VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Cestovní ruch
Potenciál cestovního ruchu Íránu a jeho atraktivita pro české turisty (diplomová práce)
Autor: Petra Jarošová Vedoucí práce: Ing. Jana Valentová
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.
V Praze dne
…………
………………… podpis studenta
Poděkování Ráda bych poděkovala paní Ing. Janě Valentové za cenné rady, které mi poskytla při zpracovávání mé diplomové práce. Dále věnuji své díky paní Mgr. Kateřině Kuncové, vedoucí konzulárního úseku Velvyslanectví České republiky v Teheránu, Ondřeji Košatovi z oddělení informačních služeb Českého statistického úřadu, panu Michalovi Čepkovi z cestovní kanceláře Alvarez s.r.o. a dalším zástupcům cestovních kanceláří za informace a čas, který mi věnovali. V neposlední řadě bych ráda poděkovala svým rodičům za podporu, kterou mi poskytli během celého studia.
Obsah Úvod ...........................................................................................................................................4 1
Vymezení základních teoretických pojmů ......................................................................5
1.1 Cestovní ruch a jeho stručná typologie.........................................................................5 1.2 Potenciál cestovního ruchu a jeho činitelé ...................................................................7 1.3 Destinace cestovního ruchu .........................................................................................9 2 Obecná charakteristika Íránu .......................................................................................11 2.1 Geografie a přírodní podmínky země .........................................................................11 2.2 Administrativní členění a obyvatelstvo ......................................................................14 2.3 Náboženství a místní zvyklosti ...................................................................................16 2.4 Stručná historie a současná politická situace ..............................................................22 2.5 Ekonomická situace země ..........................................................................................27 3 Analýza cestovního ruchu Íránu ...................................................................................31 3.1 Příjezdový cestovní ruch ............................................................................................32 3.2 Výjezdový cestovní ruch ............................................................................................40 3.3 Domácí cestovní ruch ................................................................................................47 3.3 Specifické formy cestovního ruchu v Íránu ...............................................................48 3.4 Realizační podmínky cestovního ruchu Íránu ..........................................................52 2.6.1 Doprava ......................................................................................................................52 2.6.2 Ubytovací zařízení .....................................................................................................55 2.6.3 Stravovací zařízení .....................................................................................................58 3.5 Lokalizační podmínky ...............................................................................................62 4 Analýza nabídky českých cestovních kanceláří ...........................................................73 4.1 Nabídka velkých cestovních kanceláří ......................................................................76 4.2 Cestovní kanceláře s více typy zájezdů během sezony .............................................78 4.2.1 CHINA TOURS s.r.o. ................................................................................................78 4.2.2 Alvarez s.r.o. ..............................................................................................................80 4.2.3 CK Rajbas ..................................................................................................................83 4.3 Ostatní cestovní kanceláře nabízející zájezdy do Íránu .............................................85 5 Dotazníkové šetření.........................................................................................................89 5.1 Složení respondentů ...................................................................................................89 5.2 Analýza výsledků dotazníkového šetření ..................................................................90 6 SWOT analýza ..............................................................................................................115 6.1 Silné stránky ............................................................................................................115 6.2 Slabé stránky............................................................................................................116 6.3 Příležitosti ................................................................................................................116 6.4 Hrozby .....................................................................................................................117 Závěr ......................................................................................................................................118 Literatura ..............................................................................................................................120 Seznam obrázků, tabulek, grafů a příloh ...........................................................................126
Úvod Na úvod své práce si dovolím použít myšlenku RNDr. Jiřího Sladkého z jeho knihy Írán plný mučedníků. „Nad mapou světa se krásně sní, stačí ukázat prstem a přiřadit malé plošce příhodnou náplň, takovou, jaká se zrovna vynoří z povědomí. V případě Íránu konečný obrázek není příliš valný, což není chybou těch, co sní nad atlasem. Vybaví si zrovna to, čím je masírují televize a noviny. Jak už to chodí, při cestách do neznámých krajů propadá ten, kdo se bojí a tamním lidem nedůvěřuje. Prohrává pak s nimi na celé čáře. Tvář Orientu bývá svérázná a život se tu odehrává zcela jinak, než se nám jeví z křesla domova. Mnoho tradovaných náhledů se po takové návštěvě jeví jako předsudky. Z nepochopení a jiné úrovně vnímání, ale také z neschopnosti (nepohodlnosti) se přizpůsobit, což platí pro oba typy civilizací, pro západní i pro muslimskou. Stejným úskalím se ukazuje černobílé vidění, potřeba rozlišit jasné dobro od nepochopeného zla, které přináší jen ošidné výsledky. Pro mnohé tak Írán zůstává neznámým a snad obávaným místem.“ Ve výše uvedené myšlence RNDr. Jiřího Sladkého je velmi dobře zachycena problematika současného příjezdového cestovního ruchu Íránu. Írán je zemí, která není západní společnosti příliš známá, zároveň je od ní kulturně velmi odlišná. Tento fakt s sebou přináší častá zjednodušení a černobílé vidění zdejší, ne vždy jednoduché situace. Írán nejsou pouze občanské demonstrace a nepokoje, zbraně hromadného ničení, či dokonce náboženští fanatici, jak se nám snaží často vnutit média. Je to především země s dlouhou historií, rozmanitou přírodou a přátelskými a pohostinnými obyvateli. V tomto světle ho však vidí obvykle pouze lidé, kteří již měli možnost tuto zemi navštívit. Právě jejich pohled na Írán bývá na základě mých osobních zkušeností diametrálně odlišný od představy, kterou vytvářejí v podvědomí široké veřejnosti o této zemi média. Z tohoto faktu ve své diplomové práci vycházím a představuji tuto zemi z jiného hlediska, než jak je prezentována hromadnými sdělovacími prostředky. Pohlížím na ni jako na destinaci cestovního ruchu a snažím se čtenáře této práce seznámit s potenciálem Íránu právě pro toto odvětví. Cílem práce je nejen zhodnotit potenciál cestovního ruchu Íránu a jeho atraktivitu pro české turisty, ale přispět i ke zvýšení celkového povědomí čtenářů o této zemi. Proto v této práci nebude chybět vedle samotné analýzy cestovního ruchu a analýzy nabídky zájezdů českých cestovních kanceláří také obecná charakteristika této země. Své domněnky o vnímání Íránu českou veřejností se pokusím empiricky ověřit pomocí dotazníkového šetření. 4
1 Vymezení základních teoretických pojmů Úvodní kapitola vysvětluje několik pro tuto práci naprosto zásadních pojmů, které se budou opakovaně dále vyskytovat v následujících kapitolách. První podkapitola se zabývá charakteristikou pojmu cestovní ruch a jeho stručnou typologií, následující podkapitola definuje pojem potenciál cestovního ruchu a rozebírá podrobněji jednotlivé činitele rozvoje a rozmístění cestovního ruchu. Vzhledem k tomu, že celá tato diplomová práce je věnována Íránu jako destinaci cestovního ruchu, definuje tento pojem poslední podkapitola teoretické části.
1.1 Cestovní ruch a jeho stručná typologie Cestovní ruch jako forma odpočinku a poznání se stal již v minulém století neodmyslitelnou součástí naší společnosti. S mírou vyspělosti společnosti rostla samozřejmě potřeba lidí poznávat nejen krásy své rodné země, ale později také touha objevovat země nové a seznámit se s jejich odlišnou kulturou a historií, tedy cestovat. Cestovní ruch se tak za přispění mnoha okolností (návrat k přírodě v romantismu, potřeba lidí se zájmově sdružovat, technický pokrok a rozvoj dopravy, nárůst volného času a mezd, stabilní mezinárodní situace) postupně stal nedílnou součástí spotřeby dnešní společnosti. Na cestovní ruch je proto možno nahlížet jako na způsob uspokojování potřeb, tedy jako na oblast spotřeby, a zároveň jako na podstatnou součást ekonomiky společnosti. Cestovní ruch je možno podle definice Jiřího Kašpara chápat jako „cestování a dočasný pobyt lidí mimo místo trvalého bydliště, obvykle ve volném čase, a to za účelem rekreace, poznání a spojení mezi lidmi“.1 Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) takto vymezený pojem zpřesňuje ve své definici především omezením doby strávené mimo místo trvalého bydliště, a to dobou maximálně jeden souvislý rok u mezinárodního cestovního ruchu a šest měsíců u domácího cestovního ruchu. Cestovní ruch je možné dále členit na formy nebo druhy. Co se týče forem cestovního ruchu, jedná se o hledisko převažujících motivů účasti na cestovním ruchu. Následující stručná typologie cestovního ruchu dle různých klasifikačních hledisek uvedená v tabulce č. 1 je převzata z knihy Marketing cestovního ruchu od Dagmar Jakubíkové.
1
KAŠPAR, Jiří a kolektiv. Vybrané kapitoly z ekonomiky cestovního ruchu. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Státní pedagogické nakladatelství, 1986. ISBN 80-85864-38-X. Str. 31.
5
Tabulka č. 1: Typologie cestovního ruchu dle různých klasifikačních hledisek Klasifikační hlediska Základní členění
Motivace účasti (cíle cesty)
Platební bilance státu
Délka pobytu
Způsob organizace Počet účastníků
Věk účastníků
Způsob financování
Prostředí
Intenzita turistických proudů
Způsob ubytování
Domácí Zahraniční (výjezdový, příjezdový, transitní) Rekreační Kulturně poznávací Vzdělávací Společenský (přátelé, známí, společenské akce, klubový turismus) Sportovní Náboženský Zdravotní a léčebný Motivy: svatba, oslava výročí, dobrodružství, nevšední zážitky, nákupy, politické systémy, vojenské akce aj. Zahraniční cestovní ruch – aktivní Zahraniční cestovní ruch - pasivní Krátkodobý Střednědobý Dlouhodobý Organizovaný Neorganizovaný Individuální (1 osoba, rodina) Skupinový Mládež Rodiny s dětmi, dospělí Senioři Komerční Sociální Město Venkov Střediska (areály) cestovního ruchu Lázně Stálá Sezonní Mimosezonní Ubytovací zařízení (hotely, motely, penziony, hostely, botely aj.) Kempy Chaty a chalupy Ubytování v soukromí 6
Doprava
Stravování
Silniční individuální – automobil, motocykl, kolo Autobusová Železniční Vodní Letecká Kombinovaná Vertikální Městská hromadná doprava Individuální Společné Intenzita: snídaně, polopenze, plná penze, all inclusive
Zdroj: JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-3247-3. Str. 20.
1.2 Potenciál cestovního ruchu a jeho činitelé Pojem potenciál cestovního ruchu je v odborné literatuře velmi často používán, dohledat však jeho přesnou definici je poměrně obtížné. Obecně lze potenciál cestovního ruchu definovat jako schopnost území či oblasti utvořit kompletní produkt cestovního ruchu, tedy komplex materiálních a nemateriálních prvků sloužících k uspokojení potřeb a tvorbě užitků turistů, které jsou vytvořeny za účelem spotřeby. Druhou podmínkou je pak schopnost této oblasti rozvinout na základě vytvořeného produktu ekonomicky životaschopný cestovní ruch.2 Tyto schopnosti samozřejmě závisí na mnoha okolnostech. Základním východiskem pro to, aby se určité území stalo cílem cestovního ruchu, je předpoklad, že toto území vykazuje určité podmínky (předpoklady, faktory). Potenciál cestovního ruchu je tedy také možné chápat jako souhrn podmínek a předpokladů pro cestovní ruch v daném území. Těmito podmínkami a předpoklady můžeme uvažovat faktory, které Hrala3 souhrnně nazývá činitele rozvoje a rozmístění cestovního ruchu. Tyto činitele z ekonomického a geografického hlediska dělí následovně: • selektivní neboli stimulační faktory, • lokalizační podmínky a • realizační podmínky. 2
Volně přeloženo z WWW: http://www.datamap-bg.com/conference_cd/pdf/P1_316_Tcholeev_Vodenska.pdf, [cit. 2011-08-02], str. 2. 3 HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 3. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2005. ISBN 80-245-0858-3. Str. 12 - 22.
7
Selektivními faktory jsou činitelé podporující vznik cestovního ruchu ve funkci poptávky, proto se jim říká také stimulující faktory. Mezi lokalizační podmínky se řadí činitelé, kteří tvoří možnosti pro lokalizaci cestovního ruchu ve vztahu nabídky teritoria, a realizačními podmínkami jsou pak činitelé umožňující faktickou realizaci cestovního ruchu. Všechny tři typy činitelů se vždy projevují v prostorovém – územním uspořádání. Selektivní neboli stimulující faktory Právě tyto faktory jsou primární v rozvoji cestovního ruchu. Pokud jsou splněny, lze následně využít předpoklady pro cestovní ruch v jednotlivých oblastech. Většinou se jedná o společenské reality dělící se dále na objektivní a subjektivní faktory. Mezi objektivní faktory patří aktuální politické dění ve světě, zda panuje světový mír nebo převládají válečné konflikty. Cestovní ruch jednotlivých zemí je také ovlivněn jejich vnitropolitickou situací, charakterem politického systému a jeho stabilitou. Nemalý vliv má na cestovní ruch politicko-administrativní rozdělení v podobě státních hranic. Dalším objektivním faktorem je ekonomická situace obyvatel, projevující se výší životní úrovně i velikostí fondu volného času, a ty dále úzce souvisí s otázkou životního stylu. Důležitým objektivním faktorem je i demografické rozložení obyvatel, ať již se jedná o věkovou strukturu obyvatel nebo míru novodobé urbanizace. Nemělo by se zapomenout ani na faktor kvality životního prostředí a jeho socioekonomický vliv na společnost. Mezi subjektivní faktory patří mnoho psychologických pohnutek, které ovlivňují chování a rozhodování obyvatel, co se cestovního ruchu týče. Rozhodující vliv zde mají reklama a propagace, nemalý vliv mohou mít i média, jako je tomu právě v případě Íránu. Lokalizační podmínky Tyto podmínky zaujímají ve vztahu k rozvoji cestovního ruchu až druhotný význam4, dominantní postavení však mají při konkrétní lokalizaci jeho realizování. Rozlišujeme lokalizační podmínky přírodního a společenského charakteru. Tyto podmínky umožňují konkrétní využití určité oblasti cestovním ruchem z hlediska jejích přírodních možností, společenských podmínek a atraktivit. Lokalizační podmínky tak utvářejí elementární schéma pro územní uspořádání realizace cestovního ruchu, a to ve vnitrostátní i mezinárodní oblasti. Do lokalizačních podmínek přírodního charakteru počítáme klimatické poměry, konkrétně je to teplota a vlhkost vzduchu, úhrn srážek v jednotlivých měsících roku, délka slunečního 4
O jejich dalším využití z hlediska cestovního ruchu dále rozhodují selektivní faktory a realizační podmínky.
8
svitu, povětrnostní podmínky a mnohé další. Všechny tyto údaje mají podstatný vliv na časový průběh realizace cestovního ruchu, která je odborně nazývána pojmem sezonnost. Dále k přírodním lokalizačním podmínkám patří hydrologické poměry oblasti (výskyt minerálních pramenů s léčebnými účinky, gejzírů, ale i povrchových sladkovodních ploch, moří a podobně), reliéf a morfologické poměry, fauna a flóra. Co se týče společenských podmínek a atraktivit, jejich hlavní náplní je uspokojit poptávku po vzdělání, poučení a zábavě. Je pro ně charakteristická velká územní koncentrace a zároveň značný vliv na stimulaci cestovního ruchu. Zahrnujeme mezi ně různé typy kulturně historických památek, ty mají největší význam, dále pak kulturní, sportovní a zábavní zařízení a akce. Realizační podmínky Realizační podmínky mají dominantní charakter při závěrečné fázi uskutečňování cestovního ruchu. Umožňují účastníkům cestovního ruchu vybrané destinace za pomoci dopravy dosáhnout a využít jejich služeb, a to prostřednictvím ubytovacích, stravovacích a dalších zařízení. Kapacita těchto zařízení udává maximální možné využití lokalizačních podmínek oblasti. Doprava je v rámci cestovního ruchu základní službou a patří zároveň k základním podmínkám jeho realizace. S rozvojem poptávky a následně i nabídky cestovního ruchu roste samozřejmě i důležitost dopravy. Nové technologické postupy a modernizace umožňují dosáhnout vzdálenějších míst, často s nižšími přepravními náklady, za kratší čas a s větší bezpečností. Díky nepopiratelným úsporám, které modernizace přináší, dochází však samozřejmě též k rozšiřování masového cestovního ruchu do nových oblastí. Ubytovací a stravovací zařízení utvářejí základní část materiální základny, která umožňuje realizaci cestovního ruchu. Svým rozsahem a úrovní omezují využití lokalizačních podmínek přírodního a společenského charakteru oblasti. Kapacita těchto zařízení představuje možnosti pro koncentraci a konečné rozmístění cestovního ruchu.
1.3 Destinace cestovního ruchu V odborné literatuře můžeme narazit na mnohá vymezení pojmu destinace cestovního ruchu. Pokud bychom vzali v úvahu definici Kiráľové, považovali bychom destinaci cestovního ruchu za „přirozený celek, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné
9
vlastnosti, odlišné od jiných destinací.“5 Zatímco tato definice zdůrazňuje vzájemnou odlišnost jednotlivých destinací cestovního ruchu, definice Mezinárodní organizace cestovního ruchu UNWTO ve své definici zdůrazňuje geografické vnímání destinace. „Destinace cestovního ruchu je podle UNWTO geografický prostor (stát, region, místo), který si návštěvník vybírá jako cíl své cesty.“6 Palatková ve své definici destinace navíc uvádí souvislost s pojmem potencionál cestovního ruchu, který byl charakterizován v předchozí podkapitole. „Destinace je představována svazkem různých služeb koncentrovaných v určitém místě nebo oblasti, které jsou poskytovány v návaznosti na potenciál cestovního ruchu (atraktivity) místa nebo oblasti. Atraktivity destinace tak představují podstatu destinace a hlavní motivační stimul návštěvnosti destinace.“7 Ve výkladovém slovníku cestovního ruchu od Páskové a Zelenky je destinace cestovního ruchu charakterizována jako „v užším smyslu cílová oblast v daném regionu, pro kterou je typická významná nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu a v širším smyslu země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými službami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků.“8 V souvislosti s touto definicí bych na tomto místě ráda uvedla šest komponentů, tzv. šest A, kterými by správně měla každá destinace cestovního ruchu disponovat. Jsou jimi: • attractions – primární nabídka cestovního ruchu (přírodní a kulturně-historický potenciál desetinace), • accessibility a ancillary services – všeobecná infrastruktura (telekomunikační, zdravotní, bankovní, poštovní a jiné služby), • anemities – suprastruktura a infrastruktura cestovního ruchu, • available packages – připravené produktové balíčky, a • activities – aktivity destinace.9
5
KIRÁĽOVÁ, Alžbeta. Marketing destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, 2003. ISBN 8086119-56-4. Str. 15. 6 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3247-3.Str. 37. 7 PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu. 1 vydání. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-2471014-5. Str. 16. 8 PÁSKOVÁ, Martina, ZELENKA Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2002. ISBN 80-239-0152-4. Str. 59. 9 KIRÁĽOVÁ, Alžbeta. Marketing destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, 2003. ISBN 8086119-56-4. Str. 16.
10
2 Obecná charakteristika Íránu Tato kapitola se věnuje obecné charakteristice země s oficiálním názvem Íránská islámská republika. Uvedením bližších informací týkajících se témat, jako je geografie, obyvatelstvo, administrativní členění země, historie, kultura a v neposlední řadě také politická a ekonomická situace země, je snaha přiblížit dění, život a zvyklosti v Íránu,
který je
z pohledu mnoha Čechů vnímán jako neznámá a uzavřená země. Tyto základní údaje jsou nutným předpokladem pro bližší pochopení dalších souvislostí a pro následující analýzy, týkající se nejen cestovního ruchu.
2.1 Geografie a přírodní podmínky země Se svými více jak 1 648 tisíci kilometry čtverečními je Íránská islámská republika sedmnáctý nejrozlehlejší stát světa. Írán leží v jihozápadní Asii mezi Kaspickým mořem na severu a Perským a Ománským zálivem na jihu. Na západě sousedí s Irákem a Tureckem, na severu se státy bývalého Sovětského svazu, jako je Arménie, Ázerbájdžán a Turkmenistán, východní hranici sdílí s Afgánistánem a Pákistánem. Více jak polovinu íránské mezinárodní hranice o celkové délce 4 430 km tvoří pobřeží – 740 km pobřeží Kaspického moře a 1 700 km hranice tvoří Perský a Ománský záliv. Íránská islámská republika je zároveň nejvýchodněji ležícím státem zeměpisné a kulturní oblasti nazývané Blízký východ. Povrch Reliéfu krajiny Íránu dominují hory a pouště. Zemi obepínají dva horské oblouky vzniklé v důsledku
alpsko-himalájského
vrásnění,
oba
vycházející
z Arménské
vysočiny.
Nejhornatější je tedy západní část země, jižní vrásový oblouk tvoří pohoří Zágros přetínající zemi diagonálně směrem od severozápadu na jihovýchod. Pohoří Elborz, tedy severní horský oblouk,
kopíruje
pobřeží
Kaspického
moře,
jeho
pokračováním
jsou
Turkmensko-Chorásánské hory, které vyplňují severovýchod Íránu. Nejvyšší horou země je Damávand (5 671 metrů nad mořem) ležící necelých osmdesát kilometrů severovýchodně od Teheránu. Centrální území Íránské vysočiny zaujímá Středoíránská náhorní rovina a rozprostírají se zde velice řídce obydlené pouště. Nejrozsáhlejšími jsou Dašt-e Kavír (Velká solná poušť) a Dašt-e Lút (Letní poušť). Obě pouště se svými občasnými slanými jezery tvoří téměř dvacet pět procent plochy Íránu. Írán leží na rozhraní tří tektonických desek – Arabské, Euroasijské a Indické, což je důvodem, proč pohoří tvoří více než padesát procent plochy státu. 11
Vodstvo Přestože má Írán rozsáhlý říční systém, v důsledku nerovnoměrného rozložení srážek a místního klimatu se mnohé řeky ztrácejí ještě před svým ústím nebo se rozplývají ve zdejších bažinách, které jsou pro Írán charakteristické. Většina vodních toků neústí do moří, nýbrž do bezodtokových jezer a některé z nich v létě úplně vysychají. V podstatě jedinou splavnou řekou je osm set padesát kilometrů dlouhá řeka Kárún. Spolu s ní se do Perského a Ománského zálivu vlévají i řeky Džarráhí, Karche, Dez, Mehrán, Mínáb, Zohre, Mand, Hendídžán, Dálakí a další. Mezi řeky tekoucí do Kaspického moře patří Kezel Uzun, Sefídrúd, Šúr, Atar Čáj, Atrak, Aras a mnohé jiné. Z výše uvedených důvodů nejsou zdejší řeky nijak zvlášť využívány pro energické účely, jejich již historicky daný význam spočívá při zavlažování v zemědělství. Ráz krajiny měl samozřejmě v minulosti podstatný vliv i na rozvoj perské kultury, která se na rozdíl od jiných starověkých civilizací, jako byl Egypt nebo Mezopotámie, nerozvíjela podél hlavních vodních toků, ale naopak v předhůří zdejších hor. V závislosti na množství vody v dané oblasti během různých ročních období se v Íránu nacházejí trvalá či dočasná jezera, z nichž většina je slaná. K nejznámějším patří Urmijské jezero, dále pak jezera Namak, Hámúne Džázmúríján, Tašk, Paríšán a Mahárlú. Podnebí Íránské podnebí je velice rozmanité v různých částech země. Zatímco na severozápadu země jsou chladné zimy se sněhovými přeháňkami, poměrně mírná jara i podzimy a suchá, horká léta, v jižní části země jsou zimy mírné a letní období nesnesitelně horká a vlhká. Írán je tak považován za jednu z mála zemí, kde se můžeme v jeden čas setkat se všemi čtyřmi ročními obdobími. Návštěvníci Íránu tak mají možnost zvolit si během roku takové počasí, které jim vyhovuje. Obecně platí, že má Írán suché subtropické klima, ve kterém většina poměrně skromných ročních srážek spadne v období od října do dubna. Na většině území tvoří průměrný roční úhrn srážek 25 cm nebo i méně. Výjimkou jsou především horská údolí Zágrosu a pobřeží Kaspického moře, kde roční průměrné srážky činí minimálně 50 cm, neobvyklé zde nejsou i úhrny přes 100 cm. Je to samozřejmě dáno tím, že vysoká íránská pohoří zadržují vlhké, srážky přinášející větry od Kaspického a Středozemního moře, jakož i od Perského zálivu. V centrální, východní a jihovýchodní části země převažuje spíše suché kontinentální podnebí, které je v oblasti Sístánu doplněno v pozdních letních měsících stodvacetidenním obdobím, kdy zde vane suchý severovýchodní vítr zvaný bád-e sad-o-bíst rúze. Velká část Íránu tedy trpí značnými teplotními výkyvy mezi létem a zimou, někde také 12
mezi dnem a nocí, a srážkami omezujícími se převážně na zimu a jaro. Léta jsou v Íránu teplá až horká, s prakticky permanentním slunečním svitem a vysokou vlhkostí na jižním pobřeží. Flóra Navzdory rozsáhlým pouštím a živelnému rozvoji měst se Írán pyšní více než 8 200 druhy rostlin, z nichž více jak dva tisíce jsou endemické. Severní svahy pohoří Elborz jsou až do výšky okolo dva a půl tisíce metrů hustě pokryty listnatými opadavými lesy. Jihokaspické pobřeží a přilehlé horské svahy jsou tak nejlistnatější oblastí země10. Roste zde dub, buk, jilm, jasan, lípa, platan, olše, moruše, ořech, habr, javor, jalovec, tis a mnohé další stromy. V severozápadním Íránu nalezneme taktéž javor, jasan a habr, ale v nižších polohách i jasmín, marhaník či mišpuli. Také na vyšších svazích centrálního a severozápadního Zágrosu jsou k vidění rozlohou menší, méně husté dubové lesy a jalovcové oblasti. V tomto horském systému však roste i hloh, řešetlák, myrta, pistácie, madlovník a plané ovocné stromy. Nezanedbatelné jsou pro svoji pryskyřici i astragaly neboli kozince. V pobřežních nížinách na jihu země, obzvláště u Hormuzského průlivu, pak rostou převážně palmy, jelikož pobřeží Perského a Ománského zálivu zastupuje typickou oblast subtropické flóry. Charakteristické jsou pro delty místních řek stále zelené mangrovové porosty. Občas v těchto nehostinných oblastech, s teplotami v létě nezřídka nad 50 °C, narazíme na některou z kvetoucích oáz, kde kromě navzájem nepatrně se lišících druhů palem rostou granátová jablka, kukuřice a melouny. Hospodářské využití mají i divoce rostoucí kaučukovníky. Fauna Rozmanitá krajina Íránu je domovem mnoha volně žijících živočichů. Žije zde téměř sto šedesát druhů savců, z nichž celá jedna pětina jsou endemiti. Některé, ještě v poměrně nedávné době hojné druhy zdejších živočichů, však vymřely nebo jsou ohroženy. Počítá se mezi ně mimo jiné sajga tatarská, antilopa středoasijská, gazela perská, gepard štíhlý, hyena žíhaná, tygr džunglový kaspický i medvěd brtník. Většina íránských savců žije právě v lesích Elborzu, avšak velké kočky, psovité šelmy a gazely nalezneme spíše v oblastech poblíž dvou velkých íránských pouští. K íránské fauně patří kopytníci, jako jsou koza bezoárová, ovce středoasijská či mufloní, dále v zemi žije jelen evropský východní či prase divoké. Menší šelmy zastupuje rys karakal, rysec bažinný, přepáska tygrovitá, vydra říční, ale i kuna, liška a vlk. Ve stepích a polopouštích žijí sysli, tarbíci a četní pískomilové, dále zajíci tolai
10
Lesy v Íránu pokrývají asi 180 tisíc km2, z nichž přibližně 56 % tvoří dubové lesy na západě země, 11 % lesy podél Kaspického moře, 13 % na jihu a východě státu, 7 % horské lesy poblíž řeky Aras a 6 % pouštní lesy.
13
a dikobrazi. Velbloudi žijící ve východních pouštních oblastech země patří převážně k zdejším kočovným a polokočovným komunitám. Vzhledem k přírodním podmínkám v Íránu tvoří typickou složku íránské fauny i mnohé druhy plazů. Ptáků je v Íránu k vidění na pět set druhů, ale jediná strakule plavá je druhem, který hnízdí pouze v Íránu, a to v pouštní oblasti na východě země, jinak nikde jinde na světě. Zajímavými druhy jsou též tetřívek kavkazský, velekur kaspický, pěvuška skalní či několik druhů bělořita, které žijí pouze v oblastech Blízkého východu. Nepřehlédnutelní jsou četní dravci, obzvlášť supi, orlosupi, orli, ale i sokolovití rarozi a luňáci. Pro pozorování jsou zajímaví i plameňáci růžoví, žijící na slaných lagunách. Co se týče ryb, žijí v řekách na severu země lososi a pstruzi, v povodí Kaspického moře též jeseteři. Hospodářský význam má chov bource morušového i lov perlorodek a krabů v oblasti Perského zálivu. Podle statistiky Světové banky z roku 2010 má Írán ve své flóře a fauně jedenadvacet ohrožených druhů ptáků, devětadvacet ohrožených druhů ryb, šestnáct druhů savců a jeden rostlinný druh.11 Ohroženými druhy jsou druhy klasifikované Mezinárodním svazem ochrany přírody (International Union for Conservation of Nature) jako druhy, které jsou ohrožené, zranitelné, vzácné, neurčené nebo nedostatečně známé.
2.2 Administrativní členění a obyvatelstvo Administrativně správní členění země Aktuálně se Íránská islámská republika administrativně člení na třicet jedna provincií, tzv. ostán. Jako poslední třicátý první ostán vznikla provincie Elborz, která byla až do 23. 6. 2010 součástí provincie Teherán.12 Původní členění Íránu z počátku dvacátého století do dvanácti provincií bylo během let několikrát měněno, nejen co se týče vyčleňování nových provincií ze stávajících, ale také jejich přejmenovávání. Například v roce 1979 byla díky islámské revoluci přejmenována všechna místa spojená se svrženou dynastií Pahlaví. V čele každé provincie stojí generální guvernér, jmenovaný ministrem vnitra. Teherán a další velká města mají své primátory, kteří jsou voleni místním zastupitelstvem. Ostány se dále člení na šahrestány (okresy) a ty pak na bachše (okrsky). Nejmenší správní jednotkou (podokrskem), která vzniká rozdělením bachše, je dehestán. Představuje sdružení několika obcí a jejich nejbližšího okolí.
11
Dostupný z WWW: http://api.worldbank.org/datafiles/IRN_Country_MetaData_en_EXCEL.xls, [cit. 2011-08-04] 12 Dostupný z WWW: http://www.statoids.com/uir.html, [cit. 2011-08-04]
14
Hlavním městem je Teherán, který je nejen politickým, ale i kulturním, obchodním a průmyslovým centrem Íránu. Se svými více než 13 miliony obyvatel a rozlohou 3 tisíce km2 je také největším městem v zemi. Teherán disponuje dvěma letišti, hospodářskou základnu města tvoří potravinářský, automobilový a textilní průmysl, též výroba cementu, cukru, porcelánu, léků a keramiky. Sídlí zde mnohé státní instituce včetně parlamentu, své zastoupení mají ve městě také významné domácí i zahraniční firmy a instituce. Druhým největším městem dle počtu obyvatel je Mašhad, následují Isfahán, Tabríz, Karadž, Šíráz, na hranici milionu obyvatel se pohybují i Ahváz a Kom. Demografické složení obyvatelstva13 Podle sčítání obyvatel z roku 200614 čítá Írán 72,5 milionů obyvatel, z nichž 50,9 milionů, tedy 70 %, žije ve městech. Osídlení je značně nerovnoměrné, průměrná hustota osídlení je přibližně 43 obyvatel na jeden kilometr čtvereční. Nejlidnatější je severní a severozápadní část země, nejvyšší počet obyvatel na jeden kilometr čtvereční je samozřejmě v Teheránu. Odhaduje se, že vzhledem k masové emigraci Íránců, která započala v souvislosti s islámskou revolucí v roce 1979, existuje v zahraničí 4 – 5 milionová íránská diaspora. Přes dva a půl milionu Íránců žije ve Spojených státech amerických, mezi další země patří Kanada, Velká Británie, Austrálie, státy Perského zálivu a jiné země. Z hlediska věkového složení je pro íránskou populaci typická mladá generace, nejpočetnější skupina obyvatel je ve věku 15 až 30 let. Země prodělává velmi rychlé demografické změny, za posledních dvacet let klesl podíl populace do 14 let ze 45 % na současných 26 %. Celých 69 % populace pak tvoří lidé ve věku 15 až 64 let, zbylých 5 % populace je starší 65 let. Průměrný počet dětí na jednu ženu byl v roce 2006 1,88, což je hodnota pod reprodukční hranicí, avšak odhaduje se, že díky demografické setrvačnosti bude počet obyvatel země ještě přibližně deset let mírně růst. Na sto žen připadá v populaci sto pět mužů. Průměrná délka života samozřejmě roste, u mužů činí 69 let, u žen o tři roky více. Míra gramotnosti u obyvatelstva ve věku 15 a více let činila dle údajů Světové banky v roce 2008 v průměru 85 %, o něco nižší je u žen a ve venkovských oblastech. Írán je mnohonárodnostní stát, národy obývající jeho území lze rozdělit zhruba do tří skupin. Nejpočetnější skupinou je indoevropská íránská, kterou tvoří z 51 % Peršané. Dále se mezi etnika této skupiny řadí Kurdové (7 %), Lorové (2 %), Balúčové (2 %), Arméni, Gílánci, 13
Zpracováno převážně na základě dat dostupných z WWW: http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/iran-2011-0715.pdf, [cit. 2011-08-05]. Str. 2-3. 14 Další sčítání obyvatelstva je připraveno na rok 2011.
15
Mázandaránci, Bachtijárové, Talaši a další etnika. Druhou skupinou je skupina turkická, tu zastupují především Ázerbájdžánci (Ázeři, 24 %), dále Turkmeni, Kaškájové, Šahsavanové a jiné národy. Jako třetí se uvádí skupina semitská, do níž patří Arabové (4 %), ale i Židé a Asyřané. Některé tyto národy žijí dosud kočovným nebo polokočovným způsobem života. V Íránu pobývá druhý nejvyšší počet oficiálně registrovaných uprchlíků na světě (na prvním místě se nachází Pákistán). Většinou se jedná o Afghánce, v menším počtu pak o uprchlíky z Iráku. Etnická pestrost je výsledkem historických procesů, avšak již za vlády Rézy chána probíhal proces íránizace obyvatel vycházející z koncepce jednotného íránského národa s jednotným perským jazykem. Úředním jazykem v zemi je perština (fársí), která je také povinným jazykem pro výuku na základních školách. Představuje indoevropský jazyk, který v různých nářečích aktivně používá 58 % obyvatel a pasivně ho zná přes 80 % populace země. Přibližně čtvrtina obyvatel mluví turkickými jazyky, necelá desetina kurdsky. Malé procento obyvatel mluví balúčsky a arabsky. Perské písmo vzniklo modifikací arabského písma, má 32 hlásek. Nejrozšířenějším světovým jazykem je v zemi angličtina, kterou hovoří především mladí lidé a poté starší generace, která měla ještě za vlády dynastie Pahlaví možnost cestovat i studovat v Evropě či Americe.
2.3 Náboženství a místní zvyklosti Státním náboženstvím v Íránu je šíitský islám, respektive jeden jeho směr – šía dvanácti imámů. Íránská populace je tvořena z 99 % muslimy, z nichž 91 % jsou právě šíité. Přestože šíité žili v Íránu již od dob raného islámu a Safíjovská dynastie prohlásila šíitský islám za oficiální náboženství, většina Íránců se až do 17. století hlásila k sunnitům. Šía vznikla původně ze skupiny přívrženců bratrance Proroka Muhammada, Alího ibn Abí Táliba, tedy ze „strany Alího“ (ší
at Alí). Její vymezení vůči sunnitům spočívalo v názoru, že vedení obce
(umma) náleží jedině přímým potomkům proroka Muhammada, pocházejícím ze svazku jeho dcery Fátimy a Alího ibn Abí Táliba, takzvaným alíjovským imámům čili „rodu Domu Prorokova“. Šía dvanácti imámů považuje imámy za neomylné, ctnostné, prosté hříchů a vyvolené bohem jako nástupce Proroka Muhammada. Období imámatu započalo vládou právě Alího ibn Abí Táliba, který se v roce 656 stal čtvrtým pravověrným chalífou a prvním neomylným imámem. V linii imámů pak pokračovali až po 12. imáma jeho potomci, synové Hasan a Husajn. Kromě Alího však žádný z 12 imámů již nevládl a nespravoval muslimskou obec. Mučednickou smrt 16
3. imáma Husajna, který byl zabit vojskem umajjovského chalífy Jazída u iráckého města Karbalá, si věřící připomínají každoročně 10. dne měsíce muharranu při slavnosti zvané tazíje. Tato slavnost je obdobou pašijových her, kdy pochody sebetrýznících se věřících dokazují účast na utrpení imáma – mučedníka (šahíd). Známý je též osmý imám Rezá, jež je pohřben v Mašhadu a z jehož smrti šíité obviňují abbásovského chalífu Mamúna. Rezova sestra Masúme zemřela při cestě za bratrem ve městě Kom. V obou těchto městech vyrostly impozantní hrobky a města Kom i Mašhad se stala nejdůležitějšími poutními městy v Íránu. Zvláštní postavení v šíitském islámu zaujímá dvanáctý imám Muhammad Abú
l-Kásim
al-Mahdí, jež bývá titulován jako imám času nebo skrytý imám. Dovětek Mahdí v jeho jménu znamená „muž správně vedený“ a bývá překládán také jako Spasitel. V roce 874, kdy na něj přešel imámat, mu bylo teprve pět let. Jeho stoupenci se obávali jeho zavraždění nepřáteli, a proto tohoto imáma skrývali. Se svými stoupenci komunikoval prostřednictvím emisarů. Toto období trvalo přibližně 70 let a nazývá se „malá skrytost“ (ghejbat-e soghrá). Poté bylo i toto spojení přerušeno a nastala „velká skrytost“ (ghejbat-e kobrá), jež trvá dodnes. Mnozí šíité věří, že se tento imám vrátí na boží příkaz jako Mahdí a nastolí vládu spravedlnosti. Do šíitského myšlení se začal postupně vkrádat vykupitelský motiv, kdy se řada míst posledního odpočinku členů Prorokova domu stala středem zbožného kultu. Pojem ataba znamená obecně šíitské poutní místo, ať již se jedná o hromy alíjovských imámů nebo o místa spjatá se životem či smrtí dalších významných členů z Prorokova rodu, kterým šíité tradičně věnují horlivou oddanost a úctu. Všichni šíité považují za podstatné navštívit nejenom hrob Husajna v Karbalá, ale také hroby ostatních šíitských imámů. Tato cesta nemá sice povinný statut jako pouť do Mekky, v praxi ji však mnoho věřících považuje za stejně významnou. „Všichni šíitští muslimové vyznávají sedm pilířů víry (furú ad-dín), z nichž prvních pět je společných se sunnity: 1. vyznání víry (šahádat), 2. motlidba (namáz), 3. náboženská daň (zakát a choms), 4. půst v měsíci ramadánu (rúze), 5. pouť do Mekky (hadždž), dále pak 6. ochrana islámských zemí, víry a šíření islámu (džahád) a 7. prosazování dobrého (amr be marúf) a odsuzování zavrženíhodného (nahj az monkar). Šía 12 imámů vyznává pět základů víry (usúl ad-dín), z nichž první tři vyznávají též sunnité: 1. existence jediného boha (touhíd), 2. proroctví Proroka Muhammada (nabóvat) a jeho postavení jako posledního Proroka neboli Pečeti proroků (chátim al-anbijá) v linii proroků začínajících Abrahamem, Mojžíšem a Ježíšem, 3. zmrtvýchvstání těla a duše v den posledního soudu (maád), 4. boží spravedlnost (adl), jež odmění a potrestá věřící za jejich skutky a 17
5. víra v nástupnictví a vedení muslimské obce prostřednictvím 12 neomylných imámů (emámat).“15 V současném Íránu působí i některé šíitské sekty, jež považuje šíitské duchovenstvo dvanácti imámů za heretiky. Jednou takovou sektou je ismáílíja. Mezi jejími stoupenci existuje mnoho sekt, všechny ale odvozují svůj původ od syna šestého imáma Džafara Sádida – Ismáíla. Ismáílovci byli nejpočetnější v 11. až 13. století, nejznámější jejich sektou byla sekta haššašíjún (assasíni), jejíž jméno je odvozeno od požívání hašiše. Tuto sektu úkladných vrahů, jak bývá také často označována, vedl Hasan Sabbáh na hoře Alamút nedaleko Kazvínu. Jinou šíitskou sektou je například ahl-e hakk neboli alí alláhí, jejíž stoupenci jsou především mezi Kurdy. Kromě šíitů v Íránu žije i 8 % sunnitů. Národnostně se k nim hlásí většina Kurdů, část Arabů a všichni Balúčové a Turkmeni. Další náboženskou menšinou v Íránu jsou křesťané, z nichž většina jsou Arméni nebo Asyřané. Byli uznáni jako náboženská menšina již ústavou z roku 1906 a mohou uplatňovat vlastní náboženské právo v záležitostech sňatku, rozvodu a dědictví. Židovská komunita v Íránu patří k nejstarším na světě. Židé se tu usadili v době, když se mohli na základě svolení achajmenovských vládců vrátit zpět do Jeruzaléma z takzvaného babylónského zajetí. Žijí především v Teheránu a jsou též ústavou uznáni jako náboženská menšina se všemi právy z toho vyplývajícími. Hlavním náboženstvím perské říše byl zoroastrismus. Toto náboženství vzniklo v sedmém století před naším letopočtem a jeho zakladatelem byl prorok Zarathuštra. Zoroastrismus je založen na dualitě dobra a zla, proti sobě stojí bůh dobra Ahura Mazda spolu s démonem zla Ahrimanem. Náboženskou knihou zoroastrijců je Avesta, předmětem uctívání jsou především oheň a voda. Zoroastrijci uctívají čistotu elementů, odmítají tedy pohřbívat mrtvé do země nebo je spalovat. Proto stavěli takzvané věže mlčení, kde byli mrtví ponecháni supům a jiným přírodním živlům. Vliv získal zoroastrismu ve třetím století našeho letopočtu za vlády Sasánovců, avšak později, během vlády Kádžárovců, jich mnoho odešlo do Indie, kde jsou nyní známi jako Pársové. Dnes tvoří zoroastrovci přibližně 0,1 % íránské populace, jejich centrem je Jazd, kromě něj žijí i v Teheránu a Kermánu. Náboženské a státní svátky V Íránu se používá původně zoroastrijský sluneční kalendář, který byl schválen zákonem v roce 1925 a nahradil tak do té doby používaný lunární kalendář. Současný íránský kalendář 15
CVRKAL, Zdeněk. Stručná historie států. Írán. 1. vyd. Praha: Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-337-4. Str.114.
18
je stejně jako náš gregoriánský o 10 (v případě přestupného roku o 11) dní delší než muslimský lunární kalendář. Na rozdíl od křesťanského kalendáře začíná však v Íránu nový rok prvním jarním dnem, tedy 21. března (respektive 22. března, pokud je přestupný rok). Měsíců v roce je dvanáct, prvních šest má 31 dnů, dalších pět po 30 dnech a poslední měsíc má dle přestupnosti roku 29 nebo 30 dní. Jména měsíců a odpovídající dny našeho kalendáře jsou následující: Farvardín (21.3. – 20.4.), Ordíbehešt (21.4. – 21.5.), Chordád (22.5. – 21.6.), Tír (22.6. – 22.7.), Mordád (23.7. – 22.8.), Šahrívár (23.8. – 22.9.), Mehr (23.9. – 22.10.), Aban (23.10. – 21.11.), Ázar (22.11 – 21.12), Dej (22.12. – 20.1.), Bahmán (21.1. – 19.2.) a Esfand (20.2. – 20.3.). Dne 21.3.2011 začal v Íránu rok 1390. Oslavy Nového roku začínají v Íránu v den jarní rovnodennosti a trvají celkem třináct dní. Přední český orientalista, prof. PhDr. Jan Rypka, DrSc., o oslavách Nového roku 1316 v Íránu napsal ve své knize Íránský poutník následující: „Nau-rúz aneb Nový rok íránský se odchyluje značně od našeho. U nás jest to konvenční jeden den z mnohých, jen památný tradicí Říma, oddělený úderem dvanácté hodiny od předešlého, rovněž tak bezvýznamného dne. Jinak v Íránu! Od nepaměti, od časů Zoroastrových, se světí jarní rovnodennost jako začátek roku, ale nikoliv od půlnoci, nýbrž od měnlivé vteřiny, kdy Jeho Jasnost íránské Slunce vstupuje do znamení Skopce. Jaro, jásavé jaro inauguruje předěl zavátých očekávání od nových nadějí. Ten velký okamžik všeobecné radosti jest znám každému Íránci, čtoucímu i nečtoucímu, už dlouho před tím, než nastane: vyprávějí o něm kalendáře, noviny a 15 milionů úst, neboť není nad něj pěknějšího svátku. Ne jeden, ale třináct trvá íránský Nový rok. Tak slaví Íránec probuzení přírody. Pozdravuje jaro, vítá nový život. … Co obzvláště vyznamenává Nau-rúz, jsou obrovské masy sladkostí. Nový rok musí začínat sladce. … Mnoho je zvyků o Nau-rúzu. Na venkově se jistě dosud udržují, ale mizí ve větších centrech, vystavených samumu Západu. Tak jsem již nezhlédl leccos z toho, co jest popsáno ve všech cestopisech. Ale kombinaci sedmi „s“ pro štěstí nejmodernější Írán. Sedm věcí, ať rostlin, koření, ovoce nebo čehokoliv jiného, jen když mají v prvém písmenu svého jména ono blahověstné „s“, musí ležet na stole i dnes v každé rodině. A každý přeje: Ejdi šumá mubárak! (Nechť jest Váš svátek požehnán!).“16 Nutno podotknout, že tradičnímu slavnostnímu stolu se říká Haft Sín a mezi nejčastěji používané položky začínající v perštině na písmeno „s“ patří: ocet (serke) jako symbol čistoty, mince (sekke) jako symbol bohatství, jablko (síb) jako symbol zdravého jídla a ovoce, 16
RYPKA, Jan. Íránský poutník. 1. vyd. Praha: Vydavatelstvo Družstevní práce, 1946. ISBN neuvedeno. Str. 174,176 a 178.
19
dále naklíčené obilí (sabzí) jako symbol přírody a svěžesti, česnek (sír) jako symbol přírody a přírodního lékařství, somák (druh koření) jako symbol koření a pokrm z pšeničných klíčků (samánú) jako symbol vzdání díků bohu a přírodě za jídlo. Dalšími položkami může být hyacint (sonbol), sendžeh (druh ovoce), obarvená a malovaná vajíčka, sladkosti, živá zlatá rybička v nádobě s vodou, zrcadlo a Korán. Někdy se uvádí, že sedm následujících položek reprezentuje sedm zoroastriánských elementů života: zrcadlo jako symbol nebe, jablko symbol země, svíčky ohně, růžová voda symbolizuje vodu, pšenice nebo ječmen jsou symboly rostlin, rybka představuje zvířata a malovaná vajíčka člověka a plodnost. Přípravy na Nau-rúz probíhají ve znamení tradičního velkého jarního úklidu domácnosti. První den oslav by si každý měl obléknout nové oblečení, poslední 13. den novoročních svátků (sízdahbedar) podniknou Íránci piknik v přírodě, při němž udělají uzel na vzešlé zeleni (sabzí) a vysloví svá přání. Novoroční svátky jsou tradiční dobou pro cestování, především za účelem navštívit rodinu a známé. Dny pracovního volna jsou v Íránu spjaty s významnými událostmi týkajícími se islámského náboženství a osobních výročí významných postav šíitského islámu, stejně jako se vznikem Íránské islámské republiky. Náboženské svátky se řídí muslimským lunárním kalendářem a jsou tedy pohyblivé. Měsíce dle tohoto kalendáře se nazývají: moharram, safar, rabí al-avval, rabí at-tání, džumádá al-úlá, džumádá al-áchira, radžab, šabán, ramadán, šauvál, zú-al-qaada a zú-al-hidždža. K nejvýznamnějším náboženským svátkům patří Tásúa a Ášúr, které připadají na dny 9. a 10. moharram a vztahují se k tryzně za mučedníka Husajna, třetího imáma, který zemřel v bitvě u Karbalá. V tyto dny se pořádají již zmíněné náboženské průvody a pašijové hry. Následující měsíc (20. safar) se slaví svátek Arbaín, který představuje 40. den od smrti imáma Husajna. Tryzna za úmrtí Proroka Muhammada připadá na den 28. safar. S Muhammadem souvisí i svátek Ghadír (18. zú-al-hidždža), kdy podle tradice předal Muhammad vedení nad muslimskou obcí Alímu. S postním měsícem ramadánem se spojují svátky Íd-e fitr (ukončení ramadánu) a Íd al-adhá (svátek po třiceti dnech od konce postního měsíce ramadánu). Toto jsou jen nejdůležitější íránské náboženské svátky, ve skutečnosti se jich slaví mnohem více. Nejčastěji připomínají narození či úmrtí jednotlivých imámů. Pokud jde o státní svátky, 22. bahmanu se slaví vítězství islámské revoluce a pád císařství. Na 29. esfand připadá výročí znárodnění íránského ropného průmyslu Mosaddekem v roce 1951. Dále se slaví vyhlášení Íránské islámské republiky, výročí úmrtí zakladatele Íránské islámské republiky imáma Chomejního, výročí povstání, respektive masových nepokojů, v reakci na 20
uvěznění Chomejního po jeho veřejném projevu v roce 1963 a dokonce i bankovní den, který dle našeho kalendáře letos připadá na 1. září 2011. Časový posun a pracovní doba Na celém území Íránu platí časové pásmo GMT + 3,5 hodiny. Oproti České republice je tu tedy časový předstih dvě a půl hodiny, a to po převážnou část roku. Írán totiž stejně jako Česká republika používá letní čas, na který země přechází na Nový rok, tedy 21. března. Zpět se čas překlápí každoročně 21. září. Vzhledem k tomu, že je Írán islámskou zemí, dnem pracovního klidu je tu pátek. Čtvrtek je buď krátkým dnem s pracovní dobou do 12 hodin, nebo se v řadě státních institucí vůbec nepracuje. Zákonem stanovená pracovní doba činí 36 hodin. Obvyklé jsou polední přestávky na modlitbu a oběd, v létě bývají delší a pohyblivé. Státní instituce a banky otevírají většinou již v sedm hodin ráno, soukromé a zahraniční firmy až v devět či deset hodin dopoledne. Obvyklá otevírací doba v restauracích je 11.00 – 15.00 a 18.00 až 24.00. Oblečení Náboženská pravidla v Íránu nejen zakazují požívání alkoholických nápojů, ale stejně tak určují pravidla oblékání a chování se na veřejnosti. Pravidla se týkají mužů i žen, pro ženy jsou však z evropského pohledu v mnohých ohledech o něco přísnější. Muži musí mít na veřejnosti zahalenou horní část těla (naprostá většina Íránců nosí košili) a není jim dovoleno chodit v krátkých kalhotách. Kravata není v této zemi příliš obvyklá, je totiž symbolem Západu. Pravidla oblékání žen jsou ve srovnání s muži rozhodně méně benevolentní, takzvaný hedžáb neboli způsob halení ženské hlavy a celé postavy uzákonil totiž revoluční výnos. Přestože již není v dnešní době povinný čádor, ženy by stále měly nosit volné svrchní oblečení, aby nebyla vidět linie jejich těla, které zakrývá jejich šíji, boky a ruce až po zápěstí. Samozřejmostí jsou dlouhé kalhoty nebo sukně s délkou až pod kotníky. Povinnou součástí garderoby musí být i šátek zahalující vlasy, případně i krk. Ženy by se neměly líčit, lakovat si nehty ani jinak zdůrazňovat svoje půvaby. Nad dodržováním těchto pravidel bdí íránská mravnostní policie. Nutno podotknout, že ve velkých íránských městech se již však nepotkáte pouze s „kuželkami“ či „bubáky“ jak jsou ženy v černých čádorech překřtívány v mnohých českých cestopisech. Čádor starších generací střídá na ulicích manto, plášť nevýrazných barev, který oblékají převážně mladší generace. Někdy bývají tyto moderní pláště a kabáty dokonce mírně vypasované. Z nezbytného šátku, kterému se říká rúsarí, se stává důmyslný módní doplněk. U mladých dívek jsou k spatření také baseballové čapky nebo kšilty na gumě 21
proti slunci, vždy se však nosí přes šátek. Výjimkou nejsou ani sluneční brýle nebo batůžky pohupující se přes plášť, moderní odvážné Íránky bývají často i výrazně nalíčeny. Postavení žen ve společnosti Postavení íránských žen ve společnosti je pro většinu Západu zosobněním diskriminace, realita je však poněkud složitější. Mnohé z íránských žen považují islám za národní hodnotu a hedžáb nevidí jako omezení. Naopak spousta z nich se do čádoru halila na důkaz podpory Chomejního před rokem 1979, kdy bylo za vlády dynastie Pahlaví nošení čádoru na veřejnosti zakázáno. Při svržení prozápadního šáhova režimu to bylo právě ženské hnutí, které v této události sehrálo podstatnou roli. Avšak po vyhlášení Íránské islámské republiky se objevil již zmíněný výnos o povinném nošení hedžábu, následně byla zavedena segregace obyvatel na základě pohlaví na veřejných místech, včetně škol a hromadné veřejné dopravy (více v podkapitole 3.4.1. této práce). Přestože na vysokých školách byly vyhlášeny jako pro studentky nevhodné obory inženýrství, finančnictví a zemědělství, segregace pohlaví vedla k tomu, že miliony dívek z tradičních rodin i venkovských oblastí vstoupily do veřejného života a začaly studovat. Dnes tvoří skupinu vysokoškolských studentů z větší části ženy, uvádí se, že jejich podíl přesahuje 60 %17. Proto se vláda snaží především finančně zvýhodňovat a tím podporovat ke studiu muže. Částečná liberalizace poměrů přišla za vlády Chátamího, který vyzval k novému prozkoumání náboženského přístupu k ženám. Byla například posílena práva žen v případě rozvodu, ale stále platí, že se nemohou nechat rozvést z vlastní vůle, jejich rodiče je smějí provdat již v devíti letech, svědectví žen má u soudu poloviční hodnotu než svědectví muže.18 Ženy mají například v Íránu zakázaný tanec či zpěv na veřejnosti, stejně tak je zakázán jakýkoli veřejný fyzický kontakt mezi opačným pohlavím. Nesluší se, aby žena oslovila cizího muže, celkově jsou kontakty mezi neznámými osobami opačného pohlaví na veřejnosti minimální. To samozřejmě omezuje možnosti mladých se vůbec seznámit, jejich oblíbenou činností jsou proto pikniky v horách, kde nejsou tolik „na očích“.
2.4 Stručná historie a současná politická situace Vzhledem k tomu, že Írán má za sebou bohatší historii než většina ostatních zemí, a zároveň není účelem této diplomové práce popisovat podrobně jeho dějiny, uvedu v této podkapitole
17
Dostupný z WWW: http://www.universityworldnews.com/article.php?story=20110204224833806, [cit. 2011-08-13] 18 Dostupný z WWW: http://www.infoservis.net/art.php?id=978971122, [cit. 2011-08-13]
22
pouze nejzásadnější historické okamžiky, které ovlivnily vývoj Persie a dnešního Íránu, a dále se budu zabývat současnou politickou situací země. Jako zdroje uceleného historického vývoje této země mohu doporučit knihu Dějiny Íránu od Michaela Axworthyho nebo publikaci Írán od Zdeňka Cvrkala. Právě Zdeněk Cvrkal rozděluje chronologicky íránské dějiny do sedmi následujících etap: 1. prehistorické období (od osídlení člověkem až do vzniku médské říše), 2. starověk (od Médů až po vpád Arabů), 3. počátek islámského období (od dobytí země Araby až po pád abbásovského chalífátu), 4. středověk (od vpádu Mongolů až po nástup dynastie Safíjovců), 5. novověk (od Saffíjovců až po Afšárovce a Zandovce), 6. moderní dějiny (od Kádžárovců až po nástup dynastie Pahlaví) a 7. současná etapa (vláda Pahlaví a současná islámská republika).19 Archeologické nálezy dokazují, že dnešní území Íránu bylo osídleno člověkem již v paleolitu (35 tisíc let před naším letopočtem). První civilizace vznikaly v centrálním Íránu, kolem velkých řek a v blízkosti jezer. Okolo roku 3000 před naším letopočtem vznikla v západní a jižní části dnešního Íránu říše Elam. Elamité měli vlastní písmo, obchodovali, ale i bojovali s Mezopotámií. Centrem říše bylo město Šústar, později pak město Čoghá Zanbíl, kde dodnes stojí pozůstatky elamského zikkuratu. Říše byla rozvrácena roku 639 před naším letopočtem Asyřany. Někdy kolem roku 1800 před n. l. se začali na území dnešního Íránu usazovat Árjové (Urození), jeden z migrujících indoevropských kmenů. Samotný název země Írán je odvozen právě od Árjů, doslova znamená Země Árjů (Árjájóvan). Prvním historicky doloženým státním útvarem spravovaným íránským etnikem však byla až médská říše. Spolu s ní vznikl okolo roku 700 před n. l. další státní útvar. Byla jím perská říše v oblasti Fárs, jíž Médové podlehli. Slovo Persie je odvozeno právě od území Fárs (Párs). Největšího rozkvětu tato říše zažila za vlády Achajmenovců, k nimž patřili králové Kýros Veliký, Dáreios Veliký, Xerxés I. a další. V tomto období byl dobyt Babylón i Egypt, založena slavná Persepolis i vedeny řecko-perské války. Perskou říši dobyl definitivně roku 330 př. n. l. Alexandr Veliký, po jeho smrti připadl Írán jednomu z jeho velitelů – Seleukovi. Ten zakládá dynastii Seleukovců. Po ní ovládli Persii Parthové následovala parthská říše, která se stala prostředníkem při obchodu mezi Římem s Čínou, což byl prvopočátek proslulé Hedbávné stezky spojující Východ se Západem. Parthové byli poraženi roku 224 n. l. 19
CVRKAL, Zdeněk. Stručná historie států. Írán. 1. vyd. Praha: Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-337-4. Str. 8.
23
zakladatelem sasánovké dynastie Ardašírem. Za Sasánovců proběhlo několik perskořímských válek, říši však dobyli Arabové, čímž se Persie pomalu ale jistě stala islámským státem. Roku 622 n. l. odchází Muhammad z Mekky do Medíny a tímto rokem hidžry začíná muslimský letopočet. Muslimští Arabové ovládli zemi roku 651, Persie se tak stala součástí jejich říše – chalífátu. Do islámu však pronikla celá řada prvků perské kultury a Íránci si zachovali svou národní identitu, nepostihla je arabizace, tak jako mnohé jiné státy. Již roku 661 se ujala vlády arabská dynastie Umajovců, po nich se k moci dostali Abbásovci. V 9. a 10. století však začaly vznikat samostatné a polosamostatné státy íránských dynastií (Táherovců, Saffánovců, Sámánovců a dalších). Za těchto dynastií zažila kulturní obrodu především perština a perská literatura. Okolo roku 970 vstoupili na území chalífátu seldžučtí Turci, roku 1219 vtrhl na území Íránu Čingistán – o něco později vytvořili Mongolové vlastní říši Ílchánovců. Transkontinentální karavanní cesty přes Persii se v této době staly kulturním mostem mezi Orientem a Západem. Další významnou dynastií byli Safíjovci, jejich vláda je charakteristická snahou o sjednocení íránské společnosti, potlačení různých mocenských center a rostoucím odporem vůči neíránským etnikům, která ohrožovala celistvost země. Roku 1501 byla prohlášena státním náboženstvím Íránu šía, čímž se Íránci politicky vymezili především vůči osmanské říši. V letech 1587 – 1629 vládl šáh Abbás Veliký, Isfahán se stal hlavním městem perské říše a zároveň symbolem pohádkového Orientu. Rozkvět v této době zažívalo umění mozaiky a miniaturního malířství. Za vlády dynastie Kádžárovců v letech 1779 až 1924 začaly do vnitřního dění v Íránu zasahovat evropské mocnosti – především Rusko a Velká Británie. Hospodářský vliv v zemi získávaly cizí státy především díky koncesím. Proslulý je bojkot tabákových výrobků, na něž měla koncesi Velká Británie. K němu vyzval Íránce svojí fatvou šíitský duchovní Mírzá Alí Šírází. Úspěch jeho fatvy prokázal vliv šíitského duchovenstva na íránský národ. Za vlády Náseroddín šáha byly pod evropskými myšlenkovými vlivy zakládány pošty, ražebny mincí, rozvíjel se telegraf i železnice. Jeho nástupce Mozaffaroddín udělil evropským mocnostem mnohé koncese – mezi nimi i licenci na telegraf a těžbu ropy pro Anglii nebo licenci na archeologické vykopávky v Šúši pro Francii. V roce 1906 zasedal v Íránu první parlament, za nedlouho byla v zemi schválena ústava. V roce 1907 došlo k dohodě mezi Ruskem a Anglií, při níž si tyto dvě velmoci rozdělily 24
zájmové sféry v Íránu. Přestože v 1. světové válce zůstal Írán neutrální, byl fakticky britským protektorátem. Roku 1921 obsadil Teherán Rezá Chán, velitel kozácké brigády, který se nechal v roce 1926 korunovat jako Réza šáh Pahlaví. Šáh se inspiroval Atatürkem a zahájil modernizaci země po evropském vzoru. Budovaly se školy, silnice, železnice i továrny, mnohé šáhovy reformy směřovaly k potlačení vlivu duchovenstva na íránskou společnost (bylo například přijato světské právo). Zpočátku se reformy setkávaly s kladným ohlasem, později přicházely (především s cenzurou tisku a pronásledováním oponentů) i projevy nespokojenosti. Zájem zahraničních zemí o ropné koncese vedl nakonec roku 1951 ke znárodnění ropného průmyslu. V roce 1963 šáh vyhlásil tzv. „Bílou revoluci“, což byl reformní program zahrnující pozemkovou reformu, privatizaci továren, zavedení volebního práva pro ženy a mnohé další. Velká část společnosti vnímala tyto reformy jako vynucené ze strany USA, proti šáhově vládě se začala utvářet silná opozice – v čele s ájatolláhem Chomejním. Kritizována byla především tyranská povaha režimu, závislost na USA a rozšiřující se spolupráce s Izraelem. Byl to právě Imám Chomejní, kdo se po vítězství islámské revoluce 11. února 1979 postavil jako Nejvyšší vůdce (rahbar) do čela Íránské islámské republiky, která byla vyhlášena na základě referenda 1. dubna 1979 (97 % obyvatelstva se vyslovilo kladně). V nové ústavě byla zakotvena vedoucí role duchovenstva a Írán se západnímu světu z velké části uzavřel. Politický systém Írán má zřízení konstituční islámské republiky. Nejvyšší autoritou v zemi je náboženský vůdce, jenž musí mít kvalifikaci učence šíitského islámu a je volen doživotně tzv. Radou expertů. Rahbar disponuje rozsáhlými pravomocemi – určuje celkovou politiku země a dohlíží na její naplňování, je vrchním velitelem ozbrojených sil, potvrzuje volbu prezidenta, jmenuje a odvolává členy Rady dohlížitelů a mnohé další. Druhou nejvyšší autoritou Íránu je prezident. Dle ústavy je představitelem výkonné moci, v první fázi však legislativu navrhuje a schvaluje parlament. Prezident je v Íránu volen na základě přímé volby na čtyřleté období. Kandidáti na prezidenta jsou nejprve schváleni Radou dohlížitelů. Prezident předsedá Nejvyšší radě národní bezpečnosti, je kromě jiného zodpovědný za správu státního rozpočtu a rozvojových plánů schválených parlamentem. Zákonnou moc v zemi představují dvě instituce – parlament a Rada dohlížitelů. Jednokomorový parlament tvořený 290 poslanci je první instancí při schvalování zákonů. Dále musí zákon posoudit dvanáctičlenná Rada dohlížitelů, a to především z toho hlediska, 25
zda je nový zákon v souladu s ústavou a islámským právem – pak teprve vstoupí v platnost. Rada dohlížitelů, která funguje jako horní komora parlamentu, se skládá z 6 náboženských právníků jmenovaných rahbarem a z 6 světských právníků, které jmenuje Předseda soudní moci (toho opět jmenuje rahbar). Pokud dojde k rozporu mezi stanovisky parlamentu a Rady dohlížitelů, dochází se ke konsensu za pomoci Rady pro určování zájmů režimu. Rada působí jako nejvyšší politická arbitrážní instance režimu a její členy opět jmenuje rahbar. Rada expertů je 86členné shromáždění náboženských učenců (modžtahedů), které se schází jedenkrát ročně. Je to jediný orgán, který rozhoduje o jmenování rahbara (případně i o jeho odvolání, je-li posouzen jako nezpůsobilý k výkonu funkce). Institucí, která byla založena pro případ revize současné íránské ústavy, je Nejvyšší rada národní bezpečnosti. Rada dohlíží na islámskou revoluci, chrání íránské národní zájmy, suverenitu a územní celistvost. V čele soudní moci v Íránu stojí duchovní právní autorita, již jmenuje opět rahbar. Koordinaci vztahů mezi soudní a zákonodárnou mocí má ministr spravedlnosti. V zemi existují tři typy soudů: všeobecné soudy (řeší občansko-trestní spory), soudy pro duchovenstvo (ty fungují jako všeobecné soudy, ale vztahují se výhradně na duchovní) a soudy revoluční (řeší zvláštní typy zločinů, mezi něž patří ohrožení národní bezpečnosti). Zahraniční politika země Dokud byl rahbarem Imám Chomejní byl základní tezí zahraniční politiky Íránu vývoz islámské revoluce. Írán se logicky zaměřil na státy s velkým podílem šíitského obyvatelstva, tedy převážně na sousední Irák a blízký Libanon. V Libanonu se jednalo především o podporu hnutí Hizballáh. Vývoz revoluce však podstatně zpomalila osmiletá válka s Irákem. Jako hlavní nepřátelé islámské revoluce byly označeny Spojené státy Americké („Velký satan“), Izrael, ale i arabské státy, které měly proamerickou politiku (například Saúdská Arábie či Jordánsko). Bývalý Sovětský svaz byl označen za „Malého satana“, nicméně byl zároveň brán jako protiváha hlavního nepřítele – Spojených států amerických. Právě rozpad SSSR znamenal pro íránskou zahraniční politiku velké změny kupředu. Írán se začal zaměřovat na středoasijské republiky s důrazem na Tádžikistán. Vzájemné vztahy s USA utrpěly především za Reaganovy a Clintonovy administrativy. V roce 1995 bylo zavedeno embargo, které zakazovalo americkým firmám jakékoliv 26
obchodní vztahy s Íránem. Sankce, které USA uvalovaly na Írán v letech 1993 až 1997 se značně míjely účinkem. Posílily geopolitické postavení Íránu v oblasti a vedly k jeho snahám postavit se do čela islámského světa. Prezident Chátamí přišel s koncepcí dialogu mezi civilizacemi, na jehož základě se zlepšily nejen vztahy s mnoha arabskými zeměmi, ale rozvíjely se i vztahy s Ruskem, státy Evropské Unie, došlo i k průlomu ve vztazích s USA. Podstatně k tomu přispěl rozhovor, který Chátamí poskytl CNN v roce 1998, v němž se vyjádřil pro dialog mezi islámskou a západní civilizací. Íránsko-americké vztahy byly však opět výrazně nalomeny v roce 2002, kdy prezident Bush zařadil Írán poměrně nešťastně mezi země tzv. Osy zla. Vztahy se Spojenými státy americkými se od této doby nijak výrazně nezlepšily, v poslední době je však lehce zastiňují vzájemné vztahy Íránu s Izraelem.
2.5 Ekonomická situace země Írán považuje údaje o energetické a finanční situaci země za velmi citlivé a odmítá je často zveřejňovat nebo je zveřejňuje se značným (a to i pětiletým) zpožděním. Získat ověřená data z věrohodných zdrojů je proto velmi složité. Tato podkapitola je z těchto důvodů vypracována převážně na základě materiálu Souhrnná teritoriální informace Írán, kterou zpracoval zastupitelský úřad České republiky v Teheránu.20 Pro íránské hospodářství je již několik let typická vysoká míra inflace. Její oficiální výše se pohybuje okolo 20 %, na její výši v roce 2010 jsou evidovány dokonce tři velice odlišné názory. Dle centrální íránské banky se inflace pohybuje okolo 12 %, dle soukromých bank okolo 24 %, ekonomická komise íránského parlamentu odhaduje míru inflace dokonce na 40 %. Druhým, neméně podstatným ekonomickým problémem státu je vysoká míra nezaměstnanosti. Vládě se příliš nedaří vytvářet nové pracovní příležitosti a míra nezaměstnanosti, která je oficiálně uváděna okolo 10 %, bude spíše téměř dvojnásobná. Vzhledem k tomu, že velkou část íránské populace tvoří mladí lidé, trpí nezaměstnaností často právě oni, a to i navzdory svému vzdělání. Nezaměstnanost se rozhodně nevyhýbá ani vysokoškolským absolventům, a je proto častým důvodem pro nepokoje – nejen studentů. Růst HDP v roce 2010 byl dle statistiky Světové banky 2,9 %, íránská centrální banka uvádí hodnotu 6,5 %. Dle názoru ekonomické komise parlamentu byl růst do výše 1,5 %, avšak někteří ekonomové uvádějí jeho hodnotu dokonce zápornou. Na HDP se v roce 2010 podílely ze 42 % služby, z 11 % zemědělství, z 10 % průmyslová výroba a z 37 % petrochemie.
20
Dostupný z WWW: http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/iran-2011-07-15.pdf, [cit. 2011-08-05]
27
Tvorba HDP činila: 54 % soukromá spotřeba, 10,9 % veřejná spotřeba, investice zbylých 35,1 %. Základní makroekonomické ukazatele za roky 2008 až 2010 uvádí následující tabulka. Údaje za rok 2010 jsou předběžné odhady. Tabulka č. 2: Základní makroekonomické ukazatele Ekonomický ukazatel HDP (mil. USD) Růst HDP (%) Růst HDP v ropném sektoru (%) Růst HDP v neropném sektoru (%) Inflace (%) Nezaměstnanost (%) Export zboží a služeb (mld. USD) Export ropy – bez plynu a derivátů (mld. USD) Import zboží a služeb (mld. USD) Zahraniční dluh (mld. USD) Zahraniční dluh (v % HDP)
2008 327,1 2,3 -3,7 2,9 25,4 10,6 100,5 70 68,5 19,9 6
2009 353,7 2,5 -6 2,7 10,8 11,3 85,5 50 60 16,3 5
2010 376,7 3 0,5 3,3 12,5 7 93 55 67 18,4 4
Zdroj: http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/iran-2011-07-15.pdf
V íránském průmyslu je kladen hlavní důraz na průmysl petrochemický a také automobilový21. Dalšími nosnými obory jsou výroba oceli a hliníku, textilní a kožedělný průmysl, ale také výroba stavebního materiálu. Na počátku 21. století bylo právě stavebnictví nejdynamičtějším oborem průmyslové výroby země. Také tradiční řemesla jako tkaní koberců, výroba keramiky, hedvábí a klenotnictví patří k významným odvětvím íránské ekonomiky, zvlášť z hlediska zaměstnanosti. Íránské zemědělství přispívá dlouhodobě zhruba čtvrtinou do hrubého domácího produktu země a zaměstnává přibližně jednu šestinu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Hlavní zemědělské oblasti se nacházejí kolem Kaspického moře a na severozápadu země. Mezi hlavní zemědělské plodiny patří pšenice, ječmen, kukuřice, rýže, bavlník, cukrová řepa, tabák, čaj, ovoce a zelenina (včetně citrusů), ořechy, olejová semena a datle. Část své produkce Írán vyváží v posledních letech do Iráku a Afghánistánu, výjimku tvoří kaviár, šafrán a sušené plody, které jsou významným artiklem vývozu do celého světa.
21
V Íránu působí více jak deset zahraničních výrobců automobilů.
28
Zahraniční obchod je především ovlivněn obchodním embargem Spojených amerických států, ale i mnoha sankcemi a omezeními ze strany evropských zemí (příkladem může být mimo jiné bankovní sektor). Hlavními vývozními položkami země jsou ropa, zemní plyn spolu s petrochemickými deriváty a sušené plody (z nich obzvláště pistácie, dále rozinky a ořechy). K vývozním artiklům patří také koberce či železo a ocel. V posledních letech je kladen značný politický důraz na snížení závislosti Íránu na vývozu ropy, k čemuž by mělo přispět také odvětví cestovního ruchu. Dovozními položkami Íránu jsou stroje a strojní zařízení pro investiční celky, mnohé chemikálie, potraviny a živá zvířata. Teritoriální struktura íránských dovozů odráží přímou úměrou podporu exportu jednotlivých vlád a úroveň politických vztahů mezi dotyčnými zeměmi a Íránem. Dlouhodobě se největší obchodní výměna Íránu s ostatními zeměmi realizuje s přispěním Spojených arabských emirátů, které slouží jako překladiště zboží oběma směry – z Íránu i do Íránu. V roce 2009 však roli největšího partnera převzala Čína, důležité postavení má i Turecko. Nejvýznamnější íránské vývozy směřují dlouhodobě do Spojených arabských emirátů, Japonska, Jižní Korey, Číny, Turecka, Ruska, Německa, Francie, Španělska, Brazílie a dalších zemí. Nejvýznamnějšími dovozci do Íránu v posledních letech jsou díky své roli překladiště zboží opět Spojené arabské emiráty, dále Čína, Německo, Itálie, Francie, Japonsko a jiné státy. Pokud se podíváme blíže na vzájemný obchod mezi Íránem a Českou republikou, zjistíme hodnoty dovozů a vývozů uvedených v následující tabulce č. 3. Tabulka č. 3: Vzájemný obchod mezi Českou republikou a Íránem v letech 2000 - 2010 (v tisících Kč) Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Dovoz 279 389 274 074 248 814 335 301 340 149 350 478 289 104 385 179 221 908 506 748 2 039 197
Vývoz 2 833 482 1 121 051 1 303 473 2 118 342 1 188 745 2 202 525 536 788 601 876 643 636 1 527 845 1 845 011
Bilance 2 554 093 846 977 1 054 659 1 783 042 848 596 1 852 047 247 684 216 696 421 727 1 021 097 - 194 187
Obrat 3 112 871 1 395 124 1 552 287 2 453 643 1 528 894 2 553 003 825 892 987 055 865 544 2 034 593 3 884 208
Zdroj: Aplikace ČSÚ dostupná z WWW: http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO 29
Z tabulky je patrný nárůst dovozů i vývozů od roku 2006, s obzvlášť vysokou dynamikou v posledních dvou letech. Údaje za rok 2011 jsou v aplikaci Databáze zahraničního obchodu Českého statistického úřadu aktuálně dostupné pouze do září 2011 – dovoz od ledna do září 2011 tedy činí celkem 2 484 312 Kč, oproti tomu vývoz pouhých 963 519 Kč. Je velice pravděpodobné, že bilance vzájemného obchodu v roce 2011 bude záporná stejně jako v roce 2010. Na základě těchto dat, lze předpokládat, že i obrat bude nominálně vyšší než v roce 2010. Pokud seřadíme obchodní partnery České republiky dle výše obratu, vyplývá z materiálu Ministerstva průmyslu a obchodu a ČSÚ s názvem Zahraniční obchod České republiky 2010, že Írán je v roce 2010 až na 58. místě. V roce 2009 mu patřilo 66. místo, v předchozích dvou letech se pohyboval okolo 80. příčky. Z hlediska vybraných podkapitol Harmonizovaného systému 2009 – 2010 je dle tohoto dokumentu nominální hodnota v CZK nejvyšší za poslední dva roky u dovozů následujících položek: Oleje minerální a z nerostů živičných surové (ropa), Ovoce skořápkové ost. čerstvé, sušené a loupané a u položky Koberce aj. krytiny podlahové textilní vázané, i zcela zhotovené. Pokud jde o vývozy, nominální hodnotu sto milionů CZK překročily alespoň v jednom z těchto roků následující položky: Sklo stolní, domácenské, kuchyňské, zboží toaletní, kancelářské apod., Kohouty, ventily aj. pro potrubí, kotle, vany, nádrže apod. kádě, Výrobky válcované ploché ze železa, oceli nad 600 mm, vál. za tepla, Břitvy, strojky a čepelky holící, polotovary čepelek v pásech a položka Části vozidel železničních aj. dopravy kolejové.22 Na tomto místě bych ráda dodala, že Velvyslanectví České republiky v Teheránu je jedinou českou institucí, která má v současné chvíli své zastoupení v Íránu. V příloze č. 1 této práce uvádím, jaké jsou podmínky pro získání turistického víza do Íránu pro občany České republiky. Zároveň přikládám podobu uděleného turistického víza.
22
Dostupný z WWW: http://download.mpo.cz/get/44630/50131/581136/priloha001.pdf, [cit. 2011-10-25]
30
3 Analýza cestovního ruchu Íránu Tato kapitola se z velké části věnuje statistikám cestovního ruchu Íránu. První tři podkapitoly se zabývají příjezdovým, výjezdovým a domácím cestovním ruchem. V podkapitole 3.4 jsou identifikovány specifické formy cestovního ruchu v Íránu, na ně pak v podkapitole 3.5 navazuje analýza realizačních podmínek cestovního ruchu Íránu. Poslední podkapitola 3.6 se zevrubně zabývá nejnavštěvovanějšími turistickými místy v Íránu a pokouší se zanalyzovat na základě dostupných statistických dat lokalizační podmínky společenského charakteru této země. Největším problémem, se kterým jsem se potýkala při tvorbě této kapitoly, byla dostupnost statistik a naprosto minimální počet statistických dat týkajících se cestovního ruchu Íránu od roku 2000 dále. Nejaktuálnější statistiky, a to až do roku 2009, byly dostupné v dokumentu Světové banky, která má tato data od Světové organizace cestovního ruchu UNWTO. Tyto statistiky se ovšem týkají pouze počtu zahraničních turistů přijíždějících v jednotlivých letech do Íránu a příjmů Íránu z příjezdového cestovního ruchu, dále pak také počtu výjezdů íránských občanů ze země a jejich výdajů na výjezdový cestovní ruch. Nutno podotknout, že přestože je v dokumentu Světové banky uvedena jako zdrojová organizace poskytnutých dat UNWTO, mnohá tato data nebyla ve statistikách dostupných na internetových stánkách UNWTO pro shodné roky uvedena, a to dokonce ani v dokumentech týkajících se konkrétně cestovního ruchu této země stažených z placené sekce. Podrobnější statistiky cestovního ruchu jsou dostupné na stránkách íránského statistického úřadu, avšak časová řada končí rokem 2006, někdy také rokem 1999. Z tohoto důvodu jsem kontaktovala tento úřad elektronickou poštou s prosbou o zaslání informací o dostupnosti aktuálnějších dat, bohužel jsem neobdržela žádnou odpověď. Obrátila jsem se také přímo na organizaci ICHTO (Iran Cultural Heritage, Handicraft and Tourism Organization), která je u většiny statistik uvedena jako autor a která zastupuje Írán v organizaci UNWTO23, avšak ani od ní jsem nedostala žádnou odpověď. Vzhledem k tomu, že ve výše uvedených statistikách nebyly téměř žádné informace týkající se vzájemného cestovního ruchu České republiky a Íránu, obrátila jsem v této problematice na další instituce. Kontaktovala jsem Velvyslanectví České republiky v Íránu, na moji žádost odpověděla konzulka paní Kateřina Kuncová. Sdělila mi, že Zastupitelský úřad České
23
Dostupný z WWW: http://asiapacific.unwto.org/en/country/iran-islamic-republic, [cit. 2011-08-25]
31
republiky v Teheránu vydává víza pro íránské občany cestující do zemí Schengenského prostoru a že „informace o počtu a typech vydaných víz ZÚ Teherán nejsou běžně veřejně přístupné, ale jsou skrze MZV ČR dále komunikovány jiným státním úřadům, jako je např. Česká centrála turistického ruchu/CzechTourism.“24 Obrátila jsem se tedy na tuto organizaci, konkrétně jsem kontaktovala paní Evu Kašovou, která je kontaktní osobou zastoupení ČCCR pro Blízký východ, Srbsko a Černou Horu. Paní Kašová mi zaslala následující informaci. „K vyřizování požadavků k podkladům na diplomové práce funguje na CzechTourism odpovědna
studentům
na
jejich
dotazy,
prosím
směrujte
svůj
email
na:
[email protected].“25 Tak jsem učinila, nejprve jsem se nedočkala žádné odpovědi, na moji druhou žádost odpověděla paní Ing. Markéta Vogelová, vedoucí oddělení výzkumů a analýz, že CzechTourism takovýmito daty též nedisponuje. Svoji žádost o pomoc se získáním dat týkajících se vzájemného cestovního ruchu občanů České republiky a Íránu jsem samozřejmě zaslala prostřednictvím elektronické pošty také na Velvyslanectví Íránské islámské republiky v Praze. Opět jsem neobdržela žádnou odpověď. Při telefonickém kontaktu Velvyslanectví jsem se seznámila s panem Hamidem Fatourechim, pracovníkem vízového oddělení, který mi však požadované informace odmítl poskytnout.
3.1 Příjezdový cestovní ruch V této podkapitole bude blíže charakterizován příjezdový cestovní ruch Íránu, a to jak z hlediska celkových počtů příjezdů do země a příjmů z cestovního ruchu, které jsou pro základní analýzu příjezdového cestovního ruchu každé země nejpodstatnější, tak i z hledisek, ze kterých států a jakými cestami turisté do Íránu přijíždějí. Tabulka č. 4: Počet zahraničních turistů a příjmy z cestovního ruchu v letech 1995 – 2009
Rok
Počet zahraničních turistů (v tis.)
1995 1996 1997 1998 1999
489 573 764 1 008 1 321
24 25
Příjmy z cestovního ruchu celkem (v mil. USD) 205 142 190 656 559
Z toho příjmy z dopravy (v mil. USD) 138 123 174 166 156
Z toho příjmy z ostatních služeb (v mil. USD) 67 19 16 490 403
Podíl příjmů na celkovém vývozu (v %) 1,08 0,61 0,97 4,40 2,51
Informace získány na základě e-mailové komunikace s konzulkou Mgr. Kateřinou Kuncovou v září 2011. Informace získány na základě e-mailové komunikace s paní Evou Kašovou v září 2011.
32
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
1 342 1 402 1 585 1 546 1 659 1 889 2 735 2 219 2 034 -
677 1 122 1 604 1 266 1 305 1 025 1 464 1 950 2 202 2 310
210 231 250 233 261 234 248 273 288 298
467 891 1 357 1 033 1 044 791 1 216 1 677 1 914 2 012
2,28 -
Zdroj: http://api.worldbank.org/datafiles/IRN_Country_MetaData_en_EXCEL.xls
První sloupec tabulky číslo 4 uvedené výše představuje počet zahraničních turistů, kteří navštívili Írán v období 1995 až 2009. K těmto údajům bych ještě ráda doplnila následující čísla pro předchozí roky, které jsem objevila v jiných zdrojích. Zatímco v roce 1990 Írán navštívilo pouze 154 tisíc turistů26, „v roce 1992 přicestovalo 240 tis. turistů, což bylo o 53 % více než v předchozím roce. V roce 1994 již navštívilo Írán 510 tisíc turistů, z nichž bylo 130 tis. z nemuslimských zemí.“27 Jak je z uvedených čísel patrné, příjezdový cestovní ruch Íránu zažíval počátkem 90. let velký rozmach. Jeho hlavní příčinou bylo ukončení osmileté iráckoíránské války, Írán přijmul rezoluci OSN o ukončení války s Irákem 18. července 1988. Dalším důvodem může být i změna vnitrostátních politických poměrů, kdy 3. června 1989 zemřel ajatolláh Chomejní a nejvyšším vůdcem (rahbarem) se tak stal Chameneí, prezidentem byl zvolen Alí Akbar Hášemí Rafsandžání. Také nárůst zahraničních turistů mezi lety 1997 a 1998, kdy v roce 1998 do Íránu poprvé zavítalo více než milion turistů, může být způsoben novou vnitropolitickou situací země. Do prezidentského úřadu byl totiž 23. května 1997 za masivní podpory íránských obyvatel (téměř 70 % volebních hlasů) zvolen charismatický, reformám a liberalizaci nakloněný intelektuál Muhammad Chátamí, jehož předvolební program sliboval poměrně radikální obrat jak v domácí, tak v zahraniční politice Íránu. Naopak první, i když mírný propad v příjezdech turistů mezi lety 2002 a 2003 bude mít souvislost s projevem tehdejšího amerického prezidenta George Bushe v lednu 2002, při
26
Dostupný z WWW: http://www.unwto.org/facts/eng/pdf/indicators/ITA_Asia.pdf, [cit. 2011-09-02] HOUSKA, Miroslav. Íránská islámská republika. Teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Česká agentura na podporu obchodu CzechTrade, 1997. ISBN neuvedeno. Str. 29.
27
33
němž zařadil Írán mezi země tzv. Osy zla28. Prezident Bush obvinil zároveň Írán ze sponzorování terorismu a ohrožování Izraele a jeho sousedů svou snahou o získání zbraní hromadného ničení. Tímto získává Írán veřejně punc teroristické země a začínají dohady ohledně jaderného programu země. V září 2003 Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) vydala rezoluci, ve které vyzývá Írán k pozastavení nelegálních aktivit a plnému zpřístupnění svých jaderných zařízení inspektorům MAAE. Přestože Chameneí vydal v srpnu 2005 fatvu29 zakazující produkci, vlastnění a použití jaderných zbraní, schválila 23. prosince 2006 Rada bezpečnosti OSN přísnější sankce proti Íránu kvůli jeho neochotě pozastavit pokračující obohacování uranu. Těmto událostem a skutečnosti, že je v jejich důsledku Írán v médiích neustále spojován terorismem, odpovídá i pokles v příjezdech turistů od roku 2007. Údaje pro rok 2009 a 2010 nejsou bohužel dostupné, ale vzhledem k tomu, že se v červnu 2009 konaly prezidentské volby, které byly následovány mnoha protesty íránských obyvatel, které opět neunikly pozornosti médií po celém světě, očekávala bych, že klesající trend návštěvnosti Íránu zahraničními turisty bude zachován. Tuto domněnku však nepotvrzuje zpráva íránské vládní tiskové agentury IRNA, podle níž během íránského roku 1388 (21. března 2009 až 20. března 2010) navštívilo Írán přibližně 2,3 milionů turistů. Dle této zprávy se jednalo o 7% nárůst oproti předchozímu roku. Více než milion těchto turistů navštívilo posvátné poutní město Mašhad. Přibližně 70 tisíc turistů bylo turecké národnosti, asi tři tisíce německé a obdobné číslo čínské národnosti.30 Vzhledem k tomu, že při porovnání tohoto údaje s údajem z roku 2008 z výše uvedené tabulky č. 4 by se jednalo o 13% nikoli 7% nárůst, je pravděpodobné, že údaje nejsou zjištěny na základě stejné metodiky a nejsou tak zcela porovnatelné. Výše popsaný vývoj příjezdového cestovního ruchu Íránu dokladuje i následující graf, na němž jsou zobrazeny příjezdy zahraničních turistů do Íránu od roku 1969 do roku 2004. Z grafu je tedy patrný ochromující vliv islámské revoluce v roce 1979 a o rok později začínající irácko-íránské války na příjezdy zahraničních turistů do Íránu. Dobře viditelné je na grafu i oživení příjezdového cestovního ruchu začátkem devadesátých let. Co se týče příjezdového cestovního ruchu Íránu před rokem 1979, v sedmdesátých letech 20. století tvořili okolo šedesáti procent všech zahraničních turistů v Íránu Američané. Podle odhadů zde
28
Anglický originál tohoto pojmu zní Axis of evil. Za státy Osy zla ve svém projevu George Bush označil kromě Íránu i Irák a Severní Koreu. Později John R. Bolton, velvyslanec USA u OSN, přidal také Kubu, Libyi a Sýrii. Libye a Irák byly později ze seznamu vyškrtnuty. 29 Fatva je náboženské stanovisko veřejného charakteru k nejrůznějším aktuálním otázkám. 30 Dostupné z WWW: http://edition.presstv.ir/detail/121199.html, [cit. 2011-09-02]
34
každý rok utratili okolo jednoho bilionu amerických dolarů.31 Jejich oblíbenou íránskou destinací byl ostrov Kíš v Perském zálivu. Po Islámské revoluci je však počet amerických turistů, kteří navštíví každoročně Írán, ve srovnání se 70. lety 20. století naprosto mizivý. Graf č. 1: Počet zahraničních turistů směřujících do Íránu v letech 1969 – 2004
Zdroj: BUTLER, Richard, HINCH, Thomas. Tourism and indigenous people: issues and implications. 1. vyd. USA: Elsevier, 2007. ISBN 10: 0750664460. Str. 260.
Počet turistů, kteří ročně navštíví Českou republiku, překračuje již několik let hranici šesti milionů. Tento údaj zde uvádím jen pro běžné srovnání, je jasné, že obě země není jednoduché vzájemně porovnat – výrazně se liší nejen svou velikostí, počtem obyvatelstva, ale pro cestovní ruch také důležitou geografickou polohou, ekonomickou vyspělostí a vnitropolitickou situací. Pokud bychom vzali údaje týkajících se světového cestovního ruchu, celkové příjezdy v roce 2008 činily 924 milionů osob, z čehož vyplývá, že Írán měl na příjezdech světového cestovního ruchu v tomto roce podíl pouhých 0,2 %. Okolo této hodnoty se pohybuje jeho podíl i v předchozích letech. Další sloupce tabulky č. 4 se věnují příjmům Íránu z cestovního ruchu. Jsou uvedeny celkové příjmy v letech 1995 až 2009 a také jakou část z nich představovala doprava a jakou tvořily ostatní služby. Do roku 1997 převládaly příjmy z dopravy, od roku 1998 výrazně narůstal 31
NOEL, Scott, JAFAR, Jafari. Tourism in the Muslim World. 1. vyd. Emerald Group Publishing, 2010. ISBN 978-1-84950-920-6. Str. 164.
35
podíl ostatních služeb. Možným vysvětlením této skutečnosti je, že během prvních uvedených let turisté v Íránu mnoho služeb nečerpali a spíše přes Írán projížděli do dalších zemí. Velký rozdíl v podílu příjmů z dopravy a z ostatních služeb v posledních letech (například v roce 2009 činily příjmy z ostatních služeb téměř sedminásobek příjmů z dopravy) je možné vysvětlit velice levnou dopravou vzhledem k bohatým íránským zásobám ropy a zemního plynu. Následující tabulka č. 5 se zabývá příjezdy zahraničních osob do Íránu a podílem turistů na těchto příjezdech. Data jsou však dostupná pouze za rok 1986 a devadesátá léta 20. století. Jak je z tabulky patrné, podíl turistů na celkových příjezdech do Íránu rok od roku rostl, až se ke konci 90. let 20. století zastavil téměř na 90 %. Tabulka č. 5: Počet příjezdů zahraničních občanů v letech 1986 a 1991 – 1999 Rok 1986 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 Zdroj:
Počet příjezdů 171 838 408 526 429 848 472 688 470 647 584 108 641 651 857 156 1 123 522 Zpracováno
Turisté
Ostatní
85 801 249 103 27 5672 311 243 360 658 488 908 573 449 764 092 1 007 597 1 320 905
86 037 159 423 154 176 161 445 109 989 95 200 68 202 93 064 115 925 -
autorkou
práce
na
Podíl turistů na celkových příjezdech (v %) 49,9 61,0 64,1 65,8 76,6 83,7 89,4 89,1 89,7 základě
dat
dostupných
z http://amar.sci.org.ir/Detail.aspx?Ln=E&no=90736&S=SS, http://amar.sci.org.ir/Detail.aspx?Ln=E &no=90195&S=SS a http://amar.sci.org.ir/Detail.aspx?Ln=E&no=93453&S=SS
Tabulka č. 6: Způsoby příjezdu zahraničních turistů ve vybraných letech 1986 – 2002 a jejich podíl v % Rok 1986 1991 1994 1995 1996
Počet turistů 85 801 249 103 360 658 488 908 573 449
Vzduchem 48,1 41 263 40,8 101 613 37,7 136 001 31,9 156 023 29,4 168 578
Po zemi 47,9 41 107 56,9 141 792 59,9 216 022 65,6 320 794 69,5 398 437
Po moři 4,0 3 431 2,3 5 698 2,4 8 635 2,5 12 091 1,1 6 434 36
1997 1998 1999 2000 2001 2002 Zdroj:
764 092 1 007 597 1 320 905 1 341 762 1 402 160 1 584 922 Zpracováno
320 596 413 115 235 806 257 109 395 309 429 287 autorkou
42,0 41,0 17,9 19,2 28,2 27,1
práce
438 574 574 330 1 075 131 1 075 163 991 833 1 144 284 na
57,4 57,0 81,3 80,1 70,7 72,2
základě
4 922 20 152 9 968 9 490 15 018 11 351 dat
0,6 2,0 0,8 0,7 1,1 0,7
dostupných
z http://amar.sci.org.ir/Detail.aspx?Ln=E&no=90738&S=SS a http://amar.sci.org.ir/Detail.aspx?Ln=E &no=98953&S=TP
Výše uvedená data v tabulce č. 6 pocházejí ze šetření na 14 hraničních přechodech, 18 íránských letištích a 12 přístavech. Z dat je na první pohled patrné, že většina turistů přijíždějících do Íránu volí pozemní dopravní prostředky, na druhém místě se nachází letecká doprava, nejméně turistů přijíždí po moři. Následující tabulka č. 7 charakterizuje počty zahraničních turistů, kteří přijeli do Íránu ve vybraných letech v období 1986 až 1999, dle jejich státního občanství. Do tabulky byly vybrány pouze země, z nichž přijelo alespoň v jednom z uvedených let více jak deset tisíc turistů. Kompletní tabulka příjezdů dle státní příslušnosti turistů je pak uvedena v příloze č. 2 této práce. Tabulka č. 7: Příjezdy zahraničních turistů do Íránu ve vybraných letech 1986 – 1999 dle jejich státní příslušnosti Region nebo země Všechny země Jižní Asie Afghánistán Pákistán Indie Střední Asie Kavkaz Ázerbájdžán Arménie Střední Východ Spojené arabské emiráty Bahrajn Saudská Arábie
1986 85 801 42 420 5 328 30 060 5 432 13 146
1991 249 103 101 910 24 580 68 466 6 426 41 311
1994 360 658 112 316 15 484 84 982 10 785 2 891 49 188 40 862 7 222 52 836
1997 764 092 182 109 69 793 100427 10 314 12 199 312 906 302 574 10 024 83 897
1998 1 007 597 255 792 125 189 115 431 12 677 17 771 395 227 383 123 11 758 96 349
1999 1 320 905 298 953 146 322 134 916 14 817 20 770 461 944 447 797 13 743 113 492
2 910
7 562
6502
11 632
15 974
18 671
1 362 1 033
11 160 776
21 906 5 237
14 577 17 409
14 322 21 093
16 740 24 654 37
Kuvajt Afrika Amerika Východní a západní Evropa Německo Turecko Ruská federace a Bělorusko Oceánie a východní Asie Zdroj:
Zpracováno
2 479 1 171 503
9 534 2 146 3 190
10 342 2 446 2 931
19 642 3 784 2 332
26 472 3 666 2 986
30 941 3 406 1 825
20 906
85 969
121 331
153 077
218 022
252 488
4 789 2 794
8 293 10 865
11 674 6 568
9 316 93 105
15 045 160 959
15 247 188 130
-
-
74 613
16 466
10 191
11 911
7 653
14 546
16 718
13 788
17 784
20 802
dat
dostupných
autorkou
práce
na
základě
z http://amar.sci.org.ir/Detail.aspx?Ln=E&no=90737&S=SS a http://amar.sci.org.ir/Detail.aspx?Ln=E &no=90196&S=SS
Data ve výše uvedené tabulce byla převzata i spolu s dělením zemí do jednotlivých regionů z íránského statistického úřadu. Dle tohoto dělení je patrné, že mezi regiony s největšími počty turistů směřujících v roce 1999 do Íránu patří region Kavkaz, region Jižní Asie, následovány regionem Východní a západní Evropa. Na čtvrtém místě se pak nachází region Střední Východ. Naprosto minoritní podíl na příjezdech turistů do Íránu měly v tomto roce regiony Afrika a Amerika, což je dáno životní a ekonomickou úrovní Afriky a především vzájemnými politickými vztahy, ale i vzdáleností, v případě zemí z regionu Amerika. Pokud se podíváme blíže na vedoucí region Kavkaz, zjistíme, že 97 % turistů směřujících v roce 1999 do Íránu z tohoto regionu jsou Ázerbájdžánci. Celkový podíl Ázerbájdžánu na všech příjezdech turistů do Íránu v roce 1999 činil celou třetinu, respektive 34 %. V regionu Jižní Asie představovali 94 % turistů obyvatelé Afghánistánu a Pákistánu. V regionu Východní a západní Evropa dominuje logicky sousední Turecko, které v roce 1999 tvořilo téměř 75 % příjezdů turistů z tohoto regionu. Další významnou zemí z tohoto regionu je Německo, již tradiční zdrojová země v mezinárodním cestovním ruchu. Pokud bychom vzali v úvahu tradiční dělení světových regionů cestovního ruchu dle UNWTO, v té době ještě do šesti regionů32, počet příjezdů turistů do Íránu v roce 1999 z těchto regionů a jejich podíly vypadají následovně. Tyto údaje jsou uvedeny v tabulce č. 8 na následující stránce.
32
Od roku 2001 se státy světa dělí dle metodiky UNWTO pouze do pěti světových regiónů cestovního ruchu.
38
Tabulka č. 8: Příjezdy zahraničních turistů do Íránu v letech 1998 a 1999 z jednotlivých světových regionů cestovního ruchu dle UNWTO
Region
1998
1999
% změna 99-98
Evropa Jižní Asie Střední Východ Východní Asie a Pacifik Afrika Amerika Nespecifikováno Celkem
631 020 255 776 97 101 17 800 2 914 2 986 0 1 007 597
735 202 298 954 113 494 20 805 3 410 1825 147 215 1 320 905
16,51 16,88 16,88 16,88 17,02 - 38,88 31,09
Procentuální podíl v roce 1999 55,66 22,63 8,59 1,58 0,26 0,14 11,15 100
Zdroj: Zpracováno autorkou práce na základě dat dostupných po zaplacení poplatku z http://www.eunwto.org/content/v486k6/?k=%28Country%3a%28%22Iran%2c+Islamic+Republic+of%22%29%29 &sort=Country&sortorder=asc
Jak je z výše uvedené tabulky patrné, nadpoloviční podíl na příjezdovém cestovním ruchu Íránu měli v roce 1999 turisté z regionu Evropa. Největší podíl na příjezdech z Evropy má v tomto roce Střední a východní Evropa (68 %), kam patří mimo jiné právě Ázerbájdžán, Arménie i Ruská federace, následována oblastí Středomoří, kam se řadí Turecko a Kypr.33 Druhým nejpočetnějším zdrojovým regionem je s téměř 23 % Jižní Asie. Dominantní postavení zde mají, co se příjezdů týče, již zmíněný Afghánistán, Pákistán a Indie. Na třetím místě s necelými 9 % se nachází region Střední Východ. Nejpočetnější zdrojové země tohoto regionu byly uvedeny již v tabulce č. 7. Region Východní Asie a Pacifik představoval v roce 1999 již jen 1,5% podíl na celkových příjezdech turistů do Íránu – největší příjezdy z tohoto regionu představovalo Japonsko (8 668 turistů) a Čína (3 004 turistů). Téměř zanedbatelné jsou podíly regionů Afrika a Amerika. Z Afriky dominuje oblast Východní Afrika, zvláště pak stát Tanzanie, který tvořil se svými 1 438 turisty 42 % příjezdů z regionu Afrika. Z regionu Amerika je dle očekávání nejpočetněji zastoupena Severní Amerika, tvořila v roce 1999 69 % příjezdů, čemuž odpovídá 1 266 turistů. Co mě při výpočtech uvedených v tabulce č. 8 zaujalo, byla meziroční procentní změna příjezdů z jednotlivých regionů. U pěti z šesti regionů se jednalo o nárůst, vždy okolo 16 či 33
Dále také Izrael, ale vztahy mezi Íránem a Izraelem jsou tak chladné, že se tato země ve statistikách příjezdového cestovního ruchu Íránu vůbec neobjevuje.
39
17 %, u tří regionů byl nárůst dokonce na dvě desetinná místa totožný (16,88 %). Jediným regionem, který zaznamenal meziroční pokles, byla Amerika. Tento pokles byl však poměrně hluboký, představoval téměř 39 %. Co se týče příjezdového cestovního ruchu Čechů do Íránu, jak již jsem zmiňovala v úvodu této kapitoly, přestože jsem oslovila výše uvedené instituce a organizace, žádná z nich mi nebyla ochotna poskytnout informace týkající se této problematiky. Jediná statistická data, která jsem nalezla, se týkají roků 1998 a 1999, kdy v roce 1998 navštívilo Írán 1 626 českých občanů, v roce 1999 to již bylo rovných 1 900 Čechů.34 Meziroční nárůst tak činil 16,85 %. Z celkového počtu turistů, kteří v roce 1999 zavítali do Íránu (1 320 905 turistů), toto číslo představuje pouhých 0,14 % na celkovém příjezdovém cestovním ruchu Íránu. Něco více by o cestách českých turistů do Íránu mohla napovědět kapitola týkající se analýzy nabídky zájezdů do této destinace na českém trhu a také dotazníkové šetření mezi širokou veřejností, které je vyhodnoceno v šesté kapitole této práce.
3.2 Výjezdový cestovní ruch Co se týče výjezdového cestovního ruchu, vycházela jsem při jeho analýze především z dat Světové organizace cestovního ruchu UNWTO. Tabulka č. 9 je založena na statistických datech z dokumentu Světové banky, jíž data poskytla právě organizace UNWTO. Tabulku č. 10 jsem pak vytvořila na základě dokumentu dostupného v placené sekci UNWTO zabývajícího se výjezdovým cestovním ruchem Íránu v letech 2005 - 2009. Konkrétně tento dokument uvádí výjezdy íránských občanů dle jednotlivých zemí v letech 2005 – 2009, tabulka č. 10 tedy vznikla součtem údajů pro všechny uvedené země35 v jednotlivých letech. Data z tohoto dokumentu jsem též využila pro vytvoření tabulky č. 12. Tabulka č. 9: Výjezdový cestovní ruch v letech 1995 – 2002 Rok Počet turistů (v tis.)
1995 1 000
1996 1 218
1997 1 433
1998 1 690
1999 1 856
2000 2 286
2001 2 400
2002 2 921
Zdroj: http://api.worldbank.org/datafiles/IRN_Country_MetaData_en_EXCEL.xls
34
Data dostupná po zaplacení poplatku z WWW: http://www.eunwto.org/content/v486k6/?k=%28Country%3a%28%22Iran%2c+Islamic+Republic+of%22%29%29&sort=Co untry&sortorder=asc, [cit. 2011-09-04] 35 Celkem je v dokumentu uvedeno sedmdesát šest zemí světa.
40
Tabulka č. 10: Výjezdový cestovní ruch v letech 2005 – 2009 Rok Počet turistů (v tisících)
2005 2 272
2006 2 098
2007 2 358
2008 3 374
2009 4 281
Zdroj: Zpracováno autorkou práce na základě dat dostupných po zaplacení poplatku z http://www.eunwto.org/content/v486k6/?k=%28Country%3a%28%22Iran%2c+Islamic+Republic+of%22%29%29 &sort=Country&sortorder=asc
Z obou výše uvedených tabulek je vidět rostoucí tendence výjezdového cestovního ruchu. Zatímco v roce 1995 bylo Íránci uskutečněno pouze milion cest, v roce 2009 jejich počet již přesáhl čtyři miliony. Přestože údaje v obou tabulkách jsou permanentně rostoucí, jejich krajní roky 2002 a 2005 ukazují opačnou tendenci. Vysoce pravděpodobným vysvětlením této skutečnosti bude fakt, že v roce 2003 byla zahájena invaze amerických vojsk do Iráku, který je velice oblíbenou destinací íránských turistů. Jak je vidět z tabulky č. 12 uvedené níže, jsou Irák spolu s Tureckem jedinými zeměmi, do kterých bylo během roku 2009 uskutečněno více jak milion cest. Další nejnavštěvovanější země mají ve stejném roce již jen pod půl milionu uskutečněných cest. Tomuto předpokladu o podstatném vlivu války v Iráku na výjezdový cestovní ruch Íránu odpovídá i skokový nárůst uskutečněných cest v roce 2008 oproti roku 2007, který činil 43 %. V roce 2008 se v Iráku totiž zklidnila bezpečnostní situace, v důsledku čehož se výjezdy do této země znovu objevily v íránských statistikách. Následující tabulka č. 11 znázorňuje výjezdy íránských občanů v letech 2005 až 2009 dle cílové země. Do tabulky jsou zařazeny všechny země, do nichž během alespoň jednoho roku ze sledovaného období přijelo více jak deset tisíc íránských občanů. Zemí, které splňují tuto podmínku, je celkem 23 z celkového počtu 76. Tabulka č. 11: Výjezdy íránských občanů do jednotlivých zemí v letech 2005 – 2009 Země Arménie Ázerbájdžán Bahrajn Bulharsko Kanada Čína Indie Irák
2005
2006
2007
2008
27 458 7 900 21 934 7 823 10 380 42 526 28 691 -
29 347 8 977 27 640 9 302 6 654 52 471 29 771 -
37 450 10 736 8 834 10 543 8 805 70 008 33 223 -
40 699 10 657 15 714 8 201 68 025 30 149 840 362
% změna 09-08 55 243 35,74 29 798 179,61 17 782 13,16 11 830 44,25 87 636 28,83 34 652 14,94 1 161 541 38,22 2009
41
Itálie Kazachstán Kuvajt Libanon Malajsie Nigérie Pákistán Rusko Saudská Arábie Singapur Sýrie Thajsko Turecko Velká Británie USA
24 828 9 659 98 820 92 863 12 309 9 375 9 107 13 528 519 865 6 983 247 662 33 203 957 171 31 000 5 330
28 027 9 474 96 597 86 385 18 753 10 513 11 365 13 489 387 556 9 350 250 076 48 631 865 731 31 205 5 940
21 180 27 872 10 492 8 165 93 248 90 839 75 526 92 547 27 215 63 165 18 568 20 632 7 405 14 178 17 049 18 007 435 977 349 848 14 235 19 083 304 956 333 789 79 687 1 058 022 1 134 826 30 316 38 006 6 520 6 098
31 173 89 219 145 706 101 664 20 871 26 557 413 656 23 917 430 880 114 021 1 383 057 25 958 10 139
11,84 - 1,78 57,44 60,95 1,16 87,31 18,24 25,33 29,09 43,09 21,87 - 31,70 66,27
Zdroj: Zpracováno autorkou práce na základě dat dostupných po zaplacení poplatku z http://www.eunwto.org/content/v486k6/?k=%28Country%3a%28%22Iran%2c+Islamic+Republic+of%22%29%29 &sort=Country&sortorder=asc
Jak je z tabulky č. 11 patrné, největšího nárůstu v počtu cest za rok 2009 oproti roku 2008 dosáhl Ázerbájdžán (téměř 180% nárůst), dále Pákistán (87, 31 %), následovaly Spojené státy americké (66,27 %), Malajsie (60,95 %) a na pátém místě se umístil Libanon (57,44 %). Pouze u dvou, z celkových 23 nejvyhledávanějších států, byla roční procentuální změna záporná. Jedním státem je s nepatným poklesem 1,78 % Kuvajt, druhým pak Velká Británie. Zde byl již pokles markantnější (31,7 %), jednalo se tak o nejnižší roční návštěvnost této země v celém zkoumaném období. V roce 2009 byly zahájeny první íránské charterové lety do Singapuru a Indonésie, v budoucnu je tedy očekáván nárůst výjezdů Íránců i do těchto zemí. Tabulka č. 12: Top 7 cílových destinací íránských turistů v roce 2009 Pořadí 1 2 3 4 5 6
Stát Turecko Irák Sýrie Saudská Arábie Libanon Thajsko
Počet cest 1 383 057 1 161 541 430 880 413 656 145 706 114 021
Procentuální podíl 32,3 27,1 10,1 9,7 3,4 2,6 42
Malajsie
7 Top 7 zemí Ostatní země Celkem
101 664 3 750 525 530 630 4 281 155
2,4 87,6 12,4 100,0
Zdroj: Zpracováno autorkou práce na základě dat dostupných po zaplacení poplatku z http://www.eunwto.org/content/v486k6/?k=%28Country%3a%28%22Iran%2c+Islamic+Republic+of%22%29%29 &sort=Country&sortorder=asc
Jak je patrné z tabulek č. 11 a 12 uvedených výše, první místo v oblíbenosti pro zahraniční cesty si u Íránců drží v posledních letech stabilně Turecko. Není to pouze díky sousední poloze, ale přispívá k tomu značně i to, že se jedná o zemi, do níž Íránci nepotřebují vstupní vízum, navíc se z pohledu Íránců jedná o Západní zemi. Jiří Sladký ve své knize Írán plný mučedníků o cestách Íránců do Turecka píše následující. „Roli nejbližšího Západu plní pro Íránce především Turecko. Do kosmopolitního centra nad Bosporem, které je regionální metropolí obyvatelů mnoha států, míří různé typy cestovatelů: překupníci s obřími taškami, hráči – hudebníci, kteří jezdí vydělávat s tradičními nástroji do nočních klubů. Výletníci z řad bohaté elity směřující i s rodinami za rozptýlením, movití mladíci za povyražením, a za příležitostmi k výdělku pak turecky mluvící lidé z íránské periférie – od Ázerbájdžánců po Turkmeny. Zvlášť pro ně, kteří k metropoli všech Turků, od Balkánu po čínské pouště, vzhlížejí se zatajeným dechem, má Istanbul magickou přitažlivost. … Cesty do Istanbulu mají punc objevitelských výprav, jejichž výsledky v podobě zboží, které je přiváženo, či načerpaných myšlenek a názorů, se stávají dál se šířícími příklady.“36 Druhou cílovou zemí je pro Íránce Irák. Opět se jedná o sousední zemi, navíc je v Iráku stejně jako v Íránu majoritním náboženstvím šíitská větev islámu.37 Právě v Iráku se nacházejí dvě významná posvátná šíitská poutní místa – Nadžaf a Kerbalá. Nadžaf je spolu s íránským městem Kom považován za centrum šíitské vzdělanosti, je uctíván jako místo, kde zemřel Alí ibn Abí Tálib, bratranec a zeť Proroka Muhammada, a dle šíitské tradice zároveň první imám. V městě Karbalá se pak nachází hrob jeho syna Husajna inb Alí, třetího šíitského imáma. Na území Iráku se nachází celkově sedm z jedenácti hrobů imámů38, jejich návštěva má pro šíity zvláštní duchovní význam. Právě tyto návštěvy šíitských poutních míst se odrážejí ve vysoké návštěvnosti Iráku. 36
SLADKÝ, Jiří. Írán plný mučedníků. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2006. ISBN 80-204-1230-1. Str. 44-45. Dále je šíitský islám dominantním náboženstvím v Ázerbájdžánu a Bahrajnu. Stoupenci šíitského islámu převažují nad sunnitskými také v například v Libanonu, kde je však dominantním náboženstvím křesťanství. 38 Zbylé hroby čtyř imámů se nacházejí na území Íránu – dva v Mašhadu, jen v Šírázu a jeden v Tabrízu. 37
43
Náboženský cestovní ruch je důvodem i vysoké návštěvnosti Saudské Arábie, právě zde leží nejposvátnější město muslimů – Mekka, ale také Medína, kde se nachází hrob Proroka Muhammada. Jak bylo uvedeno v kapitole této práce týkající se náboženství, pouť do Mekky je jedním z pěti základních pilířů islámského náboženství. Právě Saudská Arábie si dlouhodobě držela třetí místo v žebříčku nejnavštěvovanějších států, avšak v roce 2009 ji poprvé předběhla Sýrie. Do této země přijíždějí íránští turisté každoročně navštívit svatá místa, jako jsou mešity a mauzolea Sayyida Zeinab, Sayidda Ruqayya a Sayyida Sakina v Damašku. Mnozí íránští turisté spojují tyto cesty také s nákupy nebo obchodem. Co se týče Libanonu, mezi oběma zeměmi je od roku 2001 podepsána dohoda týkající se cestovního ruchu. Začátkem října 2011 se také objevila zpráva, že vzhledem k tomu, že má Írán na příjezdovém cestovním ruchu Libanonu ohromný podíl, zavazuje se Libanon zrušit Íráncům vízovou povinnost.39 To by v budoucnu mohlo samozřejmě přispět k ještě většímu nárůstu počtu cest íránských občanů do Libanonu. Pokud jde o Thajsko, tato destinace se stává v posledních letech pro Íránce velice oblíbenou. V roce 2010 navštívilo Thajsko okolo 160 tisíc Íránců40, v roce 2007, který chybí ve statistikách UNWTO a není proto uveden v tabulce č. 11, to bylo něco přes 69 tisíc turistů41. Z výše uvedených údajů vyplývá, že od roku 2005, s výjimkou meziroční změny v letech 2007 a 2008, byl každoroční nárůst íránských turistů směřujících do Thajska vyšší než 40 %. Největší podíl na těchto vysokých nárůstech má vzájemná silná propagace atraktivit cestovního ruchu těchto zemí. Propagace Thajska v Íránu vychází z iniciativy organizace cestovního ruchu TAT (The Tourism Authority of Thailand), která navázala spolupráci s cestovní kanceláří Thai Orchid Tours, ta dále oslovila organizace Synergy Aviation, Iran Air i Azadi International Tourism Organization.42 Vzájemné snažení těchto organizací by mělo vymýtit předsudky mezi Íránci i Thajci, především vnímání Thajska jako sexuální destinace a naopak Íránu jako uzavřené islámské země, která nemá Thajcům milujícím noční život co nabídnout, a vyzdvihnout přednosti obou zemí, zejména co se jejich kulturního i přírodního bohatství týče. K vzájemné návštěvnosti přispívá i přímé letecké spojení Teherán – Bangkok, které zajišťuje společnost Iran Air. Na trhu již samozřejmě existují na Thajsko se 39
Dostupné z WWW: http://www.presstv.ir/detail/203120.html, [cit. 2011-10-12] Dostupné z WWW: http://business.thaiembassy-tehran.org/?xid=0155010031000001801&id=120, [cit. 201110-12] 41 Dostupné z WWW: http://www.ttrweekly.com/site/2010/07/iran%E2%80%99s-travel-market-opens-up/, [cit. 2011-10-12] 42 Dostupné z WWW: http://www.thailand-travelonline.com/thailand-travel-news/iranian-tourists-increase-to100000/1636/, [cit. 2011-10-12] 40
44
specializující cestovní kanceláře, nabízející své služby prioritně Íráncům. Příkladem může být cestovní kancelář HOMA Travel & Tours.43 Pokud se týká Malajsie, jižního thajského souseda, tato země ve své propagaci příjezdového cestovního ruchu cílí především na trhy Středního Východu, kromě turistů ze Saudské Arábie a dalších arabských zemí se zaměřuje i na íránské turisty, čemuž odpovídá i více jak 60% nárůst íránských turistů do této země mezi lety 2008 a 2009.44 Výhodou této destinace oproti Thajsku také je, že pro cesty nepřesahující devadesát dní nepotřebují Íránci do této země vstupní vízum. Tabulka č. 13: Výdaje íránských občanů na výjezdový cestovní ruch v letech 2001 - 2009 Rok Výdaje celkem (v mil. USD) Z toho na dopravu (v mil. USD) Z toho na ostatní služby (v mil. USD)
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
714
3 990
4 120
4 402
4 112
5 066
7 335
8 418
10 133
6
240
278
309
388
382
526
775
1 025
708
3 750
3 842
4 093
3 724
4 684
6 809
7 643
9 108
Zdroj: http://api.worldbank.org/datafiles/IRN_Country_MetaData_en_EXCEL.xls
Z výše uvedené tabulky je vidět rostoucí tendence výdajů íránských občanů na cestovní ruch. Výše výdajů samozřejmě souvisí s vývojem směnného kurzu rijálu. Nesmírný nárůst výdajů mezi roky 2001 a 2002 je způsoben změnou režimu měnového kurzu, ke kterému došlo v březnu 2002, kdy se Írán vydal cestou tržního směnného kurzu. Obecně se dá říct, že mnoho íránských cest do zahraničí jsou cesty služební, cesty poutní nebo cesty za příbuznými žijícími v zahraničí. Do spousty států mají Íránci vízovou povinnost a víza není vždy jednoduché, vzhledem k napjatým politických vztahům nejen s mnoha státy Evropy a Ameriky, získat. Často musí být pro získání víza předloženo pozvání do země konkrétní osobou či institucí, někdy také údaje o finanční situaci žadatele. Cestovat do mnohých zemí si tak mohou dovolit pouze vyšší společenské vrstvy.
43
Internetové stránky této společnosti jsou dostupné z WWW: http://www.homatour.com/global/home.htm, [cit. 2011-10-12] 44 Dostupné z WWW: http://thailand-business-news.com/asean/26676-malaysia-vs-thailand#.TsTa1PInf8i, [cit. 2011-10-12]
45
Vzhledem k tomu, že údaje o Íráncích cestujících do České republiky na základě vízové povinnosti nejsou veřejně přístupné a ve statistikách návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení jsou Íránci vykazováni v hromadné položce „ostatní asijské země“, rozhodla jsem se na tomto místě uveřejnit alespoň údaje z pravidelných demografických statistik Českého statistického úřadu. V nich se občané Íránu objeví, pokud se do naší země přistěhují nebo se z ní naopak vystěhují. Tyto údaje jsou přehledně zpracovány za roky 2003 až 2010 v následujících dvou tabulkách. Údaje jsou dále členěny dle pohlaví i dle věkových skupin. Tabulka č. 14: Přistěhovalí Íránci do ČR podle pohlaví a věkových skupin
Celkem Z toho muži Z toho ženy Věková skupina 0-14 Věková skupina 15-64 Věková skupina 65+ Zdroj:
Zpracováno
2003 25 19 6 1 23 1 autorkou
2004 14 8 6 2 12 0 práce
2005 26 19 7 1 25 0
2006 38 27 11 2 35 1
na
2007 68 45 23 5 63 0
základě
2008 54 33 21 7 45 2 dat
2009 64 38 26 12 52 0 dostupných
2010 79 42 37 5 74 0 z
http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/4019-11-r_2011
Tabulka č. 15: Vystěhovalí Íránci z ČR podle pohlaví a věkových skupin
Celkem Z toho muži Z toho ženy Věková skupina 0-14 Věková skupina 15-64 Věková skupina 65+ Zdroj:
Zpracováno
2003 13 7 6 2 11 0 autorkou
2004 14 11 3 2 12 0 práce
2005 12 7 5 0 12 0
2006 24 16 8 1 23 0
na
2007 19 13 6 1 18 0
základě
2008 0 0 0 0 0 0 dat
2009 0 0 0 0 0 0 dostupných
2010 0 0 0 0 0 0 z
http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/4019-11-r_2011
Z výše uvedených tabulek je patrné, že zatímco počet Íránců, kteří se přistěhovali do České republiky od roku 2008 do roku 2010, každoročně narůstal, za toto období se žádný z Íránců zde žijících neodstěhoval. Nejvíce Íránců, kteří v České republice nalezli svůj nový domov, patří naprosto logicky do věkové kategorie 15 až 64 let.
46
3.3
Domácí cestovní ruch
Domácí cestovní ruch Íránu je charakterizován velkým počtem domácích turistů, kteří každoročně uskutečňují v rámci země několik cest. Íránský statistický úřad však nevede žádné statistiky domácího cestovního ruchu a konkrétní číselné analýzy nebyly na internetu volně dohledatelné. Tradičním obdobím pro íránské domácí cesty je druhá půlka března, kdy se slaví íránský Nový rok (Nau-ruz), druhým významným obdobím je také léto. Přestože Íránci cestují samozřejmě během celého roku, je domácí cestovní ruch do určité míry sezonní záležitostí, danou termíny svátků a prázdnin. Například v období od 20. března do 5. dubna 2007 (během oslav íránského Nového roku) cestovalo po Íránu více jak 54 milionů jeho obyvatel, což představuje přibližně 77 % populace.45 O rok později během šesti dnů, v termínu 17. až 22. března 2008, uskutečnilo svoji cestu v rámci země 15 milionů Íránců.46 Cestovní ruch v rámci vlastní země je pro mnohé Íránce vhodnou formou finančně nezatěžující dovolené, jelikož ekonomická situace mnoha obyvatel není vzhledem k vysoké míře nezaměstnanosti i inflace příliš valná. Přestože domácí trh cestovního ruchu podle odhadů představuje více jak trojnásobek příjezdového zahraničního cestovního ruchu, příjmy z něj jsou podstatně nižší. To je samozřejmě důvod, proč se íránské instituce snaží prvotně posílit vliv příjezdového cestovního ruchu. Íránci se často pokoušejí spojit svoji dovolenou s návštěvou příbuzných a známých v oblasti, do které cestují, nejenom z důvodu úspory finančních prostředků, ale také vzhledem k tomu, že je pro ně v turistické sezoně často nemožné sehnat dostupné ubytování. V souvislosti s tímto faktem se často hovoří o tom, že by se měl Írán zaměřit na budování ubytovacích kapacit nižších kategorií pro střední příjmové skupiny obyvatel. Výběr příhodné destinace a atraktivity ovlivňují samozřejmě sociodemografické faktory íránské populace. Zatímco vysoko příjmové skupiny si mohou dovolit upřednostňovat přímořská letoviska u Kaspického moře nebo na ostrovech v Perském zálivu, mnozí ostatní Íránci dávají přednost návštěvě poutních měst jako je Mašhad nebo Kom. Oblíbenými turistickými městy jsou i Isfahán, Šíráz, Hamadán nebo Kermánšáh, mnoho Íránců však preferuje přírodní atraktivity jako protihodnotu života ve městě. Ročně tak například navštíví
45
Dostupný z WWW: http://mpra.ub.uni-muenchen.de/25309/1/MPRA_paper_25309.pdf, [cit. 2011-10-17], str.115. 46 Dostupný z WWW: http://www.payvand.com/news/08/mar/1251.html, [cit. 2011-10-17]
47
statisíce domácích turistů nejznámější vodní jeskyni Íránu Alí Sadr, oblíbené jsou i bahenní procedury u Urmijského jezera.
3.3
Specifické formy cestovního ruchu v Íránu
Co se týká prezentace aktivit a forem cestovního ruchu v Íránu, uvádí organizace ICHTO na svých internetových stránkách následující možnosti:47 • Ekologický cestovní ruch • Dobrodružný cestovní ruch • Zdravotní cestovní ruch • Náboženský cestovní ruch • Cestovní ruch spojený s válkou Ekologický cestovní ruch Pro tuto formu cestovního ruchu má Írán velice dobré předpoklady. Tato země má totiž zvláště rozmanité přírodní podmínky, kromě pobřeží v délce 2 800 kilometrů má také mnoho pohoří, pouští a dalších jedinečných oblastí. Pobřeží Kaspického moře a Perského zálivu je vhodné pro rekreaci v létě i v zimě, v oblasti Perského zálivu to pak jsou obzvláště ostrovy Kešm, Kíš a Hormuz se svou dobrou ubytovací i dopravní dostupností. Íránské hory jsou nejen ekonomicky nevyčíslitelně významné pro kočovné nomádské kmeny pasoucí zde svá stáda, ale jsou též častým výletním místem městského obyvatelstva v létě, v zimě pak vyhledávaným místem zimních sportů. Írán má řadu národních parků a chráněných přírodních rezervací, celkově je chráněno přibližně pět procent území Íránu. Mezi nejznámější národní parky patří Golestán, Sisangan, Tandoureh, Valmiki a okolí Urmijského jezera a jezera Bakhtegan. Například národní park Golestán pro jeho mimořádnou atraktivitu a biologickou hodnotu navštíví ročně okolo pěti milionů návštěvníků, avšak naprostá většina z nich jsou Íránci.48 Jelikož nemá íránský úřad zabývající se ochranou životního prostředí svoje internetové stránky49 dostupné v angličtině (respektive jejich anglická mutace je nefunkční), nepodařilo se mi zjistit, zda a případně jaké kroky v oblasti ekoturistiky provádí.
47
Dostupný z WWW: http://www.ichto.ir/Default.aspx?tabid=1158, [cit. 2011-10-17] Dotupný z WWW: http://www.apo-tokyo.org/gp/e_publi/gplinkeco/14chapter12.pdf, [cit. 2011-10-17] 49 Stránky v perštině dostupné z WWW: http://ncsd.irandoe.org/Portal/home/default.aspx, [cit. 2011-10-17] 48
48
Na íránském trhu je každopádně mnoho cestovních kanceláří zaměřujících se na produkty ekoturistiky. Dle jejich nabídky je Írán vyhledávanou lokalitou ornitologů, zájem je též o pozorování jiné volně žijící zvěře, o zájezdy spojené s fotografováním přírody i o výpravy do hor a pouští. Vzhledem k tomu, že území Íránu tvoří z jedné pětiny rozsáhlé pouště, má Írán velký potenciál i pro pouštní turistiku.50 Hodně cestovních kanceláří nabízí také zájezdy, při nichž klienti stráví několik dní v blízkosti nomádských kočovných kmenů. Dobrodružný cestovní ruch Írán nabízí mnoho aktivit pro turisty, kteří hledají dobrodružství. Především díky množství pohoří je vhodný pro takové aktivity, jako jsou vysokohorská turistika, horolezectví nebo lyžování. Zahraniční turisté se však musí přizpůsobit místním poměrům, například na sjezdovkách jsou v Íránu samostatné vleky pro muže a pro ženy. Obdobně je tomu v přímořských letoviscích, kde se ženy koupou za zástěnou postavenou v moři. Přestože
nemá
Írán
mnoho
splavných
řek,
existuje
Íránská
asociace
raftingu
(http://www.iranrafting.ir/), která dokonce od 25. až 31. července 2011 pořádala první íránský mezinárodní festival raftingu.51 Kromě raftingu nabízejí některé íránské cestovní kanceláře také potápění v Perském zálivu, obvykle na ostrovech Kešm nebo Kíš. Írán má dlouhou tradici v lovu, na trhu proto nalezneme i zájezdy zaměřující se na loveckou turistiku či rybaření. Zdravotní cestovní ruch Zdravotní turistika není pro Írán žádnou novinkou. Již v minulosti přijížděli cizinci, zvláště z arabských zemí Perského zálivu, do provincie Fárs za zdravotnickou péčí. Bohužel tyto cesty nejsou nijak statisticky sledovány, avšak dle odhadů přijelo v roce 2005 za ošetřením do Íránu 17 500 turistů. K nejpopulárnějším lékařským zákrokům patřily operace srdce, kosmetické operace a transplantace orgánů. Hlavními důvody ošetření v Íránu ve srovnání s jinými zeměmi regionu byla kvalita poskytovaných zdravotnických služeb, kvalifikovanost personálu spolu s nízkými náklady na ošetření a léky. Aby byl potenciál Íránu v této oblasti využit, měla by vláda navázat větší spolupráci se soukromým sektorem, jako jsou cestovní kanceláře, letecké společnosti a hotely.52 Vládní organizace si důležitost turistů přijíždějících do země ze zdravotních důvodů uvědomují, takovýto pacient v Íránu obvykle stráví čtyřikrát 50
Dostupný z WWW: http://pkukmweb.ukm.my/e-bangi/papers/2010/mahdi010.pdf, [cit. 2011-10-17] Dostupný z WWW: http://www.internationalrafting.com/wp-content/uploads/2011/07/Iran-2011.pdf, [cit. 2011-10-17] 52 Dostupný z WWW: http://www.medwelljournals.com/fulltext/?doi=rjbsci.2010.251.257, [cit. 2011-10-17] 51
49
delší čas než běžný turista, proto také prezentovaly Írán jako destinaci vhodnou pro zdravotní turistiku na mezinárodním veletrhu cestovního ruchu v Paříži v roce 2007, přestože hlavním zdrojovým regionem jsou a budou v tomto směru pro Írán státy Perského zálivu a jiné muslimské země, nikoli Evropa.53 Reportáž o této formě cestovního ruchu, odvysílaná íránskou televizí Press TV v listopadu 2010, je též dostupná na internetu.54 Írán má asi 500 různých lázeňských vod, z nichž přibližně 200 je používáno k léčení. Tisíce turistů ročně navštíví lázeňské centrum Sarejn, jehož prameny mají zklidňující účinky na nervovou soustavu a revmatismus. Určité prvenství mají lázně Ghainarcha, pyšní se nejteplejším minerálním pramenem na světě (86 °C). Tyto lázně mají blahodárný vliv na lymfatické choroby, gynekologické problémy i chronické revmatické potíže. Náboženský cestovní ruch Jelikož je náboženství v této zemi velice úzce spjato s každodenním životem, má zde také svoje významné místo náboženský cestovní ruch. Na tomto místě je dobré vzpomenout, že jedním z pěti základních pilířů islámu je hadždž, tedy povinnost každého muslima vykonat alespoň jedenkrát za život pouť do Mekky.55 Dá se tedy říci, že pro muslimy má náboženský a poutní cestovní ruch zvláštní význam. Írán v tomto směru nenabízí pouze dvě proslulá šíitská poutní města Mašhad a Kom, ale také mnoho dalších poutních míst. Výčet nejznámějších bude uveden v podkapitole 3.5, která se zabývá lokalizačními podmínkami Íránu. Město Mašhad navštíví ročně přibližně dvacet milionů poutníků, kteří uskutečněním této cesty získávají titul mashtee. V Íránu však zájemci o náboženskou turistiku nenaleznou pouze islámská poutní místa, zajímavé jsou i svatyně a chrámy íránských náboženských menšin. Za zmínku bezpochyby stojí minimálně arménské kláštery na severozápadě Íránu, které jsou zapsány na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví, nebo svatyně zoroastrijců. Na podzim roku 2011 se íránská organizace ICRO (The Islamic Culture and Relations Organization) chystá v Mašhadu uspořádat první mezinárodní konferenci o náboženském cestovním ruchu56, která by mohla být klíčovou pro další rozvoj a podporu této formy cestovního ruchu.
53
Dostupný z WWW: http://www.payvand.com/news/07/mar/1236.html, [cit. 2011-10-17] Dostupný z WWW: http://www.youtube.com/watch?v=xrjhiwb03dg, [cit. 2011-10-17] 55 V Íránu poutě do Mekky pořádá státní organizace Hajj & Pilgrimage Organization, podle jejích údajů navštívilo v roce 2006 Mekku celkem téměř 650 tisíc íránských poutníků. 56 Dostupný z WWW: http://iranculture.ca/English/index.php?option=com_content&view=article&id=158:religtour90&catid=36:news &Itemid=29, [cit. 2011-10-19] 54
50
Cestovní ruch spojený s válkou Dle organizace ICHTO je tento pojem používán především médii, která pomocí něj popisují rekreační cesty do válečných oblastí. Jedním z důvodů pro tyto cesty může být snaha nalézt vzrušení při návštěvě nebezpečných či zakázaných míst. Přestože tato forma cestovního ruchu není nijak hojně vyhledávána, organizace ICHTO uvádí, že po skončení irácko-íránské války navštívilo místa bojů mnoho Íránců a zmiňuje tři turistické itineráře možné cesty.57 Hedvábná stezka Na tomto místě bych navíc kromě výše uvedených specifických forem cestovního ruchu Íránu krátce zmínila projekt organizace UNWTO Silk Road Programme, jež bude mít v budoucnu na cestovní ruch Íránu bezpochyby velký vliv. Organizace UNWTO, která se Hedvábnou stezkou jako turistickým regionem zabývá již od roku 1993, vytvořila dokument Silk Road Action Plan 2010/201158, který obsahuje aktuální klíčové strategie a iniciativy tohoto programu. Turistický koncept Hedvábné stezky má díky svému rozmanitému kulturnímu i přírodnímu bohatství podél více jak dvanáct tisíc kilometrů dlouhé trasy významný potenciál budoucího růstu. Pokud bude do programu dostatečně investováno, a to nejen finančně, ale i z hlediska pozornosti vlád jednotlivých zemí, má Hedvábná stezka silné předpoklady stát se nejuznávanější mezinárodní turistickou trasou. Podle dat z roku 2009 se 24 zemí, které se účastní tohoto projektu, podílelo jednou pětinou na světových příjmech cestovního ruchu, jejich podíl na světových příjezdech tvořil dokonce 30 %. Akční plán se zabývá aktivitami potřebnými k vytvoření značky Hedvábné stezky i marketingem a propagací tohoto projektu. Dalšími pilíři pro funkčnost projektu jsou aktivity v oblasti destinačního managementu a navázání spolupráce mezi jednotlivými zainteresovanými stranami. Těmi jsou nejen vlády jednotlivých zemí, ale také další organizace Spojených národů jako UNESCO či UNCTAD a samozřejmě soukromý sektor. Aktivity tohoto programu by měly být prezentovány například na veletrhu WTM v Londýně v listopadu 2011. Již v minulosti vznikla řada důležitých dokumentů pro rozvoj Hedvábné stezky, příkladem může být studie A Strategic Approach to Visa Facilitation in the Silk Road Countries, jejímž autorem je UNWTO, nebo Investment Guide to the Silk Road59 od organizace UNCTAD.
57
Dostupný z WWW: http://www.ichto.ir/Default.aspx?tabid=1166, [cit. 2011-10-19] Dostupný z WWW: http://silkroad.unwto.org/sites/all/files/docpdf/silkroadactionplan2011july.pdf, [cit. 201110-20] 59 Dostupný z WWW: http://www.unctad.org/Templates/Download.asp?docid=11883&lang=1&intItemID=5184 58
51
3.4
Realizační podmínky cestovního ruchu Íránu
Tato podkapitola se bude hlouběji zabývat realizačními podmínkami Íránu, konkrétně úrovní dopravy a počty ubytovacích a stravovacích zařízení v zemi.
2.6.1 Doprava Letecká doprava Írán disponuje celkem 319 letišti.60 Z toho jich je 83 registrovaných – 72 civilních, 8 vojenských a zbylá tři kombinovaná. Hlavním mezinárodním letištěm je od listopadu 2007 Mezinárodní letiště Imáma Chomejního, které je vzdáleno přibližně 70 kilometrů jižně od Teheránu. Další menší mezinárodní letiště se nacházejí v Tabrízu, Isfahánu, Mašhadu, Šírázu, Raštu, Búšehru, Zahedánu, Bandar-e Abbásu a na ostrově Kešm. Kromě nich má Írán dalších deset letišť první třídy a jedenáct letišť druhé třídy. Největší národní letecká společnost Iran Air je státní, vedle ní na trhu působí několik menších polostátních leteckých společností – Asseman Air, Mahan Air, Qeshm Air, Kish Air a Safarin Air zabývající se kromě civilní i nákladní dopravou. Vnitrostátní linky spojují celkem patnáct měst, podle údajů od organizace International Civil Aviation Organization využilo domácí let v roce 2006 celkem 12 423 tisíc pasažérů.61 Počet cestujících na vnitrozemských linkách narůstá, letecká doprava tak představuje vzhledem k velké rozloze země velice důležité odvětví. Pokud se jedná o letecký park, Írán si vytyčil cíl do konce roku 2010 jeho průměrný věk snížit na patnáct let a zároveň dosáhnout kapacity devatenáct tisíc sedadel. Uvažuje se též o investicích do nákupu menších letadel vhodných pro air taxi.62 Mezinárodní íránská letecká doprava směřuje do zemí Perského zálivu, asijských i evropských destinací.63 Vzhledem k tomu, že íránské letecké společnosti nemohou prakticky na žádném evropském letišti natankovat, přikročil i Írán v tomto směru k odvetným opatřením. To samozřejmě komplikuje nabídku letů z Evropy do Teheránu, ve většině případů se jedná o lety s minimálně jedním mezipřistáním. Samozřejmě ani z České republiky neexistuje přímý let, přestože letenky z Prahy nabízí hned několik leteckých dopravců (mezi
60
Údaj z roku 2010. Dostupný z WWW: https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/geos/ir.html, [cit. 2011-10-20] 61 Dostupný z WWW: http://amar.sci.org.ir/Detail.aspx?Ln=E&no=98387&S=TP, [cit. 2011-08-25] 62 Dostupný z WWW: http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/iran-2011-07-15.pdf, [cit. 2011-08-05] 63 V roce 2006 zajištoval letecký dopravce Iran Air se svojí flotilou 36 letadel spojení s ostatními zeměmi z 25 íránských měst a zaměstnával dvanáct tisíc pracovníků. Dostupný z WWW: http://lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Iran.pdf, [cit. 2011-11-22]. Str.13.
52
nejvýznamnějšími ČSA, Austrian Airlines, Lufthansa, KLM Royal Dutch Airlines, Emirates, Turkish Airlines, Aeroflot). Silniční doprava Přestože je vnitrostátní íránská letecká doprava významná, 90 % veškeré dopravy v zemi se realizuje po silnicích. Celkově má Írán 172 927 kilometrů silnic, z nichž téměř 126 tisíc kilometrů je zpevněných (72,8 %).64 Značného rozvoje výstavby silniční sítě bylo dosaženo v letech 1961-1971, v roce 1972 měla tato země 42 650 kilometrů silnic (z toho 26,6 % vyasfaltovaných).65 V současnosti má Írán 2 738 kilometrů čtyřproudých komunikací a 890 kilometrů dálnic.66 Nejvýznamnějšími silničními tahy je silnice A-1 vedoucí přes Teherán a spojující hraniční přechod s Tureckem Bázargán s afghánskou hranicí, druhým dálničním spojem je pak dálnice A-2 vedoucí k pákistánské hranici. Nejvíce silničních komunikací je v severozápadní části země. V Íránu je registrováno více jak šest milionů vozidel a jejich počet stále narůstá. Hlavním problémem silniční dopravy je kromě vysokého stáří vozového parku ohromná nehodovost, dokonce jedna z nejvyšších na světě. Vzhledem k velice nízkým cenám benzínu je však silniční doprava na evropské poměry neuvěřitelně levná. V roce 2006 bylo na íránských silnicích přepraveno autobusy, minibusy i osobními automobily celkem téměř 224 milionů osob.67 Autobusová síť v Íránu je hustá, jejím dopravním uzlem je Teherán, kde jsou hned tři velké autobusové terminály, jež zajišťují spojení po celé zemi. Na trhu působí mnoho autobusových dopravců. Dálkové autobusy jsou vždy klimatizované, nejčastěji značky Volvo, případně Mercedes. V městech není nejmenší problém najmout si taxi, které pasažéry v případě zájmu doveze i do okolních měst. Hojně využívaným dopravním prostředkem jsou též linková a sběrná taxi. Oblíbeným, na silnicích se stále ještě objevujícím, místním vozem je Paykan. Po íránských silnicích jezdí kromě automobilů také hodně motocyklů, často obsazených i třemi osobami. Zvlášť bych na tomto místě ráda upozornila na íránské specifikum veřejné dopravy. Městské autobusy jsou rozděleny na dvě části, v přední cestují muži, a v zadní, která je obvykle oddělena tyčí, ženy. To samozřejmě znamená, že ženy nastupují a vystupují pouze zadními 64
Dostupný z WWW: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ir.html, [cit. 2011-11-22] 65 BURDA, Miroslav a kolektiv. Írán. 1. vyd. Praha: Institut zahraničního obchodu, 1975. ISBN neuvedeno. Str.106. 66 Dostupný z WWW: http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/iran-2011-07-15.pdf, [cit. 2011-08-05] 67 Dostupný z WWW: http://amar.sci.org.ir/Detail.aspx?Ln=E&no=98383&S=TP, [cit. 2011-08-25]
53
dveřmi. V případě dopravní špičky vypravují dopravní společnosti autobusy pouze pro ženy. I v dálkové autobusové dopravě se nestává, aby seděla žena vedle cizího muže. Proto se v případě potřeby v každém městě, kde nastupují noví cestující, mění zasedací pořádek, někdy i pod taktovkou řidiče. V metru, které má prozatím pouze jako jediné íránské město Teherán68, platí obdobná pravidla. První a poslední vagón jízdní soupravy je určen pouze pro ženy, muži do těchto vozů nemají přístup. Pokud se zahraniční turista rozhodne cestovat do Íránu vlastním vozem, je po něm požadován karnet CPD (Carnet de Passage en Douanne), což je mezinárodní záruční doklad, který umožňuje dočasný vývoz a dovoz dopravních prostředků bez nutnosti okamžitého skládání celní jistoty na hranicích. Samozřejmě je po řidiči vyžadován mezinárodní řidičský průkaz a Zelená karta jako potvrzení o pojištění vozu. Pro pobyty v zemi delší jak deset dní je navíc nutné zajistit si na hranicích krátkodobé evidenční číslo. Železniční doprava Írán má v současné době vybudovanou železniční síť o přibližné délce osm a půl tisíc kilometrů a její další výstavba je plánována. Již v roce 2005 oznámilo íránské ministerstvo dopravy vizi, v souladu s ní by země měla v roce 2025 disponovat dvaceti pěti tisíci kilometry železničních tratí. Do výstavby chybějících šestnácti tisíc kilometrů železnic je vláda připravena investovat 21,5 bilionů amerických dolarů. Tímto by měly získat přístup k železniční trati všechny íránské provincie, uvažuje se i o vybudování vysokorychlostních tratí Teherán – Kom – Isfahán a Teherán – Mašhad. Írán má v regionu strategickou polohu, proto se na rozvoji zdejší železnice bude podílet jako partner i Čína, která by tak ráda získala přístup ke Středozemnímu moři. Současný počet íránských železničních stanic je pouhých 320. Tratě mají až na minimální výjimky standardní rozchod, tedy 1 435 milimetrů. Proslulá je transíránská železnice, vybudovaná již za vlády Rézy šáha v letech 1928 – 1938. Její trať vede z přístavu Bandar-e Imam Chomejní u Perského zálivu přes Teherán až ke Kaspickému moři, rozšířena je o několik dalších přípojek. Další tratě vedou z Teheránu přes Tabríz do Džolfy a z Teheránu do Mašhadu. Samozřejmostí je napojení železnic na železniční systémy sousedních zemí. Důležitá je trať přes Tabríz, navazující na turecký železní systém na západním pobřeží jezera Van. Tato trasa bývá využívána i českými cestovateli, kteří se rozhodnou neletět do Teheránu letadlem přímo, ale nějakým způsobem se dopraví do Istanbulu. Odtud pak vyjíždí jednou 68
Ve výstavbě je aktuálně metro v Isfahánu a Šírázu.
54
týdně po velice atraktivní trase vlak do Teheránu se zastávkou v Tabrízu. Vlak vyjíždí v noci z úterý na středu z nádraží Haydarpaša v Istanbulu, po cestě pomocí trajektu překonává jezero Van, do Tabrízu přijíždí v pátek ráno a Teheránu dosáhne v pátečních večerních hodinách.69 Vodní doprava Vzhledem k nedostatečné splavnosti íránských řek, využívá říční doprava vodní toky pouze v délce 850 kilometrů. Vodní cesty v zemi tvoří řeka Šatt al Arab a její levostranný přítok Kárún. Šatt al Arab vzniká soutokem řek Eufrat a Tigris v Iráku, dále protéká Mezopotámskou nížinou a ústí do Perského zálivu. Leží na ní přístav Ábádán. Řeka Kárún je splavná od města Ahváz. Námořní doprava je nejrozvinutější se Spojenými arabskými emiráty, k čemuž přispívají také zóny volného obchodu na ostrovech Kíš a Kešm. Nejdůležitějším mezinárodním přístavem se tak stal Bandar-e Abbas. Dalšími významnými přístavy jsou Bandar-e Imam Chomejní, Búšehr, Čáhbahár, Anzalí a Noušahr. V Kaspickém moři se též nachází ropný terminál Nekka. Všechny mezinárodní přístavy mají samozřejmě napojení na železniční a silniční síť. Nákladní námořní linky směřují především Suezským průplavem do Evropy, jiné pak do jižní a východní Asie.
2.6.2 Ubytovací zařízení Pokud jde o ubytovací kapacitu, tak zatímco v roce 2001 bylo v Íránu celkem 494 hotelů70, v roce 2009 jich bylo registrováno již 793.71 Počet hotelů je v současné chvíli v Íránu nedostatečný, poptávka je především po tří- a čtyřhvězdičkových hotelích, proto se do budoucna připravuje výstavba dalších hotelů těchto kategorií. Za plánování kapacity a výstavbu ubytovacích zařízení pro turisty zodpovídá v Íránu Ministerstvo kultury a islámského vedení (Ministry of Culture and Islamic Guidance). Toto ministerstvo má zároveň na starosti klasifikaci ubytovacích zařízení, dále vydává různá povolení a vykonává nad ubytovacími zařízeními dohled. Bez speciálního povolení nemohou například některé hotely ubytovat cizince. Hotely se v Íránu sice klasifikují jako v mnoha evropských zemích dle pěti hvězdiček, tato klasifikace však není vždy směrodatná. Na základě vybavení, nabídky služeb a předepsaných standardů jsou íránské hotely rozděleny dále na kategorie A, B, C a T. Třída C je nejnižší možná, zatímco třída T představuje nejvyšší kategorii. Před islámskou 69
Dostupný z WWW: http://www.tcdd.gov.tr/tcdding/ortadogu_ing.html, [cit. 2011-10-22] CVRKAL, Zdeněk. Stručná historie států. Írán. 1. vyd. Praha: Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-337-4. Str.167. 71 Dostupný z WWW: http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/iran-2011-07-15.pdf, [cit. 2011-08-05] 70
55
revolucí byly v Íránu běžné hotely mezinárodních řetězců Hilton, Sheraton, Intercontinental i Hyatt, dnes k nejvyhlášenějším patří hotely Ázádí, Homá, Esteklál a Lále v Teheránu, dále Abbásí a Kousar v Isfahánu.72 Poslední údaje o jednotlivých kategoriích hotelů a jejich rozmístění v rámci íránských provincií jsou na íránském statistickém úřadu dostupné pro rok 2006. Tyto informace, včetně počtu pokojů a lůžek, uvádí následující tabulka č. 16. V tabulce jsou zvýrazněny provincie s největší hotelovou ubytovací kapacitou. Tabulka č. 16: Počet hotelů, pokojů a lůžek v íránských provinciích73 v roce 2006 Počet hotelů
Provincie Východní Ázerbájdžán Západní Ázerbájdžán Ardebíl Isfahán Ílám Búšehr Teherán Čahár Mahál a Bachtijárí Chorásán Razaví Chúzestán Zandžán Semnán Sístán a Balúčistán Fárs Kazvín Kom Kurdistán Kermán Kermánšáh Kohgílúje a Bújer Ahmad Golestán
Počet pokojů
Počet lůžek
Celkem
5*
4*
3*
2*
1*
24
1
2
3
8
10
1 214
2 399
24 18 42 9 5 81
1
1 1 3
4
11
1 3 8 1 19
12 9 12 4 3 28
10 5 18 5 1 19
851 638 1 669 205 194 5 336
1 654 1 299 3 602 413 388 10 380
9
-
-
2
-
7
157
322
86 24 5 8 21 36 5 8 18 21 14
4
4 3
-
1 2
24 4 2 2 4 1 3 3 2
32 11 3 4 12 13 1 4 6 11 3
22 6 2 6 16 3 4 9 5 7
6 638 1 027 143 159 744 1 716 139 207 353 959 477
14 049 2 002 257 325 1 503 3 345 253 383 828 1 833 894
3
-
1
-
2
-
87
174
11
-
-
2
5
4
272
604
1 1
3 2
72
CVRKAL, Zdeněk. Stručná historie států. Írán. 1. vyd. Praha: Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-337-4. Str.167. Je uveden počet provincií v roce 2005. Provincie Chorásán Razaví obsahuje čísla i za provincie Jižní Chorásán a Severní Chorásán.
73
56
Gílán Lorestán Mázandarán Markazí Hormozgán Hamadán Jazd Celkem
46 8 59 11 17 7 23 643
1 1 1 15
4 1 2 1 2 1 45
7 14 2 1 1 5 114
18 2 25 5 7 2 6 248
17 5 17 3 7 2 11 221
1 500 211 1 927 387 1 087 280 582 29 159
3 470 447 4 419 707 2 380 703 1 277 60 310
Zdroj: http://amar.sci.org.ir/Detail.aspx?Ln=E&no=98737&S=TP
Jak je z výše uvedené tabulky patrné, největší hotelovou lůžkovou kapacitu má provincie Chorásán Razaví, která představuje 23,3 % celkové lůžkové kapacity hotelů v zemi. Následuje provincie Teherán se svými 17,2 %, na třetím místě se nachází provincie Mázandarán (7,3 %). Tři provincie s nejnižší hotelovou lůžkovou kapacitou jsou Kohgíluje a Bújer Ahmad, Kazvín a Zandžán. Na jaké další kategorie kromě hotelů se íránská ubytovací zařízení dále dělí, není příliš zřejmé. V turistických průvodcích se často setkáme s pojmem mosáfercháne, který představuje kategorii levných turistických ubytoven. Dle článku uveřejněného organizací CHN (Cultural Heritage News Agency) íránská ubytovací zařízení zahrnují následující anglické kategorie: hotel, apartment hotel, guesthouse, inn, villas and private house.74 Pronájem vilek a soukromých domů je typický především pro poutní města a pobřeží Kaspického moře. Přestože Íránci milují stanování a pikniky v přírodě, kempů v Íránu není mnoho, spíše se jedná o zatím nezažitou formu ubytování. V turistických centrech bývají vyhrazena schválená místa pro postavení stanu, obvykle poblíž místních parků, avšak zvláště cizinci se o nich velmi špatně dozvídají a jejich aktivita v tomto směru může přilákat nežádanou pozornost místní policie a úřadů. Íránská organizace cestovního ruchu ICHTO na svých internetových stránkách uveřejňuje seznamy íránských hotelů, apartment hotelů a penzionů s jejich rozlišením do tříd, dle počtu hvězdiček i dle umístění v zemi. Bohužel však neuvádí, ke kterému datu byly seznamy aktualizovány. V seznamu hotelů se tak nachází celkem 720 hotelů s téměř 71 000 lůžky.75 Apartment hotely se klasifikují pouze od jedné do tří hvězdiček, v seznamu jich je celkem
74
Dostupný z WW: http://www.chnpress.com/tourism/Accommodations/, [cit. 2011-10-25] Dostupný z WWW: http://www.ichto.ir/LinkClick.aspx?fileticket=feB5-mgR_Ig%3d&tabid=1228, [cit. 2011-10-25] 75
57
441, představují tak 21 436 lůžek.76 Penziony nejsou rozděleny ani dle hvězdiček, ani dle tříd, v seznamu jich je uvedených 77 s celkovou kapacitou 2 839 lůžek.77 Co se týče celkového počtu veřejných ubytovacích zařízení, uvádí íránský statistický úřad pro rok 1994 celkem 4 662 zařízení, v roce 2002 již 6 062 zařízení.78 Rozmístění všech ubytovacích zařízení v jednotlivých provinciích v roce 2002 bylo obdobné jako rozmístění hotelů v roce 2005 (viz tabulka č. 16). Nejvíce ubytovacích zařízení bylo v provincii Chorásán Razaví (1 399, což odpovídá 23 %), dále v provincii Teherán (491 ubytovacích zařízení, tedy 8,1 %), na třetím místě byly provincie Fárs (407 zařízení, tedy 6,7 %). Provincie Mázandarán se tentokrát umístila na čtvrtém místě. V roce 2002 bylo nejméně veřejných ubytovacích zařízení v provinciích Čahár Mahál a Bachtijárí, Severní Chorásán a Kohgíluje a Bújer Ahmad.
2.6.3 Stravovací zařízení Pokud vezmeme v úvahu statistiky stravovacích zařízení, bylo dle statistického úřadu v Íránu roku 1994 celkem 55 851 zařízení podávajících jídlo a nápoje, v roce 2002 pak jejich počet vzrostl na 68 626. Nejvíce těchto zařízení měla v roce 2002 provincie Teherán (19,9 %), po ní provincie Gílán (14,5 %) a provincie Východní Ázerbájdžán (7,2 %). Nejméně stravovacích zařízení bylo v provinciích Jižní Chorásán, Semnán a Kohgíluje a Bújer Ahmad.79 Organizace ICHTO na svých stránkách opět uveřejňuje seznam 2 150 stravovacích zařízení80 dle jejich umístění v provinciích, tato zařízení rozděluje dále do kategorií, jež jsou zaznamenány v tabulce č. 17. Ve třetím sloupci tabulky jsou uvedeny jednak klasické restaurace, jednak tradiční restaurace, které byly v seznamu ICHTO označeny jako Traditional restaurant. Počet tradičních restaurací je vždy uveden za znamínkem plus. Do posledního sloupce „ostatní“ byly zahrnuty málo se v seznamu opakující kategorie s následujícími anglickými názvy: Service and welfare, Servicelly, Reception set, Tourist set, Casserole, Seller of roasted liver and lights, Hot spring a podniky, u nichž nebyla určena kategorie.
76
Dostupný z WWW: http://www.ichto.ir/LinkClick.aspx?fileticket=qIHj7HFgQvk%3d&tabid=1228, [cit. 2011-10-25] 77 Dostupný z WWW: http://www.ichto.ir/LinkClick.aspx?fileticket=fD_OxwQq_4k%3d&tabid=1228, [cit. 2011-10-25] 78 Dostupný z WWW: http://amar.sci.org.ir/Detail.aspx?Ln=E&no=98376&S=TP, [cit. 2011-10-25] 79 Tamtéž. 80 Dostupný z WWW: http://www.ichto.ir/LinkClick.aspx?fileticket=IDxsGmLghwM%3d&tabid=1228, [cit. 2011-10-25]
58
I z této tabulky je vidět, že nejvíce stravovacími zařízeními disponují provincie Teherán a Gílán, následně pak Mázandarán, v ní celkový počet stravovacích zařízení značně navyšuje 116 čajoven. Nejméně stravovacích zařízení uvádí ICHTO v provinciích Golestán, Čahár Mahál a Bachtijárí a Jižní Chorásán. Tabulka č. 17: Počet stravovacích zařízení v íránských provinciích dle seznamu ICHTO
Provincie Ardebíl Búšehr Čahár Mahál a Bachtijárí Isfahán Fárs Gílán Golestán Hamadán Hormozgán Ílám Kermán Kermánšáh Chúzestán Kohgílúje a Bújer Ahmad Kurdistán Lorestán Markazí Mázandarán Severní Chorásán Kazvín Kom Chorásán Razaví Semnán Sístán a Balúčistán Jižní Chorásán
Počet stravovacích zařízení 57 33
Z toho restaurací
Z toho kebabáren
Z toho čajoven
Z toho cukrárny
Z toho ostatní
7 3
32 19
16 6
2 2
3
16
8
4
1
1
2
72 55 138 15 43 62 34 106 52 32
24 39+5 120+17 2+2 1+1 29 1 21 4 10+7
34 7 4 25 16 20 69 31 11
2 4 10 11 5 3
14 2 4 7 5 5 1
4 1 3 8 13 7 -
50
13+3
26
1
7
-
67 101 38 324
4 4 10 27+2
40 97 26 157
21 2 116
2 12
10
47
31+2
4
-
8
2
102 93
13+13 6
59 33
11 6
45
6 3
105
75
5
2
20
3
55
19
29
3
2
2
34
4
22
-
4
4
27
25
-
-
2
59
Teherán Západní Ázerbájdžán Jazd Zandžán Celkem
181
32
98
23
6
22
97
21
73
2
1
-
65 49 2 150
12+20 4+1 642
22 27 990
13 258
9 2 163
2 2 97
Zdroj: Vypracováno autorkou práce na základě seznamu organizace ICHTO dostupného z WWW: http://www.ichto.ir/LinkClick.aspx?fileticket=IDxsGmLghwM%3d&tabid=1228
Zdeněk Cvrkal ve své knize o íránských stravovacích zařízeních píše následující: „Síť restaurací ve velkých městech je hustá. Velmi rozšířené jsou restaurace rychlého občerstvení (sandvíčí), kde se podávají hamburgery, cheesburgery a různé saláty, a pizzerie (pítzáforúší). Vedle toho fungují tradiční restaurace, kde se nabízejí některá íránská jídla, zvláště kebaby. … V posledních letech se hlavně v Teheránu rozšířily tzv. coffeee-shopy, podobající se našim kavárnám. Vedle kaváren fungují čajovny (čajcháne), kde se podává čaj, datle a vodní dýmka.“81 Na tomto místě bych ráda dodala, že do mnohých tradičních čajoven nemají ženy přístup vůbec, do některých, zvláště pak ve velkých městech, pouze v doprovodu muže. Tak je tomu například i v proslulé čajovně nad bazarem v Isfahánu s nádherným výhledem na Emámovo náměstí. Mezi Íránci jsou také velice oblíbené zahradní restaurace. Z vlastní zkušenosti musím říct, že turista se při návštěvě Íránu obvykle nesetká s příliš rozmanitou kuchyní. Vliv na tom má jednak velký podíl restaurací a rychlých občerstvení nabízejících převážně několik druhů kebabů, dále pak častá absence jídelního lístku nebo jeho anglické verze. Při neznalosti perštiny a názvů íránských pokrmů se tak kebab stává jídlem, které je možné s jistotou objednat v kterékoli restauraci. Přestože je jeho nabídka široká, mnozí turisté se jím během svého pobytu doslova přejí. Na rozdíl od döner kebabu, podávaného obvykle na Západě, se v Íránu kebab nejčastěji připravuje v podobě podélných šišek z mletého, výborně dochuceného masa. Druhou jeho podobou jsou kousky masa grilovaného a servírovaného na jehle. Nejlevnější forma kebabu je kúbide kebab, kvalitnější je již tzv. kebab barg, který je obvykle připravován z hovězí svíčkové, jehněčí kýty nebo kuřecích prsíček, džúdže kebab představuje v citrónové šťávě se šafránem marinované a následně grilované kousky kuřecího masa. V restauracích je možné se setkat s dalšími druhy
81
CVRKAL, Zdeněk. Stručná historie států. Írán. 1. vyd. Praha: Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-337-4. Str.167.
60
kebabů, často se jedná o kombinace výše uvedených druhů. Kebab je na talíři podáván s chlebovými plackami nebo rýží, obvykle s několika grilovanými rajčaty, případně i paprikou a cibulí. V Íránu se peče několik druhů chleba (nán), často v podobě chlebových placek. K nejrozšířenějším druhům patří barbarí, laváš, táftán a sangak. Také pro rýži mají Íránci několik forem úprav. Nejběžnější je dušená rýže čelou, pokud je rýže vařena spolu s dalšími ingrediencemi, jako jsou oříšky, koření či dřišťál, nazývá se polo. Aby rýže získala vůni a barvu, používá se často šafrán. Rýže je v Íránu hojně servírována s trochou másla. Íránská kuchyně má samozřejmě různá specifika v různých oblastech země, a to především díky přírodním podmínkám, avšak nějaké pokrmy lze označit jako národní či tradiční. Patří mezi ně již zmíněný čelou kabab a džúdže kebab, dále ábgúšt neboli dizi (směs skopového masa s luštěninami, kořením a bramborami podávaná ve speciální kameninové nádobě ve tvaru vyššího hmoždíře), fesendžán (drůbeží maso s vlašskými ořechy a protlakem z granátových jablek), dolme (směs masa a rýže zabalená do čerstvého listu), chorešt-e kejme (zeleninová směs smíchaná s rýží a masem), kúkú (bramborová placka), korme sabzí (směs různých bylin, masa a červených fazolí servírovaná s rýží). V přímořských oblastech se v jídelníčcích samozřejmě objevují pokrmy z ryb, věhlas mají krevety z Perského zálivu. Írán je také proslulý svými dezerty a cukrovinkami. Isfahán je známý svými nugátovými cukrovinkami gaz, často dochucenými pistáciemi, mandlovými jádry, růžovou vodou a šafránem. Pro Kom je typický sohan, křehká karamelová směs pistácií a zázvoru, někdy i kardamomu. V městě Urmije lze zakoupit noghl, což jsou cukrem obalené oříšky, v Kermánu pak datlemi plněné sušenky colompe. Osvěžujícím dezertem je i falude, mražený sorbet z rýžové mouky s nakrájeným čerstvým ovocem a růžovou vodou. Vyplatí se ochutnat také tradiční íránskou zmrzlinu, opět ochucovanou šafránem a růžovou vodou, která se správně podává mezi dvěma tenkými křupavými vaflemi. Které provincie v Íránu jsou proslulé svými cukrovinkami, je docela dobře vidět z počtu cukráren uvedených v tabulce č. 17. Společenským nápojem je v této zemi čaj, což má Írán společné s mnoha arabskými zeměmi. Na rozdíl od Evropy se zde cukr nesype do čaje, nýbrž se kousek cukrové homole nazývané v Íránu kand vloží do úst a nechá se postupně rozpouštět při jednotlivých doušcích čaje. Tradičním íránským osvěžujícím nápojem je také slaný rozředěný jogurt s přídavkem máty nazývaný dúgh. Běžně jsou dostupné nealkoholické nápoje, avšak díky americkému embargu je Írán jednou z mnoha zemí světa, kde nelze koupit Coca-Colu. Namísto ní se zde prodává kola Zam Zam. V Íránu platí zákaz pití alkoholických nápojů, a to i pro cizince. Veškeré pivo, které si lze v restauraci objednat, je tedy nealkoholické, často s příchutí nějakého ovoce. 61
Alkoholické nápoje jsou v Íránu k sehnání pouze v omezeném množství na černém trhu, čehož Íránci občas využívají.
3.5
Lokalizační podmínky
Vzhledem k tomu, že lokalizační podmínky přírodního charakteru Íránu byly popsány již v druhé kapitole této práce, zaměří se tato podkapitola více na lokalizační podmínky společenského charakteru. Většina íránských památek a muzeí je spravována organizací ICHTO (Iran Cultural Heritage, Handicraft and Tourism Organization), z jejíchž dat převážně vycházejí následující analýzy. Tabulka číslo 18 zaznamenává návštěvnost íránských památek a muzeí řízených právě touto organizací. Tabulka č. 18: Návštěvnost památek a muzeí řízených organizací ICHTO Rok Počet návštěvníků (v tis.)
2002 9 988
2003 8 194
2004 11 023
2005 14 582
2006 12 713
Zdroj: http://amar.sci.org.ir/Detail.aspx?Ln=E&no=98435&S=TP
Z tabulky není vidět trvalý postupný nárůst návštěvnosti, ale naopak ve sledovaném pětiletém období hned dva skokové propady. Jeden v roce 2003, který koresponduje i s poklesem příjezdů zahraničních turistů v tomto roce, druhý pak v roce 2006. V tomto roce ovšem počet zahraničních turistů oproti roku 2005 stoupl. Možným vysvětlením poklesu návštěvnosti muzeí a památek by tak mohl být nižší zájem ze strany domácích turistů, jejichž statistiky bohužel nejsou dostupné. Že by na nižší návštěvnost v těchto letech mělo vliv uzavření některých známých a hojně navštěvovaných památek či muzeí, jsem vyloučila po analýze návštěvnosti jednotlivých objektů. Více následující dvě tabulky, jejichž data byla pořízena výběrem z údajů íránského statistického úřadu. V následující tabulce č. 19 jsou vybrány všechny historické památky, jejichž návštěvnost v některém roce ze sledovaných let 1991, 1996 nebo 2002 – 2006 překročila sto tisíc návštěvníků. Z celkových 112 historických památek uvedených ve zdrojové statistice tak bylo vybráno celkem 29 památek. Památky s návštěvností vyšší než 500 tisíc návštěvníků v jednom
roce,
byly
v tabulce
označeny
silným
písmem.
Mezi takto
vybranými
29 historickými památkami je celkem dvanáct mauzoleí nebo mešit, z nichž polovina dosáhla v některém sledovaném roce 500 tisíc návštěvníků. Kromě mauzoleí dosáhla takto vysokého 62
počtu již jen světoznámá Persepolis a zahrady Bagh-e-Fin v Kášánu. To svědčí o skutečné důležitosti poutních míst, mauzoleí a hrobů světců pro cestovní ruch Íránu. Tabulka č. 19: Návštěvnost vybraných íránských historických památek (v tis.) Historické památky Vodní mlýny v Šúštaru Babá Táherova hrobka Avicennova hrobka Hrobka Háfeze (Hafeziyeh) Hrobka Chajjáma Hrobka Sadího (Sa'diyeh) Hrobka Attára Hrobka Ferdousího Hrobka Maulána (Abubakr) Arg-e-Bam (citadela) Arg-e-Karimkhan (citadela) Bagh-e-Shahzadeh (zahrady) Bagh-e-Fin (zahrady) Bišápur (ruiny starověkého města) Pasargad Tappeh-yeHegmataneh (starověký pahorek) Persepolis Taq Bostan (basreliéf) Qaleh-ye-Falak-olAflak (hrad) Kakh-e-Apadana (palác)
Umístění
1991 1996
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Chúzestán
-
-
-
-
-
46
98
110
Hamadán
62
140
189
240
191
27
205
244
Hamadán
493
219
186
266
259
29
246
268
Šíráz
636
652
Nejšábur
-
127
160
268
190
169
230
243
Šíráz
493
538
542
941
621
717
883
670
Nejšábur
-
115
45
161
104
157
202
182
Tús
602
724
628
1 013
650
459
711
861
Tájbád
-
-
554
908
218
305
173
21
Bam
44
92
85
145
98
37
-
1
Šíráz
-
194
188
187
190
304
136
192
Kermán
-
-
-
-
-
156
197
194
Kášán
184
205
315
373
395
156
800
562
Kázerún
-
37
272
20
20
28
31
25
Marvdašt
-
55
95
110
104
111
148
169
Hamadán
-
9
-
104
88
107
103
138
Marvdašt
258
386
367
43
449
582
725
567
Kermánšáh
-
196
167
166
12
145
285
251
Lorestán
-
29
45
29
3
86
160
141
Súsy
-
20
-
29
253
160
94
76
1 000 1 093 1 123 1 299 1 076
596
63
Kakh-e-Ali-Qapu (palác) Ganj Nameh (starověký nápis) Sheikh Ahmad Jam Mausolem Masjed-e-Emam (mešita) Masjed-e-Sheikh Lotfollah (mešita) Masjed-e-Ganjali Khan (mešita) Menar Jonban (chvějící se minarety) Naqsh-e-Barjesteh (basreliéf) Naqsh-e-Rostam (basreliéf)
Isfahán
218
187
215
211
-
285
256
207
Hamadán
-
-
-
-
-
11
166
-
Mašhad
-
103
824
744
539
150
921
458
Isfahán
205
158
202
196
204
226
188
189
Isfahán
96
83
100
113
128
141
132
122
Kermán
-
-
-
-
-
6
846
7
Isfahán
93
140
193
258
271
310
189
247
Kermánšáh
-
-
-
-
-
118
-
-
Šíráz
-
35
91
85
92
118
138
119
Zdroj: http://amar.sci.org.ir/Detail.aspx?Ln=E&no=98951&S=TP Tabulka č. 20 představuje muzea, která dosáhla alespoň v jednom ze sledovaných roků návštěvnosti minimálně padesát tisíc osob. Pomocí tohoto filtru bylo vybráno šestnáct muzeí z celkového počtu šedesáti, která byla uvedena ve zdrojové statistice. Nejnavštěvovanějším muzeem je Persepolis, velkou návštěvnost mají i zahrady Bagh-e-Naderi v Mašhadu, palác Chehel-Sotun v Isfahánu a muzeum Mellat v Teheránu. Tabulka č. 20: Návštěvnost vybraných íránských muzeí (v tis.) Muzea Ayineh Va Roshanayi (zrcadlo a světlo) Bagh-e-Naderi (zahrady) Fárs Etnologický výzkum Tabríz (Ázerbájdžán) Persepolis Tús
Umístění
1991 1996
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Jazd
-
-
-
-
-
27
70
28
Mašhad
420
279
-
-
-
209
334
368
Šíráz
41
263
52
15
36
22
48
58
Teherán
-
65
28
27
23
-
-
-
Tabríz
73
53
76
80
89
138
141
227
Šíráz Tús
160 358
193 303
149 72
183 1
190 27
223 13
398 74
567 226 64
Chehel-Sotun Chinikhaneh (Boq'eh-ye- Sheikh Safi-al-Din) Farshchiyan Kášán (Melli) Gorgán Mellat Národní muzeum Íránu (Iran-e-Bastan) Palác Niyavaran Nejšábur, Chorásán Razaví
Isfahán
157
214
399
-
348
446
422
417
Ardebíl
35
112
116
144
98
106
97
126
Teherán Kášán Gorgán Teherán
118 5 155
27 5 179
71 2 173
63 63 140
89 61
2 143 62 206
23 124 53 235
56 107 55 250
Teherán
-
40
76
79
32
71
91
90
Teherán Nejšábur, Tús
99
100
104
96
56
-
125
223
-
12
1
50
8
26
6
20
Zdroj: http://amar.sci.org.ir/Detail.aspx?Ln=E&no=98951&S=TP Vzhledem k tomu, že jsem v žádných oficiálních pramenech nenalezla, kolik má Írán celkově muzeí a památek, využila jsem pro tyto účely seznamy konkrétních památek, které na svých stránkách uveřejňuje pro jednotlivé provincie organizace ICHTO. Na stránkách je uveřejněno celkem dvacet pět seznamů památek dle provincií plus jeden seznam muzeí. Památky jsou v seznamech dále rozděleny na kulturně historické, přírodní a vytvořené člověkem. V provincii Chúzestán byly uvedeny též tři památky v kategorii „Attractions war“, které jsem zařadila v tomto případě do sloupce „Z toho neurčeno“. Z těchto seznamů jsem vytvořila následující tabulku č. 21. Tabulka č. 21: Počet muzeí a památek v jednotlivých íránských provinciích a jejich rozdělení
Provincie Ardebíl Búšehr Čahár Mahál a Bachtijárí Východní Ázerbájdžán Isfahán Fárs Gílán Golestán
Počet muzeí
Počet památek
5 1
172 66
Z toho kulturně historických 166 58
-
114
32
78
4
-
7
70
59
11
-
-
17 16 7 2
47 86 250 26
31 78 -
15 30 104 19
17
1 56 51 7
Z toho přírodních 6 -
Z toho Z toho vytvořených neurčeno člověkem 8 -
-
65
Hamadán Hormozgán Ílám Kermán Kermánšáh Chúzestán Kohgílúje a Bújer Ahmad Kurdistán Lorestán Markazí Mázandarán Severní Chorásán Jižní Chorásán Kazvín Kom Chorásán Razaví Semnán Sístán a Balúčistán Teherán Západní Ázerbájdžán Jazd Zandžán Celkem
12 2 19 5 3
79 81 93 157 116
79 16 39 122 87
58 47 30 15
7 7 5 11
3
-
282
32
244
6
-
1 5 4 6
287 108 59
147 63 3
134 41 51
6 4 5
-
-
27
6
21
-
-
3
-
-
-
-
-
4 1
112 58
112 52
6
-
-
9
83
60
19
4
-
2
-
-
-
-
-
5
85
-
85
-
-
37
-
-
-
-
-
3
50
25
21
4
-
15 1 192
65 57 2 630
58 43 1 368
6 12 1 053
2 82
1 124
Zdroj: Vypracováno autorkou práce na základě seznamů organizace ICHTO dostupných z WWW: http://www.ichto.ir/LinkClick.aspx?fileticket=f9574nEYziI%3d&tabid=1028 a http://www.ichto.ir/De fault.aspx?tabid=1148
Přestože seznamy památek jsou dostupné pouze pro 25 provincií a počty muzeí je ze seznamu možné získat jen pro 26 provincií, celkový součet muzeí v zemi je dle seznamů organizace ICHTO téměř dvě stě. Součet památek pak dosahuje počtu 2 630. Co se muzeí týče, nejvíce jich logicky nalezneme v provinciích Teherán, Kermán, Isfahán, Jazd, Fárs a Hamadán, ostatní provincie mají evidovaných méně než deset muzeí. Nejhojněji zastoupená jsou mezi 66
muzei antropologická muzea, muzea architektonická, historická a umělecká, ale objevují se i muzea současného umění, kaligrafie, ekologická či řemeslná. Na rozdíl od muzeí, u nichž by se dalo říci, že jejich počet více méně koresponduje s návštěvností provincií, počet památek v jednotlivých provinciích je v tomto směru nic neříkající. Jak je z tabulky patrné, provincie jako Isfahán, Fárs, Kom, Jazd mají mnohem menší celkový počet památek než například provincie Čahár Mahál a Bachtijárí, Gílán nebo Sístán a Balúčistán, přesto se jedná o turisty vyhledávanější destinace. Pro návštěvnost provincií totiž není podstatná kvantita památek, ale jejich kvalita. Dále pak vzájemný poměr kulturně historických a přírodních památek, který je z výše uvedené tabulky č. 21 také dobře viditelný. K provinciím, v nichž rapidně převažují přírodní památky nad kulturně historickými, patří právě Sístán a Balúčistán, Čahár Mahál a Bachtijárí, Kohgílúje a Bújer Ahmad, Severní Chorásán, Mázandarán, Hormozgán i Golestán. Na tomto místě bych ráda zmínila íránské památky zapsané na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Írán má na tomto seznamu aktuálně celkem třináct následujících záznamů:82 • Persepolis (1979) o Hlavní město říše Achajmenovců založené v roce 518 před naším letopočtem králem Dáreiem I. • Emámovo náměstí (Mejdán-e emám) v Isfahánu (1979) o Jedno z největších náměstí na světě s několika monumentálními stavbami postavené na začátku 17. století za vlády Safíjovců. • Elamský zikkurat Čoghá Zanbíl (1979) o Ruiny posvátného města elamské říše postaveného okolo roku 1250 před naším letopočtem. • Tacht-e Solejmán (2003) o Hora a archeologické naleziště na severozápadě Íránu s pozůstatky zoroastrijské svatyně. • Bam a jeho kulturní krajina (2004) o Pouštní město Bam s proslulou pevností Arg-e Bam, které bylo v roce 2003 zasaženo ničivým zemětřesením. 82
Dostupný z WWW: http://whc.unesco.org/en/statesparties/ir, [cit. 2011-10-29]
67
• Pasargady (2004) o První hlavní město říše Achajmenovců s hrobkou krále Kýra II. • Sultáníje (2005) o Mauzoleum sultána Chodábande bylo postavené v letech 1302 až 1312, jeho obrovitá, modře glazovaná kopule je impozantním příkladem vyzrálé osmistěnné architektury. • Bísetún (2006) o Archeologické naleziště s basreliéfem a nápisem z doby Dária I. • Soubory arménských klášterů (2008) o Soubor tří arménských klášterů na severozápadě Íránu ze 7. století – Svatý Tadeáš, Svatý Štěpán a kaple Dzordzor. • Historický hydraulický systém v Šúštaru (2009) o Jedná se o dva vytvořené kanály na řece Karun, které měly za úkol přivést vodu nejen do místních mlýnů. Dnes již je v provozu pouze jeden. • Komplex historického bazaru v Tabrízu (2010) o Bazar v Tabrízu představuje příklad tradičního obchodního systému Íránu, který byl důležitým místem i na Hedvábné stezce. • Mauzoleum Šejcha Safíuddína v Ardabílu (2010) o Duchovní útočiště súfismu vystavěné v 16. až 18. století. • Perské zahrady (2011) o Jedná se o devět zahrad v několika různých provinciích země, které představují rozmanitost prvků perských zahrad a jejich schopnost adaptace v různých klimatických podmínkách. V zahradách hraje vždy důležitou roli voda. Jsou rozděleny do čtyř částí, které symbolizují čtyři zoroastrijské prvky – nebe, zemi, vodu a rostliny – a připomínají tak ráj83. Všech třináct památek zapsaných na Seznamu je kulturních, žádná není zapsána jako přírodní nebo smíšená. Bam a jeho kulturní krajina je díky zemětřesení v roce 2003 zapsána na seznamu jako památka v ohrožení. Jak je vidět z výše uvedeného, pouze tři památky byly
83
Staří Peršané říkali umělým parkům paridaida, což Řekové přeložili jako paradeisos a začali toto slovo používat v Evropě. – zdroj: OBERT, Michael. Persie. Kultura a umění mezi Východem a Západem. 1. vyd. Praha: Euromedia Group k.s. – knižní klub, 2002. ISBN: 80-242-0670-6. Str. 106.
68
zapsány již v roce 1979, ostatních deset památek bylo zapsáno až v 21. století. Z nich více jak polovina za posledních šest let, z čehož je vidět enormní snaha íránských kulturních institucí v čele s organizací ICHTO o získání světového věhlasu pro íránské památky. Že íránské památky mají v tomto směru velký potenciál, dokládají i zápisy na předběžném seznamu UNESCO (tentative list), na němž má Írán celkově 56 památek. Šest památek bylo zapsáno roku 1997, 39 roku 2007 a 11 zápisů je z roku 2008. Vzhledem k tomu, že účelem této práce není to, aby sloužila jako turistický průvodce, uvedu v následujících odstavcích spíše přehled nejoblíbenějších íránských turistických cílů, které velice často korespondují s již výše uvedenými památkami. V následujícím textu vycházím z knihy Zdeňka Cvrkala (včetně přepisů jmen a místních názvů).84 Pro získání lepší představy o poloze nejznámějších íránských památek, přikládám do přílohy č. 3 této práce turistickou mapu Íránu. Pro cestovní ruch Íránu jsou typická poutní místa, která jsou hojně navštěvována nejen domácími, ale i zahraničními turisty, nejvíce však samozřejmě z islámských zemí. Dvě nejdůležitější íránská poutní místa jsou hrobka imáma Rezy v Mašhadu a hrobka jeho sestry Masúme v Komu. Dalšími významnými poutními místy jsou: hrobka Ahmada bne Músa bne Džafar (bratra imáma Rezy v Šírázu), hrobka Šáha Abdolazím a Hamzy bne Músá al-Kázem v Šahr-e Rej, hrobka Sejjeda Džaláloddína Ašrafa bne Músa al-Kázem v Ástáne-je ašrafíne (v Gílánu), též hrobka proroka Daniela v Šúši. Tyto hrobky jsou návštěvníky vyhledávány hlavně koncem pracovního týdne, obzvlášť v Mašhadu a Komu závisí ekonomický i společenský život právě na existenci poutních míst. Kromě islámských poutních míst je však Írán, jako starobylá země s dlouhou kulturní tradicí, pro turisty zajímavý i pro své hojně zastoupené stavby z předislámského období. K nejvýznamnějším místům patří Hamadán jako centrum Médie, Tappe-je Sijálk v Kášánu, Márlík v Rúdbáru, elamský zikkurat Čoghá Zanbíl, elamské a perské Súsy v Chúzestánu, Pasargary, Persepolis a pohřebiště sasánovských šáhů Nakš-e Rostam nedaleko Šírázu, Šahr-e súchte neboli Spálené město a parthská citadela Kúh-e chádže nedaleko Zábolu.
84
CVRKAL, Zdeněk. Stručná historie států. Írán. 1. vyd. Praha: Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-337-4. Str.168 - 169.
69
Zdeněk Cvrkal rozděluje nejznámější íránská místa na následujících dvanáct lokalit:85 • Pobřeží Kaspického moře o Oblast hojně vyhledávaná nejen pro odpočinek u pobřeží a krásné přírodní scenérie, ale také díky památkám ve městech Fúman, Rašt, Lahídžán, Gorgán a Gonbad-e Kávús. Vyhledávanými suvenýry jsou výrobky ze dřeva a rákosové rohože (hasír), vyráběné místními obyvateli. • Ázerbájdžán o Kromě působivé horské krajiny pohoří Sahand a Sabalán, nabízí tato lokalita také lázeňská místa Sarejn a Bostánbád či léčivé bahno Urmijského jezera. K významným historickým městům této oblasti patří Urmije, Tabríz, Ardebíl, Marághe a Chój. K nejznámějším památkám patří mešita Masdžed-e Kabúd, bazar a letohrádek Él Golí v Tabrízu, mešita Masdžed-e azam v Ardebílu, Babákova pevnost v okolí Aharu, hvězdárna v Marághe, most Pol-e dochtar a pevnost Kale-je dochtar v Mijáne, pahorek s prehistorickými nálezy Hasanlú a hora Tacht-e Solejmán. • Město Hamadán a provincie Kermánšáh, Kurdistán a Ílám o Hamadán je turisty navštěvovaný především díky hrobkám lékaře Abú Alího Síny neboli Avicenny a básníka Bába Táhera. Na předběžném seznamu UNESCO je zapsán rozsáhlý jeskynní komplex Ghár-e Alí Sadr, nedaleko něj se nachází vesnice Láledžín proslulá hrnčířskou výrobou. V provincii Kermánšáh stojí za návštěvu historické památky Ták-e bostán a Bísetún, chrám bohyně Ánáhítá v Kangávaru a starověké stavby v Kasr-e Šírín. Kurdistán je kromě své přírody známý ruční výrobou koberců gelímů, dřevěnými výrobky, výšivkami a ozdobnými potahy. V Ílámu nalezneme historické pozůstatky elamské říše. • Provincie Chorásán o Město Chorásán patří ke starobylým historickým a kulturním centrům Íránu, dalšími významnými městy jsou Mašhad, Nejšábur, Bírdžand a Tabas. Mašhad znamená „místo mučednické smrti“, byl zde totiž zabit imám Rezá. Ve starobylém městě Tús se nachází hrobka básníka Ferdousího. V Nejšáburu
85
Tamtéž. Str. 169 – 174.
70
pak můžeme obdivovat hrobku Omara Chajjáma, šejcha Attára a íránského malíře Kamálolmolka. • Město Isfahán o Toto město patří k nejslavnějším městům íránské kultury a historie. Slavné perské úsloví říká: „Isfahán nesfe džahán“, což v překladu znamená „Isfahán je půl světa“. Město založeno již za Achajmenovců, roku 1598 se pak stalo za vlády Abbáse I. Velikého hlavním městem safíjovské říše. Město se honosí mnoha architektonickými skvosty, k nejproslulejším patří Velká mešita a Emámovo náměstí. Zde nalezneme mešitu šejcha Lotfolláha, stavbu Alí Kápú i Palác čtyřiceti sloupů. Typické jsou pro Isfahán mosty přes řeku Zájende rúd, obdivovat můžeme i dva Chvějící se minarety (Menár-e džombán) nebo kostely v arménské čtvrti. V bazaru lze koupit mnoho tradičních řemeslných výrobků: různé miniatury, mozaiky, výšivky, keramiku, koberce, pro Isfahán jsou zvláště typičtí kovotepci. Zhlédnout se vyplatí města Kášán, Natanz, Náín, Golpájegán a Ardestán. • Šíráz o Toto město je považováno za město zahrad a básníků. Hroby zde mají Háfez a Sadí. Poblíž Šírázu se nacházejí světově proslulé památky Persepolis, Pasargade a Nakš-e Rostam. Dalšími památkami je Nakš-e Šápúr, zoroastrijská svatyně Áteškade-je ázardžú v Dárábu, z islámských pak hrobka Ahmada bne Músá bne Džafar zvaného Šáh Čerágh, bratra imáma Rezy, Stará mešita, Vakílova mešita a Koránová brána. • Kermán o Jelikož se v islámském období stal Kermán důležitým kulturním a obchodním centrem, mezi nejvýznamnější zdejší památky patří bazar s lázněmi (dnes muzeum), Ardašírova pevnost a Dívčí pevnost. Vyplatí se navštívit i Velkou mešitu, dále města Máhán a Bam s proslulou citadelou. • Jazd o Jazd je starobylé pouštní město charakteristické svou početnou zoroastrijskou menšinou. Kromě zoroastrijských svatyní a tzv. Věží mlčení zde můžeme navštívit Velkou mešitu (jedna z nejstarších v Íránu), mešitu emíra Čachmáka, Alexandrovo vězení nebo i zahrady Doulatábáb a Chán. 71
• Chúzestán o Provincie
Chúzestán
se
nachází
na
území
dřívější
Mezopotámie.
Nejvelkolepější elamskou památkou je zdejší zikkurat Čoghá Zanbíl. Město Šúš (Súzy) je poutním místem s hrobkou proroka Daniela, v Šúštaru nalezneme tradiční vodní mlýny a stavby z nepálených cihel můžeme navštívit v Dezfúlu. • Jižní pobřeží a ostrovy v Perském zálivu o Středisky této lokality jsou přístavy Bandar-e Abbás a Bandar-e Búšehr, velký potenciál pro cestovní ruch mají zdejší ostrovy. K nejznámějším patří Hormuz se starobylou portugalskou pevností, Kešm a Kíš, která slouží díky zóně volného obchodu jako nákupní střediska. Na ostrově Kešm se nachází rozlehlý komplex solných jeskyní, jeden z největších na světě. • Sístán a Balúčistán o Jedná se o jednu z nejchudších provincií Íránu s velkými výkyvy letních a zimních teplot a četnými písečnými bouřemi. Z hlediska cestovnímu ruchu není příliš vyhledávanou zvláště díky poloze u afghánských hranic a s tím spojenou bezpečnostní situací. K nejdůležitějším památkám patří Spálené město (Šahr-e súchte) a parthská citadela Kúh-e chádže. • Teherán o Teherán nemá vzhledem ke své mladé historii příliš památek, jedná se spíše o administrativní a obchodní centrum země. Jsou pro něj však typická muzea, navštívit lze například Muzeum korunovačních klenotů v Národní bance, kde je k vidění diamant Darjá-je núr a koruna íránských šáhů, Muzeum starého Íránu či Muzeum koberců. Zajímavými turistickými místy jsou i Golestánský palác, palác Nijávarán a palác Sadábád. Dominantou města je věž na náměstí Svobody. Poblíž Teheránu se nachází starobylé město Šahr-e Rej, kde nalezneme poutní komplex hrobek Šáh Abdolazím, Tughrulovu věž, Alího pramen a hrobku Bíbí Šahrbánú. Nedaleká přehrada Karadž slouží jako výletní místo, v zimě jsou hojně využívány sjezdovky v Dízínu a Šemšaku.
72
4 Analýza nabídky českých cestovních kanceláří Tato kapitola se zaobírá analýzou nabídky jednotlivých českých cestovních kanceláří nabízejících zájezd či expedici do Íránu. Analýza se pokouší zachytit a vzájemně porovnat nabídku zájezdů do výše zmíněné destinace všech cestovních kanceláří, které pořádaly zájezd do Íránu v roce 2011 (případně 2010). Snahou bylo vyhledat české cestovní kanceláře nabízející destinaci Írán na svých internetových stránkách, přesto výčet takovýchto cestovních kanceláří nemusí být co do počtu zcela stoprocentní. Rozhodně jsou však v analýze zahrnuty všechny největší a nejznámější české cestovní kanceláře na trhu. Analýza je zaměřena na zevrubné srovnání všech nalezených nabízených zájezdů, především z hlediska služeb v nich zahrnutých, ať již se jedná o dopravu, ubytování či stravování, dále je u všech zájezdů uvedena jejich délka, jejich cena, případně i počet osob, pro něž je zájezd cestovní kanceláří připraven. V rámci některých zájezdů je návštěva Íránu spojena i s jinými destinacemi, které jsou samozřejmě též v takovém případě jmenovitě uvedeny. Toto stručné, avšak přehledné porovnání jednotlivých zájezdů umožňuje tabulka č. 22 na stranách 57 a 58. Cestovní kanceláře jsou v tabulce seřazeny dle názvu nikoli dle své velikosti či šíře nabídky. Vzhledem k charakteru destinace jsou všechny zájezdy do Íránu nabízené na českém trhu zájezdy poznávacími. Naprostá většina z nich se odehrává na jaře či na podzim, kdy je v Íránu turistická sezona. Přispívá k tomu nejvhodnější klima příznivé pro cestování po celé zemi. Všechny cestovní kanceláře nabízející destinaci Írán byly pro možnost podrobnější analýzy dále kontaktovány prostřednictvím elektronické pošty. Každé zvlášť byl zaslán stručný dotazník skládající se ze čtyř otevřených otázek. Jejich smyslem bylo zjistit následující: •
Jak dlouho daná cestovní kancelář Írán jako destinaci nabízí.
•
Kolik zájezdů ročně uskuteční.
•
Kolik klientů s cestovní kanceláří v jednotlivých letech Írán navštívilo.
•
S jakou/jakými íránskými cestovními kancelářemi oslovená cestovní kancelář spolupracuje.
Z celkových sedmnácti oslovených cestovních kanceláří na e-mail odpověděli pouze zástupci čtyř z nich. Tímto způsobem získané informace byly zahrnuty do podrobnější analýzy nabídky zájezdů do Íránu v následujících třech podkapitolách.
73
Tabulka č. 22: Analýza nabídky zájezdů českých cestovních kanceláří do Íránu Název CK
Název zájezdu
Navštívené země
Počet dní
Doprava
Ubytování
Stravování
Počet osob
Cena v Kč
ALPINA cestovní kancelář s.r.o. Cestovní kancelář NOMÁD, spol. s r.o. Cestovní kancelář S.E.N., s.r.o.
Írán - památky Persie
Írán
16
Letadlo, autobus, taxi
Hotely
Snídaně či bez stravy
Neuvedeno
38 000
čádorem
Írán
11 či 17
Letadlo, autobus, lehátkový vlak, minibus, taxi, metro, MHD
Hotely levnější a střední úrovně
Bez stravy
Neuvedeno
37 790 51 590
Okruh zemí osy zla
Írán
16
Minibus
Hotely
Neuvedeno
Neuvedeno
29 990
Tajemným Íránem
Írán
18
Neuvedeno
42 990
Turecko, Írán, Pákistán, Indie
30
Hotely, vlak, autobus Turistické hotely
Neuvedeno
Orientem do Indie
Letadlo, vlak, autobus, minibus, taxi Letadlo, vlak, taxi, mikrobus, autobus, rikša
Neuvedeno
Neuvedeno
54 990
Cesta kolem světa za 80 dní
Turecko, Írán, Pákistán, Indie, Thajsko, USA, Kambodža, Vietnam, Čína
80
Letadlo, vlak, další místní doprava
Turistické hotely
Plnou penzi ve vlaku California Zephyr
Neuvedeno
129 990
CK Poznání
Írán – tajemným Íránem
Írán
18
Hotely, vlak, autobus
Bez stravy
Neuvedeno
42 990
CK Rajbas
Írán – památky Persie
Írán
16
Letadlo, vlak, autobus, minibus, taxi Letadlo, autobus, minibus, taxi
Neuvedeno
Neuvedeno
Neuvedeno
38 900
Írán
16
Letadlo, autobus, minibus, taxi
Neuvedeno
Neuvedeno
Neuvedeno
34 900 51 990 49 990 53 990
Alvarez s.r.o.
Írán – krása skrytá pod
Írán - Damávand a severní Persie Čedok a.s.
Tajuplná Persie
Írán
13
Letadlo, autobus
3* - 4* hotely
Polopenze
min. 16
ESO travel a. s.
Velký okruh po Íránu
Írán
13
Letadlo, autobus
3* hotely
Snídaně
min. 16
Uzbekistán – Turkmenistán – Írán – Arménie
Uzbekistán, Turkmenistán, Írán, Arménie
13
Letadlo, autobus
Hotely
Snídaně
min. 12
58 990
74
EUROFLY REISEN, s.r.o.
Kultura, historie, hory a lidé Írán
16
Letadlo, autobus, vlak, taxi
Neuvedeno
Neuvedeno
Neuvedeno
39 990
Írán
22
Letadlo, autobus, vlak, taxi
Neuvedeno
Neuvedeno
Neuvedeno
44 990
Tajuplná Persie
Írán
13
Letadlo, autobus
3* - 4* hotely
Polopenze
min. 16
51 990
Kurdistán
Turecko, Írák, Írán
16
Letadlo, mikrobus, taxi, terénní automobily
2* hotely
Snídaně
Neuvedeno
47 900
Za tajemstvím Persie
Írán
18
2* hotely
Snídaně
6 - 16
49 800
Persie pro pokročilé
Írán
17
2* hotely
Snídaně
6 - 16
49 800
Ázerbájdžán, Írán, východní Turecko
Ázerbájdžán, Írán, Turecko Turecko, Írán, Indie
2* hotely
Snídaně
6 - 16
47 800
3* hotely
Snídaně
6 - 16
49 800 69 800
krásné Persie Kultura, historie, hory a lidé krásné Persie + výstup na Damávand
FIRO-tour a.s. RNDR. Pavel Kumpán - Geos travel CHINA TOURS s.r.o.
Istanbul, Persie, Indie Karavela v.o.s.
To nejlepší z Íránu
LIVINGSTONE s.r.o.
Írán - Starobylá perská říše -
Mayer & Crocus s.r.o. PhDr. Hassan El Hassan, CSc. – Palmyra Tour Stanislav Kousal CK ERIKA TOUR
Komfortněji Írán – velký okruh - letecky
16 12 či 18
Letadlo, minibus, taxi, metro Letadlo, minibus, taxi, metro, lanovka Letadlo, minibus, auto, taxi, metro Letadlo, minibus, taxi, metro
Írán
16
Letadlo, autobus, taxi
Turistické hotely
Neuvedeno
Neuvedeno
41 990
Írán
14
Letadlo, minibus
3* - 4* hotely
Snídaně
Neuvedeno
49 800
Írán
18
Letadlo, autobus či minibus
Hotely
Polopenze
Neuvedeno
47 990
Írán
21
Letadlo
3* - 4* hotely
Snídaně
Neuvedeno
59 926
Írán
11
Letadlo, mikrobus
3* - 4* hotely
Snídaně
min. 10
43 790
Křížem krážem sami po celém Íránu Tajemný Írán
Zdroj: Vytvořeno autorkou práce na základě internetových stránek jednotlivých cestovních kanceláří
75
Jak je vidět z tabulky č. 22, cestovní kanceláře nabízející zájezdy do Íránu jsou poměrně rozmanité. Objevují se mezi nimi velké cestovní kanceláře s mnoha zaměstnanci, pobočkami i širokým portfoliem destinací a klientů, které jsou obvykle z těchto důvodů na českém trhu lídrem udávajícím směr. Vzhledem k tomu, že Írán však není (především díky své vnitřní i zahraniční politice) v současné době nijak masově navštěvovanou zemí, to pro tuto destinaci platit nebude. V případě nabídky zájezdů do Íránu mají dominantní slovo středně velké cestovní kanceláře zaměřující se výhradně na aktivní poznávací, často i dobrodružné zájezdy do českými turisty méně vyhledávaných zemí. Tyto cestovní kanceláře mají, co se Íránu týče, nejbohatší nabídku zájezdů i termínů, dá se tedy předpokládat, že jsou pro cesty do této destinace českými turisty, kteří upřednostňují organizovaný cestovní ruch před individuálním, nejvyhledávanější. Přispívá k tomu i fakt, že v povědomí turistů (především mladší a střední generace), kteří vyhledávají poznávací zájezdy, jsou tyto cestovní kanceláře zapsány jako menší, avšak spolehlivé, s mladým, vstřícným a ochotným personálem, jenž bere ohledy na individuální potřeby svých klientů. Poslední skupinou jsou malé cestovní kanceláře, které často nemají ani status právnické osoby, jejich majitelé podnikají většinou jako fyzické osoby. Jejich nabídka zájezdů od Íránu pak není nijak příliš bohatá, obvykle nabízejí během sezony jeden typ zájezdu v jednom termínu.
4.1
Nabídka velkých cestovních kanceláří
Ze sedmnácti cestovních kanceláří uvedených v tabulce č. 22 se jedná o tři kanceláře, které na trhu existují ve formě akciových společností. Je jimi cestovní kancelář Čedok a.s., FIRO-tour a.s. a ESO travel a.s. Cestovní kanceláře Čedok a.s. a FIRO-tour a.s. nabízí v roce 2011 společně pouze jeden, naprosto totožný zájezd do Íránu. Jedná se o třináctidenní zájezd s názvem Tajuplná Persie zahrnující nejznámější kulturně-historické pamětihodnosti Íránu, pořádaný ve třech termínech – na přelomu dubna a května, v září a na přelomu října a listopadu 2011. Trasa zájezdu je vytyčena následovně: Teherán - Hamadán - Kášán - Isfahán - Jazd - Kermán - Šíráz - Persepolis - Pasargard Teherán. Organizátorem zájezdu je CK FIRO-tour a.s., společnost Čedok a.s. má v podrobných informacích o zájezdu uvedeno, že je zájezd organizován ve spolupráci s cestovní kanceláří FIRO-tour a.s.
Obrázek č. 1: Tajuplná Persie
76
Pro sezonu 2012 již však cestovní kancelář Čedok a.s. mezi svými destinacemi Írán nenabízí, FIRO-tour a.s. zájezd nabízí nadále, opět ve třech termínech, které jsou datumově obdobné jako v roce 2011. Cena tohoto zájezdu zahrnuje zpáteční leteckou dopravu z Prahy do Teheránu včetně letištních a bezpečnostních poplatků, přelet Šíráz – Teherán, dopravu klimatizovaným
autokarem,
jedenáct
nocí
v dvoulůžkových
pokojích
ve tří-
až
čtyřhvězdičkových hotelech, jedenáctkrát polopenzi, včetně jednoho folklórního večera s večeří, služby průvodce FIRO-tour a.s. a samozřejmě zákonné pojištění. Za příplatek dva tisíce korun pak cestovní kancelář vyřídí pro svého klienta íránské vízum. Co se týká nabídky cestovní kanceláře ESO travel a.s., ta nabízí pro rok 2011 dva třináctidenní zájezdy se vztahem k Íránu. Jeden se zaměřuje pouze na tuto zemi, druhý účastníky seznamuje nejen s krásami Íránu, ale i Uzbekistánu, Turkmenistánu a Arménie. Zájezd s názvem Velký okruh po Íránu je pořádán v měsících duben, srpen a říjen. Okruh zemí vede obdobnými místy jako zájezd z nabídky cestovní kanceláře FIRO-tour a.s., tedy největšími historickými lákadly Íránu a samozřejmě opět začíná v Teheránu: Teherán - Šíráz Persepolis - Pasargard – Nakš-e-Rostám - Šíráz - Kermán - Jazd - Isfahán - Kášán - Kom Teherán. Cena zahrnuje zpáteční letenku Praha – Teherán, přelet z Teheránu do Šírázu, letištní taxy, dvanáct noclehů v 3* hotelech včetně snídaně, transfery klimatizovaným autobusem, vstupy do památek a služby českého i místních průvodců. Íránské vízum vyřídí opět cestovní kancelář za poplatek dva tisíce korun. To, že prodeji zájezdů do Íránu v širším brání
měřítku
především
strach
turistů
z bezpečnostní situace a poměrů v zemi, dokládá i podtitul zájezdu, který má na zájezd potenciální klienty
nalákat.
„Objevte
s námi
zemi
s nejkrásnějšími památkami Perské říše. Poznáte zemi
pro
turisty
bezpečnou,
pohostinnou,
přátelskou a hlavně, nesmírně zajímavou.“86
Obrázek č. 2: Velký okruh po Íránu
Druhý nabízený zájezd má název Uzbekistán - Turkmenistán - Írán – Arménie. Vzhledem k tomu, že se jedná též o třináctidenní zájezd, během něhož jsou navštíveny celkem čtyři země, není návštěva Íránu nijak důkladná. Zájezd začíná v Taškentu, hlavním městě Uzbekistánu, a končí v Jerevanu, hlavním městě Arménie. Do Íránu se vstoupí sedmý den
86
Dostupný z WWW: http://www.esotravel.cz/poznavaci/iran/velky-okruh-po-iranu/, [cit. 2011-10-30]
77
zájezdu z hraničního přechodu s Turkmenistánem, desátý den se přechází přechod do Arménie. V Íránu tak účastnící zájezdu mají možnost vidět posvátné město Mašhad ve východní části země a od něj nedaleko ležící národní park Koohe Sangi Promenade. Následuje let z Mašhadu do Tabrízu na západě Íránu. Po prohlídce Tabrízu čeká účastníky výlet k Urmijskému jezeru, do skalního městečka Kandován a parku El Goli. Při cestě na arménské hranice je následující den navštíveno ještě město Džolfa, kde se nachází
arménský
středověký
klášter
Svatého Štěpána. Tento zájezd je pořádán na začátku května, července a v polovině září 2011.
4.2
Obr. č. 3: Uzbekistán - Turkmenistán - Írán - Arménie
Cestovní kanceláře s více typy zájezdů během sezony 4.2.1
CHINA TOURS s.r.o.
Z českých cestovních kanceláří má nejbohatší nabídku zájezdů do Íránu cestovní kancelář CHINA TOURS s.r.o. Jedná se o cestovní kancelář zaměřující se na poznávající zájezdy do Asie, která je dceřinou firmou cestovní kanceláře Adventura s.r.o. Cestovní kancelář Adventura s.r.o. působí na českém trhu již od roku 1990, společnost CHINA TOURS s.r.o. byla založena v roce 2001. V dnešní době nabízí CHINA TOURS s.r.o. zájezdy to téměř čtyřiceti zemí, v naprosté většině asijských. Co se týče nabídky zájezdů do Íránu, mohou si zájemci vybrat celkem ze čtyř zájezdů. Dva jsou zaměřeny pouze na Írán, další dva spojují ve svém programu návštěvu Íránu s poznáním krás některého z jeho geografických sousedů. Každý zájezd je naplánován v jednom termínu během sezony, všechny zájezdy jsou pro skupinu šesti až šestnácti osob. Zájezdy jsou prezentovány na internetových stránkách obou zmíněných partnerských cestovních kanceláří, jeden zájezd je prezentován i na profilu CHINA TOURS s.r.o. na Facebooku. Průvodkyní po Íránu nejčastěji bývá paní PhDr. Jana Tomíšková, která vystudovala dějiny islámských zemí na Karlově univerzitě. V rámci propagace pořádá CHINA TOURS s.r.o. i různé přednášky a promítání. Přednáška paní PhDr. Jany Tomíškové o Íránu je naplánována na 7. března 2012 v 18.30 hodin v jednací místnost CHINA TOURS s.r.o., Vítězné náměstí 2 v Praze. 78
V programu základního zájezdu, který se týká, pouze Íránu s názvem Za tajemstvím Persie je kromě jiného připravena návštěva osmi íránských míst zapsaných na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Osmnáctidenní zájezd je z kulturně-historického hlediska nabitý, kromě tradičních architektonických perel Íránu, jako je Persepolis, Pasargard či Isfahán, navštíví účastnící také Súsy a nedaleký elamitský zikkurat Čoghá Zanbíl, slavný behistúnský nápis krále Dáreia poblíž vesnice Bísotún87, hrobku mongolského sultána Chodábande v Sultáníje, Tachte Solajmán neboli Šalamounův trůn a mnohé další atraktivity jako je hrad Alamut – dřívější sídlo assasínů, zoroastrijský chrám Čak Čak a podobně. Nemůže samozřejmě chybět ani návštěva proslulých perských zahrad. V ceně je zahrnuta zpáteční letenka Praha – Teherán včetně všech poplatků, přelet Ahváz – Šíráz, doprava minibusy, taxíky a metrem, patnáct noclehů v 2** hotelech se snídaní a český průvodce hovořící persky.
Obrázek č. 4: Za tajemstvím Persie
Dalo by se říct, že na zájezd Za tajemstvím Persie směle navazuje zájezd Persie pro pokročilé. Je to 17denní cesta evidentně pro ty, kteří již Írán dříve navštívili. Vynechává nejznámější turistické atrakce, naopak účastníky seznamuje s životem místních kočovníků a přírodními krásami země – pouštěmi, pohořím Elborz a lesy poblíž Kaspického moře. Na programu jsou návštěvy malých vesniček, mauzoleí, hrobů a poutních šíitských míst, ale také dvě památky UNESCO – pozůstatky pevnosti a města Bam, které bylo velice poničeno zemětřesením v roce 2003, a mauzoleum Šejcha Safíuddína v Ardabílu. Cena zájezdu obsahuje jednosměrné letenky Praha – Šíráz a Tabríz – Praha, dva přelety v Íránu, dopravu minibusy, taxíky, metrem i lanovkou (na horu Tóčal), čtrnáctkrát ubytování v
2** hotelech se snídaní
a služby českého průvodce hovořícího persky.
Obrázek č. 5: Persie pro pokročilé
87
Více o nápisu včetně jeho částečného překladu KLÍMA, Otakar. Sláva a pád starého Íránu. 1. vyd. Praha: Orbis, 1977. ISBN neuvedeno. Str. 55 – 56.
79
Při účasti na šestnáctidenním zájezdu s názvem Ázerbájdžán, Írán, východní Turecko má turista možnost poznat z Íránu pouze jeho severozápadní část. Z Prahy se letí do Baku, po prohlídce vybraných ázerbájdžánských památek se pátý den zájezdu přejíždí do Íránu. První památkou na území Íránu je mauzoleum šejcha Safíuddína v Ardabílu, další den následuje koupání v termálních lázních Saráin pod horou Sabalan, návštěva skalního městečka Kandován a večer strávený parku El Goli. Při cestě na turecké hranice je obdobně jako při zájezdu Uzbekistán - Turkmenistán - Írán - Arménie cestovní kanceláře ESO travel a.s. navštíven arménský středověký klášter Svatého Štěpána ve městě Džolfa. Druhý den je navíc prohlídka
arménského
kostela
Svatého
Tadeáše. Obě tyto památky jsou zapsány na Seznamu překročena
UNESCO. hranice
Tentýž do
den
Turecka,
je kde
účastníci stráví následujících sedm dnů a poslední, šestnáctý den zájezdu odletí z Adiyamanu zpátky do Prahy.
Obrázek č. 6: Ázerbájdžán, Írán, východní Turecko
Čtvrtým zájezdem, který má cestovní kancelář CHINA TOURS s.r.o. ve své nabídce, je zájezd Istanbul, Persie, Indie. Jedná se o dvanácti či osmnáctidenní zájezd, záleží, zda se účastník rozhodne navštívit i Indii. První tři dny zájezdu probíhají v Turecku, čtvrtý den je v plánu prohlídka íránského Tabrízu, Kandovánu a koupání v termálních pramenech v Saráin. Další dny se uskuteční návštěva hrobky šejcha
Safíuddína
s přeletem
v Ardabílu
a prohlídkou
spolu
Teheránu.
Následuje přesun do Kášánu, Isfahánu, Persepole a nakonec Šírázu. Z něj je jedenáctý den přelet do Dillí nebo zpět do České republiky.
Obrázek č. 7: Istanbul, Persie, Indie
4.2.2 Alvarez s.r.o. Cestovní kancelář Alvarez s.r.o. se sídlem v Hradci Králové působí na českém trhu již od roku 1992. V současné době nabízí více než dvě stě poznávacích, turistických a sportovně zaměřených zájezdů do celého světa. Specializací cestovní kanceláře jsou letecké zájezdy. Její snahou je přiblížit navštívenou destinaci klientovi z co nejvíce hledisek, do hloubky, s důrazem kladeným na maximálně možný individuální přístup ke každému klientovi. 80
Na přelom dubna a května naplánovaný osmnáctidenní zájezd Tajemným Íránem kombinuje velký poznávací okruh po nejznámějších íránských kulturně-historických atraktivitách spolu s menším okruhem vedeným po severozápadě Íránu. V rámci je v prvních sedmi dnech navštíveno nejen ázerské městečko Zandžán, ale již klasicky, jako u předchozích několika zájezdů jiných cestovních kanceláří pořádaných do této oblasti, hrobka mongolského sultána Chodábande v Sultáníje a Tachte Solajmán neboli Šalamounův trůn. Netradiční je však přejezd vysokohorského masivu Elborzu do Raštu, výlet do horské vesnice Másúle, návštěva čajové plantáže v Láhidžánu, možnost koupání a odpočinku na břehu Kaspického moře i nocleh v horském středisku Kelardašt. Na rozdíl od jiných zájezdů, při nichž jsou účastníci ubytováni po všechny noci v hotelu, při tomto zájezdu stráví kvůli úspoře času jednu noc ve vlaku a jednu dokonce v autobusu. Cena zájezdu tak kromě zpáteční letenky Praha – Teherán včetně tax, dopravy po Íránu, služeb průvodce a cestovního pojištění zahrnuje pouze třináct noclehů v hotelech.
Obrázek č. 8: Tajemným Íránem
V souvislosti s výše uvedeným zájezdem s názvem Tajemným Íránem bych na tomto místě ráda uvedla, že obsahově stejný zájezd, ve stejném termínu i za stejnou cenu nabízí v roce 2011 ještě v Pardubicích sídlící cestovní kancelář CK Poznání. Jak mi potvrdil pan Michal Čepek, jednatel společnosti Alvarez s.r.o., cestovní kancelář CK Poznání nabízí zájezd, který cestovní kancelář Alvarez s.r.o. organizuje. Další dva zájezdy této cestovní kanceláře již nejsou zaměřeny výhradně na Írán, ale i na poznání dalších zemí. Zájezd Orientem do Indie začíná v Turecku, přes Írán pokračuje do Pákistánu a Indie. Íránu je věnován šestý až dvanáctý den zájezdu, celkem tedy sedm dnů z celkových třiceti. Navštíveny jsou vzhledem k malé časové dotaci na tento stát pouze největší a nejznámější města – Teherán, Isfahán, Šíráz, Persepolis, Jazd – z něj pak cesta vede do Kermánu a krajinou pistáciových plantáží a oáz podél Lútské pouště do pohraničního města Zahedán. Obrázek č. 9: Orientem do Indie
81
V rámci druhého zájezdu Cesta kolem světa za 80 dní začínajícího v září navštíví zájemce celkově devět zemí. V Íránu bude mít možnost navštívit Teherán, Isfahán, Jazd a pohraniční město Zahedán. Stráví tak celkově v této zemi šest dnů z celkových osmdesáti dnů na cestách. V celém Íránu stejně jako po většinu zájezdu je využívána pozemní doprava. Letenky jsou v ceně zájezdu pouze
z
zahrnuty
Kalkaty
do
Bangkoku, ze Šanghaje do San Francisca a z New Yorku do zpět Evropy.
Obrázek č. 10: Cesta kolem světa za 80 dní
Z této cestovní kanceláře se dotazníku zaslanému elektronickou poštou věnoval pan Michal Čepek, jednatel společnosti. Na základě jeho odpovědí byly zjištěny následující informace. Cestovní kancelář Alvarez s.r.o. nabízí Írán mezi svými destinacemi od roku 1999, již tehdy byl spolu s Tureckem, Pákistánem a Indií destinací, kterou navštívili účastníci zájezdu s názvem Orientem do Indie. Jak pan Čepek dále uvádí: „Do Iránu bylo dlouhá léta problém získat jiné vízum než tranzitní, takže naši klienti odjížděli se sedmidenním, v některých letech dokonce jen pětidenním vízem v pase a na místě, obvykle v Isfahánu, který byl proslulý benevolencí svých imigračních úředníků, jsme víza prodlužovali.“88 Na otázku, kolik zájezdů jejich cestovní kancelář ročně uskuteční, odpověděl, že je to velmi individuální. Obvykle se prodá jeden až dva zájezdy, tři je však maximum. Během slabého roku se neprodá zájezd ani jeden. Následující tabulka č. 23 přehledně znázorňuje, kolik klientů do Íránu v jednotlivých letech s touto cestovní kanceláří vycestovalo a kolik kancelář ročně pořádala zájezdů. Data byla získána na základě odpovědi pana Čepka na třetí otázku v dotazníku. Tabulka č. 23: Počet klientů a zájezdů cestovní kanceláře Alvarez s.r.o. do Íránu 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Počet klientů Počet zájezdů Typ zájezdu89
11
-
15
-
16
-
6
6
10
22
25
-
1
-
1
-
1
-
1
1
1
2
2
-
OI
-
OI
-
OI
-
OI
OI
TI
OI, TI
TI
-
Zdroj: Elektronická komunikace s panem Michalem Čepkem 88
Informace získány na základě dotazníku zaslaného elektronickou poštou a následné e-mailové komunikace s panem Michalem Čepkem, jednatelem společnosti, v říjnu 2011. 89 Uvedená zkratka OI představuje zájezd Orientem do Íránu, zkratka TI znamená Tajemným Íránem.
82
Z tabulky č. 23 je vidět nárůst v počtu uspořádaných zájezdů i počtu klientů v posledních letech. Zatímco do roku 2005 bylo možné pro klienty sehnat pouze transitní vízum, což se samozřejmě odrazilo i v počtu klientů, v posledních letech, kdy jsou íránské úřady k turistům, a především jejich žádostem o víza do země vstřícnější, je klienty naplněno více zájezdů či alespoň více termínů téhož zájezdu. I díky větší benevolenci úřadů při vydávání turistických víz byl do nabídky v roce 2007 přidán zájezd Tajemným Íránem. Výpadek v roce 2010, kdy cestovní kancelář Alvarez s.r.o. neuspořádala žádný zájezd, souvisí bezpochyby s obavou klientů z cesty do této destinace po místních neklidných prezidentských volbách v roce 2009. Mediální obraz íránských povolebních protestů poptávku ovlivnil dlouhodoběji, i v roce 2011 byl zájem o zájezdy nižší. Celkově oba zájezdy zakoupilo v tomto roce pouze 15 klientů.
4.2.3 CK Rajbas Tato cestovní kancelář sídlící v Lelekovicích u Brna pořádá během roku 2011 do Íránu dva různé šestnáctidenní zájezdy. Celkově má CK Rajbas ve své nabídce téměř padesát zemí světa, kromě klasických poznávacích zájezdů se věnuje i turistickým, horolezeckým a cyklistickým zájezdům, pořádá zájezdy na motorkách i různě náročné několikatýdenní až několikaměsíční expedice. Zájezd Írán – památky Persie je organizován ve dvou termínech, a to v dubnu a listopadu 2011. Podle předběžného programu zájezdu by jeho trasa měla být následující: Teherán Kom - Abyaneh - Isfahán - Kermán - Šíráz - Persepolis - Nakš-e-Rostám - Pasargard - Jazd Kharanaq - Čak Čak - Meibod - Teherán. Zajímavý je rozhodně i výlet v okolí Kermánu do městečku Máhán a do oblasti Kaluts v poušti Lút, této oblasti se překřtívá íránský Monument Valley, kde je možné obdivovat fantastické pouštní útvary. Samozřejmostí je návštěva karavanseráje a prohlídka kanátů, což jsou mistrovské mnohakilometrové podzemní vodovody v pouštních oblastech. V ceně zájezdu je kromě ubytování, místní dopravy, pojištění proti úpadku a služeb průvodce zahrnuta i letenka Praha – Teherán, avšak pouze do maximální výše dvanácti tisíc korun. Za vyřízení víza si cestovní kancelář účtuje dva tisíce osm set korun. Zájezd v roce 2011 vede RNDr. Jindřich Nebojsa. Zájezd Írán – památky Persie stejného rozsahu, pořádaný ve shodných termínech roku 2011 se objevuje i mezi expedicemi na internetových stránkách společnosti ALPINA cestovní kancelář s.r.o. Zájezd však organizuje CK Rajbas, jak mi potvrdila paní Ing. Veronika Zahradníková z ALPINA cestovní kancelář s.r.o. Tato cestovní kancelář nabízí Írán mezi svými destinacemi druhý rok, poprvé tomu bylo již v roce 2007. Celkově se jim podařilo 83
prodat zájezd čtyřem klientům. Írán do své nabídky přidali pro její zpestření, aby rozšířili nabídku expedic na východ.90 Druhým zájezdem, který cestovní kancelář CK Rajbas aktuálně nabízí, je Írán - Damávand a severní Persie. Zájezd se uskuteční během září 2011. Hlavním cílem zájezdu je nejvyšší íránská hora Damávand měřící 5 671 metrů nad mořem, na níž se účastníci zájezdu pokusí vystoupit. Tím je částečně dán charakter zájezdu, protože musí pro takovýto výstup proběhnout dostatečná aklimatizace. Ta je naplánována na prvních šest dnů, její závěrečná fáze pak na sedmý až devátý den zájezdu, kdy se účastníci pokusí o výstup na horu Sabalan, jejíž výška je 4 811 m. n. m. Vlastní výstup na Damávánd je pak v plánu desátý až dvanáctý den zájezdu. Zájezd je vhodný pro zdatného vysokohorského turistu. Vzhledem k sportovnímu charakteru zájezdu je prohlídka historicko-kulturních zajímavostí Íránu omezena, navštíveny jsou pouze památky v blízkém okolí aklimatizační oblasti. Je mezi nimi asasínský hrad Alamut, dvě památky UNESCO - mauzoleum mongolského sultána Chodábande v Sultáníje a Tachte Solajmán neboli Šalamounův trůn, Kandován, Tabríz a samozřejmě na závěr zájezdu je před odletem navštíven Teherán. V roce 2009 CK Rajbas nabízela i zájezd s názvem Írán – hory, pouště a památky Persie specifický tím, že se jednalo o zájezd po Íránu na motorkách, respektive cestovních endurech. Cestovní kancelář za poplatek 159 600 Kč zajistila na vleku dopravu osmi motocyklů z České republiky do Teheránu a zpět, v případě zájmu bylo možné zajistit i doprovodné vozidlo Toyota Land Cruiser po dobu cesty po Íránu pro osm osob za další poplatek 35 000 Kč. Cena zájezdu 19 950 Kč byla kalkulována při počtu osmi osob a nezahrnovala z obvyklých základních služeb ani letenku, ani ubytování, ani stravování, pouze dopravu motorek. Z CK Rajbas jsem bohužel na svůj krátký dotazník týkající se jejich nabídky zájezdů do Íránu nedostala žádnou odezvu. Avšak, jak dlouho mají tuto destinaci ve své nabídce zařazenou, lze odhadnout z následujícího textu uvedeného na jejich internetových stránkách. „Jsme pravděpodobně jedinou CK, která v posledních sedmi letech uskutečnila všechny vypsané zájezdy do Íránu.“91 Zároveň lze přibližně odvodit počet účastníků jednoho zájezdu dle informací uvedených u zájezdu na Damávand. „V roce 2010 vystoupilo všech 10 účastníků na vrchol Sabalanu a 9 na vrchol Damávandu.“92
90
Informace získány na základě dotazníku zaslaného elektronickou poštou a následné e-mailové komunikace s paní Ing. Veronikou Zahradníkovou v říjnu 2011. 91 Dostupný z WWW: http://www.rajbas.eu/zajezdy-iran-pamatky-persie-90, [cit. 2011-10-30] 92 Dostupný z WWW: http://www.rajbas.eu/zajezdy-iran-damavand-a-severni-persie-91, [cit. 2011-10-30]
84
4.3
Ostatní cestovní kanceláře nabízející zájezdy do Íránu
Kromě uvedených cestovních kanceláří, nabízí na svých webových stánkách destinaci Írán ještě dalších devět cestovních kanceláří. Jednou z nich je Cestovní kancelář S.E.N., s.r.o. Z této cestovní kanceláře na můj dotazník odpověděl pan David Posejpal. Sdělil mi, že zájezd do Íránu s názvem Okruh zemí Osy zla nabízela jejich cestovní kancelář v roce 2009 a 2010. Přestože nabízeli celkem čtyři termíny zájezdu (jeden v roce 2009 a tři v roce 2010), neprodali zájezd ani jeden. Na mé dodatečné dotazy, proč se rozhodli tuto destinaci v roce 2009 do své nabídky zařadit a proč v roce 2010 rozšiřovali nabídku termínů, když zájezd nebyl v roce 2009 úspěšný, mi odpověděl následující: „Zájezd vznikl na popud průvodce, který sám Irán rok předtím navštívil a chtěl se tam vrátit, ale tentokrát s klienty. Nabídka byla v roce 2010 rozšířena jen proto, abychom nalákali na zájezd více klientů, což se bohužel nepovedlo.“93 Nutno dodat, že v roce 2011 se již zájezd do Íránu v jejich nabídce neobjevuje. Pan Posejpal si nebyl vědom toho, že by, co se této destinace týče, navázali spolupráci s jinou cestovní kanceláří, ať již íránskou či českou. Šestnáctidenní zájezd byl připraven pro malou skupinu po trase Teherán – Kášán – Isfahán – poušť Batlaq-e-Gaykhuni – Jazd – Persepolis – Šíráz – Búšehr – Kom – Zandžán – Kazvín – Teherán. Další cestovní kanceláří, jejíž zástupce odpověděl na dotazník zaslaný elektronickou poštou, je pražská cestovní kancelář Mayer & Crocus s.r.o. Na základě odpovědí paní Veroniky Veselé byla zjištěna následující data. Cestovní kancelář Mayer & Crocus s.r.o. pořádala v roce 2011 zájezd do Íránu podruhé. Zájezd připravují každoročně pouze v jednom termínu, a to na jaře. Celkem s nimi již Írán navštívilo 61 klientů, v roce 2010 to bylo 33 osob, v roce 2011 obdobný počet – 28 osob. Co se týče spolupráce s dalšími cestovními kancelářemi, v Íránu spolupracují s Asemangasht Tour & Travel organization, v České republice jejich zájezd má ve své
nabídce
zařazena
cestovní
kancelář
CK Carabus. Jedná se o poznávací osmnáctidenní zájezd Írán – velký okruh – letecky, v jehož itineráři je počítáno s návštěvou sedmi íránských památek pod ochranou UNESCO.
Obrázek č. 11: Írán – velký okruh – letecky
93
Informace získány na základě dotazníku zaslaného elektronickou poštou a následné e-mailové komunikace s panem Davidem Posejpalem v říjnu 2011.
85
Z následujících sedmi cestovních kanceláří jsem bohužel na svoje dotazy nedostala žádnou odpověď, analýze jejich nabídky se tedy již nebudu věnovat příliš podrobně, pokusím se spíše upozornit na to, čím se jejich nabídka liší od konkurence. Cestovní kancelář NOMÁD, spol. s r.o. sídlící ve Žďáru nad Sázavou nabízí zájezd Írán – krása skrytá pod čádorem, a to ve dvou termínech, jeden jarní, druhý podzimní. Stejně jako termín může si klient zvolit i délku zájezdu, ať již zájezd jedenácti- či sedmnáctidenní. Z programu zájezdu bych vyzdvihla návštěvu etnologické oblasti Kandalús, kde žijí blonďatí lidé, dle legend potomci Alexandra Velikého. Vstup do této oblasti je již zahrnut v ceně zájezdu.
Obr. č. 12: Írán – krása skrytá pod čádorem
Pražská cestovní kancelář EUROFLY REISEN, s.r.o. nabízí zájezd s názvem Kultura, historie, hory a lidé krásné Persie. Jedná se šestnáctidenní zájezd organizovaný ve dvou různých termínech, v jednom jarním, jednom podzimním. Trasa zájezdu vede obvyklými turistickými místy Íránu, v případě zájmu je však možno délku zájezdu o šest dnů prodloužit a podniknout s cestovní kanceláří výstup na Damávand. Specifikem této cestovní kanceláře je skutečnost, že kromě výše uvedeného skupinového zájezdu nabízí potencionálním zájemcům také přípravu individuálního zájezdu „šitého na míru“. V takovém případě připraví cestovní kancelář klientovi itinerář cesty dle jeho přání a požadavků, zařídí letenku i služby místního íránského průvodce, který bude klienta po celou dobu jeho pobytu v Íránu doprovázet. Cestovní kancelář LIVINGSTONE s.r.o., která má svou centrálu v Brně, nabízí do Íránu čtrnáctidenní zájezd Írán - Starobylá perská říše - Komfortněji. Řekla bych, že ve srovnání se zájezdy některých výše uvedených cestovních kanceláří není tento zájezd pojat nijak zvlášť komfortněji. Ubytování je naplánováno ve 3 – 4* hotelech, klienty čeká v Íránu jeden místní přelet Isfahán – Teherán, jinak
doprava
klimatizovaným
minibusem.
Z méně
navštěvovaných míst slibuje itinerář zájezdu návštěvu nejrozsáhlejší vodní jeskyně světa Alí Sadr, návštěvu Avicennova mauzolea a hrobky biblické Ester, královny ze Súsy, a jejího strýce Murdochaje. Vstupní vízum do Íránu zařizuje cestovní kancelář za poplatek 1 900 Kč.
Obr. č. 13: Írán – Starobylá perská říše – Komfortněji
86
Cestovní kancelář Karavela v.o.s. se sídlem v Hlinsku v Čechách v kraji Vysočina nabízí svým klientům šestnáctidenní zájezd To nejlepší z Íránu. Itinerář i oba připravené termíny zájezdu se shodují se zájezdem Írán – památky Persie cestovní kanceláře CK Rajbas. Zájezdy se sice navzájem mírně liší texty popisujícími itineráře zájezdů, nikoli však v navštívených místech. Druhou odlišností je pak kromě samotného názvu zájezdu jeho cena. Zájezd od cestovní kanceláře Karavela v.o.s. je o tři tisíce dražší. Zdá se, že organizátorem zájezdu by mohla být opět CK Rajbas a Karavela v.o.s. pouze jeho prodejcem, bohužel ani jedna
z cestovních
domněnku
kanceláří
nepotvrdila,
ani
mi
tuto
nevyvrátila.
V případě, že spolu tyto cestovní kanceláře nespolupracují, přicházelo by v úvahu tzv. kopírování
služeb
nebo
možnost,
že
spolupracují se stejnou íránskou cestovní kanceláří, která jim zájezd v Íránu zajišťuje.
Obrázek č. 14: To nejlepší z Íránu
Pražská cestovní kancelář PhDr. Hassan El Hassan, CSc. – Palmyra Tour specializující se na zájezdy do arabských zemí o sobě na svých internetových stránkách uvádí, že uskutečnila „historicky první „poznávačky“ na českém trhu do Íránu (1998), Iráku (2001) a Saúdské Arábie (2008).“94 V současné chvíli nabízí tato cestovní kancelář netradiční třítýdenní zájezd Křížem krážem sami po celém Íránu. Netradiční v tom smyslu, že se jedná o nabídku pro individuální turisty. Trasa zájezdu je připravena takto: Šíráz – Kermán – Jazd – Isfahán – Mašhad – Teherán – Kášán – Kom – Hamadán – Tabríz. Není však specifikován termín zájezdu. Ten záleží na klientovi, dle jeho přání je možné upravit následně i program, výše uvedenou trasu či délku pobytu. V ceně 59 926 Kč je již zahrnuta letenka Praha – Šíráz a Tabríz – Praha, íránské vstupní vízum, dvacet noclehů v 3* a 4* hotelech se snídaní, tři vnitrostátní přelety a zákonné pojištění cestovní kanceláře proti úpadku i pojištění léčebných výloh, úrazu, odpovědnosti, zavazadel a storna zájezdu (do sto tisíc korun na osobu). Dále tato cestovní kancelář nabízí balíček pro individuální turisty s názvem Do Íránu po vlastní ose. Balíček obsahuje zpáteční letenku Praha – Teherán, sedm nocí v teheránském hotelu (na výběr 3*, 4* nebo 4* De Luxe hotel), zpáteční transfer letiště – hotel, vstupní vízum a
94
Dostupný z WW: http://palmyratour.cz/index.php?clanek=13, [cit. 2011-11-02]
87
zákonné pojištění cestovní kanceláře proti úpadku i pojištění léčebných výloh, úrazu, odpovědnosti, zavazadel a storna zájezdu (do padesáti tisíc korun na osobu). Semilská cestovní kancelář Stanislav Kousal – CK ERIKA TOUR nabízí desetidenní zájezd s názvem Tajemný Írán. Jeho účastníci navštíví klasicky největší a nejznámější íránská města, oproti nabídce jiných cestovních kanceláří však tento zájezd zahrnuje návštěvu vesnice Mohamadieh, ve které proběhne seznámení se s tkaním perských vlněných koberců. Návštěva řemeslné dílny se též uskuteční ve vesnici Natanz. Klienty čeká také jeden netradiční nocleh v ekologickém kempu a farmě Martin Abad Camp & Organic Farm95 a následující den projížďka na velbloudech. Cestovní kancelář RNDR. Pavel Kumpán - Geos travel sídlící v Praze 7 nabízela Írán ve své nabídce v roce 2011 poprvé. Zájezd do Íránu spojila s návštěvou Turecka a netradičně Iráku, jedná se o šestnáctidenní zájezd s názvem Kurdistán. Vhledem k tomu, že se zájezd věnuje pouze této oblasti, navštíví klienti v Íránu během čtyř dnů horské jezero a letovisko Marivan, odlehlé pohoří Hawraman, kde je čeká kromě turistiky jízda terénními vozy, horskou vesnici Palangan a centrum íránské provincie Kurdistán Sanandaj. V ceně zájezdu 47 900 Kč je zahrnuta letenka Praha – Diyarbakir a Teherán – Praha, veškerá další doprava, ubytování v dvouhvězdičkových hotelech se snídaní i služby průvodce.
95
Internetové stránky tohoto kempu jsou dostupné z WWW: http://www.matinabad.com/home/home.aspx, [cit. 2011-11-02]
88
5 Dotazníkové šetření Vzhledem k tomu, že se ve své práci zabývám potenciálem Íránu pro cestovní ruch a atraktivitou tohoto státu pro české turisty, provedla jsem v listopadu 2011 dotazníkové šetření, jehož účelem bylo zjistit nejen to, jaký je mezi Čechy zájem o návštěvu Íránu, ale také jaké je jejich povědomí o této zemi. Z tohoto důvodu byl sestaven větvený dotazník obsahující celkem dvacet pět otázek, jehož struktura je uvedena v příloze číslo čtyři této práce. Dotazník byl pro svoji dostupnost široké veřejnosti umístěn na internetový portál www.vyplnto.cz, který je volně přístupný. Respondenti byli k jeho vyplnění vyzváni především prostřednictvím elektronické pošty, sociální sítě Facebook, odkaz na dotazník byl umístěn i do cestovatelských diskuzí na internetových stránkách www.hedvabnastezka.cz a www.cestovatel.cz. Několik dotazníků bylo distribuováno mezi veřejnost i v tištěné podobě. Celkem bylo těmito způsoby získáno 162 respondentů.
5.1
Složení respondentů
Z celkového počtu 162 respondentů bylo 100 žen a 62 mužů, jejich procentuální zastoupení je patrné z grafu č. 2. Z hlediska věkového složení bylo 80 respondentů ve věku 15 až 25 let (čemuž odpovídá 49,38 %), 75 respondentů ve věku 26 až 39 let (46,30 %) a 7 respondentů bylo ve věkové kategorii 40 až 55 let (4,32 %). Dotazník nevyplnil žádný respondent starší 56 let. Graficky je rozložení respondentů podle věku znázorněno grafem č. 3. Co se týče rozdělení respondentů dle povolání, u této otázky bylo možné zvolit více odpovědí nebo uvést odpověď vlastní, aby nebyli limitováni respondenti, kteří přímo nespadají do žádné z předdefinovaných kategorií. Po bližší analýze odpovědí bylo zjištěno následující: 71 respondentů patří do kategorie student (43,83 %), 67 respondentů je výdělečně činných (41,36 %), pro 16 respondentů platí oboje výše uvedené, jsou totiž pracujícími studenty (9,88 %), 5 respondentek je v současné chvíli na mateřské dovolené (3,09 %) a 3 respondenti jsou nezaměstnaní (1,85 %). To, že téměř 62 % respondentů jsou ženy, lze vysvětlit jejich větším zájmem o tento průzkum, případně ochotou dotazník vyplnit, jelikož účast v průzkumu byla dobrovolná. Vysoké zastoupení respondentů ve věku 15 až 25 let a kategorie 26 až 39 let je dáno tím, že byly oslovovány především tyto věkové kategorie. Bylo vycházeno z předpokladu, že tyto věkové skupiny mají největší chuť a odvahu cestovat do vzdálené, českým trhem zatím příliš neobjevené země, jako je Írán. Zároveň u kategorie do 25 let, kterou z velké části tvoří 89
studenti, se dá předpokládat, že má pro takovou cestu dostatek času. Druhá věková kategorie nebude mít s velkou pravděpodobností tolik volného času, je zde však vyšší pravděpodobnost finančních prostředků pro takovouto cestu. Graf č. 2: Složení respondentů podle pohlaví
Graf č. 3: Složení respondentů podle věku
5.2
Analýza výsledků dotazníkového šetření
Dotazník byl vypracován jako větvený, což znamená, že jednotliví respondenti neodpovídali vždy na všech 24 otázek. O tom, kolik otázek jim bylo určeno k vyplnění, rozhodovalo, zda Írán již navštívili, zda o cestě zatím pouze uvažovali či zda o ní vůbec neuvažovali. Toto zjišťovala otázka č. 5. Až po ni byl dotazník společný všem respondentům, následné otázky 6 až 15 vyplňovali pouze respondenti, kteří již Írán v minulosti navštívili, otázky 16 až 20 90
pouze ti, kteří o jeho návštěvě již uvažovali, ale cestu dosud neuskutečnili. Segmentační otázky č. 21 až 23 vyplňovali samozřejmě opět všichni respondenti. Poslední, dvacátá čtvrtá otázka byla volitelná, měla dát respondentům prostor pro vyjádření případných dalších názorů či komentářů. Pro vyhodnocení otázek bylo zvoleno jejich pořadí, v jakém se objevily v dotazníku. 1. Co se Vám vybaví, když se řekne Persie? Jednalo se o otevřenou otázku, jejímž účelem bylo zjistit, jaké asociace se vybaví respondentům při slově Persie, a porovnat zjištěné údaje s výsledky otázky č. 2, která měla zjistit asociace respondentů při slově Írán. Slovo Persie bylo úmyslně zvoleno jako první, zajímalo mě, kolik respondentů si k němu rovnou přiřadí současný Írán. Vzhledem k tomu, že byla otázka otevřená a respondenti zároveň nebyli nijak omezeni délkou odpovědi, asociace byly poměrně rozličné, některé odpovědi se však často opakovaly. Nejhojněji zastoupenou odpovědí byl koberec, tato asociace se vybavila 58 respondentům (35,80 %). Druhým nejčastěji opakujícím se konkrétním nezaměnitelným pojmem byl Princ z Persie, ať již v souvislosti s počítačovou hrou nebo filmem. Tuto odpověď uvedlo celkem 24 respondentů (14,81 %). Velice často byly zastoupeny pojmy ve smyslu mocná (Perská) říše, starověká civilizace, ty se v odpovědích objevily celkem 36krát (22,22 %). S historií a hodinami dějepisu si tento pojem spojuje 21 respondentů, s čímž souvisí i často zmíněný pojem řecko-perské války, který uvedlo celkem 10 respondentů. 16 respondentům se vybavily Pohádky z tisíce a jedné noci, 15 respondentů si Persii spojuje s pojmy poušť nebo písek. Devětkrát se mezi odpověďmi objevilo slovo orient, stejně tak hojně byla zastoupena Persepolis. U této asociace je zajímavé, že spolu s tímto pojmem byl v případě pěti odpovědí uveden i vojevůdce Alexandr Veliký, který se jinak mezi 162 odpověďmi objevil celkově pouze osmkrát. Stejně početnou asociací, tedy osmkrát se objevivší, byla perská kočka. Právě pojem Írán si do souvislostí s Persií při této otázce dalo celkem 18 respondentů (11,11 %). Zajímavé mi přišlo podívat se, jak se liší zastoupení této asociace u respondentů, kteří již Írán navštívili (dále jen skupina A), kteří o jeho návštěvě uvažují (dále jen skupina B) a kteří na ni nikdy nepomysleli (dále jen skupina C). Z respondentů skupiny A uvedlo pojem Írán ve svých odpovědích celkem 23,53 %, z respondentů skupiny B to bylo 8,88 %, ze skupiny C pak rovných 10 %. U respondentů, kteří tuto zemi navštívili, byla tedy asociace Persie – Írán více jak dvakrát hojnější než u ostatních dvou skupin. 91
Není nijak překvapivé, že odpovědi respondentů skupiny A a B byly obvykle delší a konkrétnější než u skupiny C. To například dokladuje fakt, že přestože 16 respondentů ze skupiny C uvedlo mezi asociacemi historii a hodiny dějepisu, konkrétní historické pojmy a osoby byly zastoupeny pouze u skupiny A a B – např. Alexandra Velikého uvedli pouze 2 respondenti ze skupiny A a 6 respondentů ze skupiny B. Stejně tak Dáreia uvedli dva respondenti ze skupiny A a jeden ze skupiny B, Kýra uvedli pouze dva respondenti ze skupiny A. Respondenti skupiny C žádnou historickou postavu Perské říše nejmenovali. Pokud se podíváme blíže na nejhojněji zmiňovaný pojem koberec, jej uvedlo 23,55 % respondentů skupiny A, ale již 35,55 % skupiny B a rovných 38 % skupiny C. Jako jedinou asociaci koberec uvedlo 5,88 % respondentů skupiny A, u skupiny B a C byl opět procentuální nárůst, a to na 8,88 % a 16 %. Z těchto příkladů je patrné, že odpovědi skupiny C na tuto otázku byly vesměs stručnější a mnohem obecnější. 2. Co se Vám vybaví, když se řekne Írán? Opět se jednalo o otevřenou otázku. Nejhojněji zastoupeným pojmem byl mezi odpověďmi na tuto otázku islám (muslimové). Tento pojem uvedlo celkem 35 respondentů (21,60 %). Objevil se v odpovědích 35,24 % dotazovaných skupiny A, pouze 15,55 % dotazovaných skupiny B a rovných 22 % respondentů ze skupiny C. S tímto pojmem dále částečně souvisí již méně se objevivší pojmy jako islámští fanatici (celkem 3x), radikální islamisté (1x) a islámský fundamentalismus (1x), které se však objevily výhradně mezi odpověďmi skupiny C. Druhým často zmiňovaným pojmem byla válka. Tento pojem byl uveden celkem 35krát, z toho 4x konkretizován jako irácko-íránská válka. Na rozdíl od předchozího pojmu ho však nepoužil nikdo ze skupiny A, v odpovědích skupiny B se objevil 7x (15,55 %), nejpočetnější byl dle předpokladů v odpovědích skupiny C (28x, tedy 28 %). Dle očekávání se v odpovědích také hojně objevoval pojem jaderný program/jaderné zbraně – celkem 21x, mezi skupinami A, B a C byl však rozložen procentuálně poměrně rovnoměrně. S ropou si Írán spojilo celkem 18 respondentů, dvě třetiny jich byly ze skupiny C, pouze jeden ze skupiny A. Irák se objevil ve 4 odpovědích (2x ve skupině B, 2x ve skupině C). Pokud se podíváme na zcela všeobecné pojmy, velice často se vyskytovaly negativní asociace jako nebezpečí (13x), konflikt (12x), boje (5x), demonstrace/nepokoje/neklid (6x), dokonce i terorismus/teroristé (8x). Asi nikoho nepřekvapí, že naprosto převažovaly v odpovědích respondentů skupiny C (88,64 %), zbylých 11,36 % představovala skupina B. Ze skupiny A je neuvedl nikdo. 92
Naopak, co se týče konkrétních pojmů, prezidenta Ahmadínežáda si s Íránem spojilo celkem 15 respondentů – 3 ze skupiny A (17,65 %), 7 ze skupiny B (15,55 %) a 5 ze skupiny C (5 %). Na představitele islámské revoluce Chomejního si vzpomnělo celkem 6 respondentů (3 ze skupiny A, 3 ze skupiny B), pojem islámská revoluce zmínili celkem 4 respondenti (1 ze skupiny A, 3 ze skupiny B), Rezu Pahlavího uvedli pouze dva respondenti ze skupiny B. Dále se respondenti u této otázky hodně vyjadřovali k současnému polickému zřízení v zemi. Pojmy totalita/diktatura uvedlo v určitém kontextu celkem 10 respondentů, 3 ze skupiny A (17,65 %), 3 ze skupiny B (6,67 %) a 4 ze skupiny C (4 %). Jak je z uvedených dat vidět, hlubší představu o politickém vývoji a historii Íránu mají lidé ze skupiny A a B, což potvrdily i výsledky u otázky číslo jedna. Hojnými asociacemi samozřejmě byly také íránské ženy a jejich postavení ve společnosti. Pojmy související s povinným zahalováním – jako zahalené ženy/zahalené tváře – uvedlo celkem 11 respondentů (3 ze skupiny B a 8 ze skupiny C). Slovo šátek se objevilo 3x (2x ve skupině B, 1x ve skupině C). Dále se celkem 9x objevily pojmy ženská práva/diskriminace žen/nesvoboda žen/nerovnoprávnost žen, 8x byla tato sousloví použita respondenty ze skupiny C a pouze jedním respondentem ze skupiny A. Pokud výše uvedené zevšeobecníme, lze z odpovědí respondentů dobře vidět jiné zabarvení odpovědí v případě první a druhé otázky. Odpovědi týkající se Íránu jsou mnohem více laděny negativně než odpovědi k první otázce týkající se asociací ke slovu Persie. Zatímco Persie je vnímána veskrze jako starobylá orientální vyspělá říše s bohatou historií i kulturou, v dnešní době spojovaná převážně s koberci, připomínaná pohádkami, počítačovými hrami a filmy, Írán je muslimskou zemí s nesvobodným teokratickým režimem, spojovaným s jaderným programem, válkou, demonstracemi a celkovým nebezpečím. O tom, že tomu velkým dílem přispívá démonizace Íránu médii, není žádných pochyb (viz následující otázka). Tato skutečnost velmi rozdílného vnímání Íránu a Persie, má na českém trhu v první řadě klíčový vliv na nabídku zájezdů cestovních kanceláří do této destinace. Nejen, že mnoho Čechů nepovažuje Írán za bezpečnou turistickou destinaci, ale též i ve spojitosti s tím vůbec neuvažuje o návštěvě této země (viz otázky č. 4 a č. 5). Na českém trhu tedy není příliš mnoho cestovních kanceláří, které tuto destinaci nabízí, jak ukázala analýza v předchozí kapitole, a zároveň tyto cestovní kanceláře v názvech svých zájezdů velice často zmiňují Persii, nikoli Írán. Příkladem může být zájezd Tajuplná Persie cestovní kanceláře FIRO-tour a.s., který prodává i Čedok a.s., zájezdy cestovní kanceláře CHINA TOURS s.r.o. Za tajemstvím Persie; Persie pro pokročilé; Istanbul, Persie, Indie (vymyká se zde pouze zájezd 93
Ázerbájdžán, Írán, východní Turecko) a mnohé další. Některé cestovní kanceláře v názvech zájezdů uvádějí dokonce oba pojmy (Írán – památky Persie; Írán - Damávand a severní Persie; Írán - Starobylá perská říše - Komfortněji). Tohoto rozdílného vnímání Íránu ve světě jsou si zřejmě vědomé i íránské organizace cestovního ruchu, které Írán pro zahraniční turisty prezentují právě v duchu pohádkové Perské říše. Posoudit to lze například z krátkých spotů na tomto internetovém odkaze: http://www.tourismiran.ir/media.php?cid=121&ln=en. Výmluvné je i logo v této internetové prezentaci Íránu jako turistické destinace. 3. Jaký vliv mají masová média na Vaše vnímání Íránu? Tato otázka byla formulována jako polouzavřená, respondenti si mohli vybrat ze třech nabídnutých možností, nebo zvolit vlastní odpověď. Nejhojněji zastoupenou odpovědí byla odpověď masové sdělovací prostředky můj názor na Írán určitě částečně ovlivňují, zvolilo ji celkem 73 ze 162 respondentů (45,06 %). O něco méně, 38,27 %, respondentů zvolilo odpověď silný, s jinými informacemi o Íránu než z médií se nesetkávám a téměř 13 % respondentů odpovědělo troufám si tvrdit, že mé vnímání této země není masovými sdělovacími prostředky téměř ovlivněno, mám přístup k informacím o této zemi i z jiných zdrojů. Pouze šest respondentů (3,7 %) zvolilo vlastní odpověď – dva respondenti nedokázali vliv posoudit, dva uvedli, že média na ně nemají vliv téměř žádný, jeden respondent byl dle svých slov v Íránu osobně a není tak na médiích závislý, poslední respondent uvedl, že na něj mají média vliv silný, ale je ovlivňován i íránskými médii a ostatními cestovateli. Graf č. 4: Vliv masových médií na vnímání Íránu respondenty
94
Na základě této otázky jsem získala tři skupiny respondentů – skupinu U (…určitě částečně ovlivňují), skupinu S (silný, s jinými…) a skupinu T (troufám si tvrdit, že…) – u nichž mě dále zajímalo, jaké poměrové zastoupení tvořily u vybraných pojmů v otázce č. 2. Zvolila jsem pro tuto analýzu pojmy jaderný program/jaderné zbraně, Ahmadínežád a válka, které se nejen v odpovědích na otázku číslo dvě hojně opakovaly, ale jsou též velmi často skloňovány v souvislosti s Íránem českými médii. Co se týče pojmu válka, ten uvedlo celkem 20 respondentů ze skupiny S, což představuje 57,14 % z celkem 35 respondentů, kteří zmínili toto slovo v otázce č. 2. Dále jej zmínilo 14 respondentů ze skupiny U (40 %) a pouze jeden respondent ze skupiny T (2,86 %). Pojmy jaderný program/jaderné zbraně se v otázce č. 2 opakovaly celkem 21x, z toho 11x je uvedli respondenti ze skupiny U (52,38 %), 7x ze skupiny S (33,33 %) a 2x respondenti ze skupiny T (9,52 %). Zbylých 4,77 % představuje odpověď respondenta, který na otázku č. 3 odpověděl vlastními slovy. Prezident Ahmadínežád byl v otázce č. 2 zastoupen celkem 15x, z toho jej uvedlo 9 respondentů ze skupiny U (60 %), 3 ze skupiny S (20 %), 2 ze skupiny T (13,33 %) a jeden respondent, který u této otázky využil její polouzavřenosti (6,66 %). Vzhledem k tomu, že výše uvedené procentuální podíly sice uvádějí četnost respondentů v jednotlivých skupinách, ale neberou zřetel na velikost těchto skupin, vypracovala jsem tabulku č. 24, která vyjadřuje, kolik respondentů uvedlo dané slovo ze všech respondentů v dané skupině a jejich procentuální podíl. Tabulka č. 24: Počet respondentů ze skupin S, T, a U, kteří uvedli dané slovo, a jejich podíl na celkovém počtu respondentů ve skupině v % Skupina S T U Ostatní Celkem
Válka 20 1 14 0
32,26 4,76 19,18 0 35
Jaderný program/zbraně 7 11,29 2 9,52 11 15,07 1 16,67 21
Ahmadínežád 3 2 9 1
4,84 9,52 12,33 16,67 15
Velikost skupiny 62 21 73 6 162
Zdroj: Sestaveno autorkou práce na základě dat z dotazníkového šetření
Z tabulky č. 24 je vidět, že obecné negativní pojmy – válka nebo jaderný program/jaderné zbraně – si jako asociaci v kontextu s Íránem vybaví nejmenší procento osob ze skupiny T, tito lidí tvrdí, že jejich názor na Írán není masovými sdělovacími prostředky téměř ovlivněn. 95
U konkrétního slova Ahmadínežád je již jejich podíl ve srovnání se skupinou S, na niž mají média silný vliv, o něco vyšší, což ale může také souviset s faktem, že respondenti ze skupiny T jsou znalejší místních poměrů a politické situace, jelikož velká část z nich již Írán navštívila, jak uvidíme dále. To, jak se vzájemně prolínají skupiny A, B a C, které byly definovány v otázce č. 1 (na základě otázky č. 5) a skupiny S, T a U definované touto otázkou, zobrazuje následující tabulka č. 25. Zároveň je v tabulce uveden i procentuální podíl jednotlivých skupin z celkového počtu 162 respondentů Tabulka č. 25: Vzájemné prolínání skupin A, B a C spolu se skupinami S, T a U a jejich podíl na celku v % Skupina S T U Ostatní Celkem
A 0 12 4 1
B 0 7,41 2,47 0,62
17
7 7 29 2
C 4,32 4,32 17,90 1,23
45
55 2 40 3
33,95 1,23 24,69 1,85 100
Celkem 62 21 73 6 162
Zdroj: Sestaveno autorkou práce na základě dat z dotazníkového šetření
Jak je z výše uvedené tabulky na první pohled patrné, každá ze skupin A, B a C má majoritní podíl v jedné ze skupin S, T a U. Zatímco celkem 12 ze 17 respondentů (70,56 %), kteří již Írán navštívili (skupina A), uvedlo, že jejich vnímání Íránu není médii téměř ovlivněno, nejvíce respondentů skupiny B (tedy těch, kteří o cestě do Íránu uvažují, ale ještě ji neuskutečnili) uvedlo, že jejich názor masové sdělovací prostředky určitě částečně ovlivňují – celkem to bylo 29 respondentů ze 45 (64,44 %). Mezi respondenty, kteří o návštěvě Íránu nikdy neuvažovali (skupina C), je dominantní skupina, která si myslí, že na ni mají média silný vliv (celkem 55 ze 100 respondentů), avšak podstatný podíl ve výši 40 % má i skupina U (masové sdělovací prostředky můj názor na Írán určitě částečně ovlivňují). Skutečnost, zda respondenti již Írán navštívili nebo zda o cestě uvažují či neuvažují, má tedy zcela zřejmý vliv i na to, jaký mají postoj k masovým médiím a jak vnímají, že je jejich názor na Írán médii ovlivněn.
96
4. Myslíte si, že je Írán pro turisty bezpečnou destinací? Toto otázka měla zjistit, zda respondenti považují Írán obecně za bezpečnou turistickou destinaci, hledisko bezpečnosti proto nebylo blíže specifikováno. Kolik respondentů zvolilo kterou z pěti možných odpovědí na tuto otázku a jejich procentuální podíl, zobrazuje následující graf č. 5. Graf č. 5: Bezpečnost Íránu jako turistické destinace
Z grafu vyplývá, že nejvíce respondentů uvedlo, že Írán není příliš bezpečnou destinací (45,68 % respondentů). Pokud sečteme obě negativně laděné odpovědi, dostaneme celkem odpovědi 97 respondentů, což představuje 59,88 %. Kladně formulované odpovědi tvoří dohromady celkem 49 hlasů, což je přibližně polovina součtu negativních odpovědí (pouze 30,25 %). Nevím uvedlo 16 respondentů, tedy téměř 10 %. Dá se předpokládat, že spíše kladné odpovědi uvedli respondenti, kteří již Írán navštívili nebo se do této země chystají, a spíše záporně formulované odpovědi ti, kteří o cestě nikdy neuvažovali. Tabulka č. 26: Vliv odpovědí na otázku č. 4 dle příslušnosti respondenta ke skupině A, B nebo C a jejich podíl v jednotlivých skupinách v % Skupina Ano, je bezpečná Ano, je celkem bezpečná Ne, není příliš bezpečná Ne, není bezpečná Nevím
A 15 2 0 0 0
B 88,24 11,76 0 0 0
4 19 17 1 4
C 8,89 42,22 37,78 2,22 8,89
0 9 57 22 12
0 9,00 57,00 22,00 12,00
Celkem 19 30 74 23 16 97
Celkem
17
100
45
100
100
100
162
Zdroj: Sestaveno autorkou práce na základě dat z dotazníkového šetření
Výše uvedený předpoklad tabulka č. 26 naprosto potvrzuje. Převažující hodnoty v jednotlivých skupinách jsou označeny silným písmem. Všichni respondenti ze skupiny A zvolili odpovědi kladné, 88,24 % respondentů dokonce uvedlo odpověď ano, je to bezpečná destinace. Naopak u respondentů ze skupiny C převažovaly obě záporné odpovědi (celkem 79 % respondentů) a 12 % respondentů uvedlo odpověď nevím. U skupiny B, tedy u osob, které o návštěvě Íránu teprve uvažují, převažují dvě nerozhodné odpovědi – ano, je to celkem bezpečná destinace a ne, není to příliš bezpečná destinace – celkově je uvedlo z této skupiny 80 % respondentů. Pokud se podíváme, jak odpovídali na tuto otázku respondenti rozdělení do výše specifikovaných skupin S, T a U (skupiny respondentů dle vlivu masových médií), bude tabulka vypadat následovně. Lze očekávat, že odpovědi respondentů skupiny S budou spíše negativní, zatímco odpovědi skupiny T spíše pozitivní. Tabulka č. 27: Vliv odpovědí na otázku č. 4 dle příslušnosti respondenta ke skupině S, T nebo U a jejich podíl v jednotlivých skupinách v % Skupina Ano, je bezpečná Ano, je celkem bezpečná Ne, není příliš bezpečná Ne, není bezpečná Nevím Celkem
S 0 4 34 17 7 62
0 6,45 54,84 27,42 11,29 100
14 5 1 0 1 21
T 66,67 23,81 4,76 0 4,76 100
U 4 5,48 20 27,40 38 52,05 6 8,22 5 6,22 73 100
Ostatní 1 16,67 1 16,67 1 16,67 0 0 3 50,00 6 100
Celkem 19 30 74 23 16 162
Zdroj: Sestaveno autorkou práce na základě dat z dotazníkového šetření
Tabulka č. 27 předpoklad potvrdila, celkově 82,26 % respondentů ze skupiny S uvedlo negativní odpověď, z toho dvě třetiny tvořila odpověď ne, není to příliš bezpečná destinace. Naopak ve skupině T byla s 66,67 % dominantní odpověď ano, je to bezpečná destinace. Celkově pozitivně laděné odpovědi tvořily ve skupině T 90,48 %. Pokud jde o respondenty skupiny U, kteří o sobě uvedli, že jejich názor na Írán je masovými sdělovacími prostředky určitě částečně ovlivněn, ti na otázku č. 4 nejčastěji odpovídali oběma nerozhodnými odpověďmi (celkem je uvedlo 79,45 % respondentů), z nichž ovšem téměř dvojnásobné zastoupení měla odpověď negativní – ne, není to příliš bezpečná destinace. 98
5. Uvažoval/a jste někdy, že byste Írán navštívil/a? Tato otázka rozčlenila respondenty do tří skupin A, B a C, které byly definovány již u otázky č. 1 a následně použity nejen pro její hlubší analýzu. Zároveň se touto otázkou celý dotazník větví tak, že respondenti ze skupiny A následně odpovídali na otázky č. 6 až č. 15, respondenti ze skupiny B na otázky č. 17 až č. 21 a respondenti ze skupiny C přecházejí již k segmentačním otázkám č. 21 až 23, které jsou společné pro všechny tři skupiny. Zde bych ještě ráda uvedla, že skupina A se skládá z 11 mužů a 6 žen, ve skupině B je 21 mužů a 24 žen a skupina C představuje 30 mužů a 70 žen. Pouze ve skupině A, jejíž členové již Írán navštívili, je převaha mužů nad ženami, mužů je v této skupině téměř dvojnásobně. Graf č. 6: Rozdělení respondentů dle úvahy o návštěvě Íránu (skupiny A, B a C)
6. Kolikrát jste již Írán navštívil/a? Z celkem 17 respondentů, kteří již Írán navštívili, odpovědělo 15 osob, že Írán navštívili 1x, čemuž odpovídá 88,24 %. Zbylí dva respondenti navštívili Írán doposud 2x (11,76 %). Odpověď více než 2x zůstala nevyužita. Přestože je možné se v cestopisech od českých autorů dočíst, že podnikli do Íránu i deset a více výprav96, odpovědi na tuto otázku dokládají, že tato země rozhodně není destinací, kterou Češi volí pro každoroční dovolenou.
96
SLADKÝ, Jiří. Írán plný mučedníků. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2006. ISBN 80-204-1230-1. Přebal knihy.
99
7. Kolik času jste při své cestě v Íránu strávil/a? Ze 17 respondentů odpovědělo 14 (82,35 %), že v Íránu strávilo celkem 14 dní – 1 měsíc. Dva respondenti uvedli délku pobytu 1 – 3 měsíce (11,76 %), z nichž jeden Írán stihl navštívit již dvakrát. Druhý respondent, který navštívil Írán doposud dvakrát, uvedl, že jeho obě cesty byly různě dlouhé – cesta v roce 2007 jeden měsíc, o rok později již v Íránu strávil pouze 14 dní. Nikdo z respondentů nevyužil nabízenou odpověď méně než 14 dní ani odpověď více než 3 měsíce. Graf č. 7: Délka cesty a pobytu v Íránu
Z výše uvedených dat vyplývá, že ideální délkou pobytu v Íránu je doba 14 dní až měsíc. Zajisté to souvisí se vzdáleností této destinace od České republiky i snahou využít udělené a zaplacené turistické vízum, jehož platnost v pase je sice tři měsíce ode dne vydání víza, včetně doby pobytu v Íránu, avšak pobyt v Íránu, aniž by bylo vízum prodlužováno, je možný pouze třicetidenní. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že tato délka pobytu v Íránu je optimální. Osobně jsem jako turistka v Íránu strávila tři týdny čistého času (bez cesty autobusem tam a zpět) v červnu/červenci 2009 a musím říct, že za tuto dobu lze shlédnout mnoho íránských památek a atraktivit. A to i tehdy, pokud je k dopravě po Íránu využívána hromadná doprava a čas se nešetří za pomoci vnitrostátních letů. 8. Za jakým účelem jste do Íránu jel/a? U této otázky bylo možné zvolit více předdefinovaných odpovědí a v případě zájmu také uvést vlastními slovy jiný účel cesty. Této možnosti využili pouze dva respondenti. Jeden z nich uvedl jako důvod cesty udělat si vlastní názor, druhý hory. Jinak se všichni respondenti vzácně shodli a vybrali z předdefinovaných účelů cesty možnost cestování, rekreace. Jeden 100
respondent kromě této odpovědi navíc označil odpověď studium. Možnost práce, která se v nabízených odpovědích též vyskytovala, nebyla vybrána ani jednou. Oba respondenti, kteří Írán navštívili již dvakrát, uvedli jako jediný důvod cesty též cestování, rekreace. Vše zobrazuje graf č. 8. Graf č. 8: Účel cesty do Íránu
9. Jak byla Vaše cesta organizována? U této otázky panovala stoprocentní shoda, všech 17 respondentů uvedlo, že si cestu zajistili sami. Možnosti přes cestovní kancelář/agenturu nebo jinak neuvedl nikdo. Dalo by se říct, že Írán je vyhledáván převážně turisty zvyklými cestovat individuálně, avšak výše jejich zastoupení může být částečně zkreslena tím, že odkaz na dotazník byl umístěn na cestovatelských stránkách, které navštěvují převážně cestovatelé nevyužívající služeb cestovních kanceláří, a také tím, že bylo s prosbou o vyplnění dotazníku osloveno několik konkrétních Čechů, s nimiž jsem se při své cestě Íránem seznámila. 10. Jaký dopravní prostředek jste pro cestu z České republiky do Íránu použil/a? Tato otázka měla zjistit, jaké dopravní prostředky a v jaké kombinaci využili respondenti pro svoji cestu do Íránu. Bylo tedy možno zvolit více předdefinovaných odpovědí nebo uvést vlastní. Zastoupení jednotlivých dopravních prostředků zobrazuje graf č. 9 na následující straně.
101
Graf č. 9: Zvolený dopravní prostředek pro cestu do Íránu
Graf zobrazuje četnost použití jednotlivých dopravních prostředků, z nichž dominuje letadlo a autobus, nikoli však jejich kombinaci. Nejčastěji byla pro návštěvu Íránu použita kombinace dopravy letadlem a autobusem, tu uvedlo 8 ze 17 respondentů (47,06 %). Třikrát se objevilo samostatně letadlo (17,65 %), dvakrát se mezi odpověďmi objevil samostatně autobus (11,76 %). Stejný podíl na celku, tedy 11,76 %, měla kombinace autobusu a vlaku. Jeden respondent pro svoji cestu využil tří dopravních prostředků – letadla, autobusu i vlaku (5,88 %), stejný podíl má na celku i respondent, který uvedl, že cestoval autostopem. 11. Jaká íránská místa či památky jste navštívil/a? Smyslem této otázky bylo zjistit, jaká místa či památky respondenti v Íránu navštívili, případně, která místa se jim nejsilněji vryla do paměti, a proto je uvedli. Většinou se v odpovědích respondentů objevovala velká města, někdy i konkrétní turistické cíle v jejich okolí. Někteří turisté navštívili v Íránu i zdejší přírodní atraktivity, avšak nebylo jich zdaleka tolik jako těch, kteří uvedli města a kulturně historické památky. Všech
17 respondentů
uvedlo,
že
navštívili
proslulé
město
Isfahán.
Druhým
nejnavštěvovanějším městem bylo pouštní město Jazd se svou zoroastrijskou menšinou a památkami, toto město navštívilo celkem 14 respondentů (82,35 %). 12 respondentů navštívilo město Tabríz (70,59 %), dva z nich uvedli i skalní městečko Kandován, které je oblíbeným turistickým cílem právě v okolí Tabrízu. Stejný počet respondentů, tedy 12, uvedlo Šíráz a spolu s ním 10 z nich i nedalekou, nejvýznamnější kulturně historickou památku Íránu, Persepolis (58,82 %). Teherán uvedlo také 10 respondentů, ale nemalý vliv na tomto čísle má určitě i fakt, že sedm z nich využilo pro svoji cestu do Íránu letadlo (ať již pouze letadlo nebo letadlo v kombinaci s jiným dopravním prostředkem). 102
Mezi dalšími místy, jež respondenti zmínili vícekrát, se objevilo šestkrát město Hamadán (35,29 %), z toho třikrát v kombinaci s vodní jeskyní Alí Sadr, která je oblíbeným výletním
cílem i pro mnohé Íránce. Pět respondentů uvedlo město Kášán (29,41 %), svatá poutní města Kom a Mašhad navštívilo celkem také 5 respondentů (1x byla uvedena obě města, 1x pouze Mašhad, 3x Kom). Čtyři respondenti zmínili město Kermán, stejný počet navštívil i město Rašt, který je dobrým výchozím místem pro návštěvu horské vesničky Masuleh. Tu uvedli celkem tři respondenti. Co se týče ještě nezmíněných íránských památek na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, 3x se mezi odpověďmi objevil elamský zikkurat Čoghá Zanbíl, 3x Súzy (z toho 2x společně v jedné odpovědi), 3x město Bam, 2x Tacht-e Solejmán. Dvakrát byla zmíněna i města Sanandaj, Kazvín a Gorgán, které leží nedaleko národního parku Golestán. Tento park byl též uveden v jedné z odpovědí zahrnujících město Gorgán. Co se týče dalších přírodních atraktivit, hodně turistů navštěvuje pobřeží Perského zálivu – mezi odpověďmi se 4x objevil přístav Búšehr a 3x Bandar-e Abbás (často s ostrovy Hormuz a Kešm). Čtyřikrát bylo zmíněno i pobřeží Kaspického moře, dvakrát dokonce Urmijské jezero. Hodně českých turistů vyhledává i íránské hory, 7x bylo uvedeno pohoří Elborz, z toho tři respondenti uskutečnili cestu i na horu Damávand. 12. Co Vás při návštěvě Íránu nejvíc ohromilo, zaujalo? Tato otázka byla zvolena jako otevřená, každý respondent se mohl vyjádřit k jakýmkoli skutečnostem, které ho v Íránu zaujaly či překvapily. I přes otevřenost otázky naprostá většina respondentů, celkem 14 ze 17 (tomu odpovídá 82,35 %), uvedla odpověď v duchu vstřícnost a pohostinnost místních obyvatel, jejich ochota, přátelskost a otevřenost vůči cizincům. V šesti případech to byla dokonce jediná odpověď. Toto vysoké procento vypovídá mnohé o vztahu íránského obyvatelstva k zahraničním, převážně západním, turistům. Zajímavými postřehy, jež se týkají íránského obyvatelstva a s nimiž na základě vlastní zkušenosti také zcela souhlasím, byly: Lidé v Íránu milují západní způsob života. Do země se pašuje západní hudba, videoklipy, které jinak v Íránu podléhají cenzuře. Dále pak schopnost Íránců piknikovat kdekoli. Musím říct, že mně osobně se piknik na zeleném prostranství uprostřed kruhového objezdu ve středu města vryl hluboko do paměti. Stejně jako návštěva moderního nákupního centra v Šírázu, v němž bylo celé vrchní patro věnováno pouťovým atrakcím, biliárovým klubům a podobným podnikům, kam mne a mé spolucestující zavedl jeden místní student se slovy, že nám ukáže překrásnou stavbu, kterou má v Šírázu nejraději. 103
Čtyři odpovědi respondentů na tuto otázku se týkaly politických poměrů a teokratického režimu v zemi: Ani jeden člověk, se kterým jsme se bavili, nebyl ztotožněný s Ahmadínežádem. Podle toho jsem si jen sám uvědomil, jak silně byly zmanipulovány volby v roce 2009.; Rozpor mezi oficiální podporou náboženských institucí a víry (teokracie) a vztahem (negativním) obyvatel k islámu a hlavně církvi.; Setkání s islamismem i s revoltou proti němu.; Nepřátelský přístup k vládě. Dále se mezi odpověďmi respondentů objevily názory týkající se památek: velikost a propracovanost zdejších památek; islámská architektura; úžasné památky a kulturní rozmanitost; jeden respondent vzpomněl mešity a bazary, jeden Isfahán. Dva respondenti se vyjádřili k místní přírodě: příroda, poušť, skalní města; zajímavá krajina. Jednoho respondenta překvapilo množství íránských horských turistů, jednoho pak dobře organizovaná doprava mezi městy moderními autobusy. 13. Co Vás při návštěvě Íránu nejvíc negativně překvapilo? Tato otázka byla opět otevřená. Tři respondenti na ni uvedli odpověď nic (17,65 %). Nejvíce respondentů (čtyři, tedy 23,53 %) se ve své odpovědi zaobíralo nesvobodným politickým režimem. Jejich odpovědi byly následující: politická situace = nesvoboda; obyvatelé bojící se kritizovat nesvobodný režim; totalitní režim, který v zemi vládne a bezmocnost Íránců s tím něco udělat; O politické situaci jsem si nedělal žádné iluze, takže strach místních z policie, propaganda na plakátech atd. mě nepřekvapily. Negativní to ale rozhodně bylo. Dva respondenty překvapila ekologie a ekologické cítění (či spíše ignorance) místních. Dva respondenti se vyjádřili ke vztahu mezi íránskými ženami a muži: vztah (převážně mladých) mužů k ženám; že není téměř možné potkat na ulici holku s klukem držící se za ruce, ale mnoho kluků s kluky ano. Opět dva respondenti řešili vzájemnou informovanost mezi Íránem a zbytkem světa: jak je země vnímána zvenku západním světem (to jest úplně protichůdně, než jaká skutečně je); že je zde málo informací o zbytku světa. Většina respondentů zde uvedla také praktické věci, s nimiž se může setkat převážně individuálně cestující turista. Dva respondenti mají špatné zkušenosti s taxikáři, jeden byl překvapen z chaotické dopravy, jeden z obtížného shánění lístků na vlak (prakticky nemožnost je rezervovat, dlouhé čekání). Jednoho z respondentů zaskočila obrovská inflace a všechny problémy s ní spojené (například milion bankovek za 100 $), jiný byl nemile překvapen neznalostí angličtiny u většiny, i mladých, Íránců, dalšího respondenta udivila jednotvárnost 104
místní kuchyně. Jednomu respondentovi byl nepříjemný zájem Íránců o jeho osobu, jejich snaha hovořit o náboženství a o tom, co si myslí o Íránu a podobně. Tedy vlastně to, co v předchozí otázce hodně respondentů označilo za přátelskost a otevřenost vůči cizincům. Docela mě při vyhodnocování této otázky překvapilo, že se nikdo nevyjádřil k povinnému zahalování žen (tedy i turistek) a častěji k postavení žen v íránské společnosti. Mě osobně při návštěvě Íránu povinné zahalení nevadilo, přestože cestování v horkém létě bylo o to náročnější, ale na co jsem si musela chvíli zvykat, byl zvláštní vzájemný vztah mezi ženami a muži na veřejnosti. Ať již to byly oddělené prostory v městských autobusech nebo obavy oslovit íránského muže a zeptat se například jen na radu na cestu. Velice mě překvapilo, když večer u řeky v Isfahánu pod oblouky mostů tančili pouze muži a ženy maximálně přihlížely, když se mi íránský desetiletý mladík bál podat ruku na rozloučenou (a taky to neučinil, ruku podal pouze mým dvěma mužským spolucestujícím), když se s námi loučil šírázský student, se kterým jsme se v Íránu seznámili, a zatímco kluky vřele objal a dal jim pusu na obě tváře, na mě se pouze zdvořile usmál. Zažila jsem i situaci, kdy turisté posloužili jako prostředníci pro předání telefonního kontaktu mezi mladou dívkou a mužem, kteří se spolu ve veřejném parku obávali navázat jakýkoli kontakt. Netvrdím, že se jedná veskrze o negativní zážitky, avšak mé pocity ze vztahu mezi muži a ženami na veřejnosti jsou minimálně smíšené. Přiznám se, že za těchto okolností si nedovedu představit mnoho západních párů, které by jely strávit dovolenou v Íránu do některého přímořského střediska nebo na hory, i zde jsou totiž samostatné vleky pro ženy a muže, stejně jako vyhrazené prostory ke koupání (přestože například na ostrově Kíš v Perském zálivu existují mezinárodní pláže pouze pro zahraniční návštěvníky, na nichž je možno koupat se společně)97. 14. Chtěl/a byste Írán znovu navštívit? Tato otázka byla uzavřená, bylo možné zvolit odpověď ano, ne nebo nevím. Nevím nezvolil z respondentů nikdo, ne uvedl jeden respondent, zbylých šestnáct respondentů se vyjádřilo ano, což představuje 94,12 % všech respondentů.
97
CVRKAL, Zdeněk. Stručná historie států. Írán. 1. vyd. Praha: Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-337-4. Str.165.
105
Graf č. 10: Přání Írán znovu navštívit
15. Spojil/a jste cestu do Íránu s návštěvou jiných zemí? Na tuto otázku odpovědělo celkem 16 respondentů, tedy 58,82 %, ano, zbylých šest respondentů ne (viz graf č. 11). Z těchto 10 respondentů bylo 9 mužů a pouze 1 žena. Z těch, kteří odpověděli, že nikoli, byly naopak 4 ženy a 2 muži. S návštěvou které země zmíněných 10 respondentů svoji cestu do Íránu spojilo, ukazuje graf č. 12. Všech deset respondentů navštívilo spolu s Íránem i Turecko, jeden respondent navíc i Indii a Nepál a respondent, který v odpovědi na otázku č. 10 uvedl autostop, navštívil kromě evropských zemí a Turecka navíc ještě Arménii a Gruzii. Graf č. 11: Spojení cesty do Íránu s návštěvou jiných zemí
106
Graf č. 12: Země navštívené spolu s Íránem
16. Jakým způsobem byste organizoval/a svou cestu? Tuto a následující čtyři otázky vyplňovali pouze respondenti ze skupiny B, tedy ti, kteří o návštěvě Íránu uvažují, ale cestu ještě neuskutečnili. Celkem se jedná o čtyřicet pět respondentů. Mezi nimi je 23 respondentů ve věku 15 – 25 let a 22 respondentů ve věku 26 – 39 let. Dle povolání se tato skupina člení na 21 studentů, 17 výdělečně činných, 6 pracujících studentů a jednoho nezaměstnaného. Jak na tuto otázku respondenti odpovídali, prezentuje následující graf č. 13. Kromě výběru ze čtyř uzavřených odpovědí měli možnost uvést také vlastní odpověď. Graf č. 13: Způsob organizace budoucí cesty do Íránu
107
Z výše uvedeného grafu je vidět, že více jak polovina respondentů by dala přednost možnosti vše si zajistit sami (53,33 %). Pokud sečteme další tři nejhojnější odpovědi, dostaneme celkem 17 odpovědí, které představují 37,78 % respondentů, kteří by při své budoucí cestě do Íránu využili některé ze služeb cestovní kanceláře nebo agentury – ať již by jeli na předem vypsaný zájezd, nechali si připravit individuální zájezd na míru, a nebo využili předem zajištěnou dopravu a ubytování. Čtyři respondenti uvedli vlastní odpověď. Dva z nich, celkově tedy 4,44 % respondentů, by využilo pomoci svých íránských přátel, a nebo by dokonce spolu s nimi cestovalo. Jeden respondent uvedl, že by cestoval individuálně, ve skupině zkušených turistů a jeden respondent si není jistý, ještě nezkoumal možnosti. Přestože majorita respondentů by si svoji cestu do Íránu organizovala sama, na základě odpovědí na tuto otázku se zdá, že i organizovaný cestovní ruch má v této destinaci budoucnost. 17. Na jak dlouho byste do Íránu jel/a? Časové intervaly byly u této otázky nastaveny stejně jako u otázky č. 7 (Kolik času jste při své cestě v Íránu strávil/a?), kterou vyplňovali respondenti skupiny A, aby bylo možné odpovědi vzájemně srovnat. Jak je vidět z grafu č. 14, respondenti ze skupiny B nejčastěji volili, stejně jako respondenti skupiny A, interval 14 dní – 1 měsíc, avšak celkově ho vybralo pouze 66,67 % respondentů skupiny B oproti 82,35 % skupiny A. Naopak druhým nejhojněji zastoupeným intervalem je ve skupině B interval méně než 14 dní, který zvolilo 28,89 % respondentů, avšak ve skupině A se tato odpověď vůbec neobjevila. Ve skupině A byla druhou nejčastější odpovědí 1 – 3 měsíce, zvolilo ji 11,76 % respondentů, avšak ve skupině B tuto odpověď uvedlo pouze 4,44 % osob. Z toho vyplývá, že respondenti, kteří o cestě teprve uvažují, mají obecně představu kratší cesty než respondenti, kteří již cestu do Íránu podnikli. Tato skutečnost bude z velké části způsobena tím, že respondenti skupiny B ještě často nemají konkrétní představu o místech, která by chtěli během své cesty navštívit, o nabídkách zájezdů cestovních kanceláří ani o skutečnostech týkajících se vízové povinnosti (délka víza, výše poplatku za vízum a podobně).
108
Graf č. 14: Preferovaná délka budoucí cesty do Íránu
18. Za jakým účelem byste do Íránu jel/a? Kromě tří respondentů, kteří na tuto otázku uvedli vlastní odpověď, uvedlo všech dalších 42 respondentů odpověď cestování, rekreace. Čtyři respondenti k tomuto účelu přidali důvod studium, jeden respondent práce a jeden respondent k cestování, rekreaci dodal oba tyto důvody. Co se týče vlastních odpovědí tří respondentů, ti uvedli: studium místní kultury, obohacení vlastních vědomostí a poznávání, cesta. Ve srovnání s důvody, které uvedli dle otázky č. 8 respondenti ze skupiny A, je tu mírný nárůst účelu studium – u skupiny A tvořil pouze 5,88 %, u skupiny B je to již 11,11 %. Také se tu objevila dvakrát jako účel cesty práce, přestože vždy v kombinaci s cestováním, rekreací a navíc jedenkrát i se studiem. Graf č. 15: Účel budoucí cesty do Íránu
109
19. Jaká íránská místa či památky byste chtěl/a navštívit? Tato otázka měla za úkol zjistit, zda respondenti ze skupiny B, kteří o návštěvě Íránu někdy uvažovali, ale cestu ještě nepodnikli, mají konkrétnější představu o místech, která by chtěli v této zemi navštívit. Analýza odpovědí však ukázala, že jejich představy zatím nejsou ve většině případů příliš konkrétní. Třináct ze 45 respondentů (28,89 %) rovnou uvedlo, že neví nebo o tom ještě neuvažovali. Deset dalších odpovědí (22,22 %) bylo velice obecných, ve smyslu: náboženské památky; mešity; hory; běžná turistická místa; zejména příroda a podobně. To již dává dohromady lehce přes polovinu respondentů, kteří nemají nijak konkrétní představu o tom, která místa by si přáli v Íránu vidět. Také se objevilo šest respondentů (13,33 %), kteří uvedli pouze hlavní město Teherán. Pouze v případě šestnácti odpovědí (35,56 %) uvedli respondenti konkrétní turistická místa. Mezi odpověďmi všech 45 respondentů se nejčastěji objevil Teherán, a to 22x (48,89 %). Druhou nejhojněji zastoupenou památkou byla proslulá Persepolis, uvedlo ji 10 respondentů, tedy 22,22 %. Sedm respondentů zmínilo Isfahán (15,56 %), pět Šíráz (11,11 %), čtyři Bam (8,89 %), tři Tabríz (6,67 %). Dvakrát se mezi odpověďmi objevil Jazd, stejně tak často hora Damávand a pohoří Elborz. Z dalších přírodních atraktivit bylo čtyřikrát zastoupeno pobřeží Kaspického moře, dále již pouze jedenkrát pohoří Zágros, pohoří Kopet Dag a Urmijské jezero. Z měst a historických památek, které také uvedl vždy jen jeden respondent, to jsou Súsy, Kom, Ardabíl, Zanbil, Kermán a televizní věž Milad Tower. 20. Z jakého důvodu jste Írán dosud nenavštívil/a? Touto otázkou jsem se pokusila zjistit, jaké jsou tři nejčastější důvody, proč respondenti, kteří o cestě do Íránu již uvažovali, tuto cestu ještě nepodnikli. V zadání otázky byl uveden pokyn, aby respondenti zvolili, případně vypsali, tři pro ně nejpodstatnější důvody, přesto tak učinila pouze přibližně polovina respondentů (24 z celkem 45, tedy 53,33 %). Druhá polovina respondentů uvedla buď méně důvodů než tři, nebo naopak více než tři. Kolikrát byl který důvod zastoupen, prezentuje následující graf č. 16. Z něj je patrné, že nejčastějším důvodem je nedostatek financí, ten uvedlo 57,78 % respondentů, následuje nedostatek času (51,11 % respondentů), třetím důvodem je nemám s kým do této země jet (33,33 % respondentů). Nikdo z respondentů nevybral z předdefinovaných odpovědí odlišné klimatické podmínky ani obavu z nemocí. Obavu z bezpečnostní situace uvedl pouze každý čtvrtý respondent, jednalo se o stejně hojně zastoupený důvod jako nedostatek informací o této zemi (24,44 % respondentů). Sedm respondentů (celkem 15,56 %), uvedlo mezi odpověďmi i vlastní důvod, 110
proč tuto destinaci ještě nenavštívili. Tři z nich uvedli jako důvod, že se doposud našly zajímavější destinace pro návštěvu, jeden respondent zmínil protest proti politické situaci, jeden plán cesty těsně po prezidentských volbách 2009, jedna respondentka by se před cestou chtěla naučit základy arabštiny/perštiny, posledním a pro mě poměrně zarážejícím důvodem byl nejsem pokřtěný, nevěřím – netuším možné postihy. Graf č. 16: Nejčastější důvody, proč se cesta do Íránu dosud neuskutečnila
Na dva nejčastěji uváděné důvody jsem se podívala blíže a pokusila se zanalyzovat jejich zastoupení mezi odpověďmi respondentů dle věku a dle povolání. Co se týče důvodu nedostatek financí, z celkových 26 respondentů, kteří ho uvedli, bylo osmnáct osob ve věku 15 – 25 let a osm ve věku 26 – 39 let. Dle povolání se těchto 26 respondentů skládalo z patnácti studentů, pěti pracujících studentů, pěti výdělečně činných osob a jednoho nezaměstnaného. Jak vypadá procentuální zastoupení tohoto důvodu ve skupině B dle věku a povolání znázorňuje tabulka č. 28. V tabulce použité zkratky znamenají: S = student, PS = pracující student, VČ = výdělečně činný a N = nezaměstnaný.
111
Tabulka č. 28: Počet a procentuální podíly důvodu nedostatek financí dle věku a povolání Skupina B Počet odpovědí Počet respondentů ve skupině B Podíl v %
Dle věku 15 – 25 26 – 39 18 8
S 15
Dle povolání PS VČ 5 5
N 1
Celkem 26
23
22
21
6
17
1
45
78,26
36,36
71,43
83,33
29,41
100
57,78
Zdroj: Sestaveno autorkou práce na základě dat z dotazníkového šetření
Tabulka potvrzuje můj předpoklad, který jsem uvedla v úvodu této kapitoly, a sice, že skupina respondentů ve věku 26 – 39 let má s vyšší pravděpodobností více finančních prostředků pro tuto cestu než respondenti ve věku 15 – 25 let. Z tabulky vyplývá, že pouze 36,36 % respondentů skupiny B ve věku 26 – 39 let uvedlo jako důvod, proč doposud Írán nenavštívili, nedostatek financí. Což je oproti 78,26 % respondentů ve věkové skupině 15 – 25 let o více než polovinu menší procentuální podíl. Pokud se povídáme na procentuální podíly zastoupení této odpovědi ve skupinách dle povolání, opět tento důvod udalo mnohem více studentů (71,43 %) než výdělečně činných osob (29,41 %). Nejčastěji se tento důvod vyskytl ve skupině pracujících studentů (83,33 %), což by mohlo být vysvětleno tak, že tato skupina, vzhledem k tomu, že při studiu navíc pracuje, finanční prostředky potřebuje pro jiné účely a nemůže si je dovolit vynaložit na cestování. Pokud se podíváme blíže na důvod nedostatek času, který jako odpověď na tuto otázku udalo celkem 23 respondentů, zjistíme, že takto odpovědělo celkem deset osob ve věku 15 – 25 let a třináct osob ve věku 26 – 39 let. Dle povolání to bylo deset studentů, čtyři pracující studenti, osm výdělečně činných osob a jeden nezaměstnaný. Tabulka č. 29: Počet a procentuální podíly důvodu nedostatek času dle věku a povolání Skupina B Počet odpovědí Počet respondentů ve skupině B Podíl v %
Dle věku 15 – 25 26 – 39 10 13
S 10
Dle povolání PS VČ 4 8
N 1
Celkem 23
23
22
21
6
17
1
45
43,48
59,09
47,62
66,67
47,06
100
51,11
Zdroj: Sestaveno autorkou práce na základě dat z dotazníkového šetření
112
Výše uvedená tabulka opět potvrzuje moji domněnku, že více času na cestování mají lidé ve věku 15 – 25 let, přestože rozdíl mezi procentuálními podíly odpovědí v těchto dvou věkových skupinách již není tak markantní jako u odpovědi nedostatek financí. Pokud se podíváme na procento odpovědí dle povolání, zde se rozdíl mezi studenty a výdělečně činnými osobami smývá úplně. Odpovědi obou skupin se pohybovaly okolo 47 %. Nejčastěji se důvod nedostatek času objevoval u skupiny pracujících studentů (66,67 %)98, což je skutečně velice pravděpodobné. Na konci dotazníku byl respondentům ponechán prostor pro případné další komentáře. Několik jejich poznatků bych pro dokreslení názorů na Írán jako turistickou destinaci na tomto místě ráda uvedla. Respondent ze skupiny A a U, žena ve věku 26 – 39 let, výdělečně činný: „Írán je zajímavá země, zajímavá je na cestování i přímé setkání s islámem (zvlášť pro ženu) a nutností ho respektovat (nosit vhodné oblečení apod.), s lidmi ortodoxně ho vyznávajícími a s lidmi, co se proti němu staví. Tato země má co nabídnout, bohužel, jak je to všude jinde na světě, s přívalem turistů se mění i přístup Íránců, začínají být přespříliš komerční, platí se zbytečnosti, staví se u památek přehnaná parkoviště a haly (viz Persepolis). I zde funguje princip, že co se dostane do Lonely Planet, to se časem zkazí.“ Respondent ze skupiny A a T, muž ve věku 15 – 25 let, student: „Na jedné straně je Irán jedna z nejlepších destinací pro turisty, kteří rádi cestují za dobrodružstvím a kulturou, protože Irán je jedna z mála bezpečných zemí, která je tak blízko ČR a je tak silně odlišná od západní kultury. Svojí kulturu si silně udržuje a nedopouští, aby se mísila s ostatními zeměmi. Na druhé straně, je otázka, zda bych cestovní ruch v Iránu podporoval. Masový cestovní ruch určitě ne. Země by tak ztrácela svoje hodnoty, tak jako se to stalo v zemích severní Afriky. Já jsem tam jel proto, že jsem chtěl zažít dobrodružství. Nejhorší zážitek byl, když jsem v Persepoli viděl skupinu německých důchodců, kteří právě přiletěli letadlem a klimatizovaný autobus je dovezl až na místo... Jinak místa, která jsou nejvíc propagovaná pro turisty (Šíráz, Isfahán, Persepolis) se mi z celého výletu líbily nejméně. Nejvíc se mi líbily izolované horské vesničky, např. Jirandeh nebo Damash, kam turista tak často nezavítá...“ Respondent ze skupiny B a U, muž ve věku 15 – 25 let, výdělečně činný: „Opravdu bych se tam rád podíval. Není to tak dávno, co jsem vážněji hledal informace o cestovkách. Od lidí, co
98
Do podrobnější analýzy jsem nezahrnula skupinu nezaměstnaný, vzhledem k tomu, že obsahovala pouze jednoho respondenta a tím by byly procentuální podíly zavádějící.
113
tam už byli, jsem se dozvěděl, že Íránci jsou milí a pohostinní lidé a příroda tam se mi líbí už dlouho. Jediné, co by mě trápilo, je moje absence jakéhokoli vyznání nebo náboženství, což je ale natolik silný argument proti cestě, že ji asi nikdy neuskutečním, pokud se nezmění tamní režim. I kdybych měl vstup povolený, docela nerad bych na hranicích zjistil, že vstoupit nemůžu nebo bych vstoupil a pohlídala by si mě náboženská policie...“ Respondent ze skupiny B, muž ve věku 26 – 39 let, student: „Pokud se řekne Írán, vybaví se mi moderní Persie, ale i tvrdý islámský teokratický režim, který zneužil původně po svobodě toužící revoluci. Jde vlastně z hlediska lidských práv a svobod o jeden z nejhůře hodnocených režimů, ale zároveň je tento šíitský režim nečernobílý, plný protikladů - nejvyšší duchovní vůdce má větší vliv než prezident, což lze přirovnat k pozici někdejšího generálního tajemníka ÚV KSČ. Na rozdíl od komunistického Československa zde však existuje, byť pod přísným dohledem a jen v rámci povolených směrů, jistá politická pluralita a částečně svobodné volby, na rozdíl od mnoha muslimských zemí i s volebním právem žen, u kterých není vyžadováno zahalení tváře, jen vlasů. Na druhou stranu jde o zemi s praxí veřejných poprav a tělesných trestů - bičování, oběšení na jeřábu, ukamenování apod. Pod současným prezidentem Ahmadínežádem pak pravděpodobně dochází i k mocenskému boji s cílem odstranit zbylé polodemokratické postupy a nastolení absolutní diktatury. Přesto je Írán i symbolem jisté nezávislosti na globálním řádu určovaném světovými velmocemi, ačkoli se účastní např. globálního obchodu s ropou, takže i on je „součástí systému“. Pokud jde o bezpečnost pro turisty, neobával bych se tolik místních lidí, i když z vyprávění cestovatelů vím třeba o nerespektování pravidel silničního provozu a může se vyskytnout i protirežimní sunnitský terorismus, ale spíše reakce orgánů režimu v závislosti na vývoji mezinárodní situace, popř. přímo např. útoku Izraele a reakce na něj. I přes značnou odlišnost režimu od našeho věřím, že se jedná o vnitřně celkem bezpečný stát s fungující správou, nicméně s přihlédnutím k mezinárodní situaci a možnému konfliktu se zapojením zbraní hromadného ničení - Írán samotný přitom ani nemusí být agresorem, jak se snaží strašit některá média - jej celkově nelze označit za zemi pro turisty či kohokoli zcela bezpečnou, jakkoli je např. vzhledem k mnohem většímu počtu obyvatel a těžšímu terénu než v Afghánistánu a Iráku rozsáhlejší válka např. se zapojením USA nepravděpodobná. Pokud jde o vliv masmédií, občas se snažím i s využitím Google Translator číst weby íránských tiskových agentur FARS, IRNA a ISNA tedy masmédií i z druhé strany, popř. méně masových českých médií - např. Britských listů.“
114
6 SWOT analýza Tato SWOT analýza Íránu jako turistické destinace má za úkol shrnout výstupy všech předchozích kapitol, uvést vlivy a aspekty, které vycházejí nejen z teoretické analýzy podmínek a předpokladů Íránu pro cestovní ruch, ale také z osobních zkušeností respondentů uvedených v dotazníkovém šetření i zkušeností mé osoby, které jsem nabyla při své návštěvě Íránu. SWOT analýza se zabývá určením silných a slabých stránek, tedy vnitřními faktory, které daná destinace cestovního ruchu může ovlivnit, a dále pak příležitostmi a hrozbami, které představují vnější, velice špatně samotnou destinací ovlivnitelné faktory. Příležitosti představují skutečnosti a trendy, kterých by daná destinace mohla v budoucnu využít, hrozby jsou pak faktory, které mohou v budoucnosti vývoj cestovního ruchu v destinaci, pokud jim nebude věnována dostatečná pozornost, negativně ovlivnit.
6.1
Silné stránky • geomorfologický potenciál území – různorodý reliéf (hory, pouště, pláže) • klimatický potenciál – čtyři roční období v jednom čase, celoroční atraktivity • biologický potenciál – rozmanitost fauny a flóry, výskyt endemitů • dlouhá
historie
a
s ní
spjatý
kulturně-historický
potenciál
země
(mnoho
kulturně-historických památek elamské, médské i perské říše) • mnoho památek zapsaných na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO • mnoho parků, zahrad a chráněných přírodních území – jejich důležitost i pro Íránce • odlišnost zdejší kultury – islámská země, lákadlo Orientu, i její zdůraznění díky částečné uzavřenosti země vůči světu • pohostinnost místních obyvatel • VIP postavení zahraničního turisty a jeho bezpečnost – přístup celníků a úředníků na hranicích, chování policie • dobrá zdravotní situace v zemi • hustá dopravní síť, levná veřejná doprava včetně vnitrostátní letecké • široká nabídka různých druhů ubytovacích zařízení • rozvoj a podpora nových forem cestovního ruchu • velký potenciál domácího cestovního ruchu 115
6.2
Slabé stránky •
špatné politické, v důsledku toho i ekonomické vztahy se západními zeměmi
•
démonizace Íránu zahraničními médii, negativní obraz této země v podvědomí lidí
•
vstupní vízová povinnost pro mnoho států světa
•
dlouhá doba potřebná pro vyřízení víz, rozsáhlá administrativa s tím spojená
•
bezpečnostní situace při hranicích s Afghánistánem – pašeráci narkotik, pohyb afghánských uprchlíků
•
postavení žen ve společnosti, vzájemný vztah ženy a muže na veřejnosti, povinné zahalování
•
živelná a nepřehledná situace na silnicích, vysoká nehodovost
•
málo hotelů nižších kategorií, nemožnost některých hotelů ubytovat cizince
•
dvojí ceny pro turisty a domácí – v hotelech, bazarech
•
málo informačních materiálů pro zahraniční turisty v angličtině – např. i mapy hor
•
poměrně monotónní místní kuchyně
•
neznalost obyvatel angličtiny (především střední generace)
•
nejasná a roztříštěná organizace cestovního ruchu
6.3
Příležitosti •
pád současného teokratického politického systému
•
zrušení nebo alespoň zjednodušení vízové povinnosti pro hlavní zdrojové země – např. se tak aktuálně děje pro turisty z Libanonu
•
navázání bilaterálních vztahů mezi zainteresovanými stranami na trhu cestovního ruchu s potencionálními zdrojovými zeměmi – viz např. Thajsko, potenciál má v tomto směru Čína, Japonsko i Indie
•
nárůst příjezdů turistů převážně z muslimských zemí
•
podpora příjezdového cestovního ruchu za pomoci účinnější propagace v zahraničí – hojnější účast na mezinárodních odborných veletrzích a konferencích, jejich pořádání
•
projekt organizace UNWTO Silk Road Programme
•
zápis dalších památek na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO
•
výpravy ornitologů, geologů, speleologů a podobně 116
6.4
Hrozby
•
přírodní katastrofy – převážně zemětřesení
•
neekologický přístup domácího obyvatelstva k přírodě
•
úpadek kultury, odklonění se od tradic – především díky vlivu západní kultury na mladou generaci, která tíhne k čemukoliv západnímu
•
poloha země v nestabilní oblasti Blízkého východu
•
vyostřující se vztahy s Izraelem, možný izraelsko-íránský válečný konflikt
•
zhoršení již tak dost vypjatých vztahů s mnoha západními zeměmi, včetně USA
•
zhoršení ekonomické situace země – již nyní je vysoká míra inflace i nezaměstnanosti
•
občanské nepokoje a demonstrace
•
pohled na zahraniční turisty jako „chodící peněženky“
117
Závěr Cílem této práce bylo zaměřit se na Írán jako na destinaci cestovního ruchu, zanalyzovat nejen potenciál této země pro cestovní ruch, ale zjistit také, do jaké míry je Írán atraktivní pro české turisty. Z hlediska potenciálu cestovního ruchu Íránu byly v práci podrobně zmapovány selektivní, lokalizační i realizační podmínky rozvoje cestovního ruchu této země. Pokud jde o atraktivitu Íránu jako turistické destinace pro české turisty, byla provedena jednak analýza nabídky zájezdů do této destinace, které pořádaly české cestovní kanceláře v roce 2010 nebo 2011, jednak bylo v této souvislosti uskutečněno dotazníkové šetření s názvem Atraktivita Íránu pro české turisty. Jeho účelem bylo empiricky ověřit zájem Čechů tuto destinaci navštívit, jejich povědomí o Íránu, zjistit názory na tuto zemi a do jaké míry je jejich vnímání Íránu ovlivněno hromadnými sdělovacími prostředky. Všechny klíčové skutečnosti, které podstatně ovlivňují cestovní ruch Íránu a jeho další rozvoj, byly v poslední kapitole této práce shrnuty v podobě SWOT analýzy. Hodnocení předpokladů cestovního ruchu dokázalo, že má Írán pro cestovní ruch skutečně obrovský potenciál, který však není schopen v současné chvíli zcela využít. Vliv na tom mají především selektivní faktory, které jsou primární pro rozvoj cestovního ruchu v každé destinaci, a díky tomu naprosto klíčové pro další uplatnění lokalizačních a realizačních podmínek. Jistou nevýhodou Íránu je jeho poloha v nestabilní oblasti Blízkého východu, podstatný vliv však má jeho poměrně uzavřený teokratický režim a zvláště pak vzájemné politické vztahy se zahraničními zeměmi, především těmi západními. Většina obyvatel Evropy i Ameriky nesmýšlí o Íránu jako o bezpečné destinaci, v níž by chtěli strávit svoji dovolenou. Vliv na tom mají bezpochyby i zahraniční média, která prezentují Írán vesměs v negativním světle. Příjezdový cestovní ruch Íránu tak v současné době ztrácí hlavní zdrojové země světového cestovního ruchu. Ekonomická situace země (především vysoká míra nezaměstnanosti a inflace) má pro změnu největší dopad na výjezdový i domácí cestovní ruch Íránců. Skutečností, která ovlivňuje pozitivně veškerý cestovní ruch země (co se do počtu účastníků týče), je zdejší náboženství a s ním spojená tradice poutních náboženských cest.
118
Potenciál cestovního ruchu Íránu vyniká zvláště, pokud jde o lokalizační podmínky. Írán je možné a zajímavé navštívit díky jeho klimatu kdykoli během celého roku, nabízí různorodý reliéf krajiny i rozmanitou floru a faunu. Díky své dlouhé historii je země značně bohatá také na kulturně-historické atraktivity. Podmínky pro realizaci cestovního ruchu jsou na poměrně dobré úrovni, určitě se však nachází prostor pro jejich budoucí rozvoj. Hustou síť má silniční doprava, do železniční sítě se v současné chvíli investuje. Také nabídka vnitrostátních letů je široká a hojně využívaná – zvláště díky nízkým cenám i velkým vzdálenostem v zemi. Část vozového parku a letecké flotily by si však zasloužila modernizaci. Nabídka ubytovacích zařízení je široká, od ubytoven po luxusní hotely, avšak počet tří- a čtyřhvězdičkových hotelů je zvláště v turistických oblastech nedostatečná. Vláda však počítá s jejich výstavbou. Stravovací zařízení jsou na dobré úrovni, málokdy se vyskytují problémy s hygienou. Turistům může činit lehké potíže jednotvárnost menu, hlavním nabízeným pokrmem je v zemi kebab. Analýza zájezdů prodávaných na českém trhu ukázala, že dominantní postavení v nabídce této destinace mají středně velké cestovní kanceláře. Zájezdy jsou nejčastěji organizovány jako dvou- až třítýdenní, pro malé skupiny účastníků. Vzhledem k charakteru destinace se jedná výhradně o zájezdy poznávací – v některých případech kombinované i s návštěvou jiných zemí. Na trhu existují i dvě cestovní kanceláře, které nabízejí zájezd do Íránu připravený na míru. První poznávací zájezd do Íránu (organizovaný cestovní kanceláří) byl uskutečněn již v roce 1998. Dotazníkové šetření ukázalo, že z celkových 162 respondentů navštívilo Írán pouhých 17 (10,5 %), necelých dalších 30 % respondentů však o cestě již uvažovalo. Dva respondenti navštívili Írán dokonce dvakrát a pouze jeden ze zmíněných 17 respondentů si již nepřeje Írán znovu navštívit. Zajímavé bylo porovnat asociace respondentů u slova Írán a Persie – byly značně rozdílné, u Íránu mnohem negativnější. 38 % respondentů uvedlo, že jejich vnímání Íránu je médii ovlivněno silně, a že se s téměř žádnými jinými informacemi o zemi nesetkávají. 45 % respondentů je dle svého názoru médii ovlivněno částečně. Na základě tohoto členění respondentů vyplynuly další zajímavé skutečnosti. Nutno podotknout, že íránská vláda si potenciál země pro cestovní ruch a jeho důležitost pro národní hospodářství plně uvědomuje a podniká mnohé kroky vedoucí k přilákání zahraničních turistů. Otázkou však zůstává, do jaké míry se země promění, jakmile se zahraničním turistům více otevře. 119
Literatura Publikace [1] AXWORTHY, Michael. Dějiny Íránu: Říše ducha - od Zarathuštry po současnost. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN: 978-80-7106-994-2. [2] BURDA, Miroslav a kolektiv. Írán. 1. vyd. Praha: Institut zahraničního obchodu, 1975. ISBN neuvedeno. [3] BURKE, Andrew, ELLIOTT, Mark. Iran. 5. vyd. Hawthorn: Lonely Planet Publishing, 2008. ISBN 9781741042931. [4] BUTLER, Richard, HINCH, Thomas. Tourism and indigenous people: issues and implications. 1. vyd. USA: Elsevier, 2007. ISBN 10: 0750664460. [5] CVRKAL, Zdeněk. Stručná historie států. Írán. 1. vyd. Praha: Libri, 2007. ISBN 97880-7277-337-4. [6] HOUSKA, Miroslav. Íránská islámská republika. Teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Česká agentura na podporu obchodu CzechTrade, 1997. ISBN neuvedeno. [7] HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 3. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2005. ISBN 80-245-0858-3. [8] JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-3247-3. [9] KAŠPAR, Jiří a kolektiv. Vybrané kapitoly z ekonomiky cestovního ruchu. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Státní pedagogické nakladatelství, 1986. ISBN 8085864-38-X. [10] KIRÁĽOVÁ, Alžbeta. Marketing destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, 2003. ISBN 80-86119-56-4. [11] KLÍMA, Otakar. Sláva a pád starého Íránu. 1. vyd. Praha: Orbis, 1977. ISBN neuvedeno. [12] NOEL, Scott, JAFAR, Jafari. Tourism in the Muslim World. 1. vyd. Emerald Group Publishing, 2010. ISBN 978-1-84950-920-6. [13] OBERT, Michael. Persie. Kultura a umění mezi Východem a Západem. 1. vyd. Praha: Euromedia Group k.s. – knižní klub, 2002. ISBN: 80-242-0670-6. [14] OSTŘANSKÝ, Bronislav. Malá encyklopedie islámu a muslimské společnosti. 1. vydání. Praha: Libri, 2009. ISBN 978-80-7277-404-3. 120
[15] PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu. 1 vydání. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-2471014-5. [16] PÁSKOVÁ, Martina, ZELENKA Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2002. ISBN 80-239-0152-4. [17] RYPKA, Jan. Íránský poutník. 1. vyd. Praha: Vydavatelstvo Družstevní práce, 1946. ISBN neuvedeno. [18] SLADKÝ, Jiří. Írán plný mučedníků. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2006. ISBN 80-2041230-1.
Internetové zdroje [1] Statistiky instituce Statistical Centre of Iran. [on-line]. [cit. 2011-08-25] Dostupný z WWW: http://amar.sci.org.ir/index_e.aspx [2] Statistiky organizace UNWTO. [on-line]. [cit. 2011-09-04] Dostupný po zaplacení poplatku z WWW: http://www.eunwto.org/content/v486k6/?k=%28Country%3a%28%22Iran%2c+Islamic+Republic+of %22%29%29&sort=Country&sortorder=asc [3] Statistiky instituce ČSÚ. [on-line]. [cit. 2011-10-15] Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/4019-11-r_2011 [4] Internetové stránky společnosti HOMA Travel & Tours co., ltd. [on-line]. [cit. 2011-1012] Dostupný z WWW:http://www.homatour.com/global/home.htm [5] Internetové stránky organizace ICHTO. [on-line]. [cit. 2011-10-17] http://www.ichto.ir/Default.aspx?alias=www.ichto.ir/english [6] Nabídka zájezdů do Íránu cestovní kanceláře Čedok a.s. [on-line]. [cit. 2011-10-30] Dostupný z WWW: http://www.cedok.cz/zajezdy/serial.aspx?KOD_SERIALU=2453&KOD_OBLASTI=IR &KOD_TEMATU=IR&KOD_KATALOGU=KAZAJTUR&ZALOZKA=1 [7] Nabídka zájezdů do Íránu cestovní kanceláře FIRO-tour a.s. [on-line]. [cit. 2011-10-30] Dostupný z WWW: http://www.firotour.cz/zajezdy/iran/tajuplna-persie-ipk165/ [8] Nabídka zájezdů do Íránu cestovní kanceláře ESO Travel a.s. [on-line]. [cit. 2011-10-30] Dostupný z WWW: http://www.esotravel.cz/dovolena/iran/zajezdy/ [9] Nabídka zájezdů do Íránu cestovní kanceláře CHINA TOURS s.r.o. [on-line]. [cit. 201110-30] Dostupný z WWW: http://www.chinatours.cz/zajezdy/iran/
121
[10] Nabídka zájezdů do Íránu cestovní kanceláře Alvarez s.r.o. [on-line]. [cit. 2011-10-30] Dostupný z WWW: http://www.alvarez.cz/zajezdy/iran [11] Nabídka zájezdů do Íránu cestovní kanceláře CK Rajbas [on-line]. [cit. 2011-10-30] Dostupný z WWW: http://www.rajbas.eu/iran-l17 [12] Nabídka zájezdů do Íránu cestovní kanceláře ALPINA cestovní kancelář s.r.o. [on-line]. [cit. 2011-10-30] Dostupný z WWW: http://www.alpina.cz/iran/ [13] Nabídka zájezdů do Íránu cestovní kanceláře Adventura s.r.o. [on-line]. [cit. 2011-1030] Dostupný z WWW: http://www.adventura.cz/zajezdy/iran [14] Nabídka zájezdů do Íránu cestovní kanceláře CK Poznání [on-line]. [cit. 2011-10-30] Dostupný z WWW: http://www.poznani.cz/iran/zajezdy [15] Nabídka zájezdů do Íránu cestovní kanceláře Cestovní kancelář S.E.N., s.r.o. [on-line]. [cit. 2011-10-30] Dostupný z WWW: http://www.cksen.cz/index.asp?menu=Exotika&submenu=Ir%E1n&page=zajezd.asp&i d=329 [16] Nabídka zájezdů do Íránu cestovní kanceláře Mayer & Crocus s.r.o. [on-line]. [cit. 2011-10-30] Dostupný z WWW: http://www.ckmayer.cz/zajezdy/243-iran-velky-okruhletecky.html [17] Nabídka zájezdů do Íránu cestovní kanceláře CK Carabus [on-line]. [cit. 2011-10-30] Dostupný z WWW: http://www.carabus.cz/?idzajezd=299 [18] Nabídka zájezdů do Íránu cestovní kanceláře Cestovní kancelář NOMÁD, spol. s r.o. [on-line]. [cit. 2011-10-30] Dostupný z WWW: http://www.nomad.cz/cs/zajezdy/324iran-krasa-skryta-pod-cadorem.html [19] Nabídka zájezdů do Íránu cestovní kanceláře EUROFLY REISEN, s.r.o. [on-line]. [cit. 2011-10-30] Dostupný z WWW: http://www.goodplaces.cz/index.php?r=iran [20] Nabídka zájezdů do Íránu cestovní kanceláře LIVINGSTONE s.r.o. [on-line]. [cit. 2011-10-30] Dostupný z WWW: http://www.livingstone.cz/zajezdy/katalog/detail/iran_komfort/ [21] Nabídka zájezdů do Íránu cestovní kanceláře Karavela v.o.s. [on-line]. [cit. 2011-1030] Dostupný z WWW: http://karavela.cz/zajezd/zaj_search.php [22] Nabídka zájezdů do Íránu cestovní kanceláře PhDr. Hassan El Hassan, CSc. – Palmyra Tour [on-line]. [cit. 2011-10-30] Dostupný z WWW: http://www.palmyratour.cz/index.php?clanek=40
122
[23] Nabídka zájezdů do Íránu cestovní kanceláře Stanislav Kousal – CK ERIKA TOUR [on-line]. [cit. 2011-10-30] Dostupný z WWW: http://www.erikatour.cz/?show=read/&a=270 [24] Nabídka zájezdů do Íránu cestovní kanceláře RNDR. Pavel Kumpán - Geos travel [online]. [cit. 2011-10-30] Dostupný z WWW: http://www.zakavkazsko.cz/gruzie_armenie/zajezdy/Kurdistan_poznavaci_zajezd_Dube n.php [25] Administrative Divisions of Countries (Statoids). Profinces of Iran. [on-line]. [cit. 2011-08-04] Dostupný z WWW: http://www.statoids.com/uir.html [26] TCHOLEEV, Ivan, VODENSKA, Maria. Spatial Analysis of the Tourism Potential in Bourgas District. [on-line]. [cit. 2011-08-02]. Dostupný z WWW: http://www.datamapbg.com/conference_cd/pdf/P1_316_Tcholeev_Vodenska.pdf [27] World Bank. IRAN Country Meta Data. [on-line]. [cit. 2011-08-04] Dostupný z WWW: http://api.worldbank.org/datafiles/IRN_Country_MetaData_en_EXCEL.xls [28] Zastupitelský úřad České republiky v Teheránu. Souhrnná teritoriální informace Írán. [on-line]. [cit. 2011-08-05]. Dostupný z WWW: http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/iran-2011-07-15.pdf [29] University World News. Growing separation of gendeers in universities. [on-line]. [cit. 2011-08-13]. Dostupný z WWW: http://www.universityworldnews.com/article.php?story=20110204224833806 [30] POSPÍŠIL, Filip. Ženy islámské revoluce. [on-line]. [cit. 2011-08-13]. Dostupný z WWW: http://www.infoservis.net/art.php?id=978971122 [31] Ministerstvo průmyslu a obchodu. Český statistický úřad. Zahraniční obchod České republiky 2010. [on-line]. [cit. 2011-08-17]. Dostupný z WWW: http://download.mpo.cz/get/44630/50131/581136/priloha001.pdf [32] UNWTO. International Tourist Arrivals by Country of Destination. [on-line]. [cit. 2011-09-02]. Dostupný z WWW: http://www.unwto.org/facts/eng/pdf/indicators/ITA_Asia.pdf [33] PRESS TV. Iran hosted 2.3 mn tourists this year. [on-line]. [cit. 2011-09-02]. Dostupný z WWW: http://edition.presstv.ir/detail/121199.html [34] PRESS TV. Lebanon grants visa waiver to Iranians. [on-line]. [cit. 2011-10-12]. Dostupný z WWW: http://www.presstv.ir/detail/203120.html
123
[35] Thai-Iran Business Information Centre. Iran Food and Hospitality 2011. [on-line]. [cit. 2011-10-12] Dostupný z WWW: http://business.thaiembassytehran.org/?xid=0155010031000001801&id=120 [36] TR weekly. Iran´s travel market opens up. [on-line]. [cit. 2011-10-12] Dostupný z WWW: http://www.ttrweekly.com/site/2010/07/iran%E2%80%99s-travel-marketopens-up/ [37] Thailand Travel Online. Iranian Tourists Increase to 100,000. [on-line].] [cit. 2011-1012] Dostupný z WWW: http://www.thailand-travelonline.com/thailand-travelnews/iranian-tourists-increase-to-100000/1636/ [38] Thailand Business News. Malaysia Vs Thailand. [on-line]. [cit. 2011-10-12] Dostupný z WWW: http://thailand-business-news.com/asean/26676-malaysia-vsthailand#.Tts2erJ_hsL [39] SHEYKHI, Mohammad Taghi. Domestic Tourism in Iran. [on-line]. [cit. 2011-10-17] Dostupný z WWW: http://mpra.ub.uni-muenchen.de/25309/1/MPRA_paper_25309.pdf [40] Payvand Iran News. 15 milion tourists visit defferent parts of Iran in 6 days. [on-line]. [cit. 2011-10-17] Dostupný z WWW: http://www.payvand.com/news/08/mar/1251.html [41] TAVASSOLI, Kamran. Ecotourism in Iran. [on-line]. [cit. 2011-10-17] Dostupný z WWW: http://www.apo-tokyo.org/gp/e_publi/gplinkeco/14chapter12.pdf [42] ESHRAGHI, Mahdi, TORIMAN, Mohd Ekhwan, AHMAD, Habibah. Sustainable Ecotourism in Desert Areas in Iran: Potential and Issues. [cit. 2011-10-17] Dostupný z WWW: http://pkukmweb.ukm.my/e-bangi/papers/2010/mahdi010.pdf [43] MEHRABI, Kianoosh. First Rafting Festival in Iran. [on-line]. [cit. 2011-10-17] Dostupný z WWW: http://www.internationalrafting.com/wpcontent/uploads/2011/07/Iran-2011.pdf [44] TOURANI, Sogand, TABIBI, S. Jamaledin, TOFIGHI, Shahram, ZADEH, Nasrin Shaarbafchi. Medical Tourism in Iran: Analysis of Opportunities and Challenges with MADM Approach. [on-line]. [cit. 2011-10-17] Dostupný z WWW: http://www.medwelljournals.com/fulltext/?doi=rjbsci.2010.251.257 [45] Payvand Iran News. Iran´s health tourism showcased in Paris Exhibition. [on-line]. [cit. 2011-10-17] Dostupný z WWW: http://www.payvand.com/news/07/mar/1236.html [46] PRESS TV. Health Tourism in Iran. [on-line]. [cit. 2011-10-17] Dostupný z WWW: http://www.youtube.com/watch?v=xrjhiwb03dg
124
[47] Cultural Centre of the Islamic Republic of IRAN. The Religious Tourism Conference in Iran. [on-line]. [cit. 2011-10-19] Dostupný z WWW: http://iranculture.ca/English/index.php?option=com_content&view=article&id=158:reli gtour90&catid=36:news&Itemid=29 [48] UNWTO. Silk Road Action Plan 2010/2011. [on-line]. [cit. 2011-10-20] Dostupný z WWW: http://silkroad.unwto.org/sites/all/files/docpdf/silkroadactionplan2011july.pdf [49] Central Intelligence Agency. The World Factbook. Iran. [on-line]. [cit. 2011-10-20] Dostupný z WWW: http://www.infoservis.net/art.php?id=978971122 [50] Library of Congress – Federal Research Division. Country Profile: Iran. [on-line]. [cit. 2011-10-22] Dostupný z WWW: http://lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Iran.pdf [51] Turkish State Railways. Transport to Middle-Eastern Countries. [on-line]. [cit. 201110-25] Dostupný z WWW: http://www.tcdd.gov.tr/tcdding/ortadogu_ing.html [52] CHN Cultural Heritage News Agency. Accommodations. [on-line]. [cit. 2011-10-25] Dostupný z WWW: http://www.chnpress.com/tourism/Accommodations/ [53] UNESCO. States Parties. Islamic Republic of Iran. [on-line]. [cit. 2011-10-29] Dostupný z WWW: http://whc.unesco.org/en/statesparties/ir
125
Seznam obrázků, tabulek, grafů a příloh Obrázky Obrázek č. 1: Tajuplná Persie Obrázek č. 2: Velký okruh po Íránu Obrázek č. 3: Uzbekistán - Turkmenistán - Írán - Arménie Obrázek č. 4: Za tajemstvím Persie Obrázek č. 5: Persie pro pokročilé Obrázek č. 6: Ázerbájdžán, Írán, východní Turecko Obrázek č. 7: Istanbul, Persie, Indie Obrázek č. 8: Tajemným Íránem Obrázek č. 9: Orientem do Indie Obrázek č. 10: Cesta kolem světa za 80 dní Obrázek č. 11: Írán – velký okruh – letecky Obrázek č. 12: Írán – krása skrytá pod čádorem Obrázek č. 13: Írán – Starobylá perská – Komfortněji Obrázek č. 14: To nejlepší z Íránu Tabulky Tabulka č. 1: Typologie cestovního ruchu dle různých klasifikačních hledisek Tabulka č. 2: Základní makroekonomické ukazatele Tabulka č. 3: Vzájemný obchod mezi Českou republikou a Íránem v letech 2000 – 2010 Tabulka č. 4: Počet zahraničních turistů a příjmy z cestovního ruchu v letech 1995 – 2009 Tabulka č. 5: Počet příjezdů zahraničních občanů v letech 1986 a 1991 – 1999 Tabulka č. 6: Způsoby příjezdu zahraničních turistů ve vybraných letech 1986 – 2002 a jejich podíl v %
126
Tabulka č. 7: Příjezdy zahraničních turistů do Íránu ve vybraných letech 1986 – 1999 dle jejich státní příslušnosti Tabulka č. 8: Příjezdy zahraničních turistů do Íránu v letech 1998 a 1999 z jednotlivých světových regionů cestovního ruchu dle UNWTO Tabulka č. 9: Výjezdový cestovní ruch v letech 1995 – 2002 Tabulka č. 10: Výjezdový cestovní ruch v letech 2005 – 2009 Tabulka č. 11: Výjezdy íránských občanů do jednotlivých zemí v letech 2005 – 2009 Tabulka č. 12: Top 7 cílových destinací íránských turistů v roce 2009 Tabulka č. 13: Výdaje íránských občanů na výjezdový cestovní ruch v letech 2001 - 2009 Tabulka č. 14: Přistěhovalí Íránci do ČR podle pohlaví a věkových skupin Tabulka č. 15: Vystěhovalí Íránci z ČR podle pohlaví a věkových skupin Tabulka č. 16: Počet hotelů, pokojů a lůžek v íránských provinciích v roce 2006 Tabulka č. 17: Počet stravovacích zařízení v íránských provinciích dle seznamu ICHTO Tabulka č. 18: Návštěvnost památek a muzeí řízených organizací ICHTO Tabulka č. 19: Návštěvnost vybraných íránských historických památek (v tis.) Tabulka č. 20: Návštěvnost vybraných íránských muzeí (v tis.) Tabulka č. 21: Počet muzeí a památek v jednotlivých íránských provinciích a jejich rozdělení Tabulka č. 22: Analýza nabídky zájezdů českých cestovních kanceláří do Íránu Tabulka č. 23: Počet klientů a zájezdů cestovní kanceláře Alvarez s.r.o. do Íránu Tabulka č. 24: Počet respondentů ze skupin S, T, a U, kteří uvedli dané slovo, a jejich podíl na celkovém počtu respondentů ve skupině v % Tabulka č. 25: Vzájemné prolínání skupin A, B a C spolu se skupinami S, T a U a jejich podíl na celku v % Tabulka č. 26: Vliv odpovědí na otázku č. 4 dle příslušnosti respondenta ke skupině A, B nebo C a jejich podíl v jednotlivých skupinách v % Tabulka č. 27: Vliv odpovědí na otázku č. 4 dle příslušnosti respondenta ke skupině S, T nebo U a jejich podíl v jednotlivých skupinách v % 127
Tabulka č. 28: Počet a procentuální podíly důvodu nedostatek financí dle věku a povolání Tabulka č. 29: Počet a procentuální podíly důvodu nedostatek času dle věku a povolání Grafy Graf č. 1: Počet zahraničních turistů směřujících do Íránu v letech 1969 – 2004 Graf č. 2: Složení respondentů podle pohlaví Graf č. 3: Složení respondentů podle věku Graf č. 4: Vliv masových médií na vnímání Íránu respondenty Graf č. 5: Bezpečnost Íránu jako turistické destinace Graf č. 6: Rozdělení respondentů dle úvahy o návštěvě Íránu (skupiny A, B a C) Graf č. 7: Délka cesty a pobytu v Íránu Graf č. 8: Účel cesty do Íránu Graf č. 9: Zvolený dopravní prostředek pro cestu do Íránu Graf č. 10: Přání Írán znovu navštívit Graf č. 11: Spojení cesty do Íránu s návštěvou jiných zemí Graf č. 12: Země navštívené spolu s Íránem Graf č. 13: Způsob organizace budoucí cesty do Íránu Graf č. 14: Preferovaná délka budoucí cesty do Íránu Graf č. 15: Účel budoucí cesty do Íránu Graf č. 16: Nejčastější důvody, proč se cesta do Íránu dosud neuskutečnila Přílohy Příloha č. 1: Podmínky pro udělení turistického víza a jeho podoba Příloha č. 2: Příjezdy zahraničních turistů do Íránu ve vybraných letech 1986 – 1999 dle jejich státní příslušnosti Příloha č. 3: Turistická mapa Íránu Příloha č. 4: Dotazník – Atraktivita Íránu pro české turisty 128
Přílohy Příloha č. 1: Podmínky pro udělení turistického víza a jeho podoba
129
Zdroj: Velvyslanectví Íránské islámské republiky v Praze, červen 2009.
130
Příloha č. 2: Příjezdy zahraničních turistů do Íránu ve vybraných letech 1986 – 1999 dle jejich státní příslušnosti Region nebo země Všechny země Jižní Asie Afghánistán Pákistán Indie Ostatní Střední Asie Uzbekistán Tádžikistán Turkmenistán Kyrgyzstán Kazachstán Kavkaz Ázerbájdžán Arménie Gruzie Střední Východ Spojené arabské emiráty Bahrajn Saudská Arábie Kuvajt Libanon Ostatní Afrika Amerika USA Kanada Ostatní Východní a západní Evropa Německo Rakousko Anglie Itálie Turecko
1986 85 801 42 420 5 328 30 060 5 432 1 600 13 146
1991 249 103 101 910 24 580 68 466 6 426 2 438 41 311
1994 360 658 112 316 15 484 84 982 10 785 1 065 2 891 323 256 338 729 1 245 49 188 40 862 7 222 1 104 52 836
1997 764 092 182 109 69 793 100427 10 314 1 575 12 199 2 466 2 988 855 583 5 307 312 906 302 574 10 024 308 83 897
1998 1 007 597 255 792 125 189 115 431 12 677 2 495 17 771 2 768 1 062 6 394 406 7 141 395 227 383 123 11 758 346 96 349
1999 1 320 905 298 953 146 322 134 916 14 817 2 898 20 770 3 235 1 241 7 473 475 8 346 461 944 447 797 13 743 404 113 492
2 910
7 562
6502
11 632
15 974
18 671
1 362 1 033 2 479 2 469 2 893 1 171 503 114 152 237
11 160 776 9 534 2 969 9 310 2 146 3 190 664 1 555 971
21 906 5 237 10 342 2 331 6 518 2 446 2 931 804 1 140 987
14 577 17 409 19 642 8 229 12 411 3 784 2 332 880 959 493
14 322 21 093 26 472 6 270 12 218 3 666 2 986 976 1 424 586
16 740 24 654 30 941 7 328 15 158 3 406 1 825 1 141 125 559
20 906
85 969
121 331
153 077
218 022
252 488
4 789 910 2 527 1 546 2 794
8 293 2 019 4 021 6 648 10 865
11 674 2 341 3 593 5 393 6 568
9 316 1 634 1 143 4 332 93 105
15 045 3 732 1 269 8 205 160 959
15 247 4 362 1 483 9 590 188 130 131
Ruská federace a Bělorusko Švýcarsko Francie Skandinávské země Nizozemsko Jugoslávie Řecko Ostatní Oceánie a východní Asie Austrálie Japonsko Nový Zéland Ostatní Ostatní turisté Zdroj:
Zpracováno
-
-
74 613
16 466
10 191
11 911
771 852 1 268 509 1 299 349 3 047
1 242 3 152 2 376 1 026 1 225 614 4 547
1 348 3 020 3 298 701 668 8 114
2 320 2 643 6 041 1 844 319 6 444 7 470
3 101 3 573 575 1 342 88 888 9 054
3 624 4 176 621 1 569 103 1 038 10 634
7 653
14 546
16 718
13 788
17 784
20 802
761 3 019 373 3 500 2
622 6 470 352 7 102 31
1 330 7 366 396 7 626 1
1 128 5 735 174 6 751 -
1 871 7 416 231 8 266 -
2 187 8 668 270 9 677 147 225
dat
dostupných
autorkou
práce
na
základě
z http://amar.sci.org.ir/Detail.aspx?Ln=E&no=90737&S=SS a http://amar.sci.org.ir/Detail.aspx?Ln=E &no=90196&S=SS
132
Příloha č. 3: Turistická mapa Íránu99
Zdroj: http://www.irpedia.com/iran/maps/IranMap.pdf
99
Obrázek mapy zde vkládám z hlediska jeho velikosti spíše pro orientační představu, mapa je velmi dobře čitelná prostřednictvím hypertextového odkazu, který je uveden ve zdroji.
133
Příloha č. 4: Dotazník – Atraktivita Íránu pro české turisty 1. Co se Vám vybaví, když se řekne Persie?
2. Co se Vám vybaví, když se řekne Írán?
3. Jaký vliv mají masová média na Vaše vnímání Íránu? silný, s jinými informacemi o Íránu než z médií se nesetkávám masové sdělovací prostředky můj názor na Írán určitě částečně ovlivňují troufám si tvrdit, že mé vnímání této země není masovými sdělovacími prostředky téměř ovlivněno, mám přístup k informacím o této zemi i z jiných zdrojů jiný (vypište) ……… 4. Myslíte si, že je Írán pro turisty bezpečnou destinací?
ano, je to bezpečná destinace ano, je to celkem bezpečná destinace ne, není to příliš bezpečná destinace ne, není to bezpečná destinace nevím
5. Uvažoval/a jste někdy, že byste Írán navštívil/a?
ano, již jsem dokonce tuto zemi navštívil/a ano, ale cestu jsem ještě neuskutečnil/a →přejděte na otázku č. 16 ne, neuvažoval/a →přejděte na otázku č. 21
6. Kolikrát jste již Írán navštívil/a?
1x 2x více než 2x
7. Kolik času jste při své cestě v Íránu strávil/a?
méně než 14 dní 14 dní – 1 měsíc 1 – 3 měsíce více než 3 měsíce různě (v případě, že jste Írán navštívil/a vícekrát, vypište, prosím, délky všech cest) ……………….
8. Za jakým účelem jste do Íránu jel/a? Možné zvolit více odpovědí.
cestování, rekreace práce studium jiný účel (vypište)……………..
9. Jak byla Vaše cesta organizována?
zajistil/a jsem si cestu sám/sama přes cestovní kancelář/agenturu (uveďte přes kterou)…….. jinak (vypište)……………..
134
10. Jaký dopravní prostředek jste pro cestu z České republiky do Íránu použil/a? Možné zvolit více odpovědí.
letadlo autobus vlak osobní automobil jiný (prosím, vypište)……………..
11. Jaká íránská místa či památky jste navštívil/a?
12. Co Vás při návštěvě Íránu nejvíc ohromilo, zaujalo?
13. Co Vás při návštěvě Íránu nejvíc negativně překvapilo?
14. Chtěl/a byste Írán znovu navštívit?
ano ne nevím
15. Spojil/a jste cestu do Íránu s návštěvou jiných zemí? ano (prosím, vypište je) ………. ne Nyní, prosím, přejděte na otázku č. 21. 16. Jakým způsobem byste organizoval/a svou cestu?
jel/a bych na předem vypsaný hromadný zájezd s cestovní kanceláří nechal/a bych si cestovní kanceláří připravit individuální zájezd nechala bych si zajistit pouze dopravu a ubytování vše bych si zajistil/a sám/sama jinak (vypište)……………..
17. Na jak dlouho byste do Íránu jel/a?
méně než 14 dní 14 dní – 1 měsíc 1 – 3 měsíce více než 3 měsíce
18. Za jakým účelem byste do Íránu jel/a? Možné zvolit více odpovědí.
cestování, rekreace práce studium jiný účel (vypište)……………..
19. Jaká íránská místa či památky byste chtěl/a navštívit?
135
20. Z jakého důvodu jste Írán dosud nenavštívil/a? Prosím, zvolte, případně vypište, tři pro Vás nejpodstatnější důvody.
nedostatek informací o této zemi nedostatek času nedostatek financí velká vzdálenost odlišné klimatické podmínky odlišný životní styl a kultura obava z bezpečnostní situace obava z nemocí nedostatek odvahy pro takovou cestu nemám s kým do této země jet jiný (vypište)……………..
21. Vaše pohlaví:
žena muž
22. Váš věk:
15 – 25 let 26 – 39 let 40 – 55 let 56 let a více
23. Vaše povolání:
student výdělečně činný nezaměstnaný v důchodu jiné (vypište)……………..
Zde můžete uvést Vaše případné další komentáře:
136
