VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: MEZINÁRODNÍ OBCHOD
Obchodní a kulturní zvyklosti Filipín (bakalářská práce)
Autor: Alena Kutilová Vedoucí práce: Ing. Soňa Gullová, Ph.D.
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.
V Praze dne 11. 5. 2010
DDDDDDD podpis studenta
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Soně Gullové, Ph.D. za vstřícnost a čas, který mé práci věnovala, a rovněž za její odborné vedení a cenné připomínky.
Obsah ÚVOD ......................................................................................................................................... 3 1
OBEC É I FORMACE O ZEMI ................................................................................... 5 1.1 Geografické informace ............................................................................................... 5 1.1.1 Poloha a rozloha ................................................................................................. 5 1.1.2 Charakteristika povrchu...................................................................................... 5 1.1.3 Klimatické podmínky a přírodní hrozby ............................................................ 6 1.1.4 Flora a fauna ....................................................................................................... 7 1.1.5 Nerostné bohatství .............................................................................................. 8 1.2 Historický vývoj .......................................................................................................... 9 1.2.1 Počátky osídlení .................................................................................................. 9 1.2.2 První styky s okolním světem............................................................................. 9 1.2.3 Španělská kolonizace........................................................................................ 10 1.2.4 Období kolonizace Spojenými státy americkými ............................................. 11 1.2.5 Japonská okupace ............................................................................................. 12 1.2.6 Marcosova vláda ............................................................................................... 12 1.2.7 Současnost ........................................................................................................ 13 1.3 Obyvatelstvo ............................................................................................................. 13 1.4 Politická charakteristika........................................................................................... 15 1.4.1 Státní zřízení ..................................................................................................... 15 1.4.2 Správní rozdělení země .................................................................................... 16 1.4.3 Státní symboly - vlajka a hymna ...................................................................... 16 1.5 Ekonomická situace .................................................................................................. 17 1.5.1 Hospodářský vývoj ........................................................................................... 18 1.5.2 Základní makroekonomické ukazatele ............................................................. 19 1.5.3 Primární sektor ................................................................................................. 23 1.5.4 Sekundární sektor ............................................................................................. 23 1.5.4.1
1.5.5 1.5.5.1 1.5.5.2
1.5.6 1.5.6.1 1.5.6.2 1.5.6.3
2
Energetika ............................................................................................................... 24
Terciární sektor ................................................................................................. 24 Infrastruktura .......................................................................................................... 24 Cestovní ruch .......................................................................................................... 25
Zahraniční obchod Filipín ................................................................................ 26 Teritoriální struktura zahraničního obchodu........................................................... 27 Komoditní struktura ................................................................................................ 28 Filipínská republika v mezinárodních vztazích ...................................................... 29
KULTURA A JEJÍ SPECIFIKA .................................................................................... 31 2.1 Základní hodnoty a přístup k životu ......................................................................... 31 2.2 ,áboženství............................................................................................................... 32 2.3 Vztahy a vnímání rodiny ........................................................................................... 33 2.4 Jazyk a verbální komunikace .................................................................................... 33 2.5 ,everbální komunikace ............................................................................................ 34 2.6 Svátky a významné dny ............................................................................................. 35 2.7 Umění a zábava ........................................................................................................ 36 2.7.1 Hudba a tanec ................................................................................................... 37 2.8 Sport ......................................................................................................................... 37
-1-
2.9 2.10 2.11
Kuchyně a stolování ................................................................................................. 38 Postavení žen ............................................................................................................ 39 Doporučení pro cestování ........................................................................................ 40
3
OBCHOD Í JED Á Í A PROTOKOL ........................................................................ 43 3.1 Přístup k obchodu a tempo jednání .......................................................................... 43 3.2 Jazyk jednání, komunikace ....................................................................................... 44 3.3 Vyjednávací taktiky ................................................................................................... 45 3.4 Role vztahů ve vyjednávání ...................................................................................... 46 3.5 Zvláštnosti obchodních styků .................................................................................... 46 3.5.1 Obchodní zastoupení a jeho význam ................................................................ 46 3.5.2 Korupce ............................................................................................................ 47 3.5.3 Ženy podnikatelky ............................................................................................ 48 3.6 Způsob rozhodování a uzavírání smluv .................................................................... 48 3.7 Vnímání času ............................................................................................................ 48 3.8 Pracovní doba .......................................................................................................... 49 3.9 Oblékání ................................................................................................................... 49 3.10 Dárky ........................................................................................................................ 50 3.11 Vizitky a pozvánky .................................................................................................... 51 3.12 Obchod a zábava ...................................................................................................... 51
4
VZTAHY ČESKÉ REPUBLIKY S FILIPÍ AMI .......................................................... 53 4.1 Diplomatické styky.................................................................................................... 53 4.2 Obchodní vztahy ....................................................................................................... 53
ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 55 5
CITACE ........................................................................................................................... 58
6
ZDROJE........................................................................................................................... 59
7
PŘÍLOHY......................................................................................................................... 66 Příloha č. 1: Obchodní a kulturní zvyklosti filipínských obchodních partnerů ................ 66 Příloha č. 2: Mapa fyzického povrchu Filipínské republiky ............................................ 68 Příloha č. 3: Nártoun celebeský (Tarsius spectrum) ......................................................... 69 Příloha č. 4: Hlavní politické strany v zemi ..................................................................... 69 Příloha č. 5: Mapa administrativního členění Filipín ....................................................... 71 Příloha č. 6: Vlajka Filipínské republiky .......................................................................... 72 Příloha č. 7: Vývoj měnového kurzu CZK k PHP za rok 2009 ........................................ 72 Příloha č. 8: Fotogalerie ................................................................................................... 73 Příloha č. 9: Jazyková mapa Filipín ................................................................................. 78 Příloha č. 10: Kulturní dimenze Filipín podle Geerta Hofstedeho ................................... 79 Příloha č. 11: Adresy velvyslanectví ČR a Filipín a úřední hodiny ................................. 79 Příloha č. 12: Gloria Macapagal-Arroyová a Jan Fischer ................................................ 80
-2-
Úvod Má bakalářská práce má za cíl analyzovat kulturní specifika a aspekty obchodního jednání na Filipínách. Ráda bych se v ní zabývala především kulturou, jež výrazně ovlivňuje vyjednávací zvyklosti a taktiky, a zjistila, zda jsou kulturní odlišnosti tak významné, že brání vzájemnému obchodu České a Filipínské republiky. První kapitola je souhrnem obecných informací o zemi a představuje tak podklad, k němuž se vrací a z něhož vychází v podstatě celá bakalářská práce. Oddíl Geografické informace je zaměřen na popis charakteru povrchu země a její zeměpisnou polohu, dále na klima, které do značné míry ovlivňuje život na ostrovech, a přírodní a nerostné bohatství. Navazující podkapitola o dějinách země mapuje jak počátky osídlení a první styky s okolním světem, tak období španělské, britské, japonské a americké nadvlády, až po vznik samostatné Filipínské republiky. Neklidný historický vývoj dal základ národnostní pestrosti země, jíž se věnuje oddíl o obyvatelstvu. Rovněž jsou v ní zmíněny součastné trendy a problémy filipínské společnosti. Prostor je věnován i státnímu zřízení země a rozdělení moci. Celou kapitolu uzavírá
charakteristika
hospodářství,
a
to
jak
z pohledu
historického
vývoje,
tak prostřednictvím hlavních makroekonomických ukazatelů. Jsou v ní také popsány jednotlivé sektory národní ekonomiky a stěžejní odvětví. Důležitou roli hrají zahraniční styky a vztahy, proto zde uvádím mimo jiné tendence mezinárodního obchodu, jeho teritoriální a komoditní strukturu a samozřejmě i členství země v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních. Druhá kapitola se blíže soustředí na kulturu Filipín a její specifické rysy. Základem pro její pochopení jsou především uznávané hodnoty a životní postoj. Součástí každodenního života je však zároveň náboženství, ať už se jedná o animismus, dominantní křesťanství, či islám. Všechna výše zmíněná vyznání kladou velký důraz na vzájemné vztahy a vnímání rodiny, které jsou vyčleněny v samostatném oddílu. Stejně tak důležitá je i verbální a neverbální komunikace, jež je velice odlišná od té, na kterou jsme zvyklí. K neodmyslitelným součástem života Filipínce patří také umění, zábava, sport a dobré jídlo. I zde se projevuje rozmanitost ostrovů a jistá svéráznost filipínské kultury. Velice svébytné je také postavení ženy ve společnosti, proto je mu věnován samostatný oddíl. Poslední podkapitolu pak tvoří souhrn doporučení pro cestující do země. Třetí kapitola pojednává o obchodních zvyklostech země, které jsou z převážné části dány zvyklostmi kulturními. Zejména na tuto část se soustředily otázky v dotazníku, jenž byl -3-
zaslán českým firmám obchodujícím s Filipínskou republikou, a tudíž tato čerpá ze zkušeností českých podnikatelů. Zahrnuje problematiku specifického přístupu k vyjednávání. Podává informace o významu a odlišnostech v komunikaci, roli oslovování a pozdravu. Soustředí se i na vyjednávací taktiky a styly. Stejně jako pro společenský život jsou i pro ten obchodní velice důležité vztahy a hierarchie ve společnosti. Z kulturních odlišností také vyplývá řada zvláštností jako například význam obchodního zastoupení, korupce a jedinečná pozice žen coby vyjednávajících. V jedné z podkapitol se zabývám způsobem rozhodování a přístupem Filipíncům k závazkům. Důležitou roli hraje také pracovní doba a vnímání času, jenž ovlivňuje například domlouvání schůzek. Součástí business etikety je i vhodné oblečení, předávání dárků a správné přijímání vizitek. Závěr kapitoly je věnován významu zábavy pro jednání a společenským podnikům. Poslední kapitola shrnuje významné mezníky ve vývoji diplomatických vztahů České a Filipínské republiky. Zároveň mapuje obchodní styky posledních let a jejich smluvní základ. Charakteristika vzájemného obchodu je zde doplněna statistikami týkajícími se vzájemné výměny zboží. Tato práce by mohla pomoci zástupcům českých firem při jednání s filipínskými partnery, či v přípravě pro vstup na trh, a sloužit jako základní informační zdroj, neboť je souhrnem praktických i teoretických poznatků a vychází rovněž ze zahraničních publikací. Kombinuje tak využití primárních a sekundárních dat, získaných prostřednictvím dotazníků a z korespondence se zástupci českých firem působících na Filipínách.1 Potenciálním přínosem práce by mohlo být zvýšení zájmu o tuto destinaci, jak v otázkách obchodu, tak turismu a investic.
1
Viz příloha č. 1.
-4-
1 Obecné informace o zemi 1.1 Geografické informace2 1.1.1 Poloha a rozloha Filipíny3 leží v jihovýchodní Asii a s téměř 98 miliony obyvatel jsou třináctým nejlidnatějším státem světa. Rozkládají se na stejnojmenném souostroví čítajícím 7 107 ostrovů. Tyto ostrovy se táhnou mezi 116. a 126. stupněm východní zeměpisné délky a 4. a 21. stupněm severní zeměpisné šířky. Hlavním městem je Manila. Zemi dělí od severně ležícího Tchaj-wanu Bašický průliv. Východní břehy souostroví omývá Tichý oceán, jižní Suluské a Sulaweské moře. Na západě je země od asijského kontinentu oddělena Jihočínským mořem. Povrch země činí přibližně 300 000 km2, z čehož je přes 298 000 km2 tvořeno pevninou a zhruba 1 800 km2 připadá na vodní plochu.4 Největšími ostrovy jsou Luzon, Mindanao5, Samar, Negros, Palawan, Panay, Mindoro, Leyte, Cebu, Bohol a Masbate. Těchto jedenáct ostrovů zabírá 96 % povrchu Filipín.
1.1.2 Charakteristika povrchu Názory vědců na původ Filipín se různí. Podle jedné teorie vznikla většina ostrovů sopečnou činností. Ta vyzvedla střed ostrova do vysokých výšek, zatímco pobřežní části zůstaly spíše nížinaté. Druhá teorie naopak hovoří o zatopení tzv. pevninského mostu, jenž před mnoha tisíci let spojoval Filipíny s asijskou pevninou. Povrch Filipín je velice různorodý. „Vedle vysokých horských masivů s řadou činných sopek jsou na Filipínách rozsáhlá bažinatá území, pobřežní nížiny, četné, ale krátké řeky a hluboké horské soutěsky.“6 Lze zde najít jak místa ležící v úrovni hladiny moře, tak oblasti, kde nadmořská výška dosahuje téměř 3 000 metrů. Západní pobřeží je zpravidla členitější a méně skalnaté než východní, což bylo příznivé pro vybudování přístavů. 2
Viz příloha č. 2. Oficiální název Filipín je Filipínská republika (Republic of the Philippines). 4 Central Intelligence Agency. Central Intelligence Agency Web Site [online]. 2007, page last updated on March 18, 2010 [cit. 2010-03-26]. CIA - The World Factbook -- Philippines. Dostupné z WWW:
. ISSN 1553-8133. 5 Dva největší ostrovy Luzon a Mindano představují 65% povrchu a žije zde 60% obyvatel. 6 FILIP, Dr. Jiří, et al. Filipíny. 1. vydání. Praha : PRESSFOTO - vydavatelství ČTK, 1982. Přírodní podmínky, s. 20. 3
-5-
Zemi lze geograficky rozdělit do několika částí. První představuje Luzon, druhou Visayské ostrovy, třetí ostrov Mindanao a Suluské souostroví a čtvrtou ostrov Palawan. V severní části ostrova Luzon se rozkládá téměř 200 kilometrů dlouhá a v průměru 60 kilometrů široká nížina. Na západě je ohraničena pohořím Central Cordillera, na východě pohořím Sierra Madre. Střední Luzon tvoří nížina, na jižním Luzonu lze také najít jak menší nížiny, tak pohoří. Charakteristický je pro něj výskyt hned několika činných sopek, mezi něž patří například sopka Taal, která v letních měsících roku 2009 vykázala zvýšenou aktivitu a do značné míry představuje hrozbu pro nedaleké hlavní město Manila. Visayské ostrovy jsou převážně hornaté, výjimkou jsou snad jen pobřežní nížiny, z nichž se pohoří na těchto ostrovech zvedají. „Z ostrova Mindanao vybíhá v západní části poloostrov Zamboangu, jenž je rovněž hornatý. Soutěsky v horském hřebenu se u pobřeží rozšiřují v pobřežní nížinu.“7 Hory se nachází i v jihozápadní části Mindanaa. Na východě ostrova se nachází další pohoří, v němž leží i nejvyšší hora Filipín, sopka Mt. Apo, dosahující výšky 2 954 m. n. m. Suluské souostroví je zčásti tvořeno korálovými útesy. Hornatý ostrov Palawan odděluje Jihočínské moře od Suluského, a zároveň jako by odděloval ostrov Kalimantan od Visayských ostrovů. Moře je kolem pobřeží Palawanu velmi hluboké. Mezi nejdelší řeky Filipín patří Mindanao, Cagayan, Agno a Pampanga, jež odvodňují Luzon. Největším jezerem Luzonu je Laguna de Bay, dalším velkým jezerem je jezero Lanao na Mindanau. Nejznámějšími vodopády jsou Maria Cristina Falls rovněž na Mindanau.8
1.1.3 Klimatické podmínky a přírodní hrozby Klima Filipín lze, vzhledem ke geografické poloze, charakterizovat jako tropické, ovlivňuje ho ale také několik dalších faktorů, kvůli nimž nemají Filipíny jednotné roční období. Zároveň je nutno poznamenat, že rozdíly mezi obdobími nejsou příliš markantní, co se teplot týče, ale spíš co do objemu srážek. Velké rozdíly v nadmořské výšce, které jsou výrazné i mezi centrální a pobřežní částí jednotlivých ostrovů, do značné míry determinují denní teploty. Pro nížiny je tedy charakteristická vysoká vlhkost vzduchu a roční teploty pohybující se mezi 24-29°C.
7 8
FILIP, Dr. Jiří, et al. Filipíny. 1. vydání. Praha : PRESSFOTO - vydavatelství ČTK, 1982. Přírodní podmínky, s. 22. FILIP, Dr. Jiří, et al. Filipíny. 1. vydání. Praha : PRESSFOTO - vydavatelství ČTK, 1982. Přírodní podmínky, s. 19-26.
-6-
Nad 1 500 metry nad mořem můžeme hovořit o rozpětí 17-19°C. Nejchladnějšími měsíci jsou leden a únor, nejteplejšími naopak květen a červen.9 Geograficky spadá území Filipínské republiky do monzunové oblasti. Vanou zde pasáty z Tichého oceánu, které jsou tak dalším významným determinantem klimatu. V období od května do října ovlivňuje klima jihozápadní monzun a srážky, které s sebou přináší, spadnou převážně v západní části Filipín. Naopak výskyt severovýchodního pasátu a částečně také vliv severovýchodního monzunu v období od října do dubna způsobuje značné srážky na východě území. Monzuny a pasáty ale nepřinášejí pouze prospěšnou vláhu pro filipínské zemědělství. Při změně větru ohrožují zemi z obou stran tajfuny. Filipíny za rok ovlivní zhruba patnáct tajfunů. Nadměrné srážky, které se pohybují okolo 2000-2400 mm ročně, způsobují také sesuvy půdy. Mimoto se na ostrovech nachází 21 aktivních sopek10 a lze předpokládat, že se zde i v budoucnu budou vyskytovat erupce a další seizmické aktivity (jako například zemětřesení či tsunami).11 Souostroví postihne průměrně 5 zemětřesení denně. Dalším významným faktorem ovlivňujícím klima je rozdílná zeměpisná šířka a délka jednotlivých ostrovů a různorodý charakter jejich povrchu.
1.1.4 Flora a fauna Rozmanitost klimatu se odráží také ve filipínské vegetaci. „Pobřežní části ostrovů jsou buď bažinaté s mangovníkovými houštinami, nebo suché, lemované palmovými háji. Palma je zde zároveň nejrozšířenějším stále zeleným stromem, vyskytuje se zde v téměř 130 druzích. Za národní palmu je považována nipa, jejíž listí se tradičně používá na výrobu došků a stěn.“12 Na Filipínách lze rovněž dále roste 900 druhů orchidejí, banánovníky či masožravé rostliny. Do roku 1900 pokrývaly 2/3 povrchu Filipín tropické deštné lesy. V roce 2005 už lesy tvořily jen 24 % povrchu, přičemž jenom mezi lety 2000 a 2005 se tento podíl snížil o 2,1 % za rok, což znamená vykácení 157 000 hektarů lesa.13
9
FILIP, Dr. Jiří, et al. Filipíny. 1. vydání. Praha : PRESSFOTO - vydavatelství ČTK, 1982. Přírodní podmínky, s. 24. Souostroví vzniklo sopečnou činností a posuny tektonických vrstev. Země spadá do tzv. Ohnivého kruhu (The Pacific Ring of Fire) známého jako oblast s vysokou seizmickou aktivitou. Mezi nejvyšší činné sopky patří Ragang, Canlaon, Mayon, Taal a Pinatubo. 11 WOODS, Damon L. The Philippines. Santa Barbara : ABC-CLIO, 2006. History and Geography, s. 4. ISBN 1-85109-6752. 12 FILIP, Dr. Jiří, et al. Filipíny. 1. vydání. Praha : PRESSFOTO - vydavatelství ČTK, 1982. Přírodní podmínky, s. 25. 13 Food and Agriculture Organization of the United Nations. FAO [online]. © 2010 [cit. 2009-10-24]. State of the World’s Forest 2009 (Annex, Table 2). Dostupné z WWW: . 10
-7-
V zemi se vyskytuje velké množství plazů, a to jak obrovských krajt, tak drobných ještěrů a želv. Mnoho zástupců plazů je smrtelně jedovatých, někteří jsou naopak užiteční, jako například drobné ještěrky gekoni, které požírají škodlivý hmyz. Místní řeky jsou bohaté na ryby, jež jsou ve většině případů poživatelné. V některých vodních tocích se vyskytují krokodýli. Najdeme zde přes 700 druhů ptactva, ze savců pak opice makak, vodní buvoly, divoké kočky, kočkovité šelmy (ocelota, leoparda a další), antilopy a zhruba 60 druhů netopýrů.14 Na Filipínách žije několik endemitických živočišných druhů. K těm známějším patří především nártouni15 z čeledi nártounovitých. Charakteristickým znakem jsou, kromě extrémně dlouhého nártu, obrovské oči, jež těmto drobným primátům poskytují dobré noční vidění.16 Živí se převážně hmyzem, ale loví též ptáky a hady. Další zvláštností je veliký orel Pithecophaga jefferyi, který se živí opicemi a má více než třímetrové rozpětí křídel. V roce 2006 bylo na Filipínách přibližně 62 národních parků, některé oblasti jsou dokonce pod ochranou UNESCO. Problém zde však představují nedostačující podmínky pro vyhlášení národního parku. Ve většině filipínských národních parků se staví lidská obydlí, v některých se dokonce kácí dřevo nebo rybaří a mnoho filipínských rostlinných a živočišných druhů se tak ocitá na pokraji vyhynutí. Největším filipínským národním parkem je Northern Sierra Madre Natural Park v Luzonu.
1.1.5 *erostné bohatství Filipíny mají obrovské zásoby surovin anorganického původu. Zásoby zlata, chromu a mědi patří k největším na světě. Dále se zde nachází naleziště síry, uhlí, stříbra a niklu. Na Palawanu byla také objevena naleziště ropy. Mimo to má ostrov zdroje jílu, vápence, mramoru, křemene a fosfátů. I přes velké nerostné bohatství není těžba příliš rozvinutá.17
14
FILIP, Dr. Jiří, et al. Filipíny. 1. vydání. Praha : PRESSFOTO - vydavatelství ČTK, 1982. Přírodní podmínky, s. 25. Viz příloha č. 3. 16 DEWEY, Tanya; MYERS, Phil. The Animal Diversity Web [online]. ©1995-2008 [cit. 2009-10-24]. Animal Diversity Web: Tarsiidae: Information. Dostupné z WWW: . 17 The Office of Electronic Information, Bureau of Public Affairs. U. S. Department of State [online]. 2009 [cit. 2009-10-24]. Philippines (10/09). Dostupné z WWW: . 15
-8-
1.2 Historický vývoj 1.2.1 Počátky osídlení Nejstarším důkazem o osídlení Filipín je zřejmě lidská lebka stará více než 22 000 let nalezená v jeskyni Tabon na Palawanu. Prvními obyvateli byli tzv. Negriti, kteří na Filipíny přišli pravděpodobně z Malajského poloostrova přes pevninský most. Další vlna osídlení přivedla před 5000 lety přistěhovalce z Indonésie, proto ji všeobecně nazýváme vlnou indonéskou. Noví obyvatelé ostrovů s sebou přinesli znalosti zemědělství a stavitelství, které zužitkovali mimo jiné například při stavbě rýžových terasových polí v Banaue, jež se dochovala až do dnešních dní a jsou považována za osmý div světa. Třetí vlna, malajská18, spadá do období mezi lety 300-200 před naším letopočtem. Malajci na Filipínách vybudovali první stálá obydlí, vytvořili správní orgány a prvotní právní normy.19 Jelikož však o raném období filipínské civilizace existuje pouze minimum písemných záznamů, nelze chápat teorii tří migračních vln jako jedinou možnou. Někteří vědci vyslovili domněnku, že původní obyvatelé jihovýchodní Asie byli etnicky jednotní a že se u nich diverzifikační znaky vyvinuly v důsledku adaptace na přírodní podmínky.
1.2.2 První styky s okolním světem Prvním národem, který kdy obchodoval s Filipínami, byli Číňané. Ačkoli nejstarší písemné zmínky o čínských expedicích pocházejí z roku 972 n. l., lze první obchodní styky s Čínou hledat už ve 2. století n. l. Od 12. století se Filipíny staly pravidelnou zastávkou nejen čínských, ale také japonských a indických obchodníků. Navzdory kulturní převaze a přírodnímu bohatství Filipín netoužili nikdy Číňané souostroví ovládnout, vybudovali si pouze trvalé příbytky na strategických místech.20 Spolu s příchodem Indů přišel na Filipíny také buddhismus a hinduismus. Tato náboženství se zde však příliš neujala. Filipínci z nich přejali pouze jistou část a doplnili o ni 18
Ačkoliv příliv obyvatel z jihovýchodní Asie bývá označován tímto souhrnným označením, jednalo se ve své podstatě o tři etnicky odlišné vlny. 19 ROWTHORN, Chris; BLOOM, Greg; DAY, Michael. Philippines. Hawthorn : Lonely Planet Publications, 2006. History, s. 24. ISBN 17-4104-289-5. 20 WOODS, Damon L. The Philippines. Santa Barbara : ABC-CLIO, 2006. History and Geography, s. 15. ISBN 1-85109675-2.
-9-
vlastní animistické rituály a hodnoty. Koncem 14. století n. l. se k těmto náboženským vlivům přidal ještě islám, který sem přinesli Arabové a který se postupně rozšířil po velké části souostroví. Z výše uvedeného vyplývá, že Filipíny ani zdaleka nebyly izolovanou oblastí ‚na konci světa‘, ale aktivní součástí jihovýchodní Asie.21
1.2.3 Španělská kolonizace Šestnácté století s sebou přineslo zvrat v dosud poklidném vývoji Filipín. V březnu roku 1521 zde přistál Fernão Magalhães, portugalský mořeplavec ve španělských službách, a prohlásil nově objevenou zemi za součást Španělského království. Snaha o kristianizaci tamního lidu se mu však stala osudnou. Sám byl zabit a přeživší Španěle vyhnali domorodci z ostrova. V následujících letech směřovaly na ostrovy čtyři další objevné výpravy. Nová země dostala jméno Filipíny na počest španělského prince Filipa. Základem pro španělskou nadvládu se pak stala v roce 156522 dohoda s vládcem Cebu, podle níž se na Filipínách prosazovalo španělské právo. V té době už také Miguel Lopez de Legazpi nechal na ostrovech vybudovat první španělské pevnosti. Trnem v oku Španělů se stal islám, který byl na Filipínách poměrně dost rozšířen už od 14. století. Legazpi proto v roce 1571 převzal kontrolu nad muslimskou Manilou a ustanovil ji hlavním městem.23 Přesto se Španělům nikdy nepodařilo převést na křesťanství všechny Filipínce. Jižní ostrov Mindanao zůstal převážně muslimský. Španělé tak dali základ náboženské válce, jež do jisté míry přetrvává do dnešních dní. Spolu s Legazpim připluli na Filipíny také augustiniánští mnichové. V souladu se španělskými zvyklostmi měli za úkol pokřesťanštit obyvatele nově objevené země. Filipínci snadno převzali křesťanství za své, ale zároveň stále věřili v duchy a čarodějnice. Moc mnichů postupem času rostla a z duchovních se stali velice bohatí lidé s řadou výsad, velkou autoritou a vysokým společenským postavením.
21
WOODS, Damon L. The Philippines. Santa Barbara : ABC-CLIO, 2006. History and Geography, s. 20. ISBN 1-85109675-2. 22 ROWTHORN, Chris; BLOOM, Greg; DAY, Michael; VER BERKMOES, Ryan. Philippines. Hawthorn : Lonely Planet Publications, 2006. History, s. 25. ISBN 17-4104-289-5. 23 WOODS, Damon L. The Philippines. Santa Barbara : ABC-CLIO, 2006. History and Geography, s. 22. ISBN 1-85109675-2.
- 10 -
V 18. století výrazně oslabila pozici Španělů v Asii válka s Anglií a finančně Španělsko vyčerpala. V roce 176224 Britové obsadili Manilu. Setkali se však s odporem místních obyvatel, kteří je po dvou letech vyhnali z ostrovů. Španělé ve snaze znovu získat kontrolu nad kolonií zpřísnili už tak tvrdý režim, což vyvolalo řadu nepokojů. Na konci 19. století vypuklo povstání, z něhož vzešla řada národních hrdinů, mimo jiné doktor José Rizal, který byl nakonec Španěly popraven. Vražda významných představitelů odboje proti španělské nadvládě zvedla další vlnu nevole. Krveprolití ukončila za tři roky dohoda, která ovšem řešení napjatých vztahů mezi domorodci a kolonizátory nepřinesla. Šanci na svobodu Filipín přinesl spor Španělska s USA o cukr na Kubě. Španělsko nakonec vyhlásilo USA válku a zavleklo do ní coby svou kolonii i Filipíny. Roku 1898 se Američanům podařilo obsadit Manilu a na Filipínách definitivně skončila španělská nadvláda.25 Kolonizací Filipín získali Španělé na dlouhá léta zdroj obrovských nerostných surovin, daňových příjmů a zároveň také neutrální území, kde mohli obchodovat s Čínou, která jinak odpírala vstup cizincům na své území a značně tak komplikovala vzájemný obchod. „Ačkoli kolonizace a pokřesťanštění násilně změnilo historický vývoj Filipín, nepodařilo se Španělsku zcela vyhladit starodávné kulturní tradice.“26
1.2.4 Období kolonizace Spojenými státy americkými Dvanáctého června 1898 vyhlásily Filipíny samostatnost. Téhož roku však byly díky Pařížské smlouvě odkoupeny Spojenými státy a v Manile znovu vypukla povstání, tentokrát proti americké nadvládě. Rok 1902 znamenal definitivní zánik první Filipínské republiky. Americká kolonizace nepřinesla oproti té španělské změny, po nichž Filipínci toužili. Filipíny se pro Američany, stejně jako pro Španěly, staly především zdrojem přírodního bohatství. V roce 1930 na ostrovech proběhla průmyslová a sociální revoluce. Obchod mezi Filipínami a USA nepodléhal clu. Během 20. a 30. let přijali Američané řadu nepopulárních opatření. Hlasy volající po osamostatnění ještě zesílily.
24
NADEAU, Kathleen. The History of the Philippines : The Greenwood Histories of the Modern ,ations. Westport : Greenwood Press, 2008. The Philippine Revolution (1896-1902), s. 33. ISBN 978–0–313–34090–1, ISSN 1096–2905. 25 ROWTHORN, Chris; BLOOM, Greg; DAY, Michael; VER BERKMOES, Ryan. Philippines. Hawthorn : Lonely Planet Publications, 2006. History, s. 27. ISBN 17-4104-289-5. 26 NADEAU, Kathleen. The History of the Philippines : The Greenwood Histories of the Modern ,ations. Westport : Greenwood Press, 2008. Spanish Colonization (1521-1896), s. 15. ISBN 978–0–313–34090–1, ISSN 1096–2905.
- 11 -
Filipínská ústava a vznik Filipínského Commonwealthu v roce 1935 nadále potvrzovaly nadvládu Spojených států. Téhož roku proběhly první volby a prezidentem byl zvolen Manuel Quezon. Filipíny konečně získaly demokracii a nezávislost, ačkoliv tomu tak bylo pouze na papíře.27
1.2.5 Japonská okupace Ve stejný den, jako zaútočilo na Pearl Harbor (7. 12. 1941), napadlo Japonsko také Filipíny. Americký generál Douglas MacArthur reagoval na nečekaný útok útěkem z Filipín. Opuštěným vojenským jednotkám nezbývalo než se vzdát, což znamenalo počátek japonského tříletého tvrdého vojenského režimu. Na rozdíl od Američanů a Španělů se však Japonci nesnažili potlačit filipínskou kulturu a jazyk. V roce 1944 se na Filipíny vrátil MacArthur, v únoru 1945 dobyl Manilu a získal souostroví zpátky pro USA. Druhá světová válka zasadila Filipínám tvrdou ránu. O život během ní přišlo více než milion Filipínců. Dne 4. 7. 1946 byla vyhlášena Filipínská republika, do jejíhož čela byl zvolen Manuel Roxas.28
1.2.6 Marcosova vláda V roce 1965 vyhrál prezidentské volby právník Ferdinand Emmanuel Edralin Marcos. Spolu s ženou Imeldou vedli projekty pro kulturní a hospodářskou obnovu Filipín. Tyto projekty však nebyly příliš efektivní a v roce 1970 lidé znovu vyšli do ulic Manily, aby protestovali proti stávající situaci. Díky podpoře USA však Marcos obhájil svoji pozici a byl podruhé zvolen. Podle nové filipínské ústavy však nemohl zastávat úřad prezidenta víc než dvakrát po sobě. Jedinou možnost, jak se udržet u moci, představovalo vyhlášení stanného práva. Filipíny se tak od roku 1972 staly diktaturou, na níž platil zákaz vycházení, cest do zahraničí a byla zrušena svoboda tisku.29 Marcosovi političtí odpůrci byli zatčeni, popraveni nebo vyhnáni ze země.
27
WOODS, Damon L. The Philippines. Santa Barbara : ABC-CLIO, 2006. History and Geography, s. 48-54. ISBN 1-85109675-2. 28 FILIP, Dr. Jiří, et al. Filipíny. 1. vydání. Praha : PRESSFOTO - vydavatelství ČTK, 1982. Přírodní podmínky, s. 16-19. 29 WOODS, Damon L. The Philippines. Santa Barbara : ABC-CLIO, 2006. History and Geography, s. 67-75. ISBN 1-85109675-2.
- 12 -
Ve snaze získat co možná největší příjmy rozprodal Marcos filipínskou půdu a stanovil vysoké daně. Aby umlčel přibývající protesty, zrušil Marcos stanné právo, vyhlásil ‚Novou republiku‘ a opět stanul v jejím čele. V roce 1983 se na Filipíny vrátil Marcosův odpůrce Benigno Aquino mladší. Ještě na letišti ho však zavraždili Marcosovi muži. Jeho pohřeb se stal poklidným vyjádřením nespokojenosti s režimem. Roku 1986 se konaly další volby, v nichž proti Marcosovi stanula vdova Benigna Aquina, Corazon Aquinová. Zfalšované výsledky voleb byly pro Filipínce poslední kapkou. Tzv. EDSA (nebo také People Power, tj. Síla lidu) svrhla Marcose, který i s ženou spěšně opustil zemi, a Corazon Aquinová se stala prezidentkou země.30
1.2.7 Současnost Corazon Aquinová pomohla především upravit pokřivený obraz filipínské demokracie vytvořením nové ústavy, která do značné míry omezovala prezidentské pravomoci, propustila politické vězně a snažila se zlepšit špatnou hospodářskou situaci země. První skutečné prezidentské volby pak vynesly v roce 199231 do čela Fidela Ramose. Jeho hlavním cílem byla jednotnost národa, proto také vyjednával například s muslimy na Mindanau. Filipíny na rozdíl od ostatních zemí v regionu jihovýchodní Asie neprošly v 90. letech obrovským hospodářským rozvojem. Navíc je stíhala jedna přírodní katastrofa za druhou, ať už to byl výbuch sopky Mount Pinatubo, či sesuvy půdy. Upadající hospodářství a chudoba obyvatel daly vzniknout novým nepokojům. V roce 2001 byl sesazen prezident Joseph Estrada a na jeho místo nastoupila viceprezidentka Gloria Macapagal-Arroyová, která byla o tři roky později znovu zvolena do úřadu a stala se tak druhou ženou v pozici prezidenta v historii Filipín.32 V prvních letech své vlády však čelila mnoha nařčením z podvodu a manipulace výsledků voleb. Přesto všechno zůstává stále hlavou země.
1.3 Obyvatelstvo Stejně pestré jako dějiny Filipín je i zdejší obyvatelstvo. První obyvatelé byli drobní lidé s tmavou pletí, kudrnatými vlasy a silnými rty. V současné době představují Negriti, 30
ROWTHORN, Chris; BLOOM, Greg; DAY, Michael; VER BERKMOES, Ryan. Philippines. Hawthorn : Lonely Planet Publications, 2006. History, s. 28-29. ISBN 17-4104-289-5. 31 V tomto roce na post prezidenta kandidovala také Imelda Marcos, vdova po Ferdinandovi Marcosovi, jež se mohla po letech exilu vrátit na Filipíny a jíž byly odpuštěny všechny přečiny proti Filipíncům. 32 Philippines : Gov.Ph : The Official Government Portal of the Republic of the Philippines [online]. © 2010 [cit. 2010-0314]. Philippines: Gov.Ph: The Official Government Portal of the Republic of the Philippines - Philippine History. Dostupné z WWW: .
- 13 -
jak bývají aboriginci nazýváni, spíše jednu z národnostních menšin a žijí převážně v pobřežních oblastech, deštných pralesech, či horách.33 Indonéská vlna osídlení přinesla na ostrovy etnicky zcela odlišný národ vysokých, štíhlých lidí se světlou barvou kůže. Před příchodem Španělů obývali Filipíny také snědí Malajci. Již počátky osídlení tudíž daly základ více než stovce kulturních menšin, které ani po španělské a americké kolonizaci neztratili svou svéráznost a tradice. Podle oficiálních údajů je v současné době 91,5 % Filipínců malajského původu, 1,5 % připadá na Číňany a 7 % na ostatní.34 Tato čísla jsou do jisté míry zkreslená. Díky dlouhodobému soužití Španělů a Číňanů s Filipínci docházelo ke sňatkům mezi těmito národy, ze kterých se narodilo velké množství míšenců Je tedy velice obtížné určit, který obyvatel patří do jaké skupiny. Ještě na počátku 19. století měly Filipíny necelé 2 miliony obyvatel, čísla z července 2009 hovoří o 98 milionech. Ačkoli přirozený přírůstek postupně klesá, stále je jedním z nejvyšších v Asii (1,9 % v roce 2009). Populace je relativně mladá, 33,8 % připadá na věkovou skupinu 0-14 let, obyvatelé starší 65 let tvoří jen 4,4 %, v produktivním věku je 61,8 % obyvatelstva. Očekávaná délka života je u žen 70 let, u mužů 64 let.35 V minulosti bylo osídlení na Filipínách převážně venkovského typu, v současnosti však ve městech žijí téměř dvě třetiny obyvatel. Největšími sídly jsou Manila, Quezon City, Davao a Cebu City. Filipínská společnost zaznamenala kromě urbanizace další významný trend, a to odchod obyvatel za prací do zahraničí, především do Kanady a USA. Odhaduje se, že v budoucnu bude víc než třetina Filipínců žít mimo území Filipín. 36 Gramotnost populace je poměrně vysoká, pohybuje se kolem 93 %. Filipínský systém školství je obdobou Amerického systému, výuka probíhá v angličtině. Filipínské děti začínají školní docházku po dosažení 6 let věku. Následuje 6 let základní školy a 4 roky střední školy. Škola začíná v červnu a končí v březnu.37 Na Filipínách zůstává i nadále problematická otázka dětské prostituce, která je v zemi velice rozšířená. Navzdory četným legislativním úpravám
33
WOODS, Damon L. The Philippines. Santa Barbara : ABC-CLIO, 2006. History and Geography, s. 8. ISBN 1-85109-675-
2. 34
CzechTrade. BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. © 1997-2010 [cit. 2010-03-10]. Základní informace o teritoriu Filipíny. Dostupné z WWW: . 35 World Health Organization Regional Office for the Western Pacific. World Health Organization : Regional Office for the Western Pacific [online]. © 2005-2010 [cit. 2010-03-10]. WHO Western Pacific Region - 2009 - Philippines - Country Context. Dostupné z WWW: . 36 WOODS, Damon L. The Philippines. Santa Barbara : ABC-CLIO, 2006. History and Geography, s. 11. ISBN 1-85109675-2. 37 WOODS, Damon L. The Philippines. Santa Barbara : ABC-CLIO, 2006. Philippine Institutions, s. 142. ISBN 1-85109675-2.
- 14 -
a apelům mezinárodních organizací na řešení stávající situace zůstávají pachatelé povětšinou bez postihů. Filipínská společnost je do značné míry stratifikována. Koloniální minulost dala vzniknout úzké vrstvě velice bohatých obyvatel, tzv. ilustrados, na druhou stranu přivedla miliony lidí za hranici chudoby. Podle Asian Development Bank žije v současné době víc než 22 % obyvatelstva s příjmem pod 1,25 amerického dolaru na den, pod hranicí chudoby téměř 33 %.38
1.4 Politická charakteristika 1.4.1 Státní zřízení Filipínská republika je, podobně jako Spojené státy americké, zastupitelskou demokracií. Ústavou z roku 1987 byl znovu nastolen prezidentský systém vlády a moc rozdělena na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní. Legislativní pravomoc je v rukou dvoukomorového orgánu (Kongreso). Ten sestává ze dvou částí, a to ze senátu (Senado) a sněmovny reprezentantů (Kapulungan Ng Mga Kinatawan). Filipínský senát čítá 24 členů volených na šest let, přičemž volby se konají každé tři roky. Sněmovna reprezentantů má v současnosti 214 zástupců. Ústava země umožňuje prezidentovi jmenování více členů, ale celkový počet křesel nesmí překročit 250.39 Představitelé Sněmovny reprezentantů mohou být zvoleni na tříleté období a maximálně třikrát po sobě. Výkonná
moc
je
na
Filipínách
reprezentována
především
vykonavatelem
prezidentského úřadu. Prezident je zde volen na šest let a je zároveň hlavou státu, vlády a vrchním
velitelem
vojenských sil. Od roku 2001 tento úřad zastává Gloria
Macapagal-Arroyová. Viceprezidentem je v současné době Noli De Castro. Příští prezidentské volby se budou konat v květnu roku 2010. Macapagal-Arroyová se od roku 2004 snaží opozice zdiskreditovat. Vláda40 tak stráví více času vyvracením obvinění, než schvalováním nezbytných ekonomických reforem.
38
Asian Development Bank. Asian Development Bank : Fighting Poverty in Asia and the Pacific [online]. © 2010 [cit. 201003-14]. Asian Development Bank & Philippines Fact Sheet. Dostupné z WWW: . 39 Philippines : Gov.Ph : The Official Government Portal of the Republic of the Philippines [online]. © 2010 [cit. 2009-1025]. Philippines: Gov.Ph: The Official Government Portal of the Republic of the Philippines - General Information. Dostupné z WWW: . 40 Viz příloha č. 4.
- 15 -
Soudní moc je nezávislá, členy Nejvyššího soudu jmenuje prezident. Země má také svého stálého zástupce v OSN, v nyní je jím Hilario G. Davide. Vládě
trvale
vyhrožují
teroristické
skupiny.
Největší
hrozbu
představuje
pravděpodobně Abu Sayyaf Group (ASG), která unáší zahraniční turisty cestující na některé z jižně položených ostrovů. V této otázce spolupracují Filipíny s USA a dosahují alespoň částečných úspěchů. V srpnu roku 2006 se filipínské armádě podařilo zabít vůdce ASG Khadafyho Janjalaniho a jeho zástupce. V následujících letech bylo zajato přes 200 dalších teroristů.41
1.4.2 Správní rozdělení země42 Filipíny se administrativně dělí do 16 regionů a Metro Manila (oblast okolo hlavního města Manily), 79 provincií v čele s guvernérem a Radou, 117 měst řízených starosty a zastupitelským sborem, 1 544 municipalit a 41 480 vesnic, tzv. barangays.43 „Manila je hlavním městem od roku 1571, pouze po druhé světové válce bylo oficiálně hlavním městem Quezon City.“44
1.4.3 Státní symboly - vlajka a hymna Vlajku45 země tvoří modrý a červený pruh, přičemž modrý je umístěný nad červeným, s bílým klínem ve tvaru rovnostranného trojúhelníku na levé straně. Modrá zde symbolizuje vlastenectví a nezávislost, červená krev, která byla prolita v bojích za svobodu, bílá znamená mír. Ve středu tohoto klínu se nachází žluté slunce s osmi hlavními paprsky. Slunce reprezentuje nezávislost a 8 paprsků představuje 8 provincií, které povstaly proti španělské nadvládě. Jednotlivé paprsky jsou obklopeny dvěma dalšími, kratšími. V každém rohu klínu je po jedné drobné, žluté, pěticípé hvězdě. Tyto tři hvězdy jsou symbolem třech pilířů Filipín: Luzonu, Visayských ostrovů a Mindanaa. Současná vlajka se používá od 16. září 1997.46
41 The Office of Electronic Information, Bureau of Public Affairs. U. S. Department of State [online]. 2009 [cit. 2009-10-24]. Philippines (10/09). Dostupné z WWW: . 42 Viz příloha č. 5. 43 CzechTrade. BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. © 1997-2010 [cit. 2010-03-10]. Základní informace o teritoriu Filipíny. Dostupné z WWW: . 44 FILIP, Dr. Jiří, et al. Filipíny. 1. vydání. Praha : PRESSFOTO - vydavatelství ČTK, 1982. Správní rozdělení země, s. 63. 45 Viz příloha č. 6. 46 Tsavo Media Canada. WorldFlags101.com : Independent Online Information and Consumer Guide to Flags of the World [online]. 2008 [cit. 2009-10-25]. Philippines Flag - World Flags 101 - Philippinian Flags. Dostupné z WWW: .
- 16 -
Hymnu státu s názvem Marcha Filipina Magdalo složil roku 1898 Julian Felipe. Roku 1899 byla coby slova hymny použita španělsky psaná báseň Filipinas Josého Palmy.47 V současné době má hymna také anglickou a filipínskou verzi.
1.5 Ekonomická situace Filipínská republika patří dle klasifikace Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (IBRD) mezi země se středním nižším příjmem.48 Země disponuje velkým přírodním bohatstvím a jednou z nejvzdělanějších pracovních sil na světě, což by mohlo být v budoucnu základem hospodářského rozvoje. Národní měnou je filipínské peso.49 Mezinárodně používané označení je PHP. Jedno peso se dále dělí na 100 centavos. Bankovky jsou denominovány v hodnotách 10, 20, 50, 100, 200, 500, 1 000 a 2 000 peso. Mince jsou v hodnotě 10 nebo 25 centavos a 1, 5 a 10 peso. Jediným možným emitentem měny je Centrální banka Filipín (Bangko Sentral ng Pilipinas). Ta má mimo jiné na starosti řízení likvidity, je dlužníkem poslední instance, vykonává finanční dohled, spravuje devizové rezervy a udržuje měnovou stabilitu země.50 Tabulka č. 1: Vývoj kurzu PHP vůči USD a CZK v letech 2006-2010 2006
2007
2008
2009
2010
1 USD
52,617
48,914
40,938
47,207
46,027
1 CZK
45,166
43,805
43,375
43,612
39,804
Zdroj: Bangko Sentral ng Pilipinas. Bangko Sentral ng Pilipinas Website [online]. © 2006 [cit. 2010-03-16]. Pesos per US Dollar rate (1997-2009). Dostupné z WWW: . Zdroj: Česká národní banka. Česká národní banka [online]. © 2003-2010 [cit. 2010-03-16]. Kurzy devizového trhu - měsíční průměry - Česká národní banka. Dostupné z WWW: . Pozn.: Data v tabulce jsou uvedena vždy pro první měsíc kalendářního roku.
47
Philippines : Gov.Ph : The Official Government Portal of the Republic of the Philippines [online]. © 2010 [cit. 2010-1025]. Philippines: Gov.Ph: The Official Government Portal of the Republic of the Philippines - Flag and Anthem. Dostupné z WWW: . 48 The World Bank Group. The World Bank [online]. © 2010 [cit. 2010-03-16]. Data - Country Groups. Dostupné z WWW: . 49 Viz příloha č. 7. 50 Bangko Sentral ng Pilipinas. Bangko Sentral ng Pilipinas Website [online]. © 2006 [cit. 2010-03-16]. Bangko Sentral ng Pilipinas - About the Bank. Dostupné z WWW: .
- 17 -
1.5.1 Hospodářský vývoj Počátky filipínského hospodářství a obchodu spadají již do období před španělskou kolonizací. Příchod Španělů však znamenal rozvoj přístavního města Manila, a zároveň zpřetrhání ekonomických vazeb s muslimským světem. Byli to právě oni, kdo koupil a přerozdělil půdu a dal tak vzniknout filipínské elitě. V 19. století se ostrovy otevřely zahraničnímu obchodu. Příchod Američanů pak znamenal další prohloubení sociálních rozdílů mezi místními obyvateli. Filipíny se pro USA staly hlavně zdrojem nerostného bohatství a odbytištěm pro americké výrobky. Exporty tvořily zemědělské výrobky jako cukr, kokos a tabák. Po druhé světové válce se jedna z nejbohatších zemí Asie ocitla na pokraji zhroucení. Zničená infrastruktura, závlahové systémy, stroje a absence kapitálu na obnovu ekonomiky nedávaly moc nadějí na obnovu. Poválečné období bylo i tak charakterizováno vysokým hospodářským růstem, který zastavila až Marcosova vláda.51 Během 90. let prošla země řadou poměrně efektivních hospodářských reforem, které měly mimo jiné přilákat zahraniční investice. Díky nim přečkaly Filipíny finanční krizi, jež v tom období zasáhla valnou část Asie. Přesto prezidentka Corazon Aquinová řešila od počátku své vlády několik problémů. Svržený diktátor po sobě zanechal obrovské dluhy, které čekaly na splacení, a hospodářství utrpělo další ránu, když výbuch sopky Mount Pinatubo pokryl sopečným prachem obrovské zemědělské plochy. V polovině 90. let se však přece jen podařilo dosáhnout jistého pokroku. Krizi v roce 2003, i současnou světovou finanční krizi přestály Filipíny hlavně díky příjmům obyvatel pracujících v zahraničí a díky zemědělství. Byly přijaty programy na podporu zahraničních investic, snížení státního deficitu a zvýšení stability země. Největšími investory v zemi jsou v současné době Japonsko a USA. Z hrubého národního produktu země připadá 15,88 % na zemědělství, 27,88 % na průmysl a 43,84 % na služby.52
51
The Office of Electronic Information, Bureau of Public Affairs. U. S. Department of State [online]. 2009 [cit. 2010-03-14]. Philippines (10/09). Dostupné z WWW: . 52 Bangko Sentral ng Pilipinas. Bangko Sentral ng Pilipinas Website [online]. © 2006 [cit. 2010-03-14]. Gross National Product (GNP) By Industrial Origin At Constant 1985 Prices. Dostupné z WWW: .
- 18 -
1.5.2 Základní makroekonomické ukazatele Tabulka č. 2: HDP a H*P v běžných cenách, v miliardách PHP 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
HDP
4 316
4 872
5 444
6 031
6 647
7 423
7 669
H P
4 631
5 248
5 891
6 532
7 227
8 250
8701
Zdroj: National Statistical Coordination Board. ,ational Statistical Coordination Board [online]. 1997-2010 [cit. 2010-03-14]. NSCB - Statistics - Economic Accounts. Dostupné z WWW: .
Tabulka č. 3: HDP a H*P per capita v běžných cenách, v PHP a v % 2007
2008
Míra růstu
HDP
74 936
82 063
9,5
H P
81 474
91 206
11,9
Zdroj: National Statistical Coordination Board. ,ational Statistical Coordination Board [online]. 1997-2010 [cit. 2010-03-14]. NSCB - 1st Quarter 2009 National Accounts - Per Capita GDP, GNP and PCE. Dostupné z WWW: . Pozn.: Data v tabulce jsou uvedena vždy pro první čtvrtletí kalendářního roku.
Světová finanční krize v roce 2008 přece jen znamenala zpomalení růstu filipínské ekonomiky. Dalším propadům zabránila především snaha o vyrovnaný státní rozpočet, snížení zadluženosti,
revize
bankovního
systému
a
relativně
malá
závislost
ekonomiky
na zahraničním obchodu. V první polovině roku 2009 tak meziroční růst HDP zpomalil z 3,8 na 1 %. Stejně tak došlo ke zpomalení růstu hrubého národního produktu, které však bylo nižší díky zvýšeným příjmům od pracovníků v zahraničí53. Jejich objem vzrostl v roce 2009 přibližně o 3 %.
53
Při charakteristice filipínské ekonomiky má právě kvůli těmto příjmům ukazatel HNP větší váhu než HDP. Například HDP v roce 2009 zaznamenal pouze jednoprocentní růst, kdežto HNP téměř tříprocentní.
- 19 -
Tabulka č. 4: Index spotřebních cen (2000 = 100) a míra inflace 2005 Index spotřebních cen Míra inflace
2006
2007
2008
2009
2010
126,3
134,8
140,0
146,8
157,2
163,9
8,4
6,7
3,9
4,9
7,1
4,3
Zdroj: National Statistical Coordination Board. ,ational Statistical Coordination Board [online]. 1997-2010 [cit. 2010-03-14]. NSCB - Statistics - Prices. Dostupné z WWW: . Pozn. Data v tabulce jsou uvedena vždy pro první měsíc kalendářního roku.
Chování spotřebitelů ovlivnila především politická nejistota před nadcházejícími volbami a obavy ze ztráty zaměstnání. Nebývale nízká inflace, která se od června do září 2009 pohybovala v záporných hodnotách, však přesto podpořila spotřebu.54 Tabulka č. 5: Míra nezaměstnanosti, v % 2003 10, 2
2004 10,9
2005 7,4
2006 7,3
2007 6,3
2008 6,8
2009 7,1
Zdroj: National Statistical Coordination Board. ,ational Statistical Coordination Board [online]. 1997-2010 [cit. 2010-03-14]. NSCB - Statistics - Labour and Employment. Dostupné z WWW: . Pozn. Data v tabulce jsou uvedena vždy pro desátý měsíc kalendářního roku. V roce 2005 byla upravena definice nezaměstnanosti.
Ve stávající krizi se podařilo udržet míru nezaměstnanosti na přibližně stejné úrovni jako v roce 2008. To je přičítáno zejména změnám v rozložení pracovní síly. Propuštění zaměstnanci přijali v obavách o budoucnost méně výnosná zaměstnání, zvětšil se i podíl obyvatel pracujících na částečný úvazek. Ve snaze podpořit rodinu začali pracovat také dříve neaktivní členové domácnosti.55
54
National Statistical Coordination Board. ,ational Statistical Coordination Board [online]. 1997-2010 [cit. 2010-03-14]. NSCB - Statistics - Prices. Dostupné z WWW: . 55 Asian Development Bank. Asian Development Bank : Fighting Poverty in Asia and the Pacific [online]. © 2010 [cit. 201003-14]. Asian Development Outlook 2009 Update. Dostupné z WWW: .
- 20 -
Tabulka č. 6: Přebytek (schodek) státního rozpočtu, v HDP v běžných tržních cenách 2003
2004
- 4,6
2005
- 3,8
2006
- 2,7
2007
- 1,1
2008
- 0,2
- 0,9
Zdroj: Asian Development Bank. Asian Development Bank : Fighting Poverty in Asia and the Pacific [online]. © 2010 [cit. 2010-03-14]. Key Indicators for Asia and the Pacific 2009, Philippines. Dostupné z WWW: .
Vládní výdaje vzrostly za první pololetí roku 2009 o 7 procentních bodů. Největší podíl měl na tomto nárůstu především fiskální balíček v hodnotě 7 miliard USD. Velká část těchto prostředků byla investována do rozvoje infrastruktury a různých sociálních programů na snížení chudoby v zemi. Oproti tomu příjmy do rozpočtu klesly o 4 procentní body v důsledku celkového zpomalení ekonomiky a daňových prázdnin. Podíl veřejného zadlužení na HDP tak vzrostl z 56,9 % v roce 2008 na 58,7 % v roce 2009.56 Přesto však došlo k určitému zlepšení v oblasti veřejných financí a k zefektivnění výběru daní.
Objem investic v milionech USD
Graf č. 1: Vývoj investiční pozice Filipín v letech 2001-200857 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 -20000 -40000 -60000
2001
Vývoz investic
2002
2003
2004
Dovoz investic
2005
2006
2007
2008
Investiční pozice
Zdroj: Vlastní zpracování autorky. Pozn.: Data zachycená v grafu se vztahují vždy k hodnotám na konci kalendářního roku.
V roce 2009 došlo k odlivu investic, což lze přičíst především neochotě podnikatelů rozšířit v období krize výrobní kapacity. Celkově nejsou Filipíny vzhledem k velice 56
Central Intelligence Agency. Central Intelligence Agency Web Site [online]. 2007, page last updated on March 18, 2010 [cit. 2010-03-18]. CIA - The World Factbook -- Philippines. Dostupné z WWW: . ISSN 1553-8133.
57
Číselné údaje použité k vypracování grafu převzaty z Bangko Sentral ng Pilipinas. Bangko Sentral ng Pilipinas Website [online]. © 2006 [cit. 2010-03-20]. Philippines: International Investment Position (In million US dollars). Dostupné z WWW: .
- 21 -
nestabilnímu politickému a hospodářskému prostředí pro investory příliš atraktivní zemí, a to i navzdory řadě investičních pobídek, které vláda nabízí zahraničním firmám. K těmto pobídkám patří například daňové prázdniny v délce 4 nebo 6 let v závislosti na typu investora, daňové úlevy pro nákupy surovin, úlevy při dovozu investičního zařízení, snížená daň ze zisku právnické osoby atd.58 Mimo to došlo v zemi ke změně zákona, jenž v minulosti zakazoval stoprocentní vlastnictví firmy zahraničním subjektem, což alespoň částečně přispělo k přílivu investic. Na Filipíny v ke konci roku 2008 přiteklo celkem 91 960 milionů amerických dolarů v podobě investic. Z toho 23,5 % připadlo na přímé zahraniční investice (dále jen PZI), 31,05 % na portfoliové investice a 45,45 % na ostatní kapitálové toky. V roce 2009 tvořil z celkového objemu PZI 49,16 % zpracovatelský průmysl, 21,57 % elektrárenský a plynárenský průmysl, 17,3 % finanční zprostředkování, 4,94 % mířily do nemovitostí a 4,38 % na stavebnictví.59 Převážná většina zahraničního kapitálu pochází z Japonska, USA a nově industrializovaných zemí Asie. Struktura filipínských investic do zahraničí vypadala v roce 2008 následovně: 8,81 % tvořily PZI, 7,35 % portfoliové investice, 26,14 % ostatní investice a plných 57,7 % investice do rezervních aktiv. Celkový objem vyvezených investic dosáhl hodnoty 65 080 milionů USD. 60 Výhledy pro kalendářní rok 2010 ovlivňují především květnové prezidentské volby. Jejich poklidný průběh by zemi mohl přinést zlepšení tržního sentimentu. Očekává se další, i když ne příliš prudký, nárůst příjmů od zahraničních pracovníků, stejně jako mírný nárůst spotřeby. Výdaje na volební kampaň a s nimi spojené posílení domácí poptávky by měly podpořit maloobchod, přepravní a komunikační služby a přinést zlepšení trhu práce. I přes menší fiskální podporu hospodářství než v roce 2009 odhady hovoří o hospodářském růstu 3,3 %.61 Státní rozpočet se s největší pravděpodobností nepodaří vyrovnat ani v roce 2010, jak měla prezidentka Arroyová v plánu, přesto se ale počítá zvýšením daňových příjmů.
58
CzechTrade. BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. © 1997-2010 [cit. 2010-03-20]. Investiční klima Filipíny. Dostupné z WWW: . 59 Číselné údaje o rozdělení PZI dle sektoru převzaty z Bangko Sentral ng Pilipinas. Bangko Sentral ng Pilipinas Website [online]. © 2006 [cit. 2010-03-17]. Net Foreign Direc Investment (BOP Concept). Dostupné z WWW: . 60 Číselné údaje o rozdělení investic dle typu v předchozích dvou odstavcích převzaty a dopočítány na základě údajů z Bangko Sentral ng Pilipinas. Bangko Sentral ng Pilipinas Website [online]. © 2006 [cit. 2010-03-17]. Philippines: International Investment Position (In million US dollars). Dostupné z WWW: . 61 Asian Development Bank. Asian Development Outlook 2009 Update : Broadening openness for a resilient Asia [online]. Mandaluyong City : Asian Development Bank, 2009 [cit. 2010-03-15]. Philippines, s. 152-155. Dostupné z WWW: .
- 22 -
Hospodářský vývoj Filipín by v roce 2010 mohlo kromě voleb ohrozit také pomalé obnovení světové ekonomiky po hospodářské krizi. Ačkoliv se situace na ostrovech oproti minulým obdobím výrazně zlepšila, jejich ekonomika stále zůstává velice zranitelná.
1.5.3 Primární sektor Přírodní a klimatické podmínky výrazně determinují filipínské zemědělství. Z téměř 30 milionů hektarů půdy tvoří 20 % lesy, 47 % je zemědělsky využíváno. Na pastviny připadá zhruba 10 % z této plochy.62 Největší objem produkce připadá v současnosti na rýži a kukuřici, cukrovou třtinu, kokosové ořechy, banány, ananasy, maniok a mango. Filipíny jsou druhým největším producentem tropického ovoce a kokosu na světě. Z živočišné produkce je nejvýznamnější chov vepřů, který je doplněn rybolovem. Podmínky pro pěstování a chov jsou všeobecně dobré, zemi však často postihují přírodní katastrofy, které ničí celou úrodu. Tento fakt spolu se zaostalostí sektoru přispívá k poklesu významu zemědělství pro ekonomiku. V současné době zaměstnává zemědělství 36 % obyvatelstva, produkuje však pouze 15 % hrubého domácího produktu. Pro budoucí vývoj tak bude s největší pravděpodobností třeba dalších reforem, které by vedly k modernizaci a zefektivnění zemědělství.
1.5.4 Sekundární sektor Průmyslová výroba země se soustředí především na lehká odvětví, jako například zpracovatelský průmysl a produkci zboží spotřebního charakteru. Zemědělství představuje dobrou základnu pro výrobu tabákových výrobků a textilu. Význam textilního průmyslu však v důsledku velké konkurence v regionu upadá. Rozsáhlé deštné pralesy se staly zdrojem stavebního dřeva a daly základ místnímu papírnictví. K nejdůležitějším patří výroba elektronických komponentů, jež se výrazně podílí na exportu země. Z těžkého průmyslu je na Filipínách významně zastoupena produkce cementu, zemědělských hnojiv, sklářství a chemicko-petrologický průmysl. 63 Průmyslové závody se nachází v městských částech, hlavně v okolí Manily. Příkladem jednoho z úspěšně se rozvíjejících odvětví je těžební průmysl, jenž postupně nabírá
62
Department of Agriculture. Department of Agriculture Official Website [online]. © 2009 [cit. 2010-03-17]. Department of Agriculture Official Website. Dostupné z WWW: . 63 The Office of Electronic Information, Bureau of Public Affairs. U. S. Department of State [online]. 2009 [cit. 2010-03-18]. Philippines (10/09). Dostupné z WWW: .
- 23 -
na významu od roku 2004, kdy došlo ke změně těžebního zákona, který dříve zakazoval stoprocentní zahraniční vlastnictví těžařských firem.64 Zaměstnanost v sekundárním sektoru představuje okolo 15 % z celkové pracovní síly.
1.5.4.1 Energetika V roce 2008 bylo na Filipínách vyrobeno 32 % energie v plynových, 26 % v uhelných, 18 % v geotermálních, 15 % ve vodních elektrárnách a 8 % v elektrárnách na kapalná paliva. Na spotřebě energie se jednotlivé části Filipín podílely následovně - Luzon 73 %, Visayské ostrovy 14 %, Mindanao 13 %.65 Zhoršující
se
životní
prostředí
dalo
podnět
k podpoře
produkce
energie
z obnovitelných zdrojů. Již v současné době je její podíl velice vysoký, i tak ho chce ale vláda do roku 2013 zdvojnásobit. Na základě tzv. Electric Power Industry Reform Act z roku 2001 dochází ke změnám v energetickém sektoru. Zvyšuje se efektivnost, zlepšuje se přístup ke zdrojům energie a její rozvod, zpřísňují se bezpečnostní standardy. Privatizací odvětví se posiluje konkurence na straně nabídky energií a jsou prosazovány také další cíle energetické politiky prezidentky Arroyové.66
1.5.5 Terciární sektor 1.5.5.1 Infrastruktura Špatný technický stav infrastruktury patří mezi největší problémy filipínské ekonomiky a je do značné míry brzdou potenciálního hospodářského rozvoje. Celková délka silnic čítala k roku 2006 více než 200 000 kilometrů, z toho bylo pouhých 42 419 kilometrů asfaltovaných. Železniční doprava se potýká především s nedostatečnou kapacitou spojů. Na ostrovech se nachází několik letišť mezinárodních i letišť pro vnitrostátní přepravu, např. v Manile, Cebu, Davau či Laoagu. Nejdůležitějšími přístavy jsou hlavní město Manila na Luzonu, Cebu na stejnojmenném ostrově, Iloilo na Panayi a Davao na Mindanau.67
64
MZV ČR. Ministerstvo zahraničí České republiky [online]. 2002 [cit. 2010-03-18]. Ekonomická charakteristika země. Dostupné z WWW: . 65 Číselné údaje dopočítány na základě údajů z Department of Energy. DOE Portal : Official Website of the Philippine Department of Energy [online]. © 2005 [cit. 2010-03-17]. Power Statistics. Dostupné z WWW: . 66 Department of Energy. DOE Portal : Official Website of the Philippine Department of Energy [online]. © 2005 [cit. 201003-17]. Frequently Asked Questions. Dostupné z WWW: . 67 Embassy of the Republic of the Philippines [online]. 22 November 2006, Last Updated 28 November 2006 [cit. 2010-0318]. Embassy of the Republic of the Philippines - Infrastructure. Dostupné z WWW: .
- 24 -
1.5.5.2 Cestovní ruch68 Turismus je jedním z nejdůležitějších zdrojů příjmů pro Filipíny. Stejně jako ostatní oblasti hospodářství, i on má jistá specifika, jež jsou dána nejen geografickou polohou a klimatickými podmínkami, ale také historickým, politickým a ekonomickým vývojem země. V roce 2009 dosáhl počet turistů v zemi 8,9 milionu, což znamenalo čtrnáctiprocentní nárůst oproti roku 2008. Rozvoji cestovního ruchu napomohlo především rozšíření ubytovacích a dopravních kapacit a zlepšení úrovně služeb. Značnou část návštěvníků ze zahraničí na Filipínách představují lidé, kteří v minulosti odešli za prací, a jejich potomci, kteří se vracejí, aby poznali zemi svých předků. Ostatní turisty láká na ostrovy představa tropického ráje s typickými bílými plážemi. Teplé Jihočínské moře a příznivé klima udělaly z Filipín vyhledávanou turistickou atrakci. Nejznámější pláže se nachází na ostrovech Cebu a Boracay. Křišťálově čisté hlubiny moře do této oblasti přivedly také milovníky potápění. Díky rozmanitému povrchu nabízí Filipíny mnoho možností sportovního vyžití, ať už se jedná o výše zmiňované potápění, či sjezd vnitrozemských řek, horolezectví, cyklistiku, surfování, či pěší turistiku. Příznivci přírody zde mohou obdivovat krásy rozmanité flóry a fauny - jednou z oblíbených aktivit je pozorování žraloků obrovských v Donsolu. Milovníci historie si zde také přijdou na své. Nabízí se možnost návštěvy starověkých rýžových teras v Banaue, či putování ve stopách nejstarších obyvatel země. Noční život se pak soustředí většinou do nejrůznějších tančíren a karaoke barů. Zařízení na karaoke s sebou vozí dokonce i někteří taxikáři a během jízdy zpívají. Nejoblíbenějšími destinacemi jsou ostrovy Cebu, Boracay a Bohol, regiony Camarines Sur, Zambales, Camiguin, Caganay Valley, Negros Oriental a Ilocos Norte a města Manila, Baguio City, Davao City, Cagayan De Oro a Puerto Princesa. Nejčastěji turisté přilétají z Korey, Spojených států amerických, Japonska, Číny, Tchaj-wanu, Austrálie, Hongkongu, Kanady, Singapuru a Spojeného království a ubytovávají se v luxusních hotelech.69
68
Viz příloha č. 8. Department of Tourism Main Portal [online]. © 2009 [cit. 2010-03-19]. 2009 Industry Report. Dostupné z WWW: . 69
- 25 -
Počet turistů za rok
Graf č. 2: *ávštěvnost hlavních turistických destinací, srovnání let 2008 a 2009 1800000 1600000 1400000 1200000 1000000 800000 600000 400000 200000 0
2009 2008
Zdroj: Data použitá k vypracování grafu a předloha grafu převzaty z Department of Tourism Main Portal [online]. © 2009 [cit. 2010-03-19]. 2009 Industry Report. Dostupné z WWW: .
Překážku v rozvoji cestovního ruchu představuje stále trvající politická nejistota a terorismus, jež odrazují potenciální turisty od návštěvy země. Přesto převládá vliv investic do rozšíření turistických kapacit, a proto odvětví prožívá období vzestupu.
1.5.6 Zahraniční obchod Filipín Tabulka č. 7: Meziroční změny ve vývoji zahraničního obchodu, v % 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Export
2,9
9,5
4,0
14,9
6,4
- 2,8
Import
3,6
8,3
7,3
9,3
7,2
4,2
Zdroj: Asian Development Bank. Asian Development Bank : Fighting Poverty in Asia and the Pacific [online]. © 2010 [cit. 2010-03-14]. Key Indicators for Asia and the Pacific 2009, Philippines. Dostupné z WWW: .
Za první tři čtvrtletí roku 2009 činil export odhadem 27641 milionů USD, import dosáhl hodnoty 31677 milionů USD, přičemž stejné období
předchozího roku
charakterizovaly hodnoty 38899 milionů USD pro export a 45383 milionů USD. Saldo zahraničního obchodu činilo v prvních devíti měsících roku 2009 4036 milionů dolarů, což znamenalo výrazné zlepšení oproti roku 2008, kdy se schodek ustálil na 6484 milionu - 26 -
USD. Záporné hodnoty čistého exportu působí negativně na růst HDP a přispívají k jeho oslabení.70
1.5.6.1 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Tabulka 8: Podíl největších exportérů a importérů na celkovém exportu a importu v % Země
Podíl na exportu Filipín
Země
Podíl na importu Filipín
EU
19,6 Japonsko
12,4
USA
17,5 USA
12,2
Japonsko
16,2 Čína
9,1
Hongkong
8,9 Singapur
8,7
Čína
8,2 EU
7,8
Singapur
6,1 Tchaj-wan
7,0
Jižní Korea
4,8 Jižní Korea
6,6
Malajsie
3,8 Thajsko
5,6
Tchaj-wan
3,7 Indonésie
3,9
Brunej
3,0 Vietnam
3,6
Zdroj: Uvedené procentuelní údaje byly dopočítány z tabulky Bangko Sentral ng Pilipinas. Bangko Sentral ng Pilipinas Website [online]. © 2006 [cit. 2010-03-15]. Direction of Trade (for the periods indicated in milion U. S. dollars). Dostupné z WWW: . Pozn. Data v tabulce se vztahují k prvním třem čtvrtletím roku 2009.
K nejvýznamnějším obchodním partnerům Filipín patří již tradičně Spojené státy americké a země jihovýchodní Asie (resp. země ASEANu). Největším exportním partnerem jsou však státy Evropské unie, především Nizozemsko a Německo. Největším dovozcem je Japonsko. Úlohu států jihovýchodní Asie v zahraničním obchodu Filipín posílilo jejich členství v regionálním uskupení ASEAN, které má za cíl odbourávat překážky obchodu a přispívat k jeho celkové liberalizaci.
70
Bangko Sentral ng Pilipinas. Bangko Sentral ng Pilipinas Website [online]. © 2006 [cit. 2010-03-15]. Direction of Trade (for the periods indicated in milion U. S. dollars). Dostupné z WWW: .
- 27 -
1.5.6.2 Komoditní struktura Tabulka 10: Podíl různých skupin komodit na hodnotě celkového dovozu v % 2008 Kapitálové statky
2009
14,91
16,46
51,6
54,33
Minerální paliva a maziva
21,23
15,62
Spotřební zboží
11,04
12,41
1,22
1,18
Nerostné suroviny a polotovary
Zvláštní transakce
Zdroj: Uvedené procentuelní údaje byly dopočítány z tabulky Bangko Sentral ng Pilipinas. Bangko Sentral ng Pilipinas Website [online]. © 2006 [cit. 2010-03-19]. Imports by Major Commodity Groups (for the periods indicated). Dostupné z WWW: . Pozn. Data v tabulce se vztahují k prvním třem čtvrtletím let 2008 a 2009.
Největší podíl (54,33 %) na dovozech ze zahraničí tvoří nerostné suroviny a polotovary. Z toho 60 % připadá na materiály a příslušenství pro výrobu elektrických zařízení, která jsou později předmětem filipínského vývozu, 20 % na chemikálie, 15 % na hotové výrobky a 8 % na surový tabák.71 Z potravin se dováží především pšenice, z technických zemědělských plodin potom bavlna. Pro textilní průmysl je důležitý dovoz látek a umělých vláken, ačkoliv nelze říci, že by byla jeho absence pro toto odvětví ohrožující. Ze skupiny paliv a maziv se jedná hlavně o dovoz uhlí a koksu, ze spotřebního zboží pak import dobytka a rýže.
71
Bangko Sentral ng Pilipinas. Bangko Sentral ng Pilipinas Website [online]. © 2006 [cit. 2010-03-19]. Imports by Major Commodity Groups (for the periods indicated). Dostupné z WWW: .
- 28 -
Tabulka 10: Podíl různých skupin komodit na hodnotě celkového vývozu v % 2008
2009
Produkty z kokosu
2,71
1,98
Cukr a deriváty z cukrové třtiny
0,15
0,26
Ovoce a zelenina
1,44
1,98
Další zemědělské produkty
1,17
1,39
Produkty lesnictví
0,07
0,09
Nerostné suroviny
5,3
3,76
2,91
0,77
83,24
87,37
3,01
2,38
Ropné produkty Výrobky Zvláštní transakce
Zdroj: Uvedené procentuelní údaje byly dopočítány z tabulky Bangko Sentral ng Pilipinas. Bangko Sentral ng Pilipinas Website [online]. © 2006 [cit. 2010-03-19]. Exports by Major Commodity Groups (for the periods indicated). Dostupné z WWW: . Pozn. Data v tabulce se vztahují k prvním třem čtvrtletím let 2008 a 2009.
Valnou část filipínských vývozů tvoří export nejrůznějších tržních výrobků. Z nich jsou pak nejvíce zastoupeny ty elektronické a jejich komponenty (z celkového exportu výrobků představují 66 %), dále stroje a dopravní zařízení (6 %), oděvy (5 %) a chemikálie (3 %).72 Zbylá část exportů je rozdělena mezi produkty nerostného či ropného původu a zemědělského původu. Nejdůležitější exportní plodinou země jsou banány, dále pak kokos, ananas a ovoce. Ze zpracovaných zemědělských plodin patří k nejvyváženějším kandovaný ananas, cigarety a sušené mléko.73
1.5.6.3 Filipínská republika v mezinárodních vztazích Filipínská zahraniční a obchodní politika je tradičně orientována především na USA. V rámci geografického regionu existují silné vazby Filipín se zeměmi v regionu jihovýchodní Asie, zejména s Čínou a Japonskem. V poslední době došlo k výraznému prohloubení vztahů se zeměmi Evropské unie. Země je členem následujících mezinárodních organizací a regionálních uskupení:
72
Bangko Sentral ng Pilipinas. Bangko Sentral ng Pilipinas Website [online]. © 2006 [cit. 2010-03-19]. Exports by Major Commodity Groups (for the periods indicated). Dostupné z WWW: . 73 Food and Agriculture Organization of the United Nations. FAOSTAT [online]. © 2009 [cit. 2010-03-19]. FAOSTAT. Dostupné z WWW: .
- 29 -
„ADB, APEC, APT, ARF, ASEA,74, BIS, CP, EAS, FAO, G-24, G-77, IAEA, IBRD, ICAO, ICC, ICCt (signatář), ICRM, IDA, IFAD, IFC, IFRCS, IHO, ILO, IMF, IMO, IMSO, Interpol, IOC, IOM, IPU, ISO, ITSO, ITU, ITUC, MIGA, MI,USTAH, ,AM, OAS (pozorovatel), OPCW, PIF (partner), U,, U,CTAD, U,DOF, U,ESCO, U,HCR, U,IDO, Union Latina, U,MIL, U,MIS, U,MIT, U,MOGIP, U,OCI, U,WTO, UPU, WCO, WFTU, WHO, WIPO, WMO, WTO.“75 Mimoto mají Filipíny zvláštní dohody s Japonskem o hospodářské spolupráci JPEPA. Vnější diplomatické vztahy země jsou rovněž velmi rozvinuté. Filipínská republika má konzuláty v Austrálii, Kanadě, Číně, Německu, Indonésii, Itálii, Japonsku, Saudské Arábii, Španělsku, Spojených Arabských Emirátech a USA.76 Dále vede diplomatické mise při OSN ve Švýcarsku a USA, při ASEANu v Indonésii a při WTO rovněž ve Švýcarsku.77 Filipínská velvyslanectví lze najít v bezmála 70 zemích světa, mimo jiné i v České republice.78
74
Filipíny jsou hrdé na svou pozici zakládajícího státu ASEANu. Central Intelligence Agency. Central Intelligence Agency Web Site [online]. 2007, page last updated on March 19, 2010 [cit. 2010-03-26]. CIA - The World Factbook -- Philippines. Dostupné z WWW: . ISSN 1553-8133. 76 The Official Website of the Republic of the Philippines - Department of Foreign Affairs [online]. © 2010 [cit. 2010-03-19]. Philippine Consulates General. Dostupné z WWW: . 77 The Official Website of the Republic of the Philippines - Department of Foreign Affairs [online]. © 2010 [cit. 2010-03-19]. Philippine Missions. Dostupné z WWW: . 78 The Official Website of the Republic of the Philippines - Department of Foreign Affairs [online]. © 2010 [cit. 2010-03-19]. Philippine Embassies, Consulates and Regional Consular Offices. Dostupné z WWW: . 75
- 30 -
2 Kultura a její specifika Základní pilíř filipínské kultury představuje náboženství, a to ať už se jedná o křesťanství, islám, či původní animismus. Ten se ostatně prolíná s prvními dvěma jmenovanými a vytváří tak základ pro pochopení chování tamních obyvatel.
2.1 Základní hodnoty a přístup k životu Přístup Filipínců k životu nejlépe vystihuje fráze v jejich národním jazyce „bahala na“, což lze do češtiny volně přeložit jako fatalistické zvolání „děj se vůle boží“. Vyjadřuje pomíjivost věcí a zároveň odkazuje na to, že život se má prožít naplno. Možná právě tento postoj pomohl národu přežít staletí nadvlády a útlaku takřka s úsměvem na rtech. Bahal na je však jen jedním kolečkem ve složitém orloji filipínské kultury. Stejně jako v ostatních zemích jihovýchodní Asie je i na Filipínách velice důležitý koncept zachování tváře. Každý člověk by měl mít vrozený jakýsi šestý smysl, díky němuž pozná, co se v dané situaci patří a co ne, tzv. „hiya“. Pokud člověk urazí druhého, sám tím také ztrácí tvář. Stejně tak se za potupu považuje přímá konfrontace, či projev negativních emocí na veřejnosti. Proto Filipínci většinou vše řeší s rozvahou, grácií a širokým úsměvem. Hiya ale nepřináší jenom pozitiva. Může se stát důvodem k pomstě, která rovněž probíhá „za zavřenými dveřmi“. Podle filipínské kultury si každý člověk zaslouží respekt, a ten mu také musí být náležitě prokazován. To se projevuje například i v postoji vůči žebrákům. Pokud člověk žebrákovi nemůže dát almužnu, očekává se, že se mu omluví. Ztráta tváře se překonává jen velice těžko. Padne-li pohana na celou rodinu, není řešením (jako by tomu bylo např. v Japonsku) sebevražda.79 Život Filipínce jde dál, ať už je sebevíc těžký. Obyvatelé ostrovů jsou považováni za nejšťastnější lidi na světě s obrovským smyslem pro humor. Všeobecně mají velice skromné sny, většinou touží jen po dostatku jídla pro uživení rodiny, svoboda je pro ně víc, než materiální bohatství. Jsou velice pohostinní a očekává se, že projevená laskavost bude oplacena. Etnická a náboženská odlišnost místních obyvatel až na některé výjimky (muslimové na Mindanau) nevyvolává střety. „Filipínci jsou od přírody tolerantní a nesnaží se diskriminovat imigranty nebo menšiny.“80
79
Chris ROWTHORN, Greg BLOOM, Michael DAY, Michael GROSBERG, Ryan VER BERKMOES. Philippines. Hawthorn: Lonely Planet, 2006. S. 33. 80 Chris ROWTHORN, Greg BLOOM, Michael DAY, Michael GROSBERG, Ryan VER BERKMOES. Philippines. Hawthorn: Lonely Planet, 2006. S. 35.
- 31 -
2.2 *áboženství Křesťanství, jenž na Filipíny přivezli Španělé, vyznávalo k roku 2000 92,5 % obyvatel, na islám připadlo 5 %, zbývající 2,5 % patřila k ostatním náboženstvím, či se jednalo o lidi bez vyznání.81 Oblíbené jsou různé křesťanské sekty jako Svědci Jehovovi, Mormoni, atd. Na Filipínách se také udržely pozůstatky tradičního animismu, a to převážně ve formě pověr a víry v duchy a nadpřirozené schopnosti léčitelů a vědem. Místní animisté věří, že svět tvoří energie, kterou se snaží získat. Zároveň chápou boha jako bytost tak nadřazenou, že se nezajímá o životy běžných lidí. Proto se modlí k nejrůznějším magickým předmětům, o nichž se domnívají, že obsahují onu energii, jež hýbe vesmírem Římskokatolická církev je hlavní náboženskou institucí země. Náboženství je od politické moci oficiálně odděleno ústavou z roku 189882, i přesto ale výrazně zasahuje do správy a ovlivňuje výsledky voleb. Úryvky z Bible se běžně objevují například v novinových článcích a bývají citovány také při výuce na školách. Přitom se Filipínci přijetí křesťanství dlouhá léta bránili. Zajímavostí je, že i navzdory převažujícímu křesťanství je zde tolerována homosexualita, ale například prostředky na zabránění početí nejsou rozšířeny a běžně užívány. Islám se na ostrovy dostal dříve než křesťanství, byl ale později Španěly z velké části vytlačen. Muslimská menšina hlásící se k Sunnitům žije v současné době převážně v jižní části ostrova Mindanao. Islám rovněž převzal některé tradice, jako například oběti duchům, z animismu a není tudíž tak radikální jako v zemích Blízkého a Středního Východu. Místní ženy mají oproti těm arabským lepší postavení, přesto nejsou ani zdaleka rovnoprávné s muži. Rovněž polygamie není příliš běžná, ačkoli je povolená. V některých obzvláště radikálních oblastech mají vůdci společenství, tzv. datu dosud velkou moc a rozhodují o životě jeho obyvatel. Jsou rovněž vykonavateli islámského práva, tzv. šaríy. Násilné potlačení muslimů dalo vzniknout řadě konfliktů mezi dvěma hlavními náboženskými skupinami v zemi. Z dříve vládnoucích muslimů se stala chudá menšina žijící ve špatných podmínkách toužící po autonomii. Přesto však v červnu roku 2001 došlo k uzavření dohody mezi filipínskou vládou a tzv. Moro Islamic Liberation Front (dále jen
81
Central Intelligence Agency. Central Intelligence Agency Web Site [online]. 2007, page last updated on March 18, 2010 [cit. 2010-03-22]. CIA - The World Factbook -- Philippines. Dostupné z WWW: . ISSN 1553-8133. 82 WOODS, Damon L. The Philippines. Santa Barbara : ABC-CLIO, 2006. Philippine Institutions, s. 121. ISBN 1-85109675-2.
- 32 -
MILF). Obě strany ustoupily od otevřeného nepřátelství a ozbrojených střetů a dohodly se na snaze řešit problémy na Mindanau mírovou cestou. V roce 2006 však opět vypukly boje a došlo k několika teroristickým útokům. Konflikt probíhá už od 70. let 20. století a padly mu za oběť tisíce Filipínců. Situace zůstává i nadále značně nestabilní, přičemž se MILF snaží o odtržení od republiky a o vytvoření vlastního, muslimského státu. Možnost teroristického útoku je tak stále aktuální.83
2.3 Vztahy a vnímání rodiny Už před příchodem Španělů byla na Filipínách zakořeněna monogamie, na rozdíl od evropských manželství však mohla být ta filipínská poměrně snadno rozvedena a to na popud kteréhokoli z manželů. Od prvopočátku nebyla rodina chápána pouze jako rodiče a děti, ale v nejširším slova smyslu, se všemi příbuznými a často i přáteli, tj. spíše jako kmen. Důraz je kladen hlavně na úctu vůči starším, o něž se musí děti starat. Rodina představuje základní jednotku společnosti a patří k dobrým mravům upřednostňovat v obchodě nebo v zaměstnání své příbuzné. Často také její členové pracují u stejné společnosti. Filipínci věří, že z rodiny člověk čerpá sílu, proto se ji snaží udržet pospolu a dále ji zvětšovat, například křtem. Při něm se kmotr stává součástí rodiny kmotřence. Tyto zvyky dále proplétají již tak složité filipínské vztahy. Nedá se tudíž říct, že by se vztahy vytvářely pouze mezi generacemi, ale vznikají i v rámci jedné generace.84
2.4 Jazyk a verbální komunikace Na souostroví lze najít více než 80 nejrůznějších jazyků a dialektů85, oficiálními jazyky jsou podle ústavy z roku 1973 pouze angličtina a tzv. tagalogština. Tagalogština bývá označována samotnými Filipínci jako Filipino, což má zdůraznit celonárodní charakter jazyka. Původ tagalogštiny je v malajsko-polynéské jazykové rodině, během dějin však byla ovlivněna španělskou a americkou kolonizací. V současné době údajně obsahuje okolo 20 %
83
Uppsala University. Uppsala Conflict Data Program [online]. ©2008 [cit. 2010-03-23]. Countries. Dostupné z WWW: . 84 WOODS, Damon L. The Philippines. Santa Barbara : ABC-CLIO, 2006. Philippine Society and Contemporary Issues, s. 155. ISBN 1-85109-675-2. 85 Viz příloha č. 9.
- 33 -
slov anglického a 10 % španělského původu.86 Zcela běžně se lze setkat s tím, že ačkoliv lidé mluví tagalogštinou, vkládají do ní nahodile anglická či španělská slova a vytváří tak jakýsi slang. Také výslovnost se v jednotlivých částech souostroví do značné míry odlišuje. Podobně jako japonština a ostatní asijské jazyky je i tagalogština nástrojem pro vyjádření úcty a respektu. Většinou se osoby starší než mluvčí oslovují přidáním hô, osoby mladší přidáním pô.87 Přehnané vyjádření úcty však ve většině případů nebývá chápáno jako faux pas, či ztráta tváře, ale spíše může vést k úsměvné výtce. Angličtina je na Filipínách vzdělávacím jazykem. Díky dobrým aktivním i pasivním znalostem angličtiny jsou Filipínci velice vyhledávanou pracovní silou především v anglicky mluvících zemí. Zároveň tento jazyk otevřel Filipíny světu a přispěl k jejich rozvoji. Úspěšní obyvatelé hovoří plynně jak tagalogštinou, tak anglicky. Obecně nejsou obyvatelé při komunikaci tak přímočaří jako Američané. Rovněž se vyhýbají otevřené konfrontaci, která je považována za ztrátu tváře, a snaží se tak zabránit urážce něčí cti. Naopak v jistých oblastech jsou Filipínci velice otevření. Jejich poznámky k vzhledu člověka však nelze chápat jako urážku, ale spíše jako výraz zájmu.88
2.5 *everbální komunikace Neverbální komunikace představuje důležitou složku projevu. Filipínci většinou vystupují jako velice mírní, jemní lidé. Navzájem se zdraví lehkým pokýváním hlavy nebo zvednutím obočí. Přátelé si při setkání často podávají ruce, obzvláště jedná-li se o muže. U ženy se čeká, až udělá první krok. Běžně se ženy mohou navzájem při pozdravu obejmout a políbit. Oční kontakt je velmi důležitý, může však být vnímán i negativně, a to když trvá příliš dlouho. Na Filipínách byla během americké nadvlády přejata celá řada amerických gest. Nejvulgárnějším gestem je zde vztyčený prostředníček. Z tohoto důvodu je také neslušné na někoho ukazovat ukazováčkem, neboť jsou si tato gesta velice podobná. Správně bychom měli při ukazování otočit dlaň směrem dolů. 89 I náš postoj může působit agresivně, obzvláště stojíme-li s rukama v bok. 86
Chris ROWTHORN, Greg BLOOM, Michael DAY, Michael GROSBERG, Ryan VER BERKMOES. Philippines. Hawthorn: Lonely Planet, 2006. S. 466. 87 WOODS, Damon L. The Philippines. Santa Barbara : ABC-CLIO, 2006. Language, Food, Etiquette, and Customs, s. 234. ISBN 1-85109-675-2. 88 WOODS, Damon L. The Philippines. Santa Barbara : ABC-CLIO, 2006. Language, Food, Etiquette, and Customs, s. 246. ISBN 1-85109-675-2. 89 WOODS, Damon L. The Philippines. Santa Barbara : ABC-CLIO, 2006. Language, Food, Etiquette, and Customs, s. 246. ISBN 1-85109-675-2.
- 34 -
2.6 Svátky a významné dny K nejdůležitějším a nejvíce slaveným svátkům patří dny spojené s křesťanstvím a bojem Filipínců za svobodu. Mimo to mají jednotlivá města alespoň jednu vlastní slavnost, tzv. fiestu.90 Ta zpravidla připadá na den spjatý s patronem města. Při těchto oslavách se vždy projeví pravá filipínská pohostinnost. Jídlo, pití a nocleh bývají zdarma poskytnuty i cizincům. Nedoporučuje se však této pohostinnosti zneužívat, očekává se totiž, že bude oplacena. Typickou aktivitou jsou tradiční soutěže krásy, které jsou v dnešní době spojovány také s ochranou životního prostředí. Prvním lednovým svátkem je 6. 1., den Tří králů. První týden v novém roce je obvykle příležitostí k návštěvám příbuzných a přátel a rozdávání dárků, Tři králové tento týden uzavírají a znamenají konec Vánoc. V lednu, respektive v únoru se slaví také čínský Nový rok, který se zde stal velmi populárním díky své bujarosti a pestrým ohňostrojům. Zřejmě nejvýznamnějším svátkem jsou pro křesťanské Filipíny Velikonoce. Na Velký pátek se někteří lidé nechávají dobrovolně ukřižovat a znázorňují tak utrpení Ježíše Krista. I zde se však do jisté míry projevuje tradiční animismus, neboť Filipínci věří, že když budou trpět a něco obětují, získají výměnou „božskou energii.“ Proto se někteří nechají ukřižovat několikrát za život. Nejznámější a zároveň zřejmě nejbrutálnější oslavy těchto křesťanských svátků se konají ve městě San Fernando na Luzonu, kde se místní lidé nechávají přibíjet na kříž skutečnými hřeby. Často lze také spatřit sebemrskače, jak se do krve bičují důtkami. V ostatních oblastech se přistupuje k méně radikální formě - dobrovolníci se na kříž nechávají přivazovat provazy. Na první listopad připadá svátek všech svatých. V tomto období přichází na hřbitovy velké množství lidí, aby zde u hrobu zesnulých sdíleli jídlo se svou rodinou. Muslimské slavnosti se tradičně řídí lunárním kalendářem, lze je tedy jen obtížně datovat. Na Filipínách se slaví především Nový rok, neboli hidžra a den narození Mohameda. Stejně jako v ostatních zemích, i zde se dodržuje půst během měsíce ramadánu.91
90
Kompletní kalendář významných dní a kulturních událostí lze najít na internetových stránkách The Department of Tourismus . 91 Chris ROWTHORN, Greg BLOOM, Michael DAY, Michael GROSBERG, Ryan VER BERKMOES. Philippines. Hawthorn: Lonely Planet, 2006. S. 439.
- 35 -
Hlavní státem uznávané svátky v roce 2010 jsou následující: 1. 1.
Nový rok
1. 4.
Zelený čtvrtek
2. 4.
Velký pátek
9. 4.
Araw ng Kagitingan
1. 5.
Svátek práce
14. 6.
Den nezávislosti
(pondělí nejblíže 12. 6.)
30. 8.
Den národních hrdinů
(poslední pondělí v srpnu)
29. 11.
Bonifacio Day
(pondělí nejblíže 30. 11.)
25. 12.
Vánoční svátek
(sobota)
27. 12.
Rizal Day
(pondělí nejblíže 30. 12.)
(pátek)
Zvláštní nepracovní svátky: 23. 8.
Ninoy Aquino Day
(pondělí nejblíže 21. 8.)
1. 11.
Svátek všech svatých
(pondělí)
24. 12.
Zvláštní (nepracovní) den
(pátek)
31. 12.
Poslední den roku
(pátek)
Zvláštní svátky (platné pro všechny školy): 22. 2.
Výročí revoluce EDSA
(pondělí nejblíže 25. 2.)
Svátky platné pro muslimskou autonomní oblast Mindanao: Íd al fitr
poslední den ramadánu, devátý měsíc islámského kalendáře92
2.7 Umění a zábava Filipínské umění a kulturní život čerpají jak z tradičních domorodých obřadů, tak z kultury španělských kolonizátorů a moderních trendů. Filipínci se rádi dobře baví, navštěvují divadla, kina, chodí do tančíren, či zpívat karaoke. Úroveň některých forem zábavy a především filmu však zůstává nižší, než na jakou jsme zvyklí ze zemí západní Evropy. Národní kultura zůstává v současné době stejně specifická jako sami lidé země a vychází i nadále z její bohaté historie.
92
Office of the Press Secretary [online]. 2009 [cit. 2010-03-26]. Proclamation No. 1841. Dostupné z WWW: .
- 36 -
2.7.1 Hudba a tanec V hudbě se příjemně mísí tradiční filipínské rytmy se španělskými a americkými rytmy. Původní pracovní a náboženské písně nebyly písemně zaznamenány, neboť je Španělé považovali za obscénní. Přesto se mnoho z nich dochovalo díky kmenům, které kolonizace příliš neovlivnila. Křesťanství výrazně ovlivnilo hudbu a přineslo do ní nejen liturgické texty, ale také změnu v nástrojovém obsazení. Filipínský rytmus se však dochoval až do dnešních dní. Klavír a strunné nástroje se dostaly do domů bohatých majitelů haciend až v 19. století.93 Nejsilnější vliv západní hudby však přišel až spolu s Američany. V té době najdeme také počátky filipínské populární scény, kdy se zpěváci snažili napodobit americké písně. Do sedmdesátých let zůstávala hudba výrazně amerikanizována. Během osmdesátých let měly už Filipíny vlastní skladatele a zpěváky. Někteří z nich se stali slavnými i za hranicemi země. Zároveň vznikala první doprovodná hudba k filmům. V současné době patří k nejoblíbenějším žánrům například rock, folk a alternativa. Ty lze často slyšet z obrovského množství karaoke barů. Nedoporučuje se však zpívat píseň My Way od Franka Sinatry. Na ostrovech se totiž těší velké oblibě a její špatná interpretace už v několika případech vyústila ve vraždu zpěváka.94 Filipíny žijí tancem. Rytmická hudba k němu vybízí nejen v tančírnách, disco klubech a barech, ale také při nejrůznějších oslavách a fiestách. Ve většině podniků si lze dokonce zaplatit kurzy tance u profesionála. Někteří filipínští tanečníci, ať už moderních stylů, či klasického baletu, se proslavili i v zahraničí. Národním tancem je tinikling.95
2.8 Sport Filipínci jsou velice soutěživí lidé, proto milují všechny sporty a hry. Ty jsou zároveň chápány jako prostředek utužení vztahů. Zřejmě nejoblíbenějším sportem země je basketbal, který zde zdomácněl během americké nadvlády. Těší se obrovské oblibě zejména proto, že je
93
WOODS, Damon L. The Philippines. Santa Barbara : ABC-CLIO, 2006. Philippine Society and Contemporary Issues, s. 170-171. ISBN 1-85109-675-2. 94 ,ovinky.cz [online]. 11. února 2010 [cit. 2010-03-28]. Na Filipínách zabíjejí v karaoke barech zpěváky Sinatrova hitu. Dostupné z WWW: . 95 ROWTHORN, Chris; BLOOM, Greg; DAY, Michael. Philippines. Hawthorn : Lonely Planet Publications, 2006. The Culture, s. 44. ISBN 17-4104-289-5.
- 37 -
velice snadné získat potřebné náčiní. Snad v každé vesnici mají vlastní hřiště s provizorní kovovou obručí. Z míčových her jsou zde dále populární například volejbal a badminton. Traduje se, že pravidlo tří doteků míče ve volejbale bylo zavedeno právě kvůli Filipíncům, kteří se dlouhým přihráváním snažili ukolébat soupeře.96 Nejbohatší vrstva hraje golf, pólo a čínský mahjong. Národním sportem jsou pak kohoutí zápasy. Tato brutální zábava se i navzdory protestům ochránců zvířat nadále provozuje po celé zemi. Trenéři kohoutů mohou na sázkách na výsledek zápasu vydělat jmění, ale mohou také přijít o střechu nad hlavou, protože vítěz bere vše. Zápas se odehrává v ohraničené aréně. Zvířatům je k noze přivázáno kovové ostří, pak jsou vypuštěna a ponechána osudu. Střetnutí netrvá více než několik minut a končí zpravidla ošetřením vítěze a smrtí poraženého.97 Se sportem a hrami jsou spojené sázky. Některé hazardní hry byly dokonce zakázány a příjmy z nich stály Espadu prezidentské křeslo. Sází se ale i legálně, například na box. Filipínští boxeři jsou vnímáni jako národní hrdinové, protože dosáhli úspěchů v zahraničí.
2.9 Kuchyně a stolování Lidé na Filipínách milují jídlo a dokážou si ho naplno užít, hlavně pokud ho sdílí se svými přáteli, rodinou nebo obchodními partnery. Den začínají snídaní, následuje dopolední svačina (tzv. merienda), oběd, odpolední svačina a večeře. Jídlo je zpravidla umístěno na stůl, ze kterého si můžou všichni hosté brát to, na co mají právě chuť. V tradičních pokrmech se mísí vlivy malajské, španělské a čínské kuchyně doplněné svérázným filipínským přístupem a kreativitou. Turisté se mohou stravovat v hotelech, restauracích, či kavárnách a rychlých občerstveních. Chuť jídla se však může výrazně lišit nejen od města k městu, ale také v sousedních podnicích. Základem zdejší kuchyně je již po celá staletí rýže. Stala se symbolem života a součástí každého jídla. Na ostrovech se jí pěstuje více než dvacet druhů, které se liší barvou, chutí i vůní.98 Moře představuje takřka nevyčerpatelný zdroj surovin pro nejrůznější pokrmy. Z plodů moře se zde setkáme s rybami, mušlemi, kraby, ústřicemi a mnoha dalšími 96
ROWTHORN, Chris; BLOOM, Greg; DAY, Michael. Philippines. Hawthorn : Lonely Planet Publications, 2006. The Culture, s. 44. ISBN 17-4104-289-5. 97 WOODS, Damon L. The Philippines. Santa Barbara : ABC-CLIO, 2006. Language, Food, Etiquette, and Customs, s. 242. ISBN 1-85109-675-2. 98 WOODS, Damon L. The Philippines. Santa Barbara : ABC-CLIO, 2006. Language, Food, Etiquette, and Customs, s. 226. ISBN 1-85109-675-2.
- 38 -
živočišnými druhy. Navzdory velkému množství pěstovaného tropického ovoce a zeleniny není země ideální destinací pro vegetariány, neboť místní kuchaři hojně využívají v pokrmech maso. Návštěvníkům ze západu připadá zdejší kuchyně těžká a vydatná. Na stole se kromě hlavních pokrmů objeví zpravidla hned několik omáček. Na rozdíl od jiných zemí zde není dochucování jídla chápáno jako urážka, naopak se s ním počítá už při vaření. V horkém podnebí je třeba dodržovat pitný režim, nedoporučuje se však pít vodu z vodovodního kohoutku. Oblíbeným nápojem je čaj, či kokosové mléko. Z kokosu se ostatně na Filipínách vyrábí také kokosové víno, tzv. lambanog.99 Z alkoholických nápojů lze dále zakoupit pivo, brandy, whisky nebo gin a místní pálenky, kterých je ovšem lepší se vyvarovat. Obecně se zde alkohol konzumuje v daleko menším množství než v Čechách a považuje se za krajně neslušné, když se někdo opije. Při jídle se rovněž projevuje typická filipínská pohostinnost. Pro obyvatele je jídlo většinou neformální záležitostí, v bohatých rodinách se ovšem stolování více blíží západnímu stylu. Sedí se na klasických židlích, ne na zemi, jako je tomu v jiných asijských zemích. Před zahájením jídla je zvykem, že se lidé modlí. Zahraničnímu hostovi je nabídnuto připojení k motlitbě a považuje se za nezdvořilé, když host odmítne.100 K jídlu se používá vidlička, která se drží v levé ruce, a lžíce, kterou máme v pravé ruce. Očekává se, že host pozvání oplatí. Vzít do restaurace malé děti nebývá problém hlavně díky pozitivnímu vztahu Filipínců k dětem. Dětská menu nebo speciální židle nejsou samozřejmostí, zato se však rodiny s dětmi většinou setkají s pozornou obsluhou, která se jim bude snažit vypomoct.
2.10 Postavení žen Ženy zastávaly v rámci filipínské kultury odjakživa významné postavení a měly stejná práva jako muži. Zpravidla právě ženy působily jako léčitelky, či duchovní a prostřednice s animistickým světem duchů a dostávalo se jim velkých poct. Mohly zažádat o rozvod a jejich potomci měli rodokmen od obou rodičů. Jejich výsadní pozici ve společnosti ohrozila španělská nadvláda prosazující křesťanství. Španělé šířili pomluvy, aby je zbavili moci, a přisoudili ženám podřadnou roli. 99
ROWTHORN, Chris; BLOOM, Greg; DAY, Michael. Philippines. Hawthorn : Lonely Planet Publications, 2006. Food and Drink, s. 45. ISBN 17-4104-289-5. 100 GULLOVÁ, Ing. Soňa; FRANTIŠKA MÜLLEROVÁ, Ing. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. první. Praha : Nakladatelství Oeconomica, 2006. Pravidla stolování, s. 139. ISBN 80-245-1021-9.
- 39 -
Navzdory této averzi se na Filipínách prosadil jakýsi kult ženy, který ji neuznává jen jako matku, ale také jako velice soucitnou bytost, jež se stará o ostatní. Proto je zde ze všech svatých nejpopulárnější právě Panna Maria.101 Americká nadvláda pak přinesla liberalizaci a znovu do jisté míry zrovnoprávnila ženy s muži. Oficiálně byla rovnoprávnost uznána až roce 1987, kdy byla zakotvena v ústavě. Ačkoli se ženy staly profesionálkami a dosáhly na vedoucí pozice, ať už v ekonomice, či politice, stále vykonávají podřadné a hůře placené práce, a to i ve městech. Při stejném vzdělání je obvykle upřednostňován muž. Rovněž platové ohodnocení je u Filipínek nižší. I v takových podmínkách jsou však na svou práci velice hrdé. Často vyjíždí za prací do zahraničí, kde pracují například jako zdravotní sestry. Přesto je jejich prioritou rodina, kterou musí živit a o niž musí pečovat. Muž na provoz domácnosti nemusí přispívat a může si nechat celý příjem pro osobní potřebu. Na venkově zůstává žena doma s dětmi a zajišťuje obživu rodiny. V praxi může vykonávat jakoukoli práci, kterou jí určí muž. Málokterá venkovská dívka zůstává svobodná. Svatbu zpravidla dohodnou stařešinové a rodiče obou partnerů, nevěsta nemá právo do této záležitosti zasahovat. Tělo manželky náleží zcela jejímu choti. Nemá právo mu cokoli odepřít, ani rozhodovat o počtu dětí. Rozvod je, až na výjimečné případy, zakázaný.102 Pozice ženy ve společnosti se výrazně liší v závislosti na tom, v jakém regionu země se nacházíme, zda v její křesťanské, či islámské části. Všeobecně ale došlo v posledních letech ke zlepšení, obzvláště v oblasti politiky a byrokracie. Ženy jsou nejen členy různých asociací, sdružení a stran, ale mnohé z nich stanuly v jejich čele, a to hlavně na lokální úrovni. Největším vzorem je v této oblasti prezidentka Gloria Macapagal-Arroyová, která zároveň prosadila několik reforem a zákonů na zrovnoprávnění mužů se ženami.
2.11 Doporučení pro cestování Při plánování cesty je třeba zohlednit časový posun, který je mezi Českou republikou a Filipínami +7 hodin, v době severoevropského letního času +6 hodin.103 Velice důležitým faktorem ovlivňujícím pobyt na ostrovech je roční období, tj. období dešťů (červen-září) nebo sucha (září-květen). 101
WOODS, Damon L. The Philippines. Santa Barbara : ABC-CLIO, 2006. History and Geography, s. 27-29. ISBN 185109-675-2. 102 Country Studies US. Country Studies [online]. © 2003 - 2010 [cit. 2010-03-24]. Philippines - THE ROLE AND STATUS WOMEN. Dostupné z WWW: . 103 CzechTrade. BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. © 1997-2010 [cit. 2010-03-24]. Základní informace o teritoriu Filipíny. Dostupné z WWW: .
- 40 -
Hlavní turistická sezóna spadá právě do období od září do října a je zároveň nejvhodnějším obdobím pro návštěvu Filipín. Vyvarovat bychom se však měli cestám v období Vánoc a Nového roku, kdy bývají filipínské dopravní a ubytovací kapacity zcela zaplněny lidmi, kteří se na svátky vrací za svými rodinami. Během sezóny je také většina ubytování mnohem dražší, než v období dešťů, kdy je ovšem mnohem horší dopravní situace, a je tudíž nutno počítat se zpožděním, či zrušením některých spojů. Ostrovy skýtají mnoho druhů ubytování. Lze se ubytovat jak v hotelu či ubytovně, tak v jednom z resortů, které nabízí nocleh na pláži v tradičních přístřeších z nipy. Rovněž se liší cenové kategorie jednotlivých typů ubytování v závislosti na vybavení, umístění a sezóně.104 „Občané ČR mohou na Filipíny přicestovat bez víza a 21-denní turistické vízum jim je udělováno na letišti nebo na jiném místě vstupu na území Filipín (bez fotografií a bez jakéhokoliv poplatku).“105 Do země je zakázáno převážet zbraně, drogy a pornografické materiály. Bez proclení lze dovézt maximálně dva litry alkoholu a 400 cigaret.106 Pro dlouhodobější pobyt je nutné vízum, které vyřizuje pražské velvyslanectví. Obecně nepatří Filipíny k nebezpečným zemím, i tak je třeba nabádat k opatrnosti. Kvůli náboženské situaci je stále aktuální hrozba teroristického útoku. Zároveň zde žije mnoho obyvatel pod hranicí chudoby, kteří se snaží vydělat peníze únosy, ať už dětí místních zbohatlíků, či turistů. Obě dvě hrozby lze očekávat především v hlavním městě a na jihu země. Kriminalita je relativně nízká, v hojné míře se však setkáme s prostitucí a dětskou prostitucí. Obchod s lidmi není ničím výjimečným. Na ulici dochází k drobným krádežím, větší částky peněz proto není radno při sobě.107 Zdravotní rizika již nejsou tak akutní, jak tomu bylo v minulosti, neboť se zvýšila úroveň místního zdravotnictví a jím poskytovaných služeb. Odpadá tak povinné očkování. Při delším pobytu se ale i tak doporučuje očkování proti žloutence typu A a B, tetanu, spalničkám, zarděnkám a tyfu.108 Situace se liší region od regionu, proto se před cestou vždy informujeme o stavu v místě pobytu a uzavřeme dostatečné zdravotní pojištění. 104
ROWTHORN, Chris; BLOOM, Greg; DAY, Michael. Philippines. Hawthorn : Lonely Planet Publications, 2006. Directory, s. 432. ISBN 17-4104-289-5. 105 CzechTrade. BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. © 1997-2010 [cit. 2010-03-24]. Základní informace o teritoriu Filipíny. Dostupné z WWW: . 106 ROWTHORN, Chris; BLOOM, Greg; DAY, Michael. Philippines. Hawthorn : Lonely Planet Publications, 2006. Directory, s. 436. ISBN 17-4104-289-5. 107 ROWTHORN, Chris; BLOOM, Greg; DAY, Michael. Philippines. Hawthorn : Lonely Planet Publications, 2006. Directory, s. 436. ISBN 17-4104-289-5. 108 CzechTrade. BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. © 1997-2010 [cit. 2010-03-24]. Základní informace o teritoriu Filipíny. Dostupné z WWW: .
- 41 -
Ženy se na Filipínách setkávají s relativně drobnými obtížemi, přesto je třeba na ně upozornit. Na Mindanau lze očekávat nemístné sexuální narážky a zvýšený zájem ze strany opačného pohlaví. Ve většině případů se zmíněné chování nevyhrotí. V případě obtěžování neberou tamní muslimové manželský stav ženy jako překážku. Před cestou se doporučuje vybavit se dostatečným množstvím hygienických potřeb, obzvláště jedná-li se o výlet do odlehlé vesnice. Pobyt v zemi může být rizikový pro těhotné ženy, proto by se ho měly vyvarovat hlavně v prvním a posledním trimestru. Hrozí nakažení malárií a infekčními onemocněními. Pro každou ženu je lepší, cestuje-li na Filipíny v doprovodu.109
109
ROWTHORN, Chris; BLOOM, Greg; DAY, Michael. Philippines. Hawthorn : Lonely Planet Publications, 2006. Directory, s. 445. ISBN 17-4104-289-5.
- 42 -
3 Obchodní jednání a protokol110 Ačkoliv Filipínci velice dobře znají západní návyky a obchodní zvyklosti, nelze očekávat, že se v tomto směru budou plně podřizovat svým zahraničním partnerům. Proto je základním předpokladem úspěšně uzavřených obchodů a dobrých vzájemných vztahů zohlednění všech aspektů, které tamní mentalitu formovaly a které ji ovlivňují do dnešních dní. Obdobně jako ostatní asijské země jsou i Filipíny silně skupinově orientovanou kulturou, jež klade důraz na zachování tváře, osobní hrdost a čest. Přesto je ale mnohem více neformální než například Japonsko. Filipínci jsou obyčejně velice tolerantními, pohostinnými a přívětivými partnery. Ochotně pomohou všem členům týmu. O to horší bývají dopady kulturních prohřešků, které mohou v mnoha případech zničit dlouho budované vztahy založené na vzájemné důvěře a přátelství.
3.1 Přístup k obchodu a tempo jednání Z dotazníku zaslaného zástupcům českých firem obchodujících s Filipínskou republikou (dále jen čeští zástupci) vyplynulo, že je pro obyvatele Filipín obchod velice personalizovanou záležitostí založenou především na osobních setkáních tváří v tvář. Předem lze podle nich očekávat, že se transakci nepodaří uzavřít během návštěvy a že bude k udržení obchodních třeba pravidelných návštěv. Ve své korespondenci čeští zástupci zpravidla vyzdvihovali striktně formální charakter jednání s jasně danými pravidly. Důraz podle nich kladen na postavení jednotlivých členů a náležité prokázání respektu. Čím vyšší je pozice našeho protějšku, tím formálnější oslovení bychom měli používat. Navzdory této formálnosti hodnotili čeští zástupci atmosféru na jednáních jako vřelou až přátelskou. Filipínci hovoří relativně potichu a velice vyrovnaně, nevyhledávají konflikty a snaží se vše řešit kompromisem. Neplatí zde západní pořekadlo, že čas jsou peníze a že je každá minuta drahá. Při zahájení si partneři vymění komplimenty, které navozují pocit přátelství. Obvykle nepřejde filipínský jednatel přímo k věci, samotnému jednání předchází tzv. small talk, tj. konverzace především na témata jako rodina a vzájemní přátelé. Jednatelé ze západu by se neměli nechat zaskočit osobním charakterem otázek, tj. dotazy na příjem, 110
Viz příloha č. 10.
- 43 -
rodinu, náboženství. Obchodní schůzky proto mnohdy trvají velice dlouho. Pomalejší přístup k jednání napomáhá budování vzájemných vztahů a je dán také kolektivním rozhodováním.
3.2 Jazyk jednání, komunikace Jazykem obchodních jednání, většiny dokumentů a smluv je ve valné většině případů angličtina, což do značné míry usnadňuje styky s partnery ze západu, neboť není nutné využívat služeb tlumočníka. Přesto je však nezbytné číst mezi řádky a neočekávat styl komunikace, jaký užívají například s Američany či Brity. Sebemenší znalost tagalogštiny a snaha o její používání se velmi cení a pomáhá k navození pocitů přátelství a důvěry.111 Pokud někdo hovoří, považuje se za krajně nezdvořilé, když ho někdo přeruší. U neverbální komunikace se vyvarujeme přímého a déle trvajícího očního kontaktu s kolegy, neboť je chápán jako projev agresivity. Důležité je prokázat při jakémkoli projevu dostatek umírněnosti a jistý nadhled, vyhýbat se konfliktům a nikoho neurážet. Urážka jednoho člena týmu může vést k pomstě a zpřetrhání vztahů s celým týmem. Čeští zástupci ve svých e-mailech často zmiňovali, že jednou z nejdůležitějších součástí neverbální komunikace je úsměv. Filipínci se usmívají velice často a nelze tedy předpokládat, že to znamená vždy potěšení či pobavení. Často má úsměv zakrýt trapnost situace a nervozitu. Během jednání se nám tak může mnohdy zdát, že partner souhlasí a obchod postupuje dobře, i když tomu tak ve skutečnosti vůbec není. Na prvním setkání oslovujeme filipínské partnery příjmením společně s jejich funkcí ve firmě. Absence správného titulu ukazuje nedostatek respektu.112 Oslovování křestním jménem je považováno za velice důvěrné a měli bychom se ho vyvarovat, dokud nám druhá strana nenaznačí, že se známe dostatečně dlouho na to, abychom s ním mohli hovořit méně formálně. Při představování nejprve představíme osobu starší či výše postavenou osobě mladší či podřízené. Při zahájení každého obchodního jednání a na jeho konci je podle českých zástupců obvyklé, že si všichni zúčastnění muži obvykle podávají ruce. Interpersonální vzdálenost je zde o něco menší než v západoevropských zemích, proto stisk ruky někdy trvá o něco déle, je vřelejší a bývá doprovázen přátelským poklepáním na paži partnera. U žen čekáme,
111
WOODS, Damon L. The Philippines. Santa Barbara : ABC-CLIO, 2006. Language, Food, Etiquette, and Customs, s. 220. ISBN 1-85109-675-2. 112 MORRISON, Terri; CONWAY, Wayne A. Kiss, Bow, or Shakes Hands: Asia : How to Do Business in 12 Asian Countries. Avon : Adams Media, © 2007. Philippines, s. 105-106. ISBN 978-1-59869-216-7.
- 44 -
než udělají první krok, ať už se nacházíme v křesťanské části ostrovů, či na muslimském Mindanau. Obchodnice ze zahraničí můžou Filipíncům i Filipínkám podat ruku jako první.
3.3 Vyjednávací taktiky Jak již bylo uvedeno v kapitole 3. 1., pro Filipínce je velice důležité zachovat si tvář. Během jednání by se tudíž zahraniční jednatelé měli vyvarovat projevů negativních emocí. Za neslušné se rovněž považuje odmítnutí a vyslovené ne. Místo něj pronese náš filipínský protějšek s úsměvem spíše anglickou frázi „I’ll try,“ v překladu „Pokusím se.“113 Tato vyhýbavá reakce neznamená nedostatek úcty, či snahu zdržovat vyjednávání a získat zakázku za každou cenu, ale spíše má zabránit zranění citů obchodního partnera a ztráty tváře. Čeští zástupci doporučují, aby zahraniční jednatel zůstával během jednání klidný stejně jako sami Filipínci. A to i v případě, že ho tlačí čas. Tuto skutečnost na sobě nesmí nechat znát. Filipínští obchodníci jsou mistry ve hře s časem a dokážou ho obratně využívat ve svůj prospěch. Jednání bývají provázena velkým počtem pauz, začínají pozdě114 a často se setkáme i s předstíranou nerozhodností, jejímž cílem je vytvoření časového presu, který může vést k ukvapeným závěrům jejich protistrany. Mnohdy tak získají výhodnější podmínky jen díky tomu, že si jejich zahraniční partner objednal hotel pouze na jeden týden. Vyplatí se proto nechat všechny termíny otevřené, či v případě nutnosti posunout termín odletu a prodloužit ubytovací smlouvu. Agresivitou a tlakem na urychlení jednání v takovémto případě nic nezískáme. Kdykoli se totiž vyskytne nějaký problém, řeší ho filipínští partneři spíše velice emotivně, než logicky a snaží se vyjít protistraně vstříc, proto by případná agrese mohla vést ke zrušení celého kontraktu. Místní kultura si velice cení vzájemných vztahů, vyplatí se proto vyjednávat s citem a učinit jisté ústupky. Během obchodování, ať už s majitelem stánku, či výkonným ředitelem nadnárodní korporace, jsou Filipínci zvyklí rovněž smlouvat. Pokud by byl nějaký obchod uzavřen příliš snadno, klesla by důvěra v něj. V žádném případě se však při smlouvání, či ústupcích nesmíme dopustit nátlaku na protistranu, zatlačit ji do kouta a způsobit tak ztrátu tváře tamních vyjednávajících. Vstřícný a umírněný přístup se většinou setká s pozitivní odezvou a dá vzniknout dlouhodobému partnerství, které bude založeno na vzájemném respektu obou jednajících stran.
113 WOODS, Damon L. The Philippines. Santa Barbara : ABC-CLIO, 2006. History and Geography, s. 27-29. ISBN 185109-675-2. 114 Doba zpoždění se zde běžně pohybuje v rozmezí 15 - 90 minut.
- 45 -
3.4 Role vztahů ve vyjednávání Vztahy všeobecně jsou na Filipínách velice důležité a obchod je do značné míry záležitostí osobních vztahů a styků. Každý z nich s sebou nese řadu závazků, které je třeba oplatit, jakmile je to možné. Nedostojí-li osoba závazku, ztrácí tvář. Filipínští podnikatelé proto obvykle obchodují se stejnými partnery. Dodavatelé běžně dávají stálým zákazníkům slevy a dodávají zboží v lepší kvalitě.115 Dobrá pověst, vzájemný respekt a důvěra jsou klíčovými faktory pro úspěšné podnikání na Filipínách. Získaná důvěra však není vázána na celou firmu, ale pouze na osobu jednatele. Vymění-li firma svého zástupce, musí počítat s tím, že bude muset absolvovat celý proces seznamování a navazování kontaktů od začátku. Výjimku by přestavoval příbuzný původního jednatele.116 Většina firem se vyznačuje silně hierarchizovanou strukturou (obdobně jako celá filipínská společnost). V jejich čele stojí zpravidla nejstarší členové elitních rodin. Při vyjednávání se osvědčilo pokusit se si předtím, než oslovíme osobu s rozhodovacími pravomocemi, naklonit nejprve podřízené na jednotlivých úrovních. Pozice v rámci firmy se odráží například i v zasedacím pořádku, z něhož lze vypozorovat, jakou úlohu který zaměstnanec zastává. Při vysílání obchodních zástupců do země je třeba zohlednit věk jednatelů a jejich pozici ve firmě, neboť se zde starším a výše postaveným lidem prokazuje větší úcta. Je dobré předem zjistit, kdo z filipínské strany se jednání zúčastní, a snažit se vyslat výpravu v podobném složení. V opačném případě by se totiž mohlo jednat o hrubou urážku.117
3.5 Zvláštnosti obchodních styků 3.5.1 Obchodní zastoupení a jeho význam V mnoha firmách a odvětvích hospodářství je k úspěšnému vstupu na trh nezbytné, aby byl nový partner doporučen společným známým, či alespoň filipínských prostředníkem. Ten hraje velice důležitou roli, protože bez něj se zástupci zahraničních firem mnohdy 115
Country Studies US. Country Studies [online]. © 2003 - 2010 [cit. 2010-03-24]. SOCIAL VALUES AND ORGANIZATION. Dostupné z WWW: . 116 MORRISON, Terri; CONWAY, Wayne A. Kiss, Bow, or Shakes Hands: Asia : How to Do Business in 12 Asian Countries. Avon : Adams Media, © 2007. Philippines, s. 103. ISBN 978-1-59869-216-7. 117 MORRISON, Terri; CONWAY, Wayne A. Kiss, Bow, or Shakes Hands: Asia : How to Do Business in 12 Asian Countries. Avon : Adams Media, © 2007. Philippines, s. 93-109. ISBN 978-1-59869-216-7
- 46 -
nesetkají s nejvyšším vedením partnerské firmy, které má rozhodovací pravomoc. Zároveň pomáhá budovat vzájemné vztahy a získávat osobní kontakty. Obchodní zástupce také zná veškerá úskalí, která zahraničním firmám připraví místní rozsáhlá a značně pomalá byrokracie. Mimo to dokáže správně odhadnout, jaký úplatek se za určité úřední výkony očekává, a urychlí tak vstup podniku na trh.118
3.5.2 Korupce Korupce představuje v současné době dle českých zástupců jednu z největších překážek v obchodě s Filipínami, proto je jí rovněž věnována samostatná podkapitola. Mnohdy totiž nedostatečné úplatkářství, které je zde považováno za samozřejmost, či absence obchodních styků s významnými činiteli znamená pro naše firmy ztrátu lukrativních zakázek, ačkoli by jejich zadání mělo po objektivní stránce připadnout právě jim. I přes významnou úlohu obchodního zástupce bychom neměli zapomínat na fakt, že nejdůležitější roli hraje ve filipínské společnosti rodina, tudíž nás ani obchodní zástupce neuchrání před rizikem zrušení transakce. Dohodnutý obchod může například zkrachovat na tom, že by jím tratil některý z příbuzných. Podnikatelé by se tak neměli snažit navázat dobré vztahy pouze s pracovními partnery, ale také jejich rodinami. Lze také očekávat, že se Filipínci budou snažit do transakce zapojit co možná největší počet svých známých a doporučit je alespoň jako subdodavatele. Místní obyvatelé také neuzavřou obchod, který by pro ně samotné byl úspěšný a výhodný, ale poškodil by blaho skupiny. Ani v případě státních zaměstnanců bychom neměli předpokládat, že budou plnit své povinnosti sami od sebe. Podle českých zástupců však tento problém může do značné míry vyřešit filipínský obchodní zástupce. Takováto osoba má zpravidla dobré styky s úřady a tím pádem také lepší pozici pro vyjednávání. Druhou možností, jak urychlit vyřízení žádostí a formalit, jsou úplatky.119 Ty jsou ve většině případů nezbytně nutné a očekávané, ať už jde o službu v podobě získání řidičského oprávnění, nebo při zřizování podniku.
118
MORRISON, Terri; CONWAY, Wayne A. Kiss, Bow, or Shakes Hands: Asia : How to Do Business in 12 Asian Countries. Avon : Adams Media, © 2007. Philippines, s. 103. ISBN 978-1-59869-216-7. 119 WOODS, Damon L. The Philippines. Santa Barbara : ABC-CLIO, 2006. Philippine Society and Contemporary Issues, s. 157-158. ISBN 1-85109-675-2.
- 47 -
3.5.3 Ženy podnikatelky V obchodních kruzích jsou ženy obecně dobře přijímány. Neměly by však mít nadřazenou pozici nad kolegy opačného pohlaví. Filipínské obchodnice studovaly mnohdy na prestižních zahraničních školách nebo se jim alespoň dostalo vysokého vzdělání v domovské zemi, proto se od cizinek rovněž očekává, že jsou ve svém oboru výjimečně schopné. Vrozená filipínská soutěživost může pro ženy znamenat do jisté míry překážku, neboť se jim zdejší muži budou snažit dokázat, že jsou lepší než ony.120
3.6 Způsob rozhodování a uzavírání smluv Filipíny jsou tradičně kolektivistickou kulturou, která klade důraz na názor ostatních a respektuje starší. Nelze proto očekávat, že bude za rozhodování ve firmě zodpovídat jeden člověk, čeští zástupci hovoří spíše o skupině nejvyšších představitelů podniku. Pokud nám zástupce filipínské strany sdělí své stanovisko, nemusí se jednat o definitivní řešení. Veškeré obchody a smlouvy jsou prodiskutovávány velkým množstvím lidí. Prospěch jednotlivce zde ustupuje stranou, upřednostňuje se spokojenost a prosperita celé skupiny. K rozhodování je tudíž potřebný konsensus, a proto jednání často trvají dlouho. Vyplatí se však nespěchat a nechat vše proběhnout v tempu, které je pro Filipínce přirozené. Oficiálnímu uzavření obchodu může předcházet méně formální dohoda při pracovní večeři, obědu, či golfu. Všechny dokumenty a dohodnuté podmínky vyžadujeme již v průběhu jednání od partnerů písemně. Jedině tak se ujistíme, že filipínské ano skutečně znamená souhlas. Písemně sepsané stanovisko je pro místní zákonem a naplnění všech jeho náležitostí budou chápat jako otázku osobní cti.121
3.7 Vnímání času Filipínci mají poměrně liberální přístup k času a často chodí pozdě. Čím vyšší je věk a postavení protistrany, tím delší zpoždění můžeme očekávat, přičemž toto může v konečném výsledku činit i jednu hodinu.
120
Country Studies US. Country Studies [online]. © 2003 - 2010 [cit. 2010-03-24]. Philippines - THE ROLE AND STATUS WOMEN. Dostupné z WWW: . 121 MORRISON, Terri; CONWAY, Wayne A. Kiss, Bow, or Shakes Hands: Asia : How to Do Business in 12 Asian Countries. Avon : Adams Media, © 2007. Philippines, s. 103. ISBN 978-1-59869-216-7.
- 48 -
U cizinců se předpokládá, že na jednání dorazí včas, což ukazuje úctu a vážné úmysly. Při plánování schůzky je třeba vzít v potaz špatnou infrastrukturu země. Na tuto skutečnost často upozorňovali dotázaní čeští zástupci v posledních otázkách dotazníku. Pokud však ani plánovaný předstih nestačí, vždy kontaktujeme náš protějšek a patřičně se omluvíme. K cestě na jednání lze využít taxi služeb. V období dešťů se dopravní situace ještě více komplikuje a lze počítat i s několikahodinovým zpožděním v důsledku sesuvů půdy. Sjednáváme-li schůzku, vyplatí se, pošleme-li nejdříve někoho, koho už protistrana zná. Předchozí styky či doporučení zajistí vstřícnější postoj partnera a vzbudí u něj větší zájem o obchod. Nejčastěji se jedná během dopoledne a pozdě odpoledne. Setkání je dobré domluvit několik týdnů před odjezdem do země. Každý termín bychom měli ještě den předem potvrdit.
3.8 Pracovní doba Většina úřadů je otevřená od pondělí do pátku od 8:00 do 17:00 s hodinovou pauzou na oběd během poledne, o víkendu převážná část úřadů a firem neoperuje. Banky jsou veřejnosti přístupné od 9:00 do 15:00.122 Pracovní doba je obvykle osmihodinová. Jak jsem již zmínila v oddílu 2.11, nedoporučuje se plánovat cestu do země v období Velikonoc a Vánoc, neboť tyto křesťanské svátky (jak vyplývá z kapitoly 2) jsou spjaty s rodinou. Mnoho Filipínců, kteří pracují v zahraničí, se v této době vrací do země a jejich příbuzní si vybírají v práci dovolenou, aby mohli strávit svátky ve společnosti svých blízkých. V této době bývá velké množství obchodů, úřadů a firem uzavřeno nebo funguje s omezenou pracovní dobou.
3.9 Oblékání Oblékání patří odpradávna k důležitým součástem filipínské kultury. Vypovídá o přístupu k jednání a životní úrovni obchodního partnera. Proto by měl být za všech okolností pečlivě oblečený a upravený. Také vzhledem k náboženství země se doporučuje oblékat se konzervativně a formálně. Muži by měli zvolit tmavý oblek s kravatou, ženy by se měly vyvarovat výstředních oděvů a zvolit střídmější kostým. V horkém podnebí se osvědčí spíše lehké 122
BUYUSA.GOV : U. S. Commercial Service [online]. © 2001-2010 [cit. 2010-03-31]. Doing Business in the Philippines -U. S. Commercial Service Philippines. Dostupné z WWW: .
- 49 -
a prodyšné materiály, mužům je dovoleno odložit sako a nosit košili s krátkými rukávy, ženy ocení obzvláště vzdušné šaty (v žádném případě však průhledné či průsvitné).123 Neznamená to však, že můžeme přijít do společnosti v krátkých kalhotách. Ty jsou vhodné pouze na pláž. Při pozvání na večeři se předem ujistíme, jaké oblečení se od nás očekává, neboť mnoho restaurací vyžaduje velice formální oděv. Na formálním společenském podniku se muž neobejde bez tmavého obleku, bílé košile a kravaty. Rovněž dámy by měly upřednostňovat jednobarevné krátké šaty. Dlouhá róba vhodná pouze při velice slavnostních příležitostech.
3.10 Dárky124 Dárky předáváme všem novým obchodním partnerům jako projev přátelství na konci úspěšně uzavřeného jednání, při různých slavnostech, narozeninách a svatbách. Přijít na návštěvu bez pozornosti pro hostitele a hostitelku je chápáno jako faux pas. Vítaným dárkem jsou květiny nebo také předmět, který má nějakou spojitost s křesťanstvím, přijatelné jsou i firemní předměty, kalendáře, či koše s pochutinami. Všechny dárky by měly být pečlivě zabaleny. Filipínec nikdy neotevře dárek před osobou, od níž jej dostal. Opačné jednání by bylo známkou chamtivosti a v případě, že by se věnovaná věc nelíbila, mohlo by to způsobit velice trapnou situaci. Dárek je obvykle odložen stranou a rozbalen po odchodu návštěvy. Sluší se za každou podobnou pozornost později poděkovat.125 Vánoce jsou pro Filipínce velice důležitým svátkem, neboť jsou úzce spjaty nejen s křesťanstvím, ale rovněž s udržováním přátelských vztahů. Na důkaz vděčnosti a vzájemného respektu si při této příležitosti vyměňují obchodní partneři a všichni účastníci obchodu drobné dárky.
123 MORRISON, Terri; CONWAY, Wayne A. Kiss, Bow, or Shakes Hands: Asia : How to Do Business in 12 Asian Countries. Avon : Adams Media, © 2007. Philippines, s. 109. ISBN 978-1-59869-216-7. 124 Jeden ze zástupců českých firem uvedl, že dárkem Filipínce nikdy neurazíme. Doporučila bych proto potenciálním obchodníkům v této oblasti, aby předem počítali s velkým množstvím příležitostí, při nichž se dárek předává, a zajistili i dostatečné množství dárků pro všechny zúčastněné. V případě, že přece jen nemáme těchto pozorností dostatek, či dostaneme dárek zcela neočekávaně, zašleme ho alespoň dodatečně spolu s poděkováním. 125 MORRISON, Terri; CONWAY, Wayne A. Kiss, Bow, or Shakes Hands: Asia : How to Do Business in 12 Asian Countries. Avon : Adams Media, © 2007. Philippines, s. 108. ISBN 978-1-59869-216-7.
- 50 -
3.11 Vizitky a pozvánky Předávání vizitek není tak formální jako v jiných asijských zemích. Přesto vizitku dáváme a přijímáme oběma rukama. Vždy by na ní měla být uvedena pozice ve firmě a titul, aby byla patrná autorita osoby v rámci podniku. Nejlepší jazykovou variantou je angličtina, překlad do tagalogštiny není nutný. Jako první dává vizitku návštěva, až poté hostitel. Pokud partner na vizitku připíše své privátní číslo, značí to velkou důvěru. Zároveň očekává, že mu její příjemce zavolá a aktivně se tak bude podílet na budování vzájemného dobrého vztahu.126 Na pozvánky Filipínci zřídka odpovídají. Odmítnutí je totiž považováno za krajně nezdvořilé a může zranit city hostitele. Tři dny před událostí bychom proto měli partnerům zavolat a potvrdit jejich účast.
3.12 Obchod a zábava Důležitou součástí procesu vyjednávání je zábava. Po pracovní schůzce byli čeští zástupci často zváni na večeři, do karaoke barů či tančíren. Obchodní oběd a večeře byli domluveny telefonicky přímo s partnerem a později potvrzeny u sekretářky. Na večeři vždy byla pozvána (pokud byla na obchodní cestě s nimi) také jejich manželka. Pokud někoho zveme, očekává se, že zaplatíme účet.127 Pokud se partner rozhodne, že nás pozve, měli bychom se zdráhat. Okamžité přijetí nabídky se považuje za nezdvořilé. Host by si neměl objednat nejdražší pokrm z jídelního lístku, pokud na tom partner netrvá. Před jídlem si můžeme dát skleničku, což pomůže odlehčit situaci a navodit tradiční neformální atmosféru, která na Filipínách při jídle panuje. Během večeře se alespoň do předkrmu či polévky nemluví o obchodních záležitostech. Při placení se obvykle nechává spropitné ve výši pěti až patnácti procent útraty. Patří k základním pravidlům slušnosti přijít na společenský podnik pozdě. Nejvýznamnější host obvykle dorazí poslední. Pokud si nejsme jisti, v kolik hodin se máme dostavit, konzultujeme to s hostitelem. Výjimkou je svatba, kdy se zpoždění toleruje pouze
126
BUYUSA.GOV : U. S. Commercial Service [online]. © 2001-2010 [cit. 2010-03-31]. Doing Business in the Philippines -U. S. Commercial Service Philippines. Dostupné z WWW: . 127 MORRISON, Terri; CONWAY, Wayne A. Kiss, Bow, or Shakes Hands: Asia : How to Do Business in 12 Asian Countries. Avon : Adams Media, © 2007. Philippines, s. 104. ISBN 978-1-59869-216-7.
- 51 -
u nevěsty.128 Pozve-li nás Filipínec k sobě domů, neopomeneme přinést dárek a pochválit hostitelce výzdobu. Na formálních akcích je obvykle předem dán zasedací pořádek. Umístění hostů a jednotlivých stolů odráží jejich postavení ve společnosti, stůl pro nejdůležitější hosty se zpravidla nachází v čele. K jídelnímu stolu nezasedáme hned při prvním vyzvání. Přílišná horlivost by mohla působit jako nenasytnost. Často je pronášena řeč na počest hostitele či na oslavu uzavřeného obchodu, která bývá považována za velkou poctu a vrchol večera. Během slavnosti lze očekávat různé formy zábavy a kulturního programu, nejoblíbenější je však zpěv. Nedílnou součást obchodování představuje konverzace na nejrůznější společenská témata. Filipínci mají velký smysl pro humor a ocení dobré vtipy. Měli bychom se však vyvarovat vtipů s náboženským podtextem, na téma chudoby, či poznámek k osobě Ferdinanda Marcose v regionu Ilcos, odkud pocházel. Také se zásadně nebavíme na účet někoho jiného, což platí obzvláště při karaoke.
128
MORRISON, Terri; CONWAY, Wayne A. Kiss, Bow, or Shakes Hands: Asia : How to Do Business in 12 Asian Countries. Avon : Adams Media, © 2007. Philippines, s. 102. ISBN 978-1-59869-216-7.
- 52 -
4 Vztahy České republiky s Filipínami 4.1 Diplomatické styky129 Počátky diplomatických styků republik spadají do roku 1973. Během následujících let došlo k akreditaci velvyslanců v obou zemích, prozatím však sídlili v Tokiu. Od ledna 1997 funguje v Praze filipínské velvyslanectví a v roce 1999 vzniklo i velvyslanectví v Manile. V průběhu 90. let navštívil Filipíny tehdejší prezident ČR Václav Havel, naši zemi zase navštívila filipínská hlava státu. V prvních letech 21. století proběhly další státní návštěvy, především se jednalo o cesty ministrů zahraničí, či členů senátu.130 V září 2009 pobýval na Filipínách také současný předseda vlády Jan Fischer spolu se svojí delegací. Zástupce filipínské strany, Edgardo G. Lacson vyjádřil zájem o prohloubení česko-filipínských obchodních vztahů. Premiér Fischer mimo jiné zdůraznil význam spolupráce států a možnost rozvoje spolupráce v mnoha oblastech ekonomiky. Rovněž by se dle jeho názoru neměla tato spolupráce omezit pouze na záležitosti týkající se hospodářství, ale také o oblast kulturního života, vědy a vzdělávání.131 Během svého pobytu se čeští zástupci setkali také s prezidentkou země, Glorií Macapagal-Arroyovou.132
4.2 Obchodní vztahy Základ obchodních vztahů České a Filipínské republiky položila dohoda mezi vládami obou zemí podepsaná 25. května 1994 v Manile, která však vstoupila v platnost až rokem 1997. Již dříve však státy uzavřely obchodní a diplomatické dohody, jež ale rozpadem Československa pozbyly platnosti. Vstup ČR do Evropské unie a Filipín do ASEANu znamenal nutnost dalších úprav česko-filipínského partnerství. Byla tak přijata dřívější dohoda Evropských společenství s některými jihoasijskými zeměmi z roku 1980 a rozšířena
129
Viz příloha č. 11. MZV. Velvyslanectví České republiky v Manile [online]. 25.09.2001 [cit. 2010-04-04]. Stručná historie Filipín. Dostupné z WWW: . 131 Philippine Chamber of Commerce and Industry [online]. ©2008 [cit. 2010-04-04]. PCCI hosts Czech Prime Minister. Dostupné z WWW: . 132 Viz příloha č.12. 130
- 53 -
právě o ČR a Filipíny. V současné době se jedná o návrhu nové smlouvy týkající se hospodářské spolupráce, která by měla styky obou zemí ještě více posílit.133 Tabulka č. 8: Vzájemný obchod České a Filipínské republiky (v mld. USD) 2009 (I-III)
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Vývoz
19,672
25,637
48,957
54,793
66,611
73,697
10,062
Dovoz
312,810
298,894
132,204
90,727
115,760
153,291
24,228
Saldo
-293,138
-273,257
-83,247
-35,934
-49,149
-79,594
-14,166
Zdroj: CzechTrade. BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. © 1997-2010 [cit. 2010-03-10]. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR Filipíny. Dostupné z WWW: .
Nejvyšší podíl na vývozu představovaly s 61,04 % elektronické integrované obvody a mikrosoustavy. Také ostatní exportované zboží mělo technický charakter a jednalo se jak o součástky a příslušenství, tak o části vozidel či chemikálie. Struktura dovozů co do složení kopírovala české vývozy, rozdíl byl hlavně v procentuelních podílech připadajících na jednotlivé komodity.134 České výrobky se na Filipínách těší značné oblibě, neboť jsou považovány za stejně kvalitní jako produkty ze Spojených států amerických. Přesto se najde jen málo firem, které by se zemí přímo obchodovaly. Obdobná situace panuje nejen v obchodu, ale také v oblasti cestovního ruchu, kdy většina českých cestovních kanceláří sice nabízí zájezdy do této exotické země, ty jsou však zprostředkovávány a dojednávány zahraničními agenturami (převážně z Německa). O obou státech lze říci, že nevyužívají všechny možnosti, jež jim jejich typ ekonomiky a vzájemné vztahy nabízejí. Filipínská republika skýtá mnoho investičních příležitostí, z nichž za zmínku stojí především investice do infrastruktury, zemědělství, stavebnictví, těžby. Čeští investoři jich však velmi málo využívají.
133 CzechTrade. BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. © 1997-2010 [cit. 2010-03-10]. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR Filipíny. Dostupné z WWW: . 134 CzechTrade. BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. © 1997-2010 [cit. 2010-03-10]. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR Filipíny. Dostupné z WWW: .
- 54 -
Závěr V této bakalářské práci jsem si za cíl stanovila analyzovat kulturní specifika a aspekty obchodního jednání na Filipínách. Domnívám se, že se mi podařilo naplnit cíl práce a zmapovat tak problematiku obchodních a kulturních zvyklostí této země. Zároveň bych chtěla konstatovat, že jsem touto prací vyvrátila hypotézu o negativním vlivu kulturních odlišností na vzájemný obchod České a Filipínské republiky. Pravdou je, že tyto odlišnosti mohou při prvních kontaktech s touto zemí způsobit jisté překvapení a nesnáze zahraničním obchodníkům. Pokud však tito blíže poznají své filipínské protějšky a budou respektovat tradice, hodnoty a obyčeje Filipín, najdou v nich často nejen spolehlivé obchodní partnery, ale také věrné a dlouholeté přátele. Filipínská republika je plná kontrastů a protikladů. Geograficky spadá do jihovýchodní Asie a je třináctým nejlidnatějším státem světa. Horské hřebeny a osamělé vrcholy sopek zde střídají nížiny, deštný prales v centrálních částech některých ostrovů přechází na pobřeží v bílý písek. Díky výhodné poloze panuje v zemi příjemné, tropické klima, které spolu s nekonečnými plážemi činí z Filipín exotický ráj na Zemi. Odvrácenou stranu mince pak představují časté tajfuny, zemětřesení, výbuchy sopek či sesuvy půdy, jež každoročně devastují filipínskou přírodu a ohrožují tamní biodiverzitu. Počátky osídlení lze datovat už do období před 22 000 let. K malajskému obyvatelstvu se během staletí přidali lidé indonéského původu, kteří již tehdy položili základ etnické rozmanitosti dnešních Filipín. Dalším výrazným zásahem do vývoje souostroví byla španělská nadvláda, jež započala v 16. století a přinesla s sebou řadu změn. Především se jednalo o prosazování křesťanství v původně islámské zemi. Útlak ze strany Španělů rovněž posílil národní uvědomění obyvatel a vyústil v touhu Filipínců po svobodě. Dlouhé boje za samostatnost ukončila až koncem 19. století americká přítomnost na ostrovech. Ta mimo jiné přispěla k relativně vysoké gramotnosti a vzdělanosti tamních obyvatel. Dlouho však zůstávala hluchá k volání lidu po, alespoň částečné, autonomii. Samostatnosti se tak země dočkala až po druhé světové válce. Kýžená svoboda ale nepřinesla demokracii, jak se očekávalo. Po tři desetiletí zemi zužovala diktatura Ferdinanda Marcose, až konečně v roce 1986 nastoupila cestu k demokracii a rovnoprávnosti obyvatel v pravém slova smyslu. Přesto dodnes existují ve filipínské společnosti propastné rozdíly. Stranou od hotelových komplexů, v těsné blízkosti honosných haciend nacházíme nesčíslné množství - 55 -
chatrčí, jež jsou domovem více jak třetiny obyvatelstva. Lidé před chudobou dočasně prchají do zahraničí, odkud posílají výdělky zpět svým rodinám a výrazně tím přispívají do filipínské ekonomiky. Ta se stále potýká s celou řadou problémů. Podle klasifikace IBRD patří Filipíny mezi země se středním nižším příjmem a jsou na rozdíl od ostatních zemí v regionu jihovýchodní Asie teprve na počátku cesty k industrializaci. Navzdory současné finanční a hospodářské krizi vykazuje republika poměrně dobré ekonomické výsledky, budoucí vývoj však výrazně ovlivní volby, které se budou konat v květnu 2010. Tamní kultura představuje směs tradičních prvků se španělskými a americkými vlivy a je v mnoha ohledech velice specifická. Základem systému hodnot je tradiční fatalismus a koncept zachování tváře. Obzvláště důležitou roli ovšem hraje také rodina a vůbec vztahy jako takové. Společnost je výrazně kolektivisticky orientována a lidé běžně upřednostňují blaho celku před osobním prospěchem. Nedílnou součástí života Filipínce je náboženství, ať už se jedná o křesťanství, islám či animismus. Animismus se prolíná s oběma dříve jmenovanými směry a nepůsobí rozpory. Horší je situace mezi katolickou a muslimskou částí země, kde dochází k ozbrojeným střetům. Vyznání výrazně ovlivňuje přístup obyvatel k ženám. Ačkoliv je tento až na muslimské Mindanao vesměs dobrý, není zde naprostá rovnoprávnost. Ženy bývají zpravidla hůře platově ohodnoceny a často vykonávají podřadné práce, které jim určí muž. Jedná-li se však o ženu vzdělanou v businessu, je většinou dobře přijata a mužští kolegové ji respektují. Dokladem tohoto tvrzení je i současná prezidentka Gloria Macapagal-Arroyová. Vzdělání a pozice jednatele ve firmě jsou v celkovém kontextu považovány za důležité faktory ovlivňující úspěšnost vstupu českého podniku na filipínský trh. I v obchodě hrají významnou roli vztahy a vyplatí se osobní přístup. Každého člena týmu je nutno respektovat a prokazovat mu náležitou úctu. Je rovněž třeba mít neustále na paměti, že zvýšený hlas a agresivní přístup při jednání s filipínskými partnery nepřinesou ovoce, spíše naopak. Vyplatí se postupovat podle tamních zvyklostí a nic neuspěchat. Neformální součástí téměř každého jednání bývá návštěva restaurace, tančírny, divadelního představení či karaoke baru, která napomáhá v budování vzájemných vztahů. ČR navázala během 70. let s Filipínami diplomatické styky a v současné době se v obou zemích nachází velvyslanectví. Časté jsou však především návštěvy politických představitelů obou stran. Poslední takovou cestu podnikl český premiér Jan Fischer v září roku 2009. Co se obchodu týče, je do značné míry brzděn politickými a náboženskými poměry v zemi. To vedlo k odvolání řady slibných zakázek pro české podniky a zrušení - 56 -
některých investičních akcí (např. v oblasti cukrovarnictví a energetiky). Problematické je především obchodování s muslimským Mindanaem, kde náboženská situace ztěžuje vstup našich firem na trh. Při snaze o navázání styků s touto zemí je proto třeba vždy pečlivě zvážit citlivost této situace (i v rámci samotných Filipín). Při zpracování tematiky obchodních a kulturních zvyklostí Filipín jsem se setkala jen s velmi omezeným množstvím česky psané literatury. Většina českých knižních zdrojů byla vydána v rozmezí 60. - 90. let minulého století a byla tudíž z velké části zastaralá. S ohledem na maximální vypovídací hodnotu práce jsem proto pracovala převážně s anglicky psanými publikacemi, které se touto problematikou zabývají (hlavně vzhledem ke kolonizaci Spojenými státy americkými). I zde jsem se však setkala s absencí aktuálních klíčových údajů, které jsem následně získala především z internetových zdrojů mezinárodních organizací, či filipínské vlády. Dle mého názoru by vzájemným vztahům a rozvoji obchodu mezi oběma zeměmi prospěla větší kulturní gramotnost. Ačkoliv se Ministerstvo zahraničních věcí ČR a agentura CzechTrade snaží o osvětu v této oblasti, faktem zůstává, že je na tuto otázku zaměřeno velmi malé množství zdrojů a některé zásadní faktory bývají zcela opominuty. Přitom si mají oba státy co nabídnout a jejich spolupráce by mohla každé straně přinést mnoho výhod.
- 57 -
5 Citace 1.
FILIP, Dr. Jiří, et al. Filipíny. 1. vydání. Praha : PRESSFOTO - vydavatelství ČTK, 1982. Přírodní podmínky, s. 20.
2.
FILIP, Dr. Jiří, et al. Filipíny. 1. vydání. Praha : PRESSFOTO - vydavatelství ČTK, 1982. Přírodní podmínky, s. 22.
3.
FILIP, Dr. Jiří, et al. Filipíny. 1. vydání. Praha : PRESSFOTO - vydavatelství ČTK, 1982. Přírodní podmínky, s. 25.
4.
NADEAU, Kathleen. The History of the Philippines : The Greenwood Histories of the Modern ,ations. Westport : Greenwood Press, 2008. Spanish Colonization (1521-1896), s. 15. ISBN 978–0–313–34090–1, ISSN 1096–2905.
5.
FILIP, Dr. Jiří, et al. Filipíny. 1. vydání. Praha : PRESSFOTO - vydavatelství ČTK, 1982. Správní rozdělení země, s. 63.
6.
The Official Website of the Republic of the Philippines - Department of Foreign Affairs [online]. © 2010 [cit. 2010-03-19]. Philippine Embassies, Consulates and Regional Consular Offices. Dostupné z WWW: .
7.
Chris ROWTHORN, Greg BLOOM, Michael DAY, Michael GROSBERG, Ryan VER BERKMOES. Philippines. Hawthorn: Lonely Planet, 2006. S. 35.
8.
CzechTrade. BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. © 19972010 [cit. 2010-03-24]. Základní informace o teritoriu Filipíny. Dostupné z WWW: .
9.
CzechTrade. BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. © 19972010 [cit. 2010-03-10]. Vnitropolitická charakteristika Filipíny. Dostupné z WWW: .
- 58 -
6 Zdroje 1.
FILIP, Dr. Jiří, et al. Filipíny. 1. vydání. Praha : PRESSFOTO - vydavatelství ČTK, 1982. 168 s.
2.
WOODS, Damon L. The Philippines. Santa Barbara : ABC-CLIO, 2006. ISBN 1-85109675-2. 288 s.
3.
ROWTHORN, Chris; BLOOM, Greg; DAY, Michael. Philippines. Hawthorn : Lonely Planet Publications, 2006. ISBN 17-4104-289-5. 492 s.
4.
NADEAU, Kathleen. The History of the Philippines : The Greenwood Histories of the Modern ,ations. Westport : Greenwood Press, 2008. The Philippine Revolution (18961902). ISBN 978–0–313–34090–1, ISSN 1096–2905. 160 s.
5.
MORRISON, Terri; CONWAY, Wayne A. Kiss, Bow, or Shakes Hands: Asia : How to Do Business in 12 Asian Countries. Avon : Adams Media, © 2007. ISBN 978-1-59869216-7. 256 s.
6.
GULLOVÁ, Ing. Soňa; FRANTIŠKA MÜLLEROVÁ, Ing. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. První vydání. Praha : Nakladatelství Oeconomica, 2006. ISBN 80245-1021-9. 239 s.
7.
Central Intelligence Agency. Central Intelligence Agency Web Site [online]. 2007, page last updated on March 18, 2010 [cit. 2010-03-26]. CIA - The World Factbook -Philippines. Dostupné z WWW: . ISSN 1553-8133.
8.
Food and Agriculture Organization of the United Nations. FAO [online]. © 2010 [cit. 2009-10-24]. State of the World’s Forest 2009 (Annex, Table 2). Dostupné z WWW: .
9.
DEWEY, Tanya; MYERS, Phil. The Animal Diversity Web [online]. ©1995-2008 [cit. 2009-10-24]. Animal Diversity Web: Tarsiidae: Information. Dostupné z WWW: .
10. The Office of Electronic Information, Bureau of Public Affairs. U. S. Department of State [online]. 2009 [cit. 2009-10-24]. Philippines (10/09). Dostupné z WWW: .
- 59 -
11. Philippines : Gov.Ph : The Official Government Portal of the Republic of the Philippines [online]. © 2010 [cit. 2010-03-14]. Philippines: Gov.Ph: The Official Government Portal of the Republic of the Philippines - Philippine History. Dostupné z WWW: . 12. CzechTrade. BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. © 19972010 [cit. 2010-03-10]. Základní informace o teritoriu Filipíny. Dostupné z WWW: . 13. World Health Organization Regional Office for the Western Pacific. World Health Organization : Regional Office for the Western Pacific [online]. © 2005-2010 [cit. 201003-10]. WHO Western Pacific Region - 2009 - Philippines - Country Context. Dostupné z WWW: . 14. Asian Development Bank. Asian Development Bank : Fighting Poverty in Asia and the Pacific [online]. © 2010 [cit. 2010-03-14]. Asian Development Bank & Philippines Fact Sheet. Dostupné z WWW: . 15. Philippines : Gov.Ph : The Official Government Portal of the Republic of the Philippines [online]. © 2010 [cit. 2009-10-25]. Philippines: Gov.Ph: The Official Government Portal of the Republic of the Philippines - General Information. Dostupné z WWW: . 16. The Office of Electronic Information, Bureau of Public Affairs. U. S. Department of State [online]. 2009 [cit. 2009-10-24]. Philippines (10/09). Dostupné z WWW: . 17. Tsavo Media Canada. WorldFlags101.com : Independent Online Information and Consumer Guide to Flags of the World [online]. 2008 [cit. 2009-10-25]. Philippines Flag - World Flags 101 - Philippinian Flags. Dostupné z WWW: . 18. Philippines : Gov.Ph : The Official Government Portal of the Republic of the Philippines [online]. © 2010 [cit. 2010-10-25]. Philippines: Gov.Ph: The Official Government Portal of the Republic of the Philippines - Flag and Anthem. Dostupné z WWW: .
- 60 -
19. The World Bank Group. The World Bank [online]. © 2010 [cit. 2010-03-16]. Data Country Groups. Dostupné z WWW: . 20. Bangko Sentral ng Pilipinas. Bangko Sentral ng Pilipinas Website [online]. © 2006 [cit. 2010-03-16]. Bangko Sentral ng Pilipinas - About the Bank. Dostupné z WWW: . 21. Bangko Sentral ng Pilipinas. Bangko Sentral ng Pilipinas Website [online]. © 2006 [cit. 2010-03-16]. Pesos per US Dollar rate (1997-2009). Dostupné z WWW: . 22. Česká národní banka. Česká národní banka [online]. © 2003-2010 [cit. 2010-03-16]. Kurzy devizového trhu - měsíční průměry - Česká národní banka. Dostupné z WWW: . 23. Bangko Sentral ng Pilipinas. Bangko Sentral ng Pilipinas Website [online]. © 2006 [cit. 2010-03-14]. Gross National Product (GNP) By Industrial Origin At Constant 1985 Prices. Dostupné z WWW: . 24. National Statistical Coordination Board. ,ational Statistical Coordination Board [online]. 1997-2010 [cit. 2010-03-14]. NSCB - Statistics - Economic Accounts. Dostupné z WWW: . 25. National Statistical Coordination Board. ,ational Statistical Coordination Board [online]. 1997-2010 [cit. 2010-03-14]. NSCB - Statistics - Prices. Dostupné z WWW: . 26. Asian Development Bank. Asian Development Bank : Fighting Poverty in Asia and the Pacific [online]. © 2010 [cit. 2010-03-14]. Asian Development Outlook 2009 Update. Dostupné z WWW: . 27. National Statistical Coordination Board. ,ational Statistical Coordination Board [online]. 1997-2010 [cit. 2010-03-14]. NSCB - Statistics - Labour and Employment. Dostupné z WWW: . 28. Asian Development Bank. Asian Development Bank : Fighting Poverty in Asia and the Pacific [online]. © 2010 [cit. 2010-03-14]. Key Indicators for Asia and the Pacific 2009, Philippines. Dostupné z WWW: . - 61 -
29. Bangko Sentral ng Pilipinas. Bangko Sentral ng Pilipinas Website [online]. © 2006 [cit. 2010-03-20]. Philippines: International Investment Position (In million US dollars). Dostupné z WWW: . 30. Bangko Sentral ng Pilipinas. Bangko Sentral ng Pilipinas Website [online]. © 2006 [cit. 2010-03-17]. Net Foreign Direc Investment (BOP Concept). Dostupné z WWW: . 31. Department of Agriculture. Department of Agriculture Official Website [online]. © 2009 [cit. 2010-03-17]. Department of Agriculture Official Website. Dostupné z WWW: . 32. MZV ČR. Ministerstvo zahraničí České republiky [online]. 2002 [cit. 2010-03-18]. Ekonomická charakteristika země. Dostupné z WWW: . 33. Department of Energy. DOE Portal : Official Website of the Philippine Department of Energy [online]. © 2005 [cit. 2010-03-17]. Power Statistics. Dostupné z WWW: . 34. Department of Energy. DOE Portal : Official Website of the Philippine Department of Energy [online]. © 2005 [cit. 2010-03-17]. Frequently Asked Questions. Dostupné z WWW: . 35. Embassy of the Republic of the Philippines [online]. 22 November 2006, Last Updated 28 November 2006 [cit. 2010-03-18]. Embassy of the Republic of the Philippines Infrastructure. Dostupné z WWW: . 36. Department of Tourism Main Portal [online]. © 2009 [cit. 2010-03-19]. 2009 Industry Report. Dostupné z WWW: . 37. Bangko Sentral ng Pilipinas. Bangko Sentral ng Pilipinas Website [online]. © 2006 [cit. 2010-03-15]. Direction of Trade (for the periods indicated in milion U. S. dollars). Dostupné z WWW: . 38. Bangko Sentral ng Pilipinas. Bangko Sentral ng Pilipinas Website [online]. © 2006 [cit. 2010-03-19]. Imports by Major Commodity Groups (for the periods indicated). Dostupné z WWW: . 39. Bangko Sentral ng Pilipinas. Bangko Sentral ng Pilipinas Website [online]. © 2006 [cit. 2010-03-19]. Exports by Major Commodity Groups (for the periods indicated). Dostupné z WWW: . - 62 -
40. Food and Agriculture Organization of the United Nations. FAOSTAT [online]. © 2009 [cit. 2010-03-19]. FAOSTAT. Dostupné z WWW: . 41. The Official Website of the Republic of the Philippines - Department of Foreign Affairs [online]. © 2010 [cit. 2010-03-19]. Philippine Consulates General. Dostupné z WWW: . 42. The Official Website of the Republic of the Philippines - Department of Foreign Affairs [online]. © 2010 [cit. 2010-03-19]. Philippine Missions. Dostupné z WWW: . 43. The Official Website of the Republic of the Philippines - Department of Foreign Affairs [online]. © 2010 [cit. 2010-03-19]. Philippine Embassies, Consulates and Regional Consular Offices. Dostupné z WWW: . 44. Uppsala University. Uppsala Conflict Data Program [online]. ©2008 [cit. 2010-03-23]. Countries. Dostupné z WWW: . 45. Office of the Press Secretary [online]. 2009 [cit. 2010-03-26]. Proclamation No. 1841. Dostupné z WWW: . 46. ,ovinky.cz [online]. 11. února 2010 [cit. 2010-03-28]. Na Filipínách zabíjejí v karaoke barech zpěváky Sinatrova hitu. Dostupné z WWW: . 47. Country Studies US. Country Studies [online]. © 2003 - 2010 [cit. 2010-03-24]. Philippines - THE ROLE AND STATUS WOMEN. Dostupné z WWW: . 48. Country Studies US. Country Studies [online]. © 2003 - 2010 [cit. 2010-03-24]. SOCIAL VALUES AND ORGANIZATION. Dostupné z WWW: . 49. BUYUSA.GOV : U. S. Commercial Service [online]. © 2001-2010 [cit. 2010-03-31]. Doing Business in the Philippines -- U. S. Commercial Service Philippines. Dostupné z WWW: .
- 63 -
50. MZV. Velvyslanectví České republiky v Manile [online]. 25.09.2001 [cit. 2010-04-04]. Stručná historie Filipín. Dostupné z WWW: . 51. Philippine Chamber of Commerce and Industry [online]. ©2008 [cit. 2010-04-04]. PCCI hosts Czech Prime Minister. Dostupné z WWW: . 52. CzechTrade. BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. © 19972010 [cit. 2010-03-10]. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR Filipíny. Dostupné z WWW: . 53. Maps of the World [online]. © 2010 [cit. 2010-04-03]. Philippines Physical Map. Dostupné z WWW: . 54. DEWEY, Tanya; MYERS, Phil. The Animal Diversity Web [online]. ©1995-2008 [cit. 2009-10-24]. ADW: Tarsius_spectrum.jpg. Dostupné z WWW: . 55. Maps of the World [online]. © 2010 [cit. 2010-04-03]. Philippines Regions and Provinces. Dostupné z WWW: . 56. Central Intelligence Agency. Central Intelligence Agency Web Site [online]. 2007, page last updated on March 18, 2010 [cit. 2010-04-03]. CIA - The World Factbook -Philippines. Dostupné z WWW: . 57. Česká národní banka. Česká národní banka [online]. © 2003-2010 [cit. 2010-04-03]. Vybrané devizové kurzy - grafy - Česká národní banka. Dostupné z WWW: . 58. Lonely Planet Travel Guides and Travel Information [online]. © 2008 [cit. 2010-04-03]. Philippines Travel Information and Travel Guide. Dostupné z WWW: . - 64 -
59. Maps of the World [online]. © 2010 [cit. 2010-04-03]. Philippines Languages. Dostupné z WWW: . 60. Philippines Geert Hofstede Cultural Dimension [online]. Geert Hofstede, 1967-2009 [cit. 2010-04-04]. Dostupné na . 61. MZV. Velvyslanectví České republiky v Manile [online]. 25. 09. 2001 [cit. 2010-04-04]. Velvyslanectví České republiky v Manile. Dostupné z WWW: . 62. Embassy of the Philippines. The Embassy of the Philippines In Czech Republic [online]. © 2008 [cit. 2010-04-04]. The Embassy of the Philippines In Czech Republic. Dostupné z WWW: . 63. Vláda ČR. Vláda České republiky [online]. © 2009 [cit. 2010-04-03]. Premiér Jan Fischer a prezidentka Filipínské republiky Gloria Macapagal Arroyo, 7. 9. 2009. Dostupné z WWW: .
- 65 -
7 Přílohy Příloha č. 1: Obchodní a kulturní zvyklosti filipínských obchodních partnerů 1.
Jak často přijdete do styku s filipínskými partnery? nepravidelně
2.
Využíváte služeb obchodního zástupce? vždy
3.
pravidelně
většinou
zřídka
ne
Obchodování na Filipínách vyžaduje vždy osobní návštěvu lze řešit elektronickou (jinou) poštou, telefonicky vyřídí obchodní zástupce
4.
Navázání obchodních kontaktů byste hodnotili jako snadné
5.
středně obtížné
náročné
Byrokracii považujete za efektivně fungující odpovídající nedostatečnou příliš rozsáhlou a pomalou
6.
Setkali jste se v zemi s korupcí, upřednostňováním domácích firem či jinými překážkami v obchodě (lze vyznačit více odpovědí) ano, s korupcí ano, s upřednostňováním domácích firem ano, s překážkami obchodu - uveďte s jakými………………………………………... ne
7.
Jednání a komunikace probíhají zpravidla v angličtině v jiném jazyce - uveďte v jakém……………………………………………………….
8.
Doporučili byste využití služeb tlumočníka? ano
9.
ne
Doba jednání je zpravidla - 66 -
delší než při jednání s českými partnery stejně dlouhá jako při jednání s českými partnery kratší než při jednání s českými partnery 10. Jednání začíná včas
se zpožděním přibližně ……….. minut
11. Jednání probíhá mezi dvěma zástupci obou firem mezi dvěma zástupci obou firem a obchodním zástupcem mezi obchodním zástupcem a filipínskou firmou ve vícečlenných týmech na obou stranách 12. Filipínští partneři na Vás působí (lze označit více odpovědí) přátelsky
napjatě
nejistě
tolerantně
uzavřeně
uvolněně
sebejistě
nedůtklivě
13. Navštívili jste někdy s filipínskými partnery nějaké kulturní zařízení, např. karaoke bar, nebo jste šli na neformální večeři? ne ano - uveďte jaké(á)…………………………………………………………………… 14. Překvapilo Vás něco při jednání s Filipínci?
15. Na co byste upozornili a co byste doporučili firmám, které se chystají vstoupit na filipínský trh (např. v otázkách mentality, zvyklostí, vztahů, etikety, byrokracie a dalších oblastí života)?
- 67 -
Příloha č. 2: Mapa fyzického povrchu Filipínské republiky
Zdroj: Maps of the World [online]. © 2010 [cit. 2010-04-03]. Philippines Physical Map. Dostupné z WWW: .
- 68 -
Příloha č. 3: *ártoun celebeský (Tarsius spectrum)
Zdroj: DEWEY, Tanya; MYERS, Phil. The Animal Diversity Web [online]. ©1995-2008 [cit. 2009-10-24]. ADW: Tarsius_spectrum.jpg. Dostupné z WWW: .
Příloha č. 4: Hlavní politické strany v zemi „Hlavní provládní LAKAS - CMD - Christian Muslim Democrat, jejímž předsedou je Prospero ,OGRALES, a členy mimo jiné současná prezidentka Arroyová a její předchůdce Fidel Ramos. LDP - Labang ng Demokratikong Pilipino KAMPI - Kambalikat ng Malagang Pilipino KBL - Kilasung Bagong Lipunan ,PC - ,ational People`s Coalition LP - Liberal Party
- 69 -
Méně významné vládní strany PDSP - Partido Demokratiko Sosyalista ng Pilipines AKBAYA, LAPIA,G MA,GGAGAWA Opozice Sjednocena v koalici. United Oposition ,P - ,acionalista Party PMP - Partido ng Magang Pilipino“135
135 CzechTrade. BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. © 1997-2010 [cit. 2010-03-10]. Vnitropolitická charakteristika Filipíny. Dostupné z WWW: .
- 70 -
Příloha č. 5: Mapa administrativního členění Filipín
Zdroj: Maps of the World [online]. © 2010 [cit. 2010-04-03]. Philippines Regions and Provinces. Dostupné z WWW: .
- 71 -
Příloha č. 6: Vlajka Filipínské republiky
Zdroj: Central Intelligence Agency. Central Intelligence Agency Web Site [online]. 2007, page last updated on March 18, 2010 [cit. 2010-04-03]. 03]. CIA - The World Factbook -- Philippines. Dostupné z WWW: . lgflag.gif>.
Příloha íloha č. 7: Vývoj měnového kurzu CZK k PHP za rok 2009
Zdroj: Česká národní banka. Česká národní banka [online]. © 2003-2010 [cit. 2010-04 04-03]. Vybrané devizové kurzy - grafy - Česká národní banka. Dostupné z WWW: .
- 72 -
Příloha č. 8: Fotogalerie Jezero v kráteru sopky Taal na Luzonu.
Vodopády Tapplia, Ifugao.
- 73 -
Památník Josého Rizala.
Žena s dítětem na rýžových polích.
- 74 -
Sopka Mt. Mayon.
Ostrov Cadlao při západu slunce.
- 75 -
Čokoládové hory.
*oční Manila.
- 76 -
Rýžová terasová pole.
Cesta po podzemní řece.
Zdroj: Lonely Planet Travel Guides and Travel Information [online]. © 2008 [cit. 2010-04-03]. Philippines Travel Information and Travel Guide. Všechny fotografie jsou dostupné z WWW: .
- 77 -
Příloha č. 9: Jazyková mapa Filipín
Zdroj: Maps of the World [online]. © 2010 [cit. 2010-04-03]. Philippines Languages. Dostupné z WWW: .
- 78 -
Příloha č. 10: Kulturní dimenze Filipín podle Geerta Hofstedeho
Zdroj: Philippines Geert Hofstede Cultural Dimension [online]. Geert Hofstede, 1967-2009 [cit. 2010-04-04]. Dostupné na .
Příloha č. 11: Adresy velvyslanectví ČR a Filipín a úřední hodiny Adresa:
Velvyslanectví ČR v Manile
Velvyslanectví Filipín v Praze
30/F, Rufino Pacific Tower
Senovážné náměstí 8
6784 Ayala Avenue
110 00 Praha 1
Makati City
Česká republika
Metro Manila Philippines Úřední hodiny:
PO-PÁ 9:00-17:00136
PO-ČT: 8:30-17:00 PÁ 8:30-14:30137
136
Embassy of the Philippines. The Embassy of the Philippines In Czech Republic [online]. © 2008 [cit. 2010-04-04]. The Embassy of the Philippines In Czech Republic. Dostupné z WWW: . 137 MZV. Velvyslanectví České republiky v Manile [online]. 25.09.2001 [cit. 2010-04-04]. Velvyslanectví České republiky v Manile. Dostupné z WWW: .
- 79 -
Příloha č. 12: Gloria Macapagal-Arroyová a Jan Fischer
Zdroj: Vláda ČR. Vláda České republiky [online]. © 2009 [cit. 2010-04-03]. Premiér Jan Fischer a prezidentka Filipínské republiky Gloria Macapagal Arroyo, 7.9. 2009. Dostupné z WWW: .
- 80 -
