít nejméně 1000 občanů. Stejné podmínky musí splňovat i obec, od které se část obce odděluje. Podmínkou oddělení je konání místního referenda14 v té části obce, která se chce oddělit. V této části se ustanoví přípravný výbor. Počet členů přípravného výboru je lichý a tvoří jej nejméně tři členové. Podmínkou členství je trvalý pobyt v té dané části obce, která se chce oddělit. O oddělení části obce rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti na návrh obce, na základě kladného výsledku místního referenda. Krajský úřad má možnost schválit oddělení části obce při splnění zákonných podmínek, nebo oddělení odmítnout. Součástí návrhu na oddělení části obce je písemná dohoda o rozdělení majetku.

1.2 Místní referendum Místní referendum neboli místní lidové hlasování, je jedním z institutů přímé demokracie. Právo každého občana podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců upravuje jako jedno z politických práv článek 21 odstavec 1 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR. Provádění místního referenda upravuje zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále zákon o místním referendu). Právní úprava místního referenda je velmi blízká právní úpravě pro volby do zastupitelstev obcí. V místním referendu rozhodují oprávněné osoby formou souhlasu či nesouhlasu o konkrétně položených otázkách. V územně členěném statutárním městě se může konat místní referendum jak v městské části nebo městském obvodě tohoto města, tak na území tohoto celého města. 15 V části obce, která není městskou částí nebo městským obvodem, lze konat místní referendum, stanoví-li tak

14

Zákon č. 22/2004 o místním referendu a o změně některých zákonů.

15

Občanské aktivity. Místní referendum. Ministerstvo vnitra České republiky.

Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/obcanske-aktivity-118893.aspx.

10

zvláštní zákon.16 Místní referendum se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého hlasovacího práva. Fyzická osoba, která se může účastnit hlasování v místním referendu, je označována jako oprávněný občan. Právo hlasovat v místním referendu má každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva obce podle § 4, odst. 1, zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí. Musí splňovat podmínku trvalého bydliště ve správním obvodu příslušné obce, musí být občanem ČR nebo mít státní občanství státu, jehož občané jsou oprávněni hlasovat na území České republiky a nejpozději v den hlasování v místním referendu musí dosáhnout 18 let. Hlasovat není oprávněna osoba z důvodu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, osoba nezpůsobilá k právním úkonům, osoba, které byla na základě zákona omezena svoboda z důvodu ochrany zdraví lidu a osoba ve výkonu vojenské služby v případě, že místní referendum omezuje plnění povinností vyplývající z této služby.17 Hlasování v místním referendu se koná v jednom dni. V místním referendu se rozhoduje o věcech, které patří do samostatné působnosti obce nebo statutárního města.18 Otázka navržená pro místní referendum musí být jednoznačně položena tak, aby na ni bylo možno odpovědět slovem "ano" nebo slovem "ne". Místní referendum nelze konat v následujících zákonem stanovených otázkách:19 •

rozpočtu

•

o místních poplatcích

•

zřízení nebo zrušení orgánů obce a o jejich vnitřním uspořádání

•

o volbě a odvolání starosty, místostarosty, členů rady obce a členů orgánů, volených zastupitelstvem

•

jestliže by otázka položená v místním referendu byla v rozporu s právními předpisy

•

pokud by rozhodnutí bylo v rozporu s právními předpisy

16

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

17

Zákon č. 22/2004 Sb., § 4.

18

Zákon č. 22/2004 Sb., § 6.

19

Zákon č. 22/2004 Sb., § 7.

11

•

v případě, kdy se o položené otázce rozhoduje ve zvláštním řízení

•

o uzavření veřejnoprávních smluv k výkonu přenesené působnosti

•

o schválení, změně nebo zrušení obecně závazné vyhlášky obce

•

jestliže od konání referenda v téže věci neuplynulo 24 měsíců

Místní referendum se koná, jestliže se na tom usnese zastupitelstvo obce nebo jestliže přípravný výbor podá návrh na konání referenda a zastupitelstvo obce rozhodne o jeho vyhlášení. Přípravný výbor tvoří pro účely místního referenda nejméně 3 oprávněné osoby. Přípravný výbor určuje z řad členů svého zmocněnce, který je zmocněn jednat jejich jménem. Návrh přípravného výboru může být podán, pokud jej podpořilo svým podpisem alespoň v obci nebo v její části anebo ve statutárním městě:20 •

do 3 000 obyvatel......30 % oprávněných osob

•

do 20 000 obyvatel......20 % oprávněných osob

•

do 200 000 obyvatel......10 % oprávněných osob

•

nad 200 000 obyvatel......6 % oprávněných osob

Přípravný výbor navrhuje uspořádání místního referenda, deleguje členy do komisí pro hlasování, může podat u soudu návrh na určení, že místní referendum má být vyhlášeno nebo že návrh přípravného výboru nemá vady nebo může podat u soudu návrh na neplatnost hlasování a návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí v místním referendu. Návrh přípravného výboru musí obsahovat označení území, na kterém se místní referendum koná. Musí zde být uvedeno znění otázky navržené k rozhodnutí v místním referendu a odůvodnění návrhu. Dále je v návrhu uveden odhad nákladů spojených s provedením místního referenda a s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsob jeho úhrady. V návrhu je jeden z členů označen za zmocněnce. Jsou zde také jména a příjmení členů přípravného výboru, jejich datum narození, místo trvalého pobytu a jejich vlastnoruční

20

Zákon č. 22/2004 Sb., § 8.

12

podpisy. Součástí návrhu je podpisová listina. Oprávněná osoba může podepsat podpisovou listinu jen jednou. Nedodržení této podmínky je trestáno pokutou21. Pokud je místní referendum vyhlášeno z rozhodnutí zastupitelstva obce, rozhoduje o jeho konání zastupitelstvo prostou většinou hlasů všech členů zastupitelstva. Vyhlášením se rozumí vyvěšení usnesení zastupitelstva o vyhlášení místního referenda na úřední desce. Aby bylo rozhodnutí v místním referendu platné, je nutná účast alespoň poloviny oprávněných osob. Tento přísný limit je stanoven z důvodu, že se v místním referendu rozhoduje o vážných otázkách, které mají dopad na fungování obce a bezprostředně se dotýkají občanů dané obce. Rozhodnutí v místním referendu je pro zastupitelstvo obce závazné. Pokud se v místním referendu rozhoduje o oddělení části obce, sloučení obcí nebo o připojení obce k jiné obci, pro přijetí rozhodnutí je potřeba nadpoloviční většina hlasů oprávněných osob v té části obce, která se má oddělit, připojit nebo v obcích, které se mají sloučit22.

1.3 Statutární město České Budějovice České Budějovice jsou největším městem Jihočeského kraje a také jeho hospodářským, správním a kulturním centrem. Krajským městem jsou od roku 1949. Na základě údajů posledního sčítání lidu v roce 2011 zde žije 93 620 obyvatel23. České Budějovice se od roku 1990 řadí mezi statutární města24, tudíž své území může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy. Město si vytváří vlastní systém decentralizace. Zřízení statutárních měst řeší decentralizaci pravomocí a působností příslušejících městu na dílčí územní celky s vlastními samosprávnými orgány, aniž by tyto celky byly prohlášeny za samosprávné územní celky. Obvody a městské části disponují vlastními orgány samosprávy. Je třeba zdůraznit, že členění statutárních měst je zákonem umožněno, nicméně této možnosti statutární město nemusí využít, případně může 21

Zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu, § 9 - 11.

22

HORZINKOVÁ, Eva, NOVOTNÝ, Vladimír. Základy organizace veřejné správy v ČR, 2008. s. 117.

23

Český statistický úřad. Počet obyvatel v obcích Jihočeského kraje k 31. 12. 2011.

24

Statutárními městy jsou Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Jablonec

nad Nisou, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná, Mladá Boleslav a Prostějov. Všechna tato města mají více než 40 tisíc obyvatel.

13

tuto možnost využít kdykoliv v budoucnu. Příkladem toho jsou právě České Budějovice, které se člení pouze na části obce České Budějovice 1 až 7 bez vlastních orgánů samosprávy, nikoliv na městské části a městské obvody. Městský obvod nebo městskou část ve statutárním městě lze zřídit nebo zrušit na základě rozhodnutí zastupitelstva města, pokud do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního referenda o této věci. Je-li podán takový návrh, lze zřídit nebo zrušit městský obvod nebo městskou část jen na základě souhlasného rozhodnutí místního referenda konaného na území, na němž se navrhuje zřízení nebo zrušení městského obvodu nebo městské části.25 Městské části a obvody nemohou nabývat vlastního majetku. Městské obvody a části mají zákonem zakázáno vydávat obecně závazné vyhlášky a nařízení.26 Statutárními městy byla před listopadem 1989 metropolitní centra o velikosti nad 100 tisíc obyvatel. Ale toto pravidlo přestalo být v novém demokratickém systému relevantní.27 Obecní úřad ve statutárním městě nazýváme magistrátem města. Statutární město je samostatně spravováno zastupitelstvem města, dalšími orgány statutárního města jsou rada města, primátor, magistrát a zvláštní orgány města. Zastupitelstvo Českých Budějovic je složeno ze 45 členů a rada města z 11 členů. Primátorem je od 23. listopadu 2010 Juraj Thoma (Občané pro Budějovice). Náměstky primátora jsou Miroslav Joch, Kamil Calta, Ivana Popelová a Petr Podhola. V rámci zastupitelstva města funguje finanční a kontrolní výbor. Odbornými komisemi rady města jsou dopravní, kulturní, sportovní, sociální, školská, komise pro životní prostředí, památková komise, bytová komise a komise pro cestovní ruch. Speciální komisí rady města je územní komise.

1.4 Katastrální vymezení obcí Třebotovice a Kaliště Statutární město České Budějovice je od roku 1970 členěno na sedm částí a jim odpovídající katastrální území. Nicméně postupně byly k městu připojovány nové obce, které byly přičleněny k již číslovaným částem Českých Budějovic, ale zároveň jejich katastrální území zůstala zachována. Jedná se o katastrální území Haklovy Dvory, České Vrbné, Třebotovice a Kaliště. V současnosti jsou České Budějovice členěny na sedm částí a jedenáct katastrálních 25

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), § 20, odst. 1.

26

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecních zřízeních), § 5, odst. 2.

27

VALEŠ, L. a kol. Politologické aspekty veřejné správy. Plzeň, 2006. s. 120.

14

území. Třebotovice a Kaliště tedy tvoří dvě katastrální území a zároveň se obě obce řadí k části České Budějovice 5. Obce Třebotovice a Kaliště jsou specifické svou polohou. Jsou to tzv. exklávy neboli části obce, které se sídelní částí obce nepropojuje území obce, ale jsou odděleny územím jiné obce. V tomto případě katastrální území Třebotovice a Kaliště odděluje území obce Dobrá Voda u Českých Budějovic.

Mapa č. 1: Administrativní mapa správního obvodu ORP České Budějovice

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/3E00445B07/$File/31131212m02.jpg

15

2 Historie vztahů obcí Třebotovice a Kaliště k Českým Budějovicím 2.1 Stručná historie postavení obcí Třebotovice a Kaliště Kaliště (dříve Kallischt) je osada ležící 8 kilometrů východně od Českých Budějovic. Nejstarší zmínka pochází z roku 1378, kdy osada patřila ke královskému hradu Hluboká. Součástí hlubockého panství zůstalo až do roku 1850, kdy se stalo osadou samosprávní obce Třebotovice, k jejímuž katastru náleželo. Od roku 1921 bylo Kaliště samostatnou obcí. V roce 1985 se stalo součástí města České Budějovice. V současné době je sídelní jednotkou části obce České Budějovice 5. Roku 1843 zde žilo 194 obyvatel, v roce 1930 111 obyvatel, v roce 1991 už jen 61 obyvatel. V roce 2001 zde bylo evidováno 63 obyvatel.28 Třebotovice (dříve Třebotova Hora) je osada ležící 7 kilometrů východně od Českých Budějovic. Nejstarší zmínka je z roku 1378, kdy stejně jako Kaliště i Třebotovice patřily ke královskému hradu Hluboká. Součástí hlubockého panství zůstaly až do roku 1850, poté se Třebotovice staly samostatnou obcí. Pod obec Třebotovice patřila v letech 1850 - 1921 také osada Kaliště. Od roku 1985 jsou součástí města České Budějovice. V současné době je sídelní jednotkou části obce České Budějovice 5. Roku 1843 bylo napočítáno 224 obyvatel, v roce 1900 321 obyvatel, v roce 1930 289 obyvatel a v roce 1991 262 obyvatel. V roce 2001 zde žilo 262 obyvatel. 29

2.2 Myšlenka Velkých Českých Budějovic do roku 1989 Po druhé světové válce nepatřila k městu České Budějovice žádná okolní vesnice. Všechny obce, které dnes k městu přináleží, byly samostatné nebo případně navzájem spolu sloučeny. Nicméně myšlenka připojování obcí k městu se zrodila již ve dvacátých letech, ale nebyla dál nijak rozvinuta. Pražský časopis Národ otiskl anonymní článek o Velkých Českých Budějovicích. Jeho autor se v něm zabýval moderním rozvojem města, kterému brání jeho malá rozloha. Řešením bylo podle něj připojení obcí Čtyři Dvory, Kněžské Dvory, Hrdějovice, Hůry, Vráto, Hlinsko, Suché Vrbné, Mladé, Rožnov a Litvínovice. Autor argumentoval tím, že počet obyvatel města by s připojením uvedených vesnic zvýšil z 51 tisíc 28

Encyklopedie Českých Budějovic. 2006. s. 209.

29

Encyklopedie Českých Budějovic. 2006. s. 567.

16

na asi 70 tisíc. Veřejné mínění bylo však touto myšlenkou pohoršeno. Občané Budějovic byli názoru, že město by nejprve mělo vyřešit své vlastní problémy a pak se až starat o jiné. Otázka Velkých Budějovic se znovu objevila po roce 1945. Zabýval se jím především sociálně demokratický tisk. Posléze se touto myšlenkou začal vážně zabývat i městský národní výbor. Dokonce proběhlo jednání se zástupci potenciálních budoucích částí města: Adamova, Českého Vrbného, Čtyř Dvorů, Dubičného, Dobré Vody, Hrdějovic, Kněžských Dvorů, Mokrého, Pohůrky, Rožnova, Roudného, Srubce, Suchého Vrbného. Šindlerových Dvorů, Třebotovic a Vráta. Některé okolní obce se ke ztrátě suverenity stavěly velmi negativně. Reorganizační příprava k vytvoření Velkých Českých Budějovic začala v březnu 1951. Na základě vládního nařízení ze dne 13. 11. 1951 byly k městu připojeny Čtyři Dvory, Dobrá Voda, Kněžské Dvory, Litvínovice, Mladé, Pohůrka, Rožnov, Suché Vrbné a Nové Vráto. V roce 1954 byly přičleněny ještě Nemanice a zároveň vyčleněny Litvínovice, které se staly opět samostatnými. Zatímco se po válce některé obce bránily připojení, v šedesátých letech o totéž samy žádaly. V roce 1963 se s městem sloučila obec Nové Hodějovice. V té době o připojení žádali také občané Borku. Důvodem bylo zavedení městské hromadné dopravy. Městský národní výbor souhlasil, ale protože českobudějovický dopravní podnik zaujal k otázce prodloužení autobusové linky záporné stanovisko, obec Borek nikdy připojena nebyla. Růst Velkých Českých Budějovic se nezastavil ani v sedmdesátých a osmdesátých letech, kdy byly připojeny Haklovy Dvory, Zavadilka a České Vrbné. Od 1. července 1985 jsou součástí města obce Kaliště a Třebotovice. Díky připojování město zaznamenalo významný plošný nárůst. V roce 1951 se rozkládalo na rozloze 1 544 hektarů a do roku 1989 slučováním obcí vzrostla na 5 544 hektarů.30 Po připojení velkého množství dříve samostatných obcí bylo třeba území města administrativně rozčlenit. V roce 1954 rada města rozhodla, že město bude rozděleno na deset obvodů označených čísly. V obvodech 2 - 10 byly zřízeny obvodní národní výbory a první obvod byl spravován přímo městským národním výborem. Tento model rada zrušila v roce 1970. Od téhož roku se město dělilo na sedm obvodů totožných s urbanistickými obvody: České Budějovice 1 (střed města), České Budějovice 2 (Čtyři Dvory, sídliště Vítězný únor, Vltava a Máj, Haklovy Dvory, Zavadilka a České Vrbné), České Budějovice 3 (Pražské náměstí, Kněžské Dvory a Nemanice), České Budějovice 4 (Husova kolonie a Nové Vráto), České Budějovice 5 (Suché Vrbné, Dobrá Voda, Pohůrka, Kaliště a Třebotovice), České Budějovice 6 (Brněnské náměstí, Havlíčkova kolonie, Mladé a Nové Hodějovice), 30

KOVÁŘ, Daniel. KOBLASA, Pavel. Ulicemi města Českých Budějovic. s. 21.

17

České Budějovice 7 (Krumlovské náměstí a Rožnov). Toto členění platí v podstatě dodnes. V roce 1990 byl Českým Budějovicím udělen status statutárního města. Byla zde vytvořena komise pro vypracování statutu města, která spolu s odborníky měla navrhnout možnosti, jakým způsobem město rozčlenit. Jednalo se o návrhu nečlenit město vůbec, nebo utvořit 3, 5, 7, 9 či dokonce 12 obvodů. Rozdělení města na obvody nakonec realizováno nebylo. Důvodem byl zájem představitelů města o udržení centralizované moci.31 Mapa č. 2: Vznik Velkých Českých Budějovic po roce 1952

Zdroj: KOVÁŘ, Daniel. KOBLASA, Pavel. Ulicemi města Českých Budějovic. s. 21.

31

KOVÁŘ, Daniel. KOBLASA, Pavel. Ulicemi města Českých Budějovic. s. 22 - 23.

18

2.3 Osamostatňování obcí po roce 1989 Celostátní polistopadové události ovlivnily formování politiky v Českých Budějovicích. Především podpořily snahy o osamostatnění některých připojených obcí ke krajskému městu. Před rokem 1989 nebylo oddělování obcí běžnou praxí. Stát usiloval o co největší centralizaci. Naopak docházelo ke slučování osad z důvodu jejich větší kontroly.32 Konkrétním příkladem osamostatnění obce od Českých Budějovic je Dobrá Voda, která do roku 1990 byla sídelní jednotkou části města České Budějovice 5. Zde bylo po revoluci založeno místní Občanské fórum, které během roku 1990 uspořádalo pro občany čtyři veřejná shromáždění. Bezprostředně po listopadu 1989 se o samostatnosti obce původně neuvažovalo, ale všechna jednání místních představitelů Občanského fóra s představiteli Českých Budějovic byla neúspěšná. Z toho důvodu 25. 6. 1990 vznikl petiční výbor, jehož cílem bylo vypsat a následně řídit místní referendum k otázce samostatnosti.33 Referendum proběhlo v srpnu roku 1990. Občané se měli vyjádřit k samosprávě (zřízení vlastního obecního úřadu) a samostatné působnosti Dobré Vody a k úpravě příslušnosti Dobré Vody k městu zřízením obvodního magistrátu. Občan měl zakroužkovat jednu z těchto variant. V obci bylo evidováno 1 430 voličů. Referenda se účastnilo 1 257 osob, tj. 87,9 %. Pro variantu samosprávy a samostatné působnosti Dobré Vody se vyjádřilo 72,31% občanů. Zdrželo se 174 lidí. Pro úpravu příslušnosti Dobré Vody ke statutárnímu městu České Budějovice zřízením obvodního magistrátu se vyslovilo pouze 14,6 % občanů.34 Osamostatnění mělo historické důvody,35 především však šlo o získání možnosti samostatně rozhodovat o fungování obce. Představitele místního Občanského fóra lze nazvat jako velké nadšence, kteří byli pochopitelně ovlivněni tehdejší polistopadovou náladou. Nicméně jejich rozhodnutí se v současnosti ukazuje jako správné.36

32

Konzultace Mgr. Pavel Koblasa – historik Národního archivu Praha, bývalý kronikář města České Budějovice.

9. 4. 2013. 33

Vondra, V. Mým domovem je Dobrá Voda, s. 43 – 44.

34

Kronika města Českých Budějovic za rok 1990. s. 34.

35

V letech 1902 – 1951 byla Dobrá Voda samostatnou obcí. Rozhodnutím vlády Československé republiky ze

dne 13. 11. 1951 byla Dobrá Voda zbavena samostatnosti a od 1. 1. 1952 připojena k městu jako České Budějovice VI. 36

Konzultace Jiří Šabatka – starosta Dobré Vody. 29. 10. 2012

19

Pro obce Třebotovice a Kaliště znamenalo osamostatnění Dobré Vody velkou příležitost. Šance využila část obyvatel obce Třebotovice, kteří přišli s návrhem sloučit se s nově vznikající samostatnou obcí Dobrá Voda. Obcí kolovala petiční žádost, kterou nakonec podepsalo pouze 54 občanů. K občanským iniciativám na Dobré Vodě a v Třebotovicích se připojily další části města. Petiční žádost ve smyslu odloučení od města podala obec Pohůrka. Referenda se zúčastnilo 302 občanů, pro návrh se vyjádřilo 284 a proti 18 občanů. Posledním případem bylo Suché Vrbné. Zde občané žádali vytvoření odpovídajícího správního orgánu, který by v plném rozsahu plnil práva a povinnosti nově koncipovaných obecních úřadů.37 Na základě výsledků místního referenda na Dobré Vodě a předložených petičních žádostí bylo dne 20. 8. 1990 svoláno plenární zasedání Městského národního výboru. Hlavní náplní programu bylo projednání žádosti občanů města o oddělení některých částí od Českých Budějovic. Všechny žádosti byly z hlediska petičního zákona v pořádku až na Suché Vrbné, které nesplnilo podmínku nadpoloviční většiny občanů. V případě Třebotovic nebylo možné petiční žádosti vyhovět z důvodu toho, že Třebotovice nebyly uvedeny v žádné katastrální mapě a netvořily tedy žádný region – katastr, což bylo podmínkou odloučení. Po dlouhé diskuzi bylo tedy přijato usnesení, kde plenární zasedání souhlasilo s odloučením části města katastrálního území Dobrá Voda a Pohůrka od územního plánu města, ale nesouhlasilo s odloučením části města katastrálního území Suchého Vrbného a Třebotovic z územního celku města.38 Brzy se projevily nevýhody, které spojení obcí Třebotovice a Kaliště s městem České Budějovice přináší. Kromě městské hromadné dopravy neznamenal tento svazek pro obce žádná další pozitiva. Někteří aktivní občané se pokoušeli promluvit o možnosti osamostatnění se zástupci města, jiní o možnosti připojení s představiteli Dobré Vody. Od roku 2000 však České Budějovice měly tendenci naopak připojovat okolní samostatné obce. Město vyjednávalo například s obcemi Borek, Staré Hodějovice a Hluboká nad Vltavou, ale neúspěšně. Důvodem byly vyšší daňové příjmy pro 100 tisícová města vycházející z rozpočtového určení daní pro obce.39 České Budějovice se snažily této hranice počtu 37

Kronika města Českých Budějovic za rok 1990. s. 47.

38

Kronika města Českých Budějovic za rok 1990. s. 48.

39

Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a

některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní).

20

obyvatel dosáhnout. Město tedy na požadavek osamostatnění ze strany obcí Třebotovice a Kaliště reagovalo vydíráním. Pokud by se Třebotovice a Kaliště staly samostatnými obcemi, město by zrušilo linku městské hromadné dopravy (dále MHD) vedoucí do těchto obcí. Fungování MHD má však pro místní obyvatele zásadní důležitost. V současné době mají České Budějovice pouze necelých 95 tisíc obyvatel, proto snaha dosáhnout stotisícové hranice již není aktuální. Navíc Parlament České republiky v roce 2012 schválil novelu Zákona o rozpočtovém určení daní,40 která upravuje daňové příjmy tak, že od roku 2013 jsou příjmově zvýhodněny menší obce. Dnes se situace obrací. Město si začíná uvědomovat velkou finanční zátěž (např. MHD, kanalizace), kterou obce Třebotovice a Kaliště představují a objevují se tendence je odtrhnout.41

40

Zákon č. 295/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní

územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů. 41

Konzultace Eva Hajerová – uvolněná radní, předsedkyně Územní komise. 27. 3. 2013.

21

3 Analýza politiky Českých Budějovic k obcím Třebotovice a Kaliště 3.1 Současná politická situace Politická situace v Českých Budějovicích byla do roku 2010 stabilní. V komunálních volbách v letech 1994 až 2006 pravidelně vítězila ODS a to vždy s více než třiceti procenty hlasů, v roce 2006 dokonce přesáhla čtyřicet procent. Druhou nejsilnější stranou byla pravidelně KSČM, ale v roce 2006 jí vystřídala ČSSD. Nejvíce voličů přišlo k volbám v roce 1994 a to téměř 54 %. Do roku 2006 se volební účast pohybovala vždy kolem 35 %.42 Komunální volby v roce 2010 znamenaly velkou změnu. Poprvé od roku 1994 prohrála ODS ve volbách. Důvodem byla její vnitrostranická rozštěpenost. Vytvořila se zde skupina zastupitelů, která v červnu roku 2010 za pomoci opozice těsnou většinou sesadila z funkce tehdejšího primátora Juraje Thomu. Zastupitelé tento krok odůvodnili nesouhlasem s tím, že primátor odvolal tajemníka magistrátu města Zdeňka Řeřábka kvůli chybnému rozdělení odměn členům komisí a výborů. Juraj Thoma své rozhodnutí nedokázal dostatečně obhájit. Následoval soudní spor, ve kterém Řeřábek žaloval město za neplatné odvolání z funkce, a ve kterém následně uspěl. Na základě těchto událostí opustilo pět zastupitelů klub ODS a založili nový politický subjekt Hnutí Občané pro Budějovice (HOPB). Bývalý primátor Juraj Thoma se stal lídrem jejich kandidátky. Do voleb 2010 kandidovalo celkem 16 politických subjektů, z nichž pouze pět stran získalo mandát. Zvítězilo Hnutí Občané pro Budějovice s 26,27 %, na druhém místě se umístila ČSSD s necelými 17 %, následovala ODS, KSČM a nejméně mandátů získala strana TOP 09. K volbám přišlo necelých 40 % voličů.43 V listopadu 2010 byla podepsána koaliční smlouva mezi HOPB, ČSSD a TOP 09. Primátorem se stal Juraj Thoma (HOPB).

42 43

Český statistický úřad. Volby do zastupitelstev obcí. Dostupné z: http://www.volby.cz/. Český

statistický

úřad.

Volební

server.

[online].

2012

[cit.

2013-03-12].

Dostupné

z:

http://volby.cz/pls/kv2010/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=3&xnumnuts=3101&xobec=544256&xstat=0&xvy ber=0.

22

Tabulka č. 2: Výsledky voleb do zastupitelstva České Budějovice Politická strana

Přepočtené % platných hlasů

Počet mandátů

HOPB

26, 27 %

14

ČSSD

16, 79 %

10

ODS

14, 89 %

8

KSČM

11, 38 %

6

TOP 09

10, 33 %

6

Zdroj: http://www.volby.cz/pls/kv2010/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=3&xnumnuts=3101&xobec=544256&xobecn az=%E8esk%E9+bud%ECjovice&xstat=0&xvyber=0

Graf č. 1: Výsledky voleb do zastupitelstva České Budějovice

Zdroj: http://www.c-budejovice.cz/cz/mesto/volene-organy/zastupitelstvo-mesta/stranky/jak-se-hlasovalo.aspx

23

Programové cíle politických stran se týkají především územního, hospodářského a kulturního rozvoje města. Nicméně programy stran ČSSD a TOP 09 se zaměřují také na prohloubení spolupráce s okrajovými částmi města a přiblížení se problémům místních občanů prostřednictvím zřízení osadních výborů nebo územní komise v daných lokalitách. Historicky tzv. územní komise na území města fungovala již před deseti lety. V roce 2006 však ODS získala většinu v radě města a územní komisi zrušila. Územní komise byla obnovena 4. května 2011 právě na základě iniciativy stran ČSSD a TOP 09 před volbami do zastupitelstva města v roce 2010. Konkrétně ČSSD se ve svém volebním programu zavázala prosazovat vytvoření osadních výborů ve vybraných lokalitách města.44 Strana TOP 09 slíbila zřídit v okrajových částech města a na sídlištích „komise městských částí“, které by měly za úkol shromažďovat náměty a názory občanů, jako jeden z podkladů pro efektivní rozhodování zastupitelstva.45 Po volbách se těmto stranám podařilo své programové cíle týkající se územní komise prosadit i do koaliční smlouvy. Aktivní spolupráce s okolními obcemi prostřednictvím územní komise a zřízení funkce uvolněného člena rady města zodpovědného za činnost územní komise je součástí koaličních programových priorit. O zřízení územní komise se především zasloužila zastupitelka Eva Hajerová (ČSSD), která přišla s několika návrhy. Prvním z nich byl projekt na zřízení osadních výborů zastupitelstva města, které jsou dané Zákonem o obcích 128/2000 Sb., a druhý navrhoval zřízení územní komise rady města, která naopak není právně zakotvena. Návrh byl radě města předložen v lednu 2011. Důvodová zpráva uváděla zřízení územní komise a osadních výborů členěných dle městských částí za patrně nejefektivnější prostředek zlepšení transparentnosti, komunikace, informovanosti, otevření a přiblížení veřejné správy občanům. Další modifikací tohoto návrhu byl vznik tří osadních výborů a dvanácti místních částí územní komise dle územního členění města.46 Ani jeden z těchto návrhů nebyl přijat. Rada města nakonec zřídila pouze jednu územní komisi členící se na místní části.

44

Volební program ČSSD. Volby do zastupitelstva města České Budějovice 2010. Dostupné z:

http://www.spolecnecile.cz/volebni-program. 45

Volební program TOP 09 pro volby do zastupitelstva města České Budějovice 2010. s. 4.

46

Materiál pro jednání Rady města České Budějovice: Návrh variantních řešení organizace a činnosti územních

komisí a osadních výborů pro jednání RM. Předkladatel: Eva Hajerová. 26. 1. 2011.

24

3.2 Územní komise Rady města České Budějovice Územní komise Rady města České Budějovice (dále ÚK) je poradní a iniciativní nevolený orgán, který je složen ze šesti místních částí Územní komise (dále MČÚK), do jejichž působnosti spadají jednotlivé oblasti města. Zřízení územní komise není dáno zákonem, jedná se tedy o dobrovolný orgán. Územní obvod působnosti jednotlivých místních částí určuje rada města. Každá místní část má své členy a svého vedoucího. Územní komise nezasedá jednotně, nýbrž každá místní část jedná samostatně a to pravidelně jedenkrát v měsíci. Z každého jednání vzniká zápis, který je následně do 10 dnů po konání zasedání zveřejněn na webových stránkách města. MČÚK zřizuje a ruší rada města ve smyslu ustanovení Zákona č. 128/2000 Sb. o obcích a ve znění pozdějších předpisů. Rada města přijala usnesení 669/2011, ve kterém schválila statut a jednací řád místních částí, stanovila počet členů místních částí a jmenovala předsedu územní komise a vedoucí jednotlivých místních částí ÚK. Územní komise vznikla za účelem získávání místních znalostí pro rozhodování rady města a pro lepší informovanost občanů o práci rady města47. Měla tak zefektivnit fungování statutárního města, které není členěno na městské obvody s vlastními samosprávnými orgány. V čele ÚK stojí předseda, pověřený člen rady města neboli uvolněný radní, který odpovídá za činnost ÚK a jeho úkolem je zprostředkovat komunikaci mezi městem a jednotlivými místními částmi. Předseda ÚK je řádně zvolený zastupitel, kterého do funkce předsedy jmenuje rada města. V současnosti tuto funkci plní Eva Hajerová z ČSSD. Uvolněný radní se účastní zasedání ÚK v jednotlivých místních částech. Vedoucí místní části do sedmi dnů předá a projedná zápis z jednání s předsedou ÚK. Předseda ÚK vyřizuje konzultované požadavky ze zasedání operativně podle jejich závažnosti a předkládá je radě města. Rada města má povinnost se předloženými podněty zabývat. Zasedání jednotlivých místních částí určuje jednací řád. Mimořádně může zasedání svolat také rada města. Jednání jsou přístupná veřejnosti.

47

STATUT MÍSTNÍCH ČÁSTÍ ÚZEMNÍ KOMISE RADY MĚSTA, s. 1. Dostupné z: http://www.c-

budejovice.cz/cz/mesto/volene-organy/Documents/statut-mistnich-casti-uzemni-komise-rm.pdf.

25

Členové Územní komise nejsou voleni. Členy a vedoucí místních částí ÚK jmenuje a odvolává rada města na začátku svého funkčního období. Návrh na jmenování člena místní části ÚK může předložit každá právnická či fyzická osoba. Podmínkou členství v určité místní části ÚK je trvalé bydliště v příslušné místní části ÚK, způsobilost k právním úkonům a trestní bezúhonnost. Počet členů MČÚK je 9 až 15. Pokud počet přihlášených zájemců splňující podmínku bydliště přesahuje daný počet členů komise, rozhoduje los. Vylosovaní členové jsou o svém jmenování informováni dopisem. V případě, že se člen ÚK vzdá své funkce, náhradník se vybírá z kandidátů, kteří se přihlásili, ale nebyli vylosováni. Funkční období členů komise je závislé na funkčním období zastupitelstva města, které zvolilo radu města. Problémem tohoto tzv. volného přihlašování na funkci člena ÚK jsou osobní zájmy kandidátů, které se týkají pouze bezprostředního okolí jejich bydliště.48 Územní komise nedisponuje žádnými pravomocemi. Jedná se o pouhé fórum občanů dané části s představiteli města. V porovnání s osadním výborem, který je upraven zákonem, má územní komise velmi malý význam. Na příkladu městyse Ledenice, který se nachází pouhých šest kilometrů od obcí Třebotovice a Kaliště, lze demonstrovat zásadní odlišnosti mezi těmito orgány. K obci Ledenice přísluší čtyři osady, které nejsou s obcí Ledenice územně spojeny, přičemž v každé z nich funguje osadní výbor. Osadní výbor je volený orgán. Volba členů probíhá současně s volbami do zastupitelstva. Počet členů výboru určuje zastupitelstvo, minimálně však musí být tříčlenný, členové výboru musí mít trvalý pobyt v dané části obce, pro kterou je výbor zřízen. Každý osadní výbor má svého předsedu, který je vybírán ze zvolených členů výboru. Předsedou výboru zde může, ale i nemusí být člen zastupitelstva obce. Členství v osadním výboru je nepolitická a neplacená funkce, pouze předseda výboru dostává každý měsíc tisíc korun. Občané při volbách do zastupitelstva disponují dvěma hlasy. Jedním volí zastupitelstvo městyse a druhým představitele osadního výboru. Tato decentralizace v rámci jedné obce umožňuje zastupitelstvu městyse lépe reagovat na podněty a zájmy občanů. Osadní výbor pečuje o danou osadu a řeší jakékoliv problémy, které se zde vyskytnout (např. prasklá světla veřejného osvětlení). Hlavní pravomocí osadních výborů je možnost zasahovat do rozpočtu. Záleží na schopnostech členů jednotlivých výborů, jaké množství finančních prostředků pro svou osadu získají. Nicméně osady se nepotýkají s problémem nedostatku peněz. Osadní výbory zastávají funkci tzv. spojky mezi zastupitelstvem a osadami. V každé osadě funguje místní vývěska, prostřednictvím které jsou občané informováni. Vnitřní organizace obce pomocí osadních 48

Konzultace Eva Hajerová - uvolněná radní, předsedkyně Územní komise. 27. 3. 2013.

26

výborů nepřináší výhody pouze samotnému městysu, ale také jednotlivým osadám. Pokud by tyto osady byly samostatné, neměly by například šanci získat dotace od státu.

Tabulka č. 3: Působnost a počet členů Místních částí Územní komise Rady města Číslo Oblast dle územního plánu města 1

2

3

4

5

I Vnitřní město I Vídeňská čtvrť I Staroměstská čtvrť I Pražská čtvrť II Brněnské náměstí III Nemanice III Kněžské Dvory II Čtyři Dvory předměstí II Litvínovické předměstí III Máj III Švábův Hrádek IV Zavadilka IV Haklovy Dvory I Linecká čtvrť II Krumlovské předměstí III Rožnov

Pracoviště a termín zasedání Radnice nám. Přemysla Otakara II.

Počet členů

1. pondělí v měsíci od 17 hodin

11 členů

ZŠ Otakara Nedbala 2. pondělí v měsíci od 17 hodin

15 členů

ZŠ Matice školské 2. středa v měsíci od 17 hodin ZŠ V. Rady školní jídelna

II Suché Vrbné - předměstí II Mladé II Vrbenské náměstí III Světlická III Nové Hodějovice II Vltava III Vrbenské rybníky

11 členů

11 členů 1. čtvrtek v měsíci od 18 hodin ZŠ Bezdrevská, školní jídelna 11 členů

6

4. středa v měsíci od 17,30 hodin Hasičská zbrojnice Kaliště

IV Kaliště IV Třebotovice

9 členů 1. pátek v měsíci od 19 hodin Zdroj: http://www.c-budejovice.cz/cz/mesto/volene-organy/stranky/uzemni-komise-rady-mesta.aspx

27

3.3 Místní část Územní komise Třebotovice a Kaliště Místní část Územní komise Rady města č. 6 je složena z obcí Třebotovice a Kaliště. Jedná se o dříve samostatné obce, které byly v osmdesátých letech připojeny k Českým Budějovicím. Katastrální území těchto obcí bylo zachováno, přesto nejsou samostatnou částí města. Důležitou charakteristikou je jejich poloha. Území obcí Třebotovice a Kaliště není součástí území města. Mezi Českými Budějovicemi a obcemi Třebotovice a Kaliště se nachází samostatná obec Dobrá Voda u Českých Budějovic. Tato skutečnost je základním specifikem fungování místní územní komise, politiky města vůči těmto obcím i místních problémů. MČÚK Třebotovice a Kaliště je složena z devíti členů. Funkci předsedy zastává Robert Procházka. Většina členů se aktivně účastní zasedání, někteří vyvíjejí iniciativu průběžně (např. žádost o dotace města). Protože jsou dané obce územně odděleny od Českých Budějovic, zájmy a požadavky místních občanů jsou na okraji zájmu politiky města. Situace se nepatrně zlepšila po roce 2011, kdy byla zřízena ÚK. V současné době se místní členové ÚK snaží na město vyvíjet značný tlak. V roce 2012 se představitelům místní ÚK podařilo pro obce Třebotovice a Kaliště získat příspěvek pět miliónů z městského rozpočtu. Peníze jsou určeny především na vybudování kanalizace. Přislíbená částka však nebyla v roce 2012 využita, proto město přislíbilo peníze převést do dalšího roku. Tato investice je uvedena v rozpočtovém plánu města na rok 2013. Před zřízením ÚK město těmto obcím pravidelně nepřidělovalo žádné finanční prostředky. Vždy se jednalo jen o nejnutnější investice.49 Mezi zásadní problémy, které MČÚK Třebotovice a Kaliště řeší s představiteli města, patří vybudování kanalizace a s tím spojená oprava místních komunikací. MČÚK kontroluje, zda dochází k běžné úpravě zeleně, v zimních měsících k odklízení sněhu a údržbě silnic. Vzhled obcí Třebotovice a Kaliště je poznamenán dlouhodobým nedostatkem péče ze strany města. Do osmdesátých let v Třebotovicích fungovala základní škola a hospoda, což byla především místa setkání místních obyvatel. V důsledku připojení k městu, byly všechny atributy obce pomalu zlikvidovány. Absence těchto tradičních prvků zredukovala jakoukoliv občanskou iniciativu. V současné době nefungující školu vlastní soukromá osoba, která její budovu přestavila na rodinný dům. V obou obcích chybí chodníky i lavičky. Z hospody se stalo neobydlené chátrající stavení. V podobném stavu byla do nedávna také kaplička.

49

Konzultace Robert Procházka – předseda MČÚK č. 6 Třebotovice a Kaliště. 20. 11. 2012.

28

Územní komise zažádala o městskou dotaci. Po určité době nakonec město kapličku zrekonstruovalo. Dnes se u kapličky schází obyvatelé Třebotovic i Kaliště při příležitosti Mikuláše a Vánočních svátků. Velkým úspěchem místní územní komise bylo vybudování dětského hřiště v Třebotovicích na začátku roku 2013. Kromě již zmíněné specifické polohy obcí Třebotovice a Kaliště se fungování místní územní komise odlišuje i v jiných aspektech. Ve srovnání s MČÚK č. 1, která má na starosti vnitřní centrum města, jsou evidentní naprosto rozdílné problémy. MČÚK č. 1 se zabývá například malým počtem parkovacích míst, hlukem z restauračních zařízení, venčením psů, budováním cyklostezek vedoucích centrem, znečišťováním ulic nebo špatnou prací městské policie. Zatímco komise Třebotovice a Kaliště řeší zejména špatnou obecní infrastrukturu. Důvodem je především okrajová poloha a malý počet obyvatel. Ačkoliv se Třebotovice a Kaliště nachází mimo město, členové místní komise díky svému důslednému aktivnímu přístupu vůči zastupitelstvu, dokázali pro tyto obce získat více než členové komise pro vnitřní část města. Na rozdíl od nich totiž občané obcí Třebotovice a Kaliště nerezignovali na politiku představitelů města, která se snaží co nejvíce potlačit „hlas občanů“.50

3.4 Současné problémy vztahu města k obcím Třebotovice a Kaliště Obecně se myšlenka územní komise jeví jako správná. Ve své podstatě se jedná o orgán, který má přiblížit a zprostředkovat problémy občanů jednotlivých částí města jeho představitelům. Nicméně skutečnost je zcela odlišná. ÚK je vlastně modifikace osadního výboru, ale s tím rozdílem, že oproti osadnímu výboru není stanovená zákonem a tudíž nedisponuje žádnými pravomocemi. Hlavním problémem je fakt, že členové územní komise jsou jmenováni, nikoliv voleni. Jako občany nevolený orgán nemá územní komise potřebný mandát, který by mu umožnil zasahovat do fungování města. ÚK tedy o ničem nerozhoduje, pouze formuluje požadavky a podněty, které jsou spolu s občany projednány na jednotlivých zasedáních místních částí. Jediným výstupem ze zasedání MČÚK je zápis, který je následně předán předsedovi ÚK. Předseda komise tento dokument předkládá radě města, která je povinna se jím zabývat. Nicméně rada města není povinna na zápis ÚK reagovat. Platí zde pravidlo: „kdo nekřičí, nic nedostane“.

50

Konzultace Milena Krobová – předsedkyně MČÚK č. 1. 12. 4. 2013.

29

Protože zřízení územní komise je politická záležitost ČSSD a TOP 09, není jisté, zda bude nadále fungovat i po komunálních volbách v roce 2014. Funkční období ÚK totiž končí s funkčním obdobím zastupitelstva. V případě, že volby vyhraje ODS, lze předpokládat její zrušení. Pro zástupce MČÚK je velice těžké prosadit v radě města jakoukoliv žádost. Radní odpírají občanům jakýkoliv prostor pro vyjádření se k jejich politice. Ačkoliv členství v ÚK je neplacená funkce, kterou zastávají občané zajímající se o své město a snažící se mu pomoci, političtí představitelé potlačují jakýkoliv návrh na zlepšení jeho fungování. Tato skutečnost se odráží ve frustraci členů ÚK i samotných občanů. Případ místní územní komise Třebotovice a Kaliště je jasným příkladem snahy města potlačit jakoukoliv občanskou inciativu. Přestože se místním obyvatelům v současné době daří pro obce získat určité finanční prostředky, jedná se o záležitosti, které v ostatních částech města běžně fungují a zde se realizují až na posledním místě a dokonce jen díky dobré práci členů místní územní komise (např. kanalizace, veřejné osvětlení). Díky okrajové poloze a budoucí vysokým finančním nákladům na infrastrukturu mají obce Třebotovice a Kaliště nevýhodnou vyjednávací pozici. Ve vyhrocených diskuzích se zástupci města dokonce uchylují k argumentům týkající se odtržení těchto obcí. Problémy MČÚK Třebotovice a Kaliště jsou specifické a liší se od ostatních částí města. V obcích chybí základní občanská vybavenost, např. obchod, společensko-kulturní centrum, restaurační zařízení, sportovní hřiště apod. Těžištěm problémů je především likvidace odpadních vod. V obou obcích jsou vedlejší komunikace v zanedbaném stavu (kritická situace zejména v Třebotovicích), příkopy a propustky jsou nefunkční, tudíž voda teče po cestách a dále jejich stav zhoršuje. Mezi další potřeby patří vybudování chodníků, vyčištění zanesených odpadních stok, údržba a vysazování zeleně, oprava křížků a kapliček, umístění laviček nebo veřejného osvětlení.

30

4 Osamostatnění obcí Třebotovice a Kaliště a jeho modely/efekty Na základě výše zjištěných informací vyplývá, že v současné době jsou připojené obce Třebotovice a Kaliště pro město České Budějovice především finanční zátěží. Nejenže se obce nacházejí mimo území města, ale také zde žije malý počet obyvatel. Mezi základní nevýhody patří především vysoké náklady na prodlouženou linku MHD a s tím spojené náklady na opravu a údržbu silnic. Díky nevybudované kanalizaci odpadních vod, jsou v obcích Třebotovice a Kaliště nutné budoucí investice. Na druhou stranu zde sídlí několik podnikatelských subjektů. Tato lokalita je také ideálním místem pro novou zástavbu rodinných domů (umístění za městem, spojení MHD). Město však zatím neuvažuje tento potenciál nevyužít. Zásadní nevýhodou spojení s Českými Budějovicemi je pro obce pasivní politika představitelů města vůči podnětům místních občanů. Oprava, údržba, vybudování základní infrastruktury a dalších prvků obytné oblasti, se nachází naprosto na okraji zájmů města. Tyto základní podmínky pro bydlení, které v jiných částech města již roky normálně fungují, jsou v současné době teprve v jednání. Město péči o okrajovou část Třebotovice a Kaliště odsouvá na poslední místo. Jedinou, ale zásadní, výhodou svazku s Českými Budějovicemi je pro obce linka MHD. Mnoho místních občanů je na jejím fungování zcela závislých. Z analýzy výhod a nevýhod vztahu Českých Budějovic k připojeným obcím Třebotovice a Kaliště vyplývá, že spojení obcí s městem je velmi problematické. Pro obě strany přináší více negativních než pozitivních aspektů. Ačkoliv se některé politické subjekty ve svých programových prioritách zavázaly zlepšit komunikaci města s okrajovými částmi, ve skutečnosti je zde spíše snaha potlačit jakoukoliv občanskou iniciativu. Zřízení územní komise lze považovat pouze za snahu zlepšit pocit občanů, že se město zajímá o jejich problémy. Ve skutečnosti však územní komise nedisponuje žádnými pravomocemi. Po zhodnocení všech aktuálních problémů je nutné navrhnout možnosti jejich řešení. Jednou možností je osamostatnění obcí Třebotovice a Kaliště od Českých Budějovic. Proces osamostatnění by musel proběhnout podle Zákona o obcích. Podmínky oddělení části obce jsou tyto: samostatné katastrální území obce, obec musí sousedit alespoň se dvěma obcemi (nesmí se nacházet ve středu jiné obce), nově vzniklá obec musí mít 1 000 obyvatel a musí 31

proběhnout místní referendum. Místní referendum vyhlašuje přípravný výbor složený minimálně ze tří oprávněných občanů, kteří mají v obci trvalé bydliště. V tomto případě by bylo možné prohlásit za přípravný výbor členy MČÚK Třebotovice a Kaliště. Aby mohl být podán návrh na konání místního referenda, musí přípravný výbor získat souhlas minimálně 20 % místních občanů (prostřednictvím petice). Pokud je získá, může petiční výbor návrh předložit Magistrátu města České Budějovice, který má povinnost se k němu do 15 dnů vyjádřit. O vyhlášení referenda rozhoduje Zastupitelstvo města České Budějovice a zároveň stanoví datum jeho konání. Občané se v referendu vyjadřují („ANO“, „NE“), zda si přejí nebo nepřejí oddělení městské části Třebotovice a Kaliště od Českých Budějovic. Aby byl návrh schválen, je nutný souhlas nadpoloviční většiny občanů. V případě, že se občané vysloví pro osamostatnění, podá město České Budějovice u Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích návrh na oddělení této části obce. Výsledek referenda by byl pro město České Budějovice závazný. Následně by muselo dojít dohodou mezi obcemi Třebotovice a Kaliště k jejich sloučení a vzniku nové obce. Ačkoliv se obce Třebotovice a Kaliště nacházejí na samostatném katastrálním území a sousedí alespoň se dvěma obcemi, bohužel nesplňují podmínku dostatečného počtu obyvatel. Z toho důvodu není možné, aby se obce Třebotovice a Kaliště staly novou samostatnou obcí. Pokud by jí splňovaly, tak by se v případě referenda dalo předpokládat, že město využije argumentu týkající se zrušení prodloužené linky MHD. Je pravděpodobné, že otázka MHD by byla pro místní obyvatele natolik zásadní, že by se většina z nich vyslovila proti osamostatnění. Alternativou osamostatnění a vzniku nové obce je připojení obcí Třebotovice a Kaliště k sousední obci. Zde se nabízí dvě možnosti a to připojení k obci Dobrá Voda nebo k městysu Ledenice. Rozdíl mezi těmito variantami je především v obecním uspořádání. Zatímco Dobrá Voda je územně jednotnou obcí s obecním úřadem, městys Ledenice se skládá z jednotlivých osad územně oddělených od obce Ledenice. V každé osadě pak funguje v rámci obecního úřadu v Ledenicích jeden osadní výbor. Případ připojení části jedné obce k obci jiné Zákon o obcích neřeší. Tento proces by však proběhl řádně na základě místního referenda v dané části, které by kladlo občanům otázku, zda souhlasí s oddělením od Českých Budějovic a připojením k obci jiné. Dále by byl nutný souhlas zastupitelstva v Českých Budějovicích a především zastupitelstva obce, ke které se daná část Českých Budějovic žádá připojit.

32

Z jednání se starostou Dobré Vody vyplynulo, že zásadní otázkou jsou náklady, které by Dobrá Voda musela do obcí Třebotovice a Kaliště investovat. Kromě vybudování čističky a oprav silnic by bylo nutné vynaložit další finanční prostředky na prodlouženou linku MHD, kterou do této chvíle platí město. Všechny tyto aspekty hovoří proti připojení obcí Třebotovice a Kaliště k Dobré Vodě. Připojení k městysu Ledenice se jeví o něco příznivěji. Obce Třebotovice a Kaliště navíc bezprostředně sousedí s osadami, které spadají pod obec Ledenice. V Třebotovicích i v Kališti by vznikl osadní výbor, který by vzešel z řádných voleb do zastupitelstva obce Ledenice. Každý z nich by se pak staral o fungování dané obce. Připojením Třebotovic a Kaliště by v městysu Ledenice vzrostl počet obyvatel (více než 3 000 obyvatel, Ledenice by se staly městem) a pozitivně by ovlivnil daňové příjmy obce. S tím je spojena větší šance na získání dotací z Evropské unie. Obcím Třebotovice a Kaliště by bylo umožněno prostřednictvím osadních výborů skutečně ovlivňovat chod obce a prosadit podněty občanů. Otázka MHD by se vyřešila jejím prodloužením až do obce Ledenice s tím, že by se na jejím financování podílely další okolní obce, kterým by tímto bylo usnadněno spojení s Českými Budějovicemi, nebo by byla nahrazena pravidelnými linkami meziměstských autobusů. Vybudování čističky a oprava místních komunikací by mohlo být financováno z dotací Evropské unie nebo z programu ROP Jihozápad. Jediným problémem se jeví majetkové vyrovnání s městem. Na základě rozhovoru se starostou Ledenic lze konstatovat, že se městys k návrhu připojení obcí Třebotovice a Kaliště staví kladně. Podmínkou by byl odborný finanční posudek, podle kterého by bylo možné určit, zda by dané připojení nebylo pro Ledenice příliš nákladné. Poslední možnou variantou řešení je restrukturalizace obcí Třebotovice a Kaliště v rámci Českých Budějovic. V tomto případě by obce mohli využívat dotace z rozpočtu města České Budějovice, jejichž cílem je podporovat aktivity mimo jiné i v oblasti sportu, volnočasových aktivit a životního prostředí. Dotace jsou poskytovány ve formě grantů nebo příspěvků a může o ně zažádat jakákoliv fyzická osoba. Samotné město má dále možnost čerpat prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie. Nicméně základem je aktivní účast místních občanů ve veřejném životě. Samotná občanská iniciativa dokáže ovlivnit rozhodnutí zastupitelů města. Příkladem by mohlo být obnovení fungování Sdružení obyvatel Kaliště Třebotovice, jehož prostřednictvím by bylo možné organizovat různé společenské aktivity v obcích (např. Dětský den apod.), včetně možnosti realizace drobných projektů vlastními prostředky a silami např. umístění laviček, oprava drobných krajinných prvků, křížků, kapliček, výsadba zeleně. 33

Závěr České Budějovice jsou statutární město, které se odlišuje od většiny statutárních měst svým centralistickým správním uspořádáním. Ačkoliv se podle Zákona o obcích (128/2000 Sb.) může statutární město členit na městské obvody se samosprávnými orgány, České Budějovice se pouze dělí na sedm sídelních jednotek. Tento centralistický model přispívá k tomu, že město nedokáže, ani není v jeho zájmu, uspokojit potřeby všech svých částí. Obce Třebotovice a Kaliště jsou součástí sídelní jednotky České Budějovice 5 a zároveň samostatným katastrálním územím, které je odděleno od souvislého území města. Jedná se o tzv. exklávy. Mimo jiné tato specifická poloha způsobuje, že zájmy občanů Třebotovice a Kaliště nespadají do priorit politiky města. Historický vývoj připojování obcí k Českým Budějovicím ukázal proměnlivost politiky města k jeho okolí. Zatímco po druhé světové válce město usilovalo o připojení téměř všech okolních obcí, po roce 1989 naopak převládla tendence osamostatňování obcí. Tehdy se osamostatnila Dobrá Voda, která v současné době odděluje Třebotovice a Kaliště od Českých Budějovic. Ačkoliv se koaliční politické strany ve svém programu zavázaly zefektivnit komunikaci s jednotlivými částmi města a jejich občany, ve skutečnosti představitelé města nereagují na podněty občanů. Nástrojem politiky města k jeho částem je územní komise. Jedná se o nevolený orgán, který pouze formuluje podněty občanů. Nedisponuje žádnými pravomocemi. Na výstup z jednání územní komise nemá rada města povinnosti reagovat. Protože funkční období územní komise končí s funkčním obdobím zastupitelstva města, není jisté, zda bude územní komise fungovat i po komunálních volbách v roce 2014. Územní komise je především politická záležitost ČSSD a TOP 09, tudíž v případě vítězství ODS lze předpokládat její zrušení. Všechny tyto aspekty poukazují na nezájem představitelů města řešit problémy a požadavky obyvatel Českých Budějovic. Analýza politiky města České Budějovice k připojeným obcím Třebotovice a Kaliště prokázala, že spojení těchto subjektů je problematické. Jedná se především o pasivní politiku představitelů města k daným obcím. Případ místní územní komise Třebotovice a Kaliště je jasným příkladem snahy města potlačit občanskou aktivitu. Přestože jsou obce sídelní jednotkou města, chybí zde základní občanská vybavenost, například obchod, společensko-

34

kulturní centrum, restaurační zařízení, sportovní hřiště apod. Ve srovnání s místní územní komisí pro vnitřní město se Třebotovice a Kaliště potýkají se zcela odlišnými problémy. Zatímco centrum města nejvíce trápí hluk, nedostatečný počet parkovacích míst nebo venčení psů, mezi zásadní problémy obcí Třebotovice a Kaliště patří především absence kanalizace a čističky odpadních vod, dopravní komunikace v havarijním stavu a odklízení sněhu v zimních měsících. Dalšími otázkami, kterými se zabývá místní územní komise, jsou úprava zeleně, oprava veřejného osvětlení, oprava kapliček a křížků. Obecně se však jedná o základní a nezbytné prvky obytné oblasti (například kanalizace, veřejné osvětlení), které běžně fungují v ostatních částech města. Problémy obcí Třebotovice a Kaliště nepatří mezi priority Českých Budějovic. Ačkoliv územní komise nemá ve skutečnosti žádný vliv na politiku města, pro obce Třebotovice a Kaliště se jejím zřízením otevřela alespoň možnost efektivněji vyvíjet tlak na politické představitele. Především díky vytrvalosti a odhodlání členů místní územní komise město opravilo kapličku v Třebotovicích, vybudovalo dětské hřiště a přislíbilo obcím finanční příspěvek v hodnotě pěti miliónů korun (v současné době stále jen ve formě slibů). Ze shrnutí všech pozitivních a negativních aspektů spojení obcí Třebotovice a Kaliště s Českými Budějovicemi vyplývá, že pro obě strany je tento svazek nevýhodný. Třebotovice a Kaliště jsou pro město velkou finanční zátěží. Především díky prodloužené lince MHD, nutným budoucím investicím do vybudování kanalizace včetně čističky odpadních vod a pravidelné údržbě místních komunikací. Tento fakt je podpořen skutečností, že katastrální území obcí je mimo území města a žije zde malý počet obyvatel. Na druhou stranu má tato lokalita potenciál pro novou zástavbu rodinných domů. Nicméně podobných míst je v okolí Českých Budějovic několik, tudíž město nemá tendenci danou lokalitu tímto způsobem využít. V současné době se již České Budějovice nesnaží připojovat okolní obce z důvodu vyšších daňových příjmů pro města nad 100 tisíc obyvatel. Proto není v jejich zájmu setrvání obcí Třebotovice a Kaliště součástí města. Jedinou, ale zásadní, výhodou spojení s městem je pro obce zejména linka MHD, která tak usnadňuje mnoha místním občanům dostupnost zaměstnání. Možným řešením těchto problémových vztahů je osamostatnění obcí Třebotovice a Kaliště od Českých Budějovic a vznik samostatné obce. Ačkoliv obce splňují podle Zákona o obcích podmínku samostatného katastrálního území a sousedí alespoň se dvěma obcemi, po oddělení

35

by nenaplnily předpoklad 1 000 obyvatel. Z toho důvodu se Třebotovice a Kaliště nemohou stát samostatnou obcí. Alternativou je připojení obcí k obci jiné, konkrétně k obci Dobrá Voda nebo městysu Ledenice. Zatímco Dobrá Voda je územně jednotnou obcí, městys Ledenice se skládá z několika osad a netvoří tak územně jednotné území. Proto je varianta připojení obcí Třebotovice a Kaliště k městysu Ledenice vhodnější. V každé osadě městysu Ledenice funguje osadní výbor složený z řádně zvolených členů. Tyto osady navíc bezprostředně sousedí s obcemi Třebotovice a Kaliště. Po připojení Třebotovic a Kaliště k městysu Ledenice by bylo obecní uspořádání vyřešeno zřízením osadního výboru jak v Třebotovicích, tak i v Kališti. Každý z nich by samostatně řešil jednotlivé problémy daných obcí. Připojení by mělo pozitivní vliv i na městys Ledenice z hlediska vyšších daňových příjmů a vyšší šance získat dotaci z Evropské unie. Zásadní otázka MHD by byla vyřešena buď prodloužením linky až do Ledenic s tím, že by se na financování podílely všechny okolní obce, nebo nahrazením MHD meziměstskou autobusovou dopravou. Starosta městysu Ledenic v řízeném rozhovoru potvrdil všechny výše zmíněné argumenty a vyjádřil pozitivní postoj k připojení obcí Třebotovice a Kaliště. Třetí možností řešení je restrukturalizace obcí v rámci Českých Budějovic. Pro vybudování základních prvků občanské vybavenosti daných obcí je možné využít dotace z rozpočtu města České Budějovice. Samotné město má také možnost čerpat prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie. Nicméně základem je aktivní účast místních občanů ve veřejném životě. Silná občanská iniciativa místních občanů je důležitým nástrojem v prosazení jejich zájmů na magistrátu města. Prostřednictvím obnovení Sdružení občanů Třebotovic a Kaliště by bylo možné organizovat různé společenské aktivity v obcích nebo vlastními prostředky a silami realizovat drobné projekty, např. umístění laviček, oprava drobných krajinných prvků, křížků, kapliček, výsadba zeleně apod. Přestože by oddělení obcí Třebotovice a Kaliště od Českých Budějovic přineslo pro dané obce mnoho výhod, je také důležité zdůraznit s tím spojené negativní důsledky. Především by obce Třebotovice a Kaliště ztratily linku MHD a také možnost čerpat prostředky z rozpočtu Českých Budějovic. Ztráta MHD však lze řešit zavedením meziměstské autobusové dopravy, případně vlastní dopravou zajišťovanou obcí, využitím dopravních služeb České pošty či kombinací těchto a dalších způsobů. Nemožnost čerpání z rozpočtu města neznamená pro obce Třebotovice a Kaliště existenciální problém. Město České Budějovice daným obcím 36

pravidelně nepřidělovalo žádné finanční prostředky. Vždy se jednalo jen o nejnutnější investice. Naopak připojením obcí Třebotovice a Kaliště k městysu Ledenice by se dané obce mohly prostřednictvím osadních výborů podílet na rozdělování obecního rozpočtu. Ve výsledku by tak dané obce v rámci městysu Ledenice získaly více finančních prostředků než v případě setrvání ve svazku s Českými Budějovicemi. Závěrem lze konstatovat, že osamostatnění obcí Třebotovice a Kaliště od Českých Budějovic je jedním z východisek, které by přineslo výhody pro obce i město, avšak v současné době není reálné z důvodu nedostatečného počtu obyvatel. Naopak připojení obcí Třebotovice a Kaliště k městysu Ledenice nebo k obci Dobrá Voda je možným a zároveň reálným řešením výhodným pro obě strany. Ačkoliv je připojení reálné z hlediska občanů, obecního uspořádání a zákonem daných podmínek, otázkou zůstává finanční životaschopnost tohoto řešení. V současné době je obtížné určit finanční výhody a nevýhody připojení obcí Třebotovice a Kaliště k městysu Ledenice z důvodů neexistence potřebných dat. Před připojením je tudíž nezbytné zpracovat odborný posudek.

37

Seznam použitých zdrojů Legislativní dokumenty Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). In: Sbírka zákonů. 12. 4. 2000. Zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů. In: Sbírka zákonů. 11. 12. 2003. Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní). In: Sbírka zákonů. 29. 6. 2000. Zákon č. 295/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů. 16. 8. 2012. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. čl. 99, Ústava České republiky. 16. 12. 1992.

Dokumenty statutárního města České Budějovice Informace o složení zastupitelstva města pro aktuální volební období. Město České Budějovice[online].

2010

[cit.

2013-04-21].

Dostupné

z:

http://www.c-

budejovice.cz/cz/mesto/volene-organy/zastupitelstvo-mesta/stranky/jak-se-hlasovalo.aspx. Jednací řád místních částí Územní komise Rady města. České Budějovice, 2011. Dostupné z: http://www.c-budejovice.cz/cz/mesto/volene-organy/Documents/jednaci-rad-mistnich-castiuzemni-komise-rm.pdf. Materiál pro jednání Rady města České Budějovice. Návrh variantních řešení organizace a činnosti územních komisí a osadních výborů pro jednání rady města. Zastupitelstvo města České Budějovice, 26. 1. 2011. Návrh systému činnosti Místních částí Územní komise a Osadních výborů Zastupitelstvo města. Zastupitelstvo města České Budějovice, 2011. Organizace a plošná působnost místních územních komisí Rady města. Zastupitelstvo města České Budějovice, 2011. 38

Statut místních částí Územní komise Rady města. České Budějovice, 2011. Dostupné z: http://www.c-budejovice.cz/cz/mesto/volene-organy/Documents/statut-mistnich-castiuzemni-komise-rm.pdf. Schválení statutu a jednacího řádu místních částí územní komise rady města. Jmenování předsedy, vedoucích a členů komisí. Zápis z 11. schůze Rady města České Budějovice. České Budějovice,

4.

5.

2011,

s.

49.

Dostupné

z:

http://www.c-

budejovice.cz/attachment.ashx?id=8728. TOP 09. Volební program TOP 09 pro volby do zastupitelstva města České Budějovice: „Naše město se musí změnit víc, než si myslíte“. České Budějovice, 2010. Územní komise Rady města. Město České Budějovice [online]. 2011 [cit. 2013-03-22]. Dostupné

z:

http://www.c-budejovice.cz/cz/mesto/volene-organy/stranky/uzemni-komise-

rady-mesta.aspx. Územní komise Rady města. Územní komise Rady města [online]. 2011 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.cb-uzemni-komise.mzf.cz/. Zápisy z jednání Územní komise pro městskou část Třebotovice - Kaliště. Dostupné z: http://www.c-budejovice.cz/cz/mesto/volene-organy/stranky/zapisy-uzemni-komise-c-6.aspx.

Řízené rozhovory 6. 10. 2012 Ing. Marcela Medová – členka MČÚK Třebotovice, Kaliště 28. 10. 2012 Mgr. Jiří Šabatka – starosta obce Dobrá Voda 19. 11. 2012 Mgr. Robert Procházka – vedoucí MČÚK Třebotovice, Kaliště 23. 11. 2012 Zasedání MČÚK Třebotovice, Kaliště 27. 3. 2013 Eva Hajerová – uvolněná radní za ČSSD, předsedkyně Územní komise 8. 4. 2013 Mgr. Miroslav Franěk – starosta městysu Ledenice 9. 4. 2013 Mgr. Pavel Koblasa – kronikář Českých Budějovic, historik Národního archivu 12. 4. 2013 Milena Krobová – vedoucí MČÚK č. 1

39

Literatura BALÍK, Stanislav. Komunální politika: Obce, aktéři a cíle místní politiky. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-2908-4. Encyklopedie Českých Budějovic. České Budějovice: Nebe, 2006. 672 s. ISBN 80-239-67061. HORZINKOVÁ, Eva. NOVOTNÝ, Vladimír. Základy organizace veřejné správy v ČR. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 234 s. ISBN 978-80-7380-096-3. CHVOJKA, Jiří. Město pod Černou věží: vyprávění z historie Českých Budějovic. České Budějovice: ACTYS, 1992. 288 s. ISBN 80-901234-0-6. KÁŇA, Pavel. Základy veřejné správy. Ostrava: Montanex, 2007. 375 s. ISBN 978-80-7225244-2. Kdo samostatně. Jihočeská pravda: deník Jihočeského kraje. 21. 8. 1990, č. 194. KOVÁŘ, Daniel. Budějovický poutník aneb Českými Budějovicemi ze všech stran. Praha: Nakladatelství Baset, 2006. 252 s. ISBN 80-73-40-089-8. KOVÁŘ, Daniel. KOBLASA, Pavel. Ulicemi města Českých Budějovic: Názvy českobudějovických veřejných prostranství v minulosti a dnes. Rudolfov: 1998. 374 s. KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko: II. Pravý břeh Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2008. 324 s. ISBN 978-80-86829-41-8. KOVÁŘ, Daniel. České Budějovice: Předměstí II. Díl. Praha – Litomyšl: Paseka, 2006. 76 s. ISBN 80-7185-754-8. Kronika města Českých Budějovic za rok 1990. České Budějovice, 1992. 372 s. NOVOTNÝ, Petr. Monografie obce Třebotovic. České Budějovice, 1998. OKROUHLÝ, David. Komunální volby v roce 2010: případ České Budějovice. Praha, 2012. Dostupné z: http://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická. PEKOVÁ, J. PILNÝ, J. Veřejná správa a finance: veřejného sektoru. 2. vyd. Praha: ASPI, 2005. 555 s. ISBN 80-7357-052-1.

40

POSPÍŠIL,

Vojtěch. Výbory

zastupitelstva

obce.

Brno,

2010.

Dostupné

z:

http://is.muni.cz/th/319628/pravf_b/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. ŠPINKA, Ota. Historie a současnost Dobré Vody u Českých Budějovic. Obecní úřad Dobrá Voda u Českých Budějovic, 2004. 7 s. VALEŠ, Lukáš. Politologické aspekty veřejné správy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2006. 246 s. ISBN 80-7380-010-1. VONDRA, Václav. Mým domovem je Dobrá voda. Obecní úřad Dobrá Voda u Českých Budějovic, 2005.141 s. ISBN 80-239-4481-9. ZAPLETALOVÁ,

Lenka. Statutární

města

v

ČR.

Brno,

http://is.muni.cz/th/207134/esf_m/Statutarni_mesta_v_CR.pdf.

2011.

Dostupné

Diplomová

z:

práce.

Masarykova univerzita.

Elektronické zdroje Části

města,

PSČ. BUDWeb [online].

2011

[cit.

2013-04-02].

Dostupné

z:

http://mesto.budweb.cz/memrubriky.asp?id=38. Občanské aktivity: Místní referendum. Ministerstvo vnitra České Budějovice [online]. [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/obcanske-aktivity-118. Počet obyvatel v obcích Jihočeského kraje k 31. 12. 2011. Český statistický úřad [online]. 2011

[cit.

2013-03-17].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/pocet_obyvatel_v_obcich_jihoceskeho_kraje. Třebotovice - podrobné informace. Český úřad zeměměřický a katastrální [online]. 2013 [cit. 2013-04-15].

Dostupné

z:

http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=10&MENUID=10016&AKCE=META: SESTAVA:MDR002_XSLT:WEBCUZK_ID:662216. Územní a správní členění města. Útvar rozvoje Hlavního města Prahy [online]. 2010 [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: http://www.urm.cz/cs/clanek/208/uzemni-a-spravni-cleneni-mesta. Volby do zastupitelstev obcí. Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.volby.cz/.

41

Volební program 2010. Volby do zastupitelstva města České Budějovice. Česká strana sociálně

demokratická [online].

2010

[cit.

2013-03-27].

Dostupné

z:

http://www.spolecnecile.cz/volebni-program. Volené orgány. Město České Budějovice [online]. 2012 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.c-budejovice.cz/cz/mesto/volene-organy/stranky/volene-organy.aspx. Výsledky voleb do statutárního města České Budějovice. Volby do zastupitelstev obcí 15.10.16.10.2010. Český statistický úřad. [online]. 2010 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.volby.cz/pls/kv2010/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=3&xnumnuts=3101&xobe c=544256&xobecnaz=%E8esk%E9+bud%ECjovice&xstat=0&xvyber=0.

42

Přílohy Příloha č. 1: Statut místních místn částí územní komise rady města

Zdroj: http://www.c-budejovice.cz/attachment.ashx?id=8728 x?id=8728

Příloha č. 2: Jednací řád místních částí územní komise omise rady města m

Zdroj: http://www.c-budejovice.cz/c udejovice.cz/cz/mesto/volene-organy/Documents/jednaci-rad-mistn mistnich-casti-uzemnikomise-rm.pdf

Příloha č. 3: Zápis ze zasedání zas MČÚK č. 6 Třebotovice - Kali Kaliště 2. 10. 2012

Zdroj: http://www.c-budejovice.cz/c udejovice.cz/cz/mesto/voleneorgany/Documents/Z%C3%A1pisy C3%A1pisy%20%C3%BAzemn%C3%AD%20komise/zapis_UK se/zapis_UK_6_2012_rijen.pdf