VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj

Po stopách astronomických atraktivit v České republice (bakalářská práce)

Autor: Lenka Bali-Hudáková Vedoucí práce: Ing. Liběna Jarolímková

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů.

V Praze dne

11.6.2007 Bali-Hudáková Lenka

Obsah Obsah .............................................................................................................................. 2 1

Úvod ....................................................................................................................... 3

2

Astronomie ............................................................................................................. 4

3

Vývoj astronomie v České republice...................................................................... 4

4

Druhy astronomických památek............................................................................. 5

5

Astronomické památky v ČR podle krajů .............................................................. 9 5.1

Jihočeský kraj ............................................................................................... 10

5.2

Jihomoravský kraj ........................................................................................ 15

5.3

Karlovarský kraj ........................................................................................... 18

5.4

Královéhradecký kraj ................................................................................... 20

5.5

Liberecký kraj .............................................................................................. 22

5.6

Moravskoslezský kraj................................................................................... 24

5.7

Olomoucký kraj............................................................................................ 26

5.8

Pardubický kraj ............................................................................................ 29

5.9

Plzeňský kraj ................................................................................................ 32

5.10

Praha............................................................................................................. 34

5.11

Středočeský kraj ........................................................................................... 39

5.12

Ústecký kraj.................................................................................................. 43

5.13

Vysočina....................................................................................................... 46

5.14

Zlínský kraj .................................................................................................. 48

6

Shrnutí .................................................................................................................. 51

7

Závěr..................................................................................................................... 52

8

Přílohy .................................................................................................................. 54

9

Seznam použité literatury..................................................................................... 64

10

Internetové zdroje................................................................................................. 64

2

1 Úvod Cestovní ruch je v současné době jedno z nejvýznamnějších a nejrychleji se vyvíjejících průmyslových odvětví. V řadě států činí příjmy z cestovního ruchu významnou součást státního rozpočtu, podílí se na tvorbě pracovních míst a celkovém růstu ekonomiky. Rozvoj cestovního ruchu na daném území je ovlivněn řadou faktorů. Tyto faktory jsou například dopravní dostupnost, politická situace, životní prostředí a zejména pak atraktivity cestovního ruchu. Tyto atraktivity lze dále členit, přičemž turisté si je vybírají podle svých individuálních zájmů a preferencí. Tato práce je věnována astronomickým atraktivitám, které jsou jen jednou skupinou z mnoha. Astronomie je věda, která vznikla a rozvíjela se již ve starověku. Lidé byli hvězdnou oblohou fascinováni již odnepaměti. Znalosti astronomie byly důležité nejen k náboženským rituálům ale i běžnému životu a přežití. V zemědělství bylo důležité vědět, kdy zasít a kdy sklidit úrodu, v mořeplavectví byly znalosti astronomie důležité pro orientaci na moři, vynález slunečních hodin umožnil určování času v průběhu dne apod. Tato potřeba znalosti astronomie vedla ke vzniku nejrůznějších objektů s astronomickými účely, jako například pravěké kalendáře či astronomické observatoře, různá zařízení, která monitorují pohyb vesmírných těles, jako jsou například orloje. V současné době jsou to pak především planetária, která umožňují sledování noční oblohy v kteroukoliv roční dobu nebo z kteréhokoliv místa vesmíru, a hvězdárny, jejichž prostřednictvím může zájemce sledovat jevy na denní či noční obloze přímo. Cílem této bakalářské práce je určit jednotlivé atraktivity, které mohou být označovány jako astronomické a popsat je. Další část je věnována astronomickým atraktivitám na území České Republiky. Tedy popisu atraktivit, které se na území České republiky nacházejí a vytvoření jejich stručného seznamu. Tento seznam bude roztříděn podle čtrnácti krajů a v rámci krajů podle abecedy, podle místa kde se jednotlivé atraktivity nacházejí. Také se pokusím posoudit význam jednotlivých památek z hlediska cestovního ruchu. Téma po stopách astronomických atraktivit České republiky jsem za téma bakalářské práce zvolila, protože i já patřím k těm, kteří jsou fascinováni hvězdnou oblohou, a velmi laicky se o astronomii zajímám. Také věřím, že na území České republiky se nachází řada atraktivit s astronomickou tématikou, které by neměly unikat pozornosti turistů.

3

2 Astronomie Astronomie nebo též hvězdářství je jedna z nejstarších věd, která vznikla již ve starověku. Pochází z řeckých slov astron (hvězda) a nomos (zákon). Je to věda zabývající se nebeskými objekty (jako jsou hvězdy, planety, komety a galaxie), jevy které vznikají vně zemské atmosféry (jako polární záře a kosmické záření) a vznikem a vývojem vesmíru. „První se z astronomie rozvíjela astrometrie, zabývající se měřením poloh hvězd a planet na obloze. Tato oblast astronomie měla velký význam pro navigaci. Podstatnou částí astrometrie je sférická astronomie sloužící k popisu poloh objektů na nebeské sféře, zavádí souřadnice a popisuje významné křivky a body na nebeské sféře. Pojmy ze sférické astronomie se také používají při měření času. Další oblastí astronomie, která se rozvinula, byla nebeská mechanika. Zabývá se pohybem těles v gravitačním poli, například planet ve Sluneční soustavě. Základem nebeské mechaniky jsou práce Keplera a Newtona. Od novověku do současnosti se astronomie nesmírně rozšířila a vznikla celá řada nových oblastí výzkumu, které lze velmi zhruba rozdělit na pozorování a teorii, nebo podle objekt zájmu.“1

3 Vývoj astronomie v České republice Astronomie má na území České republiky velmi dlouhou tradici. Nejstarší důkazy o astronomických znalostech na našem území můžeme zaznamenat v orientaci křesťanských kostelů z 9. století a z kronik z 11. století. Nálezy z doby předcházející těmto důkazům jsou sporné. Nelze ani jednoznačně potvrdit astronomický účel megalitických památek, které se na území České republiky vyskytují v poměrně hojném počtu. Astronomie jako věda je představena rukopisy, které pochází z období založení Karlovy University (1348). Mezi nejvýznamnější astronomy této doby patří například na přelomu 14. a 15. století Křišťan z Prachatic, který na Universitě vyučoval astronomii. Významnou astronomickou osobností 16. století byl univerzitní profesor Tadeáš Hájek z Hájku, který působil na dvoře císaře Rudolfa II. spolu s Tycho de Brahem nebo Johannem Keplerem. V období třicetileté války (1618 – 1648) došlu k útlumu zájmu o astronomii. Ta se na území českých zemí začala rozvíjet v 18. století, 1

http://cs.wikipedia.org/wiki/Astronomie (2.5. 2007)

4

kdy byla v areálu jezuitských kolejí v pražském Klementinu postavena astronomická věž. Klementinská observatoř byla centrem astronomie až do počátku 20. století. Ve dvacátém století dochází k dalšímu rozvoji astronomie a také k její popularizaci. Roku 1912 byla v Pardubicích zpřístupněna široké veřejnosti první hvězdárna . V období první republiky byla na území bývalého Československa vybudována síť lidových hvězdáren, která patří k nejhustším na světě. Po roce 1989 však počet těchto lidových hvězdáren poklesl. Česká astronomie má poměrně široký věhlas i v zahraničí. „Mezi současnou chloubu české astronomie patří výzkum planetek a komet, těsných dvojhvězd či oblast dynamiky těles Sluneční soustavy.“2

4 Druhy astronomických památek Mezi astronomické památky se řadí hvězdárny, planetária, megalitické památky, orloje a sluneční hodiny. Na území České republiky se z těchto druhů astronomických památek vyskytují všechny , ale ne však ve stejném množství. Hvězdárny se na našem území vyskytují v řádu desítek. „Hvězdárna nebo astronomická observatoř je místo, které se využívá k pozorování dějů na nebeské sféře. Dříve mohlo být vybavení hvězdárny velmi skromné, stačil sextant pro měření vzájemných úhlových vzdáleností hvězd nebo soustava kamenů, které upozorňovala na důležité astronomické události. Moderní hvězdárna obvykle mívá jeden nebo více dalekohledů na speciální montáži. Ty bývají umístěny v otáčivých a otevíratelných kupolích. Od 40. let 20. století se staví také radioteleskopy, které umožňují detekovat radiové signály z Vesmíru. Takovou observatoř pak nazýváme radioobservatoří.“ 3 Na území české republiky byla do roku 1989 poměrně hustá síť lidových hvězdáren, které sloužily k rozšíření zájmu o astronomii mezi laickou veřejností. Po roce 1989 došlo k poklesu množství těchto hvězdáren. Mezi nevýznamnější profesionální hvězdárny v České republice patří například hvězdárna a planetárium České Budějovice s pobočkou na Kleti nebo hvězdárna v Ondřejově u Prahy spadající pod astronomický ústav v Praze. Nejznámější světové hvězdárny jsou například Paranal v Chile nebo havajská Mauna Kea.

2 3

Mgr.Jaroslav Soumar, Malý průvodce, Hvězdárna a planetárium hl.m.Prahy, Praha 1996 str. 17 http://cs.wikipedia.org/wiki/Hv%C4%9Bzd%C3%A1rna

5

(28.3.2007)

Planetárií je v České republice celkem osm. „je to místnost nebo sál, s uměle vytvořenou hvězdnou oblohou. Diváci v planetáriu sedí v pohodlných křeslech, podobně jako v kině nebo divadle a nad jejich hlavy je na sférický strop promítá obraz noční oblohy. Vedle hvězd jsou promítány i ostatní viditelná tělesa, planety, Měsíc, komety i Slunce. Diváci mohou pohodlně otáčet hlavami a pozorovat tak celou oblohu. V planetáriu je obvykle vytvářena hvězda obloha tak, jak ji vidí pozorovatel v různých ročních obdobích na různých místech Země. Je možné vytvářet i hvězdnou oblohu z pohledu pozorovatele na libovolném místě ve vesmíru. Planetárium velmi dobře ukazuje zdánlivé otáčení oblohy způsobené rotací Země, zdánlivé pohyby souhvězdí v průběhu roku způsobené oběhem Země kolem Slunce, zobrazuje pohyby různých objektů ve Sluneční soustavě i změny hvězdné oblohy v průběhu historie vesmíru. To vše je možné sledovat při různých zrychleních. Proto si může divák udělat představu např. o kličkování jednotlivých planet na obloze. Model hvězdné oblohy je vytvářen zvláštním projektorem, který má tvar vzpěračské činky, která je ve svém těžišti ukotvena k nosnému rámu. Každá koule „činky“ má za úkol znázornit jednu půlku oblohy, ve střední části jsou pak zvláštní projektory pro promítání planet, Slunce Měsíce a (včetně jeho fází).“ 4 Planetária lze v České republice navštívit v Praze, Brně, Teplicích, Ostravě, Mostě, Hradci Králové, Českých Budějovicích a Plzni (zde ovšem působí pouze organizace s tímto názvem, planetárium jako takové v Plzni není). Megalitické památky se na území České republiky vyskytují poměrně v hojném počtu, ovšem ne všichni odborníci se shodují na tom, že se skutečně jedná o megalitické památky, neboť velikostně jsou s porovnáním s megalitickými památkami v jiných částech světa velmi malé. Přesto se najde řada zastánců českých megalitických památek ať už z řad odborníků tak i z řad laické veřejnosti. (Příloha č. 1 popisuje znaky pravosti megalitů). Jako megalit označujeme „velký, někdy hrubě opracovaný kámen vztyčený pravěkými lidmi mimo své přirozené souvislosti. Jako megalitické stavby by měly být označovány komory tvořené z několika takových kamenů. Někdy mohou být megalitické stavby doplňkově tvořeny i nasucho kladeným zdivem tvořeným z malých kamenů. V praxi bývají běžně tyto pojmy zaměňovány. Megality jsou nejstaršími dochovanými stavbami na světě, z období neolitu, eneolitu a starší doby bronzové. Jejich název vznikl s řeckého megos (velký) a lithos (kámen). Sloužily pravděpodobně jako kultovní objekty, někdy i k pohřebním aktivitám. Spekulativně se

4

http://cs.wikipedia.org/wiki/Planet%C3%A1rium (28.3.2007)

6

o nich uvažuje i jako o astronomických observatořích. Existuje více druhů megalitických památek (viz. Příloha č. 2). Nejhojněji se megalitické monumenty vyskytují v Evropě od Středozemí, přes západní Francii, britské ostrovy až po Skandinávii. Nejznámějšími jsou Stonehenge a Aleje (kamenné řady) v Carnacu, které tvoří několik tisíc menhirů rozestavěných v souběžných či vějířovitých řadách v délce asi 1 km. Pravděpodobně nejstarší megalit je z doby 6,5 tisíc let př. n. l. na Maltě.“5 V České republice patří mezi nejznámější megalitické památka například kamenné řady u Kounova nebo tzv. Zkamenělý pastýř u Klobuk. Existuje velké množství hypotéz o původu a účelu těchto staveb. Často bývají spojovány s různými náboženskými rituály, jako například vyznávání různých božstev a s tím spojené obětní rituály. Megality také bývají označovány za prehistorické kalendáře a vesmírné observatoře, neboť u velké většiny těchto staveb byly zjištěny souvislosti mezi uspořádáním jednotlivých kamenů a pohyby Slunce, Měsíce a jiných nebeských objektů v průběhu roku. V mytologii jsou spojovány megalitické stavby s nadpřirozenými bytostmi. Podle některých teorií slouží tyto stavby jako orientační body pro návštěvníky z vesmíru, protože v jejich blízkosti jsou často pozorovány výskyty UFO (unidentified flying object –neidentifikovatelný létající předmět). V určitých časových období lze v blízkosti těchto staveb zažívat různé halucinace nebo vidění, případně pozorovat různá zjevení. Citlivější lidé mohou v jejich blízkosti pociťovat větší množství energie, kterou lze z těchto objektů čerpat. Toho údajně využívali různí šamani, kněží a keltští druidové. „Vědecké průzkumy ukázaly, že před východem Slunce ve dnech slunovratů vznikají v megalitech ultrazvukové vlny, akustické kmitání, změny magnetického pole.“6 Za nejčastější stavitele megalitických staveb jsou označováni Keltové. Existují však i domněnky o tom, že tyto stavby pochází z doby ještě před příchodem Keltů. Dalším druhem astronomických památek, které se vyskytují na území české republiky je orloj, což „jsou mechanické hodiny se zvláštním mechanismem, které kromě času ukazují i polohu některých nebeských těles na obloze. V tomto smyslu lze orloj považovat za předchůdce planetária.

5

http://cs.wikipedia.org/wiki/Megalit (28.3.2007)

6

http://www.kpufo.cz/oblasti/meg/album/mechanika/hypot.htm (11.4.2007)

7

Stroje podobného účelu existovaly již v dobách antiky, ale jejich konstrukce byla později zapomenuta. Opět se objevily ve 14. století. Orloje patřily na přelomu středověku a novověku k vrcholným produktům soudobé astronomie, matematiky a mechaniky. Většinou ale ukazovaly jen polohy Slunce a Měsíce. Zobrazení dalších planet by při mechanické realizaci vedlo k heliocentrické konstrukci, což nebylo ideologicky žádoucí. Jediným heliocentrickým orlojem v Česku je Olomoucký orloj, postavený v padesátých letech 20. století v duchu socialistického realismu. Orloj lze najít v mnoha středoevropských městech.“7 Mezi nejznámější orloje v České republice patří orloj v Praze a v Olomouci. sSluneční hodiny se v České republice vyskytují v řádech stovek. Většina slunečních hodin na našem území vznikala na přelomu 18. a 19. století a dále pak jejich obliba roste od druhé poloviny 20. století, která trvá do současnosti. „Sluneční hodiny jsou typem hodin, které fungují pomocí stínu vrhaného daným tělesem. Představují pravděpodobně nejstarší a zároveň i nejvíce rozšířené z tzv. elementálních (tedy přírodních živlů využívajících) časoměrných přístrojů, k nimž dále řadíme hodiny přesýpací, vodní, olejové i jiné. Prvotní ukazatel slunečních hodin, dřevěný kolík zaražený do země, byl následně nahrazen opracovaným kamenem – gnómonem (jednotlivé části slunečních hodin viz příloha č. 3). První horizontální hodiny s takovými kamennými ukazateli se objevují ve druhém tisíciletí př. n. l. v Egyptě, Babylón, Indii a Číně. … Zhruba o tisíc let později než horizontální, objevují se (nejdříve v Egyptě) hodiny vertikální s vodorovným ukazatelem – stylusem a číselníkem temporálních hodin. Příklad můžeme vidět dodnes na athénské Věži větrů, postavené v letech 50 až 41 př.n.l. Objev polosu bývá datován do 1. stol. n l. Po několika stech letech však upadl v zapomnění, stejně jako dělení dne na dvanáct částí převzaté Římany přes Řecko od Babylóňanů. V době raného středověku (kolem roku 650 nařídil papež Sabianus instalování slunečních hodin na kostelech) se tedy začínají na zdech kostelů a klášterů křesťanské objevovat sluneční hodiny opět s horizontálním ukazatelem a dělením dne na 4,8 nebo 10 částí. Nejstarší hodiny tohoto typu na území Německa, nacházející se na zdi kostele sv. Michala ve Fuldě, nechal zhotovit roku 822 opat Hrabanus Aurus. V našich zemích patří mezi nejstarší (kolem 1450) dvoje hodiny s vyrytými hodinovými čarami na kamenných opěrných pilířích

7

http://cs.wikipedia.org/wiki/Orloj (28.3.2007)

8

kostel sv. Jakuba v Telči nebo hodiny na vystouplém kameni schodištní vížky na jižní straně chóru kostele sv. Bartoloměje v Kolíně. Z minulosti se nám dochovaly nejen sluneční hodiny na pevných stanovištích, ale i četné přenosné sluneční hodiny. Počátek jejich historie můžeme nalézt v Egyptě druhého tisíciletí př. n. l., kdy vznikaly dřevěné, kovové i kamenné hodiny, jejichž funkce byla založena na měnící se výšce Slunce během dne. V podstatě se jednalo o vodorovná pravítka s hodinovými ryskami a kolmo nasazenými vodorovnými ukazateli na jednom konci. Později, v helénistické době byly opatřovány ryskami pro různé roční doby. Jako přenosné byly používány i menší varianty skafé. V Evropě se začaly šířit různé typy přenosných a kapesních hodin po objevu kompasu v pol. 15.století. Oblíbené byly např. cestovní rovníkové z mosazi, též cestovní diptychové (neboli destičkové) ze slonoviny, případně levnější varianty ze dřeva, dále stolní horizontální z mosazi či ušlechtilejších druhů kamene. Potřebnost slunečních hodin postupně klesala v souvislosti se zdokonalováním mechanických kolečkových hodin, avšak ještě dlouho byly využívány například k seřizování věžních hodin. Skutečný soumrak praktického používání slunečních hodin však znamenala dohoda o zavedení pásmového času na konferenci ve Washingtonu v roce 1884. (U nás byl pásmový čas zaveden od 1. 1. 1912.) Dnes mají sluneční hodiny spíše funkci dekorativní než užitnou, měří totiž tzv. pravý sluneční čas, který se od středního slunečního času může lišit až o +16 minut nebo -12 minut.“8 Existuje více druhů slunečních hodin. Nejčastěji se setkáme se svislými, vodorovnými nebo rovníkovými, dále se také objevují sluneční hodiny polární či analematické (více Příloha č. 3). Největší seskupení slunečních hodin v České republice můžeme nalézt v pražském Klementinu, kde se jich na jednom místě nachází patnáct.

5 Astronomické památky v ČR podle krajů Tato kapitola bakalářské práce je zaměřena na stručné zmapování výše zmíněných astronomických památek. Jednotlivé památky jsou roztříděny podle čtrnácti krajů České republiky a v rámci krajů jsou památky tříděny podle abecedy podle míst, kde se nachází. Na konci každé kapitoly se nachází tabulka shrnující astronomické památky v daném regionu.

8

http://cs.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_hodiny (28.3.2007)

9

Jednotný seznam astronomických památek (jak jsou níže vyjmenovány) dosud v České republice není. Pro tuto práci byly čerpány informace z různých zdrojů, které obsahovaly informace o památkách jednoho druhu. Tyto informace byly ověřovány na stránkách jednotlivých památek (byly-li dostupné), popř. konzultovány s literaturou. U každé památky lze nalézt od jedné do tří hvězdiček. Tyto hvězdičky označují význam jednotlivých památek z hlediska cestovního ruchu. Jedna hvězdička znamená regionální význam památky, dvě hvězdičky označují celorepublikový význam památky a tři hvězdičky značí mezinárodní význam památky. Při přidělení významu jednotlivým památkám bylo vycházeno z toho, kde se daná památka nachází, tedy lokalita památky, a významu lokality z hlediska cestovního ruchu. Dále bylo přihlíženo k tomu, zda se v blízkosti památky nachází turisticky zajímavá atraktivita. V úvahu byl brán i význam samotné astronomické atraktivity.

5.1 Jihočeský kraj *Bělčice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nachází na budově děkanského úřadu v Bělicích. Na šikmém ukazateli hodin jsou dva nody. *Bílsko – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově kostela sv. Jakuba v Bílsku. *Borotín – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na farním úřadě v Borotíně. *Borovany – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nachází na budově městského úřadu, která pochází z doby baroka. *Červená nad Vltavou – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na budově kostela sv. Bartoloměje v Červené nad Vlatvou. *Červený Dvůr – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na hospodářské budově zámku v Červeném dvoře. **České Budějovice – Hvězdárna a planetárium – Hvězdárna v Českých Budějovicích je druhou nejstarší lidovou hvězdárnou v České republice. Byla postavena roku 1937, planetárium a kinosál byly přistavěny v roce 1971. Hvězdárna a planetárium nabízí pro veřejnost denní i noční pozorování oblohy a nebeských úkazů. Dvakrát týdně se konají pořady v planetáriu. Hvězdárna organizuje různé přednášky a besedy z oblasti astronomie. Působí zde i klub mladých astronomů. Součástí hvězdárny je i observatoř na Kleti, která se nachází nedaleko Českých Budějovic. Byla vybudována v roce 1957 a je nejvýše položenou hvězdárnou v České republice. Observatoř na Kleti je významnou astronomickou institucí 10

nejen v České republice, ale dosahuje i světového významu. Ve své odborné činnosti se hvězdárna zabývá „ověřování objevů blízkozemních planetek a komet, měření přesných poloh asteroidů a komet blížících se či křižujících dráhu Země, hledání a objevy planetek, s 861 potvrzenými objevy (tj. očíslovanými planetkami) z let 1977 - 2003 zaujímá hvězdárna přední místo v celosvětových srovnáních, měření přesných poloh vzdálených objektů (Kentaurů a transnenptunických těles) a fyzikální výzkum komet.“9 Hvězdárna na Kleti pořádá i prohlídky pro veřejnost. *České Budějovice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově kostelu sv. Mikuláše v Kanovnické ulici v Českých Budějovicích. Další svislé sluneční hodiny jsou umístěny na komíně budovy, která je umístěna proti vodárenské věži. **Český Krumlov – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na Českobudějovické bráně v centru města. Další sluneční hodiny jsou umístěny na hotelu Růže v Českém Krumlově. Ještě další sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budovách na prvním, druhém a pátém nádvoří renesančního zámku v Českém Krumlově. *Čimelice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na budově patřící k zámku v Čimelicích. *Číměř – Megalitická památka – Podél silnice mezi Číměří a Dobrou Vodou nenacházejí nacházejí kamenné řady. V jejich blízkosti je možné nalézt velký balvan se třemi prohlubněmi a osamocenou stélu. K tomuto místu se váže pověst o ďáblovi, který zde odpočíval. Objekt měl patrně kultovní význam. *Dírná - Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na budově kostela sv. Vavřince v Dírné. *Dolní Bukovsko – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově kostela Narození Panny Marie. *Dražejov – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na kapli ve středu návsi. *Heřmaň – Sluneční hodiny – Polární prstencové sluneční hodiny se nalézají v objektu Benešovského mlýna. *Hluboká nad Vltavou – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na zámeckém hotelu Štekl v Hluboké nad Vltavou.

9

http://www.hvezcb.cz/index.php?stranka=vyzkum&menu_id=37&uroven=3 (2.5.2007)

11

*Hlupín – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na štítu kaple na návsi v Hlupíně. *Husinec u Prachatic – Hvězdárna – Soukromá hvězdárna v Husinci je tvořena obytným domkem s kopulí, která má průměr 4,2 m. Návštěva hvězdárny je možná kdykoliv, ale je nutné se předem dohodnout s majitelem hvězdárny. *Chlebov – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na bodově kaple ve středu návsi. *Chvalešovice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově hasičské zbrojnice, bývalé kovárny. *Chvalšiny – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na budově radnice v centru obce. *Javorník – Megalitická památka – Menhir neobvyklého tvaru stojí na svahu vrchu Javorník. Menhir je hranatý s obdélníkovým půdorysem, směrem k vrcholu je zúžen. Je vysoký zhruba 1,8 m. *Jindřichův Hradec – Hvězdárna – Hvězdárna prof. Františka Nušla byla otevřena roku 1961. Hvězdárna se podílí na popularizaci astronomie v České republice. Pořádá odpolední a večerní pozorování pro veřejnost a organizuje různé přednášky. Je zde zřízen i astronomický klub. *Jistebnice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na budově fary v Jistebnici. *Kájov – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na věži kostelíka Smrti Panny Marie. Troje sluneční hodiny jsou pak umístěny na kostelní věži kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kájově. *Karlov – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na budově zámku. **Kleť – Sluneční hodiny – Polární prstencové, polární jižní a svislé sluneční hodiny se nacházejí v blízkosti hvězdárny na vrcholu kopce Kleť. *Kunžak – Hvězdárna – Hvězdárna v Kunžaku byla přistavena roku 1984 k již existující meteorické pozorovatelně. Hvězdárnu je možné navštívit po předchozí domluvě. *Lažany – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově dnešního domova důchodců, dřívějšího zámku. *Lnáře – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na budově zámku ve Lnářích.

12

*Lštění – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na kostele sv. Vojtěcha. *Němčice – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny se nacházejí nad vchodem do kostela sv. Mikuláše. Hodiny jsou svislé. *Nicov – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na věži kostela sv. Jakuba. *Oslov – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny se nacházejí na věži kostela sv. Linharta. Jedná se o svislé sluneční hodiny. *Písek – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na altánu patřícímu k hotelu Otava. *Planá nad Lužnicí – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny se nacházejí na budově kostela sv. Václava. Další sluneční hodiny jsou umístěny na domu galerie u Rudolfa Hrušínského. Hodiny jsou svislé. *Popelín – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na lodi kostela sv. Petra a Pavla.. *Prachatice – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny se nacházejí na Žižkově náměstí. Hodiny jsou velmi specifické. Jedná se o zemní plastiku z mramoru. *Rataje – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na kostele sv. Trojice. *Rudolfov – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny jsou vyobrazeny na presbytáři kostela sv. Víta. Další troje sluneční hodiny jsou umístěna na budově městského úřadu v Rudolfově. Hodiny jsou svislé. *Římov – Sluneční hodiny – Polární sluneční hodiny se nacházejí na hrázi Římovské přehrady u budovy Povodí Vltavy. *Sedlice – Megalitická památka – V blízkosti vrchu Hradec u Sedlic se nachází deset kamenných řad. V jejich blízkosti se nachází i několik hromad menších kamenů. *Sezimovo Ústí – Hvězdárna – Hvězdárna Františka Pešty v Sezimově Ústí byla postavena roku 1964. Hvězdárna se podílí na popularizaci astronomie v České republice, pořádá pozorování pro širokou veřejnost, organizuje besedy a dětský astronomický kroužek. **Sezimovo Ústí – Sluneční hodiny – Vodorovné sluneční hodiny jsou dominantou náměstí Tomáše Bati. Hodiny jsou největšími slunečními hadinami ve střední Evropě. Ukazatelem je žulová koule, kterou v rukou drží čtyři metry vysoký Světlonoš.

13

Obrázek č. 1 – Sluneční hodiny v Sezimově Ústí10

*Skalice – Megalitická památka – Kamenné řady se nachází v lese v blízkosti obce skalice. Řady patrně pochází z doby, kdy zde sídlil slovanský kmen a byly součástí většího objektu. *Soběslav – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na průčelí domu s pečovatelskou službou. *Strakonice – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny se nacházejí na nádvoří zámku ve Strakonicích. Hodiny jsou svislé. *Strunkovice nad Blanicí – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se šikmým ukazatelem jsou vyobrazeny na stěně kostela sv. Dominika. *Střížov – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na věži kostela sv. Martina. *Svatý Kámen – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na stěně kostela Panny Marie Sněžné. *Ševětín – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na stěně kostela sv. Mikuláše. *Tábor – Hvězdárna – Hvězdárna v Táboře je třetí nejstarší v České republice, byla otevřena roku 1937. Hvězdárna pořádá dvakrát v týdnu pozorování pro veřejnost a organizuje přednášky z oblasti astronomie. *Tábor – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na vile zvané Černý Leknín, která leží nedaleko od hradu Kotnov. **Třeboň – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny se nachází na budově na druhém nádvoří Třeboňského zámku a další jsou umístěny na vstupní bráně do zámku. Hodiny jsou svislé. 10

http://astro.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php?rec=41996 (27.4.2007)

14

*Vitějovice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na hospodě U Kleinů. *Veselí nad Lužnicí – Hvězdárna – Soukromá hvězdárna L. Hejny pochází z roku 2002. Hvězdárna nenabízí pravidelné pozorování pro veřejnost, přesto je návštěva hvězdárny možná po předchozí dohodě. *Volyně – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově renesanční radnice na náměstí ve Volyni. Hodiny jsou svislé. *Zdíkovec – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na stěně kostela sv. Petra a Pavla. **Zlatá Koruna – Sluneční hodiny – Několik slunečních hodin (celkem asi 10) se nachází v areálu bývalého kláštera ve Zlaté Koruně. Jedná se o svislé sluneční hodiny. Jihočeský kraj

*

**

***

Hvězdárny

6

1

1

1

Planetária Megalitické památky

4

Orloje 43

Sluneční hodiny

Tabulka č. 1 – Astronomické atraktivity v Jihočeském kraji

5.2 Jihomoravský kraj *Boskovice – Hvězdárna – Hvězdárna byla otevřena roku 1961. Hvězdárna umožňuje pozorování pro veřejnost, ale pouze po předchozí domluvě. *Braníškov – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na stěně kaple. **Brno – Hvězdárna a planetárium – Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně byla otevřena roku 1954. Planetárium, které je součástí hvězdárny, bylo otevřeno o pět let později. Dalo by se říci, že je to druhé nejvýznamnější planetárium v České republice (po Praze). Hvězdárna pořádá pozorování oblohy pro veřejnost, organizuje různé přednášky, semináře a výstavy. V planetáriu je možné shlédnout řadu programů o vesmíru a různých nebeských objektech. Hvězdárna nabízí kurs přístupný pro každého, kdo se zajímá o astronomii, bez ohledu na věk. Tato hvězdárna má jedno odloučené pracoviště a to hvězdárnu ve Vyškově-Marchanicích.

15

**Brno – Sluneční hodiny – Na nádvoří Nové radnice v Brně jsou vyobrazeny troje svislé sluneční hodiny. Další sluneční hodiny se nacházejí v blízkosti hvězdárny v Brně. Jedná se o čtvero slunečních hodin, které jsou vyobrazeny na čtyřech stranách krychle a to na vodorovné a třech svislých. Takto sestavené hodiny jsou značně ojedinělé. Hodiny jsou vodorovné. Další dvoje svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny ve vnitřním dvoře kapucínského kláštera v Muzejní ulici v Brně. *Bukovany – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na objektu kapličky v Bukovanech. *Býkovice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na kapli v Býkovicých. *Čeložnice – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny jsou vyobrazeny na objektu zvonice ve středu obce. Hodiny jsou svislé. *Drnovce – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na věži kostela sv. Trojice. *Habrovany – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na věži kostela sv. Trojice. *Hoštěradice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově obecního úřadu v Hoštěradicích. *Hrubšice – Sluneční hodiny – Dvoje svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na věži kaple v centru obce.. *Kladoruby – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny nad vchodem do kapličky v Kladorubech. *Kněževísko – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na objektu kaple. *Křtiny – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny jsou umístěny uvnitř poutního kostela Jména Panny Marie. Další hodiny jsou vyobrazeny na budově fary. Hodiny jsou svislé. **Lednice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na budově zámku v Lednici. Číselník se nedochoval, zbyl pouze ukazatel (polos). *Moravský Krumlov – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na objektu bývalých zámeckých stájí. *Novosady – Sluneční hodiny – Kulové sluneční hodiny jsou umístěny v parku před základní školou.

16

*Olomučany – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na kamenném ukazateli na rozcestí lesních cest mezi Máchovým pomníkem a Novým hradem. *Rajhrad – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny jsou vyobrazeny ve dvoře kláštera Benediktinů. Hodiny jsou svislé. *Slavkov u Brna – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na klasicistní budově městského úřadu. *Sloup – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově římskokatolické fary. Hodiny jsou svislé. *Strážnice – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny se nacházejí na objektu židovské synagogy. Další sluneční hodiny se nacházejí na kostele Nanebevzetí Panny Marie na Piaristickém náměstí. Hodiny jsou svislé. *Svatobořice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na kapličce ve Svatobořicích. **Valtice – Sluneční hodiny – Dvoje sluneční hodiny se nachází na vnitřním nádvoří zámku ve Valticích. Hodiny jsou svislé. *Veselí nad Moravou – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny v bývalém klášteře na náměstí. *Veverská Bítýška – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově kostela sv. Jakuba. Hodiny jsou svislé *Vranov – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí v klášteře ve Vranově. **Vranov nad Dyjí – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny specifického typu se nacházejí na terase zámku ve Vranově nad Dyjí. Jsou tvořeny náměrným zařízením s lupou a malým kanónem, který byl ovšem v roce 2000 ukraden turisty.

17

Obrázek č.2 –Sluneční hodiny ve Vranově nad Dyjí11

*Vyškov – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na budově muzea ve Vyškově. *Znojmo – Sluneční hodiny – Vodorovné sluneční hodiny se nacházejí v parku u základní školy v Horově ulici. Polární prstencové sluneční hodiny se nalézají na nádvoří hradu v blízkosti rotundy sv. Kateřiny. Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově kostela sv. Václava a městského archivu. *Ždánice – Hvězdárna – Hvězdárna byla otevřena roku 1965. Tato hvězdárna není primárně určena k popularizaci astronomie, její hlavní činností je pozorování proměnných hvězd. *Ždánice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na budově hvězdárny. Jihomoravský kraj

*

**

Hvězdárny

2

1

***

1

Planetária Megalitické památky Orloje 24

Sluneční hodiny

4

Tabulka č. 2 – Astronomické atraktivity v Jihomoravském kraji

5.3 Karlovarský kraj **Františkovy Lázně – Sluneční hodiny – Velmi zvláštní sluneční hodiny se nacházejí u Františkova pramene ve středu parku ve Františkových Lázních. Celkem osm

11

http://astro.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php?rec=41143 (2.5.2007)

18

slunečních hodin různého typu (svislé, vodorovné, polární a rovníkové) je vyryto do mramorového sloupu. *Cheb – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nalézají ve vnitřním dvoře františkánského kláštera. **Karlovy Vary – Hvězdárna – Hvězdárna v Karlových Varech byla otevřena 1963. Je jedinou hvězdárnou v Karlovarském kraji. Hvězdárna se podílí na popularizaci astronomie v České republice, pořádá pozorování pro širokou veřejnost, nabízí různé přednášky z oblasti astronomie, funguje zde astronomický kroužek, organizuje letní astronomické tábory apod. **Karlovy Vary – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na stěně věže lázeňského domu Chopin. Analematické sluneční hodiny kolmým ukazatelem se nacházejí na prostranství před Vřídelní kolonádou. Na hodinách jsou vyznačeny časy pitné kúry (ranní, odpolední a večerní). *Lázně Kynžvart – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nalézají na budově státního zámku v Kynžvartu. *Mariánské Lázně – Sluneční hodiny – Vodorovné sluneční hodiny se nacházejí v parčíku v blízkosti hotelu Krakonoš. *Pomezí nad Ohří – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na kostele sv. Jakuba Většího nedaleko Jesenické přehrady. Z hodin se dochoval pouze ukazatel. *Prameny – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově Pensionu u Nováka.. *Rybničná – Megalitická památka – V blízkosti obce Rybničná se nachází viklan, nazývaný Dominik. Viklan je patrně přírodního původu, vznikl přírodními procesy při zvětrávání žuly a jejím následným odnosem. Na vrchní části viklanu se nachází několik nápisů a prohlubenina ve tvaru misky. Váže se k němu pověst, že zde bývalo pohanské obětiště. *Sokolov – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nalézají v klášteře kapucínů v Sokolově. *Teplá – Sluneční hodiny – Přenosné sluneční hodiny jsou součástí expozice Kláštera v Teplé. *Trštěnice – Sluneční hodiny – Troje svislé sluneční hodiny lze nalézt na menším zámku Berchembogen v Trštěnicích. V současné době je v objektu umístěna restaurace. *Tuřany – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na budově obecního úřadu. 19

Karlovarský kraj

*

**

***

1

Hvězdárny Planetária Megalitické památky

1

Orloje 9

Sluneční hodiny

2

Tabulka č. 3 – Astronomické atraktivity v karlovarském kraji

5.4 Královéhradecký kraj *Bílý Újezd – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny se nacházejí na zvonici kostela *Broumov – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny a analematické sluneční hodiny jsou umístěny v objektu pomocné a zvláštní školy v Broumově-Velké Vsi. *Česká Skalice – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny jsou umístěny na nádvoří muzea Boženy Němcové. Hodiny jsou pouze symbolické. *Dobruška – Sluneční hodiny – Dvoje sluneční hodiny jsou vyobrazeny na zvonici kostela sv. Václava. Hodiny jsou svislé. *Dubenec – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny s nodem se nacházejí na kostele sv. Josefa. *Dvůr Králové nad Labem – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny se nacházejí na budově staré radnice. Hodiny jsou svislé. *Hořice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově bývalého zámku v Hořicích. *Hradec Králové – Hvězdárna – Soukromá hvězdárny SKYMASTER byla otevřena v roce 2003. Nachází se v chatové oblasti nedalo Hradce Králové. Hvězdárna nabízí pozorování oblohy pro zájemce o astronomii po předchozí telefonní domluvě. **Hradec Králové – Hvězdárna a planetárium – Hvězdárna v Hradec Králové byla otevřena pro veřejnost roku 1954, planetárium pak o 7 let později. Organizace se podílí na popularizaci astronomie v České republice, v planetáriu probíhají pravidelné programy pro děti i dospělé, hvězdárna nabízí pozorování noční oblohy, dále pak různé přednášky apod. Při hvězdárně funguje astronomická společnost, astronomický kroužek a astronomický kurz. „Planetární stezka v Hradci Králové – Stezku postavili v roce 2005 členové Astronomické společnosti v Hradci Králové a pracovníci Hvězdárny a planetária v Hradci Králové. 20

Planetární stezka je model naší sluneční soustavy v měřítku 1 ku 1 miliardě. Tomuto měřítku odpovídají zároveň rozměry těles (modelů Slunce a planet) i vzdálenosti, které mezi nimi musíte ujít. Celková délka naučné stezky je 6,5 km. Na každé zastávce najdete malou kuličku znázorňující planetu a příslušnou informační tabuli, na níž jsou uvedeny základní údaje a zajímavosti o dané planetě.“12 **Hradec Králové – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí v objektu Univerzity Hradec Králové. Polární prstencové sluneční hodiny jsou umístěny na dětském hřišti v ulici Pod Zámečkem. Analematické sluneční hodiny se nalézají v objektu Gymnázia Boženy Němcové. Několik slunečních hodin různého typu je umístěno v objektu hvězdárny a planetária v Hradci Králové. *Hrádek – Hvězdárna – Amatérská astronomická observatoř Edmunda Hallyho byla otevřena roku 1986. Pozorování na hvězdárně probíhá od dubna do října po předchozí domluvě. *Janské Lázně – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově penzionu U slunce. **Jaroměř – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na budově na nádvoří v pevnosti Josefov. *Jičín – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na bývalé vodárenské věži. Dnes se v objektu nachází galerie. *Kopidlno – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí nad vstupem do zámku. *Krabčice – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny jsou vyobrazeny na objektu myslivny. Hodiny jsou svislé. *Lázně Bělohrad – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se šikmým ukazatelem se nalézají na objektu památníku K. V. Raise. *Lično – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na kostele Zvěstování Panny Marie. *Nová Paka – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově bývalého kláštera. *Nové Město nad Metují – Sluneční hodiny – Dvoje sluneční hodiny se nacházejí na budově radnice. Hodiny jsou svislé.

12

http://www.astrohk.cz/planetarni_stezka/ (5.5.2005)

21

**Opočno – Sluneční hodiny – Přenosné sluneční hodiny s kanónem a lupou se nacházejí na zámku v Opočně. *Přepychy – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na kostele sv. Jakuba. *Rokytník – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny jsou umístěny na kapli sv. Trojice. Hodiny jsou svislé. *Studnice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na budově obecního úřadu. *Úbislavice – sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na kostele Narození Panny Marie. *Valdice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na vnější zdi věznice ve Valdicích. Královéhradecký kraj

*

**

Hvězdárny

2

1

***

1

Planetária Megalitické památky Orloje Sluneční hodiny

20

3

Tabulka č. 4 – Astronomické atraktivity v Královéhradeckém kraji

5.5 Liberecký kraj *Český Dub – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na budově úřadu práce. *Doksy – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodny se nacházejí na budově mateřské školy nedaleko pomníku K. H. Máchy. *Doubravice – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny jsou vyobrazeny na obecním úřadě. Hodiny jsou svislé *Dřevčice – Megalitická památka – Zhruba 1m vysoký menhir se nachází nedaleko turistické stezky v blízkosti obce Dřevčice. Menhir je z pískovce a je trochu opracovaný. *Hejnice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí ve vnitřním dvoře kláštera.

22

*Hrádek nad Nisou – Sluneční hodiny – Vodorovné sluneční hodiny se nacházejí v autokempu Kristýna. *Jablonec nad Nisou – Hvězdárna – Soukromá hvězdárna v Jablonci nad Nisou je přístupná pro pozorování široké veřejnosti po předchozí domluvě. *Jičín – Hvězdárna – Hvězdárna byla otevřena v 60. letech 20. století. Později byla hvězdárny uzavřena, její provoz byl obnoven až na konci 90. let 20. století. Hvězdárna se podílí na popularizaci astronomie, pořádá pozorování pro širokou veřejnost, organizuje přednášky a vede astronomický klub. *Jilemnice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově Krkonošského muzea. *Kamenický Šenov – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nalézají na kostele sv. Jana Křtitele. *Křinice u Broumova – Hvězdárna – Soukromá Hvězdárna pod Hvězdou byla otevřena roku 1999. Pozorování pro veřejnost je možné po předchozí domluvě. *Lázně Libverda – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na budově lázní. *Liberec – Sluneční hodiny – Dvoje sluneční hodiny svislého typu se nacházejí na budově Českého rozhlasu. Další hodiny stejného typu jsou vyobrazeny na vnitřním nádvoří zámku v Liberci. *Liberec-Ruprechtice – Hvězdárna – Soukromá hvězdárna Dr. Artura Beera byla postavena roku 1983. Návštěva hvězdárny je možná pouze se souhlasem majitele. *Mníšek – Sluneční hodiny – Dvoje sluneční hodiny se nacházejí na budově fary. Hodiny jsou svislé. *Nové Město pod Smrkem – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na kostele sv. Kateřiny. *Ohrazenice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí ze tří stran sloupu, který se nachází na původním rozcestím mezi Libercem, Turnovem a Mladou Boleslaví. *Rokytnice nad Jizerou – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se šikmým ukazatelem jsou umístěny na kostele sv. Michaela Archanděla. *Rovensko pod Troskami – Hvězdárna – Hvězdárna byla postavena roku 1993. Návštěva hvězdárny je umožněna po předešlé domluvě.

23

*Rovensko pod Troskami – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na kostele sv. Jakuba. Tyto hodiny patří mezi nejstarší v České republice, patrně pochází z 15. století. *Skalice u České Lípy – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny se nacházejí na kostele sv. Anny. Hodiny jsou svislé. **Sloup v Čechách – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na skále pod hradem Sloup. *Smržovka – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na objektu Parkhotelu. *Tachov – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny se nacházejí na budově hostince U Slunečních hodin. Hodiny jsou svislé. *Turnov – Hvězdárna – Lidová hvězdárna v Turnově byla založena roku 1973. Podílí se na popularizaci astronomie, pořádá pozorování pro veřejnost. Při hvězdárně působí astronomický kroužek. *Úpice – Hvězdárna – Hvězdárna byla otevřena roku 1959. Hvězdárna se podílí na popularizaci astronomie, nabízí pozorování denní i noční oblohy pro širokou veřejnost, organizuje besedy a přednášky apod. *Zákupy – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na budovách zámku a obecního úřadu v Zákupech. *Železný Brod-Vrší – Hvězdárna – Pozorování na hvězdárně Železný Brod-Vrší probíhá od dubna do října dva dny v týdnu. Liberecký kraj

*

Hvězdárny

8

**

***

Planetária Megalitické památky

1

Orloje 18

Sluneční hodiny

1

Tabulka č. 5 – Astronomické atraktivity v Libereckém kraji

5.6 Moravskoslezský kraj *Bruntál – Sluneční hodiny – Dvoje svislé sluneční hodiny se nacházejí na vnitřním nádvoří zámku v Bruntále. 24

*Čeladná – Megalitická památka – Čertův stůl je dolmem nebo trilit, který se nachází na Čertově mlýně, což je kopec v Moravskoslezských Beskydách. Z dutiny objektu by za jistých okolností bylo možné při jarní a podzimní rovnodennosti sledovat západ Slunce nad Radhoštěm. K místu se váže pověst o čertovi, který zde měl údajně vystavět mlýn, ale nestihl to než zakokrhal kohout. *Český Těšín – Hvězdárna – Hvězdárna Český Těšín byla otevřena roku 1962. Hvězdárna se podílí na popularizace astronomie, pořádá pozorování pro širokou veřejnost, organizuje přednášky, besedy apod. *Frýdek-Místek – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nachází na věži Pensionu Hrad. *Havířov – Hvězdárna – Hvězdárna gymnázia Havířov byla otevřena roku 1990 po dlouholetém úsilí místních zájemců o astronomii. Při hvězdárně působí astronomický klub. *Havířov – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny před budovou zvláštní školy. *Heřmanovice – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny jsou vyobrazeny na kostele sv. Ondřeje. Hodiny jsou svislé. *Krnov – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na kostele Panny Marie Sedmibolestné. *Malá Morávka – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nalézají na stěně kostela sv. Trojice. *Návsí u Jablunkova – Hvězdárna – Hvězdárna byla otevřena veřejnosti roku 1994. Nabízí pozorování pro veřejnost, ale pouze po předešlé domluvě. **Ostrava – Hvězdárna a planetárium – Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě byla otevřena roku 1980. Hvězdárna se podílí na popularizaci astronomi, pořádá pozorování pro veřejnost, v planetáriu probíhají pravidelné programy a funguje zde astronomický klub. *Ostrava – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na budově Obvodního úřadu městské části Mariánské Hory. Další svislé hodiny se nacházejí v OstravěBělé. Hodiny jsou umístěny na kostele sv. Jana Nepomuského. Vodorovné sluneční hodiny se nacházejí na prostranství nedaleko autobusového nádraží. *Píšť – Sluneční hodiny – Vodorovné sluneční hodiny jsou umístěny v parku u kostela. Patří mezi největší sluneční hodiny svého typu v Evropě.

25

*Příbor – Hvězdárna – Hvězdárna Příbor byla otevřena roku 1953, v sedmdesátých letech 20. století prošla rekonstrukcí. Pozorování oblohy pro veřejnost lze domluvit telefonicky. Při hvězdárně působí astronomický klub. *Rybí – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí nad vchodem do kostela sv. Kříže. *Štáblovice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na stěně zámku. *Třinec – Hvězdárna – Hvězdárna Mikuláše Koperníka byla otevřena roku 1965. Hvězdárna pořádá pozorování oblohy pro veřejnost několikrát do měsíce. Moravskoslezský kraj

*

**

Hvězdárny

5

1

***

1

Planetária Megalitické památky

1

Orloje Sluneční hodiny

10

Tabulka č. 6 – Astronomické atraktivity v Moravskoslezském kraji

5.7 Olomoucký kraj *Bernatice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na kostele sv. Petra a Pavla. *Bludov – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny jsou vyobrazeny na vnitřním nádvoří zámku. Hodiny jsou svislé. **Bouzov – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na nádvoří hradu. *Brodek u Přerova – Hvězdárna – Hvězdárna byla otevřena roku 1970. Pozorování pro veřejnost na hvězdárně zatím neprobíhá. *Dolany – Sluneční hodiny – Dvoje sluneční hodiny se nacházejí na budově obecního úřadu. Hodiny jsou svislé. *Dřevohostice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na dvou stěnách staré zvonice. *Cholina – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nachází na budově fary. *Jeseník – Hvězdárna – Hvězdárna je umístěny v objektu základní školy v Jeseníku. Byla otevřena roku 1964. Hvězdárna se podílí na popularizaci astronomie, nabízí pozorování

26

pro veřejnost, přednášky z oblasti astronomie apod. Při hvězdárně funguje astronomický kroužek. *Jeseník – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na lázeňské budově. *Kojetín – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na kostele Nanebevzetí Panny Marie. *Lipník nad Bečvou – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nalézají na zvonici. *Milenov – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na objektu kaple. *Olomouc – Hvězdárna – Hvězdárna se nalézá v městské části Lošov. Byla otevřena roku 1957. Nedaleko Olomouce u obce Slavonín stávala hvězdárna z roku 1954, ta byla roku 2000 zbořena, kvůli výstavbě dálnice. Hvězdárna v Lošově se podílí na popularizaci astronomie, pořádá pozorování pro veřejnost apod. **Olomouc – Orloj – „Orloj vznikl údajně už mezi lety 1419–1422. Bezpečné zprávy o něm však máme až z konce 15. století. Není vyloučeno, že vznikl v rámci pozdně gotické přestavby budovy radnice, která se uskutečnila v roce 1474. V průběhu staletí orloj nabyl několika různých podob. Umělecky nejhodnotnější zřejmě byla jeho barokní úprava podle návrhu malíře Jana Kryštofa Handkeho z roku 1747. Roku 1945 byl orloj během osvobozovacích bojů poškozen natolik, že tehdejší představitelé města zamítli rekonstrukci jeho původní podoby a rozhodli se nahradit ji soudobým dílem. Nový orloj vznikl v polovině 50. let podle návrhu Karla Svolinského (mozaika) a jeho manželky Marie (figurky). Hodinový stroj z roku 1898, jedinou původní část orloje, opravil olomoucký hodinář Konrad Schuster.“13

13

http://www.olomouc-tourism.cz/?lang=1&kategorie=161 (10.5.2007)

27

Obrázek č. 3 – Olomoucký orloj14

*Olomouc – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny v objektu Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Další svislé sluneční hodiny se nacházejí v nákupním centru Olympia. Svislé sluneční hodiny se nacházejí také ve vnitřním dvoře Muzea umění Olomouc. *Olšany – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově papíren. *Podhoří – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na kostele sv. Havla. **Prostějov – Orloj – Orloj je umístěn na 66m vysoké věži Nové radnice, která pochází z let 1911-1914. Orloj ukazuje polohu slunce a měsíce na obloze a jednotlivé kalendářní měsíce v průběhu roku.

Obrázek č. 4 – Orloj v Prostějově15

14

http://astro.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php?rec=41281 (10.5. 2007)

15

http://astro.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php?rec=41932 (10.5.2007)

28

*Prostějov – Hvězdárna – Hvězdárna v Prostějově byla zpřístupněna roku 1962. Hvězdárna se podílí na popularizaci astronomie, nabízí pozorování denní i noční oblohy, organizuje přednášky, při hvězdárna působí i astronomický kroužek. *Prostějov – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na budově bývalého zámku na Pernštýnském náměstí. *Přerov – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny v Muzeu Komenského. *Skalička – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na kapličce. *Stínava – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí v na kostele Povýšení sv. Kříže. *Svatý Kopeček – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na budově fary. *Šternberk – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí kostele Zvěstování Páně. *Velké Losiny – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se jsou umístěny na budově zámku ve Velkých Losinách. Další sluneční hodiny stejného typu jsou vyobrazeny na kostele sv. Jana Křtitele. *Vlkoš – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nalézají na kostele sv. Prokopa. Olomoucký kraj

*

Hvězdárny

4

**

***

Planetária Megalitické památky 2

Orloje 20

Sluneční hodiny

1

Tabulka č. 7 – Astronomické atraktivity v Olomouckém kraji

5.8 Pardubický kraj *Červená Voda – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na budově fary. *Heřmanův Městec – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny se nacházejí na náměstí Míru na domě s lékárnou a na věži kostela sv. Bartoloměje. Hodiny jsou svislé.

29

*Horní Heřmanice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na apsidě kostela sv. Jiří. *Horní Jelení – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na restauraci Fontánka. *Choceň – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na vnitřním nádvoří Orlického muzea v Chocni. Dříve zde byl zámek. *Jablonné nad Orlicí – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na vstupní bráně na hřbitov. *Karle – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na lodi kostela sv. Bartoloměje. **Kladruby nad Labem – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nalézají na budově hřebčína. *Klášterec nad Orlicí – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na kostele sv. Kříže. *Kočí – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na kostele sv. Bartoloměje. *Košumberk – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na budově místního pivovaru. *Lanškroun – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na radnici. *Lázně Bohdaneč – Sluneční hodiny – Analematické sluneční hodiny se nacházejí v parku nedaleko náměstí. *Letohrad – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově zámku. **Litomyšl – Orloj – Secesní orloj je umístěn na věži radnice na Smetanově náměstí. Orloj pochází z roku 1907. Má 24 hodinový číselník, zobrazuje 12 znamení zvěrokruhu a je vybaven symboly slunce a měsíce, které jsou pohyblivé.

30

Obrázek č. 5 – Orloj v Litomyšli16

*Litomyšl – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na vnitřním nádvoří zámku. *Luže – Sluneční hodiny – Polární prstencové sluneční hodiny jsou umístěny na náměstí. *Moravská Třebová – Sluneční hodiny – Několik slunečních hodin se nachází na nádvoří renesančního zámku. Hodiny jsou různého typu. *Ostřetín – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na lodi kostela Zvěstování Panny Marie. *Pardubice – Hvězdárna – Hvězdárna barona Artura Krause byla otevřena roku 1912. Hvězdárna se podílí na popularizaci astronomie, nabízí pozorování pro veřejnost, dále pak různé přednášky apod. Při hvězdárně je zřízen astronomický kroužek. *Pardubice – Sluneční hodiny – Analematické sluneční hodiny jsou umístěny v objektu základní školy v Trnovské ulici. *Polička – Hvězdárna – Soukromá hvězdárna v Poličce byla otevřena roku 1985. Pozorování pro veřejnost zde probíhá nepravidelně, hlavně po předchozí domluvě. *Přelouč – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na faře. *Stradouň – Hvězdárna – Soukromá hvězdárna ve Stradouni byla otevřena roku 1987. Návštěva hvězdárny je možná po předchozí domluvě. *Svitavy – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nalézají na kostele Navštíveni Panny Marie. 16

http://astro.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php?rec=40774 (12.5.2007)

31

*Třebosice – Sluneční hodiny –Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na stěně kostela Povýšení sv. Kříže. *Výprachtice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na objektu fary. *Vysoké Mýto – Sluneční hodiny – Polární prstencové sluneční hodiny jsou umístěny na náměstí Přemysla Otakara. *Žamberk – Sluneční hodiny – Přenosné sluneční hodiny jsou umístěny v Městském muzeu v Žamberku. Pardubický kraj

*

Hvězdárny

3

**

***

Planetária Megalitické památky 1

Orloje 24

Sluneční hodiny

1

Tabulka č. 8 – Astronomické atraktivity v Pardubickém kraji

5.9 Plzeňský kraj *Dobřív u Rokycan – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na horní části podstavce sochy sv. Jana Nepomuckého, která je umístěna v blízkosti tzv. „Švédského“ mostu. Jsou orientovány do všech čtyř světových stran. *Horažďovice – Sluneční hodiny –Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na budově zámku v Horažďovicích. **Horní Metelsko – Megalitická památka – Objekt se nachází v severozápadní části domažlického okresu v lokalitě, která se nazývá Sněm a která je velmi bohatá na archeologické nálezy z doby bronzové a železné (V okolí objektů se nachází několik mohylových pohřebišť). V lokalitě se nachází celkem čtyři objekty kruhovitého tvaru (typu henge – viz Příloha č.2). Jednotlivé kruhy mají různý poloměr. Objekty umožňovaly podle místa východu slunce nad obzorem učit dobu zimního slunovratu Oblast, ve které se památka nachází, je v současnosti zalesněna.

32

*Horšovský Týn – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny jsou umístěny na první obytné budově před zámkem v Horšovském Týně (dnes zde sídlí hotel). Jedná se svislé sluneční hodiny s typem ukazatele polos. *Chodová Planá – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny ve dvoře rodinného pivovaru Chodovar. *Klatovy – Sluneční hodiny – Dvoje sluneční hodiny jsou umístěny na budově základní školy v Klatovech. Jedná se o svislé sluneční hodiny. *Kralovice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na zdi kostela sv. Petra a Pavla. *Mačice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na budově zámku v Mačicích. *Manětín – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na budově zámku a pensionu Dersiebův mlýn. *Nemilkov – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na hospodářské budově zámku v Nemilkově. *Nový Dvůr – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny jsou umístěny na budově penzionu U Zámku. Hodiny jsou svislé. **Plasy – Sluneční hodiny – Několik slunečních hodin se nachází na objektu bývalého kláštera v Plasích.. Všechny hodiny jsou svislé. *Plzeň – Hvězdárna a planetárium – Činnost planetária v Plzni byla ukončena roku 1997, kdy došlo k rekonstrukci budovy, ve které planetárium sídlilo. Po dokončení rekonstrukce byl v budově zřízen soud. V současné době se v Plzni žádné planetárium ani hvězdárna nenachází, sídlí zde pouze stejnojmenná organizace. Ta pracuje na popularizaci astronomie v kraji, pořádá různá astronomická pozorování, organizuje astronomické kroužky, kluby a kurzy, pořádá výstavy a semináře. Pro zájemce hvězdárna organizuje i pozorování v terénu. Organizace disponuje několika dalekohledy a projekčním přístrojem planetária. *Plzeň – Sluneční hodiny – Vertikální sluneční hodiny se nacházejí v Bzenecké ulici v Plzni. Ukazatel je polos. **Rokycany – Hvězdárna – Hvězdárna v Rokycanech byla postavena roku 1961. Tato hvězdárna je jediným objektem svého typu v celém Plzeňském kraji. Hvězdárna vyvíjí řadu úsilí pro popularizaci astronomie v regionu, pravidelně pořádá řadu pozorování nejen pro astronomy amatéry, ale i pro širokou veřejnost. Pořádá odborné semináře a kurzy. Je zde

33

organizován i astronomický kroužek pro mládež. Hvězdárna je sídlem Západočeské pobočky České astronomické společnosti. *Starý Plzenec-Sedlec – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na domě na náměstí. *Slatina – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny se nachází u žulového lomu. Jedná se o specifické sluneční hodiny vyryté do žulového kamene. *Švihov – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny se nacházejí na kostele sv. Václava ve Švihově. Hodiny jsou svislé. *Žichovice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na budově zámku v Žichovicích. Plzeňský kraj

*

**

Hvězdárny

1

1

Planetária

1

***

1

Megalitické památky Orloje Sluneční hodiny

16

1

Tabulka č. 9 – Astronomické atraktivity v Plzeňském kraji

5.10 Praha ***Praha 1 – Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy – Jedná se o organizaci, která byla zřízena orgány Hlavního města Prahy za účelem „seznamování široké veřejnosti s astronomií a příbuznými přírodními a technickými vědami a provádění odborné a výzkumné činnosti v oborech působení a to na pracovištích: Štefánikova hvězdárna, Planetárium Praha, Hvězdárna v Ďáblicích, Kopule M. Koperníka na Kleti u Českého Krumlova.“17 Předmětem činnosti organizace je „pořádání odborných a populárních přednášek, seminářů, konferencí, diskusních pořadů, filmových předstvení, audiovizuálních programů, exkurzí a obdobných osvětových akcí; umožnění pozorování astronomických jevů na obloze široké veřejnosti, předvádění těchto jevů audiovizuálními aparaturami velkého planetária; zřizování "Astrobusu" prostřednictvím moderních technických prostředků;

17

http://www.planetarium.cz/pl_statut.htm (16.4. 2007)

34

poskytování metodické a odborné pomoci hvězdárnám, planetáriím, zájmovým kroužkům i amatérům v oblasti svého působení; provádění výzkumné činnosti v oblasti svého působení; vydávání a prodej neperiodických tiskovin a publikací, týkajících se předmětu organizace; provádění údržby, oprav a vývoje zařízení a přístrojů zejména dalekohledů, aparatur projekčního planetária, výpočetní, řídící a audiovizuální techniky, časových, regulačních a elektronickcých zařízení, nezbytných pro činnost organizace; propagace činností souvisejících s plněním předmětu činnosti organizace.“18 Organizace má sídlo ve Štefánkově hvězdárně v Praze na Petříně. *Hvězdárna Ďáblice – Hvězdárna byla postavena roku 1956 astronomickým kroužkem v Ďáblicích. Hvězdárna pro veřejnost pořádá prohlídky, pozorování noční oblohy, semináře a promítání filmů z oblasti astronomie. Také spolupracuje se školami. ***Planetárium Praha – Planetárium se nachází v Královské oboře na Praze 7. Bylo založeno roku 1960. V současné době patří mezi největší planetária světa a v České republice je jediné svého druhu. V planetáriu se nachází dva sály na projekci hvězdné oblohy a různých vesmírných objektů. Hvězdárna uvádí řadu programů z oblasti astronomie nejen v českém jazyce, ale např. i v angličtině, dále pak pořádá různé besedy, akce pro školy a organizuje astronomický kurz. **Štefánikova hvězdárna – Tato hvězdárna byla postavena roku 1928 z podnětu České astronomické společnosti. Hvězdárna se podílí na popularizaci astronomi v České republice. Pro veřejnost pořádá noční a denní pozorování oblohy v průběhu celého roku, která jsou doplněna výkladem odborných zaměstnanců. Dále hvězdárna organizuje přednášky a besedy z oblasti astronomie a pro děti pořádá astronomický kroužek. V létě organizuje akci zvanou „Astrobus“, kdy zaměstnanci hvězdárny navštěvují s přenosnými dalekohledy dětské tábory a pozorují oblohu. ***Praha 1 – Orloj – „Orloj se nachází na jižním boku radniční věže. Zhotovil jej r. 1410 Mikuláš z Kadaně a zdokonalil koncem 15. st. mistr Hanuš z Růže. Podle Jiráskovy pověsti sestrojil orloj mistr Hanuš. Poté ho nechali pražští radní oslepit, aby nemohl vyrobit jeho kopii. Za to se mistr Hanuš pomstil tak, že orloj zastavil. Orloj má tři části: nejvýše jsou mechanické figury. Každou hodinu se ve dvou okénkách pod stříškou objevuje 12 apoštolů... Při požáru v květnu 1945 byly zničeny všechny figury orloje, které vytvořil Eduard Veselý. Původní figurky z raně barokního období jsou zčásti zachovány v Muzeu hl. m. Prahy.

18

http://www.planetarium.cz/pl_statut.htm (16.4. 2007)

35

Nahradily je dřevěné sošky apoštolů, které vytvořil v roce 1948 řezbář Vojtěch Sucharda. S pohybem apoštolů jsou zároveň oživovány i figurky orloje po stranách…Orloj je rozdělen na kalendář se zvěrokruhem a hodiny. Kalendářní desku s alegoriemi měsíců vytvořil roku 1865 Josef Mánes. Její originál je uložen v Muzeu hl. m. Prahy a na radnici je osazena kopie od Bohumila Číly z roku 1946. Kromě několika časů ukazují hodiny i astronomické údaje... Ve stroji se dochoval velký počet funkčních původních součástek. Je to jedinečná a unikátní technická památka. Orloj ukazuje čtyři druhy času: Čas středoevropský (staroněmecký) ukazuje ho sluneční ručička, je označen římskými číslicemi na obvodu sféry. Tento čas odbíjejí hodiny teprve od rekonstrukce v r. 1948. Předtím se řídily časem staročeským, kdy západem Slunce začínal nový den (zlatá gotická čísla na zvlášť ovládaném prstenci vně sféry). Čas babylonský (nestejný) - v létě jsou hodiny delší než v zimě, poněvadž tento čas trvá od východu do západu Slunce. Pražský orloj je jediný na světě, který umí tento čas měřit. Čas hvězdný se ukazuje na římských číslicích. Ve spodní části fasády je umístěn kalendářní ciferník. Ukazuje den a jeho postavení v týdnu, měsíci a roce. Nahoře ve věži jsou od r. 1805 hodiny. Je zde ochoz pro návštěvníky s vyhlídkou na Staré Město.“19 **Praha 1 – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na komíně budovy Schwarzenberského paláce na Hradčanském náměstí. Patrně se jedná o nejstarší sluneční hodiny v Praze. **Praha 1 – Sluneční hodiny – Celkem osmnáct slunečních hodin je vyobrazeno různých částech pražského Klementina. Hodiny jsou převážně svislé, kromě slunečních hodin, které se nacházejí na věži bývalé hvězdárny. Tyto jsou tzv. štěrbinové sluneční hodiny. Na vnější straně věže je možné pozorovat štěrbiny, které slouží pro funkci hodin. *Praha 1 – Sluneční hodiny – Dvoje svislé sluneční hodiny se nachází na nádvoří Thurn-Taxisova paláce, dnes jsou zde kanceláře Senátu České republiky. *Praha 1 – Sluneční hodiny – Na Malostranském náměstí v Praze 1 se nachází svislé sluneční hodiny. **Praha 1 – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny před budovou Štefánkovy hvězdárny v Praze 1 na Petříně. **Praha 1 – Sluneční hodiny – Vodorovné sluneční hodiny jsou umístěny přímo na ploše Staroměstského náměstí v Praze 1. Z hodin se dochoval pouze číselník. Jako ukazatel sloužil v minulosti Mariánský sloup, který stál na náměstí, ten byl však zbořen roku 1918.

19

http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/staromestska_radnice (23.5. 2007)

36

**Praha 1 – Sluneční hodiny – Šest slunečních hodin se nachází v klášteře premonstrátů v Praze na Strahově. Jedná se o svislé sluneční hodiny *Praha 1 – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny ve Velké Palfyovské zahradě na Praze 1. Jsou vyobrazeny na bráně nad schodištěm mezi 2. a 3. terasou. *Praha 2 – Sluneční hodiny – Na Vyšehradě na hřbitově se na hrobu Františka Langra nachází vodorovné sluneční hodiny. ***Praha 4 – Astronomický ústav Akademie věd České republiky – Astronomický ústav je patří k nejstarším vědeckým institucím v České republice. Vznikl 1.1. 1954 splynutím Státní hvězdárny v Klementinu s Československou akademií věd. Je následníkem klementinské hvězdárny, která sloužila při jezuitské koleji. Hvězdárna sídlila v Klementinu v astronomické věži z roku 1722 až do roku 1940, kdy byla vystěhována na Vinohrady do činžovního domu. Dnes je pražské pracoviště Astronomického ústavu přemístěno do budovy Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. Klementinská hvězdárna významně přispěla k rozvoji astronomie a řady dalších exaktních věd v českých zemích.Roku 1928 byla pod správu Státní hvězdárny předána soukromá hvězdárna v Ondřejově, kterou se nachází 35 km od Prahy, jihovýchodním směrem. Dnes je významnou součástí Astronomického ústavu, který zde má své sídlo. Ústav vykonává řadu činností pro popularizaci astronomie v ČR. V Ondřejově nabízí prohlídky hvězdárny a večerní pozorování

pro veřejnost. Pořádá řadu seminářů z oblasti

astronomie, provozuje knihovnu s publikacemi s oblasti astronomie apod. *Praha 4 – Hvězdárna – Soukromá hvězdárna se nachází v Praze 4 v Hodkovičkách. Tato hvězdárna se zabývá pozorováním planet sluneční soustavy, zatměním, přechody, zákraty a všeobecným pozorováním hvězdné oblohy. Vzhledem k malým rozměrům, není hvězdárna určena pro veřejnost. *Praha 5 – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na území smíchovského hřbitova Na Malvazinkách. Hodiny jsou umístěny na stěnách čtyřbokého hranolu barokního sloupu . Na každém hranolu je výklenek ve kterém je vytesána jedna z postav z boží rodiny. Sloup původně stál u smíchovského nádraží ve Zbraslavské ulici. **Praha 6 – Sluneční hodiny – Troje svislé sluneční hodiny jsou umístěny na vnitřním nádvoří Břevnovského kláštera v Praze 6. Mezi dvojicí slunečních hodin, které se nachází na jedné stěně vnitřního dvora kláštera, jsou v chodbě uvnitř kláštera umístěny štěrbinové sluneční hodiny. Malé zrcátko ve spodní části dveří odráží sluneční paprsky, které prochází štěrbinou, na sluneční hodiny, které jsou namalovány na stropě.

37

**Praha 6 – Sluneční hodiny – Kulovité sluneční hodiny se nachází na terase Místodržitelského letohrádku na Praze 6. Hodiny jsou umístěny na terase nad Stromovkou.

Obrázek č.6 – Sluneční hodiny, Místodržitelský letohrádek, Praha 620

*Praha 7 – Sluneční hodiny – Vodorovné sluneční hodiny jsou umístěny před budovou planetária v Královské oboře v Praze 7. *Praha 10 – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na budově nádraží ve Vršovicích. Hodiny jsou viditelné i z projíždějícího vlaku. Praha

*

**

***

Hvězdárny

2

1

1 1

Planetária Megalitické památky

1

Orloje Sluneční hodiny

7

7

Tabulka č. 10 – Astronomické atraktivity v Praze

Do tohoto kraje byla ještě začleněna hvězdárna v Ondřejově, kde má sídlo Astronomický ústav Akademie věd České republiky a byla zde zmíněna i organizace Hvězdárna a planetárium Hlavního města Prahy.

20

http://astro.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php?rec=41730 (22.4. 2007)

38

5.11 Středočeský kraj *Benátky nad Jizerou – Hvězdárna – Lidová hvězdárna Benátky nad Jizerou je v provozu od roku 1980. Dříve se zde konalo pravidelné pozorování pro veřejnost, dnes je možné pouze po předchozí domluvě. *Benátky nad Jizerou – Sluneční hodiny – Polární jižní sluneční hodiny jsou umístěny v objektu hvězdárny. *Benešov – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na nádvoří bývalé piaristické koleje. *Brandýs nad Labem – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na zámku a na budově bývalé radnice. *Bylany – Megalitická památka – Kamenná řada se nachází nedaleko Bylan. V blízkosti řady se nalézá neolitické sídliště (ca. 5500 př.n.l.) a eneolitické hradiště (ca. 2800 př.n.l.). Řada je tvořena několika rulovými kameny různé velikosti, byla zrekonstruována na konci 90. let 20. století, kdy bylo několik povalených kamenů postaveno zpět do řady. *Dobříš – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na kostele sv. Trojice. *Dřevčice – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny jsou vyobrazeny na kostele sv. Bartoloměje. Hodiny jsou svislé. *Hředle – Megalitická památka – Čtyři kamenné kruhy o průměru 2-5 metrů se nacházelo nedaleko obce Hředle. Kruhy byly tvořeny kameny o velikosti do 1 metru. Kameny byly odstraněny ve druhé polovině 20. století z důvodu výstavby chmelnice. *Chrášťany – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nalézají na kapličce ve středu obce. *Jabkenice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na budově Muzea Bedřicha Smetany. **Jílové u Prahy – Megalitická památka – V blízkosti obce se na kopci zvaném Boží skála nachází menhir. Nedaleko odsud na vrchu kopce Kněží hora se nachází soustava několika kamenů. K tomuto kopci se váží pověsti o keltských rituálech. Objekty na těchto kopcích jsou patrně součástí propojeného systému. *Kačina – Sluneční hodiny – Vodorovné hodiny jsou umístěny v botanické zahradě nedaleko zámku.

39

*Kladno – Sluneční hodiny – Vodorovné sluneční hodiny se nacházejí na Floriánském náměstí. U jednotlivých číslic se nachází malé reflektory, takže hodiny ukazují čas i v noci. **Klobuky – Megalitická památka – Menhir stojící na poli nedaleko obce Klobuky se nazývá

Zkamenělý pastýř nebo také Kamenný muž. Patří mezi nejznámější menhiry

v Čechách. Je vysoký zhruba 3,5 metrů. Podle písemných pramenů byl dříve obklopen ještě několika menšími menhiry (a nazýván Pastýř se stádem), ty se ale nedochovaly. *Kolín – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na kostele sv. Bartolomějě. *Koněprusy - Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na kapličce ve středu obce. **Konopiště – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny jsou vyobrazeny na vnitřním nádvoří zámku. Hodiny jsou svislé. **Kounov – Megalitická památka – Kamenné řady nedaleko Kounova patří mezi největší megalitické památky v České republice. Celkem se zde nachází 14 téměř pravidelných kamenných řad ve dnes zalesněné lokalitě, které byly původně součástí většího komplexu. Kameny jsou velké zhruba do 1 metru, největší z nich se nazývají Pegas a Gibbon. Tyto kamenné řady spolu s dalšími objekty u Hředel, Klučku a Špičáku leží v jedné přímce, která je shodná s azimutem21 zapadajícího Slunce při letním slunovratu. *Kouřim – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na věži zvonice na náměstí. Z hodin se dochoval pouze číselník. **Krušovice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny s nodem se nalézají na objektu pivovaru. **Křivoklát – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na nádvoří hradu Křivoklát. *Ledce – Megalitická památka – Nedaleko obce Ledce na místě, kde se kříží staré polní cesty stojí dva necelý metr vysoké kameny. V jejich blízkosti byly nalezeny objekty z doby Bronzové. *Lešany – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny jsou umístěny na zámku v Lešanech. Hodiny jsou svislé.

21

http://cs.wikipedia.org/wiki/Azimut: Azimut je orientovaný úhel, který svírá určitý směr od směru

severního.

40

*Libenice – Megalitická památka – Kamenná stéla o výšce ě metry se původně nacházela nedaleko obce Libenice. Stéla byla součástí svatině ze 3.-4. století př. n. l. Celý objekt

sloužil

patrně

k astronomickým

účelům.

Dnes

je

stéla

umístěna

v Praze

v Archeologickém ústavu. *Limuzy – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nalézají na zvonici uprostřed obce. *Liteň – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na jižní stěně zámku. *Lobeč – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na vstupní bráně zámku. *Mělník – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny se nacházejí na vnitřním nádvoří zámku. Hodiny jsou svislé. *Mladá Boleslav – Hvězdárna – Hvězdárna Městského úřadu Mladá Boleslav je součástí základní školy a byla otevřena ve druhé polovině 90. let. Hvězdárna je otevřena pro veřejnost. *Mnichovice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na kostele Narození Panny Marie. *Neumětely – Megalitická památka – Na návsi v Neumětelích se nachází zhruba půl metru široký a jeden metr vysoký kámen. Patrně se jedná o padlý menhir nebo oltář z obětiště. Ke kameni se váže legenda, že je náhrobkem Šemíka, Horymírova koně. **Ondřejov – Sluneční hodiny – Dvoje specifické sluneční hodiny jsou umístěny v blízkosti hvězdárny v Ondřejově. *Osov – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na zámku, dnešním domově důchodců. *Panenské Břežany – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově zámku. Hodiny jsou svislé. *Petrovice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na kostele sv. Petra a Pavla. *Poděbrady – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na vodárenské věži patřící k zámku. *Poštovice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na kapličce na návsi. *Přerov nad Labem – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na budově bývalé myslivny ve skanzenu v Přerově nad Labem. 41

*Psáře – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nalézají na kostele Nejsvětější Trojice. *Radouň – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na kostele sv. Havla. *Rataje nad Sázavou – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí v objektu zámku. *Rožďalovice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na budově radnice. *Sázava – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nachází na nádvoří sázavského kláštera. *Sedlčany – Hvězdárna – Lidová hvězdárna Josefa Sadila zahájila svou činnost roku 1962. Hvězdárna se podílí na popularizaci astronomie, nabízí pozorování oblohy pro veřejnost, informuje o aktuálním dění na obloze apod. *laný – Hvězdárna – Městská Hvězdárna ve Slaném byla otevřena roku 1963. Hvězdárna vyvíjí úsilí na popularizaci astronomie, pořádá přednášky, expozice, pozorování pro veřejnost, filmové večery apod. Při hvězdárně urguje i astronomický kroužek. *Slaný – Megalitická památka - Dva menhiry leží na úbočí Slánské hory, tyto kameny patrně původně stály na vrcholku hory. Z této lokality pochází řada nálezů z období, kdy byla lokalita osídlena Kelty. *Slaný – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na objektu bývalého františkánského kostela. *Slapy – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na kostele sv. Petra a Pavla. *Strančice – Sluneční hodiny – Polární prstencové sluneční hodiny se nacházejí na prostranství nedaleko vlakového nádraží. *Třebíz – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na kostele sv. Martina. *Vidim – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nalézají na věži zámku, dnes je v objektu umístěn domov důchodců. *Višňová – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny se nacházejí na kostele sv. Kateřiny Alexandrijské. Hodiny jsou svislé. *Vlašim – Hvězdárna – Hvězdárna ve Vlašimi zahájila svou činnost roku 1962. Její provoz byl přerušen v 90. letech 20. století, ale dnes je již opět plně funkční. Podílí se na 42

popularizaci astronomie, nabízí pozorování pro veřejnost, dále různé přednášky nebo víkendové pobyty se zaměřením na astronomii pro děti. *Vlašim – Sluneční hodiny – Polární prstencové sluneční hodiny se nachází v blízkosti hvězdárny. *Vrbno – Sluneční hodiny – Svislé sluneční jsou umístěny na kostele Povýšení sv. Kříže. *Vysoký Chlumec – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nalézají na budově hradu. *Zdice – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny jsou umístěny na radnici. Hodiny jsou svislé. *Žebrák – Hvězdárna – Hvězdárna Žebrák zahájila svou činnost roku 1954. V současné době je uzavřená kvůli rekonstrukci. Středočeský kraj

*

Hvězdárny

6

**

***

Planetária Megalitické památky

5

3

40

4

Orloje Sluneční hodiny

Tabulka č. 11 – Astronomické atraktivity ve Středočeském kraji

5.12 Ústecký kraj *Bechlín – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na kostele sv. Václava. *Brozany nad Ohří – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na budově restaurace Na Růžku. *Brtníky – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na hasičské zbrojnici. *Březno – Megalitická památka – Kámen zvaný Zakletá panna stál původně na poli v blízkosti obce Březno. Později byl několikrát přemístěn. V současnosti je umístěn v muzeu v Žatci. *Děčín – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na druhém nádvoří zámku. 43

*Dolní Podluží – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na kostele sv. Kateřiny. *Drahomyšl – Megalitická památka – Menhir zvaný Zakletý mnich stojí v polích nedaleko Drahomyšle. Menhir je dnes nakloněný a podle pověstí byl několikrát z pole odstraněn, ale vždy byl vrácen zpět. K menhiru se vztahuje pověst o mnichovi, který prchal z kláštera v Žatci. Opat nad ním vyřkl kletbu a mnich na místě zkameněl. *Hřensko – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nalézají na věži hotelu Praha. *Kerhartice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nachází na barokním kostele sv. Máří Magdalény. *Kluček – Megalitická památka – Kamenné řady se nachází mezi obcemi Kluček a Lhota. Řady jsou tvořeny kameny různé velikosti zhruba od 0,4 m až do velikosti přes 2 m. Řady jsou značně narušeny, protože se nacházejí v dlouhodobě obdělávané lokalitě a kameny proto byly z řad přemisťovány. *Krásný Dvůr – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově zámku. Hodiny jsou svislé. *Libčeves – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na kostele Stětí sv. Jana Křtitele. *Litoměřice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na klášteře. *Louny – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na kostele sv. Mikuláše. *Mikulášovice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nachází na kostele sv. Mikuláše v blízkosti vchodu. *Most – Hvězdárna – Hvězdárna Dr. A. Bečváře se nachází na hradě Hněvín, byla otevřena roku 1979. Hvězdárna se podílí na popularizaci astronomie, pořádá pozorování pro veřejnost, odborné přednášky z oblasti astronomie apod. *Most – Planetárium – Planetárium v Mostě je v provozu od roku 1984. Planetárium nabízí programy pro veřejnost, pro děti a pro školy. **Nečemice – Megalitická památka – Kamenné řady, které se nachází nedaleko obce Nečemice, jsou vzdušnou čarou vzdáleny od Kounovských řad (viz Středočeský kraj) asi 500 m. Celkem čtyři řady se nachází na svahu kopce v dnes zalesněné oblasti, jsou různě dlouhé a jsou tvořeny různě velkými kameny (zhruba kolem 1 m). Účel řad není přesně známý.

44

Patrně byly součástí většího komplexu (Kounov, Nečemice, Špičák – viz níže), který sloužil k astronomickým účelům. *Peruc – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na budově zámku. *Roudnice nad Labem – Sluneční hodiny – Vodorovné sluneční hodiny jsou umístěny na Karlově náměstí. *Slavětín – Megalitická památka – Menhir nazývaný Baba se nachází v blízkosti obce Slavětín. Menhir vysoký necelé 2 m byl asi v 17. století osazen velkým železným křížem. Ten byl po druhé světové válce z menhiru násilně odstraněn, čímž byl kámen poškozen. Z blízkosti menhiru pochází nálezy volutové a vypíchané keramiky a z období osídlení Kelty. *Stekník – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově zámku. Z hodin se zachoval pouze číselník. **Špičák – Megalitická památka – Dochovaná část kamenné řady na Špičáku leží na slunovratné spojnici kamenných řad u Kounova a Nečemic. Jedná se o částečně uspořádáné kameny o velikosti převážně do 1 m. *Štětí – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na kostele sv. Šimona a Judy. *Teplice – Hvězdárna a planetárium – Severočeská hvězdárna planetárium v Teplicích je příspěvkovou organizací. Hvězdárna zahájila svůj provoz v roce 1963, planetárium bylo otevřeno v roce 1995. Organizace se podílí na popularizaci astronomie, pořádá pozorování pro veřejnost, přednášky z oblasti astronomie apod. V planetáriu jsou nabízeny různé programy pro děti i dospělé. *Teplice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na zámku. *Úpohlavy – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nalézají na kapličce ve středu obce. **Ústí nad Labem – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se jsou vyobrazeny na budově zámku Krásné Březno. Na Lidickém náměstí ve fontáně jsou umístěny vodorovné sluneční hodiny s vodotryskem.

45

Ústecký kraj

*

Hvězdárny

2

Planetária

2

Megalitické památky

4

2

18

1

**

***

Orloje Sluneční hodiny

Tabulka č. 12 – Astronomické atraktivity v Ústeckém kraji

5.13 Vysočina *Batelov – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na budově fary. *Bobrová – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na kostele sv. Petra a Pavla. *Častrov – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny jsou umístěny na věži kostela sv. Mikuláše. Hodiny jsou svislé. *Dolní Cerekev – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nalézají na faře. *Heřmanov – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nachází na kostele sv. Mikuláše. *Horní Cerekev – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny se nacházejí na budově zámku. Hodiny jsou svislé. *Hrotovice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově zámku, dnes zde sídlí obecní úřad. *Jaroměřice nad Rokytnou – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nachází na zámku. *Jemnice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nalézají na kostele sv. Stanislava. *Jihlava – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na kostele sv. Jakuba Většího. *Jimramov – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nachází na budově na nádvoří zámku. *Kamenice nad Lipou – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově zámku směřující do zahrady. 46

*Kdousov – Sluneční hodiny – Několik slunečních hodin se nachází na faře. Hodiny jsou svislé. *Kněžice – Megalitická památka – V blízkosti obce Kněžice se v lese nachází žulový kámen o rozměrech 1,5 a 0,7 m. Kolem tohoto kamene je několik menších kamenů, které jsou uspořádány do kruhu. *Kostelní Myslivá – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na kostele sv. Václava. *Křemešník – Sluneční hodiny – Polární prstencové sluneční hodiny se nacházejí v těsné blízkosti kostela Nejsvětější Trojice. *Lipník – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na kostele sv. Jana Křtitele. *Milotičky – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nalézají na kapli sv. Víta. *Nová Cerkev – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na kostele sv. Tomáše. *Nová Říše – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny jsou vyobrazena na budově klášteře premonstrátů v Nové Říši. Hodiny jsou svislé. *Nový Rychnov – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na budově fary. *Pacov – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny jsou umístěny na budově školy. Je zde celkem šest slunečních hodin, které ukazují čas v šesti městech a to Pacov, New York, Tokio, Sydney, Bombaj a Moskva. Hodiny jsou svislé. *Pelhřimov – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nachází na ochozu věže kostela sv. Bartoloměje. Další svislé sluneční hodin jsou pak k vidění na nádvoří městského úřadu. **Pernštejn – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na prvním a druhém nádvoří hradu Pernštejn. Tyto hodiny jsou poškozené. Zbyly pouze číselníky. *Roštejn –Sluneční hodiny – Vodorovné sluneční hodiny se nalézají na nádvoří hradu Roštejn. **Telč – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na budově zámku a také na kostele sv. Jakuby v Telči. Z obou hodin se dochoval pouze číselník. *Třebíč – Hvězdárna – Původní pozorovatelna byla postavena roku 1957, ta byla ale o dva roky později vykradena a zdevastována. Nová pozorovatelna byla pak otevřena v roce

47

1985. Hvězdárna se posílí na popularizaci astronomie, pro veřejnost nabízí pozorování noční oblohy apod. Při hvězdárně působí pobočka České astronomické společnosti. *Třebíč – Sluneční hodiny – Rovníkové sluneční hodiny jsou umístěny v zahradě Západomoravského muzea. *Třešť – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nalézají na zámku v Třešti. Vodorovné sluneční hodiny jsou umístěny na náměstí T.G. Masaryka. *Velká Bíteš – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na zvonici kostela sv. Jana Křtitele. *Žďár nad Sázavou – Hvězdárna – V současné době je hvězdárna uzavřena. *Želiv – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na vnitřním nádvoří kláštera. Vysočina

*

Hvězdárny

2

**

***

Planetária Megalitické památky

1

Orloje Sluneční hodiny

39

1

Tabulka č. 13 – Astronomické atraktivity na Vysočině

5.14 Zlínský kraj *Břest – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nachází na budově fary. *Bystřice pod Hostýnem – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na nádvoří zámku. *Holešov – Hvězdárna – Hvězdárna v Holešově byla otevřena roku 1959. Po 18 letech tedy v roce 1987 byla činnost hvězdárny ukončena z důvodu nezájmu o její provoz. V roce 2006 byla činnost hvězdárna částečně obnovena. *Chvalnov – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na kostele sv. Jakuba Většího. *Kroměříž – Hvězdárna – Hvězdárna v Kroměříži byla otevřena roku 1973. Hvězdárna nabízí pro veřejnost pozorování denní i noční oblohy. *Kroměříž – Sluneční hodiny – Vodorovné sluneční hodiny jsou umístěny v objektu hvězdárny. 48

*Kvasice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nalézají na budově fary. *Mysločovice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nachází na kostele sv. Trojice. *Netčice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na zvonici. *Pohořelice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nachází na věži kostela sv. Jana Nepomuského. *Pravčice – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově obecního úřadu. Hodiny jsou svislé. *Rajnochovice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na kostele sv. Anny. *Spytihněv – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na kostele Nanebevzetí Panny Marie. *Těšnovice – Sluneční hodiny – Sluneční hodiny se nalézají na kostele sv.Petra a Pavla. Hodiny jsou svislé. *Uherský Brod – Hvězdárna – Hvězdárna v Uherském Brodě byla otevřena roku 1961. Hvězdárna se podílí na popularizaci astronomie, pořádá přednášky z oblasti astronomie a nabízí pozorování pro veřejnost. *Uherský Brod – Orloj – „Hodiny, Černý Janek a Měsíc jsou tři části zdánlivě nesourodého časoměrného celku. Ve skutečnosti máme před sebou objekt, který můžeme nazvat orlojem. Tři části orloje, časoměrná část – hodiny, astronomická část – demonstrátor fází Měsíce a figurální část – Černý Janek, vznikaly postupně. Nová radniční věž byla dostavena v roce 1715 a hodiny pro ni zhotovil švýcarský hodinář František Lang z Lucernu. Hodiny byly spojeny se soškou Černého Janka, který vždy před bitím zazvoní na zvonec. Když tyto staré hodiny dosloužily, byly na radnici instalovány v roce 1958 nové, společně s novou dřevěnou soškou Černého Janka. Jako poslední část orloje byla tehdy instalována koule měsíčního demonstrátoru. V kouli jsou umístěny historické listiny. Část koule je ukryta uvnitř zdiva. Jedna polokoule je natřena na černo, druhá je pozlacená. Celá koule se otáčí kolem své osy a otáčení odpovídá době vystřídání měsíčních fází. Čelní polokoule pak pozorovateli ukazuje v trychtýřovitém výřezu měsíční fázi, ve které se nachází Měsíc na obloze.“22

22

http://www.ub.cz/hvezdarna/ (20.5.2007)

49

*Valašské Meziříčí – Hvězdárna – Hvězdárna zahájila svou činnost roku 1955. Hvězdárna s podílí na popularizaci astronomie, pořádá pozorování pro veřejnost, organizuje přednášky a semináře z oblasti astronomie, při hvězdárně působí i astronomický kroužek. *Valašské Meziříčí – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nachází na Žerotínském zámku. *Velhrad – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově cisterciáckého kláštera. *Vlachovice – Sluneční hodiny – Svislé sluneční hodiny se nacházejí na kostele sv. Michala. *Vsetín – Hvězdárna – Hvězdárna ve Vsetíně byla otevřena roku 1950. Hvězdárna se podílí na popularizaci astronomie, pořádá přednášky, nabízí pozorování pro veřejnost, při hvězdárně funguje astronomický kroužek. Zlínský kraj

*

Hvězdárny

5

**

Planetária Megalitické památky Orloje

1

Sluneční hodiny

15

Tabulka č. 14 – Astronomické atraktivity ve Zlínském kraji

50

***

6 Shrnutí Jak vyplývá ze seznamu v České republice se nachází poměrně velké množství astronomických atraktivit. Jejich význam pro cestovní ruch je různý. Ať z hlediska druhu astronomické památky nebo významu památky pro daný region. Počet astronomických památek v České republice podle druhů a významu zobrazuje následující tabulka. Celý seznam (viz. výše) není vyčerpávající, obsahuje památky zajímavé z hlediska cestovního ruchu. Česká republika

*

**

***

Hvězdárna

50

7

2

Planetárium

3

4

1

Megalitická památka

17

6

1

Orloj

1

3

1

282

26

Sluneční hodiny

Tabulka č. 15 – Astronomické atraktivity v České republice

Jak je patrné z tabulky č. 15 má většina památek v České republice význam především pro domácí cestovní ruch. Přesto se zde najde několik památek, které dosahují vysokého významu i v mezinárodním cestovním ruchu (např. pražský orloj). Řada astronomických atraktivit se nachází na objektech (nebo v jejich blízkosti), které jsou sami významné pro cestovní ruch (např. sluneční hodiny se často nachází na budovách zámků, hradů či kostelů), to často zvyšuje vlastní význam astronomické atraktivity. Vzhledem k tomu, že astronomie je v České republice poměrně populární vědou, mohl by zájezd s astronomickou tématikou být zajímavým produktem na českém trhu. Zájem o produkt by byl ovlivněn zejména zájmem účastníků o astronomii, výběrem astronomických atraktivit tvořících zájezd a tím, jak by byl zájezd pojat. V příloze č. 5 je návrh zájezdu s astronomickou tématikou, který je určen pro rodiny dětmi.

51

7 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo vymezit astronomické atraktivity a popsat je, protože astronomie je věda s dlouhou tradicí, o kterou se člověk zajímá již odnepaměti. V průběhu mnoha století až tisíciletí byla vybudována řada objektů s astronomickými účely, které se dochovaly do současnosti ať už v perfektním stavu nebo poškozené. Většina těchto atraktivit má značný potenciál pro využití v cestovním ruchu. Astronomické atraktivity lze roztřídit na do několika skupin. Tyto skupiny jsou hvězdárny, planetária, megalitické památky, orloje a sluneční hodiny. Dalším cílem této práce bylo stanovit, jaké památky se nalézají na území České republiky a roztřídit je podle jednotlivých krajů. Byl vytvořen seznam podle jednotlivých krajů a jednotlivé astronomické atraktivity, vyskytující se na území kraje, byly roztříděny podle abecedy, podle místa výskytu, přičemž u každé atraktivity je označená skupina, do které atraktivita patří. Bylo zjištěno, že na území České republiky se nachází astronomické atraktivity v hojném počtu. Jejich množství se ovšem liší v rámci jednotlivých skupin a podle krajů. Nejpočetnější skupinou astronomických atraktivit v České republice jsou sluneční hodiny, které se vyskytují v řádech stovek. Seznam těchto atraktivit není vyčerpávající, protože řada slunečních hodin je umístěna na soukromých objektech, které v seznamu nejsou uvedeny vůbec. Sluneční hodiny vznikaly zejména v 17. a 18. století a jejich obliba opět roste od druhé poloviny 20. století. I v současné době jsou vytvářeny nové sluneční hodiny. Megalitických památek se v České republice vyskytuje poměrně velké množství (v řádu desítek). Mezi odborníky z oblasti archeologie však nejsou jednoznačné názory na to, které objekty mezi megalitické památky zařadit. České megality jsou menší (většinou mají kolem 1 m) než známé megalitické památky v Evropě. Dalším problémem českých megalitů je, že se do současnosti dochovaly značně poškozené nebo se nedochovaly vůbec a informace o nich máme pouze z dobových písemných pramenů. Důvodem je, že tyto památky často stály na místech, která jsou využívány v zemědělství a při obdělávání půdy byly odstraněny. Mnohé byly také poškozeny vlivem povětrnostních podmínek. Nejvíce megalitických památek se nachází ve Středočeském a Ústeckém kraji. V řádech desítek jsou zastoupeny na našem území hvězdárny, které se nacházejí ve všech 14 krajích. Jejich rozptýlení není ovšem rovnoměrné. V řadě krajů se jich nachází hned několik, zatímco v jiných je pouze jedna (např. Plzeňský kraj). Většina hvězdáren je

52

přístupna široké veřejnosti a nabízí jí pozorování nebeských objektů, organizuje přednášky, vede astronomický klub apod. Hvězdárny v české republice byly budovány v průběhu 20. století, kdy vznikla poměrně hustá síť lidových hvězdáren a to zejména z iniciativy dobrovolníků se zájmem o astronomii. Planetárií je v České republice celkem osm (fakticky sedm, protože v Plzni je pouze organizace, která sice má vybavení, ale nemá prostory pro provoz planetária). Planetária nabízejí pro veřejnost různé přednášky a semináře z oblasti astronomie, ale především promítají programy zaměřené na vesmír a vesmírné jevy. Orloje jsou jednou z největších astronomických atraktivit. Na území české republiky je orlojů celkem pět. Nacházejí se v Praze, Olomouci, Litomyšli, Prostějově a v Uherském Brodě. Největší význam pro cestovní ruch má orloj na Staroměstském náměstí v Praze. Technická složitost a množství astronomických ukazatelů jednotlivých orlojů je značně rozlišná. Přesto, že se na území České republiky nachází poměrně velké množství astronomických atraktivit, většina z nich má význam především pro domácí cestovní ruch. Přesto zde existují výjimky, které dosahují významu i v mezinárodním cestovním ruchu. Význam jednotlivých astronomických atraktivit pro cestovní ruch se liší. Mezi nejpopulárnější patří orloje, hvězdárny a planetária.

53

8 Přílohy Příloha č. 1:

Znaky pravosti megalitů a jejich obecná determinace

Příloha č. 2:

Druhy megalitických památek Druhy megalitických památek – obrazová část

Příloha č. 3:

Části slunečních hodin Druhy slunečních hodin

Příloha č. 4:

Mapa astronomických institucí v České republice

Příloha č. 5:

Návrh zájezdu

54

Příloha číslo 1 Znaky pravosti megalitů a jejich obecná determinace 23 - zásah lidských rukou: a) umělé vztyčení kamene, příp. jeho uložení do uměle vytvořeného lůžka b) opracování kamene: 1.

patrné umělé oddělení od většího celku

2.

obvodové opracování (např. plochá základna, kónický vrchol, nebo horní výřez u vizíru

3.

vytesané znaky či značky, jejichž původ by však měl posoudit odborník (známe spíše

ze středomořských oblastí) 4.

dodatečné vsazení křesťanské symboliky (např.kříže) - pokřesťanštění pohanského

objektu c)

doprava na stávající místo - materiál kamene neodpovídá místnímu geologickému

prostředí - umístění: a)

prostorová příbuznost s pravěkými objekty, jako např. součást archeologicky doložené

svatyně, součást hrobu či pohřebiště (střed mohylového pohřebiště, apod.), těsné sousedství pravěkých sídlišť či hradišť (kamenné řady apod.) b)

součást astronomického nebo dostatečně prokazatelného geometrického systému (místa

na jedné slunovratové aj. linii)

23

http://www.kpufo.cz/oblasti/meg/album/mechanika/druhy.htm (11.4. 2007)

55

Příloha číslo 2 Druhy megalitických památek24 Menhir - samostatně

Kamenná řada (resp. kamenné řady) – skupina menhirů vztyčených na

vztyčený neotesaný, nebo

půdorysu přímky.

jen hrubě otesaný kámen.

Kromlech (nebo také cromlech) – kamenná řada kruhového půdorysu skládající se z menhirů Henge – je stejného tvaru jako kromlech, je však obklopen valem, nebo i příkopemna vnější straně, které protínají obvykle 4 průchody. Val může a nemusí být doplněn kamenným kruhem.

Dolmen – několik

Demidolmen - demidolmeny jsou v podstatě předchůdci dolmenů, protože jsou

vztyčených kamenů s

tvořeny dvěma kameny a strana delšího leží na zemi a druhá na druhém kameni

vodorovným překladem, které uzavírají komoru

Skříňkový hrob – komora vytvořená podobnou konstrukcí jako dolmen, ale zapuštěná do země Chodbový hrob - komora vytvořená podobnou konstrukcí jako dolmen, zapuštěná do země a k ní byla připojena dlouhá přístupová chodba Galeriový hrob - komora vytvořená podobnou konstrukcí jako dolmen, zapuštěná do země, svým tvarem je podobná chodbě Transeptová komora - komora vytvořená podobnou konstrukcí jako dolmen, zapuštěná do země, svým tvarem je podobná chodbě o složitém půdorysu

Trilit

-

dva

opracované

pilířes kamenným překladem spojené žlaby a čepy Stéla je vysoký úzký sloup, který se zpravidla směrem k vrcholu zužuje. Stéla Většinou stojí samostatně. Může na ní být nápis nebo reliéf.

24

http://cs.wikipedia.org/wiki/Megalit (28.3.2007)

56

Druhy megalitických památek – obrazová část25

menhir

stéla

kromlech

kromlech

trilit

kamenné řady, aleje

dolmen

megalitický hrob

dolmen

dolmen

25

chodbová mohyla

Svoboda, K.: Tajemné megality, Horizont, Praha, 1990, s. 14)

57

Příloha č.3 Části slunečních hodin „Polos je část slunečních hodin. Jde o ukazatel rovnoběžný se zemskou osou, tedy svírající s horizontální rovinou úhel rovnající se hodnotě místní zeměpisné šířky a procházející rovinou místního poledníku. Tato poloha zajišťuje stejnost časových hodnot po celý rok. Časový údaj určuje směr stínu ukazatele. Mají-li sluneční hodiny opatřené polosem ukazovat i jiné hodiny než poloorlojní nebo navíc údaje kalendářní, musí být polos opatřen nodem Stylus je ukazatel vertikálních slunečních hodin ve formě horizontální tyčky zakončené zpravidla kuličkou – nodem. Časové i kalendářní údaje určuje nikoliv směr stínu, ale pouze poloha stínu nodu na číselníku.“ 26 „Gnómón či gnómon je jedno z nejstarších zařízení pro měření času známé již od starověku. Je to součást slunečních hodin. Samotný princip gnómónu byl ale využíván již ve starověkém Egyptě.Gnómón je tyč zabodnutá do země buď jednoduše kolmo, nebo přesnějí ve směru zemské osy. Slouží například k určení doby poledne (doba, kdy je vrhaný stín nejkratší) a dále k určení směru sever – jih atd. Stín vržený gnómónem slouží jako ukazatel času ve slunečních hodinách.“ 27

Druhy slunečních hodin28 Svislé sluneční hodiny Nejčastěji se můžeme setkat se slunečními hodinami svislými (vertikálními). Ty mohou být orientovány buď směrem k jihu, což poznáme podle toho, že jejich číselník je přesně souměrný podle hodinové rysky pro 12. hodinu, anebo na kteroukoliv jinou světovou stranu. Konstrukčně zajímavé jsou hodiny východní, které ukazují čas v době od východu slunce do pravého poledne, anebo západní, které ukazují od pravého poledne do západu slunce. Svislé sluneční hodiny mohou mít rozsah ponejvíce 12 hodin, prakticky ovšem spíše ještě o něco méně. Je to dáno nejdelší možnou dobou osvícení svislé stěny sluncem, například v případě jižní stěny jde o dobu od 6 do 18 hodin. Vodorovné sluneční hodiny 26 27 28

http://cs.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_hodiny (26.3.2007) http://cs.wikipedia.org/wiki/Gn%C3%B3mon (26.3.2007) http://slunecnihodiny.wz.cz/sh/sh.htm (15.5. 2007)

58

Dalším rozšířeným typem jsou hodiny vodorovné (horizontální), s nimiž se setkáváme nejčastěji v zahradní architektuře. Výhodou je, že nejsme omezeni možnostmi osvícení stěny sluncem, které na zem dosvitne vždy, takže vhodně umístěné vodorovné sluneční hodiny mohou ukazovat čas od východu do západu slunce po celý rok. Rovníkové sluneční hodiny Zajímavým typem jsou sluneční hodiny rovníkové s poněkud skloněnou rovinou číselníku. Tento sklon není volen náhodně, rovina číselníku je totiž rovnoběžná s rovinou zemského rovníku. Proč tedy takové hodiny nestojí "rovně", kdyžjsou srovnány podle rovníku? Je to tím, že my sami na zeměkouli stojíme "šikmo", totiž obvykle někde mezi pólem a rovníkem, například na 50. rovnoběžce. Pokud si tedy stoupneme na 50. rovnoběžku, svislá osa našeho těla svírá s rovníkem úhel právě 50°. A proč se takové hodiny sestrojují? Výhodou je jednoduchost jejich konstrukce, podle níž se odvozuje i konstrukce předchozích typů slunečních hodin. Rovníkové sluneční hodiny ale mají i jednu podstatnou nevýhodu: slunce svítí na plochu číselníku jen tehdy, nalézá-li se i nad skutečným rovníkem, tedy v létě, přesněji mezi jarní a podzimní rovnodenností. Lze samozřejmě zkonstruovat i hodiny, na něž se díváme zespoda, potom ukazují zase jen v zimním období. Tato nevýhoda se často obchází tím, že se stín ukazatele (konkrétně polosu) nepromítá na rovinnou plochu rovnoběžnou s rovníkem, ale na válcovou plochu kolmou na rovník. Ukazatel se pak nachází v ose této válcové plochy. Zvláštní typy slunečních hodin Sluneční hodiny zkonstruovat pro libovolnou plochu, nejen rovinnou. Rovněž provedení ukazatele může být různé. Může jím být obecně stylus (což lze přeložit jako hůlka) postavený v určité poloze, ale i například kulička, štěrbina ve stěně, zrcadlo aj. Zajímavě působí hodiny ve tvaru koule, znázorňující glóbus, které umožňují sledovat i to, kde je na Zemi den a kde noc, nebo tzv. skafé, jehož číselník má naopak tvar vnitřku koule, či jednodušší hodiny polární s rovinou číselníku rovnoběžnou s polosem. A aby to nebylo úplně jednoduché, existují i různé historické způsoby počítání hodin. Zvláštní pozornosti zasluhují hodiny zvané analematické se svislým stylem, který je třeba přesouvat na danou pozici určenou dnem v roce. Téměř mysticky působí takovéto hodiny situované například na náměstí nebo v parku, kde si na vyznačenou pozici stylu stoupne ten, kdo chce měřit čas. Na okamžik se tak stane se sám sobě ukazatelem.

59

Příloha č. 4 Mapa astronomických institucí v České republice29

29

http://www.astro.cz/insts/maph.php (26.4.2007)

60

Příloha č. 5 Návrh zájezdu Na kole za astronomií Jihočeským krajem Zájezd je nabízen v pražské cestovní kanceláři, je určen pro sportovně založené rodiny s dětmi z Prahy. Jedná se o prodloužený víkend se zaměřením na astronomii, cyklistiku a kulturní dědictví. Zájezd trvá tři dny (pátek až neděle). Denně se ujede max. 40 km. Trasa vede přes zajímavá historická místa, kde se nachází i řada astronomických atraktivit. Pátek


Účastníci zájezdu se setkají v 9:30 na ÚAN Florenc, odkud se společně vydají autobusem do Jihočeského kraje.




Zájezd začne prohlídkou historického lázeňského města Třeboň. S tím je spojená i prohlídka renesančního zámku v Třeboni, který proslul zejména jako sídlo posledního pána z Rožmberku Petra Voka. Na druhém nádvoří zámku se nacházejí svislé sluneční hodiny z roku 1795, hodiny mají šikmý typ ukazatele s nodem. Na vstupní bráně do zámku jsou vyobrazeny svislé sluneční hodiny se šikmým ukazatelem, jehož počátek je situován do růže, rodového znaku Rožmberků.




Poté se skupina na kole přemístí do nedalekého města Lomnice nad Lužnicí, kde se ubytuje v rodinném tříhvězdičkovém hotelu Bohemia. (Ubytování ve 2 a 3 lůžkových pokojích s možností přistýlky, v objektu hotelu se nachází restaurace). Sobota




Skupina se přepraví do Hluboké nad Vltavou,

kde následuje prohlídka jednoho

z nejkrásnějších a nejznámějších českých zámků. Zámek Hluboká nad Vltavou byl postaven ve 13. století. Svojí současnou novogotickou podobu získal při přestavbě v 19. století. Po prohlídce zámku následuje oběd v restauraci zámeckého hotelu Štekl v Hluboké nad Vltavou. Na budově hotelu se nacházejí svislé sluneční hodiny se šikmým ukazatelem s nodem.


Po obědě cesta pokračuje do Českých Budějovic. Zde následuje návštěva hvězdárny a planetária, kde skupina shlédne program v planetáriu a podle počasí je ve hvězdárně možnost pozorování Slunce. Poté následuje procházka historickým centrem Českých Budějovic s prohlídkou gotického kostela sv. Mikuláše, na jehož stěně se nacházejí svislé sluneční hodiny z roku 1850 s ukazatelem polos.




K večeru se skupina ubytuje ve tříhvězdičkovém hotelu Klika v centru Českých Budějovic. (Ubytování ve 2 a 3 lůžkových pokojích, v objektu hotelu se nachází restaurace). 61

Neděle


Prohlídka bývalého kláštera ze 13. století ve Zlaté Koruně. Nachází se zde expozice, která připomíná život mnichů v klášteře a jejich působení na jihu Čech. V objektu kláštera je umístěno několik slunečních hodin. Hodiny jsou svislé s různými typy ukazatelů a pochází z různých období (1500-1800).




Přemístění do Českého Krumlova přes obec Kájov, což je významné poutní místo. Zde se na kostele Nanebevzetí Panny Marie nachází několik slunečních hodin.




Prohlídka zámku v Českém Krumlově. Zámek v Českém Krumlově patří k největším komplexům svého druhu ve střední Evropě. Několik desítek budov bylo vybudováno během šesti století kolem pěti zámeckých nádvoří. Na 5. nádvoří zámku na Renesančním domě se nachází sluneční hodiny. Další se nacházejí na 2. nádvoří na domě zvaném Máselnice a na budově bývalého pivovaru na 1. zámeckém nádvoří. Hodiny jsou svislé se šikmým ukazatelem s nodem.




Návrat autobusem do Prahy. Příjezd do Prahy kolem 20:00.

62

Obrázek č. 7 – Trasa zájezdu30

Orientační cena zájezdu by zhruba byla 3500 Kč. Cena zahrnuje dopravu autobusem z Prahy do Třeboně a z Českého Krumlova do Prahy a přepravu věcí autobusem po celou dobu zájezdu, 2krát ubytování se snídaní, 1krát oběd v restauraci Štekl, všechny poplatky za vstupy, služby průvodce doprovázejícího skupinu.

30

http://amapy.atlas.cz/default.aspx?q=&lang=0&utf=no#x=-747448@y=1171741@cs=1@sidx=6@app=0@l=3

(29.5.2007)

63

9 Seznam použité literatury Jan Bauer: Magická místa Čech a Moravy – Putování po stopách dávných legend a tajemství, MOBA, Brno 2004 Pavel Toufar: Magická místa Čech a Moravy II – Putování po stopách čertů, ďáblů a pekelníků, MOBA, Brno 2004 Pavel Toufar: Magická místa Čech a Moravy IV – Symboly ukryté ve stavbách i v krajině, MOBA, Brno 2005 Jaroslav Helšus, Antonín Houštím: Kamenné otazníky aneb megality v Čechách, SVOJTKA a VAŠUT, Praha 1991 Pavel Kozák: Místa působení – Megality, posvátná místa, obrazce v obilí, Archem, České Budějovice 1997 Mgr. Jaroslav Soumar: Malý průvodce, Hvězdárna a planetárium hl.m.Prahy, Praha 1996 Václav Kolek: Svět posvátných kamenů, Emitent, Praha 2006 Bedřich Polák: Staropražské sluneční hodiny, Academia, Praha 1986 Jakub Malina: Praha esoterická, Staroměstský orloj, Emitent 2005 Svoboda, K.: Tajemné megality, Horizont, Praha 1990

10 Internetové zdroje http://www.hvezda.wz.cz http://www.astrohk.cz/slunecni_hodiny.html http://mapa.hvezdarna.cz/ http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana http://www.astro.cz/insts/maph.php http://www.astro.cz/insts/ http://www.hvezdarna.powernet.cz/index.html http://hvezdarna.plzen-city.cz/ http://www.kpufo.cz/oblasti/meg/album/mechanika/obsah.htm http://www.asu.cas.cz/cesky/ http://www.observatory.cz/ http://www.planetarium.cz/index.htm http://hvezdarnajh.nuabi.cz/info.php http://www.hvezcb.cz/ http://www.hvezdarna-fp.cz/

64

http://www.hvezdarna.cz/ http://hisec.astro.cz/ http://www.astropatrola.cz/menu.php http://www.astrohk.cz/ http://hvezdarna.jicin.cz/ http://www.obsupice.cz/new/index.php http://www.sweb.cz/hvezdarna_tesin/ http://planetarium.vsb.cz/ http://www.olomouc-tourism.cz/?lang=1&kategorie=161 http://www.brodek.wz.cz/ http://www.oajes.cz/hvezdarna/ http://www.astroklubpce.com/stradoun/stradoun-c.htm http://hbak.kavalek.net/ http://www.mu.sedlcany.cz/index.php?to=kultura_hvezdarna_lh-index http://www.volny.cz/hvezdarna/ http://www.vas.cz/verejna/ http://www.hvezdarnazebrak.wz.cz/ http://mujweb.cz/www/tankista/hvezdarna/ http://slunecnihodiny.wz.cz/sh/sh.htm http://www.mumost.cz/turisti/hvezdarna/obsah.htm http://www.asm.wms.cz/index_soubory/planetarium.htm http://www.lunapribor.cz/hvezdarna/hvezdarna.htm http://hvkm.wz.cz/provoz.htm http://www.ub.cz/hvezdarna/ http://www.astrovm.cz/index1.php http://www.hvezdarna-vsetin.inext.cz/ http://web.budweb.cz/stezky/index.php?x=6&y=7&part=4&zoom=3&kx=&ky=&send=1 http://www.mapy.cz/# http://www.josefdubovsky.cz/cenik.html http://www.c-budejovice.cz/CZ/02/Informations/WalkInCity.htm http://ubytovani.invia.cz/ceska-republika/jizni-cechy/lomnice-nad-luznici/rodinny-hotel-bohemia-/id-33392/ http://www.pruvodce.com/hlubokanadvltavou/index.php3 http://www.hotel-klika.cz-ubytovani.com/Ceske-Budejovice-cenik.htm http://www.pruvodce.com/ http://amapy.atlas.cz/default.aspx?q=&lang=0&utf=no#x=3546969@y=5521970@cs=2@sidx=2@app=0

65