VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj

Analýza současného charterového trhu v České republice (bakalářská práce)

Autor: Barbora Karmazínová Vedoucí práce: Ing. Martin Vaško

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem zadanou diplomovou práci zpracovala sama s přispěním vedoucího práce a konzultantů a pouţívala jsem pouze literaturu v práci uvedenou. Dále prohlašuji, ţe nemám námitek proti půjčování nebo zveřejňování mé diplomové práce nebo její části se souhlasem katedry.

Datum: 1. 5. 2011 ………………..…………………… podpis

2

Poděkování Ráda bych zde poděkovala vedoucímu bakalářské práce Ing. Martinu Vaškovi za jeho rady a čas, který mi věnoval při řešení dané problematiky. V neposlední řadě také děkuji všem respondentům, kteří mi poskytli potřebné informace.

3

Obsah Úvod

5

1. Letecká doprava

7

1.1.

Historie

1.2.

Druhy, vymezení a definice pojmů

7

2. Specifika charterové dopravy

12 20

2.1.

Rozdělení charterové dopravy

21

2.2.

Tvorba cen a tarifů

23

2.3.

Spolupráce leteckých společností s CK

24

3. Analýza charterových společností v ČR 3.1.

26

Travel service a.s.

26

3.1.1.

Historie

26

3.1.2.

Charakteristika společnosti

27

3.1.3.

Vize společnosti

30

České aerolinie a.s.

32

3.2. 3.2.1.

Historie

32

3.2.2.

Charakteristika společnosti

34

3.3. 3.3.1.

3.4.

Job air- Central connect airlines s.r.o. Charakteristika společnosti

Analýza a komparace faktorů společností

4. Trendy a změny v letecké dopravě

38 38 40 43

4.1.

Trendy v odbavení cestujících

43

4.2.

Plánované změny v České republice

45

Závěr

46

4

Úvod Tématem této bakalářské práce je Analýza leteckých charterových společností v České republice. Letecká doprava je se stále se zvyšující mírou globalizace nedílnou součástí kaţdodenního ţivota celého obyvatelstva. Stále více firem a korporací se stává nadnárodními společnostmi. Pro jejich fungování je tedy nezbytně nutné vyuţívání letecké dopravy, jak z důvodu přepravy zaměstnanců, tak z důvodu rozvozu případného produktu firem. Jejich fungování by bez leteckého spojení prakticky nebylo moţné. Letecká doprava tedy tvoří značný příval financí do firemního sektoru, tak do národních ekonomik kaţdé země na světě. I soukromé obyvatelstvo vyuţívá leteckou dopravu stále častěji, ať uţ na cestách za svými rodinami a příbuznými, či spojený s cestovním ruchem (rekreaci, cestování, dovolené). Jejich nároky na výběr a pohodlí cesty výrazně roste. Trh je nenasycený, dá se tedy povaţovat za přirozený i nárůst vstupů nových leteckých společností do odvětví, které se snaţí svým klientům vycházet maximálně vstříc. Charterová doprava je nedílnou součástí letecké dopravy, které se stále více a rychleji rozvíjí nejen v České republice, ale i ve zbytku světa. Trh se stává stále objemnější, vznikají nové konkurenční firmy, které se zabývají nepravidelnou leteckou dopravou. I český charterový trh se za posledních 15 let výrazně rozrostl. Cílem této práce bude uvést a vysvětlit základní pojmy letecké dopravy, bezprostředně spojené s cestovním ruchem. Charakterizovat a definovat pojmy. Hlavním cílem však bude zanalyzovat současnou situaci na českém charterovém trhu. Popsat společnosti zabývajících se podnikáním v charterové oblasti letectví, zejména se zaměřením na charterové společnosti, které spolupracují s cestovními kancelářemi, tedy provozují lety na dovolené- mají bezprostřední souvislost s cestovním ruchem. Zhodnotit, zda je stav na tuzemském trhu adekvátní k poptávce po letech. Porovnat charaktery jednotlivých společností, rozpoznat rozdíly, zaznamenat, která z uvedených společností zaujímá nejsilnější pozici na českém trhu a tedy přináší největší přínos cestovního ruchu. Metodami výzkumu bude sběr dat a analýza aktuálních dat o leteckých společnostech na českém trhu, popis aktuální situace a snaha o odhad, či predikci budoucích trendů vývoje těchto společností.

5

Důvodem výběru tohoto tématu pro bakalářskou práci bylo osobní zaujetí a nadšení pro leteckou dopravu, podporováno faktem, ţe letecká doprava je zásadní součástí cestovního ruchu. Bakalářská práce je rozdělena do 4 kapitol. Teoretická část začíná v kapitole 1, kde kladen důraz na teoretické vymezení základních pojmů v letecké dopravě. Rozdělení druhů letecké dopravy a jejich charakteristiky a odlišnosti. V druhé části jsou uvedena konkrétní specifika charterové dopravy. Zmíněno bude také úzké propojení mezi leteckou dopravou a cestovním ruchem a jejich vzájemným vlivem. Bude zde také uveden a vysvětlen postup spolupráce mezi leteckými společnostmi a jednotlivými cestovními kancelářemi. Bude popsána komunikace a postup uzavírání smluv mezi leteckým dopravcem a cestovní kanceláří. Kapitola 3 je analytickou částí bakalářské práce, kde Půjde o podrobný rozbor jednotlivých společností na českém trhu, které poskytují charterovou leteckou dopravu. Bude zmíněna historie a tradice jednotlivých firem, současný stav a charakteristika společností, jejich velikost, právní podoba, pozice na trhu, vedení, flotila společností i sluţby, které dopravci poskytují svým zákazníkům. V poslední 4. kapitole se zaměříme na budoucí vývoj a trendy v letecké dopravě obecně jako je urychlení modernizace a digitalizace, celého přepravního procesu pro pasaţéry, dále vyuţívání letišť na celém území České republiky. Bude také připojeno hodnocení a moţnosti výstavby nového praţského letiště Vodochody.

6

1. Letecká doprava 1.1.

Historie

Letecká doprava se rozvíjela přes 200 let, aby se dostala do takové podoby, jaká je známá dnes ve 21. století. Počátek vývoje se datuje jiţ do 18. století, kdy byly uskutečňovány první pokusy o lety balónem. 19. století se neslo v duchu experimentování s různými primitivními létajícími stroji, ale opravdový úspěch zaznamenala výroba a také pouţití vzducholodí. Na počátku 20. století byly uskutečňovány první lety (známí jsou např. bratři Wrightové 1). Prvním letem, který byl uskutečňován na základě prodeje klientům, byl let ve Spojených státech amerických jiţ roku 1912. Přelomem a významným mezníkem v modernizaci letecké dopravy byla 1. světová válka. Kvůli ní se za krátký čas podařilo inţenýrům udělat velký technický pokrok. Bylo totiţ nutné sestrojit letouny pro bojové účely. Později veškeré poznatky o letecké dopravě byly pouţity i pro civilní dopravu. Po 1sv. válce tedy začaly vznikat první letecké společnosti, které ale byly často v rukách státu, nikoli soukromých vlastníků. Nejstarší leteckou společností, která je do dnešní doby stále aktivní a úspěšná, je nizozemská společnost KLM. Dnes však je spojena do jedné společnosti pod oficiálním názvem Air France KLM. ČSA jsou také leteckou společností, která má dlouhou a bohatou tradici. Vznikla jiţ roku 1923 a dějiny českého civilního letectví jsou s ní bezprostředně spojeny. Rozvoji letecké přepravy v České republice je věnováno v kapitole 3.2.1. Další významnou leteckou společností, která velkou měrou přiměla k utváření pravidel, zvyklostí a nových trendů byl Panam (Pan American Airways). Panam je jiţ ale dnes neexistující společností. Důleţité milníky, které zformovaly letecké dopravní odvětví do dnešní podoby, jsou 2: Budování navigačních zařízení- počátek 20. Let Uvedení do provozu letadla revoluční koncepce Douglas DC-3, rok 1935 Vytvoření mezinárodního smluvního systému na konferenci v Chicagu- 1944 Zahájení pravidelné transatlantické dopravy- 1945 Zavedení proudových letadel do běžného provozu- 1958 Uvedení do provozu velkokapacitního letadla B-747 Jumbo- 1970 Zavedení liberalizační politiky v rámci USA- 1978 1

http://cestovniruch.studentske.cz/2009/02/historie-letecke-dopravy.html

2

Pruša, Jiří. Svět letecké dopravy. 1. vydání. Praha 1: Galileo CCE Service ČR, 2007. 315 s. ISBN 978-80-2399206-9

7

Vyhlášení politiky liberalizace letecké dopravy v EU- 1987 Zahájení masového prodeje leteckých přepravních služeb prostřednictvím GDSkonec 80. let Zahájení liberalizačních kroků v mezinárodní letecké dopravě Rozšíření nízkonákladové produktové koncepce- počátek 90. Let Dokončení procesu liberalizace letecké dopravy v EU- 1997 Zásadní rozmach využívání IT při řízení obchodně- provozních procesů v letecké dopravě

Hlavní změny a inovace byly zaznamenávány, jak uţ bylo řečeno, od počátku 20. let 20. století. V této době byly budovány první navigační systémy a zařízení 3 k usnadnění a většímu bezpečí celého letového provozu. Důleţitým mezníkem byl po 2. sv. válce rok 1944, kdy se uskutečnila Chicagská konference4. Zde byl vytvořen mezinárodní smluvní systém pro leteckou dopravu. Přes celý Atlantik se začaly uskutečňovat lety roku 1945 a 50. léta se zapsala do dějin avioniky zavedením prvních proudových letadel do provozu, čímţ se letecká doprava výrazně zrychlila. Od 80. let minulého století se začala letecká doprava formovat do podoby jiţ podobné, jakou známe dnes. Do vývoje a provozu letecké dopravy začala iniciovat své návrhy i EU, kdy vyhlásila politiku liberalizace letecké dopravy. Do provozu se uváděly nové a modernější stroje pro více pasaţérů, jako např. boeing typu B747. Dalším krokem k úspěšnému prodeji letenek přispělo zavedení GDS systému koncem 80. let. V 90. letech začal v letecké dopravě obrovský převrat v podobě vzniku nízkonákladových leteckých společností, které začaly popírat a převracet veškeré dosud zaţité stereotypy v přepravě. Letecká doprava od prvního letu aţ po dnešní podobu zaznamenávala přes svůj celý vývoj stále se zvyšující objem přepravených pasaţérů. Typickým znakem u letecké dopravy však není přímá cesta vzhůru- tedy diagonála, patrný je projev cyklů, které jsou způsobeny ekonomickou situací. Letecká doprava stejně jako hospodářské cykly lze graficky zaznamenat jako sinusoidu.

3

Pruša, Jiří. Svět letecké dopravy. 1. vydání. Praha 1: Galileo CCE Service ČR, 2007. 315 s. ISBN 978-80-2399206-9 4

Pruša, Jiří. Svět letecké dopravy. 1. vydání. Praha 1: Galileo CCE Service ČR, 2007. 315 s. ISBN 978-80-2399206-9

8

Obrázek 1- Hospodářský cyklus

Zdroj: http://lko.nazory.cz/HECZKO/DisertaceIb_soubory/image002.jpg

Na následujícím grafu, který zachycuje počet přepravených cestujících mezi léty 2001 a 2010 je patrná křivka tvaru sinusoidy, která však míří stále vzhůru. Cykličnost lze tedy sledovat i v tak krátkém období, jako je deset let. Počet cestujících však stále narůstá.

Graf1

Miliony

Počet cestujících 2001-2010 900 850 800 750 700 650 600 550 500 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Zdroj: Bureau of Transportation Statistics T-100 Market data, graf sestaven autorem

Vţdy několik skutečností však nárazově omezilo leteckou dopravu. Ve 20. století se zásadní nebo nárazové úbytky cestujících nezaznamenaly. Jedním faktorem však byly letecké katastrofy. Po váţnější letecké katastrofě bylo moţné na určitém území zaznamenat úbytek cestujících ne však nijak podstatný. Přehled leteckých katastrof amerických leteckých společností je pro příklad uvede v příloze1. Mezi nejznámější patří nehoda B747 společnosti Pan American, který se zřítil na Lockerbie, všech 243 cestujících zahynulo. Hlavní události, které ovlivnily leteckou dopravu radikálně, se staly 9

aţ 21. století. První takovou tragickou událostí byly teroristické útoky 11. 9. 2001 na Světové obchodní centrum v New Yorku. Tato skutečnost na několik měsíců, téměř i let, velmi oslabila celý provoz letecké dopravy na celém světě. V tabulce, která je přiloţena jako příloha 2, je patrné, ţe nárazový sestup počtu cestujících byl enormní. Téměř o 15 milionů pasaţérů méně, neţ předchozí měsíc.

Graf 2

počet pasažérů

Počet pasažérů v roce 2001 80 000 000 70 000 000 60 000 000 50 000 000 40 000 000 30 000 000 20 000 000 10 000 000 0

rok 2001 Zdroj: Bureau of Transportation Statistics T-100 Market data, graf sestaven autorem

Kvůli teroristickým hrozbám byly na všech letištích po celém světě okamţitě zpřísněny veškeré kontroly při odbavení a vstupech do letadla. Pro letecký průmysl to byl přelomový měsíc. Další událostí, která se nesmazatelně zapsala do černých dějin letecké dopravy, je výbuch irské sopky Eyjafjallajökull. Sopka se probudila v dubnu roku 2010 a ochromila nebe nad Evropu na několik týdnů. Lidstvo dosud nezaţilo tak nárazové zastavené veškerého leteckého provozu nad Evropou, či jakýmkoli kontinentem. Společnost Oxfordeconomics5 uvedla následující data: celkem 5 934 240 pasaţérů bylo postiţeno výbuchem sopky na evropských letištích, 406 926 cestujících na letištích na Středním Východě a Africe, 439 259 na americkém kontinentě a 244 938 pasaţérů v Asii, celkem tedy 7 025 363 cestujících po celém světě. Ztráty pro letecké společnosti byly enormní. 5

http://www.bevoelkerungsschutz.admin.ch/internet/bs/fr/home/themen/ski/aktuell.parsys.85845.DownloadFile.tmp/ economicimpactsofvolcanoinisland2010.pdf

10

Graf 3 Počet pasažérů postiženo výbuchem sopky 6000000 5000000 4000000 3000000 2000000 1000000 0 Evropa

Střední východ, Afrika

Severní a Jižní Amerika

Asie

Zdroj: Oxfordeconomics, graf sestaven autorem

Dopad byl ještě zhoršen dopady hospodářské krize, která se na špatné ekonomické situaci leteckých společností podílela jiţ o 2 roky dříve. Celková ztráta všech leteckých společností byla podle oxfordeconomics 2 175 149 253 USD. Přitom dopad na ekonomiku byl 3 824 935 678 USD. Je tedy patrné, ţe letecká doprava je stále ohroţena, jak z důvodu hrozících teroristických útoků, tak přírodních katastrof, které se dají jen málokdy stoprocentně předpovídat. Následující mapka, obrázek 2, zobrazuje uzavřený letecký prostor nad Evropou. Červená barva ukazuje země, nad kterými byl letecký prostor uzavřen úplně, oranţová, kde byl prostor omezen jen částečně. Obrázek 2: Mapa Evropy při uzavření leteckého prostoru 2010

Zdroj: http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2010030016

11

1.2.

Druhy, vymezení a definice pojmů6

Jak uţ bylo zmíněno, druhů letecké dopravy existuje několik a jejich počet se stále rozvíjí a jejich charakter se stále obměňuje a reaguje na aktuální vývoj technologií, modernizaci a aktuální poptávku po letecké dopravě. Existuje několik kritérií, podle kterých lze leteckou dopravu rozdělit. Vlastní letecká doprava je však tvořena a realizována leteckými dopravci, ty se v dnešní době vyskytují ve velmi vysokém a napjatém konkurenčním prostředí, je tedy nutné stále nové přizpůsobování a zvětšování vlastní produktivity. Jejich snaha je namířena na stálé sniţování nákladů a cen k přilákání nových zákazníků. Mnoho leteckých společností vyvíjejí úsilí i v jiných podnikatelských oborech spojených s leteckou dopravou jako je handling, catering nebo duty-free obchody na letištích. Boj o zákazníka se ve zvyšující konkurenci stále přiostřuje. Pokud chce letecký dopravce přeţít a vykazovat zisk, musí nanejvýš opatrně volit podnikovou strategii. Podle zvolené strategie můţeme tedy leteckou dopravu uskutečňovanou leteckými dopravu rozdělit do několika skupin. Jako první lze uvést rozdělení letů podle vzdálenosti: o vnitrostátní (angl. domestic)- tyto lety jsou uskutečňovány uvnitř dané země a přirozeně jsou častější ve velkých zemích. Snaţí se propojit velká centra v celém státě a urychlit tak dopravní proces, popř. ulehčit přetíţeným pozemním komunikacím. Příkladem jsou Spojené státy americké a v Evropě Velká Británie, či soused České republiky, Německo. Tyto lety jsou velmi vyuţívány business klientelou. V České republice jsou vnitrostátní lety vyuţívány v malé míře. Nejčastěji na trase PRG-OSR (Ostrava Mošnov) a zpět, PRG-BRQ (Brno Tuřany) a zpět a také PRG-KLV (Karlovy Vary) a zpět. Tyto linky jsou brány jako přípoj na ostatní odlety z Prahy. o mezinárodní (angl. international)- mezinárodní lety jsou lety, které překročí hranice určitého státu. Týká se jich tedy mnoho dalších předpisů a povinností jako jsou pasová a vízová politika. Mezinárodní lety se dělí do dalších tří skupin, a to podle vzdálenosti cílové destinace a délky tratě:

6 Pruša, Jiří. Svět letecké dopravy. 1. vydání. Praha 1: Galileo CCE Service ČR, 2007. 315 s. ISBN 978-80-2399206-9

12

krátké (short-haul)- příkladem lze uvést lety Praha- Bratislava, PrahaVaršava, Praha- Ţeneva, Praha- Paříţ aj. střední (medium)- mezi lety střední vzdáleností patří Praha- Oděsa, Praha- Minsk, Praha- Atény dálkové

(long-haul)-

do

této

skupiny

počítáme

zámořské

a

mezikontinentální linky, tedy spojení Evropy s Asií či Severní a Jiţní Amerikou. Další členění, které charakterizuje určitý druh letového provozu je rozdělení podle charakteru sítě, kterou si letecká společnost určí za svou prioritní část: o regionální- jak jiţ bylo zmíněno ve vnitrostátních letech, i regionální lety mají velký význam ve větších zemích, ale jejich výskyt můţeme zaznamenat i v České republice. Regionální dopravci mají často své základny na velkém mateřském letišti (angl. hub) a toto centrální letiště spojují s ostatními menšími regionálními letišti. Regionální dopravci často spolupracují s většími společnostmi a volí svůj letový řád tak, aby jejich spoje byly v dobrém navázání na lety do cílových destinací. Anglicky se tento proces nazývá feeding a probíhá na bázi code-share letů. Jsou ale i takoví dopravci, kteří se hubům zcela vyhýbají a orientují se na přímé lety mezi regionálními letišti (angl. hub bypass). V České republice je příkladem regionálního dopravce společnost Job Air, která má svou základnu v Ostravě a spolupracuje dále s ČSA. Job Air se však zabývá i charterovou dopravou viz kapitola 3.3. Společnosti zabývající se regionální leteckou dopravou pouţívají výhradně menší letadla a to např. ATR či Fokker. Důvodem je menší poptávka z regionálních letišť a také jejich velikost, délka runwaye atd. o kontinentální- kontinentální dopravci si za svou prioritní strategii vybrali lety převáţně uvnitř jednoho kontinentu. Příkladem pro takovou společnost je moţné uvést ČSA. Jejich mateřská základna se většinou nachází na hlavním nebo centrálním letišti (Praha Ruzyně) a toto centrum spojují s nejrůznějšími destinacemi po celém kontinentu. Mohou však poskytovat i

13

lety dálkové a to v alianční spolupráci s většími leteckými dopravci (ČSASky Team) na bázi jiţ zmiňované code- share spolupráce. Častým typem letadla nasazovaným na tyto tratě je např. B737 či A320, jejichţ kapacita se pohybuje od 130- 180 míst. o dálkoví- soustřeďují se převáţně na mezikontinetální dopravu. K obsluze takových spojů nejčastěji pouţívají velká letedla s co nejvyšší kapacitou. Příkladem lze uvést A380, A 340, B747, B777 aj. Takovéto letecké společností také operují na středně dlouhých tratích. Důvodem je zajištění vlastních přípojů pro své dálkové linky. Letecké společnosti jsou i často hlavními aktéry alianční spolupráce. Např. Lufthansa ve Star alliance. Významným

dělením

leteckého

provozu

a

leteckých

dopravců

je

nezpochybnitelně rozdělení podle nabízeného produktu. Toto členění je relativně nové, jelikoţ aţ do konce 20. století byl na trhu pouze jeden druh produktu. o tradiční (klasické)- Slovo nebo označení „tradiční aerolinie“ je docela novým pojmem. Důvod je ten, ţe tradiční aerolinie byly aţ do roku 2000 jedinými společnostmi, které na trhu existovaly, nebylo tedy potřeba je nějakým specializovaným pojmem nazývat. Jejich tradice sahá do úplných prvopočátků vzniku letecké dopravy. Kaţdá země, která se začala angaţovat v rozvoji letecké dopravy, měla svou národní společnost. Takovým společnostem se říkalo vlajkoví dopravci. Například Česká republika- České popřípadě Československé aerolinie, Velká BritánieBritish Airways, Německo- Lufthansa, Francie- Air France a jiné. Velmi často to bývali jediní dopravci, kteří v dané zemi na trhu působili. Jejich historie je tedy velmi bohatá a velké mnoţství těchto společností přeţilo celé století a působí na trhu dodnes. Tradiční aerolinie se od ostatních druhů společností na trhu liší tím, ţe jejich prioritou je zajistit komfort a příjemnou cestu svým cestujícím. Proto zákazníkům poskytují širokou škálu nabízených sluţeb nejen během letu, ale i před letem a po jeho ukončení. Na palubách, které jsou vybaveny moderním nadstandardním vybavením, je o klienta dobře pečováno. Na

14

kaţdé trase je podáváno občerstvení a na delších trasách má také zákazník mnoho moţností, jak se během letu zabavit a zkrátit si tak čas. Je k dispozici denní tisk, televize s programy nebo k poslechu hudby. Společnosti s tradiční strukturou se zaměřují většinou na delší tratě (medium a long-haul) a jejich cílovou skupinu tvoří hlavně business klientela. Tyto společnosti také vyuţívají hlavní letiště u cílových měst, která nejsou tak vzdálená od centra. To je důleţitý faktor pro cestující, kteří přestupem pokračují do jiné cílové destinace. Tradiční společnosti mají totiţ dobře vyvinutý a propojený rezervační systém, takţe lety na sebe dobře navazují, přestup se tedy stává mnohem plynulejším. Častým jevem je také, pronájem své kapacity na charterové účely. V dnešní době se tradiční letecké společnosti ocitají v nelehké situaci. Radikální vstup low-cost aerolinií na trh jim ztíţil podmínky na leteckém trhu a vytvořil konkurenci. V cenové politice se low-cost společnostem mohou tradiční aerolinie pouze těţko vyrovnat. Jejich největším lákadlem pro zákazníky tedy musí být kvalita sluţeb. Výhodou také je, ţe cena letenky u tradičních dopravců zahrnuje jiţ veškeré sluţby, cestující poté jiţ za nic nedoplácí (zavazadlo, check-in na letišti a jiné.) Nová konkurence jiţ způsobila krach mnohým tradičním společnostem. Mnoho dopravců proto nyní mění podnikové strategie a strukturu společnosti. Častým projevem je privatizace, tedy převádění společností ze státních rukou, do rukou soukromých.

o nízkonákladové (low cost)- Low-cost nebo česky nízkonákladové aerolinie se na trhu objevily v posledních deseti letech a tím způsobily totální změny ve struktuře a skladbě na trhu letecké dopravy. Tento „boom“ pocítily všechny společnosti a vstup nízkonákladových dopravců mění stále nabídku a poptávku ve všech ekonomických oblastech týkající se letecké dopravy. Jejich rychlý a nečekaný vstup způsobil bankrot mnoha tradičním aeroliniím, které včas nedokázaly na takovou radikální změnu zareagovat. Do dnešního dne se tradiční dopravci potýkají s mnoha finančními problémy zapříčiněnými low-cost aeroliniemi a jsou povinny na neustálé 15

změny a inovace flexibilně reagovat změnami ve struktuře a měnit svou podnikovou strategii. Hlavním ukazatelem, na který se nízkonákladové společnosti zaměřují, je přirozeně cena. Cena nabízených letenek se pohybuje i pod cenou klasických pozemních dopravních prostředků, jako je vlak či autobusová doprava.

Proto

je

tlak

na

tradiční

aerolinie,

které

mají

ceny

několikanásobně vyšší, tak velký. Hlavním aspektem, na kterém low-cost aerolinie staví svou podnikovou strategii je úspora nákladů. Jejich cílem je ušetřit na absolutní většině atributů. Cena letenky poskytuje pouze základní sluţby spojené s přepravou (se samotným letem). Pokud cestující vyţaduje sluţby navíc, jako občerstvení, přeprava zavazadla a jeho odbavení, postup pro check-in nebo například také dozor na dítě, které cestuje samo bez doprovodu či změnu data odletu, musí si na kaţdou z nich navíc připlatit. Tyto letecké společnosti se také snaţí maximálně ušetřit na letištních poplatcích a to tak, ţe jejich lety směřují na méně frekventovaná letiště, která jsou pro ně levnější a tudíţ výhodnější. Tato menší letiště se ale často nachází dál od městských center a tudíţ náklady pro cestujícího se zvyšují o cestu z letiště do městského centra. Nízkonákladová letecká společnost nenese ţádná rizika, pokud nám kvůli zpoţdění jejich letadla uletí následující přípojný let. Dalším aspektem, který má důleţitý vliv na úsporu nákladů nízkonákladových společností je takový, ţe pokud pasaţér přesedá na další let, musí odebrat své zavazadlo a projít odbavovacím prostorem na další let zase od začátku. To brzdí celý přestup i o několik hodin. Dalším znakem těchto společností je orientace na regionální lety (short-haul). Pokrok však postupuje stále kupředu, a proto je tedy moţné očekávat změny i v této oblasti. Koupě letenky probíhá u low-cost dopravců pouze přes internet, kde je zákazník povinen letenku elektronicky uhradit. U většiny společností platí, ţe čím dříve si cestující letenku koupí, tím levnější také je. Cena letenky na brzké datum u nízkonákladových společností je téměř totoţná jako u společností tradičních. Tak jako nákup letenky, i proces odbavení je moţné provést on-line. Některé společnosti dokonce účtují zvláštní 16

poplatek zákazníkovi, který tak neučiní a chce se odbavit aţ přímo před odletem na letišti. Společnosti šetří i na nákladech na obsluhu a údrţbu letadel, proto velmi často provozují jeden typ letadla (například Airbus A320). Tím ušetří mnoho výdajů na diverzitu zaměstnanců a jejich kvalifikaci. Samotná letadla jsou nakupována tak, aby se do interiéru vešlo co nejvíce sedadel, to znamená co nejvíce cestujících. Letadla mají vţdy jen jednu třídu a to ekonomickou. Nízká cena letenky je však daní za nízký komfort pro pasaţéry, nedostatek místa a malý prostor pro nohy. Létání s nízkonákladovými společnostmi je tedy ve více ohledech riskantnější neţ s tradičními aeroliniemi. Hlavním lákadlem je bezpochyby nízká cena, kterou si tyto společnosti získávají stále více a více zákazníků a jejich další expanze se dá očekávat i v budoucnosti. Důleţitým měřítkem, podle kterého lze dále leteckou dopravu a dopravce rozdělit je bezpochyby podle charakteru obchodního vytíţení. Původně letecká doprava fungovala ve velké míře pouze pro poštu a poštovní zásilky. Aţ s postupem času se začala realizovat přeprava osob. Obchodním vytíţením je moţné rozumět tři základní druhy členění letecké dopravy. o osobní (passenger airlines) – osobní letecká přeprava je ve velké většině zaměřená na přepravu cestujících. Přeprava pošty a zboţí bývá doplňkovou činností, která ale však často nepřesáhne ani 20% celkového výnosu. Pokud se letecké společnosti chtějí zabývat jak přepravou cestujících tak zboţí, má dvě moţnosti k realizaci. Jednou moţností je zaloţení dceřiné cargo společnosti, coţ bývá častým jevem. Druhou moţností je přeprava cestujících i zboţí najednou, a to s pomocí speciálně upravených letadel, které mají trup upravený na přepravu pasaţérů i zboţí. o nákladní, zbožoví (cargo airlines)- takoví dopravci, kteří se soustřeďují zejména na přepravu zboţí a v malé míře i pošty. Jak uţ bylo zmíněno v odstavci o osobní přepravě, cargo dopravci bývají často dceřinými 17

společnostmi, příkladem lze uvést Lufthansa Cargo. I nákladní přeprava můţe být pravidelná nebo charterová- tedy na objednávku. Nákladní letecké společnosti však velmi často poskytuje obojí současně. Flotila nákladních společností bývá různá, přizpůsobená short-haul a long-haul letům. Vţdy je ale prakticky celá paluba přizpůsobena přepravě zboţí. o zásilkoví (courier, integrated airlines)- zásilkoví dopravci získávají s postupem času větší a větší popularitu a přibývá jím stále více zákazníků. Jejich rozdíl od carga je ten, ţe převáţejí zboţí z domu do domu, tedy aţ ke konečnému příjemci. Navíc doba přepravy je minimální a

garantovaná.

Záliba

zákazníků

v tomto

oboru

hlavně

vzrostla

s nástupem internetu a obchodováním přes něj. Výhodou také je, ţe zákazníci mhou zásilku přes internet neustále pozorovat a vidět její aktuální polohu. Největšími a nejznámějšími zástupci zásilkové letecké dopravy je společnost DHL a Fedex. Flotila těchto společností se skládá z malých často vrtulových letadel, které obsluhují přípojné linky na hlavní hub a na dlouhých linka jsou samozřejmě vyuţívány velká širokotrupá letadla, která obsluhují lety dálkové a mezikontinentální. Nejdůleţitější charakteristikou, která má i nejblíţe k tématu analýzy charterových leteckých společností, je profilování leteckých společností na 2 velké a hlavní skupinyletecké společnosti provozující pravidelnou a nepravidelnou leteckou dopravu. o pravidelná

(scheduled)-

pravidelná

letecká

doprava

je

jednou

z nejčastějších forem podnikání leteckých společností. Její specifičností je, ţe pravidelné lety jsou pevně stanoveny v leteckém řádu kaţdé společnosti, do této kategorie patří klasické i nízkonákladové společnosti. Toto kriterium je pro pravidelnou leteckou dopravu klíčové. Dále nezáleţí na obsazenosti letadla. Let se musí uskutečnit, i pokud je kapacita naplněná zcela nebo i jen z části. Riziko obsazenosti nese odpovědně kaţdá letecká společnost na všech svých letech. Někteří dopravci často vyuţívají moţnost ´doobsadit´

prázdné kapacity svých letadel pomocí

pronájmu neobsazených sedaček. Tedy funguje kombinace prvků pravidelné dopravy a nepravidelné dopravy. Tato moţnost je hlavně vyuţívána ve vedlejší sezoně nebo na nočních letech. Dalším znakem je, 18

ţe ceny letenek jsou pevně a veřejně stanoveny. Tarify jsou převáţně dohodnuté a stanovuje je IATA. O konečné ceně samozřejmě rozhoduje vedení kaţdé určité společnosti. o nepravidelná (charter, leisure)- o této problematice podrobněji v kapitole 2.

19

2. Specifika charterové dopravy Charterová letecká doprava je stále významnějším a prudce se rozvíjejícím odvětvím letecké dopravy. Jak zobrazuje graf č. 3, podíl charterové dopravy v České republice v roce 2010 tvoří přes čtvrtinu celkové letecké dopravy, coţ představuje přibliţně 3 miliony cestujících ročně. Graf 4

Procentuální rozložení pravidelné a charterové dopravy v ČR, 2010

26% Charterová doprava Pravidelná doprava

74%

Zdroj: http://www.mediafax.cz/domaci/3177992-Ruzynske-letiste-klesa-v-zebricku-nejrusnejsich-evropskych-letist Informace poskytnuté pracovnicí Travel Servisu Vlaďkou Dufkovou

Hlavním faktorem odlišující chartery je ten, ţe jejich lety jsou provozovány pouze na objednávku tzv. objednavatelem. Objednávka bývá velmi často zadávaná přímo. Objednavatel zadá své poţadavky letecké společnosti (trasa, čas, datum, kapacita letadla, počet osob aj.). Samozřejmě objednavatel vţdy musí brát zřetel na moţnosti, rozměry a kapacity cílové destinace a také parametry objednávaného letadla. Nejčastějším obchodním partnerem leteckých charterových společností jsou cestovní kanceláře, které tak zajišťují svým klientům dopravu do cílových destinací. Principem takové dopravy je, ţe větší počet lidí (pasaţérů) míří do stejné destinace ve stejný čas, tudíţ snadněji vyplní celou kapacitu letadla. Riziko za neobsazenost tedy nenese letecký dopravce (jako u dopravy pravidelné), ale objednavatel zakázky. Předmětem obchodu však vţdy nemusí být přeprava osob, nepravidelná doprava je najímána také při přepravě většího mnoţství určitého mnoţství zboţí. Tento případ je však zastoupen v menší míře.

20

Ceny, za které jsou charterové lety nabízeny, jsou určené hlavně aktuální trţní situací. Obchod zaloţený mezi provozovatelem a objednavatelem je tedy zajištěn čistě na smluvní bázi. Charterové lety však neznamenají pouze přepravu turistů na dovolené během letní sezony. Patří tam i soukromé lety, lety sportovců nebo jiných zájmových skupin na sportovní, společenské a kulturní akce, taxi lety atd. K tomu, aby lety mohly být uskutečněny je zapotřebí méně administrativy a vyjednávání dohod, jako je to u dopravy pravidelné. Stačí pouze platný letový plán, oznámení letu a vyjednání povolení na cílovém letišti (destinaci).

2.1.

Rozdělení charterové dopravy7

1) Chartery pro cestující a) Charterové lety přístupné pro celou veřejnost Non-affinity group jsou lety na objednávku, kde celá nebo část kapacity je pronajata objednavatelem nebo organizátorem cesty, který rozprodá místa veřejnosti podle určitých pravidel. Inclusive tour chartery (zájezdové) - celá nebo část kapacity letadla je pronajata organizátorem zájezdu pro cestující, kteří si u cestovní kanceláře zaplatí v jedné částce cestu včetně pobytových výloh, tzn., ţe doprava se prodává společně s ubytováním, jídlem a pozemním programem a cestující se nedozví, jaká částka na jednotlivé sluţby připadá. Zpravidla se jedná o zpáteční lety. Public chartery (veřejné) jsou konkurenčně nejnebezpečnější pro pravidelné dopravce. Některé státy je neumoţňují, ale faktická kontrola tohoto zákazu je obtíţná a pracná. Jde o lety na objednávku pronajaté renomovanými, jindy neznámými prostředníky, jejichţ kapacita je pak bez omezujících poţadavků prodávána těmito prostředníky veřejnosti. b) Charterové lety pro část veřejnosti Affinity group charter jsou pronajaté lety pro exklusivní vyuţití členy nějakého spolku nebo klubu, jejichţ hlavním cílem není cestovat a kteří mají dostatečně dlouho před letem spolkovou či klubovou příslušnost. 7

Zdroj rozdělení charterové dopravy: Kadlecová Barbara, Diplomová práce: Pravidelná a nepravidelná letecká doprava z pohledu cestovního ruchu, Praha 2010, strany 19, 20, 21

21

Common purpose charter je let pronajatý organizátorem za účelem prodeje jednotlivým cestujícím, kteří sdílí společný zájem cestovat, ale nejsou členy ţádného spolku, klubu nebo asociace (např. návštěva světové výstavy). Special event charter je charter zorganizovaný za účelem dopravy cestujících k účasti na specifické události, jedná se např. o společnou návštěvu

církevních

skupin,

sportovních,

kulturních,

společenských,

odborových akcí nebo akcí jiného druhu. Student charter je let výlučně určený pro dopravu studentů a pedagogů . Chartery pro jiné definované skupiny jako vojáky (military), náboţenské poutníky (pilgrims), lodní posádky (ship´s crew), pracovní síly (migrants), apod. Charter pro vlastní potřebu (tzv. single entity nebo own-use charter) je let pronajatý jedním objednavatelem (osobou, podnikem) pro jeho vlastní potřebu dopravit své zaměstnance/cestující či náklad, přičemţ veškeré náklady nese tento objednatel.

2) Chartery pro dopravu zboží Pro vlastní potřebu (own-use). Pro umoţnění dopravy zboţí (charter for resale purposes), které organizují zasilatelé, konsolidátoři, asociace dovozců/vývozců. Jde o obdobu public charterů pro cestující. 3) Variace na výše uvedené skupiny charterů Smíšený charter pro dopravu cestujících a zboţí (mixed passenger/cargo). Split charter - kapacitu vyuţívá několik pronajimatelů. Comingling charter - charterový let, kde se některé kategorie mísí. Intermingling charter - chartery v nichţ se mísí cestující začínající svoji cestu s cestujícími, kteří svoji cestu končí. Part charter (částečný) je marketingová metoda, při níţ část míst na pravidelné lince je prodána způsobem odpovídajícím charterové smlouvě.

22

2.2.

Tvorba cen a tarifů

Tvorba cen leteckých společností je pro laika velmi neprůhledný proces. Na cenu dopravce má vliv hned několik faktorů. Datum, jaká je sezona, počet dnů mezi odletem a letem zpátečním, ceny konkurence, náklady na let, zvolená cestovní třída, vzdálenost, věk cestujícího, počet cestujících (individuálně, skupiny), doplňkové sluţby, způsob platby a mnoho dalších. Samozřejmé je, ţe se kaţdá letecká společnost snaţí vykazovat zisky. Tomu musí ceny svých letenek uzpůsobit. Cílem však je vykazovat dlouhodobý zisk. Není tedy bezpodmínečné, aby kaţdý organizovaný let nutně zisk vykazoval. Rozdílné určování cen můţeme hlavně pozorovat mezi klasickými a,low-cost dopravci. Klasičtí dopravci sázejí na kvalitu a komfort sluţeb. Zákazníci jsou ochotni dát vyšší cenu, ale naopak očekávají určitou úroveň sluţeb a spolehlivost. Čí více sluţeb a pohodlí zákazníci očekávají, jde dopravce se svými cenami nahoru. Opačnou strategii zastávají low-cost dopravci, kteří obchodují především s časem. Letenky zakoupené dlouhou dobu před plánovaný odletem jsou výrazně niţší neţ letenky zakoupené např. den před odletem. Jak uţ bylo zmíněno, tvorba cen u charterových společností závisí hlavně na celkových nákladech společnosti a také aktuální trţní situaci. Ceny charterových letů nejsou veřejně přístupné a dohádatelné. Odvíjí se od kaţdé individuální dohody mezi objednavatelem a provozovatelem. Všechny podmínky jsou vţdy uvedené ve smluvní podobě. Určitá definice jak fungují sazby, je uveden v diplomové práce Barbary Kadlecové. Sazby v nepravidelné dopravě představují cenu celkové kapacity letadla při letu na základě objednávky cestovní kanceláře. Cena je stanovena na základě kalkulace a dělení nepravidelných letů a cestujících mezi jednotlivými leteckými společnostmi za jeden tarifní kilometr pro jednotlivé typy letadel a příslušné oblasti, kde se nepravidelná letecká doprava uskutečňuje. V některých případech, kdy jde o nepravidelnou dopravu společně s jiným zahraničním dopravcem, stanoví se jednotná cena za jedno objednané místo tam a zpět.8 Cestovní kanceláře také čerpají mnoho slev, které jim ušetří značné náklady na kaţdý let. Jsou totiţ stále největšími zákazníky charterových leteckých společností. Je moţné mluvit o tzv. IT-fare (Inclusive Tour fare). Cena letenky je jiţ obsaţena v celkové ceně zájezdu a zákazníků CK nejsou zveřejňovány.

8 Kadlecová Barbara. DP: Pravidelná a nepravidelná letecká doprava z pohledu cestovního ruchu, 2010, Praha

23

2.3.

Spolupráce leteckých společností s CK

Spolupráce cestovních kanceláří s leteckými společnostmi patří mezi nejdůleţitější vztahy na poli cestovního ruchu. Na dobré kooperaci těchto 2 subjektů závisí miliony spokojených turistů jak v příjezdovém tak výjezdovém cestovním ruchu. Jelikoţ se tato práce zaměřuje na aktuální situaci v letecké dopravě v České republice, stěţejním bodem budou orientace na výjezdový cestovní ruch. Cestovní kancelář můţe svým klientům poskytovat širokou škálu sluţeb. Ze zákona má i pravomoc tyto sluţby nejen prodávat, ale i vytvářet a poskytovat je nejen dohromady v balíčcích, ale mohou je i různě kombinovat či prodávat samostatně. Nejčastější činností cestovních kanceláří je tvorba zájezdů do zahraničí, které jsou provozovány nejčastěji leteckou dopravou. Cestovní kancelář tedy musí uzavřít smlouvy o spolupráci s tuzemskými i zahraničními leteckými společnostmi. Uzavírání této smlouvy není jednoduchý proces. Cestovní kancelář musí jednat s leteckými společnostmi, které jsou na trhu, a existuje s nimi potencionální moţnost uzavření této smlouvy. CK předloţí letecké společnosti přesné podmínky své nabídky ke spolupráci: Zvolí destinace, časový harmonogram, kapacitu (počet míst) aj. V dnešní době mnoho cestovních kanceláří, zejména těch, které zabírají větší podíl na trhu, upřednostňuje pronajímání si celých letadel pro své zájezdy- charterových letů. Pokud cestovní kancelář neprodává tolik zájezdů na naplnění celého letadla, má moţnost domluvy s jinou cestovní kanceláří o sdílení určitého letu do dané destinace. Další moţností je, a to platí zejména u exotických destinací, které nemají takovou frekvenci a obsazenost, pronájem určitého počtu sedadel u klasických linkových letů. Příkladem můţe být nákup 15 sedadel na lince Praha- Dubaj u společnosti Emirates. Tato sedadla bude mít cestovní kancelář předplacená a můţe je dále prodávat svým klientům. Smlouva uzavřená mezi cestovní kanceláří a leteckou společností je vţdy na dobu určitou, nejčastěji na jeden rok nebo také na jednu sezonu. Hlavním kritériem, podle kterého se cestovní kanceláře rozhodují, s jakou leteckou společností budou spolupracovat, je cena. Smlouva je tedy uzavřena s takovou leteckou společností, která nejvíce uspokojuje nabídku a potřeby cestovní kanceláře. Velmi častým jevem v průběhu hlavní sezony bývá ale i proměnlivost těchto smluv a časté změny. Veškeré podmínky a moţnosti, ale musí být projednány a stanoveny předem. Pokud však cestovní kancelář nemá dostatek nasmlouvaných klientů na určitý zájezd, má moţnost

24

například spojit 2 lety do dvou blízkých destinací do jednoho, čímţ ušetří mnoho nákladů. Proces komunikace (obvolávání, mailování) mezi CK a leteckými společnostmi, můţe být velice zdlouhavé a nelehké, proto na trhu existuje moţnost najmutí tzv. brokerové firmy. Borker dostane od CK veškeré podklady s předloţenou nabídkou a veškerými zájmy, které

CK očekává od uzavření smlouvy s leteckou společností.

Najatá externí firma má za úkol vyjednat nejlepší a nejlevnější moţnou smlouvu s leteckou společností. Brokerová firma si poté od cestovní kanceláře naúčtuje určitou provizi za toto zprostředkování. Příkladem největších a nejslavnějších brokerových firem jsou: Air Partner, Chapman Freeborn, Air Charter či Aircontact. Najímání brokerových firem se týká především velkých cestovních kanceláří, které nabízejí velký rozsah sluţeb a zájezdů. Jak uţ bylo řečeno, cestovní kanceláře v ČR si mohou smlouvy vyjednat jak s českými leteckými společnostmi, tak i se zahraničními. Nejčastější formou bývá vyuţívání charterových letů. Dříve bylo častější, ţe linkový dopravci poskytovali (pronajímali) svá letadla cestovním kancelářím. Dnes je častějším trendem vznik nových leteckých společností zaměřujících se pouze na charterovou dopravu. Př. v České republice společnosti Travel Service či Central Charter Airlines. V Evropě je také častým jevem uzavírání smluv s low-cost dopravci. V ČR tento jev zatím nezakořenil, cestovním kancelářím se totiţ spolupráce s low-cost dopravci příliš neosvědčila.

25

3. Analýza charterových společností v ČR Jak jiţ bylo zmíněno v úvodu, tato práce se zabývá analýzou pouze velkými charterovými společnostmi, provozujícími charterové lety, především na dovolenou. Jejich klíčovou aktivitou je spolupráce s cestovními kancelářemi. Na trhu v České republice působí tři letečtí dopravci- Travel Service a.s., HOLIDAYS Czech airlines a.s. a Czech connect airlines a.s. Dalšími, které na trhu mají svou pozici, jsou především menší společnosti9 provozující především sluţby aerotaxi, vyhlídkové lety či lety zásilkové, př. Silesia Air s.r.o., Air Prague s.r.o., AERO Vodochody a.s. aj. Huby těchto společností jsou rozprostřené po větších i menších letištích v celé České republice.

3.1.

Travel service a.s.

3.1.1.

Historie

Společnost Travel Service a. s. se na

Obrázek 3

českém trhu objevila v říjnu 1997. Přesné datum zaloţení je 21. 10. 1997. Den zápisu do obchodního rejstříku byl proveden však aţ 28. 4.

zdroj: www.travelservice.aero

10

1998 . Tato společnost se rychle stala veřejně uznávanou společností a tím vytvořila dosud nevídanou konkurenci vlajkovému dopravci České republiky – Českým aeroliniím. Travel service však svou činnost jiţ od počátku své existence směřoval pouze na jednu oblast podnikání v letecké dopravě a to na dopravu nepravidelnou. Mezi spoluzakladatele, kteří vlastnili významný podíl akcií společnosti Travel Service a.s. patřila cestovní kancelář Canaria Travel. Druhý menší podíl patřil pod Českou správu letišť. Prvním generálním ředitelem, který vedl nově vznikající společnost, byl pan Jiří Kaplan. Jiţ však v roce 1999 se cestovní kancelář Canaria Travel stala výhradním vlastníkem, jelikoţ Česká správa letišť prodala svůj vlastnický podíl. Společnost začala nakupovat letadla jiţ v polovině roku 1998. Tohoto roku jiţ společnost přepravila okol 143 000 cestujících, v roce 1999 jich přepravila téměř 310 000 klientů, coţ byl prudký nárůst o 100% za jeden rok. Další nárůst pokračoval se zvětšující se flotilou a novými zakázkami, které společnost uzavírala s cestovními 9

http://cz.kompass.com/live/cs/g58010302w7520001/charterove-letecke-sluzby/charterove-lety-osobni-1.html http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=or&sysinf.@strana=searchResults&hledani.@typ=subj ekt&hledani.format.typHledani=x*&hledani.podminka.subjekt=Travel+service 10

26

kancelářemi. Počet přepravených cestujících od roku 2000 je zaznamenán v Tabulce 111. Do roku 2004 se společnost Travel service a.s. zabývala pouze charterovou dopravou a soustředila se na růst obchodu v tomto odvětví. Ve zmiňovaném přelomovém roce však začala podnikat pod novou obchodní značkou Smartwings12 pravidelnou linkovou přepravu. I ta zaznamenala na trhu úspěch a stala se konkurencí na českém trhu. Dnes jiţ provozuje pravidelné linky z mnoha měst v Evropě, ale i mimo ni. Další podnikatelskou činností, pro kterou společnost rozhodla v roce 2007, bylo provozování soukromých letů. Společnost zakoupila letadlo typu Cessna model 680 Citation Sovereign a pronajímá jej soukromým i podnikatelským subjektům. Tato sluţba (označovaná jako business jet, či aero taxi) zajišťuje svým zákazníkům komfort, flexibilitu, přístup na menší letiště atd. Tabulka 1: Počet cestujících přepravených společností TVS Počet

Rok

přepravených cestujících 2000

549 444

2001

788 317

2002

934 806

2003

1,2 mil

2005

1,8 mil

2007

2,2 mil

2009

2,7 mil

2010

3,2 mil

Zdroj: Vlaďka Dufková, společnost Travel Service a.s.

3.1.2.

Charakteristika společnosti

Jak jiţ bylo řečeno dříve, letecká společnost Travel service, která se svým podnikáním zaměřila na charterovou leteckou dopravu, si za posledních 15 let vypracovala téměř monopolní postavení na českém trhu. Své pevné postavení nevybudovala pouze na území České republiky, ale základny pro charterové trhy jsou

11 12

Data poskytnuté e-mailem od pracovnice společnosti Travel service a.s. Vlaďky Dufkové www.smartwings.com

27

vystavěny především v Maďarsku. Významný podíl dále zastává na Slovensku a také v Polsku. Charterové sluţby této společnosti jsou vyuţívány zejména na lety najímané na dovolené. Majoritními spolupracovníky jsou tedy cestovní kanceláře z cele České republiky. Největšími zákazníky a najímateli letů na dovolené jsou cestovní kanceláře Čedok a v nedávné době získaný zákazník v podobě cestovní kanceláře Exim tours. Dalšími jsou např. Fischer, Firo tour, Eso Travel, Canaria Travel, Alexandria, Thomas Cook, Alex, VTT, Azur, Medina, Mile aj. Činnost letecké společnosti je kvůli sezónnosti poţadovaných a poskytovaných sluţeb velmi rozdílná. Letní sezóna probíhá od června do půlky září. Nejčastěji jsou provozovány lety z ČR, Polska, Maďarska a Slovenska do tradičních dovolenkových destinací v zemích jako Řecko a řecké ostrovy, Turecko, Španělsko, Francie, Itálie, Kanárské ostrovy, Rumunsko, Bulharsko, Egypt, Tunis aj. Společnost Travel service vstoupila na slovenský trh teprve aţ v roce 2010 a zaznamenala velký úspěch, za rok 2010 přepravila 283 000 cestujících a stala se okamţitě leadrem tamějšího trhu. Periody, ve kterých letecká společnost provozuje lety, závisí na dohodnutých smlouvách s CK. Do jedné destinace tak můţe být provozováno i více letů denně, či jen jeden za týden. Častá bývá i kooperace CK o sdílení pronajatého letu do dané destinace. Zimní sezóna je ve své organizaci mírně odlišná. Cílem jsou hlavně exotické destinace, které se vyţadují vybavení a posádky dálkových letů.

13

Travel Service

provozuje charterové lety z Prahy, Budapešti, Varšavy nebo z Kanárských ostrovů do mnoha destinací, převáţně exotických. Např. z Prahy Travel Service v zimě provozuje pro cestovní kanceláře charterové lety na Kubu (Varadero), do Dominikánské republiky (Punta Cana), na ostrov San Andres, do Venezuely ( Isla Margareta), do Mexika (Cancun), do Kostariky, do Thajska, do Spojených arabských emirátů, na Zanzibar, do Tanzanie, do Keni, atd.) a tradičně na Kanárské ostrovy a do egyptských letovisek. Z Polska letadla budou směřovat např. na Srí Lanku (Colombo) a do Indie (Goa). Z Kanárských ostrovů provozuje Travel Service lety do Francie a Irska. Paleta nabízených letů je tedy velmi široká. Do charakteru společnosti patří i provozování pravidelných linek pod obchodní značkou smartwings. Ovšem její význam hraje spíše doplňující roli k hlavní podnikatelské činnosti- charterovým letům. Smartwings nabízí linky do středomořských

13

Data poskytnuté e-mailem od pracovnice společnosti Travel service a.s. Vlaďky Dufkové

28

destinací přes letní sezonu. Celoročně pak cesty do Paříţe, Dubaje či Říma. Důvodem zavedení linek do více jak 30 destinací okolo středozemního moře je zřejmé. Nevysílají tam zvláštní letadla. Prodej linkových letenek plní funkci doprodeje volných míst v provozovaných charterových letech do letních dovolenkových destinací. Společnost si tak sama napomáhá a absolutnímu naplnění kapacit svých letadel. Dosahují tak větší výnosnosti kaţdého letu a uspokojí řadu zákazníků- turistů, kteří necestují organizovaně, ale provozují nezávislý cestovní ruch. Kromě charterových letů a pravidelných linek pod zn. Smartwings provozuje Travel Service také privátní lety. K tomuto účelu má ve flotile vyčleněny dva moderní Business jety Cessna Citation Sovereign CL 680. Jde o moderní proudové letouny, které běţně přepraví 9 cestujících. Součástí vybavení letounu je komfortní interiér kabiny pro cestující s barem, toaletou, satelitním telefonem, in-flight entertainment systémem a airshow. Letoun je schopen doletět do vzdálenosti 5336 km, tzn. bez mezipřistání např. z Prahy na Kanárské ostrovy či do Dubaje. Letoun ve všech ohledech vyhovuje potřebám náročné klientely, která tento druh sluţby vyuţívá. Tento druh sluţby je zaloţen na diskrétnosti. Při plné obsazenosti letadla lze na krátkých tratích po Evropě dosáhnout podobné ceny za sedačku, jakou by klient zaplatil u klasických aerolinek při cestování v business třídě. Významnou roli v charakteru společnosti hraje také flotila14. Podle ní se musí optimalizovat veškerý provoz letecké společnosti. Od doby samotného vzniku společnosti se její flotila velmi rozrostla a stále rozrůstá. V nynější době společnost vlastní dvě letadla typu Boeing 737-500 v barvách obchodní značky Smartwings. Tyto letadla jsou však běţně pouţívána i pro charterové účely. B737-500 je nejmenší dopravní letadlo ve flotile. Má kapacitu 131 cestujících a rychlost 790 km/h. Firma má dále k dispozici 16 letedel typu B737-800, které mají kapacitu 189 pasaţérů a rychlost kolem 870 km/h. Jak uvedla paní Vlaďka Dufková, pracovnice společnosti Travel service, společnost zakoupila, nebo jiţ brzy zakoupí další letadla typu B737NG, která nejlépe vyhovují zvolenému účelu strategii. Ve flotile se také vyskytují 2 Airbusy typu A320, jejichţ kapacita je 180 cestujících a cestovní rychlost je 180km/h. Tyto letadla však nejsou majetkem letecké společnosti, ale jsou pouze v pronájmu na určitou dobu od lotyšského dopravce SmartLynx Airlines. Druhý z těchto letounů byl pronajat na

14

http://www.travelservice.aero/flotila/

29

začátku března roku 201115. Spolupráce těchto dvou dopravců je jiţ tradičně zaběhnuta a probíhá na stálých postupech. Posledním typem letadla tvoří dvě Cessny 680 Citation Sovereign, které se pouţívají pro sluţby aero-taxi a business jet. Kapacita je tvořena 9 místy k sezení a letoun disponuje cestovní rychlostí aţ 848 km/h. Zda je flotila charterového dopravce zvolena správně, je stále otázkou. Na letní sezonu letouny splňují veškeré charakteristiky a podmínky pohodlné přepravy na středních a středně dlouhých tratích. V zimní sezoně na lety do exotických destinací by však bylo zapotřebí disponovat typem letadla na dlouhé zaoceánské tratě. V zimní sezoně 2010/2011 musel let vţdy absolvovat minimálně jedno mezipřistání a doplnění paliva, coţ značně prodlouţilo dobu letu a cestujícím tak připravilo o několik hodin dovolené navíc. Častým jevem bylo také spojování letů do různých destinací na jeden let, coţ znamenalo třeba i další 2 mezipřistání, coţ opět mělo neblahý vliv na celkový čas letu. Tyto záleţitosti velmi sniţují kvalitu celého poskytovaného servisu nabízeného společností. Někteří pasaţéři poté projevovali svou nespokojenost. Do budoucna je proto s tímto probléme počítáno a bude vyvinuta snaha cestu svým zákazníkům co nejvíce zpříjemnit a udělat pohodlnější.

3.1.3.

Vize společnosti16

Společnost Travel service má svůj cíl do budoucna jasně vymezený. Chce si nadále udrţet pozici charterové jedničky na českém trhu a posilovat své pozice i na zahraničních trzích, převáţně na Slovensku a v Polsku. Další cíl je rozšiřování flotily a celkové nabídky nových destinaci pro charterové lety a také nové destinace pro pravidelnou přepravu své obchodní značky Smartwings. Mezi konkrétní kroky, které chce Travel service v následujících letech podniknout lze zařadit tyto: Plán flotily na letní sezónu v roce 2011: vytíţenost flotily při letních sezónách je vţdy několikanásobně větší, neţ při sezónách zimních. Společnost Travel service provozuje aţ několik desítek letů denně do nejrůznějších destinací, je tedy potřeba zajistit hladký průběh veškerého chodu společnosti a splnit maximální poţadavky svým zákazníkům- cestovním kancelářím. Společnost má plán pouţívat v létě 2011 30 letadel, z nichţ valnou část tvoří letadla typu boeing 737-800 nové generace. Některá letedla zakoupena, některá 15 16

http://www.planes.cz/cs/novinky/travel-service-si-pronajmul-druhy-airbus-a320-6403/ Korespondence s pracovnicí letecké společnosti Travel service, Vlaďkou Dufkovou

30

pronajata na dobu určitou. Travel service má také smlouvu se společností Boeing co. na nákup nového letadla typu B 787-800 Dreamliner. Dreamliner je středně velké dvoumotorové letadlo, které uveze kolem 220 pasaţérů. Díky novým materiálům je aţ o 18000 kg leh‘čí neţ stará letadla podobné velikosti. Travel service ho bude pouţívat na lety do dálkových exotických destinací (Kuba, Dominikánská republika, Salvador, Venezuela, Mexiko, Kostarika, aj.). Toto špičkové letadlo nové generace získá Travel service jako první společnost v České republice. Zvýšení zisku na slovenském trhu- jak jiţ bylo zmíněno v kapitole o charakteristice společnosti, v roce 2010 vstoupil Travel service na slovenský trh a okamţitě se stal lídrem tamějšího trhu. I v roce 2011 předpokládá vedení společnosti zvýšení zisků a počtu přepravených cestujících. Předběţný růst je odhadován na 10%.

Nové destinace- na rok 2011Smartwings i Travel service chystají mnoho novinek v nabídce svých destinací. Pravidelné lety pod hlavičkou značky smartwings budou nově provozovány v letní sezóně lety do turecké Antalye. Linky budou během hlavní turistické sezóny provozovány 6x týdně (denně mimo pondělí). Smartwings se tak stane jediným dopravcem, který umoţní cestujícím přímé pravidelné lety do této turisticky atraktivní destinace. Pravidelná linka bude provozována letadly nové generace Boeing 737–800. Od 31. března 2011 jsou uskutečňovány další nové linky. S letním letovým řádem začne Smartwings pravidelně létat z Prahy do francouzských měst Nice a Nantes. Smartwings se tak stane jediným dopravcem, který umoţní cestujícím přímé pravidelné lety do těchto turisticky atraktivních destinací. Lety do obou destinací bude Smartwings provozovat 2x týdně (čtvrtek, neděle). Lety budou operovány letouny Boeing 737 – 500. Poslední inovací je zavedení třetí linky týdně do Dubaje, jelikoţ se Dubaj stává stále více atraktivní destinací. Novinkou, která je zavedena pouze na dubajských linkách, je moţnost zakoupení linky i v business třídě. Tímto krokem chce Smartwings přilákat nové zákazníky a konkurovat ostatním společnostem niţší cenou. 31

3.2.

České aerolinie a.s

3.2.1.

Historie Obrázek 4

České aerolinie jsou nejstaršími aeroliniemi v České republice. Mají bohatou minulost a tradici, které je třeba věnovat větší pozornost. Společnost, ale vţdy nenosila dnešní jméno

zdroj: http://www.csa.cz/cs/portal/homep

České aerolinie. První jméno označující tuto

společnost bylo Československé státní aerolinie. Při svém vzniku v říjnu roku 1923 působila však jen jako vnitrostátní dopravce. První let se uskutečnil ještě téhoţ měsíce a to na lince Praha- Bratislava. Trvalo dalších 7 let, neţ aerolinie poprvé překonaly hranice Československé republiky. Uskutečnil se let Praha- Záhřeb. Ale jiţ v roce 1924 přibyly další tuzemské linky a to Praha- Košice, Praha- Brno a dále linky propojující Prahu a některá lázeňská města v západních Čechách. V 30. letech jiţ přibývaly další evropské destinace jako např. Moskva nebo Bukurešť. Rok 1929 byl pro Československé aerolinie velmi důleţitý, protoţe se staly náleţitým členem IATA (International Air Transport Association,česky Mezinárodní asociace leteckých dopravců). Hlavním úkole IATA je spojovat, vést a organizovat letecký průmysl. Umoţnit lepší komunikace mezi aeroliniemi z více neţ 120 zemí celého světa, spojí asi 230 leteckých společností, které dohromady tvoří přes 90% celkové pravidelné letecké dopravy.17 První základnou a působištěm Československých státních aerolinií nebylo letiště Praha Ruzyně, ale Praha Kbely. Praţské Ruzyňské letiště bylo vystavěno roku 1937. Samotná stavba byla oceněna zlatou medailí Mezinárodní výstavy umění a techniky v Paříţi18. Dodnes je Praha Ruzyně největším a nejfrekventovanějším letištěm v České republice a je spojeno s Českými aeroliniemi uţ od zmíněného roku 1937. Prvním letem uskutečněným z Ruzyně byl let do Bruselu. Významnou novinkou také byla přítomnost palubního personálu, tedy letušek na palubě. Smutným období Československých státních aerolinií je doba 2. světové války. V Průběhu okupace roku 1939 byla společnost zavřena. Po válce však opět vstoupily na československý trh a to jako jediná společnost provozující leteckou dopravu. V poválečném období aţ do 50. let se ČSA postupně stále více rozšiřovaly a nabízely 17

18

http://www.iata.org/about/Pages/mission.aspx http://www.csa.cz/cs/portal/company/about_us/history.htm

32

svým klientům mnoho různých destinací to i mimo Evropu. Aerolinie pouţívaly letadla zásadně sovětské výroby, nejčastěji typ Iljušin Il-72. V roce 1957 byl velký převrat v modernizaci letadel. Stále byly pouţívány pouze stroje ze Sovětského svazu, ale jiţ proudové. Prvním takovým letounem byl Tupolev Tu-104A. V 70. a 80. letech šel vývoj kupředu a ČSA létaly na mnoho letišť po celém světě a stále prodluţovaly výkonnost a dolet svých nových typů letadel. Moderní dějiny společnosti začínají aţ po sametové revoluci 1989. Počátkem 90. let, kdy se Československá republika otevřela světu, bylo zřejmé, ţe společnost narazí na tvrdou západoevropskou konkurenci, a pokud bude chtít obstát, bude muset zavést mnoho změn, nejen co se týče své zastaralé flotily. Roku 1991 byl nakoupen a zahrnut do provozu první letoun vyrobený v západní Evropě a to Airbus 310-300, který byl nasazen na delší tratě mimo Evropu. Modernizace flotily probíhala celá 90. léta. Dalšími stroji zařazenými do letového plánu byly typy ATR-72 a mnoho letadel vyrobených americkou firmou Boeing 737 verze 500. Aţ rok 1997 kompletně vyřadil stroje Tupolev z pravidelných linek ČSA a rok 2000 z linek nepravidelných. Po rozpadu Československé republiky na Českou a Slovenskou si společnost zanechala své jméno, i kdyţ „S“ v názvu jiţ nemá význam. Důvodem byla hodnota značky, tradice a dobré jméno společnosti. Změna názvu by byla ohromným krokem zpět a ztrátou skvělé vybudované pověsti. Úspěšným rokem se stal bezesporu rok 2001, ČSA se staly jako první a dodnes jediná česká letecká společnost členem letecké aliance Sky Team. Sky team je druhou největší aliancí leteckých společností na světě. Aktuálně má Sky Team 1319 členůAeroflot, Aeromexico, Air Europa, Air France, Alitalia, China Southern Airlines, Czech Airlines, Delta Air Lines, Kenya Airways, KLM, Korean Air, TAROM, Vietnam Airlines a mnoho dalších aerolinií ţádá o členství v uskupení. Být členem letecké aliance a vyuţívat a jejich nabídek přináší pasaţérům mnoho výhod. Například se pasaţérům načítají míle jejich programu, ať uţ letí jakoukoli společností, která je členem Sky Teamu, dále jedno odbavení při letech s přestupem, lepší doba přestupu a návaznost letů do mnoha destinací po celém světě. Výhodou je také tzv. codesharing. Codesharing znamená, ţe cestující si koupí letenku s jedním kódem (např. OK u ČSA) a na letenku označenou tímto kódem se dostane i na letiště, kam aerolinie nemá

19

http://www.skyteam.com/about/carriers/index.html

33

zavedenou pravidelnou linku. Cestující tedy poletí s partnerem z aliance. ČSA členství v alianci Sky Team velmi přidává na reputaci a dobrém jméně. Dalším mezníkem, který se zapsal do dějin ČSA, je postavení Cargo terminálu, který přinesl společnosti mnoho dalších obchodních příleţitostí. Dalšími činnostmi, kterými se společnost zabývala, byla např. příprava vlastního cateringu pod jménem Air czech Catering. Aktivitou ČSA je také handling (odbavení), které provozují na letišti Praha Ruzyně nejen letadlům a cestujícím ČSA, ale i mnoho jiným leteckým společnostem (SAS, KLM, Air France aj.). Společnost také zavedla síť prodejen dutyfree shop. Společnost se také stará o údrţbu svých letadel. Za odborníky z ČSA o d na Ruzyni uţ dorazilo mnoho poškozených letadel od mnoha aerolinií. Údrţbáři však nejsou jediní specialisté, za kterými se do Prahy létá. Na letišti Praha vybudovalo ČSA špičkové výcvikové centrum pro piloty a posádky. Je zde k vidění kompletní servis pro celkovou a kvalitní výuku, jak pilotů, tak postu palubní průvodčí.

Je také potřeba

zdůraznit, ţe celou dobu ve své historii ČSA provozovaly jak pravidelnou, tak nepravidelnou leteckou dopravu, od roku 2004 do roku 2010 získala společnost cenného partnera pro charterovou dopravu a to CK Exim tours. Od roku 2004 do roku 2008 byly národní vlajkové aerolinie České republiky několikrát oceněny mnoha tituly jako např. Nejlepší letecká společnost ve střední a východní Evropě, Nejlepší letecká společnost ve střední Evropě či Nejdůslednější letecká společnost. Mnoho ze zde vyjmenovaného jiţ ale není zcela aktuální, situace ve společnosti se od roků 2008- 2009 výrazně změnila ne vůbec k lepšímu. Aktuální situace a předpokládaný vývoj ČSA bude rozebrán níţe v kapitolách 3.1.2. a 3.1.3.

3.2.2.Charakteristika společnosti České aerolinie jsou největší českou leteckou společností, která se zaměřuje na pravidelnou dopravu. Aerolinie jsou stále vnímány jako vlajkový dopravce České republiky. Jeho tradice, historie, produkt a poskytované sluţby získaly velkou prestiţ a jméno v povědomí široké veřejnosti. Destinace, do kterých ČSA létá, jsou především hlavní města evropských států, která přislibují vţdy poptávku od zákazníků. Flotila je tvořena především letadly krátkého nebo středního doletu, jako jsou20:

20

http://www.csa.cz/cs/portal/company/about_us/aircraft_fleet.htm

34

Airbus A320-200 (8) Airbus A319-100 (8) Airbus A321-200 (2) ATR 42-320/500 (8) ATR 72-202 (4) Boeing 737-500 (8) Letouny typu Boeing má ale společnost v plánu vyřadit a nahradit je pouze letadly typu Airbus. Vedení tak chce udělat další krok v úsporných opatřeních, jelikoţ opravy a servis jednoho typu letadla značně sníţí celkové náklady na údrţbu. Tento krok také často vyuţívají nízkonákladové letecké společnosti. Nepředpokládá se však, ţe by vyřazení všech Boeingů byla nárazová akce. Počítá se spíše s postupným vyměňováním. ČSA je stále státním podnikem, i kdyţ jiţ v prvních deseti letech 21. století byla snaha od vedení připravit ČSA na brzkou privatizaci a vkládala do státní kasy nemalé peníze (rok 2004 320 mil Kč21). V roce 2003 však nastal neočekávaný zlom, ze kterého se společnost stále nemůţe vymanit a jehoţ důsledky budou ČSA ovlivňovat ještě mnoho budoucích let. Do vedení společnosti byl dosazen Jaroslav Tvrdík, který nahradil dosud úspěšného prezidenta společnosti Jaroslava Kůlu. Od roku 2005 pak začala platit politika Jaroslava Tvrdíka. Jeho kroky ve vedení společnosti málem dovedlo celý podnik k náhlému a neočekávanému bankrotu. Příkladem lze uvést- dosazení nekvalifikovaných osob do vedení společnosti, nadměrné nabírání nových zaměstnanců a neúměrné zvyšování platů, dále nakoupení 50 vozidel značky audi, zavádění nových neperspektivních letů, které brzy po zavedení začaly prokazovat velkou ztrátu aj. Jiţ v roce 2006 byly výnosy niţší o celou miliardu korun, neţ se původně předpokládalo. Velice krátké období tedy stačilo, k totálnímu znehodnocení celé firmy. Dodnes, tedy do roku 2011, se firma z tohoto šoku nedostala a vynesení zpět do černých čísel bude trvat ještě mnoho dalších let. V časopise OKNO22 se člen managementu ČSA Belgičan Phillippe Moreels vyjádřil takto: „Je pravda, že situace je vážná. Zaznamenal jsem ve firmě určitou skepsi. Někteří lidé jako by ztráceli víru, že lze vše otočit k lepšímu. Takový přístup ani atmosféra ničemu neprospějí. Do jisté míry to chápu, lidé mohou mít pocit, že slyší dokola stále stejnou písničku. Je ale opravdu třeba zabrat, vydržet, spořit, kam až to 21

22

http://finexpert.e15.cz/potopil-tvrdik-csa OKNO- časopis pro zaměstnance ČSA- Březen- Duben 2010

35

půjde, a hledat cesty, jak do firmy přivést výnosy. Ale nemůžeme navždy zůstat v situaci, kdy náklady převyšují výnosy.“ (OKNO, 2010) Jak zobrazují následující grafy č. 4 a č. 5, počet přepravených cestujících za posledních 9 let sice stále rostl, ale percentuální obsazenost letadel výrazně klesá. Ani větší počet pasaţérů nezajistí dostatečně vysoké zisky na pokrytí veškerých nákladů společnosti.

Graf 5

Tisíce

Počet přepravených cestujících ČSA 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

2008

2009

Zdroj: Czech airlines, výroční zpráva 2009

Graf 6

Percentuální obsazenost letadel ČSA 65,00% 60,00% 55,00% 50,00% 2001 2002 2003 2004 2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj: Czech airlines, výroční zpráva 2009

Výkonná rada ČSA na jaře roku 2010 schválila nový restrukturalizační plán, který by měl vést k optimalizaci veškerého provozu a přivést firmu k výnosovému 36

hospodaření. Hlavním motivem a znakem, který tento plán charakterizují, je vytvoření holdingu- dceřiných společností, které by se zaměřovaly na svou činnost na konkrétní cíle, a snaţily se vykazovat zisky. Hlavní priorita mateřské společnosti České aerolinie by stále bylo provozování pravidelných letů. Dnes má společnost čtyři dceřiné společnosti: o Czech Airlines Handling o Czech Airlines Technics o CSA Services o HOLIDAYS Czech Airlines S přihlédnutím k tématu této bakalářské práce se zaměříme pouze na HOLIDAYS Czech Airlines. Dříve

Obrázek 4

charterové sluţby také zajišťovala společnost České aerolinie, ale v rámci svého plánu restrukturalizace přenesla, toto pole podnikání na svou leteckou dceřinou

zdroj: http://www.holidayscsa.cz/cs/holi 1

společnost HOLIDAYS Czech Airlines 1. června 201023, která se tak připojila jiţ k existující cestovní kanceláři stejného jména. Osvědčení leteckého provozovatele (AOC) dostala tato firma 8. října 201024, je tedy na trhu úplným nováčkem, i kdyţ jádro jiţ bylo dobře zaběhnuté. Pro Travel service není zatím významnou konkurencí, do budoucna se to ale můţe výrazně změnit.

Kód přidělený od ICAO, kterým se stal

HOLIDAYS Czech Airlines také právoplatným členem, je HCC. Pod tímto kódem budou od nynějška operovány všechny lety. Flotila této společnosti je tvořena dvěma letadly typu B737-400, které byly převedeny od společnosti ČSA, která je vyřadila ze své flotily z důvodu plánovaných úspor- zavedení pouze jednoho typu letadla a to typu Airbus. Toto letadlo můţe pojmout od 150- 188 pasaţérů (podle vnitřní úpravy) a dolet má kolem 4000 km. Pro účely společnosti ideální kriteria. Jiţ oba stroje byly zbarveny do nového kabátu označující název společnosti.

Přes letní sezonu však bude zapotřebí na provoz více strojů,

společnost tedy získá další dva letouny, s největší pravděpodobností Airbusy A320.

23 24

OKNO- časopis pro zaměstnance ČSA- Červenec- Srpen 2010 OKNO- časopis pro zaměstnance ČSA- Červenec- Srpen 2010

37

Oba ponesou logo a barvy společnosti, jak oba zmíněné Boeingy. První letadlo by mělo být předáno v dubnu roku 2011, druhé pak na počátku letních prázdnin25. HOLIDAYS Czech Airlines jiţ získala prvního velkého klienta, se kterým bude spolupracovat na letní sezonu 2011. Tím se stala renomovaná cestovní kancelář na Českém trhu CK Blue Style. Důvod pro přechod od Travel Servisu ke společnosti HOLIDAYS Czech Airlines uvedl ředitel CK Blue Style Imed Jeddai takto: „Podmínky nabízené ČSA a Travel Service byly skoro totožné. Avšak devět z deseti lidí nám říká, že chtějí létat s ČSA. Proto jsme se rozhodli vyjít našim klientů vstříc.“ (OKNO, 2010). Pro Travel Service byla CK Blue Style významným klientem, avšak jeho výnosy, by tento převod neměl nijak rapidně sníţit. Dalším klientem, který uzavřel s leteckou společností smlouvu je cestovní kancelář Kovotour Plus26. Tato cestovní kancelář spolupracovala s ČSA jiţ dříve, teď však smlouvu o exkluzivní spolupráci prodlouţila o další 3 roky. HOLIDAYS Czech Airlines tak získaly dalšího důleţitého zákazníka. Kovotour Plus dále přislíbil kooperaci a během zimní sezony 2011/2012, kdy chtějí začít prodávat zájezdy i do vzdálených exotických destinací. Portfolio klientů HOLIDAYS Czech Airlines v současnosti čítá více neţ 40 jmen nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. Významné zastoupení mezi nimi mají například cestovní kanceláře a agentury se sídlem v Irsku, pro které HOLIDAYS Czech Airlines operují nejen lety na dovolenou za sluncem, ale také nepravidelné linky do francouzských, rakouských a švýcarských Alp. V zimní sezóně 2010/2011 budou HOLIDAYS Czech Airlines nejčastěji létat do tradičních destinací v Egyptě, Tunisku, Izraeli, Turecku nebo Kypru, ale také např. do Ţenevy, Salcburku či Toulouse.

3.3.

Job Air- Central connect airlines s.r.o.

3.3.1.

Charakteristika společnosti27

Společnost CCA, která se celým názvem jmenuje Central Connect Airlines, je společností s ručením omezením a působí na českém trhu teprve krátkou dobu. Firma je soukromou leteckou společností, která se působí převáţně a zatím na regionální úrovni. Poskytuje svým zákazníkům pravidelné linkové lety. Central Connect Airlines 25

http://www.planes.cz/cs/novinky/flotila-holidays-czech-airlines-se-pro-letni-sezonu-2011-rozsiri-o-dva-airbusy6253/ 26 http://www.planes.cz/cs/novinky/kovotour-plus-uzavrel-trilete-partnerstvi-s-holiday-czech-airlines-6465/ 27 http://flycca.cz/

38

s.r.o. je členem skupiny CCG- tedy Central Connect Group IT services. Letecká společnost CCA má sídlo v Ostravě Mošnov- Letiště Leoše Janáčka. Firma je zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě. Jak jiţ bylo zmíněno, CCA poskytuje svým klientům hlavně pravidelnou linkovou přepravu, avšak dalším aspektem činnosti je i provozování letů v tzv. cargo verzi. Obrázek 5

K oběma činnostem pouţívá svou flotilu, kterou tvoří osm strojů typu Saab 34028. Podle flotily vybrané pro svou podnikatelskou činnost, je zřejmé, ţe lety jsou operovány opravdu pouze na

zdroj: http://flycca.cz/

regionální

úrovni.

Saab

340

má

kapacitu

33

pasaţérů

s maximálním doletem 1490 km. Nejvyšší moţná vynaloţená

rychlost se pohybuje okolo 523km/h. Letadla jsou označena kódem 3B, který byl leteckému přepravci přidělen asociací IATA. Lety, které CCA provozuje, však neoperuje pouze z ostravského letiště, ale i z ostatních letišť v ČR a také zahraničí. Destinace, do kterých CCA létá své pravidelné linky, jsou např.: Ostrava- Praha a zpět, Praha- Brno a zpět, Praha- Poznaň a zpět, Lipsko- Brusel a zpět a Ostrava- Vídeň a zpět. Většina těchto pravidelných linek je operována kaţdý týden od pondělí do pátku.

Obrázek 6

Pod Central Connect Airlines, ale také spadá část firmy, která se zabývá charterovou dopravou. Její název byl původně Central Charter Airlines a.s., ale v prosinci 201029 došlo ke změně na Czech Connect Airlines a.s. Důvodem byla

zdroj: http://flycca.cz/

změna objemu podnikatelské činnosti. Central Charter Airlines, byly původně určeny pouze na čistě charterovou dopravu. Jelikoţ však do své nabídky chtěla firma zahrnout i provozování pravidelných linek, nebyl stávající název společností vhodný, obchodní jméno tedy muselo být změněno. Czech Connect Airlines, je tedy třetí a poslední společností v ČR, která provozuje charterovou dopravu. Flotila30 společnosti, která je pouţívána, jak na charterové tak na pravidelné lety je totoţná a je tvořena jedním letadlem typu Boeing B737-300. Tento letoun můţe přepravit aţ 148 pasaţérů a má dolet přes 4000 km. Linky, které přepravce poskytuje, jsou tyto: Brno- Moskva Domodědovo, Brno- St. Petersburg a Karlovy Vary- Yekaterinburg. Všechny lety jsou zpáteční a byly otevřeny 28

http://flycca.cz/cz/o-nas/flotila-saab-340 http://flycca.net/cz/cca-o-spolecnosti/cca-zpravy/zmena-obchodniho-jmena-spolecnosti 30 http://flycca.net/cz/cca-o-spolecnosti/flotila-boeing-737-300 29

39

v březnu roku 2011. Další novinkou v roce 2011 bude linka Praha- Ţeneva. Tedy i přes bázi, kterou má firma na letišti v Ostravě, pouţívá ke svému provozu i další letiště v České republice. Charterové lety jsou ale pro CCA stále prioritou. Firma je jediná charterová letecká společnost bázovaná na Moravě, proto její zákazníky tvoří především moravské cestovní kanceláře menšího charakteru. Je tedy velmi častým jevem kooperace těchto cestovních kanceláří ke sdílení letadla do společných dovolenkových destinací. Jejich objem se však nedá porovnávat s HOLIDAYS či dokonce se společností Travel Service, přináší však na trh zdravou konkurenci.

3.4.

Analýza a komparace jednotlivých faktorů společností

V předešlých kapitolách 3.1., 3.2. a 3.3. byly detailně rozebrány největší české charterové společnosti v ČR- Travel Service a.s., HOLIDAYS Czech airlines a.s. a společnost Czech connect airlines a.s. V následující kapitole budou porovnány nejdůleţitější parametry těchto jednotlivých dopravců. Prvním a nejzásadnějším znakem, který vypovídá o stavu na českém trhu je procentuální postavení jednotlivých společností. Graf 7

Postavení na trhu charterových společností 2010 18%

4% TVS HOLIDAYS CCA 78%

Zdroj: data poskytl pracovník Travel Servisu a.s. Martin Chleboun

Graf č. 6 dokazuje, ţe postavení Travel Servisu je na trhu absolutně dominantním subjektem s 78%. Společnosti HOLIDAYS a CCA tvoří dohromady pouze 22%, tedy pětinu trhu. Na českém charterovém trhu působí také zahraniční letecké společnosti (např. Tunis Air), avšak jejich percentuální zastoupení je minoritní- max. 1%. 40

Dalším faktorem, který také podtrhuje totální převahu Travel Servisu, je komparace uţívané flotily charterovými dopravci. Data uvádí tabulka 2. Je nutné poznamenat, ţe přednesených 30 letadel na léto 2011 společnosti Travel Service započítává i stroje na zahraničních základnách (Polsko, Maďarsko) a ne pouze v České republice, zatímco HOLIDAYS a CCA bude působit s celou flotilou pouze na českém trhu. Tabulka2- Flotily Společnost/Počet letadel

Rok 2010

Předpoklad léto 2011

TVS

20

30

HOLIDAYS

2

4

CCA

1

1

Destinace těchto 3 společností jsou během letní sezony téměř totoţné a rozdíly a v cílových zemích jsou minimální. Nelze tedy přesně uvádět rozdíly. Společnost Czech connect airlines má ale ve své flotile pouze letadlo typu B737- 300, které má kratší dolet neţ stroje konkurenčních firem a nemůţe tedy provozovat lety např. na Kanárské ostrovy. Nejnalétávanější destinace letních sezon jsou Řecko a řecké ostrovy, Turecko, Tunisko, Egypt, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Chorvatsko, Francie, Maroko a Kanárské ostrovy. Během zimní

sezony

Obrázek 7: Mapa destinací TVS

vytíţenost

letů není tak vysoká, jako v sezoně

letní.

Letecké

společnosti se snaţí uzavřít smlouvy s českými CK na celou zimní sezonu na lety do exotických zemí. Avšak poptávka po těchto letech není

tak

vysoká,

proto

dopravci usilují o pronájem svých letadel i s posádkami (ACMI-aircraft maintenance

crew insurance)

Zdroj: travel service magazine zima 2010

jiným leteckým společnostem po celém světě, kde můţe v danou chvíli probíhat hlavní sezona nebo kde momentálně chybí sedačková kapacita. HOLIDAYS i CCA jsou 41

celkem nedávno vzniklé společnosti, jejich stránky ani dlouhodobé statistiky či mapy destinací nejsou k dispozici. Na obrázku 7 je pro názornost uvedena část mapy destinací z magazínu společnosti Travel Service. Jak jiţ bylo zanalyzováno a popsáno v kapitole 3 o leteckých společnostech, všechny se od sebe značně odlišují. Travel Service je největším „hráčem“ v oblasti charterové dopravy v ČR a nemá mezi oběma dalšími společnostmi konkurenci. HOLIDAYA a CCA jsou mladé firmy, ve kterých stále probíhají změny a inovace a zaběhlý řád bude nastaven aţ po první letní sezoně, zvláště pak u HOLIDAYA Czech airlines. Data o počtu cestujících či o samotných letech tudíţ ještě nejsou plně k dispozici k porovnání. Obě menší charterové společnosti také velkou měrou závisí na svých mateřských společnostech tedy ČSA a Central connect airlines. Úspěch „dcer“ silně závisí na budoucích úspěších svých „matek“.

42

4. Trendy a změny v letecké dopravě 4.1.

Trendy v odbavení cestujících

Letecká doprava je prudce se rozvíjejícím odvětvím, které podléhá stále modernějším inovacím a změnám. I toto odvětví však bylo hluboce poznamenáno ekonomickou krizí, která nastala v roce 2008 a zasáhla veškerá hospodářská odvětví. Dalším faktorem nepřispívajícím k růstu výnosu leteckých společností je stále se zvyšující cena ropy. I přesto tyto aspekty, které v posledních letech ovlivnily leteckou dopravu více neţ negativně, probíhá stále elektronizace a modernizace celého procesu vyhledání a rezervace letenky, koupě letenky a průběhu odbavení. Důvodem, proč se aerolinie uchylují k automatizaci celého přepravního procesu, jsou úspory. Veškeré procesy, které lze nazvat samoodbavovací, totiţ letištím a i samotným dopravcům ušetří několik milionů dolarů. Jak uvádí IATA31 e-ticketing a self- checking kisoky ušetří ročně 4 biliony dolarů. Tyto změny se sice týkají především pravidelných letů, avšak vazba na charterový trh je velmi úzká, jelikoţ letečtí dopravci velmi často provozují jak pravidelné, tak nepravidelné lety. Jejich úspory tedy mohou přispět ke zlepšování sluţeb i v charterové přepravě. Jednou z právě probíhajících elektronizací je tzv. e-ticketing. Čím dál více se upouští od klasických papírových letenek a poţívají se jen ty elektronické, kterým se jinak říká i virtuální letenky. Po zaplacení letenky je cestujícímu zaslána do e-mailové schránky, kde si ji pak zákazník můţe vytisknout a přinést k odbavení na letiště. Hlavním přínosem zavedení e-ticketingu je úspora nákladů vystavovatelům letenek a dále jisté urychlení procesu. S postupujícím vývojem se dá předpokládat, ţe klasické papírové letenky brzy zcela úplně vymizí. Graf 8

Papírové letenky vs. e-ticket 11% papírové letenky e-ticket 89% Zdroj: prezentace ing. Martin Vaško, VŠE

31

http://www.iata.org/pressroom/airlines-international/june-2010/Documents/technology-trends-ai-june2010.pdf

43

Další sluţbou urychlující proces letecké přepravy je odbavení na internetu tzv. Online ckeck-in. Tato sluţba umoţňuje odbavit se přímo z domova a vyhnout se čekání u přepáţky check-in v letištním terminálu. On-line odbavení je k dispozici po rezervaci a zaplacení letenky, nejčastěji však 24 hodin aţ 2 hodiny před plánovaným odletem. Tato sluţba cestujícímu nabízí vystavení palubního lístku a výběr sedadla v dostatečném předstihu, coţ samotnou cestu velmi zpříjemní. Nejnovější novinkou, která si vybudovává stále pevnější místo na trhu, je mobile phone check-in32. Tato moţnost odbavení je moţná díky rychlému vývoji mobilních telefonů, které jiţ v sobě mají zabudovaný soft-ware. Klient letecké společnosti, tedy ani nemusí mít přístup k počítači a můţe na svůj let pohodlně odbavit. Lze také vyţádat sms potvrzení. Pro cestující, kteří nemohou vyuţít on-line odbavení na internetu, je na letišti k dispozici další novinka v elektronizaci procesu odbavení. Čím dál více společností a letišť se uchyluje k zavádění self check-in kiosků v letištních terminálech. Tam se opět zákazník letecké společnosti můţe obslouţit sám při výběru místa a odbavení. Kiosky také sami vytisknou palubní letenku pro cestujícího. Self check-in kiosků je stále víc, cestující tedy nemusí stát ve frontě na odbavení. Pokud pasaţér cestuje pouze s příručním zavazedlem, můţe jiţ rovnou přistoupit k bezpečnostní kontrole. Tím ušetří mnoho času před odletem. Graf 9: Procentuální vyjádření způsobů odbavení

Zdroj: IATA CATS 2008 [online]. 20 Nov 2007, prezentace vytvořená panem ing. Vaškem, VŠE

32

www.hrgworldwide.com/Portals/…/8_AFKL_Airline_Business.pdf

44

4.2.

Plánované změny v České republice

Velmi diskutovaným tématem, které se týká budoucího vývoje letecké dopravy v České republice, je výstavba dalšího praţského letiště- letiště Vodochody. Toto letiště se nachází asi 2 km od vesnice Odolena Voda severně od Prahy. Původní termín, kdy měla být dostavba letiště dokončena, byl rok 2013. Tento termín je jiţ nedosaţitelný. Další podmínkou, která stále zdrţuje počátek výstavby, je postavení paralelní dráhy na letišti Ruzyně. Postavení paralelní dráhy na Ruzyni je nevyhnutelným krokem, avšak protahující se soudní spory celou výstavbu posunují dále na neurčito do budoucnosti. Letiště Vodochody tak musí počkat na tuto výstavbu, jelikoţ se obě letiště nacházejí blízko u sebe, bude obtíţné, ne však nemoţné, zkorigovat přistávací a vzletové dráhy. Obě letiště by mělo na starosti Řízení letového provozu s. p. Výstavba nového letiště by způsobila nezměrný dopad především na nízkonákladovou a charterovou dopravu, která by sem z velkého podílu přesunula své pole působnosti z praţského ruzyňského letiště. Doklad o předpokládaném počtu pohybů (MOV) a přepravených pasaţérů (PAX) v low-cost dopravě a charterové dopravě zobrazuje tabulka č. 3 33: Tabulka 3: Celkový roční návrhový počet MOV a PAX pro projekt letiště Druh přepravy LC + CH GA Celkem

MOV/rok 48255 6000 54255

PAX/rok 4785975 9000 4794975

Z tabulky, je vidět, ţe provoz na vodochodském letišti by pro obě sféry letecké dopravy sehrály významnou roli. Projekt však s sebou nese výrazná rizika, která hrají ve výstavbě významnou úlohu. Prvním rizikem je nulová kooperace a nepřizpůsobivost občanů sousedních a přidruţených obcí, kteří zásadně se zvýšeným provozem na letišti nesouhlasí, obávají se nadměrného hluku. Dalšími riziky, jsou pozemková vyrovnání, či jak bylo zmíněno, prodluţující se soudní procesy ohledně paralelní dráhy na letišti Ruzyně. Letiště Vodochody je stále diskutovaným tématem, které přinese do české charterové letecké dopravy mnoho změn.

33

Kunc Marek. Diplomová práce: Analýza rozvoje letiště Vodochody z hlediska využití pro charterové lety odbavovací budova a technické zázemí. Praha 2008

45

Závěr Letecká doprava je světovým fenoménem, který bude nadále velmi rychlým tempem podléhat modernizaci technologií a hlavně globalizaci ve světě. Spojitost mezi leteckou dopravou a cestovním ruchem je stále uţší a v budoucnu tomu nebude jinak ani v České republice. V analýze leteckých charterových společností bylo zjištěno, ţe v posledním roce či 2 letech na trh vstoupily 2 nové společnosti (i kdyţ jedna na pevných vybudovaných základech). Je tedy zřejmé, ţe v charterové dopravě tkví stále velký potenciál pro další moţné hospodářské činnosti. Jak cestovní ruch, tak i doprava závisí čistě na poptávce. V České republice i v ostatních zemích je nabídka stále převyšující poptávku, tzn., ţe jak cestovní kanceláře, tak letecké společnosti, které s nimi úzce spolupracují, budou muset stále sniţovat ceny a nabízet lepší sluţby, aby tak předčily tvrdou konkurenci. V letecké charterové dopravě je přepravcem číslo 1 Travel Service a.s., který ovládá a koriguje největší část domácího trhu a jeho pozice je zatím neotřesitelná. Do budoucna, ale není tak jisté, jakým směrem se charterové společnosti budou ubírat, jelikoţ si nové firmy (především HOLIDAYS czech airlines-číslo 2) vybudovávají pevnější základnu a místo na trhu. I CCA má konkurenční výhodu, jelikoţ je jedinou charterovou společností bázovanou na Moravě. Sledovat tento konkurenční boj, bude jistě zajímavé, je to ale dlouhodobý proces.

46

Seznam literatury 1) Pruša, Jiří. Letecká doprava. 1. vydání. Hradec Králové: GAUDEAMUS, 2002. 90 s. ISBN 80-7041-543-6 2) Pruša, Jiří. Svět letecké dopravy. 1. vydání. Praha 1: Galileo CCE Service ČR, 2007. 315 s. ISBN 978-80-239-9206-9 3) Curynek J., Zelený L., Mervart M. Dopravní procesy v cestovním ruchu. Praha: ASPL, 2008. ISBN 978-80-7357-335-5 4) Jechumtál, Jaroslav. Hyxová Andrea. Obchodně přepravní činnost v letecké dopravě. 1. vydání. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2000. 97 s. ISBN 80-7194285-5 5) Kadlecová Barbara. Diplomová práce: Pravidelná a nepravidelná letecká doprava z pohledu cestovního ruchu. Praha, 2010 6) Kunc Marek. Diplomová práce: Analýza rozvoje letiště Vodochody z hlediska vyuţití pro charterové lety - odbavovací budova a technické zázemí. Praha, 2008 7) Massoud Bazargan. Airline Operations and Scheduling. England, Ashgate Publishing Company,2004. 8) Czech airlines annual report 2008 9) Czech airlines, výroční zpráva 2009

Seznam periodik 1) Magazín Flying revue, č. 1, Leden- Únor 2008 2) OKNO- časopis pro zaměstnance ČSA- Březen- Duben 2010 3) OKNO- časopis pro zaměstnance ČSA- Květen- Červen 2010 4) OKNO- časopis pro zaměstnance ČSA- Červenec- Srpen 2010 5) travel service magazine zima 2010

Internetové zdroje http://www.csa.cz/cs/portal/company/about_us/history.htm http://www.iata.org/about/Pages/mission.aspx

47

http://www.skyteam.com/about/carriers/index.html http://www.motejlek.com/travel-service-vykazala-historicky-rekordni-zisk-mozna-diky-komoditnimderivatum http://svici.sweb.cz/tvs_historie.htm http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=or&sysinf.@strana=searchResults&hledani.@t yp=subjekt&hledani.format.typHledani=x*&hledani.podminka.subjekt=Travel+service http://www.bts.gov/programs/airline_information/http://www.bts.gov/programs/airline_information http://www.planes.cz/cs/novinky/travel-service-si-pronajmul-druhy-airbus-a320-6403/ http://www.travelservice.aero/flotila/ www.travelservice.aero http://cestovniruch.studentske.cz/2009/02/historie-letecke-dopravy.html http://www3.ntsb.gov/aviation/Stats.htm http://finexpert.e15.cz/potopil-tvrdik-csa http://www.csa.cz/cs/portal/company/about_us/aircraft_fleet.htm http://www.planes.cz/cs/novinky/flotila-holidays-czech-airlines-se-pro-letni-sezonu-2011-rozsiri-o-dvaairbusy-6253/ http://www.planes.cz/cs/novinky/kovotour-plus-uzavrel-trilete-partnerstvi-s-holiday-czech-airlines-6465/ http://flycca.cz/ http://flycca.cz/cz/o-nas/flotila-saab-340 http://flycca.net/cz/cca-o-spolecnosti/cca-zpravy/zmena-obchodniho-jmena-spolecnosti http://flycca.net/cz/cca-o-spolecnosti/flotila-boeing-737-300 www.hrgworldwide.com/Portals/.../8_AFKL_Airline_Business.pdf http://www.bevoelkerungsschutz.admin.ch/internet/bs/fr/home/themen/ski/aktuell.parsys.85845.Downloa dFile.tmp/economicimpactsofvolcanoinisland2010.pdf http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2010030016 http://lko.nazory.cz/HECZKO/DisertaceIb_soubory/image002.jpg http://cz.kompass.com/live/cs/g58010302w7520001/charterove-letecke-sluzby/charterove-lety-osobni1.html http://www.mediafax.cz/domaci/3177992-Ruzynske-letiste-klesa-v-zebricku-nejrusnejsich-evropskychletist

48

Seznam tabulek Tabulka

Název

Strana

č. 1

Počet cestujících přepravených společností TVS

27

č. 2

Flotily

41

č. 3

Celkový roční návrhový počet MOV a PAX pro projekt letiště

45

Seznam grafů Graf

Název

Strana

č. 1

Počet cestujících 20012010

9

č. 2

Počet pasaţérů v roce 2001

10

č. 3

Počet pasaţérů postiţených výbuchem sopky

11

č. 4

Procentuální rozloţení pravidelné a charterové dopravy v ČR 2010

20

č. 5

Počet přepravených cestujících ČSA

36

č. 6

Percentuální obsazenost letadel ČSA

36

č. 7

Postavení na trhu charterových společností 2010

40

č. 8

Papírové letenky vs. eticket

43

č. 9

Procentuální vyjádření způsobů odbavení

44

49

Příloha 1: letecké katastrofy amerických dopravců

----------DATE LOCATION OPERATOR AIRCRAFT TYPE FATAL -------- ------------------- ------------------------------ ------------------------------ ----- ---01/13/82 WASHINGTON, DC AIR FLORIDA BOEING 737-222 70 01/23/82 BOSTON, MA WORLD AIRWAYS MC DC-10-30 2 07/09/82 NEW ORLEANS, LA PAN AMERICAN WA BOEING 727-235 137 11/08/82 HONOLULU, HI PAN AMERICAN WA BOEING 747-100 1 01/09/83 BRAINERD, MN REPUBLIC AIRLINES CONVAIR 580-11-A 1 10/11/83 PINCKNEYVILLE, IL AIR ILLINOIS HS HS-748-2A 7 01/01/85 LA PAZ, BOLIVIA EASTERN AIR LINES BOEING 727-225 21 01/21/85 RENO, NV GALAXY AIRLINES LOCKHEED 188C 64 08/02/85 DALLAS/FT WORTH, TX DELTA AIRLINES LOCKHEED L-1011 126 09/06/85 MILWAUKEE, WI MIDWEST EXPRESS DOUGLAS DC-9-14 27 12/12/85 GANDER, NEWFOUNDLAND ARROW AIRWAYS DOUGLAS DC-8-63 248 02/04/86 NEAR ATHENS TRANS WORLD AIRLINES BOEING 727-231 4 02/14/87 DURANGO, MX PORTS OF CALL BOEING 707-323B 1 08/16/87 ROMULUS, MI NORTHWEST AIRLINES MC DC-9-82 148 11/15/87 DENVER, CO CONTINENTAL AIRLINES MC DC-9-14 25 12/07/87 SAN LUIS OBISPO, CA PACIFIC SOUTHWEST BAE BAE-146-200 38 08/31/88 DALLAS/FT WORTH, TX DELTA AIRLINES BOEING 727-232 12 89 12/21/88 LOCKERBIE, SCOTLAND PAN AMERICAN BOEING 747-121 243 02/08/89 SANTAMARIA, AZORES INDEPENDENT AIR BOEING 707 137 02/24/89 HONOLULU, HI UNITED AIRLINES BOEING 747-122 9 07/19/89 SIOUX CITY, IA UNITED AIRLINES MC DC-10-10 110 09/20/89 FLUSHING, NY USAIR BOEING 737-400 2 12/27/89 MIAMI, FL EASTERN AIR LINES BOEING 727-225B 1 10/03/90 CAPE CANAVERAL, FL EASTERN AIR LINES MC DC-9-31 1 12/03/90 ROMULUS, MI NORTHWEST AIRLINES MC DC-9-14 7 02/01/91 LOS ANGELES, CA USAIR BOEING 737-300 20 03/03/91 COLORADO SPGS, CO UNITED AIRLINES BOEING 737-291 20 03/22/92 FLUSHING, NY USAIR FOKKER 28-4000 25 07/02/94 CHARLOTTE, NC USAIR MC DC-9-30 37 09/08/94 ALIQUIPPA, PA USAIR BOEING 737-300 127 10/31/94 ROSELAWN, IN AMERICAN EAGLE ATR 72-212 64 12/20/95 CALI, COLOMBIA AMERICAN AIRLINES BOEING 757 152 05/11/96 MIAMI, FL VALUJET AIRLINES MC DC-9 105 07/06/96 PENSACOLA, FL DELTA AIRLINES MC MD-88 2 07/17/96 MORICHES, NY TRANS WORLD AIRLINES BOEING 747 212 08/02/97 LIMA, PERU CONTINENTAL AIRLINES BOEING 757-200 1 12/28/97 PACIFIC OCEAN UNITED AIRLINES BOEING 747 1 06/01/99 LITTLE ROCK, AR AMERICAN AIRLINES MC MD-80 10 01/31/00 POINT MUGU, CA ALASKA AIRLINES MC MD-83 83 09/11/01 NEW YORK CITY, NY AMERICAN AIRLINES BOEING 767-200 81 09/11/01 NEW YORK CITY, NY UNITED AIRLINES BOEING 767-200 56 09/11/01 ARLINGTON, VA AMERICAN AIRLINES BOEING 757-200 58 09/11/01 SHANKSVILLE, PA UNITED AIRLINES BOEING 757 37 11/12/01 BELLE HARBOR, NY AMERICAN AIRLINES AIRBUS A300-600 251 01/08/03 CHARLOTTE, NC US AIRWAYS EXPRESS Beech 1900 19 10/19/04 KIRKSVILLE, MO CORPORATE AIRLINES BAJ 32 11 12/19/05 MIAMI, FL CHALKS OCEAN AIRWAYS Grumman G-73T 18 08/27/06 LEXINGTON, KY COMAIR Bombardier CRJ-100 47 02/12/09 CLARENCE, NY COLGAN AIR Bombardier DHC-8 45 Zdroj:http://www.bts.gov/programs/airline_information/http://www.bts.gov/programs/airline_information

50

SURV 4 198 0 274 29 0 0 1 26 0 0 110 125 1 52 0 0 0 328 175 55 46 90 33 63 0 22 20 0 0 4 0 140 0 141 373 129 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0

Příloha2 Passengers (All Carriers - All Airports ) Year Month DOMESTIC 2000 1 41,539,852 2000 2 43,713,708 2000 3 52,976,866 2000 4 50,344,174 2000 5 52,309,118 2000 6 54,673,126 2000 7 55,567,742 2000 8 54,473,720 2000 9 46,362,769 2000 10 50,920,081 2000 11 49,631,713 2000 12 47,050,809 2000 TOTAL 599,563,678 2001 1 44,074,484 2001 2 43,149,052 2001 3 53,020,376 2001 4 50,701,926 2001 5 51,051,548 2001 6 53,384,361 2001 7 55,695,939 2001 8 56,292,394 2001 9 30,498,961 2001 10 40,242,030 2001 11 40,646,774 2001 12 40,860,210 2001 TOTAL 559,618,055 2002 1 38,499,158 2002 2 38,561,272 2002 3 48,397,323 2002 4 45,358,119 2002 5 47,049,797 2002 6 49,095,372 2002 7 51,065,472 2002 8 51,140,824 2002 9 40,142,790 2002 10 48,081,131 2002 11 44,871,870 2002 12 49,697,552 2002 TOTAL 551,960,680 2003 1 43,032,450 2003 2 41,166,780 2003 3 49,992,700

INTERNATIONAL 9,620,453 9,291,047 11,110,490 11,088,004 11,368,936 12,305,734 13,404,588 13,188,300 11,294,059 10,841,469 10,244,765 10,529,300 134,287,145 10,546,593 9,260,754 11,355,822 11,104,960 11,054,900 12,186,857 13,129,130 13,212,578 7,908,474 7,191,776 7,326,531 8,628,702 122,907,077 8,943,835 8,027,594 10,148,588 9,244,506 9,835,350 10,792,002 11,626,248 11,933,761 9,519,202 9,592,582 9,016,535 10,038,794 118,718,997 9,726,436 8,283,372 9,538,653

51

TOTAL 51,160,305 53,004,755 64,087,356 61,432,178 63,678,054 66,978,860 68,972,330 67,662,020 57,656,828 61,761,550 59,876,478 57,580,109 733,850,823 54,621,077 52,409,806 64,376,198 61,806,886 62,106,448 65,571,218 68,825,069 69,504,972 38,407,435 47,433,806 47,973,305 49,488,912 682,525,132 47,442,993 46,588,866 58,545,911 54,602,625 56,885,147 59,887,374 62,691,720 63,074,585 49,661,992 57,673,713 53,888,405 59,736,346 670,679,677 52,758,886 49,450,152 59,531,353

2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 TOTAL 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 TOTAL 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 TOTAL 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006

4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8

47,033,260 49,152,352 52,209,516 55,810,773 53,920,973 44,213,408 49,944,935 47,059,495 49,757,124 583,293,766 43,815,481 45,306,644 54,147,227 53,253,194 53,030,873 56,959,142 59,614,287 57,380,873 47,671,785 54,167,489 51,782,564 52,640,057 629,769,616 47,977,657 47,074,882 58,838,975 54,908,859 57,323,876 59,724,061 62,396,446 59,110,633 50,600,325 53,738,093 52,766,404 52,801,276 657,261,487 48,886,043 47,348,142 58,286,011 55,828,555 57,145,193 59,297,121 60,838,606 58,303,233

8,309,305 8,801,873 10,347,900 11,705,206 11,799,672 9,454,647 9,608,358 9,481,886 10,512,547 117,569,855 10,252,443 9,310,317 10,976,440 10,802,022 10,971,254 12,159,514 13,502,913 13,203,566 10,570,682 10,772,177 10,174,320 11,244,427 133,940,075 11,387,275 9,945,067 12,479,643 11,521,174 12,164,600 13,140,061 14,421,209 13,703,334 11,325,800 11,107,586 10,580,099 11,812,574 143,588,422 11,724,098 10,167,275 12,707,241 12,619,137 12,610,793 13,690,835 14,912,621 14,171,796

52

55,342,565 57,954,225 62,557,416 67,515,979 65,720,645 53,668,055 59,553,293 56,541,381 60,269,671 700,863,621 54,067,924 54,616,961 65,123,667 64,055,216 64,002,127 69,118,656 73,117,200 70,584,439 58,242,467 64,939,666 61,956,884 63,884,484 763,709,691 59,364,932 57,019,949 71,318,618 66,430,033 69,488,476 72,864,122 76,817,655 72,813,967 61,926,125 64,845,679 63,346,503 64,613,850 800,849,909 60,610,141 57,515,417 70,993,252 68,447,692 69,755,986 72,987,956 75,751,227 72,475,029

2006 2006 2006 2006 2006 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009

9 10 11 12 TOTAL 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 TOTAL 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 TOTAL 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 TOTAL

49,949,551 55,088,986 53,852,209 53,538,970 658,362,620 50,022,168 47,766,421 59,244,232 57,398,267 59,285,571 61,493,934 63,457,403 62,660,179 52,310,402 57,208,618 55,047,116 53,291,139 679,185,450 50,245,100 50,118,363 59,213,077 55,611,053 58,047,400 59,559,171 61,401,480 58,966,473 47,680,101 52,956,023 47,655,641 50,249,605 651,703,487 44,819,678 43,675,104 53,527,895 52,242,292 52,944,992 55,891,397 59,461,256 56,561,250 48,227,321 52,268,680 48,574,631 49,782,088 617,976,584

12,010,922 11,517,228 11,222,687 12,385,958 149,740,591 12,072,442 10,590,281 13,246,293 12,795,517 12,978,086 14,170,877 15,470,687 15,120,200 12,321,953 12,381,689 12,004,268 13,098,697 156,250,990 12,767,516 11,648,482 14,194,753 12,961,165 13,602,014 14,413,771 15,449,821 15,327,739 11,731,364 11,921,490 11,256,163 12,463,351 157,737,629 12,015,154 10,366,855 12,451,446 12,583,447 11,775,477 13,173,139 14,916,844 14,814,076 11,630,995 11,867,422 11,056,286 12,616,294 149,267,435

53

61,960,473 66,606,214 65,074,896 65,924,928 808,103,211 62,094,610 58,356,702 72,490,525 70,193,784 72,263,657 75,664,811 78,928,090 77,780,379 64,632,355 69,590,307 67,051,384 66,389,836 835,436,440 63,012,616 61,766,845 73,407,830 68,572,218 71,649,414 73,972,942 76,851,301 74,294,212 59,411,465 64,877,513 58,911,804 62,712,956 809,441,116 56,834,832 54,041,959 65,979,341 64,825,739 64,720,469 69,064,536 74,378,100 71,375,326 59,858,316 64,136,102 59,630,917 62,398,382 767,244,019

2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 TOTAL

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

45,491,175 42,430,361 54,413,084 52,478,662 53,829,389 56,687,482 59,138,614 57,369,526 50,304,175 54,823,996 51,416,141 51,074,927 629,457,532

12,324,427 10,675,163 13,114,291 12,346,177 13,314,693 14,373,622 15,365,425 14,654,470 12,167,069 12,367,188 10,996,842 11,479,327 153,178,694

Zdroj: Bureau of Transportation Statistics T-100 Market data.

54

57,815,602 53,105,524 67,527,375 64,824,839 67,144,082 71,061,104 74,504,039 72,023,996 62,471,244 67,191,184 62,412,983 62,554,254 782,636,226