VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Cestovní ruch
Možnosti rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji – Projekt Jiný svět (diplomová práce)
Autor: Bc. Lenka Pfauserová Vedoucí práce: doc. Ing. Jarmila Indrová, CSc.
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Možnosti rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji – Projekt Jiný svět“ vypracovala samostatně a uvedla v ní všechny zdroje, s nimiž jsem pracovala, a v textu řádně vyznačila jejich použití. V Praze dne …………..
..………………… Podpis studenta
2
Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala všem, kteří mi s vytvořením mé diplomové práce pomohli, jmenovitě pak především paní doc. Ing. Jarmile Indrové, CSc. za její ochotu a cenné rady, které mi poskytla. Poděkování patří také mé rodině a přátelům za všestrannou podporu a pochopení.
3
Osnova: Seznam zkratek ................................................................................................................. 6 Úvod.................................................................................................................................. 8 1. Cestovní ruch České republiky ................................................................................... 10 1.1
Formy cestovního ruchu ................................................................................. 10
1.2 Instituce podporující cestovní ruch v České republice ......................................... 11 1.2.1 Česká centrála cestovního ruchu.................................................................... 11 1.2.2 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ................................................................ 13 1.2.3 Ostatní instituce ............................................................................................. 14 1.3 Podíl cestovního ruchu na ekonomice České republiky ....................................... 15 1.3.1 Satelitní účet cestovního ruchu ČR ................................................................ 15 1.4 Postavení České republiky ve světě z hlediska cestovního ruchu ........................ 17 2. Cestovní ruch v Plzeňském kraji ................................................................................ 20 2.1 Poloha a administrativní členění ........................................................................... 20 2.2 Socio-ekonomická charakteristika ........................................................................ 21 2.3 Primární nabídka cestovního ruchu ...................................................................... 23 2.3.1 Přírodní potenciál pro cestovní ruch .............................................................. 23 2.3.2 Kulturně-historický potenciál pro cestovní ruch ........................................... 25 2.4. Sekundární nabídka cestovního ruchu ................................................................. 36 2.5 Aktuální stav cestovního ruchu............................................................................. 42 2.5.1 Realizované projekty v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu ................. 43 2.5.1.1 Mezinárodní veletrh cestovního ruchu ITEP ....................................... 44 2.5.1.2 Plzeň město kultury 2015 .................................................................... 44 2.5.1.3 Velká cena cestovního ruchu ............................................................... 46 2.5.2 Internetová prezentace a propagace ............................................................... 47 2.5.2.1 Turistů Ráj ........................................................................................... 47 2.5.2.2 Ostatní formy informací poskytovaných prostřednictvím internetu .... 48 2.6 Možnosti rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji ........................................ 50 3. Dotazník ...................................................................................................................... 52 3.1 Obecná charakteristika dotazovaných .................................................................. 52 3.2 Výsledky dotazníku .............................................................................................. 54 4. Projekt Jiný svět .......................................................................................................... 61
4
4.1 Popis projektu ....................................................................................................... 61 4.1.1 Zařazení do příslušné kategorie a třídy .......................................................... 61 4.1.2 Lokalizace ...................................................................................................... 63 4.1.3 Vybavení a technické aspekty........................................................................ 63 4.1.5 Atraktivity v okolí .......................................................................................... 65 4.2 Personální management ........................................................................................ 66 4.2.1 Potřebné dokumenty a povolení k založení projektu ..................................... 66 4.2.2 Zaměstnanci ................................................................................................... 68 4.3 Marketingová analýza ........................................................................................... 70 4.3.1 Analýza trhu ................................................................................................... 70 4.3.2 Analýza konkurence ...................................................................................... 71 4.3.3 SWOT analýza ............................................................................................... 73 4.3.4 Marketingový mix.......................................................................................... 74 4.4 Podnikatelský plán ................................................................................................ 77 4.4.1 Analýza nákladů a výnosů ............................................................................. 77 4.5 Financování projektu formou čerpání ze strukturálních fondů Evropské unie ..... 78 Závěr ............................................................................................................................... 81 Seznam literatury ............................................................................................................ 83 Seznam tabulek, obrázků a grafů .................................................................................... 87 Seznam příloh ................................................................................................................. 88 Přílohy ............................................................................................................................. 89
5
Seznam zkratek AHR Asociace hotelů a restaurací ČR BOZP Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci CEI Středoevropská iniciativa (Central European Initiative) CIOFF Mezinárodní rada organizátorů folklorních festivalů a lidového umění (Consejo Internacional de las Organizaciones de Festivales de Folclor y de Artes Tradicionales) CR cestovní ruch ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad ERIH Evropská cesta průmyslového dědictví (European Route of Industrial Heritage) EU Evropská unie Eurostat Evropský statistický úřad GPS mobilní navigace (Global Positioning System) HACCP Analýza nebezpečí a kritické kontrolní body (Hazard Analysis and Critical Control Points) INTERREG iniciativa Společenství IOP Integrovaný operační program ITEP Veletrh cestovního ruchu Plzeňského kraje (International Tourism Expo of the Pilsen Region) NUTS Územní statistická jednotka (La Nomeclature des Unités Territoriales Statistiques) OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Cooperation and Development) PRV Program rozvoje venkova RIS Regionální informační servis ROH Revoluční odborové hnutí ROP Regionální operační programy SWOT Silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby (Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats) TJ Tělocvičná jednota UNESCO Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization)
6
UNIHOST Sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách ČR UNWTO Světová organizace cestovního ruchu (United Nations World Tourism organisation) V4 Visegrádská čtyřka
7
Úvod Cestovní ruch byl a stále je velmi důležitou součástí života téměř každého z nás. Objevovat nové destinace, s tím spojené poznávání místních tradic, zvyků či kultury patří neodmyslitelně k těm příjemnějším činnostem běžného obyvatele. V současnosti existuje řada forem, jakými může potenciální turista cestovat, stačí si jen vybrat. Cestovní ruch se v posledních letech stává nedílnou součástí ekonomiky, přináší tak peníze do státní pokladny, zvyšuje „prestiž“ dané oblasti, proto je důležité snažit se o jeho neustálý rozvoj. K tomuto rozvoji musí oblasti (region) disponovat určitým potenciálem jako je kulturní či historické dědictví, přírodní památky, infrastruktura nebo vybavenost místa apod. Ve srovnání s ostatními kraji v České republice patří Plzeňský kraj k těm méně rozvinutým, a to z hlediska ekonomického, sociálního i kulturního. V kraji se nachází jen několik větších měst, avšak přírodních úkazů, historických památek či objektů je zde nezanedbatelné množství, jsou tak zajisté šancí pro rozvoj cestovního ruchu. Cílem této diplomové práce je vytvoření konceptu pro plánovanou přestavbu chalupy na penzion s restaurací v obci Jarov. Tento koncept bude obsahovat analýzu trhu a konkurence, definování technických, technologických, finančních požadavků a odvození jejího celkového přínosu pro cestovní ruch v Plzeňském kraji. Součástí je také zjištění aktuálního stavu cestovního ruchu převážně v jižní části Plzeňského kraje, který bude pro projekt z hlediska smysluplnosti přestavby rovněž velmi důležitý. Při zpracování práce bude využito několik metod. Nejčastější metodou je pozorování, díky němuž je možné charakterizovat a popsat současný stav atraktivit Plzeňského kraje a ve spojení s ním i stav cestovního ruchu v tomto kraji. V souvislosti se získáváním informací z dotazníku je využito přímé dotazování. Součástí výstupu dotazníkového šetření bude induktivní zhodnocení získaných údajů sloužících pro následné vybudování projektu Jiný svět. V problematice marketingu a finančních ukazatelů je použita analýza a syntéza. Ke zjištění některých skutečností jsou využity rozhovory. Při psaní práce budou použity internetové i knižní zdroje, materiály z katastrálního úřadu. Tato práce je rozdělena do čtyř částí. První kapitola je brána z širšího pohledu, tzn. že se zabývá cestovním ruchem České republiky, jeho současným stavem, nakolik
8
je podporován ze strany státu i ostatních institucí, jaký má vliv na ekonomiku státu apod. Druhá část je už konkrétněji zaměřena na cestovní ruch Plzeňského kraje, především na jeho jižní část, jelikož na tomto území je plánována výstavba projektu Jiný svět, který je součástí práce.
V této části je detailněji popsán cestovní ruch
Plzeňského kraje, a to z hlediska geografie, výskytu přírodních i kulturně-historických památek, dopravní obslužnosti, infrastruktury, celkového vybavení a možností jeho rozvoje. Třetí kapitola je věnována dotazníkovému šetření. Charakterizuje dotazované, hodnotí výsledky průzkumu, který se uskutečnil v březnu 2010 prostřednictvím internetové komunikace. Průzkum sloužil primárně ke zjištění potenciální klientely a předpokládané obsazenosti a využití plánovaného penzionu. Poslední čtvrtá část je zaměřena na projekt Nový svět, penzion, který má vzniknout v obci Jarov na jižním Plzeňsku a měl by sloužit pro zimní i letní turistiku, zejména pro cykloturistiku, jelikož se v této oblasti nachází nesčetné množství upravených cyklistických tras. Tato diplomová práce by měla sloužit jako první krok ke skutečné přestavbě chalupy v soukromém vlastnictví na penzion s restaurací, informace v ní obsažené by měly být jakýmsi vodítkem a nástinem situace do budoucna pro majitele a to po stránce existenční i finanční.
9
1. Cestovní ruch České republiky Cestovní ruch má v dnešní době velký význam jak ve smyslu uspokojování lidských potřeb, tak i v oblasti ekonomiky. Jeho kořeny sahají hluboko do naší minulosti. Již v předešlých stoletích lidé cítili potřebu cestovat, poznávat místa odlišná od jejich bydlišť, objevovat novou kulturu, zvyky a tradice. Postupem času s rozvojem techniky a dopravy, zvyšováním mezd a růstu fondu volného času se tento obor stal velmi významnou součástí spotřeby dnešní vyspělé a modernizované společnosti. Cestovní ruch je především díky jeho mnohooborovosti velmi těžké definovat. Existuje nesčetné množství definic od různých autorů z celého světa. Např. ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu je cestovní ruch definován jako: „aktivity osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem trávení volného času, podnikání či jiným účelem. Rozšířené pojetí cestovního ruchu vychází z vnímání cestovního ruchu jako komplexního procesu, který zasahuje nejen jeho účastníky, ale také poskytovatele služeb.“1
1.1 Formy cestovního ruchu Cestovní ruch lze členit podle různých hledisek na druhy a formy, které se však v praxi často prolínají. Vzhledem k zaměření této práce je zde vybrán pouze úzký okruh definic, týkajících se přímo dané problematiky. Podle místa, na kterém cestovní ruch probíhá, se dělí cestovní ruch na domácí a zahraniční, přičemž v rámci domácího cestovního ruchu účastníci nepřekračují státní hranice své země. Je to cestovní ruch domácího obyvatelstva na území jejich státu, a tak nemá vliv na platební bilanci státu. Z hlediska délky pobytu se rozlišuje krátkodobý a dlouhodobý pobyt, který zahrnuje na rozdíl od krátkodobého více jak 3 přenocování, nikoli však více než 6 měsíců v domácím cestovním ruchu (a více než 1 rok v cestovním ruchu zahraničním). Forma způsobu zabezpečení cesty a pobytu rozděluje 1
PÁSKOVÁ, Martina, ZELENKA, Josef. Cestovní ruch výkladový slovník. Ministerstvo pro místní
rozvoj ČR, 2002. Str. 45.
10
cestovní ruch na neorganizovaný, při kterém si účastník veškeré služby zajišťuje sám, a organizovaný, kdy cestu i pobyt zajišťují cestovní kanceláře či jiné podnikatelské subjekty poskytující zprostředkovatelské služby a účastník cestovního ruchu si nakupuje ucelený zájezd (nejméně dvě základní služby). Poslední hledisko, které je zde uvedeno, je počet účastníků, podle něhož se cestovní ruch člení na skupinový, kdy cesta a pobyt je zajišťována hromadně pro zájmově či jinak vytvořené kolektivy, a individuální, kdy účastník cestuje sám nebo nejvýše s rodinou.2 Turistika je, dalo by se říci, jakýmsi koníčkem, spočívajícím v putování a poznávání krajiny, památek, zvyků a lidí. V České republice je potenciál pro stálý rozvoj turistiky poměrně vysoký, neboť je tato činnost mezi obyvateli velmi oblíbená a rozšířená.
1.2 Instituce podporující cestovní ruch v České republice Česká republika disponuje poměrně dobrou a kvalitní podporou cestovního ruchu ve srovnání s jinými zeměmi téměř světa. Základnu bezesporu tvoří Český statistický úřad a jeho oddělení statistiky cestovního ruchu, Česká centrála cestovního ruchu a v neposlední řadě oblast zastřešená náměstkem ministra pro regionální rozvoj a cestovní ruch na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR.
1.2.1 Česká centrála cestovního ruchu Česká centrála cestovního ruchu neboli CzechTourism je státní příspěvkovou organizací, existuje od roku Obrázek 1: Logo CzechTourism 1993, kdy se začala jako první uceleně
organizace
u
nás
zaměřovat
na
propagaci České republiky v zahraničí, jejím hlavním cílem bylo nalákat do země co nejvíce zahraničních turistů. Od roku 2003 se však toto zaměření rozrostlo i na domácí turisty, jelikož ti jsou bezesporu také důležitým článkem v ekonomice našeho státu. V dnešní době se tedy CzechTourism soustředí primárně na 2
volně převzato z INDROVÁ, Jarmila, MLEJNKOVÁ, Lenka a kol. Cestovní ruch I. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2004. ISBN 80-245-0799-4. str. 22 – 25.
11
domácí a příjezdový cestovní ruch. Její hlavní zaměření je na propagaci a rozvoj lázeňství, golfové turistiky, kongresové a incentivní turistiky a rovněž také české gastronomie, známé pod názvem Czech specials. Pod
CzechTourism
spadá
široké
spektrum
činností,
od
provádění
marketingových a vzdělávacích činností v oblasti cestovního ruchu a služeb, realizace různých výzkumů v tomto odvětví až po spolupráci při tvorbě celostátního turistického informačního systému a vytváření příznivého image turistické destinace „Česká republika“(různé veletrhy, propagační akce, mediální kampaně apod.). Organizace provozuje webové stránky www.czechtourism.cz, které jsou ve velmi dobré kvalitě a obsahují spousty zajímavých i důležitých informací jak pro potenciální turisty tak pro odbornou veřejnost. Nezanedbatelný a poměrně úspěšný je projekt „Kudy z nudy“, který agentura spustila v roce 2010. Tento projekt má i svůj vlastní portál www.kudyznudy.cz. Hlavním důvodem, proč tato kampaň vznikla, bylo zvýšit povědomí o domácím cestovním ruchu, jelikož Česká republika jako cílová destinace má dozajista co nabídnout. Po celé republice tak vyrostly billboardy, v médiích se vysílaly reklamy s logem „Česká republika – to letí“ apod. Na oddělení zahraničních zastoupení CzechTourism v Praze působí manažerky, které spolupracují se zeměmi z celého světa. V rámci této spolupráce s pořádají různé veletrhy, workshopy či prezentace k propagaci určité oblasti. Na druhé straně má Česká centrála 26 zastoupení v 25 zemích, např. v Mexiku, Kanadě, USA, Rusku, Japonsku, Číně, téměř ve všech evropských státech atd. K propagaci v zahraničí slouží webové stránky www.czechtourism.com, které jsou vytvořeny v devatenácti jazykových mutacích včetně češtiny. Tato webová prezentace je velmi dobře propracována, součástí jsou i dnes poměrně oblíbené virtuální prohlídky zajímavých míst nacházejících se nejen v Praze ale i v ostatních koutech České republiky, díky nimž mohou daná místa případného zájemce lépe přilákat k návštěvě. Jednotlivé atraktivity jsou zde řazeny jak podle účelu návštěvy (aktivní dovolená, romantická dovolená, kongresová turistika apod.) tak podle druhu (hrady a zámky, česká města, památky v UNESCO, lázně apod.). Potenciální zájemce o dovolenou v České republice by si zde měl lehce najít místa a události, které přesně odpovídají jeho požadavkům.
12
1.2.2 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ministerstvo je ústředním orgánem státní správy České republiky ve věcech cestovního ruchu, má roli tzv. koordinátora pro všechny podnikatelské i nepodnikatelské subjekty působící v oblasti cestovního ruchu. Hlavním úkolem je využitím legislativních nástrojů vytvářet příznivé podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v České republice, stanovit jasná pravidla a tím dosáhnout co nejlepší ochrany spotřebitele a v neposlední řadě také stanovit pravidla pro provoz cestovních kanceláří a agentur. Ministerstvo je zřizovatelem agentury CzechTourism, díky níž pomáhá České republice prezentovat se nejen na domácím trhu ale i v zahraničí jako zajímavá turistická destinace. Účast v mezinárodních organizacích je pro ČR bezesporu velice významná. Ministerstvo je členem UNWTO (United Nations World Tourism organisation Světová organizace cestovního ruchu), V4 (Visegrádská čtyřka), CEI (Central European Initiative – Středoevropská iniciativa) a OECD (Organisation for Economic Cooperation and Development – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) a spolupracuje se zeměmi v rámci Evropské Komise. Ministerstvo poskytuje v rámci své regionální politiky různé podpůrné programy. Hlavním nástrojem Ministerstva v této politice je Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2007-2013, která je realizována pomocí jednotlivých programů. Ze strany Evropské unie a její regionální a strukturální politiky jde o Integrovaný operační program (IOP), Regionální operační programy (ROP), Programy přeshraniční spolupráce a Program rozvoje venkova (PRV).3 Tyto programy jsou aktuální pro programovací období 2007-2013 a jsou podrobněji rozebrány v kapitole 4.5. Dalším možným nástrojem je např. Národní program podpory cestovního ruchu a jeho podprogram Cestovní ruch pro všechny, který byl schválen na roky 2010-2013. Z těchto programů mohou podnikatelské i nepodnikatelské subjekty čerpat finanční příspěvky po splnění určitých požadavků a povinností, které jsou vymezeny na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj. „Koncepce státní politiky cestovního ruchu tvoří střednědobý strategický dokument, jehož východiskem jsou především rozvojové možnosti cestovního ruchu v 3
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Programovací období 2007 – 2013. [online]. [cit 2011-3-20]. Dostupný z WWW: http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Programovaci-obdobi-2007--2013
13
České republice a rovněž snaha podněcovat jeho další rozvoj. Největším úkolem koncepce je zharmonizovat regionální politiky Evropské unie a České republiky v koncepční činnosti a tím posílení udržitelnosti rozvoje cestovního ruchu v ČR. Pro období 2007-2013 jsou v koncepci stanoveny 4 hlavní priority a to:4
Priorita 1: Konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu
Priorita 2: Rozšiřování a zkvalitnění infrastruktury a služeb cestovního ruchu
Priorita 3: Marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů
Priorita 4: Vytváření organizační struktury cestovního ruchu
Celý dokument je k dispozici na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj a obsahuje nejen podrobné vysvětlení jednotlivých priorit, ale také popis základních problémů rozvoje cestovního ruchu, jeho současný stav a významnost pro národní hospodářství.
1.2.3 Ostatní instituce Český statistický úřad (ČSÚ) Český statistický úřad je instituce, která sleduje statistiky jak za celou Českou republiku tak i za jednotlivé kraje. Sleduje a analyzuje např. ekonomické ukazatele (inflace, nezaměstnanost, výše mzdy apod.), ukazatele v oblasti vědy a výzkumu, informačních technologií, zemědělství a ekologie, školství, zdravotnictví a v neposlední řadě také cestovního ruchu. Český statistický úřad mimo jiné zabezpečuje jednotnost pojmů, vytváří seznam hromadných ubytovacích zařízení, kde je však velkým problémem udržování aktuálního počtu u tzv. ostatních ubytovacích zařízení, jelikož ta dost často nespolupracují s úřadem. Snaha o sjednocení pojmů a konkrétního třídění a označování podle Evropské unie se také zatím netěší velké úspěšnosti. Pracovníci ČSÚ jsou členy UNWTO, Eurostatu, který poskytuje mezinárodní statistiky. Cestovní ruch různými formami podporují také krajské a obecní úřady, turistická informační centra v jednotlivých obcích, ale i samotné cestovní kanceláře a agentury, hotely, penziony, ski-areály apod. v rámci svého podnikání. V poslední době hrají významnou roli také různé internetové portály pro podporu a zviditelnění jednotlivých 4
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 20072013. [online]. [cit 2011-3-20]. Dostupný z WWW: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=9436a891-44cd-426a-88b9-373e4ce4900a
14
regionů či propagaci činností a událostí v oblasti cestovního ruchu, např. www.plzenskonakole.cz.
1.3 Podíl cestovního ruchu na ekonomice České republiky Cestovní ruch tvoří stále poměrně malou avšak nezanedbatelnou část národního hospodářství. Český statistický úřad sleduje vývoj jednotlivých ukazatelů v cestovním ruchu v závislosti na ekonomických ukazatelích. Tabulka 1: Ukazatelé národního hospodářství5
Ukazatel
2004 2005 2006 2007 2008 2009
Podíl cest.ruchu na hrubé přidané hodnotě 3,3
3,0
2,9
2,7
2,6
2,7
3,3
3,1
2,9
2,8
2,9
( v %) Podíl cest.ruchu na HDP (v %)
3,6
Jak je z tabulky č. 1 zřejmé, podíl odvětví cestovního ruchu na hrubé přidané hodnotě i na hrubém domácím produktu nepatrně klesá. Za rok 2009 jsou data pouze předběžná. Podrobnější výpis hlavních ukazatelů národního hospodářství a cestovního ruchu v letech 2003 – 2009 společně s vývojem jednotlivých ukazatelů cestovního ruchu jsou uvedeny v příloze č. 1. Počet hromadných ubytovacích zařízení od roku 1989 stále rostl, až v roce 2008 byl zaznamenán nepatrný pokles (z 7 845 v roce 2007 na 7 705 v roce 2008). Zatímco počet čtyřhvězdičkových a pětihvězdičkových hotelů se neustále zvyšuje, počet hotelů nižší třídy klesá. Od roku 2002 se také nepatrně snižuje průměrný počet přenocování. Tabulku s vývojem počtu jednotlivých ubytovacích zařízeních, lůžek, hostů apod. v letech 1989 – 2008 lze nalézt v příloze č. 2.
1.3.1 Satelitní účet cestovního ruchu ČR V roce 1998 dostal Český statistický úřad od Ministerstva pro místní rozvoj za úkol vytvořit Satelitní účet cestovního ruchu, jehož hlavním cílem je vymezit cestovní ruch jako samostatné odvětví, které lze popsat z pohledu ekonomického, pomocí 5
Český statistický úřad. Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR v letech 20032009. [online]. [cit.2011-3-28] Dostupný z WWW: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tsa_hlavni_ukazatele_narodniho_hospodarstvi_a_cestovniho_ruchu_v_cr
15
peněžních i nepeněžních údajů, srovnatelných v čase. Účet je konstruován na metodických základech národních účtů. Mezinárodně je pro srovnávání důležitým bodem jednotný základ, proto Evropská unie vytvořila manuál, kterým by se měly řídit státy nejen z EU. Pro tato hodnocení je potřeba znát mnoho podrobných údajů, což nutí země, aby si udělaly pořádek ve svých statistických datech, např. Česká republika proto zdokonalila monitorování příjezdového cestovního ruchu. Tyto průzkumy na hranicích provádí od roku 2005 společnost STEM/MARK. Spousta informací se však stále musí odhadovat, nejčastěji formou expertních odhadů). Satelitní účet tvoří deset tabulek, přičemž v České republice zatím chybí tabulka č. 9 o kolektivní spotřebě cestovního ruchu, jelikož není tak významná. Tabulky jsou následující:6 TSA T1 - Spotřeba příjezdového cestovního ruchu v ČR TSA T2 - Spotřeba domácího cestovního ruchu v ČR TSA T3 - Spotřeba výjezdového cestovního ruchu v ČR TSA T4 - Spotřeba vnitřního cestovního ruchu v ČR TSA T5 - Výrobní účty jednotlivých odvětví cestovního ruchu a ostatních odvětví v ČR TSA T6 - Domácí nabídka a spotřeba vnitřního cestovního ruchu podle produktů v ČR TSA T7 - Zaměstnanost v odvětvích cestovního ruchu v ČR TSA T8 - Tvorba hrubého fixního kapitálu v cestovním ruchu v ČR TSA T10 - Nefinanční ukazatele v cestovním ruchu v ČR Nejdůležitější informace pro cestovní ruch jsou v tabulkách 1–6. Ukazatelé u jednotlivých tabulek jsou vždy rozděleny na služby cestovních kanceláří/cestovních agentur, ubytování, stravování, doprava, zboží a ostatní služby. Je zřejmé, že všechny údaje po roce 2008, kdy propukla světová hospodářská krize, klesly, ať již ve velkém či nepatrném množství. Český statistický úřad by chtěl provést regionalizaci satelitního účtu, avšak zde není jistá úspěšnost projektu, jelikož ze stran některých úřadů stále existuje nedostatek ochoty poskytovat a vést různé statistiky a údaje s tím spojené. 6
Český statistický úřad. Tabulky satelitního účtu cestovního ruchu. [online]. [cit 2011-3-20]. Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tabulky_satelitniho_uctu_cestovniho_ruchu
16
1.4 Postavení České republiky ve světě z hlediska cestovního ruchu Agentura CzechTourism zahájila v roce 2010 kampaň “Upevnění postavení České republiky a její konkurenceschopnosti na evropském trhu cestovního ruchu“, která se orientovala především na okolní evropské státy a nejvýznamnější zdrojové země, jako např. Německo, Polsko, Rakousko, Itálie, Velká Británie. Byla zaměřena na propagaci tzv. Národních produktů, kterými jsou: Praha, Kultura a historie, UNESCO, Aktivní dovolená, Golf, Léčebné lázeňství, Zážitková dovolená a Kongresová turistika. Oslovování probíhalo formou reklamních spotů, venkovní reklamy na internetu, prostřednictvím sociálních sítí. V souvislosti s kampaní vznikla také komunikace na adrese:
www.myCzechRepublic.eu.
Výsledkem
celého
projektu
bylo
ověření
skutečnosti, že nejpřitažlivějšími tématy jsou památky, kultura a česká kuchyně.7 Nárůst počtu turistů, který byl v dřívějších letech, je stále těžší udržet vzhledem k vzrůstající konkurenci okolních států jako je např. Rakousko či Maďarsko, jejichž výdaje do podpory cestovního ruchu a marketingu jsou znatelně vyšší než u nás. Okolní státy (především Německo a Polsko) a Rusko jsou pro ČR nejdůležitějšími zdrojovými zeměmi v rámci příjezdového cestovního ruchu. Německo má z hlediska počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízení v ČR silnou převahu. Největší vzrůst byl zaznamenán u turistů z asijských zemí.
7
Agentura CzechTourism. Upevnění postavení ČR a její konkurenceschopnosti na evropském trhu cestovního ruchu. [online]. [cit 2011-3-25]. Dostupný z WWW:http://www.czechtourism.cz/upevnenipostaveni-cr-iop/uvod/
17
Tabulka 2: Zahraniční hosté v hromadných ubyt.zařízeních podle zemí v roce 20108
Počet hostů Podíl v%
Prům. doba pobytu Počet přenocování ve dnech
Hosté celkem
6 336 324
100,0
3,9
18 363 817
1. Německo
1 350 336
21,3
4,4
4 614 533
2. Rusko
413 765
6,5
6,0
2 084 650
3. Velká Británie
367 870
5,8
3,5
927 266
4. Polsko
350 958
5,5
3,1
739 837
5. Itálie
332 989
5,3
3,8
947 805
6. USA
310 791
4,9
3,6
819 371
7. Slovensko
308 471
4,9
3,0
625 013
8. Francie
251 463
4,0
3,6
649 567
9. Ostatní asijské země
223 615
3,5
3,5
553 295
10. Španělsko
196 324
3,1
4,0
580 652
Tabulka 3: Nejnavštěvovanější země světa9
Místo Země
Počet turistů
1.
Francie
74,2 mil.
2.
USA
54,9 mil.
3.
Španělsko 52,2 mil.
4.
Čína
50,9 mil.
5.
Itálie
43,2 mil.
36.
ČR
6 mil.
Nejnavštěvovanější
země
světa
podle
statistiky organizace UNWTO jsou Francie, USA, Španělsko, Čína, Itálie. Česká republika si stojí na 36.
místě
(viz
tabulka
č.
3),
z hlediska
nejnavštěvovanějších zemí Evropy se nachází na 18. místě. Nejčastějším důvodem návštěvy České republiky jsou nákupy, poté rekreace a dovolená (volný čas), obchodní cesta a návštěva příbuzných.
Při návštěvě turisty nejvíce láká město Praha, lázeňské město Karlovy Vary a také jižní Morava díky své vinařské tradici. Unikátem České republiky je také největší počet míst na seznamu UNESCO ve světě v přepočtu na rozlohu země.10
8
Agentura CzechTourism. Zahraniční hosté v hromadných ubyt.zařízeních podle zemí. [online]. [cit 2011-3-25]. Dostupný z WWW: http://www.czechtourism.cz/files/statistiky/aktualni_data/15_02_11_zahr_turiste_v_cr_2010.pdf 9 Uniglobe Travel International. Proč klienti míří do ČR?. [online]. [cit 2011-3-25]. Dostupný z WWW: http://uniglobetravel.cz/CZ/site/printarticle.asp?sit=458&sessionid=&aid=38366&tid=21044 10 . Uniglobe Travel International. Proč klienti míří do ČR?. [online]. [cit 2011-3-25]. Dostupný z WWW: http://uniglobetravel.cz/CZ/site/printarticle.asp?sit=458&sessionid=&aid=38366&tid=21044
18
Většina turistů přijíždí do České republiky individuálně, služeb cestovních kanceláří dnes využívají jen zřídka, veškeré ubytování a další služby si zajišťují sami prostřednictvím internetu. Vliv kurzu koruny vůči Euru má také dozajista nezanedbatelný vliv na zájem turistů o Českou republiku. Posilování české měny sice vede k větší koupěschopnosti našich turistů v zahraničí, avšak vede ke zdražování našich služeb i produktů v cestovním ruchu, čímž Česká republika ztrácí výhodu „levné destinace“.11
11
Agentura CzechTourism. Upevnění postavení ČR. [online]. [cit 2011-3-25]. Dostupný z WWW: http://www.czechtourism.cz/upevneni-postaveni-cr-iop/stav-pred-projektem/
19
2. Cestovní ruch v Plzeňském kraji 2.1 Poloha a administrativní členění Plzeňský kraj se nachází v jihozápadní části České republiky, tvoří tak důležitou silniční tepnu mezi západními zeměmi Evropy a Prahou. Sousedí s Karlovarským, Ústeckým, Středočeským a Jihočeským krajem, důležitá je také hranice se Spolkovou republikou Německo (Bavorskem). Svou rozlohou 7 561 km2 se v rámci republiky řadí na třetí místo, avšak díky nízké hustotě osídlení je druhým nejméně zalidněným krajem, Obrázek 2:Mapa Plzeňského kraje
jelikož velkou část území pokrývají lesy,
vodní
plochy,
louky. Podíl
chráněných krajinných území na rozloze činí 16, 1 % (ČR – 15,8 %). V kraji se nachází
501
obcí, z nichž je pouze
15
s rozšířenou působností a 35 s pověřeným obecním úřadem. Z těchto údajů je zřejmě, že sídelní struktura je dosti nevyvážená, Plzeň tvoří jediné plnohodnotné centrum kraje, ostatní města jsou ve srovnání s ní poměrně malá. Kraj tvoří 7 bývalých okresů: Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany, Tachov. Česka republika se z pohledu cestovního ruchu dělí na 17 turistických regionů12, tyto regiony však většinou neodpovídají územněsprávnímu členění. Pro každý region je typický určitý druh cestovního ruchu, který ho odlišuje od ostatních a spojuje tak oblasti
12
Agentura CzechTourism. Turistické regiony v ČR. [online]. [cit 2011-3-15]. Dostupné z WWW: http://www.czechtourism.com/what-to-see/Tourist-regions.aspx?lang=cs-CZ
20
s podobnými vlastnostmi, charakteristikami. Pod Plzeňský kraj spadá region Plzeňsko, částečně region Šumava a region Západočeské lázně. Kraj tvoří spolu s Jihočeským krajem v rámci NUTS 2 region soudržnosti Jihozápad. V rámci politiky Evropské unie dochází ke zmírňování socio-ekonomických rozdílů mezi příhraničními obcemi České republiky a sousedícím Bavorskem. Německá a česká města tak společně tvoří Euroregiony Šumava – Bavorský les – Mühlviertel a Egrensis.
2.2 Socio-ekonomická charakteristika13 Jak již bylo uvedeno výše, Plzeňský kraj je druhým nejméně zalidněným krajem v České republice s hustotou 75,6 osob/km2. Statistický úřad eviduje k 30. září 2010 571 980 osob v tomto kraji, čímž se podílí pouze 5,4 % na celkovém obyvatelstvu ČR.14 Čísla rostou už šestým rokem, hlavně díky migraci obyvatel, tempo meziročního růstu se ale snižuje. Téměř 70 % obyvatel žije ve městech, avšak tato města jsou spíše střední či malé rozlohy. Centrem kraje je Plzeň, čtvrté největší město České republiky ( 191 048 obyvatel v roce 2009). Průměrný věk obyvatel v roce 2009 byl podle Českého statistického úřadu 41 let ( muži 39,6 let, ženy 42,3 let). Nejvíce zaměstnaných pracuje v terciárním (55,1 %) a v sekundárním sektoru (40,8 %). Průměrná měsíční mzda byla 20 767 Kč. Míra registrované nezaměstnanosti činila v témže roce 8,16 % (oproti celorepublikové míře 9,24 %). Počet studentů vysokých škol neustále výrazně roste, zatímco v roce 2000 navštěvovalo vysoké školy 12 007 studentů, v roce 2009 jich bylo 19 202, avšak podíl studentů Plzeňského kraje na celkovém počtu vysokoškolsky vzdělaných v České republice nepatrně klesá. Plzeňský kraj ve ekonomické výkonnosti poměrně zaostává ve srovnání s ostatními kraji České republiky, svým hrubým domácím produktem se na celkovém hrubém domácím produktu ČR podílí pouze 4,7 % (rok 2009). Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví patří strojírenství, potravinářství, průmysl stavebních hmot a keramiky, výroba a distribuce energií, hutnictví. U Kaznějova se nachází rozsáhlý povrchový lom pro těžbu kaolínu, který se řadí k nejvýznamnějším nerostným 13
Český statistický úřad. Plzeňský kraj. [online]. [cit 2011-3-25]. Dostupný z WWW: http://www.plzen.czso.cz/ 14 Plzeňský kraj. Základní informace o kraji. [online]. [cit 2011-3-25]. Dostupný z WWW: http://www.kr-plzensky.cz/article.asp?sec=245
21
surovinám Plzeňského kraje. Z oblasti zemědělství je významné pěstování řepky, nejlepší podmínky jsou v Plzeňské kotlině. Počet registrovaných subjektů v Plzeňském kraji stále nepatrně stoupá, v roce 2009 dosáhl počtu 140 383, z toho 12 986 obchodních společností a 103 896 fyzických osob. V oblasti ukazatelů cestovního ruchu v Plzeňském kraji byl zaznamenán následující vývoj: Tabulka 4: Obsazenost hromadných ubytovacích zařízeních v Plzeňském kraji15
2006
2007
2008
2009
2010
Hromadná ubyt.zařízení celkem 417
517
501
488
-
Lůžka celkem
21 313
25 693
26 635
26 664
-
Hosté
487 927 514 126 487 490 478 995 488 683
Tabulka č. 4 jasně vypovídá vliv světové hospodářské krize v roce 2008, která postihla téměř všechna odvětví. V tomto roce byl tedy zaznamenán pokles počtu hromadných ubytovacích zařízeních i hostů. Rok 2010 avšak zaznamenal opět oživení cestovního ruchu, i když přesná data ještě nejsou známa. Celkovým počtem se však kraj řadí ke slabšímu celorepublikovému průměru. I když se kapacita lůžek v kraji stále zvyšuje, čisté využití pokojů a využití lůžek vykazuje od roku 2001 dlouhodobě klesající trend. Počet rezidentů aktivních v cestovním ruchu Plzeňského kraje stále převažuje nad počtem nerezidentů, jak lze vidět na grafu č.1: Graf 1: Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Plzeňském kraji16
15
Český statistický úřad. Plzeňský kraj – cestovní ruch. [online]. [cit 2011-3-15]. Dostupný z WWW: http://www.plzen.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/cestovni_ruch-xp 16 Český statistický úřad. Plzeňský kraj – cestovní ruch. [online]. [cit 2011-3-15]. Dostupný z WWW: http://www.plzen.czso.cz/xp/redakce.nsf/i/animovany_graf:_pocet_hostu_v_hromadnych_ubytovacich_z arizenich_v_plzenskem_kraji
22
2.3 Primární nabídka cestovního ruchu Primární nabídka cestovního ruchu tvoří jakýsi základ destinace cestovního ruchu. Je tvořena z přírodního a kulturně-historického potenciálu. Potenciál určuje, jaké má daná oblast předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Některé předpoklady jsou již dané, jiné se dají ovlivnit popřípadě změnit. Potenciál zahrnuje nejen primární nabídku cestovního ruchu, ale i sekundární, která je podrobněji rozebrána v podkapitole 2.4. Materiál „Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR“ zpracoval pro Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Ministerstvo životního prostředí Ústav územního rozvoje Brno. Toto hodnocení navazuje na Rajonizaci cestovního ruchu ve zvláště chráněných územích, jenž vychází ze Státního programu ochrany přírody a krajiny. Hlavním obsahem Hodnocení je analýza území České republiky z pohledu cestovního ruchu, čímž poskytuje komplexní a velmi cenné informace o území ČR z hlediska jeho využitelnosti pro cestovní ruch. Úkolem je vyhodnocení celkové přírodní a historickokulturní podmíněnosti území. Dokument však není považován za stálý a přesně vymezený, v průběhu let se stále doplňují nové informace a poznatky. Cílem je totiž získat aktuální dokument, který budou moci využívat všechny subjekty účastnící se na rozvojových aktivitách cestovního ruchu.17 Celkový potenciál cestovního ruchu v Plzeňském kraji je znázorněn formou mapky v příloze č. 3. Výjimečný potenciál
má pouze Plzeň, avšak převážná část
ostatních oblastí má zvýšený, vysoký či dokonce velmi vysoký potenciál. V této práci je z větší části rozebrán potenciál pouze jižní části Plzeňského kraje včetně města Plzně, jelikož projekt Jiný svět je umístěn v této oblasti. Potencionální zájemci o ubytování v penzionu se však odtud mohou podívat i do vzdálenějších míst severního Plzeňska, např. do Konstantinových Lázní, Stříbra, Tachova a okolí.
2.3.1 Přírodní potenciál pro cestovní ruch Příroda Plzeňského kraje je co se týče pestrosti velmi dobře vybavená. Od horských oblastí Šumavy a Českého lesa přes vrchovinu šumavského podhůří až ke zvlněnému vnitrozemí. Pro kraj jsou typická hluboko zaříznutá údolí řek Úhlavy na
17
Časopis COT business. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR. [online]. [cit 2011-3-25]. Dostupný z WWW: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=136&srchtxt=hodnocen%ED+potenci%E1lu+cesto vn%EDho+ruchu
23
Šumavě, Berounky u Plzně. Do kraje částečně zasahují dvě chráněné krajinné oblasti: Křivoklátsko a Slavkovský les. Nachází se zde nejvíce přírodních parků z celé České republiky – 23 a dále 177 maloplošných zvláště chráněných území18. Nejrozsáhlejší přírodní rezervací je kaňon Střely, jehož plocha dosahuje 300 hektarů. Pýchou kraje je bezesporu Národní park, Šumava, který byl začleněn mezi biosférické rezervace UNESCO. Dokladem stále se zlepšujícího životního prostředí může být návrat některých živočichů zpět o přírody: vydra říční, rys ostrovid, tetřev hlušec na Šumavě či bobr evropský v nově vyhlášené Chráněné krajinné oblasti Český les. Některé rybniční soustavy byly vyhlášeny jako rezervace pro ochranu ptactva, do rybníků a potoků se vracejí raci. Lesy tvoří téměř 40 % plochy kraje. Jejich převážnou část tvoří monokultury smrku a borovice. Nejrozsáhlejší lesní komplexy se nacházejí v řídce osídlených Brdech, severně od Plzně na Manětínsku a v okolí Konstantinových Lázní; pro Klatovsko jsou typické smíšené lesy na Ždánovské a Chudenické vrchovině. Chráněné jsou i některé osaměle rostoucí listnaté stromy a skupiny stromů. Původní pralesovité porosty se uchovaly na chráněných územích Čerchovské hvozdy, Tišina a Bučina u Žďáru v Českém lese, na Chejlavě a v Chynínských bucích na jižním Plzeňsku. Léčivé prameny Studánka Klubovka u Nepomuka se nachází v lese nad obcí Kotouň. Nad pramenem stojí výklenková kaple. Podle pověsti vytryskl proto, aby vyléčil nemohoucí chudou vdovu, která nemohla pro nemoc kostí uživit své malé děti. Voda ženu vyléčila. Říká se, že Klubovka má blahodárné účinky zejména na končetiny a klouby, na celkové zklidnění organizmu. Pramen krásy se skrývá ve studánce v polesí Kotel nedaleko Rokycan. Podle pověsti každý, kdo se této vody napije, zkrásní, a tak je studánka vyhledávaným turistickým cílem. Přírodní zajímavosti Černé jezero ležící nedaleko Čertova jezera a horských středisek Špičák a Železná Ruda v blízkosti hranic s Německem je největší (18, 5 ha), nejhlubší (39, 5m) a nejníže položené (1008 m) jezero na Šumavě. Jméno vzniklo díky okolním lesům, 18
Turistický portál Plzeňského kraje. Přírodní parky. [online]. [cit 2011-3-25]. Dostupný z WWW: http://www.turisturaj.cz/slozka/prirodni-parky
24
jejichž stíny se odrážejí na vodní hladině, a také samotné hloubce jezera, což společně vytváří dojem černé vody. Jezero je ledovcového původu, leží na území Chráněné krajinné oblasti Šumava. Jeho denní přítok je přibližně 260 m3 vody, obvod hladiny měří 1800 metrů. Voda z jezera odtéká Černým potokem do řeky Úhlavy. Nad jezerem se tyčí 320 metrů vysoká Jezerní stěna. Zajímavostí je, že stěna je jednou z mála oblastí na Šumavě, kde vznikají laviny. Návštěvníkovi se nabízí i možnost podívat se na 14 metrů vysoký vodopád nacházející se nedaleko Jezerní stěny. V minulosti se jezero využívalo k chovu ryb, např. zde byl v 19. století několikrát vysazen siven americký a siven alpský. Dno jezera tvoří skála, na které je nyní asi 9 m kalu, který tvoří pyl z okolních stromů ukládající se zde po tisíce let. Společně s Čertovým jezerem i se stěnami nad nimi, přilehlými porosty a vrcholem Jezerní hory tvoří jezero Národní přírodní rezervaci Černé a Čertovo jezero, která vznikla v roce 1992 z původní přírodní rezervace z roku 1911. Stáří jezer se odhaduje na 10 – 12 tisíc let.19 Americká zahrada u Chudenic (nedaleko Švihova) je jednou z nejucelenějších evropských sbírek severoamerických okrasných dřevin (zdejší douglaska tisolistá je jedna ze tří nejstarších v Evropě. Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko, ležící po obou březích Berounky mezi Zbirohem, Rakovníkem a Berounem, patří mezi české poklady světového významu. Pro svou jedinečnost byla v roce 1977 zapsána do celosvětové sítě biosferických rezervací UNESCO a poté vyhlášena také chráněnou krajinnou oblastí. Chráněná oblast Český les zahrnuje nejcennější území příhraničního pásu hor Českého lesa od Broumova na Tachovsku po Domažlický průsmyk, jsou zde původní bučiny a rašeliniště, květnaté louky a pastviny, magické tajemno zaniklých pohraničních obcí, řada tras a cyklostezek.
2.3.2 Kulturně-historický potenciál pro cestovní ruch Kulturně-historický potenciál je tvořen uměle vybudovanými atraktivitami (hrady, zámky, muzea a galerie, divadla, kina, skanzeny, městské památkové rezervace, rezervace lidové architektury, sakrální památky atd.) a také například organizovanými akcemi (výstavy, veletrhy, kongresy, hudební a jiné festivaly, náboženské, sportovní akce atd.) Největší kulturně-historický potenciál v Plzeňském kraji má bezesporu město Plzeň, které je největším a nejvýznamnějším městem z hlediska hospodářského, 19
volně převzato z publikace ANDĚRA, Miloš, ZAVŘEL, Petr a kol. Šumava – příroda – historie – život. 1. vyd. Praha: nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2004. ISBN 83-7340-021-9. Str. 112.
25
kulturního i společenského. Největším přínosem pro cestovní ruch je dozajista Plzeňský Prazdroj. „ Jaký obdiv nastal, když zaskvěla se zlatavá jeho barva a sněhobílá pěna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivě dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek “ – popsal vzletnými slovy kronikář den, kdy Plzeňané prvně ochutnali plzeňský ležák. Areál pivovaru nabízí návštěvníkům bohaté a pestré prohlídky spojené s ochutnávkou nefiltrovaného piva Pilsner Urquell v původních sklepích. V současné době je možnost navštívit i pivovar Gambrinus, ve kterém se pivo vaří již od roku 1869. K Plzeňskému prazdroji patří i Pivovarské muzeum, nejstarší muzeum svého druhu na světě. Součástí prohlídkové trasy muzea je i prohlídkový okruh Plzeňské historické podzemí muzea, jehož chodby jsou dlouhé přes 20 kilometrů. Plzeňský prazdroj má dvě národní kulturní památky – Vodárenská věž a jubilejní brána Měšťanského pivovaru v Plzni. Hrady a zámky Dominantou regionu Jižní Plzeňsko je zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci, kterou nechal postavit sám král Karel IV. Podle pověsti zde žil strašlivý Radouš, který měl špičaté netopýří uši a místo zubů kančí kly. Jelikož byl bohatý, neměl nouzi o krásné zeny. Vždy, když si vzal za ženu nějakou překrásnou dívku, čekal, že se mu také narodí překrásné dítě. Jakmile však vždy v kolébce uviděl ošklivé dítě jemu podobné, vyhodil ho i s matkou z nejvyššího místa hradu. Dodnes se na hradě prý Radouš zjevuje jako přízrak a jezdí s kolečkem s kolomazí. Z horní části hradu je krásný pohled do širokého okolí. Nádherný klasicistní státní zámek v obci Šťáhlavy, která leží deset kilometrů jihovýchodně od Plzně, je nejnavštěvovanějším památkovým objektem v západních Čechách. Původně lovecký zámeček přestavěný na letní sídlo byl prohlášen národní kulturní památkou. Jeho zvláštní název jistě mnohé překvapí. Podle legendy právě kozla v těchto místech obětovali naši prapředkové v době rovnodennosti na usmíření bohů a v naději na dobrou úrodu. Součástí areálu zámeckých budov je kromě hlavní budovy také empírové divadlo, jízdárna, konírna, lokajna a kaple. Zámecké divadlo původně sloužilo jako maštal pro nejoblíbenější koně majitele zámku. Valdštejn ji ale nechal přestavět na zámecké divadlo pro zábavu svých dětí. Kaple dnes mimo jiné slouží jako koncertní a svatební sál, v jízdárně se nachází stálá expozice, konají se zde různé koncerty nebo promoce studentů Západočeské univerzity v Plzni. Celý zámek obklopuje velký anglický park s rybníkem, který v některých detailech připomíná vídeňský
26
Schönbrunn. To proto, že autor, zámecký zahradník S. X. Franc, získal svoje odborné znalosti právě tam. Pýchou parku je liliovník tulipánokvětý, jehož květy připomínají květy tulipánů. Okolím zámku vede velmi zajímavá asi 10,5 km dlouhá naučná stezka S. X. France, která trvá asi tři hodiny. Lze však zvolit i pohodlnější procházku po vyznačené trase zámeckým parkem.20 Zámek Nebílovy, nazývaný jako „květinový“, je příkladem velmi čisté, vídeňsky orientované barokní zámecké architektury. Od roku 1998 je zpřístupněn veřejnosti přední zámek s instalací barokního a rokokového mobiliáře a souborem benátských krásných lustrů a část zadního zámku. Konají se zde výstavy, koncerty, divadelní představení, svatby atd. Ranně barokní zámek Zelená hora, tyčící se nad Nepomukem, je známý zejména díky románu Miloslava Švandrlíka „Černí baroni“ a také jako místo nálezu Rukopisu zelenohorského. Zámek je však v dnešní době v soukromém vlastnictví, veřejnosti je zpřístupněn pouze v některých termínech. Romanticky upravená a zčásti dostavěná zřícenina gotického hradu Klenová ze 13. století patří k nejznámějším a nejnavštěvovanějším památkám západních Čech. Tyčí se na návrší u stejnojmenné obce nedaleko Janovic nad Úhlavou. Ve své době byl hrad vrcholem fortifikační architektury. Hlavním úkolem pevnosti bylo střežení obchodních cest vedoucích do Bavorska. Z této doby se dochovala hranolová věž, ve které se nacházela hladomorna. Obytná část byla přistavěna o něco déle. Celá stavba je obehnána dvojitými hradbami s příkopem. Prvními majiteli byli pánové z Klenové a Janovic, v 16. století vlastnil hrad renesanční vzdělanec a cestovatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Zámecká budova byla postavena v 17. století a později přestavěna, nyní je v jejích interiérech zřízena Galerie Klatovy/Klenová, která se soustřeďuje na moderní výtvarné umění. Nejvýznamnějším obdobím panství je 19. století, kdy byl vystavěn novogotický zámek na přání tehdejšího vlastníka Eduarda Stadiona a vznikl celý komplex obytných a hospodářských budov (sýpka dnes upravená pro výstavní účely, vila, kaple sv. Felixe, statek). Z hradu se nabízí krásný pohled na celé Klatovsko i na centrální Šumavu.21 Nejznámější český vodní hrad Švihov je ojedinělým hradem, který je obehnaný po obvodu nejen hradbami, ale z podstatné části i naplněným vodním příkopem. Díky 20
volně převzato z oficiálních internetových stránek zámku Kozel. [online]. [cit 2011-3-15]. Dostupný z WWW://www.zamek-kozel.cz/historie-a-popis/historie/ 21 volně převzato z publikace DURDÍK, Tomáš, SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků – Západní Čechy. 1.vyd. Praha: Agentura Pankrác, s.r.o., 2005. ISBN 80-86781-06-2. Str. 74.
27
tomuto důsledně vymyšlenému systému v případě ohrožení zaplaví voda z příkopu a blízkých rybníků okolní louky a hrad se tak stane umělým těžko dobytným ostrovem. Hrad byl postaven na konci 15. století Půtou Švihovským z Rýzmberka na místě bývalé tvrze, patří tedy k nejmladším památkám svého druhu u nás. Nejcennější částí je hradní palác a kaple. V průběhu 17. století byl hrad přeměněn v sýpku a o sto let později zůstal neobydlen. Objevil se dokonce na seznamu hradů určených ke zboření, majitelé Černínové ho však uhájili. Až v polovině 20. století byl zrenovován a zpřístupněn veřejnosti. Jelikož se hrad využíval převážně jako hospodářské stavení, vyhnul se různým přestavbám a díky tomu je zachovalý tak, jak vypadal v době svého největšího rozkvětu. V interiérech jsou velmi zajímavé nástěnné malby a renesanční kazetový strop z 16. století. Největší vodní hrad v Čechách byl prohlášen za národní kulturní památku. Památkáři ho považují za poslední postavený hrad v Čechách, po něm už vznikaly jen zámky.22 Hrad Rabí - nejrozsáhlejší a nejmohutnější zřícenina hradu v České republice obehnaná silnou zdí ze 14. století korunující vápencové návrší nad stejnojmenným městečkem je prohlášena národní kulturní památkou. V průběhu 15. století byl hrad nejlépe opevněným v zemi, ale přesto byl dobyt husitskými vojsky. Tehdy o své druhé oko přišel Jan Žižka. Hrad se mohutně rozšiřoval a stal se střediskem horního Pootaví. Poté ale často měnil majitele, až přestal být obývaný a chátral. V 19. století si obyvatelé okolních vesnic rozebírali hradní zdivo na stavbu svých rodinných domů. Po druhé světové válce se hradu ujal stát. V současnosti se zde konzervují jednotlivé hradní části. V sezónním období se zde konají různá divadelní představení, šermířská vystoupení, ukázky sokolnictví v podhradí a další akce pro veřejnost. Zajímavostí je včelnice umístěná v hradním příkopu, kde je návštěvníkům umožněno nahlédnout do života včel a dozvědět se plno zajímavostí.23 Nepřehlédnutelná zřícenina původně gotického hradu Kašperk, založeného v roce 1356 českým králem a římským císařem Karlem IV., svou charakteristickou dvouvěžovou siluetou korunuje jeden z dominantních šumavských vrcholů u Kašperských Hor. Byl postaven na severozápadním výběžku hory Žďánova, na oválném půdorysu. Velkou předností hradu je jeho poloha, neboť terén spadá po všech stranách 22
volně převzato z oficiálních internetových stránek vodního hradu Švihov. [online]. [cit 2011-3-25]. Dostupný z WWW: http://www.hrad-svihov.cz/ 23 volně převzato z publikace DAVID, Petr, SOUKUP, Vladimír. 1000 divů Česka. 1.vyd. Praha: Euromedia Group, k.s., 2008. ISBN 978-80-242-2133-5. Str. 209.
28
velmi strmě dolů. Tak byla zajištěna poměrně dobrá ochrana před nebezpečnými vpády nepřátel. Stavba vznikla kvůli nutnosti zajistit ostrahu zemské hranice se sousedním Bavorskem, kvůli zabezpečení přes Kašperské Hory vedoucí tzv. Zlaté stezky, která spojovala Čechy s vyspělými oblastmi západní Evropy, a v neposlední řadě také díky snaze panovníka ochránit pootavské zlaté doly. Hrad vystřídal spousty majitelů, mezi kterými byli například Jan Očko z Vlašimi, Zdeněk Šternberk ze Šternberka nebo tajemník krále a císaře Ferdinanda I. Jiří z Lokšan. V roce 1616 byl již zpustlý hrad prodán městu Kašperské Hory, které je vlastníkem a provozovatelem hradu dodnes. Na hradě se v letních měsících konají různá divadelní představení nebo akce, převážně pro děti. Nacházejí se zde vhodné prostory pro natáčení filmů jak českých, tak zahraničních. V roce 2005 zde například byla natáčena pohádka Anděl Páně v režii Jiřího Stracha.24 Nedaleko Rokycan se na skále nad Berounkou tyčí romantická zřícenina hradu Libštejn. Ve Zbirohu lze od roku 2005 navštívit částečně zrekonstruovaný novorenesanční zámek, který byl původně vystavěn jako raně gotický hrad. Město je rodištěm Josefa Václava Sládka a bývalo oblíbeným místem např. Fráni Šrámka či Alfonse Muchy. Zámek je otevřen po celý rok.
Ostatní (architektonické) památky Renesanční radnice stojící na náměstí Republiky v Plzni je typickou stavbou tohoto období, byla postavena podle plánů italského stavitele Giovanniho de Statia v letech 1554-1559. V zadní místnosti mazhauzu se celoročně konají různé výstavy k výročím či významným akcím. V Dobřívi (asi 8 kilometrů od Rokycan) se nachází vodní hamr, který je v písemných pramenech poprvé zmiňován již počátkem 16. století, avšak dodnes je plně funkční. Je největší a nejvýznamnější památkou svého druhu v České republice, patří mezi oblíbené atrakce v regionu Rokycansko. Ve Starém Plzenci se již od středověku vyrábí vína, novodobá historie se datuje od roku 1942. V padesátých letech zde dočasně působil francouzský odborník Louis Girardot, který předal českým kolegům zkušenosti z výroby šampaňského, a tak se od roku 1953 podnik definitivně specializoval na produkci šumivých vín. Za tímto procesem stojí společnost Bohemia Sekt, která je v současnosti nejsilnějším 24
volně převzato z publikace DURDÍK, Tomáš, SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků – Západní Čechy. 1.vyd. Praha: Agentura Pankrác, s.r.o., 2005. ISBN 80-86781-06-2. Str.65.
29
vinohradnicko-vinařským
podnikem
v ČR.
Prohlídky
závodu
jsou
spojené
s ochutnávkami vybraných vzorků sektu. V návštěvnickém centru Bohemia Sektu se také konají vernisáže a výstavy uměleckých obrazů, fotografií a děl známých umělců, zpěváků, fotografů a dalších. Město Dobřany se pyšní pivovarem Modrá Hvězda, který vaří nefiltrované pivo proslulou českou technologií s použitím tradičních surovin – chmele, sladu a vody. Pivo je čepováno v přírodním stavu bez pasterizace, tím si ponechává charakteristickou chuť, a tak je pivovar spojený s hotelem a restaurací vyhledávaným místem „pivařů“. Muzea a galerie Západočeské muzeum v Plzni, umístěné v novorenesanční budově z 20. století, nabízí nejzachovalejší historickou městskou zbrojnici v Čechách s unikátní sbírkou gotických pušek hákovnic. Před budovou muzea se rozprostírá velká kruhová fontána, jenž je místem společenských setkání. Součást muzea také tvoří Národopisné muzeum Plzeňska, které se nachází na náměstí Republiky. Muzeum Patton Memorial Pilsen je jedinou muzejní expozicí v ČR věnované Americké armádě. Muzeum je nejen stálou vzpomínkou na osvoboditele v čele s generálem Georgem S. Pattonem, ale slouží také jako nezpochybnitelný důkaz této události. Unikátní exponáty představují výzbroj a výstroj americké armády i běžný život vojáků. V roce 2009 bylo v Plzni v historickém měšťanském domě na náměstí Republiky otevřeno nové Muzeum loutek. Tento třípatrový dům vlastní kočovné loutkářské společnosti a první stálá plzeňská divadla. V prvním patře se nachází expozice Spejbla, Hurvínka a dalších postaviček Josefa Skupy, v druhém patře pak loutky ze slavných inscenací dětského Divadla Alfa. Všemi patry provází návštěvníky kreslený komiks o historii plzeňského loutkářství. V historických prostorách pod hotelem Central na náměstí Republiky v Plzni se nachází Muzeum strašidel. Jsou zde umístěny jednotlivé expozice plné strašidel, replik nadpřirozených bytostí a pohádkových postav, které se vztahují především k historii města Plzně a Plzeňského kraje (např. známý Radouš z Radyně). Přestavbou bývalé tovární haly v areálu plzeňské Škodovky vzniklo v roce 2008 technické muzeum Techmania. Základní složkou Techmania Science Centra25 je 25
Ve světě jsou science centra velice oblíbeným místem pro trávení času, u nás je tento projekt zatím poměrně neznámý.
30
expozice Edutorium, jejíž zaměření je především na základní fyzikální principy a tak slouží k oživení výuky fyziky na základních a středních školách (formou interaktivních exponátů). V expozice Škoda, která je věnována historickému vývoji firmy Škoda, lze sledovat firmu od jejího vzniku v roce 1859 až do současnosti (formou velkoplošných fotografií, modelů a skutečných výrobků). Návštěvníci zde mohou vidět parní lokomotivu, turbosoustrojí, parní stroj a spousty dalších zajímavých vynálezů. Rozhlasové muzeum, které připomíná dobu posledních dnů druhé světové války, kdy se začala psát historie Českého rozhlasu Plzeň, sídlí v Plzni v nevyužitých prostorách rozhlasové budovy, v galerii historických přístrojů, nahrávací a záznamové techniky i dobových radiopřijímačů. Součástí je i historické vysílací pracoviště a legendární elektroakustická laboratoř z 60. let minulého století. Objekt patří k nejhodnotnějším dílům funkcionalistické architektury v Plzni. Rokycany disponují dvěmi muzei – vojenským a muzeem Dr. Bohuslava Horáka. Vojenské muzeum na demarkační linii v Rokycanech je zaměřené na bojovou techniku, výzbroj a výstroj a vojenská vozidla. Ve Zbirohu jsou také dvě muzea – městské a muzeum Josefa Václava Sládka. Přeštice nabízí k návštěvě muzeum Dům historie Přešticka. V Blovicicích lze nalézt Muzeum jižního Plzeňska. Muzeum motocyklů v Oselcích je zas zaměřeno na historické motocykly. Národopisné muzeum Jindřicha Jindřicha v Domažlicích je tvořeno soukromými sbírkami hudebního skladatele a národopisce Jindřicha Jindřicha. Návštěvníci mohou nahlédnout do světnice s dobovým nábytkem či obdivovat mistrovu sbírku maleb na skle. Dalším místem stojícím za návštěvu a prohlídku je např. Galerie bratří Špillarů či Modelová železnice. Muzeum Šumavy se nachází v Sušici. Cenností muzea je jeden z největších mechanických betlémů v České republice, další expozice tvoří sirkařství, sbírka skla, cínový poklad, kapucínská knihovna a archeologické nálezy horního Pootaví. Ve městě Kašperské hory se také nachází Muzeum Šumavy s expozicemi papírnictví, sirkařství, sklářství a lidového umění, Muzeum historických motocyklů a výstava českých hraček Západočeská galerie sídlící v Plzni disponuje dvěmi výstavními síněmi – výstavní síň Masné krámy, která sloužila jako masná tržnice až do 50. let 20. století, a výstavní síň 13 (tzv. Třináctka) sídlí v historickém měšťanském domě s unikátním pozdně gotickým malovaným dřevěným stropem
31
Divadla a kina Divadlo Josefa Kajetána Tyla (tzv. Velké divadlo) bylo postaveno v období 1899-1902 v novorenesančním stylu se secesními prvky nedaleko náměstí Republiky v Plzni. Budova je bohatě zdobena sochami a štuky, zajímavostí je opona od malíře A. Němejce. Téměř od svého počátku je divadlo místem, kde se utvářejí a „dozrávají“ významné umělecké osobnosti českého divadla. Ročně se zde uvádí asi 18 činoherních, baletních, operních, operetních a muzikálových premiér. V Plzni lze navštívit také Komorní divadlo nebo divadlo Alfa, které je určeno převážně dětskému publiku. Příznivci menších divadel mohou navštívit např. divadlo Pluto nebo divadlo Miroslava Horníčka. Stálá divadelní scéna v kraji se nachází také v Klatovech či Domažlicích. Kina jako taková již ztrácejí svůj význam díky rostoucí oblíbenosti Multikin. Tak je tomu i v Plzni, kde jsou téměř všechna kina zrušena a nahrazena dvěma řetězci multikin (CineStar a Cinema City). Klasická kina stěží fungují v menších městech, např. v Klatovech, v Horažďovicích, v Kašperských Horách, ve Zbiroze, v Přešticích atd. Některá letní kina se však stále těší oblibě, a to např. v Lochotínském amfiteátru v Plzni, v Hrádku u Rokycan, v Neurazech, v Makově. Městské památkové rezervace a zóny V Plzeňském kraji se nachází celkem 3 městské památkové rezervace a 21 městských památkových zón. V Domažlicích je řada gotických, renesančních a barokních domů se zachovaným původním podloubím a malbami na zdech. Vyhledávanou památkou je Chodský hrad ze 13. století s vyhlídkovou válcovou věží. Jde o výraznou barokně přestavěnou sytě zelenou rohovou budovu na náměstí, dnes Muzeum Chodska s národopisnými sbírkami, kroji, lidovými obyčeji, svatebními zvyklostmi atp. Na náměstí i v okolních uličkách je rozmístěno plno pamětních desek, pomníků a bust k uctění významných osobností českého kulturního života, které tu určitý čas pobývaly nebo žily, např. Karel Jaromír Erben, Božena Němcová, Jaroslav Vrchlický, Josef Kajetán Tyl nebo Alois Jirásek. Město bylo v roce 1975 vyhlášenou Městskou památkovou rezervací.26 Další městské památkové rezervace jsou v městech Horšovský Týn a Plzeň. 26
volně převzato z internetových stránek domažlického informačního centra. [online]. [cit 2011-3-15]. Dostupný z WWW: http://www.idomazlice.cz/cs/proturisty-pamatky-pamatkovarezervace/
32
V roce 1992 byla v Klatovech vyhlášena městská památková zóna, jejíž jádro tvoří nejstarší část města se zbytky městského opevnění. Nepřehlédnutelnou dominantu města tvoří bezesporu pozdně gotická Černá věž stojící na náměstí Míru, kde se soustřeďuje většina významných památek. Název věže pochází z jejího četného poškození a ožehnutí požáry, při jednom z největších požárů v roce 1758 byl dokonce roztaven i mohutný zvon, který musel být nahrazen novým. Dílo Antonia de Salla měřící 81 metrů bylo postaveno v 16. století z neomítnutých tesaných nahrubo opracovaných kvádrů. Na ochoz v pátém patře, odkud je krásný pohled na město i okolí, vede 226 schodů. Za pěkného počasí lze dokonce dohlédnout až na vrcholky Šumavy. V kryptě jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie jsou umístěny známé klatovské katakomby. Před 300 až 400 lety zde bylo pohřbeno velké množství příslušníků jezuitského řádu a jeho dobrodinců z řad vojska, místní šlechty, měšťanů. Těla byla obložena chmelem na hoblinách v dubových rakvích. Díky perfektně vymyšlenému systému větracích kanálů došlo působením vzduchu k jejich postupnému vysušení, k tzv. mumifikaci. Těla byla po dlouhá léta nedotčena, avšak na začátku 20. století zasypali dělníci při opravě střechy kostela větrací šachty, tím se změnilo prostředí v kryptách a většina mumií se rozpadla. Dnes mohou návštěvníci ve sklepeních vidět 30 mumifikovaných těl, 7 dalších je uschováno v prostorách nepřístupných veřejnosti. Tajemné podzemní prostory navozují pocit tajemna, svátosti i úcty. Lze v nich pohlédnout do tváře těch, kteří se významně podíleli na rozvoji či výstavbě města.27 Klatovy si uchovaly řadu středověkých domů, mezi nimi je perlou barokní lékárna „U Bílého jednorožce“, jejíž unikátní expozice lékárenství ukazuje vývoj tohoto „řemesla“ od roku 1766 až do roku 1976, kdy lékárna ukončila svoji činnost a byla vyhlášena za památku. Cennou částí je tzv. přípravna, kde se nachází původní pec určená k sušení bylin, různé ruční i mechanické nástroje a přístroje sloužící k výrobě léků a mastí.28 Městská památková zóna Sušice se nachází v údolí řeky Otavy, 32 kilometrů jihovýchodně od Klatov. Původní osada založená rýžovníky zlata na území, které patřilo bavorskému rodu pánů z Bogenu, byla začátkem 14. století povýšena na královské město. Svůj název pravděpodobně získala podle sušení zlatonosného písku, které se zde provádělo. Během 15. – 18. století město bylo díky četným požárům ochuzeno o velké množství historických památek. Ve městě se dochovaly zbytky 27
volně převzato ze stránek Občanského sdružení Klatovských katakomb. [online]. [cit 2011-3-15]. Dostupný z WWW: http://www.katakomby.cz/index.php?content=kk 28 volně převzato z internetových stránek informačního serveru Šumavanet.cz. [online]. [cit 2011-3-15]. Dostupný z WWW: http://www.sumavanet.cz/klatovy/fr.asp?tab=snet&id=2426&burl
33
hradebního opevnění ze 14. století, honosné gotické a renesanční domy jako například nejkrásnější dům ve městě, bývalé sídlo děkanství tzv. Voprchovský dům s obrovským renesančním štítem nad průčelím, původními klenbami a stropy.29 Další městské památkové
zóny
jsou
např.
v Kašperských
Horách,
ve
Spáleném
Poříčí,
v Horažďovicích. Sakrální památky Katedrála svatého Bartoloměje na Náměstí Republiky v Plzni tvoří dominantu celého města. Gotický trojlodní kostel se pyšní 102,6 metrovou vysokou věží, která je nejvyšší věží v České republice, v době svého vzniku byla i druhou nejvyšší v Evropě. Na věži je vyhlídkový ochoz, ze kterého je za pěkného počasí vidět až na hradbu Šumavy či Českého lesa. K ochozu ve výšce 62 m vede 301 schodů. Na hlavním oltáři se nachází známá Plzeňská madona, vrcholné dílo ve stylu tzv. „krásných madon“ českého gotického umění. Klenot kostela tvoří pozdně gotická Šternberská kaple, kterou nechal postavit šlechtický rod Šternberků jako pohřební kapli rodu. Světovému ocenění dostalo secesní dílo řezbáře Josefa Kastnera – Český oltář, v roce 1900 mu byla na výstavě v Paříži udělena první cena v oboru sakrálního umění. Město Plzeň se také může pyšnit třetí největší synagogou svého druhu na světě (z roku 1893). Velká synagoga, postavená v maursko-románském slohu, slouží dnes jako koncertní a výstavní sál.30 V Rokycanech na náměstí stojí kostel Panny Marie Sněžné, Přeštice se pyšní dominantou krásného kostela Nanebevzetí Panny Marie, který se tyčí na výrazném návrší nad náměstím a je vidět do široka daleka. Tento chrám byl v 18. století vystavěn podle plánů slavného Kiliána Ignáce Dientzenhofera a posledních letech byl vyhlášen národní kulturní památkou. Klášter Chotěšov z počátku 13. století je bezesporu důležitou památkou regionu Jižní Plzeňsko. Tento klášter premonstrátek z roku 1200 se řadí k nejstarším památkám v regionu. Stejně tak je unikátní šestnáctiboký kostel sv. Víta od Jakuba Augustona ml. v Dobřanech. Ve Starém Plzenci se nachází nejstarší dochovaná památka západních Čech a druhá nejstarší stavba v Čechách - románská rotunda sv. Petra. Tato kruhová
29
volně převzato z průvodce DAVID, Petr, Valín, Jiří. 600 + 1 výlet pro zákazníky a přátele ŠkoFINu. 2. vyd. Praha: TT complex s.r.o., 1998. Str. 315. 30 Kudy z nudy. Aktivity a akce. [online]. [cit 2011-3-15]. Dostupný z WWW: http://www.kudyznudy.cz/cs/aktivity/2008-03-28-1107-za-poznanim-plzen.html
34
stavba s apsidou, která se jako jediná celá stavba z původního královského hradu Plzeň zachovala. V Domažlicích na náměstí Míru stojí gotický kostel Narození Panny Marie s věží 56 metrů vysokou a odchýlenou od svislé osy o 60 centimetrů. Věž je lákadlem pro mnoho návštěvníků. Organizované akce V Plzni se každý rok koná nesčetné množství různých kulturní, sportovních i jiných akcí, festivalů apod. Velice známé jsou především multižánrový festival Smetanovské dny (koncerty, divadla, sympozia, výstavy), hudební festival Žebřík, Mezinárodní folklórní festival CIOFF, Jazz bez hranic (mezinárodní festival), Festival Na ulici (jazz, folk, country a divadlo přímo v ulicích města), Divadelní léto pod plzeňským nebem, Divadlo (mezinárodní divadelní festival), filmový festival Finále Plzeň, Animánie (festival nejen animovaného filmu), studentské májové oslavy Majáles, Slavnosti svobody (připomínka osvobození Plzně americkou armádou), Pilsner Fest (výročí uvaření první várky piva Pilsner Urquell), Dny vědy a techniky, Veletrh cestovního ruchu Plzeňského kraje ITEP, Vánoční zpívání koled (největší hromadné zpívání koled v Čechách). Během roku lze především na náměstí Republiky navštívit pestré množství trhů: Valentýnské, Josefovské, Velikonoční, Májové a Letní trhy, Bartolomějské, Havelské, Martinské. Vánoční a další. V Plzeňském kraji se pravidelně konají např. Mogul Rallye Šumava Klatovy, Den ve vzduchu s rádiem KISS Proton (největší letecká show v kraji za účasti armády ČR), Bahna (den pozemního vojska jako prezentace Armády ČR a klubů vojenské historie, akce je největší svého druhu v ČR), Chodské slavnosti jako součást Vavřinecké pouti v Domažlicích (jedny z největších, nejnavštěvovanějších a nejstarších slavností v Čechách), hudební festival České hrady na Švihově. Ve vesničkách kolem Nepomuku se pořádá nesčetné množství kulturních akcí, od masopustních průvodů, přes velikonoční řehtání, stavění máje až po vesnické poutě. Velkou oblibu si postupně získal např. letní rockový festival Basinfirefest ve Spáleném Poříčí, pivní slavnosti v Pohoří a Kramolíně i vystoupení mezinárodních folklórních souborů ve Vrčeni. Spousta zábavy si návštěvníci mohou užít na Milínovské neckyádě, Poláneckém kosafestu, Čmelínském šplouchání, Dožické traktoriádě, Traktorsprintu v Nekvasovech či na závodech na kolečkových sáních v Čížkově.
35
2.4. Sekundární nabídka cestovního ruchu Ubytování V kraji lze nalézt téměř všechny druhy ubytování. Hotely vyšších tříd se však nacházejí převážně v Plzni, např. PRIMAVERA Hotel & Congress centre****, Courtyard by Marriott Pilsen**** (jediný hotel s nejvyšším standardem v Plzni provozovaný mezinárodním řetězcem), Hotel Angelo**** (vlastní mezinárodní společnost Vienna International Hotels & Resorts), Hotel U Pramenů****, Golden Fish Hotel Apartments****, Hotel U Zvonu****, Parkhotel Plzeň****. Většina těchto hotelů poskytuje nadstandardní služby, hotely jsou vybaveny technikou a prostorami pro pořádání kongresů, konferencí a jiných akcí, nabízejí služby wellness, fitness apod. Mezi mimoplzeňské „luxusnější“ hotely patří např. Kongres & Golf Hotel***/**** Darovanský dvůr v Břasích, Hotel a Švejk restaurant U Zeleného stromu v Nepomuku, Společenské centrum a hotel Ve Dvoře*** ve Spáleném Poříčí nebo šumavské hotely Orea Wellness Hotel Horizont*** či Orea Hotel Špičák***. Pro představu o celkové vybavenosti Plzeňského kraje hromadnými ubytovacími zařízeními je zde uvedena tabulka č. 5: Tabulka 5: Hromadná ubytovací zařízení cestovního ruchu podle kategorie a podle okresů k 31. 12. 200931 v tom
Kraj, okresy
Hromadná ubytovací zařízení celkem
hotely *****
ostatní hotely a penziony
hotely ****
chatové osady a turistické ubytovny
kempy
ostatní zařízení jinde nespecifikovaná
Plzeňský kraj
488
1
20
282
36
59
Domažlice
51
.
1
29
7
10
9
233
.
4
152
19
23
40
Plzeň-město
59
.
14
35
3
3
4
Plzeň-jih
23
.
.
13
1
3
6
Plzeň-sever
43
.
.
11
1
6
20
Rokycany
30
1
1
13
2
5
4
Tachov
49
.
.
29
3
9
7
Klatovy
31
90
Český statistický úřad - Plzeňský kraj. Hromadná ubytovací zařízení cestovního ruchu podle kategorie a podle okresů k 31. 12. 2009 [online]. [cit 2011-3-15]. Dostupný z WWW: http://www.plzen.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/krajkapitola/321011-10-2010-16
36
Stravování Restaurací a ostatních stravovacích zařízení se v kraji nachází poměrně velké množství. Co se týče originality, je určitě na místě jmenovat plzeňský The PUB – Pilsner Unique Bar se světově unikátním systémem samoobslužných pivních výčepů na každém stole, návštěvníci si tak mohou sami natočit nepasterizované tankové pivo Pilsner Urquell u svého stolu. V současnosti hojně navštěvovaná je restaurace Kalikovský mlýn, která vznikla v nově zrekonstruovaném stejnojmenném sportovním centru či kavárny CrossCafe original, které si v Plzni vybudovaly poměrně silnou pozici. V metropoli sídlí jak restaurace s typickými českými jídly, tak s odlišnou mezinárodní kuchyní (čínská, indická, italská, řecká, mexická apod.). V menších obcích však převažují spíše typické české restaurace. Doprava Kraj má velmi výhodnou polohu, jelikož se nachází na spojnici mezi hlavním městem Prahou a zeměmi západní Evropy. Krajem prochází důležitá dálnice D5 z Prahy do Bavorska, s jejíž částí, obchvatem Plzně, se vlekly dlouhodobé spory s ochránci životního prostředí kvůli tunelu ve vrchu Valík. Další důležité silnice vedou do Strakonic, do Karlových Varů, do Stříbra a do Mostu. Pokud jde o železniční sítě, sbíhají se tu dráhy do Rokycan a Prahy, Mladotic, Žatce a Mostu, Mariánských Lázní a Chebu, Nýřan a Domažlic, Klatov, Nepomuku, Strakonic a Českých Budějovic. Největší význam má trať 170 Praha – Beroun – Plzeň – Cheb, která je součástí tzv. 3. železničního koridoru a která prochází rozsáhlou rekonstrukcí, zejména v části mezi Plzní a Chebem. Tato rekonstrukce by měla končit v květnu roku 2011 a měla by tak přímo propojit Plzeň s Chebem a nově také s Karlovými Vary. Pěší turistika Milovníkům pěší turistiky je po celý rok k dispozici přes 4000 kilometrů vyznačených turistických tras. Jednotné značení Klubu českých turistů je téměř dokonalé a patří mezi nejlepší na světě. K nejzajímavějším a nejnavštěvovanějším turistickým cílům patří vrcholky Šumavy, Domažlice, Český les, Přeštice, vodní hrad Švihov, údolí Otavy. V kraji se nachází poměrně kvalitní naučné stezky, např. Sigmundova naučná stezka (dlouhá 7 km), stezka Po stopách Františka Malocha, která je jednou z nejstarších turistických cest v okolí Plzně, vede po levém břehu řeky Berounky s délkou 9 km),
37
naučná stezka na vrch Vrabina u Chotěšova nebo naučná stezka Kokotské rybníky. Śumava je bezesporu na vedoucí pozici v počtu stezek. Nejznámější plzeňská rozhledna Chlum na stejnojmenném vrchu o nadmořské výšce 416 metrů se tyčí v městské části Doubravka. Za dobrého počasí je z rozhledny vidět nejen nejbližší okolí Plzně, ale i šumavské vrcholky a kopce v Českém lese. Další známou rozhlednou je rozhledna Na Skále v Železném újezdě, v jejíž blízkosti vede i cyklotrasa,
větší množství rozhledem vzniklo především v příhraničních horách,
k nejznámějším patří Pancíř a Čerchov. Cykloturistika Cykloturistika se v posledních letech stává stále více populární nejen u mladší generace, není tomu jinak ani v Plzeňském kraji. Cyklistům zde slouží dobře značené cyklotrasy, cyklostezky i turistické trasy. Plzeňský kraj svou cykloturistickou nabídkou převyšuje celostátní průměr, zejména díky cykloturistickým lokalitám na Šumavě a v Českém lese. Další atraktivní lokality v kraji jsou na Rokycansku, v Brdech, na jižním Plzeňsku. Pro dlouhé výlety a putování na kole se zde nachází Šumavská magistrála (dlouhá 240 kilometrů), či magistrála Český les. V rámci podpory cykloturistika vznikl informační portál plzenskonakole.cz, o kterém je více zmíněno v podkapitole 2.5.2. Jízda na koni (hipoturistika) Další poměrně novou sportovně-relaxační aktivitou je jízda na koni. V Plzeňském kraji je řada jízdáren, rančů a klubů, které nabízejí výuku jízdy na koni, půjčování koní či provozují hipoterapii na koních. Z nejznámějších lze vyjmenovat např. jezdecký klub Úslavan Blovice, Westernový areál Halter Valley, Dětský ranč Raneček, West ranč, Ranch Fantazie a mnoho dalších. Nejvíce rančů se nachází na Klatovsku. Zde vznikla v roce 2010 speciální stezka, vedoucí od jihočeské hipostezky až po hraniční přechod Všeruby. Za celý projekt je zodpovědné město Hartmanice, které k výstavbě využilo prostředky programu INTERREG IIIA32. Projekt zahrnuje šest kruhových ohrad, kryté přístřešky s odpočívadly pro jezdce, vaziště a čtrnáct dřevěných stojanů s informačními tabulemi a mapou jednotlivých záchytných bodů, kterých je
32
Iniciativa INTERREG IIIA je nástrojem Evropské unie pro překonání překážek rovnoměrného rozvoje a integrace evropského území, realizuje se formou podpory přeshraniční spolupráce mezi příhraničními oblastmi, které mají nižší socioekonomickou úroveň.
38
v současnosti patnáct. Tato místa jsou určena pro odpočinek jezdců i koní, občerstvení i ubytování. Geocaching a vodáctví V Plzeňském kraji je taktéž velmi oblíben Geocaching33, který funguje díky přesnosti dnešních GPS systémů a možnosti výměny informací o skrýších mezi účastníky hry. Tito účastníci hledají pomocí délkových a šířkových souřadnic skrýše s „pokladem“. Odměna za nalezení se většinou skrývá v nějaké plastově krabičce či zavařovací sklenici. Jednou z hlavních point geocachingu je umisťování keší na místech, která jsou něčím zajímavá a přesto nejsou navštěvovaná, ale i místa velmi frekventovaná. Kromě nějaké té odměny jsou v popisu keše také uvedeny informace o místě s jeho zvláštnostmi a zajímavostmi. Česká komunita geocacherů komunikuje prostřednictvím serveru Geocaching.cz. Další oblíbenou činností v tomto kraji je vodáctví. Úsek řeky Otavy patří mezi nejatraktivnější divoké vody v České republice, řeka Berounka je naopak vyhledávána pro svoji klidnou hladinu a krásnou okolní přírodu. Sportovní a rekreační střediska Na území města Plzně se rozprostírají Bolevecké rybníky, kde se nachází nejznámější a nejoblíbenější rekreační oblast Plzeňanů. Tvoří ji rybniční soustava sedmi rybníků, rekreačně je jich využíváno pouze pět. Škoda Sport Park Plzeň patří mezi nejoblíbenější sportovní areál v Plzni. Jsou zde skateboardové dráhy s překážkami a U rampou, dvě asfaltová hřiště, dvě hřiště na nohejbal a volejbal, oválná in-line dráha, bezesporu ojedinělá lezecká stěna, hřiště na petanque, malé a velké beachvolejbalové hřiště. Dalším lákadlem v areálu je lezecké centrum v těsné blízkosti horolezecké věže. V letních měsících je k dispozici možnost opláchnutí se a nedaleko beachvolejbalových hřišť. Celý areál je přístupný po cyklostezce, která vede z centra města podél břehu řeky Radbuzy. Sportcentrum Kalikovský mlýn provozuje squash, bowling, aerobic. Bazén Slovany nabízí tobogán, divokou řeku, dětské brouzdaliště, vířivky, relaxační bazén, krytý bazén, venkovní bazén, saunu, parní komory, masáže, fitness. TJ Lokomotiva Plzeň je oblíbený sportovní areál s posilovnou, halou, plaveckým bazénem, tenisovými kurty, beachvolejbalem. 33
Geocaching je dobrodružství, hra pro všechny majitele GPS, prostřednictvím internetu spojuje tisíce lidí po celém světě.
39
Areál Darovanský dvůr, kde se nachází dvaceti sedmi jamkové hřiště, byl postupně budován do roku 1997 na pozemcích bývalého poplužního dvora. Celé hřiště je zasazeno do okolní krajiny přírodního parku Horní Berounka. Součástí dvora je i luxusní wellness centrum – vitální svět, vybudovaný ve starém římském stylu, s nádherným mozaikovým interiérem a světelnými efekty. Golf Park Plzeň v Dýšině byl vybudován v letech 2003 – 2004, jeho chloubou je technicky náročné osmnácti jamkové hřiště, ležící v moři zeleně březových a olšových hájků, lemovaných říčkou Klabavou a Ejpovickým jezerem. Dalším centrem pro milovníky golfu je obec Hořehledy se svým nově vybudovaným přírodním devíti jamkovým hřiště. Zajímavostí a raritou je zajisté to, že hřiště začíná téměř v centru obce. V areálu v Kramolíně u Nepomuku se nachází motokrosová trať, kde si lze na vlastní motorce, sidecaru či čtyřkolce vyzkoušet své umění a schopnosti. Pravidelně se zde konají závody světového poháru v sidecarcrossu či různé regionální i celorepublikové motokrosové závody. Jedna z nejdelších motokárových drah v ČR se nachází ve Lhotě u Plzně. Délka tratě je 1031 metrů. V bezprostřední blízkosti zámku Kozel se nachází areál Pohoda, který nabízí aktivní sportovní vyžití díky hřišti minigolfu, miniaturgolfu a pit-patu, dětský koutek pro zábavu dětí, ale také možnost odpočinku. Na letišti Plzeň/ Líně si mohou návštěvníci vyzkoušet let ve stíhačce Aero L39C Albatros, který patří mezi nejúspěšnější cvičné proudové letouny. Společnost Czech Jet Team nabízí tento let jako jediná v České republice. Let lze uskutečnit v průběhu celého roku, zájemcům o let musí být minimálně osmnáct let. Malebná obec Babylon s bohatou historií, řadou architektonických památek, typickým folklórem a okouzlující přírodou je nejvýznamnějším turistickým a rekreačním letoviskem Chodska. Leží 7 kilometrů od Domažlic a 8 kilometrů od Spolkové republiky Německo. Letní koupaliště, travnaté pláže, půjčovna šlapadel a lodiček, v okolí vyznačené turistické trasy a cyklostezky, tenisové kurty, fotbalové a volejbalové hřiště a minigolf každoročně přiláká turisty z celé Evropy. Kolem kempu se rozprostírá smrkový a borovicový les. Nápad založit zde rekreační oblast vznikl již na přelomu 19. a 20. století, kdy tehdejší majitelé rybníků, hrabata Stadionové, nechali postavit na hrázi Babylonu hospůdku s rybářskou chýší – známou Baštírnu - a několik kabin na břehu rybníka, které zde vydržely až donedávna v původní dřevěné podobě. Na
40
počátku 20. století měl rybník písečné pláže. Babylon získával jako turistická a rekreační oblast rychle popularitu, vznikaly zde první hotely a penziony.34 Sušice je místem, kde se nachází první volnočasové outdoorové centrum na Šumavě Offpark. Toto centrum disponuje nabídkou adrenalinového a sportovního vyžití pod vedením a dohledem zkušených instruktorů. Provoz parku je celoroční, avšak většina aktivit se provozuje v teplých měsících. Návštěvníci se mohou zabavit v lanovém parku, kde si mohou vyzkoušet prolézt 34 překážek a jednu lanovku ve výšce 6 až 9 metrů nad zemí, vybavenou profesionální horolezeckou výbavou, zkusit offball, tj. kutálení se ze svahu až padesátikilometrovou rychlostí v průhledné bublině o průměru 3,2 metrů, rafting, terénní koloběžky, skákací boty, které umožňují skoky až 5 metrů dlouhé a 3 metry vysoké, let balónem, tandemový seskok, potápění a mnoho dalšího.35 Dalšími menšími zábavními a sportovními centry jsou např. Lanové centrum v parku zámku Zbiroh, Paintball Club Sladovna Mýto u Rokycan (indoor a outdoor paintballové hřiště, vnitřní lezecká stěna a střelnice), či Aquapark v Rokycanech nebo v Horažďovicích. Pro zimní turistiku jsou důležitá sportovní střediska: Skicentrum Kašperské hory, Skiareály v Železné Rudě (Špičák, Belveder, Pancíř), Hartmanice, Velhartice. Zoologická zahrada Plzeňská zoo je jednou z nejkrásnějších zoologických zahrad v České republice. Areál o rozloze 21 ha tvoří rozsáhlé přírodní výběhy, velké množství vodních toků a jezírek. Zoo se specializuje na ohrožená a méně obvyklá zvířata, téměř 70 % z 1150 chovaných druhů nenajdete nikde jinde v České republice ani na Slovensku. Nachází se zde také největší lesní výběh medvědů hnědých v ČR, více než 20 druhů opic, které už neznají pobyt za mřížemi. Raritou jsou největší ještěři světa varani komodští, zajímavostí zase model vesnického statku 19. století Lüftnerka. Novinkami jsou dvě nové expozice – asijská a africká, jejichž výstavby začaly na konci roku 2008, dnes jsou již téměř dokončeny (konkrétně se jedná např. kombinovaný dům hrošíka, pelikána, geparda,
vlhy
nebo
nová
stáj
velbloudů).
Zoologická
zahrada
je
10.
nejnavštěvovanějším turistickým cílem České republiky, je druhou nejstarší zoo 34
volně převzato z průvodce DAVID, Petr, Valín, Jiří. 600 + 1 výlet pro zákazníky a přátele ŠkoFINu. 2. vyd. Praha: TT complex s.r.o., 1998. Str. 299. 35 volně převzato z oficiálních internetových stránek Offparku Sušice.[online]. [cit.2011-3-24]. Dostupný z WWW: http://www.offpark.cz/index.php?op=offpark
41
v České republice. Byla založena v roce 1926 a jako jediná u nás je spojená s botanickou zahradou s velmi pestrými expozicemi. Atraktivní přírodní areál zoo je členěn podle zoogeografických oblastí (např. etiopské, orientální, palearktické). Ve výbězích s rostlinným porostem typickým pro danou oblast žije společně většinou více druhů zvířat. V unikátním zábavním parku o ploše 3 ha se honosí statické i pohyblivé a ozvučené modely dinosaurů. Součástí parku je i jedinečné 3D kino, ve kterém návštěvníci mohou shlédnout film o Gigantosaurovi.36 Fotografie vybraných atraktivit se nachází v příloze č. 4.
2.5 Aktuální stav cestovního ruchu37 Plzeňský kraj je díky své poloze pro rozvoj cestovního ruchu velmi významný. Z hlediska návštěvnosti patří Plzeňský kraj k průměrně navštěvovaným krajům v České republice. Vývoj návštěvnosti má poměrně stabilní trend, celková roční návštěvnost kraje se pohybuje zhruba od 460 000 do 520 000 návštěvníků. K hlavním cílovým skupinám využívajících služeb cestovního ruchu patří občané Spolkové Republiky Německo a v rámci domácího cestovního ruchu pravidelně se vracející obyvatelé větších měst ČR, kteří tvoří téměř 70 % celkových příjezdů do kraje. Ze zdrojových zemí příjezdového cestovního ruchu, jak lze vidět na grafu, zaujímají významnější postavení především okolní státy, kromě již zmíněného Německo také Slovensko, Rakousko a Polsko, více návštěvníků je zaznamenáno také z Nizozemska. Největší počet zahraničních turistů přichází do Plzeňského kraje přes německo – české hraniční přechody Rozvadov , Folmava a Železná Ruda. Graf 2: Počet hostů podle národnosti v hromadných ubytovacích zařízeních v Plzeňském kraji38
36
Volně převzato z informační brožury Zoologická a botanická zahrada města Plzně, 2010 Volně převzato z časopisu COT Business. Profil Plzeňského kraje. [online].[cit.2011-3-16]. Dostupný z WWW: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=1040814374 38 Časopis COT Business. Profil Plzeňského kraje. [online].[cit.2011-3-16]. Dostupný z WWW: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=1040814374 37
42
Nejvíce návštěvníků používá k návštěvě Plzeňského kraje osobní automobil (64,1 %), vlak (22,7 %) a linkový autobus (22,7 %). Jako hlavní důvody návštěvy jsou uváděny poznávací turistika (tj. převážně návštěvy hradů a zámků), prohlídka krajského města Plzně a jeho atrakcí, provozování pěší turistiky, cykloturistiky a zimních sportů, v neposlední řadě pak také relaxace a odpočinek nebo pracovní důvody. Plzeňský kraj se vyznačuje regionálními odlišnostmi. Zatímco severovýchod je zcela zalesněný, v jižním Plzeňsku jsou kromě lesů ve velké míře i pole a louky. Malebná městečka a vesničky se stavbami ve stylu lidového klasicismu umocňují venkovský charakter. Není problém zde sehnat cenově dostupné ubytování a strávit v regionu plném zámků, hradů a přírodních zajímavostí nádhernou dovolenou. Krajina je velmi vhodná pro cykloturistiku, hipoturistiku či odpočinkovou dovolenou.
Tabulka 6: Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR39 KRAJ Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský ČR celkem
rok 2010 899 274 1 035 072 675 322 795 688 634 405 532 820 383 976 312 346 488 683 4 733 701 631 544 293 042 335 401 458 310 12 209 584
Tato tabulka č. 6 srovnává jednotlivé kraje v České republice
podle
počtů
hostů
v hromadných
ubytovacích zařízeních za rok 2010. Je samozřejmé, že silné první místo si drží Praha a Jihomoravský kraj, Plzeňský kraj je na pomyslném devátém místě.
2.5.1 Realizované projekty v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu Město Plzeň se neustále snaží podporovat a rozvíjet cestovní ruch po všech stránkách, jelikož si je vědoma, že právě vysoká úroveň cestovního ruchu je důležitým ukazatelem kvality života nejen pro ostatní regiony v České republice ale i pro celý 39
Český statistický úřad. Návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízeních v krajích. [online]. [cit.2011-3-16]. Dostupný z WWW:http://czso.cz/csu/katalog.nsf/hledat?SearchView&count=20&searchorder=1&searchfuzzy=1&q uery=%28%28cestovn%ED%20ruch%20sv%u011Bt%29%29&database=all&kraje=all&skupiny=all&st art=1
43
svět. V této souvislosti tak město pořádá různé akce, realizuje projekty či uděluje granty. Příkladem může být rok 2009, kdy Rada města Plzně schválila vyhlášení Grantového programu pro rozvoj cestovního ruchu na rok 2010, jehož cíl byl podpořit takové projekty nebo akce, které zvýší atraktivitu města, přilákají nové návštěvníky a turisty a přispějí tak k posílení jeho image. Šanci na získání této podpory měli především projekty, které by prodloužily pobyt návštěvníků ve městě, podpořily kongresovou, konferenční, zážitkovou turistiku či jinou turistiku.40 Další projekty, které město Plzeň pro rozvoj celého kraje podporuje, jsou např. Mezinárodní veletrh cestovního ruchu ITEP či evropské ocenění města Plzně jako Evropské hlavní město kultury 2015.
2.5.1.1 Mezinárodní veletrh cestovního ruchu ITEP ITEP (International Tourism Expo of the Pilsen Region) se koná každý rok v plzeňském Domu kultury Inwest a trvá tři dny. Hlavním úkolem veletrhu je propagace jednotlivých regionů, domácích ale i zahraničních (např. z Bavorska, Číny, Francie, Maďarska, Slovinska, Polska, Slovenska, Ruska). Kromě bohatého doprovodného programu, v němž vystupují více i méně známé hudební skupiny či dětské pěvecké soubory, je na veletrhu samozřejmě k dispozici množství nejrůznějších propagačních materiálů a katalogů. Návštěvníkům se tak skýtá možnost zjistit si aktuální informace o zajímavých turistických místech pro pěší turisty, cykloturisty a rodiny s dětmi, typy na návštěvu měst, muzeí, informace o možnostech ubytování a další zajímavosti. Samozřejmostí jsou také ochutnávky domácích i zahraničních specialit (francouzské síry a víno, maďarské uzeniny apod.). V roce 2011 se bude konat již 7. ročník, vstup je samozřejmě po celou dobu zdarma.41
2.5.1.2 Plzeň město kultury 2015 Plzeň se v loňském roce zúčastnila soutěže o hlavní město kultury 2015. Jejím silným rivalem bylo město Ostrava, avšak Plzeň ve finále přeci jen zvítězila. Hlavní myšlenkou titulu Evropské město kultury (The European City of Culture) je sbližovat 40
Internetový portál regionplzen.cz. Plzeň vyhlásila grantový program na rozvoj cestovního ruchu. [oline]. [cit.2011-3-16]. Dostupný z WWW: http://www.regionplzen.cz/zpravodajstvi/?plzen-vyhlasilagrantovy-program-na-rozvoj-cestovniho-ruchu 41 Volně převzato ze serveru Novinky.cz. V Plzni začal mezinárodní veletrh cestovního ruchu 2010. [oline]. [2011-3-16]. Dostupné z WWW: http://www.novinky.cz/vase-zpravy/plzensky-kraj/plzenmesto/124-1113-v-plzni-zacal-mezinarodni-veletrh-cestovniho-ruchu-itep-2010.html
44
evropské národy. V souvislosti s rozšířením Evropské unie se od roku 2007 tímto titulem každoročně pyšní dvě města dvou zemí Evropské unie, pro rok 2015 to tedy bude Plzeň za Českou republiku a město Mons za Belgii. Pro město Plzeň je toto ocenění nesmírně důležité, neboť znamená zejména finanční pomoc ze strany Evropské unie pro rozvoj a podporu kultury ve městě. Do této doby se totiž město po této stránce příliš nerozvíjelo. Téměř jedinou větší akcí byla zatím výstavba čtyř moderních pozlacených kašen na náměstí republiky. Kašny byly vytvořeny podle návrhu pražského architekta Ondřeje Císlera, který se inspiroval heraldickými figurami plzeňského znaku, avšak málokdo ví, co vlastně jednotlivé prvky ve znaku znamenají. Pro tvorbu kašen byly použity tři atributy: chrtice, jenž je nejstarší součástí znaku města Plzně, symbolizovala věrnost panovníkům i církvi; velbloud je zas připomínkou neúspěšného pokusu husitů o podmanění katolické Plzně a anděl znamená ochránce. Konstrukce tvoří bronzové odlitky různé výšky, jejich zlacení trvalo devět měsíců, při kterém se použilo sedm druhů (barev) plátkového zlata. Na pozlacení všech tří kašen se spotřebovalo celkem 720 gramů zlata.42 Vzhledem k historickému jádru města jsou však kašny podle mnohých kýčem a nevkusným doplňkem k renesanční radnici či baroknímu chrámu sv. Bartoloměje. V souvislosti s kandidaturou vznikl internetový portál www.plzen2015.net, na kterém lze najít informace o celém projektu, ale také pro rozvoj kultury důležitý kalendář akcí konaných v Plzni. Prazdroj na trase Evropské cesty průmyslového dědictví Od roku 2008 je Plzeňský Prazdroj zařazen do seznamů nejzajímavějších míst Evropy, které pro turisty sestavuje mezinárodní organizace Evropská cesta průmyslového dědictví (ERIH). Evropská industriální cesta vede 29 státy s celkem 350 tematickými okruhy. Jejich páteří jsou certifikovaná místa, tzv. kotevní body (Anchor Point), kterých je prozatím 65. Prvním místem v České republice s oficiální certifikací Anchor Point se stal právě pivovar Plzeňský Prazdroj, jelikož splnil všechna kritéria atraktivnosti a kvality (perfektní úroveň poskytovaných služeb a rozvinutou turistickou infrastrukturu) a udělal tak důležitý krok do předu v rámci zviditelnění se v Evropské unii nejen pro sebe ale i pro město Plzeň jako kandidáta na Evropské hlavní město kultury.
42
Poznejte regiony České republiky 2011 – DVD CzechTourism
45
2.5.1.3 Velká cena cestovního ruchu Na začátku roku 2011 se v Brně konal jubilejní 20. mezinárodní veletrh turistických možností Regiontour Brno, během kterého byli vyhlášeni vítězové první ročníku prestižní soutěže Velké ceny cestovního ruchu. Tato soutěž vznikla spojením dvou tradičních soutěží Náš kraj a Grand Prix Regiontour a společně ji vyhlašují společnost Veletrhy Brno a vydavatelství C.O.T. media. Účastníky jsou krajské úřady, města, obce, organizace destinačního managementu, turistické regiony a cestovní kanceláře. Celkem se udílí ceny v pěti kategoriích: Nejlepší jednotná kampaň (vítěz Olomoucký kraj), Nejlepší turistický portál (vítěz Ústecký kraj), Nejlepší turistický produkt (vítěz kraj Vysočina), Nejlepší cestovní kancelář a Nejlepší elektronický newsletter (vítěz město Plzeň). Hlavní myšlenkou celé soutěže je snaha o přispění ke zviditelnění kvalitních propagačních a informačních materiálů, zdařilých turistických produktů a tak zlepšení kvality života v jednotlivých oblastech. Prestiž a dobrou pověst soutěži dodává také spolupráce s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Asociací krajů České republiky, agenturou CzechTourism, Asociací
cestovních kanceláří ČR a
Asociací českých cestovních kanceláří a agentur ČR. Město Plzeň se představuje na tomto veletrhu pravidelně v rámci Plzeňského kraje. Největší zájem je o nabídku pro rodiny s dětmi a také o informace ohledně získání titulu Evropské hlavní město kultury 2015. Kategorie elektronický newsletter byla společná pro regiony i cestovní kanceláře. Odborná porota hodnotí grafický vzhled, množství informací, přehlednost a celkové zpracování. V roce 2011 bylo toto ocenění uděleno Plzni jako vítězi, na druhém místě se umístila Ostrava a na třetím Wellness Hotel Frymburk. Toto ocenění je pro město bezesporu poctou a krokem ke zviditelnění se. Newsletter je totiž výborným prostředkem, jak pravidelně informovat cestovní kanceláře, touroperátory a další subjekty působící v cestovním ruchu o různých kulturních akcích, zajímavostech, novinkách v rozvoji turistické infrastruktury a službách. Plzeň svůj newsletter vydává od roku 2008 s měsíční periodicitou, který pak posílá zhruba na tisíc adres.43
43
Internetový portál zpravodajství.plzen.cz. Velkou cenu cestovního ruchu si z Regionturu odvezla Plzeň. [online]. [2011-3-16]. Dostupný z WWW: http://zpravodajstvi.plzen.cz/clanky/Velkou-cenu-cestovnihoruchu-si-z-Regionturu-odvezla-Plzen-10423
46
2.5.2 Internetová prezentace a propagace V dnešní době patří internet k hojně využívaným médiím s rapidním růstem oblíbenosti. Prostřednictvím internetových stránek si uživatelé zjišťují každodenní události, dějící se v jejich okolí či ve světě, nakupují si produkty či služby, využívají různé sítě pro komunikaci s ostatními apod. Z tohoto hlediska je pro kraje velice důležité tuto formu poskytování informací provozovat a neustále rozvíjet. Plzeňský kraj samozřejmě není výjimkou, disponuje různými internetovými portály, či regionální informační systémy, které ve velké míře zahrnují hlavně oblast cestovního ruchu. Česká centrála cestovního ruchu společně s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR se na konci 90.let minulého století snažily vyvinout jednotnou koncepci pro tvorbu regionálních informačních systémů a výsledkem byl dokument Doporučení a standardy informačního systému pro cestovní ruch v Česku. Tento dokument obsahuje vše potřebné k vytvoření regionální informačního systému od formátování dat a struktury textů po náplň jednotlivých témat či odkazů. Příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj ČR Centrum pro regionální rozvoj ČR také provozuje systém Regionálního informačního servisu (RIS), jehož úkolem je poskytovat informace v jednotné struktuře krajským orgánům pro podporu rozvoje, ale i podnikatelům, investorům a široké veřejnosti pro jejich aktivity a zájmy. RIS je provozován ve všech krajích ČR ve standardní struktuře, která uživateli poskytuje snadný přístup ke specifickým informacím pro kterékoliv území v ČR. Z hlediska podpory regionálního rozvoje lze konstatovat, že prezentační možnosti internetu pro oblast cestovního ruchu využívají jednotlivé kraje i mnohé obce a mikroregiony.44
2.5.2.1 Turistů Ráj V minulosti byl plzeňský turistický portál www.turisturaj.cz ve srovnání s ostatními kraji ve velmi špatné kvalitě, a to po stránce informační, technické či udržování aktuálnosti poskytovaných informací, byl k dispozici pouze v českém, anglickém a německém jazyce. V roce 2010 však nastal zlom, kdy se z iniciativy Plzeňského kraje zrodil projekt Zkvalitnění turistického portálu Plzeňského kraje,
44
Informační systém Vysoké školy ekonomické v Praze. Informační technologie v cestovním ruchu. [online]. [2011-3-16]. Dostupný z WWW: https://isis.vse.cz/auth/elis/opory/index.pl?opora=391;osnova=670
47
spolufinancovaný Evropskou unií (z Evropského fondu pro regionální rozvoj). Projekt komplexně propaguje nabídku a rozvoj služeb a produktů cestovního ruchu v kraji. Plzeňský kraj se tak v současnosti může pyšnit novým designem svého turistického portálu, který je vytvořen již v devíti jazykových mutacích. Zprávy a novinky z kraje jsou neustále aktualizovány, potenciální návštěvníci zde mohou najít veškeré potřebné informace, např. kde jsou rozmístěna informační centra, o možnostech ubytování, konání různých kulturních a společenských akcí, kongresů, veletrhů, informace o zdejší kultuře a zvycích, přírodní a kulturně-historických památkách. Zvláštní kolonku tvoří také: Zajímavosti a nej v Plzeňském kraji, Aktivní odpočinek nebo Toulavé boty, což je představení zajímavých míst kraje formou multimediálních spotů. Na úvodní straně jsou vypsány důležité odkazy nejen pro návštěvníky Plzeňského kraje. Turistický vyhledávač Výletů ráj je samostatnou částí portálu, který je tvořen interaktivní mapou. Tato aplikace poskytuje služby a informace zájemcům o pěší turistiku, cykloturistiku a běžecké lyžování v Plzeňském kraji a umožňuje plánování trasy s využitím silnic a dálnic, cyklotras, sítě turistických a běžeckých tras. Součástí tohoto vyhledávání je i možnost zadání dalších požadavků trasy, např. typ povrchu, vyhledání turistických a přírodních atraktivit v okolí, nejbližších železničních zastávek či nebezpečných míst. Prvním krokem je tedy naplánování trasy, kde si může zájemce vybrat vlastní trasu nebo z již předpřipravené nabídky výletů, poté následuje výběr sítě (zde je dotyčný cyklista, pěší, běžkař nebo automobilista), výběr zastávek, parametry trasy apod. Po dokončení těchto kroků se zobrazí nejprve itinerář s přesně rozepsanými kilometry a instrukcemi, poté je vyhledaná trasa znázorněna na interaktivní mapě. Tento systém je dozajista chytrým nápadem na poskytnutí široké nabídky a služeb potencionálním turistům, avšak měl by být ještě více propracován, aby mohl být využíván i staršími či méně počítačově zdatnými jedinci, jelikož některé kroky a zobrazení zde nejsou jasně popsány.45
2.5.2.2 Ostatní formy informací poskytovaných prostřednictvím internetu Oficiální portál krajského úřadu Plzeňského kraje dostupný na internetové adrese www.plzensky-kraj.cz (nebo také www.kr-plzensky.cz) již existuje řadu let. Jeho webové stránky jsou poměrně obsáhlé, avšak struktura informací je strohá. V levé 45
Volně převzato z turistického portálu Plzeňského kraje – Turistů Ráj. [online]. [2011-3-16]. Dostupný z WWW: http://turisturaj.cz/
48
části se nachází veškeré hlavní odkazy a informace, které však nejsou z tématického hlediska nijak uspořádány, takže jsou zde pod sebou odkazy jako životní prostředí, cestovní ruch, doprava, krajský živnostenský úřad, fondy atd. Při „rozkliknutí“ jakéhokoliv odkazu stále zůstává v levém rohu celá nabídka, což návštěvníkovi umožňuje pohybovat se po stránkách celkem jednoduše a bezproblémově. Naopak na pravé straně se zobrazuje nabídka aktualit, kalendář akcí a dopravní situace. Odkaz cestovní ruch poskytuje velmi málo informací, z velké části nabízí odkazy na jiné stránky např. České centrály cestovního ruchu či ve většině případech na turistický portál Plzeňského kraje (www.turisturaj.cz), což umožňuje oddělení informací o cestovním ruchu od ostatních okruhů informací. Stránky jsou k dispozici také v anglické a německé verzi, avšak jejich kvalita a množství informací není tak rozsáhlá jako v češtině. Cyklistický web www.plzenskonakole.cz vznikl na podporu stále se rozvíjejícího cylkoturismu v České republice. Tento projekt dostal podporu z grantu města Plzně. Přináší spoustu informací o regionu Plzeňsko, konaných akcích, zajímavé typy na cyklovýlety, užitečné rady a aktuální informace o stavu komunikací pro cyklisty. Stránky také obsahují seznam map a brožur, které jsou v rámci cykloturistiky k dispozici. Všechny informace jsou přístupně také v anglickém a německém jazyce. Plzeňský kraj je známý především díky Plzeňskému pivu a činnostem s ním spojených, proto není divu, že vznikl portál www.pilsnerpubs.net. Je tvořen přehledem všech možných druhů restaurací, pivnic, vináren, klubů a zábavních podniků, včetně hodnocení návštěvníků a doporučených tipů. Tento velice úspěšný projekt vznikl v roce 2005 jako studentský projekt, jehož hlavním úkolem bylo vytvořit kompletní databázi plzeňských hospod a restaurací, a během poměrně krátké doby se mu podařilo dostat na první místa ve všech klíčových vyhledávačích. Mapový portál města Plzně http://mapy.plzen.eu je technicky poměrně dobře vydařený, spadající pod činnost Správy informačních technologií města Plzně. Obsahuje např. interaktivní mapu města, virtuální prohlídky některých význačných míst, kamerové nahrávky (převážně z centra města), novinkou je interaktivní plán zoologické zahrady. Takto poskytované formy informací se těší velké oblibě u všech věkových kategorií zájemců o daná místa. Podle průzkumu na začátku roku 2011 byl portál REGIONPLZEN.CZ (http://regionplzen.cz/) uveden jako nejnavštěvovanější regionální portál v České republice (návštěvnost 12,3 %). Občané Plzeňského kraje prý nejvíce důvěřují právě
49
tomuto portálu a nejčastěji zde hledají aktuální informace o dění v Plzni. Více navštěvovány jsou pouze celoplošně portály iDNES.cz (41,4 %) a Novinky.cz (24,9 %).46 Z hlediska cestovního ruchu zde lze najít seznam cestovních kanceláří a agentur, informačních center, možnosti ubytování a stravování, kulturní akce apod. Oficiální informační server města Plzně, provozovaný Magistrátem města Plzně, lze nalézt na adrese www.plzen.eu. Hlavní nabídku tvoří sekce: O městě, Život v Plzni a Užij si Plzeň. „Nejlepší adresa ve městě“ - www.plzen.cz slouží jako komerční informační server pro Plzeň a Plzeňský kraj, kromě pořádaných akcí, zpravodajství se zde nachází také. katalog firem, inzerce apod. Na rozdíl od oficiálního informačního serveru města, který je k dispozici také v anglickém a německém jazyce, tento komerční server je pouze v českém jazyce. Aktuální informace o úspěšné kandidatuře města Plzně na titul Evropského hlavního města kultury 2015 poskytuje portál www.plzen2015.cz, který byl vytvořen speciálně pro tuto kampaň v českém a anglickém jazyce. Oficiální webové stránky však mají i další města v Plzeňském kraji, např. Klatovy, jejichž vybavenost je na poměrně dobré úrovni, Domažlice, Rokycany, Sušice, Kašperské Hory. Další aktualizované a kvalitní informace lze nalézt na informačním serveru www.sumavanet.cz (v českém a německém jazyce), na stránkách Klubu českých turistů Plzeňského kraje www.plzenskykraj.kct.cz nebo pro anglicky mluvící návštěvníky existuje www.visitpilsenregion.co.uk.
2.6 Možnosti rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji Rozmanitost přírodních předpokladů zajišťuje v Plzeňském kraji hlavní druhy a formy cestovního ruchu, a to především horskou turistiku s výraznou letní a zimní sezónou (zimní střediska Železná Ruda, Špičák, Hojsova Stráž, Kašperské Hory, Přimda), letní rekreace a turistika u vody (především vodácky atraktivní část Berounky, přehradní nádrž Hracholusky), pěší turistika a cykloturistika. Plzeň se svým nadregionálním významem společně s menšími městy (Klatovy, Sušice, Domažlice, Horšovský Týn) představují celoročně vyhledávané cíle účastníků cestovního ruchu. Lázeňství zastupují pouze Konstantinovy Lázně v severní části kraje. Kongresový cestovní ruch je stále vázán především na krajské město, popřípadě na některá šumavská horská střediska.) 46
Internetový portál regionplzen.cz. Regionplzen.cz je nejnavštěvovanější. [online]. [2011-3-16]. Dostupný z WWW: http://regionplzen.cz/zpravodajstvi/?regionplzen.cz-je-nejnavstevovanejsi
50
Plzeňský kraj oblasti rozvoje regionu pracuje s „Programem rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském regionu“, který byl schválen v roce 2004 a o tři roky později v roce 2007 byl aktualizován. Vychází z veřejných analýz a průzkumů, součást tvoří také důležitá SWOT analýza. Program se zaměřuje na růst kvality služeb v kraji a celkové zvýšení atraktivity regionu. Mimo to si nechal kraj zpracovat také „Program rozvoje Plzeňského kraje“, který byl schválen v roce 2002 a v roce 2008 proběhla jeho aktualizace.47 Hlavními podněty pro rozvoj cestovního ruchu v Plzeňském kraji jsou bezesporu jeho přírodní potenciál, relativně málo narušené životní prostředí, krajinně malebný venkovský prostor s prvky lidové a sakrální architektury, historické zázemí a v neposlední řadě také kulturní památky. Produkty Plzeňského Prazdroje, Stocku či Bohemia Sektu se stále těší oblibě turistů zaměřených nejen na gastronomii, tvoří tak poměrně silný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Kromě silného domácího cestovního ruchu je velkou výhodou příhraniční poloha v sousedství Německa. Převažující skladba zahraničních hostů z Německa by se měla v budoucnu rozšířit také o další klientelu ze střední a západní Evropy, pocházející spíše ze středních a nižších příjmových vrstev, příp. využít a přilákat k návštěvě regionu hosty přijíždějící z celého světa do blízké Prahy.48
47
Časopis COT Business. Profil Plzeňského kraje. [online]. [2011-3-16]. Dostupný z WWW: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=1040814374 48 VYSTOUPIL, Jiří, HOLEŠINSKÁ Andrea a kol. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu České republiky. Brno, 2007. ISBN 978-80-210-4263-6. str. 61-63
51
3. Dotazník Hlavním cílem této diplomové práce je vytvoření plánu pro přestavbu chalupy na penzion s restaurací v Plzeňském kraji. Pro tento koncept bylo důležité znát některá specifika týkající se oblíbenosti tohoto kraje a s tím spojenou možnou budoucí poptávku po ubytování v penzionu. Důležité bylo také zjistit stavební strukturu a vybavení penzionu či spektrum poskytovaných služeb. Celkový počet otázek v dotazníku byl 21, téměř všechny otázky byly uzavřené. V některých otázkách měli respondenti možnost zaškrtnout více odpovědí. Dotazníkové šetření probíhalo v období od 5. do 19. 3. 2011. Celkem odpovědělo 163 respondentů, čímž se zajistila poměrně dobrá vypovídací hodnota. Návratnost, která je dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků, byla 74, 9 %., což znamená že téměř tři čtvrtiny zobrazených dotazníků bylo vyplněných. Průměrná doba vyplňování byla 7 minut 22 sekund. Mezi nejvýznamnější stránky, ze kterých respondenti přišly, patří sociální síť facebook. com (18,2 %), email.seznam.cz (3,7 %), vyplnto.cz (3,1 %), google.cz (3,1 %), téměř sedmdesát procent respondentů pocházelo z nezjištěných zdrojů (68,1 %). Plné znění dotazníku je uvedeno v příloze č. 5.
3.1 Obecná charakteristika dotazovaných Cílovou skupinou dotazovaných byli mladí lidé, rodiny s dětmi i bez dětí. Dotazník byl vyplňován elektronickou formou na stránkách serveru www.vyplnto.cz (přesná adresa dotazníku http://rozvoj-cestovniho-ruchu-v-pl.vyplnto.cz/), což velice usnadnilo
Graf 3: Věk respondentů
a
urychlilo
sběr
potřebných informací. Co
se
týče
rozdělení
pohlaví, dotazník vyplnilo 101 žen (61,96 %) a 62 mužů (38,04 %). Toto rozdělení je dané mimo jiné větší ochotou žen se dotazníkem vůbec struktuře
zabývat.
Ve
věkové
převažovalo
rozmezí
mezi 21-29 lety s téměř 68 %. Respondentů ve věku 30-39 bylo
52
cca 11%, ve věku 40-49 odpovědělo necelých 9 %, ve věku 50 a více let jich bylo něco málo přes 7 %. Nejmenší skupinu tvořili mladiství v rozmezí 0-20 let s cca 5,5 %. Graf 4: Bydliště respondentů (kraj)
Geografické
rozložení
respondentů bylo velice pestré, zahrnuje všechny kraje v České republice. Značně převažující poměr zabíral Plzeňský kraj s 38,65
%,
jelikož
nejvíce
oslovených bylo právě z tohoto kraje. Druhé místo obsadila metropole Praha, kterou jako své bydliště uvedlo 19,63 % dotazovaných.
Větší
počet
Graf 5: Počet dětí respondentů
respondentů Středočeského,
byl
ještě
Ústeckého
ze a
Zlínského kraje. Ostatní kraje již byly v nepatrném zastoupení. Dle
počtu
dětí
byli
respondenti rozděleni do 4 skupin: Graf 6: Průměrný věk dětí respondentů
Jedno
dítě
dotazovaných,
mělo
pouze
7
dvě
děti
33
dotazovaných, 3 a více dětí pouze 6 dotazovaných. (celkem
105)
Největší
počet
respondentů
bylo
bezdětných, což je bezesporu dáno převažující věkovou strukturou 21-29 let. U
53
dotazovaných
s alespoň
jedním dítětem byl zjištěn převažující věk dětí 18 a více let, konkrétně 14,72 %. Děti ve věku 0-5 let mělo 9,2 % respondentů, ve věku 6-14 let mělo 4,29 % respondentů a v děti posledním věkovém rozmezí 15-18 let mělo pouze 1,84 % respondentů.
3.2 Výsledky dotazníku První otázka měla za úkol zjistit, zda dotazovaní někdy navštívili jižní Plzeňsko. Graf 7: Navštívili jste někdy jižní Plzeňsko?
Výsledek Plzeňský
zněl kraj
pro velmi
pozitivně, neboť z těch, kteří
již
danou
oblast
navštívili, vyšlo najevo, že 71,8 % by se tam ještě někdy chtělo podívat a pouze 4,29 % plánuje strávit dovolenou jinde. Dotazovaných, kteří jižní Plzeňsko
ještě
Graf 8: Znáte nějaké památky v tomto regionu?
nenavštívili,
ale
mají
zájem do budoucna se na tato místa podívat, bylo 13,5
%.
Zbytek
dotazovaných (10,43 %) v této oblasti nikdy nebyl a návštěvu ani neplánuje. Druhá
otázka
měla zjistit existující či neexistující
povědomí
dotazovaných o nějakých kulturních, historických či přírodních památkách v jižním Plzeňsku. Z celkového počtu 162 respondentů zodpovědělo 77,3 % ano a 22,7 % ne. Třetí jediná otevřená otázka přímo navazovala na kladnou odpověď v předchozí otázce. Ti, kdo odpověděli ano, měli v této otázce vypsat památky, na které si
54
vzpomenou. Odpovědi byly poměrně obsáhlé a pestré, nejvíce však převažoval Graf 9: Jaké památky znáte?
Plzeňský
pivovar,
Šumava.
V 86
%
ostatních odpovědí se vyskytly např. Chodské slavnosti v Domažlicích, Americká
zahrada
či
město Sušice. V další mohli
otázce
respondenti
zaškrtnout možností,
více které
sestaveny památek
byly
z různých či
atraktivit
v Plzeňském
kraji.
Každý
respondent
se
měl rozhodnout, které z nich by chtěl někdy navštívit.
Největším
lákadlem kraje je podle tohoto průzkumu město Plzeň s 56,44 % (92 hlasy). V těsném závěsu za Plzní se umístila
Šumava
Graf 10: Které ze zajímavostí byste chtěli v Plzeňském kraji navštívit?
s 52,15 % (85 hlasy). Vodní hrad Švihov by chtělo navštívit 46,01 %
dotazovaných,
zříceninu Rabí o něco méně
(38,65
Města
%).
Klatovy,
Domažlice, Kašperské Hory měly poměrně
podobnou
procentní hodnotu a
55
to kolem 30 %. Zámek Kozel a jemu blízký hrad Radyně by chtělo navštívit pouze 30,06 %. Nejmenší zájem byl o město Sušice se svým zábavným adrenalinovým Offparkem, které získalo pouze 17,18 % (28 hlasů). V této souvislosti byla zjištěna jistá závislost. Ti, co v první otázce odpověděli, že v Plzeňském kraji ještě nebyli, ale chtěli by se tam v budoucnu podívat, nejčastěji označovali město Plzeň jako „zajímavost“, kterou by chtěli navštívit (1,6 krát větší pravděpodobnost). Graf 11: V kterém ročním období jezdíte na dovolenou nejčastěji?
Pátá otázka, odhalující preference ohledně ročního období, měla poměrně převažující odpověď – „v létě“. Nejvíce dotazovaných tedy jezdí na dovolenou létě, konkrétně 87,73 %. Jarní dovolenou vyhledává 19,63 %, zimní 19,63 % a nejméně oblíbený pro trávení dovolené je podzim s hodnotou pouze 8,59 %. V otázce číslo šest se zjišťovala aktivita respondentů při jejich dovolené, zda preferují spíše pasivní či aktivní dovolené. Zde vyšel poměr skoro stejný, převážně polovina dotazovaných dává přednost aktivní dovolené s využitím kola, bruslí či jiných podobným možností a polovina naopak upřednostňuje pasivní klidnou dovolenou bez většího fyzického pohybu. Graf 12: Které dovolené preferujete?
Sedmá
otázka
navazovala
na
nepřímo předchozí
otázku týkající se aktivity při
dovolené.
zjišťována
Zde
už
byla
konkrétní
forma aktivní dovolené, a to jízda na kole. Největších „sportovců“,
kteří
si
dovolenou bez kola neumějí představit,
56
bylo
pouze
4,91 %, zato celých 35,58 % jich kolo také využívá, ale jen občas. Naopak 34,97 % dotazovaných jízdu na kole neprovozuje, avšak plánuje to vyzkoušet a pro 24,54 % dotazovaných by dovolená na kole znamenala utrpení. Graf 13: Jezdíte na dovolené na kolech?
Do dotazníku byla zařazena také otázka
týkající
se
struktury
cestujících. Nejvíce respondentů upřednostňuje s kamarády
dovolenou (47,85
%),
poté
s rodinou 44,17 % a s partnerem 41,1 %. Nejmenší podíl obsadili ti, co jezdí nejraději sami (2,45 %). Graf 14: V jakém složení jezdíte na dovolenou nejčastěji?
Osmá otázka se zaměřovala na zjištění nejvíce využívaných kategorií v rámci hromadných
Graf 15: Jakému způsobu ubytování dáváte přednost?
ubytovacích zařízeních. Velmi pozitivní pro tuto práci je fakt, že více jak polovina dotazovaných (55,83 %) dává přednost ubytování v penzionu. Přibližně podobný počet respondentů upřednostňuje kempy (35,58 %) a hotely (34,36 %). Ubytování v soukromí má rádo 20,86 %. Zbylé 4,91 % uvedlo využití jiného nespecifikovaného ubytovacího zařízení.
57
Pro trávení dovolené je většinou typické využívání ještě dalších služeb kromě Graf 16: Využíváte během dovolené i ostatních služeb mimo ubytování?
ubytování,
např.
stravování,
a
tato
skutečnost
také
byla
hlavním bodem otázky číslo
devět.
Bylo
zjištěno, že zhruba tři čtvrtiny
respondentů
(75,46 %) tyto služby využívají,
ale
v některých 20,25
pouze
situacích,
%
ostatní
(doplňkové)
služby
využívá během dovolené téměř vždy a pouze 4, 29 % žádné jiné služby nepotřebuje. Úkolem desáté otázky bylo zjistit, jaké doplňkové služby by respondenti při své Graf 17: Které další služby byste na dovolené uvítali?
dovolené využili. Zde mohli respondenti vybrat
více
možností. Převážná
část
(80,98 %) uvedla stravování. Půjčovnu kol, lyží či kočárků by si přálo 45,4 % dotazovaných, možnost účasti na společenských akcích, organizovaných výletech a jiných podobných akcích by chtělo 32,52 %. Hlídání dětí jako doplňkovou službu uvedlo pouze 4,29 %, což je do jisté míry dáno převažujícím počtem respondentů ve věkové kategorii do třiceti let, která ještě většinou s dětmi žádné zkušenostmi nemá. Otázka číslo jedenáct byla zaměřena na zjištění upřednostňovaného typu stravování. Více než polovina respondentů (57,67 %) by využila stravování s možností polopenze, naopak plnou penzi už by využilo jen 19,02 % a pouze snídaně zaškrtlo 19,63 % dotazovaných. Vlastní stravování by zvolilo 26,38 % dotazovaných.
58
Graf 18: Jaký typ stravování vám vyhovuje nejvíce?
Dvanáctá otázka sloužila ke zjištění struktury pokojů, které mají být v penzionu vystavěny.
Zde
poměrně
Graf 19: Jaké preferujete uspořádání pokojů?
silně převažovala odpověď, že
by
děti
měli
mít
oddělené pokoje, celkem tuto 79,75
variantu %
označilo
dotazovaných.
Zbylých 20,25 % by chtělo mít jeden společný pokoj pro rodiče i děti. Tato otázka může být ovlivněna např.
věkem
dětí,
kdy
rodiče při velmi nízkém věku svých dětí raději spí s nimi, kdežto při odrostlejším věku svých ratolestí obě „strany“ upřednostňují vlastní pokoje. Graf 20: Kde byste chtěli mít sociální zařízení?
Další otázka odhalila pro výstavbu penzionu také velice
důležitý
fakt
-
umístění
sociálního
zařízení.
Překvapením
nebylo,
že
většina
dotazovaných by si přála vlastní zařízení na pokoji, z toho 58,28 % požadovalo sociální
zařízení
striktně
pouze na pokoji a 39,88 %
59
by chtělo vlastní zařízení, avšak spokojilo by se i se společným na patře. Pouze 1,84 % dotazovaných by postačilo společné sociální zařízení na patře. Zde byl zaznamenán Graf 21: Jaké vybavení pokojů vám vyhovuje?
silný vliv malých dětí v rodině, jelikož u odpovědi „Jedině na pokoji“ byla zjištěna 1,6 krát větší pravděpodobnost ve věku dětí mezi 0-5 lety. Čtrnáctá otázka měla za úkol zjistit, jaké vybavení pokoje respondentům vyhovuje. Více než
polovině
dotazovaných
(52,15 %) postačí základní vybavení,
zahrnující
postel,
skříň, stůl a židle, popř. ještě nějaké drobné doplňky. Opakem byla další možnost, kdy respondenti uvedli (přesně 8,59 %), že preferují nadstandardní vybavení (počítač, minibar apod.). Třetí variantou, kterou označilo 39,26 %, byl kromě základního vybavení navíc požadavek na televizi, rádio, lednici, mikrovlnnou troubu. Poslední otázka se týkala používání dopravních prostředků při cestování. Podle Graf 22: Jakým dopravním prostředkem jezdíte nejčastěji na dovolenou?
očekávání jezdí
nejvíce
lidí
autem
(80,37
%).
Létání letadlem
a
jízdu autobusem využívá stejné procento dotazovaných (20,86 %). Vlak využívá pouze 15,95 %. Kolo jako dopravní prostředek při dovolené používá 3,68 % dotazovaných.
60
4. Projekt Jiný svět 4.1 Popis projektu Jak již bylo několikrát zmíněno, projekt Jiný svět je tvoře plánovaným penzionem s restaurací v lokalitě Jarov v Plzeňském kraji, který bude sloužit zejména k ubytování sportovně založených lidí a rodin s dětmi užívajících si aktivní i pasivní dovolené v blízkém i vzdálenějším okolí.
4.1.1 Zařazení do příslušné kategorie a třídy Ubytovací služby tvoří neodmyslitelnou součást národní ekonomiky, proto je na ně v současné době kladen nemalý důraz. Existuje mnoho norem a podmínek, za kterých lze tyto služby legálně poskytovat. Jejich rozvoj se odvíjí od společenských, politických či sociálních změn, které ovlivňují pohyb obyvatelstva v rámci cestovního ruchu a dávají tak podnět ke vzniku mnoha druhů ubytovacích zařízení (hotelů, penzionů, motelů, kempů apod.) Pro porozumění některých definic je nutné rozlišit kategorizaci a klasifikaci ubytovacích zařízení. „Kategorizací rozumíme rozčlenění ubytovacích zařízení podle druhů do kategorií. Klasifikace je zařazení jednotlivých kategorií podle vybavení, úrovně a rozsahu poskytovaných služeb do tříd.“49 Ve většině zemí se třídy označují pomocí hvězdiček, někde však ubytovací zařízení používají např. korunky či klíče. Ke klasifikaci dochází proto, aby byl při výstavbě a zařizování ubytovacích zařízení zachován určitý standard a dodržena kvalita poskytovaných služeb. Podnikatelé musí znát základní charakteristiky jednotlivých kategorií a také požadavky na jejich vybavení pro zařazení do příslušné třídy. Vše potřebné je stanoveno ve Sbírce zákonů č. 137/1998, ve Vyhlášce Ministerstva pro místní rozvoj o obecných technických požadavcích na výstavbu. Dle této vyhlášky se ubytovacím zařízením rozumí „stavba nebo její část, kde je veřejnosti poskytováno přechodné ubytování a služby s tím spojené.“50
49
INDROVÁ, Jarmila, MLEJNKOVÁ, Lenka a kol. Cestovní ruch I. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2004. ISBN 80-245-0799-4. str. 35 50 INDROVÁ, Jarmila, MLEJNKOVÁ, Lenka a kol. Cestovní ruch I. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2004. ISBN 80-245-0799-4. str. 36
61
Od loňského roku se úspěšně rozběhla první mezinárodní klasifikace ubytovacích zařízení v Evropě, včetně České republiky a dalších šesti turisticky významných zemí. Od roku 2010 pod hlavičkou HotelStars union se ČR zařadila mezi 17 000 klasifikovaných ubytovacích zařízení v Německu, Rakousku a Maďarsku, dále se připojí Švýcarsko, Švédsko a Nizozemí. Základem je upravená německá klasifikace, která dosud fungovala v Německu a částečně v Rakousku. Významnou podporou projektu budou aktivity CzechTourism, především na veletrzích, a oficiální stránky www.hotelstars.cz. Oficiální klasifikace není povinná, ale pro všechna ubytovací zařízení ji doporučuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, CzechTourism, AHR (Asociace hotelů a restaurací ČR) a UNIHOST (Sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách ČR). Certifikát uděluje AHR ČR a UNIHOST, ubytovací zařízení podává žádost a musí uhradit poplatek za vyřízení žádosti. Pokud splňuje kritéria, je mu zaslán klasifikační znak a certifikát. Každé ubytovací zařízení se klasifikuje podle kontrolních listů, které obsahují kritéria, za jejichž splnění obdrží určitý počet bodů. Podle příslušného počtu bodů je poté udělena třída. Dřívější systém klasifikace, který fungoval v období 2006-2009 platil pouze pro registrovaná zařízení v ČR. Systém pracoval s pěti třídami pro všechny kategorie (kritéria pro 3* hotel byla stejná jako pro 3* penzion). Systém vycházel z tabulky, která pro každou třídu uvádí povinné a povinně volitelné požadavky. Povinné požadavky jsou pevně dány a každé ubytovací zařízení je v příslušné třídě musí splnit. Povinně volitelné požadavky nabízejí určitou flexibilitu v tom, že ubytovací zařízení si mohou dovolit určitý počet z nich nesplnit. Jinak je systém nepružný. Nový mezinárodní systém klasifikace je platný pro období 2010-2012. Systém pracuje se dvěmi hlavními kategoriemi hotel (hotel garni, motel, botel) a penzion, přičemž kritéria pro 3* hotel již nejsou stejná jako pro 3* penzion. Každé zařízení se klasifikuje podle tzv. kontrolních listů, které obsahují povinné a nepovinné body. Povinné body musí každé ubytovací zařízení v příslušné třídě splnit a musí také v příslušné kategorii dosáhnout i určitého počtu nepovinných bodů, ale může si zvolit kritéria, za která tyto body získá (např. jedno zařízení získá 2 body za venkovní posezení, jiné za saunu). Ubytovací zařízení, jenž splňuje více než povinná kritéria a min. počet nepovinných, může v každé třídě nově získat označení „Superior“. Toto označení znamená, že je toto zařízení mnohem lépe vybavené než standardní ubytovací zařízení v příslušné třídě.
62
Jelikož hotel musí disponovat nejméně deseti pokoji, bude v lokalitě Jarov vystavěn penzion, u kterého je minimální požadavek pouze pět pokojů, avšak služby bude poskytovat srovnatelné s hotelem. K tomuto výběru nepatrně také přispěl fakt, že v dotazníku nejvíce lidí preferovalo právě tuto kategorii ubytování. O označení mezinárodní klasifikací se penzion samozřejmě bude ucházet, avšak až po úspěšném vstupu na trh.
4.1.2 Lokalizace Objekty (penzion a restaurace) jsou v soukromém vlastnictví a nacházejí se v obci Jarov (okres Plzeň-jih). Obec má 238 obyvatel s průměrným věkem 45, 4 let.51 Nachází se zde menší hospoda, kde se však velmi často střídají majitelé. Důvodem této nestability by mohl být nízký počet mladých lidí ve vesnici či špatná pověst hospody. Přes týden zde funguje obchod se smíšeným zbožím. Co se týče dopravní obslužnosti, v obci se nachází autobusová zastávka (směr Plzeň–Plánice), s frekvencí přibližně dvou až tří hodin denně ve všední dny, o víkendu je však počet autobusových linek razantně nižší. Nejbližší vlaková stanice Blovice (9 kilometrů), Nepomuk (9 kilometrů). Blízkými většími městy jsou Blovice a Nepomuk, ve kterých se nachází pošta, lékárna, zdravotnické zařízení, policie, obchody, restaurace, hospody, diskotéka a jiné služby (kadeřnictví apod.). Nedaleko města Nepomuk se rozprostírá rybník Nový svět s kempem a restaurací, v létě poměrně hojně navštěvován především českými a holandskými turisty. V okolí se vyskytuje spousta míst vhodných k návštěvě. Plzeň jako centrum tohoto kraje se nachází ve vzdálenosti cca 30 kilometrů.
4.1.3 Vybavení a technické aspekty Dvoupatrový penzion bude disponovat osmi samostatnými pokoji (3 x dvoulůžkový, 3 x třílůžkový, 2 x čtyřlůžkový), dvěmi plně vybavenými kuchyňkami, společenskou místností a úklidovou komorou. Sociální zařízení bude umístěno v prvním patře, pouze čtyři pokoje v přízemí budou mít vlastní zařízení. Celková kapacita penzionu tak bude 24 osob. Půdorysy objektů jsou uvedeny v příloze č. 6.
51
Internetový portál Města a obce online. Jarov. [online]. [cit.2011-3-29]. Dostupný z WWW: http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat-5760.htm
63
Na základě odpovědí z dotazníku budou pokoje v penzionu zařízeny jednoduše, avšak kvalitně a účelně. Každý pokoj bude disponovat potřebným počtem postelí, stolem se židlemi, skříněmi, zrcadlem, lednicí a drobnými maličkostmi (viz tabulka č. 7). Kuchyň bude plně vybavena, kromě nábytku zmíněném v tabulce bude disponovat kuchyňským koutem s příslušenstvím, sporákem, troubou, mikrovlnnou troubou, rychlovaznou konvicí. Ve společenské místnosti bude kromě židlí a stolů umístěna televize s DVD přehrávačem. V celém objektu bude přístup na bezdrátový internet (WiFi). Nekuřácká restaurace bude umístěna v samostatné oddělené budově vedle penzionu a bude tvořena kuchyní, sklady, jídelnou/barem, prostorem pro zaměstnance (šatna, WC, 2 křesla, stůl), kanceláří provozní (stůl, židle, skříň, lampička), WC. Vedle restaurace bude stát pergola s grilem, udírnou, úschovnou kol a dětským hřištěm. Za penzionem se vytvoří parkoviště s dostatečnou kapacitou pro auta hostů. Objekty jsou obklopeny rozlehlou zahradou, kde se do budoucna plánuje výstavba krytého bazénu, sauny/výřivky a tenisového kurtu. Tabulka 7: Vybavení pokojů penzionu52
Typ
Dvoulůžkový
Třílůžkový
Čtyřlůžkový Kuchyňka
Společenská
pokoj
pokoj
pokoj
místnost
Postel
2
3
4
0
0
Stůl
1
1
1
1
5
Židle
2
3
4
6
25
Skříň
2
3
4
0
1
Věšák
1
1
1
0
0
Zrcadlo
1
1
1
0
0
Noční stolek
2
3
4
0
0
Stolní lampa
2
3
4
0
0
Lednice
1
1
1
1
0
Služby, které budou kromě ubytování poskytovány, jsou následující: stravování formou polopenze, avšak pouze v letní sezóně, jinak budou k dispozici pouze snídaně nebo vlastní stravování v kuchyňce či v okolních restauracích. Ve společenské místnosti 52
Vlastní tvorba autorky
64
bude viset nástěnka, jejímž účelem bude informovat hosty o případných akcích (koncertech, bálech, zábavách, diskotékách, programech kin a divadel) v bližším i širším okolí. Do budoucna je naplánována také služba hlídání dětí, která zajisté ulehčí pobyt rodičů s malými dětmi.
4.1.5 Atraktivity v okolí Okolí obce Jarov je plné lesů, luk, polí, rybníků a tak láká především turisty a návštěvníky milující venkovskou turistiku. O hrady, zámky a jiné atraktivity zde však také není nouze. Město Plzeň, které leží v poměrné blízkosti, poskytuje téměř všechny služby s cestováním spojené. Ve vzdálenosti 5 kilometrů od obce Jarov se nachází Žinkovy, v jejichž jádru se tyčí hodnotný barokní kostel sv. Václava s bohatou sochařskou výzdobou, Muzeum Žinkovska a také informační centrum, kde lze zjistit veškeré informace o okolním dění či památkách. Mezi rybníky Žižkovským a Labutí stojí nádherný zámek vystavěný ve stylu romantického historismu z konce 19. století. Tento zámek dlouhou dobu chátral, z některých pokojů byly v minulosti kanceláře či pokoje k rekreacím ROH. Dnes je však objekt v mezinárodním vlastnictví, probíhá zde velká rekonstrukce zchátralých prostor zámku na kongresový hotel, což bude mít jistě pozitivní vliv na zvýšení cestovního ruchu v okolí. Městečko Nepomuk leží ve vzdálenosti cca 9 kilometrů od penzionu. Turisty láká nejen malebným náměstím, barokním kostelem sv. Jana Nepomuckého či muzeem, ale také zámkem Zelená hora. Pro zabavení dětí byl na kraji města vytvořen dětský zábavní park. Každoročně v květnu se zde koná velká hojně navštěvovaná pouť. Další zhruba stejně vzdálené město Blovice disponuje např. hezkým zámečkem či muzeem. Ve vzdálenějším městě Přeštice (cca 20 kilometrů) lze navštívit zajímavé muzeum či dominantu Přeštic trojlodní barokní baziliku Nanebevzetí Pany Marie. Necelých 12 kilometrů od Jarova se nachází zřícenina hradu Vlčtejn, která přímo vybízí k romantickým procházkám a posezení v parku. V létě se v areálu hradu konají hudební koncerty a festivaly. Pro milovníky cyklistiky je v okolí penzionu velké množství míst, která stojí za návštěvu. Nejblíže k penzionu stojí Jezevčí skála, z které je nádherný výhled do přírody. V nedaleké vesničce Klášter, stojí zřícenina cisterciáckého kláštera z 12. století, do jejichž zbytků byly vestavěny vesnické domky. V letních horkých měsících přijde vhod např. koupaliště ve Skašově či autokemp Nový Rybník u Nepomuka, pro zdatnější
65
sportovce vzdálenější autokemp Hnačov. V příloze č. 7 je uvedena mapka znázorňující cyklostezky v okolí, které jsou v dnešní době velmi využívány všemi věkovými kategoriemi místních i „přespolních“ obyvatel. Pro aktuální informace, rady a typy na výlet je vhodné navštívit konkrétní informační centrum, pro návštěvníky penzionu se nejbližší centrum nachází v Žinkovech. Seznam všech informačních center v Plzeňském kraji lze nalézt v příloze č. 8. Další atraktivity v okolí jsou podrobněji popsány v kapitole 2.3.
4.2 Personální management Zaměstnanci jsou v dnešní době považováni za velmi cenné aktivum firmy. Není tomu jinak ani u penzionu a restaurace. Pokud bude personál na své hosty milý, přívětivý a ochotný, budou se tito hosté do penzionu rádi vracet či doporučovat ubytování nebo jen pohoštění svým známým a kamarádům, čímž se zajisté budou zvyšovat příjmy firmy. Lidská síla však není pouze strojem a tak musí být za své dobré (ale i špatné) chování odměňována. Personální management hraje ve strategii a fungování celého podniku velkou roli, i když si to ještě stále většina lidí neuvědomuje. Objekt restaurace a penzionu Jiný svět je však pro existenci samostatného personálního útvaru z hlediska zaměstnanců příliš malý, a tak bude roli personalisty zastávat sama provozní. Jejím hlavním úkolem v oblasti řízení lidských zdrojů bude pozorování chování zaměstnanců a jejich následné odměňování, porozumění si se zaměstnanci a případná pomoc při řešení nastalých problémů, aby zaměstnanci byli ve své práci spokojeni a motivováni k vyšším výkonům.
4.2.1 Potřebné dokumenty a povolení k založení projektu Projekt penzionu a restaurace bude provozován jako společnost s ručením omezeným, tedy pod názvem Penzion & restaurace Jiný svět, s.r.o. Společnost budou vlastnit dvě společnice (zároveň jednatelky), přičemž obě musí vlastnit živnost. „Živností je ve smyslu § 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Kromě všeobecných podmínek provozování živnosti musí podnikatel splňovat pro provozování živnosti řemeslné zvláštní podmínky provozování živnosti, tj. odbornou způsobilost. (Řemeslné živnosti
66
jsou uvedeny v příloze č. 1 živnostenského zákona).“53 Pro provozování restaurace a penzionu je nutné disponovat živnostenským oprávněním pro hostinskou činnost, která spadá pod živnosti řemeslné. Kromě všeobecných podmínek provozování živnosti fyzickými osobami (dosažení věku 18 let. způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost) je tedy nutné splnit i zvláštní podmínky, konkrétněji požadovanou odbornou způsobilost zaručenou dokladem o řádném ukončení patřičného vzdělání. Náplň hostinské činnosti zahrnuje přípravu a prodej pokrmů a nápojů k bezprostřední spotřeba v provozovně, v níž jsou prodávány. V rámci živnosti je také možno poskytovat ubytování, což je pro společné provozování penzionu s restaurací velmi výhodné. Pokud zůstane zachována povaha živnosti, lze provádět prodej pomocí automatů, doplňkový prodej, prodej pokrmů a nápojů přes ulici, půjčování novin a časopisů, půjčování stolních společenských her apod.54 Ohlášení řemeslné živnosti lze podat vyplněním a odevzdáním jednotného registračního formuláře pro fyzické osoby na kterýkoliv živnostenský úřad, na kontaktní místo veřejné správy či elektronicky prostřednictvím informačního systému Registru živnostenského podnikání. Založení společnosti s ručeným omezením je spojené s řadou povinností, např. podepsání smlouvy o založení společnicemi, složením základního vkladu v hodnotě 200 000 Kč, zápis firmy do obchodního rejstříku, oznámení zahájení činnosti krajské hygienické stanici atd. Dalším důležitým krokem při zahájení provozu podniku je např. odeslání potřebných formulářů a dokumentů finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně, úřadu práce. Na tyto povinnosti je třeba dbát nejen při vzniku podniku, ale během celého fungování, při různých změnách stavů či informací. Pro veškerou evidenci zaměstnanců je nutné dbát na řádné uzavření pracovních smluv (popřípadě dohod o provedení práce, dohod o pracovní činnosti), na jasné vymezení popisů pracovních míst, pracovních náplní, na spravedlivé vyměření a vedení mzdových a osobních listů, na evidenci odpracované doby, na vedení evidenčních listů důchodového pojištění, evidenčních listů zdravotní pojišťovny, na kontrolu zdravotních průkazů zaměstnancům pracujících v restauraci a mnoho dalších.
53
Internetový portál Businessinfo.cz. Řemeslná živnost pro fyzické osoby s bydlištěm na území ČR. [online]. [cit.2011-3-29]. Dostupný z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zivnostiremeslne/remeslna-zivnost-fo-bydliste-uzemi-cr/1001899/55903/ 54 Internetový portál Businessinfo.cz. Hostinská činnost – živnostenské oprávnění krok za krokem. [online]. [cit.2011-3-29]. Dostupný z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/cestovni-ruch-volnycas-jkm/hostinska-cinnost/1001828/54437/
67
Oblast BOZP (Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) je také velice důležitá. Dodržování určitých postupů a standardů vede k odstranění možnosti vzniku negativních situací a následným sankcím od příslušných úřadů (např. od inspektorátu práce). Mezi povinnosti zaměstnavatele patří vstupní a následné pravidelné školení zaměstnanců (uchování záznamů o proškolení), zjišťování, vyhodnocování a odstraňování rizik při práci zaměstnanců, vedení záznamů o úrazech, škodních událostech, nehodách. Nezbytné je na viditelném místě vyvěšení patřičných dokumentů jako je provozní řád, pracovní řád, požární evakuační plán (označení nouzových východů), návody na používání hasičských přístrojů, jednotlivých spotřebičů, strojů, obsah a exspirace lékárničky, poskytnutí první pomoci při úrazu atd. V rámci dodržování hygieny platí přísná pravidla zejména u provozování restaurace. Při zahájení provozu je nutné odeslat formulář o zahájení činnosti krajské hygienické stanici. Pro případnou kontrolu prováděnou hygieniky je povinností podniku vést a uchovávat sanitační řád, dodací listy (k prokázání původu potravin), zdravotní průkazy zaměstnanců, doklad o provádění dezinfekce a deratizace, doklady o školení pracovníků (kdy se co čistí, kdo za jaký úklid odpovídá, jakými prostředky). Ze zákona o ochraně veřejného zdraví a jeho Vyhlášky č. 137/2004 Sb. vyplývá provozovatelům hotelů, restaurací a jiným stravovacím zařízením povinnost zakoupení programu HACCP a jeho aplikaci pro vytvoření systému kritických bodů v provozovně. „HACCP je zkratka anglického názvu "Hazard Analysis and Critical Control Points" (analýza nebezpečí a kritické kontrolní body), která se ve světě používá pro soubor opatření, jejichž smyslem je eliminovat riziko výroby zdravotně závadných výrobků (pokrmů) tím, že vyhodnocují nebezpečí nákazy ještě před tím, než výrobek vznikne. Zavádí se jako systém preventivních opatření, sloužících k zajištění zdravotní nezávadnosti potravin a finálního výrobku během všech činností, které souvisejí s výrobou, zpracováním,
skladováním,
manipulací,
přepravou
a
prodejem
konečnému
spotřebiteli.“55
4.2.2 Zaměstnanci V podniku bude zaměstnáno celkem 6 zaměstnanců, avšak tento počet se bude během roku měnit. Provozní (zároveň jedna ze společnic) bude mít na starost celkový 55
Internetový portál haccpservis.cz. Haccp pro veřejné stravování. [online]. [cit.2011-3-29]. Dostupný z WWW: http://www.haccpservis.cz/stravovani.htm
68
chod penzionu a restaurace, koordinaci práce všech zaměstnanců, zabezpečení dodávek zboží, zajišťování potřebných služeb, finanční i personální stránku provozu. Počet zaměstnanců bude závislý na sezóně. Převážně v letních měsících bude provoz zajišťován nepatrně větším počtem zaměstnanců. V mimosezónních měsících, tj. říjen až duben, se totiž na základě výsledků z dotazníkového šetření předpokládá nižší vytížení penzionu (letní dovolenou zvolilo téměř 50 % respondentů). V sezónním období (od května do září) budou v kuchyni pracovat 2 kuchaři a 2 číšníci v 1 směnném provozu, 1 pomocná síla na dohodu o pracovní činnosti, celkem tedy 5 zaměstnanců plus provozní. Po zbytek roku bude v kuchyni k dispozici pouze 1 kuchař a 1 číšník na dohodu o pracovní činnosti. Otevírací doba restaurace bude v sezónním období denně od 11 h do 22 h, a však pro ubytované se snídaní, polopenzí či plnou penzí bude restaurace otevřena již od 8 h. V mimosezónních měsících bude otevřeno pouze o víkendech od 11 h do 22 h, v týdnu pouze v případě ubytování hostů v penzionu. Jak již bylo výše zmíněno, role personalisty (v tomto případě zastoupená pozicí provozní). Proto je nesmírně důležité uspokojovat potřeby zaměstnanců v rámci možností podniku, poskytovat jim různé formy výhod, např. jídlo v kuchyni zdarma, ubytování v penzionu pro jejich rodiny s výraznou slevou apod. Obrázek 3: Organizační struktura Penzionu a restaurace Jiný svět56
PROVOZNÍ
KUCHAŘ
ČÍŠNÍK
UKLÍZEČKA**
DĚTSKÁ CHŮVA**
POMOCNÁ SÍLA* Poznámka: pracovní pozice označená hvězdičkou budou záviset na sezóně, pozice dětská chůva a uklízečka jsou pouze v plánech do budoucna. 56
Vlastní práce autorky
69
4.3 Marketingová analýza Marketing v podstatě znamená „umění nabídnout poptávané služby v pravý čas a na pravém místě, za odpovídající cenu, s účinnou reklamou a podporou prodeje těm správným zákazníkům, a tak dosáhnout přiměřeného zisku.“57 Pro úspěšné fungování penzionu s restaurací je tato oblast řízení podniku nezanedbatelná až klíčová, musí být nejen dobře analyzována, prozkoumána ale také prováděna.
4.3.1 Analýza trhu Hlavní cílovou skupinou hostů pro penzion budou sportovně založení jedinci. V poslední době došlo k silnému rozmachu cykloturistiky, pro mnohé se dovolená spojená s projížďkami na kole stává jakýmsi trendem a vyhledávaným způsobem trávení volného času. Penzion je zaměřen právě na tento segment trhu, jelikož se nachází v oblasti propletené cyklostezkami i stezkami pro pěší turistiku. Vždy je dobré zaměřit se na jeden hlavní segment a snažit se mu nabídnout co nejširší škálu služeb a produktů, než celému trhu nabízet trochu. Z dotazníku sice jen necelá polovina dotazovaných tráví svoji dovolenou aktivně, avšak více jak tři čtvrtiny dotazovaných využívá či plánuje během své dovolené kolo využít. Z hlediska sezónnosti je všeobecně známé trávení dovolených především v letních a zimních měsících. Penzion bude těžit především z letních měsíců, v dotazníku zvolilo letní dovolenou téměř 88 % respondentů. Avšak květen a září by měly také podstatně přispět k vyšší vytíženosti penzionu. Ostatní měsíce budou ve znamení omezeného provozu, kdy bude restaurace s kuchyní zprovozněna pouze o víkendech a při ubytování hostů v penzionu. Vliv světové hospodářské krize v roce 2008 měl samozřejmě velký dopad na trh cestovního ruchu. Důsledkem bylo a stále přetrvává, avšak již v menší míře, šetření turistů formou snižování nákladů na dovolené (např. zkracováním délky pobytu, vybíráním destinací v tuzemsku, využíváním menšího počtu doplňkových služeb, vlastním stravováním). Potřeby hostů se také neustále mění, a tak je důležité sledovat trendy a vymýšlet stále nové a nové služby a produkty.
57
BERÁNEK, Jaromír, KOTEK, Pavel. Řízení hotelového provozu. 4.vyd., MAG Consulting s.r.o., 2007, ISBN 978-80-86724-30-0, str. 127
70
4.3.2 Analýza konkurence Hlavním účelem analýzy konkurence je budování a udržování konkurenční výhody, zjišťování pozice na trhu nebo také vytváření podobných produktů a poskytování podobných služeb. Pro penzion Jiný svět jsou zde vybrány konkurenční penziony ve vzdálenosti do dvaceti kilometrů. Mapka znázorňující rozmístění penzionů se nachází v příloze č. 9. Nejbližší konkurencí je rodinný penzion Adler v Chocenicích (3 kilometry od obce Jarov). Ubytování je zde poskytováno v apartmánech s vlastní sprchou, WC, s vybavenými kuchyněmi. Stravování je zde možné pouze po dohodě. V objektu je k dispozici zahradní gril s posezením. Umístění penzionu je v bezprostřední blízkosti rušné silnice první třídy na trase Plzeň-Nepomuk. Internetové stránky penzionu nejsou funkční. Cena ubytování je 400 Kč/osoba/noc. Na stejné trase v obci Chocenická Lhota (6 kilometrů od obce Jarov) se s podobnou pozicí u hlavní cesty nachází penzion, který disponuje dvanácti lůžky a restaurací. Obec je velmi malá, nelze zde nalézt ani obchod. Vlastní internetové stránky nemá, podrobnější informace se nevyskytují ani v katalogu firem či na jiných internetových portálech. Hotel Zámek Žinkovy***, nacházející se ve stejnojmenné obci Žinkovy (5 kilometrů od obce Jarov), je sice odlišnou kategorií od penzionu, avšak svým umístěním v klidném prostředí a zaměřením se na rodiny s dětmi může pro penzion Jiný svět rovněž představovat velkou konkurenci. Ubytování je možné v šesti kompletně zrekonstruovaných vilách v zámeckém parku, v blízkosti Žinkovkého rybníka, s vlastním sociálním zařízením a kuchyňským koutem. Cena za ubytování se pohybuje cca okolo 500-1000 Kč/osoba/noc. Součástí areálu je také bar, kavárna a půjčovna kol. Vlastní internetové stránky areál nevlastní, avšak nabídka ubytování se vyskytuje v mnoha databázích a online rezervačních systémech. Penzion Pohoda v Blovicích (9 kilometrů od obce Jarov), situovaný přímo v centru městečka, nabízí pokoje s vlastním sociální zařízením, restauraci s krbem a letní zahrádkou. Nabídka ubytování je poskytována prostřednictvím několika internetových databází. Ve městě Nepomuk (9 kilometrů od obce Jarov) lze nalézt hned několik penzionů. Penzion S stojí nedaleko centra města, disponuje dvanácti lůžky s vlastním sociální zařízením, vlastní internetové stránky nemají, pouze v některých databázích jsou uvedeny jejich kontaktní údaje. Nový penzion Stichenwirth nabízí celkovou
71
kapacitu dvanáct lůžek s vlastním sociálním zařízením a televizí. Nachází se hned u hlavní silnice spojující Nepomuk s Plzní a Horažďovicemi. Vlastní restaurace zde není k dispozici. Orientační cena za lůžko se pohybuje kolem 400 Kč/osoba/noc. Internetové stránky mají vypracované kromě českého jazyka i v anglické a německé mutaci. V Srbech (12 kilometrů od obce Jarov) se nachází poměrně nový penzion Alizéé-club, kde lze kromě rodiny ubytovat zdarma i domácí mazlíčky. Penzion nabízí pokoje i s kuchyňkami, televizí, internetem. Domácí mazlíčci mohou vyzkoušet některé z „procedur“ v psím salonu, ceny však na jejich internetových stránkách nejsou uvedeny. Penzion Angus farm v Soběsukách (12 kilometrů od obce Jarov) je vybudován ve srubovém stylu. Kromě vlastního sociálního zařízení vlastní každý pokoj minibar s občerstvením zdarma, satelitní programy na LCD obrazovkách a připojení na internet, WiFi. Cena ubytování je cca 600-700 Kč/osoba/noc. V přízemí je vybudována stylová steaková restaurace, která používá maso z ekologické farmy Šumavský Angus s.r.o., které je vyznačováno vysokou kvalitou a zároveň vyšší cenou. Penzion s vlastní ekofarmou se nachází v obci Milínov v areálu Farma Moulisových. Nově zrekonstruovaný penzion je rozdělen do 3 apartmánů s celkovou kapacitou dvacet lůžek, každý apartmán disponuje plně vybavenou kuchyní s jídelnou a obývacím pokojem s plazmovou televizí. Pro odpočinek venku je zde terasa, zahrádka, pastviny s koníky, kozičkami, ovečkami. Hostům všech věkových kategorií je k dispozici gril, venkovní dřevěný nábytek, ruské kuželky, basketbalový koš a obří trampolína. Ubytování je zde možné již od 315 Kč/osoba/noc. Restaurace u penzionu je otevřena pouze občas. Farma se nachází necelých 18 kilometrů od penzionu Jiný svět, tvoří tak silnou konkurenci. Vlastní internetové stránky jsou u obou ekologických objektů samozřejmostí. Penzion v Bližanovech (13 kilometrů od obce Jarov) nabízí celkem dvanáct lůžek v pokojích s vlastním sociální zařízením, televizorem, WiFi. Cena ubytování činí 280 Kč/osoba/noc. Restaurace je otevřena pouze v pátek a v sobotu. Jednoduché a přehledné internetové stránky mají vypracované v českém a anglickém jazyce. Penzion a restaurace Zahrádka v Sedlišti nedaleko Nepomuka (15 kilometrů od obce Jarov) nabízí ubytování v patnácti dvoulůžkových, jednom třílůžkovém pokoji s vlastním sociálním zařízením a televizorem a jednom apartmánu. Cena ubytování je v rozmezí 500-700 Kč/osoba/noc se snídaní. Samozřejmostí je restaurace, tenisový kurt, venkovní bazén, půjčovna kol. S touto nabídkou tvoří Zahrádka silnou konkurenci
72
penzionu Jiný svět. Internetové stránky mají velmi dobře propracované v českém, anglickém a německém jazyce. Penzion Joachim Lewidt ve Spáleném Poříčí (16 kilometrů od obce Jarov) disponuje pěti pokoji s vlastním sociální zařízením, WiFi, televizorem. Restaurace nabízí českou i mezinárodní kuchyni. Cena ubytování činí 400 Kč/osoba/noc se snídaní.
4.3.3 SWOT analýza Dalším důležitým krokem v oblasti marketingové analýzy je tzv. SWOT analýza, čili analýza silných a slabých stránek podniku a analýza tržních příležitostí a hrozeb. Slovo SWOT je totiž odvozeno z anglických slov: Strengths (silné stránky), Weaknesses (slabé stránky), Opportunities (příležitosti), Threats (hrozby). Silné stránky podniku v podstatě znamenají konkurenční výhodu uvnitř firmy, slabé stránky naopak konkurenční nevýhodu, příležitosti reprezentují existující příznivé situace ve firemním okolí a hrozby nepříznivý aspekt v okolí firmy. Silné a slabé stránky může podnik zpravidla ovlivnit, příležitosti a hrozby ne. SWOT analýza penzionu a restaurace Jiný svět by mohla vypadat takto: Silné stránky (Strenghts)
Umístění penzionu – klidné okolí, příroda
Infrastruktura – cyklotrasy, cyklostezky, stezky pro pěší turistiku v blízkém okolí
Srdečné, přátelské firemní klima
Pestrá nabídka zábavy po celý den
Domácí kuchyně
Slabé stránky (Weaknesses)
Horší dopravní dostupnost (vlaková stanice 9 km, autobusová v místě, avšak četnost autobusů je nižší)
Nižší počet doplňkových služeb a vybavení (bazén, tenisový kurt apod.)
Příležitosti (Opportunities)
Široký okruh cílových zákazníků
Atraktivity v okolí
73
Cyklostezky, cyklotrasy – vzrůstající obliba cyklovýletů apod.
Nízká konkurence v okolí
Hrozby (Threats)
Sezónní výkyvy poptávky – využití penzionu podle měsíců, podle dnů v týdnu
Storna
Využití restaurace podle dnů
Rostoucí regionální konkurence
Cenová citlivost hostů
4.3.4 Marketingový mix Sestavení správného marketingového mixu je v současné době velice důležité pro udržení životaschopnosti podniku. Existuje řada různých nástrojů, jak mix sestavit. Nejčastěji se používá rozdělení do čtyř skupin (čtyři P), avšak v praxi se mnohdy používá až deset skupin. Pro marketing penzionu a restaurace bude pro začátek zajisté stačit právě toto čtyři P, čili Product, Price, Place a Promotion. Product (výrobek či služba) Penzion a restaurace Jiný svět poskytuje ubytovací, stravovací i doplňkové služby. Jeho hlavním cílovým segmentem budou sportovně založení jedinci (především milovníci cykloturistiky) a rodiny s dětmi. Ubytování je poskytováno v osmi dvou až čtyřlůžkových pokojích, přičemž čtyři pokoje v přízemí disponují vlastním sociálním zařízením a čtyři pokoje v prvním patře mají společné sociální zařízení na patře. V případě potřeby je možnost zapůjčení vaničky, dětské postýlky, dětské sedačky či poskytnutí přistýlky. Stravování pro ubytované je nejčastěji poskytováno s polopenzí, avšak je možné si obědy dokoupit. Pokud bude přáním klientů vařit si sami pro sebe, jsou jim k dispozici dvě kuchyňky v prostorách penzionu. Pro hosty bez ubytování restaurace nabízí možnost celodenního stravování pouze v sezónních měsících (čili od května do září). Ve společenské místnosti lze hrát různé stolní hry, šipky, sledovat televizi/filmy na DVD apod. Pro „sportovce“ je zde možnost zapůjčení horských kol za drobný poplatek. Vedle restaurace se nachází pergola s venkovním posezením, grilem a udírnou. V areálu je do budoucna plánována výstavba krytého bazénu, sauny/výřivky a tenisového kurtu.
74
Penzion bude poskytovat ubytování s vlastním stravováním nebo s možností dokoupení snídaně, polopenze či plné penze v nekuřácké restauraci. Pro vyznavače aktivní turistiky, kteří upřednostňují celodenní výlety, bude poskytována možnost oběda formou „oběd sbalený na cesty“, tzn. lehčí forma většinou studeného oběda v praktickém balení. Pro zájemce bude k dispozici 10 funkčních trackingových a horských kol či pro nejmenší využití dětského hřiště. Páteční a sobotní večery budou ve znamení večerů s hudbou (živou i reprodukovanou). V pergole vedle penzionu lze grilovat i udit. Ve společenské místnosti budou na nástěnce umisťovány aktuální informace o různých kulturních či sportovních událostech v okolí. Do budoucna je plánováno i hlídání dětí a výstavba míst pro další sportovní vyžití (bazén, sauna, tenisový kurt). Price (cena) Cena je velmi důležitým faktorem jak pro poskytovatele služeb tak pro zákazníky, neboť pro velkou skupinu hostů je rozhodující např. při výběru dovolené. Z hlediska určování ceny se musí zohledňovat ceny konkurence, sezónní výkyvy poptávky, umístění penzionu (restaurace), kvalita a rozsah poskytovaných služeb, výše nákladů a mnoho dalších. Cena za ubytování v penzionu Jiný svět je odvozena od cen konkurenčních penzionů v okolí, tedy:
300 Kč/noc
350 Kč/noc se snídaní
490 Kč/noc s polopenzí
650 Kč/noc s plnou penzí Při určování cen je dobré provádět cenovou diferenciaci např. podle sezóny,
druhu hostů (studenti, důchodci, děti) nebo poskytování slevy při platbě celé ceny předem. Rezervace pokojů bude probíhat prostřednictvím internetových stránek penzionu (zaslání e-mailu) či telefonicky. Platba bude uskutečňována bankovním převodem na účet penzionu v hodnotě 50 % celkové ceny při rezervaci. Zbytek ceny zaplatí host při příjezdu na místo.
75
Place (místo, distribuce) Distribuční cesty zajišťují kontakt mezi prodávajícím a kupujícím. Existuje přímá nebo nepřímá forma distribuce. Pro penzion bude nejdůležitější přímá distribuce, pomocí které bude oslovovat a pravidelně informovat hosty a ostatní okruhy zákazníků o zajímavých nabídkách či novinkách v podobě rozšířených služeb. Klíčová bude také starost o „bývalé“ hosty. Databáze je velmi dobrým prostředkem pro přímý prodej. Oslovování bývalých hostů s výhodnými nabídkami tak bude v penzionu zajisté podporováno, neboť „Každý spokojený host je malá cestovní kancelář“.58 Nepřímá distribuční cesta prostřednictvím zprostředkovatele (cestovní kanceláře či cestovní agentury) zatím prováděna nebude z důvodu vyšších nákladů (provize pro cestovní agenturu či kancelář). Veškeré informace o nabídkách se však budou zasílat turistickým informačním centrům v kraji, cestovním kancelářím i agenturám. Promotion (propagace) Vzhledem ke stále se zvyšující konkurenci v oblasti poskytování služeb (ubytování, stravování) je bezpodmínečně nutné snažit se přispívat ke zvyšování prodeje. Propagace hraje klíčovou roli v životaschopnosti podniku. Podporu prodeje lze zvýšit nejen neustálým vzděláváním a uspokojováním pracovníků, aby byli co nejvíce zaměřeni na konkrétní hosty a pečovali o ně po celou dobu pobytu, ale také kvalitní formou reklamy, bez které by v dnešní době málokterý podnik dokázal přežít. Hlavní forma propagace penzionu a restaurace bude prováděna prostřednictvím vlastních internetových stránek, které budou pravidelné aktualizovány a vytvořeny v českém, anglickém a německém jazyce. Účelné bude připlatit si za umístění na prvních pozicích při vyhledávání ve fulltextu (ve vyhledávačích Seznam, Google) a zapsání kontaktních informací do internetového katalogu Firmy.cz. Ostatní formy reklamy na internetu zaměřené na cílové skupiny uživatelů (tzv. bannery, paper clicky apod.) se případně využijí až po úspěšném proniknutí na trh, jelikož pro začátek představují velmi silnou finanční zátěž. V blízkosti penzionu bude nutné umístit cedule s informacemi o ubytování a stravování v tomto areálu a zároveň směr jízdy a vzdálenost od daného místa k penzionu.
58
BERÁNEK, Jaromír, KOTEK, Pavel. Řízení hotelového provozu. 4.vyd., MAG Consulting s.r.o., 2007, ISBN 978-80-86724-30-0, str. 162
76
4.4 Podnikatelský plán Podnikatelský plán je velice významným dokumentem při zakládání podniku. Po jeho detailním zpracování lze zjistit, zda bude mít smysl uskutečnit realizaci výstavby, v jakém časovém horizontu dojde k návratnosti investic nebo v kdy lze očekávat začátek dosahování zisku. Podnikatelský plán hotelového zařízení obvykle obsahuje okruhy problémů: 59
analýzu současných tržních trendů a konkurenceschopnosti,
analýzu pozice hotelu na trhu a tržních příležitostí,
analýzu hotelové provozní výkonnosti,
cíle pro dosažení lepších výkonů, uspokojení zákazníka a dosažení vyšších příjmových sazeb,
plánování zdrojů a jejich využití pro tržní příležitosti a pro maximální návratnost investic.
Jelikož tyto údaje jsou sestaveny spíše pro větší hotely, pohybující se v razantně vyšších cenových relací, počtu zaměstnanců a poskytování služeb, pro projekt Jiný svět jsou v této práci uvedeny pouze nezbytně nutné informace pro začátek podnikání (veškeré náklady). Některé problémy jsou již rozebrány v předchozí podkapitole 4.3. Základní údaje:
Provozovatel penzionu:
Restaurace & penzion Jiný svět, s.r.o.
Obchodní firma:
Jarov 57
Restaurace & penzion Jiný svět, s.r.o
335 01 Nepomuk
IČ: 73237061 DIČ: CZ73237061
GPS 49°31'54.659"N, 13°30'13.671"E
Datum zápisu do obchodního rejstříku:
Telefon: + 420 377 745 573
29. 5. 2011
Mobil: + 420 723 004 048
Sídlo: 335 01 Nepomuk- Jarov 57
e-mail:
[email protected]
Soud: Krajský soud v Plzni
4.4.1 Analýza nákladů a výnosů V tabulce č. 8 jsou uvedena konečná čísla jednotlivých nákladů penzionu. Do počátečních nákladů na zahájení provozu patří např. vybavení pokojů, kuchyněk, společenské místnosti, celé restaurace apod. Největším výdajem bude vybavení kuchyně pro restauraci, jelikož hodnoty jednotlivých elektrických spotřebičů se pohybují ve 59
BERÁNEK, Jaromír, KOTEK, Pavel. Řízení hotelového provozu. 4.vyd., MAG Consulting s.r.o., 2007, ISBN 978-80-86724-30-0, str. 105
77
vysokých cenových relacích. Z těchto údajů je jasné, že pro financování celého projektu budou muset být využity další zdroje (např. využití podpory z fondů Evropské unie či úvěru od banky). Provozní náklady jsou vytvořeny podle odhadu. Kompletní analýza nákladů se nachází v příloze č. 10. Tabulka 8: Finanční kalkulace penzionu a restaurace Jiný svět60
Náklady
Cena v Kč
Počáteční náklady na zahájení provozu
1 474 200
Roční provozní náklady
1 617 000
Předpokládané roční výnosy*
1 287 720
*Téměř 81 % respondentů v dotazníku uvedlo, že preferují stravování poskytované ubytovacím zařízením, nejvíce jim vyhovuje polopenze. Pro určení předpokládané roční tržby je zde proto použita právě cena za polopenzi, tj. 490 Kč. Předpokládaná roční obsazenost podniku bude v prvních letech pouze 30 %, do budoucna je však nutné obsazenost zvýšit, aby se pokryly nejen veškeré provozní náklady ale také počáteční náklady. Předpokládaný roční výnos je tedy pouze orientační, není zde zahrnut výnos z prodeje jídel a nápojů pro neubytované hosty a samozřejmě předpokládaná obsazenost může být ve skutečnosti zcela odlišná.
4.5 Financování projektu formou čerpání ze strukturálních fondů Evropské unie Evropská unie v rámci své politiky hospodářské a sociální soudržnosti poskytuje v jednotlivých programovacích obdobích svým členským státům silnou finanční podporu. Jejím hlavním cílem je pomoc méně rozvinutým státům, odstranění zásadních rozdílů mezi jednotlivými oblastmi a tak posílení konkurenceschopnosti Evropské unie ve světě. Na programové období 2007—2013 má Česká republika k dispozici 26,69 miliard eur z evropských fondů, které může čerpat v rámci výběru z dvaceti šesti operačních programů. Tyto programy jsou zaměřeny tématicky např. na cestovní ruch, životní prostředí, vědu a vzdělávání, dopravu, dále zeměpisně (podle regionů) či 60
Vlastní tvorba autorky
78
umožňují přeshraniční, meziregionální a nadregionální spolupráci. Projekty mohou být předkládány obcemi, kraji, ministerstvy, podnikateli, neziskovými organizacemi, školami apod. O finanční podporu lze žádat pomocí tzv. výzev (časově vymezených úseků pro možnost podání žádosti o dotaci), jejichž délka bývá několik týdnů až měsíců. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR zabezpečuje bezchybné fungování a spolupráci mezi jednotlivými zúčastněnými subjekty. 61 První možnou variantou finanční pomoci pro projekt Jiný svět by mohlo být čerpání z Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad (schválen Evropskou komisí dne 3. 12. 2007), který je určen pro Jihočeský a Plzeňský kraj. Jeho prioritní osou 3 s názvem Rozvoj cestovního ruchu je právě podpora rozvoje infrastruktury a služeb cestovního ruchu, rekonstrukce, modernizace a rozvoj ubytovacích kapacit, budování doprovodných informačních systémů, infrastruktura sportovně-rekreační a kulturní vybavenosti apod. Pro programovací období 2007-2013 byla zatím poslední výzva pro Prioritní osu 3 – rozvoj cestovního ruchu (oblast podpory Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu) v období od 19. 2. 2010 do 14.5.2010. Finanční podpora ze strany Evropské unie u malých podniků činila od 56 % do 87 % z hodnoty celkového zamýšleného projektu.62 Podporu v oblasti cestovního ruchu lze čerpat také v rámci Integrovaného operačního programu v oblasti konvergence 4.1 Národní podpora cestovního ruchu. Podporovány byly aktivity zaměřené na prezentaci a propagaci přírodního a kulturního bohatství, kulturního průmyslu a služeb cestovního ruchu na národní úrovni. Zatím poslední výzva proběhla v období od 29. 6. do 30. 9. 2010. Žadateli mohli být nestátní neziskové organizace a zájmová sdružení právnických osob s celorepublikovou působnosti, což by pro projekt Jiný svět znamenalo podstoupit patřičné kroky např. ke změně vlastnictví.63 Předchozí možnosti čerpání dotací byly poskytovány za pomoci Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Dalším „zprostředkovatelem“ je i Ministerstvo zemědělství, pod které spadá Program rozvoje venkova ČR pro období 2007-2013. Toto opatření navazuje na priority a cíle Koncepce agrární politiky ČR pro období 2004-2013. Součástí tohoto 61
Fondy Evropské unie. Informace o fondech EU. [online]. [cit.2011-4-15]. Dostupný z WWW: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU 62 Fondy Evropské unie. ROP NUTS II Jihozápad. [online]. [cit.2011-4-15]. Dostupný z WWW: http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/0a684fe1-a4b3-4e94-9ba9-844af71e0636/ROP-NUTS-IIJihozapad 63 Fondy Evropské unie. Vyhlášení výzvy v oblasti intervence 4.1 IOP. [online]. [cit.2011-4-15]. Dostupný z WWW: http://www.strukturalni-fondy.cz/Vyzvy/Vyhlaseni-vyzvy-v-oblasti-intervence-4-1-IOP
79
programu je tzv. OSA III64 – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova – opatření III.1.3 Podpora cestovního ruchu. Tato podpora je určena mimo jiné pro vybudování rekreační infrastruktury (rekonstrukce, modernizace, statické zabezpečení) pro malokapacitní ubytování, včetně stravování a rekreačních zařízení. Příjemcem této podpory může být zemědělský podnikatel (fyzická i právnická osoba), nezemědělský podnikatel pouze pokud svoji činnost zahajuje nebo má kratší než dvouletou historii a neziskové organizace s právní subjektivitou. Maximální výše podpory pro malé podniky pro region Jihozápad činí 50 %, příspěvek Evropské unie činí 75 % veřejných zdrojů, příspěvek České republiky činí 25 % veřejných zdrojů.65 Je důležité vědět, že pro každý schválený projekt lze použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie.
64
Osa = ucelená skupina opatření se specifickými cíli vyplývajícími přímo z jejich provádění a přispívajícími k plnění jednoho nebo více cílů stanovených v článku 4 nařízení Rady (dle článku 2 nařízení Rady (ES)1698/2005) 65 Ministerstvo zemědělství. Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013. [online]. [cit.2011-415]. Dostupný z WWW: http://eagri.cz/public/web/file/61102/prv_zmeny_cerven2010_web.pdf
80
Závěr Plzeňský kraj patří z hlediska návštěvnosti k průměrně navštěvovaným v České republice. Krokem vpřed a jakousi výzvou do budoucna pro město Plzeň a rovněž pro celý kraj je obdržení titulu Evropské hlavní město kultury 2015, díky němuž může město z finančních prostředků Evropské unie podporovat a rozvíjet veškeré kulturní dění v centru i v jeho okolí. Plzeň jako metropole kraje a krásná příroda Šumavy sice mají silný význam z hlediska cestovního ruchu ČR, každoročně přilákají svými unikátnostmi a zajímavostmi množství turistů a návštěvníků, ale ostatní místa v Plzeňském kraji zůstávají poněkud zastíněna. Jejich potenciál pro cestovní ruch je však dostatečný, nachází se zde ohromné množství kulturních i historických památek umístěných v krásné přírodě, a tak bude v budoucnu záležet na tom, jak se tato místa budou snažit zviditelnit a přilákat větší množství turistů. Pozitivním předpokladem je zajisté stále se zvyšující obliba dovolených spojených s jízdou na kole (cykloturistika), s jízdou na koni (hipoturistika) či s jinou formou aktivního vyžití v přírodě, která je na mnoha místech v kraji okouzlující a mnohdy ještě stále nedotčená. Vždy by se však mělo dbát právě na ochranu přírody a udržení rozvoje infrastruktury cestovního ruchu v „mezích normy“, aby nedocházelo k drancování a ničení přírodních krás naší země. Cílem této diplomové práce bylo vytvoření konceptu pro plánovanou přestavbu chalupy na penzion s restaurací v obci Jarov (projekt Restaurace & penzion Jiný svět) a v souvislosti s tím také zjištění aktuálního stavu cestovního ruchu převážně v jižní části Plzeňského kraje. Uvedený cíl byl splněn. Z dotazníkového šetření, které bylo částečně zaměřené na zjištění atraktivnosti Plzeňského kraje, vyplynulo, že Plzeňský kraj je u turistů a návštěvníků vesměs oblíben. Nejvíce turistů zcela nepřekvapivě láká město Plzeň a jeho pivo, dále pak Šumava a místní hrady a zámky. Většina respondentů jezdí či plánují jezdit během dovolené na kolech, což je pro umístění penzionu jistě pozitivní zjištění, jelikož se v jeho bezprostředním okolí nachází množství cyklistických stezek a tras. Na základě výsledků z dotazníkového šetření byl formulován projekt Jiný svět, který tedy bude zaměřen hlavě na brzce jarní a letní dovolené, pokoje budou vybaveny jednoduše, avšak dostatečně kvalitně a příjemně, sociální zařízení bude v některých pokojích vestavěno, pro ostatní bude společné na patře. K ubytování bude k dispozici celodenní stravování
81
v restauraci. Hosté budou mít možnost zapůjčit si kola či např. posedět venku při grilování. V práci je provedena analýza konkurenčního prostředí, analýza trhu a rovněž finanční analýza pro zjištění nákladů na provoz projektu. Jelikož penzionů poskytujících podobné služby je v blízkém okolí pouze několik, měl by mít Jiný svět z hlediska obstání v konkurenci úspěch. Některé penziony sice nabízejí širší spektrum služeb, avšak často za vyšší cenu ubytování. Z dotazníku vyšel najevo příznivý fakt, že více než polovina dotazovaných se nejraději ubytovává právě v penzionu, a tak má Jiný svět z hlediska prosazení se na trhu poměrně dobrý předpoklad. V problematice finanční kalkulace celého projektu bylo téměř nemožné získat všechna potřebná a přesná data. Při zpracování práce bylo nutné čerpat z velkého množství zdrojů, aby uvedená čísla byla co nejpřesnější. Při výstavbě vždy záleží na aktuálním stavu ekonomiky a politiky státu, ze kterého se odvíjí ceny stavebních i ostatních materiálů a vybavení, velikost daně apod. Je třeba také počítat s neustále se měnícími údaji a povinnostmi, které musí daný projekt splňovat. Velice významnou a zásadní pomocí z hlediska financování přestavby a vybavení penzionu s restaurací by byla podpora z fondů Evropské unie. Je těžké na začátku podnikání stanovit, jaký bude budoucí vývoj obsazenosti penzionu či využívání restaurace. Nabídka jídel a služeb v restauraci se bude flexibilně odvíjet od poptávky potenciálních hostů. Svým provozem penzion přispěje ke zvýšení kapacity ubytovacích zařízení, tím ke zvýšení vybavenosti kraje a tak bude mít zajisté pozitivní vliv na rozvoj cestovního ruchu v této oblasti.
82
Seznam literatury KNIŽNÍ ZDROJE [1] ANDĚRA, Miloš, ZAVŘEL, Petr a kol. Šumava – příroda – historie – život. 1. vyd. Praha: nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2004. ISBN 83-7340-021-9. [2] BERÁNEK, Jaromír, KOTEK, Pavel. Řízení hotelového provozu. 4.vyd., MAG Consulting s.r.o., 2007, ISBN 978-80-86724-30-0. [3] DAVID, Petr, SOUKUP, Vladimír. Cestovní kniha. 2. vyd. Praha: Soukup & David, 2007. ISBN 978-80-86899-23-7. [4] DAVID, Petr, SOUKUP, Vladimír. 1000 divů Česka. 1.vyd. Praha: Euromedia Group, k.s., 2008. ISBN 978-80-242-2133-5. [5] DURDÍK, Tomáš, SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků – Západní Čechy. 1.vyd. Praha: Agentura Pankrác, s.r.o., 2005. ISBN 80-86781-06-2. [6] INDROVÁ, Jarmila, MLEJNKOVÁ, Lenka a kol. Cestovní ruch I. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2004. ISBN 80-2450799-4. [7] PÁSKOVÁ, Martina., ZELENKA, Josef. Cestovní ruch výkladový slovník. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002. [8] SYNEK, M., SEDLÁČKOVÁ, H., VÁVROVÁ, H. Jak psát bakalářské, diplomové, doktorské a jiné písemné práce. 1.vyd. Praha: Oeconomica, 2006. ISBN 80-245-1052-9. [9] VYSTOUPIL, Jiří, HOLEŠINSKÁ Andrea a kol. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu České republiky. Brno, 2007. ISBN 978-80-210-4263-6. INTERNETOVÉ ZDROJE [1] Agentura CzechTourism. Upevnění postavení ČR a její konkurenceschopnosti na evropském trhu cestovního ruchu. [online]. [cit 2011-3-25]. Dostupný z WWW: http://www.czechtourism.cz/upevneni-postaveni-cr-iop/uvod/ [2] Internetový portál Businessinfo.cz. Hostinská činnost – živnostenské oprávnění krok za krokem. [online]. [cit.2011-3-29]. Dostupný z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/cestovni-ruch-volny-cas-jkm/hostinskacinnost/1001828/54437/ [3] Časopis COT Business. Profil Plzeňského kraje. [online]. [2011-3-16]. Dostupný z WWW: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=1040814374
83
[4] Český statistický úřad. Tabulky satelitního účtu cestovního ruchu. [online]. [cit 2011-3-20]. Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tabulky_satelitniho_uctu_cestovniho_ruchu [5] Český statistický úřad. Plzeňský kraj. [online]. [cit 2011-3-25]. Dostupný z WWW: http://www.plzen.czso.cz/ [6] Domažlické informační centrum. [online]. [cit 2011-3-15]. Dostupný z WWW: http://www.idomazlice.cz/cs/proturisty-pamatky-pamatkovarezervace/ [7] Fondy Evropské unie. Informace o fondech EU. [online]. [cit.2011-4-15]. Dostupný z WWW: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU [8] Internetový portál geocaching.cz. [online]. [cit.2011-3-15]. Dostupný z WWW: http://www.geocaching.cz/news.php [9] Internetový portál haccpservis.cz. Haccp pro veřejné stravování. [online]. [cit.2011-3-29]. Dostupný z WWW: http://www.haccpservis.cz/stravovani.htm [10] Hrad Švihov. [online]. [cit 2011-3-25]. Dostupný z WWW: http://www.hradsvihov.cz/ [11] Kudy z nudy. Aktivity a akce. [online]. [cit 2011-3-15]. Dostupný z WWW: http://www.kudyznudy.cz/cs/aktivity/2008-03-28-1107-za-poznanim-plzen.html [12] Internetový portál Města a obce online. Jarov. [online]. [cit.2011-3-29]. Dostupný z WWW: http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat-5760.htm [13] Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013. [online]. [cit 2011-3-20]. Dostupný z WWW: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=9436a891-44cd-426a-88b9373e4ce4900a [14] Ministerstvo zemědělství. Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013. [online]. [cit.2011-4-15]. Dostupný z WWW: http://eagri.cz/public/web/file/61102/prv_zmeny_cerven2010_web.pdf [15] Internetový portál regionplzen.cz. Plzeň vyhlásila grantový program na rozvoj cestovního ruchu. [oline]. [cit.2011-3-16]. Dostupný z WWW: http://www.regionplzen.cz/zpravodajstvi/?plzen-vyhlasila-grantovy-program-na-rozvojcestovniho-ruchu [16] Server Novinky.cz. V Plzni začal mezinárodní veletrh cestovního ruchu 2010. [oline]. [2011-3-16]. Dostupné z WWW: http://www.novinky.cz/vase-zpravy/plzenskykraj/plzen-mesto/124-1113-v-plzni-zacal-mezinarodni-veletrh-cestovniho-ruchu-itep2010.html [17] Občanské sdružení Klatovských katakomb. [online]. [cit 2011-3-15]. Dostupný z WWW: http://www.katakomby.cz/index.php?content=kk
84
[18] Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení ČR. [online]. [cit 2011-3-15]. Dostupný z WWW: http://www.hotelstars.cz/oficialni-jednotna-klasifikaceubytovacich-zarizeni-2010-2012/ [19] Offpark Sušice.[online]. [cit.2011-3-24]. Dostupný z WWW: http://www.offpark.cz/index.php?op=offpark [20] PFAUSEROVÁ, Lenka. Rozvoj cestovního ruchu v Plzeňském kraji (výsledky průzkumu), [online]. [cit.2011-3-28]. Dostupné z WWW: http://rozvoj-cestovnihoruchu-v-pl.vyplnto.cz. [21] Plzeňský kraj. Základní informace o kraji. [online]. [cit 2011-3-25]. Dostupný z WWW: http://www.kr-plzensky.cz/article.asp?sec=245 Informační server Šumavanet.cz. [online]. [cit 2011-3-15]. Dostupný z WWW: http://www.sumavanet.cz/klatovy/fr.asp?tab=snet&id=2426&burl [22] Turistický portál Plzeňského kraje – Turistů Ráj. [online]. [2011-3-16]. Dostupný z WWW: http://turisturaj.cz/ [23] Uniglobe Travel International. Proč klienti míří do ČR?. [online]. [cit 2011-3-25]. Dostupný z WWW: http://uniglobetravel.cz/CZ/site/printarticle.asp?sit=458&sessionid=&aid=38366&tid=2 1044 [24] Informační systém Vysoké školy ekonomické v Praze. Informační technologie v cestovním ruchu. [online]. [2011-3-16]. Dostupný z WWW: https://isis.vse.cz/auth/elis/opory/index.pl?opora=391;osnova=670 [25] Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví. [online]. [cit.2011-4-10]. Dostupný z WWW: http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb00258&cd=76&typ=r [26] Zámek Kozel. [online]. [cit 2011-3-15]. Dostupný z WWW: http://www.zamekkozel.cz/historie-a-popis/historie/ [27] Internetový portál zpravodajství.plzen.cz. Velkou cenu cestovního ruchu si z Regionturu odvezla Plzeň. [online]. [2011-3-16]. Dostupný z WWW: http://zpravodajstvi.plzen.cz/clanky/Velkou-cenu-cestovniho-ruchu-si-z-Regionturuodvezla-Plzen-10423 Internetové stránky či stránky online rezervací penzionů a hotelů: [28] Penzion Adler. [online]. [2011-4-20]. Dostupný z WWW: http://www.pensionhotel.cz/ubytovani-plzen-penzion-plzen-jih-chocenice-cesko-[29] penziony-a01114119.html
85
[29] Hotel Žinkovy. [online]. [2011-4-20]. Dostupný z WWW: http://zamekzinkovy.hotel.cz/#utm_source=adwords&utm_medium=cpc&utm_campaign=plzensky_ kraj [30] Penzion Pohoda. [online]. [2011-4-20]. Dostupný z WWW: http://www.firmy.cz/detail/488554-lenka-veliskova-pension-pohoda-blovice.html [31] Penzion S. [online]. [2011-4-20]. Dostupný z WWW: http://www.firmy.cz/detail/680695-ivana-sukova-penzion-s-nepomuk.html [32] Penzion Alizee. [online]. [2011-4-20]. Dostupný z WWW: http://www.alizee-club.cz [33] Penzion Angus Farm. [online]. [2011-4-20]. Dostupný z WWW: www.angus-farm.cz [34] Pension Bližanovy. [online]. [2011-4-20]. Dostupný z WWW: http://www.blizanovy.cz/ [35] Penzion Lewidt. [online]. [2011-4-20]. Dostupný z WWW: http://penzion.lewidt.sweb.cz/ [36] Farma Moulisových. [online]. [2011-4-20]. Dostupný z WWW: http://www.farmamoulisovych.cz/ [37] Penzion Stichenwirth. [online]. [2011-4-20]. Dostupný z WWW: http://www.nepomuk.cz/penzion-stich/ [38] Penzion Zahrádka. [online]. [2011-4-20]. Dostupný z WWW: [online]. [2011-4-20]. Dostupný z WWW: http://www.kbssped.cz/ OSTATNÍ ZDROJE [1] DAVID, Petr, Valín, Jiří. 600 + 1 výlet pro zákazníky a přátele ŠkoFINu. 2. vyd. Praha: TT complex s.r.o., 1998. [2] Poznejte regiony České republiky 2011 – DVD CzechTourism [3] Turistická mapa Plzeň-jih - Nakladatelství a agentura KLETR Plzeň [4] Informační brožury -
Navštivte pivovar & pivovarské muzeum
-
Plzeň – průvodce technickou historií
-
Město Plzeň
-
Zoologická a botanická zahrada města Plzně
86
Seznam tabulek, obrázků a grafů SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Ukazatelé národního hospodářství................................................................ 15 Tabulka 2: Zahraniční hosté v hromadných ubyt.zařízeních podle zemí v roce 2010 ... 18 Tabulka 3: Nejnavštěvovanější země světa .................................................................... 18 Tabulka 4: Obsazenost hromadných ubytovacích zařízeních v Plzeňském kraji ........... 22 Tabulka 5: Hromadná ubytovací zařízení cestovního ruchu podle kategorie a podle okresů .............................................................................................................................. 36 Tabulka 6: Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR ........................... 43 Tabulka 7: Vybavení pokojů penzionu ........................................................................... 64 Tabulka 8: Finanční kalkulace penzionu a restaurace Jiný svět ..................................... 78 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Logo CzechTourism…………………………………………………...…...11 Obrázek 2: Mapa Plzeňského kraje…………………………………………………….20 Obrázek 3: Organizační struktura Penzionu a restaurace Jiný svět…………………….69 SEZNAM GRAFŮ Graf 7: Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Plzeňském kraji………...22 Graf 2: Počet hostů podle národností v hromadných ubytovacích zařízeních v Plzeňském kraji……...………………………………………………………….…….42 Graf 3: Věk respondentů…………………………………………………………….…52 Graf4: Bydliště respondentů (kraj)……………………………………………………..53 Graf 5: Počet dětí respondentů…………………………………………………………53 Graf 6: Průměrný věk dětí respondentů………………………………………………...53 Graf 7: Navštívili jste někdy jižní Plzeňsko?..................................................................55 Graf 8: Znáte nějaké památky v tomto regionu?.............................................................55 Graf 9: Jaké památky znáte? ......................................................................................... 565 Graf 10: Které z následujících zajímavostí byste chtěli v Plzeňském kraji navštívit?....55 Graf 11: V kterém ročním období jezdíte na dovolenou nejčastěji?...............................56 Graf 12: Které dovolené preferujete?..............................................................................56 Graf 13: Jezdíte na dovolené na kolech?.........................................................................57 Graf 14: V jakém složení jezdíte na dovolenou nejčastěji?.............................................57
87
Graf 15: Jakému způsobu ubytování dáváte přednost?...................................................57 Graf 16: Využíváte během dovolené i ostatních služeb mimo ubytování?.....................58 Graf 17: Které další služby kromě ubytování byste rádi při dovolené uvítali?...............58 Graf 18: Jaký typ stravování vám vyhovuje nejvíce?......................................................59 Graf 19: Jaké preferujete uspořádání pokojů?.................................................................59 Graf 20: Kde byste chtěli mít sociální zařízení?..............................................................59 Graf 21: Jaké vybavení pokoje vám vyhovuje?...............................................................59 Graf 22: Jakým dopravním prostředkem jezdíte nejčastěji na dovolenou?.....................59
Seznam příloh Příloha č. 1: Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR……..89 Příloha č. 2: Cestovní ruch v České republice…………………………………………90 Příloha č. 3: Celkový potenciál cestovního ruchu v Plzeňském kraji …………………91 Příloha č. 4: Fotogalerie vybraných atraktivit v Plzeňském kraji……………………...92 Příloha č. 5: Dotazník………………………………………………………………….95 Příloha č. 6: Projekt Jiný svět – půdorysy…………………………………………......99 Příloha č. 7: Mapa cyklotras v okolí obce Jarov…………………………………...…101 Příloha č. 8: Informační centra v Plzeňském kraji……………………………….…...102 Příloha č. 9: Mapa rozmístění konkurenčních penzionů v okolí projektu Jiný svět….104 Příloha č.10: Kalkulace projektu Jiný svět (náklady)……………………………...…105
88
Přílohy Příloha č. 1
Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR66 v mil. Kč / CZK mil. / % Ukazatel
20041)
20051)
20061)
20071)
20082)
20093)
Produkce celkem (zc)
7 052 693 7 441 528 8 323 461 9 238 420 9 677 283 8 786 554
Mezispotřeba celkem (kc) Hrubá přidaná hodnota celkem (zc)
4 517 567 4 763 005 5 412 466 6 056 936 6 352 285 5 524 956
Daně mínus dotace Hrubý domácí produkt
2 535 126 2 678 523 2 910 995 3 181 484 3 324 998 3 261 598 279 033
308 602
314 709
357 449
367 624
367 913
2 814 159 2 987 125 3 225 704 3 538 933 3 692 622 3 629 511
Produkce CR (zc)
232 994
226 932
241 595
250 407
251 543
238 257
Mezispotřeba CR (kc)
149 243
145 250
157 101
164 173
165 116
149 815
Podíl cestovního ruchu na hrubé přidané hodnotě (v %) Hrubá přidaná hodnota cestovního ruchu (zc)
3,3
3,0
2,9
2,7
2,6
2,7
83 751
81 683
84 494
86 234
86 427
88 442
HPH CR - Charakteristická odvětví
58 459
55 386
58 581
61 086
61 117
63 940
HPH CR - Související odvětví
21 706
23 290
23 230
21 844
22 257
21 395
3 585
3 007
2 683
3 304
3 054
3 107
69,8
67,8
69,3
70,8
70,7
72,3
25,9
28,5
27,5
25,3
25,8
24,2
4,3
3,7
3,2
3,8
3,5
3,5
18 565
17 396
15 462
16 845
17 024
15 851
102 316
99 079
99 956
103 079
103 451
104 293
3,6
3,3
3,1
2,9
2,8
2,9
HPH CR - Nespecifická odvětví HPH CR - Charakteristická odvětví (v %) HPH CR - Související odvětví (v %) HPH CR - Nespecifická odvětví (%) Daně CR HDP CR Podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu (v %) 1)
Revidovaná data
2)
Semi-definitivní data
3)
Předběžná data
(zc) Základní ceny (kc) Kupní ceny
66
Český statistický úřad. TSA T11.1 Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR v letech 2003-2009. [online]. [cit.2011-3-25]. Dostupný z WWW:http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tsa_hlavni_ukazatele_narodniho_hospodarstvi_a_cestovni ho_ruchu_v_cr
89
Příloha č. 2
Cestovní ruch v České republice67
Hromadná ubytovací zařízení v tom podle kategorie: hotely a podobná ubyt.zař. v tom: hotely ***** hotely **** ostatní hotely penziony kempy chatové osady a turist.ubyt. ostatní jinde neuvedená Pokoje Lůžka Místa pro stany a karavany Hosté v tis. osob v tom: nerezidenti rezidenti Přenocování v tis. v tom: nerezidenti rezidenti Průměrný počet přenocování v tom: nerezidenti rezidenti
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
7 469
7 703
7 869
7 926
7 640
7 605
7 616
7 845
7 705
3 960
4 112
4 335
4 377
4 311
4 278
4 314
4 559
4 482
11 141 1 716 2 092 471
13 158 1 732 2 209 480
18 199 1 674 2 444 481
21 219 1 639 2 498 475
28 241 1 601 2 441 476
34 252 1 596 2 396 499
35 274 1 631 2 374 512
39 321 1 659 2 540 516
41 360 1 622 2 459 509
1 093 1 945 169 655 437 440 41 692 10 864
1 112 1 999 169 395 440 314 42 737 11 283
1 086 1 967 170 645 445 611 47 036 10 415
1 069 2 005 170 717 446 096 45 294 11 346
984 1 869 164 675 433 214 48 743 12 220
968 1 860 164 516 433 211 51 798 12 362
946 1 844 167 582 441 968 53 338 12 725
959 1 811 172 560 451 707 53 967 12 961
941 1 773 180 162 466 832 53 118 12 836
4 773 6 091 44 200
5 405 5 878 39 122
4 743 5 672 37 110
5 076 6 271 39 343
6 061 6 158 40 781
6 336 6 026 40 320
6 435 6 289 41 448
6 680 6 281 40 831
6 649 6 186 39 283
15 597 28 603
17 255 21 867
15 569 21 541
16 511 22 833
18 980 21 800
19 595 20 725
20 090 21 357
20 610 20 221
19 987 19 296
4,1
3,5
3,6
3,5
3,3
3,3
3,3
3,2
3,1
3,3 4,7
3,2 3,7
3,3 3,8
3,3 3,6
3,1 3,5
3,1 3,4
3,1 3,4
3,1 3,2
3,0 3,1
Poznámka: Data za individuální ubytovací zařízení nejsou k dispozici Úbytky ubytovacích zařízení jsou zjišťovány v rámci statistického šetření, přírůstky zjišťuje ČSÚ ze všech dostupných zdrojů (tisk, web, podklady stavebních úřadů, informace tazatelů z terénu apod.) Návštěvnost (počty hostů a přenocování) zjišťovány v průběhu roku měsíčním nebo čtvrtletním dotazníkem
67
Český statistický úřad. ČR od roku 1989 v číslech - cestovní ruch. [online]. [cit.2011-3-25]. Dostupný z WWW: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#10
90
Příloha č. 3
Celkový potenciál cestovního ruchu v Plzeňském kraji68
legenda
68
Časopis COT business. Plzeňský kraj. [online]. [cit 2011-3-8]. Dostupný z WWW: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=1192&srchtxt=hodnocen%ED+potenci%E1lu+cest ovn%EDho+ruchu
91
Příloha č. 4
Fotogalerie vybraných atraktivit v Plzeňském kraji Chrám sv. Bartoloměje v Plzni69
Divadlo J. K. Tyla v Plzni70
Západočeské muzeum v Plzni71
Zřícenina hradu Radyně72
Zámek Kozel73
Restaurace a pivovar Modrá hvězda74
69
Dostupný z WWW: http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaci/_zprava/614357, [cit.2011-4-23] Dostupný z WWW: http://www.turistika.cz/mista/divadlo-jktyla, [cit.2011-4-23] 71 Dostupný z WWW: http://www.pametni-mince.cz/turisticka-mista/muzea/399-zapadoceskemuzeum-v-plzni, [cit.2011-4-23] 72 Dostupný z WWW: http://picasaweb.google.com/karel.lettl/RadynAOkol#, [cit.2011-4-23] 73 Dostupný z WWW: http://www.pjsoft.cz/club.php, [cit.2011-4-23] 74 Dostupný z WWW: http://www.kompletnisvatba.cz/svatebni-hostina/plzen-jih/modra-hvezdadobrany/, [cit.2011-4-23] 70
92
Město Klatovy75
Hrad Švihov76
Zámek Zelená hora77
Hrad Kašperk78
Město Domažlice79
Dinopark Plzeň80
75
Dostupný z WWW: http://www.novinky.cz/bydleni/reality-a-finance/187481-klatovske-katakombydostanou-dvacetimilionovou-dotaci.html, [cit.2011-4-23] 76 Dostupný z WWW: http://jirierikfoto.webnode.cz/news/ceske-hrady-svihov1/, [cit.2011-4-23] 77 Dostupný z WWW: http://www.czechtourism.cz/kudy-z-nudy/projekt-kudy-z-nudy/zajimavostikudy-z-nudy-aktuality/zajimavosti-z-kudy-z-nudy-25-tyden-2010.html, [cit.2011-4-23] 78 Dostupný z WWW: http://www.kasperk.cz/kasperk-historie-hradu-kasperk, [cit.2011-4-23] 79 Dostupný z WWW: http://travelasist.vachta.cz/webfiles/obrazky/domazlice.jpg, [cit.2011-4-23] 80 Dostupný z WWW: http://www.czregion.cz/dinopark-u-zoo-plzen-obr?size=_original,[cit.2011-4-23]
93
Vodáctví na řece Otavě81
Offball v Offparku Sušice82
Černé jezero83
Cyklotrasa kolem zámku Kozel84
Bolevecký rybník v Plzni85
81
Dostupný z WWW: http://www.aparthotel-sumava.cz/reka-otava, [cit.2011-4-23] Dostupný z WWW: http://www.offpark.cz/en/index.php?op=galerie-offball, [cit.2011-4-23] 83 Dostupný z WWW: http://www.spvd.cz/?p=ruzne/zruda/zruda.html&%3Bm=menu_ruzne.html, [cit.2011-4-23] 84 Dostupný z WWW: http://www.tomx.eu/Galerie/Vylety_do_okoli_Plzne/Kozel_2009/slides/Kozel_05.html, [cit.2011-4-23] 85 Dostupný z WWW: http://www.studiohysek.cz/?leveMenu=6, [cit.2011-4-23] 82
94
Příloha č.5
Dotazník86 Prosím o vyplnění následujícího dotazníku, který bude sloužit jako podklad k vypracování mé diplomové práce. Předem děkuji za Váš čas! Lenka Pfauserová studentka VŠE Praha Věk 0-20 20 – 29 30 – 39 40 – 49 50 a více Pohlaví Muž/žena Kraj – Jihočeský, Jihomoravský, Karlovarský, Královéhradecký, Liberecký, Moravskoslezský, Olomoucký, Pardubický, Plzeňský, Praha, Středočeský, Ústecký, Vysočina, Zlínský 1) Navštívili jste někdy jižní Plzeňsko? a) Ano, chtěli bychom se tam ještě někdy podívat b) Ano, ale příště naši dovolenou strávíme jinde c) Ne, ale v budoucnu bychom tato místa chtěli navštívit d) Ne, návštěvu ani neplánujeme 2) Znáte nějaké památky (kulturní, historické, přírodní) v tomto regionu? Pokud ano, jaké? a) Ne b) Ano……………………………………………….. 3) Které z následujících zajímavostí byste chtěli v Plzeňském kraji navštívit? a) Město Plzeň (Zoologická a botanická zahrada, DinoPark, Plzeňský pivovar apod.) b) Město Klatovy ( Černou věž, katakomby, barokní lékárnu) c) Město Sušice (Offpark, muzeum) d) Město Domažlice (Chodské slavnosti, náměstí a věž) e) Město Kašperské Hory (hrad Kašperk, skiareál)
86
Vlastní práce autorky
95
f) Šumava g) Zámek Kozel, Hrad Radyně h) Vodní hrad Švihov i) Zřícenina hradu Rabí 4) V kterém ročním období jezdíte na dovolenou nejraději/nejčastěji? a) Na jaře b) V létě c) Na podzim d) V zimě 5) Které dovolené preferujete? a) Převážně aktivní (kolo, brusle, pěší turistika) b) Převážně pasivní (odpočinek, kultura) 6) Jezdíte na dovolené na kolech? a) Ne, taková dovolená by pro mě byla utrpením b) Ne, ale plánuji to vyzkoušet c) Ano, neumím si ji bez kola představit d) Ano, ale pouze občas 7) V jakém složení jezdíte na dovolenou nejčastěji? a) S rodinou b) S partnerem c) S kamarády d) Sám/sama 8) Jaký je průměrný věk vašich dětí? a) 0-5 b) 6-14 c) 15-18 d) 18 a více e) nemám děti
96
9) Kolik máte dětí? a) 0 b) 1 c) 2 d) 3 a více 10) Jakému způsobu ubytování dáváte přednost? a) Kemp (stan, chata, karavan) b) Penzion c) Hotel d) Ubytování v soukromí e) Jiné 11) Využíváte během dovolené i ostatních služeb mimo ubytování? a) Ano, ale pouze někdy a některé b) Ano, téměř vždy c) Ne 12) Které další služby kromě ubytování byste rádi při dovolené uvítali? a) Stravování b) Hlídání dětí c) Možnost účasti na společenských akcích, organizovaných výletech apod. d) Půjčovna kol/lyží/kočárků/“koní“ 13) Jaký typ stravování vám vyhovuje nejvíce? a) Vlastní stravování b) Restaurace s možností snídaní c) Restaurace s možností polopenze d) Restaurace s možností plné penze 14) Jaké preferujete uspořádání pokojů? a) Rodiče a děti spí v jednom pokoji b) Rodiče a děti mají oddělené pokoje
97
15) Kde byste chtěli mít sociální zařízení? a) Jedině na pokoji b) Spokojím se se společným na patře, ale radši bych byl/a za vlastní soc.zařízení na pokoji c) Společné soc.zařízení na patře 16) Jaké vybavení pokoje vám vyhovuje? a) Postačí mi základní vybavení (postel, skříň, stůl, židle) b) K základnímu vybavení požaduji i rádio/televizor/lednici/mikrovlnnou troubu c) Preferuji nadstandardní vybavení (počítač, WiFi, minibar, vlastní vybavený kuchyňský kout, balkon apod.) 17) Jakým dopravním prostředkem jezdíte nejčastěji na dovolenou? a) Autem b) Autobusem c) Vlakem d) Letadlem e) Na kole Velmi Vám děkuji za Váš čas a vyplnění dotazníku pro účely mé diplomové práce. Lenka Pfauserová studentka VŠE Praha
98
Příloha č. 6
Projekt Jiný svět - půdorysy87 Restaurace Jiný svět
87
Vlastní práce autorky
99
Přízemí penzionu Jiný svět
1. patro penzionu Jiný svět
100
Příloha č. 7
Mapa cyklotras v okolí obce Jarov88
Poznámka: Červené puntíky znázorňují místa, kde se nachází přírodní či kulturní atraktivita
88
Turistická mapa Plzeň-jih - Nakladatelství a agentura KLETR Plzeň
101
Příloha č. 8
Informační centra (IC) v Plzeňském kraji89 IC Dobřany náměstí T. G. M. 5 334 41 Dobřany Tel.: 377 972 725 E-mail:
[email protected] www.dobrany.cz
Informační centrum Manětín Manětín 88 331 62 Manětín Tel.: 373 392 217 E-mail:
[email protected] www.manetin.cz
IC Horažďovice Zámek 11 341 01 Horažďovice Tel.: 376 511 999 E-mail:
[email protected] www.ciao.cz
IC Nepomuk nám. A. Němejce 126, 335 01 Nepomuk Tel.: 371 591 167 E-mail:
[email protected] www.nepomucko.cz
IC Chanovice Chanovice 36 341 01 Chanovice Tel.: 376 514 164 E-mail:
[email protected] www.chanovice.cz
IC Plasy Plzeňská 331 01 Plasy Tel.: 373 322 493 E-mail:
[email protected] www.plasy.cz
IC Kasejovice Kasejovice 98 335 44 Kasejovice Tel.: 371 595 100 E-mail:
[email protected] www.kasejovice.cz
IC Plzeň náměstí Republiky 41 301 16 Plzeň Tel.: 378 035 330 E-mail:
[email protected] www.icpilsen.cz
IC Konstantinovy Lázně Lázeňská 164 349 52 Konst. Lázně Tel.: 374 625 450 E-mail:
[email protected] www.infokl.cz
IC ČD centrum Plzeň Nádražní 9 300 00 Plzeň Tel.: 725892 108 E-mail:
[email protected] www.plzen.eu www.icpilsen.cz
IC Kralovice náměstí Osvobození 35 331 41 Kralovice Tel.: 373 313 346 E-mail:
[email protected]
IC Přešticko Masarykovo nám. 311 334 01 Přeštice Tel.: 377 981 911 E-mail:
[email protected]
89
Poznejte regiony České republiky 2011 – DVD CzechTourism
102
IC Radnicko nám. Kašpara Šternberka 69 338 28 Radnice Tel.: 371 795 311 E-mail:
[email protected] www.radnicko.cz IC Rokycany Masarykovo nám.1 337 01 Rokycany Tel.: 371 706 175 E-mail:
[email protected] www.rokycany.cz IC Spálené Poříčí náměstí Svobody 138 335 61 Spálené Poříčí Tel.: 605 368 410 E-mail:
[email protected] www.spaleneporici.cz IC Starý Plzenec Smetanova 932 332 02 Starý Plzenec Tel.: 377 183 644 E-mail:
[email protected] www.staryplzenec.cz IC Stod náměstí ČSA 294 333 01 Stod Tel.: 379 209 481 E-mail:
[email protected] www.mks.mestostod.cz IC Stříbro – městské muzeum Masarykovo náměstí 21 349 01 Stříbro Tel.: 374 622 214 E-mail:
[email protected] www.infocentrumstribro.cz www.stribrsky-region.cz IC Tachov náměstí Republiky 119 347 01 Tachov
Tel.: 374 630 001 E-mail:
[email protected] www.tachov-mesto.cz/turinf IC Zbirožsko Masarykovo náměstí 624 338 08 Zbiroh Tel.: 371 784 621 E-mail:
[email protected] www.zbiroh.cz IC Žinkovy Žinkovy 84 335 01 Žinkovy Tel.: 371 593 205 E-mail:
[email protected] www.zinkovy.cz IC Domažlice Nám. Míru 51, 34401 Domažlice Tel.: 379 725 852 www.domazlice.cz www.idomazlice.cz www.chodskeslavnosti.cz IC Železná Ruda Javorská 154 340 04 Železná Ruda Tel.: 376 397 033 E-mail:
[email protected] www.sumavanet.cz IC Sušice Nám. Svobody 138 342 01 Sušice Tel.: 376 528 850 www.mestosusice.cz/icsusice Informační centrum Bavorského lesa a Šumavy Martinská 9 Plzeň Tel.: 377 322 145 E-mail:
[email protected]
103
Příloha č. 9
Mapa rozmístění konkurenčních penzionů v okolí projektu Jiný svět90
Poznámka: Penzion Joachim Lewidt a Farma Moulisových na mapě nejsou znázorněny. Penzion Joachim Lewidt se nachází ve Spáleném Poříčí, cca 7 kilometrů severně od Blovic, Farma Moulisových se nachází v Milínově, cca 10 kilometrů rovněž severně od Blovic.
90
Vlastní tvorba autorky s použitím online Google map. Dostupný z WWW: http://maps.google.cz/
104
Příloha č. 10
Kalkulace projektu Jiný svět (náklady)91 Náklady na zahájení provozu: ks výstavba: penzion stavební úpravy restaurace stavební úpravy pergola dětské hřiště pokoje vybavení: stůl židle postel noční stolek skříň věšák lampička lednička záclony povlečení lednice kuchyňka (2): sporák + trouba mikr.trouba rychl.konvice nábytek nádobí koupelna (4 + společné + restaurace): sprchový kout umyvadlo baterie zrcadlo s policí wc combi společenská místnost: televize křeslo, židle stůl skříň DVD přehrávač stolní hry ostatní: vanička postýlka dětská přistýlka dětská sedačka pračka kola zahradní nábytek
91
1 1 1 1 8 24 24 24 8 8 24 8 20 48 8 2 2 2 2 2 12 16 28 9 15 1 25 5 1 1
2 4 5 2 1 10 1
Vlastní tvorba autorky
105
1474200 cena v Kč cena/1 ks 310000 20000 200000 200000 200000 80000 80000 10000 10000 204400 8000 1000 12000 500 48000 2000 12000 500 24000 3000 2000 250 6000 250 36000 4 500 10000 500 14400 300 32000 4000 110000 20000 10000 4000 2000 1000 500 80000 40000 5000 2500 122000 54000 4500 8000 500 21000 750 9000 1000 30000 2000 28500 6000 6000 12500 500 5000 1000 3000 3000 1000 1000 1000 1000 91800 400 200 2400 600 7000 1400 4000 2000 8000 8000 50000 5000 20000 20000
restaurace: stůl židle bar + vybavení nábytek kuchyně* kancelář zázemí - skříně, stůl, pohovka sklady
10 40 1 1 1 1 1 1
607500 15000 24000 100000 2000 423000 15000 3500 25000
1 3 1 1 1 1 1
423000 60000 90000 35000 25000 18000 25000 70000
60000 30000 35000 25000 18000 25000 70000
1
100000
50000
*Kuchyně: konvektomat 60l plynový chladící a mrazící pulty myčka nádobí pec na pizzu friteza objem 2x10l nerezový pult sporák s plyn. Troubou, 6 hořáků ostatní (mixer, kráječ, nádobí, gastronádoby,.)
provozní náklady (roční):
1500 600 100000 2000 423000 15000 3500
1617000 ks
zboží od dodavatelů čistící prostředky hygienické potřeby kancelářské potřeby elektřina, plyn propagace (internet reklama, infotabule) telekomunikace školení BOZP, PO auto transporter (celk.hodnota 450000 Kč) pohonné hmoty pojištění domu zaměstnanci mzdy**
cena v Kč cena/1 ks 495000 10000 5000 4000 80000 30000 20000 5000 90 000 7500/měsíc 36000 3000/měsíc 12000 830000 830000 550000 280000
**mzdy celkem: 5 HPP +1 dohoda (5 měsíců) 1 HPP + 2 dohoda (7 měsíců) HPP - 20000/měsíc; dohoda 10000/měsíc
106
