VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Hlavní specializace: Cestovní ruch
Současný stav a perspektivy prosazování udržitelného rozvoje cestovního ruchu v Národním parku České Švýcarsko Diplomová práce
Autor: Bc. Lucie Bradová Vedoucí práce: doc. Ing. Jarmila Indrová, CSc.
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma „Současný stav a perspektivy prosazování udrţitelného rozvoje cestovního ruchu v Národním parku České Švýcarsko“ vypracovala samostatně a vyznačila jsem všechny citace z pramenů. Veškerou pouţitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloţeném seznamu literatury. …………………………
V Praze dne .......................
Podpis studenta
1
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. Ing. Jarmile Indrové, CSc. za její cenné připomínky a rady při vedení této diplomové práce. Poděkování patří také mé rodině, přátelům a známým za veškerou podporu a trpělivost po celou dobu mého studia.
2
Obsah ÚVOD ............................................................................................................................................................... 4 1
UDRŽITELNÝ ROZVOJ ............................................................................................................................... 7 1.1 1.2 1.3 1.4
2
UDRŽITELNÝ ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU ........................................................................................... 14 2.1 2.2 2.3
3
DEFINICE A VYMEZENÍ POJMU ........................................................................................................................... 7 PRINCIPY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE..................................................................................................................... 7 ZÁKLADNÍ DOKUMENTY A KONFERENCE .............................................................................................................. 9 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE............................................................................................................... 11
DEFINICE A PRINCIPY..................................................................................................................................... 16 ŠETRNÉ FORMY CESTOVNÍHO RUCHU................................................................................................................ 17 UDRŽITELNÝ ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE .............................................................................. 20
NÁRODNÍ PARK ČESKÉ ŠVÝCARSKO ....................................................................................................... 24 3.1 POLOHA A GRAFICKÉ ZAŘAZENÍ NÁRODNÍHO PARKU ............................................................................................ 25 3.2 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY .................................................................................................................................... 28 3.3 OBYVATELSTVO ........................................................................................................................................... 31 3.4 EKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ NÁRODNÍHO PARKU A JEHO OKOLÍ .............................................................. 33 3.5 PŘEDPOKLADY PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU ................................................................................................ 33 3.5.1 Lokalizační předpoklady ................................................................................................................ 34 3.5.2 Realizační předpoklady.................................................................................................................. 45
4
VÝVOJ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V NÁRODNÍM PARKU ČESKÉ ŠVÝCARSKO ........ 51 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7
ŠETRNÉ FORMY CESTOVNÍHO RUCHU V ÚZEMÍ.................................................................................................... 52 ČASOPROSTOROVÉ ROZLOŽENÍ NÁVŠTĚVNOSTI ................................................................................................... 54 ZHODNOCENÍ PODMÍNEK ROZVOJE ŠETRNÝCH FOREM CESTOVNÍHO RUCHU .............................................................. 57 SOUČASNĚ NABÍZENÉ PRODUKTY V RÁMCI ŠETRNÉHO CESTOVNÍHO RUCHU .............................................................. 58 INSTITUCE A INICIATIVY PODPORUJÍCÍ UDRŽITELNÝ ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU V NÁRODNÍM PARKU ........................... 60 SWOT ANALÝZA UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V NÁRODNÍM PARKU ................................................ 65 ZHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V NÁRODNÍM PARKU PODLE VYBRANÝCH INDIKÁTORŮ ......... 68
5 ANALÝZA POVĚDOMÍ O UDRŽITELNÉM ROZVOJI CESTOVNÍHO RUCHU V OBLASTI NÁRODNÍHO PARKU ČESKÉ ŠVÝCARSKO ......................................................................................................................................... 75 5.1 5.2 5.3 5.4 6
NÁVŠTĚVNÍCI NÁRODNÍHO PARKU ................................................................................................................... 75 REZIDENTI .................................................................................................................................................. 81 PODNIKATELÉ V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU .................................................................................................... 86 ZÁSTUPCI OBCÍ ............................................................................................................................................ 90
ZHODNOCENÍ A NÁVRHY DO BUDOUCNA ............................................................................................. 94
ZÁVĚR ............................................................................................................................................................ 97 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ......................................................................................................................... 99 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ ........................................................................................................ 105 SEZNAM PŘÍLOH........................................................................................................................................... 106
3
Úvod Udrţitelný rozvoj je pojmem dlouhodobě velmi často diskutovaným nejen na národní, ale také na mezinárodní úrovni. Existuje řada různých definic tohoto pojmu. Jeho základní myšlenka představuje zajišťování potřeb současné generace, aniţ by byla ohroţena moţnost uspokojit potřeby generací budoucích. Tento pojem vstoupil poprvé ve známost v roce 1987 ve zprávě „Naše společná budoucnost“ tehdejší norské ministryně ţivotního prostředí Gro-Harlem Brundtlandové. O některých tématech týkajících se naší budoucnosti se dobře mluví. Návrhů, co by se mělo nebo musí udělat, je mnoho. Velmi často jsou připravovány rozhodující a na dlouhá léta platící dokumenty, ale neţ dojde k naplnění jednoho bodu usnesení, stojí to mnoho úsilí a úmorné práce. Mnohdy je nezbytné, aby člověk – organizátor – vytrval ve svém snaţení. Spolu s rozvojem a rostoucí urbanizací naší společnosti roste i potřeba a touha po zachování ţivotního prostředí, jelikoţ příroda hraje důleţitou roli při relaxaci a regeneraci sil současného člověka. Na potřebu udrţitelného rozvoje jiţ řadu let poukazují i významné mezinárodní organizace jako Organizace spojených národů (United Nations Organisation, UNO, OSN), Evropská unie a také Světová organizace cestovního ruchu (United nations World Tourism Organisation, UNWTO). Podpora na úrovni mezinárodních organizací cestovního ruchu spočívá zejména v pořádání konferencí, deklarativní podpoře udrţitelného rozvoje, podpoře ekocertifikace, výzkumu, vhodných forem cestovního ruchu atd. Cestovní ruch představuje v současné době velmi významné odvětví, které od druhé poloviny 20. století zaznamenává velký vzrůst. Projevy cestovního ruchu mají samozřejmě své kladné, ale bohuţel také své záporné stránky. Cestovní ruch je úzce spjatý se zásahy do ţivotního prostředí. Negativní vlivy spojené s cestovním ruchem tak působí i zpětně na regenerační schopnost přírody na člověka a přispívají tím k efektu turistické pasti nebo-li „ničení turismu turismem“. V turistických destinacích jsou narůstající problémy cestovního ruchu potenciální hrozbou pro ekonomickou, sociální i environmentální sféru. Význam a váţnost cestovního ruchu neustále roste a do popředí se proto dostávají koncepty udrţitelného cestovního ruchu. Na planetě zanecháváme všichni během svého ţivota určitou (velmi často nesmazatelnou) stopu. Měli bychom se snaţit o to, aby tato stopa měla pro příští generace co nejpřijatelnější podobu. Chování kaţdého jednotlivce by nemělo přispívat k poškozování krajiny, k poklesu biologické rozmanitosti nebo poklesu kulturní identity. Profesionálním přístupem k rozvoji cestovního ruchu je moţné zajistit, aby jeho příspěvek k celkové neţádoucí stopě byl minimální, a aby přispíval k udrţitelnému rozvoji, neţ aby mu bránil. Kvůli provázanosti cestovního ruchu s dalšími odvětvími je velmi těţké podchytit všechny potřebné aspekty udrţitelného rozvoje. 4
Tato práce se soustřeďuje na území Národního parku České Švýcarsko, jelikoţ se jedná o velmi důleţitou lokalitu nejen z hlediska zachovalých přírodních hodnot, ale je to také oblast, která je turisticky hojně navštěvována. Šetrné vyuţívání přírody a krajiny jsou zde mimořádně důleţité a udrţitelný rozvoj zde hraje neodmyslitelnou roli. Vyhlášení části jedinečného přírodního území Českého Švýcarska národním parkem v roce 2000 umoţnilo tomuto prostředí pokračovat v jeho postupné obnově, ale současně s tím také roste hrozba pro jeho další rozvoj. To představuje pro zodpovědné správce tohoto území základní předmět uvaţování o perspektivách Českého Švýcarska. Mimo jiné je zásadní uváţit, jak zajistit další rozvoj obcí, které mají vliv přímo či nepřímo na území tohoto národního parku a zároveň nepoškozovat jedno z nejcennějších přírodních území střední Evropy. Pro národní park je nezbytné přinášet originální, k přírodě šetrné záměry, které budou zároveň podporovat vyuţití přítomnosti atraktivního přírodního území pro další rozvoj cestovního ruchu. V chráněných územích mají na rozvoj cestovního ruchu jednotlivé subjekty většinou protichůdné názory. Zpravidla je to dáno obecným pohledem na problematiku environmentální ochrany oproti ekonomickému rozvoji a také tím, jaké zájmy dané subjekty v území prosazují. Maximální důraz na ochranu přírody a krajiny bývá reprezentován správami národního parku (příp. CHKO), zatímco ekonomický rozvoj a vyuţití ekonomického potenciálu území lze sledovat ze strany podnikatelů působících v území. Mezi těmito protichůdnými přístupy by měli stát zástupci místní správy, kteří by měli dbát na kvalitu bydlení a ţivota v území vůbec, a především na vyváţenost zmíněných dvou přístupů. Právě tento vyváţený přístup by měl být základem pro uplatňování trvale udrţitelného rozvoje a rozvojové koncepce cílit na maximální přiblíţení se tomuto přístupu. Cílem této diplomové práce je odpovědět na otázku, jaký je stav udrţitelného rozvoje cestovního ruchu na území Národního parku České Švýcarsko a jaké jsou perspektivy jeho prosazování, a jeho rozvoje vůbec, do budoucna. První kapitola je věnována samotnému seznámení s udrţitelným rozvojem, s jeho definicí, principy, základními dokumenty a s konceptem jeho indikátorů. Druhá kapitola se zaměřuje jiţ na aplikaci udrţitelného rozvoje na cestovní ruch a jeho šetrné formy. V třetí kapitole bude představen Národní park České Švýcarsko a jeho předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Další kapitola bude zaměřena na různé aspekty vývoje udrţitelného rozvoje cestovního ruchu v národním parku a jejich zhodnocení. Předmětem analytické části je analýza povědomí o udrţitelném rozvoji cestovního ruchu v území nejen ze strany návštěvníků a rezidentů, ale také ze strany veřejných i soukromých subjektů. V závěrečné kapitole je uvedeno zhodnocení doplněné o návrhy do budoucna.
5
Při vypracování této práce bude pouţito více vědeckých metod. V teoretické části se jedná o metodu literární rešerše a deskripce. Dále potom bude vyuţita metoda analýzy sekundárních dat, metoda syntézy a metoda dotazníkového šetření. V práci je čerpáno nejen z publikací českých autorů (např. Pásková, Jeníček, Remtová, Moldan, Hampl), ale také ze zahraničních zdrojů (např. Kates, Foster) a publikací Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva ţivotního prostředí České republiky. Důleţitým zdrojem dat o vybraném území bude obecně prospěšná společnost České Švýcarsko a také analytická část Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Českém Švýcarsku1. Z internetových zdrojů jsou to pak webové stránky jednotlivých obcí, České informační agentury ţivotního prostředí CENIA či Týmová iniciativa pro místní udrţitelný rozvoj TIMUR.
1
Původní Koncepce z roku 2005, zpracovaná společností DHV CR, spol. s.r.o. a její aktualizace z roku 2011, zpracovaná společností SPF Group, v.o.s.
6
1 Udržitelný rozvoj „Když jsme se naučili létat ve vzduchu jako ptáci a potápět se do vody jako ryby, zbývá nám naučit se žít na Zemi jako lidé.“ G. B. Shaw
1.1 Definice a vymezení pojmu V souvislosti s ekonomickým růstem a zvyšováním prosperity roste i poptávka po energii a veškerých materiálech, roste také objem dopravy, dochází k čerpání přírodních zdrojů a znečištění prostředí. To jsou podněty dávající prostor k rozvoji koncepce udrţitelného rozvoje2. V rámci tohoto pojmu existuje jiţ mnoho definic. Jedná se v podstatě o směr uvaţování, který vychází především z rovnováhy mezi třemi základními oblastmi našeho ţivota – ekonomikou, sociálními aspekty a ţivotním prostředím. Nejedná se tedy pouze o ochranu ţivotního prostředí, ale je především snahou skloubit ekonomický a sociální rozvoj s aspekty ţivotního prostředí. Základní představu o udrţitelném rozvoji však asi nejlépe uvádí definice ze Zprávy pro Světovou komisi OSN pro ţivotní prostředí a rozvoj (World Commission on Environment and Development WCED), která se nazývá Naše společná budoucnost (Our Common Future) a byla předloţena v roce 19873. Tato definice zní: „Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který zajistí uspokojení potřeb současné generace, aniž by přitom byla oslabena schopnost uspokojit generace budoucí.“ Kromě této oficiální definice jsou uváděny i další, neméně výstiţné. V rámci České republiky je definice udrţitelného rozvoje uvedena v §6 zákona č. 17/1992 Sb. o ţivotním prostředí: „Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“
1.2 Principy udržitelného rozvoje Jak jiţ bylo naznačeno, hlavní podstata udrţitelného rozvoje vychází především z rovnováhy mezi třemi oblastmi ţivota: 2 3
Pojem se překládá z anglického výrazu „Sustainable Development“ také někdy jako trvale udrţitelný rozvoj Zpráva byla předloţena norskou političkou Gro Harlem Brundtland, předsedkyně WCED
7
účinná ochrana ţivotního prostředí a šetrné vyuţívání přírodních zdrojů sociální rozvoj, který respektuje lidské potřeby udrţení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti4 Nejedná se tedy pouze o ţivotní prostředí a jeho ochranu, které je environmentálním faktorem, ale hrají zde roli i další faktory, které společně uspokojují potřeby lidského ţivota. Zároveň je nutné doplnit, ţe řešením není zohlednit pouze jednu nebo dvě z těchto uvedených oblastí, ale pro dlouhodobou efektivitu je nutné uvaţovat o všech třech současně. V případě upřednostnění ekonomické oblasti, většinou dochází k přetíţení vyuţití území, narůstá objem odpadů a také míra dopravních problémů. Pokud by byl upřednostňován dlouhodobě sociální faktor, můţe být ohroţena ekonomická konkurenceschopnost mezi regiony. Upřednostnění environmentálních hledisek můţe mít za následek ekonomické umrtvení regionu, spojené s vylidňováním a stagnací území. Pro řešení naléhavých ekonomických, sociálních nebo ekologických problémů, je ale moţné v krátkodobém časovém horizontu přijímat operativní opatření, která budou upřednostňovat ten který faktor.5 Někdy není moţné znát dopředu důsledky některých našich činností, a proto je na místě dbát na předběţnou opatrnost, stejně tak jako zaměřovat pozornost na důkladnou prevenci. Ta je mnohem efektivnější neţ následné řešení negativních dopadů, které jiţ nastanou. Velmi důleţitým principem udrţitelného rozvoje je také mezigenerační odpovědnost. Tzn. morální povinnost k budoucím generacím. Zamyslet se, zda zajišťujeme moţnost ţivota dalších generací ve zdravém ţivotním prostředí a zda-li nebudou muset řešit problémy, které my dnes vytváříme. Ohroţujícím faktorem udrţitelného rozvoje je chudoba. Nedostatek finančních prostředků vede ke znehodnocování ţivotního prostředí, proto je mimořádně důleţitá sociální spravedlnost, aby příleţitosti i odpovědnosti byly děleny mezi země, regiony i rozdílné sociální skupiny. Sociální faktor udrţitelného rozvoje stále více nabírá na významu a je tak pochopitelná snaha zlepšovat sociální podmínky v rámci ekologické únosnosti planety. Ekonomika je zde nástrojem ke zlepšení sociálních podmínek. Základním předpokladem pro uplatnění výše uvedených principů je spolupráce. Zapojením veřejnosti jiţ od počáteční fáze plánování jsou vytvářeny objektivnější plány, ale také obecná podpora pro jejich realizaci.6 Zde je mimořádně důleţitá osvěta a vzdělávání veřejnosti, aby bylo moţné definovat a později realizovat koncepty, které by dokázaly dlouhodobě omezit dopady lidské populace na ţivotní prostředí.
4
Strategie udrţitelného rozvoje České republiky, 2004 Kolektiv Konsorcia SPROR Plus, 2007 6 CENIA 5
8
1.3 Základní dokumenty a konference Udrţitelný rozvoj se stal postupem času veřejně diskutovanou záleţitostí.7 Je důleţité nahlíţet na něj z dlouhodobé perspektivy, kaţdé rozhodnutí je třeba zvaţovat z hlediska dlouhodobých dopadů a je třeba plánovat strategicky. Významným pro celosvětovou koncepci udrţitelného rozvoje byl rok 1992, kdy se v Rio de Janeiro konala Světová konference OSN o ţivotním prostředí a rozvoji (tzv. Summit Země). Tato konference znamenala významný mezník ve světové diplomacii a strategii rozvoje naší planety. Sešlo se zde totiţ velké mnoţství zástupců zemí celého světa, kteří se dohodli na některých společných opatřeních, jeţ by měla pomoci lidstvu přejít na cestu udrţitelného rozvoje. Bylo zde konstatováno, ţe problémy, které má planeta před sebou, jsou větší, neţ aby si s nimi dokázaly poradit jednotlivé země samostatně, a ţe je tedy nezbytná mezinárodní spolupráce pro uplatnění principů udrţitelného rozvoje. Výsledkem četných jednání byla shoda na některých zásadách a přijetí několika významných dokumentů, které tehdy podepsali i zástupci Československa.8 Tyto dokumenty jsou: Agenda 21, Rámcová úmluva Spojených národů o změně klimatu, Úmluva o biologické rozmanitosti, Prohlášení k principům globální dohody o vyuţívání, ochraně a trvale udrţitelném rozvoji všech typů lesů, Deklarace z Rio de Janeira o ţivotním prostředí a rozvoji. Jedním z nejdůleţitějších přijatých dokumentů je rozsáhlý dokument Agenda 21 9, který se stal strategickým plánem rozvoje společnosti. Tento dokument obsahuje hlavní směry a opatření pro 21. století, jak omezit negativní projevy v naší civilizaci, a to v různých problémových oblastech (globální ohroţení ţivotního prostředí, nárůst populace, nedostatky ve zdravotní péči, sociální rozdíly, apod.). Implementaci praktických lokálních projektů v místních podmínkách, vycházejících z principů daných tímto dokumentem, je praktikován pomocí tzv. Místních Agend 21. Ty jsou přijímány lokální správou především ve formě akčních plánů či strategických plánů rozvoje. Tím je směřováno k trvale udrţitelnému rozvoji a udrţení kvality ţivota na místní úrovni.10 V devadesátých letech 20. století se konalo mnoho konferencí a summitů. V roce 2002 proběhl dlouho připravovaný a očekávaný Světový summit o udrţitelném rozvoji 7
Vzhledem k několika průmyslovým katastrofám, včetně Černobylské havárie, přešel termín udrţitelného rozvoje do všeobecného povědomí 8 Kolektiv konsorica SPROR Plus, 2007 9 Slovo „agenda“ je latinského původu a znamená seznam věcí, které je třeba udělat pro dosaţení cíle 10 United Nation, Division for Sustainable Development, dostupné z: http://www.un.org/esa/dsd/agenda21/index.shtml
9
v Johannesburgu, který hodnotil dosavadní desetiletý vývoj uplatňování principů udrţitelného rozvoje. Zároveň zde bylo zdůrazněno, ţe cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu právě mezi třemi základními pilíři: environmentálním, sociálním a ekonomickým. Zároveň byla zdůrazněna potřeba jejich vyváţenosti. Zde se také uzavřela dohoda vyjadřující zájem o zachování přírodních zdrojů. Vývoj udrţitelného rozvoje v České republice Je třeba zmínit, ţe principy udrţitelného rozvoje byly v ČR uplatňovány jiţ před rokem 1989, ovšem tento pojem nebyl nijak specificky pojmenován či analyzován. V roce 1991 byl schválen první zákon o ţivotním prostředí (17/1992 Sb.), jehoţ součástí je i definice udrţitelného rozvoje (viz kapitola 1.1). V roce 2004 byl přijat dokument s názvem Strategie udrţitelného rozvoje České republiky. Tento dokument byl v platnosti do roku 2009 a vymezil principy strategie udrţitelného rozvoje. Zároveň bylo jeho úkolem včas upozornit na existující a potenciální hrozby, které by mohly ohroţovat přechod k udrţitelnému rozvoji, a iniciovat opatření, jak těmto hrozbám předejít nebo je alespoň zmírnit.11 V roce 2010 schválila vláda Strategický rámec udrţitelného rozvoje České republiky (SRUR ČR, SRUR), který určuje dlouhodobé cíle pro tři zmíněné základní oblasti rozvoje společnosti. Úkolem tohoto dokumentu je vytvořit rámec pro zpracování dalších koncepčních materiálů a být východiskem pro strategické rozhodování. Cílem tohoto dokumentu je vymezit klíčová témata a problémy udrţitelného rozvoje v České republice a zároveň nalézt příslušná opatření k jejich řešení, přičemţ tato opatření mohou být obsaţena v jiţ existujících koncepčních dokumentech. SRUR je strukturován do pěti prioritních os: Společnost, člověk a zdraví, Ekonomika a inovace, Rozvoj území, Krajina, ekosystémy a biodiverzita, Stabilní a bezpečná společnost. Časový horizont SRUR je rok 2030.
11
Strategický rámec udrţitelného rozvoje ČR, MŢP 2010
10
1.4 Indikátory udržitelného rozvoje Pro hodnocení udrţitelného rozvoje byly stanoveny indikátory, které kvantifikují udrţitelnost ve všech fázích a úrovních rozhodovacího procesu, který se uskutečňuje v různých geografických měřítcích - v obcích, na úrovni regionů či států a také na úrovni mezinárodní. Indikátory se tedy pouţívají v řadě oblastí a slouţí zejména ke kvantifikaci jednotlivých údajů. Na základě těchto údajů se dají pro danou oblast vyvozovat určité závěry. Jinak lze tyto indikátory také označit jako „ukazatele vývoje určitého vybraného jevu, které jsou získány průběžným sledováním, zaznamenáváním a vyhodnocováním souboru přesně stanovených údajů“12. Obvykle jsou indikátory udrţitelného rozvoje stanoveny tak, aby byly v souladu se základními pilíři udrţitelnosti. Vhodně zvolený indikátor místního udrţitelného rozvoje v sobě tedy reflektuje „hlediska sociální spravedlnosti, zájmy místní ekonomiky a ochrany životního prostředí, ale zároveň také snahu o posílení role místní samosprávy nebo zabezpečování místních potřeb na místní úrovni“ 13. Indikátory umoţňují ukázat cestu k nápravě takových oblastí, které jsou z nějakého důvodu problematické. Díky zvoleným indikátorům je moţné posoudit, jak si daná obec vede ve srovnání s jinými a jsou také lépe identifikovatelné její silné a slabé stránky. Indikátory udrţitelného rozvoje se tedy týkají širší problematiky neţ je hodnocení úrovně ţivotního prostředí. Jsou rozvíjeny jiţ po několik desítek let a často navazují na indikátory z oblasti sociální a ekonomické. Často ale opomíjejí vazby jednotlivých oblastí rozvoje a jsou vyhodnocovány více méně samostatně, bez širšího pojetí. Jsou to ale právě indikátory ţivotního prostředí, kterým je věnována velká pozornost zejména v posledních letech. Do popředí se dostaly po Stockholmské konferenci (1972) a v návaznosti na tuto konferenci byl rozhodnutím OSN zřízen Program pro ţivotní prostředí známý jako UNEP (United Nations Environment Programme), který slouţí jako prostředek celosvětové kontroly ţivotního prostředí. K jeho úkolům mimo jiné patři jak prevence poškozování ţivotního prostředí a zjišťování moţných rizik, která by znamenala jeho ohroţení, tak financování projektů na jeho ochranu. Indikátory mohou slouţit ke sledování, popisu a vysvětlení trendů v určitém jevu a identifikaci limitujících faktorů rozvoje, jako nástroj ke vzdělávání veřejnosti, jako podklady pro rozhodování nebo k hodnocení jiţ přijatých opatření. Informace, která je v indikátoru obsaţena, by při jeho správném pouţívání měla vést ke změně chování takovým směrem, aby bylo dosaţeno poţadovaného cíle. Jedná se například o přizpůsobení činnosti pro dosaţení co nejvyššího růstu HDP nebo sníţení nezaměstnanosti. Indikátory udrţitelného rozvoje by měly odráţet nejen stav, trendy a vývoj v individuálních oblastech, ale také vztahy a vzájemnou závislost těchto oblastí. Velmi důleţitá je také 12 13
TIMUR, 2005 Ibid
11
interpretace a zasazení indikátorů do širšího kontextu, bez něhoţ je jejich schopnost vypovědět potřebné informace velmi nízká.14 Stanovením indikátorů se zabývá více institucí po celém světě. Jsou obsaţeny nejen v řadě světových dokumentů, ale i v dokumentech evropských či národních. Významnou událostí pro vývoj a pouţívání indikátorů udrţitelného rozvoje bylo vydání zmíněné Agendy 21. V tomto dokumentu je v kapitolách 8 a 40 zmíněna potřeba vytvoření souboru indikátorů a důraz na společné úsilí při jeho tvorbě. Tento soubor má být základnou pro rozhodování od lokální aţ po mezinárodní úroveň.15 Na základě tohoto dokumentu se vytvořením indikátorů začala zabývat Komise OSN pro udrţitelný rozvoj a vznikl tak soubor 134 indikátorů, které byly rozděleny do několika skupin – ekonomické, sociální, environmentální a institucionální. Na základě zkušeností z praxe byl poté jejich počet sníţen na 58 indikátorů, a tento seznam byl publikován v roce 2001. Zatím poslední úprava indikátorů byla zahájena v roce 2005. V současné době existuje soubor obsahující 96 indikátorů, jejichţ jádro tvoří 50 indikátorů, které mohou být sledovány ve většině státech světa.16 Zbývající indikátory slouţí spíše pro dokreslení celkové situace. Indikátory jsou rozděleny celkem do 14 tematických okruhů (např. ekonomický rozvoj, zdraví, chudoba, půda, atmosféra, či ţivelná nebezpečí).17 Kromě Komise OSN pro udrţitelný rozvoj se měřením, tvorbou a hodnocením indikátorů zabývá také např. Evropská Agentura ţivotního prostředí (European Environmental Agency, EEA), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organization for Economic Cooperation and Development, OECD), Statistický úřad Evropské komise (EUROSTAT) a některé neziskové organizace Světový fond na ochranu přírody (World Wild Fund for Nature, WWF) nebo Mezinárodní svaz ochrany přírody (International Union for Conservation of Nature, IUCN). Soubory indikátorů si stanovují i jednotlivé státy. V dokumentu Strategie udrţitelného rozvoje České republiky jsou indikátory stanoveny pro jednotlivé pilíře a oblasti. Ekonomickými indikátory jsou zde např. HDP na osobu, celkový objem čistých investic, saldo zahraničního obchodu nebo produktivita práce na zaměstnaného. Environmentálními indikátory jsou např. měrné emise skleníkových plynů, podíl vyuţitých komunálních odpadů, spotřeba energetických zdrojů na obyvatele nebo podíl spotřeby obnovitelných zdrojů. K sociálním indikátorům patří především obecná míra registrované nezaměstnanosti, míra zaměstnanosti starších pracovníků (nad 55 let), očekávaná délka ţivota při narození a ve věku 65 let nebo populace ţijící pod hranicí chudoby.
14
Moldan, 1997 Ibid 16 TIMUR, 2005 17 United Nations. Indicators of Sustainable Development. Guidelines and Methodologies,2007 15
12
V oblasti výzkumu, vývoje a vzdělávání se mimo jiné monitoruje nejvyšší dosaţené vzdělání a přístup k internetu. V evropském a mezinárodním kontextu je to celková zahraniční rozvojová spolupráce. Poslední sledovaná oblast je správa věcí veřejných, kde jsou uváděny indikátory jako výkonnost soudů či index vnímání korupce. Kaţdý indikátor má svůj název, označení a jednotku, ve které je sledován. Dále je stručně definován a vysvětlen nebo popsán důvod jeho pouţití v širší souvislosti. Pro hodnocení udrţitelného rozvoje v oblasti cestovního ruchu lze potom aplikovat tyto ukazatele:18 -
18
míra nezaměstnanosti, růst populace, saldo migrace, hustota obyvatel km2, HDP na osobu, podíl městské populace, výdaje domácností podle kategorií, podíl spotřeby obnovitelných zdrojů, plochy veřejné a obytné zeleně, počet bytů na 1 000 obyvatel, technická infrastruktura, dopravní vybavenost, počty návštěvníků, turistů v turistické destinaci, počty ubytovacích zařízení v centrech cestovního ruchu.
Kolektiv Konsorcia SPROR Plus, 2007
13
2 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Cestovní ruch představuje významné národohospodářské odvětví a stává se stále významnější v lidském ţivotě. Spolu s rozvojem naší společnosti roste i potřeba po zachovaném ţivotním prostředí a je tedy logické, ţe se v posledních letech stále více klade důraz na potřebu ochrany přírodních i kulturně historických památek a turisticky často navštěvovaných míst. Příroda je důleţitou součástí odpočinku a procesu regenerace sil dnešního člověka. Zároveň ale platí, ţe cestovní ruch je úzce spjatý se zásahy do ţivotního prostředí a s ekologickou zátěţí. To také velmi úzce souvisí se zvýšenou pozorností v oblasti udrţitelného rozvoje. Cestovní ruch má velký potenciál obohatit místní komunity (spíše ekonomicky) a návštěvníky (spíše duševně). Na druhou stranu ale můţe návštěvníky ochudit a to samé platí pro místní obyvatele. Můţe se to stát především zvýšením jejich konzumního přístupu k ţivotu nebo narušením místního ţivotního stylu a tradic apod. V udrţitelném cestovním ruchu jde tedy o zavedení výše uvedených principů trvalé udrţitelnosti do oblasti cestovního ruchu. Jde především o uspokojování potřeb současných návštěvníků a hostitelských regionů, zatímco jsou chráněny a zlepšovány moţnosti do budoucna. To představuje řízení zdrojů takovým způsobem, aby bylo zajištěno naplnění ekonomických, sociálních a estetických potřeb, zatímco je dbáno na udrţování kulturní celistvosti a ekologických procesů19. Jak jiţ bylo řečeno v úvodu, profesionálním přístupem k rozvoji cestovního ruchu lze zajistit, aby jeho příspěvek k celkové neţádoucí stopě byl minimální. Pro tento profesionální přístup k řízení cestovního ruchu je ale třeba disponovat potřebnými vlastnostmi, umět a mít moţnost je uplatnit. Díky provázanosti cestovního ruchu s dalšími odvětvími je velmi těţké poznat všechny potřebné aspekty udrţitelného rozvoje a vytvořit na jejich základě metody vhodného přístupu. Takovým přístupem bychom měli dbát, aby nedocházelo k devastaci naší planety.20 Agenda 21 pro průmysl cestovního ruchu: Směřování k environmentální udrţitelnému rozvoji21 Tento dokument s názvem v angl. „Agenda 21 for the Travel & tourism Industry: Towards Environmentally Sustainable Development“ rozpracovává Agendu 21 pro podmínky a specifika cestovního ruchu. V roce 1996 byl vypracován společně Světovou radou cestovního ruchu (World Travel & Tourism Council - WTTC), Světovou turistickou organizací (World Tourism Organisation - WTO) a Radou Země (Earth Council).
19
UNWTO, 2002 Pásková, 2009 21 C.O.T. Business. Agenda 21 pro průmysl cestovního ruchu. Dostupné z: http://www.cot.cz/data/cesky/99_02/2_trendy2.htm. Citováno 05-09-2012 20
14
Jak jiţ bylo řečeno v první kapitole, Agenda 21 je výsledný dokument, na kterém se dohodlo celkem 182 států světa na konferenci Spojených národů o ţivotním prostředí a rozvoji (United Nations Conference on Enviroment and Development - UNCED), na Summitu Země 14. června 1992 v Rio de Janeiro. Jedná se tedy o souhrn nutných kroků, které jsou zásadní pro udrţitelnou budoucnost. Tento široký program sice nemá právní závaznost, ale má velkou morální a praktickou váhu. Největší síla tohoto programu spočívá v tom, ţe kaţdý bod byl projednán s představiteli vlád, kteří odpovídají za její uskutečňování. Je to první dokument svého druhu, který získal mezinárodní konsensus. Agenda 21 poskytuje detailní program zabezpečení udrţitelného vývoje této planety a identifikuje ekologické a vývojové jevy, které hrozí způsobit ekonomickou a ekologickou katastrofu a předkládá strategii přechodu k praxi udrţitelnějšího vývoje. Agenda 21 pro průmysl cestovního ruchu aplikuje samotnou Agendu 21 do podmínek cestovního ruchu. Jakoţto největší světový průmysl má cestovního ruch velký zájem na ochraně přírodních a kulturních zdrojů, které tvoří základ jeho podnikání. Nejvíce se klade důraz na ekoturistiku, která můţe výrazně přispět ke zlepšení ţivotního prostředí. Ale je třeba zmínit, ţe ekoturistika (v tom nejpřesnějším smyslu) tvoří jen malý podíl na globálním turistickém trhu (v současné době je to přibliţně kolem 3 aţ 7 %)22. Je zde ale velký potenciál k zavedení podstatných ekologických a sociálně ekonomických zdokonalení a je schopen se podstatnou měrou podílet na udrţitelném vývoji společenství a zemí, ve kterých působí. Aby bylo moţno uplatnit tento potenciál a zajistit dlouhodobý vývoj, je zapotřebí, aby vlády a všechny sektory průmyslu cestovního ruchu postupovaly podle dohodnutých pravidel. Mezi hlavní zásady patří skutečnost, ţe cestovní ruch a cestování mohou: - pomoci lidem v dosaţení zdravého a aktivního ţivota v harmonii s přírodou - mohou přispět k zachování, ochraně a regeneraci zemského ekosystému - měly by být zaloţeny na udrţitelné produkci, udrţitelné spotřebě - ochrana ţivotního prostředí by se měla stát neoddělitelnou součástí procesu rozvoje cestovního ruchu - rozvoj cestovního ruchu by měl být řízen ve spolupráci s obyvateli dotčených míst Se svou pozicí ve světové ekonomice má cestovní ruch nespornou morální odpovědnost vést proces přechodu k udrţitelnému rozvoji. Produkty průmyslu cestovního ruchu a jejich prodej jsou závislé na neznečištěné vodě, na dobře udrţovaných památkách, na kulturních tradicích, čistých mořích, cestách bez odpadků atd.
22
C.O.T. Business. Agenda 21 pro průmysl cestovního ruchu. Dostupné z: http://www.cot.cz/data/cesky/99_02/2_trendy2.htm. Citováno 10-09-2012
15
2.1 Definice a principy Pojem udrţitelný rozvoj cestovního ruchu je překladem z anglického „Sustainable Tourism“, coţ je chápáno jako takový cestovní ruch, který naplňuje potřeby současných turistů a hostitelských oblastí a zároveň neohroţuje příleţitosti pro budoucí generace. Definice UNWTO říká, ţe „pravidla pro udržitelný cestovní ruch a jeho řídící praktiky jsou aplikovatelné na všechny formy cestovního ruchu ve všech typech destinací a to včetně masového cestovního ruchu a různých specifických segmentů. Principy udržitelnosti se vztahují k environmentálním, ekonomickým a socio-kulturním aspektům rozvoje cestovního ruchu a nezbytností je dosažení vyváženého poměru všech těchto tří dimenzí tak, aby bylo dosaženo dlouhodobého účinku“. 23 Cestovatel očekává nějaký záţitek nebo odpočinek. Stále častěji ale očekává také něco navíc – to, ţe pobyt na dovolené nebude pro cílovou zemi a tamní obyvatele znamenat škodu a nepříjemnosti. Naopak, ţe turisté přivezou nejenom finanční zdroje, ale také přispějí ke vzájemnému porozumění. S poţadavkem na udrţitelnost v cestovním ruchu přichází zásadní změna pro manaţery, kteří jej řídí a rozvíjejí. Dříve byla cílem maximalizace ekonomických přínosů, ale dnes je poţadavkem vyváţenost všech tří aspektů - ochrany ţivotního prostředí, přínosů pro lidskou společnost a stabilního ekonomického růstu. Tento poţadavek lze popsat jako „tři P“ – PLANET – PROFIT - PEOPLE (planeta – zisk - lidé).24 Environmentální aspekty (PLANET) znamenají ohleduplnost k prostředí, v němţ cestovní ruch probíhá. Cílem je omezit vyčerpávání místních zdrojů, lidé na dovolené mají tendenci si uţívat, coţ je někdy spojeno s plýtváním oproti normálu. V suchých oblastech okolo Středozemního moře jde především o vodu. Mnohokrát jde také o zvěř, která by neměla být rušena v její přirozeném prostředí. Samozřejmostí je omezování hluku, smogu i produkce odpadů. Tyto poţadavky jsou zcela logické, protoţe pokud cestovní ruch bude ničit lokalitu, kde probíhá, turistům se pak přestane líbit a budou jezdit jinam. Ekonomické aspekty (PROFIT) znamenají to, ţe peníze, které turisté utratí, by měly zůstat v místě jejich dovolené. Návštěvník i poskytovatel sluţby se mohou rozhodnout zda nakoupí svoje potřeby (nebo pro své hosty) v nadnárodním supermarketu nebo u místního obchodníka. Socio-kulturní aspekty (PEOPLE) se týkají především vztahů mezi návštěvníky a místními obyvateli. Turisté rádi nakupují suvenýry a hledají autentické a originální výrobky. Je tedy důleţité, aby ruční práci zcela nenahradili stroje a levnější výrobci z jiných kontinentů a aby se tak nevytratila místní kultura. 23 24
UNWTO. Sustainable Development of Tourism. Definition. Bradová, Feistová 2011
16
Velmi důleţitý je také respekt a ohleduplnost k jiné kultuře. Turista nesmí podlehnout své nekontrolovatelné zvědavosti a vejít i tam, kde je to místním na obtíţ. Udrţitelný cestovní ruch tedy přispívá k udrţitelnému rozvoji území ochranou přírodního prostředí (např. vzdělávací funkcí, získáváním finančních prostředků na ochranu apod.) Také se vyznačuje hlubší vazbou na místní obyvatelstvo, respektem k přírodnímu prostředí a vysokou specifičností nabízeného produktu. Udrţitelný cestovní ruch je vlastně pozitivním přístupem, který vyrovnává cestovní ruch s přírodním prostředím, místním obyvatelstvem a návštěvníky. Znaky udrţitelného cestovního ruchu soulad mezi hosty, hostitelskými komunitami, přírodním prostředím a turistickým průmyslem, šetrné vyuţívání zdrojů (zvláště neobnovitelných), které představují klíčový element rozvoje cestovního ruchu, uchování biodiverzity, poskytování vzdělání, uznání estetických hodnot krajiny a etiky k místním komunitám, místní lidé jsou aktivně zapojeni jednak do rozhodovacích procesů a jednak do samotného odvětví cestovního ruchu.
2.2 Šetrné formy cestovního ruchu Šetrné, nebo-li environmentálně příznivé, formy cestovního ruchu úzce souvisí s udrţitelností cestovního ruchu. Výhody těchto ekologicky šetrných aktivit spočívají v zachování přírodních a kulturních hodnot území a zároveň je u nich ověřen dlouhodobý ekonomický přínos. Představují proto základní kapitál udrţitelnosti těchto hodnot pro další generace. V rámci těchto forem cestovního ruchu se v území zvyšuje vyuţívání stávající infrastruktury, která je zároveň součástí primárních zdrojů cestovního ruchu. Pro obyvatele území tento způsob rozvoje tedy znamená moţnost pracovat ve sluţbách cestovního ruchu. Zároveň environmentálně šetrný cestovní ruch pomáhá ke zvyšování povědomí o daném území jako o specifické destinaci, která si uvědomuje svou hodnotu a vyjadřuje vědomé pochopení ze strany místních obyvatel. Takovéto území vysílá důleţitý signál ke svým návštěvníkům, kteří si mají místních hodnot patřičně váţit a dokázat je ocenit.
Ekoturismus Jde o environmentálně zodpovědnou formu cestovního ruchu, která se odehrává ve zranitelných, ale stále zachovalých ekosystémech a vyznačuje se nízkými negativními dopady na krajinu. Účastníci jsou motivováni vyuţitím chráněných výtvorů přírody, přírodních rezervací, kulturních památek a akcí a sociálního prostředí místní komunity, národních parků
17
a dalších přírodních atraktivit tak, aby nebyly cestovním ruchem narušovány.25 Nejedná se přímo o dílčí formu cestovního ruchu, ale spíše o přístup k cestování a celkové filosofii odpovědného přístupu ze strany nejen návštěvníků, ale i poskytovatelů sluţeb. Převládá zde pěší turistika, cykloturistika nebo hipoturistika26. Patří sem také fotografování, pozorování divoce ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin nebo velmi vyhledávanou aktivitou je také pozorování ptactva (tzv. birdwatching) apod. Soustřeďuje se spíše na vztah návštěvníka k přírodě neţ na přírodu samotnou. Ekoturisté neočekávají, ţe bude příroda, do které vstupují, jakkoli upravena pro jejich pohodlí a je zde tedy patrný respekt k přírodě.
Agrární cestovní ruch (jinak také agroturismus) je takový druh cestovního ruchu, kdy turisté tráví čas na venkovských rodinných farmách a hlavní náplní je poznávání alternativního způsobu ţivota v blízkém kontaktu s přírodou, přímá spoluúčast na zemědělských činnostech a aktivní odpočinek, pěší turistika, cykloturistika, poznávání původních technik výroby potravin, jízda na koni, chov hospodářských zvířat, krocení zvířat apod. Není zde třeba budování nové infrastruktury cestovní ruch, vyuţívá se jiţ existující zdroje, místní suroviny, blízký sociální kontakt návštěvníků s rezidenty, poznání místního stylu ţivota. Agrární cestovní ruch také přináší finanční prostředky pro rezidenty.27
Ekoagroturismus je takovou formou cestovního ruchu, kdy jsou účastníci motivováni pobytem na rodinných farmách zabývajících se alternativním zemědělstvím především k práci na farmě a seznámení se s pracovními postupy. Mezi aktivity návštěvníků patří také konzumace alternativně pěstovaných a upravovaných potravin ze zdrojů farmy, jízda na koni, blízký kontakt s přírodou - pěší turistika, cykloturistika, pozorování zvířat a péče o ně atd.
Montanistika je forma cestovního ruchu, u níţ je motivací účasti především návštěva hornických oblastí a nalezišť s moţnostmi sběru minerálů, hornin a zkamenělin, poznání zajímavých historických a technických zařízení pro těţbu minerálů a hornin.
Geologický cestovní ruch, jinak také geoturistmus je forma udrţitelného cestovního ruchu zaloţeného na poznávání vývoje naší planety díky aktivnímu proţitku geologicky zajímavé krajiny s významným geologickým dědictvím.28 Charakteristický je populárně odborný výklad nebo animace geoprůvodce. Význam geologických věd vzrostl v souvislosti s rozvojem poznání fungování Země. Geologické vědy se postupně staly mnohem potřebnější pro řešení problémů spojených s nezbytností zachování ţivotního prostředí, ve kterém ţijeme. Klíčovou roli zde hrají geoparky, jako území s výjimečnými geologickými lokalitami. Geopark je důleţitý pro prezentaci jeho hodnot, šetrné vyuţívání území cestovním ruchem ale také kvůli vzdělávání. Geoparkem mohou být jakákoli přírodně cenná a zajímavá území, a to především z pohledu geologie – např. krasová území, skalní města, vulkanické jevy, staré doly, archeologická naleziště apod. Velmi důleţité je definování řídícího subjektu, který 25
Pásková, Zelenka, 2012 Kromě koní začíná být provozován i na jiných zvířatech – velbloudi, sloni atd. 27 Pásková, Zelenka, 2012 28 Ibid 26
18
provádí koordinační činnost v rámci geoparku. S tím souvisí i nutnost mít vypracovanou strukturu cílů, které budou v rámci geoparku postupně naplňovány. Podstatným nástrojem úspěšně fungujícího geoparku je komunikace mezi všemi klíčovými aktéry v území, přičemţ se zde nesmí uskutečňovat jakýkoliv obchod s geologickým materiálem (zkameněliny, minerály).29 Geologické jevy (tzv. geotopy) poskytují informace o vývoji Země i současných procesech a jsou významnou součástí přírodního bohatství. Tyto geotopy charakterizují krajinu a její geologickou historii a bývají často prostředím pro ţivot různých organizmů. Je tedy důleţitá péče o ně a to nejen v zájmu geologických věd, ale také kvůli ochraně ohroţených druhů ţivočichů a rostlin.30 Na světě zatím fungují tři geografické roviny v síti geoparků, a to: globální, evropská a národní síť. Globální síť geoparků se rozvíjí pod patronací UNESCO a má v současnosti 57 členů z 18 zemí světa.31 Její význam je především v koordinaci a výměně zkušeností nebo informací mezi členskými geoparky. Do Sítě národních geoparků se můţe přihlásit jakékoliv zajímavé území, které je určitým způsobem spojené s geologickým dědictvím. Evropským geoparkem se můţe stát jen území, které se jako národní geopark osvědčilo v oblasti kvality a funkčnosti. V současné době je na území České republiky deset geoparků.32 Obrázek 1: Geoparky na území České republiky Krkonoše Český ráj Egeria
GeoLoci
Geopark Joachima Barranda
K ra j blanických rytířů
Železné hory
Vysočina
Jeseníky
Podbeskydí
Zdroj: Geoparky na území České republiky. Dostupné z http://www.geology.cz/narodnigeoparky
29
Ministerstvo ţivotního prostředí. Geoparky. Dostupné z http://www.mzp.cz/cz/geoparky. Citováno 12-092012 30 Pásková, 2009 31 Geoparky v ČR: O síti národních geoparků. Dostupné z http://www.geology.cz/narodnigeoparky/o-siti. Citováno 13-09-2012 32 Ibid
19
2.3 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu v České republice Ministerstvo pro místní rozvoj Koordinačním a metodickým orgánem pro všechny subjekty působící v oblasti cestovního ruchu v České republice je Ministerstvo pro místní rozvoj. Cílem navrhovaných zákonů je jednak ochrana spotřebitele a jednak stanovuje pravidla pro podnikatele v cestovním ruchu, především pro cestovní kanceláře a agentury Zásadním nástrojem pro činnost ministerstva v oblasti cestovního ruchu je střednědobý strategický dokument: Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013. Tato Koncepce vychází především z rozvojových moţností cestovního ruchu v České republice. 33 Globální cíle koncepce jsou: • Posílení postavení cestovního ruchu v národní ekonomice • Růst konkurenceschopnosti cestovního ruchu České republiky v evropském prostoru • Růst objemu pobytového cestovního ruchu • Zachování kvality ţivotního prostředí a jeho sloţek34 Roku 1993 byla Ministerstvem pro místní rozvoj zřízena Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism, která je propagátorem České republiky jako atraktivní a zajímavé turistické destinace na zahraničním trhu a od roku 2003 také na trhu domácím. Při propagaci jsou významnými partnery této agentury domácí turistické regiony, města, obce a také podnikatelské subjekty. Ministerstvo realizuje také mnoho projektů financovaných ze strukturálních fondů Evropské unie, které přispívají k rozvoji cestovního ruchu v České republice.35 Ministerstvo ţivotního prostředí Cílem Ministerstva ţivotního prostředí je maximální ochrana ţivotního prostředí v souladu s udrţitelným rozvojem společnosti a součástí jeho poslání je být příkladem environmentální šetrného chování pro všechny subjekty – organizace i jednotlivce. Určitě tedy má zájem na rozvoji cestovního ruchu, ale musí to být takový rozvoj, který nebude poškozovat přírodu a krajinu. Ministerstvo tedy podporuje šetrný cestovní ruch a také certifikaci ekologicky šetrných sluţeb cestovního ruchu.
33
Ministerstvo pro místní rozvoj. Cestovní ruch. Dostupné z http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch. Citováno 13-092012 34 Ministerstvo pro místní rozvoj. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013. Dostupné z http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Koncepce-Strategie/Koncepce-statni-politiky-cestovnihoruchu-v-ČR. Citováno 13-09-2012 35 Ministerstvo pro místní rozvoj. Cestovní ruch. Dostupné z http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch. Citováno 13-092012
20
K 1.4.2005 byla Ministerstvem ţivotního prostředí zřízena agentura CENIA, česká informační agentura životního prostředí, která funguje jako státní příspěvková organizace Ministerstva ţivotního prostředí. Hlavním posláním agentury je být poskytovatelem informací z oblasti ţivotního prostředí tak, aby pro všechny občany České republiky byl zajištěn přístup k nim v souladu se zákonem č. 123/1998 Sb., o právu na informace o ţivotním prostředí. Organizace CENIA zprostředkovává udělování ekoznaček. Vede seznamy označených výrobků a směrnic s příslušnými poţadavky a další podrobné informace pro spotřebitele ale i pro výrobce či prodejce. Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zemědělství je ústředním orgánem státní správy pro zemědělství, vodní hospodářství, potravinářský průmysl a pro správu lesů, myslivosti a rybářství mimo území národních parků. Existují výjimky, které nepatří do kompetence ministerstva zemědělství, jedná se např. o ochranu vodních zdrojů, ochranu zemědělského půdního fondu nebo ochrany přirozené akumulace vod.36 Z hlediska udrţitelného rozvoje stále více nabývá na významu obnova a rozvoj venkova. Za tímto účelem byl v roce 2006 vládou České republiky schválen Program rozvoje venkova a svěřen do pravomocí Ministerstva zemědělství. Tento program určuje politiku rozvoje venkova v období 2007-2013. V rámci Programu rozvoje venkova jsou podporovány především tyto oblasti: zlepšení kvality ţivota ve venkovských oblastech, podpora různorodosti venkovské ekonomiky, podpora akcí v oblasti kultury a společenského ţivota, zlepšování vybavenosti a vyuţívání různorodosti poskytovaných sluţeb na venkově. Také jsou podporovány ekonomické aktivity nezemědělské produkce, jako je budování různých forem naučných stezek na venkově a zajištění sluţeb cestovního ruchu na venkově, jako je rekreační infrastruktura, pěší a vodácká turistika. Program rozvoje venkova je financován z fondů Evropské unie, konkrétně z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Ministerstvo kultury Významnou oblastí pro udrţitelný rozvoj cestovního ruchu je nakládání s památkovým fondem. „Památkový fond České republiky tvoří hmotné kulturní dědictví. Jsou to věci nemovité, movité a území, kultivovaná a utvářená lidskou kulturní činností.”37 Ministerstvo kultury České republiky je významným orgánem, který prostřednictvím odboru památkové péče hájí zájmy národního kulturního bohatství. Kulturní hodnoty tvoří součást
36
O ministerstvu. Ministerstvo zemědělství. Dostupné z http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvozemedelstvi/o-ministerstvu/ Citováno 14-09-12 37 Památkový fond - Národní památkový ústav. Dostupné z http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-apamatkova-pece/pamatkovy-fond/ Citováno 14-09-2012
21
prostředí ţivota současné a budoucí společnosti, tudíţ je všeobecným zájmem spravovat hmotné kulturní dědictví patřičným způsobem. Historické, umělecké, esteticko-emocionální hodnoty památkového fondu jsou z povahy věci nenahraditelné a tvoří tak jednu z nejvýznamnějších sloţek národního kulturního pokladu České republiky. Podle úrovně praktické péče o něj je moţné poznat, jaká je ve společnosti kultura a obecná vzdělanost. Uchování památkového fondu má tedy velký ekonomický význam jak v současnosti tak zejména do budoucna, a to především v souvislostech rozvoje cestovního ruchu a rozvoje obcí a regionů. Tento prvek společenského ţivota můţe významně podpořit, a to bez negativních dopadů na ţivotní prostředí a tvář krajiny, hospodářský růst v zemi.38 Odbor památkové péče Ministerstva kultury plní úkoly ústředního správního úřadu stanovené mu zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Rozhoduje například „o prohlášení věci za kulturní památku a o zrušení prohlášení věci za kulturní památku, zpracovává návrhy nařízení vlády na prohlášení kulturní památky za národní kulturní památku nebo na prohlášení území za památkovou rezervaci, návrhy vyhlášky na prohlášení území za památkovou zónu, rozhoduje o udělení povolení k restaurování kulturních památek a povolení k provádění archeologických výzkumů, a předchozího souhlasu s vývozem kulturní památky i národní kulturní památky do zahraničí atd.“.39 Specializovaným kontrolním orgánem Ministerstva kultury v oboru státní památkové péče je Památková inspekce. Předmětem jejího dozoru jsou zejména činnosti spojené s ochranou a obnovou kulturních památek. Nejhodnotnější a nejvýznamnější částí kulturního dědictví jsou Národní kulturní památky. K 1. červenci 2010 bylo na území České republiky prohlášeno více neţ dvě stě nemovitých národních kulturních památek (např. hrad Karlštejn, zámek Kroměříţ, Ještěd u Liberce, hřebčín v Kladrubech nad Labem atd.). V rámci movitých národních kulturních památek jsou zahrnuty zejména doklady historického vývoje národa a české státnosti. Jedná se především o vybraný mobiliář z fondu Praţského hradu ze souboru Svatovítského fondu a korunovační klenoty. Naposled byly národní kulturní památky prohlášeny nařízením vlády č. 50/2010Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky ze dne 8. února 2010. Úzký výběr chráněného památkového fondu, který má význam nejen pro kulturní dědictví České republiky, ale význam nadnárodní, můţe být zařazen do seznamu, ze kterého pak můţe být zapsán do Seznamu kulturního a přírodního dědictví organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO).
38 39
Bradová, Feistová, 2011 Ministerstvo kultury. Činnost odboru památkové péče. Dostupné z http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=427. Citováno 14-09-2012
22
Dalším z více významných mezinárodních seznamů kulturních statků je také značka Evropského dědictví. Tento seznam je iniciativou Evropské unie, která si takto pokládá cíl vytvořit vlastní prestiţní seznam evropského kulturního dědictví. Kulturní statky označené touto značkou mají být symbolem evropské integrace, její historie a ideálů. Označení má zdůraznit význam těchto statků a jejich společné sdílení na evropském území. Česká republika na tento seznam dosud nominovala tyto kulturní statky:40 - Baťův Zlín - Bývalý průmyslový areál dolních Vítkovic v Ostravě - Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami - Zámek Kynţvart
40
Památky s mezinárodním statusem – Národní památkový ústav. Dostupné z: http://www.npu.cz/proodborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/pamatkovy-fond/pamatky-s-mezinarodnim-statusem.Citováno14-09-12
23
3 Národní park České Švýcarsko Národní park České Švýcarsko spolu s německým Národním parkem Saské Švýcarsko tvoří v rámci Evropy zcela unikátní pískovcové území. Vznikla zde rozsáhlá skalní města s hlubokými kaňony a roklemi. V národním parku se nachází působivé skalní stěny, skalní věţe, skalní okna a brány, z nichţ Pravčická brána se stala symbolem celé oblasti. Dominantou celého regionu Českého Švýcarska jsou i sopečné kuţelovité kopce se vzácnými lesními porosty. V místních obcích se navíc dochovaly významné památky lidové architektury. Na území České republiky v sobě region Českého Švýcarska zahrnuje nejen Národní park České Švýcarsko a Chráněnou krajinnou oblast (CHKO) Labské pískovce, ale také část CHKO Luţické hory a celý Šluknovský výběţek. Obrázek 2: Oficiální logo NP České Švýcarsko
Zdroj: Národní park České Švýcarsko. Dostupné z: http://www.cztour.cz/narodni-park.php
Tato práce se ovšem soustřeďuje na hlavní oblast celého regionu, a to právě na Národní park České Švýcarsko (dále jen NP České Švýcarsko), který byl vyhlášen zákonem č. 161/1999 Sb. k 1. lednu 2000. NP České Švýcarsko se tak stal v pořadí čtvrtým národním parkem na území České republiky a patří k nejunikátnějším místům v Evropě. Název celého regionu „České Švýcarsko“ vznikl díky dvojici švýcarských malířů (portrétista Adrian Zingg a mědirytec Anton Graff), kteří v 2. polovině 18. stol. působili na Akademii v Dráţďanech.41 Tenkrát malovali krajinu podél Labe, která jim připomínala jejich domov. Název je výstiţný pro charakter zdejší přírody - zalesněná skalnatá krajina, čerstvý vzduch a čisté říčky obklopené skalami. Zdejší krajina jim tolik připomínala vlastní domov, ţe ji nazvali Saským Švýcarskem. Od tohoto názvu byl potom odvozen i název České Švýcarsko. Tendence postavit České Švýcarsko pod zákonnou ochranu lze sledovat jiţ od začátku 20. století. CHKO Labské pískovce však byla vyhlášena aţ v roce 1972 a o 28 let později byl v její nejcennější části vyhlášen národní park, tedy území s nejvyšším stupněm ochrany.42 Jak je stanoveno v zákoně č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, základní funkcí národního parku je nejen uchovat a zlepšit přírodní prostředí, ale 41 42
MF Dnes. V Českém Švýcarsku je všechno krásné. Jaroslav Holoubek. 2012 České Švýcarsko.cz. Národní park České Švýcarsko. Dostupné z: http://www.ceskesvycarsko.cz/narodni-parkceske-svycarsko/Citováno 06-12-2012
24
také ochrana volně ţijících ţivočichů, jedinečných geomorfologických hodnot a planě rostoucích rostlin. Neméně důleţitým úkolem je zachování typického vzhledu krajiny. Sekundární funkcí národního parku je vědecko-výzkumná a dokumentační činnost, také práce s veřejností (především podpora a regulace trvale udrţitelného cestovního ruchu), ekologická výchova a osvěta. Důleţitá je také podpora regionu, spolupráce s orgány státní správy a místními samosprávami nebo i nevládními sdruţeními apod.
3.1 Poloha a grafické zařazení národního parku NP České Švýcarsko se nachází v Ústeckém kraji, v severozápadní části okresu Děčín na pravém břehu řeky Labe. Rozkládá se na celkové rozloze 79 km² a při severní hranici sousedí s Národním parkem Saské Švýcarsko.43 Z východní strany obepíná národní park CHKO Luţické hory. Z jiţní a severní strany k němu přiléhá CHKO Labské pískovce. Tato území tedy tvoří přirozené ochranné pásmo národního parku. Na území národního parku zasahuje správa tří pověřených obcí: Děčín, Rumburk a Varnsdorf. NP České Švýcarsko leţí na území NUTS II – Severozápad a náleţí do dvou euroregionů: - do Euroregionu Nisa spadá východní část NP České Švýcarsko s katastry obcí Krásná Lípa, Doubice, Staré Křečany a Chřibská - do Euroregionu Labe náleţí západní část NP České Švýcarsko s katastry obcí Hřensko, Janov, Růţová, Srbská Kamenice a Jetřichovice Obrázek 3: Administrativní členění NP České Švýcarsko
Zdroj: Plán péče o Národní park České Švýcarsko – Rozbory, kapitola 1
43
České Švýcarsko.cz. Národní park České Švýcarsko. Dostupné z: http://www.ceskesvycarsko.cz/narodni-parkceske-svycarsko/Citováno 06-12-2012
25
Samotný vznik NP České Švýcarsko představuje vyčlenění nejcennějších částí CHKO Labské pískovce. Celý region se nachází ve velmi malé nadmořské výšce; jako nejniţší bod se udává místo (115 m.n.m.), kde Labe překračuje v obci Hřensko státní hranici směrem do Německa. Toto místo je zároveň nejníţe poloţeným bodem v České republice.44 Území se nachází v centru pískovcové oblasti a společně s navazující německou částí Národního parku Saské Švýcarsko a na české straně CHKO Labské pískovce představuje nejrozsáhlejší území s pískovcovým reliéfem ve střední Evropě. Území NP České Švýcarsko lze ohraničit územím několika obcí a měst, které lemují tento národní park a alespoň část jejich katastrálního území zasahuje na jeho území. Jedná se tedy o následujících 9 obcí a měst: Doubice, Hřensko, Chřibská, Janov, Jetřichovice, Krásná Lípa, Růţová, Srbská Kamenice a Staré Křečany. Tyto obce se skládají celkem z 26 částí, které spolu tvoří mimořádně hodnotné krajinářské soubory a početné stavební památky těchto obcí vytvářejí s členitou krajinou harmonický celek. Území těchto devíti obcí má v celém regionu jedinečné postavení, jelikoţ většina sídel se nachází na území CHKO Labské pískovce, ale přitom zasahují také do NP České Švýcarsko. Do výčtu obcí, které jsou součástí národního parku, je řazena i oblast Mezná, místní část obce Hřensko, která se jako jediné trvale osídlené území nachází přímo uvnitř národního parku. Racionalita chování obcí v rámci nejen ţivotního prostředí, ale také v oblasti rozvoje cestovního ruchu je tak klíčová pro národní park. Obce totiţ mohou významným způsobem přispět k ochraně národního parku před náporem turistů. Vyznačení katastrálního území jednotlivých obcí a jejich částí je znázorněno na obrázku 3 na straně 25. Velikost území jednotlivých obcí a zároveň velikost katastrálních území spadajících do NP České Švýcarsko v hektarech vyjadřuje tabulka 1. Tabulka 1: Katastrální území obcí a velikost území spadající do NP České Švýcarsko Katastrální území obce Velikost k. ú. obcí spadající Název obce nebo její část v ha do NP v ha Doubice
1 929
1631
Hřensko
1 990
1675
Chřibská
1 593
71
Janov
466
3193
Jetřichovice
4 422
1279
Krásná Lípa
3140
502
Růţová
1 787
268
Staré Křečany
3678
296,3
Srbská Kamenice
1 174
226
Zdroj: : Plán péče o Národní park České Švýcarsko – Rozbory, kapitola 1
44
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Česká republika Portréty krajů. 2005
26
Zonace Podle Vyhlášky Ministerstva ţivotního prostředí České republiky č. 118/2002 Sb., o vymezení zón ochrany přírody Národního parku České Švýcarsko byla diferencována území na základě přírodních hodnot a podle odpovídajícího reţimu ochrany jednotlivých zón. Bylo navrţeno rozdělení území do tří zón, z nichţ nejvyšší stupeň ochrany přírody představuje I. zóna, nejniţší potom III. zóna.
Zóna
Tabulka 2: Popis jednotlivých zón ochrany přírody v NP České Švýcarsko Záběr území Popis
I. zóna
21 %
Nejvyšší stupeň ochrany, převáţně lesní porosty, biologicky a geologicky rozmanité ekosystémy
II. zóna
78 %
Lesní porosty, ojedinělá lidská sídla
III. zóna 1 %
Nejniţší stupeň ochrany, zastavěná území obce a zemědělská půda
Zdroj: Vlastní zpracování podle dokumentu Plán péče o NP České Švýcarsko – Rozbory, kapitola 1
Tabulce 2 odpovídá následující obrázek 4, kde jsou vyznačeny zóny I – III. Obrázek 4: Zonace NP České Švýcarsko
Zdroj: Plán péče o NP České Švýcarsko – Rozbory kapitola 1
Na obrázku 5 na straně 28 jsou vyznačena chráněná území a samotný národní park s vymezením I. zóny. Zároveň jsou zde zobrazena katastrální území jednotlivých obcí.
27
Obrázek 5: Vyznačení chráněných území v regionu
Zdroj: : Plán péče o Národní park České Švýcarsko – Rozbory, kapitola 1
3.2 Přírodní podmínky Jak jiţ bylo zmíněno, region je poloţen v nízké nadmořské výšce, ale i přesto se zde návštěvník cítí jako na horách a to díky ojedinělému jevu, který se nazývá "klimatická inverze". Tento jev způsobuje výskyt mlh na dnech kaňonů, roklí a údolí, kde se hromadí velké mnoţství studeného vzduchu. Naopak na vrcholcích skal dochází k velkému zahřívání.45 Vodstvo Pro území národního parku je typická relativní chudost na povrchové vody, coţ je způsobeno vysokou propustností geologického prostředí. Páteřní oblastí je řeka Labe, která protéká podél západní hranice národního parku a vytváří zde velkolepý kaňon, který lemují v délce 300 m vysoké skalní stěny. Z přilehlé CHKO Luţické hory přitékají do národního parku řeky Kamenice a Křinice a dále v Českém Švýcarsku pramení i několik malých potůčku a bystřin, které protékají balvanitými koryty. K nejatraktivnějším potůčkům patří Jetřichovická Bělá, Suchá Bělá nebo Červený potok. Mimořádný význam zde ale mají podzemní vody, které se zde tvoří díky propustnosti křemenných pískovců. Naopak je toto podloţí zranitelné vůči znečištění.
45
Krásy regionu – České Švýcarsko. Dostupné z: http://www.ceskosaske-svycarsko.cz/krasy-regionu.html. Citováno 07-01-2013
28
Geologie Krajina Česko-saského Švýcarska se začala formovat jiţ před více neţ 95 miliony lety, kdy se na území většiny Čech a Saska rozkládalo mělké a teplé moře. Při poklesu mořského dna zde zůstalo na 1000 m vrstev písečných usazenin.46 Erozní procesy vymodelovaly ze vzniklých nánosů během dlouhých tisíciletí unikátní pískovcový reliéf, který je významný v celoevropském měřítku (vývoj je znázorněn na obrázku 6). V období před 40-20 miliony lety probíhala v severních Čechách velmi intenzivní sopečná činnost, která ovlivnila vznik dominant Českého Švýcarska, tak jak je známe nyní. Na celém území tak návštěvníci mohou obdivovat skalní města, stolové hory, bludiště kaňonů a různorodá výšková patra. Při úpatí skalních stěn vznikly četné skalní převisy, které jiţ dříve slouţily jako obydlí pro zdejší lovce a sběrače. V okolí Vlčí Hory, Doubice a Brtníků byla v roce 2006 obnovena nejstarší geologicky zaměřená naučná stezka v Čechách - Köglerova naučná stezka, která byla zrealizována ve třicátých letech minulého století, po druhé světové válce ale zanikla.47 Kromě pískovce se zde objevuje také čedič a na okrajích území také ţula. Současný vzhled pískovcového masivu je výsledkem střídavých klimatických období a erozních sil (především voda a vítr). Obrázek 6: Geologický vývoj na území Českého Švýcarska
Zdroj: Vlastní foto. Pořízeno na Gabrielině stezce dne 12-07-2011
Fauna NP České Švýcarsko je součástí Evropsky významné ptačí oblasti Labské pískovce, vyhlášené za účelem ochrany vzácných druhů ptáků, jako jsou sokol stěhovavý, výr velký nebo datel černý. Z dalších zajímavých druhů ţivočichů zde ţije vydra říční, bobr evropský, 46 47
Na území národního parku je stále moţné najít zkameněliny mořských ţivočichů Město Krásná Lípa – Centrum Českého Švýcarska. Dostupné z: http://www.krasnalipa.cz/index.php?menu=47&id=2035
29
vzácně je moţné spatřit i rysa ostrovida. Ţije zde také velké mnoţství jelenů a srnek. Skalní stěny jsou domovem pro kamzíky, kuny a netopýry. Nad skalami dohlíţí na celé území sokoli, dále je národní park domovem sýců a kulíšků. Při procházce zdejší krajinou je velmi pravděpodobné spatřit některého z obyvatel lesa a v tichosti je z dáli pozorovat. Velká lesnatost ovlivňuje sloţení fauny. V okolí menších vodních toků se nacházejí cenné ptačí druhy jako je ledňáček říční a skorec vodní. Také se tu usídlil velmi vzácný čáp černý. Do říčky Kamenice se díky záchrannému programu znovu navrací losos obecný. Raritou Českého Švýcarska je uměle vysazený kamzík horský, obývající především rozsáhlé kamenné oblasti. Flora Území NP České Švýcarsko je poměrně chudé na květenu. To je dáno především kyselým podloţím v podobě zdejších pískovců a také nedostatkem vláhy. Co se týče mnoţství druhů, jejich počet se zvyšuje v okolí vodních toků a mokřadů nebo také v okolí čedičových hornin vzniklých dávnou sopečnou činností, kde se dochovaly ochranářsky cenné lesní porosty. Díky klimatické inverzi je moţné v nízkých nadmořských výškách nalézt podhorské a horské druhy stromů a rostlin. Patří mezi ně např. plavuň pučivá, violka dvoukvětá nebo rojovník bahenní, které rozkvétají na jaře v soutěskách řeky Kamenice a Křinice. Na říčních náplavech kaňonu Labe roste jako v jediné lokalitě v České republice drobnokvět pobřeţní, který je jiţ ohroţeným druhem. Obrázek 7: Drobnokvět pobřeţní
Zdroj: Přátelé přírody, o.p.s. Dostupné z: http://www.prateleprirody.cz/fotogalerie.php?id=87&img=589
Klima je velmi příhodné pro různé druhy mechů a lišejníků, jeţ tvoří nádhernou malebnost celého parku. Lesy pokrývají přibliţně 96 %48 území celého národního parku. Oproti původnímu stavu jsou však výrazně pozměněny. Původní dřeviny (zejména buk a jedle) byly nahrazeny porosty rychle rostoucích dřevin, zejména hospodářsky významným smrkem a borovicí vejmutovkou. Jehličnaté lesy ale neposkytují příliš příznivé ţivotní podmínky dalším druhům rostlin a ţivočichů. Zejména borovice vejmutovka v současné době představuje největší problém 48
Plán péče o Národní park České Švýcarsko – Rozbory, kapitola 1
30
národního parku. Tento americký druh borovice je velice odolný a přizpůsobivý. V území se nekontrolovaně šíří a vytlačuje původní druhy rostlin.49 Správa národního parku se proto snaţí o postupnou přeměnu těchto nestabilních lesů na tzv. přírodě blízké porosty. Proto jsou především na území I. zóny zcela běţné lesnické zásahy, které umoţní v dalších letech tato území ponechat samovolnému vývoji. Tyto zásahy jsou plánovány takovým způsobem, aby se do lokalit, kde probíhá těţba, nemuselo v dalších letech znovu vjíţdět lesnickou technikou a aby probíhaly s maximálními ohledy ke vzácným druhům ţivočichů národního parku a také s ohledy k návštěvníkům. Těţby probíhají většinou v období mimo hlavní turistickou sezónu a mimo dobu hnízdění vzácných ptačích druhů a mimo hnízdní lokality. Většina vytěţené dřevní hmoty je z lesů vyváţena za účelem prodeje. Příjmy z prodeje dřeva jsou v plné výši odváděny do státního rozpočtu.50
3.3 Obyvatelstvo Celkový počet trvale ţijících obyvatel k roku 2011 ve zmíněných devíti obcích je 8 050.51 To je o 435 obyvatel více neţ tomu bylo při posledním sčítání v roce 2001. K roku 2011 nejsou známy údaje o sídle Mezná, které je jedinou trvale osídlenou oblastí nacházející se přímo na území národního parku. Český statistický úřad tyto informace o sídle Mezná nezveřejnil pravděpodobně z důvodu, ţe se nejedná o obec jako takovou, ale o místní část obce Hřensko.52 Tabulka 3: Počet obyvatel v devíti hraničních obcích NP České Švýcarsko v roce 2011 Název obce a jejich částí
Trvale ţijící obyvatelé
Ekonomicky aktivní
Z toho zaměstnaní
Doubice
103
49
44
Hřensko
334
157
126
Chřibská
1 438
637
516
304
121
98
Janov Jetřichovice
405
183
150
Krásná Lípa
3 554
1 459
1 201
415
205
181
1 275
541
420
222
104
92
8050
3456
2828
Růţová Staré Křečany Srbská Kamenice Celkem
Zdroj: Vlastní zpracování z údajů obcí v Ústeckém kraji. ČSÚ. Předběţné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 – Česká republika a kraje. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/95002FC3F5/$File/cz042_pvkr13-.pdf
49
České Švýcarsko. Národní park. Dostupné z: http://itras.cz/ceske-svycarsko/Citováno 03-11-2012 Správa Národního parku České Švýcarsko. Dostupné z: http://www.npcs.cz/nejcastejsi-dotazy. Citováno 0402-2013 51 Předběţné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 – Česká republika kraje. Zpracováno z vybraných údajů podle obcí v Ústeckém kraji. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/95002FC3F5/$File/cz042_pvkr13-.pdf. Citováno 04-09-2012 52 Turisticky vyuţívané jsou také místní část Mezní Louka, která je součástí obce Hřensko a také lokalita zvaná Na Tokání patřící k Jetřichovicím 50
31
Podle předběţných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 je největším sídlem v oblasti národního parku (z hlediska počtu obyvatel) město Krásná Lípa, kde ţije 3 554 obyvatel. Jako další můţeme jmenovat obec Chřibská (1 438 obyvatel) nebo s podobným počtem Staré Křečany (1 275 obyvatel). Ostatní sídla mají méně neţ 450 obyvatel. Graf 1: Počet obyvatel v devíti hraničních obcích NP České Švýcarsko v % v roce 2011
Zdroj: Vlastní zpracování z údajů obcí v Ústeckém kraji. ČSÚ. Předběţné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 – Česká republika a kraje. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/95002FC3F5/$File/cz042_pvkr13-.pdf
Obrázek 8: Hustota zalidnění na území NP České Švýcarsko
Zdroj: Plán péče o Národní park České Švýcarsko – Rozbory, kapitola 1
Z historického hlediska vývoje, se situace v této lokalitě shoduje s vývojem v celých severních Čechách. Odsunem německého obyvatelstva po 2. světové válce byl zaznamenán velký pokles počtu obyvatel a to především ve venkovských oblastech. V posledních desetiletích se projevovala tendence obyvatelstva přesidlování do měst. O mírném zvyšování
32
počtu obyvatel lze hovořit aţ v posledních několika letech, ale to zatím nelze povaţovat za trendový vývoj.53 Pracovní příleţitosti Z pohledu socioekonomického je pro tento region typická niţší vzdělanostní struktura obyvatelstva a také vysoká nezaměstnanost. Většinu místního obyvatelstva zaměstnávaly v minulosti drobné průmyslové podniky, a to zejména sklářské, papírenské nebo textilní. Ty však byly většinou zrušeny v devadesátých letech. Dokonce i v zemědělském sektoru se sníţila zaměstnanost a sluţby v oblasti cestovního ruchu se stále zcela nerozvinuly. Více neţ polovina místního aktivního obyvatelstva je zaměstnána nebo podniká ve sluţbách, ostatní pracují jako řemeslníci, v lesnictví nebo v zemědělství. Důleţitou roli zde také hraje poměrně vysoký průměrný věk trvale ţijících obyvatel. Celková nezaměstnanost v tomto regionu tedy téměř všude přesahuje celorepublikový průměr.54
3.4 Ekonomická charakteristika území národního parku a jeho okolí Tento region je charakteristický především svou významností cestovního ruchu, který je zde důleţitým zdrojem příjmů místních obyvatel a pozitivně přispívá k celkovému sociálněekonomickému rozvoji území. Vzhledem k tomu, ţe přímo na území národního parku se nachází pouze jediné trvale obydlené území (Mezná), je moţné strukturu ekonomiky území sledovat z údajů jednotlivých obcí a měst, která svým katastrálním územím do národního parku zasahují. Ekonomická struktura je především ovlivněna tím, ţe všechny obce v tomto území mají charakter obcí nebo malých měst. Prakticky ve všech obcích je tedy počet ekonomicky aktivních obyvatel vyšší neţ počet pracovních míst. Výjimku tvoří jen Hřensko a Jetřichovice, kde jsou větší pracovní příleţitosti v oblasti cestovního ruchu a v případě Hřenska i maloobchodu. I přes venkovský charakter oblasti, má zde zemědělství jen malý význam, a to z důvodu velké zalesněnosti území. Odvětví sociálních sluţeb, dopravy, vzdělávání a zdravotnických sluţeb se koncentrují spíše ve městech.55
3.5 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Jaký má region potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, je dáno jeho předpoklady. Ty budou v následujících podkapitolách rozebrány, a to v členění na lokalizační a realizační předpoklady.
53
Paroha, Tichá, Mráz. 2004 SPF Group, v.o.s. Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Českém Švýcarsku do r. 2020. 55 Ibid 54
33
3.5.1 Lokalizační předpoklady Tyto předpoklady vytvářejí moţnosti pro rozmístění cestovního ruchu. Rozhodují o funkčním vyuţití konkrétní oblasti cestovním ruchem z hlediska přírodních moţností nebo z hlediska charakteru a kvalit společenských podmínek a atraktivit. V samotném národním parku převaţují přírodně-krajinářské atraktivity, dále jsou zde kulturně-historické atraktivity, případně i jejich kombinace. Nejvyhledávanější atraktivity se koncentrují v západní části národního parku a tomu odpovídá i zatíţení území návštěvníky.56 3.5.1.1 Přírodní atraktivity Přírodní podmínky jsou do určité míry konstantní a mají plošně rozsáhlejší charakter. Přírodní atraktivity činí danou oblast zajímavou díky své ojedinělosti. Ze dna mělkého moře, které se zde rozprostíralo před miliony let, se po ústupu vytvořila krajina plná skalních mostů, bran a věţí a dalších různorodých kamenných forem. 57 Za přírodně nejcennější se povaţují pískovcová města a na ně vázané geomorfologické jevy a ekosystémy. Pravčická brána Tento morfologický útvar je Národní přírodní památkou a je největší pískovcovou skalní bránou v Evropě. Kaţdý rok přiláká desetitisíce obdivovatelů a proto se také Pravčická brána stala symbolem národního parku. Nachází se 3 km od Hřenska, je v území nejnavštěvovanější lokalitou a se svými rozměry (šíře oblouku 7-8 m, výška klenby 16 m a šířka přibliţně 27 m)58 nabízí ze zpřístupněných skal nad restaurací Sokolí hnízdo úchvatné výhledy na okolní krajinu. Obrázek 9: Pravčická brána
Zdroj: Vlastní foto. Pořízeno dne 28-08-2011.
56
DHV CR, spol. s.r.o. Koncepce rozvoje cestovního ruchu – Analytická část České Švýcarsko. Příroda Českého Švýcarska. Dostupné z: http://www.ceskesvycarsko.cz/priroda/. Citováno 14-07-2012 58 Pravčická brána. www.atlasceska.cz. Dostupné z: http://www.atlasceska.cz/ustecky-kraj/pravcicka-brana/ 57
34
Od 80. let jiţ není moţné vystoupit na samotný vrchol skalní brány, jelikoţ velký počet návštěvníků ohroţoval jeho samotnou existenci. Stále je však moţné procházet pod obloukem. Brána se nachází v placeném areálu, kde je také moţné navštívit zámeček Sokolí hnízdo, vystavěné v roce 1881, který slouţí jako restaurace, informační středisko a expozice. Zatíţenost lokality cestovním ruchem je zde velmi vysoká, coţ je trvalým problémem vzhledem ke křehkosti skalní brány. Trvalým problémem je rovněţ přetíţení přístupové stezky a neexistující parkoviště v nástupní lokalitě Tři prameny, kde není vzhledem k prostorové stísněnosti a ochraně vodních zdrojů vybudování odstavné plochy reálné. Protoţe je nejbliţší parkoviště (u restaurace Klepáč) vzdáleno přes kilometr, dochází na rozcestí Tři prameny velmi často k porušování dopravních předpisů a ohroţení pěších návštěvníků. Jetřichovické skály Oblast skalních vrcholků na sever od obce Jetřichovice je jedním z nejoblíbenějších výletních cílů a přesto není tak často navštěvováno jako Pravčická brána.59 Jedná se o výrazně členité a rozsáhlé skalní a lesní komplexy, které jsou v podstatě neosídleny. Z geomorfologického hlediska zaujímají velkou část Českého Švýcarska. Nejznámější vyhlídkou je Mariina skála, která nabízí široký rozhled do okolí, a to ve výšce 428 m n. m.60 Odtud je moţné dohlédnout aţ do Saského Švýcarska nebo také do Luţických hor na východě. V září roku 2005 vypukl na Mariině skále kvůli nedbalosti turistů silný poţár a dřevěný vyhlídkový altán, který zde byl paradoxně původně jako poţární pozorovatelna, shořel do základů. Nový altán, známý v dnešní podobě, byl na skálu umístěn aţ v roce 2006. Soutěsky Kamenice Jedna z hlavních atrakcí Českého Švýcarska začíná v severní části obce Srbská Kamenice a končí v Hřensku, kde se říčka Kamenice vlévá do Labe. Ve směru od Hřenska proti proudu Kamenice se nachází dvě nejnavštěvovanější soutěsky Tichá a Divoká s plavbou na lodičkách, na které navazují soutěska Ve Strţi a Srbskokamenická (Ferdinandova). Přičemţ pouze dvě z nich (Tichá a Divoká) jsou vyuţívány k turistické plavbě.61
59
Skalní města.cz. Jetřichovické skály. Informace a virtuální prohlídky. Dostupné z : http://www.skalnimesta.cz/cz/jetrichovicke-skaly-skalni-mesto.html. Citováno 06-06-2012 60 Mariina skála, Mariina vyhlídka, Jetřichovice. Dostupné z: http://itras.cz/mariina-skala/. Citováno 20-06-2012 61 Podle starosty Hřenska Josefa Černého soutěsky navštíví ročně cca 150 000 lidí
35
Obrázek 10: Divoká soutěska
Zdroj: Kudyznudy.cz. Soutěsky Kamenice. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-aakce/Aktivity/Edmundova-a-Divoka-souteska.aspx
Vzhledem ke stále působícím přírodním procesům, které přetvářejí krajinu byla dlouhou dobu oblast kolem řeky Kamenice těţko přístupná a svým tajemným vzhledem lidi spíše odrazovala. Pokusy proniknout dál povaţovali zdejší lidé za bláznovství. Řeka však slouţila jako zdroj obţivy; rybáři v ní chytali pstruhy a lososy a dřevaři jejího proudu vyuţívali pro plavení dříví. Teprve koncem 19. století byla Kamenice lépe prozkoumána kdy v roce 1877 uzavřelo pět dobrodruhů sázku, ţe splují řeku na vorech do míst, kterému tenkrát lidé říkávali „konec světa“. Plavidla tehdy dopravila posádku bez úhony aţ do Hřenska a tím byl poloţen základ vyuţití soutěsek jako turistické atrakce. O to, aby se sem lidé pohodlně dostali a mohli si tak prohlíţet zdejší krásy, se zaslouţil kníţe Edmund Clary-Aldringen, který vynaloţil nemalé prostředky na zpřístupnění oblasti. V květnu roku 1890 byla otevřena Tichá neboli Edmundova soutěska. Atraktivnost soutěsky výrazně zvýšilo zavedení plavby na pramicích, jimiţ byl překonáván jinak neprůchodný úsek v délce přibliţně 1 km. Převozníci poháněli plavidla bidlem, coţ se udrţelo dodnes. Divoká soutěska se dočkala svého otevření o osm let později, tedy v roce 1898.62 Stěny Edmundovy soutěsky tvoří kolmé a strmé skály, vystupující nad úroveň hladiny do výšky 50 aţ 150 metrů. 63 V úseku, kde skály spadají přímo do vody, nahrazuje cestu plavba na člunech. Přístup z Hřenska je pěšinou nejdříve po levém, pak po pravém břehu Kamenice pod skalními převisy se třemi tunely ke splavu, nad nímţ je dolní přístaviště člunů. Po vodě je moţné urazit další úsek přibliţně jeden kilometr, na který navazuje pěší stezka po levém břehu k Meznímu můstku64, odkud je moţné pokračovat dál do Divoké soutěsky nebo vystoupit po schodech do Mezné.
62
Brána do Čech - turistický průvodce – výlety a akce. Trasy. Dostupné z: http://www.branadocech.cz/cz/90074.za-jizdou-na-pramicich-do-tiche-soutesky/ Citováno 03-03-2013 63 Ibid 64 Most přes Kamenici pod vsí Mezná na rozhraní Tiché a Divoké soutěsky, nejkratší spojnice vsí Mezná a Růţová. Přístup je pouze pro pěší.
36
Divoká soutěska je hluboký kaňon navazující na Edmundovu soutěsku u Mezního můstku.65 V roce 2009 byla Divoká soutěska několikrát poškozena vandaly. Řeka Kamenice tak byla částečně nesplavná a turisté tak směli pouze do Edmundovy soutěsky. Situace byla velmi komplikovaná, jelikoţ místa jsou těţko přístupná a kvůli přísné ochraně přírody nesměla do poškozených míst těţká technika. Veškeré vybavení na opravy se muselo odnášet lidskou silou a muselo se pracovat převáţně rukama v tekoucí vodě.66 Následně musely být soutěsky uzavřeny po povodních v srpnu 2010. Tichá neboli Edmundova soutěska byla zprovozněna v dubnu 2011 a Divoká soutěska si počkala na znovuotevření do června 2011. V dubnu roku 2012 byla sezona zahájena výměnou bidel, jelikoţ povodně zbavily soutěsky naplavenin, takţe dno řeky je tak aţ o šest metrů hlubší. Návštěvníci tedy mají příleţitost vidět soutěsky tak, jak vypadaly v době prvního otevření před 130 lety.67 Obrázek 11: Znázornění polohy soutěsek a moţností parkování
Zdroj: Obec Hřensko – Soutěsky. Dostupné z: http://www.hrensko.cz/soutesky/index.php?nid=7440&lid=CS&oid=1321116
Křinická soutěska a Kyjovské údolí Kyjovské údolí se nachází v okrese Děčín u obce Kyjov, blízko města Krásná Lípa. Kyjovské údolí tvoří říčka Křinice, kde se údolím plavilo dřevo ze Saska. Kyjovské údolí se rozprostírá od obce Kyjov aţ k Zadním Doubicím. Obec Kyjov pokrývají lidové dřevěné stavby a zdejší Kyjovská přehrada slouţí ke koupání.
65
Obec Hřensko – Soutěsky. Dostupné z: http://www.hrensko.cz /soutesky/ index.php?nid=7440&lid=cs&oid =1321120. Citováno 02-11-2012 66 Cestování. Idnes.cz. Turisté se jiţ Divokou soutěskou neprojedou. Zničili ji vandalové. Dostupné z: http://cestovani.idnes.cz/turiste-se-uz-divokou-souteskou-neprojedou-znicili-ji-vandalove-pyt/igcechy.aspx?c=A090517_103229_igcechy_tom. Citováno 29-12-2012 67 Cestování. Idnes.cz. Obsluha lodiček prodlouţila bidla, povodeň soutěsky vypláchla.Dostupné z: http://cestovani.idnes.cz/soutesky-v-hrensku-zahajily-sezonu-s-delsimi-bidly-fx9/igcechy.aspx?c=A120406_1760504_usti-zpravy_alh. Citováno 29-12-2012
37
Kyjovské údolí se stalo jedním z nejnavštěvovanějších míst NP České Švýcarsko. Jiţ roku 1884 Horský spolek pro Kyjovské údolí začal s pracemi na zpřístupnění zajímavých skalních útvarů a rovněţ se pustil do budování vyhlídek. Kyjovské údolí charakterizují kaňony olemované skalními stěnami. Zdejší kraj se stal domovem mnoha vzácných druhů zvířat a rostlin. Na konci Kyjovského údolí stojí pamětní kříţ věnovaný zajatcům pochodu smrti z 28. března 1945.68 Soutok Křinice, Bílého a Brtnického potoka je jejím koncem. Vede tudy celá řada turistických a cyklistických stezek. Vyskytují se tady i dobré horolezecké terény. 69 Vzhledem k zástupům návštěvníků na Kamenických soutěskách, je výbornou příleţitostí navštívit údolí Křinice, které zatím není tolik turisticky navštěvované a je zde také moţné plout na lodičkách.70 Rudolfův kámen Vyhlídka byla postavena stejně jako Mariina a Vilemínina vyhlídka rodem Kinských. Přesněji řečeno, vrchol nese název po Rudolfovi, kníţeti Kinském, a to od roku 1824, kdy tuto skálu kníţe navštívil a nechal na ni vybudovat přístřešek. Dříve byla vyhlídka nazývána Vysoký kámen, pro svoji výraznost mezi skalami kousek od Jetřichovic. Z vrcholu je moţné pozorovat skalní města a široké okolí. Obrázek 12: Rudolfův kámen
Zdroj: Rudolfův kámen - Rozhledny a vyhlídky – České Švýcarsko. Dostupné z: http://www.ceskosaskesvycarsko.cz/turisticke-zajimavosti/rudolfuv-kamen.html
Malá Pravčická brána Jedná se o přírodní skalní oblouk, s výškou pouhých 2,3 m a šířkou 3,3 m. Dlouhá je 1 – 1,5 metru71 a přesto je určitě zajímavým turistickým zpestřením. Cestou po červené turistické značce lze navštívit mnoho vyhlídek jako např. Mariinu vyhlídku, Vilemíninu stěnu nebo Rudolfům kámen.
68
Kyjovské údolí. České Švýcarsko. Dostupné z: http://www.kyjovskeudoli.cz/. Citováno 05-08-2012 Ibid 70 Město Krásná Lípa. Centrum Českého Švýcarska. Dostupné z: http://www.krasnalipa.cz/index.php?menu=77. Citováno 08-08-2012 71 Malá Pravčická brána – Přírodní památky. Dostupné z: http://www.ceskosaske-svycarsko.cz/turistickezajimavosti/mala-pravcicka-brana.html Citováno 18-08-2012 69
38
Obrázek 13: Malá Pravčická brána
Zdroj: Vlastní foto. Pořízeno dne 27-08-2011
Další přírodní atraktivity Nejvyšším místem národního parku (ale také mnohem méně navštěvovaným neţ atraktivity zmíněné výše) je čedičový kuţel sopečného původu s názvem Růţovský vrch (často nazývaný Růţák). Tato dominanta se svou nadmořskou výškou 619 m n.m. leţí mezi Srbskou Kamenicí a obcí Růţová. V roce 1973 byl vyhlášen národní přírodní rezervací.72 Obrázek 14: Růţovský vrch
Obrázek 15: Jeskyně víl v Kyjovském údolí
Zdroj: Růţovský vrch. Dostupné z: http://ruzovy-vrch.ceskehory.cz/
Zdroj: Jeskyně víl/Kyjovské údolí. Dostupné z: http://itras.cz/penzion-oaza/galerie/2978/
Další zajímavostí jsou z části uměle vytvořené jeskyně. Jedny z nejvíce vyhledávaných patří Ledová jeskyně u Kyjova a další jeskyně v Kyjovském údolí. Kromě zmíněných atraktivit lze také uvést pramen Křinice u Krásné Lípy. 3.5.1.2 Kulturní atraktivity Významné kulturní atraktivity zastupují zejména památky lidové architektury, kam lze zařadit všechny tři vesnické památkové zóny na hranici národního parku (Vysoká Lípa, Kamenická Stráň, Dlouhý Důl) a soubor alpských staveb v lokalitě Na Tokání, skalní hrádky a zřícenina Dolského mlýna.
72
Růţovský vrch, Růţák. Dostupné z: http://ruzovy-vrch.ceskehory.cz/. Citováno 06-03-2013
39
Hřensko Obec Hřensko má v rámci České republiky jedinečnou polohu, jelikoţ je nejníţe poloţenou obcí - její nadmořská výška je 115 m n. m.73 Značná část obce se rozkládá v údolí podél řeky Kamenice, které je z obou stran obklopeno vysokou hradbou skalních stěn. Hřensko je především vstupní branou do NP České Švýcarsko, čehoţ je nejvíce vyuţíváno především německými turisty. Obec byla v minulosti jiţ několikrát postiţena ničivou povodní a skalními sesuvy. Výsledek odstraňování těchto přírodních katastrof se ale na jeho přitaţlivosti podepsal spíše pozitivně. Proběhla úprava řady budov a veřejných prostranství a vyjasnily se také některé vlastnické vztahy. Oblast je však přesycena mnoha trţišti, tudíţ část návštěvníků vyuţívá Hřensko pouze jako nákupní zónu a bohuţel také jako zdroj nabídky erotických sluţeb. Hrozbou pro Hřensko můţe tedy být úplný zánik residenční funkce a přeměna bytů na ubytovací a stravovací sluţby. Dalším problémem Hřenska je jeho špatná dostupnost veřejnou dopravou. Z Hřenska vede naučná stezka, která pokračuje stoupáním na Mezní Louku a dále k Pravčické bráně. Poté po Gabrielině stezce směrem k Meznímu můstku, Edmundově soutěsce a zpět do Hřenska. Stezku lemují informační tabule, kde se návštěvník dozví podrobnosti o lesích Labských pískovců, o rostlinách a kvádrových pískovcích. Sklářství Specifickým fenoménem celého regionu Českého Švýcarska je dochovaná tradice sklářství. Na okraji oblasti v Horní Chřibské se nachází nejstarší dosud fungující sklářská huť v České republice z roku 1414.74 Právě zde se vyrábí bohémské/české sklo. Je moţné si zde objednat exkurzi a pozorovat tak výrobu skla. Celkové vyuţití potenciálu sklářství pro rozvoj cestovního ruchu v regionu je zatím nízké. Aktuálním rizikem je hrozba zániku sklářské tradice díky silné konkurenci levné a méně kvalitní sklářské výroby. Vesnické památkové zóny V České republice je vesnická památková zóna stupněm plošné ochrany památkového území. Je typem památkové zóny. Podle serveru Lidová architektura rozumíme vesnickou památkovou zónou takové „území hodnotného sídelního útvaru nebo souboru staveb, které je prohlášené vyhláškami Ministerstva kultury. Má menší koncentraci kulturních památek než vesnická památková rezervace, ale vykazuje významné kulturní hodnoty jako historické prostředí nebo část krajinného celku.“ 75
73
Hřensko – České Švýcarsko. Dostupné z: http://www.ceskosaske-svycarsko.cz/obce/hrensko.html. Citováno 02-03-2013 74 Turistické zajímavosti České Švýcarsko. Dostupné z: http://www.cztour.cz/ceske-svycarsko.php. Citováno 0210-2012 75 Památkové zóny ČR. Ochrana zóny a rekultivace prostředí. Dostupné z: http://www.lidovaarchitektura.cz/ochrana-pamatky/kraje/vesnicke-pamatkove-zony.htm Citováno 01-09-2012
40
Vysoká Lípa Jedná se o nejcennější soubor lidové architektury v okolí, a proto byla v roce 1995 prohlášena památkovou zónou lidové architektury. Jeho hodnota se ale bohuţel postupně sniţuje vzhledem k postupné přeměně řady obytných staveb na stravovací či ubytovací zařízení. Kamenická Stráň Jde o vzácný soubor lidové architektury, který se dochoval do současnosti, a to především díky přeměně sídla na rekreační zónu. Vyuţití pro cestovní ruch je prozatím nízké a stejně tak i jeho propagace. Dlouhý Důl Turistický potenciál je zde omezený i přesto, ţe tato lokalita plynule navazuje na zástavbu obce Kyjov. Dolský mlýn Pozůstatky Dolského mlýna se nachází na řece Kamenici mezi Vysokou Lípou a Kamenickou Strání. Po několik století byl vyuţíván ke svému účelu, aţ byl po 2. světové válce opuštěn a proměnil se v ruinu. Úsilím dobrovolníků se stav mlýna zlepšuje, ale tato práce je v posledních letech znepříjemňována častými povodněmi. Díky své poloze je mlýn často vyuţíván pro filmové pohádky, točila se zde oblíbená Pyšná princezna a v poslední době např. Peklo s princeznou. V současné době se diskutuje o zakonzervování zříceniny nebo její dostavbě do původního stavu a následného turistického vyuţití. To je ale problematické vzhledem k ekosystémům v okolí. Skalní hrádky Pro oblast NP České Švýcarsko jsou typické tajemné skalní hrádky a hrady. Je zde moţné navštívit skalní hrádek Falkenštejn, Šaunštejn (Loupeţivý hrad), Kyjovský hrádek, Brtnický hrádek (Loupeţný hrádek) a Vlčí hrádek (Pustý zámek). Skalní hrady měly v minulosti především obrannou funkci. Výstavba hradů bývá nejčastěji datována po 2. polovině 13. století76 a navazuje na síť podobných hradů v Saském Švýcarsku. Dodnes se toho ale o hradech příliš neví, dokonce i většina názvů je nepůvodních. Dnes vedou ke skalním hradům turistické značky a turisté si mohou zároveň uţít nádherných pohledů do krajiny. Na Tokání Mezi Jetřichovicemi, Chřibskou a Kyjovským údolím se nachází soubor srubových staveb Na Tokání. Všechny stavby jsou v současné době vyuţívány jako turistické chaty nebo pro podnikovou rekreaci. Problémem v lokalitě je časté porušování zákazu vjezdu a s tím i hrozba střetu motoristů s pěšími turisty a cyklisty. 76
Skalní hrádky – České Švýcarsko. Dostupné z: http://www.region-ceskesvycarsko.cz/skalni-hrady/ Citováno 13-11-2012
41
Další kulturní atraktivity Mezi další významnější kulturní atraktivity patří památkově hodnotná sídla Jetřichovice a Dolní Chřibská, větrný mlýn u Růţové a rozhledna na Vlčí hoře. Zvláštní postavení mají také dochované církevní památky a zejména venkovské kostely (například Jetřichovice, Chřibská nebo Sněţná). Kostel ve Sněţné patřil v minulosti k vyhledávaným poutním místům. 3.5.1.3 Skryté atraktivity Přestoţe většina atraktivit v celém území Českého Švýcarska a jeho okolí je v současné době vyuţívána pro cestovní ruch, v regionu se nachází také mnoho kulturních a technických památek, jejichţ potenciál vyuţit není. Rozvoj současných atraktivit jako je pramen Křinice, Růţovský vrch nebo Studenec mohou být vhodnou příleţitostí jak přilákat turisty, kteří se soustředí spíše na více známé atraktivity, které ale vysokou návštěvností spíše trpí. Mezi nedoceněné kulturní a technické památky Českého Švýcarska patří: 1. Větrný mlýn Růţová (stavba z roku 1878, který stojí na okraji obce Růţová a patří mezi technické památky; dnes je mlýn provozován jako penzion)77 2. Vodní mlýn na koření a akvadukt v Dolní Chřibské (včetně okolní lidové architektury), 3. Vesnické památkové zóny (zejména Vysoká Lípa a Kamenická Stráň), 4. Tématické okruhy propojující některé z těchto atraktivit („Skalní hrádky“, „Podstávkové domy“, „Rozhledny“ atd.). 3.5.1.4 Atrakce v území NP České Švýcarsko, vzhledem k nejvyššímu stupni ochrany, neoplývá mnoha atrakcemi. Vzhledem k povaze celého území by bylo do budoucna spíše vhodné šetřit toto cenné území a příliš mnoho atrakcí v národním parku nerozvíjet. Pro rozvoj doplňkových turistických atrakcí by spíše měly slouţit okolní oblasti národního parku, kde je jiţ niţší stupeň ochrany. Mezi nejvyhledávanější lákadla národního parku patří zmíněné turistické plavby Edmundovou a Divokou soutěskou na řece Kamenici. Je třeba zmínit, ţe i kdyţ propagační materiály nabízejí romantický záţitek, dnes uţ se jedná spíše o masovou záleţitost. Plavba se provozuje v obou směrech – po proudu i proti proudu. Na Mezním můstku mezi soutěskami je potom moţnost občerstvení v restauraci, kde si návštěvníci mohou zakoupit uzeniny k samostatnému opečení na ohni. Tento nápad je výborným příkladem, jak zkombinovat obchod s vyhledávaným a oblíbeným dobrodruţstvím. Je zde ale stále zastaralá infrastruktura, coţ znamená bariéru rozvoje cestovního ruchu a zároveň představuje nutnost šetrné rekonstrukce nebo modernizace.
77
Růţová. Obec Růţová. Dostupné z: http://www.obec-ruzova.cz/ruzova.html Citováno 08-09-2012
42
Ke specifickým aktivitám patří nepochybně horolezectví. K prvním popsaným horolezeckým výstupům na území České republiky došlo v roce 1888 právě v okolí Pravčické brány78. Celé území Českého Švýcarska se nazývá ráj horolezců, ale na území národního parku je v zájmu ochrany skalních masívů regulováno a je tak povoleno pouze v určitých lokalitách. Na vrcholcích mnohých skal si lze všimnout zvláštních krabiček, v nichţ se uchovávají malé bloky s podpisy těch, kteří jiţ překonali výstup. Více o horolezectví je zmíněno v kapitole 4.1. Regionální produkt České Švýcarsko o.p.s. je koordinátorem regionální značky „ČESKOSASKÉ ŠVÝCARSKO regionální produkt®“ jiţ od roku 2010. Tato značka patří do Asociace regionálních značek a je udělována v Českém Švýcarsku, na Šluknovsku a také na území Saského Švýcarska. V současné době je v regionu certifikováno celkem 23 produktů. 79 Certifikát platí na dva roky a opravňuje výrobce k uţívání této značky na všech propagačních materiálech a certifikovaných produktech. Cílem této značky je především přispět k rozvoji udrţitelného cestovního ruchu a také k rozvoji místní ekonomiky. Značka garantuje původ výrobku v regionu, šetrnost k ţivotnímu prostředí a také kvalitu. Uděluje se hlavně výrobkům, které mají v regionu dlouholetou tradici nebo jsou převáţně z místních surovin. Důleţitá je i jedinečnost ve vztahu k regionu, výjimečné vlastnosti produktu a posuzuje se i podíl ruční práce. Značka umoţňuje výrobcům propagovat jejich výrobky a přináší i nové moţnosti prezentace např. na regionálních trzích. Pro společnou propagaci jsou základním nástrojem webové stránky všech certifikovaných produktů www.regionalni-znacky.cz. Koordinátor značky propaguje certifikované výrobce také na svých akcích a vydáváním propagačních materiálů a katalogů. Obrázek 16: Označení regionálních výrobků z Českosaského Švýcarska
Zdroj: ceskesvycarsko.cz. Co jsou regionální výrobky a jak certifikovat. Dostupné z: http://www.ceskesvycarsko.cz/cs/cojsou-regionalni-vyrobky-jak-certifikovat
Dále jsou uvedeny příklady regionálních produktů:
78
Za zcela první výstup se pokládá výstup Karla Becka, po kterém je pojmenována skála Beckstein nacházející se na turistické stezce z Mezní Louky na Pravčickou bránu 79 ceskesvycarsko.cz. Co jsou regionální výrobky a jak certifikovat?Dostupné z: http://www.ceskesvycarsko.cz/cs/co-jsou-regionalni-vyrobky-jak-certifikovat. Citováno 04-02-2013
43
Přírodní kosmetika Česká společnost Nobilis Tilia zabývající se vývojem, výrobou a prodejem čistě přírodní léčebné i pěstící aromaterapeutické kosmetiky. Certifikát získala za výrobu této přírodní kosmetiky jako např. za Turistickou hojivou mast, aroma oleje a sprchové gely. Pouţívá suroviny z ekologického zemědělství, naprostá většina produktů je certifikována jako přírodní kosmetika nebo BIO kosmetika. Autorská keramika Osobité výtvarné pojetí s jednotícím prvkem specifického vzhledu a dekoru, který je vytvářen pomocí kombinace tradičních výrobních postupů. Při originální povrchové úpravě je vyuţíváno staré, nejen indiánské techniky. Za tuto keramiku byl udělen certifikát panu Josefovi Vrajovi ze Starých Křečan. Obrázek 17: Příklady autorské keramiky
Zdroj: Regionální značky – Českosaské Švýcarsko – Certifikované produkty. Dostupné z: http://www.regionalniznacky.cz/ceskosaske-svycarsko/cs/certifikovane-produkty/detail/365/autorska-keramika
Miniaturní podstávkové domy Českému Švýcarsku je někdy přezdíváno „Krajina podstávkových domů“. Jde o jedinečnou lidovou architekturu s tzv. podstávkou - tj. podpůrná dřevěná konstrukce stojící podél stěn přízemí, která nese váhu střechy, případně patra domu.80 Obrázek 18: Keramické modely podstávkových domů
Zdroj: Regionální značky – Českosaské Švýcarsko – Certifikované produkty. Dostupné z: http://www.regionalniznacky.cz/ceskosaske-svycarsko/cs/certifikovane-produkty/detail/366/keramicke-modely-podstavkovych-domu
80
Lidová architektura. Dostupné z: http://www.ceskesvycarsko.cz/cs/lidova-architektura
44
Kombinuje dvě tradiční technologie lidového stavitelství – roubenou slovanskou konstrukci a hrázdění, jeţ je typické pro oblast německou. Za tyto keramické miniatury byl udělen certifikát Jaroslavu Šafrovi a Janu Královi. Přírodní včelí med Pan Stanislav Kuba získal certifikát za výrobu zcela přírodního medu s maximálním podílem ruční práce. Jeho včely sbírají pyl z květů rostoucích přímo v srdci národního parku. Svaz českých včelařů udělil tomuto medu 1. cenu s titulem „Český med 2010“. 3.5.2 Realizační předpoklady Realizační faktory vytvářejí moţnosti pro rozmístění cestovního ruchu po faktické stránce. Představují především dosaţitelnost oblasti dopravními prostředky, nabídku ubytovacích a stravovacích kapacit, případně další zařízení jako např. zábavná a sportovní. Také sem patří informační systémy poskytující informace jak stávajícím, tak potenciálním návštěvníkům. Mají tak velký význam pro konečnou fázi uskutečňování cestovního ruchu. 3.5.2.1 Dopravní dostupnost S postupným rozvojem cestovního ruchu v území souvisí i dopravní dostupnost. Vzhledem k tomu, ţe většina návštěvníků pouţívá pro svou dopravu automobil, je nutné věnovat velkou pozornost především moţnostem parkování osobních automobilů v obcích. Stálým problémem zůstává kapacita parkovišť na území všech obcí. V atraktivních lokalitách jsou parkoviště zpoplatněné avšak mnohdy jsou parkoviště nevhodně umístěny. Faktem zůstává, ţe právě nejsnazším způsobem dostat se do oblasti je zvolit cestu automobilem, která trvá zhruba 2 hodiny z Prahy a necelou hodinu z Dráţďan. Sídly Českého Švýcarska prochází jedna silnice první třídy a dvě silnice druhé třídy. Zbytek komunikační sítě tvoří silnice třetí třídy a místní komunikace. Na území národního parku se nacházejí také dvě v minulosti významné silnice (Kyjov – Zadní Doubice, Vysoká Lípa – Zadní Jetřichovice), které jsou dnes vyhrazeny pouze pěším turistům, cyklistům a vozidlům s povolením Správy Národního parku České Švýcarsko. Regulován je také vjezd do lokality Na Tokání. Ostatní silnice prochází environmentálně citlivými lokalitami a proto je důleţité usilovat o sníţení intenzity silniční dopravy v území, především sníţení automobilové dopravy a motivovat návštěvníky k volbě veřejné dopravy, která je z dlouhodobého hlediska pro zdejší prostředí méně zatěţující. Od 1. května 2008 zajišťuje Dopravní podnik města Děčín, a.s. ve spolupráci s Ústeckým krajem sezónní provoz autobusové linky 434, která spojuje západní a východní část území národního parku.81 Jedná se tak v podstatě o jediné vzájemné propojení veřejnou dopravou. 81
Czecot.cz. Od května jezdí opět turistické autobusy do Národního parku České Švýcarsko. Dostupné z: http://www.czecot.cz/?page=14&id=9669. Citováno 08-11-2012
45
Tento nápad speciálního linkového autobusu, kterým mohou turisté pohodlně územím Českého Švýcarska cestovat, vznikl nejen z důvodu sníţení zatíţení ţivotního prostředí, ale také proto, ţe na úzkých vozovkách se pohybují současně s motoristy také cyklisté či pěší návštěvníci často bez rozmyslu vstupují do vozovky ve snaze mít co nejlepší snímek okolní krajiny. Autobusová linka 434 se pohybuje mezi Děčínem a Krásnou Lípou, přes Hřensko, Jetřichovice, Doubici a během velkých prázdnin jezdí kaţdou hodinu. Vzhledem k tomu, ţe velká část návštěvníků stále preferuje vlastní automobilovou dopravu, stálými problémy zůstává kapacita parkovišť v Hřensku (na celém území sídla) a bezpečnost zaparkovaných vozidel. V následujícím seznamu jsou uvedeny nejvyhledávanější parkovací lokality:
Hřensko (parkoviště u celnice, na nábřeţí a u restaurace Klepáč) Mezní Louka Vysoká Lípa Jetřichovice (parkoviště v centru obce) Kyjov (Kyjovská přehrada, v centru) Krásná Lípa (Křinické náměstí, ţelezniční zastávka) Graf 2: Počet cestujících na lince 434 v letech 2008 – 2011
Zdroj: Ústecký kraj. Za krásami Českého Švýcarska vyjeďte autobusem. Dostupné z: http://www.krustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1668586
V roce 2012 byl zaznamenán značný nárůst poptávky ze strany návštěvníků a proto došlo k výraznému rozšíření provozu autobusové linky Děčín-Hřensko-Mezná-JetřichoviceDoubice-Krásná Lípa.82 Přepravu zde zajišťují pouze bezbariérové autobusy, coţ je velká výhoda pro starší cestující nebo osoby se sníţenou pohyblivostí. Tyto autobusy navíc splňují přísné emisní limity a jsou tedy šetrné k ţivotnímu prostředí.83 82
Za krásami Českého Švýcarska vyjeďte autobusem. Dostupné z: http://www.kr-ustecky.cz/vismo/ dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1668586 83 Dopravní obsluţnost: Ústecký kraj. Dostupné z: http://www.krustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1667474&p1=178192. Citováno 03-02-2013
46
Další způsob dopravy je cesta vlakem zajišťovaná ze strany Českých drah. V regionu funguje tradiční Turistický vlak Českého Švýcarska na staré lokální dráze, který dopravuje návštěvníky k nástupu na výletní trasy do skal Českého i Saského Švýcarska. Co se týče dopravy do/z oblasti, je moţné vyuţít nádraţí v Děčíně, kde je ale potřeba přestoupit na autobusovou linku Děčín - Hřensko - Mezní Louka (odtud vede velké mnoţství tras). Ţelezniční tratě jsou důleţitou sloţkou dopravy, ale počet spojů veřejné dopravy není celkově dostačující. V roce 2012 došlo ke zlepšení návaznosti na vlaky a další autobusové spoje. Je tak moţné dostat se přímo na vlakové nádraţí a odtud pokračovat vlakem do měst jako je Liberec, Česká Lípa nebo Kolín. Dochází tedy k postupnému zlepšování návaznosti i frekvence veřejné dopravy. Turistická doprava je také zajišťována pomocí pravidelné plavby na lodích Poseidon a Děčín, a to na trase Děčín, Hřensko, Bad Schandau.84 3.5.2.2 Turistická infrastruktura Turistická infrastruktura Českého Švýcarska je v procesu stálého rozvoje. Trvale se ale území potýká s nedostatečně rozvinutou infrastrukturou cestovního ruchu. Kromě výše zmíněné nedostatečné dopravní obsluţnosti patří mezi nejzávaţnější problémy také to, ţe kvalita sluţeb má často niţší úroveň a ubytovací kapacity jsou v některých lokalitách nízké nebo méně kvalitní. Ubytování Ubytování je poskytováno turistům především na území devíti zájmových obcí. Nejvíce ovšem v oblasti Jetřichovic, Hřenska, Chřibské a Krásné Lípě. Nabídka dalších sluţeb z oblasti kulturní, sportovní či společenské, je omezená. Chybí zde například moţnosti aktivit v případě nepříznivého počasí, jako je koupání či sportovní a společenské vyţití návštěvníků. Nejrozšířenější kategorií ubytovacích zařízení jsou penziony. V celku vysoký počet penzionů v oblasti je ovšem částečně ovlivněn popularitou tohoto označení. Mezi penziony jsou proto řazena i taková zařízení, která tohoto standardu sluţeb nedosahují (většinou se jedná o ubytování v soukromí, rekreační střediska nebo turistické chaty). Zavádějící označení je podtrţeno i faktem, ţe název „penzion“ nesou i některé noční erotické kluby. Cenová hladina ubytovacích zařízení je poměrně příznivá. Většinou je ale doprovázena nízkou kvalitou a do oblasti tak nejsou přitahovány finančně silnější cílové skupiny, které by byly ochotny ocenit kvalitnější sluţby. Velmi běţnou kategorií je ubytování v soukromí. Nejčastěji se jedná o pronájem nevyuţívaných rekreačních chat a chalup či volných pokojů v rodinných domech. Ubytování v soukromí je nejvíce rozšířeno v Jetřichovicích a okolí.85 Celý region Českého Švýcarska 84
Destinační fond. Koordinace turistické dopravy. Dostupné z: http://www.ceskesvycarsko.cz/cz/pdf/PWP1-DFaktivity.pdf. Citováno 05-01-2013 85 Paroha, Tichá, Mráz, 2004
47
disponuje dostatečnou kvantitou ubytovacích zařízení, ale velkým problémem zůstává jejich kvalita. Řada provozovatelů ubytovacích kapacit svá zařízení nerozvíjí, protoţe jsou pouze jejich nájemci a nejsou motivováni k zásadním investicím.86 Certifikace Na území Českého Švýcarska není ze strany sdruţení ECEAT87, coby poskytovatele certifikace podporující udrţitelné formy cestovního ruchu, zatím certifikován ţádný objekt. Dále lze zmínit Svaz venkovské turistiky, avšak ani v jejich nabídce není ţádný objekt. Certifikací, která je mezi provozovateli ubytovacích zařízení v regionu Českého Švýcarska nejrozšířenější, je certifikace turistických sluţeb Cyklisté vítáni.88 Tento celonárodní certifikační systém, který z pohledu cyklistů prověřuje nabídku a vybavenost stravovacích a ubytovacích sluţeb, kempů a turistických cílů, obsahuje standardy srovnatelné se systémy jiných evropských zemí. Tabulka 4: Seznam certifikovaných zařízení dle certifikace Cyklisté vítáni v oblasti NP České Švýcarsko Ubytovací zařízení Obec Camp Valdek Staré Křečany Dům Českého Švýcarska Krásná Lípa Hospůdka na Křiţovatce Chřibská Hotel Hubert Hřensko Hotel Jef Doubice Hotel Zámeček Jetřichovice IS NP České Švýcarsko – Jetřichovice Jetřichovice IS NP České Švýcarsko – Saula Chřibská Krčma U Rytíře Doubice Pension Pastis Janov Pension Na Stodolci Chřibská Zdroj: Vlastní zpracování podle Cyklisté vítáni – Certifikace sluţeb pro cyklisty. Dostupné z: http://www.cyklistevitani.cz/CMSPages/PortalTemplate.aspx?aliaspath=/Vypis-vyhledavani
Stravování Stravovací zařízení jsou soustředěna především do měst a do lokalit, která jsou výchozím bodem pro návštěvu NP České Švýcarsko. V mnoha případech jsou také koncentrovány u atraktivity cestovního ruchu (např. zámeček Sokolí hnízdo u Pravčické brány). V mnoha případech bývají restaurace propojena právě s ubytovacím zařízením. V obci Chřibská se nacházejí dva certifikované objekty a další čtyři certifikované objekty se nacházejí v těsné blízkosti národního parku nebo CHKO Labské pískovce. Mimo tyto oblasti se certifikované objekty nacházejí jen minimálně. Z pohledu nabídky stravovacích zařízení
86
Ibid European Centre for Ecological and Agricultural Tourism 88 Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje 2010 - 2015 87
48
jsou zde především restaurace s českou a mezinárodní kuchyní, které jsou na některých místech doplňovány restauracemi italskými, mexickými nebo čínskými.89 3.5.2.3 Poskytování informací Značení cest pro pěší turisty a cyklisty je na území NP České Švýcarsko obecně na velmi dobré úrovni, stejně jako je tomu v celé České republice. Co se týče terénních informačních systémů, ty jsou nejčastěji představovány označením významných objektů, mapami či směrovkami k místním cílům. Je třeba konstatovat, ţe němčina se v informačním značení někde objevuje, angličtina je ale výjimkou. Poskytování turistických informací je zde ale na velmi dobré úrovni a chybí tak spíše větší míra spolupráce mezi jednotlivými provozovateli informačních center.
TIC
Tabulka 5: Turistická informační centra (TIC) na území NP České Švýcarsko Celoroční provoz Provozovatel
Krásná Lípa
ano
o.p.s. České Švýcarsko
Pravčická brána
ne (duben - říjen)
České Švýcarsko - turistické informace, s. r. o.
Srbská Kamenice
ne (duben – září)
Obec Srbská Kamenice ve spolupráci se Správou NP České Švýcarsko
Hřensko
ano
České Švýcarsko - turistické informace, s. r. o.
Mezní Louka
ano
České Švýcarsko - turistické informace, s. r. o.
Jetřichovice
ne (duben – říjen)
České Švýcarsko, o. p. s. ve spolupráci se Správou NP České Švýcarsko
Chřibská (Na Tokání)
ne (květen – září)
České Švýcarsko, o. p. s. ve spolupráci se Správou NP České Švýcarsko
Zdroj: Vlastní zpracování
V Krásné Lípě je informační středisko provozováno v Domě Českého Švýcarska a je zde celoročně otevřena interaktivní expozice „České Švýcarsko: život, tajemství, inspirace“, která nabízí přehled o historii a přírodním bohatství regionu Českého Švýcarska a různé panoramatické videoprojekce. V roce 2007 získalo informační středisko v Krásné Lípě ocenění 2. nejlepší informační centrum v České republice v soutěţi NÁŠ KRAJ 2007 uspořádaného vydavatelstvím COT media .90 3.5.2.4 Propagace regionu Důleţitou součástí nabídky turistických atraktivit, atrakcí a sluţeb je jejich marketing. Tedy vymezení cest a způsobů, jak se informace o nabídce v území dostanou k současným či potenciálním návštěvníkům. 89 90
Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje 2010 - 2015 Expozice. Ceskesvycarsko.cz. Dostupné z: http://www.ceskesvycarsko.cz/cs/expozice. Citováno 13-01-2013
49
Marketing je realizován jak obcemi v území, které zpravidla propagují zejména atraktivity nacházející se na jejich území, tak i samotnými podnikateli. Ti vţdy propagují jednu či několik málo sluţeb, atraktivit či atrakcí, které se jich nějakým způsobem dotýkají. Dále je marketing prováděn více subjekty nebo jejich sdruţením, které propagují větší mnoţství sluţeb, atraktivit či atrakcí, které bývají vzájemně propojeny a nacházejí se na větším území. Obce se někdy zmiňují o atraktivitách v blízkém okolí, aby tak přitáhly návštěvníky. Někdy se ale omezují pouze na atraktivity svého území, a to bez vazby na ubytovací či dopravní sluţby. Většina obcí se nesoustředí na konkrétní skupiny návštěvníků, ale oslovuje v první řadě české a německé návštěvníky. Významnou formou propagace a zároveň prezentace obcí jsou webové stránky. Obce zpravidla vybavují své stránky informacemi o sluţbách, které jsou na území obce a v jejím okolí nabízeny. Některé obce (např. Hřensko) mají vlastní informační centra po poskytování širších informací návštěvníkům. Další formou propagace jsou informační letáky, broţury, mapky či pohlednice. Zde jsou uvedeny potřebné informace o významných atraktivitách, případně atrakcích na území obce. Většina podnikatelů v území jsou malé firmy, které nabízejí jednu či dvě sluţby pro návštěvníky. Velmi často se jedná o ubytovací a stravovací sluţby. Dále pak to mohou být např. půjčovny sportovního vybavení (především jízdních kol) či informační centra. Významnou propagaci regionu nabízí o.p.s. České Švýcarsko. Zde je propagace nezisková a zahrnuje sluţby, atraktivity i atrakce. Území je touto společností propagováno především prostřednictvím webových stránek, nabídkou tiskovin nebo účastí na veletrzích cestovního ruchu. Společnost organizuje i osvětovou činnost pro veřejnost, která bývá pořádána ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody nebo Správou Národního parku České Švýcarsko.91 Propagaci provádí i sama Správa Národního parku České Švýcarsko. Zde se ale nejedná o jejich prioritní činnost a poskytují tak převáţně informace o přírodních či kulturních atraktivitách prostřednictvím webových stránek či osvětových akcí. Dalším subjektem v oblasti propagace regionu je společnost CZ Tour, která vyuţívá k propagaci především webové stránky, kde shrnuje informace o moţnostech ubytování, stravování, parkování či sluţbách pro cyklisty. Se společností CZ Tour spolupracuje řada podnikatelů, kteří jsou společností propagováni (jde především o ubytovací sluţby).
91
Propagace a informačně-publikační aktivity. Dostupné z: http://www.ceskesvycarsko.cz/cs/propagaceinformacne-publikacni-aktivity Citováno 02-02-2013
50
4 Vývoj udržitelného rozvoje cestovního ruchu v Národním parku České Švýcarsko V celém regionu Českého Švýcarska představuje cestovní ruchu jedno z klíčových ekonomických odvětví s dopady na environmentální, sociální i ekonomický rozvoj území. Ústecký kraj má k dispozici aktuální Strategii rozvoje cestovního ruchu 2010 - 2015, která aktualizovala předchozí verzi na léta 2003 – 2009. Cílem strategie je analyzovat situaci kraje v oblasti cestovního ruchu a navrhnout opatření, která je potřeba učinit ze strany Ústeckého kraje. Jak je v této strategii uvedeno, jejím cílem je “najít a specifikovat vhodná řešení a nástroje, které by měl Ústecký kraj jako subjekt v příštích letech realizovat pro rozvoj cestovního ruchu na svém území při respektování specifik a potenciálu jednotlivých částí kraje.” 92 V roce 2005 byla také zpracována Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Českém Švýcarsku společností DHV CR, spol. s.r.o. Tato Koncepce byla součástí projektu České Švýcarsko – Propagační a informační kampaň 2006. Cílem tohoto dokumentu bylo definovat strategii udrţitelného rozvoje cestovního ruchu v Českém Švýcarsku93 do roku 2012. Na tuto Koncepci navazuje její aktualizace z října 2011, která byla zpracována společností SPF Group, v.o.s. Aktualizovat původní dokument bylo nezbytné zejména z důvodu vývoje cestovního ruchu v regionu a jeho organizací, ale také díky změně vnějších podmínek. Cílem tohoto dokumentu bylo tedy vyhodnocení realizace původní Koncepce rozvoje cestovního ruchu z roku 2006 a její aktualizace s výhledem do roku 2020. Kromě tohoto dokumentu byla vypracována i Koncepce parkování na území Českého Švýcarska a Návrh monitorovacích ukazatelů a metodiky monitoringu cestovního ruchu v Českem Švýcarsku.94 V aktuální Koncepci z roku 2011 byla formulována vize, ve které byly vyjádřeny cílové tzn. ţádoucí formy cestovního ruchu a cílové skupiny návštěvníků. Tato vize je platná pro celou oblast Česko-Saského Švýcarska a zní následovně: „České-Saské Švýcarsko je excelentní přeshraniční turistická destinace evropského významu, ve které je ochrana přírody a krajiny ve vzájemné harmonii s rozvojem udržitelných forem cestovního ruchu, jež mají pozitivní dopad na sociálně-ekonomický rozvoj a příjmy regionu“95 Výrazem „excelentní“ je míněn turistický region, který nabízí unikátní záţitky prostřednictvím kvalitních produktů cestovního ruchu s vazbou na přírodní i kulturní dědictví. „Udržitelné formy cestovního ruchu“ vyjadřují dominanci individuální turistiky a produkty, které lákají především klientelu touţící po mimořádném poznání, lokálních produktech atp. (na rozdíl od masové turistiky). „Pozitivní dopad na sociálně-ekonomický rozvoj a příjmy
92
Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje 2010 - 2015 Zahrnuje celou oblast České Švýcarsko, tzn. nejen národní park 94 České Švýcarsko o.p.s. Výroční zpráva 2011. 95 SPF Group v.o.s., Koncepce rozvoje cestovního ruchu v regionu České Švýcarsko do roku 2020 93
51
regionu“ znamená, ţe cestovní ruch je zde významným zdrojem příjmů místních obyvatel a pozitivně přispívá k celkovému sociálně-ekonomickému rozvoji území.96
4.1 Šetrné formy cestovního ruchu v území Vzhledem ke snaze o zachování nepoškozeného stavu území jsou šetrné formy cestovního ruchu povaţovány za takové formy, které jsou ţádoucí a tedy i cílové pro národní park. Pro určení cílových forem cestovního ruchu je důleţitá motivace návštěvníků. Jak uvádí Koncepce rozvoje cestovního ruchu v regionu České Švýcarsko do roku 2020, prioritně mají být rozvíjeny tyto formy cestovního ruchu: Pěší turistika Cykloturistika Přírodně a kulturně poznávací turismus Doplňkové sportovně-relaxační formy cestovního ruchu – např. vodní turistika, hipoturistika, horolezectví Na celém území národního parku je s výjimkou I. zóny je povolen vstup bez omezení, tedy i mimo značené cesty. V rámci I. zóny národního parku se však mohou turisté pohybovat pouze po značených cestách. Na území národního parku je třeba všechny aktivity, tedy i cykloturistiku, podřídit zájmům ochrany přírody. V nejcennějších lokalitách je proto pohyb návštěvníků (nejen cyklistů) regulován, případně zcela vyloučen. V současné době je na území národního parku vyznačeno celkem 55 km cyklotras97 propojených se sítí cyklotras v sousedním Národním parku Saské Švýcarsko a dalšími cyklotrasami v okolí. Neméně důleţité je regulovat cykloturistiku z důvodu prevence případných kolizí mezi pěšími návštěvníky a cyklisty v členitém a nepřehledném terénu. Důleţité je také zmínit to, ţe většina cyklotras v národním parku je určena spíše zdatnějším cyklistům a příhodnější terény pro cykloturistiku poskytuje spíše okolí národního parku, např. CHKO Labské pískovce nebo Luţické hory, kde se mohou cyklisté pohybovat i po neznačených cestách. Vzhledem k tomu, ţe všechny cyklotrasy jsou zároveň cestami pro pěší, existuje zde velká snaha ze strany o.p.s. České Švýcarsko společně se Správou národního parku o co největší soulad mezi chodci a cyklisty. Pravidla pro cyklisty jsou, stejně jako pro ostatní návštěvníky, uvedeny v návštěvním řádu NP České Švýcarsko, kde je zdůrazněno, ţe cyklistické trasy mohou být zároveň turistickými trasami pro pěší.
96 97
Ibid Nejčastější dotazy ČR - Správa Národního parku České Švýcarsko. Dostupné z: http://www.npcs.cz/nejcastejsi-dotazy. Citováno 04-02-2013
52
Obrázek 19: Síť značených cyklostezek v NP České Švýcarsko
Zdroj: České Švýcarsko o.p.s. České Švýcarsko na kole. Dostupné z: http://www.ceskesvycarsko.cz/cykloturistika/
Velmi lákavou a v poslední době hodně vyhledávanou aktivitou je také geocaching. Pro zájemce o tento sport platí stejná pravidla jako pro jakéhokoliv návštěvníka národního parku. Na území II. a III. zóny se mohou návštěvníci pěšky pohybovat téměř neomezeně, avšak v I. zóně se musí pohybovat pouze po vyznačených cestách. Pro příznivce hipoturistiky zde platí obdobná pravidla jako pro cyklisty. Mohou se zde pohybovat výhradně po vyznačených trasách, tzv. hipostezkách, jejichţ celková délka činí 37 km.98 Horolezectví je moţné provozovat na území národního parku pouze na vyhrazených skalních masívech a věţích, a to pouze v daných obdobích. To vše je vyhraněno v návštěvním řádu NP České Švýcarsko. Horolezeckou činnost na území národního parku mohou provozovat pouze členové Českého horolezeckého svazu, členských organizací U.I.A.A. (Union Internationale des Associations d´Alpinism) a adepti horolezeckého sportu, pokud se účastní výcviku pod vedením instruktora horolezectví. Pro přístup k lezeckým objektům v I. zóně národního parku jsou horolezci povinni pouţívat vyznačené přístupové trasy a dodrţovat i další zásady dané návštěvním řádem a pravidly sportovního lezení na pískovcových skalách (např. zákaz lezení za mokra). Na území národního parku není dovoleno pouţívat při lezení magnezium a horolezci také musí hlásit zjištěná zahnízdění ptáků na lezeckých objektech. Veškeré prvovýstupy musí být předem schváleny Správou Národního parku České Švýcarsko.99 Velký důraz se klade na zákaz rozdělávání ohně a kouření v národním parku. Oheň je jednou z největších hrozeb pro lesy Českého Švýcarska, jelikoţ většina všech lesních poţárů vzniká právě kvůli nezodpovědným návštěvníkům.
98
Pravidla pro návštěvu NP. ČR – Správa Národního parku České Švýcarsko. Dostupné z: http://www.npcs.cz/pravidla-pro-navstevu-np#Na_koni. Citováno 02-02-2013 99 Pravidla pro návštěvu NP. ČR – Správa Národního parku České Švýcarsko. Dostupné z: http://www.npcs.cz/pravidla-pro-navstevu-np. Citováno 28-01-2013
53
4.2 Časoprostorové rozložení návštěvnosti V území, vzhledem k jeho charakteru, je velmi výrazná sezónnost a prostorová koncentrace cestovního ruchu. Jednoznačně nejvíce návštěvníků zejména v letních měsících se pohybuje v oblasti Hřensko - Pravčická brána - Mezná. Jednou z nejvíce navštěvovaných lokalit je Tichá a Divoká soutěska. V Koncepci rozvoje cestovního ruchu v Českém Švýcarsku z roku 2006 je uvedeno, ţe v letních měsících sezóny 2005 se v regionu pohybovalo denně přibliţně 6 tisíc turistů, z toho nejzatíţenějšími lokalitami jich projde asi 1 tisíc. V exponovaných úsecích kolem Pravčické brány prošlo v období duben–říjen 2005 přibliţně 100 tisíc lidí (v prázdninových měsících v průměru 900–1000 lidí denně, v květnu a červnu zhruba polovina). Za turisticky exponovanou lze označit rovněţ oblast kolem Mezné a Soutěsek, kde po zeleně značené cestě kolem Mezního můstku prošlo v období duben - srpen 2005 asi 70 tisíc lidí (v prázdninových měsících průměrně kolem 750 osob za den, v květnu a červnu kolem 350). Specifickou lokalitou je Pravčická brána. Monitorovací turniket je zde umístěn na neznačené cestě, kam mají turisté bez zvláštního povolení vstup zakázán. Údaje tedy slouţí především k měření „nekázně“ návštěvníků pro účely ochrany přírody. Za sledované období (duben– srpen 2005) tudy prošlo přibliţně 1000 lidí, tedy v průměru asi 6,5 osoby za den.100 Počet návštěvníků, jak jiţ z předchozího textu vyplývá, není v čase vyrovnaný. Počet turistů se mění během roku (v létě několikanásobně více turistů neţ v zimě), během týdne (o víkendu více turistů neţ v pracovních dnech) i během dne (přes den více turistů neţ ráno a večer). Některé nerovnoměrnosti v počtu návštěvníků (např. vliv jednorázových akcí či vliv počasí) je náhodný a nelze jej tedy dostatečně zobecnit. S nerovnoměrnou frekvencí turistů během roku se lze více či méně setkat ve všech turistických destinacích a souvisí se sezónností cestovního ruchu jako takového. S výjimkou některých typů destinací (např. lázně, lyţařské oblasti apod.) se letní sezóna obvykle vyznačuje několikanásobně vyšším počtem turistů neţ sezóna zimní.101 Pro region Českého Švýcarska to platí v relativně velké míře. Z údajů uvedených v Koncepci rozvoje cestovního ruchu v Českém Švýcarsku z roku 2006 vyplývá, ţe v červenci a srpnu se v Českém Švýcarsku pohybovalo zhruba 1,5–2krát více osob neţ v květnu a červnu a 3–10krát více neţ v dubnu. V ostatních částech roku s výjimkou září bylo zatíţení pravděpodobně podobné jako v dubnu nebo niţší. Podnikatele v cestovním ruchu uvedli, ţe jejich ubytovací zařízení bývají v létě vyuţita asi 5x více neţ v zimě. Sezónnost cestovního ruchu představuje podle podnikatelů dokonce hlavní překáţku v jejich činnosti. Monitoring návštěvníků v NP České Švýcarsko Sledování návštěvnosti NP České Švýcarsko probíhalo jiţ od jeho vzniku. Nejčastěji bylo pro zpětnou vazbu vyuţíváno pozorování nebo namátková krátkodobá sčítání prováděná 100 101
DHV CR, spol. s.r.o. Koncepce rozvoje cestovního ruchu – Analytická část Pásková, 2009
54
pracovníky Správy národního parku. Tato pozorování přinesla informace o kaţdoročním vzrůstajícím trendu návštěvnosti. Vypovídací hodnota těchto sledování však byla nízká a docházelo i k určitým rozporům těchto tvrzení, především ze strany subjektů cestovního ruchu usilujících o rozvoj cestovního ruchu v regionu. Tyto subjekty dokazovaly svá tvrzení poklesem objemu trţeb v restauracích nebo nízkými příjmy obcí z poplatků za ubytování. Reálný vývoj návštěvnosti nebylo moţné spolehlivě sledovat ani na základě údajů o příjmech ze vstupného u soukromých provozovatelů atraktivit přímo na území národního parku z důvodu jejich neověřitelnosti. Správa národního parku proto v roce 2005 zahájila systematické sledování návštěvnosti pomocí automatických sčítacích zařízení a o tři roky později ještě rozšířila tuto aktivitu v rámci projektu Komplexní monitoring přírodního prostředí v NP České Švýcarsko.102 Vzhledem k tomu, ţe do NP České Švýcarsko vede velké mnoţství přístupových cest, zjištění přesného počtu návštěvníků parku v určitém časovém období je v podstatě nemoţné. Pro monitorování návštěvnosti byly tedy vybrány lokality leţící na nejvýznamnějších turistických trasách, přeshraničních cestách do NP Saské Švýcarsko a výběrově i v I. zóně NP České Švýcarsko. Hlavním záměrem tohoto monitoringu je především pozorování toku turistů jednotlivými lokalitami v čase a dále také sledování vzájemné výměny turistů mezi oběma národními parky a také sledování ilegálních průchodů územím s nejvyšším stupněm ochrany. V dubnu roku 2005 byly tedy nainstalovány automatické sčítače v devíti lokalitách. V těchto lokalitách byla zvolena taková místa, která jsou dostatečně úzká a nedochází tak k započítání dvou osob jdoucích vedle sebe jako jednu osobu. Sčítací zařízení byla vyvinuta ve spolupráci s obecně prospěšnou společností NISA, která se zabývá koordinováním šetrného cestovního ruchu v Libereckém kraji. Tyto sčítače fungují na bázi infračervené závory mezi dvěma kovovými sloupky a sčítání probíhá přerušením paprsku při průchodu návštěvníka. V roce 2008 bylo potom provedeno výběrové řízení na zajištění sluţby sledování návštěvnosti na 15 lokalitách, a to na dobu dva a půl roku. Toto řízení vyhrála obecně prospěšná společnost Partnerství, která nabídla monitoring prostřednictvím automatických sčítačů Eco-counter, která jsou vyuţívána v národních parcích po celém světě.103 Hlavní výhoda těchto zařízení je menší nápadnost v přírodě a zároveň jednoduché shromaţďování dat. U těchto sčítačů je vyuţíváno skokové změny teploty, která je způsobena průchodem návštěvníka. Záznam dat probíhá 24 hodin denně, a to po celý rok. Díky umístění senzoru do zamykatelného kovového sloupku s dřevěným krytem se daří eliminovat škody způsobené vandalismem.
102
Časopis Ochrana přírody – Výsledky monitorování a jejich vyuţití v praxi – České Švýcarsko. Dostupné z: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/zvlastni-cislo/vysledky-monitorovani-a-jejich-vyuziti-v-praxi-ceskesvycarsko.html. Citováno 03-03-2013 103 Partnerství o.p.s. – Monitorovací zařízení Eco-counter. Dostupné z: http://old.partnerstvi-ops.cz/p-12414. Citováno 05-03-2013
55
Obrázek 20: Monitorovací turniket v NP České Švýcarsko
Zdroj: Časopis Ochrana přírody – Výsledky monitorování a jejich vyuţití v praxi. Foto Z. Patzelt
Sledování návštěvnosti na území NP České Švýcarsko na současných 15 lokalitách je zajištěno do roku 2018. V roce 2010 bylo totiţ zařízení odkoupeno od dodavatele a je provozováno ve vlastní reţii národního parku.104 Jedná se v podstatě o pilotní projekt, který zajistí řadu cenných poznatků a zkušeností. V současné době se uvaţuje především o optimalizaci rozmístění sčítacích zařízení, a to takovým způsobem, aby poskytovala přesnější obraz o návštěvnických proudech v lokalitách, kde se předpokládá nárůst návštěvnosti především v důsledku rozvoje infrastruktury vnějšího území národního parku. Z dlouhodobého hlediska budou poznatky o vývoji návštěvnosti v NP České Švýcarsko znamenat změny v oblasti rozhodování, která mají dopad na návštěvníky, a to jak ve smyslu rozvoje území pro naučné, rekreační a poznávací aktivity, tak i ve smyslu řízení návštěvnosti realizovaného v zájmu ochrany přírody. Obrázek 21: Rozmístění monitorovacích turniketů na území NP České Švýcarsko
Zdroj: Archiv Správy Národního parku České Švýcarsko
104
Správa NP České Švýcarsko. Tomáš Salov. Měření návštěvnosti v NP České Švýcarsko. Dostupné z: http://www.npcs.cz/sites/default/files/user_files/FTP_NO/Prezentace/100510_mereni_navstevnosti_NPCS_Krtin y.pdf
56
4.3 Zhodnocení podmínek rozvoje šetrných forem cestovního ruchu Je zřejmé, ţe různé části území vyţadují různé aktivity, strukturu a počet návštěvníků, nabídku, míru zapojení subjektů do řízení cestovního ruchu v regionu apod. V nejzatíţenějších lokalitách, jako je především Hřensko, oblast Pravčické brány a Mezné, je spíše ţádoucí pouze kvalitativní rozvoj cestovního ruchu. V některých částech národního parku je třeba rozvoj kvalitativní i kvantitativní. Významnou část nabídky alternativních a doplňkových sluţeb by měly zajišťovat především obce, zejména se jedná o trojici obcí Hřensko, Jetřichovice a Doubice. Vzhledem k tomu, ţe na území NP České Švýcarsko i v přilehlé CHKO Labské pískovce jsou zachovány mimořádné přírodní i kulturní hodnoty, je důleţité je nenarušit negativními vlivy cestovního ruchu nebo jiných ekonomických aktivit. Regulace aktivit v rámci národního parku je garancí pro ochranu přírodních hodnot území, ale nebrání rozvoji šetrných forem cestovního ruchu. Při regulaci jsou upřednostňovány „měkké“ nástroje, např. osvěta a motivace návštěvníků, před nástroji restriktivními. Jak plyne z Koncepce rozvoje cestovního ruchu v regionu České Švýcarsko z roku 2011, jednou z hlavních priorit je zvýšit vyuţití potenciálu území pro rozvoj ţádoucích forem cestovního ruchu. Tyto formy jsou zde především pěší turistika a v oblastech s menším převýšením cykloturistika. Zároveň je nutností trvale rozvíjet stávající a vytvářet nové turistické cíle a zejména vytvářet podmínky pro poznávací cestovní ruch. V rámci pěší turistiky je v oblasti k dispozici mnoho značených tras. Avšak tyto značené pěší trasy byly navrţeny spíše k celodenním výletům a počítaly s hustou sítí ubytovacích a stravovacích sluţeb a také na vyhlídková místa, coţ dnes jiţ v podstatě neexistuje. V oblasti národního parku chybí tedy komplexní nabídka lehčích a kratších pěších tras pro méně zdatné turisty či pro rodiny s dětmi. V současné době není v této oblasti příliš rozvinut ani systém interaktivních tras a naučných stezek, které jsou v jiných národních parcích jiţ zcela běţné. Dále není sjednocen systém pěších turistických tras na české a německé straně, jelikoţ zde existují rozdílná značení a je zde pouze pár přechodů, které navíc nejsou turisticky příliš atraktivní. V některých oblastech je vhodné rozvíjet i cykloturistiku, i kdyţ v případě hlavních atraktivit jako je např. Pravčická brána, Jetřichovické skály nebo Soutěsky, je ţádoucí zachovat pouze pěší turistiku. Současná nabídka pro cyklisty však neodpovídá potenciálu území. Přijatelnější, neţ kvantitativně rozšiřovat cyklistickou síť, se zdá být zaměření na kratší a kvalitně vytvořené cyklistické trasy. Podstatné je také minimalizovat převýšení, jelikoţ současné trasy v oblasti národního parku jsou často rozmístěny nevhodně a v některých případech i nebezpečně (např. frekventované a nepřehledné úseky silniční cyklotrasy v úseku Hřensko – Mezní Louka). V oblasti vytváření alternativních turistických cílů (atrakcí cestovního ruchu), není v současné době vytvořen management stávajících klíčových atrakcí z pohledu přírodní udrţitelnosti 57
jejich budoucího vyuţívání pro cestovní ruch. Bude třeba více dbát o zachování současného krajinného rázu oblasti bez narušení případnými nevhodně navrţenými nebo předimenzovanými stavbami. Zároveň ale chybí vytváření nových turistických cílů prostřednictvím marketingu nových atrakcí cestovního ruchu. Na německé straně v Saském Švýcarsku je to např. aquapark, dinopark či modelová ţeleznice. Na české straně tato iniciativa zatím chybí, i kdyţ existují pozitivní příklady jako např. Dům Českého Švýcarska nebo Dolský mlýn. Dalšími potenciálními atrakcemi by mohly být větrné mlýny, podstávkové domy, mlýn na koření a jiná industriální dědictví.
4.4 Současně nabízené produkty v rámci šetrného cestovního ruchu Turisté přijíţdějí do destinace většinou kvůli touze po poznání, za relaxací, sportovní aktivitě nebo se něco nového naučit. Všechny tyto důvody návštěvy destinace však spojuje touha po záţitku. Turisté navštěvují destinaci kvůli záţitkům, které mohou mít různé formy. Záţitek vzniká spotřebou sluţeb cestovního ruchu v destinaci, vzájemnou interakcí návštěvníků a místních obyvatel, návštěvou turistických atraktivit, ale také charakterem celkové atmosféry místa návštěvy, tzv. genia loci. Produkt lze tedy definovat jako komplex dílčích sluţeb prodávaných jako komplexní produkt pod společným názvem. V nabídce jsou obsaţeny jak přírodní danosti (geografická poloha, vzhled krajiny, klima), tak i sociálně kulturní poměry (zvyky a obyčeje, tradice, kultura) a také všeobecná infrastruktura (doprava, energie a voda, odstraňování odpadu atd.). Charakteristické pro produkt cestovního ruchu je tedy prolínání jeho hmatatelných a nehmatatelných sloţek.105 V NP České Švýcarsko je moţné absolvovat mnoho různých výletů s průvodcem organizovaných o.p.s. České Švýcarsko. Jedná se o mnohdy jednorázové akce např. v rámci otevření turistické sezony. Jsou ale organizovány i akce pro školy, především za účelem seznámit ţáky s krásami krajiny interaktivní formou. Vţdy se jedná o akce pro menší skupiny osob. Za tajemstvím Jetřichovických skal Jedná se o podvečerní túru Jetřichovickými skalami a hlubokými lesními roklemi. Cestou se navštěvuje mnoho zajímavých míst, které jsou spjaty s osudy dávných obyvatel. Trasa je dlouhá 9 km a je provázena certifikovanými průvodci. Z Mezní Louky do soutěsky Křinice Celodenní výlet provázený certifikovaným průvodcem s odborným výkladem. Trasa je dlouhá 19 km a součástí výletu je plavba na lodičkách a jízda turistickým vlakem. Cyklovýlety
105
Vystoupil, Holešinská, Šauer, 2007
58
Týdenní cyklistická dovolená s průvodcem v lokalitě NP České Švýcarsko a NP Saské Švýcarsko, Luţických a Ţitavských hor a Šluknovské pahorkatiny. V rámci tohoto produktu jsou zahrnuty čtyři celodenní tématické výlety na horských kolech za doprovodu zkušených průvodců. Akce se organizuje pro 4 aţ 14 osob. O.p.s. České Švýcarsko organizuje i tzv. “zimní bajkování”, kdy je moţné vyrazit na horská kola i v zimě. Broţura “Záţitky v Českosaském Švýcarsku” Jedná se o turistický magazin, který nabízí turistické i sportovní tipy na výlety a dovolenou a přibliţuje návštěvníkům bohatství sakrálních památek v regionu. Pobytový balíček v hotelu Jedlová hora Individuální přístup k návštěvníkům, doporučení výletů a informační materiály zdarma nabízí hotel Jedlová hora. Návštěvníci mohou navštívit lanové centrum, zapůjčit si koloběţku a sjet kolem zříceniny hradu Tolštejn. Fotoworkshopy Fotografické workshopy jsou organizovány společností o.p.s. České Švýcarsko celoročně většinou na téma podle jednotlivých ročních období. Jedná se o kurzy pro začátečníky i pokročilé vţdy s profesionálním fotografem, který ukazuje účastníkům jak správně postupovat při fotografování a pomáhá jim nalézt vlastní uměleckou cestu. Fotoworkshopy jsou spojené s ubytováním, výkladem, jsou zde zahrnuty propagační a publikační materiály a účastníci získají na konci akce certifikát. Jako ozvláštění celé akce se snídaně za dobrého počasí uskutečňují venku v trávě při východu slunce. Další produkty jsou organizovány také ze strany Saského Švýcarska. Velmi oblíbený je tzv. Tramvají do skal, kdy jsou návštěvníci odvezeni historickou tramvají z roku 1898 z lázeňského městečka Bad Schandau přímo pod úpatí skalního pískovcového města, odkud návštěvníky čeká náročný, avšak velmi atraktivní výšlap na skalní hřebeny. Tento turistický produkt získal jiţ dvakrát cenu Grandprix Region Tour na mezinárodním veletrhu cestovního ruchu v Brně nebo také první místo v soutěţi Náš kraj.
59
4.5 Instituce a iniciativy podporující udržitelný rozvoj cestovního ruchu v národním parku Správa Národního parku České Švýcarsko Správa Národního parku České Švýcarsko má sídlo v Krásné Lípě a byla zřízena zákonem č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, jako správní úřad, který je podřízený Ministerstvu ţivotního prostředí.106 Péče o NP České Švýcarsko se zaměřuje třemi hlavními směry: Péče o ekosystémy, Péče o druhy, Péče o krajinu a kulturní dědictví. Základem pro provádění péče jsou výsledky monitoringu, výzkumu a dokumentace přírodního a kulturního dědictví v národním parku. Správou NP České Švýcarsko byla zřízena Rada, která je iniciativním a konzultačním orgánem a má za úkol projednávat a posuzovat důleţité dokumenty ochrany a řízení národního parku. V rámci Rady NP fungují dvě pracovní skupiny: Pracovní skupina pro management lesů národního parku a Pracovní skupina pro udrţitelný turismus.107 Pro Správu NP České Švýcarsko je důleţitá úzká spolupráce se Správou NP Saské Švýcarsko a Správou CHKO Labské pískovce, a to především ve věcech ochrany přírody, výzkumu, monitoringu, práce s veřejností (včetně regulace návštěvnosti) a dále ekologické výchovy s cílem maximální moţné koordinace aktivit na území Českosaského Švýcarska. Pod Správu Národního parku České Švýcarsko spadá i kontrola dalšího šíření nepůvodních druhů a jejich postupná eliminace na území národního parku. České Švýcarsko o.p.s. Krátce po vzniku NP České Švýcarsko jiţ bylo jisté, ţe správa národního parku nemá dostatečné moţnosti řešit komplexně problematiku cestovního ruchu v území. Hlavním důvodem byl nedostatek personálních kapacit, ale také statut správy národního parku jako organizační sloţky státu. Také bylo zřejmé, ţe cestovní ruch zde nelze řešit pouze v hranicích národního parku, ale je nezbytné zahrnout výrazně širší oblast. Mezi klíčovými partnery byla shoda, ţe je zde velký potenciál v rozvoji cestovního ruchu a zároveň ţe je zde zapotřebí rozvíjet destinační management. Zaloţení obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko, která funguje od roku 2001 jako destinační a rozvojová agentura, byl především reakcí na znatelnou absenci organizace, která by koordinovala a iniciovala aktivity přesahující
106
Správa NP České Švýcarsko. ČR – Správa Národního parku České Švýcarsko. Dostupné z: http://www.npcs.cz/sprava-np-ceske-svycarsko. Citováno 03-02-2013 107 Rada NP České Švýcarsko. ČR – Správa Národního parku České Švýcarsko. Dostupné z: http://www.npcs.cz/rada-np-ceske-svycarsko. Citováno 04-02-2013
60
pravomoci jednotlivých subjektů v oblasti ochrany přírody a regionálního rozvoje. Tato spolupráce je ale základem pro vyváţený rozvoj regionu s vysokým stupněm ochrany přírody. Zakládajícími subjekty byly: Správa Národního parku České Švýcarsko, město Krásná Lípa a Základní organizace Českého svazu ochránců přírody - Tilia. V roce 2011 se jako čtvrtý zakladatel přidal i Ústecký kraj.108 Posláním obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko je šetrný rozvoj celého regionu České Švýcarsko. Mezi její základní cíle patří posílit environmentální rozvoj regionu zaloţený na ochraně přírodních a kulturních hodnot, posílit také ekonomický rozvoj regionu zaloţený na šetrné turistice a pozitivní prezentaci a konečně také posílit sociální rozvoj regionu zaloţený na znalostech a vzdělání. Tyto cíle mohou být naplňovány prostřednictvím realizace základních programů, které jsou uskutečňovány aktuálními projekty. Společnost se dlouhodobě soustředí na následující oblasti: - Ochrana přírodních a kulturních hodnot - Podpora šetrného cestovního ruchu a přeshraniční spolupráce - Vzdělávání a osvěta - Propagace a informačně-publikační aktivity - Tvorba a realizace regionálních projektů Od jednorázových projektů přešla o.p.s. postupně k systémovému řízení cestovního ruchu, které vyústilo v zaloţení destinační agentury. Do destinačního fondu spravovaného o.p.s. finančně přispívá více neţ 70 subjektů působících v oblasti cestovního ruchu, tzn. poskytovatelé sluţeb, samosprávy či orgány ochrany přírody. Vybrané prostředky slouţí na přímou realizaci menších projektů v cestovním ruchu, ale především jako vlastní vklad k ţádostem o dotace. Výhodou tohoto systému spolupráce nevládního a státního sektoru je, ţe cestovní ruch je řízen ve shodě s potřebami státní ochrany přírody, která se tak přímo podílí na destinačním managementu.109 Hlavní projekty realizované v o.p.s. České Švýcarsko: -
Vydává publikace o Českém Švýcarsku Provozuje síť informačních center na území Českého Švýcarska
-
Provozuje hlavní návštěvnické centrum Českého Švýcarska v Domě Českého Švýcarska v Krásné Lípě, kde se nachází multimediální expozice a s programy ekologické výchovy a osvěty Provozuje Konferenční centrum šetrného cestovního ruchu
-
108
České Švýcarsko o.p.s. Poslání, cíle a historie České Švýcarsko o.p.s. Dostupné z: http://www.ceskesvycarsko.cz/ops/poslani/ Citováno 15-02-2013 109 Časopis Ochrana přírody – Výsledky monitorování a jejich vyuţití v praxi – České Švýcarsko. Dostupné z: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/zvlastni-cislo/vysledky-monitorovani-a-jejich-vyuziti-v-praxi-ceskesvycarsko.html Citováno 13-02-2013
61
-
Opakovaně získala titul Nejlepší turistický produkt v České republice na veletrhu
-
cestovního ruchu Regiontour Obnovuje sakrální památky Zajišťuje provoz turistického autobusu
K hlavním zdrojům financování patří operační programy, finanční prostředky ze státního rozpočtu, Globálního fondu ţivotního prostředí, Státního fondu ţivotního prostředí, Ústeckého kraje, ale také příjmy z vlastní činnosti, jako je prodej zboţí a sluţeb. Integrovaný management ekosystémů V roce 2005 byl získán grant od Světového fondu ţivotního prostředí (Global Environment Facility – GEF) prostřednictvím Rozvojového programu Organizace spojených národů (United Nations Development Program – UNDP) na projekt Integrovaný management ekosystémů. Projekt se zaměřoval na více oblastí, např. lesní management, schopnost krajiny čistit vodu nebo cestovní ruch respektující poţadavky ochrany přírody a ekosystémů. Cílem projektu bylo podpořit šetrný rozvoj území NP České Švýcarsko a jeho okolí a měl vyváţit zájmy ochrany přírody a sociálně ekonomické zájmy obcí Doubice, Hřensko, Chřibská, Janov, Jetřichovice, Krásná Lípa, Růţová, Srbská Kamenice a Staré Křečany. Základními nástroji k dosaţení tohoto cíle bylo vzdělávání a osvěta formou seminářů, workshopů a studijních cest, podpora společné komunikace mezi všemi aktéry rozvoje Českého Švýcarska, realizace konkrétních demonstračních projektů a pomoc při identifikaci dalších vhodných projektů a při zajištění jejich financování. Projekt byl ukončen v červnu roku 2008. 110 Obrázek 22: Působení o.p.s. České Švýcarsko
Zdroj: Regionální databáze Českého Švýcarska. Dostupné z: http://www.ceskesvycarsko.cz/sites/default/files/page/attachments/page_file_690_1207811061.jpg 110
České Švýcarsko. Integrovaný management ekosystémů. Dostupné z: http://www.ceskesvycarsko.cz/ops/integrovany-management-ekosystemu/. Citováno 03-02-2013
62
Jak jiţ bylo zmíněno v úvodu čtvrté kapitoly, v roce 2006 byla realizována propagační a informační kampaň, která vedla ke vzniku Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Českém Švýcarsku. V rámci tohoto projektu, na který byly získány finanční prostředky ze Strukturálních fondů Evropské Unie – Společného regionálního operačního programu (SROP), vznikly i propagační produkty, jejichţ smyslem bylo oslovit návštěvníky Českého Švýcarska a poskytnout jim informace o regionu vhodnými formami (publikace, turistické a cyklistické mapy regionu, suvenýry, průvodcovské sluţby, pískovcové obelisky atd.). Také byla realizována propagační a informační kampaň, která měla přispět ke zvýšení povědomí o regionu České Švýcarsko a napomoci ke zvýšení jeho konkurenceschopnosti. Fond na rozvoj šetrného cestovního ruchu: Destinační fond Právě probíhajícím projektem zřízeným o.p.s. České Švýcarsko je destinační fond, který je zaloţen na partnerství místních podnikatelů, krajské samosprávy, obcí a správ chráněných území rozvíjet cestovní ruch v regionu šetrnou formou. V roce 2011 měl destinační fond celkem 89 členů, coţ je o 35 členů více neţ při jeho zaloţení v roce 2008.111 Hlavním předmětem financování z destinačního fondu, kam přispívají všichni zainteresovaní aktéři v regionu je: - Společná propagace celého regionu - Regionální turistická doprava - Turistické produkty Důleţitou hodnotou destinačního fondu je závazek veřejných institucí dlouhodobě financovat některé činnosti. Především Správa NP České Švýcarsko financuje údrţbu turistických cest a monitoring návštěvnosti a Ústecký kraj zajišťuje provoz turistického autobusu nebo veletrţní prezentace. O.p.s. České Švýcarsko je jiţ od svého zaloţení velmi činná a kaţdý rok se zasazuje o nové rozvojové projekty či granty a často získává různá ocenění. Kromě jiných, získala v roce 2006 ocenění za přínos ve vzdělávání v oblasti udrţitelného rozvoje, kterou vyhlašuje Business Leaders Forum.112 Pro celý region je tak o.p.s. České Švýcarsko velmi důleţitým subjektem, který výrazně přispívá k ochraně zdejších hodnot a koordinuje řízení rozvoje šetrné turistiky v regionu národního parku.
111
České Švýcarsko. Destinační fond. Dostupné z: http://www.ceskesvycarsko.cz/ops/destinacni-fond-ceskesvycarsko/ Citováno 18-02-2013 112 České Švýcarsko o.p.s. Ocenění a úspěchy. Dostupné z: http://www.ceskesvycarsko.cz/ops/nase-uspechy/ Citováno 16-02-2013
63
Úspěchy a ocenění Obecně prospěšná společnost České Švýcarsko získala doposud několik ocenění za své aktivity a produkty. Níţe jsou uvedeny pouze některé z nich, celý seznam je uveden na jejich webových stránkách. Turistický region České Švýcarsko získal titul Znovu objevená turistická destinace 2010 v rámci Gala Awards Česká republika – To letí!, které vyhlásila agentura CzechTourism v rámci kampaně „To letí!“ za období 1993 – 2010. V roce 2009 udělila Evropská komise Českému Švýcarsku a obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko za kvalitní řízení cestovního ruchu v chráněném území titul Evropská excelentní turistická destinace (EDEN) jako historicky první destinaci v České republice. Ve stejném roce získalo České Švýcarsko titul Evropská destinace nejvyšší kvality za Českou republiku v kategorii Cestovní ruch a chráněné oblasti. Turistický produkt Tramvají do skal získal cenu Grandprix Region Tour 2008 na mezinárodním veletrhu cestovního ruchu v Brně. V roce 2006 bylo získáno ocenění za přínos ve vzdělávání v oblasti udrţitelného rozvoje v rámci 16. ročníku soutěţe Cena zdraví a bezpečného ţivotního prostředí, kterou vyhlašuje Business Leaders Forum.113 Mikroregion Tolštejn Název svazku obcí je stejnojmenným označením zříceniny hradu Tolštejn, který v současnosti slouţí jako ubytovací zařízení a restaurace uvnitř národního parku. Vznik Mikroregionu Tolštejn v srpnu roku 1999 souvisí se záměrem sdruţit prostředky a síly ke zvýšení turistické návštěvnosti. Svazek zahrnuje území o rozloze 13 957 ha s celkovým počtem 14 344 obyvatel. 114 Součástí jsou města Varnsdorf, Krásná Lípa a Chřibská a obce Dolní Podluţí, Rybniště, Horní Podluţí, Jiřetín pod Jedlovou a Doubice. Představitelé se pravidelně schází a vyměňují si své zkušenosti s představiteli okolních mikroregionů. Tento mikroregion zasahuje do tří chráněných území – NP České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce a CHKO Luţické hory. Podle statistik ČHMÚ patří tento mikroregion mezi lokality s nejčistším ovzduším v celé České republice. Navzdory snaze místních věnovat se cestovnímu ruchu a sledování ukazatelů udrţitelnosti, nedostává se jim mnoho prostředků na takové aktivity. Většina významnějšího sledování návštěvnosti a vyhodnocování dalších ukazatelů tak zbývá na o.p.s. České Švýcarsko v nedaleké Krásné Lípě.
113 114
Úspěchy. o.p.s. České Švýcarsko. Dostupné z: http://ops.ceskesvycarsko.cz/cs/uspechy. Citováno 19-02-2013 Mikroregion Tolštejn. O mikroregionu. Dostupné z: http://www.tolstejn.cz/cz/index-mikroregion.htm. Citováno 02-11-2012
64
4.6 SWOT analýza udržitelného rozvoje cestovního ruchu v národním parku Pro tuto práci byla zvolena SWOT analýza, tedy metoda slouţící pro celkové shrnutí a zhodnocení stavu, ve kterém se současný stav udrţitelného rozvoje cestovního ruchu nachází. Základ metody spočívá v odhalení a současně vzájemném porovnání vnitřních silných a slabých stránek a dále zvenčí působících příleţitostí a hrozeb. Silné stránky - Stav přírodních atraktivit, malebná příroda - Stav kulturně – historických atraktivit
-
Pamětní nápisy, skalní kaple, boţí muka, výklenky pro obrázky, skalní rytiny (některé datovány aţ do 16.století) Podstávkové roubené domy a další památky lidové architektury Pohostinnost residentů, jejich pozitivní vztah k návštěvníkům Poměrně vysoký zájem místních obyvatel o vývoj cestovního ruchu v kraji Přirozená okolní bariéra díky CHKO Dominance tradičních forem cestovního ruchu – pěší a poznávací turistika, cykloturistika, sporty, rekreace, venkovská turistika Vhodné předpoklady pro rozvoj šetrných forem cestovního ruchu Skladba návštěvníků podle „sociálních skupin“ – převáţně v párech, mladí i senioři,
rodiny s dětmi - Informační systém, kvalitní webové stránky o.p.s. České Švýcarsko - Kvalitní značení turistických tras ze strany KČT s Správy národního parku - Image území - Prezentace celého regionu prostřednictvím koordinátora a realizátora o.p.s. České Švýcarsko, díky jejímţ aktivitám patří prezentace Českého Švýcarska k nejlepším v rámci České republiky - Společné přeshraniční projekty s německou stranou - Zpracovaná Koncepce rozvoje cestovního ruchu v regionu České Švýcarsko, její aktualizace s vědomím problémů dynamicky se vyvíjejícího sektoru cestovního ruchu a trendů, které ho ovlivňují Slabé stránky - Není vytvořeno stabilní strategické partnerství mezi klíčovými aktéry (obce, kraj, podnikatelé), které by se věnovalo udrţitelnému rozvoji cestovního ruchu - O.p.s. České Švýcarsko nemá silný mandát k naplnění svojí role a potýká se dlouhodobě s nestabilní finanční situací - Neexistují nové impulsy pro vytvoření nových produktů - Nerovnoměrné časoprostorové rozloţení návštěvníků 65
Oblíbené lokality oproti periferiím
-
-
Sezónnost – vývoj intenzity cestovního ruchu během roku, vliv sezónnosti i na podnikatelské subjekty Současný standard ubytovacích a stravovacích sluţeb pro návštěvníky vykazuje ve srovnání s německou stranou horší poměr cena/kvalita Veřejná doprava Nedostatek parkovacích míst, nekvalitní silnice, nekoordinovaná veřejná doprava s malou hustotou spojů Chybí integrace veřejné dopravy mezi českou a německou stranou a komplexní systém propagace veřejné turistické dopravy v regionu Chybí koncepce rozvoje turistické dopravy, která by posilovala veřejnou dopravu na úkor dopravy individuální Slabé moţnosti nákupu základního zboţí Nedostatečná nabídka doplňkových sluţeb cestovního ruchu Nevyhovující rozloţení cyklotras (úzké silnice, nebezpečná kolizní místa) Nepruţná reakce vedení pěších tras na změny v síti atraktivit a sluţeb Chybí tematické okruhy vybavené informačními panely Nedostatečná údrţba a úklid komunikací, chybí doplňkové vybavení turistických tras vhodným mobiliářem a vícejazyčné informační tabule s textem o místních atraktivitách
Příleţitosti - Zařazení území mezi památky UNESCO (rychlý ekonomický rozvoj) - Příprava společné rozvojové strategie pro Česko-Saské Švýcarsko (důraz na přeshraniční rozměr destinace) – realizace společných akcí a projektů - Rozvoj ekoturistiky - Potenciál pro růst návštěvnosti (klíčový předpoklad pro růst příjmů z cestovního ruchu a jejich reinvestice do zlepšení základních a doplňkových sluţeb - Sportovně – relaxační formy cestovního ruchu - Podpora ekologických forem veřejné dopravy - Podpora projektů na podporu udrţitelného rozvoje cestovního ruchu ze Strukturálních fondů Evropské unie - Vyuţití nových mobilních technologií Hrozby - Zařazení území mezi památky UNESCO (hrozba pro ţivotní prostředí a dlouhodobě udrţitelný rozvoj území) - Neregulovaný rozvoj cestovního ruchu - Vstup mimo značené stezky, trampovaní na nepovolených místech 66
-
Zkracování délky pobytu návštěvníků v destinaci
-
Výrazná sezónnost cestovního ruchu a zejména relativně krátké období hlavní letní sezóny – prohlubování sezónního charakteru návštěvnosti Zátěţ území v důsledku růstu individuální automobilové dopravy Povolení velkých projektů v hranicích NP/CHKO, které jsou v rozporu s ochranou přírody, necitlivé zásahy do území Závislost financování rozvojových aktivit na jednorázových dotacích, v jejichţ rozdělování je uplatněn silně prvek lobbingu (nepředvídatelné a nestabilní financování) Útlum národních dotací i dotací z Evropské unie, rozpočtové škrty, vyčerpání podpory ze strany kraje
-
-
67
4.7 Zhodnocení udržitelného rozvoje cestovního ruchu v národním parku podle vybraných indikátorů Pro směřování k udrţitelnosti existují důleţité prvky, které by měly jednoduchou a srozumitelnou cestou, ve vhodném rozsahu, různých oblastech a celoplošně nebo s důrazem na specifické oblasti, monitorovat změnu vybraných parametrů ţivotního prostředí i společnosti. Různá měření byla v minulosti postupně doplňována řadou indikátorů udrţitelného rozvoje pro různé oblasti činností (ekonomické, environmentální nebo sociální). Pro cestovní ruch zpracovala UNWTO klíčové indikátory udrţitelného rozvoje cestovního ruchu, které jsou vyuţitelné ve všech turistických destinacích, viz tabulka 6. Tyto klíčové, ale i další specifické indikátory monitorují nejen vlivy cestovního ruchu na ţivotní prostředí, faunu, flóru a místní obyvatelstvo, ale také úroveň vyuţívání vhodných nástrojů pro vývoj k udrţitelnosti. Všechny navrţené indikátory jsou a zřejmě i budou nepochybně dále zpřesňovány a doplňovány na základě zkušeností s jejich implementací. Tabulka 6: Indikátory udrţitelného rozvoje cestovního ruchu, UNWTO Indikátor
Způsob vytvoření a zjišťování indikátoru
Ochrana území
Kategorie ochrany území podle indexu IUCN115
Stres
Počty turistů navštěvujících místo (za rok, nejnavštěvovanější měsíc)
Intenzita uţívání
Počty osob /ha v hlavní sezóně
Sociální dopady
Poměr počtu turistů a místních obyvatel (v hlavní sezóně a průměrně)
Kontrola rozvoje
Existence procedury environmentálního ověření nebo formální kontroly rozvoje místa a intenzity uţívání
Management odpadů
Podíl odpadu podléhající zpracování
Proces plánování
Existence organizovaného regionálního plánu pro turistickou destinaci, který zahrnuje oblast cestovního ruchu
Kritické ekosystémy
Počty vzácných / ohroţených biologických druhů
Spokojenost spotřebitelů
Míra spokojenosti návštěvníků (dotazníky)
Spokojenost místních obyvatel
Míra spokojenosti místních obyvatel (dotazníky)
Příspěvek cestovního ruchu místní ekonomice
Podíl celkové ekonomické aktivity, která souvisí pouze s cestovním ruchem
Sloţené indikátory Nosná kapacita
115
Měření klíčových faktorů ovlivňujících schopnost
International Union for Conservation of Nature
68
místa absorbovat různou intenzitu cestovního ruchu Tlak na místo
Měření míry vlivu cestovního ruchu a kumulovaných vlivů dalších odvětví na dané místo, přírodní a kulturní atributy vlivu
Atraktivnost
Kvantitativní měření těch atributů místa, které je dělají přitaţlivé pro cestovní ruch a mohou se měnit v čase
Zdroj: Zelenka, J.: Indikátory udrţitelného rozvoje cestovního ruchu. Dostupné z: http://ucr.uhk.cz/documents/Monitorovani_a_indikatory_udrzitelnosti_cestovniho_ruchu/text/monittext.pdf
Ke sledování vývoje významných charakteristik místních ekosystémů v přírodních parcích a chráněných územích, na které má vliv cestovní ruch, se pouţívají následující specifické indikátory - viz tabulka 7. Tabulka 7: Specifické indikátory udrţitelného rozvoje cestovního ruchu v přírodních parcích (chráněných územích) Indikátor
Způsob zjišťování indikátoru
Rychlost reprodukce klíčových druhů
Pozorování počtu jedinců
Druhová diverzita
Počet druhů
Změna sloţení druhů
Výzkum zastoupení populací klíčových druhů
Intenzita vyuţití
Počet návštěvníků; poměr lidé/zvířata v hlavní sezóně
Lidská populace v parku a okolí
Počet lidí v okruhu 10 km od hranic parku
Aktivity lidí v parku a okolí
% plochy parku ovlivněného nepovolenou lidskou aktivitou (kácení stromů aj.); % okolní plochy vyuţívané lidmi (v okruhu 10 km od hranic parku)
Úroveň pytlačení v parku
Počet známých případů pytlačení
Nebezpečí – interakce lidé/zvířata, lidé/lidé
Počet případů zranění lidí zvířaty; kriminalita proti turistům
Zdroj: Zelenka, J.: Indikátory udrţitelného rozvoje cestovního ruchu. Dostupné z: http://ucr.uhk.cz/documents/Monitorovani_a_indikatory_udrzitelnosti_cestovniho_ruchu/text/monittext.pdf
Ţádné z těchto indikátorů nejsou v NP České Švýcarsko pravidelně sledovány. Z dat Českého statistického úřadu jsou dostupné určité údaje, díky kterým je moţné vývoj cestovního ruchu v území alespoň částečně sledovat. Tabulky 8 - 12 na následujících stranách uvádějí data za všech devět obcí vymezených v podkapitole 3.1. Tabulka 8 na straně 70 uvádí statistiku ubytovacích zařízení ke konci roku 2011. Je patrné, ţe nejvyšší počet ubytovacích zařízení nabízí obec Jetřichovice, kde se nachází 15 subjektů s kapacitou 230 pokojů a 646 lůţek. Také je zde nejvíce prostoru pro stany a karavany. Mnoho z obcí ale tyto údaje povaţují za důvěrné a na stránkách Českého statistického úřadu je nezveřejňují. 69
Tabulka 8: Hromadná ubytovací zařízení v jednotlivých obcích k 31.12.2011 Obec Počet Pokoje Lůžka Místa pro stany a ubytovacích karavany zařízení Doubice
4
-
-
-
Hřensko
6
132
313
45
Chřibská
4
73
383
-
Janov
4
-
-
-
Jetřichovice
15
230
646
250
Krásná Lípa
7
74
192
-
Růžová
2
-
-
-
Srbská Kamenice
4
-
-
-
Staré Křečany
3
62
239
10
Zdroj: Vlastní zpracování podle dat ČSÚ. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=653&vo=tabulka
V tabulce 9 jsou uvedeny počty hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie a zároveň se zde uvádí jejich kapacita. Nejpočetnější kategorií jsou pensiony, které jsou typické pro celý tento region. Pensiony v oblasti národního parku celkem poskytují kapacitu 510 lůţek. Tabulka 9: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie k 31.12.2011 Ubytovací zařízení Počet zařízení Pokoje Lůžka Hotely ****
2
-
-
Hotely ***
5
-
-
Hotely **
4
-
-
Pensiony
26
187
510
Kempy
4
-
-
Chatové osady a turistické ubytovny
3
-
-
Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná
5
-
-
Zdroj: Vlastní zpracování podle dat ČSÚ. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=653&vo=tabulka
Pozn.: Kromě kategorie pensiony jsou všechny údaje o počtu pokojů a lůţek uvedeny na stránkách Českého statistického úřadu jako důvěrné a nejsou proto zveřejněny.
70
Tabulka 10 uvádí počty návštěvníků v hromadných ubytovacích zařízeních na konci roku 2010. Jednoznačně nejvyšší počty návštěvníků ubytovávaly subjekty v obci Jetřichovice (8 270 příjezdů). Přibliţně o polovinu méně je to obec Hřensko a za uvedené obce se nejméně návštěvníků ubytovalo v obci Srbská Kamenice (463 příjezdů). Nejsou ale známé údaje za obec Janov a Růţová, které neuvádějí údaje ani za rok 2011. Tabulka 10: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle obcí k 31.12.2010 Obec Počet příjezdů hostů Počet přenocování Doubice
2 456
6 533
Hřensko
4 678
9 181
Chřibská
1 658
6 838
-
-
Jetřichovice
8 270
28 979
Krásná Lípa
2 391
6 018
-
-
463
1 418
1 405
3 987
21 321
62 954
Janov
Růžová Srbská Kamenice Staré Křečany Celkem
Zdroj: Vlastní zpracování podle dat ČSÚ. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=654&vo=tabulka
Data návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení k 31.12.2011 jsou jiţ také dostupné, ale pouze pro obce Hřensko a Jetřichovice. Ostatní obce tyto údaje uvádějí jako důvěrné a nejsou zveřejněny. Co se ale týče těchto dvou obcí, je znatelný nárůst návštěvnosti za rok 2011 oproti předchozímu roku (viz tabulka 11). Nárůst návštěvnosti se tedy dá očekávat i v případě ostatních sedmi obcí. Tabulka 11: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení k 31.12.2011 Obec Počet příjezdů hostů Počet přenocování Hřensko Jetřichovice
7 822
14 340
11 108
36 152
Zdroj: Vlastní zpracování podle dat ČSÚ. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=654&vo=tabulka
V Jetřichovicích vzrostl počet příjezdů v roce 2011 o 2 838 hostů oproti předchozímu roku. V Hřensku to bylo dokonce o 3 144 hostů. V tabulce 12 na straně 72 je uveden vývoj příjezdů hostů a počty přenocování od roku 2000 do roku 2011. Také je zde uvedena průměrná doba pobytu hostů. Zatím nejsilnější sezónou co se týče příjezdů byl rok 2005, kdy bylo zaznamenáno 40 385 příjezdů. Z toho 21 996 byli rezidenti. Velmi silnou sezónou byl také rok 2001, tedy rok po vyhlášení NP České Švýcarsko. Nejvíce počtu přenocování (154 670) zatím ale zaznamenal rok 2000, kdy byla 71
zaznamenána průměrná doba pobytu 5,9 dní. V následujících letech jiţ průměrná doba pobytu nedosahovala takových hodnot. Z dat je také patrné, ţe v kaţdém roce přijíţdí do regionu více rezidentů neţ nerezidentů. Hodnoty u roku 2011 jsou uvedeny pouze za obce Hřensko a Jetřichovice, jelikoţ jak bylo uvedeno výše, za ostatních sedm obcí nejsou data k tomuto roku zveřejněny. I tak je ale patrné, ţe tyto dvě obce mají velký význam v regionu, jelikoţ i bez údajů ostatních obcí dosahují poměrně vysokých hodnot. Tabulka 12: Vývoj příjezdů a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních ve všech devíti obcích Rok
Počet příjezdů hostů
Z toho rezidenti
Z toho nerezidenti
Počet přenocování
Průměrná doba pobytu
2000
31 191
17 220
13 971
154 670
5,9
2001
39 204
22 517
16 687
116 124
3,8
2002
38 155
22 918
15 237
136 650
4,6
2003
34 324
19 452
14 872
145 730
5,1
2004
33 585
18 895
14 690
109 971
4,8
2005
40 385
21 996
18 389
117 826
4,3
2006
42 501
23 789
18 712
132 316
4,3
2007
38 839
24 766
14 073
106 180
3,8
2008
36 490
24 226
12 264
94 563
3,6
2009
32 888
24 188
8 700
89 896
3,7
2010
21 321
15 564
5 757
68 208
3,9
2011
18 930
12 216
6 714
50 492
3,6
Zdroj: Vlastní zpracování podle dat ČSÚ. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=654&vo=tabulka
Ke znázornění trendu příjezdů hostů ve všech devíti obcích slouţí graf 3. Je zřejmé, ţe od roku 2006 je tento trend klesající. V roce 2011 však všechny obce údaje neuvedly, proto je zde počet příjezdů ve skutečnosti vyšší. Graf 3: Vývoj příjezdů hostů ve všech devíti obcích
Zdroj: vlastní zpracování
72
Dalším indikátorem udrţitelnosti rozvoje cestovního ruchu můţe být kvalita ovzduší. Na obrázku 23 jsou uvedeny zdroje znečišťování ovzduší v celém regionu České Švýcarsko. Jedná se o společnosti Komaxo s r.o. v Krásné Lípě (tepelná elektrárna), Amann s r.o. v Chřibské (barvení a chemická úprava textilií, výroba textilních vláken a tkanin), Sklárny Chřibská s r.o. v Horní Chřibské a Rubín-Glass s r.o. v Krásném Poli (výroba ručního a hutně tvarovaného skla, porcelánu a keramiky). Obrázek 23: Zdroje znečišťování ovzduší v regionu České Švýcarsko
Zdroj: Regionální databáze Českého Švýcarska. Dostupné z: http://www.ceskesvycarsko.cz/sites/default/files/page/attachments/page_file_682_1207810788.jpg
Na obrázku 24 jsou dále uvedeny staré ekologické zátěţe v regionu České Švýcarsko. Jedná se převáţně o okolí obcí a měst na hranicích NP České Švýcarsko. Obrázek 24: Staré ekologické zátěţe v regionu České Švýcarsko
Zdroj: : Regionální databáze Českého Švýcarska. Dostupné z: http://www.ceskesvycarsko.cz/sites/default/files/page/attachments/page_file_683_1207810802.jpg
73
Na obrázku 25 je vyznačeno vyuţití území regionu České Švýcarsko. Největší plochu národního parku zabírají jehličnaté lesy a dále také lesy listnaté a smíšené. Hranice národního parku a jeho okolí jsou většinou vyuţity pro zemědělství nebo jako směsice polí, luk a pastvin. Obrázek 25: Vyuţití území regionu České Švýcarsko
Zdroj: Regionální databáze Českého Švýcarska . Dostupné z: http://www.ceskesvycarsko.cz/sites/default/files/page/attachments/page_file_678_1207810701.jpg
74
5 Analýza povědomí o udržitelném rozvoji cestovního ruchu v oblasti Národního parku České Švýcarsko Pro analýzu povědomí o udrţitelném rozvoji cestovního ruchu bylo provedeno dotazníkové šetření rozdělené do čtyř skupin. Přímo v území národního parku byli osobně dotazováni návštěvníci a rezidenti. V případě návštěvníků a rezidentů bylo šetření prováděno metodou náhodného výběru. Tato šetření byla realizována 27. - 30. července a 18. srpna 2012 vţdy mezi 9:00 a 17:00 hodinou. Dalšími dotazovanými subjekty byli podnikatelé v cestovním ruchu, kteří byli kontaktováni elektronickou poštou a následně v některých případech i telefonicky pro zjištění případného důvodu na neúčasti dotazníkového šetření. Poslední skupinou byli zástupci obcí a měst, taktéţ kontaktováni pomocí elektronické pošty.
5.1 Návštěvníci národního parku Pojmem návštěvník rozumíme osobu, cestující do místa mimo své bydliště na dobu kratší neţ 6 měsíců (v případě domácího cestovního ruchu) nebo kratší neţ 1 rok (v případě mezinárodního cestovního ruchu). Návštěvníci jsou rozdělováni také na turisty a výletníky neboli jednodenní návštěvníky. Turista je ten návštěvník, který mimo místo svého trvalého bydliště alespoň jednou přenocuje, zatímco jednodenní návštěvník se účastní cestovního ruchu bez přenocování. V rámci skupiny návštěvníci poskytlo odpovědi celkem 54 respondentů. Dotazník pro návštěvníky národního parku je uveden v příloze 1. Dotazníkové šetření v rámci této skupiny probíhalo formou osobního dotazování a to v následujících třech lokalitách: - Mezní louka (výchozí bod k Pravčické bráně) - Mezní můstek (most přes řeku Kamenici, jen pro pěší) - Jetřichovice (u informačního střediska) Tyto oblasti byly vybrány, jelikoţ jsou jedněmi z nejnavštěvovanějších lokalit v území. Struktura dotazovaných návštěvníků byla zjišťována podle pohlaví, věkové kategorie a vzdělání respondenta. V grafu č. 4 na straně 76 je znázorněna struktura respondentů podle pohlaví. 57 % odpovídajících návštěvníků byly ţeny, 43 % potom muţi.
75
Graf 4: Struktura návštěvníků podle pohlaví
Zdroj: vlastní zpracování
Nejvíce respondentů (33 %) bylo ve věku 25-34 let. S podílem 24 % odpovídali respondenti ve věku do 24 let. Následuje věková skupina 60 a více let s podílem 19 % a osoby ve věku 5059 let s podílem 13 %. Nejméně zastoupena je věková skupina 35-49 let, která tvoří pouze 11 % respondentů. Graf 5: Struktura návštěvníků podle věkové kategorie
Zdroj: vlastní zpracování
Z grafu č. 6 vyplývá, ţe 46 % dotazovaných návštěvníků byli vysokoškoláci, 35 % se středoškolským vzděláním s maturitou a 19 % respondentů bez maturity. Graf 6: Struktura návštěvníků podle vzdělání
Zdroj: vlastní zpracování
Návštěvníci národního parku odpovídali na následujících 7 dotazů: 1) Jaký je Váš hlavní důvod k návštěvě Národního parku České Švýcarsko? 2) Jakým dopravním prostředkem jste přijel/přijela? 3) Přepravujete se v území veřejnou dopravou? 4) Dokáţete popsat, co je to udrţitelný rozvoj cestovního ruchu? 76
5) Jaké faktory Vám ovlivní výběr destinace pro strávení dovolené? 6) Jste ochoten/ochotna připlatit si za sluţby s ekologickou certifikací? 7) Uvítal/a byste moţnost třídění odpadu v ubytovacích zařízeních? Nejdříve měli respondenti uvést hlavní důvod návštěvy národního parku. Měli na výběr těchto 5 kritérií: - Poznání (návštěva turistických atraktivit – kulturních, přírodních) - Relaxace (rekreace, pobyt v přírodě, procházky, odpočinek) - Turistika a sport - Práce (sluţební cesta, školení atd.) - Návštěva příbuzných a známých Sedmou moţností (jiné) byla ponechána respondentům volnost k vyjádření vlastních preferencí mimo stanovená kritéria. Z grafu č. 7 vyplývá, ţe nejčastějšími důvody návštěvy národního parku je poznání, pod které byla zahrnuta návštěva různých přírodních nebo kulturních turistických atraktivit, a také relaxace (pobyt v přírodě, rekreace a procházky). Tyto dvě kategorie vybralo dohromady 35 respondentů. Častou odpovědí byla také turistika a sport (15 respondentů). Kategorii návštěva příbuzných a známých zvolili pouze 4 respondenti. Kategorii Práce (služební cesty a školení) a kategorii Jiné nezvolil ţádný respondent; tyto moţnosti nebyly tedy do grafu zahrnuty. Graf 7: Hlavní důvody návštěvy NP České Švýcarsko
Zdroj: vlastní zpracování
Z grafu č. 8 na straně 78 je patrné, ţe 80 % návštěvníků (43 respondentů) přijelo do oblasti vlastním automobilem či motocyklem. Ţelezniční dopravu vyuţilo 13 % (7 respondentů) a 5 % linkový autobus. Pouze 1 respondent přijel do oblasti zájezdovým autobusem.
77
Graf 8: Jakým dopravním prostředkem jste přijel/přijela?
Zdroj: vlastní zpracování
Na otázku, zda návštěvníci vyuţívají v oblasti národního parku veřejnou dopravu odpovědělo 70 % (38 respondentů), ţe této dopravy nevyuţívají. Naopak 30 % (tj. 16 respondentů) se v území přepravuje veřejnou dopravou. Graf 9: Vyuţíváte v oblasti národního parku veřejnou dopravu?
Zdroj: vlastní zpracování
Zajímavé výsledky přinesla i otázka týkající se znalosti pojmu udrţitelného cestovního ruchu. Mezi respondenty bylo celkem 20 osob (37 %), které pojmu rozumí a dokáţí ho svými slovy, ať uţ více či méně výstiţně, popsat. V naprosté většině se nejednalo o plnou definici tohoto pojmu, ale z popisu respondenta bylo patrné, ţe se s pojmem jiţ někdy setkal. Respondenti většinou uváděli, ţe se jedná o takový rozvoj cestovního ruchu, který dokáţe přilákat turisty, je v souladu s poţadavky návštěvníků i místních obyvatelů a podnikatelů v cestovním ruchu a zároveň není škodlivý pro ţivotní prostředí. Respondenti také zmiňovali zachování současné podoby přírodního a kulturního dědictví pro budoucí generace a zároveň uspokojení potřeb současných účastníků cestovního ruchu. Ve více odpovědích byla také zmíněna důleţitost odpovědnosti, nenarušování přírody a krajiny a celkové zachování stávajícího stavu do budoucna. Dále také návštěvníci zmiňovali např. monitoring návštěvnosti, hodnocení kapacity území či eliminaci zátěţe ze strany samotných návštěvníků. Naopak 63 % (34 respondentů) nedokázalo tento pojem správně popsat nebo rovnou uváděli, ţe se s pojmem nikdy nesetkali a nevědí o co se jedná. V nesprávných odpovědích často uváděli, ţe se podle nich jedná o postupy, pomocí kterých je cestovní ruch udrţitelný na určité úrovni, jak zamezit jeho poklesu a dosahovat více příjezdů návštěvníků. V odpovědích bylo také zahrnuto, ţe se v rámci tohoto rozvoje pořádají různé akce pro návštěvníky a další aktivity pro zvýšení a udrţení zájmu turistů. 78
Graf 10: Povědomí o pojmu udrţitelný rozvoj cestovního ruchu mezi návštěvníky
Zdroj: vlastní zpracování
Dále měli respondenti seřadit faktory pro výběr destinace pro strávení dovolené podle důleţitosti v hodnotící škále 1-5, kdy označení 5 znamenal nejvýznamnější faktor. Nejvyšší hodnotu získal faktor atraktivita daného území (5,53). Následuje kvalita poskytovaných sluţeb (4,40) a s téměř stejnou hodnotou také cena (4,32). Méně jiţ je pro návštěvníky důleţitá kvalita ţivotního prostředí (3,58) a jako nejméně významnou uváděli respondenti ekologickou certifikaci (1,98). Několik respondentů dokonce v dotazníku uvedlo, ţe neví co si pod tímto pojmem představit, s čímţ tedy souvisí i nízké hodnocení tohoto faktoru oslovenými návštěvníky, jelikoţ většina nevěděla, o co se přesně jedná. Viz graf 11. Graf 11: Faktory ovlivňující výběr destinace pro dovolenou
Zdroj: vlastní zpracování
I kdyţ tedy ekologická certifikace není pro návštěvníky při výběru destinace pro dovolenou tolik důleţitá, bylo by 39 % (21 respondentů) ochotno si za sluţby s ekologickou certifikací připlatit. Naopak 61 % (33 respondentů) by si za tyto sluţby nepřiplatila (viz graf 12). Graf 12: Ochota připlatit si za ekologickou certifikaci
Zdroj: vlastní zpracování
79
Závěrečná otázka se týkala moţnosti třídit odpad v ubytovacích zařízeních. Tuto moţnost by uvítalo 39 oslovených návštěvníků (72 %). 15 respondentů, tedy 28 % by tuto moţnost neuvítalo (viz graf 13). Jedná se zde o celkem vysoké procento kladných odpovědí, coţ naznačuje, ţe si lidé jiţ postupně zvykají na třídění odpadu ve svých domovech. Pokud jsou tedy vytvářeny podmínky k třídění odpadu i v ubytovacích zařízení, nebrání se této moţnosti třídit i mimo domov. Graf 13: Ochota třídit odpad v ubytovacích zařízeních
Zdroj: vlastní zpracování
80
5.2 Rezidenti Rezidenty se rozumí obyvatelé, kteří mají trvalé bydliště v rámci devíti obcí a měst lemující NP České Švýcarsko, a které svým katastrálním územím alespoň částečně zasahují do národního parku. Dotazníkové šetření probíhalo formou osobního dotazování přímo v místech bydliště jednotlivých respondentů. Dotazník pro rezidenty je uveden v příloze 2. Závěry dotazníkového šetření mezi obyvateli vycházejí z údajů poskytnutých 58 respondenty. V jakém poměru byli respondenti dotazováni je znázorněno v grafu 14. Graf 14: Zastoupení jednotlivých obcí a měst v dotazníkovém šetření mezi rezidenty
Zdroj: vlastní zpracování
Struktura dotazovaných rezidentů byla zjišťována podle pohlaví, věkové kategorie a vzdělání. Z grafu 15 vyplývá, ţe na dotazník odpovídalo 35 ţen (60 %) a 23 muţů (40 %). Graf 15: Struktura odpovídajících rezidentů podle pohlaví
Zdroj: vlastní zpracování
81
Podíl jednotlivých věkových skupin je uveden v grafu 16. Nejvíce respondentů mezi rezidenty byli lidé ve věku 60 a více let (26 %). Následuje věková skupina 50-59 let (22 %) a dále 2534 let v poměru 19 %. Nejméně zastoupeny byly věkové skupiny do 24 let (17 %) a 35-49 let (16 %). Graf 16: Struktura odpovídajících rezidentů podle věkové kategorie
Zdroj: vlastní zpracování
Podle struktury vzdělání bylo nejvíce odpovídajících rezidentů bez maturity v zastoupení 48 % a dále se středoškolským vzděláním s maturitou (40 %). V nejmenším poměru (12 %) byli respondenti s vysokoškolským vzděláním. Graf 17: Struktura odpovídajících rezidentů podle vzdělání
Zdroj: vlastní zpracování
Rezidenti byli dotazováni na následujících 7 otázek: 1) Myslíte si, ţe cestovní ruch v oblasti NP České Švýcarsko má dobré předpoklady pro rozvoj? 2) Na jakých místech se převáţně setkáváte s návštěvníky národního parku? 3) Jak vnímáte setkávání s návštěvníky NP České Švýcarsko? 4) Zajímáte se o vývoj cestovního ruchu v oblasti NP České Švýcarsko? 5) Z jakých zdrojů čerpáte informace o stavu a vývoji cestovního ruchu v oblasti NP České Švýcarsko? 6) Dokáţete popsat, co je to udrţitelný rozvoj cestovního ruchu? 7) Vyberte prosím z následujících tvrzení ta, která podle Vás mají vliv na rozvoj oblasti NP České Švýcarsko: a. Cestovní ruch přináší finanční prostředky 82
b. Cestovní ruch rozšiřuje nabídku pracovních míst c. d. e. f.
Cestovní ruch pomáhá zvyšovat ţivotní úroveň místních obyvatel Cestovní ruch působí negativně na ţivotní prostředí Cestovní ruch narušuje ţivot místních obyvatel Cestovní ruch narušuje poklidný ţivot místních obyvatel
90 % dotázaných rezidentů se domnívá, ţe oblast NP České Švýcarsko má dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Opačný názor vyjádřili pouze 2 dotazovaní (3 %). 7 % tyto předpoklady nedokáţe posoudit (viz graf 18). Graf 18: Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti národního parku
Zdroj: vlastní zpracování
S návštěvníky se setkává celkem 52 z dotázaných rezidentů (tj. 90 %), jelikoţ 6 z nich uvedlo, ţe se s návštěvníky národního parku nesetkává. Nejvíce se rezidenti setkávají s návštěvníky ve stravovacích zařízeních (43 %), dále také na společenských akcích (24 %) a při výkonu povolání (14 %). Pouze 3 respondenti uvedli jako nejčastější místo setkání dopravní prostředky (5 %) a jako jiné místo setkání uvedli dva respondenti obchody a sportovní zařízení. Graf 19: Místo setkání rezidentů s návštěvníky
Zdroj: vlastní zpracování
67 % z 52 dotázaných rezidentů setkávajících se s návštěvníky je vnímá zcela pozitivně. Spíše pozitivně vnímá návštěvníky 21 % z těchto dotázaných rezidentů. Lze tedy konstatovat, ţe
83
přítomnost návštěvníků vnímají místní obyvatelé spíše pozitivně. Spíše nebo zcela negativně jsou návštěvníci vnímáni celkem šesti dotázanými respondenty (12 %). Graf 20: Vnímání návštěvníků ze strany rezidentů
Zdroj: vlastní zpracování
84 % z dotázaných rezidentů se zajímá o dění v rámci cestovního ruchu a o jeho vývoj v území. Opačně se vyjádřilo 16 % respondentů (viz graf 21). Zájem o vývoj cestovního ruchu je tedy poměrně vysoký. Důvodem můţe být fakt, ţe většina dotázaných rezidentů se setkává s návštěvníky (90 %, viz výše). Graf 21: Zájem o vývoj cestovního ruchu v oblasti
Zdroj: vlastní zpracování
Rezidenti, kteří odpověděli, ţe se o vývoj cestovního ruchu v oblasti zajímají, čerpají informace především z novin a časopisů (57 %), dále z internetu (17 %) a také v informačních centrech (14 %). Dále se informují na obecním či městském úřadě (10 %) a 1 respondent uvedl jako zdroj své příbuzné pracující v odvětví cestovního ruchu (viz graf 22). Graf 22: Zdroje informací o vývoji cestovního ruchu v oblasti
Zdroj: vlastní zpracování
O pojmu udrţitelný rozvoj cestovního ruchu nemělo ţádnou představu 43 % dotázaných. 26 % se snaţilo na otázku odpovědět, ale z jejich vyjádření bylo patrné, ţe si pojem 84
nevykládají správně. Celkem 18 respondentů dokázalo vyjmenovat alespoň jeden z aspektů udrţitelného rozvoje. Ekologický, sociální i environmentální faktor však vyjmenovalo v jedné odpovědi pouze 6 respondentů. I tak se ale dá konstatovat, ţe určité povědomí o pojmu udrţitelný rozvoj má 31 % dotázaných rezidentů. Graf 23: Povědomí o pojmu udrţitelný rozvoj cestovního ruchu mezi rezidenty
Zdroj: vlastní zpracování
Poslední otázka se týkala vlivu cestovního ruchu na rozvoj oblasti NP České Švýcarsko. Respondenti mohli vybrat více tvrzení. Nejvíce jich uvedlo, ţe cestovní ruch rozšiřuje nabídku pracovních míst (celkem 45 odpovědí) a přináší s sebou finanční prostředky (38 odpovědí). 12 respondentů uvedlo, ţe cestovní ruch podle nich pomáhá zvyšovat ţivotní úroveň místních obyvatel. Negativní působení cestovního ruchu na ţivotní prostředí uvedlo 11 respondentů a 9 dotázaných rezidentů se také domnívá, ţe cestovní ruch působí negativně na kulturně-historické památky. Cestovní ruch jako faktor zvyšující cenovou hladinu prodávaných výrobků a sluţeb v oblasti povaţuje 6 dotázaných respondentů a 5 se jich domnívá, ţe cestovní ruch je faktorem narušujícím ţivot místních obyvatel. Graf 24: Vliv cestovního ruchu na rozvoj oblasti NP České Švýcarsko
Zdroj: vlastní zpracování
85
5.3 Podnikatelé v oblasti cestovního ruchu Cílem dotazníkového šetření mezi podnikatelskými subjekty bylo analyzovat jejich povědomí o udrţitelném rozvoji cestovního ruchu. Zda se subjekty účastní nějakého typu certifikace a jakým způsobem a zda vůbec se podílejí na ochraně ţivotního prostředí. Dotazy se týkaly i členství v nějakém profesním sdruţení. V rámci této skupiny bylo osloveno 43 subjektů, a to náhodně a emailovou formou. Vrácených dotazníků bylo 26. Návratnost dotazníků je tedy 60,47 %. Všechny oslovené subjekty působí na území obcí a měst lemující národní park zasahující svým katastrálním územím do národního parku. Oslovené subjekty podnikají v oblasti ubytování, stravování a jako informační centra. Další odvětví nebyla oslovena z důvodu malého zastoupení v oblasti a výsledky dotazníkového šetření by tak neměly reprezentativní charakter. Je třeba konstatovat, ţe někteří respondenti podnikají ve více oblastech cestovního ruchu, jedná se o oblast ubytování a stravování a jsou tedy zahrnuti do obou oblastí. Celkový počet podnikatelů je tedy vyšší neţ 26. Některé odpovědi se vracely s komentářem, ţe se daný subjekt nepovaţuje za podnikatele v cestovním ruchu, nechce na dotazník odpovídat z důvodu zneuţití informací různých agentur nebo bez udání důvodu subjekt sdělil, ţe nebude dotazník vyplňovat. Vzor dotazníku pro podnikatele v cestovním ruchu je uveden v příloze 3. Subjekty podnikající v oblasti cestovního ruchu odpovídaly na následující dotazy: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Je Váš podnik drţitelem certifikátu či ocenění pro ekologii? Berete ekoznačku jako přínos pro podnikání? Jste členem nějakého profesního sdruţení? Dokáţete popsat pojem udrţitelný rozvoj cestovního ruchu? Provádíte školení zaměstnanců v oblasti udrţitelného rozvoje cestovního ruchu? Vyuţíváte obnovitelné zdroje energie v rámci podniku? Vyuţíváte grantů či podpory v rámci udrţitelného cestovního ruchu?
Nejvíce oslovených subjektů působí v oblasti poskytování ubytovacích sluţeb (celkem 18 respondentů) a také stravovacích sluţeb, přičemţ některé z nich poskytují oboje dohromady. Odpovědi poskytla pouze dvě z šesti oslovených informačních center.
86
Graf 25: Struktura oslovených podnikatelů v cestovním ruchu
Zdroj: vlastní zpracování
Největší podíl odpovědí pochází od subjektů s méně neţ 10 zaměstnanci (81 %). Subjekty s 10-30 zaměstnanci jsou v souboru zastoupeny podílem 15 % a 31 zaměstnanců a více má pouze 1 subjekt. Graf 26: Velikost subjektu podnikající v cestovním ruchu
Zdroj: vlastní zpracování
Celkem 17 subjektů (65 %) uvedlo, ţe není drţitelem ţádného certifikátu či ocenění v oblasti ekologie. 31 % sice tato ocenění nemá, ale o ekologických opatřeních v podniku uvaţuje. Pouze jediný subjekt (informační centrum) uvedl, ţe je vlastníkem ocenění za vzdělávání v oblasti udrţitelného rozvoje z roku 2006 vyhlašovaného platformou Business Leaders Forum. Graf 27: Drţení certifikátu či ocenění pro ekologii
Zdroj: vlastní zpracování
Ekoznačku jako přínos pro podnikání nevnímá celkem 10 z oslovených 26 subjektů. Naopak jako přínosnou ji bere 16 subjektů (68 %). To v podstatě odpovídá předcházející otázce, kdy se přes 60 % oslovených vyjádřilo, ţe nevlastní ţádné ocenění či certifikaci v ekologii. 87
Graf 28: Vnímání ekoznačky jako přínos pro podnikání
Zdroj: vlastní zpracování
Většina oslovených subjektů odpověděla, ţe nejsou členy ţádného profesního sdruţení. Ovšem ti, kteří odpověděli, ţe jsou členy profesního sdruţení uváděli spíše různé organizace, které nejsou ve skutečnosti profesními sdruţeními, ale spíše občanská sdruţení pro rozvoj venkova, ekoporadny nebo uváděli o.p.s. České Švýcarsko a Fond na rozvoj šetrného cestovního ruchu v Českém Švýcarsku: Destinační fond. Ani jeden oslovený subjekt není tedy členem některého profesního sdruţení. S pojmem udrţitelný rozvoj cestovního ruchu je seznámeno celkem 65 % dotázaných subjektů. Tyto subjekty (celkem 17) dokázaly popsat pojem tak, ţe bylo patrné jejich porozumění tomuto tématu. Většinou subjekty zmiňovaly důraz na turistiku šetrnou k přírodě a zároveň osvěta návštěvníků, zapojení místních obyvatel, ale i místní samosprávy. Také uváděly důleţitost zachování místních zvyků, vytváření naučných programů a naučných stezek či budování ekofarem. V naprosté většině ve svých odpovědích subjekty uváděly důleţitost rozvíjení turistických sluţeb v souladu s ochranou přírody a ţivotním prostředím tak, aby bylo zachováno pro další generace. V případě odpovědi jednoho ubytovacího zařízení se podnikatel zmínil, ţe vzhledem ke klesající návštěvnosti, prohlubující se krizi a neustále se zvyšujícím nákladům je podle něj udrţitelný rozvoj cestovního ruchu naprosto neaktuální téma. Naopak 9 subjektů (35 %) uvedlo, ţe se s tímto pojmem nikdy nesetkaly a neví tedy, o co se jedná (viz graf 29). Graf 29: Povědomí o pojmu udrţitelný rozvoj cestovního ruchu
Zdroj: vlastní zpracování
V oblasti udrţitelného rozvoje cestovního ruchu provádí školení pouze 8 % dotázaných subjektů. Podle popisu respondentů se však jedná o školící programy zahrnující nejen toto téma, ale také znalosti regionu, péči o zákazníka atd. Do budoucna však o školení v oblasti 88
udrţitelného cestovního ruchu uvaţuje 31 % dotázaných subjektů. Naopak 61 % subjektů školení neprovádí, ani o jejich zavedení neuvaţuje. Graf 30: Školení zaměstnanců v oblasti udrţitelného rozvoje cestovního ruchu
Zdroj: vlastní zpracování
Celkem 6 oslovených subjektů (23 %) vyuţívá obnovitelné zdroje energie. Většinou se jedná o solární energii (solární panely nebo solární ohřev vody) a vyuţívání tepelného čerpadla. Dalších 13 subjektů (50 %) se ale vyjádřilo, ţe i kdyţ v současné době ţádných takových zdrojů nevyuţívá, uvaţuje alespoň o jejich zavedení v podniku (viz graf 31). 27 % dotázaných podnikatelů nevyuţívá ţádných obnovitelných zdrojů energie ani o tom do budoucna neuvaţuje. Je ale třeba dodat, ţe někteří podnikatelé u této odpovědi uváděli problematičnost zavedení takovýchto opatření vzhledem k tomu, ţe objekt, ve kterém sídlí je kulturní památkou. Někteří podnikatelé jiţ uvaţovali v minulosti nad zavedením solárních panelů či jiných obnovitelných zdrojů energie, ţádné však nebyly nikdy schváleny. Graf 31: Vyuţívání obnovitelných zdrojů energie v podniku
Zdroj: vlastní zpracování
Vyuţití podpory či grantů v rámci udrţitelného rozvoje cestovního ruchu uvedly pouze 2 subjekty, tedy 8 % (viz graf 32). Jedná se o Havarijní program Ministerstva kultury na záchranu nemovitých kulturních památek a dotace na rozvoj ze strany kraje. Dalších 24 oslovených podnikatelů, tedy 92 % subjektů, ţádný grant či podporu nevyuţívá. Graf 32: Vyuţívání grantů či podpory v rámci udrţitelného rozvoje cestovního ruchu
Zdroj: vlastní zpracování
89
5.4 Zástupci obcí V případě skupiny zástupci obcí bylo osloveno všech devět obcí vymezených v kapitole 3.1. Poloha a grafické zařazení Národního parku České Švýcarsko. Z devíti oslovených obcí se podařilo získat odpovědi od šesti z nich. Jedná se o obce Doubice, Hřensko, Chřibská, Srbská Kamenice, Staré Křečany a obec Růţová. Obce Janov, Jetřichovice a Krásná Lípa se ani po opakovaném kontaktování k dotazníku nevyjádřily, případně bylo sděleno, ţe se na úřadě nenachází nikdo, kdo by byl schopen na dotazník relevantně odpovídat. Návratnost dotazníků u této skupiny je tedy 66,67 %. Jednotlivé obce byly osloveny emailovou formou. Dotazník pro zástupce obcí je uveden v příloze 4. Zástupci obcí odpovídali na následujících 6 otázek: 1) Jaké jsou předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu ve Vaší obci? 2) Jak chápete pojem udrţitelný rozvoj cestovního ruchu? 3) Realizujete z vlastního rozpočtu nějaké projekty, akce nebo programy podporující udrţitelný rozvoj cestovního ruchu? 4) Vyuţíváte finančních prostředků z nějakých dotací na podporu udrţitelného cestovního ruchu? 5) Spolupracujete se soukromým sektorem s cílem udrţitelného rozvoje cestovního ruchu? 6) Poskytujete občanům a podnikům v oblasti cestovního ruchu informace o udrţitelném rozvoji cestovního ruchu? U předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu v jednotlivých obcích měli představitelé ohodnotit na stupnici od jedné do pěti, s tím, ţe 1 – nejmenší předpoklady a 5 – nejvyšší předpoklady pro rozvoj. Na výběr byly kategorie – ekoturistika, agroturistika, hipoturistika, cykloturistika, montanistika, kulturní cestovní ruch, vodní sporty a záţitková turistika. Pěší turistika nebyla do dotazníku záměrně zahrnuta, jelikoţ vzhledem k charakteru území se dá předpokládat její maximální ohodnocení všemi respondenty. Byly vybrány takové kategorie, které by mohly pěší turistiku potenciálně doplňovat. Do grafu 33 na straně 91 byly jednotlivé kategorie zprůměrovány podle odpovědí zástupců obcí. Z grafu tedy vyplývá, ţe největší předpoklady zde má cykloturistika s průměrnou hodnotou 3,83; následuje hipoturistika (3,50) a dále záţitková turistika (3,33). Dále agroturistika, ekoturistika a s hodnotou méně neţ 3 je to montanistika a kulturní cestovní ruch. Nejmenší předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu má podle zástupců obcí turistika koncentrovaná na vodní sporty (1,20).
90
Graf 33: Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu
Zdroj: vlastní zpracování
V pěti případech se stalo, ţe v dané kategorii respondent neoznačil ţádnou hodnotu – dvakrát byla vynechána odpověď u hipoturistiky, jednou u agroturistiky a jednou u montanistiky, kde byl uveden komentář, ţe respondent neví o co se jedná. Na otázku týkající se znalosti pojmu udrţitelný cestovní ruch bylo dvakrát odpovězeno způsobem, ze kterého je zřejmé, ţe danému pojmu respondent rozumí a ví o co se jedná. V odpovědi byl uveden komentář týkající se nezbytnosti kontroly počtu a rozmístění turistů, aby nebyla poničena příroda a jedinečnost celé lokality. Na druhou stranu, ve třech případech byl pojem popsán spíše jako nabídka nových zajímavostí pro turisty či zajištění potřebné infrastruktury pro komfort návštěvníků. V jednom případě nebyla odpověď na tuto otázku uvedena vůbec. Graf 34: Znalost pojmu udrţitelný cestovní ruch
Zdroj: vlastní zpracování
Na dotaz, zda jsou obcí realizovány nějaké projekty, akce nebo programy podporující udrţitelný rozvoj cestovního ruchu odpověděli tři zástupci obcí, ţe spolufinancují vybudování nových naučných stezek, přispívají na provoz informačního centra, spolufinancují výstavbu 91
ubytovacích nebo sportovních zařízení či cyklostezek nebo financují záţitkovou turistiku v podobě lodičkové přepravy v Edmundově a Divoké soutěsce. Další tři obce uvedly, ţe ţádné takové akce či projekty ze svého rozpočtu nepodporují, většinou s komentářem, ţe mají dost starostí přežít s takovým rozpočtem, který jim stát přiděluje. Graf 35: Realizace projektů, akcí či programů na podporu udrţitelného cestovního ruchu z vlastního rozpočtu obce
Zdroj: vlastní zpracování
Na otázku, zda obce vyuţívají finančních prostředků z nějakých dotací na podporu udrţitelného cestovního ruchu odpověděly dvě obce, ţe takové dotace vyuţívají; jedná se o ROP (Regionální operační program) Severozápad nebo z POV (Program obnovy venkova) Ústeckého kraje. V druhém případě se jedná o příspěvek na informační centrum (respondent neodpověděl z jaké dotace). Ve čtyřech případech byla odpověď „ne“. Graf 36: Vyuţití finančních prostředků z dotací na podporu udrţitelného cestovního ruchu
Zdroj: vlastní zpracování
Na otázku týkající se spolupráce se soukromým sektorem s cílem udrţitelného cestovního ruchu byla ve čtyřech případech odpověď negativní. Ve dvou případech obce odpověděly kladně, s tím, ţe se snaţí pomáhat subjektům podnikajícím v cestovním ruchu v dané obci. V jednom případě byl uveden komentář, ţe obec spolupracuje s o.p.s. České Švýcarsko – podílí se na přípravě magazínu Zážitky v Českosaském Švýcarsku 2013, zabývá se vývojem jednání o vstupu regionu do UNESCO, moţnostmi vyuţití sluţeb nového webového portálu www.ceskesvycarsko.cz a informacemi o projektu Nové značení místních okruhů v obcích a městech Českého Švýcarska.
92
Graf 37: Spolupráce se soukromým sektorem s cílem udrţitelného rozvoje cestovního ruchu
Zdroj: vlastní zpracování
Na poslední otázku, zda obce poskytují občanům a podnikům působících v oblasti cestovního ruchu informace o udrţitelném rozvoji cestovního ruchu, odpověděly celkem čtyři obce, ţe ano, poskytují tyto informace, a to především ve spolupráci s o.p.s. České Švýcarsko nebo Správou Národního parku České Švýcarsko. Také ve spolupráci s informačním centrem, prostřednictvím webových stránek obce, emailovou formou nebo jen ústní formou. Ve dvou případech odpověděly zástupci obcí, ţe tyto informace nijak neposkytují. Graf 38: Poskytování informací o udrţitelném rozvoji občanům a podnikům v oblasti cestovního ruchu
Zdroj: vlastní zpracování
93
6 Zhodnocení a návrhy do budoucna V rámci dotazníkového šetření bylo v některých případech obtíţné získat vyplněné dotazníky. Především se jednalo o skupinu podnikatelů a zástupců obcí, jelikoţ o vyplnění dotazníků byli poţádáni elektronickou formou. Mnoho z nich bylo dotázáno vícekrát v přibliţně 14 denních intervalech, případně i telefonickou formou, pro zjištění neúčasti v dotazníkovém šetření. Převáţně byla neochota subjektů spojena s nedůvěrou ve smysluplnost výsledků dotazníkového šetření nebo se v objektu nenacházel nikdo, kdo by byl schopen na dotazy relevantně odpovídat. Z dotazníkového šetření vyplynulo, ţe pojem udrţitelný rozvoj cestovního ruchu je mezi lidmi stále ještě málo rozšířen. Více jak polovina oslovených návštěvníků i rezidentů má tento pojem spíše spojen s udrţením cestovního ruchu na určité úrovni tak, aby se do oblasti návštěvníci vraceli a region tak měl příjmy z cestovního ruchu. U oslovených podnikatelů je však tento pojem rozšířenější – zmiňují zde jiţ i osvětu návštěvníků a zachování místních zvyků a tradic pro budoucí generace. Pozitivním jevem je především fakt, ţe celých 72 % návštěvníků je v ubytovacích zařízeních ochotno třídit odpad a nezanedbatelné procento oslovených návštěvníků (39 %) by si i připlatilo za ekologickou certifikaci. Dále je patrné, ţe lidé si pro trávení své dovolené nejčastěji vybírají destinaci podle její atraktivity, s čímţ souvisí i skutečnost, ţe NP České Švýcarsko je navštěvován nejvíce z důvodu poznání, pobytu v přírodě a kvůli odpočinku, k čemuţ je tato oblast v podstatě určena. Pozitivní skutečností je, ţe celých 90 % oslovených rezidentů vnímá předpoklady oblasti národního parku pro rozvoj cestovního ruchu jako velmi dobré. K dobrému rozvoji také přispívá skutečnost, ţe většina místních obyvatel vnímá přítomnost návštěvníků pozitivně a cestovní ruch bere jako přínos finančních prostředků a také v podobě nabídky dalších pracovních míst v území. Z dotazníkového šetření dále vyplynulo, ţe většina podnikatelů nevyuţívá ţádné podpory či grantu v rámci udrţitelného rozvoje cestovního ruchu ze strany kraje či státu. Je tedy zřejmé, ţe interní zdroje financování rozvojových aktivit jsou velmi limitované (Destinační fond) a externí zdroje (kraj, stát či Evropská unie) velmi nejisté. Vzhledem k tomu, ţe v regionu zatím nebyla vytvořena stabilní strategická partnerství mezi klíčovými aktéry (kraj, obce, podnikatelé), nedosahuje zde úroveň spolupráce a koordinace aktivit takového stupně, aby umoţnila efektivní prosazování různých rozvojových záměrů a shromaţďování finančních prostředků na jejich realizaci. V regionu Českého Švýcarska nejsou organizace, které by disponovaly nástroji pro monitoring a hodnocení návštěvnosti v delším časovém horizontu. Systém monitoringu a hodnocení návštěvnosti je jedním z předpokladů pro strategické a efektivní řízení a podporu rozvoje cestovního ruchu. 94
Na celém území Českého Švýcarska je zatím systém monitoringu omezen na občasné průzkumy a sčítání návštěvnosti na několika místech v národním parku, vybraných především s ohledem na zájmy ochrany přírody. Stávající monitoring návštěvnosti tedy neumoţňuje získat komplexní časové řady dat, na základě kterých by bylo moţné vyhodnocovat trendy v návštěvnosti nebo prostorové rozloţení návštěvníků. Území celého regionu Českého Švýcarska má velmi dobré předpoklady pro rozvoj relaxačněsportovních forem cestovního ruchu, především pěší turistika s přírodně poznávacím, příp. kulturně poznávacím cestovním ruchem nebo také cykloturistika. Je zde relativně hustá síť pěších turistických tras spravovaných KČT. Často jsou ale trasy vedeny po silnicích, je zde málo kratších okruţních tras a existují zde spíše delší úseky bez sluţeb. Dlouhodobě diskutovaným problémem je také slabé propojení systému turistických tras na české a německé straně. Turistické trasy jsou často vedeny po komunikacích, kde neprobíhá pravidelná údrţba a zároveň také dochází ke středům s cyklistickou nebo i silniční dopravou. Na turistických trasách také často chybí vícejazyčné informační tabule s textem o místních atraktivitách či s mapou, kde by mohlo být vyuţito i moderních informačních zařízení. U informačních systémů přímo v terénu je důleţité zejména jejich včasné zavedení, aby se minimalizoval počet bloudících návštěvníků v území a netrpělo tak zbytečně přírodní prostředí. Příkladem můţe být zavedení těchto informačních systémů v roce 2010 v severovýchodní části NP České Švýcarsko, kde se nacházejí ledové útvary, tzv. ledopády. Po mediální zprávě se zde zdvojnásobil počet návštěvníků, coţ mohlo být potenciálně nebezpečné pro zdejší krajinu. Díky včasné instalaci informačního systému se ale podařilo situaci dobře zvládnout.116 Co se týče cykloturistiky, není zde zatím příliš vyhovující infrastruktura pro její rozvoj. V regionu se nachází zejména cyklotrasy, v mnoha případech vedené po úzkých silnicích a často po úsecích s velkým převýšením. I přesto, ţe v oblasti národního parku se nenachází ţádná kulturně-historická památka neregionálního významu a hlavní atraktivitou zůstává přírodní dědictví, je zde zjevný potenciál kulturního dědictví v podobě bývalých Sudet. Tento potenciál je ale zatím pro rozvoj poznávacího cestovního ruchu prakticky nevyuţitý. Také je zde patrná omezená nabídka alternativních atrakcí, které by mohly být vyuţity návštěvníky v případě nepříznivého počasí nebo zkrátka jako doplňkové sluţby během svého pobytu. Výhodou těchto sluţeb by bylo částečné přetaţení návštěvníků i do jiných míst, neţ do maximálně frekventovaných oblastí. Vhodné by bylo i rozvíjet kulturní a turistické tradice a to nejen na území národního parku, ale v celém regionu Českého Švýcarska. Z hlediska cestovního ruchu jsou potenciálně významné lidové slavnosti a venkovské poutě. Velmi ţádoucí by rovněţ bylo doplnění a usměrňování rozvoje sítě turistických známkových míst v Českém Švýcarsku. 116
Časopis Ochrana přírody – Výsledky monitorování a jejich vyuţití v praxi – České Švýcarsko. Dostupné z: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/zvlastni-cislo/vysledky-monitorovani-a-jejich-vyuziti-v-praxi-ceskesvycarsko.html
95
Výzvou pro celý region je co nejvíce zvýšit vyuţívání veřejné dopravy pro přepravu návštěvníků a zároveň usměrňování individuální dopravy. Jak vyplynulo i z dotazníkového šetření, individuální motorismus je nejběţnější způsobem přepravy, ať uţ do/z území nebo i během pobytu. Zásadním problémem je chybějící koncepce rozvoje turistické dopravy, která by posilovala veřejnou dopravu na úkor dopravy individuální. Problémy s parkováním by bylo moţné částečně omezit vybudováním systému, který by poskytoval zpoplatněné parkovací kapacity a zároveň zamezil parkování mimo vyhrazené plochy. Pro individuální dopravu zde nejsou ani taková řešení, která se osvědčila v jiných turistických regionech – např. systém typický pro Šumavu – tzv. zaparkuj a jdi. V rámci veřejné dopravy zde existují bariéry v podobě poloh některých autobusových zastávek, které neodpovídají turistickým potřebám ani návaznostem na jiné druhy turistické dopravy. Přestoţe jiţ došlo k pozitivnímu posunu v koordinaci ţelezniční a autobusové dopravy, stále se provozují souběţné spoje, zatímco v jiných oblastech zcela chybí spojení veřejnou dopravou. V takových místech, které jsou zcela odříznuty od hlavních turistických cílů jsou návštěvníci nuceni pouţívat své automobily. Není zde také zaveden komplexní systém propagace veřejné turistické dopravy. Vyuţití ţelezniční dopravy jako atrakce cestovního ruchu (např. nostalgické jízdy) je zatím ojedinělé a tyto aktivity jsou pořádány pouze příleţitostně.
96
Závěr Cílem předkládané diplomové práce bylo odpovědět na otázku, jaký je stav udrţitelného rozvoje cestovního ruchu na území NP České Švýcarsko a jaké jsou perspektivy jeho prosazování do budoucna. Nejprve byly popsány základní pojmy a principy, které souvisí s tématikou udrţitelného rozvoje. Principy ekologické, sociální a ekonomické byly poté aplikovány na cestovní ruch a jeho šetrné formy. Krátce byla také představena úloha ministerstev v rámci udrţitelného rozvoje cestovního ruchu v České republice. Na základě skutečností popsaných především ve 3. kapitole této práce, byl představen NP České Švýcarsko jako území z hlediska cestovního ruchu velmi významné, a to nejen díky existenci cenných přírodních území, ale v návaznosti na tento fakt také jako území patřící k významným turistickým destinacím. Následně byly zhodnoceny různé aspekty vývoje udrţitelného rozvoje cestovního ruchu v rámci národního parku. Území nejen národního parku, ale celého Českého Švýcarska má výrazně venkovský charakter a proto zde cestovní ruch představuje stěţejní ekonomickou aktivitu s potenciálně významnými dopady na sociální, environmentální a hospodářský rozvoj území. Současně se jedná o aktivitu, kterou lze úspěšně rozvíjet v souladu s udrţitelným rozvojem a ochranou přírody a krajiny. Vzhledem k charakteru tohoto území zde existují předpoklady především k přírodně a kulturně poznávacímu cestovnímu ruchu. Klíčovým předpokladem je však vhodné řízení, usměrňování, koordinace a regulace při rozvoji cestovního ruchu. Z tohoto důvodu byla vypracována Koncepce rozvoje cestovního ruchu pro region České Švýcarsko. Koncepce z roku 2006 uváděla prognózy o růstu návštěvnosti ohroţující přírodní dědictví regionu. Jak ale vyplývá z Koncepce vypracované v roce 2011, tyto prognózy se zatím nepotvrdily. Tato skutečnost vychází zejména ze ztráty konkurenční výhody nad německou stranou v souvislosti s posilováním české měny a postupným sbliţováním cenové hladiny. I přes realizaci mnoha rozvojových projektů se zatím nepodařilo vytvořit dostatečné impulsy pro rozvoj cestovního ruchu, jako je tvorba nových produktů či zajímavých aktivit ve vazbě na přírodní a kulturní dědictví. Také je zde patrná nízká úroveň základních i doplňkových sluţeb, coţ vede ke stagnaci příjezdů návštěvníků. Určitou roli zde sehrávají i dopady hospodářské krize či negativní vliv přírodních podmínek (povodně v roce 2010). Díky aktivitám o.p.s. České Švýcarsko patří prezentace regionu Českého Švýcarska bezesporu k nejlepším v rámci celé České republiky (propagační materiály, kvalitní webové stránky, společné logo s německou stranou apod.). Nejsou zde ale zatím zcela definovány cílové a ţádoucí formy cestovního ruchu a jejich propojení na cílové segmenty návštěvníků. Dosud byly propagační kampaně většinou vedeny v obecné rovině a primárně byly zaměřeny na posilování image regionu. Je proto tedy ţádoucí, aby tato společnost měla podporu klíčových 97
aktérů v regionu a měla stabilní finanční prostředky a kapacitu na řízení a koordinaci rozvojových aktivit v oblasti cestovního ruchu. Klíčovou roli především v oblasti poskytování sluţeb bude mít přirozeně podnikatelský sektor, který by měl získat určité stimuly v podobě vytváření nových podnikatelských příleţitostí. Jak vyplynulo i z dotazníkového šetření této práce, soukromým subjektům se většinou nedostává ţádné podpory ze strany veřejného sektoru a navíc mají díky svému umístění v oblasti národního parku velice omezené moţnosti s jakoukoli přestavbou či rozsáhlejší úpravou svých zařízení. Povědomí o udrţitelném rozvoji cestovního ruchu v oblasti národního parku bylo zjišťováno pomocí dotazníkového šetření mezi návštěvníky, rezidenty, podnikatelskými subjekty a zástupci obcí a měst. Z mnoţství získaných odpovědí lze konstatovat, ţe pojem udrţitelný rozvoj cestovního ruchu zatím není mezi lidmi dostatečně rozšířen. Tento pojem mnoho lidí vnímá spíše jako nezbytnost zachovat či zvyšovat počty přijíţdějících návštěvníků do destinace, ale jiţ zde není vnímána stránka zachování současného stavu prostředí do budoucna či vzájemný vztah všech aktérů cestovního ruchu. Je tedy patrná nezbytnost zvyšování povědomí o udrţitelném rozvoji především u představitelů obcí, místních obyvatel a soukromých subjektů podnikajících v cestovním ruchu. Pokud zmíněné subjekty budou s tímto tématem dostatečně seznámeni, vyplyne z toho i zvyšování povědomí o udrţitelnosti rozvoje cestovního ruchu u návštěvníků, kteří do regionu kaţdý rok přijíţdí. Neméně důleţité bude také posílení spolupráce mezi jednotlivými subjekty a lokalitami v oblasti nejen národního parku, ale celého regionu Českého Švýcarska a zároveň provázat nabídku turistických atraktivit a sluţeb, která je zatím prováděna spíše izolovaně. Skutečnost, která by neměla být opomíjena, je také časoprostorové rozloţení návštěvníků. V národním parku by měla být věnována pozornost vytváření nástrojů k eliminování hromadných příjezdů, a to pouze do určitých lokalit. Je také nutné zlepšovat kvalitu ubytovacích sluţeb, jelikoţ ta je pro spokojené návštěvníky stěţejní a zároveň uzpůsobit nabídku jednotlivým segmentům. Podle výše uvedeného lze konstatovat, ţe NP České Švýcarsko má mimořádný potenciál pro rozvoj udrţitelného cestovního ruchu. Zásadní podmínkou zachování vysokého potenciálu je však trvale udrţitelné vyuţívání tohoto cenného území i jeho okolí, a to i za cenu částečného omezení některých aktivit uvnitř těchto lokalit. Racionální chování obcí nejen v oblasti ochrany ţivotního prostředí, ale i v oblasti rozvoje cestovního ruchu je klíčové jak pro vlastní rozvoj obcí, tak pro národní park. Z udrţitelného rozvoje území totiţ dlouhodobě profitují nejenom podnikatelé, ale také obce a místní obyvatelé.
98
Seznam použitých zdrojů Literatura a knižní publikace: DVOŘÁK, Antonín et al. Kapitoly z ekonomie přírodních zdrojů a oceňování životního prostředí. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007. 195 s. ISBN 978-80-245-1253-2 GEORGE, C., Kirkpatrick C. Impact assessment and sustainable development: an introduction. European practice and experience. Cheltenham: Edward Elgar Publishing, Inc. 2007. 305 s. ISBN 978-1-84542-787-0. HAMPL, Mojmír. Vyčerpání zdrojů – skvěle prodejný mýtus. Centrum pro ekonomiku a politiku v Praze, 2004. 67 s. ISBN 80-86547-28-0 INDROVÁ, Jarmila a kol. Cestovní ruch: (základy). Vyd. 2., přeprac. Praha: Oeconomica, 2009. 122 s. ISBN 978-80-245-1569-4 INDROVÁ, Jarmila a kol. Mezinárodní cestovní ruch: vybrané kapitoly. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007. 92 s. ISBN 978-80-245-1287-7 JENÍČEK, Vladimír. Ekologická politika Evropské unie a trvale udržitelný rozvoj. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2001. 63 s. Aktuální otázky světové ekonomiky; 2001/6. ISBN 80-245-0203-8 KIRÁĽOVÁ, Alţbeta. Marketing: destinace cestovního ruchu. Praha: Ekopress, 2003. 173 s. ISBN 80-86119-56-4 KOSÍKOVÁ, S., LUPAČ, M., NOVÁK, J., PONDĚLÍČEK, M., TŘEBICKÝ, V. Barometr udržitelnosti měst. Týmová iniciativa pro místní rozvoj. Praha. 2006. ISBN 80-239-8575-2 MALÁ, Vlasta. Cestovní ruch: (vybrané kapitoly). Praha: Vysoká škola ekonomická, 1999. 83 s. ISBN 80-7079-443-7 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Česká republika Portréty krajů. Praha 2005. 136s. ISBN 80-239-6305-8 MINISTERSTVO ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR. Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky. Vydání prní. Praha. Eko Print. 2010. ISBN 978-80-7212-536-4. Moldan, Bedřich, (Ne)udržitelný rozvoj. Ekologie hrozba i naděje. Nakladatelství Karolinum, Univerzita Karlova v Praze, 2003. ISBN 80-246-0769-7
99
MOLDAN, B., BILLHARZ, Z.: Sustainability indicators (report of the project on indicators of sustainable development). John Wiley, 1997. ISBN 0-471-97352-1 PÁSKOVÁ, Martina. Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Vyd. 2. Hradec Králové : Gaudeamus, 2009. 298 s. ISBN 978-80-7435-006-1 ZELENKA, Josef a PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012. 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2 REMTOVÁ, Květa. Trvale udržitelný rozvoj a strategie ochrany životního prostředí. Ostrava: Vysoká škola báňská, 1996. 95 s. Services for Universities; sv. 36. ISBN 80-85368-93-5 REMTOVÁ, Květa. Výkladový slovník základních pojmů z oblasti udržitelného rozvoje [elektronický zdroj]. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo ţivotního prostředí České republiky, 2009. ISBN 978-80-7212-506-7 RŮŢIČKA J., JORDÁKOVÁ J. Národní park České Švýcarsko do kapsy. 1. Vyd. Praha. KMa s.r.o., 2006, 381 s. ISBN 80-7309-325-1 MINISTERSTVO ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Strategie udržitelného rozvoje České republiky. Praha. 2004. SPRENG, D., WILS, A. Indicators of Sustainability: Indicators in Various Scientific Disciplines. Allience for Global Sustainability Report Zurich/Boston/Tokyo. 1996 (reviz. 2000) SYNEK, Miloslav, MIKAN, Pavel a VÁVROVÁ, Hana. Jak psát bakalářské, diplomové, doktorské a jiné písemné práce. 3., přeprac. vyd. Praha: Oeconomica, 2011. 61 s. ISBN 97880-245-1819-0
Internetové zdroje: Agentura ochrany přírody a krajiny http://webportal.nature.cz/wps/portal/cs/aopkcr/aopk-cr
AOPK.
Dostupné
z
Bartelmus, Peter, Environment, growth, and development: the concepts and strategies of sustainability. Routledge, 1994. Dostupné z: http://books.google.cz/books?id=M9OR8RE2haQC&printsec=frontcover&hl=cs#v=onepage &q&f=false Beder, Sharon, Costing the Earth: Equity, Sustainable Development and Environmental Economics. New Zealand Journal of Environmental Law, 4, 2000. Dostupný z: http://www.uow.edu.au/~sharonb/esd/equity.html 100
CENIA, Česká agentura ţivotního prostředí. [online][citováno 20-11-2010]. Dostupné z: http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFHV0HSB Cestování. iDNES.cz. Turisté se jiţ Divokou soutěskou neprojedou. Zničili ji vandalové. Andrea Angermannová. [online]. 17.5.2009 [cit. 24-04-2012]. Dostupné z: http://cestovani.idnes.cz/turiste-se-uz-divokou-souteskou-neprojedou-znicili-ji-vandalove-pyt/igcechy.aspx?c=A090517_103229_igcechy_tom Cestování. IDNES.cz. Obsluha lodiček prodlouţila bidla, povodeň soutěsky vypláchla. Andrea Angermannová. [online]. 06.04.2012 [cit. 24-04-2012]. Dostupné z: http://cestovani.idnes.cz/soutesky-v-hrensku-zahajily-sezonu-s-delsimi-bidly-fx9/igcechy.aspx?c=A120406_1760504_usti-zpravy_alh C.O.T. Business. Agenda 21 pro průmysl cestovního ruchu. [online][citováno 23-04-2012]. Dostupné z: http://www.cot.cz/data/cesky/99_02/2_trendy2.htm Czesaný, Slavoj, Koncepty a měření udržitelného rozvoje. Statistika, 2008, č. 3. Dostupný z: http://panda.hyperlink.cz/cestapdf/pdf08c3/czesany.pdf Českosaské Švýcarsko.cz, České svycarsko.cz/ceske-svycarsko.html České
Švýcarsko,
Facebook,
Švýcarsko,
dostupné
z
dostupné
z
http://www.ceskosaske-
http://www.facebook.com/pages/České-
Švýcarsko/114172927943 Českosaské UNESCO, Brána do Čech dostupné z http://www.branadocech.cz/ceskosaskeunesco/ České Švýcarsko – Českosaské Švýcarsko. Skalní hrádky: České Švýcarsko. [online]. 2011 [cit. 24-04-2012]. Dostupné z: http://www.region-ceskesvycarsko.cz/skalni-hrady/ www.npcs.cz ČSÚ Praha, odbor informačních sluţeb. Vybrané oblasti udržitelného rozvoje v krajích České republiky 2010. Kód publikace 1383-10. Č.J.: 239/2010 – 71. Dostupný z: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/1383-10 Diskusní portál k místní Agendě 21 a místní Akci 21, [online][citováno 23-04-2012]. Dostupné z: www.agenda21.cz Diskusní portál k místní Agendě 21 a místní Akci 21, [online][citováno 21-05-2012]. Dostupné z: www.agenda21.cz Foster, John, The Sustainability Mirage. Earthscan, London, 2008. ISBN 978-1-84407-535-5. Dostupné z: http://books.google.cz/books?id=MmbWrk35srQC&pg=PR4&dq=ISBN+978-1101
84407-535-5&hl=cs&ei=_Cl4T-_7GNCZhQeu6YmtBw&sa=X&oi=book_result&ct=bookthumbnail&resnum=1&ved=0CDMQ6wEwAA#v=onepage&q=ISBN%20978-1-84407-5355&f=false Ekologie a environmentalistika. http://ekologie.uhk.cz
[online][citováno
27-05-2012].
Dostupné
z:
EUROSTAT. [online][citováno 26-10-2012]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu GEOPARKY ČR. O síti národních geoparků. [online][citováno 13-09-2012]. Dostupné z: http://www.geology.cz/narodnigeoparky/o-siti. Kates, Robert W. , Parris, Thomas M. , Leiserowitz, Anthony A., What is sustainable development? Goals, indicators, values and practice. Environment: Science and Policy for Sustainable Development, Volume 47, Number 3, 2005. Dostupné z: http://www.hks.harvard.edu/sustsci/ists/docs/whatisSD_env_kates_0504.pdf Kolektiv Konsorcia SPROR Plus. Cestovní ruch a udržitelný rozvoj. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2007. Dostupné z: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=a02c8161-7b22-419d-a7f3-fec53291f68f Ministerstvo pro místní rozvoj. Cestovní ruch. . [online][citováno 13-09-2012]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch. Ministerstvo zemědělství. O ministerstvu. [online][citováno 14-09-2012]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/o-ministerstvu/ Ministerstvo ţivotního prostředí. Geoparky. Dostupné z: [online][citováno 12-09-2012]. http://www.mzp.cz/cz/geoparky. Ministerstvo ţivotního prostředí České republiky, Udržitelný rozvoj. [online][citováno 23-042012]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/udrzitelny_rozvoj Ministerstvo ţivotního prostředí České republiky. Agenda 21. [online][citováno 27.05.2012]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/mistni_agenda_21 Národní památkový ústav. Památkový fond. [online][citováno 14-09-2012]. Dostupné z http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/pamatkovy-fond/ Národní památkový ústav. Památky s mezinárodním statusem. [online][citováno 14-09-2012]. Dostupné z http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/pamatkovyfond/pamatky-s-mezinarodnim-statusem/
102
NP
České
Švýcarsko:
Ústecký
kraj,
dostupné
z:
http://www.kr-
ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=457016&p1=95406 OECD. Key Environmental indicators. OECD Environment Directorate. Paris, France. 2004. Dostupné z: http://www.oecd.org/dataoecd/32/20/31558547.pdf Ochrana přírody: 1/2007 [online]. 15.2.2007 [cit. 13-03-2012]. ISSN 1210-158X. Dostupné z: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/res/data/003/000492.pdf Paroha L., Tichá M., Mráz M.. Studie potřeb regionu Českého Švýcarska. Krásná Lípa, České Švýcarsko o.p.s. 2004. [online][citováno 15-12-2012] Dostupné z: http://www.ceskesvycarsko.cz/_img/be/Page_file_494_1193579361.pdf Plán péče o Národní park České Švýcarsko. [online][citováno 15-12-2012]Dostupné z http://www.npcs.cz/plany-pece Sčítání lidu, domů a bytů 2011, předběţné výsledky. [online][citováno 15-0112012]Dostupné z http://scitani.cz/ Správa Národního parku České Švýcarsko. [online][citováno 15-09-2012]. http://www.npcs.cz/
Dostupné z
TIMUR, Týmový iniciativa pro místní udrţitelný rozvoj. Indikátory udrţitelného rozvoje. [online][citováno 23-04-2012]. Dostupné z: http://www.timur.cz/indikatory/indikatoryudrzitelneho-rozvoje-13.html UNWTO. Sustainable Development of Tourism. Definition. [online]. 2012. [cit. 23-04-2012]. Dostupné z http://sdt.unwto.org/en/content/about-us-5 UNITED NATIONS, Agenda 21. 1992. [online][citováno 13-05-2012]. Dostupné z: http://www.un.org/esa/dsd/agenda21/index.shtml VYSTOUPIL, J., HOLEŠINSKÁ, A., ŠAUER, M. Vymezování destinace a formulace jejích charakteristik a organizace cestovního ruchu v destinaci. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2007. [online][citováno 15-03-2013]. Dostupné z http://www.mmr.cz/getmedia/656473c9-3527-4007-aafd-b09f029ea418/GetFile2_3.pdf ZELENKA, J. Indikátory udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Univerzita Hradec Králové. Fakulta informatiky a managementu. 2007. [online][citováno 04-04-2013]. Dostupné z: http://ucr.uhk.cz/documents/Monitorovani_a_indikatory_udrzitelnosti_cestovniho_ruchu/text/ monittext.pdf
103
Zákony a vyhlášky: Zákon č. 17/1992 Sb. o ţivotním prostředí Zákon č. 114/1992 Sb. České národní rady o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko Vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí ČR č. 118/2002 Sb. O vymezení zón ochrany přírody Národního parku České Švýcarsko Příloha k vyhlášce 118/2002 Sb. Jiné zdroje: Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje 2010 - 2015 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Českém Švýcarsku - listopad 2005, DHV CR, spol. s.r.o. Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Českém Švýcarsku do r. 2020 – říjen 2011, SPF Group, v.o.s. Bradová, L. Feistová, M. Úloha ministerstev ČR v rámci udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Semestrální práce. 2011. Vedoucí práce doc. Ing. Jarmila Indrová, CSc.
104
Seznam obrázků, tabulek a grafů Seznam obrázků: Obrázek 1: Geoparky na území České republiky ..................................................................... 19 Obrázek 2: Oficiální logo NP České Švýcarsko ...................................................................... 24 Obrázek 3: Administrativní členění NP České Švýcarsko ....................................................... 25 Obrázek 4: Zonace NP České Švýcarsko ................................................................................. 27 Obrázek 5: Vyznačení chráněných území v regionu ................................................................ 28 Obrázek 6: Geologický vývoj na území Českého Švýcarska ................................................... 29 Obrázek 7: Drobnokvět pobřeţní ............................................................................................. 30 Obrázek 8: Hustota zalidnění na území NP České Švýcarsko ................................................. 32 Obrázek 9: Pravčická brána ...................................................................................................... 34 Obrázek 10: Divoká soutěska ................................................................................................... 36 Obrázek 11: Znázornění polohy soutěsek a moţností parkování ............................................. 37 Obrázek 12: Rudolfův kámen .................................................................................................. 38 Obrázek 13: Malá Pravčická brána .......................................................................................... 39 Obrázek 14: Růţovský vrch Obrázek 15: Jeskyně víl v Kyjovském údolí ........... 39 Obrázek 16: Označení regionálních výrobků z Českosaského Švýcarska ............................... 43 Obrázek 17: Příklady autorské keramiky ................................................................................. 44 Obrázek 18: Keramické modely podstávkových domů ........................................................... 44 Obrázek 19: Síť značených cyklostezek v NP České Švýcarsko ............................................. 53 Obrázek 20: Monitorovací turniket v NP České Švýcarsko .................................................... 56 Obrázek 21: Rozmístění monitorovacích turniketů na území NP České Švýcarsko ............... 56 Obrázek 22: Působení o.p.s. České Švýcarsko ......................................................................... 62 Obrázek 23: Zdroje znečišťování ovzduší v regionu České Švýcarsko ................................... 73 Obrázek 24: Staré ekologické zátěţe v regionu České Švýcarsko ........................................... 73 Obrázek 25: Vyuţití území regionu České Švýcarsko ............................................................. 74
Seznam tabulek: Tabulka 1: Katastrální území obcí a velikost území spadající do NP České Švýcarsko ......... 26 Tabulka 2: Popis jednotlivých zón ochrany přírody v NP České Švýcarsko ........................... 27 Tabulka 3: Počet obyvatel v devíti hraničních obcích NP České Švýcarsko v roce 2011 ....... 31 Tabulka 4: Seznam certifikovaných zařízení dle certifikace Cyklisté vítáni v oblasti NP České Švýcarsko ................................................................................................................................. 48 Tabulka 5: Turistická informační centra (TIC) na území NP České Švýcarsko ...................... 49 Tabulka 6: Indikátory udrţitelného rozvoje cestovního ruchu, UNWTO ................................ 68 Tabulka 7: Specifické indikátory udrţitelného rozvoje cestovního ruchu v přírodních parcích (chráněných územích) .............................................................................................................. 69 Tabulka 8: Hromadná ubytovací zařízení v jednotlivých obcích k 31.12.2011 ....................... 70 Tabulka 9: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie k 31.12.2011........... 70 Tabulka 10: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle obcí k 31.12.2010 ........... 71 Tabulka 11: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení k 31.12.2011 ............................. 71 Tabulka 12: Vývoj příjezdů a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních ve všech devíti obcích ............................................................................................................................. 72
105
Seznam grafů: Graf 1: Počet obyvatel v devíti hraničních obcích NP České Švýcarsko v % v roce 2011 ..... 32 Graf 2: Počet cestujících na lince 434 v letech 2008 – 2011 ................................................... 46 Graf 3: Vývoj příjezdů hostů ve všech devíti obcích ............................................................... 72 Graf 4: Struktura návštěvníků podle pohlaví ........................................................................... 76 Graf 5: Struktura návštěvníků podle věkové kategorie ............................................................ 76 Graf 6: Struktura návštěvníků podle vzdělání .......................................................................... 76 Graf 7: Hlavní důvody návštěvy NP České Švýcarsko ............................................................ 77 Graf 8: Jakým dopravním prostředkem jste přijel/přijela?....................................................... 78 Graf 9: Vyuţíváte v oblasti národního parku veřejnou dopravu? ............................................ 78 Graf 10: Povědomí o pojmu udrţitelný rozvoj cestovního ruchu mezi návštěvníky ............... 79 Graf 11: Faktory ovlivňující výběr destinace pro dovolenou .................................................. 79 Graf 12: Ochota připlatit si za ekologickou certifikaci ............................................................ 79 Graf 13: Ochota třídit odpad v ubytovacích zařízeních ........................................................... 80 Graf 14: Zastoupení jednotlivých obcí a měst v dotazníkovém šetření mezi rezidenty........... 81 Graf 15: Struktura odpovídajících rezidentů podle pohlaví ..................................................... 81 Graf 16: Struktura odpovídajících rezidentů podle věkové kategorie ...................................... 82 Graf 17: Struktura odpovídajících rezidentů podle vzdělání ................................................... 82 Graf 18: Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti národního parku ....................... 83 Graf 19: Místo setkání rezidentů s návštěvníky ....................................................................... 83 Graf 20: Vnímání návštěvníků ze strany rezidentů .................................................................. 84 Graf 21: Zájem o vývoj cestovního ruchu v oblasti ................................................................. 84 Graf 22: Zdroje informací o vývoji cestovního ruchu v oblasti ............................................... 84 Graf 23: Povědomí o pojmu udrţitelný rozvoj cestovního ruchu mezi rezidenty.................... 85 Graf 24: Vliv cestovního ruchu na rozvoj oblasti NP České Švýcarsko .................................. 85 Graf 25: Struktura oslovených podnikatelů v cestovním ruchu ............................................... 87 Graf 26: Velikost subjektu podnikající v cestovním ruchu ...................................................... 87 Graf 27: Drţení certifikátu či ocenění pro ekologii ................................................................. 87 Graf 28: Vnímání ekoznačky jako přínos pro podnikání ......................................................... 88 Graf 29: Povědomí o pojmu udrţitelný rozvoj cestovního ruchu ............................................ 88 Graf 30: Školení zaměstnanců v oblasti udrţitelného rozvoje cestovního ruchu..................... 89 Graf 31: Vyuţívání obnovitelných zdrojů energie v podniku .................................................. 89 Graf 32: Vyuţívání grantů či podpory v rámci udrţitelného rozvoje cestovního ruchu .......... 89 Graf 33: Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu ................................................................. 91 Graf 34: Znalost pojmu udrţitelný cestovní ruch ..................................................................... 91 Graf 35: Realizace projektů, akcí či programů na podporu udrţitelného cestovního ruchu z vlastního rozpočtu obce ............................................................................................................ 92 Graf 36: Vyuţití finančních prostředků z dotací na podporu udrţitelného cestovního ruchu . 92 Graf 37: Spolupráce se soukromým sektorem s cílem udrţitelného rozvoje cestovního ruchu .................................................................................................................................................. 93 Graf 38: Poskytování informací o udrţitelném rozvoji občanům a podnikům v oblasti cestovního ruchu ...................................................................................................................... 93
Seznam příloh Příloha 1: Dotazník pro návštěvníky národního parku Příloha 2: Dotazník pro rezidenty Příloha 3: Dotazník pro podnikatele v cestovním ruchu Příloha 4: Dotazník pro zástupce obcí 106
